UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pedagogická fakulta. Vznik a vývoj kuželkářského sportu v Pelhřimově

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pedagogická fakulta ____________________________________________________________

Vznik a vývoj kuželkářského sportu v Pelhřimově Beginning and development sport of skittles in Pelhřimov Bakalářská práce

Martina Dufek Vychovatelství, kombinované studium Vedoucí práce: PhDr. PaedDr. Ladislav Kašpar, Ph. D.

2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. PaedDr. Ladislava Kašpara, Ph. D. V práci jsem použila informační zdroje uvedené v seznamu. V Pelhřimově dne 30. dubna 2013

…………………………………. Podpis

Na

tomto

místě

bych

chtěla

poděkovat

vedoucímu

bakalářské

práce

PhDr. PaedDr. Ladislavu Kašparovi, Ph. D. za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také Kuželkářskému oddílu Pelhřimov za zapůjčení kronik jejich oddílu a dalších materiálů vztahujících se k tomuto tématu, možnost konzultací a osobních setkání.

ANOTACE Tato bakalářská práce se zabývá podrobným zmapováním vývoje kuželkářského sportu ve Městě Pelhřimov se zaměřením na kuželkářský oddíl tělovýchovné jednoty. Cílem této práce je popis jeho vzniku a vývoje. Práce je rozdělena do dvou částí. První část popisuje historii kuželkářského sportu obecně, historii Československých a Českých kuželek a významné osobnosti tohoto sportu. Následuje rekapitulace pravidel hry a vymezení vztahu mezi kuželkami a jim podobným sportům. Druhá část je věnována historii kuželkářského sportu v Pelhřimově od jeho vzniku po současnost. Podkladem pro zpracování této práce byly kroniky kuželkářského oddílu, v nichž je vznik a vývoj zaznamenán formou dosažených výsledků organizovaného hraní kuželek v Pelhřimově. Výsledkem práce je přehled dosažených úspěchů i záznam neúspěchů v průběhu více než sedmdesátileté historie oddílu.

KLÍČOVÁ SLOVA kuželky, kuželkářský sport, oddíl, družstvo, přebor, turnaj, kategorie, liga, soutěž

ANNOTATION This thesis deals, with the detailed mapping of the development of bowling sport in the city Pelhřimov, is focusing on physical education in the bowling section. The aim of this work is the description of its origin and development. The work is divided into two parts. The first section describes the history of bowling sport in general, history of Czechoslovak and Czech pins and prominent personalities of the sport. The following is a recap of the game and definition of the relationship between bowling and sports similar to them. The second part is devoted to the history of bowling sport in Pelhřimově from its inception to the present day. The basis for this work chronicles the bowling section, in which the formation and evolution recorded by the results of organized play bowling in Pelhřimově. The result is an overview of the achievements and failures during the recording of more than seventy years of history section.

KEY WORDS skittles, bowling sport, section, team, championship, tournament, category, league, competition

Obsah 1. Úvod..................................................................................................................6 1.1 Úvod do kuželkářského sportu ..................................................................6 1.2 Problém a cíl práce.....................................................................................7 1.3 Královské město Pelhřimov.......................................................................8 2. Kuželkářský sport............................................................................................9 2.1 Historie kuželkářského sportu....................................................................9 2.2 Československé a České kuželky v současnosti......................................11 2.3 Podmínky a pravidla hry..........................................................................13 2.4 Příbuzné sporty kuželek...........................................................................16 2.4.1 Bowling...........................................................................................16 2.4.2 Ruský kuželník................................................................................18 2.4.3 Gorodky...........................................................................................19 2.4.4 Pétanque..........................................................................................20 2.4.5 Curling............................................................................................21 3. Historie kuželkářského sportu v Pelhřimově............................................23 3.1 Vznik........................................................................................................23 3.2 Vývoj v letech 1930 – 1970.....................................................................24 3.3 Vývoj v letech 1971 – 2008.....................................................................27 3.4 Vývoj v letech 2008 – 2011.....................................................................56 4. Závěr.............................................................................................................59 Literatura.............................................................................................................61

Přílohy A Složení družstev v jednotlivých sezónách B Fotodokumentace

1. Úvod 1.1 Úvod do kuželkářského sportu V lidské společnosti zastává sport a sportovní aktivity významné místo po celou dobu své existence. V současné době se většina lidí setkává se sportem pasivně, většinou prostřednictvím televize, rádia či časopisu. Tento pasivní zájem společnosti o sport zaznamenal od poloviny dvacátého století mimořádný nárůst. Dříve tomu však nebylo, sportovní disciplíny byly převážně aktivní záležitostí spojenou s radostí ze hry a pohybu. Samotné slovo sport je odvozeno od slova disport anglosaského původu a znamená obveselení, rozptýlení, resp. útěk od práce a povinností k zábavě.1 Jedním takovým sportovním odvětvím je hra v kuželky. Kuželky jsou velmi starým a krásným sportem, který byl vždy a stále je provozován napříč společenskými vrstvami, bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti nebo náboženského vyznání. Tato hra se od svého zrodu vyvíjela, měnila se pravidla, náčiní i prostředí, ve kterém se hrálo. Nejprve se házelo vzduchem, pak se koulelo po udusané zemi na rozestavěné kolíky. Po čase se dráha hodu začala ohraničovat kameny nebo trámy. Tak vznikaly první nekryté a později také zastřešené kuželníky. Dráhy s udusanou zeminou vystřídaly dráhy, které měly povrch zakrytý pískem a jejich vytyčení trámy nahradily mantinely ze speciálně upravených prken. Místo kamenných koulí se začaly používat koule z tvrdého dřeva a jednoduché kolíky byly vyměněny za dřevěné kužele různých tvarů, velikostí a počtu. V současné době jsou kuželky sportem, který se provozuje s koulí a devíti kuželkami, a to většinou v šestičlenném družstvu (dorostenci ve čtyřčlenném družstvu). Patří do kategorie sportů zaměřených na přesnost, neboť smyslem hry je srazit všechny kuželky, které jsou rozestavěny do čtverce, jedním hodem koulí a následně pak v dalších sériích hodů nasbírat větší počet bodů (sražených kuželek) než protihráč. Hraje se na moderní

1

Wikipedie otevřená encyklopedie, Sport [online]. Strana naposledy editovaná 2013-03-07. [cit. 2013-0409]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org

6

saduritové2 dráze, na jejímž začátku stojí hráč snažící se hodem koulí srazit devět kuželek rozestavěných na konci dráhy ve tvaru kosočtverce. Kuželky lze hrát závodně i rekreačně, důležitá je fyzická vyspělost, neboť zvládnout kouli o hmotnosti cca 2,85 kg a průměru 16 cm, usměrnit ji a trefit kuželku o průměru 10 cm na vzdálenost více jak 19 m není vůbec snadné. Kuželkářský sport patří do kategorie individuálních sportů, kde je rozhodující výkon jedince. Nebude však chybou, zařadíme-li jej i mezi kolektivní sporty. Výkony jednotlivců se při soutěžích družstev a dvojic sčítají (JOHN, NOSEK, 2001). 1.2 Problém a cíl práce Předmětem bakalářské práce je vznik a vývoj kuželkářského sportu ve městě Pelhřimov s cílem zmapovat tento sport ve více jak sedmdesátiletém období od svého vzniku po současnost s ohledem na tehdejší možnosti zakladatelů a představitelů, vývoj místa pro hraní kuželek určeného a vývoj členské základny oddílu. Jedná se mimo jiné o ucelený přehled aktivit kuželkářského oddílu Pelhřimov, který v současné době působí jako oddíl TJ Spartaku Pelhřimov. Nejprve se podíváme do historie kuželkářského sportu obecně, jak vznikal, jak se vyvíjel a v jakém postavení je dnes. Ve stručnosti projdeme historii Československých a Českých kuželek, tedy těch organizovaných, a připomeneme si významné osobnosti tohoto sportu. Následně zrekapitulujeme pravidla hry v kuželky a přiblížíme si také vztah (resp. rozdíly) kuželek s příbuznými sporty, tedy porovnáme rozdíly v pravidlech, náčiních, hřištích a technice hry. Struční přehled výše uvedených informací a souvislostí bude nápomocen pro to, abychom snáze pochopili a pronikli do smyslu a principu hry v kuželky. Součástí práce je příloha s ilustrativními fotografiemi, zobrazujícími představitele kuželkářského sportu, sportovce i místa (kuželny), kde se hrálo či hraje dodnes.

2

„Dvousložková nátěrová hmota na bázi syntetické pryskyřice, která se používá pro povrchovou úpravu betonu, popř. jiných soudružných materiálů.“ SPOLCHEMIE – Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s. [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: http://www.spolchemie.cz/en/homepage.aspx

7

Tato práce je zpracována především na základě dochovaných kronik oddílu, které nesou nejdůležitější svědectví vzniku a vývoje organizovaného kuželkářského sportu v Královském městě Pelhřimov. 1.3 Královského města Pelhřimov Historie města sahá do 13. století, ze kterého se zachoval pravidelný půdorys města v hradbách. Město Pelhřimov vzniklo podle pověsti roku 1224, když se biskup Pelegrin zastavil na své pouti do Říma u studánky Belky a očarován tímto krásným místem založil město, které nazval Pelhřimov.3 Avšak nejstarší písemná zmínka pochází z opisu listiny roku 1290, kterým pražský biskup povoluje ohradit město.4 Podle akademika Josefa Dobiáše vznikla původní osada v okolí dnešního kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice. Tato osada však byla po vyplenění Vítkem z Hluboké v roce 1289 opět vystavena v místě, kde se nachází dnes. V letech 1146 – 1450 se ve městě konaly zemské sjezdy, kterých se účastnil i Jiří z Poděbrad.5 Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na královské město. Po Stavovském povstání zastavily represe rozvoj města a zkázu pak dokonal obrovský požár v roce 1646, při kterém shořela většina měšťanských domů. Další oheň pak zničil město v roce 1766, a tak v průběhu obnovy získaly měšťanské domy jednotný renesančně-barokní charakter.6 V druhé polovině 19. století vznikaly průmyslové podniky, rozvíjelo se školství, stavěly se veřejné instituce, např. nemocnice, také se budovaly veřejné vodovody a kanalizace. Měnil se tak životní styl obyvatel. Veřejné a hospodářské dění bylo dáno především obecní samosprávou, družstvy a spolky. Velký význam mělo financování veřejných zařízení. Kulturní, sportovní a osvětové spolky zprostředkovávaly svou činností kontakt s národní kulturou, vědou i politikou. Ve dvacátém století proslavily město významné osobnosti, jako byl malíř a rytec Vojtěch Benedikt Juhn, sochař a medailér Josef Šejnosta, již zmíněný historik prof. 3

MATÍNEK, Z.: Pelhřimov město Poutníkovo. Kulturní zařízení města Pelhřimova. Pelhřimov 2005. ISBN 80-239-5278-1. s. 8. 4 KVÁŠOVÁ, M.: Pelhřimov. Paseka. Praha – Litomyšl 2008. ISBN 978-80-7185-924-6. s. 5. 5 Atlas Česka, s. r. o., 2013. Pelhřimov [online]. c2007 – 2013. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.atlasceska.cz 6 MARTÍNEK, Z.: Ouvertura pro Pelhřimov. Městský úřad Pelhřimov. Pelhřimov 1996. ISBN 80-9015102-7. s. 11.

8

Josef Dobiáš nebo jedinečný a pro Pelhřimov velmi významný děkan Msgre. František Bernard Vaňek. V průběhu druhé poloviny 20. století bylo zničeno několik dominant města, jako byly masné krámy, židovská synagoga nebo barokní špýchar. Přesto se však Pelhřimov pyšní opevněním včetně dvou mohutných gotických bran, měšťanskými domy, zámkem pánů z Říčan, divadlem a kostelem. Tyto stavby tvoří městskou památkovou rezervaci. Ve 21. století je Pelhřimov spíše než pro své kulturní a přírodní zajímavosti znám jako „Pelhřimov – město rekordů“, a to díky festivalu rekordů a kuriozit agentury Dobrý den. Pelhřimov je však také znám jako „brána Vysočiny“ a mezi významné události patří sportovní výsledky zdejších sportovních družstev a oddílů, jako jsou florbalisté, basketbalisté a kuželkáři. Nejúspěšnějším družstvem hrajícím mistrovské soutěže v kuželkách je Spartak Pelhřimov. Družstvo žen hrálo I. i II. ligu. V sezóně 1999/2000 se umístily v I. lize na sedmém místě mezi dvanácti družstvy. Družstvo mužů hrálo ve III. lize. Vzhledem k tomu, že do roku 2008 nebyla v Pelhřimově čtyřdráha, hrála družstva svá domácí utkání v Táboře. Mezi pelhřimovskými kuželkářkami vyrostla i československá reprezentantka Zdeňka Antoňů. K nezapomenutelným úspěchům pelhřimovských kuželkářek patří 3. místo ve finále Československého poháru v Opavě. Tam družstvo žen získalo 4 637 bodů a chybělo mu pouhých 29 kuželek k dosažení výsledku Spišské Nové Vsi, která skončila na druhém místě.

2. Kuželkářský sport 2.1 Historie kuželkářského sportu7 S určitostí nelze přesně datovat vznik kuželkářského sportu, resp. hry v kuželky. Toto hledání by bylo dost možná neprůkazné, avšak většina historických pramenů uvádí jako první písemnou zmínku o této hře text básníka Homéra, který popisuje smysl uvedeného počínání jako házení zaoblených kamenů vzduchem na vzdálený cíl. Přičemž, jak je 7

ČKA, 2013. O kuželkách [online]. c2006 – 2013. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z WWW: http://www.kuzelky.cz.

9

známo, má být tento cíl zasažen. Zajímavostí z této doby je výpověď dějepisce Athenauesa, který uvádí, že se vlastně hrálo „o ženu“ a píše: „počet šlechticů z Ithaky a další počet z blízkých ostrovů ucházelo se o dceru a jmění Ulisovo“ (bylo jich prý 108), a právě tolik bylo zakulacených kamenů (koulí), se kterými se hrálo. Tyto nápadníky bohaté nevěsty postavili na upraveném prostranství do dvou řad proti sobě. Uprostřed mezi řadami byl postaven kámen zvaný Penelope. Tato kamenná „Penelopa“ byla cílem, na který sokové museli házet z určené vzdálenosti. Jejich snažení mělo svá pravidla, ale více než pravidla je zajímavější prostředí, tedy povrch, na kterém se hrálo. Údajně bylo totiž z mramoru, protože při tak velkém počtu hráčů by ti poslední hráli na zcela rozrytém terénu. Další zprávou o hře v kuželky je zákaz hry, který vydal Karel V., král francouzský, z XI. století. Paradoxně však bylo povoleno mít na svém trávníku vlastní kuželník, tzv. „la boule sur le vert“ – volně přeloženo „zelená koule – boule vert“. Toto označení dalo název pařížským ulicím „boulevert“, později změněno na „Bouleward“. Později byly vydávány zákazy hrát kuželky v různých městech, a to pravděpodobně proto, že při hře o peníze docházelo k rozepřím, sporům a fyzickým střetům hráčů. Přes tresty a pokuty se však zpravidla hrálo dál, buď na jiném místě, nebo tajně. Ve XIII. a XIV. století uvádějí historici zprávy o pečlivě upravovaných drahách pro koulení kuželek ve městě Frankfurt. Současně v těchto dobách hráli v Anglii hru v kuželky, jež se podobala golfu, ale bohužel se nedochovaly záznamy o tom, na jakém povrchu se hrálo. V Čechách se původně hře v kuželky říkalo „švédi“ podle švédských vojáků krále Gustava Adolfa. Ti na našem území hráli na improvizovaných drahách, které u nás zůstaly a byly dále upravovány a z nich následně vytvářeny kuželníky. Ty se v některých českých a slovenských obcích dochovaly dodnes. Úprava těchto drah závisela na tom, kdo tak činil, zda prostý lid či šlechta. Konečný vzhled tím byl pochopitelně ovlivněn. Chudí tyto dráhy upravovali prostě, šlechta honosně a vznešeně. Oba tyto typy kuželen datujeme před první světovou válkou. Například rakouskouherský císař František Josef I. vystavěl na svém hradě Schönbrunnu ve Vídni nádherný kuželník, kde sám hrával. Ještě hezčí, přepychovější, z mosazi, mramoru a křišťálu,

10

nechal postavit ve vile své chráněnky von Schrätt ve 13. vídeňském okrese Hietzingu v Trautmansdorferstrasse. Dráha byla vyleštěná z mramoru a sběh pro kouli krytý a nehlučný - vyúsťoval v postavě černocha, z jehož těla koule vyjela do natažené dlaně – z ní si hráči kouli odebírali k další hře. U nás, za vlády Josefa II., uvádí starý brněnský policejní řád podle § 10, že se výslovně zakazuje mimo jiného také „hra v kuželky v neděle a sváteční dny pod trestem deseti říšských tolarů před čtvrtou hodinou odpolední“. V 16. a 17. století byly kuželky populární hlavně v pražských chudinských čtvrtích, pak ale v 18. století přišel úpadek, neboť se opět začaly používat kamenné koule i kuželky. V Čechách se o hře v kuželky můžeme dočíst u K. J. Beneše, Karolíny Světlé nebo K. V. Raise. Tehdy na hráče nebyl kladen žádný požadavek – pokud jde o fyzickou kondici – házelo se maximálně 3 až 5 krát v jednom sledu. Dráhy byly asi 10 až 20 metrů dlouhé a jeden až jeden a půl metrů široké. Pochopitelně už v těchto dobách bylo důležité, aby dráhy byly co možná nejvíce rovné. Hrálo se o ceny, tedy „koulení o ceny“, které tak dalo vzniknout dnešním soutěžím. V 19. století se kuželky opět rozšířily a počátkem 20. století vznikaly v objektech určených pro sport kuželníky. Po skončení 1. světové války došlo k velkému zvýšení obliby této hry, vznikaly kuželkářské kroužky, které soutěžily mezi sebou. První písemný doklad o standardní herní soutěži se objevil ve francké kronice města Rothenburgu z roku 1157, na našem území se pak zachovaly první písemné zprávy až z roku 1250“. V polovině 19. století byly v zahraničí zakládány první kuželkářské kluby, které již neprovozovaly kuželky jako tzv. hospodskou zábavu, ale spíše jako sportovní disciplínu. Kuželky se tak začaly rozvíjet jako sport. 2.2 Československé a České kuželky v současnosti8 První sportovní organizace na evropském kontinentu vznikla již v roce 1885 v Drážďanech. V červnu roku 1926 byla ve Stockholmu založena mezinárodní kuželkářská organizace International Bowling Association (IBA), naši zemi v ní 8

ČKA, 2013. O kuželkách [online]. c2006 – 2013. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z WWW: http://kuzelky.cz/.

