Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra psychologie. Pop-panteon školních dětí Prima a kvarta osmiletého gymnázia

Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta Katedra psychologie

Pop-panteon školních dětí Prima a kvarta osmiletého gymnázia

Marie Bendová, Cecílie Podstavková Psychologie – speciální pedagogika 2. ročník – 2012/2013

Obsah 1.

Úvod ......................................................................................................................... 3

2.

Historie výzkumu ..................................................................................................... 3

3.

Pasport školy a tříd – vstup do školy ....................................................................... 4

4.

Sběr dat .................................................................................................................... 5

5.

Synopse pozorování ................................................................................................. 6

6. Tabulky a interpretace ............................................................................................. 7 6.1

6.1.1

Diagram idolů v primě ............................................................................... 8

6.1.2

Dívky – tabulka a interpretace ................................................................... 8

6.1.3

Chlapci – tabulka a interpretace ............................................................... 15

6.1.4

Komparace žáků primy .............................................................................19

6.2

Kvarta B ............................................................................................................21

6.2.1

Diagram idolů v kvartě ..............................................................................21

6.2.2

Dívky – tabulka a interpretace ..................................................................21

6.2.3

Chlapci – tabulka a interpretace .............................................................. 34

6.2.4

Komparace žáků kvarty ............................................................................ 43

6.3

7.

Prima A .............................................................................................................. 7

Komparace idolů obou tříd ............................................................................. 45

6.3.1

Dívky v primě a dívky v kvartě ................................................................. 46

6.3.2

Chlapci v primě a chlapci v kvartě ........................................................... 47

Přílohy .................................................................................................................... 48 7.1

Náslech a pozorování primy A ........................................................................ 48

7.2

Náslech a pozorování kvarty B ........................................................................ 56

2

1. Úvod Cílem našeho výzkumu bylo zjistit idoly, neboli nejoblíbenější známé osobnosti, žáků (studentů) tříd primy a kvarty víceletého gymnázia. A také důvody jejich volby. Budeme zjišťovat podobnosti v jejich volbách, jak v rozlišení idolů, tak především i v jejich zdůvodněních. V čem jsou podobné či odlišné volby hochů a dívek? Jaké lze provést srovnání mezi oběma třídami? Výzkumná otázka, na kterou žáci/studenti odpovídají, zní: „Které máš nejoblíbenější známé osobnosti? (herci, zpěváci, sportovci…). Zkus napsat, co se ti na nich líbí, případně proč si myslíš, že jsou tak oblíbení?“ Po pár pozorováních ve třídách, je tato otázka předložená žákům/studentům na rozdaných dotaznících a se stejnou instrukcí (s možnosti dotazů). Získaná data jsou v tomto draftu zpracována do přehledných tabulek a diagramů spolu s předběžnými interpretacemi.

2. Historie výzkumu Prvním výzkumem, v České republice na toto téma prováděným, byl výzkum Ondřeje Mikšíčka: „Identifikace a imitace u současných školáků: Pop pantheon“ (Mikšíček, 1999), prováděný v roce 1997 na ZŠ Sušická v Praze u dětí 6. až 9. třídy. Interpretaci jeho výsledků nabízí Miloš Kučera ve své knize „Formy citů: Lacanovská teorie“ (Kučera, 2008). Ve snaze dosáhnout historického srovnání po deseti letech provedla Jana Kravcová v letech 2006 a 2007 výzkum pomocí stejné otázky v ZŠ Loděnice, ale na širším vzorku, tj. žácích 2. až 9. třídy. Výstupem jejího výzkumu je diplomová práce „Idoly u dětí školního věku“ (Kravcová, 2008). Cílem naší práce je získat nová data a poznatky o idolech dětí a dospívajících, studentů víceletého gymnázia (primy a kvarty – odpovídající 6. a 9. třídě ZŠ), a to s využitím stejné výzkumné otázky, jakou dětem kladli Mikšíček a Kravcová. Výzkumu jsme se věnovaly ve dvojici Marie Bendová a Cecílie Podstavková.

3

3. Pasport školy a tříd – vstup do školy Pro náš výzkum jsme zvolily církevní gymnázium v Praze, a to z důvodů snazší domluvy s vyučujícími, díky předchozímu studiu jedné z nás na tomto gymnáziu. Třídy (primu A a kvartu B) jsme pak vybraly (kromě kritéria většího věkového rozdílu) opět pro snazší dostupnost, neboť v obou vyučovala stejná učitelka (češtinářka), která nám vyšla vstříc. První dvoje pozorování v obou třídách jsme tedy byly na hodinách češtiny, resp. literatury. Mírnou komplikací byl fakt, že na hodinách zároveň vykonával svou praxi nový praktikant, hodiny tak nebyly vedeny standardně učitelkou, na kterou jsou žáci zvyklí (resp. profesorkou, jak je zvykem na gymnáziích vyučující oslovovat). Nakonec jsme však prováděly jedno pozorování (v kvartě) i na hodině biologie jiné z vyučujících, neboť předchozí hodina náslechu neměla žádný informační vklad pro výzkum – studenti pouze sledovali promítání a výklad praktikanta (téměř žádná interakce). Toto církevní gymnázium je prestižní škola, kde se ročně hlásí stovky dětí a vzaty jsou jen dvě třídy (cca 30 žáků). To je jistě třeba brát v potaz, v případném srovnávání výsledných dat s třídami ZŠ. Klima školy i atmosféra ve třídách je klidnější a více respektující, než jak může porovnat druhá z nás se vzpomínkami na běžnou základní školu (a kde by to pod vedením stejného praktikanta pravděpodobně vypadalo mnohem volněji). Třídy, kterými se zabýváme, jsou prima a kvarta katolického gymnázia v Praze – odpovídají tedy 6. a 9. třídě ZŠ. Skupina respondentů je v obou třídách poměrně pohlavně vyrovnaná – téměř všichni žáci daných tříd byli v den výzkumu ve škole přítomni. Domnívám se, že je důležité zdůraznit, že se jedná o církevní gymnázium – potud, pokud jsem měla možnost srovnání svých dat s kolegy, kteří prezentovali na hodinách, objevují se mi zde poněkud tradičnější a „umírněnější“ idoly, než tomu tak bylo ve shodné věkové kategorii jinde. Mám za to, že je to způsobeno jednak křesťanskou výchovou dětí (ač není podmínkou, aby dítě, zde vzdělávané, bylo z křesťanské rodiny, je to poměrně časté), jednak celkovou atmosférou gymnázia (jak vím z vlastní zkušenosti, je zde přikládán velký důraz na tradiční křesťanské hodnoty, pořádají se tu povinně-nepovinné školní mše v době vyučování, jezdí se na nejrůznější duchovní obnovy, součástí povinných osnov je i hodinově vysoce dotované studium náboženství, atd.).

4

4. Sběr dat Nejdříve jsme se v každé třídě zúčastnily dvou pozorovacích hodin (jak již bylo zmíněno výše) – v primě se jednalo o dvě hodiny češtiny suplované praktikantem ve dvou po sobě následujících týdnech, v kvartě také, ale jednu hodinu jsme si doplnily ještě hodinou biologie vzhledem k tomu, že jsme z jedné hodiny data nezískaly vůbec. Snažily jsme se zaznamenávat co nejvíce drobností, interakcí, detailů, které nás zaujaly – vzhledem k tomu, že jedna z nás má sluchové postižení, snažila se tedy zaměřit spíše na vnější popis situace, zatímco druhá spíše na interakce, ale samozřejmě to vždy neprobíhalo právě tímto způsobem. Po těchto dvou (respektive třech) hodinách jsme se zúčastnily hodiny další, v jejímž rámci jsme mohly zadat výzkumnou otázku. Přesně ve znění, jak je uvedena u Kravcové, jsme si tuto otázku vytiskly na papír a daly jsme ho každému dítěti k dispozici. Měly tedy dostatečný prostor k vyjádření. Na psaní měly tolik času, kolik chtěly, nikdo ale celý ten čas nevyužil (v obou třídách byly děti hotovy přibližně do 15 minut). Vzhledem k tomu, že jsme je požádaly, aby na papír napsali vše, co je napadne, již ve většině případů nebylo třeba následně provádět rozhovory – zdůvodnění bylo dostatečně detailní, a kde nebylo, za těmi jsme došly individuálně. Část dětí se navíc podepsala jako anonym nebo pod nějakou přezdívkou, což by situaci dále komplikovalo (ovšem v mnoha případech jsme byly naštěstí schopny si dítě, které napsalo dotazník, spojit s něčím, co jsme viděly při pozorování).

5

5. Synopse pozorování Pozorování ve třídách bylo pro nás přínosné. Jiným způsobem v primě, jiným ve kvartě. V primě jsme ještě nepozorovaly takové rozdíly mezi chlapci a dívkami – všichni vypadali „motivovanější“ a více se soustředili na obsah hodiny, než ve vyšším ročníku, praktikant byl pro ně autoritou („Třída je ukázněná, klidná. Opět slušný kluk s „prosím“ se dotazuje se zvednutou rukou.“ – pozn. z pozorování), děti vypadaly poměrně vyrovnaně (oblečením, stavbou těla – až na několik málo, dvě nebo tři výjimky). Mohlo zde hrát roli i to, že byli poměrně krátce v nové třídě, v novém prostředí na výběrové škole. Nicméně když odešla hlavní autorita – paní profesorka ze třídy (ke konci druhé hodiny pozorování), děti již přece jen tak ukázněné nebyly. Dále je třeba podotknout např., že dívky seděly s dívkami, chlapci s chlapci (až na jednu výjimku). Naše pozorování na hodině literatury (či jejich četba děl, které na hodině prezentovaly), pravděpodobně do jisté míry ovlivnila i volbu idolů, kde uvedli mnoho literárních hrdinů či i spisovatelé. Ve kvartě, kde bylo hlavně vidět, že se chlapci a dívky liší – dívky už vypadaly spíše jako ženy, zatímco kluci jako skupina spíše ne (i když v obou skupinách se samozřejmě našly nějaké výjimky). Bylo také zajímavé porovnávat idoly jednotlivých dětí s jejich chováním na hodinách – i když, opět, bylo toto více pozorovatelné spíše u dívek (ty, které zmiňovaly mezi idoly například básníky z 50. let a různé umělecké subjekty, mívaly často například i oproti jiným více promyšlené oděvy, vlastně až „alternativní“, kterým určitým způsobem dávaly i najevo to, jakým způsobem jsou ty jejich zájmy orientovány). Bylo vidět, že děti už nejsou k vyučování tolik motivovány a spíše se tam nudily či si dělaly něco jiného, z učitelů také už nemají takový respekt (což ale bylo zcela jistě ovlivněno i přítomností praktikanta – jakmile zasáhla do hodiny přísná profesorka, byli hned v pozoru). Detailní zápis z pozorování viz přílohy.

6

6. Tabulky a interpretace 6.1 Prima A V této části se zabývám primou katolického gymnázia, ročníkově odpovídající 6. třídě ZŠ. Skupina respondentů se skládá z 13 chlapců a 18 dívek, kteří celkem volili 56 idolů (včetně těch, které se opakovaly). V původní verzi práce – tzn. za 1. semestr se této třídě věnovala kolegyně, která se zaměřila především na rozlišení toho, jakým způsobem chlapci a dívky k volbě idolů přistupují. Její shrnutí zde cituji: „Celkově lze utvořit závěr, že dívky se více zaměřují na vnitřní charakteristiky a chlapci na výkon, který však můžeme pozorovat i u dívek. Jednoznačně z jejich voleb idolů ale vyplývá, že humor, vtip, zábavu vztahují k mužským idolům, kterých je možná i proto podstatně více. Dívky ovšem také volily více mužské idoly než ženské, vyjádřily obdiv nad významnými historickými osobnostmi či fantazií spisovatelů, kromě vtipu.“ Pokusila jsem se k tomuto úkolu přistoupit trochu jiným způsobem; nejdříve budu kopírovat postup své kolegyně – zhodnocení voleb, které prováděly dívky a následně pak zhodnocení voleb, které prováděli chlapci, posléze se zaměřím na jemnější odlišnosti voleb jednotlivými pohlavími a nakonec se pokusím utvořit vlastní závěry a shrnutí. Při vytváření kategorií pro řazení idolů jsem zčásti vycházela z práce své kolegyně, někdy jsem dala přednost nově vytvořeným kategoriím. Je ale jasné, že není zcela možné vytvářet úplně oddělené skupiny idolů, proto je mé dělení spíše orientační.

7

6.1.1 Diagram idolů v primě

6.1.2 Dívky – tabulka a interpretace Tabulka Dominika

Johanka z Arku

Johanka z Arku je úplně neuvěřitelná. Vždyť když byla jen o něco málo starší než já, měla by svoje zjevení. Nevím, jestli je oblíbená, ale já ji ráda mám. Mrzí mě, že musela umřít takhle mladá, ale možná že kdyby neumřela, že by se jí nevedlo dobře a prožila smutný život. Četla jsem o ní dvě knížky. Jedna od Marka Twaina se jmenuje Panna v zbroji a mně se zdála i hezčí.

