Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra trestního práva. Diplomová práce. Pojistný podvod. Autor práce: Jan Vrtálek

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra trestního práva

Diplomová práce

Pojistný podvod

Autor práce: Jan Vrtálek

Vedoucí diplomové práce: Doc. JUDr. Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D.

Katedra: trestního práva

Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 6.12.2010

Prohlášení o původnosti diplomové práce:

„Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.“

V Praze dne…6.12.2010

Podpis……Jan Vrtálek

1. Úvod ........................................................................................................ 4 2. Skutková podstata trestného činu pojistný podvod ve znění § 210 zákona č. 40/2009 Sb. ................................................................... 6 2.1 Některé úvahy o dosavadním vývoji skutkové podstaty trestného činu pojistný podvod............................................................................ 7 2.1.1 Skutková podstata pojistného podvodu v zákoně č. 40/2009 Sb. ..... 9 3. Objekt trestného činu pojistný podvod.............................................. 12 3.1 Druhový objekt .................................................................................. 12 3.2 Individuální objekt u skutkové podstaty § 210 odst. 1 tr.zák. ........... 12 3.3 Individuální objekt u skutkové podstaty § 210 odst. 2 tr.zák ............ 13 4. Objektivní stránka trestného činu pojistný podvod ......................... 14 4.1 Pojištění a jeho druhy......................................................................... 15 4.1.1 Smluvní pojištění ............................................................................ 15 4.1.1.1 Pojištění osob ............................................................................... 16 4.1.1.2 Pojištění majetku.......................................................................... 16 4.1.1.3 Pojištění odpovědnosti za škodu.................................................. 17 4.1.2 Povinné smluvní pojištění............................................................... 17 4.1.3 Zákonné pojištění............................................................................ 18 4.2 Pojistná smlouva ................................................................................ 18 4.2.1 Formální a obsahové náležitosti pojistných smluv ......................... 19 4.2.2 Pojistné podmínky .......................................................................... 19 4.2.3 Pojistka............................................................................................ 19 4.2.4 Sjednávání a změna pojistné smlouvy ............................................ 19 4.2.5 Pojistné............................................................................................ 20 4.2.6 Vznik pojištění ................................................................................ 21 4.3 Pojistná událost .................................................................................. 21 4.3.1 Pojistné plnění................................................................................. 21 4.3.2 Uplatnění nároků na pojistné plnění ............................................... 22 4.3.3 Proces likvidace pojistných událostí............................................... 22 4.4 Objektivní stránka základní skutkové podstaty § 210 odst. 1 tr.zák...................................................................................... 23 4.5 Objektivní stránka § 210 odst. 2 tr.zák. ............................................. 24 1

4.6 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rt 29/2003 k určení výše škody .................................................................................................. 27 5. Pachatel trestného činu pojistný podvod ........................................... 28 5.1 Pachatel u § 210 odst. 1 tr.zák. .......................................................... 29 5.2 Pachatel u § 210 odst. 2 tr.zák. .......................................................... 29 5.3 Pachatel vnitřní .................................................................................. 30 5.3.1 Pojišťovny....................................................................................... 30 5.3.2 Zajišťovny....................................................................................... 30 5.3.3 Samostatní likvidátoři pojistných událostí...................................... 31 5.3.4 Zprostředkovatelé pojištění............................................................. 31 5.4 Pachatel vnější ................................................................................... 32 5.4.1 Pojistník .......................................................................................... 32 5.4.2 Pojištěný.......................................................................................... 32 5.4.3 Osoba oprávněná a obmyšlená........................................................ 33 5.4.4 Další osoby podílející se na páchání trestného činu pojistného podvodu........................................................................................... 33 5.5 K některým zvláštním způsobům v páchání pojistného podvodu ..... 34 5.5.1 Pojistné podvody související se žhářstvím. .................................... 34 5.5.2 Pojistné podvody související s pojištěním motorových vozidel ..... 35 5.5.3 Pojistné podvody v souvislosti s pojištěním osob........................... 36 6. Subjektivní stránka trestného činu pojistný podvod........................ 38 7. Opatření pojišťoven v boji proti pojistnému podvodu..................... 40 7.1 Preventivní opatření pojišťoven v boji proti pojistnému podvodu .... 40 7.1.1 Preventivní opatření na úrovni pojišťoven ..................................... 41 7.1.1.1 Kontrolní opatření při uzavírání pojistných smluv a při likvidaci pojistných událostí ........................................................ 41 7.1.1.2 Využívání specializovaných vyšetřovatelů pojišťovnami ........... 42 7.1.1.3 Specializované informační technologie pro detekci pojistného podvodu...................................................................... 43 7.1.2 Preventivní opatření na úrovni trhu ................................................ 44 7.1.2.1 Výměna informací mezi pojišťovnami ........................................ 44 7.1.2.2 Osvěta veřejnosti.......................................................................... 45 2

7.1.2.3 Činnost CEA v rámci mezinárodní spolupráce v boji s pojistným podvodem ................................................................ 46 7.1.2.4 Činnost ČAP ................................................................................ 47 7.1.2.5 Spolupráce pojišťoven s orgány Policie ČR ................................ 48 7.2

Postupy pojišťoven při odhalování pachatelů pojistného podvodu .. 50

7.2.1

Indikátory pojistných podvodů ...................................................... 50

7.2.2

Prošetření podezřelé pojistné události ........................................... 51

7.2.2.1

Postupy při zjišťování příčin vzniku podezřelé pojistné události........................................................................................ 52

7.2.2.2

Postup pojišťoven v případě prokázání či neprokázání podvodného jednání. ................................................................... 52

8. Některé odlišnosti v obecných vyšetřovacích postupech při vyšetřování pojistného podvodu orgány policie ................................ 54 8.1 Podněty k vyšetřování........................................................................ 54 8.2 Zvláštnosti počátečních úkonů........................................................... 55 8.2.1 Výslech zástupce poškozeného pojistitele ...................................... 55 8.2.2 Výslechy svědků ............................................................................. 56 8.2.3 Ohledání písemných důkazů ........................................................... 56 8.2.4 Výslech podezřelé osoby ................................................................ 56 8.2.5 Některé další odlišnosti................................................................... 57 9. Závěr ..................................................................................................... 58 10. Seznam použité literatury a ostatních pramenů ............................. 61 11. Přehled zkratek .................................................................................. 65 12. Summary of Master’s degree thesis in English .............................. 66

3

1. Úvod Pojistné podvody existují stejně dlouho jako pojišťovnictví samo. Již od dob založení první pojišťovny na území dnešní České republiky v roce 1827 se lidé snažili na ní vylákat peníze podvodným způsobem. Objem takto získaných částek během let narostl až do nepředstavitelných výšin. S tím, jak rostly ztráty pojišťoven a zajišťoven, změnilo se i nazírání na společenskou

nebezpečnost

této

trestné

činnosti.

Dřívější,

spíše

rezignovaný přístup pojišťoven, které pojistný podvod brali jako nutné zlo a součást podnikatelského rizika, se přeměnil až do dnešní podoby, kdy pojišťovny nadále odmítají nést finanční ztráty z nich vyplývajících a podnikají kroky k jejich eliminaci. V rámci toho zavádějí nové a dokonalejší mechanismy pro efektivnější boj s jejich pachateli. Důvodem je především snaha uchránit více peněžních prostředků a o minimalizovat podnikatelská rizika plynoucích z finančních ztrát. Zatímco však odborná veřejnost si již začala plně uvědomovat vysokou úroveň společenské nebezpečnosti pojistných podvodů, široká veřejnost je spíše akceptuje, a míru společenské nebezpečnosti staví na úroveň kapesní krádeže. Zvláště v současné době postižené finanční krizí se stále více osob snaží si pojistným podvodem relativně snadno a s malým rizikem finančně přilepšit. Pojistný podvod je dynamickým trestným činem a s rozvojem ekonomiky a pojišťovacího sektoru se pomalu stává jedním z předních trestných činů. Hlavní motivací pro napsání této diplomové práce pak byla snaha podrobněji popsat problém pojistného podvodu, přičemž zvláštní důraz jsem kladl na praktickou stránku této trestné činnosti. Právě praktické zkušenosti zaměstnanců pojišťoven a příslušníků kriminální Policie ČR měli určující vliv na tvorbu novely trestního zákona v roce 1997, který zavedl novou skutkovou podstatu trestného činu pojistný podvod do trestního zákona. Obdobná situace nastala i v roce 2009, kdy přijetím nového trestního zákona doznalo změny i znění skutkové podstaty pojistného podvodu, a to opět v návaznosti na úzkou spolupráci zákonodárce s odborníky v oblasti pojišťovnictví.

4

V první části se snažím přiblížit celkovou strukturu mé diplomové práce a blížeji osvětlit pohnutky, které mě k jejímu zpracování vedly. V druhé části popisuji vývoj, kterým prošel trestný čin pojistného podvodu od roku 1997, kdy byl poprvé zaveden do trestního zákona, až do současnosti, kdy nový trestní zákoník obměnil znění této skutkové podstaty. V částech tři, čtyři, pět a šest podrobněji popisuji a rozebírám jednotlivé znaky skutkové podstaty trestného činu pojistný podvod. K lepšímu pochopení pojmů objektu, objektivní stránky, subjektu a subjektivní stránky trestného činu jsem se snažil osvětlit některé základní pojmy pojišťovacího

práva,

jejichž

znalost

je nezbytným

předpokladem

k pochopení tohoto problému a úvodem do dalších částí pojednávajících o nástrojích pojišťoven a policistů, které mají k dispozici při potírání této trestné činnosti, vycházejících z jejich praktických zkušeností. V části sedmé se zaměřuji na opatření pojišťoven v boji s pojistným podvodem. Především preventivní opatření, která dle mého názoru, jsou těžištěm možných budoucích aktivit pojišťoven a státu v boji s touto trestnou činností. V osmé části popisuji některé odlišnosti v obecných postupech při vyšetřování pojistného podvodu orgány Policie ČR. Zaměřuji se na odlišnosti v počátečních vyšetřovacích úkonech při vyšetřování pojistného podvodu od vyšetřování ostatních trestných činů. V poslední části shrnuji a vyhodnocuji své poznatky a závěry, které vyplynuly ze zpracování této diplomové práce. Snažím se uvést některé své úvahy o možném budoucím vývoji, kdy se nezaměřuji jen na právní stránku a na úvahy de lege ferenda, ale i na praktické možnosti v boji proti pachatelům pojistných podvodů.

5

2. Skutková podstata trestného činu pojistný podvod ve znění § 210 zákona č. 40/2009 Sb. (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (7) Příprava je trestná.

6

2.1 Některé úvahy o dosavadním vývoji skutkové podstaty trestného činu pojistný podvod Po pádu komunistické diktatury, při přechodu na tržní hospodářství, se u nás se zvýšenou intenzitou začala vyskytovat různorodá protiprávní jednání v oblasti majetkové kriminality. Od klasického podvodného vylákání peněz pod záminkou jejich půjčení, až po protiprávní jednání navazující na pojišťovací vztahy. Z toho důvodu byla v devadesátých letech mezi odborníky opakovaně probírána otázka, zda k účinnému postihu nově vzniklých forem podvodného jednání postačí všezahrnující skutková podstata obecného podvodu, nebo zda je do zvláštní části trestního zákona nutné zavedení specifického případu podvodu pojistného. V roce 1997 došlo zákonem č. 253/1997 Sb., k přijetí novely trestního zákona z roku 1961, která se snažila reagovat na nové „trendy“ v kriminalitě. V rámci této novely byl trestní zákon rozšířen o 12 nových skutkových podstat, včetně skutkové podstaty pojistného podvodu, kterou si vyžádala především praxe na pojistném trhu. V 90 letech se z pojistného podvodu stával „společenský koníček“. Zvyšovala se „drzost“ pachatelů a i ztráty pojišťoven z pojistných podvodů začaly „hrozivě“ růst. V důvodové zprávě k pojistnému podvodu z roku 1997 se konstatuje, „doplněním ustanovení o trestném činu podvodu se sleduje rozšíření trestního postihu na další formy podvodného jednání, které jsou sice trestné již podle stávající právní úpravy, ale zpravidla se je nedaří náležitě prokázat. Stávající skutková podstata podvodu vyžaduje, aby pachatel měl podvodný úmysl již v době, kdy začne naplňovat objektivní stránku tohoto trestného činu. Ne všechny případy, kdy se pachatel dopouští jednání, směřujícího k podvodnému obohacení, lze tak postihnout jako vývojová stádia trestného činu podvodu. Skutková podstata podvodu je k postihnutí pojistného podvodu také nevhodná vzhledem k tomu, že k trestnímu postihu vyžaduje způsobení majetkové újmy“1. Přijetí této nové skutkové podstaty do trestního zákona nebylo jednoduché a byly slyšet i argumenty proti jejímu zavedení.

1

ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.Trestněprávní revue . 2010, 8, s. 235-244.

7

Při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vztahující se k trestnému činu pojistného podvodu zazněl návrh na vypuštění skutkové podstaty pojistného podvodu z navrhovaného zákona. Jako důvod byla uvedena možná protiústavní nerovnost v ochraně majetku. „A to vzhledem k tomu, že článek 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod označuje

postavení všech účastníků závazkových vztahů za

rovné“2. Obdobný návrh zazněl i při projednávání v horní komoře Parlamentu.3 Ani v jedné komoře Parlamentu návrh neprošel. K důvodu protiústavní nerovnosti v ochraně majetku byl vydán nález Ústavního soudu sp. Zn. P1 ÚS 5/2000, který vyšel ve sbírce zákonů pod číslem 127/2001 Sb. Ústavní soud se v něm vyslovil, „že ohrožení majetku či jeho porucha, způsobené pojistným podvodem, jsou ve svém důsledku závažnější, než poruchy vyvolané podvodem obecným, kde chybí provázanost subjektů pojištění. Není zde totiž jako obecný objekt chráněn pouze majetek pojišťoven, ale ve svém celku majetek cizí“. Již ve svém rozhodnutí, které vyšlo ve sbírce usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR pod číslem 11/1992 Sb., konstatoval tehdejší federální Ústavní soud, „že rovnost občanů před zákonem nebyla chápána jako abstraktní a absolutní kategorie, ale vždy byla přičítána k určité právní normě, pojímána ve vzájemném poměru různých subjektů apod., tedy jako rovnost relativní, nikoliv absolutní. Relativní nerovnost znamená pouze odstranění neodůvodněných rozdílů. Logicky, a contrario, odůvodněné rozdíly nejsou neústavní, opírají-li se o kritéria objektivní a racionální. Je věcí státu, aby v zájmu zajištění svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Nesmí tak ale postupovat libovolně, ale v zájmu ochrany hodnot veřejných“. 4 Přijetím tohoto zákona lze ohraničit dobu, kdy trestný čin pojistného podvodu vystoupil ze stínu klasického trestného činu podvodu a boj proti

2

FENYK, Jaroslav , et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, 2010. 836 s. FENYK, Jaroslav , et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, 2010. 836 s. 4 Http://www.portal.gov.cz [online]. 2001 [cit. 2010-12-04]. Nález Ústavního soudu sp. Zn. P1 ÚS 5/2000. Dostupné z WWW: . 3

8

němu se dostal do popředí zájmu pojišťoven a orgánů činných v trestním řízení.

