UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE TOMÁŠ KOUKAL

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODNÍHO PRÁVA

STÁTNÍ PODNIK DIPLOMOVÁ PRÁCE

TOMÁŠ KOUKAL

Vedoucí diplomové práce: JUDr. Vít Horá ek, Ph.D.

Praha, erven 2012

Prohlašuji, že jsem p edkládanou diplomovou práci na téma Státní podnik vypracoval samostatn , všechny použité prameny a literatura byly ádn citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne 18.6.2012

………….……………………………………………..

Na tomto míst bych cht l pod kovat JUDr. Vítu Horá kovi, Ph.D. za cenné rady a milý p ístup. Dále d kuji len m své rodiny za podporu, kterou mi b hem celého studia a p edevším v dob zpracování této práce vyjad ovali.

Obsah 1.

Úvod .....................................................................................................................8

2.

Obecn k pojmu a kategorizaci právnických osob.................................................10 2.1.

Výraz právnická osoba...........................................................................................10

2.2.

Pojem právnická osoba .........................................................................................11

2.3.

Kategorizace právnických osob.............................................................................12

2.3.1.

Sdružení fyzických nebo právnických osob....................................................12

2.3.2.

Ú elová sdružení majetku..............................................................................12

2.3.3.

Jednotky územní samosprávy........................................................................13

2.3.4.

Jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon ......................................................13

2.4.

Postavení státního podniku jako právnické osoby................................................13

2.5.

Zm na právní formy státního podniku .................................................................16

2.5.1.

Státní podnik jako organiza ní složka státu...................................................16

2.5.2.

Státní podnik jako akciová spole nost...........................................................16

3.

Právní úprava státního podniku ........................................................................... 18

4.

Založení a vznik státního podniku ........................................................................ 21

5.

4.1.

Založení státního podniku.....................................................................................21

4.2.

Zakladatel státního podniku..................................................................................22

4.3.

Zakládací listina .....................................................................................................23

4.3.1.

Náležitosti zakládací listiny ............................................................................24

4.3.2.

Neplatnost zakládací listiny ...........................................................................26

4.4.

Jednání p ed vznikem státního podniku ...............................................................27

4.5.

Vznik státního podniku..........................................................................................27

Orgány státního podniku .....................................................................................30

4

5.1.

editel ...................................................................................................................30

5.2.

Dozor í rada ..........................................................................................................32

5.2.1.

lenství v dozor í rad ...................................................................................33

5.2.2.

P sobnost dozor í rady .................................................................................35

5.3. 6.

7.

Zákaz konkurence pro orgány státního podniku...................................................38

Hospoda ení s majetkem státu ............................................................................ 41 6.1.

Státní podnik podle zákona o majetku R ............................................................41

6.2.

Hospoda ení státního podniku..............................................................................42

6.2.1.

Ve ejné zakázky .............................................................................................45

6.2.2.

Ú etnictví státního podniku...........................................................................46

6.2.3.

Fondy státního podniku .................................................................................46

Zrušení a zánik státního podniku.......................................................................... 48 7.1.

Zrušení podniku.....................................................................................................48

7.1.1.

D vody zrušení podniku ................................................................................48

7.1.2.

Zrušení podniku bez likvidace........................................................................50

7.1.3.

Zrušení podniku s likvidací .............................................................................52

7.2.

Zánik podniku........................................................................................................54

8.

Záv r ...................................................................................................................55

9.

Seznam použité literatury a pramen .................................................................. 57

10. Abstract...............................................................................................................61

5

Seznam použitých zkratek hospodá ský zákoník

zákon . 109/1964 Sb., hospodá ský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis

insolven ní zákon

zákon . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení, ve zn ní pozd jších p edpis

ob anský soudní ád

zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis

ob anský zákoník

zákon

. 40/1964 Sb. ob anský zákoník, ve zn ní

pozd jších p edpis obchodní zákoník

zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis

podnik

státní podnik

zákoník práce

zákon

. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní

pozd jších p edpis zákon o auditorech

zákon . 93/2009 Sb., o auditorech, ve zn ní pozd jších p edpis

zákon o majetku R

zákon . 219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn ní pozd jších p edpis

zákon o p evodu majetku státu

zákon . 92/1991 Sb., o podmínkách p evodu majetku státu na jiné osoby, ve zn ní pozd jších p edpis

zákon o státním podniku

zákon . 77/1997 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis

6

zákon o ú etnictví

zákon

. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní

pozd jších p edpis zákon o ve ejných zakázkách

zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis

ZZOVM

zákon

. 38/1994 Sb., o zahrani ním obchodu

s vojenským materiálem a o dopln ní zákona

.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis , a zákona . 140/1961 Sb., trestní zákon, ve zn ní pozd jších p edpis živnostenský zákon

zákon . 455/1991 Sb., o živnostenské podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis

7

1. Úvod P ed p ti roky jsem za al kv li studiu na vysoké škole pravideln využívat vlak eských drah. Ješt jako úplný laik jsem za al p emýšlet nad tím, pro jsou eské dráhy akciová spole nost a nejsou, jak to u strategických podnik bývá, státním podnikem. Jaké výhody p ináší našemu státu forma akciové spole nosti oproti form státního podniku? Moje otázka z stala tehdy nezodpov zena. Když však o ty i roky pozd ji p išla doba výb ru tématu diplomové práce a já v seznamu nabízených témat katedry obchodního práva narazil na Státní podnik, ona dávná otázka mi vytanula zp t na mysli. Za al jsem proto zjiš ovat, do jaké míry se mohu o státním podniku dozv d t z odborné literatury. K mému velkému p ekvapení se problematice státního podniku v nuje odborná ve ejnost velmi málo. Informace, které jsou dostupné, je nutné extrahovat z publikací zam ených na hospoda ení s majetkem státu. V nemnoha publikovaných láncích cílených p esn na problematiku státního podniku je státní podnik v tšinou podroben silné kritice a ozna en za p ežitek socializmu. Chybí ucelený pohled. Mám v li vytvo it v této oblasti ur itý pokrok. Mé n kolika m sí ní snažení a bádání v problematice státního podniku by m lo být reflektováno v této diplomové práci, ve které se pokusím o co nejp esn jší analýzu platného a ú inného zákona o státním podniku a p edpis s ním souvisejících. Podstatné bude také sledovat vývoj zákonné úpravy státního podniku, abychom mohli predikovat, kam se m že úprava posunout, i co bylo d íve ešeno lepším zp sobem. Proto budu platný a ú inný zákon o státním podniku srovnávat se zákony, které mu p edcházely. Protože je státní podnik právnickou osobou, bude nutné za ít tuto práci krátkým teoretickým exkurzem do vzniku institutu právnické osoby a její sou asné úpravy v právním ádu eské republiky. Je prosp šné nastínit n které teorie vzniku právnických osob, a protože neexistuje zákonná definice, je t eba vymezit aspo jejich znaky. Není od v ci se také zamyslet nad tím, zda bylo nutné vytvá et ze státních podnik právnické osoby a zda odpovídají identifika ním znak m právnických osob.

8

Po vy ešení teoretické koncepce státního podniku jako právnické osoby se budu v následující ásti této práce zabývat založením státního podniku a tím, kdo jménem státu vykonává funkci zakladatele, dále obsahem zakladatelského dokumentu a otázce jeho zm ny. Na založení státního podniku musí navazovat pojednání o samotném vzniku státního podniku, jeho zápisu do obchodního rejst íku a p ípadné odlišnosti od zápisu jiných právnických osob. Podstatnou sou ástí státního podniku jsou jeho orgány, a proto jim bude v nována pátá kapitola mé diplomové práce. Kdo ídí chod této právnické osoby a kdo dozoruje nad jejím hospoda ením? Jaké postavení mají tyto orgány v i státnímu podniku nebo jak odpovídají za vzniklou škodu? To jsou otázky, které hodlám objasnit. Z praktického hlediska velmi d ležité je hospoda ení s majetkem státu, které státní podnik p i své innosti vykonává. Budu se jím zabývat v šesté kapitole. Sedmá ást této práce pojednává o zp sobech a d vodech zrušení státního podniku. Kdo m že podnik zrušit a z jakých d vod ? Je postup stejný jako u obchodních spole ností? V záv ru shrnu poznatky, na které jsem p i psaní diplomové práce p išel.

9

2. Obecn k pojmu a kategorizaci právnických osob Státní podnik je dle § 2 zákona . 77/1997 Sb., o státním podniku, právnickou osobou. Musím tedy za ít tuto diplomovou práci vysv tlením tohoto základního pojmu pro lepší pochopení a hlavn systematické za len ní do systému práva. Cílem této kapitoly však není podat ucelený výklad, spíše nastínit širokost teoretického základu institutu právnické osoby. Objevují se totiž i názory, že z civilistického pohledu státní podnik právnickou osobou není.

2.1. Výraz právnická osoba P vod výrazu právnická osoba rozebírá Frinta, když íká: „Pokud jde o p vod výrazu právnická osoba, uvádí Flume, že výraz právnická osoba užil jako první Gustav Hugo, aniž by však s tímto výrazem spojil jiný význam, než byl spojen s Pufendorfem zavedeným výrazem morální osoba. Do n mecké právnické literatury pak dle Flumeho vstoupil výraz právnická osoba v roce 1807 zásluhou Georga Arnolda Heise, který ovšem s právnickou osobou zacházel jako s pojmem abstraktním.“1 Do našich zemí respektive Rakouského císa ství se pojem „právnická osoba“ dostal díky § 286 a § 529 ABGB a také díky p ehlížení rozdíl mezi výrazem „právnická osoba“ a výrazem „morální osoba“, užitým v marginálním názvu § 26 ABGB, n kterými p edstaviteli rakouské právní v dy.2 Zajímavý je také pohled na výraz „právnická osoba“ z jazykového hlediska. Prof. Eliáš poukazuje na to, že název je vytvo en nesprávn . Adjektivum „právnický“ se totiž odvozuje od substantiva „právník“, nikoli „právo“, a tak by správné ozna ení t chto subjekt m lo být „právní osoby“.3 S tím ale nesouhlasí Frinta, podle n j je „výraz právní osoba rozsahov širší, protože odkazuje na jakoukoliv jednotku (entitu), která má v právu ( i podle práva) postavení osoby. P i tomto úhlu pohledu pak pod pojem právní osoba

1

FRINTA, Ond ej. Právnické osoby. Univerzita Karlova v Praze, 2008, s. 55. Tamtéž, s. 55. 3 Tamtéž, s. 54. 2

10

spadá nejen osoba právnická, ale také osoba fyzická, nebo i ona je osobou v platném právu, je tedy právní osobou.“4

2.2. Pojem právnická osoba Obecná definice pojmu právnická osoba bohužel není k dispozici. O její ur ení se však pokoušelo mnoho autor . Za všechny bych uvedl Hurdíkovu definici, která právnickou osobu

chápe

„jako

relativn

nov

se

historicky

vyvinuvší

obecnou

formu

organiza n právní integrace zájm (zejména ekonomických), zú ast ující se na právním život jako jeden ze subjekt právních vztah “5. Obecn lze íci, že „ve srovnání s fyzickými osobami jsou právnické osoby um lými konstrukcemi, odvozenými od fyzických osob a vybavenými zp sobilostmi prop j ujícími jim podstatné právn relevantní vlastnosti, kterými jsou vybaveny osoby fyzické“6. Hurdík d lí teorie vzniku právnických osob na teorie klasické – teorie fikce a reality, a dále na moderní teorie právnických osob – zájmová teorie, pojetí právnických osob jako syntézy právních pravidel, teorie p i itatelnosti, teorie relativity právního statusu právnických osob, právnické osoby jako Sozialperson, právnické osoby jako právn technická metoda, teorie odvozených právních zp sobilostí, mocenská teorie vnit ní organizace, teorie autonomie právnických osob, novodobé p irozenoprávní teorie ve vztahu k právnickým osobám a koncept teorie diferenciace právních zp sobilostí.7 Na po tu teorií vzniku právnických osob vidíme mnohost fenoménu, kterým se tento právní institut za poslední dv staletí globalizujícího se sv ta kapitalismu stal. Podle výše zmín ného d lení bychom na státní podnik m li pohlížet teorií fikce, která právnickou osobu chápe jako um le vytvo enou entitu. Jako um lý subjekt, kterému byla práva a povinnosti dána fikcí. Oporu v tomto tvrzení najdeme v ob anském zákoníku, ten v § 18 odst. 2 písm. d) uvádí, že právnickou osobou je subjekt, o kterém tak stanoví zákon. Eliáš k tomu také uvádí: „Z hlediska právn 4

kreativní role zákona v podmínkách

FRINTA, Ond ej. Právnické osoby. Univerzita Karlova v Praze, 2008, s. 54-55. HURDÍK, J. Právnické osoby: Obecná právní charakteristika. 1. vyd. Brno: MU 2000, s. 51. 6 ELIÁŠ, Karel. Ob anský zákoník: velký akademický komentá . Praha: Linde, 2008, s. 174. 7 HURDÍK, J. Právnické osoby a jejich typologie. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, s. 24-25. 5

11

evropských kontinentálních systém i z hlediska d razu na princip právní jistoty ohledn existence osob v právním smyslu je v podmínkách kontinentálních právních

ád

preferována teorie fikce jako základ tvorby právnických osob.“8

2.3. Kategorizace právnických osob Hurdík lení právnické osoby nap íklad na osoby ve ejného a soukromého práva, na ziskové a neziskové, podle odlišnosti ve zp sobilosti k právním úkon m, podle odlišnosti v deliktní zp sobilosti, podle trestní odpov dnosti i podle typu osobního statusu.9 N která z t chto len ní jsou ovšem zpochyb ována, jelikož hranice mezi nimi se mohou p ekrývat. Proto bude nejlépe zam it se na

len ní sice nesystematické, ale

nezpochybnitelné, které má z hlediska legislativy základní význam. Ob anský zákoník v § 18 odst. 2 d lí veškeré právnické osoby na sdružení fyzických nebo právnických osob, ú elová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých tak stanoví zákon.