Anička

Vinnetou Shatterhand

a

Old líbí se mi na nich, že se k sobě chovají čestně, jako rodní bratři, oba dva nechtějí žádné násilí a bojují za svobodu indiánů, jsou velmi stateční, a pokud bojují za dobrou věc, tak vůbec neváhají ani položit život, dokonce by dokázali jeden za druhého zemřít, a

nakonec

Vinnetou

Shatterhanda Hanka 

Jiří Korn

protože moc pěkně zpívá

8

obětuje

život

za

Old

Libuše Šafránková

protože se mi velmi líbí, jak zahrála Popelku

Sherlock Holmes

protože je to moje oblíbená literární postava

Sir

Arthur

Conan protože napsal Sherlocka Holmese

Doyle Klára

Zuzana Norisová

Líbí se mi na ní, že je výborná herečka, dobrá zpěvačka a úžasně tančila ve Star Dance

Barbora

Jana Eyrová

Má dobré vlastnosti (z knížky Jana Eyrová) laskavá, upřímná, houževnatá, chytrá…

Jean Valjean

Má dobré vlastnosti (z knížky Bídníci) je hodný, ujme se dívky Cosetty, která je opuštěná, je poctivý

Mari

Rose Doanová

(z Titanicu), docela milá, hodná, ohleduplná…

Meri

Emma Watson

Je mladá, umí dobře hrát

B.D.P (šídlo)

Tereza Kostková

Moje nejoblíbenější osobnost je Tereza Kostrová. Mně se na ní líbí, jak hraje v divadle. A že v pořadu Star Dance má skoro vždy hezké šaty.

Barbora Hrzánová

A druhá je Barbora Hrzánová (herečka). Ta se mi strašně moc líbí v divadelní hře Hrdý Budžes.

Alžběta

C. S. Lewis

No tak mně se líbí, jak píše, protože jsem přečetla celou Narnii a přišlo mi, že to je naprosto úžasný, že to někdo mohl vymyslet a potom i napsat, protože vím, že (ztvárnit) napsat, co si myslíte je mnohem těžší než to vymyslet (většinou). Proč je oblíbený? No asi proto, že cca polovina lidí aspoň v ČR podle mě Narnii četla a víc než polovině se určitě líbila…

Nakamura

J. R. R. Tolkien

Kumiko

Je to známý spisovatel a napsal mnoho hezkých knih např. Hobit aneb cesta tam a zase zpátky či The Lord of the Rings.

skupina

Ikimono Je to japonská skupina a jejich zpěvačka strašně

Gakari

hezky zpívá. Jejich písničky jsou procítěné a mají smysl. Hudba

je klidná

a

často využívaná

v openinzích anime. (a endinzích) Hanička

Evgenia Kanaeva

Pochází z Ruska. Je to nejlepší moderní gymnastka na světě, vítězka olympijských her. Obdivuju jí, protože dělám ten stejný sport a ona je opravdu

9

výborná. Karolína

Barbora Špotáková

Já ráda sportuji, a proto mám také ráda všechny sportovce. Barboru Špotákovou obdivuji také, protože hází oštěpem a já házím oštěpem také ráda.

(Jára Cimrman)

Mám ho ráda, (alespoň ty hry, když nežije) nebo spíš jeho hry. Jsou vtipné, zábavné a hodně navštěvované. Je známí už jenom proto, že je pojmenované divadlo.

„Majda“

Jennifer Lopez

Hezky zpívá

Beyonce

Hezky zpívá

(přeškrtáno)

Martin

Dejdar Je v comebacku vtipný

(Ozzák)

Emma

Homer Simpson

Je vtipný

Bart Simpson

Zlobí

Spiderman

Létá

Justin Bieber

Hezky zpívá

Václav Havel

Zachránil ČR – je hrdina

Karel Schwarzenberg

Má dobré názory

Annabeth Chaseová

Je postava z knižní série Perry Jackson. Annabeth

Mitéran

je polobohyně, dcera Athény. Mám jí ráda, protože je hodně statečná a chytrá, protože její matka je bohyně moudrosti. Annabeth je přátelská, ale vůči kamarádům

dost

majetnická.

Umí

být

také

pořádně paličatá. Ale (i tak ji mám ráda; přeškrtnuto) kamarádka je to opravdu věrná. Barbora

T. G. Masaryk + V. Líbí se mi, protože udělali pro nás něco, čeho Havel

bychom si měli vážit. A také, že byli hodně chytří a myslím si, že oba měli rádi humor.

K. Borovský

Mám ho ráda, protože také udělal něco pro českou zemi a nebil prezidentem. Hodně mi ho přiblížilo ztvárnění v Českém nebi (od Cimrmana)

Václav Havel

A samozřejmě J. Cimrman, nejdůležitější neživoucí člověk v dějinách.

Kedra B.

Alenka v říši divů

Protože je odvážná a samostatná a umí se

10

(Johny Depp)

přizpůsobit okolí. Má hezký vztah se zvířaty. Nejvíc se mi líbí úprava s Johnem Deppem (hraná). Prožívá hezká dobrodružství.

Jane

Bára Špotáková

na nic si nehraje a je mi sympatická

Sting

není to šílený blázen a jeho písničky mají podle mě smysl, má příjemný hlas

Teodora

Tea Dědková z 1. A

;) : >)

Marek Eben

Protože hezky zpívá, je vtipný a sympatický a uvádí Star Dance.

Interpretace 18 dívek zvolilo celkem 32 idolů – 23 mužských, 16 ženských a jedinou hudební skupinu. Mužské idoly převažují, byť zatím ne tak výrazně, jak tomu je v druhé, věkově pokročilejší třídě, nejsou ovšem nejspíše ještě voleni pro své typicky mužské atributy, a když už, tak jaksi zástupně. Pro ilustraci – typický komik-krasavec Johnny Depp, je tu volen, protože „hraje v Alence v říši divů“ a jako hlavní idol zde dívka volí právě Alenku. Fantazie Jako největší kategorie idolů, jak už bylo naznačeno výše, se mi zde jeví oblast víceméně spjatá s fiktivními postavami. Je to kategorie tvořená převážně literárními postavami a několika televizními; často jsou tyto pro dívky pak prostředkem či jakýmsi můstkem k idolizaci reálných postav. Tak tu vedle sebe vidíme například již zmíněnou Alenku s Johnnym Deppem, který „hraje v Alence“ – jistě existuje důvod, proč si tato dívka zvolila zrovna Deppa, přestože není v tomto filmu zobrazen zrovna atraktivně. Alenka je volena, „protože je odvážná a samostatná a umí se přizpůsobit okolí. Má hezký vztah se zvířaty. Nejvíc se mi líbí úprava s Johnem Deppem (hraná). Prožívá hezká dobrodružství.“, což hraničí až s jakousi fantazijní identifikací, kdy by chtěla tato dívka také „prožívat hezká dobrodružství“ jako Alenka, na druhou stranu už se tam objevuje Johnny Depp, nikoli postava, kterou ve filmu ztvárňuje – už je to jaksi „dospělejší“ volba, snad počátek romantického zájmu. Dalšími postavami, které do tohoto modelu zapadají, je pak Sherlock Holmes „protože je to moje oblíbená literární postava“ a jeho tvůrce, A. C. 11

Doyle, „protože napsal Sherlocka Holmese“ či už od fantazie téměř oproštěná Libuše Šafránková, „protože se mi moc líbí, jak zahrála Popelku“. Dále dívky zvolily i dva populární spisovatele fantasy literatury, kteří jsou oblíbení i v kvartě – C. S. Lewise a J. R. R. Tolkiena. Některé fiktivní (literární) postavy jsou tu naopak popsány, jako by reálně existovaly, u tří dívek dokonce žádné jiné idoly nenajdeme. Dívky dávají váhu především jejich osobnostním charakteristikám či morálním hodnotám, které ztělesňují. První z dívek představuje pseudohistorické postavy z knih romantických spisovatelů – J. Valjeana a Jane Eyrovou, další dívka sugestivně popisuje vztah mezi Vinnetouem a Old Shatterhandem, kteří by dokonce „dokázali jeden za druhého zemřít“. Hodnotou je zde přátelství na život a na smrt, které nemá obdoby. Dále sem lze zařadit i velmi podrobně popsanou Annabeth Chaseovou, která „je postava z knižní série Perry Jackson. Annabeth je polobohyně, dcera Athény. Mám jí ráda, protože je hodně statečná a chytrá, protože její matka je bohyně moudrosti. Annabeth je přátelská, ale vůči kamarádům dost majetnická. Umí být také pořádně paličatá. Ale (i tak ji mám ráda; přeškrtnuto) kamarádka je to opravdu věrná.“ Ztvárnění těchto postav představuje pro čtenáře jakýsi únik z reality: když je život „neuspokojivý“, stačí se začíst do knížky a tam jsou ty pravé hodnoty, tam jsou ta zajímavá dobrodružství; postavy může obdivovat nebo se s nimi dokonce identifikovat. Otázkou je, do jaké míry jsou si dívky vědomy, že tyto postavy nežijí, případně že reálně neexistovaly vůbec. (Vizualizované postavy se objevují jen u jedné dívky – jedná se o Homera a Barta Simpsonovy, Spidermana a Rose Doanovou. Kromě Rose jsou popsáni vždy jen jedním slovem, které označuje spíše to, co postavy dělají než jejich osobnost – je to bráno poměrně povrchně. Rose Doanová, romantická postava z Titaniku, je už trošku více vystihnuta, téměř, jako literární postavy). Poněkud váhám, zda do této kategorie zařadit i Járu Cimrmana a Johanku z Arku. V případě Johanky z Arku mi zde nejde o polemiku o tom, zda Panna Orleánská skutečně existovala, či ne, spíše o to, do jaké míry zapadá mezi výše volené idoly. Dívka jí je úplně fascinována, o dost více, než se mi to jeví u předešlých postav; zdůrazňuje Johančino mládí – „Johanka z Arku je úplně neuvěřitelná. Vždyť když byla jen o něco málo starší než já, měla by svoje zjevení…“ – zajímavá je ta formulace, nejsem si jista, jestli se jedná o prostou chybu v konstrukci věty, nebo 12

jestli je to už někde trochu jinde. Dívka se s Johankou nejspíše do jisté míry identifikuje a prožívá s ní její osud. Dvakrát volený Jára Cimrman do této kategorie zcela nezapadá. V obou volbách se objevilo zdůraznění toho, že neexistuje – zde ta fantazijní identifikace zcela jistě není, spíše je to pro ně komik a je to vtipné, že máme takovou „historickou postavu“. V jednom případě je Cimrman volen spolu s Borovským, je k němu zčásti stavěn do protikladu – důležitá historická postava proti důležité nehistorické postavě. Borovský je ještě navíc volen jen „díky“ tomu, že byl ztvárněn v Cimrmanovi; kromě něj najdeme u stejné dívky i V. Havla a TGM. Historické postavy jsou si svým způsobem podobné s fiktivními a často mají rysy obojího – viz již výše Johanka z Arku. Člověk k nim přistupuje s nějakými informacemi; většinou má ale ještě dost prostoru pro to, aby si zbylé místo obsadil něčím vlastním (jako identifikace u Johanky). Historické postavy ale bývají oproti fiktivním častěji zprostředkovány dospělými (buď rodiči či učiteli). Jedná se zde o dvakrát voleného V. Havla, který „Zachránil ČR – je hrdina!“ a „Líbí se mi, protože udělali pro nás něco, čeho bychom si měli vážit. A také, že byli hodně chytří a myslím si, že oba měli rádi humor.“ – ve formulaci je ještě patrný vliv toho, co by kdo měl dělat; o TGM a o Karla Schwarzenberga, který „má dobré názory“. Showbyznys Další větší skupinou jsou lidé spjatí se zábavním průmyslem – převážně herci a zpěváci. Tři dívky volily osobnosti spjaté s právě probíhajícím televizním pořadem Star Dance – Marka Ebena, Terezu Kostkovou a Zuzanu Norrisovou. U všech byly zmíněny i další věci, než jen, že vystupují ve Star Dance, přesto si myslím, že je to hlavní důvod, možná i společné téma dívčí party – můžou se o tom pak ve škole bavit. Kromě již zmíněné Libuše Šafránkové je další zvolenou herečkou Barbora Hrzánová kvůli své slavné roli Helenky v Hrdém Budžesovi, vtipném příběhu dívky přibližně ve stejném věku. Není tu pravděpodobně identifikace s Barborou Hrzánovou – fyzicky jistě ne, spíše tu bude opět pojítko s fantazijní postavou Helenky, která prožívá v podstatě příšerné věci, ale bere to vtipně a s nadhledem. Jediná herečka, která je věkově poměrně blízká, v podstatě vrstevnice, Emma Watson, u které je ještě zdůrazněno, že „je mladá a umí dobře hrát.“ Jediným hercem, který se ve volbách objevil, je Martin Dejdar, který „je v comebacku vtipný“. V tomto televizním seriálu hraje Dejdar postaršího zastydlého rockera zvaného Ozzák, který nepracuje, zato 13

