Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Demografie Studijní obor: Demografie se sociální geografií

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Demografie Studijní obor: Demografie se sociální geografií

David Liguš Vliv křesťanství na úroveň plodnosti z dat sčítání a výběrového šetření v České republice Impact of christianity on fertility patterns from census and survey data in the Czech Republic

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Praha 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně pod vedením školitelky Prof. RNDr. Jitky Rychtaříkové, CSc., a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze dne 13. 8. 2013

Podpis

Poděkování: Na tomto místě chci poděkovat za trpělivé vedení mé bakalářské práce své školitelce Prof. RNDr. Jitce Rychtaříkové, CSc., dále ThDr. PhDr. Mgr. Noemi Bravené, Th.D. za cenné rady v teologických otázkách a mojí rodině za morální a psychologickou podporu.

Vliv křesťanství na úroveň plodnosti z dat sčítání a výběrového šetření v České Republice Abstrakt Hlavní cíl této práce spočívá v zjištění vztahu mezi křesťanskou vírou a úrovní plodnosti z dat sčítání lidu domů a bytů v České republice za pomocí metody pravděpodobnosti zvětšování rodiny. Na základě odborné literatury jsou stanoveny hypotézy, které mají za cíl ověřit, zda je úroveň plodnosti vyšší u osob patřících k některé křesťanské denominaci. V druhé části práce je řešena otázka postojů vysokoškoláků do třiceti let na religiózní aspekty a na plánovaný počet dětí. Při hledání odpovědi na uvedenou otázku, byla použita metoda Poissonovy regrese. Pro tuto druhou část byly studovány proměnné: deklarovaná víra, pohlaví a důležitost manželství. Cílem druhé části je zjištění, do jaké míry ovlivňují tyto proměnné plánovaný počet dětí.

Klíčová slova: plodnost, křesťanství, Česká Republika, diferenciace

Impact of christianity on fertility patterns from census and survey data in the Czech Republic Abstract The aim of this thesis lies in findings of relation between Christian belief and a level of fertility, using Czech Republic‘s census data and parity progression ratio indicator. On the ground of relevant literature, the hypotheses are formulatetd and are asking: Is a level of fertility higher among people who claim themself to be members of some Christian denomination? In the second part of the thesis is to find out the attitudes of university students till the age of thirty years toward religion aspects in general and toward the planned number of childern. By looking for an answer, the Poisson regression method is used. For this second part of the thesis are following variables were examined: stated faith, gender and importance of the marriage. The aim of the second part is to discover to which extent these variables impact on the planned number of children.

Keywords: fertility, christianity, Czech Republic, differences

David Liguš: Vliv křesťanství na úroveň plodnosti z dat sčítání a výběrového šetření v České republice

5

Obsah Seznam zkratek ..........................................................................................................................7 Seznam tabulek ..........................................................................................................................8 Seznam obrázků .........................................................................................................................9 Seznam příloh ........................................................................................................................... 10 Úvod .......................................................................................................................................... 11 Data a metodologie ................................................................................................................ 13 Zjišťování náboženské příslušnosti .................................................................................... 13 Metody ............................................................................................................................... 15 Metody výběrového šetření ................................................................................................ 16 Diskuze s literaturou .............................................................................................................. 18 1. Náboženství v České republice od roku 1918 ..................................................................... 20 1.1. Katolické vyznání ............................................................................................................ 20 1.1.1. Řeckokatolická a římskokatolická církev ................................................................. 20 1.1.2. Starokatolická církev ................................................................................................ 21 1.2. Protestantské vyznání ...................................................................................................... 22 1.2.1. Církev československá husitská (CČSH).................................................................. 23 1.2.2. Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (DEKiBMS) ...... 23 1.2.3. Českobratrská církev evangelická (ČCE) ................................................................. 24 1.2.4. Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV) .................................. 24 1.2.5. Jednota bratrská (JB) ................................................................................................ 24 1.2.5. Bratrská jednota baptistů (BJB) ................................................................................ 24 1.2.6. Církev bratrská (CB) ................................................................................................ 25 1.2.7. Evangelická církev metodistická (ECM) .................................................................. 25 1.2.8. Církev adventistů sedmého dne (CASD) .................................................................. 25 1.3. Pravoslavné vyznání ........................................................................................................ 25 2. Náboženské vyznání ve světle dat sčítání 1930 – 2011 ....................................................... 27 2.1. Zjišťování a vývoj náboženské struktury ......................................................................... 28


6

2.2. Analýza věkových struktur .............................................................................................. 31 2.3. Analýza plodnosti ............................................................................................................ 35 3. Analýza populace dotazníkového šetření ............................................................................ 42 3.1. Souhrnná analýza všech respondentů .............................................................................. 42 3.2. Analýza náboženského vyznání....................................................................................... 45 3.2.1. Návštěvnost církevních obřadů a náboženské vyznání ............................................. 45 3.2.2. Náboženská víra a síla její důležitosti....................................................................... 47 3.2.3. Návštěvnost církevních obřadů a pohlaví ................................................................. 48 3.2.4. Náboženské vyznání a pohlaví ................................................................................. 49 3.3. Analýza plodnosti ............................................................................................................ 50 Závěr ......................................................................................................................................... 54 Seznam použité literatury a dat .............................................................................................. 56 Přílohy....................................................................................................................................... 60


Seznam zkratek BJB………. .Bratrská jednota baptistů CASD………Církev Adventistů sedmého dne CB……….…Církev Bratrská CČSH……...Církev československá husitská ČCE……….Českobratrská církev evangelická ČR…………Česká republika ČSÚ……….Český statistický úřad ECM……….Evangelická církev metodistická JB…………..Jednota bratrská KSČ………..Komunistická strana Československa SCEAV…….Slezská církev evangelická augsburského vyznání DEKiBMS….Deutsche evangeliste Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien – Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (němčina) USA…………United States of America – Spojené státy americké (angličtina) Gn…………...Genesis (1. kniha Mojžíšova) Mt……………Matoušovo evangelium SPSS…………Statistical package for social science

7


8

Seznam tabulek Tabulka 1 – Počet obyvatel hlásících se k jednotlivým církvím ve sledovaných letech na území České republiky ..................................................................................... 15 Tabulka 2 – Změny v počtech členů vybraných církví v letech 1991 a 2001 na území České republiky ..................................................................................... 29 Tabulka 3 – Tabulka 4 – Tabulka 5 – Tabulka 6 –

Absolutní a relativní počet osob podle náboženského vyznání v roce 1991 ... 32 Absolutní a relativní počet osob podle náboženského vyznání v roce 2001 ... 33 Absolutní a relativní počet osob podle náboženského vyznání v roce 2011 ......... 34 Index nepodobnosti podle pohlaví a náboženského vyznání ve vybraných letech na území České republiky .................................................................................... 35

Tabulka 7 – Struktury respondentů dotazníkového šetření ....................................................... 44 Tabulka 8 – Návštěvnost bohoslužeb a kategorie víry ............................................................. 46 Tabulka 9 – Kategorie víry a stupně její důležitosti ................................................................. 48 Tabulka 10 – Návštěvnost bohoslužeb a pohlaví ........................................................................ 49 Tabulka 11 – Pohlaví a kategorizovaná víra ............................................................................... 50 Tabulka 12 – Kategorie víry a plánovaný počet dětí .................................................................. 51 Tabulka 13 – Test efektu Poissonova regresního modelu ........................................................... 52 Tabulka 14 – Plánovaný počet dětí ve vztahu k religiozitě významu manželství a pohlaví respondentů ........................................................................................... 52


9

Seznam obrázků Obr. 1 – Absolutní počet osob podle náboženského vyznání za obě pohlaví dohromady z dat sčítání na území České republiky ........................................................................ 29 Obr. 2 – Podíl osob v % podle náboženského vyznání za obě pohlaví ve vybraných letech na území České republiky. ............................................................................. 31 Obr. 3 – Podíl bezdětných žen ve věkové skupině 50 – 59 let podle náboženského vyznání ..... 38 Obr. 4 – Pravděpodobnost zvětšování rodiny podle náboženského vyznání – rok 1930............. 39 Obr. 5 – Pravděpodobnost zvětšování rodiny podle náboženského vyznání – rok 1991............. 40 Obr. 6 – Pravděpodobnost zvětšování rodiny podle náboženského vyznání – rok 2001............. 41


10

Seznam příloh Příloha I – Relativní zastoupení mužů podle náboženského vyznání za vybrané roky ......... 62 Příloha II – Relativní zastoupení žen podle náboženského vyznání za vybrané roky ............. 62 Příloha III – Struktura náboženského vyznání mužů podle věku v roce 1991 ......................... 63 Příloha IV – Struktura náboženského vyznání žen podle věku v roce 1991 ............................ 63 Příloha V – Struktura náboženského vyznání mužů podle věku v roce 2001 ......................... 64 Příloha VI – Struktura náboženského vyznání žen podle věku v roce 2001 ............................ 64 Příloha VII – Struktura náboženského vyznání mužů podle věku v roce 2011......................... 65 Příloha VIII – Struktura náboženského vyznání žen podle věku v roce 2011............................ 65 Příloha IX – Struktura počtu dětí žen katolického vyznání podle věku v roce 1930................ 66 Příloha X – Struktura počtu dětí žen protestantského vyznání pode věku v roce 1930 ........... 66 Příloha XI – Struktura podle počtu dětí žen pravoslavného vyznání podle věku v roce 1930 . 67 Příloha XII – Struktura podle počtu dětí žen bez vyznání podle věku v roce 1930 .................. 67 Příloha XIII – Struktura počtu dětí žen katolického vyznání podle věku v roce 1991 ............... 68 Příloha XIV – Struktura počtu dětí žen protestantského vyznání podle věku v roce 1991 ........ 68 Příloha XV – Struktura počtu dětí žen pravoslavného vyznání podle věku v roce 1991 ......... 69 Příloha XVI – Struktura počtu dětí žen bez vyznání podle věku v roce 1991........................... 69 Příloha XVII – Struktura počtu dětí žen ostatního vyznání podle věku v roce 1991 ................. 70 Příloha XVIII – Struktura počtu dětí žen neudaného vyznání podle věku v roce 1991 .............. 70 Příloha XIX – Struktura podle počtu dětí žen katolického vyznání podle věku v roce 2001 .... 71 Příloha XX – Struktura podle počtu dětí žen protestantského vyznání podle věku v roce 2001 ....................................................................................................... 71 Příloha XXI – Struktura podle počtu dětí žen pravoslavného vyznání podle věku v roce 2001 ....................................................................................................... 72 Příloha XXII – Struktura podle počtu dětí žen bez vyznání podle věku v roce 2001................. 72 Příloha XXIII – Struktura podle počtu dětí žen ostatního vyznání podle věku v roce 2001 ....... 73 Příloha XXIV – Struktura podle počtu dětí žen nezjištěného vyznání podle věku v roce 2001 . 73


11

Úvod Křesťanská víra formovala značnou část minulosti českého národa. Nezřídka se však zapsala do myšlenek lidí, jako uzurpující a ziskuchtivá moc. Do vzniku samostatného Československa byla majoritní katolická církev spolupracovníkem panovníka a rovněž byla součástí státní moci. Po krátkém období svobody, ve dvacátých a třicátých letech 20.století, nastoupila k moci nejprve nacistická a posléze komunistická diktatura, která byla založena protikřesťansky a protinábožensky obecně. Česká republika je dnes zemí, kde je velice malý podíl křesťanů, dokonce i na evropské poměry (Pew 2003 in Frejka a Westoff 2006). Co zapříčinilo tento stav, kdy lidé chovají ke křesťanské víře apatii, není příliš jasné. Argumentace přítomností dvou totalitních režimů naráží na problém mezinárodního srovnání, jelikož Polsko a Maďarsko se nacházelo v podobné situaci jako Česká republika a přesto je v těchto státech stále dominující křesťanství (Frejka a Westoff 2006). Někteří autoři rovněž vyvracejí tvrzení, že Česko je nejateističtější zemí světa, spíše pouze odmítá tradiční křesťanské církve a orientuje se na novější církve, nebo na jinou „víru“ obecně (Hamplová 2000). Důvod pro zvolení tohoto tématu je zčásti osobní, jelikož autor sám je členem jedné menší křesťanské církve působící v ČR, a proto projevil zájem o prozkoumání minulosti této církve za použití demografického přístupu. Druhý důvod je věcný, jelikož v současné době není příliš mnoho analytických studií, které se zabývají podrobněji tímto tématem v českém prostředí. Většinou lze pouze nalézt zahraniční studie, ze kterých lze převzít teoretický rámec a část zjištěných výsledků. Cílem práce je nejprve porovnat rozdíly v náboženském vyznání z dat sčítání lidu 1930–2011, a poté se speciálně zaměřit na ukazatele diferenční plodnosti mezi lety 1930, 1991 a 2001. Tyto roky byly vybrány pro zhodnocení rozdílů, které se odehrály v době komunistické totality oproti situaci před druhou světovou válkou, a rovněž z důvodu absence dat z let 1961–1980. I přesto, že se zastoupení křesťanských denominací během 20. století v ČR zmenšilo, nelze tímto jevem uspokojivě vysvětlit i pokles počtu živě narozených dětí věřícím ženám. Hypotéza, která byla stanovena pro tuto část lze shrnout do otázky: Mají ženy s křesťanským vyznáním v průměru více dětí než ženy bez vyznání a jak se mezi sebou liší jednotlivé křesťanské denominace v úrovni plodnosti? Druhá část práce vychází z hypotéz Zhang (2008) o tom, jak je ovlivněna úhrnná plodnost religiózními faktory a je založena na dotazníkovém výzkumu zaměřeném na studenty


12

vysokých škol mladších 30 let. Cílem bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu závislosti plánovaného počtu dětí na pohlaví respondentů, deklarované víře a důležitosti instituce manželství. Šetření se zúčastnilo celkem 220 respondentů nejrůznějších oborů a vyznání, výběr nebyl tedy omezen pouze na věřící, nebo nevěřící. Dalším bodem této kapitoly je pochopení jednotlivých aspektů víry (například návštěvnost bohoslužeb) a jejich následné ovlivnění na plánování rodiny.


13

Data a metodologie Zjišťování náboženské příslušnosti Náboženství a náboženská příslušnost není problematika lehká na zjišťování a interpretaci. Analýzy na základě statistických dat sčítání v sobě nesou mnoho nedostatečností a nepřesností, předně pracují pouze s počty lidí, kteří sami sebe označí jako věřící osobu, ale přitom jí vůbec nemusí být. Pro zjištění skutečného počtu praktikujících věřících je nutné provádět podrobnější analýzu obohacenou o otázky zjišťující další aspekty víry, například jak často se účastní církevních shromáždění, nebo jaké mají názory na specifickou církevní problematiku. Celý sběr dat však čelí vážnému problému nazvaný „social desirability“, neboli problému, že lidé neodpovídají podle svého přesvědčení, nýbrž podle toho, jak si myslí, že by bylo žádoucí odpovídat. Pro lepší pochopení lze uvést příklad USA nebo Polska, kde je společenskou normou chodit do kostela, avšak tento stav nemá spolehlivou vypovídající hodnotu, protože se nelze dozvědět o skutečném počtu praktikujících křesťanů (Vávra 2009). Druhý problém, který vzniká, při porovnávání delších časových úseků, je rozdílnost definic, která platí v jednotlivých letech. V tomto případě se jedná o rozdílné způsoby zjišťování obyvatelstva v rámci jednotlivých sčítání. V roce 1930 a 1950 bylo započítáváno přítomné obyvatelstvo (ČSÚ 2012). U roku 1950 byl navíc problém nedostupnosti dat, jelikož samotné vydání výsledků sčítání z roku 1950 bylo problematické a do roku 1962 byly tyto výsledky označeny jako tajné. V roce 1991 a 2001 se sčítalo obyvatelstvo trvale bydlící a v roce 2011 obyvatelstvo obvykle bydlící, které lze definovat jako: „…místo, kde osoba tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti.“ (ČSÚ_M 2012). Dále existoval rozdílný způsob v zjišťování náboženské víry. V roce 1930 a 1950 se člověk hlásil k víře zařazením k určité církvi nebo uznávaného náboženského uskupení. V roce 1991 a 2001 se každý označil podle svého přesvědčení, nebyla tu už nutnost hlásit se k určité církevní doktríně. V roce 2011 se přihlášení k náboženskému vyznání stalo dobrovolným. Třetím problémem je nestejnost subjektů, které vstupují do analýzy, v tomto případě počet jednotlivých církví. Tento problém byl vyřešen agregací do šesti základních náboženských vyznání: bez vyznání, katolické, protestantské, pravoslavné, ostatní a neudáno. V roce 1930 bylo zjišťováno patnáct denominací, z níž byly zařazeny ke katolickému vyznání tři, římskokatolická, řeckokatolická a starokatolická. K evangelickým se jich řadilo devět: českobratrská církev evangelická, německá církev evangelická, SCEAV (Slezská církev evangelická augsburského vyznání), SCEAV na Slovensku1, reformovaná církev na Slovensku, Jednota bratrská, českoslovenští baptisté, Jednota českobratrská a metodistická církev. K nim byla přiřazena československá církev, která zažila obrovský úbytek členů mezi roky 1930 a 1991. Tato církev však byla vedena ve sčítáních 1930 a 1950 samostatně. Po přiřazení této církve však nelze již tuto skupinu nazývat evangelickou, jelikož československá církev se neřadí mezi evangelické, a proto byl použit název protestanté, který je z hlediska teologické koncepce 1

Církev sice působí ve Slovenském pohraničí, ale svoje řídící centra má v České republice


14

přijatelný. V pravoslavné církvi je zahrnuta pouze jedna církev. Skupina bez vyznání označuje ve všech sledovaných letech osoby, které se nepřiřadili k žádné oficiální církvi, ani k žádnému náboženskému hnutí. Skupina ostatní označuje církve nebo náboženská hnutí, která nejsou natolik početná, aby se uváděla do základních přehledů o náboženské víře obyvatelstva. Skupina neudáno označuje osoby, které z nejrůznějších důvodů neuvedly svojí náboženskou víru nebo přesvědčení. Skupiny bez vyznání a neudáno se zjišťovaly v roce 1930 dohromady, tudíž existuje problém ve srovnatelnosti dat. V roce 2011 existovala možnost být věřící bez církve, tyto osoby byly započteny do kategorie ostatní. V roce 1950 se zjišťovalo čtrnáct denominací, změny od roku 1930 byly malé. Ustanovila se samostatná kategorie bez vyznání a kategorie ostatní a neudáno. Starokatolická církev již nebyla nadále zjišťována. Od roku 1991 se zjišťovalo již jen deset denominací: římskokatolická a řeckokatolická církev, církev pravoslavná, kategorie bez vyznání, ostatní a neudáno a pět církví protestantských: československá církev husitská, českobratrská církev evangelická, SCEAV, SCEAV na Slovensku a reformovaná církev na Slovensku. Od roku 2001 zmizely ze zjišťování církve s označením na Slovensku (tedy dvě) a byly nahrazeny církví Adventisté sedmého dne a církví svědkové Jehovovi. Poslední jmenovaná však nebyla zahrnuta do zjišťování, jelikož i když je oficiálně vedena v seznamu státem uznávaných církví, tak ekumenická rada církví, která sdružuje všechny církve v nadřazený orgán, má ve svých pravidlech, že veškeré církve musí splňovat určité teologické a věroučné aspekty. Svědkové Jehovovi je nesplňují, a tudíž nejsou uznáváni na církevním poli jakožto plnohodnotná církev. Kompletní přehled církví, které byly jmenovitě zjišťovány ve sčítáních, je uveden v tabulce 1. Důležitým prvkem při analýze plodnosti byla i změna při definici obyvatelstva a způsob zjišťování náboženské víry jednotlivce. Jaké obyvatelstvo bylo v jednotlivých letech zjišťováno, bylo řečeno výše. Další změnou byl způsob zjišťování náboženské víry. V roce 1930 a 1950 se každá osoba musela přihlásit k některé státem uznávané církvi. Nešlo se tedy přihlásit k víře bez církve. V roce 1991 a 2001 se určovala náboženská příslušnost na základě sebedeklarace, tedy, každá osoba si zvolila podle svého přesvědčení, k jaké víře, nebo církvi se chce přihlásit. Ti, kteří vyplnili jinou než státem uznávanou a oficiální církev, byli zařazeni do kategorie ostatní a nepřesně určené (ČSÚ_M 2012). V roce 2011 již nebylo povinné uvádět náboženskou víru, a proto došlo ke zvětšení kategorie neudáno na necelých 50 %. Vznikla také možnost přihlásit se k víře bez příslušnosti k církvi.