2.1.1 Skutková podstata pojistného podvodu v zákoně č. 40/2009 Sb. Dnes je pojistný podvod jedním z klasických majetkových trestních činů. Přijetím nového trestního zákona, jehož účinnost byla stanovena k 1.1.2010, došlo k několika změnám ve znění základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu. Vzhledem k tomu, že v předchozí právní úpravě nebylo zcela zřejmé, zda si lze pod pojmem „sjednávání pojistné smlouvy“ představit i její změnu. Přišel nový trestní zákoník s pojmy „sjednávání pojistné smlouvy“ a „změna pojistné smlouvy“. To umožní jednodušší aplikaci dané skutkové podstaty jak pro pojišťovny, tak pro orgány činné v trestním řízení. Proměnou prošel i pojem „uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy (pojistné smlouvy)“. Nově se tak dopustí trestného činu pojistného podvodu ten, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění. Oba nové pojmy tak vyjadřují skutečnost, že uvedení nepravdivých údajů se týká celého procesu zpracování pojistné události.5 Zavedením pojmu plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, došlo pak k tomu, že se nyní tato skutková podstata vztahuje nejen k plnění na základě pojistné smlouvy, ale i na základě jiného důvodu. Jiným důvodem se rozumí především situace, na kterou se vztahuje zákon o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, na jehož základě musí Česká kancelář pojistitelů plnit poškozenému, i přes neexistenci pojistné smlouvy.6 Důležitou změnou prošla i úprava recidivity, kdy nový trestní zákoník zpřesnil její projevy. Přísněji je hodnoceno jednání pachatele, který v minulosti již za pojistný podvod byl odsouzen nebo potrestán. 5 6

FENYK, Jaroslav , et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, 2010. 836 s. ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 13-14.

9

Potrestáním není myšleno pouze trest odnětí svobody, ale i trest peněžitý či propadnutí věci. „Trestní sazba postihující recidivu byla stanovena v rozmezí od šesti měsíců do tří let odnětí svobody a zákon se tak staví k přísnějšímu posuzování pachatele, který se opětovně dopustil spáchání trestného činu pojistného podvodu, což nelze hodnotit jinak než pozitivně“.7 Vyšší trestní sazba hrozí pachatelům majícím zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy pojistitele, tedy například makléřům nebo likvidátorům pojistných událostí ve smyslu § 210 odst. 5 písm. b) tr. zák. Je otázkou jestli zvýšení trestní sazby dokáže odradit nepoctivé zaměstnance a ostatní osoby ve smluvním vztahu k pojistiteli, od účasti na páchání pojistných podvodů. Osobně se přikláním k názoru, že spíše než zvyšování trestní sazby je potřeba zrychlit průběh trestního řízení a zvýšit motivaci těmto osobám, tak aby je vidina ztráty vysokého příjmu, s odsouzením v krátkém čase, odradila od nepoctivého jednání vůči pojistiteli. S novým trestním zákoníkem byla snížena horní hranice trestní sazby z 12 na 10 let odnětí svobody. To se nesetkalo s velkým nadšením u pojišťoven, které ve vysoké trestní sazbě spatřovali prevenci proti osobám, které by snad v budoucnu měli v úmyslu tento trestný čin spáchat. Zda se díky tomu zvýší počet pachatelů pojistných podvodů je těžké odhadnout, ale přikláněl bych se k názoru, že nikoliv. Jak jsem se zmínil o odstavec dříve, nemyslím že zvyšování trestní sazby by mohlo dostatečně odradit pachatele pojistných podvodů. Ve znění skutkové podstaty dle § 210 odst. 2 tr.zák., došlo k podmínění trestnosti činu způsobením škody na cizím majetku ve výši nikoli nepatrné ve smyslu § 138 odst. 1 tr.zák. Pokud škoda nedosahuje stanovené výše, může být pachatel odpovědný za přestupek podle § 50 odst. 1 písm. a) zák. č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona. Škodou nepatrnou se myslí částka nejméně 5000 Kč.8 „Pokud by ke škodě nedošlo, ač pachatel k jejímu způsobení svým jednáním úmyslně směřoval, byl by pachatel odpovědný za pokus trestného činu pojistného podvodu dle § 21 odst. 1 a § 210 odst. 2 7

JELINEK, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 1. Vydání. Praha: Leges, 2009, 276s. 8 ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 13-14.

10

tr.zák. Škoda na cizím majetku zde má vždy formu vyplaceného pojistného plnění nebo jiného obdobného plnění“9. „Nová úprava je, obdobně jako předchozí, složenou skutkovou podstatou, kterou charakterizuje pluralita znaků“10. Znění obou základních skutkových podstat bylo převzato z předchozí právní úpravy. Jejich znaky byly však v nové úpravě konkretizovány a doplněny, aby lépe odpovídali novým trendům v páchání této trestné činnosti. Obměnou prošli i kvalifikované skutkové podstaty. Převzetí se dočkala úprava spáchání pojistného podvodu ve prospěch organizované skupiny. Naopak doplněna byla o spáchání trestného činu pojistného podvodu osobou mající zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy pojistitele a spáchání činu v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru ve smyslu § 210 odst. 6 písm. b) tr. zák. Trestný čin pojistného podvodu, stejně jako podvod úvěrový a dotační, je k obecnému podvodu, ve smyslu § 209 tr.zák., ve vztahu speciality a je tak vyloučen jejich jednočinný souběh. V souladu s novým rozdělením trestných činů na zločiny a přečiny, který přinesl nový trestní zákoník, bude přečinem pojistný podvod v odstavci 1 až 4, zločinem v odstavci 5 a zvlášť závažným zločinem v odstavci 6.11

9

ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 13-14. 10 WAVERKOVÁ, Magdalena. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1998, 3, s. 73. 11 NOVOTNÝ, František, a kolektiv. Trestní zákoník 2010. Praha : Eurounion s.r.o. 2010. 408s.

11

3. Objekt trestného činu pojistný podvod Objektem u trestného činu pojistného podvodu jsou vztahy vyplývající z pojištění. Pojistné podvody se dnes velmi výrazně projevují na ceně pojistného a mají sílu deformovat celý trh na poli soukromého pojišťění. V důsledku zdražování pojištění dochází k odlivu úspor obyvatelstva, jehož příjemcem se stávají právě pachatelé těchto podvodů. Ve svém důsledku tak není předmětem ochrany pouze majetek pojišťoven a zajišťoven, které ztráty z pojistných podvodů kryjí zdražováním pojištění, ale majetek nás všech.12

3.1 Druhový objekt V trestním zákoně je pojistný podvod zařazen do Hlavy páté, společně s ostatními majetkovými trestnými činy, a je tak tím vyjádřen společný rys individuálního objektu jednotlivých trestných činů uvedených v této hlavě trestního zákona. Tím se myslí především ochrana majetkových zájmů a vztahů z nich vyplývajících. Ve vztahu k ostatním trestním činům v Hlavě páté, je trestněprávní ochrana u pojistného podvodu užší, jelikož se vztahuje jen na vztahy související s pojištěním. Přijetím nového trestního zákona byly trestné činy proti majetku přesunuty z Hlavy deváté, do Hlavy páté, což symbolizuje vzrůstající společenskou hodnotu a zájem státu na jejich zvýšené ochraně. Trestný čin pojistného podvodu se skládá ze dvou základních skutkových podstat uvedených v § 210 odst. 1 a 2. tr.zák., se kterými jsou spojeny dva individuální objekty.

3.2 Individuální objekt u skutkové podstaty § 210 odst. 1 tr.zák. Objektem základní skutkové podstaty pojistného podvodu v § 210 odst. 1 tr.zák., je ochrana při řádném sjednávání pojistných smluv mezi pojišťovnami a jejich klienty, při likvidaci pojistných událostí a při poskytování plnění z pojistných událostí nebo jiného obdobného plnění. Oproti předchozí právní úpravě zde nastala změna, díky které se tato skutková podstata vztahuje i na zákonné pojištění a ne pouze na pojištění smluvní. Zákonné pojišťění tak může být nově předmětem obou základních 12

TROJANOVÁ, Eva. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor. 2006, 11, s. 3-5.

12

skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu a to u § 210 odst. 1 písm. b,c). Do 31.12.2009 nemohla být předmětem postihu situace, spočívající v uplatňování nároku na plnění ze strany poškozeného na základě zákonného pojištění. Tento stav byl dlouhodobě kritizován. „Nic však nebránilo postihu pro trestný čin podvodu podle § 250 tr.zák., pokud svým jednáním způsobil pachatel škodu a podvodným způsobem se obohatil, neboť trestný čin podvodu je obecným ustanovením ve vztahu k trestnému činu pojistného podvodu“.13 K tomu byl vydán i nález ústavního soudu ze dne 4.4.2007. sp. Zn. I. ÚS 236/05., který vyslovil názor, „ustanovení § 250a odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., stanoví, že ke spáchání trestného činu pojistného podvodu může dojít toliko při sjednání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároků na plnění z takové smlouvy. Z dikce tohoto ustanovení lze tedy arg. a contrario dovodit, že umožňuje postih pouze v případě útoku směřujícího proti vztahům vyplývajícím ze smluvního pojištění, a naopak nikoliv ze zákonného pojištění. V opačném případě by zákonodárce zmínil též pojištění založené zákonem. Případně by se, stejně jako v § 250a odst. 2 zák. č. 140/1961 Sb., o vzniku pojištění nijak nezmiňoval. Zákonné pojištění však nebylo vyjmuto z trestní postižitelnosti“.

3.3 Individuální objekt u skutkové podstaty § 210 odst. 2 tr.zák Objektem u skutkové podstaty pojistného podvodu v § 210 odst. 2 tr.zák., je ochrana majetku pojišťoven a zajišťoven, které poskytují pojistné plnění na základě událostí předpokládaných pojistnou smlouvou, tedy v konečném důsledku se i zde jedná o cizí majetek.14 Tato skutková podstat dopadá nejen na pojištění smluvní, ale i zákonné, stejné jako tomu bylo v předchozí právní úpravě.15

13

ŠÁMAL, P., F., SOLOTÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. Vydání. Praha : C.H.Beck, 2001. 471 s. 14 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.Trestněprávní revue . 2010, 8, s. 235-244. 15 ŠÁMAL, P., F., SOLOTÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. Vydání. Praha : C.H.Beck, 2001. 471 s.

13

4. Objektivní stránka trestného činu pojistný podvod Objektivní stránka trestného činu pojistného podvodu, tedy z hlediska jednání, následku a příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem, patří mezi ty trestné činy, kdy lze jednání pachatele směřující ke spáchání pojistného podvodu postihnout, jako by se jednalo o dokonaný trestný čin. Jedná se o tzv. předčasně dokonaný trestný čin. Podmínkou trestnosti pachatele je, že mezi jednáním a následkem musí být dána příčinná souvislost. Jako následek k trestnosti činu postačí pouhé ohrožení zájmu chráněnému zákonem, tedy ne nutně způsobení škody. I pouhé reálné nebezpečí vzniku poruchy je trestné. Jde tak tedy o ohrožující delikt.16 Oproti skutkové podstatě § 210 odst. 2 tr. zák., není trestnost činu ve skutkové podstatě, ve smyslu § 210 odst. 1 tr. zák., podmíněna vznikem škody na majetku pojistitele.V případě způsobení takové škody pachatelem, však může jeho výše podmiňovat vyšší trestní sazbu ve smyslu § 210 odst. 4, 5 písm. c) nebo odst. 6 písm. a) tr.zák. Odpovědnost pachatele není podmíněna ani uvedením pojistitele v omyl, na jehož základě by poskytl pojistné plnění. Můžeme říct, že jde o jeden z hlavních rozdílů oproti skutkové podstatě obecného podvodu, kde je uvedení pachatelem v omyl jedním ze znaků skutkové podstaty. Neznamená to ale, že je uvedení pojistitele v omyl pachatelem vyloučeno. Jako příklad spáchání pojistného podvodu uvedením pojistitele v omyl, lze uvést případ jednání pachatele, jenž při vědomí, že pojišťovna vyplatila sousedovi pojistné plnění na střechu domu zničenou vichřicí, neoznámí pojišťovně skutečnost, že v dané lokalitě v danou dobu žádná vichřice nebyla. Místo toho využije situace, nahlásí také škodu a neoprávněně vyžaduje pojistné plnění. Následně dojde k vyplacení pojistného plnění, které by pojistitel, v případě že by znal celou skutečnost, odmítl vyplatit. Pachatel tak využije omyl pojistitele, který vyplatil pojistné plnění v domnění skutečně nastalé pojistné události.17

16 17

WAVERKOVÁ, Magdalena. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1998, 3, s. 73. SOUKUP, Pavel. Jednání pachatele podvodu a jeho zvláštních druhů v česko-německé komparaci. Trestní právo. 2007, 10, s. 17.

14

U § 210 odst. 1. písm a) tr.zák., je trestnost činu pachatele podmíněna existencí pojistné smlouvy. Ta se ale nevyžaduje u dalších dvou forem jednání předpokládaných jeho první základní skutkovou podstatou. tj. v souvislosti s likvidací pojistné události ve smyslu § 210 odst. 1. písm. b), a při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění ve smyslu § 210 odst. 1. písm. c.) tr.zák.18 Obdobně je tomu tak u druhé základní skutkové podstatě, ve smyslu § 210 odst. 2 tr. zák. K pochopení objektivní stránky obou základních skutkových podstat se pokusím nastínit některé pojmy pojišťovacího práva, jejichž znalost je nezbytným předpokladem pro správnou aplikaci obou skutkových podstat uvedených v § 210 odst. 1 a 2 tr.zák.

4.1 Pojištění a jeho druhy Pojištění představuje zabezpečení se proti následkům vyvolaným nahodilou událostí předpokládanou pojistnou smlouvou. Jde o majetkový závazkový právní vztah, upravený v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Občanský zákoník pak upravuje zbylá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění, neupravená pojistnou smlouvou a zákonem o pojistné smlouvě.19 Dle druhu můžeme pojištění rozlišovat na pojištění škodové, jež je určeno k náhradě škody vzniklé v důsledku pojistné události, a pojištění obnosové, jehož účelem je získání dohodnuté finanční částky v důsledku vzniku pojistné události. Další možný způsob dělení pojištění je dle jeho formy, a to na pojištění zákonné a smluvní.

4.1.1 Smluvní pojištění Základním pramenem upravujícím smluvní pojištění je zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Smluvní pojištění vzniká a zaniká z vůle jeho účastníků. Rozlišujeme jej na dobrovolné a povinné smluvní.

18

ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.Trestněprávní revue . 2010, 8, s. 235-244. 19 ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 5.

15

U dobrovolného smluvního pojištění je respektována smluvní volnost účastníků a jejich rovné postavení. V případě povinného smluvního pojištění je dán zvýšený zájem společnosti na ochraně proti následkům činnosti, které jsou zpravidla zdrojem zvýšeného rizika. Základními druhy smluvního pojištění je pojištění osob, pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu.

4.1.1.1 Pojištění osob Pojištění osob poskytuje ochranu života a zdraví pojištěných. Pojištění se může sjednávat jako pojištění škodové a pojištění obnosové. Obnosové pojištění může být například pro případ nemoci. Škodovým pojištěním pak je typicky pojištění úrazové. Pojistitel se v pojistné smlouvě zavazuje vyplatit pojištěnému v případě nemoci či úrazu smluvenou částku. Pokud je pojistník pojištěný na případ smrti, může ve smlouvě stanovit osobu obmyšlenou, které v případě jeho smrti bude vyplaceno pojistné plnění.20 Obecně platí, že jeden pojištěný může mít uzavřeno několik pojistek u různých pojistitelů, což může být jedním z indikátorů možného pojistného podvodu u pojistné události. Úrazové pojištění patří do oblasti neživotního pojištění. Jde o pojištění fyzických osob pro případ trvalého poškození nebo smrti. Pojištění pro případ nemoci patří taktéž do oblasti neživotního pojištění. Jde o pojištění pro případ vážného onemocnění, nebo pro případ pracovní neschopnosti v důsledku nemoci. Pojištění životní je pojištěním pro případ smrti, dožití, nebo jejich kombinací. Pojistnou událostí je zde smrt či dosáhnutí určitého věku stanoveného pojistnou smlouvou.21

4.1.1.2 Pojištění majetku Jako majetek lze v dnešní době pojistit již téměř všechno. Pojištěnému vzniká z pojištění právo na pojistné plnění, pokud se pojistná událost, kterou předpokládá pojistná smlouva, týká věci jim pojištěné. Stejně jako u 20

KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana. Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001. 86 s. 21 MRÁKOVÁ, Monika. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor. 2003, 2, s. 14.

