UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
Bc. Jana UVÍROVÁ
Vliv regionálního operačního programu regionu NUTS II Moravskoslezsko na rozvoj cestovního ruchu ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Kopřivnice a Rýmařov Influence of the regional operational programme NUTS II Moravskoslezsko on the tourism development in extended autority areas Kopřivnice and Rýmařov
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr ŠIMÁČEK Olomouc 2014
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM
Autor (osobní číslo): Bc. Jana Uvírová (R110150) Studijní obor:
Regionální geografie
Název práce:
Vliv regionálního operačního programu regionu NUTS II Moravskoslezsko na rozvoj cestovního ruchu ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Kopřivnice a Rýmařov
Title of thesis:
Influence of the regional operational programme NUTS II Moravskoslezsko on the tourism development in extended autority areas Kopřivnice and Rýmařov
Vedoucí práce:
Mgr. Petr Šimáček
Rozsah práce:
96 stran, 1 volná příloha
Abstrakt:
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit realizované projekty prostřednictvím ROP NUTS II Moravskoslezsko na podporu rozvoje cestovního ruchu v regionech Rýmařov a Kopřivnice. Vedle hlavní části práce, byly zhodnoceny přírodní a kulturně-historické předpoklady cestovního ruchu v regionech. Důraz je kladen na opatření 2.2 Rozvoj cestovního ruchu a jeho dílčí oblasti podpory. Závěrem práce bude provedeno šetření mezi příjemci dotací. Celá kvalifikační práce je doplněna fotodokumentací, tabulkami, grafy a mapami.
Klíčová slova:
cestovní ruch, ROP NUTS II Moravskoslezsko, SO ORP Kopřivnice, SO ORP Rýmařov
Abstract:
The main aim of thesis is to evaluate realised projects by ROP NUTS II Moravia-Silesia to support the development of tourism in regions Rýmařov and Koprivnice. In addition to the main part of the work were reviewed natural and cultural-historical assumptions of tourism in regions. Insistence is given to provision 2.2 Development of tourism and its partial support area. Finally, the work will be carried out survey of grant recipients. The entire qualifying work is complemented with photographs, tables, graphs and maps.
Keywords:
tourism, ROP NUTS II Moravia-Silesia, Kopřivnice extended autority area, Rýmařov extanded autority area
Čestné prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem zadanou diplomovou práci navazujícího magisterského studia Regionální geografie vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petra Šimáčka a uvedla v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a jiné odborné zdroje.
Olomouc 20. 4. 2014
….……………………………….. podpis
Děkuji vedoucímu práce Mgr. Petru Šimáčkovi za cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce. Dále děkuji manaţerovi MAS Rýmařovsko Petru Pechovi za poskytnutí materiálů v oblasti získaných dotací cestovního ruchu na území mikroregionu Rýmařov a managerovi Lašské brány Beskyd RNDr. Lukáši Filipovi. Dále bych chtěla poděkovat RNDr. Kamile Sochové, MBA zastupující společnost Askiburgion jako networking manager, která mi byla ochotna pomoci vysvětlit problematiku oblasti dotací a financování z prostředků EU v praxi.
OBSAH POUŢITÉ ZKRATKY ........................................................................................................... 9 1ÚVOD A CÍLE PRÁCE .................................................................................................... 11 2 REŠERŠE LITERATURY A DOSTUPNÝCH INFORMAČNÍCH ZDOJŮ .................. 14 3 ZVOLENÁ METODIKA A POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ........................................... 16 4 POLOHA A VYMEZENÍ ÚZEMÍ ................................................................................... 18 4.1 SO ORP Kopřivnice................................................................................................... 18 4.2 SO ORP Rýmařov ...................................................................................................... 18 5 KOMPARAČNÍ ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ CESTOVNÍHO RUCHU STUDOVANÝCH REGIONŮ ............................................................................................ 21 5.1 Lokalizační faktory .................................................................................................... 21 5.1.1 Geomorfologie .................................................................................................... 21 5.1.2 Klimatologie ........................................................................................................... 24 5.1.3 Hydrologie .......................................................................................................... 25 5.1.4 Chráněná území .................................................................................................. 26 5.1.5 Zhodnocení přírodních předpokladů v regionech ............................................... 27 5.1.6 Kulturně-historické památky .............................................................................. 28 5.1.7 Kulturní zařízení ................................................................................................. 29 5.1.8 Společenské akce ................................................................................................ 30 5.1.9 Zhodnocení kulturně-historických předpokladů v regionech ............................. 30 5.1.10 Komplexní zhodnocení cestovního ruchu v regionech ..................................... 31 5.2 Realizační faktory ...................................................................................................... 33 5.2.1 Komunikační síť ................................................................................................. 33 5.2.2 Materiálně-technická základna ........................................................................... 34 5.2.2.1 Ubytovací zařízení ....................................................................................... 34 5.2.2.2 Restaurační zařízení ..................................................................................... 35 5.2.2.3Dopravní zařízení .......................................................................................... 36 5.2.2.4 Jiná zařízení materiálně-technické základny ............................................... 36 5.3 UPLATNĚNÍ REALIZAČNÍCH NÁSTROJŮ ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO PRO PODPORU ROZVOJE CR ........................................... 37 6 ANALÝZA VYUŢITELNÝCH DOTAČNÍCH PROGRAMŮ NA ROZVOJ CR VE STUDOVANÉM ÚZEMÍ .................................................................................................... 41
6.1 Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko ........................................ 41 6.2 Operační program přeshraniční spolupráce ČR- Polsko............................................ 48 6.3 Program rozvoje venkova .......................................................................................... 50 6.4 Ostatní dotační programy........................................................................................... 52 7 ZREALIZOVANÉ PROJEKTY ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO V PRIORITNÍ OBLASTI PODPORY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU............................................. 54 7.1 Dílčí oblast podpory 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu ................................ 54 7.2 Dílčí oblast podpory 2.2.2 Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení ........... 58 7.3 Dílčí oblast podpory 2.2.3 Zkvalitnění práce turistických informačních center ....... 60 7.4 Dílčí oblast podpory 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu .................... 62 7.5 Oblast podpory Marketing regionu ............................................................................ 64 8
PŘÍKLADY NEJÚSPĚJŠÍCH PROJEKTŮ NA PODPORU ROZVOJE CR ............ 67 8.1 SO ORP Kopřivnice................................................................................................... 67 8.2
SO ORP Rýmařov ................................................................................................. 70
9 ŠETŘENÍ MEZI PŘÍJEMCI FINANCOVANÝCH PROJEKTŮ.................................... 74 10 SROVNÁNÍ PODPORY ROP MORAVSKOSLEZSKO A DALŠÍCH DOTAČNÍCH ZDROJŮ V REGIONECH .................................................................................................. 78 11 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 84 SUMMARY ......................................................................................................................... 88 13 POUŢITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................... 89 13.1 programové dokumenty na období 2007 – 2013 ..................................................... 94 13.2 Speciální zdroje........................................................................................................ 96
POUŢITÉ ZKRATKY A.T.I.C. ČR - Asociace turistických informačních center České republiky CK – Cestovní kancelář CR – Cestovní ruch CR MSK- Cestovní ruch Moravskoslezského kraje ČCCR-CzT – Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism DM TO – Dílčí managament turistické oblasti EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ERDF - Evropský fond pro regionální rozvoj EU – Evropská unie EVL – Evropsky významná lokalita CHKO – Chráněná krajinná oblast CHÚ – Chráněné území IC – Informační centrum IROP – Integrovaný regionální operační program MAS – Místní akční skupina MPR – Městská památková rezervace MPZ – Městská památková zóna MSK – Moravskoslezský kraj MTZ – Materiálně technická základna MZCHÚ – Maloplošná zvláště chráněná území NP- Nemovitá památka NPP – Národní přírodní památka
NPR – Národní přírodní rezervace NPÚ- Národní památkový ústav NRP – Národní rozvojový plán NSRR – Národní strategický referenční rámec OP – Operační program OPPS – Operační program příhraniční spolupráce ORRaCR – Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu PP – Přírodní památka PR- Přírodní rezervace PRP – Potenciál rekreačních ploch PRV- Program rozvoje venkova PŘ. P – Přírodní park ROP MS – Regionální operační program Moravskoslezsko SO ORP – Správní obvod obce s rozšířenou působností SOZS – Strategické obecné zásady Společenství SPZ – Společná zemědělská politika TIC – Turistické informační centrum TO – Turistická oblast VZCHÚ – Velkoplošná zvláště chráněná území ŢP – Ţivotní prostředí
1ÚVOD A CÍLE PRÁCE Dnes je cestovní ruch odvětví s významným a dynamickým rozvojem, které má moţnost přispět k rozvoji kaţdého regionu či obce. Je součástí ekonomické faktoru, který pomáhá tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy jak do místního, tak do státního rozpočtu, a v neposlední řadě podporuje rozvoj investiční aktivity. Cestovní ruch je také odvětvím průřezovým, čímţ pozitivně působí na další hospodářská odvětví. Má jasnou provázanost s dopravou, IT, stavebnictvím, zemědělstvím, telekomunikacemi, bankovnictvím, sportem, krajinotvorbou apod. v některých zemích se podílí na tvorbě HDP dokonce aţ z 1/3. (Štěpánek, V. a kol., 2006) Cestovní ruch zaujímá v ekonomice České republiky významné postavení vzhledem k podílu na příjmech z exportu (cca 16 %), a to za situace, kdy mnohé existující předpoklady k rozvoji určitých druhů cestovního ruchu byly dosud málo vyuţívány. Zároveň svou vázaností na lokální podmínky je cestovní ruch důleţitým činitelem pro regionální rozvoj – téměř 80 % území je vhodné pro cestovní ruch. Po roce 1989 došlo, zejména vlivem uvolnění hranic, k prudkému rozvoji turistického ruchu s nárůstem počtu zahraničních návštěvníků a devizových příjmů z cestovního ruchu, který trval nepřetrţitě aţ do roku 1997. (Jiţní Čechy, Krkonoše, západočeské lázně). Od roku 1997 je však zřejmé, ţe potenciál spontánního rozvoje cestovního ruchu a extenzivní růstové faktory se vyčerpaly i v dosud turisticky úspěšných regionech České republiky a počty turistů i devizový přínos cestovního ruchu klesají. Proto se často hovoří o nutné systémové změně v řízení cestovního ruchu v České republice. (Krečmerová, 2012) Systémová veřejná podpora cestovního ruchu je v České republice podporována na několika úrovních řízení. Na národní úrovni zajišťuje jeho rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj, které zpracovává strategické dokumenty cestovního ruchu pro Českou republiku a je hlavním koordinátorem a tvůrcem systému průmyslu cestovního ruchu na úrovni ČR. Jedním z hlavních strategických dokumentů cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2007–2013 a 2014 - 2020 s návazností na strategické dokumenty Evropské unie. Dalším takovým dokumentem má být Zákon na podporu cestovního ruchu, který ovšem není zatím dopracován a jeho realizace je tak odsunuta o několik let. V České republice totiţ dlouhodobě chybí legislativní předpis, který by vyřešil přetrvávající absenci funkčního systému řízení cestovního ruchu, jehoţ důsledkem je 11
neschopnost důsledně naplňovat vládou schválené priority, které jsou součástí výše uvedené Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013 a navazující programové období EU. (MMR, 2012) Tento zákon se má zaměřovat na zdokonalení legislativního rámce; zvýšení podpory podnikání a koordinaci aktivit v cestovním ruchu a lázeňství; zlepšení propagace cestovního ruchu a lázeňství na úrovni regionů a rozvoj informačních systémů a vzdělanosti v obou odvětvích; propagaci v cestovním ruchu, jehoţ významnou součástí bude zlepšení propagace regionů České republiky v zahraničí; rozvíjení turistické infrastruktury a vytváření nových produktů cestovního ruchu ve vazbě na specifika regionů a jejich kulturní a přírodní bohatství; lepší vyuţívání specifických přírodních a historických podmínek některých regionů pro rozvoj nových forem produktů a infrastruktury lázeňství apod. (MMR, 2012) Péče a rozvoj CR spadá dle kompetenčního zákona pod Ministerstvo pro místní rozvoj, který řeší aktivity na centrální úrovni. Hlavním subjektem, který podporuje a propaguje ČR jak doma, tak i ve světě jako atraktivní turistickou destinaci je potom česká centrála cestovního ruchu- CzechTourism. Ten má také svá zahraniční zastoupení v řadě zemí. Z hlediska regionů se dá mluvit o minimální koordinaci aktivit v CR mezi národní a regionální úrovni (stát x kraje). Máme velice sloţitou strukturu. Je stanoveno 7 regionů soudrţnosti pro čerpání z ROP – (25 mld. Kč 2007 – 2013), k tomu 14 krajů, coţ s sebou nese rozpory v rámci regionů soudrţnosti, potom existuje 17 turistických regionů – dle rajonizace zpracované ČCCR – CzT ve spolupráci s Asociací krajů ČR a k tomu ještě různě dělené kompetence v CR v kaţdém kraji. V tom Moravskoslezském se jedná o 6 destinačních managementů turistických oblastí, k tomu odbor CR MSK, Agenturu regionálního rozvoje, KLACR, o.s. a nově vznikající centrální destinační management. (Krečmerová, 2012) Na regionální úrovni pak existují jednotlivé marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu krajů, destinačních managementů a na lokální úrovni je cestovní ruch podporován městy a obcemi, které mají zpracovány také dílčí strategie nebo akční plány. Nezanedbatelným hybatelem rozvoje cestovního ruchu jsou samozřejmě podnikatelé, přičemţ se jedná především o malé a střední podniky. Díky členství České republiky v Evropské unii se nám otvírá mimořádná moţnost podpory rozvoje CR a tak můţe čerpat finanční prostředky z tzv. strukturálních fondů. Dotace je pak moţné čerpat prostřednictvím jednotlivých operačních programů. Jako podporovaná oblast je v řadě těchto programů zmiňována podpora rozvoje cestovního 12
ruchu, kterému se věnuji v této kvalifikační práci, a to zejména z pohledu Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko na období 2007 - 2013. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit vliv a dopady ROP na rozvoj cestovního ruchu ve SO ORP Kopřivnice a Rýmařov. V rámci práce bude dotační program porovnán s dalšími dotačními moţnostmi na rozvoj cestovního ruchu v regionech.
13
2 REŠERŠE LITERATURY A DOSTUPNÝCH INFORMAČNÍCH ZDOJŮ Problematikou CR se zabývá řada přístupů, jak v domácím, tak mezinárodním měřítku. Mezi základní problémy řadíme terminologický aparát, jako je význam termínů, pouţívání pojmů apod., nebo přesná definice objektu výzkumu a hlavních úloh (Wokoun R., Vystoupil J., 1987). Vývoj geografie CR a rekreace můţeme analogicky seřadit podle rozvoje samotného zkoumaného jevu. Jedním z prvních řešených problémů bylo přesné vymezení pojmů v geografii CR. Počátky zkoumání přesných definic zaznamenáváme jiţ v předvědeckém období. Mezi nejvýznamnější autory řadíme Stradnera (1905), který jako první pouţil termín "geografie turismu" a Shullerna (1911). Do období formování vědeckého výzkumu CR, výzkumů a vytyčení hlavních směrů dalšího rozvoje zahrnujeme autory: Christallera zabývající se lokalizačními metodami (teorie centrálních míst a teorie periférie), Chabot, Pingaud (1956), kteří zkoumali hlavní úkoly rekreační nabídky a poptávky. Naproti tomu švýcarští autoři Hunziker a Krapfa poloţili základ ucelené teorie cestovního ruchu. Velký rozmach geografických děl můţeme najít v sociologickém období. Zde zařazujeme jednoho ze zakladatelů
moderní
geografie
rekreace
z USA
Mercra
(1970)
či anglické autory, podávající komplexní shrnutí problematiky geografie volného času, CR a rekreace (Jackson (1972), Lavery (1971) a Burkart (1974)). Po roce 1970 nastalo období exaktních metod a vědecké kritiky. Stěţejními tématy, objevujícími se v tomto období, jsou analýzy a hodnocení ekonomických přínosů CR (Becker, Klemma) či studie významu CR, kterou se zabývali Hall, Leiper, Page a další. Další průzkumy řešily problematiku globalizace CR. Pozdějším trendem CR bylo zabývat se analyzováním a hodnocením vlivů CR na rekreační a turistické oblasti. Fink (1970), Kraus (1972), Armanski (1978) a Hesse (1978) zkoumali příčiny, důsledky a formy masového
CR.
Pojem
zelený
cestovní
ruch
se
poprvé
objevil
v r.
1975
ve Francii jako protiklad k masové turistice, coţ vedlo k zavedení termínu "měkký CR", který je chápán jako synonymum udrţitelného CR. Vybraným představitelům geografie CR na území ČSR je věnován následující text. Prováděné výzkumy byly obdobné jako ve světě, ale v porovnání s díly zahraničních 14
autorů, měly práce menší rozsah i míru komplexnosti.
Přesto však mají práce ČSR
geografů velký význam. Vědeckovýzkumné práce Šprincové byly zaměřeny obzvláště na geografii CR a rekreaci. V roce 1959 začala přednášet na katedře geografie Přírodovědecké fakulty
v Olomouci.
Řadíme
ji
mezi
první
autory
v bývalé
ČSR,
kteří
se touto problematikou začali zabývat v poválečném období. Dalšími stěţejními tématy, kterými se zabývala, byla: horská a podhorská rekreace v oblasti Jeseníků a rekreační zázemí města Olomouce. Publikovala 130 bibliografických prací (1959 – 1990). Práce Gardavského v 60. – 70. letech byly spojovány s problematikou krátkodobé rekreace a druhého bydlení. Na hodnocení lokalizačních faktorů v CR se nejvíce zaměřili Mariot, 1992; Vystoupil, 1978 – 2008. Mariot ve své práci rozděluje CR z funkčně-chorologického hlediska. Zahrnuje do něj lokalizační, selektivní a realizační faktory. Jeho zásadní publikace byla Geografia cestovného ruchu (1983), která se zaměřuje právě na tuto problematiku.
Mimo
jiné
zpracoval
díla
týkající
se
různých
aspektů
CR
a rekreace (1969 – 2006). Spolupracoval s řadou autorů, například s Vystoupilem, se kterým vytvořil atlasovou a mapovou tvorbu, prostorovou organizaci, regionalizaci a rajonizaci CR na území ČR (Vystoupil, 2006;
Mariot 1992). Vystoupil působil
v geografickém ústavu ČSAV, kde se dlouhodobě věnoval jak lokalizačním faktorům, tak prostorovým modelům CR, statistice CR a regionálnímu rozvoji, jehoţ hlavním faktorem je právě CR. Veškeré programové dokumenty, které byly zdrojem pro získání dat realizovaných projektů ve studovaných regionech, byly získány z oficiálních webových stránek dotačních titulů. Pro diplomovou práci byl stěţejní Prováděcí (nebo-li Implementační) dokument, který
svým
obsahem
bezprostředně
navazuje
na
ROP
regionu
soudruţnosti
Moravskoslezsko pro strategické období 2007 – 2013. Prováděcí dokument obsahuje především podrobné informace o realizaci programu a operační úrovni prioritních os respektive oblastí podpory. Dalším důleţitým zdrojem o ROP NUTS II MS jsou webové stránky http://www.rr-moravskoslezsko.cz, které poskytují informace o legislativně, metodice, doporučení, informace pro ţadatele, příjemce a mnoho dalších informací. Dalšími uţitečnými zdroji pro kvalifikační práci byly webové stránky: Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika- Polsko, Program rozvoje venkova, Ministerstvo pro místní rozvoj, strukturální fondy, agentura CzechTourism, Agentura pro regionální rozvoj, a.s. a subjekty destinačního managamentu. Jmenovitě se jedná o Euroregion Praděd, TO Beskydy-Valašsko, TO Poodří a KLACR, o.s. 15
3 ZVOLENÁ METODIKA A POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ Při psaní této závěrečné práce jsem pouţila několik metod, jeţ mi napomohly k dosaţení kýţeného cíle a také zpracování řady podkladů. V počátku jsem vyuţívala především metody práce s dokumenty. Nejdříve jsem si vytvořila přibliţný seznam nejvhodnějších informačních zdrojů a jednotlivých publikací. Poté jsem začala s rešeršemi na dané téma, které se mi jevilo jako nejpodstatnější. Při zpracování diplomové práce jsem tak pouţila řadu tištěných i elektronických zdrojů, týkajících se řešené problematiky. Vyhledávala jsem informační zdroje na centrální úrovni, regionální úrovni a zejména pak té lokální. Tyto zdroje byly vhodně doplněny osobními řízenými rozhovory s významnými zástupci cestovního ruchu, vybranými s ohledem na téma diplomové práce a zájmové regiony. Tyto řízené rozhovory byly vedeny s managerem RNDr. Kamilou Sochovou, MBA zastupující společnost Askiburgion, dříve ředitelka KLACR, o.s., managerem MAS Rýmařovsko Petrem Pechou a managerem Lašské brány Beskyd, RNDr. Lukášem Filipem. Dále je práce doplněna o vlastní pořízené fotografie a mapová díla vytvořená v aplikaci ArcMap, programem ArcGIS (10.1). Úvodní část práce seznamuje čtenáře s problematikou cestovního ruchu a rekreace, vycházející ze studia odborných publikací a monografií uvedených v rešerši literatury. Kapitola 4 blíţe charakterizuje polohu a vymezení SO ORP Kopřivnice a Rýmařov. Jmenované regiony jsou součástí turistických oblastí Beskydy-Valašsko a Jeseníky-východ a tím disponují největším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. To je také důvod, proč jsem si tyto dva správní obvody pro zpracování diplomové práce zvolila. Jednou z obsáhlých kapitol, které byla věnována pozornost diplomové práce, je komparační analýza předpokladů cestovního ruchu, zahrnující lokalizační a realizační faktory. Jejich hodnocení probíhalo na základě metodiky pouţívané Mariotem v kniţní publikaci Geografia cestovného ruchu (1983). Na základě takto získaných informací proběhla vlastní analýza a hodnocení předpokladů cestovního ruchu. Závěrem páté kapitoly je uplatnění realizačních nástrojů ROP NUTS II Moravskoslezsko pro podporu rozvoje CR. Zde jsou uvedeny veškeré projekty, které svou realizací napomohly k rozvoji
16
turistické infrastruktury ve studovaných územích za pomoci ROP v plánovacím období 2007 – 2013. Druhá polovina práce se soustřeďuje na realizované projekty podporující rozvoj turismu z různých dotačních titulů. Největší pozornost je věnována ROP NUTS II Moravskoslezsko, jehoţ jednotlivé oblasti podpory jsou uvedeny v kapitole 7, které uţ mají přímo či nepřímo co do činění s cestovním ruchem. Podle provádějícího dokumentu ROP NUTS II MS je v úvodu kaţdé dílčí oblasti podpory uvedeno stručně její zaměření pro celý kraj a dále se soustřeďuje na přesné aktivity ve studovaných oblastech. Kapitola 8 a 9 spolu velmi úzce souvisí. Příjemcům dotací z ROP byly kladeny otázky ohledně realizace projektů z CR, které jsou uvedeny v první zmíněné kapitole. Ze subjektivního pohledu bylo vybráno šest projektů z obou regionů, které svou realizací nejvíce přispěly do rozvoje cestovního ruchu v oblasti.