2.3.1. Sdružení fyzických nebo právnických osob Právo sdružovat se je jedním ze základních práv a svobod garantovaných v l. 20 zákona . 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako sou ásti ústavního po ádku eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis . Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, spole nostech a jiných sdruženích.

2.3.2. Ú elová sdružení majetku Mezi ú elová sdružení majetku pat í nadace a nada ní fondy. „Nadace jsou typické tím, že nesledují tvorbu zisku ku prosp chu sebe samých nebo svých zakladatel , jejich ú elem je sloužit pot ebným osobám poskytováním p ísp vk .“10

8

ELIÁŠ, Karel. Ob anský zákoník: velký akademický komentá . Praha: Linde, 2008, s. 174. HURDÍK, J. Právnické osoby a jejich typologie. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, s. 40-88. 10 ŠVESTKA, J., DVO ÁK, J. a kol. Ob anské právo hmotné 1. 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer R, a.s. 2009. S. 183. 9

12

2.3.3. Jednotky územní samosprávy Jednotkami územní samosprávy jsou územn samosprávné celky. Tedy obce podle zákona . 128/2000 Sb. a vyšší územn samosprávné celky, mezi které pat í kraje podle zákona . 129/2000 Sb. a Hlavní m sto Praha podle zákona . 131/2000 Sb. Je t eba podotknout, že všechny tyto územn samosprávné celky jsou ve ejnoprávní korporace a proto jako takové by bez vyd lení do písmene c) spadaly pod písmeno a) § 18 odst. 2 ob anského zákoníku.

2.3.4. Jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon Poslední kategorie subjekt , o nichž to stanoví zákon, vznikla, aby pod sebe za lenila právnické osoby, které nebylo možné pod adit pod p edcházející kategorie. Zákonodárce si vytvo ením této kategorie také ponechal otev enou cestu pro vznik rozli ných typ právnických osob. adit sem budeme i státní podnik.

2.4. Postavení státního podniku jako právnické osoby Státní podnik je, jak už jsem n kolikrát zmínil, zákonem ozna en za právnickou osobou. Objevuje se však i názor, že nenapl uje veškeré typické znaky pro právnické osoby a je tedy jakýmsi hybridem, kterého by se m l zákonodárce zbavit (o tom dále). Rozeberme tedy jednotlivé pojmové znaky právnických osob, jak je uvádí Eliáš v komentá k ob anskému zákoníku.11 Prvním znakem právnické osoby je právní subjektivita, tu státnímu podniku p ipisuje ustanovení § 2 zákona o státním podniku ve spojení s ustanovením § 18 odst. 2 ob anského zákoníku. Státní podnik tedy má zp sobilost mít práva a povinnosti. Druhým znakem právnické osoby je zp sobilost k právním úkon m. Zp sobilost k právním úkon m vzniká u právnických osob spolu s jejich vznikem a zaniká spole n s jejich zánikem. U státního podniku je vznik zp sobilosti k právním úkon m vázán na

11

ELIÁŠ, K. a kol. Ob anský zákoník: velký akademický komentá . Praha: Linde, 2008, s. 178-179

13

zápis státního podniku do obchodního rejst íku. Zp sobilost k právním úkon m však nemá státní podnik plnou, je omezena v právu nabývat majetek pro sebe. Ruku v ruce se zp sobilostí k právním úkon m jde t etí atribut právnické osoby, kterým je zp sobilost k protiprávním úkon m (deliktní zp sobilost). Státní podnik nese d sledky protiprávního jednání osob jednajících jeho jménem. Ovšem op t v omezené mí e. Za závazky nap íklad podnik neodpovídá ur eným majetkem (viz kap. 6.2.). Od ú innosti zákona . 418/2011 Sb., o trestní odpov dnosti právnických osob a ízení proti nim, je státní podnik odpov dný za trestné iny, pokud jsou spáchany podle § 8 tohoto zákona. tvrtým znakem právnických osob je jich organiza ní struktura. Státní podnik má podle zákona o státním podniku specifickou organiza ní strukturu, prost ednictvím které projevuje svoji v li navenek. Pátým a šestým rysem právnické osoby je její název a sídlo. Název musí být dostate n

odlišující od ostatních právnických osob, z d vodu zam nitelnosti. P i

neoprávn ném použití názvu je možné se u soudu domáhat ochrany. Sídlo právnické osoby se ur uje p i jejím z ízení a každý se m že dovolat skute ného sídla právnické osoby. Sedmým znakem právnických osob je odd lení majetku právnické osoby od majetku jejích len . Z ehož i vyplývá samostatná majetková odpov dnost v i t etím osobám. Státní podnik nemá vlastní majetek, má pouze právo hospoda it s majetkem státu. Stuna se Švestkou k tomu uvádí, „že právnická osoba jako institut soukromého práva, která nemá potenciální zp sobilost být nositelem vlastnického práva, nedává v této sfé e, tj. ve sfé e soukromého práva, žádný smysl“.12 „Právnická osoba musí mít právní možnost – oprávn ní v mezích zákona majetek nabývat a vlastnit jej a zárove oprávn ní s tímto majetkem svou vlastní zvláštní v lí nakládat. Tedy tento majetek užívat, brát požitk , vzep ít se neoprávn ným zásah m a zejména to, co je pro vlastnictví klí ové, tj.

12

STUNA, S., ŠVESTKA, J., N kolik úvah nad státem jako právnickou osobou, zejména nad právní subjektivitou státních orgán . Právní rozhledy . 6/1999.

14

disponovat s ním. Jen za spln ní tohoto p edpokladu, jde-li o subjekt s vlastnickou svrchovaností k ur itému vyd lenému majetku, m že být tento subjekt v soukromém právu zárove

jen on sám nositelem samostatné majetkové odpov dnosti, a to jak

z právních úkon , zejména ze smluv, které p i nakládání s tímto majetkem porušil (smluvní odpov dnost), tak i z porušení práva, kterého se p i nakládání s tímto majetkem dopustil (deliktní odpov dnost).“13 Podporu v t chto tvrzeních m žeme hledat i v nálezu Ústavního soudu, který judikoval: „Jelikož státní podnik hospoda í pouze s v cmi ve státním vlastnictví (sám není a nem že být subjektem vlastnického práva), v p ípad

majetkových práv státního

podniku se jedná o závazky ve prosp ch t etího (obligationes in favorem tertii), p i emž oprávn ní státu, jako subjektu, v jehož prosp ch se uzavírá závazek, není založeno jeho souhlasem, nýbrž p ímo ze zákona.“14 Nadto Ústavní soud dokonce dodal, že „právní p edpisy, upravující postavení státních podnik , v rozhodující mí e vycházejí z právních teorií neslu itelných s právními systémy demokratických stát , spjatými s ochranou základních práv a svobod a tržního hospodá ství. P i interpretaci t chto p edpis si je Ústavní soud v dom skute nosti, že je nelze systémov

sladit s tradi ní civilistickou naukou, na které je postaven stávající

ob anský a obchodní zákoník, což je úkolem demokratického zákonodárce.“15 A tak ani dalším autor m nezbývá než státní podnik ozna it za „specifickou organiza n právní podnikatelskou formu“16 nebo „právnickou osobou zvláštní povahy“17.

13

STUNA, S., ŠVESTKA, J., N kolik úvah nad státem jako právnickou osobou, zejména nad právní subjektivitou státních orgán . Právní rozhledy . 6/1999. 14 Nález Ústavního soudu R ze dne 22. února 1996, sp.zn.: III. ÚS 85/95. 15 Tamtéž. 16 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 589. 17 PLÍVA, S. Hospoda ení s majetkem státu. 2., p epracované a dopln né vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s.17.

15

2.5. Zm na právní formy státního podniku Je tedy možné zvolit n jakou právn

ist jší formu nakládání se státním majetkem,

která by nahradila státní podniky a odstranila vytýkané vady? Po bližším zkoumání se nabízí dv naprosto rozdílné varianty ešení.

2.5.1. Státní podnik jako organiza ní složka státu První z nich je zbavení státních podnik právní subjektivity. To by znamenalo jejich zp tné za len ní pod právní subjektivitu státu, který je právnickou osobou, pokud je ú astníkem ob anskoprávních vztah . Státní podniky by se staly organiza ními složkami, na n ž by se vztahoval zákon . 219/2000 Sb., o majetku R. Tato zm na by p inesla odstran ní omezené zp sobilosti k právním úkon m, kterou trpí státní podnik. Stát je totiž vlastníkem majetku a m že s ním libovoln nakládat. Závazky organiza ní složky by se p i výkonu podnikatelské innosti stávaly závazky samotného státu. Podobné ešení bylo zvoleno už za první republiky, kde bylo zákonem18 stanoveno, že státní závody, ústavy a za ízení mohou býti na ízením vlády prohlášeny za podniky spravované podle zásad obchodního hospoda ení. Ale hlavn tento zákon stanovil, že schodky hospoda ení se hradí zálohou ze státní pokladny.19 Na druhou stranu by zm na p inesla ur ité komplikace. Zejména neomezenost podnikatelského rizika.

2.5.2. Státní podnik jako akciová spole nost Druhou variantou, pro dnešní dobu globálního tržního hospodá ství lepší, je vytvo ení právnické osoby s odd lenou majetkovou strukturou ve form obchodní spole nosti. Naše právní úprava umož uje státu založit obchodní spole nost nebo se ú astnit na jejím založení pouze ve form akciové spole nosti. Nelze ovšem vylou it, aby se stát nestal spole níkem i v jiné obchodní spole nosti vzniklé bez jeho p i in ní.20 Forma akciové

18

Zákon . 404/1922 Sb., o úprav hospoda ení ve státních závodech, ústavech a za ízeních, jež povahou nemají plniti úkoly správní, ve zn ní pozd jších p edpis , § 1. 19 Tamtéž, § 2. 20 HAVLAN, P. a kol. Majetek státu v platné právní úprav . 3. aktualizované a podstatn dopln né vydání. Praha: Linde, 2010, str. 295.

16

spole nosti by p inesla právní, finan ní a odpov dnostní odd lení od státu. Stát by na svém podnikání také mohl nechat participovat soukromoprávní subjekty.

17

3. Právní úprava státního podniku Platná a ú inná právní úprava státního podniku je v sou asné dob obsažena v zákon . 77/1997 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis . Obecný rámec státního podniku pak upravuje zákoník ob anský a n které otázky eší i zákoník obchodní. Existují však stále i podniky v režimu zrušeného zákona . 111/1990 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis .21 D je se tak, a koli zákon o státním podniku v § 20 odst. 1 stanoví, že státní podniky vzniklé podle p edcházejícího zákona, byl-li jejich zakladatelem úst ední orgán státní správy, se považují za vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu zm ny v obchodním rejst íku. K zápisu do obchodního rejst íku ve stanovené lh t tedy nedošlo. D vodu mohlo být hned n kolik. Zákonodárce zp tn tyto d vody vymezil v § 20a odst. 2 zákona o státním podniku. Nebyla nap íklad dokon ena privatizace podniku, nebylo pravomocn ukon eno správní i soudní ízení, které má zásadní význam pro stanovení majetku, s nímž má podnik právo hospoda it nebo nebylo pravomocn ukon eno restitu ní ízení. Státní podniky, kterých se tyto d vody týkaly i týkají, nemohly být soudem po uplynutí šesti m sí ní lh ty od ú innosti zákona o státním podniku zrušeny. Pokud již soud rozhodnutí o zrušení nevydal. M žeme se také setkat s n kolika speciálními státními podniky, které vznikly na základ zákona . 305/2000 Sb., o povodích, a které se ídí ustanoveními zákona o státním podniku, pokud zákon o povodích nestanoví jinak. Státní podnik má své místo v právním ádu od dob vzniku právní úprava je obsažena ve výše zmi ovaném zákon

eskoslovenska. První . 404/1922 Sb. a

jeho provád cím vládním na ízení . 206/1924 Sb. Tyto p edpisy byly po Druhé sv tové válce a nástupu totalitního režimu rozpo tovým zákonem . 29/1951 Sb. zrušeny. O pár let pozd ji však byl státní podnik obnoven v podob národního podniku. Stalo se tak zákonem

. 51/1955 Sb., o národních podnicích a n kterých jiných hospodá ských

organizacích. Tento p edpis v ustanovení § 5 odst. 1 p iznává národním podnik m statut 21

HAVLAN, P. a kol. Majetek státu v platné právní úprav . 3. aktualizované a podstatn dopln né vydání. Praha: Linde, 2010, str. 74-75.

18

právnických osob. O ten ale brzy p išly. Dále jsou nazývány socialistickými organizacemi.22 Státní (národní) podniky se od ú innosti hospodá ského zákoníku objevují jen jako státní hospodá ské organizace. Op tovný obrat p inesla až neudržitelná situace centráln plánovaného hospodá ství. Na konci osmdesátých let byl p ijat první z ady novodobých zákon

o státním podniku, zákon . 88/1988 Sb. Tento ozna uje státní podniky za

právnické osoby jednající vlastním jménem. V zákon z roku 1988 však byla stále patrná vedoucí role socialismu a Komunistické strany eskoslovenska23, a tak byl z politických d vod p ijat nový zákon . 111/1990 Sb., o státním podniku, který m l pomoci zdárné transformaci na tržní hospodá ství. Bohužel ani tento p edpis nebyl vyhovující, protože v n kterých svých ustanoveních odkazoval na hospodá ský zákoník, který byl p ijetím obchodního zákoníku zrušen. Došlo tedy k p ijetí ješt jednoho zákona, nyní platného a ú inného zákona . 77/1997 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis . Od svého p ijetí byl zákon o státním podniku osmkrát novelizován a to zákony . 30/2000 Sb., zákonem . 220/2000 Sb., zákonem . 103/2001 Sb., zákonem . 77/2002 Sb., zákonem . 202/2000 Sb., zákonem . 480/2003 Sb., zákonem . 110/2007 Sb., zákonem . 296/2007 Sb., n které zm ny byly zásadní, jiné spíše drobného rázu. První novelizací zákonem . 30/2000 Sb. bylo zrušeno použití n kterých ustanovení ob anského soudního ádu na likvidaci státního podniku. Druhou novelou zákonem . 220/2000 Sb. byly do ZSP promítnuty zm ny p ijaté zákonem o majetku eské republiky. T etí novela zákonem . 103/2001 Sb. p inesla up esn ní vztah mezi zakladatelem, státním podnikem, statutárním orgánem a dozor í radou. Obnovuje také oprávn ní státu jako zakladatele zrušit jím založený subjekt bez likvidace. tvrtá novela zákonem . 77/2002 Sb. souvisí se vznikem akciové spole nosti eské dráhy. Tato státní organizace však ani do p ijetí této novely nebyla státním podnikem a

22 23

Zákon . 40/1964, ob anský zákoník, § 18. Zákon . 88/1988 Sb., o státním podniku, preambule.

