UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Kamil PETEREK

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Kamil PETEREK

TRANSFORMACE SEKTORU SLUŽEB NA OPAVSKU PO ROCE 1989 (regionálně geografická analýza)

Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk SZCZYRBA, Ph.D.

Olomouc 2007

2

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu.

Kravaře, 10. května 2007

........................................... podpis

3

Děkuji RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph.D. za vstřícný přístup, věcné připomínky a odborné vedení mé diplomové práce. Dále Pavlíně Šťastné za pomoc při sběru primárních dat během terénního výzkumu.

4

Vysoká škola: Univerzita Palackého

Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie

Školní rok: 2004/05

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro

Kamila PETERKA obor matematika - zeměpis Název tématu:

Transformace sektoru služeb na Opavsku po roce 1989 (regionálně geografická analýza) Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce bude provést geografickou analýzu sektoru služeb na Opavsku (vymezení v hranicích bývalého okresu Opava) po roce 1989. Půjde o analýzu vývoje na pozadí komparace současného stavu obslužného sektoru se situací na konci 80. let 20. století. Výchozím datových podkladem bude Sčítání občanské vybavenosti sídel z roku 1987, případně jiný relevantní zdroj včetně rekonstrukce stavu formou vlastního terénního šetření. Zachycení současné situace v sektoru služeb bude předmětem terénního výzkumu. Samostatným úkolem DP bude analýza dojížďkových proudů za službami do středisek obslužnosti. Cílem kvantitativní a kvalitativní analýzy bude představit hierarchickou strukturu sídelně obslužného systému na Opavsku v polovině 1. dekády 21. století. Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: • Sestavení osnovy DP (listopad 2004) • Rešerše literatury a statistických datových zdrojů k otázkám transformace sektoru služeb na území ČR po roce 1989 (únor 2005) • Analýza statistických datových zdrojů – vybrané oblasti sektoru služeb (březen – září 2005) • Terénní výzkum – pasportizace zařízení (květen – září 2005) • Analýza a syntéza poznatků výzkumných etap (leden 2006) • Odevzdání diplomové práce (duben 2006) Doporučená osnova: 1. Úvod, cíle a metodika DP 2. Vymezení zájmového území Opavska – geografická charakteristika území 3. Postavení služeb ve struktuře NH, prostorová organizace sektoru služeb (geografická analýza) 4. Transformace služeb na Opavsku – komparace předtransformační a současné struktury (kvantitativní analýza, prostorová organizace, typologie středisek a další aspekty) 5. Mobilita obyvatel za službami – komparativní analýza předtransformační a současné organizace 6. Detekce změn v sektoru služeb na území Opavska po roce 1989 – syntéza poznatků 7. Závěr

5 Rozsah grafických prací: analytické tabulky a mapové přílohy dle potřeb zadání

Rozsah průvodní zprávy: max. 60 stran textu včetně 1 strany anglického resumé + DP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Knihy a časopisy: Jakubowicz, E. (2000): Rola uslug „nowych” w przekszlceniach systemu miast regionu dolnoślaskiegio. In.: Spoleczne, gospodarcze i przestrzenne przeobrazenia miast, Opole, s. 177-185 Kubeš, J., Pohorecká, J. (2000): Obslužná vybavenost a střediskovost venkovských sídel (okresy Písek, Tábor a okolí, rok 1998). In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 61-96 Kühnl, K. (1985): Územní jednotky pro hodnocení prostorové struktury obslužné sféry. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 10 – 12 Lauko, V.: Transformation of service network in the Bratislava’s hinterland region. (v tisku) Maryáš, J. (1985): Spádovost za občanskou vybaveností v Severočeském kraji. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 45 – 48 Maryáš, J., Řehák, S. (1987): Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas obyvatelstva ČSSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1 : 750 000 Paseková, K. (2000): Hodnocení občanské vybavenosti sídel v periferním území Jesenicka. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta UP, Olomouc, 69 s. Poweska, H. (2000): Regionalne zróznicowanie rozowoju sfery uslug w Polsce lat 90. In.: Przeksztalcenia regionalnych struktur funkcjonalne-przestrzennych V, Wroclaw, s. 341-349 Stíbalová, B.(1985) Několik poznámek k problematice služeb. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 3 – 10

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce: XI/2004 Termín odevzdání diplomové práce: IV/2006

vedoucí katedry

V Olomouci dne 15. 11. 2004

vedoucí diplomové práce

6

OBSAH 1. Úvod...................................................................................................................................7 2. Cíle práce ...........................................................................................................................8 3. Metodika zpracování..........................................................................................................9 3.1. Šetření občanské vybavenosti v roce 1987 .................................................................9 3.2. Šetření občanské vybavenosti v roce 2006 .................................................................9 3.3. Komparace občanské vybavenosti............................................................................11 3.4. Mobilita za službami.................................................................................................11 3.5. Tvorba map ...............................................................................................................13 4. Vymezení zájmového území............................................................................................14 5. Geografická charakteristika území ..................................................................................15 5.1. Fyzickogeografické poměry .....................................................................................15 5.1.1. Geologické a geomorfologické poměry.............................................................15 5.1.2. Hydrologické poměry ........................................................................................16 5.1.3. Klimatické poměry ............................................................................................17 5.2. Socioekonomické poměry.........................................................................................17 5.2.1. Územně-správní vývoj zkoumaného území po roce 1945.................................17 5.2.2. Sídelní a demografická struktura .......................................................................19 5.2.3. Hospodářství okresu ..........................................................................................22 5.2.4. Doprava..............................................................................................................25 6. Služby ..............................................................................................................................27 7. Transformace služeb na Opavsku ....................................................................................31 7.1. Zařízení školská ........................................................................................................31 7.2. Zařízení sportovní .....................................................................................................32 7.3. Zařízení kulturní .......................................................................................................33 7.4. Zařízení zdravotnická ...............................................................................................36 7.5. Zařízení sociální........................................................................................................39 7.6. Zařízení stravovací....................................................................................................40 7.7. Zařízení ubytovací ....................................................................................................45 7.8. Zařízení maloobchodní .............................................................................................49 7.8.1. Samostatné prodejny..........................................................................................49 7.8.2. Nákupní střediska a velkoplošné prodejny ........................................................56 7.9. Zařízení nevýrobní ....................................................................................................59 7.10. Zařízení výrobní a opravárenská.............................................................................60 7.11. Zařízení ostatní .......................................................................................................63 7.12. Shrnutí změn v občanské vybavenosti obcí ............................................................64 8. Mobilita obyvatelstva za službami ..................................................................................67 9. Závěr ................................................................................................................................69 10. Summary........................................................................................................................70 11. Literatura........................................................................................................................71 Přílohy..................................................................................................................................76

7

1. ÚVOD Transformační procesy, které vyvolal přechod od centrálně plánovaného hospodářství k volnému trhu, se odrazily v rozsáhlých změnách uvnitř sektoru služeb. Na jedné straně jsou tyto změny způsobeny dřívějším nezájmem a podvybaveností tohoto sektoru, na straně druhé přizpůsobení dynamicky se měnícímu ekonomickému prostředí. Nejedná se pouze o změnu kvantitativní. Rozšířilo se spektrum terciárních aktivit, v prostorové organizaci došlo k dramatické změně v občanské vybavenosti sídel a reorganizaci dřívější uměle vytvořeného systému (střediskové soustavy) osídlení. Došlo k reorganizaci obslužných systémů a středisek v závislosti na měnící se mobilitě obyvatel za službami. Úroveň poskytovaných služeb obyvatelstvu je podmíněna stávající úrovní základních zařízení občanské vybavenosti. Prostorová organizace těchto služeb je vymezena na základě pravidel, které vznikají na základě geografických podmínek sídla a jeho okolí, funkcí sídla nebo jeho zařazením do systému osídlení. Není to pouze sídlo, co ovlivňuje rozmístění a úroveň služeb, jsou to například specifické podmínky, které se vyvíjejí v závislosti na momentální poptávce a nabídce. Příkladem mohou být příjmy domácností, nákupní síla a nákupní chovaní populace, nové trendy spojené se stále se zvyšující životní úrovni apod. Výše popsané dynamické změny ovlivnily současný stav občanské vybavenosti, zejména je to patrné u komerčních služeb jako jsou zařízení maloobchodní, stravovací nebo ubytovací.

8

2. CÍLE PRÁCE Cílem diplomové práce bylo provést geografickou analýzu sektoru služeb na Opavsku1 po roce 1989. Šlo o analýzu vývoje na pozadí komparace současného stavu obslužné sféry se situací na konci 80. let 20. století. Množství získaných dat nebylo možné v této práci interpretovat pro každou obec zvlášť. Pro tabulkové srovnání vybaveností v letech 1987 a 2006 (u školských zařízení rok 2004) a popisu změn způsobených transformačními procesy, byly z databází vybrány údaje za okres, bývalé okresní město a město Vítkov2. Změny u zbylých obcí okresu byly patrné z mapových výstupů. Největší pozornost, z celého spektra poskytovaných služeb, byla věnována nejdynamičtěji se rozvíjejícím zařízením – stravovacím, ubytovacím a maloobchodu. Dílčím úkolem diplomové práce bylo analyzovat dojížďku obyvatel za službami do středisek obslužnosti. Na základě výsledků ze Šetření občanské vybavenosti sídel v roce 1987 a Atlasu obyvatelstva České socialistické republiky (1987), pak bylo možné dokumentovat změny nejen v dojížďce a spádu za občanskou vybavenost, ale také zhodnotit a porovnat hierarchickou strukturu sídelně obslužného systému na Opavsku během uplynulých devatenácti let a dokumentovat její změny. I přesto, že údaje ze Šetření občanské vybavenosti byla k dispozici pouze na úrovni střediskových obcí, byl výzkum vybavenosti obcí v roce 2006 (včetně databáze) zpracován na úrovni základních sídelních jednotek, s cílem poskytnout data pro další a podrobnější výzkum v budoucnu. Součástí diplomové práce je CD-ROM s databázemi a fotodokumentací.

1 2

Vymezení v hranicích bývalého okresu Opava. Opava a Vítkov jako jediné obce místního významu.

9

3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ 3.1. Šetření občanské vybavenosti v roce 1987 Výchozím sekundárním zdrojem informací bylo Šetření občanské vybavenosti sídel datované k 31. 12. 1987. Jiné prameny, tykající se kvantitativních informací o jednotlivých službách na Opavsku, nebyly k dispozici. Při tvorbě dotazníku pro terénní výzkum v roce 2006 a ke snadnější orientaci ve statistikách (počty zařízení, počty míst a lůžek, prodejní plocha apod.) ze Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, byly využity Směrnice k jednorázovému statistickému šetření občanské vybavenosti sídel k 31. 12 1987. Ze širokého spektra informací týkající se druhů a zařízení služeb, byla ze Šetření občanské vybavenosti využita data o počtech jednotlivých zařízení (provozoven), míst u stolů ve stravovacích zařízeních, lůžek v ubytovacích zařízeních a prodejní ploše maloobchodních jednotek. Jiné statistické informace (jako frekvence výpůjček knih, návštěvnost kulturních zařízení, počty zaměstnanců, mzdy zaměstnanců apod.) nebyly monitorovány vzhledem k absenci informací vztahujících se k roku 2006, které by se terénním výzkumem nebo jiným zdrojem informací komplikovaně zjišťovaly.

3.2. Šetření občanské vybavenosti v roce 2006 V jarních a letních měsících roku 2006 byla data současné vybavenosti všech sídel (včetně základních sídelních jednotek) zkoumaného území pořízena formou terénního výzkumu. Předpokladem pro zpracování diplomové práce bylo tuto metodu použít pouze u městských sídel nebo u sídel, kde počet trvale bydlícího obyvatelstva přesahuje 2 000. Občanská vybavenost zbylých obcí okresu, pak měla být doplněna metodou dotazníků (viz volná příloha), které měli představitelé místních samospráv vyplnit. Návratnost dotazníků byla však minimální (16 %) a odevzdaná data měla nízkou výpovědní hodnotu3. Proto původní výběr, kde jako primární zdroj informací sloužil výzkum v terénu, byl rozšířen. Zjištěná data z terénního výzkumu byla ještě porovnávána s Městskou databází z českého statistického úřadu, zde byly k dispozici údaje o vybavenosti obcí za rok 2004. Z jiných pramenů to byly brožury, reklamní letáky, Zlaté stránky apod.

3

Nižší efektivitu dotazníků způsobila náročnost otázek (konkrétně dotazy na prodejní plochu a počty míst u stolů ve stravovacích zařízení) a neochota představitelů místních samospráv vyplňovat dotazník.

10 Pracovalo se také se dvěma databázemi - HBI Monitor (HBI) a Registrem ekonomických subjektů (RES). Databáze HBI Monitor je volně dostupná na internetové adrese . Údaje firem v této databázi však nejsou srovnatelné, neboť se nevztahují ke stejnému roku. Další nevýhodou je také její neúplnost, mnohdy (převážně u malých firem) údaje zcela chyběly. Z výše jmenovaných důvodů byla dána přednost RES. Registr ekonomických subjektů byl mimo terénní výzkum použit jako zdroj informací v kapitole 7.10. I když informace zjištěné terénním výzkumem jsou přesnější, není u zařízení výrobních a opravárenských možné tento druh výzkumu uplatnit. Pokud provozovna nebo služba není řádně označena (např. reklamou), není možné ji v místech, které osobně neznáme a kde jsme mnohdy poprvé v životě, monitorovat. Jistou alternativou by mohl být rozhovor s představiteli obcí nebo jejich obyvateli, ale vzhledem k vysokým počtům (viz řádek Okres

2006

v Tab. 7.10.1) a nemožnosti kontroly z více

zdrojů (obecní seznamy podnikatelů, reklamní a inzertní noviny, Zlaté stránky apod.), by opět šlo spíše o odhady, než o pravdivé údaje. Vzhledem k výše popsané skutečnosti byl v rámci šetření výrobních a opravárenských služeb použit jako zdroj primárních informací Registr ekonomických subjektů z ČSÚ, který se i přes nedostatky zdá být přesnějším než terénní výzkum. Předností práce s RES, je nenáročné vyhledávání formou dotazů a jejich prezentace formou tabulek. Konkrétně v této práci to byly dotazy na OKEČ a jednotlivé obce okresu Opava. Každá skupina námi vybraných výrobních a opravárenských zařízení je definována jako soubor ekonomických činností4. Tedy: • • • • • •

Kovozpracující provozovny jako Opravy výrobků pro osobní potřebu a domácnost (527 200, 527 300, 527 400, 725 000) Opravny motorových vozidel jako Opravy a údržba motorových vozidel, včetně motocyklů (502 000, 503 000, 504 000) Dřevozpracující provozovny jako Zpracování dřeva (200 000) a Výroba nábytku (360 000) Oděvní a textilní provozovny jako Výroba textilií (170 000) a Konečná úprava textilií (173 000) Provozovny stavební činnosti jako Stavební montážní práce (453 000) a Dokončovací stavební činnosti (454 000) Kožedělné a gumárenské provozovny, včetně opraven obuvi jako Čištění a úprava usní (190 000) a Opravy obuvi (527 100)

Práce s RES však nese i svá úskalí. Prvním z nich je neúplnost dat. U ekonomických subjektů často nejsou zapsány všechny údaje (chybí úplná adresa, počty zaměstnanců Výběr jednotlivých ekonomických činností z RESu je v souladu s metodickými pokyny, které jsou popsány v publikaci Směrnice k jednorázovému statistickému šetření občanské vybavenosti sídel (1987).

4

11 apod.). Druhým nedostatkem je nekompatibilnost výstupů (tabulek) z RESu s jinými tabulkovými editory jako jsou například MS Access či MS Excel. Další, v našem výzkumu však podstatný, problém spočívá přímo v registru samotném a je nastíněn v následujícím příkladě. Příklad: Kam zařadit obchod s potravinami? Majitel s trvalým bydlištěm v Kravařích si zřídí obchod s potravinami ve Štěpánkovicích. V Registru ekonomických subjektů bude tedy nová položka maloobchodního zařízení s potravinami doplněna o adresu majitele obchodu.

Proto nebylo možné RES použít jako hlavní zdroj informací při výzkumech podobných zařízení jako je maloobchod, stravovací nebo ubytovací zařízení, kde nás až tak nezajímala adresa majitele, jako lokalizace samotného zařízení. RES tedy sloužil u těchto zařízení spíše ke kontrole zjištěných informací a údajů z terénního výzkumu, tedy jako doplňující zdroj informací.

3.3. Komparace občanské vybavenosti Při komparaci bylo nutné brát zřetel na kompatibilitu zkoumaného území. Proto bylo nutné vyrovnat současné administrativní členění okresu stavu v roce 1987. Klasifikace a kategorizace jednotlivých zařízení bylo prováděno v souladu s metodikou popsanou v metodické

příručce

Směrnice

k jednorázovému

statistickému

šetření

občanské

vybavenosti sídel k 31. 12 1987. Údaje o vybavenosti střediskových obcí v roce 1987 byly přepsány do databází vytvořených v tabulkovém editoru MS Excel 2003. Zde byly doplněny o informace z terénního výzkumu a následně statisticky vyhodnoceny. Touto metodou by rozmístění služeb bylo hodnoceno jen s obtížemi, proto byly tabulky a grafy v textu doplněny o mapy, ze kterých je prostorová změna lépe čitelná. Pro obsáhlost (41 obcí) nebylo možné do tabulek a grafů uvádět údaje za všechny obce okresu u každé kategorie služeb. Proto byly do tabulek zapsány pouze údaje za bývalá střediska místního významu – Opava a Vítkov, kde změna byla předpokládána ve větším měřítku a zřetelnější než u ostatních obcí okresu. Informace o ostatních obcích pak bylo možné porovnávat z databází umístěných na přiloženém CD-ROMu.

3.4. Mobilita za službami Dotazníkové

šetření,

které

proběhlo

v

rámci

grantového

projektu

GAČR

č. 402/04/0535 v roce 2006, poskytlo informace o hlavních směrech a frekvenci vyjížďky obyvatelstva. Zvolená metodika pro vymezení středisek základních obslužných regionů

12 (obslužných mikroregionů) vycházela z výzkumu dojížďky za službami a do škol, který v 70. letech provedl J. Maryáš. Střediska základních obslužných regionů zde byla vybrána na základě úrovně vybavenosti a na základě obslužné regionální působnosti. Konkrétně za centra obslužných regionů byly vybrány pouze ty obce, které měly úroveň vybavenosti odpovídající průměrnému středisku místního významu a byly alespoň jednou obcí nebo nestřediskovým sídlem trvalého významu uvedeno jako jednoznačný cíl dojížďky za službami. Představitelé obcí byli dotazováni na hlavní cíle obyvatel sídla při nákupech běžného textilu a obuvi, průmyslového zboží, knih, nábytku, speciálního výběrového zboží a při návštěvách lékáren, běžných služeb a speciálních služeb. Střediskem se pak stalo to sídlo, které bylo uvedeno jako cíl obslužného spádu v šesti z osmi výše vypsaných druhů služeb, přičemž muselo být uvedeno jako jednoznačný cíl v nákupu průmyslového zboží a návštěv speciálních služeb (Maryáš, 1987). Na území okresu Opava tak bylo vymezeno celkem 5 středisek – Opava, Hlučín, Vítkov, Budišov nad Budišovkou a svou působností také Ostrava. Pokud pomineme Ostravu, je okresní město Opava hierarchicky nejvyšším střediskem (V.) v okrese. Anketární šetření v roce 2006 probíhalo formou dotazování respondentů5, nejčastěji v obchodních domech, ve stravovacích zařízeních nebo na úřadech. Cílem výzkumu nebylo pouze vymezit změny v samotných centrech dojížďky, ale také vyšetřit případnou reorganizaci (ve směrech a frekvenci) dojížďky obyvatel v zázemí středisek. Co se týče vymezení středisek v roce 2006, byla metodika použitá J. Maryášem ještě zpřísněna. Námi zvolené středisko, muselo být označeno jako jednoznačný cíl dojížďky hned trojicí obcí. Dojížďka obyvatelstva za službami, pak sloužila k vymezení základních obslužných regionů. U oscilačních obcí, stanovených J. Maryášem, bylo přihlédnuto ke vzdálenosti šetřené obce od obslužných středisek. Stejné kritérium bylo použito i během zpracovávání dotazníků (viz volná příloha) pro rok 2006. Při vyrovnávání obcí na administrativní stav z roku 1987 však bylo nutné přihlédnout také k procentuálnímu zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva. Všechny obce, které tvořily střediskovou obec v roce 1987 (a měly rozdílný spád), byly zařazeny do stejného základního obslužného regionu podle obce s největším zastoupením ekonomicky aktivního obyvatelstva.

