UNIVERZITA TOMÁ E BATI VE ZLÍN Institut mezioborových studií Brno
Romská otázka jako morální a sociální problém BAKALÁ SKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jaroslav Nevoránek, CSc. Vypracoval: Radek Vysko il
Brno 2005
1
Prohlá ení Prohla uji, jsem
e p edlo enou záv re nou bakalá skou práci
vypracoval
samo st at n
na
z á k la d
st udia
lit e r at ur y a v e c hn y p r a me n y, z e kt er ýc h js e m u v e d e n y v p e h le d u p o u it é l it er at u r y.
2
pou ité
e r p a l, js o u
OBSAH:
ÚVOD
1
1. HISTORIE ROMSKÉHO ETNIKA
2
1.1. HISTORIE A P VOD ROM
2
1.2. P ESÍDLOVÁNÍ A JEHO P
INY
1.3. POJMENOVÁNÍ
5 6
2. Z HISTORIE ROM NA ÚZEMÍ ECH MORAVY A SLOVENSKA
8
2.1. PRVNÍ ZMÍNKY O ROMECH NA NA EM ÚZEMÍ
8
2.2. OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY
15
2.3. ROMSKÝ HOLOKAUST ZA VLÁDY NACIST
16
2.4. ROMOVÉ V POVÁLE NÉM ESKOSLOVENSKU DO ROKU 1989
17
3. VÝCHOVNÉ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY ROMSKÉHO ETNIKA 3.1. SUBETNICKÉ SKUPINY NA ÚZEMÍ ESKÉ REPUBLIKY
19 19
3.1.1 SLOVEN TÍ ROMOVÉ
19
3.1.2
20
ESKOMORAV TÍ ROMOVÉ
3.1.3 OLA
TÍ ROMOVÉ
20
3.1.4 N ME TÍ ROMOVÉ – SINTI
20
3.1.5 SV
21
TÍ ROMOVÉ
3.2. CHARAKTERISTIKA ROMSKÉ RODINY
21
3.3. ROMSKÉ DÍT KDYSI A DNES
23
4. SOCIÁLNÍ PROBLÉMY ROMSKÉHO ETNIKA V BRN
25
4.1. ROMSKÁ KRIMINALITA
25
4.2. KAPESNÍ KRÁDE E
26
4.3. STATISTICKÝ P EHLED NÁPADU KAPESNÍCH KRÁDE Í ZA ROK 1999 - 2004
29
3
ZÁV
R
33
RESUMÉ
35
ANOTACE
36
EHLED POU ITÉ LITERATURY
4
37
ÚVOD Vývoj spole enských proces postupuje kup edu ím dále rychlej ím tempem. esto v na í spole nosti ije po etná skupina lidí, která se zmín ných zm n do zna né míry ú astní jen okrajov íslu ník
- touto skupinou jsou Romové. Vzájemný vztah
romské národnostní men iny, tzv. minority a p íslu ník
spole nosti, tzv. majority je poznamenán zna nou ned problémy mají hluboké ko eny a jejich
v
inové
rou na obou stranách. Tyto
ení si vy ádá dlouhodobé úsilí v ech lidí,
kterým není rozvoj na ich vzájemných vztah lhostejný. Romové svou odli ností etnické skupiny mají a dlouho budou mít v rámci spole nosti zvlá tní postavení. Mají odli ný svébytný sociokulturní systém, jeho struktura se vzd láváním, pracovním zapojováním a podílením se na hmotných a kulturních statcích, zna
m ní. Je
velmi variabilní a vývojov sm uje k dal ím zm nám ve smyslu pozvolného, ale stálého p izp sobování ivotního stylu v
inové spole nosti.
Svou práci jsem rozd lil na ty i st ejní ásti, kdy v prvé je rozebrána historie romského etnika,
tedy p vod, pochod Rom na Západ a pojmenování,
v druhé ásti pokra uje historickým náhledem na romskou problematiku na území ech, Moravy a Slovenska od feudalismu p es první republiku, nacistický holocaust do sou asné doby. V t etí a tvrté ásti své práce jsem se zam il na výchovné a sociální problémy romského etnika a na s tím související morální problém vzájemného sou ití minorit a majorit. Vzhledem ke své profesi jsem v poslední ásti noval pozornost romské kriminalit a kapesním kráde ím ve m st Brn za rok 1999 a 2004, na kterých se nejvíce podílely osoby romského p vodu.
5
1. HISTORIE ROMSKÉHO ETNIKA 1.1 Historie a p vod Rom Jedním z problém , které sleduje srovnávací jazykov da a historie, je nepochybn otázka etnogenese, tj. otázka etnického p vodu Rom , která v romistické literatu e zaujímá a dosud nejp edn
í místo. O její d le itosti v probíhajících
etnosociálních a etnokulturních procesech v rámci interetnických vztah není mo no pochybovat jak z hlediska spole enského, tak i historického. Polistopadový demokratický vývoj, jen tak hluboce ovlivnil zm ny v spole enském postavení Rom , vyvolal zcela logicky jejich neobvyklý zájem o svoji minulost, o poznání svých d jin. Z t chto d vod si kladou pochopiteln otázku : Kdo vlastn
jsou
Romové? A odkud pocházejí? Pátrání po p vodní vlasti Rom bylo od st edov ku, kdy se objevili v Evrop , velkým úkolem pro historiky. Datum jejich p íchodu do Evropy není mo né p esn ur it, proto e se jednotlivé skupiny Rom rozptylovaly po Evrop nezávisle na sob , ka dá svou cestou. Lze se opírat pouze o dochované záznamy v archívech m st. Uvedená data v archívech ukazují "oficiální" objevení, neukazují p esný p íchod, nebo se do t chto archív dostala a v souvislosti s n jakou událostí. V dobových kronikách existuje mnoho zmínek o putujících kejklí ích, bavících feudální pány, o tane nicích spo e od ných v zá ivých barvách, oblíbených u panských dvor a nenávid ných zbo nými a vá enými ob any. Takto mohli být Romové zam ováni s potulnými tlupami "um lc ". Náhle se tedy asi ve 14. století za alo potulovat a putovat z místa na místo spole enství lidí, které se od ostatních obyvatel li ilo tmav í poko kou, oble ením,osobitým zp sobem ivota, vlastním, zcela nesrozumitelným jazykem, temperamentem a neochotou pod izovat se tlaku inového obyvatelstva. St edov cí u enci si proto kladli otázky, kdo jsou Romové, odkud do Evropy p
li a jaká je jejich p vodní vlast. Po dlouhá staletí si Evropa
nedokázala na tyto otázky odpov
t. S tajemným p vodem Rom pak souvisel i
odstup, který mezi Romy a ostatním obyvatelstvem vznikl a který do ur ité míry etrvává dodnes.1 Nejznám
í a nejroz en
í názor na p vod Rom
byl,
e
pocházejí z Egypta, odkud p li do k es anských zemí. V mnoha zemích je také
6
pojmenovali podle jejich domn lého egyptského p vodu - Gitanos (ve pan
tin ),
Gitanes (ve francouz tin ) i Gypsies (v angli tin ) - ale ve skute nosti jsou tato jména patrn odvozena od názvu oblasti Malý Egypt na Peloponésu nebo v oblasti Malé Asie. V ji ní a východní Evrop byli pojmenováni podle manichejské sekty kn ích Athiganoi - Atsiganos, z eho vznikla dal í skupina pojmenování - Zingaro (v ital tin ), Tsigane (ve francouz tin ), Zigeuner (v n
in ), Cigáni (ve
slovanských jazycích) i eské Cikáni. První krok k odpov di na otázku, kdo jsou Romové, u inil náhodou v roce 1763 ma arský student teologie tefan Váli, který se v Holandsku v Leydenu setkal s n kolika Indy - Malabary, kte í tam byli na studiích medicíny. Váliho zaujala jejich podobnost s Romy, které dob e znal ze svého ma arského domova. Nez stal jen u vn
ího dojmu a zapsal si víc ne
tisíc
malabarských slov, která pou ívali, spolu s jejich významem. Kdy se vrátil do vlasti a zji oval u Rom význam zapsaných slov, byl p ekvapen podobností jazyk . Na tento za átek navázalo podrobné studium, kterému se v novala celá ada odborník lingvist , historik , etnolog . Indický p vod Rom
je dnes mimo jakoukoli
pochybnost. Dohady o tom, do které kasty Romové v p ísn rozd lené indické spole nosti nále eli, vedou mezi sebou dlouhá léta lingvisté i historikové. V oborník
v ak p edpokládá,
e Romové pat ili k nejspodn
ina
í kast . (Indická
spole nost se d lila na nejvy í kastu brahmín (kn ích), po ní následovala kasta átri (vládci a bojovníci) a vaj ij ( emeslníci, rolníci, obchodníci). Ni í kastou byli údrové (sluhové a pomocné síly) a nejni í kasta byli tzv. nedotknutelní. íslu nost Rom k této kast by vysv tlovala i d vod, pro Romové za ali Indii od 8. století opou
t. Tento asový údaj potvrzuje i fakt, e v jejich jazyce nejsou
zachyceny zm ny, ke kterým do lo v p íbuzných indických jazycích pozd ji. Je mo né, e Romy z Indie vyhnala i astá sucha a s nimi spojený nedostatek potravy, nebo se cht li vymanit z p ísn rozd lené indické kastovní spole nosti a hledat nová "odbyti
" pro své výrobky a slu by. O indickém p vodu sv
í nejen jazyk, ale i
ekvapivá podobnost n kterých zvyk , podobná spole enská struktura, výb r povolání, stejná technologie zpracování kov aj. Romskou historii mohli nejp esn ji vypátrat lingvisté podle vývoje romských dialekt . Díky tomu, e vývoj jazyk má své zákony, mohli lingvisté nejp esn ji ur it dobu a místa pobytu. Mezi prvními jazykov dci toto up esnil Martin Block (1936): "Po et cizích vyp 1
ených slov v
Ne as, C.: Romové v eských zemích v era a dnes, 1. vydání, Masarykova univerzita Brno, erven
7
rom tin koresponduje s délkou pobytu v r zných zemích." Díky tomuto osv tlení eme postup Rom z Indie do Evropy odhadnout s v
í p esností.
Dle názoru lingvist a historik Romové postupovali z Indie v závislosti na geografických podmínkách p es Mezopotámii na Blízký východ, do asijské ásti Turecka, kde se velká ást Rom zastavila a setrvala asi t i století (12.-15. století). Tato doba jim pomohla v první orientaci v nové kultu e a uleh ila pozd
í postup
Evropou. V souvislosti s mongolskou a tureckou expanzí pokra ovali p es Malou Asii a Balkán, n jakou dobu asi pobyli v ecku, o em sv
í etná ecká slova v
rom tin , a dále postupovali údolím Dunaje do st ední Evropy. Jiná v tev p
la
Arménii, Kavkaz, pozd ji Rusko a dosáhla a Skandinávie. V 15. století byli ji Romové rozptýleni po celé Evrop , Anglii a Skotsko z toho nevyjímaje. Zpo átku tito lidé budili zv davost a jejich exotické vzez ení dávalo podn t k r zným úvahám o vodech jejich toulavého
ivota a domn nkám o jejich pravlasti. Evropské
obyvatelstvo bylo tedy zpo átku ke ko ovník m shovívavé, p ijímalo je jako kajícné es anské poutníky, za které se vydávali. Kroniká i popisují jejich vzez ení a irovnávají je k Tatar m. Tmavá k e, k m st m se blí ili v dlouhých karavanách, kte í p ky, jiní na koních, s vozy plnými zavazadel, en a d tí. St ední Evropa si je
dob e pamatovala tatarské nájezdy a Romové, kte í si byli dob e v domi své
podobnosti s Tatary, se p edstavovali jako mírumilovní lidé a dob í k es ané. N kde Romy dokonce vítali, proto e p iná eli nové technologie zpracování eleza a kov , iná eli nové zku enosti a p icházeli - alespo podle svých výpov dí - od Bo ího hrobu. St edov ký
lov k, který setrvával na jednom míst , chápal mimo jiné
putování jako formu ob ti, pokání. Proto pova oval i lid, který stále putuje, za kajícníky. Tyto p edstavy Romové podpo ili vlastními legendami. Sna ili se obyvatele st edov kých m st p esv
it, e svým putováním musí init pokání za
íchy svých otc , kte í odmítli p ijmout Pannu Marii s Je
kem, kdy utíkali p ed
Herodesem do Egypta. Dal í v eobecn roz enou legendou bylo ospravedln ní ko ovného ivota jako trest za o, e zap eli k es anství, a sedm let musí tuto zradu odpykávat neustálým putováním z místa na místo. V evropském prost edí se ocitli Romové ve zcela zvlá tní situaci, proto e jejich skupinové neformální normy nebyly v dy v souladu s normativním a 1994, ISBN 80-84764-70-5.
