UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ

Institut mezioborových studií Brno

Logopedická péče u poruchy komunikačních schopností v předškolním věku

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

V e d o u c í b a k a l ářs ké p r á c e :

Vypracovala:

Ph D r . D a g mar Při n osilová, Ph . D .

Br no 2006

PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

Kl ár a M aye r o v á

Prohlášení

Prohlašuji, ž e j s e m baka lá řskou pr á c i na t é m a „ Lo gop edi cká p éč e u p o r u c h y komuni kačních s c h o p n o s t í v předškolním v ěku“ z p racovala s amostatn ě a použ i l a jen literaturu uv ed enou v sez n amu literatur y.

Brno 27. 11. 2006

.......... ............................... Klá r a Ma ye rov á

-2-


Poděkování

Děkuji t o u t o cesto u ve douc í ba ka lá řs ké pr á c e pa ní P h D r . D a gm ar P ři n o s i l o v é, P h . D . a speciální l o gope dc e M gr. Š á r c e S u k o v é z a velmi u ž i t e čn ou m e t o d i c k o u pomoc, kte r ou m i v průběhu z p racování ba ka lářs k é p r á c e p osk yt l y.

Brno 27. 11. 2006 ……………………………… Kl á r a M a ye rov á

-3-


OBSAH Úvod

2

1. Komunikace

4

1. 1. V ym e z e n í p o j m u

4

1 . 2 . Et a p y raného v ýv oje ř ečov ýc h s cho pností

6

1. 3. Ú spěšná komu nika c e a n arušen á k omunika ční sc hopnost

9

1. 4. Kvalifikace va d řeči z e s ym p t o m a t i c k é h o h l e d i s k a

2 . D ys l a l i e

12

22

2. 1. V ym e z e n í p o j m u

22

2 . 2 . E t i o l o gi e d ys l a l i e

22

2 . 3 . K l a s i f i k a c e d ys l a l i e

23

2 . 4 . Di a gnostika a průběh te r a pie d ys l a l i e

25

3 . R o z b o r konkrétních pří p a dů

29

3. 1. C harakteristika sle dova n ých d ětí

29

3. 2. P růběh terapie, pr a ktic ké uk áz k y, š etření

34

3. 3. Zá v ěr š et ření

37

Záv ěr

40

R e sumé

42

A notace

43

S e znam použité literatur y

44

P říloh y

45

-4-


Úvod Výc h o v a k až d ého dítěte v dospěl ého j e d i n c e j e s l o ž i t ý p roc es osvojování s i dovedností a v ědomostí. R o z v o j dove dností s p o j e n ých s e s d ěl o v á n í m m á s t á le vět š í v ýz n am, ne b oť komunika c e s li d m i a okolní m s v ět e m vede k e z ačl enění j e d i n c e do s po l ečn o s t i . S c h o p n o s t s děl o v a t a přesn ě v yj á dři t naše potře b y a s o učasn ě po roz u mět dr uhé mu j e p r o s p o k o j e n ý život nezb yt n á .

K o m u n i k ačn í s c h o p nos t s e v yvíjí a z d o k o n aluje po ce l ý ž i v o t . N ejvětší vliv na v ývoj j e d i n c e m á rodinné pr ost ře dí. J e t o pr á vě rodina, k t e r á s e nejvíce po dílí na formová ní osobnosti a hodnotové ho ž eb ří čku dít ěte. R o d i n a utváří m r a v n í povědomí dít ěte a plní ne z byt nou úlohu při řečo v é v ýchov ě. V posledníc h d esetiletí pr od ělá v á rodin a ve lké z m ěn y. J ejí v ývoj s m ě řu j e s p í š e k ekon omic k ým hodnotá m, m atk y j s o u v íc e z a m ěst nán y,

za

c enu

z t rát y

času.

Místo

pr ohlubová ní

vz á je mn ýc h

rodinn ýc h vztah ů rodiče ča sto a n i s dět m i ne komunikují. Nemají čas a odstrkují je se s lov y: „ T e ď n e m á m ča s , běž si hr á t, p řij ď z a c hvíli“ . D alším n ep říz n i v ým faktorem ovliv ňují cí m pot ře bn ý roz v o j řeči d ět í j e p r u dk ý roz v o j m a s m é d i í . S děl o v a c í pr ostře dk y j a k o t e l e v i z e , vid e o a i n t e r n e t j s o u z d rojem z ábav y, kultur y a vz dělá vá ní, ale j e n do j i s t é m í r y. J s o u l á k a d l e m nejen pro dět i , ale t a k é rodi če s i posa z e ním dít ěte před televiz i „ o d p o či n o u“ a z í s k ají čas pr o s e b e ne bo s v o j i pr á c i. Dít ě ovš e m sl e d o v á n ím

televize

z t rácí

fantaz i i ,

aktivitu

a

vla stní

iniciativu.

P řed k l á d áním hotov ýc h produkt ů d ět i n edokáž í vz ná še t s v é ná pa d y, ne u mí f o r m u l ovat své m yš l enk y a bojí se ch ybo va t.

Těmito

negativními

vliv y j e

n esmír n ě

ovlivn ěna

ne je n

úr o v eň

-5-


m e z i l i d s k é komunikace, ale t a k é ř eč. Logope di e j e vědní obor z ab ýv ající s e v ýv ojem ře či a p ří či n a m i j e h o n a r u š e n í, dá l e péčí o osob y s na r uš enou k o m u n i kační s c h o p n os t í a pr e ve nc í těchto por uc h. V ýz na m l o gope d ie a l o go p edické p rev e nce s e v dn ešní dob ě s t á l e z vět š u j e. Tat o pr oble ma t ik a m i p ři p a d á velmi aktuální a úz c e s pj a t á s e s o c i á l n í pe da go gi k o u . P r o mezilidskou

komuni k a c i

je

důl e ž i t é

ne je n

s děl o v á n í

i nf or mac í

jako

t a k o v ýc h , ale i z p ůs o b s děl o v ání. v ědní

Tato

disciplína

z ahrnuje

široké

spektrum

por u c h

k o m u n i kačních s c h opností, kte r é vz hle de m k roz s ahu b a ka lářské pr á c e n e m o h u rozpracovat . V práci j s e m s e z a měřila na ne jč a stějš í por uc hu ře či u d ět í p ředšk olního v ěku, a t o d ys l a l i i gr avis (por uc h a ar t i k u l ace, kt e r á p o st i h u je

n ěkolik

k o mu n i k ačn í

hlásek).

poruch y

a

P ři b l i ž u j i

v yuž ití

pr oble ma tiku

l o go pe die

k roz v o j i

reeduka ce

této

komunika tivn íc h

s c h o p n o s t í v řečovém pr ojevu dět í . C ílem pr á c e j e p o u k á z a t na důl e ž i t o s t v čas n é l o gopedick é péče v př e dškolním v ěku. V pr a ktic k é č ásti čerpám z e z k u š eností nab yt ýc h v m ateřské škole se s p eciální logop edic k o u t ří d o u . P ráce je člen ěn a do t ří ka pitol. P r vní kapitola v ym e z uje z ákladní pojm y vz ta hujíc í s e ke kom unika c i a řeči . Zp racov ává o ntogen ez i d ět s k é řeč i a roz ebírá komunika c i z hle dis k a ú sp ěšn osti a probl ematiku na r uše ní k omunika čníc h dove dností j e d i n c e . D á l e c h a r a k t e r i z u j e j e d n o t l i v é n a r u š e n í k o m u n i k ačn íc h s c h o p n o s t í . Druhá

kapitola

se

věnuje

ne jča stěji

se

v ys k yt u jí c í

va dě

ře či,

a t o d ys l a l i i . K a p i t ola s e z ab ývá etiologií t é t o po ruch y, k l asifikuje r ůz n é form y n arušení a z p racováv á dia gnostik u a te r a pii d ys l a l i e . K o n k r é t n í m i pří p a d y dítěte s dia gnóz o u d ys l alie gr avis s e z ab ýv á t ře t í k a pitola. N ápl ní t é t o kapitol y j e popis š e t ře n í , kte r é j s e m pr ová d ěla v m a t eřs ké škole se s p e c i á l n í l o gop edic k o u tří d o u. P ři realiz aci práce j s e m použ ila t yt o m e t o d y: anal ýz a odbo r n é literatury

z ab ývající

se

poruchami

komunikačníc h

schopností

a l o go p edi ckou pre v encí, poz or ová ní d ět í v l o gope dic k é por a dně, an al ýz a -6-


v ýs l e d ků. In forma ční z d roje: k nihovna , pr a x e v mate řské škole .

1 Komunikace 1.1 Vymezení pojmu K až d á činnost člov ě ka je ur čit ým d r u h e m s děl o v á n í - k o m u n i k a c e . Č l o věk v yužívá ko m unika c i k v yt v ář e n í a udr ž ová ní soc iá ln íc h v z t a h ů , ke s děl o v á n í a v ýměn ě i n f o r ma c í, k f or mula ci m yš l e n e k n e b o p o c i tů . Lecht a definuje řečovou komunika c i j a k o "s c h o pnost vědom ě p o u ž í v a t j a z yk j a k o s l o ž i t ý komunikační s ys t é m z n aků a s ym b o lů ve vše c h j e h o formách. Tat o s c h o p n o s t j e n e j e n j a k o u s i hr a nič ní z ó n o u m e z i čl o věk e m a ž i v oči š n o u ří š í , ale i s c h opností, dík y kte r é s e l i d s t v o můž e snaž i t o navázání k ontaktů s j i n ým i s v ět y. " 1 Ř ečová s c h o p nost ná m ovš e m není

v r ozená,

nov orozenec

při c h á z í

na

s vět

s

ur čit ým i

dispoz ic e mi

k m l u v e n í , m á předpoklad y postupn ě řeč ovlá dnout, ale be z v ýchov y a kontaktu s okolím b y s e ře č ne roz v i n u l a. V ývoj ř eči je mi m o řá d ně s l o ž i t ý p r o c e s, ale při dob ré a podnětné v ýc h o vě j e dítě s chopn o ovlá dnout j i s p o l e h l i vě a vča s .

K l e n k o v á ve s vé práci uvá dí, ž e „ základní podmínkou pe r c e p ce a p r o d uk ce řeči j e na j e d n é s t r a ně s chopnost roz l i š o v at i ne jje mn ějš í z v u k o v é roz d í l y v pl ynulé ře či a na s t r a ně dr uhé ne jpř e sně ji odstup ňo v a t p o h yb y s l o ž i t ých č lánk ů artikula čního s ys t é m u , ab y pr o dukov a n ý z v u k d o s áhl form y srozumitelné řeči.“ 2 Ř eč neslouží pouze k dor oz umívá ní, z as t á v á t a k é funkci p oz ná vac í, c i t o v o u a volní a podílí s e n a roz u m o vém v ývoji j e d i n c e . J e t o především 1

LECHTA, Václav Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál, 2002, 13 s.

2

KLENKOVÁ, Jiřina Kapitoly z logopedie II a III. Brno: PAIDO, 1998

-7-


rodina, kde s e nej d ří v e utv áří v ědom í řečo v é komunika c e . Na s p rávn ý v ýv o j řeči m ají velk ý vliv rodinné komunika ční ná v yk y, dobr é vz or y ře či , p ři r o z e n á v ýchov a, kladné citové v az b y a př edevším m a t k a , kte r á učí dít ě p r v n í m slov ům a větám.

J az yk j e s o u s t a v a d oroz umíva c íc h pr ostře dků, kte r ým i v yj adřujem e své

m yš l enk y,

prožitk y.

J a z yk

je

podle

Lo gop edického

slovníku

„ m ateřština, s o u s t a v a z v u k o v ých a dr uh otn ých dor oz umíva c íc h pr ost ře d ků z n a k o v é povah y, s c hopná v yj á dři t v ešk eré v ědění a p ředst av y čl o věk a o sv ět ě a jeho vlastní vnit řní pr ož itk y.“ 3 Zákl adním kamenem j a z yk a je s l o v o . K valita s d ěl e n í z ávisí ne je n n a o b sa h u m yš l e n k y, a l e i na o sobnostníc h a ps yc h o s o ciálníc h s c h o p n o s t e c h m l u v čí h o .

Druhy komunikace Č l o věk s e učí kom u n i k o v a t cel ý ž i v o t . S děl o v a c í m i pr ostře d k y n e j so u j e n j a z yk, ř e č, v n ěkt er ých s i t u a c í c h s t ačí k por oz u m ění i ne slo v n í v yj á dř e n í , pouhé gesto nebo m i m i k a . S děl o v á n í t e d y p r obíhá ve dv o u rovinách: verb ální a n o n v erbální.

Verbální kom un i k ace Verbální komunikace j e pr oc e s, kte r ý s e realiz u j e pomoc í ml u v e n é či p s a n é ř eči . Vn ější řeč dává pr o m yš l e n k u z v u k o v o u , m lu v e n o u n e b o gr afickou formu s l o va, vnit řní ře čí hov o ří m e s a m i k s o bě. U j a z ykov ého projevu roz l i š u j eme obsahovou a formální s t r á n k u . Formá l n í s t r á n k o u se z ab ýv á paralingvist i k a . Ta s l e d u j e a anal yz u j e cha rakte r i s t i cké aspekt y řeči :

3

DVOŘÁK, Josef Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum 1998, 81 s.

