UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
Jan Roza
ANALÝZA VYBRANÝCH REALIZAČNÍCH PŘEDPOKLADŮ CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ TRUTNOV
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Pavel Klapka, Ph.D.
OLOMOUC 2010
1
2
3
Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu a zdroje. Trutnov, 11. května 2010 Podpis …………………………………..
4
Děkuji vedoucímu práce Mgr. Pavlu Klapkovi, Ph.D za jeho veškeré rady a pomoc při zpracovávání zadaného tématu. 5
OBSAH: OBSAH.............................................................................................................................6 ABSTRAKT A KLÍČOVÁ SLOVA..............................................................................8 1.
ÚVOD A CÍLE PRÁCE..........................................................................................9
2.
METODIKA PRÁCE............................................................................................10
3.
TEORETICKO – METODOLOGICKÉ POZADÍ............................................10 3.1 GEOGRAFIE CESTOVNÍHO RUCHU.......................................................................................10 3.1.1 Dělení cestovního ruchu...............................................................................11 3.2 DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU...........................................................................................13 3.3 GEOGRAFOVÉ CESTOVNÍHO RUCHU A GEOGRAFICKÁ PRACOVIŠTĚ.......................13
4.
VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ.............................................................14 4.1 DOSTUPNOST TRUTNOVA................................................................................................14 4.2 CHARAKTERISTIKA TRUTNOVA....................................................................................16
5.
FYZICKO – GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ....................16 5.1 GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ.............................................................................................17 5.2 GEOLOGICKÉ POMĚRY............................................................................................................17 5.3 KLIMATICKÉ POMĚRY............................................................................................................17 5.4 HYDROLOGICKÉ POMĚRY......................................................................................................18
6.
SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ................................19
5.1 HISTORIE MĚSTA A CESTOVNÍHO RUCHU.........................................................................19 6.2 TRUTNOV DNES.........................................................................................................................20
6
7.
MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ......29 7.1 UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU..................................................................29 7.1.1 Ubytovací zařízení v Trutnově......................................................................34 7.2 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU................................................................43 7.2.1 Stravovací zařízení v Trutnově.....................................................................48
8.
ZÁVĚR...................................................................................................................53
SUMMARY....................................................................................................................53 POUŽITÉ ZDROJE......................................................................................................54 SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................55
7
ABSTRAKT A KLÍČOVÁ SLOVA Abstrakt Město Trutnov je významným střediskem cestovního ruchu v severovýchodní části České republiky, jež dal za vznik mnoha ubytovacím a restauračním zařízením. Podrobnější analýzou těchto zařízení si můžeme udělat obrázek o tom, kde a jak je město turisticky využíváno a vytíženo. Rekreační potenciál je v mnohých částech města velice využíván, ale stále najdeme i místa, kde je potenciál vysoký, ale ubytovací a stravovací služby žádné, nebo ve velice malé míře. V těchto místech by mohly vznikat nová ubytovací a stravovací zařízení, která by jistě pomohla k dalšímu rozvoji cestovního ruchu ve městě. Klíčová slova: Trutnov, realizační předpoklady, analýza Abstract The town of Trutnov is an important centre of tourism in the northeastern part of the Czech Republic. Therefore, many acommodation and dining facilities can be found there. We can image the town’s utilization rate and its touristic importance through a more detailed analysis of these facilities. The recreation potential of Trutnov is utilized in many parts of it, but still we can find some places with high potencial, where neither acommodation nor dining services are set up. These places are the ones which could be henceforth utilized and become locations of new acommodation and dining facilities. Key words: Trutnov, realisation prerequisites, analysis
8
1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE Zkoumané
území
se
nachází
v severovýchodní
části
České
republiky
v Královéhradeckém kraji v okrese Trutnov. Okres Trutnov sousedí celkem se čtyřmi dalšími okresy; na jihu s okresem Hradec Králové, na východě s okresem Náchod, na západě s okresy Jičín a Semilami v Libereckém kraji. Severní hranici okresu tvoří státní hranice s Polskou republikou. Podhorské pásmo, které se rozprostírá ve větší části okresu, postupně na severu přechází v horský masiv Krkonoše. Město Trutnov je druhým největším městem v Královéhradeckém kraji a největším městem v podhorské části Krkonoš. Turisté cestující do východní části našeho nejvyššího pohoří automobily, vlaky, či autobusy, se takřka bez výjimky zastaví nebo alespoň projedou Trutnovem. Možná i z tohoto důvodu dostalo město přezdívku brána do Krkonoš. Cestovní ruch má na město jistě značný vliv, proto stojí za to, aby byl podrobněji analyzován. Hlavním cílem bakalářské práce je prostorová analýza realizačních předpokladů cestovního ruchu ve městě Trutnově, do nichž spadají komunikační předpoklady, které zkoumají dopravní síť a dopravní prostředky, ubytování, stravování, sportovní a rekreační zařízení, kulturní a společenská zařízení, obchodní služby a ostatní infrastruktura. Jednodušeji můžeme rozdělit realizační předpoklady na dopravní předpoklady a předpoklady materiálně technické základny. Vhodné lokalizační předpoklady dávají za vznik realizačním předpokladům a jsou jim rovnocenné stejně jako selektivním předpokladům. Tato práce je zaměřena pouze na ubytovací a stravovací zařízení. Protože však jsou ubytovací a stravovací zařízení spojena s obyvatelstvem v Trutnově, zvolil jsem si jako vedlejší cíl i obecnou charakteristiku města Trutnova po fyzicko-geografické a socioekonomické stránce. Tyto cíle se budou volně prolínat s hlavním cílem práce.
9
2. METODIKA PRÁCE Základní použitou metodou k získání potřebných informací bylo studium literatury. Jednalo se především o odbornou literaturu zabývající se cestovním ruchem. Nemalý podíl zdroje dat a informací byly i internetové stránky, především stránky Českého statistického úřadu. Dalším důležitým zdrojem informací byly i mapové podklady, díky nimž mohly být sestrojeny grafy a kartogramy v této práci. Jedná se především o podkladové mapy s územním členěním města. V neposlední řadě ke zhotovení práce bylo nutné i zpracování dotazníkového šetření ve všech ubytovacích a pohostinských zařízení ve městě většinou ve formě osobního rozhovoru s majitelem podniku, nebo s jeho zaměstnanci. V podstatě jen u ubytovacích zařízení výjimečně postačil rozhovor po telefonu. Až na menší problém se získáváním podkladových map nenastal žádný problém u prvních dvou zmíněných metod. U třetí metody (dotazníkového šetření) se vyskytlo pár problémů. Největším z nich byly asi sezónní podniky, které fungují spíše v létě, proto nebylo možné z nich získat potřebné informace. Dalším problémem byly často komunikační bariéry (asijská bistra), nebo celková neochota a ostýchavost majitelů a zaměstnanců podniků při získávání potřebných dat. Celá práce byla zpracována v textovém editoru Microsoft Word 2003. Tabulky a grafy byly zhotoveny v tabulkovém editoru Microsoft Excel 2003. Kartogramy byly zhotoveny v programu ArcGIS 9.3, kde jako podkladové materiály posloužily mapy územních jednotek v shapefile formátu (.shp). 3. TEORETICKO-METODOLOGICKÉ POZADÍ 3.1 Geografie cestovního ruchu Význam cestovního ruchu je veliký a působí na celou společnost i na jednotlivce. Jeho jednotlivé charakteristiky lze shrnout následovně: podílí se na rozvoji osobnosti, slouží k účelnému využití volného času, pomáhá utvářet životní styl lidí, slouží k poznání a k získání jazykových znalostí, je prostředkem vzdělání a výchovy lidí, má relaxační působení a ekonomický přínos. (FRANCOVÁ 2003)
10
Cestovní ruch nemá jen výhody, ale jako i své negativní stránky. Cestování přináší celou řadu problémů, které můžeme označit za sociálně nežádoucí. Ve více či méně častých případech mohou být cesty zaměřeny za levnějším získání alkoholu a drog. Cestovní ruch taktéž může rozvíjet hazardní hry či prostituci. Příkladem mohou být některé naše známé silniční tahy, kde se pohybuje velké množství turistů a dochází zde k větší či menší koncentraci těchto problémů. Další problémy nemusí být již společenské, ale také přírodní a kulturní. Může docházet ke změnám úrovně znečištění životního prostředí, změnám charakteru přírodního prostředí vlivem necitelné zástavby a nakonec jsou to zvýšené náklady na ochranu kulturních a historických památek. 3.1.1 Dělení cestovního ruchu Cestovní ruch má mnoho forem a můžeme ho dle převládající činnosti jeho účastníků rozdělit následovně: •
rekreační cestovní ruch
Je nejčastější formou cestovního ruchu, spojený většinou s pobytem na jednom místě. Cílem těchto pobytů je regenerace fyzických i duševních sil. Součástí těchto pobytů bývají různé sportovní, kulturní a jiné aktivity. •
poznávací cestovní ruch
Cílem účastníků cestovního ruchu je poznávání přírody, sídelních systémů, historie, kultury, techniky. Tato forma cestovního ruchu může přispívat i k rozšiřování znalostí, zkušeností a obzorů. •
kulturní cestovní ruch
Tato forma cestovního ruchu je zaměřena na celkové kulturní vyžití účastníků cestovního ruchu. Turisté se tak zajímají i o folklór, lidové tradice, architekturu, umělecké památky a kulturní akce, jakými jsou např. festivaly, koncerty, výstavy, představení apod. •
