UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie
Martin TOMÁŠ SOCIOEKONOMICKÝ A URBANISTICKÝ VÝVOJ PARDUBIC
Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D. Pardubice 2006
Vysoká škola: Univerzita Palackého
Fakulta: Přírodovědecká
Katedra: Geografie
Školní rok: 2004/05
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE pro
Martina TOMÁŠE obor 1301R005 Geografie Název tématu:
Socioekonomický a urbanistický vývoj Pardubic Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je provést stručný přehled determinant socioekonomického vývoje města Pardubic s důrazem na jeho urbanistickou koncepci
Struktura práce: 1) Úvod 2) Základní informace o městě: počet obyvatel a jeho vývoj, postavení města v sídelním systému, v územně správní organizaci v rámci státu 3) Historický vývoj města: pre-industriální období, industriální město, socialistické město 4) Současné charakteristiky vývoje města (post-socialistické a post-industriální město) 5) Současná vnitřní diferenciace města 5.1. bydlení (rodinný, ekonomický a etnický status) 5.2. členění města na sektory (podle převažujících funkcí – obytná, výrobní, rekreační, obslužná) 5.3. nejdůležitější problémy rozvoje města v současnosti 6) Výhled do budoucnosti 7) Závěr
Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: rešerše literárních pramenů červenec-prosinec 2005 kapitola č. 2 červenec-listopad 2005 kapitoly č. 3 až 5 prosinec 2005-únor 2006 kapitoly č. 6 až 7 únor 2006-červen 2006 Rozsah grafických prací: text a rozšiřující přílohy: fotodokumentace, grafy, tabulky.
Rozsah průvodní zprávy: 30 stran + BP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Hall, P.: Urban and Regional Planning, Routledge, London, 1993, 259 s. Hrůza, J.: Slovník soudobého urbanismu, Odeon Praha, 1977 Hrůza, J., Zajíc,J.: Vývoj urbanismu I a II, FA ČVUT Praha, 1996, 1997,186 s. a 150 s. Janečková, L.: Vaštíková, M.: Marketing měst a obcí, Grada, 1999, 178 s. Limity využití území, ÚUR Brno 1995 Maier, K.: Územní plánování, FA ČVUT Praha, 2000, 81 s. Perlín, R., Kubeš,J.: Územní plánování pro geografy, Karolinum, Praha, 1998, 89 Územní plány a urbanistické studie (sborník příkladů 1996-97), UUR Brno 1998 Votrubec, C.: Lidská sídla, jejich typya rozmístění ve světě, Academia Praha, 1980 Časopisy: Urbanismus a územní rozvoj Územní plánování a urbanismus S - státní správa a samospráva
Materiály ČSÚ, Retrospektivní lexikon obcí, monografie, územní plán, strategický plán, ústní informace na příslušných úřadech
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Pavel Ptáček, PhD.
Datum zadání bakalářské práce: červen 2005
Termín odevzdání bakalářské práce: červen 2006
vedoucí katedry
vedoucí bakalářské práce
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Pavla Ptáčka, Ph.D., a uvedl veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Pardubicích dne vlastnoruční podpis autora
Rád bych na tomto místě poděkoval panu RNDr. Pavlu Ptáčkovi, Ph.D. za ochotu a cenné rady, které mi byly při zpracování mé bakalářské práce velice nápomocny.
Obsah: 1. ÚVOD.............................................................................................................. 7 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ....................................................... 8 3. HISTORIE MĚSTA..................................................................................... 10 I. PREINDUSTRIÁLNÍ OBDOBÍ........................................................ 10 3.1.1 Období rozptýleného osídlení až do vzniku soustředěnějšího sídliště v oblasti kláštera a tvrze.......................................... 10 3.1.2 Konstituování města a jeho vývoj do pernštejnské doby....... 11 3.1.3 Město v pernštejnské době............................................... 12 3.1.4 Komorní město Pardubice............................................... 14 3.1.5 Město v 17. a 18. století................................................... 14 II. INDUSTRIÁLNÍ OBDOBÍ............................................................ 15 3.2.1 První polovina 19. století- rozvoj dopravy a počátky železnice.......................................................... 15 3.2.2 Město ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století................ 16 III. SOCIALISTICKÉ MĚSTO......................................................... 21
4. SOUČASNÉ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE MĚSTA (POSTSOCIALISTICKÉ A POST-INDUSTRIÁLNÍ MĚSTO)......................... 23 Změny v průmyslu............................................................................ 23 Suburbanizace.................................................................................. 24 Obyvatelstvo.................................................................................... 24 5. SOUČASNÁ VNITŘNÍ DIFERENCIACE MĚSTA................................... 25 5.1 BYDLENÍ.................................................................................. 27 Bydlení podle Územního plánu města....................................... 29 5.2 ČLENĚNÍ MĚSTA NA SEKTORY.............................................. 33 5.3 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PROBLÉMY ROZVOJE MĚSTA V SOUČASNOSTI ..................................................................... 35
6. VÝHLED DO BUDOUCNOSTI.................................................................. 36 Strategická vize města....................................................................... 36 Urbanistická koncepce...................................................................... 36 Ekonomický rozvoj........................................................................... 37 Lidské zdroje................................................................................... 37 Doprava a infrastruktura.................................................................. 38 7.ZÁVĚR............................................................................................................ 38 Použitá literatura a zdroje........................................................................................ 39 Summary Přílohy
1.ÚVOD Pardubice jsou v současnosti jedním z nejvýznamnějších měst ČR. Jejich význam však v minulosti kolísal- zažívaly jak období rozkvětu a prudkého rozvoje, tak i těžká období. Cílem této práce je provést stručný a ucelený přehled determinant socioekonomického vývoje města Pardubice s důrazem na urbanistickou koncepci města v historii a současné době. Prvotní osídlení v oblasti Pardubicka můžeme vysledovat již v době kamenné, a to především díky výhodné poloze a příznivému klimatu. Historie města jako takového se však začíná psát až na přelomu 13. a 14. století. Přestože tedy město nepatří k nejstarším, je jeho urbanistický a socioekonomický vývoj velice rozsáhlý a můžeme jej rozčlenit do několika fází. První je pre-industriální historie města, počínající prvními zmínkami o městě, přes jeho postupné konstituování, dobu jeho značné slávy a rozkvětu v pernštejnském období, až po nikterak významnou kapitolu jeho dějin do počátku 19. století. Industriální období začínající v prvních desetiletích 19. století je jedním z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnější období v dějinách města. Proto bych se na něm pokusil ukázat některé typické rysy oné doby, především proces moderní urbanizace a vliv některých faktorů na ni (výstavba silnic a železnic a na to navazující lokalizace průmyslových závodů). Další kapitolou této práce a zároveň města a významnou kapitolou dějin města je období socialismu do roku 1990. V této kapitole je hlavním cílem postihnout měnící se tvář města pod vlivem typického produktu socialistické doby- výstavby panelových sídlišť. Další kapitoly se již týkají moderního vývoje v posledních 15 letech a výhledů do budoucna. Zde bych chtěl opět na příkladu města alespoň částečně postihnout proměny provázející celou českou postsocialistickou společnost, které se odráží ve změně myšlení a chování lidí a ty se pak odráží v měnící se podobě města.. Doufám, že k dokreslení všech výše zmíněných problémů pomohou také ilustrační grafy a zejména přílohy nacházející se na konci této práce
7
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTĚ Město Pardubice se rozkládá ve východních Čechách, je vzdáleno přes 100 km na východ od Prahy, přes 20 km jižně od Hradce Králové, okolo 10 km severně od Chrudimi. Rozloha činí 7771 ha a ke dni 31.12.2004 žilo ve městě Pardubice 88 181 trvale bydlících obyvatel, z toho 49,1 % mužů a 50,9 % žen. Tento počet řadí Pardubice na 10. místo v České republice v pořadí měst. Pardubice jsou městem s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí hradecko – pardubické aglomerace1. Počet obyvatel Pardubic již od počátku 19. století poměrně prudce stoupal z důvodů velkého růstu průmyslové výroby. Od roku 1993, kdy mělo město 94 820 obyvatel se však počet trvale žijících obyvatel stále snižuje (viz graf vývoje počtu obyvatel). Statutární město Pardubice je hlavním městem stejnojmenného kraje a to již po třetí v historii. Poprvé tomu tak bylo v roce 1850, podruhé v rámci správní reformy v roce 1949 a potřetí kraj vzniká
ústavním zákonem 1.1.2000 a tvoří ho území dřívějších okresů
Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Zaujímá plochu 4 519 km2 a žije v něm 510 tisíc obyvatel ve 452 obcích, z čehož je 32 měst. 2 Kraj jako takový je výhodně položen uprostřed České republiky a má napojení na všechny hlavní komunikace: evropský železniční koridor a letiště, budoucí dálnici a labský přístav. Okres Pardubice má zhruba tvar obdélníku v jehož přibližném středu se nachází Pardubice, z něhož vybíhají některé výběžky jako na severu u Opatovic n/Labem a u Hoděšovic a Bělečka, na východě u Kojic a Bílé Vchýnice, na jihu pak u Turkovic a Stojic. Rozloha Pardubicka je okolo 80.000 ha. převážnou většinu tvoří obdělané pozemky, asi 1/3 jsou lesy. Na severu sousedí s okresem Hradeckým, na východě je okres Rychnov n/Kněžnou a Ústí n/Orlicí, na jihu okres Chrudim a na západě okresy Kolín a Kutná Hora. Hranice okresu je okolo 250 km.