-8-


§

hlasitost projevu

§

v ýš k a h l asu

§

barva hlasu

§

tempo řeči

§

melodie řeči

§

délka projevu

§

přestávk y v projevu apod.

§

fráz o v ání

§

přesnost projevu

Nonverbální komunikace Kaž d ý používá p ři konta ktu s okolím řa du ne slovníc h, ne ve r bá ln íc h do pl ňují,

p r o j e vů ,

které

projevu.

Neverbál ní

z d ůraz ňují

komunika c e

ne bo

osla bují

ne v yj a dřu j e

ani

obsah tak

ve r bá lníh o

informaci

či

m yš l e n k u , al e pou ž í váme j i vědom ě či ne vědom ě ča st o u emotivních a v o l n í ch v yj ád ření . Zahrnuj e na p ř. m i m i k u , pohle d y očí , ges t a , post o je t ěl a , k inezik u (poh yb y rukou a noh ou) , úpr a vu z evn ějšku, h aptiku (t ělesn ý k o n t a k t ) , prox emiku (f yz i ck é p řibliž o v ání nebo vz d alování se) .

Setkáme -li

s

never bá lním

s d ěl e n í m ,

kte r é

ne kor e spond u je

s v e r b ál n í m p r o j e v e m , s n á z e u vě ří m e n e v e r b á l n í m p r o j e vům . Způs o b verb ální ho a ne ve r b álního chování j e ovlivn ěn s c h o p n o s t m i j e d i n c e , vzděláním, s o c i a l i z a c í , s e b e v ýc h o vo u, t e m p e r a m e n t e m , věkem , p o h l a v í m, rodinn ým z áz emím, geogr a fickou a etnickou kultur ní obla s tí, ak t u á l n ím duševním a zdravo tním sta ve m.

1.2 Etapy raného vývoje řečových schopností P ři

klasifikaci

s t adia

r aného

v ývo j e

ře či

m ůž eme

v yc h áz et -9-


z p o z n a tk ů

v ývojové

ps ycholo gi e .

E t ap y

v ývoje

ře čov ýc h

schopností

roz d ěl u j eme na p řed řečové a na vlastní v ývoj ře či. Př ed ře čové ob d ob í ne ní př esn ě časov ě roz d ěl eno. S p a d á z h ruba do j ednoho roku v ěku dít ěte. Běhe m t o h o t o období s e roz ví j í s c h o p n o s t dítěte rea go v at n a z v u k o v é podnět y. P r vním projevem no vor oz e nc e j e kři k , j e t o r eflex ní činnost. K ři k j e k r á t k ý, v ýr az n ý a nemá nijaké z a ba r ve ní . P o 6. t ýdn u ž i v o ta s e kři k citov ě z abarvuje, ne jd říve s o u v i s í s proj e v e m nelibosti (k řik m á t v r d ý z ač átek). P o z d ěj i , kole m 3. měs í c e , s e p r o j e v u j e kři k s m ěkk ým z ačátkem, kte r ý s i gna liz uje l i b o s t. Ten j e citov ě z abarven ější a m á v ět š í t ó n o v ý roz s ah. Toto období o z na čuje me j a k o broukání. O b do b í pudového ž v atlání z a čí n á kole m 6. měs í c e . Dět i pr ov á d í p o d o b n é poh yb y j a k o při pří j m u potrav y a k t é t o či n n o s t i při p o j í hl a s . P u d o vě ž v a t l a j í i dět i s e s l u c h o v ým p o s t i ž e n í m . Po

pudovém

ž vat l á n í

při c h á z í

kole m

8.

měs í ce

obd o b í

n a p o d o bujícího ž v atlání . Zapojuje s e z p ět n á s l u c h o v á va z ba a z raková percep ce. Dít ě nap odobuje hlá sk y, m e l o d i i , r yt m u s , opa k uje s l a b i k y. Do této etap y nedospív ají d ět i n e sl yš í c í , n eboť ne mohou na po dobova t t o, co n e sl yš í . K o l e m 10. měs í c e s e s o uča s n ě s na po dobová ním roz v í j í roz um ěn í řeči . Dít ě re a guje na j e d n o d u c h é s l o v ní v ýz v y, před evším na m e l o d i i , c i t o v é z a b a r v e n í , m i m i k u a ges t i k u l a c i m l u v e n é o s o b y. J eho por oz umění s e p r o j e v u j e m o t o r i c k o u či n n o s t í , na př. „ J ak j s i ve liká “ , „ U dě l ej pá pá “ , „ D ej p u si n k u“. P řed dovršením prv ního roku z a čí n á o b d obí vlastn í h o vývoj e ř eči. Vznikají

první

samostatná

slova.

Dět i

použ íva jí

samostatná

slova

k v yj á dř e n í c elé v ět y, ozna č ují s e j a k o j e d n o s l o v n é vět y. Dít ě j i m i v yj a d řu j e s v é po city, p ř ání a pr osb y. P r v n í s l a b i k y a s lů v k a dítě s a m o p o r o v n á vá a upravu j e podle vz or u ne jbliž šíc h, především podle řečov ých p r o j e vů své matk y. - 10 -


M l u v n í projev y s e běh e m 2. roku dít ěte d yna mic k y v yvíj ejí. Dít ě rozši řuje s l o v n í z ásobu a z p řes ňuje v ýz n am j e d n o t l i v ých v ýr az ů. Koncem 2. roku z a čí n á užívat víceslovná m l u vn í s p o j e n í a s l o v n í z ásoba p ř esahuje 3 0 0 s l o v . Aktivní a pasivní s l o v n í z ásobu s i dít ě roz v í j í častou otá z ko u „ C o j e to? “ nebo „ Kdo je to? “. Okolo t řetího roku doc há z í k postupné gr amatiz aci v ět n é h o pr oje v u . S l o v n í z ásoba s e r o z š iřu j e p řes 700 s l o v i víc e, p ři čemž pa sivní s l o v n í z ásoba p řev yš u j e ak t i vní. C h a r a k t e r i s t i c k ým i otá z ka mi pr o t e n t o věk j s o u o t á z k y „ p roč? “, „ kd y? “, „ j ak? “.

Dít ě z ačí n á už íva t 1. osob y při m l u vě

o s o bě, m n o ž n é čí s l o , m i n u l ý č as, a t o s růz n ým i od ch yl ka mi a vla s tn í ú p r a v o u s l ov . „ N ejd říve s e v d ět s k é m l u vě v ys k yt u j í podsta t ná j m é n a , b rz y s n i m i citoslovce a s l o v e s a , pa k p ř í d a v n á j m é n a , ne j poz ději s p o j k y a číslovk y.“ 4 Dít ě o všem j ešt ě z am ěňuj e s l o v o s l e d . Sl o v o , kte r é m á p r o d í t ě v ět ší emocionální v ýz n am, up ředno s t ňu j e ča s t o n a p r v n í místo ve vět ě. P r vní t ři rok y ž i v o t a j s o u v roz v o j i ře či ve lmi d yna mic k ým obdob ím s v e l k ým i i n d i v i d u á l n í m i roz d íl y m e z i j e d n o t l i v ým i dět m i . T yt o roz d í l y s e často v yr o v n áv ají v předškolním období.

5

Období p ředškolního v ěku (3 - 6 l e t) j e charakteriz o v án o da lš ím r o z v o j e m řeči. P o 4. roce dochá z í k i n t e l e k t u a l i z a c i řeči , kte r á s e v yvíjí p o s t r á n c e l o gi cké a dí tě uspo řád ává s l o v a do pojmov ých k ate gor ií (nap ř. auto a v l a k j s o u doprav ní prostře dk y), fix uj e s e s p r á v n á v ýs l o vnost. S p r á v n é gr amati cké fo rm y s e t v o ří t r a n s f e r e m . Zí s k á v á n í m z k u š eností s e z l epšuje gr amatická

s t r u k t u ra

a

t v o ře n í

de lš í c h

vět .

V ýs k yt

f yz i o l o gi c k é h o

d ys gr amatismu j e p ři r o z e n ý do 4 l e t a j e h o da lší př etrvávání m ů ž e s i gn a l i z ovat naruš e ní v ývoje ře či. Na konc i t o h o t o obd obí m l u v í d ít ě o b v yk l e a rtikula čně s p r á v ně, použ ívá s p r á v ně s i n g u l á r a plu rál, z l epšuje s e v ýs l o v n o s t

i gr ama t i cká s t a v b a vět , z v l ádá řadu ří ka n ek, písni če k a umí

v yp r a v ovat d ěj pohádk y. 4

KIML, Josef Základy foniatrie. Praha: Avicenum/Zdravotnické nakladatelství 1978, 171 s.

- 11 -


V rozvíjení řeči s e h rává podsta tnou roli ře čov ý vz or . Dít ě m á z ájem o k o m u nikaci s okolím, a pr oto s e s n a ž í na podobit dosp ěl é . V ýs l e d e k t o h o t o n apodobování j e ovlivněn koor dina c í m l u v i d e l a j eho s c h o p n o s t í s l u c h o v é diferenci a ce. Fonematick á dif e r e nc i ace j e v obdo bí na podobov á n í v e l m i v ýr az n á, s d alším v ývoje m dít ě te doc há z í k z v ýr a z n ěn í v ýz n amu s l o v a n ad j e h o z v ukovou s t r á n k o u .

V ne v ýhodě j s o u dět i , j e j i c h ž r o d iče

m l u v í s patologi c k ým i j e v y n ebo doko nc e z ám ěrn ě pa tla j í a de f or m u jí m a t eřsk ou ř eč. Ab y dít ě d ove dlo s p rávně použ íva t v k omunika c i ře č, v yj a dřo v a t

vztah y

mezi

slovy

a

v yv oz ova t

slova,

je

pot ře b a

t yt o

d o v e d n o s t i p o z i t i v ně r o z v í j e t .

1.3 Úspěšná komunikace a narušená komunikační schopnost O

úspěšné

komunika c i

můž eme

hovo řit

t e h d y,

když

do jd e

k p o r o z um ění m l u včí h o s posluc hače m , k poc hope ní s děl o v a n é h o obsah u . D o k o n a lé

z v l ádnut í

techniky

ř eči

je

jedna

z

podmíne k

úspěš n é

k o m u n i kace. M luven ý proj ev ovliv ňují t ři slož k y:

Dýchání Or gánem d ýchání j s o u plíc e , n ápomocna j e c elá s o u s t a v a s v a l ů ( b r á n i c e , v ýd echov é s v a l y) . D ýchání pr obíhá vět š i n o u ne z á visle na n a š í v ů l i , ale do j i s t é m í r y j e j doká ž e me ovlá da t. Umíme de c h z atajit, p r o d l o u ž it nádech i v ýdech. N ácvik s p r á v n é h o d ýchání ov l i vňuje kvalitu h l a su a m l u v e n ý p r ojev. Při š p a t n é m hospodaře ní s d ech em roz l i š u j eme

- 12 -


t r h a n o u řeč, z r ychl ování či z p o m alování, ne dosta te k vz duc hu z p ůs o b u j e p o l yk á n í koncov ek a p o d . F o n a ce Samotná t v o r b a hlas u vz niká ve fona ční m ústr ojí. Hlasivk y j s o u d v ě v a z i v o v á vlákna napnutá m e z i chrupavkami po obou s t r a n á c h hr ta nu. J s o u t o v a l ovité útvary, které t v oří podé l nou š k v í r u , kte r ou uniká vz duc h . P o k u d z rovna nemluvíme, vz duc h v yde c hne me be z š e l e s t ů. P r o m l u v í m e-l i , v ýd e c h o v ý proud ob ě hlasivk y na oka mž ik oddá lí, š t ěr b i n o u pr onikne m a l é m n o ž s t v í vz d u chu a hlasivk y s e v ra cejí z p ět na s v é původní m í s t o . Op a k o v a n ým poh yb em s e roz k m i t á vz duc hov ý s l o u p e c na d hla sivka mi, což v yp r o d ukuj e z ákla d n í

tón

hla su.

Ten j e

nosn ým

z v u k em řeči

a je

p o z m ě ňo v á n průcho dem rez o n anční ch dutin, p ředevším v obla sti v ýš k y z v u k u , s í l y a b arv y t ónu.

A rtiku lace T vorba z v u ků hlás ek vz niká v artikula ční m ústr ojí. To t v o ří t ři d u t i n y, dutina ústn í , která m á n ejvětš í podíl, dutina nosní a hlta no v á . A k t i v n í artikulaci r ealiz u j í rt y, j a z yk, čípe k, ře z á k y, če listi, t v r d é i m ěk k é p a t r o a mimické sval y obli čeje .

