UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie. Kateřina ČERVINKOVÁ SOCIOEKONOMICKÝ A URBANISTICKÝ VÝVOJ OLOMOUCE

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

Kateřina ČERVINKOVÁ SOCIOEKONOMICKÝ A URBANISTICKÝ VÝVOJ OLOMOUCE

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D. Olomouc 2006

Vysoká škola: Univerzita Palackého

Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie

Školní rok: 2004/05

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE pro

Kateřinu ČERVINKOVOU obor 1301R005 Geografie Název tématu:

Socioekonomický a urbanistický vývoj Olomouce Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je provést stručný přehled determinant socioekonomického vývoje města Olomouce s důrazem na jeho urbanistickou koncepci.

Struktura práce: 1) Úvod 2) Základní informace o městě: počet obyvatel a jeho vývoj, postavení města v sídelním systému, v územně správní organizaci v rámci státu 3) Historický vývoj města: pre-industriální období, industriální město, socialistické město 4) Současné charakteristiky vývoje města (post-socialistické a post-industriální město) 5) Současná vnitřní diferenciace města 5.1.bydlení (rodinný, ekonomický a etnický status) 5.2.členění města na sektory (podle převažujících funkcí – obytná, výrobní, rekreační, obslužná) 5.3. nejdůležitější problémy rozvoje města v současnosti 6) Výhled do budoucnosti 7) Závěr

Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: rešerše literárních pramenů červenec-prosinec 2005

kapitola č. 2 kapitoly č. 3 až 5 kapitoly č. 6 až 7

červenec-listopad 2005 prosinec 2005-únor 2006 únor 2006-červen 2006

Rozsah grafických prací: text a rozšiřující přílohy: fotodokumentace, grafy, tabulky.

Rozsah průvodní zprávy: 30 stran + BP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Hall, P.: Urban and Regional Planning, Routledge, London, 1993, 259 s. Hrůza, J.: Slovník soudobého urbanismu, Odeon Praha, 1977 Hrůza, J., Zajíc,J.: Vývoj urbanismu I a II, FA ČVUT Praha, 1996, 1997,186 s. a 150 s. Janečková, L.: Vaštíková, M.: Marketing měst a obcí, Grada, 1999, 178 s. Limity využití území, ÚUR Brno 1995 Maier, K.: Územní plánování, FA ČVUT Praha, 2000, 81 s. Perlín, R., Kubeš,J.: Územní plánování pro geografy, Karolinum, Praha, 1998, 89 Ptáček, P., Szczyrba, Z. (2002): Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací Územní plány a urbanistické studie (sborník příkladů 1996-97), UUR Brno 1998 Votrubec, C.: Lidská sídla, jejich typya rozmístění ve světě, Academia Praha, 1980 Zatloukal, P. (1981): „Olomoucká architektura let 1850-1950 a její význam v obraze města“. Zprávy KVMO, č. 213, 32 s. Časopisy: Urbanismus a územní rozvoj Územní plánování a urbanismus S - státní správa a samospráva http://www.mestozlin.cz/page/105.architektura_uzemni_planovani/

Materiály ČSÚ, Retrospektivní lexikon obcí, monografie, územní plán, strategický plán, ústní informace na příslušných úřadech

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Pavel Ptáček, PhD.

Datum zadání bakalářské práce: červen 2005

Termín odevzdání bakalářské práce: červen 2006

vedoucí katedry

vedoucí bakalářské práce

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Pavla Ptáčka, Ph.D., a uvedla veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Olomouci dne vlastnoruční podpis autorky

Ráda bych na tomto místě poděkovala panu RNDr. Pavlu Ptáčkovi, Ph.D. za ochotu a cenné rady, které mi byly při zpracování mé bakalářské práce velice nápomocny.

OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 7 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ................................................................................. 8 3. HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA ......................................................................................... 10 3.1 Pre-industriální období....................................................................................................... 10 3.2 Industriální období ............................................................................................................. 18 3.3 Socialistické město............................................................................................................. 23 4. SOUČASNÉ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE MĚSTA (POST-SOCIALISTICKÉ A POST-INDUSTRIÁLNÍ MĚSTO)........................................................................................... 25 5. SOUČASNÁ VNITŘNÍ DIFERENCIACE MĚSTA .......................................................... 26 5.1 Bydlení ............................................................................................................................... 29 5.2 Členění města na sektory.................................................................................................... 33 5.3 Nejdůležitější problémy rozvoje města v současnosti........................................................ 34 6. VÝHLED DO BUDOUCNOSTI ......................................................................................... 38 7. ZÁVĚR................................................................................................................................. 40 SEZNAM PRAMENŮ, LITERATURY A JINÝCH ZDROJŮ .............................................. 41 SUMMARY PŘÍLOHY

1. Úvod Olomouc patří mezi nejstarší, největší a také nejvýznamnější města v České republice. Díky výhodné poloze v úrodné oblasti Hornomoravského úvalu byla oblast města osídlena již v mladší době kamenné. Je tedy zřejmé, že pokud je cílem mé práce urbanistický vývoj města, je třeba začít v dávné historii. Vzhledem k časové rozsáhlosti je třeba historické období rozdělit na několik podkapitol. Pre-industriální vývoj zaujímá nejdelší časové stadium vývoje města, které trvalo od nejprvotnějšího osídlení až po počátek 19. století. Díky pevnostnímu statutu mělo město omezené možnosti stavebního růstu a hradby tvořily překážku, kterou se podařilo odstranit až na konci 19. století. Industriální období, tzn. od přelomu 18. a 19. století bylo významné nejen samotným stavebním rozvojem, ale taktéž pokrokem technickým a průmyslovým. Ten pomohl změnit tvář města, vybudovat železniční a později tramvajová spojení. Vybudování železnice mělo obecně pro město obrovský význam. Neméně důležitá byla také výstavba silniční sítě. Velkých stavebních změn dosáhlo město převážně ve druhé polovině 20. století, které je možno zařadit do podkapitoly socialistické město. Typickým rysem v tomto období byla sídlištní výstavba panelových domů. Specifická byla v Olomouci také vojenská přítomnost, která se nesla historií města a jejím osídlením již od poloviny 17. století až do roku 1990, kdy z města odešly sovětské vojenské posádky. Toto by tedy měly být základní problémy z období historie města, jimiž bych se chtěla blíže zabývat v této práci. Druhou celistvější oblastí by potom měla být problematika současného vývoje města. Především období od druhé poloviny 90. let, kdy město prodělává zásadní změny související zejména s procesem suburbanizace. S tímto také úzce souvisí současná vnitřní diferenciace města, která zahrnuje jak otázku bydlení, členění města na jednotlivé sektory podle jejich převažujících funkcí, tak i nejdůležitější problémy, se kterými se město potýká v současnosti. Poslední část by poté měl tvořit výhled do budoucnosti, plány města týkající se jeho dalšího rozvoje. Pomocí těchto tří větších tématických celků bych chtěla vytvořit celistvý přehled nejen minulého, nýbrž i současného a dalšího plánovaného socioekonomického a především urbanistického vývoje města Olomouce.

7

2. Základní informace o městě Olomouc patří k nejvýznamnějším městům České republiky. Je městem statutárním, tudíž tvoří samostatnou územněsprávní jednotku. Jeho rozloha činí 103,36 km2 a je jedním z pěti okresů Olomouckého kraje, který má ve městě od 1.1. 2004 své sídlo.1 Díky bohaté historii a velmi výhodné centrální poloze v rámci Moravy, byla vždy atraktivním místem pro turisty i jeho obyvatele. To se samozřejmě projevovalo i na množství jeho obyvatel, které rostlo (viz tabulka 1a graf) v průběhu století až k dnešní hodnotě 101 268 (k 31. 12. 2003). Tab. 1 Tabulka vývoje počtu obyvatel v Olomouci v letech 1850-1970 rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 počet ob. 24 114 32 778 36 531 44 740 51 701 57 206 66 440 63 878 70 071 79 416

počet ob.

Graf vývoje počtu obyvatel v Olomouci v letech 1850-1970 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

počet obyvatel (tis.)

1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 rok

Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí

Nejen výhodná poloha byla důležitá při osídlování a zakládání města. Významnou úlohu sehrálo samozřejmě také příznivé přírodní podmínky. Klimaticky město leží v teplé oblasti, která při východním okraji města přechází v mírně teplou. průměrné lednové teploty

-2°C do -4°C

průměrné červencové teploty roční úhrn srážek převládající směry větrů

15°C do 19°C 600 - 1 100 mm SZ (17%), Z a JZ (13%)

1

Statutární město Olomouc.Olomouc 2004.

8

průměrná rychlost větru severozápadní proudění západní a jihozápadní proudění

2 - 5 m/s 17% 13%

Přesná poloha středu města: • 49°45´ severní zeměpisné šířky • 17°15´východní zeměpisné délky Město Olomouc leží v nivě řeky Moravy. Rovinatý charakter města je na západě, ale hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, takže město je uzavřeno do protáhlé sníženiny otevřené ve směru SZ – JV. Nadmořská výška: • 208 m.n.m. v jižní části města • 219 m.n.m. ve středu města • 420 m.n.m. v severovýchodní části města Hydrologickou osu města představuje část středního toku řeky Moravy, která je přítokem Dunaje. Levým přítokem Moravy je řeka Bystřice ve východní části města. V jižní části města tvoří pravý přítok Moravy Mlýnský potok. V území Olomouce se nachází řada významných krajinných prvků a ekologicky významných území. Nejvýznamnější z nich je CHKO Litovelské Pomoraví, která svojí jižní částí zasahuje i do severního území města. Součástí CHKO jsou na území města i zvlášť chráněná území. Je zde rovněž řada chráněných významných krajinných prvků, které jsou evidovány na Agentuře ochrany přírody a krajiny české republiky Olomouc, jako nelesní ekosystémy, vodní prvky, zoologické a botanické lokality a krajinářské prvky. Největší vodní zdroj podzemních vod se na území města nachází v Oblasti Černovírského lesa. Tento zdroj je napojen na systém "Vodovod Pomoraví", který má na celém zrealizování řešit zásobení pitnou vodou okres Šumperk, Olomouc a Prostějov.2 Vnější dopravní spojení Olomouce je s ohledem na jeho vnitrozemskou polohu vynikající a budováním dálnice D11 a rychlostní komunikace R35 se ještě zlepší a vzroste význam města (jako jediného kromě Prahy) na křižovatce dvou klíčových vnitrostátních i mezinárodních komunikací.3 Mezinárodní silnice E462 zajišťuje severojižní spojení Polska s Moravou a Rakouskem. Napojením rychlostní komunikace R46 na dálnici D1 ve Vyškově je 2 3

http://www.olomouc-tourism.cz/index.asp?Ing=cz&makt=1&cat=zinfo Statutární město Olomouc.Olomouc 2004.

