Univerzita Pardubice
Fakulta ekonomicko-správní Ústav ekonomických věd
Bubliny v ekonomice
Bc. Markéta Holasová
Diplomová práce 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.
V Pardubicích dne 30. 4. 2013
Bc. Markéta Holasová
PODċKOVÁNÍ: Tímto bych ráda podČkovala svému vedoucímu práce Ing. JiĜímu Nožiþkovi, Ph.D. za jeho odbornou pomoc a cenné rady, které mi pomohly pĜi zpracování diplomové práce. Dále bych podČkovala paní PaedDr. MilenČ Honsové, která provedla v této práci korekturu textu a podČkování patĜí též rodinČ a pĜátelĤm za jejich trpČlivost. .
ANOTACE Práce se zabývá bublinami v ekonomice. VČnuje se charakteristice bubliny internetových spoleþností a bubliny na americkém hypoteþním trhu, vþetnČ jejich pĤvodu a popisu vývoje. V práci jsou analyzovány makroekonomické ukazatele, ovlivnČné bublinami a také vliv bublin na hospodáĜský vývoj a vybrané akciové indexy. KLÍýOVÁ SLOVA Bublina, úroková sazba, internetové spoleþnosti, úvČr, akciové indexy.
TITLE The influence of bubbles on the economy
ANNOTATION The work deals with the bubbles in the economy. It deals with the characteristics of bubbles Internet companies and bubbles in the U.S. mortgage market, including their origin and description of the development. The work analyzed the macroeconomic indicators affected bubbles and bubble effect on economic developments and selected equity indices. KEYWORDS Bubble, interest rate, internet company, credit, equity indices.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 10 1
BUBLINY V EKONOMICE ..................................................................................................................... 11 1.1 BUBLINY INTERNETOVÝCH SPOLEýNOSTÍ ................................................................................................ 18 1.2 BUBLINA NA AMERICKÉM HYPOTEýNÍM TRHU ......................................................................................... 25
2
VÝVOJ AMERICKÉ EKONOMIKY OD ROKU 1995......................................................................... 36 2.1 HLAVNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE .............................................................................................. 36 2.2 MAGICKÝ ýTYěÚHELNÍK ......................................................................................................................... 44
3
DOPADY BUBLIN DO EKONOMIKY .................................................................................................. 48 3.1 DOPAD BUBLIN NA AKCIOVÉ INDEXY ....................................................................................................... 48 3.2 DOPAD NA MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE .......................................................................................... 62
ZÁVċR ................................................................................................................................................................. 70 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................................. 73 SEZNAM PěÍLOH ............................................................................................................................................. 78
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj poþtu úþastníkĤ a investic v jednotlivých kolech v Ponziho systému ......... 18 Tabulka 2: Vývoj emise CDO od roku 2004 do roku 2006 (v mld. USD)............................... 30 Tabulka 3: Optimální hodnoty podle OECD ............................................................................ 45 Tabulka 4: Dopad bubliny internetových spoleþností na hodnotu indexu ............................... 55 Tabulka 5: Dopad bubliny na americkém hypoteþním trhu na hodnotu indexu ...................... 57 Tabulka 6: Fáze bubliny internetových spoleþností u vybraných indexĤ ................................ 59 Tabulka 7: Fáze bubliny na americkém hypoteþním trhu u vybraných indexĤ........................ 59 Tabulka 8: Korelaþní koeficienty u vybraných ukazatelĤ USA a NČmecka (1995 až 2011) ... 62
SEZNAM ILUSTRACÍ Obrázek 1: NejvýznamnČjší bubliny v USA v letech 1836 až 2006 ....................................... 12 Obrázek 2: Jednotlivé fáze bubliny .......................................................................................... 14 Obrázek 3: Porovnání výpoþtu míry inflace v období od roku 1981 do roku 2011 ................. 22 Obrázek 4 Index NASDAQ a S&P v dobČ bubliny internetových spoleþností........................ 24 Obrázek 5: Vývoj úrokových sazeb FED od roku 1995 do roku 2008 (v %) .......................... 26 Obrázek 6: vývoj nesplaceného hypoteþního dluhu (v trilionech USD) .................................. 28 Obrázek 7: Vývoj prodeje nových rodinných domĤ (v tisících) .............................................. 31 Obrázek 8: Finanþní pomoc FED poskytnutá finanþním institucím (v mld. USD) ................. 34 Obrázek 9: Vývoj indexu NASDAQ a S&P v dobČ bubliny na americkém hypoteþním trhu . 35 Obrázek 10: Hrubý domácí produkt na obyvatele (v amerických dolarech) ............................ 37 Obrázek 11: Reálný rĤst hrubého domácího produktu (%) a úrokové sazby FED .................. 39 Obrázek 12: Míra nezamČstnanosti (v %) ................................................................................ 40 Obrázek 13: Vývoj zamČstnanosti na þásteþný úvazek (v %) .................................................. 41 Obrázek 14: Míra inflace (v %) ................................................................................................ 43 Obrázek 15: Saldo bČžného úþtu platební bilance (% HDP) .................................................... 44 Obrázek 16: Magický þtyĜúhelník ............................................................................................ 45 Obrázek 17: magický þtyĜúhelník pro USA a NČmecko v roce 1998 (v %) ............................ 46 Obrázek 18: Magický þtyĜúhelník USA a NČmecka v roce 2009 (v %) .................................. 47 Obrázek 19: Vývoj indexu NASDAQ a trendu v dobČ sledovaných bublin ............................ 50 Obrázek 20: Vývoj indexu S&P a trendu v dobČ sledovaných bublin ..................................... 51 Obrázek 21: Vývoj indexu DAX a trendu v dobČ sledovaných bublin .................................... 52 Obrázek 22: Vývoj vybraných indexĤ od roku 1995 do roku 2014 ......................................... 54 Obrázek 23: Vývoj poþtu mČsícĤ mezi jednotlivými významnými body bublin ..................... 58 Obrázek 24: Vývoj poþtu mČsícĤ v jednotlivých fázích bublin vybraných indexĤ.................. 61 Obrázek 25: Vývoj þtvrtletního reálného HDP od roku 1995 do 3. þtvrtletí 2000 (v %)......... 63 Obrázek 26: Vývoj þtvrtletního reálného HDP od 4. þtvrtletí 2000 do roku 2005 (v %)......... 64 Obrázek 27: Vývoj þtvrtletního reálného HDP od 1. þtvrtletí 2006 do roku 2010 (v %)......... 65
SEZNAM ZKRATEK A ZNAýEK %
procento
ACF
autokorelaþní funkce
AIG
American International Group
CDO
CollateralizedDebtObligations
ECB
Evropská centrální banka
Fannie Mac
The Federal National Mortage Association
FED
americká centrální banka
FOMC
Federální výbor volného obchodu
Freddie Mac
The Federal Home Mortage Corporation
HDP
hrubý domácí produkt
Kþ
þeská koruna
mld.
miliarda
NČmecko
Spolková republika NČmecko
OECD
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
PACF
parciální autokorelaþní funkce
PB
platební bilance
S&P
Standard and Poor´s 500
tzv.
tak zvaný
USA
Spojené státy americké
USD
americký dolar
ÚVOD Tato práce bude vČnována vlivu bublin na ekonomiku. Bubliny se objevují v ekonomice Ĝadu století a je pro nČ používán pojem spekulace. V úvodní kapitole bude popsána teorie spekulativních bublin vþetnČ jejich jednotlivých fází. Mimo to bude zamČĜena na faktory ovlivĖující vznik, rĤst a jejich následné prasknutí. Tato þást bude rozdČlena na dvČ þásti. První þást se bude vČnovat bublinČ internetových spoleþností, která vznikla okolo roku 1995 s rozvojem technologií. Na ní navazuje druhá bublina na americkém hypoteþním trhu, které se bude vČnovat druhá þást. V rámci ní se stal motorem spekulace trh nemovitostí a zaþínala se rozvíjet od roku 2003. V posledních letech se stávají témata bublin diskutovaným, protože rozpoutala vlnu finanþních problémĤ ve Spojených státech amerických a následnČ v EvropČ. Ty vyústily na závČr v recesi, finanþní a dluhovou krizi. V roce 2013 dochází k uklidnČní situace, ale na trhu se objevují další projevy spekulací, jedná se pĜedevším o trh s komoditami, u kterého hrozí jeho zhroucení. Druhá þást této práce se zamČĜí na vývoj americké ekonomiky od roku 1995 v komparaci se Spolkovou republikou NČmecko. Pro tuto charakteristiku budou vybrány základní makroekonomické ukazatele, a to hrubý domácí produkt, míra nezamČstnanosti, míra inflace, a bČžný úþet platební bilance. Mimo to bude znázornČn magický þtyĜúhelník, který zobrazuje úþinnost hospodáĜské politiky. ZávČreþná þást se zamČĜí na dopady bublin do ekonomiky. Tato þást bude rozdČlena na dvČ þásti. První þást se bude vČnovat dopadĤm na akciové trhy vþetnČ vybraných indexĤ, a to NASDAQ, S&P a DAX. Akciové trhy byly ovlivnČny pĜedevším bublinou internetových spoleþností, ale podpoĜila jejich vývoj také bublina na americkém hypoteþním trhu. Mimo samostatné analýzy bude provedena predikce budoucího vývoje od bĜezna 2013 do konce roku 2014. Druhá þást se zamČĜí na to, jaký dopad mČly bubliny na jednotlivé makroekonomické ukazatele, které byly stanoveny od roku 1995 do roku 2011. V závČru bude vyhodnocena celková situace a pohled na to, co by mohlo této krizi zamezit. Mimo to se objevují rizika plynoucí ze vzniku bublin a tyto kroky by je mohly snížit
cílem práce charakterizování bublin internetových spoleþností a amerického hypoteþního trhu, vþetnČ jejich pĤvodu a vývoje. NáslednČ bude provedena analýza vývoje zvolených makroekonomických ukazatelĤ vþetnČ analýzy vlivu bublin na hospodáĜský vývoj.
na minimum. Z tohoto dĤvodu bude
10
1 BUBLINY V EKONOMICE Na úvod této problematiky bude definován pojem bublina. PatĜí do teorie spekulativních bublin. NČkteĜí autoĜi ji spojují s psychologickou analýzou akciových instrumentĤ. Tyto analýzy vznikly na základČ praktických zkušeností s fungováním. Teorie se zaþíná rozvíjet v období, kdy nadmČrné rostou ceny komodit, kurzy cenných papírĤ nebo nemovitosti bez dĤvodného fundamentálního vysvČtlení. [49] První bubliny se objevily v ekonomice už v 17. století, a to v Nizozemí. Jejich základem se stala poptávka po tulipánech. V tomto období došlo k nekoneþnému rĤstu poptávky po tČchto rostlinách i jejich ceny. Ta se zastavila na hranici, kdy investoĜi nebyli ochotni kupovat. Tento bod se stal místem, kdy dochází k prasknutí bubliny. InvestoĜi zaþali tehdy spekulovat, jakou mají tulipány hodnotu. Tento moment se stal okamžikem, od kterého se snižuje cena až na minimum [23]. V roce 1637 klesla cena tulipánĤ na 5 až 10 % z hodnoty, která byla v dobČ vrcholení spekulace [49]. Došlo k rušení jednotlivých kontraktĤ a obchodĤ [23]. Prasknutím této bubliny byla ovlivnČna nejvíce mČsta Amsterdam, Utrecht, Rotterdam a Ĝadu dalších [49]. Na trhu vznikla celá Ĝada bublin, které se vyskytovaly po celém svČtČ. Mezi státy s nejvČtším poþtem bublin se mohou zaĜadit Spojené státy americké (dále jen „USA“). NejznámČjší bubliny a recese jsou zobrazeny na následujícím obrázku (Obrázek 1). Z nČhož vyplývá, že první známá bublina se objevila v oblasti pozemkĤ, a to v roce 1836. Na tuto bublinu navázala bublina ve 30. letech 20. století, která se nazývala „velká recese“. Ta mČla za následek prudký pokles akcií. InvestoĜi ztratili v tuto dobu 30 miliard amerických dolarĤ [23]. Další krize, energetická, se projevila v letech 1973 a 1974. Souvisela s váleþnými konflikty na Blízkém východČ, kdy docházelo k omezování dodávek ropy a rostu jejich cen. Krize byla podpoĜena zhroucením Mezinárodního mČnového fondu [50]. Na tuto situaci navázala bublina v letech 1982 až 1987, která mČla za následek krach akciové burzy. Po nČm se na poþátku 90. let 20. století objevovaly na trhu další problémy, které se projevily na bankovním trhu. V letech 1990 až 1991 probíhala na trhu spoĜící a úvČrová krize, bČhem níž došlo k uvolnČní podmínek. Od roku 1995 se objevila na trhu nová spekulace, a to u internetových spoleþností. Byla ukonþena prasknutím v roce 2000. Na ni navázala bezprostĜednČ bublina na americkém hypoteþním trhu, která následnČ ovlivnila celý svČt [19]. Na tyto bubliny je možné napojit celou Ĝadu dalších, které vznikly ve 21. století. Jedná se napĜíklad o studentské pĤjþky nebo kreditní karty a s nimi spojenou inflace. [23]
11
NejvýznamnČjší bubliny ve Spojených státech amerických SpoĜící a úvČrová krize Energetická krize
Pozemkový boom
Velká recese
1836
Bublina internetových spoleþností
Krach akciové burzy
30. léta 20. 1973 -1974 století
1987
Bublina na americkém hypoteþním trhu
1990 - 1991 1995 - 2002 2003 - 2006
Obrázek 1: NejvýznamnČjší bubliny v USA v letech 1836 až 2006
Zdroj: vlastní zpracování dle: [19], [23],[49],[50]
Dále se tato práce bude zabývat dvČma hlavními bublinami, které vznikly na pĜelomu 20. a 21. století. Jedná se o bubliny internetových spoleþností a na americkém hypoteþním trhu. Lze Ĝíci, že tyto dvČ spekulace navazovaly na sebe. Bublina internetových spoleþností praskla v roce 2002 a už v roce 2003 se vynoĜila na americkém hypoteþním trhu. Tyto bubliny se objevovaly po roce 1994 a jsou spojeny se jménem Alana Greenspana, který byl pĜedsedou americké centrální banky (dále jen „FED1“). Tuto þinnost vykonával od 11. srpna 1987 až do 31. ledna 2006. BČhem jeho pĤsobení došlo k významnému ovlivĖování ekonomiky, a to ke krachu burzy v roce 1987, úvČrové a spoĜící krizi v letech 1990 a 1991, kolapsu investiþních fondĤ, technologické spekulaci v roce 2000 ale také k úvČrové spekulaci a krizi v nemovitostech. Alan Greenspan snižoval v tČchto hospodáĜských problémech nepĜimČĜenČ úrokové sazby nebo tiskl nové finanþní prostĜedky. DĤsledky se projevily ve spekulacích na trhu a vzniku jednotlivých bublin. Alan Greenspan nereagoval na vzniklou situaci na trhu 1
Pro Federální rezervní systém se používá zkratka FED. Ten je podle Z. Revendy definován: „Federální
rezervní systém, který je složen z Výboru guvernérĤ, federálních rezervních bank, federálního výboru volného trhu a jednotlivých þlenských bank.“ Tento soubor institucí splĖuje obdobné funkce, které vykonávají centrální banky na evropském kontinentČ. Z tohoto dĤvodu je ztotožĖována zkratka FED s americkou centrální bankou. Tento subjekt není považován za zcela nezávislý a národní. Jedná se o kombinaci soukromých a státních institucí, které si navzájem konkurují. Z toho vyplývá, že mohou jednotlivci FED ovlivĖovat mČnovou politiku. [40]
12
akcií a posléze na trhu nemovitostí. PĜedpokládal, že si pomĤže trh sám. Jeho zámČry se projevují po prasknutí bubliny v roce 2002. V USA se snaží zachránit ekonomiku pĜed recesí a snižuje úrokové sazby. TČmito kroky zabránil výrazným hospodáĜským propadĤm a následné recesi. Díky tomu došlo k nahrazení bubliny internetových spoleþností novou spekulací, a to na americkém hypoteþním trhu. Tato bublina vyvrcholila jejím prasknutím v roce 2006. Vzniklé problémy ekonomiky a následná recese se pĜelily ve finanþní krizi. Tento vývoj ovlivnil chování a ekonomickou situaci ostatních státĤ svČta. [19] Spekulativní bublinou se nazývají zvláštní jevy, které se odchylují výraznČ od jejich rovnovážné (vnitĜní) hodnoty. Tato hodnota se urþí na základČ fundamentální analýzy. [49] Pro tyto bubliny se mĤže nalézt celá Ĝada dalších definicí. Podle Jeremyho Greenthama jsou definovány „jako jevy s dvojnásobnou smČrodatnou odchylkou od dlouhodobé tendence“ [19]. C. Kindleberg chápal spekulaþní bublinu jako „rychlý rĤst
cen aktiv od rozpČtí daného kontinuálního ohodnocovacího procesu s poþáteþním rĤstem, jenž je generován oþekávanými budoucími rĤsty a který pĜitahuje nové kupující – hlavnČ spekulanti“ [49]. TČmito bublinami se zabýval také Robert J. Shiller a definuje je jako období s extrémním a doþasným nadšením
investorĤ, které se doprovází teoriemi nové éry a stávají se tudíž bČžným jevem. Teorií nové éry nazývá autor období, v nČmž je budoucnost záĜivČjší a s menším rizikem, než byla minulost. Mezi tato období se Ĝadí napĜíklad rok 1901 nebo 50. až 60. léta 20. století. [42] Bubliny lze rozdČlit do nČkolika fází. Toto problematikou se zabýval Jean Paul Rodrigue. Jednotlivé fáze jsou zobrazeny na následujícím obrázku (Obrázek 2). Na obrázku je znázornČna závislost hodnoty na þase. Je vnČm také urþena vnitĜní hodnota, kolem které by se mČla cena pohybovat. Dle níže uvedeného obrázku se rozeznávají celkem þtyĜi fáze, a to: „utajená fáze“, „povČdomá fáze“, „spekulativní fáze“ a „fáze splasknutí“. První utajená fáze se zabývá pĜedevším sofistikovanými investory, kteĜí mají plné informace o daném trhu. V bodČ, kde se protne hodnota aktiva s jeho vnitĜní hodnotou, dochází k zahájení rĤstu bubliny. V povČdomé fázi se zapojují institucionální investoĜi, kteĜí zahajují nákupy a prodeje s pĜesvČdþením, že poroste jejich hodnota nahoru. V tomto období dochází k upevnČní situace na trhu. Tato fáze je uzavĜena v tak zvaném bodČ „medvČdí past“ [8]. V tomto bodČ dochází ke zmČnČ krátkodobého trendu z rostoucího na klesající, ale je to falešným signálem. Nyní klesá hodnota na dno a investoĜi rozhodují, zda poþkají nebo odejdou. VČtšina investorĤ oþekává, že se vnitĜní hodnota se nebude propadat a investice zaþnou místo poklesu rĤst [18]. Do spekulativní etapy vstupuje veĜejnost, která je podporována pozorností médií. V tomto okamžiku dochází k nadšení, chamtivosti a zaslepenosti investorĤ. Podle autora platí heslo: 13
„ýím vyšší cena,
tím více investic nalít.“ Tato fáze nabývá svého maxima v tak zvaném (dále
jen „tzv.“) „novém paradigmatu“. V tomto bodČ zjišĢují všichni zúþastnČní, že dochází ke zmČnČ situace. Od tohoto okamžiku pĜechází spekulativní fáze do fáze prasknutí, ve kterém dochází k popĜení dĤvodu podporující rozvoj. Hodnota padá do bodu tzv. „býþí pasti“ [8]. Tento pojem vyjadĜuje opaþný trend než u medvČdí pasti. BČhem nČho dochází ke krátkodobým zmČnám trendĤm z klesajícího na rostoucí [18]. V tento okamžik se navracejí hodnoty do normálu, ale netrvá to dlouho. Od tohoto bodu se objevují obavy a strach. InvestoĜi odcházejí následnČ z trhu. V rámci zoufalství se propadá hodnota do svého minima pod její vnitĜní hodnotu. Tento okamžik je považován za dno celého cyklu a od nČho dochází k rĤstu na jeho vnitĜní hodnotu. Tento rĤst je zahájen nákupy investorĤ, kteĜí kupují za zvýhodnČné ceny. V tu dobu vzniká nový cyklus na trhu. Jeho vývoj záleží na mnoha dalších faktorech [8]. Tyto faktory budou rozepsány dále v této kapitole. ohodnocení (cena, body)
nové paradigma popĜení
klam institucionální investoĜi
návrat do normálu
chamtivost býþí past
veĜejnost veĜejnost
sofistikovaní investoĜi
obava
nadšení
kapitulace
mediální pozornost první prodej
vnitĜní vnitĜní (reálná hodnota hodnota)
zahájení
medvČdí past
„utajená fáze“
návrat na vnitĜní hodnotu
zoufalství
„spekulativní fáze“
„povČdomá fáze“
„fáze prasknutí“ þas
Obrázek 2: Jednotlivé fáze bubliny
zdroj: vlastní zpracování dle:[8]
Kdy se objevují bubliny v ekonomice? Podle N. Roubini a S. Mihmem „vznikají
bubliny v dobČ, kdy vzroste cena urþitého aktiva nad podkladovou fundamentální hodnotu.“ Ta je doprovázena rostoucí hodnotou dluhu [41]. Z tohoto dĤvodu se stává charakteristickým rysem nepĜímý rĤst cen rĤzných aktiv. Toto zvyšování je þasto doprovázeno neustálým rĤstem 14
poptávky. V pĜípadČ, že roste poptávka i cena, oþekávají investoĜi nekoneþný rĤst obou veliþin. Tento pĜedpoklad nemusí, ale mĤže mít dopad do reálné ekonomiky [23]. Vznikem a ovlivĖováním bublin se zabývala ve své práci Jitka Veselá a urþila tĜi ovlivĖující faktory. TČmi jsou davová (masová) psychologie, teorie hluþného obchodování a neefektivnost trhu. K rozvoji Davové psychologie dochází významnou událostí na trhu a je ovlivnČna lidským faktorem. ZúþastnČné osoby vydávají totiž pesimistické zhodnocení. Tyto jevy podporují extrémní pocity a nálady, které se rychle šíĜí spoleþností. Dochází k ovlivĖování všech skupin, které se zapojily do nákupu (popĜípadČ prodeje) aktiv. Všichni zapojení investoĜi pĜedpokládají, že se nezastaví rĤst aktiv. Tito investoĜi se mohou rozdČlit do nČkolika skupin. Mezi nimi existují urþité rozdíly, které mohou vyvolat odchylky a nadmČrnou kolísavost kurzĤ od vnitĜní hodnoty. Tento jev se nazývá teorií hluþného obchodování. První skupina je tvoĜena sofistikovanými investory. Ti mají pĜístup k informacím a jsou schopni je využít ke svému investiþnímu zámČru. Pro tuto skupinu se používá název „smart money“. Tito investoĜi mohou ovlivĖovat budoucí chování. Druhá skupina je tvoĜena nesofistikovanými investory, tzv. „hluþní investoĜi“. Chybí jim informace, znalosti a dovednosti pro odbornou analýzu. Tato skupina investorĤ odchyluje výraznČ kurzy a cen jednotlivých aktiv. Jejich chování ovlivĖuje riziko a následné problémy. Ty se nevyhnou sofistikovaným investorĤm. Posledním faktorem, který ovlivĖuje vznik bublin podle J. Veselé, je neefektivnost trhu [49]. O efektivním trhu se mluví, jestliže „odrážejí
ceny všech finanþních instrumentĤ v každém
okamžiku veĜejnČ známé informace“ [42]. Tyto faktory, které podporují vznik bublin, mají také vliv na jejich následné prasknutí. Vznik, velikost a zánik bublin ovlivĖují ještČ jiné okolnosti. Tyto faktory oznaþil R. J. Shiller jako katalyzátory a tvoĜí plášĢ každé bubliny. RozdČlil je do následujících dvanácti skupin [42]: •
exploze kapitalismu a vlastnické spoleþnosti,
•
kulturní a politické zmČny,
•
nové informaþní technologie,
•
podpora monetární politiky,
•
exploze a kolaps populaþního rĤstu a jejich dopady na trh,
•
rozvoj ekonomického zpravodajství ve sdČlovacích prostĜedcích,
•
optimistické pĜedpovČdi analytikĤ,
•
rozvoj penzijního spoĜení,
•
rozvoj podílových fondĤ,
•
pokles inflace a dopady tak zvané iluze penČz,
15
•
nárĤst objemu obchodování: makléĜské obchodování, denní obchodování a þtyĜiadvacetihodinový provoz burzy,
•
rozvoj pĜíležitosti hazardu.
U jednotlivých bublin pĤsobí tyto faktory odlišnČ a nČkteré z nich se nemusí projevit. V práci budou popsány faktory, které ovlivnily vznik bublin na pĜelomu 20. a 21. století. Tyto bubliny a jejich dopad na dotþené ekonomiky budou analyzovány v následujících kapitolách. Jedním dĤležitým faktorem jsou nové informaþní technologie. Poþátky silného vlivu zaþínají v devadesátých letech 20. století, kdy byl vynalezen první mobilní telefon. To byl zlom v rozvoji technologií. Byl pĜekonán až v druhé polovinČ devadesátých let 20. století nástupem rozvoje internetu a world wide webu. Na akciový trh a vznik bublin nemá vliv pouze vývoj nových technologií, ale také mínČní veĜejnosti, které bylo používáním tČchto technologií ovlivnČno. Rozvoj technologií se pĜenesl také na burzovní trh. Od roku 1997 se rozmáhá online obchodování, což umožnilo šíĜení informací a obchodování po skonþení otevírací doby burzy [42]. Dalším faktorem, který ovlivĖuje jednotlivé bubliny, je monetární politika. V ní má centrální banka nejvČtší pravomoc, neboĢ mĤže ovlivnit pomocí svých nástrojĤ vývoj jednotlivých bublin. TČchto nástrojĤ však nevyužívala dostateþnČ nejen v souþasnosti, ale i v minulosti. Mezi úþinné nástroje se Ĝadí napĜíklad omezování množství penČz pĤjþených na nákup cenných papírĤ a ovlivĖování pomČrĤ mezi rezervami þlenských bank. Do budoucnosti uvažují ekonomové o dalších nástrojích, které by mohly zamezit rĤstu vznikajících bublin. Následné prasknutí bubliny je vyvoláno selháním nČkolika subjektĤ. To vede vČtšinou k vyvolání celkové nedĤvČry k vČcem, které stály na poþátku této spekulace. BČhem tohoto procesu dochází k poklesu poptávky, ale i nabídky. Vzniklé problémy se pĜelévají do rĤzných podob recesí [41]. Vývoj bublin ovlivĖují také pĜedpovČdi analytikĤ. Ti vydávají doporuþení k nákupu, prodeji a k držbČ instrumentĤ. V roce 1999 bylo vydáno 1 % doporuþení pro prodej, 69,5 % pro nákup a 29,9 % pro držbu. Z tohoto vyplývá, že vČtšina analytikĤ dávala kladné rozhodnutí. Jejich chování bylo ovlivnČno samotnými spoleþnostmi, které zamezily pĜístup k informacím v pĜípadČ negativních výrokĤ. Dalším problémem je zamČstnávání analytikĤ v investiþních spoleþnostech. Proti tČmto problémĤm vydává v roce 2000 Komise pro cenné papíry a burzy naĜízení Regulation FD, které mČlo omezit bránČní poskytování informací pĜi negativním výroku. NáslednČ byl vydán zákon Sarbanes-Oxley, který zakazoval pĜedkládání zpráv pĜed zveĜejnČním firmám investiþního bankovnictví. Posledním faktorem je rozvoj pĜíležitosti hazardu. Na konci devadesátých let dochází k rozvoji loterií a dostihových sázek pĜes televizi a internet. Vznikají také rĤzné elektronické výherní automaty a další pĜístroje. Díky rozvoji se mČní prostĜedí a lidé jsou 16
ochotni pĜijímat vyšší rizika [42]. Do tohoto faktoru se Ĝadí také morální hazard, který se objevil s rozvojem sekuritizace na americkém hypoteþním trhu. Rozumí se jí spojování rĤzných finanþních instrumentĤ rĤzné kvality do jednoho balíku. Morálním hazardem podle N. Roubini a S. Mihma je ochota podstoupit jakékoliv riziko, kterému by se vyhnula daná osoba za normálních okolností. Tyto osoby nevnímají negativní dĤsledky, protože je pĜenášejí na jiné subjekty a ty nesou za nČ pĜípadné finanþní náklady. Existuje ještČ celá Ĝada dalších faktorĤ, které mohou ovlivnit trh, napĜ. nové finanþní instrumenty, které ovlivnily bublinu na americkém hypoteþním trhu. [41] Mimo výše uvedené faktory existují na trhu tzv. „zesilující mechanismy“, které pĤsobí pomocí smyþky zpČtné vazby a nČkteré z nich vytváĜí pĜirozený Ponziho systém. Teorie zpČtné vazby podle R. Shillera „se
opírá o oþekávané cenové nárĤsty, které generují další
cenové rĤsty“. Podle této teorie se investoĜi dostávají do zaþarovaného kruhu. Je zpĤsoben tím, že poþáteþní ceny byly zvýšeny katalyzaþními faktory. Pomocí zpČtné vazby dochází k rĤstu poptávky investorĤ a tím ke zvyšování ceny. InvestoĜi pĜedpokládají, že tyto procesy mohou pokraþovat do nekoneþna. NČkteĜí autoĜi to vysvČtlují pomocí pĜirozeného Ponziho systému [42]. Tento systém vzniká pĜirozenČ ale i umČle. Ponziho systém je založen na pyramidním principu investování, který byl vytvoĜen Italem Carlem Ponzim. Jedná se o to, že investice má nČkolik kol, která probíhají do doby, než se zhroutí. Toto schéma se mĤže nazvat hrou s nulovým souþtem. Podle J. Veselé dochází k pĜesunu finanþních prostĜedkĤ od vstupujících investorĤ k nČkterým prvním úþastníkĤm. Pro stanovení poþtu úþastníkĤ se používá výraz „yn-1“. Ten vysvČtluje poþet investorĤ v jednotlivých patrech pyramidy, kde je „y“ poþet úþastníkĤ, které musí investor získat, a „n“ je poþet poĜadí kol investice [49]. DĤsledek ilustruje následující pĜíklad. Pro výpoþet je stanovena investice o hodnotČ 100 korun (dále jen „Kþ“) a pĜedpokládá se, že bude probíhat 5 kol. Investor musí sehnat bČhem jednoho kola 5 nových úþastníkĤ. V následující tabulce (Tabulka 1) je zobrazen vývoj poþtu úþastníkĤ a investic, které budou zapojeny v tomto procesu. Prvního kola se zúþastní 1 úþastník a velikost investice je 100 Kþ. V druhém kole je do procesu zapojeno 5 úþastníkĤ a velikost investice 500 Kþ. Tento postup pokraþuje až do pátého kola, ve kterém se ho zúþastní 625 úþastníkĤ a celková investice 62 500 Kþ. PĜi takto nízké hodnotČ se jeví investice jako zanedbatelné. V pĜípadČ, že by investice byla v tisících, pak páté kolo investice by pĜedstavovalo hodnotu 62 milionĤ 500 tisíc Kþ.