Zde jsem pouţila metodu
dotazníkového šetření. Tu jsem si zvolila jako metodu nejvhodnější pro obohacení vlastních závěrů a domněnek a taktéţ mi poslouţila k porovnání zjištěných a obecně tradovaných názorů se skutečností. Tímto způsobem jsem se také pokusila zajistit větší objektivitu celé práce. Názory vlastní, ani zástupců CR nemusí být vţdy, ač je tomu snahou, objektivní. Předposlední kapitola věnuje svou pozornost porovnání přínosu jednotlivých dotačních titulů, které obce obou obvodů vyuţily, s opětovným zaměřením na ROP NUTS II MS. Posledním krokem pro dokončení práce byla Kapitola 11 Závěr. Po provedení celkové analýzy dokončených projektů, byla zodpovězena otázka, zda čerpání financí z dotačního titulu ROP NUTS II MS bylo přínosné pro rozvoj cestovního ruchu studovaných regionů. Kapitola je zároveň doplněna o vlastní návrhy rozvoje cestovního ruchu v obcích obou správních obvodů.
17
4 POLOHA A VYMEZENÍ ÚZEMÍ 4.1 SO ORP Kopřivnice Správní obvod Kopřivnice spadá do okresu Nový Jičín. Je situován do jihovýchodní části Moravskoslezského kraje (dále jen MSK), který vznikl 1. 1. 2000 nabytím účinnosti ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Svou plochou patří mezi nejmenší obvody, zaujímá jen 2,2 % celkové rozlohy. Správní obvod zahrnuje deset obcí, z toho tři se statusem města (Kopřivnice, Štramberk a Příbor). Pověřenými obecními úřady jsou města Kopřivnice a Příbor. Největší koncentrace obyvatelstva je v obcích Štramberk, Příbor a Kopřivnice, která je zároveň centrem správního obvodu. Z celkového počtu obyvatel správního obvodu je právě zde soustředěno 85,7 %. Hustota obyvatelstva činní 342 obyv./km², čímţ výrazně převyšuje krajský i republikový průměr. (ČSÚ, 2004a). Podrobnější charakteristika obcí obvodu je umístěna v tab. 1 tabulkových příloh. Oblast má turisticky strategickou polohu. Nachází se v podhůří Moravskoslezských Beskyd, které nabízí široké vyţití pro turisty. Města obvodu disponují silným turistickým potenciálem. Vytváří tak pomyslnou vstupní bránu do Beskyd, známou jako Lašská brána Beskyd. Turistický potenciál oblasti zvyšuje také fakt, ţe obvod Kopřivnice byl vyhlášen regionem lidové architektury (Koprivnice, 2012).
4.2 SO ORP Rýmařov Správní obvod Rýmařov je součástí 22 správních obvodů MSK. (Obr. 1) Rozprostírá se na západní hranici MSK. Tento region je tvořen 12 obcemi a je součástí okresu Bruntál. Ze všech obcí je pověřeným obecním úřadem na rozdíl od obvodu Kopřivnice pouze Rýmařov. Z celkové rozlohy kraje zaujímá 6,6 % a tím se řadí na páté místo. Co se týče ukazatele hustoty obyvatelstva, správní obvod Rýmařov výrazně zaostává. Celková hustota obyvatel je pouhých 49 obyv./km². V celokrajském porovnání má nejniţší hustotu obyvatel na km². Největší koncentrace obyvatelstva je v obci Rýmařov, kde ţije 52 % obyvatel. (ČSÚ, 2004b) Základní údaje k jednotlivým obcím studovaného regionu jsou uvedeny v Tab. 2 tabulkové přílohy. Studovaná oblast patří do turisticky nejatraktivnější oblasti Jeseníků, nacházející se v těsné blízkosti nejvyšší hory Moravy Praděd. Severozápadní část plochy řešeného území leţí v Chráněné krajinné oblasti Jeseníků.
18
Z Tab. 1 je zřejmé, ţe obvod Rýmařov má více jak dvojnásobnou rozlohu oproti obvodu Kopřivnice. Na druhou stranu se však vyznačuje výrazně podprůměrnou hustotou obyvatelstva v porovnání s regionem Kopřivnice a MSK. Tab. 1: Vybrané geografické údaje ve SO ORP Kopřivnice a Rýmařově k 1. 1. 2013 Kraj,
Rozloha
Počet
Počet obyvatel
Hustota
Počet
Z toho: se
SO ORP
(km²)
obyvatel
sídla SO ORP
(obyv./km²)
obcí
status města
MSK
5 427
1 226 602
37 577
226
300
42
Kopřivnice
121
41 511
22 649
342
10
3
Rýmařov
332
16 180
8 560
49
11
2
Zdroj: RIS, 2013
Z Hlediska CR náleţí oba správní obvody k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko. Region se dále člení na šest turistických oblastí, z nichţ SO ORP Rýmařov spadá do oblasti Jeseníky a SO ORP Kopřivnice do oblasti Beskydy-Valašsko a Poodří. Charakter krajiny společně s vysokou úrovní sráţek v zimním období zajišťuje pro území Rýmařov vhodné sněhové podmínky. Tím vytváří dobré předpoklady pro rozvoj běţeckého a sjezdového lyţování a snowboardingu. Bohaté vyţití nabízí region i během letní turistické sezony. Nabízí hustou síť dobře značených pěších stezek a cyklotras. Na druhou stranu vysoká nadmořská výška neumoţňuje více vyuţívat vodní plochy k rekreaci (mas.rymarovsko.cz, 2007). Přírodní atraktivitu obvodu Kopřivnice podtrhuje existence rozličného území. Jiţní část obvodu poskytuje ideální podmínky pro zimní sporty. Zbylá část je vhodná převáţně pro pěší turistiku, vlivem niţší nadmořské výšky a menšího úhrnu sráţek (severnimoravaaslezsko.cz, 2014).
19
Obr. 1:Administrativní členění SO ORP Rýmařov a Kopřivnice Zdroj: ArcMAP, verze 10.1, vlastní úpravy
20
5 KOMPARAČNÍ ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ CESTOVNÍHO RUCHU STUDOVANÝCH REGIONŮ 5.1 Lokalizační faktory Podle Mariota (1983) musíme při analýze lokalizačních předpokladů CR vycházet z analýzy jejich jednotlivých komponentů. V úvahu se musí vzít určitá odlišnost v charakteru i vztahu přírodních a kulturních předpokladů pro CR. Proto bude v práci aplikováno vlastní hodnocení přírodních a kulturních předpokladů a následné zhodnocení celkového potenciálu regionů pro CR.
5.1.1 Geomorfologie Různorodost reliéfu je velice důleţitá, pro výskyt CR. Podkladem pro komplexní hodnocení reliéfu jsou: nadmořská výška území, relativní výšková členitost, střední úhel a v neposlední řadě i estetická hodnota výhledů do okolí (Mariot, 1983). Studované regiony jsou z geomorfologického hlediska tvořeny kotlinami, pahorkatinami, vrchovinami a hornatinami. Přesné geomorfologické členění obvodů je znázorněno v tab. 3 a 4 tabulkových příloh. Při analýzách vhodnosti území pro různé druhy rekreačních aktivit vychází Mariot (1983) z pouţití kombinace údajů středního úhlu sklonu a relativní výšky reliéfu. Kaţdá rekreační aktivita má osobité nároky na charakter reliéfu, jak znázorňuje tab. 2.
21
Tab. 2: Vhodnost reliéfu pro rekreační aktivity ve SO ORP Kopřivnice (oblast 1) a Rýmařov (Oblast 2)
Střední úhel sklonu ve stupních
Relativní výšková členitost reliéfu v m 0 -30
31 - 90
91 - 180
A, B, C, E, F,
A, C, E, F,
A, C, D, E,
G, H, I, J
G, H, I, J
F, I, J
0 - 6,0 A, C, D, E, F, I A, C, D, E, J
Oblast
181 - 290
1
-
převážná část
C, D
severovýchod
6,1 - 10,0
-
10,1 - 14,0
-
-
C, D, M, N C, D, M, N
14,1 - 19,0
-
-
C, D, M, N
19,1 - 29,0
-
-
M, N
nad 29,1
-
-
-
2
jih převážná část
jižní část
severozápad severozápad
A- chataření, B - míčové hry, C - pasivní odpočinek, D - pěší turistika, E- myslivost, F- zahradkaření, G- mototuristika, H- cykloturistika, I- rybolov, J-vodní sporty, M- lyžování, N- snowboarding Zdroj: Mariot, P., 1983, vlastní úpravy
Z tabulky je patrné, ţe obvod Rýmařov disponuje členitějším reliéfem. Nabízí tak lepší podmínky pro rozvoj zimních turistických aktivit. Převáţná část regionu Rýmařov je situována v oblastech se sklonem svahu 10° - 29°. Tento typ svahů představuje ideální podmínky pro rozvoj běţkového a sjezdového lyţování. Naproti tomu Kopřivnicko má svahy se stejným sklonem pouze v jiţní části správního obvodu. Většinu území tvoří reliéf se středním úhlem sklonu 0 - 6°. Zájmová oblast je tedy vhodná spíše pro pěší turistiku a cykloturistiku. Vlivem
různorodosti
reliéfu je
moţné
aplikovat
ukazatel
podílu
potenciálních rekreačních ploch (PRP). Tento ukazatel podává pohled na souhrnný přírodní potenciál regionů. Nejlepších výsledků dosahují obce obvodu Rýmařov Malá Morávka a Stará Ves, kde PRP pokrývají téměř celé katastrální území obce. Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky (Vystoupil, J., Šauer, M.) můţeme zařadit všechny obce obvodu jako území s velmi příznivými podmínkami pro cestovní ruch díky výrazné členitosti reliéfu. Nejniţších hodnot dosáhly obce Horní město a Břidličná. Přesto ţádná obec obvodu nedosahuje niţšího přírodního potenciálu pro CR neţ 75 % (rymarov.cz, 2014). U regionu Kopřivnice dosahují nejlepších výsledků města Lašské brány Beskyd (Štramberk, Kopřivnice) a obec Ţenklava. Vlivem niţší členitosti reliéfu je převáţná část 22
tvořena venkovskou krajinou s průměrnými podmínkami pro různé druhy rekreačních aktivit (Kopřivnice.cz, 2012). Dalším geomorfologickým ukazatelem je estetická hodnota výhledů do okolí. Jelikoţ tento ukazatel nelze vyjádřit ţádnou objektivně sledovanou metodikou, vycházela jsem ze subjektivního zhodnocení. Nejlepší podmínky pro výhledy do okolí poskytuje severozápadní část regionu Rýmařov, díky kontrastním formám reliéfu. Region Kopřivnice nabízí nejvhodnější výhledy do okolí u Vrcholu Kotouč, Červený kámen a rozhledny Bílé hory. Tato místa nabízí krásný pohled na zastavěné plochy měst Štramberku, Kopřivnice a pohoří Beskyd. Význam těchto jednotlivých forem reliéfu byl hodnocen samostatně vytvořenou bodovou stupnicí: 1 bod – lokální 2 body – regionální 3 body – národní 4 body – mezinárodní
Dolní Moravice
Břidličná
Horní Město
Jiříkov
Malá Morávka
Malá Štáhle
Rýmařov
Rýžoviště
Stará Ves
Tvrdkov
Velká Štáhle
členitost reliéfu
3
1
1
2
3
1
1
1
3
1
1
PRP
3
1
1
2
3
1
1
1
3
1
1
výhled do okolí
3
1
2
2
3
1
2
1
3
1
1
KOPŘIVNICE
Kopřivnice
Mošnov
Petřvald
Příbor
Skotnice
Štramberk
Trnávka
Závišice
Ženklava
členitost reliéfu
1
1
1
1
1
1
2
1
1
2
PRP
1
2
1
1
2
1
2
1
1
1
výhled do okolí
1
2
1
1
2
1
2
1
1
1
-
RÝMAŘOV
Kateřinice
Tab. 3: Bodové ohodnocení obcí podle jednotlivých forem reliéfu
Zdroj: vlastní zpracování 23
5.1.2 Klimatologie Pro hodnocení vlivů klimatu na rozvoj CR pouţíváme ty klimatické prvky, které mají stěţejní vliv na turistiku. Podle klimatické klasifikace Quitt, E. (1971) spadá celá oblast Rýmařova do klimatologické chladné oblasti CH4, CH6 a CH7. Převáţná část správního obvodu Kopřivnice je začleněna do mírně teplé klimatologické oblasti. Konkrétně se jedná o jednotku MT9 a MT10. Pouze jiţní část spadá do oblasti CH7. Podrobné údaje o jednotlivých prvcích klimatu ovlivňující rozvoj CR jsou umístěny v tab. 5 tabulkových příloh. Teplota vzduchu, sněhová pokrývka a sráţky jsou limitujícím faktorem pro rozvoj jak letní rekreace u vody, tak zimních sportů. Vhodnější klimatické podmínky pro letní rekreaci nabízí region Kopřivnice. Průměrná červencová teplota činní 17 – 20 °C. V letních měsících je hojně navštěvovaná vodní nádrţ Větřkovice. Na území SO ORP Rýmařov nejsou vzhledem k vyšší nadmořské výšce a niţším teplotám vhodné podmínky pro venkovní koupání a vodní turistiku. Avšak v zimních měsících disponuje Rýmařovsko více jak dvojnásobným úhrnem sráţek oproti obvodu Kopřivnice. Proto nabízí ideální podmínky pro zimní sporty. Sněhová pokrývka dosahuje výšky 120 – 200 cm a na odvrácených svazích je moţnost lyţování i v jarních měsících. Klimatické faktory, které pozitivně ovlivňují rozšíření CR ve studovaných územích, jsou bodově ohodnoceny v tab. 4. Bodová škála je od bodů 1 (nejmenší vliv) – 5 (největší vliv).
24
RÝMAŘOV
Dolní Moravice
Břidličná
Horní Město
Jiříkov
Malá Morávka
Malá Štáhle
Rýmařov
Rýžoviště
Stará Ves
Tvrdkov
Velká Štáhle
letní turistika
4
2
2
2
4
2
3
2
2
2
2
zimní turistika
5
2
3
2
5
3
4
2
5
3
3
KOPŘIVNICE
Kateřinice
Kopřivnice
Mošnov
Petřvald
Příbor
Skotnice
Štramberk
Trnávka
Závišice
Ženklava
-
Tab. 4: Bodové hodnocení SO ORP podle vhodnosti klimatických prvků pro letní a zimní turistiku
letní turistika zimní turistika
3 2
5 3
3 2
3 2
5 3
3 2
5 3
3 2
3 2
3 3
Zdroj: vlastní zpracování
5.1.3 Hydrologie Z hlediska CR jsou důleţité jak povrchové, tak podpovrchové vody. Hodnocení podzemních vod realizujeme v okolí místa jejich výstupu na povrch. Kritéria ovlivňující rozšíření CR jsou: vydatnost pramenů (v l.s-1), teplota vody (v °C), chemické sloţení vody, léčivé účinky a formy vývěrů pramenů. (Mariot, 1983) Obě posuzované oblasti spadají do povodí Odry. Ačkoli je hustota říční sítě relativně vysoká, neposkytuje vhodné podmínky pro CR. Převaţují zde drobné toky s malou hloubkou vody. Nevyskytují se zde ţádné přírodní léčivé zdroje ani přírodní minerální prameny. Ve správním obvodu Rýmařov slouţí k rekreačním účelům pouze dvě vodní nádrţe a to Edrovický rybník a Tvrdkovská přehrada. Přestoţe v druhém regionu je evidováno 52 vodních nádrţí, k rekreačním účelům slouţí pouze Větřkovická přehrada u Kopřivnice. (pod.cz, 2007) Povrchové vodní toky a nádrţe neposkytují dostatečné předpoklady pro rozšíření CR, tudíţ jim přisuzujeme pouze lokální význam.
25
5.1.4 Chráněná území Územní ochranu zahrnují dvě úrovně zvláště chráněných území. Jedná se o velkoplošná (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb. (Mzp.cz, 2011) Z VZCHÚ evidujeme pouze CHKO Jeseníky (SO ORP Rýmařov) a Poodří (SO ORP Kopřivnice). CHKO Jeseníky zasahují do řešeného území v obcích Rýmařov, Malá Morávka, Horní Město, Stará Ves a Dolní Moravice. CHKO Poodří zahrnuje severní část obce Petřvald. Tabulkový přehled veškerých chráněných území v regionech jsou znázorněny v tab. 5. Tab. 5: Chráněná území ve správních obvodech Kopřivnice Rýmařov NP
-
-
CHKO
1
1
NPR
0
2
NPP
1
2
PR
1
7
PP
4
2
EVL
4
7
PTAČÍ OBLAST
1
1
-
1
1
12
22
VZCHÚ
MZCHÚ
NATURA 2000 PŘ. P celkem
Zdroj: AOPK ČR, c2014 Z tabulky vyplývá, ţe má obvod Rýmařov téměř dvojnásobný počet chráněných území. I přes větší katastrální vymezení, pokrývají region Rýmařova téměř z 50 %. Druhý sledovaný region je tvořen CHÚ z 35 %. Jednotlivé CHÚ a jejich stručná charakteristika jsou uvedeny v tab. 6 a 7 tabulkové přílohy. Jednotlivým obcím obou regionů byla následně přidělena bodová stupnice od hodnoty 1 aţ 3 podle významu a počtu CHÚ. 1 bod: PP, PR, PŘ. P 2 body: NPP, NPR, NATURA 2000 3 body: CHKO 26
Dolní Moravice
Břidličná
Horní Město
Jiříkov
Malá Morávka
Malá Štáhle
Rýmařov
Rýžoviště
Stará Ves
Tvrdkov
Velká Štáhle
počet bodů
11
3
12
3
17
3
10
0
11
7
2
KOPŘIVNICE
Kopřivnice
Mošnov
Petřvald
Příbor
Skotnice
Štramberk
Trnávka
Závišice
Ženklava
počet bodů
0
5
0
7
1
1
5
1
0
2
-
RÝMAŘOV
Kateřinice
Tab. 6: Bodové ohodnocení obcí obou správních obvodů podle počtu CHÚ
Zdroj: vlastní zpracování
5.1.5 Zhodnocení přírodních předpokladů v regionech Vstupní data, která byla pouţita, jsou popsána v předchozích podkapitolách. Po přidělení a sečtení bodů ze všech sledovaných sloţek přírodních předpokladů, mohly obce získat maximálně 39 bodů. Nejlepšího výsledku dosáhla z obou regionů Malá Morávka (ORP Rýmařov) s 36 body. Nejlepší pozici za oblast Kopřivnice získal Štramberk s 19 body. Následně byla stupnice rozdělena do pěti tříd s odlišným významem (0,0 – 7,0 nízký; 7,1 – 14,0 základní; 14,1 – 21,0 zvýšený; 21,1 – 28,0 vysoký; 28,1 – 39,0 velmi vysoký). Na základě této syntézy byly zjištěny hodnoty celkového přírodního potenciálu ve všech obcích. Vysokého a velmi vysokého přírodního potenciálu dosahují pouze 4 obce a všechny jsou součástí obvodu Rýmařov. Jedná se konkrétně o Dolní Moravici, Malou Morávku, Starou Ves a Horní Město. Zvýšeného přírodního potenciálů dosáhly v obou regionech 3 obce. Nadpoloviční většina obcí obvodu Kopřivnice disponuje pouze základním přírodním potenciálem. V nejniţší kategorii s nízkým potenciálem je pouze jedna obec správního obvodu Rýmařov. Obec Rýţoviště získala 7 bodů, je tedy na hranici s druhou kategorií. Mapové vyjádření přírodního potenciálu je k dispozici na obr. 2.
27
5.1.6 Kulturně-historické památky Ministerstvo kultury ČR prohlašuje za kulturní památky movité a nemovité věci, popřípadě jejich soubory na základě Památkového zákona č. 20/1987Sb. (NPÚ, 2014a). Národní památkový ústav (NPÚ) vede ústřední seznam kulturních památek ČR, který vymezuje jednotlivé typy jejich ochrany. Na území SO ORP Kopřivnice je podle NPÚ (2014b) evidováno 209 nemovitých památek (NP). Jejich největší koncentrace je situována do měst Lašské brány Beskyd a to Štramberk, Kopřivnice a Příbor. 96 NP valašské lidové architektury soustřeďuje město Štramberk. Jedná se víceméně o roubené domy v ulicích Horní a Dolní Bašty, které jsou součástí městské památkové rezervace (MPR). Největší návštěvnosti se těší NKP Štramberská trúba. Návštěvnost za posledních 10 let neklesla pod 40 000 ročně. Další historická část města s dochovanými domy vytvářející MPR je na území města Příboru. Rezervace zahrnuje více jak 54 památek převáţně městských a měšťanských domů na náměstí Sigmunda Freuda. Ve studované oblasti se navíc rozkládá i jedna archeologická památková rezervace- Šipka. Ve městě Kopřivnici se poblíţ Technického muzea Tatra Kopřivnice nachází movitá národní kulturní památka Ţelezniční motorový vůz M 290.001 - "Slovenská strela". (NPÚ, 2014c) Přehled veškerých nemovitých památek na území obvodu Kopřivnice je umístěn v tab. 8 tabulkové přílohy. Srovnáním počtu nemovitých památek Rýmařovska s obvodem Kopřivnice zjišťujeme, ţe je zde evidováno téměř o polovinu méně NP. Ve studovaném území se nevyskytuje ţádná MPR. Zástavba lidového charakteru je dochovaná pouze v obcích Malá Morávka a Stará Ves (místní části Ţďárský potok). Obě obce tvoří vesnickou památkovou zónu (VPZ). Posledním chráněným územím oblasti je městská památková zóna (MPZ) Rýmařov, zahrnující historické centrum města. Všechny NP v regionu Rýmařov jsou uvedeny v tab. 9 tabulkových příloh. Nejvýznamnější kulturní památka oblasti je bezkonkurenčně hrad Sovinec. Svým počtem prohlídkových tras, expozicí a výstav tvoří největší hradební komplex bývalého bruntálského okresu. (hrad Sovinec, 2014) Díky památkovým hodnotám městské a venkovské zóny, které lákají návštěvníky i ze širokého okolí, přiřazujeme obcím Malá Morávka a Rýmařov regionální význam. Do stejné kategorie zahrnujeme i obec Jiříkov. V jeho městské části Sovinec je situován hrad se stejným jménem. Kaţdoročně zde přijíţdí mnoho návštěvníků. Mohou si vychutnat
28
nejen prohlídku hradu a jeho sklepení, nabízí i bohaté kulturní vyţití. Ostatním obcím je přidělen pouze lokální význam. Města Štramberk a Kopřivnice spadají do kategorie s celostátním významem. Podle Mariota (1983) není pro účastníky CR rozhodující druh kulturní památky, ale jeho turistická atraktivita. Největšími lákadly těchto měst jsou Štramberská trúba, architektonický unikát souboru lidové architektury valašských roubených chalup a v neposlední řadě technické muzeum TATRA, včetně expozice Emila a Dany Zátopkových. Přestoţe MPR Příbor patří mezi nejstarší města severovýchodní Moravy a je členem mikroregionu Lašské brány Beskyd, dosahuje niţšího, tedy pouze regionálního významu, kvůli nedostačující kvalitě podmínek pro CR, jako je chybějící nabídka průvodcovských sluţeb, nedostatečná úroveň stravovacích a ubytovacích zařízení. (Pribor.infomorava.cz, 2007) Zbylé obce obvodu mají pouze lokální význam kulturněhistorických památek.