8
hodnotovým systémem okolního v
inového obyvatelstva. Proto je pro Romy
dodnes t ké nalézt kompromis, podle kterých norem se chovat. Romové ili v dy v uzav ených skupinách a odstup majoritních spole ností k nim toto uzav ení se do svého skupinového sv ta je
posílil. V
inová spole nost byla a bohu el z stává
pro Romy cizí skupinou, která je v minulosti odmítala, a proto se k ní bez rozpak chovají jako k "nevlastním", které není ostudné v elijak podvád t a r zn "zkou et." V roce 1763 evangelický student teologie I. Vályi poznal v nizozemském Leidenu indické kolegy, kte í se nápadn podobali Róm m z jeho rodného Gyoru. P el na nápad, srovnat
student z Malabaru , kdy si zapsal asi 1.000 slov a tyto p edlo il
ma arským Rom m, kte í u v zji
iny z nich uvedli správný význam. Na náhodné
ní ma arského studenta které bylo publikováno navázala lingvistika a
deckým zp sobem prokázala indický p vod Rom . Pravlastí Rom je tedy Indie. Jejich p edkové nále eli p evá
k p vodnímu obyvatelstvu tohoto subkontinentu.
Svou tmav í pletí se pon kud odli ovali od v
iny, je nad nimi pozd ji p evládla.
Vzhledem k tomuto byl kastovní vývoj p vodního romského obyvatelstva sestupný a za al se zde prvn projevovat ko ovný zp sob ivota, který jim pomáhal uplatnit emeslné dovednosti, zejména ková ské, ale i schopnosti bavit publikum hudbou a tancem a r znými kejklemi. V nouzi si vypomáhali, jak se dalo, mimo jiné i ebrotou. Studium rom tiny probíhalo po celé 19. století, v jeho pr
hu zve ejnil A.F.
Pott v letech 1844-1845 a F. Miklosich v letech 1871-1882 základní díla o jazyce Rom . Oba tito n me tí lingvisté umístili romskou pravlast podle svých výzkum do Pa
ábu, tj. na území dne ního Pákistánu a Indie, které bylo r. 1947 rozd leno mezi
oba tyto státy. Ná lingvista V. Lesný , který se v noval studiu st edoinických a novoindických jazyk , v roce 1934 uvedl, e v rom tin byly zastoupeny prvky mnoha jazyk z zných oblastí st ední a severní Indie a to diferencovan u jednotlivých etnických skupin. Tuto alternativu potvrzují i záv ry sov tských lingvist T.V. Ventcelové a L.N. erenkova z roku 1976.Tato fakta je mo no interpretovat tak, e vývoj probíhala z více skupin, které vznikaly ve st ední, severovýchodní a z ásti i severozápadní Indii a pohybovaly se r zn dlouhou dobu ve st edoindickém areálu, potom v
9
í
jejich polovina ila op t r zn dlouhou dobu v Pa
ábu a áste
také v sousedním
Ka míru, zatím co jiné skupiny postupovaly západní trasou sm rem do Iránu.2
1.2 P esídlování a jeho p
iny
Romové netvo ili ve své indické pravlasti homogenní spole enství. Nále eli k nejni ím kastám, které se od sebe li ily svou ekonomickou úlohou i profesním za azením. V sociální hierarchii klesali, kdy v d sledku rozpadu rodového z ízení nebo následkem r zných p írodních katastrof, tj. sucha a po n m následující neúrodu a hladomory ztráceli své uplatn ní. Spole enský pokles byl u n kterých kast spojen s jejich územním pohybem, který se projevoval emeslnickým ko ovnictvím nebo parazitující potulkou. Rom tí ková i, ale i dal í emeslníci, kte í primitivn zpracovávali kov, d evo, k i a jiný materiál, ko ovali v pravidelném okruhu. Naproti tomu rom tí muzikanti, tane níci, kejklí i a r zní vyd
nci neodvád li ádnou produktivní práci, potulovali se za
neur itým cílem a dopl ovali zdroje své ob ivy projevy p
ebrotou, kráde emi a dal ími
ivnictví.
Monoprofesionálnost romských kast m la jeden spole ný d sledek, který podn coval k dal ímu územnímu pohybu. S rozmno ením ka dé p
tí generace se
zvy oval po et ková , muzikant atd. Kasta se proto rozd lovala na více ástí, z nich pouze jedna z stávala v dosavadním areálu a zbývající ást nebo ásti se etapovit
st hovali do sousední vy ivovací oblasti s nad jí,
e tam bude v
í
poptávka po ková ské práci, hudební dovednosti a podobn . V novém areálu se pak celý vývoj opakoval. V
ina z nich sm ovala p i tomto územním pohybu na sever,
kde je p itahoval úrodný Pa
áb, a jen málo se jich orientovalo ji ním sm rem.
Tento exodus se uskute oval v n kolika proudech r zných velikostí, které probíhaly od 8.-9. století a byly asov od sebe dosti vzdálené. Podle toho, jak obohacovali Romové svou slovní zásobu p ejímáním slov od národ , u nich byli krat í nebo del í dobu, lze rekonstruovat sm r jejich postupu do Evropy.Lingvisté rozeznávají nejmén t ináct jazyk odkud docházelo k lexikálním výp
2
kám. Nejvíce slov bylo p evzato z Iránu, kde se Romové na jedno století
Hübschmannová M.: Základy rom tiny, 1. vydání, Praha 1973, ISBN 80-85911-69-6.
10
zastavili a z byzantské
tiny, podle eho se dá usuzovat na del í pobyt Rom v oblasti e.3
1.3 Pojmenování Do Evropy p icházejí Romové v mnoha vlnách a p ívalech, které proudily v podstat dv ma základními sm ry : hlavní zna
po etný a dlouhotrvající proud se
prodíral p es Byzanc a Ca ihrad od 10. století na Balkánský poloostrov, zatímco vedlej í a po etn slab í proud p
el p es severoafrické pob
í a u v 9. století se
objevil na Pyrenejském poloostrov . Podle kroniky neznámého mnicha autonomní republiky na ho e Athos objevili se kolem roku 1068 v Ca ihrad lidé, ozna ovaní eckým slovem ATHGINGANOI. vodn to byla nadávka pro p íslu níky manichejské sekty, která vznikla krátce edtím v maloasijské Frýgii a v novala se v
ní a kouzelnictví.
lo tedy o
dovednost, se kterými se vzáp tí nato prezentovali také rom tí p íchozí. Z názvu pak vzniklo nejroz (Acinganus,
en
í pojmenovaní Rom , které proniklo do st edov ké latiny
Cinganus,
Cingeros)
a
postupn
rovn
do
ture tiny
(Cingene),bulhar tiny (Acingan, Cigan), ma ar tiny (Czigán), pol tiny a ru tiny (Cygan), n
iny (Zigeuner),francouz tiny (Tsigane), ital tiny (Zingaro) a jiné.
Pr chod a mo ná krátké zastavení v tzv. Malém Egypt p ivedlo Romy k my lence, aby zam nili tuto oblast na Peloponésu se severoafrickým Egyptem a vykonstruovali pov st o svém egyptském p vodu. V této domn lé vlasti odmítli prý pomoc svaté rodin p i jejím út ku p ed Herodesem a za tento proh putovat do íma pro pape ské odpu
ek museli
ní. Odtud je pak zbo ná Evropa asto nazývala
Egyp any. Jan Vod anský ve svém latinsko eském slovníku "Lactifer" z roku 1511 podává k tomuto následující etymologické vysv tlení : Aegyptius, n kdo z egyptské zem Czigan. Toto pojmenovaní se dodnes v n kterých jazycích pou ívá, nebo alespo p
ívá v p ezdívkách nap . v
tin (Gyphtoi, Aigyptiaki, v ma ar tin
(Pharao népe), v Angli tin (Egypcians, Egypsiens, Gypsies ) a tak dále. V západní Evrop se Romové objevovali od 20 . let 15. století a nikde tam nep echázeli k trvalému usazení. Na nové prost edí si zvykli natolik , e i kdy byli odtud vyhán ni, esto se v prvních p íle itostech vraceli zp t a znovu se tudy ko ovn p emís ovali. 3
Bar a P: Politická teorie multikulturalismu, 1. vydání, Brno 2003, ISBN-80-206-0512-2.
11
Ve Francii je dokonce ozna ovali názvem Bohemiens, kdy v nich vid li p íchozí z ech, odkud nebyly za husitské revoluce r zné vojenské, diplomatické a jiné výpravy ádnou zvlá tností, mo ná v ak, e toto jméno vzniklo i podle toho, e první zpráva o romských migrantech p
la do Francie z eského prost edí, nebo e se Romové
vykazovali ochrannými listy ímského císa e a pozd ji eského krále Zikmunda Lucemburského. Po zru ení nevolnictví Rom ve Vala sku r. 1854 prob hla ve druhé polovin 19. století poslední romská migra ní vlna, která vedla ke zp esn ní jejich jména bu podle území obývaného rumunskou populací nap . Vla ike Roma, tj. vla tí nebo ola tí Romové (Rumun=Valach, Olách), nebo p izp sobení jmen, která tehdy tvo ilo a dávalo místní obyvatelstvo Rom m podle jejich tradi ních profesí nap . Kalderáriové, tj. kotlá i, nebo Lovariové, tj. obchodníci z ko mi. Z p emíry uvedených doklad
vyplývá,
e Romové nemají obecn
ozna ení. Okolní spole nost jim dala a dává nejr zn
p ijaté
í apelativa, která mají v
neromských jazycích obvykle posm ný nebo hanlivý p ídech. Oni sami se nazývají etnonyma, která v p ekladu z rom tiny mají v
inou význam lidé.
2. Z HISTORIE ROM NA ÚZEMÍ ECH, MORAVY A SLOVENSKA 2.1
První zmínky o Romech na na em území První zprávy o Romech na na em území jsou z doby krátce po roce 1 400.4
V této dob se pohybovali st ední Evropou v pom rn velkých skupinách vedených sta
iny, kte í si asto po ínali velice obratn na poli diplomacie.roku 1422 uv il
ím vypráv ní, e se tento národ provinil tím, e neposkytl pomoc Svaté rodin p i její cest do Egypta, nebo e odpadli od k es anské víry a tou í najít odpu
ní. Na
základ tohoto získali nejprve ochranné listy od n meckého císa e a eského krále Zikmunda a pozd ji i list pape e Martina V., je
ukládal skupin
romských
ko ovník krále Sindela s vojvody ( vajdy ) Panuelem, Michalem a Ond ejem, aby
4
Ne as, C: Romové v eských zemích v era a dnes. 1. vydání, Masarykova univerzita Brno, erven 1994, ISBN-80-84764-70-5.