19

její vznik, postavení i p edm t innosti upravoval zvláštní zákon pouze s áste ným využitím úpravy postavení a právních pom r státního podniku. Pátou novelou zákonem . 202/2002 Sb. zákonodárce reaguje na podn ty vzniklé ze zkušeností s aplikací ZMS. Ú elem je zv tšit prostor pro samostatné majetkoprávní dispozice státních podnik . Šestá novela zákonem . 480/2003 Sb. p ináší možnost státnímu podniku bezúplatn p evést darovací smlouvou nepot ebný majetek do vlastnictví územn samosprávných celk a to na návrh zakladatele po souhlasu vlády. Sedmou novelou zákonem . 110/2007 Sb. se pouze stanoví, že funkci zakladatele eská pošta, s. p. vykonává Ministerstvo vnitra. Osmá novela zákonem . 296/2007 Sb. reflektuje zm ny v souvislosti s p ijetím zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení. Výraz „správce konkurzní podstaty“ obsažený v § 6 odst. 5 ZSP se nahrazuje slovy „insolven ní správce“. Zákonodárce by m l v novelizacích zákona o státním podniku pokra ovat, všechny právní otázky nejsou zcela do ešeny, jak také nastíním v dalších ástech této práce.

20

4. Založení a vznik státního podniku „U právnických osob se vyžaduje spln ní zákonné formy jejího vzniku. Existuje trojí systém z izování právnických osob, a to systém volného zakládání, systém registra ní a systém koncesní.“24 U státního podniku jako u v tšiny právnických osob v našem právním ádu se uplatní systém registra ní, jež je rozd len do dvou fází. První z nich je založení, které spo ívá v po ízení zakladatelského dokumentu. Založením právnická osoba sice ješt jako subjekt nevzniká, ale jsou už stanoveny její základní rysy. Protože právo „na založenou právnickou osobu ješt nenahlíží jako na osobu v právním slova smyslu, nem že mít tato práva a povinnosti, ani je nabývat nebo se k nim zavazovat“.25 Obchodní právo však obsahuje pr lom do tohoto stavu. Obchodní zákoník v § 64 umož uje jednání jménem spole nosti p ed jejím vznikem. Druhou fází vytvo ení právnické osoby je její vznik. Právnická osoba, tedy i státní podnik vznikají zápisem do p íslušného ve ejného rejst íku, v p ípad státního podniku do rejst íku obchodního. Zápis je konstitutivní, nebo-li právotvorný a je s ním spojeno nabytí právní subjektivity. Ke vzniku státního podniku m že dojít také splynutím nebo rozd lením státního podniku na základ rozhodnutí zakladatele. Slou ením nový podnik nevzniká.

4.1. Založení státního podniku Státní podniky jsou podle zákona o státním podniku zakládány k uspokojování významných celospole enských, strategických nebo ve ejn

prosp šných zájm . Toto

ustanovení se mi však zdá zbyte né. Inspirací této imperfektní normy bylo z ejm ustanovení § 2 zákona o státním podniku z roku 1988, který stanovil, že podnik je socialistickou organizací, jejímž hlavním spole enským posláním je svou podnikatelskou inností ú eln a hospodárn uspokojovat pot eby socialistické spole nosti. Je zajímavé,

24

ŠVESTKA, J., DVO ÁK, J. a kol. Ob anské právo hmotné 1. 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer R, a.s. 2009. S. 221. 25 Tamtéž, s.221.

21

že do zákona o státním podniku z roku 1990 zákonodárce žádnou podobnou klauzuli neprosadil. Dle mého názoru sta í takováto prohlášení vložit do d vodové zprávy k zákonu. U zákona o státním podniku tak zákonodárce mimo jiné iní, když stanoví, že ú elem navrhované úpravy je vytvo it stru ný a flexibilní právní základ pro podnikatelské aktivity státních podnik , na jejichž zachování má stát z nejr zn jších d vod zájem.

4.2. Zakladatel státního podniku Zakladatelem státního podniku je stát. Nevím, zda byl takový zám r zákonodárce, ale z doslovného zn ní § 3 odst. 1 zákona o státním podniku „zakladatelem podniku je stát“, vyplývá, že založit a do obchodního rejst íku nechat zapsat státní podnik m že jakýkoliv stát, který

eská republika jako stát uznává. To nap íklad znamená, že Slovenská

republika, pokud jí to její právní ád nezakazuje, m že provozovat podnikatelskou innost s jejím majetkem formou eského státního podniku. Je sice otázkou, co by ji k tomu vedlo, tato možnost tu však existuje. Podle p edchozí právní úpravy26 mohl být zakladatelem krom

státu (úst edního

orgánu státní správy) také národní výbor. Dodávám, že ú inností zákona o obcích z roku 199027 a zákona o hlavním m st Praze z roku 199028 p ešly funkce zakladatele státních podnik

z národních výbor

na obvodní a místní zastupitelstva (v Praze), obecní

zastupitelstva, m stská zastupitelstva a okresní ú ady29, v nichž mají tyto státní podniky své sídlo. Dnes už územn samosprávné celky státní podniky zakládat nemohou. Situaci takto založených upravuje zákon o státním podniku v § 20 odst. 3, podle kterého m li být tyto zrušeny s likvidací nebo bez likvidace ve stanovené lh t . Novela30 zákona o státním podniku, ale tvrdost tohoto ustanovení zm k ila. Oprávn ní zakladatele nejsou dot ena, pokud stanovená lh ta uplynula marn z d vod stanovených v § 20a odst. 2 zákona o státním podniku.

26

Zákon . 88/1988 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis . Zákon . 111/1990 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis . 27 Zákon . 367/1990 Sb., o obcích, ve zn ní pozd jších p edpis , § 67. 28 Zákon . 418/1990 Sb., o hlavním m st Praze, ve zn ní pozd jších p edpis , § 36. 29 Na okresní ú ady se funkce zakladatele p enáší nejdéle do 31. prosince 1992. 30 Zákon . 103/2001 Sb.

22

Jménem státu vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož p sobnosti spadá p edm t podnikání státního podniku, pokud zákon nestanoví jinak. Vý et ministerstev a okruhy jejich p sobnosti najdeme v zákon

. 2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných

úst edních orgán státní správy eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis . Zvláštní úprava funkce zakladatele byla p ijata v § 3 odst. 4 zákona o státním podniku, podle kterého funkce zakladatele podniku zabezpe ujícího v ur itém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, m že vykonávat i jiné ministerstvo pouze po p edchozím souhlasu Ministerstva obrany. Nadto je v § 22 stejného zákona stanoveno, že funkci zakladatele eská pošta, s. p. vykonává Ministerstvo vnitra. Odlišnou úpravu funkce zakladatele p ináší i ustanovení § 1 odst. 4 zákona . 305/2000 Sb., o povodích, které ur uje za zakladatele podnik jmenovaných v § 1 odst. 2 tohoto zákona Ministerstvo zem d lství. Než-li však ministerstvo m že p istoupit k založení státního podniku, musí požádat vládu o p edchozí souhlas. Práva a povinnosti zakladatele jsou zakotvena v ustanovení § 15 zákona o státním podniku. Myslím, že není pot eba zde všechny vyjmenovávat. Budu se jim dále v novat v jednotlivých kapitolách diplomové práce. „Kompetence zakladatele lze strukturovat do t í skupin. P edn rozhoduje o založení a zrušení podniku, v etn jeho slou ení, splynutí i rozd lení. Za druhé disponuje fundamentální personální pravomocí. Ustavuje do funkce a odvolává z ní editele, jakožto statutární orgán, dále dv t etiny len dozor í rady a navíc likvidátora. Naposled je mu dána možnost zásadním zp sobem ovliv ovat chod, hlavn pak hospoda ení a majetkové pom ry podniku, a to a již vymezením ur eného majetku, zm nami zakládací listiny, vydáním statutu podniku, (ne)schválením právního úkonu u in ného podnikem, kde to zákon vyžaduje, anebo nap . rozhodováním o rozd lení zisku.“31

4.3. Zakládací listina Státní podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává p íslušné ministerstvo. Zákonodárce dále stanoví, že zakládací listina je zakladatelským 31

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 592.

23

dokumentem ve smyslu § 27a obchodního zákoníku. Ustanovení tohoto paragrafu bylo ale novelou zákona . 216/2005 Sb. zrušeno. Hlava III „OBCHODNÍ REJST ÍK“ v První ásti obchodního zákoníku byla zcela p epracována. M lo by proto dojít i k novele zákona o státním podniku. Musím se také vrátit k termínu „zakládací listina“. Zdá se mi nejasné, pro zákonodárce ozna uje tuto listinu za „zakládací“ a ne za „zakladatelskou“, která je b žná pro obchodní spole nosti s jedním zakladatelem. Místo sjednocení terminologie dochází k jejímu št pení.

4.3.1. Náležitosti zakládací listiny Obligatorní náležitosti, které musí zakládací listina obsahovat, jsou vyjmenovány v § 4 odst. 3 zákona o státním podniku. Myslím, že zde je p ínosné íci si k nim n co víc. a) Ozna ení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele. Jak jsem již výše zmínil, vý et všech ministerstev je obsažen v zákon úst edních orgán

státní správy

. 2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných

eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis . U

n kterých státních podnik je ministerstvo ozna eno již zákonem. b) Obchodní jméno a sídlo zakládaného podniku; sou ástí obchodního jména je ozna ení „státní podnik“, které m že být nahrazeno zkratkou „s. p.“. Na obchodní jméno státního podniku se budou nepochybn vztahovat ustanovení obchodního zákoníku o firm , protože státní podnik je podnikatelem zapsaným do obchodního rejst íku. Firma státního podniku nesmí být zam nitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí ani p sobit klamav , p i emž k odlišení firmy není dosta ující rozdílný dodatek ozna ující právní formu. Tak jako v p ípad každého jiného podnikatele zapsaného v obchodním rejst íku, m že se státní podnik domáhat ochrany p ed neoprávn ným užíváním firmy. Pokud byla navíc tímto neoprávn ným užíváním firmy zp sobena škoda, m že se domáhat její náhrady. Ochranu p ed zneužitím firmy poskytují také ustanovení obchodního zákoníku o nekalé sout ži. c) Hlavní p edm t podnikání. P edm tem podnikání je vymezení podnikatelské innosti, ke které má podnikatel p íslušné oprávn ní. Je to také jeden z údaj , které se zapisují do obchodního rejst íku. Do zakládací listiny sta í podle dikce zákona o státním 24

podniku zapisovat jen hlavní p edm t podnikaní. Není patrné, co bylo úmyslem zákonodárce, když stanovil povinnost vymezit jen p edm t hlavní. Zda cht l zd raznit d ležité innosti, kterými se mají jednotlivé státní podniky zabývat nebo n co jiného. V praxi to ovšem probíhá tak, že vymezen je hlavní p edm t podnikání a vedle n j ostatní32 i další33 p edm t podnikání. d) Výši kmenového jm ní a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat. Kmenovým jm ním státního podniku je obchodní majetek, s nímž má právo hospoda it p i svém vzniku. Je to souhrn v cí, práv a jiných majetkových hodnot státu. Obchodním jm ním podniku je potom jeho obchodní majetek spolu se závazky. Je stanovena i minimální výše kmenového jm ní a to z d vodu zajišt ní dostate ného množství prost edk pro krytí závazk , i když k tomu primárn slouží rezervní fond. e) Ur ení a ocen ní majetku státu, s nímž má podnik právo hospoda it. Zákonodárce pro státní podnik vymezil zvláštní kategorii majetku, jedná se o tzv. „ur ený majetek“. Ur eným majetkem je majetek státu, který je jako ur ený vymezen v zakládací listin . S tímto majetkem jsou spojena ur itá omezení, p edevším s ním m že být nakládáno jen se schválením zakladatele podniku. V pr b hu podnikatelské innosti m že být ur ení tohoto majetku zakladatelem m n no. f) Jméno, p íjmení, rodné íslo, trvalý pobyt editele a jeho ov ený podpis. U této náležitosti zakládací listiny m že dojít k praktickým nesnázím.

editelem podniku by

mohla být jmenována zahrani ní fyzická osoba, protože zákon to v žádném ustanovení nevylu uje. Tento cizí státní p íslušník ale nemusí mít rodné íslo. A tak vzniká nejasnost, co by se jako rodné íslo vypl ovalo. Je proto žádoucí p istoupit k novelizaci a za slova rodné íslo p ipojit „u cizích státních p íslušník datum narození, nebylo-li rodné íslo p id leno“.

32

Zakládací listina státního podniku Lesy eské republiky, s.p. Do Sbírky listin OR založeno dne 12. prosince 2011. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl.pdf?subjektId=isor%3a130641&slCis=600252911&kli c=7YbwDY5ly6RiafdwHK1xGQ%3d%3d . 33 Zakládací listina státního podniku eská pošta, s.p. Do Sbírky listin OR založeno dne 4. kv tna 2012. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl.pdf?subjektId=isor%3a7450&slCis=101552432&klic=0TS DTeLJuUvAzjZBntFzrw%3d%3d .