sportovně-turistický cestovní ruch
11
Aktivitami účastníků cestovního ruchu jsou různé sportovní činnosti. V tomto případě se může jednat o turistiku, individuální a kolektivní sporty, vysokohorskou turistiku, horolezectví, vodní a zimní sporty, cykloturistiku a jiné. •
léčebný cestovní ruch
Většinou formou lázní. Jedná se o prevenci a léčení chorob, léčení úrazů, regenerace organismu. Většinou je tato forma cestovního ruchu spojena s kulturním poznáváním místa pobytu zúčastněného. •
specifické formy cestovního ruchu
Jedná se již o velice specifické a různorodé formy cestovního ruchu. Může jím být například návštěva různých sportovních akcí, např. mistrovství světa, olympiády apod. Taktéž je to mototuristika nebo kongresový cestovní ruch. Cestovní ruch můžeme dělit i dle jeho základních forem následovně: •
městský cestovní ruch (kulturně poznávací)
•
letní rekreace a turistika u vody
•
zimní sporty a rekreace
•
lázeňský cestovní ruch
•
kongresový a veletržní cestovní ruch
•
vinařský cestovní ruch
•
cykloturistika
•
agroturistika
•
lovecký cestovní ruch
•
mototuristický cestovní ruch
•
incentivní (motivační) cestovní ruch
•
průmyslový cestovní ruch
12
3.2 Definice cestovního ruchu Definic cestovního ruchu je k dispozici mnoho a každá jej definuje jinak. Společné u nich vždy je, že se jedná o různé aktivity osob, které se pohybují v prostoru a čase. Uveďme si některé z nich: TOUŠEK et al. (2008) definují cestovní ruch jako „souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývající v těchto místech po dobu ne delší než jeden rok, za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem“. Další možnou variantou je definice od MARIOTA (1983), který uvádí definici cestovního ruchu C. Kaspara jako „komplex vztahů a jevů vznikajících při cestách a pobytu osob, pro které místo jejich pobytu není místem jejich stálého bydliště ani pracoviště“. Nakonec to může být i následující definice: „Geografie cestovního ruchu je obor zabývající se studiem zákonitostí prostorových vztahů mezi cestovním ruchem a rekreací na straně jedné a krajinou sférou na straně druhé, zákonitostmi a faktickým rozmístěním cestovního ruchu v oblasti různé prostorové hierarchie, dále studiem lokalizačních, selektivních a realizačních faktorů podmínek rozvoje cestovního ruchu (příroda, historie, životní úroveň, urbanizace, životní prostředí, infrastruktura apod.). Geografie cestovního ruchu se také zabývá analýzou vlivu cestovního ruchu na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství v oblasti jeho realizace, vyhodnocuje oblasti z hlediska možných a vhodných forem cestovního ruchu s ohledem na přírodní, kulturní, společenské podmínky, ochranu životního prostředí, ekonomický rozvoj“. (TOUŠEK et. al. 2008) 3.3 Geografové cestovního ruchu a geografická pracoviště Mezi významné a hlavní geografy cestovního ruchu v České republice můžeme zařadit mnoho jmen. Nejvýznamnějším geografickým pracovištěm, které zkoumá oblast cestovního ruchu, můžeme označit Geografický ústav ČSAV v Brně. Většina nejvýznamnějších prací tamního ústavu je spojena se jménem Jiří Vystoupil. V našich podmínkách neměla a nemá geografie cestovního ruchu na vysokých školách svou vlastní katedru. Vždy je zvlášť vyučována jako speciální předmět na jednotlivých katedrách geografie - na přírodovědeckých fakultách univerzity Karlovy v Praze (V. Gardavský, M. Pásková a další), Masarykovy univerzity v Brně (S. Řehák a další), Palackého univerzity v Olomouci (S. Šprincová a další) a dalších univerzitách např. v Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích. 13
Mezi významná negeografická pracoviště patří Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra regionální ekonomie a správy, ESF Masarykovy univerzity v Brně. Mezi další negeografická pracoviště v České republice můžeme zařadit Podnikatelskou fakultu v Karviné, Katedru cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, Katedru rekreologie a cestovního ruchu Univerzity Hradec Králové, Katedru cestovního ruchu Jihočeské univerzity v Táboře a taktéž soukromé školy jako například Vysokou školu hotelovou v Praze a Vysokou školu obchodní v Praze. 4. VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ 4.1 Dostupnost Trutnova Pokud do Trutnova cestujeme směrem ze Slezska a Moravy, nejspíše se nevyhneme trase přes krajské a okresní město Hradec Králové. Z něj trasa cesty pokračuje po silnici I. třídy č. 31 do Jaroměře. Dále po silnici I. třídy č. 37 se dostaneme až do Trutnova. Alternativní trasou z východní části republiky by mohla být cesta přes Náchod a poté po silnici I. třídy č. 14 do Trutnova. Přijíždíme-li ze západní části republiky, možností příjezdu je více. Může to být výše popsaná cesta přes Hradec Králové, nebo cesta přes Mladou Boleslav a Jičín, pokračující po silnici I. třídy č. 16 až do Trutnova. Ze severu od Liberce je to příjezd přes Vrchlabí až do Trutnova po silnici I. třídy č. 14. Turisté z Polské republiky nejčastěji přijíždí z hraničního přechodu Královec, popřípadě Harrachov.
14
Obr. 1: Poloha a dostupnost Trutnova v rámci České republiky
(Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/, vlastní úpravy) 15
4.2 Charakteristika Trutnova Přibližně 44 % rozlohy okresu tvoří zemědělská půda. Z těchto 44 % tvoří více než polovinu (přibližně 55 %) orná půda a přibližně 40 % tvoří trvale zastavěné plochy. Přibližně 47 % celkové plochy okresu tvoří trvale zalesněná území, což je nejvíce v celém kraji. Nejvíce zalesněných ploch se nachází v oblasti Krkonoš. Celková
rozloha
okresu
činí
1 147
km2
a
tím
je
největším okresem
v Královéhradeckém kraji. S přibližně 121 000 obyvateli je po Hradci Králové druhým nejlidnatějším okresem v kraji. 1 Okres Trutnov má naopak nejméně obcí v kraji a to 75, což může být způsobeno tvarem reliéfu, ale i tím, že, do okresu Trutnov zasahuje národní park. Z těchto obcí má celkově 12 statut města. Město Trutnov mělo k 31. 12. 2008 celkově 31 039 obyvatel a tím se stává po Hradci Králové druhým největším městem v Královéhradeckém kraji. Hustota obyvatel činí 105 obyvatel na km2. Okres Trutnov má tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí) a celkem sedm správních obvodů pověřených obecních úřadů (Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Hostinné, Svoboda nad Úpou, Úpice, Vrchlabí a Žacléř). V členění dle odvětvové činnosti zaujímaly z celkového počtu necelých 14 procent podniky zabývající se průmyslem, 13,6 % tvořily stavební podniky, 7,2 % zemědělské podniky, ale nejvíce, 33,9 %, podniky zabývající se obchodem, ubytováním a stravováním. 5. FYZICKO – GEOGRAFICKÁ CHAREKTERISTIKA ÚZEMÍ Přírodní zdroje a podmínky jsou základním faktorem rozvoje rekreačních procesů. Svojí kvalitou ovlivňují cestovní ruch pozitivně či negativně. Hlavní aspekty ovlivňující cestovní ruch jsou reliéf, klimatické poměry, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo. Vzájemné působení těchto faktorů dává za vznik rekreačním procesům.
1
Data z roku 2008
16
5.1 Geomorfologické členění Vzhledem
k nepřítomnosti
melafyrových
těles
charakterizuje
Trutnovskou
pahorkatinu měkčí reliéf denudačních a strukturních plošin a mírně i příkře skloněných denudačních a údolních svahů. V nejvyšší poloze se nachází povrch pahorkatiny v severní části při úpatí Krkonoš (kolem 550 m n. m.), odkud se směrem k jihu a jihovýchodu na meziúdolních plošinách postupně snižuje až na 450 m n. m. I pro tuto oblast Podkrkonošské pahorkatiny je typická pravoúhlá údolní síť. Labe a Úpa protékají místy kaňonovitými údolními úseky s poměrně vzácnými relikty pleistocénních akumulačních tvarů. (DEMEK et al. 1965) Celá krajina má značně členitý charakter. Směrem k jihu se ráz krajiny mění v pahorkatinu. Hornatost je značná i na východní části okresu kolem Žacléře a Radvanic. Nejvýznamnější hřbety jsou Rýchory, Jestřebí hory a Vraní hory. Nejníže položené místo okresu se nachází v katastru obce Kuks v povodí řeky Labe s 263 m n. m. 5.2 Geologické poměry Trutnovská pahorkatina je okrsek ve východní části Podkrkonošské pahorkatiny se 196,12 km2. Tato členitá pahorkatina je tvořena permskými pískovci, arkónami, slepenci, prachovci a jílovci, aleuropelity většinou červeného zbarvení, vzácně cenomanskými křemennými pískovci a turonskými spongilitickými prachovci, slínovci a pískovci. 5.3 Klimatické poměry Dle E. Quitta (1971) se zkoumané území řadí do mírně teplé oblasti (MT 3). Tato oblast se vyznačuje krátkým létem, mírně až mírně chladným, suchým až mírně suchým. Přechodné období normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu v letech 1961 – 1990 činila 8,5 °C. Nejchladnějším měsícem byl leden s průměrnými – 2,1 °C. Nejteplejším měsícem byl srpen s průměrnými 18,1 °C. Průměrný úhrn srážek za rok v tomto období činil 616,8 mm. 17
Nejdeštivějším měsícem bylo září s průměrem 83,1 mm. Nejsušším měsícem byl únor s průměrnými 31,8 mm srážek. Průměrná délka trvání slunečního svitu v letech 1961 – 1990 činila 1621,8 hodin. Nejdéle trvající sluneční svit byl v měsíci srpen a to 216,9 hodin. Nejméně slunečního svitu bylo v měsíci prosinec a to 42,5 hodin. 2 5.4 Hydrologické poměry Pro oblast Trutnovska je nejvýznamnější řeka Úpa. Pramení 1,5 km od Studniční hory ve výšce 1432 m n. m., ústí zleva do Labe v Jaroměři v 250 m n. m. Plocha povodí je 513, 1 km2, délka toku je 78,7 km a průměrný průtok u ústí činí 6,99 m3 . s-1. Horní tok leží v Krkonoších a nad Trutnovem přitéká Úpa do Krkonošského podhůří, kde protéká Podkrkonošskou pahorkatinou a Zvičinsko-kocléřovským hřbetem a ústí v nejsevernějším výběžku Pardubické kotliny. V Trutnově v Horním Starém Městě na řece leží hydrologická stanice. (J. KESTŘÁNEK et al., 1984) Ve vodáckém období je řeka Úpa využívána vodáky. Z téměř 79 km řeky Úpy je 73 km pro vodáky sjízdných. Obtížnost řeky je na různých úsecích proměnlivá (viz tabulka níže). Tab. 1: Obtížnost řeky Úpy horní střední střední dolní
Úsek Pec pod Sněžkou - Svoboda nad Úpou Svoboda nad Úpou - Trutnov Trutnov - Ratibořice Ratibořice - ústí do Labe
Říční km 72,6 - 59,8 59,8 - 49,0 49,0 - 17,1 17,1 - 0,0
Obtížnost WW II - III WW I - II ZWC - WW I ZWC
(Zdroj: http://www.raft.cz/cechy/upa.aspx?ID_reky=20) Díky národnímu parku, kterým řeka protéká, je však bez povolení správy KRNAP sjezd řeky v úseku Pec pod Sněžkou – Mladé Buky zakázán. Na řece se jezdí na raftech nebo otevřených lodích. Dalšími menšími toky jsou Malá Úpa, Malé Labe, Ličná, Pilníkovský potok.
2
Data byla brána z meteorologické stanice v Hradci Králové.