5.1.7 Kulturní zařízení Intenzivní předpoklady pro vznik CR vytvářejí muzea a galerie. Na území obou regionů je rozloţení kulturních zařízení značně nerovnoměrné a neposkytuje vhodné podmínky pro rozšíření CR. Pouze čtyři obce z kaţdé studované oblasti vlastní muzeum či galerii. Podrobnější charakteristika o těchto kulturních zařízení je umístěna v tab. 10 tabulkové přílohy. Pouze území Lašské brány Beskyd disponuje rovnoměrným rozšířením muzeí s kvalitně poskytovanými sluţbami, coţ se odráţí na jejich vysoké návštěvnosti. (Uvírová, 2011) Druhý obvod nabízí návštěvu muzeí v obcích Rýmařov, Malá Morávka a Malá Štáhle. Jejich expozice poukazují především na historii regionu z období rozšířeného tkalcovství a dolování. Na rozdíl od Kopřivnicka se zde nachází jedna galerie. Ostatní kulturní zařízení, která ovlivňují rozšíření CR, jsou kongresové sály a divadla. Kongresový sál je k dispozici pouze v hotelu Tatra v prostorné místnosti o kapacitě 120 míst. Hotel poskytuje vhodné vybavení pro pořádání kongresů, konferencí, školení a porad (Tatrahotel.cz, 2014). Ţádné z divadel ve sledovaném území nepořádá pravidelná představení. Po celkové analýze kulturních zařízení je obcím přiřazen pouze lokální význam. Výjimkou opět tvoří obce Lašské brány Beskyd a obec Malá Morávka s Rýmařovem. Těm přisuzujeme regionální význam.
29
5.1.8 Společenské akce V rámci kulturně-historických předpokladů pro CR se podle metodiky Toušek, V., Kunc, J., Vystoupil, J. a kol (2008) vymezují i společenské akce. Jejich význam pro hodnocení potenciálu CR má sice menší váhu, přesto můţe ovlivnit rozšíření CR. Ve sledovaných územích jsou součástí společenských akcí kulturní, sportovní a církevní akce. Nejvýznamnější společenské akce ve správních obvodech jsou umístěny v tab. 11 a 12 tabulkových příloh. Převaţující část obcí správních obvodů pořádá společenské akce pouze lokálního významu. Za obvod Kopřivnice dosahují regionální návštěvnosti pouze obce Lašské brány Beskyd. Štramberská pouť, pravidelně pořádá v červnu, přivítá více jak 30 000 návštěvníků, kteří si mohou vybrat z různých pouťových atrakcí, či zhlédnout ukázky řemeslných výrobků. (Uvírová, 2011) Kopřivnice nabízí několik sportovních akcí v průběhu roku, které se těší vysoké návštěvnosti. Město Příbor pořádá český hudební festival s dlouholetou tradicí, známý jako Benátská noc. Regionální návštěvnosti na území Rýmařovska dosáhly čtyři obce. Jmenovitě se jedná o obce Rýmařov, Malá Morávka, Dolní Moravice a Jiříkov. Z vyjmenovaných obcí se na podnikání společenských akcí nejvíce podílí obec Jiříkov. Na hradě Sovinec se kaţdoročně pořádá šestnáct víkendů s bohatým kulturním programem.
5.1.9 Zhodnocení kulturně-historických předpokladů v regionech Jelikoţ Mariotova publikace (1983) neuvádí ţádnou bodovou stupnici pro ohodnocení sloţek kulturně-historických atraktivit, byla vytvořena vlastní bodová stupnice. Sloţky, které zde byly zařazeny, vytváří tři podskupiny: kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. Body kaţdé subkategorii byly přiděleny na základě jejího vlivu na rozšíření CR. Ohodnocení jednotlivých obcí je provedeno v tab. 13 tabulkových příloh. Za stěţejní sloţku povaţujeme kulturně historické památky. Za tuto část mohly obce získat maximální moţný počet deseti bodů. Jelikoţ kulturní zařízení (muzea, galerie, divadla) nedosahují takové atraktivity jako kulturně-historické památky, byl jim přiřazen maximální moţný bodový zisk 6 bodů. Společenské akce (kulturní, sportovní, církevní) mají jen doplňkovou funkci, proto mohly obce za tuto skupinu získat maximálně 3 body. Celkové ohodnocení obcí je uvedeno v tab. 14 tabulkových příloh. Kategorii s velmi vysokým potenciálem dosáhly pouze obce Štramberk a Kopřivnice. Druhou nejvyšší kategorii tvoří 3 obce. Jsou jimi Malá Morávka, Jiříkov za
30
správní obvod Rýmařov a Příbor na Kopřivnicku. Zbylé obce nemají větší vliv na rozšíření CR. Mapové vyjádření kulturně-historického potenciálu řešených území opět odkazuje na obr. 2. Tab. 7: Diferenciace obcí podle kulturního potenciálu CR Kulturní potenciál
Počet bodů
nízký základní zvýšený vysoký velmi vysoký
0,0 - 3,5 3,6 - 7,1 7,2 - 10,7 10,8 - 14,3 14,4 - 19,0
Počet obcí SO ORP Kopřivnice
Rýmařov
7 0 0 1 2
5 3 1 2 0
Zdroj: vlastní zpracování
5.1.10 Komplexní zhodnocení cestovního ruchu v regionech Celkovou analýzou předpokladů CR zjišťujeme daný potenciál regionů. Po zhodnocení uvedených lokalizačních faktorů, které ovlivňují jeho rozvoj, docházíme k závěru, ţe obvod Rýmařov disponuje lepšími přírodními podmínkami a Kopřivnicko kulturně-historickými. Obecně platí, ţe většině rekreačních aktivit vyhovuje větší členitost reliéfu. Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu kvalifikační práce, severozápadní část regionu Rýmařov je součástí CHKO Jeseníky a EVL Praděd. Svým různorodým terénem poskytuje ideální podmínky pro zimní i letní turistiku. Konkrétně se jedná o obce Malá Morávka, Dolní Moravice, Stará Ves a Horní Město. Nejlepších výsledků z druhého regionu získaly obce Štramberk, Kopřivnice a Petřvald. Přesto porovnáním s Rýmařovskem dosáhly pouze zvýšeného přírodního potenciálu. I přes nepatrné rozdíly počtů obcí zařazených do příslušných skupin kulturního potenciálu, obvod Kopřivnice dosáhl lepších výsledků. Analýzou jsme zjistili značně rozdílnou kulturní atraktivitu jednotlivých obcí obou obvodů. Téměř všechny obce disponují nízkým či základním kulturním potenciálem. Pouze dvě města zařazená do poslední nejvyšší kategorie v tab. 7 mají pro CR celostátní význam. Jedná se o Štramberk a Kopřivnici. Při pohledu na stávající kulturní potenciál v podkapitolách: kulturně-historické památky, atraktivity a společenské akce města Lašské brány Beskyd poskytují návštěvníkům mnohem širší kulturní vyţití neţ obce Rýmařovska. Výzkumem samostatných SO ORP zjišťujeme, ţe svým turistickým předpokladem výrazně vystupují obce Malá Morávka a Štramberk.
31
Obr. 2: Celkový potenciál CR na území SO ORP Rýmařov a Kopřivnice Zdroj: ArcGIS verze 10.1, vlastní zpracování
32
5.2 Realizační faktory Realizační předpoklady svou existencí umoţňují vlastní uskutečnění CR a rekreace (Vystoupil, J., Šauer, M., 2006). Podle Mariota (1983) se tyto vztahy realizují prostřednictvím komunikačních předpokladů a materiálně-technické základny (MTZ) CR.
5.2.1 Komunikační síť Kvalita a hustota dopravní sítě přímo ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu. Přestoţe oba regiony disponují hustou sítí komunikací II. a III. tříd (tab. 15, 16 tabulkových příloh), jejich technický stav představuje velký problémem. Tento fakt se týká obzvláště obvodu Rýmařov, kde je velmi nekvalitní stav komunikací a můţe být jedním z faktorů, který odradí turisty od návštěvy. Přitom tyto komunikace mohou zabezpečit dopravu účastníků CR na kratší vzdálenosti do rekreačních oblastí nebo tvořit konečné úseky přístupových tras do menších návštěvních míst (Mariot, 1983). Jediné trasy s tranzitním významem v regionech jsou komunikace I/11 propojující Šumpersko a východní Čechy, I/48 a I/58 propojující obce Ostravska a Novojičínska. V obvodu Kopřivnice se nachází ještě jedna komunikace evropského významu E462, vedoucí z Brna přes hraniční přechod Chotěbuz dál do Polska. (ŘSD ČR, 2014). Ţelezniční doprava se v rámci CR často kombinuje s autobusovou dopravou. V řešených územích se nevyskytují ţádné ţelezniční tratě s celostátním významem. Jsou zde zastoupeny pouze regionální jednokolejné ţelezniční tratě. Konkrétně se jedná o tratě č. 325 ve směru Veřovice – Studénka se zastávkami v obcích Ţenklava, Štramberk, Kopřivnice, Příbor a Skotnice ve správním obvodu Kopřivnice. (IDOS, 2014) a lokální dráha č. 311 ve směru Rýmařov – Valšov. Vedle Rýmařova obsluhuje také Malou Štáhli a Břidličnou. Přes velký rekreační potenciál byla zrušena pravidelná osobní přeprava na trati č. 312 Bruntál – Malá Morávka. (ÚAP SO ORP Rýmařova, 2012) Autobusová doprava poskytuje za určitých okolností lepší podmínky pro cestování neţ doprava ţelezniční. U obvodu Kopřivnice se vyznačuje dobrou propojeností mezi jednotlivými obcemi jak pravidelností spojů, tak počtem zastávek. (Uvírová, 2011) V regionu Rýmařov je propojení autobusové dopravy dostatečné, avšak pravidelnost spojů je nevyhovující. Během zimní sezony posilují autobusovou dopravu skibusy, přepravující cestující přímo k lyţařským areálům. Největší aktuální perspektivu dopravní infrastruktury představuje mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, které je zároveň největší regionálním letištěm 33
v ČR. Disponuje dobrými kapacitními parametry pro rozvoj, postrádá ale dopravní napojení na hlavní evropské destinace. (MSRCR v MSK, 2009)
5.2.2 Materiálně-technická základna Tvoří ji soubor hmotných prostředků, které svojí kapacitou, rozmístěním a stavem v rekreačním prostoru zabezpečují tvorbu a realizaci sluţeb CR (Mariot, 1983). 5.2.2.1 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení rozdělujeme do dvou typů- hromadná ubytovací zařízení (HUZ), koncentrovaná především do nejatraktivnějších turistických oblastí a objekty individuální rekreace zahrnující chaty a chalupy (rr-moravskoslezsko.cz, 2014). Přestoţe se počet ubytovacích zařízení v regionech výrazně liší (ORP Rýmařov 124, ORP Kopřivnice 62) po přepočtu plochy správního území a počtu zařízení, docházíme k závěru, ţe je hustota ubytovacích zařízení vyrovnaná. Všechna ubytovací zařízení správních obvodů jsou umístěna v tab. 17 a 18 tabulkových příloh. Největší koncentrace těchto zařízení nacházíme v obcích Malá Morávka a Štramberk. Počty ubytovacích zařízení a lůţek jsou znázorněny v obr. 3 a 4. Vyplývá z nich, ţe větší nabídkou počtu apartmánu a hotelů disponuje obvod Kopřivnice. Co se však týče kapacity lůţek, region Rýmařov má k dispozici mnohem více míst. 60 50 40 30 20
Rýmařov Kopřivnice
10 0
Obr. 3 Počet ubytovacích zařízení ve správních obvodech Zdroj: HÚZ ČSÚ, CZeCOT, 2014
34
Chata Chatová osada Ubytovna sezónní
Kopřivnice Rýmařov
Apartmán Penzion Hotel 0
500
1000
1500
2000
Obr. 3 Počet lůţek ubytovacích zařízení ve správních obvodech Zdroj: HÚZ ČSÚ, CZeCOT, 2014
5.2.2.2 Restaurační zařízení Podle Mariota (1983) má síť restauračních zařízení podstatně menší vliv na lokalizaci a rozvoj CR neţ je tomu u ubytovacích zařízení. Stravovací kapacita obou regionů je dostačují (obr. 5), avšak co se týče kvality restauračních zařízení, obzvláště u malých obcí, je značně neuspokojivá. Přestoţe tolik neovlivňují rozvoj CR, kvalita stravovacích sluţeb můţe omezovat rozvoj CR v obcích. Přehled veškerých stravovacích zařízení je umístěn v tab. 19 a 20 tabulkové přílohy. 80 70 60 50 40 30
SO ORP Rýmařov SO ORP Kopřivnice
20 10 0 B BU C Č H J K M P PI R RO V MP VS B: bar, BU: bufet, C: cukrárna, Č: čajovna, H: hostinec, J: jídelna, K: kavárna, M: motorest, P: pivnice, PI: pizzerie, R: restaurace, RO: rychlé občerstvení, V: vinárna Obr. 5: Počet restauračních zařízení ve studovaném území Zdroj: CZeCOT, 2014
35
5.2.2.3Dopravní zařízení Mezi další dopravní zařízení s rekreační funkcí můţeme zařadit cyklotrasy, pěší a naučné stezky, běţkové tratě a v neposlední řadě i lyţařské areály. Díky existenci klubu českých turistů, oba regiony poskytují kvalitní systém pěších turistických tras a cyklostezek. Co se týče zimního vyţití, počet zařízení v obvodu Kopřivnice je značně nevyhovující. Na území se nachází pouze jeden lyţařský areál Červený kámen v Kopřivnici, poskytující jednu upravovanou sjezdovku. Podobná situace je i u běţkového lyţování. Zde obvod nabízí pouze dva okruhy o celkové délce 6,8 km, které se upravují pouze v případě dobrých sněhových podmínek. (Koprivnice.cz, 2014) Oproti Kopřivnici proţívá dlouhodobý rozmach zimních sportů druhý region. Výchozím bodem je především Malá Morávka a Rýmařov. Podrobnější informace jsou uvedeny v podkapitole 5.3 ,,Uplatnění nástrojů ROP NUTS II Moravskoslezsko pro podporu rozvoje CRʼʼ. Jak bylo výše zmíněno, oba regiony disponují dostatečnou sítí pěších turistických tras. Nejvýznamnější trasy jsou uvedeny v tab. 21 tabulkové přílohy. Regionem Rýmařov také prochází dálková evropská trasa E3 vedoucí z Maďarska na Slovensko. (ÚAP SO ORP Rýmařov, 2012) Součástí pěších tras jsou naučné stezky. Studovaným územím Rýmařov prochází dvě naučné stezky. Městy Lašské brány Beskyd prochází naučná stezka o celkové délce 24km. Tato stezka vede podél kulturních památek a poukazuje na přírodní a kulturní hodnoty Lašska-Valašska. (lasska-brana.cz, 2014) 5.2.2.4 Jiná zařízení materiálně-technické základny Do rekreačních aktivit, které jsou součástí MTZ, obvykle zahrnujeme hřiště, bazény, střelnice, bowlingová a fitness centra, sauny aj. Tato sportovní zařízení bývají nabízena převáţně v rámci ubytovacích zařízení a jejich přilehlých areálů. (Uvírová, 2011) Nejširší nabídku sluţeb poskytují města Lašské brány Beskyd a v obvodu Rýmařov správní centrum a obec Malá Morávka. K sítí zařízení, která bezprostředně podporují rozvoj CR, ve sledované oblasti zahrnujeme cestovní kanceláře (CK) a informační centra (IC). Portál CZeCOT eviduje ve sledované oblasti Kopřivnice osm CK a šest IC. Ve druhém studovaném území je značný nedostatek této turistické infrastruktury. Obvod disponuje pouze třemi IC a šesti CK.
36
5.3 UPLATNĚNÍ REALIZAČNÍCH NÁSTROJŮ ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO PRO PODPORU ROZVOJE CR Podpora je směřována na široké spektrum infrastrukturních projektů CR, jejichţ cílem je zvýšení atraktivnosti regionů. Dotace ROP NUTS II Moravskoslezsko směřují jak do rekonstrukcí a revitalizací stávajících objektů, tak k vytvoření nové turistické infrastruktury. (ROP Moravskoslezsko 2007 – 2013, 2007) V návaznosti na realizační faktory (komunikační síť, MTZ) tato podkapitola obsahuje stěţejní projekty, které se zrealizovaly, popřípadě jsou obsaţeny ve strategickém plánu rozvoje CR v řešených regionech. MSK si uvědomuje, ţe pro rozvoj CR je nezbytná kvalitní dopravní infrastruktura. Proto během programového období 2007 – 2013 uvolnil ROP do projektů silniční infrastruktury SO ORP Rýmařov 277,77 mil. Kč a 107,93 mil. Kč do obvodu Kopřivnice. Důvod vyšší alokované částky u regionu Rýmařov je zmíněn v podkapitole 5.2.1 Komunikační síť. Jedním z podkladů pro výběr projektů do ROP Moravskoslezsko je tzv.,, Bílá kniha´´ (Socioekonomický atlas MSK, 2013). Seznam investičních staveb komunikací II. a III. tříd je znázorněn v tab. 22 a 23 tabulkových příloh. Rekonstrukce a modernizace silniční sítě v regionech byla podpořena v rámci projektů ROP Moravskoslezsko. Tab. 8 obsahuje projekty oprav komunikací V MSK včetně dílčích úseků řešených regionů. Tab. 8: Projekty podpořených silničních úseků
Číslo projektu
Název projektu
Dotace
Rekonstrukce a
(mil. Kč)
modernizace (km)
CZ.1.10/1.1.00/12.01114 Silnice 2011
352,82
66
CZ.1.10/1.1.00/01.00002 Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. tříd
224,44
32,47
259,73
32,99
144,9
11,4
Rekonstrukce a modernizace silnic v MSK - 7 staveb II/449 - Rýmařov - Ondřejov, rekonstrukce CZ.1.10/1.1.00/15.01203 silnice km 0,00 - 11,40, II. stavba CZ.1.10/1.1.00/02.00008
Zdroj: Socioekonomický atlas MSK, 2013
37
Mezi další projekty, které se uskutečnily prostřednictvím ROP a mají příznivý vliv na rozvoj CR, můţeme zahrnout projekty rozvojových plánů letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Cílem bylo zvýšení počtu pasaţérů a objemu přepravovaného nákladu. Celková alokovaná částka činila 625 436 018Kč (RIS, 2014). Největší potenciál pro rozvoj CR mají oblasti Jeseníků a Beskyd. Turisticky ţádané jsou zejména z důvodu lyţování, pěší turistiky a cykloturistiky. Přestoţe byly upřednostněny cyklostezky nacházející se na tzv. páteřních cyklotrasách MSK, které vedou podél významných řek, bylo podpořeno 11 projektů cyklostezek v regionech. Cyklostezky obvodu Rýmařov jsou v zimním období vyuţívány i jako tratě pro běţecké lyţování. (Seznam příjemců ROP Moravskoslezsko, 2014) Seznam všech významných a podpořených cyklistických tras z ROP jsou uvedeny v tab. 24 a 25 tabulkových příloh. Region Rýmařov poskytuje ideální terén pro lyţování. Nejlepší podmínky nabízejí obce Malá Morávka, Dolní Moravice a Stará Ves. Celkově si turisté mohou vybrat z více jak sedmi areálů, jejich součástí je 21 vleků a 36 sjezdovek. Celkově bylo v rámci ROP NUTS II Moravskoslezsko podpořeno šest projektů (tab. 9) v celkové hodnotě 71 139 621Kč. Přehled všech lyţařských areálů ve sledovaném území je uveden v tab. 26 tabulkových příloh. Tab. 9: Seznam projektů výstavby a modernizace Ski areálů v SO ORP Rýmařov název příjemce
název projektu
příspěvek EU
celkový rozpočet (Kč)
Sps - Stas s.r.o.
Modernizace SKI areálu Myšák sedačková lanovka
Ski areál Kopřivná a.s.
12 000 000
27 506 750
Zábavní park na Kopřivné
1 776 094
3 710 949
Ski areál Kopřivná a.s.
Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí
7 118 055
17 255 300
Ski areál Kopřivná a.s.
Lanová dráha a související zázemí
17 399 778
35 139 621
Ski Karlov, s.r.o.
Sedačková lanovka Karlov pod Pradědem
22 750 000
35 000 000
Obec Tvrdkov
Lyžařský vlek Tvrdkov
830 000
1 000 000
23 580 000
71 139 621
celkem Zdroj: Seznam příjemců ROP NUTS II Moravskoslezsko
38
V rámci projektu Moravskoslezský kraj – kraj plný zážitků byla část finančního příspěvku přidělena obci Malá Morávka. Finance slouţí především pro úpravu stávajících a k vytvoření nových běţeckých tras. Jejich přehled je umístěn v tab. 27 tabulkových příloh. Prostřednictvím realizačních nástrojů ROP NUTS II Moravskoslezsko nebyl uplatněn ţádný z projektů na rozšíření a modernizaci stravovacích kapacit. Za zmínku stojí hlavně realizované projekty ubytovacích zařízení v obcích Malá Morávka a Dolní Moravice. Tab. 10: Seznam projektů výstavby a modernizace ubytovacích zařízení v SO ORP Rýmařov příspěvek EU název příjemce název projektu
celkový rozpočet
(Kč) Avalanche mountain s.r.o.
Nové ubytovací kapacity v Jeseníkách
Družstvo vlastníků půdy Jesenicka Skanzen Jesenicka
8 043 272
20 826 618
5 006 925
7 147 200
Horský hotel Brans s.r.o.
Rekonstrukce rekreačního střediska Brans Malá Morávka
24 000 000
Ski areál Kopřivná a.s.
Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí
7 118 055
49 542 418 17 255 300
Zdroj: Seznam příjemců ROP NUTS II Moravskoslezsko
Posledním důleţitým realizačním nástrojem ROP je vybudování turistické sítě informačních center. Celkově se kraj potýká s nedostatečnou informovaností o regionu. Obzvláště v pohraničních oblastech je kapacita informačních center nedostatečná. Je zapotřebí doplnit jejich infrastrukturu včetně zkvalitnění poskytovaných sluţeb. Tab. 11 znázorňuje IC ve studovaných územích, které se realizují, popřípadě jejich realizace je jiţ ukončena.