často užívá alkohol; vtipnost jeho scének je především založena na vcházení do konfliktů s těmi „slušnými“. Tři další dívky pak volily zpěváky a zpěvačky – Jiřího Korna, „protože moc hezky zpívá“, Stinga, „není to šílený blázen a jeho písničky mají podle mě smysl, má příjemný hlas“ a Justina Biebera, který „hezky zpívá“, jako podle stejné dívky i Beyoncé a Jennifer Lopez. Dívky nezmiňují ani v jednom případě vzhled zpěváka, zaměřují se na stručně hodnocený výkon a kromě Stinga při zdůvodňování opomíjí i jejich osobnostní charakteristiky. Jde zde tedy především o písně jako takové, i když, minimálně pravděpodobně u Biebera, půjde i o vzhled, ač to není zatím explicitně řečeno. Jedinou skupinou, která byla zvolena, byla japonská hudební skupina Ikimono Gakari, zvolená dívkou japonského původu. Myslím, že ji uváděla hlavně z toho důvodu, aby připomněla, odkud je, a že považuje i ty idoly, které nemá ze svého současného prostředí, za důležité. Sport Sportovkyně byly voleny třikrát – dvakrát byla zvolena Barbora Špotáková a jednou Evgenia Kanaeva. Dvakrát posloužily jako sportovní vzor – dívky je mají rády, protože dělají podobné věci, jako dělají ony samy, jednou byla Špotáková oceněna z hlediska své osobnosti. Opět je zde vztah obecně spíše k výkonu (možná i z hlediska vzoru-motivátoru); sportovec-muž nebyl zvolen ani jednou. Blízké okolí Jedinou osobou z blízkého okolí, která byla zvolena, byla Tea Dědková. Byla volena vlastně dvakrát, jednou vlastním bratrem (který se za to pak asi styděl, protože to celé přeškrtal a nechtěl o tom potom mluvit) a jednou svojí kamarádkou, která k ní připsala jen pár smajlíků. Na Tee bylo vidět, že je to oblíbené děvče – o přestávce byla obklopena dívkami, zato její bratr seděl sám v poslední lavici – jak o vyučování, tak o přestávce – a nikdo si ho moc nevšímal. Pravděpodobně zde hraje roli jak obdiv k jeho sestře, tak i určitá rivalita – asi by na rovinu nepřiznal, že pro něj stojí výš, než se cítí on sám.

14

6.1.3 Chlapci – tabulka a interpretace Tabulka Kristi

PSY :o) - Gangnam Zpěvák, který je oblíbený a známý. (Psáno růžovým style

zvýrazňovačem,

pod

tím

namalována

tančící

postava na pláži – slunečník a koktail na stole) Micky

J. M. Troska

Je to český spisovatel, který jako málokterý psal

Mouse

s českými jmény např. Pavel. Napsal zajímavou knížku: Vládce mořských hlubin.

Mlejnek

MenT

točí videa z hor, je slavný, dívá se na něj spousta lidí, ale přece nezpychnul a je sám sebou.

Blek

můj vedoucí na skautu, je to pro všechny vzor, ale pořád není jen nudně dokonalý, je s ním i zábava

Eleniel

J. R. R. Tolkien

Napsal hodně zajímavých knih. Krásně se mi jeho knihy čtou. Je mi velmi podobný, protože byl schopný žít v jiném světě.

Tintenklecks TGM

–

Tomáš Mou nejoblíbenější osobností je TGM – Tomáš

Garrigue Masaryk

Garrigue Masaryk. Líbí se mi, proto, že to byl velmi moudrý a rozvážný muž.

Lucie Šafářová Franta

Trpaslík

se mi líbí, neboť hraje velmi dobře a slušně tenis.

Gimli je to skvělý bojovník, v nějakých částech knihy je i

z knihy

Pán srandovní, je legračně malého vzrůstu (jako ostatní

prstenů

trpaslíci), má za přítele elfa, i když ostatní trpaslíci nemají elfy rádi

Tomáš Jakub

Michael

Jezdí ve formuli 1, jezdí tam dlouho a byl asi 7x mistr

Schumacher

světa

Jen Holt

Don

z knihy je šikovný, bystrý, odvážný, skromný, chápavý, na

Hraničářův učeň

Jameson

vše má vtipnou odpověď a chytá za slovo, je starý, leč pružný jako mladík, drzost oplácí drzostí – řídí se povětšinou pravidlem na oba, oko za oko, zub za zub a oplácí někdy i hůře

Matěj Dědek Šimši Voda

Moje sestra

Moje sestra. Je oblíbená pro své (přeškrtáno a

(Tea Dědková)

nedopsáno)

Psy

(gangnam Má stylový brýle. Má skvělé písničky. Je to vtipné. (+

style)

kresba překřížených rukou)

J. R. R. Tolkien

Má velkou fantazii a napsal hodně knih. Je oblíbený i u dospělých kvůli napsaným příběhům.

15

Matouš

František

Peřina

-

umění ovládat mistrovsky letadlo

(letec za 2. světové

-

byl 4. nejlepší československý letec

války)

-

uměl

pomoci

druhému

v bitevní

vřavě

(vzdušné) -

měl krásné letadlo

Jane

PSY

má nejlepší písničky, má stylové brýle a nejlepší

Scalabrone

Gangnam style

video-klip

(žlutě zvýrazněno) Viralbrothers

Mají skvělá videa, např.: Debilní Kecy, nebo několik skvělých písniček: Český styl; Lakujeme vozy

Interpretace Třináct chlapců volilo celkem 17 idolů, což je podstatně méně oproti dívkám; ve složení idolů jednoznačně dominovaly idoly mužské (14x), dále byl 2x zvolen idol ženský a jedenkrát se objevila skupina. Většina chlapců měla jasnou tendenci volit jediný idol, maximálně dva. Myslím si, že je to především tím, že o tom ve většině případů nepřemýšleli tolik, jako dívky; 4 chlapci pak od sebe odpověď v podstatě okopírovali – jednalo se tu o rappera PSY. Při vytváření skupin jsem se řídila především zjevným vztahem k idolu, který chlapci měli. Většinou se jednalo o „vzdálenější“ idoly, z bližšího sociálního prostředí se objevily pouze dva idoly. Společnost Nejvíce idolů bylo voleno na základě své příslušnosti k nyní velmi rozšířené věci, tzv. virálním videím – jedná se o hudebníka PSY, dále Viralbrothers a MenT. Všichni jsou známí díky internetu, jejich videa jsou tam umisťována a lidé si je pak mezi sebou dále šíří. Většinou se jedná o virální videa (Viralbrothers je mají přímo v názvu, rapper PSY udělal víceméně jen jedno takové video, které ho ale proslavilo napříč světem – právě již zmiňovaný Gagnam style). Viralbrothers jsou dva čeští kluci, kteří pravidelně přispívají na internet s různými vlastními pořady – ve sféře českého internetu mají pravděpodobně z takovýchto uskupení největší základnu obdivovatelů, tedy nejvíce zhlédnutí. Postavy z tohoto prostředí byly celkem voleny v pěti případech – soudím, že se může tedy jednat o společné téma, o kterém se v partě mohou bavit a čím mohou vyplnit svůj volný čas. Ve všech případech chlapci oceňují jen produkt činnosti idolů, kromě posledního případu – MenT. Zájem chlapce 16

o jeho idol jde zde pravděpodobně dál – i videa, které jeho idol vytváří, jsou o něčem jiném, mají spíše reportážní charakter. Mou domněnkou je, že je pro daného chlapce vzorem, jako který by jednou chtěl být. Obdiv Dále se dvakrát objevují literární postavy – Gimli z Pána Prstenů a Holt z Hraničářova učně. Obě postavy jsou velmi sugestivně popsány, jsou zmíněny charakterové vlastnosti, je jasné, že chlapci se o ně hodně zajímají a postavy se jim dost líbí. Jedná se o fantazijní, neexistující postavy, ale v obou případech zmíněné jako jediné. Nemyslím si, že se zde jedná o čistou identifikaci, spíše (jako do jisté míry i u dívek) o touhu s danou postavou její příběh prožívat. Daleko hlubší zájem o idola byl ale zřetelný ve dvou případech: jednalo se o chlapce, který volil J. R. R. Tolkiena a o chlapce, který popisoval letce Františka Peřinu. Chlapec, který volil Tolkiena, uvedl: „Krásně se mi jeho knihy čtou. Je mi velmi podobný, protože byl schopný žít v jiném světě.“ Ostatně si jako pseudonym pro vyplňování dotazníků zvolil elfské jméno, hrající velkou úlohu v Pánovi Prstenů, Tolkienově nejznámějším díle. Tento chlapec byl hubený, drobný a působil velmi křehce: nevšimla jsem si, že by nějak zvlášť vyhledával společnost. Tolkien byl pro něj někým, s kým se mohl ztotožnit – také žil někde, kam nepatřil (a ještě to dokázal tak zužitkovat). (Tolkien byl volen ještě jednou. Zde nikoli pro podobné důvody – tentokrát s větším odstupem – „Má velkou fantazii a napsal hodně knih. Je oblíbený i u dospělých kvůli napsaným příběhům.“ – je zde zmíněno, že ho mají rádi i dospělí, což je jinak věc, která se vyskytuje dále v kvartě poměrně často. Myslím si ale, že zde se jedná spíše o větší potvrzení hodnoty tohoto spisovatele; když ho mají rádi i dospělí, tak to už musí být fakt něco. Dospělí mají zde větší autoritu, než vlastní názor chlapce.) Podobný obdiv se objevil také u chlapce, který se rozepsal o letci za první světové války, Františkovi Peřinovi. Nádherným písmem o něm v podrobných bodech uvedl vše, co mu připadalo objektivně důležité; odpověď je to ale velmi originální. Byl to jediný idol, o kterém se snad dá předpokládat, že ho ostatní spolužáci většinou ani neznají. Nemyslím si ale, že byl Peřina volen kvůli tomu – chlapci připadal prostě obdivuhodný. Postava z historie se objevila ještě v jednom případě – TGM – který

17

nebyl obhájen tak detailně, jako Peřina, zato je u něj již uvedeno osobní zaujetí („Líbí se mi, proto, že to byl velmi moudrý a rozvážný muž.“). Zajímavou volbou zde byl i spisovatel J. M. Troska, který „Je to český spisovatel, který jako málokterý psal s českými jmény např. Pavel.“. Byl to český scifi spisovatel, který se věnoval převážně dobrodružným románům. Vtipné mi přišlo, že chlapec, který zdůrazňoval práci spisovatele s českými jmény, si za pseudonym zvolil Mickey Mouse. Sport Postavy ze sportu se objevily pouze dvě – jedna žena, tenistka Lucie Šafářová, a jezdec F1 Michael Schumacher. Šafářová „se mi líbí, neboť hraje velmi dobře a slušně tenis.“ Myslím si, že žen, které hrají dobře tenis, je povícero, za volbou Šafářové bych hledala spíše počínající erotický zájem (v této třídě jediný). Schumacher je volen z objektivních důvodů, protože „jezdí ve formuli, jezdí tam dlouho a byl asi 7x mistr světa“. Chlapci se zcela jistě líbí tento sport, rychlá auta a podobně, ale zajímavé na této volbě je, že v době, kdy začal tento sport vnímat, už byl Schumacher za vrcholem své kariéry. Jedná se tedy pravděpodobně o postavu zprostředkovanou rodiči, tedy ne o idol, který by si již volil sám. Blízké okolí Lidé z okolí, kteří byli voleni, jsou zmíněni pouze dva – v prvním případě Tea Dědková, zmíněná již u dívek, ve druhém případě vedoucí ze skautu Blek. Blek má tu „výhodu“, že se jedná o člověka na pomezí osobního/rodinného prostředí a zároveň je dost vzdálený, aby se mohl stavět do pozice sociálního vzoru. Je to ostatně zmíněno i ve volbě – „můj vedoucí na skautu, je to pro všechny vzor, ale pořád není jen nudně dokonalý, je s ním i zábava“.