18
6. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 6.1 Historie města a cestovního ruchu Koncem 12. století vznikla v dnešních místech Horního Starého Města menší slovanská osada s názvem Úpa. Časté záplavy však donutily přemístění obyvatelstva na výhodnější místo, a to do míst dnešního Trutnova. Původní název Úpa se neujal a městu se začalo nazývat Trautenau. Hlavní osídlování oblasti přišlo během tzv. velké kolonizace po roce 1250. Dle nejstarších záznamů se počátky města datují k roku 1260. Od roku 1334 až do roku 1599 patřil Trutnov českým královnám a stal se tak královským věnným městem. 15. května 1421 bylo město dobyto husity v čele s Janem Žižkou a stalo se tak významným spojencem husitů. Další dobytí a vypálení města přišlo v roce 1642, kdy bylo město zpustošeno Švédy. Dalšími milníky byla i povstání Čechů a Němců v roce 1775 proti feudálnímu útlaku. Vyvrcholením sporů mezi Rakouskem a Pruskem se stala bitva u Trutnova v roce 1866, jež má i do dnešní doby značný vliv na cestovní ruch. V čele rakouského vojska stál generál Gablenz proti pruskému generálu Boninovi. S obrovskými ztrátami nakonec bitvu vyhrála rakouská vojska. Tento incident dodnes připomíná ve městě i v jeho okolí značné množství prostých i nákladných pomníků. Naučná stezka po městě a jeho okolí tuto událost připomíná všem zájemcům o místní historii. Významnější vývoj cestovního ruchu však nastal kolem druhé poloviny 19. století. V tomto období se ve městě začalo budovat velké množství hospod, hotelů, kulturních zařízení a jiných podniků doprovázejících cestovní ruch. V roce 1900 bylo uváděno již 78 fungujících hospod ve městě. Ve 2. polovině 19. století se stal alkoholismus společenským zlem. Několikahodinové vysedávání v hospodách a nadměrné pití (i doma) poměrně levné kořalky se stalo zhoubou města. Důkazy o tomto neduhu podává i trutnovský statistik Singer: „Podává skutečnost, že ve velkém průmyslovém městě Liberci, kde jsou lepší mzdy, je počet kořalen jen o čtvrtinu vyšší, než ve městě Trutnově s jeho špatnými mzdami, ačkoliv v prvním městě bydlí asi 20 000 obyvatel, zatímco v Trutnově 12 000. A nejen prostý výčet výčepů, ale také množství spotřebovaného alkoholu vyjadřuje rozdíl mezi oběma městy: v Trutnově připadlo v letech 1881 -1883 v průměru 15,2 l alkoholu na hlavu, zatímco v Liberci ve stejném období činila spotřeba alkoholu na hlavu jen 7,5 l, tedy méně než polovinu “. (JUST, HYBNER 1991)
19
Vysoký počet hostinců a hospod, výčepů a vináren (v roce 1907 jich bylo 73) neklesl ani po 1. světové válce. V roce 1935 jich uvádí ročenka společenstva hostinských v samotném Trutnově (bez Poříčí a Horního Starého Města) 78. Ty největší z nich byly vybaveny piánem, orchestriónem, kulečníkem i kuželnou. K nejpřednějším hotelům ve městě patřily před 2. světovou válkou Zippel (bývalá Varšava), Gaber (dřívější Město Hamburg v Barvířské ulici), Schimek (na Kostelním podloubí), Zippel depandance, vedlejší budova hotelu ve Spojenecké ulici (bývalá Moskva) a Radio v Novodvorské ulici (pozn. fungující dodnes). Ubytování nabízelo v Trutnově osm hotelů a 4 hostince s 262 lůžky. (JUST, HYBNER 1991) Významná je i budova bývalého hotelu Union (dnešní budova okresního soudu) v blízkosti hlavního nádraží. Roku 1874 byl tento hotel postaven a majitelem se stal dřívější starosta dr. Porák. Tento starosta se snažil spojit obě trutnovské národnosti, Čechy a Němce, což je vidět i v samotném názvu hotelu Union (Spojení, Jednota). Během historie tohoto hotelu se zde uskutečnilo mnoho kulturních akcí jako například koncert Kmochovy hudby nebo dalších 31 ochotnických představení. V roce 1888 se stal hotel poštovním úřadem, dále pak obchodní školou, provizorní věznicí, německým krajským soudem, kasárnami, českým gymnáziem a nakonec soudem. Dalším významným hotelem býval hotel Bílý kůň (bývalý hotel Varšava). Jeho majitelem se stal Julius Zippel. V roce 1833 zde byl dokonce ubytován i ruský car Mikuláš I. Tento bývalý hotel ve své historii ubytoval mnoho velkoobchodníků z celého světa, hlavně obchodníky se lnem. V levém dolním rohu náměstí dříve fungoval i poslední významný hotel Trutnova, hotel Modrá Hvězda. Do tohoto hotelu, ale zároveň i hostince chodíval i trutnovský básník Uffo Horn, jehož rodný dům stojí hned přes ulici. Většina těchto hotelů v dnešní době již nefunguje. Nyní jsou na jejich místě zbudovány různé obchody, prodejny či jiná zařízení. 6.2 Trutnov dnes Koncem 19. a začátkem 20. století patřilo české obyvatelstvo k minoritní částí města. Většinovou část obyvatel tvořili Němci. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a národnostní složení se značně změnilo. V současné době je česká národnost majoritní a ostatní nemají až tak velký podíl
20
Tab. 2: Národnostní složení obyvatelstva v roce 2001
Národnost
Obyvatelstvo celkem česká moravská slezská slovenská romská polská německá ukrajinská vietnamská
31997 29807 26 2 659 39 198 429 30 39
(Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001. Základní informace o obcích) Z tabulky můžeme vidět, že 93% populace města tvoří Češi. S velikým odstupem následuje slovenská národnost s 659 obyvateli a s 429 obyvateli tvoří druhou nejpočetnější menšinu Němci. Nejmenší podíl ve městě mají Slezané a Moravané. Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v Trutnově a jeho městských částech Obec, část obce Trutnov 1. Adamov 2. Babí 3. Bohuslavice 4. Bojiště 5. Dolní Předměstí 6. Dolní Staré Město 7. Horní Předměstí 8. Horní Staré Město 9. Kryblice 10. Lhota 11. Libeč 12. Nový Rokytník 13. Oblanov 14. Poříčí 15. Starý Rokytník 16. Střední Předměstí 17. Střítěž 18. Studenec 19. Vnitřní Město 20. Volanov 21. Voletiny
1921 1930 1869 1880 1890 1900 1910 18 289 22 391 25 407 27 561 29 786 26 412 28 329 x x x x x x x 758 702 667 672 610 516 533 418 427 438 563 705 529 533 471 458 512 464 542 423 459 1 137 1 825 x 2 172 2 419 x 2 118 768 1 259 1 543 1 632 1 632 1 333 1 335 966 1 393 x 2 859 2 923 x 3 805 2 155 3 045 3 970 3 749 3 882 3 165 3 347 609 929 x 1 525 1 948 x 2 002 709 697 692 658 631 551 583 450 448 438 472 717 623 738 78 68 71 72 62 51 52 227 232 221 190 181 162 148 1 762 1 957 2 296 3 219 3 600 3 239 3 498 1 061 1 058 941 942 873 785 754 1 643 2 569 x 3 761 4 346 x 4 509 259 257 224 188 209 201 176 368 348 315 301 259 222 231 2 703 2 820 11 235 2 378 2 296 12 828 1 695 480 480 506 512 545 504 474 1 297 1 421 1 338 1 232 1 409 1 280 1 339
21
Tab. 3: Vývoj obyvatelstva v Trutnově a jeho městských částech - pokračování Obec, část obce Trutnov 1. Adamov 2. Babí 3. Bohuslavice 4. Bojiště 5. Dolní Předměstí 6. Dolní Staré Město 7. Horní Předměstí 8. Horní Staré Město 9. Kryblice 10. Lhota 11. Libeč 12. Nový Rokytník 13. Oblanov 14. Poříčí 15. Starý Rokytník 16. Střední Předměstí 17. Střítěž 18. Studenec 19. Vnitřní Město 20. Volanov 21. Voletiny
1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010 3 21 030 25 214 26 046 29 506 31 999 31 997 31 109 x x 92 133 103 112 93 193 186 164 131 90 99 112 312 325 213 142 145 127 126 242 203 167 161 182 205 261 x x x 3 524 3 121 2 895 2 654 533 656 508 443 299 305 359 x x x 5 305 4 543 4 431 4 062 2 399 2 762 2 578 3 585 8 229 9 191 8 633 x x x 3 909 3 625 3 351 3 102 259 219 175 166 137 147 160 400 541 470 361 277 296 286 23 23 22 15 33 37 42 91 61 50 59 50 52 84 2 638 2 837 2 691 2 338 2 066 2 103 2 035 463 370 350 290 293 298 319 x x x 7 150 7 215 6 798 94 120 123 108 106 103 107 6 353 122 88 111 87 92 81 105 12 114 15 922 17 552 819 688 603 1 297 408 360 368 355 325 361 500 713 538 427 427 383 398 432
(Zdroj: Český statistický úřad, Historický lexikon obcí) Obr. 2: Dlouhodobý vývoj obyvatelstva v okrese Trutnov a ve městě Trutnov
(Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001)
3
Data k 19.03.2010
22
Z dlouhodobého vývoje obyvatel můžeme vysledovat, že od roku 1869 do roku 2010 populace v Trutnově stoupá. Nyní je městská část Horní Staré Město nejpočetnější městská část. Obec Adamov se stala městskou částí Trutnova 15. května 2001, proto se v letech 1970, 1980 a 1991 musí počet obyvatel této městské části odečíst od celkového počtu obyvatel ve městě. V období mezi oběma světovými válkami můžeme pozorovat značný pokles populace, zejména po 2. sv. válce. Dá se říci, že od roku 1991 počet obyvatel města stagnuje. V letech 1890, 1921, 1950, 1961 a 1970 byla data ze sčítání občanů v městských částech Dolní Předměstí, Horní Předměstí, Kryblice a Střední Předměstí sloučena a přidána dohromady do městské části Vnitřní Město. Stagnující trend vývoje počtu obyvatel můžeme pozorovat i v celém okrese Trutnov. Od roku 1961 až 2001 můžeme pozorovat takřka stálý počet obyvatel, pohybující se kolem 122 tisíc. Tab. 4: Věkové složení obyvatel v Trutnově rok
4
věková skupina v %
obyvatelstvo celkem
celkem 0-14
15-64
muži 65+
0-14
15-64
ženy 65+
0-14
15-64
65+
2004
31 239
14,9
72,7
12,4
16,3
73,9
9,8
13,6
71,6
14,9
2005
31 195
14,6
72,8
12,6
16,0
74,1
9,9
13,3
71,6
15,1
2006
31 109
14,5
72,4
13,1
7,6
35,6
5,0
6,9
36,8
8,1
2007
30 993
14,3
72,4
13,3
7,4
35,7
5,1
6,9
36,7
8,2
2008
31 039
14,2
71,9
13,9
7,4
35,6
5,3
6,8
36,3
8,6
(Zdroj: Český statistický úřad, Královéhradecký kraj)
Od roku 2004 se počet obyvatel města mírně snižuje, ale od roku 2008 je zaznamenán menší nárůst obyvatel. Celkový trend stárnutí populace a klesání počtu obyvatel ve věku 0-14 let je znatelný i v Trutnově. V rámci součtu všech obyvatel se pozvolna zmenšuje populace lidí ve věku 0-14 let a naopak mírný nárůst pozorujeme u populace 65 a více let. Lze také pozorovat vyšší průměrný věk žen oproti mužům. V letech 2004 a 2005 činil rozdíl mužů a žen ve věku 65 a více let až 5 %. Roky 2006, 2007 a 2008 činil rozdíl přibližně 3 %.