17
Tabulka 1: Vývoj poþtu úþastníkĤ a investic v jednotlivých kolech v Ponziho systému
Kolo investice 1 2 3 4 5
Poþet úþastníkĤ 51-1 = 1 52-1 =5 53-1 = 25 54-1 = 125 55-1 = 625
Velikost investice (Kþ) 1 x 100 = 100 5 x 100 = 500 25 x 100 = 2 500 125 x 100 = 12 500 625 x 100 = 62 500 zdroj: vlastní výpoþty dle: [49]
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že poþet úþastníkĤ i velikost investice roste exponenciálním trendem. Na tento problém ukazuje Gary Smith a Ĝíká, že „jsou
používány peníze nových investorĤ k zaplacení dĜívČjších investorĤ a schéma pracuje do té doby, dokud je dostatek nových investorĤ“. Nedostatek nový investorĤ vyvolává krach celého systému.
V pĜípadech, kdy se stalo toto schéma souþástí bubliny, dochází k jejímu prasknutí. [44]
1.1
Bubliny internetových spoleþností
Bublina internetových spoleþností se projevila pĜedevším na akciovém trhu. Proto ji John Makin definoval takto: „Bublina
na akciové burze existuje tehdy, když cena akcie má vČtší dopad na ekonomiku než ekonomika na cenu akcie“ [19]. Pro tuto bublinu se používá název dot.com. Název odkazuje na internetové spoleþnosti, které se oznaþují „nČco.com“. [47] Poþátky spekulace se objevují na akciovém trhu v roce 1995. V tuto dobu snižoval FED úrokové sazby na 5,75 %. Ekonomové neznali dĤvody, které vedly FED k tomuto kroku. A. Greenspan ho zdĤvodnil následnČ tím, že byly uvolnČny Federálním výborem volného obchodu (dále jen „FOMC“) tlaky na rezervy. V témže roce upozornil Rozpoþtovou komisi parlamentu, že míra inflace je nadhodnocena o 0,5 %. Tuto skuteþnost pĜezkoumala následnČ komise a bylo zjištČno, že navýšení þiní 1,1 %. Z tohoto dĤvodu zmČnil ÚĜad pro statistiku práce výpoþet míry inflace a snížil jí tím o zmiĖované procento. V tuto dobu upouští od aritmetického prĤmČru a zaþíná se používat geometrický prĤmČr. Mimo jiné byly také zdĤvodnČny substituþní efekty a hédonická úprava ceny. Tato úprava ceny je podle
zvedne-li se cena produktu i jeho kvalita, je nutno snížit cenové navýšení þástkou, které je pĜímo úmČrné tomu, jak moc vzrostla kvalita produktu“. Tato úprava je problematická u poþítaþové techniky, protože její W. A. Fleckensteina a F. Sheehana definována následovnČ: „
cena klesá, ale neklesá kvalita. Díky tČmto problémĤm docházelo k navyšování hrubého domácího produktu a tím i produktivity, což vedlo ke zkreslování hospodáĜských výsledkĤ a podporování spekulace. Tyto výše uvedené dĤvody vedly k rĤstu akciové burzy o 20 % a trhu o 35 %. Spekulaci ovlivĖuje mimo úrokové sazby také demografický vývoj, technologický pokrok, rozvoj obchodních a finanþních kanálĤ, ale také úþetnictví. [19] 18
Na rozvoj bubliny internetových spoleþností mČl významný vliv technologický pokrok. NejvČtší rozmach zaznamenal rozvoj komunikaþních zaĜízení. Jedná se pĜedevším o používání mobilních telefonĤ a poþítaþĤ. Zásadní vliv na spekulaci mČl rozvoj osobního poþítaþe a vznik Microsoft Windows 95. Usnadnil komunikaci s uživateli a vedl k nárĤstu poþtu osob používajících internet [19]. V tuto dobu vzniká celá Ĝada nových internetových spoleþností, které míní, že mají potĜebný kapitál pro rychlý rĤst. V pĜípadČ, že se tyto firmy rozhodly vstoupit na nČkterý veĜejný akciový trh, zaznamenaly silný rĤst. BČhem jednoho dne vzrostly jejich akcie i nČkolikanásobnČ [47]. NejvČtší spekulace byla vyvolána napĜíklad vstupem spoleþností Netscape a Theglobe.com na burzu [19]. Už v srpnu 1995 vstoupila na burzu firma Netscape a její cena byla bČhem jednoho dne zdvojnásobena. To znamená, že akcie dosahovaly hodnoty 28 amerických dolarĤ na zaþátku dne a na konci dne 71 amerických dolarĤ [22]. Spoleþnost Theglobe.com vstoupila až v listopadu 1998. U ní docházelo k výraznému nárĤstu ceny akcií. Poþáteþní hodnota þinila totiž 9 amerických dolarĤ (dále jen „USD“) a už na konci dne je ve výši 63,5 USD (to je nárĤst o 705 %). V této dobČ se hodnota spoleþnosti odhaduje na 5 miliard USD, ale výnosy akcionáĜĤ þinily jenom 2,7 milionĤ USD za tĜi þtvrtletí. To mČlo za následek, že vyhlásila tato spoleþnost bankrot v roce 2001. [19] Rozvoj spekulace neovlivĖuje jenom technologický pokrok. V roce 1996 se vyzdvihuje tzv. nová ekonomika a produktivita, která souvisí v jisté míĜe s technologiemi. Je definována jako ekonomika založená na informacích a znalostech. Motorem zmČn se stává globální konkurence. [47] Projevy spekulace se objevují už v roce 1996. FED odmítá v tomto okamžiku vznikající situaci na trhu a akciová burza roste o 60 %. Mimo ní zaznamenávají rĤst i ostatní atributy vyskytující se na burze. Jedná se o kumulované zisky a indexy. Mezi základní indexy, které budou použity pro analýzu, se Ĝadí index Standard and Poor´s 500 (dále jen „S&P 500“ popĜípadČ „S&P“) a index NASDAQ. S&P zahrnuje 500 amerických akcií. VýbČr závisí na velikosti trhu, odvČtví a dalších faktorech. Index NASDAQ je složen pĜedevším z technologických akcií [6]. Index S&P 500 se zvýšil o 31 % v roce 1996 a jeho zisk vzrostl o 110 % od roku 1994. [19] V roce 1997 stanovil FED úrokovou sazbu na hranici 5,5 %. DĤvodem této sazby bylo ochránit ekonomiku pĜed inflací, podržet na nízké úrovni rizikovou pĜirážku a také minimalizovat náklady na kapitál [22]. Na trhu se nadále rozvíjí spekulace. Ta byla zpomalena poklesem ruského rublu a krachem dlouhodobého kapitálového fondu v záĜí roku 19
1998. FED reaguje na vzniklou situaci snížením úrokových sazeb z 5,5 % na 5,25 %. Další snížení pokraþovalo v Ĝíjnu 1998, a to na výši 5,0 %. DĤvodem tČchto krokĤ bylo ochránČní burzy pĜed pĜípadným poklesem. [19] Do listopadu 1998 docházelo ke zpomalení spekulace. V tento okamžik se snižovaly úrokové sazby na 4,75 %. Tento pokles je zdĤvodnČn Federálním výborem volného obchodu uklidnČním finanþního trhu. Snížení bylo provedeno pĜed uplynutím doby splatnosti obligací. Tyto jejich kroky zmasovČly rozvoj spekulace a zpĤsobily rozdílný rĤst obou indexĤ. Rozvoj bubliny podpoĜil vstup internetové spoleþnosti Theglobe.com v roce 1998. Tato spoleþnost byla popsána v textu výše. Tehdy rostl index S&P 500 o 35 % a NASDAQ dvojnásobnČ. Sektor internetu se stává nekontrolovanou spekulací na trhu. Cena akcií na konci roku roste o více než 45 % na konci roku. Na rozdíl od analytikĤ si FED a FOMC tuto vzniklou spekulaci nepĜipouštČjí. Analytici vydávají varovné indikátory pro rok 1998. Snižují krátkodobé výnosy a ponechávají dlouhodobé výnosy na stejné úrovni. Tento klid byl varovný a ovlivĖoval také cenu akcií. [19] V roce 1999 se bublina plnČ rozvíjí, což je zpĤsobeno nČkolika faktory. Mezi nČ se mohou zaĜadit fiktivní spoleþnosti, štČpení akcií, tzv. falešní investoĜi, ale také nedostateþné informace. Fiktivní spoleþnosti se pojí se vznikem celé Ĝady podnikĤ. Ty byly vČtšinou vedeny na papíĜe a nevykazovaly žádnou þinnost. Dalším jejich problémem bylo zveĜejĖování informací pro širokou veĜejnost. Z jakého dĤvodu byly spoleþnosti zakládány? Jejich cílem se stala kompenzace výdajĤ. Proto þasto vstupovaly za úþelem zvýšení majetku nebo vloženého kapitálu bez ohledu na ekonomickou pozici. Zhodnocení mČlo probČhnout za krátkou dobu. Mezi takto vzniklé firmy patĜí napĜíklad pets.com, garden.com a celá Ĝada dalších [32]. NapĜíklad výrazný nárĤst byl u firem Cobalt Network a Founndry Network. U tČchto spoleþností došlo k nárĤstu hodnoty akcií pĜibližnČ o 500 %. Tato hodnota byla vyšší pĜibližnČ o 100 % než jejich tržby. NejvČtší nárĤsty zaznamenala firma VA Linux, která vzrostla až o 681 % [22]. Tyto firmy vznikaly až do roku 2000, kdy se jim daĜilo zhodnocovat majetek. V tomto roce zaþali investoĜi od tČchto spoleþností požadovat zisky. Tomu nemohou nČkteré firmy dostát a krachují nebo jsou pĜevzaty jinými spoleþnostmi. Noviny Fortune magazine uvádČjí, že bankrot postihl kolem 135 spoleþností [32]. Dalším problémem je štČpení akcií. Tento proces se objevuje na konci 80. let 20. století. V roce 1999 se projevil zájem u investorĤ o spoleþnosti, které rozdČlovaly podíly. Z tohoto dĤvodu se firmy rozhodly rozdČlovat akcie. Jednalo se napĜíklad o spoleþnost Broadcast.com. Ta zámČr oznámila a posléze akcie rozdČlila dvČ ku jedné. To zapĜíþinilo rĤst hodnoty o 87 bodĤ a u ostatních spoleþností jako napĜíklad Yahoo o 78 bodĤ, Go2Net o 54 bodĤ, Mindspring a Inkomi po 20
22 bodech a Amazon o 24 bodĤ. Dalším problémovým faktorem jsou tzv. falešní zájemci. Tito investoĜi nedokážou charakterizovat vhodnost investice. Jejich cílem je zvýšení hodnoty akcií. Jejich þinnosti spoþívaly v provozování spekulací na hodnotu akcie. Tuto spekulaci provádČjí do té doby, než dosáhnou jimi požadované ceny. V tento okamžik mĤže dojít ke dvČma variantám, a to opuštČní trhu nebo provedou celý proces znovu. Týká se to napĜíklad firmy XYZinternet.com. Všechny výše uvedené faktory vedly k rĤstu akciové burzy a je ohodnocena na 180 % hrubého domácího produktu. [19] NČkteĜí ekonomové upozorĖují na spekulaci na konci roku 1999. Jedná se o odborníky z institucí FED a FOMC. Z tohoto dĤvodu se rozhodli zvýšit úrokové sazby ze 4,75 % na 5,5 %. Toto zvýšení je pro investory zanedbatelné a nemČlo vliv na cenu akcií. DĤvodem tohoto kroku bylo naplnit bankovní sektor a zvýšit bankovním institucím likviditu. Svoje stanovisko stanovil také FED. Tyto kroky byly uþinČny z dĤvodu ochrany obþanĤ pĜed nadcházejícím koncem tisíciletí. Pro mnohé ekonomy pĜedstavoval rok 2000 nejistotu. V tomto odĤvodnČní jsou vidČt znaþná rizika. V pĜípadČ, že by došlo k pĜechodu bez problémĤ, by mohlo dojít ke zhroucení finanþního systému [19]. Od konce roku 1999 zmČnil FED také zpĤsob stanovení úrokových sazeb. Od tohoto okamžiku se využívá symetrická zmČna. V ekonomické terminologii znamená tato možnost: stanovení úrokových sazeb bez ohledu na chování ekonomiky. Tento krok mČl také podpoĜit bezproblémový pĜechod na rok 2000. Do konce roku docházelo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb na 5,75 %. Tento rĤst mČl reagovat na pĜípadné riziko inflace. [17] V roce 2000 se projevují problémy mezního dluhu. Ten ovlivĖuje také jednotlivé ceny akcií. Mezní dluh je urþen procentem z þástky, kterou si pĤjþují investoĜi na nákup akcií. Toto procento je stanoveno už v roce 1934 ve výši 50 %. FED je stanovil kvĤli problémĤm na burze v roce 1929. Mezní dluh stoupl oproti roku 1999 pĜibližnČ o 45 % a zastavil se na výši 265 miliard USD [19]. Toto tempo rĤstu neznepokojuje pĜedsedu americké centrální banky Alana Greenspana. Ve svých pracích vyzdvihoval nové technologie a rostoucí produktivitu [22]. Ve skuteþnosti to bylo s produktivitou a výkonností ekonomiky jinak. Produktivita a výkonnost rostla odlišnČ od statisticky vyjádĜených hodnot. Tento jev byl zpĤsoben hédonickým pĜizpĤsobováním cen u nČkterých produktĤ, u kterých se používal od roku 1995. Problémy této metody se objevily u poþítaþové techniky. Pro toto odvČtví se využívá pĜizpĤsobování do roku 2003. Tímto problémem se zabýval James Grant ve své studii. Zjistil, že je ve vládních statistikách zaznamenán prodej poþítaþĤ v hodnotČ 329 miliard USD ve þtvrtém þtvrtletí 2000. Podle nČj ve skuteþnosti se zaplatilo 118,2 miliard 21
USD za stejné sledované období. Tento rozdíl þinil pĜibližnČ 78 %. To pro ekonomiku znamenalo nárĤst 2 % hrubého domácího produktu [19]. Od roku 1995 do roku 2003 docházelo
ke
zkreslování
ekonomických
ukazatelĤ.
Tento
problém
byl
vyĜešen
prostĜednictvím ekonomĤ, kteĜí pĜepoþítali míru inflace pro celé období od roku 1995 do roku 2003. Na následujícím obrázku (Obrázek 3) je znázornČn vývoj míry inflace stanovený obojím zpĤsobem. Z toho vyplývá, že byla výraznČ vyšší, než mČla. Modrá þára zobrazuje vývoj inflace v pĜípadČ využití hédonické úpravy ceny. ýervená þára ukazuje skuteþný stav. Pro analyzované období 1995 až 2000 byla stanovena ve výši 10 %, ale pohybovala se ve skuteþnosti okolo 4 %. Bližší charakteristika míry inflace bude uvedena ve druhé kapitole (Vývoj americké ekonomiky od roku 1995). [14]
Obrázek 3: Porovnání výpoþtu míry inflace v období od roku 1981 do roku 2011
Zdroj: [14]
V roce 2000 se objevují obavy také u termínovaných burz. Ty jsou doprovázeny zvyšováním minimální výše vkladĤ. K tČmto krokĤm se pĜistupovalo z dĤvodu zmírnČní spekulace, která procházela po americkém akciovém trhu. Dalším dĤvodem byla stabilizace burzy, v pĜípadČ, že by došlo k prasknutí bubliny. Toto chování burzy, ale neznepokojuje pĜedsedy z FOMC a FED. Z jejich postojĤ vyplývá, že nevidí vznikající problémy na akciovém trhu po celý rok 2000. PĜípadné ovlivnČní vrcholící spekulaþní bubliny a zasažení do ekonomiky je v nedohlednu. [19] Bublina internetových spoleþností vrcholí v prvním þtvrtletí roku 2000. V tomto období dosahuje index NASDAQ svého maxima na hodnotČ 5 048 bodĤ, to je o 24 % výše než v roce 22
1999. V bĜeznu 2000 upozorĖovali nČkteĜí analytici a majitelé velkých spoleþností na znaþný nepomČr mezi indexy NASDAQ, S&P, Dow Jones Industrial Average. Ten se snažil vysvČtlit A. Greenspan. Podle nČj byl zpĤsoben pĜesunem kapitálu mezi starými a novými technologiemi. Na toto vyjádĜení reagoval akciový trh propadem indexu NASDAQ na úroveĖ 3 164 bodĤ, to je o 23 % níže než v roce 1999. Tato situace se nezlepšovala a dochází stále k poklesĤm indexu. V listopadu 2000 þinil pokles 50 % oproti prvnímu þtvrtletí. Burza dosahovala mimo jiné ztrát ve výši 2,5 bilionĤ USD tržní kapitalizace. První problémy registroval pĜedseda FED na poþátku roku 2001, kdy dochází k dalším poklesĤm jednotlivých indexĤ. V tento okamžik zahájil snižování úrokových sazeb z dĤvodu záchrany burzy. Ta byla stanovena ve výši 6 % a vedla pouze ke krátkodobému rĤstu [19]. Další podrobnČjší charakteristika bude probrána u obrázku (Obrázek 4). Propad akciové burzy a indexĤ byl zpĤsoben nČkolika faktory. Prvním faktorem je odchod investorĤ z trhu. Jedná se o ty, kteĜí investovali do spoleþností zamČĜených na internet. DĤvodem pro opuštČní trhu bylo nedosažení jejich požadovaného výnosu. Trh opustili také falešní zájemci z obav z budoucího vývoje. Poslední skupina, která opustila burzu, byli vlastníci internetových spoleþností. Je to proto, že mnohé z nich vyhlásily konkurz, popĜípadČ bankrot. Pavel Kohout definoval dva varovné faktory na trhu ve svém díle Finance po krizi z roku 2009. V pĜípadČ, že se vyskytnou, je nejlepší ho opustit. Prvním faktorem je pomČr P/E. Tento ukazatel je urþen podílem ceny akcií a ziskem. Ten je tČžko stanovitelný pro budoucí vývoj z dĤvodu položky zisku. Z tohoto vyplývá, že ukazatel se zakládá na odhadech vývoje zisku. Problém s vývojem je zmiĖován mnohými ekonomy už v roce 2000. Druhým faktorem je rychlý nárĤst akciového trhu, který je zobrazen na následujícím obrázku (Obrázek 4) [28]. Ten popisuje vývoj indexu NASDAQ a S&P od roku 1994 do roku 2013. Tato þást bude zamČĜena na interval od roku 1995 do roku 2002, který je charakteristický pro bublinu internetových spoleþností. Indexy NASDAQ a S&P rostly do roku 1998 stejnČ, a to pĜibližnČ 140 %. Od srpna roku 1998, kdy docházelo k mírnému poklesu, je zaznamenán rozdílný rĤst tČchto indexĤ. Je to zpĤsobeno jejich obsahem portfolií. Index NASDAQ obsahuje akcie technologických spoleþností. Díky rozvoji technologií dochází k výraznému rĤstu indexu NASDAQ. Tento index dosáhl svého maxima v bodČ 4 696,69 bodĤ v únoru roku 2000. Je to pĜibližnČ o 150 % výše než v roce 1998. V tomto období rostl také index S&P. Do února roku 2000 vzrostl pĜibližnČ o 20 %. Rozdíl mezi tČmito dvČma indexy þinil 3 330,27 bodĤ. Index NASDAQ oproti S&P rostl o 130 % rychleji. Index S&P dosahoval svého maxima až v srpnu téhož roku. Maximální hodnota S&P þinila 1517,68 bodĤ, což bylo o 35 % výše než v roce 1998. Od tČchto okamžikĤ až do roku 2002 docházelo k poklesĤm obou indexĤ. Bod minima 23
dosahoval index NASDAQ na hranici 1172,06 bodĤ a index S&P ve výši 815,28 bodĤ Pokles indexu NASDAQ þinil pĜibližnČ 209 % v porovnání s maximem. Index S&P se propadl pĜibližnČ o 86 % od svého maxima. Z toho vyplývá, že index NASDAQ klesal vČtším tempem než index S&P. Tento rozdíl þinil pĜibližnČ 123 %. Na situaci na akciové burze reagoval FED v roce 2002 snížením úrokových sazeb až na 1,25 %. [52] Vývoj indexu NASDAQ a S&P
body 5000
4696,69
4000 3000 1172,06
2000
NASDAQ
1.1.2013
1.1.2012
1.1.2011
1.1.2010
1.1.2009
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
815,28 1.1.2003
1.1.2000
1.1.1999
1.1.1998
1.1.1997
1.1.1996
1.1.1995
1.1.1994
0
1.1.2001
1517,68
1.1.2002
1000
S&P
Obrázek 4 Index NASDAQ a S&P v dobČ bubliny internetových spoleþností
zdroj: [2], [3]
Proþ se vynoĜuje nová spekulace? PĜedseda FEDU A. Greenspan snižoval nepĜimČĜenČ úrokové sazby z dĤvodu problémĤ na akciové burze, kterou se snažil zachránit. To vede k podpoĜe rozvoje úvČrĤ a nových finanþních produktĤ. V roce 2002 také pĜicházel s tvrzením, že na trhu existují zcela nové finanþní instrumenty. TČmi se staly cenné papíry podložené aktivy, cenné papíry podložené pĤjþkami a cenné papíry podložené hypotékami. Tyto nástroje mČly umožnit nový pĜístup k penČzĤm, který dosud není používaný. Tyto výše uvedené argumenty vedly k rozvoji nové bubliny na americkém hypoteþním trhu [19]. Touto bublinou se bude zabývat následující kapitola.