5

Hampl, Gardavský a Kühnl (1989) upozorňují na nedostatky J. Maryášem zvoleného způsobu šetření mobility obyvatelstva za službami (pro každé sídlo vyplněný jediný dotazník, dotazníky v různých obcích vyplňovány s rozdílnou pečlivostí apod.). Tyto nedostatky byly odstraněny (nebo alespoň zmírněny) během výzkumu v roce 2006 dotazováním více respondentů.

13

3.5. Tvorba map Postup při tvorbě map byl následující. Vytvořené databáze v programu Excel byly převedeny do formátu umožňující načtení v mapovém editoru ArcGis Desktop verze 9.1. Zde se zjištěné údaje o obcích přiřadily k podkladovým vrstvám z ArcData ČR a následně se vytvořily mapy vhodné pro danou tématiku. Hlavním cílem map bylo poskytnout informace o změně v prostorové organizaci služeb, případně umožňují monitorovat zákonitosti v rozmístění nebo změně daného jevu. Pro snadnější přehled situace před a po roce 1989 byly vždy dvě mapky (pokud to kartografická metoda dovoluje, tak v jediné) umístěny na jediné stránce. Z tohoto důvodu není možné předpokládaný rozsah stran této diplomové práce dodržet. Vytvořené mapy v ArcGis Desktopu byly ještě podle potřeby upraveny v grafických editorech CorelDraw 12 a Corel PHOTO-PAINT 12. Diplomová práce byla napsána v prostředí textového editoru MS Word 2003 a doplněna o grafy vytvořené v MS Excel 2003.

14

4. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Okres Opava se nachází v severovýchodní části České republiky, konkrétněji v severní části Slezska při státní hranici s Polskem (délka hranice činí 82 km) a administrativně spadá pod Moravskoslezský kraj. Na východě sousední s okresem Ostrava a Karviná, na jihovýchodě s okresem Nový Jičín, na jihu s okresem Olomouc a na západě pak s okresem Bruntál. Celková délka hranice s těmito okresy je 158 km. Část okresu je součástí euroregionu Silesia, který je svazkem obcí česko-polské hraniční oblasti. Rozloha okresu činí 1 126 km2, což jej řadí na 31. místo v rámci 77 okresů České republiky a má 180 260 (k 1.1.2006) obyvatel žijících v 7 městech (Opava, Hlučín, Kravaře, Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov a Hradec nad Moravicí) a v dalších 73 obcích. Nejvýše položenou obcí je Děhylov v nadmořské výšce 563 m, nejníže položenou obcí je pak Hať 215 m n. m. Nejstarší písemná zmínka o sídle pochází z roku 1060 pojednávající o Hradci nad Moravicí, naopak nejmladší doložená písemná zmínka patří obci Nové Lublice z roku 1588. Území je vymezeno zeměpisnými souřadnicemi 49º 43´-50º 04´ severní zeměpisné šířky a 17º 31´-18º 20´ východní zeměpisné délky. Nejvyšším bodem okresu je Červená hora s nadmořskou výškou 749 m na hranici s okresem Olomouc. Naopak nejnižším bodem okresu je místo, kde řeka Odra opouští území okresu v katastru obce Šilheřovice v nadmořské výšce 198 m. Mapa 4: Vymezení zájmového území.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

15

5. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 5.1. Fyzickogeografické poměry 5.1.1. Geologické a geomorfologické poměry Geologická stavba zkoumaného území je rozmanitá a nejednotná. Sever okresu je tvořen pleistocénními horninami, zastoupeny jsou spraše a sprašové hlíny. Podél vodních toků jsou zde patrny holocenní fluviální, převážně hlinitopísčité sedimenty, dále pak till, vodně-ledovcové písčité a štěrkovité sedimenty, které pocházejí z doby sálského zalednění. Pro jihozápadní část okresu jsou charakteristické paleozoické horniny. V této části území se zvedá pohoří Nízkého Jeseníku, pro něž je tato geologická stavba typická. Území je tvořeno střídáním jemnozrnných drob, prachovců a břidlic. Jihovýchodní část okresu pak tvoří paleozoické horniny - droby. Zastoupení nerostných surovin není v okrese Opava příliš pestré. Charakteristickými surovinami těženými hlavně v minulosti jsou stavební suroviny (tj. stavební kámen, stavební písky, štěrkopísky a cihlářské suroviny). Na území se nachází ložiska, která jsou evidovaná v Bilanci zásob nerostných surovin ČR, příkladem je ložisko štěrkopísku u Velkých Hoštic. Mnoho těžených lokalit je v současné době opuštěných a těžba na nich byla ukončena. Nachází se zde i významné ložisko sádrovce, který se těží u Kobeřic. Okres Opava geomorfologicky náleží do tří provincií. Z větší části náleží do provincie Česká vysočina, malá část území na východě spadá do Západních Karpat a severní část okresu náleží do provincie Středoevropská nížina. Od Západních Karpat je okres na jihovýchodě oddělen Moravskou bránou a Ostravskou pánví.. Na území okresu Opava zasahují geomorfologické celky: Nízký Jeseník, Opavská pahorkatina a Ostravská pánev. Nízký Jeseník je zastoupen podcelky: Domašovská vrchovina, Stěbořická pahorkatina, Bruntálská vrchovina, Vítkovská vrchovina a Brantická vrchovina. Opavská pahorkatina je na území okresu zastoupena dvěma podcelky: Poopavskou nížinou a Hlučínskou pahorkatinou. Ostravská pánev již dále nebude dělena, vzhledem k malé části, která do okresu zasahuje. Nízký Jeseník je plochou pahorkatinou o rozloze 2 894 km2 a střední nadmořské výšce 482,5 m. Nejvyšším bodem je Slunečná (800 m n. m.) Celek je složen převážně ze spodnokarbonských drob a břidlic, méně se pak vyskytují devonské horniny, vulkanity a ostrůvky neogenních usazenin, místy se vyskytují spraše a sprašové hlíny. Na severním a východním okraji jsou patrny usazeniny pleistocénního zalednění. Omezení Nízkého Jeseníku tvoří vesměs příkré zlomové svahy. Převážně plochý povrch se sklání

16 k jihovýchodu a k východu.. Okraje jsou rozřezány hlubokými údolími a příznačné jsou pravoúhlé ohyby řek Odry, Moravice, Opavy a Hvozdnice. Opavská pahorkatina je plochá pahorkatina a je součástí Slezské nížiny. Rozloha činí 394 km2 a střední nadmořská výška dosahuje 258,3 m. Celek je tvořen kvartérními, převážně pleistocenními sedimenty kontinentálního zalednění. Plochý reliéf je většinou překrytý sprašovými hlínami. Nejvyšším bodem je Almín kopec (315 m n. m.) v Kobeřické pahorkatině. Ostravská pánev se rozkládá v jihozápadní části Severních Vněkarpatských sníženin. Je tvořena rovinou a plochou pahorkatinou o rozloze 486 km2 se střední nadmořskou výškou 244 m. Nejvyšším bodem je vrchol Kouty (333 m n. m.). Území je tvořeno různě mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glacigenních, fluviatilních a eolických sedimentů, které spočívají na zpevněných karbonských sedimentech obsahující sloje černého uhlí. Území je silně porušené třetihorní radiální tektonikou, která doznívá až dosud. Ostravská pánev je kvartérní akumulační sníženina s rozsáhlými říčními terasami. V reliéfu jsou značné antropogenní tvary, haldy a poklesy (Demek, 1987). 5.1.2. Hydrologické poměry Vodní toky zájmového území patří do jednoho povodí řeky Odry (úmoří Baltského moře). Územím okresu protéká 560 km vodních toků. Největším a nejvodnatějším tokem daného území je řeka Odra, ovšem ta na území okresu zasahuje je okrajově. Pramení v Oderských vrších na jihovýchodním svahu Fidlova kopce (680 m n. m.) v nadmořské výšce 633 m. Délka toku Odry na území České republiky činí 120 km. Druhým největším tokem je řeka Opava s pravostranným přítokem řeky Moravice. Řeka Opava vzniká soutokem Černé a Střední Opavy u Vrbna pod Pradědem v Hrubém Jeseníku. Délka toku je 119 km a řeka tvoří část (25 km) hranice s Polskem. Dalšími významnými vodními toky v okrese Opava jsou Opavice, Hvozdnice a Budišova (Vlček, 1984). Vodní plochy pokrývají pouze 1,3 % území okresu. Dominantní postavení má údolní nádrž Kružberk a Hlučínské jezero - lidově nazývané „Štěrkáč“. Nádrž Kružberk na řece Moravici zaujímá plochu 287 ha a délka zatopeného údolí je 10 km s maximální hloubkou 31 m. Hráz nádrže je dlouhá 280 m a vysoká 33 m. Hlavní funkcí je zásobování pitné vody pro Ostravský region. Hlučínské jezero vzniklo v důsledku těžby štěrku a písku nedaleko Hlučína. Je dlouhé přibližně 1,2 km, využívané převážně pro rekreaci a vodní sporty.

17 5.1.3. Klimatické poměry Území je otevřeno Baltickému podnebí, do kterého proniká vliv kontinentálního podnebí. Počasí je charakteristické mírným létem, teplým podzimem a dostatkem srážek. Průměrný objem ročních srážek dosahuje 600-700 mm a průměrná roční teplota vzduchu je 7-8ºC. Podle Quitta (1975) je území členěno do tří klimatických oblastí. Severní až severozápadní část je řazena do mírně teplých oblastí MT 10, které jsou charakteristické dlouhým, teplým a mírně vlhkým létem s normálně dlouhým přechodným obdobím. Zima je mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Jižní a východní část okresu je tvořena mírně teplými oblastmi MT 7 a MT 9. Léto je zde teplé a mírně vlhké, zima je mírná s delším trváním sněhové pokrývky. Na území okresu se nachází meteorologická stanice v Opavě, založená v roce 1874 (Demek, 1992). Mapa 5.1.3: Hydrologické a geomorfologické poměry v okrese Opava.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

5.2. Socioekonomické poměry 5.2.1. Územně-správní vývoj zkoumaného území po roce 1945 Dekretem prezidenta republiky ze dne 27. 10. 1945 se Slezsko a severovýchodní část Moravy začlenila pod expozituru Moravskoslezského národního výboru. Západní část této oblasti tvořil pás pohraničních okresů Hlučín, Opava, Krnov, Jeseník a Bruntál.

18 Správní okres Opava tvořily soudní okres Opava (57 obcí), Vítkov (21 obcí) a Odry (17 obcí), součástí bylo i dvanáct obcí severozápadní části okresu Hlučín. Dohromady tedy zahrnoval správní okres 107 obcí. Opava se opět stala statutárním městem a byly k němu připojeny okolní obce Jaktař, Kylešovice a Kateřinky. Politický okres se tak rozdělil do dvou samostatných částí. Statutární město Opava a ostatní obce okresu, pak řídil Národní Výbor Opava-venkov. K drobným změnám v uspořádání okresů došlo koncem 50. let. Okres Hlučín se příliš nezměnil. Šest obcí okresu bylo připojeno k Ostravě, ale jiných šest bylo převedeno z opavského okresu. Celkem měl nový správní okres přes 40 tisíc obyvatel žijících v třiceti obcích. Podstatně se však změnil rozsah okresu Opava. Kromě zmíněných hlučínských obcí byly odloučeny soudní okresy Vítkov a Odry do nového správního okresu Vítkov a jedna obec do okresu Bílovec. S třinácti obcemi ze soudního okresu Horní Benešov zahrnoval nový správní okres Opava 73 obcí. V roce 1960 došlo k územní reorganizaci státu. Bývalé okresy Vítkov, Hlučín a Opava se sloučily v nový správní okres Opava, ke kterému bylo ještě připojeno devatenáct obcí z okolních okresů Ostrava-venkov, Bílovec a Krnov. Celkem tak okres tvořilo 139 obcí s více než 163 tisíci obyvateli. Postupným slučováním obcí v letech 1963-1970 se počet obcí v okrese snížil na 118. V 70. letech se opět objevují snahy o centralizaci (integraci) obcí. Tyto procesy souvisely s kategorizací tzv. střediskových obcí. Postupné slučování obcí se ustálilo až v roce 1982, kdy okres tvořilo 41 obcí6. V 90. letech dochází k postupnému rozpadání uměle aglomerovaných menších obcí a odlučování některých obcí od měst. Počet obcí v okrese Opava se zvýšil na 80 (rok 2002). V roce 2000 proběhla se vznikem 14 krajů první fáze reformy územní veřejné správy. Okres Opava se stal součástí Moravskoslezského kraje. Zatím posledním důležitým reformním krokem, uzavírajícím druhou etapu reformy územní veřejné správy, bylo ukončení činnosti okresních úřadů dne 31. 12. 2002. Jejich kompetence byly od 1. 1. 2003 převedeny na 205 obcí s rozšířenou působností (ORP), částečně i na krajské úřady a na některé další správní úřady7, v bývalém okrese Opava přitom vznikly čtyři8 obce spadajících do této kategorie (Kravaře, Hlučín, Opava a Vítkov)9.

6

Viz. Příloha X: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987. Funkčnost některých okresních zařízení a institucí však zůstala zachována. Příkladem mohou být okresní soudy, policejní obvody nebo hygienické stanice. 8 Jsou to obce: Kravaře, Hlučín, Opava a Vítkov. Malá část (Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota a Velká Polom) zkoumaného území spadá pod ORP Ostrava. 9 Územní veřejná správa od 1. ledna 2003 aneb konec činnosti okresních úřadů. Kraj Moravskoslezský. Praha 2002, nestr. 7

19 Se vstupem do EU (1. 5. 2004) se na území České republiky vymezily územní jednotky NUTS. Ty slouží pro analytické a statistické potřeby EU. Česká republika se tak dále dělí na jednu jednotku NUTS 1, osm jednotek NUTS 2 a čtrnáct jednotek NUTS 3. Úrovni NUTS 4 odpovídají bývalé okresy, jednotce NUTS 5 pak obce těchto okresů. Tab. 5.2.1.1: Zařazení zkoumaného území do jednotek NUTS. Územní jednotka NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3 NUTS 4 NUTS 5

Zařazení zkoumaného území Česká republika Moravskoslezsko (VÚSC) Moravskoslezský kraj (VÚSC) Okres Opava Obce

Pramen: ČSÚ – www.czso.cz.

5.2.2. Sídelní a demografická struktura Úroveň vybavenosti sídel službami je podmíněna velikostí daného sídla a funkcí v hierarchickém systému osídlení. Tedy se vrůstající velikostí sídla, roste nejen kvantita zařízení služeb, ale také jejich druhová skladba a pestrost. Hierarchický stupeň (= atraktivnost) obce v rámci systému osídlení pak ovlivňuje prostorovou mobilitu obyvatelstva za službami. Nepřítomnost a obtížná dosažitelnost služeb pro bydlící obyvatelstvo, zvláště služeb maloobchodu, základního školství, zdravotnictví a kultury, byly a stále jsou důležitými důvody nespokojenosti obyvatel s životními podmínkami v malých obcích. Tento negativní jev se pak projeví v úbytku obyvatel (převážně ve venkovských sídlech10) a skutečnosti, že stále více obyvatel využívá zařízení služeb lokalizovaných ve městech, zvláště při dojížďce do zaměstnání (Kubeš ed., 2000). Redukce počtu zařízení služeb v malých obcích je navíc doprovázená procesem soustřeďování vybraných zařízení služeb do obslužných středisek (viz kapitola 8.). Se svými 180 260 obyvateli zaujímá okres Opava 8. místo v rámci všech 77 okresů České republiky. V sedmi městech žije více než polovina obyvatel (55 %), třetina obyvatel právě v okresním městě. Průměrná hustota osídlení je 160 obyvatel na km2, což je hodnota výrazně nad celostátním průměrem (131 obyv. na km2). Osmdesát obcí okresů se dále člení na 152 obecních částí a 251 základních sídelních jednotek. Jak dokládá tab. 5.2.2.1, přibližně 83 % obcí má méně než 2 000 obyvatel. Malé obce jsou lokalizovány především v západní a jihozápadní části okresu. Více než 10 000 obyvatel žije pouze ve městech Opava a Hlučín. 10

Obce s populací menší než 2 500, které nejsou stavebně spojené s městy.

20 Z tab. 5.2.2.1 je patrný nárůst obyvatel v menších obcích okresu, u sídel s 5 000 a více obyvateli, mimo Opavu, naopak pokles11. Ze všech kategorií největší podíl na celkovém počtu obyvatel v okrese mají obce 1 000-1 999 obyvateli, a to na úkor větších obcí. S jistou nadsázkou se tak obce s 1 000-1 999 obyvateli stávají nejvíce atraktivními pro bydlení. Mezi tyto obce patří oscilační obce mezi Ostravou a Opavou jako jsou Mokré Lazce, Hrabyně nebo Dolní Lhota. Tab. 5.2.2.1: Velikostní skupiny obcí v okrese Opava v letech 1980-200612. Počet Obcí 1980 Obcí 2006 Rozdíl 2006 - 1980

Obyvatel

5 4

200499 16 13

500999 20 22

1 0001 999 25 27

2 0004 999 9 9

5 0009 999 3 3

10 00019 999 1 1

Nad 50 000 1 1

-1

-3

2

2

0

0

0

0

0

856

5647

14622

33394

29825

18336

14526

58778

175984

670

4352

15868

37007

30479

18257

14201

59426

180260

-186

-1295

1246

3613

654

-79

-325

648

4276

0,5

3,2

8,3

19,0

16,9

10,4

8,3

33,4

100

0,4

2,4

8,8

20,5

16,9

10,1

7,9

33,0

100

-0,1

-0,8

0,5

1,5

0

-0,3

-0,4

-0,4

0

Do 199

Celkem 80 80

1980

Obyvatel 2006

Rozdíl 2006 - 1980

Obyvatel 1980 v % Obyvatel 2006 v % Rozdíl 2006 - 1980

Pramen: Statistický lexikon obcíČSSR 1982, ČSÚ – www.czso.cz, vlastní výpočty.

Vývoj obyvatelstva v ostatních obcích okresu dokládá Mapa 5.2.2.1. K největšímu poklesu obyvatel došlo u obcí v jihozápadní části okresu (Budišov nad Budišovkou a Vítkov), největší přírůstky jsou naopak zřetelné v zázemí největších měst okresu (v Bolaticích, Kobeřicích a Slavkově). Věková struktura obyvatelstva okresu Opava v roce 1991 byla v porovnání s rokem 2001 příznivější. Podíl předproduktivní věkové kategorie poklesl z 22,3 % na 17,1 %, naopak vzrostl podíl obyvatel starších 60. let, a to ze 17,7 % na 18,3 % v roce 2001. Tento negativní stav je způsoben poklesem porodnosti a úmrtnosti, tedy snižováním počtu obyvatel nižších věkových kategorií a prodlužováním délky života. Tento vývoj naznačuje zvyšující se požadavky na rozvoj služeb, vyplývající dále i ze změn v sociálním složení obyvatelstva, z rostoucího podílu městského obyvatelstva. Značná je také diverzifikace poptávky po službách podle věkové struktury obyvatelstva, což platí zejména o službách kulturních a rekreačních.