11

zastupoval od roku 1931 německý svaz. Začaly se objevovat snahy utvořit svoji vlastní organizaci. To se podařilo zrealizovat dne 11. ledna 1937, kdy vznikla Asociace československého sportu kuželkářského (AČSK), prvním předsedou se tehdy stal Pavel Varsik. Dne 1. 4. 1937 registrovala již AČSK 60 členů z 31 klubů a kroužků. Konec této organizace přišel se začátkem druhé světové války, tehdy byl ustanoven Svaz českých kuželkářů. Po druhé světové válce v říjnu 1946 byla ustanovena nová vrcholná organizace Československá asociace kuželkářského sportu a jejím předsedou se stal JUDr. Otakar Kádner. Od roku 1952 se několikrát měnil název, ale od roku 1990 do konce československého státu byl vrcholnou organizací Československý kuželkářský svaz. V Čechách byl nejvyšším orgánem Český kuželkářský svaz a na Moravě to byl Moravskoslezský kuželkářský svaz. Dne 18. dubna 1993, po vzniku samostatné České republiky, byl ustanoven Českomoravský kuželkářský svaz a v následujícím roce ukončily svou činnost Český kuželkářský svaz a Moravskoslezský kuželkářský svaz. V roce 2001 došlo k reorganizaci, protože se začal jako sport prosazovat také bowling, vrcholným orgánem se tak stala Česká kuželkářská a bowlingová federace v čele s prezidentem Vladimírem Tlamkou (1993 – 2001, momentálně viceprezident WNBA), pak Zdeňkem Jarošem (2001 – 2005) a nyní Jiřím Jančálkem (2005 - dosud). Kuželkářský sport nyní řídí Česká kuželkářská asociace (ČKA) a bowling Česká bowlingová asociace (ČBA). České kuželky si našly své místo i v mezinárodních organizacích, ve kterých pracovali čeští funkcionáři. Například Antonín Cihlář, který byl předsedou „asfaltové“ sekce Federation Internationale des Quillers (FIQ) dlouhých 15 let od roku 1961 do roku 1975, kdy byl našimi státními orgány na základě jeho odsouzení okupace v roce 1968 odvolán. Dále ve FIQ působili Josef Smékal (předseda „asfaltové“ sekce od roku 1954 do roku 1961), Jaroslav Rázek (sportovní referent), Jan Boor (sekretář), Rudolf Suchý, Oskar Saga a další. Na konferenci v Budapešti se v roce 1993 změnil název „asfaltová sekce“ na sekci „klasik“.

12

2.3 Podmínky a pravidla hry První pravidla kuželek měla 18 stran – tato brožura se svou velikostí vešla do náprsní kapsy. Jedním z jejich ustanovení byl i níže uvedený návod: PRAVIDLA PRO DOKONALÝ VRH KOULÍ9 a) Uchopiti kouli, hluboce nabrati dechu, s komíhající se paží se předkloniti, určiti místo vrhu, podívati se na místo položení koule, napiati svaly, odhadnouti sílu potřebnou ku vrhu a provést vrh. b) Vzpřímiti tělo, ramena nechati poklesnouti, uvolniti svaly a znovu hluboce nabrati dechu. c) Pozorovati dopad koule a výsledek vrhu. d) Uvarovati se veškerých nesportovních pohybů, jako skoků, pomáhání tělem apod. Takto provedené vrhy uvádějí veškeré svalstvo do pohybu, posilují srdce, plíce a ztužují svalovou soustavu tělesnou. Dosažení úspěchu podmíněno jest pravidelným cvičením, při kterém jest třeba počet hodů postupně, avšak poznenáhlu zvyšovati. Cvičení nesmí býti přeháněno a za nejvyšší hranici cvičného výkonu lze počítati 300 hodů. Již samotné slovo „kuželka“ značí, že jde o tělocvičné nářadí (kužel) sloužící ke hře a cvičení. Karel Tauš ve své příručce „Kuželkářský sport“ z roku 1938 píše, že „kuželkářství je jedním z nejjednodušších a přitom nejúčinnějších gymnastických cviků, prospěšně ovlivňuje nejen celé tělo, ale také duševní schopnosti a náladu hráčů. Při pravidelných cvičeních posiluje se celý svalový organismus, na který klade kuželkářství přiměřené a přece dosti značné požadavky (zvedání koulí, ohýbání se dopředu při vrhu, rozběh, ustavičný pohyb celého těla apod.), přičemž přiměřeně zaměstnává i duševní schopnosti.“ V rámci kuželkářských soutěží se v minulosti rozvinuly různé hry jako např. sokolská, válečná, chaloupková, kasino a mnoho dalších. Ve všech jde o sražení kuželek v jednom 9

JANÁČEK, J., HOLÝ, P.: Almanach České kuželky 1937 – 2007 [online]. c2006-2013 [cit. 2013-0211]. Dostupný z WWW: http://www.kuzelky.cz/.

13

sledu prostřednictvím co možná nejnižšího počtu hodů (nejlépe jedním hodem). Hrály se také vícehodové disciplíny: 50 hodů do plných nebo 100 a 200 hodů sdružených. V současnosti jsou pravidla ustanovena tak, že určují pro každou věkovou kategorii základní disciplínu a maximální počet hodů v jednom dni. Každá sražená kuželka se počítá za jeden bod. Celkové skóre jednoho hráče je tedy součet všech sražených kuželek. Kuželkářský sport je hra, kterou mohou provozovat všichni asi od 10 let věku, a to závodně i rekreačně. Důležitá je fyzická vyspělost, neboť zvládnout kouli o hmotnosti cca 2,85 kg a průměru 16 cm, usměrnit ji a trefit kuželku o průměru 10 cm na vzdálenost více jak 19 m není vůbec snadné (JOHN, NOSEK, 2001). Oficiálně se hraje v těchto disciplínách:10 -

plné – hráč hází každým hodem do plného stavu devíti kuželek;

-

dorážková – hráč po prvním hodu do plných doráží dalšími hody kuželky, které zůstaly stát a po jejich doražení se celý způsob opakuje;

-

sdružená – hráč hází polovinu hodů do plných a polovinu v dorážkové.

Dílčí disciplínou se rozumí disciplína hraná na jedné dráze v případě, že se celá disciplína hraje alespoň přes dvě dráhy. Současná pravidla hry v kuželky, technické parametry dráhy a hracího náčiní popisují Sportovně technické předpisy kuželkářského sportu, které zveřejňuje Česká kuželkářská asociace. Tato pravidla vycházejí z mezinárodních předpisů a obsahují ustanovení o řízení sportovní činnosti v kuželkářském sportu na území České republiky (Pravidla kuželkářského sportu) a Soutěžní řád kuželkářského sportu obsahující souhrn sportovně technických předpisů pro vypisování, pořádání a řízení mistrovských soutěží v kuželkářském sportu v České republice, který pravidla kuželkářského sportu doplňuje. Dále je zde obsažen Řád rozhodčích, Správní a disciplinární řád České kuželkářské asociace, Registrační řád České kuželkářské a bowlingové federace, Přestupní řád České kuželkářské asociace, Technické předpisy České kuželkářské asociace, Směrnici 10

ČKA, 2011. Pravidla kuželkářského sportu [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z WWW: http://www.kuzelky.cz.

14

České kuželkářské asociace č. 1/2006 o schvalování a evidenci rekordů ČR a Směrnici č. 1/2010 o postupu při odchodu hráče do zahraničí a o podmínkách registrace cizího státního příslužníka. Kuželkářská dráha má délku 19,5 m a šířku 1,5 m v případě, že není opatřena bočními žlábky (se žlábky pak má šířku 13,4 m a dvěma žlábky po 18 cm). 11 Žlábky na bocích dráhy odvádějí kouli v případě špatného hodu tak, aby nebyly kuželky sraženy neregulérně. Žlábky v minulosti nahrazovaly mantinely. V případě doteku koule bočního mantinelu se poražené kuželky nezapočítávají do celkového skóre hráče. Dráhy se člení podle povrchu a provedení na asfaltové s rovnou dráhou bez žlábků, nůžkové se žlábky dlouhými pět metrů od náhozové desky a žlábkové s postranními žlábky od náhozové desky k přední kuželce.12 Kuželky jsou stavěny v počtu devíti kusů do čtverce o úhlopříčce 100 cm (3 x 3 kuželky), uprostřed stojící kuželka se nazývá „král“. Kuželky se označují čísly a nazývají se „přední roh“, „levá přední dáma“, „pravá přední dáma“, „levý roh“, již zmíněný „král“, „pravý roh“, „levá zadní dáma“, „pravá zadní dáma“ a „zadní roh“.13 Ke sražení kuželek se používá koule o hmotnosti od 2,818 do 2,871 kg, která má v průměru od 15,5 do 16,5 cm a jejíž těžiště je uprostřed. Výjimkou jsou žákovské koule, které mají průměr 15 cm a jsou cca o půl kilogramu lehčí.14 Principem hry je srazit všechny kuželky jedním hodem (popř. co možná největší počet kuželek) a v případné dorážce pak co nejmenším počtem hodů srazit kuželky, které zůstaly stát. Vítězí ten hráč (družstvo), který srazí při 200 hodech nejvíce kuželek. Velmi typická je tzv. sdružená hra, tedy „do plných“ a „dorážková“. Nejprve se hráč snaží srazit všech devět kuželek najednou v několika po sobě jdoucích kolech, pak v dorážkách hází tak dlouho, dokud nesrazí všechny kuželky. Až poté jsou opět všechny postaveny.15 Tato soutěž na 200 hodů probíhá na čtyřech drahách. Každý hráč má tak 2x 25 hodů na každé dráze.

11

JOHN, J., NOSEK, A.: Bowling a kuželky. Grada Publishing. Praha 2001. ISBN 80-247-9048-3. s. 59. TÁBORSKÝ, F.: Cílové sporty, Grada Publishing. Praha 2007. ISBN 978-80-247-1637-4. s. 62 13 JOHN, J., NOSEK, A.: Bowling a kuželky. Grada Publishing. Praha 2001. ISBN 80-247-9048-3. s. 62. 14 Tamtéž. s. 10. 15 JOHN, J., NOSEK, A.: Bowling a kuželky. Grada Publishing. Praha 2001. ISBN 80-247-9048-3. s. 10. 12

15

2.4 Vztah kuželek k jiným podobným sportům Kuželkám nejvíce podobnými sporty jsou bowling a ruský kuželník, a přeneseně také gorodky, pétanque a curling. Smyslem těchto sportů, stejně jako u kuželek, je sražení (zasažení) kuželek, popř. koulí nebo kamenů, resp. přiblížení se cíli. Sporty jsou si podobné především tím, že hráči při hře používají obdobné náčiní, tedy kuželky a koule, resp. kameny a že se tyto sporty hrají na příbuzných typech hřišť. Toto však platí i naopak a právě v tom, čím si jsou sporty podobné, jsou mezi nimi obrovské rozdíly. 2.4.1 Bowling16 Bowling je sport, který se hraje v hale a jehož podstatou je sražení co možná největšího počtu kuželek sestavených do obrazce trojúhelníků, který směřuje jedním hrotem k hráči. Předchůdcem bowlingu jsou zcela jednoznačně kuželky. Rozdíl mezi Kuželkami a Bowlingem je především v počtu kuželek, které mají být sraženy a koulí, kterou se kuželky sráží. Při Bowlingu je stavěno deset kuželek. Bowlingové kuželky jsou menší a pro jejich sražení je určena koule větší. V té jsou navrtány tři otvory na uchopení koule třemi prsty jedné ruky. Stejně jako kuželkáři, tak i bowlingáři mají možnost zvolit pro hru kouli o různé hmotnosti. Principem hry je v deseti kolech vždy všechny kuželky srazit. Pokud se to nepovede prvním hodem, hází se ještě jednou (doráží se kuželky, které zůstaly stát). Pokud hráč v posledním desátém kole srazí nejpozději druhým hodem všechny kuželky, hází v tomto kole ještě potřetí. Takto lze celkem získat 300 bodů, počítají se sražené kuželky, a pokud hráč porazí všechny kuželky, pak získává ještě bodovou bonifikaci. Stejně jako kuželkáři, tak i bowlingáři pořádají turnaje, a to národní i mezinárodní, ostatně jak je tomu u mnoho dalších sportů podobných kuželkám. Pokud hovoříme o rekreačním hraní, pak má bowling tu výhodu, že je oproti kuželkám méně fyzicky náročný a snáze mezi sebou mohou soutěžit hráči různé věkové kategorie. Hra je pro mnohé více akční, neboť se hráči na dráze střídají rychleji, mohou okamžitě porovnávat své výkony a výsledky soupeřících týmů. 16

WTBA, 2022. Pravidla 2002 [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.czechbowling.cz/.

16

Bowling je v České republice poměrně mladým sportem, neboť v socialistickém Československu se hrály převážně kuželky. První bowlingová centra začala vznikat po roce 1989, popularita bowlingu rychle rostla, začaly se pořádat komerční turnaje a v roce 1997 se uskutečnilo první mistrovství republiky. Mezi sporty byl bowling řazen až po založení České bowlingářské asociace (ČBA), která začala pořádat sportovní turnaje. Problémem bowlingu je pochopitelně místo, kde má být tento sport provozován. Stejně jako kuželky potřebuje i bowling uzpůsobenou dráhu ke hře, o to více kvalitnější (s předepsanými normativními parametry), pokud se jedná o oficiální hru, resp. turnaj nebo mistrovství. V České republice původně nebyly herny, které by byly postaveny tak, aby splňovaly převzatá americká pravidla, avšak s výstavbou nových heren tomu již tak není. Bowling není součástí olympijských her, ale je zajímavé, že má po celém světě více příznivců a fanoušků než například níže uváděný curling. Přestože jsou kuželky a bowling velmi podobným sportem, je zde několik významných rozdílů. Nejen rozdílné nářadí, které se pro oba sporty užívá (kuželkářská koule je hladká, nemá otvory pro uchopení prsty, má průměr od 159,5 do 160,5 mm a váží od 2,818 do 2,871 kg), počet kuželek a jejich rozestavění do různých obrazců (9 kuželek oproti 10 bowlingovým je při hře v kuželky rozestavěno do obrazce kosočtverce), ale také materiály hrají svou významnou úlohu. Bowlingové koule jsou polyuretanové nebo reaktivní polyuretanové s excentrickým jádrem, tím je zajištěno, že se koule po dráze nepohybuje přímo - vychyluje se. Je však těžší hodit kouli tak, aby dosáhla správného vychýlení a srazila tak více kuželek. Také bowlingová dráha je jiná než ta kuželkářská. Protože je tvrdší, umožňuje házet koule až několik metrů za koncovou čáru odhozu. Kuželkářské dráhy jsou v současnosti ze saduritu, jsou tvrdé, ale vzhledem ke své křehkosti se na ně nesmí koule házet, ale pokládat tak, aby se koulela od začátku vstupu z rozběhového prostoru na dráhu. Proto jsou kuželky oproti bowlingu fyzicky náročnější a obtížnější. A v neposlední řadě je rozdíl obou sportů v herním systému. Oproti kuželkám se hráči na dráze střídají po jednom nebo po dvou hodech.

17

2.4.2 Ruský kuželník17 Dalším, kuželkám velmi podobným sportem, je ruský kuželník. Občas je nazýván jako „Ruské kuželky“ nebo také „Závěsný kuželník“. Je to hra, která se provozuje pro pobavení a zábavu ať už v interiéru či exteriéru (klubovny, tělocvičny, restaurační zařízení, zahrady, parky apod.). Jedná se o komplexní zařízení, které se skládá z přibližně dvou metrů vysokého stojanu (tzv. „šibenice“), na kterém je zavěšena hrací koule ze dřeva či plastu visící na provazu. Pod ním je umístěna vodorovná deska (cca 50 x 50 cm), na které je do pravidelného kosočtverce rozestavěno devět kuželek (3 x 3) s tzv. králem uprostřed. Ruské kuželníky jsou různého typu, a to pevného nebo přenosného. Tyto pak mohou být určeny pro vnitřní nebo venkovní použití. Vyrábějí se zpravidla ze dřeva nebo plastu, popř. kombinace obou těchto materiálů. Nejkvalitnější kuželníky jsou však vyrobeny ze dřeva, včetně „šibenice“, které mají hrací desku z prefabrikovaného betonu. Vzhledem k tomu, že se jedná o společenskou hru, není nezbytně nutné, aby hráči striktně dodržovali psaná pravidla. Hru si mohou upravit dle svých dispozic, věkových rozdílů nebo počtu hráčů tak, aby vyhovovala dané situaci. Hráč, stojící či sedící (asi ze 1,2 až 1,4 metrů od „šibenice“), vrhá rukou kouli, resp. vypustí ji z levé či pravé strany kuželníku tak, aby zhoupnutím na provaze opsala oblouk a při zpětném zhoupnutí srazila stojící kuželky. Přímé sražení koulí z čelní strany kuželníku není platné a také nesmí být sražena žádná kuželka při výkyvu koule směrem od hráče. Hráč musí po každém hodu kouli opět chytit do rukou, neboť pokud by dalším pohybem zpět srazila kuželky, byly by tyto (body) neplatné. Neplatným hodem by pak byl i hod, při kterém by se koule dotkla „šibenice“, popř. stěny bez nároku na hod nový. Stejně jako u předchozích dvou her je i zde principem hry shodit co nejvíce kuželek, přičemž každá shozená se počítá za jeden bod. Hráč muže v jedné sérii házet až třikrát – první hod do plného počtu kužele a následujícím jedním nebo druhým hodem dorážet nesražené kuželky prvním hodem. Sražené kuželky se při dorážce z hrací plochy odstraní. Počet kol, ve kterých se hráči (družstva) střídají nebo mají stanoveny na sražení nejvyššího počtu kužele, není předepsán. 17

Dřevěné ruské kuželky nebo-li také závěsný (ruský) kuželník [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: http://ruskekuzelky.sport-sky.cz/.