25

g) Po et

len

dozor í rady, jejich jména, p íjmení, rodná ísla a trvalý pobyt.

Stanovuje se minimální po et len dozor í rady. Z mého pohledu by m l být stanoven i nejvyšší možný po et len , protože lenové dozor í rady mohou být odm

ováni za

výkon funkce a p i p íliš vysokém po tu len dochází ke zbyte ným náklad m. U rodného ísla platí to stejné jako výše pro editele podniku. h) Výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která iní nejmén

10 %

kmenového jm ní, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude dopln n v pr b hu podnikání. Jedním z fond , které státní podnik povinn vytvá í je rezervní fond, který je ur en ke krytí ztrát a rizik. Výše rezervního fondu musí být p i založení nejmén 10 % kmenového jm ní, pokud zakladatel nestanoví jinak. V praxi se tedy s tímto snížením pod 10 % kmenového jm ní m žeme setkat. i) Ozna ení osoby oprávn né jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele a její ú edn ov ený podpis. Zákon o státním podniku v žádném ustanovení neupravuje bližší podmínky pro výkon tohoto oprávn ní. V praxi bývá touto oprávn nou osobou jmenován ú edník tedy zam stnanec ministerstva. Je však možné, aby byla jmenována osoba, která je v jiném než zam stnaneckém pom ru k ministerstvu.

4.3.2. Neplatnost zakládací listiny Pokud by zakládací listina uvedené náležitosti neobsahovala, byla by neplatná a rejst íkový soud by musel návrh na zápis státního podniku do obchodního rejst íku zamítnout. Komentá k zakladatelské listin uvádí, že „v takovém p ípad

akciové spole nosti k tomuto p íkladmo

nem že rejst íkový soud p ed zamítnutím návrhu na

povolení zápisu spole nosti do obchodního rejst íku vyzvat spole nost k odstran ní vad návrhu, nebo neplatnost zakladatelské smlouvy i listiny nelze takovým zp sobem napravit“.34 Stejné bude platit i pro zakládací listinu státního podniku. Pokud by však jednou byl státní podnik zapsán do obchodního rejst íku, nelze již provedený zápis zrušit. Muselo by se postupovat p im en podle ustanovení § 68a 34

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentá . 10., podstatn rozší ené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 555.

26

obchodního zákoníku. Tedy o neplatnosti státního podniku by rozhodoval soud, a to i bez návrhu, p i spln ní zákonných p edpoklad . Ke dni právní moci rozhodnutí o neplatnosti státního podniku by tento vstoupil do likvidace.

4.4. Jednání p ed vznikem státního podniku Obchodní zákoník umož uje jednat jménem obchodní spole nosti p ed jejím zápisem do obchodního rejst íku. Zákon o státním podniku neobsahuje žádné podobné ustanovení. V n kterých p ípadech ale bude takové jednání za podnik pot ebné. Z logiky by m la p ed zápisem do obchodního rejst íku za státní podnik jednat osoba oprávn ná jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele. Dle mého názoru nebude nutné zp tn schvalovat jednání u in ná p ed vznikem státního podniku, jako je tomu u obchodních spole ností, protože tato jednání by fakticky schvalovala tatáž osoba, která je u inila.

4.5. Vznik státního podniku Státní podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejst íku. Od tohoto okamžiku získává právní subjektivitu a m že tedy nabývat práv a povinností, zavazovat se a být ú astníkem soudního, správního, i jiných ízení. Zákon o státním podniku nestanoví, do jaké doby od založení státního podniku musí být podán návrh na vklad do obchodního rejst íku. Vycházel bych proto analogicky z ustanovení obchodního zákoníku a dále z ustanovení § 200a - § 200de ob anského soudního ádu. Návrh na zápis musí být podán do 90 dn od založení podniku nebo od doru ení pr kazu živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávn ní. Jedná se o lh tu prekluzivní a po jejím uplynutí již nebude možné státní podnik do obchodního rejst íku zapsat. ízení o zápisu do obchodního rejst íku je ízení nesporné a návrh na jeho zahájení podává zakladatel podniku, tedy osoba oprávn ná jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele, p íslušnému rejst íkovému soudu.

27

Obecn lze návrh podat elektronickou nebo listinnou formou na p íslušném formulá i ur eném vyhláškou Ministerstva spravedlnosti . 414/2011 Sb., o náležitostech formulá na podávání návrh na zápis do obchodního rejst íku. Obchodní zákoník však v § 32 odst. 5 stanoví pro státní podnik výjimku z povinnosti podat návrh na zápis na tomto formulá i. Bylo by to velmi složité. Žádný z formulá

neobsahuje kolonky pot ebné pro zapsání

n kterých údaj požadovaných zákonem. Podpis na návrhu na zápis musí být ú edn ov en podle zákona . 21/2006 Sb., o ov ování podpisu, ve zn ní pozd jších p edpis

a podle zákona . 358/1992 Sb., o

notá ích a jejich innosti, ve zn ní pozd jších p edpis . Elektronickou formou m že podat návrh jen osoba podepsaná uznávaným elektronickým podpisem podle zákona . 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve zn ní pozd jších p edpis . Do obchodního rejst íku se pro státní podnik dle ustanovení § 35 a § 36 obchodního zákoníku zapíší následující údaje: a) firma a sídlo, b) p edm t podnikání ( innosti), c) právní forma státního podniku, d) identifika ní íslo, které státnímu podniku p id lí rejst íkový soud, e) jméno a bydlišt osoby, která je statutárním orgánem, f) jméno a bydlišt prokuristy, jakož i zp sob jakým jedná, g) zakladatel, h) výše kmenového jm ní, i) minimální výše kmenového jm ní, kterou je podnik povinen zachovávat, j) ur ený majetek. M že se ale stát, že soud návrh na zápis do obchodního rejst íku odmítne, pokud byl podán osobou, která k návrhu není oprávn na nebo nebyl podán zp sobem p edepsaným podle zvláštního právního p edpisu. Návrh také odmítne, pokud je nesrozumitelný, neur itý nebo neobsahuje všechny náležitosti stanovené zvláštním právním p edpisem. 28

V neposlední ad jej odmítne, pokud k návrhu nejsou p ipojeny listiny, jimiž mají být doloženy údaje o zapisovaných skute nostech. Pokud návrh trpí vadami, musí soud usnesením vydaným ve lh t 3 pracovních dn od dojití soudu vyzvat navrhovatele k odstran ní vad návrhu i k dopln ní chyb jících listin. Nejsou-li tyto vady odstran ny, soud usnesením návrh odmítne. V tomto usnesení musí uvést d vody odmítnutí, v etn pou ení, jak lze nedostatky odstranit. Nebyl-li návrh odmítnut, soud zkoumá, zda údaje o skute nostech, které se zapisují do obchodního rejst íku je možno potvrdit z listin, které se p ikládají k návrhu jako p ílohy. Zákon rejst íkovému soudu stanoví povinnost provést zápis anebo rozhodnout usnesením vydaným do 5 pracovních dn od doru ení návrhu.

29

5. Orgány státního podniku Státní podnik má svou specifickou organiza ní strukturu stanovenou zákonem o státním podniku. Statutárním orgánem státního podniku je od jeho vzniku editel. Dalším obligatorním orgánem státního podniku je potom dozor í rada.

5.1.

editel

Statutárním orgánem státního podniku je editel, který ídí

innosti podniku a

rozhoduje o všech jeho záležitostech vyjma t ch, které jsou zákonem vyhrazeny do p sobnosti zakladatele. Je tedy oprávn n jednat jménem státního podniku navenek v i t etím osobám. Je také oprávn n jednat dovnit podniku a ovliv ovat jeho vnit ní organizaci. Zákon o státním podniku pro osobu editele nestanoví pozitivn žádné speciální požadavky. Neur uje ani, zda m že být editelem pouze fyzická nebo také právnická osoba. Abychom tedy vymezili skute nosti, které musí osoba editele spl ovat, budeme podp rn interpretovat další zákonné p edpisy. Zákon o státním podniku v § 12 odst. 2 stanoví s odkazem na zákoník práce, že editele jmenuje a odvolává ministr35, nebo vláda v t ch p ípadech, kdy si toto právo vyhradí. Z toho vyplývá, že mezi editelem a státním podnikem vzniká pracovn právní vztah jmenováním podle § 33 odst. 3 písm. c) zákoníku práce. Jelikož se vztahy mezi editelem a státním podnikem ídí také zákoníkem práce, je nepochybné, že editelem m že být jen osoba fyzická, kterou jako jedinou zákoník práce v ustanovení § 6 p ipouští jako zp sobilou být zam stnancem. V tomto samém ustanovení zákoník práce p isuzuje fyzickým osobám zp sobilost mít práva a povinnosti v pracovn právních vztazích dosažením 15 let v ku. Stricto sensu by tedy mohla být editelem jmenována fyzická osoba p ed dosažením zletilosti. S takovým výkladem však nelze souhlasit, protože osoba, která ješt není pln zp sobilá, by asi t žko 35

V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. ervna 2006, sp. zn.: 29 Odo 550/2006 bylo judikováno, že se ministr p i jmenování a odvolání editele podniku nem že nechat zastoupit.

30

inila právní úkony pot ebné k obchodnímu vedení státního podniku. Stejný názor zastává Hajšam, když íká: „ editelem m že být pouze lov k, který již dosáhl zletilosti, resp. v ku osmnácti let. Tato podmínka plyne z eteln z povahy v ci. S funkcí editele, jako každého statutárního orgánu, je totiž spojena jednatelská p sobnost a obchodní vedení podniku, což je u n j nepochybn podmín no plnou zp sobilostí k právním úkon m ve smyslu § 8 Ob Z.“36 Státní podnik je podle obchodního zákoníku podnikatel zapsaný do obchodního rejst íku, proto se i na n j uplatní omezení obsažená v § 38l obchodního zákoníku. Podle tohoto ustanovení statutárním orgánem,

lenem statutárního nebo jiného orgánu

právnické osoby, která je podnikatelem, nem že být ten, kdo vykonával kteroukoliv ze srovnatelných funkcí v právnické osob , na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li podaný insolven ní návrh na právnickou osobu zamítnut pro nedostatek majetku. Obchodní zákoník ovšem stanoví i výjimky, za kterých se k p ekážce výkonu funkce nep ihlíží nebo tato p ekážka odpadá. Pro odpadnutí p ekážky je t eba, aby ten, kdo editele jmenuje, byl na její existenci upozorn n. Skute nost, že editel je z hlediska postavení ke státnímu podniku v pracovn právním vztahu znamená zna nou odlišnost od postavení statutárního orgánu obchodní spole nosti. Ta se týká jak délky funk ního období, poskytování protipln ní za výkon funkce, tak hlavn odpov dnosti za výkon funkce.37 Na rozdíl od lena dozor í rady není editeli ur ena ani povinnost vykonávat funkci s náležitou pé í a zachovávat ml enlivost. Tyto povinnosti nelze vyvodit ani ze zákoníku práce, protože taxativní vý et v § 303 nezahrnuje editele státního podniku. Je proto vhodné sjednat je aspo

v pracovní

smlouv . Odpov dnost za škodu má editel, mimo p ípady stanovené v § 14 zákona o státním podniku, stejnou jako každý jiný zam stnanec. Tedy pokud škodu nezp sobil úmysln ,

36

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 593. 37 Tamtéž, s. 592.

31

bude hradit jen skute nou škodu, maximáln do výše ty ap lnásobku jeho pr m rného m sí ního výd lku. editel jmenuje a odvolává jednoho i více zástupc

editele. T mto obdobn jako

editeli vzniká v i státnímu podniku pracovn právní vztah. Jsou oprávn ni v dob nep ítomnosti editele zastupovat jej v plném rozsahu. Jmenuje-li editel více zástupc , ur í zárove po adí, v jakém jsou oprávn ni jej zastupovat. V tomto po adí jsou také zapsáni do obchodního rejst íku. Za škodu odpovídají stejn jako editel. editel má oprávn ní vydat organiza ní ád, který upravuje vnit ní organizaci podniku. Tedy p sobnost, pravomoc a odpov dnost jednotlivých orgán , útvar a organiza ních složek. Stejnou cestou jako byl editel jmenován, potom m že být odvolán. To znamená ministrem, jehož ministerstvo vykonává funkci zakladatele státního podniku, pokud si toto právo nevyhradí vláda. Podle § 73 odst. 1 zákoníku práce se m že editel svého místa také vzdát. Výkon práce editele pak kon í dnem následujícím po doru ení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozd jší. Je t eba si uv domit, že osoba editele je jednou z náležitostí, které musí obsahovat zakládací listina. Proto sou asn se jmenováním nového editele respektive odvoláním toho starého musí dojít ke zm n zakládací listiny podle § 15 písm. e) zákona o státním podniku. Zm nu zakládací listiny m že provést osoba oprávn ná jednat jménem ministerstva zapsaná v zakládací listin nebo sám ministr formu dodatku.

5.2. Dozor í rada Druhým orgánem státního podniku je dozor í rada. Jak už sám její název napovídá, je to orgán dozorovací p ípadn

schvalovací. Dohlíží na výkon p sobnosti editele a

uskute ování podnikatelské innosti státního podniku.