15

Tabulka 1 – Počet obyvatel hlásících se k jednotlivým církvím ve sledovaných letech na území České republiky 1930 1950 1991 2001 2011 Katolická církev – celkem

8 412 774 6 824 908 4 028 415 2 748 455 1 092 346

Římskokatolické vyznání

8 378 079 6 792 046 4 021 385 2 740 780 1 082 463

Řeckokatolické vyznání

12 149

32 862

7 030

7 675

9 883

Starokatolické vyznání

22 546

-

-

-

-

1 269 965 1 429 120

425 589

259 765

124 810

Protestantské církve – součet Církev Československá husitská

779 672

946 813

178 036

99 103

39 229

Německá církev evangelická

130 981

6 401

-

-

-

Československá církev evangelická

290 994

401 729

203 996

117 212

51 858

46 777

57 741

33 130

14 020

8 158

5 649

5 401

2 269

3 426

2 152

Bratrská jednota baptistů

2 142

2 745

2 544

3 622

3 208

Církev Bratrská

6 616

5 373

2 759

9 931

10 865

Evangelická církev metodistická

7 134

2 917

2 855

2 694

1 949

-

-

-

9 757

7 391

24 488

50 365

19 354

22 968

20 533

Slezská církev evangelická augsburského vyznání Jednota bratrská

Církev adventistů sedmého dne Pravoslavná církev Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 1930, 1950, 1991, 2001, 2011

Vysvětlivka: Římskokatolická, Řeckokatolická, Starokatolická církev = katolické vyznání Církev československá husitská, Československá církev evangelická, Německá církev evangelická Slezská církev augsburského vyznání, Církev adventistů sedmého dne = zařazeni pod protestanty ve všech letech Jednota bratrská, Bratrská jednota baptistů, Církev Bratrská, Evangelická církev metodistická = 1930–1950 zařazeni pod protestanty, 1991–2011 zařazeni pod ostatní Pravoslavná církev = pravoslavné vyznání Součet protestantských církví = Církev Československá husitská, Německá církev evangelická, Československá církev evangelická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Jednota bratrská, Bratrská jednota baptistů. Církev Bratrská, Evangelická církev metodistická, Církev adventistů sedmého dne.

Metody Pro hodnocení změny zastoupení náboženského vyznání podle věku ve dvou časových obdobích byl použit index nepodobnosti, respektive odlišnosti (dissimilarity index). Výpočet indexu nepodobnosti je analogický vzorci vycházejícímu z porovnání bílé a černé populace (Farley 2011). Index porovnává podíly každé územní jednotky na celku z hlediska koncentrace obou porovnávaných jevů v dané územní jednotce, kde se bi rovná počtu černé populace v určité části území. B se rovná počtu černé populace přítomné na celém pozorovaném území. Analogicky platí tyto tvrzení pro wi a W, tj. pro bílou populaci (Farley 2011). Pro účely této práce bylo využití vzorce upraveno. B znamená celkový počet věřících daného vyznání v roce t a bi znamená počet věřících v dané věkové kategorii i v čase t. W a wi vyjadřuje stejné vyznání, jako B a bi, jen v čase t+a.


16

Ukazatelem použitým pro hodnocení změn velikosti rodiny v rámci jednotlivých kategorií náboženského vyznání byla pravděpodobnost zvětšování rodiny. Pravděpodobnost zvětšování rodiny se počítala z dat sčítání z transverzálního pohledu, tedy přes fiktivní generace, na základě dat rozložení žen podle počtu dětí. Nejprve byly vypočteny podíly žen podle počtu dětí a ty byly kumulovány zespoda za účelem získání hodnot úhrnné plodnosti podle pořadí i (úpi). Takto získaný ukazatel úpi byl použit pro výpočet pravděpodobnosti zvětšování rodiny podle níže uvedeného vzorce. Vzorec udává, jaká je pravděpodobnost pro ženu s i dětmi mít i+1 dítě. Pravděpodobnost zvětšování rodiny byla počítána v rámci vybraných náboženských denominací. ú ú

ú

Metody výběrového šetření Druhá část práce vycházela z výběrového šetření, které mělo za cíl zjistit názory a postoje studentů vysokých škol na náboženské vyznání, počty plánovaných dětí a na instituci manželství. Celkově se tohoto šetření zúčastnilo 220 osob. Sběr dat probíhal přes elektronický dotazník, který byl umístěn nejprve na sociální síti a po vyčerpání respondentů v této oblasti byl dále šířen přes autorovy známé. Respondenti museli splňovat dvě podmínky: Aktivně studovat na vysoké škole a být mladší 30 let. Druhá podmínka byla nastavena z důvodu, že v dnešní době již mnoho osob studuje vysokou školu i ve starším věku a tudíž by mohlo dojít ke zkreslení v názorech. Dotazník obsahuje celkem deset otázek, z níž byla většina uzavřených, ale poskytovala možnost vyjádřit svoji vlastní odpověď, pokud přednastavené odpovědi nebyly vhodné. U otázek, kde byly možné otevřené odpovědi, dávali respondenti příliš mnoho druhů vyjádření. Z tohoto důvodu musela být data agregována, například v otázce na náboženskou víru, kdy musely být jednotlivé odpovědi porovnány a na základě jejich podobnosti byly zařazeny do některé z majoritních kategorií. Vyskytly se také případy, kdy někteří respondenti nevyplnili jednu, nebo více možností, toto částečně narušovalo analýzy, neboť při rozborech jednotlivých proměnných nebyl vždy stejný základ. Kompletní verze dotazníku je uvedena v příloze. Pro analýzy použité v této části byly použity dvě metody statistické analýzy, kontingenční tabulky a Poissonův regresní model. První jmenovaná metoda slouží k zjišťování četností dvou, či více nominálních, nebo ordinálních proměnných, kde ni,j, jsou četnosti jednotek, které jsou obsažené v i–té kategorii znaku X (řádku) a j–té kategorii znaku Y (sloupci). i = 1,2,…r, j = 1,2,…c r je počet kategorií znaku X (řádku) a c je počet kategorií znaku Y (sloupce). V kontingenční tabulce se rovněž nacházejí marginální součty, kde n i. jsou řádkové součty, n.j jsou sloupcové součty a n.. je celkový součet (Hentzler, Žváček 2009).


X1 X2 Xr n.j

Y1 n1,1 n2,1 nr,1 n.1

Y2 n1,2 n2,2 nr,2 n.2

Yc n1,c n2,c nr,c n.c

17

ni. ni. ni. ni. n..

Byla také testována síla závislosti obou proměnných X, Y pomocí testu Chí kvadrát, který můžeme také nazvat test dobré shody na porovnání očekávaných a zjištěných četností. Koeficient Chí zjišťuje, jak moc se mezi sebou liší zjištěné a očekávané četnosti nebo také porovnává skutečné zjištěné četnosti s očekávanými četnostmi za platnosti H0 (Zvára 2004).

nij se rovná zjištěným četnostem, oij reprezentuje očekávané četnosti a r, k jsou zkoumané populace, v tomto případě soubory.

Očekávané četnosti (oij)) jsou četnosti, které by soubory měly při stejných řádkových a sloupcových součtech (v tabulce) za předpokladu nezávislosti jevu (Zvára 2004). Nulová hypotéza H0 předpokládá, že oba znaky jsou nezávislé. Jestliže testové kritérium je menší než kritická hodnota, pak hypotézu H0 o nezávislosti znaků nezamítáme. V opačném případě platí alternativa, tj. že oba znaky spolu souvisí. Hladina testu α je maximální přijatelná pravděpodobnost zamítnutí platné hypotézy H0 a v případě této práce byla určena na 5 %. V této práci byla zkoumána nezávislost mezi deklarovanou vírou, návštěvností církevních obřadů, pohlavím, důležitostí deklarované víry a kategorizovaným plánovaným počtem dětí. Druhá jmenovaná metoda (Poissonova regrese) byla převzata z článku Li Zhang (2008), hodnoty výsledných parametrů se pohybují mezi 0 a 1. Poissonův regresní model lze zapsat rovnicí:

kde µi je hledaná závislá proměnná, a je konstanta, b je odchylka od průměru vynechané, referenční, kategorie. Proměnné X jsou nelineárně vztaženy k µ (Zhang 2008). V této práci je µi plánovaný počet dětí v závislosti na pohlaví, druhu svého náboženského přesvědčení a na pohledu na instituci manželství. Nezávisle proměnné byly kategorizovány za použití referenčního kódovacího schématu (referenční kategorie je nastavena na 0), přičemž: Pohlaví: muž, žena; referenční kategorie=žena. Druh náboženského přesvědčení: věřím v sebe, nebo v jiné lidi; v nic nevěřím; věřím v Boha; věřím v osud nebo jiné nadpřirozené jevy; referenční kategorie=věřím v sebe nebo v jiné lidi.


18

Pohled na instituci manželství: 5 (velmi vysoká), 4 (vysoká), 3 (střední), 2 (nízká), 1 (velmi nízká); referenční kategorie=1 (velmi nízká). Závisle proměnnou byl plánovaný počet dětí: 1, 2, 3, 4, 5, 9. Všechny úlohy (analýza kontingenčních tabulek, Poissonova regrese) byly řešeny statistickým softwarem SPSS.

Diskuze s literaturou Náboženství a víra byly po celá staletí hlavním studovaným tématem, kterým se zabývali učenci i myslitelé. Řešili především teologické a sociologické aspekty náboženství. V současné době se k tomuto tématu vyjadřuje mnoho oborů, patří mezi ně například politologie, sociologie a teologie. Demografie na náboženství nahlíží jako jeden z aspektů, který ovlivňuje demografické chování lidí, například v otázce plodnosti nebo umělé potratovosti. Hodnotí také věkové struktury a rozložení obyvatelstva podle náboženské víry (Lehrer 1996). Jeden z prvních, kdo se začal zabývat demografickými analýzami s náboženskými proměnnými, byl Calvin Goldscheider. Nejprve se zaměřil na plodnost a za jakých podmínek může být ovlivněna náboženským vyznáním (Goldscheider 1971 in McQuillan 2004). Později přidal také sociální a ekonomické aspekty, jako spolučinitele s náboženským vyznáním. Výsledky Goldscheiderových analýz dokazují, že je vhodné zjišťovat dopady náboženské víry na plodnost společně s aspekty zmíněnými výše. Mosher (1992) rozvádí Goldscheiderovy myšlenky a přidává další aspekty, které mohou ovlivňovat úroveň plodnosti. Řadí mezi ně návštěvnost bohoslužeb, rozdílnost denominací, sociální prostředí, a ačkoliv to ve své práci nepotvrzuje, tak i rasu. V rozdílnosti denominací vymezil protestanty jako více pronatalitně zaměřenou skupinu než ostatní. Další zajímavé závěry vyplynuly z analýz návštěvnosti bohoslužeb, kdy u katolického vyznání byly rozdíly v úhrnné plodnosti mezi těmi, kdo navštěvují bohoslužby 1× týdně a těmi, kdo je navštěvují méně často, menší. U protestantského vyznání ve Spojených státech byly tyto rozdíly značné (1,75 proti 2,24). Tim Heaton zastával názor o ovlivnění plodnosti náboženstvím, ale pouze pokud jsou postoje realizované, tedy ti, kdo zastávají pronatalitní chování nezůstávají pouze u slov, ale skutečně tak jednají (Heaton 1986 in Tvrdíková 2012). Lehrer (1996) v svém článku analyzuje, jak se liší plodnost u párů, které pocházejí ze stejného religiózního prostředí od těch, kde muž i žena pocházejí z prostředí, kde každé klade jiný důraz na religiozitu. Lehrer (1996) zjistil, že předpokládaný vyšší počet dětí mají svazky z prostředí, které je religiózně homogenní. Je pozoruhodné, že při mezidenominačním sňatku mezi katolíky a mormony, kteří byly považováni za dvě největší pronatalitní skupiny v USA, vycházely velice nízké hodnoty úhrnné plodnosti (Lehrer 1996 in Adsera 2004). Došlo tedy k potvrzení teorie o ovlivnění úrovně plodnosti sociálním prostředím. Lehrer vymezil rozdíly i mezi těmi, kteří konvertovali a těmi, kteří se v daném prostředí narodili. Katoličtí konvertité měli nižší úhrnnou plodnost než protestantští konvertité. Důležitá je tedy již výchova v adolescentním věku, která může rozhodnout o budoucím reprodukčním chování.


19

Přístupy k náboženství a plodnosti se liší i z geografického pohledu. Frejka a Westoff (2006) srovnávají plodnost mezi USA a Evropou. Autoři poukazují na velice rozšířené tvrzení o vyšší plodnosti ve Spojených státech a nízké v Evropě, zároveň však dodávají, že je potřeba toto tvrzení upřesnit. Mnoho států v západní a severní Evropě má velice podobnou úhrnnou plodnost, jako USA a tvrzení, že Spojené státy mají vyšší úhrnnou plodnost, vychází z porovnání celé Evropské unie a porovnání mezi oběma kontinenty je problematické z důvodu nestejných přístupů v měření (Frejka a Westoff 2006). Američané jsou však podle výzkumů religióznější, než Evropané. Nelze však říci, že Evropa je naprosto sekularizovaný kontinent, ale její obyvatelé se spíše přiklání k netradičním věroukám a náboženstvím. Tento jev potvrzuje pro českou společnost i Hamplová (2000). Pokud se hovoří o křesťanství, tak to v Evropských poměrech ztrácí na síle, ale v ostatních částech světa je to naopak. Tento vývoj může vyústit do situace, kdy do Evropy budou přicházet křesťanští misionáři z jiného kontinentu (D’Souza 2009, s. 15). I když ve střední a východní Evropě padla většina diktatur, tak zastoupení náboženského vyznání se v těchto zemích bývalého východního bloku liší. Zatímco v Polsku, nebo na Slovensku zůstalo zastoupení náboženského vyznání na obyvatelstvu vysoké, v jiných státy, například v České republice se podíl věřících osob propadl do nižších hodnot (Greeley 2002 in Frejka a Westoff 2006). Další, kdo zkoumal vliv náboženského vyznání na úroveň plodnosti, byla Li Zhang (2008). Autorka shrnula teorie jejích předchůdců v této oblasti a nastínila šest hypotéz, které shrnují dosavadní výzkum v této oblasti. 1) Čím více chodí lidé na bohoslužby, tím více mají dětí. Tato myšlenka naráží na problém odlišnosti náboženství, kdy některá náboženství kladou důraz na docházku na bohoslužby a některá přikládají význam jiným aspektům víry. Pro křesťanství a islám by tato hypotéza měla platit bez problémů (Nešpor, Václavík 2008 in Vávra 2009). 2) Osoby, které věří silněji, mají větší počet dětí, než ti, kteří mají slabší nebo žádné věroučné přesvědčení. 3) Rozdíly v církevních učeních odlišují jednotlivé církve mezi sebou. V České republice není rozdíl mezi jednotlivými denominacemi příliš veliký, jiný případ jsou Spojené státy, kde existují skupiny, jako amišové a mormoni, jako zástupci silné pronatalitní politiky a liberálnější protestantské církve nebo Židé (Zhang 2008). 4) Neexistují rozdíly v úhrnné plodnosti mezi pohlavími v rámci jednotlivých církví. 5) Plodnost je více ovlivněna u žen, které se hlásí k víře, než u mužů. 6) Náboženské vyznání podporuje pronatalitní chování žen větší měrou než u mužů. Autorka na konci svého článku shrnuje, že náboženská víra je důležitým zdrojem norem a hodnot, které nepřímo ovlivňují plodnost. Zároveň však dodává, že je nutné se na celou problematiku dívat s větším odstupem a zahrnout více aspektů, které mohou ovlivňovat demografické chování (Zhang 2008). V českém prostředí se tomuto tématu věnují spíše okrajově sociologové, například Hamplová, Vávra. Studie a analýzy vycházejí především ze zahraničních autorů. Pro větší přesnost by však bylo vhodné zpracování samostatné studie z českého prostředí na způsob zahraničních autorů.

Kapitola 1

1. Náboženství v České republice od roku 1918 Náboženství v České republice bylo v minulosti významným společenským činitelem, i přesto, že poslední sčítání v roce 2011 ukazuje na pokles počtu věřících. Náboženství, zejména křesťanství tvořilo podstatnou součást kultury, ovlivňovalo umění, školství, literaturu, filozofii i smýšlení lidí. Ne jinak tomu bylo ve zkoumané době, tj. v době první republiky, na začátku komunistického období i po pádu železné opony (Oliva 1997). Z tohoto důvodu je otázka po vztahu náboženství a plodnosti opodstatněná. Specifikum této reflexi dodává fakt, že je křesťanství spojováno s hlubším pojetím soudržnosti a posvátnosti rodiny a dítě je nahlíženo jako dar nebo božská přízeň. Je proto otázkou, do jaké míry souvisí úroveň plodnosti s přesvědčením osobní víry. Aby bylo lépe rozumět výsledným analýzám a mohly se tudíž relevantně pojednat tyto vztahy, je zapotřebí alespoň krátce definovat církve, příp. náboženské společnosti, ke kterým se zkoumaná skupina hlásí. Pro určení vztahu jejich členů k plodnosti je důležité popsat na základě hlavních náboženských dokumentů vztah k této otázce. Církve jsou řazeny v souladu s tabulkami obsaženými v analytické části.