18

Stejně jako v bowlingu, i zde je možná bonifikace, pokud hráč srazí pouze jednu libovolnou řadu tří krajních kuželek, získává 5 bodů. Dále pak pokud srazí jen prostřední řadu s králem, získává 7 bodů. A pokud srazí pouze uprostřed umístěnou kuželku (krále), pak získává 10 bodů. Tato bonifikace má své omezení v tom, že nelze získat více než jednu bonifikaci v průběhu jedné série (tří hodů). Hrát lze také v různých obměnách, např. na jeden hod, kdy se po každém hodu hráči (družstva) vystřídají a v dalším kole hází opět „do plných“ do libovolně určené bodové výše (50, 100, 150,…) nebo „na doraz“, kdy hráč (družstvo) hází tolikrát, než srazí plný počet kuželek v jedné sérii. Hrát mohou družstva či jednotlivci. Hráč (družstvo) s nejvyšším počtem bodů vítězí. Velkým kladem této hry je možnost hraní napříč věkovým rozdílům, pohlaví či případnému tělesnému postižení hráčů. 2.4.3 Gorodky18 Gorodky již ve středověku hráli staří Slované a jsou stejně jako ruský kuželník lidovou společenskou zábavou. Jedná se o hru, jejíž součástí je sada dřevěných špalíčků, tzv. gorodek, které se holí vyráží z určeného pole. V roce 1923 byly v bývalém Svazu sovětských socialistických republik založeny první sportovní kluby gorodek, byla sjednocena pravidla a uspořádána první „všesvazová“ soutěž (TÁBORSKÝ, 2007). Hřiště na gorodky musí být rovné, dlouhé od 22 do 30 m a široké od 12 do 15 m. Je značeno jako odhodové území v rozsahu od 10 do 15 m (muži, ženy) a dvorec, do kterého se instalují gorodky (2 x 2 m), tzv. gorod (město). Původně hráli hráči na hlíně, ale tu ve 20. století nahradil asfalt, pak plech a nakonec speciálně upravená umělá hmota. Principem hry je, za pomoci speciálně upravené hole (cca 1 m dlouhé), hodem vyrazit dřevěné válečky (špalíčky) ze čtvercového pole (dvorce). Válečky jsou ve dvorci poskládány do 10 (malá hra) až 15 (velká hra) různých sestav (figur): dělo, vidlička, hvězda, šíp, studna, kliková hřídel, artilerie, raketa, kulomet, rak, strážce, srp, střelecké stanoviště, letadlo a dopis. 18

TÁBORSKÝ, F.: Cílové sporty, Grada Publishing. Praha 2007. ISBN 978-80-247-1637-4. s. 72

19

Proti sobě mohou hrát jednotlivci nebo pětičlenná družstva. Poté, co se hráč rozběhne, odhodí hůl zhruba ve výšce mezi ramenem a bokem. Pokud se hráči povede vyrazit z dvorce minimálně jeden váleček, hází na další z poloviční vzdálenosti (začíná se z 10 nebo 15 m). Pouze u poslední figury (dopisu) může postoupit vpřed až po vyražení středové gorodky (tzv. známky). Gorodky se obyčejně hrají na dvě kola. Každé kolo končí po absolvování všech figur, přičemž vítězem se stává ten hráč nebo družstvo, které srazí všechny gorodky nejnižším počtem hodů. 2.4.4 Pétanque19 Z francouzského středomoří pocházející pétanque je, stejně jako gorodky, společenskou hrou. Je určen pro dvě 1 – 3 členná družstva. V této hře se již neobjevují kuželky, ale hraje se pouze s malými koulemi prakticky na jakémkoli terénu, neboť ten není v pravidlech určen. Vhodný je však minimálně rovný povrch, zpravidla udusaný písek nebo štěrk (např. parkové cesty nebo odpočívadla), a to na hřišti o rozloze cca 4 x 15 m. Na hráče je tak kladena jistá dovednost se s povrchem vyrovnat a zvládnou tak hru na libovolném podkladu (hřišti). Princip hry je velmi jednoduchý - umístit kouli co možná nejblíže cíli. Cílem se rozumí dřevěná kulička, tzv. „cochonette“ (prasátko), o průměru asi 30 mm. Pétanqové koule jsou většinou z oceli či jiné slitiny, jsou duté, o průměru 70 – 80 mm, váze od 650 do 800 g a jsou označené zářezy, aby byly od sebe rozeznatelné.20 Koule se hází tak, že se uchopí celou dlaní s nataženým hřbetem nahoru a vrhne se k cíli. Pro vrh koulí je možné užít tří způsobů: -

hod velkým spodním obloukem, kdy koule letí vzduchem a získává tak zpětnou rotaci („la portée nebo „la plombe“),

-

hod polovičním obloukem, kdy koule letí napřed vzduchem a pak se kutálí po zemi („la demi portée“),

19

ČAPEK, 2010. Oficiální pravidla Pétaque [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://petanque.cstv.cz/. 20 TÁBORSKÝ, F.: Cílové sporty, Grada Publishing. Praha 2007. ISBN 978-80-247-1637-4. s. 48 - 49.

20

-

vrh koulí po zemi, stejně jako při kuželkách („la roulette“).

Při hře jeden proti jednomu nebo dvou proti dvěma, má každý hráč tři koule (pouze při hře tříčlenných družstev má každý hráč jen dvě koule). V týmu může totiž být vždy jen šest koulí. Koule se hází z předem určeného startovního místa, tzn., že se na hrací plochu namaluje kruh. Poté se do vzdálenosti cca 6 až 10 m hodí „prasátko“ a určí se tak cíl. Hráči pak vrhají koule co možná nejblíže cíli, ale jejich nohy nesmí opustit kruh dříve, než koule dopadne na zem. Blíže středu může být koule hozena i tak, že odrazí kouli protihráčovu nebo samotné „prasátko“. Družstvo, které prohrává, hází tak dlouho, než se ujme vedení nebo hodí všechny své koule. Pořadí hráčů není určeno, ti se tak mohou v družstvu libovolně střídat, ale nemohou si navzájem předávat koule. Pokud už žádné družstvo nemá koule, počítají se body. Vítězné družstvo má bod za každou kouli, která je blíže cíli než první nejbližší koule druhého týmu, tzn. jeden bod za nejblíže umístěnou kouli a další body za každou další nejbližší kouli. Poté se z místa, kde se nachází „prasátko“ v závěru hry, hodí toto k dalšímu určení cíle. Vítězným družstvem se stává to, které dosáhlo celkového skóre 13 bodů. 2.4.5 Curling21 Curling se začal hrát pravděpodobně ve Skotsku na tamních zamrzlých jezerech. Do okolních zemí Evropy a Ameriky se rozšířil v 19. století. V roce 1966 vznikla Mezinárodní curlingová federace (World Curling Federation) sdružující 46 národních asociací. Curlingu se česky dosti nepřesně označuje jako „lední metaná“. Je to sport velmi podobný pétanque, neboť i zde je podstatou umístit hrací kameny co nejblíže vyznačenému místu než jsou ty soupeřovy. Opět zde hráči nemají žádné kuželky, resp. ani koule, pouze hrací kameny (leštěné žulové kotouče), které mají horní i spodní plochu zaoblenou. V kamenech o průměru maximálně 29,09 cm a výšky nejméně 11,43 cm je vyvrtán otvor pro uchycení plastové hlavice s držadlem. Hmotnost kamene i s hlavicí nesmí být více jak 19,96 kg.

21

ČSC, 2010. Pravidla curlingu [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.curling.cz/index.php.

21

Hraje se zpravidla na kryté velmi rovné ledové ploše, kde je vyznačena dráha o délce 42,5 m a šířce od 4,27 do 4,75 m. Hraje se střídavě z obou stran. Na obou koncích dráhy jsou nadefinovány cílové kruhy s vyznačeným středem. V každém kruhu tak vzniká vnitřní bílý kruh označovaný slovem „tee“ o průměru 30,48 cm, lemovaný červeným kruhem o průměru 122 cm, pak bílý kruh o průměru 244 cm a poslední modrý kruh o průměru 366 cm. Osou hřiště je úsečka spojující oba středy kružnic, které přesahuje o vzdálenost 1,83 m směrem ven. Zde jsou instalovány odrazové gumové bloky. Na tuto úsečku ve vzdálenosti 1,83 m od odrazových bloků je vedena kolmice („back line“), pak ještě další, která je vedena středem kružnic („tee line“) a další je ve vzdálenosti 6,4 m od středu kružnice směrem ke středu hřiště („hog line“). Tak je tomu na obou stranách hřiště. Součástí herního náčiní je curlingové koště, kterým hráč dle potřeby před jedoucím kotoučem zametá led. Zahřívá se tak led a dochází ke snížení tření, čímž se prodlužuje dráha kamene, včetně jeho rotace. Curling je hra, při níž mezi sebou soupeří dvě čtyřčlenná družstva, a to tak, že si hráči v družstvu stanoví pořadí, ve kterém budou vypouštět své kameny: „lead“ (první), pak „second“ (druhý), „viceskip“ (třetí) a „skip“ (čtvrtý). Právě „skip“ je velmi důležitým hráčem, protože jako poslední vypouštějící kameny určuje taktiku celého týmu. Tato utkání se hrají po osmi či deseti kolech (označováno jako „end“). Smyslem hry je udržet co nejvíce kotoučů svého družstva co nejblíže středu a současně v maximální míře v tom zabránit soupeři. Na začátku hry má každý hráč k dispozici dva kotouče. Pokud se při hře hrací kameny dostanou mimo hřiště (nedojely za „hog line“, přejely „back line“ nebo se dotkly postranní čáry), jsou ze hry vyřazeny. Všechny kameny do sebe mohou narážet (s výjimkou těch prvních) a když jsou meteny všechny příslušného „endu“, sečtou se body. Za každý kotouč, který je blíže středu než soupeřův, získává družstvo jeden bod a může tak získat až 8 bodů, soupeř žádný. Pokud v cíli není ani jeden kámen, nezískává bodové hodnocení žádné družstvo. Vyhrává družstvo s nejvyšším počtem bodů.

22

Curling je jednou z disciplín zimních olympijských her, a to od roku 1924, tehdy jako tzv. ukázkový sport (tento rok byl v roce 2006 uznán jako plnohodnotný, v letech 1932, 1988 a 1992 byl ukázkový), a od roku 1998 opět jako plnohodnotný.

3. Historie kuželkářského sportu v Pelhřimově Vraťme se nyní zpět ke kuželkám, tedy k těm pelhřimovským, které mají dlouholetou tradici. Tamní kuželkářský oddíl patří k významným sportovním klubům, neboť se pravidelně účastní ligových soutěží a po dobu své existence nejen vychoval, ale i podporoval mnoho reprezentantů a milovníku tohoto krásného sportu. 3.1 Vznik22 Jak je uvedeno ve vzpomínkách kuželkářů v kronice kuželkářského oddílu Pelhřimov, kterou sepsala a dále v ní pokračuje kronikářka paní Zdena Antoňů, hrály se v Pelhřimově kuželky před rokem 1930 v hostincích: „Sadecká“, „Třepina“, „U Vlasáků“, „Na Kocandě“, „Na Zavadilce“, „Na nádraží“ a „Na Volmance“, která byla nedaleko Starého Pelhřimova jako výletní místo pro Pelhřimov a okolí. Plány (dráhy), na kterých se hrálo, byly upěchovány maznou hlínou promíchanou krví a po zaschnutí posypány vrstvou jemného písku, který byl při hře uhrabován hrablem. Koule, se kterými se hrálo, byly z různého dřeva, a to i gumové a mnohdy neměly ani pravidelný tvar. Na protější straně za plátnem narážely na dřevěné kuláče, 8 cm silné, zavěšené na dřevěné tyči pro zmírnění tvrdosti nárazu. Žlábkem z latí se posílaly koule zpět k hráčům. Hrály se různé hry: Parta, Šňůra, Domečky apod. Pamětníci vzpomínali (zapsáno dne 26. dubna 1971), že v „Sadech“ se scházívali velmi často ke hře kuželek a na dobrou pelhřimovskou desítku piva páni: František Anderle (kupec), Josef Bednář (dělník), Ferdinand Benýšek (malíř), Antonín Bláha (řezník), Václav Bláha (pokrývač), Josef Blažek (krejčí), Josef Brož (mistr tesařský), Josef Dolejší (dělník), Miloslav Herna (řezník), Václav Herna (kupec), Josef Jíra (dělník), František Kratochvíl (kupec), František Kříž (mistr řeznický), Jaroslav Matějů (kupec), Jan Samek (kupec), Václav Stava (mistr řeznický), Josef Švestka (krejčí), Karel Tomášek (uhlíř), Stanislav Záloha (kupec) a Josef Ženýšek (kostelník). 22

ANTOŇŮ, Z.: Kronika Kuželkářského oddílu Pelhřimov 1971 – 1988. Pelhřimov 1988.

23

Jako další tam chodili: Jan Fous (hodinář), Antonín Hamalčík (krejčí), Pazdera (úředník, křestní jméno nezjištěno), František Rabiška (holič), Bohumil Svoboda (řidič), Jiří Šurych (povolání nezjištěno), František Taffart (obchodní zástupce), Stanislava Taffartová (v domácnosti), Koukal (dělník, křestní jméno nezjištěno), František Másílko (truhlář), Libor Másílko (pekař). Postupně přibývali další zájemci o kuželky: Oldřich Beneš (uhlíř – hrobník), Vinťa Benýšek, Václav Bína, Julius Bohoš, Jiří Fanta, Pavel Hamalčík, Václav Chuchel, Bohumil Jíra, Zdena Jursová, Jindřich Kolář, Vladimír Kouba, Hynek Malec, Maršíková, Jaroslav Morava, Karel Nemrava, Ivo Šípek, Jaroslav Šípek, Bohumil Širůček, Miroslav Taffart, Věra Taffartová,… Toto není úplný výčet hráčů a milovníků pelhřimovských kuželek, další a další postupem času následovali. 3.2 Vývoj v letech 1930 - 197023 Během doby kuželníky v restauracích a hostincích postupně zanikaly a to přinutilo milovníky kuželek postavit vlastní kuželnu. Postavili ji v roce 1930 na Sokolském stadionu při Pražské silnici. Jejím hlavním zakladatelem a iniciátorem stavby byl kupec pan František Anderle (foto viz příloha), který měl na náměstí obchod. Velmi často měl na svých dveřích cedulku s oznámením: „Jsem na kuželně“. A skutečně tam trávil mnoho času. Rozvoji kuželek napomohl také svými vlastními finančními prostředky. Tato nově zbudovaná kuželna měla jeden pískový plán, na kterém se hrálo až do roku 1934. V roce 1935 byl plán upraven položením gumoasfaltové deky o patřičné šířce a délce. Již ve třicátých letech 19. století se kuželkáři sdružovali v kuželkářských kroužcích sokolských jednot. V letech 1937 až 1939 Sokol Pelhřimov pořádal oddílové zájezdy do Prahy, Benešova a Vlašimi, kde se hrála tzv. „odstavovaná“ (6 hodů do plných, 6 hodů vytlouk, atd.) v 6 – 8 členných družstvech. Těchto zájezdů se zúčastňovali hráči: Benýšek, Fous, Hamalčík, Jíra, Másílko, Matějů, Rabiška, Švestka, Tomášek, atd. Na pelhřimovské kuželně se hrály kuželky pro zábavu a neorganizovaně až do roku 1950.

23

ANTOŇŮ, Z.: Kronika Kuželkářského oddílu Pelhřimov 1971 – 1988. Pelhřimov 1988.

24

Po sjednocení tělesné výchovy a sportu, po roce 1945, se začleňuje v roce 1948 i kuželkářský sport do nové výchovné organizace, následně jsou v roce 1950 ustanoveny kuželkářské odbory. Do svazu se v tomto roce přihlásili i pelhřimovští kuželkáři a začali hrát soutěže v Jihlavském kraji, do kterého Pelhřimov, jako okresní město, patřil. Byla to soutěž krajského přeboru. Do roku 1952 se kuželkářům dařilo střídavě, ale rok 1952 byl pro pelhřimovské kuželkáře rokem úspěchů a budování. V tomto roce byla rozšířena kuželna, neboť byla přistavěna ještě druhá dráha. Stejně jako dráha první, i tato byla postavena v patřičné délce a šířce s gumoasfaltovou dekou. Tak vznikla v Pelhřimově dvoudráha. Na slavnostní zahájení otevření kuželny byli pozváni kuželkáři z Prahy a Třebíče, čímž se také navázaly první známosti s jinými oddíly kuželek. V roce 1953 vznikl Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) a bylo vytvořeno šest tělovýchovných center (ROH, Sokol, Školy, Armáda, Rudá hvězda a Pracovní tábory). V této době se vedlo pelhřimovským kuželkářům opravdu dobře a zadařilo se jim pod hlavičkou Sokol Agrostroj Pelhřimov vyhrát krajský přebor. Za oddíl hráli tito hráči: Jan Fous, Antonín Hamalčík, František Taffart, Stanislav Záloha, Ferdinand Benýšek, Josef Švestka, Bohumil Svoboda a Václav Stava. Následně Pelhřimov postoupil do kvalifikace ligy, která se hrála v Gottwaldově za účasti šesti družstev, a to: Pelhřimov, Brno, Gottwaldov, Olomouc, Kroměříž a bohužel na šesté družstvo si nemohou pamětníci vzpomenout. Přestože v této kvalifikaci skončil Pelhřimov na posledním místě, byl to pro hráče velký úspěch. V roce 1952 začal hrát první dorostenec Pavel Hamalčík. Ten byl v roce 1954 pozván do Josefova u Jaroměře na celostátní přebory dorostu, kde se umístil na 4. místě a o rok později, v roce 1955, se umístil v celostátním přeboru na 6. místě. V těchto letech hráli kuželkáři krajský přebor v Jihlavském kraji, kde měli za soupeře tyto oddíly: Spartak Jihlava, SL. Nové Město, SP. Třebíč, Borovina Třebíč, Sokol Dačice a Spartak Velké Meziříčí. V této době pracoval velmi dobře kuželkářský svaz, kde měl oddíl kuželek Spartak Pelhřimov svého zástupce Antonína Hamalčíka. Ten se staral též o utkání mezi jednotlivými kraji. Do krajského družstva byli vybráni z pelhřimovského oddílu hráči:

25

Jan Fous, Stanislav Záloha, Antonín Hamalčík a později i Pavel Hamalčík. Na utkání se jezdilo do různých měst v Československé republiky, např. do Brna, Liberce, Plzně, Jičína, Prahy, Nitry, Hlohovce apod. Bylo to pro kuželkáře opravdu úspěšné období. Z té doby se zachovala píseň věnovaná p. Hernovi u příležitosti oslav na přelomu let 1954/1955, jak je uvedeno v kuželkářském almanachu: Věnováno a zazpíváno našemu Vašíkovi Hernovi na Silvestra 1954/1955. Chodívá k nám chodívá – je s ním práce perná – má hlavu, jak boty černou – jmenuje se Herna! V jedné ruce kouli má, v tváři zle se mračí. Co on si vždy myslívá, vědí všichni hráči. Trefí-li, tak se chechce – ten náš kluk čiperná, chybí-li, přiznat nechce – vždyť je to náš Herna. Tréninků, těch se bojí, raděj doma sedá – svádí na žínku svojí, že prý mu hrát nedá. Melodie: Chodíval k nám chodíval, z kanceláře písař. Po zrušení Jihlavského kraje v roce 1960 se stal okres Pelhřimov součástí kraje Jihočeského a družstvo Pelhřimov začalo hrát v jeho krajském přeboru. Za soupeře mělo oddíly z Českých Budějovic, Dačic, Jindřichova Hradce, Českého Krumlova, Slavonic, Strakonic a Tábora. Dokumentace činnosti kuželkářského oddílu až do roku 1970 chybí, ale v almanachu z roku 200824 je uvedena vzpomínka na toto období pamětníka Václava Bíny: V roce 1957 jsem náhodně zavítal ještě se dvěma kamarády na kuželkářskou dvoudráhu, která byla součástí sokolského stadionu na Pražské ulici. Kuželna byla nízká dřevěná budova bez jakéhokoliv sociálního zařízení s dvěma asfaltovými drahami. Postavena byla jako jednodráha panem Františkem Anderle v roce 1930 a v padesátých letech rozšířena o druhou dráhu. V době, kdy jsem začal poznávat, že to není až tak jednoduché poslat kuželkářskou kouli středem dráhy, se na kuželně scházelo střídavě asi 15 hráčů. Hráčskými osobnostmi byli v té době pánové Antonín Hamalčík, Josef Fous. Miroslav Taffart, Karel Nemrava, Pavel Hamalčík, Libor Másílko a Václav Herna. Tito pánové tvořili družstvo hrající krajský přebor Jihlavského kraje. Tréninkový proces v tehdejší době spočíval v zábavné hře „honér“, což byla velice dobrá průprava 24

BULÍČEK, J.: Pelhřimovské kuželky. Oddíl kuželek TJ Spartak Pelhřimov. Pelhřimov 2008.