32

5.2.1. lenství v dozor í rad lenem dozor í rady m že být jen fyzická osoba zp sobilá k právním úkon m. Op t lze p edpokládat, že má jít o osobu pln zp sobilou k právním úkon m. Také proto, že výkon funkce lena dozor í rady je nezastupitelný. lenové jsou jmenování a voleni z ad nezávislých odborník , ekonom , v deckotechnických pracovník , pracovník

bankovního sektoru a zástupc

zam stnanc

podniku. editel ani jeho zástupci nemohou být leny dozor í rady, mohou být pouze p izváni na její jednání. Dozor í rada musí mít minimáln t i leny. Navíc by po et jejích len , i když to zákon nestanoví, m l být vždy d litelný t emi, protože jednu t etinu len dozor í rady tvo í zam stnanci státního podniku, které volí a odvolávají zam stnanci podniku na základ výsledk voleb. A dv t etiny len do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Zp sob a podmínky volby a odvolání zástupc zam stnanc stanoví volební ád, který vydává zam stnavatel. Pokud v podniku p sobí jedna i více odborových organizací, je volební ád vydáván se souhlasem p íslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajiš ována zam stnavatelem v sou innosti s p íslušným odborovým orgánem. Také u len dozor í rady se uplatní omezení podle § 38l obchodního zákoníku. Pro dv t etiny len jmenovaných zakladatelem je situace obdobná jako pro editele, tedy zakladatel musí být na existenci p ekážky upozorn n, aby p ekážka odpadla. Pro jednu t etinu len

dozor í rady volených zam stnanci státního podniku je situace trošku

odlišná. Tato p ekážka pro n odpadá, pokud jsou zvoleni do funkce se souhlasem dvou t etin všech oprávn ných zam stnanc státního podniku a tito byli na p ekážku výkonu funkce upozorn ni. V dozor í rad je možné najít t i typy len .38 První z nich jsou zam stnanci státního podniku, kte í tedy tvo í jednu t etinu len dozor í rady volenou zam stnanci státního podniku. T mto osobám vzniká lenství 38

Konzultováno s JUDr. Danielou Sezemskou – Ministerstvo pr myslu a obchodu – Odbor státních podnik .

33

v dozor í rad

státního podniku zvolením. Nemohu souhlasit s Hajšmanem v tom, že

zvolením i jmenováním do dozor í rady vzniká pracovn právní vztah.39 Po konzultaci s Filipem40 jsem došel k názoru, že zde není podobn jako u editele odkaz na zákoník práce. A i kdybychom cht li zákoník práce analogicky aplikovat, ustanovení § 33 odst. 3 písm. c) tohoto p edpisu stanoví, že jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní pom r, nestanoví-li to zvláštní právní p edpis, pouze u vedoucího organiza ního útvaru státního podniku.

len dozor í rady je lenem organiza ního útvaru státního

podniku, ale není jeho vedoucím. Nejedná se ani o zm nu pracovního pom ru podle § 40 odst. 1 zákoníku práce, jelikož je v n m odkazováno na výše zmín né ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce. Domnívám se proto, že po vyslovení souhlasu se zvolením by m lo dojít k uzav ení smlouvy o výkonu funkce, podobn jako je tomu u zam stnanc volených do dozor í rady akciové spole nosti dle § 66 odst. 2 obchodního zákoníku, není to však podmínkou. Druhou kategorií len dozor í rady jsou nezávislí odborníci, ekonomové, v deckotechni tí pracovníci, pracovníci bankovního sektoru

i kdokoliv jiný, kdo není

v pracovn právním vztahu ke státnímu podniku ani k jeho zakladateli. T mto osobám vzniká lenství v dozor í rad

jmenováním. Také s t mito osobami by, po souhlasu

se jmenováním, m la být uzav ena smlouva o výkonu funkce. T etím typem jsou zam stnanci zakladatele jmenovaní do dozor í rady. Mohou to být nap íklad zam stnanci ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele, protože tito zam stnanci jsou podle ustanovení § 303 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zam stnanci ve správních ú adech, a tak mohou být dle odst. 3 tohoto ustanovení zam stnavatelem vysláni do dozor í rady státního podniku, aby tam zastupovali zájmy státu. Nesm jí za to však pobírat žádnou odm nu. Zakladatel také schvaluje jednací ád dozor í rady, kde jsou upravena práva a povinnosti dozor í rady a jejích len , které výslovn nestanoví zákon o státním podniku.

39

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 594. 40 JUDr. Ji í Filip – DIAMO, státní podnik – vedoucí Odboru právního a ízení lidských zdroj

34

Zejména výše odm n za výkon funkce, délka funk ního období dozor í rady i minimální po et sch zí rady za rok. O zasedání dozor í rady se po izuje zápis, který podepisuje p edseda, tento také zasedání ídí. Rozhodování dozor í rady se d je na základ souhlasu v tšiny jejích len . V zápise se uvedou i stanoviska menšiny len , pokud je o to požádáno.

5.2.2. P sobnost dozor í rady lenové dozor í rady jsou povinni vykonávat svou funkci s náležitou pé í a zachovávat ml enlivost o d v rných informacích a skute nostech, jejichž prozrazením t etím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Tato povinnost jim trvá i po ukon ení lenství v dozor í rad . Zákonodárce dozor í rad sv il v rámci státního podniku následující pravomoci: a) Schvaluje v rozsahu, který ur í zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investi ní a v decko-technické programy,

využití

know-how

podniku,

programy

spole ného

podnikání

s tuzemskými a zahrani ními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu sv eným podniku k podnikatelské innosti (mimo ur ený majetek). Schvalování zásadních otázek koncepce rozvoje státního podniku je innost sm ující dovnit státního podniku, naopak schvalování nakládání s majetkem státu je innost, která ovliv uje t etí osoby vstupující se státním podnikem do právních vztah . Nabízí se otázka, k jakým právním následk m dochází p i neschválení právního úkonu, kterým se s majetkem státu sv eným státnímu podniku nakládá. Jsou tyto právní úkony neplatné? Nejvyšší soud k tomu judikoval: „Zatímco nedostatek schválení nakládání s ur eným majetkem zakladatelem je v zákon

o státním podniku

sankcionován absolutní neplatností právního úkonu, p ípadné neschválení návrhu na nakládání s ostatním majetkem zákon žádnou sankci nestanoví. Pokud v daném p ípad

zákon stanoví omezení jedné ze stran, aby uzav ela smlouvu, bez

stanovení sankce, nevyplývá z toho, že taková smlouva je nezákonná a neplatná. Je-li tato smlouva nezákonná a neplatná, to závisí na zvážení dalších okolností,

35

jako je ve ejný zájem - zejména v tom smyslu, k í ochran je ur eno p edm tné zákonné ustanovení, dikce, smysl a ú el zákona, následky pro nevinnou (druhou) stranu a další relevantní okolnosti. Pod pojmem následky pro druhou stranu je t eba vid t zejména ochranu dobré víry této strany a ochranu nabytých práv této strany. V p ípad , kdy zákonné omezení sm uje pouze v i jedné ze stran smlouvy, je t eba považovat smlouvu za neplatnou pouze výjime n , a to tehdy, kdy by to bylo neslu itelné se smyslem a ú elem daného zákonného omezení, p i emž zákonná úprava dot ená takovou smlouvou nem že bez tohoto obstát.“41

b) Projednává výro ní zprávu, ro ní finan ní plán, pololetní výsledky hospoda ení a p ezkoumává ro ní ú etní záv rku podniku a návrh na rozd lení použitelného zisku (vypo ádání ztráty); své stanovisko p edkládá editeli a zakladateli. Státní podnik má ze zákona povinnost vést ú etnictví v rozsahu a zp sobem ur eným zvláštním právním p edpisem, tedy zákonem . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis . Po projednání výro ní zprávy a p ezkoumání ú etní záv rky dozor í radou jsou tyto postoupeny zakladateli ke schválení, spolu s návrhem na rozd lení použitelného zisku.

c) Projednává pravidla pro z izování dalších fond podniku a dohlíží na hospoda ení s fondy podniku. Státní podnik m že mimo povinn vytvá eného rezervního fondu a fondu kulturních a sociálních pot eb, vytvá et fondy další. Úkolem dozor í rady je zejména dohled nad ú elným využíváním prost edk státního fondu nap íklad podle vyhlášky Ministerstva financí

. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a

sociálních pot eb, ve zn ní pozd jších p edpis .

d) Dohlíží na výkon p sobnosti

editele a uskute ování podnikatelské

innosti

podniku, zejména zda se podnikatelská innost podniku uskute uje v souladu s právními p edpisy

a zakládací

listinou. Státní podniky jsou

zakládány

k uspokojování významných celospole enských, strategických nebo ve ejn 41

Rozhodnutí Nejvyššího soudu R ze dne 30. srpna 2011, sp.zn.: 30 Cdo 4831/2010.

36

prosp šných zájm . To znamená, že jim bývá sv en majetek velké hodnoty. Statutárním orgánem je navíc jedna osoba – editel. M že tu tedy vznikat velké riziko obchodování na vlastní ú et i na ú et osob blízkých. Riziko uzavírání nevýhodných smluv v d sledku korup ního jednání a jiné proh ešky proti jednání ádného hospodá e. Úkolem dozor í rady je tomuto zabránit.

e) Vyjad uje se k návrhu zakladatele na zrušení, slou ení, splynutí

i rozd lení

podniku. Dozor í rada je lépe seznámena s fungováním a celkovým významem státního podniku, proto má povinnost vyjád it se k návrhu zakladatele p i t chto zásadních rozhodnutích.

f) Je oprávn na nahlížet do všech doklad a záznam týkajících se innosti podniku a kontrolovat, zda ú etní záznamy jsou vedeny ádn v souladu se skute ností. Toto oprávn ní je spíše rozvinutí povinnosti dozor í rady obsažené výše pod písmenem d). P iznává rad prost edky pro její výkon.

g) Je povinna upozornit editele a zakladatele na zjišt né nedostatky; p itom m že navrhnout editeli opat ení k náprav . Obecná informa ní povinnost dozor í rady upozornit na nedostatky, které svou inností odhalila a navrhnout jejich ešení.

h) Je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šet ení, a to ve lh t

jím stanovené. Zákonodárce tímto ud lil zakladateli

oprávn ní usm r ovat innost dozor í rady, která má za n j vykonávat funkci dohledu nad fungováním státního podniku. Zakladatel sám, prost ednictvím ur eného ministerstva má možnost provést kontrolu státního podniku na základ zákona . 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve zn ní pozd jších p edpis .

i) Schvaluje auditora. Jedním z prost edk kontroly hospoda ení je také auditor, který musí ov it ú etní záv rku státního podniku v souladu se zákonem

.

93/2009 Sb., o auditorech, ve zn ní pozd jších p edpis . Dozor í rada tedy

37

auditora schvaluje, ale zákon o státním podniku ne eší otázku, kdo auditora ur uje. Podle § 17 odst. 1 zákona o auditorech by to m l být nejvyšší orgán právnické osoby. U akciové spole nosti nap íklad valná hromada. U státního podniku nejvyšší orgán stanoven není, aplikujeme proto ustanovení § 12 odst. 1 zákona o státním podniku, podle kterého editel rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou vyhrazeny do p sobnosti zakladatele.

j) M že doporu it zakladateli odvolat editele podniku. Pokud v tšina dozor í rady shledá na stran

editele nedostatky pro výkon této funkce je oprávn na p edložit

je s doporu ením k odvolání zakladateli státního podniku.

k) Vyjad uje se k návrhu statutu a jeho zm nám. Statut vydává zakladatel ve lh t do šesti m síc ode dne zápisu státního podniku do obchodního rejst íku. Jsou v n m upraveny

zásady

hospoda ení

podniku,

rámcové

vymezení

spolupráce

s regionálními orgány státní správy a vyššími územn samosprávnými celky.

5.3. Zákaz konkurence pro orgány státního podniku Aby se zabránilo zneužití pravomocí ud lených editeli, jeho zástupc m a len m dozor í rady stanoví zákon o státním podniku v § 14 odst. 1 zákazy ur itého chování. Tyto osoby nesm jí vlastním jménem nebo na vlastní ú et anebo na ú et osoby blízké uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou inností podniku. Jedná se zde o tzv. obchody „na vlastní ú et“, kdy nap íklad editel uzav e se sebou samým smlouvu o poskytování poradenských a konzulta ních služeb nebo jinou smlouvu, která se dotýká podnikání státního podniku. Stejný zákaz platí pro uzavírání t chto smluv s osobami blízkými, které jsou blíže ur eny v § 11642 ob anského zákoníku. Smysl tohoto zákazu je

42

Osobou blízkou je p íbuzný v ad p ímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v pom ru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sob navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrp la jedna z nich, druhá d vodn poci ovala jako újmu vlastní.

38

jasný, i kdyby vztah vznikající na základ t chto smluv byl pro státní podnik p ínosný, je velká pravd podobnost, že (finan ní) protipln ní ze strany podniku bude nadhodnocené. Dále je editeli, jeho zástupc m a len m dozor í rady zakázáno zprost edkovávat pro jiné osoby obchody podniku. Tímto zákazem se sleduje snaha vylou it p ípady, kdy by nap íklad len dozor í rady jako prost edník umož oval realizaci obchod

se státním

podnikem jiným osobám na základ smluv obstaravatelského typu. lenové jmenovaných orgánu se také nesm jí ú astnit na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou

inností, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých

v kupónové privatizaci. Nesm jí ani vykonávat funkci statutárního orgánu nebo lena dozor í (správní) rady t chto právnických osob, nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik ú astní. Ú elem zákaz

je zabránit kolizi zájm .

editel, jeho

zástupce i len dozor í rady, který má majetkový podíl na právnické osob s podobným p edm tem podnikání nebo je len orgánu takové právnické osoby bude pravd podobn up ednost ovat zájmy této právnické osoby p ed zájmy státního podniku. V d sledku toho m že tedy dojít ke zneužití d v rných informací a vzniku škody na stran státního podniku. Ú astnit se na podnikání jiných právnických osob nebo být lenem orgánu jiných právnických osob než t ch, které vykonávají obdobnou podnikatelskou innost, zakázáno není. Pro p ípad nedodržení výše zmín ných zákaz konkurence odkazuje zákon o státním podniku na ustanovení § 65 odst. 2, odst. 3 a na § 194 odst. 6 obchodního zákoníku. Státní podnik je proto oprávn n požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prosp ch z takového obchodu, anebo p evedla tomu odpovídající práva. S p evodem odpovídajících práv mohou nastat obchodním zákoníkem ne ešené právní problémy. Auto i komentá e k obchodnímu zákoníku se domnívají, „že tam, kde z povahy práva vyplyne nemožnost p evodu takového práva bez souhlasu jeho poskytovatele (nap . u poskytnuté licence), nebude možno bez souhlasu poskytovatele takové právo p evést a povinnost splnit“.43 Zmín ná práva na vydání prosp chu a p evod práva zanikají, nejsou-li 43

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentá . 13., podstatn rozší ené vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 258.