39
Tab. 11: Projekty IC ve studovaných územích Žadatel
název projektu
příspěvek EU
celkový rozpočet (Kč)
Město Štramberk, mikroregion Povodí Sedlnice, BeskydyValašsko,
Turistické informační centrum Štramberk
5 950 000
7 000 000
Lašská brána Beskyd, Valašské království město Kopřivnice město Kopřivnice/ provozovatel IC Štramberk Sdružení obcí Rýmařovska
Informačně- orientační systémy ve
-
7 000 000
optimalizace umístění, provozu a zvýšení kvality IC komplexní řešení informačních systémů ve městě Štramberk
-
750 000
-
2 000 000
Informační centra
-
8 500 000
městě
Zrealizovaný projekt prostřednictvím ROP NUTS II Moravskoslezsko Projekty v strategickém návrhu rozvoje CR
Zdroj: Seznam příjemců ROP Moravskoslezsko, 2014; Msrcr v MSK, 2009
40
6 ANALÝZA VYUŢITELNÝCH DOTAČNÍCH PROGRAMŮ NA ROZVOJ CR VE STUDOVANÉM ÚZEMÍ Aby mohla ČR vyuţívat finanční prostředky z fondů EU v plánovacím období 2007 – 2013, musela vypracovat soustavu programových dokumentů. Jsou jimi Národní strategický referenční rámec (NSRR) a národní rozvojový plán ČR (NRP), které vycházejí ze Strategických obecných zásad Společenství (SOZS) a stanovují cíle, kterých má být pomoci prostředků ze strukturálních fondů dosaţeno. Z domácích strategií, které ovlivňují rozvoj CR, jsou Strategie udrţitelného rozvoje a Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007 – 2013. Nedílnou součástí jsou jednotlivé operační programy (OP). Jejich prostřednictvím mohou jiţ konkrétní osoby ţádat o finanční prostředky. Všechny dokumenty musela následně schválit evropská komise. Kromě strukturálních fondů slouţí nepřímo pro financování CR také fond soudruţnosti. Tento fond posiluje hospodářskou a sociální soudruţnost prostřednictvím podpory projektů v sektorech ŢP a dopravy (transevropské dopravní sítě). Rozvoji CR také napomáhá finanční nástroj pro podporu rozvoje venkova (EAFRD). Ten však nespadá do politiky hospodářské a sociální soudruţnosti (HSS), nýbrţ do Společné zemědělské politiky (SZP). (strukturalni-fondy.cz, 2014) Pro lepší přehlednost obr. 6 znázorňuje postavení jednotlivých programů v systému dotací.
6.1 Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Regionální operační program regionu soudrţnosti Moravskoslezsko (ROP MS) byl vytvořen pro programovací období 2007 – 2013, spadající do Cíle 1 – Konvergence. Je jedním z 26 OP, prostřednictvím kterých mohla ČR získat dotace z EU. Region Moravskoslezsko je územně totoţný s Moravskoslezským krajem. (ROP Moravskoslezsko, 2014) Dokument byl zpracován v souladu s Obecnými strategickými zásadami Společenství a Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR). Finální verze ROP MS byla Evropskou komisí schválena dne 3. 12. 2007. (RIS, 2014) Program neslouţí pouze pro podporu cestovního ruchu, ale také k podpoře a rozvoji dalších oblastí a jeho globálním cílem je: ,,urychlení rozvoje regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti efektivnějším využitím jeho potenciálu. Tohoto cíle bude dosahováno zvyšováním kvality života a atraktivity regionu pro investory a návštěvníky, zlepšováním podmínek pro práci i volný čas. Konkurenceschopnost regionu je posilována vytvářením
optimálních
podmínek
pro
podnikání
a
aktivním
marketingem
Moravskoslezského kraje.” (ROP Moravskoslezsko: str. 6) 41
Obr. 6: Postavení ROP NUTS II Moravskoslezsko v systému dotací Zdroj: RNDr. Kamila Sochová, MBA
42
ROP MS je financován výhradně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Celková alokovaná částka z fondu byla pro region na celé programové období 732 274 322 EUR. Strategie ROP MS byla realizována v rámci 5 prioritních os, které jsou rozděleny do 13 oblastí podpory (tab. 12) Tab. 12: Strategie ROP Moravskoslezsko podle prioritních os Prioritní osa
Oblast podpory 1.1Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava
Regionální infrastruktura a dostupnost 1.3 Rozvoj dopravní obslužnosti 1.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení 2.1 Infrastruktura veřejných služeb Podpora prosperity regionu
2. 2 Rozvoj cestovního ruchu 2.3 Podpora využívání brownfields 2.4 Marketing regionu
Rozvoj měst
3.1 Rozvojové póly regionu 3.2 Subregionální centra
Rozvoj venkova Technická pomoc
4.1 Rozvoj venkova 5.1Implementace operačního programu 5.2 Podpora absorpční kapacity
zdroj: risy.cz, 2014
Finanční prostředky určené pro podporu rozvoje CR se získaly prostřednictvím prioritní osy 2 Podpora prosperity regionu. Jejím globálním cílem je: ,,zvýšit prosperitu regionu zlepšením veřejných služeb, vytvářením příhodných podmínek pro podnikání, podporou, rozvojem cestovního ruchu a marketingovými aktivitami Moravskoslezského kraje, a podnítit tak vytváření nových pracovních míst, jež přispějí ke snížení nezaměstnanosti” (crsgroup.eu, 2012). Pro kvalifikační práci jsou stěţejní oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu a 2.4 Marketing regionu. Jejich specifické cíle jsou: ,,zvýšit atraktivitu regionu výstavbou, revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit CR, zvýšit kvalitu ubytovacích zařízení, zlepšit informovanost o CR v regionu zvýšením kvality 43
práce TIC, zlepšit organizaci a kooperaci v CR, zlepšit mediální obraz kraje, upevnit pozici kraje v rámci ČR a EU, realizovat kvalitní informační a propagační kampaň regionu” (rrMoravskoslezsko: 57). Během celého programového období byla uvolněna částka 186 509 287 EUR, tedy 25, 47% do prioritní osy 2 Podpora prosperity regionu. Procentuální podíl ostatních prioritních oblastí je znázorněn v Obr. 7.
Obr. 7: Podíl prioritních os na celkové alokaci ROP MS v období 2007–2013 Zdroj: ROP Moravskoslezsko, 2013
Tab. 13: Finanční plán prioritní osy 2 na plánovací období 2007 - 2013 Příspěvek EU Veřejné prostředky
Podíl na celkové
celkem v EUR
alokaci v %
Oblast podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb
90 702 709
106 709 069
48,63
2.2 Rozvoj cestovního ruchu
60 760 724
71 483 204
32,58
2.3 Podpora využívání brownfields
28 284 537
33 275 925
15,17
2.4 Marketing regionu
6 761 317
7 954 491
3,62
2 Podpora prosperity regionu
186 509 287
219 422 689
100
Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2012
Přestoţe v rámci prioritní osy 2 byla nejvíce upřednostněna oblast podpory 2.1 Infrastruktura veřejných sluţeb, podíl získaných finančních prostředků do potřebných
44
oblastí podpory, tvořily nemalou část. Z celkové alokované částky přidělené do osy 2, získali 36,2 %, jak dokládá tab. 13. V obou případech u studovaných území, byla nejvyšší částka přidělena do prioritní oblasti 1- Regionální infrastruktura a dostupnost. (tab. 14; 15) Dotace byly určeny převáţně na modernizace a rekonstrukce stávající silniční sítě. Během celého období byla do obvodu Kopřivnice alokována částka přes jednu miliardu Kč. Největší objem financí této prioritní osy tvoří projekty ţadatele Ostrava, a.s. Stroje a zařízení I., II. a Stroje a zařízení HZS. Přestoţe hlavním záměrem projektů bylo posílení záchranné techniky hasičské záchranné sluţby na letišti v Mošnově, dalším účelem bylo zvýšení počtu přepravovaných pasaţérů. Tudíţ tyto projekty nepřímo ovlivňují rozvoj CR. Tab. 14 : Zrealizované projekty ROP NUTS II MS podle jednotlivých prioritních os v období 2007 - 2013 Priority SO ORP KOPŘIVNICE
regionální infrastruktura
podpora prosperity
a dostupnost
regionu
Počet projektů
24
celkový rozpočet (Kč)
1 017 917 342
rozvoj měst
rozvoj venkova
Technická pomoc
celkem
20
22
7
0
73
152 204 814
223 613 028
80 792 797
0
1 474 527 981
Zdroj: www.rr-moravskoslezsko.cz, 2014 Tab. 15: Zrealizované projekty ROP NUTS II MS podle jednotlivých prioritních os v období 2007 - 2013 Priority SO ORP RÝMAŘOV
Počet projektů celkový rozpočet (Kč)
regionální infrastruktura
podpora prosperity
a dostupnost
regionu
12 480 310 431
celkem
rozvoj měst
rozvoj venkova
Technická pomoc
23
7
8
1
52
218 047 944
139 152 189
93 231 555
355 465
931 097 584
Zdroj: www.rr-moravskoslezsko.cz, 2014
Z celkového počtu 125 projektů, podpořených ROP MS, bylo v rámci řešených oblastí podpory uskutečněno 37 projektů. Tab. 28 a 29 tabulkových příloh ilustruje veškeré zrealizované projekty ve studovaných regionech. U obvodu Kopřivnice byly zařazeny i dva projekty z prioritní osy 3 Rozvoj měst s opatřením Subregionální centra. Konkrétně se jedná o stavební úpravy piaristického kláštera III. etapa a III. etapa- I. NP. Opravy budovy 45
kláštera byly zařazeny do kvalifikační práce z důvodu, ţe představuje největší nemovitou kulturní památku města Příboru. Piaristický klášter se nachází v těsné blízkosti centra města a je významnou součástí MPR. Z celkového přehledu podpořených projektů regionu Kopřivnice, zjišťujeme, ţe nejvíce projektů bylo směřováno do modernizace a rozšíření doplňkové turistické infrastruktury. EU se tedy spolupodílela na financování provozu a zvýšení kvality IC a marketingových strategií, které vedou k rozvoji, zlepšení organizace, kooperace a propagace v CR. Oproti 15 zrealizovaným projektům na území Kopřivnicka se v obvodu Rýmařov schválilo 23 projektů na podporu rozvoje CR oblasti. Díky bohatě členitého terénu, region Rýmařov nabízí nepřeberné mnoţství různě obtíţných tras pro letní i zimní turistiku. Jedním z jeho hlavních marketingových rysů je image lyţařského regionu. O tom svědčí, mnoţství finančních prostředků, které poskytla EU na modernizaci Ski areálů. Dotace směřovaly jak do rozšíření svahů pro sjezdové lyţování, vybudování sedačkových lanovek, tak celkového rozšíření nabídky sluţeb (rr-moravskoslezsko, 2014). Neméně důleţité jsou celokrajské projekty na zlepšení vnímání image MSK jako turistické destinace. Hlavními aktéry jsou MSK a moravskoslezský klastr cestovního ruchu- KLACR o.s. Přestoţe většinu finančních prostředků zaštítil ROP MS, přidělené dotace poskytly i další operační programy (tab. 16). Jejich hlavním cílem je představit kraj jako atraktivní destinaci pro celoroční návštěvu, zvýšit povědomí a mínění o kraji včetně loajality jeho návštěvníků. Projekty jsou zaměřené jak na tuzemské a zahraniční návštěvníky, tak odbornou veřejnost. Tím dochází k příznivému vlivu na rozvoj CR v řešených územích.
46
Tab. 16: Celokrajské projekty podporující rozvoj CR v regionech Kopřivnice a Rýmařov název příjemce
název projektu
Program
příspěvek EU
soukromé
národní
celkový rozpočet
(Kč)
KLACR o.s.
Cestovní ruch bez bariér
KLACR o.s.
Interaktivní mapový informační a rezervační systém Přeshraniční spolupráce Klastrů CR
KLACR o.s.
Společně správným směrem
KLACR o.s.
Spoločne do prihraničia
KLACR o.s.
Zvyšování kvalifikace zaměstnanů v CR MSK
MSK
KLACR o.s.
ROP NUTS II MS ROP NUTS II MS OP PS ČR - PL ROP NUTS II MS OP PS ČR - SL
6 444 886
522 570
132 400
7 099 856
6 640 000
1 058 000
302 000
8 000 000
682 600
76 891
43 567
803 058
9 236 725
748 924
156 000
10 141 649
5 280 000
680 920
639 080
6 600 000
OP LZZ
9 840 000
1 229 440
1 230 560
12 300 000
Kraj mnoha barev a příležitostí II
ROP NUTS II MS
25 581 940
3 789 650
728 410
30 100 000
MSK
Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků
ROP NUTS II MS
34 393 202
4 570 900
1 498 489
40 462 590
MSK
Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků II
ROP NUTS II MS
27 537 857
3 200 120
1 650 501
32 397 479
125 637 210
15 877 415
celkem
6 381 007
147 904 632
Zdroj: risy.cz; rr-moravskoslezsko.cz; klacr.cz, 2014
Mezi další důleţité subjekty, které svou působností příznivě ovlivňují rozvoj CR ve studovaných oblastech, jsou Euroregion Praděd a Lašská brána Beskyd, částečně pak Region Poodří. Snahou euroregionu Praděd je do roku 2015 zvýšit návštěvnost Jeseníků oproti současnosti o 10 %. Osloveny byly konkrétní skupiny turistů prostřednictvím souboru nových zimních i letních map Jeseníků. Ty vyšly s finanční podporou ROP MS ve třech jazykových mutací– polsky, anglicky a německy. Rýmařovsko bylo zařazeno do jedné z podpořených oblastí. Jmenovitě se jedná o projekty:,,Společnou cestou k rozvoji ER Praděd“, ,,Představujeme ER Praděd“, ,,Destinační management turistické oblasti Jeseníky I., II. a III.ʼʼ (jeseniky-rodina.cz, 2012) Lašská brána Beskyd představuje spolupráci obcí Kopřivnice, Štramberk, Příbor a Hukvaldy v oblasti CR. Hlubší analýzou zjišťujeme, ţe společnost nepředstavuje standardní destinační management nebo organizaci cestovního ruchu. Na druhou stranu řada aktivit, i kdyţ v lokálním měřítku, se činnostem organizátora CR blíţí. Jejich spolupráce se zaměřuje hlavně na koordinace činností, které mají přímý vliv na turistiku tohoto atraktivního regionu. V posledních letech úzce spolupracuje s Regionem Beskydy, zájmovým sdruţením právnických osob. Výstupem jejich společné činnosti byl projekt ,,Destinační management turistické oblasti Beskydy-Valašsko v MSKʼʼ (Region Beskydy, 2012). Více informací o spolupráci s Regionem Beskydy je poskytnuta v podkapitole 6.2. 47
Mikroregion Poodří se rozprostírá kolem údolní nivy řeky Odry. Členy sdruţení tvoří i pět obcí správního obvodu Kopřivnice. Během strategického období 2007 – 2013 bylo prostřednictvím ROP podpořeno několik projektů. Mezi nejvýznamnější projekty patří: ,,Vítejte v Poodří“, ,, Realizace akčního plánu turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko“ a ,,Společně správným směrem“. Jejich prostřednictvím byly vyvíjeny aktivity, které směřovaly k rozvoji CR, zlepšení organizace, kooperace a propagace CR v mikroregionu (region Poodří, 2012)
6.2 Operační program přeshraniční spolupráce ČR- Polsko OP PS ČR-PL 2007–2013 navazuje na Program Iniciativy Společenství Interreg IIIA Česká republika – Polská republika, který probíhal v letech 2004-2006. Hlavním cílem programu je přeshraniční spolupráce a rozvoj česko-polského příhraničí (cz-pl.eu, 2014). Níţe uvedená tab. 17 uvádí čtyři prioritní osy programu s jejími deseti oblastmi podpory. Hlavní oblastí v programovém období 2007-2013 zaměřenou na CR, byla Oblast podpory 2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu. V rámci této oblasti se podporovaly například tyto aktivity: ,,ochrana a obnova kulturního a přírodního bohatství, řemeslných tradic, ochrana a obnova památek včetně sakrálních staveb, opevnění, historických urbanistických a technických komplexů, turistických stezek a tras, cyklistických stezek a tras, hippostezek a hippotras, další doprovodné infrastruktury CR a další zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity; podpora rozvoje služeb cestovního ruchu (např. výstavba a vybavení vhodných objektů pro poskytování služeb v cestovním ruchu, zřizování a činnost turistických informačních center, činnost organizací CR, tvorba nových produktů cestovního ruchu a jejich propagace, propagace přírodních hodnot a kulturního dědictví včetně možnosti propagace mimo podporované území, zavádění a využívání ICT v CR, rozvoj informačních a navigačních systémů v CR, podpora destinačního managementu apod.” Kompletní administraci OP příhraniční spolupráce ČR-PL zajišťují tzv. euroregiony, které jsou dány přesně vymezeným územím na české i polské straně. Jmenovitě se jedná o euroregiony Nisa, Glacensis, Praděd, Silesia, Těšínské Slezsko a Beskydy. (OPPS ČR-PL, 2014) Všem 27 zrealizovaným projektům (tab. 30 tabulkových příloh) ve správním obvodu Rýmařov byla poskytnuta dotace z výše uvedené oblasti podpory 2.2 Podpora rozvoje CR nebo z oblasti 3.3 Fond mikroprojektů.
48
Tab. 17: Strategie OP PS ČR- PL Prioritní osa Posilovaní dostupnosti, ochrany životního prostředí a prevence rizik Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu
Oblast podpory 1.1 Posilování dostupnosti 1.2 Ochrana ŽP 1.3 Prevence rizik 2.1 Rozvoj podnikatelského prostředí 2.2 Podpora rozvoje CR 2.3 Podpora spolupráce v oblasti 3.1 Územní spolupráce veřejných institucí
Podpora spolupráce místních společenství
3.2 Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit 3.3 Fond mikroprojektů
Technická pomoc
4.1 Technická pomoc
zdroj: cz-pl.eu, 2014
Z dlouhodobého hlediska patří Rýmařovsko mezi hospodářsky slabé regiony. To je dáno jeho periferní polohou v rámci ČR, niţší ţivotní úrovní a vysokou nezaměstnaností (Problémy periferních oblastí, str. 10). OPPS ČR-PL byl další moţností jak pomoci hospodářskému regionu a z jeho periferní polohy udělat konkurenční výhodu. Proto první impulsy ke spolupráci přišly zejména z iniciativy obyvatel, občanských sdruţení a škol. Cílem bylo posílení vzájemných hospodářských, společenských a kulturních vztahů. Stejně důleţitá byla snaha podpořit rozvoj přeshraničního CR, který umoţňuje zlepšení vyuţití stávajícího potenciálu na obou stranách hranice. EU poskytla regionu ve sledovaném období dotace na rozvoj turistiky ve výši 1 446 264 EUR. Všechny obce správního obvodu jsou zároveň členy euroregionu Praděd. Jeho prostřednictvím došlo k čerpání dotací z OPPS (tab. 30 tabulkových příloh) (cz-pl.eu, 2014) Role Euroregionu Pradědu zde plní poněkud netradiční dvojí roli. Je administrátorem prostředků OPPS ČR-PL a zároveň plní roli destinačního managementu TO Jeseníky-Východ. (Sochová, 2014) Pokud se podíváme na druhé sledované území ORP Kopřivnice, lze konstatovat, ţe svou polohou nespadá přímo do euroregionu Beskydy, velmi úzce s ním ale spolupracuje. V euroregionu Beskydy se navíc realizují centrální projekty za celé území Beskyd, coţ má vliv i na sledované území. Moţnosti financování uvádí programový dokument: ,,Žadatel může pocházet z oblasti mimo podporované území česko-polského příhraničí, má-li oprávnění v podporovaném území působit” (cz-pl.eu, cc2014). Jejich společná činnost je patrná i na oficiálních webových stránkách euroregionu Beskydy (www.beskydyportal.cz). 49
Propaguje zde města Lašské brány Beskyd jako vhodnou turistickou destinace včetně společenských akcí, které se pořádají na jejich územích. Za zmínku stojí hlavně tyto projekty: ,,Dny v českopolském partnerství v Euroregionu Beskyd”, ,,Otevírání Lašského léta”, ,,Polsko – Czeski Przeglad – Kulinarne Dziedzitcwo –kultywowanie tradycji popranicza polsko-czeskiego”, ,,Poznávejte Beskydy na obou stranách hranice” a ,,Zrownowazóny rozwój w Euroregionie Beskidy” (Region Beskydy, 2012)
6.3 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova (PRV) úspěšně navazuje na předcházející programové dokumenty: OP Rozvoj venkova multifunkčního zemědělství v ČR, Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006, SAPARD a Leader ČR. Program rozvoje venkova se dělí do čtyř os s jedenácti oblastmi podpory (tab. 18), které konkrétněji vymezují opatření pro alokaci financí z EAFRD- Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (SZIF, 2014). Podle portálů eAGRI (c2014) Státní zemědělský intervenční fond v rámci PRV ČR schválil ve studovaných regionech 18 ţádostí o dotaci v opatření 4.1 Implementace místní rozvojové spolupráce a 4.2 Realizace projektů spolupráce v celkové výši podpory 34 997 017 Kč. Hlavním přínosem osy IV Leader je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny. Prioritou osy je- ,,zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově”. Mezi hlavními subjekty, které získaly dotace z osy IV Leader, zařazujeme tzv. místní akční skupiny (MAS). ,,Představují politicky nezávislé společenství občanů, neziskových organizací, soukromou podnikatelskou sféru i veřejnou správu”. (NSMAS ČR, 2014) Ve sledovaných územích působí MAS Rýmařovsko (SO ORP Rýmařov) a MAS Lašsko (SO ORP Kopřivnice). Druhá ze jmenovaných zatím svou činnost plně nerozvinula a nebyly tedy podpořeny ţádné projekty. V rámci projektů Rýmařovska došlo k aktivní spolupráci MAS v realizaci společného doplnění infrastruktury pro CR, zahrnující: budování naučných stezek s informačními panely, vytváření nových tradičních akcí a propagačních předmětů či přiblíţení místního folkloru a specialit (eAGRI, 2014). 50
Tab. 18: Strategie programu rozvoje venkova Prioritní osa
Oblast podpory 1.1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací
Zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví a zemědělství
1.2 Investice do lesů 1.3 Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů 1.4 Pozemkové úpravy 2.1 Opatření zaměřená na udržitelné
Zlepšování životního prostředí a využívání zemědělské půdy krajiny 2.2 Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy 3.1 Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova 3.2 Opatření ke zlepšení kvality života Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
ve venkovských oblastech 3.3 Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se stahuje osa III 3.4 Získávání dovedností, animace a provádění
Osa IV. LEADER
4.1 Implementace místní rozvojové spolupráce 4.2 Realizace projektů spolupráce
zdroj: SZIF, 2014
Zajímavou aktivitou MAS pro rozvoj venkova a především pak lokálního podnikání s vazbou na CR je podpora rozvoje a distribuce regionálních produktů pod jednotnou regionální značkou. Hlavním cílem regionálního značení je zviditelnit jednotlivé regiony (jak tradiční, známé např. svou zachovalou přírodou, zdravým prostředím, lidovými tradicemi, nebo i "nové" či zapomenuté) a upozornit na zajímavé produkty, které zde vznikají. Do systému regionálních značek se od roku 2004 zapojilo jiţ 22 regionů – mezi nimi tedy i Beskydy (zahrnuje ORP Kopřivnice) a Jeseníky (zahrnuje ORP Rýmařovsko). V kaţdém z nich vznikla regionální značka pro výrobky, která zaručuje vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazbu na určité výjimečné území. V návaznosti na značení výrobků se dokonce v regionu Jeseníky značení pouţívá i k podpoře vybraných ubytovacích a stravovacích zařízení a nebo záţitků. (regionalni-znacky.cz, 2014)
51
Tab. 19: Certifikované produkty ve studovaných regionech Obec Štramberk Příbor Skotnice Petřvald
Regionální produkt křehké válené uši Štramberka keramické výrobky Příborská freudovka Příborská šifle Zdobené medové perníčky včelí med dekorační a užitkové předměty vyrobené technikou patekworku
Kateřinice
Tradičně vyráběné masné výrobky
Břidličná
Výrobky z ovčího rouna
Rýmařov
Džemy a sirupy
Zdroj: regionální značky, 2010
6.4 Ostatní dotační programy Posledními dotačními moţnosti a zdroji, které svým zaměřením podpořily rozvoj CR ve studovaných regionech, byly: OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a Národní program podpory rozvoje CR. První dva z výše jmenovaných jsou dotačním titulem EU, přesněji se jedná o finance z Evropského sociálního fondu. Poslední jmenovaný je národním dotačním zdrojem, spravovaným Ministerstvem pro místní rozvoj, které je jiţ několik let vyhlašován pod názvem Podprogram – Cestování dostupné všem. Jeden projekt, který byl finančně podpořen z prvního zmíněného dotačního titulu, proběhl v obci Malá Morávka pod názvem ,,Vzdělávání pracovníků v oblasti zavádění nových technik a metod podporujících rozvoj cestovního ruchu”. Hlavním cílem bylo vytvoření vzdělávacího programu, který vzdělá odborníky CR, kteří se budou schopni vcítit do potřeb návštěvníka a připravit mu program na míru tak, aby v moravskoslezském regionu nejen poznával, ale i nalezl záţitky (RIS, 2014). Více detailů o projektu znázorňuje tab. 20.