12
on a jeho lidé sedm let putovali jako kajícníci evropskými zem mi, z eho jim plynul nárok na ochranu, pomoc a almu ny. P íznivé p ijetí Rom v Evrop netrvalo dlouho. Církev brzy odhalila fale né kajícníky. V roce 1427 je pa
ský arcibiskup exkomunikoval, vylou il z církve.
Krom toho byli podezíráni, e pehují ve prosp ch Turk , nebo e zakládají po áry. Z poutník se tak za ali stávat tvanci. Podobn jako v jiných zemích, i u nás jsou na základ královských na ízení vypovídáni ze zem , mu eni, zabíjeni, p ípadn u íváni k nuceným pracím. Ze zpráv o perzekuci Rom je patrná r zná praxe, daná jednak dobou, jednak místem. obyvatelstvo asto navzdory perzeku ním výnos m jejich ítomnost vícemén ochotn akceptovalo, z ásti patrn ze soucitu a ze solidarity, ásti proto,
e dovedli být u ite ní svým zbo ím a slu bami i zajímaví jako
zákazníci i jako podivuhodní cizinci. Je tedy patrné, e v echách a na Morav byla perzekuce Rom v
inou mírn
í, asto sem prchali z okolních zemí.
Pronásledování Rom po roce 1700 pokra uje. Sv
í o tom nap íklad vládní
vyhlá ka (patent), z roku 1710, týkající “ se pod ztrátou hrdla vypov zení a jednomu ka dému svobodn o ivot p ipraviti dovolených kodlivých cikán
. Dosp lí mu i
mají být „ bez rozdílu s provazem na hrdle trestáni „. enám a dospívajícím má být íznuto pravé ucho ( v echách) nebo levé ucho (na Morav ). Aby se zamezilo „ té cikánské eledi a l ze oby ejné zapírání ,tj. výmluvy na neznalost zákona, má být na místech, kde by se Romové mohli vyskytnout , obsah této vyhlá ky zve ejn n na ev ných tabulkách v obrazné form : cikán visící na ibenici a u ezávání ucha en a nedosp lému. Pak následovalo jejich vymrskání metlami a nakonec byli jednou prov dy vykázáni za hranice m sta. D ti jim m ly být odnímány a p edány na es anskou výchovu do pitál . Podle provád cích pokyn se nesm lo romským skupinám poskytovat pomoc p íst
í , jídlo ani
ádná jiná pomoc a ka dé poru ení
zákazu bylo tvrd postihováno: vrchnostem nebo jejich ú edník m se hrozilo pokutou ve vý i 100
ských tolar , kr má m, mlyná m a jiných p echováva m p lro ním
zením a t kou prací v okovech. Za Karla VI. protiromský teror vrcholil a byl legalizován t emi reskripty. Roku 1717 byla zopakována ustanovení v ech d ív
ích generálií v této zále itosti a
zp esn ny postihy za poskytnutí pomoci. Patent z roku 1721 p i dopadení romských skupin stínat me em, nebo v et na ibenici také eny a v p ípad pot eby pou ívat
13
k pronásledování vojska. Roku 1726 pak bylo zve ejn no císa ské rozhodnutí, které podle slov místodr itelského
intimátu m lo sjednotit postup vedoucí P „ ku
kone nému vyko en ní oné, do tohoto království
eského se zase vluzující kodlivé
sb e cikánské. Kraj tí hejtmani za ali pak na Romy po ádat opravdové hony, které vedle vále ného utrpení, arod jnických proces pat ily mezi nejtemn
í stránky
eského a evropského pozdního feudalismu. Jako první, kdo se sna il vzít Romy oficiáln na v domí a legalizovat jejich ítomnost byla Marie Terezie, která roku 1761 svým zákonem za ala uplat ovat asimila ní politiku . Romové mají pracovat v zem
lství, oblékat se jako ostatní,
plnit povinnosti nevolník v i vrchnosti a nábo enské povinnosti v i církvi – a pod trestem 25 ran holí nemluvit romsky. Nesm jí si nechat ani svá bezbo ná cikánská jména. Jsou zám rn „rozptylování“, tj. usazováni tak, aby v ka dé vesnici byla pokud mo no jen jedna cikánská rodina. Nabízela se jim i p da, dobytek a ná adí. Kn
m bylo ukládáno dbát o jejich vzd lání a ádné církevní s atky. Vzpurným
ly být odnímány d ti a dávány na vychování do spolehlivých rodin. Kolik Rom se tehdy – a od té doby do dne ka dobrovoln
i z donucení pln asimilovalo a
splynulo s ostatním obyvatelstvem není snadné odhadnout. Byli to patrn Romové po mnoha stránkách nejp izp sobiv gád ovské v
í a nejschopn
iny, také lidé s nejsiln
í budit respekt
a sympatie
í motivací k sociálnímu vzestupu. Tím byl
ov em romský národ ochuzován – i tehdy i pozd ji – o svou elitu. Nejlépe se usazování Rom da ilo na ji ní Morav , kde byli také úsp
vzd láváni.
Na st ední, ji ní a zejména jihovýchodní Morav
se pozd ji, hlavn
a
v minulém století Romové postupn usazují dobrovoln , n kdy i proti v li místního obyvatelstva. Vznikají jejich samostatné osady, tzv. cikánské tábory, slo ené v z velmi nuzných obydlí. Jejich obyvatelé se
ivili tradi
pop ípad výrobou podomácku zhotovených
tek, ba kor, atd. V
íle itostn vykonávali hrubé nádenické práce.
inou
ková stvím, hudbou, inou ov em
Romové byli de facto ob any
druhého ádu , a to i za první eskoslovenské republiky. P velmi omezené vzd lání, nízká civiliza ní úrove v etn
inou i následkem bylo
patné hygieny, nekvalitní
vý iva a zdravotní pé e. Na v
in území byli Romové známí jako ko ovníci. Pou ívali typické vozy
kryté plachtami nebo maringotky ta ené ko mi. Ti nejchud í sami táhli své b dné
14
vozíky. N kdy se uplatnili jako hudebníci, jindy dodávali nepálené cihly, drátovali hrnce apod., n kte í se dovedli u ivit jako ko tí handlí i. Industriální spole nost ak postupn omezovala tyto mo nosti a tla ila je stále více k pochybným zdroj m ob ivy : hádání z ruky a karet, ebrot , kráde ím. Z únosných ko ovník se postupn stávali ne ádoucí a obtí ní tuláci. P ed koncem minulého století, se projevilo na ízení rakouské vlády proti „cikánskému zlo ádu“ . Podle zákona z roku 1885 bývali Romové pro tuláctví trestn stíháni v zením a nucenými pracemi, n kdy jim byly odebírány d ti, byli vraceni do své domovské obce a r zným zp sobem ikanováni. Absence vlastní psané historie Rom nutí eské i zahrani ní romisty obracet se k dostupným historickým pramen m, k dobovým kroniká m, a pátrat tak po jednotlivých poznámkách, které nám zanechali. Ze proto usoudit, e ne v dy se jedná o úplné, nato objektivní a nezaujaté zprávy. Dozvídáme se p edev ím o tom, jak Romy vnímala majoritní spole nost a bohu el, jak je v ak dodnes zvykem, jen velmi málo o tom, jak majoritní spole nost vnímali Romové samotní. Za první zmínku o Romech na na em území se asto vydává kapitola z kroniky tak eného Dalimila nazvaná "O Kartasiech pohanských" (Dalimil: vydává Jan Laichter, redakcí Václava Tille, v Praze 1920): "Leta od narození Jezu Krista milostivého tisícího dvoustého ty icátého druhého, kartasi chodili, tatar tí zv dové byli. Na p t set t ch lidí lo a takové jich chování bylo. Klobou ky velmi vysoké m li, roucho krátké a tobolky nosili; ichni v spodcích chodili, Holi dlouhé v rukou dr eli. Kdy píti cht li, s b ehu naklo mo pívali, kdy chleba prosili, "kartas boh" tak mluvívali: proto jim kartasi íkali...
15
eská kronika,
Vladislav Van ura v Obrazech z d jin národa eského o pravém významu této zprávy nikterak nepochybuje a staví se tak v eobecn akceptované domn nce o tom, e Romové byli tureckými vyzv da i: "Je as íci, e tehdy utíkal p ed mongolským vojskem v tlupách lid, kterému bylo dáno jméno kartasi a to jest cikáni. Mongolská hrubost nahán la cikán m nesmírný strach. .... I utíkali, hnali se jako laní stádo,..a sná eli stra ný hlad. ... Tu íkali vkládajíce v svá slova v echnu nad ji ebrák : "Kartas boh! Kartas boh!" A to jest: hladovíme!" 5 . Zda se v ak skute
jednalo o
Romy, které obyvatelé myln pova ovali za tatarské vyzv da e, i zda jde spí e o zbo né p ání romist , z stává dodnes otev enou otázkou. Zp sob oble ení zde bohu el nesv
í ani pro ani proti. Z jazykového hlediska nutno p iznat, e ono
"kartas bóh" i "kartas boh" by mohlo být blízké rom tin a vyjad ovat "(B h) seslal hlad". Z historického hlediska v ak nelze opominout, e mongolská vojska vpadla do st ední Evropy ji v roce 1241 a p ítomnost jejich zv
by proto musela být
datována ji do jara tohoto roku, nikoli tedy do roku 1242, jak uvádí Dalimilova kronika. P ítomnost Rom ve východní Evrop v ak v této dob nikdy zaznamenána nebyla. Jak uvádí p ední odborník na historii Rom , Ctibor Ne as, stejn nepravd podobná je i teorie o tom, e by se jednalo o Romy z Uher: "Proud Mongol , který mohl narazit na romskou populaci v Uhrách, se zemí p ehnal tak rychle, e na jaké kontaktování nebylo pro nedostatek asu ani pomy lení. .... nebo to byli Romové,...ale ti by se dostali na eské území z Balkánu bez souvislosti s Mongoly nebo krátce a po mongolském vpádu a spí e za jeho ústupu ze zpusto ených Uher." (Ne as Ctibor: Romové v eské republice v era a dnes, PgF UP, Olomouc 1993). Dal í sporná zmínka o p ítomnosti Rom na na em území pochází z Poprav í knihy pán
z Ro mberka, která je datuje do roku 1399. Jeden z vyslýchaných
loupe ník toti uvedl, e spoluviníkem je mimo jiné i "Cikán, erný, Ond ejóv pacholek". Rovn
zde v ak z stává otázkou, zda se nejednalo pouze o p ezdívku i
vlastní jméno, co by nebylo nijak výjime né (nap .dle Starých letopis obsadili Pra ené se
kou hrad Vild tejn, "neb sú uhrozili jeho purkrabí nestate ného,
jménem Cikána".) Na území dne ního Slovenska se první zmínka datuje do roku 1322, kdy rychtá Ján Kunch ze Spi ské Nové Vsi v soupisu statk uvedl, e se v
5
Vladislav Van ura, Obrazy z d jin národa eského, Dru stevní práce, Praha 1946.