4
Data jsou k 31. prosinci
23
Tab. 5: Nezaměstnanost v Trutnově v daném období k 31. lednu rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
uchazeči o zaměstnání 1991 2570 3756 4601 3990 4962 5815 5 839 5 649 5 747 5 758 4 297 4 686 6 336
volná pracovní místa 1026 852 897 733 1154 839 643 421 489 710 939 1 469 648 297
míra nezaměstnanosti v % 3,2 4,1 6,4 7,5 6,3 8,2 9,4 9,9 8,7 8,5 8,7 6,3 7,0 9,7
(Zdroj: Integrovaný portál MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes) Nezaměstnanost během posledních 14 let stoupla z 3,2 % na 9,7 %, tj. nárůst o 6,5 %. Uchazečů o zaměstnání taktéž poměrně rychlým tempem přibývá. Zatímco v roce 1997 bylo evidováno 2 000 uchazečů o práci, v roce 2010 to pak bylo přibližně již 6 300 uchazečů, tj. rozdíl 4 300 uchazečů. Nejméně proměnné období z hlediska počtu uchazečů o zaměstnání byly roky 2003 – 2007. Naopak největší rozdíl byl mezi rokem 2009 a 2010. Volná pracovní místa se pohybují zhruba mezi hodnotou 400 – 900. Výraznější přebytek pracovních míst byl zaznamenán v roce 2008, kdy bylo evidováno zhruba 1 500 volných míst. Nejméně pracovních míst bylo o dva roky později v roce 2010, a to necelých 300 volných míst. Tab. 6: Struktura obyvatel dle náboženského vyznání v roce 2001 ČeskoObec Celkem Římsko- slovenská katolická husitská církev církev Trutnov 31 997 4 367 500
VĚŘÍCÍ Českobratrská církev evangelická 209
Pravoslavná církev 43
NEZJIŠBEZ TĚNÉ Svědci VYZNÁNÍ VYZNÁNÍ Jehovovi 112
23 380
2 723
(Zdroj: Český statistický úřad,, SLDB 2001. Základní informace o obcích) Většina obyvatel Trutnova (73 %) je bez vyznání. K Římskokatolické církvi se hlásí přibližně 13,6 % obyvatel. S 1,5 % tvoří Československá církev husitská druhou nejpočetnější náboženskou skupinu. 0,6 % populace se hlásí k Českobratrské církvi
24
evangelické, 0,4 % ke Svědkům Jehovovým a 0,1 % k Pravoslavné církvi. 8,5 % má jiné nebo nezjištěné vyznání. Tab. 7: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby nezjištěné odvětví
muži
Struktura v % ženy
celkem
muži
ženy
16 705
8 845
7 860
100,0
100,0
100,0
275 5 640 1 509
208 3 089 1 344
67 2 551 165
1,6 33,8 9,0
2,4 34,9 15,2
0,9 32,5 2,1
1 689 656
762 293
927 363
10,1 3,9
8,6 3,3
11,8 4,6
1 160 314
819 98
341 216
6,9 1,9
9,3 1,1
4,3 2,7
672
364
308
4,0
4,1
3,9
1 155
604
551
6,9
6,8
7,0
2 010 760 865
408 382 474
1 602 378 391
12,0 4,5 5,2
4,6 4,3 5,4
20,4 4,8 5,0
(Zdroj: Český statistický úřad, SLDB 2001. Základní údaje o vybraných městech okresu) Z celkového počtu 16 705 ekonomicky aktivních obyvatel je jich nejvíce soustředěno v průmyslu (33,8 %). Nejméně obyvatel je soustředěno v zemědělství, lesnictví a rybolovu, a to 1,6 %. V pohostinství a ubytování pracuje 3,9 % ekonomicky aktivních obyvatel. Celkový počet ekonomicky aktivních mužů (8 845) převažuje nad ženami (7 860), ale u pohostinství a ubytování je situace opačná.
25
Tab. 8: Ekonomická aktivita v jednotlivých městských částech v roce 2008
Adamov Babí Bohuslavice Bojiště Dolní Předměstí Dolní Staré Město Horní Předměstí Horní Staré Město Kryblice Lhota Libeč Nový Rokytník Oblanov Poříčí Starý Rokytník Střední Předměstí Střítěž Studenec Vnitřní Město Volanov Voletiny
58 58 55 111 1 624 159 2 144 4 920 1 715 73 132 12 27 1 018 157 3 617 55 51 321 189 207
12 18 6 17 424 19 360 871 290 12 15 1 3 123 20 598 9 16 56 34 26
7 8 20 4 31 66 19 3 2 2 22 12 41 10 8 3 10 7
37 23 34 48 649 82 856 2 218 664 28 77 5 8 496 82 1 471 17 31 121 95 107
ve službách
v průmyslu a stavebnictví
v zemědělství, lesnictví, rybolovu
vyjíždějící za prací
Část obce
celkem
Ekonomicky aktivní
18 27 15 52 853 66 1 180 2 409 938 28 48 5 14 393 56 1 936 26 11 186 82 73
(Zdroj: Český statistický úřad, Statistický lexikon obcí České republiky 2008) Z tabulky můžeme vyčíst, že nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel je v městské části Horní Staré Město. Tento jev je způsoben tím, že je to nejlidnatější (8 633 obyvatel) městská část Trutnova. Naopak nejméně ekonomicky aktivních obyvatel je v městské části Nový Rokytník, kde je k 19. březnu 2010 evidováno 42 obyvatel. Stejná prvenství panují v těchto městských částech i mezi obyvatelstvem pracujících ve službách tj. nejvíce pracujících (2 409) v Horním Starém Městě a nejméně (5) v Novém Rokytníku. Box 1: Definice ekonomicky aktivního obyvatelstva a definice služeb dle ČSÚ Český statistický úřad zahrnuje mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo všechny osoby, které při sčítání uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské
26
dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. U pracujících osob přitom nezáleželo na délce pracovního úvazku, charakteru ekonomické aktivity nebo druhu pracovního poměru. Služby zahrnují odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, pohostinství a ubytování, dopravu, pošty a telekomunikace, peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky, výzkum a vývoj, veřejnou správu, obranu a sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a ostatní veřejné a osobní služby. Tab. 9: Ekonomická aktivita v jednotlivých základních sídelních jednotkách v roce 2008
Adamov Babí Bezděkov Bohuslavice Bojiště Bukový les Červený kopec Česká čtvrť Debrné Dolní Předměstí Dolní Staré Město Horní Předměstí Horní Staré Město Horní Staré Město - sever Chmelnice Kouty Kryblice Kryblický les Křížový vrch Lhota Libeč Močidla Na nivách Nová Střítěž Nové Domky Nové Dvory Nové Voletiny
58 58 6 55 112 x 207 1452 x 799 157 1220 3176 1729 7 52 20 4 22 67 19 2 2 2 115 89 13
12 18 1 6 17 x 26 210 x 148 18 204 588 275 3 7 1 x 12 11 1 1 x x 17 5 9
x 7 x x 8 x 7 21 x 10 4 19 42 22 x x x 1 3 x x x x x 1 3 x
37 23 4 34 48 x 107 600 x 309 81 490 1383 826 1 21 8 x 10 24 10 1 1 2 58 34 4
ve službách
v průmyslu a stavebnictví
v zemědělství, lesnictví, rybolovu
vyjíždějící za prací
ZSJ
celkem
Ekonomicky aktivní
18 27 2 15 53 x 73 751 x 450 65 653 1608 797 6 22 12 3 1 26 7 1 1 x 56 46 9
27
Nové Voletiny - sever Nový Rokytník Oblanov Peklo Pod Poříčským hřbetem Pod Skalkou Poříčí Poříčský hřbet Rubínovice Starý Rokytník Střední Předměstí Střední Předměstí - sever Střítěž Studenec Šibeník Trutnov - střed Úpské Předměstí Vlčí jáma Volanov Voletiny Za tratí
115 9 27 15 x 67 703 a 24 133 1756 183 24 183 686 685 76 5 12 115 18
14 1 3 8 x 7 87 a 2 18 312 21 5 107 117 115 5 x 8 67 5
3 2 2 2 x 1 20 a 4 8 19 5 2 32 9 5 x x x 22 x
ve službách
v průmyslu a stavebnictví
v zemědělství, lesnictví, rybolovu
vyjíždějící za prací
ZSJ
celkem
Ekonomicky aktivní
67 3 8 9 x 28 352 a 15 67 729 94 13 92 274 274 36 1 7 62 3
41 4 14 4 x 20 269 a 5 51 922 65 8 46 389 379 26 x 4 28 15
(Zdroj: Český statistický úřad, Statistický lexikon obcí České republiky 2008) Z těchto celkových 48 základních sídelních jednotek (dále jen ZSJ) je nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel v ZSJ Horní Staré Město (3 176). Nejméně ekonomicky aktivních obyvatel (z trvale obydlených ZSJ) je v Nové Střítěži, Na nivách a na Močidlech (2). Základní sídelní jednotky Bukový les, Pod Poříčským hřbetem a Debrné nejsou trvale obydleny. Nejvíce obyvatel pracujících ve službách je taktéž v Horním Starém Městě. Na opačném konci žebříčku figuruje Nová Střítěž, kde z trvale obydlené oblasti nepracuje nikdo ve službách. Nejvyšší procentuelní zastoupení ve službách je v ZSJ Chmelnice a činí zhruba 86 %. Nejmenší procentuelní zastoupení obyvatel pracujících ve službách je zaznamenáno u ZSJ Křížový vrch, kde pracuje pouze 4,5 % obyvatel v tomto sektoru. Box 2: Zaniklá obec Debrné V ZSJ Debrné stála přibližně do roku 1970 stejnojmenná obec Debrné, občas nazývaná Debrný (německy Döberle). Tato obec byla za minulého režimu zcela
28
zničena, když bylo údolí obce, které slouží jako úložiště popílku z tepelné elektrárny Trutnov – Poříčí, zatopeno. Odkalovací nádrž Debrné je často nazývána jako Mrtvé jezero. První zmínka o obci Debrné pochází z roku 1260. Jde o nejstarší písemný záznam o městě Trutnov a okolních obcích. V dávné historii byla vesnice darována trutnovskému špitálu. Zdejší později pronajali Debrné trutnovské obci a roku 1580 jí panství nad špitálem a vesnicemi dědičně prodali proti jistému platu. V roce 1900 bylo v Debrném evidováno na 500 obyvatel. Roku 1929 celkem 362 obyvatel a 79 domů. Dnes už bývalou obec v Trutnově připomíná jen pár ruin domů, které stojí na svazích údolí, starý hřbitov, ke kterému vede zcela zarostlý kamenný mostek, pár zaniklých studní, stále stojící pohraniční opevnění Československé republiky a ruiny Gasthausu, Erbenovy restaurace v centru obce. Vše, co by mělo připomínat tuto zaniklou obec, bohužel chátrá, proto bývalá obec může působit dojmem města duchů. Turistům se proto doporučuje vyšší obezřetnost v této oblasti, hlavně z důvodu příliš mnoha nezajištěných studen a sklepů. 7. MATERIÁLNĚ - TECHNICKÁ ZÁKLADNA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Předpoklady cestovního ruchu materiálně technické základny můžeme členit na základní, doplňkové a speciální. Níže se budu zabývat pouze základními zařízeními, kam patří ubytovací a stravovací zařízení. 7.1 Ubytovací zařízení cestovního ruchu Ohniska rozvoje cestovního ruchu tvoří ubytovací zařízení. Jejich síť formuje podmínky pro cestovní ruch, který umožňuje účastníkům cestovního ruchu pobyt delší než jeden den. Rozmístění není v České republice rovnoměrné. Asi 60 % lůžkových kapacit se nachází v hlavních rekreačních oblastech české republiky. Patří sem většina horských středisek (např. právě Krkonoše) a střediska pobytu u vody (např. Lipno). Celkový počet ubytovacích zařízení v České republice je přibližně 14 000. Nejvyšší lůžkovou kapacitu poskytuje již tradičně hlavní město Praha. Kapacita ubytovacích zařízení ovlivňuje celkový objem cestovního ruchu. Celkový trend růstu kapacity zejména v hotelích je vidět v období 1960 až 1987, kdy počet lůžek v těchto zařízeních stoupl z necelých 50 tisíc na více než 100 tisíc a tento trend nadále pokračuje. Tento 29