9

zabezpečeno komfortní dopravní spojení s Brnem a dalším pokračováním na Prahu (dálnice D1) a Bratislavu (dálnice D2). Olomouc je také důležitým železničním uzlem s hlavním nádražím v blízkosti centra města. Společně s Přerovem leží historicky na dopravních křižovatkách sever - jih a východ – západ.

3. Historický vývoj města 3.1 Pre-industriální období Pokud chceme získat ucelený obraz o pravěké historii a osídlení Olomouce, zřejmě se to úplně nepodaří. Pro období starší doby kamenné nejsou doloženy žádné nálezy. Souvislejší osídlení lze vypozorovat až v mladší době kamenné. Zemědělci, kteří se tu v této době usídlili, si zakládali osady vesnického charakteru, jež se staly základním typem osídlení až do novověku. Nejvýznamnějším nalezištěm z této doby je Václavské návrší. Zde byly také nalezeny zbytky výšinného sídliště z pozdní doby kamenné a pozůstatky eneolitického hradiska. V dalších obdobích jsou stopy po osídlení velmi špatně prokazatelná, spíše se dá pouze logicky usuzovat, že osídlení v oblasti dnešní Olomouce nebylo výrazně přerušeno.4 Novější výzkumy také doložily přítomnost keltských a germánských kmenů na katastru dnešního města. Snad nejvýznamnějším nálezem posledních let, který změní i texty dosavadních dějepisných učebnic, je objev zbytků pochodového římského tábora z druhé poloviny 2. století, tedy z doby markomanských válek v Olomouci - Neředíně. Nejsevernější bod pobytu Římanů na území tehdy barbarské střední Evropy za Dunajem se tak posouvá od Trenčína a Mušova k Olomouci. Velkomoravské osídlení odkryli archeologové v Olomouci na více místech. Nálezy z Petrského návrší prokázaly dokonce úzký vztah olomouckého sídliště k centru Velkomoravské říše – Mikulčicím.5 V období stěhování národů osídlili Moravu a zřejmě i Olomoucko Slované. Právě staroslovanské hradisko bylo zřejmě prvním nositelem jména Olomouc. Jeho hlavním úkolem bylo střežit brod u Moravy, kudy vedla cesta z Moravy do Polska. Po rozvrácení Velkomoravské říše až do připojení Moravy Břetislavem k přemyslovskému knížectví, nejsou k dispozici téměř žádné prameny dokazující osídlení i celou historii tohoto období.6

4

Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972. http://www.olomouc-tourism.cz/index.asp?Ing=cz&mpos=1&makt=2&cat=dejiny&id=2 6 Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972. 5

10

Dá se říci, že původní osídlení Olomouce tvořily tři návrší, které se dnes nazývají podle nejstarších olomouckých kostelů Michalské, Petrské a Václavské. Nejdéle osídlený je Václavský pahorek, kde byl knížecí hrad a pod jehož ochranou se vyvinulo osídlení nikoliv pod hradem, jak bývalo zvykem, ale před ním na rozlehlé vyvýšenině. Na dnešním Předhradí kolem Biskupského náměstí se potom vyvinulo osídlení, které se po roce 863 přeměnilo na staroslovanské město. Uprostřed něj pak byl vystavěn nejstarší olomoucký kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1063 bylo u tohoto kostela zřízeno biskupství. Kostel ale brzy přestal vyhovovat a tak byl přímo do hradu postaven kostel nový a roku 1131 vysvěcen na kostel sv. Václava. Na západě byla jediným větším osídlením zemědělská osada na nízkém pahorku, který se dnes nazývá Blažejské náměstí.7 Po rozvoji obchodních cest v 10. století vznikl v Olomouci obchodní dvůr na návrší kolem kostela sv. Michala a kolem něj vzniklo zanedlouho celé tržiště. Toto tržiště se brzy stalo dalším centrem osídlení, především díky kolonizačním snahám Přemyslovců. V roce 1220 zde vzniklo nové město, které se rozprostíralo kolem dnešního Dolního náměstí. Horní náměstí ještě osídleno nebylo, protože v této době jím protékalo rameno Moravy a říčka později nazývaná Povelka.8 Do Olomouce přicházeli kromě křesťanských kupců také židovští obchodníci, kteří se nesměli na Předhradí usídlit. Vybudovali si vlastní osadu na západní periferii hradu směrem k Michalskému návrší-Židovskou ulici, dnešní Univerzitní. Do roku 1227 bylo v Olomouci Staré město a další menší ostrůvky trvalého osídlení, které absolutně netvořily souvislejší zástavbu tak, jak si ji představujeme pod pojmem město v dnešní době (viz obr.1).

7 8

Kšír, J.: Olomouc dřívější a dnešní. Olomouc 1932. Kšír, J.: Olomouc po stránce stavební. In: Výstavba a národní hospodářství evropských měst. Olomouc

11

Obr. 1 Osídlení Olomouce před rokem 1227

Zdroj: Kšír, J.: Olomouc dřívější a dnešní. Olomouc 1932.

V letech 1227–1248 tvořila Olomouc v podstatě města dvě-staroslovanské a druhé začínající v místě dnešního kostela Panny Marie Sněžné (viz obr.2). Obě města od sebe byla oddělena hradbou a spojena Novou bránou. V 1.polovině 13. století došlo také k oficiálnímu prohlášení Olomouce za město a byla mu udělena práva a městské výsady. Přesné datum není známo, protože Olomouc byla založena jen ústním prohlášením panovníka. Dá se tedy jen odhadovat. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1248, nejpravděpodobněji bylo město založeno v rozmezí let 1239– 1246.9

9

Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972.

12

Obr. 2 Osídlení Olomouce v letech 1227 – 1248

Zdroj: Kšír, J.: Olomouc dřívější a dnešní. Olomouc 1932.

K dalšímu rozšiřování a zakládání měst u nás došlo až po vpádu Tatarů na Moravu (roku 1241). Osídlení Olomouce se rozšířilo i do okolí dnešního kostela sv. Mořice a bylo vysušeno a zastavěno i dnešní Horní náměstí. Půdorysně byl vývoj vnitřního města ukončen v 15.století připojením dnešní Sokolské a Koželužské ulice. Město bylo ze všech stran chráněno přirozeným vodním příkopem tvořeným rameny řeky Moravy. I samotné centrum města bylo vystavěno tak, aby v případě ohrožení mohlo být shromaždištěm ozbrojených sil. Ulice města byly poměrně úzké, širší byly pouze ty vedoucí k městským branám. Z Horního náměstí vedly dvě ulice k mostu přes Moravu-Ztracená a Ostružnická. Většina ulic byla pojmenována podle řemesel, které v ní převládaly, např. Barvířská, Pekařská. Olomouc neměla charakteristickou okružní ulici kolem hradeb, ale všechny uličky ze středu města směřovaly k hradbám a tyto ulice byly nazývány podle bran. Domy byly v této době spíše přízemní a vesměs dřevěné, městu se tudíž nevyhnuly velké ničivé požáry.

13

V podstatě zvláštní osadu tvořilo Předhradí, jež bylo církevním centrem města bylo de facto samostatné a na městu nezávislé. Bylo od něj odděleno tzv. Novou bránou (viz výše) a mělo své vlastní opevnění s příkrou skálou. Město bylo, jak jsem se již zmínila, obehnáno hradbami, včetně Předhradí. V místech zvlášť ohrožených při nepřátelském útoku byly hradby dokonce dvojité. Město mohli lidé opouštět několika branami, z nichž byla nejvýznamnější tzv. Stará brána, která byla pod hradem při přechodu přes řeku Moravu. Kromě nich mohli obyvatelé město opustit fortnami, které sloužily jen pro pěší. Město bylo také výborně chráněno vodním systémem. Řeka Morava se u Hejčína rozdvojovala a město bylo obehnáno jak hlavním tokem na východě, tak ramenem Moravice na západní straně města. V blízkosti brány sv. Blažeje se oba toky opět spojovaly. Přes řeku a její ramena bylo vystavěno několik mostů, z nichž nejdůležitější byl most pod hradem, přes hlavní tok Moravy.10 Obr. 3 Osídlení Olomouce od 2. poloviny 13. století

Zdroj: Kšír, J.: Olomouc dřívější a dnešní. Olomouc 1932. 10

Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972.

14

15. století příliš rozvoji města nepřálo. Příčinou byly nejdříve husitské a posléze česko-uherské války. Změny, které město zaznamenalo v tomto období byly spíše nutností, než plánovanou výstavbou. Velké stavby, jež v tomto období vznikaly, byly kláštery a kostely a pokračováno bylo i ve stavbě radnice. 15. století bylo ale velmi poznamenáno velkými požáry. V roce 1453 vyhořel kostel sv. Mořice s okolím a také Horní náměstí. Spolu s dalšími požáry v letech 1469 a 1492 znamenaly přelom ve výstavbě olomouckých domů. Měšťanské domy se přestaly stavět dřevěné a začala výstavba domů zděných. První zpráva o postavení domu z cihel v Olomouci pochází z roku 1440. Brzy po roce 1500 došlo k přestavbě městských hradeb, které byly zpevněny a rozšířeny i na předměstí Bělidla za dnešní Sokolskou ulicí. Nová, Střední i Dolní brána byly znovu vystavěny. 11 Renesanční Olomouc v 16. století dostala velmi reprezentativní podobu. Náměstí i ulice již byly dlážděné a ve městě bylo několik kašen. Zřejmě na počátku 16. století došlo k přemístění biskupského sídla do dnešní polohy na Biskupském náměstí. Roku 1522 došlo k právnímu sjednocení města se severním Předhradím-tzv. Purkrabstvím, které bylo dosud právně samostatné. Fortifikační práce probíhaly v podstatě celé 16. století a jejich součástí byla i výstavba 2 vodáren. Předtím bylo město odkázáno pouze na jedinou vodárnu. Na přelomu století se ke slovu dostali také jezuité se svou stavební činností. Koupili Židovskou bránu, kapli Božího těla a dalších šest domů a začali se stavbou koleje a školy.12 Zároveň s městem se samozřejmě vyvíjela i jeho předměstí. Hned pod hradbami na východě vznikla obec Ostrov s nemocnicí, na jihu obec Závodí a na severu obec Lazce. Tyto tři obce zanikly roku 1746 při fortifikačních pracích. Obyvatelé z prvních dvou se přestěhovali do nově založených Pavlovic a z Lazců do Starých Lazců na pravý břeh Moravy. Poblíž města se rozkládala i obec Rybáře, která ale brzy zanikla. V podstatě samostatný byl objekt Kláštera Hradisko, který byl ale nerozlučně spjatý s historií Olomouce a patří k jeho nejstarším místům. Nachází se na vyvýšenině na levém břehu Moravy, kde byl již kolem roku 1078 založen benediktinský klášter, později premonstrátský. Několikrát byl vypálen a jeho dnešní podoba pochází z let 1661-1750. Z obcí, které byly později sloučeny ve Velkou Olomouc jsou nejstarší Černovír, Chválkovice, Hejčín, Řepčín a Neředín. Další obce se nacházely v okruhu kolem města podél cest, které směřovaly ven z města.13 V 16. století se rozlišovalo 10 předměstí: před Hradskou branou, před Dolní branou, Bruckampt, Povel, předměstí před Střední branou, Goschickle, Psí Ulice, Vozovka a dvojí