52
Tab. 20: Realizované projekty na podporu rozvoje CR z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost na území Rýmařovska název příjemce
název projektu
příspěvek EU
národní veřejné prostředky
celkový rozpočet
167 563
1 117 086
(Kč) Tvorba vzdělávacího programu "Vzdělávání pracovníků v oblasti zavádění nových technik a metod EduRegio, o.s. podporujících
949 523
rozvoj cestovního ruchu"* celkem
949 523
167 563
1 117 086
* realizace projektů i v obcích mimo území SO ORP Rýmařov
Zdroj: RIS, 2014
V rámci dotačního titulu OP LZZ byl realizován tříletý projekt Moravskoslezského klastru CR- KLACR, o.s. s názvem ,,Zvyšování kvalifikace zaměstnanců cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji”. Projekt byl určen pro zaměstnance subjektů v CR napříč celým MSK. Zbylé dva projekty, uvedené v tab. č. 21 podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj a jsou spíše lokálního významu. Oběma projektům byly poskytnuty dotace z Národního programu podpory CR, podprogramu Cestování dostupné všem. Výstupem projektu ţadatele Šmíra-Print, s.r.o. bylo propojení a zpřístupnění dvou významných turistických atraktivit tj. Regionálního muzea v Kopřivnici a centrem města Štramberka ekologickým silničním výletním vláčkem. Výstupem druhého projektu jsou komplexní balíčky aktivit CR pro klienty specifických skupin (rodiny s dětmi, senioři a další) v oblasti Beskyd a okolí.(MMR, 2014)
Tab. 21: Realizované projekty prostřednictvím národního programu podpory rozvoje CR na území SO ORP Kopřivnice termín
výše dotace
projektu
(Kč)
Název projektu
Šmíra-Print, s.r.o.
Silničním vláčkem k dominantám Lašské brány Beskyd
2011
2 032 968
MPM - Quality v.o.s.
Adventure for everybody
2010
2 412 500
Zdroj: MMR, 2014
53
7 ZREALIZOVANÉ PROJEKTY ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO V PRIORITNÍ OBLASTI PODPORY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V této části práce bude provedena podrobná analýza jednotlivých dílčích oblastí podpory Rozvoje cestovního ruchu. Do kaţdé dílčí oblasti bude zahrnut výčet podpořených projektů v zájmových územích.
7.1 Dílčí oblast podpory 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu Podle provádějícího dokumentu ROP NUTS II MS (2008) byla podpora směřována na široké spektrum infrastrukturních projektů CR, jejichţ cílem bylo zvýšení atraktivity regionu severní Moravy a Slezska. U těchto projektů bylo podporováno zaměření na cílovou skupinu rodin s dětmi na přilákání tuzemských i zahraničních turistů, kteří stráví na území regionu více neţ jeden den. Globálním cílem oblasti podpory 2.2.1 bylo: ,,zvýšení atraktivity regionu výstavou, revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit CR”. Na něj navazovalo pět specifických cílů dílčí oblasti podpory a podporované aktivity, kterými jsou:
Revitalizace a zpřístupnění kulturních památek, technických zajímavostí,industriálních památek a kulturního dědictví pro jejich využití jako atraktivit cestovního ruchu.
Rozvoj přírodních, kulturních a industriálních památek, technických zajímavostí a kulturního dědictví, vhodných pro využití v cestovním ruchu.
Zkvalitňování doprovodné infrastruktury v rámci těchto památek (přístupové komunikace, doprovodné parkoviště, sociální zařízení apod.).
Dosažení zápisu do seznamu UNESCO u dílčích památek, uvedených v Indikativním seznamu kulturních statků ČR pro zápis do UNESCO na období 2007 až 2018 (s výjimkou národních kulturních památek uvedených na seznamu památek podporovaných z Integrovaného operačního programu a národních kulturních památek ve vlastnictví státu)
Cílená podpora vybraných objektů či míst při formálním postupu žádosti o zařazení do UNESCO. 54
Podpora při budování či rekonstrukci vhodné infrastruktury u těchto objektů/atraktivit.
Výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství.
Podpora výstavby či obnovy vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství sloužící pro turisty a cestovní ruch, včetně zpřístupnění pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
Podpora projektů se zásadním vlivem na rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji.
Modernizace a rozvoj areálů zimních sportů (především v Beskydech a Jeseníkách) s prioritou komplexnosti těchto areálů (např.jednotné odbavovací a informační systémy) a s předpokladem možností celoročního využití.
Modernizace a rozvoj atrakcí (zařízení a produktů)zvyšujících atraktivitu regionu a prodlužující sezónnost v region u (např. návštěvnická centra, rekreačně zábavní areály a další atrakce
Mezi příjemce podpory řadíme:,,MSK a organizace jím zřízené a založené obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, podniky” (předmět podnikání z CR) Na počátku programového období vypracovalo Sdruţení obcí Rýmařovska Strategii rozvoje mikroregionu (2007). Návrhová část (str. 65) poukazovala na stávající úroveň turistické infrastruktury včetně její rozvojové strategie. ,, Propojení obcí cyklostezkami je zajištěno po nezpevněných komunikací a silnicích nižší třídy. Tyto komunikace jsou narušovány těžkou dopravní technikou a vlivy počasí. Do její údržby není prakticky vůbec investováno. Vzhledem k horské poloze mikroregionu představuje významnou část CR zimní rekreace. Pro tyto účely bude třeba dále rozvíjet a zkvalitňovat infrastrukturu pro lyžování (sjezdovky, běžkařské tratě). V současné době roste zájem o in-line bruslení, což navozuje možnost stezek a i pro bruslaře. Možnosti by bylo v propojení cyklo a in-line stezek. Problém je i nabídka doplňkových aktivit v CR, jako jsou různé typy hřišť, lanová centra atd. Svůj význam nabývají při špatném počasí a souvisí s požadavkem na prodloužení turistické sezóny a rovnoměrnější rozložení CR v rámci mikroregionu.” Podle marketingové strategie rozvoje CR v turistické oblasti regionu Severní Moravy a Slezska (2005) spočívá potenciál obvodu Kopřivnice v jeho unikátní architektuře, historii a moţnosti aktivní dovolené. Na rozdíl od Rýmařovska má region 55
Kopřivnice vyšší kulturně-poznávací potenciál CR. Ten motivuje návštěvníky moţností poznání kulturního dědictví, kultury, zvyků a tradic. Nejvhodnějšími podmínkami disponují MPR Štramberk, MPR Příbor a město Kopřivnice. Strategie rozvoje poznávací turistiky je zařazení Příboru a Štramberku do seznamu UNESCO, vyuţít jejich značek teritoriálního marketingu a folklorních tradic. Další rozvojovou oblastí je vybudování zázemí pro rozvoj poznávacího a profesního turismu s vyuţitím osobnosti a historického odkazu významného rodáka S. Freuda. Město Kopřivnice má spíše charakter průmyslového města. Jeho největší turistickou atraktivitou je Regionální muzeum Tatra, které je patnáctým nejnavštěvovanějším muzeem v ČR. Aktuální problematika spočívá v nedostačující ubytovací základně (více podkapitola 7.2) Obvod disponuje hustou sítí cyklostezek. V následujících letech se předpokládá realizace projektů, které propojí městskou část cyklostezek s okolním prostředím. Potenciál venkovských částí regionu spatřujeme v dosaţení trvalé nabídky produktů a sluţeb pro venkovský a rurální CR. Do budoucna se počítá s rozšířením nabídky a kvality sportovního vyţití s celoročním provozem. Mezi konkrétní podporované aktivity studovaných regionů patří: zkvalitnění a výstavba nových cyklostezek, pěších tras, propojení stávající sítě cyklostezek, turistické stezky, mezinárodní a regionální trasy, výstavba a spojení hippostezek a hippotras, odpočinková místa, vznik in-line stezek pro brusle a skate, pěší doprava a zvýšení bezpečnosti, výstavba hřišť a sportovních center. Stěţejní aktivitu pro obvod Rýmařov navíc tvoří rozvoj podmínek pro lyţování (sjezdovky, běţkařské tratě). Kopřivnicko se zaměřuje na vyuţití kulturních památek jako atraktivitu CR a zařazení měst do seznamu UNESCO. Tab. 22 a 23 poskytuje přehled infrastrukturních projektů CR, zrealizovaných v období 2007 – 2013 z ROP NUTS II Moravskoslezsko. Tab. 22: Realizované projekty SO ORP Kopřivnice Žadatel
název projektu
příspěvek EU
Vlastní spoluúčast
národní
celkový rozpočet
(Kč) Z Poodří do Beskyd - cyklistické propojení - úsek Město Kopřivnice Kopřivnice Z Poodří do Beskyd - cyklistické propojení - místní část Město Kopřivnice Kopřivnice - úsek Vlčovice Město Kopřivnice Stezka pro cyklisty a chodce "Kopřivnička"
2 928 561
552 057
516 805
3 997 423
5 994 476
2 820 113 1 057 849
9 872 438
8 505 267
12 145 791 1 500 929
22 151 987
Naučná trasa městské památkové rezervace Příbor Město Příbor
1 997 905
197 899
176 286
2 372 090
8 387 426
106 710 1 480 134
9 974 270
- orientační značení a infosystém Město Příbor
Stavební úpravy piaristického kláštera - III. etapa
56
Město Příbor
Stavební úpravy piaristického kláštera - III. etapa - I. NP
21 129 819
Město Příbor
Z Poodří do Beskyd - cyklistické propojení - úsek Příbor
2 705 643
Město Štramberk
Výstavní síň - Zdeněk Burian a jeho svět - rekonstrukce podkroví muzea Štramberk
Moravskoslezský kraj Římskokatolická farnost Štramberk
173 351 3 728 792 277 466
25 031 962
200 000
3 183 109
7 137 746
21 600 1 259 603
8 418 949
Beskydská magistrála
6 654 158
250 101 1 174 263
8 078 522
Revitalizace dřevěného kostela sv. Kateřiny ve Štramberku, pro rozvoj cestovního ruchu
4 787 805
419 676
5 618 903
388 200
Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2014
Tab. 23: Realizované projekty SO ORP Rýmařov název příjemce
název projektu
příspěvek EU
Vlastní spoluúčast
národní celkový rozpočet (Kč)
Družstvo vlastníků půdy Skanzen Jesenicka
5 006 925
883 575
1 256 700
7 147 200
24 000 000
16 674 548
8 867 870
49 542 418
Jesenicka Horský hotel Brans s.r.o.
Rekonstrukce rekreačního střediska Brans Malá Morávka
Město Rýmařov
Cyklostezka Ondřejov - Harachov
5 525 000
600 000
375 000
6 500 000
Město Rýmařov
Multifunkční cyklostezka Nové Pole
5 525 000
600 000
375 000
6 500 000
12 427 174
428 435
2 193 031
15 048 640
Město Rýmařov
Pěší komunikace a cyklostezka, ulice Opavská v Rýmařově - Janovicích
Město Rýmařov
Sportovně - kulturní areál " Zahrada Hedvy"
33 636 253
3 652 870
2 282 941
39 572 064
Moravskoslezský kraj
Jesenická magistrála*
15 469 203
1 646 017
2 729 859
19 845 079
Obec Dolní Moravice
Rekreační areál Nová Ves
6 375 000
124 094
2 094 734
8 593 828
Obec Dolní Moravice
Vybudování vyhlídkové věže
1 275 000
174 630
50 370
1 500 000
Obec Malá Morávka
Běžecké lyžařské trasy a cyklostezky
850 000
73 560
76 440
1 000 000
Obec Malá Morávka
In-line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem
3 280 485
76 541
578 909
3 935 935
Obec Malá Morávka
Rekonstrukce veřejného tábořiště v Karlově pod Pradědem
480 000
72 500
47 500
600 000
8 320 000
1 123 420
556 580
10 000 000
Obec Malá Štáhle, Dolní Moravice
Cyklostezka a naučná stezka BřidličnáVelká a Malá Štáhle - Dolní Moravice- Malá Morávka
Obec Tvrdkov
Křížový vrch Ruda - odpočinkové místo, zóna pro turisty
Obec Tvrdkov
Lyžařský vlek Tvrdkov
Sdružení obcí Rýmařovska
Krása a historie, pěšky i na kole Rýmařovskem
Sps - Stas s.r.o.
Modernizace SKI areálu Myšák - sedačková lanovka
Ski areál Kopřivná a.s.
Zábavní park na Kopřivné
Ski areál Kopřivná a.s. Ski Karlov, s.r.o.
1 734 000
205 630
100 370
2 040 000
830 000
120 000
50 000
1 000 000
2 289 653
40 072
404 057
2 733 782
12 000 000
9 362 062
6 144 688
27 506 750
1 776 094
1 184 064
750 791
3 710 949
Lanová dráha a související zázemí
17 399 778
11 599 852
6 139 991
35 139 621
Sedačková lanovka Karlov pod Pradědem
22 750 000
7 663 000
4 587 000
35 000 000
Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2014
57
7.2 Dílčí oblast podpory 2.2.2 Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Podpora je směřována do výstavby či rekonstrukce ubytovacích zařízení, která vede ke zlepšení kvality poskytovaných sluţeb. Podmínkou podpory je zlepšení poskytovaných sluţeb ubytovacího zařízení a jejich certifikace dle kritérií Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR, stanovených Českou centrálou cestovního ruchu. Asociace hotelů a restaurací České republiky spolu se svou evropskou zastřešující organizací HOTREC na oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení ČR, který v Čechách funguje na dobrovolné bázi jiţ od roku 2004, pracují jiţ několik let a kaţdoročně se daří zaregistrovat desítky nových subjektů (hotelstars.cz, 2014) Globální cíl oblasti podpory: ,,zvýšit kvalitu ubytovacích zařízení” Specifické cíle oblasti podpory: ,,zvýšit standard ubytovacích zařízení a zlepšit úroveň poskytovaných služeb cestovního ruchu” Podporované aktivity rozdělujeme na dvě hlavní části. První se zabývá zvýšením kvality ubytování, jako je: ,,výstavba, rozšíření kapacity a rekonstrukce ubytovacích zařízení pro potřeby CR a navýšení kapacity stravovacích prostor včetně kuchyně”. Druhou část tvoří zvýšení kvality doprovodných sluţeb. Zde je podporována ,,modernizace a vybudování doprovodné infrastruktury k ubytovacímu zařízení (hřiště, bazény, relaxační a sportovní zařízení), úschovny a půjčovny lyží a kol, vybavení pro základní servis (kol a lyží, uzamykatelné boxy na kola apod.), parkovací plochy, příjezdová komunikace a v neposlední řadě vzdělání personálu”. Tato druhá část je mnohem důleţitější, jelikoţ právě v mých zájmových regionech je ubytovací kapacity dostatek, ale chybí dostatečná technická kvalita poskytovaných sluţeb, nemluvě o měkkých sluţbách v zařízeních. Ty by měly ale být řešeny centrálním projektem na úrovni ČR s názvem ,,Český systém kvality sluţeb”, který koordinuje a zastřešuje MMR. Tento projekt se zaměřuje na měkkou kvalitu sluţeb a je provázán na zmíněnou jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení (hotelstars.cz, 2014) Region Rýmařovsko disponuje dostatečným počtem ubytovacích zařízení. Problém ovšem představuje nedostatečná kvalita ubytovacích sluţeb. Stávající zařízení jsou vyuţívána často pouze sezónně, ale přesto zaznamenáváme rostoucí zájem o pobyty i mimo sezónu. K tomu slouţí různé akce pro cílovou skupinu MICE a firmy a bohuţel i slevových portálů. Rozloţení ubytovacích kapacit zohledňuje poptávku turistů po 58
ubytování
v jednotlivých
oblastech
zájmového
území.
(Strategie
mikroregionu
Rýmařovsko, 2007) Největší zastoupení různých typů ubytování, kdy si turisté mohou zvolit ubytování podle svých finančních moţností, se nachází v obci Malá Morávka a její místní části Karlov pod Pradědem. Počet lůţek dosahuje počtu necelých 2000. To je dáno především existencí dvou středisek rekreace na území obce (místní část Karlov p. Pradědem a Praděd). Přestoţe mnoţství podpořených projektů prostřednictvím ROP NUTS II MS (tab. 24) nedosahuje vysokého počtu, jeho finanční příspěvek umoţnil vznik nových 66 lůţek a to v zařízeních vyššího typu s odpovídající kvalitou sluţeb. V novém programovém období (2014 – 2020) se plánuje podpořit další rozvoj ubytovacího zařízení. Konkrétně se jedná o osm projektů. Většina záměrů se opět soustřeďuje do obce Malá Morávka (nástavba restaurace Hvězda, přístavba a nástavba hotelu "Sauna" a rozšíření ubytovacích kapacit na chatě Sabinka.) Ve Staré Vsi je záměrem rekonstrukce Alfrédovy chaty. Další dobudování ubytovacích kapacit se plánuje v obci Dolní Moravice.(Územní studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku, 2012) Druhá zájmová oblast nabízí dostatek ubytovacích kapacit pouze v obci Štramberk a Příbor. Správní centrum Kopřivnice přes relativně nízký počet ubytovacích zařízení, disponuje uspokojující kapacitou lůţek v kategorii- hotel. V Kopřivnici slouţí ubytovací kapacity zejména pro klientelu z kategorie business, oproti tomu ve Štramberku se jedná spíše o klasické turisty a svatební turistku. V novém programovém období ROP NUTS II MS plánuje rozšířit ubytovací kapacity v Kopřivnici pro cílovou skupinu MICE* a kongres. Dalším cílem je rozvoj ubytovacích zařízení typu penzion a hotel ***, a to především v okolí letiště Leoše Janáčka (Strategická plán rozvoje města Kopřivnice, 2007). Z celkového pohledu zainteresovaných území je potřeba zkvalitnit a rozšířit ubytovací kapacity i v ostatních obcích s niţší turistickou atraktivitou. Coţ je dáno skutečností, ţe pro cestovní ruch je kvalita a kapacita ubytovacích zařízení důleţitou součástí jejich turistického potenciálu.
MICE: Meetings: uzavřená setkání určená pouze úzce vymezenému okruhu účastníků Incentives: pobídková, motivační turistika, team buildingové akce Conventions: konference, kongresy, expertní shromáţdění, schůze Event: V překladu událost, záţitek, proţitek, příhoda, případ, představení Zdroj: Event marketing v cestovním ruchu, 2014
59
Tab. 24: Zrealizované projekty v regionech název příjemce
příspěvek EU
název projektu
Vlastní spoluúčast
národní
celkový rozpočet
(Kč) Jan a Ivana Frydečtí, Petřvald
Turistická ubytovna ,, Na Růžku´´
2 987 000
Avalanche mountain s.r.o.