fakt je spojen s vyššími nároky ubytovaných, kteří žádají vyšší kvalitu. Jsou tak upřednostňovány hotely a lepší penziony před ubytovacími hostinci a ubytovnami. FRANCOVÁ (2003) rozděluje jednotlivé kraje České republiky do několika skupin: a) Velkoměstský typ Vysoký počet pokojů na 1 zařízení, vysoký celkový počet lůžek, nízký počet lůžek v pokoji. Typickým příkladem jsou velká města – Praha, Brno, Ostrava. b) Městský typ Vysoký počet pokojů i lůžek a průměrný počet lůžek v pokoji. Například severní a jižní Morava c) Sportovně-turistický typ Nízký počet pokojů a lůžek, velký počet lůžek, velký počet lůžek v pokoji, málo pracovníků. Například severní a východní Čechy. d) Lázeňský typ Průměrný počet pokojů i lůžek, vysoký počet zaměstnanců. Například západní Čechy. e) Ekonomický typ Průměrný počet pokojů, lůžek i zaměstnanců. Zastoupen je ve středních Čechách. f) Individuální ubytování Tj. ubytování v soukromí, které je typické pro jižní Čechy. Český statistický úřad od 1. ledna 2008 uvádí klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE (Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes). CZ-NACE představuje hierarchické uspořádání činností, dané kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů a výrobků do jednotlivých statistických položek. Každá položka klasifikace zahrnuje seskupení stejnorodých činností na příslušném stupni třídění. Hierarchie NACE je čtyřúrovňová. Obsahuje sekce, oddíly, skupiny a třídy. (MLEJNKOVÁ et al. 2009)
30
Tab. 10: Klasifikace ubytovacích zařízení dle CZ-NACE Ubytování 55.1 55.10 55.10.1 55.10.2 55.10.9
Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních Hotely Motely, botely Ostatní podobná ubytovací zařízení
55.2 55.20
Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování
55.3 55.30
Kempy a tábořiště Kempy a tábořiště
55.9 55.90 55.90.1 55.90.2 55.90.9
Ostatní ubytování Ostatní ubytování Ubytování v zařízených pronájmech Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže Ostatní ubytování j. n.
(Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace)) Členěna jsou na ubytovací zařízení na zařízení volného cestovního ruchu a rekreace, vázaného cestovního ruchu a rekreace a na objekty individuální rekreace. Ubytovací zařízení volného cestovního ruchu a rekreace jsou k dispozici všem účastníkům cestovního ruchu. Typickým zařízením této skupiny jsou např. hotely. Dalším podobným zařízením je botel a motel. Využívání hotelů záleží na atraktivnosti města a jejich kapacita je velice vysoká. Většinou v letních měsících nestačí kapacity hotelů, proto jsou turisty využívány ubytovací zařízení s nižší úrovní poskytovaných služeb. S. ŠPRINCOVÁ (1981) rozděluje ubytovací zařízení volného cestovního ruchu následovně: hotel, motel, botel, rotel, horské chaty, penziony, zotavovny, turistické ubytovny, ubytovací hostince, stanové tábory, turistická tábořiště, autokempinky, srubové tábory. Mimo hotel většinou nemají ostatní ubytovací zařízení kapacitu větší než 100 lůžek. Většinou nejčastějším typem ubytovacích zařízení je však hotel, motel a penzion. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 5 definuje hotel, hotel garni, motel a penzion následovně: •
Hotel – je ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji pro hosty a dalšími službami souvisejícími s přechodným ubytování hostů. Člení se do pěti tříd:
5
Zdroj: www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/klasifikace2004-uvod.doc
31
(tourist, economy, standard, first class a luxury) od nejnižší po nejvyšší třídu. V letech 1976 až 1993 byla platná vyhláška, která stanovovala povinnost majitelům hotelů označovat hotely hvězdičkovým systémem dle kvality služeb, které poskytovali. Poté začala panovat určitá svoboda, kdy si majitelé mohli označovat své podniky dle jejich uvážení, bez ohledu na kvalitu poskytovaných služeb. Tyto praktiky ještě doposud přetrvávají. V ubytovacím zařízení typu hotel se předpokládají především tyto služby mimo ubytování: -
stravovací v rozsahu od min. podávání snídaní až po poskytování plné penze
-
společensko-zábavní Hotel může také disponovat další samostatnou budovou, která rozšiřuje jeho ubytovací kapacitu, tzv. dependance, která by však měla být v bezprostřední blízkosti hotelu. Tento typ hotelu se vyskytuje zejména v zahraničí.
•
Hotel garni - je ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji pro hosty a dalšími službami souvisejícími s přechodným ubytování hostů. V ubytovacím zařízení typu hotel garni se předpokládají především tyto služby mimo ubytování:
-
stravovací v rozsahu podávání snídaní Hotel garni by měl být v dostatečné blízkosti hotelu, tak aby hosté mohli využívat ostatní hotelové služby bez omezení.
•
Motel – je ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji pro hosty a dalšími službami souvisejícími s přechodným ubytování hostů. V ubytovacím zařízení typu motel se předpokládají především tyto služby mimo ubytování:
-
stravovací v rozsahu od min. podávání snídaní až po poskytování plné penze
-
společensko-zábavní Motel slouží především k ubytování motoristů, tedy měl by být umístěn u silničních komunikací.
•
Penzion – je ubytovací zařízení s minimálně 5 pokoji pro hosty a dalšími službami souvisejícími s přechodným ubytování hostů. V ubytovacím zařízení typu penzion se předpokládají především tyto služby mimo ubytování:
-
stravovací v rozsahu od min. podávání snídaní až po poskytování plné penze
32
S typy ubytovacích zařízení souvisí i typy jednotlivých pokojů. FRANCOVÁ (2003) je dle oficiálního dokumentu českých asociací působících v této branži definuje následovně: a) Jednolůžkový pokoj Pokoj s lůžkem pro jednu osobu (je určen pro ubytování jedné osoby). Někdy se můžeme setkat s jednou velkou, jako dvojlůžko vyhlížející postelí. Tento trend k nám přišel ze západních zemí a danému typu postele se říká „queen size bed“. b) Dvojlůžkový pokoj Pokoj se dvěma lůžky, a to ve formě dvojlůžka nebo ve formě dvou lůžek umístěných podélně vedle sebe. c) Dvojlůžkový pokoj „twin“ Pokoj se dvěma oddělenými lůžky. d) Vícelůžkový pokoj Pokoj se třemi nebo více lůžky. e) Rodinný pokoj Pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě lůžka jsou určená pro dospělé osoby. f) Junior suite Ubytování se zvláštním prostorem pro sezení v jednom pokoji. g) Suite Ubytování poskytované ve vzájemně oddělených, ale propojených místnostech s lůžky (ložnice) a sedací soupravou (obývací pokoj). h) Apartmán/apartmá/apartment Ubytování poskytující oddělené místnosti pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem. i) Studio Pokoj s kuchyňským koutem. j) Propojené pokoje Samostatné pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi. k) Duplex Ubytování na více podlažích s vyhrazením propojením jednotlivých podlaží.
33
Charakteristické pro ubytovací zařízení vázaného cestovního ruchu a rekreace je, že jsou využívána pouze jistými skupinami účastníků cestovního ruchu. U výše zmíněného typu cestovního ruchu si jeho účastník platí takřka veškeré náklady s ním spojené sám. U tohoto typu cestovního ruchu si platí jen část výdajů a na zbytek je mu přispíváno. Podmínkou je tedy členství v nějaké společenské organizaci. Mohou to být třeba podnikové rekreace, pobyty dětí a mládeže, ubytovací zařízení odborářů nebo ubytovny sportovních organizací. Posledním druhem cestovního ruchu dle struktury jejich účastníků jsou individuální objekty rekreace. Charakterizuje je vysoká hustota na malé ploše území, nízká ubytovací kapacita (obvykle 2 – 10 lůžek, průměrně je připisována kapacita 4 lůžek) a úzký okruh uživatelů (zejména majitelé a rodinní příslušníci). V roce 1990 bylo na území České republiky přes 400 000 objektů individuální rekreace. Ve většině případů slouží obyvatelům větších obcí jako rekreační místo pro jejich volný čas. Lokalizace těchto objektů je závislá na atraktivnosti reliéfu, výskytu vodních ploch a lesů. Proto je jejich koncentrace nejvyšší u břehů vodních toků a vodních nádrží, dále při okraji lesů a na stráních pohoří. Důležitou úlohu při formování tohoto typu cestovního ruchu má vzdálenost objektu od místa trvalého bydliště jeho majitele. Pokud je tato vzdálenost menší než 30 km, jsou tyto objekty využívány i v pracovních dnech. Objekty ve vzdálenosti 80 – 100 km jsou většinou využívány pouze ve dnech pracovního klidu na konci týdne. Objekty vzdálené více jak 100 km jsou využívány méně pravidelně, často pro dlouhodobé pobyty. Objekty individuální rekreace provázejí účastníky se speciálními požadavky a zájmy. Jsou často odlišné než u účastníků volného cestovního ruchu. 7.1.1 Ubytovací zařízení v Trutnově Trutnov má celkem 17 katastrálních území a 48 základních sídleních jednotek. V níže uvedené tabulce si uvedeme jejich jmenný přehled a po něm i přehled grafický.