11

Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. 13 Kšír, J.: Olomouc dřívější a dnešní. Olomouc 1932. 12

15

Litovelské předměstí. S tímto okruhem téměř souvisely blízké obce Nové Sady a Dědinka. Součástí předměstské zóny byly ještě další vsi, které nepatřily městu-Lazce, Ostrovy, Český Povel, Bělidla, Klopoř a Závodí. Ve městě s Předhradím bylo roku 1532 napočítáno 686 domů, na předměstích pod městskou jurisdikcí 429 domů. 14 Slibný vývoj města v 16. století radikálně přibrzdila třicetiletá válka. Mezi léty 16211635 byla Olomouc přímých vojenských akcí ušetřena, ale byla zatěžována častými pobyty vojsk.Od roku 1624 mnoho měšťanů město opustilo. Nepříznivý vývoj završil požár v roce 1637, ale nejhorší pohroma měla teprve přijít.15 V roce 1642 obsadili město Švédové po čtyřdenním dobývání. Již rok předtím přestala být Olomouc hlavním městem Moravy a stala se pouhým provinčním městem. Do města byly sváženy zásoby potravin, munice a střeliva. Městské hradby se ukázaly být zaostalé a ve velmi špatném stavu. Oprava městského opevnění byla jednou z prvních věcí, na které začali Švédové pracovat. Pro lepší obranu města byly vypáleny a zbořeny všechny předměstí, aby se tady nemohl ukrýt protivník. Ve městě zůstaly pouze čtyři brány-Hradská, Blažejská, Střední a Rohelská-ostatní byly zavřeny. Švédové si z Olomouce vytvořili opevněnou bastionovou pevnost. Pokusy o znovuzískání kontroly nad městem proběhly několikrát, ale nebyly úspěšné. Švédové odtáhli až dva roky po skončení třicetileté války v roce 1650.16 Po odchodu švédských vojsk bylo město naprosto zdevastované a hodně se zvažovalo, zda bude vůbec obnoveno. Ze 690 domů ve městě zůstalo obyvatelných jen 168 a ostatní byly buď zbořeny nebo zpustošeny. Předměstí, čítající dříve 656 domů, byla úplně zničena. Počet obyvatel klesl z původních asi 30 000 na 1675. Mor, který vzápětí postihl město, si pak vyžádal ještě na 500 obětí. Město bylo znovu dosídlováno, ale i přes veškerou snahu bylo v roce 1678 osazeno 393 domů, tedy necelé dvě třetiny předválečného stavu. Roku 1666 je odhadovaný počet obyvatel asi 3000. O něco lepší byla situace předměstí Olomouce. Většina vsí dnešní olomoucké aglomerace byla již plně osídlena.17 Stavební obnova samotného města postupovala velice pozvolna a hlavním stavitelem v posledních desetiletích 17. století se stala církev. Kapucíni zakoupili 21 domů mezi Dolním náměstím a hradbami včetně uličky na Blažejské náměstí a postavili zde kostel spolu s kapucínským klášterem. Zrušili tak spojnici Dolního a Blažejského náměstí, což se stalo největším narušením středověké uliční osnovy Olomouce v celé historii. Jezuitům se do roku 1724 podařilo vybudovat největší církevní komplex v Olomouci (od kostela Panny Marie 14

Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. 16 Kšír, J.: Olomoucká barokní pevnost.Olomouc 1971. 17 Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. 15

16

Sněžné nahoru Univerzitní ulicí). Byl přestavěn i biskupský palác a s tímto počinem byl také spojen největší urbanistický zásah na Předhradí od středověku. Biskup vykoupil domky a území sahající od paláce až k Akademické ulici s tím, že nesmějí být nikdy zastavěny. Tak vzniklo poměrně velké obdélné Biskupské náměstí v centru Předhradí. Měšťanské domy byly po roce 1650 opravovány spíše jen z nutnosti. Až po obrovském požáru, který zničil více než polovinu města (více než 350 domů), byla městská zástavba ve větší míře barokizována. Od poloviny 17. století do 1. třetiny 18. století vznikla architektonická barokní díla, která charakterizují Olomouc i v současnosti-barokní kašny a dva monumentální barokní sloupy na obou náměstích.18 Olomouc byla prohlášena pevnostním městem již roku 1655. Ihned začala obnova opevnění, ovšem žádný z projektů nebyl dokončen. Když pominulo nebezpečí vpádu Turků, vojenský význam města opět upadl. Skutečný vojensko-strategický význam Olomouce se ukázal až v roce 1741 po dobytí města Prusy. Když se v roce 1742 Marie Terezie vzdala Slezska, rázem byla Olomouc jediným opěrným místem schopným vzdorovat vpádu cizích vojsk. V této době se stala v podstatě hraničním městem. Ihned byla započata obnova a nová přestavba opevnění pod vedením inženýra Bechade de Rochepine. Bylo využito původního opevnění, které mělo být upraveno tak, aby odpovídalo moderním požadavkům.Rochepinův návrh počítal s vybudováním 13 pětiúhelníkových bastionů, uvnitř kterých budou kasematy a podzemní chodby. Bastiony měly být chráněny hlubokým příkopem, spojeným s vodními toky, takže v případě nutnosti bylo možno příkop rychle naplnit vodou. Na vnější straně příkopu se počítalo s předsunutými trojúhelníkovými hradbami doplněnými dalšími hradbami a příkopem. Celou západní stranu města, která byla nejvíce napadnutelná, měly navíc chránit mohutné kasematy, v nichž by bylo ubytováno i vojsko. V potřebné vzdálenosti od pevnostních hradeb mělo být vybudováno kolem města i několik pevnůstek. Dostavba pevnosti byla v podstatě ukončena roku 1756, až do počátku 19.století byly prováděny různé menší změny.19 Ve stejné době, kdy se budovala pevnost, probíhala také výstavba nové císařské silnice z Vídně do Olomouce, dokončená roku 1749. Jednou ze zásadních změn v tomto období bylo rozhodnutí o rozšíření pevnostního předpolí, to znamená pásma, ve kterém byla vyloučena jakákoliv zástavba, ať už stávající nebo nová. Toto pásmo bylo rozšířeno na jeden až dva kilometry a zasáhlo všechna obnovená předměstí a vesnice kolem města. Po roce 1744 byla celá předměstská zóna vykoupena a následně zbořena. Celkem bylo zbouráno na 350 domů. 18 19

Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972.

17

Byl ušetřen pouze Hejčín a vzdálenější Řepčín, Neředín a Holice. Ušetřeny nezůstaly ani předměstské zahrady a některé domy v samotném vnitřním městě při starých hradbách. 20 Nová předměstí byla postavena ve značné vzdálenosti od města. Některé vsi zanikly úplně a byly nahrazeny novým: Nová Střední Ulice, Povel, Nové Sady, Nový Svět a Pavlovičky. Některé názvy zůstaly sice zachovány, ale jejich poloha se lišila od té původní. Zbourány byly samozřejmě i sakrální stavby na předměstích, zachováno bylo pouze Klášterní Hradisko. Roku 1749 bylo v Olomouci napočítáno 666 domů. Tento počet ale zahrnoval pouze domy vnitřního města.21 Dva roky po svém dokončení byla pevnost vlastně poprvé a naposledy prověřena pruskými vojsky. Město se jim nepodařilo dobýt. Nyní si můžeme položit otázku, zda byla tak nákladná výstavba pevnosti výhodou či spíše naopak. Krátkodobě ano s ohledem na momentální výdělky pro měšťany, které jim přenesl pobyt vojsk. Ovšem z dlouhodobého hlediska byl přínos pevnosti spíše negativní. Opevnění města znamenalo zhoršení komunikací, úrovně bydlení a především byl drasticky omezen růst a vývoj města. V roce 1758 byla vystavěna Vodní kasárna podél vnitřní strany hradebního náhonu a definitivně zrušena Litovelská brána. Nově vybudována byla Terezská brána, do které ústily výjezdy ze starých bran Střední a Dolní. Ve městě samotném probíhala barokizace jednotlivých domů a klášterů. Za vlády Josefa II. došlo k masivnímu rušení klášterů a hřbitovů ve městě. Na jejich místě většinou vyrůstaly nové vojenské stavby jako Špitálská kasárna (dnes Hanácká) a kadetní škola (dnes Masarykova kasárna). Roku 1848 byl postaven soud a věznice. Již roku 1786 byla zbořena Nová brána mezi Předhradím a městem, která bránila vnitroměstské komunikaci.22 3.2 Industriální období Rozvoj průmyslu na začátku 19. století se Olomouce příliš nedotkl hlavně z toho důvodu, že město nemělo dostatek prostoru. O to větší význam měl proto rozvoj komunikací a dopravy. Již výše jsem se zmínila o výstavbě císařské silnice vedoucí z Vídně. Byly postaveny ještě 4 tzv. císařské silnice: pražská, brněnská, polská a slezská.23 Do města vstupovaly třemi hlavními branami-Hradskou, Terezskou a Františkovou a brzy otevřenou

20

Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. 22 Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. 23 Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972. 21