24
1.2
Bublina na americkém hypoteþním trhu
Tato kapitola se bude zabývat bublinou na americkém hypoteþním trhu, která nahradila prasknutou bublinu na akciovém trhu. To pomohlo akciové burze, ale také oddálilo pĜípadnou recesi, která hrozila. Tato spekulace na americkém hypoteþním trhu se stala jednou z nejvýznamnČjších ve 21. století. ObČtí bubliny se stal trh s nemovitostmi, neboĢ se rozšíĜily dostupné úvČry s nízkou úrokovou sazbou. Tuto spekulaci podpoĜila kromČ toho nepoctivost pĜi financování hypoték, sekuritizace, hedgeové fondy a ratingové agentury. Díky nízkým úrokovým sazbám se stala oblast nemovitostí motorem ekonomiky. [43] Za pĜedchĤdce bubliny lze považovat kolaps bankovního sektoru a následnou recesi v letech 1990 a 1991. Tato krize byla zpĤsobena nevhodným chováním spotĜebních a úvČrových ústavĤ v USA. BČhem ní docházelo k nedisciplinovanému ledabylému pĤjþování [19]. Na krizi finanþního sektoru reagovala v roce 1991 americká centrální banka. V tomto období uvolĖovala podmínky a nechávala je na této úrovni až do roku 2006. Její chování podpoĜilo rĤst cen nemovitostí a následnČ rozkvČt hypoték urþených málo bonitním klientĤm. Tyto úvČry jsou známé pod termínem subprime mortgages. [16] Rozvoj hypoteþní bubliny byl také zpĤsoben vývojem úrokových sazeb. V pĜípadČ problémĤ snižoval Alan Greenspan tyto sazby na minimum a nechával je na nízké úrovni. Vývoj od roku 1995 do roku 2008je zaznamenán na obrázku (Obrázek 5). Úrokové sazby se vztahují k poþátku sledovaného roku, protože od konce roku 2000 dochází k jejich snížení. Od roku 1995 do roku 1999 se udržovaly úrokové míry na hranici okolo 5,5 %. Na poþátku roku 2000 dochází k rĤstu na hodnotu 6,5 %. V roce 2000 praská bublina internetových spoleþností. Z dĤvodu poklesu burzy se snižují na konci roku 2000 úrokové sazby na 6 %. Jak bylo uvedeno výše, tento krok nepomohl. Na burze docházelo k dalším propadĤm a z tohoto dĤvodu byla v roce 2001 stanovena hranice 1,75 %. Pokles þinil pĜibližnČ 73 % oproti poþátku roku 2000. Další snižování následovalo v roce 2002 na úroveĖ 1,25%. Vývoj se nezastavil a v roce 2003 došlo ke snížení na úroveĖ jednoho procenta. To znamenalo, že od roku 2000 do roku 2003 klesly úrokové sazby o 85 %. Od tohoto roku, kdy dosáhly svého dna, docházelo k rĤstu a vynoĜovaly se první obavy. Svého maxima nabývají v roce 2006, a to ve výši 5,25 %, to je o 4,25 % výše než v roce 2003. Z toho vyplývá, že rĤst þinil 81 %. V tomto okamžiku docházelo k prasknutí bubliny na americkém hypoteþním trhu. KvĤli obtížné situaci na trhu snižoval FED úrokové sazby, a to v roce 2007 na úroveĖ 4,25 % a v roce 2008 na 0,25 %. Toto snížení mČlo naplnit bankovní sektor a tím podpoĜit ekonomiku v roce 2008. V institucích pĜevládají z pĤjþování si tČchto prostĜedkĤ. [29] 25
Vývoj úrokových sazeb FED
% 7 6
6,5 5,75
5,25
5
5,5
5,5
5,25
4,75
4,25
4,25
4 3 1,75
2 1
2,25 1,25
1 0,25
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 5: Vývoj úrokových sazeb FED od roku 1995 do roku 2008 (v %)
zdroj: vlastní zpracování, dle: [53], [17]
Bublina na americkém hypoteþním trhu se zaþíná objevovat okolo roku 2003. Vývoj bubliny je možné rozdČlit do pČti následujících fází: nový podnČt, úvČrová expanze, spekulativní mánie, stres a panika respektive krach [12]. Nový podnČt pĜedstavují nové instrumenty. Jedná se pĜedevším o produkty, které byly spojeny s cennými papíry. NapĜíklad se mezi nČ Ĝadí cenné papíry podložené aktivy, pĤjþkami þi hypotékami. Na tyto produkty na trhu upozorĖuje A. Greenspan okolo roku 2002. Vznikaly pĜedevším v rámci sekuritizace, o níž bude zmínka dále. Od roku 2003 se vynoĜuje tzv. úvČrová spekulace. Ta je zpĤsobena nízkými úrokovými sazbami. Tyto levné finanþní prostĜedky umožnily subjektĤm nové druhy financování majetku [16]. Základním typem se stávaly úvČry. J. B. Foster a F. Magdoff je
“ÚvČry je možné použít na bezpoþet úþelĤ. NČkteré významnou mČrou stimulují ekonomiku a mají dlouhodobý úþinek, nČkteré mají na ekonomiku krátkodobý úþinek a nČkterý nemají žádný vliv“ [55]. ÚvČrová spekulace byla zpĤsobena také úvČry typu definoval jako:
subprime mortgages, úvČry s promČnlivými úrokovými sazbami þi negativní amortizací. Pomocí tČchto typu mohli klienti pĜi nízkých úrokových sazbách ušetĜit finanþní prostĜedky. Zdály se výhodné až do doby, než se zaþaly zvyšovat úrokové sazby v roce 2004 [16]. Po roce 2004 se rozmáhají mezi obyvateli tzv. Alt-A úvČry. Jsou to finanþní instrumenty, které se poskytovaly klientĤm bez potĜebné dokumentace. Není od nich vyžadována platební schopnost a tyto úvČry se stávají vysoce rizikovými a zhoršují dĤvČru na trhu. [22] V prĤbČhu roku 2003 se utvrzuje myšlenka, že za vyšší úvČr si lze poĜídit nový dražší dĤm nebo jiný majetek nebytového charakteru. Nízko úroþené úvČry byly dostupné všem vrstvám 26
obyvatelstva, vþetnČ lidí s nízkými þi nestabilními pĜíjmy. TČmto skupinám se nabízely tzv. „subprime mortgages“ (nČkdy pod názvem rizikové úvČry), které jsou pĜedevším urþeny málo bonitním klientĤm. Klienty lze rozdČlit do dvou kategorií, a to na imigranty a ménČ vzdČlané obyvatelstvo. První skupinou jsou legální a ilegální imigranti pĜedevším z Latinské Ameriky. TČmto obyvatelĤm bylo poskytnuto v roce 2005 okolo 375 000 úvČrĤ. Do druhé skupiny se Ĝadí obyvatelstvo, které nedosáhlo vyššího vzdČlání. Pro obČ dvČ skupiny jsou charakteristické problémy se þtením v anglickém jazyce, pochopením smluv þi malou pozorností k detailĤm, které jsou uvádČny ve vČtšinČ pĜípadĤ drobným písmem. Finanþní instituce nabízejí tČmto klientĤm neobvyklé struktury hypoteþních úvČrĤ. Ty obsahují nízké úrokové sazby a lákavé podmínky pĜi uzavĜení smlouvy. V tČchto smlouvách byla zakotvena zmČna úrokových mČr v prĤbČhu þerpání a umožnila tím nárĤst hodnoty úvČru nČkolikanásobnČ [27]. ZvýhodnČné úvČry poskytovaly tomuto obyvatelstvu pĜedevším firmy „The Federal National Mortage Association (dále jen „Fannie Mac“) a The Federal Home Mortage Corporation (dále jen „Freddie Mac“) [16]. Jedná se o spoleþnosti, které byly založeny státem. Jejich podíly se obchodují na akciové burze a podíl na trhu tvoĜí více než jednu polovinu. Mimo poskytování úvČrĤ se zabývají také nákupem hypoteþních úvČrĤ. Tato þinnost je financována z vydávání hypoteþních zástavních listĤ, které sloužily jako zdroj pĜíjmĤ. [27] Množství a velikost úvČrĤ ovlivĖovali také realitní agenti. Tvrdili svým klientĤm, že je nemovitost bezpeþná investice. Tyto skuteþnosti mČli podložené tvrzením, že neztrácejí hodnotu a jejich cena neklesne [41]. Tlak na zvyšování hodnoty netvoĜili jenom agenti, ale také klienti. Ti tlaþili nČkteré odhadce, aby zvyšovali hodnotu nemovitostí. DĤvodem tohoto kroku bylo zvýšit hodnotu poskytnutého úvČru. Tím docházelo ke zkreslování finanþní situace klienta [27]. Toto chování realitních makléĜĤ a klientĤ vedlo k rĤstu cen domĤ. Od roku 1997 do roku 2002 vzrostly v USA o 42 %. NapĜíklad v New Yorku dosahovaly rĤstu 67 %. [19] V prĤbČhu úvČrové expanze se projevil rĤst nesplaceného hypoteþního dluhu. Jeho vývoj je zobrazen na následujícím obrázku (Obrázek 6). Z nČj vyplývá, že od roku 2000 rostla výše nesplaceného hypoteþního dluhu. Od roku 2000 do roku 2006 narostl pĜibližnČ o 98 %. Je to zpĤsobeno levnými dostupnými úvČry a nízkými úrokovými sazbami. Od roku 2004 se zvyšuje tempo rĤstu nesplaceného hypoteþního dluhu. To je ovlivnČno rĤstem úrokových sazeb, které þinily v roce 2006 6,5 % [52]. Mezi roky 2004 a 2006 dochází k nárĤstu pĜibližnČ 26 %. Nesplacený hypoteþní dluh nabýval svého maxima v roce 2008, kdy dosahoval pĜibližnČ 14 674 879 milionĤ USD, to je nárĤst oproti roku 2000 pĜibližnČ o 115 %. Od tohoto okamžiku dochází k mírnému poklesu. Od roku 2008 do roku 2010 klesl pĜibližnČ o 6 %. 27
Nesplacený hypoteþní dluh 16,00 13,52
14,00
Triliony USD
13,71
12,10
12,00
10,66
10,00 8,00
14,61 14,66 14,37
6,82
7,42
8,37
9,35
6,00 4,00 2,00 0,00 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Obrázek 6: Vývoj nesplaceného hypoteþního dluhu (v trilionech USD)
zdroj: vlastní zpracování dle:[48],[21]
Od roku 1991 pokraþovala na finanþním trhu deregulace finanþního systému. V roce 1999 byl pĜijat zákon Gramm-Leach-Bliley Act, který umožnil propojit komerþní a investiþní bankovnictví. Tento akt podpoĜil vznik velkých spoleþností podobných finanþním supermarketĤm. Tyto vzniklé subjekty byly tČžko regulovatelné [49]. Mezi tČmito institucemi byly zĜízeny mimorozvahové kanály. Ty spojovaly samostatnou banku s investiþní divizí. Ve své podstatČ se jednalo o virtuální banky, které mČly za úkol provádČt operace s dluhopisy. Tyto instituce získávaly od bank krátkodobé úvČry a pomocí nich investovaly do dlouhodobých finanþních aktiv. Tato skuteþnost se stala pro tyto instituce osudnou v dobČ prasknutí bubliny [20]. Samotná deregulace systému nemČla stČžejní význam pro rozvoj bubliny na americkém hypoteþním trhu. Nafouknutí do obrovských rozmČrĤ zpĤsobila pĜedevším tĜetí fáze bubliny, a to spekulace a následná mánie. Ta se projevila na americkém hypoteþním trhu prostĜednictvím sekuritizace dluhu, která ovlivnila následnČ celý svČt. Procesem sekuritizace dochází ke zmČnČ portfolia na svČtových finanþních trzích. [16] V ekonomické teorii se rozumí sekuritizací pĜevedení urþitých pohledávek na cenné papíry. V oblasti úvČrĤ se používá název obligace [16]. Podle Pavla Kohouta se definuje jako: „proces, bČhem nČjž
se z velkého poþtu drobných dluhĤ vyrábČjí dluhopisy obchodované na veĜejných trzích. Tento proces mĤžeme také popsat jako zabalení milionĤ hypoték, roztĜídČní podle kvality úvČru, následnČ zabalení do balíþkĤ a nakonec rozprodání“[28]. Celý tento proces není realizován samostatnou bankou, ale zĜízenými specializovanými institucemi. Tyto organizace dosahují vysokého hodnocení ratingu AAA a zároveĖ nenesou úvČrové riziko. 28
Touto emisí dluhopisĤ se v USA zabývaly napĜíklad firmy Goldman Sachs Group Inc, Morgan Stanley, Lehman Brothers Holding Inc., Merril Lynch and Co. Inc. a Bear Stears. Jedná se pĜedevším o investiþní banky s nízkou mírou regulace. PĜi tvorbČ obligací firmy spoléhaly na renomované agentury Moody´s a Standard & Poor´s, které podávaly informace o dlužnících. Mimo emitentĤ se vyskytují na trhu osoby, které se starají o prodej a marketing. Ty zprostĜedkovávají prodej v tzv. tranších. Tranší se rozumí umístČní cenných papírĤ po þástech na trh. Jejich kvalita se liší podle obsahu portfolia. Druhá strana tČchto obchodĤ je tvoĜena zájemci o instrumenty. Ty se mohou rozdČlit do dvou základních skupin. První je složena z investorĤ, kteĜí pĜedpokládají, že jsou výnosy z Collateralized Debt Obligations vyšší než výnosy z vládních dluhopisĤ. Do této skupiny se Ĝadí hedgeové a penzijní fondy. Druhá je tvoĜena organizacemi, které mají omezené možnosti investování. Tyto instituce podléhají urþitému zpĤsobu regulace a patĜí do nich pojišĢovny, banky a nČkteré penzijní fondy. [16] Základním typem jsou dluhopisy Collateralized Debt Obligations (dále jen „CDO“). Zaþaly se objevovat na konci 80. let 20. století. Do tČchto obligací se spojovaly úvČry rĤzné kvality. VČĜitelé tím požadovali snížení rizika vyplývajícího z poskytnutých úvČrĤ. Banky získávaly tímto procesem nové finanþní prostĜedky. Od roku 2003 se souþástí stávaly stále þastČji úvČry subprime mortgage. Podle zpĤsobu jejich krytí se mohou rozdČlit do následujících skupin [16]: •
Collaterized Bond Obligations (CBO) kryté rozsáhlým portfoliem firemních a státních dluhopisĤ,
•
Collaterized Loan Obligations (CLO) kryté portfoliem firemních, spotĜebních a jiných úvČrĤ,
•
Struktured Finance CDO kryté dlouhodobým hmotným majetkem,
VČtšina spoleþností vidČla v tČchto dluhopisech znaþné výhody. Je nutné podotknout, že nesou i nevýhody. TČmi se instituce nechtČly ve vČtšinČ pĜípadĤ zabývat nebo o nich vČdČt. V následujících odstavcích budou vyjmenovány hlavní výhody a nevýhody, ze kterých vyplývá nadmČrná rizikovost sekuritizace. Mezi klady sekuritizace se mohou zaĜadit napĜíklad [16]: •
vznik nových segmentĤ finanþního trhu,
•
riziko z pĤvodních hypoték se pĜenáší kamkoliv do svČta na kupujícího,
•
nekvalitní úvČry nezatČžují bilanci banky,
•
zvýšení kapitálové pĜimČĜenosti,
•
a banky získávají finanþní prostĜedky na rizikovČjší hypotéky. 29
Sekuritizace dluhu však nemČla jenom pozitiva v získávání finanþních prostĜedkĤ, ale nesla také svá negativa. Mezi základní negativa patĜí nadmČrná úvČrová expanze, anonymita vČĜitelsko–dlužnických vztahĤ, ale také nejasnosti spojené s nesením rizika. [16] PĜenesení rizika na více subjektĤ není jenom výhodou, ale má své nevýhody. Rozptyl rizika snižuje dopady na banky, které poskytly úvČrové produkty. Riziko je totiž pĜeneseno na jakéhokoliv investora, který si koupil dluhopisy bez ohledu na zemi, ze které pochází. Tito úþastníci nesou také rozdílné následky v pĜípadČ vznikajících obtíží na trhu [29]. V kritické situaci záleží také na bance, jak se zachová. VČtšina pĜedpokládá, že v portfoliu jsou obsaženy špatné úvČry. Tento pĜedpoklad pĤsobí na trhu jako páka a tím dochází ke zvyšování skuteþné míry rizika. K tomuto dĤsledku by nedocházelo v pĜípadech, v nichž jednotlivé instrumenty v portfoliu nejsou na sobČ závislé. Tato podmínka bývá splnČna na trhu velmi zĜídka, dĤvodem je anonymita vČĜitelsko-dlužnických vztahĤ. [27] Výše popsaná sekuritizace mČla zásadní vliv na rozvoj spekulaþní bubliny. Finanþní instituce chtČly svým klientĤm poskytovat neomezené množství úvČrĤ. Z tohoto dĤvodu se pĜiklánČjí k emisi dluhopisĤ CDO s cílem zvýšení finanþních prostĜedkĤ. Ta je zobrazena v následující tabulce (Tabulka 2). Emise dluhopisĤ zaznamenala nejvČtší nárĤst mezi léty 2004 a 2006. V roce 2004 þinila emise 160 mld. USD. V roce 2005 byla 250 mld. USD. V roce 2006 dosahovala už výše 500 mld. USD. Z toho vyplývá, že mezi roky 2004 a 2005 þinil nárĤst pĜibližnČ 56 % a mezi roky 2005 až 2006 byl nárĤst 100 %. Celkový nárĤst v letech 2004 až 2006 byl pĜibližnČ 212 %. [16] Tabulka 2: Vývoj emise CDO od roku 2004 do roku 2006 (v mld. USD)
emise CDO
2004 160
2005 250
2006 500 zdroj: vlastní zpracování [16]
Od roku 2004 docházelo k rĤstu úrokových sazeb. Mezi obyvatelstvem se objevovaly obavy týkající se schopnosti splácet své dluhy. Od roku 2006 je možné tuto fázi bubliny nazvat „stres“ [12]. V roce 2006 se zastavily úrokové sazby na hranici 5,25 %, což je o 4,25 procentního bodu výše než v roce 2003. Tyto obavy a nejistota nafoukly bublinu do obrovských rozmČrĤ [53]. První náznaky se objevily na jaĜe roku 2006. Trh nemovitostí i ceny domĤ se zaþaly pozvolnČ vyrovnávat. Prvním dĤvodem se stala nabídka po nemovitostech, která v tomto roce pĜevyšuje poptávku. Dalším problémem se stal snížený zájem o hypoteþní úvČry z dĤvodu rĤstu úrokových sazeb [41]. Tento zájem mČl dopad na úvČry a na prodej nových rodinných domĤ a bytĤ. Na následujícím obrázku (Obrázek 7) je zobrazen vývoj prodeje nových rodinných domĤ v USA od roku 2003 do roku 2010. Prodej 30
rostl až do roku 2005, kdy dosáhl svého maxima 1 283 tisíc domĤ. Bylo to zpĤsobeno levnými úvČry a garancí makléĜĤ, že ceny domĤ porostou. Od roku 2003 do roku 2005 se navýšil poþet domĤ o 18 %. V roce 2006 dochází k prvnímu poklesu v reakci na pĜesycení trhu a klesá na hodnotu 1 051 tisíc domĤ, to je o 22 % ménČ než v roce 2005. Do roku 2010 docházelo k neustálému poklesu poþtu prodaných nových rodinných domĤ, který se zastavil na hranici 322 tisíc. Od roku 2005 poþty klesly pĜibližnČ o 300 %. Tento vývoj bude mít dopad do ekonomiky i na finanþní trhy. Vývoj prodeje nových rodinných domĤ
tisíce 1400 1200
1203
1283
1086
1051
1000 776
800 600
485 374
400
322
200 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obrázek 7: Vývoj prodeje nových rodinných domĤ (v tisících)
Zdroj: vlastní zpracování dle: [53]
V roce 2006 se objevují problémy s platební schopností obyvatelstva. Klienti nebyli schopni splácet své závazky vĤþi bankám a vyhlašovali osobní bankrot. Tento krok nemČl pro vČĜitele nic znamenat, protože závazky by mČly být kryty nemovitostmi þi jinými zárukami. V tomto okamžiku se ukazuje, že hodnota nemovitosti se rovnala hodnotČ úvČru v dobČ poskytnutí úvČru. Z toho vyplývá, že s poklesem ceny nemovitosti klesala hodnota CDO. Ukázalo se, že ratingy byly nadhodnocené [55]. Netrvalo dlouho a na americkém hypoteþním trhu bublina praskla. To vyvolalo na americkém trhu recesi a následnČ finanþní a dluhovou krizi. Poþátek roku 2007 se nazývá stádium strachu þi paniky. Toto období je charakteristické rychlým výprodejem aktiv a pĜechodem ke kvalitním produktĤm. Nyní se ukázaly finanþní problémy u mnoha institucí, které vlastnily ve svém portfoliu nekvalitní produkty [20]. Problémy jsou vyvolány pĜedevším panikou na finanþních trzích. V tuto dobu se vybírají 31
hromadnČ peníze rĤzných finanþních institucí. Mezi tyto instituce patĜí pĜedevším banky, podílové fondy a fondy penČžního trhu a Ĝada dalších. Jejich spoleþným cílem bylo pĤjþovat si od vkladatelĤ peníze a pak je investovat do nelikvidních a riskantních dlouhodobých cenných papírĤ [41]. Poþátek finanþní krize byl zaznamenán nejprve u fondĤ, které se zapojily do obchodĤ s CDO a nebyly dostateþnČ pojištČny proti pĜípadným rizikĤm. U nichž se nalézá pĜes 2,5 bilionĤ USD investic obsahujících úvČry nízké kvality. V þervenci roku 2007 se snažila banka Bear Stearms zachránit svoje dva hedgeové fondy investicí 1,6 mld. USD. K jejich kolapsu dochází následnČ v srpnu 2007. Jednalo se o instituce, které se zabývaly investicemi do druhotných hypoteþních úvČrĤ [16]. Problémy nezaznamenaly jenom investiþní fondy, ale také i penČžní. Jednalo se napĜíklad o Rezervní primární fond, ze kterého docházelo k hromadným výbČrĤm. Podle N. Roubiniho se ukázalo, že: „rezervní
primární fond tajnČ investoval peníze svých investorĤ do toxických cenných papírĤ“ [41]. I jiné fondy se dostávají do problémĤ a prodávají svá aktiva, akcie a komodity ve snaze zachránit se. Cílem tohoto kroku bylo získat finanþní prostĜedky. Nakonec musela pomoci vláda a poskytla záruku odpovídající pojištČní vkladĤ. Tento krok mČl ale za následek pokles cen akcií a aktiv a utvrdily se tím finanþní problémy, které se rýsovaly na trhu. [16] Vznikající finanþní problémy se netýkaly jenom fondĤ, ale také bank. První problémy zaznamenala banka Bear Stearms v bĜeznu roku 2008. Její hlavní þinností bylo obchodování s cennými papíry a dluhopisy CDO. Její obtíže byly vyvolány pĜedevším obsahem portfolií, která obsahovala rizikové úvČry. Tuto banku se snažil zachránit FED. Zorganizoval její pĜevzetí bankou JP Morgan za symbolickou hodnotu [29]. Cena pro tuto spoleþnost byla stanovena ve výši 2 USD za akcii. Za její závazky se zaruþil také stát. Bankrot této instituce pĜedstavoval znaþné riziko, které by mohlo ohrozit vývoj ekonomiky. [27] Na finanþním trhu se rýsovaly další pohromy. V roce 2008 zažívaly stagnaci firmy Fannie Mae a Freddie Mac. Zadlužily se pomocí vydání dluhu þtyĜicet ku jedné. Tento dluh se používá ke koupi rizikových hypoték a cenných papírĤ krytých aktivity. Firmy se dostávaly do ztráty. Tyto ztráty byly zpĤsobeny dvČma pĜíþinami. První pĜíþinou bylo, že pĜíspČvek na zajištČní hypoték nepokryl ztráty. Druhou pĜíþinou byli bezpeþní a kvalitní dlužníci, kteĜí pĜestali splácet svoje úvČry. Tyto problémy vyvrcholily v záĜí roku 2008. Vláda zakroþila proti pádu firem tím, že nad nimi pĜevzala kontrolu. Obávala se totiž toho, že dojde k finanþní a hypoteþní panice na trhu. Mimo to hrozilo, že se USA dostanou do úvČrové neschopnosti. Tento zámČr mČl za cíl ochránit investory, kteĜí si koupili dluhopisy. Tato pomoc nesmČĜovala k držitelĤm kmentových a preferenþních akcií. [41]
32
V záĜí roku 2008 krachují banky Lehman Brother a Meril Lynch. Z dĤvodu krachu dalších bankovních institucí Kongres pĜijal nový zákon Troubled Asset Relief Program, který je známý pod názvem TARP. Díky nČmu uvolnila vláda USA 700 mld. USD na výkup problematických aktiv, která v sobČ obsahovala úvČry nízké kvality [29]. Lehnan Brother patĜil mezi nejvČtší investiþní banky. Pro tento typ je možné použít také název makléĜská firma. Od poþátku roku 2008 se potýkala s problémy a s propadem na akciové burze a snažila se nalézt nové investory, kteĜí by zvýšili její kapitál [16]. V záĜí 2008 jednala také s korejskou bankou Korea Development Bank, která jí pĜislíbila odkup 50 % jejích akcií. K tomu ale nedošlo a její akcie klesly o 40 %. Ve snaze zachránit se uveĜejnila výsledky za poslední þtvrtletí, které þinily ztrátu 3,9 mld. USD. Tento krok nemČl vliv na vývoj akciového trhu a banka vstoupila do jednání s dalšími bankami: Barclays PLC a Bank of America, kterým Lehman Brothers nabídl veškeré podíly. Mimo tČchto bank žádal také o pomoc FED, ale veškeré snahy o záchranu ztroskotaly a banka vyhlašuje 15. záĜí 2008 bankrot. [45] Další bankou, která se ocitla v problémech, je Merril Lynch. Ta mČla více štČstí a byla odkoupena retailovou bankou Bank of Amerika. Za tuto firmu zaplatila 50 mld. USD. Akcie Merril Lynch vzrostly o 25 %, ale zároveĖ to vyvolalo nedĤvČru a pokles akcií Bank of Amerika o 15 %. DĤvodem tohoto kroku bylo také vytvoĜení silné korporace. [31] TČmito problémy byla v záĜí roku 2008 odstartována finanþní krize na americkém trhu. Ani další dvČ investiþní banky nebyly ušetĜeny finanþních obtíží. TČmito bankami byly Gondman Sachs a Morgan Stanlay. Aby se zachránily, byly nuceny pĜemČnit se na univerzální bankovní holding [16]. V rámci tČchto holdingĤ se vracely k tradiþnímu zpĤsobu bankovnictví, ve kterém se používají vklady k záruce vlastní þinnosti. Tato forma podléhala také pĜísnČjší regulaci, než byla u investiþních bank. [41] V roce 2008 se nevyhla finanþní krizi American International Group (dále jen „AIG“). Jedná se o nejvČtší pojišĢovnu v USA. Tato instituce poskytovala pojištČní a záruky CDO bankám a dalším finanþním institucím [29]. Dále se specializuje na pojištČní událostí, které se pravdČpodobnČ nestanou. NapĜíklad se jednalo o Lehman Brothers. PojišĢovna jí pojistila na pĜípadný krach. K tomu došlo v záĜí 2008 a ratingové agentury jí snížily úvČrový rating. Z dĤvodu tČchto problémĤ poskytla americká vláda finanþní pomoc ve výši 85 miliard USD a pĜislíbila další finanþní prostĜedky. Díky finanþní podpoĜe se stala vlastnictvím státu. Nebyla zamČĜena na samotnou spoleþnost, ale jednalo se pĜedevším o pomoc bankám a finanþním institucím, které mČly od ní sjednané pojištČní. Tento krok mČl zajistit stabilitu finanþního systému, vþetnČ ratingových hodnocení. [41] 33
KvĤli výše uvedeným problémĤm, které se dotkly finanþních institucí, se rozhodl Federální rezervní systém transformovat bankovnictví. V roce 2008 zpĜístupnil na podporu vČĜitele poslední instance i nefinanþním spoleþnostem a podnikĤm vydávajícím cenné papíry. Umožnil jim také požádat si u nČj o úvČr [41]. VČĜitel poslední instance mČl za úkol poskytnout finanþní likviditu v období problémĤ [20]. V tomto období se zvyšovaly také limity pojištČní vkladĤ z rizika hromadných výbČrĤ. Za nové úvČry se zaruþila federální agentura pro pojištČní vkladĤ, která je pojistila. Na tuto pomoc mohly dosáhnout pouze instituce podléhající regulaci. TČmto bankám umožnila vydávat dluhopisy s nízkými bezrizikovými sazbami [41]. Finanþní pomoc se vyšplhala na 5,1 bilionĤ dolarĤ [20]. Na následujícím obrázku (Obrázek 8) je zobrazena finanþní pomoc, kterou poskytl FED finanþním institucím v USA. Z nČho vyplývá, že nejvČtší pomoc poskytl bance Citigroup, a to ve výši 2 500 mld. USD. Jedná se totiž o nejvČtší finanþní instituci v USA. Mezi další patĜily Morgen Stanley, Merril Lynch a Ĝada dalších. Nejmenší pomoc byla poskytnuta institucím Wachovia a Well Fargo, jednalo se o þástku okolo 150 mld. USD. [15] Poskytnutá pomoc FED Wachovia Wells Fargo Lehman Brothers JP Morgan Chase Goldman Sachs Bear Sterns Bank of America Merril Lynch Morgan Stanley Citigroup 0,00
mld. USD 500,00 1000,00 1500,00 2000,00 2500,00 3000,00
Obrázek 8: Finanþní pomoc FED poskytnutá finanþním institucím (v mld. USD)
Zdroj: vlastní zpracování dle: [15]
Splasknutí bubliny na americkém hypoteþním trhu nemČlo pĜímý dopad na akciovou burzu. Tu ovlivnily ceny nemovitostí a postavení finanþních institucí. Na následujícím obrázku (Obrázek 9) je zobrazen vývoj indexu NASDAQ a S&P od roku 1994 do poþátku roku 2013. V této þásti se zamČĜí na interval od roku 2002 do roku 2009. V únoru 2002 došlo po prasknutí bubliny internetových spoleþností k poklesu burzy na minimum. Z tohoto 34
dĤvodu se snižovaly úrokové sazby a rozpoutala se bublina na hypoteþním trhu. V roce 2002 þinil u indexu NASDAQ 1172 bodĤ a 815 bodĤ u S&P. Od tohoto okamžiku rostly oba indexy až do Ĝíjna 2007. Index NASDAQ vzrostl pĜibližnČ o 143 % a zastavil se na hranici 2 859 bodĤ. Index S&P roste o 90 % a zastavuje se na výši 1 549 bodĤ. Z této skuteþnosti vyplývá, že index NASDAQ rostl rychleji než index S&P. Rozdíl mezi nimi þinil 50 %. Od tohoto okamžiku docházelo k poklesu akciové burzy z dĤvodu problémĤ finanþních institucí. Svého dna dosáhly indexy v únoru 2009. Index NASDAQ nabýval hodnoty 1377 bodĤ, to je pĜibližnČ o 100 % níže. Index S&P þiní 735 bodĤ, to je pĜibližnČ o 110 % níže. Z toho vyplývá, že oba dva indexy klesaly srovnatelným tempem. Vývoj indexu NASDAQ a S&P
body 5000
splasknutí bubliny
4000 3000
2859,12
2000
1526,75 1377,84
1000
735,09
NASDAQ
1.1.2013
1.1.2012
1.1.2011
1.1.2010
1.1.2009
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
1.1.1999
1.1.1998
1.1.1997
1.1.1996
1.1.1995
1.1.1994
0
S&P
Obrázek 9: Vývoj indexu NASDAQ a S&P v dobČ bubliny na americkém hypoteþním trhu
zdroj: vlastní zpracování, dle: [2], [3]
Prasknutí bubliny zpĤsobilo následnou recesi, která se pĜelila do ostatních státĤ svČta díky zmínČné sekuritizaci. Postiženy byly napĜíklad státy Velká Británie, Irsko, Austrálie, Kanada, ŠpanČlsko a Ĝada dalších.