16

pojištění osob, ani zde není několikanásobné pojištění výjimkou, ale může indikovat možné podvodné jednání. Pokud pojistná smlouva nestanoví jinak, pojištění zaniká změnou vlastníka pojištěné věci.22

4.1.1.3 Pojištění odpovědnosti za škodu Z tohoto

druhu

pojištění

vzniká

pojistiteli

povinnost

uhradit

poškozenému škodu, způsobenou pojištěným. Poškozenému se tak hradí způsobená škoda od pojistitele, a to na základě uzavřené pojistné smlouvy mezi pojistitelem a pojistníkem, podle které je pojistitel povinen plnit, pokud nastane pojištěnému odpovědnost za jim způsobenou škodu. Takovým případem je pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Částku, o kterou by mohl případně pojistné plnění snížit, je oprávněn požadovat na pojištěném.

4.1.2 Povinné smluvní pojištění Zvláštní právní předpis může stanovit fyzické či právnické osobě povinnost uzavřít smluvní komerční pojištění ve smyslu § 5 zákona o pojistné smlouvě. Takové pojištění nazýváme pojištěním povinným. Na základě zvláštního zákona, vzniká v něm uvedeným osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, na ochranu před následky činností, s jejichž provozem je spojeno zvýšené riziko. Smyslem tohoto druhu pojištění je, aby se poškozenému dostalo náhrady škody i v případě škůdcovi nesolventnosti.23

Pojistiteli

uzavřenou

pojistnou

smlouvou

vzniká

povinnost poskytnout pojistné plnění i v případě úmyslně způsobené pojistné události. Uplatnění nachází především u pojištění z odpovědnosti za škodu u podnikatelských subjektů. Příkladem může být povinné pojištění z odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem při výkonu advokacie.

22

KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana . Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001. 84-85 s. 23 KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana . Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001. 74-75 s.

17

4.1.3 Zákonné pojištění Poslední formou pojištění ze zákona je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, upravené v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Při projednávání nového trestního zákona se počítalo s tím, že § 210 trestného činu, pojistný podvod, bude zahrnovat jen pojištění smluvní, a to z důvodu zániku této poslední formy zákonného pojištění, ke které mělo dojít vstoupením účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Vlivem nedůslednosti legislativního procesu, bylo datum účinnosti zákona č. 266/2006 odloženo až na rok 2013. „Důsledkem tohoto kroku je pak skutečnost, že trestný čin pojistného podvodu se bude vztahovat i na uvedený poslední případ zákonného pojištění nejméně do výše uvedené doby“24. Předmětem trestného činu pojistného podvodu může být zákonné pojištění jen v rámci základní skutkové podstaty upravené v § 210 odst. 1. Písm. b a c) tr.zák a § 210 odst. 2 tr.zák.

4.2 Pojistná smlouva Pojistná smlouva je právní skutečností, na jejímž základě vzniká, trvá i zaniká smluvní pojištění. Jejím sjednáním se pojistitel zavazuje poskytnout plnění ve sjednaném rozsahu, nastane-li pojistná událost, předpokládaná pojistnou smlouvou. Tomu odpovídá povinnost pojistníka platit sjednané pojistné ve stanovené výši a lhůtě.25 S účinností od 1.1.2005, je problematika smluvního pojištění upravena v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který v plném rozsahu nahradil předchozí úpravu smluvního pojištění obsaženou v občanském zákoníku.26 Mezi podstatné náležitosti pojistné smlouvy patří především určení pojistitele a pojistníka, vymezení pojistné události, stanovení výše pojistného plnění a výši pojistného placeného pojistníkem.

24

ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, § 140-421 / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, 2009. 1886 s. 25 NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní právo hmotné. 2. Vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 355s. 26 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.Trestněprávní revue . 2010, 8, s. 235-244.

18

4.2.1 Formální a obsahové náležitosti pojistných smluv Obecně se pro úkony týkající se soukromého pojištění stanovuje povinná písemná forma. Pro některé určité druhy pojištění může zákon o pojistné smlouvě stanovit i jinou než písemnou formu. Jedná se zejména o pojištění krátkodobé, sjednané na dobu kratší než jeden rok. To má význam například

v cestovním

pojištění,

kde

lze

toto

pojištění

uzavřít

prostřednictvím telefonu nebo internetu.27

4.2.2 Pojistné podmínky Pojistné podmínky jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a jsou vydávány pojistitelem. Pojistník s nimi musí být před uzavřením smlouvy obeznámen a bez jeho souhlasu nemohou doznat změn. V § 4 odst. 5 zák. o pojistné smlouvě, je demonstrativním způsobem vymezen jejich obsah. Obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých vzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Důležité je také vymezení podmínek, za nichž pojištěnému pojistné plnění nenáleží.28

4.2.3 Pojistka Pojistkou rozumíme potvrzení vydané pojistitelem pojistníkovi. Pojistka by měla především obsahovat údaje o obsahu uzavřené smlouvy. V některých případech je uplatnění práva na pojistné plnění podmíněno jejím předložením. Pojistka může být převoditelná jak volně, tak omezeně, což musí být přímo stanoveno v pojistné smlouvě.29

4.2.4 Sjednávání a změna pojistné smlouvy Pojistná smlouva je dvojstranným právním vztahem. K jejímu uzavření dochází přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy ve smyslu § 6 odst. 1

27

KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana . Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001. 74-75 s. 28 NOVOTNÝý, František, a kolektiv. Trestní zákoník 2010. Praha : Eurounion s.r.o. 2010. 408s. 29 FRYŠŤÁK, Marek. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha: KEY Publishing s.r.o. 2007. 96s.

19

zák. o pojistné smlouvě. K přijetí takového návrhu je zákonem určena doba jednoho měsíce, a to za předpokladu, že se strany předem nedohodli jinak. Výjimkou je životní pojištění, které je u většině pojišťoven podmíněno

lékařskou

prohlídkou

pojištěného.

Tam

je

stanovena

dvouměsíční lhůta k přijetí návrhu na uzavření pojistné smlouvy. K přijetí návrhu je nutné sdělení druhé strany o přijetí návrhu navrhovatele, popřípadě může dojít k uzavření pojistné smlouvy i zaplacením prvního pojistného.30 V novém trestním zákoníku bylo ustanovení o pojistném podvodu doplněno o pojem změna pojistné smlouvy a to z důvodu unifikace pojmů mezi trestním zákonem a zákonem o pojistné smlouvě. „Před jeho přijetím vznikaly někdy pochybnosti, zda pod sjednávání smlouvy lze zahrnout i její změnu“.31 Za změnu lze považovat jakýkoliv návrh, jenž je přijat druhou stranou a který mění již uzavřenou pojistnou smlouvu ve smyslu § 6 odst. 4 zák. o pojistné smlouvě.

4.2.5 Pojistné Povinností pojistníka, uloženou mu pojistnou smlouvou, je zaplacení pojistného ve sjednané výši a stanovené lhůtě na účet pojistitele. Pojistiteli vzniká právo na pojistné dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem v ní dohodnutým. V pojistné smlouvě je pak stanoven způsob jeho placení i to, jestli se jedná o pojistné, které je placené pravidelně či jednorázově. Co spojuje různé produkty pojišťoven je, že se předchozí škodní průběh započítává do výše pojistky. To se týká především pojištění motorových vozidel. Systém „bonusů“ a „malusů“, ovlivňuje výši pojistného pomocí slev a přirážek k pojistnému. Výši pojistného pomocí tohoto systému ovlivňuje třeba způsob řízení řidiče, tedy jeho nehodovost. Nebourající řidič může mít několikanásobně nižší pojistné, než řidič, který již má několik nehod na svědomí. Stejně jak pojišťovny zvýhodňují „nebourající“ řidiče, systémem „malusů“ znevýhodňují ty, kteří častou bourají a zdražují jim pojistné. Aby 30 31

JELÍNEK, Jiří, et al. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009. 607 s. FENYK, Jaroslav, et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, 2010. 836 s.

20

řidič nemohl tento systém obcházet a po každé nehodě si sjednat novou pojistnou smlouvu u jiné pojišťovny, byl spuštěn registr nehod v rámci ČAP.32 Předchozí škodní průběh se projevuje i u pojištění majetku a osob, ale ne v takové míře, jako u pojištění u motorových vozidel. Slevy či přirážky k pojistnému se stanoví s ohledem na osobu pojištěného a individuální obchodní strategii pojišťovny.

4.2.6 Vznik pojištění Řádně uzavřené pojištění vzniká dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy. Neplatí to ale bezpodmínečně. Lze se tak setkat i s případy, kdy pojištění vzniklo později, a to ode dne stanoveného v pojistné smlouvě. Pouze výjimečně se datum vzniku pojištění stanoví na den uzavření smlouvy a to z důvodů zvýšeného rizika jeho zneužití.

4.3 Pojistná událost Pojistnou událostí je skutečnost nastalá nahodile, blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává. S takovou událostí je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, ve smyslu § 3 písm. b) zák. o pojistné smlouvě.33 Jedná se tedy o skutečnost, kterou byla způsobena určitá škoda, předpokládaná sjednanou pojistnou smlouvou. Přičemž se ale dopředu neví kdy a jak nastane, ani zda-li kdy nastane.

4.3.1 Pojistné plnění Pojistné plnění je stanoveno buď přímo v pojistné smlouvě, nebo v pojistných

podmínkách.

Nárok

na

něj

vznikne

pojištěnému

za předpokladu nastalé nahodilé události, blíže vymezené pojistnou smlouvou. Jedná se tedy o náhradu vzniklé škody pro jejíž případ byla

32

Http://www.finance.cz [online]. 2007 [cit. 2010-12-05]. Bonusy a malusy výrazně ovlivní výši pojistného. Dostupné z WWW: . 33 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.Trestněprávní revue . 2010, 8, s. 235-244.

21

sjednána pojistná smlouva. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů od skončení šetření pojistné události zaměstnanci pojišťovny, které musí být provedeno bez zbytečného odkladu od nahlášení pojistné události.34

4.3.2 Uplatnění nároků na pojistné plnění V případě nastalé nahodilé události, blíže vymezené pojistnou smlouvou, náleží pojištěnému sjednané pojistné plnění. Aby ho mohl u pojišťovny nárokovat, musí pojistnou událost nahlásit, na k tomu účelu zřízenou telefonní linku pojišťovny či jiným, ve smluvních podmínkách stanoveným způsobem, např. po internetu. Informační systém danou událost přidělí likvidátorovi pojišťovny, jenž má za úkol její řádné prošetření a vyhodnocení, zda vznikl nárok na pojistné plnění a v jaké výši. Povinností pojištěného je poskytnout pojišťovně pravdivé a úplné vysvětlení o vzniku a rozsahu pojistné události, předložit potřebné doklady a podklady a celkově postupovat podle pokynů pracovníka likvidační služby ve smyslu § 2 odst. 1. písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví.

4.3.3 Proces likvidace pojistných událostí Likvidace pojistné události je klíčovým procesem předcházejícím vyplacení pojistného plnění, během něhož odpovědný pracovník likvidační služby zjišťuje povinnost pojišťovny plnit z nastalé pojistné události a stanovuje výši pojistného plnění, které pojištěnému náleží. Činnost likvidátora pojišťovny v součinnosti s technikem likvidační služby spočívá v přijímání a vyřizování nahlášených škod, provedení prohlídek místa pojistných událostí, určení rozsahu škody a vyřízení administrativních náležitostí v souvislosti s pojistnou událostí. Neméně důležitou činností pracovníků likvidační služby je jejich spolupráce na šetření podezřelých pojistných událostí, prováděném oddělením vnitřního auditu.

34

KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana . Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001. 76-77 s.

22

4.4 Objektivní stránka základní skutkové podstaty § 210 odst. 1 tr.zák. (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Ve skutkové podstatě trestného činu pojistného podvodu v § 210 odst. 1 tr.zák., se rozlišují dvě formy jednání, a to „uvedení“ údajů a „zamlčení“ údajů. Obě formy jednání mají odlišný charakter. Spočívá-li jednání pachatele v uvedení určitých údajů, postačí, aby tyto údaje byly nepravdivé nebo hrubě zkreslené, aniž by se zároveň vyžadovalo, že musí jít o údaje podstatné, neboť v tomto směru jakýkoli nepravdivý nebo hrubě zkreslený údaj, který je sdělován, a to ať už v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, může podstatně ovlivnit rozhodování druhé strany.35 Spočívá-li však jednání pachatele v jejich zamlčení, je nutné, aby šlo o údaje podstatné. K pojmu „podstatná“ informace při sjednávání pojištění se váže rozhodnutí Nejvyššího soudu č. T 1074, dle něhož samotná skutečnost, že osoba uzavírající životní nebo úrazové pojištění je registrovaným hráčem kopané, byť jde o skutečnost, kterou tato osoba při uzavírání pojištění zamlčela, nezvyšuje pojistné riziko a nelze ji bez dalšího považovat za naplnění znaků trestného činu pojistného podvodu.36 Je však otázkou, zda by pojišťovna při znalosti této informace postupovala během uzavírání smlouvy obdobným způsobem či by jinak vymezila pojistná rizika. Pojem podstatný údaj tak nelze plně definovat a záleží na konkrétním případu, jak bude posuzován. 35

SOUKUP, Pavel. Jednání pachatele podvodu a jeho zvláštních druhů v česko-německé komparaci. Trestní právo. 2007, 10, s. 17-18 36 ČR. Rozhodnutí Nejvyššího soudu č. T 1074. In Soubor trestních rozhodnutí NS ČR . 2008, 44, T 1074, s. 20-25.

23

Nejprve si osvětlíme pojmy uvedení nepravdivého či hrubě zkresleného údaje a zamlčení podstatných údajů. Mohou jimi být informace o všech smlouvách o nichž pojistník ví, že je jimi táž věc pojištěna proti témuž nebezpečí u více pojistitelů, jakož i údaj o výši pojistných částek nebo limitech pojistného plnění, nebo údaje o hodnotě pojištěného majetku. Dále i o stáří, stavu a ceně pojišťovaných věcí, nebo údaje o věku a zdravotním stavu, informace o zneužívání návykových látek, utrpěných úrazech, jejich závažnosti a délce léčení osob.37 Nepravdivými údaji soudní praxe označuje ty, jejichž obsah vůbec neodpovídá realitě, o níž je podávána informace, a to byť jen o některých z více skutečností důležitých pro uzavření pojistné smlouvy. Hrubě zkreslené údaje jsou ty, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech pro uzavírání pojistné smlouvy, což by mohlo vést k pojistitele k nesprávným závěrům o skutečnostech rozhodných pro uzavření takové smlouvy. Podstatné údaje zamlčí pak ten, kdo neuvede při sjednávání pojistné smlouvy jakékoliv údaje rozhodující nebo zásadní pro její uzavření, tedy takové údaje, které by vedly k tomu, pokud by byly druhé straně známy, že pojistná smlouva by nebyla uzavřena nebo by uzavřena byla, ale za podstatně jiných podmínek.38 Podmínkou, aby jednání pachatele bylo trestné, je v případě uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů či zamlčení podstatných údajů, aby se tak stalo v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, s likvidací pojistné události, nebo při uplatňování práva na plnění z pojištění či jiného obdobného plnění.39

4.5 Objektivní stránka § 210 odst. 2 tr.zák. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění

37

ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 6-8. 38 SOUKUP, Pavel. Jednání pachatele podvodu a jeho zvláštních druhů v česko-německé komparaci. Trestní právo. 2007, 10, s. 17-18. 39 ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, § 140-421 / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, 2009. 1886 s.