34
Tab. 11: Legenda k ZSJ v mapách 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Trutnov - střed Šibeník Horní Předměstí Středni Předměstí Česká čtvrť Dolní Předměstí Kryblice Poříčský hřbet Za tratí Volanov Křížový vrch Dolní Staré Město Močidla Horní Staré Město Peklo Bukový les
17 18 19 20 21 22 23 25 26 27 28 30 31 32 33 34
Na nivách Pod Skalkou Úpské Předměstí Nové Domky Poříčí Kouty Vlčí jáma Bojiště Oblanov Nové Dvory Chmelnice Babí Libeč Debrné Voletiny Bezděkov
35 36 37 38 39 40 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51
Lhota Adamov Bohuslavice Nový Rokytník Rubínovice Starý Rokytník Střítěž Studenec Kryblický les Červený kopec Střední Předměstí - sever Horní Staré Město - sever Nové Voletiny Pod Poříčským hřbetem Nová Střítěž Nové Voletiny - sever
(Zdroj: vlastní zdroj, zpracoval Jan Roza) Obr. 3: Grafický přehled katastrálních území a základních sídleních jednotek v Trutnově
(Zdroj: vlastní zdroj, zpracoval Jan Roza) Než začnu samotným ubytováním v Trutnově, uvedu ještě kartogram s rekreačním potenciálem ve městě.
35
Obr. 4: Přírodní rekreační potenciál cestovního ruchu v Trutnově
(Zdroj: vlastní zdroj, zpracoval Jan Roza) Přírodní rekreační potenciál nám uvádí rozlohu rekreační plochy v kilometrech čtverečných, který je určujícím faktorem pro rozvoj cestovního ruchu. Jinými slovy je to potenciál území pro cestovní ruch. Rekreační plochou je v tomto případě myšlen součet všech lesních a vodních ploch, luk, pastvin a trvalých kultur. Nejvyšší potenciál má katastrální území Babí, které má z 11,3 km2 celkové rozlohy přibližně 9,5 km2 plochy vhodné pro cestovní ruch. V katastrálním území Trutnova se nachází ke konci března 2010 celkem 20 hromadných ubytovacích zařízení. Jedná se o hotely, penziony, ubytovny, ubytovací hostinec a kemp.
36
Obr. 5: Podíl ubytovacích zařízení v Trutnově
5%
5%
15% penzion hotel 50%
ubytovna kemp ubytovací hostinec
25%
(Zdroj: dotazníkové šetření) V grafu vidíme, že 50% podíl mezi ubytovacími zařízeními v Trutnově drží penziony (10 penzionů). S čtvrtinovým podílem následují hotely (5 hotelů). Dále jsou to s 15 % 3 ubytovny a s 5 % je to jeden kemp a jeden ubytovací hostinec. Tři hotely se nacházejí v centru města (ZSJ Trutnov – střed) a dva se nacházejí v bližším okolí centra (ZSJ Dolní Předměstí a ZSJ Kryblice). Penziony jsou rozloženy ve městě různorodě stejně jako ubytovny. Ubytovací hostinec se nachází v ZSJ Dolní Předměstí a kemp nalezneme v ZSJ Oblanov.
Obr. 6: Kapacity v jednotlivých ubytovacích zařízní v Trutnově
25 205
514 hotely penziony ubytovny kemp
330
ubytovací hostinec
377
(Zdroj: dotazníkové šetření)
37
Hotely sice nejsou nejhojnějším typem ubytovacího zařízení ve městě, ale z grafu plyne, že poskytují nejvyšší kapacitu pro ubytované (514 lůžek). Dle tohoto hlediska dále následuje nejčastější ubytovací zařízení v Trutnově, penzion, s 377 lůžky. Vysokou kapacitu pro ubytované poskytují i 3 ubytovny s 330 lůžky. Kapacita kempu je taktéž velká a činí přibližně 205 lůžek. Zde ale musíme kapacitu 205 lůžek ještě rozdělit na 80 lůžek pro apartmány turistik, 50 lůžek pro apartmány nadstandard, 25 lůžek pro finské chaty a nakonec přibližně 50 míst pro karavany.
chalupy vyčleněné z bytového fondu
rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu
Tab. 12: Objekty individuální rekreace v městských částech Trutnova v roce 1991
0 23 8 7 0 0 0 2 1 27 9 0 6 0 18 0 6 6 0 1 3
0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 3 0 0 1 9 3 1 1 0 3 2
Část obce
Adamov Babí Bohuslavice Bojiště Dolní Předměstí Dolní Staré Město Horní Předměstí Horní Staré Město Kryblice Lhota Libeč Nový Rokytník Oblanov Poříčí Starý Rokytník Střední Předměstí Střítěž Studenec Vnitřní Město Volanov Voletiny
celkem
objekty individuální rekreace
0 39 8 7 0 0 0 2 1 28 11 0 133 0 21 2 6 6 0 1 7
(Zdroj: Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1991)
38
Z výše uvedené tabulky pozorujeme, že nejvíce objektů individuální rekreace se nachází v katastrálním území Oblanov, které se svými celkovými 133 objekty výrazně převyšuje všechny ostatní katastrální území. Druhé nejpočetnější katastrální území z hlediska celkového počtu objektů individuální rekreace je Babí, následované katastrálními územími Lhota a Starý Rokytník, jenž má zároveň nejvyšší počet rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu. Box 3: Objekty individuální rekreace a rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu dle ČSÚ Český statistický úřad definuje objekty individuální rekreace jako objekty, které odpovídají svým charakterem (zastavěnou plochou, počtem nadzemních podlaží apod.) znění vyhlášky č. 83/1976 Sb. o obecných a technických požadavcích na výstavbu (ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.), vydané k zákonu č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Objekty individuální rekreace jsou jednak objekty k rekreaci postavené (chaty, rekreační domky), jednak objekty původně sloužící k trvalému bydlení, u nichž byla provedena změna účelu užívání a byly vyčleněny z bytového fondu. Definici rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu rozumíme dle Českého statistického úřadu jako objekty, u nichž se jedná převážně o dřívější zemědělské usedlosti nebo rodinné domky se starším datem výstavby, ve kterých není žádná osoba přihlášena k trvalému pobytu a u nichž jako důvod neobydlenosti bylo uvedeno „slouží k rekreaci“. Tyto objekty však dosud nebyly vyčleněny z bytového fondu.
39
Tab. 13: Objekty individuální rekreace v základních sídelních jednotkách
Adamov Babí Bezděkov Bohuslavice Bojiště Bukový les Červený kopec Česká čtvrť Debrné Dolní Předměstí Dolní Staré Město Horní Předměstí Horní Staré Město Horní Staré Město - sever Chmelnice Kouty Kryblice Kryblický les Křížový vrch Lhota Libeč Močidla Na nivách Nová Střítěž Nové Domky Nové Dvory Nové Voletiny Nové Voletiny - sever Nový Rokytník Oblanov Peklo Pod Poříčským hřbetem Pod Skalkou Poříčí Poříčský hřbet Rubínovice Starý Rokytník Střední Předměstí Střední Předměstí - sever Střítěž
0 39 10 8 7 0 0 0 1 0 0 0 0 2 0 0 1 0 0 18 11 0 0 0 0 2 0 0 3 133 0 0 0 0 0 4 15 0 0 5
chalupy vyčleněné z bytového fondu
ZSJ
celkem
objekty individuální rekreace
0 23 10 8 7 0 0 0 1 0 0 0 0 2 0 0 1 0 0 17 9 0 0 0 0 0 0 0 3 6 0 0 0 0 0 1 15 0 0 5
rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu
v Trutnově v roce 1991
0 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 3 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 6 0 0 0
40
chalupy vyčleněné z bytového fondu
rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu
6 0 0 0 0 1 2 0
1 0 1 0 0 3 2 0
ZSJ
Studenec Šibeník Trutnov - střed Úpské Předměstí Vlčí jáma Volanov Voletiny Za tratí
celkem
objekty individuální rekreace
6 0 0 0 0 1 6 0
(Zdroj: Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1991) Z této tabulky můžeme vyčíst, že stejná situace jako u katastrálních území nastává i u základních sídelních jednotek, tzn. nejvíce objektů individuální rekreace se nachází v ZSJ Oblanov, následováno ZSJ Babí, Lhota a Starý Rokytník. Situace dnes bude rozhodně jiná zejména u ZSJ Kryblice, kde se nachází mnoho objektů individuální rekreace. Obr. 7: Index turistické funkce v individuálních zařízeních
41
(Zdroj: Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1991, vlastní návrh) V tomto kartogramu je zobrazen index turistické funkce (kapacita lůžek násobena stem a dělena počtem obyvatel v dané územní jednotce), který je počítán pouze pro individuální ubytovací zařízení. Počty individuálních zařízení jsou čerpána ze Statistické ročenky České a Slovenské Federativní Republiky 1991, tudíž by není výše uvedený kartogram tolik aktuální. Nicméně dnešní stav individuálních zařízení je velice podobný, proto by měl tento kartogram postačovat. Pozorujeme, že nejvyšší index je v katastrálních územích Bezděkov, Lhota, Babí, Oblanov. Mezi ZSJ je situace takřka stejná. Obr. 8: Index turistické funkce v individuálních a hromadných zařízení
(Zdroj: Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1991 a dotazníkové šetření, vlastní návrh) Ve výše uvedeném kartogramu pozoruje celkový index turistické funkce, ve kterém jsou zahrnuty individuální i hromadná ubytovací zařízení. Mezi katastrálními územími a ZSJ drží pomyslné prvenství ZSJ a katastrální území současně Oblanov, Bezděkov,
42
Lhota a Babí. Ve všech těchto územích nejsou hromadná ubytovací zařízení, ale počet chalup či chat tento index výrazně zvyšuje. Obr. 9: Index zatížení území
(Zdroj: vlastní zdroj, zpracoval Jan Roza) Nakonec uvedu index zatížení území. Tento index byl počítán stejně jako index turistické funkce, s tím rozdílem, že celková kapacita individuálních a hromadných ubytovacích zařízení násobena stem, byla dělena rozlohou dané územní jednotky. Nejvíce zatížené katastrální území je Oblanov a za ním s větším odstupem Trutnov. Dále je to Poříčí, Lhota, Bezděkov, Libeč a Babí. Mezi základními sídelními jednotkami drží prvenství opět Oblanov. Dále pak Kryblice, Horní Předměstí a ZSJ Za tratí. 7.2 Stravovací zařízení cestovního ruchu Vlivy stravovacích zařízení na rozvoj a lokalizaci cestovního ruchu jsou v podstatě menší, než vlivy ubytovacích zařízení. Tento fakt můžeme pozorovat na místech, kde účastníci cestovního ruchu mají pouze stravovací zařízení a ubytovací zařízení chybí.