26

pro dorážku. Zábavné hře se hojně věnoval i zbytek členů kuželkářského oddílu, kteří se neúčastnili mistrovských soutěží a mezi nimiž byly i tři ženy. Pelhřimovská kuželna měla pro domácí hráče tu výhodu, že přistavená druhá dráha byla na navážce, která klesala a s ní celá dráha značně sbíhala doprava. Málokterý ze soupeřů se dokázal se sbíhavostí dráhy vyrovnat. Po roce 1960 začal být kuželkářský sport zásluhou Antonína Hamalčíka propagován formou podnikových turnajů. Turnajů se začalo zúčastňovat stále více hráčů a mnozí se začali kuželkářskému sportu věnovat aktivně. Postupně bylo vytvořeno vedle „A“ družstva i družstvo „B“ a členská základna se pohybovala okolo 35 hráčů. Já jsem se probojoval do „A“ družstva a to už hrál Pelhřimov krajský přebor Jihočeského kraje. Po roce 1960 už začaly pronikat mezi kuželkářské oddíly metodické materiály pro výuku nových hráčů. V roce 1965 jsem absolvoval trenérský kurz, později i kurz rozhodčího. 3.3 Vývoj v letech 1971 - 200825 Sezóna 1971 – 1972 V roce 1971 měl oddíl 22 členů, z toho 18 hrajících. Byli to všichni muži. Předsedou oddílu byl Václav Bína, organizačním pracovníkem Jindřich Kolář a funkci hospodáře vykonával Václav Herna. Podzimní kolo začalo pro „A“ družstvo pelhřimovských kuželkářů úspěšným utkáním doma s Lokomotivou České Budějovice. Na 100 HS zvítězilo o 270 kuželek celkovým výkonem 2 435 bodů. Jako nejlepší hráč podzimního kola byl vyhodnocen Václav Herna s průměrem 410 kuželek na 100 HS. Celkově se „A“ družstvo v krajském přeboru v tomto soutěžním ročníku umístilo na 6. místě. „B“ družstvo Spartaku Pelhřimov soutěžilo v okresním přeboru Jindřichova Hradce a umístilo se na 3. místě. Za obětavou práci byli vyhodnoceni Jaroslav Morava a Julius Bohoš. V tomto roce se začal oddíl věnovat dorostu, ale to trvalo krátce, neboť přes velké úsilí hráčů se dorost nepodařilo udržet.

25

ANTOŇŮ, Z.: Kroniky Kuželkářského oddílu Pelhřimov 1971 – 2012.

27

Sezóna 1972 – 1973 V této sezóně měl oddíl 27 členů, z toho 20 aktivních. Výbor pracoval ve stejném složení jako v roce předešlém. Rok 1972 však nebyl pro pelhřimovské kuželkáře moc úspěšný, neboť svou činnost přerušili z osobních důvodů Jan Fous a Míla Širůček. Závažnější událostí však bylo vyloučení „A“ družstva z I. třídy krajského přeboru a přeřazení do nižší soutěže z toho důvodu, že oddíl nesplnil uloženou povinnost postavení jednoho družstva dorostu nebo žen. „A“ družstvo tak po přeřazení do krajského přeboru II. třídy zahájilo soutěž v Častrově proti místnímu Sokolu. Celkovým výkonem 2 278 bodů v tomto utkání zvítězilo o 55 kuželek a krajský přebor II. třídy nakonec vyhrálo bez porážky. „B“ družstvo hrálo opět okresní přebor Jindřichova Hradce a umístilo se na 2. místě. Významnou událostí této sezóny bylo uspořádání I. turnaje neregistrovaných hráčů v září roku 1972 na počest Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Tohoto turnaje se zúčastnilo 8 tříčlenných družstev. V tomto roce se také podařilo zapojit do tréninku prvních pět žen. Byly to Jaroslava Bohošová, Jana Bínová, Věra Hamalčíková, Marie Váňová, Zdena Váňová a později přibyly Bohumila Hanousková, Jana Jaklová, Marie Nemeškalová a Věra Taffartová. Sezóna 1973 – 1974 Oddíl měl 35 členů, z toho 25 mužů, 6 žen a 4 dorostence. Předsedou oddílu byl stále pan Václav Bína. V dlouhodobých soutěžích hrálo za pelhřimovské kuželky jedno družstvo žen a dvě družstva mužů. Dorostenci se do žádné soutěže nezapojili a znovu se rozpadli. Ženy se zapojily do soutěže krajského přeboru tříčlenných družstev a hrály velmi úspěšně, po skončení podzimního kola byly na 3. místě. Na konci sezóny však skončily na 8. místě. „A“ družstvo mužů po vítězství v krajském přeboru II. třídy postoupilo do krajského přeboru I. třídy a v konečné tabulce se umístilo na 6. místě z deseti. „B“ družstvo mužů hrálo opět okresní přebor Jindřichova Hradce a vedlo si i nadále velmi dobře.

28

Nový a poslední rekord dvoudráhy kuželny na Sokolském stadiónu při Pražské silnici vytvořil Václav Bína dne 24. dubna 1974 při utkání s Elektroizolou Tábor výkonem 489 kuželek. Druhého ročníku turnaje neregistrovaných hráčů na počest VŘSR se zúčastnilo již 20 tříčlenných družstev z národního podniku Agrostroj. V oddílovém přeboru jednotlivců pro rok 1973 zvítězili manželé Bínovi, pan Václav Bína výkonem 414 kuželek a paní Jana Bínová získala 360 bodů. Oddílová družstva žen i mužů se také zúčastnily přátelského utkání v Borovině Třebíč „BOPO“. „Byl to velmi pěkný zájezd, který byl spojen s prohlídkou kláštera, muzea a města“ (Antoňů, 1973). Muži se dále zúčastnili Memorálu Jar. Ambrože v Českých Budějovicích, který se hrál na nové kuželně Loko Č. Budějovice s náhozem 200 HS. „Hráči v tomto zápase získali velké zkušenosti“ (Antoňů, 1973). Předseda oddílu Václav Bína se ve dnech 25. – 27. října 1973 zúčastnil jednání II. sjezdu České tělovýchovné organizace jako delegát s hlasem rozhodujícím, kde byl zvolen jako delegát na IV. sjezd Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Ten se konal ve dnech 15. – 17. listopadu 1973 a Václav Bína byl na něm zvolen za člena Ústředního výboru ČSTV. Sezóna 1974 – 1975 Oddíl měl v roce 1974 již 42 členů, z toho 30 mužů, 7 žen, 1 dorostenku a 4 dorostence. V tomto roce se hospodářem oddílu stal Pavel Hamalčík, ostatní pozice výboru zůstaly nezměněny. V roce 1975 se členská základna oddílu rozšířila na 51 členů, z toho bylo 41 mužů, 7 žen a 3 dorostenky. „A“ družstvo mužů hrálo v krajském přeboru I. třídy a umístilo se na 4. místě. „B“ družstvo mužů hrálo stále okresní přebor Jindřichova Hradce. Nově bylo ustanoveno „C“ družstvo mužů, které hrálo také okresní přebor Jindřichova Hradce. V tomto roce začaly ženy hrát soutěž šestičlenných družstev. Krajský přebor žen se hrál turnajově ve Strakonicích za účasti deseti družstev. Družstvo žen v této sezóně skončilo na 3. místě.

29

Přebor oddílu v kategorii žen vyhrála M. Nemeškalová se 722 body, přeborníkem okresu se stal Jan Fous s 809 body a přebornicí okresu Věra Hamalčíková se 742 body. Na krajském přeboru juniorek na 3. místě skončila juniorka Ina Kovářová a postoupila na přebor ČSR, který se hrál na kuželně Spartak Karlín – Dukla. Zde získala 7. místo. Od té doby se stala sledovanou závodnicí pro reprezentační kádr, postoupila do přeboru ČSSR a obsadila dokonce 4. místo. Oddílem byla vyhodnocena jako nejúspěšnější hráčka sezóny. Sezóna 1975 – 1976 Největší úspěch zaznamenala pelhřimovská dorostenka Eva Antoňů. Výkonem 458 bodů na dvakrát 60 HS v Českých Velenicích vybojovala titul krajské přebornice. Startovalo 11 dorostenek. Dne 26. února 1974 byl položen základní kámen k výstavbě nové Sportovní haly v Nádražní ulici, včetně dvoudráhové kuželny. Při příležitosti slavnostního zahájení provozu nové kuželny v roce 1975 byl uspořádán turnaj dvojic mužů a žen o ceny. Zúčastnilo se 76 mužů a 36 žen z celého Jihočeského kraje. Pelhřimovští kuželkáři obsadili druhé a třetí místo, a to Jiří Bartončík a Václav Bína (2. místo) a Jan Fous a Pavel Hamalčík (3. místo). V roce 1976 byl založen v Pelhřimově Okresní svaz kuželek při OV ČSTV. Kuželkáři „C“ družstva tak hráli jen v okrese Pelhřimov. Sezóna 1976 – 1977 Oddíl měl 53 členů, z toho 34 mužů, 6 dorostenců a 13 žen. Složení výboru zůstalo stejné s předsedou Václavem Bínou. „A“ družstvo mužů v krajském přeboru I. třídy se v této sezóně umístilo na 4. místě, přičemž nejlepším hráčem byl vyhlášen Jiří Bartoníček. „B“ družstvo mužů hrálo krajský přebor II. třídy a umístilo se na 7. místě. Nejúspěšnějšími hráči byli Jan Fous a Jaroslav Váňa. „C“ družstvo se v okresním přeboru umístilo na 3. místě a družstvo dorostu se umístilo na 4. místě. Úspěšné družstvo bylo družstvo žen, které se ve své páté sezóně umístilo v krajském přeboru na 2. místě za Lokomotivou České Budějovice.

30

V přeborech jednotlivců se navíc stala přebornicí kraje Ivana Němcová (Kovářová) a na přeboru ČSR v Přerově obsadila 8. místo Jana Bínová s výkonem 803 bodů. Významný úspěch zaznamenal také dorostenec Pavel Hamalčík ml., který vybojoval titul dorosteneckého přeborníka kraje výkonem 780 bodů na dvakrát 100 HS. Na přeborech ČSR již nehrál, neboť neměl žádnou výkonnostní třídu a nižší věk. Přeboru na pelhřimovské dvoudráze se zúčastnilo 18 dorostenců ze šesti tělovýchovných jednot Jihočeského kraje. V tomto roce byl také uspořádán zájezd do NDR, kterého se zúčastnilo 20 členů oddílu – oplatili tak návštěvu kuželkářského klubu Eska Hidburghausen. V družstvech mužů i žen byla sehrána přátelská utkání. Dále jsem si prohlédli muzeum v Suhlu, středisko zimních sportů v Oberhofu. Náš pobyt byl zakončen společenským večerem v jejich disko klubu (Antoňů, 1977). V Jindřichově Hradci byl VKS KV ČSTV uspořádán turnaj k 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Pelhřimovské družstvo startovalo ve složení 3 muži a 3 ženy. Celkem hrálo pět družstev z Jindřichohradecka. Za České Budějovice a Strakonice hráli ligoví hráči, přesto Pelhřimov zvítězil. Sezóna 1977 – 1978 V této sezóně měl oddíl 52 členů, z toho 30 mužů, 15 žen a 7 dorostenců. V kronice oddílu je uvedeno, že oddíl řídí 7 členný výbor (Antoňů, 1978), není zde však uvedeno v jakém složení a na jakých pozicích. Pravděpodobně byl předsedou stále pan Václav Bína. Družstvo „A“ mužů startovalo v krajském přeboru I. třídy a umístilo se na 3. místě. Mezi deset nejlepších jednotlivců se zařadili i Václav Bína a Jiří Bartoníček. „B“ družstvo hrálo v krajském přeboru II. třídy a obsadilo 2. místo. K nejlepším hráčům v krajském přeboru II. třídy patřil Jan Fous. „C“ družstvo hrálo v okresním přeboru Pelhřimovska a stejně jako „A“ družstvo se umístili na 3. místě. Na turnaji pořádaném na počet VŘSR v Kamenici nad Lipou vybojovalo 1. místo. Družstvo žen po 5 letech tréninku pod vedením trenéra Václava Bíny zvítězilo v krajském přeboru šestičlenných družstev a na přeboru ČSR v Liberci se umístilo na 5. místě. Největšího sportovního úspěchu dosáhla Iva Němcová – na přeboru jednotlivkyň v Bratislavě na dvakrát 100 HS obsadila 4. místo.

31

Družstvo dorostu pod vedením Pavla Hamalčíka obsadilo v této sezóně 3. místo. Titul přeborníka okresu pro rok 1978 získal Zdeňek Hamalčík výkonem 782 před svým bratrem Pavlem Hamalčíkem a Jiřím Čamrou ml. V krajském přeboru se dorostencům nedařilo a nepostoupili do druhého náhozu. Na návštěvu do Pelhřimova přijel opět kuželkářský klub z NDR Eska Hildburghausen. Sezóna 1978 – 1979 Oddíl měl v této sezóně 55 členů, z toho 33 mužů, 15 žen a 7 dorostenců. „A“ družstvo se v krajském přeboru I. třídy umístilo na 3. místě za budějovickými družstvy Lokomotivou a Dynamem. Od druhé příčky v tabulce je dělil jen horší průměr. „B“ družstvo v krajském přeboru II. třídy ve své skupině zvítězilo a zajistilo si tak účast v soutěži, reorganizované na jednu skupinu. „C“ družstvo bylo rovněž úspěšné a stalo se okresním přeborníkem pro rok 1979. Družstvo žen v této sezóně neobhájilo titul přeborníka kraje a skončilo na 3. místě. Dle hodnocení dosažených průměrů všech hráček ze všech zápasů krajských přeborů 1. místo obsadila Iva Němcová a Jana Bínová 5. místo. Dorostenecké družstvo pod vedením Julia Bohoše se v krajském přeboru umístilo na 3. místě. Titul přeborníka oddílu a okresu získal Zdeněk Hamalčík. Přebornicí okresu v kategorii žen se stala Jiřina Antoňů. Turnaje neregistrovaných hráčů se zúčastnilo 12 družstev (53 startujících). Při zájezdu do NDR byla sehrána 3 přátelská utkání mužů a žen s Eskou Hildburghausen. Naši hosté si prohlédli Pelhřimov – jeho památky. Na ukončení pobytu byla uspořádána prohlídka pivovaru a společenský večer v městském pivovaře (Antoňů, 1978). Došlo k oslabení „A“ družstev oddílu – odstěhoval se Jiří Bartoníček a Marie Váňová. Sezóna 1979 – 1980 Oddíl měl v této sezóně 55 členů, z toho 33 mužů, 15 žen a 7 dororstenců. Výkonný výbor pracoval stále ve stejném složení, předsedou byl Václav Bína.

