UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
Jonáš Gazdík Údržba zeleně v Olomouci Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Aleš Létal, Ph.D.
Olomouc 2012 1
Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci řešil samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedl na konci práce. V Olomouci dne 16. května 2012 …........................... 2
Děkuji RNDr. Aleši Létalovi za cenné rady a připomínky, které mi poskytl při vedení bakalářské práce. Děkuji tímto také osobám, které mi poskytly informace o základní organizaci práce s údržbou zeleně v Olomouci, jsou to zejména Ing. Jitka Štěpánková, která mi z pozice vedoucí oddělení péče o zeleň Magistrátu města Olomouce, poskytla důležité informace o základních kompetencích a organizaci práce s městskou zelení. Dále potom RNDr. Janě Matzenauerové, vedoucí oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí, za informace spojené s otázkami odpadu ze zeleně. Poděkování patří také Ing. Kamile Kolenyákové za poskytnutí materiálů o problematice památných stromů a ochrany přírody. Velký dík patří náměstkovi provozního úseku Technických služeb města Olomouc, a.s. Ing. Jiřímu Frycovi za úvodní vysvětlení a nastínění základní pracovní náplně TSMO, a.s. Děkuji vedoucí provozovny veřejné zeleně TSMO, a.s. Ing. Michaele Dostálové za cenné informace k organizaci práce s údržbou zeleně v Olomouci a poskytnutí možnosti vyfotit práce přímo v terénu.
V neposlední řadě bych chtěl poděkovat provozní náměstkyni
zahradnického úseku Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Ing. Naděždě Krejčí za nutné informace spojené s údržbou městských parků.
3
4
5
OBSAH 1 Úvod............................................................................................................................... 7 2 Cíle práce ....................................................................................................................... 8 3 Metodika práce .............................................................................................................. 9 4 Obecná problematika zeleně ........................................................................................ 10 4.1 Vymezení pojmů zeleň a veřejná zeleň ................................................................. 10 4.2 Legislativní opory v péči o zeleň .......................................................................... 10 4.3 Zeleň ve městě a její význam ................................................................................ 15 4.4 Zeleň ve smyslu možného střetu zájmů (stavebnictví, urbanismus) .................... 16 5 Organizace údržby zeleně na území města Olomouce ................................................ 18 5.1 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ........................................... 19 5.2 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) .......................................................... 20 5.3 Magistrát města Olomouce ................................................................................... 21 5.4 Technické služby města Olomouce, a.s. ............................................................... 25 5.5 Výstaviště Flora Olomouc, a.s. ............................................................................. 31 5.6 Konkrétní aktivity v péči o zeleně ve městě v průběhu roku................................ 34 6 Výhled do budoucna .................................................................................................... 36 7 Závěr ............................................................................................................................ 37 8 Summary ...................................................................................................................... 38 9 Seznam použité literatury ............................................................................................ 39 Přílohy............................................................................................................................. 42
6
1 Úvod Bakalářská práce se zaměřuje na fakta spojená s problematikou řešení údržby a péče o zeleň ve městě Olomouc. Zabývá se především základními otázkami v organizaci údržby zeleně s důrazem na to, které organizace plní státní správu, jak se k problematice staví město, co by plnitel samosprávy a jaké společnosti tvoří výkonnou složkou. Státní správu představuje Česká inspekce životního prostředí a Agentura ochrany přírody České republiky. Samosprávu plní Magistrát města Olomouce, který řídí celkovou údržbu zeleně prostřednictvím výkonných složek, kterými jsou Technické služby města Olomouce, a.s. a Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Práce popisuje základní kompetence a náplň práce, představující samotnou údržbu o městskou zeleň jednotlivých organizací. Přístup k zeleni je státně řízen zákonem 114/1992, Sb., o ochraně přírody a krajiny a veškerá péče s ní spojená je zákonem striktně definována. Zeleň je nutnou součástí města, má mnoho pozitivních funkcí, a proto je důležité, hodnotně o ni pečovat a klást důraz na její zachování.
7
2 Cíle práce Cílem práce je analyzovat a popsat jakým způsobem a které organizace řeší údržbu veřejné zeleně v rámci města Olomouce. Pro řešení je nutná práce s literaturou a spolupráce s vybranými organizacemi a magistrátem města Olomouce. Vlastní text je doplněn řadou tabulek a fotografií pro dokreslení představy o problematice údržby zeleně v Olomouci. Práce také obsahuje přílohy s uvedenými plochami v kompetencích výkonných složek města, mapy a fotografie pro zlepšení názornosti a vizuální stránky práce.
8
3 Metodika práce Práce byla řešena pomocí standardních metod geografického výzkumu. Metoda rešerší byla použita pro sestavení teoretického úvodu práce, zvláště pak práce s literárními zdroji vztahujícími se k zeleni, publikacemi města a internetovými portály organizací zabývajících se problematikou zeleně. Teoretickou část doplňovala část praktická, zaměřená na popis fungování a organizace údržby zeleně v Olomouci. Hlavní náplní práce bylo vymezení organizace práce s údržbou a péčí o městskou zeleň v Olomouci. Veškeré informace byly poskytnuty na základně sjednaných osobních schůzek s pověřenými osobami dílčích organizací Magistrátu města Olomouce, Technických služeb města Olomouce, a.s. a Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Převážná část provozních informací byla získána metodou interview s konkrétními osobami v zainteresovaných institucích. Jedním z výstupů práce je také tematická mapa (příloha 1), která v přehledu dokumentuje podstatné informace související s údržbou zeleně v Olomouci.
9
4 Obecná problematika zeleně 4.1 Vymezení pojmů zeleň a veřejná zeleň Veřejná zeleň: představuje různé druhy zeleně, které jsou volně přístupné veřejnosti bez ohledu na majetkové vztahy k pozemku (Hendrych, 2008).
4.2 Legislativní opory v péči o zeleň Obecná legislativa zeleně Zeleň rostoucí ve městech a obcích a jinde mimo les je chráněna zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Obce a města mohou dále vydávat obecně závazné vyhlášky k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí a veřejné zeleně. Pokud někdo chce pokácet strom nebo skupinu keřů, téměř vždy bude potřebovat povolení, které vydává příslušný obecní či městský úřad. Bez povolení mohou kácet stromy pouze fyzické osoby, a to pouze stromy a keře rostoucí na jejich pozemku (Olomoucký kraj, 2006). Tyto dřeviny musí splňovat ještě další podmínky: - obvod jejich kmene ve výšce 130 cm nad zemí nesmí dosahovat 80 a více cm - keře nesmí zaujímat plochu větší než 40 cm2 - nesmí jít o památné stromy, břehové porosty vodotečí nebo jiné významné krajinné prvky (Olomoucký kraj, 2006). Povolení ke kácení dřevin (dáno § 8 zákona č. 114/1992 Sb.) rostoucích mimo les není potřeba z důvodů pěstebních, tj. za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (např. Zákon o vodách, o drahách atd.). Tento záměr ale musí být písemně oznámen nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody (obecní či městský úřad), který jej může pozastavit nebo zakázat (Olomoucký kraj, 2006). Některé druhy rostlin (dáno § 5 zákona č. 114/1992 Sb.) jsou chráněné – chráněny jsou všechny jejich nadzemní i podzemní části a všechna jejich vývojová stádia. To znamená, že je zakázáno je sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je zakázáno také ničit nebo poškozovat jejich stanoviště. Seznam těchto rostlin je uveden ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (Olomoucký kraj, 2006). 10
Zákonná ochrana památných stromů Vyhlášení a ochrana památných stromů jsou stanoveny § 46 a 47 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. § 46 památné stromy a jejich ochranná pásma (1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. (2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. (3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace (4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56 (Magistrát města Olomouce, 2006). § 47 Evidence a označování památných stromů (1) Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odstavec 1 a 2). (2) Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky. (3) Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Ošetření památného stromu je nutné pověřit odbornou firmou, navrhovaný postup je vhodné konzultovat se specialistou z oboru dendrologie. Na taková opatření je možné žádat o dotaci (Magistrát města Olomouce, 2006).