16
"okolních lesech, pat ících rodin
Marisássových, potulují Cikáni".6 Posledním
diskutovaným údajem o p ítomnosti Rom na na em území je úryvek z kroniky obsa ené pozd ji v Palackého Starých letopisech eských, kde je u roku 1416 poznámka: "toho léta vlá ili se Cikáni po eské zemi a lidí mámili". Za jistý lze pokládat a rok 1417, kdy na ím územím pro la skupina, její cesta byla pom rn podrobn zmapována i v ostatních zemích, jimi procházela. V jejím ele stál "král" Sindel a "vévodové" Panuel, Michal a Ond ej. V roce 1417 se tato více ne t íset lenná skupina vydala od Budína do Ko ic a dále pak p es Levice ji ním Slovenskem do Bratislavy, kde se rozd lila. Stejn jako ostatní se i tato skupina cestou prokazovala ochrannými listinami, které jim zaru ovaly p íznivé ijetí. Podobný glejt vystavil 17. dubna 1423 císa
ímský a král eský Zikmund
Lucemburský na Spi ském hrad vojvodovi Ladislavovi. Glejty zaru ovaly p edák m jednotlivých skupin na svou dobu nevídané pravomoci nad vlastními lidmi a zaru ovaly jim ochranu na dal ích cestách: "My, Zikmund, král uherský, eský, ..., ná
v rný Ladislav, vojvoda svého lidu cikánského nás pokorn
dosv
ení na í zvlá tní shovívavosti. P ijm te tedy jeho uctivou
poprosil o ádost a
neodmítejte tento dopis. V takovém p ípad , jestli e se uvedený Ladislav a jeho lidé objeví na jakémkoli míst na eho císa ství, ve m st nebo ve vsi, doporu ujeme vám prokázat mu v rnost, kterou tímto prokazujete nám. Ochra ujte je, aby vojvoda Ladislav a jeho lid mohl p ebýt bez újmy za va emi zdmi. Jestli e se najde mezi nimi kdo opilý, jestli kdokoli vyvolá hádku jakéhokoli druhu, My chceme a na izujeme, e pouze sám Ladislav, vojvoda, má jediný právo tohoto soudit, potrestat, dát odpu
ní a rozh
ení, vylou it ho z va eho kruhu...". Tento glejt si p inesli s sebou
Romové a do Francie, a proto e byl vydaný v echách a eským králem (le roi de Boheme), francouzský lid pojmenoval nov p íchozí podle zem , ze které p li, tedy lesBohemiens, obyvatelé
ech. Od poloviny estnáctého století se v ak postoj v i
Rom m m ní i na na ich územích. Katolická církev za ala ji d íve poukazovat na to, e se chování Cikán p íli neshoduje s chováním, je se o ekává od poutník inících pokání, a s k es anstvím v bec. "Zlatý v k" st ídá období ned
ry, která
postupn p er stá v otev enou represi, k ní dala církev své oficiální po ehnání ji roku 1427, kdy Cikány pa 6
ský arcibiskup exkomunikoval z církve. Zatímco na
Mann Arne: Rómsky d jepis, u ebný text pre druhý stupe
17
základných kol,
meckém území se protiromské vyhlá ky objevovaly ji na konci patnáctého století, ze záznam na ich kroniká
a z knih po
na em území poskytovány p inejmen ím je
vyplývá, e jim byly pen ité dary na v roce 1596.
Protiromské nálady se v ak za aly stup ovat poté, kdy ze zalo ení po áru v Praze v roce 1541 byli podez íváni práv Romové. Roku 1545 vydal Ferdinand I. mandát, jím nakazoval, aby Romové byli vypov zeni ze zem . P esto zde v ak stále je
vládla z ejm p ízniv
musel své na ízení v pr
í atmosféra ne v sousedních krajích, nebo Ferdinand hu dal ích let opakovan obnovovat. Ani feudálové se
íli netajili tím, e do svých vojsk verbovali práv Romy: v roce 1557 prý p i obran hradu Ve ká Ida bojovalo na stran hradního pána Franti ka Perényiho proti císa ovi tisíc Rom . Leopold I. (1657-1705) v roce 1688 Romy ze svého území vypov
l a v roce 1697 je prohlásil za psance. Autor na í publikace se oné dob
nuje vy erpávajícím zp sobem: Romové mohli být kýmkoli beztrestn zast eleni, pokud byli zadr eni, ekal je trest smrti a jejich eny byly zprvu trestány u íznutím ucha a pozd ji se trest smrti vztáhl i na n . Josef I. v represivní politice pokra oval a v roce 1706 na ídil, aby byly podél hranic rozmíst ny výstra né tabule s varovnými nápisy a s vyobrazením Rom , kte í neuposlechnou zákazu a hranici p estoupí: ob ení mu i, mrskané eny a d ti. Císa Karel VI. (1711-1740) na ídil nejen tvrdé stíhání a trestání Rom , ale i tresty pro ty, kte í by jim poskytovali jakoukoli pomoc. I v dob nelítostného pronásledování se v ak na Morav Romové usazovat, proto e feudálové (nap . Kounicové, Lichtensteinové, Michnové, Perglasové a mnozí dal í) poskytovali rodinám n kterých ková
povolení k pobytu a dovolovali jim tak
usadit se na svých panstvích. Rodiny nadaných hudebník zase pro zm nu usazovali na svých panstvích hudbymilovní uher tí feudálové. Za vlády Marie Terezie (17401780) se n která panství pokusila o pon kud vst ícn
í postoj v i Rom m.
Císa ovna nahradila otev enou represi asimila ními pokusy, resp. tolerancí ur itých romských rodin i spí e rod vým nou za mnohá omezení. Tzv. regulovaní cikáni dostávali povolení k pobytu, nicmén jejich dal í pohyb na daném území podléhal ísné kontrole. Ozna ení "cikáni" bylo nahrazeno jazykovou inovací "novosedláci" (Neubauern)
i "novoma
kontinuálního zp sobu
i" (Új-Magyar). V Uhrách pak základy usedlého ivota provázely snahy o potla ení rom tiny, zákazy
Bratislava 1995.
18
tradi ního odívání, snahy o "p evýchovu" romských d tí mezi sedmým a dvanáctým rokem v ku v neromských rodinách, zákazy n kterých tradi ních povolání, zákazem by neformální instituce vajdy, zákaz handlování s ko mi, nutnost plnit nábo enské povinnosti atd. V osvícenském p ístupu pokra oval i syn Marie Terezie, císa Josef II. (17801790), který ve svém na ízení z roku 1782 kladl d raz na kolní docházku d tí, vyu ení romské mláde e, povinnou náv
vu bohoslu eb a zlep ení hygienických
podmínek. V roce 1784 pak vydal dal í rozhodnutí, první pokus o státem ízené rozmíst ní romských rodin, podle n
m ly být rodiny dosud neusazených
moravských Rom rozd leny dle disloka ních plán do osmnácti moravských a dvou slezských obcí.. V druhé polovin 18. století se navíc ada romských rodin za ala usazovat více mén dobrovoln . Dochované údaje z jednotlivých usedlosti v první polovin po tech len
ástí Moravy dokládají,
e se romské
19. století rychle rozr staly, nez ídka v absolutních
a na dvojnásobek. Ková ství, hudebnictví a jiná tradi ní romská
povolání záhy nesta ila u ivit v echny romské rodiny a mnozí Romové se proto postupn za ali v novat dal ím zdroj m ob ivy: nádenické i sezónní práci pro gád e. Odv ká izolace se tak za ala postupn prolamovat a Romové za ali p ivykat majoritní spole nosti. Své domky nicmén pod tlakem okolí stav li obvykle mimo hlavní zástavbu a p i mnohých m stech tak rostly tzv. cikánské tábory. Ze soupis z území dne ního Slovenska vyplývá, e Romové se zde usadili je
d íve ne v
echách. Stejn jako na na em území se i na Slovensku ivili p edev ím ková skými pracemi, ko íká stvím, kotlá stvím, hudbou a p íle itostnými pracemi. Mimo území Moravy se v ak i nadále v
ina Rom
dr ela poloko ovného
ivota: v
inou
cestovali ve vozech i maringotkách a ivili se prodejem vlastních výrobk . Jiní Romové s malým ziskem prodávali po domech d íve nakoupené zbo í a n kte í se ivili zvlá tními slu bami, jako nap . drátováním kuchy ského nádobí, brou ením no , atd. I za vlády Josefa v ak docházelo k bezd vodnému oso ování a napadání Rom : smutným p íkladem m e být nap . neblaze proslavený Hontianský proces z roku 1782, kdy bylo za vra dy a lido routství popraveno ty icet Rom . Pozd vy et ování prokázalo, e z údajn zavra
í
ných nikdo nechybí a p iznání bylo na
Romech vynuceno mu ením. P ístup Marie Terezie a Josefa II. v ak bezpochyby
19
znamenal historický zlom, nebo po dlouhých staletích se s Romy poprvé po ítalo jako se skute nými obyvateli daných území.
2.2 Období první republiky První republika p es sv j pozoruhodn demokratický charakter tolerovala ko ující Romy stále h
a v roce 1927 byl vydán na evropské pom ry velmi tvrdý
Zákon ze dne 14, ervence 1927, íslo 117 Sb. zák. a na . jest rozum ti pod pojmem „ cikán „ nejen osobu , nále ející k cikánskému plemeni, nýbr i tu osobu, která ije po zp sobu cikán . Pojem „ ije po zp sobu cikánském „ je pojem velmi iroký a proto hned po vydání, resp. p i provád ní cikánského zákona objevili se mnohé nesrovnalosti, tak e centrální ú ady byly nuceny vydati pokyny o tom, které ko ovné osoby nesm jí býti pova ovány za cikány. „Po zp sobu cikánském“ ije ten kdo se potuluje¨v tlupách, od místa k místu, bydlí v p írod ( t eba ve vozech) a iví se ebrotou, kráde emi nebo jinými trestnými iny, bez ohledu na to, zda provozuje jakou ivnost ili nic, je to takto ivnost jest jen rou kou. Za cikány by m li být pokládáni i tak zvaní ba korá i, papu
i, brusi i, ba i potulní kejklí i. Jak v ak
známo, jsou zvlá tním na ízením vy aty v echny tlupy, které, t eba e se potulují od místa k místu, mají ádné ivnostenské oprávn ní a platí dan . Brusi i, majitelé houpa ek, st elnic, koloto , cirkus a jiných podobných atrakcí nejsou tedy cikáni. Rom m se zakazovalo ko ovat a tábo it ve v
ích skupinách, vlastnit zbran
(v etn dýk) , byly jim vydávány zvlá tní legitimace, ke ko ování si museli vy ádat do asn platné povolení, byli pod soustavným policejním dohledem . Bezpe nostní ady a orgány mohly ke zji
ní toto nosti provád t u potulných rom kdykoli
antropologická, daktyloskopická i jiná m ení, zejména zvlá tních známek (jizev, tetování apod.).
2.3 Romský holocaust za vlády nacist Pohyb Rom jednotlivc
na sklonku t icátých let, zp sobený út kem celých rodin i
z nacistického N mecka a z okupovaných rakouských oblastí do
eskoslovenska,
z odtr ených
Sudet
do
20
pomnichovské
republiky a
z tzv.