P r o dobrou t e c h n i k u m l u v e n é h o s l o v a j s o u t yt o sl o ž k y ve lic e d ů l e ž i t é, s p r á v n á či n n o s t m l u v n í c h or gánů j e z ákladem dobr é ho řeč ové h o projevu.

Definice

naruš ené

komunikační

s c h opnosti

jedince

je

poměr ně

n e sn a d n á, n eboť s t e j n ě t a k ne sn adné j e v ym e z e n í nor ma lit y komunikačn íc h d o v e d n ostí. V ym e z ení norma lit y z ávisí na j a z ykov ém a geo gr a f ic k ém prost ředí, ve kter ém jedinec ž i j e, na vz d ěl ání, povolání , atd . Ke komunika ční p o ruše doc h áz í obe c ně t e h d y, j e-l i j e z n emož n ěn n e b o z n esnadn ěn p roces v ým ěn y i n f o r m a c í . Ab y ne působ i lo s děl e n í n a k o m u n i kačního

partnera

rušiv ě,

je

ne z b yt n é

ovlá da t

vše c hn y s l o ž k y - 13 -


j a z yk o v ého

projev u.

P odmínkou

dobrého

ře čové ho

pr o j evu

ne ní

jen

z v l á d n u t í j a z yka, ale nez b yt n é j e i ovlá dá ní vše c h j az yko v ých rovin. T y n e j so u izolované, ale vzájemně se pr olí na jí: §

foneticko-fonolo gi c k á ( z v u k o v á s t rá n k a řeči )

§

m o r fo l o gi c k o-s yn ta ktic ká ( gram atická r o v i n a jaz yka )

§

lex i kálně-sémantic ká ( individuá lní slovní z á soba )

§

pragm a t i c k á ( s o c i á l ní upla tnění komunika čníc h dove dností)

D ojde-li k narušen í komunikačníc h s c h o p n o s t í , j e třeba s t a n o v i t , k t e r á z j a z ykov ých rovin j e postiž ena , p ři čemž m ůž e b ýt postiž en o so u ča sně i několik sfér. M ůž e j í t t a k é j ak o por uc hu ve r bá lní či ne ve r báln í k o m u n i kace nebo m l u v e n o u i grafi ckou formu komunika c e . Por uc h y m o h o u b ýt t r v a l é n ebo př echodné, vr oz e n é ne bo z í s k ané, m ůže j í t o hl a v n í p o st i ž e ní

nebo

b ýt

d ůs l e d k e m

jiného

domina ntního

postiže ní

(s ym p t o m a t i c k é p o r u c h y řeči ). P ří čin y naruš ené ko m unikační s c h o p n o s ti lz e popsa t z časového neb o l o k a l i z a čního hlediska. Z čas o v é h o h l ediska m o h o u vz ni k n o u t pří či n y p o r u c h v p renat álním, per ina tá lním n ebo postna tá lním období v ýv o je j e d i n c e . Z l o k a l i z ač n í h o hlediska t o m o h o u b ýt genov é m u t a c e , or gá n o v á p o šk o z e ní receptor ů , v ývojové odc h yl k y n ebo ne podn ětné a ne stimulu jíc í p r o st ře d í, které m ůž e b ýt p ří či n o u o p o ž děn í v e v ývoji řeči dít ěte . V ývo j ře či ovliv ňuje m n o h o faktorů, roz d ěl u j eme j e na vnitřn í a v něj ší. M e z i vnit řní faktor y pa t ří vr o z ené předpoklad y, na dá ní pr o řeč, n e p o r u š ené

mluvní

orgán y,

z d rav ý

sluchový

a

z rako v ý

an al yz átor,

p ři měřen ý v ývoj i n t e l e k t u , dobr ý f yz i c k ý a ps yc h i cký s t a v . Do vn ějš íc h faktor ů

patří

vliv

prost ředí,

v ýchov y

a

rodin y,

stimulující

podn ět y

a stimulace dít ěte k e komunikaci.

- 14 -


1.4 Kvalifikace vad řeči ze symptomatického hlediska P oruch y ře či m ůž eme roz l i š o v at podle růz n ých hle dise k, na př. do b a pří či na

vzniku,

vzniku.

V

logop edické

p rax i

a

l i t e r a t uře

je

n e j f r e k v entovan ější s ym p t o m a t i c k é tří dě n í . §

O p o ž děn ý v ývoj ř eč i

§

V ývojová n emluvnost (v ývojová d ys f á z i e )

§

Zí s k a n á o r gánov á ne m l u v n o s t (afáz i e)

§

Získan á neurotick á ne mluvnost (mutismus, elektivní m u t i s mus , surdomutismus)

§

P o r u c h y zvuku ře či (palatolalie, rinolali e)

§

Poruch y pl ynulosti ř eči ( kokta vost, br e pta vost)

§

P oruch y čl á n k o v á n í řeči ( d ys l a l i e , d ys ar t rie)

§

Poruch y

grafic ké

podob y

ře či

(d ys gra fie,

d ys l e x i e,

d ys k a l k u l i e , d ys o r t o gr afie, apod.) §

Poruch y hl a s u

§

S ym p t o m a t i c k é

por uc h y

řeči

(prováz ející

jiné

dominu jíc í

postižení) §

K ombinované vad y a poruch y ř eči

O p o ž děn ý v ý v o j ře či Zdravé dít ě do 1 r o k u j e š tě ne mluví, ne už ívá s l o v a , ne boť k t o m u j e š tě

nemá

f yz i o l o gi c k é

př edpoklad y.

To

je

nor má l ní

f yz i o l o gi c k á

n e m l u v n o s t . M e z i 2-3 rokem ž i v o t a j i ž dítě z ačí n á použ íva t vět y. P o k u d s e

- 15 -


v ýv o j řeči opozdí a dít ě j e z d ravé, s l yš í , m l u v n í or gán y j s o u ne por uše n é , d u še v n í v ývoj není opožd ěn , ne ní postiž e na m o t o r i k a , dí tě v yrůs t á v e st i m u l u jícím prost ředí, mluvíme o pr odlouž e né f yz i o l o gi cké n emluvnosti. Nemluví -li dít ě do t řech l e t ne bo m l u v í m é ně ne ž osta tní dět i v t o m t o věku, m ůž eme hovo řit o op ož d ěné m v ývoji ř e či. Nej č ast ější p ří čin y opožd ěného v ývoje ř eči jsou: Ø P rost ředí – nepodnětné , ne stimulujíc í, ne v ěnuje dít ěti a jeho v ývoji ř eči pozo r n ost, ma tka ne n avaz u j e s dít ětem konta k t, dít ě ochabuje a začí ná b ýt n e m l u v n é. Ø N e d o s t a t e k citů, ci t o v á de pr iva c e – v ýv oj ř eči s e opož ď u je nedostatkem citov ýc h va z e b. Ø Dědi čnost – v někte r ých rodiná ch d ět i m l u v í poz děj i , tot o opožd ění s e v ys k yt u j e pře d e v š í m u c h l a p ců. Ø N e d o n o š e n é , před ča s ně na r oz e né d ět i – z k v alitn ění l é k ařs k é p éče m á z a n áslede k z v ýš e n í po čtu ne d onoše n ýc h dět í , z nic h ž 20 % m á potíže v t ěl e s n é m i roz u m o v ém v ývoji, kte r ý ú z ce souvisí s roz v o j em řeči . Ø Nev yz r álá ne rvov á s ousta va. Ø D MO , LM D , m e n t á l n í retardace – duš evní chorob y z ásad n ě ovliv ňují v ývoj řeči , n ěkd y až do t é m ír y, ž e s e řeč ne v yv i n e vůbec. Ø P řemíra v yužívání m a s m é d i í a počíta č ů – m ůž e m í t ne příz n iv ý vliv na v ýchovu a v ývoj ře či dít ěte . Dít ě s l e d u j í c í č a s t o t el e v i z i nebo hrajíc í počíta čové h r y j e i z olova né od s o c i á l n í ch kontakt ů, m á l o komunikuj e s okolím a m ůž e na sta t opož d ěn ý v ývoj ře či. Ø P řílišná péče o dítě – rodi če s l e d u j í , co dítě pot ře buje , s tačí j e n naznačit a p řání s p l n í . Dít ě m á ve lkou pa sivní z ásobu s l o v , a l e n e p o u ž í v á j e , n e b oť řeč n e p o tř e b u j e , ta kž e se a ni ne r oz v í j í . D ít ě s opožd ěn ým v ýv oje m ře či m ůž e v předškolním v ěku s dobr o u p éčí v yz rát a opožd ění dohnat. J e t řeba roz v í j et řeč, aktivní s l o v n í z ásobu, - 16 -


m o t o r i c k é s c h o p n o s t i , s l u c h o v é a z rako vé vnímá ní, v ěnova t s e celkov ému roz v o j i dítěte a posk yt o v a t dobr ý m l u v n í vz or . Komunikační

schopnosti

dí t ět e r o z v í j e j í r o d iče z a p o m o c i l o gop e dic ké péč e a ma teřs ké škol y. V ývojová n eml u v n o s t

P r o b l e m a t i k a definice v ývojov é ne mluvnosti j e dík y s v é s l o ž it o st i nej e d n o t n á . V ývojovou nemluvnost roz ebírá S o v á k ve dvou aspektech. Může

jít

o

v ýv ojovou

ne mluvnost

jako

ve dle jší

pří z n a k ,

např.

d o p r o v á zející poruch y s l u c h u , dět s k o u m o z k o v o u obr nu – dá le j e n DMO, m entální retard aci, nebo o v ývojovou ne mluvnost j a k o h l a v n í pří z n a k , způsobenou

např.

patologi í

s o c i á l n í ho

pr ostře dí,

lehkou

mozkovou

d ys f u n k cí – d ále j en LM D , v t o m t o pří p a dě s e už ívá t ermín v ývojo v á d ys f á z i e . 6 V ývojová d ys f á z i e neboli s p e c i f i c k y n arušen ý v ývoj ře či j e j e d n o u z n e j r o z š íře něj š í c h poruch ve r bá lní ko m unika c e . J e t o centr á lní por u c h a řeči . M ůž e s e proj evovat ne sc hopnost í ve r bá lně komunikova t (n ěkd y s e d í t ě n e naučí m l u v i t vůbec) n ebo s n í ž e n o u s c h o p n o s t í komunikova t, ačko liv p o d m í n k y pro odp ovídající v ývoj j s o u dobr é (n ev ys k yt uje s e por uc h a s l u c h u , i n t e l e k t u , n eurologi cké a ps ych i atrické por u ch y, s o ciální pr ost ře d í j e s t i m u l u j í c í ) . Dítě s v ývojovou d ys f á z i í řeč s l yš í , ale ne dosta tečně j í roz u m í , p ak docház í k e špatné tvorb ě vl astní řeči. V ývojovou d ys f á z i i j e t řeba odlišova t od nor má lního op ož d ěné h o v ýv o j e řeči, kd y s e opož ď uje j e n řeč, v ýv oj osta tníc h obla s t í osobnosti j e p ři m ě ře n ý. T ato v ývojov á poru cha z ahrnuje š i r o k o u š k á l u s ym p t o mů. M ůž eme konstatovat

opožd ěn ý

z a čátek

v ývo j e

ře či,

chudou

slovní

z ásobu,

d ys gr amatismus, š p a t n o u v ýs l o v n os t , por uc hu kr á tkodobé pa měti, por uc h u k r e sb y, d ys l e x i e, dys prax i e, dítě ne doká ž e dov ypr á v ět děj pří běh u , vá z n e z a p o j o v ání

6

slov

do

v ět ,

por uše na je je mná

motorika

apod. Ostatní

LECHTA, Václav Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál, 2002

- 17 -


s ym p t o m y j s o u r yz e i n d i v i d u á l n í pr o ka ž dé ho j e d i n c e a z ávisí na m n o h a f a k t o r e c h, j a k o js o u věk , p r o s tře d í , p s yc h i k a atd.

Získaná orgánová neml u v n o s t P r o ře čo v o u produk ci j e podsta tn é b ez ch ybné fun gov ání do m i na n tn í h e m i sf é r y m o z k u . P o k u d j e d i n e c on e m oc ní či utr pí ú ra z v t é t o oblas ti, m ů ž e d ojít ke vzniku nemlu vnosti na or gá nové m podkla d ě, čili afáz i i . H o v oří m e o z t rátě j iž v yvinu t ých s c h o p ností dor oz umíva t se řečí . Klinick ý o b r a z j e d n o t l i v ých t yp ů afáz i í j e v elmi r ůz n o rod ý a z álež í na t o m , o j a k é o r g á n o v é p o š k o z e n í c e n t r á l n í n e r v o v é s o u s t a v y se j edná. P ří čin y vzniku af á z i e m o h o u b ýt : úr a z y m o z k u , cévní m o z k o v é p ří h o d y,

mozkové

nádor y,

intoxikace

c entrální

mozkové

s o u s t a v y,

e n c e f a l itida a menin goen cef alitid y. P r o úspěch reeduk ace ř eči j e d ůl e ž i tý roz s ah a m í s t o poškoze n í m o z k u , t yp a st upeň afázie, inte nz ita a dé lka r e e duka c e ř eči .