11
Obr. 1 Příklad označení památného stromu – Rudolfův dub, Olomouc, Smetanovy sady (Foto: J.Gazdík, 12.3.2012)
Obr. 2 Památný strom – Rudolfův dub, Olomouc, Smetanovy sady (Foto: J.Gazdík, 23.3.2012) 12
Tab. 1 Památné stromy na území města Olomouc Název památného stromu Druh Stáří Rok vhlášení Buk u staré vrátnice buk lesní asi 250 let 2001 Chválkovický buk buk lesní asi 250 let 2002 Rudolfův dub dub letní asi 250 let 2005 Křížkův dóbek dub letní asi 250 let 2002 Jilm na Charkovského ulici jilm vaz 120-150 let 2002 Čajkovského lípa lípa velkolistá 250-300 let 2001 Lípa u Klášterního Hradiska lípa srdčitá asi 250 let 1973 Metasekvoje Na Střelnici metasekvoje čínská asi 60 let 2001 Metasekvoje na Nových Sadech metasekvoje čínská asi 60 let 2001 Platany v ASO parku platan javorolistý asi 200 let 2001 Zdroj: Památné stromy města Olomouce (Magistrát města Olomouce, 2006)
Ve městě Olomouci se nachází 10 památných stromů (tab. 1). Veškeré práce v souvislosti s jejich ošetřením jsou prováděny pouze se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil (dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 46 památné stromy a jejich ochranná pásma). Nejstarším památným stromem je Čajkovského lípa (lípa srdčitá) se stářím až 300 let a naopak nejmladší jsou metasekvoje čínské Na Střelnici a na Nových Sadech se stářím 60 let. Prvním památným stromem vyhlášeným ve městě Olomouci byla v roce 1973 Lípa u Klášterního Hradiska (lípa srdčitá). Jako orgán ochrany přírody vyhlašující památné stromy v Olomouci vystupuje odbor životního prostředí Magistrátu města. Významný krajinný prvek (VKP) Významný krajinný prvek (VKP) je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění (dále jen zákon) jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. VKP ze zákona – jsou jimi veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrované VKP – mohou se jimi stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy nebo i cenné plochy porostů v sídelním útvaru, např. historické zahrady nebo parky (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění). Jedná se o příkladný výčet, který umožňuje jako VKP registrovat i jiné části krajiny. Podnět k registraci VKP může dát tomuto úřadu kdokoliv. Navržený VKP by měl splňovat alespoň jednu ze tří základních funkcí: utváří typický 13
vzhled krajiny, přispívá k její estetické hodnotě, přispívá k udržení její ekologické stability. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP) (webportal.nature.cz, 2012). OCHRANA VKP Zákon dále v § 4, odst. 2 uvádí, že VKP „jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.“ Příslušným orgánem ochrany přírody je v případě VKP ze zákona místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě registrovaných VKP jsou to obecní úřady pověřených obcí (webportal.nature.cz, 2012). REGISTRACE VKP Registraci VKP (§ 6 zákona a § 7 vyhlášky č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu, dále jen vyhláška) provádějí příslušné orgány ochrany přírody (tj. obce s pověřeným obecním úřadem) zápisem do seznamu VKP a vydáním rozhodnutí o jeho registraci. Zápis v seznamu (registru) VKP musí obsahovat: (1) soupis katastrálních území s výčtem dotčených parcel (s uvedením jejich vlastníků i nájemců), (2) stručnou charakteristiku VKP, (3) doklad o oznámení, projednání či zrušení registrace (4) zákres do mapy (ve vhodném měřítku, 1:5 000 a větším) (webportal.nature.cz, 2012). Tab.2 Registrované významné krajinné prvky spadající pod obecní úřad Olomouc Název Památná lipová alej Hrušňová alej Prameniště Zlaté stružky Park Drahanovice Park Velká Bystřice Parčík s platany
Obecní úřad Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc
Katastrální území Samotišky Luběnice, Slatinice Ludéřov Drahanovice Velká Bystřice Lutín
Výměra (ha) Registrováno 0,88 17.5.1996 neuvedeno 5.5.1998 1,37 15.7.1996 1,69 11.1.1999 2,79 26.6.1995 0,33 5.4.1994
Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje (Olomoucký kraj, 2004)
14
4.3 Zeleň ve městě a její význam V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň. Dále za městskou zeleň považujeme řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství (Memon, Lee-Smith, 1993), golfová hřiště (Yasuda, Koike, 2006), pobřeží, hřbitovy (Lussenhop, 1977), jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy (Sádlo, Pokorný, 2004). Sociální funkce Městská zeleň je důležitou mnohdy pro obyvatele jedinou možností kontaktu s přírodou. Její funkce je tedy primárně estetická a dokáže často změnit jednotvárný rys sídlištních komplexů nebo dopravních komunikací. Další funkcí je výchovná, kdy si člověk může všímat obrovské variability v charakteru rostlin a živočichů proměnné v různých ročních obdobích a změnami počasí. Výchovná funkce má význam hlavně pro děti, jejich rodiče a učitele, pro které by zeleň a příroda měla být zdrojem témat pro výchovu. Dalšími funkcemi jsou potom rekreační a hygienická, do které spadá redukce hluku. Významný podíl má totiž kompaktní zeleň na tlumení hluku z dopravy a průmyslu. Ačkoliv si tuto skutečnost mnohdy ani neuvědomujeme, je známo, že hluk má na zdraví člověka velice negativní vliv. Zeleň tvoří nedílnou součást našeho života a ne nepodstatná je skutečnost, že zelená barva patří mezi barvy s příjemným a uklidňujícím efektem pro náš zrak, jedná se tak o psychologickou funkci (cistemesto.ecmost.cz, 2012). Ekologické funkce Zeleň se také velkou měrou podílí na ochraně zdraví člověka. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv a právě vegetace má schopnost zachytit na svém povrchu velké množství prachu, na němž jsou vázány škodlivé exhaláty. Snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozónu, regulace mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší (Nowak, Crane, Stevens, 2006) a produkce kyslíku jsou charakteristiky funkce klimatické. Zeleň má také hydrický význam, protože zlepšuje hydrologické poměry ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje 15
především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy (cistemesto.ecmost.cz, 2012). Keřové a stromové porosty i trávníky poskytují útočiště pro volně žijící živočichy, podmínky pro hnízdění ptactva a rovněž plody pro jejich obživu. Květy jsou zdrojem nektaru a pylu, který přitahuje a vábí mnoho druhů hmyzu. Čím více je druhové složení porostů rozmanitější, tím více vzniká možností pro rozvoj početných druhů ptactva, hmyzu a ostatních živočichů. To sice mnoha lidem nepřináší potěšení a uspokojení,
ale
z
ekologického
hlediska
je
tato
funkce
velice
důležitá
(cistemesto.ecmost.cz, 2012).
4.4 Zeleň ve smyslu možného střetu zájmů (stavebnictví, urbanismus) Péče o stromy spadá legislativně pod zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dle § 7 Ochrana dřevin (mzp.cz 2012). (1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48). (2) Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení (mzp.cz, 2012). Problémy se zelení (stromy, keře) se objevují ve spojení se stavebními zásahy, nebo činnostmi s nimi spojené (uvolnění prostoru kolem stavby, výstavba nových inženýrských sítí apod. Tuto problematiku řeší zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 8 Povolení ke kácení dřevin (mzp.cz, 2012). (1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem a povolení o kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem. (2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav a z 16
důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. (3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. (5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí (mzp.cz, 2012). §9 Náhradní výsadba a odvody (1) Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. (2) Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem. (3) Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky. Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon. (4) Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy 8) (mzp.cz, 2012). 17
5 Organizace údržby zeleně na území města Olomouce Údržba a péče o zeleň ve městě není vedena jen na úrovni vlastní údržby, musí být zajištěna také správní a kontrolní funkce pro případ vyjádření se k odstranění stromů, stavbě nových objektů, přeložce sítí. V následujících odstavcích jsou představeny všechny organizace a instituce, v jejichž gesci (náplni) je oblast zeleně ve městě. Výkon státní správy představují dvě organizace, kterými jsou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Česká inspekce životního prostředí. Hlavní roli v údržbě a péči o městskou zeleň v Olomouci má Magistrát města Olomouc, konkrétně odbor životního prostředí. Ten vykonává samosprávu a vystupuje jako hlavní objednavatel. Mezi výkonné složky patří Flora Olomouc, a.s. a Technické služby města Olomouce, a.s., které mají platnou smlouvu s objednavatelem, tedy městem (Štěpánková, ústní sdělení). Výkonné složky veškeré práce spojené s údržbou zeleně zvládají sami, pouze ve výjimečných situacích využívají subdodavatele. Technické služby takto využívají služeb firmy Zahrada Olomouc, a.s (Dostálová, ústní sdělení). Tab. 3 Přehled organizace údržby zeleně v Olomouci Magistrát města Olomouce Odbor životního prostředí (ved.RNDr. Petr Loyka Csc.) Oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí (ved. RNDr. Jana Matzenauerová) Oddělení péče o krajinu a zemědělství (ved. Ing Otto Čížek) Oddělení péče o zeleň (ved. Ing Jitka Štěpánková) Technické služby města Olomouc, a.s.