1.1. Katolické vyznání Katolické vyznání v rámci analyzovaných tabulek v sobě zahrnuje členy tří církví – katolické – – římského a řeckého (byzantského) ritu a starokatolické. Do 11. století sice byla i pravoslavná církev církví katolickou, má také sedm svátostí jako katolické vyznání, nicméně má určitá další specifika, a proto se řadí do další podkapitoly. 1.1.1. Řeckokatolická a římskokatolická církev Katolická církev působí na našem území od 9. století zastoupená latinskou západní římskokatolickou církví. S ní působila na našem území i její řecká větev, která se ale přesunula za naše hranice v průběhu století. Na našem území se zčásti vrátila po první světové válce s příchodem pracovníků z východní části někdejší Československé republiky jako byzantský ritus (ERCČRe 2004). Co se týče vztahu katolické církve k plodnosti, vychází ze specifického pojetí manželství jako svátosti. Manželství muže a ženy připodobňují ke vztahu Ježíše a jeho církve v tom smyslu, že je založeno na vyšší vzájemné lásce (agapé). Vztah dvou lidí vyrůstá na


21

základě jejich vzájemné lásky a porozumění. Děti jsou podle vyznání katolické církve darem a manželství je prostředek k jejich naplnění a zároveň jeho hlavním cílem. V otázce antikoncepce vychází katolická církev z katechismu. V paragrafu č. 2370 se píše: „Vnitřně špatné je naopak každé jednání, které před manželským stykem nebo při něm nebo při rozvíjení jeho přirozených účinků má za cíl nebo za prostředek zabránit početí“ (KKC 2002). Opírá se přitom o svatost každého života, kterému nemá být nijak bráněno, a to ani ve vzniku. Katolická církev obecně nepovoluje jiné metody antikoncepce než přirozené, například metodu sledování plodných a neplodných dnů. Církev připouští lékařské metody a terapeutické zákroky, které sice mohou vést k zabránění početí, ale vzhledem k tomu, že to není primární záměr těchto lékařských kroků, jsou pro církev možné (Humanae Vitae 1968). Je však zakázán jakýkoliv druh umělého přerušení těhotenství, jelikož je za živou bytost považováno již oplodněné vajíčko. Co se týče duchovních, zde spatřujeme rozdíl mezi římsko- a řeckokatolickým vyznáním. Zatímco kněží prvního zmíněného vyznání mají slib čistoty (dodržování celibátu), do kterého vstupují jako svobodní, řeckokatolický uchazeč o kněžské svěcení může být před vysvěcením ženatý a mít děti. 1.1.2. Starokatolická církev Starokatolická církev vznikla v druhé polovině 19. století v reakci na první vatikánský koncil, zejména na dogma o neomylnosti papeže. To byla hlavní kritika ze strany tzv. starokatolického hnutí, z kterého vznikla církev. Touto kritikou však nebylo dotčeno uznání papeže jako hlavy církve. Vychází z podobných zásad, jako vyznání římské a řeckokatolické, tj. má sedm svátostí, podobnou liturgii, ale dává důraz na myšlenky prvotních křesťanů a hlásí se k Husově tradici. V Československu se starokatolické vyznání ustanovilo navázáním na světový starokatolicismus na konci 19. století. V současnosti se v ČR dělí na osm církevních obcí (Pulec in kol. aut., 1976 s. 224–225). Manželství je chápáno obdobně, jako u římsko a řeckokatolického vyznání, co se týče vztahu muže a ženy. Není však pouze prostředkem k plození dětí, ale má vyjadřovat spojení muže a ženy po všech stránkách. Zatímco římská a řeckokatolická církve chápe děti, jako naplnění manželství, tak starokatolická je považuje pouze, jako jeden z možných cílů naplnění manželství. Podobně vnímají katolické církve nerozlučitelnost manželství, nicméně starokatolické vyznání je v přístupu k rozvodu mírnější. Ve výjimečných případech je povolen rozvod, zejména u těch manželů, kteří spolu již nemohou z nejrůznějších důvodů žít. Také není zakázáno opětovně ženatým/vdaným přistupovat ke svátostem (Hejbal 2005). Ve vztahu k antikoncepci nechává starokatolická církev svobodné rozhodnutí na každém jednotlivci. Na druhou stranu však vyzývá své věřící, aby antikoncepční prostředky používali spíše, jako ochranu před nemocemi, než jako přímý prostředek k zabránění těhotenství. Všechny druhy umělého přerušení těhotenství však zakazuje (Alt – Katolish von A bis Z s. 96).


22

Starokatolická církev nezakazuje svým duchovním vstupovat do manželství a mít děti. V přeneseném smyslu můžeme hovořit o zdobrovolnění celibátu, ale nikoliv určitým závazným dokumentem: „Celibát duchovních nebyl zrušen, ale byly postupně uděleny duchovním na místních synodách v tomto smyslu všeobecné dispense“ (Pulec in kol. aut., 1976, s. 224).

1.2. Protestantské vyznání Protestantské vyznání zahrnuje osm církví v pořadí analyzovaných tabulek – Církev československou husitskou (ČČSH), Německou evangelickou církev v Čechách a na Moravě (DEKiBMS), Českobratrskou církev evangelickou (ČCE), Slezskou církev evangelickou augšpurského vyznání (SCEAV), Jednotu bratrskou (JB), Bratrskou jednotu baptistů (BJB), Církev bratrskou (CB), Evangelickou metodistickou církev (EMC) a Církev adventistů sedmého dne (CASD). Pojem protestant odkazuje na fázi vzniku těchto církví, které protestovaly proti učení nebo rozporům v praxi ve stávající církvi, tj. většinou katolické. V praxi se většinou příslušníci těchto církví za protestanty neoznačují, ale hovoří o sobě jako o husitech (Kaňák 2007), evangelících (církve odvozené od české, německé, švýcarské reformace – ČCE, BJB, CB, JB) nebo evangelikálech (probuzenecké, znovu reformované, protestantské církve sdružené v České evangelikální alianci – BJB, CB, ECM, JB, SCEAV). Všechny protestantské církve vysoce cení manželství. Církev československá husitská (CČSH) na něj nazírá jako svátostný úkon. Ostatní církve jej sice neoznačují za svátost, ale novomanželům udílí požehnání v rámci svatebního obřadu za účasti členů církve. Snoubenci mohou u protestantských i všech ostatních vyznání spojit liturgický obřad se státním obřadem, který jakožto právní úkon dostává spojitost s náboženským úkonem. Vztah mezi mužem a ženou je úzkým poutem, je připodobňován ke vztahu mezi Kristem a církví nebo u evangelikálních církví ke smlouvě mezi Bohem a lidem. Protestantské církve se opírají o Bibli, vyzdvihují Boží záměr stvořit člověka jako muže a ženu. Žena má zároveň být pomocnicí muži. „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou“2 (Česká biblická společnost 2005). Důraz na stvořitelský záměr a svobodu křesťana tak stojí v pozadí dobrovolnosti celibátu farářů/farářek v CČSH. Ze strany vedení většiny církví je mnohdy dokonce požadavek, aby faráři/farářky byly ženatí/vdané a měli děti, a tím sloužili za příklad dobré rodiny ostatním. Protestantské církve obecně spíše povzbuzují manžely, aby měli děti, pokud jim v tom nebrání jiné možnosti, například neplodnost. Manželství je nerozlučný svazek3 (Česká biblická společnost 2005) a rozvod je dovolen jako krajní možnost po vyčerpání ostatních možností vedoucí ke smíření s partnerem. Věřící opětovně ženatí/vdané nemají zamezen přístup ke svátostem. V otázce dětí není vyslovená zásada, podle které je hlavní cíl manželství mít děti, ale zase vztaženo k biblickému svědectví – – jsou darem a požehnáním od Boha. Na rozdíl od biblických textů není manželství bez Boží přízně, když děti nemá (32. synod ČCE 2008).

2 3

Gn 2,18. Mt 19,3-9.


23

Přístup k umělému přerušení těhotenství je u všech církví stejný. Obecně ho odmítají všechny, ale existují specifické situace, např. záchrana života matky, některé církve ho připouští i po znásilnění (Rada CB 2009 s. 8 –10). 4 Celkově ale ponechávají určitou míru svobody ženě v rozhodnutí (Ontario 2007). Co se týče vztahu k antikoncepci, vzhledem k myšlence plánovaného rodičovství i v důrazu na osobní svobodu a zodpovědnost jednotlivce, nalezneme u věřících názory od krajního liberalismus v použití antikoncepce až po konzervatismus – po ty, kteří uznávají pouze přirozenou antikoncepci. Velmi závisí na konkrétním porozumění jednotlivců této věci i ochotě kriticky tuto problematiku reflektovat. 1.2.1. Církev československá husitská (CČSH) Je jedinou církví, která byla založena v Praze v roce 1920 jako církev reformační a lidová. Z tohoto důvodu nesla nejdříve název Církev československá a v době svého vzniku byla druhou největší církví u nás (viz sčítání 1930, 1950). Vznikla původem z národního zájmu nové Československé republiky a vlivem skupiny katolických kněží, kteří usilovali dokonce i u papeže o prosazení reforem. Po odmítnutí těchto snah, založili novou církev, která oslovila zejména římskokatolické věřící službou mše v české řeči a přijímáním pod obojí (Kaňák in kol. aut., 1976, s. 170–171). V 60. letech 20. století se tato církve přihlásila k duchovnímu odkazu Jana Husa (Salajka, Svoboda, 1982, s. 43). Oficiálně pak přijala změnu názvu na „Československá husitská církev“ na svém VI. sněmu v roce 1971 (CČSH 2007). CČSH nelze označit, jako tradiční protestantskou církev ani katolickou (ERCČRa 2004). S ní má velmi podobnou liturgickou formu a počet sedmi svátostí (křest, biřmování, pokání, večeře Páně, manželství, útěcha nemocných, svěcení kněží), zatímco protestantské církve mají pouze 2 svátosti (večeře Páně, křest). Z hlediska učení se řadí spíše k církvím protestantským (Kaňák in kol. aut., 1976, s. 174). 1.2.2. Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (DEKiBMS) Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5 vznikla v českém pohraničí v roce 1919. Teologicky byla totožná s německou luterskou církví. Jejím liturgickým i vyučovacím jazykem byla němčina. V únoru 1920 byla oficiálně uznána tehdejším československým ministerstvem kultury. V roce 1940 byla tato církev oficiálně přiřazena k německé evangelické církvi se sídlem v Berlíně a dostala nové jméno „Německá evangelická církev v Sudetech a v protektorátu“. Po druhé světové válce se zákony ohledně vysídlení sudetských Němců vztahovali i na tyto křesťany. S přesídlením obyvatel odešla podstatná část členů. Oficiálně vedení církve v roce 1945 zažádalo o integraci do církve českobratrské evangelické, tomu bylo vyhověno a matriky členů a majetek přešel pod tuto církev. Legislativně to potvrdil dekret presidenta republiky 131/1945 Sb. Dekret prezidenta o vybudování 4

srov. CASD, http://www.advent-verlag.de/adventecho/neu/AE-2005-05-02cRichtlinien%20zum%20Thema%20Abtreibung.pdf. 5 Německy Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien (DEKiBMS).


24

Akademického domu – Památníku 17. listopadu, podle kterého přestala církve v květnu 1945 oficiálně existovat (Bergler 2012). Tato církev se objevuje ve sčítání v roce 1930. Co nás ale může překvapit, tak i ve sčítání v roce 1950, pět let po jejím oficiálním zrušení, se k tomuto vyznání hlásí asi 6 500 osob (ČSÚ_O 1950). Není ale zřejmé, proč se tato církev objevila na sčítacím archu v roce 1950. 1.2.3. Českobratrská církev evangelická (ČCE) Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 jako důsledek spojení dvou největších (augsburského a helvetského vyznání) a několika menších protestantských církví. Také přijala do svých řad asi sto tisíc nových členů v rámci „přestupového hnutí“ u římskokatolické církve a stala se tak třetí nejpočetnější církví. Nejprve navazovala na luterskou reformaci, ale postupem času převládla orientace na reformaci kalvínskou. ČCE se také při svém teologickém formování přiblížila odkazům reformace husitské a českobratrské. Celkově věroučně uznává čtyři konfese: „Helvétskou“, „Augsburskou“, „Českou“ a „Bratrskou“ (Filipi in kol. aut., 1976, s. 177–178). 1.2.4. Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV) Její vznik v Československu je datován na rok 1920, a to i přesto, že jednotlivé sbory zde existovaly již dříve, a dokonce se tato církev historicky odkazuje k prvním luterským sborům na tomto území z 16. století. Většina sborů augsburského vyznání se chtěla spojit s církví helvetského vyznání do jediné církve (tj. buď do ČCE nebo německy mluvící DEKiBMS). Sbory ve východním Slezsku se však vymezily proti tomuto spojení a vytvořily si „na Těšínsku samostatný seniorát s oficiálním názvem Evangelická církev augsburského vyznání ve východním Slezsku v Československé republice.“ (Kiedroň in kol. aut., 1976, s. 192–193). Církev, i přes nepotvrzení jejího legislativního zakotvení, byla státem dotována a i podporována. Její oficiální právní uznání v Československé republice se uskutečnilo až v roce 1948. Jelikož církev působí převážně v hraničních regionech, tak kromě češtiny používá oficiálně dva cizí jazyky, polštinu a slovenštinu (ERCČRb 2004).

1.2.5. Jednota bratrská (JB) Jednota bratrská (Unitas fratrum) je v Čechách nejstarší reformační církví. Za rok svého založení pokládá přímo r. 1457 a k tomuto odkazu se stále hlásí. Po změně náboženskopolitických poměrů po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 nebylo působení této církve v českých zemích povoleno. V rámci práce německého hraběte Zinzendorfa se v Sasku ustanovilo město Ochranov, které sloužilo jako základna misijní práce odkazu myšlenek Jednoty bratrské. Do českých zemí se mohla Jednota vrátit až v druhé polovině 19. století po vydání císařského patentu (Plecháč in kol. aut., 1976, s 210). 1.2.5. Bratrská jednota baptistů (BJB) Bratská jednota baptistů začala působit v 19. století na území českých zemí. Vznikala nejdříveh formou konkrétních sborů v důsledku zahraniční misie. Uskupení baptistických sborů se ustanovilo po první světové válce pod názvem Bratská jednota Chelčického. Od 50. let nese


25

název Bratská jednota baptistů (ERCČR 2004, Salajka, Svoboda 1982). ČSÚ_O (1930, 1950) však uvádí přesně opačné pojmenování. Hlavní důraz je v baptistické církvi kladen na svobodu každého člověka a kázeň před Božími zákony (ERCČRc 2004). Hlásí se k reformačnímu odkazu kalvínskému a k „zásadám staré Jednoty bratrské“ (Švec in kol. aut., s. 197). 1.2.6. Církev bratrská (CB) První sbory církve v Česku (Bystré u Dobrušky, Praha) vznikaly z duchovního probuzení (70. léta 19. stol.) působením amerických misionářů. Nejdříve se jmenovala Svobodná církev reformovaná, po 1. světové válce přijala jméno Jednota českobratrská (ČSÚ_O 1930) a po 2. světové válce díky připojení sborů polských a slovenských přijala nové jméno Církev bratrská (Michal in kol. aut., s. 203–204). V duchovní práci (faráři, diákoni aj.) nepůsobí vždy vyškolení lidé, ale i laici. Značnou důležitost klade do práce s mladými lidmi (Oliva 1997). V České republice je nejrychleji rostoucí evangelikální církví. 1.2.7. Evangelická církev metodistická (ECM) Evangelická metodistická církev vznikla v Anglii v 18. století, inspirována misionáři z Ochranovské Jednoty bratrské. Vznikla jako misijní hnutí uvnitř anglikánské církve. Když však jejím věřícím bylo odmítáno vysluhování svátostí, (bylo jim zabráněno vykonávat křty a svaté přijímání večeře Páně) biskupové zakladateli Johnu Wesleymu zakazovali kázat v anglikánských kostelích, založil tuto církev. V Česku začala působit pod záštitou amerických církví – česky mluvících sborů z Texasu. Tito misionáři vznik metodismu viděli v úzkém sepětí s českým ochranovským dědictvím, a tak to považovali za svůj hlavní úkol. Církev u nás vznikla v roce 1921. Své evangelizační snahy spojila velmi těsně se sociální činností (Schneeberber in kol. aut., 217–218). 1.2.8. Církev adventistů sedmého dne (CASD) Vznikla v USA v rámci druhé reformační vlny v 19. století. Církev adventistů sedmého dne má ve svém názvu obsaženy dva věroučné důrazy, které ukazují na specifičnost této církve. Hlavní věroučná náplň adventistické církve je důvěra a příprava na brzký druhý příchod Ježíše Krista na zem („advent“). Ten po svém zmrtvýchvstání slíbil, že opětovně přijde s koncem světa (ERCČRd 2004), a to znamená pro jeho následovníky, aby byl aktivně činní – vírou i skutkem. Jako jediná církev navazuje na starozákonní tradici a tradici první církve svěcení soboty jako bohoslužebného dne (CASD 2006).

1.3. Pravoslavné vyznání Ruská pravoslavná církev neměla na území Česka stabilní zázemí. Historicky tato skutečnost vychází z faktu, že již s vykázáním Metodějova učení v roce 885 bylo oslabeno šíření tohoto vyznání. Dále se k tomu přispělo to, že území Česka bylo ve sféře vlivu západního (římskokatolického) vyznání. Nepřekvapí proto, že až do 19. století nemělo na našem území žádné výraznější zastoupení. Až po založení Československé republiky došlo k výraznějšímu


26

přesunu pravoslavných věřících, zejména emigrantů z nově vzniklého Sovětského svazu, na Podkarpatskou Rus a dále na území Česka (Salajka, Svoboda 1982 s. 41). Manželství je v pravoslavné církvi, podobně jako v katolické, chápáno jako nerozlučný svazek muže a ženy, včetně připodobnění jejich vztahu k Ježíši Kristu. Mají si prokazovat úctu, být jeden druhému oporou a milovat se navzájem. Pravoslavné vyznání dnes toleruje druhý, či další sňatek, protože zdůrazňuje milost, která provází lidi na tomto světě. Tito lidé mají vždy přístup ke svátostem (Milko 2007). Podobně jako u Starokatolického vyznání jsou děti v pravoslavné církvi požehnáním, které je od Boha, ale nejsou nutným cílem k naplnění manželství, jsou spíše jeho plodem, který má manželství posilovat a dávat mu smysl. To se projeví i ve vztahu k antikoncepci. Neexistují zde žádná normovaná pravidla. Pravoslavný praktický teolog Milko uvádí, že používání, nebo nepoužívání jakékoliv antikoncepce, je soukromou záležitostí každého páru a jeho svědomí. V této záležitosti se však může vždycky poradit se svým duchovním.