1 2
podle http://www.mmp.cz/mesto/maleinfo/demografie/ podle http://server.czi.cz/pardubickykraj_cz/index.asp?thema=2733&category=
8
Fytogeograficky patří Pardubicko do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. Nadmořská výška se pohybuje mezi 205m (Labské Chrčice) a 335m (Holice). Většina Pardubicka je do výšky 230 m n.m. Nejdelší vzdálenost ze západu na východ je 55 km (Kojice - Čermná n/Orlicí), nejkratší ze severu na jih 15 km (Bukovina Mětice). Povrchem je převážně nížinný, spadající do Labské roviny, nejvyšší body jen na několika místech přesahují 300 m n.m. - v západní části přechází labská rovina mírně do oblasti Železných hor, nejvyšší místo u obce Bukovky - 383 m n.m. - nejvýchodnější část okresu přechází do podhoří Orlických hor, nejvyšší místo - návrší u Poběžovic - 327,4 m n.m. - ve střední části je nejvyšším bodem Kunětická hora - 294 m (307m).3
Graf 2.1 Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích v letech 1506-2004 tis. obyv. 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1506
1850
1870
1890
1919
1930
1950
1970
1991
2002
2004
rok Zdroj: ČSÚ VČ Sborník historický 1 http://www.mmp.cz/mesto/maleinfo/demografie/
3
podle http://www.home.tiscali.cz/Pardubice/texty/zemepis.cz
9
3. HISTORIE MĚSTA I. PREINDUSTRIÁLNÍ OBDOBÍ 3.1.1 Období rozptýleného osídlení až do vzniku soustředěnějšího sídliště v oblasti kláštera a tvrze Oblast historického jádra a jeho bezprostředního okolí nebyla ve starší době asi příliš vhodná k osídlení. Řeky Labe a Chrudimka volným meandrováním stále měnící tok, vlhčí, nízko položený terén stále ohrožený povodní a část pozemků s naplaveným štěrkopískem, málo úrodným. Těžiště zemědělského osídlení bylo ve starší době asi orientováno více k jihu, na vyvýšené křídové plošině se spraší (Pardubičky, Mikulovice, Blato). Situace koryt Labe a Chrudimky byla odlišná od nynější. Hlavní koryto Labe (případně jedno z hlavních koryt) bylo více na severu na linii Brozany- Staré Hradiště- Cihelna. Zbytky tohoto koryta jsou ještě místy patrné. Chrudimka mohla ústit dvěma rameny, mezi nimiž byla vyvýšenina pozdějšího historického jádra, nebo tekla střídavě východním a západním ramenem.4 V souvislosti s upevňováním moci Přemyslovců bylo v polovině 11. století založeno hradiště v Chrudimi jako správní a hospodářské centrum okolního kraje. Bezprostřední okolí dnešních Pardubic se stalo součástí spádové oblasti tohoto střediska. Vedle hradišť byly centry panovníkova hospodářství také knížecí dvory (Vysoké Chvojno). Na Pardubicku tehdy probíhala, jako na většině českého území, intenzivní středověká kolonizace, která vrcholila ve 13. století a někde doznívala ještě v 1. pol. 14. století. Právě do této doby lze datovat doklady o existenci většiny obcí dnešního regionu v písemných a archeologických pramenech. Postupem času dosavadní centra směny a řemeslné výroby v podhradských sídlištích nestačila uspokojovat rostoucí nároky a tak s podporou panovníka vznikala středověká města. Podobně jako nově budované hrady, začala některá královská města plnit úlohu správních center, nahrazujících odumírající hradskou soustavu. Pro počátky osídlení vlastních Pardubic máme spolehlivé archeologické doklady od počátku 13.stol. (možná z konce 12. stol.) a sice z dnešních Pardubiček, nedaleko kostela sv. Jiljí. V dochovaných písemných pramenech je kostel sv. Jiljí poprvé doložen k roku 1295. Asi tisíc metrů vzdušnou čarou severovýchodně od kostela sv.Jiljí se v Pardubičkách, v ulici "K trati", nalezly sídlištní objekty s keramikou ze druhé poloviny 13. století. Osídlení v této
4
podle Doubrava, V.: Stavební vývoj Pardubic do roku 1850 In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 21, Pardubice, 1986 s. 244- 254
10
poloze později zaniklo. Nevíme, zda šlo o později zaniklou součást původního katastru Pardubic nebo o samostatnou a poté zaniklou osadu neznámého jména.5 Někdy před rokem 1295 byl v Pardubicích založen klášter cyriaků s kostelem sv. Bartoloměje. Časová hranice vzniku kláštera je dána rokem 1256, kdy cyriaky přivedl do Čech (do Prahy) král Přemysl Otakar II. a rokem 1295, kdy je pardubický klášter zmiňován již jako existující spolu s ostatními kláštery cyriaků v listině papeže Bonifáce Vin., vydané na ochranu tohoto křižovnického řádu. Listina z roku 1295 je také první dochovanou písemnou zprávou o Pardubicích. Z archeologických nálezů s jistotou víme, že již na konci 13. stol. stálo v místech nynějšího zámku panské sídlo. Nedaleko odtud, u soutoku Labe s Chrudimkou, poblíž dnešního zdymadla na Labi, se nejpozději na začátku 14. stol. nacházel pod kontrolou panského sídla brod přes Labe s právem vrchnosti vybírat zde clo za plavení dříví. Celému poměrně rozlehlému území mezi dnešním zámkem (respektive soutokem Labe a Chrudimky) až k dnešním Pardubičkám se ještě na konci 13. stol. a až do třetiny 14. století říkalo Pardubice. Toto území původně tvořilo jeden velký katastr s rozptýleným osídlením.6 Časem docházelo ke koncentrovaní osídlení kolem komunikačních liníí klášter- tvrzbrod obyvatelstvem, které poskytovalo služby klášteru, tvrzi, ale i provozu brodu, a sídliště dostávalo postupně předměstský charakter. Významným ekonomickým faktorem se stal poplatek za dříví, plavené z hor pro kutnohorské doly.7 Pardubice tak začaly získávat na atraktivitě. 3.1.2
Konstituování města a jeho vývoj do pernštejnské doby
O právních a ostatních okolnostech, které vedly k přeměně sídelního útvaru Pardubic v poddanské město, nevíme nic určitého. Uznávaný je tento názor: Roku 1332 Arnošt ze Staré a z Hostýně, který byl tehdejším majitelem Pardubic, daroval pardubickým cyriakům část Pardubic - původně významný okrsek u farního kostela sv. Jiljí (později zvaný Pardubicemi Mnichovými), který od 2. pol. 13. stol. začal ustupovat do pozadí před druhým ohniskem osídlení u kláštera a hradu s osadou. Dokumentem poprvé zmiňujícím Pardubice jako město je Arnoštova závěť z roku 1340, která svědčí o tom, že nedaleko původní vesnice Pardubic
5
podle http://www.home.tiscali.cz/Pardubice/texty/history.cz podle Šebek, Fr. : Historie Pardubic, Pardubice, 2004 7 podle Doubrava, V.: Stavební vývoj Pardubic do roku 1850 In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 21, Pardubice, 1986 s. 244- 254 6
11
(Pardubice Mnichové) bylo Arnoštem ze Staré založeno (před rokem 1340) nové město.8 Tak začaly Pardubice procházet změnou svého katastru. Co se z dispozice tohoto města zachovalo v půdorysu nynějšího města není jisté. Je možno zastávat buď názor, že historické jádro v podstatě zachovává půdorysný rozvrh původního města, nebo že stopy tohoto města zcela zanikly v době pernštejnských přestaveb. Celkově o vývoji města do konce 15. století nevíme téměř nic. 3.1.3
Město v pernštejnské době
Toto období (1491-1560) je nejvýznamnější dobou rozvoje města ve starších dějinách Pardubic. Výstavba v této době dala městu půdorysný rozvrh, který si zachovalo beze změny do poloviny 19. století a v oblasti historického jádra a některých přilehlých částí (třída Míru) dodnes. Stavební ruch v tomto poměrně dlouhém období by bylo možno rozdělit do 3 etap:9 1. období Viléma z Pernštejna před a po požáru v roce 1507 2. období Vilémových synu Vojtěcha a Jana do požáru města v roce 1538 3. nová výstavba po požáru v roce 1538 Poté co v roce 1491 koupil Vilém z Pernštejna hrad a městečko Pardubice proměnil celé své východočeské panství v jedno velké staveniště, jehož středem se staly Pardubice. Hrad se začal přestavovat na reprezentativní sídlo, za kterým nemohlo zůstat pozadu ani město. V této době, tj. před požárem v r. 1507, začalo pravděpodobně také budování valového opevnění. Toto opevnění je nejvýznamnější Pardubickou památkou, která svým významem přesahuje hranice našeho území. Na půdě města do první stavební etapy náleží komplex tzv. Příhrádku. Svojí koncepcí je to předsunuté opevnění chránící vstupní bránu na most přes vodní příkop. V samotném městečku se neustále zvyšoval počet obyvatel - otevíral se tu prostor pro řemeslníky různých profesí a námezdní pracovní síly, usazovali se tu také pernštejnští úředníci. Kamenné novostavby nahrazovaly dřívější jednoduchá, většinou dřevěná stavení. V té době se utvářel celkový půdorys města, který byl ovlivňován existencí stávající zástavby. Z již konkrétního záměru na úpravu městského areálu se však muselo vycházet např. při budování opevnění a vodních příkopů, ale i městské strouhy (dok. do r. 1501), na níž byla důmyslně napojena řada výrobních objektů. Spolu s přestavbou města mohla jeho prosperitu zajistit jen rozvinutá výroba a obchod. Proto Vilém z Pernštejna usiloval o získání 8
podle http://www.home.tiscali.cz/Pardubice/texty/history.cz podle Doubrava, V.: Stavební vývoj Pardubic do roku 1850 In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 21, Pardubice, 1986 s. 244- 254 9
12
jarmarečních privilegií (vavřinecký výroční jarmark) a povolení k vybírání mýtného. V té době (na počátku 16. století) tedy dochází ke skutečné přeměně městečka na město. Požár roku 1507, který mnoho budov vážně poškodil nebo zničil, se stal impulsem nové, ještě velkorysejší přestavby města. Během několika let došlo ve městě k sanaci 22 domů, vzápětí bylo na těchto parcelách nebo v prolukách dokončeno 32 nových domů (stav k r. 1514).10 Takže zatímco v roce 1506 mělo město 83 domů (z toho 62 ve vlastním městě a 21 na předměstích), k roku 1516 tento počet činil již 205 domů (99 město, 106 předměstí). Vzhledem k tomu, že pro Pardubice nemáme žádný pramen, který by umožnil ověření, kolik obyvatel vlastně žilo ve městě, používáme ke stanovení jejich počtu koeficientu 6, ke kterému dospěl O. Placht když zkoumal lidnatost českého státu od 16. do 18. století. Pronásobením tímto koeficientem dostaneme tedy tyto čísla: v roce 1506 činil počet obyvatel města i s předměstími 498, zatímco v roce 1516 už to bylo 1230.11 Kolem nově vybudovaného města bylo postaveno mohutné opevnění. Bylo podobného typu jako opevnění zámku, avšak s drobnými odlišnostmi. Protože toto opevnění se nám do dnešní doby nezachovalo, většinu informací o něm nám poskytují zobrazení J.M. Vischera a zejména J. Willenberga (viz přílohy). Přestože město zachycují v pozdější době (na počátku, respektive na konci 17. století) jsou prvořadým pramenem, vypovídajícím o jeho podobě i v této etapě. Za opevněním vnitřního města byla započata, asi s využitím starších komunikačních os, výstavba předměstí. Na východě to byl prostor nynějšího Bílého náměstí a Labské ulice, na jihu prostor nynějšího Smetanova náměstí a Karlovy ulice, na západě prostor třídy Míru, na jejímž konci by zbudován špitál s kostelem sv. Jana Křtitele- nejstarší veřejné sociální a zdravotní zařízení v Pardubicích. Všechny tyto předměstské části byly uzavřeny branami.12 Dalším významným mezníkem ve vývoji města byl požár v roce 1538, kdy město kromě asi 5 domů zcela vyhořelo. Jan z Pernštejna nechal znovu vystavět domy tentokrát již dvoupatrové v rozsahu náměstí a přilehlých ulic. Tato přestavba města je co do významu ve vývoji města na prvním místě. Jan tuto přestavbu svěřil svému staviteli mistru Jiříkovi z Olomouce. Měšťanům byly uděleny určité hospodářské úlevy, zdarma byl poskytnut materiál na výstavbu, za labským mostem byla zřízena nová cihelna (podle ní je pojmenována jedna z městských částí dodnes). Měšťané však nechápali dosah Janova záměru vytvořit 10