Výstaviště Flora Olomouc, a.s.
Ředitel společnosti (Bc. Miroslav Petřík)
Ředitel společnosti (Ing. arch. Zdeněk Štefka, Csc)
Úsek provozní
Ůsek zahradnický
(provozní náměstek Ing. Jiří Fryc)
(provozní náměstkyně Ing. Naděžda Krejčí)
Provozovna veřejné zeleně (ved. Ing. Michaela Dostálová) Provozovna odpadového hospodářství (ved. Bc. Pavel Musil)
Zdroj: Magistrát města Olomouce, © 2012, Technické služby Olomouc, a.s., © 2007, Výstaviště Flora Olomouc, a.s., © 2006
18
5.1 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Agentura sídlící v Praze je organizační složka státu, zřízená Ministerstvem Životního prostředí a jejím hlavním úkolem je péče o přírodu a krajinu na území České republiky (webportal.nature.cz, 2012). Hlavním předmětem činnosti je sledování stavů, změn a vývojových trendů vybraných biotopů a populací ohrožených druhů a krajiny. AOPK ČR také vede Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) a centrální státní dokumentace ochrany přírody a krajiny. Důležitá je odborná podpora výkonu státní správy, metodická a znalecká činnost, a to zejména prostřednictvím regionálních pracovišť a 6 krajských středisek. Zabývá se výkonem státní správy v ochraně přírody a krajiny na území 14 chráněných krajinných oblastí a na ostatním území ČR v rozsahu daném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to zejména prostřednictvím 24 regionálních pracovišť. Podílí se na realizaci praktických opatření na ochranu přírody a krajiny na území 24 chráněných krajinných oblastí a maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace a památky na území celé ČR) (webportal.nature.cz, 2012). AOPK ČR zaměstnává v současné době okolo 500 kmenových zaměstnanců. Ředitelem je RNDr. František Pelc a ředitelství AOPK ČR tvoří čtyři sekce, a to sekce ochrany přírody a krajiny, sekce dokumentace přírody a krajiny, sekce vnitřních služeb a informatiky a sekce ekonomicko-provozní. Organizační strukturu AOPK ČR dále tvoří 24 regionálních pracovišť (webportal.nature.cz, 2012). Tab. 4 Organizační struktura AOPK ČR – 24 regionálních pracovišť Správa chráněné krajinné oblasti (SCHKO) SCHKO Beskydy SCHKO České středohoří SCHKO Český kras SCHKO Český ráj SCHKO Jeseníky SCHKO Kokořínsko SCHKO Křivoklátsko SCHKO Lužické hory SCHKO Moravský kras SCHKO Třeboňsko -
Správa chráněné krajinné oblasti (SCHKO) a krajské středisko (KS) SCHKO Bílé Karpaty a KS Zlín SCHKO Blanský les a KS České Budějovice SCHKO Český les a KS Plzeň SCHKO Jizerské hory a KS Liberec SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem SCHKO Litovelské Pomoraví a KS Olomouc SCHKO Orlické hory a KS Hradec Králové SCHKO Pálava a KS Brno SCHKO Poodří a KS Ostrava SCHKO Slavkovský les a KS Karlovy Vary SCHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod SCHKO Železné hory a KS Pardubice. KS Praha a Střední Čechy (pod nějž spadá SCHKO Blaník)
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2012
19
Správa chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví a krajské středisko Olomouc Správa CHKO Litovelské Pomoraví je orgánem státní správy a v jejím čele stojí vedoucí správy a jeho zástupce, které jmenuje a odvolává ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR po projednání s Ministerstvem životního prostředí ČR (MŽP ČR). Současným vedoucím správy CHKO Litovelské Pomoraví je Ing. Michal Servus a jeho zástupce RNDr. Jiří Šafář. SCHKO Litovelské Pomoraví a KS Olomouc má v současnosti 18 zaměstnanců, kteří jsou přímo podřízení vedoucímu správy a jeho zástupci (webportal.nature.cz, 2012). Správa CHKO zajišťuje aktivní péči o krajinu Litovelského Pomoraví také dalšími prostředky, např. Řešení programu revitalizace říčních systémů, výsadba remízků a břehových porostů, péče o trvalé travní porosty v údolní nivě, vytváření ekologicky
stabilních
druhově
a
prostorově
bohatých
lužních
lesů
atd.
(webportal.nature.cz, 2012).
5.2 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Působnosti a kompetence České inspekce životního prostředí vycházejí z tzv. složkových zákonů pěti hlavních složek ochrany životního prostředí, kterými jsou: ochrana ovzduší, ochrana vod, ochrana přírody, ochrana lesa (cizp.cz, 2011). V rámci své činnosti ČIŽP dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve věcech životního prostředí. Zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí a jejich příčiny a také provádí kontrolu uložených opatření. Má pravomoc omezit nebo zastavovat škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob a může těmto osobám ukládat pokuty při prokázání porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí. Ukládá povinnosti původcům odpadů (poplatky za ukládání odpadů apod.) a odebírá nedovoleně držené jedince zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a druhů chráněnými mezinárodními úmluvami. Kromě správní činnosti ČIŽP dále zpracovává 20
stanoviska, posudky a vyjádření pro rozhodnutí jiných orgánů státní správy, podílí se na řešení havárií, zejména v ochraně vod, řeší stížnosti, podání, oznámení a podměty občanů, právnických osob i jiných orgánů státní správy (cizp.cz, 2011).
5.3 Magistrát města Olomouce
Obr. 3 Vchod Magistrátu města Olomouc (Foto: J.Gazdík, 26.4.2012) Organizace magistrátu města Olomouce Péče a údržba zeleně v Olomouci je spravována a řízena Magistrátem města Olomouc, přesněji jeho odborem životního prostředí. V tomto odboru má údržbu zeleně na starosti hlavně oddělení péče o zeleň, vedené Ing. Jitkou Štěpánkovou. Problematika otázek památných byla konzultována s Ing. Kamilou Kolenyákovou z oddělení péče o krajinu a zemědělství. Témata spojená se vzniklým odpadem a celkovým odpadovým hospodářstvím je řešeno oddělením odpadového hospodářství a péče o prostředí pod vedením RNDr. Jany Matzenauerové (Štěpánková, ústní sdělení).