Slovenského státu do protektorátu,
m l za následek zvy ování po tu romské
populace u nás. Tato situace poskytovala vlád
záminku k mimo ádným
protiromským opat ením jimi se stal 30. listopadu 1939 zákaz ko ování, 9. b ezen 1942 na ízení o preventivním potírání zlo innosti a 2. srpna 1942 soupis v ech Rom v protektorátu, který podchytil asi 6 500 osob. Takto evidované osoby rozd lily bezpe nostní orgány podle zp sobu jejich ivota na dv
ásti.7
Do men í ásti byli za azeni tzv. asociálové, kte í byli i se svými rodinami dodáni z ech do cikánského tábora v Letech, okr. Písek a z Moravy do cikánského tábora v Hodonín okr. Blansko. Letenským táborem pro lo celkem 1308 v
,
z nich 327 zem elo, 94 bylo transportováno do koncentra ního tábora v Auschwitz II-Birkenau. V Hodonínském tábo e bylo internováno celkem 1 214 v 194 zem elo,
z nich
a 477 bylo internováno do koncentra ního tábora Auschwitz II-
Birkenau. V
í ást Rom , kte í m li stálou práci a trvalá bydli
z stala se svými
rodinami prozatím na svobod . Ob anské pr kazy byly dosp lým z rasov biologického hlediska odebrány a vym
ny za cikánské legitimace. Klid kolem této
í ásti byl jen zdánlivý, a v dob od 7. b ezna 1943 do 8. ervence 1944 bylo do cikánského tábora v Auschwitz II-Birkenau deportováno nejmén 5 400 romských mu , en a d tí. Vzhledem k nelidským podmínkám umírali v tábo e nejd íve sta í lidé a d ti, postupn zakon ovala smrt utrpení slabých a nemocných. anci na p
ití m li v tábo e jenom jednotlivci, kte í díky pracovní
dovednosti, získávali trvalou práci a s ní i p ípadn i p ístup k v
ím dávkám jídla.
Museli mít lep í fyzickou a psychickou kondici , aby se mohli vyrovnat s nelidskými podmínkami svého bytí. V noci ze 2. na 3. srpna 1944 bylo v koncentra ním tábo e Auschwitz II-Birkenau zavra evá poh ebi
práceschopných v
no v plynových komorách asi 3 000 posledních osob, nebo matek s d tmi. Tábor se tak stal nejv
m st edoevropských Rom . Za jeho existence v n m zahynulo 19 833
mu , en a d tí, mezi nimi bylo tém
7 8
ím
5 000 ob tí z eských zemí. 8
Gabal, I. : Migrace v roz ené Evrop , konference na Pra ském hrad 12. – 14.9. 2002, Praha 2002. Policista v multikulturním prost edí, informa ní manuál Policie R, 1. vydání, Praha 2005, ISBN-80903510-1-8.
21
2.4 Romové v povále ném eskoslovensku do roku 1989 Po skon ení druhé sv tové války, p estali
tí Romové jako celek fakticky
existovat. Hr zy nacistické deportace bylo u et eno jen malé mno ství Rom a z koncentra ních tábor
se po válce vrátilo asi jen 600 Rom . Podle tohoto
demografové usuzují, e roce 1945 mohlo v eských zemích ít nanejvý 1 000 romských autochton . Na i rom tí sou asníci jsou tedy obyvateli, pocházejícími z jiných oblastí, ne kterými jsou místa jejich dne ního pobytu. P
li k nám bu jako
ko ovní Romové p es Rumunsko a Ma arsko z Balkánu , nebo jako usedlí a polousedlí Romové z velkých soust ed ní na Slovensku, zejména jeho východní ásti.9 Jejich p íchod z jihovýchodu na Slovensko a odtud dále do eských zemí se odehrával bezprost edn po válce, z ejm v ak nebyl tak silný, jak se ve ve ejném mín ní traduje. Zp sob ivota zm nili teprve po vydání zákona ze dne 17. íjna 1958 o trvalém usídlení ko ujících osob. Mnohem hojn hromadné st hování Rom
í a déle trvající bylo ivelné a
z venkovského prost edí na Slovensku do
eského
pohrani í a p edev ím do pr myslových aglomerací v echách a na Morav . Zpo átku migracemi a pozd ji vysokou p ír stkovostí se po et romské populace v eských zemích progresivn zvy oval, o em sv
í výsledky s ítání rom ve
zvlá tních soupisech nebo v rámci popula ních cens kdy nap íklad v roce1947 byl po et Rom v eských zemích jen 16 752, v roce 1968 inil 61 085 a v roce 1980 ji 88 587. P i s ítání obyvatel v roce 1991 se k romské populaci p ihlásilo pouze 34 000 Rom . Uvedený údaj je ale velice podhodnocený, nebo mnozí Romové se p ihlásili k národnosti eské, slovenské, pop ípad ma arské, a koliv se cítili jako Romové, co bylo zap
in no patnou zku eností se seznamy po ízenými za poslední staletí.
Odhady hovo í o po tu asi 300-350 000 tedy p ibli
3% obyvatelstva. Musíme vzít
v úvahu, e Rom rychle p ibývá, jednak proto, e romské eny za ínají brzy rodit, jednak proto, e mívají hodn d tí. polovina Rom na území R je v sou asné dob mlad í 19 tel, m eme tedy odhadnout, e mezi kolními d tmi je podíl romských tí asi 4 %.
9
Ne as, C.: Romové v eských zemích v era a dnes, 1. vydání, Masarykova univerzita Brno, erven 1994, ISBN 80-84764-70-5.
22
Po listopadové revoluci v roce 1989 získali Romové v
eskoslovensku poprvé
statut národnostní men iny, který jim zaji oval specifická práva p íslu ník národnostních men in: •
právo na vzd lávání se v mate ském jazyce,
•
právo na zaji
•
právo na
•
právo na u ívání mate ského jazyka v ú edním styku,
•
právo na sdru ování na národnostním principu,
•
právo na ú ast zástupc men in na
ní vlastní kultury,
ení a p ijímání informací v mate ském jazyce,
ení v cí, které se jich dotýkají.
Po listopadu 1989 za ínaly vznikat romské organizace a sdru ení, které krom krátkého období v letech 1969 a
1973, kdy p sobil Svaz Cikán -Rom ,
neexistovaly. V prvních svobodných volbách v roce 1990 kandidovala do Parlamentu SFR první romská politická strana Romská ob anská iniciativa a do federálního Parlamentu bylo celkem zvoleno za r zné politické strany jedenáct romských poslanc . Po dal ích volbách v roce 1992 Romy v Parlamentu zastupoval jen jeden poslanec Ladislav Body - který kandidoval za levicovou stranu Levý blok. Po dal ích volbách v roce 1992 Romy v parlamentu zastupoval jen jeden poslanec (Ladislav Body), který kandidoval za Levý blok.10 i s ítání lidu v roce 1991, kdy mohli Romové poprvé deklarovat svou národnost, se v eské republice p ihlásilo k romské národnosti pouze 33 489 osob. Romská populace, její po et se odhaduje v eské republice na 200 a 300 tisíc osob, uvedla p i s ítání národnost jinou (v
inou eskou), bu
kv li neidentifikaci se s
vlastním etnikem nebo ze strachu p ed diskriminací (nejen fyzickou, ale i spole enskou).
10
Gabal, I. Národnostní men iny ve st ední Evrop . Konflikt nebo integrace, 1. vydání, Praha 1999, OSBN-80-7079-412-5.
23
3. VÝCHOVNÉ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY ROMSKÉHO ETNIKA
3.1 Subetnické skupiny na území eské republiky Na území eské republiky ijí Romové v p ti subetnických skupinách. Jedná se o tyto skupiny: a) Sloven tí Romové, b)
eskomorav tí Romové,
c) Ola tí Romové, d)
me tí – SINTI,
e) Sv
tí Romové.
3.1.1 Sloven tí Romové Sloven tí Romové ijí na celém území státu. Pocházejí ze Slovenska, pat í mezi nejchud í skupinu s nejni ím stupn m vzd lání. Po etn zastupují asi 80% ech Rom . K charakteristice Slovenských Rom pat í zanedbaný zevn
ek, patná
hygiena a to nejen u dosp lých , ale i u d tí. Mají slab í vyjad ovací schopnosti, které siln
ovliv uje úrove
jejich
jednání.
hromadným zp sobem. Rodina má v pr
ijí v závadových bytech, p evá ru 6-12 d tí. Pom rn
astým jevem je
frustrace po rodinách a p íbuzných po celé R. K b nému ivotu jim sta í základní ivotní pot eby (jídlo, pití, sex). Jsou nenáro ní na mno ství pen z. V p átelských vztazích jsou velmi prom nliví.
Doká í ochotn kohokoliv p ijmout mezi sebe
(i z jiné komunity) a poskytnout pot ebnou pomoc, p ípadn úkryt. V ele této skupiny stojí zpravidla nejchyt ej í a nejrozumn
í, který doká e
ostatní zastupovat p i jednáních na ú adech a podobn . Oficiáln je nazýván VAJDA. U rodin Slovenských rom , je samoz ejmostí nev ra. Velkou prioritu v rodinách zaujímají d ti. P íjmení typická pro tuto skupinu jsou Balá ,
uri,
onka,
ureja,
tok, Horvát, Koki, Kaleja, Mirga, Levay aj. hovo í klasickou , nejroz en
í
rom tinou, která je pova ována za spisovnou. Pojmenovaní od ostatních skupin je od Sint – Khejbre, od Ola ských – Rumungre, od eskomoravských – Dege i.
24
3.1.2 eskomorav tí Romové Asi 25 % z celkového po tu ije v eských krajích, v Nejv
í seskupení moravských Rom
j
v oblasti
ina v ak na Morav .
Uherského Hradi
, Hané a
Uherského Ostrohu. Tato skupina má ze v ech skupin nejvy í stupe vzd lanosti. O této skupin se dá íci, e se nejvíce za lenila a splynula s místním obyvatelstvem. Rodiny mají do p ti d tí, Absolutní prioritu zaujímá rodina jako celek. P íbuzenský pom r zapadá do pozadí. P i p íprav jídel se dbá na zna nou istotu. P íjmení typická pro tuto skupinu jsou Holomek, Daniel, Herák, Buriánský, Byst ický, Láník aj.
Jazyk je podobný jako u Slovenských Rom , ov em ada slov je jiných.
íslu níci této skupiny nejsou ochotni kohokoliv jiného svou
u it. Pojmenování
od ostatních skupin je od Sint - Khejbre, od Ola ských – Rumungre.
3.1.3 Ola tí Romové Jsou to poslední svobodní Romové v bec, kte í je To ji
byly jiné skupiny Rom
regionáln po celém území
do roku 1959 ko ovali.
více jak 80 let usazeny. Ola tí Romové
R a p íbuzné mají tém
po celém sv
ijí
. Jsou jedni
z nejbohat ích Rom v bec, co umí dát svým projevem a vystupováním nále it najevo.Mají sv j specifický styl jednání. Chovají se hlu
a rádi na sebe upoutávají
pozornost. Na sv j p vod a hlavn sv tlou ple jsou nále it hrdí. V jejich ele stojí BARON, který má velkou moc a úctu. ijí pospolitní formou, v dy jeden pomáhá druhému.
eny jsou po svatb tém
v dy odbarveny na mahagon nebo blond a
nápadn ov eny zlatem. Pro vlastní rodinu a etnikum jsou schopni ud lat cokoliv. íjmení typická pro tuto rodinu jsou Dani , Bihári, Lakato , imoni , Horváth aj. Jazyk mají perfektn vyvinutý a u í se jen v rodinách. Je p ísn chrán n p ed zneu itím. Odmítají jej kohokoliv u it, z tohoto d vodu nebyla u nás do dne ního dne vydána ádná u ebnice tohoto jazyka. Pojmenovaní od ostatních skupin je obecn Vlachi, Ola i, Kotlá i. 3.1.4 N me tí Romové - SINTI Pat í mezi nejbohat í subetnickou skupinu s nejv území na eho státu ije p ibli
ími konexemi a mocí. Na
6-10 rodin, které jsou mezi sebou velmi dob e
propojeny. Jejich mentální úrove je na vysokém inteligen ním stupni. ijí v ur itých regionech (Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Brno, Prost jov.