18

Kateřinskou branou. Tyto důležité silnice byly využívány pro poštovní dopravu. Polská silnice byla páteří dopravního ruchu a převáželo se zde zboží z Ruska, Itálie i Švýcarska. Význam Olomouce jako pevnosti nepolevil ani v 1. polovině 19. století. Spolu s Terezínem byla jedinou pevností v Čechách, která byla určena k přestavbě na fortovou pevnost. Ani v tomto období se tedy nesmělo stavět v okolí města, dokonce došlo k rozšíření nezastavitelného území. Rozšíření pevnosti proběhlo díky výstavbě dvou fortů na strategických vyvýšeninách Tabulového vrchu a Šibeničního vrchu. Kromě nich vyrostlo kolem města také několik muničních skladů. Poměrně špatné hygienické a životní podmínky města vůbec vedly k částečné kultivaci předpolí města. Kolem roku 1800 byly vysušeny rybníky kolem města, což snížilo počty komárů, kteří obtěžovali obyvatele města a přenášeli malárii. Dalším zkulturněním města byla výsadba topolové a lipové aleje po celé západní straně města. V dalších desetiletích pokračovalo rozšiřování alejí i v ostatních částech města, včetně oblasti nynějších Bezručových sadů pod Michalských výpadem. Rok 1841 se stal pro Olomouc zlomovým. Dočkala se výstavby železničního spojení na trase z Vídně přes Břeclav, Přerov do České Třebové, která byla po 4 letech prodloužena dále do Prahy. Nádraží bylo umístěno severně od mostu přes řeku Bystřici, a později bylo přesunuto na jih od železničního mostu přes Bystřici do dnešní polohy. Trať byla vedena dvěma přímými trasami, ale díky pevnostnímu statutu nemohla být území kolem železnice zastavována. Zavedení železnice tudíž nebylo, jako v jiných městech (např. Šternberk nebo Přerov), významným urbanizačním činitelem a ani podnětem k průmyslovému rozvoji. Ovšem otevřením dráhy vznikla v Olomouci jakási prvotní městská hromadná doprava. Šlo o spojení majitelů největších olomouckých hotelů, kteří se spojili a vytvořili tzv. Olomouckou omnibusovou společnost. 24 V této době byl také vystavěn vodovod, plynárna a od roku 1852 zavedeno i plynové osvětlení ulic. Dalším prověřením nedobytnosti pevnosti měla být prusko-rakouská válka v roce 1866. Byly vystavěny další forty, ale při této příležitosti byly vykáceny všechny aleje v okolí města. Prusové se ale Olomouc ani nepokusili obléhat a prostě ji obešli. Éra Olomouce jako pevnostního města se blížila ke konci. Roku 1868 byl podán návrh na zrušení vnitřních hradeb, aby se město mohlo rozšiřovat. Hned v roce 1866 byly obnoveny všechny aleje a rozšířeny parky. 25

24

Londin, V.:Doprava v Olomouci v 19.století. In: Historická Olomouc a její současné problémy VI. Olomouc 1987. 25 Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000.

19

Právě pevnostní charakter města vytvořil překážku jeho vývoje a především ve druhé polovině 19. století začalo město zaostávat v průmyslovém, hospodářském i stavebním vývoji v porovnání s okolními menšími městy. Mezi městem a předměstími byl více než jeden kilometr pevnostního předpolí. Pokud někdo žádal o povolení stavby v tomto pásmu, musel zároveň podepsat tzv. demoliční revers, což znamenalo, že v případě vojenské potřeby stavbu do 24 hodin zbourá a sutinu odveze. Tento stav přirozeně znemožňoval jakoukoliv výstavbu továren a průmyslových podniků, ale i běžný chod města. Proto byly vojenské úřady svolné po pruské válce k částečnému uvolnění hradebního pásma. Návrh na zrušení pevnostního statutu města nebyl nejdříve přijat s velkým nadšením. Částka stanovená na odkup vojenských pozemků byla stanovena na 5 milionů zlatých a pro město neúnosná. Koncepce rychlého rozvoje města vzala rychle za své a nastalo zdlouhavé postupné odstraňování jednotlivých částí hradeb. Jako první byla zbourána roku 1876 Hradská brána a prostory směrem k nádraží. Zde posléze proběhla poměrně významná zástavba a již v letech 1877-87 bylo vystavěno 14 činžovních domů, budovy kasáren a českého gymnázia. Také byla vytýčena nová vidlice nyní Komenského a Masarykovy ulice a vybudovány nové mosty přes Střední Moravu. Nově vznikla Kosinova ulice a nábřeží Přemyslovců. Bylo tak dokončeno velmi žádané přímé spojení mezi nádražím a centrem města, slavnostně otevřenou silnicí roku 1888.26 V roce 1885 byla zbourána poslední brána 1885 (Rohelská). Již předtím byl odstraněn komplex Terezské brány, který nejvíce bránil městské hromadné dopravě. Zachován zůstal pouze její hlavní oblouk na dnešní třídě Svobody. Formální zrušení pevnosti v roce 1888 znamenalo sice odvolání demoličních dekretů, ale nová výstavba se rozvíjela spíše jen ve vnitřním městě a dále směrem k nádraží.27 Pokud srovnáme výstavbu nových bytů v Olomouci mezi léty 1896-1910, bylo jich nejvíce postaveno právě prvotním období po zrušení pevnosti (viz. tabulka 2 a graf).

Tab. 2 Počet nových bytů v Olomouci v letech 1896-1910 období

počet bytů

1896-99

555

1900-04

244

1905-10

178

Zdroj: Statistisches Jahrbuch der königlichen Hauptstadt Olműtz

26 27

Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972.

20

Počet nových bytů v Olomouci v letech 1896 - 1910

počet bytů

600 400 počet bytů

200 0 1896-99

1900-04

1905-10

období

Městu se podařilo vykoupit skoro celé pevnostní území až roku 1894 a později se toto území ještě zvětšilo na více než 170 ha. Dřívější prostor uvnitř hradeb měl velikost jen 53 ha. Do roku 1918 činila celková rozloha katastru města 300 ha.28 Teprve roku 1894 tedy mohla začít výraznější výstavba vně historického jádra. Pro urbanistický rozvoj měla Olomouc příhodné podmínky díky rovině rozkládající se kolem. Postupně se začala likvidovat fortifikace, zasypávat příkopy a ramena tvořena řekou Moravou a realizovat různé terénní úpravy. Jistou komplikaci mohly způsobit katastrální hranice města s okolními vesnicemi, které původně sahaly až k opevnění, ale než tomu tak mohlo vůbec nastat, byla v roce 1919 vytvořena Velká Olomouc. Další závažné problémy v pozdějším rozvoji na západě města způsobila železniční trať do Příkaz a Čelechovic vedoucí z jižního konce nádraží k západu. Přesně kopírovala jižní a západní předpolí fortifikace a narušila tím koncepční rozvoj území západně od města. Místní trať začala oddělovat městské jádro s periferními předměstími. Již zmíněná Úřednická čtvrť byla vystavěna za touto železnicí, již na katastrálním území Nové Ulice.29 V tomto období přišla na scénu významná osobnost v podobě Camilla Sitteho, rakouského architekta s českými předky. Již v roce 1885 měl v Olomouci přednášku týkající se jeho díla Stavba měst dle uměleckých zásad. Sitte byl odpůrcem ničení historických jader a staveb, které často ustupovaly potřebám moderní techniky. Ve svém díle se zabýval otázkou proč byla stará města přívětivá a příjemně obyvatelná a ta moderní tuto přívětivost ztrácí. Podle něj chyběla v soudobém urbanismu umělecká složka. Snažil se skloubit otázku

28 29

Skoupý, A.: Bourání hradeb. In: Malé dějiny města. Olomouc 2002. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000.

21

zachování starých měst a jejich urbanistické skladby spolu s moderními vědeckými metodami.30 Právě díky Sittemu a jeho předloženému regulačnímu plánu z roku 1894 byla zachována historická tvář Olomouce. Kladl velký důraz na původní vzhled historického jádra a také zelený pás na západní a jihozápadní straně města. Výstavba měla tedy probíhat vně historického pásma a tady měl být vybudován i nový komunikační systém. Jeho kostrou se mělo stát 5 radiál vycházejících od původních bran a propojených právě okružní třídou.

31

Tato okružní třída měla být vystavěna podél mlýnského náhonu (dnešní třída Svobody) a mezi ní a parky bylo určen pás pro reprezentativní výstavbu. V tomto pásu byl také nejvíce realizován Sittův plán. Mezi okružní třídou a ulicí podél okraje parků (dnešní ulice Spojenců a Vídeňská) byly vystavěny honosné secesní domy a také většina veřejných budov. Byla zachována také vnější Terezská brána a před ní nově vybudovaná synagoga. 32 V plánu Camilla Sitteho se také objevil návrh na zřízení parní tramvajové dráhy s vedením čtyř linek. Dvě z nich byly dokonce realizovány ovšem jako elektrické dráhy. V roce 1896 byl předložen návrh na elektrickou pouliční dráhu. O rok později se začalo s úpravou místa pro elektrárnu a zasypáváním příkopů. Koncem roku se pak začalo se stavbou vlastní dráhy s normálním rozchodem kolejnic 1435 mm. Dráha byla jednokolejná se šesti výhybišti. Začínala u nádraží a přes dnešní Masarykovu třídu až na Horní náměstí, kde se rozdvojovala. Jedna větev vedla přes Riegrovu a Palackého ulici a končila na Šibeníku, druhá větev odbočovala z náměstí Pavelčákovou a Wolkerovou ulicí a skončila pod nemocnicí. Z náměstí vedla ještě kolej Sokolskou ulicí do Vozovny. Samotný provoz začal 1. 4. 1899.33 Již od roku 1885 docházelo k postupné regulaci toku Moravy.Vysoká vodní hladina často ohrožovala záplavami především severní a východní části katastru města i přilehlé obce. Povodně zaplavovaly především Lazce, Černovír a Nové Sady. To vedlo k odstraňování některých jezů na řece i jejích ramenech. Jezy zvyšovaly hladinu vody k pohonu několika mlýnů. Vysoká hladina spodní vody v obvodu historického jádra bránila modernímu provedení kanalizační sítě. Tyto problémy byly tedy řešeny regulací řeky, napřimováním jejího toku, prohlubováním koryta, ale také rušením nebo narovnáváním jejích ramen.