18

6.1.4 Komparace žáků primy Při letmém pohledu je zřetelné, že se dívky od chlapců v této třídě liší především tím, z jaké oblasti své idoly vybírají. Idoly dívek se většinou pojí s nějakým fantazijním světem – většinou literárního původu a často se jedná o postavy, se kterými se mohou do jisté míry identifikovat a spoluprožívat s nimi nějaká dobrodružství. Idoly chlapců lze zhruba rozřadit do dvou skupin: v první bychom objevili postavy, které poskytují chlapcům jakési společné téma; v druhé skupině jsou chlapci, kteří volí idoly spíše dle toho, čemu se osobně věnují a co je samotné nejvíce zajímá. Jak dívky, tak chlapci volili idoly převážně z veřejné sféry, osoby z jejich bezprostředního okolí se v mém vzorku nevyskytují příliš často. Vliv primárního sociálního prostředí je ale na volbě idolů často patrný, což mne přivedlo k nápadu, jakým by se ještě daly idoly roztřídit. Tato možnost, které jsem si v primě (především tedy u chlapců) všimla, se týká sdružení idolů do tří skupin: v první by se mohly objevit idoly, které byly nejspíše zprostředkovány rodiči či významnými dospělými, v druhé ti, kteří byli nejspíše voleni díky sociálnímu vlivu a v třetí skupině ty idoly, které si chlapec pravděpodobně díky svému zájmu našel sám. Zajímavé je, že by to vlastně příliš nekorespondovalo s idoly tříděnými podle funkce (tím mám na mysli například sportovce oddělené od herců, od zpěváků a podobně). Kritérii pro třídění tímto způsobem se tu stává jednak formulace důvodů pro volbu, jednak pozice idola vůči ostatním voleným idolům. V některých případech je samozřejmě těžké to přesněji určit: idol se mi zdá jako spíše zprostředkovaný rodiči, ale je možné, že si ho mohl volitel najít a oblíbit sám a naopak. Pokusím se návrh tohoto svého třídění zde krátce demonstrovat na vybraném vzorku idolů volených chlapci. Idoly zprostředkované rodiči Na základě svých kritérií bych sem zařadila ty idoly, u kterých se v důvodech pro volbu objevovaly například narážky na dospělé, jak tomu bylo u Tolkiena – „Je oblíbený i u dospělých kvůli napsaným příběhům.“, či se mi nezdáli jako nezávisle volený idol z hlediska svého časového výskytu zcela pravděpodobní, zde např. u M. Schumachera, který „jezdí ve formuli, jezdí tam dlouho a byl asi 7x mistr světa“.

19

Idoly zprostředkované vrstevníky Do této skupiny bych navrhovala počítat ty idoly, které se v daném vzorku vyskytují často, a bývají navíc hájené podobným způsobem. V primě bych sem zařadila ty idoly, které se nějakým způsobem týkají internetu či virálních videí – jedná se o často zmiňovaného rappera PSY, dále české uskupení Viralbrothers nebo internetový dokumentarista MenT. Idoly volené na základě osobního zájmu V této skupině se nachází ty idoly, které bývají často sugestivně popsané, s mnoha detaily a často bývá součástí jistá míra identifikace; pokud se jich u daného člověka vyskytuje více, bývají všechny zaměřeny podobným směrem (tažené daným zájmem). Začlenila bych sem opět Tolkiena, ač tentokrát voleného z jiných důvodů – „je mi velmi podobný“ či letec z 1. světové války, František Peřina, který mimo jiné „byl 4. nejlepší československý letec, uměl pomoci druhému v bitevní vřavě (vzdušné) a měl krásné letadlo.“

20

6.2 Kvarta B V kvartě B volilo 15 dívek a 12 chlapců. Počet vytvořených idolů je ale velmi rozdílný – 84 dívčích idolů oproti pouhým 41 chlapeckým. Kategorie pro řazení idolů jsem vytvářela odlišné na základě pohlaví respondentů a pohlaví idolů, které volili; některé kategorie se mi ukazovaly pro danou genderovou kombinaci specificky. Tam, kde se mi nezdálo pohlaví idolů pro volbu tolik důležité, jsem se pokusila vytvořit kategorie na něm nezávislé. Základním třídicím znakem byl pro mne důvod, proč si daný člověk zvolil zrovna tento idol.

6.2.1 Diagram idolů v kvartě

6.2.2 Dívky – tabulka a interpretace Tabulka Alice

Barnes, Ben

Je hezký, navíc má hrát v jednom filmu mou oblíbenou postavu a já si svou náklonnost nějak (podle knihy) přenesla.

21

Eben, Marek

Oblíbila jsem si ho ve Star Dance, je zábavný a moc hodný, jako moderátor se snaží pomoci soutěžícím, trochu jako by byl empatický. Dokáže vycítit, co je znervózňuje, navíc jeho písně mají vtipný text

Anežka

Amélie z Montmartru Armstrong, Neil

Taky chci na měsíc

Depp, Johnny

Je vtipný, hraje v dobrých filmech a je super

Timothe de Fombelle

Spisovatel, napsal Tobiáše Lolnesse, což je naprosto skvělá kniha, opět ji můžou číst jak dospělí, tak děti

Lewis, C. S.

Nejkrásnější knihy, skvělá osobnost

Lichtenstein, Roy

Inspirativní, ty kresby jsou prostě skvělý

Reynek, Bohuslav Saint-de-Exupéry

Protože Malý Princ je nejlepší knížka, můžete si ji přečíst v jakémkoli věku a vždy vám něco dá

Anonym

Berdych, Tomáš

Super tenista, obdivuji ho za to, jak na sobě pracuje a jaké podává výkony

Bynes, Amanda

Hraje

v úžasných

filmech,

v komediích

a

romantických je úplně nejlepší Hemsworth, Liam

Úžasné filmy, je to Australan a líbí se mi vzhledově, tím jak hraje atp.

Seyfried, Amanda

Sympatická herečka a hraje ve filmech, které mám ráda

Tatum, Channing

Úžasný herec a je hezký a hraje také v mých nejoblíbenějších filmech

Eliška

Ginsberg, Alan

Dobrý básník, byl první, kdo začal psát tímto stylem

Havel, Václav

Dobrý dramatik, politik, ale hlavně česká osobnost znázorňující klady (svobodu, čestnost, upřímnost…) nikdo jiný takový již není

Lewis, C. S.

Můj nejoblíbenější spisovatel, líbí se mi jeho názory na život

Ikelp

Armstrong, Billy Joe

Pěkně zpívá a jeho písně mají na rozdíl od jiných songů logiku, líbí se mi jeho celkový styl a vzhled

Depp, Johnny

Líbí se mi jeho výkon v Pirátech z Karibiku (Jack Sparrow) a v Karlíkovi a továrně na čokoládu (Willy Wonka)

22

Hašek Dominik

Dobře hraje hokej

Jagger, Mick

Líbí se mi na něm jeho obdivuhodný výkon v roli zpěváka a hudebníka i jeho pověstná fyzička

Mortensen,

Viggo Je pěknej no.

(Aragorn) Julie

Adele

Není tak bláznivá jako jiní zpěváci a nesnaží se na sebe strhnout pozornost ničím jiným než zpíváním

Timothe de Fombelle

Spisovatel, napsal Tobiáše Lolnesse, což je podle mě úplně nejlepší knížka na světě, napsal knihu pro děti i dospělé, umí krásně vyprávět

Horáková, Milada

Děsně odvážná a chytrá, i když hrozně moc trpěla, dokázala říct svůj názor a věřila v Boha

Lewis, C. S.

Umí do zábavných příběhů vnášet vážné myšlenky

The Beatles

Byli originální

Tolkien, J. R. R.

Četla jsem Pána prstenů a hrozně se mi to líbilo, obdivuju, že dokázal vymyslet celý nový svět a tak krásně charakterizoval každou postavu

Marcela

Austenová, Jane

Oblíbená spisovatelka, líbí se mi, že píše o ženách a pro ženy, píše o životech významných žen

Depardieu, Gerard

Výborný herec! Hraje v super filmech! Má výborné obličeje

Dumas, Alexandre

Můj oblíbený spisovatel, jeho knížky se mi krásně čtou

Goethe, Wolfgang

Johann Je to můj oblíbený poetik, píše krásné básně, které mají smysl, a čtu si je, když mám náladu o něčem přemýšlet, má zajímavý životní příběh

Jordan, Michael

Nejlepší basketbalista všech dob, chová se hrozně mile a vše bere s nadhledem, narodil se ve stejný den jako

já,

má

výbornou

techniku,

spoluhráčům

nahrává The Beatles

Líbí se mi jejich písničky, jejich povahy a vzhled, jsou legendou

Mlada

Bílá, Lucie

Sympatická, krásně zpívá

Dejdar, Martin

Sympaťák, vtipnej

23

Eben, Marek

Má inteligentní vtipy

Havel, Václav

Jeden z lidí, díky kterým máme svobodu

Karel IV.

Důležitá osobnost českých dějin

Kostková, Tereza Kristina

Slovenská zpěvačka, krásně zpívá

Lewis, C. S.

Mám ráda jeho knihy

Masaryk, T. G.

Důležitá osobnost českých dějin

Norrisová, Zuzana Svatý Václav

Důležitá osobnost českých dějin

Vydra, Václav Nathy

Bieber, Justin

„Šamponek světa“

Koranteng, Ray

Je fakt super a černoch.

Miler, Zdeněk

Dal světu super animovanou postavu – Krteček

Rosický, Tomáš

Fotbalista, nevím, jestli je oblíbený, ale je dobrý (svého času byl)

Sára z naší třídy Vágnerová,

3. liga v košíkové, je to borec Hana Seriál Expozitura – mám k ní respekt

(Hodačová, Tereza)

Patricia

Záhrobská, Šárka

I přes rakovinu a rodinné potíže stále dál bojuje

Galifianakis, Zach

Hraje v mnoha zábavných filmech jako Pařba v Las Vegas (…). Má smysl pro humor, i jeho vzhled je vtipný.

Li, Lykke

Originální, temperamentní a zajímavá, i její způsob života a styl

Winehouse, Amy

Líbí se mi její hlas i hudba, kterou nazpívala, její styl byl originální a výjimečný

Rozálie

Gagarin, Jurij

Byl první ve vesmíru a já vesmír miluju.

Grant, Hugh

Hraje v dobrých filmech

Jackson, Michael

Jeho tanec a písničky, byly chytlavé a nejlepší

Špotáková, Barbora

Její výkony a úspěchy, nejlepší atletka roku

Vinci, Leonard da

Úžasné vynálezy, obrazy a sochy, prostě všechna jeho díla jsou bombová

Sára

Banksy

Výtvarník v Anglii, který sprejuje v ulicích vtipné graffiti, dává městu smysl pro humor a je velice

24

talentovaný Havel, Václav

Díky němu je na tom naše země lépe

Kryl, Karel

Zpěvák, který zpíval za minulého režimu proti komunistům

Sylvie

Lennon, John

Byl proti válce a snažil se přivést mír

Béyonce

Líbí se mi, protože je to jedna z mála zpěvaček, která se nepředvádí před kamerou, ale jen podává dobrý pěvecký výkon

Carrey, Jim

Líbí se mi, že si ze sebe umí udělat legraci, sice trochu přehrává, ale docela se mi to líbí

Charles, Ray

Líbí se mi jeho písničky a přijde mi, že je to jeden z nejlepších jazzových skladatelů. I přesto, že byl slepý, ovládal spoustu hudebních nástrojů… má můj obdiv.