Z ísk an á n eu rotick á n e ml u v n o s t

Zí s k a n á n e u r o t i c k á n e m l u v n o s t j a k o n a r u š e n á k o m u n i k ačn í s c h o p n o s t zahrnuje: §

Mutismus

§

Elektivní mutismus

§

Surdomutismus

Mutismus

je

označov á n

jako

ná hlá

z t ráta

schopnosti

ve r bá lně

k o m u n i kovat na neurotickém podkla dě . M ůž e vz niknout jako ne ur otic k á reakc e n a ex t rémní ps yc h i ckou z át ěž (úlek, š o k , s t r e s ) ne bo m ůž e b ýt d ů s l e d k e m t o t á l n í h o v yč erpání. J edinec po t r a u m a t i c k é m z áž i t k u náh le z t rácí schopnost komunikovat hlasitou řečí. U d ět í v období vst u p u do kole ktivního z aří z en í (mateřská š k o l a , - 18 -


š k o l a ) s e můž eme s e t k a t s da lším t yp e m z í s k ané ne ur otic ké ne mluvno s ti, a t o s elektivním m u t i s m e m . Dít ě um í m l u v it , ale ne mluví v určit ých situacích, v určitém prost ředí n ebo s ur čitou osobou (dokto r). N everb ální komunikace j e u d ět í z a c h o v á n a , někd y o dpovída jí j e d n o s l o v ně n e b o še p t a j í . O jediněl ým t yp em z í s k ané ne ur otic ké n emluvnosti j e s u r d om u t i s m u s, k t e r ý v zniká v pří p a dě, ž e útlum ře čov ýc h s c h o p n o s t í j e dopr ováz e n s o uča s ně z t rátou r o z u mět s l yš e n é ře č i. P o s t iž en ý s l yš í , ale ne r oz e z n á z v u k y l idské řeči. I kd yž m u t i s m u s narušuje přev áž ně s c h opnost ve r bá lního p rojevu, j e t o s p í š e p s ychick á p orucha.

Poru ch y zvuku řeči Do oblasti narušení z vuku řeči řa díme r i nola lie a pa la tola lie . R inolalie neboli huh ňavost j e ča s t á por uc ha z v u k u řeči , kte r á s e p r o j e v u j e patolo gi c k o u z měn o u rez o n ance z v u k u hlá se k při artikulaci. Roz l i š uj e m e tři z á k ladní t yp y r inola lie : §

O tevřená huhňavos t - h yp ernaz alita - nosní rez o n ance j e p a t o l o gi c k y zv ýš ená.

§

Zav řen á huh ňavost - h ypon az alita – pa t ologi c k y s n í že n á no s n í rez o n ance.

§

Smíšená huh ňavost – kombinace h ype r n az alit y a h ypona z a li t y .

P alatolalie j e t e r m í n oz na čujíc í na r u š e n o u komunikační s c h o p n o s t , j e j í ž p ří či n o u j e vrozená v ývojová va d a – roz š těp pa tr a . R o z š těp pa tr a j e v r o z e n ý orgánov ý d efekt, kter ý vz niká na embr yu v průběh u 4. až 9. t ýd n e t ěh o t e n s tví. Krom ě dědi čnosti s e n a vz niku roz š t ěp o v ýc h va d podíle jí rů z n é š k o d l i v i n y, k t eré půs o b í v t ěhot enství na plod (tox ické a ch emické l átk y, p rod ělání t o x o p l a s m óz y, rub eol y, p ůs o b e n í rent ge nové ho z áření). - 19 -


Dět e m s t o u t o vad ou j e z ajišť ována chirur gi c k á , pl astická a ná sle dn ě l o go p e d ick á pé če a t o j i ž v raném v ěku , ab y s e p ředešlo n esprávné fix aci řeči. P r o pal atolalie j s o u char akteris t i c k é z m ěn y r ez o n ance (z v ýš e n á n a z a l i t a), porušená artikulace, m i m i k a , ne ve r b ální pr oje v, ča sté j s o u i p o r u c h y sluchu.

Po ru ch y p lyn u losti řeči D o s k u p i n y naruš e ní pl ynulosti ře či ná le ž í kokta vost (balbuties) a breptavost (tumultus sermonis).

Koktavost

je

jedním

z ne jtěž šíc h

a

ne jná p adn ějších

na r uš e n í

k o m u n i kační s c h o p nosti. J edná s e o por uc hu, kte r á o vliv ňuje z n ačn ě p s ychiku jedinc e.

Hlavními s ym p t o m y jsou: §

charakt eristické p ř e rušování řeči ;

§

narušené kov erb ální chování (chov ání b ěhem mluvení) ;

§

postoj k verbální komunikaci ;

§

obtíž e s respirací ;

§

potíž e s artikulací (nejde o š p a t n o u v ýs l o v n o s t , ale pr ůb ěh artikulace j e naruš e n k řečemi hla sive k na z a čátku s l o v neb o vět) ;

§

v yj a dřo v a c í n e o b r a t nost;

§

snaha p ara fráz o v at (v yh ýb at s e s l o vům s hlá skou, kte r á d ěl á potíže) ;

§

s n a h a v yt v ář e t c o n e j k r a t š í vět y;

§

používá ní s l o v ne bo s l a b i k t z v . s l o v n í c h vme tků, kte r é do řeči nepatří

(nap ř.

al e,

ž eano,

hm,

no,

pr ost ě…)

ne b o li

embolofrazie; §

d ys p r o z ó d i e (naruš e ní pr osodic k ých fak t orů – m e l o d i e , r yt m u , - 20 -


t e m p a , pří z v u k u ).

N a vzniku koktavos t i s e podílí celé s p e k t r u m faktorů a j e j i c h v z á j e m n é půs o b e n í . J edná s e p ře d e v š í m o dědi čnost, n egativní vl iv y p r o st ře d í

(n apř.

kladení

n adm ěr n ých

ná r ok ů

na

dítě,

p ří s n á ,

p e r f e k c i o ni s t i c k á n ebo nedůsle dn á v ýchova ) , pe r ina t ální enc efalopatii (obtíž e p ři porodu ), neuróz u (ps yc h o t rauma, úle k , š o k , t r a u m a t i z u j í c í z áž i t ek, hospitaliz ace). Důlež i t ým diagnostick ým m o m e n t e m j e uvědom ění s i va d y. Koktav ý s i j e vědom poruch y, na roz d í l od br e pta vé ho. Toto vědomí por uc h y ř eči j e p ro p o stiženého natolik t raumatiz u j í cí, ž e často doc há z í k l ogof obii (s t r a c h z řeči ).

Brept avost

je

ch arakte riz o v ána

z r ychle ním

tempa

ř eči ,

kdy

p o z o r u j e me s p e c i f i c ké z r ychlení v erbál ní pr odukc e . Na z á k l adě v yš e tř e n í E E G b r eptav ýc h b ylo z j i š těno, ž e br e pta vost m á or ga nic k ý původ, p ři čemž p o d s t atnou roli z d e s e h r á v á LMD. B re p t a v o s t m á ve s v é s ym ptoma tologi i m n o h o pří z n a ků, nejnápadnější mi j s o u : z r ychlené t empo řeči, ne pl yn u l ý p r o j e v , š p a t n á v ýs l o v n o s t , pol yk ání konc ove k, opa ková ní a v yne c há v ání h l á se k ,

malá

slovní

z ásoba,

d ys gra m atismus,

z v l áštnosti

v chování,

n a r u še n é kov erb ální chování.

Poruchy a rtikulace Nejroz š í řen ější poruch ou ře či j e p atlavost ne boli d ys l alie. J d e o v a d n ou v ýs l o v n o s t j e d n é n e b o víc e h l ásek, při č emž osta tní hlá sk y j s o u v ys l o v o v á n y s p r á v ně. Toto n arušení

k omunika čníc h s c h o p ností roz v ádím

po drobn ěji v e druhé kapitole.

Další poruchu artikulace de f inuje me j ak o d ys a r t r i i – por uc h a pr oce s u - 21 -


artikulace

na

z á k l ad ě

organi ckého

poškoz e ní

ne r vové ho

s ys t é m u

d o p r o v á zená narušenou fonací, r espira cí a d ys p roz ó d i í . Nejt ěžší s t u p e ň d ys a r t r i e

je

nes ch opnost

ve r bá lně

k omunikova t,

oz na čuje me

ji

jako

an a r t r i i . Na etiologii t o h o t o onemoc n ění s e podílí v pr e na tá lním období úra z y m a t k y, i n f e kčn í on emocn ění m a t k y, n edonošenost, v pe r i na tá lním obd o b í p o t í ž e p ři porodu a v postnat á lním m e n i n gi t i d a , en cef alitida či i n t o x i k a c e a p o d . Běh e m ž i v o t a můž e b ýt p ří či n o u d ys a rtrie cévní on emocn ění, nádo r y, ú r a z y h lav y, chronic k á intox i ka c e .

Poru ch y g raf i cké podoby řeči

Narušení

gr afické

podob y

ře či

spojujeme

obv ykle

s termínem

s p e c i f i c k é p o ruch y u čení. J edná s e o r ůz n é druh y p or uc h: d ys l ex i i (porucha

čt e n í ) ,

d ys gr afii

(poruch a

psa ní) ,

d ys o rtografii

(poru cha

p ravopisu), d ys k a l k ulii (porucha po čítá ní) , d ys p rax i i (porucha obr a tnos ti) , d ys m ú z i i ( p o r u c h a h udebnosti) , d ys p i n x i i ( por uc ha k reslení). Dít ě, které j e ovlivněno b yť i j e n ne pa tr nou por uc hou ps ychic k ýc h p rocesů , m ůž e m í t problém y s e s c h o p n ostí na učit s e dove dnosti běž n ým i v ýu k o v ým i

z p ůs o b y.

T yt o

por u ch y

mohou

mít

i

dět i

i n t e l i gen tn í,

v yrů s t a j í c í v normálním s o c i o k u l t u r n í m pr ost ře dí, ča sto s e v anamnéz e v ys k yt u j e LM D. U dět í s e s p e c i f i c k ým i p o r u c h a m i uče n í často na lé z á me a rtikula ční neobratnost (dít ě u m í v ys l o v i t l e h k é h l ásk y a s l o v a , ale obtíž nější s l o va n e z v l á d ne) a s p e c i f i c k é asimilac e (s yk avkové asimilace, n ap ř. „ š u senka“ místo „ s u š enka“ a m ěkčení, kd y dít ě ne r oz e z ná s l a b i k y „ DY- D I, TY-T I a NY-N I“ n ap ř. „ t at ýnek “). M ůž eme t a k é poz or ova t potíž e v dif e r e nc ia c i d é l e k ( např. modrá – módra). P ří čin y

vzniku

specif ic k ých

poru c h

u čení

m ůž eme

hle d a t

v d ěd i čnosti, LM D, p řek říž ené n ebo n ev yh r an ěné l a t e r a l i tě ne bo pokud s e - 22 -


p o t v r d í neurologi ck ý nál ez .

Poru ch y h lasu

N arušen á

komunikačn í

schopnost

z ahrnuje

i

por uc h y

hla s u .

R o z děl uje s e na fu nkční po r uc h y hla s u – d ys fonie ( chra p t i v ý ne d ěts k ý h l a s) , funk ční poru ch y z p ěv n í h o hla su – d ys o d i e , úplnou z t rátu hla su – a f o n i e a orgánov ě podmín ěné por uc h y hla su (tz v . uz l í k y na hla sivkác h , n á d o r y, vrozené v ad y). Pro

vznik

hlasu

a

řeči

je

důl ež i t á

dokona lá

funk c e

or gán ů

res p i r a čn í ch, artikul a čních a fonační ch. Na etiologii s e po dílí celá š k á l a fak t orů: dědi čnost, hor moná ln í o d c h yl k y, operační z ákrok y, m u t a čn í a ne ur otic ké vliv y, p ř emáhání hlas u , n e sp r á v n ý hlasov ý v z or, vad y sluc hu a td. Lo gopedi cká prevence b y m ěl a z ahrn ova t s p r á v n é z ásad y hla so v é h yg i e n y, s e kterou j e nutné z a čí t j i ž o d novor oz e ne c ké ho ob dobí.

S y mp t o mati cké por uchy řeči Narušen á komunika ční s c h o p n o s t můž e b ýt s amostatn ým hla vn ím p o st i ž e ní m , ale t a k é m ůž e b ýt s ym p t o m em j i n é h o , domina n t ního postiž e n í. V t o m t o pří p a dě h o v oří m e o s ym p t o m a t i ck ýc h p o ruc h ách řeč i. Projev y vad y j s o u z n a čně růz n o rodé , dík y vlivům d ominujícíh o p o st i ž e ní. K nejčastějším s ym p t o m a t i c k ým por uc h ám ře či pa t ří na r uš e n á k o m u n i kační s c h o p nost u dět í s DMO a u j e d i n ců s m en t ální retard ací. Zvláštnosti j s o u t a k é ve v ývoji ře či u d ět í n evidom ých a s l u c h o v ě p o s t i ž e n ých.