11 12

Pokles počtu obyvatel v nejmenších kategoriích byl zapříčiněn přestupem obcí do vyšších kategorií. Velikostní skupiny obcí z roku 1980 byly územně přepočítány na stav k 1. 1. 2006.

21 Mapa 5.2.2.1: Index počtu obyvatel v letech 1987 a 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti roku 1987, ČSÚ – www.czso.cz.

Graf 5.2.2.1: Věkové složení obyvatelstva okresu Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky v letech 1991 a 2001. Rok 2001

Rok 1991 100%

100% 90%

15,6

17,7

17,9

90%

80%

80%

70%

70%

60%

60%

50%

62,5

60

61,1

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

22,3

21,9

21

okres

kraj

ČR

10%

18,3

17,1

18,4

64,7

65,7

65,4

17,1

17,2

16,2

okres

kraj

ČR

0%

0%

0-14

15-59

60+

Pramen:ČSÚ - www.czso.cz, SLDB 1991.

0-14

15-59

60+

22 Jedním z charakteristických rysů transformačních procesů po roce 1989 je nárůst ekonomicky aktivního obyvatelstva v sektoru služeb. Jak dokládá graf 5.2.2.2 vrostl podíl pracujících ve službách (terciéru) z 41,2 % na 54,5 % v roce 2001. Stejný trend je možné sledovat také v Moravskoslezském kraji nebo České republice. Sektor služeb posiluje na úkor priméru, což dokládá pokles podílu pracujících v primárním sektoru v okrese Opava ze 14 % na 5,3 % v roce 2001. Graf 5.2.2.2: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity okresu Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky v letech 1991 a 2001. Rok 2001

Rok 1991 100%

100%

90%

90%

80%

41,2

44,9

43,5

80%

70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

44,8

30%

57

57,9

40,2

37,7

5,3

2,8

4,4

okres

kraj

ČR

40% 44,9

50,2

30% 40,2 20%

20% 10%

54,5

14

10% 9,3

11,6

kraj

ČR

0%

0% okres primér

sekundér

terciér

primér

sekundér

terciér

Pramen: ČSÚ - www.czso.cz, SLDB 1991.

5.2.3. Hospodářství okresu Z hlediska hospodářství je Opavsko spíše oblastí zemědělskou a tvoří jádro zemědělské produkce v rámci celého Moravskoslezského kraje. Z celkové rozlohy okresu zabírá zemědělská půda 62,2 %, což je 70 037 ha13. Orná půda potom zaujímá 82,1 % výměry zemědělské půdy (57 500 ha). Stejně jako v minulosti, i dnes dominuje pěstování obilovin a řepy cukrovky, nedílnou součást tvoří pastviny pro dobytek. Zemědělská produkce je v současnosti zabezpečena spíše menšími společnostmi. Ty po roce 1989 vznikly vystoupením z velkých zemědělských družstev a Státních statků. Zemědělství se také stalo podnikatelským subjektem soukromých podnikatelů, kteří mají 13

Číselné údaje převzaty z www.czso.cz.

23 tendence přinášet do oboru nové trendy, jakými jsou například ekologické zemědělství, produkce biopotravin apod. V současnosti působí v okrese několik desítek zemědělských subjektů, které se zabývají rostlinnou a živočišnou výrobou. Mezi ty největší, s více než 200 zaměstnanci, patří Zemědělské družstvo Hlavnice se sídlem v Litultovicích, Zemědělské družstvo Březová, Zemědělské družstvo Opava - Kateřinky a ZP Otice, a.s. Většina zemědělských družstev v okrese se zabývá smíšeným hospodářstvím. Na zemědělskou výrobu úzce navazují i další subjekty zaměřené na tuto činnost, představují je dodavatelé a subdodavatelé například součástek do zemědělských strojů, výrobci krmiv a hnojiv, dodavatelé léčiv pro dobytek apod. V malé míře je zastoupena i těžba dřeva na Vítkovsku a v okolí Hradce nad Moravicí. Průmysl je v okrese více diverzifikovaný než průmysl v Moravskoslezském kraji a měl tedy po roce 1989 lepší výchozí podmínky k adaptaci na tržní prostředí. Důležitou součástí tohoto procesu byla také privatizace bývalých státních podniků, k nejdůležitějším patřila privatizace státního podniku Čokoládoven, Opavia Opava a prodej Galeny Opava Komárov. Z hlediska zastoupení průmyslové výroby na Opavsku se výrazněji projevuje průmysl strojírenský. Ten se vyvíjel z velké části v důsledku zastoupení hutního a těžebního průmyslu na Ostravsku, přesněji v Ostravsko-karvinské oblasti. Významným podnikem, který v minulosti dodával strojírenský materiál, je Ostroj Opava a.s. (s více než 500 zaměstnanci). Dalšími významnými podniky zabývající se strojírenskou výrobou je Brano a.s. se sídlem v Hradci nad Moravicí a Sigma Dolní Benešov, jejíž hlavní činností je výroba potrubních armatur. Oba podniky zaměstnávají přes 2 000 zaměstnanců. Odvětvím, které má na Opavsku dlouholetou tradici je průmysl farmaceutický. Do bývalého podniku Galena Opava - Komárov vstoupil zahraniční kapitál. Prvním investorem byla americká firma a podnik byl přejmenován na IVAX Pharmaceuticall s.r.o., v roce 2006 vstoupil investor nový, tentokrát jím byla izraelská společnost a IVAX byl přejmenován na podnik Teva Pharmaceuticals ČR, s.r.o. V okrese je rozšířen i průmysl zpracovatelský, který zde má větší podíl než těžba nerostných surovin. Dominantní postavení má potravinářský průmysl, nemalý podíl připadá na výrobu a zpracování plastů a průmysl textilní. Potravinářský průmysl je tradičním odvětvím a je zastoupeno 30% podílem v rámci celkové průmyslové výroby v okrese. Mezi významné podniky se řadí UKAMO spol. s r.o. a BIVOJ a.s.. Společnosti se zabývají výrobou a zpracováním masa a mastných výrobků a zaměstnávají více než 250 pracovníků. Výroba nápojů je hlavní činností podniku Slezské

24 škrobárny Opava. Významnými potravinářskými podniky jsou pak například SELIKO Opava a.s., nebo Cukrovar v Opavě - Vávrovicích. Zpracováním plastů se zabývají firmy Plasty a formy, spol. s r.o., Chuchelná, dříve známá pod názvem ECOMONT spol. s r.o., Model Obaly a.s. Opava, který se zabývá také výrobou vlnité lepenky. Dalším významným podnikem je Linaset a.s. v Budišově nad Budišovkou. Všechny výše jmenované podniky zaměstnávají více než 2 000 zaměstnanců. Textilní průmysl v okrese zastupuje hned několik firem. Ze známých jmenujme Lanex a.s. Bolatice. Zabývá se výrobou lan s nejrůznějším využitím, od sportovních účelů až po výrobu lan pro lodní dopravu. Průmyslové textilie zpracovává Slezská tvorba, výrobní družstvo Opava. Z menších firem můžeme jmenovat OPAVLEN Opava, a.s., podnik se zabývá výrobou lnářských vláken. Nerostné

bohatství

je

na

území

okresu

zastoupeno

rašelinou,

sádrovcem,

žáruvzdornými písky, pokryvačskou břidlicí, slévárenskými písky, drobnými pískovci, žulou, štěrkopísky i minerálními prameny. Využití těchto zdrojů je však poměrně malé, podílí se pouze 0,6 % na celkové průmyslové výrobě. Největší rozvoj toto odvětví zaznamenalo po druhé světové válce, kdy začala hlavně těžba štěrkopísků a sádrovce. Největším producentem štěrkopísků je společnost Štěrkovny spol. s r.o. Dolní Benešov, těžbu a úpravu sádrovce u Kobeřic zajišťuje společnost Sádrovcové doly Kobeřice. Tab. 5.2.3.1: Struktura průmyslu v roce 2001 v okrese Opava, Moravskoslezském kraji a České republice v (%).

Průmysl celkem Dobývání nerostných surovin Výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu Zpracovatelský průmysl: potravinářský a tabákový průmysl textilní a oděvní průmysl kožedělný průmysl dřevozpracující průmysl papírenský a polygrafický průmysl, vydavatel. činn. chemický a farmaceutický průmysl z toho průmysl skla, keramiky, porcelánu a stav. hmot Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení pro další výrobu Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků ostatní zpracovatelský průmysl Pramen: SLDB 2001.

Okres Opava 30,3 0,6 7,8 27,9 20,9 9,2 0,5 6,8 6,6 8,0 0,9 22,2 14,5 1,8 0,8 7,8

Moravskoslezský kraj 32,7 4,5 2,1 26,1 12,6 9,6 0,9 5,3 3,3 6,1 1,1 32,0 13,6 2,7 5,6 7,1

Česká republika 29,1 1,2 2,0 25,9 13,4 11,2 1,8 7,3 4,5 4,1 5,0 14,7 15,5 6,4 5,4 10,6

25 5.2.4. Doprava V této podkapitole je zahrnuta dopravní obslužnost okresu Opava. Při popisu jednotlivých tahů jsou jmenována i města, která do okresu nespadají, ale z těchto údajů je zřetelné, že město Opava, stejně jako celý okres, je důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní dopravní tahy vytváří silnice první třídy s napojením na dálnici D 47, která je stále ještě ve výstavbě a v budoucnu by měla vytvářet tepnu mezi Ostravou a Olomoucí. Silnice č. I/46 (Olomouc - Šternberk - Opava - Kobeřice - Sudice) propojuje okres Opava se sousedním okresem Bruntál a je také hlavním dopravním tahem do Polska. Silnice č. I/11 (Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - Český Těšín - Jablunkov) je hlavním tahem z Bruntálu do Opavy a dále do Ostravy a směřuje na hraniční přechod se Slovenskem. Dalším tahem, který spojuje Ostravu a Opavu je silnice č. I/56 (Ostrava - Hlučín Kravaře - Opava). Posledním významným tahem první třídy je silnice č. I/57 (Fulnek Hradec nad Moravicí - Opava - Město Albrechtice - Bartultovice), která směřuje z Fulneku do Opavy, dále do Krnova a až na hraniční přechod s Polskem, který už ale nezasahuje do okresu Opava. Rozsah a hustota dopravní sítě je vcelku dobrá s rezervami v dopravní obslužnosti okrajových částí okresu a podnikatelských subjektů. Na železnici jsou napojeny obce hlavně na Opavsku, v menší míře i na Vítkovsku. Mezi hlavní dopravní tahy patří železniční trať č. 316 (jediná elektrifikovaná trať v okrese), která směřuje z Opavy, přes Štítinu a Háj ve Slezsku, do Ostavy a trať č. 310 směřující z Opavy do Krnova. Tyto hlavní tepny zajišťují intenzívní přepravu nejen osob, ale i nákladů. Dopravní obslužnost pak vytváří i tratě lokálního významu. Příkladem může být trať č. 317, která začíná v Opavě, prochází Kravařemi a končí v Hlučíně, dále pak trať č. 318 směřující z Kravař do Chuchelné. Na Vítkovsku je pak významná trať č. 276 spojující Suchdol nad Odrou, Vítkov a Budišov nad Budišovkou. Mezinárodní

letecká

doprava

v okrese

nemá

zastoupení.

K vnitrostátním

a mezinárodním letům je občany okresu využíváno nejbližší letiště Ostrava - Mošnov. V rámci okresu stojí za zmínku letiště v Zábřehu u Dolního Benešova. Je to veřejné vnitrostátní letiště, které v současné době slouží ke sportovním a zemědělským účelům. Stejnou funkci bude plnit i nově vybudované letiště ve Velkých Hošticích. Okres Opava je okresem příhraničním, proto je vhodné podkapitolu o dopravě doplnit o seznam hraničních přechodů (viz Tab. 5.2.4.1) okresu Opava. V současné době jsou dva přechody mimo provoz a to Holasovice - Wysoka a Rohov - Krzanowice. Do budoucna budou, podle plánu kraje, přechody opět uvedeny do provozu jako přechody pro malý

26 pohraniční styk a přechod Chuchelná - Krzanowice, Hať - Tworkow budou mít postavení mezinárodních přechodů, u druhého ze jmenovaných bude s omezením tonáže do 3,5 tuny. Tab. 5.2.4.1: Hraniční přechody v okrese Opava. Název přechodu Na české straně

Na polské straně

Skrochovice

Boboluszki

Holasovice

Provoz

Název přechodu

Provoz

Na české straně

Na polské straně

PMPS

Sudice

Pietraszyn

MHP

Wysoka

Nečinný

Rohov

Krzanowice

Nečinný

Držkovice

Dierzkowice

PMPS

Strahovice

Krzanowice

PMPS

Vávrovice

Wiechowice I

PMPS

Chuchelná

Krzanowice

PMPS

Opava

Pilszcz

PMPS

Chuchelná

Borucin

PMPS

Oldřišov

Pilszcz

PMPS

Píšť

Boleslav

PMPS

Hněvošice

Sciborzyce Wielkie

PMPS

Píšť

Owsiszcze

PMPS

Rohov

Sciborzyce Wielkie

PMPS

Hať

Tworkow

PMPS

Třebom

Kietrz

PMPS

Hať

Rudyszwald

PMPS

Třebom

Grodczanki

PMPS

Šilheřovice

Chalupki

PMPS

Pramen: Vyhláška č. 1/2003 krajského úřadu Moravskoslezského kraje, upraveno. Vysvětlivky: PMPS - přechod pro malý pohraniční styk MHP - mezinárodní přechod

27

6. SLUŽBY Pokud chceme služby nějakým způsobem definovat a odlišit od hmotného zboží, používáme

většinou

charakteristiky

„nehmotné,

neviditelné,

neskladovatelné

a nezkazitelné zboží“. O jejich neviditelnosti či neskladovatelnosti lze ale s úspěchem pochybovat (např. film či informace v podobě dat by tudíž vůbec službami nebyly), takže tato definice není úplně přesná. Často se také uvádí, že služby vyžadují přímý kontakt jejich výrobce či poskytovatele s jejich spotřebitelem, což ale opět nemusí vždy platit (např. přenos informací po telefonu či přes Internet). Zjednodušeně lze říci, že služby nemají materializovanou podobu hmotných statků a jsou to výkony určené pro trh. K jejich přenosu je třeba buď přímého kontaktu nebo nějakého hmotného nositele. Při vymezování terciárního sektoru se často používá i negativního vymezení. Konkrétně se za terciární sektor považuje vše, co nebylo zařazeno do primárního a sekundárního sektoru (Pluháčková, 2000). Výzkum nevýrobní sféry často naráží na stále trvající klasifikační a pojmovou nevyjasněnost objektu studia. Dochází ke vzájemnému křížení a prolínání pojmů na jedné straně, na straně druhé chybí ucelená jednotná teorie služeb, v důsledku čehož se existující nejasnosti promítají i do způsobu členění této sféry. Existuje celá řada různých hledisek, podle nichž lze služby členit do skupin. Za nejčastěji užívané hlediska uvádí B. Stíbalová (1979): a) b) c) d) e) f)

hledisko uspokojování potřeb obyvatelstva hledisko předmětu působení služeb hledisko úhrady spotřeby (služby placené, neplacené, částečně placené) hledisko postavení služeb v životní úrovni hledisko postavení služeb ve výrobním procesu hledisko povahy práce

Zařazování služeb do skupin podle výše uvedených hledisek je však sporné, naráží na problém se stanovením jasných

hranic

mezi

jednotlivými

službami.

Jedním

z východisek je heterogenní komplex služeb dělit, po vzoru Šetření občanské vybavenosti sídel, na odvětví odlišující se svou specifickou problematikou. V této práci byla použita upravená klasifikace ze Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, která byla použita během terénního výzkumu (viz Příloha 4). Porovnáváno bylo celkem 10 skupin zařízení (skupina ostatních zařízení je popisovaná pouze pro rok 2006). Šetření občanské vybavenosti bylo jediným zdrojem popisující stav služeb v okrese Opava před rokem 1989. Nebylo tedy možné ověřit pravdivost údajů z jiných zdrojů na straně jedné a na straně druhé nebylo možné detekovat změny u zařízení, která nebyla

28 v šetření z roku 1987 monitorována. Celý popis změn v sektoru služeb v období 1987-2006 se tak striktně omezil pouze na zařízení uvedená v příloze 4. Při charakteristice výrobních a opravárenských služeb byla v této práci využita klasifikace podle Odvětvové klasifikace ekonomických subjektů14 (OKEČ), což je přehled veškerých ekonomických činností národního hospodářství – tedy i služeb. Celkem 99 oddílů je dále členěno podle charakteru, struktury, vývoje, výrobní techniky, materiálů, výrobků nebo výkonů (u služeb) do pododdílů a skupin. Každá položka zahrnuje seskupení stejnorodých činností na příslušném stupni třídění (viz příklad). Příklad: Do jakého OKEČ patří velkoobchod s masnými výrobky? • Kategorie: G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží o Oddíl: 51000 Velkoobchod a zprostředkování obchodu (kromě motorových vozidel) ƒ Pododdíl: 51300 Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky • Skupina: 51320 Velkoobchod s masem a masnými výrobky

V praxi se nejčastěji používá dvousektorového dělení odvětví, tj. na výrobní a nevýrobní sféru podnikovou metodou podle převažující činnosti. Patří sem osobní doprava a spoje, bytové hospodářství, ubytovací služby, služby cestovního ruchu, komunální služby, školství, kultura, zdravotnictví a sociální péče, věda, výzkum a vývoj, obchodní a technické služby, peněžnictví, pojišťovnictví, správa, soudnictví, prokuratura a arbitráž, obrana a bezpečnost, činnost společenských organizací. Prvních osm skupin se řadí souhrnně do skupiny služeb sloužících obyvatelstvu (nebo přispívajících bezprostředně k rozvoji životní úrovně), zatímco ostatní nevýrobní odvětví se shrnují do skupiny odvětví uspokojujících převážně potřebu společností (Stíbalová, 1985). Dělení odvětví na primární, sekundární a terciární sféru (třísektorové členění) se používá k účelům mezinárodního srovnávání. Mimo terciérní aktivity, kam podle většiny autorů patří nejzákladnější obchodní a osobní služby spojené se směnnou ekonomikou (pohostinství, ubytování, doprava či maloobchod), je jako další kategorie služeb uváděn kvartér. Termínu kvartér se nejčastěji využívá při činnostech vázaných na sběr, uchovávání, vyhledávání a rozšiřování informací či kapitálu (financí). Jedná se především o služby spojené s pojišťovnictvím, administrativou, právními službami nebo peněžnictvím. V kvartéru zaměstnaní vykazují většinou vyšší úroveň vzdělání nežli pracovníci v terciéru. Kvintér tvoří poslední kategorii v rámci tohoto členění. Do této skupiny náleží aktivity spjaté s rozhodováním, interpretací myšlenek a informací, výzkum a vývoj.

Aktuální seznam kategorií OKEČ je k dispozici na stránkách ČSÚ. Přehledný seznam oddílů OKEČ například na http://www.databaze-firem.net/OKEC.htm.