podle http://www.home.tiscali.cz/Pardubice/texty/history.cz podle Žandová, E. : Počet domů a obyvatel v Pardubicích v první polovině 16. století In: VČ sborník historický 1, Pardubice 1991, s. 107-120 12 podle Doubrava, V.: Stavební vývoj Pardubic do roku 1850 In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 21, Pardubice, 1986, s. 244- 254 11
13
z Pardubic rezidenční město, jak dokládá list pardubickým měšťanům roku 1538. Tento list je jedním z nejzajímavějších dokladů o stavbě našich měst v 16. století zejména proto, že obsahuje zásady a směrnice pro výstavbu.13 3.1.4 Komorní město Pardubice Pardubice se v průběhu první poloviny 16. století staly ekonomickým a kulturním centrem rozlehlého panství, které po finanční krizi pernštejnského rodu (1560) získal arcikníže Maxmilián Habsburský. Královským komorním městem zůstaly Pardubice až do moderní doby. Vývoj Pardubic od roku 1560 do počátku třicetileté války již nebyl tak dynamický jako za pernštejnské éry. V této době se však městský život rozvinul v plné šíři a Pardubice prokázaly, že jsou schopny udržet si dosaženou společensko-ekonomickou pozici. Příslušnost k panovnickým statkům vyvolala nutnost reorganizace hospodářské struktury a systému správy. Město se v mnoha směrech osamostatnilo. V této době se stavební ruch soustředil pouze na oblast zámku, město samotné se po roce 1560 žádné koncepční změny nedočkalo. Ve městě však nadále vzrůstal počet domů i obyvatel- v roce 1566 činil počet domů 261 (119 město, 142 předměstí) a z toho vypočtený počet obyvatel 1566.14 3.1.5 Město v 17. a 18. století Významnou událostí, která ovlivnila v 17. století tvář města se stala třicetiletá válka (1618-1648). V roce 1639, kdy město očekávalo švédský útok, byla téměř celá zbořena obě předměstí (na Zeleném to bylo 89 domů) a materiál ze zbořených domů byl použit na posílení opevnění. Švédi dále útočili na město v letech 1643 a 1645. Výsledkem na konci války bylo značné poškození města a jeho přeplnění obyvateli, díky předchozímu zbourání předměstí. Po válce bylo město i předměstí obnovena, ke značným sanacím předměstských usedlostí však došlo znovu v polovině 18. století, kdy se v důsledku válečných událostí opět upravoval fortifikační systém Pardubic, jak dokazují dochované plány. Stavba však nebyla realizována v zamýšleném rozsahu, neboť po vybudování pevností Josefov a Hradec Králové ztratily Pardubice strategický význam. Na místě městských hradeb byly postaveny v r. 1776
13
podle Kopecký, M.: Urbanistický a architektonický vývoj města Pardubic In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 22, Pardubice, 1987, s. 12-16 14 podle Žandová, E. : Počet domů a obyvatel v Pardubicích v první polovině 16. století In: VČ sborník historický 1, Pardubice 1991, s. 107-120
14
objekty jezdeckých kasáren, obepínající město z jižní a západní strany.15 Pardubice v 18. století a počátku 19. století zůstávaly městem řemeslníků, obchodníků a zemědělců II. INDUSTRIÁLNÍ OBDOBÍ 3.2.1 První polovina 19. století- rozvoj dopravy a počátky železnice Jedním z faktorů, provázejících proces vzniku novodobého města, se stala výstavba nových silnic. V letech 1818 až 1823 se nejprve stavěla státní silnice vedoucí z Vysokého Mýta přes Holice na Hradec Králové. V té době získaly Pardubice silniční spojení s Chrudimí a na sever do Opatovic n.L. Z Hradce Králové se stavěla státní silnice na Opatovice n.L., Bohdaneč, Přelouč a do Kutné Hory (dokončena r. 1836). Silniční spojení z Pardubic do Přelouče se realizovalo r. 1839. Poté vznikala poměrně hustá síť místních komunikací. Základní silniční síť, vybudovaná na Pardubicku v letech 1818-1846, spojila město s důležitými centry v celozemském i regionálním měřítku. V samotných Pardubicích musela ustoupit nárokům modernějších formanských povozů jedna ze dvou městských bran - Bílá brána. Roku 1840 byla zbourána, aby mohly vozy bez komplikací vjet na náměstí. Podobný osud hrozil později i Zelené bráně. Skutečným mezníkem v novověké historii Pardubic byl příjezd slavnostního vlaku 20. srpna 1845 při otevření železniční tratě Olomouc - Praha. Zpracováním stavebních projektů na úseku Česká Třebová - Pardubice a řízením stavby na úseku z Pardubic do Prahy byl pověřen ing. Jan Perner. Železnice zásadním způsobem ovlivnila budoucí vývoj Pardubic. Nejenže podnítila růst průmyslu, ale působila i na užší napojení společenského dění Pardubic s Prahou a ostatními městskými centry. Pro další vývoj města bylo důležitým momentem, že se z Pardubic začala stavět železnice směrem na Hradec Králové k vojenské pevnosti Josefov a roku 1859 byla prodloužena až do Liberce. Pardubice tehdy získaly důležité spojení s průmyslových severovýchodem, včetně svatoňovické uhelné pánve i řadou významných východočeských měst. Nejstarší nádražní budova z r. 1845 byla brzy, po dokončení liberecké trati roku 1859, z kapacitních důvodů nahrazena novostavbou (později zničenou nálety za 2. světové války). V letech 1870 - 1871 se podařilo v neuvěřitelně krátké době postavit trať z Pardubic přes Chrudim a Hlinsko do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu.16
15
podle Doubrava, V.: Stavební vývoj Pardubic do roku 1850 In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 21, Pardubice, 1986 s. 244- 254 16 podle Hrubý, V. a kol. : Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice, Praha 1995
15
3.2.2 Město ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století Druhá polovina 19. a počátek 20. století se staly obdobím dynamických změn v podobě města. Do poloviny 80. let 19. století dohnaly Pardubice co do počtu obyvatel i domů město Chrudim, do r. 1890 i Hradec Králové (viz tabulka a graf růstu počtu obyvatel). V roce 1900 byly Pardubice již největším východočeským městem17 a zároveň jedním z deseti měst z největším průměrným ročním přírůstkem obyvatel v Čechách.18 Tab. 3.2.1 Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích v letech 1850-1900 1850 1869 1880 1890 1900 celkem 5225 9625 11933 14242 19900 jádro 5225 8197 10292 12367 17031
Graf 3.2.1 Vývoj počtu obyvatel ve východočeských městech v letech 1850-1900
počet obyv. 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
Pardubice
Hradec Králové Chrudim 1850
1880
1900
rok Zdroj: ČSÚ
Graf 3.2.2 Vývoj počtu obyvatel v městských jádrech ve východočeských městech v letech 1850-1900
počet obyv. 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
Pardubice Hradec Králové Chrudim
1850
1880
1900
rok Zdroj: ČSÚ 17 18
počítáno městské jádro bez předměstí a okolních obcí podle Hrubý, V. a kol. : Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice, Praha 1995
16
Graf 3.2.1 nám ukazuje růst počtu obyvatel v průběhu 2. poloviny 19. století. Tento růst probíhal téměř geometrickou řadou, přičemž k největšímu vzrůstu došlo v závěrečném desetiletí 19. století (mezi roky 1890-1900 byl přírůstek obyvatelstva dokonce vyšší než byl celkový počet obyvatel v roce 1850). Tento růst můžeme pochopitelně přisoudit několika faktorům. Hlavním byla samozřejmě doprava (viz. předchozí kapitola), od které se vše odvíjelo, především tedy růst průmyslu, který potřeboval dostatek pracovníků, tak docházelo ke stěhování lidí z venkova do města (proces urbanizace). Značný význam v přírůstku obyvatelstva má také snižování úmrtnosti, avšak u Pardubic hrála hlavní roli urbanizace, kdy kromě již zmíněného stěhovaní venkovského obyvatelstva do měst docházelo k připojování okolních vesnic pod Pardubice. S výstavbou železnice již souvisel projekt tzv. Nového města, navrženého v letech 1844- 1845 v prostoru mezi nádražím a křižovatkou silnic, vedoucích na Prahu a Chrudim. Tento plán měl sloužit k výstavbě nového satelitního města, průmyslové a obytné čtvrti a také chtěl již v zárodku zamezit živelnému vývoji území a regulovat zástavbu, kterou podřídil pozdně klasicistnímu urbanistickému pojetí šachovnicových bloků a velkého náměstí. Návrh průmyslového města však předběhl svoji dobu a po různých proměnách se dočkal realizace až v závěru 19. a prvních desetiletích 20. století. Avšak i po roce 1850 se vracelo k realizaci Nového města. Rozlehlé území mezi kostelem sv. Jana Křtitele, kde končila původní stará zástavba Zeleného předměstí, a nádražím, představovalo exponovaný prostor, hlavní směr územního rozvoje města. O této skutečnosti vypovídá „Situations Plan zur Bauregulierung des neu zu erbauenden Stadtteils von der gruenen Vorstadt gegen den Bahnhof von Pardubitz“ z roku 1869 od stavitele A. Wendela. Dílo vzniklo na základě požadavku městské rady, kdy stoupal zájem o atraktivní pozemky v blízkosti nádraží, ale chybělo vhodné urbanistické řešení opírající se o regulační plán.19 Využití exponovaného území bylo živelné a dále se projevovala absence vhodného regulačního plánu. Jak bylo zmíněno již dříve, Pardubice se staly důležitou železniční křižovatkou a k železniční trati se začaly stahovat průmyslové podniky. Zakladatelé továren těžili z výhodné polohy Pardubic, dostatečných zásob vody v Labi a Chrudimce, z dostatečného rezervoáru poměrně levné pracovní síly v okolí Pardubic a stále ještě cenově dostupných pozemků. Hned u nádraží vznikly v krátkém sledu lihovar (1867), cukrovar (1869), pivovar (1871), Prokopova strojírna a slévárna (1870). Celkem v této době vzniklo v Pardubicích na tři desítky průmyslových podniků.
