Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Ústav ekonomických věd

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav ekonomických věd

Analýza vývoje rozpočtu města Rychnov nad Kněžnou Veronika Kafuňková

Bakalářská práce 2013

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako Školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice.

V Pardubicích dne 25. 4. 2013

Veronika Kafuňková

PODĚKOVÁNÍ: Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli nápomocni při tvorbě této bakalářské práce, zejména pak doc. Ing. Romaně Provazníkové, Ph.D. za její odborné vedení a cenné připomínky. Dále děkuji kolegyním z finančního odboru Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou za podporu a potřebné rady. V neposlední řadě také děkuji celé své rodině za podporu při studiu.

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá rozpočty územních samosprávných celků a ověřením platnosti teorie politického hospodářského cyklu. Teoretické poznatky jsou využity při konkrétní analýze rozpočtu města Rychnov nad Kněžnou za období 2006 - 2013. Je zde popsán průběh rozpočtového procesu, analýza příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby a zhodnocení vlivu místních politiků na hospodaření města Rychnov nad Kněžnou.

KLÍČOVÁ SLOVA Rozpočet, rozpočtový proces, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje, politický hospodářský cyklus, Rychnov nad Kněžnou.

TITLE The Analysis of the Budget Development of the Town of Rychnov nad Kněžnou

ANNOTATION The bachelor thesis deals with the budgets of territorial self-governal units and the verification of the applicability of the political business cycle theory. Theoretical knowledge is used for the analysis of the budgets of the Town of Rychnov nad Kněžnou in the years 2006 - 2013. It describes the course of budgetary process including the analysis of the income and expenditure according to the budget structure and the evaluation of the influence of the local politicians on the financial management of the Town of Rychnov nad Kněžnou.

KEYWORDS Budget, budget process, budget revenues, budget expenditures, political business cycle, Rychnov nad Kněžnou.

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................................. 10 1

ÚZEMNÍ ROZPOČET ........................................................................................................... 11 1.1 Rozpočtové zásady............................................................................................................ 12 1.2 Rozpočtový výhled............................................................................................................ 13 1.3 Rozpočtový proces ............................................................................................................ 13 1.4 Finanční analýza................................................................................................................ 15 1.5 Závěrečný účet a přezkum hospodaření....................................................................... 16

2

OBSAH ROZPOČTU.............................................................................................................. 17 2.1 Příjmy rozpočtu obce ....................................................................................................... 17 2.1.1 Daňové příjmy...................................................................................................................18 2.1.2 Nedaňové příjmy...............................................................................................................21 2.1.3 Kapitálové příjmy .............................................................................................................21 2.1.4 Transfery............................................................................................................................22 2.1.5 Návratné zdroje příjmů....................................................................................................23 2.2 Výdaje rozpočtu obce....................................................................................................... 23 2.2.1 Dělení výdajů podle rozpočtové skladby.......................................................................24 2.2.2 Běžné výdaje......................................................................................................................24 2.2.3 Kapitálové výdaje .............................................................................................................25 2.3 Financování........................................................................................................................ 25

3

POLITICKÝ HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS........................................................................ 26 3.1. Politický hospodářský cyklus na obecní úrovni ..........................................................27

4

ANALÝZA ROZPOČTU MĚSTA RYCHNOV NAD KNĚŽNOU .............................29 4.1 Město Rychnov nad Kněžnou......................................................................................... 29 4.1.1 Složení zastupitelstva města ve volebním období 2006 – 2010 .................................30 4.1.2 Složení zastupitelstva města ve volebním období 2010 – 2014 .................................31 4.2 Rozpočtový proces města Rychnov nad Kněžnou......................................................33

4.3 Rozpočtový výhled města Rychnov nad Kněžnou......................................................34 4.4 Příjmy města Rychnov nad Kněžnou ........................................................................... 35 4.3.1. Daňové příjmy...................................................................................................................36 4.3.2. Nedaňové příjmy...............................................................................................................38 4.3.3. Kapitálové příjmy .............................................................................................................39 4.3.4. Transfery............................................................................................................................39 4.5 Výdaje města Rychnov nad Kněžnou........................................................................... 41 4.5.1 Běžné výdaje......................................................................................................................43 4.5.2 Kapitálové výdaje .............................................................................................................47 4.6 Financování........................................................................................................................ 50 ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 55 POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................................. 58 SEZNAM PŘÍLOH..........................................................................................................................60

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Příjmy města v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč) ...............................................................35 Tabulka 2 - Rozložení příjmů města v letech 2006 – 2013 (v %)....................................................35 Tabulka 3 - Nedaňové příjmy v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč)........................................................39 Tabulka 4 - Přijaté transfery města v letech 2006 – 2012 (v tis. Kč) ...............................................40 Tabulka 5 - Příspěvky na volnočasové aktivity 2006 – 2013 (v tis. Kč).........................................44 Tabulka 6 - Porovnání běžných příjmů a běžných výdajů 2006 – 2013 (v tis. Kč) ......................46 Tabulka 7 - Financování města v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč) .....................................................51 Tabulka 8 – Roční splátky jistin 2013 - 2027 (v Kč)..........................................................................52 Tabulka 9 - Ukazatel dluhové služby 2006 – 2009 (v tis. Kč)..........................................................53 Tabulka 10 - Monitoring hospodaření obcí 2010 – 2012 (v tis. Kč)................................................54

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Příjmy obcí a DSO k 30.6.2012.......................................................................................17 Obrázek 2 - Daňové příjmy obcí a DSO k 30.6.2012........................................................................18 Obrázek 3 - Politický volební cyklus....................................................................................................26 Obrázek 4 - Poloha města Rychnov nad Kněžnou v rámci České republiky.................................29 Obrázek 5 - Složení zastupitelstva města ve volebním období 2006 - 2010 ..................................30 Obrázek 6 - Složení zastupitelstva města ve volebním období 2010 - 2014 ..................................32 Obrázek 7 - Daňové příjmy města v letech 2006 - 2013 ...................................................................36 Obrázek 8 - Daň z nemovitostí 2006 - 2013........................................................................................37 Obrázek 9 - Investiční transfery v letech 2006 - 2012........................................................................41 Obrázek 10 - Rozložení výdajů v letech 2006 - 2013 ........................................................................42 Obrázek 11 - Příspěvky zřízeným a založeným organizacím...........................................................43 Obrázek 12 - Výdaje na činnost místní správy 2006 - 2013 .............................................................45 Obrázek 13 - Výdaje na opravy silnic a chodníků 2006 - 2013........................................................46 Obrázek 14 - Financování kapitálových výdajů v letech 2006 - 2013 ............................................47 Obrázek 15 - Porovnání příjmů a výdajů města v letech 2006 - 2013.............................................50

ÚVOD Bakalářská práce je zaměřena na téma územních rozpočtů. Rozpočet je základem finančního hospodaření obcí. Můžeme ho posuzovat z různých pohledů – jako peněžní fond, finanční plán, bilance nebo nástroj prosazování cílů veřejné politiky. V této práci se na rozpočet měst a obcí podíváme především jako na nástroj prosazování cílů veřejné politiky. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich je zaměřena na charakteristiku územních rozpočtů. Jsou zde popsány základní pojmy, jako je rozpočet, rozpočtové zásady, rozpočtový výhled, rozpočtový proces, finanční analýza a audit. Ve druhé kapitole je podrobně popsán obsah rozpočtu měst a obcí. Poslední kapitola teoretické části se věnuje teorii politického hospodářského cyklu. V této práci je obsažena také praktická část, kde teoretické poznatky o územních rozpočtech jsou ukázány na příkladě konkrétního města. Pro analýzu vývoje rozpočtu konkrétního města jsem si vybrala město Rychnov nad Kněžnou. Pro tuto bakalářskou práci jsem zvolila rozmezí let 2006 až 2013. Důvodem bylo porovnání působení místních politiků ve dvou volebních obdobích. Po volbách v roce 2010 nastala ve vedení města velká změna. Současná politická reprezentace, která působila v Rychnově nad Kněžnou již od roku 1990, byla vystřídána zcela novým vedením s jinými cíli a prioritami. Pokusím se tedy provést nejen analýzu vývoje rozpočtu města, ale také posouzení vlivu zastupitelů města a jejich předvolebních programů na sestavování rozpočtu města, rozpočtové příjmy a hlavně na rozpočtové výdaje. Veškeré podklady o hospodaření byly získány na finančním odboru Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou, kde také pracuji jako fakturantka. Na základě výše uvedeného je cílem této bakalářské práce analýza vývoje rozpočtu města Rychnov nad Kněžnou. Důraz je kladen na rozpočtový proces, rozpočtové příjmy a výdaje. Záměrem je také ověření platnosti teorie politického hospodářského cyklu a zhodnocení vlivu místních politiků na sestavování a obsah rozpočtu města.

10

1 ÚZEMNÍ ROZPOČET V České republice je každá obec povinna každoročně sestavovat rozpočet. Základní pravidla pro tvorbu, obsah a funkci rozpočtů územních samosprávných celků jsou obsažena v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozpočet je základem finančního hospodaření obcí. Můžeme ho posuzovat z různých pohledů – jako například: !

Decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a používá na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence. Příkladem jsou především daně, kdy subjekt platí a nedostává zpět žádnou protihodnotu.

!

Finanční plán, podle kterého se v rozpočtovém období hospodaří. Jeho cílem je sladění příjmových možností obce s výdajovými aktivitami. Obce jsou omezeny ve svých výdajích výší prostředků, jimiž disponují. Představitelé místních samospráv jsou nuceni určit si priority ve svých aktivitách.

!

Nástroj na prosazování cílů obecních politik, který slouží k prosazování lokálních a regionálních zájmů obyvatelstva daného území. Je nástrojem realizace volebních programů, kdy zvolená obecní vláda prosazuje svou podobu rozpočtu.1

!

Bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období, které je v České republice shodné s kalendářním rokem. Hospodaření lze charakterizovat tímto vztahem: F1 + P – V = F2

2

kde F1 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období, P – příjmy, V – výdaje, F2 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období. Je-li F2 > F1 , vytváří se finanční rezerva pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. Je-li F1 > F2, je nutné použít rezerv z minulých období nebo jiných zdrojů na vyrovnání roční rozpočtové bilance. 1

CÍSAŘOVÁ, Eliška; PAVEL, Jan. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency International - Česká republika, 2008, 94 s. ISBN 978-808-7123-065.

2

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe.Praha: Grada, 2007. 280 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 978802-4720-975.

11

Každý územní rozpočet plní tyto základní funkce: !

rozhodovací – jde o rozhodování o tom, čeho chce územní celek dosáhnout. Provádí výběr umístění zdrojů mezi jednotlivé výdaje, tj. na různé druhy služeb, na investice apod.

!

řídící – jde o alokaci zdrojů mezi jednotlivé organizační jednotky obce, tyto jednotky by měly disponovat dostatečnými prostředky k zajištění požadovaných výstupů.

!

kontrolní – legalizace toho, kolik finančních prostředků územní celek získá a vydá, a dále při stanovení toho, kdo může peníze vydávat, v jaké výši a na jaký účel.3

1.1 Rozpočtové zásady V průběhu rozpočtového procesu se musí dodržovat rozpočtové zásady obecně platné v celé rozpočtové soustavě: !

Každoroční sestavování a schvalování územního rozpočtu příslušného článku územní samosprávy. Není-li příslušný územní rozpočet schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří územní samospráva až do schválení rozpočtu podle tzv. rozpočtového provizoria, zpravidla buď podle skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém období (kalendářním roce), nebo podle plánovaného rozpočtu – přesně je to dáno zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

!

Reálnost a pravdivost rozpočtu, tj. reálný odhad příjmů a výdajů rozpočtu, aby bylo možné splnit rozpočet jako finanční plán bez výrazných odchylek.

!

Úplnost a jednotnost rozpočtu, dosažená pomocí závazné rozpočtové skladby, která je aktuálně popsána vyhláškou č. 96/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

!

Dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu, která je základem úspěšného dlouhodobého hospodaření.

!

Hospodárnost, efektivnost a účetní audit.

!

Publicita, jejímž výsledkem je důkladná informovanost občanů o hospodaření obce, resp. regionu. Je předpokladem účinné občanské kontroly.4

3

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007. 280 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 978802-4720-975. 4

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy:teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-10864.

12

1.2 Rozpočtový výhled Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet.5 Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nestanovuje přesnou podobu rozpočtového výhledu. Dává tak obcím možnost rozhodnout, v jaké míře podrobnosti si rozpočtový výhled schválí. Měl by však obsahovat základní souhrnné ukazatele, kterými jsou celkové příjmy, výdaje, pohledávky a závazky. Každá obec má povinnost sestavit rozpočtový výhled. Nesplnění tohoto požadavku se považuje za správní delikt, za který může obec dostat správní pokutu. Rozpočtový výhled slouží především jako finanční plán, ze kterého se vychází při sestavování rozpočtu. Může být také použit jako podklad při žádosti o bankovní úvěry. Důležitou roli má rozpočtový výhled i pro volené zastupitele občanů. Zejména na začátku volebního období, kdy se mění složení zastupitelstva. Nově zvolení představitelé obce mohou využít rozpočtový výhled pro seznámení s hospodařením obce. Poskytne jim představu o plánovaném rozvoji obce a také o stavu zadluženosti obce.

1.3 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je neustále se opakující sled činností, které začínají sestavováním rozpočtu a končí jeho vyhodnocením a kontrolou. V jednom kalendářním roce se tak v rozpočtovém procesu nacházejí až tři po sobě jdoucí rozpočty. Jeden je ve fázi přípravy a schvalování, druhý ve fázi plnění a třetí ve fázi kontroly. Do rozpočtového procesu vstupují výkonné a volené orgány. Zástupci výkonných orgánů jsou zaměstnanci a úředníci příslušného obecního úřadu. Volený orgán představují zvolení obecní politici – zastupitelé, radní, členové finančního výboru a především také starosta obce.

5

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

13

Jednotlivé fáze rozpočtového procesu můžeme rozdělit do těchto postupných kroků: !

Sestavení návrhu územního rozpočtu odpovědným výkonným orgánem: Příprava rozpočtu je ve většině případů prováděna zaměstnanci obecního nebo městského úřadu, obvykle se jedná o ekonomický nebo finanční odbor. V menších obcích připravuje návrh rozpočtu nejčastěji starosta. Při tvorbě rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu a z podrobné analýzy skutečného hospodaření v předchozích letech.

!

Projednání a schválení návrhu územního rozpočtu voleným orgánem: Připravený návrh rozpočtu je předložen finančnímu výboru a radě obce ke schválení. Jejich návrhy na změny se zapracují do návrhu rozpočtu a opět se předloží ke schválení. Výsledná podoba rozpočtu je předložena ke schválení zastupitelstvu obce. Nejméně 15 dní před jeho schválením v zastupitelstvu je návrh rozpočtu uveřejněn na úřední desce a v elektronické podobě na internetových stránkách obce.

!

Plnění územního rozpočtu, za které zodpovídají výkonné orgány: Bezprostředně po schválení rozpočtu v zastupitelstvu je proveden jeho rozpis v členění dle podrobné rozpočtové skladby. V průběhu rozpočtového roku dochází ke změnám, které doporučují výkonné orgány a schvalují volené orgány.

!

Průběžná kontrola plnění rozpočtu výkonnými orgány, ale i volenými orgány příslušného článku územní samosprávy.

!

Sestavení závěrečného účtu: Závěrečný účet je přehledem o skutečném vývoji plnění územního rozpočtu za uplynulé rozpočtové období. Je sestavován příslušným výkonným orgánem. Kontrolu a schválení provádějí volené orgány. Proces sestavování a schvalování územního rozpočtu je možností pro obecní politiky

jak prosazovat své politické zájmy. Obce mají jen velmi omezenou možnost jak ovlivňovat své příjmy (především daňové příjmy), ale nakládání s výdaji je nejlepší možností jak působit na voliče. V průběhu čtyřletého volebního období můžeme sledovat působení těchto politiků v rámci tzv. politického hospodářského cyklu. Tento cyklus je podrobněji popsán v samostatné kapitole.