14

29 Na rozsah a strukturu služeb, ale také na její rozložení v dané oblasti má vliv celá řada faktorů, nejčastěji se uvádí jako hlavní poptávka a nabídka. Obě tyto skupiny jsou vzájemně propojeny a navzájem se podmiňují (Stíbalová, 1985). Do první skupiny jsou zařazení faktory spojené s obyvatelstvem (věkové složení, venkovské a městské obyvatelstvo, mobilita apod.), do druhé skupiny pak řadíme faktory vyplývající z dosažené ekonomické úrovně a rozvoje výrobních sil (počty pracovníků, počty zařízení služeb a jejich rozmístění apod.). K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují dynamiku služeb patří intenzivní proces urbanizace a s ním související změny ve struktuře zaměstnanosti a ekonomický rozvoj daného území. Transformace služeb v prostředí České republiky je v této kapitole ukázána na dvou hlavních aspektech. Prvním je změna zaměstnanosti v podílech sektorů priméru, sekundéru a terciéru. Druhým je pak změna podílů sektorů na tvorbě HDP. Graf 6.1: Zaměstnanost v sektorech národního hospodářství v okrese Opava, Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1991 a 2001. Rok 1991

Rok 2001

100%

100%

90%

90%

80%

41,2

44,9

43,5

80%

70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

44,8

30%

54,5

57

57,9

40,2

37,7

5,3

2,8

4,4

okres

kraj

ČR

40%

50,2

44,9

30% 40,2

20% 10%

20%

14

9,3

11,6

0%

10% 0%

okres Primér

kraj Sekundér

ČR Terciér

Primér

Sekundér

Terciér

Pramen: www.czso.cz.

V okrese Opava za sledované období (viz Graf 6.1) došlo k nárůstu počtů zaměstnanců v terciárním sektoru o 13 % a v roce 2001 tvořil tento sektor 54% podíl na celkové zaměstnanosti. Stejný trend je pozorovatelný také v Moravskoslezském kraji a České republice. V porovnání s Českou republikou, je však nárůst zaměstnanosti v teriéru,

30 jak v Moravskoslezském kraji, tak v okrese Opava menší. Z grafu je také patrný pokles zaměstnanosti v průmyslu, zřetelná je pak regrese v tomto sektoru v Moravskoslezském kraji. Zvyšující se zaměstnanost ve službách není jen důsledkem rozvoje potřeb obyvatelstva a změn preferencí spotřeby, ale do značné míry vyplývá ze změn probíhajících v dělbě práce, ze zvyšující se úlohy a účasti služeb na výrobě hmotných statků (Stíbalová, 1985). Pro porovnání s okolními státy slouží graf 6.2 Z něj je patrný nízký podíl primárního sektoru na tvorbě HDP, kdy podíl u všech sledovaných států činí na celkové produkci méně než 6 %. Sekundární sektor se pak podílí zhruba třetinovou produkcí. Nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti představuje právě sektor služeb. Změny podílů jednotlivých složek národního hospodářství, lze vysledovat také z grafu 6.2. V porovnání s rokem 1991, posílil sektor služeb svůj podíl na tvorbě HDP zhruba o 10 % v Polsku a Slovensku a o 6 % v České republice. Pouze v Maďarsku se během období 1991-2001 podíl služeb na tvorbě HDP snížil (o 2 %), stále však tvoří téměř dvoutřetinový podíl. Graf 6.2: Změna tvorby HDP jednotlivých sektorů národního hospodářství Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky v letech 1996 a 2006. Rok 1996

Rok 2006

100%

100%

90%

90%

80%

80%

70%

54

53

54,4 66,7

70%

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

40

64,8

64,8

31,2

31,4

32,1

4,8

3,8

3,1

2,8

Pol.

Slov.

Maď.

ČR

30%

43

39,4

20%

20%

30,3

37,8

10%

10% 0%

59,4

64

6

5,2

3

4

Pol.

Slov.

Maď.

ČR

Primér

Sekundér

Terciér

Pramen: www.cia.gov, www.photius.com.

0%

Primér

Sekundér

Terciér

31

7. TRANSFORMACE SLUŽEB NA OPAVSKU 7.1. Zařízení školská Celý tento systém zahrnuje široké spektrum zařízení, od škol mateřských, přes školy základní, učňovské a střední, až po školy vysoké. Do této kategorie řadíme i zařízení školního charakteru pro děti a mládež vyžadující speciální péči. Tab. 7.1.1: Počet školských zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2004. Území Okres 1987 Okres 2004 Rozdíl 2004 - 1987 Opava 1987 Opava 2004*16 Rozdíl 2004 - 1987 Vítkov 1987 Vítkov 2004* Rozdíl 2004 - 1987

Obyvatel MŠ 180267 180573 306 62788 60932 -1856 7422 7289 -133

ZŠ

145 90 109 109 -36 14 35 20 27 35 -8 15 6 4 4 6 -2 2

Z toho 1. stupeň15 33 33 0 4 4 0 0 0 0

Speciální ZŠ

ZUŠ

SŠ

9 27 18 2 17 15 1 3 2

11 6 -5 2 2 0 1 0 -1

15 25 10 10 18 8 2 3 1

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, portál veřejné správy - portal.gov.cz.

Během sledovaného období došlo v řešeném území k 25% poklesu mateřských škol. Z obcí, u kterých došlo k nejvýraznější změně, jmenujme například Hradec nad Moravicí, Hlučín nebo Opavu. Stejný trend je patrný i u základních uměleckých škol, jež souvisí s nepříznivým demografickým vývojem. Naopak základních škol s oběma stupni přibylo (o 21 %), nepochybně největší podíl na tomto stavu má Opava, kde přibylo 15 těchto zařízení (viz Tab. 7.1.1). Trojnásobný nárůst je zřetelný u speciálních škol. Střední školství reprezentují v řešeném území gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Jejich počet se v okrese za sledované období zvýšil o deset. Většina těchto zařízení je situována v Opavě, konkrétně 72 %. Výjimku v roce 2004 tvořily obce Vítkov, Stěbořice, Hlučín a Šilheřovice, dohromady reprezentovaly 28 % všech středních škol v okrese. Síť gymnázií je v řešeném území dostatečná a neočekávají se v ní žádné změny. Střední odborné školy a střední odborná učiliště obsahují rozmanité obory a spolu s dojížďkou do škol v Opavě plně pokrývají potřeby řešeného území. Dominantní postavení Opavy je více než zřetelné. Okresní město reprezentovalo v roce 1987 24 % celkového počtu základních škol v okrese. I přes nepříznivý demografický 15 16

Školy pouze s 1. stupněm. Opava 2004* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2004*.

32 vývoj (pokles o 1 856 obyv.) si v roce 2004 ještě o jedno procento polepšila. U středních škol je reprezentace (67 % v roce 1987 a 72 % v roce 2004) ještě markantnější. V současnosti v Opavě působí také jediná vysoká škola v okrese – Slezská univerzita. Zřizovatelem mateřských a základních škol jsou převážně obce, které řeší jejich počet v souladu se svými potřebami. Síť školských zařízení je stabilizována a nepředpokládají se v ní výraznější změny. Lze spíše očekávat redukci počtu zařízení v souvislosti s poklesem dětí v malých obcích a případně ekonomickými problémy obcí. Počet žáků se v následujících letech bude vzhledem k očekávanému demografickému vývoji dále snižovat. Tím nastanou problémy s optimálním využitím zejména základních škol. Jako možné řešení se jeví využití nadbytečných prostor pro různé účely jako jsou veřejný internet, školící centra, autoškoly apod. Navíc je již patrný nový trend tzv. boj o žáky, vzhledem ke stávajícímu množství financí, které jsou přímo úměrné počtu žáků ve škole. Střední školství pak prochází oborovou restrukturalizací v souladu s požadavky zaměstnavatelů a nabídky trhu práce.

7.2. Zařízení sportovní Různé druhy a formy sportu tvoří z těchto zařízení jednu z nejobsáhlejších kategorií obslužné sféry. V porovnání s jinými zařízeními vybavenosti obcí se zdá, že plní jakousi doplňující funkci. Tak tomu bylo před rokem 1989. V současnosti tato zařízení zvyšují atraktivitu prostoru pro cestovní ruch a jsou využívána i jako prostředek trávení volného času obyvatel či zájmových skupin. Rozhodující změna nastala ve spektru nabízených služeb, neboť řada dnešních aktivit ještě nebyla v 80. letech tak známá jako dnes (freestyle a jiné extrémní sporty). V roce 1987 bylo tělocvičnou vybaveno 23 obcí, při územním přepočítání, v roce 2006 již 36. Jedná se i o školní tělocvičny, které během výuky slouží žákům, po vyučování širší veřejnosti. Jedním z aspektů klesajícího počtu hřišť je budování multifunkčních hřišť, které nahrazují 2-3 monosportovní hřiště, tím se minimalizují náklady spojené s udržováním hřišť. Vlastní sportovní vybavenost a její další rozvoj úzce souvisí s velikostní kategorií sídla. Dalším kritériem může být vhodnost či nevhodnost jejich umístění, případně perspektiva zařízení. Většina sportovních zařízení je koncentrována v Opavě. Krytý bazén, městské koupaliště, zimní stadion, fotbalový stadion či víceúčelovou halu doplňují desítky dalších sportovních aktivit. Jezdecká turistika (hippoturistika) se rozvijí hlavně na Vítkovsku. Venkovské osídlení, chov koní a úprava vhodných zemědělských objektů jsou ideálními předpoklady nové,

33 ale perspektivní formy rekreace. Pro Hlučínsko je charakteristická rychle se rozvíjející forma využívání volného času – cykloturistika. Množství málo frekventovaných asfaltovaných a dobře sjízdných komunikací místního významu, je ideální pro vymezování cykloturistických tras. V posledních letech se rozšířila drobná tělovýchovná a regenerační zařízení (fitnes centra, sauny, masáže apod.). Tato zařízení fungují na komerční bázi a jsou schopna daleko lépe a rychleji reagovat na měnící se poptávku. Ve zkoumaném území je reprezentováno široké spektrum sportovních zařízení, od golfových hřišť (v Kravařích a Šilheřovicích), přes vodní lyžování, sportovní potápění, motosport, sportovní rybaření, až po lyžařské vleky ve výše položených místech okresu. Hlavními změnami oproti roku 1987 je větší spektrum nabízených sportovních aktivit, zkvalitnění služeb a vyšší počet sportovních zařízení.

7.3. Zařízení kulturní Jelikož sledována byla i změna funkčnosti kulturních zařízení, byl terénní výzkum u této skupiny zařízení doplněn o konzultace s představiteli obcí. Transformace je zřetelná nejen v počtech, ale také v možnostech využití a škálou poskytovaných služeb v kulturních provozovnách. V této kapitole jsou diskutována kina, kulturní domy a knihovny. Změnu zastoupení v obcích Opavska znázorňuje tabulka 7.3.1. Tab. 7.3.1: Zastoupení kulturních zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí). Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel 180267 180260 -7

Kino (%) 70,7 19,5 -51,2

Knihovna (%) 95,1 97,6 2,5

Kulturní dům (%) 68,3 78,0 9,7

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Z ní je patrný prudký pokles v počtech kin. V roce 1987 bylo tímto zařízením vybaveno 70,7 % z 41 obcí, ale v současnosti to je pouhých 19,5 % obcí okresu. Kina se vyvíjela současně s dobou. Před rokem 1989 bylo kino v každé větší obci, byly promítány filmy pro všechny věkové kategorie, byla dostupná i cenově a televizní vysílání v té době zajišťovala pouze jedna televizní stanice. Nepříznivá doba pro rozvoj kin nastala v 90. letech 20. století. Souvisí to zejména se změnou životního stylu. V této době masivně

34 nastupuje televize a videa, zakládají se videopůjčovny (později i DVD půjčovny17) a návštěvnost kin prudce poklesla. Tab. 7.3.2: Podíl multikin na trhu v České republice v letech 1999 až 2005. Rok 1999 2001 2003 2005

Počet kin

Počet představení

Počet diváků

Celkové tržby

Kin celkem

181 291

8 370 825

496 062 893 Kč

Podíl 3 multikin

10,84 %

10,17 %

16,98 %

Kin celkem

252 692

10 363 336

817 681 525 Kč

Podíl 10 multikin

42,65 %

30,65 %

46,89 %

Kin celkem

341 332

12 139 638

1 084 009 955 Kč

Podíl 15 multikin

58,80 %

53,78 %

68,44 %

Kin celkem

318 212

9 478 632

854 485 624 Kč

Podíl 16 multikin

62,21 %

54,97 %

71,11 %

Pramen: Unie filmových distributorů, upraveno.

Novým fenoménem na trhu českých kin nastal koncem 90. let s příchodem multikin a multiplexů (viz Tab. 7.3.2). Tato zařízení, která umožňují promítaní několika filmů současně v technicky lépe vybavených kinosálech vzala slávu klasickým kinům. V roce 2005 byl podíl multikin na všech představeních v ČR 62,21 %, když v roce 1999 to bylo pouhých 10,84 %. S přispěním rušení klasických kin, se podíl multikin na divácích od roku 1999 do roku 2005 zpětinásobil. Zajímavé jsou také údaje ohledně tržeb. Na jedné straně se podíl multikin na celkových tržbách zvětšil z 16,98 % v roce 1999 na 71,11 % v roce 2005, na straně druhé se však tržby všech kin snížily na 854 485 624 Kč (2005), když ještě v roce dosahovaly 1 084 009 955 Kč. V okrese Opava se multikino nenachází, nejbližší je ostravský CineStar v obchodním centru Futurum s kapacitou 8 sálů a téměř 2 000 sedadly. Nejvíce byla klasická kina postižena v menších obcích, kde návštěvnost prudce poklesla a kina nestačila pokrýt náklady na provoz. Před rokem 1989 byla kina v provozu ve 28 obcích, v roce 2006 již jen v 8 obcích okresu. Absolutně se počet těchto kulturních zařízení snížil z 30 v roce 1987 na současných 9 zařízení18. Kina zůstala zachována převážně ve větších obcích (viz Mapa 7.3.1), jakými jsou Vítkov, Hlučín, Dolní Benešov, Hradec nad Moravicí, Budišov nad Budišovkou nebo Bolatice.

17

Paradoxem je, že počet video- a DVD-půjčoven v současnosti také klesá. Stále dominantnější postavení má v této oblasti internet. Výhody internetu jsou zřejmé (komfortní výběr bez front, žádné termíny vrácení, cenová dostupnost, ilegální stahování filmů apod.). 18 Dvě kina jsou situována v Opavě.

35 Mapa 7.3.1: Vybavenost obcí okresu Opava kiny v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.

Opačný trend, tedy zánik kin, postihl převážně menší obce, konkrétně se jedná například o obce Bohuslavice, Dolní Lhota, Chuchelná, Litultovice, Oldřišov, Sudice nebo Velké Heraltice. Kino v Kravařích pozbylo svého původního účelu a bylo přebudované na disco club. Obce, kde bylo místní kino zrušeno v letech 1987-2006, tvoří dva zřetelné „pruhy“. První (mezi Opavou a Hlučínem) se táhne od Třebomi a Píště až po Pustou Polom a Dolní Lhotu. Druhý (mezi Krnovem a Opavou) začíná od Brumovic a končí u obce Melč. Důvodů rušení kin bylo hned několik. Prvním byl nedostatek financí, špatné technické vybavení, které nebylo schopné konkurovat multikinům a nedostatečná nabídka doplňkových služeb (občerstvení, bufety, doprovodné akce apod.). U vesnických kin nastal problém hlavně finanční (tzv. paušál od filmových distributorů). Většina promítaných filmů byla ztrátová a určitým řešením, jak zachovat objekty funkčními, byla změna kinosálů na víceúčelové sály, které slouží k pořádání koncertů, divadelních představení pro děti i dospělé, přednášek a besed. Některá kina řeší promítání filmů turnusovými provozy. V průběhu roku se promítá jen několik filmů v určitém časovém úseku. S návštěvností kin souvisí i cena vstupenek. V oblíbených multikinech se cena vstupenek pohybuje okolo 150 Kč, v menších kinech cena dosahuje maximálně 100 Kč.

36 Dalším kulturním zařízením, které prošlo řadou změn, jsou kulturní domy. Současná situace je lepší než před rokem 1989, kdy jsme mohli těchto zařízení využít v 68,3 % obcí. V roce 2006 těchto zařízení přibylo a současně je zastoupeno v 78 % obcích okresu, nárůst je tedy bezmála 10%. Vyjádřeno absolutně, byly kulturní domy v roce 1987 situovány ve 28 obcích, v roce 2006 již ve 32 obcích v rámci okresu. I tady se ale obce potýkají s řadou problémů. V minulosti kulturní domy povětšinou patřily průmyslovým a zemědělským podnikům nebo zařízením tehdejšího ROH (Revoluční odborové hnutí). V 90. letech zájem o kulturní domy a jimi pořádané akce poklesl (v důsledku televize, videa, videopůjčoven, počítačů apod.). Některé byly prodány a následně přestaly plnit svou funkci přebudováním na stravovací nebo ubytovací zařízení, část jich byla pronajata k jiným komerčním účelům. V některých obcích problém s kulturními domy řešily tak, že jsou dnes využívány jako multifunkční zařízení. Obyvatelům slouží jako kluby mládeže, kluby důchodců, v některých sídlí knihovny a kina pro občasné promítání. Kulturní domy byly po roce 1989 zrušeny v obcích Kravaře, kde toto zařízení nahradily prostory v místním zámku a v Pusté Polomy. Nové kulturní domy byly v okresu zřízeny v obcích Bolatice, Dolní Benešov, Markvartovice, Mokré Lazce, Oldřišov a Šilheřovice. Posledním zařízením této kategorie kulturních zařízení představují knihovny. V roce 1987 bylo knihovnami vybaveno málo přes 95 % obcí okresu, v současnosti je knihovnami vybaveno 97,6 % obcí. Jediná provozovna, která docílila nárůstu v zastoupení o 2,5 %, byla zřízena v Dolní Lhotě. Knihovny jsou také často využívány jako místa veřejného přístupu k internetu. V rámci okresu jsou knihovnami vybaveny téměř všechny obce. Výjimkou jsou pouze Markvartovice, jejichž občané tuto službu využívají v nedalekém Hlučíně.

7.4. Zařízení zdravotnická Zdravotnická zařízení jsou důležitou složkou naší společnosti. Dnes už si asi nikdo nedokáže představit život bez nich, stala se nedílnou součástí našeho života. Poskytují občanům péči v oblasti zdraví a jeho prevence. Vývoj zdravotnictví je poněkud složitější, a proto se jím zajímáme o něco podrobněji. Rozvoj zdravotnictví začal po druhé světové válce. Jeho úkolem bylo zlepšit zdravotní stav obyvatel, obnovit síť zdravotnických zařízení a doplnit počty zdravotnického personálu. Financování zajišťovaly nemocenské pojišťovny. Od 50. let až do roku 1989 byla zdravotnická péče organizována státem, zdravotnictví bylo řízeno centrálně ministerstvem

vnitra

a

ministerstvem

zdravotnictví.