Tab. 5 Vybraná oddělení Magistrátu města související s údržbou zeleně v Olomouci Magistrát města Olomouce Odbor životního prostředí ved.RNDr. Petr Loyka Csc. Oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí ved. RNDr. Jana Mtzenauerová Oddělení péče o krajinu a zemědělství ved. Ing Otto Čížek Ing. Kamila Kolenyáková Oddělení péče o zeleň ved. Ing Jitka Štěpánková
Zdroj: Magistrát města Olomouce, © 2012
21
Oddělení péče o zeleň Hlavní roli v péči a údržbě zeleně představuje oddělení péče o zeleň, které má pro danou oblast základní kompetence. Zajišťuje správu nad údržbou městské zeleně zařazené do údržby prostřednictvím Technických služeb Olomouc (TSMO) a výstavnické organizace Výstaviště Flora Olomouc a.s. (VFO), včetně přebírání provedených prací a kontroly jejich fakturace. VFO pro město spravuje: - Smetanovy sady, - Bezručovy sady, - Čechovy sady, - Botanickou zahradu a Rozárium TSMO spravují pro město ostatní plochy veřejné zeleně, s tím že 10 % výměr ploch zeleně spravují jiné subjekty, například speciální zahradnické firmy, často ještě formou svých vlastních subdodavatelů (Štěpánková, ústní sdělení). Oddělení péče o zeleň dále zastupuje vlastníka (statutární město Olomouc) ve věcech týkajících se veřejné městské zeleně zařazené do údržby na katastrálním území města Olomouce. Podílí se na zpracovávání rozpočtu pro údržbu městské zeleně (ve spolupráci s TSMO a VFO) týkajících se ploch zařazených do údržby a přejímky sadových úprav na městských pozemcích v rámci kolaudačního řízení (olomouc.eu, 2012). Oddělení koordinuje zásahy do městské zeleně zařazené do údržby s ohledem na výši finančního rozpočtu a zajišťuje samotnou bezpečnost chodu už samotných praktických prací spojených s údržbou, jako sečení, hrabání, správné metodiky práce apod. Pro bezpečný chod jsou důležité kontroly prováděné práce pracovnicí oddělení péče o zeleň Ing. Steigerovou. Toto oddělení také shromažďuje a zpracovává podklady pro pasport městské zeleně zařazené do údržby (součinnost s TSMO při pořizování a klasifikaci údajů k digitální evidenci majetku města). Oddělení vede a průběžně eviduje plochy městské zeleně zařazené do údržby, včetně mapových podkladů v součinnosti s TSMO (olomouc.eu, 2012). Důležité je řešení požadavků veřejnosti, ať už stížností nebo podnětů ve formě žádostí. Tyto žádosti a podněty shromažďuje Komise městských částí (město je rozděleno na 27 částí) a hromadně je potom posílá na oddělení péče o zeleň, která tuto 22
situaci dále řeší. Komise městských částí slouží jako poradní orgán města a vystupuje za požadavky občanů, což má větší šanci na projednání a provedení než podněty jednotlivců. Oddělení péče o zeleň ovšem řeší i individuální požadavky veřejnosti, kdy občan žádá o pokácení dřeviny, nejčastěji z důvodu zastínění, přerůstání do komunikace nebo obavy z bezpečnosti. Město musí vždy zkontrolovat a zjistit, jestli dřevina opravdu nevytváří nějaké nebezpečí a jestli její charakter, není dán pouze přirozeným aspektem (Štěpánková, ústní sdělení). Oddělení dále zabezpečuje podklady a stanoviska pro orgán státní správy v ochraně přírody (kácení, náhradní výsadby) a úzce spolupracuje s odborem koncepce a rozvoje a orgánem ochrany přírody a krajiny při vydávání stanovisek k územně plánovací dokumentaci a stavebnímu řízení. Vždy vyhledává a připravuje plochy pro náhradní výsadbu a realizaci sadových úprav. Vytváří objednávky realizace sadových úprav na městských pozemcích prostřednictvím odborných zahradnických firem včetně přejímky a jejího zajištění. Oddělení uzavírá smlouvy s právnickými i fyzickými osobami o náhradní výsadbě a průběžně kontroluje průběh plnění obsahu těchto smluv. S odborem investic spolupracuje na zadávání podmínek realizace nové výsadby a její následné péče v rámci přípravy na výběrová řízení investiční akce a po její realizaci přebírá do své správy následnou péči nové výsadby v rámci investičních akcí a s realizátory investiční akce uzavírá smlouvu o následné péči, jejíž plnění kontroluje (olomouc.eu, 2012). Podstatná je spolupráce při koncepčním řešení městské zeleně a zastupuje obec dle § 71 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vydává stanovisko k umisťování reklamních ploch a inforů (reklamní sdělení, šipky, směrovky) a dále k umístění sezónních restauračních předzahrádek na městské zeleni pro odbor majetkoprávní a stavební. Povoluje formou „Dohody o povolení zvláštního užívání veřejné zeleně – zábory a výkopové práce“ na plochách veřejných prostranství, zařazených do údržby, zábory, rozkopávky, reklamní tabule (pouze typu „A“ do 0,60 m2 reklamní plochy), prodejní stánky apod., v souladu s obecně závaznou vyhláškou města Olomouce č. 10/2010 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství a veškerou agendu s tím spojenou ve spolupráci s právníkem OŽP, včetně předávání a přebírání ploch městské zeleně po ukončeném užívání) (olomouc.eu, 2012). Oddělení péče o zeleň je vedeno Ing. Jitkou Štěpánkovou, se kterou vytváří čtyřčlenný pracovní tým Jaroslava Jarošová, Ing. Andrea Steigerová a Ing. Lucie 23
Vingrálková. Daný pracovní tým se několikrát do roka účastní odborných školení a tráví velkou část pracovního času v terénu. Výchova plně fungujícího týmu trvá minimálně tři roky (Štěpánková, ústní sdělení).
Odpadové hospodářství při péči o zeleň Problematika odpadů spadá do agendy oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí na odboru životního prostředí magistrátu města. Oddělení je vedené RNDr. Janou Metzenauerovou. Při péči o zeleň vzniká zákonitě biologický a jiný odpad, který je nutné nějakým způsobem likvidovat (Matzenauerová, ústní sdělení). Odpady vznikající danou činností lze rozdělit na: - BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad) – odpad z lidských domácností obsahující navíc kromě zbytků listí a trav také kuchyňské zbytky - BRO (biologicky rozložitelný odpad) – odpad vzniklý z veřejné zeleně, který si výkonné složky města (TSMO a VFO) řeší sami vlastním odpadovým hospodářstvím, o kterém se zmíním později. BRKO odpad je v Olomouci shromažďován do specifických bionádob o objemu 250 l (kompostérů), které jsou speciálně upravené a perforované tak, aby odpad nezahníval a zároveň nezamrzal a jsou vyváženy 1 krát za 14 dní. Za loňský rok bylo v rámci města zpracováno 2500 t biodpadu, který je svážen upraveným vozidlem na kompostárnu do Křelova. Pro zajištění nákupu bionádob (v současnosti již 6000 ks) jsou využívány finanční prostředky z dotačních titulů Ministerstva životního prostředí (Matzenauerová, ústní sdělení Hlavní myšlenkou, která se prosazuje již od minulosti, je, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikne. Město vždy poskytovalo určitý prostor pro občany, aby si sami doma zpracovávali biodpad na kompost. V minulosti se kompostování v domácnostech praktikovalo častěji než dnes. Město podporuje aktivity spojené s vlastním kompostováním bioodpadu zapůjčením kompostéru s možností jeho pozdějšího převodu do osobního vlastnictví. Jsou známé i extrémní případy, kdy někteří lidé mají vlastní prostředek pro shromažďování biodpadu s využitím kompostu. Do budoucna je důležitá i podpora takových extrémů, protože se snižuje množství produkovaného odpadu občany (Matzenauerová, ústní sdělení). 24
Fungování kompostáren naráží na problémy s certifikací o nakládání s bioodpady a není příliš velký zájem o provozování těchto zařízení z důvodů ekonomické návratnosti investice. Finanční prostředky jsou získávány z poplatku za tunu dodaného odpadu provozovateli (Matzenauerová, ústní sdělení). Kompostárna Křelov Kompostárna Křelov je v provozu od podzimu roku 2010 a přijímá biologicky rozložitelný odpad. Kompostárna se nachází v zemědělském v zemědělském areálu v Křelově a nabízí kvalitní kompost pro hnojení zemědělské půdy pro rekultivační využití a pro terénní úpravy. Přijímané odpady nemusí být předem nijak zpracovány – např. větve z ořezů jsou přijímány vcelku. V roce 2011 byl Evropskou unií – Fondem soudržnosti a dále Státním fondem životního prostředí ČR podpořen projekt „Pořízení technologie pro zpracování bioodpadu do Kompostárny v Křelově“. V roce 2010 byl Evropskou unií – Fondem soudržnosti a dále Státním fondem životního prostředí ČR podpořen projekt „Vybudování kompostárny v Křelově“ (kompostarny.eu, 2010).