14

1.4 Finanční analýza Pro zkvalitnění hospodaření územní samosprávy a pro zvýšení alokační efektivnosti vždy omezených finančních prostředků ve finančním systému územní samosprávy je nutné analyzovat a kontrolovat plnění rozpočtu a hospodaření obce. Finanční analýza je významná pro zkvalitnění finančního rozhodování na úrovni každého subjektu územní samosprávy. Nejde pouze o analýzu minulého hospodaření, ale i odhalení pozitivních a negativních faktorů, které hospodaření ovlivnily. Kvalitní finanční analýza by měla nastínit směry odstraňování vlivu negativních faktorů a naopak podpory vlivů pozitivně působících na hospodaření daného subjektu územní samosprávy, měla by vyústit v doporučení finanční strategie v dalším období. Z tohoto hlediska je nezbytná pro sestavení reálného rozpočtového výhledu a jeho provázání na plán rozvoje obce. Finanční analýza musí zahrnovat i analýzu majetkovou, způsob a efektivnost využití majetku.6 Hlavní oblasti finanční analýzy jsou: !

běžná část rozpočtu, tj. běžné hospodaření soustřeďující se na: o analýzu hospodaření v běžné části rozpočtu o analýzu druhů příjmů a výdajů o analýzu finanční nezávislosti o analýzu salda běžného rozpočtu o analýzu dosahovaných úspor o analýzu efektivnosti výdajů o analýzu zajišťování a financování oprav a údržby o analýzu vytváření rezerv

!

kapitálová část rozpočtu o analýza využívání návratných příjmů o analýza dluhů o analýza hospodaření s majetkem Finanční analýza se zaměřuje na vyhodnocení silných a slabých stránek ve finančním

hospodaření obce, analýzu příležitostí a hrozeb, které vytvářejí rizika pro úspěšné hospodaření obce.

6

PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 587 s. ISBN 978-807-3576-

141.

15

Finanční analýzou jsou především zachycovány údaje z účetnictví a z účetních výkazů. Každá územní samospráva je povinna sestavovat výkazy Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, Výkaz o změnách finanční pozice (tj. přehled o peněžních tocích), Příloha k účetní závěrce, ostatní výkazy a vysvětlující materiály, které jsou definovány jako součást účetní závěrky. Finanční analýza slouží voleným a výkonným orgánům územní samosprávy pro jejich rozhodování. Přijímají opatření pro zlepšení hospodaření do budoucna. Kvalitní finanční analýza je důležitým předpokladem účinné kontroly.

1.5 Závěrečný účet a přezkum hospodaření Přezkoumání upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v přenesené působnosti.7 Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce je povinnou součástí závěrečného účtu. Zaměřuje se na kontrolu údajů, které jsou zveřejňovány v závěrečném účtu. Jedná se zejména o: !

údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu a o státních peněžních operacích včetně údajů o tvorbě a použití peněžních fondů;

!

údaje o nákladech a výnosech podnikatelské činnosti;

!

údaje o peněžních operacích týkajících se cizích prostředků;

!

údaje o peněžních operacích týkajících se sdružených prostředků.

Vedle toho se zkoumá také nakládání s majetkem a jeho evidenci a rovněž dodržování právních norem upravujících hospodaření územních samosprávných celků.8

Závěrečný účet obce musí být schválen zastupitelstvem obce do 30. června následujícího roku. Stejně jako návrh rozpočtu obce, musí být závěrečný účet 15 dní před schválením zveřejněn na úřední desce a v elektronické podobě na místě obvyklém. 7

8

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. CÍSAŘOVÁ, Eliška; PAVEL, Jan. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency International - Česká republika, 2008, 94 s. ISBN 978-808-7123-065.

16

2 OBSAH ROZPOČTU ROZPOČT Rozpočet je tvořen příjmy, příjmy výdaji a ostatními peněžními operacemi operacemi. Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající t se cizích prostředků a sdružených prostředků prostředků. Podnikatelská činnost územního samosprávného celku se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.9

2.1 Příjmy rozpočtu obce Příjmy rozpočtu obce chápeme jako přijaté peněžní prostředky, prostředky jejichž prostřednictvím jsou obcí realizovány výdaje potřebné pro chod obce. Rozpočtové příjmy obce třídíme podle vyhlášky č. 96/2012 Sb., o rozpočtové skladbě. Podle druhového třídění jsou tvořeny daňovými příjmy, nedaňový nedaňovými příjmy, kapitálovými příjmy, přijatými ými transfery a dále úvěry a půjčkami. Všechny tyto druhy příjmů představují pro obec důležité zdroje financování pro následné zabezpečování veřejných veřejn statků, služeb a jiných aktivit.

Příjmy obcí a DSO k 30.6.2012 Transfery 22%

Daňové příjmy 63%

Kapitálové příjmy 3%

Nedaňové příjmy 12%

Obrázek 1 - Příjmy obcí a DSO k 30.6.2012 Zdroj: Ministerstvo financí – Zpráva o plnění státního rozpočtu České ké republiky za 1. pololetí 2012

Rozložení příjmů obcí v České republice je znázorněno na obrázku 1. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů jsou daňové příjmy. V polovině roku 2012 tvořily 63%

9

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

17

z celkových příjmů obcí. Zbývající Zbýv části příjmů obcí jsou tvořeny transfery fery 22%, nedaňovými příjmy 12% a kapitálovými příjmy 3%. Příjmy jsou jedním ze základních ekonomických předpokladů fungování územní samosprávy, což samo o sobě vypovídá o jejich velké důležitosti. Bez dostatečně velkých příjmů by nebylo možné, aby ab obcí byly vydávány finanční prostředky na jakékoliv aktivity. Proto o příjmech můžeme říci, že jsou rozpočtovým omezením obce. V následujících kapitolách jsou podrobně popsány základní kladní druhy rozpočtových příjmů obcí.

2.1.1 Daňové příjmy Daňové příjmy jsou v České republice nejvýznamnějším zdrojem financování veřejných statků obcí. Jak již bylo výše uvedeno, v polovině roku 2012 tvořily 63 % z celkových ých příjmů obcí. Na obrázku 2 je znázorněno podrobné rozložení tohoto druhu příjmů v rozpočtech obcí.

Daňové příjmy příjmy obcí a DSO k 30.6.2012 daně a poplatky z vybraných činností a služeb 10%

daň z nemovitostí 8% daň z příjmů fyzických osob 21%

daň z přidané hodnoty 34% daň z příjmů právnických osob 27%

ňové příjmy obcí a DSO k 30.6.2012 Obrázek 2 - Daňové Zdroj: Ministerstvo financí – Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2012

Podle druhového třídění rozpočtové skladby jsou daňové aňové příjmy první třídou. Jednotlivé položky můžeme rozdělit do dvou základních kategorií:

18

!

daňové příjmy, které jsou obcí získávány na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) Níže uvedené položky daňových příjmů jsou vybírány finančními úřady

a přeposílány v příslušném poměru na účty obcí. (Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 je uvedeno v Příloze A.) o podíl na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků o podíl na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti o podíl na výnosu daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů o podíl na výnosu daně z příjmů právnických osob o celý výnos daně z příjmů právnických osob z daně placené obcí o podíl na výnosu daně z přidané hodnoty o celý výnos daně z nemovitostí o od roku 2012 sem patří rovněž převod odvodu z loterií (podíl obce 30 % na celostátním hrubém výnosu) a převod odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (80 % odvodu) !

ostatní daňové příjmy Jsou zaváděny a vybírány přímo obcí dle zákona o místních poplatcích

(č. 565/1990 Sb.) a zákona o správních poplatcích (č. 634/2004 Sb.). o výnosy z místních poplatků – například poplatek ze psů, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek ze vstupného, poplatek za komunální odpad o správní poplatky

Výše daňových příjmů obce nebo města závisí především na následujících faktorech: ! Sdílené daňové příjmy - procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu sdílených daní, se vypočítá jako součet čtyř kritérií - poměru výměry katastrálních území obce k celkové výměře katastrálních území všech obcí - váha kritéria - 3%

19

- poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí - váha kritéria 10% - poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce - váha kritéria - 80% - poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce - váha kritéria - 7%10 ! Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti - obci zůstává 30 % výnosu z daně, kterou platí osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci) mající v obci bydliště. ! Daň z příjmů právnických osob – poplatníci platí daně podle sídla firmy, které se ale může lišit od místa podnikání. ! Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – je ovlivněna počtem zaměstnanců majících v obci místo výkonu práce. To se zjišťuje z ročních zúčtování daně z příjmů. Jde však o téměř bezvýznamné objemy peněz – 1,5% celostátního výnosu.11 ! Daň z nemovitostí – zákon o dani z nemovitostí č.338/1992 Sb. umožňuje zastupitelstvům obcí obecně závaznou vyhláškou upravit nebo zavést tři typy koeficientů, kterými se upravuje sazba daně. o Korekční koeficient, kterým lze upravit sazbu daně ze staveb a stavebních pozemků. Obce ho mohou buď zvýšit o jednu kategorii nebo snížit až o tři kategorie. o Koeficient, kterým lze zvýšit sazbu daně u staveb pro individuální rekreaci, garáží a staveb užívaných pro podnikatelskou činnost. Tento koeficient má hodnotu 1,5. o Místní koeficient, kterým lze zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 10

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).

11

ŠIMANOVÁ, Jana; JÁČOVÁ, Helena. Analýza daňových příjmů obcí Královéhradeckého a Pardubického kraje v letech 2003 – 2006. In: Technická univerzita v Liberci [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://vyzkum.hf.tul.cz/wd/index.php?content=publications

20

a trvalých travních porostů. Tento koeficient má hodnotu 2, 3, 4, 5 a násobí se jím celková daňová povinnost poplatníka.12 ! Zavedení místních poplatků je plně v pravomoci zastupitelstva obce. Výše poplatku a frekvence výběru se stanovuje obecně závaznou vyhláškou. Z pohledu obecních politiků je výše daňových příjmů velmi málo ovlivnitelná. Pouze v případě daně z nemovitostí a místních poplatků může obec v mezích zákona ovlivnit sazbu nebo základ daně.

2.1.2 Nedaňové příjmy Tvoří nezanedbatelnou část příjmů obcí a dají se označit jako nenávratné a nedaňové. To, co je všem těmto příjmům společné, je skutečnost, že se jedná o příjmy, které neplynou z nějaké povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce. Mezi tuto skupinu můžeme zařadit:13 !

výnosy majetku, který obci patří – nájmy

!

příjmy z vlastního hospodaření nebo z hospodaření subjektu, který obec založila

!

výnosy z úroků

!

sankční platby

!

sdružené prostředky

2.1.3 Kapitálové příjmy Kapitálovými příjmy můžeme nazvat příjmy z prodeje dlouhodobého majetku ve vlastnictví obcí. Podle druhového členění rozpočtové skladby jsou to příjmy z prodeje: !

pozemků,

!

ostatních nemovitostí nebo jejich částí. Dále sem patří ostatní kapitálové příjmy:

12

!

přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku,

!

přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku.

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.

13

MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 190 s. Příručky pro praxi a studium veřejné správy. ISBN 80861-9923-1.

21

Pokud obec vlastní akcie obchodních podniků nebo má své obchodní podíly ve společnostech, může mít i další kapitálové příjmy: !

příjmy z prodeje akcií;

!

příjmy z prodeje majetkových podílů. Vlastnictví majetku posiluje ekonomickou i politickou nezávislost obce. Proto dle zákona

o obcích musí být majetek obce využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky.14 O prodeji nemovitého majetku rozhoduje zastupitelstvo obce a movitého majetku rada obce. Obecní představitelé by se měli rozhodnout, zda je pro obec výhodnější jednorázový příjem z prodeje majetku nebo stálý, i když menší příjem z pronájmu tohoto majetku. Nepromyšlené prodeje mohou mít vliv na budoucí rozvoj obce.

2.1.4 Transfery Transfery jsou dotace, které mohou obce získat z různých úrovní veřejných rozpočtů. Představují spolu s daňovými příjmy nejvýznamnější zdroj financování obcí. Obce získávají dotace z nejrůznějších zdrojů jako je státní rozpočet, státní fondy, rozpočet příslušného kraje a také z rozpočtu Evropské unie. Dotace se poskytují buď na investiční, nebo na neinvestiční účely. • neinvestiční (běžné) transfery slouží k financování provozních (každoročně se opakujících), neinvestičních potřeb, obcím jsou přidělovány buď formou účelových dotací, nebo dotací neúčelových. • investiční (kapitálové) transfery dotace tohoto typu jsou určeny na financování investičních potřeb, které mají dlouhodobý charakter. Pokud obec chce získat tento druh dotace, musí si o ně 14

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

22

zažádat, a proto patří mezi nenárokové dotace. Jsou zpravidla účelové, jednorázové, přísně zúčtovatelné a nevyčerpaná část se vrací zpět poskytovateli.15 Jak již bylo výše uvedeno, jsou příjmy z dotací velmi významným zdrojem financování veřejných statků. Z neinvestičních dotací je nejvýznamnější položkou dotace na výkon státní správy. Její výši však není možné ovlivnit. Je určována na základě velikosti správního obvodu a v závislosti na množství vykonávaných kompetencí v rámci přenesené působnosti obce. Pro rozvoj obcí mají velký vliv investiční dotace. Jsou možností pro obecní politiky jak zvýšit finanční prostředky na uskutečňování svých investičních záměrů. Přijetí dotace však přináší zvýšení výdajů z vlastních prostředků, protože většina investičních dotací vyžaduje podíl obce na celkových výdajích. Tento negativní aspekt investičních dotací způsobuje rozpory mezi zastupiteli při rozhodování o podání žádosti o dotaci. Nedostatek vlastních prostředků může způsobit nutnost použít cizí zdroje financování.

2.1.5 Návratné zdroje příjmů Pokud nedisponuje obec dostatečným množstvím vlastních finančních prostředků, může využít návratných finančních zdrojů – úvěru, půjčky nebo emise komunálních dluhopisů. Tato možnost je využívána především pro zajištění financování velkých investičních akcí. O možném využití návratných prostředků rozhodují zastupitelé obce. Velmi důležitá je předchozí analýza únosné výše dluhu. Je nutné si uvědomit, že přijatým úvěrem bude obec zatížena na delší časové období, které ve většině případů přesahuje jedno volební období. Splácení dluhu může také omezit financování dalších potřeb obce.

2.2 Výdaje rozpočtu obce Posláním obcí je zabezpečovat veřejné statky a služby pro své obyvatele. Druh a množství těchto veřejných statků určuje velikost výdajů, které jsou obcí na zajištění těchto statků vynakládány. Rozsah výdajů je však limitován rozpočtovými příjmy obce. 15

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy:teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-7261086-4.

23

2.2.1 Dělení výdajů podle rozpočtové skladby Výdaje místních rozpočtů lze rozdělovat podle několika hledisek. Zřejmě nejpraktičtější je použít dělení vycházející z rozpočtové skladby dle vyhlášky č. 96/2012 Sb., o rozpočtové skladbě. Ta představuje analytický nástroj pro označování příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Jedná se o systém kódů, které jsou přiřazovány jednotlivým finančním transakcím. Přiřazený kód umožňuje v případě místních rozpočtů zjistit, o jaký typ peněžní operace se jednalo a do jakého odvětví byl směřován. Jedna z možností jak můžeme členit výdaje, ale také příjmy podle rozpočtové skladby je členění druhové, kdy jsou finančním transakcím přiřazovány čtyřmístné kódy. První číslo označuje třídu, druhé seskupení položek, třetí podseskupení položek a čtvrté položku. Z tohoto kódu je tak možné zjistit, zda se jednalo o příjem či výdaj, zda byl výdaj směřován na platy zaměstnanců či se jednalo o úhradu faktury apod. Podle druhového členění dělíme tedy výdaje na dvě třídy běžné a kapitálové výdaje. Rovněž odvětvové členění používá čtyřmístný kód. První číslo označuje skupinu, druhé oddíl, třetí pododdíl a čtvrté paragraf. Výsledný kód udává odvětví, kam daný výdaj směřuje nebo odkud přichází příjem. Lze tak zjistit, zda je podporováno např. lesnictví, odpadové hospodářství nebo kultura.16 Podle odvětvového členění dělíme výdaje na šest skupin – Zemědělství a lesní hospodářství, Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, Služby pro obyvatelstvo, Sociální věci a politika zaměstnanosti, Bezpečnost státu a právní ochrana, Všeobecná veřejná správa a služby. Pro potřeby této práce se dále více zaměříme na druhové členění výdajů.