35
2 VÝVOJ AMERICKÉ EKONOMIKY OD ROKU 1995 Tato kapitola se bude zabývat vývojem ekonomiky a vybranými makroekonomickými ukazateli v USA v komparaci se Spolkovou republikou NČmecko (dále jen „NČmecko“). K tČmto ukazatelĤm patĜí hrubý domácí produkt, míra nezamČstnanosti, míra inflace a bČžný úþet platební bilance. Na závČr této kapitoly budou zobrazeny vybrané magické þtyĜúhelníky. Na úvod této problematiky se zaĜadily základní charakteristiky zemí, kterých se týká tato analýza makroekonomických ukazatelĤ. PĜedchozí kapitola (Bubliny v ekonomice) byla vČnována Spojeným státĤm americkým, ve kterých se nejprve rozvíjela bublina internetových spoleþností a následnČ bublina na americkém hypoteþním trhu. Spojené státy americké se rozkládají na rozloze 9 147 593 km2 a mají pĜibližnČ 311 591 917 obyvatelstva (k roku 2011). Tento stát je složen z 9 územních celkĤ s padesáti státy. USA se Ĝadí mezi nejvČtší dovozce zboží a druhého nejvČtšího vývozce. Jejich ekonomika se vyznaþuje dlouhodobým deficitem obchodní bilance. Je to zpĤsobeno
jejich
výsadním
postavením
v roli
importéra.
Velký
potenciál
USA
pĜedstavují inovace, prĤmyslové patenty a dostateþná kupní síla. [46] V této práci bude provedena komparace makroekonomického vývoje se Spolkovou republikou NČmecko. Tato zemČ byla vybrána z dĤvodu, že se jedná o silnou ekonomiku v EvropČ a má významné postavení v Evropské unii a v Evropské mČnové unii. SRN se rozkládá na 357 127 km2 a má pĜibližnČ 81 752 000 obyvatel. Skládá se ze 16 spolkových zemí. NČmecko se mĤže zaĜadit mezi nejvČtší vývozce na svČtČ. Orientuje se pĜedevším zamČĜena na automobilový a strojírenský prĤmysl. Jeho budoucí vývoj je ovlivnČn událostmi kolem japonské jaderné elektrárny ve FukušimČ. NČmecké obyvatelstvo spolu s vládou odmítá jadernou energii a tím by mohlo dojít k rĤstu energií a následnému rĤstu cen jejich produktĤ. [36]
2.1
Hlavní makroekonomické ukazatele
Tato þást se bude zabývat charakteristikou vybraných makroekonomických ukazatelĤ. Mezi nČ se Ĝadí hrubý domácí produkt (dále jen „HDP“), míru nezamČstnanosti, míru inflace a bČžný úþet platební bilance v USA a v NČmecku. Hrubý domácí produkt je definován podle ýeského statistického úĜadu jako celková hodnota statkĤ a služeb, které byly vytvoĜeny na urþitém území v daném þasovém horizontu [10]. Na následujícím obrázku (Obrázek 10) je zobrazen vývoj hrubého domácího produktu 36
vztaženého na jednoho obyvatele v USA a NČmecku v letech 1995 až 2011. NČkteĜí autoĜi používají oznaþení také HDP na hlavu. Takto získaný ukazatel vyjadĜuje jako podíl HDP v bČžných cenách k poþtu obyvatel žijících na území [10]. Z uvedeného grafu vyplývá, že USA dosahuje vyššího HDP na obyvatele než NČmecko. To znamená, že NČmecko potĜebuje na vyrobení stejného množství produkce pĜibližnČ o 0,2 pracovníkĤ více než Spojené státy americké. V obou státech docházelo k mírnému rĤstu od roku 1995 až do roku 2008, kdy ukazatel dosáhl svého maxima. Od roku 2009 se projevují dĤsledky prasknutí bubliny na americkém hypoteþním trhu. Z tohoto dĤvodu docházelo v USA k mírnému poklesu pĜibližnČ o 1600 USD a v NČmecku pĜibližnČ o 1100 USD. ObČ dvČ zemČ dosahovaly pĜibližný propad 3 %. Od roku 2010 dochází k mírnému oživení ekonomiky a rĤstu HDP na obyvatele u obou zemí pĜibližnČ o 1,03%. Tento ukazatel nebyl výraznČ ovlivnČn vzniklou situací na akciové burze ani na americkém hypoteþním trhu. Hrubý domácí produkt na obyvatele
USD 50000 40000 30000 20000 10000
USA
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
0
NČmecko
Obrázek 10: Hrubý domácí produkt na obyvatele (v amerických dolarech)
zdroj: vlastní zpracování dle: [38]
V dobČ vytváĜení bublin a jejich prasknutí nedochází u HDP na obyvatele k výraznému ovlivnČní. Opak je vidČt na následujícím ukazateli, a to reálným rĤstem hrubého domácího produktu. Z nČho vyplývá, jak ekonomika zareagovala na vzniklou situaci. Dalším ukazatelem, který se Ĝadí do skupiny ukazatelĤ mČĜících produkci, je reálný rĤst hrubého domácího produktu. Ten je charakterizován ýeským statistickým úĜadem: o kolik procent reálnČ vzrostlo HDP ve sledovaném roce oproti pĜedchozímu [10]. Na následujícím obrázku (Obrázek 11) je zobrazen jeho vývoj od roku 1995 do roku 2011 v USA a NČmecku. 37
Do obrázku byla pĜidána také úroková míra FEDU a Evropské centrální banky (dále jen „ECB“), které reagují na vznikající situaci na trhu. Pro ECB je stanovena od roku 1999, kdy bylo zavedeno euro a pravomoc z národních bank pĜešla na tuto centrální banku pro Evropskou mČnovou unii. Do roku 1998 používala nČmecká centrální banka diskontní úrokovou sazbu [37]. Od roku 1995 do roku 1999 rostla ekonomika USA. Tento rĤst byl zpĤsoben technologickými zmČnami a tím i zvýšením produktivity. Mírného propadu dosahoval v roce 1998, kdy reagoval FED snížením úrokových sazeb na 4,75 %. Tento krok ekonomiku nastartoval znovu a docházelo k rĤstu. Svého maxima dosahoval v roce 1999, a to ve výši 4,86 %, na rozdíl od NČmecka, kde se ekonomika mezi roky 1995 a 1996 potýkala s hospodáĜskými problémy. V tu dobu docházelo k poklesu o 0,88 %. Od tohoto okamžiku nastartovalo svojí hospodáĜskou politikou zlom a hrubý domácí produkt zaþal rĤst až do roku 2000. Prasknutí bubliny internetových spoleþností zpĤsobilo v USA mezi roky 2000 až 2001 pokles. Od roku 1999 kleslo HDP pĜibližnČ o 3,78 % do roku 2001. Na tuto situaci se snažil zareagovat FED a snižoval úrokové sazby z dĤvodu ochrany pĜed recesí. V roce 2001 klesly úrokové míry na 1,75 %, v roce 2002 na 1,25 % a v roce 2003 se zastavily na 1 % [52]. To mČlo za následek, že došlo k hospodáĜskému oživení a k rĤstu reálného hrubého domácího produktu. Ten rostl až do roku 2004 a zastavil se na výši 3,48 %. Tento rĤst byl zpĤsoben mimo jiné i chováním obyvatelstva, které si poĜizovalo nové nemovitosti a jejich ceny rostly vzhĤru. Dochází k rozvoji bubliny na americkém hypoteþním trhu. Od roku 2004 byly zvyšovány úrokové sazby. V roce 2004 vzrostly na hladinu 2,25 % [52]. Od tohoto okamžiku docházelo k poklesu reálného hrubého domácího produktu, který pokraþoval až do roku 2009. Mezi roky 2004 až 2009 klesl o 7 % a zastavil se na hranici mínus 3,5 %. Na poþátku pádu byl rĤst úrokových sazeb, rĤst nesplaceného hypoteþního dluhu a následné obavy ze schopnosti ho splácet. V tomto období byly zvednuty úrokové míry až na výši 5,25 % v roce 2006 [52]. Všechny tyto faktory mČly za následek prasknutí bubliny na americkém hypoteþním trhu. Ve snaze zachránit ekonomiku docházelo v roce 2007 k poklesu úrokových sazeb na 4,25 %. Tento krok ale nepomohl a ekonomika USA se dostala do recese. Od tohoto okamžiku se snižovaly razantnČ úrokové sazby, které se zastavily až na úrovni 0,25 % a na této úrovni je ponechávaly až do roku 2011 [11]. Od roku 2010 docházelo k oživení a rĤstu o 3,02 %. Tento rĤst byl pouze v roce 2010, protože následnČ docházelo k zpomalení. NČmecká ekonomika se vyvíjela podobnČ jako USA, ale s urþitým þasovým zpoždČním. Od roku 2002 do roku 2003 zažívala ekonomika pokles pĜibližnČ o 3 %. V tento okamžik docházelo k odpoutání ode dna a zaþíná rĤst, který se zastavil na hranici 3,7 % v roce 2007. Od tohoto okamžiku se dostala ekonomika do znaþných problémĤ, které vyvrcholily v roce 38
2009 reálným rĤstem HDP ve výši mínus 5,1 %. Prvním problémem se stala americká hypoteþní bublina, protože NČmecko investovalo do emitovaných CDO, které se do konce roku 2006 zdály zcela bezpeþné. Díky tomuto argumentu se dostávají do problémĤ nČkteré instituce. Jednalo se napĜíklad o nČmeckou banku Deutsche Bank, která odepsala 3 mld. USD. Dalším problémem, který prohloubil recesi, byla Evropská mČnová unie (dále jen „Eurozóna“) [16]. Od roku 1999 se hovoĜilo v EvropČ o tzv. „krizi eurozóny“. Ta byla zpĤsobena falšováním statistik státĤ, které hodlaly pĜijmout Euro. Mezi tyto zemČ patĜily Portugalsko, Irsko, ěecko a ŠpanČlsko a nČkdy také Itálie. Pro tyto zemČ se ustálilo oznaþení PIIGS (v pĜekladu „prasata“). ZmínČné státy byly v tuto dobu pĜed bankrotem a z této situace se jim snaží pomoci Evropská centrální banka a Mezinárodní mČnový fond [27]. Od roku 2009 zaznamenala ekonomika rĤstu 4,2 %. V roce 2011 nepokraþoval tento rĤst stejnČ jako u USA. Dochází k mírnému poklesu pĜibližnČ o 1 %. Vzniklé problémy v EvropČ vyvolaly u Evropské centrální banky obavy a od roku 2009 drží úrokové sazby na 1 % [11]. Reálný rĤst hrubého domácího prouktu
% 8 6 4 2
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
-2
1995
0
-4 -6 FED-úroková sazba
ECB a Bundesbank Deutschland
USA
NČmecko
Obrázek 11: Reálný rĤst hrubého domácího produktu (%) a úrokové sazby FED
Zdroj:vlastní zpracování dle: [38],[46] , [17], [5], [11], [13]
Mezi další významné ukazatele se Ĝadí míra nezamČstnanosti. Podle ýeského statistického úĜadu je míra nezamČstnanosti definována jako podíl poþtu nezamČstnaných na celkové pracovní síle [10]. Na níže uvedeném obrázku (Obrázek 12) je zobrazen vývoj míry nezamČstnanosti v letech 1995 až 2011 v USA a NČmecku. NezamČstnanost je ovlivnČna z velké míry hospodáĜskou situací dané zemČ. Její pĜibližný vývoj se mĤže také odvodit z reálného rĤstu HDP, který je zobrazen výše (Obrázek 11). V dobČ hospodáĜských problémĤ 39
(popĜípadČ recese) se zvyšuje nezamČstnanost a snižuje se v dobách prosperity. Od roku 1995 do roku 2000 docházelo k poklesu nezamČstnanosti v USA. V roce 2000 þinila pouhé 4 %. Tento pokles byl pĜedevším zpĤsoben rozvojem informaþních technologií, internetu a vznikem nových firem. Tento boom se zastavil v roce 2000, kdy praskla bublina na akciovém trhu. Docházelo ke krachu spoleþností a finanþních problémĤ nČkterých firem. Z tohoto dĤvodu se nezamČstnanost vyšplhala na úroveĖ 6 % v roce 2003. Od tohoto okamžiku se rozmáhala bublina na americkém hypoteþním trhu, rostl také zájem o pracovní sílu a nezamČstnanost klesala na 4,6 %. Toto bylo poslední snížení do roku 2011. Od roku 2008 docházelo k nárĤstu míry nezamČstnanosti až na 9,3 %. Ten byl zpĤsoben prasknutím bubliny na americkém hypoteþním trhu, krachem bankovních institucí, finanþními problémy podnikĤ. Vývoj
míry nezamČstnanosti
v NČmecku
je
rozdílný oproti
v USA.
Rostoucí
nezamČstnanost byla zpĤsobena mezi roky 1995 až 1997 hospodáĜskými problémy, které vznikly v dĤsledku slouþení Východního a Západního NČmecka. V této dobČ docházelo k zániku nČkterých firem. Od této doby docházelo k mírnému poklesu nezamČstnanosti až do roku 2001, a to na výši 7,9 %. Od roku 2001 se nČmecká ekonomika potýkala s problémem rostoucí nezamČstnanosti, a proto pĜicházela vláda s Ĝadou reforem v rámci Agendy 2010, které mČly podpoĜit tvorbu nových pracovních míst. Tato reforma bude popsána níže, protože podpoĜila pokles nezamČstnanosti a tím i zmírnila recesi. Od roku 2006 se zmČnil totiž trend, který pĤsobil do souþasnosti na trhu, a to s rostoucí recesí rostoucí nezamČstnanost. [36] Míra nezamČstnanosti
%
USA
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 NČmecko
Obrázek 12: Míra nezamČstnanosti (v %)
zdroj: vlastní zpracování dle:[38]
40
NČmecko se snažilo zmírnit dopady recese na ekonomiku Ĝešením nezamČstnanosti. PĜijímalo mnoho reforem, které mají podpoĜit vytváĜení nových pracovních míst, snížit sociální a zdravotní výdaje. Z tohoto dĤvodu pĜijalo systém „Kurzarbeit“. Jedná se o práci na zkrácený úvazek. Ten má za úkol doplatit zamČstnanci ušlou mzdu a zamČstnavateli jednu tĜetinu sociálního pojištČní. Díky tomuto systému mohly firmy snížit objem produkce a ponechat si stávající pracovní sílu [36]. V následujícím obrázku (Obrázek 12) je zobrazen vývoj zamČstnanosti na þásteþný úvazek, který podpoĜila nČmecká vláda, ve srovnání s USA. Z tohoto obrázku vyplývá, že v NČmecku se zvyšuje každým rokem. Firmy v USA tohoto nástroje využily pouze v roce 2009. Bylo to z dĤvodu hospodáĜské recese, která vznikla v dĤsledku prasknutí bubliny na americkém trhu. Od tohoto okamžiku se tato možnost snižovala. V roce 2011 využívá tohoto zpĤsobu v USA jen 12,6 % firem a v NČmecku kolem 22,1 %.
24
ZamČstnanost na zkrácený úvazek
%
22 20 18 16 14 12
USA
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
10
NČmecko
Obrázek 13: Vývoj zamČstnanosti na þásteþný úvazek (v %)
zdroj:vlastní zpracování, dle: [38]
Dalším ukazatelem je inflace, která charakterizuje danou situaci v zemi. ýeský statistický úĜad definuje míru inflace jako rĤst cenové hladiny spotĜebitelského koše. Tento index se používá ke zhodnocení dĤchodĤ, valorizaci pĜíjmĤ a sociálních pĜíjmĤ [10]. Od roku 1995 pĜistoupili v USA ke zmČnČ výpoþtu inflace. Vláda postupovala ve tĜech krocích. Prvním z nich je pĜechod od aritmetického prĤmČru na geometrický. Dalším krokem byl substituþní efekt, který spoþíval v nahrazení produktĤ, jednalo se napĜíklad o maso. Ekonomové tvrdili, vzroste-li cena hovČzího, kupující ho nahradí kuĜecím. Tento krok mĤže být znaþnČ 41
problematický. Poslední nejvážnČjší zmČna se týkala hédonické úpravy ceny. Tato úprava ceny je podle W. A. Fleckensteina a F. Sheehana definována: „pokud se zvedne cena produktu
i jeho kvalita, je nutno snížit cenové navýšení þástkou, které je pĜímo úmČrné tomu, jak moc vzrostla kvalita produktu“. Toto opatĜení mČlo ale znaþné nedostatky, a to z dĤvodu rozvoje poþítaþové techniky v 90. letech. Je to zpĤsobeno tím, že klesala cena, ale rostla jeho kvalita. V roce 2003 ekonomové od ní ustoupili a následnČ pĜepoþítali všechny hodnoty zpČtnČ. Docházelo totiž ke zkreslování informací, do statistik se dostávaly nepĜesné informace. NapĜíklad v roce 1998 uvádČla statistika hodnotu 351 mld. USD za poþítaþe, ale tato þástka byla ve skuteþnosti o 256 mld. USD nižší [19]. Rozdíl tČchto inflací je vidČt v pĜedchozí kapitole v obrázku (Obrázek 3). Na následujícím obrázku (Obrázek 14) je zobrazen vývoj inflace v letech 1995 až 2011. Z tohoto grafu vyplývá, že v roce 1998 þinila míra inflace 1,5 %. V dĤsledku toho zvýšil v roce 1999 FED úrokové sazby na 5,5 % [52]. BČhem roku 1999 a 2000 docházelo k nárĤstu inflace na úroveĖ 3,38 %. Tento nárĤst byl zpĤsoben rĤstem úrokových sazeb FED a také rĤstem cen poþítaþĤ a další techniky spojené s informacemi. Úrokové sazby se zvyšovaly také proto, že nebylo jasné, jaký bude pĜechod na rok 2000. Snahou ekonomĤ bylo dostat peníze do ekonomiky. RĤst inflace v roce 2000 byl zastaven splasknutím bubliny na akciovém trhu. Tehdy vyšlo najevo, že ceny technologií, které byly spojeny s rozvojem poþítaþĤ a internetu, byly nadhodnoceny [19]. BČhem let 2001 až 2003 docházelo ke snižování úrokových sazeb až na 1 %. Cílem bylo podpoĜit ekonomiku a uchránit ji pĜed recesí. Toto uvolnČní penČžních prostĜedkĤ zpĤsobilo nárĤst inflace. V roce 2005 þinila míra inflace 3,39 %. Z dĤvodu rostoucí inflace zvyšoval FED úrokové sazby na 5,25 %. Tento krok zpĤsobil v následujících letech mírný pokles. V roce 2006 došlo k prasknutí bubliny na americkém hypoteþním trhu a z tohoto dĤvodu se v roce 2007 snížily úrokové sazby na 4,25 % a poté v roce 2008 na 0,25 %. V roce 2009 docházelo k výraznému poklesu spotĜebitelských cen. Klesaly ceny energií, benzínu a nemovitostí. Tento prudký pokles vyvolal deflaci, která þinila mínus 0,35 %. V tomto období odkládaly domácnosti spotĜebu na budoucnost a tím snižovaly tržby. DĤsledkem byl rĤst nezamČstnanosti [39]. DĤsledky deflace na trh práce jsou zobrazeny v obrázku vývoje míry nezamČstnanosti (Obrázek 12). Z pĜedcházejícího je zĜejmé, jak se chovaly USA v nastavování míry inflace. NČmecko nezaznamenalo takové problémy jako USA, protože je souþástí Evropské mČnové unie a tudíž musí plnit Maastrichtská konvergenþní kritéria. NejvČtší pokles zaznamenalo v roce 1999 a v roce 2009. Na míru inflace v roce 2009 mČl vliv propad cen energií a pohonných hmot. Ty klesly meziroþnČ o 18 % [30]. V roce 2009 þinila hodnota inflace
42
0,37 %. Takto nízká hodnota vydržela do roku 2010, kdy stoupla na 1,1 % a v roce 2011 þinila už 2,3 %.
USA
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2000
1999
1998
1997
1996
1995
4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 -0,5 -1
2001
Míra inflace
%
NČmecko
Obrázek 14: Míra inflace (v %)
zdroj: vlastní zpracování dle:[38]
Dalším ukazatelem je platební bilance. VyjadĜuje toky penČz mezi libovolnou ekonomikou a zahraniþím. Je složena z bČžného úþtu a finanþního úþtu platební bilance. Dále se tato práce bude zabývat bČžným úþtem platební bilance, který zahrnuje veškeré pohyby penČz firem a domácností pĜes hranice. Jedná se o platby plynoucí z dovozu a vývozu zboží a služeb. [4] Na následujícím obrázku (Obrázek 15) je zobrazen vývoj bČžného úþtu platební bilance od roku 1995 do roku 2001 v USA a NČmecku. Do roku 2000 mČlo NČmecko záporný bČžný úþet platební bilance. V tuto dobu pĜevyšovaly dovozy nad vývozy. Od tohoto okamžiku docházelo k rĤstu bČžného úþtu platební bilance. Svého maxima dosahoval v roce 2007, byl stanoven na výši 7,49 %. Od tohoto okamžiku docházelo k mírnému poklesu na 6,2 % v roce 2008 a následnČ se pohyboval okolo 5 % od roku 2009. Z tohoto vyplývá, že NČmecko je zamČĜeno pĜedevším na export zboží a služeb. U USA je to opaþný vývoj. Tato zemČ se Ĝadí mezi zemČ s nejvČtším dovozem, proto vykazuje záporný bČžný úþet platební bilance. Od roku 1995 do roku 2001 zažívaly USA konstantní vývoj platební bilance s klesajícím trendem. Od roku 2001 do roku 2006 docházelo k poklesu, který se zastavil v roce 2006 na hranici mínus 5,98 %. Od tohoto okamžiku se zotavuje platební bilance. Od roku 2009 do roku 2011 docházelo ke stabilizaci na hranici mínus 3,09 %. V dobČ rĤstu reálného hrubého produktu nedocházelo k rĤstu bČžného platebního bilance, ale k jejímu poklesu. 43
Od roku 2007, kdy se ekonomika dostává recese, roste bČžný úþet platební bilance. Je to zpĤsobeno rostoucím trendem vývozĤ z USA a klesajícím trendem dovozĤ. BČžný úþet platební bilance
% 10 8 6 4 2
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
-2
1995
0
-4 -6 -8
USA
NČmecko
Obrázek 15: Saldo bČžného úþtu platební bilance (% HDP)
zdroj: vlastní zpracování dle:[38]
V této kapitole byly charakterizovány základní makroekonomické ukazatele, které se mohou spojit do magického þtyĜúhelníku.
2.2
Magický þtyĜúhelník
Magický þtyĜúhelník vyjadĜuje hlavní cíle hospodáĜské politiky. Mezi nČ patĜí þtyĜi základní makroekonomické ukazatele, a to: tempo rĤstu reálného hrubého domácího, míra inflace, míra nezamČstnanosti a saldo bČžného úþtu platební bilance. Tvar þtyĜúhelníkĤ zobrazuje, jak úspČšná ekonomika byla a cílem je dosáhnout co nejvČtší plochy. PĜi zobrazení se musí brát v úvahu, že jednotlivé veliþiny se navzájem ovlivĖují. V následujícím obrázku (Obrázek 16) je zobrazen magický þtyĜúhelník. Z tohoto obrázku vyplývá, že s rĤstem prĤmČrného roþního tempa reálného HDP roste plocha þtyĜúhelníku. Tento vývoj je opaþný u nezamČstnanosti, protože s jejím rĤstem se zmenšuje plocha. Saldo bČžného úþtu platební bilance se chová stejnČ jako reálný rĤst HDP. ZvČtšuje-li se toto saldo, pak roste i plocha þtyĜúhelníku. Posledním ukazatelem je míra inflace, která má stejný vliv jako nezamČstnanost. S jejím rĤstem se plocha þtyĜúhelníku zmenšuje. [25]
44
Obrázek 16: Magický þtyĜúhelník
Zdroj: [25]
Na základČ zkoumání stanovila Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) optimální hodnoty magického þtyĜúhelníku. Ty byly stanoveny na základČ prĤmČru hodnot vyspČlých hodnot. Jejich výše je zobrazena v následující tabulce (Tabulka 3). S tČmito optimálními hodnotami je možné porovnat skuteþný magický þtyĜúhelník. ýím víc se pĜibližuje skuteþný k optimálnímu, tím lze považovat hospodáĜskou politiku zemČ za úþinnČjší. [26] Tabulka 3: Optimální hodnoty podle OECD
Makroekonomický agregát meziroþní tempo rĤstu reálného produktu prĤmČrná roþní míra nezamČstnanosti prĤmČrná roþní míra inflace saldo bČžného úþtu platební bilance
Hodnota (%) 3 5 2 0
zdroj: [26]
V další þásti této kapitoly budou uvedeny magické þtyĜúhelníky USA a NČmecka ve vybraných letech. Analyzovala jsem rok 1998, kdy byla hospodáĜská ekonomika USA nejúspČšnČjší, a rok 2009, v nČmž dochází k hospodáĜské recesi v EvropČ a USA. Než se uvede samotná analýza magických þtyĜúhelníkĤ, je nutné si vyjasnit popisky v následujících obrázcích (Obrázek 17, Obrázek 18). Šrafovaná þára zobrazuje optimum, které je stanovené pomocí OECD. ýerná þára se týká NČmecka. USA je znázornČno šedivou þárou. Mimo tČchto þar je uvedena legenda hodnot pro lepší pĜehlednost.