25
Zdrojem ob ivy je
soukromé podnikání. Mají sv tlou ple a nelze je b
rozeznat od ostatních ob an .
Velkou zálibu nacházejí v luxusních v cech a komfortním za ízení. Pou ívají prostorné a pohodlné automobily. V nouzi pomohou jen p íslu ník m své komunity. Ostatní v bec neuznávají a zavrhují je. Mají pro n jednotný název KHEJBRE. V ka dém regionu stojí v jeho ele nejbohat í z rodin. Uctívají nejstar í zákony rodin. Prioritní místo zaujímají d ti a rodina.
eny jsou pova ovány spí e za slu ky.
íjmení typická pro tuto skupinu jsou Kraus, ulc, Ondrá , Richtr, Fatrla, Vrba aj. Pojmenování od ostatních skupin je Sinti od Ola ských – Cinti. Jazyk je úpln specifický, znají jej jen lenové komunity.
3.1.5 Sv
tí Romové ijí po celém území na eho státu. Jsou velmi uzav ení a dá se íci, e ka dá
rodina je malá, uzav ená komunita na vysokém stupni inteligence . V
inou mají
st edo kolské vzd lání. Na pohled ve ejnosti se sna í adit mezi st ední vrstvu obyvatel. Jedná se o majetnou skupinu, v jejím
ele stojí v dy nejstar í mu , který
má velkou moc. Ostatní romské skupiny pova ují za odpad, výjimku tvo í jen n kte í zástupci Sint a ola ských Rom .
V e d lají jen pro rodinu, nikomu jinému by
nepomohli. D ti pova ují za majetek a v p ípad svatby se p emis ují mezi rodinami i velké ástky pen z. Pojmenovaní od ostatních skupin je stejné a to komedianti. Typická jména pro tuto skupinu jsou Endl, Hadraba, Drastich, Fleger, Fuciman, Per, Berousek aj. Pou ívají sv j jazyk nazývaný hatmatilka, který je vytvo en z n kolika jazyk . Dá se v ak pochopit.
3.2. Charakteristika romské rodiny Romové, kte í p bydleli v
li do eských zemí ze Slovenska (tj. oni sami nebo rodi e),
inou v nuzných chatr ích východoslovenských romských osad nebo
v p irozen vzniklých ghetech uvnit v naprosté v
i na okraji slovenských m st. Nyní obývají
in byty ni í kategorie, p
em p ednost dávají pavla ovým byt m,
které jsou asto malé a nedosta ující pro po etnou romskou rodinu. To asto vede k tomu, e romské dít nemá v takto p epln ném byt ani sv j koutek, kde by se v klidu u ilo. Zdá se , e jde spí o u ívání bytu, kdy se jak tomu bývalo za starých
26
as
i na
eském venkov ,
ivot domácnosti soust
uje do jedné místnosti.
Romové, kte í se sociáln povznesli, rádi ukazují svá standardní obydlí, úzkostliv istá a komfortní. ím je dnes romský zp sob bydlení charakteristický? Je-li
o bydlení, je t eba uvést i vybydlování, tj. radikální devastaci byt
i
domu, která je pro Romy typická. Romové doká í v krátké dob zni it byt nebo d m, e je nutná nákladná oprava. N kdy má vybydlování charakter komer ní, kdy se d m tak ka rozebere a rozprodá, jindy je o innost vysloven vandalskou. Romská rodina si do dne ka udr uje patriarchální ráz. asto je vid t, e otec vládne v rodin silnou rukou i kdy i zde si ji
eny za aly ve velké mí e budovat
vzájemné vztahy jako je tomu obvyklé u ostatních obyvatel. Doba kdy ena byla cen na podle své plodnosti a v p ípad neplodnosti jí sm l mu opustit dnes ji pat í minulosti. P esto jsou romské rodiny po etné a um lé p eru ení t hotenství je jen ojedin lé. Od eny se o ekává, e obstará d ti a nakrmí rodinu. Mu má vlastn jedinou povinnost.: odevzdat en peníze, které vyd lává, pokud ov em pracuje. Romská rodina za poslední generaci zeslábla. P edev ím jí nesv z tradi ní velkorodiny a ze soudru né obce, která asto výborn osad . Pohromou pro ni byla dob e
í vytr ení
fungovala i v nuzné
mín ná snaha sociálních pracovník , kte í
vidouce hladové, pinavé a otrhané dít v osad , usoudili, e musí být odebráno rodi m. D tský domov sice zajistil kvalitní stravu, hygienu a pravidelnou kolní docházku, po kodil v ak schopnost navazovat silné citové vztahy a setrvávat v nich. Nemohl nahradit rodinu a vychovatelé bývali asto bez jakého kolii citového vztahu k romským d tem v t chto domovech umíst ných. Nejnápadn v tom, e mladá romská matka nenavá e pat
í následek spo ívá
ný vztah ke svému dít ti a nechá jej
v porodnici. Dít se dostane do d tského domova a získá tam stejný defekt, kdy dochází k tzv. sociální d di nosti. Tímto neustále stoupá procento romských d tí umíst ných do domov . V dne ní dob m eme v romských rodinách zaznamenat násilí na d tech, je bývalo podle pam tník naprostou výjimkou, jejich zanedbávání v d sledku alkoholu a drogové závislosti. Romská velkorodina mívala v minulosti daleko v
í význam ne
v sou asné dob . Dnes vztahy mezi
slábnou, sly íme neustálé stesky, e nebýt poh snad Ola ské velkorodiny.
27
leny velkorodin
, u by se nese li. Pevn
í jsou
Podle výzkumu Akademie v d
eské republiky z roku 1999 zdvojnásobila
liberalizace trhu práce nezam stnanost Rom . Romové byli vytla ováni i z nekvalifikovaných, pro n
v ak typických zam stnání, "gastarbeitry" ze zemí
východní Evropy. Romové hledali pomoc na pracovních ú adech, ale nespl ovali podmínky pro získáni statutu zájemce o zam stnání, zejména tu první - trvalé bydli v míst , kde o zam stnání ádali. V toti v
ina Rom , kte í p
eské republice pobývala jako na náv
daleko více zkomplikovala po rozd lení
li do
ech ze Slovenska,
u p íbuzných. Tato situace se
eskoslovenské federace, kdy byl v
eské
republice v roce 1993 schválen Zákon o ob anství a kdy se z desetitisíc slovenských Rom
ijících v eské republice staly od 1. 7. 1994 bezdomovci. Svoboda s sebou
krom ekonomického propadu Rom p inesla i r st násilí a jiných projev rasové nesná enlivosti v i Rom m. V roce 1991 bylo v
eské republice zaznamenáno 25
trestných in , jejich motivací byla rasová, pop ípad etnická nesná enlivost. V roce 1992 jich bylo zachyceno 31 a v roce 1993 ji 55. Znepokojivý je v ak fakt, e trestné iny páchané z rasových pohnutek, nebyly a na ojedin lé p ípady jako také trestn postihovány. (Zpráva
eského helsinského výboru o stavu lidských práv v
eské republice z roku 1994). P ijetí zákona o eském ob anství a vzr stající fyzické násilí v i Rom m neu lo pozornosti mezinárodních vládních i nevládních organizací, zabývajících se dodr ováním lidských práv. A koli západní demokracie a mezinárodní instituce vnímají s obdivem rozkv t demokracie v
eské republice po
pádu komunismu, upozor ují na odvrácenou tvá nové svobody, jakou je rasismus. 11
3.3 Romské dít kdysi a dnes V minulosti m lo romské dít t ký ivot.
asto hladov lo, trp lo bolestí,
mrzlo a umíralo v d sledku nedostate né zdravotní pé e
a to jak pod plachtou
ko ovného vozu, tak i v nuzné chatr i v romské osad . Jeho vzd lání bylo v
inou
bídné, vyhlídky na slu nou existenci mizivé. P esto ilo v pevné rodin , zakotvené v ir ím spole enství velkorodiny, osady nebo ko ující skupiny a toto spole enství bylo jeho ir ím domovem. Platila v n m ur itá pravidla, která se p ísn dodr ovala a to p edev ím pravidlo solidarity a ochoty d lit se s ostatními. Bylo obklopeno v elou a p irozen , iv projevovanou láskou celé ady lidí, s nimi se denn stýkalo. Jen
11
Interkulturní vzd lávání, p íru ka nejen pro st edo kolské pedagogy, Praha 2002, ISBN-80856321-29- 3.
28
výjime
bylo bito. Kontakt s p írodou byl úzký, s dosp lými se asto d lilo o
radosti ale i starosti a smutek .Bylo v úzkém kontaktu s p írodou. Dne ní romské dít je na tom nesrovnateln lépe, pokud jde o stravování, pohodlí, léka skou pé i i vzd lání. H e na tom je, pokud jde o vztahy k rodin a v ir ím spole enství, je je zna vulgární podob .
uvoln né. Jeho
, je chudá
tina asto ve
ije více mediálním brakem ne tradi ní kulturou svého národa.
Místo p írody jsou jeho prost edím zpravidla m stské ulice, na nich poznává sv t, enoucí se bezohledn za konzumem, senzací a zhrublým po itkem.12
4.
SOCIÁLNÍ
PROBLÉMY
ROMSKÉHO
ETNIKA
V BRN 4.1 Romská kriminalita Proto e z rasových d vod
nejsou vedeny statistické údaje o tom, kolik
trestných in bylo spácháno romskou populací, musíme se spolehnout jen na odhady odborník , kte í uvádí, e 20-30% ekonomicky aktivní romské populace, získává prost edky k ob iv
nelegáln
násilnou trestnou inností. Nejv
12
a to prostitucí, p ekupnictvím, majetkovou nebo í podíl Róm je v oblasti násilné trestné innosti a
an, P.: S Romy ít budeme – jde o to, jak. 1. vydání, Brno 1999, ISBN-80-206-0512-2.