32

V přeboru oddílu jednotlivců pro rok 1980 došlo k překvapení v kategorii mužů. Na dvakrát 100 HS zvítězil František Vaněk z „B“ družstva výkonem 846 bodů před Josefem Němcem. V kategorii žen se stala přebornicí Iva Němcová s 811 body před Marii Nemeškalovou a v dorostenecké kategorii tentokrát zvítězil Jiří Čamra výkonem 770 bodů před Zdeňkem Hamalčíkem. Okresní přebor jednotlivců ve všech kategoriích byl sehrán na dvoudráze Spartaku Pelhřimov. Přeborníkem okresu se stal Václav Bína výkonem 838 bodů před Josefem Soukupem s 820 body. V kategorii žen zvítězila Iva Němcová s 823 body před Zdeňkou Vytiskovou s 808 body. U dorostu se pořadí opět prohodilo, vyhrál Zdeněk Hamalčík před Jiřím Čamrou. V krajském přeboru jednotlivců uhráli postup do přeboru ČSR Zdeňka Vytisková, Iva Němcová a Zdeněk Hamalčík. Přebor ČSR hraný v kuželně Slavie IPS v Praze přinesl úspěch Ivě Němcové, která se za výkon 830 bodů přivezla bronzovou medaili a postup na přebor ČSSR v Třebíči, kde skončila 11. z 23 startujících. Zdeněk Hamalčík si na přeboru ČSR v Českých Budějovicích v těžké konkurenci vybojoval 10. místo na přeboru ČSSR v Opavě 14. místo z 24 startujících, mnohdy starších než on o 2 až 3 roky. Družstvo žen si v sezóně 1979/1980 vedlo velmi dobře. Pod vedením trenéra Václava Bíny získalo zpět titul přeborníka kraje. Na přeboru ČSR v Olomouci zahrálo rovněž výborně a výkonem 4 677 bodů zůstalo jen těsně za medailovými místy, ale postoupilo na přebor ČSSR v Piešťanech. Němcová byla s 870 body nejúspěšnější jednotlivkyní závodu. Ani na přeboru ČSSR pelhřimovské družstvo nezklamalo a výkonem 4 566 bodů obsadilo 5. místo. Ženy se tradičně zúčastnily Memoriálu Františka Jirase, který pořádal oddíl Praga Praha. V roce 1980 uspořádal oddíl několik turnajů, na kterých zabezpečoval pořadatelskou službu, 1. května to bylo „Koulení o ceny pro veřejnost“, v září turnaj dvojic pro registrované za účasti hráčů z Chýnova a Častrova (turnaj byl pořádán u příležitosti 35. Výročí SNP) a v listopadu třetí ročník turnaje neregistrovaných hráčů pelhřimovských podniků. Tohoto turnaje na 60 HS se zúčastnilo 18 tříčlenných družstev, které byly rozděleny do tří skupin. Celkovým vítězem se stalo družstvo Agrostroje. Nejlepších 8 hráčů ze skupin postoupilo do soutěže jednotlivců na 2 x 60 HS. První tři družstva a tři jednotlivci byli odměněni věcnými cenami.

33

Sezóna 1980 - 1981 Přebor oddílu byl opět sehrán ve všech kategoriích na dvakrát 100 HS. Kategorii mužů vyhrál Václav Bína výkonem 838 bodů před Jiřím Hejdou a Josefem Soukupem – oba 834 bodů. V kategorii žen 1. místo obsadila opět Iva Němcová s 810 body před Marií Nemeškalovou s 809 body a Jiřinou Antoňů s 806 body. Pořadí dorostenců z předešlého roku se zopakovalo, ale s vyššími výkony, a to Jiří Čamra 802 bodů, Zdeněk Hamalčík 757 bodů a Jura Pliešovský 719 bodů. Přebornicí okresu pro rok 1981 se stala Zdeňka Vytisková výkonem 839 bodů a dorosteneckým přeborníkem Jiří Čamra. Výtečné výkony podali muži, titul přeborníka obhájil Václav Bína výkonem rovných 900 bodů před Jiřím Hejdou s 857 body, který však na 100 HS vytvořil tehdejší rekord kuželny 465 body. Vynikajícího úspěchu dosáhl Jiří Čamra, který zvítězil na dorosteneckém přeboru Jihočeského kraje výkonem 845 bodů na dvakrát 100 HS a na třetím místě se umístil Zdeněk Hamalčík. Pro družstvo žen byla sezóna 1980/1981 pod vedením trenéra Václava Bíny velmi úspěšná. Václav Bína trénoval v této době již 10 let. Ženy tehdy trénovaly dvakrát týdně. Trénink byl velmi náročný na čas, neboť jedna hráčka trénovala tři čtvrtě hodiny a současně mohly trénovat jen dvě z dvanácti žen. V této sezóně odehrály ženy 18 mistrovských utkání, z nichž prohrály jen jednou, ve Strakonicích. Během pěti let získaly potřetí titul přeborníka Jihočeského kraje a výkonem 4 561 bodů na přeboru ČSR obsadily třetí místo a získaly tak bronzové medaile. Byl to do té doby největší úspěch v historii kuželkářského sportu v Pelhřimově. Sezónu pak uzavřely 6. místem na přeboru ČSSR v Hlohovci. Současně s přebory družstev probíhaly i soutěže jednotlivců. Na nich reprezentovala Zdena Vytisková, na přeboru ČSR skončila čtrnáctá a na přeboru ČSSR třináctá. V krajském žebříčku byla v první desítce polovina pelhřimovských hráček Spartaku. Mezi osmi reprezentantkami ČSSR, které se připravovaly na mistrovství světa 1982, které se uskutečnilo v Brně, byla pelhřimovská Ivana Němcová, která byla nejen oporou družstva Spartaku, ale patřila i k československé kuželkářské špičce.

34

Sezóna 1981 – 1982 Oddíl měl 50 členů, z toho 30 mužů, 17 žen a 3 dorostence. 12. ledna 1981 se konala členská schůze, která zvolila výbor oddílu ve složení Josef Soukup (předseda), Václav Bína (místopředseda), Pavel Hamalčík (hospodář), Jiřina Antoňů (politicko-výchovný pracovník), Marie Nemeškalová (zapisovatelka), Julius Bohoš (člen výboru) a František Vaněk (člen výboru). Jako host se výroční členské schůze zúčastnil tajemník OV KSČ a místopředseda TJ Zdeněk Sochor. „A“ družstvo mužů se umístilo v krajském přeboru až na 7. místě. „B“ družstvo mužů se umístilo v okresním přeboru na 1. místě, v kvalifikaci však neuspělo. „C“ družstvo vyhrálo krajský přebor a na přeboru ČSR v Šumperku obsadilo 6. místo. V soutěži jednotlivců však Zdeněk Hamalčík vybojoval 3. místo na třikrát 100 HS. Ženy opět vyhrály krajský přebor a na přeboru ČSR po velmi dobrých výkonech obsadily 4. místo, což znamenalo opět právo účasti na přeboru ČSSR v Opavě. Konečné umístění překonalo všechna očekávání. Po osmileté přípravě a vyrovnaných výkonech celého družstva obsadily za Spartakem Přerov druhé místo v ČSSR výkonem 4 879 bodů (Bínová 868 body zaznamenala největší bodový zisk mistrovství ČSSR 1982). Druhé místo současně otevřelo cestu do Dunajského poháru 1983, v němž startovala nejlepší družstva z Maďarska, Rakouska a ČSSR. Družstva mužů a žen se zúčastnila dne 5. 12. 1981 turnaje „Memoriál Františka Jirase“ na kuželně Praga Praha. Družstvo dorostu se zúčastnilo turnaje na Loko České Budějovice k 45. výročí založení organizace kuželek, kde se umístil Petr Bína na 2. místě (362 na 100 HS). V roce 1982 se uskutečnila vzájemná výměna obou družstev mužů a družstva žen s oddílem Eska Hildburgausen NDR. Sezóna 1982 – 1983 Oddíl měl 55 členů, z toho 42 mužů, 10 žen a 3 dorostence. Předsedou oddílu byl výkonnou radou zvolen pan Bedřich Nováček. „A“ družstvo se umístilo v krajském přeboru opět na 7. místě. „B“ družstvo se umístilo v okresním přeboru na 1. místě a v kvalifikaci o postup neuspělo. „C“ družstvo obsadilo v okresním přeboru 6. místo.

35

Dobře si vedlo dorostenecké družstvo trenéra Bohoše, umístilo se totiž na 2. místě. Družstvo žen po opětovném zisku titulu přeborníka kraje hrálo na přeboru ČSR v Zábřehu a přivezlo si domů stříbrnou medaili za 2. místo výkonem 4 802 bodů, Na přeboru ČSSR v Kutné Hoře 2. místo z minulé sezóny družstvo neobhájilo, skončilo na 4. místě. V soutěži jednotlivců přebor oddílu vyhrál V. Bína, J. Bínová a dorostenec Zd. Hamalčík, který se stal v kategorii dorostu i přeborníkem okresním a krajským. Přebor okresu v ženách vyhrála Zdena Antoňů. Dunajského poháru „83“ se zúčastnila družstva BKV Elöre Budapešť, BBSV Wien a TJ Spartak Pelhřimov. První kolo se hrálo 16. září 1983 v Maďarsku, druhé kolo 23. – 26. září 1983 v Rakousku a třetí kolo 7. – 9. října 1983 v ČSSR na kuželně TJ Spartaku Pelhřimov. Celkově se na tomto poháru umístil na prvním místě BKV Elöre Budapest s 9 body (7 320), na druhém místě BBSV WIEN s 6 body (7 121) a na třetím místě TJ Spartak Pelhřimov se 3 body (6 880). Každý pořádající oddíl uspořádal na závěr banket, při kterém došlo k vyhlášení výsledků probíhajícího kola, předání drobných dárků a sportovní klání bylo zakončeno družnou zábavou. Další den byl věnován prohlídce památek a zajímavostí města (Antoňů, 1983). Sezóna 1983 – 1984 Oddíl měl 48 členů, z toho 33 mužů, 12 žen a 3 dorostence. Předsedou oddílu se stal Bedřich Nováček, dále byl ve výboru Václav Bína (místopředseda), Jiřina Antoňů (politická výchovná poradkyně), Josef Němec (organizační pracovník), Zdena Vytisková (hospodářka), Marie Nemeškalová (zapisovatelka), Julius Bohoš (člen výboru) a František Vaněk (člen výboru). „A“ družstvo v reorganizovaném krajském přeboru, kde byl přebor II. třídy zrušen, bylo pelhřimovské družstvo zařazeno do skupiny „B“ a umístilo se na druhém místě. Na druhém místě se také umístilo ve finále krajského přeboru družstev. „B“ družstvo v okresním přeboru vybojovalo 2. místo. „C“ družstvo se v okresním přeboru umístilo na 5. místě.

36

Družstvo dorostu vybojovalo titul přeborníka kraje (P. Bína, B. Nováček ml. a V. Plesník). Na přeboru ČSR se umístili na 5. místě. Ženy obhájily titul přeborníka kraje. Na přeboru ČSR v Přerově se umístily na 3. místě a na přeboru ČSSR v Trnavě obsadily 5. místo. V oddílovém přeboru jednotlivců na prvních místech skončili v kategorii mužů Soukup výkonem 1 280 bodů na třikrát 100 HS, v kategorii žen Vytisková s 1 222 body a dorostenec Petr Bína dosáhl 1 070 bodů. V okresním přeboru získala titul Nemeškalová výkonem 814 bodů na dvakrát 100 HS v kategorii žen a v dorostu Bedřich Nováček ml. Krajskou přebornicí se výkonem 803 bodů stala Zdena Antoňů. Na přeboru ČSR v Šumperku byla 14. a na přeboru ČSSR v Přerově 8. výkonem 779 bodů na dvakrát 100 HS. Náborového turnaje pro neregistrované hráče z pelhřimovských závodů a institucí se v tomto roce zúčastnilo 20 tříčlenných družstev. V září byl sehrán turnaj SNP na kuželně Spartak Pelhřimov za účasti čtyř družstev, pelhřimovský oddíl mužů skončil na třetím místě (2 377) a oddíl žen na místě prvním (2 385). V prosinci byl na kuželně Slávie IPS Praha sehrán vánoční turnaj za účasti 26 družstev. Muži „A“ Spartak Pelhřimov se umístili na osmém místě. Ženy hrály na kuželně Praga Praha opět Memoriál Františka Jirase a umístili se na třetím místě. Sezóna 1984 – 1985 Oddíl měl 43 členů, z toho 30 mužů, 10 žen a 3 dorostence. Výbor oddílu byl ve stejném složení jako v minulé sezóně a rozdělení hráčů do družstev zůstalo také prakticky stejné jako v minulé sezóně až na družstvo „C“, které doplňovali v soutěži dorostenci. „A“ družstvo mužů skončilo v soutěžním ročníku 1984/1985 v krajském přeboru na pátém místě. Úspěšná byla družstva „B“ a „C“ v okresním přeboru. „B“ družstvo okresní přebor vyhrálo a v kvalifikaci o postup do krajského přeboru se umístilo na druhém místě, postup tak vybojovalo. V okresním přeboru se „C“ družstvo umístilo na druhém místě.

37

Dorostenci Bína a Plesník se probojovali na krajský přebor a přebor ČSR jednotlivců. Plesník pak až na přebor ČSSR v Zábřehu na Moravě, kde obsadil deváté místo. Družstvo žen opět obhájilo titul přeborníka kraje. Na přeboru ČSR v Blansku se umístilo na třetím místě a postoupilo na přebor ČSSR, kde se umístilo na pátém místě výkonem 4 380 bodů. V tomto ročníku byl souběžně s krajskými přebory sehrán Československý pohár jako příprava na vytvoření ligy žen. Byl rozdělen na tři skupiny – Čechy, Morava a Slovensko. Pelhřimov startoval ve skupině Čechy s družstvy Benešov, IPS Slavia Praha, Třebechovice, Česká Lípa a Karlovy Vary. Pelhřimovské kuželkářky si v této soutěži vedly velmi dobře a po odehrání šesti kol se staly vítězkami Československého poháru ve skupině Čechy. Finále Československého poháru se hrálo v Opavě za účasti vítězů skupin, a to 1. Spartak Třebíč (4 811 bodů), 2. Spišská Nová Ves (4 666 bodů) a 3. Spartak Pelhřimov (4 637 bodů). Tato sezóna byla pro pelhřimovské družstvo žen velmi úspěšná. Z tohoto družstva byla vybrána Zdena Antoňů do základního kádru juniorské organizace ČSSR a z Mistrovství světa ve Frankfurtu nad Mohanem přivezla stříbrnou medaili za druhé místo. Ve vítězném utkání ČSSR s Rakouskem ve Vídni byla vůbec nejlepší hráčkou s dosaženými 416 body. Pro ženy Spartaku Pelhřimov byla tato sezóna velmi náročná. Ženy odehrály vedle krajského přeboru, přeboru ČSR a ČSSR, ještě všechny zápasy Československého poháru, který byl hrán za velmi malé finanční podpory TJ. Ženy si musely platit nocležné, stravné, jezdilo se pouze za benzín (Antoňů, 1985). Sezóna 1985 – 1986 V této sezóně měl oddíl 41 členů, z toho 27 mužů, 11 žen a 3 dorostenky. Sedmičlenný výbor oddílu zasedal stále ve stejném složení. „A“ družstvo se v B skupině krajského přeboru umístilo na 4. místě a „B“ družstvo po jednom roce účasti v krajském přeboru sestoupilo do okresního přeboru, neboť se umístilo na posledním 12. místě. „C“ družstvo hrálo okresní přebor. V této sezóně družstvo dorostu nehrálo, pouze dorostenka Mirka Šimková v jednotlivcích. Družstvo žen nemělo lehkou situaci. Plněním mateřských povinností nebo zraněním bylo družstvo oslabeno o tři hráčky. Přesto zbývající členky družstva uhrály 1. místo v krajském přeboru a obhájily tak titul krajského přeborníka., a mohly tak dál bojovat o

38

postup do utvářející se ligy žen. Na přeboru ČSR v Opavě na dvakrát 100 HS dosáhly na 4 741 bodů a umístily se tak na 3. místě. Na přeboru ČSSR v Hlohovci se družstvo umístilo na 6. místě. Přeborníky oddílu se stali V. Bína, Vytisková a dorostenka Šimková. Okresní přebor vyhrála Vytisková výkonem 841 bodů. V krajském přeboru si postup na přebor ČSR vybojoval junior Petr Bína, z žen Zdena Vytisková a dorostenka Mirka Šimková. Na přeboru ČSR v Olomouci Zdena Vytisková obsadila 14. místo, Petr Bína se v Třebíči umístil na 7. místě a Mirka Šimková skončila v Rychnově nad Kněžnou až na 17. místě. Na přeboru ČSSR byl Petr Bína výkonem 1 595 bodů osmý a dostal se do výběru juniorské reprezentace, která se připravovala na mistrovství světa (květen 1987, Západní Německo). V mezipodnikovém turnaji neregistrovaných hráčů startovalo 26 tříčlenných družstev. Turnaje SNP se zúčastnili muži a ženy, Pelhřimov se umístil na druhém místě a začínající družstvo dorostu se zúčastnilo turnaje pořádaného k VŘSR v Žirovnici, kde obsadili 2. místo. Družstvo žen se tradičně zúčastnilo memoriálu Františka Jirase na kuželně Praga Praha, kde se umístily na 2. místě. Sezóna 1986 – 1987 Oddíl měl 53 členů, z toho 35 mužů, 14 žen, 3 dorostenky a 1 dorostence. Výbor byl téměř ve stejném složení, jen v polovině soutěže byl zvolen organizačním pracovníkem pan Miksa, který tak nahradil Josefa Němce, zapisovatelkou se na celou sezónu stala paní Marie Poláková (za paní Nemeškalovou) a další členy výboru doplnil pan Dušovský a pan Budař. Výbor oddílu měl tedy deset členů. „A“ družstvo mužů se v krajském přeboru umístilo na 3. místě. „B“ družstvo vyhrálo okresní přebor a v kvalifikaci vybojovalo návrat do krajského přeboru. „C“ družstvo obsadilo v okresním přeboru 4. místo. „D“ družstvo („Silnice“) vybojovalo v okresním přeboru 6. místo. Dorost byl v okresním přeboru druhý, postoupil do krajského přeboru, který se hrál v Soběslavi a umístil se na prvním místě, vybojoval tak titul přeborník kraje. Jelikož jedna členka družstva, která nastoupila, neměla výkonnostní třídu, nemohlo družstvo postoupit do přeboru ČSR.