Havel, Václav

Myslím, že není třeba popisovat, za jaké činy si zaslouží můj obdiv

Týna

Gable, Clark

Líbí se mi, jak hraje, takovým zvláštním stylem

Hašek, Dominik

Obdivuhodný výkon v roli hokejového brankáře

Jágr, Jarda

Dobře hraje hokej

Lennon, John

Dobrý smysl pro humor, dobře hraje v kapele Beatles, je podle mě nejlepší a umí skládat dobrý skladby

Marley, Bob

Líbí se mi hudba, kterou dělá, myslím, že je to celkem specifická hudba a proto se mi tak líbí, dokáže mě odreagovat

Moriarty

Hudební skupina, která je podle mě oblíbená jen u určitých lidí, líbí se mi, že tam není elektro

Verča

Pattinson, Robert

Dobrej herec, hraje v dobrých filmech

Gott, Karel

Je to prostě PÁN, klobouk dolů před ním! Na nikoho si nehraje, je sám sebou

Jackson, Michael

Myslím, že se snažil pomoct světu (ať už svými písničkami, či svým chováním), měl velké srdce, byl otevřený

Menšík, Vladimír

Jeden z mých nejoblíbenějších herců, uměl se smát,

25

udělat si ze sebe legraci – myslím, že takových už tu moc není Řepka, Tomáš

Fotbalista, mám ho ráda, protože je charismatický, říká to, co si myslí, má na věci svůj vlastní názor, za kterým si stojí

Interpretace 15 dívek sepsalo celkem dohromady 82 idolů, přičemž naprostá většina z nich (61) byla mužského pohlaví; třikrát byla zmíněna skupina (dvakrát Beatles a Moriarty) a jednou se objevila formulace „Prostě všichni, kteří se snažili o něco dobrého i za těžších okolností a ti, kteří zkoušeli něco nového“, kterou jsem při tomto základním třídění ponechala stranou. Žen-idolů se v mých datech objevilo pouze 17. (12 chlapců sepsalo dvakrát méně idolů, což odpovídá zjištěním Kravcové – v 9. třídě dívky obecně více idolizují, než chlapci). Ženské idoly Tato oblast je zastoupena pouhými 17 idoly, z nichž většina spadá do genderově vyhraněných kategorií. Ženský idol uvedlo 8 dívek, tedy přibližně polovina z celkového počtu dotazovaných. Vnitřně se jedná o poměrně heterogenní skupinu, kterou jsem se pokusila rozdělit do několika kategorií na základně určitých vnitřně sdílených znaků. Kategorie, které mi zde vyvstaly, se zčásti překrývají s kategoriemi vytvořenými Kravcovou. „Výkon“ Největší skupinou, která se zde objevila, je skupina žen, u kterých dívky oceňovaly jejich výkon. Předpokládám, že dívky k těmto ženským idolům mají obdiv, přestože se s nimi většinou vnitřně neidentifikují. Zájem dívek se mi zde jeví jako povrchnější, spjatý s produktem činnosti idolů (zpěv či filmy, ve kterých daný idol hraje). Objevilo se zde pět zpěvaček (Béyonce – „Líbí se mi, protože je to jedna z mála zpěvaček, která se nepředvádí před kamerou, ale jen podává dobrý pěvecký výkon“, Amy Winehouse „Líbí se mi její hlas i hudba, kterou nazpívala, její styl byl originální a výjimečný“, Adele „Není tak bláznivá jako jiní zpěváci a nesnaží se na sebe 26

strhnout

pozornost

ničím

jiným

než

zpíváním“,

Lykke

Li

„Originální,

temperamentní a zajímavá, i její způsob života a styl“ a Kristina „Slovenská zpěvačka, krásně zpívá“); sportovkyně (Bára Špotáková – „Její výkony a úspěchy, nejlepší atletka roku“); dvě herečky (Amanda Bynes – „Hraje v úžasných filmech, v komediích a romantických je úplně nejlepší“ a Amanda Seyfried – „Sympatická herečka a hraje ve filmech, které mám ráda“) a spolužačka (Sára z naší třídy – „3. liga v košíkové, je to borec“). Otázkou je, jak již zmiňovala Kravcová, do jaké míry je toto oceňování výkonu dívkami uvěřitelné. Mé pochybnosti se týkají konkrétně jedné zpěvačky – Béyonce. Dívka zde zmiňuje, že se „nepředvádí před kamerou“. Její videa i texty jsou ale nabitá sexuální tématikou a ve svém nejznámějším videu (na Youtube s téměř 160 miliony zhlédnutí) se před kamerou prohání na obrovském černém koni, aby se následně svíjela v extázi před hořícím černým autem, atd. Otázkou zůstává, jak to interpretovat. Dalo by se říci, že oproti jiným, v současné době více „in“ zpěvačkám, je Béyonce ještě docela umírněná; na druhou stranu je rozpor mezi vysvětlením této dívky a objektivně pozorovatelnou realitou poměrně velký. Mým vysvětlením je, že se zde jedná o určitou obranu. Na jednu stranu se této dívce takový styl (nejen zpěvu) líbí. Na druhou stranu ještě není připravená si to přiznat; výsledkem je tedy určité zkreslení reality. Obě herečky zařazené do této kategorie byly voleny stejnou dívkou. Mám dojem, že se zde jedná o stejný způsob úvah směřující k volení idolu, jako u zpěvaček – přes ocenění zpěvu, tedy produktu činnosti, ke zpěvačce, zde přes určitý typ filmů k určitým herečkám. Dalším zajímavým způsobem vyjádření idolu je tu ocenění zpěvačky Adele, které je vlastně negativní; to, že zpěvačka „není tak bláznivá“ znamená, že přece jen trochu bláznivá je. Podle mého názoru zde tato dívka chtěla vyjádřit určitou degradaci idolu, že vlastně není o tolik lepší, než ona sama. Vliv na tuto formulaci má asi i pocit konkurence, který bývá při volbě ženského idolu ženou (viz Kravcová) často přítomen – ač se jinde v takové míře neukázal. Sára, která byla zvolena jednou z dívek, je vlastně takovou neformální vůdkyní menší dívčí party, která se v této třídě zformovala. Mají podobné zájmy, zajímají se o beatniky, český underground apod., což se dále projevuje i v jejich volbách. Pointou je, že dívka, která Sáru zvolila, do této party nepatří – pravděpodobně se za touto volbou ukazuje určitá touha se do této společnosti dostat. Zajímavé je, že se 27

v komentáři k volbě neukazuje žádná žárlivost, připadá mi to jako poměrně uvěřitelné vyjádření obdivu, možná až okouzlení. „Síla“ Dále jsem zde oddělila skupinu, u které dívky oceňovaly především jejich osobnost a vnitřní sílu – tzv. „silné ženy“. Na rozdíl od skupiny ustanovené na základě výkonu se zájem dívek o tyto idoly jeví jako hlubší (což logicky souvisí s tím, že obdiv se váže na vnitřní charakteristiky idolu). Řadím sem Miladu Horákovou („Děsně odvážná a chytrá, i když hrozně moc trpěla, dokázala říct svůj názor a věřila v Boha“) – hlubší zájem dívky je zde vyjádřen zmíněnou vírou v Boha, kterou spolu pravděpodobně sdílí. Další reprezentantkou této kategorie je Šárka Záhrobská „I přes rakovinu a rodinné potíže stále dál bojuje“. Souhlasím zde s Kravcovou v tom, že se domnívám, že je zde prostor pro hlubší zájem, identifikaci, možná spoluprožívání osudů těchto postav. Fiktivní postavy Tato kategorie zde byla zastoupena pouze jednou volbou (pokud vynecháme zmínku o Krtečkovi Zdeňka Millera), konkrétně filmovou postavou Amélií z Montmartru. Amélie z Montmartru je víceméně vrstevnicí respondentky a nabízí tak široký prostor pro identifikaci. Děj filmu zjednodušeně spočívá vlastně v záznamu úseku života této dívky, jedná se o romantický příběh, který se odehrává v Paříži ve čtvrti Montmartre. Při sledování tohoto filmu je pro dívky jednoduché se do této postavy vžít, v zastoupení si její příběh i nějak „odžít“. Považuji to za velmi pravděpodobné, protože ač je Amélie ztvárněna velmi známou herečkou, není tato vůbec jmenována. Z vývojového hlediska se nejedná o situaci, kdy by se dívka úplně stala nějakou fiktivní postavou s nadpřirozenými schopnostmi (jak tomu může být u mladších), ale spíše si tu může nějakým způsobem prožít jiný život, než jaký zná. Jde nejspíše o určitou formu úniku z reality, čemuž by pravděpodobně nasvědčovaly i některé další volby této respondentky (Saint Exupéry, Reynek – poezie, Lewis…). Jednou věcí, kterou bych zde ještě zmínila, je možnost fiktivního odžívání si života nějaké postavy – „hra na“. Nemám to ve svých pozorováních samozřejmě potvrzené, ale přijde mi pravděpodobné, že pokud již dochází k prožívání osudů žen, které dívky volily v kategorii výkonu (např. zpěvaček), mohly by „si na ně hrát“ (hra na Béyonce či Lykke Li je dost představitelná).

28

Přejaté idoly U jedné z dívek (Mlada) jsem si všimla, že se zadaného úkolu zmocnila poměrně svébytným způsobem. V odpověď uvedla poměrně dlouhý výčet herců a různých historických postav, (Martin Dejdar, Marek Eben, Václav Havel, Karel IV., C. S. Lewis, Masaryk, Svatý Václav, Václav Vydra, Tereza Kostková, Zuzana Norrisová, Kristina) u kterých neuvedla skoro žádné charakteristiky; když jsme se jí pak doptávaly, proč zvolila zrovna tyto, nic moc nám k tomu neřekla. Když jsem ale dala tyhle volby do souvislosti s jejím fyzickým zjevem – vypadala téměř nejmladší ze třídy, seděla sama v lavici apod., dávaly mi smysl jako idoly, které jí nějakým způsobem zprostředkovali rodiče. Pro ilustraci bych rozebrala Marka Ebena – „Má inteligentní vtipy“. Kategorie komiků je samostatnou kapitolou, ale zde je zajímavá zrovna ta formulace – Eben má nějaké vtipy, a ty vtipy jsou inteligentní. Vzhledem k tomu, že je v tom výčtu uvedená i Tereza Kostková, se dá předpokládat, že s těmito inteligentními vtipy přišla do styku prostřednictvím v té době vysílaného Star Dance. Vtip bývá chápán jako bariéry bořící, komunikaci zjednodušující prostředek, kterým si mohou dívka a chlapec vyjádřit náklonnost, aniž by se museli bát, že dojdou nějaké újmy. Aplikujme si tento vtip na Marka Ebena. Marek Eben se svými inteligentními (rozuměj rodičem-superegem schválenými) vtipy rozhodně není vrstevníkem; dal by se považovat spíše za otce (u Kučery tedy kategorie dospělého milence). Pokud bychom přijali možnost, že tu máme Marka Ebena, otcovskou postavu, jako objekt erotické adorace – snad až incestního charakteru – máme tu možný odkaz na Freudův oidipovský komplex. Tento pohled na věc dokresluje i postava Lucie Bílé – „Sympatická, krásně zpívá“, u které oceňuje výkon i zjev. Lucie Bílá není ale klasickou zpěvačkou, kterou by čtrnáctileté nebo patnáctileté dívky oceňovaly – domnívám se tedy, že ji zná zprostředkovaně, opět prostřednictvím televize. V pořadu „Česko-Slovensko má talent“ vystupuje coby božská pěvkyně s nesmírným talentem, která je ale přesto nesmírně lidská a mateřská – tedy se zde objevuje další zobrazení rodičovských postav. Ve svých volbách ale má také C. S. Lewise, kterého jediného popsala více citově zabarveně; myslím si, že tohoto přejala ze třídního kolektivu. (Vydra a Norrisová se také účastnili Star Dance). Přejaté idoly, potažmo postavy s rodičovskými charakteristikami se dále u dívek příliš nevyskytují – pouze jednou se opět opakuje M. Eben – „Oblíbila jsem si ho ve Star Dance, je zábavný a moc hodný, jako moderátor se snaží pomoci

29

soutěžícím, trochu jako by byl empatický. Dokáže vycítit, co je znervózňuje, navíc jeho písně mají vtipný text“. Mužské idoly Mužských idolů bylo podstatně více, než ženských – 61; většinu z nich tvořili herci a televizní osobnosti (18 voleb, při oddělení komiků 11), spisovatelé (10 voleb), hudebníci (10 voleb), sportovci (7 voleb), 4x Václav Havel, 3x umělci a dále solitéři, kteří již byli zmíněni výše (Gagarin, Armstrong, da Vinci, Karel IV., Masaryk a sv. Václav). Atraktivní muži Zaměřím se nyní na ty idoly, kde byl při volbě zdůrazňován jejich vzhled. Při rozdělování těchto idolů do kategorií jsem vycházela z dělení Kučery na základě romantického attachmentu. Některé idoly jsem z toho vynechala, neboť mi přišlo, že je nepravděpodobné, aby k nim dívka vůbec nějaký milostný vztah mohla cítit. Kučera zmiňuje tři možná dělení idolů na základě dobře patrného romantického attachmentu (kategorii umělců zatím vynechávám): svalovec, milenec – vrstevník a dospělý milenec. Kategorie svalovců, zastoupená těmi muži, u kterých dívky obdivují především impozantní fyzický zjev, v mém vzorku téměř vymizela, mohu sem řadit pouze hudebníka Jaggera – „Líbí se mi na něm jeho obdivuhodný výkon v roli zpěváka a hudebníka i jeho pověstná fyzička“. Je otázkou, čím to je, ale dle mého názoru na to má velký vliv i to, že svalovci už nyní prostě nejsou v módě. Na pomezí této kategorie a dospělého milence mohl by být i Viggo Mortensen, který je obhájen pouze krátce a pouze v souvislosti se svým vzhledem – „je pěknej no“. Ti, kteří nyní bývají dospívajícími dívkami oblíbení, by se dali řadit spíše do Kučerovy druhé kategorie milence-vrstevníka. Jejich společným znakem bývá především ztvárňování rolí ve filmech, jež jsou točeny cíleně pro dospívajícího diváka. Reprezentativním příkladem se stává Robert Pattinson, ač to není ve volbě explicitně vyjádřeno – hvězda ságy o upírech, která má s dříve zmiňovanými svalovci a na ně se vázající akcí již málo společného (upíři zde na slunci neshoří, ale třpytí se, všichni jsou smutní, dokud k nim nedorazí pravá láska atd.). Dále sem řadím Bena Barnese, další hvězdu filmů především pro dospívající (kde je jasně vyjádřena souvislost s jeho hraním v adaptaci série knih C. S. Lewise, jednu z nejoblíbenějších dívčích voleb v této třídě; může zde tedy být dobře viděn vývoj idolu od spisovatele knih spíše pro děti k dospělejšímu idolu, herci, u kterého je již oceněn i vzhled) – „Je hezký, navíc 30