29
to v p ípadech loupe ného p epadení, kdy jejich podíl je asi 70-80 %. Stejným podílem se ú astní na majetkové trestné innosti na úseku kapesních kráde í. Kriminalita romské mláde e dosahuje rovn
zna ného procenta. Výchovné
ústavy pro mláde , kam se umís ují ti, kte í opakovan nebo záva zákony, jsou obsazeny z velké v
poru ují
iny mladými Romy. V zení pro dosp lé jsou
„romská“ více ne 60%. Podíl recidivist je p itom mezi romskými v zni vy í ne mezi neromskými. Navíc – jak se o tom stále p esv dopou
jí nes etných drobných trestných in
ujme, se práv Romové
a p estupk ,
je
se nestíhají a
netrestají pro mezery v právním a p estupkovém právu, ale i pro liknavost policie a místních zastupitel . Potrestat ob ana pokutou jak stanoví zákon, který nezaji uje docházku d tí do koly, nebo který soustavn ru í no ní klid svých soused
je
nemo né, proto e tito lidé ijí asto n kolik let pouze ze sociálních dávek, tedy nemají stálé zam stnání a toto právo není mo né exekutivn vymáhat.13 Statistika, podobn jako praxe je k Rom m v n em nespravedlivá. Romové se dnes hájí tím,
e jejich drobná kriminalita je ve srovnání s ekonomickou
kriminalitou nerómských ob an zanedbatelná. Spáchá-li trestný in prostý Róm, nemá asto prost edky na to, aby v p ípravném a soudním lí ení platil advokáta a se státem p id leným asto odmítá spolupracovat. Spousty trestných in se Romové dopou A kone
jí z nedbalosti a neznalosti zákona, co v p ímém d sledku, ale neomlouvá. n kterých trestných in se Romové dopou
jí i v d sledku své faktické
odli nosti, proto, e ur ité zákony se pro n nehodí. Klasickým p íkladem je pohlavní zneu ití, pro které si odpykává trest mnoho Rom . P vyzrávají pohlavn d íve a za ínají také d íve pohlavn
ina je v tom, e Romové ít. Na soulo i osmnáctiletého
hocha s trnáctiletou dívkou nespat uje romská komunita nic závadného. Romská kriminalita tedy p edstavuje obrovský problém, který mravn
i
du evn ni í romský národ. Pobyt ve v zení nezlep uje, naopak zhor uje povahu zn a jeho p sobení, po kozuje normální vztahy k lidem, které m l, rozbíjí jeho rodinu, stigmatizuje jeho d ti. Romská komunita se utvrzuje v tom, e pobyt ve zení je normální, e to není nic odsouzeníhodného. Zanedbatelná není ani ta skute nost, e jde o obrovské ekonomické zatí ení spole nosti dané nejen p ímo zp sobenou kodou, ale i náklady na orgány inné v trestním ízení a náklady na
30
vazbu a výkon trestu. V ze
asto s velkým dluhem, který nesplatí ani za celý ivot.
V neposlední ad je t eba p ihlédnout i k ubývající toleranci neromských ob an , která je asto podporováni i mediálními prost edky.
4.2 Kapesní kráde e Pojem majetková trestná innost zahrnuje zna ný rozsah konkrétních zp sob jednání pachatel , jejich spole ným jmenovatelem je snaha bezpracn , v rozporu se zákony, získat majetkový prosp ch.
asto pou ívaným zp sobem získávání
neoprávn ného majetkového prosp chu jsou útoky proti majetku v osobním vlastnictví páchané formou kapesních kráde í. Na základ statistických zpracování, ale i praxe je mo no vyhodnotit hlavní aspekty, které vedou pachatele kapesních kráde í k tomuto protiprávnímu jednání. Tím nejobecn
ím d vodem je skute nost,
e kráde í získává ihned majetkovou výhodu a e ji m e bezprost edn ve sv j prosp ch realizovat v krátkém asovém úseku, relativn bez velkého rizika dopadeni. Nízký stupe
rizika vyplývá z
ady skute ností,v nich
dominuje zejména
nev ímavost a lhostejnost ob an k d ní v jejich okolí a malá míra odpov dnosti za ochranu spole ného i vlastního majetku. Nejv
í podíl na této trestné innosti ve m st Brn mají osoby romského
vodu, které se zcela neadaptovali do spole nosti, poctivé práci se vyhýbají a prost edky k ob iv si opat ují nedovoleným zp sobem. V daném p ípad se jedná o skupinu tzv. " Ola ských rom ", kte í se nej ast ji dopou
jí kapesních kráde í.
edm tem jejich zájm jsou p edev ím peníze a valuty. Specifikou trestné innosti romského etnika je jednoduchost trestné
innosti bez výrazných nárok
na
promy lenost. Úsp nost je podmín na pouze zru ností, ve které se cvi í ji od mládí. K páchání trestné innosti se organizují do skupin, kdy mu i ekají u svých vozidel a eny asto s d tmi páchají kapesní -kráde e. Po provedení kapesní kráde e se pak okam it p emis ují na jiná místa a takto zt ují pátrání. Ve v dopou
jí této trestné
innosti spole
s osobami se zbavenou
í mí e se
i omezenou
zp sobilostí k právním úkon m, t hotnými enami a nezletilci, nebo p edpokládají, e nemohou být vazebn vy et ovány, pop ípad nejsou za své protiprávní jednání v 13
Hirt, T, Jakoubek, M.: Soudobé spory o multikulturalismu: antropologická perspektiva, Plze 2005, ISBN-80-70791-2.
31
ípad zadr ení odpov dni. Odcizené pen enky a dal í v ci dávají takovéto osob , aby v p ípad zadr ení tuto mohli ozna it jako pachatele kráde e. Záva né je, profesionální
e u romské mláde e a d tí v útlém v ku se projevuje
zru nost
pi
páchání
trestné
innosti
tohoto
charakteru.
Nezanedbatelným faktorem trestné innosti romské mláde e je skute nost, e není uplat ována síla právního systému zejména v rodin . Rodi e asto v dí o trestné innosti svých d tí, v této je podporují a kryjí. Trestná innost romského obyvatelstva je umo ována i dal ími faktory, kterými jsou koncentrace t chto osob ve m stech a velkých pr myslových aglomeracích. P i tom je t eba zd raznit, e po et obyvatel romského p vodu zejména v posledních letech p esn nevystihuje stav. V praxi velmi asto zji ujeme, e se nep ihla ují k trvalému pobytu, v krátkých asových intervalech m ní zam stnání a st hují se s celými rodinami po celém území eské republiky. astá zm na bydli zaji uje pom rn zna nou anonymitu rómských osob a vedená skute nost je i jednou z podmínek umo ující t mto osobám páchat trestnou innost. Dal ím výrazným faktorem je i to, e pom rn zna ná ást trestné innosti romských obyvatel v sledku specifické obtí nosti práce, práv
s touto etnickou skupinou obyvatel
stává neobjasn na. Je skute ností, e mezi t mito osobami je vyp stován vztah soudr nosti a sounále itosti, zejména mezi p íslu níky rodiny nebo rodového klanu. V roce 2004 bylo provedeno vyhodnocení trestné innosti na úseku kapesních kráde í ve m st Brn , p i kterém byly odvozeny jisté zákonitosti : a) vzhledem k silné migraci v rámci osobách dopou
eské republiky není dostate ný p ehled o
jících se trestné innosti na úseku kapesních kráde í. K orientaci a
zavád ní do vhodných míst vyu ívají místních p íbuzných a p i tom sami z stávají v anonymit , b) dochází k v domému nevystavování ob anského pr kazu u svých d tí, p esto e zde jsou zákonné d vodu. Tento fakt dále slou í jako základ k tomu, e se nau í tyto osoby základní data jiné osoby a následn p i kontrolách vystupují jejím jménem, c) ka dý klan má ve svém st edu osobu zcela nebo z ásti zbavenou zp sobilosti k právním úkon m. V p ípad zadr ení takové skupiny p i kráde i je vina svalována na tyto osoby. Cílem je vyu ít ustanovení trestního ádu, vyhnout se tak trestnímu stíhání v p ípad zadr ení,
32
d) u n kterých skupin kapsá
dochází p i kapesních kráde ích a k brutálnímu
jednání, kdy vytypované osob se sna í v í silou po nezda ené kapesní kráde í pen enku nebo kabelku vytrhnout, e) vlastní technika kapesních kráde í je specifická pro ka dou skupinu. V poslední dob jsou do t chto skupin "kooptovány" i neromské osoby,které se stejnou m rou podílejí na kapesních kráde ích. Sounále itost t chto osob se skupinou provád jící kapesní kráde e není po kozenými registrována, f) p i zadr ení náhodnými sv dky pachatelé i dal í lenové skupiny iní na tyto nátlak verbálním zp sobem, z hlediska psychologického neadekvátní hlu ností, urá kami, fyzickým vyhro ováním apod. Cílem je vyvolat strach a obavu u zú astn ných osob, aby upustily od oznámení, co se jim v mnoha p ípadech da í. Toto se uskute uje jak v dopravních prost edcích M HD, tak i na nástupních ostr vcích, na zastávkách M HD, v prostorách eskalátor , prodejních míst a podobn . Problematika kapesních kráde í ve m st Brn je rovn vztahu k celkovému nápadu trestné
nezanedbatelná ve
innosti. Nap íklad v roce 2003 v rámci
slu ebního obvodu Obvodního odd lení policie Brno-St ed, úsek kapesních kráde í inil 13,5 % celkového nápadu trestné innosti a v I. pololetí roku 2004 ji 14,3 %. V rámci Policie eské republiky M stského editelství Brno iní kapesní kráde e asi 4,76 % celkového nápadu. Pro dokreslení celkové situace jsem provedl vyhodnocení nápadu trestné innosti na úseku kapesních kráde í po jednotlivých
obvodních
odd lení policie M stského editelství P R Brno od roku 1999 do roku 2004, aby bylo mo no srovnávat jednotlivá období mezi sebou.
4.3
Statistický p ehled nápadu kapesních kráde í za rok 1999 – 2004 v m st Brn 1999
ST ED ABOV ESKY SEVER IDENICE
NÁPAD
OBJAS.
%
KODA (tis.)
533
73
13,70
2220,2
73
8
10,96
591,2
68
40
58,82
206,7
72
7
9,72
368,7
33
KRÁLOVO POLE
60
6
10,00
258,9
KOMÁROV
3
1
33,33
15,5
VÝSTAVI
54
5
9,26
175
BYSTRC
10
2
20,00
39,5
30
4
13,33
141,8
903
146
16,17
4017,9
NÁPAD
OBJAS.
%
KODA (tis.)
649
78
12,02
2773
144
14
9,72
285,8
80
34
42,50
399,0
159
11
6,92
748,6
KRÁLOVO POLE
87
15
17,24
228,7
KOMÁROV
7
1
14,29
44,2
VÝSTAVI
49
6
12,24
209,0
BYSTRC
5
1
20,00
28,6
0
0
0,00
0,0
1180
160
13,56
4717,2
NÁPAD
OBJAS.
%
KODA (tis.)
455
89
19,56
2865,8
80
15
18,75
485,2
82
24
29,27
297,3
116
9
7,76
496,4
KRÁLOVO POLE
70
10
14,29
418,4
KOMÁROV
9
1
11,11
14,0
VÝSTAVI
45
9
20,00
224
BYSTRC
9
2
22,22
22,4
0
0
0,00
0,0
ELEZNICE CELKEM
2000 ST ED ABOV ESKY SEVER IDENICE
ELEZNICE CELKEM
2001 ST ED ABOV ESKY SEVER IDENICE
ELEZNICE
34
866
159
18,36
4823,8
NÁPAD
OBJAS.
%
KODA (tis.)
448
85
18,97
2262,3
83
6
7,23
548,3
87
36
41,38
518,5
156
43
27,56
746,0
KRÁLOVO POLE
64
15
23,44
221,2
KOMÁROV
11
3
27,27
162,5
VÝSTAVI
49
15
30,61
461,8
BYSTRC
8
0
0,00
75,0
0
0
0,00
0,0
CELKEM
2002 ST ED ABOV ESKY SEVER IDENICE
ELEZNICE
906
CELKEM
2003
203
22,41
4995,9
NÁPAD
OBJAS.
%
KODA (tis.)
394
109
27,66
3974,0
77
26
33,77
378,3
100
43
43,00
379,8
135
46
34,07
717,4
KRÁLOVO POLE
41
6
14,63
259,1
KOMÁROV
6
1
16,67
66,5
VÝSTAVI
52
25
48,08
408,5
BYSTRC
11
0
0,00
39,2
171
47
2 7,49
558
987
303
30,70
678,2
ST ED ABOV ESKY SEVER IDENICE
ELEZNICE CELKEM
35
2004
NÁPAD
OBJAS.
%
KODA (tis.)