39

uplatn na u odpov dné osoby do t í m síc ode dne, kdy se státní podnik o t chto skute nostech dozví. Nejpozd ji tato práva zanikají uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím ovšem není dot eno právo na náhradu škody podle obchodního zákoníku. Osoba, která poruší zákaz konkurence, bude muset nahradit skute nou škodu a ušlý zisk, který porušením zákazu konkurence podniku vznikne. Dokud tuto škodu neuhradí, ru í za závazky podniku spole n

a nerozdíln

pro p ípad, že v itelé podniku nemohou

dosáhnout uspokojení svých pohledávek. Rozsah ru ení je omezen rozsahem povinnosti k náhrad škody.

40

6. Hospoda ení s majetkem státu Obecná úprava hospoda ení s majetkem státu je obsažena v zákon

. 219/2000 Sb., o

majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn ní pozd jších p edpis . Tento zákon upravuje, pokud zvláštní zákon neur í jinak, zp soby a podmínky nakládání s majetkem státu organiza ními složkami a státními organizacemi, které jsou právnickými osobami. Majetek státu má být využíván zejména k pln ní funkcí státu anebo v souvislosti s pln ním t chto funkcí, dále k zajiš ování ve ejn prosp šných inností i pro ú ely podnikání. Z uvedeného zákona také vyplývá, že žádná organiza ní složka státu, ale ani státní organizace nemá vlastní majetek.

6.1. Státní podnik podle zákona o majetku R D vodová zpráva k zákonu o státním podniku p edpokládala vznik zákona o majetku R a vzájemný vztah mezi nimi. M ly být ve vztahu zákona obecného a zvláštního. Tedy zákon o majetku R se m l užít v p ípadech, kdy zákon o státním podniku nestanoví jinak. Nakonec tomu tak po ur itou dobu bylo. P ijetím novely44 zákona se situace ovšem zm nila. P sobnost zákona o majetku

R se p estala vztahovat na státní organizace

z ízené podle zvláštního právního p edpisu, které doposud vykonávaly právo hospoda ení s majetkem státu. Posléze další novelou45 se p sobnost zákona o majetku R p estala vztahovat výslovn na státní podniky založené podle zákona o státním podniku, v etn t ch, které se považují za založené podle uvedeného zákona a také na organizace, které se zákonem o státním podniku ídí. P sobnost se nevztahuje ani na Bud jovický Budvar, národní podnik. Zcela samostatn je upravena p sobnost zákona o majetku R ke státním podnik m založeným národními výbory respektive zastupitelstvy obcí a m st (více viz kapitola 4.2.). Protože všechny tyto státní podniky nezanikly, jak zákonodárce p edpokládal, bylo t eba upravit jejich další existenci. Tyto „dosavadní státní podniky“ nejsou organiza ními složkami státu a nevztahuje se na n ani ustanovení § 54 až 56 zákona o majetku R, což 44 45

Zákon . 202/2002 Sb. Zákon . 88/2003 Sb.

41

znamená, že nejsou státními organizacemi ve smyslu tohoto zákona. Právo hospoda ení jim zaniklo ke dni ú innosti zákona o majetku R. V ci, k nimž m ly právo hospoda ení, jsou dále majetkem státu, s kterým je p íslušná hospoda it organiza ní složka státu. Sou asn

s tím na stát p ešly závazky související s takovými v cmi. Práva a ostatní

majetkové hodnoty státu, se kterými byl státní podnik oprávn n nakládat, však náleží podnik m. Obec, na níž byla p enesena funkce zakladatele, musí podnik po odpadnutí d vod v § 20a odst. 2 zákona o státním podniku zrušit s likvidací nebo bez likvidace.

6.2. Hospoda ení státního podniku Státní podnik provozuje podnikatelskou innost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpov dnost. Sám žádný majetek nevlastní, je mu pouze sv eno oprávn ní hospoda it s majetkem státu. Zákon o státním podniku dnes obecn

stanoví, že p i

hospoda ení s majetkem státu vykonává státní podnik práva vlastníka podle zvláštních právních p edpis . P ed ú inností novely46 byla práva vlastníka, která mohl státní podnik vykonávat v zákon

o státním podniku p ímo vyjmenována. Práva, která jmenována

nebyla, vykonával sám zakladatel. V souvislosti se z ízením Ú adu pro zastupování státu ve v cech majetkových byly v navazujícím zákon

. 202/2002 Sb. provedeny zm ny dalších právních p edpis . Do

ob anského soudního ádu byl v § 20 p idán odst. 2, podle n hož p izná-li zvláštní právní p edpis namísto státu n komu jinému zp sobilost samostatn jednat p ed soudem ve v ci týkající se majetku státu, jedná tato osoba jako ú astník. Stejným zákonem pak byl novelizován § 16 odst. 2 zákona o státním podniku, podle kterého se státní podnik ú astní ízení p ed soudy a jinými orgány ve v cech týkajících se majetku státu v etn

ízení o

ur ení, zda tu vlastnické právo nebo jiné obdobné právo státu je, i není. Do této doby totiž i Nejvyšší soud

R zastával názor, „že státní podnik nemá zákonné oprávn ní

k podání žaloby na ur ení vlastnictví státu k v cem, ke kterým vykonává právo hospoda ení“.47

46 47

Zákon . 220/2000 Sb. Rozhodnutí Nejvyššího soudu R ze dne 24.února 2005, sp.zn.: 28 Cdo 1895/2004.

42

Právo hospoda it s majetkem státu vzniká již p i vzniku podniku. Nejprve ohledn majetkových hodnot, které mu stát sv uje jako kmenové jm ní. Dále potom p i nabytí jakéhokoliv majetku vlastní inností. Podotýkám, že nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát. Kmenovým jm ní se dle zákona o státním podniku rozumí obchodní majetek podniku – tedy souhrn v cí, práv a jiných majetkových hodnot. Nakládat s tímto majetkem však m že státní podnik, jen není-li zákonem stanoveno, že je t eba schválení zakladatele. Takto schváleno musí být nakládání s „ur eným majetkem“. To je majetek, který je jako ur ený vymezen v zakládací listin

a zapisuje se do

obchodního rejst íku. Mohou to být v ci movité i nemovité, ale také majetkové podíly na podnikání jiných právnických osob. Vždy jsou to majetkové hodnoty, o nakládání s nimiž chce mít stát naprostý p ehled z d vodu jejich významnosti. Zakladatel má právo m nit vymezení ur eného majetku b hem podnikatelské innosti státního podniku. Ovšem jen v p ípad vyžadují-li to naléhavé hospodá ské nebo bezpe nostní zájmy státu. Co p esn se t mito zájmy rozumí, není zákonem nijak upraveno. Obchodní majetek spolu s jeho závazky tvo í jm ní podniku. Za závazky odpovídá státní podnik svým obchodním majetkem s výjimkou ur eného majetku.48 Což de facto znamená, že nejcenn jší majetek je z odpov dnosti vyjmut. Je také d ležité upozornit, že stát za závazky podniku neru í, stejn jako podnik neru í za závazky státu. To platí za p edpokladu, že zákon nestanoví jinak. Ze svého obchodního majetku m že podnik poskytnout dary k ú el m a v rozsahu, v jakém lze hodnotu daru ode íst od základu dan z p íjmu právnických osob, podle zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní pozd jších p edpis . Na návrh zakladatele m že také podnik bezúplatn darovací smlouvu p evést nemovitosti, s nimiž má právo hospoda it, do vlastnictví územn

samosprávných celk

i jejich sdružení.

Takový p evod podléhá souhlasu vlády. Hodn p ísné se mi zdá ustanovení § 16 odst. 7 zákona o státním podniku, které stanoví, že zástavní právo k majetku m že podnik z ídit jen se schválením zakladatele. Dle mého názoru by sta ilo omezení na z ízení zástavního práva k ur enému majetku nebo 48

Potvrzuje Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 24. ervna 2009, sp. zn.: 29 Cdo 2017/2007.

43

k majetku ur ité hodnoty. Takto je ustanovení pro editele, který má vykonávat obchodní vedení podniku p íliš omezující. Navíc, když nakládání se sv eným majetkem podléhá schválení dozor í rady. Dva roky zp t v dob ekonomické krize se objevila myšlenka, že by m l stát využít finan ních prost edk nashromážd ných v n kterých státních podnicích. To vyvolalo vlnu názor . Shoda panovala ohledn toho, že nevyužité prost edky na ú tech podnik by m ly být získány pro ú ely zajiš ování pot eb státu. Rozdílné názory však panovaly ohledn toho, jak prost edky ze státních podnik

erpat a zda je to v bec možné? Mluv í

Ministerstva pr myslu a obchodu Vl ek tehdy tvrdil: „Dosavadní legislativa to podle našich právních rozbor neumož uje.“49 Jiného názoru byl Bárta z Ústavu státu a práva, který íkal: „To by znamenalo, že stát nesmí nakládat se svým majetkem. Jsem pevn p esv d en, že ten klí ový paragraf 15 zákona o státním podniku ministr m využívání zdroj firem nejen umož uje, ale dokonce to po nich požaduje.“50 Osobn se v tomto sporu o výklad kloním na stranu nyn jšího editele Ústavu státu a práva. Bárta správn odkazuje na § 15 písm. i), podle kterého zakladatel rozhoduje o rozd lení použitelného zisku, p ípadn o vypo ádání ztráty. Dle mého názoru tedy stát m že jako zakladatel p i p edložení ú etní záv rky rozhodnout o p evodu finan ních prost edk z ú tu státního podniku na ú et ministerstva. Stejn tak ale m že rozhodnout o rozd lení zisku jen v rámci podniku - tímto zp sobem se také doposud v praxi postupuje. Dostáváme se ale k otázce, jakým zp sobem m že stát naložit s ostatním majetkem, který podniku sv il k hospoda ení? Zákon o státním podniku v § 16 odst. 8 stanoví pro zakladatele právo odejmout podniku majetek, s nímž má právo hospoda it. Pod podmínkou, že se tak stane v p ípadech a za podmínek stanovených zákonem. Pokud nebudu po ítat výše zmín né darování nemovitého majetku územn samosprávnému celku a rozd lení použitelného zisku, je jediným stanoveným zp sobem p evod majetku na jiné osoby podle zákona . 92/1991 Sb., o podmínkách p evodu majetku státu na jiné

49

MA ÍK, M. Miliardy na dosah? Minist i váhají, zda mají ze svých firem vytáhnout peníze. Hospodá ské noviny [online]. 12. zá í 2010 [cit. 2012-06-05]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-46371410-ministriresi-zda-jit-do-svych-firem-pro-penize 50 Tamtéž.

44

osoby, ve zn ní pozd jších p edpis , tedy privatizace. Žádné jiné p ípady ani podmínky zákon nezná. Jako jedna z cest by se sice nabízela zm na zakládací listiny, ale § 15 písm. e) zákona o státním podniku stanoví zákaz odnímat zakládací listinou majetek, s nímž má podnik právo hospoda it k okamžiku svého založení nebo k okamžiku zápisu zm ny zakládací listiny do obchodního rejst íku. Chybí tak legislativní postup a zp sob pro odejmutí majetku, se kterým státní podniky hospoda í. Vzniká prazvláštní situace, která je dalším d kazem nekoncep nosti zákona o státním podniku.

6.2.1. Ve ejné zakázky Státní podnik musí p i hospoda ení s majetkem státu postupovat v souladu se zákonem o ve ejných zakázkách. Zákon sice p sobnost na státní podniky výslovn nestanoví. P esto pokud splní zákonem stanovené podmínky, m že být podnik dotovaným i sektorovým zadavatelem. Pokud sou asn splní ob podmínky stanovené v ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona o ve ejných zakázkách bude i zadavatelem ve ejným. Státní podnik musí být zaprvé založen za ú elem uspokojování pot eb ve ejného zájmu, které nemají pr myslovou nebo obchodní povahu. P i výkladu pr myslové a obchodní povahy je nutné subsidiárn vycházet z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie.51 Z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve v ci Mannesman rovn ž plyne, že sta í, aby státní podnik vykonával pouze jednu innost ve ve ejném zájmu nemající pr myslovou i obchodní povahu a bude muset vystupovat jako zadavatel ve ejných zakázek v celém rozsahu svých inností.52 Druhá podmínka je pro podnik spln na už tím, že stát jmenuje více než polovinu len v jeho statutárním a dozor ím orgánu. Jelikož jak už víme, stát prost ednictvím svého ministerstva (nebo vlády) jmenuje editele a dv t etiny len dozor í rady. Zákon o ve ejných zakázkách se státního podniku dotýká i v jiném sm ru. Jedná se o výjimku z p sobnosti zákona pro tzv. interní zadávání,53 která je obsažena v § 18 odst. 1 51

JUR ÍK, R. Zákon o ve ejných zakázkách. Komentá . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 22. Tamtéž, s. 23. 53 Tamtéž, s. 142. 52

45

písm. e) zákona o ve ejných zakázkách. Stát jako zadavatel tedy není povinen zadávat ve ejnou zakázku státnímu podniku podle zákona o ve ejných zakázkách, protože státní podnik má právo hospoda it s majetkem státu jako ve ejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlu n

stát jako ve ejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospoda ením

podniku.