39

V soutěžním ročníku 1986/1987 začaly hrát ženy I. celostátní ligu. Cíl udržet se v lize nejen splnily, ale celkově se umístily na 4. místě, což byl velký úspěch. Přebor oddílu vyhrál Petr Bína před Hejdou s 1 089 body lepší dorážkou (hráno na dvakrát 100 HS + 100 dorážky) a v kategorii žen Iva Němcová s 1 074 body před Zdeňkou Vytiskovou. V okresním přeboru se na prvním místě umístil Josef Soukup s 834 body. V kategorii žen byla na prvním místě Jana Bínová s 808 body o 1 kuželku před Alenou Bednářovou. Vítězkou přeboru dorostu se stala Mirka Šimková výkonem 715 poražených kuželek. Na krajských přeborech vybojovali pelhřimovští kuželkáři tři tituly přeborníků výkony Bednářová 827, P. Bína 830 a Šimková 748 bodů. Na přeboru ČSR ve Vrchlabí v kategorii juniorů vybojoval Petr Bína 8. místo výkonem 1 623 bodů na dvakrát 200 HS. Rovněž Alena Bednářová obsadila 8. místo v Kraslicích výkonem 819 bodů na dvakrát 100 HS. V Přerově dorostenka Mirka Šimková skončila 13. výkonem 710 bodů. Na přeboru ČSSR podali všichni ještě lepší výkony. Oprávněnost zařazení do družstva juniorů ČSSR pro Mistrovství světa v NSR potvrdil v Bratislavě Petr Bína. Výkonem 1 646 bodů na dvakrát 200 HS skončil na 6. místě. Alena Bednářová v Blansku získala opět 8. místo za 822 bodů a Mirka Šimková v Brně 7. místo 747 body na dvakrát 100 HS. Petr Bína se v květnu 1987 zúčastnil 3. mistrovství světa juniorů, které se konalo v NSR v Ingelhaimu, hrál ve dvojici s Jančovičem a umístili se na 20. místě. V prosinci 1986 se ženy opět zúčastnily memoriálu Františka Jirase na kuželně Praga Praha a obsadily 2. místo. Dalšího turnaje na Slávii IPS Prha se zúčastnili muži i ženy. Ženy obsadily 5. místo a muži 17. místo. V této sezóně pořádal Spartak Pelhřimov turnaj SNP, který hrály pouze ženy. Oddíl obnovil družební styk a ve dnech 21. – 24. 8. hostil kuželkáře z ESKA Hildburghausenu. Byla odehrána dvě přátelská utkání v kategorii muži (Spartak 2 410 – 2 330 ESKA) a ženy (Spartak 2 271 – 2196 ESKA). „Dále byl uspořádán výlet na přehradu a večer jsme poseděli s přáteli z NDR při tanci a družné zábavě“ (Antoňů, 1987). Jako každoročně oddíl zorganizoval turnaj neregistrovaných hráčů. Tohoto turnaje se zúčastnilo 24 tříčlenných družstev. Závodní činnosti v této sezóně ukončily Mirka Šimková a Marie Šimpachová, náborem bylo získáno devět nových nováčků – dorostenců, které trénoval František Homolka. Marie Poláková přestoupila v lednu 1987 do oddílu Praga Praha. V anketě o

40

nejúspěšnějšího sportovce okresu za rok 1986 byl v kategorii kuželkářského sportu čtenáři okresních novin Nástup vybrán Petr Bína. Sezóna 1987 – 1988 Oddíl měl 69 členů, z toho 41 mužů, 17 žen, 7 dorostenek a 4 dorostence. Výbor oddílu se od 8. 1. v nezměněné sestavě rozrostl o další tři členy: Landkamer, Šimek a Homolka. „A“ a „B“ družstva hrála v krajském přeboru a v konečném pořadí skončila na 3. a 8. místě. „C“ družstvo obsadilo po vyrovnaném souboji v okresním přeboru stejným bodovým ziskem 2. místo za Sokolem Častrov „A“. V okresním přeboru byli dorostenci třetí a dorostenkyně čtvrté. Ženy v I. celostátní lize skončily na 4. místě. „Od třetího místa, které by bylo pro družstvo vynikajícím úspěchem, je dělila 1 kuželka, velká smůla a chyby rozhodčích. V zápase s Bratislavou nechal rozhodčí hrát 2 hráčky Bratislavy bez potvrzení výkonnostní třídy. V závěrečném utkání rozhodčí, při chybném chodu automatů, dal červenou kartu, což znamená nulový bod, který v konečném součtu scházel (1 kuželka). Tímto družstvo žen přišlo o bronzovou medaili. Tento přestupek byl dán do připomínek CL, byl diskutován na schůzce trenérů CL, ale bylo již rozhodnuto a medaile rozdány“ (Antoňů, 1988). V závěrečném finálovém turnaji v Šumperku podala vynikající výkon zejména Vytisková, která tak potvrdila oprávněnost nominace do reprezentace ČSSR. Přeborníky oddílu se stali V. Bína, Bednářová a dorostenka Koubková. Okresní přebor vyhrála Vytisková a dorostenka Pánková. V krajských přeborech si titul přeborníka vybojoval v juniorech P. Bína a Cyprová, která si rovněž vybojovala titul přebornice Jihočeského kraje. Na přeboru ČSR v Rychnově nad Kněžnou se ženám už tak moc nevedlo. Cyprová získala 10. místo a Vytisková 12. místo. Na přeboru ČSSR v Košicích byla Cyprová opět na 10. místě a Vytisková na 15. místě. Úspěšnější byl na přeboru ČSR juniorů v Gottwaldově P. Bína, výkonem 1 649 bodů na dvakrát 200 HS obsadil 5. místo a v Opavě na přeboru ČSSR 6. místo za 1. 609 bodů. Do reprezentačního družstva ČSSR byly ze Spartaku Pelhřimov zařazeny hráčky Bednářová, Cyprová a Vytisková, jako asistentka trenérky Jiřina Antoňů. Po úspěšném startu v mezistátním utkání s Jugoslávií Vytisková (Bednářová a Cyprová se omluvily)

41

zůstala v zúžené nominaci pro přípravu na mistrovství světa v Maďarsku a získala s družstvem stříbrnou medaili. Družstvo žen i družstva mužů se zúčastnila I. ročníku turnaje ke dni stavebníků na kuželně TJ Konstruktiva. Dobře se umístilo pouze družstvo žen, a to na 1. místě. V srpnu 1988 se uskutečnil družební styk s oddílem ESKA Hildburghausen, byla sehrána dvě přátelská utkání, přičemž ESKA obě vyhrála. I v této sezóně uspořádal oddíl turnaj neregistrovaných, zúčastnilo se 26 družstev. Byl vyjednán přestup hráčky Liby Mühlbauerové, která od září 1988 hraje v pelhřimovském ligovém družstvu žen. Od září 1988 hostuje Petr Bína ve Spartaku Sezimovo Ústí, jejichž oddíl mužů hraje národní ligu. V anketě o nejlepšího sportovce okresu za rok 1987 byl v kategorii kuželkářského sportu čtenáři okresních novin Nástup opět vybrán Petr Bína. Muži i ženy v této sezóně opět hráli turnaj SNP, přičemž ženy se umístily na 1. místě a muži na 4. Sezóna 1988 – 1989 Oddíl měl 57 členů, z toho 36 mužů, 13 žen, 3 dorostence a 5 dorostenek. Výbor oddílu zůstal v nezměněném složení. Sezóna byla zahájena přípravným turnajem SNP, při kterém se ženy umístily na 1. místě a muži na 4. místě. Družstvo žen v celostátní lize skončilo na 7. místě a rovněž tak „A“ družstvo v krajském přeboru, skupině „B“. Družstvo „B“ v okresním přeboru obsadilo 2. místo a hned za ním, na 3. místě se umístilo družstvo mužů „C“. Okresní přebor dorostu vyhráli pelhřimovští dorostenci před dorostenkami. Oddílový přebor na třikrát 100 HS vyhráli Homolka a Vytisková. V dorosteneckém přeboru na dvakrát 100 HS zvítězil Landkamer a Koubková. Okresními přeborníky v jednotlivých kategoriích se stali Fridrichovský, Vytisková, dorostenec Lankamer a dorostenka Pánková. V krajském přeboru žen v Loučovicích zvítězila Cyprová, juniorů v Českých Budějovicích P. Bína a dorostenek v Českých Velenicích Pánková. Na přeboru ČSR žen v Brně byla Cyprová na 3. místě, juniorů v Gottwaldově P. Bína na 6. místě a dorostenek Pánková na 10. místě. Na přeboru ČSSR uspěl pouze junior P. Bína v Bratislavě 5. místem. Cyprová v Přerově nepostoupila do II. náhozu a dorostenka Pánková skončila až 16. místě. V juniorské reprezentaci na mistrovství světa

42

v jugoslávském městě Celje v květnu 1989 startoval i pelhřimovský odchovanec Petr Bína. Družstvo ČSSR skončilo 4., ve dvojicích porazil 838 kuželek. Mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů se zúčastnilo rekordních 32 družstev. V prosinci se ženy opět zúčastnily memoriálu Františka Jirase na Pragovce, kde se umístily na 2. místě. V prosinci 1988 se uskutečnil v Častrově turnaj mužů na počest VŘSR, kterého se zúčastnila družstva hrající okresní přebor. Každoročně pořádá oddíl „Koulení pro veřejnost o ceny“ – 3 hody za 1 Kčs. 20. ledna 1989 se uskutečnila výroční členská schůze, na které byl zvolen předseda Jiří Čamra st., za odstoupivšího Bedřicha Nováčka. Z ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) byl přítomen Miloš Nevrkal, předseda Kontrolní a revizní komise svazu. Oddíl je nositelem Zlaté plakety. V listopadu se konal VII. celostátní sjezd ČSTV, kde byl do pléna opět zvolen Václav Bína. Sezóna 1989 – 1990 V této sezóně se členská základna snížila celkem na 51 členů, z toho 31 mužů, 17 žen a 3 dorostenky. Předsedou oddílu byl zvolen pan Jiří Čamra st. V průběhu sezóny ukončila hostování ve Spartaku Pelhřimov Alena Kovandová – Bednářová. „A“ družstvo žen se v I. lize, stejně jako v předešlé sezóně, umístilo na 7. místě. „A“ družstvo mužů se v krajském přeboru zlepšilo a umístilo se na 4. místě. V okresním přeboru obsadila pelhřimovská družstva přední místa, a to „B“ družstvo 2. místo a „C“ družstvo 4. místo. Zde hrálo i „B“ družstvo žen a vybojovalo 9. místo před ženami z Častrova. Přebor oddílu se hrál na třikrát 100 HS. Zvítězili Vytisková s 1 244 body, Novotný s 1 238 body a dorostenka Vytisková ml. s 350 body na 100 HS. Okresní přebor vyhrála Cyprová (825 bodů), junior R. Čamra (741 bodů) a dorostenka Vytisková ml. (364 bodů). Pelhřimovská Cyprová si vybojovala i titul přebornice Jihočeského kraje dosažením 844 bodů. Juniorka Pánková se umístila na 3. místě. Mezi juniory byl nejlepší pelhřimovský odchovanec P. Bína, hájící barvy prvoligového Sezimova Ústí (1 651 bodů). Na přeboru ČSR v Kutné Hoře byla Cyprová šestá za 819 bodů a na přeboru ČSSR v Bratislavě se umístila na 5. místě za výkon 841 poražených kuželek.

43

Sezóna 1990 – 1991 „A“ družstvo žen v celostátní lize obsadilo sice celkově 8. místo, ale ekonomická situace donutila družstvo ligu opustit a hrát dále pouze nižší soutěž – národní ligu. Z družstva odešly do Slávie Praha pelhřimovská odchovankyně Cyprová

a

Mühlbauerová, která v Pelhřimově ze Slávie Praha hostovala. „A“ družstvo mužů v oblastním přeboru skončilo ve středu tabulky na 7. místě, „C“ družstvo v okresním přeboru na 5. místě a dorost na 3. a 5. místě. V oddílovém přeboru v jednotlivých kategoriích zvítězili P. Bína, Vytisková st. a dorostenka Vytisková ml. Okresními přeborníky se rovněž stali pelhřimovští hráči, a to Dušovský, Cyprová a dorostenka Vytisková ml. Jihočeskou oblastní přebornicí se stala již třetí sezónu Cyprová výkonem 810 bodů a Vytisková se umístila na 3. místě se 797 body. Na přeboru České republiky v Liberci se pelhřimovské hráčky rovněž umístily na předních místech, a to Cyprová na 4. místě za 806 bodů a Vytisková na 10. místě. Na mistrovství ČSFR se Cyprová umítila v konečném pořadí na 10. místě a Vytisková na 12. místě. V této sezóně byl pro velký zájem uspořádán kromě podzimního turnaje i jarní mezipodnikový turnaj neregistrovaných hráčů. Tohoto I. ročníku se zúčastnilo 12 tříčlenných družstev. Hrálo se na 60 HS. Nejlepšího výkonu dosáhlo družstvo Okresního úřadu I. s 655 body a jednotlivci Rudolf Kříž a Libuše Kamírová, kteří naházeli stejný počet bodů (240). Sezóna 1991 – 1992 Družstvo žen v nové sezóně zahájilo první sezónu po odchodu z celorepublikové ligy v České národní lize 4. místem. „A“ družstvo mužů v oblastním přeboru proti minulé sezóně postoupilo o jednu příčku na 6. místo. „C“ družstvo skončilo v oblastní soutěži také na 6. místě. „B“ družstvo zabojovalo a v okresním přeboru se umístilo na 2. místě. Rovněž dorost byl úspěšný a vybojoval v oblastním přeboru 3. místo. Podzimního mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů „1991“ se zúčastnilo 26 družstev. V jarním turnaji „1992“ startovalo 22 družstev z 16 organizací.

44

Sezóna 1992 – 1993 Družstvo žen svou druhou sezónu v České národní lize vyhrálo, ženy se staly mistryněmi Čech a postoupily do Českomoravské (celostátní) ligy. Zlaté medaile hráčky převzaly 4. 6. 1993 v pelhřimovské „rybárně“.26 „A“ muži se v oblastním přeboru proti minulému roku opět zlepšili o dvě místa a skončili na 4. místě. „C“ družstvo mužů v oblastní soutěži rovněž uspělo a v tabulce obsadilo 5. místo. Také „B“ družstvo hrálo dobře a v okresním přeboru se umístilo na 4. místě. Přebor oddílu vyhrál Nentvich výkonem 1 240 bodů a Vytisková s 1 222 body. V okresním přeboru hráči Spartaku Pelhřimov v kategorii mužů tentokrát titul přeborníka nezískali, ale Soukup se umístil na 2. místě. Kategorii žen však vyhrála Vytisková výkonem 854 bodů a juniorským přeborníkem se stal Landkamer ml. se 750 body. Na přeboru Čech ve Vrchlabí vybojovala Vytisková výkonem 831 bodů 2. místo a postup na Českomoravský přebor v Blansku. Tam náhozem 400 + 418 (818 bodů) obsadila 7. místo. Podzimního mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů „1992“ se zúčastnilo 24 družstev. Poprvé se však muselo za turnaj platit správě Sportovní haly nájemné za kuželnu, a to po vyjednané slevě 60 Kč za hodinu. Jarního turnaje „1993“ se zúčastnilo 15 družstev. To již TJ Spartak Pelhřimov požadoval za jednu odehranou hodinu 150 Kč. Sezóna 1993 – 1994 Družstvo žen pod názvem Spartak Mikado Pelhřimov v celostátní lize bez dlouhodobě zraněné Vytiskové obsadilo až 11. předposlední místo a sestoupilo do II. kuželkářské ligy žen. Družstva mužů si vedla mnohem lépe. „A“ družstvo se v oblastním přeboru při stejném počtu bodů umístilo na 3. místě za Strakonicemi a Blatnou, „B“ družstvo se v oblastní soutěži umístilo na 2. místě o jeden bod za Novou Včelnicí a „C“ družstvo okresní přebor vyhrálo. „D“ družstvo se umístilo na 6. místě. Dne 28. května 1994 byla reprezentace Čech na přátelském utkání v Bavorsku. Pelhřimovská Jindra Kovářová se stala náhozem 437 bodů nejlepší hráčkou výpravy. Trenérkou žen byla v té době paní Jiřina Antoňů.

26

Klubovna místní organizace Českého rybářského svazu

45

V oddílovém přeboru jednotlivců pro rok 1994 na třikrát 100 HS zvítězila Němcová s 1 224 body a P. Bína s 1 253 body. Okresní přebornicí na dvakrát 100 HS se stala Kovaříková s 807 body a v kategorii mužů se Nentvich umístil na 3. místě (815 bodů). V oblastních přeborech se zástupci oddílu Spartak Pelhřimov neprosadili a po dlouhé době ani nikdo nepostoupil dále na republikové přebory. Podzimního mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů „1993“ se zúčastnilo 20 a jarního turnaje „1994“ 19 družstev. Sezóna 1994 – 1995 „A“ družstvo žen v II. kuželkářské lize žen vyhrálo skupinu „A“ a hrálo kvalifikaci o postup s vítězem skupiny „B“ družstvem z Děčína a s vítězem skupiny „C“ družstvem ze Zlína. Do celostátní ligy však nepostoupilo. „A“ družstvo mužů se v oblastním přeboru umístilo na 2. místě za Blatnou a „B“ družstvo s převahou o pět bodů vyhrálo oblastní soutěž. Okresní přebor hrála čtyřčlenná družstva. Pelhřimovská družstva obsadila střed tabulky. V konečném pořadí se „B“ družstvo žen umístilo na 3. místě, „E“ družstvo mužů na 4. místě, „C“ družstvo na 5. místě a „D“ družstvo na 8. místě. V oddílovém přeboru pro rok 1995 na třikrát 100 HS zvítězila Antoňů (1 185 bodů) a Nentvich (1 232 bodů). Okresní přebornicí na dvakrát 100 HS se stala Drugová s 826 body a kategorii mužů vyhrál P. Bína výkonem 834 bodů. V oblastních přeborech skončili shodně P. Bína a Němcová na 4. místech. Přes finanční obtíže pokračovalo pořádání mezipodnikových turnajů neregistrovaných hráčů. Na podzim roku 1994 se zúčastnilo osm a na jaře 1995 šest družstev. Sezóna 1995 – 1996 „A“ družstvo mužů zaznamenalo velký úspěch a splnění dlouhodobého cíle. Vyhrálo oblastní přebor a postoupilo do III. ligy. Pro muže Spartaku Pelhřimov to byla první účast v tak vysoké kuželkářské soutěži. Nejlepší průměr sražených kuželek v tomto ročníku dosáhl P. Bína (418,2), což znamenalo 2. místo v oblastních soutěžích. „B“ družstvo mužů v oblastní soutěži obsadilo 2. místo. Družstva „C“, „E“ a „D“ se v okresním přeboru umístila na 4., 5. a 7. místě.