V dobách

socialismu

37 byla upřednostňována výrobní sféra a do zdravotnictví proudilo méně financí. Zdravotnictví bylo zaměřeno hlavně na budování nových kapacit a na zvyšování počtu personálu, zůstávalo stále předmětem státního monopolu, a tak byla znemožněna jakákoliv konkurence. I přes limitovaný dovoz zdravotnické techniky, materiálu a léčiv, mělo zdravotnictví relativně slušnou úroveň (Plaček, 2002). Po roce 1989 došlo k přeměně zdravotnictví, jeho cílem byla demokratizace a liberalizace. Jeho současný stav je výsledkem decentralizace a částečné privatizace. Od roku 1992 bylo financování převedeno na zdravotní pojišťovny a postupně byla zavedena spoluúčast pacienta na určitá léčiva, vybrané výkony a speciální léčby. V tomto období vznikla také síť zdravotních pojišťoven a byla uskutečněna privatizace, respektive odstátnění nemocnic (vlastnictví zejména nemocnic přešlo na obce), zejména služeb, které jsou poskytovány praktickými lékaři, ale i lékárnami a částečně i malými lůžkovými zařízeními. V rámci této práce jsou zdravotnická zařízení rozdělena do několika kategorií. Ty představují nemocnice, zdravotnická střediska, samostatné ordinace lékařů, lékárny a specializovaná zdravotnická zařízení. U zdravotnických středisek a lékáren bylo předmětem výzkumu pouze jejich zastoupení v jednotlivých obcích, nikoliv jejich četnost. Z hlediska rozmístění se situace před rokem 1989 a po v roce 2006 příliš nezměnila. Prostorové rozmístění ordinací a ostatních zdravotnických zařízení není dnes nikým koordinováno, vychází především z historických daností a z poptávky po základních službách zdravotnictví na venkově (J. Kubeš, J. Pahorecká 2000 in J. Kubeš 2000). V okrese se nachází dvě nemocnice a to v Opavě a Vítkově. Nemocnice ve Vítkově ale nemá určitá specializovaná pracoviště jako má nemocnice v Opavě, zastoupeno jsou zde pouze interní, radiologické a rehabilitační pracoviště, dále pak oddělení klinické biochemie a LDN (léčebna dlouhodobě nemocných). Vzhledem ke vzdálenosti měst Vítkov - Opava je spádovou oblastí pro Vítkovsko město Nový Jičín. Pro využívání služeb nemocnice v Novém Jičíně byla městským úřadem ve Vítkově zřízena bezplatná autobusová linka pro přepravu pacientů. Zdravotnická střediska jsou zařízení, která soustřeďují více ordinací v jednou objektu. V roce 1987 bylo těmito zařízeními vybaveno 61 % obcí Opavska (viz Tab. 7.4.1), v roce 2006 již 78 %, došlo tedy k 17% nárůstu. Nově byla zdravotnická střediska zřízena v Brumovicích, Dolní Lhotě, Jakartovicích, Mokrých Lazcích, Skřipově, Slavkově, Šihleřovicích a ve Velkých Heraldicích, naopak ke zrušení zařízení došlo v Oticích.

38 Tab. 7.4.1: Zastoupení zdravotnických zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí). Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel 180267 180260 -7

Lékárna 22,0 % 46,3 % 24,3 %

Zdravotnické středisko 61,0 % 78,0 % 17 %

Nemocnice 4,9 % 4,9 % 0

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Samostatné ordinace lékařů jsou rozděleny podle oboru do čtyř kategorií, dle vykonávané činnosti. Rozděleny jsou na ordinace praktického lékaře, ordinace pro děti a dorost, ordinace ženského lékaře a ordinace zubního lékaře. Tato diferenciace podle vykonávané činnosti je provedena pouze u výzkumu z roku 2006, údaje za rok 1987 v takovéto podobě chybí tudíž není možné je porovnávat. Samostatné ordinace lékařů nejsou

součástí

žádného

zdravotnického

zařízení.

V současnosti

zcela

chybí

v Brumovicích, Březové, Dolní Lhotě, Markvartovicích, Služovicích, Štítině, Velké Polomy, Velkých Heralticích a Vršovicích. V Raduni, Sudicích a Oticích je provozována samostatná ordinace lékaře pouze jedenkrát týdně. Největšího počtu dosahují v Opavě, kde je provozováno 26 samostatných ordinací. 10 ordinací je provozováno praktickými lékaři, dalších 10 zubními lékaři, 5 ordinací provozují lékaři pro děti a dorost a 1 ordinace je ženského lékaře. V Hlučíně je provozováno 12 samostatných ordinací. Nejvíce ordinací (9) náleží zubním lékařům, další 3 praktickým lékařům. Třetí místo co do počtu obsadil Vítkov, kde je provozováno 11 samostatných ordinací, z toho po 3 ordinacích provozují praktičtí, dětští a zubní lékaři, 2 ordinace jsou obsazeny lékaři ženskými. Ve zbylých obcích není četnost samostatných organizací až tak patrná a podrobněji jsou tyto údaje uvedeny v přiložené databázi na CD-ROMu. Nejen nemocnice, ale i lékárny se staly objektem soukromého podnikání. Jak je čitelné z tabulky 7.4.1, v roce 1987 bylo lékárnami vybaveno 22 % obcí okresu, v roce 2006 pak 46,3 %, jde tedy o 25% nárůst. V roce 1987 se tato zdravotnická zařízení vyskytovala pouze v 9 obcích řešeného území, v roce 2006 již v 19 obcích. Ke stávajícím přibyly provozovny například v Bolaticích, Holasovicích, Hrabyni, Kobeřicích, Ludgeřovicích a Velkých Hošticích. Lékárny nejsou zastoupeny v menších obcích, kde by jejich využití nebylo efektivní vzhledem k nižšímu počtu obyvatel. Obyvatelé těchto obcí využívají lékárny buď v sousedních obcích nebo dojíždí do nejbližších měst. Mezi specializovaná zdravotnická zařízení jsou řazeny ordinace veterinárních lékařů, pedagogicko-psychologické poradny, logopedické ordinace, stomatologické laboratoře, poradny různého charakteru apod. (výčet zařízení viz databáze). Nejvíce zastoupeny jsou v Opavě a Hlučíně v menší míře v Kravařích a ve Vítkově.

39 V současné době dochází k rozšíření spektra poskytovaných služeb. Kromě základních úkonů, nabízejí zdravotnická zařízení i různé doplňkové služby, které mnohdy nemají se zdravotnictvím nic společného, příkladem mohou být kosmetické služby, masáže, terapie nebo dokonce prodej doplňkového zboží.

7.5. Zařízení sociální Nedílnou součástí dnešní společnosti je i oblast sociální. V současné době, kdy početně přibývá seniorů a populace v České republice stárne, se tato problematika vyslovuje stále častěji. Sociální služby pro seniory dnes poskytují samotné obce nebo neziskové organizace. Mezi zařízení, na která byl zaměřen terénní výzkum, patří domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou. Ošetřovatelská zařízení pro seniory, chráněné bydlení, dílny, azylové domy a noclehárny nebyly do výzkumu zahrnuty, zatímco penziony pro seniory, díky podobné funkci, řadíme do stejné skupiny sociálních zařízení jako domovy důchodců. Tab. 7.5.1: Zastoupení sociálních zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí). Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel 180267 180260 -7

Domov důchodců 9,8 % 17 % 7,2 %

Dům s pečovatelskou službou 19,5 % 39 % 19,5 %

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Podle údajů vyplývajících z Tab. 7.5.1 došlo v okrese Opava k výrazným změnám v oblasti sociálních zařízení. Vyšší frekvenci výskytu, téměř dvojnásobnou oproti roku 1987, zaznamenaly domovy důchodců. V současnosti se podílí 17 %. Stejnou měrou se zvýšilo i zastoupení domů s pečovatelskou službou, podílí se 39 %. Absolutně se počet domovů důchodců v okrese zvýšil z 5 na 8. Přibyly v zázemí největších

měst

námi

sledovaného

území,

konkrétně

ve

Vítkově,

Budišově

nad Budišovkou, Hlučíně a nově postavený je situován také (necelé 2 km od Opavy) ve Slavkově. Pouze v Háji ve Slezsku se byl domov důchodců zrušen a později nahrazen domem s pečovatelskou službou. Co se týče druhého sledovaného typu sociálních zařízení, byly u domů s pečovatelskou službou oproti roku 1987 zaznamenány pouze přírůstky, a to hned v deseti obcích okresu. Konkrétně se jedná o Bolatice, Budišov nad Budišovkou, již zmíněný Háj ve Slezsku, Hrabyni, Ludgeřovice, Melč, Píšť, Pustou Polom, Velké Hoštice a Víkov. V rámci celého okresu se počet zvýšil z 10 na nynějších 20.

40 Ve 23 obcích19, což představuje více než 56 % z celkového počtu obcí, nemohou obyvatelé využít žádného námi sledovaného sociálního zařízení. Jedná se především o obce lokalizované v blízkosti hranic okresu (Brumovice, březová, Hněvošice, Velké Heraltice) nebo o obce lokalizované v blízkosti centra obslužného regionu (Dolní Lhota, Holasovice, Jakartovice, Štítina). V Opavě, Hlučíně, Vítkově20, Pusté Polomi a Budišově nad Budišovkou, pak mohou obyvatelé využít hned obou námi sledovaných typů sociálních zařízení. Jako pozitivní jev lze označit skutečnost, že počet žadatelů o umístění do domova důchodců v okrese Opava, v přepočtu na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let, činí pouhých 14 (k 31. 12. 2005). Jak uvádí ve svých článcích Martin Dürrer21, začíná se v posledních letech objevovat jakýsi „boj o klienty“. Senioři si vybírají svůj nový domov na základě certifikátů, které získalo podle vzdělání jeho managementu a podle vybavení zařízení. To vše má příznivý vliv na zlepšování kvality poskytovaných služeb. Bude-li si klient moci svobodně vybrat zařízení s rehabilitací, pracovní terapií, obchodem nebo jiným souborem služeb, dá mu určitě přednost před jiným, které je jen „souborem lůžek“. Na straně druhé, zvyšující se nároky klientů a tlak konkurence „na trhu“, nutí majitele zařízení více investovat do infrastruktury, lepší nabídky poskytovaných služeb, vzdělání apod. O skupinu klientů, která dnes bohužel zatím ještě zůstává na pokraji zájmu zdravotnického sektoru, se brzy - podobně jako je tomu už v řadě jiných členských států EU - začne vést boj mezi zdravotnictvím a sektorem sociálním.

7.6. Zařízení stravovací Stravovací zařízení představují nedílnou součást občanské vybavenosti sídel a v dnešní době také společenského života obyvatel. Rozmístění, frekvence a úroveň těchto zařízení je spjata s hustotou osídlení, atraktivitou území, ale i denní migrací obyvatelstva. Stoprocentní zastoupení ve všech obcích zkoumaného území tento druh komerčního zařízení nemá (zcela chybí v obcích Třebom a Hať). Prudký rozvoj této složky občanské vybavenosti po roce 1989 je srovnatelný s dynamickým rozvojem maloobchodních jednotek. V důsledku transformačních změn 19

Jednou z těchto obcí jsou i Štěpánkovice. Zde se dům s pečovatelskou službou přestavuje z bývalé zemědělské usedlosti v centu obce (brownfield neprůmyslového charakteru). 20 Vítkov je obcí, kde došlo k největším změnám v sociální sféře v rámci celého opavského okresu. Za sledované období zde přibyla hned dvě sociální zařízení. 21 DÜRRER, M.: Zkušenosti ze zahraničí motivují. In Komfort [online]. Leden 2004 [cit. 2007-05-09]. Dostupné z .

41 došlo k výraznému nárůstu počtu stravovacích zařízení (viz Tab. 7.6.1). Oproti roku 1987 došlo téměř k dvojnásobnému nárůstu (o 82 %) počtu provozoven. U kategorie míst u stolů je vývoj podobný, ale nedosahuje takové dynamiky (pouze 5 %). Tab. 7.6.1: Stravovací zařízení22 v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Obyvatel Okres 1987 180267 Okres 2006 180260 Rozdíl 2006 - 1987 -7 Opava 1987 62788 Opava 2006*24 60122 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 Vítkov 1987 7422 * Vítkov 2006 7287 Rozdíl 2006 - 1987 -135

Zařízení 318 579 261 105 209 104 17 23 6

Míst 23288 24502 1214 8580 8773 193 1251 945 -306

Index míst23 105,2 102,2 75,5 -

Míst na 1000 obyv. 129 136 7 136 146 10 169 130 -39

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

V roce 1987 připadalo na 1 000 obyvatel 129 míst u stolů, o 19 let později to bylo 136. Malá změna v relativizovaných hodnotách (o 7 míst) je způsobena nárůstem provozoven, které plní funkci doplňkového stravování. Jde například o bary, kavárny a herny. Tab. 7.6.2: Druhová skladba stravovacích zařízení okresu Opava v letech 1987 a 2006. Zařízení Rest. a hosp. Kav. a cukr. Celkem

Počet 300 18 318

Rok 1987 Míst M25 / 1000 obyv. 22200 123 1088 6 23288 129

Počet 525 54 579

Rok 2006 Míst M / 1000 obyv. 23427 130 1075 6 24502 136

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Z Tab. 7.6.2 vyplývá, že průměrný počet míst na jednu hospodu nebo restauraci klesl ze 74 na současných 45. U kategorie kaváren a cukráren se počet provozoven dokonce ztrojnásobil a hodnota průměrného počtu míst klesla z 60 na 20. Nepochybně nejvyšší podíl na současném stavu má Opava, kde se počet stravovacích zařízení za sledované období navýšil dvakrát, přičemž dnes představuje 36 % z celkového počtu stravovacích zařízení v okrese (oproti 33 % v roce 1987). Kromě okresního města vykazuje výraznější koncentraci stravovacích jednotek pouze město Hlučín. Obě zmíněná 22

Stravovacím zařízením se rozumí taková provozovna, která plní funkci základního (restaurace) nebo doplňkového (bufety, občerstvení, hospody, bary) stravování. V této skupině zařízení jsou zahrnuty také kavárny a cukrárny. 23 Index míst (1987 = 100). 24 Opava 2006* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006* 25 M – počet míst u stolů (pouze uvnitř objektu)

42 města reprezentují téměř polovinu (47 %) všech zařízení, v nichž je celkem 11 429 míst u stolů, což představuje opět polovinu (47 %) kapacity celého okresu. U zbylých obcí okresu není nárůst tak patrný. Ve většině stravovacích zařízení okresu se nevaří, naopak ve 42 % se vaří denně (viz Graf 7.6.1). Tento jev je způsoben větším zastoupením provozoven s doplňkovou funkcí stravování jako jsou bary, hospody nebo bufety. Graf 7.6.1: Frekvence vaření v hospodách a restauracích okresu Opava v roce 2006.

42%

51%

7%

Vaří denně

Vaří nedenně

Nevaří

V rámci stravovacích zařízení lze výraznější změnu v počtu provozoven očekávat v turisticky navštěvovaných oblastech - Opava, Hlučín, Budišovsko, Vítkovsko a okolí Hradce nad Moravicí, naopak pokles lze očekávat v místech příliš vzdálených od hlavních dopravních tahů, turistických regionů a měst. Nedílnou součásti stravovacích zařízení v posledních letech jsou služby, které slouží k zatraktivnění dané provozovny - kulečníky, výherní automaty, sázkové automaty, stolní fotbal, elektronické šipky nebo také jukeboxy.

43 Mapa 7.6.1: Počet stravovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

Mapa 7.6.2: Počet stravovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

44 Mapa 7.6.3: Počet míst u stolů v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

Mapa 7.6.4: Počet míst u stolů v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

45

7.7. Zařízení ubytovací V rámci republiky patří okres Opava ke slabším turistickým regionům. Výchozí základna cestovního ruchu byla nízká, růst je proto nadprůměrný. V současné době jsou k cestovnímu ruchu využívány nejvíce oblasti v okolí větších měst Opavy, Hlučína, Hradce nad Moravicí, Budišova nad Budišovkou a Vítkova. Největšími problémy cestovního ruchu v okrese je kvalita ubytování, koordinace akcí s veřejnou sférou a okolím Opavska, celkový přístup poskytovatelů turistických služeb a nedobudovaná soukromá infrastruktura (turistické farmy, malé penziony, kempy, ubytování v soukromí). Tab. 7.7.1: Ubytovací zařízení26 a jejich kapacita v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Opava 1987 Opava 2006*28 Rozdíl 2006 - 1987 Vítkov 1987 Vítkov 2006* Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel

Zařízení

Lůžek

180267 180260 -7 62788 60122 -2666 7422 7287 -135

41 100 59 6 24 18 6 16 10

1993 3518 1525 626 782 156 211 735 524

Index lůžek27 176,5 124,9 348,3 -

Lůžek na 1000 obyv. 11 19 8 10 13 3 28 101 73

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Přesto ale i v kategorii ubytovacích zařízení okresu Opava došlo k výrazným změnám v porovnání s rokem 1987. V době, kdy probíhal výzkum, bylo v okrese k dispozici sto ubytovacích zařízení, což je ve srovnání s rokem 1987 nárůst bezmála třínásobný. Z tabulky 7.7.1 jsou patrné i další změny. Na území bývalého okresního města došlo k šestinásobnému nárůstu ubytovacích zařízení. Svými 24 ubytovacími zařízení se tak podílí zhruba 25 % na celém okresu (oproti 15 % v roce 1987). Pro porovnání je do této charakteristiky zahrnuto i Vítkovsko, kde došlo bezmála k trojnásobnému nárůstu v počtu ubytovacích zařízení, v okresním měřítku se podílí 16 %. Mimo Opavu a Vítkov je přírůstek patrný také v Hlučíně (o 7 zařízení), Budišově nad Budišovkou (o 4), Hradci nad Moravicí (o 5) a Šilheřovicích (o 4). Naopak k regresi došlo v obci Melč (o 6 zařízení). Co se týče kapacity ubytovacích zařízení (počtu lůžek) v jednotlivých kategoriích, to je taktéž patrné z tabulky 7.7.1 Celkově v okrese přibylo 1 525 lůžek, v přepočtu na 1 000 26

Výzkum byl zaměřen pouze na veřejné ubytovací zařízení, tedy na domovy mládeže, podnikové ubytovny nebo ubytování studentů (koleje, internáty apod.) nebyl brán zřetel. 27 Index lůžek (1987 = 100). 28 Opava 2006* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

46 obyvatel je to nárůst o 8 lůžek z původních 11 na 19. Nejdramatičtější nárůst lůžek ale byl zaregistrován na Vítkovsku, kde přibylo jak ubytovacích zařízení z původních 10 na 16, tak i lůžek z 28 na 101 lůžek na 1 000 obyvatel. Tato skutečnost je přičítána rekreačnímu využití a turistice v okolí Vítkova29. Podobnou dynamiku vykazují i města Budišov nad Budišovkou (ze 106 na 148 lůžek na 1 000 obyvatel), Hradec nad Moravicí (ze 60 na 99) nebo obec Šiheřovice (z 0 na 77). V okresním městě byl nárůst o 156 lůžek na celkových 782, v současnosti zde připadá 13 lůžek na 1 000 obyvatel. Opačná situace je patrná v obci Melč, kde relativizovaná hodnota lůžek klesla z 37 na 6 lůžek. Tab. 7.7.2: Druhová skladba ubytovací zařízení okresu Opava v letech 1987 a 2006. Zařízení Penzion Hotel Kemp Soukromí Celkem

Počet 26 10 5 0 41

Lůžek 704 844 445 0 1993

Rok 1987 Lůžek na 1000 obyv. 4 5 2 0 11

Rok 2006 Počet Lůžek Lůžek na 1000 obyv. 63 1287 7 18 1119 6 12 1061 6 7 51 0 100 3518 19

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Největší nárůst z celého spektra ubytovacích zařízení byl zaznamenán v oblasti ubytování v penzionech. Jejich počet se téměř ztrojnásobil z původních 26 na současných 63 a v okresu se tak podílí 63 % na všech ubytovacích zařízení. Nejvíce penzionů (18) je zastoupeno v Opavě. V pořadí druhým typem zařízení, který zaznamenal nárůst co do počtu, jsou hotely. V současnosti jich je na území okresu Opava zastoupeno 18, z toho 6 v Opavě a 4 ve Vítkově. Jen o něco menší přírůstek pak zaznamenaly kempy a ubytování v soukromí, někdy označované jako „priváty“. V obou případech přibylo po 7 zařízeních v rámci okresu. Deset z celkového počtu dvanácti kempů jsou situovány ve městech Budišov nad Budišovkou a Vítkov, téměř polovina ubytování v soukromí celého okresu se nachází v Budišově nad Budišovkou. Nevýhodou privátů je jejich nízká lůžková kapacita, na straně druhé však těží z cenové dostupnosti. Možnost ubytování v letech 1987 a 2006 je patrný z následujících map 7.7.1 a 7.7.2.