6.2.2. Ú etnictví státního podniku Státní podnik má povinnost vést p i své podnikatelské innosti ú etnictví podle zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis . Ú etnictví vede v plném rozsahu, jelikož se na n j nevztahují výjimky podle § 9 dost. 3 zákona o ú etnictví. Stejn

jako obchodní spole nosti sestavuje podnik ú etní záv rku, kterou tvo í

rozvaha, výkaz zisku a ztrát a vysv tlující p íloha. Také ú etní záv rku sestavuje podnik v plném rozsahu, protože je povinen mít ú etní záv rku ov enou auditorem. Dále musí podnik vyhotovit výro ní zprávu, jejímž ú elem je ucelen , vyvážen

a komplexn

informovat o jeho innosti, výkonnosti a hospodá ském postavení. Dozor í rada projedná výro ní zprávu, p ezkoumá ro ní ú etní záv rku a své stanoviska k nim p edloží editeli podniku a zakladateli, který je schvaluje. Výro ní zpráva, ú etní záv rka a zpráva auditora o ov ení ú etní záv rky se potom zakládají do sbírky listin v obchodním rejst íku.

6.2.3. Fondy státního podniku Státní podnik vytvá í z majetku, s nímž má právo hospoda it, fondy. Ty m žeme rozd lit na obligatorní a fakultativní. Obligatorn vytvá í rezervní fond a fond kulturních a sociálních pot eb. Rezervní fond slouží ke krytí ztrát a rizik a také k financování výkyv hospoda ení podniku. Pokud zakladatel nestanoví jinak, vytvá í se rezervní fond p i založení nejmén ve výši 10 % kmenového jm ní. Zakladatel tak m že p i založení podniku vytvo it rezervní fond ve výši nula procent kmenového jm ní. Ro ními p íd ly se potom fond dopl uje nejmén 10 % z istého zisku až do dosažení výše ur ené v zakládací listin . Pokud podnik daný rok zisk nevytvo í, rezervní fond se nedopl uje.

46

Fond kulturních a sociálních pot eb státní podnik vytvá í a hospoda í s ním v souladu s vyhláškou Ministerstva financí . 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních pot eb, ve zn ní pozd jších p edpis . Výše fondu je tvo ena základním p íd lem. Ten iní 2 % z ro ního objemu náklad zú tovaných na platy, mzdy a ostatní odm ny zam stnanc podniku. O tvorb a používání prost edk z fondu se sestavuje rozpo et. Pokud podnik nemá dostatek zisku nebo vykazuje ztrátu, slouží ke krytí základního p íd lu rezervní fond. Prost edky fondu lze užít dle § 4 až 11 výše zmín né vyhlášky na za ízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji, bytové ú ely, stravovaní, rekreaci, kulturu a t lovýchovu, sociální výpomoc a p j ky, penzijní p ipojišt ní, dary, vým nné akce i jako p ísp vek odborové organizaci. Fakultativn státní podnik vytvá í další fondy. Pravidla pro jejich z izování musí být projednány s dozor í radou, která vykonává dohled nad hospoda ením se všemi fondy státního podniku. Mohou jimi být nap íklad fondy povinn vytvá ené podle p edchozích zákon o státním podniku, tedy fond rozvoje nebo fond odm n.

47

7. Zrušení a zánik státního podniku Zákon o státním podniku rozlišuje u zániku podniku dv fáze. Tou první je zrušení a tou druhou samotný zánik podniku výmazem z obchodního rejst íku.

7.1. Zrušení podniku Státní podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku nebo rozhodnutím o slou ení, splynutí i rozd lení podniku. Tato rozhodnutí m že zakladatel u init pouze po p edchozím souhlasu vlády. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o státním podniku m že zakladatel podnik zrušit s likvidací nebo bez likvidace. O zrušení podniku m že rozhodnout také soud. A to v zákonem stanovených p ípadech (viz kap. 7.1.1.), na návrh osoby, která na tom osv d í právní zájem. Touto osobou se rozumí nap íklad len dozor í rady podniku nebo v itel podniku. M že se jednat také o živnostenský nebo finan ní ú ad.54 Soudem p íslušným k rozhodování v ízení o zrušení státního podniku je krajský soud, u n hož je podnik zapsán v obchodním rejst íku. Jedná se o ízení nesporné podle § 200e ob anského soudního ádu, ve kterém se rozhoduje usnesením. Pokud se neprovádí dokazování lze ve v ci rozhodnout bez na ízení jednání. P ed zrušením podniku však m že soud stanovit lh tu k odstran ní d vod , kv li kterým bylo zrušení navrženo. Po odpadnutí d vod soud ízení zastaví.

7.1.1. D vody zrušení podniku Státní podnik m že být jako jiné právnické osoby zrušen uplynutím doby, na kterou byl založen i dosažením ú elu, pro který byl založen. Dalším d vodem zrušení podniku je zrušení konkursu po spln ní rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z d vodu, že majetek dlužníka je zcela neposta ující. Zakladatel m že podnik zrušit kdykoliv a z jakéhokoliv d vodu. Zákon o státním podniku ale v § 6 odst. 3 stanoví také d vody, pro které má zakladatel povinnost zrušit podnik. Pro porušení této povinnosti ovšem není stanovena žádná sankce a tak chybí 54

D vodová zpráva k zákonu . 77/1997 Sb., o státním podniku.

48

donucovací prost edek, který by zakladatele vedl ke zrušení podniku. Proto nastupuje oprávn ní soudu zrušit podnik, na návrh oprávn né osoby, ze stejných d vod : a) Podnik ztratí oprávn ní k podnikatelské innosti, za jejímž ú elem byl založen. Komentá k obchodnímu zákoníku uvádí ke zrušení obchodních spole ností v d sledku pozbytí oprávn ní k podnikatelské innosti, že se nejedná o pozbytí jednoho i více podnikatelských oprávn ní, ale o pozbytí všech oprávn ní, a už jde o oprávn ní podle živnostenského zákona nebo podle jiných právních p edpis .55 Je otázkou jestli práv tu nelze nalézt d vod pro vymezení hlavního p edm tu podnikání? A jeho odd lení od p edm t dalších i ostatních (viz kap. 4.3.1.)? Pokud bude mít podnik zapsán jako hlavní p edm t podnikání jen jedno oprávn ní, nap íklad obchod s vojenským materiálem a toto povolení mu podle § 13 odst. 1 ZZOVM zanikne, pak ztrácí podnik nadále sv j význam. Je zbaven ú elu své existence, p estože má jako ostatní p edm t podnikání zapsáno desítky dalších oprávn ní.

b) Zaniknou p edpoklady vyžadované zákonem. Obchodní zákoník v § 68 odst. 6 písm. c) stanoví, že soud m že rozhodnutím spole nost zrušit, jestliže zaniknou p edpoklady vyžadované zákonem pro vznik spole nosti anebo jestliže spole nost nem že vykonávat innost pro nep ekonatelné rozpory mezi spole níky. Jaké p edpoklady vyžadované zákonem musí ale zaniknout pro státní podnik? Také p edpoklady pro vznik podniku? Nebo p edpoklady k uspokojování významných celospole enských zájm

i p edpoklady hospoda ení s majetkem státu?

c) Založením, splynutím, slou ením i rozd lením podniku byl porušen zákon. Jedná se o jakékoliv porušení zákona nebo musí být toto porušení i d sledky porušení vážn jšího rázu? Odpov

z stává nejasná.

55

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentá . 13., podstatn rozší ené vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 285.

49

d) Po et len dozor í rady se sníží oproti po tu uvedenému v zakládací listin a není dopln n do šesti m síc ode dne snížení. Po et len se m že snížit z d vodu odvolání lena, odstoupení z funkce i v d sledku jiné právní události nap . smrti lena dozor í rady. Do šesti m síc ode dne, kdy ke snížení po tu len došlo, musí být jmenován len nový nebo musí být stávající po et len uveden do souladu se zakládací listinou. Snížení po tu len v zakládací listin s sebou však nese ur ité komplikace. Pokud nap íklad dozor í rada p ijde o jednoho lena jmenovaného zakladatelem, m la by snížit po et len v zakládací listin o dva, aby byl tento po et i nadále d litelný t emi. Odvolá tedy jednoho

lena

jmenovaného zakladatelem. Protože ale musí být dodržen zákonný pom r len jmenovaných zakladatelem a len volených zam stnanci, m l by být z dozor í rady odvolán také jeden

len volený zam stnanci. K tomu zakladatel není

oprávn n. Jedinou možností je, že lena odvolají sami zam stnanci.

e) Podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se rozsahu podnikatelské innosti, výše kmenového jm ní nebo nakládá s majetkem státu v rozporu s právními p edpisy. Podnik vykonává innosti, ke kterým není zakládací listinou oprávn n. Stát nemusí mít z mnoha d vod zájem na tom, aby podnik vykonával innosti, které mu sám neschválil. M že tím nap íklad docházet k vytvá ení dominantního postavení, které poškozuje soukromé podnikatelské subjekty. Zakladatel má také povinnost zrušit státní podnik, pokud nakládá s majetkem nezákonným zp sobem. N které z t chto d vod jsou velmi neur ité a mohou vést k rozdílné interpretaci. P edevším d vody uvedené pod písmeny b) a c) jsou velmi obecného charakteru a m ly by být zákonodárcem dopracovány.

7.1.2. Zrušení podniku bez likvidace Likvidace podniku se neprovádí, p ešlo-li celé jm ní podniku na právního nástupce, nebo pokud zákon stanoví výjimky z povinnosti provád t likvidaci. Celé jm ní státního

50

podniku p echází slou ením i splynutím s jiným státním podnikem nebo rozd lením na dva i více státních podnik . Slou ením státní podnik zaniká a jeho jm ní p echází na podnik, s nímž byl slou en. Ke slou ení dochází na základ rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do obchodního rejst íku. Výmaz slu ovaného podniku a zápis zm ny u podniku, s nímž je zanikající podnik slu ován, se provede k témuž dni. V d sledku slou ení musí být provedena odpovídající zm na zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik slou en. Splynutím dochází k zániku dvou a více podnik a p echodu jejich jm ní na splynutím vzniklý státní podnik. Ke splynutí dochází na základ rozhodnutí zakladatele dnem zápisu do obchodního rejst íku. V p ípad splynutí musí být návrh na zápis nového podniku podán sou asn s návrhem na výmaz zrušených podnik . Výmaz zanikajících podnik a zápis podniku vzniklého splynutím se provede k témuž dni. Po splynutí se v zakládací listin nového podniku uvede ur ený majetek, s nímž m ly právo hospoda it zanikající podniky. Rozd lení podniku m že mít de facto dvojí formu a to rozšt pení a odšt pení. Rozšt pení, v jehož d sledku rozd lovaný státní podnik zaniká a jm ní p echází na nov vzniklé podniky. Odšt pení, v jehož d sledku rozd lovaný podnik nezaniká a ást jeho jm ní p echází na nov vzniklý podnik. De iure se ovšem uplatní rozd lení podniku jen ve form rozšt pení. K tomuto záv ru nás jasn vede ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a ustanovení § 8 odst. 2 zákona o státním podniku, podle kterého p echází jm ní zaniklého podniku na nov vzniklé podniky a to v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozd lení. Návrh na zápis nových podnik musí být podán sou asn s návrhem na výmaz zrušeného podniku. Zápisy odpovídající t mto návrh m se provedou k témuž dni. V zakládací listin nových podnik se uvede ur ený majetek rozd leného podniku. Pokud není v rozhodnutí zakladatele o rozd lení podniku ur eno, na který podnik závazek p echází, jsou k jeho spln ní zavázány spole n a nerozdíln všechny podniky. Mezi sebou se poté podniky vypo ádají v pom ru, v jakém na n p ešlo právo hospoda it s majetkem zaniklého podniku.

51

O slou ení, splynutí a rozd lení podniku musí být informován p íslušný odborový orgán nejpozd ji t i m síce p ed slou ením. V p ípad , že v podniku nep sobí odborová organizace, jsou zam stnanci o t chto organiza ních zm nách informováni jiným vhodným zp sobem. Zrušit podnik bez likvidace lze také podle zákona o p evodu majetku státu. Podle § 11 odst. 1 tohoto zákona zruší zakladatel podnik v souladu s rozhodnutím o privatizaci podniku. Dnem zrušení podniku p evede zakladatel majetek zrušeného podniku na Ministerstvo financí. Další p ípadem, kdy není zrušení podniku spojeno likvidací je zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nezbude-li po zrušení konkursu žádný majetek.56

7.1.3. Zrušení podniku s likvidací V p ípad , že celé jm ní podniku nep echází na právního nástupce nebo není stanoveno jinak, provádí se likvidace státního podniku. „Likvidace je zákonem upravený postup, p i n mž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztah

zanikající

právnické osoby.“57 Státní podnik vstupuje do likvidace ke dni, k n muž je zrušen. Vstup podniku do likvidace se zapisuje do obchodního rejst íku a po dobu likvidace se užívá firma podniku s dov tkem „v likvidaci“. Návrh na zápis do obchodního rejst íku podává likvidátor, pokud tak neu iní, zapíše vstup do likvidace soud, jakmile se o likvidaci dozví – tedy ex officio. Likvidátora jmenuje a odvolává zakladatel, který také ur uje jeho odm nu. Pokud o zrušení podniku rozhodne soud, jmenuje likvidátora sou asn

s tímto rozhodnutím.

S p ihlédnutím k vyjád ení zakladatele pak soud ur í zp sob stanovení odm ny likvidátora podle sazebníku vydaného vyhláškou . 479/2000 Sb., o odm n a náhrad hotových výdaj likvidátora a lena orgánu spole nosti jmenovaného soudem. Obecn m že být

56

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 596. 57 Tamtéž, str. 72.