45
V následujícím obrázku (Obrázek 17) je zobrazen magický þtyĜúhelník v roce 1998 v USA a NČmecku. Reálný rĤst HDP dosahoval v USA 4,40 % a v NČmecku 1,86 %. V obou zemích se pohybovala míra inflace pod optimem, a to ve výši 1 % v NČmecku a 1,55 % v USA. Z tohoto grafu vyplývá, že byla rozlišná míra rĤstu nezamČstnanosti, a to v NČmecku 9,4 % a v USA 4,5 %. Poslední ukazatel, který patĜí do tohoto zobrazení, je bČžný úþet platební bilance. U obou zemí dosahuje záporné hodnoty a to ve výši 2,44 u USA a v NČmecku 0,78. Z toho vyplývá, že v tomto roce tyto zemČ byly zamČĜeny na importy. Z obrázku vyplývá, že je magický þtyĜúhelník pro NČmecko vČtší než optimální. Mohlo by dojít ještČ ke zlepšení, a to z pohledu bČžného úþtu platební bilance. V tomto okamžiku je pod optimem. USA je na tom hĤĜe. Plocha je ve všech sledovaných ukazatelích menší s výjimkou míry inflace, než je stanoveno optimum. Magický þtyĜúhelník USA a NČmecka v roce 1998
reálný HDP
4,4 3 míra nezamČstnanosti
0
bČžný úþet platební bilance
5
4,5
0 Ϯ
1 0
NČmecko USA
míra inflace
reálný rĤst HDP
míra inflace
4,40 1,86
1,00 1,55
bČžný úþet platební bilance - 2,44 - 0,78
míra nezamČstnanosti 9,4 4,5
Obrázek 17: magický þtyĜúhelník pro USA a NČmecko v roce 1998 (v %)
zdroj: vlastní zpracování dle: [38]
Na následujícím obrázku (Obrázek 18) je zobrazen magický þtyĜúhelník v roce 2009 v USA a NČmecku. Na tomto obrázku je vidČt, že dosahuje USA nejmenší plochy. Tato 46
velikost je pĜedevším dána záporným reálným HDP. To þinilo mínus 3,53 % v USA. V tomto ukazateli nabývá hodnoty mínus 5,13 % NČmecko. Tato nízká hodnota je vykompenzována bČžným úþtem platební bilance, který dosahuje 5,92 %. NČmecko se stává v tuto dobu nejvČtším exportérem svČta. USA dosahuje v tomto ukazateli velikosti mínus 2,69 %. V obou zmiĖovaných zemích je velmi nízká míra inflace. Ta zvČtšuje oba magické þtyĜúhelníky. V USA þiní mínus 0,36 % a v NČmecku pouhá 0,38 %. To znamená, že je významnČ pod optimem stanoveným OECD. V pĜípadČ, že by mČly míru inflace na tomto minimum, výraznČ by se zmenšila plocha þtyĜúhelníku. Další ukazatel, který zmenšuje plochu, je míra nezamČstnanosti. Ta je v USA ve výši 9,3 % a v NČmecku 7,8 %. Oba skuteþné magické þtyĜúhelníky jsou menší než optimální. Magický þtyĜúhelník v USA a NČmecku v roce 2009
reálný rĤst HDP 3
Ϭ
0
bČžný úþet platební
Ͳϯ͕ϱϯ
míra nezamČstnanosti 5
0
5,92
2
-0,36
míra inflace
NČmecko USA
reálný rĤst HDP
míra inflace
- 5,13 - 3,53
0,38 - 0,36
bČžný úþet platební bilance 5,92 - 2,69
míra nezamČstnanosti 7,8 9,3
Obrázek 18: Magický þtyĜúhelník USA a NČmecka v roce 2009 (v %)
Zdroj: vlastní zpracování dle: [38]
47
3 DOPADY BUBLIN DO EKONOMIKY Tato kapitola se bude zabývat dopadem bublin do ekonomiky. Práce se vČnovala dvČma hlavním bublinám na pĜelomu 20. a 21. století, a to bublinČ internetových spoleþností a bublinČ na americkém hypoteþním trhu. Bublina internetových spoleþností se zaþala rozvíjet po roce 1995. Impuls k jejímu rozvoji byl dán rozmachem poþítaþových technologií a internetu. Plný rozvoj bubliny zaþíná v roce 1998, kdy vstupují na akciový trh internetové spoleþnosti. Tato bublina praská na poþátku roku 2000. Druhou bublinou byla bublina na americkém hypoteþním trhu. Poþátky této spekulace se spatĜují v roce 2003, kdy se zaþaly odchylovat indexy od trendu. Tato bublina byla zamČĜena na trh nemovitostí a s tím souvisejí úvČry. NejvČtší vliv na ni mČla sekuritizace soukromých úvČrĤ, která následnČ ovlivnila vývoj reálné ekonomiky USA, ale také se pĜelila do ostatních státĤ. Tato kapitola se zamČĜí na analýzu dopadu na vybrané akciové indexy, které byly ovlivnČny z poþátku bublinou internetových spoleþností, a následnČ podpoĜila jejich rĤst také bublina na americkém hypoteþním trhu. V této þásti budou analyzovány indexy ve vztahu k trendové pĜímce, která vyjadĜuje hodnotu, za kterou by mČly být akcie obchodovány. Mimo toho se zamČĜí na jednotlivé fáze bublin, které byly charakterizovány v úvodní kapitole. Bubliny nemČly dopad jenom na akciové indexy, ale také ovlivnily jednotlivé makroekonomické ukazatele. Tato þást se zamČĜí na þtvrtletní rĤst reálného HDP, na kterém lze pozorovat jednotlivé fáze bublin. Bubliny neovlivnily jenom reálný rĤst HDP, ale také míru nezamČstnanosti, míru inflace, vývozy ale také dovozy.
3.1
Dopad bublin na akciové indexy
Tato kapitola se bude vČnovat vývoji vybraných indexĤ, a to: NASDAQ, S&P a DAX. V následujících obrázcích bude popsán vývoj jednotlivých indexĤ k jejich vnitĜní (reálné) hodnotČ. Tato hodnota vyjadĜuje trend, kolem kterého by se mČla daná akcie obchodovat. Hodnota trendu je stanovena na základČ regresní analýzy a pĜi jeho urþení se o bublinách neuvažuje. Trend byl urþen pomocí regresní pĜímky y = a*x + b, kde parametr „a“ je sklon kĜivky a vyjadĜuje rĤst trendu. Parametr „b“ urþuje posunutí na ose y pĜi nulové hodnotČ „x“. Parametry „a“ a „b“ jsou vypoþítány na základČ metody nejmenších þtvercĤ. PĜímky vyjadĜující trend byly sestaveny u indexu NASDAQ a S&P pro roky 1983 až 1995. Pro index DAX bylo použito období až od roku 1987, a to proto, že byl zkonstruován na konci roku 1987. U tČchto tĜí indexĤ se pĜedpokládá, že se v tČchto obdobích neobjevovaly významné bubliny. Druhým charakteristickým prvkem pro tuto pĜímku je index determinance. Jeho 48
velikost se má pohybovat kolem jedné a bude v následujících obrázcích oznaþen „R2“. VyjadĜuje také vČrohodnost modelu. KromČ lineárního trendu je v následujících obrázcích zobrazen exponenciální trend. Ten vystihuje lépe danou situaci na trhu, ale neobjevuje se v následujících analýzách. V této práci se vycházelo z práce Jeana Paula Rodriga a Jitky Veselé, kteĜí zastávají názor, že trend je urþen v obdobích bez bublin a tudíž mají trendy vybraných indexĤ lineární prĤbČh [8] a [49]. K tomuto názoru se pĜiklánČjí i jiní analytici a ekonomové. Na následujícím obrázku (Obrázek 19) je zobrazen vývoj indexu NASDAQ a jeho trendu od roku 1983 do poþátku roku 2013. Index NASDAQ je vyznaþen skladbou akciového portfolia, které je tvoĜeno pĜedevším technologickými akciemi. Trend urþený v následujícím obrázku má tvar: y = 4,5599x + 171,37 a index determinace ve výši 0,986. Z tohoto obrázku vyplývá, že od roku 1995 dochází k nárĤstu hodnoty tohoto indexu. Je to zpĤsobeno bublinou internetových spoleþností, protože index je tvoĜen pĜedevším technologickými akciemi. Od roku 1995 se hodnoty zaþínají odchylovat od trendu a ten roste až do þervence 1998. Od poþátku roku 1995 vzrostl index o 148 %. Rozdíl mezi linií trendu a indexem þiní 848 bodĤ, to je pĜibližnČ 183 %. V tento okamžik se mČní trend a index padá do medvČdí pasti. Tento propad je pĜedstavován hodnotou 1 499 bodĤ. Od tohoto okamžiku se mČní trend na rostoucí. Od roku 1998 se plnČ rozvíjí bublina internetových spoleþností. Tento rĤst pokraþuje až do února 2000, kdy dosahuje hodnoty 4 696 bodĤ, což je o 213 % výše ve srovnání s medvČdí pastí. Rozdíl mezi indexem a linií trendu þiní 3 586 bodĤ, to je 423 %. Od tohoto okamžiku dochází k poklesu z dĤvodu prasknutí bubliny internetových spoleþností. Tento index klesl nejprve do tzv. býþí pasti, která pĜedstavuje hodnotu 1296 bodĤ, to je pokles o 38 %. BČhem následujícího mČsíce se index vrací opČt do svého nového maxima v srpnu 2000, a to ve výši 4 206 bodĤ. V tuto dobu se index zastavil a trend se obrací na klesající. Svého minima dosahuje v záĜí roku 2002 a to na hodnotČ 1172 bodĤ. V tento okamžik trend pĜedstavuje hodnotu 1252 bodĤ. Rozdíl mezi indexem a trendem je mínus 80 bodĤ. V dobČ prasknutí bubliny reaguje FED snižováním úrokových sazeb. Touto politikou pokraþuje až do roku 2003 a zastavuje se na hodnotČ 1 %. Na tuto skuteþnost reaguje akciový trh rĤstem a vynoĜuje se nová bublina na americkém hypoteþním trhu. Tento propad netrvá dlouho dobu a už od Ĝíjna 2002 index roste. Od tohoto okamžiku roste index s menšími výkyvy až do þervence 2006, kdy dosahuje medvČdí pasti na hodnotČ 2 091 bodĤ. Od svého minima zaznamenal rĤst pĜibližnČ 78 %. Od tohoto bodu i nadále index mírnČ roste a v Ĝíjnu 2007 se zastavuje na maximu v 2 859 bodĤ. Tato hodnota se odchyluje od trendu o 1329, to je o 87 %. V tento okamžik se index propadá do býþí pasti. Je to zpĤsobeno tím, že se v tomto roce 49
objevují problémy u finanþních institucí spojené s prasknutím bubliny. V bĜeznu 2008 dosahuje index tzv. býþí pasti na hodnotČ 2 279 bodĤ. Tento pokles nebyl však poslední a v únoru 2009 se index propadl do jeho dna na hodnotu 1378 bodĤ. Hodnota trendu je 1603 bodĤ. To je rozdíl mínus 225 bodĤ. Od tohoto okamžiku znovu nabývá index rĤstu a navrací se na svou vnitĜní hodnotu. Vývoj indexu NASDAQ a trendu od roku 1983 do roku 2013
y = 284,3e0,0074x R2 = 0,8418
1.1.2013
1.1.2011
exponenciální trend
1.1.2009
1.1.2007
1.1.2005
1.1.2003
1.1.2001
lineární trend
1.1.1999
1.1.1997
1.1.1995
1.1.1993
NASDAQ
1.1.1991
1.1.1989
1.1.1987
y= 4,5599x + 171,37 R2 = 0,986 1.1.1985
1.1.1983
body 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
Obrázek 19: Vývoj indexu NASDAQ a trendu v dobČ sledovaných bublin
zdroj: vlastní zpracování dle: [3]
Na následujícím obrázku (Obrázek 20) je zobrazen index S&P spolu s trendem od roku 1983 do poþátku roku 2013. Léta 1983 až 1995 jsou považována za období bez vlivu trendu a díky tomuto období byl sestaven lineární trend ve tvaru: y = 2,4989x + 122,84 a index determinace ve výši 0,9831. Index S&P zahrnuje 500 amerických akcií a jejich výbČr závisí na velikosti trhu, odvČtví a dalších faktorech. Bublina internetových spoleþností se zaþíná projevovat od þervence 1995. Tento index roste až do þervence 1998, kdy dosahuje hodnoty 1120 bodĤ. Od tohoto okamžiku se index propadl do tzv. medvČdí pasti, kdy byl na hodnotČ 957,28 bodĤ a odchyluje se od trendu o 364 bodĤ, to je 61 %. Od srpna 1998 do srpna 2000 roste index S&P. V srpnu 2000 dosahuje svého maxima na hodnotČ 1 518 bodĤ. V tuto dobu se odchyluje od hodnoty trendu o 865 bodĤ, to je 233 %. V tento okamžik se zmČnil trend na klesající, protože dochází k prasknutí bubliny. V záĜí 2001 se index propadá až do tzv. býþí pasti. Nabývá hodnoty 1041 bodĤ. Propad od maxima þinil 46 %. Tento propad byl následován dalším, až do propadu na minima v záĜí 2002, kdy hodnota þiní 815 bodĤ a odchyluje se od trendu o 100 bodĤ. Tehdy se trend mČní a dochází k rĤstu indexu, u nČhož 50
není vidČt protnutí s trendem. Ten roste až do tzv. medvČdí pasti, kdy pĜedstavuje hodnotu 1 102 bodĤ. Do této doby index vzrostl o 35 % ve srovnání s medvČdí pastí. Od tohoto okamžiku dochází i nadále k rĤstu až do svého maxima, které v záĜí roku 2007 dosahuje hodnoty 1 527 bodĤ. V tuto chvíli se od trendu odchyluje od trendu o 662 bodĤ, to je 176 %. Do této doby index vzrostl o 87 % od dna bubliny internetových spoleþností. Tehdy dochází k propadĤm indexu do býþí pasti. Té dosáhl v bĜeznu 2008 na hodnotČ 1323 bodĤ. To je propad o 15 % ve srovnání s maximem. Tento propad se nezastavil a pokraþuje až do dna, kterého dosáhl v únoru 2009. Jeho minimum je na hodnotČ 735,09 bodĤ a hodnota trendu je 907 bodĤ. To znamená, že se odchyluje o mínus 172 bodĤ. V tento okamžik se trend mČní a roste na svou vnitĜní hodnotu, které dosahuje v þervnu 2009. Vývoj indexu S&P a trendu od roku 1983 do roku 2013 y = 202,08e0,0064x R² = 0,8476
S&P
lineární trend
1.1.2013
1.1.2011
1.1.2009
1.1.2007
1.1.2005
1.1.2003
1.1.2001
1.1.1999
1.1.1997
1.1.1995
1.1.1993
1.1.1991
1.1.1989
y = 2,4989x + 122,84 R2 = 0,9831
1.1.1987
1.1.1985
1.1.1983
2000 body 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
exponenciální trend
Obrázek 20: Vývoj indexu S&P a trendu v dobČ sledovaných bublin
zdroj: vlastní zpracování dle: [2]
Na následujícím obrázku (Obrázek 21) je zobrazen vývoj indexu DAX a trendu od roku 1987 do poþátku roku 2013. Index DAX zahrnuje 30 nejbonitnČjších nČmeckých akcií z tržního segmentu Prime Standard. Tento index byl zkonstruován na konci roku 1987. NČmecká burza urþila poþáteþní hodnotu ve výši 1 000 bodĤ [49]. Toto období je odlišnČ stanoveno proto, že index byl zkonstruován až na konci roku 1987 a zafixován na hodnotČ 1 000 bodĤ. I pro tento index byl stanoven trend mezi obdobím 1987 až 1995 a má tvar: y = 11,205x + 1 122 a index determinace má R2 = 0,8058. Poþátek spekulace se projevuje na indexu v záĜí roku 1996, kdy dochází k oddalování indexu od trendu. Toto oddálení þinilo 341 bodĤ. Od tohoto okamžiku roste index DAX až do tzv. medvČdí pasti, která pĜedstavuje 51
hodnotu 4 475 bodĤ. Od záĜí roku 1996 do záĜí 1998 rostl index pĜibližnČ o 69 %. MedvČdí past trvala u indexu DAX delší þasové období než u ostatních analyzovaných indexĤ. Tato situace trvala až do þervence 1999, kdy se trend mČní a index roste do svého maxima v únoru 2000. Index se zastavil na hodnotČ 7 645 bodĤ a trend se pohybuje okolo 2 770 bodĤ. To je výše o 176 %. V tuto dobu dochází k projevĤm prasknutí bubliny a trend se mČní na klesající. Propad se zastavil v býþí pasti na hodnotČ 4 308 bodĤ v záĜí 2001, ale tento pokles nebyl poslední a pokraþuje se do dna v bĜeznu 2003. Toto dno pĜedstavuje hodnotu 2 424 bodĤ a odchyluje se od hodnoty trendu o mínus 760 bodĤ. Nyní se trend mČní a dochází k rĤstu indexu. Lze Ĝíci, že od tohoto okamžiku se projevuje bublina na americkém trhu. Index roste až do medvČdí pasti, která pĜedstavuje hodnotu 5 682 bodĤ a nárĤst byl o 134 % ve srovnání s minimem v bĜeznu 2003. Od této doby nabývá rĤstu až do svého vrcholu, kterého dosáhl na hodnotČ 8 067 bodĤ v prosinci roku 2007. Tehdy se projevuje prasknutí bubliny a index klesá nejprve do býþí pasti, která má v bĜeznu 2008 hodnotu 6 535 bodĤ. Toto období neznamenalo zmČnu trendu na rostoucí a dochází i nadále k poklesĤm. Pokles se zastavil na hodnotČ 3 844 bodĤ a trend je v únoru 2009 3 980 bodĤ. Rozdíl mezi tČmito hodnotami þiní mínus 136 bodĤ. Tento index má obdobný vývoj jako index NASDAQ a S&P a dochází u nČho také k opČtovnému navrácení na vnitĜní hodnotu a následnému rĤstu.
9000
body
Vývoj indexu DAX a trendu od roku 1987 do roku 2013 y = 1425,2e0,006x R2 = 0,7714
7500 6000 4500 3000
y = 11,205x + 1 122 R2 = 0,8058
1500
DAX
lineární trend
1.1.2012
1.1.2010
1.1.2008
1.1.2006
1.1.2004
1.1.2002
1.1.2000
1.1.1998
1.1.1996
1.1.1994
1.1.1992
1.1.1990
1.1.1988
0
exponenciální trend
Obrázek 21: Vývoj indexu DAX a trendu v dobČ sledovaných bublin
zdroj: vlastní zpracování dle: [1]
Ve výše uvedených obrázcích (Obrázek 19, Obrázek 20, Obrázek 21) byly analyzovány vybrané akciové indexy NASDAQ, S&P a DAX pro bubliny internetových spoleþností 52
a bubliny na americkém hypoteþním trhu. Poslední bublina praskla v roce 2007 a indexy dosahovaly svého dna v roce 2009. Od této doby se pĜedpokládalo, že se indexy zaþnou pohybovat kolem trendové kĜivky, která byla stanovena mezi roky 1983 až 1995. K této situaci nedochází a index se znovu odchyluje. Index NASDAQ se na konci roku 2010 odchyluje pĜibližnČ o 55 % a i v následujících letech pokraþuje v tomto trendu odchylování. Na poþátku roku 2013 þiní rozdíl od trendu pĜibližnČ 73 %. Index S&P má obdobný vývoj jako index NASDAQ. Zaþíná se také výraznČ odchylovat o 26 % od hodnoty trendu v bĜeznu 2010. V roce 2013 þiní rozdíl pĜibližnČ 49 % od trendu. Posledním analyzovaným indexem je DAX. Ten má podobný trend jako ostatní zmiĖované indexy. V Ĝíjnu 2010 se odchyluje pĜibližnČ o 57 % a v roce 2013 þiní rozdíl 70 % nad hodnotou trendu. Tento rĤst mĤže být zpĤsoben novČ vznikajícími bublinami, které se vynoĜují na trhu. Analytici stanovili na poþátku roku 2013 v USA šestnáct varovných oblastí, kterými jsou: vysokoškolské uþebnice, þínské nemovitosti, virtuální cena Bitcoin, americké státní dluhopisy, zbranČ, zemČdČlská pĤda v USA, nemovitosti ve Phoenixu a San Francisku, umČní, sektor zdravotnictví v USA, Evropa, dĜevo, školné v USA, pivo lokálních znaþek, kanadský realitní trh, komodity ale také americké akcie [35]. Z komodit se jedná pĜedevším o zlato, jehož cena za posledních 30 let rostla. Tento stav byl zastaven v dubnu 2013, kdy se komodita propadla o 8 % a analytici tvrdí, že tento trend bude pokraþovat. Tento pokles mĤže být zpĤsoben finanþními problémy Kypru, sníženými nákupy zlata z Indie a FED uvažuje o navyšování úrokových sazeb. [9] Tento vliv rĤzných oblastí ovlivní následnČ také budoucí vývoj akciových trhĤ. Je možné urþit predikovaný vývoj vybraných indexĤ pomocí Box-Jenkinsonovy metodologie. Tato metoda pracuje s klouzavými souþty, autoregresními a smíšenými modely [7]. V této práci bude použit autoregresní model, pomocí kterého se provede predikce budoucího vývoje hodnot od bĜezna 2013 do prosince 2014. ZpĤsob výpoþtu je uveden v pĜíloze. V následujícím obrázku (Obrázek 22) je zobrazen vývoj vybraných indexĤ NASDAQ, S&P a DAX od roku 1995 do roku 2014. Z tohoto modelu vyplývá, že se pĜedpokládá, že od tohoto okamžiku bude docházet k propadu všech sledovaných indexĤ. Tento vývoj vychází ze tvaru modelu, který byl stanoven: •
pro index NASDAQ: y(t) = 1,02 * y(t-1) – 0,04 * y(t-2) + 0,66,
•
pro index S&P je y(t) = 1,01 * y(t-1) - 0,02 * y(t-2) + 0,94,
•
a pro index DAX je y(t) = 1,08 * y(t-1) – 0,06 * y(t-2) + 0,57.
Z tČchto rovnic vyplývá, že hodnota indexu v roce t je stanovena pomocí dvou pĜedchozích hodnot indexu. Z tohoto modelu lze pĜedpokládat, že klesne hodnota indexu do konce roku 2014 u indexu NASDAQ o 33 %, u S&P o 21 % a u DAX o 37 % ve srovnání s únorem 2013. 53
Tento vývoj mĤže být ve skuteþnosti odlišný z dĤvodu vzniku nových bublin nebo situace natrhu. Vývoj vybraných indexĤ od roku 1995 do roku 2014
Predikce NASDAQ
Predikce S&P
Predikce DAX
NASDAQ
S&P
DAX
1.1.2014
1.1.2013
1.1.2012
1.1.2011
1.1.2010
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
1.1.1999
1.1.1998
1.1.1997
1.1.1996
1.1.1995
1.1.2009
poþátek predikce
9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
Obrázek 22: Vývoj vybraných indexĤ od roku 1995 do roku 2014
zdroj: vlastní zpracování a vlastní výpoþty dle: [1],[2],[3],[7]
V této kapitole byly popsány jednotlivé indexy, které budou následnČ struþnČ shrnuty v tabulkách. Ty jsou zamČĜené na významné body v jednotlivých fázích bubliny, které byly charakterizovány v obrázku (Obrázek 2) v úvodní kapitole. V následujících tabulkách jsou zobrazeny hodnoty indexu a trendu. NáslednČ je stanoven rozdíl mezi hodnotou indexu a trendu. Tento rozdíl je také vyjádĜen v procentech. Mimo tČchto rozdílĤ byl do tabulek zapracován také okamžik, ve kterém se tyto body vyskytovaly. První tabulka (Tabulka 5) se zamČĜila na bublinu internetových spoleþností. Poþátky této spekulace se objevují na poþátku roku 1995 u indexu NASDAQ, ten je následován indexem S&P a na závČr indexem DAX. V záĜí roku 1996 se totiž bublina projevuje s þasovým zpoždČním i na nČmeckém indexu. Z této tabulky vyplývá, že dochází k nárĤstĤm rozdílu mezi indexy a trendem v dobČ, kdy rostou do svého vrcholu. NejvČtší nárĤsty zaznamená index NASDAQ, který je zamČĜen pĜedevším na technologické akcie a v dobČ maxima nabývá rozdílu 423 %. Druhý nejvČtší rozdíl dosahuje index DAX. Oba indexy nabývají maxima ve stejný okamžik v únoru 2000, i když se bublina v EvropČ projevuje s þasovým zpoždČním až v záĜí 1996. Ze všech sledovaných indexĤ je zĜejmé, že se nad trendem vyskytují už na poþátku spekulace. NejménČ se odchyluje index NASDAQ na hodnotČ 9 %, ten je následován S&P a indexem DAX. 54
Období medvČdí pasti lze považovat za obdobné, do té se dostává index NASDAQ a S&P ve stejný okamžik v srpnu 1998. V tento okamžik se index NASDAQ odchyluje od trendu o 46 % a S&P o 32 %. Index DAX padá do medvČdí pasti až v záĜí 1998 a odchyluje se o 74 %. V tuto dobu se také odchyluje nejvíce, ale jak vyplývá z obrázku vývoje indexu DAXU (Obrázek 21), tato past trvala delší období než u ostatních sledovaných indexĤ. Od období medvČdí pasti do února 2000 index narĤstá u NASDAQ a DAX, kdy dosahuje maximální hodnoty. Jak už bylo uvedeno, index NASDAQ se odchyluje o 423 % a DAX se liší o 176 %. Index S&P nabývá maxima až v srpnu 2000, kdy se od trendu odchyluje o 132 %. Trend vývoje indexu se mČní od dosažení vrcholu a zmČnil se na klesající. Indexy propadaly nejprve do býþí pasti, které dosáhl nejdĜíve index NASDAQ v kvČtnu 2000 a v tuto dobu se odchyluje o 302% od trendu. Do býþí pasti se dostávají ostatní indexy až v záĜí 2011. U indexu S&P þiní rozdíl 52 % a u indexu DAX þiní 44 %. Od tohoto bodu se index nadále propadá. Index NASDAQ a DAX se propadá pod vnitĜní hodnotu. NASDAQ je pod trendem o 7 % a DAX je pod trendem o 3 %. Index S&P se nepropadl pod trend, pouze se snížil rozdíl na 14 %. Tabulka 4: Dopad bubliny internetových spoleþností na hodnotu indexu
Index termín NASDAQ
hodnota indexu trend rozdíl termín
S&P
hodnota indexu trend rozdíl termín
DAX
hodnota indexu trend rozdíl
Poþátek spekulace leden 1995 775 709 66 9% þervenec 1995 562 500 62 12 % záĜí 1996 2 652 2 310 342 15 %
MedvČdí past srpen 1998 1 499 1 029 470 46 % srpen 1998 957 593 364 32 % záĜí 1998 4 475 2 579 1 896 74 %
Vrchol
Býþí past
Dno
únor kvČten záĜí 2000 2000 2002 4 697 3 401 1 172 1 111 1124 1 252 3 586 2 227 - 80 423 % 302 % - 7% srpen záĜí záĜí 2000 2001 2002 1 518 1041 815 653 685 715 865 356 100 132 % 52 % 14 % únor záĜí bĜezen 2000 2001 2003 7 645 4 308 2 424 2 770 2 983 3 184 4 875 1 325 - 760 176 % 44 % -3% zdroj: vlastní zpracování dle:[1],[2],[3]
V pĜedchozí tabulce byla charakterizována bublina internetových spoleþností a nyní tato þást bude zamČĜena na bublinu na americkém hypoteþním trhu. Z tabulky (Tabulka 5) vyplývá, že v období této bubliny nedocházelo k významnému ovlivĖování akciové burzy 55
jako u bubliny internetových spoleþností. Bublina na americkém hypoteþním trhu praská v roce 2006, ale akciové indexy rostou ještČ v roce 2007. Bylo to zpĤsobeno tím, že je ovlivnily problémy finanþních institucí a bank. Poþátek spekulace je odlišný pro každý index. U indexu NASDAQ byl poþátek stanoven na listopad 2002 a rozdíl hodnoty indexu a trendu þinil 17 %. Pro index S&P je poþátek v bĜeznu 2003 s odchylkou 16 % od trendu. Poslední index je DAX, který se odchyluje v þervnu 2003. Toto odchýlení je 3 body od trendu, to je 0 %. Tento rozdílný okamžik zahájení spekulace je dán složením jednotlivých indexĤ, protože index NASDAQ obsahuje pĜedevším technologické akcie, zatímco v ostatních indexech jsou zastoupeny rozdílné akcie z rĤzných odvČtví. Tyto indexy rostou do medvČdí pasti, které jako první dosáhl první index S&P. Je to proto, že obsahuje 500 rĤzných akcií a nezasáhl ho takový pokles u bubliny internetových spoleþností. MedvČdí pasti dosahuje na hodnotČ 1 102 bodĤ v þervenci 2004 a odchyluje se od trendu o 43 %. Ostatní sledované indexy mají obdobné tempo rĤstu, ale medvČdí pasti nabývají v þervenci 2006. Index NASDAQ na hodnotČ 2 091 bodĤ, to je 43 % od trendu. Index DAX je na hodnotČ 5 682 a odchyluje se o 54 %. Od medvČdí pasti dochází k dalšímu rĤstu, který je zastaven u indexu S&P záĜí 2007 na hodnotČ 1527 bodĤ a odchyluje se o 77 %. U indexu NASDAQ nabyl vrcholu v Ĝíjnu 2007, kdy þinil 2 859 bodĤ a odchýlil se o 87 %. Poslední index, který nabyl vrcholu, byl DAX. Ten v prosinci 2007 þiní 8 067 bodĤ a rozdíl od trendu je 110 %. Dosažení vrcholu akciových indexĤ zažívá þasové zpoždČní, protože ekonomové mluví o prasknutí této bubliny už v roce 2006. Je to zpĤsobeno tím, že hnacím motorem ekonomiky byl trh nemovitostí a od roku 2006 dochází k poklesu zájmu o nČ. Na akciových indexech se projevují problémy finanþních institucí. Jedná se pĜedevším o banky a fondy. Od svého maxima indexy spadly do býþí pasti, které nabývají ve stejný okamžik, a to v bĜeznu 2008. Býþí pasti nabývá NASDAQ na hodnotČ 2 279 bodĤ, to je 47 % nad hodnotou trendu a pokles þiní 25 % ve srovnání s vrcholem. Index S&P spadl na hodnotu 1 323 bodĤ a stále se odchyluje od trendu o 50 %. Posledním analyzovaným indexem je DAX, který dosahuje výše 6 535 bodĤ a rozdíl od trendu þiní 69 %. Býþí past nezastavila propady jednotlivých indexĤ a ty spadají na své dno. Toho dosahují všechny indexy shodnČ v únoru 2009. Index NASDAQ se zastavil na hodnotČ 1 378 bodĤ a je pod trendem o 14 %. Dalším indexem je S&P, který þinil 735 bodĤ v dobČ svého pádu a je pod hranicí trendu o 19 %. Posledním analyzovaným indexem je DAX, který se zastavuje na hodnotČ 3 844 bodĤ a pokles þiní pouze 3 % pod hodnotu trendu. Tento index zaznamenal pro trend nejmenší propad.