2.2.2 Běžné výdaje Běžné výdaje jsou každoročně se opakující výdaje, ze kterých se financují běžné potřeby obce v příslušném roce. Jsou určeny například na platy zaměstnanců, nákup materiálu, energie, vody, nákup služeb, provoz škol, údržbu ulic a obecní zeleně, podporu kultury a sportu.

16

CÍSAŘOVÁ, Eliška; PAVEL, Jan. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency International - Česká republika, 2008, 94 s. ISBN 978-808-7123-065.

24

2.2.3 Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje slouží na financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, přesahující období jednoho rozpočtového roku. Vycházejí z rozložení a postupu realizace jednotlivých projektů až do doby jejich dokončení. 17

2.3 Financování Financování – Třída 8 v rozpočtové skladbě – vyjadřuje, jakým způsobem jsou příjmové a výdajové operace financovány. Zachycuje např. návratné přijaté finanční prostředky a výdaje na splátky jistin dříve přijatých půjček a vydaných dluhopisů související s likviditou. Součást financujících operací jsou i opravné položky k peněžním operacím, operace mimorozpočtové, dlouhodobé přijaté a poskytnuté půjčky. Zahrnují: (+) přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků) (-) splátky jistiny závazků (+) pokles stavu hotovosti (-) přírůstek poskytovaných půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity Financování má přímou návaznost na zajištění salda územního rozpočtu: Příjmy – výdaje = přebytek (+) nebo schodek (-) = (-) nebo (+) financování Saldo rozpočtu zjistíme jako rozdíl příjmů a výdajů, který musí být vybilancován financováním. V případě rozpočtového schodku tj. větších výdajů než příjmů musí mít financování kladné znaménku, což vyjadřuje pokles stavu hotovosti nebo přírůstek termínovaných závazků. V případě přebytku rozpočtu tj. příjmy jsou větší než výdaje, je financování záporné – splácení závazků, či poskytování půjček a finanční investování. Obec si může dovolit volné finanční prostředky půjčit jiným subjektům nebo je může umístit na kapitálovém trhu, či vložit do rezerv.18

17

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007. 280 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 978-802-4720-975.

18

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007. 280 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 978-802-4720-975.

25

3 POLITICKÝ HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Politický hospodářský cyklus je obvykle zkoumán na celostátní úrovni. Hlavními sledovanými veličinami jsou potom vývoj HDP, míra nezaměstnanosti a vývoj inflace. Přesto můžeme průběh tohoto cyklu sledovat i na místních nebo regionálních úrovních. V této kapitole se nejdříve podíváme na politický hospodářský cyklus z hlediska makroekonomického. Základní myšlenkou, na níž stojí politická teorie hospodářských cyklů, je představa, že chování vlády je určeno soustavou politických úvah o ideologických nebo hodnotových soudech a touhou vytvářet politiku, která vládě zajistí růst popularity a maximalizaci počtu hlasů získaných v příštích volbách.19 Podle této myšlenky můžeme říci, že teorie politického hospodářského cyklu je tvořena třemi podmínkami: -

politici chtějí být zvoleni i na další volební období

-

politici mají nástroje ke stimulování ekonomiky

-

voliči dávají přednost nízké nezaměstnanosti, inflaci, daním a rychlému ekonomickému růstu Stejně jako hospodářský cyklus je popsán čtyřmi základními fázemi, tak i politický

hospodářský cyklus je tvořen těmito etapami: dno, expanze, vrchol a kontrakce. Ekonomická aktivita kolísá podle směru vládní finanční politiky. Střídají se expanzivní fáze podporující růst zaměstnanosti a produkce s fází restriktivní, která brzdí růst cen a zvyšuje nezaměstnanost. Délka tohoto cyklu je dána volebním obdobím. Politický volební cyklus znázorňuje obrázek 3.

Obrázek 3 - Politický volební cyklus Zdroj: VOLEJNÍKOVÁ, Jolana. Moderní kompendium ekonomických teorií

19

JACKSON, P. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 733 s. ISBN 80-864-3209-2.

26

Na ose x je znázorněno jedno volební období v délce trvání čtyř let a na ose y je vyznačena popularita vlády.20 Střídání těchto typů hospodářské politiky vlády je často podmíněno rytmem voleb. Před volbami dochází ke snaze získávat voliče expanzivní finanční politikou (s cílem zlepšit hospodářské ukazatele i příjmovou situaci domácností, a tak získat hlasy voličů), po volbách, kdy pozice nové vlády je zajištěna, dostává přednost boj s inflací provázený nepopulárními opatřeními restriktivní finanční politiky.21 V modelech politického ekonomického cyklu se politické strany rozlišují podle chování na strany oportunistické a ideologické. -

Oportunistické strany se vyznačují působením na všechny voliče bez ohledu na jejich politické preference. Snaží se o maximální popularitu v průběhu jednoho volebního období. Oblíbená opatření jsou uskutečňována před volbami a nepopulární kroky jsou realizovány až po volbách.

-

Ideologické strany se zaměřují výhradně na voliče určité politické orientace. Řeší problémy, které jsou pro jejich voliče nejdůležitější. Levicové strany se nejvíce zajímají o problematiku nezaměstnanosti a pravicové strany dávají největší důraz na vývoj inflace. Voliči vystupují v jednotlivých modelech politicko ekonomického cyklu buď jako

racionální, nebo neracionální. -

Racionální voliči při svém rozhodování zvažují všechny dostupné informace, nehodnotí minulé, ale budoucí chování strany (její program), svá očekávání vytvářejí racionálně, tj. anticipují důsledky vládních opatření a adaptují se na ně. 22

-

Neracionální voliči tato kritéria nesplňují. Rozhodují se pouze na základě sympatií a mediálního nátlaku.

3.1. Politický hospodářský cyklus na obecní úrovni Můžeme konstatovat, že politický hospodářský cyklus na obecní úrovni má velké množství společných znaků s tímto cyklem na úrovni celostátní. Přesto má mnoho specifických odlišností.

20

VOLEJNÍKOVÁ, Jolana. Moderní kompendium ekonomických teorií: od antických zdrojů až po třetí tisíciletí. Praha: Profess Consulting, 2005, 378 s. ISBN 80-725-9020-0. 21 URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2006, 515 s. ISBN 80-735-7188-9. 22 SPĚVÁČEK, Vojtěch. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002, 525 s. ISBN 80861-3132-7.

27

Situace obcí v ČR je značně asymetrická: obce mají velmi omezenou možnost ovlivňovat své příjmy. Na druhou stranu jsou obce při rozhodování o výdajích omezeny méně a to většinou nepřímo ve formě povinnosti poskytovat určité veřejné služby v rámci samostatné nebo přenesené působnosti. Současně existuje jen nepřímá regulace dluhu, takže pokud dokáže obec získat prostředky na krytí schodku svého rozpočtu, nikdo ji nebrání v tom, aby se zadlužila. I přes omezenou možnost obcí ovlivňovat výši svých rozpočtových příjmů existují možnosti, jak ovlivnit výši a strukturu výdajů a výsledně i rozhodnutí voličů.23 Na celostátní úrovni se levicové strany nejvíce zajímají o problematiku nezaměstnanosti a pravicové strany dávají největší důraz na vývoj inflace. Na úrovni měst nemají pravicoví politici možnost oslovovat voliče pomocí snižování daní, proto stejně jako politici z levého spektra ovlivňují své voliče pomocí manipulování s výdaji. Nejen z tohoto důvodu ztrácí klasické rozdělení politických stran na pravicové a levicové na místní úrovni na důležitosti. Proto se mimo jiné na této úrovni prosazují i různá politická sdružení, která se především snaží zaujmout voliče prostřednictvím svých volebních programů. Zde kladou důraz na místní specifické požadavky a zájmy občanů. Hmotné investiční výdaje jsou nejvíce využívanou předvolební strategií. Mohou jimi být například opravy místních komunikací a chodníků, oprava školy, výstavba sportovních a kulturních zařízení. Tyto velké investiční záměry jsou pro voliče dobře viditelné. Důležité je také správné načasování. Investice by měly být dokončeny před termínem voleb, aby mohli voliči ohodnotit výkonnost a úspěchy stávající politické reprezentace. Z časového hlediska můžeme tyto zvýšené investiční výdaje sledovat především v období jednoho roku před volbami a přímo ve volebním roce. Po volbách většinou nastává období restrikcí, které spočívá ve snížení kapitálových výdajů, snížení stavu zaměstnanců a celkovému šetření s finančními prostředky obcí. Na kolik se výše uvedená teorie politického hospodářského cyklu přibližuje praxi měst a obcí v České republice a nakolik je specifická pro typ města jako je Rychnov nad Kněžnou je popsáno v následující kapitole.

23

SEDMIHRADSKÁ, Lucie, Jakub HAAS a Rudolf KUBÍK. Politicko ekonomický cyklus obcí v ČR i bez skutečné fiskální autonomie.

28

4 ANALÝZA ROZPOČTU MĚSTA RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 4.1 Město Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou je město v podhůří Orlických hor. První písemná zmínka o Rychnově je v listině Přemysla Otakara II. z 1. února 1258. Územně spadá do Královéhradeckého kraje. Poloha města v rámci České republiky je vyobrazena na obrázku 4.

Obrázek 4 - Poloha města Rychnov nad Kněžnou v rámci České republiky Zdroj: www.si-door.cz/images/mapa.gif

V současné době má Rychnov nad Kněžnou 11 325 obyvatel. Město se rozkládá na území o výměře 3 497 hektarů. Za posledních 40 let proběhlo několik důležitých územních změn. Největší přírůstek byl v roce 1980, kdy se připojily obce Dlouhá Ves, Lipovka, Lukavice, Roveň a Synkov. O deset let později v roce 1990, tedy jeden rok po revoluci došlo k oddělení a vzniku tří nových obcí – Jahodov, Lukavice a Synkov-Slemeno. Rychnov nad Kněžnou je město s rozšířenou působností. Správní obvod má 33 929 obyvatel. V této působnosti město vykonává státní správu dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Dle Organizačního řádu Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou v oblasti samostatné působnosti obce úřad plní úkoly, které mu uložilo Zastupitelstvo nebo Rada města Rychnov nad Kněžnou. Dále plní úkoly uložené obcím zvláštními zákony a pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti. Zastupitelstvo města Rychnov nad Kněžnou je voleno v komunálních volbách a je složeno z 21 členů. Zastupitelstvo města vydalo dne 15. 11. 2006 jednací řád, který upravuje

29

přípravu, svolání, průběh jednání, usnášení a kontrolu plnění jeho usnesení.

24

Dle zákona

o obcích jsou zřízeny dva výbory. Finanční výbor má 7 členů a kontrolní výbor 9 členů. Rada města má 7 členů. Schází se pravidelně jednou za dva týdny. Ve sledovaných volebních obdobích bylo zřízeno 7 komisí – bytová, dopravní, sociální, sociálně-právní ochrany dětí, likvidační a škodní, komise pro hospodářský rozvoj a komise k projednávání přestupků. Městský úřad v Rychnově nad Kněžnou je tvořen starostou, místostarosty, tajemníkem úřadu a zaměstnanci. Řídí se organizačním řádem schváleným 1. 7. 2008. Rada zřídila pro jednotlivé úseky činnosti jako organizační jednotky odbory úřadu. Jednotlivé odbory jsou rozepsány v organizačním schématu města, který je nedílnou součástí organizačního řádu.

4.1.1 Složení zastupitelstva města ve volebním období 2006 – 2010 Složení zastupitelstva ve volebním období 2006 – 2010 je znázorněno na obrázku 5. Byli zvoleni kandidáti z celkem šesti politických stran. Do vládnoucí koalice se dostaly pravicové strany a strany politického středu – SNK Evropští demokraté, KDU-ČSL a Volba pro město. V dílčí výseči jsou zobrazeny opoziční strany – ODS, KSČM a ČSSD.

Složení zastupitelstva města ve volebním období 2006 - 2010 14% KDU-ČSL

14% 24%

43%

19% 10%

SNK Evropští demokraté Volba pro město ODS KSČM

19%

ČSSD

Obrázek 5 - Složení zastupitelstva města ve volebním období 2006 - 2010 Zdroj: vlastní zpracování na základě materiálů z Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou

24

Město Rychnov n. Kn. [online]. 2013 [cit. 2013-03-8]. Dostupné z: http://www.rychnov-city.cz/

30

Zvolení zástupci politických stran byli zvoleni občany města na čtyřleté období. Voliči měli možnost se rozhodnout na základě zveřejněných volebních programů politických stran a předvolebních setkání s jednotlivými kandidáty. Ve svých volebních programech představily politické strany své vize, cíle a priority pro následující volební období. V každém programu můžeme nalézt cíle jako snaha o vyrovnaný rozpočet města, postupné snižování dluhové služby a zlepšení komunikace radnice s občany. Prioritním cílem všech politických stran byla výstavba krytého bazénu. Dalšími body volebních programů vítězných stran byl rozvoj a stabilita škol, kultury a neziskových organizací, zavedení jednotného systému parkování, navyšování příspěvků pro spolky a sportovní organizace. Důležitou součástí těchto programů jsou také investiční záměry budoucích představitelů města. Z programů vítězných stran pro toto období můžeme vybrat tyto nejdůležitější a nejvíce opakované cíle: !

výstavba plaveckého bazénu s využitím prostředků z Evropských fondů

!

realizace 2. etapy rekonstrukce Pelclova divadla – cíl otevřít na podzim 2007

!

oprava komunikace Dlouhá Ves, Roveň

!

rozšiřování a výstavba cyklostezek

!

rozvoj areálu lesa Včelný včetně dopravní obslužnosti

!

podpora družstevní bytové výstavby

!

realizace infrastruktury v oblasti Sibiře tak, aby byla umožněna individuální výstavba rodinných domů

!

obnova dětských hřišť a chodníků na sídlištích

4.1.2 Složení zastupitelstva města ve volebním období 2010 – 2014 Složení zastupitelstva ve volebním období 2010 – 2014 je znázorněno na obrázku 6. Byli zvoleni kandidáti z osmi politických stran. Vládnoucí koalice byla vytvořena na základě dohody mezi stranami ze všech částí politického spektra – ODS, KSČM, ČSSD, TOP 09 a Svobodné občanské samosprávy. V dílčí výseči jsou zobrazeny opoziční strany – KDUČSL, Nestraníci a Volba pro město.