19
podle Hovorka, V. a kol. : Pardubicko na situačních a orientačních plánech, Pardubice 1998
17
Podle nového regulačního plánu Pardubic z roku 1882, vypracovaného profesorem zdejší reálky A. Barborkou, vznikla výstavba na pravoúhlé půdorysné osnově v prostoru mezi tratí, chrudimskou silnicí a původní zástavbou Zeleného předměstí. Regulační plán vyvořil také podmínky k parcelaci tzv. Nového města. Druhá fáze průmyslového rozvoje Pardubic od 80. let 19. století do počátku 20. století podnítila další stavební ruch. Na konci 19. století se soustředil zájem o rozšíření města do prostoru na jih od železniční trati podél chrudimské silnice. Na tuto silnici kolmo navazovaly nově vyměřené ulice. Regulace probíhala také na Bílém předměstí za Chrudimkou. Jádrem byla starší zástavba. Komunikace se zde rozvětvily do tří směrů (na Dašice, Sezemice a přes Pardubičky do Chrudimi). Podél nich se rozvíjela další výstavba města. I když se otevíraly velké stavební možnosti na obou předměstích a na jih od Pardubic, vzrůstal tlak na využití nejcennějších pozemků v centru města. Hlavní překážku představovaly budovy kasáren podél bývalého valu od kostela sv. Bartoloměje do dnešní Jahnovy třídy. Přemístěním kasáren do nového prostoru na Palackého třídě na Zeleném předměstí se podařilo až v roce 1894. Zpomalila se tak zřejmě přestavba starého města, díky níž se uchránilo centrum větším necitlivým zásahům, ačkoliv drobným úpravám se nevyhnulo. Po zboření kasáren (po roce 1895) se hledal nejvhodnější způsob zástavby na okraji starého města, jež by nenarušil jeho historický ráz. Při absenci vhodného regulačního plánu spočívalo hlavní těžiště na městské technické kanceláři, která také koncipovala návrh řešení prostoru před Zelenou bránou. Starší živelnou zástavbu nahradily nové reprezentativní domy. Pro Pardubice tehdy představovala nepřekonatelnou překážku na severní straně řeka Labe. Po regulaci Labe a Chrudimky (1909-1911) byla dána městu nová možnost územního rozvoje. Byly také zrušeny vodní příkopy okolo města. V té době (1913) byl schválen regulační plán, připravený městskou technickou kanceláří s využitím návrhu V. Zákrese a J. Šejna. Byl to první novodobý územní plán v dějinách města. Na jeho zásadách se zrodila myšlenka radiálního systému, použitá v jižní části Bílého předměstí. To se stalo definitivně velkou obytnou zónou města, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. Od druhého desetiletí 20. století do počátku 2. světové války dostávala postupně definitivní podobu také vilové čtvrť za Matičním jezerem a Pardubice se tak rozložily rovnoměrně i v SJ směru.20
20
podle Hrubý, V. a kol. : Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice, Praha 1995
18
Urbanistický vývoj Pardubic také významně ovlivnila 1. světová válka. Na JZ konci města vznikla na místě vojenského cvičiště v letech 1914-1915 velká vojenská nemocnice (tzv. karanténa) pro 10 tisíc raněných a nemocných. Dlouhé přízemní baráky sloužily po válce k nouzovému bydlení sociálně nejslabších vrstev. Po vzniku Československa se dále zvýraznila úloha Pardubic jako důležitého hospodářského centra. V r.1920 vznikla severozápadně od Pardubic továrna na výbušniny Explosia Semtín. V r.1922 byla založena továrna Telegrafia podél železniční trati v jihovýchodním sektoru města. Výstavbou závodů Svnthesia na průmyslová hnojiva v r.1928 a Spolku pro chemickou a hutní výrobu v blízkém Rvbitví a Uma (1937) se zde vytvořil velký chemický komplex, který svoji polohou, možnostmi zaměstnání, ale i nepříznivými vlivy na životní prostředí, začal zasahovat významně do dalšího vývoje města. Vedle starší rafinerie minerálních olejů, která tehdy také rozšiřovala svou produkci, se tím zvýraznil podíl chemické výroby na celkové struktuře průmyslu pardubické aglomerace. Tradiční místo zaujímalo strojírenství, orientované na potravinářství a zemědělství. S rostoucím počtem obyvatel Pardubic se ve 20. letech rozšiřovala bytová výstavba. V letech 1921-1930 se v Pardubicích postavilo 1252 domů. Výstavba se koncentrovala nejen na tradičním území města, ale i za jeho hranicemi. Tím se začínal rodit koncept Velkých Pardubic. Kolonie rodinných domků vyrůstaly na Skřivánku, na Židově, Přerovsku, ve Svítkově, u závodu Telegrafia v Pardubičkách, ve Studánce, na Slovanech. Na Bílém předměstí poskytoval velké stavební možnosti pro rodinné domky prostor mezi Haldou a ulicí Dašickou. Až v této době dostaly ve městě definitivní podobu ulice Havlíčkova, Nádražní, Nerudova, Slovenského povstání, Čechovo nábřeží, Polská, náměstí Legií, ale také nové vyměřené ulice U Husova sboru, Jiráskova aj. V r. 1935 pověřila pardubická radnice předního českého urbanistu prof. A. Mikuškovice a pardubického architekta F. Kerharta vypracováním tzv. základního plánu upravovacího, tj. územního plánu. Plán vznikal v l. 1935-40 a přinesl jasnou územní koncepci tzv. Velkých Pardubic, počítající už i se zastavěním Polabin. Záměr vycházel z dosavadního i předpokládaného dynamického rozvoje města. Velké Pardubice byly administrativně vytvořeny r. 1940. Za války utvořily německé okupační úřady z Pardubic sídlo svých správních a bezpečnostních složek (Oberlandraat, služebna gestapa a Sicherheitsdienstu). Byl dán do provozu podjezd v dnešní ulici 17. listopadu (1940), byla realizována železniční zastávka u nemocnice, byl zpracován projekt na stavbu přístavu, bylo rozšířeno letiště. Na podzim r. 1939 zahájil Spolek pro chemickou a hutní výrobu výstavbu nového závodu na výrobu barviv 19
a léčiv u Pardubic, v katastru Blatníkovské Lhotky a Rybitví. Důvodem byl vhodný terén, dostatek vody z Labe, existence teplárny v Semtíně a dobré dopravní podmínky. Zastavovací plán vypracoval arch. Jan Vaněk z Prahy. Současně s budováním továrny probíhala rychlá výstavba kolonie rodinných domů v Rybitví. Pardubická rafinérie, letiště a nádraží byly cílem tří spojeneckých náletů v r. 1944 (22.července, 24.srpna, 28.prosince). Přitom bylo ve městě zničeno nebo vážně poškozeno 1039 budov, 263 osob zahynulo. 21 Tab. 3.2.2 Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích v letech 1900-1940 1900 1919 1921 1930 1940 19900 25703 30539 35103 35200
počet obyv.
Graf 3.2.2 Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích v letech 1900-1940 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
1900
1919
1921
1930
1940
rok Zdroj: ČSÚ
Graf vykazuje pokračující trend růstu počtu obyvatel, v důsledku pokračující industrializace. Tento trend byl zbržděn teprve až 2. světovou válkou, kdy mezi lety 19301940 došlo ke stagnaci růstu počtu obyvatel. Poválečná obnova průmyslu a výstavba města probíhala podle územního plánu, zpracovaného A. Mikuškovicem a F. Kerhartem v l. 1945-47. Přestože nebyl schválen jako závazný dokument, sloužil v příštích desetiletích jako podklad při výstavbě Pardubic. Po r. 1945 byly také krátce obnoveny Velké Pardubice, a to připojením 14 obcí (zanikly 1954).
21
podle Hrubý, V. a kol. : Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice, Praha 1995
20
III. SOCIALISTICKÉ MĚSTO V poválečném období se město začalo profilovat jako celostátně důležitá průmyslová aglomerace s výrazným podílem chemického, elektrotechnického, strojírenského a dalšího zpracovatelského průmyslu. Od r. 1949 se Pardubice staly sídlem kraje (do r. 1960). Nové postavení města zohledňoval i směrný územní plán, který byl dokončen v r. 1959 pod vedením M. Návesníka a L. Potůčka,. Mimo jiné návrh připravil vznik průmyslové oblasti v Černé za Bory a řešil dopravu obchvatem města v severojižním směru a vnitřní průjezdní komunikaci podél železniční trati. Tab. 3.2.3 Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích v letech 1950-1980 1950 1961 1970 1980 49 652 64 968 78 947 92 262
Graf 3.2.3 Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích v letech 1950-1980 počet obyv. 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
1950
1961
1970
1980
rok Zdroj: ČSÚ
V roce 1947 byla zahájena výstavba prvního velkého sídliště Dukla na místě bývalé karantény. Poprvé se tu u nás uplatnila proudová metoda výstavby (postupná výstavba jednotlivých částí). Sídliště se tehdy stavěla též u Ohrazenic a Rybitví. Původní dvouletkový typ domu postupně nahradila architektura sorely(= socialistický realismus- byl kladen důraz na monumentalitu a odvozování od historizujících slohů v jednotlivostech a dekoru; prosazovala se monumentální urbanistická řešení). Využívala se maximální typizace staveb. Výstavba
21
sídlišť se odvíjela ve vnitřních hranicích města a šířila se převážně jižním a východním směrem od centrálního obvodu Pardubic. Po vyčerpání všech vhodných míst se pozornost orientovala do prostoru na pravý břeh Labe, který vytvářel určitou protiváhu v celkové kompozici půdorysu města. Navrženou čtvrtí Polabiny překročily Pardubice hranici, která po celá staletí tvořila přírodní bariéru na severní straně města. Zahájení výstavby podmiňovala úprava koryta řeky proti povodním a dopravní propojení novým mostem, který byl otevřen až v r.1960. Od počátku 60. až do 90. let 20. století byla připravena a uskutečněna výstavba dalších sídlišť na volných plochách na obvodu města, ale postupně se nová převážně panelová zástavba přesouvala do jeho intravilánu. Na severovýchodě Pardubic vzniklo ve dvou etapách sídliště Dubina a Závodu míru, komponované na levém břehu Labe částečně na místě staršího zastavěného území. Radikálním způsobem se promítla přestavba do obrazu Pardubic v prostoru ulice Karlovy, kde vzniklo nové sídliště na místě asanovaných domů z konce 19. a poč. 20. stol. Z původního záměru rozvoje výstavby města severním směrem k obci Staré Hradiště se realizovalo pouze sídliště Pardubice - sever v lokalitě Cihelna. K posledním větším souborům bytové výstavby patří sídliště na Dašické ulici, kde jsou domy řešeny již atypickým způsobem. Rozsáhlá bytová výstavba úzce souvisela s velkým průmyslovým rozvojem města a rozšiřováním jednotlivých závodů přímo na území Pardubic. Průmyslové závody zvyšovaly zaměstnanost a příliv obyvatelstva do města, jejich rozmach nesl s sebou četná ekologická rizika. V 60. a 70.letech se vybudovala nová zóna průmyslu a služeb v Černé za Bory, do níž byly přemístěny některé pardubické závody. Nové územní plány vytvořené M. Návesníkem a jeho kolektivem (1969, 1984), o které se mohl opírat územní vývoj Pardubic, zahrnovaly širší zájmové území města, ke kterému byly připojeny některé okolní obce r. 1960 (Popkovice, Cihelna) a 1964 (Svítkov a Trnová). Městská aglomerace se sjednocovala i administrativně po připojení dalších vesnic v r. 1976 (Spojil, Staročernsko, Černá za Bory, Žižín, Mnětice, Drozdice, Nemošice, Dražkovice, Ohrazenice, Doubravice, Semtín, Rosice a Staré Čívice) a v r. 1986 (Opočínek, Lány na Důlku a Srnojedy - od r.1994 samostatná obec). V územním plánování Pardubic se promítaly širší prostorové vztahy celého středního Polabí. Od 70. let se územní rozvoj města koordinoval v rámci nově utvářeného urbanistického celku hradecko-pardubické aglomerace. Limitující faktor v poválečném vývoji města však představovala existence vojenského letiště v jeho jihozápadním sektoru.22