24

nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

V této samostatné základní skutkové podstatě pojistného podvodu spočívá jednání pachatele v umělém vyvolání nebo předstírání události, se kterou je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiného obdobného plnění, či v udržování stavu vyvolaném pojistnou událostí a způsobením tak škody nikoli nepatrné na cizím majetku. Cizím majetkem se zde rozumí majetek pojišťovny. Pojistnou událostí, jak jsem již výše uvedl v kapitole 4.3., je skutečnost, předpokládaná pojistnou smlouvou, nebo pojistnými podmínkami, s níž je spojeno právo požadovat pojistné plnění. Jiná taková událost je blíže specifikovaná ve zvláštním právním předpisu, např. v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uvedené ve sbírce zákonů pod č. 168/1999 Sb., s níž je spojeno právo na jiné obdobné plnění. Úmyslným vyvoláním pojistné události je jednání pachatele, z něhož vznikne povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Jako případ lze uvést jednání pachatele, který záměrně založí požár svého domu s cílem vylákat na pojišťovně pojistné plnění. Úmyslným předstíráním pojistné události, blíže označené pojistnou smlouvou nebo zvláštním právním předpisem, je její předstírání. Příkladem může být předstírané odcizení či zničení drahé věci s níž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnou pojistné plnění, ač ve skutečnosti pojistná událost vůbec nenastala, typicky automobilu. Udržováním stavu vyvolaného pojistnou událostí se pak rozumí takové jednání pachatele, kterým pojistnou událost, která se stala bez jeho přičinění nebo jeho nedbalostním jednáním, prodlužuje nebo rozvíjí. Příkladem pak může být jednání pachatele, který při zjištění požáru svého obydlí, přilévá do ohně benzín či jiné hořlaviny.40 V praxi nejčastějšími případy pojistných podvodů u skutkové podstaty § 210 odst. 2 tr.zák., jsou pojistné podvody v souvislosti s pojištěním motorových vozidel, kdy se setkáváme s jednáním pachatele, který záměrně 40

ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu. Trestněprávní revue . 2010, 8, s. 235-244.

25

havaruje, finguje dopravní nehodu, nebo úmyslně pozmění nehodový děj.41 Takové jednání je obtížně prokazatelné a svůj negativní vliv zde má změna zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která nahradila výši škody na vozidle z částky 50 tisíc Kč na 100 tisíc Kč, při níž je nutná účast příslušníků dopravní Policie. To samozřejmě ušetří značné finanční prostředky na provoz Policie ČR, ale je otázkou, zda takto ušetřené peníze převyšují ztrátu peněz v ekonomice způsobenou pojistnými podvody. Jednání, kterým se pachatel dopustil trestného činu pojistného podvodu se může vztahovat na kteroukoli fázi pojistného vztahu. „V praxi to pak může znamenat, že se pojistná událost nepřihodila, nevznikla uvedeným způsobem, či vznikla ale nespadá pod pojištěné riziko, či konečně z ní nevyplývá poškození, újma nebo ztráta“42. K trestnosti pachatele je nutné způsobení škody na cizím majetku ve výši alespoň nepatrné. Škodou pak je újma majetkové povahy, která zde má vždy formu vyplaceného pojistného plnění nebo jiného obdobného plnění. V případě vyvolání nebo předstírání pojistné události, bude škodou celé vyplacené plnění z pojištění, zatímco v případě udržování stavu vyvolaného pojistnou událostí to bude rozdíl mezi plněním, které pachateli náleželo podle sjednané pojistné smlouvy a tím, co skutečně vylákal.43 Způsobením škody nikoli nepatrné se pak rozumí, ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zák., částka nejméně 5000 Kč. Pokud ke škodě nedošlo, ať pachatel svým jednáním k takové škodě nikoli nepatrné úmyslně bezprostředně směřoval, půjde o pokus trestného činu pojistného podvodu podle § 21 odst. 1, 210 odst. 2 tr. zák.44 Pokud jednání pachatele nepřekročilo stádium, v němž pouze uměle vyvolal pojistnou událost, v důsledku níž měla vzniknout škoda velkého rozsahu, jde o přípravu k trestnému činu pojistného podvodu podle

41

FRYŠŤÁK, Marek. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha: KEY Publishing s.r.o. 2007. 96s. 42 PRŠAL, Vlastimil. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor. 2007, 8, s. 8-9 43 ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, § 140-421 / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, 2009. 1889 s. 44 ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, § 140-421 / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, 2009. 1889 s.

26

§ 20 odst. 1 tr. zák., a § 210 odst. 2 a 6 písm. a) tr. zák., protože tím pachatel jen úmyslně vytvořil podmínky pro budoucí spáchání tohoto trestného činu.45 Vyvoláním pojistné události si pachatel úmyslně vytvoří podmínky pro další stádia své trestné činnosti, zejména pro budoucí uplatnění nároku na pojistné plnění a následně pro neoprávněné získání tohoto plnění ke škodě pojišťovny. Příprava je pak trestná dle stejné trestní sazby jako sazba u § 210 odst. 6 tr.zák., tedy od pěti do deseti let odnětí svobody.46 O pokus uvedeného trestného činu by šlo v případě, pokud by pachatel neoprávněný nárok na pojistné plnění u pojišťovny alespoň uplatnil. „Dokonán by byl v případě, že by pachatel dosáhl toho, aby pojišťovna na podkladě záměrně vyvolané pojistné události poskytla pojistné plnění“47. Pokud by se pachatel při vyvolání pojistné události dopustil i trestného činu obecného ohrožení ve smyslu § 272 tr.zák., bude jeho jednání posouzeno jako trestný čin obecného ohrožení. Jednočinný souběh mezi těmito trestnými činy je vyloučen.48

4.6 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rt 29/2003 k určení výše škody Na závěr kapitoly pojednávající o objektivní stránce trestného činu pojistný podvod považuji za důležité se zmínit o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se vyslovil ke stanovení výše škody způsobené pachatelem na majetku pojistitele. Soud se vyslovil, že „škodou je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním a pojistným plněním, které by pachateli náleželo v případě jeho poctivého jednání. Tedy pokud by nedošlo ke spáchání pojistného podvodu z jeho strany. Za škodu tak nelze považovat celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li zřejmé, že k pojistné události došlo a že nárok na pojistné plnění vznikl, byť v nižší částce, než jakou pachatel na pojišťovně vylákal“49.

45

NS ČR – 7 Tz 302/2000 FENYK, Jaroslav , et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, 2010. 836 s. 47 Rozh NS. sp.zn. 7 Tz 302/2000 Sb. 48 NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní právo hmotné. 2. Vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 355s. 49 ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. II. Praha : C.H.Beck, 2010. 275 s. 46

27

5. Pachatel trestného činu pojistný podvod Obecně lze říci, že pachatelem trestného činu pojistného podvodu mohou být všichni účastníci pojištění a případně i jiné osoby, pokud mají způsobilost k právním úkonům a dopustí se jednání majícího znaky uvedené v § 210 odst. 1 a 2 tr.zák.50 Páchání trestného činu pojistného podvodu se v praxi často neobejde bez pomoci a účasti jiných osob, přímo nezúčastněných na pojistném vztahu. Jedná se především o zprostředkovatele pojištění, který uzavře pojistnou smlouvu až po vzniku pojistné události, o osobu likvidátora pojistných událostí či technika pojišťovny pomáhající podvodníkům krýt jejich trestné činy. Případně může jít i o příslušníky policie, pomáhající krýt trestnou činnost či jí sami organizují. Často je při pojistných podvodech u pojištění osob nezbytná „spolupráce“ lékaře či znalce, kteří vypracují zprávu o způsobeném úrazu či nemoci. V praxi budeme rozlišovat mezi pachatelem vnitřním a vnějším. Klientským podvodem označujeme například jednání klienta či jiné osoby zúčastněné na pojištění či pojistné události, kdy předloží nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí za účelem získání majetkového prospěchu z pojistné události, na kterou jí nevzniknul nárok. Tohoto jednání se může dopustit zejména pojistník a pojištěný. Oproti tomu interním podvodem rozumíme událost, na které se přímo či nepřímo podílí některý ze zaměstnanců pojišťovny či osoby ve smluvním vztahu s pojišťovnou, s úmyslem získat pro jiného či sám pro sebe neoprávněné plnění z pojistné události. Příkladem pak může být jednání pracovníka likvidační služby, který zpracuje nepravdivé hlášení o provedené prohlídce na místě pojistné události. Jak již bylo dříve řečeno, trestnost pachatele není podmíněna uvedením pojišťovny v omyl a u skutkové podstaty § 210 odst. 1 tr.zák. ani způsobením škody. V praxi pak většina pachatelů je odhalena ještě předtím, než dojde k neoprávněnému vyplacení pojistného plnění ve fázi došetřování okolností pojistné události.51 50

MRÁKOVÁ, Monika. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor. 2003, 2, s. 14. 51 WAVERKOVÁ, Magdalena. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1998, 3, s. 74-75.

28

5.1 Pachatel u § 210 odst. 1 tr.zák. Pachatelem trestného činu pojistného podvodu ve smyslu § 210 odst. 1 písm. a), b) nebo c) tr.zák., může být kdokoli, kterýkoli z účastníků pojistného vztahu. V praxi jím zpravidla pak bude pojistník či pojištěný, kterým zákon č. 37/2004., o pojistné smlouvě v § 14., ukládá přímo povinnost odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávání soukromého pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu soukromého pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému.52 Pachatelem však mohou být i další osoby, které se dopustili jednání naplňujícího skutkovou podstatu § 210 odst. 1 tr.zák. Například pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí či další pracovníci pojišťovny, jednající v úmyslu opatřit sobě či jinému majetkový prospěch. Ustanovení § 210 odst. 1 tr.zák., umožňuje i trestní postih osob, které přímými účastníky pojistného vztahu nejsou, ale často se dopouští páchání této trestné činnosti. Jedná se především o zmocněnce účastníků, lékaře, policisty či znalce.

5.2 Pachatel u § 210 odst. 2 tr.zák. Pachateli trestného činu pojistného podvodu u § 210 odst. 2 tr.zák., mohou být pojistník, pojištěný, osoba obmyšlená, osoby jednající za pojistitele, jakož i osoby třetí, na pojistném vztahu nezúčastněné. Zpravidla jím ale bude osoby pojistníka či pojištěného, jednající v úmyslu obohatit se na úkor pojišťovny. Příkladem osoby jiné, nezúčastněné na pojistném vztahu může být osoba, která úmyslně vyvolá nebo předstírá nebo udržuje stav vyvolaný pojistnou událostí. Motivován může být tím, že se pokusí poškodit pojistitele, například v rámci konkurenčního boje.53

52

ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 6-8. 53 ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 6-8.

29

5.3 Pachatel vnitřní Vnitřním pachatelem označujeme osoby, které jsou v zaměstnaneckém poměru k pojišťovně, k zajišťovně či spolupracují s pojišťovnou na základě smluvního vztahu. Pro pojišťovny je velmi těžké jejich jednání odhalit a tak věnují značné prostředky na preventivní opatření, která by jejich podvodnou činnost měla ztížit a tak omezit. V případě účasti pojišťovny na pojistném podvodu by trestní odpovědnost nesla ta fyzická osoba, která by za pojistitele v konkrétním případě jednala.54 Pro pochopení problematiky interního pojišťovacího podvodu se pokusím osvětlit některé pojmy pojišťovacího práva.

5.3.1 Pojišťovny Ve smyslu § 3 písm. f) zákona o pojistné smlouvě je pojistitelem ten, kdo se v pojistné smlouvě zavazuje poskytnout plnění za předpokladu, nastaneli nahodilá událost ve smlouvě blíže označená. Při

posuzování

podmínek

pro

udělení

povolení

k provozování

pojišťovací činnosti, je nutné odlišovat pojišťovnu se sídlem v ČR, z jiného členského státu a pojišťovnu ze třetího státu. Tuzemskou pojišťovnou může být jen právnická osoba s právní subjektivitou v České republice, se sídlem na území republiky, která získala povolení k provozování pojišťovací činnosti od České národní banky.55 Právní postavení se pak řídí především obchodním zákoníkem a zákonem o pojišťovnictví. Jako povinnou stanoví zákon o pojišťovnictví pro pojišťovny právní formu akciové společnosti či družstva.

5.3.2 Zajišťovny Zajišťovnou je právnická osoba, jejíž hlavní činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. Tedy jinak řečeno, provozování zajišťovací činnosti je svým způsobem pojištění pojišťoven. Bez toho by pojišťovny nemohli nést některá rizika 54

ŠÁMAL, P., F., SOLOTÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. Vydání. Praha : C.H.Beck, 2001. 472 s. 55 KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana . Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001. 76-77 s.

30

vyplývajících z uzavírání vysoce rizikových smluv. Zajišťovnou může být ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f) zákona o pojišťovnictví pouze právnická osoba. Právní forma je shodná s požadovanou právní formou pro pojišťovny, tedy akciová společnost a družstvo.

5.3.3 Samostatní likvidátoři pojistných událostí Podmínky provozování podnikání pro samostatné likvidátory pojistných událostí

upravuje

zákon

č.

38/2004

Sb.,

o

pojišťovacích

zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Likvidací pojistných událostí nemusí pojišťovna pověřovat pouze své zaměstnance, ale na základě smlouvy i samostatné likvidátory pojistných událostí. Samostatný likvidátor provádí šetření jménem pojišťovny a na její účet ve stejném rozsahu jako likvidátoři pojišťoven. Tedy v rozsahu, aby zjistili správně povinnost pojišťovny plnit z pojistné události. V současné době právě z důvodů narůstajících pojistných podvodů, na kterých se podílejí osoby ve smluvním či zaměstnaneckém vztahu, pojišťovny omezili uzavírání smluv s externími likvidátory a více se věnují kontrolám svých vlastních zaměstnanců.

5.3.4 Zprostředkovatelé pojištění Ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f) zákona o pojišťovnictví je zprostředkovatelskou činností uzavírání pojistných a zajišťovacích smluv a činností s tím souvisejících. Povolení k vykonávání této činnosti mají pojišťovací agenti, výhradní pojišťovací agenti, pojišťovací nebo zajišťovací makléři, vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a pojišťovací zprostředkovatelé, jejichž domovským členským státem není Česká republika. Rozdílem mezi agentem a makléřem je, že makléř podléhá registraci u ČNB a svojí zprostředkovatelskou činnost provádí na základě smlouvy se zájemcem o uzavření pojistné či zajišťovací smlouvy. Pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je právnická nebo fyzická osoba, provádějící zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s osobou, která má zájem o uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy. Pojišťovací makléř je na základě smlouvy povolán

31

jednat za osobu, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy, takže jeho činnost nelze ztotožňovat s plněním úkolů pro příslušnou pojišťovnu.56 Jako nejčastější typ účasti zprostředkovatele pojištění na pojistném podvodu lze uvést příklad zprostředkovatele, který uzavře pojištění po vzniku škodné události. Mezi další způsoby účasti zprostředkovatelů pojištění na páchání této trestné činnosti patří například antidatování pojistných smluv, antidatované rozšiřování pojistné ochrany, úmyslně nesprávné ocenění rizika, pomoc při „naaranžování“ okolností pojistné události, antidatování pojistných událostí.