- 23 -


Ko mb i n o v a n é v a d y a p o r u c h y řeči

Narušení

komunik ačn íc h

schopností

se

ne musí

v ys k yt o v a t

s a m o s t a t ně, poruch y s e u j edince m ohou kombinova t. Kombinovanou vadou řeči roz u m í m e dvě ne bo víc e na s o bě ne z á vislé por uc h y (např. u h l u c h oslepot y nebo u d ět í v předškolním v ěku je ča stá kombin a c e d ys l a l i e s koktavos t í ) . P o k u d s e dr uh é postižení obje ví j a k o ná sled e k p r i m á r ní poruch y, o kombino va nou va du se ne je dná .

- 24 -


2 Dyslalie

2.1 Vymezení pojmu J ak b yl o j i ž v předešlé ka pitole z mí n ěn o, d ys l alie ne boli pa tla v ost j e p o r u c h a artikulac e j e d n é ne bo ví ce hl ásek m a t e řs k é h o j a z yk a, při č emž o s t atní

hlásk y

jsou

v ys l o v o v á n y

be z

pa tologi c k ýc h

j e vů.

Můž eme

k o n s t atovat, ž e to je nejroz š í řenější porucha komunika čních sc hopností. D ys l a l i e

v nejširší m

slova

s m ys l u

podle

Klenkov é

s p očí v á

„ v n e sc hopnosti nebo poruše použ ívá n í z v u k o v ých vz orů řeči v p rocesu k o m u n i kace podle zv yklostí a ja z ykov ých nor e m da n ého jaz yk a “. 7 Z pohledu v ěku j d e v ět š i n o u o d ět i v předškolním a š k o l ním v ěk u , a l e n a r uš ení v ýs l o v n o s t i hlá se k m ůž e me s h l e d a t i u dos pěl ýc h j e d i n ců . Z h l e d i s k a pohl aví s e ča s těj i v ys k yt u j e u chlapc ů n ež u díve k, z h ruba v p o měru 60:40.

2.2 Etiologie dyslalie E t i o l o gi e d ys l a l i e j e v l o gop edické l i t eratu ř e roz d ěl ena n a funk ční a or gan ick y podmín ěnou. F u nkční dyslalie – ř ečové or gá n y jsou b ez p o ruch y Organická dyslalie – j e z půs o b ena n edo s t a t ečn ým v ývoje m m l u v n í c h n e b o s l u c h o v ých or g ánů, poruchou centr ální nervové soustav y, a pod. D alší pří čin y, kt eré s e p o d í l e j í n a v z n i ku d ys l a l i e , j s o u : Ø Děd i čn o s t – názor y na vliv dědi čnos t i s e růz n í , z h l ediska děd ičn o s t i l z e po va ž ova t z a pří či n u vr oz e nou řečovou sla bo s t, 7

KLENKOVÁ, Jiřina Logopedie. Praha: Grada Publishing, 2006, 99 s.

- 25 -


neobratnost, niko liv z d ědění konkr é tní odc h yl k y. Ø Vliv prost ředí - ne spr á vn ý řečov ý vz or , š i š l á n í na d ět i , nepodnětná, nestimu l ujíc í a z a ne dbá va jíc í v ýc h o v a. Ø P o ruch y centr ální nervové soustav y . Ø P o r u c h y anal yz átor ů – na r uše n é s l u c h ové a z rakové vnímán í, poruch y fon ematick ého s l u c h u (p ři t é t o por uše ne ní posti ž en sluch, ale jedinec n e roz l i š u j e z v u k o v ě podobné hlá sk y). Ø Poruchy

dostř edivýc h

a

odstře div ýc h

ne r vov ých

dr a h

–

ovliv ňují narušenou řečovou pe r c e pc i a pr odukc i. Ø Motorická neobratnost. Ø N edostatečn é

us po koje ní

citové

pot ř e b y

dít ěte

(nej čas t ěj i

m a t k o u ). Ø A n o m á l i e řečo v ýc h o rgánů (p řirostlá uz di čka , de f e kt y chrup u ) .

Do

určitého

v ěku

je

špatná

v ýs l o vnost

f yz i o l o gi c k ým

jevem.

Zák l adní v ývoj ře či s e upevňuje kole m s e d m é h o roku, do t é t o dob y l z e a r t i k u l a c i s n a d něj i ovlivnit, ne bo ť ne ní z atím de f initivn ě z akódovaná. P o s e d m é m roce s e v ýs l o v n o s t fix uj e , s ní i ve ške r é n áv yk y a re edukac e j e n á r očn ěj š í . Dozr áním centrální ne r v ové s o u s t a v y a odpoví da jíc í podpo r o u v ýv o j e ř eči s e m o h o u pří z n a k y p atologick é v ýs l o v n o s t i upr a vit. Vadná v ýs l o v n o s t o v š e m v yž aduje lo gope dic ko u pé či.

2.3 Klasifikace dyslalie P ři k l a s i f i k a c i d ys l a l i e v ych áz í m e z e tří z ákladních forem: §

Mogilalie - v ř eči j e hlá ska v yne c h án a (např. m í s t o t r n k a – t n k a ) nebo z a ni použ ívá ne určit ý z v u k . P o k u d t yt o p o t í ž e přetrváv ají i p o dokonče ní f yz i o l o gi c k é h o v ývoje ře či , l z e tut o p o r u c h u označit p ředponou mogi - a odc h yl n ě t v oře n á hlá ska j e o z n ače n a podl e ř e ckého t e r m í n u s př í p o n o u –i s mu s ( n a př. m o girotac ismus ). - 26 -


§

P a r a l a l i e – hlásku , kte r ou dítě n eumí, z am ěňuje z a j i n o u (n ap ř. s a ně – t a n ě) . P o k u d s e odc h yl k a ob j evuje i po dokonče n í fyz i o l o gi c k é h o

v ývoje

řeči,

oz na č uje me

tuto

por u c h u

předponou p ara - a odc h yl n ě t v oře n á h l áska j e oz nač e na p od le řeckého t ermínu s příponou –ismu s ( n a př. p a r a s i gm a ti s m u s) §

V ys l o v e n í d ané hlá s k y ch ybn ým z p ůs o b em od s p i s o v n é norm y ozna čujeme řec k ým ná z ve m hlá sk y a pří p o n o u –i s m u s (např. rotacismus – vadná v ýs l o v n o s t hlá sk y r), z a t í m t o t e r m í n e m m ůž e

následovat

oz nače ní

místa

chyb né ho

t v oř e n í

(n apř.

rotac ismus interdent ální) O d ys l á l i i m u l t i p l e x (gravis) hovo říme t e h d y, pokud dít ě v ys l o v u j e n e s p r á v ně více hl á s e k , pře d evším s o u h l á s e k . Nejtěžší fo rma d ys l a l i e j e o z n ačo v a n á j a k o dys l a l i a unive r s alis (d říve t e t i s m u s ) , j d e o por uc h u v ýs l o v n o s t i t é mě ř všech hlá s ek, ř eč s e v t o m t o pří p a d ě s t á v á t é mě ř n e s r o z u m i t e l n o u . P a r c i á l n í d ys l a l i e (d ys l a l i a l e v i s , s i m p l e x ) j e t e r m í n p r o v a d u j e dné nebo ví c e hlásek.

Podle

lokalizace

orgá nu,

kte r ý

na r ušuje

správnou

výs l o v n o s t ,

r o z děl u j e m e d ys l a l i i na: o akustickou – vadná artikulace p ři vadác h s l u chu o centrální – vad y v ýs l o v n o s t i při na r uše ní centrální ne r v ov é soustav y o dentální – odch yl n á v ýs l o v n o s t p ři d e f e k t ech z u bů o l abiální – vadná v ýs l o v n o s t h l á s e k při d e f e k t e c h r tů o l i n gvální – odch yl n á a r t i k u l a c e při a n o m áliích jaz yka o palatální – vadná v ýs l o v n o s t při a n o m á l i í c h p a t r a

Z h l e d i s k a k o n t ex t u roz děluje Kle nková d ys l a l i i n a : o d ys l a l i i h l á s k o v o u – v a d n é t v oře n í h l á s e k - 27 -


o d ys l a l i i kontex t ovou – s l a b i k o v é n ebo s l o v n í pa tologi c ké j ev y, při čemž v ýs l o v n o s t i z o l o v a n ých hlásek m ůž e b ýt s p r á v n á 8

2.4 Diagnostika a terapie dyslalie Zákl adem diagnostik y d ys l a l i e j e l o go pe dic ké v yš e t ř e n í . Lo gop e d spolupracuje

s ps ychologem

a

foniat rem.

Do lo gope di c ké ho

v yš e tř e n í

s p a d á v yš e tř e n í s l u c h u , f o ne m a t i c k ého s l u c h u , z r a k o v é p e r c e p c e , m o t o r i k y, l ateralit y a v ýs l o v n osti hlásek. Zákl adní v yš e t řo v a cí m e t o d o u j e roz h o v o r, z e kte r é ho l o go p ed v ys l e d u j e

s o uča s n ý s t a v ,

roz s ah a

možné

pří či n y v a d y.

Pro

školní

a p ředškolní d ět i s e v yš e tř e n í uskut eč ňuje v dopr ovodu rodi če. P r v n í kont a k t s l o gopedickou ambulancí m ůže b ýt pr o dít ě ne ga tivní ne bo s e kontakt

nenaváže.

Popis

obr á z ku

je

ne jle pší

metodou

pr o

z ačátek

roz h o v o ru, dítě s e lépe adapt u j e a odp a dne s t r a c h z v yš e tř e n í . P o na vá zá n í k o n t a k t u pokračuj e l ogoped ří z en ým r oz hovor e m, ve kt erém s e z a mě řu j e n a artikulaci všech hlásek. P o m o c í artikula čních a obr á z kov ýc h t e s t ů z j i š ť uj e v ýs l o v n o s t ur čité hlásk y n a z ačátku, upr ostře d a n a k onc i s l o v a , s e s o u s e d n í m i s a m o h l á s k a m i a s o u h l á s k a m i . R o z h o v o r s e můž e dopl ňo v a t rů z n ým i h r a m i a t e s t y.

V adné hlásk y v arti kula c i s e z az n amen ávají do s p e c i á l n í c h t a b u l e k a ar chů , p ři č emž z álež í na ka ž dé l o gope di cké por a dn ě, j a k ý z pů s o b z az n amenání

použije.

terapeutický

plán.

Po

v yš et ření

V průběhu

l o gop ed

r eed uka c e

si

z p racuj e ve d e

individuální

de nní

z áz n am y

o l o go p e dick é a spe ciáln ě ped a go gi c k é p r á c i .

8

KLENKOVÁ , J i ř i n a L o g o p e d i e . P r a h a : G r a d a P u b l i s h i n g , 2 0 0 6

- 28 -


Pr ů běh terapie Úsp ěšnost t e r a p i e d ys l a l i e j e z ávislá na z ásadním pr vním kr o k u , a t o n a n avoz ení d ů věr y m e z i l o gop ede m a dítěte m. Důl e ž i t é j e m o t i v o v a t d í tě k e s p r á v n é art i k u l a c i a na vodit c h uť komunikova t. P řed s a m o t n o u k o r e k c í artikulace j e vhodné p rovád ět artikula ční cvi č ení, pomoc í kte r é h o s e p r o c v ičí či n n o s t m l uvidel a uvolní se na pětí. P ři odstraňování d ys l a l i e j e p o tře b a d o d r ž o v a t u rči t é z á s a d y: §

Zás ada krátkodobé h o cvi čení – pr oc vič ova t hlá sk y kr á tc e , ale čast ěji

b ěh em

přesáhnout

20

dne .

M a x i m ální

m i nut.

Po

dé lka

tomto

ča s e

cvi č ení je

by

dítě

n e m ěl a

ne poz o r n é

a unav ené. Doma b y m ěl o dít ě cvi čit n ěkolikr á t 2-3 m i n u t y denně. Důležitá je s polupr á c e rodin y a š kol y. §

Zás ada v yužití s l u c h o v é kontr ol y – cvi číme s l u c h o v é vnímán í, ab y m o h l o dítě ro z ez n at s p r á v n o u a ne spr á vnou v ýs l o v n o s t hlásk y. P o u ž í v á m e t a k é kontr olu z rakovou (z rcadlo) n e b o hmatovou (hmatem ově řuje me vibr a c e ) .

§

Zás ada používání p omoc n ýc h hlá se k – pomoc né hlá sk y j s o u s i s v yvozovanou

arti kula čně

podobné ,

na př.

při

v yvoz ov á n í

hlásk y r může b ýt n á p o m o c n a h l á s k a d . §

Zás ada

minimální

nenamáhat

akce

artikula ční

–

or gán y,

pr ov ád ět n ejlép e

ne ná silné hlá sku

cvi č ení,

pr oc vi čo v at

nejd říve šeptem, po z d ěj i přir oz e n ým h l asem. §

Postupujeme od s n a d n ěj š í h o ke s lo ž i t ěj š í m u , ne použ ívám e nesnadná a neznámá slova.