22
podle Hrubý, V. a kol. : Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice, Praha 1995
22
Zdroj: Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice
4. SOUČASNÉ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE MĚSTA (POSTSOCIALISTICKÉ A POST-INDUSTRIÁLNÍ MĚSTO) Po roce 1989 začala pro Pardubice, stejně tak jako pro celou republiku zcela nová éra a s ní přišly i charakteristické procesy zásadně zasahující do tváře i života města. Změny v průmyslu: Velký význam ihned od počátku 90. let 20. století měla privatizace podniků, a to s ohledem na důležitost postavení průmyslu v Pardubicích. V důsledku privatizace došlo k podstatným strukturálním změnám u podniků na území města- transformace ekonomiky přinesla zánik některých subjektů (Tesla, TMS) a řada dalších podstatně omezila výrobu a počet zaměstnanců (Synthesia). Docházelo tak k postupné restrukturalizaci některých průmyslových subjektů, což je patrné zejména v oblasti chemického průmyslu, kde neustále dochází ke snižování zaměstnanosti a přesunu pracovních sil do obchodu a služeb. Významného rozvoje po roce 1990 dosáhlo ve městě finančnictví a pojišťovnictví. Kromě zastoupení všech významných domácích bank jsou zde umístěna i ústředí několika pojišťoven. Přestože ve městě klesá počet zaměstnaných v průmyslu, děje se tak, jak již bylo zmíněno, zejména v průmyslu chemickém. Ostatní druhy průmyslu (zejména pak 23
elektrotechnický) naopak od poloviny 90. let získávají ve městě na významu, a to především díky příchodu zahraničních investorů, pro které byla v roce 1995 zřízena průmyslová zóna (viz přílohy). Průmyslová zóna se nachází v jihozápadním sektoru města, přibližně 6 kilometrů od centra města. Leží v katastru obce Staré Čívice mezi státní silnicí I/2 vedoucí do Kolína a Prahy a železniční tratí č. 010 Praha – Pardubice, která je součástí mezinárodního koridoru. Důležitá je také blízkost mezinárodního letiště se smíšeným provozem. Postupně do této zóny začaly přicházet investoři- prvním úspěšným projektem (v r. 2001) byla investice společnosti Matsushita Communication Industrial Czech (Panasonic), vyrábějící v Pardubicích zejména mobilní telefony a autorádia. Z dalších investic jmenujme například jiné japonské firmy Kayaba a Toyoda Machine Works, zabývající se výrobou automobilových součástek. 23 Nesmíme také opomenout, že byla revitalizována zóna v Černé za Bory, kde zkrachovalý podnik HTT Tesla zakoupila tchajwanská společnost Foxconn, což je jeden z největších světových výrobců osobních počítačů, vyrábějící pro významné světové značky (Compaq, IBM, Dell, Apple, HP)24 a současně jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Pardubicích (viz přílohy). Suburbanizace: Jedním z dalších fenoménů post-socialistické doby je suburbanizace, jejíž počátky můžeme vysledovat podobně jako příchod zahraničních investorů v druhé polovině 90. let. Typickými projevy jsou zejména výstavba rodinných domků (viz kapitola 5.1) a výstavba velkoplošných
maloobchodních
jednotek.
První
fáze
výstavby
velkoplošných
maloobchodních jednotek probíhala mezi lety 1996-1999 a byla soustředěna zejména do severního sektoru a tudíž na periferii města, zatímco ve druhé fázi výstavby dochází k využití nevyužitého území mezi hlavním vlakovým nádražím a Labem (v sektoru Centrum), což do jisté míry brzdí projevy suburbanizace. Obyvatelstvo: Také tato v této oblasti jsou
po roce 1989 patrné změny. Jedná se hlavně o
nepříznivou demografickou bilanci a s tím související stárnutí populace města. Více viz přiložené tabulky a graf. Jen pro ilustraci tabulka vývoje počtu obyvatel 1991-2004.
23 24
podle http://www.mesto-pardubice.cz/mesto/prumysl_obchod/prilezitosti/zona/zonauvod/ podle http://www.mesto-pardubice.cz/mesto/prumysl_obchod/prilezitosti/zona/zonareference/
24
Tab. 4.1 Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích v letech 1991-2004 Rok 1991 1993 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Počet trvale Hustota zalidnění Rozloha (ha) bydlících osob (osoba/km2) * 94 407 1 214,9 8 194 94 820 1 220,2 7 772 92 495 1 190,3 7 772 92 069 1 184,8 7 772 91 309 1 175,0 7 772 90 171 1 160,4 7 772 89 725 1 154,6 7 771 88 741 1 142,0 7 771 88 181 1 134,7 7 771
Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice * hustota zalidnění počítána z rozlohy 7 771 ha ve všech letech Poznámka: v r. 1991 jde o údaje ze sčítání lidu, domů a bytů (přepočtené na územní strukturu města k 1. 3. 2001) V letech následujících jde o údaje z demografické bilance (přepočtené na současnou územní strukturu města)
5. SOUČASNÁ VNITŘNÍ DIFERENCIACE MĚSTA V současné vnitřní diferenciaci města se odráží mnoho vlivů, které působily na formování
města
v různých
dobách
různým
způsobem.
Nejprve
to
byly
vlivy
fyzickogeografické, které však s postupem času ztrácely na významu. Hlavní formující účinek na město měli však faktory ekonomické, jejichž význam se naplno projevil od 19. století v souvislosti s probíhající průmyslovou revolucí. V tomto období byla městu vtištěna zcela nová tvář, v porovnání se všemi předchozími obdobími. Pardubice se stali průmyslovým městem, což do značné míry ovlivnilo jejich vývoj do budoucna. Mohl za to především jejich překotný vývoj, způsobený především absencí vhodného regulačního plánu. V této době (do pol. 20. století) vznikaly především čtvrti tvořené rodinnými domy. Nejprve se jádrem zástavby stala oblast Bílého předměstí, postupně však docházelo k výstavbě i na periferiích, a to zejména v blízkosti velkých průmyslových závodů (Pardubičky, Semtín, Svítkov).25 Doba socialismu znamenala další citelný zásah do diferenciace města. Byla to především výstavba sídlišť, soustředící se zejména do městských periferií (Dukla, Polabiny, Dubina a další), avšak v některých případech nepříliš vhodně zasahující i do vnitřního města (zejména přestavba v oblasti Karlovy ulice). Toto se projevuje i v jiných místech, kde vedle sebe stojí panelové domy, starší zástavba a průmyslové areály (oblast Palackého ulice).Od 60. 25
podle Hrubý, V. a kol. : Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice, Praha 1995
25
let 20. století také docházelo k připojování okolních obcí k městu. Tyto fakty značně znesnadňují jasné diferenciování města a proto se přistupuje na specifické rozdělení městanikoliv tudíž podle struktury zástavby, jelikož se všechny typy do značné míry prolínají, ale na sektory, které jsou prakticky totožné s administrativním členěním na městské obvody. Toto členění je provedeno podle hlavních komunikačních linií, zejména pak podle řeky Labe, silnice Chrudim – Hradec Králové a železnice Praha – Ostrava. Obr. 5.1 : Vnitřní diferenciace města Pardubice
Zdroj: Územní plán města Pardubice (2001)
26
Obr. 5.2 : Schéma katastrálních území města Pardubice s vyznačeným rokem připojení okolních obcí k městu
Zdroj: Územní plán města Pardubice (2001) - upraveno
5.1 BYDLENÍ Podle výsledku sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 byl počet cenzových domácností v Pardubicích 38 373. Průměrný počet členů cenzové domácnosti při celkovém počtu obyvatel 91 292 k 1.3.2001 byl 2,38.26
Tab. 5.1.1 Předpokládaný vývoj počtu cenzových domácností Rok
Počet obyvatel
Počet cenzových domácností
1991* 2001 Předpoklad 2 010
94 871 91 292 94 000
38 042 38 373 40 878
Průměrný počet členů cenzových domácností 2,49 2,38 2,30
Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice – SLDB 1991 a Magistrát města Pardubic, bytový odbor (r. 2001) * u SLDB 1991 není promítnuto nové administrativně správní uspořádání města 26
podle http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_profil/spprofil040611.html
27
V územních a hospodářských zásadách pro zpracování ÚPSÚ (tj. územní plán sídelního útvaru) Pardubice jsou navrhovány varianty, které prognózují potřeby ploch pro bydlení v návaznosti na demografický vývoj obyvatelstva a vývoj v oblasti bytového fondu. Varianta D, která byla odsouhlasena, vychází z předpokladu zastavení poklesu počtu obyvatel po roce 2000 a jeho mírný nárůst do roku 2015 a předpokládá stanovit plochy pro cca 7 300 bytů v následujících poměrech: 25 % celkového počtu bytů v rodinných domech 50 % bytů ve vícepodlažních bytových domech 25 % bytů v půdních vestavbách a střešních nástavbách. Toto rozdělení není aktuální a neodpovídá schválenému územnímu plánu. V současné době je zpracován přehled lokalit, kde bude možné stavět s ohledem na všechny faktory jako inundace, dostupnost inženýrských sítí či náklady na jejich vybudování. Od roku 1991 docházelo k nárůstu počtu bytů ve městě (počet bytů od roku 1991 do roku 2001 vzrostl o 2 170). V roce 2001 byl tak celkový počet bytů ve městě Pardubice 38 373, z toho 2 720 nebylo trvale obydleno.I když se snížila populace ve městě, zůstal průměrný počet obytných místností téměř nezměněn a nepatrně se snížil počet bydlících v bytech a počet osob na 1 obytnou místnost. Přírůstky a úbytky bytového fondu byly jednak způsobeny převodem bytů z majetku města do soukromého vlastnictví v důsledku privatizace, a dále pak tím, že město přebíralo některý bytový fond nebo odkoupilo byty z některého podnikového bytového fondu. Část bytů byla převedena do Městského rozvojového fondu a část vydána v rámci restitucí. Privatizací podnikového fondu došlo k výraznějšímu nárůstu soukromého vlastnictví.27 Tab. 5.1.2 Obydlené byty v Pardubicích Počet bytů celkem Počet obydlených bytů celkem Průměrný počet bydlících na 1 trvale obydlení byt Průměrný počet obytných místností Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost nad 8 a více m²