Kapitola 2

2. Náboženské vyznání ve světle dat sčítání 1930 – 2011 V druhé kapitole jsou porovnány věkové struktury věřících osob a charakteristiky plodnosti věřících žen. Hlavním cílem této kapitoly je ukázat rozdíly ve struktuře náboženského vyznání a rozdíly v diferenční plodnosti mezi roky 1930 a 1991. Dále budou nastíněny důvody, proč se komunita věřících lidí mezi roky 1930 a 1991 zmenšila. Hlavním zdrojem dat bylo Sčítání lidu domů a bytů za příslušné roky. Také budou popsány změny, ke kterým došlo ve sčítáních v jednotlivých letech, a jak se měnila definice obyvatelstva. Problematika zjišťování náboženského vyznání není snadná stejně jako jeho interpretace. V prvé řadě se potýkáme s problémem, že lidé obecně považují náboženství za osobní věc, často tedy nepanuje veliká ochota sdělovat tyto informace dále. Nejúplnější údaje se nachází ve sčítáních, nicméně ne vždy máme k dispozici srovnatelná data. Během období komunismu se otázka na náboženskou víru ve sčítáních ani nevyskytovala (Hamplová 2010). Další problém je, že náboženství nelze měřit pouze podle faktického počtu lidí, kteří se přihlásí k dané víře. V úvahu připadá celá řada dalších faktorů, Vávra (2009) uvádí, že jeden z nejvýznamnějších faktorů pro zjišťování náboženské víry je frekvence návštěvnosti bohoslužeb. Ani tento ukazatel však nemusí být vždy nejpřesnější. Různá náboženství nebo náboženské směry mají odlišný přístup k této otázce. Příkladem může být rozdíl mezi křesťanstvím a japonským šintoismem, kde návštěvnost církevních shromáždění hraje zcela odlišnou roli než v křesťanství (Werner 1995 in Vávra 2009). Rozdíly však panují i v samotném křesťanství, kde je rozdíl mezi římskokatolickou církví a protestantskými církvemi. Katolická církev klade na větší důraz na bohoslužby a tudíž i na jejich účast. Další nedostatečností této otázky je neznalost osobních myšlenek člověka, jelikož někteří lidé mohou být oficiálně věřícími, nebo dokonce i členy nějaké církve, ale stačí jim tento status quo. O náboženský život jeví sice zájem, ale může to být zájem pouze povrchní, nebo zájem ze společenské nutnosti. Jiní lidé se naopak velmi zajímají o náboženský život, snaží se žít podle církevních zásad, ale z nejrůznějších důvodů se nemohou nebo nechtějí účastnit náboženských obřadů (Tvrdíková 2012). McAndrew a Voas (2011) tvrdí, že existují tři základní pilíře pro měření religiozity: víra, praxe a vztah. Dále zdůrazňují rozdíl mezi náboženstvím a náboženskostí (religiozity). Problém nepochopení otázky může jeden z problémů při měření religiozity, kdy někteří lidé jednoduše nerozumí, nebo chybně pochopí, položenou otázku. Dalším problémem může být


28

neochota lidí vypovídat, kvůli nebezpečí útoků proti jejich osobám, nebo protože si myslí, že je vhodné odpovědět podle určitého vzorce, který panuje ve společnosti, ve které žijí (McAndrew, Voas 2011, Vávra 2009).

2.1. Zjišťování a vývoj náboženské struktury Údaje týkající se náboženského vyznání byly zjišťovány ve sčítáních z let 1930, 1950, 1991, 2001 a 2011. Z doby komunistické totality, mezi roky 1961, 1970 a 1980, nejsou data o náboženském vyznání k dispozici, přestože podle Hamplové (2010) existovaly odhady pro potřeby KSČ o počtech členů katolické církve. Každá církev si také vedla svoji osobní statistiku o počtech členů (Salajka, Svoboda 1982), ale zároveň započítávala své členy jiným způsobem, a proto lze tyto údaje použít pouze pro informaci o přibližných počtech členů. Přehled absolutního a relativního zastoupení věřících osob v ČR v letech 1930, 1950, 1991, 2001 a 2011 je znázorněn na obr. 1 a 2. Tento přehled má poskytnout základní informace a ukázat na změnu počtu a podílu věřících osob. I když hlavní těžiště práce je porovnat rozdíly mezi roky 1930 a 1991, roky 2001 a 2011 byly přidány pro názornější představu o dalším vývoji po roce 1989, jelikož někteří autoři uvádějí, že sčítání 1991 bylo ovlivněno porevoluční euforií a nadějí na lepší zítřky (Hamplová 2010). Ve sčítání 2011 se objevil problém velikého nárůstu kategorie neudáno, který značně ztěžuje interpretaci celého sčítání. Jedna z příčin byla, že na otázku náboženské víry se nemuselo povinně odpovědět. Dalším, i když méně významným problémem byl v omezeném počtu církví, které byly uvedeny jmenovitě6. Ostatní, především protestantské, církve byly uvedeny pod kategorií ostatní. Přitom většina těchto církví, uvedeny v kategorii ostatní, mají od svého vzniku největší relativní růst. Ačkoliv jsou absolutní počty jejich členů z hlediska populace ČR zanedbatelné, tak představují protiklad tradičním církvím, které naopak zažívají úbytek členů, jak může být vidět z tabulky 2, kde je vypočítán index změny pro vybrané církve. Tabulka 2 má ukázat na pokles členů tradičních církví, jako je například katolická, a nárůst člunů u novějších, často evangelikálních církví (Hamplová 2010). Největší relativní zisk členů má Církev Bratrská, která znásobila svůj počet členů více jak 3×, naopak největší relativní pokles zastihl CČSH, kde se snížil počet členů na polovinu.

6

Na internetových stránkách ČSÚ existují kompletní přehledy za jednotlivé církve. Práce však vycházela z knižně vydaných publikací o sčítání, kam se všechny církve jmenovitě nevešly.


29

Tabulka 2 – Změny v počtech členů vybraných církví v letech 1991 a 2001 na území České republiky 1991 2001 index změny absolutní rozdíl Církev bratrská 2 759 9 931 3,60 7 172 Křesťanské sbory 3 017 6 927 2,30 3 910 Jednota bratrská 2 269 3 426 1,51 1 157 Bratrská jednota baptistů 2 544 3 622 1,42 1 078 Církev adventistů 7. dne 7 674 9 757 1,27 2 083 Církev římskokatolická 4 021 385 2 740 780 0,68 -1 280 605 Církev československá husitská 178 036 99 103 0,56 -78 933 Vysvětlivka: index změny = rok 2001/rok 1991 absolutní rozdíl = rok 2001 – rok 1991 Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 1991, 2001, vlastní výpočty

Od roku 1991 se setkáváme s pojmem detradicionalizace české společnosti, kdy lidé odmítají tradiční hodnoty. Hamplová (2000) uvádí, že česká společnost spíše odmítá tradiční náboženství, než náboženství obecně. Nelze tedy říci, že je česká společnost ateistická, ale věří spíše netradičním, neinstitucionalizovaným náboženstvím, často s okultními prvky, jako jsou například amulety, věštci, či jiné nadpřirozené síly. Díky tomuto tvrzení by bylo možné vysvětlit, proč ubývá členů v tradičních církvích a rostou především menší církve nebo věřící osoby bez církevního zařazení. Obr. 1 – Absolutní počet osob podle náboženského vyznání za obě pohlaví dohromady z dat sčítání na území České republiky Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Bez vyznání

Ostatní

Neudáno

9 000 000 8 000 000 7 000 000

Počet osob

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1930

1950

1991 Roky

2001

2011

Pozn.: V roce 1930 se zjišťovaly osoby bez vyznání a neudané v rámci jedné kategorie, z tohoto důvodu není položka neudáno v tomto roce zahrnuta. Zdroj: ČSÚ_O SLDB 1930, 1950, 1991, 2001, 2011


30

Jak lze vidět z obr 1 a 2, dochází v celém sledovaném období k poklesu počtu i podílu věřících osob na území ČR. Největší propady zaznamenaly tradiční křesťanské církve, jako je římskokatolická církev, církev československá husitská a českobratrská církev evangelická (Hamplová 2010). U katolického vyznání došlo k propadu z téměř 80 % v roce 1930 na necelých 10 % v roce 2011. Kategorie protestantů se zmenšila z 12 % v roce 1930 na 1 % v roce 2011, s mírným zvýšením na 16 % v roce 1950, jelikož se po vyhnání sudetských Němců snížil počet obyvatel a sami sudetští Němci byli většinou katolického vyznání (ČSÚ_O 1930). V posledních třech desetiletích klesal počet členů v tradičních církvích, především se jednalo o církev katolickou nebo československou husitskou. Naproti tomu zažívali menší, především evangelikální církve veliké zvětšení své členské základny, například Církev Bratrská téměř 4×. V příloze I a II jsou znázorněny relativní počty mužů a žen v jednotlivých letech sčítání za výše definované skupiny náboženských vyznání. Ke katolickému vyznání se hlásilo ve všech letech více žen než mužů. Nejmenší rozdíly mezi pohlavími byly v roce 1950 (92 mužů na 100 žen). Největší rozdíly byly v letech 2001 a 2011 (76 mužů na 100 žen). Protestantské vyznání mělo rovněž ve všech letech větší počet žen než mužů. Největší rozdíly se vyskytovaly v roce 2001 (68 mužů na 100 žen), nejmenší v roce 1930 (95 mužů na 100 žen). U pravoslavného vyznání došlo ke změně, kdy v roce 1930 zaujímali muži větší podíl z celkového obyvatelstva (141 mužů na 100 žen), v roce 1950 se tento podíl zmenšil na 101 mužů na 100 žen. Po roce 1991 se tento stav obrátil a ve větším počtu jsou ženy (v roce 1991 75 mužů na 100 žen). U osob bez vyznání činili ve všech letech větší počet muži. Zajímavé je, že největší rozdíly byly v roce 1950 (143 mužů na 100 žen) a naopak nejmenší v roce 2011 (104 mužů na 100 žen). Z tohoto zjištění je možné usuzovat, že v současné době nemusí hrát pohlaví významnou roli při rozhodování o duchovním životě člověka. Uvedené výsledky mohou být ovlivněny rozdílným počtem mužů a žen v populaci a jejich odlišnou věkovou strukturou. V kategorii ostatní náboženská vyznání byl ve všech letech větší počet žen než mužů. Největší rozdíly byly v roce 2011 (69 mužů na 100 žen) a nejmenší v roce 2001 (90 mužů na 100 žen). Tato kategorie čelí problému menšího počtu osob především v roce 1930 a 1950. Tento problém může velmi výrazně zkreslit výsledná pozorování. Poslední kategorie, která v sobě zahrnuje osoby, u kterých nebyla zjištěna denominace, má podobný problém, jako kategorie ostatní. V roce 1930 je zahrnuta do kategorie bez vyznání a v roce 1950 má menší počet pozorování, což umožňuje snadné zkreslení výsledků. K těmto výsledkům je tedy nutné přistupovat s určitým odstupem. Mimo rok 2011 (99 mužů na 100 žen) tvořili v kategorii bez vyznání větší počet osob muži, největší rozdíly jsou v roce 1950 (126 mužů na 100 žen). Pokud se zaměříme pouze na novější sčítání, kdy byl soubor osob větší, tak největší rozdíly byly v roce 1991 (104 mužů na 100 žen).


31

Obr. 2 – Podíl osob v % podle náboženského vyznání za obě pohlaví ve vybraných letech na území České republiky. 90%

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Bez vyznání

Ostatní

Neudáno

80% 70%

Počet Procent

60% 50% 40%

30% 20% 10%

0% 1930

1950

1991 Roky

2001

2011

Pozn.: V roce 1930 se zjišťovaly osoby bez vyznání a neudané v rámci jedné kategorie, z tohoto důvodu není položka neudáno v tomto roce zahrnuta. Zdroj: ČSÚ_O SLDB 1930, 1950, 1991, 2001, 2011

2.2. Analýza věkových struktur Hamplová (2000) uvádí, že v české společnosti jsou dvě majoritní skupiny věřících lidí. Za prvé jsou to lidé, kteří věří náboženství, která mají v Česku delší tradici jako je například křesťanství. Druhá skupina lidí dává přednost volnějšímu náboženství bez jasné hierarchické struktury. Do této skupiny spadají i některé okultní náboženské směry. V první skupině jsou lidé spíše starší, s nižším vzděláním a z obcí s méně obyvateli. Druhou skupinu tvoří lidé s vyšším vzděláním, všech věkových kategorií a z obcí s větším počtem obyvatel. Tabulky 3 až 5 ukazují absolutní počet obyvatel podle věku a náboženského vyznání ve vybraných letech. Jsou důležité pro celkovou ukázku, jak jsou náboženská vyznání diferencována, podle počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích.


32

Tabulka 3 – Absolutní a relativní počet osob podle náboženského vyznání v roce 1991 Muži

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

0–14

584 567 (53)

260 204 (24)

14 258 (1,3)

672 (0,1)

3 939 (0,4) 244 360 (22)

15–19

209 157 (47)

135 116 (30)

8 086 (1,8)

326 (0,1)

2 047 (0,5)

20–29

350 918 (50)

207 856 (30)

13 610 (1,9)

594 (0,1)

4 765 (0,7) 123 650 (18)

30–39

382 194 (51)

211 742 (28)

17 487 (2,3)

853 (0,1)

3 944 (0,5) 133 968 (18)

40–49

281 605 (37)

313 838 (41)

30 740 (4,0)

1 272 (0,2)

3 455 (0,5) 131 036 (17)

50–59

126 519 (25)

281 243 (56)

31 370 (6,3)

1 603 (0,3)

2 444 (0,5)

58 027 (12)

60+ (neud.) celkem

181 587 (25)

412 682 (56)

61 803 (8,4)

2 955 (0,4)

3 685 (0,5)

69 092 (9,4)

1 531 980 (42) 1 822 681 (37)

177 354 (3,5)

90 263 (20)

8 275 (0,2) 24 279 (0,5) 850 396 (17)

Ženy

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

0–14

551 713 (52)

255 513 (24)

14 367 (1,4)

606 (0,1)

3 780 (0,4) 230 367 (22)

15–19

193 940 (46)

135 806 (32)

8 368 (2,0)

351 (0,1)

2 125 (0,5)

20–29

354 023 (53)

191 031 (28)

12 342 (1,8)

554 (0,1)

4 777 (0,7) 109 350 (16)

30–39

354 315 (49)

228 318 (31)

18 780 (2,6)

928 (0,1)

4 032 (0,5) 128 416 (18)

40–49

247 491 (32)

357 840 (47)

37 614 (4,9)

1 553 (0,2)

4 144 (0,5) 116 875 (15)

50–59

107 960 (20)

335 758 (62)

41 244 (7,6)

2 006 (0,4)

3 187 (0,6)

51 918 (9,6)

60+ (neud.) celkem

186 875 (17)

701 448 (64)

110 630 (10)

5 081 (0,5)

7 831 (0,7)

93 511 (8,5)

1 996 317 (38) 2 205 714 (42)

243 345 (4,6)

84 754 (20)

11 079 (0,2) 29 876 (0,6) 815 191 (15)

Vysvětlivka: Hodnoty v závorce jsou řádková procenta, udávané na dvě číslice. Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 1991

V příloze III až VIII lze vidět relativní struktury podle pohlaví, věku a náboženského vyznání v letech 1991, 2001 a 2011. Při srovnání jednotlivých let zjistíme, že u katolického a protestantského vyznání dochází s narůstajícím věkem a u obou pohlaví i k nárůstu počtu i podílu osob s touto vírou. Pokud se zaměříme na rozdíly podle pohlaví, tak je vhodné zmínit vysvětlení, které uvádí Hamplová (2011). Říká, že ženy jsou religióznější než muži a uvádí tři teorie na podporu svých tvrzení. První, ekonomizující, teorii, která označuje ženy za méně pracovně aktivní. Ženy mají podle této teorie více času na volnočasové aktivity a jsou náchylnější k návštěvě kostelů a k náboženským praktikám. Druhá myšlenka z této teorie říká, že pracovní prostředí, ve kterém se muži pohybují, podtrhuje logiku a racionální myšlení a poskytuje méně prostoru a času na duchovní záležitosti. Druhá, marxistická, teorie vyzdvihuje ženy, jako utlačovanou skupinu a vysvětluje, že ženy se snaží uniknout z nevýhodného postavení pomocí náboženství. Tato teorie však naráží na otázku, zda ženy chtějí překonat svoje problémy únikem do prostředí, které je častěji patriarchální a kde mají ještě menší možnost ovlivňovat věci kolem sebe. Třetí, psychosociální, teorie, která poukazuje na fakt, že dívky a ženy jsou vedeny spíše k hodnotám, které podporují náboženství, například důraz na emocionální prvky nebo péči o druhé.