43
Význam těchto zařízení taktéž spočívá ve schopnosti přitahovat další zařízení jako sportovní, kulturní a zábavná zařízení a obchody. Budeme-li sledovat vývoj stravovacích služeb v historii lidské společnosti, tak můžeme konstatovat, že nejdelší období nám představovalo individuální stravování spojené s hospodařením jednotlivých rodin a rodů. Zde byla realizována veškerá výroba, zpracování a uskladnění surovin. První změny v historii stravování pozorujeme v období feudalismu, kde docházelo k prvním směnám zboží. Ke vzniku a rozvoji společného stravování dochází v období průmyslových revolucí, kde se měnil životní styl lidí. Největší vliv zde hrála urbanizace. Lidé se stěhovali za prací do měst a v domácnostech bylo stále méně a méně času na přípravu jídel. Mnoho lidí se po práci chtělo různými způsoby rozptýlit a pobavit, proto byly hostince a podobné podniky vyhledávanými místy návštěv lidí. V 19. století, kde se velice rozvíjela doprava, vznikaly možnosti ubytování, které bylo lokalizováno v ubytovacích hostincích. Společné stravování má i své funkce, které dělíme do tří základních skupin: a) základní stravovací funkce V tomto případě se prvotně jedná o potřebu nasycení a uspokojení hladu. Tyto funkce jsou poskytovány v nejrůznějších podnicích, které jsou uvedeny níže. b) doplňková funkce Doplňuje základní stravovací funkce. V dobách mezi hlavními jídly uspokojuje potřeby lidí formou menších občerstveních. c) Společensko – zábavní funkce Realizuje potřebu zábavy, společenského vyžití, společenských kontaktů, rozptýlení a odpočinku. Dále můžeme stravovací zařízení dělit dle dalších kritérií, díky nimž můžeme získat více metodických pohledů na rozlišení stravovacích provozoven. MLEJNKOVÁ 2009 dělí tyto zařízení následovně: •
podle právní formy provozovatele -
provozované fyzickou osobou
-
provozované právnickou osobou (obchodné společnost, akciová společnost, družstvo, státní podnik)
•
podle vlastnického vztahu -
provozovny vlastní 44
•
•
provozovny v užívání (v nájmu)
podle formy společného stravování -
provozovny veřejného (restauračního) stravování
-
provozovny účelového stravování (závodní jídelny, školní jídelny, kantýny aj.)
podle převažující funkce -
provozovny s funkcí základního stravování (restaurace, bufety, závodní jídelny, školní jídelny, jídelní vozy, v železniční dopravě aj.)
-
provozovny s funkcí doplňkového stravování a občerstvení (bistra, občerstvení, stánky, automaty, kantýny aj.)
-
provozovny s funkcí společensko-zábavní (denní a noční bary, kavárny, vinárny, pivnice, čajovny, diskotéky, kluby, herny aj.)
•
-
catering
-
výrobny
podle vztahu k cestovnímu ruchu -
provozovny s většinovým podílem účastníků cestovního ruchu (stravovací střediska v hotelech, specializované provozovny, provozovny v centrech cestovního ruchu aj.)
-
provozovny sloužící pouze místnímu obyvatelstvu (místa mimo cestovní ruch a většina zařízení účelového stravování)
•
•
podle základního zaměření provozu -
provozovny vyvařující
-
provozovny bez vyvařování
podle sortimentu -
provozovny se širokým sortimentem pokrmů i nápojů (např. hotelové restaurace, luxusní restaurace)
-
provozovny specializované v pokrmech či nápojích (pizzerie, etnické restaurace, vegetariánské restaurace, čajovny, vinárny, bary aj.)
•
•
podle formy prodeje -
bez obsluhy
-
s obsluhou
podle doby provozu -
provozovny celoroční
45
-
provozovny sezónní – provozovny v rekreačních oblastech , předzahrádky, stánky u lyžařských vleků aj.
•
podle lokalizace -
provozovny ve městech
-
provozovny venkovské
-
horské
-
lázeňské nebo
-
provozovny ve spádových oblastech (města, dopravní křižovatky, místa koncentrace cestovního ruchu, pěší a obchodní zóny aj.)
•
•
•
provozovny mimo spádové oblasti
podle počtu pracovníků -
provozovny malé (0-19 zaměstnanců) 6
-
provozovny střední (20-100 zaměstnanců)
-
provozovny velké (nad 100 zaměstnanců)
podle postavení v celkové síti provozoven -
jednotlivé provozovny
-
provozovny jako součást řetězce
podle stavebního charakteru -
provozovny stálé
-
provozovny mobilní
6
Toto statistické členění je však pro stávající provozovny málo výstižné, neboť většina provozoven náleží do této první skupiny a to s rozsahem do 3 zaměstnanců (v oboru dominují „rodinné podniky“). (MLEJNKOVÁ 2009)
46
Tab. 14: Klasifikace stravovacích a pohostinských zařízení dle CZ-NACE Stravování a pohostinství 56.1 56.10
Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních
56.2 56.21 56.29 56.29.1 56.29.2 56.29.9
Poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb Poskytování cateringových služeb Poskytování ostatních stravovacích služeb Stravování v závodních kuchyních Stravování ve školních zařízeních, menzách Poskytování jiných stravovacích služeb j. n.
56.3 56.30
Pohostinství Pohostinství
(Zdroj: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace)) Výše uvedené skupiny 56.10 a 56.30 zahrnují všechny provozovny společného stravování. Statistika zde uvádí i tzv. cateringové firmy. V těchto firmách je způsob stravování realizován pomocí dodavatelských způsobů v prostorách zákazníků. Mezi stravovací zařízení můžeme zařadit jídelny, restaurace, výletní restaurace, specializované jídelny a motoresty. Dále bufety, automaty, občerstvovací stánky, gril bary, mléčné bary, kavárny, vinárny, čajovny, pivnice, cukrárny, hostince, salaše, rybárny, výčepy piva, prodejny polotovarů a turistické kuchyně. Intenzita cestovního ruchu může být stejná jako v místech, kde se vyskytují i ubytovací kapacity, ale pobyt účastníků je omezen na nejvýše 12 hodin. Zájem o pohostinská zařízení během týdne i dne kolísá. Ve dnech pracovního volna míra využití těchto zařízení často převyšuje jejich míru využití v pracovních dnech. V letním období je zájem o tyto zařízení nejvyšší a může tvořit i 70% objemu jejich celkového výkonu. Rozdíl mezi ubytovacími zařízeními je dán i délkou pobytu v těchto zařízeních. Pohybuje se většinou mezi 45 – 90 minutami, ale samozřejmě i déle. Základny pro vznik středisek cestovního ruchu tvoří právě ubytovací a pohostinská zařízení. Platí zde i odlišné vztahy mezi lůžkovou kapacitou ubytovacích zařízení a kapacitou pohostinských zařízení. Většinou platí, že ve střediskách s dominující celoroční dlouhodobou rekreací je poměr počtu lůžek a kapacity pohostinských zařízení téměř vyrovnaný, v extrémním případě je počet lůžek vyšší než počet židlí v pohostinských zařízeních. Ve velkých městech je situace opačná a celkové kapacity pohostinských zařízení několikrát převyšují lůžkové kapacity.
47
Důvodem tohoto nepoměru jsou vysoké nároky obyvatel města, kteří tyto zařízení využívají. Stejně jako u ubytovacích zařízení bylo u stravovacích zařízení zavedena kategorizace dle poskytovaných služeb. Celkem existovalo pět cenových skupin (IV., III., II., I. a výběrová), řazeno od nejnižší po nejvyšší kvalitu. Tyto normy však přestaly platit v roce 1993 a od té doby se třída stravování obvykle neuvádí. 7.2.1 Stravovací zařízení v Trutnově V následujícím textu bude obecně popsáno veřejné stravování v katastrální oblasti města Trutnova. V této oblasti se v přibližné polovině března 2010 nacházelo celkem 95 stravovacích zařízení. Jednalo se konkrétně o restaurace, hospody, bary, herny, nonstop podniky 7 , noční kluby, kavárny, cukrárny, vinárny, čajovny a pizzerie.
Obr. 10: Podíl jednotlivých stravovacích zařízení v Trutnově v roce 2010 1% 2% 4%
3%
restaurace
11%
hospoda 39%
bar kavárna pizzeria vinárna
13%
noční klub čajovna
27%
(Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní návrh) 7
Pro přehlednost a menší složitost byly v grafu č. 1 (Obr. 3) nonstop podniky, herny a bary sloučeny do jedné položky „bar“. Mnoho těchto podniků má prvky herny, ale nejsou nonstop podnikem, nebo jsou nonstop podnikem a nemají prvky herny. Otvírací doba a zázemí některých podniků byla natolik složitá, že není možné je jednoznačně zařadit do konkrétní kategorie (bar, herna, nonstop podnik), proto vzniklo toto sloučení. Stejně jako výše jmenované podniky byly kavárny a cukrárny sjednoceny pod pojem „kavárny“. Opět bylo v mnohých případech složité určit, co je cukrárna a co kavárna.
48
Z grafu vidíme, že největší podíl zaujímají restaurace s 39 % (za restauraci jsem považoval podnik, kde se podává 10 a více hlavních jídel). Druhým nejpočetnějším druhem restauračních zařízení jsou hospody s 27 % následovány kavárnami s 11 %. Největší podíl restaurací je zastoupen v centru města. Nejvíce hospod je v okrajových částech města a v malých obcích kolem města. Kavárny, cukrárny, pizzerie, vinárny a čajovna se nacházejí výhradně v samotném městě.
Obr. 11: Kapacita sezení ve stravovacích zařízení v Trutnově
8%
14%
9%
1 - 20 21 - 40 41 - 60
18%
61 - 80 28%
81 - 100 101 a více
23%
(Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní návrh) Z grafu uvedeného výše pozorujeme, že největší podíl podniků dle kapacity zaujímají zařízení s kapacitou od 1 do 20 míst k sezení a to 28 %. Následují s 23 % podniky s kapacitou od 41 do 60 míst k sezení. Třetí největší podíl kapacit s 18 % zaujímají podniky s 21 – 40 místy k sezení. Nejméně podniků (8 %) má kapacitu 101 a více míst k sezení.