5.4 Technické služby města Olomouce, a.s.
Obr. 4 Vchod Technických služeb města Olomouc (Foto: J.Gazdík, 27.4.2012) Technické služby města Olomouce, a.s. tvoří výkonnou složku města v problematice údržby a péče o zeleň. Na chod TSMO dohlíží valná hromada a ji podléhající představenstvo a dozorčí rada, ředitelem akciové společnosti je Bc. Miroslav Petřík. Společnost se dělí na: -
úsek ředitele,
-
úsek technický,
-
úsek obchodní, 25
-
úsek ekonomický,
-
úsek správní
-
úsek provozní Správa městské zeleně je v kompetenci provozního úseku. Provozní úsek, který
vede provozní náměstek Ing. Jiří Fryc, se dělí na čtyři provozovny: provozovna údržby místních komunikací, čištění a zimní údržby, provozovna odpadového hospodářství, provozovna veřejného osvětlení a světelného signalizačního záření a provozovna veřejné zeleně. Samotnou údržbu a péči o zeleň řeší provozovna veřejné zeleně, kterou vede Ing. Michaela Dostálová (tsmo.cz, 2007). Tab. 6 Organizace provozního úseku TSMO, a.s. Technické služby města Olomouc, a.s. Ředitel společnosti (Bc. Miroslav Petřík) Úsek provozní (provozní náměstek Ing. Jiří Fryc) Provozovna veřejné zeleně (ved. Ing. Michaela Dostálová) Provozovna odpadového hospodářství Provozovna údržby místních komunikací, čištění a zimní údržby Provozovna veřejného osvětlení a světelného signalizačního záření
Zdroj: Technické služby města Olomouce, a.s., © 2007
Nabídka a kompetence provozovny veřejné zeleně Provozovna veřejné zeleně nabízí sečení travnatých ploch a ošetření trávníků včetně hrabání. Dále se zabývá řezem a tvarováním dřevin a součástí je také odstranění větví a nevhodných dřevin. K práci se zelení patří také hrabání listí, frézování pařezů a štěpkování dřevní hmoty. Provozovna veřejné zeleně je zodpovědná za výsadbu dřevin včetně jejich následné údržby spojené s ošetřením, odplevelením a nakypřením. Součástí nabízených pracích je také mulčování, hnojení a obdělávání půdy včetně jejího vyčištění od kamenů. Pracovníci také odstraňují neudržovaný porost a stařinu. Technické služby obstarají veškeré plošné úpravy terénu i s doplněním zeminy, odplevelení a zálivku (tsmo.cz, 2007). Hlavním objednavatelem prací je statutární město Olomouc (SmOl). Dodavatel (TSMO, a.s.) se zavazuje pro objednavatele zajistit pravidelnou komplexní údržbu městské veřejné zeleně na území města na pozemcích ve vlastnictví SmOl ve struktuře a 26
objemu prací sjednaných do konce předchozího roku. Objednavatel je zavázán uhradit za provedené práce sjednanou cenu. Městskou veřejnou zelení se rozumí veřejně přístupné plochy zeleně na pozemcích v majetku SmOl mimo parky v údržbě Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Komplexní údržbou se rozumí všechny práce související se zakládáním, údržbou a likvidací sadovnických prvků přirozených či umělých a součástí je i údržba sadovnických doplňků (lavičky, pískoviště, herní prvky, dále pergoly a zeleň při místních komunikacích apod.). Péče o zeleň je nepřetržitý proces, který spočívá v systematické péči o všechny živé i neživé prvky zeleně. Součástí údržby je i úklid svěřených ploch a odstranění drobných odpadků a jejich likvidace (tsmo.cz, 2007). Struktura zaměstnanců a náplň práce Technické služby Olomouc mají pro samotnou údržbu zeleně celkem 42 zaměstnanců (zahradníků), kteří pracující celoročně (Dostálová, ústní sdělení). Tab. 7 Struktura zaměstnanců Provozovny veřejné zeleně Pracovní role Počet Technicko hospodářský pracovník (THP) Správce Pomocný dělník s ručním čištěním Pracovník veřejné zeleně
4 3 10 25
Zdroj: Dostálová Michaela 2012, ústní sdělení
Plochy se využívají extenzivně nebo intenzivně. K intenzivnímu využívání patří převážně sečení, které se zaměřuje na více jak polovinu ploch města, zařazených do pasportizace. Během roku bývá vždy 5 až 6 sečí, výjimku tvoří centrum města, kde se někdy využívají i tzv. meziseče dvakrát až třikrát za rok. K intenzivnímu využívání patří také péče o živé ploty, které se aplikují 2 krát do roka. Také sem patří čištění ploch od odpadu, nebo pletí záhonů a mladé výsadby. TSMO, a.s. také spolupracují s organizacemi zajišťujícími veřejně prospěšné práce. Tato pracovní síla (nezaměstnaní, odsouzení, atd…), je využívaná při pomocných pracích, jako je čištění zelených ploch nebo posyp chodníků a komunikací v zimních obdobích (Dostálová, ústní sdělení). Při údržbě zeleně se počítá i s extenzivními plochami. Extenzivní plochy patří mezi tzv. komunikační zeleň. Patří sem příkopy, neudržované plochy, strmé zahrady nebo psí výběhy. Zde se používá ruční kosení křovinořezy, nebo příkopová ramena. Tyto práce se vykonávají pouze dvakrát do roka, období vzrůstu plevelných rostlin. U sečí, které jsou spojené s pravidelnými úpravami travního porostu, je nutné počítat s častějším sečením, (Dostálová, ústní sdělení). 27
TSMO, a.s. mají platnou uzavřenou dvouroční smlouvu se subdodavatelem ZAHRADA OLOMOUC a.s., který vypomáhá s prácemi spojenými s údržbou zeleně. Tato akciová společnost byla vybrána na základě výběrového řízení, v letošním roce bude opět vypsáno nové výběrové řízení. Subdodavatel řeší kromě náročného sečení také sběr listí a ořez živých plotů (Dostálová, ústní sdělení). Mechanizace a vozový park Při údržbě zeleně je nutné používat speciální strojní a jiné vybavení. Vzhledem k intenzivnímu využívání techniky není možné na daných zařízeních šetřit a je nutné volit osvědčené profesionální výrobky a zařízení (Dostálová, ústní sdělení). Tab. 8 Vozový park provozovny veřejné zeleně TSMO, a.s. Strojní vybavení křovinořez plotostřih motorová pila vyvětvovací pila mulčovač traktorová sekačka cepák vysávač listí fréza na pařezy štěpkovač kontejnérové vozidlo multikár (1x přestavba po dobu vegetace na zálivkovou) šestimístné vozidlo s korbou traktor vlek traktorový přívěsný vozík nakládač s hydraulickou rukou jednonápravový nosič montážní plošina
Počet 17 5 21 1 3 9 1 1 1 1 2 6 2 2 1 2 1 1 1
Zdroj: Dostálová Michaela 2012, ústní sdělení
Z tabulky plyne, že nejvíce strojů představují křovinořezy a motorové pily a dále traktorové sekačky. Je to dáno faktem, že právě práce spojené s údržbou stromů (ořezy, kácení) a sečení travního porostu, jsou nejčastěji řešenými úkoly péče o zeleň.
Obr. 5 Frézování pařezu stromu pomocí frézy na pařezy, Olomouc - třída Svobody (Foto: J.Gazdík, 11.4.2012)
28
Obr. 6 Ořez v rámci ošetření stromu pomocí montážní plošiny, Olomouc - třída Kosmonautů (Foto: J.Gazdík, 19.4.2012)
Obr. 7 Zálivka stromů z pojízdného multicaru, Olomouc - ulice Divišova (Foto: J.Gazdík, 19.4.2012)
29
Obr. 8 Doplnění písku do pískoviště, Olomouc - ulice Urxova (Foto: J.Gazdík 19.4.2012)
Obr. 9 Doplněný písek do pískoviště, Olomouc - ulice Urxova (Foto: J.Gazdík, 19.4.2012) Likvidace odpadů Odpad, vzniklý z veřejné zeleně, zvaný jako BRO (biologicky rozložitelný odpad), se sváží na meziskládku na Černé cestě, kde se zvlášť uloží dřevo, které se dále štěpkuje a zvlášť tráva a listí, někdy i části drtě. Poloha meziskládky je výhodná pro svoz z města s dobrou dostupností. Zbytky trav a listí jsou odvezeny a zpracovány společností SPRESO KRALICE NA HANÉ s.r.o. Odvoz odpadu řeší odběratel, což je výhodné pro TSMO. Další výhodou je, že meziskládka je přímo ve městě na dostupném místě (Dostálová, ústní sdělení). Dřevo se nepovažuje za odpad a na žádost a povolení města se rozděluje občanům. Zájem ze strany občanů je samozřejmě obrovský a jedná se o velice efektivní využití. Větve se částečně štěpkují a vzniklé štěpky se někdy využívají v procesu mulčování, kdy vzniklý mulč se vkládá pod keře, což zamezuje prorůstání plevelem (Dostálová, ústní sdělení). 30