33

Tabulka 4 – Absolutní a relativní počet osob podle náboženského vyznání v roce 2001 Muži

Bez vyznání

Katolické Protestantské Pravoslavné

Ostatní

Neudané

0–14

592 525 (70)

136 115 (16)

6 587 (0,8)

1 005 (0,1)

13 405 (1,6)

96 895 (11)

15–19

254 139 (73)

55 125 ( 16)

2 714 (0,8)

388 (0,1)

7 054 (2,0)

28 907 (8,3)

20–29

625 273 (72)

134 974 (16)

7 221 (0,8)

1 672 (0,2)

23 630 (2,7)

77 426 (8,9)

30–39 40–49

483 091 (69)

120 225 (17)

6 716 (1,0)

1 725 (0,2)

20 579 (2,9)

67 409 (9,6)

491 125 (67)

144 342 (20)

9 862 (1,3)

1 525 (0,2)

18 574 (2,5)

68 673 (9,4)

50–59

382 990 (54)

219 803 (31)

18 020 (2,5)

1 220 (0,2)

18 103 (2,6)

66 643 (9,4)

60+ (neud.) celkem

270 667 (36)

377 032 (49)

42 077 (5,5)

2 484 (0,3)

18 727 (2,5)

51 888 (6,8)

3 099 810 (62)

1 187 616 (24)

93 197 (1,9) 10 019 (0,2) 120 072 (2,4)

457 841 (9,2)

Ženy

Bez vyznání

Katolické Protestantské Pravoslavné

Ostatní

Neudané

0–14

55 6052 (69)

135 430 (17)

6211 (0,8)

1 023 (0,1)

13 670 (1,7)

91 027 (11)

15–19

23 6266 (71)

59 132 (18)

3050 (0,9)

466 (0,1)

7 298 (2,2)

26 970 (8,1)

20–29

58 3871 (70)

146 715 (18)

8007 (1,0)

2 031 (0,2)

20 745 (2,5)

72 016 (8,6)

30–39

46 3740 (69)

123 072 (18)

6879 (1,0)

1 799 (0,3)

18 005 (2,7)

57 869 (8,6)

40–49

46 1020 (63)

170 635 (24)

11374 (1,6)

1 624 (0,2)

19 926 (2,7)

63 019 (8,7)

50–59

34 3094 (46)

286 265 (39)

24563 (3,3)

1 528 (0,2)

21 434 (2,9)

64 877 (8,7)

60+ (neud.) celkem

29 7107 (27)

639 590 (58)

58994 (5,4)

4 478 (0,4)

32 261 (2,9)

68 362 (6,2)

2 941 150 (56)

1 560 839 (30)

119078 (2,3) 12 949 (0,2) 133 339 (2,6)

444 140 (8,5)


Muži jsou naproti tomu vedeni spíše k úspěchu, tvrdosti a výkonu, což jsou podle Hamplové (2011) aspekty, které podporují sekularizaci. Z tabulek 3 až 5 lze říci, že relativní počet věřících žen je u katolického a protestantského vyznání vyšší než počet mužů. V pravoslavném vyznání byly relativní počty vyrovnané (vždy 0,2 %), ale toto jde částečně vysvětlit menší velikostí souboru pravoslavných věřících. U kategorie bez vyznání byl vždy větší podíl mužů. Ve všech věkových kategorií, vyjma věkové kategorie 20–29 v roce 1991 byl u osob bez vyznání větší nebo stejný počet mužů. Toto zjištění koresponduje s tvrzením Hamplové (2011). V kategorii ostatní byl ve všech letech větší podíl žen. Největší rozdíl byl v roce 2011 (7,5 % muži; 9,9 % ženy). V kategorii neudáno, byl ve všech letech větší podíl mužů než žen. Katolické a protestantské vyznání mělo ve všech letech největší podíl věřících osob ve věkové kategorii 60 a více let. Pravoslavné vyznání mělo největší podíl osob ve věkové kategorii 60 a více let v roce 1991 a 2001. V roce 2011 se přesunul největší podíl do věku 30–49. U osob bez vyznání byl největší podíl v každém roce odlišný, existovali i odlišnosti mezi pohlavím. V roce 1991 byl u mužů největší podíl ve věkové kategorii 0–14, zatímco u žen 20–29. V roce 2001 se největší podíl přesunul do věkové kategorie 15–19 let u obou pohlaví. V roce 2011 zůstal největší podíl u obou pohlaví ve věkové skupině 15–19 let a velice podobné hodnoty se pohybovaly mezi 20–29 lety.


34

Kategorie ostatní byla složitější na popis, zatímco v roce 1991 se největší podíl mužů i žen pohyboval ve věkové kategorii 20–29 (0,7) let, v roce 2001 se přesunul do věku 30–39 (2,9 %) u mužů a 50 a více let u žen (2,9 %). V roce 2011 se největší podíl u obou pohlaví přesunul do věkové skupiny 60 a více let (9,2 % muži; 13 % ženy). U kategorie neudáno, byl největší podíl ve všech letech a bez rozdílu pohlaví ve věkové skupině 0–14 let (22 % pro muže a ženy v roce 1991; 11 % pro obě pohlaví v roce 2001; 50 % pro muže a 49 % pro ženy v roce 2011). Jako další srovnávací ukazatel byl zvolen index nepodobnosti, který vyjadřuje, k jak veliké změně došlo, v našem případě relativní věkové struktuře, mezi dvěma obdobími (roky, podrobněji rozvedeno v metodice). Rozdíl se zjišťoval u jednotlivých náboženství vždy mezi dvojicemi let 1991, 2001 a 2011. Přehledné výsledky jsou uvedeny v tabulce 6, kde dvojice roků udává, mezi kterými dvěma roky byl index nepodobnosti počítán. Hodnota indexu je teoreticky mezi 0 a 1, přičemž vyšší hodnoty znamenají, že došlo k větší změně ve věkové struktuře mezi dvěma příslušnými roky. Lze přepokládat, že větší hodnoty by spíše měly být mezi delšími časovými úseky.

Tabulka 5 – Absolutní a relativní počet osob podle náboženského vyznání v roce 2011 Muži Bez vyznání Katolické Protestantské Pravoslavné Ostatní

Nezjištěno

0–14

287 335 (38)

57 640 (7,6)

3 751 (0,5)

1 144 (0,2)

31 454 (4,1)

377 852 (50)

15–19

118 205 (41)

20 055 (6,9)

1 287 (0,4)

386 (0,1)

16 941 (5,8)

133 579 (46)

20–29

286 301 (41)

41 027 (5,9)

2 929 (0,4)

1 663 (0,2)

52 519 (7,5)

312 280 (45)

30–39

348 729 (39)

58 556 (6,6)

4 269 (0,5)

2 614 (0,3)

70 934 (8,0)

399 598 (45)

40–49

261 816 (37)

54 099 (7,7)

3 940 (0,6)

1 857 (0,3)

57 401 (8,2)

322 106 (46)

50–59

258 070 (37)

59 981 (8,7)

5 208 (0,8)

1 175 (0,2)

55 683 (8,1)

310 199 (45)

60+ (neud.) celkem

278 442 (27)

180 799 (18)

19 568 (1,9)

1 224 (0,1)

94 556 (9,2)

454 480 (44)

1 838 898 (36) 472 157 (9,3)

Ženy

Bez vyznání

0–14

271 686 (38)

56 457 (7,8)

15–19

111 481 (40)

20–29

40 952 (0,8) 10 063 (0,2)

Katolické Protestantské

379 488 (7,5) 2 310 094 (46)

Pravoslavné

Ostatní

Nezjištěno

3 617 (0,5)

1 064 (0,1)

34 271 (4,7)

356 514 (49)

20 486 (7,4)

1 292 (0,5)

375 (0,1)

19 686 (7,1)

125 313 (45)

271 148 (40)

48 861 (7,2)

3 421 (0,5)

1 615 (0,2)

63 126 (9,3)

288 491 (43)

30–39

324 106 (38)

68 090 (8,0)

4 992 (0,6)

2 500 (0,3)

82 852 (9,7)

369 090 (43)

40–49

253 260 (37)

57 650 (8,5)

4 294 (0,6)

1 706 (0,3)

68 753 (10)

294 568 (43)

50–59

241 324 (34)

73 748 (10)

6 274 (0,9)

1 159 (0,2)

76 150 (11)

316 123 (44)

60+ (neud.) celkem

292 192 (21)

294 897 (21)

34 403 (2,4)

2 051 (0,1)

181 587 (13)

602 262 (43)

1 765 197 (33)

620 189 (12)

58 293 (1,1) 10 470 (0,2)


526 425 (9,9) 2 352 361 (44)


35

Největší hodnoty indexu nepodobnosti se vyskytují mezi roky 1991 a 2011, přičemž nejvíce rozdílné bylo pravoslavné vyznání u obou pohlaví, kde se index nepodobnosti pohyboval mezi 31–33 %. Další významné rozdíly se nacházejí v kategorii ostatní a u kategorie neudáno. Mezi roky 1991 a 2011 se index nepodobnosti u těchto kategorií pohyboval okolo 20 %. Kategorie bez vyznání vykazuje stabilně nižší hodnoty, které nepřesahují 20 %. Ženy mají lehce vyšší hodnoty než muži. Největší rozdíly se vyskytly mezi roky 1991 a 2011 u obou pohlaví. Katolické vyznání má celkově nižší hodnoty indexu, které jsou u mužů nižší než u žen. Nepřesáhnou však 17 %. Protestantské vyznání má menší hodnoty indexu nepodobnosti, kdy tato hodnota nepřesahuje 16 %, lze tedy usuzovat, že kategorie protestantů je nejméně náchylná na změny v čase. Tabulka 6 – Index nepodobnosti podle pohlaví a náboženského vyznání ve vybraných letech na území České republiky Ženy

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

1991x2001

0,1239

0,1303

0,0941

0,1906

0,1677

0,1496

1991x2011

0,1802

0,1638

0,1550

0,3331

0,2108

0,2120

2001x2011

0,1105

0,1009

0,1325

0,1600

0,1069

0,1287

1991x2001

0,1266

0,1218

0,1202

0,1833

0,0762

0,1331

1991x2011

0,1646

0,1644

0,1462

0,3135

0,2054

0,1970

2001x2011

0,1147

0,0957

0,0817

0,1333

0,1046

0,1092

Muži

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 1991, 2001, 2011

Souhrnně vyplývá z dat, že největší rozdíly se vyskytují mezi roky 1991 a 2011 u všech vyznání. Pravoslavné vyznání má největší průměrnou rozdílnost mezi jednotlivými roky. Nejmenší rozdílnost nacházíme mezi roky 2001 a 2011, přičemž k nejmenším změnám dochází u protestantského vyznání.

2.3. Analýza plodnosti Další část práce se zabývá analýzami plodnosti v letech 1930, 1991 a 2001. Vliv náboženské víry na úroveň plodnosti byl již v minulosti zkoumán mnohými autory (Adsera, 2004; Zhang, 2008; Mcquillian, 2004; Mosher, 1992; Frejka, 2006), kteří dokázali vliv náboženské víry na plodnost. Zhang (2008) dokazuje, že rozdíly jsou i mezi jednotlivými denominacemi a uvádí tento rozdíl na příkladu římských katolíků a konzervativních protestantů v USA. Jak již bylo naznačeno v podrobnější části o církvích, v křesťanství lze uvést dva hlavní přístupy k nahlížení na problematiku plodnosti: První přístup vychází z neměnného Stvořitelského plánu, který zakazuje narušování jeho průběhu lidmi. Neschvaluje umělá přerušení těhotenství, nepřipouští antikoncepci a preferuje vícečetnou rodinu. K těmto přístupům se řadí především římskokatolická, částečně pravoslavná a řeckokatolická církev a konzervativní protestanté.


36

Druhý přístup, založený na křesťansko-sociální etice přenáší část zodpovědnosti na věřící osoby a umožňuje jim spolurozhodovat o životě svých budoucích dětí (Dobiáš 1957). Obecně nejsou interrupce dovoleny v žádné z analyzovaných křesťanských církví, některé protestantské církve však umožňují přerušit těhotenství na základě konkrétní situace. Například Církev Bratrská umožňuje provedení umělého přerušení těhotenství v případě přímého ohrožení života matky nebo v případě extrémních postižení (Rada CB 2009). V obou případech se však k umělému přerušení těhotenství staví pouze, jako k poslední možnosti a doporučuje zvážit těhotným ženám veškerá rizika, která vyplývají z uskutečněné nebo neuskutečněné interrupce. Veškeré problémy se však doporučují konzultovat nejprve s lékaři a na základě poznatků se dále rozhodovat. Umožňuje používání antikoncepce a nechává matku i otce rozhodnout, jaký počet dětí si přejí. K těmto přístupům se řadí některé evangelické a reformované církve. Tvrdíková (2012) ve své práci, na základě odborné literatury, shrnuje a uvádí tři hypotézy o religiozitě a plodnosti. Pro účely této práce však budou použity pouze dvě: První hypotéza uvádí, že lidé, kteří se častěji účastní náboženských obřadů, účastní se nebo pořádají akce zaměřené na náboženství a hlásí se k některé církvi, budou mít větší počet dětí než lidé, kteří se podobných akcí neúčastní, a náboženství hraje v jejich životě menší roli. Druhá hypotéza se týká skutečnosti, že vyšší religiozita žen vytváří předpoklad většího počtu narozených dětí ženám (Hamplová 2011). Tyto názory vyjadřují i další autoři, například Zhang (2008). Rozložení žen podle počtu dětí a podle věku žen pro jednotlivá náboženství jsou znázorněna v příloze IX–XXIV. Hlavním cílem bylo zjistit rozdíly v rozložení žen podle narozených dětí v rámci věkových skupin mezi náboženskými denominacemi a jejich změny mezi rokem 1930 a 1991, ale pro kontrolu a lepší přehled byl přidán i rok 2001, především také z důvodu, že v tomto roce je nižší počet respondentů, kteří neudali svoji náboženskou víru, než v roce 1991 a tyto data tedy mohou být považována za přesnější. V roce 1930 nebyla do analýzy zahrnuta kategorie ostatní a neudáno z důvodu malého počtu osob hlásících se k jednotlivým kategoriím. V kategorii neudáno nepřesáhl počet osob sto a u kategorie ostatní se pohyboval okolo devíti tisíc. K pravoslavnému vyznání se v roce 1930 rovněž přihlásil velmi malý počet osob, avšak z důvodu povahy této práce byl tento soubor zařazen do analýz v roce 1930. V některých aspektech je však velikost souboru problematická a může docházet ke zkresleným výsledkům. První patrný rozdíl je v procentu žen s jedním a více dětmi ve věkové skupině 15–19 let. V roce 1930 činil jejich podíl 40–45 % u všech vyznání. V této věkové skupině měla kategorie bez vyznání nejvyšší podíl žen s jedním, či více dětmi. Z tohoto zjištění lze usoudit domněnku, že ženy, které se hlásili ke křesťanské denominaci, byly více zodpovědné v otázkách rodičovství, určitý podíl zde hrála také náboženská výchova rodičů. Z dat ale nelze zjistit, kolik dětí bylo počato před svatbou a kolik jich bylo plánovaných. V roce 1991 nepřesáhl podíl žen s jedním, či více dětmi 6 %, ve věkové kategorii 15–19 let. Tento podíl byl u všech vyznání podobný. Nejvíce žen s jedním, nebo více dětmi se ve věku 15–19 let vyskytovalo u pravoslavného vyznání. V roce 2001 byl tento podíl ještě menší, necelá 4 %. V tomto roce byl největší podíl žen s jedním, či více dětmi rovněž u pravoslavného vyznání. Celkově se tedy značně snížil počet žen, které mají do 19 let potomka. Důvodů, proč klesl podíl žen s jedním, či


37

více dětmi v tomto věku, může být několik. Patří do nich například rozvoj antikoncepce, informovanost o možnostech plánovaného rodičovství, nebo dostupnost umělého přerušení těhotenství. Další patrnou změnou byl postupný nárůst podílu bezdětných žen ve věkové kategorii 20–24 let z průměrných 40 % v roce 1930 na 50 % v roce 1991 a na 75 % v roce 2001. Nejmenší podíl bezdětných žen ve věkové kategorii 20–24 let měly v roce 1930 ženy s protestantským vyznáním a v roce 1991 ženy bez vyznání. V roce 2001 byl nejmenší podíl bezdětných u žen u pravoslavného vyznání. Rozdíly v podílu bezdětných žen mezi jednotlivými kategoriemi ve věkové skupině 20–24 let nebyly veliké, šlo o řád jednotek. Třetí důležitá změna, kterou můžeme pozorovat je podstatné snížení podílu žen s pěti a více dětmi. V roce 1930 činila tato kategorie v průměru 35 % ve věkové skupině 40 – 49 let. Největší podíl žen s pěti a více dětmi měly v roce 1930 ženy katolického vyznání. Nejmenší podíl tvořily ženy pravoslavného vyznání. V roce 1991 byl největší podíl v kategorii ostatní, necelých 9 % a v roce 2001 u pravoslavného vyznání, přes 4 %. Z těchto poznatků lze vyvodit dva závěry. První závěr je, že ženy v současné době, v České republice, vztaženo k roku 1991 a 2001, odkládají narození dítěte do vyššího věku bez ohledu na náboženské vyznání. Jedno z možných vysvětlení je rozšíření metod plánovaného rodičovství, kdy si rodina sama určí, kdy a jaký počet dětí upřednostňuje. Tyto metody nebyly v roce 1930 příliš rozšířené a určité křesťanské církve začaly teprve během 20. století povolovat tyto metody. Druhý závěr je, že ve sčítání z roku 1930 byly podíly žen podle počtu dětí v České republice vyrovnané, tudíž není patrná preference specifického počtu dětí. Jak vyplývá z příloh IX–XXIV byla podle výsledků sčítání z let 1991 a 2001 patrná převaha žen se dvěma dětmi. Jako další byl použit ukazatel podílu plodnosti žen, které byly na konci svého plodného období bez dětí. Pro názornou demonstraci tohoto zjištění byl vybrán věkový interval žen mezi 50–59 lety. V tomto věkovém intervalu se u žen předpokládá, že počet narozených dětí je minimální. V obrázku 3 jsou uvedena data, která se týkají pouze vdaných žen. V roce 1930 byl zaznamenán nejvyšší podíl bezdětných žen pravoslavného vyznání (13 %), jak ukazuje obrázek 3. V tomto údaji se ukazuje zároveň problém související s malým počtem žen patřících k tomuto vyznání. Na rozdíl od toho byl v tomtéž roce 1930 zaznamenán nejnižší podíl bezdětných žen v katolickém vyznání, necelých 8 %. Kategorie žen bez vyznání vykazovala bezdětnost přibližně 8% a u protestantů 9%. Ze zjištění roku 1991 vyplývá také (viz obr. 3), že podíl bezdětných je u příslušníků ostatních nejvyšší, hned po něm následuje skupina nezjištěná a jejich podíl se pohybuje těsně pod 10%. Po nich následuje vyznání pravoslavné (přes 8%), protestantské (necelých 8 %), katolické (7 %) a nejmenší podíl má skupina bez vyznání (6 %). Poněkud odlišně údaje v rámci tohoto výzkumu vykazuje rok 2001, v kterém nejvyšší podíl bezdětných žen mělo protestantské vyznání (přes 5 %), po něm následovalo vyznání pravoslavné (5 %), katolické (necelých 5 %) a srovnatelné kategorie neudáno, ostatní a bez vyznání, které se pohybovaly kolem 4 %. Z obr. 3 je také patrný sestupný trend bezdětnosti: V roce 1930 byla průměrná hodnota 9– 10 %., v roce 1991 7–8 %, zatímco v roce 2001 4–5 %. Z dat sčítání nelze zjistit dobrovolnou bezdětnost, která se pravděpodobně od roku 1950 snížila, ale zároveň se stává tolerovanou většinovou současnou společností, ačkoliv jde o jev,


38

který se odchyluje od společenské normality (Hašková 2010). I přesto, že většina svobodných bezdětných osob si děti přeje, česká společnost akceptuje několik důvodů, kterými bezdětnost ospravedlňuje. Patří mezi ně například špatná ekonomická situace, ohrožení vlastního zdraví, nebo ohrožení zdraví dítěte. Většina osob však chce mít děti. Preferovaný počet dětí jsou dvě, ale očekává se nárůst počtu rodin s jedním dítětem (Hašková 2010). Obr. 3 – Podíl bezdětných žen ve věkové skupině 50 – 59 let podle náboženského vyznání Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Bez vyznání