1991 36 203 35 023 2,70 2,54 1,06
2001 38 373 35 653 2,56 2,53 1,01
Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice – SLDB 1991, 2001
27
podle http://www.mestopardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_profil/spprofil040611.html
28
Tab. 5.1.3 Neobydlené byty v Pardubicích Počet Z toho neobyd. Počet Počet bytů Sloužící bytů neobydlených Obydlené Nezpůsobilých Rok v trvale k celkem bytů celkem přechodně k bydlení Ostatní obydlených rekreaci domech 1 180 x x 38 x x 1991 36 203 2 670 1 945 884 3 68 990 2001 38 434 Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice – SLDB 1991, 2001 x údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý
Bydlení podle Územního plánu města: Z hlediska bydlení jsou v Územním plánu města Pardubice (ÚPM) důležité tzv. rozvojové plochy a zastavitelná území. Rozvojové plochy (z) pro funkci bydlení jsou v Územním plánu města Pardubice závazně vymezeny v navržených zastavitelných územích a v územích s funkční a prostorovou přestavbou. Zastavitelná území s kombinací různých forem bydlení (vícepodlažní, nízkopodlažní a smíšené), doplněná jinými funkcemi, především občanské vybavenosti jsou v územním plánu koncentrována zejména do sektorů východ a sever. Významnými obytnými soubory tohoto typu jsou: • Hůrka (Hůrka jih, Hůrka střed, Hůrka sever) v sektoru východ • Cihelna (Cihelna, u koupaliště) v sektoru sever Významné plochy zastavitelných území určené v územním plánu pro bydlení nízkopodlažní (rodinné domy) jsou: • Staročernsko v sektoru východ • Ležánka – Halda v sektoru východ • Nemošice v sektoru jihovýchod • Dražkovice v sektoru jih • Svítkov v sektoru jihozápad • Staré Čívice v sektoru jihozápad • Ohrazenice v sektoru sever • Kréta v sektoru sever
29
Významné plochy zastavitelných území určených v územním plánu pro bydlení vícepodlažní (bytové domy) jsou: • Dubina – dostavba v sektoru východ • Kréta – Trnová v sektoru sever • Brožíkova v sektoru sever Přestavbová území (p) s největší kapacitou nových bytů jsou v územním plánu vymezena: • v lokalitě S.K. Neumanna – pro bydlení vícepodlažní • v lokalitě Ležánka – pro bydlení nízkopodlažní Významnou lokalitou určenou pro bydlení ve výhledu (územní rezerva) je lokalita Hůrka. Možností pro získání dalších bytů jsou střešní nástavby a půdní vestavby stávajících objektů bydlení. BILANCE POČTU BYTŮ NA ZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍCH A NA ÚZEMÍCH S FUNKČNÍ A PROSTOROVOU PŘESTAVBOU: K vymezení rozvojových ploch pro bydlení lze obecně konstatovat: • těžištěm rozvoje bydlení na volných plochách je východní a severovýchodní část řešeného bydlení • největší celkový nárůst počtu bytů (v bytových i rodinných domech) je navrhován v sektorech severním, východním a jižním • největší počty bytů v rodinných domech jsou navrhovány v sektorech východním a jihozápadním Sektor Centrum celkem: počet bytů v bytových domech počet bytů v rodinných domech
160 bj. –––
Sektor Východ celkem: počet bytů v bytových domech počet bytů v rodinných domech
1550 bj. 47 bj.
30
Sektor Jihovýchod celkem: počet bytů v bytových domech počet bytů v rodinných domech
––– 335 bj.
Sektor Jih celkem: počet bytů v bytových domech počet bytů v rodinných domech
917 bj. 417bj.
Sektor Jihozápad celkem: počet bytů v bytových domech počet bytů v rodinných domech
5 bj. 507 bj.
Sektor Severozápad celkem: počet bytů v bytových domech počet bytů v rodinných domech
2 bj. 103 bj.
Sektor Sever celkem: počet bytů v bytových domech počet bytů v rodinných domech
1313 bj. 477 bj.
Bilance nárůstu počtu bytů ve stávajících plochách bydlení: (půdní vestavby, střešní nástavby a území navržené k prostorové přestavbě) Půdní vestavby: Půdní vestavby rozšiřující bytový fond jsou navrženy na půdách obytných domů ve stabilizovaných částech ploch bydlení. Pro potřeby bilancí jsou zvažovány tyto lokality: Dukla Višňovka Dašická, Ke Kamenci, Kollárova, Polská, U Kostelíčka nespecifikované jednotlivé objekty v rozptylu ploch bydlení, vč. ploch nízkopodlažního bydlení Celkem půdní vestavby
350 bj. 130 bj. 150 bj. 200 bj. 830 bj.
31
Střešní nástavby: Střešní nástavby mohou být navrhovány na rovných střechách v ucelených lokalitách, kde takovou úpravou nemůže být narušen celkový architektonický kontext širšího území a naopak lokalita může být zkvalitněna či zvýrazněna novými prostorovými souvislostmi. V bilancích jsou zvažovány tyto lokality: Polabiny, podél Bělehradské ul. (území prostorové přestavby č.8) Polabiny I. a II. (území prostorové přestavby č.9) Přednádraží, Macanova a Palackého (území prost. přestavby č.2) nespecifikované skupiny bytových domů v rozptylu ploch bydlení (Dubina, Drážka, Pardubičky, Svítkov, Rosice n/L), vždy na objektech max. o 6 NP – předpokládaná kapacita Celkem střešní nástavby
50 bj. 50 bj. 30 bj. 100 bj. 230 bj.
Území doporučená k prostorové přestavbě: Značný počet nových bytů může vzniknout v souvislosti s prostorovou přestavbou vymezených lokalit. Kromě zkvalitnění stavebního fondu a obytného prostředí, zvýšení urbanistické a architektonické kvality je velmi podstatným výsledkem prostorové přestavby i zvýšení intenzity lokalit, včetně zvýšení počtu bytů. U jednotlivých lokalit lze předpokládat tyto nárůsty počtu bytů, vzniklých v různých formách: centrální městská zóna (č.1) Labská ul. (č.3) Štrossova ul. (č.4) ul. Na Ležánkách (č.5) Skřivánek (č.7) Celkem byty z prostorových přestaveb Celkový počet nových bytů v půdních vestavbách, střešních nástavbách a v území prostorových přestaveb
300 bj. 35 bj. 80 bj. 10 bj. 364 bj. 789 bj. 1 849 bj.
Tab. 5.1.4 Počty bytů v jednotlivých kategoriích bydlení v Pardubicích Počty bytů
3 947 b.j. 2 586 b.j.
Požadavek ÚHZ 3 650 b.j. 1 825 b.j.
1 849 b.j.
1 825 b.j.
8 392 b.j.
7 300 b.j.
Návrh ÚPO
Počet bytů v bytových domech Počet bytů v rodinných domech Počet bytů ve stávajících plochách bydlení (ve střešních nástavbách, půdních vestavbách a plochách prostorových přestaveb) Celkem
Zdroj: Magistrát města Pardubic – odbor rozvoje a strategie
32
Počty bytů jsou v jednotlivých kategoriích v územním plánu dle zadání (ÚHZ tj. územní hospodářské zásady) naddimenzovány (nejvíce u kategorie rodinného bydlení) a umožňují dostatečnou variabilitu při výběru lokalit k realizaci. Vzhledem k tomu, že demografický vývoj Pardubic kopíruje nejpesimističtější varianty vývoje počtu obyvatel, je přeplňování požadavku na počty bytů dle ÚHZ, které vycházely z varianty nejoptimističtější, předpokladem zřejmého nenaplnění záměrů územního plánu v oblasti bydlení v návrhovém období. Z tohoto pohledu bude velmi závažné vymezení postupu zástavby ploch bydlení, aby nedocházelo k nadměrné rozestavěnosti lokalit, které budou obtížně dokončovány. Jak z uvedeného vyplývá, má Územní plán města Pardubice poměrně vysoký podíl navržených zastavitelných ploch pro nízkopodlažní bydlení určené pro výstavbu rodinných domků. Naopak pro bydlení v bytových domech je ploch podstatně méně a jsou navíc ve většině případů zatíženy vybudováním protipovodňové ochrany. Pro realizaci v územním plánu navržených ploch pro funkci bydlení pořizuje v současné době odbor rozvoje a strategie – oddělení územního plánování podrobnější územně plánovací podklady pro lokalitu Cihelna a Fáblovka. Pro získání dalších vhodných ploch formou bezplatného převodu do vlastnictví města pro bydlení a veřejně prospěšné stavby zpracovává oddělení územního plánování úkol, spočívající v určení pozemků ve správě Pozemkového fondu, Okresního úřadu i České republiky. Současně je možné tímto způsobem vyhledat další vhodná území a zajistit formou změny jejich soulad s územním plánem.28 5.2 ČLENĚNÍ MĚSTA NA SEKTORY Podle Územního plánu města Pardubice vyčleňujeme ve městě 7 sektorů (CENTRUM, SEVER, VÝCHOD, JIHOVÝCHOD, JIH, JIHOZÁPAD A SEVEROZÁPAD), které v podstatě odpovídají jednotlivým městským obvodům. Dále můžeme tyto sektory rozdělit podle převažující funkce (obslužná, obytná, výrobní a rekreační). I. SEKTOR CENTRUM: V tomto sektoru, odpovídajícímu Městskému obvodu Pardubice I zcela jasně dominuje funkce obslužná. Mají zde své sídlo Magistrát města Pardubice, Krajský úřad Pardubického kraje a dále zde sídlí většina významných hospodářských institucí, banky, 28
podle http://www.mestopardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_profil/spprofil040611.html
33
pojišťovny, různé státní úřady a kulturní zařízení. Nachází se zde také obchodní centrum Grand a obchodní dům Tesco. II. SEKTOR SEVER: V této části města, odpovídající Městskému obvodu Pardubice II, dochází k prolínání všech funkcí, s výjimkou funkce výrobní, dominuje však funkce obytná. Sektor SEVER se vyznačuje velkou hustotou zalidnění, neboť je tvořen převážně obytnou zástavbou, kde žije více než pětina všech obyvatel Pardubic. Důležitou roli však hraje taktéž funkce obslužná, zejména díky velkoplošným maloobchodním jednotkám, kterých je v tomto sektoru soustředěno nejvíce. III. SEKTOR VÝCHOD I v tomto sektoru, totožném s Městským obvodem Pardubice III dochází k prolínání funkcí, a to konkrétně funkce obytné (žije zde na 16 650 obyvatel převážně v panelové zástavbě- Dubina, Na drážce, ale také v rodinných domcích- Studánka, Slovany, Hůrka) a funkce rekreační (východní část je pokryta lesem, protkaným četnými komunikacemi). IV. SEKTOR JIHOVÝCHOD Odpovídá Městskému obvodu Pardubice IV a je typicky periferní částí města. Proto zde obytná funkce nemá velký význam, o to větší význam mají funkce ostatní. Obslužnou funkci zastupuje především areál Nemocnice Pardubice v místní části Pardubičky. Dominantní postavení má však funkce výrobní, a to v místní části Černá za Bory, kde soustředí výrobu někteří ze zahraničních investorů (Foxconn CZ, aj.) a sídlí zde i několik podniků malovýroby. V. SEKTOR JIH V tomto sektoru, který odpovídá Městské části Pardubice V dochází taktéž k syntéze všech funkcí, zejména tedy v jeho severní části, sousedící s městským centrem, kde se bezprostředně prolínají funkce obytná (nejvýznamnější), výrobní (soustředící se hlavně u železniční trati) a obslužná (ta je rovnoměrně rozprostřena). Jižní část sektoru je typickou městskou periferií, bez významnějšího zastoupení některé z funkcí. VI. SEKTOR JIHOZÁPAD Odpovídající Městskému obvodu Pardubice VI patří v současnosti k nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorům, a to ve všech oblastech. Vděčí za to zejména svojí strategické poloze. Všechny funkce jsou zde zastoupeny významným způsobem. Na první pohled by se mohlo zdát, že funkce obytná zde nemá velký význam, nicméně s postupným procesem suburbanizace tento význam roste. Dokladem může být zejména bytová výstavba v místních částech Svítkov a Staré Čívice. 34