56
Tabulka 5: Dopad bubliny na americkém hypoteþním trhu na hodnotu indexu
Index termín NASDAQ
hodnota indexu trend rozdíl termín
S&P
hodnota indexu trend rozdíl termín
DAX
hodnota indexu trend rozdíl
Poþátek spekulace listopad 2002 1 479 1 261 218 17 % bĜezen 2003 848 730 118 16 % þerven 2003 3 221 3 218 3 0%
MedvČdí past þervenec 2006 2 091 1 462 629 43 % þervenec 2004 1 102 770 332 43 % þervenec 2006 5 682 3 683 1 999 54 %
Vrchol
Býþí past
Dno
Ĝíjen bĜezen únor 2007 2008 2009 2 859 2 279 1 378 1 530 1 553 1 603 1 329 726 - 225 87 % 47 % - 14% záĜí bĜezen únor 2007 2008 2009 1 527 1323 735 865 880 907 662 443 - 172 77 % 50 % - 19 % prosinec bĜezen únor 2007 2008 2009 8 067 6 535 3 844 3 823 3 857 3 980 4 244 2 678 - 136 110 % 69 % -3% zdroj: vlastní zpracování dle:[1],[2],[3]
Z výše uvedených tabulek (Tabulka 4 a Tabulka 5) vyplývá, že indexy prožívají v období vzniku bublin stejné trendy. V dobČ rozvíjení bublin roste rozdíl mezi indexem a trendem až do jejich vrcholu. Po jeho dosažení však postupnČ padají do býþí pasti s tím, že klesá i rozdíl. NáslednČ nedochází k oživení indexu a propadají se do dna. Toto dno je ve vČtšinČ pĜípadĤ pod hodnotou trendu. V tuto dobu by se mČl vývoj indexu otoþit a mČlo by docházet k vývoji okolo nČho. Z výše provedené analýzy obrázku (Obrázek 19, Obrázek 20, Obrázek 21) vyplývá, že nedochází k oscilaci kolem trendu, ale znovu dochází k prudkému nárĤstu na vnitĜní hodnotu. To mĤže znamenat, že se na trhu objevuje nová spekulace. Je nutné také podotknout, že jednotlivé fáze vybraných bodĤ probíhaly v odlišném þasovém horizontu. Ten je zobrazen na následujícím obrázku (Obrázek 23) a z nČj vyplývá, že v první polovinČ vývoje bublin je vysoký poþet mČsícĤ. S rostoucí spekulací na trhu se poþet mČsícĤ snižuje. Nejdelší období ve vývoji indexu je do vzniku medvČdí pasti, kdy se u indexu NASDAQ a S&P pohybuje okolo 40 mČsícĤ. Výjimku tvoĜí pouze index S&P, který dosahuje 16 mČsícĤ u bubliny na americkém trhu a index DAX u bubliny internetových spoleþností. V období od tzv. medvČdí pasti do vrcholu se zkracuje doba, po kterou se rozvíjí spekulace. Výjimku tvoĜí index NASDAQ, u kterého se doba pohybuje u obou bublin okolo 18 mČsícĤ. Od tohoto období se doba mezi jednotlivými fázemi zkracuje. Nejkratší období je u obou bublin v dobČ mezi vrcholem a býþí pastí. Nejnižší je u indexu NASDAQ, a to ve výši 3 a 5 mČsícĤ, a nejvyšší je u indexu DAX na hodnotČ 19 mČsícĤ u bubliny internetových spoleþností. 57
U tohoto indexu se totiž projevuje þasové zpoždČní dopadu této bubliny do Evropy. V období od býþí pasti do dna trval prĤbČh pĜibližnČ 12 mČsícĤ. Výjimku tvoĜil index NASDAQ u bubliny internetových spoleþnosti, který klesal 28 mČsícĤ. Z tČchto uvedených dat lze spoþítat kolik mČsícĤ trvala bublina od poþátku spekulace do dna v rámci jednotlivých indexĤ. Tato celková období se budou lišit od celkové délky bubliny. Je to proto, že se do nich zapoþítává období pĜed zahájením spekulace a následné oživení k linii trendu. U indexĤ NASDAQ trvala bublina internetových spoleþností 91 mČsícĤ a bublina na americkém hypoteþním trhu 75 mČsícĤ. Bublina na americkém hypoteþním trhu byla u indexu NASDAQ kratší o 16 mČsícĤ. Dalším sledovaným indexem byl S&P, u nČho trvala bublina internetových spoleþností 86 mČsícĤ a bublina na americkém hypoteþním trhu mČla délku 73 mČsícĤ. Rozdíl mezi bublinami byl 13 mČsícĤ. V pĜípadČ srovnání obou indexĤ se bubliny projevovaly u indexu NASDAQ delší þasové období. Posledním analyzovaným indexem byl DAX. Bublinu internetových spoleþností vymezuje v délce 78 mČsícĤ a bublinu na americkém hypoteþním trhu na 68 mČsícĤ.
bublina internetových spoleþností
bublina na americkém hypoteþním trhu
Poþet mČsícĤ mezi jednotlivými významnými body bublin DAX S&P NASDAQ
15
44
DAX S&P NASDAQ
18
42 0
18 13
24
37
20
40
11
5
19
17
24
11
8
38
16
11
3
17
37
3 60
12 28 80
do medvČdí pasti
od medvČdí pasti do vrcholu
od vrcholu do býþí pasti
od býþí pasti do dna
100 poþet mČsícĤ
Obrázek 23: Vývoj poþtu mČsícĤ mezi jednotlivými významnými body bublin
zdroj: vlastní zpracování dle: [1], [2], [3]
Vznik a vývoj bublin se mĤže rozdČlit do þtyĜ fází, které byly vymezeny v úvodní kapitole v obrázku (Obrázek 2). Pomocí dat získaných na základČ analýzy jednotlivých vybraných indexĤ (Obrázek 19, Obrázek 20, Obrázek 21) byly stanoveny jednotlivé fáze bublin. Fáze lze rozdČlit na utajovanou fázi, povČdomou fázi, spekulativní fázi a fázi prasknutí. Tyto fáze jsou delší než období popsána v obrázku (Obrázek 23) výše. Do tČchto období se poþítá totiž i situace, kdy není jasné, jestli vznikne nČjaká bublina. V následující tabulce jsou zobrazeny 58
jednotlivé fáze pro analyzované indexy NASDAQ, S&P a DAX. Mimo období, ve kterých se vyskytovaly tyto bubliny, je také urþen poþet mČsícĤ, kdy fáze trvala. Pro lepší pochopení jsou tyto fáze zobrazeny graficky v obrázku (Obrázek 24). Tabulka 6: Fáze bubliny internetových spoleþností u vybraných indexĤ
Fáze bublin utajená fáze povČdomá fáze spekulativní fáze fáze prasknutí
Index NASDAQ S&P DAX NASDAQ S&P DAX NASDAQ S&P DAX NASDAQ S&P DAX
Období Poþet mČsícĤ od do leden 1991 prosinec 1994 48 leden 1992 þerven 1995 42 srpen 1993 srpen 1996 37 leden 1995 Ĝíjen 1998 46 þervenec 1995 Ĝíjen 1998 41 záĜí 1996 bĜezen 1999 31 listopad 1998 únor 2000 16 listopad 1998 srpen 2000 22 duben 1999 únor 2000 11 bĜezen 2000 Ĝíjen 2002 31 záĜí 2000 prosinec 2002 33 bĜezen 2000 kvČten 2003 27 zdroj: vlastní zpracování dle: [1],[2],[3]
Druhou analyzovanou bublinou byla bublina na americkém hypoteþním trhu. Ta se plnČ rozvíjí od roku 2003 a plynule navázala na bublinu internetových spoleþností. V této tabulce (Tabulka 7) jsou zobrazeny jednotlivé fáze bublin s obdobím a poþtem mČsícĤ, ve kterých se vyskytovala. Pro lepší pochopení bude tato tabulka analyzována v následujícím obrázku (Obrázek 24). Tabulka 7: Fáze bubliny na americkém hypoteþním trhu u vybraných indexĤ
Fáze bublin utajená fáze povČdomá fáze spekulativní fáze fáze prasknutí
Index NASDAQ S&P DAX NASDAQ S&P DAX NASDAQ S&P DAX NASDAQ S&P DAX
Období od do Ĝíjen 2002 Ĝíjen 2002 leden 2003 únor 2003 kvČten 2003 kvČten 2003 listopad 2002 záĜí 2006 bĜezen 2003 listopad 2004 þerven 2003 listopad 2006 Ĝíjen 2006 Ĝíjen 2007 prosinec 2004 záĜí 2007 prosinec 2006 prosinec 2007 listopad 2007 duben 2009 Ĝíjen 2007 kvČten 2009 leden 2008 duben 2009
Poþet mČsícĤ 1 2 1 47 14 41 13 34 13 18 20 16
zdroj: vlastní zpracování dle: [1],[2],[3]
V následujícím obrázku (Obrázek 24) jsou zobrazeny jednotlivé fáze bublin pro vybrané analyzované indexy. KromČ tČchto fází je zobrazen také poþet mČsícĤ, po které tato situace na 59
trhu trvala. Ve výše uvedených obrázcích (Obrázek 19, Obrázek 20, Obrázek 21) byla provedena analýza indexu NASDAQ, S&P a DAX a pomocí ní byly stanoveny jednotlivé intervaly. První projevy bublin se objevují v lednu 1991, kdy se zaþíná zrychlovat tempo rĤstu indexu NASDAQ. Poþátky samostatné spekulace se objevují až v lednu 1995, kdy se rozmáhá poþítaþová technologie. U indexu S&P se projevuje v lednu 1995 a u indexu DAX zaþíná až v srpnu 1993. Toto první období je pomČrnČ dlouhé a trvá okolo 40 mČsícĤ, to je okolo tĜí let. Další fáze se rozvíjí po protnutí indexu s trendem a výrazném nárĤstu indexu. Toto období se nazývá povČdomá fáze. V této fázi se rozvíjí bublina až do období, kdy se objevují první spekulace. U indexu NASDAQ a S&P k tomu dochází v Ĝíjnu 1998 a index DAX tohoto dosahuje až v bĜeznu 1999. Z pĜedešlé analýzy vyplývá, že se v této fázi potýkal s problémy dostat se z medvČdí pasti. I toto období trvá prĤmČrnČ okolo 40 mČsícĤ. Na nČ navazuje spekulativní období, ve kterém se snižuje poþet mČsícĤ. Toto období nastává u indexu NASDAQ a S&P od listopadu 1998. Index DAX toho dosahuje v dubnu 1999. V tomto období se zkracuje doba okolo 15 mČsícĤ a nejkratší je u indexu DAX, a to 11 mČsícĤ. V tento okamžik dochází ke splasknutí bubliny internetových spoleþností a nabytí nového paradigmatu. Trend se zmČnil na klesající a bublina se dostává do fáze prasknutí. To se projevuje u indexu NASDAQ a DAX od bĜezna 2000. Index S&P pĜešel do tohoto bodu až v záĜí 2000. V této propadové fázi se indexy drží až do svého minima a následného oživení. Tímto oživením tato bublina konþí. Index NASDAQ ho ukonþil v Ĝíjnu 2002, index S&P v prosinci 2002 a index DAX až v kvČtnu 2003. Oživením by se index mČl navrátit do pozice na úrovni trendu a oscilovat okolo nČho, ale v tento okamžik se tomu nestává a vynoĜuje se nová bublina na americkém hypoteþním trhu. Ve srovnání s bublinou internetových spoleþností je úvodní fáze velmi krátká a utajovaná, pohybuje se okolo jednoho mČsíce. Tento signál by mČl být pro ekonomy varovný, ale to se nestalo. Bublina se už v listopadu 2002 u indexu NASDAQ dostává do povČdomé fáze. V tomto pĜípadČ se nejedná o akciovou bublinu, proto tato etapa trvá 47 mČsícĤ. Tento index je v bĜeznu 2003 následován S&P, ale tato fáze trvala pouze 14 mČsícĤ a v listopadu 2004 se projevuje spekulativní fáze. U indexu DAX je vidČt znaþné þasové zpoždČní. Tato povČdomá fáze sice byla zahájena v þervnu 2003, ale pĜechází do spekulativní fáze až v listopadu 2006. To je o 2 roky pozdČji než u indexu S&P. Spekulativní fáze byla zahájena indexem S&P a trvala 34 mČsícĤ, do záĜí 2007, kdy tato bublina vytvoĜená na akciové burze praská. Index NASDAQ se dostává do spekulativní fáze v Ĝíjnu 2006 a je následován indexem DAX v prosinci 2006. V roce 2007 dochází ke srovnání rychlosti a všechny indexy se zastavují ve svém vrcholu. Toho dosahuje v záĜí 2007 nejdĜíve index S&P, po nČm vrcholu dosahuje v Ĝíjnu 2007 index NASDAQ a na závČr v prosinci 2007 60
dosahuje maxima DAX. V této dobČ dochází k propadĤm pod linii trendu a následnému oživení. Konec této fáze spekulativní bubliny lze zaĜadit do období okolo dubna 2009. U jednotlivých indexĤ dochází k rozdílným délkám poþtu mČsícĤ v jednotlivých fázích bublin. Lze Ĝíci, že delší období jsou v období vzniku a rĤstu bubliny a postupným pĜibližováním k vrcholu se tyto intervaly snižují. Výjimku tvoĜila pouze bublina na americkém hypoteþním trhu ve své poþáteþní fázi, ve které dochází ke krytí s poslední fází prasknutí bubliny internetových spoleþností. Z délek jednotlivých fází bublin lze usoudit, jak dlouho trvaly bubliny u jednotlivých indexĤ. Bublina internetových spoleþností trvala 141 mČsícĤ u indexu NASDAQ, 138 mČsícĤ u indexu S&P a 106 mČsícĤ u indexu DAX. Bublina na americkém hypoteþním trhu trvala kratší období než pĜedchozí bublina, což je zpĤsobeno tím, že došlo k pĜekrytí fází a v dobČ utajované fáze ještČ doznívala fáze prasknutí bubliny internetových spoleþností. Z toho dĤvodu je doba stanovena na 79 mČsícĤ u indexu NASDAQ, 70 mČsícĤ u indexu S&P a 71 mČsícĤ u indexu DAX. Je možné usoudit, že obČ tyto zmiĖované spekulace trvaly pĜibližnČ stejnou dobu. V pĜípadČ, kdy by nebyla bublina internetových spoleþností, by se utajovaná fáze pohybovala okolo 40 mČsícĤ.
bublina internetových spoleþností
bublina na americkém hypoteþním trhu
Poþet mČsícĤ v jednotlivých fázích bublin DAX 1 S&P 2 14
utajená
33 16
46 50
povČdomá
27 22
41
48 0
11
31
42
NASDAQ
18
13
47 37
S&P
20
34
NASDAQ 1 DAX
16
13
41
100
spekulativní
prasknutí
31 150 poþet mČsícĤ
Obrázek 24: Vývoj poþtu mČsícĤ v jednotlivých fázích bublin vybraných indexĤ
zdroj: vlastní zpracování dle: [1], [2], [3]
61
3.2
Dopad na makroekonomické ukazatele
Dopad výše analyzovaných bublin nemČl dopad jenom na akciový trh. Tyto bubliny se projevily také na makroekonomických ukazatelích. Tato þást se zamČĜí na dopad bublin na þtvrtletní reálný rĤst HDP, míru nezamČstnanosti a míru inflace. V následující tabulce (Tabulka 8) jsou zobrazeny korelaþní koeficienty u vybraných ukazatelĤ v USA a NČmecku. Ty charakterizují míru intenzity na intervalu od nuly do jedné (popĜípadČ od nuly do mínus jedné) [33]. Z této tabulky vyplývá, že pro obČ zemČ platí stejné závislosti s výjimkou míry nezamČstnanosti, o které lze Ĝíct, že nezávisí na reálném rĤstu HDP. S rĤstem reálného hrubého produktu roste míra inflace a klesá nezamČstnanost. U úrokových sazeb platí, že jestliže rostou, pak zvyšují reálný rĤst HDP a inflace a snižuje se nezamČstnanost. Posledním ukazatelem je bČžný úþet platební bilance (dále jen „PB“). Ten vykazuje u USA velmi nízké hodnoty, a tudíž lze pĜedpokládat, že jsou tato data nezávislá na ostatních ukazatelích. Výjimku tvoĜí pouze NČmecko a USA ve vztahu k úrokovým sazbám. Tento ukazatel uvádí, že v NČmecku s klesající úrokovou sazbou klesá bČžný úþet platební bilance. U USA je opaþný trend. Ten znamená, jestliže roste úroková sazba, potom roste i bČžný úþet platební bilance. Tabulka 8: Korelaþní koeficienty u vybraných ukazatelĤ USA a NČmecka (1995 až 2011)
reálný rĤst HDP nezamČstnanost inflace bČžný úþet PB
USA NČmecko reálný rĤst HDP úroková sazba reálný rĤst HDP úroková sazba 1,00 0,66 1,00 0,39 - 0,54 - 0,74 - 0,01 0,21 0,38 0,31 0,46 0,23 0,09 0,16 - 0,02 - 0,38 zdroj: vlastní výpoþty dle:[38],[5],[17],[11],[13]
Spekulace mČly nejvČtší dopad na reálný rĤst HDP, který je vyjádĜen za þtvrtletí v následujících obrázcích (Obrázek 25, Obrázek 26, Obrázek 27). Bublina internetových spoleþností se na akciovém trhu rozvíjí od roku 1995, kdy se výraznČ odchylují indexy nad hodnotu trendu. Následující obrázek (Obrázek 25) ukazuje vývoj v období rozvoje spekulace na americkém akciovém trhu, a to v období od prvního þtvrtletí 1995 do tĜetího þtvrtletí 2000. BČhem roku 1995 zažila ekonomika stabilní rĤst okolo dvou procent. První projevy spekulace se objevily na reálném HDP ve druhém þtvrtletí 1996, kdy docházelo k rĤstu o 63 % ve srovnání s pĜedcházejícím þtvrtletím. NČmecko je na tom v tomto období hĤĜe a vykazovalo rĤst do dvou procent. Od druhého þtvrtletí 1996 do druhého þtvrtletí 2000 se pohyboval reálný rĤst HDP v USA okolo 4 %. Mírný výkyv v ekonomice byl v roce 1998, kdy na tuto situaci reagoval FED snížením úrokových sazeb na 4,75 %. Tento pokles byl zpĤsoben 62
poklesem ruského rublu a krachem dlouhodobého kapitálového fondu. Bublina vrcholila v únoru roku 2000 a reálný HDP až ve druhého þtvrtletí roku 2000 na hodnotČ 5,4 %. Tempo rĤstu HDP u NČmecka bylo nižší než u USA. V prvním þtvrtletí 1996 dosahovalo velmi nízké hodnoty, a to 0,11 %. U NČmecka nebyl vidČt tak výrazný nárĤst jako u USA. Vývoj akciového trhu ho ovlivnil až v prvním þtvrtletí 1998, kdy dochází k nárĤstu oproti pĜedchozímu þtvrtletí pĜibližnČ o 70 %. Od druhého þtvrtletí 1998 do druhého þtvrtletí 1999 zažívala ekonomika NČmecka mírné oslabení, které je zpĤsobeno stejnými faktory jako u USA, ale je také podpoĜeno krizí, která vznikla v Evropské unii z dĤvodu falšování statistik. Po uklidnČní situace na trhu docházelo k rĤstu a maxima dosahuje v druhém þtvrtletí 2000 na hodnotČ 4,48 %. Vývoj þtvrtletního rĤstu reálného HDP
% 6 5 4 3 2 1
NČmecko
Q3-2000
Q2-2000
Q1-2000
Q4-1999
Q3-1999
Q2-1999
Q1-1999
Q4-1998
Q3-1998
Q2-1998
Q1-1998
Q4-1997
Q3-1997
Q2-1997
Q1-1997
Q4-1996
Q3-1996
Q2-1996
Q1-1996
Q4-1995
Q3-1995
Q2-1995
Q1-1995
0
USA
Obrázek 25: Vývoj þtvrtletního reálného HDP od roku 1995 do 3. þtvrtletí 2000 (v %)
zdroj: vlastní zpracování dle: [38]
Od února roku 2000 se na trhu projevují dĤsledky prasknutí bubliny. Dochází ke krachu nČkterých institucí zabývajících se internetem nebo k jejich finanþním problémĤm. Vláda se snažila svými zásahy ochránit ekonomiku pĜed recesí. V následujícím obrázku (Obrázek 26) je zobrazen vývoj þtvrtletního reálného HDP od 4. þtvrtletí 2000 do roku 2005. Tato fáze je spojena s dopady prasknutí bubliny a rozvojem nové. ýtvrtletní reálný rĤst HDP klesal od 3. þtvrtletí 2000 a tento pokles trval až do 1. þtvrtletí 2002, kdy klesl na hodnotu mínus 0,35 %. Ve tĜetím þtvrtletí 2002 docházelo k mírnému oživení reálného rĤstu HDP, ale už od následujících þtvrtletí vykazoval záporný reálný rĤst HDP. Z tohoto dĤvodu snižoval FED úrokové sazby a tím se snažil o nastartování ekonomiky. V roce 2003 þinily úrokové sazby 1 %. Bublina internetových spoleþností ovlivnila také vývoj ekonomiky v NČmecku. To se 63
projevilo od 2. þtvrtletí do 4. þtvrtletí 2001. Docházelo k poklesu o 83 %. Od této doby docházelo ke stabilizaci a rĤstu reálného HDP. Od roku 2002 se na americkém hypoteþním trhu projevuje bublina, která vznikla jako dĤsledek snížení úrokových sazeb. Poþátky spekulace se projevují na tomto ukazateli v 1. þtvrtletí roku 2004, kdy dochází k rĤstu. Ten trval do 2. þtvrtletí 2004, kdy se trend zmČnil na klesající. Od druhého þtvrtletí 2005 bublina dopadala na rĤst reálného HDP. Od prvního þtvrtletí 2005, kdy dosahoval svého minima, roste až do 4. þtvrtletí 2006. Vývoj þtvrtletního rĤstu HDP
%
5 4 3 2 1
NČmecko
Q4-2005
Q3-2005
Q2-2005
Q1-2005
Q4-2004
Q3-2004
Q2-2004
Q1-2004
Q4-2003
Q3-2003
Q2-2003
Q1-2003
Q4-2002
Q3-2002
Q2-2002
Q1-2002
Q4-2001
Q3-2001
Q2-2001
Q1-2001
-1
Q4-2000
0
USA
Obrázek 26: Vývoj þtvrtletního reálného HDP od 4. þtvrtletí 2000 do roku 2005 (v %)
Zdroj: vlastní zpracování dle: [38]
Na následujícím obrázku (Obrázek 27) je zobrazen vývoj þtvrtletního reálného rĤstu HDP v dobČ, kdy vrcholí bublina a následnČ praská. Od 1. þtvrtletí 2005 docházelo k rĤstu reálného HDP. Ten roste až do 4. þtvrtletí 2006. Tento rĤst byl ve výši pĜibližnČ 4,89 %. Od roku 2005 se projevovala plnČ se rozvijící bublina na americkém hypoteþním trhu. Vrchol této bubliny lze spatĜit v roce 2006, kdy bublina praskla. V tuto dobu se zvyšovaly úrokové sazby na 5,25 % a klesal poþet prodaných domĤ. V roce 2006 se projevovaly obavy ze schopnosti splácet úvČry. Vycházelo také najevo, že tyto nekvalitní úvČry byly obsaženy v portfoliu sekuritizovaných cenných papírĤ. Od roku 2007 se projevovaly problémy finanþních institucí a FED spolu s vládou se je snažily zachránit. Od roku 2006 jsou snižovány úrokové sazby a poskytována finanþní pomoc finanþním institucím. Od prvního þtvrtletí 2007 do tĜetího þtvrtletí roku 2008 docházelo k poklesu reálného HDP. Tento pokles byl pĜibližnČ 4,41 %. První pokles reálného HDP v NČmecku se projevil ve 3. þtvrtletí roku 2006. BČhem roku 64
2007 docházelo ještČ k mírnému zotavení ekonomik USA a NČmecka. Bublina na americkém hypoteþním trhu praskla sice v USA, ale poþátky recese se objevují v NČmecku ve tĜetím þtvrtletí 2008. V USA se tyto prvky recese prohlubují až v prvním þtvrtletí 2009. Celý rok 2009 byl provázen zápornou výši reálného HDP a rozpoutáním finanþní krize. BČhem roku 2010 docházelo k uklidnČní finanþní situace a rĤstu HDP. Od následujících þtvrtletí NČmecko vykazuje rĤst okolo 2,5 % HDP. USA v tomto období roste rychlejším tempem než NČmecko. Mezi þtvrtým þtvrtletím roku 2009 a prvním þtvrtletím roku 2010 zaznamenal rĤst pĜibližnČ 4 procentní body.