Nové ubytovací kapacity v Jeseníkách
Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a Ski areál Kopřivná a.s. souvisejícího zázemí ubytovací zařízení ve SO ORP Kopřivnice
700 000
313 000
4 000 000
8 043 272
6 308 449 1 419 401
20 826 618
7 118 055
5 582 788 1 256 127
17 255 300
Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2014
Příjemci podpory: ,,obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, malé a střední podniky, podniky ve městě s lázeňským statutem” Cílové skupiny: ,,obyvatelstvo, návštěvníci, cyklisté všech kategorií a sportovních úrovní, turisté z tuzemska i zahraničí”
7.3
Dílčí
oblast
podpory
2.2.3
Zkvalitnění
práce
turistických
informačních center Na území celého kraje byl podporován rozvoj turistických informačních center (TIC), směřující ke zvyšování kvality jejich sluţeb. Jsou součástí organizace a řízení CR v destinaci a v mnoha případech ovlivňují, zda se návštěvník v místě či regionu zdrţí nebo pouze projede. I přes relativní dostatek počtu TIC, je jejich kvalita značně rozdílná. Nedostatek IC je zejména v příhraničních částech kraje, proto podpora směřovala do vzniku nových IC. Na globální cíl ,,zlepšení informovanosti o CR v regionu zvýšením kvality práce TIC” navazují dva specifické cíle: ,,zlepšit a rozšířit služby TIC a fungování rezervačního a informačního systému” (prováděcí dokument ROP NUTS II MS, 2008). Aktivity: ,,Modernizace vybavení (včetně IT), vzdělání zaměstnanců, rekonstrukce prostor, pořízení nemovitosti, zvýšení propagace cestovního ruchu v regionech, rozvoj orientačněinformačního a navigačního systému, zapojení se do rezervačního a informačního systému Příjemci podpory: obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, malé a střední podniky”
60
Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR, 2014) poukazuje na značný rozdíl v kvalitě a počtu TIC v řešených regionech. Obvod Rýmařov má téměř trojnásobnou rozlohu Kopřivnicka, avšak vlastní pouze poloviční počet IC. Přestoţe podpora ROP NUTS II MS směřovala do vzniku nových TIC v periferní oblasti, během programového období 2007 – 2013 nebyla do regionu poskytnuta dotace. Problém představuje nejen nedostatečný počet, ale zároveň okruh činností a provázanost jednotlivých TIC. Návštěvníkům na Rýmařovsku jsou k dispozici dvě TIC, konkrétně se jedná o TIC Rýmařov a Malá Morávka. Další nejbliţší TIC je v bývalém okresním městě Bruntál. Poslední infocentrum, které se vyskytuje ve studované oblasti, je v obci Břidličná. To však nepovaţujeme za klasické IC, propagující region a poskytující kompletní informační servis. IC působí prostřednictvím městské knihovny a spíše zajišťuje sluţby jako je občanský servis (kopírování, laminování, hledání dopravních spojů apod.) Je tedy zapotřebí rozšířit informovanost o cestovním ruchu v regionu a zvýšit kvalitu sluţeb TIC. Druhý obvod disponuje šesti TIC, které jsou umístěny ve městech Lašské brány Beskyd. A.T.I.C. ČR a agentura Czech Tourism rozděluje TIC do příslušné třídy A, B nebo C podle rozsahu a kvality poskytovaných sluţeb. Všechny TIC disponují standardem třídy B. Pouze IC v Příboru získalo certifikát s třídou C. Dne 28. 3. 2014 se TIC Kopřivnice stalo prvním certifikovaným informačním centrem v MSK v rámci Českého systému kvality sluţeb. Všechny TIC spolu úzce spolupracují i v rámci turistické oblasti BeskydyValašsko, mikroregionu povodí Sedlnice a Valašského království (tab. 25). Tab. 25: Zrealizované projekty v regionech příspěvek EU název příjemce
soukromé celkový rozpočet
název projektu (Kč)
Město Kopřivnice, provozovatel IC
Optimalizace umístění, provozu a zvýšení kvality IC
547 500
202 500
750 000
5 950 000
1 050 000
7 000 000
Město Štramberk, mikroregion Povodí Sedlnice, Beskydy-Valašsko,
Turistické informační centrum Štramberk
Lašská brána Beskyd, Valašské království
Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2014
61
7.4 Dílčí oblast podpory 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu Proto, aby byl region schopný obstát v konkurenci jiných turistických oblastí, je zapotřebí vhodně organizovat a řídit CR v regionu. Oblast podpory tvoří dvě části. První se soustřeďuje na destinační managament celého turistického regionu Severní Moravy a Slezska. Druhá se specializuje na aktivity soukromého a veřejného sektoru jednotlivých turistických oblastí. Důleţitá součást marketingu regionu je jeho propagace. Potřebné informace můţe návštěvník čerpat z webových stránek, propagačních materiálů (broţury, letáky, filmy) a informačních panelů. Další moţností propagace je navázání spolupráce se zahraničím a tím přilákat návštěvníky ze zahraničí v oblasti historie, sportovních aktivit a škol v přírodě. (Prováděcí dokument ROP NUTS II MS, 2008) Globální cíl: ,,zlepšit organizaci a kooperaci v cestovním ruchu” Specifické cíle: ,,komplexnější turistická nabídka regionu zvýšená účinnosti a kvalitou marketingu CR, rozšíření nabídky produktů a produktových balíčků CR, zvýšení organizovanosti a kooperace v nabídce služeb a atraktivit” Aktivity: ,,zvýšení účinnosti a kvality marketingu CR, produktové balíčky, propagace kulturních a historických tradic, publikace a prezentace, letáčky, brožury, mapky letáčkového typu, písemné zpravodaje, informační a propagační kampaně regionu” Cílové skupiny: ,,obyvatelstvo, návštěvníci, turisté z tuzemska i zahraničí”
Současně existující subjekty, které jsou svou činností vhodné pro společné řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji jsou MSK, Krajský úřad, ORRaCR, Agentura pro regionální rozvoj, a.s., destinační managamenty TO a klastr cestovního ruchu – KLACR, o.s.. Kromě těchto subjektů, působí v MSK řada dalších aktérů, kteří jsou sdruţeni v Poradním sboru cestovního ruchu a zapojují se do dílčích destinačních managamentů. Dílčí destinační managamenty (turistické oblasti) jsou partnery MSK na menším vymezeném území. Jedná se o TO Poodří- Moravské Kravařsko, TO BeskydyValašsko, TO Ostravsko, TO Opavsko, TO Těšínské Slezsko a TO Jeseníky – východ. Hlavní náplň jejich činnosti spočívá v propagaci a marketingu svých značek v koordinaci s MSK a Agenturou pro regionální rozvoj, a.s. Pro jejich efektivní činnost je stěţejní spolupráce co moţná nejširšího spektra aktérů v jednotlivých turistických oblastech. Mezi konkrétní TO působící v zainteresovaných územích jsou TO Beskydy-Valašsko a TO Poodří- Moravské Kravařsko. Druhá zmíněná TO disponuje kvalitním systémem řízení CR v oblasti. Právnickou osobou je svazek obcí Regionu Poodří, které sdruţuje 21 obcí. 62
Členskými obcemi jsou Petřvald, Trnávka, Kateřinice, Mošnov a Skotnice (SO ORP Kopřivnice). V TO Beskydy-Valašsko dlouhodobě spolupracuje agentura BeskydyValašsko a Region Beskydy, zajišťující hlavně marketing oblasti. Bliţší specifikace marketingu regionu je poskytnuta v podkapitole 7.5 Oblast podpory Marketing regionu. Pro optimální řízení cestovního ruchu je zapotřebí hlubší spolupráce mezi Regionem Beskydy, Beskydským IC, CK Valašské království a organizací Lašské brány Beskyd. Členskými obcemi jsou Štramberk, Příbor a Kopřivnice. Největším problém DM TO Beskydy- Valašsko je malé reálné zapojení podnikatelských subjektů, které jsou hybatelem CR. Spíše se jedná o sdruţení, obce, města. (Návrh managamentu destinace MSK, 2009) Rýmařovsko spadá pod DM TO Jeseníky- východ, které je zajišťováno Euroregionem Praděd prostřednictvím Rady pro cestovní ruch. Zde je zapotřebí ucelenější spolupráce s organizací Jeseníky- Sdruţení cestovního ruchu na území Olomouckého kraje, které představuje DM TO Jeseníky- západ. Rozdělení hor na dvě části je neefektivní, neekonomické a škodí jak podnikatelům, tak obcím a turistům. Běţí zde 2x tolik peněz na marketing apod. neţ by musel a kaţdou svou vlastní cestou. Euroregion Praděd v současnosti aktivně spolupracuje s MAS a mikroregiony, které svou polohou spadají do TO Jeseníky. Členy Euroregionu jsou všechny obce SO ORP Rýmařov. Jak uvádí Návrh managamentu destinace MSK (2009, str. 3) je podstatné: ,,aby v každé turistické oblasti existoval zastřešující subjekt s podporou všech aktérů, který bude efektivně za celou oblast schopen čerpat z ROP Moravskoslezsko, oblasti 2.2. Rozvoj cestovního ruchu, podoblasti 2.2.4. Propagace cestovního ruchu. Pokud je subjektů zastřešující management turistické oblastí více, je zapotřebí, aby pouze jeden z nich byl žadatelem do podoblasti 2.2.4. a ostatní partnery”. Podpořené projekty ROP v rámci této dílčí oblasti podpory jsou znázorněny v tab. 26. Do přehledu realizovaných projektů jsou umístěny i ty projekty, které svým místem realizace nespadají do řešených území. Jelikoţ všechny členské obce dílčích TO vytváří jednotný právní subjekt, který svou činností ovlivňuje celé území.
63
Tab. 26: Zrealizované projekty v regionech Žadatel
název projektu
příspěvek EU
národní
celkový rozpočet
(Kč) Destinační management turistické oblasti Beskydy- Akční plán turistické oblasti Beskydy-Valašsko 2012/2013 Valašsko, o.p.s.
3 440 253 607 103
4 047 356
Destinační management turistické oblasti Beskydy- Akční plán turistické oblasti Beskydy-Valašsko 2013/2014 Valašsko, o.p.s.
3 189 467 562 847
3 752 314
Region Beskydy
Destinační management turistické oblasti Beskydy - Valašsko v MSK
3 440 299 278 943
3 719 242
KLACR o.s.
Cestovní ruch bez bariér
6 444 886 522 570
7 099 856
KLACR o.s.
Společně správným směrem
9 236 725 748 924
10 141 649
Region Poodří
Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu v TO Poodří-Moravské Kravařsko
1 659 909 134 588
1 824 497
1 418 650 250 350
1 669 000
Euroregion Praděd
Realizace akčního plánu v turistické oblasti Poodří - Moravské Kravařsko Destinační management turistické oblasti Jeseníky
3 235 169 262 311
3 500 000
Euroregion Praděd
Destinační management turistické oblasti Jeseníky II
3 229 999 570 001
3 800 000
Euroregion Praděd
Destinační management turistické oblasti Jeseníky III
3 255 956 574 580
3 830 536
Region Poodří
Barevně označeny projekty s místem realizace mimo zájmové území
Zdroj: rr-moravskoslezsko, c2014
7.5 Oblast podpory Marketing regionu Současné vnímání MSK je neustále ovlivněno jeho průmyslovou minulostí. Negativní image kraje zvyšují také medializované problémy, ať uţ sociální či environmentální. Klíčovým problémem je niţší profesní a sociální struktura obyvatel kraje. Jednou z vnitřních periférií kraje je i SO OPR Rýmařov, který se vyznačuje zvýšenou mírou nezaměstnanosti. Proto je oblast cestovního ruchu významnou součástí udrţení zaměstnanosti v regionu. Z environmentálního hlediska představuje MSK nejzatíţenější oblast, co se týče znečištění ovzduší (převáţně jádro Ostravské aglomerace) včetně kontaminace půdy a spodních vod. Naproti tomu stojí ale fakt, ţe cca 100 km dále, v obci Karlova Studánka je unikátní klima a vzduch, který je nejčistější ve střední Evropě, přitom se stále jedná o MSK. Mediální obraz kraje je ale přesto z hlediska znečištění ovzduší stále velice negativní. (Socioekonomický atlas, 2012) Prioritou bylo vytvoření nového image MSK jako místa vhodného pro ţivot, školu, podnikání a trávení volného času. V této oblasti podpory se schválily projekty s územním dopadem na celý kraj. Na globální cíl: ,, Zlepšit image kraje” navázaly tři specifické cíle: ,,zlepšit mediální obraz kraje, upevnit pozici v rámci ČR a EU a realizovat kvalitní propagační a informační systém regionu.” 64
Příjemci podpory: Moravskoslezský kraj, Obchodní společnosti, poskytující služby v závazku veřejné služby Dílčí oblast podpory zahrnuje několik podporovaných aktivit. Mezi nejdůleţitější patří: Marketingová strategie regionu
Rozvoj jednotného vizuálního stylu.
Zabezpečení jednotné prezentace značky kraje v rámci všech komunikačních aktivit a to jak kraje, tak institucí, které užívají značku kraje ve svých aktivitách
Rozvoj obrazového konceptu značky kraje a jeho průběžná aktualizace.
Implementace marketingové strategie
Integrovaná marketingová strategie
Budování image institucí regionu (např. sladění vizuálního stylu partnerských organizací v regionu).
Propagace kraje v ČR i zahraničních cílových destinacích (tvorba, distribuce a prezentace propagačních materiálů)
Podpora vzniku a rozvoj Touch Point
Pořádání odborných seminářů a konferencí na téma cestovního ruchu, účast na výstavách a veletrzích cestovního ruchu
Vývoj a zpracování produktů a produktových balíčků s důrazem na asociační produkty turistického regionu
Marketingové analýzy a měření
Síla značky MSK (Indexový ukazatel, který vyjadřuje sílu značky a vývoj image)
Spokojenost návštěvníků kraje a Indexy – CSI a CLI
Vývoj počtu návštěvníků kraje
Mediální analýzy
Benchmarking Podpořené projekty, jejichţ cílem bylo informovat o atraktivitách cestovního ruchu
v MSK, jsou umístněny v tab. 27. Hlavními ambicemi projektů bylo poukázat na přírodní krásy regionu a unikátní technické památky. V rámci marketingové kampaně byli osloveni potencionální návštěvníci MSK. Cílová skupina se rozčlenila do 6 dílčích skupin podle věku a preferencí pro trávení volného času. V rámci níţe uvedených projektů byly realizovány marketingové prezentace MSK na nejznámějších veletrzích CR- např. GO a Region tour Brno, Holiday, World Praha, IFT Slovakia tour Bratislava, Dovolená a region 65
Ostrava, dále řada roadshow ve větších městech v Čechách a na Moravě, road show o obchodních centrech v ČR, Slovensku, Polsku apod. Na všechny akce byli přizvání i zástupci šesti TO, Letiště Ostrava, ARR, KLACR, lázně Klimkovice a Darkov. (Sochová, 2014) Tab. 27: Realizované projekty z oblasti podpory 2.4 Marketing regionu příspěvek EU
soukromé
národní
celkový rozpočet
název příjemce
název projektu
MSK
Kraj mnoha barev a příležitostí II
25 581 940
2 376 200 2 141 860
30 100 000
MSK
Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků
34 393 202
3 980 560 2 088 829
40 462 590
MSK
Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků II
27 537 857
3 600 987 1 258 634
32 397 479
(Kč)
Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2014
66
8 PŘÍKLADY NEJÚSPĚJŠÍCH PROJEKTŮ NA PODPORU ROZVOJE CR Všechny informace o projektech jsou čerpány z portálu: www.rr-moravskoslezko.cz ze sekce: Úspěšné projekty.
8.1 SO ORP Kopřivnice Název projektu: Revitalizace dřevěného kostela sv. Kateřiny ve Štramberku, pro rozvoj cestovního ruchu Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Prioritní osa: 2 Podpora prosperity regionu Oblast podpory: 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Dílčí oblast podpory: 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu Ţadatel: Římskokatolická farnost Štramberk Číslo projektu: CZ.1.10/2.2.00/05.00793 Rozpočet celkem (Kč): 5 618 903 Z toho: Příspěvek EU: 4 787 805 Vlastní spoluúčast: 419 676 Národní prostředky: 388 200 (finanční prostředky z rozpočtu regionální rady) Rok zahájení: 2011 Rok ukončení: 2012 Kostel svaté Kateřiny je důleţitou sakrální památkou na katastrálním území Štramberka. V letech 2011 – 2012 probíhala celková revitalizace stavby. V rámci rekonstrukčních prací došlo k výměně všech poničených a hnilobou napadených dřevěných částí památky, střecha dostala novou šindelovou krytinu a v interiéru byly obnoveny vápenné omítky. Současně s opravami probíhal archeologický výzkum, který zjistil, ţe kostel stojí na místě staršího středověkého pohřebiště. Záměrem projektu bylo trvalé vyuţití památky k rozvoji CR regionu. Dotace nesměřovala pouze do samotné rekonstrukce, ale i na pořízení doplňkového turistického vybavení a přípravy propagačních materiálů. Nejdůleţitějšími výstupy projektu byly: ,,opravy kostela a okolí, zázemí pro turisty, pořádání poutě sv. Kateřiny a jednoho koncertu, zachování duchovní činnosti a 67
informace o památce ve čtyřech jazykových mutacích”. Turistickou atraktivitu kostela zvyšuje fakt, ţe byl 3. 4. 2014 vyhlášen Sdruţením historických sídel Čech, Moravy a Slezska památkou roku 2013.
Název projektu: Stavební úpravy piaristického kláštera –III. etapa - I. NP Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Prioritní osa: 3 Rozvoj měst Oblast podpory: 3.2 Subregionální centra Ţadatel: Město Příbor Číslo projektu: CZ.1.10/3.2.00/04.01087 Rozpočet celkem (Kč): 25 031 962 Z toho: Příspěvek EU: 21 129 819 Vlastní spoluúčast: 173 351 Národní prostředky: 3 728 792 (finanční prostředky z rozpočtu obce) Rok zahájení: 2011 Rok ukončení: 2012 Turisticky ţádanou památkou ve městě Příbor je barokní budova bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnasia. Rekonstrukce probíhala jiţ od roku 1993, kdy bylo v předchozích dvou etapách opraveno jiţní křídlo budovy a obnoveny venkovní fresky. Třetí etapa rekonstrukce objektu kláštera zahrnovala rehabilitaci prostor západního křídla. Zde se provedly stavební úpravy I. a II. nadzemního podlaţí. Cílem projektů bylo: ,,rekonstrukce prostorů, suterénu, chodby vedoucí z I. do II. patra, renovace fasády zahradního traktu kláštera, vybavení atypickým interiérem a audiovizuální technikou”. V rámci prací došlo k zrenovování oblázkové dlaţby v zahradách okolo objektu. Výstupem projektu bylo přilákat nejen obyvatele města Příbor, ale také turisty, návštěvníky a páry, které zde chtějí uzavřít sňatek. Název projektu: Výstavní síň - Zdeněk Burian a jeho svět - rekonstrukce podkroví muzea Štramberk Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Programové období: Strukturální 2007 - 2013 68
Prioritní osa: 4 Rozvoj venkova Oblast podpory: 4.1 Rozvoj venkova Ţadatel: Město Štramberk Číslo projektu: CZ.1.10/4.1.00/02.00264 Rozpočet celkem (Kč): 8 418 949 Z toho: Příspěvek EU: 7 137 746 Vlastní spoluúčast: 21 600 Národní prostředky: 1 259 603 (finanční prostředky z rozpočtu regionální rady a obce) Rok zahájení: 2009 Rok ukončení: 2011 Předpokládaným výstupem projektu bylo posílit a podpořit význam štramberského období malířova ţivota. Na ţádost návštěvníků se prostřednictvím projektu vytvořila stálá expozice malířových děl. Výstavní plocha se rozšířila o 56 m² a vytvořila tím podmínky pro další aktivity jako je přednášková místnost a kulturní akce. V rámci projektu se upravil i stavebně-technický stav objektu. Výstavba umoţnila i přístup osobám se sníţenou pohyblivostí. Během rekonstrukce se provedla: ,,stavba nové střechy, rekonstrukce stropů, zřízení výtahové šachty, zvedací plošina pro handicapované osoby, dodávka, montáž a instalace interiéru výstavní síně”.
Název projektu: Naučná trasa městské památkové rezervace Příbor - orientační značení a infosystém Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Programové období: Strukturální 2007 - 2013 Prioritní osa: 2 Podpora prosperity regionu Oblast podpory: 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Dílčí oblast podpory: 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu Ţadatel: Město Příbor Číslo projektu: CZ.1.10/2.2.00/01.00081 69
Rozpočet celkem (Kč): 2 372 090 Z toho: Příspěvek EU: 1 997 905 Vlastní spoluúčast: 197 899 Národní prostředky: 176 286 (finanční prostředky z rozpočtu regionální rady) Rok zahájení: 2008 Rok ukončení: 2008 Cílem projektu bylo dosáhnout toho, aby se Příbor stal atraktivním místem pro návštěvníky a turisty. Výstupem projektu bylo umístění nových informačních tabulí se zvukovým průvodcem a směrníků. Naučná trasa poukazuje na všechny důleţité památky, které z velké části tvoří MPR. Naučná trasa zahrnuje osm památek, které jsou označeny informačními tabulemi, a poskytují tak bliţší informace o památce. Mezi zviditelněné památky jsou zahrnuty: tři nesoucí název slavného rodáka S. Freuda, čtyři kostely a budova bývalého piaristického kláštera.
8.2SO ORP Rýmařov
Název projektu: Nové ubytovací kapacity v Jeseníkách Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Prioritní osa: 2 Podpora prosperity regionu Oblast podpory: 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Dílčí oblast podpory: 2.2.2 Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Ţadatel: AVALANCHE MOUNTAIN s.r.o. Číslo projektu: CZ.1.10/2.2.00/03.00309 Rozpočet celkem (Kč): 20 826 618 Z toho: Příspěvek EU: 8 043 272 Vlastní spoluúčast: 6 308 449 Národní prostředky: 1 419 401 (Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady) Rok zahájení: 2009 Rok ukončení: 2010 70
Zvýšení ubytovací kapacity se uskutečnilo za podpory ROP NUTS II MS. Vybudovaly se čtyři nové penziony s celkovou kapacitou 40 lůţek, z nichţ 8 je řešeno jako bezbariérových. Penzion je rozdělen do šesti samostatných penzionů, které bezprostředně navazují na hotelový komplex Avalanche. Cílem projektu bylo mimo jiné vytvořit doprovodné a relaxační aktivity. Hlavní důvod realizace byla nedostačující kapacita ubytovacího zařízení, protoţe mezi návštěvníky narůstal zájem o hotelový komplex. Projekt je určen na cílovou skupinu: ,,rodiny s dětmi, mladé lidi i seniory pocházející nejen z ČR, ale i ze zahraničí”. Zvýšení atraktivity hotelového komplexu vzniklo vhodnou kombinací pobytové a poznávací rekreace a vyuţitím strategicky výhodné polohy obce Dolní Moravice.
Název projektu: Rekonstrukce rekreačního střediska Brans Malá Morávka Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Prioritní osa: 2 Podpora prosperity regionu Oblast podpory: 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Dílčí oblast podpory: 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu Ţadatel: Horský hotel Brans s.r.o. Číslo projektu: CZ.1.10/2.2.00/11.01153 Rozpočet celkem (Kč): 49 542 418 Z toho: Příspěvek EU: 24 000 000 Vlastní spoluúčast: 16 674 548 Národní prostředky: 8 867 870 (Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady) Rok zahájení: 2011 Rok ukončení: 2012 V roce 2011 regionální rada schválila přidělení dotace společnosti Horský hotel Brans s.r.o. Prostřednictvím projektu se zrekonstruoval hotelový komplex včetně jeho bezprostředního zázemí. Vznikl tak hotel s kapacitou 67 lůţek a 19 přistýlek v tříhvězdičkovém standardu. Návštěvníci mají k dispozici také dvě konferenční místnosti a wellness v podobě pivních lázní. Cílovými skupinami jsou: ,,zahraniční a domácí turisté, rodiny s dětmi, lidé hledající ozdravné a sportovní aktivity či firmy a instituce pořádající 71
různé semináře a školení”. Jednalo se o první cílenou dotaci z ROP NUTS II MS určenou na rozvoj turismu v obcích na Jesenicku. Během strategického období 2007 – 2013 se podpořilo 13 projektů pro rozvoj CR na Jesenicku. Ve studovaném regionu se podpořilo kromě rekonstrukce rekreačního střediska Brans dalších 5 projektů.
Název projektu: Modernizace Ski areálu Myšák - sedačková lanovka Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Prioritní osa: 2 Podpora prosperity regionu Oblast podpory: 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Dílčí oblast podpory: 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu Ţadatel: SPS - STAS, s.r.o. Číslo projektu: CZ.1.10/2.2.00/11.01338 Rozpočet celkem (Kč): 27 506 750 Z toho: Příspěvek EU: 12 000 000 Vlastní spoluúčast: 9 362 062 Národní prostředky: 6 144 688 (Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady) Rok zahájení: 2012 Rok ukončení: 2013 Slavnostní otevření nového zmodernizovaného ski areálu Myšák proběhlo v prosinci 2013. Projekt se zaměřil na vybudování čtyř sedačkové lanovky v místě zastaralého vleku. Rozšířily se také dva svahy pro sjezdové lyţování a nainstaloval se nový zasněţovací systém, který umoţňuje prodlouţení zimní sezony o dva měšíce. Cílovými skupinami jsou tuzemští a zahraniční turisté, kteří mohou vyuţít nové sluţby a atraktivity v podobě snowtubingu a lyţařské školy. Kompletní rekonstrukcí také prošel bufet, půjčovny a servis. Ţadatel očekává zvýšení návštěvnosti o 50 %.