5.5 Výstaviště Flora Olomouc, a.s.
Obr. 10 Vchod Výstaviště Flora Olomouc, a.s. (Foto: J.Gazdík, 27.4.2012) Výstaviště Flora Olomouc je akciovou společností, kde stoprocentním objednavatelem služeb je město Olomouc a VFO, a.s. tvoří tak jeho výkonnou složku. Celkový provoz VFO, a.s. kontroluje a řídí představenstvo vedené předsedou Ing. Vladimírem Pokorným a představenstvu podléhá dozorčí rada. Ředitelem společnosti je Ing. arch. Zdeněk Štefka, Csc. (flora-ol.cz, 2006). Společnost se dělí do čtyř úseků, kterými jsou: výstavnický úsek, technický úsek, úsek správy a ekonomiky a zahradnický úsek, který má v kompetenci údržbu části městské zeleně. Ve správě zahradnického úseku, vedeného Ing. Naděždou Krejčí, jsou parky Smetanovy Sady, Čechovy Sady, Bezručovy Sady a také Botanická zahrada a Rozárium. Výstaviště Flora Olomouc, a.s. má uzavřenou platnou smlouvu s městem, která je každoroční a každý měsíc se provádí fakturace prací pro město, které se za měsíc provedly (flora-ol.cz, 2006). Tab. 9 Organizační struktura akciové společnosti Výstaviště Flora, a.s. Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Ředitel společnosti (Ing. arch. Zdeněk Štefka, Csc) Ůsek zahradnický (provozní náměstkyně Ing. Naděžda Krejčí) Ůsek výstavnický Ůsek technický Ůsek správy a ekonomiky
Zdroj: Výstaviště Flora Olomouc, a.s., © 2006
31
Služby a kompetence Zahradnického úseku VFO, a.s. Zahradnický úsek nabízí frézování pařezů, kácení a ořezávky stromů (mimo stromy ovocné) a také práce spojené se zpracováním půdy, jako rotavátorování, uhrabání, smykování, bránění, válení. Dále mají v nabídce péči o travnaté plochy spojené s vyséváním, sečením a celkovou údržbou. Zahradnický úsek se zaměřuje na založení a výsadbu květinových záhonů a zajišťuje také údržbu a posyp komunikací. Úsek má v kompetenci také květinovou výzdobu sálů, zhotovení kytic a aranžmá (svatební). Zajímavou službou je také pronájem ploch (skleníky, botanická zahrada) například pro svatební obřady a jiné aktivity. Zahradnický úsek nabízí rovněž volné plochy ve sbírkových sklenících o rozměrech 3 x 1,3 m, 3 x 0,75 m a 2,5 x 0,8 m pro vyvěšení reklamních tabulí (flora-ol.cz, 2006). Jak už bylo zmíněno, VFO, a.s. je výkonnou složkou města a veškeré její pracovní kompetence jsou totožné s těmi, které dodržují TSMO, a.s., vyplývající ze smlouvy uzavřené s městem (Krejčí, ústní sdělení). Struktura zaměstnanců a náplň práce Zahradnický úsek VFO, a.s. disponuje 29 stálými zaměstnanci spravující údržbu zeleně v olomouckých městských parcích: Smetanovy sady, Čechovy sady, Bezručovy sady, Botanická zahradu s Rozáriem. Uvedené plochy tvoří dohromady cca 45 ha. (Krejčí, ústní sdělení). Tab. 10 Struktura zaměstnanců zahradnického úseku VFO, a.s. Pracovní role Počet Vedoucí úseku Vedoucí oddělení Zahradník – mechanizátor Zahradník (zahradnice) Sezónní zahradník Pokladní v botanické zahradě a sbírkových sklenících Zahradnice – aranžérka Zdroj: Krejčí Naděžda 2012, ústní sdělení
1 3 5 8 6 4 2
Počet zaměstnanců je dostatečný na údržbu spravovaných ploch. Při mimořádných situacích využívají služeb subdodavatelů. Takovou situací bylo například kácení Rudolfovy aleje v parku Smetanovy sady. Dalším mimořádným případem využití subdodavatele nastává při arboristickém ošetřování stromů nebo při jejich postřiku, protože Výstaviště Flora Olomouc, a.s. nemá svého vlastního operátora pro dané úkony. Veškeré práce s údržbou parků a celkový přístup k nim musí být daleko citlivější vzhledem k faktu, že parky jsou kulturní památkou České republiky. Vše musí být 32
důkladně prozkoumáno a odsouhlaseno orgány státní správy, a proto VFO, a.s. spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. Ve správním území VFO, a.s. se nachází jeden památný strom, Rudolfův dub (dub letní) se stářím 250 let, který byl vyhlášen v roce 2005. Veškeré práce v souvislosti s jeho ošetřením jsou prováděny pouze se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil (dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 46 památné stromy a jejich ochranná pásma) (Krejčí, ústní sdělení). Mechanizace a vozový park Stejně jako TSMO, i VFO používá při práci profesionální stroje a zařízení (Krejčí, ústní sdělení). Tab. 11 Vozový park zahradnického úseku VFO, a.s. Strojní vybavení sekačka ETESIA (sečení i hrabání listí) odfukovač fréza na pařezy sekačka (Husquarna) křovinořez (Husquarna) multikára M-25 postřikovač (Maruyana) malotraktor (Cabrio, Vinea, Vega) okopávačka motorová pila (Husquarna, Stihl) plotořez sekačky s pojezdem Husquarna vyvětvovací pila
Počet 2 1 1 3 3 1 2 3 2 6 1 2 1
Zdroj: Krejčí Naděžda 2012, ústní sdělení
Počty techniky v zahradnickém úsek jsou relativně vyrovnané a není zde žádná dominance sekacího nebo jiného vybavení, jako tomu bylo u TSMO, a.s. Zásadní je, že veškerou techniku si dle potřeb a situace může úsek vypůjčit a jediné strojní vybavení, které úseku chybí, jsou vozidla pro odvoz odpadu, která se dají využít i pro převoz pracovníků na potřebné lokality (Krejčí, ústní sdělení).
Obr. 11 Tříkolka pro odvozem techniky, Olomouc – Smetanovy sady Foto: J.Gazdík, 16.4.2012) 33
Obr. 12 Malotraktor při rekonstrukci parku Čechovy sady, Olomouc – Čechovy sady (Foto: J.Gazdík, 17.4.2012) Likvidace odpadů Odpad vzniklý údržbou zeleně, tvořený rostlinnými zbytky (listí, tráva) zvaný jako BRO (biologicky rozložitelný odpad) se vyváží na kompostárnu do Křelova, se kterou mají VFO, a.s. platnou smlouvu. Odvoz odpadu zprostředkovává technický úsek VFO, a.s. a samotné práce spojené s údržbou a nakládáním s odpadem pak zahradnický úsek. Ořezané větve se nepovažují za odpad a stejně jako u TSMO, a.s. se štěpkují. Vzniklé štěpky se dále využijí v procesu mulčování keřů, které zamezí prorůstání plevelem (Krejčí, ústní sdělení).
5.6 Konkrétní aktivity v péči o zeleně ve městě v průběhu roku Hlavní pracovní náplní Technických služeb Olomouc je sečení. Načasování akcí se mění každým rokem a závisí na mnoha aspektech (hlavně klimatické podmínky). S tím souvisí i otázky o množství sečí požadovaných hlavním objednavatelem, tedy městem. Město je děleno na celky = díly, které jsou jednotlivě děleny silničními komunikacemi. To umožňuje orientační polohové určení, v jakých místech se zrovna pracuje (Dostálová, ústní sdělení).
Harmonogram Vždy se na počátku vegetačního období je nutné určit datum zahájení, které je vázáné pouze označením kalendářního týdne, nikoliv přesného dne. Klimatické podmínky se neustále mění a jsou nestálé. Podle rozvoje a růstu vegetace v daném roce může proběhnout detailní rozplánování. Zahájení se ve většině případů datuje na předposlední týden v dubnu (Dostálová, ústní sdělení). Vlastní rozplánování je založeno na principu návaznosti prvních 4 sečí, kdy jednotlivé seče na sebe navazují po 4 týdnech a poslední dvě seče jsou často spojené se sběrem listí. Někdy je sběr listí součástí první seče následujícího roku. Začíná se nejčastěji v předposlední týden v dubnu a končí se v říjnu. V Olomouci je sečení 34
spojeno výhradně se sběrem, díky traktorovým sekačkám se sběrem (Dostálová, ústní sdělení). Obecně platí, že 90 % práce spočívá v sečení, zbytek prací pokrývá tzv. letní ořez. V poslední době je věnována větší pozornost proškolení pracovníků pro techniky ořezu, nedosahují pochopitelně kvalit profesionálních pracovníků v oblasti péče o památné stromy. Na podzim sečení plynule přechází ve sběr listí, kdy se většinou používají traktorové sekačky. Listy se často sbírají až do Vánoc, pokud nepadá sníh. Taková situace nastala letos (rok 2011), kdy nezbývá téměř žádné listí do první seče příštího roku, protože počátek zimy byl bez sněhových srážek (Dostálová, ústní sdělení). V zimě probíhají ořezy a kácení pomocí ručních fréz na pařezy a štěpkují se větve. Je nutné se zbavit napadaného sněhu pomocí posypu. Veškeré práce na dřevinách, jako ořez jsou vázané na příznivé klimatické podmínky (mimo teplot hluboko pod bodem mrazu). Ořez se tedy často plánuje na období předjaří, kdy teploty nejsou nižší než – 5 stupňů Celsia. S problematikou ořezu souvisí důsledné kontroly, zda v lokalitách ořezu nejsou hnízda ptáků nebo zde nesídlí netopýři, protože při narušení takových ekosystémů hrozí vysoké sankce. Důraz se klade na ořez peckovin po odkvětu, pro zamezení klejotoku. Při ořezu těchto stromů na podzim se v nich vytváří velký tlak mízy, dochází k praskání dřeva a možnosti vniku patogenů. Ořez stromů bývá načasován na letní období pouze ve výjimečných případech. Takovým příkladem jsou lokální ořezy stromů v blízkosti městského kamerového systému, kdy dřeviny a jejich větve mohou tvořit bariéry (Štepánková, ústní sdělení).