46

V oddílovém přeboru pro rok 1996 na třikrát 100 HS zvítězila Vytisková náhozem 1 257 bodů a P. Bína náhozem 1 218 bodů. Okresní přebornicí se stala Landkamerová výkonem 852 bodů před Vytiskovou s 850 body. V kategorii mužů byl Nentvich s 796 body na 2. místě. Vytisková vybojovala titul přebornice oblasti, ale na mistrovství ČR obsadila až 25. místo. Přebornicí ČR se stala pelhřimovská odchovankyně Cyprová, která pak absolvovala 1. – 2. listopadu 1996 ve Vídni Světový pohár jednotlivců a skončila na 4. místě. Mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů na podzim roku 1995 se zúčastnilo osm a na jaře roku 1996 dvanáct tříčlenných družstev. Sezóna 1996 – 1997 Zatímco se družstvo žen v II. kuželkářské lize žen skupiny „A“ nakonec po vítězství v posledním utkání na drahách vítěze skupiny Lokomotivy České Budějovice umístilo na 2. místě, se III. ligou se museli rozloučit pelhřimovští kuželkáři, kteří skončili na posledním 12. místě. Kromě nováčkovské daně k tomu jistě přispěla i skutečnost, že v Pelhřimově nebyla k dispozici čtyřdráhová kuželna a pelhřimovští muži museli hrát domácí utkání na kuželně v Táboře. „B“ družstvo mužů se v oblastní soutěži skupiny „B“ umístili v polovině tabulky, tedy na 5. místě. Družstva „E“, „C“ a „D“ v okresním přeboru obsadila 4. – 6. místo. V této sezóně začali hrát v oblastním přeboru i pelhřimovští dorostenci. V oddílovém přeboru pro rok 1997 na třikrát 100 HS uspěli nejlépe Landkamerová výkonem 1 232 a Novotný 1 251 bodů. Vítězná dorostenka Novotná dosáhla 837 bodů a dorostenec Zavadil byl první za 1 006 bodů. Okresní přebor skončil vítězně pro pelhřimovské hráče ve všech kategoriích. Přeborníky se stali Nentvich (845), Landkamerová (891), dorostenka Novotná (536) a dorostenec Zavadil (658). V oblastním přeboru uspěl pouze Nentvich 3. místem s náhozem 1 678 bodů. Do přeboru ČR v České Třebové se nikdo z pelhřimovských hráčů neprobojoval, avšak druhé místo tam obsadila bývalá hráčka Pelhřimova Cyprová výkonem 446 bodů. V pořadí již 21. ročníku mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů se na podzim 1996 zúčastnilo 19 družstev a na jaře ve 22. ročníku soutěžilo 11 družstev. Významnou událostí bylo uspořádání turnaje žákovských družstev. Stalo se to poprvé v historii

47

kuželkářského oddílu Spartak Pelhřimov. Sponzorem turnaje byly Vodohospodářské stavby (VHS) a hlavním organizátorem člen oddílu Václav Novotný. Prvního ročníku turnaje se zúčastnilo 16 tříčlenných družstev škol. Sezóna 1997 – 1998 Předsedou oddílu byl zvolen JUDr. Zdeněk Fridrichovský. Ženy pod názvem Spartak VHS Pelhřimov ve II. kuželkářské lize žen skupiny „A“ se po 2. místě z minulého roku tentokrát umístili až na 4. místě. Vítězi se v oblastním přeboru však stali muži, kteří se tak po roce mohli vrátit do III. ligy. V oblastní soutěži Spartak Pelhřimov „B“ sice skončil na posledním 11. místě a sestoupil do okresního přeboru, ale zde si naopak vybojoval postup Spartak Pelhřimov „C“. Družstvo „E“ se v okresním přeboru umístilo na 4. místě, „D“ na 6. místě a „F“ na 7. místě. Dorostenci se umístili na 2. místě a dorostenky na 5. místě. V oddílovém přeboru pro rok 1998 na 3 krát 100 HS zvítězila Vytisková náhozem 1 286 bodů, v kategorii mužů Nentvich výkonem 1 328 bodů, dorostenka Novotná 324 bodů a dorostenec Drbal 366 bodů. Zatímco v okresním přeboru muži Spartaku Pelhřimov na medailová místa nedosáhli, ženy vybojovaly obě první místa – Vytisková náhozem 844 bodů, dorostenka Novotná 324 bodů. Přebornicí oblasti se stala pelhřimovská Landkamerová náhozem 781 bodů a na Mistrovství ČR skončila na 15. místě. Velmi pěkné 3. místo obsadila na oblastním dorosteneckém přeboru Novotná výkonem 420 bodů na 120 HS. 23. ročníku mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů na podzim 1997 se zúčastnilo 17 družstev a 24. ročníku na jaře 1998 se zúčastnilo 12 družstev. II. ročníku turnaje žákovských družstev o Putovní pohár VHS se zúčastnilo 17 školních družstev (kategorie 10 – 15 let). Sezóna 1998 – 1999 Kuželkářky Spartaku VHS Pelhřimov „A“ skupinu II. ligy vyhrály a druhou příčkou v jihlavské kvalifikaci si náhozem 2 378 kuželek vybojovaly postup do I. ligy. Muži se 9. místem v III. lize udrželi, v oblastní soutěži „C“ družstvo zaujalo v konečném pořadí

48

6. pozici, okresní přebor vyhrálo „B“ družstvo. Zbývající družstva „F“, „D“ a „E“ v okresním přeboru skončila na 5., 6. a 8. místě. Oddílový přebor pro rok 1999 vyhráli v kategorii žen Králová (1 286 bodů), v kategorii mužů P. Bína (1 328), v kategorii dorostenek Ševcová (844) a v kategorii dorostenců Hrnčíř (1 028). Okresní přebornicí se stala v kategorii žen Vytisková s 877 body, dorostenek a dorostenců do 14 let Novotná výkonem 340 a Fridrichovský 343 bodů. V krajském přeboru byla Vytisková druhá náhozem 800 bodů. 25. ročníku mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů na podzim 1998 se zúčastnilo 14. družstev. Kromě III. ročníku turnaje žákovských družstev základních škol o Putovní pohár VHS byl uspořádán I. ročník turnaje pro studenty středních škol a středních odborných učilišť. Sezóna 1999 – 2000 Hned v prvním utkání v I. lize proti Šumperku pelhřimovské kuželkářky překonaly tehdejší rekord kuželny výkonem 2 546 bodů a porazily své soupeřky o 184 bodů. Nebyl to úspěch ojedinělý, a tak v konečné tabulce ženy Spartaku VHS Pelhřimov obsadily 7. místo. Muži ve III. lize obstáli a vybojovali 8. místo. Po dohodě však přenechali toto místo Lokomotivě České Velenice a v příští sezóně místo ní startovali v oblastním přeboru I. „B“ družstvo se v oblastní soutěži umístilo na 6. místě, „C“ družstvo okresní přebor vyhrálo a získalo možnost postupu do oblastního přeboru II. Spartak Pelhřimov „E“ se v okresním přeboru umístil na 5. místě a „D“ na 6. místě. Oddílový přebor jednotlivců pro rok 2000 vyhráli v kategorii žen Landkamerová (1 353 bodů), muži Nentvich (1 333), dorostenek Novotná (1 128), dorostenců Jan Vintr ml. (1 127), žákyň na 3 krát 60 HS Hunalová (625) a žáků Kalkus (647). Okresními přeborníky se ze Spartaku Pelhřimov stali v kategorii žen Landkamerová, dorostenek M. Machyánová, v kategorii 10 – 14 let na 60 HS dorostenec Jiří Čamra nml. a dorostenka Hunalová. V krajské kole v Loučovicích se Novotná umístila třetí na 1 krát 120 HS. Na mistrovství světa v Poznani ve dnech 14. – 20. května 2000 se odchovankyně Spartaku Pelhřimov Zdena Cyprová (Antoňů) ve finále jednotlivkyň umístila na 7. místě.

49

26. ročníku mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů na podzim 1999 se zúčastnilo 19. družstev. IV. ročníku turnaje žákovských družstev základních škol „O putovní pohár VHS“ se zúčastnilo 17 družstev a II. ročníku turnaje studentů středních škol a SOU 6 družstev. Sezóna 2000 – 2001 V konečných tabulkách soutěží družstev se Spartak VHS Pelhřimov umístil na následujících místech: ženy v I. kuželkářské lize žen na 8. místě, muži v oblastním přeboru I. třídy na 3. místě, „B“ družstvo mužů v oblastním přeboru II. třídy na 5. místě. Zbývající družstva „F“, „E“, „C“, „H“ a „D“ se v okresním přeboru na medailová místa neprosadila. Přebor oddílu vyhrál Nentvich výkonem 1 288 bodů. V kategorii žen první místo vybojovala Landkamerová s 1 283 body. Dorostenky vyhrála M. Machyánová za 1 086 bodů, dorostenec Vintr ml. za 1 124 a žákyně na 3 krát 60 HS Hunalová s 641 body. V okresním přeboru jednotlivců pro rok 2001 vyhráli všechny kategorie zástupci pelhřimovského oddílu až na dorostence, kde byl Kalkus na 3. místě. Kategorii mužů vyhrál Nentvich (879 bodů), žen Vytisková (81), dorostenek Novotná (408), dorostenců 10 – 14 let J. Čamra nml. a dorostenek 10 – 14 let Hunalová (333). Titul krajské přebornice v kategorii žen vybojovala Vytisková náhozem 850 poražených kuželek. V krajském přeboru jednotlivců byla poprvé vypsána kategorie seniorská pro hráče a hráčky starší padesáti let, na 1. místě na 120 HS se umístila Antoňů. Na mistrovství ČR seniorek ve Vyškově se pak umístila na 2. místě. Na mistrovství ČR žáků Jiří Čamra nml. obsadil 3. místo. Na 27. ročníku mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů na podzim 2000 soutěžilo 16. družstev. Žákovských turnajů „O putovní pohár VHS“ se zúčastnilo v tomto roce celkem 16 družstev. Sezóna 2001 – 2002 V soutěži družstev ženy v I. kuželkářské lize žen 9. místem prakticky obhájily loňskou pozici, přestože celou soutěž odehrály v nejužším kádru. Muži v oblastním přeboru skončili opět na 3. místě. Družstvo „B“ se proti minulému roku zhoršilo umístěním na 8. místě, tedy o tři příčky. V okresním přeboru družstvo „E“ vybojovalo 3. místo.

50

Přebor oddílu jednotlivců vyhrála Vytisková na 3 krát 100 HS výkonem 1 297, kategorii mužů Nentvich na 100 HS se 440 body. Mezi dorostenkami byla první Skotáková s 1 117 kuželkami na 3 krát 100 HS. Jiří Čamra nml. byl nejlepší mezi dorostenci výkonem 1 164 bodů. Okresní přebor jednotlivců vyhrál Petr Bína s 892 body na 2 krát 100 HS a Vytisková s 887 body. Dorostenec Jiří Čamra nml. byl druhý, dorostenky vyhrála Skotáková. Za nepřítomnou přebornici okresu Vytiskovou na krajském přeboru reprezentovala ženy Mychánová a umístila se na 2. místě. Výborně si vedla Králová, která se stala krajskou přebornicí v kategorii seniorek výkonem 390 bodů na 100 HS. Ostatní nedosáhli výraznějších výsledků až na družstvo dorostu, které se umístilo na 2. místě. 28. ročníku mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů na podzim 2001 se zúčastnilo 17 družstev. Žákovských družstev „O putovní pohár VHS“ se zúčastnilo 13 školních družstev. Sezóna 2002 – 2003 V soutěži družstev ženy v I. lize po vítězství v posledním zápase sezóny nad Olomoucí obsadily 8. místo. Byl to však poslední prvoligový zápas na pelhřimovské dvoudráze – v sezoně 2003 – 2004 se hrálo již na 120 HS, což vyžadovalo čtyři dráhy, a to se v Pelhřimově přes velké úsilí nedařilo zabezpečit. Muži v oblastním přeboru I. ziskem 4. místa v podstatě obhájili své pozice v popředí tabulky na rozdíl od družstva „B“, které v oblastním přeboru II obsadilo předposlední 11. místo před Kamenicí „B“. V okresním přeboru pelhřimovská družstva v pořadí „E“, „D“, „C“ obsadila 4. – 6. místo. Přebor oddílu jednotlivců se hrál na tři náhozy – 2 krát 100 HS a 1 krát dorážka 100 hodů. V kategorii mužů se na 1. místě umístil Nentvich (1 153), v kategorii žen Antoňů (1 144), dorostenky Skotáková (995). Titul přeborníka okresu získali v dorosteneckých kategoriích Michaela Skalová výkonem 404 bodů a Jiří Čamra nml. 367 bodů. V kategorii žen titul obhájila Vytisková za 874 poražených kuželek a junior Jan Vintr ml. obsadil 3. místo. Stejné umístění vybojoval Nentvich v kategorii mužů. V přeboru kraje Vysočina se na 3. místě v kategorii žen umístila Machyánová. Kategorii seniorek vyhrála Landkamerová před Královou. V dorosteneckých kategoriích byla Skotáková

51

čtvrtá a Jiří Čamra nml. jedenáctý. Na přeboru ČR pelhřimovští účastníci tentokrát přední místa nezískali. 29. ročníku mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů na podzim 2002 se zúčastnilo 14. družstev. V. a VII. ročníku žákovských turnajů „O putovní pohár VHS“ se zúčastnilo celkem 17 školních družstev. Sezóna 2003 – 2004 Vzhledem k tomu, že v Pelhřimově nebyla čtyřdráhová kuželna, předepsaná pro I. kuželkářskou ligu žen, družstvo žen muselo hrát jako na domácí kuželně v Táboře. Přes toto omezení se ženy umístily na 9. místě z dvanácti družstev. „A“ družstvo mužů se v poslední soutěži Jihočeského oblastního přeboru I. umístilo na 2. místě. V další sezóně se pak poprvé hrála divize. Také pro okresní přebor ve stávající podobě byla tato sezóna poslední. Dále tato družstva hrála soutěž v kraji Vysočina (jako čtyřčlenná družstva). Mládež trénoval pan Václav Bína a Zdeňka Vytisková. Dorostenky si pod jejím vedením vybojovaly možnost postupu do ligové soutěže. Přebor oddílu jednotlivců se v této sezóně nehrál a okresní přebor se hrál pouze v kategorii mužů. Pelhřimovský Petr Bína vybojoval 2. místo. Na krajských přeborech dorostenky Skotáková a Skálová v Třebíči obsadily 2. a 4. místo. Do první desítky seniorů se v Jihlavě probojovali Nentvich (4. místo) a Novotný (6. místo). Žákyně Nehybová se umístila na 5. místě. V juniorkách vybojovala 4. místo Novotná. V kategorii žen byla pelhřimovská Cízlerová na 2 místě, Dudová na 5. místě a Machyánová na 7. místě. Nejlépe se umístily seniorky, a to Landkamerová na 1. místě a Vytisková na 2. místě. Vytisková se také na přeboru ČR v Olomouci umístila na 2. místě. Dne 12. května 2004 tragicky zahynul bývalý předseda oddílu kuželek Spartaku Pelhřimov pan Jiří Čamra. Sezóna 2004 – 2005 Ženy v této sezóně hrály I. kuželkářskou ligu jako domácí na čtyřdráze v Táboře. Před zahájením soutěže bylo družstvo oslabeno o hráčku Dudovou a se skončením sezóny 2003 – 2004 odešla z družstva hráčka Izsofová. Do družstva byly ale zařezeny mladé

52

nadějné dorostenky, a to Petra Skotáková a Michaela a Lenka Skalová. Do družstva se také vrátila jeho dlouholetá členka paní Antoňů. Přesto družstvo skončilo na 12. místě a ukončilo tak svou činnost v I. kuželkářské lize žen. „A“ družstvo mužů hrálo Divizi – jih. Do této soutěže byla zařazena družstva z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. „A“ družstvo mužů se umístilo na 2. místě, o dva body za vítězným Jindřichovým Hradcem. Nejlepším hráčem družstva byl vyhlášen Petr Bína. „B“ družstvo mužů hrálo krajský přebor, umístilo se na 10. místě a sestoupilo. V krajské soutěži, skupině „A“ tvořila pelhřimovská družstva celou čtvrtinu soutěžících. Družstvo „D“ se umístilo na 5. místě., družstvo „C“ a „E“ se stejným počtem bodů na 9. a 10. místě. Dorostenci pod vedením trenéra Václava Bíny se umístili v krajském dorosteneckém přeboru na 6. místě ze sedmi družstev. Oddílový přebor jednotlivců se opět nehrál a tentokrát se nehrál ani přebor okresu. V krajském přeboru měl oddíl kuželek Spartaku Pelhřimov zastoupení ve všech kategoriích. Dorostenky vyhrála Hunalová, ženy Cízlerová před Machyánovou a seniorky Vytisková před Lankamerovou. V kategorii seniorů se na 3. místě umístil Pecha. V Karlových Varech na přeborech ČR vybojovala titul seniorské mistryně republiky v kuželkách Ludmila Landkamerová, hráčka ligového týmu žen Spartaku Pelhřimov. O výstavbě čtyřdráhy nebylo přes veškerou snahu oddílu v orgánech Města Pelhřimov rozhodnuto, ale byl schválen rozpočet na rekonstrukci stávající dvoudráhy. Koncem dubna 2005 začaly práce na výměně stavačů (nikoliv za nové) včetně příslušenství a zřízení klubovny. Slavnostní zahájení provozu rekonstruované dvoudráhové kuželny ve Sportovní hale v Nádražní ulici proběhlo 16. června 2005 v 18:00 hodin. Součástí slavnostního zahájení bylo i přátelské kuželkářské utkání mezi členy výboru oddílu kuželek a vedením Města Pelhřimov a jeho příspěvkové organizace Technické služby města Pelhřimova, správcem sportovní haly. Sezóna 2005 – 2006 Ženy po sestupu z I. celostátní kuželkářské ligy hrály 1. ČKLZ, kde se umístily na 6. místě. „A“ družstvo mužů hrálo a vyhrálo Divizi – jih. Na vybojovaný postup však nereflektovalo a do III. ligy postoupil druhý Český Krumlov. V krajské soutěži, skupiny