29

Za posledních 19 let v katastrálním území Vítkova přibyly tři penziony (82 lůžek), tři hotely (177 lůžek) a čtyři kempy (265 lůžek).

47 Mapa 7.7.1: Počet ubytovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

Mapa 7.7.2: Počet ubytovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

48 Mapa 7.7.3: Počet lůžek v obcích okresu Opava v roce 1987.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

Mapa 7.7.4: Počet lůžek v obcích okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..

49

7.8. Zařízení maloobchodní 7.8.1. Samostatné prodejny Počet samostatných maloobchodních jednotek se v rámci okresu více než zdvojnásobil ze 498 na 1 159 prodejen, s tím je spojen i nárůst prodejní plochy těchto zařízení. Ta se téměř zdvojnásobila na současných 61 704 m2. V přepočtu na 1 000 obyvatel vzrostla prodejní plocha z 203 na 342 m2. Tab. 7.8.1.1: Samostatné maloobchodní zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Opava 1987 Opava 2006*31 Rozdíl 2006 - 1987 Vítkov 1987 Vítkov 2006* Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel

Počet

180267 180260 -7 62788 60122 -2666 7422 7287 -135

498 1159 661 204 538 334 27 51 24

Plocha (m2) 36576 61704 25128 18182 28435 10253 1581 1819 238

Index plochy30 168,7 156,3 115,1 -

m2 na 1000 obyv. 203 342 139 290 473 183 213 250 37

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

K největšímu nárůstu prodejní plochy došlo v obcích, ve kterých prodejní plocha na 1 000 obyvatel byla nejvyšší již před rokem 1989. Příkladem mohou být obce Opava, Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov, dále se zvýšil podíl prodejní plochy na 1 000 obyvatel i v Sudicích, Jakartovicích, Kobeřicích a Bolaticích (viz příloha 7). Opačným případem, mohou být obce Oldřišov, Velká Polom, Háj ve Slezsku, Litultovice a Brumovice, kde došlo ke snížení prodejní plochy. Co se týká počtu zařízení, stejně jak tomu bylo v roce 1987, tak i dnes je téměř jedna polovina samostatných maloobchodních jednotek okresu soustředěna do Opavy (viz Tab. 7.8.1.1.). V roce

2006

zde

bylo

zjištěno

538

samostatných

jednotek,

což znamenalo nárůst o 334 prodejen během sledovaného období. Jejich celková prodejní plocha vzrostla o 10 253 m2, v přepočtu na 1 000 obyvatel pak o 183 m2, což bylo způsobeno také úbytkem obyvatel (o 3 000). Situace ve Vítkově zaznamenala vývoj poněkud odlišný. K úbytku obyvatel došlo jen minimálně. Počet samostatných prodej sice vzrostl z původních 27 na dnešních 51, ale prodejní plocha se zvýšila jen o 238 m2. Přírůstek prodejní plochy na 1 000 obyvatel, se tím zvýšil jen minimálně z původních 213 na 250 m2. 30 31

Index plochy (1987 = 100). Opava 2006* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

50 Graf 7.8.1.1: Počet samostatných maloobchodních jednotek v okrese Opava v letech 1987 a 2006. 111

Smíšené prodejny

Potravinářské prodejny

101

262

214

173

Nepotravinářské prodejny

796 498

Celkem

0

200

400

600

1421 800

1000 1200 1400 1600

Počet samostaných prodejen Rok 2006

Rok 1987

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

Změnu v sortimentní struktuře samostatných prodejen dokládá graf 7.8.1. Největší změny jsou patrné u potravinářských a nepotravinářských prodejen. Počet potravinářských prodejen klesl o polovinu, naopak progresivní vývoj byl zaznamenán u nepotravinářských prodejen, kde se počet zpětinásobil na 796 provozoven. U smíšených prodejen není změna tak dynamická (počet se zvýšil 2,5 krát). Razantní změna v podílech výše popsaných druhů prodejen na celkové prodejní ploše je patrná z grafů 7.8.1.2 a 7.8.1.3. Nepotravinářské prodejny svůj podíl na celkové prodejní ploše zvýšily z 37 % na 65 %, naopak k regresi došlo u potravinářských prodejen, kde podíl klesl z 38 % v roce 1987 na pouhá 4 % v roce 2006. K menšímu nárůst došlo také u prodejen smíšených. Graf 7.8.1.2: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentu v okrese Opava v roce 1987.

25% 37%

38%

Smíšené prodejny

Potravinářské prodejny

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

Nepotravinářské prodejny

51 Graf 7.8.1.3: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentu v okrese Opava v roce 2006.

31%

65%

Smíšené prodejny

4%

Potravinářské prodejny

Nepotravinářské prodejny

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

Dominantní postavení v rámci samostatných prodejen má okresní město. Proto byl terénní výzkum v tomto sídle proveden podrobněji než v ostatních obcích okresu. U všech sledovaných samostatných prodejen, mimo potravinářské prodejny, je patrný početní nárůst. Nejvyšší přírůstky (viz Graf 7.8.4) však byly dosaženy u prodejen s průmyslovým zbožím (o 43) a prodejen odívání a obuvi, kde byl nárůst nejvyšší ze všech druhů samostatných prodejen (o 91). Progresivní změna u ostatních nepotravinářských prodejen je dána jejich pestrostí, nikoliv kvantitou, ale i tak potvrzuje dynamický rozvoj nepotravinářských prodejen po roce 1989. Obecná regrese potravinářských prodejen v okrese je způsobena úbytkem 50 opavských prodejen, což činilo v roce 1987 49 % všech zařízení tohoto typu. V roce 1987 se tedy Opava podílela na celkovém počtu potravinářských prodejen 88 % a bylo zde situováno 89 provozoven. V roce 2006 se pak 39 provozoven podílelo 18 % na celkovém počtu potravinářských prodejen v okrese. Dokumentuje to prostorovou změnu v rozmístění prodejen potravinářského typu, respektive její dekoncentraci.

52

Graf 7.8.1.4: Počet samostatných maloobchodních prodejen v Opavě32 v letech 1987 a 2006. Ostatní nepotravinářské prodejny

98

5

Prodejny auto-moto

37

3

Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele

32

10

Zdravotnické prodejny

13

0

Prodejny kulturních předmětů

9 7

Prodejny hodin, klenotů a starožitností

3

Prodejny nábytku

3

22 27

Prodejny průmyslového zboží

80

37

Prodejny odívání a obuvi

111

20

Prodejny tabáku a kuřáckých potřeb

25

10

39

Potravinářské prodejny Smíšené prodejny

45

17 0

20

89

40

60

80

100

120

Počet samostatných prodejen

Rok 1987

Rok 2006

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

V roce 1987 prodejní plocha maloobchodních jednotek v Opavě činila 18 182 m2. Podíl jednotlivých druhů těchto zařízení na celkové prodejní ploše bylo následné: 41 % prodejní plochy zaujímaly potravinářské prodejny, 9 % smíšené prodejny a 50 % z celkové prodejní plochy patřilo prodejnám nepotravinářským. Z nepotravinářských prodejen zaujímaly po 16 % celkové prodejní plochy prodejny odívání a obuvi a prodejny průmyslového zboží, dále pak na 6 % plochy byly provozovány prodejny nábytku a na 3 % prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele. V roce 2006 vzrostla prodejní plocha samostatných maloobchodních jednotek přibližně na 28 435 m2. Oproti roku 1987 je jasně viditelná změna v podílech plochy jednotlivých typů prodejen.

32

Opava v roce 2006 byla územně přepočtena na stav z roku 1987

53 Prodejní plocha výrazně poklesla u potravinářských prodejen na pouhé 3 %, prodejny smíšeného zboží zaujímají, stejně jako v roce 1987, 9 % prodejní plochy (ale je nezbytné brát zřetel na nárůst celkové prodejní plochy). Tedy v roce 1987 byly smíšené prodejny provozovány na 3 292 m2, dnes je to ale 5 553 m2. Největší podíl patří prodejnám nepotravinářským, konkrétně je to 87 % celkové prodejní plochy. Tuto prodejní plochu z 19 % zaujímají prodejny odívání a obuvi, po 15 % jsou zde zastoupeny prodejny automoto příslušenství a průmyslového zboží, podíl 9 % mají prodejny nábytku. Prodejny odívání a obuvi si své prvenství v Opavě udržovaly po celou dobu transformace maloobchodní sítě, pozadu nezůstaly ani prodejny s průmyslovým zbožím.

54 Graf 7.8.5: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentů v Opavě v roce 1987.

1% 16% 41% 50%

16% 6% 1% 2% 0%

9%

3% 4% 1%

Smíšené prodejny

Potravinářské prodejny

Prodejny tabáku a kuřáckých potřeb

Prodejny odívání a obuvi

Prodejny průmyslového zboží

Prodejny nábytku

Prodejny hodin, klenotů a starožitností

Prodejny kulturních předmětů

Zdravotnické prodejny

Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele

Prodejny auto-moto

Ostatní nepotravinářské prodejny

Graf 7.8.6: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentů v Opavě v roce 2006.

1% 19% 15%

3%

9% 87%

9%

2% 2% 2% 4% 15% 19%

Smíšené prodejny

Potravinářské prodejny

Prodejny tabáku a kuřáckých potřeb

Prodejny odívání a obuvi

Prodejny průmyslového zboží

Prodejny nábytku

Prodejny hodin, klenotů a starožitností

Prodejny kulturních předmětů

Zdravotnické prodejny

Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele

Prodejny auto-moto

Ostatní nepotravinářské prodejny

Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

55 Mapa 7.8.1.1: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen okresu Opava v letech 1987 a 2006.

Pramen: Podkladová data z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

56 7.8.2. Nákupní střediska a velkoplošné prodejny Transformace maloobchodu se nevyhnula ani nákupním střediskům a obchodním domům. Ve většině případů šlo o navýšení jejich počtu i prodejní plochy, jedinou výjimkou je nákupní středisko v Pusté Polomy, kde bylo toto zařízení zcela zrušeno. Nejvíce těchto maloobchodních zařízení je koncentrováno ve městech a větších obcích s přibližně 3 000 obyvateli. Výjimkou je obec Šilheřovice se svými 1 550 obyvateli. Tab. 7.8.2.1: Nákupní střediska a velkoplošné maloobchodní prodejny33 v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Opava 1987 Opava 2006*34 Rozdíl 2006 - 1987 Hlučín 1987 Hlučín 2006* Rozdíl 2006 - 1987 Vítkov 1987 Vítkov 2006* Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel

Počet NS

180267 180260 -7 62788 60122 -2666 22970 22448 -522 7422 7287 -135

12 21 9 4 7 3 1 3 2 1 2 1

Plocha (m2) 11690 13630 1940 3129 5940 2811 688 1662 974 752 810 58

Počet VP 20 14 5 1 -

Plocha (m2) 35709 33086 2223 400 -

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

V roce 1987 bylo na území okresu v provozu 16 nákupních středisek a obchodních domů. Jejich počet v roce 2006 vzrost na 21. Původní nákupní střediska v jednotlivých obcích zůstala zachována (s výjimkou Pusté Polomy), nárůst počtu těchto zařízení byl zaznamenán v Hlučíně (z 1 na 3), Opavě (ze 4 na 7) a Vítkově (z 1 na 2). Sortiment těchto zařízení představovaly především potraviny, maso a uzeniny, drogerie. V městských nákupních střediscích tvořily skladbu sortimentu navíc maloobchodní jednotky domácích potřeb, obuvi nebo nábytku a drobných předmětů. V jednotlivých obcích sice maloobchodní zařízení nákupních středisek zůstala zachována a fungují dodnes, ale změnila se jejich prodejní plocha. Důvodem bylo vytvořit prostor pro sklady a zázemí prodejny nebo část provozovny byla zrušena a nabídnuta do pronájmu jinému podnikatelskému subjektu. V některých byly zřízeny kanceláře,

33

Nákupní středisko je taková maloobchodní provozovna, které má oddělené prodejní jednotky a převážně jeden hlavní vchod do provozovny (obchodní domy, prodejny SD Jednota). Velkoplošnou prodejnou pak rozumíme supermarkety, hypermarkety a prodejny s diskontním prodejem (Billa, Plus, Kaufland, Globus apod.), kde prodejní plocha obyčejně převyšuje 600 m2. 34 Opava 2006* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Hlučín 2006* a Vítkov 2006*

57 cukrárny (v Hradci nad Moravicí), fotoateliéry, kadeřnictví, prodejny textilu s asijským zbožím, půjčovny svatebních a společenských šatů, parfumerie, solární studia apod. Příkladem této změny mohou být Kravaře, kde se plocha prodejny zmenšila o 145 m2 a byla zde otevřena soukromá prodejna nábytku, nebo Budišov nad Budišovkou, kde se prodejní plocha zmenšila o 124 m2. Velkoplošné prodejny zaznamenaly největší boom v 90. letech a v dnešní době výrazně ovlivnily nákupní chování obyvatel (viz Ordeltová, 2004). Zastoupeny jsou ve městech Opava, Hlučín a Vítkov a to v počtu 20 prodejen o celkové prodejní ploše 35 709 m2. Hned 14 (z 20) těchto provozoven, s prodejní plochou 33 086 m2, se nachází v Opavě. Opava se tak podílí 70 % na celkovém počtu velkoplošných prodejen a 93 % na celkové prodejní ploše. Jedná se o nadnárodní obchodní řetězce jako jsou TESCO Stores, Kaufland, Globus, OBI, Hypernova apod. Povětšinou jsou tyto velkoplošné prodejny v areálu, kde se vyskytují pospolu v různém zastoupení (příkladem je například supermarket Kaufland a baumarkt OBI), nebo jako součást nákupního centra, jako je tomu v případě hypermarketu TESCO. Ten je situován do OC Silesia. Toto obchodní a nákupní centrum zaujímá svými 11 839 m2 největší prodejní plochu na území města Opavy. Druhým nejrozlehlejším hypermarketem v Opavě je Globus s rozšířeným sortimentem baumarktu. Z diskontních prodejen jsou zde zastoupeny Lidl, Penny market a Delvita. Mezi velkoplošné prodejny byly zařazeny i velkoplošné prodejny nábytku (Nábytek JYSK), elektra (OKAY elektro) a velkoprodejna květin. Obyvatelům Hlučíně je k dispozici 5 velkoplošných prodejen a zaujímají plochu 2 223 m2. Prodej zde provozuje Lidl, Billa, Plus diskont, Supermarket a nepotravinářský Mountfield. Ve Vítkově je obyvateli využívána jediná velkoplošná prodejna s prodejní plochou 400 m2.

58 Mapa 7.8.3.1: Prodejní plocha maloobchodních jednotek okresu Opava v roce 1987.

Mapa 7.8.3.2: Prodejní plocha maloobchodních jednotek okresu Opava v roce 2006.

Pramen: Podkladová data z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.

59

7.9. Zařízení nevýrobní Do této kategorie služeb obyvatelstvu jsou zařazena kadeřnictví, sběrny čistíren a sázkové kanceláře. U kadeřnictví byl, mimo jejich počet, brán zřetel také na jejich lokalizaci - zda jsou provozována v bytě (jako předmět drobného podnikání), nebo v provozovnách. Mimo výše uvedená zařízení, bychom mohli do této skupiny zařadit také kosmetické služby, masáže, pedikúru, manikúru, solária a další podobné služby, ty však pro absenci údajů z roku 1987 nemohou být srovnávána. Tab. XX: Nevýrobní zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Opava 1987 Opava 2006*35 Rozdíl 2006 - 1987 Vítkov 1987 Vítkov 2006* Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel Kadeřnictví 180267 49 180260 175 -7 126 62788 12 60122 55 -2666 43 7422 2 7287 4 -135 2

Sběrny čistíren 28 23 -5 15 9 -6 2 1 -1

Sázkové kanceláře 4 49 45 4 20 16 0 2 2

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

Mezi nejvíce změnou postižená zařízení patří kadeřnictví a holičství. V roce 1987 se těchto zařízení na území okresu nacházelo 49, v roce 2006 počet vzrost na 175, relativně vyjádřeno jejich počet vzrostl asi o 250 %! V Opavě bylo těchto zařízení v roce 1987 12, v současnosti zde funguje 55 provozoven, z toho 14 v bytě. Druhým městem, kde je nárůst četnosti těchto zařízení zřetelný, je Hlučín. Před rokem 1989 zde působilo 5 kadeřnictví, v současné době jich je 15, z toho 4 jsou provozována v bytě. Tato města se nyní na celkovém zastoupení těchto služeb v okrese podílejí 40 % (v roce 1987 to bylo 35 %). U sběren čistíren byl registrován opačný vývoj. Jejich počet vzhledem k roku 1987 poklesl. Na území okresu jich v roce 1987 působilo 28, v roce 2006 již jen 23. V Opavě působilo těchto zařízení 15, v roce 2006 pouze 9. Ve Vítkově a Hlučíně se počet snížil o 1 zařízení z původních 2, respektive 4 provozoven v roce 1987. Úbytek byl zaznamenán i v ostatních obcích okresu, kde se v roce 1987 sběrny čistíren nacházely. Pokles počtu těchto zařízení bezpochyby souvisí se změnou životního stylu. Dnešní trh nabízí velké množství speciálně upravených textilních materiálů za přiměřenou cenu, kterým vyhovuje domácí údržba a tudíž jsou čistírny dnes vyhledávány v menší míře než tomu bylo před

35

Opava 2006* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

60 rokem 1989. Čistírny se v dnešní době vyskytují i jako součást tzv. shopping parků a nákupních center, kde tuto službu poskytují za nízkou cenu a minimální čekací dobu. Velký boom nastal v provozování sázkových kanceláří. Před rokem 1989 se na našem trhu vyskytovala pouze jediná společnost, která provozovala tento lehký a legální hazard. Byla jí známá Sazka. V dnešní době36 se sázení stalo jakousi adrenalinovou disciplínou a tento druh sportu či zábavy využívá stále větší počet obyvatel. Zastoupení sázkových kanceláří bylo v minulosti situováno jen v početně větších městech. V našem případě pouze v Opavě. Dnes je situace jiná. V roce 1987 se na území okresu nacházely 4 sázkové kanceláře (všechny se vyskytovaly v Opavě), dnes se jejich počet zvýšil na 49. V Opavě dnes umožňuje uzavírat sázky 20 kanceláří. Druhým městem, kde je nejvíce patrný nárůst počtu těchto zařízení, je Hlučín - dnes je jich provozováno 7. Dále pak tato zařízení nově vznikla v Kravařích, kde v současnosti fungují 4 provozovny. Po dvou sázkových kancelářích pak mají obce Bolatice, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov, Štěpánkovice a město Vítkov.