Obr. 11 Seč pojízdnou sekačkou, Olomouc – třída Svobody (Foto: J.Gazdík, 23.4.2012)
35
Obr. 12 Seč pojízdnou sekačkou, Olomouc – třída Svobody (Foto: J.Gazdík, 23.4.2012)
6 Výhled do budoucna Výhled do budoucna v problematice údržby a péče o zeleň na úrovni města se zdá být nejasný. Uvedený problém je způsoben spíše vnějšími faktory, než samotným magistrátem. Většinu problémů spojených s údržbou zeleně je nutné řešit okamžitě nebo během provozu (Štěpánková, ústní sdělení). Vždy se řeší současné projekty, které jsou nejčastěji formou hledání lokalit a volných ploch pro náhradní výsadbu, která je určitému investorovi nebo developerovi zákonně nařízena (Štěpánková, ústní sdělení).
36
7 Závěr Cílem bakalářská práce bylo zjistit a zpracovat organizaci údržby a péče o zeleň ve městě Olomouc. Popisuje jednak základní vymezení pojmů zeleně s legislativními oporami problematiky a teoretická část je ukončena důležitými významy městské zeleně. Organizace údržby zeleně se dělí na státní správu, samosprávu a její výkonné složky. Státní správou rozumíme Česká inspekce životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Samosprávnou jednotkou je potom Magistrát města Olomouce a jeho výkonné složky tvoří Technické služby města Olomouce, a.s. a Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Na úrovni města se problematikou údržby a péče o zeleň zabývá převážně odbor životního prostředí a jeho dílčí oddělení péče o zeleň, oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí a oddělení péče o krajinu a zemědělství. Praktickou část údržby zeleně mají na starost výkonné složky. Technické služby města Olomouce, a.s. spravují údržbu pomocí provozního úseku a jemu dílčí provozovny veřejné zeleně a provozovny odpadového hospodářství, Výstaviště Flora Olomouc, a.s. pak díky svému zahradnickému úseku. Výkonné složky města mají s Magistrátem města Olomouc každoroční platnou smlouvu a veškeré práce se provádí na základě tohoto ustanovení. Základní práce spojené s údržbou zeleně je sečení (asi 90 %), kdy sečí je 5 až 6 ročně a první seč je většinou plánována na předposlední týden v dubnu a končí se pravidelně v říjnu. Poslední seče jsou pravidelně spojené se sběrem listí. Menší část potom představuje ořez, kácení a štěpkování větví. Celkové naplánování a průběh prací závisí na klimatických podmínkách. Součástí údržby zeleně je vzniklý odpad. Odpad z veřejné zeleně (zbytky trávy a listí) je označován jako biologicky rozložitelný odpad (BRO), který Výstaviště Flora Olomouc, a.s. sváží na kompostárnu do Křelova a Technické služby města Olomouce, a.s. jej sváží na meziskládku na Černé cestě, kde si tento odpad odveze a zpracuje firma SPRESO KRALICE NA HANÉ s.r.o. Rozlišujeme také odpad doplněný kuchyňskými zbytky, jako tzv. Biologicky komunální rozložitelný odpad (BRKO), který spravuje město a vyváží na kompostárnu do Křelova. Klíčová slova: údržba
zeleň
sečení
37
odpad
kompostárna
8 Summary The aim of this thesis was to identify and process and explain the organization of maintenance and care of green areas in the city of Olomouc. It describes the basic definitions with the legislative of green issues and in the finish of that theoretical part was a chapter about important meanings of urban green areas. The maintenance organization is divided into state administration, local government and its executive part. State administration is created by
the Czech Environmental Inspectorate and
the Agency for Nature Conservation and Landscape of the Czech Republic. Local government is municipal council of Olomouc and its executive part consists of Olomouc Technical Services and Flora Olomouc Exhibition Grounds. The sub-department of Care of Green, sub-department of waste and care of environment and the sub-department of landscape and agriculture from the department of environment are interested in the issue of maintenance and care of green at the city level. The practical part of the greenary is in charge of the executive part. Technical services of the city of Olomouc manage maintenance by the operating management and its partial location of public greenery and location of waste managing, the Flora Olomouc Exhibition Grounds manages maintenance by the garden management. Executive part of municipal concil of Olomouc have a valid contract and all work are provided under this provision and the city is obliged to pay for work agreed price. The main work for the maintenance of green areas is mowing (about 90 %), always 5 or 6 times a year. The first mowing is usually scheduled for the last week in April and regularly ends in October. The last mowing are regularly associated with the collection of leaves. A smaller part presents cutting, felling and chipping branches. The whole planning of the work depends on weather conditons. A big part for the green maintenance is waste. Waste of public greenery (remnants of grass and leaves) are named as biodegradable waste, which Flora Olomouc Exhibition Grounds take away into the composting Křelov and Technical Services of Olomouc také away the waste to Černá Cesta, where the waste are managed by the company SPRESO KRALICE NA HANÉ. We distinguish also the waste with kitchen rubbish and its named biologically degradable communal waste which manages the city and exportes to the composting Křelov.
Kea words: maintenance
greenery
mowing 38
waste
composting
9 Seznam použité literatury Literatura ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MAGISTRÁTU MĚSTA OLOMOUCE. Památné stromy města Olomouce. Olomouc: 2006. s. 40. OLOMOUCKÝ KRAJ. Ekomapa Olomouckého kraje: Jak chránit životní prostředí v Olomouckém kraji. Olomouc: 2006. s. 45. HENDRYCH, J. (2008): Hodnocení a dokumentace alejí a stromořadí v krajině, metody a přístupy. VUKOZ, Průhonice, 162 str.
Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42
Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68
Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461 Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004
Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123 Internetové zdroje Technické služby města Olomouce, a.s. (2007): Organizační struktura [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:
.
39
Technické služby města Olomouce, a.s. (2007): Zakládání a údržba zeleně [online]. 2007 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:
. Technické služby města Olomouce, a.s. (2007): Veřejná zeleň [online]. [cit. 2012-0402]. Dostupné z WWW:. Technické služby města Olomouce, a.s. (2007): Provozovny [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:. Technické služby města Olomouce, a.s. (2007): Odpadové hospodářství [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:. Výstaviště Flora Olomouc a.s. (2006): Služby zahradnického úseku [online]. [cit. 201204-02]. Dostupné z WWW:. Výstaviště Flora Olomouc a.s. (2006): Kontakty na jednotlivé úseky [online]. [cit. 201204-02]. Dostupné z WWW:. Výstaviště Flora Olomouc a.s. (2006): Areál výstaviště [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:. Statutární město Olomouc (2012): Odbor životního prostředí [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:. Olomoucký kraj (2012): Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:.
40
Česká inspekce životního prostředí (2004 – 2011): Působnost a kompetence [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:. Ministerstvo životního prostředí (2008 – 2012): Platná právní norma: Zákon č.114/1992 Sb.: Zákon o ochraně přírody a krajiny [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z WWW:. Kralupy čisté město (2012): Význam zeleně [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW:. Kompostarny.eu (2010): Kompostárna Křelov [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW:< http://www.kompostarny.eu/kompostarna-krelov.html>. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (2012): Významný krajinný prvek – VKP [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW:.