53

„A“ byl oddíl zastoupen třemi družstvy. Družstvo „C“ se umístilo na 3. místě, „D“ na 4. místě a „B“ na 6. místě z deseti soutěžících družstev. Dorost v krajském přeboru skončil opět na předposledním místě. Oddílový i okresní přebor jednotlivců se znovu nehrál. Na krajských přeborech dosáhli na medailové pozice pouze v kategorii seniorek Antoňů (1. místo) před Vytiskovou, v kategorii seniorů Nentvich a v juniorkách Michaela Skalová, která se umístila na 3. místě. Na Mistrovství ČR 2006 seniorek v Táboře se na 3. místě umístila Vytisková, na 12. místě Antoňů a obhájkyně titulu z roku 2005 Landkamerová skončila až na 28. místě. Sezóna 2006 – 2007 Družstvo žen skončilo tuto sezónu v 1. ČNKLZ na posledním 10. místě. Soutěž se ale reorganizovala (rozšířila se) a ženy tak pokračovaly pod názvem II. KLZ. Muži „A“ se v divizi v jarní části umístili na 2. místě. V krajské soutěži hrála tři družstva oddílu. Nejúspěšnější bylo družstvo „D“, které se umístilo na 2. místě. Vzhledem k tomu, že první Sj Žirovnice neměl zájem o postup, postoupilo do krajského přeboru pelhřimovské družstvo. Se stejným počtem bodů skončilo v krajské soutěži na 4. místě družstvo „C“ a na 5. místě družstvo „B“. Dorostenci vyhráli krajský přebor a stali se mistry kraje. Oddílový a okresní přebor jednotlivců se opět nehrál. Na krajských přeborech se v kategorii seniorek stala přebornicí kraje výkonem 538 bodů na 120 HS Vytisková před Lankamerovou. V kategorii dorostenek se Nehybová umístila na 2. místě, v seniorech Novotný na 7. místě a v mužích Nentvich na 6. místě. Dne 16. března 2007 „A“ družstvo mužů při utkání s družstvem Třebíč „B“ dosáhlo rekordního výkonu 2 806 bodů (nový rekord dvoudráhy). Dne 31. března 2007 vytvořila nový rekord kuželny v jednotlivcích ligová hráčka Zdeňka Vytisková výkonem 511 bodů na 100 HS při utkání Spartaku Pelhřimov proti TJ Sokol Duchcov. Dne 15. května 2007 výkonem 443 bodů na 100 HS vytvořil nový dorostenecký rekord Jan Jakube a dne 2. února 2008 Barbora Nehybová výkonem 445 kuželek. Dne 6. ledna 2007 na slavnostním večeru k 70. výročí organizovaného kuželkářského sportu v České republice, pořádaném Českou kuželkářskou asociací v Brně, byla

54

odměněna plaketou ČSTV Za celoživotní práci a výjimečný přínos pro rozvoj tělovýchovy a sportu členka kuželkářského oddílu Spartaku Pelhřimov Jiřina Antoňů. Po třech letech byl opět uspořádán mezipodnikový turnaj neregistrovaných hráčů na podzim roku 2006. Byl to již 30. ročník, kterého se zúčastnilo 11 tříčlenných družstev. Také v této sezóně oddíl opět uspořádal turnaj v kuželkách pro žáky a studenty základních a středních škol. V kategorii ZŠ to byl již VIII. ročník a zúčastnilo se jej 14 tříčlenných družstev chlapců a 11 družstev děvčat. V kategorii SŠ a SOU to byl již VI. ročník a zúčastnilo se jej 7 družstev. Na finančním zabezpečení turnaje se podílelo Město Pelhřimov přidělením grantu. Sezóna 2007 – 2008 Oddíl měl k 31. prosinci 2007 celkem 82 členů, z toho 42 mužů, 28 žen, 2 dorostence, 2 dorostenky, 3 žáky a 5 žaček. Družstvo žen se v reorganizované 2. KLZ, skupině „A“ umístilo na 6. místě. V soutěži jednotlivkyň se Vytisková umístila na 3. místě a Lankamerová až na 13. místě. „A“družstvo mužů se v Divizi – jih umístilo na 3. místě. V pořadí jednotlivců byl na 10. místě Nentvich, na 13. místě Pecha a na 15. místě Novotný. „B“ družstvo mužů se jako nováček v Krajském přeboru Vysočiny umístilo na 7. místě. Nejlepším hráčem družstva byl vyhlášen Hamalčík, který se v pořadí jednotlivců umístil na 30. místě. V krajské soutěži Vysočiny, skupině „A“ se pelhřimovská družstva „D“, „E“ a „C“ umístila na 4., 5. a 7. místě. V pořadí jednotlivců byl Kovář z družstva „D“ na 8. místě, Jakube z „E“ družstva na 9. místě a Čamra z „C“ družstva na 16. místě. Ve sdruženém krajské přeboru dorostu skončil Spartak Pelhřimov na 3. místě při stejném počtu bodů jako první dvě družstva. V pořadí jednotlivců se Nehybová umístila na 2. místě a Petr Bína ml. na 4. místě. Oddílový a okresní přebor jednotlivců se opět nehrál. V krajském mistrovství jednotlivců pro rok 2008 v kategorii mužů se na 11. místě umístil Nentvich a na 13. místě Petr Bína st. V kategorii žen se umístila Pohanová na 4. místě, junior Hruška na 9. místě a dorostenec Petr Bína ml. na 14. místě. Dorostenka Nehybová se umístila na 2. místě a postoupila na Mistrovství ČR. Žák Pohan se umístil na 17. místě, žákyně

55

Pavlíková na 7. místě. V kategorii seniorů se Novotný umístil na 4. místě a v kategorii seniorek na 1. místě Vytisková před Lankamerovou. Na podzim 2007 byl uspořádán 31. ročník mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů, kterého se zúčastnilo 12 družstev. V květnu 2008 uspořádal oddíl za finanční spoluúčasti Města Pelhřimov opět turnaj v kuželkách pro žáky a studenty základních a středních škol, turnaje pro žáky ZŠ se zúčastnilo 14 tříčlenných družstev chlapců a 13 družstev děvčat, turnaje pro studenty středních škol se zúčastnila 4 družstva. 18. září 2007 začalo Město Pelhřimov s výstavbou nové čtyřdráhové kuželny za finanční spoluúčasti Kraje Vysočina. Tato stavba byla dokončena a zkolaudována dne 21. srpna 2008. 3.4 Vývoj v letech 2008 – 2011 Sezóna 2008 – 2009 Zahájení nové sezóny bylo plánováno již na nové čtyřdráhové kuželně. Slavnostní otevření této kuželny proběhlo dne 28. 8. 2008 za přítomnosti víceprezidenta České kuželkářské asociace Vladimíra Tlamky, zástupců Kraje Vysočina a Města Pelhřimov, zástupců oddílů okresu Pelhřimov a sponzorů. Dne 30. 8. 2008 pak nastoupila družstva na slavnostní zahajovací hru. Hrálo se na 120 HS za účasti domácích žen a mužů, bundesligového družstva žen SKK 1926 Helmbrechts (s odchovankyní Spartaku Pelhřimov Zdenou Cyprovou) a žirovnických mužů. Družstvo žen se v II. lize žen, skupiny „A“ umístilo až na 12. místě a postup si tak nezajistilo. Po sestupu družstva žen odešly na hostování do Chýnova Vytisková a Landkamerová. Postup si nezajistilo ani družstvo mužů „A“, které hrálo Divizi – jih, neboť se umístilo na 11. místě. Družstvo „B“ se v krajském přeboru umístilo na 12. místě. Družstva „C“, „D“ a „E“ mužů hrála krajskou soutěž a umístila se na 12., 15. a 8. místě. Dorost se v krajském přeboru umístil na 8. místě z 10 účastníků. Krajské přebory jednotlivců se v této sezóně konaly na kuželně v Pelhřimově. V kategorii žákyň se na 1. místě umístila Veronika Pohanová a v kategorii seniorek Zdeňka Vytisková. V kategorii dorostenek se Nehybová umístila na 9. místě, v kategorii žen se Zdeňka Pohanová umístila na 6. místě, v kategorii juniorů se Petr Bína ml.

56

umístil na 7. místě. Petr Bína st. se v kategorii mužů umístil na 11. místě a Novotný v kategorii seniorů na 7. místě. Na mistrovství ČR tak postoupila jen Veronika Pohanová, která se umístila na 22. místě a Zdena Vytisková, která obsadila 2. místo a potvrdila tak stálost své formy. Poprvé se Mistrovství ČR juniorů (tehdy pro rok 2009) konalo na kuželně v Pelhřimově. Ředitelem byl Václav Novotný a rozhodčími Petr Marek a Václav Bína. Za jeho vzornou přípravu a zajištění průběhu akce obdržel oddíl od ČKA poděkování. Turnaje mládeže se zúčastnilo 13 družstev děvčat a 11 družstev chlapců ze základních škol a 11 družstev ze středních škol. V říjnu roku 2008 v trojutkání Kraje Vysočina překonala Naďa Dobešová výsledkem 570 bodů na 120 HS rekord kuželny. Dne 31. ledna 2009 se na kuželně pořádal první ročník „Poháru mladých nadějí“. Na podzim roku 2008 se mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů zúčastnilo 10 družstev. Sezóna 2009 – 2010 Družstvo mužů „A“ se v Divizi – jih v konečné tabulce umístilo na 5. místě. Družstvo „B“ se v krajském přeboru umístilo na předposledním 11. místě. Družstva „C“, „D“, „E“ a „F“ se v krajské soutěži umístila na 7., 12., 6. a 16. místě. V Pelhřimově se konaly krajské přebory jednotlivců mužů. Zúčastnilo se 27 kuželkářů na 120 HS. Pelhřimovský Petr Bína se umístil na 7. místě. Krajské přebory juniorek se konaly v Třebíči, kde se Landkamerová umístila na 1. místě, Vytisková na 2. místě a Antoňů na 9. místě. V kategorii žen se na 1. místě umístila Machyánová, v kategorii dorostenek na 6. místě Pavlíková, v kategorii dorostenců na 17. místě Schindler, v kategorii juniorů na 2. místě Benda a v kategorii seniorů na 9. místě Nentvich. Na přeborech ČR se v kategorii juniorů umístil Benda na 38. místě, v kategorii žen se Machyánová umístila na 48. místě a v kategorii seniorek se umístily Landkamerová na 10. místě a Vytisková na 19. místě. Oddíl v této sezóně uspořádal II. ročník „Poháru mladých nadějí“ za účasti 64 mladých kuželkářů. Mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů se zúčastnilo 11 družstev.

57

Sezóna 2010 – 2011 Dne 2. Února 2010 byl zvolen předsedou oddílu Václav Novotný. V této sezóně se družstvo „A“ mužů v Jihočeské divizi umístilo na 13. místě. Družstva „B“, „C“, „D“, „E“ a „F“ se v krajské soutěži umístila na 2., 16., 13., 8. a 12. místě. V krajských přeborech jednotlivců se v kategorii mužů umístil O. Schindler na 24. místě, David na 26. místě a Kropáček na 27. místě, v kategorii juniorů se Petr Bína umístil na 6. místě, Jakube na 10. místě a Hruška na 11. místě, v kategorii dorostenců se D. Schindler umístil na 7. místě, v kategorii seniorů se umístil Nentvich na 6. místě, Novotný na 7. místě a Pecha na 14. místě, v kategorii žáci se Kovář umístil na 5. místě a Janů na 10. místě, v kategorii žen se Machyánová umístila na 6. místě, Skotáková na 10. místě, Pohanová na 11. místě a Novotná na 12. místě, v kategorii dorostenek se Veronika Pohanová umístila na 4. místě, v kategorii juniorek se Nehybová umístila na 3. místě a v kategorii seniorek se Vytisková umístila na 2. místě, Antoňů na 3. místě a Landkamerová na 5. místě. V celostátních přeborech jednotlivců se v kategorii seniorek umístila Vytisková na 8. místě, v kategorii seniorů Nentvich na 8. místě a v kategorii juniorek Nehybová na 16. místě. „Poháru mladých nadějí“ v Olomouci se zúčastnil Michal Kovář, který se umístil na 4. místě a v celkovém pořadí byl tak na 8. místě. Mezipodnikového turnaje neregistrovaných hráčů se zúčastnilo 13 družstev. Dne 7. února 2011 zemřel ve svých 70. letech Václav Bína, jeden za zakládajících členů oddílu, dlouholetý funkcionář, trenér většiny hráčů oddílu a rozhodčí I. třídy.

58

4. Závěr Kuželkářský sport má v Pelhřimově dlouholetou tradici a vedle aktivních sportovců má mnoho laických příznivců. Kuželky v Pelhřimově oslavily v roce 2008 významné 70. výročí své činnosti. Za tuto dobu se při organizovaném hraní kuželek vystřídalo několik generací hráčů. Začínalo se na několika jednodrahách a následně byla vybudována dvoudráha. Poté, co byla postavena sportovní hala v Nádražní ulici v roce 1974 se saduritovou kuželkářskou dvoudráhou, patřila tato ve své době k nejmodernějším v České republice. Na této dráze získal současný oddíl výborné zázemí, které napomohlo skvělým výsledkům hráčů, zejména pak oddíl žen, které hrály celostátní ligu (4. místo v sezóně 1986 – 1987) a ve svém středu měly reprezentantku republiky a zastupovaly republiku na Dunajském poháru. Došlo však ke změně hracího systému, soutěže se začaly hrát na 120 hodů a k tomu byla nezbytná čtyřdráha. Družstvo mužů postoupilo do 3. ligy a tak museli ženy i muži hrát soutěže na kuželně v Táboře, který požadovanou čtyřdráhu měl. Již v roce 1988 byl zpracován projekt na samostatnou budovu šestidráhy s rehabilitačním zázemím a bytem, ovšem převratné změny ve společnosti připravovanou akci „Z“ odsoudily do archivu. V době výše uvedených úspěchů družstev Kuželkářského oddílu Spartaku Pelhřimov měli snahu, jak vedení oddílu, tak i představitelé Města Pelhřimov, vybudovat novou kuželnu, ale přes veškeré snahy a plány se toto nepodařilo zrealizovat. Zlomovým rokem byl rok 2006, kdy Město Pelhřimov nechalo zpracovat projektovou dokumentaci na novou kuželnu a úspěšně požádalo Kraj Vysočina o dotaci na její výstavbu. Výstavba byla započata v roce 2007 a dokončena v roce 2008. Předpokládalo se, že družstvo mužů vzhledem ke kvalitnímu zázemí postoupí do vyšší soutěže, tedy do 3. ligy a družstvo žen se udrží v 2. lize. Muži se však umístili na spodních příčkách soutěže a ženy z 2. ligy sestoupily. Ostatní družstva podávala střídavé výkony a zklamáním byl sestup družstva „B“ do krajské soutěže. Výsledky jednotlivců také nebyly nejlepší. Pelhřimovští kuželkáři se jen zřídka umisťují v první desítce konečných tabulek přeborů jednotlivců a na Mistrovství ČR tak zpravidla postupuje jeden nebo dva hráči. Kuželkářský sport v Pelhřimově tak zaznamenal velký úpadek a ústup ze svých tradic.

59

V období po ukončení pořádání vlastního turnaje o Putovní pohár a účastech na Dunajském poháru se Spartak Pelhřimov aktivně účastnil různých turnajů, a to v Jindřichově Hradci, Českých Budějovicích, Písku, Táboře, Cetorazi nebo Benešově a dalších. Velmi úspěšný je oddíl při pořádání vlastních turnajů, ať již mezipodnikových či pro žáky základních a středních škol. K těmto turnajům přibyla také spolupráce na pořádání turnaje Města Pelhřimov „O pohár starosty města“, který se těší velké účasti místních firem a podnikatelů. Ačkoliv oddíl v současnosti nedosahuje takových výsledků jako v době minulé, je stále velmi činorodým sportovním klubem a patří k významným sportovním oddílům města, pravidelně se účastnícím kuželkářských soutěží a vychovávajícím celou řadu (zejména juniorských) reprezentantů.

60

Seznam použité literatury 1. ANTOŇŮ, Z.: Kronika Kuželkářského oddílu Pelhřimov I. 1971 – 1988. Pelhřimov 1988. 2. ANTOŇŮ, Z.: Kronika Kuželkářského oddílu Pelhřimov II. 1989 – 2000. Pelhřimov 2000. 3. ANTOŇŮ, Z.: Kronika Kuželkářského oddílu Pelhřimov III. 2001 – 2007. Pelhřimov 2007. 4. ANTOŇŮ, Z.: Kronika Kuželkářského oddílu Pelhřimov IV. 2008 – 2012. Pelhřimov 2012. 5. Atlas Česka, s. r. o., 2013. Pelhřimov [online]. c2007 – 2013. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.atlasceska.cz 6. BULÍČEK, J.: Pelhřimovské kuželky. Oddíl kuželek TJ Spartak Pelhřimov. Pelhřimov 2008. 7. ČAPEK, 2010. Oficiální pravidla Pétaque [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://petanque.cstv.cz/. 8. ČKA, 2011. Pravidla kuželkářského sportu [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z WWW: http://www.kuzelky.cz/. 9. ČKA, 2012. Sportovně technické předpisy kuželkářského sportu [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z WWW: http://www.kuzelky.cz/. 10. ČKA, 2013. O kuželkách [online]. c2006 – 2013. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z WWW: http://kuzelky.cz/. 11. ČSC, 2010. Pravidla curlingu [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.curling.cz/index.php. 12. Dřevěné ruské kuželky nebo-li také závěsný (ruský) kuželník [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: http://ruskekuzelky.sport-sky.cz/ 13. JANČÁLEK, J., HOLÝ, P.: Almanach České kuželky 1937 – 2007 [online]. c2006-2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupný z WWW: http://www.kuzelky.cz/.

61

14. JOHN, J., NOSEK, A.: Bowling a kuželky. Grada Publishing. Praha 2001. ISBN 80-247-9048-3. 15. KUŽELKÁŘSKÝ ODDÍL SPARTAK PELHŘIMOV. Historie kuželkářského klubu Spartak Pelhřimov [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://kuzelkype.cz/. 16. KVÁŠOVÁ, M.: Pelhřimov. Paseka. Praha – Litomyšl 2008. ISBN 978-807185-924-6. 17. MARTÍNEK, Z.: Ouvertura pro Pelhřimov. Městský úřad Pelhřimov. Pelhřimov 1996. ISBN 80-901510-2-7. 18. MARTÍNEK, Z.: Pelhřimov město poutníkovo. Kulturní zařízení města Pelhřimova. Pelhřimov 2005. ISBN 80-239-5278-1. 19. MĚSTO PELHŘIMOV, 2004. Kroniky Města Pelhřimov 1889 - 2004 [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.mupe.cz/. 20. MUSILOVÁ, B., BALÍK, I.: Pelhřimovsko ve druhém tisíciletí. Okresní úřad Pelhřimov. Pelhřimov 2000. ISBN 80-238-6474-2. 21. SPOLCHEMIE – Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s. [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: http://www.spolchemie.cz/en/homepage.aspx 22. TÁBORSKÝ, F.: Cílové sporty. Grada Publishing. Praha 2007. ISBN 978-80247-1637-4. 23. WIKIPEDIE OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE, Sport [online]. Strana naposledy editovaná

2013-03-07.

[cit.

2013-04-09].

Dostupné

z WWW:

http://cs.wikipedia.org 24. WTBA, 2002. Pravidla 2002 [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.czechbowling.cz/.

62