má hrát v jednom filmu mou oblíbenou postavu a já si svou náklonnost nějak (podle knihy) přenesla“. Následuje Liam Hemsworth – „Úžasné filmy, je to Australan a líbí se mi vzhledově, tím jak hraje atp.“ a Channing Tatum – „Úžasný herec a je hezký a hraje také v mých nejoblíbenějších filmech.“ Povrchně bychom sem mohli zařadit i Justina Biebera – „Šamponek světa“ – u kterého dívka poté prohlásila, že ho doplnila z legrace. Kategorie dospělého milence by se dala mj. naplnit Markem Ebenem. Díky tomu, že se mi zdál základ této volby poměrně komplikovaný, pojednala jsem o něm mimo pořadí. Tuto kategorii představují muži výrazně starší, kteří jsou již nějakým způsobem ustanovení, mají prostě navrch – není zde již tak důležitý vzhled, jako u vrstevníka, důležitost mohu přebírat další atributy: moc, sláva, či peníze. Reprezentantem této kategorie je Hugh Grant – „Hraje v dobrých filmech“, kde opět není jasně vyjádřen postoj dívky k jeho vzhledu. Dá se ale dovodit, že bude spíše oceňován – doménou tohoto herce jsou především romantické komedie, což dává dívce dost prostoru pro fantazii. Následuje Clark Gable „Líbí se mi, jak hraje, takovým zvláštním stylem“ a dále snad i Václav Vydra. Oproti Kravcové nefigurují u mne komici mezi vrstevníky, věkově by náleželi spíše ke kategorii dospělých milenců. Je otázkou, jak jde vtip a dospělost dohromady: možná je zde vtip prostředkem, jak mohou být dospělí milenci najednou pro mladé dívky přístupnější – vidíme to u Carreyho „Líbí se mi, že si ze sebe umí udělat legraci, sice trochu přehrává, ale docela se mi to líbí“, Martina Dejdara „Sympaťák, vtipnej“ či u Johnnyho Deppa – „Je vtipný, hraje v dobrých filmech a je super“. U Zacha Galifianakise či Gerarda Depardieu by tomu mohlo být naopak – přes svůj nepříliš atraktivní zjev by se mohl prostřednictvím svého vtipu atraktivním vůbec stát – „Hraje v mnoha zábavných filmech jako Pařba v Las Vegas (…). Má smysl pro humor, i jeho vzhled je vtipný“. Zařadila bych sem i zpěváka Billieho Joea Armstronga – „Pěkně zpívá a jeho písně mají na rozdíl od jiných songů logiku, líbí se mi jeho celkový styl a vzhled.“ a možná i Karla Gotta. Ne všichni komici ale mohou být atraktivními; mám pochybnosti např. o Vl. Menšíkovi. Řadila bych ho možná spíše mezi idoly zprostředkované rodinou, které ještě nemusí mít souvislost s romantickým attachmentem. Poslední kategorie – umělci – není u mne téměř žádnými herci naplněna. V případě, že svůj vzorek rozšířím, kategorie umělců nabyde. 31

Umění – underground Tato podkategorie je důležitá z toho důvodu, že ji do určité míry sdílejí dívky z již zmíněné skupinky okolo Sáry (kromě ní ještě další tři dívky); zmiňovaly zde Allena Ginsberga („Dobrý básník, byl první, kdo začal psát tímto stylem“), The Beatles („Byli originální“), Karla Kryla, Johna Lennona a Václava Havla. Mohli bychom

tedy považovat tuto skupinu idolů za jejich společné, ústřední téma – underground a beatniky. Dívky, které sem patřily, se zdravily objetím, chodily podobně oblékané a pravděpodobně spolu trávily hodně času. Šlo vlastně o určitou filozofii či subkulturu, intelektualizaci voleb v rámci této třídy; ostatní dívky byly od nich oddělené (dalo se víceméně určit i na základě vzhledu či chování, kdo do této „party“ patří a kdo ne). Vidím v tom i určitou paralelu – dívky z této party se od ostatních (dívek) ve třídě také odlišují; znamenalo by to tedy určitou míru identifikace (čtou spolu básně, pak o těch básních hovoří – i to beatnici dělali). Do protikladu bych postavila společnou volbu C. S. Lewise (přestože ho mezi své idoly napsala i jedna z dívek, patřících do výše zmíněné party). Lewis jako sdílený spisovatel se zde může také stát předmětem společného zájmu a náplní hovoru, i když by mohl být vlastně povrchně řazen jako vhodný spíše pro mladší děti (byl ostatně několikrát zmíněn i v primě – šesté třídě. Je to vlastně jakási paralela, kdy vyvstávají podobné vztahy (dívky se schází a debatují o nějakém tématu, které se postupně mění, aby se přizpůsobilo věku). Umění – dospělost Dalším společným bodem, který jsem ve volbách umělců zaznamenala, bylo zmiňování dospělosti. Domnívám se, že toto téma vychází z pozice, ve které se dívky z hlediska svého vývoje nalézají – na přechodu mezi dětstvím a dospělostí, kdy začínají vidět samy sebe jako dospělou a snaží se o to, aby je tak viděli i ostatní. Je to dost zřetelné v podobných formulacích, které k popisu idolů používají. Mezi idoly se objevil např. dokonce dvakrát Timothe de Fombelle – „Spisovatel, napsal Tobiáše Lolnesse, což je naprosto skvělá kniha, opět ji můžou číst jak dospělí, tak děti“ či podobná obhajoba stejného idolu „napsal Tobiáše Lolnesse, což je podle mě úplně nejlepší knížka na světě, napsal knihu pro děti i dospělé, umí krásně vyprávět“ či Saint-de-Exupéry „Protože Malý Princ je nejlepší knížka, můžete si ji přečíst v jakémkoli věku a vždy vám něco dá“. Dívky se za tyto knihy tedy nemusí stydět, protože jsou stejně dobré jak pro děti (kterými už přece nejsou), tak pro dospělé (kterými možná jsou nebo jimi zakrátko budou). 32

Zařadila bych sem i jednu dívku, která píše o Goethovi a Dumasovi jako o svých nejoblíbenějších spisovatelích. Zvláště vysvětlení ke Goethovi zní trochu přehnaně – „Je to můj oblíbený poetik, píše krásné básně, které mají smysl, a čtu si je, když mám náladu o něčem přemýšlet, má zajímavý životní příběh.“ Nabízí to skutečně hodně možností a spekulací, jak to vysvětlit. Myslím si ale, že Goethe je pro většinu dívek v tomto věku dost náročný; mám pocit, že její hlubší zájem o tohoto spisovatele je podněcován viděním sama sebe jako „zralé“. Může za tím ale být také i snaha se vůči někomu vymezit. Při vztažení jejího vysvětlení k něčemu, co už se tu objevilo, Goethovy básně „mají smysl“ – například na rozdíl od těch Ginsbergových. Volba Zdeňka Millera je zajímavá, je zmiňováno, že „dal světu Krtečka“. Dle mého názoru je tím míněno spíše než cokoli jiného vyjádření toho, že i v Čechách bylo vytvořeno něco, co je ikonou a stalo se určitým symbolem, že je tu něco, na co můžeme být hrdí. Krteček jako postava, kterou napříč světem poznají, díky čemuž jsme určitým způsobem, jako země, důležití. Sportovci Podobně jako u Kravcové, objevila se zde skupina sportovců, u kterých nebyl eroticky hodnocen vzhled. Důvody volby jsou zde téměř totožné s důvody voleb, které činili chlapci – např. 2x Dominik Hašek – „Obdivuhodný výkon v roli hokejového brankáře“, „Dobře hraje hokej“, Tomáš Berdych „Super tenista, obdivuji ho za to, jak na sobě pracuje a jaké podává výkony“, Jaromír Jágr „Dobře hraje hokej“ nebo Tomáš Rosický „Fotbalista, nevím, jestli je oblíbený, ale je dobrý (svého času byl)“. Z těchto neosobních hodnocení se vymykají jen dva sportovci, jednak Michael Jordan, u kterého je hodnocena i určitá spřízněnost, stává se tak nějak bližším a hodnocena je i jeho osobnost „Nejlepší basketbalista všech dob, chová se hrozně mile a vše bere s nadhledem, narodil se ve stejný den jako já, má výbornou techniku, spoluhráčům nahrává.“ Mohl by tedy snad být řazen do kategorie dospělých milenců, ač není tak vzdálen, jak tito obvykle bývají. Další intimněji vysvětlenou volbou, dle mého názoru poněkud zarážející, je Tomáš Řepka. Slova, kterými je zde obhajován, nejsou příliš v souladu s tím, jak bývá prezentován v médiích – „Fotbalista, mám ho ráda, protože je charismatický, říká to, co si myslí, má na věci svůj vlastní názor, za kterým si stojí“. Mám pocit, že zde dochází k jisté identifikaci; tato dívka se i svými ostatními volbami od ostatních dost odlišovala – uvedla Karla Gotta, M. Jacksona – u kterého také uvedla věci, které nejsou v souvislosti s jeho jménem často prezentovány a volila i výše zmíněného Vl. Menšíka. 33

Společné kategorie „Výjimečnost“ V datech se mi zde ukázala výrazná kategorie, kterou bych sjednotila na základě toho, že byli v něčem první, byli výrazní, originální, ukazovali směr dalšího vývoje. Respondentky dávají váhu především jejich výjimečnosti a možná až určitému vymezení se vůči okolí. Myslím, že se tato kategorie odlišuje od výše zmíněného výkonu – nejde zde tolik o produkt činnosti, ale spíše o postavení osobnosti samé, což jí bylo ale danou činností umožněno. Dobře toto vystihuje právě jedna volba samotná: „Prostě všichni, kteří se snažili o něco dobrého i za těžších okolností a ti, kteří zkoušeli něco nového.“ Jedná se zde dle mého názoru o určitou intelektualizaci voleb, vytvoření určitého sebepřesahu – něco za nimi zůstalo, za čím se mohou ohlédnout, jsou pro dívky vzorem. Muže, které jsem sem zařadila, nebudu řadit mezi mužské kategorie ustanovené na základě romantického attachmentu. Jednak si myslím, že podstatou jejich voleb není již mužskost, ale spíše jejich činy – např. u Leonarda da Vinciho, jehož portréty většinou zobrazují sedmdesátiletého starce, se dle mého názoru o erotické adoraci dá uvažovat jen s velkou dávkou fantazie. Řadím sem Jurije Gagarina („Byl první ve vesmíru a já vesmír miluju“), Neila Armstronga („Taky chci na měsíc“), dále Leonarda da Vinci („Úžasné vynálezy, obrazy a sochy, prostě všechna jeho díla jsou bombová“) či Jane Austenovou („Oblíbená spisovatelka, líbí se mi, že píše o ženách a pro ženy, píše o životech významných žen“), u které dívka dává velký důraz na ženskost a která se vlastně také prosadila v té době výrazně mužské profesi. Výjimečnost je výrazná i u Boba Marleyho „Líbí se mi hudba, kterou dělá, myslím, že je to celkem specifická hudba a proto se mi tak líbí, dokáže mě odreagovat“ nebo Banksyho „Výtvarník v Anglii, který sprejuje v ulicích vtipné graffiti, dává městu smysl pro humor a je velice talentovaný“. Banksyho nezařaditelnost mezi muže je také ovlivněna tím, že jeho skutečná identita je neznámá. Posledním z kategorie je Roy Lichtenstein „Inspirativní, ty kresby jsou prostě skvělý“. 6.2.3 Chlapci – tabulka a interpretace Tabulka Adam

Alexandr Makedonský

Zajímám se o taktiku a strategii, tento člověk byl v tomto ohledu génius

34

Franta

Scipio Africanus

Ze stejného důvodu, jako Alexandr Makedonský

Jobs, Steve

Mám ho rád, protože byl příjemný a chytrý muž, vizionář, slavný kvůli Applu, nebyl hrubý a bez citů, ale jen perfekcionista a despota.

Honza

Depp, Johnny

Nejlepší komik, co jsem zažil, má nejúžasnější mimické pohyby a jeho běh je pověstný, proslavil se díky filmům, kde hraje magory

Downey, Robert jr.