31

Složení zastupitelstva města ve volebním období 2010 - 2014 ODS

10%

10%

KSČM ČSSD

9%

14% 38%

14% 10%

14%

TOP 09 Svobodná občanská samospráva KDU-ČSL Nestraníci

19%

Volba pro město

Obrázek 6 - Složení zastupitelstva města ve volebním období 2010 - 2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě materiálů z Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou

Z obrázků 5 a 6 můžeme zjistit, že složení vládnoucí koalice se v městském zastupitelstvu v tomto volebním období značně změnilo. Občané města svojí volbou vyjádřili názor, že je potřeba změna ve vedení města. Opozice z období 2006 – 2010 se v následujícím období dostala do vedení města. Vítězné strany ve svých volebních programech představily hlavní prioritu pro následující volební období: konsolidace hospodaření s financemi, zastavení a snižování zadlužování města a snaha o průhlednější úřad vstřícný k občanům. Dalšími body volebních programů vítězných stran byla podpora volnočasových aktivit mládeže, kultury a sportu, komplexní řešení dopravní situace, podpora sociálních služeb, spolupráce s místním podnikatelským prostředím. Důležitou součástí těchto volebních programů jsou také investiční záměry budoucích představitelů města. V tomto období jsou tyto plány v programech v menším zastoupení, protože hlavním cílem vítězné koalice bylo oddlužení města a snížení výdajů. Přesto můžeme v programech těchto pěti vítězných stran najít nemalé investiční záměry pro toto období: !

výstavba sportovišť pro mladé - skatepark

!

teplofikace města z městské teplárny

!

zainvestování území pro bytovou výstavbu, startovací byty pro mladé rodiny

!

oprava komunikace Dlouhá Ves – Roveň

!

oprava speciální školy

32

V následujících kapitolách této bakalářské práce bude popsán vliv zvolených zástupců politických stran na rozpočtový proces města Rychnov nad Kněžnou. Jak již bylo uvedeno v kapitole o politickém hospodářském cyklu, mají tito představitelé obcí zásadní vliv zejména na výdajové stránky rozpočtu. Jejich snahy a úspěchy o naplnění volebních programů budou popsány a zanalyzovány v kapitolách, které se zabývají příjmy a výdaji města.

4.2 Rozpočtový proces města Rychnov nad Kněžnou Návrh rozpočtu města je sestavován na finančním odboru městského úřadu. S přípravou rozpočtu se začíná zpravidla v srpnu předcházejícího roku. Příjmy a výdaje na zabezpečení a financování veřejných statků a chodu úřadu jsou sestavovány rozpočtářem spolu se všemi vedoucími jednotlivých odborů tak, aby byly reálné a splnitelné. Průběžně je s tímto návrhem seznamován starosta města, který také vyjadřuje své připomínky a podněty k úpravám. Jak již bylo výše uvedeno, jsou rozpočtové příjmy a výdaje obce povinně sestavovány a tříděny podle vyhlášky č. 96/2012 Sb., o rozpočtové skladbě z několika hledisek: druhového, odvětvového, konsolidačního a zdrojového. Město Rychnov nad Kněžnou využívá ještě třídění z hlediska odpovědnostního, i když toto rozdělení je primárně určeno pro třídění na kapitoly státního rozpočtu. Názvy jednotlivých kapitol jsou shodné s rozdělením městského úřadu na odbory a oddělení (viz Příloha B - Organizační schéma Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou). Odpovědnostní třídění je využíváno během celého rozpočtového procesu. Vedoucí odboru nebo oddělení je správcem rozpočtu příslušné kapitoly. Při sestavování rozpočtu navrhuje správce rozpočtu jednotlivé příjmové i výdajové položky a zároveň je také odpovědný za oprávněné čerpání výdajů. Konečný návrh rozpočtu je předkládán tajemníkovi města, starostovi a dále je projednáván a schvalován finančním výborem. Konečný návrh je předkládán radě a zastupitelstvu města. Návrh rozpočtu je zveřejňován na úřední desce minimálně 15 dnů před plánovaným projednáváním na jednání zastupitelstva města. Na jednání zastupitelstva města je rozpočet v nejdůležitějších bodech přečten. Následně jsou starostou nebo rozpočtářem vysvětleny a popsány nejvyšší položky. Případně jsou zodpovězeny dotazy ostatních zastupitelů.

33

Bezprostředně po schválení rozpočtu v zastupitelstvu je proveden jeho rozpis v členění dle podrobné rozpočtové skladby. Následně je schválený rozpočet předán jednotlivým odborům a správcům rozpočtu. Průběžné plnění rozpočtu je pravidelně kontrolováno finančním výborem a je předkládáno radě a zastupitelstvu města. Pokud se během roku změní výše dotací nebo dojde k nepředvídanému výdaji, je prováděna úprava rozpočtu, která je schvalována na nejbližším jednání zastupitelstva města. Závěrečný účet je vytvářen na finančním odboru. Součástí závěrečného účtu je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, které v Rychnově nad Kněžnou provádí auditorská společnost. Závěrečný účet je projednán a schválen zastupitelstvem města nejpozději šest měsíců od skončení rozpočtového období.

4.3 Rozpočtový výhled města Rychnov nad Kněžnou Rozpočtový výhled je připravován zaměstnanci finančního odboru městského úřadu. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků na 2 roky následující po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Po vytvoření je schválen a podepsán starostou města. Aktuální rozpočtový výhled je přiložen v Příloze C. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nestanovuje přesnou podobu rozpočtového výhledu. Dává tak obcím možnost rozhodnout v jaké míře podrobnosti si rozpočtový výhled schválí. Rozpočtový výhled města Rychnova nad Kněžnou obsahuje příjmy a výdaje rozdělené na běžné a kapitálové. Běžné příjmy a výdaje města jsou předpokládány v meziročním nárůstu o 0,5 %. Důležitou složkou rozpočtového výhledu je výše dluhové služby. Jsou zde podrobně popsány a vyčísleny splátky úvěrů v příslušném roce a rok, kdy bude úvěr doplacen. Dále jsou zde vypsány nejvyšší závazky a pohledávky. Rozpočtový výhled slouží především jako finanční plán, ze kterého se vychází při sestavování rozpočtu. Byl také použit jako podklad při žádosti o bankovní úvěry.

Následující kapitoly této práce se věnují rozpočtovým příjmům a výdajům ve dvou sledovaných volebních období.

34

4.4 Příjmy města Rychnov nad Kněžnou Příjmy města Rychnov nad Kněžnou se v letech 2006 až 2012 pohybovaly v rozmezí od 235 600,89 tis. Kč v roce 2012 po 398 458,03 tis. Kč v roce 2010. Jednotlivé druhy příjmů města Rychnov nad Kněžnou za sledované období jsou znázorněny dle druhového třídění rozpočtové skladby v tabulce 1. Pro názornost je do tabulky přidán rozpočet na aktuální rok 2013. Tabulka 1 - Příjmy města v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rozpočet 2013

118 251,88

128 631,82

134 579,72

112 867,69

121 881,43

118 674,97

133 874,86

137 746,00

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY

45 983,43

48 358,67

50 602,26

53 509,01

58 576,68

60 039,05

58 921,56

52 458,54

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY

12 021,46

15 718,28

6 119,04

1 607,05

530,54

1 666,88

5 706,46

870,00

PŘIJATÉ TRANSFERY

72 411,95

131 292,70

132 251,97

193 651,90

217 469,37

127 837,38

37 098,01

25 550,93

248 668,72

324 001,48

323 552,98

361 635,65

398 458,03

308 218,28

235 600,89

216 625,47

DAŇOVÉ PŘÍJMY

PŘÍJMY CELKEM

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Největší část příjmů obce za sledované období je tvořena daňovými příjmy (průměrně 44%), dále přijatými transfery (36%), nedaňovými příjmy (18%) a kapitálovými příjmy (2%). Celostátním trendem (popsán a znázorněn v kapitole 2.1) je, že největší část příjmů obcí je tvořena daňovými příjmy. V případě Rychnova nad Kněžnou můžeme tuto tendenci potvrdit pouze v průměru za celkové sledované období. Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech je znázorněn v tabulce 2. Tabulka 2 - Rozložení příjmů města v letech 2006 – 2013 (v %) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rozpočet 2013

Průměr

DAŇOVÉ PŘÍJMY

48%

40%

42%

31%

31%

39%

57%

64%

44%

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY

18%

15%

16%

15%

15%

19%

25%

24%

18%

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY

5%

5%

2%

0%

0%

1%

2%

0%

2%

PŘIJATÉ TRANSFERY

29%

41%

41%

54%

55%

41%

16%

12%

36%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

PŘÍJMY CELKEM

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Daňové příjmy jsou v letech 2007 a 2008 srovnatelné s přijatými transfery. Od roku 2009 až 2011 jsou daňové příjmy dokonce převyšovány přijatými transfery z důvodů velkých investičních akcí, na které město Rychnov n. Kn. dostalo dotace ze státního i evropského rozpočtu. Tyto skutečnosti jsou více popsány v kapitole Transfery. Od roku 2012 a předpokladem pro rok 2013 je návrat k celostátnímu trendu. Důvodem je nejenom ukončení

35

investičních akcí, ale i skutečnost, že města a obce od roku 2012 byly zbaveny povinnosti vyplácet sociální dávkyy na péči a hmotnou nouzi. V dalších kapitolách se budeme podrobněji zabývat jednotlivými příjmovými částmi rozpočtu města Rychnov chnov nad Kněžnou.

4.3.1. Daňové příjmy Daňovými příjmy íjmy je tvořena podstatná část rozpočtu města. Za sledované období průměrně 44 %. Rozložení daňových příjmů v Rychnově nad Kněžnou je znázorněno na obrázku 7.

Daňové příjmy 2006 - 2013 (v tis. Kč) 2006

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

2007 2008 2009 2010 Daně z příjmů, Daň z přidané hodnoty zisků a kapitál.výnosů

Poplatky a daně z vybraných činností

Daň z nemovitostí

2011 2012 Rozpočet 2013

Obrázek 7 - Daňové příjmy říjmy města v letech 2006 200 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ R Rychnov n. Kn.

Příjmy v této tříděě se v průběhu sledovaných let v celku projevují se stoupající tendencí. Pouze v roce 2009 došlo k velkému snížení daňovýchh příjmů o 16% oproti roku 2008. Nejvyšších příjmů je městem dosahováno za daň z příjmů právnických a fyzických osob. Po roce 2008, kdy by byly výnosy z těchto daní nejvyšší, došlo ke skokovému snížení. Příčinu můžeme hledat ve finanční krizi, která v té době ovládala celou republiku. V letech 2009 – 2011 jsou daňové příjmy už jen mírně klesající. V roce 2012 jsou daně z příjmů zase na vzestupu. Také předpoklad na rok 2013 počítá s mírně vzrůstající tendencí.

36

Příjmy z DPH byly během sledovaných let poměrně stabilní. Během roku 2012 však došlo ke snížení o 6 % oproti předchozímu roku, což představuje přibližně 2,7 mil. Kč. Pro rok 2013 je v rozpočtu města počítáno s navýšením o 8 mil. Kč, důvodem je změna zákona o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., který by měl do městské pokladny přinést více financí. Další částí daňových příjmů je výnos daně z nemovitostí. Celá část, která je finančním úřadem vybrána, připadá městu. Zastupitelé města schválili v roce 2008 obecně závaznou vyhlášku, ve které byl navýšen korekční koeficient o jednu kategorii pro město Rychnov nad Kněžnou a snížen o jednu až tři kategorie pro místní části (Dlouhá Ves, Lipovka, Lokot, Litohrady, Roveň, Panská Habrová a Jámy).

Daň z nemovitostí (v tis. Kč) 20 000 15 000 10 000 5 000 0

Obrázek 8 - Daň z nemovitostí 2006 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Ve sledovaném období je na obrázku 8 vidět výrazný vzestup v roce 2010. Vedení města využilo možnost stanovit na svém území místní koeficient pro daň z nemovitostí ve výši 2. Tím byly tyto příjmy zvýšeny na dvojnásobek. Tato obecně závazná vyhláška byla schválena v listopadu 2009 a účinnosti nabyla k 1. 1. 2010. Toto opatření zůstalo v platnosti pouze pro rok 2010. Pro rok 2011 byl zastupitelstvem města v červnu 2010 tento koeficient opět zrušen. Po volbách v roce 2010 nové vedení města schválilo využití místního koeficientu a výnos této daně se opět v roce 2012 dvojnásobně zvýšil. Využití koeficientů pro daň z nemovitostí je považováno jako jedna z mála možností pro zastupitelstva obcí jak zvýšit své daňové příjmy.

37

Poslední částí daňových příjmů jsou poplatky a daně z vybraných činností. Za nejstabilnější část těchto příjmů města můžeme považovat místní poplatek za odpad. Jeho výše byla 480 Kč na osobu ročně v letech 2006 až 2007. V roce 2008 bylo schváleno navýšení na 500 Kč (celkem průměrně 5,5 mil. Kč ročně). Každý občan s trvalým pobytem v Rychnově nad Kněžnou je povinen platit tento poplatek. Jinak je přistoupeno k vymáhání a exekucím. Od roku 2008 až do roku 2010 dochází ke snížení celkových příjmů z poplatků. Důvodem je zmenšení příjmů ze správních poplatků a z automatů. V roce 2011 je vidět vzestup příjmů z poplatků. Stále se měnící zákony o provozování výherních hracích přístrojů a z provozování loterií přinesly do pokladny města o 5 milionů korun více než v minulých letech. Další poplatky, které jsou městem využívány, jsou poplatek ze psů, ze vstupného, z ubytovací kapacity (od roku 2010), za ZOZ od žadatelů o řidičské oprávnění, za znečišťování ovzduší. Z výše uvedeného můžeme vyvodit, že výši daňových příjmů je možné v jisté míře přímo ovlivnit činností a rozhodnutím místní správy. Například zvýšení koeficientů u daně z nemovitostí, je sice občany města přijímáno negativně, ale navýšení příjmů do obecní pokladny je znatelné. Další možností jak můžeme zvýšit daňové příjmy je zavedení místních poplatků a také větší vymáhání daňových nedoplatků z těchto poplatků. Na městském úřadě je sice přistoupeno k vymáhání a k exekucím, ale tato činnost je vykonávána úřednicí, která má na starosti mnoho dalších povinností. Jinou možností je zavést oddělení, které by se přímo věnovalo vymáhání všech dluhů, za kterými má město pohledávky.

4.3.2. Nedaňové příjmy Tvoří nezanedbatelnou část příjmů města. Průměrně za sledované období se jedná o 18 % z celkových příjmů města. To, co je všem těmto příjmům společné, je skutečnost, že se jedná o příjmy, které neplynou z nějaké povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity města či jiných subjektů ve prospěch města. Nedaňové příjmy mají ze všech příjmových položek nejmenší výkyvy a můžeme říci, že jsou poměrně stabilní součástí rozpočtu. Do této třídy zařadíme položky s nejvyššími výnosy znázorněné v tabulce 3. Ve městě Rychnov nad Kněžnou jsou nedaňové příjmy dosahovány zejména z pronájmů bytů (495 bytových jednotek) a nebytových prostorů. Dále pak z pronájmu vodohospodářského zařízení města a budovy teplárny. Dalším zdrojem příjmů jsou výnosy z městského parkovacího systému a příjmy z úroků, podílů na zisku a dividend. 38

Tabulka 3 - Nedaňové příjmy v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč) 2006 Příjmy z pronájmů a služeb - bytové hosp. Příjmy z pronájmů a služeb - nebytové hosp.

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rozpočet 2013

14 711,47 15 019,11 15 539,89 17 079,46 18 410,70 18 358,92 17 800,87 17 520,00 6 029,32

6 300,33

7 268,19

7 262,13

7 218,90

7 017,47

6 452,05

6 736,50

Příjmy z pronájmu - teplárna

1 200,00

2 500,00

2 500,00

2 500,00

2 500,00

2 500,00

2 500,00

2 500,00

Příjmy z pronájmu - Aquaservis

7 555,00

6 750,00

7 175,00 10 605,00 11 604,00 12 136,80 12 327,60 12 327,00

Příjmy z poskytování služeb parkování

232,47

2 642,49

Zneškodňování komunálních odpadů Sankční platby přijaté od jiných subjektů Příjmy z úroků, podílů na zisku a dividend

2 689,47

2 832,57

2 860,84

3 484,99

3 100,00

1 532,10

1 782,97

1 883,95

1 510,82

1 500,00

1 277,07

986,96

1 050,60

1 143,14

1 156,91

1 365,41

984,92

985,00

765,59

1 172,93

1 195,55

836,03

778,36

1 216,81

1 409,95

1 669,24

9 861,67 12 292,28 12 698,85 12 450,38

6 120,80

Ostatní nedaňové příjmy

14 444,98 15 396,86 13 230,53

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY - CELKEM

45 983,43 48 358,67 50 602,26 53 509,01 58 576,68 60 039,05 58 921,56 52 458,54

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

4.3.3. Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou získané finanční prostředky z prodeje dlouhodobého majetku ve vlastnictví města. Kapitálové příjmy města Rychnov nad Kněžnou mají ve sledovaných letech klesající tendenci. Nejvyšší byly v letech 2006 až 2008, kdy byly uskutečněny prodeje bývalé budovy městského úřadu a části bývalých kasáren. V roce 2011 byly navíc prodány tři automobily. V dalších letech jsou kapitálové příjmy tvořeny především z prodeje pozemků.