Název projektu: Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí Název programu: ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Prioritní osa: 2 Podpora prosperity regionu 72
Oblast podpory: 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Dílčí oblast podpory: 2.2.2 Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Ţadatel: SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s. Číslo projektu: CZ.1.10/2.2.00/03.00315 Rozpočet celkem (Kč): 17 255 300 Z toho: Příspěvek EU: 7 118 055 Vlastní spoluúčast: 5 582 788 Národní prostředky: 1 256 127 (Finanční prostředky z rozpočtu regionální rady) Rok zahájení: 2009 Rok ukončení: 2009 Jelikoţ obec Malá Morávka a její místní část Karlov pod Pradědem patří mezi nejvytíţenější turistická střediska oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku, bylo důvodem rozšíření kapacity neustále rostoucí zájem a nedostačující stávající kapacita pokojů s vlastním sociálním zařízením. Výstupem projektu byla vestavba 11 nových pokojů a rekonstrukce 26 lůţek. Vybudovalo se zázemí pro firmy (velký a malý konferenční sál) a rodiny (dětská herna, fitness). Z dalšího souvisejícího zázemí se pořídilo vybavení pro letní i zimní sporty. Cílem projektu bylo mimo jiné vytvořit 5 nových pracovních míst. Cílovými skupinami jsou rodiny s dětmi, firmy, sportovně založení lidé a zahraniční turisté. Dalšími důleţitými projekty, které se uskutečnily v obci Malá Morávka prostřednictvím ţadatele, investora a provozovatele Ski areálů Kopřivná a.s. jsou Zábavní park na Kopřivné a Lanová dráha a související zázemí.
73
9 ŠETŘENÍ MEZI PŘÍJEMCI FINANCOVANÝCH PROJEKTŮ Praktickou částí kvalifikační práce bylo realizovat takové dotazníkové šetření, které umoţnilo v krátkém čase a s minimálním zatíţením respondentů, dát dostačující odpovědi na to, zda příjemci finančních prostředků EU vnímají dotační titul ROP NUTS II Moravskoslezsko za přínosný pro svůj region. Sběr primárních dat, slouţících k zodpovězení hlavní otázky dotazníkového šetření, byl uskutečněn elektronickou formou mezi příjemci podpory z ROP NUTS II MS pro rozvoj CR v obcích obou správních obvodů. Otázky, které jsem kladla příjemcům dotací, byly směřovány na realizované projekty uvedené v kapitole 8. Šetření probíhalo v březnu letošního roku a tázala jsem se sedmi ţadatelů o dotace v obou správních obvodech. Tázaní respondenti odpověděli na pět otázek, které byly pro potřeby diplomové práce seřazeny v tomto pořadí: 1) Byl váš realizovaný projekt přínosem pro váš region? 2) Vyuţili byste znovu dotační titul ROP NUTS II Moravskoslezsko pro financování vašich projektových záměrů? 3) Vnímáte zpracování ţádosti o dotace za administrativně náročné? 4) Vyuţíváte pro zpracování / administraci ţádostí o dotaci poradenské firmy? 5) Měli jste v průběhu realizace projektu nějaké komplikace? Pokud ano, jakého charakteru (finanční, administrativní, realizační) Na první otázku odpověděli příjemci podpory zastupující jak veřejný, tak soukromý sektor. Přitom z celkového přehledu realizovaných projektů ROP NUTS II MS umístěného v příloze (tab. 28 a 29) zjišťujeme, ţe podpora regionu Kopřivnice plynula hlavně do veřejného sektoru. O tom svědčí i blíţe charakterizované projekty v kapitole 8. Ze čtyř ţadatelů jsou tři zástupci veřejného sektoru. Druhý řešený region tvoří z velké části ţadatelé soukromého sektoru. Největší infrastrukturní projekty směřovaly do rozšíření ubytovacích kapacit a modernizaci lyţařských areálů, zastupující ţadatele soukromé sféry. Tázaní respondenti ze správního obvodu Rýmařov odpověděli jednotně. Všichni příjemci dotací povaţují svůj realizovaný projekt za velký přínos pro region. Hlavní přínos spatřují v dalším rozvoji CR a zviditelnění rekreační oblasti Jeseníků v rámci celé ČR. Další pozitivum spatřují ve vytvoření nových pracovních míst v regionu, který je postiţen vysokou nezaměstnaností.
74
U druhého vybraného území Kopřivnicka odpověděla polovina respondentů, ţe realizace jejich projektů měla velký přínos pro rozvoj regionu. Zbylá část respondentů vnímá jejich prostorový dosah pouze lokálně. Svou realizací tedy ovlivňují především místní obyvatelstvo. Podle ţadatelů projekty s regionálním přínosem jsou: Revitalizace dřevěného kostela sv. Kateřiny ve Štramberku, pro rozvoj CR a Stavební úpravy piaristického kláštera III. etapa I. NP. Na další otázku ,, Využili byste znovu dotační titul ROP NUTS II Moravskoslezsko pro financování vašich projektových záměrů? ” opět odpověděli shodně ţadatelé ze soukromého sektoru, a sice, ţe by v budoucnosti pro financování dalších projektových záměrů nevyuţili dotační titul ROP NUTS II Moravskoslezsko (obr. 8). Důvodem jsou mnohdy neujasněná pravidla pro poskytnutí dotace a zbytečně náročná administrace. Tím byla zároveň zodpovězena třetí otázka - ,,Vnímáte zpracování žádosti o dotace za administrativně náročné?”. Ţadatelé z veřejného sektoru také odpověděli jednotně. Všichni vyuţili dotační titul pro financování svých projektových záměrů. V novém programovém období budou vyuţívat vyhlášených výzev k předkládání ţádostí o dotace z ROP. Stejně jako ţadatelé ze soukromé sféry vnímají administraci zbytečně sloţitou.
ANO
NE soukromý veřejný
Obr. 8: Odpovědi soukromého a veřejného sektoru na další vyuţití ROP NUTS II MS Zdroj: Vlastní zpracování
Na předposlední otázku: ,,Využíváte pro zpracování / administraci žádostí o dotaci poradenské firmy?” odpověděly subjekty následovně: Město Štramberk a Příbor vyuţili sluţeb poradenských firem při zpracování dotací, avšak administraci projektů si zajistili 75
sami. Zástupce Římskokatolické farnosti ve Štramberku p. Dominik David mi sdělil, ţe nevyuţívají sluţeb poradenských firem. Farnost spadá pod Ostravsko-Opavské biskupství, které má na starost administraci a zpracování ţádostí o dotace. Soukromé subjekty úzce spolupracovaly s poradenskými firmami. Všech sedm tázaných respondentů zaznamenalo komplikace během realizace projektů (obr. 8). Většina subjektů spatřuje problém v realizaci, jako je kvalita prováděných prací či zjištění, ţe v průběhu rekonstrukce je technický stav některých stavebních objektů v horším stavu neţ se předpokládalo, na některé skutečnosti se zapomnělo a musely se tak sloţitě řešit dodatečně. Při rekonstrukci památkových budov bylo nutné realizovat více práce, které ve většině případů nebyly uznány jako uznatelný náklad ze strany poskytovatele dotace. Řada respondentů měla problém v průběhu realizace i s administrativou. Jak bylo jiţ zmíněno výše, administrativa byla zbytečně náročná, popřípadě komplikace vytvářel sám poskytovatel dotace, trvající na banálních věcech nemajících vliv na podstatu projektu. Ředitel horského hotelu Brans s.r.o. p. Ludvík Zemek jako jediný zaznamenal problém při profinancování projektu, jako byla dlouhá prodleva mezi termínem podání závěrečné ţádosti o platbu a termínem skutečného proplacení na účet příjemce dotace. (pozn. Termín proplacení se pohybuje mezi 8 – 2 měsíci!).
realizační administrativní finanční
Obr. 9: Podíl jednotlivých problémů během realizace projektu v zájmových územích Zdroj: vlastní zpracování
76
Cílem šetření bylo zodpovědět na otázku, zda respondenti povaţují dotační titul ROP NUTS II MS za přínosný pro svůj region. Přesto, ţe všichni respondenti povaţovali projekty, které zrealizovali jeho prostřednictvím za přínosné pro svůj region, objevil se jeden naprosto zřejmý fakt. Samotné projekty byly pro region přínosné, ale uţ se nehovoří o výslovné prospěšnosti dotačního titulu ROP NUTS II Moraskoslezsko. Lze se domnívat, ţe kdyby se jednalo o jiný dotační titul, mohou být výsledky obdobné, nebo ještě pozitivnější. Důleţitým zjištěním je to, ţe soukromé subjekty v budoucnu neplánují vyuţít finanční výpomoc z tohoto dotačního titulu. Míra administrativní zátěţe a komplikací při realizaci je natolik fatální, ţe neguje samotný efekt ze získané dotační podpory. Navíc je velice dlouhé období udrţitelnosti projektu (5 let), v rámci kterého se mohou také objevit komplikace, které v kritickém případě mohou vést ke zpětnému odebrání dotace a dokonce úhradě i další sankce. U veřejného sektoru je situace naprosto odlišná. Přes drobné komplikace s poskytovatelem dotace budou nadále vyuţívat dotace z ROP nebo jiných srovnatelných dotačních titulů (nově IROP pro další programové období). Aby odpověď na hlavní otázku relevantně odpovídala skutečnosti, bylo by zapotřebí rozšířit okruh respondentů a řešené území. Pro potřeby diplomové práce jsme tedy zjistili rozpor mezi soukromým a veřejným sektorem ve vnímání dotačního titulu. Přesto můţeme konstatovat, ţe jsme i na takto malém vzorku zjistili jasný precedens, podnikatelé budou pravděpodobně stále méně vyuţívat dotačních moţností, pokud se tedy výrazně nezmění systém čerpání a administrace a to výrazně přispěje k deformacím v cestovním ruchu. Podnikatelé totiţ přichází s konkrétními komerčními projekty, které mají v regionu jasný dopad a výrazně ovlivňují nabídku území, oproti tomu veřejný sektor generuje veřejně prospěšné, nekomerční aktivity, které je nutné v době provozu dále dotovat a nejsou tak často zdrojem příjmů a taky výrazným ovlivňovatelem rozvoje CR v regionu. Přesné odpovědi všech tázaných respondentů jsou k dispozici v příloze.
77
10 SROVNÁNÍ PODPORY ROP MORAVSKOSLEZSKO A DALŠÍCH DOTAČNÍCH ZDROJŮ V REGIONECH Oba sledované regiony Rýmařovsko i Kopřivnicko vyuţily finanční podporu z pěti dotačních programů, které jsou uvedené v kapitole 6 ,,Analýza využitelných dotačních programů na rozvoj CR ve studovaném území.” Finálním srovnáním ROP NUTS II Moravskoslezsko a ostatních dotačních titulů, docházíme k závěru, ţe ROP představuje nejvýznamnější nástroj veřejné podpory CR na období 2007 – 2013. V rámci ROP se na území správního obvodu Rýmařov uskutečnilo 52 projektů zaměřených na cestovní ruch. Protoţe zadáním diplomové práce bylo zjistit vliv a dopad ROP na rozvoj cestovního ruchu, prioritně jsem se zaměřila na oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu a 2.4 Marketing regionu. V první oblasti se podpořilo celkem 23 projektů. I z hlediska samotného počtu realizovaných projektů financovaných z ROP lze usuzovat, ţe se tento dotační titul jeví pro region Rýmařov jako velmi přínosný. Ve správním obvodu ORP Kopřivnice bylo oproti tomu podpořeno jen 16 projektů zaměřených na CR z celkového počtu 73 projektů realizovaných v rámci ROP. Mezi 16 projekty, které se uskutečnily na jeho území, řadíme dva z prioritní osy 3 Rozvoj měst. Konkrétně se jedná o Stavební úpravy piaristického kláštera v Příboru III. etapa a Stavební úpravy piaristického kláštera v Příboru III. etapa-I. NP. Protoţe se jedná o největší kulturní nemovitou památku města Příbor, rekonstrukce budovy a přilehlého okolí mají moţný vliv na příliv turistů a návštěvníků. Ačkoli kvalifikační práce poukázala na značné nedostatky v moţnosti čerpání finančních prostředků z ROP, a to především z důvodu náročné administrace, celkově musíme program zhodnotit, jako velmi přínosný pro obě řešená území. Přes relativně malé vymezené území, ROP NUTS II Moravskoslezsko v průměru jednou ročně podpořil 3,28 projektu na území SO ORP Rýmařov a 2,14 projektu v regionu Kopřivnicko, a to během celého programového období 2007 – 2013. Neméně důleţitá byla realizace devíti celokrajských projektů, jejichţ výstupem byla zejména propagace MSK jako vhodné turistické destinace. Z těch nejkomplexnějších projektů můţeme uvést například ,,Kraj mnoha příležitostí a barev”, realizovaný MSK. Pro další rozvoj CR v zainteresovaných územích jsou velmi důleţité jednotlivé destinační managamenty turistických oblastí. Díky menší oblasti působnosti, soustřeďují své aktivity na přesnou potřebu vyuţití turistického potenciálu a zlepšení image území. 78
DM TO, které se zaměřily na koordinovanější spolupráci v oblasti cestovního ruchu jsou charakterizované v podkapitole 7.4 ,,Dílčí oblast podpory 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu”. Ve sledovaném území tak hovoříme o DM TO Jeseníky-východ a DM TO Beskydy-Valašsko. Přestoţe oba regiony disponují jinými předpoklady pro rozšíření CR, nejvíce podpořených projektů se schválilo prostřednictvím dílčí oblasti podpory 2.2.1 ,,Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu”. Podpora byla vyplacena splněním podmínek vyhlášené kontinuální výzvy Regionální rady regionu soudruţnosti Moravskoslezsko. Správní obvod ORP Rýmařov díky své zachovalé přírodě a členitého terénu nabízí návštěvníkům vhodné podmínky především pro pěší turistiku a cykloturistiku. Jeho největší potenciál se pak spatřuje v oblasti zimní turistiky. O tom svědčí i objem uvolněných finančních prostředků z ROP do sjezdového a běţeckého lyţování. Byly tak podpořeny projekty podnikatelů například v obci Malá Morávka- Karlov nebo systémový projekt Jesenická magistrála zaměřený na běţecké lyţování a cykloturistiku. Vhodným předpokladem k celoročnímu poznávacímu turismu pak oplývá druhý studovaný region. Na území Kopřivnicka je dostatek kulturně-historických památek, které umoţňují pestré vyţití pro turisty a návštěvníky. Řada projektů pak byla zaměřena na obnovu, rozšíření a lepší nebo nové vyuţití kulturně-historických objektů. Jistý problém
však
představuje
celková prostorová intenzita rozmístění
realizovaných projektů, která ukázala, ţe se oblast realizace většiny podpořených projektů koncentrovala do turisticky nejatraktivnějších a nejvyhledávanějších oblastí. Tím pádem došlo ještě k větším rozdílům v rámci regionů a silnější koncentraci všech aktivit do jiţ tradičních rekreačních lokalit. Na Rýmařovsku se nejvíce projektů uskutečnilo v obcích Malá Morávka, Dolní Moravice a Rýmařov. U druhého regionu směřovala největší podpora rozvoje CR do měst Lašské brány Beskyd (Štramberk, Příbor, Kopřivnice). V ostatních obcích se během vybraného programového období nerealizoval téměř ţádný projekt nebo pouze nepatrný počet, který by byl zaměřen na cestovní ruch. Podle mapy (obr. 10) je na první pohled viditelná koncentrace projektů do obcí s nejvyšším turistickým potenciálem. Co se týče alokace dotačních prostředků z ROP NUTS II MS za období 2007 – 2013 v obou ORP jsou značné rozdíly. Do čtyř obcí regionu Kopřivnice (Kateřinice, Mošnov, Skotnice, Trnávka) nebyla vůbec poskytnuta 79
dotace na projekty během celého programového období. Průměrná přidělená částka na jednoho obyvatele celého obvodu Kopřivnice činila 1520 Kč za období 2007 - 2013. Obec s nejvyšší alokací dotačních prostředků byl Štramberk s 6 237Kč. To u druhého obvodu je situace zcela odlišná. Všem obcím na Rýmařovsku byla poskytnuta finanční výpomoc ROP, částečně se tak stalo díky komplexním projektům zaměřeným na celé území ORP.
V přepočtu na jednoho obyvatele pak byla nejvíce
podpořena obec Malá Morávka. Díky objemným infrastrukturním projektům v Dolní Moravici a Malé Morávce byla průměrná přidělená částka na jednoho obyvatele celého regionu Rýmařov 36 778 Kč za období 2007 – 2013. Přehled alokace a intenzity rozmístění realizovaných projektů je znázorněn v tab. 28.
80
Obr. 10: Intenzita rozmístění realizovaných projektů a alokace dotačních prostředků ROP NUTS II Moravskosleszko za období 2007 – 2013 Zdroj: ArcGIS, verze 10.1, vlastní zpracování
81
Jiříkov
Malá Morávka
Malá Štáhle
Rýmařov
Rýžoviště
Stará Ves
Tvrdkov
Velká Štáhle
7
2
3
4
2
2
112 339
650
2 292
716
4 176 14 754
630 1 442
Ženklava
354
Závišice
259 052 8 157
Trnávka
*Kč/1 obyv.+
12
Štramberk
alokace dotačních prostředků
2
Skotnice
realizovaných projektů
3
Příbor
Intenzita rozmístění
3
Petřvald
SO ORP KOPŘIVNICE
Horní Město
*Kč/1 obyv.+
8
Mošnov
alokace dotačních prostředků
Břidličná
realizovaných projektů
Kopřivnice
Intenzita rozmístění
Kateřinice
SO ORP RÝMAŘOV
Dolní Moravice
Tab. 28: Rozmístění projektů a alokací finančních prostředků z ROP NUTS II MS za období 2007 - 2013
0
7
0
1
7
0
6
0
2
2
0
1 635
0
2 221
4 780
0
6 237
0
173
160
Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2014; vlastní zpracování 82
Dalšími důleţitými dotačními zdroji, které díky svých finančních podpor výrazně přispěli do rozvoje CR v obou regionech, jsou OPPS ČR- PL a Program rozvoje venkova. Jak ukazuje tab. 29 právě největší počet projektů regionu Rýmařov za období 2007 - 2013 se uskutečnil prostřednictvím OPPS ČR-PL. Jak jsem jiţ v práci výše uvedla, snahou regionu Rýmařov je udělat konkurenční výhodu z jeho periferní polohy. Jednou z jeho taktik je zvýšit stávající turistický potenciál na obou stranách hranice. Díky členství obcí v euroregionu Praděd dochází k hlubší spolupráci se sousední Polskou republikou. Realizované projekty se především soustředily na seznámení potencionálních návštěvníků s protější kulturou a poznávání přírodních a kulturních krás území. I kdyţ počet projektů podpořených z tohoto operačního programu je nepatrně vyšší neţ počet z ROP v regionu Rýmařovsko, je stále nejvýznamnějším nástrojem veřejné podpory CR v celé historii právě ROP NUTS II Moravskoslezsko, myšleno ve finančním srovnání a dopadu pro region. Dokladem je objem uvolněných finančních prostředků na infrastrukturní projekty cestovního ruchu. Tab. 29: Počet realizovaných projektů na podporu rozvoje CR ve studovaných regionech, podle jednotlivých dotačních titulů ROP NUTS II
OP PS
OP Vzdělání pro
Program
Národní program
Moravskoslezsko
ČR- Polsko
konkurenceschopnost
rozvoje venkova
podpory rozvoje CR
Rýmařov
23
27
1
13
0
64
Kopřivnice
16
2
0
5
2
25
SO ORP
Celkem
Zdroj: oficiální webové stránky dotačních programů, 2014
Velkou část obou správních obvodů tvoří venkovské oblasti. Aby i zde došlo k rozvoji jejich potenciálu pro CR, byly vhodně vyuţity také finanční prostředky z Programu rozvoje venkova. Vysoký potenciál pro rozvoj venkovských aktivit nabízí zejména region Kopřivnice. Zdejší obce mají bohatou lidovou historii a dlouholeté tradice. Rozvoj venkova tak má svou důleţitou roli při rozvoji území a to i z hlediska cestovního ruchu. Podpora rozvoje tradičních řemesel a lidových tradic podněcuje rozvoj malého a středního podnikání, vztahu obyvatel území a rozvoj občanské společnosti. Rozdělování financí na principu metody Leader (regiony si sami přerozdělují finance na základě znalosti území, ţadatelů a jejich potřeb) je navíc velice efektivní a dokáţe mnohem intenzivněji ovlivňovat rozvoj území, a to i s malými finančními rozpočty. Ideální přístupem řešení rozvoje CR v území je tak vhodná kombinace všech moţných dotačních zdrojů a vzájemná provázanost projektů a informací o aktivitách, plánech a projektech v území. 83
11 ZÁVĚR Hlavním cílem kvalifikační práce bylo zjistit vliv a dopad ROP NUTS II Moravskoslezsko na rozvoj cestovního ruchu ve vybraných správních obvodech. Po analýze počtu i objemu finančních prostředků, které byly poskytnuty do regionů během programového období 2007 – 2013 povaţujeme ROP za stěţejní nástroj při pomoci rozvoje turistického potenciálu obou obvodů. Přesto i u tohoto programu nacházíme stinnou stránku.