Líbí se mi jeho charisma i ego

Gambon, Michael

Zalíbil se mi v roli Brumbála ve filmech Harry Potter, neumím si ho představit jinak, než jako moudrého, laskavého a vstřícného starce s plnovousem

McKellen, Ian

Pověstný svým hraním v divadlech, ale i rolí Gandalfa v Pánu Prstenů a nyní i v Hobitovi, platí pro něj to samé, co pro M. Gambona

Ramos, Sergio

Můj vzor co se fotbalu týče, líbí se mi jeho styl, pohyb na hřišti, důraz a respekt, který k němu chovají soupeři

Jan

Cooper, Alice

Jeho koncert mi změnil život

Kilmsfer, Lemmy

Jeho kapela Motorhead mi změnila definitivní postoj k muzice a k životu, přivedl mě k agresivnější muzice (Slayer)

Květoslav

Fenclová, Veronika

Významná česká jachtařka, účastnice LOH

Mrzílek, Ondřej

Učitel na AG, specifický humor

Norrisová, Zuzana

Fyzická krása

Novotný, David

Oblíbený herec

Růžičková, Helena

Duševní krása

Schwarzenberg, Karel

Oblíbený politik

35

Šmídová, Lenka

Významná česká jachtařka, účastnice LOH

Trojan, Ivan

Mach

Truhlářová, Michaela

Nejoblíbenější učitel na AG

Meritt, Ariel

Americký

překážkář

na

110

metrů,

světový

rekordman, olympijský vítěz, je to usměvavý a upřímný člověk tmavé pleti, velice talentovaný sportovec, na kterém se mi líbí, že se stále směje na celý svět. Kdybych chtěl být jako nějaký sportovec, byl by to on. Matěj

Blake, Johannes

Dobrý Jamajský sprinter, sympatický, oblíbený, protože patří spolu s Boltem k nejrychlejším běžcům

Holzmann, Felix

Líbí se mi jeho styl humoru

Kaiser

Výborný herec, spolu s Lábusem vtipné scénky, vtipný humor

Miller, Marcus

Nejlepší baskytarista na světě, výborně prezentuje funky, oblíbený, protože má dobrou show

Sparks, Bobby

Proslavil se svou hrou na Hammondy, líbí se mi, jak hraje

Young, Angus

Kytarista AC/DC, proslavil se svou hrou na kytaru a svou show

Pavel

Jára da Cimrman

Nedoceněný všeuměl, vlastenec, umělec, sportovec, vynálezce, vynikal ve všem, ale podle mého jsou nejlepší jeho divadelní hry, kterých bylo objeveno 15

Hus, Jan mistr

I u tohoto muže se mi líbí jeho odhodlání a vůle, se kterou to dotáhl až na hranici kostnickou. Stál si za tím, čemu věřil, až do strašného konce.

Masaryk, T. G.

Vlastenec, profesor na univerzitě, zasloužil se o československý stát, seč mu kdekdo házel klacky pod nohy

Palach, Jan

Nebál se ukázat svůj názor a snažil se ukázat, že je něco špatně, obdivuji jeho víru, se kterou se odvážil k tak radikálnímu činu

Petr

Gates, Bill

Geniální stvořitel MICROSOFTu a hlavně WINDOWS

36

– sice je trochu arogantní, ale dá se s ním dobře pobavit Newell, Gabe

Stvořitel herní komunity a obchodu s hrami, STEAM a VALV, skvělá platforma a dovedl ji k dokonalosti, účel vyvinutí této platformy bylo, aby se dalo dobře komunikovat s jinými lidmi a aby se daly hrát a kupovat hry bez CD a aby se dalo propojit hraní

Tomáš

Harris, Neil Patrick

Herec v seriálu HIMYM

Kant, Immanuel

Zabýval se lidskou psychikou

Rychtera, Toman

Nejpřednější z českých traceurů (jezdců parkouru) – styl, fyzické schopnosti

Smulders, Cobie

Herečka v seriálu HIMYM, líbí se mi, jak vypadá a její grimasy

Truhlářová, Michaela

Učitelka na AG

Young, Angus

Kytarista AC/DC, líbí se mi na něm styl hraní na kytaru

Vojta

Diesel, Vin

Americký herec, velmi charismatický a chytrý, má přátelský obličej a svými akčními scénami zaujme v každém filmu.

Doyle, Ryan

Americký sportovec, který se věnuje profesionálně parkuru, i když je jeden z nejlepších ve svém oboru, neopovrhuje těmi méně schopnými, ba naopak jim pomáhá a radí. Je oblíbený díky jeho milé tváři, přátelství a samozřejmě je obdivován kvůli svým výkonům.

Wolf

Messi, Lionel

Je oblíbený, protože je to dobrý fotbalista, již dvakrát vyhrál cenu pro nejlepšího hráče i různé poháry za svůj klub FC Barcelona, líbí se mi, že hraje fotbal srdcem a ne jen pro peníze, je oblíbený pro technické umění i vtipné rozhovory, dává peníze na charitu. Líbí se mi, že začínal jako chudák a dokázal ze sebe udělat tohle.

37

Interpretace 12 chlapců vyprodukovalo 41 idolů, z toho 7 ženských a 34 mužských. U chlapců se dle mého pozorování obecně více, než u dívek, objevují jakési „deriváty rodiny“, tedy postavy, které mají očividně něco společného s nějakým rodinným příslušníkem, potažmo atmosférou rodiny jako takovou. Zařadila bych sem jednak to, co bych označila jako „rodinou schválené vzory“ – například Helena Růžičková – „Duševní krása“ (proti které u téhož chlapce stojí zajímavým způsobem Zuzana Norrisová – „Fyzická krása“). Helena Růžičková může být idolem například v tom, jakým způsobem se vyrovnávala se svou rakovinou a smrtí – mám za to, že byl její postoj danému chlapci zprostředkován rodiči. Zařadila bych sem dále i Karla Schwarzenberga – „Oblíbený politik“, který je pravděpodobně také zprostředkován rodinou – dává na ohled její normu, převládající pohled (nejen) na politickou situaci či Ivana Trojana (který nebyl nijak obhájen). Intimita versus veřejnost Maskovaná rodina Zajímavé příklady v této skupině idolů nabídl také jeden chlapec, který zmiňuje Michaela Gambona – „Zalíbil se mi v roli Brumbála ve filmech Harry Potter, neumím si ho představit jinak, než jako moudrého, laskavého a vstřícného starce s plnovousem“ a Iana McKellena – „Pověstný svým hraním v divadlech, ale i rolí Gandalfa v Pánu Prstenů a nyní i v Hobitovi, platí pro něj to samé, co pro M. Gambona“. Zdůrazňuje u nich tedy rysy, které mají ve zmíněných filmech oba herci společné – jedná se o staré, moudré, určitým způsobem vypadající autoritativní postavy, které se starají o hlavní postavu a věnují mu svou pozornost. Lze tedy předpokládat, že zde do určité míry probíhá identifikace s touto obskakovanou, opečovávanou postavou, která má z této strany zařízený servis: Gambon a McKellen jsou tady jakýmsi zástupem pro silného dědečka nebo staršího otce. Proč jsou ale jmenováni sami herci, nikoli postavy, které ztvárňují? Snad by to mohlo souviset právě se zmíněným maskováním rodiny. Zajímavým způsobem byl popsán i Steve Jobs – „Mám ho rád, protože byl příjemný a chytrý muž, vizionář, slavný kvůli Applu, nebyl hrubý a bez citů, ale jen perfekcionista a despota.“ Chlapec, který volil Steva Jobse, považoval za důležité zdůraznit, že není takový, jaký se jeví a na rovinu říká, že „ho má rád“. To mne trochu zarazilo – původně jsem chtěla SJ zařadit do skupiny vzorů, ale je zde patrno, že 38

vztah voliče k volenému je hlubší, než se zdá. Mám pocit, že k tomuto idolu byl chlapec nejdříve upoután svým zájmem (např. mobily, IT obecně), ale postupem času, jak se o něm dozvídal více, si ho začal ztotožňovat s někým ze svého okolí (který možná tento zájem sdílí). Na to, aby se s ním identifikoval sám, se mi zdá SJ moc starý (existuje hodně mladších idolů s podobnými vlastnostmi); může být zástupem pro otce? Tuto „maskovanou rodinu“ bych považovala za cestu, jakým způsobem se vyvíjí idoly od idolů z primárního prostředí, jako rodina a zvířata k idolům z prostředí sociálního – je zvolena osoba, která naplňuje charakteristiky obou směrů a setkává se tu tedy dvojí kritérium: idol jednak přináleží druhotnému sociálního prostředí, jednak má i znaky něčeho důvěrně známého. Učitelé (intimní/veřejný idol) Mezi volbami se také třikrát objevili učitelé – dvakrát učitelka (Truhlářová) a jednou učitel (Mrzílek), zvoleni dvěma různými chlapci. Uvažuji o nich také jako o idolech na pomezí intimity a veřejnosti – jednak se jedná o dospělé, kteří jim jsou bližší, než obvykle idolové bývají, na druhou stranu je ale nelze brát jako rodinu. V obou případech, u učitelky i učitele, se jedná o mladé lidi. Mrzílek je oceňován díky svému humoru, u Truhlářové oceňují její všeobecnou oblíbenost. U Mrzílka mohou např. oceňovat, jak jedná s jejich spolužačkami (ke kterým případně chovají nějaké city), dělá si z nich legraci a může pro ně být v této souvislosti vzorem – taky by si chtěli dělat takovou legraci z holek, aby si jich všimly, atd. Truhlářová je na druhou stranu atraktivní, štíhlá blondýna. Ve volbě chlapců je zde nejspíše přítomen i erotický zájem; učitelka, která s chlapci denně jedná, je pro ně idolem dostupnějším, než herečka či jiná veřejně známá osoba. Úlohu v tom má zřejmě i zdůrazňovaná kolektivní oblíbenost – když se líbí ostatním, neshodí se před tím, že by se jim líbil někdo ostatními považován za divného. Oceňování fyzické atraktivity není v této třídě ještě mezi chlapci příliš rozšířené: tato učitelka může tedy představovat první stupeň k budoucímu obdivu k fyzickým vlastnostem, který už nebude skrýván. Herci Kromě již zmíněných herců (Gambon, McKellen, Novotný, Trojan) zůstávají dvě skupiny: ti, kteří byli voleni na základě jejich „charismatu“ (Diesel, Downey) a ti, kteří byli voleni na základě svého komického talentu (Holzmann, Kaiser a Depp). Mimo záměrně nechávám Neila Patricka Harrise, kterého upřesním dále. 39

Komici se zde objevují tři – na jedné straně Felix Holzmann a Oldřich Kaiser, na druhé straně Johnny Depp. U Holzmanna „Líbí se mi jeho styl humoru“ se pravděpodobně jedná o určité zprostředkování, jakýsi rodinou schválený vtip, což také odkazuje do již zmíněné sféry intimní vs. veřejné, pokud přiřadíme „styl“ k tomu, že ho schvaluje rodina a „vtip“ už klasicky ke zjednodušení komunikace s objekty svého zájmu. Mohl by sem být možná zařazen i Oldřich Kaiser – „Výborný herec, spolu s Lábusem vtipné scénky, vtipný humor“, i když jejich humor už bývá poněkud drsnějšího ražení, než u Holzmanna – rodičovská tolerance zde není tak silná. Jediným „moderním“ komikem je zde Johnny Depp. Oceňován i ženami, byť především herec, je u něj voliteli kladen důraz spíše na komiku – jak dívkami, tak chlapcem. „Nejlepší komik, co jsem zažil, má nejúžasnější mimické pohyby a jeho běh je pověstný, proslavil se díky filmům, kde hraje magory“. Johnny Depp by zde mimo jiné (vtip) mohl představovat i snesitelný prostředek k navázání hovoru s dívkou – pro chlapce je atraktivní svými rolemi, které bývají poměrně akční, dívka si zase najde svou romantickou linku příběhu, přičemž i ocení Deppův vzhled. U dvou herců byly důvody pro jejich volbu pozoruhodně podobné. Jednak u Vina Diesela „Americký herec, velmi charismatický a chytrý, má přátelský obličej a svými akčními scénami zaujme v každém filmu“ jednak u Roberta Downeyho „Líbí se mi jeho charisma i ego“. Vzhledem k tomu, že chlapci u obou herců zdůrazňují jejich charisma i osobnostní rysy, plní pro ně pravděpodobně funkci těch, jako kdo by (jednou) chtěli být, i když se s nimi již neidentifikují. Nejspíše by chtěli být stejně charismatičtí a mít stejné ego, aby také takto působili na svět – a nejspíše i na ženy. Zájem Sportovci V této kategorii se objevilo 6 mužských idolů a překvapivě i 2 idoly ženské. Sportovci-muži, kteří byli chlapci voleni, byli zřejmě bez výjimky vybíráni v souvislosti se sportovním zájmem daného chlapce. Pokud přejmeme dělení Kravcové na sportovce-identifikanty (chci dělat přesně to, co on) a sportovcemotivátory (chci se mu svým výkonem vyrovnat), zdá se, že chlapci naplňují spíše druhou kategorii. Chlapci dále hodně zmiňují i osobnostní charakteristiky daného idolu, která někdy hraničí až s jakýmsi okouzlením – např. u Ryana Doyla „Americký sportovec, který se věnuje profesionálně parkuru, i když je jeden z nejlepších ve 40