4.3.4. Transfery Transfery představují spolu s daňovými příjmy nejvýznamnější zdroj financování města. Město Rychnov nad Kněžnou získává dotace z nejrůznějších zdrojů jako je státní rozpočet, státní fondy, kraj a z rozpočtu Evropské unie. Dotace můžeme rozdělit na investiční a neinvestiční. Rozdělení obdržených transferů můžeme porovnat v tabulce 4. V této tabulce je vynechán sloupec s rozpočtem z roku 2013, protože většina transferů je rozpočtována až po přijetí transferu v rámci rozpočtových změn. Výjimkou je pouze neinvestiční transfer ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu. Tento transfer lze rozpočtovat už ve schváleném rozpočtu a bude popsán níže. 39

Tabulka 4 - Přijaté transfery města v letech 2006 – 2012 (v tis. Kč) 2006 Neinvestiční přijaté transfery

2007

2008

2009

2010

2011

2012

63 618,71

131 121,47

125 864,99

125 138,85

122 892,05

118 111,85

33 147,35

Investiční přijaté transfery

8 793,23

171,23

6 386,98

68 513,05

94 577,33

9 725,53

3 950,66

TRANSFERY CELKEM

72 411,95

131 292,70

132 251,97

193 651,90

217 469,37

127 837,38

37 098,01

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Přijaté transfery ve sledovaném období činily průměrně 36 % z celkových příjmů města. Ve srovnání s celostátním průměrem (22%) je tato hodnota vyšší. Důvodem jsou velké investiční dotace ze strukturálních fondů EU a také skutečnost, že Rychnov nad Kněžnou je město s přenesenou působností a byly přijímány velké finanční prostředky na sociální dávky. Neinvestiční transfery byly vyrovnané v období od roku 2007 - 2011. Jejich největší část byla tvořena z dotací na sociální dávky. Jednalo se především o příspěvek na péči a hmotnou nouzi. Tyto typy transferů jsou nazývány jako průtokové. Město bylo příjemcem dotace, která byla rozesílána Královéhradeckým krajem, a po přiznání sociální dávky byly jednotlivé částky rozeslány na účty příjemců dávky. Od roku 2012 vyplácení těchto dávek přešlo na Úřad práce, proto můžeme pozorovat výrazné snížení neinvestičních transferů. Dalším příkladem průtokových transferů jsou například dotace na odborné lesní hospodáře a dotace z kraje pro příspěvkové organizace. Nejvýznamnějším neinvestičním transferem pro město Rychnov nad Kněžnou je transfer ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu. Zahrnuje příspěvek na výkon státní správy a do konce roku 2012 také dotaci na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím a příspěvek na školství. Rychnov nad Kněžnou je město s rozšířenou působností a jeho správní obvod má 33 929 obyvatel. Tento transfer je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. U této dotace není sledován způsob čerpání. Od roku 2010 má klesající tendenci. Investiční transfery, které město obdrželo, jsou graficky znázorněny na obrázku 9. Jak již bylo výše uvedeno, město Rychnov realizovalo v tomto období velké investiční záměry. Tyto akce – výstavba krytého bazénu a zateplení školských zařízení - bylo možné uskutečnit, protože se podařilo získat výhodné podmínky pro dotace prostředků Evropské unie. Na stavbu bazénu byl podíl dotace 85 % z EU a 7,5 % ze státního rozpočtu. Na zateplení se podařilo získat 85% z EU a 5% ze státního rozpočtu. Tyto dvě finančně velmi náročné akce

40

byly pro město a občany m města velmi důležité a dlouho očekávané,, proto budou podrobně popsány v kapitole, která se zabývá z kapitálovými výdaji.

Investiční nvestiční transfery tr 2006 - 2012 (v tis. Kč) 100 000 Ostatní investiční transfery Zateplení

80 000 60 000 40 000

Bazén

20 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Obrázek 9 - Investiční transfery v letech 2006 - 2012 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Mezi ostatní investiční transfery můžeme zařadit menší, ale také významné dotace. Z prostředků EU například dotace na výstavbu Poldru "Pod Borkem č. 2", dotace na projekt Analýza za rizik potencionálních zdrojů znečištění ohrožující vý významný znamný vodárenský zdroj a také nejnovější investiční dotace z let 2012 a 2013 – Technologické centrum ORP Rychnov nad Kněžnou. Z rozpočtu Králov Královéhradeckého kraje město obdrželo datace na výstavbu vodovodu a kanalizace v Dlouhé Vsi.

ěsta Rychnov nad Kněžnou 4.5 Výdaje města Rozpočtové výdaje daje města třídíme podle vyhlášky č.. 96/2012 Sb., o rozpočtové skladbě z několika hledisek – druhového, odvětvového, odvětvového konsolidačního solidačního a zdrojového zdrojového. Pro potřeby této práce se zaměříme na dělení z hlediska druhového. Výdaje města z hlediska druhového je možné rozdělit na dvě třídy – běžné výdaje a kapitálové výdaje. Rozložení jednotlivých tříd výdajů města Rychnov nad Kněžnou ve sledovaných letech je graficky grafick znázorněno na obrázku 10.

41

Výdaje města 2006 - 2013 (v tis. Kč) BĚŽNÉ VÝDAJE

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

VÝDAJE CELKEM

450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2006

2007

2008

2009

volby

2010 volby

2011

2012 Rozpočet 2013

Obrázek 10 - Rozložení výdajů v letech 2006 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Celkové výdaje města kolísají ve sledovaném období v rozmezí od 208 mil. Kč v rozpočtu na rok 2013 do 394 mil. Kč v roce 2010. Důvodů pro takto velké kolísání můžeme najít několik. Realizace velkých investičních záměrů (zateplení školských zařízení, výstavba krytého bazénu), převedení výplat sociálních dávek na Úřady práce a celosvětová finanční krize. Další změnou, kterou bylo ovlivněno sestavování rozpočtu na rok 2011, bylo ustanovení nového vedení města po volbách v roce 2010. Současné vedení města, které působilo v Rychnově nad Kněžnou již od roku 1990, bylo vystřídáno zcela novým vedením s jinými cíly a prioritami. V kapitole, která se věnovala politickému hospodářskému cyklu, jsme došli k závěru, že nakládání s výdaji je pro obecní politiky nejlepší možností jak ovlivňovat voliče. Proto i politické strany před volbami ve svých volebních programech prezentují své cíle, jak budou nakládat s veřejnými prostředky a jaké veřejné statky budou pro své občany zajišťovat. Z tohoto důvodu budou v následujících kapitolách také popsány a porovnány běžné i kapitálové výdaje v obou volebních obdobích s volebními programy vítězných politických stran.

42

4.5.1 Běžné ěžné výdaje Běžné výdaje jsou opakující se výdaje, ze kterých město financuje běžné potřeby v příslušném rozpočtovém roce. Jsou určeny například na běžné opravy, platy zaměstnanců, nákup materiálu, vody,, paliv a energie, nákup služeb, výplatu sociálních dávek a transfery fyzickým m osobám, právnický právnickým osobám a zřízeným organizacím. Výše běžných výdajů byla nejvíce ovlivněna poskytováním továním sociálních dávek, na které však město dostávalo dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí. věcí Výplata těchto dávek by byla v plné míře převedena do kompetencí obcí v roce 2007. Od roku 2012 byla tato povinnost přesunuta na Úřady práce. ráce. Průměrná výše vyplacených dávek byla la 84 mil. Kč, tato částka tvořila 30 % z celkových ch běžných běžný výdajů. Pokud bychom se podívali na běžné výdaje z hlediska předvolebních programů, můžeme najít srovnatelné cíle v obou sledovaných volebních cyklech:: rozvoj a stabilita škol, kultury a sportu, podpora ra volnočasových aktivit mládeže, zavedení jednotného systému parkování, podpora sociálních služeb a další. Město Rychnov chnov nad Kněžnou je zřizovatelem dvanácti příspěvkový příspěvkových organizací. Jedná se o pět mateřských škol, dvě základní školy,, jednu mateřskou a zzákladní školu v místní části Roveň, základní uměleckou školu, dům dětí a mládeže, školní jídelnu a plavecký bazén. Kulturu ve městě má na starosti společnost založená městem – Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. Obrázek 11 graficky znázorňuje vývoj výdajů města do školství a kultury a sportu.

Příspěvky zřízeným zřízen a založeným organizacím (v tis. Kč) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

Plavecký bazén Kultura s.r.o. Školní jídelna Školy

Obrázek 11 - Příspěvky zřízeným a založeným organizacím Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

43

Příspěvky pro školy a školky jsou v celém sledovaném období poměrně srovnatelné, i když můžeme pozorovat rozdíly v jednotlivých volebních obdobích. V letech 2006 – 2010 byly průměrné výdaje na školství 12,3 mil. Kč a v letech 2010 až rozpočet 2013 jsou průměrné výdaje 10,8 mil. Kč. U příspěvku na provoz školní jídelny došlo také k velkému snížení. Nejvyšší hodnotu 8,2 mil. Kč měl v roce 2008. Od té doby bylo zahájeno postupné snižování. Po volbách v roce 2010 došlo ke změně právní formy ze společnosti s ručením omezeným na příspěvkovou organizaci. Bylo rozhodnuto o razantním snížení příspěvku až na 2,4 mil. Kč. Jídelna zahájila vlastní hospodářskou činnost a v současné době vaří i pro mnoho dalších strávníků mimo děti a studenty. Uspořené finanční prostředky jsou jídelně částečně vraceny ve formě investičních příspěvků, které slouží k obnově zařízení. Podobný průběh jako ve školní jídelně měly i dotace pro společnost zajišťující kulturu v Rychnově nad Kněžnou. Také zde byla dotace na provoz po volbách v roce 2010 snížena o dva až tři miliony korun ročně. Do třídy běžných výdajů patří také příspěvky na volnočasové aktivity dětí, mládeže i dospělých. Město Rychnov nad Kněžnou dlouhodobě podporuje kolem 50 spolků, sdružení, fyzických i právnických osob v oblasti sportu, kultury, výchovy dětí a mládeže, spolkové činnosti a sdružení dobrovolných hasičů. Tato tradice z minulých období přetrvala i po volbách v roce 2010. Celkové výše těchto příspěvků jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 5 - Příspěvky na volnočasové aktivity 2006 – 2013 (v tis. Kč)

Příspěvky na volnočasové aktivity

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

3 759,72

4 621,42

4 161,83

3 719,35

3 103,73

2 840,46

3 231,27

Rozpočet 2013 3 099,26

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Velká část běžných výdajů je tvořena náklady na činnost městského úřadu. Z hlediska odvětvového členění rozpočtové skladby se jedná o paragraf 6171 - Činnost místní správy. Největší položkou, která tvoří 75 % tohoto paragrafu, jsou platy zaměstnanců a povinné pojištění. Obrázek 12 znázorňuje, jaká byla v průběhu sledovaného období výše výdajů na platy. Výše výdajů na platy rostly od roku 2006 do 2009, stejně jako rostl počet zaměstnanců. Po volbách v roce 2010 a 2011 došlo k velkému snížení počtu zaměstnanců.

44

Bylo propuštěno 17 zaměstnanců, což je přibližně 15 % z celkového počtu. Větší úspory se ukázaly až v roce 2012, protože v roce 2011 bylo vypláceno odstupné. Do výdajů na činnost místní správy můžeme zařadit také energie na provoz budovy městského úřadu, nákup materiálu, knih, vzdělávání zaměstnanců, telefony, cestovné, pohonné hmoty a další.

Výdaje na činnost místní správy 2006 - 2013 (v tis. Kč) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000

Činnost místní správy

Platy zaměstnanců

Obrázek 12 - Výdaje na činnost místní správy 2006 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Celkové výdaje na činnost místní správy začaly klesat v roce 2009, tedy rok před volbami. Po nástupu nového vedení města došlo k mnoha opatřením, které přinesly snížení výdajů o dalších šest milionů korun. Podařilo se nakoupit elektrickou energii na komoditní burze v Kladně, byla provedena změna telefonního operátora, výměna firmy provádějící úklidové služby a další úsporná opatření. Pro občany a voliče jsou nejvíce viditelné výdaje na opravy silnic a chodníků. Jejich vývoj je znázorněn na obrázku 13. V prvním volebním období (2006 – 2010) pozorujeme postupné snižování výdajů z téměř 13 mil. Kč na 3,2 mil. Kč. V dalším období se tyto výdaje začínají zvyšovat až v polovině volebního cyklu, tedy dva roky před dalšími volbami. Také pro rok 2013 je naplánováno velké množství rekonstrukcí a oprav chodníků po celém městě.

45

Výdaje na opravy silnic a chodníků 2006 - 2013 (v tis. Kč) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Obrázek 13 - Výdaje na opravy silnic a chodníků 2006 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Porovnání běžných příjmů a běžných výdajů charakterizuje stav hospodaření města v oblasti financování běžných potřeb a provozu (bez investic). Saldo provozního rozpočtu by mělo vždy nabývat kladných hodnot, aby byla splněna podmínka zdravého hospodaření. Musí-li obec splácet v minulosti přijaté úvěry, pak by i hodnota tohoto salda snížená o splátky jistiny měla být kladná. Porovnání běžných příjmů a výdajů je ukázáno v tabulce 6. Tabulka 6 - Porovnání běžných příjmů a běžných výdajů 2006 – 2013 (v tis. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rozpočet 2013

Běžné příjmy

227 854,03

308 111,96

311 046,96

291 515,54

303 350,16

296 825,87

225 943,77

213 442,49

Běžné výdaje

217 016,50

275 285,06

294 168,45

283 032,09

272 822,05

266 184,42

190 110,30

181 791,58

Uhrazené splátky jistiny

3 047,63

4 689,93

76 009,93

6 509,94

28 369,31

8 768,55

12 726,61

10 748,00

Saldo provozního rozpočtu

7 789,90

28 136,97

-59 131,42

1 973,51

2 158,80

21 872,89

23 106,86

20 902,91

Index provozních úspor

3%

9%

-19%

1%

1%

7%

10%

10%

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

S výjimkou roku 2008 je ve všech sledovaných letech saldo provozního rozpočtu kladné. Jeho velikost je nejvíce ovlivněna výší splátek úvěrů. V roce 2008 došlo k předčasnému splacení úvěru ve výši 70,5 mil. Kč a tím došlo k zápornému saldu rozpočtu. Dalším důležitým ukazatelem kvalitně sestaveného rozpočtu je index provozních úspor. Je to poměr salda provozního rozpočtu k běžným příjmům. Optimálně by se hodnota tohoto ukazatele měla pohybovat okolo 20 %, minimální hodnota by neměla klesnout pod

46

10 %. Dlouhodobé hodnoty pod touto hranicí opět signalizují možné potíže obce v budoucnu.25 Index provozních úspor z tabulky 6 nám ukazuje, že nestačí čí mít pouze kladné hodnoty provozního rozpočtu. Město Rychnov dosáhlo minimální hranice (10 10 % %) tohoto indexu až po úsporách v běžných ch výdajích v druhém sledovaném volebním období v roce 2012.

4.5.2 Kapitálové apitálové výdaje Kapitálové výdaje daje slouží k financování dlouhodobých, investičních potřeb města, přesahující období jednoho rozpočtového roku. Zdrojem financování kapitálových výdajů mohou být vlastní zdroje, investiční transfery, úvěry a půjčky. Přehled zdrojů financován financováníí je znázorněn na obrázku 114.