7.10. Zařízení výrobní a opravárenská Výrobní a opravárenská zařízení jsou jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících se skupin zařízení. Hlavní příčinou tak razantního růstu (viz Tab. 7.10.1), je jejich druhová četnost. Tím máme na mysli množství služeb, které se pod tímto společným názvem sdružují. Pasivně bychom mohli tuto skupinu zařízení definovat jako vše, co není součástí školských, tělovýchovných, kulturních, zdravotnických, stravovacích, ubytovacích, maloobchodních, nevýrobních a ostatních služeb. Jak bylo popisováno výše, byla tato zařízení rozdělena podle ekonomické aktivity do šesti skupin. U všech sledovaných skupin zařízení došlo v rámci okresu za sledované období k početnímu nárůstu. Nejdynamičtější vývoj37 v četnosti zařízení zaznamenaly opravny motorových vozidel. Na území okresu jejich počet vzrostl ze 13 na úctyhodných 771 opraven, což je téměř šedesátinásobek. Tento trend se vyvíjel v celém okrese včetně měst. V Opavě došlo bezmála k padesátinásobnému nárůstu počtu provozoven. V roce 2006 jich v Opavě fungovalo 284. I ve Vítkově nastal dynamický nárůst v počtu zařízení. Z původních 2 na 30, to znamená, že jde o patnáctinásobný nárůst. 36

V sázkových kanceláří typu Fortuna (Chance, Synottip) se již nesází pouze na výsledky sportovních zápasů, ale také na výsledky voleb, televizních soutěží apod. 37 Výrazné rozdíly v počtech zařízení mezi roky 1987 a 2006 nejsou způsobeny pouze transformačními změnami v této oblasti služeb, ale také nepřesným vymezením jednotlivých kategorií zařízení. Není možné stanovit přesné spektrum služeb, které do dané kategorie v roce 1987 náleželo, pomocí současného číslování OKEČ. Proto jsou hodnoty z Registru ekonomických subjektů zkreslené větším druhovým spektrem výrobních a opravárenských zařízení, které do jednotlivých kategorií náleží.

61 Ač to tak nevypadá, Vítkov se tímto dynamickým rozvojem přiblížil Opavě. Počet obyvatel Vítkova je 8 krát menší než v Opavě, čili, vynásobíme-li počet těchto zařízení ve Vítkově osmi, vyšlo by nám 240 zařízení. V pořadí druhým nejvíce rozvíjejícím se zařízením jsou kovozpracující provozovny. V rámci okresu byl zaznamenán jejich sedmnáctinásobný nárůst, v Opavě třináctinásobný a ve Vítkově šestinásobný. Dále je viditelný nárůst v počtu zařízení oděvních a textilních provozoven. V okrese bylo provozováno v roce 1987 26 zařízení, v roce 2006 činnost provozovalo 230 zařízení, jde téměř o devítinásobný nárůst. V Opavě byla situace podobná. Nárůst byl sedminásobný na současných 105 provozoven. Ve Vítkově bylo v roce 1987 v provozu pouze jediné zařízení tohoto typu, v roce 2006 jich bylo už sedm. Tab. 7.10.1: Výrobní a opravárenská zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 200538. Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Opava 1987 Opava 2006*39 Rozdíl 2006 - 1987 Vítkov 1987 Vítkov 2006* Rozdíl 2006 - 1987

Kov. Moto Dřevo. 15 13 16 256 771 207 241 758 191 8 6 5 108 284 60 100 278 55 1 2 1 6 30 11 5 28 10

Oděvy 26 230 204 15 105 90 1 7 6

Stavební 73 213 140 32 71 40 10 6 -4

Kožeděl. 13 22 7 10 5 2 0 3 3

Zahradnictví 14 43 29 5 4 -1 0 3 3

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, Registr ekonomických subjektů - listopad 2005, výzkum 2006. Vysvětlivky: Kov. – Kovozpracující provozovny Moto – Opravny motorových vozidel Dřevo. – Dřevozpracující provozovny Oděvy – Oděvní a textilní provozovny Stavební – Provozovny stavební činnosti Kožeděl. – Kožedělné a gumárenské provozovny, včetně opraven obuvi

Výrazná změna v kategorii autoservisů, souvisí se změnou životního stylu a se stále zvyšující se mobilitou obyvatel za službami. Životní styl je v mnoha směrech ovlivňován technickým pokrokem, čímž je v dnešní době i vlastnictví osobního automobilu.

38

Zahradnictví jsou porovnávány s údaji získané z terénního výzkumu v roce 2006, zbylé kategorie pak k listopadu roku 2005. 39 Opava 2006* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*

62 Tab. 7.10.2: Vybrané nevýrobní a opravárenské zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Okres 1987 Okres 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Opava 1987 Opava 2006*40 Rozdíl 2006 - 1987 Vítkov 1987 Vítkov 2006* Rozdíl 2006 - 1987

Obyvatel 180267 180260 -7 62788 60122 -2666 7422 7287 -135

Opravny obuvi 10 18 8 7 5 -2 0 1 1

Autoservisy

Palírny

Moštárny

7 141 134 3 44 41 1 4 3

3 9 6 2 1 -1 0 0 0

30 23 -7 3 1 -2 1 0 -1

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

V roce 1970 bylo v České republice registrováno 625 tisíc osobních automobilů. To znamená, že na 1 000 obyvatel připadlo 65 vozidel. Vybavenost obyvatelstva osobními automobily se rychle zvyšovala. V roce 1975 připadlo na 1 000 obyvatel 108 vozů, v roce 1980 počet vzrostl na 157 vozů a v roce 1990 až na 233 osobních automobilů na 1 000 obyvatel. V současné registraci vozidel se nerozeznává účelové využití vozu. V roce 1998 se uvádí celkový počet 3 687 tisíc osobních aut, z nichž je osobním účelům používáno kolem 3 430 tisíc automobilů. To znamená, že vybavenost obyvatelstva osobními vozidly se zvýšila (z 65 v roce 1970) na 333 osobních automobilů na 1 000 obyvatel (Andrle, 2000). Jak je zřejmé z tabulky 7.10.2, početní nárůst autoservisů v okresu je markantní. Z pouhých 7 provozoven v roce 1987, stoupl počet na 141 servisů, jde o dvacetinásobný nárůst, konkrétně o 134 provozoven. V Opavě je situace obdobná.

Z původních

3 provozoven v roce 1987, vzrost počet na současných 44 a jde o bezmála patnáctinásobný nárůst. Ve Vítkově byl před rokem 1989 pouze jeden autoservis, v současnosti zde fungují 4. Markantní skok v počtech autoservisů je přímoúměrný vzrůstajícímu počtu automobilů. Na rozdíl od snižování vybavenosti domácností osobními vozy s rostoucí velikostí obce41, se autoservisy koncentrují právě do obcí s větším počtem obyvatel.

40

Opava 2006* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006* Venkovské obce, malá venkovská města a města střední velikosti postrádají častěji než větší obce a města vlastní infrastrukturu. Jejich obyvatelé jsou pak odkázáni na vlastní dopravní prostředky. Dalším a stále aktuálnějším důvodem je rušení málo efektivních služeb do venkovského prostoru a také rušení veřejných dopravních spojů (autobusových i vlakových). Pro dnešní společnost je charakteristická vyšší prostorová mobilita, proto význam dopravy v budoucnosti stále poroste, nejen z hlediska ekonomického, ale i sociálního a společenského. 41

63 Další výrobní složkou jsou opravny obuvi a drobného galanterního zboží. V roce 1987 na území okresu fungovalo 10 těchto provozoven, v roce 2006 jich bylo 18, zaznamenán byl tedy nárůst o 80 %. V Opavě se stav opraven vyvíjel jinou cestou. Z původních 7 v roce 1987 jich dnes na území města funguje pouze 5. Je to způsobeno tím, že tato služba je poskytována i v menších městech, příkladem mohou být Kravaře a již není tolik koncentrovaná pouze ve větších městech jako tomu bylo před rokem 1987, tehdy v Opavě fungovalo 70 % všech opraven obuvi v rámci okresu, nyní je to pouze 28 %. Ve Vítkově před rokem 1989 nebyla tato činnost provozována vůbec, nyní v jediném zařízení. Třetí kategorií jsou moštárny. Tato výrobní zařízení ale prošly jiným vývojem než předchozí jmenované autoservisy a opravny obuvi. Na území okresu (v roce 1987) bylo v chodu 30 moštáren, kdežto v roce 2006 se jejich počet snížil na 23. V Opavě před rokem 1989 byly provozovány 3 moštárny, v roce 2006 pouze 1, ve Vítkově fungovala 1, dnes je tato provozovna zrušena. Posledním komentovaným zařízením jsou palírny. V této oblasti došlo ke zvýšení počtu jak na území okresu, tak i v Opavě. Ve Vítkově se tato zařízení nenacházejí. V rámci okresu jde o třínásobný nárůst počtu palíren z původních 3 na 9 v roce 2006. Na území města Opavy v minulosti působila jediná palírna, v současnosti zde svoji činnost provozují 2 zařízení.

7.11. Zařízení ostatní Poslední tři druhy zařízení, kterými se terénní výzkum zabýval, byli zařazeny do společné skupiny jako zařízení ostatní. Komparaci těchto zařízení však nebylo možné provést z důvodu absence dat ze šetření v roce 1987. U provozoven policie a pošt byl zjišťován pouze výskyt v dané obci, nikoli početní stav. Změnou oproti předcházejícím statistikám je i zařazení obcí do ORP (viz Tab. 7.11.1). Státní policií je v okrese vybaveno celkem 14 obcí, nejvíce z nich pak náleží do ORP Opava, což je ovšem předvídatelné, neboť do této administrativní jednotky patří hned 40 z 80 obcí okresu. Mimo obce s rozšířenou působností jsou provozovny státní policie situovány převážně v příhraničním prostoru (Sudice, Oldřišov, Píšť, Hněvošice atd.). Obecní, resp. městskou policií disponují opět všechna ORP a Budišov nad Budišovkou. Téměř dvě třetiny všech obcí okresu je pak vybaveno poštou.

64 Tab. 7.11.1: Zastoupení ostatních zařízení v obcích s rozšířenou působností a okresu Opava v roce 200642. Území

Obcí

Obyvatel

15 9 40 12 80

39608 21069 101450 14111 180260

ORP Hlučín ORP Kravaře ORP Opava ORP Vítkov Okres

Státní policie Počet % 3 20,00 2 22,22 6 15,00 1 8,33 14 17,50

Obecní policie Počet % 1 6,67 1 11,11 1 2,50 2 16,67 5 6,25

Pošta Počet % 10 66,67 8 88,89 27 67,50 7 58,33 53 66,25

Pramen: Výzkum 2006.

7.12. Shrnutí změn v občanské vybavenosti obcí Vzhledem k absenci podkladů pro základní sídelní jednotky při šetření v roce 1987, je občanská vybavenost v této práci porovnávána pouze na úrovni obcí a celého okresu. Územní vyrovnávaní zde bylo řešeno bez větších problémů, které by však nastaly, pokud by se komparativní analýza prováděla pomocí vyšších územně-správních celků. Byla dána přednost mikroregionům, kde chyby, vzniklé aproximací na administrativní členění obcí v roce 1987, jsou zanedbatelné a příliš neovlivní občanskou vybavenost. V okrese Opava je zastoupeno celkem pět tuzemských mikroregionů (viz Příloha 8). Moravice, Matice Slezská, Hlučínsko, Opavsko-severozápad a Hvozdnice vznikly formou spolupráce místních samospráv a jejich cílem je především hospodářská spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně vzdělávací činnost a turismus. Vývoj zařízení mikroregionů za období 1987-2006 je uveden v Tab. 7.12.1. Z ní jsou patrné (mimo kvantitativní změny) hlavně dvě skutečnosti – dominace mikroregionu Moravice v rámci ubytovacích zařízení a dynamický nárůst všech sledovaných jevů v mikroregionu Hlučínsko. I když u mikroregionu Moravice nebyla změna ubytovacích zařízení tak dynamická jako u Hlučínska, stále setrvává tento mikroregion v počtu (i kapacitě) ubytovacích zařízení na první příčce všech mikroregionů okresu Opava. Dynamický rozvoj Hlučínska má hned dvě příčiny. První z nich je nejvyšší koncentrace obyvatelstva (přes 65 000 obyvatel) a druhým silná podvybavenost v sektoru služeb před rokem 1989.

42

Do obcí s rozšířenou působností nezařazujeme obec Sosnovou, která není součástí okresu Opava a obce Čavisov, Horní Lhota, Dolní Lhota a Velká Polom náleží do ORP Ostrava.

65

Tab. 7.12.1: Vybrané ukazatele mikroregionů v letech 1987 a 2006. Mikroregion Matice Sl. 1987* Matice Sl. 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Hlučínsko 1987* Hlučínsko 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Moravice 1987* Moravice 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Opavsko-SZ 1987* Opavsko-SZ 2006 Rozdíl 2006 - 1987 Hvozdnice 1987* Hvozdnice 2006 Rozdíl 2006 - 1987

Oby. 14686 15453 767 65124 65803 679 21992 22078 86 6744 6867 123 7133 8140 1007

Ško. 10 9 -1 32 34 2 19 15 -4 5 7 2 8 7 -1

Stra. 28 45 17 97 194 97 51 86 35 17 19 2 15 20 5

Míst 1986 1983 -3 6825 8419 1594 3187 3639 452 1474 674 -800 1047 824 -223

Uby. 2 4 2 7 26 19 24 39 15 0 2 2 2 5 3

Lůžek 23 65 42 204 568 364 1084 1986 902 0 17 17 56 100 44

MO 31 51 20 152 385 233 78 143 65 23 28 5 17 30 13

Plocha MO 3808 4118 310 13941 27880 13939 6518 7625 1107 1467 1283 -184 1184 1785 601

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, internetové prezentace jednotlivých mikroregionů, výzkum 2006. Vysvětlivky k Tab. 7.12.1: Oby. – Počet obyvatel Ško. – Počet základních škol Stra. – Počet stravovacích zařízení Míst – Počet míst Uby. – Počet ubytovacích zařízení Lůžek – Počet lůžek MO – Počet maloobchodních jednotek Plocha MO – Prodejní plocha maloobchodních jednotek

Povahu změny u sledovaných skupin zařízení dokumentuje tabulka 7.12.2. V tabulce však chybí počty zdravotnických zařízení, které nebylo možné početně porovnávat pro absenci dat z roku 1987. Změna byla určena na základě podobných výzkumů, které provedli např. Z. Szczyrba (2006) nebo V. Lauko (2003) a publikacím zabývající se touto problematikou (např. Plaček, 2002). Podobný problém byl řešen také u skupiny sportovních zařízení, kde ovšem díky kvalitativnímu monitoringu sportovních zařízení terénním výzkumem chyběly údaje z roku 2006. Zde byla povaha změny opět odkázána na výzkumy výše jmenovaných autorů. Poslední sledovaná skupina (ostatní zařízení) nebyla do této problematiky vůbec zařazena. Pro období systémové transformace je možné vymezit tři základní typy služeb. Prvním typem jsou služby s regresivním vývojem (počet zařízení klesl alespoň o 30 %), u nichž dochází vlivem různých vlivů k redukci obslužné sítě (např. kina). Druhým typem jsou

66 služby se stagnujícím vývojem43 (změna v počtech zařízení se pohybuje v rozmezí ± 15 %), které, jak před rokem 1989 tak i v současnosti, si udržují své zastoupení v síti obslužných zařízení. Třetí typ tvoří služby s progresivním vývojem (počet zařízení vrostl alespoň o 30 %), tedy ty služby, u kterých došlo k dynamickým kvantitativním přírůstkům (např. ubytovací, stravovací a maloobchodní zařízení). Jak je zřejmé z Tab. 7.12.2 (konkrétně z nevýrobních služeb), existují v závislosti na charakteru transformačních změn mezi třemi základními typy služeb i subtypy, příkladem mohou být mateřské školky nebo sběrny čistíren. Tab. 7.12.2: Transformační změny ve vybraných zařízení služeb v okrese Opava v letech 1987-2006. Skupina zařízení Školská zařízení Sportovní zařízení Kulturní zařízení Zdravotnická zařízení Sociální zařízení Stravovací zařízení

Ubytovací zařízení

Maloobchodní zařízení Nevýrobní zařízení Výrobní a opravárenská zařízení

Podskupina zařízení Mateřské školy Základní školy x Kina

Počet zařízení v roce Povaha změny 1987 2006 *44 145 109 90 109* + x x + 30 9 --

x Domovy důchodců Domy s pečovatelskou službou Restaurace a hospody Kavárny a cukrárny Penziony Hotely Kempy Ubytování v soukromí Samostatné prodejny Nákupní střediska Velkoplošné prodejny Kadeřnictví Sběrny čistíren Sázkové kanceláře Opravny obuvi Autobazary Palírny Moštárny

x

x

++

5 10 300 18 26 10 5 0 498 16 0 49 28 4 10 7 3 30

8 20 525 54 63 18 12 7 1159 21 20 175 23 49 18 141 9 23

++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ -

Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.

43

V tab. 7.12.2 nejsou tyto služby uvedeny. Na Opavsku by do tohoto typu mohli být zařazeny např. kostely a hřbitovy. 44 * Počet k 1. 1. 2004.

67

8. MOBILITA OBYVATELSTVA ZA SLUŽBAMI Mobilita za službami vyrovnává disproporce mezi rozmístěním obyvatelstva a rozmístěním občanské vybavenosti. Zařízení občanské vybavenosti jsou koncentrována do omezeného počtu středisek a nemožnost uspokojování potřeb obyvatelstva ostatních obcí v místě bydliště vyvolává růst kontaktů mezi středisky obslužné sféry a jejich zázemím (Maryáš, 1987). Proto byl po vzoru J. Maryáše proveden anketární výzkum zaměřený na nákupní spád obyvatel okresu a jejich mobilita za službami. Cílem tohoto šetření byla detekce změn v základních obslužných regionech. Obslužné mikroregiony v roce 1987 byly vymezeny na základě vnějšího nákupního spádu (viz Maryáš, 1987). Z výpovědí respondentů jednotlivých obcí, byl stanoven současný hlavní směr nákupního spádu do obslužných středisek (viz Příloha 9). Pokud nebylo možné rozhodnout o převažujícím spádu, bylo těmto obcím středisko přiřazeno podle metodiky popsané v kapitole 3.4. Tab. 8.1: Počet obcí a obyvatel v obslužných mikroregionech v letech 1987 a 2006. Obslužný mikroregion Hlučín Opava Vítkov

Počet obcí v roce 1987 2006 7 5 26 28 2 4

Počet obyvatel v roce 1987 2006 40 474 35 178 114 864 123 700 9 076 14 357

Přírůstek/úbytek obcí -2 +2 +2

Přírůstek/úbytek obyvatel -5 296 +8 836 +5 281

Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSP, ČSÚ – www.czso.cz, výzkum 2006.

V roce 1987 spádovalo do Hlučína celkem 7 obcí, 26 obcí do Opavy a 2 obce do Vítkova. Obslužnou funkci Budišova nad Budišovkou přebral v roce 2006 Vítkov. Podle tabulky 8.1 je zřejmé, že v roce 2006 svoji funkci posílily Opava a Vítkov. Jak již bylo řečeno, Vítkov přebral funkci Budišova nad Budišovkou a nově do tohoto mikroreginu spadá i obec Březová. V roce 2006 tento obslužný mikroregion využívalo 14 357 obyvatel. Město Opava v roce 2006 celkově rozšířilo své působení ve 2 obcích. Přibyly Bolatice, Bohuslavice, Háj ve Slezsku a Hrabyně. Naopak obslužný region byl změněn u obcí Březová (spádovost do Vítkova) a Brumovice (spádovost do Krnova). V současnosti mikroregion obsluhuje 35 187 obyvatel, ale oproti roku 1987 došlo ke ztrátě 5 296 obyvatel. I přesto si ale Opava udržela své dominantní postavení z hlediska obslužnosti obcí v okrese. Město Hlučín poskytovalo své služby obyvatelům 7 obcí, v roce 2006 však jen 5. Služby v Hlučíně začali využívat obyvatelé Šilheřovic, kteří před rokem 1989 dojížděli povětšinou do Ostravy. Obce Bolatice a Bohuslavice, pro které byl v minulosti Hlučín spádovým centrem, v dnešní době využívají služeb Opavy.

68 Mapa 8.1: Obslužné mikroregiony okresu Opava v letech 1987 a 2006.

Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSR, výzkum 2006.