Ostatní

Neudáno

14%

Podíl bezdětných žen

12% 10% 8% 6%

4% 2% 0% 1930

1991 Rok

2001

Zdroj: ČSÚ_PŽ, SLDB 1930, 1991, 2001

Poslední analyzovaný ukazatel plodnosti byla pravděpodobnost zvětšování rodiny. Ta byla vypočítána na základě dostupných dat v rámci jednotlivých sčítání za použití transversálního přístupu, který vyplývá z rozložení žen podle počtu dětí a jejich příslušnosti k náboženskému vyznání. V roce 1930 měly ženy katolického vyznání nejvyšší hodnoty pravděpodobnosti zvětšování rodiny ve všech zkoumaných pořadích, jak vyplývá z obr. 4. Pravděpodobnost narození prvního dítěte (a0) se pohybovala mezi 0,78 a 0,85 u všech vyznání, nejmenší byla u pravoslavného, největší u katolického vyznání. U druhého dítěte (a1) se hodnoty pohybovaly mezi 0,72 a 0,81, přičemž nejnižší hodnoty mělo vyznání pravoslavné a nejvyšší katolické. Pravděpodobnost narození dětí třetího pořadí (a3) byla nižší než narození prvního dítěte (mezi 0,67 a 0,79). Nejnižší hodnoty pravděpodobnosti zvětšování rodiny byly u žen pravoslavného vyznání a naopak nejvyšší hodnoty vykazovaly ženy katolického vyznání. Pravděpodobnost narození čtvrtého dítěte (a3) byla ale již vyšší (0,72–0,82) než třetího (a2) a hodnoty pátého (a4) a dalšího pořadí se přibližovaly hodnotám prvního pořadí. Obr. 5 ukazuje pravděpodobnost zvětšování rodiny v roce 1991. Od roku 1930 se liší několika podstatnými změnami. Největší pravděpodobnost narození dítěte prvního pořadí měly ženy pravoslavného vyznání (0,85), nejnižší byla u neudaného vyznání (0,75). Pravděpodobnost narození druhého dítěte byla nejvyšší u žen s katolickým vyznáním (0,78), nejmenší hodnotu


39

měla skupina žen bez vyznání (0,72). Narození třetího dítěte bylo nejvíce pravděpodobné u žen v kategorii ostatní (0,45), a nejméně pravděpodobné ve skupině žen bez vyznání (0,25). Pravděpodobnost narození čtvrtého dítěte byla nejvyšší ve skupině ostatní (0,45) a nejmenší u žen bez vyznání (0,27). Pravděpodobnost mít páté a další dítě byla nejvyšší u žen, které neudaly svoji náboženskou víru (0,59) a nejmenší u těch s protestantským vyznáním (0,47). Obr. 4 – Pravděpodobnost zvětšování rodiny podle náboženského vyznání – rok 1930 Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Bez vyznání

1,0

Pravděpodobnost narození dalšího dítěte

0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3

0,2 0,1 0,0 a0

a1

a2

a3

a4

Zdroj: ČSÚ_PŽ, SLDB 1930, vlastní výpočty

Obr. 6 ukazuje výsledky zjištěné v roce 2001 a změny, ke kterým došlo od roku 1991. Ženy pravoslavného vyznání měly nejvyšší pravděpodobnost pro narození dítěte prvního pořadí (0,87). Skupina žen bez vyznání vykazovala naopak nejmenší hodnotu této pravděpodobnosti (0,78). Pravděpodobnost narození dítěte druhého pořadí byla největší v kategorii ostatní (0,84), nejmenší ve skupině žen bez vyznání (0,72), narození třetího dítěte bylo nejvíce pravděpodobné u žen s ostatním vyznáním (0,59), nejmenší u žen bez vyznání (0,33). Je zajímavé, že děti třetího a vyššího pořadí se rodily relativně častěji ženám, které se hlásily k ostatním denominacím a k pravoslavnému vyznání. Pravděpodobnost narození čtvrtého, pátého a dalšího dítěte bylo nejvyšší u žen s církevní denominací ostatní (0,75 pro rok 1991; 0,91 pro rok 2001). Nejmenší hodnoty pravděpodobnosti mít čtvrté dítě vykazovaly ženy katolického a protestantského vyznání (0,41), Podobná situace relativně nízkých hodnot byla i u pravděpodobnosti v případě narození dětí pátého a vyššího pořadí ženám katolického vyznání (0,61). Celkově z analýzy pravděpodobnosti zvětšování rodiny, ilustrované pomocí obr. 4–6 vyplývá následující závěr: Ženy, patřící do kategorie bez vyznání, mají v posledních 20 letech tendenci mít menší počet dětí než ty, které patří k nějaké křesťanské denominaci, avšak ani ty bez vyznání nemusí ve všech případech mít nejnižší počet dětí. Pravděpodobnost narození prvního a druhého dítěte se řadila u žen bez vyznání k nejnižším. K podobnému závěru dospívá i Hamplová (2000) a


40

Zhang (2008). Hodnoty pravděpodobnosti pátého i vyššího pořadí dětí mohou být ovlivněny i menším a rozdílným počtem žen studovaných kategorií náboženské struktury. Obr. 5 – Pravděpodobnost zvětšování rodiny podle náboženského vyznání – rok 1991 Katolické

Protestantské

a0

a1

Pravoslavné

Bez vyznání

Ostatní

Neudáno

1

Pravděpodobnost na narození dítěte

0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 a2

a3

a4

Zdroj: ČSÚ_PŽ, SLDB 1991, vlastní výpočty

Zastoupení náboženského vyznání v České republice doznalo ve 20. století značný úbytek osob. Zatímco v roce 1930 a 1950 se hlásilo k nějaké křesťanské denominaci více než 80 % obyvatelstva na území České republiky, v roce 1991 věřila již pouze necelá polovina. Rovněž další roky potvrdily pokračující pokles osob hlásících se k nějaké víře; v roce 2001 se jako věřící označila pouze slabá třetina osob a v roce 2011 pouze jedna osmina (asi 13 %) obyvatelstva České republiky. Největší zastoupení v tradičních protestantských a katolických církvích vykazovaly osoby starší 60 let. U pravoslavného vyznání platil tento fakt také, ale při posledním sčítání se podíl pravoslavných věřících značně zmenšil, pravděpodobně kvůli vymření nejstarších generací, které již nebyly nahrazeny stejným počtem mladších. Ženy byly častěji zastoupené ve všech křesťanských denominacích než muži a naopak v kategorii bez vyznání bylo více mužů než žen. Analýza plodnosti založená na pravděpodobnosti zvětšování rodiny ukázala, že ženy řadící se k některé křesťanské denominaci mají vyšší počet dětí, než ženy bez vyznání. Rozdíly však existují i mezi křesťanskými denominacemi navzájem, kdy děti vyššího pořadí se relativně častěji rodí ženám pravoslavného vyznání. Nejvýraznější rozdíly mezi náboženskými kategoriemi vykazovaly v posledních sčítáních pravděpodobnosti narození dětí vyššího pořadí. Jejich více diferencované hodnoty však byly, oproti minulosti, více ovlivněny malými počty žen.


41

Obr. 6 – Pravděpodobnost zvětšování rodiny podle náboženského vyznání – rok 2001 Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Bez vyznání

Ostatní

Neudáno

1

Pravděpodobnost narození dítěte

0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 a0

a1

Zdroj: ČSÚ, SLDB_PŽ 2001, vlastní výpočty

a2

a3

a4

Kapitola 3

3. Analýza populace dotazníkového šetření Druhá analytická část práce vychází z kvantitativního výzkumu, který se uskutečnil mezi lednem a březnem 2013 a zúčastnilo se jej 220 respondentů, kteří byli studenty vysokých škol a nebylo jim více než 30 let. Účel výzkumu spočíval v zjištění názorů a postojů studentů vysokých škol na problematiku náboženství a plánovaného rodičovství.

3.1. Souhrnná analýza všech respondentů Dotazníkového šetření se celkově zúčastnilo 220 osob, z celkového počtu bylo 79 mužů (36 %) a 140 žen (74 %). Z hlediska oboru studovalo nejvíce osob školu s přírodovědeckým zaměřením (39 %).7 Druhý nejčastěji studovaný obor byl humanitní (27 %) a jako třetí ekonomický (10 %). Zbytek respondentů studovalo jinak zaměřené obory (Lékařské, Technické), nebo kombinaci dvou oborů (Přírodovědecký – Technický). Z hlediska regionů bylo nejvýraznější zastoupení respondentů z Prahy 53 %. Druhý nejčastěji uváděný kraj byl Středočeský, odkud pocházelo 11 % respondentů. U otázky na víru respondenta bylo získáno příliš mnoho druhů odpovědí, z tohoto důvodu byly odpovědi agregovány do čtyř kategorií: 1) „věřím v sebe, nebo v jiné lidi“ (16 %) 2) „v nic nevěřím“ (16 %) 3) „věřím v Boha“ (36 %) 4) „věřím v osud, nebo jiné nadpřirozené jevy“ (28 %) Protože u otázky zjišťující víru respondenta byla také možnost napsat svoji odpověď, někteří respondenti napsali, že věří v karmu, matku přírodu, ve skřítky, nebo v něco jiného nedopovídající základnímu vymezení. V takovém případě se autor snažil zařadit tyto odpovědi do jedné z agregovaných kategorií víry. Lidé, kteří nebyli započítáni do celkového počtu, se odmítli vyjádřit k této otázce. Další otázka zjišťovala, jak velkou váhu přikládají respondenti svému přesvědčení (na stupňovité škále 1–5; 1 = žádnou, 2 = nízkou, 3 = neutrální, 4 = vysokou, 5 = velmi vysokou)), 59 % respondentů uvedlo, že svému přesvědčení věří více (kategorie 4 a 5), naopak pouze 15 % respondentů věřilo svému přesvědčení méně (kategorie 1 a 2) a 27 % nemělo silný ani slabý vztah ke svému přesvědčení (kategorie 3). Na otázku, jak se 7

Jelikož autor studuje vysokou školu s přírodovědným zaměřením, tak mnoho jeho respondentů bylo vybráno z řad jeho kolegů.


43

respondenti dozvěděli o Bohu, odpovídali pouze respondenti, kteří sami sebe označili, že věří v Boha. Celkově se jednalo o 80 osob, z nichž se 71 % dozvědělo o Bohu od rodičů. 29 % se pak o Bohu dozvědělo z jiných zdrojů než od rodičů (přátelé, jiní příbuzní). V otázce na návštěvnost církevních obřadů a bohoslužeb (mimo svateb a pohřbů) uvedlo 48 % respondentů, že je nenavštěvuje nikdy, 28 % chodí na církevní obřady 1x ročně, 21 % chodí 1× týdně a nejméně respondentu, 4 % chodí 1× měsíčně. 101 (46 %) osob uvádí, že má stálého partnera, 116 (53 %) žádného stálého partnera nemá. Z hlediska plánovaného počtu dětí, preferuje 53 % respondentů děti dvě, 24 % respondentů pak děti tři. Otázka na důležitost manželství ukázala, že 64 % manželství cení jako velmi vysoké, nebo vysoké důležitosti (kategorie 4 a 5). Naopak, pouze 14 % označilo manželství, jako méně důležité (kategorie 1 a 2) a 36 % zastávalo neutrální střední postoj (kategorie 3). Absolutní a relativní počty respondentů jsou uvedeny v tabulce 7. Zároveň byly vynechány data z otázkek, které nejsou později analyzovány.


44

Tabulka 7 – Struktury respondentů dotazníkového šetření

Proměnná Pohlaví Obor vysoké školy

Trvalé bydliště

Deklarovaná víra

Důležitost náboženského přesvědčení

Počet Podíl respondentů (v %) respondentů muž žena ekonomický humanitní lékařský ostatní pedagogický právní přírodovědecký technický Jihočeský Jihomoravský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský věřím v sebe, nebo v jiné lidi v nic nevěřím věřím v Boha věřím v osud, nebo jiné nadpřirozené jevy 1 – žádná/velmi nízká

2 – nízká 3 – střední/neutrální 4 – vysoká 5 – velmi vysoká Návštěvnost církevních obřadů 1x ročně 1x měsíčně 1x týdně nikdy Plánovaný počet dětí 0 1 2 3 4 5 9 Důležitost manželství 1 – žádná 2 – nízká 3 – střední 4 – vysoká 5 – velmi vysoká Zdroj: vlastní výpočty

79 140 23 62 13 5 9 1 89 15 6 4 4 11 4 9 4 4 117 26 9 3 8 38

35,9 63,6 10,5 28,2 5,9 2,3 4,1 0,5 40,5 6,8 2,7 1,9 1,9 5,0 1,8 4,1 1,8 1,8 53,2 12,0 4,1 1,4 3,7 17,3

36 76 59

16,4 34,5 26,8

12

5,5

21 58 58 70 9 61 45 105 16 22 115 53 11 1 1 15 15 48 58 83

9,5 26,4 26,4 31,8 4,1 27,7 20,5 47,7 7,3 10,0 52,3 24,1 5,0 0,5 0,5 6,8 6,8 21,8 26,4 37,7


45

3.2. Analýza náboženského vyznání V této části byla nejprve vyhodnocena závislost mezi návštěvností církevních obřadů, respektive kategorií víry a sílou víry, dále pak byl studován vztah návštěvnosti církevních obřadů, respektive intenzity náboženské víry a vybraných charakteristik respondenta (pohlaví, počet dětí). Údaje byly uspořádány do dvourozměrných kontingenčních tabulek, pro zjištění jejich vzájemných četností a dále byla testována kategorizovaných proměnných (Chí-kvadrát).

nezávislost dvojic zkoumaných

3.2.1. Návštěvnost církevních obřadů a náboženské vyznání Jak již bylo nastíněno v druhé kapitole, návštěvnost církevních obřadů a bohoslužeb se dá považovat za jeden z nejvíce signifikantních faktorů v rámci analýz náboženského vyznání Vávra (2009), a proto se první analýza týká rozložení respondentů podle kategorií víry a jejich návštěvnost bohoslužeb, kázání, nebo jiných církevních akcí. Tabulka 8 ukazuje rozložení respondentů podle návštěvnosti církevních obřadů a svého věroučnému přesvědčení. Vyplývá z ní, že ze 44 osob, které navštěvují církevní obřady 1× týdně jich přes 95 % (42 osob) věří v Boha. Z ostatních respondentů, kteří chodí 1× týdně na církevní obřady věří 5 % na osud, nebo jiné nadpřirozené jevy. Z ostatních kategorií již nikdo do kostela 1× týdně nechodí. V této kategorii jsou pravděpodobně zastoupeni věřící křesťané nebo osoby, kterým může být křesťanská víra velmi blízká. Jednou za měsíc chodí na bohoslužby pouze 9 respondentů, což je v porovnání s ostatními kategoriemi malé množství (4 %). Z tohoto počtu se jich většina hlásí k víře v Boha (78 %). Další respondenti v této kategorii jsou jen dva, jeden nevěří v nic a další věří v sebe nebo jiné lidi. Jelikož je tento vzorek příliš malý na objektivní zhodnocení, nelze tedy říci žádné hlubší závěry. Lze pouze vyslovit domněnku, že lidé, kteří navštěvují bohoslužby v průměru 1× do měsíce mohou být i praktikujícími křesťany, jen nemají možnosti být každý týden na pravidelných bohoslužbách, například kvůli pracovním povinnostem. Kategorie osob, které chodí na obřady jednou ročně, je rovnoměrněji rozložená, než předchozí dvě. Největší zastoupení je u respondentů, kteří věří v osud, nebo jiné nadpřirozené jevy (41 %), druzí nejvíce zastoupení jsou respondenti, kteří věří v Boha (29 %). Ostatní respondenti, kteří v nic nevěří, nebo věří v sebe, zaujímají dohromady také 29 %. Do této skupiny mohou patřit lidé, kteří o křesťanské víře slyšeli z nejrůznějších zdrojů, praktickým křesťanským životem však nežijí. Navštíví kostel o Vánocích, případně Velikonocích a tím jejich víra končí. Osoby, které se deklarovaly, jako „nevěřící v Boha“ mohou kostel navštěvovat jednou až dvakrát ročně na Vánoce a Velikonoce. Česká republika byla formována křesťanstvím a tyto osoby prokazují tedy elementární úctu k tomuto odkazu, že jednou za rok přijdou do kostela.


46

Tabulka 8 – Návštěvnost bohoslužeb a kategorie víry Návštěvnost církevních obřadů

věřím v sebe, nebo v jiné lidi

v nic nevěřím

Kategorie víry věřím v Boha

věřím v osud, nebo jiné nadpřirozené jevy

Celkem

1x měsíčně počet respondentů podíl z návštěvnosti církevních obřadů podíl z kategorizované víry 1x ročně počet respondentů podíl z návštěvnosti církevních obřadů podíl z kategorizované víry 1x týdně počet respondentů

1 11,1%

1 11,1%

7 77,8%

0 0,0%

9 100%

2,6%

2,8%

9,2%

0,0%

4,3%

9 15,5%

8 13,8%

17 29,3%

24 41,4%

58 100%

23,7%

22,2%

22,4%

40,7%

27,8%

0

0

42

2

44

podíl z návštěvnosti církevních obřadů podíl z kategorizované víry počet respondentů

0,0%

0,0%

95,5%

4,5%

100%

0,0%

0,0%

55,3%

3,4%

21,1%

28

27

10

33

98

podíl z návštěvnosti církevních obřadů podíl z kategorizované víry počet respondentů podíl z návštěvnosti církevních obřadů podíl z kategorizované víry

28,6%

27,6%

10,2%

33,7%

100%

73,7%

75,0%

13,2%

55,9%

46,9%

38 18,2%

36 17,2%

76 36,4%

59 28,2%

209 100%

100%

100%

100%

100%

100%

nikdy

Celkem

Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: Výsledná hodnota Chí-kvadrátu je 110,26, signifikace = 0,000

Poslední skupina osob, které církevní obřady nenavštěvují nikdy je rozložena rovněž rovnoměrněji. Největší podíl je zastoupen v kategorii těch osob, které věří v osud, nebo jiné nadpřirozené jevy (34 %). Respondenti, kteří nevěří v nic, jsou zastoupeni 28 %, podobně i ti, kteří věří v sebe, zaujímají v této skupině 27 %. Nikdy nechodí na církevní obřady také 10 % osob, kteří v Boha věří. Do této skupiny patří s největší pravděpodobností lidé, kteří se drží dál od jakéhokoliv institucionálního náboženství a hledají jiné formy víry, například okultismus. Na základě testu Chí-kvadrát zamítáme nezávislost mezi deklarovanou vírou a návštěvnosti církevních obřadů. Hodnota Chí-kvadrátu je 110,126 a signifikance je menší než hladina významnosti, výsledek je tedy statisticky významný.