5.4 Pachatel vnější 5.4.1 Pojistník Ve většině případů bude pachatelem trestného činu pojistného podvodu pojistník. Tedy osoba, která s pojistitelem sjednává pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 písm. g)., zákona o pojistné smlouvě. Osoba pojistníka nemusí být vždy totožná s osobou pojištěnou. Pojistník a pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění.57 To platí i v případě, že jde o změnu pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému. Pojistníkem může být jakákoli fyzická či právnická osoba, která je způsobilá k právním úkonům. Podstatnými údaji, které by pojistník mohl při sjednávání pojištění zamlčet, nebo údaji, které by mohl uvést nepravdivě či hrubě zkresleně jsou především ty, které by mohli mít význam pro pojistitele při uzavírání pojistné smlouvy. Pro lepší pochopení si můžeme uvést případ, kdy při pojištění rodinného příslušníka pro případ nemoci, neuvede pojistník jeho plný zdravotní stav, ač je o něm plně informován.

5.4.2 Pojištěný Nejčastějším pachatelem pojistného podvodu je pojištěný. Nemusí to být vždy osoba totožná s pojistníkem, i když v praxi tomu tak povětšinou bude. 56 57

PROUZA, Daniel. Trestní zákoník s judikaturou. Praha : C.H.Beck, 2010. 700 s. MRÁKOVÁ, Monika. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor. 2003, 2, s. 14.

32

Podle zákona o pojistné smlouvě je pojištěný osobou, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje ve smyslu § 3 písm. h) zákon číslo 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. I tato osoba podléhá povinnosti pravdivě odpovědět na písemné dotazy pojistitele při sjednávání pojištění ve smyslu zákona o pojistné smlouvě. Pojištěnému vzniká při nastalé pojistné události nárok na pojistné plnění a jemu náleží právo takové plnění u pojistitele nárokovat. Právě v případě likvidace pojistných událostí a při uplatňování práv na plnění z pojištění bude osoba pojištěná nejčastějším pachatelem trestného činu pojistného podvodu.58

5.4.3 Osoba oprávněná a obmyšlená Spíše výjimečně se lze setkat s pojistným podvodem osoby oprávněné nebo obmyšlené. Tento institut je obvyklý pro smlouvy v oblasti životního pojištění. Osobou obmyšlenou může být osoba, určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které v případě smrti pojištěného vzniká právo na pojistné plnění. Osoba oprávněná je pak oprávněna k přijetí pojistného plnění z pojistné události na základě pojistné smlouvy, sjednanou pojistníkem. Účast těchto osoby na trestném činu pojistného podvodu si můžeme představit například v souvislosti s jiným trestným činem, např. vraždou či únosem. Kdy osoba obmyšlená zavraždí či unese pojistníka, který má uzavřenu životní pojištění.

5.4.4 Další osoby podílející se na páchání trestného činu pojistného podvodu Vzhledem ke skutečnosti, že pachatelem pojistného podvodu může být kdokoliv, není účast třetích osob, tedy osob nezúčastněných na pojistném vztahu, žádnou výjimkou. Mezi tyto třetí osoby patří především lékaři, znalci, příslušníci Policie ČR, ale i opraváři a především majitelé autoservisů. Účast lékařů na pojistném podvodu spočívá především ve falšování zdravotní dokumentace 58

ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 6-8.

33

nebo v nadhodnocení rozsahu poškození. Stále častěji se objevují podvody z pojištění denních dávek po dobu léčení, uzavřenými klienty před plánovaným operačním zákrokem, který je později vydáván za akutní. Při takovém jednání je účast lékaře nezbytná. Výjimečná není bohužel ani účast příslušníků Policie ČR. Nejčastějším případem jejich účasti je pojistný podvod v souvislosti s pojištěním motorových vozidel. Jejich účast spočívá ve fiktivně vystaveném a následně zaevidovaném záznamu o dopravní nehodě či loupeži, který je následně použit ve vztahu k pojišťovně při uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy.59 Takové jednání se vyznačuje vysokým stupněm společenské nebezpečnosti. Známé jsou i případy pojistných podvodů páchaných organizovanými skupinami, které využívají „služeb“ policistů či jsou policisty sami řízeny a organizovány. U opravářů a majitelů autoservisů jsou zaznamenány jako nejčastější způsoby páchání této trestné činnosti falšování faktur a oprava škod, které nevznikly v souvislosti s pojištěnou nehodou. V součinnosti s majitelem vozidla pak inkasují nadhodnocené pojistné plnění.

5.5 K některým zvláštním způsobům v páchání pojistného podvodu 5.5.1 Pojistné podvody související se žhářstvím. V současné době se pojistné podvody v souvislosti s pojištěním pro případ požáru dostávají do popředí zájmu pojišťoven. Důvodem jsou především značné částky vyplacené na pojistném plnění a obtíže plynoucí ze zjišťování příčin požárů a při následném pátráním po pachateli. Především ne vždy se pojišťovnám, i přes nepřímé důkazy, podaří prokázat příčinnou souvislost mezi úmyslně založeným požárem a osobou pojištěnou. Důsledkem toho je povinnost pojišťovny vyplatit pojistné plnění, i přes silné podezření z účasti osoby pojištěné či jiných osob na trestném činu. Možnou obranou pojišťoven je odmítnutí vyplacení pojistného plnění pojišťovnou, s rizikem případného soudního sporu.

59

FRYŠTÁK, Marek. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha: KEY Publishing s.r.o. 2007. 166s.

34

Převažujícím motivem při zapálení pojištěného objektu je neprosperující společnost, její nekonkurenceschopnost, nebo skutečnost, že má na skladě větší zásoby neprodejných výrobků. Motivem pachatele tak je snaha zachránit svojí ekonomickou situaci. Nebezpečí tohoto podvodného jednání se stává akutním až v okamžiku, kdy se pojištěný nachází, v pro něho neřešitelné situaci. Často se jedná o osobu, nemající problémy se zákonem a považovanou za váženou. V praxi se ukazuje, že mnohem větší nebezpečí je zde u malých podnikatelů, živnostníků.60 Výjimkou ale není ani páchání této trestné činnosti osobami, jejichž pohnutkou je pouhé vylepšení majetkové situace, aniž by byli ve finanční tísni. Takový pachatel má pak v úmyslu spáchat pojistný podvod většinou již v době uzavření pojistné smlouvy. Mezi základní způsoby páchání této trestné činnosti můžeme řadit úmyslné

zvětšení

rozsahu

škody,

podvodné

žhářství

a

uvedení

nepravdivých údajů při likvidaci škod. V praxi se pak velmi často vyskytuje i kombinace těchto tří jednání.61

5.5.2 Pojistné podvody související s pojištěním motorových vozidel Podvody s pojištěním motorových vozidel jsou dlouhodobě u nás nejoblíbenějším pojistným podvodem. „Odhaduje se, že až 35% nahlášených pojistných událostí má charakter pojistného podvodu“.62 Jeho zvláštností je, že ho nevyužívají pouze pachatelé ve špatné finanční situaci, ale ve velké míře i lidé hmotně zabezpečení, kteří si chtějí pouze finančně přilepšit, při nízkém riziku odhalení. Díky velké různorodosti pachatelů dopouštějících se této trestné činnosti nelze ovšem přesně stanovit jejich obecný profil. Statistiky za nejčastějšího pachatele pojistných podvodů směřujících proti havarijnímu pojištění motorových vozidel označují osoby bez

60

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 5, s. 8. 61 PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 6, s. 10. 62 ROZHOVOR s Ing. Pavlem VÝCHODSKÝM, předsedou sekce prevence pojistného podvodu ČAP. Pojistný obzor. 2008, 1, s. 30.

35

středoškolského vzdělání, nemajetné, kteří jsou označováni za tzv. „bílé koně ve věku 20-30 let, bez intelektuálních znalostí a schopností. Ti se nechají zlákat organizátory pojistných podvodů k účasti za velmi malou finanční odměnu představující asi 1-5% ceny vozidla. V praxi jsou pak přesvědčeni, aby si sami vzali na leasing vozidlo, které poté oni sami, nebo další osoby vyvezou mimo území ČR, kde je následně prodají. Následuje nahlášení odcizení policii v zahraničí nebo v ČR s následným vyplacením pojistného plnění.63 Modus operandi je při této trestné činnosti velmi různorodý, od klasického předstíraného vyloupení auta, po uplatňování živelných škod, které se nestaly. V praxi velmi častým případem je situace, kdy majitel auta nahlásí škodu následujícím způsobem. Majitel auta se vzdálil od svého vozidla, a když se vrátil, autorádio a ostatní věci byli pryč. Většinou si jen slabě poškodí zámek, ti otrlejší si záměrně rozbijí okno, aby krádež vypadala důvěryhodně. Není ani výjimkou následný prodej věcí z auta majitelem v bazaru či jejich využití rodinními příslušníky.64 Pachatelem bývá nejčastěji pojištěný a to jak způsobem při kterém uvádí nepravdivé údaje při uzavírání pojistné smlouvy a oceňování rizika, tak i při oznámení a následné likvidaci pojistné události.65 Falšování dokumentů, úmyslně nepravdivá oznámení a ohlášení, předstírané pojistné události nebo jejich záměrné vyprovokování, vědomé přehánění požadovaných nároků, maskování data vzniku pojistné události, to vše jsou scénáře pojistného podvodu v pojištění motorových vozidel.

5.5.3 Pojistné podvody v souvislosti s pojištěním osob Podvody v souvislosti s pojištěním osob jsou u nás stále ve stínu podvodů páchaných v souvislosti s pojištěním majetku. Zvyšující se částky u úrazového a nemocenského pojištění ale způsobují, že počet pachatelů každoročně roste. Není bez zajímavosti srovnání evropského a amerického pojistného trhu, kde právě podvody v souvislosti s tímto druhem pojištěním 63

PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 64 PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 40-42. 65 ŠKORPIL, Michal. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1997, 1, s. 83.

36

stojí na vrcholu pomyslného žebříčku pojistných podvodů, a teprve za nimi jsou pojistné podvody na majetku či v souvislosti s pojištěním motorových vozidel.66 Zatím je velmi těžké odhadnou, zda za pár let i u nás dojde k tak razantnímu vzestupu podvodů u životního či úrazového pojištění jako v USA. Záležet bude především na výši částek, které tak pachatel bude moci tímto jednáním obdržet. Aby klienti na pojišťovně vylákali pojistné plnění, dopouštějí se často sebepoškozování. Výjimkou není ani fingování vlastní smrti, i když tyto případy jsou samozřejmě velice ojedinělé. Velmi častou praxí je spolupráce s dalšími osobami, nezúčastněnými na pojistném vztahu. Těmi budou především lékaři a znalci, kteří pomáhají pachatelům v protahování doby léčení či se dopouštějí trestné činnosti vystavováním zdravotních posudků ohledně úrazu, který se nikdy nestal.

66

PRŠAL, Vlastimil. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor. 2007, 8, s. 8-9

37

6. Subjektivní stránka trestného činu pojistný podvod K trestní odpovědnosti pachatele ze spáchání trestného činu pojistného podvodu je potřeba jeho úmyslného zavinění a to ve formě úmyslu přímého či alespoň nepřímého. Aby mohlo dojít k jeho odsouzení, je nutné pachateli prokázat, že si byl v době jednání vědom, že vzniklý následek způsobí, nebo že jej může způsobit a pro případ, že se tak stane, s tím byl srozuměn. Společné pro oba druhy úmyslu je, že intelektuální složka zahrnuje u pachatele představu rozhodných skutečností pro spáchání trestného činu alespoň jako možných, rozdílné pak je odstupňování složky volní. U přímého úmyslu je nutné, aby pachatel přímo chtěl způsobit ohrožení zájmu chráněným skutkovou podstatou trestného činu pojistného podvodu. U úmyslu nepřímého (eventuálního) je důležité, aby pachatel ohrožení způsobit přímo nechtěl, ale pokud se tak stalo, byl s tím plně srozuměn. Úmyslné zavinění lze dovodit i z povahy činu, ze způsobu jeho provedení, nebo ze zjištěných okolností subjektivní povahy, jako jsou pohnutky pachatele.67 Vždy je velmi důležité rozlišovat, zda pachatel jednal v úmyslu spáchat trestný čin, či zda se jen nedopustil nedbalostního jednání. „Tak jednání pachatele, který se dopustil chyby, nebo svojí nepečlivostí neúmyslně zkreslil rozsah pojistné události, nelze hodnotit jako trestný čin pojistného podvodu, byť by ostatní stránky skutkové podstaty byly naplněny. Pachatel totiž neprojevil úmysl podvést pojišťovnu“.68 Oproti skutkové podstatě pojistného podvodu ve smyslu § 210 odst. 2 tr.zák., a obecného podvodu v § 209 tr.zák., není k trestnosti pachatele u základní skutkové podstaty v § 210 odst. 1 tr.zák., vyžadováno způsobení škody, nebo získání majetkového prospěchu pro sebe anebo pro jiného. Jde o výrazný rozdíl základní skutkové podstaty trestného činu podvodu a podvodu speciálního, jakým je právě trestný čin pojistného podvodu. Proto ani úmysl pachatele u § 210 odst. 1 tr.zák., nemusí k takové škodě

67

PRŠAL, Vlastimil. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor. 2007, 8, s 9. 68 PRŠAL, Vlastimil. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor. 2007, 8, s 8-9.

38

spočívající zejména ve vylákání pojistného plnění směřovat, i když zpravidla tomu tak bude.69 Po subjektivní stránce se ke spáchání trestného činu pojistného podvodu ve smyslu § 210 odst. 2 tr.zák., vyžaduje úmyslné zavinění, které musí směřovat ke všem znakům skutkové podstaty tohoto trestného činu. Pachatel zde musí především chtít způsobit škodu nikoli nepatrnou. „Úmysl se vztahuje k tomu, že se pachatel snaží získat na pojistiteli neoprávněně prospěch. Prospěch zde není definován, a ale vzhledem k tomu, že se jedná o trestný čin pojistného podvodu, bude se jednat o prospěch majetkový, vyjádřený v penězích. A to v rámci poskytnutého pojistného plnění.70

69

ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 6-8. 70 ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25, s. 6-8.

39

7. Opatření pojišťoven v boji proti pojistnému podvodu 7.1 Preventivní opatření pojišťoven v boji proti pojistnému podvodu Náklady na preventivní opatření jsou značné a jejich návratnost je zdlouhavá a obtížně prokazatelná, proto i přístup pojišťoven k nim byl zpočátku spíše vlažný. Pojistitelé braly pojistný podvod s pocitem jeho nevyhnutelnosti a byl přijímán s určitou dávkou rezignace. S nárůstem objemu finančních prostředků, o které pojišťovny každoročně přicházely, podnítil zvyšující se zájem o preventivní opatření. Preventivní opatření si pro lepší přehlednost rozčleníme na opatření vnitřní a vnější. Ač pojišťovny začali věnovat opatřením na úrovni trhu v poslední době stále více pozornosti a prostředků, zůstávají opatření zaměřená směrem dovnitř pojišťovny, tou hlavní částí preventivní činnosti, na kterou je zaměřena jejich pozornost. Těmi nejvyužívanějšími a nejrozšířenějšími vnitřními opatřeními jsou: -

používání kontrolních opatření při uzavírání pojistných smluv a při likvidaci pojistných událostí,

-

školení zaměstnanců pojišťoven zaměřených na odhalování pojistných podvodů,

-

využívání specializovaných vyšetřovatelů uvnitř pojišťoven,

-

zavádění specializovaných informačních technologiích pro detekci pojistného podvodu,

-

případné zavedení nové koncepce pojistných produktů.

Mezi opatření na úrovni trhu patří zejména: -

výměna informací a zkušeností mezi pojišťovnami,

-

osvěta veřejnosti,

-

činnost sekce České kanceláře pojistitelů pro boj s pojistným podvodem,

-

mezinárodní spolupráce a činnost CEA,

-

spolupráce pojišťoven s policejními orgány.71

71

ŠKORPIL, Michal. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1997, 1, s. 80.