Rekreační funkci zastupují četné lesní plochy a také sportovní areály (plochodrážní stadion a dostihové závodiště). Obslužnou funkci reprezentuje především Mezinárodní letiště Pardubice, které se v roce 1993 zařadilo jako páté v republice do sítě mezinárodních civilních letišť29. V posledních 5 letech velmi vzrostl význam funkce výrobní, reprezentované v této oblasti donedávna pouze rafinérií minerálních olejů PARAMO. Stalo se tak díky vytvoření průmyslové zóny a příchodu významných zahraničních investorů (viz kapitola 4). VII. SEKTOR SEVEROZÁPAD Odpovídá Městskému obvodu Pardubice VII . Hlavní význam zde má funkce výrobní, kterou představuje výrobní komplex společnosti Aliachem. 5.3 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PROBLÉMY ROZVOJE MĚSTA V SOUČASNOSTI Město se v současné době samozřejmě potýká s četnými problémy, mezi kterými jeden zaujímá čelní postavení. Jedná se o nepříznivou demografickou bilanci (ta je ostatně charakteristická pro celé území ČR) a tím související pokles počtu obyvatel, který nepřetržitě pokračuje od poloviny 90. let 20. století (viz kapitola 4) a i přes snahy města tento problém řešit, např. dalším připojováním okolních obcí, se neustále nedaří toto zvrátit. Proto je jedním z hlavních cílů města tento stav změnit (viz následující kapitola). Z problémů spadajících do kategorie ekonomické můžeme jmenovat například nevhodnou dislokaci některých starších průmyslových území, problematické využití objektů a ploch v centru města, nedostatečné využití stávajících průmyslových či vojenských areálů, nedostatečnou propagaci dynamického rozvoje a image města (jeho profilování) a další. V oblasti bydlení se jedná zejména o problémy s neexistujícím informačním systémem (GIS) z pohledu vlastnictví pozemků jednotlivých subjektů, tj. města, Pozemkového fondu, Pardubický kraj resp. státu, fyzických a právnických subjektů, dále přetrvává problém se zhoršeným životním prostředím v určitých lokalitách, kde je proto znemožněna intenzivní bytová výstavba, okrajové lokality mají problémy s nekompletní technickou (severovýchodní sektor) a občanskou (Dražkovice, Černá za Bory) vybaveností a MHD, což do určité míry limituje jejich další rozvoj. Existují i další problémy, avšak i přesto patří oblast rozvoje bydlení k silným stránkám města. I oblast dopravy a infrastruktury má své problémy. Patří sem hlavně současné špatné vnější napojení města, zejména chybí spojení po dálnici, dále je to nevhodné řešení průjezdu 29
podle http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=3823&j=cz
35
městem chybějící vnější dopravní trasy. Důležitou roli hraje také stále nenalezená vyhovující koncepce městské hromadné dopravy v souladu s potřebami občanů, podniků, problematické stanovení ceny a systému přestupů, zastaralý odbavovací systém a další.30
6. VÝHLED DO BUDOUCNOSTI Strategická vize města: Řídící komise navrhla strategickou vizi do roku 2010. Tato vize bude základním východiskem akčních plánů v jednotlivých kritických oblastech. Hlavním úkolem města je změnit nepříznivý demografický vývoj v počtu obyvatel a současně změnit věkovou strukturu obyvatel města v horizontu 10 – 15 let tak, že: a)
počet obyvatel města překročí 100 000
b)
věkový průměr obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích poklesne pod současné
celostátní průměry Ekonomická prosperita města bude spojena s rozvojem jak velkých tak malých a středních firem ve sféře průmyslu, obchodu a služeb. Pardubice se také budou soustředit na efektivní využití své výhodné geografické polohy, výborné dopravní dostupnosti a flexibilní pracovní síly.31 Urbanistická koncepce: Město Pardubice by se mělo nadále rozvíjet jako harmonický celek urbanizovaných, neurbanizovaných a urbanizovatelných území na celém správním území v souladu s přírodními podmínkami a v kontinuitě stavebního vývoje. Ke hlavním cílům v této oblasti patří, aby bylo historické jádro města chráněno jako městská památková rezervace a v jejím ochranném pásmu regulována výstavba tak, aby bylo zachováno dominantní postavení historického jádra, jeho urbanistické hodnoty a prostorová skladba. Dalším cílem je na ose centrálního území - Třída Míru a Palackého ulice rozvíjet funkce občanské vybavenosti městského, regionálního a nadregionálního významu především v prostoru přednádraží, Masarykova náměstí a v přestavbovém území TMS Prokop.
30 31
podle http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_swot/ podle http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_vize/
36
Občanskou vybavenost mimo centrální území umisťovat do dalších center vymezených při vnějším dopravním okruhu v lokalitě Fáblovka, Dubina – Hůrka a Pardubičky. Dále je třeba pro výstavbu v nových lokalitách v zastavitelném území (Cihelna, Hůrka, Dražkovice, Fáblovka) zajistit podrobnější urbanistické řešení územně plánovací dokumentací (regulačním plánem) nebo územně plánovacím podkladem (zastavovací studií) celé lokality. Ve stabilizovaném urbanizovaném území je důležité realizovat stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyl narušen charakter okolní zástavby a její měřítko.32 Ekonomický rozvoj: Velcí zahraniční investoři a jejich investice na zelené louce, ale i stávajících areálech (brownfields) jsou celosvětově prokázaným přínosem pro místní ekonomiky a jako takoví si velmi pečlivě vybírají mezi navzájem si konkurujícími zeměmi a městy. Pardubice proto musí být schopny nabídnout zainvestované plochy pro podnikání i bydlení, dostatek kvalifikované pracovní síly, nadstandardní služby ve městě společně s aktivní propagací a marketingem. Malé a střední podnikání (MSP), pokud se úspěšně rozvíjí, může vytvářet zásadní podíl nových pracovních míst a současně zvyšovat daňové příjmy města. Je proto žádoucí hledat způsoby, kterými město může MSP podpořit. Tyto způsoby mohou obsahovat jak přímé podněty zahrnující nabídku objektů a pozemků včetně kapacit informovanost o programech a službách pro podnikání, tak podněty nepřímé řešící např. kvalitu dopravy, infrastruktury či pracovní síly ve městě. Problémem ve vztahu města a podnikatelů je vždy otázka plnohodnotné reprezentace druhé strany veřejno-soukromého partnerství a nalezení a naplnění žádoucí role Krajské hospodářské komory.33 Lidské zdroje: Hlavní cílem je oživení bytové výstavby ve městě, zvýšení ekonomické aktivity města a změna nepříznivého demografického vývoje. Dnes město nabízí více možností pro bydlení. Jedním z nich je výstavba nových bytů na již stávajících domech se jedná o tzv. "půdní vestavby" (viz kapitola 5.2). Kromě toho město vymezuje v územním plánu lokality, jejichž pozemky se následně snaží získat do svého vlastnictví za účelem přípravy těchto lokalit pro bydlení. Vytvoření komunitního plánu sociálních služeb je základem pro tvorbu sociální koncepce města. Na jeho základě bude město usilovat o efektivnější využívání finančních 32 33
podle http://gis.mmp.cz/up/text/vyhl.htm podle http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_akcni/akcni_ekonomicka/
37
prostředků v oblasti poskytování sociálních služeb v závislosti na konkrétních potřebách jednotlivých skupin občanů. V dnešní době se viditelně mění etnická skladba obyvatelstva Pardubic včetně cizinců. Vzhledem k očekávanému vývoji bude město jednak vytvářet potřebné materiálně technické, organizační, personální a finanční podmínky, jednak využívat stávající.34 Doprava a infrastruktura: Dostavba dálnice D11 a napojení Pardubic na tuto dálnici, blízkost připravované rychlostní silnice R35 jako paralely dálnice D1, přeložení silnice I/37 do Hradce Králové a Chrudimi, výstavba vnějších dopravních systémů, poloha města na modernizovaném železničním koridoru, připravované splavnění Labe a multimodální logistické centrum, fungující veřejné mezinárodní letiště, výhodná geografická poloha města ve středu republiky to jsou některé příležitosti, které by město mělo využít, aby zvýšilo svou konkurenční schopnost přilákat investory a návštěvníky. Většina výše uvedených projektů musí být řešena ve spolupráci obcí a měst širšího regionu a aktivním lobbováním u státních institucí, neboť samotné síly města nemohou stačit k realizaci rozsáhlých investičních akcí.35
7. ZÁVĚR Pardubice a jejich stavební vývoj mají svoji specifickou podobu, nikdy totiž nebyly co do rozsahu, ani co do počtu obyvatel velkým městem a jejich vývoj až do 19. století probíhal vcelku pozvolně. Měli zde totiž významnou konkurenci v podobě měst Hradec Králové a zejména Chrudim. Poté, co byla do města v roce 1845 přivedena železnice se vše změnilo. Začal téměř nekontrolovaný a neregulovaný rozvoj nového průmyslového města nejprve mezi nově vzniknuvším nádražím, který se posléze šířil dál, a to především podél železnice v západovýchodním směru. Období rozvoje od poloviny 19. do poloviny 20., století určilo městu osud i na další desetiletí. V socialistickém období došlo k dalšímu rozvoji hlavně těžkého průmyslu, výraznému zastavění a růstu počtu obyvatel. Je téměř zázrakem, že historické městské jádro přečkalo tato bouřlivá období téměř bez úhony a od roku 1964 je městskou památkovou rezervací..