§

Š p a t ně v ys l o v o v a n ou hlá sku ne opr a v uje me , ale v yvoz uje me novou, správnou v ýs l o v n o s t h l á s k y.

P r ůběh korekce d ys l alie roz d ěl uj em e n a: ⇒ pří p r a v n á c v iče n í - 29 -


⇒ v yvozování hlásk y ⇒ fix ace v ýs l o v n o s t i h l á s k y ⇒ automatiz ace v ýs l o v nosti hlá sk y Př ípravn á cvičen í T a to cvi čení j s o u ur čena k roz v o j i m o t ori k y m l u v i d e l a artikulačních p o h yb ů . a

fona ční

P řed s a m otnou pr a c í s v yvo z ením hlá sk y s e pr ová dí d echov á cvi čení ,

cvi čení

pr o

ro z voj

jemné

i

hr ubé

m o t o r i k y,

gr afomotorik y, m o t orik y m l u v n í c h or gá n ů (rt ů, j a z yka , č elisti, m ěkk é h o patra). D echová cvičení slo uží k na voz e ní spr á vné ho vde c hu a v ýd echu. P říklad cvi čení na roz v o j m o t o r i k y a r t i k u l ačn í c h or gán ů j e uvá děn v p ří l o z e číslo 1.

V yvozo vání hlásky K v yvozování hlás e k j e m ož no použ ít nep ří m o u n e b o p ří m o u m e t o d u . V p r v n í m pří p a dě j d e o napodobová ní z v u ků pomoc í he r , z v u ků z v ířat aj., dít ě s i neuvědomuje, ž e s e z aměřuje na pr oblé movou h l á s k u a realiz u j e j i b e z vět š í h o napětí. P ří m á m e t o d a j e urče na pr o s t a r š í d ět i a dosp ělé . Hlásku navozujeme p řím ým p r o c v ičo v á n í m .

Fixace výslovnosti hlásky P r o upevnění s p r á v né v ýs l o v n o s t i hlá s k y m u s í dojít k j e j í fix aci. Většinou s e hláska fix uje v e s l a b i k á c h ne bo s l o v e c h a pr oc vičuje s e s artikulací ostatních s o u h l á s e k a s a m o hlá se k. N ejd říve s e použ íva jí s l o v a a r t i k u l ačně j e d n o d u c h á , s hlá skou na z ačátku s l o v a , poz d ěji na ko n c i sl o v a . Uprost řed s l ova s e hlá ska v ys l ovuje ne jobtíž něji, ne jen kvůli j e j í l o k a l i z a c i , a l e t a k é k vůl i n á r očněj š í a n a l ýz e hláskové sklad b y slova .

A u tom atizace výslo vnosti hlásky Korekc e

artikulac e

je

ukon če na

použ itím

na voz e né

hlá sk y

ve

sp o n t á n n í řeči. Automatizace s e p rová d í opa ková ním s l o v , v ět , hr á t ek s e - 30 -


s l o v y, v yužívají s e r ůz n é t yp y ří k a n e k a bá sni če k, roz p očí t adla, po p is d ěj o v é h o obrázku, h l asité čtení. N ěkd y vša k fáz e automatiz ace ( p řed evším u s t a r š í c h dět í a dosp ěl ýc h ) b ývá v elmi z d l o u h avá. Upevnění s p r á v n é artikulace l z e podpo řit roz v o j em s l o vní z ásob y a roz v o j em v yj a dřo v a c í schopnosti.

- 31 -


3 Rozbor konkrétních případů

3.1 Charakteristika sledovaných dětí J A N ( 5, 5 )

Rodinná anamnéza Ú p l n á a s t i m u l u j í c í rodina, o 4 rok y s t a r š í s e s t r a n avštěv ujíc í ZŠ , r o d i n a j e b e z p a t o l o gi c kýc h j evů, bez l o gope di cké vad y.

Osob ní anamnéza Těhotenství probíhalo be z potíž í, por od b yl v t e r m í n u , f yz i o l o gi c k ý. Dít ě b yl o h ypox i ck é, po por odu n epřij í m a l potr a vu. Ve 2 t ýdne c h ž i v o t a p rodělal operaci – vrozená s t e n o z a du ode na (z ú ž ení dva n áctníku), n yní je b e z p o t íží. R an ý poh ybov ý v ývoj pr obíha l be z nápa dností. Lez l v 8 m ěs í c í c h , s e dět z ačal v 6 m ěs í cích, s a m o s t a t n á ch ůz e ve 12 měs í c í c h . Nástup řeči b yl o p o ž d ěn ,

ve

dvou

letech,

p ak

řeč

se

roz v í j ela

př ekotn ě.

Mluvil

n e s r o z u m i t e l ně, m a t k a př ekládala . M a t k a vz pomíná na potí ž e při ad aptaci n a m a t eřskou školu, p ůl roku ne mluvil. D osavadní

l o goped i cká

péče

pr obíhá

1x

t ýdn ě

v

logopedické

ambulanci.

O r i e n t ačn í v y š e tř e n í sluchu a zrak ov é ho vnímání Sluch b yl v yš e t ř e n – podtla k v ušíc h, hla sitá řeč, n esl yš el s e . D ýchá n o s em. Chrup z d ravý. C h l a p e c j e v p é či oč n í a m b u l a n c e - s t r a b i s m u s .

O r i e n t ačn í v y š e tř e n í m otoriky C elkov ý m o t o r i c k ý v ývoj je opož d ěn, ne obr a tn ý v hr ub é m o t o r i c e , - 32 -


o b t í ž e p ři zvládání jem n é m o t o r i k y, ne o br a tn ý ú chop. C hla pe c m á tendenc e v yh ýb a t s e aktivitám, ve kterýc h ne v yniká . P o t í ž e v grafo m otor ic e , kr es b a p o st a v y n ese z áklad ní anal yt i c k é p r v k y.

Psychologické vyš et ř ení In tel ektuální v ýkon y j s o u v p á s m u prům ěr u. C i t l i v ý, uz avřenější chlapec s e s k l o n e m k úzkos tné mu pr ož ívá ní s o c i á l n í c h s i t ua c í. S o c i á l n í k o n t a k t y se zábranami, v yh ýbá s e ře či. J e opatrn ý, pot ř e buje dosta te k č as u . S n a d n o ho v yv ede z rovnováh y po cit ne jistot y p ři úkole c h s vla stní s l o v n í produkcí . S o u s t ře d í s e dobře, ale kr á tc e , u ve r bá lníc h úkolů při j d e b r z y ú n a v a . Lat e r a l it a j e p r a v o s t r a n n á . V y š e tř e n í ř eči S p o n t á n ně

se

neproje vuje ,

odpovíd á

jen

na

otá z k y,

n ěk d y

j e d n o s l o v ně. Ř ečo v á produk ce j e s i l n ě d ys l a l i c k á . Při v yt v á ře n í plur á lu s e n e v ys k yt u j í d ys gra m atiz m y. N epojmen uje pr vní hlá sku u s l o v a . V pr osto r u a čase s e orientuje s p r á v ně. Vázne or o motor ika , ne doká ž e s tří d a t úsměv a šp u l e n í úst.

S t a n o v e ní diagnózy

Výs l o v n o s t : H l á s k y V=P, F=P, CH=K M ěkčení – nem ěk čí Hláska L – nezvedá j az yk Ostré s ykavk y – C S Z= T T u p é s yk avk y – Č Š Ž = T Vibrant y R – mo gi l á l i e Ř – m o gil á l i e

D i a gnóza – d ys l a l i e gr avis

- 33 -


Doporu čení: •

Intenzivní logop edická pé če.

•

Nácvik správn é a rtikulace hlásek b ěž n ým i m e t o d a m i.

•

C v i če n í m o t o r i k y mluvide l, pře de vším ja z yk a a rt ů.

•

Dechová cvi čení a f o n ačn í cvič ení, ovlá d at v ýd echov ý pr ou d .

•

V yužívat r yt m i z a ce ří k a n e k a b á s n iče k.

•

R o z v í j e n í f o n e m a t i c k é h o s l u c h u.

•

R o z v í j e t j e m n o u m ot o r i k u , gr afomotorik u.

•

V yvozovat p ří s l u š n é hlá sk y v j e j i c h s pr á vné podobě b ěž n ým i m e t o d a m i.

•

V yvodit m ěkč ení, řá dn ě dif e r e nc ova t, f i x ova t v řeči .

•

K procvičov ání

hlá se k

v yuž íva t

popi s u

o br á z ků,

říka d el,

dramatiz ace a r ozvíje t souvislé v yj a d řo v á n í. •

P o d p o r o v a t s p r á v n o u gr amatickou stavb u v ět .

•

P ozitivn ě oceňova t z l epšení a úsp ěc h, všíma t s i s e b e m e n š í h o p o k r o k u , m o t i v o v a t.

•

S p o l u p r a c o v a t s r o d i n o u.

•

O d k l a d š k o l n í d o c h á z k y.

LUCIE (5,7)

R o d in n á a n a m n é z a Ú p l n á a s t i m u l u j í c í rodina. V yr ůs t á j a k o ne jmla dší z e 3 s e s ter (1993, 1994). V rodin ě nen í logopedic k á vada.

Osobní anamnéza V t ěhotenství

-

apendicitida.

Porod

probíhal

v termínu

–

f yz i o l o gi c k ý, b ez p o rodních a postnatáln í ch komplikací. Motorick ý v ývoj – nelez la (poz v o l n é z rání k yč elních kloub ů) , s e děl a - 34 -


v 8 m ěsících, samostatná chůz e v 15 m ě síc íc h. N ástup ře či b yl kol em 1,5 roku, v ět y z ačala t v o ři t m e z i 2. -3. rokem. B yl o j í š p a t ně r o z u mět , m a t k a pře k l á d a l a . M a t eřs k o u š k o l u navšt ěvuj e od 4 l e t , m atka ne uv ádí ž ádné adapta ční o b t í ž e. Lo gopedi cká péč e probíhá j i ž 2 rok y v rámci m a t eřs k é š k o l y v e s p e c i á l n í l o gop edic k é tříd ě. Orienta ční vyšet ř ení sluchu a zrak ov é ho vnímání S l yš í d o bř e. D ých á nose m. Zr a kové vní m á n í j e b e z o b t í ž í . O r i e n ta čn í v y š e tř e n í m otoriky V

hrubé

motorice

je

dívka

z r u čná

a

obr a tná ,

jezdí

na

k o le

a k o l o b ěžce. J emnou m o t o r i k u j e třeba j e š tě roz v í j et. V s e b e o b s l u z e j e s a m o s t a t n á . Grafom otorika odpovídá věkové úr ovni, kr e s ba j e obsa ho vě b o h a t á . Leh čí p o tí ž e v k o o r d i n a c i k o nče t i n ( t l e s k á n í ) .

P s y c h o l o g i c k é v y š etř ení In tel ektové

p ředpo kla d y

se

v yvíjí

v

pá smu

v yš š í h o

pr ům ěr u .

K o n t a k t navazuje bez obtíž í, s p o n t ánně komunikuje , s p o l u p r a c u j e s e z ájmem. Krátkodob ě s e dokáž e s o u s tře d it . V z ávěru j i ž una ve na , nastupu je p o h yb o v ý neklid. V chování j e ž i věj š í , kr e a tivní, pr á c e sc ho pnost odpov íd á v ěk u , d o bře motivovaná pro inte le ktuá ln í v ýkon y. Lat eralita je p ravost ranná.

Vyšet ř ení ř eči Dívka

ochotn ě

spolupracuje,

v yj a dř u j e

se

j e d n o d u c h ou

vět o u ,

gr amatick y v ět š i n o u s p r á v ně. Ř eč j e ne dba lá , m álo s r o z u m i t e l n á . P r v n í hlásku

u

slova

pojmenovala .

Při

vyt vář e ní

plur á lu

se

ne v ys k ytu jí

d ys gr amatism y. O bs aho vá stránk a ře či o dpovídá v ěku, s lovní z á soba dob r á . Fonematick ý s l u c h j e t řeba roz v í j et. Samostatná řečov á pr odukc e j e s i l ně - 35 -


d ys l a l i c k á . V ře či se projevuje spe c if i ck á asimilace s yka v ek .

S t a n o v e ní diagnózy

Výs l o v n o s t : H l á s k y K=T, G=D M ěkčení – nem ěk čí Hláska L – izolovan ě se daří, v ř eči mé n ě z ve dá ja z yk Ostré s ykavk y – C S Z= Č Š Ž Tupé s yk avk y – Č Š Ž = n eči s t é A s i m i l a c e s ykavek Vibrant y R – mo gi l á l i e Ř – Ž

D i a gnóza – d ys l a l i e gr avis Doporu čení: •

Intenzivní logop edická pé če v MŠ .

•


•


•

Dechová cvi čení a f o n ačn í cvič ení, ovl á d at v ýd echov ý pr ou d .