40

Nyní se pokusím některá preventivní opatření, jak na úrovni pojišťoven, tak na úrovni trhu, osvětlit.

7.1.1 Preventivní opatření na úrovni pojišťoven Mezi základní opatření dnes téměř všude využívané se řadí posilování pracovních vztahů a cílené vytváření pocitu loajality zaměstnance ve vztahu k pojišťovně. Je patrné, že všechny formy pozitivní motivace značně omezují ochotu zaměstnanců ke korupčnímu jednání.72 Tak například pracovníci oddělení vnitřního auditu jsou finančně zainteresováni na počtu jimi vypátraných a prošetřených pojistných podvodů. Zkušenosti ze zahraničí nám ukazují, že pojišťovny které vytvářejí pro své zaměstnance kvalitní podmínky, nejenom platové, jsou mnohem méně náchylné na pojistné podvody spáchané jejich zaměstnanci, než ty, které se svým zaměstnancům nedostatečně věnují. Pojišťovny se také intenzivně zajímají o soustavné vzdělávání svých zaměstnanců. Pořádají semináře, vydávají příručky a dalšími různými způsoby se snaží vyškolit své zaměstnance tak, aby byli schopni rozpoznat podvodné jednání v praxi a účinně mu předcházet či jej odhalovat. Další faktor mající schopnost významně preventivně působit proti pojistnému podvodu je systém přesně a transparentně delegovaných pravomocí, doplněný účinnou kontrolou. Praxe ukazuje, že pojistnému podvodu se daří tam, kde nejsou dodržovány směrnice a pracovní postupy a kde kontrola nefunguje vůbec nebo jen pouze formálně.73 Pojišťovny mají několik nástrojů v prevenci proti pojistnému podvodu a ty se pokusím nastínit v následujících kapitolách.

7.1.1.1 Kontrolní opatření při uzavírání pojistných smluv a při likvidaci pojistných událostí Uzavírání pojistných smluv a likvidace pojistných událostí jsou činnosti, při kterých nejčastěji dochází k podvodnému jednání. Kvalitní smlouvy a smluvní podmínky, upozornění na možné porušení zákona na formuláři 72

RŮŽEK, Jiří. Jak předcházet pojistným podvodům v pojišťovnictví?. Pojistný obzor. 2005, 9, s. 12-13 73 RŮŽEK, Jiří. Jak předcházet pojistným podvodům v pojišťovnictví?. Pojistný obzor. 2005, 9, s. 12-13.

41

nahlášení škody a pečlivá práce s předloženými doklady je jedním ze způsobů jak zmenšit riziko pojistného podvodu.74 Pojišťovny tak intenzivně zavádějí nová opatření, která by měla pachatelům pojistného podvodu zužit prostor pro podvodné jednání. Věnují čas a prostředky ke kontrolám a školením zaměstnanců pojišťoven, aby byli sami schopni rozpoznat jednání mající znaky pojistného podvodu. Jen zkušený pojišťovací agent a likvidátor může postřehnout indikátory vypovídající o pokusu spáchat trestný čin. Velkou míru odpovědnosti při uzavírání pojistných smluv nese obchodní vedení společnosti, které by mělo zamezit přílivu vysoce rizikových klientů. Podrobují zkoumání především pověst, bonitu a portfolio klienta a sledují tak indicie napovídající, zda je klient v situaci, která výrazně zvyšuje riziko případného možného budoucího podvodného jednání. V oblasti likvidace pojistných událostí, je nově zaváděným opatřením odstup likvidátora od klientů pojišťovny. Vyřizování pojistné události probíhá tak, že technici v jednotlivých regionech sepíší pouze protokol a pořídí fotodokumentaci škodné události. Doklady jsou následně předány likvidátorovi na ústředí, který tak získá od klienta dostatečný odstup a může nezávisle rozhodnout o vyplacení či nevyplacení pojistného plnění. Podle odhadů ČAP tímto opatřením klesá počet pojistných podvodů až o sedm procent.75

7.1.1.2 Využívání specializovaných vyšetřovatelů pojišťovnami Již několik let je běžnou praxí pojišťoven zaměstnávání speciálních vyšetřovatelů, na problematiku spojenou s pojistnými podvody. Povětšinou se jedná o bývalé příslušníky policie, kteří disponují bohatými zkušenostmi s vyšetřováním majetkové trestné činnosti. Hlavním důvodem pro jejich zaměstnávání je především jejich schopnost provádět vlastní vyšetřování, aniž by byl porušen zákon či bylo nepřiměřeně zasahováno do vyšetřování orgánů činných v trestním řízení.76 74

KOTRBATÁ, Jiřina. Pojistný podvod- významný prvek provozního rizika pojišťoven. Pojistný obzor. 2006,11. S. 6. 75 PRŠAL, Vlastimil. Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? . Pojistný obzor. 2007, 12, s. 15-16 76 Rozhovor s HANS-JAKOB ANONSENEM z Norska. Pojistný obzor. 2010, 2, s. 28.

42

Tito detektivové se zaměřují především na opakované a organizované podvody, ve kterých jde o vysoké finanční částky. K tomu aby zjistili, jestli je pojistná událost podezřelá, jim slouží moderní informační technologie na detekování možných pojistných podvodů. Důkazy získané během šetření pojistné události jsou předávány orgánům činným v trestním řízení a jsou také pojišťovnami využívány jako poznatky z praxe pro udílení metodických pokynů ostatním zaměstnancům. V současné době se jejich počet pohybuje okolo 15 vyšetřovatelů na jednu pojišťovnu. Především pak díky zavedení nových informačních technologiích se stala jejich práce vysoce efektivní a finanční prostředky, které jejich činnost ušetří pojišťovnám, se ročně pohybují řádově v desítkách milionů korun.

7.1.1.3 Specializované informační technologie pro detekci pojistného podvodu Informační technologie mají významný vliv na úspěšnost pojišťoven v boji proti pachatelům pojistného podvodu. Přičemž jejich význam oceňují především likvidátoři a vyšetřovatelé pojišťoven a označují je za neocenitelné pomocníky. V rámci zvýšení efektivity jejich práce je pojišťovny vybavují moderními technologiemi a nástroji, které jim významně pomáhají zvýšit efektivitu jejich činnosti, ať již jde o systémy „automatické detekce nebo systémy analýzy dat“77. Systémy detekce pojistných podvodů dokáží sami rozpoznat na základě indikátorů, jestli je pojistná událost podezřelá a měla by se vyšetřovat. V praxi je pojistná událost po nahlášení vložena do informačního systému, jenž pak sám vyhodnotí, zda pojistná událost vykazuje indicie možného pojistného podvodu. Tyto programy jsou přísně tajné a přístup k nim je omezen. Důvěrná znalost indikátorů, by mohla být návodem ke spáchání „dokonalého“ pojistného podvodu. Odhadovaný počet sledovaných indikátorů se pohybuje ve stovkách.

77

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 7, s. 8.

43

7.1.2 Preventivní opatření na úrovni trhu Pojišťovny věnují vnější prevenci nemalé částky a postupem doby se z ní stala jedna z nejdůležitějších součástí souboru opatření věnovaná boji proti pojistnému podvodu. Vnější prevenci si můžeme rozčlenit na osvětu veřejnosti, spolupráci mezi pojišťovnami, mezinárodní spolupráci, činnost České kanceláře pojistitelů (ČAP) a spolupráci pojišťoven s Policií ČR.

7.1.2.1 Výměna informací mezi pojišťovnami Z § 39 odst. 13 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, vyplývá možnost pojišťoven vzájemně si poskytovat údaje týkající se pojištění fyzických a právnických osob za přepokladu, že se dopustí jednání spočívající v uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění. Dále při šetření povinnosti pojišťovny plnit a při zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného. Zavedení tohoto institutu do zákona o pojišťovnictví považuji za krok správným směrem, ale je potřeba výměnu informací podpořit společným registrem pojistných událostí. Zatímco v mnoha částech světa takový registr pojistných událostí již existuje, u nás je jeho zavedení stále v nedohlednu. Zprovoznění databáze, která by pomohla pojišťovnám včas indikovat podezřelé pojistné události, je dle mého názoru, dalším nezbytným krokem k potírání pojistných podvodů. V současné době je ale vztah pojišťoven k vytvoření takové databáze spíše vlažný a lze tak jen obtížně odhadovat datum jeho uvedení do provozu. Důvodem je obava ze ztráty konkurenční výhody, které jim informace o zákaznících přináší.78 Jednou z výjimek ve vzájemné výměně informací bylo v roce 2007 spuštění databáze škod u povinného ručení Českou kanceláří pojistitelů. Jejím hlavním cílem bylo zpřístupnění informací mezi pojišťovnami o předcházejícím škodním průběhu pojištění klienta.79

78 79

Rozhovor s Paul Robinson. Pojistné rozpravy. 2009, 4, s. 38-39. Česká kancelář pojistitelů spustila provoz databáze škod povinného ručení- Eva Trojanová- Poj. Obzor- 11/2007. S.3.

44

Důvody spuštění této databáze spatřuji především v eskalaci pojistných podvodů v souvislosti s povinným ručením a ve snaze pojišťoven zabránit majitelům motorových vozidel v častých změnách pojišťoven, čímž docházelo ke zneužívání systému bonusů a malusů. V současné době se pracuje na systému automatického porovnávání likvidačních dat podle předem stanovených parametrů. Takový systém pojišťovnu informuje o potencionálním podvodu pouze v případě, že data z jeho pojistné události po porovnání s pojistnou událostí z jiné pojišťovny vykazují znaky možného podvodného jednání.

7.1.2.2 Osvěta veřejnosti Osvěta veřejnosti neboli snaha pojišťoven a ČAP o to, aby si veřejnost uvědomila vysokou společenskou nebezpečnost pojistných podvodů, je dle mého názoru jednou z největších mezer v boji pojišťoven pachateli pojistných podvodů. Cílem informačních kampaní by mělo především být, aby se do povědomí veřejnosti dostaly informace zdůrazňující, že: - pojistný podvod je trestným činem, jehož trestní sazba je stanovena až na deset let odnětí svobody, - pojišťovny pojistné podvody netolerují a razantně postupují proti jejím pachatelům, - pojistné podvody výrazně zvyšují cenu pojištění. Z průzkumů veřejného mínění, jenž provedla Britská asociace pojistitelů v roce 2007 vyplývá závěr, že téměř polovina obyvatel by nemohla vyloučit spáchání podvodné pojistné události. Dle stejného průzkumu až 7% z respondentů doznalo, že v minulosti spáchalo pojistný podvod. Z průzkumu dále vyplývá, že navýšení pojistné události je lidmi chápáno na stejné úrovni jako na nákup kradeného zboží.80 Pro boj s pojistným podvodem tak zůstává největším problémem nízká míra společenské nebezpečnosti trestného činu pojistného podvodu z pohledu občanů. Pokud bude pojistný podvod širokou veřejností akceptován a jeho společenskou nebezpečnost budou stavět na úroveň nákupu kradeného zboží, nelze

80

Průzkum Asociace britských pojišťoven : Fakta o pojistných podvodech. Pojistný obzor. 2004, 12, s. 10-11.

45

v blízké budoucnosti očekávat, že by počet pojistných podvodů začal výrazněji klesat.81 Z toho důvodu je velmi důležité zveřejňování a prezentování odhalených pojistných podvodů a zdůrazňování, že jejich odhalení není pouhou výjimkou.

7.1.2.3 Činnost CEA v rámci mezinárodní spolupráce v boji s pojistným podvodem Účinně čelit viditelnému nárůstu mezinárodního podvodu v oblasti pojišťovnictví v rámci jednotného trhu EU lze jedině užší a efektivnější spoluprácí pojišťoven v rámci Comité Européen des Assurances (CEA) se sídlem v Paříži a v koordinaci s policejními orgány zúčastněných států.82 CEA je evropskou organizací sdružující pojišťovny a zajišťovny. V současné době má 33 členů, jedním z nichž je i ČAP. Svůj počátek má celoevropský boj proti pojistnému podvodu v devadesátých letech, kdy se frekvence pojistných podvodů z řady příčin výrazně zvýšila a CEA v reakci na danou situaci vydala publikaci „Le Guide de l´anti fraude á l´assurance en Europe“, tedy příručku k boji proti pojistnému podvodu, která je určitým návodem pro pracovníky pojišťoven, jak rozpoznat podvodné jednání a pro pojišťovny samotné nástrojem k boji proti pojistnému podvodu.83 Příručka je použitelná ve všech členských státech, z důvodu její univerzálnosti. Podvodníci v různých zemích vykazují tendenci používat velice podobné postupy. Tak lze i přes specifika každého pojistného trhu použít obdobné metodické postupy a řešení. CEA v rámci boje proti pojistnému podvodu především zintenzivňuje výměny informací a zkušeností v oblasti řešení problematiky pojistných podvodů přijatých v jednotlivých zemích. Zavedla a stále zdokonaluje sítě koordinující činnost organizací pro boj s pojistným podvodem, jako přehled adres, společné kartotéky a rejstříky a mezinárodní přístup do nich.

81

Průzkum Asociace britských pojišťoven : Fakta o pojistných podvodech. Pojistný obzor. 2004, 12, s. 10-11. 82 CEA insurers of Europe [online]. 2010 [cit. 2010-10-30]. About the CEA. Dostupné z www: . 83 ŠKORPIL, Michal. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1997, 1, s. 77.

46

Pro pojišťovny je neocenitelná i její role při zastupování u Interpolu.84 V současné době se zaměřuje především na boj proti profesionálně organizovaným skupinám páchajícím přes hraniční pojistné podvody. Tato forma kriminality, dotýkající se zejména pojištění motorových vozidel, zasahuje více zemí, jelikož dovede efektivně využívat otevření hranic uvnitř Evropské unie, nestejnorodosti národních právních řádů a absenci dostatečné spolupráce mezi jednotlivými institucemi v členských státech EU. Je však více než jasné, že i přes vzrůstající mezinárodní spolupráci bude boj proti pojistnému podvodu iniciován a veden především na národní úrovni, s tím že CEA bude tyto aktivity především koordinovat a všestranně podporovat.

7.1.2.4 Činnost ČAP Česká asociace pojišťoven (dále jen ČAP), byla založena v roce 1993, jako

nástupnická

organizace

Československé

asociace

pojišťoven.

V současné době sdružuje až 30 členů.85 V rámci ČAP se pojistným podvodem přímo zabývá sekce pojistného podvodu, jež velkou část své činnosti zaměřuje právě na metody prevence a způsoby vyšetřování pojistného podvodu ve všech oblastech pojištění. Jejím výrazným počinem bylo v roce 1995 vydání metodické příručky pro prevenci, vyšetřování a indikaci pojistných podvodů. Pro pojišťovny jsou nejpodstatnější v ní rozpracované indikátory, které pracovníky likvidační služby a vnitřního auditu upozorňují na pojistné podvody. I přes to zůstává její nejdůležitější činností, v souvislosti s bojem proti pojistnému podvodu, spolupráce s orgány státní správy. Sama připomínkuje návrhy právních předpisů týkajících se pojišťovnictví a s pomocí účasti expertů asociace, se v pracovních skupinách přímo podílí na legislativním procesu, tak aby došlo k zajištění promítnutí zkušeností z praxe přímo do znění zákonů. Jako příklad lze uvést její účast na přípravě zákona č. 253/1997 Sb., jenž novelizoval trestní zákon, který doplnil trestný čin obecného podvodu o další dvě skutkové podstaty podvodu pojistného a úvěrového. 84 85

TROJANOVÁ, Eva. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor. 2006, 11, s. 3-5. ČAP [online]. 2010 [cit. 2010-10-30]. O nás. Dostupné z WWW: .