30

Zatloukal, P.: Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 2002. Zatloukal, P.: Historismus. Architektura 2. poloviny 19. století na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 1986. 32 Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. 33 Londin, V.:Doprava v Olomouci v 19.století. In: Historická Olomouc a její současné problémy VI. Olomouc 1987. 31

22

V letech 1909–1913 byla provedena regulace toku nad černovírským jezem a souběžně (1912-13) od černovírského jezu k mostu u Gorazdova níměstí. 34 Předměstské obce se až do roku 1918 vyvíjely zcela samostatně a nezávisle na městě. Většinou se stavělo bez regulačních plánů, což se projevilo v jejich nekoordinované výstavbě. Po stranách hlavní dráhy se rozvíjely Staré a Nové Hodolany, Bělidla a Pavlovičky. Nová sídliště také vznikala kolem obou nádraží místní dráhy. Nová Ulice se rozrůstala dokonce rychleji než město. Od roku 1880 do roku 1921 vzrostl počet domů dvojnásobně a počet obyvatel o 4 tisíce. V roce 1900 stala městysem a roku 1906 městem. Významným urbanistickým celkem se staly pavilony klinik Zemské nemocnice s porodnicí z let 18941898. Podobný vzrůst zaznamenaly také Hodolany. V obou jejich částech v blízkosti trati vznikal především potravinářský průmysl, ale také drobné železářské podniky.35 Hodolany s Rolsberkem a Novými Bělidly měly roku 1880 127 domů a 2070 obyvatel a do roku 1921 vzrostly na 415 domů a 5063 obyvatel. Roku 1913 byly také povýšeny na město, ale přesto byla zachována jejich stará vesnická jádra.36 Ostatní obce byly odděleny průmyslovými zónami nebo vojenskými areály. Velký komplex čítající 25 budov byl vybudován severovýchodně od Václavského návrší. V roce 1880 stálo v celé předměstské zóně v rozsahu pozdější Velké Olomouce 986 domů a 12 602 obyvatel, v roce 1921 již 2297 domů a 33 137 obyvatel. Předměstské obce se zvětšovaly narůstáním zástavby kolem cest a silnic. Výjimkou tvořily Lazce, kde byly založeny nové čtvrti městského charakteru. Roku 1908 byla dokončena výstavba Dobrovského ulice dotvářející úplné okružní spojení. Po obou jejich stranách se začala rozrůstat zástavba. Na jižní straně činžovní patřící městu a na severní straně vilová zástavba, jejíž hlavní rozvoj nastal až v meziválečném období. 3.3 Socialistické město Za 2. světové války město stagnovalo, ale již krátce po roce 1945 začala být výrazně posilována průmyslová základna města. Byly rozšířeny stávající podniky i vystavěny továrny nové, ale ve 40.–50. letech stále ještě zůstávala většina továren ve svých původních lokalitách

34

Skoupý, A.: Bourání hradeb. In: Malé dějiny města. Olomouc 2002. Skoupý, A.: Bourání hradeb. In: Malé dějiny města. Olomouc 2002. 36 Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. 35

23

na různých částech aglomerace. V letech 1947–48 vzniklo sídliště Moravských oceláren a železáren v Hejčíně. V letech 1947–51 bylo vystavěno sídliště 1. pětiletky na protější straně pražské silnice (ulice Norská a Helsinská). Teprve v 60.–80. letech byla výstavba Olomouce dynamičtější. Výraznou změnou ve vzhledu města bylo vytvoření průmyslových zón východně od Chválkovic, Bělidel, Hodolan a Holice. Další průmyslové plochy vznikly kolem Nového Světa a tímto vznikl na jihovýchodě a východě aglomerace souvislý průmyslový pás, jehož součástí zůstaly i vojenské areály.37 Bytová zástavba se tedy soustředila spíše na západní až jižní okraj města. Problém města představovala malá bytová kapacita, kterou bylo třeba řešit. Značnou část bytového fondu totiž tvořily hygienicky nevyhovující byty. Výsledkem byla soustředěná bytová výstavba a její maximální urychlení (viz. tabulka 3 a graf). Tab. 3 Tabulka vývoje počtu bytů v Olomouci v letech 1945-1980 rok 1945 1961 1970 1980 počet bytů 17 823 25 302 29521 35 848

Graf vývoje počtu bytů v Olomouci v letech 1940-1980 40 000 35 000 počet bytů

30 000 25 000 20 000

počet bytů

15 000 10 000 5 000 0 1945

1961

1970

1980

rok

Zdroj: Friedlová, J: Čtyřicet let výstavby v Olomouci.

Mezi Neředínem a Tabulovým vrchem vyrostla nová část sídliště Neředín a sídliště III. Pětiletky. V 70. a 80. letech byla zlikvidována vesnická část Nové Ulice a bylo zde ve dvou etapách vybudováno sídliště kolem třídy I. P. Pavlova.Velký rozvoj prodělalo sídliště Povel-západ a Povel-východ, které se v 90. letech rozrostlo jižním směrem až k silnici vedoucí do Slavonína. V 70.–80. letech bylo vybudováno sídliště Lazce, které vyplnilo oblast 37

Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000.

24

mezi Lazeckou ulicí a vilovou čtvrtí Letná. Svoji nešťastnou úlohu sehrála samozřejmě i sovětská vojska po roce 1968. V Olomouci byla umístěna druhá největší vojenská posádka u nás, využívající i blízký vojenský prostor Libavá. Sídliště pro sovětské vojáky a jejich rodiny bylo postaveno kolem Černé cesty nedaleko Klášterního Hradiska. Veškerá výstavba sídlišť pouze uspokojovala momentální potřebu a poptávku. Jediným urbanisticky významným počinem bylo prodloužení okružní trasy až k nádraží. V letech 1964-68 byla vystavěna třída Kosmonautů a dokončena tak výstavba Masarykovy třídy a přednádražního prostoru. K jejímu propojení s okružní trasou a zavedení tramvajové dopravy došlo až v 90. letech. Také kolem třídy Kosmonautů byla prováděna panelová výstavba a stavby určené pro služby a obchod. S velkým rozvojem průmyslu a bytové výstavby souviselo také značné upravení komunikační sítě. Byl vybudován nový dopravní okruh navazující na ústí pražské silnice, který se napojoval na most přes jižní konec nádraží a dále pokračoval přes Hodolany na starou silnici na Lipník nad Bečvou. U nemocnice v Nové ulici vznikla velká křižovatka, do které ústí prostějovská rychlostní komunikace.38 4. Současné charakteristiky vývoje města (post-socialistické a post-industriální město) Charakteristickým rysem vývoje města od 90. let, a převážně od jejich druhé poloviny, je prosazování se suburbanizace v suburbánní části města. Jejími nejdůležitějšími formami jsou výstavba rodinných domků a velkoplošných maloobchodních jednotek. Dalším významným zásahem do suburbánní krajiny je také výstavba nového dálničního obchvatu Olomouce – R35, který vytváří nové předpoklady pro rozšiřování suburbanizačních procesů. Porovnáme-li dynamiku procesů v suburbánní zóně a v kompaktním městě z hlediska výstavby bytů (období 1990 – 2000), je její největší část realizována v suburbánní zóně v administrativním území Olomouce (750 bytových jednotek) a to hlavně formou výstavby bytových domů (499 b. j.). Tyto lokality navazují na kompaktní město a jsou napojeny na veřejnou dopravu. V suburbánní zóně F mimo administrativní hranice města je realizováno ve sledovaném období asi 500 b. j., většinou rodinných domů. Dá se říci, že žádné rozsáhlé sídelní lokality tedy v příměstské zóně Olomouce nenacházíme. Ani do budoucna se v územních plánech Olomouce a suburbánních obcí nedá očekávat, že by suburbánní zóna výrazně převyšovala dynamiku na okrajích a uvnitř kompaktního města.

38

Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000.

25

Na území města Olomouce se počítá se zastavováním dobře infrastrukturně a dopravně napojených lokalit, nikoliv s kobercovou zástavbou rodinnými domky. V jihozápadním sektoru se soustřeďuje především výstavba bytových domů a v severním a severovýchodním sektoru potom výstavba rodinných domků. Díky dobře fungujícímu Integrovanému dopravnímu systému jsou všechny lokality dostupné hromadnou dopravou. 39 Intenzity nabírá výstavba velkoplošných maloobchodních jednotek v příměstské zóně, která se koncentruje podél významných dopravních tahů. Většinu z nich také obsluhuje městská hromadná doprava, nebo se s jejím dalším případným napojením počítá. Díky poloze města v zemědělsky významné oblasti Hornomoravského úvalu je omezena možnost získávání dalších zemědělských ploch převážně pro výstavbu průmyslových zón. Jsou tedy využívány spíše uvolněné vojenské nebo průmyslové prostory bud´na území kompaktního města nebo v jeho blízkosti.

5. Současná vnitřní diferenciace města Současná vnitřní diferenciace města vychází a je výsledkem mnoha vlivů, jež na něj působily a stále působí. Jedná se o faktory fyzickogeografické, historické, kulturní, ekonomické i institucionální. V jednotlivých obdobích vývoje města měly tyto vlivy různý formující účinek.40 V základním prostorovém rozvrstvení lze rozlišit dva typy ploch – zastavitelné (urbanizované) a nezastavitelné (neurbanizované). Nezastavitelným územím se rozumí území, které nelze zastavit vůbec nebo jen výjimečně, a to pouze za zvláštních podmínek. Zastavitelná území jsou území již zastavěná nebo k zastavění navržená.41 Podrobnější členění pak rozděluje město do pěti areálů: městské centrum, vnitřní město, vilové čtvrti, sídliště a městská periferie ( viz obr. 4).

39

Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. 40 Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. 41 Územní plán sídelního útvaru města Olomouce. Propagační sborník. Olomouc 1999.

26

Obr. 4 : Struktura města Olomouce a typy využití území

Zdroj: Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002.

A) Historické centrum je nositelem specifických rysů města. V roce 1971 bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací, která je druhá největší po Praze. Až do druhé třetiny 19. století jej od okolní krajiny i venkovských částí oddělovaly mohutné hradby městského opevnění. Nejstarší zmínky o historickém centru pocházejí z 11. století, ale větší stavební rozmach zaznamenalo až v období baroka. V současné době na historické centrum, navazují městské parky využívané k rekreačně – sportovním aktivitám. Centrum města, s dominantním postavením Horního a Dolního náměstí, má být zachováno nejen jako přirozené administrativně správní, kulturní, církevní atd. centrum, ale také jeho obytná funkce. V historickém jádru žije 5 382 obyvatel, což představuje 5, 24 % populace města. Rozlohou 0, 83 km2 zaujímá 0, 80 % území města.42 B)Vývoj vnitřního města jako zóny kompaktní zástavby kolem historického centra má v Olomouci odlišný a specifický charakter. Příčinou byl statut Olomouce jako tereziánské vojenské pevnosti, díky němuž se město nemohlo přirozeně rozrůstat. Rozvoj města tedy začal probíhat až po zrušení vojenského statutu císařským dekretem z roku 1866. Jednalo 42

Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002.