Kapitola 9 poukázala na značné mezery v realizaci, administraci a
financování schválených projektů ROP. Tato fakta byla zjištěna na základě provedeného dotazníkového šetření mezi vybranými příjemci dotací z ROP NUTS II Moravskoslezsko. Všichni tázání respondenti ze soukromého sektoru jsou odrazeni od budoucí spolupráce s tímto programem hlavně z důvodu trvání poskytovatele dotace na banálních věcech, které nemající vliv na podstatu projektu či vysoké administrativní zátěţe a dlouhé časové prodlevy mezi vyúčtováním a následným proplacením dotace. Vedle hlavní části práce byly také analyzovány lokalizační a realizační faktory pro rozvoj CR jednotlivých obcí sledovaných území. Komparační analýzou dílčích komponentů jmenovaných faktorů jsme zjistili nejednotnost charakteru zájmového území pro cestovní ruch a rekreaci. Z funkčně-chorologického hlediska poskytují ideální podmínky pro CR zájmové oblasti Kopřivnicko pouze města Lašské brány Beskyd (Štramberk, Příbor, Kopřivnice). Oproti ostatním obcím SO ORP Kopřivnice disponují první zmíněné obce zvýšeným přírodním potenciálem a dostatečným mnoţstvím kulturních atraktivit pro moţné návštěvníky. U druhého zájmového regionu Rýmařovsko, jsou z hlediska potenciálu nejvýznamnější obce Malá Morávka a Dolní Moravice. Jmenované obce tohoto analyzovaného území disponují velmi vysokým potenciálem pro CR zejména díky svým přírodním předpokladům a vhodným podmínkám pro provozování zimních i letních sportů jako sjezdové, běţecké lyţování, cyklistika a turistika. Díky přirozenému potenciálu těchto dílčích lokalit pro cestovní ruch, počtu realizovaných projektů a alokaci dotačních prostředků z ROP NUTS II MS za období 2007 – 2013 není bezprostředně nutné vytvářet nová opatření na zlepšení podmínek pro rozvoj CR. Ze subjektivního pohledu bych se více zaměřila na propojení těchto atraktivních lokalit s centrem kraje a lepší redistribuci všech aktivit a informací o turistické oblasti. Mělo by dojít k hlubší a efektivnější spolupráci, která by více propagovala řešené obce jako vhodné střediska pro rekreaci. Dále by se měl klást důraz na posílení rekreačních 84
aktivit a doprovodných sluţeb určené návštěvníkům v mimosezonním období. Toto opatření se týká regionu Rýmařov, který se těší nejvyšší návštěvnosti zejména v zimních měsících, díky jeho horského charakteru. Poslední připomínkou je více se zaměřit na diverzifikaci cílových skupin návštěvníků (tuzemští a zahraniční turisté), aby, co nejmenší pokles příjmů z cestovního ruchu a bylo moţné zajistit vyuţití zařízení CR během celého roku a potaţmo tak udrţet zaměstnanost v území, které tradičně patří mezi hospodářsky nejslabší. Toto jde pak ruku v ruce i s kvalitou nabízených sluţeb. V regionu Kopřivnicko je to obdobné, zde je hlavní turistickou sezónou ovšem letní období roku. Ostatní obce obou řešených regionů nemají vybudovanou rekreační infrastrukturu a disponují slabším turistickým potenciálem. Jedná se především o venkovské oblasti s převahou orných a zatravněných ploch. Přesto, ţe je na území Rýmařovska terén členitější neţ v obcích druhého regionu, poskytují obce obou obvodů ideální podmínky pro agroturistické aktivity. Agroturistika představuje moderní produkt CR, který je šetrný k přírodě a umoţňuje rozvoj podnikání na venkově. V zemědělských částech mikroregionů by se měla projevit snaha o zlepšení podmínek pro agroturistiku, jako jednu z nových forem turistiky a nebo také nejnovější trend ekoturistika. Protoţe jsou obce ochuzené o atraktivní kulturní památky, je zcela příhodné vyuţít jejich přírodního potenciálu pro provozování agroturistických aktivit. Aby se tento produkt cestovního ruchu mohl plně rozvíjet, je zapotřebí vyuţít stávající síť drobných farem, které by zvýšily atraktivitu venkovského prostoru a nabídly sluţby s ubytováním a stravováním rodinného typu. Tyto aktivity se jiţ pomalu rozvíjí, ale je vhodné je navázat na existující tradiční formy CR a nabídnout tak co nejpestřejší nabídku území. Turisté se dostanou do kontaktu s děním a ţivotem na farmě, mohou si zakoupit či se podílet na zpracování domácích výrobků. Další nabízenou aktivitou farem jsou projíţďky na koních, tzv. hipoturistika. Hipoturistika je poměrně mladým odvětvím v oblasti CR a aţ v posledních letech začíná nabírat na významu. V případě, ţe by se obce chtěli zapojit do rozvoje těchto aktivit na jejich území, mohou vyuţít dotační tituly ROP NUTS II Moravskoslezsko a Program rozvoje venkova. Konkrétně mohou čerpat dotace z oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova (ROP) a z Osy III 1. 3. Rozvoj CR na venkově a Osy IV. LEADER. Agroturistika se zaměřuje na několik cílových skupin, jako jsou občané z měst a okolí, rodiče s dětmi a turisté z ČR i zahraničí.
85
Doklad o tom, ţe agroturistika a hipoturistika nabývá na oblibě, je jejich rozrůstající se počet ve studovaných regionech. V rámci hipoturistiky se situace pro turisty i majitele pozemků značně zjednodušila. S rozvojem značených koňských stezek a stanic se turisté snadněji orientují a majitelé přesně vymezují trasy vedoucích jejich pozemky, tudíţ mohou zabránit tomu, aby si turisté jezdili, jak chtěli a nevolili zcela nevhodné cesty. Další výhodou hipoturistiky je návaznost na pěší turistické trasy. Vyuţívá totiţ stejné metodiky značení stezek jako Klub českých turistů, která je de facto jedinou uznávanou formou oficiálního značení v ČR. V zájmovém území Rýmařovsko si turisté mohou vybrat z řady agroturistických aktivit, které poskytující tyto subjekty- Agroturistika Ljuba Kiellarová v Malé Morávce, penzion "Na farmě" a U Kinclů v obci Horní město. Z jízdáren a ostatních zařízení, které poskytují vyjíţďky na koních, jsou to například Ranch N v místní části Rýmařova Stránské, SK Pental a usedlost Jasanka v Břidličné a jezdecký areál Horymas v Horní Město- Skály. Z koňských stezek je zatím vybudovaná pouze jedna, vedoucí z Ranče N kolem hradu Sovinec a Rešovských vodopádů. Přestoţe na Rýmařovsku existuje dostatečné mnoţství ekofarem a zařízení pro jeţdění na koni, mělo by dojít k větší provázanosti a spolupráci mezi jednotlivými subjekty. Pořádáním společných akcí a vzájemných propagací, by efektivně dosáhli zvýšení návštěvnosti. U druhého studovaného regionu existují pouze dvě zařízení, která návštěvníkům umoţňují vyjíţďky na koních. Jedná se o Bubla City Ranch v Kopřivnici a JOTJ Příbor. V okolí SO ORP Kopřivnice funguje dostatek ekofarem a jízdáren. Problém je však vysoká absence těchto zařízení v obcích vymezeného obvodu. Obce by se měly více angaţovat v propojení hipostezek přes jejich území a rovněţ k rozvoji dalších ekofarem a ranchů. Jelikoţ se MSK od roku 2010 intenzivně věnuje rozvoji tohoto druhu ekologicky přívětivého CR, v budoucnu se můţe očekávat jejich rozvoj i v řešeném území. Další alternativou rozvoje cestovního ruchu v obcích je zlepšení kvality poskytovaných informací a sluţeb návštěvníkům internetových portálů zaměřených na turistiku. V současnosti je úroveň poskytovaní informací velmi nedostačující, proto by mělo dojít k jejich úpravě a častější aktualizaci. Jinou alternativou rozvoje můţe být zřízení levného ubytování pro turisty. Zde by majitelé mohli vyuţít klidného venkovského prostředí, krásné přírody a relativně krátké vzdálenosti k turisticky atraktivním lokalitám. Největší důraz by se měl klást na zapojení 86
činnosti do regionálních agentur, podporujících rozvoj CR ve sledovaných oblastech a hlubší spolupráce s obcemi s vysokým turistickým potenciálem. Z komplexního pohledu na regiony, je jejich silnou stránkou dozajista historická hodnota, uvědomění významu cestovního ruchu pro mikroregion, atraktivní příroda a klimatické podmínky pro zimní sporty. Velmi kladně hodnotím rozvoj cyklotras a cyklostezek, které se velkým zapříčiněním ROP vybudovaly v regionech. Další pozitivum spatřuji ve zvýšení kapacity a kvality lyţařských středisek v regionu Rýmařovsko. Jejich rozvoji opět výrazně napomohl ROP. Za velkou slabinu povaţuji celkovou propagaci turismu v jednotlivých obcích, kde existují značné rezervy předáním informace turistovi a návštěvníkovi. U regionu Rýmařovsko je dalším velkým nedostatkem absence turistických informačních center a špatná dopravní dostupnost. Oba sledované regiony mají co nabídnout a je jenom na nich, jak dokáţou tuto svou konkurenční výhodu vyuţít a nabídnout ji například blízkým velkým aglomeracím, zatíţeným negativními důsledky průmyslové činnosti (např. Ostravsko-karvinská aglomerace) a zároveň s velkým počtem obyvatel. Při propagaci směrem do zahraničí pak bude třeba větší vzájemné spolupráce všech aktérů cestovního ruchu, aby byla nabídka nejen komplexní a lákavá, ale aby také odpovídala kvalita a spolehlivost samotných následných sluţeb v regionu.
87
SUMMARY The main aim of the thesis was to evaluate the influence and impact of the Regional operational programme NUTS II Moravskoslezsko on the tourism development in extended autority areas Koprivnice and Rýmařov. Both regions are parts of the tourist region of North Moravia and Silesia. These districts were selected for the qualifying work, becouse they offer the greatest potencial for tourism development. They represent parts of Jeseníky and Beskydy mountains. Work is divided into two parts. In the first are evaluated localization and realization factors. Evaluation of all components of mentioned factors on the methodology Mariota in his publications ,,Geografia cestovného ruchu”. For the purpose of this thesis was applied to their own assessment of natural and cultural-historical assumptions. Then it was an overall evaluation of the potential regions for tourism . It was found, that the Rýmařov region has more suitable natural conditions and Koprivnice region own better cultural-historical conditions . The second part focused on individual grant resources in the current programing 2007 - 2013. Most attention was devoted to the Regional Operational Programme of the Moravia Silesia Cohesion Region. Seventh chapter characterized the partial support areas 2.2 Development of tourism and 2.4 Marketing of the region. The practical part of this thesis was questionaire on projects, which most affected the development of interest areas. The last step to complete the work was the final evaluation. The work answered on question, if the ROP was beneficial for tourism development. Last chapter also contains own proposals for for tourist development in all cities of both extended autority areas.
13 POUŢITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE [1] Aticcr.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Jednotná klasifikace turistických informačních
center
ČR.
Dostupné
z:
http://www.aticcr.cz/jednotna-klasifikace-
turistickych-informacnich-center-cr/ds-1087/p1=1916 [2] Ceskenoviny.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Zpravodajský server ČTK. Dostupné z:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pamatkou-roku-se-stal-obnoveny-kostel-ve-
stramberku/1063184 [3] Czecot.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-28]. Turistický portál ČR. Dostupné z: http://www.czecot.cz/?id_tema=7&typ=6&misto=R%C3%BDma%C5%99ovsko&obec_k od=0&vzdalenost=0&zacatek=14.11.2013&noci=1&trida=0&osobpokoju=pokoju&osob= 1&pokoju=1&rozlozeni[]=1&form_sent=Hledej [4] ČSÚ [online]. 2004a [cit. 2014-03-26]. Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B000266712/$File/8105zc12.pdf [5] ČSÚ [online]. 2004b [cit. 2014-03-26]. Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B000272567/$File/8105zc20.pdf [6]
ČSÚ
[online].
c2014
[cit.
2014-03-28].
HÚZ
ČR.
Dostupné
z:
http://apl.czso.cz/huz/kraj.jsp?k=CZ080 [7] Dataplan.nszm.cz [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Strategie rozvoje CR v Kopřivnici. Dostupné
z:
http://dataplan.nszm.cz/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/strategiecestov niruch.pdf [8] Denik.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Vlekaře v Malé Morávce podpořila unie, a nejen je. Dostupné z: http://www.denik.cz/moravskoslezsky-kraj/vlekare-v-male-moravcepodporila-unie-a-nejen-vlekare-20121126-lnua.html [9] DEMEK, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a níţiny. Praha: Academia, 1987. 584s. [10] Drusop.nature.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-26]. AOPK ČR. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ [11] Dotace.nature.cz [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. ROP regionu soudruţnosti Moravskoslezsko. Dostupné z: http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000266.pdf
[12] Hradsovinec.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-30]. Hrad Sovinec. Dostupné z: http://www.hradsovinec.cz/ [13] Hotelstars.cz [online].Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/ [14] Itras.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-27]. Řezbářská Pradědova galerie u Halouzků. Dostupné z: http://itras.cz/pradedova-galerie-u-halouzku/ [15] Jeseniky.net [online]. c2014 [cit. 2014-03-30]. Jeseníky info. Dostupné z: http://jeseniky.net/index.php?obl=1&kat=3&sluz=25 [16] Jeseniky-rodina.cz [online]. c2012 [cit. 2014-03-31]. Cestovní ruch a Euroregion Praděd
Dostupné
z:
http://www.jeseniky-rodina.cz/index.php/cs/tiskove-zpravy/215-
cestovni-ruch-a-euroregion-praded [17] Jizdnirady.idnes.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-28]. IDOS. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/ [18] Koprivnice.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-02]. Strategický plán rozvoje města Kopřivnice. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/sp_cestovni_ruch.pdf [19] Koprivnice.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-26]. Úplná aktualizace UAP Kopřivnice. Dostupné
z:
http://www.koprivnice.cz/urad/uzemni_plany/UAP/textova_cast_UAP_2012.pdf [20] Krečmerová, K. Workshop "Cestovní ruch a jeho aspekty v podmínkách České republiky - stav k roku 2012", 2012 [21] Laska-brana.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-27]. Lašská naučná stezka. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/stramberk/-cl106.html [22] Malamoravka.info [online]. c2014 [cit. 2014-03-27]. Muzeum Kapličkový vrch. Dostupné z: http://www.malamoravka.info/products/muzeum-kaplickovy-vrch/ [23] MARIOT, P. Geografia cestovního ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 252 s. MOS- ČSÚ [online]. c2013a [cit. 2014-03-26]. Městská a obecní statistika. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0804
[24] MMR [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Event marketing v cestovním ruchu. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/133cab11-7169-4170-aaa4-db444f6618f4/GetFile7_4.pdf [25] MOS- ČSÚ [online]. c2013b [cit. 2014-03-26]. Městská a obecní statistika. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0801 [26] Muzeumct.cz [online]. c2010 [cit. 2014-03-27]. Muzeum Těšínska. Dostupné z: http://www2.muzeumct.cz/ [27] Muzeumrymarov.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-27]. Městské muzeum Rýmařov. Dostupné z: http://www.muzeumrymarov.cz/muzeum.html [28] Mzp.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-26]. Zákon 114/192 Sb. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/priroda_krajina/$FILE/OOP-zakon_1141992.pdf [29] Navstivtejeseniky.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-30]. Lyţařské běţecké trasy. Dostupné z: http://www.navstivtejeseniky.cz/trasy-a-programy/lyzarske-trasy [30] Novinky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Hrad Sovinec. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/173864-hrad-sovinec-bude-znovu-obklopen-svedskymivojsky.html [31] NPŮ [online]. c2014a [cit. 2014-03-26]. Památkový zákon- Národní památkový ústav. Dostupné
z:
http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-
mezinarodni-dokumenty/zakaon-o-statni-pamatkove-peci/ [32] NPÚ [online]. c2014b [cit. 2014-03-27]. Nemovité památky. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=Ok&HiZe=&VybUzemi=3& sNazSidOb=&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&P rirUbytDo=27.3.2014&KodKr=81&CisRoz=8112 [33] Npu.cz [online]. 2014 http://www.npu.cz/news/10735-n/
[cit.
2014-04-06].
NPŮ.
Dostupné
z:
[31] Ostrava.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-27]. Socioekonomický atlas MSK. Dostupné z:
http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ke-stazeni/development-
newsletter/2012/rijen/c-documents-and-settings-novotnaan-plocha-oer34-dokumentynewsletter-2012-aajen-kratka-socioekonomicka1-2-atlas-msk-socioekonomicka1-2-atlasmsk-2012.pdf
[34] Pod.cz [online]. c2007 [cit. 2014-03-26]. Plán povodí Odry. Dostupné z: http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/a-popis/a-1.html#a_1_10_6 [35] Pribor.infomorava [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. Strategický plán rozvoje města Příbora.
Dostupné
z:
http://pribor.infomorava.cz/tmp/dokumenty/18685.pdf?&menu=4663&menu=4638 [36] Prvnizpravy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Třetí etapa rekonstrukce kláštera v Přiboře. Dostupné z: http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/treti-etapa-rekonstrukceklastera-v-pribore/ [37] Regionalni-znacky.cz [online]. c2010 [cit. 2014-04-03]. Regionální značky. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/arz/cs/certifikovane-produkty/?k=8&r=4 [38] Risy.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-26]. Regionální informační servis. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/obce-s-rozsir-pusobnosti/ [39]
Risy.cz
[online].
c2014
[cit.
2014-03-27].
RIS.
Dostupné
z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projektyeu?nazevProjektu=&cisloProjektu=&popis=&typProgramu=&nazevProgramu=&zadatel= Leti%C5%A1t%C4%9B+Ostrava%2C+a.s.&ic=&typNuts=&nuts2=&krajNuts=&okresNu ts=&obecNazev=&obecNazevHidden= [40] Rr-moravskoslezsko.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-06].Chata Kopřivná je větší a přitaţlivější. Dostupné z: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/realizuji-projekt/koprivnabude-vetsi-a-pritazlivejsi [41] Rymarov.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-26]. ÚAP- rozbor udrţitelného rozvoje území
SO
ORP
Rýmařov.
Dostupné
z:
http://www.rymarov.cz/uzemni-
planovani/finish/346-uzemne-analyticke-podklady-aktualizace-2012/1254-rozborudrzitelneho-rozvoje-2012/0 [42] ŘSD [online]. c2014 [cit. 2014-03-28]. Silnice a dálnice. Dostupné z: http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/00712811179E3270C1257C08005CD18B/$file/RSD2013c z.pdf [43] TOUŠEK, V.; KUNC, J.; VYSTOUPIL, J. a kol.: Ekonomická a sociální geografie. Aleš Čeněk, Plzeň, 2008. 411s. ISBN 80-73801-14-0.
[44] VYSTOUPIL, J. a ŠAUER M. Atlas cestovního ruchu České republiky. In IX. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: ESF MU, 2006. s. 263-267, 5 s. ISBN 8021041552 [45] UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE: Problémy periférních oblastí. Praha: SPRINT, 2005. 184s. ISBN 80-86561-21-6 [46] UVÍROVÁ, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve správním obvodu obce s rozšířnou působností Kopřivnice. Olomouc, 2011. 52s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého Olomouc. [47] Severnimoravaaslezsko.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-26]. Severní Morava a Slezsko.
Dostupné
z:
http://www.severnimoravaaslezsko.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=74205 [48] Stramberk.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Výstavní síň Zdeněk Burian a jeho svět –
rekonstrukce
podkroví
muzea
Štramberk.
Dostupné
z:
http://www.stramberk.cz/filemanager/files/file.php?file=84772 [49] Svata-katerina.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Kostel sv. Kateřiny. Dostupné z: http://svata-katerina.cz/texty/katerina-cz.pdf [50] Stramberk.info [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Městské informační centrum. Dostupné
z:
http://www.stramberk.info/dr-cs/20-mestske-informacni-centrum-namesti-
strambersky-hrad.html [51] ŠTĚPÁNEK, V., KOPAČKA, ., ŠÍP, J,: Geografie cestovního ruchu. Praha: Karolinum, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9. [52] Tatrahotel.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-27]. Tatra hotel. Dostupné z: http://www.tatrahotel.cz/cs/sluzby/ [53] Tatramuzeum.cz [online]. c2008 [cit. 2014-03-27]. Technické muzeum Kopřivnice. Dostupné z: http://www.tatramuseum.cz/start-page.php [54] VYSTOUPIL, J.; Šauer, M. Základy cestovního ruchu: Distanční studijní opora- VYd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. [55] QUITT, e.: Klimatické oblasti Československa. Brno: Academia, 1971. 73s [56] Zdenekburian.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-27]. Muzeum Zdeňka Buriana. Dostupné z: http://www.zdenekburian.cz/
13.1 programové dokumenty na období 2007 – 2013 [1] Crsgroup.eu [online]. C2012 [cit. 2014-03-29]. ROP NUTS II Moravskoslezsko. Dostupné z: crsgroup.eu [2] Cz-pl.eu [online]. c2014 [cit. 2014-03-31]. Programový dokument OPPS ČR-PL. Dostupné z: http://www.cz-pl.eu/programovy-dokument.html [3] Cz-pl.eu [online]. c2014 [cit. 2014-03-31]. Přehled doporučených projektů OPPS ČRPLDostupné z: http://www.cz-pl.eu/prehled-doporucenych-projektu.html [4] EAGRI [online]. c2014 [cit. 2014-04-01]. OSA IV Leader. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreniosy-iv/ [5] Europraded.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Euroregion Praděd. Dostupné z: http://www.europraded.cz/index.php?show=obdobi-2007-2013Klacr.cz
[online].
c2010
[cit. 2014-03-31] Klacr, o.s.. Dostupné z: http://www.klacr.cz/projekt-spolecne-spravnymsmerem.html [6] Mas.rymarovsko.cz [online]. 2007 [cit. 2014-03-26]. Strategický plán LEADER Rýmařovsko.
Dostupné
z:
http://mas.rymarovsko.cz/files/uzemni_strategie/Strategick_pln_LEADER_2007.pdf [7] Mas.rymarovsko.cz [online]. 2007 [cit. 2014-04-01]. Strategie mikroregionu Rýmařovsko.
Dostupné
z:
http://mas.rymarovsko.cz/index2.php?option=com_content&task=view&id=16&pop=1&p age=0&Itemid=26 [8] MMR [online]. c2014 [cit. 2014-04-01]. MMR Dotace a programy. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=89379 [9] Ostrava.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-01]. Prováděcí dokument ROP NUTS II MS. Dostupné
z:
http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/projekty-mesta-
ostravy/strategicke-projekty/iprm/integrovany-plan-rozvoje-mesta/provadecidokument.pdf [10] Regionpoodri.cz [online]. c2012 [cit. 2014-03-31]. Region Poodří. Dostupné z: http://www.regionpoodri.cz/index.php/o-regionu/projekty
[11] Regionbeskydy.cz [online]. c2012 [cit. 2014-04-03]. Euroregion Beskydy. Dostupné z: http://www.regionbeskydy.cz/region-beskydy-cz/pehled-realizovanych-projekt [12]
RISy
[online].
c2014
[cit.
2014-04-01]
RIS.
Dostupné
z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=89379 [13] Risy.cz [online]. C2014 [cit. 2014-03-29]. ROP NUTS II Moravskoslezsko. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/programy-eu/detail?id=26538 [14] Rr-moravskoslezsko.cz [online]. 2009 [cit. 2014-03-28]. Cestovní ruch, rr regionu soudruţnosti Moravskoslezsko. Dostupné z: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/moznostifinancni-podpory/cestovni-ruch [15] Rr-moravskoslezsko.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-29]. ROP Moravskoslezsko. Dostupné z: Program neslouţí pouze pro podporu cestovního ruchhttp://www.rrmoravskoslezsko.cz/file/3041_1_1/download [16] Rr-moravskoslezsko.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-27]. Seznam příjemců ROP Moravskoslezsko Dostupné z: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/2195/ [17] Strukturalni-fondy.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-27]. NRP ČR 2007 - 2013. Dostupné
z:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-
EU/Dokumenty/Strategicke-dokumenty/Narodni-rozvojovy-plan-Ceske-republiky-20072013 [18] Strukturalni-fondy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Programy 2007 - 2013. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013 [19] SZIF [online]. c2014 [cit. 2014-04-01]. Program rozvoje venkova. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd [20] Verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz [online]. 2005 [cit. 2014-04-02]. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska 2005. Dostupné
z:
https://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/marketingova-strategie-
rozvoje-cestovniho-ruchu-v-turistickem-regionu-severni-moravy-a-slezska-2005-200816839/
[21] Verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz [online]. 2009 [cit. 2014-03-28]. MSRCR v MSK.
Dostupné
z:
http://verejna-sprava.kr-
moravskoslezsky.cz/assets/cr/msrcr_strategie.pdf [22] Ostrava.cz [online]. 2008 [cit. 2014-03-29]. Rr-Moravskoslezsko. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/projekty-mesta-ostravy/strategickeprojekty/iprm/integrovany-plan-rozvoje-mesta/provadecidokument.pdf
13.2 Speciální zdroje Rozhovory vedené s paní RNDr. Kamilou Sochovou, MBA (networking manager společnosti Askiburgion), 2014. V soukromém archivu autorky. Rozhovory vedené s panem Petrem Pechou (manager MAS Rýmařovsko),
2014.
V soukromém archivu autorky. Rozhovory vedené s panem RNDr. Lukášem Filipem (manager Lašské brány Beskyd), 2014. V soukromém archivu autorky.