34 35
podle http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_akcni/akcni_lidske/ podle http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_akcni/akcni_doprava/
38
Počínaje 90. lety 20. století se město začalo pomalu proměňovat a stává se z něj moderní město, tak jak ho chápeme dnes. Přestože v posledních letech dochází k úbytku obyvatelstva, město neztrácí nic ze své dynamiky rozvoje, ani ze své důležitosti v celorepublikovém měřítku. Pro zpracování kapitoly historického vývoje města jsem využíval zejména díla, které vzniklo pod vedením doc. Vladimíra Hrubého a které vydal Vojenský zeměpisný ústav Praha v roce 1995. Jedná se o Historický atlas měst ČR, svazek číslo 2 Pardubice. Zde je velice podrobně zpracován regionálními historiky stavební vývoj města doplněný navíc ještě všemi podstatnými plány dokreslujícími představu o vývoji města. Tyto jsou součástí příloh. Naopak o vývoji města od roku 1990 neexistuje prakticky ani jedno ucelené dílo. Jistě by stálo za to, se tomuto problému věnovat více, protože toto období představuje pro město jeho zcela novou kapitolu. Jediným zdrojem pro toto období mi byly informace z Magistrátu města Pardubice, především pak jejich internetové stránky (http://www.mesto-pardubice.cz), které si zaslouží pochvalu, za množství informací na nich dostupných, Doufám, že tato práce přispěje k ucelené představě o vývoji krajské metropole v průběhu dějin i v současnosti.
Použitá literatura a zdroje: Literatura: Doubrava, V.: Stavební vývoj Pardubic do roku 1850 In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 21, Pardubice 1986 Hovorka, V. a kol. : Pardubicko na situačních a orientačních plánech, Pardubice 1998 Hrubý, V. a kol. : Historický atlas měst ČR, svazek č. 2 Pardubice, Praha 1995 Kopecký, M.: Urbanistický a architektonický vývoj města Pardubic In: Zprávy klubu přátel Pardubicka, ročník 22, Pardubice 1987 Statistický lexikon obcí České republiky 2003, Praha 2004 Šebek, Fr. : Historie Pardubic, Pardubice, 2004 Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl 1, svazek 1: Počet obyvatel a domů, Praha 1978 Žandová, E. : Počet domů a obyvatel v Pardubicích v první polovině 16. století In: VČ sborník historický 1, Pardubice 1991
39
Ostatní zdroje: ACR Alfa, s.r.o [online] : 6. 5. 2006 (http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=3823&j=cz) Krajský úřad Pardubického kraje [online] : © 2004 (http://server.czi.cz/pardubickykraj_cz/index.asp?thema=2733&category=) Magistrát města Pardubice Magistrát města Pardubice [online] : © 2006 (http://gis.mmp.cz/up/text/vyhl.htm http://www.mesto-pardubice.cz/mesto/prumysl_obchod/prilezitosti/zona/zonauvod/ http://www.mesto-pardubice.cz/mesto/prumysl_obchod/prilezitosti/zona/zonareference/ http://www.mestopardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_profil/spprofil040611.html http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_swot/ http://www.mesto-pardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_vize/ http://www.mestopardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_akcni/akcni_ekonomicka/ http://www.mestopardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_akcni/akcni_lidske/ http://www.mestopardubice.cz/spravamesta/dulezite_informace/stratplan/sp_akcni/akcni_doprava/ http://www.mmp.cz/mesto/maleinfo/demografie/) Michael Stanovský [online] : © 1997-2002 (http://www.home.tiscali.cz/Pardubice/texty/history.cz http://www.home.tiscali.cz/Pardubice/texty/zemepis.cz)
40
Summary Olomouc is the one of the oldest, largest and most considerable city in the Czech Republic. Thanks to its advantegous location in Hornomoravský úval has been settled since Stone Age. So because the target of my work is urban and socioeconomic development of the city and its history is so long, it‘s necessary to begin in early times. We can divide this historical development into several chapters. Pre-industrial period is the longest and it lasted to the end 18th Century. Industrial period was important by building and technical progress. It changed face of the city- railway, tram-lines and new roads were built. Great building-up changes fall into the middle of the 20th Century (the earlier building-up was limited due to fort status of the city, which lasted to the end of the 19th Century). Typical for this period (known as Era of Socialism) was building blocks of flats. By the year 1990 were in the city garrisons. This period was also characterized by attendance of the garrison (main Soviet). The second part of this work deals with current problems of the city. Main themes are suburbanization and the zoning of the city into the sectors. The last part of this work deal with perspectives of the city in the future.
PŘÍLOHY (Urbanistický a socioekonomický vývoj města Pardubice)
PLÁNY MĚSTA:
Obr. 1: zobrazení Pardubic od J. Willenberga z roku 1602
Obr. 2.: zobrazení Pardubic od J. M. Vischera z roku 1688
Obr. 3: plán opevnění Pardubic z roku 1744
Obr. 4: Pardubice roku 1839 na exempláři Stabilního katastru
Obr. 5: plán Pardubic z roku 1848
Obr. 6: Pardubice na plánu z roku 1903
Obr. 7: plán města z roku 1926
Obr. 8: plán Pardubic z roku 1939
Obr. 9: plán města z roku 1966
Obr. 10: plán města Pardubice (2001)
4. SOUČASNÉ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE MĚSTA (POST-SOCIALISTICKÉ A POST-INDUSTRIÁLNÍ MĚSTO)-přílohy:
Obr. 11: plán průmyslové zóny v Pardubicích- Starých Čívicích
Obr. 13: závod Panasonic v Pardubické průmyslové zóně
Obr. 12: plánovaná průmyslová zóna v Popkovicích
Obr. 15: závod společnosti Kayaba Obr. 14: závod společnosti Foxconn v Pardubicích-Černé za Bory
Tabulka 1 - Hlavní zaměstnavatelé ve městě Pardubice (údaje k 31.12.2004)
1 000 - 5 000 Aliachem, a.s. Foxconn CZ s.r.o. Nemocnice Pardubice 500 - 999 Univerzita Pardubice Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech, s. r. o. Paramo, a.s. Explosia a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB ČD - Uzlová žel. stanice Pardubice Globus ČR, k.s. Česká pošta, s.p. Dopravní podnik města Pardubice
Počet zaměstnanců 2 604 2 342 1 725
Hlavní činnost Výroba a obchod s chemickými látkami Elektrotechnika Zdravotnické zařízení
926
Školské zařízení
9 14
Elektrotechnika
652
Výroba a prodej paliv a maziv Výroba a výzkum v oboru průmyslových trhavin, střeliv a munice
620 547
Pojišťovnictví
530 521 511 510
Doprava a spoje Obchod Spoje Doprava Zdroj: Úřad práce Pardubice
Tabulka 2 – Struktura obyvatel podle národností v roce 2001 Město Pardubice Pardubický kraj Národnost Absolutně v% Absolutně v% 86 782 95,71 489 142 96,23 Česká 263 0,29 3 132 0,62 Moravská 8 0,01 37 0,01 Slezská 1 399 1,54 5 932 1,17 Slovenská 57 0,06 603 0,12 Německá 96 0,11 677 0,13 Polská 141 0,16 477 0,09 Romská 1 922 2,12 8 281 1,63 Ostatní 90 668 100,00 508 281 100,00 Celkem Zdroj: Magistrát města Pardubice, matrika
Tabulka 3 – Průměrný věk obyvatel Pardubic Průměrný věk Průměrný věk Průměrný věk Rok celkem muži ženy 36,9 35,4 38,3 1992 37,0 35,5 38,4 1993 37,3 35,7 38,7 1994 37,6 36,1 39,0 1995 37,9 36,4 39,2 1996 38,2 36,8 39,6 1997 38,6 37,2 39,9 1998 39,1 37,7 40,5 1999 39,0 38,0 40,0 2000 40,4 38,9 41,7 2001 40,7 39,2 42,1 2002 Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice – definitivní výsledky SLDB k 1. 3. 2001
Tabulka 4– Věková struktura obyvatel Pardubic (k 31. 12. daného roku) Obyvatel Z toho Rok 0 – 14 15 – 59 60+ celkem Muži Ženy 18 692 60 296 16 237 95 225 46 102 49 123 1991 18 150 60 656 16 627 95 433 46 158 49 275 1992 17 530 60 893 16 633 95 056 45 936 49 120 1993 16 794 60 746 16 601 94 141 45 421 48 720 1994 16 211 60 789 16 777 93 777 45 163 48 614 1995 15 630 60 751 16 753 93 134 44 912 48 222 1996 15 276 60 686 17 018 92 980 44 846 48 134 1997 14 783 60 550 17 162 92 495 44 556 47 939 1998 14 214 60 278 17 577 92 069 44 344 47 725 1999 13 666 59 800 17 843 91 309 43 929 47 380 2000 12 815 58 614 18 742 90 171 43 292 46 879 2001 * 12 477 58 235 19 013 89 725 42 976 46 749 2002 12 112 57 204 19 425 88 741 42 450 46 291 2003 Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice a Magistrát města Pardubice (údaje za roky 1991 – 1994) * výsledky SLDB k 1. 3. 2001
Ukazatel Počet obyvatel Počet živě narozených dětí Počet zemřelých osob celkem Přirozený přírůstek/ úbytek obyvatelstva Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel Počet zemřelých osob celkem na 1000 obyvatel Počet přistěhovalých osob celkem Počet vystěhovalých osob celkem Saldo migrace Přírůstek/úbytek celkem
Tabulka 5 – Migrace obyvatel v Pardubicích Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 92 95 94 93 93 92 92 91 91 89 88 056 141 777 134 980 495 069 309 171 725 741 1029
855
769
735
825
751
737
747
708
740
755
1300 1286
974
895
822
921
894
857
842
895
942
–271 –431 –205 –160
–3
–170 –157 –110 –134 –155 –187
10,82 9,05
8,17
7,88
8,87
8,10
7,97
8,15
7,82
8,23
8,45
13,67 13,62 10,35 9,60
8,83
9,93
9,67
9,35
9,30
9,95 10,54
1332 1160 1199 1002 1183 1055
998
881
1074 1522 1 281
1438 1408 1298 1194 1354 1370 1487 1543 1454 1813 2 078 –106 –248 443
–99
–192 –171 –315 –489 –662 –380 –291 –797
–377 –679 –304 –352 –168 –485 –646 –772 –514 –984
Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice
Graf 1: Graf vývoje počtu trvale bydlících osob v Pardubicích v letech 1991-2004 obyv. 95 000 94 000 93 000 92 000 91 000 90 000 89 000 88 000 87 000 86 000 85 000 84 000 1991
1993
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
rok Zdroj: ČSÚ, Magistrát města Pardubice
5. SOUČASNÁ VNITŘNÍ DIFERENCIACE MĚSTA-přílohy Tabulka 1 – Přehled částí obce a základních sádelních jednotek
Zdroj: ČSÚ- Statistický lexikon obcí ČR 2003