52

likvidátorem státního podniku fyzická osoba. Podle v ty druhé § 71 odst. 2 obchodního zákoníku by mohl být likvidátorem i stát, pokud na n j budeme pohlížet jako na spole níka v jedno lenné spole nosti.58 Jmenováno však m že být i více likvidátor . Osoba likvidátora se zapisuje do obchodního rejst íku. Jedná se o zápis deklaratorní, protože likvidátor je oprávn n jednat již od svého jmenování. Jmenováním likvidátora na n j p echází p sobnost statutárního orgánu jednat jménem podniku. Likvidátor iní jménem podniku pouze úkony sm ující k likvidaci podniku. Nové smlouvy m že uzavírat jen, je-li to nezbytné k ukon ení nevy ízených obchod , k zachování majetku spole nosti nebo k jeho využití. Likvidátor je povinen oznámit vstup do likvidace všem známým v itel m podniku. Dále je povinen zve ejnit nejmén dvakrát za sebou s asovým odstupem rozhodnutí o zrušení spole nosti s výzvou pro v itele, aby p ihlásily své pohledávky. K tomu jim je poskytnuta lh ta, která nesmí být kratší než t i m síce. Likvidátor je také povinen sestavit ke dni vstupu podniku do likvidace zahajovací likvida ní ú etní rozvahu a soupis jm ní, které p edkládá zakladateli. Zjistí-li likvidátor z rozvahy, že je spole nost p edlužena má povinnost podat insolven ní návrh podle § 98 odst. 1 a odst. 2 insolven ního zákona. Pokud státní podnik p edlužen není, zpen ží likvidátor postupn všechen majetek, se kterým je podnik oprávn n hospoda it, vyjma ur eného majetku. Sou asn

p ijímá

výplatu pohledávek a uhrazuje závazky podniku. Mzdové nároky zam stnanc se hradí p ednostn . Ke dni skon ení likvidace uzav e likvidátor ú etní knihy a sestaví ú etní záv rku. Musí taktéž vypracovat kone nou zprávu o pr b hu likvidace, kterou spolu s ú etní záv rkou p edkládá zakladateli. Likvida ní z statek p evede likvidátor zakladateli. Tento z statek se stává sou ástí státních finan ních aktiv. Po skon ení likvidace podá likvidátor do t iceti dn

návrh na výmaz podniku

z obchodního rejst íku.

58

ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 589.

53

Jestliže se po skon ení likvidace podniku objeví dosud neznámý majetek nebo pot eba jiných nezbytných opat ení souvisejících s likvidací, rozhodne soud na návrh zakladatele, v itele nebo dlužníka o obnov likvidace podniku a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše soud do obchodního rejst íku, že došlo k obnovení likvidace podniku a osobu likvidátora. To stejné platí, pokud se zjistí dosud neznámý majetek po výmazu podniku z obchodního rejst íku. Soud na návrh zakladatele, v itele nebo dlužníka rozhodne o zrušení zápisu o jeho výmazu a o obnovení likvidace nebo vstupu podniku do likvidace. Po právní moci rozhodnutí zapíše soud do obchodního rejst íku, že došlo k obnovení spole nosti, že je spole nost v likvidaci a osobu likvidátora.

7.2. Zánik podniku Státní podnik zaniká výmazem z obchodního rejst íku. Návrh na výmaz státního podniku z obchodního rejst íku podává likvidátor do 30 dn od skon ení likvidace, byl-li podnik zrušen s likvidací nebo editel byl-li podnik zrušen bez likvidace. Návrh se zasílá ke krajskému soudu podle místa sídla státního podniku.

54

8. Záv r Státní podnik je velmi specifická právnická osoba, která nenapl uje všechny znaky právnických osob p ijímané civilistickou naukou. Je to jakýsi hybrid vytvo ený státem k napl ování jeho pot eb. Snažil jsem se proto navrhnout zm nu formy státního podniku, která by odstranila vytýkané nedostatky. Hlavní cílem této práce bylo ale analyzovat platný a ú inný zákon o státním podniku a p edpisy s ním související. Jaké nedostatky skrývá právní úprava státního podniku a kde je t eba p istoupit k novelizaci? Myslím, že má snaha m la ur itý úsp ch. Zákon o státním podniku byl sice už osmkrát novelizován, naposledy v roce 2007, p esto obsahuje odkazy na ustanovení zákon

i rovnou na zákony, které byly zm n ny

nebo zrušeny. Nevím, jestli je to zp sobeno špatnou legislativní prací nebo je zákon o státním podniku ú eln opomíjen. M že se totiž zdát, že n které politické strany berou státní podniky jako osoby sloužící jejich zájmu a na zákonem zmín né uspokojování celospole enských, strategických a ve ejn prosp šných zájm zapomínají. Svou práci jsem rozd lil do n kolika kapitol, ve kterých jsem se v noval zkoumanému tématu z pohledu d ív jší úpravy, z pohledu subjekt , které vykonávají podobnou innost anebo se nacházejí v obdobném postavení. Založení a vznik státního podniku se do zna né míry podobá založení a vzniku obchodních spole ností. Také je dvoufázový a k zápisu do obchodního rejst íku je t eba splnit mnoho náležitostí. Zákonn by mohla být zakotvena úprava jednání p ed vznikem státního podniku. V kapitole orgány státního podniku jsem zkoumal vztah mezi editelem, leny dozor í rady a státním podnikem. Na rozdíl od len dozor í rady je editel a jeho zástupci v zam stnaneckém pom ru ke státnímu podniku. Je to pojetí odlišné od pojetí v kapitálových obchodních spole nostech, kde

len statutárního orgánu m že být

v pracovn právním vztahu ke spole nosti, jen v p ípad , že na základ tohoto vztahu

55

vykonává práci odlišnou od ízení spole nosti. Jmenováním za

lena dozor í rady

pracovn právní vztah nevzniká. Jelikož je státnímu podniku sv en majetek státu, se kterým má podnik provozovat podnikatelskou

innost, musí mít stát možnost brát z tohoto podnikání užitky k

uspokojování svých pot eb. Hledal jsem proto možnosti, které zákon poskytuje k erpání t chto prost edk . Názory odborné ve ejnosti se dosti liší. Osobn zastávám názor, že stát má možnost, p i rozd lení použitelného zisku vytvo eného státním podnikem, p evést finan ní prost edky na ú et organiza ní složky státu a dále tak s t mito prost edky neomezen

nakládat. Složit jší je úprava p evodu majetku, s nímž má podnik právo

hospoda it. Veškeré spory nejsou vy ešeny ani ohledn státního podniku jako zadavatele ve ejných zakázek. Zrušení a zánik státního podniku je op t obdobné zrušení a zániku obchodních spole ností. Nejasné jsou ovšem n které d vody, pro které má zakladatel povinnost a soud oprávn ní podnik zrušit. Tady je up esn ní velmi pot ebné. Ned lám si nad ji, že by má práce vedla zákonodárce k novelizaci zákona o státním podniku. Pokud k ní ale jednoho dne dojde, mohu s uspokojením tvrdit, že jsem na ni upozor oval.

56

9. Seznam použité literatury a pramen Knižní publikace BERAN, K. Právnické osoby ve ejného práva. Praha: Linde, 2006 ELIÁŠ, K. a kol. Ob anský zákoník: velký akademický komentá . Praha: Linde, 2008 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005 FRINTA, Ond ej. Právnické osoby. Univerzita Karlova v Praze, 2008 HAVLAN, P. a kol. Majetek státu v platné právní úprav . 3. aktualizované a podstatn dopln né vydání. Praha: Linde, 2010 HAVLAN, P. Vlastnictví státu. Masarykova univerzita v Brn , 2000 HURDÍK, J. Právnické osoby a jejich typologie. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009 HURDÍK, J. Právnické osoby: Obecná právní charakteristika. 1. vyd. Brno: MU 2000 JELINEK, J., HERCZEG, J.: Zákon o trestní odpov dnosti právnických osob a ízení proti nim. Komentá s judikaturou. Praha: Leges, 2012 JUR ÍK, R. Zákon o ve ejných zakázkách. Komentá . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011 PLÍVA, S. Hospoda ení s majetkem státu. 2., p epracované a dopln né vydání. Praha: C. H. Beck, 2004 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentá . 10., podstatn rozší ené vydání. Praha: C. H. Beck, 2005 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentá . 13., podstatn rozší ené vydání. Praha: C. H. Beck, 2010

57

ŠVESTKA, J., DVO ÁK, J. a kol. Ob anské právo hmotné 1. 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer R, a.s. 2009

Odborné asopisy a jiná periodika STUNA, S., ŠVESTKA, J., N kolik úvah nad státem jako právnickou osobou, zejména nad právní subjektivitou státních orgán . Právní rozhledy . 6/1999

Elektronické zdroje MA ÍK, M. Miliardy na dosah? Minist i váhají, zda mají ze svých firem vytáhnout peníze. Hospodá ské

noviny

[online].

12.

zá í

2010

[cit.

2012-06-05].

Dostupné

z:

http://byznys.ihned.cz/c1-46371410-ministri-resi-zda-jit-do-svych-firem-pro-penize NOVÝ, D. Státní podniky, majetek státu a ve ejné zakázky. Právní rádce [online]. 21. ervence 2006 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-18938470statni-podniky-majetek-statu-a-verejne-zakazky Zakládací listina státního podniku eská pošta, s.p. Do Sbírky listin založeno dne 4. kv tna 2012. Dostupné z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl.pdf?subjektId=isor%3a7450&slCis

=101552432&klic=0TSDTeLJuUvAzjZBntFzrw%3d%3d Zakládací listina státního podniku Lesy eské republiky, s.p. Do Sbírky listin založeno dne 12. prosince 2011. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl.pdf?subjektId=isor%3 a130641&slCis=600252911&klic=7YbwDY5ly6RiafdwHK1xGQ%3d%3d

Právní p edpisy D vodová zpráva k zákonu . 77/1997 Sb., o státním podniku Vládní na ízení . 206/1924 Sb., kterým se provádí zákon o úprav hospoda ení ve státních závodech, ústavech a za ízeních, jež povahou nemají plniti úkoly správní Vyhláška Ministerstva financí . 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních pot eb, ve zn ní pozd jších p edpis

58

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti

. 414/2011 Sb., o náležitostech formulá

na

podávání návrh na zápis do obchodního rejst íku Vyhláška Ministerstva spravedlnosti . . 479/2000 Sb., o odm n a náhrad hotových výdaj likvidátora a lena orgánu spole nosti jmenovaného soudem Zákon . 404/1922 Sb., o úprav hospoda ení ve státních závodech, ústavech a za ízeních, jež povahou nemají plniti úkoly správní, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 29/1951 Sb., kterým se stanoví státní rozpo et republiky eskoslovenské na rok 1951 Zákon

. 51/1955 Sb., o národních podnicích a n kterých jiných hospodá ských

organizacích, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 40/1964 Sb. ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 109/1964 Sb., hospodá ský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 88/1988 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 111/1990 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 367/1990 Sb., o obcích, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 418/1990 Sb., o hlavním m st Praze, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 92/1991 Sb., o podmínkách p evodu majetku státu na jiné osoby, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 455/1991 Sb., o živnostenské podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis

59

Zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 38/1994 Sb., o zahrani ním obchodu s vojenským materiálem a o dopln ní zákona . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve zn ní pozd jších p edpis , a zákona . 140/1961 Sb., trestní zákon, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 77/1997 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 93/2009 Sb., o auditorech, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 418/2011 Sb., o trestní odpov dnosti právnických osob a ízení proti nim

Judikatura Nález Ústavního soudu R ze dne 22. února 1996, sp.zn.: III. ÚS 85/95 Rozhodnutí Nejvyššího soudu R ze dne 24. února 2005, sp.zn.: 28 Cdo 1895/2004 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. ervna 2006, sp. zn.: 29 Odo 550/2006 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. ervna 2009, sp. zn.: 29 Cdo 2017/2007 Rozhodnutí Nejvyššího soudu R ze dne 30. srpna 2011, sp.zn.: 30 Cdo 4831/2010

60

10. Abstract The purpose of my thesis is to analyze the State Enterprise Act. The main aim is to describe the life of state enterprise from its foundation to its termination and to point out the major legal issues. My desire was to recommend some improvements to legal regulation of the state enterprise. My thesis is divided into several chapters, each of them dealing with different aspects of the state enterprise. The first theoretical chapter examines the question whether the state enterprise is a legal entity on the background of civil doctrine. The next chapter deals with the foundation process of the state enterprise. Who is authorized to create the state enterprise and what are the essential elements of the charter of foundation. It describes the process of signing into the Commercial Register and its legal impact. This thesis also provides a view to the relationship between the authorized representatives and the state enterprise. It shall answer the questions about the powers of governing bodies and their liability. The next part is devoted to the administration of state-owned property by the state enterprise. It examines the right of state to obtain the profit made by state enterprise. This chapter also deals with the public procurement related to the state enterprise. The last theoretical chapter describes the dissolution and the termination of the state enterprise, including the process of liquidation - if required.

61

Diplomová práce se zabývá analýzou zákona o státním podniku. Jejím hlavním cílem je popsat fungování státního podniku od jeho vzniku až po zánik a zd raznit d ležité právní otázky týkající se státního podniku. Mou touhou také bylo navrhnout v ní zlepšení právní úpravy státního podniku. Práce je rozd lena do n kolika kapitol. Každá z nich se v nuje jednotlivým aspekt m státního podniku. První kapitola podává výklad o právnických osobách a zkoumá, zda je státní podnik podle civiln právní nauky v bec právnickou osobou. Další kapitola pojednává o založení a vzniku státního podniku. Kdo je oprávn n státní podnik založit a jaké jsou náležitosti zakládací listiny. Popisuje proces zápisu do obchodního rejst íku a jeho d sledky. Tato práce dává také nahlédnout na vztah mezi orgány státního podniku a státním podnikem. M la by vymezit pravomoc a odpov dnost t chto orgán . Další ást práce se v nuje hospoda ení s majetkem státu, s nímž má státní podnik právo hospoda it. Zkoumá, jakým zp sobem m že stát erpat ze státního podniku zisky vzniklé podnikatelskou inností. Kapitola se také zabývá státním podnikem ve vztahu k ve ejným zakázkám. Poslední kapitola popisuje zrušení a zánik státního podniku, v etn procesu likvidace, která je v n kterých p ípadech vyžadována.

62

Název práce v anglickém jazyce State enterprise

Klí ová slova / Key words státní podnik / state enterprise státem vlastn né podnikání/ state-owned business ve ejný majetek / public property

63