27

se především o budování nové dopravní sítě a růst města na původně pevnostních pozemcích. Vnitřní město navazující na historické centrum je průběžně obnovováno, ale v území, kde je nízká intenzita využití nebo nevhodná funkce, se počítá s postupnou přestavbou. Ta by měla probíhat převážně podél hlavních ulic, které mohou v některých městských částech přerůstat do formy městských tříd.43 V současnosti žije na území vnitřního města asi 21 tis. obyvatel, což je 21, 07 % obyvatel města, a zabírá plochu 5, 47 km2, tedy 5, 30 % rozlohy města. C) Z hlediska urbanistického vývoje Olomouce můžeme určit tři lokality vilového charakteru. Jádro tvoří tzv. úřednická čtvrť v katastru Nové Ulice, na kterou pak navazuje lokalita Hejčín a také Hodolany, které se ale od předchozích dvou liší díky nízkopodlažním rodinným domům z přelomu 19. a 20. století. Lokalita úřednické čtvrti byla jedním z prvních oblastí, kde vznikala nová výstavba po zrušení pevnosti.Vilové čtvrti mající venkovský charakter jsou chráněny a další zástavba citlivě navazuje na jejich urbanistickou strukturu. Ve vilových čtvrtích žije 12 604 obyvatel, což představuje 12,26 % městské populace, jejich rozloha 3,03 km2 pak činí 2,93 % z celkové plochy města.44 D) Sídliště začala v Olomouci vznikat, stejně jako v ostatních městech, v 50. letech 20. století. Tato etapa socialistické výstavby dosáhla svého vrcholu v 80. letech. V Olomouci se zformovalo celkem pět lokalit. Dvě menší sídliště jsou lokalizována v městské části Lazce, další v sektoru Holice – Nový Svět. Nejrozsáhlejší a také nejstarší je sídliště v Neředíně a naopak nejmladší sídlištní komplex je na území Povel – Nové Sady. Ještě v roce 1993 zde probíhalo stěhování do bytů postavených v rámci tzv. komplexní bytové výstavby. Mezi těmito sídlišti je lokalizováno sídliště Nová Ulice. Specifické postavení zaujímají sídliště, jež byla vystavěna pro rodiny vojáků a civilních příslušníků Rudé armády v 70. a 80. letech. Jedná se o sídliště Nový Svět, Černá cesta a Neředín. Tato tři sídliště započala jako první etapu regenerace sídlišť v 90. letech 20. století. Na olomouckých sídlištích bydlí téměř 43 tisíc obyvatel (41,77 %), rozlohou zaujímají plochu 4,91 km2 (4,75 %).45 Sídliště tvoří zóny se stabilizovanou, ale také limitní funkcí bydlení, proto jsou schvalovány jen zásahy, jež mohou zlepšit jejich vzhled nebo strukturu bytového fondu (provádění

43

Územní plán sídelního útvaru města Olomouce. Propagační sborník. Olomouc 1999. Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. 45 Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. 44

28

nadstaveb). Zároveň je usilováno o posílení funkčních typů s převahou pracovních příležitostí a občanského vybavení.46 E) Periferní zóna města je většinou tvořena venkovskými sídly začleněnými do Velké Olomouce v roce 1919 a dále v letech 1974 – 80. V těchto dvou časových obdobích bylo do administrativního celku Olomouc včleněno celkem 26 obcí (Nová Ulice, Nové Sady, Nový Svět, Hodolany, Bělidla, Pavlovičky, Chválkovice, Černovír, Klášterní Hradisko, Lazce, Hejčín, Řepčín, Neředín, Holice, Týneček, Slavonín, Chomoutov, Samotíšky, Droždín, Svatý Kopeček, Bystrovany, Topolany, Nedvězí, Nemilany, Křelov-Břuchotín, Lošov). Po roce 1989 došlo k odtržení tří těchto obcí – Samotíšek, Bystrovan a Křelova-Břuchotína. Do urbanistického vývoje jinak venkovského charakteru této městské zóny zasáhla v 80. letech 20. století mimo jiné i panelová výstavba, a to v největším integrovaném sídle Holice (3 tisíce obyvatel). Celkově charakterizuje periferní zónu Olomouce populační velikost přes 20 tisíc obyvatel (19,66 %), rozloha 80,11 km2 (86,22 %).47 Rozvoj na periferních zónách je koncipován tak, aby nenarušoval prostředí. Při zastavování se využívají ty plochy, které mají výhodnou polohu vzhledem k využití dopravních tras a funkcí. Celé prostorové uspořádání a diferenciace města by měly respektovat přírodní prostředí, využívat je jako rekreační zázemí i dotvářet díky nim charakter jednotlivých městských částí.48 Kompaktní město je vymezeno v rozsahu zón A – D, zčásti rovněž urbanistickými obvody periferní zóny E: Hejčín-Řepčín, Bělidla a Pavlovičky-Chválkovice. Naproti tomu příměstskou oblast tvoří převážná většina území zóny E uvnitř administrativního celku Olomouc a zóna F mimo toto administrativní území.49 5.1 Bydlení Většina ploch určených pro bytovou výstavbu je v územním plánu navržena jako doplňující a navazující na současnou kompaktní zástavbu s kvalitním napojením na veřejnou dopravu. Pro novou výstavbu je navrhována celá škála typů, od rodinných domků po bytové domy. Obecně platí, že většina navrhovaných ploch určených pro bytovou výstavbu se nachází v severozápadním a západním sektoru, který je pro bydlení nejatraktivnější.

46

Územní plán sídelního útvaru města Olomouce. Propagační sborník. Olomouc 1999. Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. 48 Územní plán sídelního útvaru města Olomouce. Propagační sborník. Olomouc 1999. 49 Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. 47

29

Mezi nejrozsáhlejší lokality určené pro bytovou výstavbu patří lokalita Pražská – východ v severozápadním sektoru, podél výpadovky na Mohelnici a Hradec Králové, v jedné z nejatraktivnějších částí města pro bydlení (viz obr. 5 a 6). Obr. 5: Lokalita Pražská

Obr. 6: Lokalita Pražská

Zdroj: http://www.olomoucko.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2002051008

Výměra lokality je 38 ha, z toho je 14 ha v majetku města. Celková kapacita 1 500 bytových jednotek zahrnuje širokou škálu typů bydlení od rodinných domů po malometrážní byty. Další rozsáhlé pozemky se nacházejí v blízkosti starého Neředína, kde na pěti plochách je v návrhovém období rezervováno 33,5 ha, a kde už v současné době probíhá masivní výstavba rodinných domků. Další rozvojové plochy se nacházejí na Tabulovém vrchu v lokalitě Mošnerova. Zde je jejich využití vázáno na omezení (zrušení) vojenského prostoru v této lokalitě. Bylo zde už realizováno několik bytových domů a v návrhovém období má lokalita kapacitu asi 12 ha. V jižním sektoru je potom navrhována výstavba v prostoru jižně od sídliště Povel na rozloze asi 17 ha. Celková navrhovaná kapacita bytové výstavby v návrhovém období územního plánu je vyčíslena počtem 10 156 bytových jednotek, z toho 5536 v bytových domech a 4620 v rodinných domech (Odbor koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce).50 Statutární město Olomouc realizovalo v letech 1999 - 2002 nejrozsáhlejší bytovou výstavbu (v přepočtu na 1000 obyvatel) v celé České republice. V roce 1999 byla realizována výstavba 68 bytů v moderním domě s pečovatelskou službou na Povlu. Objekt kromě bytů integruje i další funkce potřebné pro péči o seniory, jako jsou klub důchodců nebo lékařské služby (viz obr. 7). 50

Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002.

30

Obr. 7: Dům s pečovatelskou službou na Povlu

Zdroj: http://www.olomoucko.cz/magistrat/odbory/konc_a_rozv/doc/bytova_vystavba.doc

V květnu 1999 byl schválen Radou města Olomouce „Projekt výstavby nájemního bydlení v Olomouci“, jehož cílem bylo podpoření dostupnosti bydlení zejména pro mladé domácnosti. Počet bytů dokončených k 31. 12. 2001 byl 418 (viz např. obr. 8 a 9). Obr. 8: Nájemní byty

Obr. 9: Nájemní byty

Ulice Peškova

Ulice Topolová

Zdroj: http://www.olomoucko.cz/magistrat/odbory/konc_a_rozv/doc/bytova_vystavba.doc

Správa domovního fondu města v letech 1999 – 2001 dále realizovala 21 nových bytů ve střešních nadstavbách (viz obr. 10 a 11).

31

Obr. 10: Střešní nadstavby

Obr. 11: Střešní nadstavby

Černá cesta

Ulice Synkova

Zdroj: http://www.olomoucko.cz/magistrat/odbory/konc_a_rozv/doc/bytova_vystavba.doc

Podporovala se i výstavby v nekomunální bytové sféře zprostředkováním státních dotací na technickou infrastrukturu pro 45 rodinných domů (viz obr. 12). Obr. 12: Rodinné domy

Nový Svět Zdroj: http://www.olomoucko.cz/magistrat/odbory/konc_a_rozv/doc/bytova_vystavba.doc

Město se zaměřilo i na problémy koncentrované ve stávajících panelových sídlištích. Byly dokončeny práce na přípravě ,,Projektu regenerace panelového sídliště Úzké díly – Mačkalov“, který má za cíl dosáhnout spolupráce veřejného sektoru a obyvatel sídliště a postupně přeměnit sídliště z monofunkčního na polyfunkční prostředí, jež vychází vstříc potřebám jeho obyvatel. Občané se poprvé mohli podílet a spolurozhodovat o tvorbě svého okolního prostředí. Vzhledem k tomu, že aktivní podpora podmínek pro bydlení ve městě se neobejde bez finančních prostředků, odhlasovalo Zastupitelstvo Města Olomouce v roce 2000 schválit vytvoření tzv. Fondu bytové výstavby. Existence tohoto fondu umožní v budoucnu,

32

i v případě omezení státních podpor do oblasti bydlení, aktivně pomáhat těm občanům města, kteří tuto pomoc skutečně potřebují. Jedná se zejména o starší občany se sníženou samostatností, pohybově postižené občany, domácnosti v tísni (např. matky s dětmi bez přístřeší) apod.51 V současné době čítá domovní fond v Olomouci celkem 9484 domů, z nichž je trvale obydlených 8 941, což je více jak 94 %. Největší je počet rodinných domů. Počet 6 120 trvale obydlených rodinných domů tvoří 92, 5 %. Bytových domů je asi o třetinu méně – 2 608 (viz příloha tab.1). Vlastnictví trvale obydlených domů je z velké většiny soukromými fyzickými osobami – celkem je to 72, 6 %. Rodinné domy jsou z více jak 96 % vlastnictvím soukromých osob, ale u bytových domů je vlastnictví státu (obce) a fyzických osob v obou případech podobná- kolem 20 % (viz příloha tab. 2).

5.2 Členění města na sektory Členění města na jednotlivé sektory vychází z analýzy jejich převažujících funkcí – obytné, výrobní, rekreační a obslužné (viz příloha tab. 3). •

Rekreační sektor Největší plocha z rozlohy města připadá na reakreační typ využití území (51,01 %).