69

9. ZÁVĚR Tato práce se zabývá detekcí změn v sektoru služeb na Opavsku v důsledku transformačních procesů v 90. letech. Svou tématikou pak navazuje na diplomovou práci K. Pasekové, v níž předmětem výzkumu byla detekce změn v maloobchodních, stravovacích a ubytovacích zařízení v okrese Jeseník v období 1987-1999. Během sledovaného období 1987-2006 byl zaznamenán především progresivní vývoj služeb komerčního charakteru, ke kterým řadíme maloobchod, stravovací a ubytovací zařízení a ostatní komerční služby pro bydlící obyvatelstvo. Stejný trend byl patrný také v sítí sociálních a zdravotnických zařízení, a to hlavně v důsledku stárnutí obyvatelstva. Jediným výraznějším regresivním vývojem prošla kina, jejichž počet se za sledované období zmenšil z původních 28 na 8 provozoven. Změny v zařízeních služeb se projevily také kvalitativně, konkrétně se zvýšila pestrost nabízených služeb, příkladem mohou být zařízení sportovní nebo služby výrobních a opravárenských zařízení. Vývojem prošla i mobilita obyvatelstva za službami. Analýza vnějšího spádu obyvatelstva ukázala vzrůstající obslužnou atraktivitu města Vítkova. Největším obslužným mikroregionem zůstává i nadále Opava, která poskytuje služby 70 % obyvatel okresu. K hlavnímu zjištění diplomové práce patřila skutečnost, že si město Opava zachovalo své dominantní postavení v okrese a rozdíl v kvantitě i kvalitě služeb se oproti zbývajícím sídlům v okrese ještě více (za sledované období) prohloubil. I přesto lze na základě výsledků provedených analýz (hlavně u sídel s více než 4 000 obyvateli) vypozorovat stále rostoucí dekoncentrační tendence uvnitř sektoru služeb. Ty se pak projevují větším rozptylem služeb pro bydlící obyvatelstvo.

70

10. SUMMARY This diploma thesis recounts a detection changes in the sector of services in Opava region as a consequence of transformation changes in 90. years. Theme ties on the diploma thesis of K. Paseková in witch was the subject of research detection of changes in retail, catering establishment and accommodation facilities in Jeseník region in phase 1987 – 1999. The studied area of Opavian region is situated in notrh-eastern part of The Czech republic on the area of 1 196 km2. The basic source of the informations was publication of J. Maryáš, M. Hampl, J. Kubeš and field research (carried out from April to September 2006). During the tracked period 1987 – 2006 was enregistration above all the progressive development services of commercial character – it is retail, catering establishment, accommodation facilities and the other commercial services for inhabitants. The same trend was perceptible also in the net of social and medical arrangement, namely in a consequence of the fadeaway population. Cinemas was the only facilities, which went through the expressive regressive development. Their number during tracked period was retrenched from 28 to 8 premises. Changes in the arrangements of services was expressed qualitatively also, concretely was increased a motley crowd of the offer services, for example in the sports facilities or in the production services and workshop services. The mobility of population for services went through the development also. Analysis by the outer declivity of population showed the increase attractiver position of Vítkov in offer services, nevertheless Opava City stays the biggest micro-region of studied area and it offers services for 70 percent inhabitants. One of the main inquest of diploma work was fact, that Opava City conserved dominant position in Opavian region and the difference in quality and quantity services was deepened towards the other urban settlements in region. Nevertheless we can say that on the basis of results effected analysis is evident evergrowing deconcentrational tendency in the sector of services and then they display by bigger scatter for inhabitants.

71

11. LITERATURA ANDRLE, A.: Osobní automobil mění životní styl společnosti. In: Urbanismus a územní rozvoj roč. 3, č. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2000, s. 46-48. ATLAS ČESKÁ REPUBLIKA, EVROPA. Marco Polo, Praha, 1 : 200 000. ČEPICKÝ, J., VOCEL, J.: Víceúčelová hřiště. In Moderní obec [online]. Květen 2000 [cit. 2007-05-08]. Dostupné z . DEMEK, J. ed. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia, 584 s. DEMEK, J., NOVÁK V. ed. (1992): Neživá příroda. Vlastivěda moravská. Brno, Spektrum, 242 s. FRANK, M. ed. (1996): Opavsko zblízka. Opava, AVE – Informační centrum Opavska, 135 s. DÜRRER, M.: Zkušenosti ze zahraničí motivují. In Komfort [online]. Leden 2004 [cit. 2007-05-09]. Dostupné z . DÜRRER, M.: Zařízení pro seniory: jiné pojetí než dříve. In Moderní obec [online]. Červen 2005 [cit. 2007-05-08]. Dostupné z . FORMÁNEK, M.: Euroregion Silesia [online]. [cit.2007-01-05]. Dostupné z: . HAMPL, M., GARDAVSKÝ V., KÜHNL K. (1989): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha, Univerzita Karlova, s. 135-140. HAMPL, M. ed. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, s. 53-89. HBI ČESKÁ REPUBLIKA - B2B DATABÁZE FIREM [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: .

72 HORÁK, J.: Kap.5.6 [online]. c2002, poslední revise 08.12.2002 [cit.2007-08-02]. Dostupné z: . JAKUBOWICZ, E. (2000): Rola uslug „nowych” w przekszlceniach systemu miast regionu dolnoślaskiegio. In.: Spoleczne, gospodarcze i przestrzenne przeobrazenia miast, Opole, s. 177-185. KÁŇA, O ed. (1983): Okres Opava. Ostrava, Profil, 136 s. KŁOSOWSKI, F. (2006): Sektor usług w gospodarce regionu tradycyjnego w warunkach transformacji i restrukturyzacji. Przykład konurbacji katowickiej. Katowice, Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 255 s. KRÁSNÁ, B. (1987): Obslužná sféra jako předmět studia geografie. In.: Přírodní vědy ve škole, 39. roč, 1987-88, s. 231-234, s. 270-272. KUBEŠ, J. (2000): Obslužná vybavenost, střediskovost a spádovost venkovských sídel v české a slovenské geografické literatuře. In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 97-115. KUBEŠ, J., POHORECKÁ, J. (2000): Obslužná vybavenost a střediskovost venkovských sídel (Okresy Písek, Tábor a okolí, rok 1998). In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 61-96. KUBEŠ, J., HORÁKOVÁ, I. (1999): Zařízení základního školství a zdravotnictví ve venkovských sídlech. Okresy Písek a Tábor, rok 1966 a 1999. In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 129-132. KÜHNL, K. (1985): Územní jednotky pro hodnocení prostorové struktury obslužné sféry. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 10-12. LAUKO, V. (2003): Transformation of service network in the Bratislava’s hinterland region. (v tisku) MAPOVÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR (1968). Kartografické nakladatelství, Praha, 1 : 200 000. MARYÁŠ, J. (1985): Spádovost za občanskou vybaveností v Severočeském kraji. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 45-48.

73 MARYÁŠ, J., ŘEHÁK, S. (1987): Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas obyvatelstva ČSSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1 : 750 000. MIRVALD, S. (1992): Zeměpis pro 7. ročník Základní školy, 2. díl. Praha, Fortuna s. 61. OBČANSKÁ VYBAVENOST SÍDEL, ŠETŘENÍ K 31. 12. 1987. Okres Opava 1. a 2. část. Praha, Český statistický úřad. OKRES OPAVA – ADRESÁŘ – ÚŘADY PODLE REGIONŮ – PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: . ORDELTOVÁ, M. (2004): Analýza nákupních podmínek a nákupní chování populace v podmínkách města Zlína. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta UP, Olomouc, 91 s. PASEKOVÁ, K. (2000): Hodnocení občanské vybavenosti sídel v periferním území Jesenicka. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta UP, Olomouc, 69 s. PLAČEK, V. (2002): Síť zdravotnických zařízení okresu Opava. Praha, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, s. 10-12. POWESKA, H. (2000): Regionalne zróznicowanie rozowoju sfery uslug w Polsce lat 90. In.: Przeksztalcenia regionalnych struktur funkcjonalne-przestrzennych V, Wroclaw, s. 341-349. PRAVEC, J.: Nové domovy důchodců: nadšení i skepse. In Hospodářské noviny. 13. Leden 2006, s. 3. PŘÍLOHA Č. 1 OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY Č. 1/2003 – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJSKÝ ÚŘAD [online]. [cit.2007-08-04]. Dostupné z: . REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ (RES), 11/2005. Český statistický úřad, Medium Software, Praha. RETROSPEKTIVNÍ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1850-1970, 1.díl svazek 2. Praha, Federální statistický úřad, 1184 s. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 1991. Okres Opava. Okresní statistická správa v Opavě, 74 s.

74 SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: . SEZNAM OBCÍ KRAJE – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJSKÝ ÚŘAD [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: . SEZNAM ŠKOL A ŠKLSKÝCH ZAŽÍZENÍ – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJSKÝ ÚŘAD [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: . SIMONIAN, A.: Jednota se stahuje ze vsí. In Moderní obec [online]. Červen 1998 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z . SMĚRNICE K JEDNORÁZOVÉMU STATISTICKÉMU ŠETŘENÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI SÍDEL K 31. 12. 1987. Praha, Federální statistický úřad, 123 s. STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1974. Praha, Federální statistický úřad, 862 s. STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1982. Praha, Federální statistický úřad, 1020 s. STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1992. Praha, Federální statistický úřad, 967 s. STÍBALOVÁ, B. (1985): Několik poznámek k problematice služeb. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5. semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 3-10. SZCZYRBA, Z. (1999): Regionální maloobchodní systémy. In: Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství. České Budějovice, Jihočeská univerzita, s. 155-161. SZCZYRBA, Z. (2005): Maloobchod v ČR po roce 1989. Olomouc, Vydavatelství UP, 126 s. SZCZYRBA, Z. (2006): Bydlení v zázemí velkého města ve vztahu k hodnocení úrovně služeb (případová studie Olomouc). (v tisku) ÚZEMNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA OD 1. LEDNA 2003 ANEB KONEC ČINNOSTI OKRESNÍCH ÚŘADŮ. Kraj Moravskoslezský. Praha 2002, nestr. (v tisku) VESELÁ , E.: Kina končí, ale i začínají. In Moderní obec [online]. Duben 2001 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z
75 C00000_d&article[id]=10379280&article[payed]=true&article[credit_id]=20480365&artic le[credit_security]=MT4QkghpebREi36OFntWlCm2UzBLG1wH&article[what]=kina&art icle[sklonuj]=off>. VESELÁ , E.: Kulturní domy na prahu třetího tisíciletí. In Moderní obec [online]. Prosinec 2001 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z . VLČEK, V. ed. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR – vodní toky a nádrže. Praha, Academia, 316 s. VOŽENÍLEK, V. (2002): Diplomová práce z geoinformatiky. Olomouc, Vydavatelství UP, 61 s.

76

PŘÍLOHY

Seznam příloh Příloha 1: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987. Příloha 2: Administrativní členění okresu Opava v roce 1987. Příloha 3: Administrativní členění okresu Opava v roce 2006. Příloha 4: Klasifikace skupin zařízení použitá během terénního výzkumu. Příloha 5: Počet míst u stolů na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006. Příloha 6: Počet lůžek na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006. Příloha 7: Relativizovaná prodejní plocha maloobchodních jednotek v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006. Příloha 8: Přehled obcí mikroregionů okresu Opava a jejich územní vyrovnání na stav v roce 1987. Příloha 9: Vymezení základních obslužných regionů v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Příloha 10: Seznam fotodokumentace na CD-ROMu.

Příloha 1: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987.

Rok 1987

Rok 2006 Bohuslavice Bohuslavice Závada Bolatice Bolatice Brumovice Brumovice Březová Březová Budišov nad Budišovkou Svatoňovice Budišov nad Budišovkou Kružberk Staré Těchanovice Nové Lublice Dolní Benešov Dolní Benešov Dolní Lhota Dolní Lhota Háj ve Slezsku Háj ve Slezsku Hlučín Hať Darkovice Kozmice Hlučín Děhylov Dobroslavice Vřesina Hněvošice Hněvošice Holasovice Holasovice Neplachovice Hrabyně Hrabyně Budišovice Hradec nad Moravicí Hradec nad Moravicí Branka u Opavy Chuchelná Chuchelná Strahovice Bělá Jakartovice Jakartovice Kobeřice Kobeřice Kravaře Kravaře Litultovice Bratříkovice Dolní Životice Litultovice Hlavnice Lhotka u Litultovic Mladecko Ludgeřovice Ludgeřovice

Rok 1987 Rok 2006 Markvartovice Markvartovice Melč Moravice Melč Radkov Mikolajice Mokré Lazce Mokré Lazce Oldřišov Oldřišov Opava Opava Chvalíkovice Otice Otice Štáblovice Uhlířov Píšť Píšť Pustá Polom Hlubočec Pustá Polom Kyjovice Těškovice Raduň Raduň Skřipov Skřipov Slavkov Slavkov Slušovice Služovice Stěbořice Stěbořice Jezdkovice Sudice Třebom Sudice Rohov Šilheřovice Šilheřovice Štěpánkovice Štěpánkovice Štítina Štítina Nové Sedlice Velká Polom Velká Polom Čavisov Horní Lhota Velké Heraltice Velké Heraldice Velké Hoštice Velké Hoštice Chlebičov Vítkov Vítkov Černá ve Slezsku Větřkovice Vršovice Vršovice

Příloha 2: Administrativní členění okresu Opava v roce 1987.

Příloha 3: Administrativní členění okresu Opava v roce 2006.

Příloha 4: Klasifikace skupin zařízení použitá během terénního výzkumu.

Skupiny zařízení

Podskupiny zařízení

1. Školská

Mateřské školy Základní školy Střední školy (včetně SOU) Kina Kulturní domy Knihovny Hřiště Tělocvičny Ostatní (koupaliště, střelnice, vleky, jízdárny atd.) Lékárny45 Zdravotnická střediska Samostatné ordinace (praktická, dětská, ženská a zubní) Ostatní (veterinární ambulance, rehabilitační ústavy atd.) Domovy důchodců Domy s pečovatelskou službou Smíšené prodejny Potravinářské prodejny Nepotravinářské prodejny Prodejny odívání a obuvi Prodejny průmyslového zboží Prodejny nábytku Prodejny hodin, klenotů a starožitností Prodejny kulturních předmětů (knihy, hudební nástroje atd.) Zdravotnické prodejny Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele Prodejny auto-moto Obchodní domy a nákupní střediska Penziony Hotely Kempy Ubytování v soukromí Hospody a restaurace Cukrárny46 Kadeřnictví Sběrny čistíren a prádelen Sázkové kanceláře Hřbitovy Kovozpracující provozovny Opravny motorových vozidel Dřevozpracující provozovny Oděvní a textilní provozovny Kožedělné a gumárenské provozovny Palírny a moštárny Provozovny stavební údržby a obnovy Zahradnictví Státní policie Městská (obecní) policie Pošta (v místě)

2. Kulturní

3. Sportovní

4. Zdravotnická

5. Sociální 6. Maloobchodní

7. Ubytovací

8. Stravovací 9. Nevýrobní

10. Výrobní a opravárenská

11. Ostatní

45

Lékárny považujeme, po vzoru statistického šetření z roku 1987, za zdravotnická zařízení. Cukrárny řadíme mezi stravovací zařízení. Terénním výzkumem tedy byla zjišťována kapacita těchto provozoven (místa u stolů) a nikoli prodejní plocha, jako by tomu bylo u prodejen cukrovinek. 46

Příloha 5: Počet míst u stolů na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006. Rok 1987

Rok 2006

Příloha 6: Počet lůžek na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a 2006. Rok 1987

Rok 2006

Příloha 7: Relativizovaná prodejní plocha maloobchodních jednotek v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006. Rok 1987

Rok 2006

Příloha 8: Přehled obcí mikroregionů okresu Opava a jejich územní vyrovnání na stav v roce 1987 .

Matice Slezská

Mikroregiony Moravice

Budišovice Čavisov

Hrabyně Kyjovice

Branka u Opavy Březová Budišov nad Budišovkou Čermná ve Slezsku

Dobroslavice

Mokré Lazce

Dolní Lhota

Pustá Polom

Háj ve Slezsku

Štítina

Darkovice

Hlubočec Horní Lhota

Těškovice Velká Polom Nové Sedlice

Hradec nad Mor. Chvalíkovice Kružberk Lhotka u Lit. Mikolajice

Hlučínsko

Moravice Nové Lublice

Bělá Bohuslavice

Ludgeřovice Markvartovice

Radkov

Bolatice

Oldřišov

Raduň

Darkovice

Píšť

Dol. Benešov

Rohov

Hať Hlučín Hněvošice Chlebičov Chuchelná Kobeřice Kozmice Kravaře Dobroslavice

Slušovice Strahovice Sudice Štěpánkovice Třebom Velké Hoštice Vřesina Závada Děhylov

Staré Těchanovice Svatoňovice Větřkovice Vítkov Vršovice

Mikroregiony Hvozdnice Dolní Životice Jakartovice Jezdkovice Litultovice

Lhotka u Lit. Mikolajice Mladecko Otice

Opavsko-severozápad Slavkov Štáblovice Uhlířov Hlavnice Bratříkovice

Bratříkovice Brumovice Hlavnice

Holasovice Neplachovice Stěbořice

Úvalno Vel. Heraltice Jezdkovice

Pramen: Statistické lexikony obcí, internetové prezentace mikroregionů.

K Matici Slezské byly přiřazeny Nové Sedlice (486 ob.), naopak Dobroslavice (694 ob.) nebyly započteny. K Hlučínsku byly přidány obce Děhylov (629 ob.) a již zmíněné Dobroslavice. Chvalíkovice (696 ob.) a Lhotku u Litultovic (189 ob.) nezahrnujeme do mikroregionu Moravice, podobně Mikolajice (246 ob.) nepřiřazujeme do mikroregionu Hvozdnice. Bratříkovice (160 ob.) a Hlavnice (609 ob.) byly převedeny z mikroregionu Opavsko-severozápad do mikroregionu Hvozdnice. Jezdkovice (230 ob.), pak směrem opačným. Úvalno není obcí opavského okresu.

Příloha 9: Vymezení základních obslužných regionů v okrese Opava v letech 1987 a 2006.

Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSR, výzkum 2006.

Příloha 10: Seznam fotodokumentace47 na CD-ROMu. Foto 1: Autoservis v Budišově nad Budišovkou. Foto 2: Autosalón v Dolním Benešově. Foto 3: Zrušená škola v Guntramovicích. Foto 4: Nákupní středisko v Háji ve Slezsku. Foto 5: Prodejní jednotka nepotravinářského typu v Hati. Foto 6: Celoroční sjezdová dráha pro lyžaře v Horní Lhotě. Foto 7: Rehabilitační centrum v Hrabyni. Foto 8: Penzion v Mladecku. Foto 9: Motorest ve Skrochovicích. Foto 10: Penzion ve Stěbořicích. Foto 11: Brownfield ve Štepánkovicích, dům s pečovatelskou službou přestavěny ze zemědělského statku. Foto 12: Brownfield ve Strahovicích, výroba plastových oken v bývalém vepříně. Foto 13: Brownfield v Sudicích, bistro v v bývalém kravíně. Foto 14: Multifunkční hřiště ve Velkých Hošticích. Foto 15: Kadeřnictví v Kravařích. Foto 16: Centrální tržnice v Kravařích v bývalém zemědělském objektu. Foto 17: Zimní stadion s hotelem v Kravařích. Foto 18: Neudržované dětské hřiště v Kravařích. Foto 19: Obchodní dům Breda v Opavě. Foto 20: OC Silesia v Opavě. Foto 21: Hotel koruna v Opavě. Foto 22: Opavský Lidl. Foto 23: Koncentrace velkoplošných prodejen v Opavě. Foto 24: Obchodní centrum Slezanka v Opavě.

47

Fotodokumentace byla pořízena během terénního výzkumu v jarních a letních měsících roku 2006.