41
Přílohy
42
Seznam příloh 1 Údržba zeleně v Olomouci (volná - mapa) 2 Působnost správy CHKO Litovelské Pomoraví (vázaná) 3 Části (díly) města spravované TSMO (vázaná) 4 Organizační struktura TSMO, a.s. (vázaná) 5 Správa lokalit Výstaviště Flora Olomouc, a.s. (vázaná) 6 Soupis pozemků ve smyslu kapitoly 1 odst. 1a) Smlouvy k zajištění péče o parky, rozárium a botanickou zahradu ve městě Olomouci (vázaná) 7 Finanční záležitosti v oblasti Ošetření dřevin v historických parcích v Olomouci (vázaná) 8 Vstup do Botanické zahrady a Rozária (vázaná) 9 Pohled z Rozária na budovu Přírodovědecké fakulty UP Olomouc (vázaná)
43
2 Působnost správy CHKO Litovelské Pomoraví
Obr. 1 Působnost správy Litovelské Pomoraví (Zdroj: webportal.nature.cz, 2012)
44
3 Části (díly) města spravované TSMO Technické služby města Olomouce, a.s. , provozovna Veřejná zeleň Díl, název
1, Střed města 5, Envelopa 6, Kpt. Nálepky 7, Černá cesta 8, Letná - vilky 9, Lazce - sídliště 10, Lazecká + parčík 11, Lazce -Bořivojova 12, Wellnerova 13, Hejčín 14, Řepčín 15, Železárny 16, Hejčín pod tratí 17, Sídliště Norská 18, St. Neředín - letiště 19, Neředín - sídliště 20, Třída Svornosti 21, Polívkova 22, Tabulový vrch 23, Nová Ulice 25, Wolkerova ( brýle ) 26, Polská 27, Povel 28, Nové sady - sever 29, Werichova 30, Fischerova 31, Novosadská 33, Tovární 34, Kosmonautů, Masar. 35, U Zory + Tovární 36, Nový svět 38, Holice 39, Přerovská 40, Křižovatka ČSAD 42, Lipenská 43, Hodolany 44, Bělidla 45, Chválkovická 46, Selské náměstí 47, Klášterní Hradisko 48, Černovír 49, Slavonín,Nemilany Týneček Chomoutov Topolany Nedvězí Svatý Kopeček Lošov Droždín Radíkov Celkem
rovina m2
svah m2
63 734 43 523 27 294 12 341 12 702 94 220 17 227 18 765 19 629 25 716 15 838 294 33 346 78 901 16 111 119 313 33 522 23 782 127 828 112 896 19 651 44 825 92 501 82 943 51 442 48 188 17 321 16 397 53 251 7 780 32 142 23 781 7 156 9 965 16 843 36 478 19 760 23 848 51 011 21 985 44 200 44 589 7 358 10 037 4 150 10 616 7 779 8 045 5 807 5 426 1 722 257
3 102 2 142 1 717 2 114 1 822 4 208 3 835 91 638 767 619 1 084 2 907 5 822 9 820 175 2 508 14 642 11 050 3 436 2 511 8 076 8 788 2 002 5 896 1 427 2 069 3 674 133 1 476 494 249 1 019 1 456 1 949 29 2 975 11 085 3 425 10 931 2 405 370 1 729 2 507 380 8 941 4 164 3 310 165 969
Zdroj: Technické služby města Olomouc, 2012
45
nerovný terén m2
6 845 4 454 1 796 5 858 4 818 9 497 3 826 1 598 2 838 3 315 2 165 9 330 3 207 8 245 6 820 32 989 6 612 949 12 163 32 842 8 012 12 201 33 209 18 724 9 056 6 538 2 102 9 816 19 847 2 546 3 680 11 023 2 036 4 724 1 334 17 567 8 731 3 683 915 4 482 7 249 10 133 6 032 5 784 6 832 5 371 212 5 652 2 685 1 484 391 827
evidence změn elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace
elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace
elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace elektronická aktualizace
elektronická aktualizace elektronická aktualizace
elektronická aktualizace
2 280 053
4 Organizační struktura TSMO, a.s.
Obr. 2 Organizační schéma TSMO, a.s. (Zdroj: tsmo.cz, 2007)
46
5 Správa lokalit Výstaviště Flora Olomouc, a.s.
Obr. 3 Lokality ve správě organizace Výstaviště Flora Olomouc, a.s. (Zdroj: flora-ol.cz, 2006)
47
6 Soupis pozemků ve smyslu kapitoly 1 odst. 1a) Smlouvy k zajištění péče o parky, rozárium a botanickou zahradu ve městě Olomouci k.ú. Nová Ulice parc.č.
výměra (m2 ) kultura 418 971ostatní plocha k.ú.Olomouc – město parc.č. výměra (m2 ) kultura 75 483 75/1 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 75/94 304 ostatní plocha, ostatní komunikace 453 643 ostatní plocha, jiná plocha 137 352 105/2 ostatní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/32 625 ostatní plocha, ostatní komunikace 105/74 282 ostatní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/77 150 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/78 3 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/80 24 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 108/81 202 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/82 17 878 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/83 368 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/84 782 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/85 400 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/86 121 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/87 22 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/88 231 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 105/90 3 834 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 150/3 1 291 ostatní plocha, ostatní komunikace 2 847 264/8 zahrada 284/2 516 ostatní plocha, ostatní komunikace 404 481 ostatní plocha, ostatní komunikace 435 576 ostatní plocha, jiná plocha 454 796 ostatní plocha, jiná plocha 468 1 286 ostatní plocha, jiná plocha 469 31 ostatní plocha, jiná plocha 470 266 ostatní plocha, jiná plocha 64/6 54 zahrada 98/4 38 228 ostatní plocha, ostatní veřejná zeleň 99/1 22 044 ostaní plocha, ostatní veřejná zeleň 1 791 99/19 ostatní plocha,ostatní komunikace 99/20 1 640 ostatní plocha, jiná plocha 127 836 ostatní plocha, ostatní veřejná zeleň 29 434 95/1 ostatní plocha 95/21 551 vodní plocha 95/22 945 vodní plocha 34 900 102/3 ostatní plocha, ostatní veřejná zeleň 102/13 6 283 zahrada 102/15 422 zahrada 480 296 ostatní plocha 1383 98 zastavěná plocha, nádvoří 9 365 87/2 ostatní plocha 87/29 815 ostatní plocha 471 726 ostatní plocha
Zdroj: Štěpánková Jítka, 2012
48
umístění Park – Čechovy sady umístění Park – Čechovy sady vstupní komunikace ul.Švernova – Čechovy sady základy pavilonu – Čechovy sady Park – Smetanovy sady vchod do parku z ul.Vídeňská – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady Smetanovy sady – vchod z ul.U botanické zahrady Park – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady u vyhořelého pavilonu Park – Smetanovy sady u vyhořelého pavilonu Park – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady u vyhořelého pavilonu Park – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady – u pavilonu ,,H“ Park – Smetanovy sady – u pavilonu ,,H“ Park – Smetanovy sady (pod mosty) zelená plocha před parkem – ul.Havlíčkova plocha mezi pav. ,,A“ a domy ul.Wolkerova komunikace ul.Zamenhofova – Smetanovy sady cesta do parku z ul. Polská – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady u vyhořelého pavilonu Park – Smetanovy sady (pod mosty) plocha po vyhořelém pavilonu – Smetanovy sady plocha po vyhořelém pavilonu – Smetanovy sady Park – Smetanovy sady Bezručovy sady – hradby – parkán Park – Bezručovy sady Park – Bezručovy sady Park – Bezručovy sady Park – Bezručovy sady Park – Bezručovy sady Rozarium Rozarium – vodní plocha Rozarium – vodní plocha Botanická zahrada Rozarium, Botanikcá zahrada – hradby Rozarium – zahrada u domu č.p. 470 Botanikcá zahrada – u lávky z Bezruč.Sadů WC v Botanické zahradě parčík pod Dómem parčík pod Dómem parčík pod Dómem
7 Finanční záležitosti v oblasti Ošetření dřevin v historických parcích v Olomouci
Obr. 4 Ošetření dřevin v historických parcích V Olomouci (Foto: J.Gazdík, 9.4.2012) 49
8 Vstup do Botanické zahrady a Rozária
Obr. 5 Vstupní prostor do Botanické zahrady a Rozária (Foto: J.Gazdík, 16.4.2012) 9 Pohled z Rozária na budovu Přírodovědecké fakulty UP Olomouc
Obr. 6 Pohled z Rozária na PřF UP Olomouc (Foto: J.Gazdík, 18.4.2012)
50