Tento typ využití území je typický zejména pro jihovýchodní a jihozápadní okraj města, kde dominuje zemědělský způsob využití půdy, a severní sektor města, kde v oblasti jezera Poděbrady převládají rozsáhlé rekreační plochy. Jihovýchod a jihozápad historického centra lemují městské parky, které jsou obyvateli města taktéž hojně využívány

k rekreačním

činnostem. Významnou rekreační zónu ve městě tvoří také rozlehlý přírodní komplex na severovýchodě v oblasti Svatého Kopečku přecházející volně na východním okraji v Tršickou pahorkatinu (Nízký Jeseník).52 •

Obytný sektor

Přibližně 40 % rozlohy města zaujímá obytný typ areálu. Na území o rozloze 41,38 km2 se koncentruje 95,33 % městské populace a hustota zalidnění zde dosahuje 2368 obyvatel

51

http://www.olomoucko.cz/magistrat/odbory/konc_a_rozv/doc/bytova_vystavba.doc Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002.

52

33

na 1 km2. Kompaktní osídlení města je sahá od historického jádra přes vnitřní město, vilové čtvrti a dominuje v sídlištní zóně. Největší plochy v tomto typu areálu jsou v západním a jihozápadním sektoru města, který reprezentuje rozsáhlý sídlištní soubor Neředín-Nová Ulice. Významné zastoupení dále představují obytné části v severním sektoru města - Lazce a také Hodolany na východním okraji města v prostoru za nádražím.53 •

Obslužný sektor Obslužný sektor nelze prostorově vyjádřit, jelikož se velmi prolíná se sektorem

obytným, jehož existence ho svým způsobem podmiňuje. Největší koncentrace služeb je v centru města. Dalšími významnými obslužnými zónami jsou Horní Lán v jihozápadním sektoru města, nákupní středisko Globus a nákupní zóna Olomouc City v Neředíně a obslužná zóna Vsisko v jihovýchodní části města. Velmi významný je také areál Fakultní nemocnice Olomouc rozprostírající se v západní části města •

Výrobní sektor Nejmenší podíl na celkové rozloze města zaujímá výrobní sektor. Jeho rozloha

9,25 km2 tvoří zhruba desetinu rozlohy města (8,95 %). Žije zde kolem 2 tisíc obyvatel a hustota osídlení dosahuje 208 obyv./km2. Mezi průmyslovými plochami relevantní podíly připadají zejména na území areálu strojírenského podniku Moravské železárny v severozápadním městském sektoru a několika významných potravinářských podniků ve východním a jihovýchodním sektoru (Seliko, Mrazírny, Olma, Solné mlýny atd.).54 5.3 Nejdůležitější problémy rozvoje města v současnosti Město Olomouc vytyčilo čtyři nejzávažnější současné problémy – Olomouc jako centrum regionu, lidské zdroje, hospodářský růst a konkurenceschopnost a

výkonná

infrastruktura a doprava. •

Olomouc – centrum regionu Olomouc patří mezi nejvýznamnější centra v České republice, je tradiční metropolí

53

Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. 54 Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002.

34

Střední Moravy, centrem světské i církevní správy. Je také sídlem kraje, tudíž i jeho institucí. Díky své bohaté historii, starobylé univerzitě, kulturním a řemeslným tradicím, ale především centrální poloze v rámci Moravy, byla vždy atraktivním místem pro turisty, obchodníky a podnikatele. Díky svému historickému i kulturnímu statutu je také důležitá otázka cestovního ruchu. Cestovní ruch představuje u nás i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. Cílem města je tedy posílení významu města Olomouce jako centra střední Moravy a jeho postavení v rámci České republiky i v mezinárodním měřítku. Statutární město Olomouc aktualizovalo v roce 2004 program rozvoje cestovního ruchu na období 2005 – 2008. Dokument si vytyčil několik specifických strategií, které budou zaměřeny na zvyšování povědomí o destinaci a vylepšení jejího image, efektivní prezentaci produktů cestovního ruchu a na spolupráci se subjekty cestovního ruchu. Město Olomouc je od roku 1996 členem Sdružení European Cities Tourism, které reprezentuje zájmy a koordinuje úsilí evropských měst v oblasti cestovního ruchu. Olomouc je aktivní zejména v oblasti vytváření statistik cestovního ruchu, projektů, komunikace, působení na veřejnost a City Card (Region Card). Rozvoj cestovního ruchu vyplývají nejen z daných podmínek přírodní prostředí, kulturní a historické dědictví, ale také z vytvářených podmínek organizace a úroveň zařízení CR, produkty atd. Přehledné a logické řešení oblasti rozvoje cestovního ruchu tedy představuje tři základní navzájem se doplňující prvky – kapacita, produkty a propagace (marketing). Kapacitami se myslí materiálně-technické zázemí jako restaurace, hotely, penziony, kempy, divadla, koncertní sály, parky atd. V této oblasti se Olomouc chce v následujícím období soustředit na zkvalitnění těchto služeb. Město se chce uplatnit na trhu cestovního ruchu, a proto je nutné zaměřit pozornost na přípravu kvalitní nabídky produktů např. městský cestovní ruch, sportovní turistika a cykloturistika, kulturní cestovní ruch apod. S rozvojem cestovního ruchu souvisí i obnova městských částí (funkcí). Regenerace Městské památkové rezervace na území města probíhá v souladu se zpracovaným Programem regenerace MPR. U konkrétních projektů se soustředí pozornost především na regeneraci postižených území města způsobených především útlumem hospodářských nebo kulturních aktivit. Při tomto plánování se musí klást důraz na zachování kulturního a historického

35

dědictví města, spolu s využíváním dostupných nástrojů k prosazování vysoké kvality architektonických řešení i u objektů sloužících k bydlení.55 •

Lidské zdroje Kvalita a kapacita pracovní síly, společně s připraveností ploch a prostor pro

podnikání jsou důležitými kritérii, které ovlivňují rozhodování vnějších investorů o umístění investice a předurčují možnosti vnitřních investorů ve městě zůstat a dále se rozvíjet nebo přesunout své aktivity jinam. Vysoké hodnocení kvality lidských zdrojů patří k nejvýznamnějším silným stránkám Olomouce a mikroregionu. Průzkum podnikatelského prostředí však současně signalizuje nedostatek pracovní síly s technických vzděláním a existují i obavy z prvních příznaků „odlivu mozků“ z města a regionu. Se životem ve městě a atraktivitou pro případné nové zaměstnance místních podniků bezprostředně souvisí také životní podmínky pro obyvatele. V tomto kontextu stojí na prvním místě otázka bydlení. Tématika bydlení zahrnuje nejen plochy pro výstavbu a staveb samotných, ale i nastavených mantinelů bytové politiky, např. regenerace sídlišť, nevyužívaný stávající bytový fond apod. Ve městě byla realizována bytová výstavba dle Koncepce rozvoje bydlení z roku 1997, praxe však ukazuje, že samotná výstavba nových bytů k obrácení nepříznivých demografických trendů nepostačuje. Systematická příprava ploch pro všechny typy bydlení a spolupráce města s obcemi v mikroregionu by měly být hlavní náplní tohoto záměru.

56

Lidé ovšem potřebují

kromě zaměstnání a bydlení také dostatečné možnosti pro strávení volného času - kulturní, sportovní i společenské vyžití. •

Hospodářský růst a konkurenceschopnost Olomouc je dnes již vítaným a osvědčeným cílem zahraničních investic. Ekonomika

Olomouce a okolí zahrnuje firmy tradiční i nové, českých i zahraničních vlastníků, v průmyslu, dopravě, stavebnictví, dodávce energií a ve službách. Jak vyplynulo z průzkumu podnikatelského prostředí, největší problémy rozvoje podniků přestávají být spojeny s financováním (dostupnost financí, úrokové míry) a naopak roste význam „lidského faktoru“ (dostupnost pracovní síly, cena pracovní síly), přestože je v regionu relativně vysoká nezaměstnanost a mzdy jsou spíše průměrné.

55 56

https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=8 https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=9

36

Vedle kvality pracovní síly a tradice průmyslové výroby je pro nové investory důležitým faktorem dostupnost budov a pozemků. Pokud má město k dispozici nabídku dobře umístěných připravených pozemků za rozumnou cenu, je to pro něj velká výhoda, pokud soutěží o nové investory. Olomoucko dosáhlo významných úspěchů v oblasti lákání přímých zahraničních investic, což se promítlo ve zvýšené výkonnosti a konkurenceschopnosti místní ekonomiky. Nadále však platí problémy s nedostatkem připravených rozvojových ploch, které se již projevují v nižší očekávané investiční aktivitě místních podniků a omezení schopnosti lokalizovat nové vnější investice.57 •

Výkonná infrastruktura a doprava Problémem v oblasti dopravy je především otázka vnitřní dopravy, využívání veřejné

hromadné dopravy a dopravy v klidu. Trvalým problémem většiny měst ČR je stav a údržba komunikací, možnost parkování zejména v centru města a také samozřejmě pěší a cyklistická doprava. Vnější dopravní napojení Olomouce je výhodné především díky její vnitrozemské poloze. V říjnu 2003 byl uveden do provozu patnáctikilometrový obchvat Olomouce, který výrazně zrychlil dopravu ve směru na Brno, Přerov a Hranice na Moravě. Obchvat je součástí budoucí 173 km dlouhé rychlostní komunikace R35 Hradec Králové - Lipník nad Bečvou. Velmi důležité v dalším zkvalitňování dopravního napojení města je budování rychlostních komunikací R35, R46 a R55. Významnou podmínkou ekonomického a sociálního rozvoje regionů je stav a úroveň vybavení území technickou infrastrukturou. Technická infrastruktura je až na výjimky schopna zabezpečovat základní funkce v území regionů. Stav inženýrských sítí nepředstavuje pro město a závažný handicap, zbývají dořešit dílčí úseky plynovodů, kanalizačních a vodovodních řádů. Velký důraz by měl být kladen na koncepční budování infrastruktury s ohledem na rozvojové záměry města. V červenci 1997 byla Olomouc podobně jako mnohá moravská města postižena povodní. Byla zaplavena třetina její rozlohy, což vyvolalo naléhavou potřebu přehodnotit stávající způsob ochrany města. Bylo zřejmé, že ochrana urbanizované části Olomouce musí spočívat nejen v usměrnění územního rozvoje města, ale i v realizaci opatření stavebně technických a ekologických. Pro řešení této problematiky má město zpracovánu Technicko-ekonomickou studii zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v Olomouci (dále TES) a na ni navazující Studii urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do organismu města Olomouce. Z hlediska územního plánu 57