47

3.2.2. Náboženská víra a síla její důležitosti Tabulka 9 ukazuje, jak velikou důležitost přikládají respondenti svojí víře, nebo přesvědčení. Jednotlivým kategoriím přiřadíme následující stupně důležitosti víry: 1 = žádnou, 2 = malou, 3 = neutrální, 4 = vysokou, 5 = velmi vysokou. Samotná analýza nebyla založena na žádném tvrzení, ani teorii. Cílem je pouze poukázat na rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi a pokusit se nastínit případné vysvětlení. Respondenti, kteří věřili v sebe, nebo jiné lidi zaujímali k tomuto přesvědčení neutrální až velmi vysoký vztah. Celkově tvořili respondenti v kategoriích 3,4,5 téměř 97 %. Tento fakt je možné vysvětlit následujícím závěrem: Lidé, kteří věří v sebe, nebo v ostatní, vkládají do tohoto přesvědčení větší důvěru, jelikož se většinou jedná o osoby jim blízké. Proto tyto osoby (nebo oni sami) představují objekt jejich přesvědčení. Za hlavní považují viditelné úspěchy a nechtějí se nechat ovlivnit něčím, co nevidí, zároveň ale chtějí mít nějaký vyšší cíl. Proto vkládají svoje očekávání do těchto osob (nebo sami do sebe a to se stává jejich hybnou silou v životě. Osoby, které v nic nevěří, jsou rozložení po celé pětibodové škále nejrovnoměrněji. Více, jak 33 % přikládá malou, nebo vůbec žádnou důležitost faktu, že nevěří v nic (stupeň 1 a 2), Téměř 29 % má na tuto problematiku neutrální názor a 40 % respondentů naopak přikládá svému přesvědčení vysokou a velmi vysokou důležitost (skupiny 4 a 5). Osoby, které v nic nevěří, nemají podle výsledků analýz vyhraněný názor na důležitost svého přesvědčení. Odvážnějším tvrzením může být: Osoby, které se nehlásí k žádné víře, nebo nějakému přesvědčení, nemají jasný názor na duchovno obecně, ale protože nechtějí věřit v Boha nebo bohy nejrůznějších institucionálních náboženství a zároveň nechtějí věřit osudu nebo jiným nadpřirozeným věcem, uchylují se k tomu, že nevěří v nic. Za ateisty však celou skupinu označit nelze, jelikož ateismus je: „otevřené popírání boha, nebo božstev“ (Slovník cizích slov 2006), a osoby, které pouze v nic nevěří nelze označit za ateisty. Pouze ty respondenty, kteří zaujímali velmi vysokou důležitost svého přesvědčení (5), mohou být označení za ateisty, neboť přisuzují veliký důraz tomu, že v nic nevěří. Pro přesnější závěry je nutné provést rozsáhlejší kvalitativní výzkum a analýzu, která však není součástí této práce. U kategorie hlásící se k víře v Boha přikládalo 75 % osob vysokou, nebo velmi vysokou důležitost své víry, 12 % zastávalo neutrální názor a 14 % dávalo své víře k Bohu malou, nebo žádnou důležitost. Z analýzy vyplývá, že většina lidí, kteří se hlásí k Bohu, přikládají svému rozhodnutí důležitost, nejedná se tedy o křesťany pouze podle jména. 8 Pokud tedy považují svoji víru za důležitou, tak lze vyjádřit předpoklad, že se jedná o osoby, které žijí aktivní život v církvi, účastní se bohoslužeb a dodržují další křesťanská ustanovení. Test Chí-kvadrát (49,24) prokázal statistickou závislost mezi deklarovanou vírou a její silou. Obecný závěr však z těchto dat nelze učinit, neboť i když někdo pokládá za velmi důležitou svoji víru v Boha, může se jednat pouze o určitý osobní přístup, který je však vzdálen církevnímu učení. Dotyčná osoba se sice „hlásí k Bohu“, ale nemusí jednat v souladu s četnými církevními ustanoveními a stává věřícím bez církve. Toto přesvědčení se v České republice stává velmi atraktivní, již jen podle dat sčítání z roku 2011 (ČSÚ_O 2011).

8

Za předpokladu pravdivých odpovědí respondentů


48

Tabulka 9 – Kategorie víry a stupně její důležitosti Kategorie víry

Síla víry 1

věřím v sebe, nebo v jiné lidi

počet respondentů podíl z kategorizované víry podíl ze síly víry

v nic nevěřím


věřím v Boha




Celkem


2

3

4

5

Celkem

0

1

11

16

10

38

0,0%

2,6%

28,9%

42,1%

26,3%

100%

0,0%

5,0%

20,0%

28,1%

15,4%

18,2%

7

5

10

6

8

36

19,4%

13,9%

27,8%

16,7%

22,2%

100%

58,3%

25,0%

18,2%

10,5%

12,3%

17,2%

3

7

9

19

38

76

3,9%

9,2%

11,8%

25,0%

50,0%

100%

25,0%

35,0%

16,4%

33,3%

58,5%

36,4%

2

7

25

16

9

59

3,4%

11,9%

42,4%

27,1%

15,3%

100%

16,7%

35,0%

45,5%

28,1%

13,8%

28,2%

12 5,7%

20 9,6%

55 26,3%

57 27,3%

65 31,1%

209 100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: Hodnota Chí-kvadrátu pro tuto analýzu je 49,24, signifikance = 0,000 Vysvětlivka: Stupně síly víry: 1 = žádná, 2 = malá, 3 = střední, 4 = vysoká, 5 = velmi vysoká

3.2.3. Návštěvnost církevních obřadů a pohlaví Podle Hamplové (2011) věří častěji ženy, a proto se předpokládá, že navštěvují častěji bohoslužby a jiné církevní akce. Tabulka 10 ukazuje rozložení mužů a žen na návštěvnosti bohoslužeb. 1× týdně navštěvuje církevní obřady 28 % mužů a 16 % žen. 1× týdně navštěvuje bohoslužby také jeden respondent, který neuvedl svoje pohlaví. Kategorie respondentů, kteří chodí na bohoslužby 1× měsíčně je částečně problematická, jak bylo naznačeno dříve. Celkově v ní je pouze 9 respondentů, což jsou pouze 4 % z celku. Z tohoto počtu je pouze jeden muž (11 %), a osm žen (89 %). Z respondentů, kteří chodí na bohoslužby 1× ročně je více žen (62 %) než mužů (38 %). Z celkového počtu žen a mužů navštěvuje bohoslužby 1× ročně 17, respektive 11 %. Nejpočetnější kategorií jsou osoby, nikdy nenavštěvující bohoslužby, z nichž je 69 % žen a 31 % mužů. 51 % z celkového počtu žen uvedlo, že nikdy nenavštěvuje církevní obřady, na rozdíl od mužů, kterých je 42 %. Hodnota Chí-kvadrátu je 11,04 a signifikance je 0,087, větší než hladina významnosti, nelze tedy zamítnout nulovou hypotézu, což znamená nezávislost mezi pohlavím a návštěvností církevních obřadů.


49

Tabulka 10 – Návštěvnost bohoslužeb a pohlaví Návštěvnost církevních obřadů 1× ročně Pohlaví

Muž

Žena

Celkem

počet respondentů

1× měsíčně

Celkem

1× týdně

nikdy

23

1

22

33

79

podíl z pohlaví

29,1%

1,3%

27,8%

41,8%

100%

podíl z návštěvnosti církevních obřadů

37,7%

11,1%

48,9%

31,4%

35,9%

38

8

22

72

140

podíl z pohlaví

27,1%

5,7%

15,7%

51,4%

100%

podíl z návštěvnosti církevních obřadů počet respondentů

62,3%

88,9%

48,9%

68,6%

63,6%

61

9

45

105

219

podíl z pohlaví

27,7%

4,1%

20,5%

47,7%

100%

podíl z návštěvnosti církevních obřadů

100%

100%

100%

100%

100%

počet respondentů

Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: Výsledná hodnota Chí-kvadrátu je 11,04, signifikace = 0,087

3.2.4. Náboženské vyznání a pohlaví Analýza mezi pohlavím a náboženským vyznáním vychází z předpokladu Hamplové (2000), která uvádí, že česká společnost neodmítá víru a náboženství obecně, ale spíše jen jejich instituciální celky (tedy většinu tradičních církví), které mají hierarchickou strukturu s pevně danými pravidly. Rovněž vychází z tvrzení Hamplové (2011) o větší náchylnosti žen k víře. V této části je proto studován vztah mezi typem náboženské víry a pohlavím. Tabulka 11 ukazuje rozložení kategorií víry podle pohlaví. Z mužů věřilo nejvíce osob v Boha (47%). Z celkového počtu žen věřilo v Boha 31 %. Respondenti, kteří nevěřili v nic, tvořili nejmenší podíl kategorií víry (17 %). Rozdíl mezi muži a ženami nebyl velký v porovnání ostatními kategoriemi, 23 % mužů a 14 % žen nevěřilo v nic. Respondentů, kteří věřili v sebe, nebo v jiné lidi bylo téměř stejně, počet mužů a žen se pohyboval okolo 18 %. Největší rozdíl mezi muži a ženami byl v poslední skupině respondentů. Pouze 12 % mužů věřilo v osud, nebo jiné nadpřirozené jevy. 9 Žen však věřilo téměř 37 %. Na základě analyzovaných dat je možné potvrdit předpoklad Hamplové (2000) o větší míře víry v netradiční formy náboženství, často i s okultními prvky. Z analýzy vychází fakt, že mužů, co věří v Boha je více než žen, je však pravděpodobné, že tento fakt však vyplývá z metody sběru dat. 10 Pokud se však zaměříme na skupinu, která se výslovně označila, jako nevěřící, tak tato skupina má větší počet mužů než žen. Z tohoto pohledu platí teorie Hamplové (2011) o větší religiozitě žen. Test Chí kvadrát (15,67) prokázal, na rozdíl od předchozího testu (pohlaví a návštěvnost církevních obřadů), závislost mezi pohlavím a typem víry a vstupní hypotéza o závislosti víry a pohlaví byla potvrzena. 9

Do této skupiny se řadí i věštci, amulety a další rozličné paranormální jevy Z metodiky dat vyplývá fakt, že autor je členem křesťanské církve a tudíž určitá část jeho respondentů, především mužů, pochází ze stejné církve 10


50

Tabulka 11 – Pohlaví a kategorizovaná víra Kategorie víry věřím v sebe, nebo v jiné lidi

Pohlaví

Muž

Žena

Celkem

počet respondentů

v nic nevěřím

věřím v Boha


Celkem

13

17

34

9

73

podíl z pohlaví

17,8%

23,3%

46,6%

12,3%

100%

podíl z kategorizované víry

34,2%

47,2%

44,7%

15,3%

34,9%

25

19

42

50

136

podíl z pohlaví

18,4%

14,0%

30,9%

36,8%

100%


65,8%

52,8%

55,3%

84,7%

65,1%

počet respondentů

počet respondentů

38

36

76

59

209

podíl z pohlaví

18,2%

17,2%

36,4%

28,2%

100%


100%

100%

100%

100%

100%

Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: Výsledná hodnota Chí-kvadrátu je 15,67, signifikance = 0,001

3.3. Analýza plodnosti Poslední část práce vychází z článku Li Zhang (2008) a částečně i z diplomové práce M. Tvrdíkové (2012). Každá z autorek analyzovala, jak různé náboženské, ale i sociální faktory ovlivňují počet dětí. Zhang zkoumala Spojené státy a Tvrdíková si vzala za příklad čtyři reprezentativní státy Evropy. Obě studie využívaly k analýze Poissonovu regresi, která je popsána v metodice. Pro upřesnění byl proveden test Chí-kvadrát mezi kategorizovaným plánovaným počtem dětí a deklarovanou vírou. Hodnota tohoto testu u je 30,66 a výsledná signifikance vyšla 0,002 což je méně než hladina významnosti. Zamítáme tedy nulovou hypotézu a přijímáme alternativu, že plánovaný počet dětí závisí na víře. Pro zjištění rozložení respondentů mezi kategorie víry a plánovaný počet dětí slouží tabulka 12. Více, jak polovina všech respondentů chce mít pouze dvě děti a necelá čtvrtina tři děti. Nejčastěji plánovaným počtem dětí bez ohledu na víru, jsou dvě. Rozložení hodnot je navíc ve všech kategorií, s výjimkou 4 a více dětí, vyrovnané. V poslední kategorii věří 69 % respondentů v Boha. Lze tedy usoudit existenci osob, které si přejí vyšší počet dětí než dvě nezávisle na církevních učeních a doktrínách a tyto osoby jsou zastoupeny nejvíce v kruzích, které věří v Boha. Jejich počet je však malý a celkový vliv na úroveň plodnosti je zanedbatelný. V této kapitole je hlavním cílem zjistit závislost mezi plánovaným počtem dětí a náboženskou vírou. Nelze tedy aplikovat stejné proměnné, jaké použily Zhang nebo Tvrdíková. Pro tuto práci byly vybrány tři faktory (kategorizované nezávisle proměnné): kategorizovaná deklarovaná víra, důležitost manželství a pohlaví. Závisle proměnnou byl plánovaný počet dětí. Tabulka 13 ukazuje, jestli jsou zvolené proměnné signifikantní, tedy zda mají vliv na výsledný model.


51

Tabulka 12 – Kategorie víry a plánovaný počet dětí

Kategorie víry věřím v sebe, Počet respondentů nebo v jiné lidi Podíl z kategorizované víry Podíl z plánovaného počtu dětí v nic nevěřím Počet respondentů Podíl z kategorizované víry Podíl z plánovaného počtu dětí věřím v Boha Počet respondentů Podíl z kategorizované víry Podíl z plánovaného počtu dětí věřím v osud, Počet respondentů nebo jiné nadpřirozené jevy Podíl z kategorizované víry Podíl z plánovaného počtu dětí Celkem Počet respondentů Podíl z kategorizované víry Podíl z plánovaného počtu dětí

0 4

Kategorizovaný plánovaný počet dětí 1 2 3 6 16 11

Celkem

4 a více 1

38

10,5%

15,8%

42,1%

28,9%

2,6%

100%

26,7%

28,6%

14,7%

22,0%

7,7%

18,3%

2

10

17

5

2

36

5,6%

27,8%

47,2%

13,9%

5,6%

100%

13,3%

47,6%

15,6%

10,0%

15,4%

17,3%

3

2

42

19

9

75

4,0%

2,7%

56,0%

25,3%

12,0%

100%

20,0%

9,5%

38,5%

38,0%

69,2%

36,1%

6

3

34

15

1

59

10,2%

5,1%

57,6%

25,4%

1,7%

100%

40,0%

14,3%

31,2%

30,0%

7,7%

28,4%

15 7,2%

21 10,1%

109 52,4%

50 24,0%

13 6,3%

208 100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: Výsledná hodnota Chí-kvadrátu je 30,66, signifikance = 0,002

Na 5% hladině spolehlivosti je signifikantní pouze proměnná, který zjišťuje důležitost manželství. Ostatní proměnné nebyly na zvolené hladině významnosti signifikantní. Tento výsledek je do značné míry také ovlivněn malým rozsahem souboru. I když je vypovídající hodnota zkoumaných proměnných nižší, než autor očekával, je vhodné dále výsledné analýzy interpretovat a konfrontovat s jinými autory. Tabulka 14 ukazuje odhady parametrů, včetně jejich statistické významnosti. Pouze koeficienty u důležitosti manželství jsou signifikantní na 5% hladině spolehlivosti. Čím více si respondenti cenili manželství, tím více plánovali dětí, neboť hodnoty parametrů plynule narůstaly se zvyšující se důležitostí manželství. Ti, kteří považovali manželství za velmi důležité (kategorie 5) plánovali 2× více dětí (exp 0,767=2,15) oproti těm, kteří označili manželství za málo důležité (referenční kategorie: exp 0=1). Respondenti, kteří mají k manželství průměrný střední vztah (kategorie 3) měli koeficient 0,496, tj. plánovali 1,6× více dětí (exp 0,496=1,6) oproti respondentům referenční kategorie, přičemž hladina významnosti byla těsně nad hodnotou 0,05; tj. 0,066.


Tabulka 13 – Test efektu Poissonova regresního modelu Proměnná Wald Chi-Square

Signifikance

pohlaví

0,329

0,566

deklarovaná víra

1,645

0,649

12,184

0,016

hodnota manželství

52

Zdroj: vlastní výpočty

Osoby, které přisuzovali manželství vysokou důležitost (kategorie 4) mají koeficient 0,696, tj. plánovali 2× více dětí (exp 0,696=2,0) oproti referenční skupině (kategorie 1), přičemž se jednalo o signifikantní údaj na 5% hladině spolehlivosti. Plánovaný počet dětí v této kategorii 4 byl tedy vyšší než v kategoriích 2 a 3. Z ostatních údajů nebyly proměnné, signifikantní ani na 10% hladině spolehlivosti. Nicméně výsledky naznačily, že osoby, které věřily v Boha, plánovaly největší počet dětí oproti respondentům s jiným nebo žádným typem víry. Muži plánovali v tomto šetření větší počet dětí než ženy. Tabulka 14 – Plánovaný počet dětí ve vztahu k religiozitě významu manželství a pohlaví respondentů Proměnná

Střední chyba

Parametr

Wald ChiSquare

Signifikance

Pohlaví muž

0,197

žena

0

0,268

0,542

0,462

Kategorie víry věřím v osud

-0,052

0,151

0,119

0,730

věřím v Boha

0,038

0,146

0,068

0,794

v nic nevěřím

-0,145

0,171

0,718

0,397

věřím v sebe

0

Důležitost manželství 5 – velmi vysoká

0,767

0,259

8,794

0,003

4 – vysoká

0,696

0,264

6,955

0,008

3 – střední

0,496

0,270

3,382

0,066

2 – nízká

0,388

0,327

1,408

0,235

1 – velmi nízká

0

Vysvětlivka: Poissonův regresní model: referenční kategorie proměnných mají hodnotu 0 Zdroj: vlastní výpočty

Celkově se ukázalo, že víra by mohla ovlivnit plánovaný počet dětí vysokoškoláků v České republice i když výsledky nebyly statisticky významné, což lze do jisté míry vysvětlit malým rozsahem souboru, který lze považovat v tomto kontextu za pilotní. Nejvíce signifikantním a zároveň jediným faktorem statisticky významným se ukázala důležitost instituce manželství. Čím více považovali respondenti manželství za důležité, tím plánovali větší počet dětí. Toto zjištění koresponduje s jinými studiemi, které byly v této oblasti


53

podniknuty. Například Adsera (2004) dokazuje nezanedbatelný vliv náboženského vyznání a frekvence návštěv bohoslužeb na počet dětí v rodině ve Španělsku, Zhang (2008) potvrzuje tyto hypotézy pro Spojené státy a Tvrdíková (2012) potvrzuje tyto hypotézy pro další Evropské země, například Německo. Tvrdíková (2012) ve své práci, která zahrnovala jiný soubor respondentů z výběrového šetření European Values Study (ve věku 15 let a více a ve všech vzdělanostních kategoriích) zjistila, že žádný z religiózních faktorů, které měla ve své analýze (denominace, důležitost náboženství a frekvence návštěvnosti bohoslužeb) neovlivňuje v České republice počet narozených dětí. „Je tedy právoplatné usuzovat, že české ženy a muži nejsou svou náboženskou vírou ovlivněni v oblasti zakládání rodin a ovlivňování její velikosti.“ (Tvrdíková 2012). Autor sice zkoumal plánované počty dětí a Tvrdíková zase počty narozených dětí, lze však říci, že v obou případech vyšly sice výsledky nesignifikantní, avšak víra v Boha může skutečně ovlivňovat plánovaný i narozený počet dětí. Co se týče pohlaví, tak podle Tvrdíkové (2012) nemá signifikantní vliv na žádnou z evropských zemí, přestože Hamplová (2011) tvrdí, že ženy jsou religióznější a více náchylné na častější návštěvnost bohoslužeb. Zhang (2008) naopak dokazuje, že americké ženy jsou religióznější a mají tak větší počet dětí, než ženy v Evropě.