6
Vývoj þtvrtletního reálného HDP
й
4 2 Q4-2010
Q3-2010
Q2-2010
Q1-2010
Q4-2009
Q3-2009
Q2-2009
Q1-2009
Q4-2008
Q3-2008
Q2-2008
Q1-2008
Q4-2007
Q3-2007
Q2-2007
Q1-2007
Q4-2006
Q3-2006
-4
Q2-2006
-2
Q1-2006
0
-6 -8 NČmecko
USA
Obrázek 27: Vývoj þtvrtletního reálného HDP od 1. þtvrtletí 2006 do roku 2010 (v %)
Zdroj: vlastní zpracování dle: [38]
Ve výše uvedených obrázcích (Obrázek 25, Obrázek 26, Obrázek 27) byl charakterizován vývoj þtvrtletního reálného HDP. Tento ukazatel byl také ovlivnČn bublinami a lze z nČho vysledovat jednotlivé fáze bublin. Tyto fáze byly charakterizovány v tabulkách (Tabulka 6, Tabulka 7) v pĜedchozí kapitole. Bublina internetových spoleþností se rozvíjela od roku 1995 s rozvojem poþítaþové techniky a internetu. O tohoto období se mluvilo o povČdomé fázi bubliny. V roce 1995 vykazoval ukazatel rĤst okolo 2,5 %. Tyto projevy bubliny se objevovaly na þtvrtletním reálném HDP až ve 2. þtvrtletí 1996, kdy ukazatel vzrostl o 1,55 % ve srovnání s pĜedchozím þtvrtletím. Od tohoto okamžiku se držel na úrovni okolo 4 % až do 3. þtvrtletí 1998, kdy se propadal o 0,6 %. Tento propad byl zpĤsoben krachem dlouhodobého kapitálového fondu a ruským rublem, ale indexy se dostávají do medvČdí pasti. Od konce roku 1998 se rozvíjela spekulativní fáze na americkém trhu a HDP vzrostl o 25 % ve srovnání 65
se 4. þtvrtletím 1998. V toto období vstupují internetové spoleþnosti na akciový trh. Od tohoto okamžiku do 4. þtvrtletí 1999 reálný HDP vykazoval stabilní rĤst okolo 5 %. V tuto dobu se HDP propadá o 14 %, ale v následujícím þtvrtletí vzrostl do maxima o 29 %. K prasknutí bubliny došlo v únoru 2000, kdy investoĜi odešli z trhu, krachují nČkteré internetové spoleþnosti a stahují se „falešní zájemci“, kteĜí mČli za úkol zhodnocovat svoje investice bez ohledu na chování trhu. V tu dobu pĜechází bublina ze spekulativní fáze do fáze prasknutí, to se projevuje na americkém trhu až ve 3. þtvrtletí 2000, kdy HDP klesá o 30 %. BČhem této fáze dochází k propadĤm HDP v každém þtvrtletí až do 2. þtvrtletí 2003, kdy dosahuje hodnoty mínus 0,67 %. Od maxima spadl HDP pĜibližnČ o 6,45 %. Tuto situaci Ĝeší FED snižováním úrokových sazeb, které je uvedeno v obrázku (Obrázek 5) u charakteristiky bublin na hypoteþním trhu. Toto snižování se zastavilo na 1 % v roce 2003. Tehdy se na trhu objevila nová bublina, a to na americkém hypoteþním trhu. Fáze prasknutí bubliny internetových spoleþností zakryla dvČ úvodní fáze nové bubliny. V roce 2004 sice docházelo k oživení reálného rĤstu HDP, ale v prvním þtvrtletí 2005 vykazoval velmi nízké hodnoty. Od poþátku roku 2005 se u indexu S&P projevovala spekulativní fáze. Je to proto, že obsahovala 500 amerických akcií z rĤzných odvČtví. Ve 3. þtvrtletí 2005 docházelo k nárĤstu o 0,93 % ve srovnání s 2. þtvrtletím 2005. BČhem spekulativní fáze narĤstá reálný HDP. To bylo zpĤsobeno pĜedevším trhem nemovitostí, kdy bankovní sféra umožĖovala dostupné úvČry. Tato situace trvala až do 4. þtvrtletí 2006, kdy se na trhu nemovitostí objevovaly první problémy. Ty byly zpĤsobeny rostoucími úrokovými sazbami, které dosáhly maxima, a to 4,94 %. Obyvatelstvo se stávalo málo likvidním, a tudíž nebylo schopno splácet hypotéky, ale také došlo k omezení nákupĤ nemovitostí. To vedlo k poklesu reálného HDP. Do poslední fáze bubliny se indexy dostávaly na pĜelomu 3. a 4. þtvrtletí 2007. V této dobČ klesl HDP, který byl ovlivnČn trhem nemovitostí. Poslední fázi zpĤsobily finanþní problémy bank a finanþních institucí, které investovaly nebo držely nekvalitní úvČry a dluhopisy. Tyto skuteþnosti vyvolaly nedĤvČru a ekonomika se dostává do recese, která trvá v USA od 4. þtvrtletí 2008 do 4. þtvrtletí 2009. Nejnižší hodnotu dosahuje v prvním þtvrtletí 2009, a to mínus 6,80 %. Od tohoto okamžiku dochází ke zlepšování výsledkĤ, ale stále vykazuje velmi nízké hodnoty až do 4. þtvrtletí 2009. Od tohoto þtvrtletí dochází k rĤstu reálného HDP, který vykazuje výši okolo 4,5 %. Tento jev mĤže být zpĤsoben také výrazným odchylováním vybraných indexĤ. Ve výše uvedeném textu byla provedena analýza americké ekonomiky. Bubliny mČly dopad i na státy v EvropČ. Pro komparaci jsem vybrala NČmecko. Bublina internetových spoleþností se projevovala v NČmecku až v záĜí 1996, to bylo o devČt mČsícĤ pozdČji než 66
v USA. Reálný rĤst HDP (Obrázek 25) vykazoval do þtvrtého þtvrtletí 1997 stabilní rĤst do dvou procent v povČdomé fázi. Ekonomika NČmecka zaznamenala výkyv v 1. þtvrtletí 1998 a rĤst ve výši 3,27 %, ale poté se vrátila na svĤj trend pod dvČma procenty. V záĜí 1998 se mluví o medvČdí pasti. V rámci ní docházelo k poklesu reálného HDP na 0,64 % ve 4. þtvrtletí 1998, to bylo níže o 0,74 % ve srovnání s pĜedcházejícím þtvrtletím. Na nČmeckém trhu se od dubna 1999 projevovala spekulativní fáze. Tyto skuteþnosti ovlivĖují trh až od 4. þtvrtletí 1999 a ukazatel narĤstal ve srovnání se 3. þtvrtletím 1999 o 59 %. Rostl až do druhého þtvrtletí roku 2000, kdy dosahoval velikosti 4,49 %, i když se v bĜeznu 2000 index propadl. Od tohoto okamžiku pĜecházela spekulativní fáze do fáze prasknutí. Ta je spojena nejen s poklesem reálného hrubého domácího produktu (Obrázek 26), ale také s poklesy indexĤ. V období býþí pasti v záĜí roku 2001 se indexy snažily zachránit, ale tato skuteþnost neovlivĖuje vývoj þtvrtletního reálného HDP. Indexy nabývaly svého minima v bĜeznu 2003, ale tento ukazatel se ve þtvrtém þtvrtletí 2001 zastavil na hodnotČ 0,39 %, to je o 4,1 % níže ve srovnání s druhým þtvrtletím 2000. Od tohoto okamžiku reálný rĤst HDP rostl a pohyboval pod 2 %. Díky prasknutí této bubliny nenabyl záporných hodnot a propad se projevil o dvČ þtvrtletí dĜíve než v USA. VČtší dopad mČla na NČmecko bublina na americkém hypoteþním trhu, která se díky sekuritizaci dostává i do NČmecka a ostatních státĤ Evropy. Poþátky spekulace této bubliny se objevily v þervnu 2003 a na reálném HDP se projevily ve 3. þtvrtletí 2003, a to rĤstem 63 % ve srovnání s pĜedchozím þtvrtletím. Od tohoto okamžiku tento ukazatel narĤstal do svého maxima, kterého dosáhl v prvním þtvrtletí 2004 na hodnotČ 4,11 %. Ve tĜetím þtvrtletí 2004 došlo k poklesu o 38 % ve srovnání s prvním þtvrtletím 2004 a HDP se pohyboval okolo této hranice až do þtvrtého þtvrtletí 2006. V tu dobu se objevila spekulativní fáze bubliny, ale þtvrtletní reálný rĤst (Obrázek 27) neovlivnila jako bublina internetových spoleþností, ani nemČla podobný vývoj jako v USA. Docházelo totiž k propadĤm o 1,13 % a HDP se pohyboval okolo 2 % až do prvního þtvrtletí 2008. Index DAX se dostal do fáze prasknutí v lednu 2008. NČmecká ekonomika se zaþala propadat, ale tento propad byl daleko rychlejší než u americké ekonomiky. Záporných hodnot dosahoval už ve tĜetím þtvrtletí 2008, kdy þinila jeho výše mínus 0,62 %. USA zaznamenala propad do záporných hodnot až ve þtvrtém þtvrtletí 2008. Od tohoto okamžiku je možné mluvit o recesi, protože celé následující þtvrtletí vykazovala nČmecká ekonomika záporné hodnoty. Ke stabilizaci dochází v prvním þtvrtletí 2010, kdy se ekonomika vrací na rĤst okolo 2 %. Tato recese nemusí být zpĤsobena jenom bublinou na americkém hypoteþním trhu. Tyto skuteþnosti podpoĜily finanþní problémy nČkterých zemí Eurozóny.
67
Bubliny nemČly dopad jenom na reálný hrubý domácí produkt, ale ovlivnily také ostatní ukazatele. Na tuto situaci na trhu reaguje také nezamČstnanost (Obrázek 12). Jak už bylo uvedeno, od roku 1995 se objevuje na trhu bublina internetových spoleþností v povČdomé fázi. Od tohoto okamžiku docházelo k poklesĤm nezamČstnanosti, které trvaly až do roku 2000. NezamČstnanost od roku 1995 do roku 2000 klesá z 5,6 % na pouhá 4 %. Tento pokles byl ve výši 40 %. V roce 2000 docházelo totiž k prasknutí bubliny a objevily se skuteþnosti spojené s fiktivními firmami, ale pĜedevším s krachem firem zamČĜených na internet. V tuto dobu docházelo k pozvolnému nárĤstu nezamČstnanosti. Tento rĤst mĤže být zpĤsoben také vlivem záporného reálného HDP. NezamČstnanost rostla až do roku 2003, kdy se zastavila na hranici 6 %. V roce 2003 se objevila spekulace na americkém hypoteþním trhu. Ta byla hnána trhem nemovitostí, a tudíž se zvyšovala nabídka po pracovní síle a nezamČstnanost klesala. I u této bubliny lze Ĝíct, že nezamČstnanost klesá s rozvojem a pĜechodem do spekulativní fáze a následnČ do vrcholu. V tomto období klesala na úroveĖ 4,6 %. Pokles þinil ve srovnání s rokem 2003 pĜibližnČ 30 %. Nízkou nezamČstnanost vykazoval ukazatel ještČ v roce 2007, kdy byl na stejné úrovni jako v roce 2006. V tuto dobu praská bublina na americkém hypoteþním trhu a s þasovým zpoždČním ovlivnila rĤst nezamČstnanosti. NejvČtší nárĤst zaznamenala v roce 2010, kdy dosahovala maxima ve výši 9,6 %, i když docházelo k hospodáĜskému oživení. NezamČstnanost (Obrázek 12) v NČmecku mČla odlišný charakter od nezamČstnanosti v USA. Bublina internetových spoleþností se objevila až v záĜí 1996, ale nezamČstnanost klesala až od roku 1997, protože se projevovaly následky slouþení NČmecka. U tohoto státu klesá nezamČstnanost až do roku 2001, kdy se zastavila na hranici 7,9 %. Jak se ví z pĜedešlých charakteristik, v roce 2001 dosahoval index DAX v NČmecku býþí pasti a projevila se fáze prasknutí. Z tohoto dĤvodu rostla do roku 2005 nezamČstnanost a pozitiva bubliny na americkém hypoteþním trhu se neprojevovala v klesání nezamČstnanosti. Ta vzrostla na 11,3 %, což je výše o 43 % než v roce 2001. V tomto okamžiku jsou pĜijímány reformy a rozšiĜovala se práce na þásteþný úvazek, který byl charakterizován v pĜedchozí kapitole (Vývoj americké ekonomiky od roku 1995). Je možné, že opatĜení podpoĜila pokles spekulativní fáze bubliny na americkém hypoteþním trhu v roce 2006. Z tohoto dĤvodu docházelo až do roku 2008 k poklesu nezamČstnanosti, kdy dosahuje 7,5 %. Pouze v roce 2009 docházelo k rĤstu o 0,3 % ve srovnání s pĜedchozím rokem. Je to zpĤsobeno vzniklou recesí v NČmecku. Tento nárĤst je ale minimální a znovu od roku 2010 dochází k poklesĤm. V roce 2011 þinila nezamČstnanost 6 %, což je níže o 88 % ve srovnání s rokem 2005.
68
Na závČr je možné Ĝíci, že v období americké hypoteþní krize nedocházelo k významnému ovlivĖování nezamČstnanosti. Posledním makroekonomickým ukazatelem je míra inflace (Obrázek 14). V období bublin v USA došlo ke zmČnám v jejím výpoþtu a také k jejímu nadhodnocení. Jednalo se pĜedevším o hédonickou úpravu cen. Poté, co ekonomové zjistili tyto skuteþnosti, byla míra inflace pĜepoþítána na skuteþné hodnoty. NČmecko bylo na tom v období bublin lépe, protože nevyvolávaly v roce 1996 rozvoj spekulace ani v roce 2003 rĤst nebo pokles míry inflace. V tČchto bublinách se míra inflace pohybuje okolo 2 %. Je to proto, že NČmecko je þlenem Evropské unie a od roku 1998 Evropské mČnové unie. Tímto krokem se zavázalo, že bude udržovat stabilní cenovou hladinu v maastrichtských kritériích. Výjimku tvoĜí rok 2009, kdy míra inflace þinila pouhá 0,37 %. Toto snížení zpĤsobilo prasknutí bubliny na americkém hypoteþním trhu ale také finanþní problémy v EurozónČ. V roce 1995 se rozvíjela bublina internetových spoleþností a v USA se mluvilo o nadhodnocení inflace. Jak už bylo uvedeno výše, zmČnil se výpoþet a v následujících letech inflace klesala. Tyto poklesy byly také zpĤsobeny klesajícími úrokovými sazbami. Od roku 1998 se projevovala spekulativní fáze bubliny a docházelo také k nárĤstu inflace. Tento nárĤst þinil v roce 2000 54 % ve srovnání s pĜedchozím rokem. V roce 2000 docházelo k nárĤstu úrokových sazeb na 6,5 %. V tento okamžik praská bublina internetových spoleþností, s tím byl spojen i pokles míry inflace na 1,58 % v roce 2002. Z dĤvodu ochrany pĜed recesí snižovala centrální banka úrokové sazby až do roku 2003. Od roku 2003 se projevovala bublina na americkém hypoteþním trhu a docházelo ke zvyšování míry inflace. Je to zpĤsobeno tím, že se zvyšovaly také ceny nemovitostí, ropy a dalších surovin. Míra inflace dosahovala maxima v roce 2005 na hodnotČ 3,39 %. Od roku 2006 se mluví o prasknutí bubliny, ale na akciových indexech se projevuje až v roce 2007. Docházelo k mírnému poklesu inflace a úrokových sazeb o 1 %. Na konci roku 2007 se u rĤzných institucí objevily finanþní problémy, ale v roce 2008 zaznamenávala míra inflace ve srovnání s rokem 2007 nárĤst o 34 %. Na poþátku roku 2008 snížil totiž FED úrokové sazby na 0,25 %. Tato situace na trhu je neudržitelná a dochází k poklesĤm cen ropy, nemovitostí a dalších druhĤ zboží, které jsou zahrnuty v tomto indexu. To vyvolalo celkovou nedĤvČru v trh a pokles inflace do záporných hodnot. Míra inflace þinila v roce 2009 pouhé mínus 0,35 %. StejnČ jako u ostatních ukazatelĤ docházelo v roce 2010 k rĤstu inflace do kladných hodnot, ale úrokové sazby jsou ponechány na úrovni 0,25 %.
69
ZÁVċR Tato práce se zabývala bublinami v ekonomice. Cílem bylo charakterizovat bubliny internetových spoleþností a bubliny na americkém hypoteþním trhu, vþetnČ jejich pĤvodu a vývoje. NáslednČ bude analyzován vývoj zvolených makroekonomických ukazatelĤ, vþetnČ analýzy vlivu bublin na hospodáĜský vývoj. První bubliny v ekonomice se objevují v 17. století v Nizozemí. Od této doby se vyskytovaly a budou se vyskytovat urþité spekulace, které budou mít vliv na hospodáĜský vývoj. Mezi hlavní bubliny se Ĝadí bubliny internetových spoleþností a bubliny na americkém hypoteþním trhu. Bublina je definována pomocí zvláštních jevĤ, které se odchylují od jejich vnitĜní hodnoty. Tyto spekulace se þlení do nČkolika fází, a to na utajenou, povČdomou, spekulativní a fázi prasknutí. Tyto vzniklé bubliny v ekonomice jsou ovlivĖovány rozdílnými faktory. K nejdĤležitČjším patĜí kulturní a politické zmČny, rozvoj technologie, pĜedpovČdi analytikĤ, chování centrálních bank. Existuje celá Ĝada dalších faktorĤ, které ovlivĖují vznik, rozvoj a prasknutí bubliny. Tyto jednotlivé faktory jsou podpoĜeny Ponziho schématem, pomocí nČhož se pĜesouvají finanþní prostĜedky od vstupujících investorĤ k nČkterým poþáteþním investorĤm. Toto schéma je koneþné v dobČ, kdy není dostateþný poþet vstupujících investorĤ. Bublina internetových spoleþností se na akciovém trhu rozvíjí od roku 1995. Rozvoj byl zpĤsoben rozvojem technologií a internetu, který se stal základem této spekulace. Druhým dĤvodem pro rozvoj spekulace byla zmČna výpoþtu míry inflace. V té byl nahrazen aritmetický prĤmČr geometrickým, použity substituþní efekty, ale také hédonická úprava cen u poþítaþové techniky. Na substituþní efekt byl uveden pĜíklad hovČzího a kuĜecího masa. V pĜípadČ, že poroste cena hovČzího, pak ho zákazníci budou nahrazovat kuĜecím. Tento dĤvod se nenaplní ve vČtšinČ pĜípadĤ. Druhým problémem je hédonická úprava ceny u poþítaþové techniky. Spoþívá v tom, že se pĜedpokládá, že roste cena s rĤstem kvality. Tomuto faktu nedocházelo a nastával opak. Ta zpĤsobila rĤst inflace, ale i hrubého domácího produktu. Bublina byla také podpoĜena vstupem internetových spoleþností na akciový trh. Tímto krokem dochází k rĤstu nejen indexu NASDAQ, ale i ostatních, a odchylování od hodnoty trendu. Tato bublina nabývá svého maxima v roce 2000 a praská. V tu dobu došlo k nadhodnocení inflace, na trhu existují falešní investoĜi a nČkteré instituce vykazují odlišné výsledky. To vede k poklesĤm jednotlivých indexĤ do jejich dna v roce 2002. Na tuto situaci reaguje FED snižováním úrokových sazeb na 1 %.
70
BezprostĜednČ na tuto bublinu navazuje bublina na americkém hypoteþním trhu. Jejím základem se stal trh nemovitostí a levné dostupné úvČry. Ty mČly za následek masivní úvČrovou expanzi. NejvČtším problémem se ale jeví sekuritizace. Jde o spojování úvČrĤ rĤzné kvality do balíþkĤ. To zpĤsobilo, že dochází k pĜenášení rizika na jiné subjekty. Do tČchto balíþkĤ byly zaĜazeny vysoce rizikové úvČry, které byly poskytovány obyvatelstvu, jež je nebylo schopno splácet. Tato skuteþnost se objevuje v roce 2006, kdy úrokové sazby dosahují maxima na hodnotČ 5,25 %. Dalším problémem bylo pojištČní bankovních institucí proti krachu. Finanþní instituce investovaly do sekuritizovaných cenných papírĤ, proto se stávaly od roku 2006 málo likvidními. Obyvatelstvo zjišĢuje, že není schopno splácet své úvČry a zástava úvČrĤ je nižší hodnoty než poskytnutý úvČr. To vedlo ke krachu nČkterých institucí, jiné se snaží v letech 2007 a 2008 centrální banky a vlády zachránit dotaþními balíþky. V roce 2006 se také ukazuje, že jsou ratingy sekuritizovaných cenných papírĤ nadhodnoceny. Ty si nekupují jenom instituce ve Spojených státech, ale také i ostatní zemČ svČta, a to pĜevážnČ v EvropČ. Mezi tyto státy se mohou zaĜadit napĜíklad Irsko, Velká Británie, ale také NČmecko. Pro analýzu makroekonomického vývoje na americkém trhu byly využity následující ukazatele: HDP, míra nezamČstnanosti, míra inflace a bČžný úþet platební bilance v komparaci s ekonomikou NČmecka. Z tČchto ukazatelĤ lze sestavit také magický þtyĜúhelník, který zobrazuje jak je ekonomika úspČšná ve své hospodáĜské politice. Lze konstatovat, že u analyzovaných byla nejúspČšnČjší politika v roce 1998 a nejhĤĜe na tom byl rok 2009, kdy se projevují naplno dĤsledky prasknutí bublin. Poslední kapitola se vČnovala dopadĤm bublin na ekonomiku. Z této kapitoly vyplývá, že bublina internetových spoleþností ovlivnila z velké míry akciový trh, na rozdíl od bubliny na americkém hypoteþním trhu. V této práci byly analyzovány tĜi základní indexy, a to: NASDAQ, S&P a DAX. Bublina internetových spoleþností se dotkla nejvíce indexu NASDAQ, který obsahuje technologické akcie, a v dobČ vrcholení bubliny dosahuje nejvyšších hodnot. Tato hodnota þinila 4 697 bodĤ. Ostatní indexy rostly nižším tempem. Bublina na americkém hypoteþním trhu se projevuje ménČ na akciových indexech. Ty rostou obdobnou rychlostí. V roce 2002 praskla bublina internetových spoleþností a FED se snažil zachránit akciovou burzu a srazil úrokové sazby až na 1 %. Tyto kroky nezaznamenaly tak velký propad indexĤ a vedou k jejich rĤstu. V tuto dobu vznikla na trhu bublina na americkém hypoteþním trhu. Svého maxima dosahují indexy v roce 2006. Od roku 2007 se projevují problémy finanþních institucí, které zpĤsobily následný pokles akciových indexĤ. Všechny
71
zmiĖované indexy protnuly trend a spadly pod jeho výši. Tyto propady þinili okolo 15 % ve srovnání s trendem. Tato druhá bublina mČla pozdČji vČtší dopad na reálnou ekonomiku. V obou vybraných ekonomikách lze sledovat obdobný vývoj. PĜedpokladem analýzy bylo, že tyto dvČ bubliny mČly vliv na ekonomiku USA a u nČmecké ekonomiky dochází k þasovému zpoždČní. K tomuto kroku však nedochází. Je možné, že tuto situaci zpĤsobily problémy vzniklé v rámci Eurozóny a tím se skrývají dopady bublin. Od roku 1999 se objevují v EvropČ problémy u zemí, v nichž docházelo ke zkreslování ekonomických výkazĤ. V závČru této právČ vyvstává otázka, zda šlo nČkteré z tČchto bublin zabránit. UrþitČ šlo pĜedejít bublinČ na americkém hypoteþním trhu už v minulosti, a to v roce 1991, kdy došlo k uvolnČní podmínek z dĤvodu bankovní krize a ty byly ponechány až do roku 2005. Prvním krokem by bylo zpĜísnČní podmínek poskytování úvČrĤ, nastavení bankovních záruk. Za druhý problém spekulace lze oznaþit nízký stav úrokových sazeb v roce 2003, který umožnil poskytovat tyto levné a dostupné úvČry. Zásadný problém této bubliny spoþíval v sekuritizaci dluhu, díky níž došlo k pĜelití do ostatních ekonomik. Je možné nalézt ještČ celou Ĝadu krokĤ, které by mohly zabránit této bublinČ. Tyto bubliny však nejsou posledními.
72
POUŽITÁ LITERATURA [1]
^GDAXI Historical Prices | DAX Stock - Yahoo! Finance. Yahoo! 2013
[cit.
2013-03-27].
Finance [online].
Dostupné
z:
http://finance.yahoo.com/q/hp?s=%5EGDAXI+Historical+Prices [2]
^GSPC Historical Prices | S&P 500 Stock - Yahoo! Finance. YAHOO!
Finance [online].
2013
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z: http://finance.yahoo.com/q/hp?s=%5EGSPC&a=00&b=1&c=1994&d=01&e=19&f= 2013&g=d [3]
^IXIC Historical Prices | NASDAQ Composite Stock - Yahoo! Finance. YAHOO!
Finance [online].
2013
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:
http://finance.yahoo.com/q/hp?s=%5EIXIC&a=00&b=1&c=1994&d=01&e=19&f=201 3&g=d [4]
18. lekce - Platební bilance. In: ZEMÁNEK, J. Euroekonom.cz:
portál [online].
2008
[cit.
2013-03-17].
ekonomický
Dostupné
z:
http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce18 [5]
A.3 Úrokové sazby. Ministerstvo financí ýR [online]. 2005 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_52646.html?year=2010
[6]
Akcie.cz - investice, burza, RM-SYSTÉM, kurzy, akcie online: Indexy Dow Jones, NASDAQ, S&P, DAX, WIG[online]. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: www.akcie.cz
Ekonomické þasové Ĝady: [vlastnosti, metody modelování, pĜíklady a
[7]
ARLT, J.
[8]
aplikace] . 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 285 s. ISBN 978-80-247-1319-9. Blogs: Bubbles, Manias and Bears, oh my... In: Dr. Jean-Paul Rodrigue [online]. 2006 [cit.
2013-03-19].
Dostupné
z:
http://people.hofstra.edu/jean-
paul_rodrigue/jpr_blogs.html [9]
Cena zlata spadla za jediný den o osm procent, nejvíce za 30 let. Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/299136-cenazlata-spadla-za-jediny-den-o-osm-procent-nejvice-za-30-let.html
[10] ýeský statistický úĜad [online]. 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/
73
[11] ýtvrtletník Monitoring centrálních bank. ýeská národní banka [online]. 2013 [cit. 2013-
03-17].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/monitoring_centralnich_bank/ [12] Deconstrucing the Credit Bubble. Matterhorn
2007,
þ.
3
[cit.
Capital Management, LLC [online].
2013-03-12].
Dostupné
z:
http://www.matterhorncap.com/pdf/3q2007.pdf [13] DEUTSCHE BUNDESBANK. Monatsbericht
Dezember 2000. 2010. Dostupné z:
http://www.bundesbank.de/Redaktion/DE/Downloads/Veroeffentlichungen/Monatsberi chte/2000/2000_12_monatsbericht.pdf?__blob=publicationFile [14] DOUCHA, R. Kouzla amerických statistikĤ. In: IHNED.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-
11]. Dostupné z: http://doucha.blog.ihned.cz/c1-53817510-kouzla-americkych-statistiku [15] DVOěÁK, J. Kolik a komu FED pomáhá?. In: Pro
investory [online]. 2012 [cit. 2013-
03-13]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/komu-a-kolik-fed-pomaha [16] DVOěÁK, P. VeĜejné
finance, fiskální nerovnováha a finanþní krize. Vyd. 1. Praha: C.
H. Beck, 2008, xx, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1 [17] FEDERAL
SYSTEM. FRB:
RESERVE
materials [online].
2013
[cit.
Transcripts
and
2013-02-21].
other
historical
Dostupné
z:
http://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/fomc_historical.htm [18] Financial Dictionary. In: Investopeia [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z:
http://www.investopedia.com/dictionary/ [19] FLECKENSTEIN, W. A. a SHEEHAN, F.: Greenspanovy
bubliny: vČk ignorace v
americké centrální bance (Fed). Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 167 s. ISBN 978-80-251-2605-9. [20] FOSTER, J. B. a MAGDOFF F.,.Velká
finanþní krize: pĜíþiny a následky. 1. þeské vyd.
VšeĖ: Grimmus, c2009, 156 s. Ekonomie (Grimmus). ISBN 978-80-902831-1-4. [21] FRB: Mortgage Debt Outstanding, December 2012. Board
Reserve
System [online].
2012
[cit.
of Governors of the Federal
2013-02-24].
Dostupné
z:
http://www.federalreserve.gov/econresdata/releases/mortoutstand/current.htm [22] GREENSPAN, A. The
Age of Turbulence: Adventures in a New World [online]. New
York: The Penguin Press, 2007 [cit. 2013-02-20]. ISBN 1-4295-4652-2.
74
[23] HOLANOVÁ,
T.
Která
splaskne
bubliny. AktualnČ.cz [online].
2012
dĜíve?
[cit.
NejvČtší
2012-12-1].
ekonomické Dostupné
z:
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/03/19/pruvodce-svetem-bublinjaka-ceka-svet-priste/#utm_source=aktualne.centrum.cz&utm_medium=carousel [24] HORÁýEK, F. Inflace v USA je nejvyšší za posledních 18 let. IDNES.cz [online]. 2008
[cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/inflace-v-usa-je-nejvyssi-zaposlednich-18-let-fmw-/eko-zahranicni.aspx?c=A080814_144625_eko-zahranicni_fih [25] JUREýKA, V. a JÁNOŠÍKOVÁ, I. Makroekonomie:
základní kurs. 2. vyd. Ostrava:
VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, a-j, 299 s. ISBN 978-80-248-2065-1. [26] KLIKOVÁ, Ch. HospodáĜská
politika. 1.vyd. Ostrava: Institut vzdČlávání Sokrates,
2003, 275 s. ISBN 80-865-7204-8. [27] KOHOUT, P. Finance
po krizi: dĤsledky hospodáĜské recese a co bude dál. 2., rozš.
vyd. Praha: Grada, 2010, 266 s. Finanþní trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3583-2. [28] KOHOUT, P. Finance
po krizi: dĤsledky hospodáĜské recese a co bude dál. 1. vyd.
Praha: Grada, 2009, 218 s. Finanþní trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3199-5. [29] KOVANDA, L. PĜíbČh
dokonalé bouĜe: a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o
finanþní krizi. Praha: Mediacop, 2009, 112 s. ISBN 978-80-254-6403-8. [30] KRÁLÍýEK, T. Inflace v NČmecku byla v bĜeznu nejnižší od roku 1999.
In: IHNED.cz [online].
2009
[cit.
2013-03-12].