https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=10

37

je Protipovodňová ochrana navržená výše uvedenými studiemi a zahrnuta do Změny Územního plánu sídelního útvaru Olomouc.58 6. Výhled do budoucnosti Všechny budoucí záměry města Olomouce vycházejí ze Strategického plánu rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko. V budoucnosti se chce město zabývat zlepšením stávající situace u výše zmíněných kritických oblastí rozvoje města. Bylo vytvořeno několik desítek strategií, jež by měly pomoci splnit vytyčené cíle. Cíle , kterými se zabývám v následujícím textu jsou schváleny Zastupitelstvem města jako prioritní. V oblasti rozvoje města jako centra regionu je to především zlepšení kvality cestovního ruchu. Preferovány by měly být ekologicky šetrné služby cestovního ruchu a dále také rozvoj spolupráce se subjekty cestovního ruchu z oblasti poskytování informací, poradenství a například odborné vzdělávání pracovníku cestovního ruchu. Další důležitou oblastí je vytvoření podmínek pro rozšíření a zkvalitnění podmínek pro ubytování, včetně vybudování autokempu ve vhodné lokalitě. Centrum města by mělo být nadále rekonstruováno a zpřístupňováno jak obyvatelům, tak i turistům, podle Programu regenerace MPR Olomouc. Započít by měla také obnova Dolního náměstí, jež by navazovalo na již provedenou rekonstrukci náměstí Horního. Dalším záměrem je realizace projektu zaměřeného na regeneraci přírodního areálu a výstavních prostor výstaviště Flóra. Na již vytvořenou koncepci cyklistických stezek a turistických tras je třeba napojit nové, a tudíž zajistit vytvoření projektů k jejich realizaci. V další kritické oblasti – lidských zdrojů – považuje město za prioritní vytvoření vysoké školy neuniverzitního typu. Co se týče kulturního a společenského využití i rekreačního vyžití obyvatel, chystá Olomouc několik projektů. Město by se chtělo pokusit využít zbytky fortové pevnosti jako centrum aktivního odpočinku a také realizovat projekt muzea fortové pevnosti Olomouc. Velmi důležitá je pro obyvatele města příměstská rekreace, jež by měla být zajištěna vytvořením odpovídajících podmínek na přírodním koupališti Poděbrady a pokračováním v úpravách příměstského lesa na Sv. Kopečku, dokončení aleje a vybudování cyklostezky na Sv. Kopeček. Realizovat se také bude již vytvořený a schválený projekt vybudování Aquaparku v Olomouci. Již také probíhají rekonstrukce jak plaveckého,

58

https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=11

38

tak i zimního stadionu. Městské parky by měly být obnovovány podle průběžně pořizovaných studií. S otázkou lidských zdrojů také úzce souvisí téma bydlení. V této oblasti jsou prioritami, jak jsem se zmínila již výše v kapitole 5.1, především aktualizování Koncepce rozvoje bydlení, regenerace sídlišť a vytváření dostatku nových ploch vhodných pro bytovou výstavbu. Dostatečný hospodářský růst a konkurenceschopnost je třetí kritickou oblastí rozvoje města. Prostředků a strategií k dosažení vytyčených dílčích cílů je několik. Jedním z nich je koordinace přípravy rozvojových ploch a to včetně jejich promítnutí do územně plánovací dokumentace. Problémem je hlavně hledání kompromisů ke vztahu k zemědělskému půdnímu fondu. Součástí by mělo být vytvoření a trvalé udržování trvalé zásoby nejméně 30 ha pozemků pro případné investice pod kontrolou města či obcí mikroregionu. Mezi další cíle patří využití spolupráce mezi výzkumem a samotnou praxí a financování programu ekonomického rozvoje. Posledním kritickým bodem je vytvoření výkonné infrastruktury a dopravy. V oblasti vnitrostátní dopravy je zásadní urychlení dokončení výstavby západní části obchvatu města. V rámci městské hromadné dopravy se chce Olomouc zaměřit na její rozvíjení – zlepšení kvality a funkčnosti vozového parku a také zajištění kvalitního a efektivního propojení s ostatními obcemi. Infrastrukturu je pak třeba rozvíjet ve spolupráci se správci sítí především se zaměřením na vytváření podmínek pro rozvojové aktivity. Velmi důležitý je také plán protipovodňových opatření. V současné době probíhá realizace jeho první etapy – vybudování obtoku jezu u plynárny.

39

7. Závěr Stavební historie města tvoří, alespoň v případě Olomouce, velmi zajímavou součást dějin, která naprosto odráží jejich jednotlivé etapy. Pevnostní statut zapříčinil, že historické jádro zůstalo zachováno a v podstatě nezměněno. Obce kolem města byly vzdáleny nejméně dva kilometry, což byla délka pevnostního předpolí. Zrušení pevnosti potom bylo impulsem ke stavebnímu rozvoji města. Na historické jádro navázala výstavba vilových čtvrtí a naopak okolní obce se svojí zástavbou začaly přibližovat centru. V periferních oblastech se začal rozvíjet průmysl. Tady byl položen základ dnešní diferenciaci města, jež se v podstatě v kružnicích rozšiřuje od centra města směrem k periferním částem. Důležitost zrušení pevnostního statutu pro růst města jsem se snažila ukázat na tabulkách a grafech znázorňujících výstavbu nových domů a bytů v Olomouci na přelomu 19. a 20. století. Celé historické období je poměrně podrobně a dostupně zpracováno. Podrobný vývoj města zpracoval Karel Kuča, kolektiv autorů v čele s J. Bartošem a mapy zachycující vývoj osídlení od nejstarších počátků zakreslil Ing. Josef Kšír. V současné době se stavební historií Olomouce intenzivně zabývá Pavel Zapletal. Zatímco historie je zpracována dostatečně, naprosto opačná je situace od druhé poloviny 20. století. Neexistuje žádná komplexní práce zachycující období dlouhé téměř padesát let. Vývoj od druhé poloviny 90. let zachytili ve své studii RNDr. Pavel Ptáček a RNDr. Zdeněk Szczyrba. Současný vývoj města, včetně strategických a akčních plánů, je aktualizován na oficiálních webových stránkách města Olomouce, které tvoří jediný dostupný zdroj informací k těmto tématům. Pokud srovnám propracovanost historického a současného urbanistického vývoje, mám pocit, že by si druhý jmenovaný zasloužil určitě větší pozornost, zejména co se týče komplexních prací shrnujících vývoj města za posledních 15 let.

40

Seznam pramenů, literatury a jiných zdrojů Seznam pramenů Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850 – 1970. Praha 1978. Statistisches Jahrbuch der königlichen Hauptstadt Olműtz 1888-1895. Olomouc 1896. Statistisches Jahrbuch der königlichen Hauptstadt Olműtz 1896-1899. Olomouc 1901. Územní plán sídelního útvaru města Olomouce. Propagační sborník. Olomouc 1999. Seznam použité literatury Bartoš,J. a kol.: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972. Friedlová, J: Čtyřicet let výstavby v Olomouci. In: Osvobozená Olomouc. Olomouc 1985. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Praha 2000. Kšír, J.: Olomouc dřívější a dnešní. Olomouc 1932. Kšír, J.: Olomouc po stránce stavební. In: Výstavba a národní hospodářství evropských měst. Olomouc. Kšír, J.: Olomoucká barokní pevnost.Olomouc 1971. Londin, V.:Doprava v Olomouci v 19.století. In: Historická Olomouc a její současné problémy VI. Olomouc 1987. Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002. Skoupý, A.: Bourání hradeb. In: Malé dějiny města. Olomouc 2002. Statutární město Olomouc.Olomouc 2004. Zatloukal, P.: Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 2002. Zatloukal, P.: Historismus. Architektura 2. poloviny 19. století na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 1986. Zatloukal, P.: Urbanistický vývoj Olomouce v letech 1876-1945. Diplomová práce. Olomouc 1973. Zatloukal, P.: Olomoucká architektura druhé poloviny XIX. Století. Disertační práce. Olomouc 1978.

41

Seznam internetových zdrojů Statutární město Olomouc [online]. © 2002 – 2005 (http://www.olomoucko.cz/magistrat/odbory/konc_a_rozv/doc/bytova_vystavba.doc) ( https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=8) ( https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=9) ( https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=10) ( https://olomoucko.certicon.cz/oblasti_news_detail.php?url_id=11) (http://www.olomoucko.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2002061711) (http://www.olomoucko.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2002051008) Olomouc [online]. © 2006 (http://www.olomouc-tourism.cz/index.asp?Ing=cz&makt=1&cat=zinfo) (http://www.olomouc-tourism.cz/index.asp?Ing=cz&mpos=1&makt=2&cat=dejiny&id=2)

42

Summary Olomouc is the one of the oldest, largest and most considerable city in the Czech Republic. Thanks to its advantegous location in Hornomoravský úval has been settled since Stone Age. So because the target of my work is urban and socioeconomic development of the city and its history is so long, it‘s necessary to begin in early times. We can divide this historical development into several chapters. Pre-industrial period is the longest and it lasted to the end 18th Century. Industrial period was important by building and technical progress. It changed face of the city- railway, tram-lines and new roads were built. Great building-up changes fall into the middle of the 20th Century (the earlier building-up was limited due to fort status of the city, which lasted to the end of the 19th Century). Typical for this period (known as Era of Socialism) was building blocks of flats. By the year 1990 were in the city garrisons. This period was also characterized by attendance of the garrison (main Soviet). The second part of this work deals with current problems of the city. Main themes are suburbanization and the zoning of the city into the sectors. The last part of this work deal with perspectives of the city in the future.

PŘÍLOHY

Tab. 1 Domovní fond v Olomouci Domovní fond v tom celkem rodinné domy bytové domy ostatní abs. v% abs. v% abs. v % abs. v % 9 484 100 6 614 100 2 621 100 249 100 Domy celkem 8 941 94,3 6 120 92,5 2 608 99,5 213 85,5 trvale obydlené 543 5,7 494 7,5 13 0,5 36 14,5 neobydlené Zdroj: http://www.olomoucko.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2002061711 Tab. 2 Obydlené domy v Olomouci podle vlastnictví Domovní fond v tom celkem rodinné domy bytové domy abs. v% abs. v% abs. v % 8 941 100 6 120 100 2 608 100 trvale obydlené 529 20,3 Soukromá fyzická osoba 6 489 72,6 5 920 96,7 599 6,7 21 0,3 520 19,9 Obec, stát 365 4,1 6 0,1 359 13,8 SBD 1 413 15,8 130 2,1 1 190 45,6 jiný Zdroj: http://www.olomoucko.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2002061711

ostatní abs. v % 213 100 40 18,8 58 27,2 93 43,7

Tab. 3 Rozdělení města do sektorů podle převažující funkce Sektor

obytný výrobní rekreační

Rozloha (v km2) 41,38 9,25 52,72

Podíl na rozloze města (v %) 40,04 8,95 51,01

Počet Obyvatel 97 985 1 922 2 879

Podíl na Hustota populaci zalidnění města (obyv./km2) (v %) 95,33 2 368 1,87 208 2,80 55

Zdroj: Ptáček, P.-Szczyrba, Z.: Olomouc – profil města s identifikací problémů spojených se suburbanizací. Olomouc 2002.