54

Závěr Česká republika patří k zemím (v rámci Evropy) s nejmenším podílem křesťanů na celkové populaci a zároveň se řadí k zemím s nižší úhrnnou plodností (Frejka a Westoff 2006). Česká společnost však nespadá do kategorie ateistů, spíše odmítá víru, která má institucionální charakter, tedy církev s tradiční hierarchií. Značná část 20. století nepřála rozvoji církevní práce, ale zatímco v sousedním Polsku význam církve roste, tak v ČR její pozice obecně slábne. Obě země přitom prošly stejnou nadvládou totalitní moci, ale v Polsku byla církev více vnímána, jako odpor proti komunistickému režimu mnohem silněji, než v Česku (Borowik 2012 in Tvrdíková 2012). Další rozdíl je také mezi tradičními a mladšími církvemi. Zatímco v tradičních katolických a protestantských církvích došlo k úbytku členů, tak menší a mladší církve v České republice rostou. Důvod, proč mladší církve rostou, může být, že mohou lidem nabídnout nový přístup k církevní nauce a tím sami sebe učinit zajímavější. Jediná z tradičních církví, která si drží stabilnější počet svých členů od roku 1991 je církev pravoslavná, i když v této denominaci lze spekulovat o tom, kolik osob s tímto vyznáním přišlo ze zahraničí (především ze zemí bývalého Sovětského Svazu) a kolik pochází z českého prostředí. Potvrdit lze rovněž teorii Hamplové (2000) o větším počtu starších lidí, kteří jsou členy tradičních křesťanských církví. V otázce zaměřené na plodnost se zjistilo, že ve 30. letech mělo katolické vyznání největší pravděpodobnost narození dětí všech pořadí. V posledních 20 letech však nebyl největší počet dětí omezen pouze na jednu kategorii vyznání. Ze tří křesťanských denominací měli relativně největší počet dětí členové pravoslavné církve. Z dalších kategorií měli největší relativní počet dětí ženy z kategorie neudáno a ostatní. Ženy bez vyznání měly z celkového pohledu nejmenší pravděpodobnost narození dítěte. Celkově jsou však hodnoty všech vyznání do narození druhého dítěte podobné, více se začínají lišit při třetím a dalším dítěti, což může být obviněno menší velikostí souboru žen, které mají v tomto pořadí děti. Druhá část práce byla zaměřena na studium závislosti plánovaného počtu dětí podle pohlaví, deklarované víře, pohlaví a důležitosti instituce manželství. Závislost pro všechny zmiňované vyjma instituce manželství nebyly signifikantní, což však může do určité míry souviset s malým rozsahem výběrového souboru. Důležitost manželství se projevila, jako jediná signifikantní a existovala pozitivní závislost mezi ní a počtem plánovaných dětí. Tato práce tedy nepotvrdila výsledky Zhang (2008) o přímém ovlivnění skutečného, nebo plánovaného počtu dětí vírou. Spíše než vírou je plánovaný počet dětí ovlivněn postoji k instituci manželství.


55

Tvrdíková (2012) dospěla ve své práci k podobným výsledkům pro ČR. Česká společnost je tedy ovlivněna vírou spíše nepřímo, jelikož mnoho morálních hodnot, mezi nimi také úcta k manželství, vychází právě z víry a náboženství. Jak již bylo řečeno v úvodu, v českém prostředí chybí dostatečné množství studií, které by se zabývali touto problematikou. Bylo by vhodné, kdyby se pozornost českých demografů zaměřila i tímto směrem a podpořili by vznik studií s touto tématikou.


56

Seznam použité literatury a dat Alt - Katolish: von A bis Z. In: Altkatholische Kirchengemeinde Salzburg [online]. [cit. 201305-07]. Dostupné z: http://www.altkatholiken.net/Texte/Altkath/AK-A-Z.pdf ADSERA, A. 2004. Marital fertility and Religion: Recent ganges in Spain. Conference Papers – American Political Science Assosiation. 2006 Annual Meeting, s.12 – 15. BERGLER, Edith 2012. Die "Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien" (DEKiBMS) [online]. Bayreuth [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.egerer-landtag.de/Geschichte/EvangelischeKirche.htm CASD 2006: Informace o církvi: sobota. In: Církev adventistů sedmého dne [online]. 2006 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.casd.cz/index.php?a=cat.16 CČSH 2007: Církev československá husitská: Stručná historie. In: KAŇÁK, Bohdan. Církev československá husitská [online]. 2007 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ccsh.cz/view.php?id=18 CÍRKEV BRATRSKÁ 2009. Teologická stanoviska a doporučení: Rady Církve bratrské a studijního oboru. Praha, 2009. ČSÚ_O 1930. Sčítání lidu v republice Československé ze dne 1.prosince 1930: Díl I. růst, koncentrace a hustota obyvatelstva, pohlaví, věkové rozvrstvení, rodinný stav, státní příslušnost, národnost, náboženské vyznání, Praha: Státní úřad statistický, 1934, s. 104 – 105. ČSÚ_O 1950. Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni1.března 1950: Díl I. Nejdůležitější výsledky sčítání lidu a soupisu domů a bytů za kraje, okresy a města, Praha: Státní úřad statistický, 1957, s. 6. ČSÚ_O 1991. Sčítání lidu, domů a bytů k 3.3.1991: Podrobné údaje za obyvatelstvo, Praha: Federální statistický úřad, 1992, s. 37 – 42. ČSÚ_O 2001. Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001: Obyvatelstvo, Praha: Český statistický úřad, 2003, s. 50 – 52. ISBN: 80-7223-934-1. ČSÚ_M 2012. Obyvatelstvo podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Česká republika. In: ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/A10032781A/$File/36820214.pdf


57

ČSÚ_PŽ 1930. Sčítání lidu v republice Československé ze dne 1. prosince 1930: Díl IV. část 1. Počet dětí živě narozených v posledním manželství. Praha: Státní úřad statistický, 1936, s. 41 - 44. ČSÚ_PŽ 1991. Sčítání lidu, domů a bytů k 3.3.1991: Plodnost žen. Praha: Federální statistický úřad, 1992, s. 23 - 27. ČSÚ_PŽ 2001. Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – plodnost žen. Praha: Český statistický úřad, 2003, s. 42 – 47. ISBN: 80-250-0170-9. D’SOUZA, D. 2009. Křesťanství a ateismus úplně jinak, Ideál, Praha, s. 15, ISBN:978-8086995-11-3 DOBIÁŠ, F.M. 1959. Úvod do sociální theologie, Komenského bohoslovecká fakulta v Praze, s. 24. ERCČRa 2004. Církev československá husitská. In: Ekumenická rada církví [online]. 2004 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=308 ERCČRb 2004. Slezská církev evangelická a.v. In: Ekumenická rada církví [online]. 2004 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=314 ERCČRc 2004. Bratská jednota baptistů. In: Ekumenická rada církví [online]. 2004 [cit. 201305-07]. Dostupné z: http://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=306 ERCČRd 2004. Církev adventistů sedmého dne. In: Ekumenická rada církví [online]. 2004 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=317 ERCČRe 2004. Římskokatolická církev a Řeckokatolická. In: Ekumenická rada církví. [online]. 2004 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=316 ČCE 2008. Manželství, rodina a jejich úskalí. In: Českobratrská církev Evangelická [online]. 2008. 2. zasedání 32. synodu ČCE. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ecirkev.cz/data/att/TISK_25_Manzelstvi_rodina_%20a_%20jejich_%20uskali.pdf Historie sčítání lidu na území České republiky II. In: ČSÚ [online]. Praha: Český statistický úřad, 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/historie_scitani_lidu_na_uzemi_ceske_republiky_ii_ FARLEY, R., 2011. Calculation Formula for Segregation Measures: The Index of Dissimilarity. In: Racial Residential Segregation Measurement Project [online]. University of Michigan, 2011 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://enceladus.isr.umich.edu/race/calculate.html FREJKA, T., Westoff, Ch. 2008. Religion, Religiousness and Fertility in the U.S. and in Europe European Journal of Population, 2008, r. 24, č.1, s.5 – 31 ISSN 01686577 HAMPLOVÁ, D. 2000. Šetření ISSP 1998 – Náboženství, Sociologický časopis, č. 36, č.4, s.110, ISSN 0038-0288 HAMPLOVÁ, D. 2010. Česká religiozita – církevní příslušnost a víra ve světle Sčítání lidu a dat ISSP 2008 Naše společnost, r.8, č.1 , s.3-9, ISSN 1214-438x


58

HAMPLOVÁ, D. 2011. Náboženství a pohlaví: Proč jsou ženy zbožnější než muži, Sociologický časopis, r. 47, č.2 , s.1-22, ISSN 0038-0288 Původ manželství. In: HEJBAL, Dušan. Starokatolická církev v ČR [online]. 2005 [cit. 201305-07]. Dostupné z: http://www.starokatolici.cz/o-nas/cemu-verime/svatosti/manzelstvi Kontingence. HENTZLER, Jiří a Jiří ŽVÁČEK. Interstat: sylabus popisné statistiky [online]. 2009 [cit. 2013-07-20]. Dostupné z: http://www.stahroun.me.cz/interstat/kategorialni/kontingence/index.htm Humanae Vitae: Encyklika Pavla VI. o správném řádu sdělování lidského života z 25. července roku 1968. Kebrle [online]. 2. vyd. Stojanov, 1980 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.kebrle.cz/katdocs/HumanaeVitae.htm KKC 2002. Katechismus katolické církve. Paragraf 2270 [online]. 2002 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=2370 KKC 2002. Katechismus katolické církve. Paragraf 2370 [online]. 2002 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=2370 Kol. autorů 2005. Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona, Česká biblická společnost, s. 22, 29., ISBN: 80-85810-40-9 Kol. autorů 1976. Český Ekumenismus: Theologické kořeny a současná tvář církví, Ekumenická rada církví v ČSR, Praha, s. 168 – 224. Kol. autorů 2006. Slovník cizích slov, Academia, Praha, s.81, ISBN 80-200-1415-2 LEHRER, E.L., 1996. Religion as a determinant of marital fertility, Population Economics, č. 9, s.174 – 176 , ISSN 0933-1933. MCANDREW, S., VOAS, D. 2011. Measuring religiosity using surveys, Survey question bank, č. 4, s.2-4. MCQUILLIAN, K. 2004. When does religion influence fertility?, Population and development Rewiew, r. 30, č. 1, s 25 – 27, ISSN 00987921. MILKO, Pavel. 2007. Manželství v pravoslaví. In: Pravoslavná dogmatická theologie [online]. 2007 - 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.dogmatika.wz.cz/manz.htm MOSHER, W. D., WILLIAMS, L. D., JOHNSON, D. P., 1992. Religion and fertility in United states: New Patterns, Demography, r. 29, č. 2, s. 200, 209. ISSN 0010-8146 TVRDÍKOVÁ, M. 2012. Role náboženství v reprodukčním chování, Magisterská práce, Katedra demografie a geodemografie Přf UK, Praha, s.10 – 27, 41 - 51. HAŠKOVÁ, H. 2010. Reprodukční preference a bezdětnost v české společnosti ve světle kvantitativních dat Sociologický ústav, s.25. ROBINSON, B.A. 2007. Current beliefs by various religious and secular groups [online]. Ontario, 1997 - 2007, 2007 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.religioustolerance.org/abo_hist1.htm SALAJKA, Milan a Jiří SVOBODA 1982. Tschechische Ökumenische Gemeinschaft. Praha: Portál, 1982.


59

Starokatolická církev: Historie. Český rozhlas [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/cirkve/_zprava/213140 VÁVRA, M. 2009. Jak zjišťovat návštěvnost bohoslužeb?, Naše společnost, r. 7, č. 1, s.32-39, ISSN 1214-438x Zásady: Církve bratrské. 2. vyd. Praha: Oliva, 1997. ISBN 80-85942-42. ZHANG, L. 2008. Religious affiliation, religiosity, and male and female fertility, Demographic research, r. 18, s.233 – 262, ISSN 14359871. ZVÁRA, K. 2004. Biostatistika. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2004. s.175, 179, ISBN 80-2460739-5.


Přílohy Dotazník ke kapitole 3 1. Jaké je Vaše pohlaví? muž žena 2) Jaký obor vysoké školy studujete? pokud studujete 2 školy, vyberte Váš hlavní obor

Humanitní Lékařský Pedagogický Ekonomický Přírodovědecký Technický jiný (napište) 3) V jakém kraji máte trvalé bydliště? napište 4) Věříte v něco? v Boha v osud ve vyšší moc v sebe jiné (napište) 5) Jak silná je Vaše víra ve vztahu k předchozí otázce? (zaškrtněte) 1 - nejmenší, 5 – největší 1,2,3,4,5 6) Pokud věříte v Boha, odkud jste se o Něm dozvěděli? Pokud v Boha nevěříte, nechte toto políčko prázdné rodiče jiní příbuzní než rodiče přátelé jiné (napište)

60


61

7) Jak často navštěvujete církevní obřady (bohoslužby) Ve všech možnostech je myšleno vždy minimálně ( tedy minimálně 1× za týden, minimálně 1× za měsíc, atp.) 1× týden 1× za měsíc 1× za rok nikdy 8) Máte stálého partnera? Ano Ne 9) Kolik plánujete dětí? Když si nejste jisti přesnými počty (např. 3-4), tak napište to menší 1,2,3,4,5,6,7,8,9 10) Jak vysoko stojí na Vašem žebříčku hodnot instituce manželství? 1 - velmi nízko, 5 - velmi vysoko 1,2,3,4,5


62

Příloha I – Relativní zastoupení mužů podle náboženského vyznání za vybrané roky

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Bez vyznání

Ostatní

Neudáno

90% 80% 70%

Podíl osob

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1930

1950

1991 Roky

2001

2011

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 1930, 1991, 2001, 2011, vlastní výpočty Příloha II – Relativní zastoupení žen podle náboženského vyznání za vybrané roky

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Bez vyznání

Ostatní

Neudáno

90% 80% 70%

Podíl osob

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1930

1950

1991 Roky

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 1930, 1991, 2001, 2011, vlastní výpočty

2001

2011


63

Příloha III – Struktura náboženského vyznání mužů podle věku v roce 1991

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

100% 90% 80% 70% Podíl mužů

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-14

15-19

20-29

30-39 40-49 Věková kategorie

50-59

60+ (neud.)

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 1991, vlastní výpočty

Příloha IV – Struktura náboženského vyznání žen podle věku v roce 1991 Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

100% 90% 80%

Podíl žen

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-14

15-19

Zdroj:ČSÚ_O, SLDB 1991, vlastní výpočty

20-29


50-59

60+ (neud.)


64

Příloha V – Struktura náboženského vyznání mužů podle věku v roce 2001

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

100% 90% 80%

Podíl mužů

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-14

15-19

20-29


50-59

60+ (neud.)

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 2001, vlastní výpočty Příloha VI – Struktura náboženského vyznání žen podle věku v roce 2001

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

100% 90% 80%

Podíl žen

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-14

15-19


20-29


50-59

60+ (neud.)


65

Příloha VII – Struktura náboženského vyznání mužů podle věku v roce 2011

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

100% 90% 80%

Podíl mužů

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-14

15-19

20-29


50-59

60+ (neud.)

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB 2011, vlastní výpočty Příloha VIII – Struktura náboženského vyznání žen podle věku v roce 2011

Bez vyznání

Katolické

Protestantské

Pravoslavné

Ostatní

Neudané

100% 90% 80%

Podíl žen

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0-14

15-19


20-29


50-59

60+ (neud.)


66

Příloha IX – Struktura počtu dětí žen katolického vyznání podle věku v roce 1930

0

1

2

3

4

5+

100% 90%

Podíl žen podle počtu dětí

80%

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

0%

15-19

20-24


35-39

40-49

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB_PŽ 1930, vlastní výpočty

Příloha X – Struktura počtu dětí žen protestantského vyznání pode věku v roce 1930 0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24

Zdroj: ČSÚ_O, SLDB_PŽ 1930, vlastní výpočty


35-39

40-49


67

Příloha XI – Struktura podle počtu dětí žen pravoslavného vyznání podle věku v roce 1930

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

0% 15-19

20-24


35-39

40-49

35-39

40-49

Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 1930, vlastní výpočty Příloha XII – Struktura podle počtu dětí žen bez vyznání podle věku v roce 1930

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24

Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 1930, vlastní výpočty



68

Příloha XIII – Struktura počtu dětí žen katolického vyznání podle věku v roce 1991

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60%

50% 40% 30% 20% 10%

0% 15-19

20-24


35-39

40-49

Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 1991, vlastní výpočty Příloha XIV – Struktura počtu dětí žen protestantského vyznání podle věku v roce 1991

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

10% 0% 15-19

20-24



35-39

40-49


69

Příloha XV – Struktura počtu dětí žen pravoslavného vyznání podle věku v roce 1991

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24


35-39

40-49

35-39

40-49

Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 1991, vlastní výpočty Příloha XVI – Struktura počtu dětí žen bez vyznání podle věku v roce 1991

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24




70

Příloha XVII – Struktura počtu dětí žen ostatního vyznání podle věku v roce 1991

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30%

20% 10% 0% 15-19

20-24


35-39

40-49

Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 1991, vlastní výpočty Příloha XVIII - Struktura počtu dětí žen neudaného vyznání podle věku v roce 1991

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24



35-39

40-49


71

Příloha XIX – Struktura podle počtu dětí žen katolického vyznání podle věku v roce 2001

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-49

Věková kategorie Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 2001, vlastní výpočty Příloha XX – Struktura podle počtu dětí žen protestantského vyznání podle věku v roce 2001

0

1

2

3

4

5+

100% 90%

Podílt žen podle počtu dětí

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24



35-39

40-49


72

Příloha XXI – Struktura podle počtu dětí žen pravoslavného vyznání podle věku v roce 2001

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24


35-39

40-49

Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 2001, vlastní výpočty Příloha XXII – Struktura podle počtu dětí žen bez vyznání podle věku v roce 2001

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24



35-39

40-49


73

Příloha XXIII – Struktura podle počtu dětí žen ostatního vyznání podle věku v roce 2001

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24


35-39

40-49

Zdroj: ČSÚ_O,SLDB_PŽ 2001, vlastní výpočty Příloha XXIV - Struktura podle počtu dětí žen nezjištěného vyznání podle věku v roce 2001

0

1

2

3

4

5+

100% 90%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19

20-24



35-39

40-49

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Demografie Studijní obor: Demografie se sociální geografií

Recommend Documents