Financování kapitálových výdajů Financov dajů v letech 2006 - 2013 (v tis. Kč) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Investiční transfery

Úvěry a půjčky

Vlastní zdroje

Obrázek 14 - Financování kapitálových výdajů v letech 2006 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Největšími investičními investiční akcemi, které ovlivnily kapitálové výdaje města Rychnov nad Kněžnou, jsou stavba krytého bazénu a zateplení školských zařízení v letech 2008 – 2010.

25

OBROVSKÝ, Jan. Jak připravovat rozpočet obce. Moderní obec. Praha: Economia, a.s, 2012, č. 9. ISSN 1211-0507.

47

Především stavba krytého bazénu byla dlouhodobým přáním většiny rychnovských občanů. Také ve volebních programech všech politických stran byla stavba bazénu prioritou. V následujících odstavcích budou tyto nejvýznamnější akce podrobněji popsány. Sportovní a relaxační centrum Rychnovska – projekt na výstavbu krytého bazénu v Rychnově nad Kněžnou byl zahájen v prosinci 2008. Tento projekt vznikl na základě dlouhodobého a silného veřejného zájmu místních obyvatel. V areálu vznikl bezbariérový plavecký bazén, tobogán, dětský bazének, vířivka s vodními lůžky, masážními a perličkovými tryskami, dále pak sauna, parní komory, šatny se sociálním zařízením, učebna pro plavce a neplavce a prostory pro občerstvení. Nový plavecký bazén byl pro veřejnost otevřen v srpnu 2010. Tuto akci bylo možné po dlouhé době plánování uskutečnit, protože se podařilo získat výhodné podmínky pro dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Prioritní osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí. Na stavbu bazénu byl podíl dotace 85 % z EU a 7,5 % ze státního rozpočtu. Zbylých 7,5 % muselo město financovat z vlastních zdrojů. Proto v roce 2008 zastupitelstvo města schválilo úvěr od České spořitelny. Celkové způsobilé výdaje na stavbu bazénu byly 153 611 320,00 Kč. V roce 2012 město obdrželo rozhodnutí Regionální rady regionu Soudržnosti Severovýchod na navrácení poskytnuté dotace. Rozhodnutí vycházelo z šetření kontrolních orgánů Regionální rady, které zjistily, že výběrové řízení na dodavatele stavby bylo diskriminační. Bylo podáno odvolání a nakonec se podařilo, že město v dubnu 2012 nemuselo vrátit celou dotaci, ale 5% z poskytnuté dotace. Vráceno tedy bylo 6,8 milionů korun. Provoz plaveckého bazénu je zachován i nadále a bezpochyby obohacuje nabídku aktivit pro občany města i blízkého okolí. Město na provoz doplácí ročně částkou 5 milionů korun. "Integrovaný projekt v oblasti realizace úspor energií a obnovitelných zdrojů na objektech města Rychnova nad Kněžnou" byl dalším kapitálovým výdajem, který zatížil rozpočet města v letech 2008 – 2010. Jednalo se o zateplení budov, výměnu oken a dveří několika rychnovských škol a školek. Také tento projekt byl financován z prostředků Evropské unie, konkrétně z Fondu soudržnosti. Příslušným programem, ze kterého bylo čerpáno, je Operační program Životní prostředí, prioritní osa 3: Udržitelné využívání zdrojů energie. Schválena byla dotace ve výši 85 % z celkových způsobilých výdajů z prostředků

48

Evropské unie a 5 % ze státního rozpočtu. Zbylých 10 % muselo město financovat z vlastních zdrojů. Proto si město vzalo v roce 2008 společný úvěr ve výši 75 mil. Kč na oba výše zmíněné projekty – bazén a zateplení škol. Tento úvěr se však nemusel vyčerpat celý. Po dokončení obou akcí byla konečná částka čerpání úvěru na financování projektů z Evropské unie 46 mil. Kč. Celkové způsobilé výdaje na projekt zateplení škol a školek byly 38 774 536,00 Kč. Výsledkem tohoto projektu je nejen nový vzhled zmiňovaných budov, ale především došlo ke snížení energetické náročnosti budov a snížení množství vypouštěných odpadních látek. Díky snížení spotřeby paliv na vytápění a celkovému zlepšení energetických vlastností budov dosáhlo město úsporu nákladů. Vznikly volné finanční prostředky, které mohly být následně použity na jiných místech.

Nejen výstavba krytého bazénu, ale také další investiční záměry byly důležitou součástí volebních programů budoucích představitelů města. V letech 2006 až 2010 se podařilo zastupitelům splnit své předvolební sliby hned v několika oblastech. Hlavním cílem byl již výše zmíněný krytý bazén. Dále se povedlo dokončit rozsáhlou rekonstrukci Pelclova divadla, které bylo otevřeno na počátku roku 2008. Velké finanční prostředky byly také použity na rekonstrukci a intenzifikaci úpravny vody, realizaci náhradního zdroje vody – vrtu RK 3 a stavbu poldru Pod Borkem, budování chodníků a komunikací a další. Druhé volební období ještě neskončilo, ale i tak se podařilo zrealizovat výstavbu skateparku. V rámci rekonstrukce komunikace v Dlouhé Vsi a Rovni, kterou hradil ze svého rozpočtu Královéhradecký kraj, zrekonstruovalo město v trase komunikace vodovodní a kanalizační síť. Dalšími investicemi byly například stavba přivaděče pitné vody, cyklostezka v lesoparku Včelný, projekt „Technologické centrum ORP Rychnov n.Kn a další. V roce 2013 je naplánován začátek rekonstrukce budovy speciální školy, pokračování v rekonstrukci hlavního vodovodního přivaděče a výstavba hlavního kanalizačního sběrače z městské části Sibiř s napojením na čistírnu odpadních vod.

49

4.6 Financování Financování vyjadřuje, jakým způsobem jsou příjmové a výdajové operace financovány. Zachycuje ycuje např. návratné přijaté finanční prostředkyy a výdaje na splátky jistin dříve přijatých půjček. ůjček. Souč Součást financujících operací jsou i opravné položky k peněžním operacím, operace mimorozpočtové, dlouhodobé přijaté a poskytnuté půjčky půjčky. Financování má přímou návaznost na zajištění salda územního rozpočtu. Saldo rozpočtu zjistíme jako rozdíl příjmů a výdajů, který musí být vyrovnán financováním. Na obrázku 15 je grafické porovnání příjmů a výdajů ve sledovaných letech v Rychnově nad Kněžnou.

Porovnání příjmů a výdajů Po 2006 - 2013 (v tis. Kč) 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

PŘÍJMY VÝDAJE

Obrázek 15 - Porovnání příjmů a výdajů města v letech 2006 - 2013 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru Města Rychnov n. Kn

V letech 2006, 2008 a 2009 můžeme vidět převažující výdaje daje nad příjmy. Došlo tedy k rozpočtovému schodku, který musel být vyrovnán financováním nancováním s kladný kladným znaménkem. V letech 2007, 2010, 2011 a 2012 převažovaly příjmy nad ad výdaji. Vzniklý přebytek rozpočtu byl vyrovnán rovnán financováním se záporným znaménkem. Tento vývoj financování – od kladného po záporné – je důsledkem mnoha faktorů. Na začátku sledovaného období probíhalo dokončování velkých velký investičních akcí, na které město sice dostalo dotace, ale bylo nutné použít i své vlastní zdroje. V případě stavby krytého bazénu bylo nutno použít vlastní zdroje ve výši 7,5 % z celkové částky. Realizace zateplení školských zařízení vyžadovalo

50

10 % vlastních zdrojů z celkové částky. Na obě tyto náročné akce bylo nutné vzít si úvěr v celkové výši téměř 55 mil. Kč. V roce 2010 bylo započato s tzv. šetřícím režimem. Příčiny můžeme hledat ve stále pokračující finanční krizi v celé republice. Další změnou, kterou bylo ovlivněno sestavování rozpočtu na rok 2011, bylo ustanovení nového vedení města po volbách v roce 2010. Současné vedení města, které působilo v Rychnově nad Kněžnou již tři volební období, bylo vystřídáno zcela novým vedením s jiným přístupem. V této době byly snižovány provozní výdaje a velké investiční akce byly omezeny. Rozdíly mezi příjmy a výdaji byly vloženy do rezerv.

Podrobný rozpis Třídy 8 Financování je uveden v tabulce 7. Tabulka 7 - Financování města v letech 2006 – 2013 (v tis. Kč) 2006 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Uhr. splátky dl. přijatých půjčených prostř. Operace z peněž. účtů organiz. nemaj. char. příjmů a výdajů vlád. sektoru Nerealizované kursové rozdíly pohybů na devizových účtech FINANCOVÁNÍ

16 168,04

2007 -6 734,95

2008 1 111,13

2009 -8 966,10

2010

2011

10 189,64 -13 275,51

2012 -6 534,90

Rozpočet 2013 2 581,77

57,82 -57,37 13 785,29

78 093,32

-3 047,63

-4 689,93 -76 009,93

-19,07

41 994,34

13 999,20

-6 509,94 -28 369,31

-3,84

-0,73

-1,70

26 886,64 -11 428,73

3 193,78

26 516,60

-8 768,55 -12 726,61

-6,51

4,70

139,07

3,45

-3,61

-4 186,98 -22 035,91 -19 125,60

-10 748,00

-8 166,23

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Z tabulky 7 a z výše uvedených informací můžeme zjistit, že město Rychnov nad Kněžnou je povinno splácen celkem čtyři velké bankovní úvěry, které jsou podrobně popsány v následujících bodech: 1. Česká spořitelna – Financování rekonstrukce Pelclova divadla -

výše úvěru:

23 000 000,- Kč

-

splátky:

-

schválení:

2005

-

poslední splátka:

2021

čtvrtletně 410 000,- Kč

zůstatek úvěru k 31.12.2012: 13 980 000,- Kč

51

2. ČMZRB – Rekonstrukce a intenzifikace úpravny vody RK -

výše úvěru:

15 489 000,- Kč

-

splátky:

-

schválení:

2005

-

poslední splátka:

2019

čtvrtletně 297 866,- Kč

zůstatek úvěru k 31.12.2012: 8 042 350,- Kč

3. Česká spořitelna – Financování projektů EU -

75 000 000,- Kč

výše úvěru:

(nebylo využito v plné výši – čerpáno 45 965 126,- Kč) -

splátky:

čtvrtletně 1 005 410,- Kč

-

schválení:

2008

-

poslední splátka:

2021

zůstatek úvěru k 31.12.2012: 33 300 206,66 Kč

4. Česká spořitelna – Financování jednorázového splacení závazku vůči společnosti Kommunalkredit Austria AG -

výše úvěru:

70 500 000,- Kč

-

splátky:

-

schválení:

2008

-

poslední splátka:

2027

čtvrtletně 973 620,- Kč

zůstatek úvěru k 31.12.2012: 58 416 560,- Kč Zůstatek všech úvěru k 31. 12. 2012 je 113 739 116,66 Kč. Úvěry budou postupně spláceny až do roku 2027. Celkové roční splátky jistin jsou uvedeny v tabulce 8. Tabulka 8 – Roční splátky jistin 2013 - 2027 (v Kč)

Splátky jistin

2013 - 2019

2020

2021

2022 - 2026

2027

10 747 584,00

9 556 120,00

5 881 566,00

3 894 480,00

3 893 840,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Tyto úvěry jsou velkým zatížením pro městský rozpočet. Městu Rychnov nad Kněžnou se daří tyto závazky splácet. Ministerstvo financí ČR začalo už od roku 2004

52

sledovat zadluženost obcí pomocí tzv. ukazatele dluhové služby. Tento ukazatel se vypočítá jako podíl výdajů obce na dluhovou službu (především splátky jistin, půjček a úroků) a příjmů (daňové příjmy, nedaňové příjmy, přijaté dotace – souhrnný dotační vztah). Akceptovatelná hranice byla stanovena na 30 %. Údaje za období 2006 – 2009 jsou uvedeny v tabulce 9. Město Rychnov pouze v jednom roce přesáhlo hraniční hodnotu tohoto ukazatele. Touto výjimkou byl rok 2008, kdy ukazatel výrazně stoupl na hodnotu 37,58%. Důvodem bylo přeúvěrování úvěru ve výši 70,5 mil. Kč. Pokud bychom tuto předčasnou splátku celého úvěru z výpočtu ukazatele dluhové služby vyloučili, byl by potom ukazatel dluhové služby za rok 2008 ve výši 4,47 %. V ostatních letech ukazatel nepřesáhl hranici 5%.

Tabulka 9 - Ukazatel dluhové služby 2006 – 2009 (v tis. Kč) 2006 Daňové příjmy

2007

2008

2009

118 251,88 128 631,82 134 579,72 112 867,69

Nedaňové příjmy

45 983,43

48 358,67

50 602,26

53 509,01

Přijaté dotace - souhrnný dotační vztah

56 683,01

26 929,84

27 752,69

28 443,61

Dluhová základna

220 918,33 203 920,33 212 934,66 194 820,31

Splátky jistin

3 047,63

4 689,93

76 009,93

6 509,94

Úroky

2 361,18

3 203,66

4 018,54

2 914,64

Dluhová služba

5 408,81

7 893,59

80 028,47

9 424,59

Ukazatel dluhové služby

2,45%

3,87%

37,58%

4,84%

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

V listopadu 2008 byl usnesením vlády č. 1395 o monitoringu hospodaření obcí zaveden nový způsob sledování zadluženosti a hospodářské situace obcí. Monitoring je založen na sledování soustavy osmnácti ukazatelů u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům.26 Všechny výše uvedené ukazatele shromažďuje a vyhodnocuje Ministerstvo financí. Zdrojem dat pro výpočet monitoringu hospodaření obcí jsou výkazy FIN 2-12 M a Rozvaha sestavené k 31. 12. příslušného roku. Podrobné data pro výpočet jsou k nalezení na stránkách Ministerstva financí27 a v městském účetním programu. V současné době jsou k 26

Moderní obec [online]. Praha: Economia, a.s, 2012 [cit. 2013-03-28]. ISSN 1211-0507. Dostupné z: http://moderniobec.ihned.cz/c1-58230430monitoring-hospodareni-obci-za-rok-2011-uz-je-k-dispozici

27

ÚFIS – Monitoring hospodaření obcí. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005-2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufismon/index.pl

53

dispozici údaje monitoringu za roky 2010, 2011 a 2012. V tabulce 10 je zaznamenán vývoj nejdůležitějších ukazatelů. Stále je také možné sledovat zadluženost obcí pomocí ukazatele dluhové služby. Výpočet se oproti období 2006 – 2009 změnil. Dluhová základna je nyní tvořena celkovými příjmy. Tabulka 10 - Monitoring hospodaření obcí 2010 – 2012 (v tis. Kč) 2010

2011

2012

Příjmy celkem

398 458,03

308 218,28

235 600,89

Splátky jistin

28 369,31

8 768,55

12 726,61

2 062,55

1 571,38

1 331,79

30 431,86

10 339,94

14 058,40

7,64%

3,35%

5,97%

2 069 583,77

2 117 103,68

2 155 141,62

Cizí zdroje

187 087,89

188 161,68

181 996,54

Zadluženost celkem

135 234,28

126 465,73

113 739,00

9,04%

8,89%

8,44%

Oběžná aktiva

53 317,07

70 174,03

82 415,13

Krátkodobé závazky

43 391,46

42 333,26

37 246,50

1,23

1,66

2,21

Úroky Dluhová služba

Ukazatel dluhové služby Aktiva celkem

Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům

Celková likvidita

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů finančního odboru MÚ Rychnov n. Kn.

Za obec s vyšší mírou rizika hospodaření se považuje obec, jejíž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejích cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší než 25 %. V tabulce 8 můžeme vidět, že se tyto hodnoty ke kritické hranici ani nepřibližují.