47

Ne méně významnou je její účast na jednáních s národními asociacemi pojišťoven evropských zemích a aktivní účast v orgánech CEA.86 Spolu s ostatními národními asociacemi pořádá setkání odborníků, kde dochází k výměnám zkušeností ohledně boje proti pojistnému podvodu. Například v roce 2009 se ČAP stala jedním z partnerů projektu Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování policejního prezidia České republiky, s názvem „Odhalování, prověřování a vyšetřování pojistných podvodů“, jehož cílem je výměna informací a know-how mezi relevantními subjekty v ČR a Norsku.87 Pojistný trh v evropských státech trpí obdobnými problémy a i způsoby páchání vykazují stejné znaky. Proto jsou zkušenosti přicházející zvenčí, pro náš stále se rozvíjející pojistný trh, velmi podnětné.88 Významné jsou i další formy spolupráce ČAP s Policií ČR, v rámci které: - se přímo podílí na zvyšování odbornosti pracovníků, zejména policejních vyšetřovatelů a kriminalistů vyšetřujících pojistné podvody, - dochází k výměně informací mezi pojišťovnami, ČAP a orgány činnými v trestním řízení, - zavádí se jednotný informační systém mezi ČAP a Policií ČR.89

7.1.2.5 Spolupráce pojišťoven s orgány Policie ČR Při uplatňování preventivních opatřeních v boji s pojistným podvodem se zintenzivňuje spolupráce mezi pojišťovnami a orgány policie ČR. Pro policii je velmi důležitý osobní kontakt s pracovníky zastupující pojišťovny. Probíhají proto i společná metodická setkání v jejichž rámci si jsou vzájemně vyměňovány poznatky a zkušenosti. Důsledkem vzájemné spolupráce bylo podepsání smlouvy o vzájemné spolupráci mezi Policejním prezídiem a ČAP v roce 2005. 86

KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana . Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001. 16-17 s. 87 Tisková zpráva : ČAP partnerem Norska v projektu na výměnu zkušeností v oblasti boje s pojistným podvodem. Pojistný obzor. 2009, 4, s. 37. 88 ČAP partnerem Norska v projektu výměny zkušeností v oblasti boje s pojistným podvodem. Pojistný obzor. 2009, 4, s. 37. 89 Textová zpráva ČAP 2007. Pojistný obzor. 2007, 7, s. 3.

48

Pojišťovny, které šetřením podezřelých pojistných událostí pověřují své zvláštní útvary složené z bývalých příslušníků Policie, se stávají významnými partnery orgánů činných v trestním řízení, v boji s touto trestnou činností.90 A to především vzhledem ke skutečnosti, že jejich vyšetřovatelé jsou schopni věc náležitě prošetřit a následně zpracovat pro policii na takové úrovni, že po zopakování zjištěných skutečností nástroji, které umožňuje trestní řád, by bylo ve většině případů možné zahájit trestní stíhání.91 Praxe ale ve skutečnosti není tak růžová. Samotní pracovníci pojišťoven se na muže zákona obracejí jen ve skutečně závažných případech. Spíše se pojišťovny, po shromáždění důkazů, snaží s klientem dohodnout, aby odstoupil od žádosti na vyplacení pojistného plnění, s následnou výpovědí ostatních pojistných smluv. Teprve pokud klient i nadále trvá na zaplacení pojistného plnění obracejí se pojišťovny na orgány činné v trestním řízení. Stále zde panuje frustrace pojišťoven z postoje orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování pojistných podvodů. Valná část oznámení není důkladně policií prošetřena a až příliš často se věc odkládá ve smyslu § 158 trestního řádu. Ze statistických přehledů lze vysledovat, že například v roce 2005 bylo pojišťovnami zjištěno 3331 možných pojistných podvodů a z toho odhadem 60% bylo předáno k šetření Policii ČR. Trestní stíhání bylo zahájeno ale pouze ve 489 případech. V následujícím roce tomu bylo podobně, ze 4773 případů jich bylo 479 předmětem trestního stíhání. Neméně zajímavou informací je počet obžalovaných osob. V roce 2005 jich bylo obžalováno 705, v roce 2006 to bylo 584. V roce 2009 bylo zjištěno 4478 případů, z toho 420 jich bylo vyšetřováno Policií ČR a pro 154 z nich byla podána obžaloba. Z pohledu počtu věcí oznámených a věcí skutečně šetřených, se jeví práce policie spíše jako nedostatečná.92

90

PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 47s. 91 PRŠAL, Vlastimil. Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? Pojistný obzor. 2007, 12, s. 15-16. 92 POLICIE ČR [online]. 2010 [cit. 2010-10-30]. Statistické přehledy kriminality. Dostupné z www: .

49

7.2 Postupy pojišťoven při odhalování pachatelů pojistného podvodu I přes veškeré úsilí pojišťoven v oblasti prevence budou vždy existovat lidé, kteří se budou chtít na jejich úkor obohatit. A proto se pojišťovny nemohou spoléhat jen na činnost policejních orgánů a sami se snaží potírat pojistný podvod svým aktivním postupem při jeho odhalování. Tuto činnosti obstarává v pojišťovnách speciální oddělení vnitřního auditu, které, jak jsme si již blíže vysvětlili v kapitole 7.1.1.2., zaměstnává a i najímá na své vyšetřování pojistných podvodů bývalé pracovníky kriminální policie. Odhalování pojistných podvodů je velmi náročný proces, ve kterém významnou roli hrají informační programy, jež sledují stovky indikátorů a pomocí nich indikují podezřelé pojistné události. Vzhledem k obrovskému počtu nahlášených škod, nastal „boom“ v prověřování pojistných událostí právě zavedením nových technických řešení. Vyšetřovatelé tak jsou o podezřelém chování pachatelů informování včas a mohou začít své vlastní vyšetřování, které si zde popíšeme.

7.2.1 Indikátory pojistných podvodů Indikátory pojistných podvodů, tedy skutečností ověřených praxí, využívají nejen pracovníci pojišťoven při odhalování pojistných podvodů, ale i kriminální policie. „Jde tedy o faktory signalizující možnou podvodnou pojistnou událost a naznačují, jestli jde o izolovaný podvod, nebo o součást celého řetězce pojistných podvodů“93. K identifikování pojistného podvodu může dojít v kterékoli fázi pojistné události. Indikátorů detekujících podezřelou škodu existuje celá řada. Pojistná událost, která byla počítačovým programem označena za podezřelou se stane předmětem interního vyšetřování pracovníků oddělení vnitřního auditu. Pro správné rozpoznání a vyhodnocení identifikátorů zaměstnanci pojišťoven vydala ČAP příručku mapující indikátory a pomáhající rozpoznat podezřelou pojistnou událost.. Indikátory si můžeme rozdělit podle vztahu k pojistné smlouvě a pojištěnému nebo pojistníkovi a podle vzniku a průběhu pojištění. A to na 93

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 7, s. 8 s.

50

indikátory vztahující se k osobě pojistníka nebo pojištěného a indikátory dokumentace škodné události.94 Dále se indikátory rozlišují podle druhu pojištění, například na indikátory vztahující se k pojištění domácnosti a budov, k pojištění podnikatelů či k podvodu v souvislosti s pojištěním motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že indikátorů jsou tisíce, zde uvedu pro názornost, jen ty základní. Například: -

nemovitost je na prodej,

-

viditelně pozměněné dokumenty

-

během krátkého období se stane několik škod

-

záhadné selhání bezpečnostního zařízení.

-

omezení provozu společnosti,

-

značné dluhy.

-

nedávný nárůst pojistných částek,

-

časté změny pojistitele,

-

existence dalšího pojištění,

-

vozidlo má spornou dokumentaci o jeho původu,

-

vozidlo bylo v době škody na prodej,

-

způsob vniknutí do vozidla se neshoduje nahlášeným dějem.95

7.2.2 Prošetření podezřelé pojistné události Vyšetřovatelé pojišťoven sice nemají oprávnění policie a nemohou tak vést vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, přesto se ale intenzivně věnují prošetřování sporných případů a obstarávání důkazů o spáchaném pojistném podvodu. Jimi získané důkazy jsou pak součástí trestního oznámení. Postup

vyšetřovatelů

vyžaduje

vysokou

míru

obratnosti,

aby

prošetřovaný klient nenabyl pocitu, že je na něj nazíráno jako na podvodníka. V praxi je klientovi většinou oznámeno, že jeho pojistná událost se prošetřuje, ale že se jedná o standardní postup při likvidaci pojistné události. Důležitým důsledkem vyšetřování podezřelé pojistné 94

PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 40-42. 95 PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 47-51.

51

události je interní pokyn likvidátorovi, že až do skončení šetření nesmí dojít k vyplacení pojistného plnění.

7.2.2.1 Postupy při zjišťování příčin vzniku podezřelé pojistné události K tomu aby vyšetřovatelé mohli posoudit příčinu pojistné události a příčiny které k ní vedly, je nezbytné shromáždění všech informací, poznatků, dokladů, podkladů, materiálů, zpráv a důkazů, které k ní mají bezprostřední vztah. Ty jsou v případě zjištění podvodného jednání použity jako důkazní materiály a jsou podkladem pro rozhodnutí pojišťovny o nevyplacení pojistného plnění a o případném podání trestního oznámení. Zvláštností tohoto trestného činu je, že listinné důkazní materiály jsou ve většině případů v držení pojistitele, a tak nedochází k jejich náhodným ztrátám či poškozením. Ne vždy však listinné důkazy postačují k prokázání podvodného jednání a tak vyšetřovatelé obstarávají další důkazy.Můžeme za ně označit například: -

Ohledání místa činu

-

Informace od svědků

-

Opatření si znaleckého posudku96

7.2.2.2 Postup pojišťoven v případě prokázání či neprokázání podvodného jednání. V při prošetřování podezřelé pojistné události jsou tři možnosti jeho uzavření. V případě neprokázání pojistného podvodu dojde k vyplacení pojistného plnění. Pokud se prokáže podvodné jednání, je pojišťovnou odmítnuto vyplacení pojistného plnění s okamžitou výpovědí všech uzavřených pojistných smluv a v některých případech k podání trestního oznámení. K výpovědi pojistných smluv dochází ale s ohledem na individuální osobu klienta a obchodní zájmy pojišťovny. Poslední možností je, že se podvodné jednání nepodaří prokázat. I zde pojišťovny stále častěji přistupují k odmítnutí poskytnou pojistné plnění. V některých případech pojistník či pojištěný sám dobrovolně upustí od vymáhání pojistného 96

PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 41.

52

plnění, a pokud i přes to podá občanskoprávní žalobu, může pojišťovna sama v řízení předkládat důkazy nasvědčující, že ze strany pojištěného či pojistníka šlo o podvod.97 Zvláštností je případ prokázání trestné činnosti osobě mající zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného. Proti internímu fraudu bojují pojišťovny obdobně jako proti klientskému fraudu. „Například využívají systém vyhledávání podezřelých pojistných událostí za použití rizikových kritérií s modifikací s ohledem na aspekt účasti této osoby na podvodu“98. V případě prokázání podvodného jednání vlastního či externího zástupce, postupují pojišťovny obdobným způsobem jako u klientského podvodu. Pokud se nepoctivé jednání prokáže, je s ním rozvázaná pracovní smlouva či smlouva o obchodním zastoupení a věc je předána orgánům činným v trestním řízení.

97

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 7, s. 8. 98 ROZHOVOR s Ing. Pavlem VÝCHODSKÝM, předsedou sekce prevence pojistného podvodu ČAP. Pojistný obzor. 2008, 1, s. 30.

53

8. Některé odlišnosti v obecných vyšetřovacích postupech při vyšetřování pojistného podvodu orgány policie Při vyšetřování trestného činu pojistného podvodu vycházejí policisté jak z obecných postupů, tak z postupů zvláštních, stanovených pro tento typ trestné

činnosti.99

Tyto

zvláštní

postupy,

jejichž

znalost

slouží

vyšetřovatelům k větší efektivitě při vyšetřování, se zde pokusím podrobněji popsat, přičemž vzhledem k obsáhlosti problematiky jsem se zaměřil na podněty k vyšetřování a počáteční vyšetřovací úkony. Motivací mi bylo především poukázat na specifičnost této trestné činnosti, jejíž vyšetřování vykazuje zásadní rozdíly od způsobu vyšetřování jiné majetkové trestné činnosti. Například specifikem oproti trestnému činu podvodu ve smyslu § 209 tr.zák., je znalost osoby podezřelé ze spáchání pojistného podvodu. Je známo jak místo jejího pobytu, tak i další informace o této osobě, jakými jsou věk, rodinný stav, dosažené vzdělání či předchozí trestná činnost. Dalším specifikem je, že vzhledem k tomu, že poškozeným je zde vždy pojistitel, nemusí se policie zabývat zjišťováním bližších podrobností vztahu mezi pojistitelem a pachatelem.

8.1 Podněty k vyšetřování Jelikož pojistné podvody jsou vždy páchány za účelem způsobení majetkové újmy pojistitelům, přichází až 90% podnětů o této trestné činnosti právě od nich. Zbylých 10% je rozloženo mezi operativně pátrací činnost kriminální policie při vyšetřování jiných trestných činů, zejména organizované trestné činnosti, a z podnětů přicházejících od veřejnosti. K podnětům od občanů však dochází při tomto typu trestné činnosti spíše zřídka, bývají málo konkrétní a většinou jsou jim informace o možném pojistném podvodu známy pouze z doslechu, takže je třeba složitě prověřovat jejich věrohodnost.100

99

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 5, s. 8. 100 MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. Přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2004, 330s.

54

Zástupci pojišťoven podávají podněty k vyšetřování pojistných podvodů v případě zjištění, že pojistná událost se buď vůbec nestala, nebo se stala odlišným způsobem od nahlášeného skutkového děje. Pracovníci pojišťoven poté předávají komplexně zpracovaný proces likvidace pojistné události a veškeré další dokumenty v souvislosti s vyšetřovaným trestným činem101. Nutno ale znovu zopakovat, že ne vždy se pojišťovny obracejí na policejní orgány v případě podezření z pojistného podvodu. Celkově tak dochází k tomu, že jen málo z případů se vůbec stane předmětem vyšetřování orgány činnými v trestním řízení.

8.2 Zvláštnosti počátečních úkonů Stanovit okruh počátečních vyšetřovacích a operativně-pátracích úkonů probíhá obdobným způsobem jako při vyšetřování trestného činu podvodu. Záleží na druhu a kvalitě počáteční vyšetřovací situace, zejména na rozsahu šetření pojistitele. Proto je velmi obtížné stanovit nějaký typický okruh počátečních vyšetřovacích úkonů u této trestné činnosti. V praxi se pak použije metodika vyšetřování pro trestný čin podvodu s přihlédnutím k určitým specifikám pojistných podvodů. 102

8.2.1 Výslech zástupce poškozeného pojistitele Při výslechu zástupce pojistitele a případně dalších zaměstnanců podílejících se na sjednávání pojistné smlouvy a na likvidaci pojistné události hledí vyšetřovatelé na podrobnější vysvětlení skutečností, které byli uvedeny do protokolu při oznámení podezření z pojistného podvodu. Zejména se snaží objasnit předmět uzavřené pojistné smlouvy, zjistit osoby pojistníka, pojištěného, oprávněného a osobu obmyšlenou z pojistné smlouvy. Snaží se znovu, podle bezprostředního dojmu, zrekonstruovat průběh vyšetřování vedeného pracovníky pojišťovny.103

101

PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 11, s. 51. 102 PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 51. 103 PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10, s. 51.