352
59
16,76
1972,9
77
35
45,45
299,8
88
35
39,77
661,1
104
20
19,23
390,4
KRÁLOVO POLE
26
3
11,54
289,7
KOMÁROV
10
3
30,00
71,4
VÝSTAVI
38
6
15,79
502,4
BYSTRC
7
1
14,29
96,6
123
36
29,27
430,1
825
198
24,00
4714,7
ST ED ABOV ESKY SEVER IDENICE
ELEZNICE CELKEM
Ze statistických tabulek, lze za sledované období vid t , e nejv
í nápad na
úseku kapesních kráde í byl v roce 2000. V tomto roce byla i nejni í objasn nost. V následujících letech kulminoval nápad mezi 825 a 987 skutcích, kdy objasn nost má výrazn stoupající tendenci. Rozborem zatí eností jednotlivých obvodních odd lení je zcela z etelné, e k nejv
ímu po tu kapesních kráde í dochází ve slu ebním obvod Brno-St ed, tedy
na nejfrekventovan
ím úseku Brna.
kody zp sobené kapesními kráde emi se ve v ech sledovaných obdobích pohybují kolem 400-490 tisících korun za rok, mimo období roku 2003, kdy celková koda zp sobená ob an m inila 678.000,-K . Úsek kapesních kráde í je nezanedbatelný z hlediska pohledu ob an
na
innost policie jako celku ale i z hlediska turistického ruchu, kdy zna né procento po kozených je práv turist ze zahrani í. Statistické tabulky ukazují jen asi jednu etinu skute ného nápadu trestné innosti na úseku kapesních kráde í, nebo mnoho ípadu ob ané neohlásí, nebo mají za to, e odcizené v ci vytratili.
36
37
ZÁV
R
Odvolávání se na historické skute nosti má v tomto p ípad jediný d vod, upozornit,
e minulost vtiskuje v dy n jakou formou ráz sou asnosti, ovliv uje
jednotlivce, sociální skupiny, národní i státní útvary. Celkový po et Rom
v
eské republice vzroste podle demografických
prognóz v roce 2005 na více ne 400.000 osob. S ohledem na stupe vzd laní a kvalifikaci postihnou sociální d sledky probíhajících ekonomických p em n podstatn výrazn ji romskou ne ostatní populaci. Dojde tak k sociálnímu propadu, jejím projevem bude konzervace zaostalosti a bídy, nezam stnanosti, závislosti na finan ních podporách a sociální pé i. To v e m e vést k adekvátnímu r stu parazitizmu a kriminality, stejn jako k prohlubování sociální distance a rasové edpojatosti. 14 Dosavadní zp sob nazírání na problém a zp sob zna
ení v na í republice byl
odli ný. Pro sou asný i budoucí vývoj u nás bude patrn u ite né zvá it klady
které dosavadní zp sob práce u nás m l s klady zp sobu práce v západních zemích a vytvo it optimální model, který by odpovídal perspektivním humánním a demokratickým podmínkám sou asného p erodu u nás. Nelze v echno dosavadní u nás negovat, jako nelze v echno uplat ované v západní Evrop pln respektovat. S ohledem na velký po et Rom u nás bude mít zp sob
ení svá specifika.Nejde tedy
v na ich podmínkách pouze o charitativní tendence, ale o vytvo ení skute ných podmínek pro spole enskou seberealizaci. Proto nelze jen odstra ovat co je ne ivotné, ale je nutné poskytnout Rom m plnou mo nost, aby se rovnocenn uplatnili. Globáln jde o p ekonání spole enské zaostalosti, která plyne z historické zku enosti, k n mu vede i jistá p im ená forma u ití spole enského nátlaku na zm nu spole enského v domí u t ch vrstev,které zatím nejsou je
s to nastolené
zm ny pochopit. Konkrétní formou p im eného spole enského nátlaku je nap íklad sledné napl ování povinné kolní docházky d tí. Spole enské
zrovnoprávn ní
Rom
je
v ak
pouze
elementárním
edpokladem pro dal í psychosociální p em nu, která je dlouhodobá a má své vývojové fáze. K nim pat í nap . uv dom ní o po adavcích které na n spole nost 14
Statistické p ehledy o migraci - www:mvcr.cz /statistiky/migrace/.
38
klade, uv domování o pot eb
a praktické usilování o za azení do pracovního
procesu, sociální adaptace staré generace, zám rná výchova a vzd lávání mladé generace a paraleln rovn
systematické a cílev domé informování neromského
obyvatelstva v etn odborné p ípravy budoucích u itel na pedagogických fakultách na práci s romskými d tmi. 15 P edpokladem úsp chu je i správný psychologický p ístup k Rom m. Ten spo ívá jednak v respektu k jejich zvlá tnostem, jednak v ohleduplném, ale cílev domém a d sledném jejich p izp sobování a formování podle po adavk doby a prost edí ve kterém ijí.
15
Výzkumný ústav práce a sociálních v cí - www: vvpsv.cz.
39
RESUMÉ Celospole enské zm ny, ke kterým do lo po roce 1989, m ly na situaci romské men iny dvojzna ný dopad. Na jedné stran byli Romové uznáni jako národnostní men ina, která má Ústavou garantována základní práva, a byly rovn ijaty právní normy upravující postavení men in. Zárove Romové za ali zakládat ob anská sdru ení a politické strany a vytvá ejí tak vrstvu romské elity, která se dnes sna í o vybudování moderního romského národa. Na druhé stran do lo k výraznému zhor ení ekonomického a spole enského postavení
ady Rom , Ekonomická
transformace zp sobila prohlubování sociálních nerovností a n které vrstvy obyvatelstva se ocitly na okraji spole nosti16. Zejména lidé, kte í byli v p edchozích obdobích zam stnáváni jako nekvalifikovaná pracovní síla, se nedokázali adaptovat na nové podmínky na trhu práce. Vytvo ila se vrstva nezam stnaných, kte í se stali závislými na systému státní sociální podpory a dostali se do kolob hu sociálního vylou ení (nezam stnanost = nízké p íjmy =
patné bydlení = neplacení
nájmu …). Ztrátou zam stnání nebo bydlení bývají posti eni i lidé z majoritní spole nosti. Vyvolává to otázku, pro oni v situaci sociálního vylou ení obvykle neskon í. Pro tedy práv specifická skupina chudých Rom pot ebuje specifickou sociální slu bu? Je to zejména proto, e p i snaze zlep ení své situace se Romové setkávají s nepom rn zam stnavatel .
v
ími p eká kami ze strany majority:
ú ad ,
kol,
Mají asto nízké vzd lání a potí e s komunikací na o ekávané
úrovni. P íslu níci eské v
inové spole nosti mají obvykle výchovou ve kole a
rodin siln ji v típené postoje, které je vedou k samostatnému vy
ení situace.
Zárove jsou více obklopeni lidmi, kte í to doká ou, a slou í jim jako pozitivní íklady. Naproti tomu d ti rodi , kte í b hem 90. let poznali, e je mo né udr et se na ivu jen z dávek sociální ochrany, u se samoz ejm na tyto dávky spoléhají. inou je to navíc doprovázeno pocitem, e jde o samoz ejmou povinnost státu. Takový postoj je zbyte né moráln odsuzovat. Bylo by lep í v it, e v ichni mají stejné ance na úsp ch, a tudí i stejnou povinnost stát na vlastních nohou. Ve skute nosti lidé z men inového kulturního prost edí nemají na vybranou.
16
Multikulturní centrum Praha - www: mks.cz..
40
ANOTACE Vysko il, Radek: Romská otázka jako morální a sociální problém. Bakalá ská práce. Zlín: UTB, 2005, s. 39.
Bakalá ská práce je zam ena na rozbor historie romského etnika, jeho p vod a íchod na na e území, na výchovné a sociální problémy. Samostatná kapitola se zabývá sociálními problémy Rom v Brn s uvedením romské kriminality.
Klí ová slova: Romské etnikum, Romové, historie, Romský holocaust, výchovné a sociální problémy, romská rodina, romské dít , romská kriminalita, kapesní kráde e.
ANNOTATION Vysko il, Radek: The gypsy qustions as ethical and social problems. The diploma work. Zlín: UTB, 2005, p. 39 .
The diploma work is sight on the problems of the case history of gypsy ethnic, of his rising and comming on our territory on allowance and social problems. The independent chapter with behind-go the social problems of gypsy ethnic at City of Brno along introduction problems of this. Keywords: Gypsy ethnic, gypsy, history, holocaust, allowance and social problems, gypsy family, gypsy child, criminality of gypsy, robberies.
41
EHLED POU ITÉ LITERATURY
1 . B a r a , P . – P o l i ti c k á t e o r ie mu lt ik u lt u r a l i s m u , 1 . v y d á n í , Brno 2003,ISB N-80-85456-06-5. 2. Bílek ,
P.,
Dufková,
I.,Uhl,
mu lt iku ltu rní spo le nosti, 1.
P.,
Zlámal,
vydání,
J.:
Po licie
v
Praha 2003, ISBN-
80-85647-06-8. 3.
di ,
M.:
Výcho va
mlád e e. 2. vydá ní,
a
vzd láván í
cikánsk ých
d tí
a
Praha 1982, ISBNV 80-85602-70-1.
4. Gabal, I.: Národnostní men iny ve st ední Evrop
. Ko nflikt
ne bo int egr a c e , 1. vy dá n í. P r a h a 19 9 9,I SB N - 80 -7 0 79 -4 12 -5 . 5. Gabal, I., roz
ené
Václavíko vá Evrop
,
Hel usová,
konference
na
L. :
Pr a ském
Migrace hrad
v
12.–
14.9.2002, Praha 2002, ISBN-80-89456-05-2. 6. Hirt,T.,Jakoubek,M.(eds.):
Soudobé
spory
m ul t i ku l tu ra l i s mu : a nt r o p o lo g ick á p er sp ek t i v a , P l z e
o 2005,
ISBN-80-70791-2. 7. H ü b sc h ma n no v á M. : Z ák la d y r o m t in y, 1 . v yd á n í, P r a h a 1973, ISBN 80-85911-69-6. 8. I nt e r k u lt u r n í
vzd láván í,
st edo ko lské pedagogy T,
o.p.s.,
v
lo v k
íru ka v
nejen
tísni,
pro
spole nost
i
r á mc i pro jektu VARIANTY), P raha 2002,
ISBN-80-856321-29-3. 9. Jakou bek,
M.
–
Podu ka,
O.:
Ro mské
osady
v k u lt u r o lo g ic k é p e r s p e kt iv , 1 . v yd á n í, Br no 2 00 5 , I S B N 80-85632-56-4. 10. Ne as, C.: 1.vydá ní,
R o mo v é v Masar yko va
eských ze mích v era u n iv e r z it a
Br no,
a dnes,
erven
1994,
ISBN 80-84764-70-5. 1 1 . P o lic ist a v mu lt ik u lt u r n ím p ro s t e d í, i n fo r ma n í ma n u á l Po lic ie
R, 1. vydání, Praha 2005, I SBN-80-903510-1-8.
42
12.
an, P.:
S Ro my
ít bu d e me – j de o t o ja k , 1 . v yd á n í,
Brno 1999,ISBN-80-206-0512-2. 13. Zpráva
o
situaci
v
oblasti
migrace
na
republiky za rok 2002, MV R, Praha 2003. 14 . Statist ické p ehled y o migraci www: mvcr.cz / st at ist iky/ migrace/ 15. Výzkumný ústav práce a soc iálních v c í www: vvpsv.cz 16. Nadace rozvoj ob anské spole nosti www: nros.cz 17. Multikulturní centrum Praha www: mks.cz.
43
území
eské