54

ZÁVĚR Cílem této práce byla analýza vývoje rozpočtu města Rychnov nad Kněžnou za období 2006 – 2013. Důvodem pro toto časové vymezení byla možnost porovnání působení místních politiků ve dvou volebních cyklech. Ve sledovaném období nastala po volbách v roce 2010 velká změna ve vedení města. Při analýze celkových příjmů bylo zjištěno, že jejich vývoj je ve sledovaných letech poměrně nevyrovnaný. Velké navýšení v letech 2009 a 2010 bylo způsobeno přijatými dotacemi z rozpočtu Evropské unie na zateplení školských zařízení a stavbu krytého bazénu. Nejnižších hodnot příjmy dosahovaly v roce 2012, protože v tomto roce byla města zbavena povinnosti vyplácet sociální dávky. Největší část příjmů obce za sledované období je tvořena daňovými příjmy (průměrně 44%), dále přijatými transfery (36%), nedaňovými příjmy (18%) a kapitálovými příjmy (2%). Z pohledu politiků je výše příjmů velmi málo ovlivnitelná. U daňových příjmů může město ovlivnit výši výnosu pouze v případě daně z nemovitostí a místních poplatků. V obou sledovaných obdobích byly zavedeny a využívány příjmy z místních poplatků a také byla využita možnost stanovit na svém území korekční a místní koeficient pro daň z nemovitostí. Také nedaňové příjmy tvoří nezanedbatelnou část příjmů města. Minulému vedení se musí přiznat zásluha na tom, že založilo a dále podporovalo společnosti jako Tepelné hospodářství s. r. o. a Městské lesy s. r. o. Tímto byl vytvořen prostor pro možnost mít vliv na chod těchto společností a zároveň při správném hospodaření získávat finanční prostředky z pronájmů a dividend. Běžné výdaje obce tvoří z převážné části výdaje na zabezpečení provozu obce. Nejvyšší podíl představují výdaje, které se týkají zabezpečení života v obci, zejména na školství, kulturu a sport, sociální služby a činnost místní správy. Další výdaje se dějí na základě potřeb obce a směřují do údržby komunikací a veřejných prostranství, údržby veřejného osvětlení, podpory volnočasových aktivit dětí a občanů města a další. Běžné výdaje jsou ve sledovaném období klesající a představují nejvyšší část výdajů rozpočtu obce. Hlavní část kapitálových výdajů v letech 2006 – 2013 tvořily investice do hmotného majetku. Nejvýznamnější bylo zateplení školských zařízení, stavba krytého bazénu, oprava Pelclova divadla, prodloužení vodovodu a kanalizace, oprava jízdárny, výstavba poldru,

55

rekonstrukce a intenzifikace úpravny vody, realizace náhradního zdroje vody – vrtu RK 3, cyklostezka v lesoparku Včelný, výstavba skateparku. Celkové výdaje města kolísají ve sledovaném období v rozmezí od 208 mil. Kč v rozpočtu na rok 2013 do 394 mil. Kč v roce 2010. Důvodů pro takto velké kolísání můžeme najít několik. Realizace velkých investičních záměrů (zateplení školských zařízení, výstavba krytého bazénu), převedení výplat sociálních dávek na Úřady práce a celosvětová finanční krize. Další změnou, kterou bylo ovlivněno sestavování rozpočtu na rok 2011, bylo ustanovení nového vedení města po volbách v roce 2010. Dosavadní vedení města, které působilo v Rychnově nad Kněžnou již od roku 1990, bylo vystřídáno zcela novým vedením s jinými cíly. Hlavní prioritou pro toto volební období byla konsolidace hospodaření s financemi a zastavení a snižování zadlužování města. Hlavním argumentem předvolebních programů vítězných stran z voleb v roce 2010 také bylo, že je město předlužené. Dle výsledku této analýzy má město k 31. 12. 2012 úvěry v celkové výši 113,7 mil. Kč. Roční splátky jistiny činí 10,7 mil. Kč až do roku 2019. Všechny úvěry budou splaceny až v roce 2027. Ministerstvo financí začalo už od roku 2004 sledovat zadluženost obcí pomocí ukazatele dluhové služby a později pomocí monitoringu hospodaření obcí. Hodnoty pro Rychnov nad Kněžnou se ale ke kritické hranici ani nepřibližují. Úvěrové zatížení města je však opravdu velké. Důležité však je, že tyto úvěry byly využity na financování investičních potřeb města, které slouží nejenom současné generaci, ale i generacím budoucím. Negativním důsledkem vysokých investic a velkého úvěrového zatížení v minulém období byla nutnost provedení velkého snížení výdajů. Novému vedení města se podařilo snížit běžné výdaje zredukováním počtu zaměstnanců o 15%, zakoupením levnější elektrické energie na komoditní burze v Kladně, byla provedena změna telefonního operátora, sníženy příspěvky a dotace. Pomocí nově založené organizace Účetnictví Města Rychnov nad Kněžnou, s. r. o. bylo zefektivněno a zprůhledněno hospodaření zřízených a založených organizací města. Současnému vedení města tedy nelze upřít úspěchy ve stabilizaci financí a zefektivnění hospodaření města. Úkolem této práce bylo nejen provést analýzu rozpočtu města Rychnov nad Kněžnou, ale také ověření platnosti teorie politického hospodářského cyklu. Ten je obvykle zkoumán na celostátní úrovni. Hlavními sledovanými veličinami jsou potom vývoj HDP, míra nezaměstnanosti a vývoj inflace. Přesto můžeme průběh tohoto cyklu sledovat i na úrovni

56

měst a obcí. Teorie politického hospodářského cyklu je i zde tvořena třemi podmínkami: politici (v tomto případě zastupitelé města) chtějí být zvoleni i na další volební období, politici mají nástroje k ovlivňování voličů a rozpočtu města, voliči dávají přednost kvalitnímu zabezpečování požadovaných veřejných statků, nízkým poplatkům a majetkovým daním. V Rychnově nad Kněžnou se potvrzuje spíše oportunistické chování obecních politiků, kteří dle svých volebních programů působí na všechny voliče bez ohledu na jejich politické preference. Z výsledků analýzy výdajů bylo zjištěno, že v předvolebním a volebním roce 2006 i 2010 roste celkový objem kapitálových výdajů. Tyto výsledky mohou potvrdit snahu politiků prokázat své kvality viditelnými výdaji ještě před volbami. Zvýšení kapitálových výdajů je však také ovlivněno termínem obdržení účelových investičních dotací. Po volbách většinou nastává období restrikcí a nepopulárních opatření. Tato hypotéza se potvrdila pouze po volbách v roce 2010. Restrikce spočívaly ve snížení kapitálových i běžných výdajů, snížení stavu zaměstnanců a celkovém šetření s finančními prostředky. Je zajímavým poznatkem, že vedení města, které splnilo dlouho požadovaný a prioritní požadavek občanů, který byl od roku 1990 obsažen ve všech volebních programech - stavba krytého bazénu – nevyhrálo komunální volby v roce 2010. I přesto, že přesně v tomto roce byl dlouho očekávaný bazén otevřen. Myslím si, že volby na malém městě jako je Rychnov nad Kněžnou může ovlivnit i celostátní stav politiky a také vliv voleb do parlamentu ve stejném roce, kde bylo hlavním heslem "změna" a "vyměňte staré politiky (dinosaury)". Část voličů a hlavně nerozhodnutí zastupitelé pak dali přednost těmto vlivům před oceněním práce dosavadního vedení města. Zjištěnými poznatky mohu potvrdit, že i na místní úrovni ovlivňují politici hospodaření obce tak, aby získali v dalších volbách hlasy. Je však otázkou, jak se svými hlasy naloží voliči na tak malém městě, jako je Rychnov nad Kněžnou.

57

POUŽITÁ LITERATURA [1]

CÍSAŘOVÁ, Eliška; PAVEL, Jan. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency International - Česká republika, 2008, 94 s. ISBN 978-808-7123-065.

[2]

CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha: Linde, 2006, 199 s. ISBN 80-720-1576-1.

[3]

Fiskální pravomoci obcí a koeficienty daně z nemovitostí. SEDMIHRADSKÁ, Lucie. Deník veřejné správy [online]. 2010 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6435107

[4] JACKSON, P. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 733 s. ISBN 80-864-3209-2. [5] MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000. 190 s. Příručky pro praxi a studium veřejné správy. ISBN 80-861-9923-1. [6]

Město Rychnov n. Kn. [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.rychnovcity.cz/

[7]

OBROVSKÝ, Jan. Jak připravovat rozpočet obce. Moderní obec. Praha: Economia, a.s, 2012, č. 9. ISSN 1211-0507.

[8]

PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 587 s. ISBN 978-807-3576-141.

[9]

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy:teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-1086-4.

[10] PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007. 280 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 978-802-4720-975. [11] Rychnovský zpravodaj: Měsíčník pro občany Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: KULTURA Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., 2006, roč. 33, č. 10. [12] Rychnovský zpravodaj: Měsíčník pro občany Rychnova nad Kněžnou.Rychnov nad Kněžnou: KULTURA Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., 2010, roč. 37, č. 10.

58

[13] SEDMIHRADSKÁ, Lucie, Jakub HAAS a Rudolf KUBÍK. Politicko ekonomický cyklus obcí v ČR i bez skutečné fiskální autonomie. In: Bílá místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého semináře pořádaného Katedrou veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-7399-657-4. Dostupné z: http://nb.vse.cz/~sedmih/slapanice-2010.pdf [14] SPĚVÁČEK, Vojtěch. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002, 525 s. ISBN 80-861-3132-7. [15] ŠIMANOVÁ, Jana; JÁČOVÁ, Helena. Analýza daňových příjmů obcí Královéhradeckého a Pardubického kraje v letech 2003 – 2006. In: Technická univerzita v Liberci [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://vyzkum.hf.tul.cz/wd/index.php?content=publications [16] ÚFIS – Monitoring hospodaření obcí. Ministerstvo financí České republiky [online]. © 2005-2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ufis/iufismon/index.pl [17] URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2006, 515 s. ISBN 80-735-7188-9. [18] VOLEJNÍKOVÁ, Jolana. Moderní kompendium ekonomických teorií: od antických zdrojů až po třetí tisíciletí. Praha: Profess Consulting, 2005, 378 s. ISBN 80-725-9020-0. [19] Vyhláška č. 96/2012 ze dne 21 března 2012, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. [20] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. [21] Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). [22] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. [23] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.

59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 Příloha B Organizační schéma Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou Příloha C – Rozpočtový výhled Města Rychnov nad Kněžnou 2014 - 2015 Příloha D – Schválený rozpočet Města Rychnov nad Kněžnou na rok 2013

60

Příloha A – Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

Odbor finanční

Oddělení dopravně správních agend

Odbor správních činností a živnostenský úřad

Oddělení obecní živnostenský úřad

Odbor kancelář tajemníka

Oddělení životního prostředí

Oddělení silniční úřad

Odbor sociálních věcí

Městská policie

Zdroj: vlastní zpracování dle Organizačního řádu Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou

Oddělení stavební úřad

Odbor výstavby a životního prostředí

MÍSTOSTAROSTKA

Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy

TAJEMNÍK

Odbor správy nemovitostí

MÍST MÍSTOSTAROSTKA

STAROSTA

Příloha B - Organizační schéma Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou

Příloha C – Rozpočtový výhled Města Rychnova nad Kněžnou 2014 - 2015

Rozpočtový výhled Města Rychnova nad Kněžnou na roky 2014 – 2015 podle paragrafu 2 a 3 zákona 250/2000 Sb. Rok 2014

Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

218,8 mil. Kč 0,5 mil. Kč 219,3 mil . Kč

Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

183,0 mil. Kč 26,0 mil. Kč 208,6 mil. Kč

Rozdíl příjmů a výdajů

10,7 mil. Kč

Financování - 10,7 mil. Kč __________________________________________________________________________ Rok 2015

Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

219,7 mil. Kč 0,5 mil. Kč 220,2 mil . Kč

Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

183,8 mil. Kč 26,0 mil. Kč 209,5 mil. Kč

Rozdíl příjmů a výdajů Financování

10,7 mil. Kč - 10,7 mil. Kč

Rozpočtový výhled Města Rychnova nad Kněžnou na roky 2014 – 2015 naznačuje další možný vývoj rozpočtu města především v oblasti běžného financování a dluhové služby. Běžné příjmy a běžné výdaje města jsou předpokládány v meziročním nárůstu cca o 0,5 %. Dluhová služba města je tvořena splátkami tří úvěrů od České spořitelny, a.s., a to pravidelná celková roční výše 1,64 mil. Kč (poslední splátka v r. 2021), pravidelná celková roční výše 3,89 mil. Kč (poslední splátka v roce 2027), pravidelná celková roční výše 4,02 mil. Kč (poslední splátka v roce 2021 – úvěrový rámec nebyl dočerpán) a splátkami úvěru ČMZRB v pravidelné celkové roční výši 1,2 mil. Kč (poslední splátka v roce 2019). V roce 2014 bude uhrazena poslední splátka dlouhodobého závazku vůči firmě MADOS MT, s.r.o ve výši 2,91 mil. Kč z titulu rozložení fakturované částky za rekonstrukci vodovodu a kanalizace Roveň do tří let. V Rychnově nad Kněžnou, prosinec 2012 Zdroj: interní materiál Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou

Příloha D – Schválený rozpočet města Rychnov nad Kněžnou na rok 2013

PŘÍJMY PAR

POL Daňové příjmy

ORG

UZ

1111 Daň z příjmů FO ze záv.čin.

SCHV.ROZP. 26 600,00

1112 Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin.

2 200,00

1113 Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů

2 300,00

1121 Daň z příjmů právnických osob

24 300,00

1211 DPH

49 100,00 104 500,00

Poplatky

1340 Popl. za likvidaci kom. odpadu

5 400,00

1341 Poplatek ze psů

270,00

1345 Poplatek z ubytovací kapacity

370,00

1351 Odvod výtěžku z provozování loterií

300,00

1353 Příjmy za ZOZ od žadatelů o řidič. oprávnění

300,00

1355 Odvod z výherních hracích přístrojů

6 000,00

1361 Správní poplatky

5 306,00 17 946,00

Majetkové daně

1511 daň z nemovitostí

15 300,00

Celkem

137 746,00

Přijaté transfery

4112 Neinv.přij.transfery ze SR

21 157,40

4121 Neinv.transfery od obcí

15,00

ZN 533 4116 Ost.neinv.přijaté transfery ze SR

503

13233

520,00

ZN 536 4216 Ost.inv.přijaté transfery ze SR

625

14903

2 312,98

ZN 154 4116 Ost.neinv.přijaté transfery ze SR

626

15373

87,73

ZN 554 4116 Ost.neinv.přijaté transfery ze SR

626

15374

1 491,42

626

6263

4122 Neinv.přijaté transfery od krajů

78,40 1 657,55

Celkem

25 662,93

Celkem sk. nespecifikováno

163 408,93

Oddíl 10 - Zemědělství a lesní hospodářství 1031 Pěstební činnost

2131 Příjmy z pronájmu pozemků 2132 Příjmy z pronájmu ost.nemovitostí

Celkem

350,00 50,00 400,00

Celkem sk. 1 Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

400,00

Oddíl 22 - Doprava 2221 Provoz veřejné silniční dopravy

10,00

Celkem

10,00

Oddíl 23 - Vodní hospodářství 2321 Odvádění a čištění odpadních vod

12 417,00

Celkem

12 417,00

Celkem sk.2 Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

12 427,00

Oddíl 31 a 32 - Vzdělávání a školské služby 3111 Předškolní zařízení

21,00

3113 Základní školy

270,00

3114 Speciální základní školy

249,30

3141 Školní stravování

111,00

Celkem

651,30

Oddíl 33 - Kultura, církve a sdělovací prostředky 3319 Ostatní záležitosti kultury Celkem

2132 Příjmy z pronájmu ost.nemovitostí

40,00 40,00

PAR

POL

ORG

UZ

SCHV.ROZP.