•

V yužívat r yt m i z a c e ří k a n e k a b á s n iče k.

•


•


•

V yvodit postupn ě hl ásk y K, G, fix ova t v řeči .

•

V yvodit m ěkč ení, řá dn ě dif e r e nc ova t, f i x ova t v řeči .

•

V yvodit ostré s yk av k y, ř á dně je dif e r e n covat, fix ova t v řeči .

•

V yčistit tupé s yka vk y, ř ádn ě je dif eren c ova t, f ix ova t v řeči .

•

K procvičov ání

hlá se k

v yuž íva t

popi s u

obr á z k ů,

říka d el,



- 36 -


•

P o z i ti v ně o c eňo v a t z l epšení a úsp ěc h, všíma t s i s e b e m e n š í h o p o k r o k u , m o t i v o v a t.

•


3.2 Průběh terapie, praktické ukázky, šetření Popis z a ří z ení Šet ření j s e m prov ád ěla v m a t eřs k é š k o l e Ř ez áčo v a v Brn ě – Komín. Mate řská š k o l a j e zaříz ení b ěž n ého t yp u. P eču j e o dět i p ředškolního v ěk u b e z z d ravotních problém ů, ale z a řaz u je do s v ých t ří d v rámci i n t e gr ac e i dět i h a ndicapovan é. P r o dět i s va da mi řeči z ří d i l i s p e c i á l n í l o gope dic k o u t ří d u . a

v

Individuální b ěž n ém

v z d ěl á n ím.

denn í m

Ta

s d ět m i

práci

rež i m u

napomáhá

ve de

jsou

fix ova t

de nně

ve de n y a

kva lif i kova n ý l o gop ed

uči t e l k o u

automatiz o v at

s l o gope dic k ým na voz e né

hlá s k y

a koriguj e jejich v ýs l o v n o s t . Dět i j s o u do l o gopedické tří d y z ařaz o v án y na z áklad ě kom ple x n ího l o go p e d ick ého a ps ychologi c k é h o v yš e t ř e n í .

JAN V r á m c i m a t eřs k é š k ol y je c hla p ec z ař az en do spe ciální t říd y p ro d ěti s v a d a mi ře či. C h l a p ec b yl p o z o r o v á n při i n d i v i d u á l n í l o g o p e d i c k é p éči v p rů b ěhu 10 m ěsíc ů. Ú vodní činností b yl ná c vik g ym n a s t i k y m l u v i d e l , de c hov á a fon ačn í c v iče n í . R o z v o j m o t o r i k y m l u v i d e l z ah rnoval pr o cvičení j a z yka ve vše c h p o l o h á c h,

procvičo vání

nosního

d ýc h ání,

usm ěrňova ní

v ýde c hovéh o

p r o u d u . Tato pří p r a v n á cvičení pa k fi gur ova la vž d y na z ačátku ka ž déh o se z e n í . P o řadí reeduk ace hl ásek: Hlásk y F a

jednoduše,

a V se CH

p oda řilo

s p o n t á n ně.

na vodit

Chlapec

a z afix ova t pracoval

ve lic e

ho dně

r ychl e

s obr áz k y

a s p r a covním s e š i t e m , který v yt v áří l o gope d. V s ešit ě m ůž eme na le z n o u t - 37 -


n a l e p e n é či k reslen é obrázk y pomá ha j í c í na vodit pr oble ma tic ké hlá s k y, b á sn ičk y, ob ráz k y na procviče ní m n o ž n é h o čí s l a , pr a vole vé or ie ntac e , m ěk čení, p ředlož k o v ých v az eb, s l o v o s l e d u apod. Dít ě s e s ešitem pr a c u je i d o m a z a ved ení rodi čů, plní j edn oduc hé úkol y, kte r é pa k l o gop ed hodnotí. Hláska L b yl a v yv ozen a , ne ní ovše m je ště z a f ix ová na . S chlapcem b yl a proc vičová n a fon e m atická dif e r e nc i a ce, velk ý p r o b l é m měl s m ěk čením, n yní z automatiz o v áno. P ři cvi čení b yl o t řeb a p o u ž í t velké m n ožs t v í m a t e r i á lů, pře d e v š í m o b r á z k y, ne boť s l u c h e m m ěk če n í

nerozeznal.

F one ma tic k ý

sluch

pr oc vičova l

chlape c

i v d i f e renci aci s yk avek. Praktické p ří kla d y n a pr oc vičov ání fonematické d i feren ciac e uvádím v přílohách číslo 2 - 3. V dob ě C

v ys l o v o v a l

v yvozování i n t e r d e n t á l ně.

C

ne m ěl

Absenci

řez áků

hlá sk y

chlapec b yl o

řez á k y,

pot ře ba

pr o to

kor i go v a t

p o st a v e n ím rt ů a navodit hlásku . Tato s na ha b yl a úspěšná . Artikulace n e n í ú p l n ě čistá, ale s výv ojem ře z á ků s e v ýs l o v n o s t v yči s t í . H l á s k y S a Z s e p o d aři l o v yvodit p omocí ná c viku p ře d z rcadlem , ale n e podařilo s e j e z afix o v a t. P a r a l e l ně s e t a k t é ž pomoc í ná c viku před z rca d l em v yvod il y h l á sk y Č a Š .

P r aktické př íklady K resba

maminky

–

obr a z

ne odpovídá

gr a f omotor ic k é

úr o v n i

c h r o n o l o gi c k é h o vě ku dít ěte, kr e sb a ne se an al yt i cké p r vk y. R u c e j s o u n ak r e s l e n y n a nesprávném m í s tě, j e d n o d i m e n zi o ná l n í noh y, kr e sba j e b ez k rku. Ke konci k re s l ení musel b ýt chl apec upoz or n ěn na ch yb ěj í c í č á s ti t ěl a p o s t a v y (nez ak reslil b y ru ce, vla s y) . P o t í ž e s gr a f om otor ikou těs n ě s o u v i s í s j e h o narušenou komunikačn í s c h o p no s t í . Kresba posta v y j e u v e d e n a v pří l o z e čí s l o 4 . D á l e b yl chlap ci předlož en úkol z akrouž k o v at vše c hn y obr á zk y, k t er é z ačí n ají na h l ásku O. Dít ě z akrouž k o v alo obr á z k y v pořa dí ok n o , o k o , o strov, ovoce, problém y měl o s or le m, ořechem a ob raz em, m u s e l o b ýt v e d e no. U k á z k a j e z ařa z e na v pří l o z e p o d čí s l e m 5. - 38 -


P o s l e d n í m ú k o le m b yl o z a kr e slit cestu m o t ýl k a l a b yrint em. Chlape c se

n e j dříve

pokusil

ukáza t

cestu

pr ste m,

při če mž

dlouho

vá h a l

a p řem ýš l e l . P o následném uc hope ní t u ž k y n evěděl, kud y p r s t ve dl, m u s e l o pět d louho p řem ýš l e t nad s p rávno u cestou . Tento v ýs l e d e k cvi č ení ukaz u j e na š p a t n o u krátkodo bou pa mě ť dít ěte . Uká z ka pr á c e j e z ařaz en a v p říloz e pod číslem 6.

LUCIE Dívka navšt ěvov ala v rámci mate řské š k o l y 2 rok y l o g o p e d i c k o u t ří d u. O d bo r n í c i l e t o s dopor učili z a řaz ení dívk y do b ěž n é tří d y M Š z důvodu

možné

pozitivní

z m ěn y

v její

motivaci.

Logope d

se

jí

i n d i v i d u á l ně věnuje v dopole dníc h hod i ná c h. Dívku j s e m měl a m o ž n o s t poz o rovat p ři individuální logopedick é pé či v průběhu 9 m ěsíců. S dí vkou b yl a s o u s t a v ně pr ová d ěna gym na stika m l u v i d e l , fona ční a d e c h o v á cvič ení. Hlásk y K a G s e podařil y na vodit, v yv oz ová ní pr obíha l o s celou z m ěn o u poloh y těl a - nácvik v l e ž e , v z áklonu. H l á s k y s e t ěž ce fix oval y, ale nakone c se fix ac e i automatiz ace hlá s k y poda řila . H láska L b yl a z a f i x o v á n a a z a u t o m a t i z o v á n a . O s t r é s ykavk y C , S , Z už dívka pr oc vi čuje dr uh ým rok em. B yl y n a v o z e n y, ale v ř eč i j s o u všec hn y s t á l e nečisté . Pr oc vičová ní na voz e n ýc h h l ásek

probíhá

v r ůz n ých

poz ic íc h .

Nutno

kor i gova t

rty

a

n eust á le

o p a k o v at cvič ení. F onematick á diferencia c e s e n edaří, ne bo ť j e postiž e n ý fo n ematick ý s l u c h. C h ybí m ěkč ení a objevuje se a si m i l a c e s yk avek. Třebaž e s e dlouho nedaří z afix ova t s yka vk y, z a čala s e s u bstitu čn í m e t o d o u v yvozovat hláska r. R o t a v i b r á t o r dívka odmítá . U pr oc vičov ání hlásk y se musí hodn ě soust ředit, a le f ix ace se d a ří dob ř e. S oub ěžn ě s v yvozov áním a fix ací ne spr á vn ě artikulovan ých hlá se k j e p r o c v ičo v á n a i s p r á v n á gr amatika. C v i če n í na předlož k o v é va z b y, ča sov o u - 39 -


p o sl o u p nost,

anal ýz u

slov

a t voře n í

vět

b yl o

podlož eno m n o ž s t v í m

obráz k ů.

P r a k t i cké př íklady Procvi čování

gra f o m o t o rik y

-

dívk a

má

za

úkol

obtá hno u t

v yt e čk o v a n é obrázk y t u ž k o u a ná sle dně v yt v oři t a udr ž e t vla stní l i n i i . Z u k á z k y, která j e v edena pod čísle m 7, l z e k o n s t a t o v a t, ž e gr afomotorika j e na odpovídající ú rovni v ěku dít ěte. Další m o ž n é p ří k l a d y n a pr o cvi čování gr a f omotor ik y j s o u z a řaz en y v p ří l o h á c h čí s l o 8- 9 . P r o c v ičo v á n í pravol evé or ie nta c e – v ř a dá c h j e na k resleno několik st e j n ých obrázk ů, p ři čemž j e d e n z nic h j e vž d y otočen ý. Ú k o l em j e na l é z t a z akrouž k o v at právě t e n otoče n ý. Dívk a roz p o z n ala vše c hny obr a z c e , j e j í p r a v o l e v á orientace j e na dobr é úr ovni . Ukázka j e ve de n a v pří l o z e po d čí sl e m 10.

3.3 Závěr šetření S odstupem

t é mě ř

1

roku

mohu

konsta tova t,

že

v reeduka ci

v ýs l o v n o s t i uděl al y obě s l e d o v ané d ě t i p o k r o k , b yť u Luc i e ne ní t ak markantní.

JAN (6,3)

U Honzíka s e podařilo z automatiz o v at hlá sk y F, V, C H .

Hláska L

v yv o z e na, ovš em v ř eči j i chlape c ne pou ž í vá. P o d aři l o s e v yvodit m ěkčení. Ostré s yk avk y – C S Z s e da ří i z o l o v a ně, v řeči s e v ys k yt u j e i n t e r d e n t á l n í s i gm a ti s m u s a asimilace s yka v ek. Vibrantu R z am ěňuje z a L, u v ýs l o v n o s t i v i b r a n t y Ř jsou stál e mogilálie. Oro motorika j e roz cvi čená. S a m o s t a t n á řeč o v á pr oduk ce j e s t á l e s i l n ě d ys l a l i c k á. - 40 -


Doporučení: §

Nadále pokr a čova t v i n t e n z i v n í l o gope dic ké péči ve s p e c i ální t říd ě. Zař az ení d o s p e c i á l n í l o gope di cké t ří d y na bíz í neje n nápravu a roz v o j gr afomotorik y, al e t a k é usna dnění s o c i á l n í h o za členění

v menším

kole ktivu

a

podpor u

ve

v ýkonov ýc h

s i t u acích. §

Cvi čení motorik y mlu vide l, p ře de vším ja z yk a a rt ů.

§


§

V yvodit t u p é s yka v k y, řá dn ě j e dif e r e n covat a fix ova t v řeči , z a mě řo v a t s e n a p o s t a v e n í m l u v i d e l při v ýs l o v n o s t i s yk avek .

§

Korigov ání interden t álního postavení jaz yk a .

§

P rovádět p řípravn á cvi čení k v yvoz e ní vibr a c e.

§

R ozvíjení fonematické dif e r e nc ia c e v z ávislosti na doz r áv á n í fonematického slu c h u.

§

R ozvíjení j e m n é a hr ubé m o t o r i k y, roz v o j grafomotor i k y, práce s e štětcem, sp rávn ý úchop .

§

Roz v í j et

s o u v i sl é

v yj a dřo v á n í ,

podpor ova t

správnou

gr amatickou stavbu v ět . §

V yužívat r yt m i z a c e ří k a n e k a b á s n iče k.