55

8.2.2 Výslechy svědků K výslechům svědků dochází spíše výjimečně. V některých situacích postačí vyšetřovatelům k prokázání trestné činnosti pouze písemné důkazy ve spojitosti se znaleckými posudky a výslechem obviněného a není tak nutné k výslechu přistupovat. Pokud ale dojdou vyšetřovatelé k názoru na nezbytnost výslechu, postupují tak, že nejdříve vytipují okruh osob, od kterých budou vyžadovány potřebné informace o pojistné události či co jí předcházelo. V návaznosti na prošetřovanou událost a osobu svědka stanoví okruh otázek, na které se budou dotazovat a stanoví datum a místo výslechu. Nakonec dochází k vyhodnocení učiněných výpovědí a jejich porovnání především s výpovědí vyšetřované osoby.104

8.2.3 Ohledání písemných důkazů Zvláštností tohoto trestného činu je skutečnost, že téměř všechny potřebné písemné důkazy jsou v držení pojistitele, který je dobrovolně předává vyšetřovatelům. Vyšetřovatelé se zaměřují na zjištění zda nejde o listiny padělané či jinak pozměněné a zda byli vyhotovené osobou na nich označenou. Často se také zkoumají podpisové vzory.

8.2.4 Výslech podezřelé osoby Pravdivá výpověď obviněného je pro úspěch vyšetřování podstatná, protože nikdo jiný nezná lépe celou skutečnost spáchaného pojistného podvodu. Při výslechu obviněného je potřeba postupovat v návaznosti na předchozí výslechy svědků a zástupců pojišťoven a získaných listinných důkazech. Obviněný často ochotně doznává skutkový děj pojistného podvodu, avšak popírá úmysl takový trestný čin spáchat. Proto je nutné si výslech předem pečlivě připravit, aby vyšetřovatel spolehlivě zjistil nejen skutkový děj, ale i okolnosti podmiňující trestní odpovědnost pachatele.105

104

MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. Přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2004, 330s. 105 MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. Přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2004, 488s.

56

8.2.5 Některé další odlišnosti K domovní či osobní prohlídce dochází při vyšetřování pojistných podvodů zřídka. Pokud již dojde k jejímu nařízení, kriminalisté dbají především o řádné zajištění všech důležitých písemností svědčících o přípravě podvodného jednání. Zejména se jedná o písemnosti padělané nebo pozměněné a o doklady použité při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatňování nároku na pojistné plnění. Mezi další můžeme řadit prostředky k padělání nebo pozměňování písemností a dokladů a vylákané peníze.

57

9. Závěr Cílem mé diplomové práce bylo podrobně zpracovat problém trestného činu pojistný podvod. Nemohu se však vyhnout úvahám o možném budoucím vývoji, kterými bych rád svojí práci zakončil. Můžeme si položit otázku, zdali jsme na pomyslném vrcholu v počtu spáchaných pojistných podvodů a objemu neoprávněně vyplacených pojistných částek, nebo nás čeká budoucnost, ve které míra této trestné činnosti bude stále růst a ohrozí až

samotné fungování pojišťovací a

zajišťovací činnosti uvnitř naší ekonomiky? Ač při pohledu do statistik Policie ČR, které jsem zmiňoval v kapitole 7.1.2.5, si jsem vědom, že budoucnost nevypadá příliš „růžově“, nebál bych se mírného optimismu, neboť právě naše a zahraniční těžce nabyté zkušenosti, by nám měli pomoci vyvarovat se dřívějších chyb. Hlavní rezervy a blížící se problémy v boji s pojistným podvodem se dají vysledovat již nyní. V kapitole č. 7., opatření pojišťoven na úrovni trhu, jsem se zmiňoval o „dluhu“ pojišťoven v osvětě veřejnosti. Právě obyčejní lidé, tedy osoby bez vazeb na pojistitele, jsou z velké části sami zodpovědní za vzrůstající tendenci ve vývoji této trestné činnosti. Průzkumy veřejného mínění napovídají, že až polovina dotázaných lidí nevylučuje spáchání podvodné pojistné události. Z toho lze vyvodit závěr, že i přes nejdokonalejší systémy odhalování pojistných podvodů se vždy najdou lidé, kteří si chtějí finančně přilepšit tímto způsobem. Navíc veřejnost neodsuzuje chování takových pachatelů, tak jak by zasluhovala. Všeobecná apatie, nezájem a nedostatečné pochopení závažnosti problému způsobilo, že se v dnešní době pojistný problém bere spíše jako ne tak úplně čestný způsob, jak si vylepšit finanční situaci. Osvěta veřejnosti by se především měla zaměřit na vysvětlení celé problematiky pojistného podvodu. Neomezovat se pouze na zdůrazňování jeho trestní postižitelnosti. Zdůraznit veřejnosti jejich podíl na nákladech pojišťoven plynoucích z pojistných podvodů. Informování o probíhajících či již proběhlých soudních procesech a úspěšných odhaleních. To by mělo tvořit základ informační kampaně, která by podle mého názoru, mohla časem změnit chápání veřejnosti tak, aby sama veřejnost pochopila, že 58

tento typ trestné činnosti poškozuje nás všechny, celou společnost, a ne jen pojišťovny a bohaté korporace stojící vysoko nad nimi. Svůj díl odpovědnosti zde nesou i státní úřady, které by neměli uhýbat od své povinnosti a podílet se na kampani s cílem seznámení veřejnosti s danou problematikou. Další problémy v možném budoucím vývoji spatřuji především v provázanosti pachatelů pojistného podvodu s organizovaným zločinem. Organizovaný zločin se dnes již významnou měrou podílí na pojistných podvodech zvláště v souvislosti s pojištěním motorových vozidlech. Rizikovým faktorem z hlediska státní a mezinárodní bezpečnosti je především skutečnost, že finanční prostředky takto získané slouží k financování další trestné činnosti, mezi kterou může být i terorismus či obchod s narkotiky. Mezi možná opatření, mající šanci zastavit tento „trend“, bych zmínil, užší mezinárodní spolupráci při odhalování pojistných podvodů organizovaným zločinem a hlubší a rychleji probíhající výměnu informací na úrovni pojišťoven, orgánů činných v trestním řízení a ministerstev odpovědných za vnitřní a vnější bezpečnost. Mezi možnými úvahami de lege ferenda bych zmínil vyšší trestní sazbu pro pachatele pojistného podvodu spáchaného jako člen organizované skupiny. Rozmezí dvou až osmi let odnětí svobody za spáchání pojistného podvodu v souvislosti s organizovaným zločinem se mi jeví jako nedostatečné. Stát a veřejnost by měla dát jasný signál těmto zločineckým uskupením, že jejich činnost nebude bude tvrdě postihovat. Dalším významným problémem je účast příslušníků policie na páchání pojistných podvodů. Pro pojišťovny je téměř až nemožné pojistný podvod s jejich účastí odhalit. Příkladem možné účasti policistů je falšování policejního hlášení o dopravní nehodě. Při současných platových podmínkách a společenskému postavení příslušníků Policie ČR, lze ale jen stěží nalézt efektivní opatření. Určitou možností by bylo možné zvýšení trestního postihu, tak aby více korespondoval s odpovědností, kterou tyto osoby nesou. Tomu by ale měly odpovídat i platové podmínky policistů, tak aby korespondovaly s platy ve vyspělých západních demokratických státech.

59

Při úvahách de lege ferenda bych také rád zmínil svůj názor na odstranění podmínky trestnosti pachatele ve způsobení škody nikoli nepatrné v § 210 odst. 2 tr.zák. Úmyslné vyvolání nebo předstírání pojistné události nebo udržování stavu vyvolaného takovou událostí vykazuje vysokou míru společenské nebezpečnosti a je tak velmi problematické podmínit trestnost pachatele způsobením škody ve výši ne menší než 5000 Kč. Pojistný podvod vykazuje míru společenské nebezpečnosti jistě větší než trestný čin podvodu ve smyslu § 209 tr.zák. Soudy jsou sice již dnes „zahlcené“ trestními kauzami a to až na samotné hranici zvládnutelnosti, ale stát by si měl určit své priority a směřovat více finančních prostředků do systému soudnictví. Největší problémy ale spatřuji, ne v kvalitě trestního zákona, ale v rychlosti trestního řízení. Dle mého názoru je potřeba zrychlit práci orgánů činných v trestním řízení tak, aby věc mohla být vyřízena v co možná nejkratší možné době. Jako nedostatečná se jeví nejenom činnost policejních orgánů, ale i činnost soudů, kdy jsou trestní kauzy natahovány i na dobu několika let, což je pro pojistitele neúnosné. Vytrácí se právní jistota a důvěra v náš právní systém. Pojišťovny ztrácejí motivaci, aby podezřelé pojistné události předávali k šetření orgánům činným v trestním řízení a místo toho se snaží s pachatelem v „tichosti“ domluvit.

60

10. Seznam použité literatury a ostatních pramenů Knižní díla a učebnice:

FENYK, Jaroslav , et al. Trestní zákoník a trestní řád. Praha : Linde Praha, 2010

FRYŠTÁK, Marek. Hospodářská kriminalita z pohledu teorie a praxe. Praha: KEY Publishing s.r.o. 2007

KARFÍKOVÁ, Marie ; PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana . Základy pojišťovacího práva. Praha : Lexis Nexis, 2001

JELINEK, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 1. Vydání. Praha: Leges, 2009

JELÍNEK, Jiří, et al. Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha : Leges, 2009

MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. Přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2004

NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní právo hmotné. 2. Vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007

NOVOTNÝ, František, a kolektiv. Trestní zákoník 2010. Praha : Eurounion s.r.o. 2010

PROUZA, Daniel. Trestní zákoník s judikaturou. Praha : C.H.Beck, 2010

ŠÁMAL, P., F., SOLOTÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. Vydání. Praha : C.H.Beck, 2001

61

ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. I, § 140-421 / Pavel Šámal a kol. : Velký komentář. Praha : C.H.Beck, 2009

ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník : komentář. II. Praha : C.H.Beck, 2010

Odborná periodika a články:

ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K právním souvislostem základních skutkových podstat trestného činu pojistného podvodu.Trestněprávní revue. 2010,8.

SOUKUP, Pavel. Jednání pachatele podvodu a jeho zvláštních druhů v česko-německé komparaci. Trestní právo. 2007, 10.

ŠKORPIL, Michal. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1997, 1.

WAVERKOVÁ, Magdalena. Pojistný podvod. Pojistné rozpravy. 1998, 3..

PORADA, Viktor. Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy. 2006, 10.

Rozhovor s Paul Robinson. Pojistné rozpravy. 2009, 4.

ŠÁMAL, Pavel. K úpravě pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy. 2010, 25.

MRÁKOVÁ, Monika. Pojistný podvod v životním a úrazovém pojištění a pojištění nemoci. Pojistný obzor. 2003, 2.

Průzkum Asociace britských pojišťoven : Fakta o pojistných podvodech. Pojistný obzor. 2004, 12.

RŮŽEK, Jiří. Jak předcházet pojistným podvodům v pojišťovnictví?. Pojistný obzor. 2005, 9. 62

TROJANOVÁ, Eva. Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor. 2006, 11.

KOTRBATÁ, Jiřina. Pojistný podvod- významný prvek provozního rizika pojišťoven. Pojistný obzor. 2006, 11.

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 5.

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 6.

PRŠAL, Vlastimil. Zjišťování příčin požárů a pojistné podvody související se žhářstvím. Pojistný obzor. 2007, 7.

PRŠAL, Vlastimil. Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor. 2007, 8.

Česká kancelář pojistitelů spustila provoz databáze škod povinného ručeníEva Trojanová- Poj. Obzor. 2007, 11.

PRŠAL, Vlastimil. Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? Pojistný obzor. 2007, 12.

ROZHOVOR s Ing. Pavlem VÝCHODSKÝM, předsedou sekce prevence pojistného podvodu ČAP. Pojistný obzor. 2008, 1.

Tisková zpráva : ČAP partnerem Norska v projektu na výměnu zkušeností v oblasti boje s pojistným podvodem. Pojistný obzor. 2009, 4.

ČAP partnerem Norska v projektu výměny zkušeností v oblasti boje s pojistným podvodem. Pojistný obzor. 2009, 4.

63

Rozhovor s HANS-JAKOB ANONSENEM z Norska. Pojistný obzor. 2010, 2.

ČR. Rozhodnutí Nejvyššího soudu č. T 1074. In Soubor trestních rozhodnutí NS ČR 2008, 44, T 1074.

Internetové zdroje

http://www.cea.eu

http://www.cap.cz

http://www.policie.cz http://www.portal.gov.cz

http://www.finance.cz

Judikatura:

Usnesení NS ČR sp. Zn. 7 Tdo 580/2002 (29/2003, T 441/2002)

Usnesení NS ČR sp. Zn. 5 Tdo 614/2002 (T 495/2003/II)

NS ČR - R 9/2004

NS ČR – R 29/2003

ÚS ČR – Pl. ÚS 5/2000 (N 31/21 SbNU 273) 127/2001 Sb.

ÚS ČSFR - 11/1992 Sb.

NS ČR – 7 Tz 302/2000

64

Právní předpisy:

Zákon č. 140/1961 Sb. Trestní zákon

Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákon

Zákon č. 363/1999 Sb., O pojišťovnictví Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona zákon č. 253/1997 Sb., kterým se mění zákon č 140/1961 Sb. Trestní zákon

11. Seznam zkratek

ČAP- Česká kancelář pojistitelů

CEA- European insurance and reinsurance federation

Tr. zák.,- Trestní zákon

65

12. Summary of Master’s degree thesis in English Insurance fraud In my Master´s degree thesis I was dealing with insurance fraud. Insurance fraud is no doubt as old as insurance itself and has been considered as part of the insurers trade risk. However, it has lately grown in importance until it has become at treat to the soundness of insurance markets. In the Czech republic, this situation has led to the adoption of legislative amendments in 1997, inserting a new section, § 250a , specifying insurance fraud, into the Criminal Code. Insurance fraud was one of the main topics of work section of insurance fraud in czech bureau of insurance. After that situation has changed. Bodies active in criminal proceedings started take this problem more seriously. People began to become aware of the seriousness of the problem. Especially how much it costs. In the beginning of my thesis I present motives to me to keep writing it and briefly describe the contents of individual chapters of the thesis. In the second part, I return to the circumstances in which the merits of the Act No. 140/1961 Coll., and briefly describe the changes as facts, which brought a new criminal code. The third part is focused on buildings criminal insurance fraud. In particular, describe in detail the various merits of individual buildings insurance fraud in § 210 paragraph 1., and § 210 paragraph 2., of the Criminal Law. In part four I describe the objective aspect of insurance fraud. For better understanding here I describe the various instruments of insurance law, such types of insurance and insurance contracts and what prevents the payment of indemnity for claims incurred. In the fifth part I describes the offender insurance fraud, divided the offender on the offender of the internal and external. Again, for a better understanding of the problem of internal and external perpetrators I described in detail some of the other subjects of insurance law such as an insured person, appointed person and other persons involved in committing this crime. Also the Insurance companies, Reinsurance co., Claims adjusters and Insurance intermediaries. In the sixth section I describe the subjective aspects of the crime of insurance fraud. For an offender is a necessary condition for its willful misconduct, and the least intention of event. In the seventh time I am concerned with the detail the measures that are available to insurers in their fight against insurance fraud. These methods are dividend into the measures under the insurance focused inward and external measures. In the eighth section I discuss some differences in investigative procedures of insurance fraud such as the questioning of a witness and a representative of the victim in the examination of written evidence and questioning suspects. In the last section entitled Finally I analyze the lessons arising from my thesis and I mention some of the considerations de lege ferenda.

66

Keywords: Insurance fraud, Criminal Code, criminal offence, insurance contract, Insurance Klíčová slova: Pojistný podvod, trestní zákon, trestný čin, pojistná smlouva, pojištění

67