Oddíl 34 - Tělovýchova a zájmová činnost 3412 Sportovní zařízení v majetku obce

7,70 2132 Příjmy z pronájmu ost.nemovitostí 2133 Příjmy z pronájmu movitých věcí

143,60 1,50 152,80

3421 Využití volného času dětí a mládeže

43,00

3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace

10,20

Celkem

206,00

Oddíl 36 - Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 3612 Bytové hospodářství

18 213,80

3613 Nebytové hospodářství

8 962,00 2132 Příjmy z pronájmu ost.nemovitostí 2133 Příjmy z pronájmu movitých věcí

400,00 60,00 9 422,00

3632 Pohřebnictví 3634 Lokální zásobování teplem

101,10 2132 Příjmy z pronájmu ost.nemovitostí

3639 Komunální služby a územní rozvoj j.n.

2 500,00 3 692,40

3111 Příjmy z prodeje pozemků

580,00 4 272,40

3699 Ost.záležitosti bydlení,kom.služeb a územ.rozvoje 2132 Příjmy z pronájmu ost.nemovitostí

165,10

3202 Příjmy z prodeje majetkových podílů

290,00 455,10

Celkem

34 964,40

Oddíl 37 - Ochrana životního prostředí 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů 3725 Využívání a zneškodňování kom.odpadů Celkem

Celkem sk.3 Služby pro obyvatelstvo Oddíl 43 Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti 4351 Osob.asist.,peč.služba a podpora sam.bydlení 2133 Příjmy z pronájmu movitých věcí Celkem

Celkem sk.4 Sociální věci a politika zaměstnanosti Oddíl 53 - Bezpečnost a veřejný pořádek 5311 Bezpečnost a veřejný pořádek Celkem Oddíl 55 - Požární ochrana a integrovaný záchranný systém 5512 Požární ochrana - dobrovolná část Celkem

Celkem sk.5 Bezpečnost státu a právní ochrana Oddíl 61 - Územní samospráva 6171 Činnost místní správy Celkem Oddíl 63 - Finanční operace 6310 Obecné příjmy a výdaje z finančních operací Celkem

Celkem sk.6 Všeobecná veřejná správa a služby

PŘÍJMY CELKEM

3,00 1 500,00 1 503,00

37 364,70 12,00 12,00

12,00 390,00 390,00 0,60 0,60

390,60 1 065,00 1 065,00 1 669,24 1 669,24

2 734,24

216 737,47

VÝDAJE PAR

POL

ORG

UZ

Oddíl 10 - Zemědělství, lesní hospodářství, rybářství 1014 Ozdrav.hospodářských zvířat, polních plodin … Celkem

275,00 275,00

Celkem sk. 1 Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství Oddíl 21 - Průmysl, stavebnictví, obchod a služby 2142 Ubytování a stravování 5613 Neinv. půjčené prostředky práv. osob. 6202 Nákup majetkových podílů Celkem Oddíl 22 - Doprava 2212 Silnice

275,00 4366 4366

500,00 3 600,00 4 100,00 10 715,00

6121 Budovy, haly a stavby

465,62 11 180,62 134,90 3 450,00 200,00 3 784,90 47,00 630,00 15 642,52

2221 Provoz veřejné silniční dopravy 5193 Výdaje na dopravní územní obslužnost 6121 Budovy, haly a stavby 2223 Bezpečnost silničního provozu 2229 Ostatní záležitosti v silniční dopravě Celkem Oddíl 23 - Vodní hospodářství 2310 Pitná voda 6121 6121 6121 6121 ZN 154 6121 ZN 554 6121

Budovy, haly a stavby Budovy, haly a stavby Budovy, haly a stavby Budovy, haly a stavby Budovy, haly a stavby Budovy, haly a stavby

626 626 626 626 626

6261 6262 6263 15373 15374

6121 Budovy, haly a stavby 6121 Budovy, haly a stavby 6121 Budovy, haly a stavby

4430 4430 4430

57 58

6121 Budovy, haly a stavby

4432

6121 Budovy, haly a stavby 6121 Budovy, haly a stavby 6121 Budovy, haly a stavby

4431 4431 4431

6121 Budovy, haly a stavby

4437

2321 Odvádění a čištění odpadních vod

Celkem

Celkem sk.2 Průmysl a ostatní odvětví hospodářství Oddíl 31 - Vzdělávání a školské služby Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím Budovy, haly a stavby

302 306 308 310 311 4302

5331 Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím 5331 Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím 5331 Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím

313 314 315

3113 Základní školy

3114 Speciální základní školy 6121 Budovy, haly a stavby 3141 Školní stravování 5331 Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím 6351 Inv.přísp.zříz.přísp.organizacím

57 58

2 845,00 835,60 175,46 31,61 78,40 87,73 1 491,42 1 864,62 160,47 371,38 815,23 1 347,08 1 474,08 8 366,38 170,00 495,33 1 146,36 2 516,38 4 158,07 1 523,16 4 328,07 14 217,61

33 960,13

3111 Předškolní zařízení 5331 5331 5331 5331 5331 6121

SCHV.ROZP.

324 324

540,65 500,00 500,00 790,00 860,00 517,00 50,00 3 757,65 540,00 3 100,00 2 886,00 441,00 6 967,00 260,00 2 900,00 3 160,00 330,00 3 240,00 660,00 4 230,00

PAR

POL

ORG

UZ

SCHV.ROZP.

3231 Základní umělecké školy 5331 Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím

220,00 220,00 18 334,65

Celkem Oddíl 33 - Kultura, církve a sdělovací prostředky 3319 Ostatní záležitosti kultury

143,00 5213 Neinv.transfery práv.osobám 6313 Inv.transfery práv.osobám

5000 5000

6121 Budovy, haly a stavby

4411

3326 Pořízení,zachov.a obnova kultur.pam…

3399 Ostatní záležitosti kultury,církví a sděl.prostředků Celkem Oddíl 34 - Tělovýchova a zájmová činnost 3412 Sportovní zařízení v majetku obce 5331 5213 5213 6121 6121 3419 Ostatní tělovýchovná činnost

Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím Neinv.transfery práv.osobám Neinv.transfery práv.osobám Budovy, haly a stavby Budovy, haly a stavby

5222 Neinv.transfery občanským sdružením

3421 Využití volného času dětí a mládeže 5331 Neinv.přísp.zříz.přísp.organizacím 5222 Neinv.transfery občanským sdružením 3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace 5222 Neinv.transfery občanským sdružením Celkem Oddíl 36 - Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 3612 Bytové hospodářství 6121 Budovy, haly a stavby 3613 Nebytové hospodářství 6121 Budovy, haly a stavby 3631 3632 3633 3635 3639

Veřejné osvětlení Pohřebnictví Výstavba a údržba místních inženýrských sítí Územní plánování Komunální služby a územní rozvoj j.n.

6121 Budovy, haly a stavby 6119 Ost.nákup dlouhodobého nehmot.maj. 5629 Ost.neinv.půjč.prostř.nezisk.apod.org. 6121 Budovy, haly a stavby 6130 Nákup pozemků

3699 Ost.záležit.bydlení, kom.služeb a územ.rozvoje 5212 Neinv.transfery fyzickým osobám

3722 3725 3729 3744 3745

Celkem Oddíl 37 - Ochrana životního prostředí Sběr a svoz komunálních odpadů Využívání a zneškodňování komunálních odpadů Ostatní nakládání s odpady Protipovodňová ochrana Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň Celkem

Oddíl 39 - Ost.činnosti související se službami pro obyvatelstvo 3900 Ost.činnosti související se službami pro obyv. 5221 Neinv.transfery obec.prosp.spol. Celkem

Celkem sk.3 Služby pro obyvatelstvo 4312 4319 4339 4344

Oddíl 43 Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti Odborné sociální poradenství 5222 Neinv.transfery obč.sdruž. Ost.výdaje související se sociálním poradenstvím 5222 Neinv.transfery obč.sdruž. Ost.sociální péče a pomoc rodině a manželství 5221 Neinv.transfery obec.prosp.spol. Sociální rehabilitace 5222 Neinv.transfery obč.sdruž.

4391 4393 4407 4407 4434

7 980,00 250,00 8 373,00 362,30 500,00 862,30 451,00 9 686,30 667,00 5 000,00 650,00 696,37 135,00 80,00 7 228,37 2 000,00 2 000,00 195,00 933,00 640,00 1 768,00 55,00 315,00 370,00 11 366,37 16 009,00 900,00 16 909,00 7 746,50 100,00 7 846,50 3 440,00 130,00 800,00 750,00 2 225,33 22,93 100,00 2 707,90 5 056,16 163,00 210,00 373,00 35 304,66 7 700,00 1 900,00 30,00 107,00 3 350,10 13 087,10 180,00 180,00

87 959,08 170,00 30,00 100,00 100,00

PAR 4349 4349 4349 4349 4349 4349 4349 4349 4349 4349

POL Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv. Ost.soc.péče a pomoc ost.skup.obyv.

ZN 133 ZN 533 ZN 133 ZN 533 ZN 133 ZN 533 ZN 133 ZN 533 ZN 133 ZN 533

ORG

5011 Platy zaměstn.v prac.poměru 5019 Ostatní platy 5031 Pojistné na soc.pojištění 5032 Pojistné na zdrav.pojištění 5169 Nákup ostatních služeb

4351 Osobní asistence,peč.služba a podpor.sam.bydl.

5221 Neinv.transfery obec.prosp.spol. 5222 Neinv.transfery obč.sdruž.

4355 Týdenní stacionáře 4356 Denní stacionáře a centra denních služeb

5223 5221 5222 5223

Neinv.transfery církvím a nábož.spol. Neinv.transfery obec.prosp.spol. Neinv.transfery obč.sdruž. Neinv.transfery církvím a nábož.spol.

4359 Ost.služby a činnosti v oblasti sociální péče 5221 Neinv.transfery obec.prosp.spol. 5499 Ost.neinv.transfery obyvatelstvu 4371 Raná péče a soc.aktivizační služby pro rodiny s dětmi 5222 Neinv.transfery obč.sdruž. 5223 Neinv.transfery církvím a nábož.spol. 6322 Inv.transfery obč.sdruž. 4372 Krizová pomoc 5222 4373 Domy na půl cesty 5222 4374 Azylové domy,nizkoprahová denní centra a noclehárny 5222 5223 4375 4377 4378 4379 4399

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně terapeutické dílny Terénní programy Ost.služby a činnosti v oblasti sociální prevence Ost.záležitosti sociálních věcí a politiky zam. Celkem

Neinv.transfery obč.sdruž. Neinv.transfery obč.sdruž. Neinv.transfery obč.sdruž. Neinv.transfery církvím a nábož.spol.

5222 Neinv.transfery obč.sdruž. 5222 Neinv.transfery obč.sdruž. 5222 Neinv.transfery obč.sdruž. 5901 Nespecifikované rezervy

Celkem sk.4 Sociální věci a politika zaměstnanosti Oddíl 52 Civilní připravenost na krizové stavy 5272 Činnost orgánů krizového řízení na územ.úrovni Celkem Oddíl 53 - Bezpečnost a veřejný pořádek 5311 Bezpečnost a veřejný pořádek Celkem Oddíl 55 - Požární ochrana a integrovaný záchranný systém 5511 Požární ochrana - profesionální část 5319 Ost.neinv.transfery jiným veř.rozpočtům 6339 Ost.inv.transfery jiným veř.rozpočtům 5512 Požární ochrana - dobrovolná část 5222 Neinv.transfery obč.sdruž. Celkem

Celkem sk.5 Bezpečnost státu a právní ochrana Oddíl 61 - Územní samospráva 6112 Zastupitelstva obcí

Celkem 6171 Činnost místní správy

5023 Odměny členům zastupit.obcí 5031 Pojistné na soc.pojištění 5032 Pojistné na zdrav.pojištění 5011 5021 5031 5032 5038 5132 5134 5136 5137

Platy zaměstn.v prac.poměru Ostatní osobní výdaje Pojistné na soc.pojištění Pojistné na zdrav.pojištění Ost.povinné poji.hraz.zam. Ochranné pomůcky Prádlo, oděv a obuv Knihy, učeb.pomůcky a tisk DHDM

503 503 503 503 503 503 503 503 503 503

UZ 13233 13233 13233 13233 13233

SCHV.ROZP. 71,10 402,90 20,25 114,75 17,70 100,30 6,30 35,70 78,00 442,00 1 289,00 3 300,00 180,00 3 480,00 70,00 320,00 100,00 70,00 490,00 5,00 40,00 30,00 75,00 80,00 30,00 150,00 260,00 10,00 10,00 50,00 40,00 90,00 200,00 20,00 20,00 130,00 180,00 6 724,00

6 724,00 285,00 285,00 8 818,00 8 818,00 140,00 260,00 400,00 508,00 76,00 584,00 984,00

10 087,00 2 300,00 450,00 207,00 2 957,00 30 600,00 500,00 7 750,00 2 790,00 156,00 35,00 15,00 170,00 200,00

PAR

POL 5139 5156 5161 5162 5164 5166 5167 5169 5171 5173 5175 5194 5229 5329 5362 5424 5492 5499 5499

ORG Nákup materiálu j.n. Pohonné hmoty a maziva Služby pošt Služby telekomunikací a radiokomunikací Nájemné Konzultační, porad. a práv. služ. Služby školení a vzdělávání Nákup ostatních služeb Opravy a udržování Cestovné Pohoštění Věcné dary Ost.neinv.transfery nezisk.apod.org. Ost.neinv.transfery veř.rozpočtům Platby daní a popl. stát. rozpočtu Náhrady mezd v době nemoci Dary obyvatelstvu Ost.neinv.transfery obyvatelstvu Ost.neinv.transfery obyvatelstvu 19

5499 Ost.neinv.transfery obyvatelstvu 5499 Ost.neinv.transfery obyvatelstvu

44 44

5166 Konzultační, porad. a práv. služ. 5169 Nákup ostatních služeb 5361 Nákup kolků

99 99 99

DHDM Nákup materiálu j.n. Nákup ostatních služeb Opravy a udržování Programové vybavení

ZN 136 6111 Programové vybavení ZN 536 6111 Programové vybavení 5499 Ost.neinv.transfery obyvatelstvu 5151 5152 5154 5169 Celkem Oddíl 63 Finanční operace 6310 Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

6320 Pojištění funkčně nespecifikované 6399 Ostatní finanční operace Celkem Oddíl 64 Ostatní činnosti 6409 Ostatní činnosti j.n.

19

5021 Ostatní osobní výdaje

5137 5139 5169 5171 5172

Studená voda Teplo Elektrická energie Nákup ostatních služeb

UZ

19

377 377 377 377 377 625 625

14903

777

19

4420 4420 4420 4420

5141 Úroky vlastní 5163 Služby bank

5169 Nákup ostatních služen 5901 Nespecifikované rezervy

SCHV.ROZP. 400,00 250,00 600,00 600,00 15,00 1 400,00 400,00 800,00 200,00 200,00 120,00 65,00 84,06 113,45 10,00 200,00 50,00 15,00 71,51 47 810,02 12,00 12,00 769,49 513,00 1 282,49 10,00 70,00 50,00 130,00 200,00 100,00 500,00 250,00 250,00 1 300,00 408,17 2 312,98 2 721,15 181,50 181,50 130,00 800,00 700,00 700,00 2 330,00 55 767,16 1 200,00 80,00 1 280,00 1 040,00 1 841,87 4 161,87

800

1 180,00 5 500,00 6 680,00 6 680,00

Celkem

Celkem sk. 6 Všeobecná veřejná správa a služby

69 566,03

VÝDAJE CELKEM

208 571,24 8 166,23

ROZDÍL PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ

FINANCOVÁNÍ PAR

POL Financování z tuzemska

FINANCOVÁNÍ CELKEM

8115 Změna stavu krátkodob.prostř.na bank.účtech 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků

ORG

UZ

SCHV.ROZP. 2 581,77 -10 748,00

-8 166,23