§

S p o l u p r á c e s r o d i n o u.

C h l a p e c m á odklad š k o l n í doc há z k y, z důvodu m o ž n é d ys l e x i e, d ys gr afie, d ys o r t o gr afie apod. j e dopor u če no s l e d o v a t dítě v pe da go gi c k op s ycholo gi c k é p o r ad n ě.

LUCIE (6,4) R e e d u k a c e hlás ek K, G, L s e úspěšn ě z d aři l a, vše chn y h l ásk y j s o u z a u t o m a t i z o v a n é . Iz olovaně s e daří m ěkčení, v řeči j e j ale ne dif e r e nc uj e. - 41 -


Ostré s ykavk y C , S , Z s e s t á l e ne d aří z a fix ova t. Hlásku C s t á l e z aměňuje z a h l ásku Č , s ykavk y S a Z i z o l o v a ně umí, v řeči j s o u ovš em n eči s t é . N eči s t é j s o u i t u p é s ykavk y Č , Š , Ž. Vibrant y R a Ř j s o u na s t e j n é úr ovni j a k o n a p o čá t k u sledování. Výs l o v n o s t j e š t ě n ese pa tolo gi c k é pr vk y, avšak v reedu ka c i ř eči u d ěl a l a dívka pokro k.

Doporučení: •

N adále pokračov at v i n t e n z i v n í l o gope dic ké péči ve s p eci ální t říd ě MŠ .

•


•


•


•

V yužívat r yt m i z a c e ří k a n e k a b á s ni če k.

•


•


•

M ěkčení ř ádn ě dife r encovat, fix ova t v ř eči .

•

V yvodit ostré s yk av k y, ř á dně je dif e r e n covat, fix ova t v řeči .

•

V yčistit tupé s yka vk y, ř ádn ě je dif eren c ova t, f ix ova t v řeči .

•

K procvičov ání

hlá se k

v yuž íva t

popi s u

obr á z k ů,

říka d el,



•

P ozitivn ě oceňova t z l epšení a úsp ěc h, všíma t s i s e b e m e n š í h o p o k r o k u , m o t i v o v a t.

•


D í v k a j e velice citli vá a m o h l a b y š p a t n ě né st posm ěc h dět í na běž n é z ákladní š k o l e , pro t o o dborníc i dopor u čili umístit j i na pr vní 2 rok y n a Zák l adní š k o l u l o g o p e d i c k o u na ulic i Vesla řsk é v Brn ě , kde j í b u d e p o sk yt n u t a r o z š íře n á l o gop edick á, te rap eutick á a individuál ní pé če . - 42 -


Závěr V p r áci b yl y př edstaven y ne jz á kla dnější pojm y z obla sti komunikac e , řeči a p o ruch komun i kačních s c h o p n o s t í . Komunika ční s c h o p n o s t s e roz v í j í a z d o k o n aluje během celého ž i v o t a. Nejv ětší roz v o j řeči můž eme s l e d o v a t u d ět í v předškolním v ěku. P o k u d m á dítě v t o m t o období m a l o u m í r u m l u v n í pohotovosti, chudou s l o v n í z ásobu a ne dokona l ou v ýs l o v n o s t , o d r á ž e j í s e t yt o p a t o l o gi c k é j e v y i na cel kové m v ývoji dítěte a j eho roz v o j i dovednos t í ,

schopností

a

celé

osob nosti.

Proto

ne odlučite ln ě

pa tří

k v ýchov ě dít ěte i o ptimáln í s timul ace p řir oz e n é ho v ývoj e ř eči.

Za

velmi

d ůl e ž i t é

pova ž uji

z aměř ení

logop edické

p revenc e.

P revencí v oblasti v ývoje j a z yka j e pře d e v š í m u t v áře n í podmíne k p r o s p r á v n ý v ývoj ř eči, p ředevším dobr é r od i nné komunikační n áv yk y, s p rá v n ý v z o r řeči, kladn ý vztah k dít ěti a c e lkov ě přir oz e ná v ýchov a .

P r áce j e z aměř ena na j e d n u z ne jča stě jšíc h por uc h komunikačníc h sc h o p n ostí u d ět í předškolního v ěku, d ys l a l i i . S reedukací d ys l alie j e t ř eba z ačí t j ešt ě p řed nástupem na z ákladní š k o l u , nebo ť ne spr á vná artikulace o v l i vň u j e chování a ps ychosomatick é vla stnosti j e d i n c e. D í tě s e š p a t ně z a p o j u j e do kolektivu, h ůře s e učí , m ůž e s e obje vit poc it ne jisto t y, n e r o z h odnosti a m é něc e n n o s t i . Z t ě chto poc it ů m ůž e pr opuknout i od p o r k řeči . Cílem pr áce b yl o p o u k á z a t na důl e ž i t os t včasné l o gop edic k é pé č e u

d í t ět e

v předškolním

v ěku.

V pr a ktic ké čá sti

jsem

r o z ebírala d v a

k o n k r é t n í pří p a d y dět í s dia gnóz ou dys l a l i e gravis. Č e r pa la j s e m z e z k u š eností nab yt ýc h v m a t eřs k é š k o l e s e s p e c i á l n í l o gop edickou t ří d o u . Lz e k o nstatovat, ž e reedukac e v ýs l o v n osti j e z d l o u h av ý p roces, ne vžd y s p o z i t ivní m i v ýs l edk y. Ú s pěš n o s t j e z ávislá na vča sn ém podc h ycení poruch y a na spolupráci rodin y a škol y.

- 43 -


Lo gopedi e

jako

o bor

speciální

pe d ago gi k y

má

v elk ý

v ýz n am

v roz vo ji komunikat i v n í c h s c h o p n o s t í v řečovém pr oje v u p ředškolních d ětí.

Reeduka ční

pé če

však

musí

pr obíha t

v ná va z nosti

na

aktivitu

a s p o l u p r á c i rodin y. J e důl e ž it é m a x im á l ně m o t i vo v a t dí t ě, a b y roz v o j vš e c h j a z ykov ýc h rovin pro bíha l co ne jpl ynule ji v soula du s celkov ým v ýv o j e m osobnosti dít ěte.

- 44 -


Resumé M A Y E R O V Á , Klár a, Lo gope dic k á péče u por u ch y kom unikačníc h s c h o p n ostí

v předškolním

v ěku,

Brno:

Institut

m e z i o bor ov ýc h

studií,

Un i v e r z ita T omáše Bat i v e Zl í n ě, 2 0 0 6 . Bakal á řs k á p rác e. V

bakal ářs k é

p ráci

je

p ř edklá d ána

pr oble ma tika

poru c h

k o m u n i kačních s c h o pností. P r á c e j e roz děl e n a n a t e o r e t i c k o u a p raktickou část. Teoretick á čá s t z ahrnuje první a dr uhou ka pitol u, pr a ktic ká t řetí kapitolu . V první kapitole j s ou popsá n y z ákladní pojm y z obla sti komunik a c e a řeči . Kapitola z pracováv á ontogen ez i d ět s ké řeči a roz ebírá komunik a c i z h l e d i ska úspěšnosti a prob le ma tiku n arušení komunika čn í ch dove dno s tí jedince.

D ále

c h arakte riz u j e

jednotlivé

na r uše ní

komunikačn í c h

sc h o p n ostí. D ruhá kapitola s e z a b ývá n ej čast ěj š í por uc hou ře či – d ys l a l i í . Kapitola roz ebírá etiologií t é t o por uc h y, kla sif ikuje r ůz n é f o rm y n arušení a z p racováv á dia gno s t i k u a t e r a p i i d ys l a l i e . Tře t í kapitola j e z aměřena n a popis konkr é tníc h pří p a dů s dia gnóz o u d ys l a l i e gravi s . Š e t ře n í j s e m pr ová dě la v m a t eřs k é š k o l e s e s p e c i á l n í l o go p e d ickou třídou . C í l em práce b yl o p o u k á z a t na důl e ž i t os t včasné l o gop edic k é pé č e u d í t ět e v př edškolním v ěku . Lz e ko nsta tova t, ž e úsp ěš nost r e e duk ace d ys l a l i e j e z ávislá na v časném podc h yc e n í por uc h y a na s p o l upr áci rodin y i š k o l y. Třeb až e j e reedukac e z d l o u h av ý pr oc e s, ne vž d y s p oz i t i v n ím i v ýs l e d k y, z velké č ásti d ěl ají d ět i v artikulaci pokr ok y. Re e duka c e d ys l a l i e b y m ěl a b ýt pojím ána n ejen j a k o ná pr a va n esprávn é v ýs l o v n o s t i , ale i v e d e n í k e z v l á d n u t í v yš š í ú r o v ně m l u v ního pr oje vu dít ěte .

- 45 -


Anotace P ředložená bakalářs ká pr á c e na sti ňuje s t r učn ý p řehled o na r uš e n í k o m u n i kačních s c h opností. P o p i s u j e jednot l i v é k o m u n i k ačn í p o r u c h y z e s ym p t o m a t i c k é h o h l ediska a podmínk y ú s p ěš n é ko m u n i k a c e. P r a kt i c k á poruchy

čá s t

d ys l a l i e

při bliž uje gravis

a

pr oble ma tiku v yuž i t í

reeduka ce

l o gope dic ké

ko m unikačn í

péče

k roz v o j i

k o m u n i k ativních s c h o p n o s t í v řečové m pr oje vu d ět í . C í l e m pr á c e j e p o u k á z at na důl e ž it o s t včas n é l o gope dic ké péč e u dít ěte v pře dškolním v ěk u .

Klíčová slova:

k o m u n i k a c e , n a r u š e n í komunikačníc h s chopností, vad y

řeči , d ys l a l i e gr avis, logopedick á pé če, l ogope dic k á prev enc e

Annotation: The pres ented Bac h elor pr oje c t outli ne s a br ie f ove r vie w about disruption

of

communicatio n

ab ilites.

It

de sc r ib es

pa r tic u la r

c o m m u nication disorders from a s ym p t oma tic vie wpoint an d t h e condition o f su c c e ss ful communication. The

practical

p a rf

br in gs

out

p roblems

of

r eed uc a t io n

o f a co mmunication disorder - d ys l a l i e gr avis a nd t h e use of a l o gope di cs treatment for buildi ng up the communication abilit y in c hildr e n spe e c h. T h e go al of t h i s project i s t o point our t h e i m p o r t a n c e of e arl y l o gop edics treatment in preschool children.

The key words:

c o m m u n i c a t i o ns,

disr uption

of

co mmunication

abilit y , speech defekt, d ys l a l i e g r a t i s , l o gope dic s t r e a t m ent, logopedi cs p r e v e n t ion

- 46 -


Seznam použité literatury:

D V OŘ Á K , J osef L ogopedický s l o v n í k . Žď ár n ad S á z a v o u : Lo gop edické centrum , 1998 K IM L,

J osef

Z áklady

foniatrie.

Praha:

Avicen um/Zdra votnic k é

n a k l a d a telství, 1978, 171 – 172 s. KLENKOVÁ, Jiřina Logopedie. Praha: Grada Publishing, 2006 ISBN 80-247-1110-9 K LE NKOV Á, J i ři n a K a p i t o l y z l o g o p e d i e I. Brno: P A ID O , 2 0 0 0 IS BN 8 08 5 9 3 1-88 -5 K LE NKOV Á, J i ři n a K a p i t o l y z l o g o p e d i e II a III. Brno: P A IDO, 199 8 IS BN 80 -85931 -62 - 1 KUTÁ LKO VÁ, Dan a Logopedická pre ve n ce. Praha: Portál , 1 996 K U T Á LKO VÁ, D an a a kol. Dy slalie m etodika r e e d u kace. P raha: S e p t i m a, 1 9 9 9 IS BN 80 -7216 -100 -8 LEC H T A , V á c l av Sy m p t o m a t i cké poruch y ř eči u d ětí. Prah a: Portál , 2002 NEU BA UER, Karel L ogopedie . Hr a de c Králové: Gaudeam us , 2001

IS BN

8 0-7 0 4 1-0 9 8-1 , 5 7-5 8 s . P EUTE LS C H M IED OVÁ,

Alžb ěta

Logopedické

minimum. Olomouc:

UP ,

2005 IS BN 80 -244 - 1233 -0

- 47 -


Přílohy: I. C vi čení na rozvoj motor ik y a r tikula čníc h or gá n ů I I. P rocvi čování fonem ati cké dife rencia ce - s yka vk y III. P rocvi čování fonem atické dife rencia ce - m ěkčení IV . Kresba postav y – J a n (6 le t) V . A nal ýz a slov – J an ( 6 l et) V I. C v iče n í n a p r o s t o r o v o u o r i e n t a c i – J a n ( 6 l e t ) V I I. P rocvi čování gra fo m otor ik y – ( Luc i e 6 le t) V I I I. P rocvi čování gra fo m oto r ik y IX . P rocvi čování gra fo m otor ik y X. Procvi čování pravol evé orienta ce – ( Luc ie 6 le t)

- 48 -


UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ. Institut mezioborových studií Brno

Recommend Documents