49
Obr. 12: Podíl jednotlivých značek piv dodávaných do stravovacích zařízení v Trutnově 1% 1%
1%
1%
1%
1%
Gambrinus
1%
Krakonoš
1%
1%
Plzeňský Prazdroj
1%
2%
Velkopopovický kozel
2%
Budějovický Budvar
3%
Krušovice 4%
32%
Staropramen Radegast
4%
Master Stella Artois 5%
Hoegaarden Bernard Svijany Zlatý Bažant
11%
Zlatopramen Březňák Tambor 29%
Guiness Heineken
(Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní návrh) Z tohoto grafu můžeme vypozorovat zajímavý jev. Krakonoš, pivo vyráběné ve městě Trutnově, zaujímá menší podíl ve všech stravovacích zařízení, než konkurenční Gambrinus. Z pivovaru Krakonoš odebírá pivo 53 podniků a z pivovaru Gambrinus je to podniků 59. Vysvětlením by mohla být všudypřítomná reklama na pivo Gambrinus, která má svůj vliv na obyvatelstvo a možná i menší oblíbenost piva Krakonoš kvůli jeho specifické hořké chuti. Dalším poměrně hojným pivem je Plzeňský Prazdroj (odebírá ho celkem 21 zařízení). Další pivovary nejsou již tak hojně zastoupeny a jsou to: Velkopopovický kozel (10 zařízení), Budějovický Budvar (8 zařízení), Krušovice (7 zařízení), Staropramen (5 zařízení), Radegast (4 zařízení), Master (4 zařízení), Stella Artois (2 zařízení), Hoegaarden (2 zařízení) a Bernard, Svijany, Zlatý Bažant, Zlatopramen, Březňák, Tambor, Guiness a Heineken (všechny s 1 zařízením).
50
Obr. 13: Index restaurační funkce
(Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní návrh) Z tohoto kartogramu zjišťujeme index restaurační funkce. Tato funkce nám vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tento index nám zde ukazuje kapacitu židlí v daných podnicích násobenou stem a dělenou počtem obyvatel v dané územní jednotce. Jak vidíme, tak největší index je v katastrálním území Lhota. Tento jev je způsoben tamním podnikem, která nabízí velký sál pro mnoho návštěvníků při malém počtu obyvatel v této jednotce. V katastrálních územích s indexem 0 buď nejsou restaurační podniky vůbec, nebo jsou dlouhodobě zavřeny, nebo fungují pouze sezóně a data se mi tak nepodařilo získat.
51
Obr. 14: Index restauračního zatížení
(Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní návrh) V tomto kartogramu můžeme pozorovat stejný index, jako v kartogramu výše, ale kapacita židlí násobená stem byla poté dělena rozlohou daného katastrálního území. V tomto indexu jasně dominuje katastrální území Trutnov, kde se nachází nejvyšší kapacita židlí v celém katastrálním území města, přičemž ani velká rozloha této jednotky celkové číslo výrazně nesnižuje. Vysoké indexy restauračního zatížení jsou i v Poříčí, Horním Starém Městě a Lhotě.
52
8. ZÁVĚR Tato práce se zabývá realizačními předpoklady cestovního ruchu ve městě Trutnov. Zaměřil jsem se na stravovací a ubytovací služby ve městě proto, že tyto dvě složky spolu velice souvisí a vzájemně se ovlivňují, a také proto, že tradice pivovarnictví v Trutnově je dlouhá skoro již 430 let. Myslím si, že ve městě je velký dostatek restauračních zařízení a určitě bohatě dostačuje poptávce místních, ale i turistů, kteří se ve městě zastaví. Horší situace je ve vzdálenějším okolí centra, kdy často tyto podniky chybí úplně, nebo jsou již zrušeny. Z výsledků dotazníkového šetření o ubytovacích kapacitách by se dalo tvrdit, že kapacita těchto zařízení musí postačovat. V zimních měsících, kdy je většina cestovního ruchu zaměřen na blízká horská střediska kapacity stačí, ale v letním období, kdy se ve městě otevírají turisticky atraktivní místa bych řekl, že kapacita pro potenciální ubytované není příliš vysoká. Některé výsledky z dotazníkového šetření a výsledky výpočtů pro dané územní jednotky jsou více či méně překvapivé. Pro mne nejzajímavějším výsledkem bylo zastoupení jednotlivých značek piva ve městě, přičemž domácí pivovar byl méně zastoupen, než jeho konkurenční pivovar z Plzně. SUMMARY This bachelor thesis deals with the realization presumptions of tourism in the Town of Trutnov. I focused on its acommodation and dining services, because these two elements are closely related to each other. The other reason was that there is a long, almost 430 years persisting tradition of brewing in Trutnov. I suppose that there is a sufficient number of dining facilities and these ones are absolutely able to cover the demand not only of local inhabitans but also of incoming tourists. The situation is worse in the periphery, further from the centre of the town, where it is not unusual that such facilities are not even set up or they have already been abolished. On the basis of the questionnaire survey results it is possible to affirm that the capacity of these facilities is big enough. In winter, when the biggest part of the tourist traffic is concentrated in the neighbouring alpine resorts, the capacity of the facilities in Trutnov is big enough. However, in summer, when the most attractive
53
places of the town get open, I would not consider the capacity of local acommodation facilities as sufficient. Some of the data that I gained through the questionnaire survey are less or more surprising. For me personally, the most interesting result of the survey was the fact, that the local brewery of Trutnov was less represented in the menu cards of the restaurants than its competing brewery of Pilsen.
POUŽITÉ ZDROJE Literatura ANONYMOUS (2003): Trutnov teď. Město Trutnov, Trutnov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (1991): Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1991. SEVT, Praha. DEMEK, J. et al. (1965): Geomorfologie českých zemí. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno. FRANCOVÁ, E. (2003): Cestovní ruch. Univerzita Palackého, Olomouc. HOLEČEK, M. et al. (2007): Zeměpis cestovního ruchu, Česká geografická společnost, Praha. HORNER, S., SWARBROOKE, J. (2003): Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času : aplikovaný marketing služeb. Grada Publishing, a.s., Praha. HRALA, V. (1998): Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha. JUST, A., HYBNER, K. (1991): Trutnov známý, neznámý. Archa 90, Rychnov nad Kněžnou. JUST, A. et al. (1959): 700 let Trutnova : 1260-1960 : jubilejní průvodce dějinami a přírodou města pod Krkonošemi. Okresní vlastivědné muzeum, Trutnov. KESTŘÁNEK, J. et al. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR: Vodní toky a nádrže. Academia, Praha. MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava .
54
MARIOT, P., MÜLLEROVÁ, V. (1992): Zeměpis cestovního ruchu, Státní pedagogické nakladatelství, Praha. MIRVALD, S. (1994): Geografie cestovního ruchu. Pedagogická fakulta ZČU v Plzni, Plzeň. MLEJNKOVÁ, L. et al. (2009): Služby společného stravování. Oeconomica, Praha. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Brno. ŠPRINCOVÁ, S. (1981): Úvod do geografie cestovního ruchu. Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc. TOUŠEK, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Aleš Čeněk, Plzeň. VYSTOUPIL, J. et al. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha. WOKOUN R., VYSTOUPIL J. (1987): Geografie cestovního ruchu a rekreace I. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Internetové zdroje Cestovni-ruch.cz [online]. c1990-2010 [cit. 2010-03-23]. URL < http://www.cestovniruch.cz/>. Český statistický úřad [online]. c2010 [cit. 2010-03-03]. Oficiální stránky Českého statistického úřadu. URL:
. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-03-03]. Integrovaný portál MPSV. URL:
. Stránky města Trutnova [online]. c2005-2010 [cit. 2010-03-03]. Novinky na našem webu. URL: . Portál veřejné správy české republiky [online]. c2003-2010 [cit. 2010-03-11]. URL < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place>. Raft.cz [online]. c2010 [cit. 2010-03-04]. URL < http://www.raft.cz/>. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1.: Fotodokumentace
55
Příloha 1.: Fotodokumentace
Obr. 1: Hotel Stadt Hamburg (dnešní restaurace No. 1) kolem roku 1912 (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 2: Restaurace No. 1 v Horské ulici (foto: J. Roza, 05.03. 2010)
56
Obr. 3: Palackého ulice (1925) (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 4: Palackého ulice s restaurací Irish pub a penzionem Ambrose Moloney´s (foto: J. Roza, 05.03. 2010)
57
Obr. 5: Krakonošovo náměstí v roce 1897 (v pozadí budova dnešního Hotelu Grand) (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 6: Hotel Grand na Krakonošově náměstí (foto: J. Roza, 23.04. 2010)
58
Obr. 7: Horská ulice se sladovnou pivovaru (kolem roku 1910) (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 8: Horská ulice s pivnicí Kotva, barem Skála a penzionem Pohoda (foto: J. Roza, 05.03. 2010)
59
Obr. 9: Německá turnhalle z roku 1894 (dnešní sokolovna) (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 10: Penzion a restaurace Sokolovna (foto: J. Roza, 05.03. 2010) 60
Obr. 11: Stavba podjezdu pod železniční tratí v roce 1904 (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 12:Restaurace Radio s železničním viaduktem v popředí (foto: J. Roza, 05.03. 2010) 61
Obr. 13: Městské kino z roku 1929 (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 14: Městské kino s Espresso Barem – Za plátnem (foto: J. Roza, 05.03. 2010) 62
Obr. 15: Čtyřstřelí u vchodu do vinárny Pod Hradem – znak rodu Šváneniců (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 16: Vinárna Pod Hradem (foto: J. Roza, 23.04. 2010) 63
Obr. 17: Haasova továrna v Poříčí – za 2. světové války koncentrační tábor (JUST, HYBNER 1991)
Obr. 18: Restaurace Olymp a noční klub Inferno (foto: J. Roza, 05.03. 2010) 64
Obr. 19: Hotel a restaurace Krakonoš v Barvířské ulici (foto: J. Roza, 05.03. 2010)
Obr. 20: Restaurace Na Struze v Havlíčkově ulici (foto: J. Roza, 23.04. 2010)
65
Obr. 21: Řecká restaurace Akropoli v Tovární ulici v Horním Starém Městě (foto: J. Roza, 23.04. 2010)
Obr. 22: Restaurace City na Pražské ulici (foto: J. Roza, 23.04. 2010) 66
Obr. 23: Hotel Adam v Havlíčkově ulici (foto: J. Roza, 23.04. 2010)
Obr. 24: Čajovna na Krakonošově náměstí (foto: J. Roza, 23.04. 2010)
67