Dostupné
z:
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-36679570-inflace-v-nemecku-byla-vbreznu-nejnizsi-od-roku-1999 [31] Lehman
Brothers
vyhlásil
Petr. Investujeme.cz [online].
bankrot... 2008
Co
[cit.
bude
dál?.
2013-02-27].
ZÁMEýNÍK, Dostupné
z:
http://www.investujeme.cz/lehman-brothers-vyhlasil-bankrot-co-bude-dal/ [32] MAHAJAN, V., R. SRINIVASAN a J. WIND. The Dot.com Retail Failures of 2000:
Were There Any Winners?. Journal
of the Academy of Marketing Science [online].
2002-10-01, roþ. 30, þ. 4, s. 474-486 [cit. 2013-02-20]. ISSN 0092-0703. DOI: 10.1177/009207002236919.
Dostupné
z:
http://link.springer.com/10.1177/009207002236919 [33] MINAěÍK, B. Statistika I. 3., pĜeprac. vyd. V BrnČ: Mendelova zemČdČlská a lesnická
univerzita, 200u. ISBN 978-807-3751-524. 75
[34] MINISTERSTVO ZAHRANIýNÍCH VċCÍ ýESKÉ REPUBLIKY. Státy
informace
na
cesty [online].
2013
[cit.
2013-03-12].
svČta -
Dostupné
z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/index.html [35] NejvČtší investiþní bubliny: PĜipravte se na výbuch. Investiþníweb.cz [online]. 2013 [cit.
2013-04-14]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/2013/4/3/nejvetsi-investicnibubliny-pripravte-se-na-vybuch/ [36] NČmecko: Ekonomická charakteristika zemČ. BusinessInfo.cz:
podnikání
a
export[online].
2013
[cit.
Oficiální portál pro
2013-03-12].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemecko-ekonomicka-charakteristika-zeme19044.html [37] Notenbankzinssätze. Deutsche
Bundesbank Eurosystem [online]. 2012 [cit. 2013-04-
17].
Dostupné
z:
http://www.bundesbank.de/Navigation/DE/Statistiken/Geld_und_Kapitalmaerkte/Zinssa etze_und_Renditen/Notenbankzinssaetze/notenbankzinssaetze.html [38] ORGANIZATION
FOR
DEVELOPMENT. Economic
Projections [online].
ECONOMIC
CO-OPERATION
AND
Outlook No 92 - December 2012 - OECD Annual
2012
[cit.
2013-03-12].
Dostupné
z:
http://stats.oecd.org/Index.aspx?QueryId=40566# [39] PODZIMKOVÁ, D. a MÁLKOVÁ, L. USA obchází strašák deflace. Úroky spadly
témČĜ
k
nule. AktuálnČ.cz [online].
[cit.
2013-03-12].
Dostupné
z:
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=625165 [40] REVENDA, Z. Centrální
bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1999, 741 s.
ISBN 80-859-4389-1. [41] ROUBINI, Nouriel a Stephen MIHM. Krizová
ekonomie: budoucnost finanþnictví v
kostce. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 295 s. Finanþní Ĝízení. ISBN 978-80-247-4102-4. [42] SHILLER, R. J. Investiþní
horeþka: iracionální nadšení na kapitálových trzích. 1. vyd.
PĜeklad Radim Laník. Praha: Grada Publishing, 2010, 293 s. Investice. ISBN 978-80247-2482-9. [43] SHILLER, R. J. The
subprime solution: how today's global financial crisis happened and what to do about it. Princeton, N. J.: Princeton University Press, c2008, x, 196 p. ISBN 978-069-1139-296.
76
[44] SMITH, G. Investments. Glenview, Ill: Scott Foresman/Little, Brown, 1989. ISBN 978-
067-3398-581. [45] Speciál: Pád Lehman Brothers 3 roky poté. HNBysnys: ekonomický zpravodajský server
HospodáĜských
novin [online].
2011
[cit.
2013-02-28].
Dostupné
z:
http://byznys.ihned.cz/?p=020000_tags&overview[tag_id]=27064&overview[from]=9 [46] Spojené státy americké: Ekonomická charakteristika zemČ. BusinessInfo.cz:
Oficiální
portál pro podnikání a export[online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spojene-staty-americke-ekonomickacharakteristika-18548.html [47] ŠVIHLÍKOVÁ, I. Globalizace
a krize: souvislosti a scénáĜe. 1. vyd. VšeĖ: Grimmus,
c2010, 291 p. ISBN 80-874-6101-0. [48] THE FEDERAL RESERVE BOARD. FRB:
Reserve
Bulletin [online].
2013
Statistical Supplement to the Federal
[cit.
2013-02-24].
Dostupné
z:
http://www.federalreserve.gov/pubs/supplement/ [49] VESELÁ, J.. Investování
na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters
Kluwer ýeská republika, 2011, 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9. [50] VOLEK, S. Ropná krize v roce 1973. In: Peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-04].
Dostupné z: http://www.penize.cz/nezamestnanost/15178-ropna-krize-v-roce-1973 [51] ZÁBOJNÍK, Z. Bublinová ekonomika. In: Blog.iDNES.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-
17]. Dostupné z: http://zabojnik.blog.idnes.cz/c/288881/Bublinova-ekonomika.html [52] ZEMÁNEK, J. Hypoteþní krize v USA. PĜíþiny, prĤbČh, následky (1. díl).
In: Euroekonom.cz:
ekonomický portál [online]. 2008 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z:
http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky1 [53] ZEMÁNEK, J. Hypoteþní krize v USA. PĜíþiny, prĤbČh, následky (2. díl).
In: Euroekonom.cz:
ekonomický portál [online]. 2008 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z:
http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky2 [54] ZEMÁNEK, J. Hypoteþní krize v USA. PĜíþiny, prĤbČh, následky (3. díl).
In: Euroekonom.cz:
ekonomický portál [online]. 2008 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z:
http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky3 [55]
Zvládání finanþních krizí: evropský a americký model : souhrnná publikace z vČdeckopopularizaþního semináĜe ... 1. vyd. Praha: VzdČlávací stĜedisko na podporu demokracie, 2009, 182 s. ISBN 978-80-904281-2-6. 77
SEZNAM PěÍLOH PĜíloha A: ……..Boxova-Jenkinsova metodologie PĜíloha B: …… Autoregresní metoda AR pro výpoþet predikce indexu NASDAQ PĜíloha C: ……..Autoregresní metoda AR pro výpoþet predikce indexu S&P PĜíloha D: ……..Autoregresní metoda AR pro výpoþet predikce indexu DAX
78
PĜíloha A: Boxova-Jenkinsova metodologie2 V této práci byla použita Boxova-Jenkinsova metodologie, podle které je stanoven predikovaný vývoj indexu NASDAQ, S&P a DAX. V následujícím textu je uveden postup výpoþtu modelu, podle kterého se sestavily rovnice predikce. V této þásti se vychází z díla Josefa Arlta, který uvádí vzorce pro výpoþet ve své publikaci Ekonomické þasové Ĝady. Boxova-Jenkinsonova metodologie je zahrnuje 3 typy modelĤ, a to: klouzavé souþty, autoregresní a smíšené modely. Dále se bude vČnovat tato þást autoregresními modely, ve kterých je nutné se rozhodnout mezi tĜemi druhy, a to AR, MA a ARMA. Ty jsou vysvČtleny v následující tabulce (Tab. þ. 1). Tab. þ. 1 Obecná charakteristika modelu AR(p), MA(q) a ARMA (p,q)
Model AR(p)
ACF exponenciálnČ klesající nebo sinusoida
MA(q)
po Q posunutích výraznČ klesá
ARMA(p,q)
po Q posunutích výraznČ klesá – jako u AR(p)
PACF po P posunutích výraznČ klesá exponenciálnČ klesající nebo sinusoida po P posunutích výraznČ klesá - jako u MA(q) zdroj: na základČ: [7]
Pomocí této publikace nejprve je nutné stanovit autokorelaþní funkce (ACF) a parciální autokorelaþní funkce (PACF). Pro tyto dvČ funkce je nutné nejprve stanovit veliþinu „y*“, která se získá jako rozdíl mezi y(t) a prĤmČrem ze všech pozorování. Druhou veliþinou je kovariance („cov*(k)“), která se získá z následujícího vzorce:
ρ (τ ) =
cov(τ ) cov(0)
(1)
Díky získání veliþiny „cov*(k)“ je možné stanovit veliþinu ACF, která má tvar: cov(τ ) =
1 n −τ
n¦ k =1
(x(k ) − x))(x(k + τ ) − x )
(2)
Pro další výpoþty není potĜeba více údajĤ, které jsou uvedeny výše. Pro další analýzu se používá: ACF2 = ȡ1, ACF3 = ȡ2, ACF4 = ȡ3, ACF5 = ȡ4, ACF6 = ȡ5, ACF7 = ȡ6. Z tČchto údajĤ se sestaví matice P(k) a matice P*(k)na základČ následujícího pravidla:
ª 1 « ρ P(k ) = « 1 « ... « ¬ ρ k −1
ρ1 1 ...
ρ k −2
... ρ k −1 º ... ρ k − 2 »» ... ... » » ... 1 ¼
(3)
ª 1 « ρ * P (k ) = « 1 « ... « ¬ ρ k −1
ρ1 1 ...
ρ k −2
... ρ 1 º ... ρ 2 »» ... ... » » ... ρ k ¼
(4)
Tato kapitola je na základČ: ARLT, J. Ekonomické þasové Ĝady: [vlastnosti, metody modelování, pĜíklady a aplikace]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 285 s. ISBN 978-80-247-1319-9. 2
Po stanovení matic P(k) a P*(k) je nutné sestavit determinanty. Ty jsou sestaveny na základČ následujícího pravidla: det(1) =
1
det(2)=
1 ȡ1
det(3)=
det*(1) = ȡ1 ȡ1 1 1 ȡ1 ȡ2
det(4) =
1 ȡ1 ȡ2 ȡ3
det(5)=
1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4
det(6)=
1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4 ȡ5
ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1
ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4
ȡ2 ȡ1 1
ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ3
ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1
ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2
ȡ4 ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1
ȡ4 ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ5 ȡ4 ȡ3 ȡ2 ȡ1 1
det*(2)=
1 ȡ1
det*(3)=
1 ȡ1 ȡ2
det*(4) =
ȡ1 ȡ2
1 ȡ1 ȡ2 ȡ3
det*(5)=
1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4
det*(6)=
1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4 ȡ5
ȡ1 ȡ2 ȡ3
ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1
ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4
ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2 ȡ3
ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4 ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1
ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1 ȡ2
(5)
ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4 ȡ5
ȡ4 ȡ3 ȡ2 ȡ1 1 ȡ1
ȡ1 ȡ2 ȡ3 ȡ4 ȡ5 ȡ6
Z determinantĤ se následnČ sestaví parciální autokorelaþní funkce, která je získána z následujícího vzorce.
det( Pk* ) ρ kk = (6) det( Pk ) V této þásti jsou stanoveny všechny potĜebné výpoþty pro stanovení modelu, podle kterého lze sestavit rovnici predikce. Tato rovnice je v následujícím tvaru:
y(t ) = φ1 y(t − 1) + ... + φP y(t − p) + ε1 + φ0
(7)
Z této rovnice vyplývá, že hodnoty jsou stanoveny pomocí pĜedcházejících hodnot a koeficientu. Koeficienty jsou stanoveny na základČ následujícího tvaru:
ª ρ 1 º ª 1 ρ 1 º ªφ1 º (8) » * «φ » «ρ » = «ρ 1 2 2 ¼ ¬ 2¼ ¬ ¼ ¬ Mimo koeficientĤ se v rovnici nachází také náhodná chyba (İ), která je urþena pomocí náhodného þísla v Microsoft Excel. Tato hodnota se pohybuje od nuly do jedné.
PĜíloha B: Autoregresní metoda AR pro výpoþet predikce indexu NASDAQ V následující tabulce (Tab. þ. 2) je zobrazen výpoþet koeficientu ACF, který využívá vzorcĤ (1) a (2). Pro výpoþet byl stanoven prĤmČr indexu NASDAQ ve výši 1458,11. Tab. þ. 2 Výpoþet koeficientu ACF
Datum 3. 1. 1983 1. 2. 1983 1. 3. 1983 4. 4. 1983 2. 5. 1983 1. 6. 1983 1. 7. 1983 1. 8. 1983 1. 9. 1983 3. 10.1983 1. 11.1983 1. 12.1983 …. …. 3. 1. 2012 1. 2. 2012 1. 3. 2012 2. 4. 2012 1. 5. 2012 1. 6. 2012 2. 7. 2012 1. 8. 2012 4. 9. 2012 1.10. 2012 1.11.2012 3. 12.2012 2. 1. 2013 1. 2. 2013
NASDAQ = y(t) 248,35 260,67 270,8 293,06 308,73 318,7 303,96 292,42 296,65 274,55 285,67 278,6 …. …. 2813,84 2966,89 3091,57 3046,36 2827,34 2935,05 2939,52 3066,96 3116,23 2977,23 3010,24 3019,51 3142,13 3213,59
y* -1209,7613 -1197,4413 -1187,3113 -1165,0513 -1149,3813 -1139,4113 -1154,1513 -1165,6913 -1161,4613 -1183,5613 -1172,4413 -1179,5113 …. …. 1355,728702 1508,778702 1633,458702 1588,248702 1369,228702 1476,938702 1481,408702 1608,848702 1658,118702 1519,118702 1552,128702 1561,398702 1684,018702 1755,478702
cov*(k) 357349052 351526425 345385426 339287454 333400842 327547115 321758494 314965384 308023576 300912183 294623235 287159199 …. …. -25583420 -23944274 -22140495 -20206371 -18340123 -16721257 -15010229 -13283319 -11422745 -9529903 -7792066 -5989733 -4139343 -2123710
ACF 1 0,983706 0,966521 0,949457 0,932984 0,916603 0,900404 0,881394 0,861968 0,842068 0,824469 0,803582 …. …. -0,07159 -0,06701 -0,06196 -0,05655 -0,05132 -0,04679 -0,042 -0,03717 -0,03197 -0,02667 -0,02181 -0,01676 -0,01158 -0,00594 Zdroj: vlastní výpoþty
Podle vzorcĤ (3) a (4) vyjdou následující matice:
P(k) =
1 0,983706 0,966521 0,949457 0,932984 0,916603
0,983706 1 0,983706 0,966521 0,949457 0,932984
0,966521 0,983706 1 0,983706 0,966521 0,949457
0,949457 0,966521 0,983706 1 0,983706 0,966521
0,932984 0,949457 0,966521 0,983706 1 0,983706
0,916603 0,932984 0,949457 0,966521 0,983706 1
P*(k) =
1 0,983706 0,983706 1 0,966521 0,983706 0,949457 0,966521 0,932984 0,949457 0,916603 0,932984
0,966521 0,983706 1 0,983706 0,966521 0,949457
0,949457 0,966521 0,983706 1 0,983706 0,966521
0,932984 0,949457 0,966521 0,983706 1 0,983706
0,983706 0,966521 0,949457 0,932984 0,916603 0,900404
Podle vzorce (5) a dosazení hodnot se získají hodnoty determinantĤ, které se použijí následnČ pro výpoþet veliþiny PACF. Tab. þ. 3 : Stanovení hodnoty determinantĤ matice p(k) a matice p*(k)
Determinant pro p(k) det(1)= 1,000000000 det(2)= 0,032322401 det(3)= 0,001043400 det(4) = 0,000033681 det(5)= 0,000001087 det(6)= 0,000000035
Determinant pro p*(k) det*(1)= 0,983706053032 det*(2)= - 0,001156423042 det*(3)= - 0,000004452196 det*(4) = 0,000000314841 det*(5) = - 0,000000007224 det*(6) = - 0,000000000102 zdroj: vlastní výpoþty
Pomocí vzorce (6) se získá hodnota parciální autokorelaþní funkce (PACF) pro k = 6. Mimo této hodnoty je znázornČn v tabulce hodnoty ACF. Z této tabulky vyplývá, že kĜivka ACF klesá exponenciálnČ a druhá nabývá rychlejšího tempa poklesu. Z toho vyplývá, že se použije metoda AR s p = 2, kde p je poþet hodnot vynechaných. Jedná se o odlehlé hodnoty. Tab. þ. 4: Vývoj hodnot ACF A PACF
PACF ACF
ȡ1 0,983706 0,983706
ȡ2 -0,03578 0,966521
ȡ3 -0,00427 0,949457
ȡ4 0,009348 0,932984
ȡ5 ȡ6 -0,00664 -0,0029 0,916603 0,900404 zdroj: vlastní výpoþty
Podle vzorce (7) pro výpoþet koeficientĤ se dostane následující Ĝešení, s tím, že se dosazují hodnoty ACF:
ଵ ͳ ൨ൌቂ Ͳǡͻ ଶ
Ͳǡͻͺ ିଵ Ͳǡͻͺ ͳǡͲʹ ቃ כቂ ቃൌቂ ቃ ͳ Ͳǡͻ െͲǡͲͶ
Pro veliþinu ø0 se bude pĜedpokládat hodnota nulová a náhodná chyba byla stanovena ve výši 0,66. Z tČchto koeficientĤ se mĤže se stavit rovnice ve tvaru podle vzorce (8): y(t) = 1,02 * y(t-1) – 0,04 * y(t-2) + 0,66
PĜíloha C: Autoregresní metoda AR pro výpoþet predikce indexu S&P V následující tabulce (Tab. þ. 5) je zobrazen výpoþet koeficientu ACF, který využívá vzorcĤ (1) a (2). Pro výpoþet byl stanoven prĤmČr indexu S&P ve výši 799,06. Tab. þ. 5:Výpoþet koeficientu ACF
Datum 3. 1. 1983 1. 2. 1983 1. 3. 1983 4. 4. 1983 2. 5. 1983 1. 6. 1983 1. 7. 1983 1. 8. 1983 1. 9. 1983 3. 10.1983 1. 11.1983 1. 12.1983 …. …. 3. 1. 2012 1. 2. 2012 1. 3. 2012 2. 4. 2012 1. 5. 2012 1. 6. 2012 2. 7. 2012 1. 8. 2012 4. 9. 2012 1.10. 2012 1.11.2012 3. 12.2012 2. 1. 2013 1. 2. 2013
S&P = y(t) 145,3 148,06 152,96 164,43 162,39 167,64 162,56 164,4 166,07 163,55 166,4 164,93 …. …. 1312,41 1365,68 1408,47 1397,91 1310,33 1362,16 1379,32 1406,58 1440,67 1412,16 1416,18 1426,19 1498,11 1530,94
y* -653,760691 -651,000691 -646,100691 -634,630691 -636,670691 -631,420691 -636,500691 -634,660691 -632,990691 -635,510691 -632,660691 -634,130691 …. …. 513,3493094 566,6193094 609,4093094 598,8493094 511,2693094 563,0993094 580,2593094 607,5193094 641,6093094 613,0993094 617,1193094 627,1293094 699,0493094 731,8793094
cov*(k) 74180920 73409075 72610964 71894249 71139644 70347039 69503662 68707117 67911528 67102713 66334141 65478723 …. …. -5412323 -5082871 -4722026 -4334476 -3955320 -3631689 -3276807 -2909138 -2522492 -2117358 -1727839 -1337942 -933464,9 -478473,9
ACF 1 0,989595 0,978836 0,969174 0,959002 0,948317 0,936948 0,92621 0,915485 0,904582 0,894221 0,88269 …. …. -0,07296 -0,06852 -0,06366 -0,05843 -0,05332 -0,04896 -0,04417 -0,03922 -0,034 -0,02854 -0,02329 -0,01804 -0,01258 -0,00645 Zdroj: vlastní výpoþty
Podle vzorcĤ (3) a (4) vyjdou následující matice:
P(k) =
1 0,989595 0,978836 0,969174 0,959002 0,948317
0,989595 1 0,989595 0,978836 0,969174 0,959002
0,978836 0,989595 1 0,989595 0,978836 0,969174
0,969174 0,978836 0,989595 1 0,989595 0,978836
0,959002 0,969174 0,978836 0,989595 1 0,989595
0,948317 0,959002 0,969174 0,978836 0,989595 1
P*(k) =
1 0,989595 0,989595 1 0,978836 0,989595 0,969174 0,978836 0,959002 0,969174 0,948317 0,959002
0,978836 0,989595 1 0,989595 0,978836 0,969174
0,969174 0,978836 0,989595 1 0,989595 0,978836
0,959002 0,969174 0,978836 0,989595 1 0,989595
0,989595 0,978836 0,969174 0,959002 0,948317 0,936948
Podle vzorce (5) a dosazení hodnot se získají hodnoty determinantĤ, které následnČ se použijí pro výpoþet veliþiny PACF. Tab. þ. 6: Stanovení hodnoty determinantĤ matice p(k) a matice p*(k)
Determinant pro p(k) det(1)= 1,0000000000 det(2)= 0,0207015271 det(3)= 0,0004283395 det(4) = 0,0000088425 det(5)= 0,0000001824 det(6)= 0,0000000038
Determinant pro p*(k) det*(1)= 0,9895951055 det*(2)= -0,0004623498 det*(3)= 0,0000205096 det*(4) = -0,0000002787 det*(5) = -0,0000000048 det*(6) = -0,0000000002 zdroj: vlastní výpoþty
Pomocí vzorce (6) se získá hodnota parciální autokorelaþní funkce (PACF) pro k = 6. Mimo této hodnoty je znázornČn v tabulce hodnoty ACF. Z této tabulky vyplývá, že kĜivka ACF klesá exponenciálnČ a druhá nabývá rychlejšího tempa poklesu. Z toho vyplývá, že se použije metoda AR s p = 2, kde p je poþet hodnot vynechaných. Jedná se o odlehlé hodnoty. Tab. þ. 7: Vývoj hodnot ACF A PACF
PACF ACF
ȡ1
ȡ2
ȡ3
ȡ4
0,989595 0,989595
-0,02233 0,978836
0,047882 0,969174
-0,03152 0,959002
ȡ5
ȡ6
-0,02627 -0,04053 0,948317 0,936948 zdroj: vlastní výpoþty
Podle vzorce (7) pro výpoþet koeficientĤ dostaneme následující Ĝešení, s tím, že se dosazují hodnoty ACF:
ଵ ͳ ൨ൌቂ Ͳǡͻ ଶ
Ͳǡͻͺ ିଵ Ͳǡͻͺ ͳǡͲͳ ቃ כቂ ቃൌቂ ቃ ͳ Ͳǡͻ െͲǡͲʹ
Pro veliþinu ø0 se bude pĜedpokládat hodnota nulová a náhodná chyba byla stanovena ve výši 0,94. Z tČchto koeficientĤ se mĤže se stavit rovnice ve tvaru podle vzorce (8): y(t) = 1,01 * y(t-1) – 0,02 * y(t-2) + 0,94
PĜíloha D: Autoregresní metoda AR pro výpoþet predikce indexu DAX V následující tabulce Tab. þ. 8) je zobrazen výpoþet koeficientu ACF, který využívá vzorcĤ (1) a (2). Pro výpoþet byl stanoven prĤmČr indexu DAX ve výši 1458,11. Tab. þ. 8: Výpoþet koeficientu ACF
Datum 4. 1. 1988 1. 2. 1988 1. 3. 1988 4. 4. 1988 2. 5. 1988 1. 6. 1988 1. 7. 1988 1. 8. 1988 1. 9. 1988 3.10.1988 1.11.1988 1.12.1988 …. …. 3. 1. 2012 1. 2. 2012 1. 3. 2012 2. 4. 2012 1. 5. 2012 1. 6. 2012 2. 7. 2012 1. 8. 2012 4. 9. 2012 1.10. 2012 1.11.2012 3. 12.2012 2. 1. 2013 1. 2. 2013
DAX = y(t) 935 1077,79 1048,82 1083,36 1070,74 1117 1148,27 1132,15 1217,34 1263,49 1239,37 1289,8 …. …. 6458,91 6856,08 6946,83 6761,19 6264,38 6416,28 6772,26 6970,79 7216,15 7260,63 7405,5 7612,39 7776,05 7741,7
y* -3222,2852 -3079,4952 -3108,4652 -3073,9252 -3086,5452 -3040,2852 -3009,0152 -3025,1352 -2939,9452 -2893,7952 -2917,9152 -2867,4852 …. …. 2301,624801 2698,794801 2789,544801 2603,904801 2107,094801 2258,994801 2614,974801 2813,504801 3058,864801 3103,344801 3248,214801 3455,104801 3618,764801 3584,414801
cov*(k) 1,335E+09 1,311E+09 1,285E+09 1,26E+09 1,234E+09 1,208E+09 1,181E+09 1,156E+09 1,132E+09 1,108E+09 1,085E+09 1,059E+09 …. …. -1,2E+08 -1,14E+08 -1,06E+08 -98176489 -90637283 -84816143 -78400717 -70569056 -62198091 -52930068 -43373681 -33419331 -22698880 -11550007
ACF 1 0,982033 0,962546 0,943362 0,924213 0,904415 0,88479 0,865568 0,847719 0,829457 0,812284 0,793459 …. …. -0,09015 -0,08524 -0,07946 -0,07353 -0,06788 -0,06352 -0,05872 -0,05285 -0,04658 -0,03964 -0,03248 -0,02503 -0,017 -0,00865 Zdroj: vlastní výpoþty
Podle vzorcĤ (3) a (4)vyjdou následující matice:
P(k) =
1 0,982033 0,962546 0,943362 0,924213 0,904415
0,982033 1 0,989595 0,978836 0,969174 0,959002
0,962546 0,989595 1 0,989595 0,978836 0,969174
0,943362 0,978836 0,989595 1 0,989595 0,978836
0,924213 0,969174 0,978836 0,989595 1 0,989595
0,904415 0,959002 0,969174 0,978836 0,989595 1
P*(k) =
1 0,982033 0,962546 0,943362 0,924213 0,904415
0,982033 1 0,989595 0,978836 0,969174 0,959002
0,962546 0,989595 1 0,989595 0,978836 0,969174
0,943362 0,978836 0,989595 1 0,989595 0,978836
0,924213 0,969174 0,978836 0,989595 1 0,989595
0,982033 0,962546 0,943362 0,924213 0,904415 0,88479
Podle vzorce (5) a dosazení hodnot se získají hodnoty determinantĤ, které následnČ se použijí pro výpoþet veliþiny PACF. Tab. þ. 9: Stanovení hodnoty determinantĤ matice p(k) a matice p*(k)
Determinant pro P(k) det(1)= 1,00000000000 det(2)= 0,03561145440 det(3)= 0,00065130724 det(4) = 0,00001197712 det(5)= 0,00000020366 det(6)= 0,00000000332
Determinant pro P*(k) det*(1)= 0,98203286381 det*(2)= -0,00184208463 det*(3)= 0,00001438185 det*(4) = 0,00000009927 det*(5) = -0,00000000500 det*(6) = 0,00000000006 zdroj: vlastní výpoþty
Pomocí vzorce (6) se získá hodnota parciální autokorelaþní funkce (PACF) pro k = 6. Mimo této hodnoty je znázornČn v tabulce hodnoty ACF. Z této tabulky vyplývá, že kĜivka ACF klesá exponenciálnČ a druhá nabývá rychlejšího tempa poklesu. Z toho vyplývá, že se použije metoda AR s p = 2, kde p je poþet hodnot vynechaných. Jedná se o odlehlé hodnoty. Tab. þ. 10: Vývoj hodnot ACF A PACF
PACF ACF
ȡ1
ȡ2
ȡ3
ȡ4
0,982033 0,982033
-0,05173 0,962546
0,022082 0,943362
0,008289 0,924213
ȡ5
ȡ6
-0,02457 0,018021 0,904415 0,88479 zdroj: vlastní výpoþty
Podle vzorce (7) pro výpoþet koeficientĤ dostaneme následující Ĝešení, s tím, že se dosazují hodnoty ACF: ଵ ͳ Ͳǡͻͺʹ ିଵ Ͳǡͻͺʹ ͳǡͲͺ ൨ൌቂ ቃ כቂ ቃൌቂ ቃ Ͳǡͻʹ ͳ Ͳǡͻʹ െͲǡͲ ଶ Pro veliþinu ø0 se bude pĜedpokládat hodnota nulová a náhodná chyba byla stanovena ve
výši 0,57. Z tČchto koeficientĤ se mĤže se stavit rovnice ve tvaru podle vzorce (8): y(t) = 1,08 * y(t-1) – 0,06 * y(t-2) + 0,57.