svém oboru, neopovrhuje těmi méně schopnými, ba naopak jim pomáhá a radí. Je oblíbený díky jeho milé tváři, přátelství a samozřejmě je obdivován kvůli svým výkonům.“ či Ariela Merritta „Americký překážkář na 110 metrů, světový rekordman, olympijský vítěz, je to usměvavý a upřímný člověk tmavé pleti, velice talentovaný sportovec, na kterém se mi líbí, že se stále směje na celý svět. Kdybych chtěl být jako nějaký sportovec, byl by to on“. Dalším sportovcem, kterého bych sem také zařadila, je Lionel Messi - „Je oblíbený, protože je to dobrý fotbalista, již dvakrát vyhrál cenu pro nejlepšího hráče i různé poháry za svůj klub FC Barcelona, líbí se mi, že hraje fotbal srdcem a ne jen pro peníze, je oblíbený pro technické umění i vtipné rozhovory, dává peníze na charitu. Líbí se mi, že začínal jako chudák a dokázal ze sebe udělat tohle“. Za touto volbou je dle mého názoru skryta víceméně větší touha být jako on – chlapec možná sní o tom, že taky ze sebe jednou „udělá tohle“. Až eroticky zabarvené hodnocení idolu není ale pravidlem; dva další chlapci hodnotí své sportovní idoly více jednostranně z hlediska výkonu – např. Tomana Rychteru „Nejpřednější z českých traceurů (jezdců parkouru) – styl, fyzické schopnosti“, Sergia Ramose „Můj vzor co se fotbalu týče, líbí se mi jeho styl, pohyb na hřišti, důraz a respekt, který k němu chovají soupeři“ i Johannes Blake „Dobrý Jamajský

sprinter,

sympatický,

oblíbený,

protože

patří

spolu

s Boltem

k nejrychlejším běžcům“. Jeden chlapec zvolil ale dvě sportovkyně – jachtařky Lenku Šmídovou a Veroniku Fenclovou, u kterých vyzdvihl především jejich, v té době nedávnou, účast na LOH. Při jejich volbě nebyl brán v potaz jejich vzhled, to, co zde chlapec oceňuje, je spjato především s jejich výkonem. Jachting je sám o sobě velmi vzrušující sport, který se navíc provozuje v exotickém prostředí; u Čechů není příliš rozšířený, proto bylo u těchto sportovkyň velkým úspěchem i samotná jejich účast, aniž by získaly medaili. Myslím, že tyto sportovkyně mají zde stejnou funkci jako sportovec-muž, neboť u nás není prakticky jediný známější jachtař. Lenka Šmídová má za sebou navíc stříbrnou medaili z LOH 2004, jedinou, kterou Česko ve své historii v tomto sportu získalo. Záliby Tato kategorie je ustanovena podobnými důvody pro volbu, jako u sportovců. Chlapci jsou při volbě idolu taženi především svou zálibou, kterou s daným idolem 41

sdílí. Prvně sem mohu zahrnout Alexandra Makedonského a Scipia Africana, zvolené jediným chlapcem (Adamem), který se vyjádřil o Alexandrovi následovně „Zajímám se o taktiku a strategii, tento člověk byl v tomto ohledu génius“ a stejně obhájil i Scipia. Neuvedl žádné jiné idoly, soustředil se pouze na tyto dva; mám za to, že mu vyhovovalo lišit se od ostatních, stát mimo kolektiv a že to svou volbou ještě podtrhl. Něco podobného se objevilo i u dalšího chlapce (Jana), i když se jednalo o více sdílenou kategorii hudebníků. Tento uvedl také pouze dva idoly – Lemmyho Kilmsfera („Jeho kapela Motorhead mi změnila definitivní postoj k muzice a k životu, přivedl mě k agresivnější muzice (Slayer)“) a Alice Coopera („Jeho koncert mi změnil život“). S tímto chlapcem jsme měli poté příležitost mluvit; mimo jiné uvedl, že pro něj bylo největším zážitkem setkání s touto hudbou a že to považuje za předěl ve svém životě. V rámci třídy byl asi jediným chlapcem, který se od ostatních odlišoval: měl typické rockové tričko, neučesané a dlouhé vlasy a jako jeden z mála se „normálně“ bavil s holkami. Volba idolu je dospělejší, než u většiny, činí ji sám a zaujímá nějaký konkrétní postoj – jeho zájem, i když výjimečný, ho tak, na rozdíl od předešlého chlapce, neodděluje, spíše ho činí pro jiné (dívky) zajímavějším. Do této skupiny dále zapadá Petr, který volil oba své idoly z oblasti IT – Gatese jsem již rozebírala výše, dále zmiňuje Newella („Stvořitel herní komunity a obchodu s hrami, STEAM a VALV, skvělá platforma a dovedl ji k dokonalosti, účel vyvinutí této platformy bylo, aby se dalo dobře komunikovat s jinými lidmi a aby se daly hrát a kupovat hry bez CD a aby se dalo propojit hraní“), u kterého již oceňuje spíše jen to, co dokázal. Čtvrtým chlapcem, který měl vlastně také sobě podobné volby, je Pavel. Představil tři historické postavy a jednu pseudohistorickou postavu – Husa, Masaryka, Palacha a Járu Cimrmana. U všech tří zdůrazňoval to, že byli výjimeční, stáli v opozici vůči okolí – Hus „Stál si za tím, čemu věřil, až do strašného konce“, Masaryk se „zasloužil o československý stát, seč mu kdekdo házel klacky pod nohy“ a Palach se „nebál ukázat svůj názor a snažil se ukázat, že je něco špatně, obdivuji jeho víru, se kterou se odvážil k tak radikálnímu činu“. Jára Cimrman je pak popsán jako „nedoceněný všeuměl“. Jedná se o hrdinské postavy (do jisté míry, byť vtipně, může být za hrdinu považován i Cimrman), které jsou obdivovány kvůli své morálce, Cimrman tam může být také zmíněn kvůli tomu, aby „to neznělo zase tak vážně“. 42

Mimo stojí jediná volba – Immanuel Kant, který se „zabýval lidskou psychikou“ a byl zvolen chlapcem (Tomáš), který jako jeden z mála v dalších volbách otevřeně vyjádřil svůj erotický zájem. Považuji za pravděpodobné, že tam byl zmíněn, aby nějak zintelektualizoval či vyvážil svůj seznam idolů (Smulders, Harris, Young, Truhlářová a Rychtera). Hudebníci se ve volbách příliš neobjevovali – kromě dvou zmíněných výše je uveden dvakrát Angus Young. Uvedli ho chlapci, kteří spolu seděli v lavici, oceňují u něj podobné – „Kytarista AC/DC, proslavil se svou hrou na kytaru a svou show“, „Kytarista AC/DC, líbí se mi na něm styl hraní na kytaru“. Dále sem řadím Bobbyho Sparkse („Proslavil se svou hrou na Hammondy, líbí se mi, jak hraje“) a Marcus Miller „Nejlepší baskytarista na světě, výborně prezentuje funky, oblíbený, protože má dobrou show“. Ženské Jedinými dvěma ženskými idoly, které byly otevřeně voleny kvůli své ženskosti, jsou Cobie Smulders a Zuzana Norrisová. Cobie Smulders byla volena zčásti ještě přes komiku („Herečka v seriálu HIMYM, líbí se mi, jak vypadá a její grimasy“), ale její volba je umocněna společnou volbou Neila Patricka Harrise, který není dále rozebírán, než jako herec v tomtéž seriálu. Je zde pravděpodobně zmíněn jako ten, kým by chtěl být (v seriálu spolu Smulders a Harris mají stále nějaké pletky), ve fantaziích může přebrat v tomto seriálu místo po boku Smulders. Dalším idolem této kategorie je pak Zuzana Norrisová, obhájena jen krátce – „Fyzická krása“, přičemž je stavena do protikladu k Heleně Růžičkové, výše zmíněné kráse duševní. Jedná se už o čistě veřejný idol. 6.2.4 Komparace žáků kvarty Dívky i chlapci jsou si v této třídě samozřejmě podobní věkem, je jim přibližně od čtrnácti do šestnácti let. Řeší vlastně podobné problémy, ale zdá se, že na různých úrovních – oproti chlapcům se zdají volby dívek více zralé. Mám zde konkrétně na mysli především přechod z dětství do dospělosti. U dívek se problém dospělosti zdá ve volbě idolů více explicitní – je vyjádřen přímo v důvodech, kterými je obhajují. U chlapců je to více skryté, zbytky rodiny bývají schované za maskou veřejně známé postavy, která vykazuje podobné rysy, jako někdo z rodiny. Další věcí, ve které můžeme nalézt určité odlišnosti, je přístup k atraktivitě opačného pohlaví: dívky se rozhodně méně „stydí“ přiznat, že se jim nějaký herec nebo zpěvák líbí, nebo se tím 43

rozhodně více zabývají. Naopak u sportovců, do jisté míry sdílené kategorie, můžeme pozorovat hlubší zájem chlapců oproti povrchně obdivujícím dívkám.

44

6.3 Komparace idolů obou tříd Přestože v primě bylo více žáků (31) než ve kvartě (27), v kvartě bylo dvakrát více zvolených idolů (123:57) a tím i mnohem větší různorodost. Různorodost idolů se nejspíš pojí také s rozdíly v názorech a zájmech jednotlivých dětí, vymezení se či originalitou, což je pro adolescenty (žáky věku kvarty – tzn. 9. třídy) charakteristické. Mezi oběma třídami však můžeme najít podobnosti i odlišnosti. V primě dominují literární postavy (ač na to měla asi dost vliv situace – hodina literatury), v kvartě markantně převládá počet idolů – herců (19 : 2 v primě). Hereček bylo o jednu víc v primě (5:6). Ve kvartě zvolili 3x víc zpěvaček a 2x více zpěváků – hudebníků. V kvartě bylo také 3x více idolů sportovců/sportovkyň (15:3), přičemž je zajímavé, že polovinu mužských idolů-sportovců volily v kvartě dívky (6x). Vztahovaly se k mužským fyzickým výkonům (obdiv), což se v primě neobjevilo vůbec (pouze 2 ženské sportovní vzory). Zcela zřejmě vyvstalo v obou třídách, že vtip, humor, byl vázán jen s mužskými idoly. Podobně byla skoro výlučně u mužských idolů obdivována tvořivost či fantazie, přičemž v kvartě zde byli zastoupení kromě spisovatelů (v primě jen spisovatelé), také umělci, filozof a tvůrci IT technologií. Zatímco v primě se vyskytly několikrát mravní vlastnosti (čestný, poctivý), v kvartě byly zmiňovány spíš mravní postoje či i revolty („byl proti válce“, „zpíval proti komunistům“). Velké činy jsou oceňovány v obou třídách (př. V. Havel – „jeden z lidí, díky kterým máme svobodu“- kvarta, „zachránil ČR, je to hrdina“ – prima). V obou třídách se ukázal (nejspíš) třídní oblíbenec – v obou případech se jednalo o dívku. V kvartě navíc zmínili i učitele a učitelku („nejoblíbenější na gymnáziu“). Styčné idoly – tedy ty, které se vyskytly v obou třídách – V. Havel, T. G. Masaryk, Z. Norrisová, B. Špotáková, T. Kostková, J. R. R. Tolkien, C. S. Lewis, J. Depp, M. Eben, K. Schwarzenberg a vymyšlená dějinná postava J. Cimrman. Zřetelně se zde projevoval vliv známého televizního pořadu Star Dance, což se odrazilo na již zmíněných společných idolech – Kostkové, Norrisové a Ebenovi. V obou třídách jsme dále registrovaly obdiv mužských idolů pro výkon (v různých oblastech), a také to, že volby idolů chlapců byly často úžeji svázány s jejich zájmy. Dívku u ženských idolů zdůrazňovaly buď originalitu (především v kvartě, ale i v primě), osobní sympatie či zdůraznění nějakých vlastností (především v primě). Další věcí, která se při srovnávání ukazuje, je způsob, jakým děti odpovídaly na otázku – v primě byla tendence zaměřit se spíše na to, koho mají oblíbeného oni sami 45

osobně, v kvartě naopak (spíše u dívek) se více snažili o objektivitu a zmiňovali idoly, kteří jsou slavní především obecně. Zaměřím se dále na porovnání jednotlivých genderových skupin; věřím tomu, že se to může ukázat čitelnější, než hromadné srovnávání daných tříd. 6.3.1 Dívky v primě a dívky v kvartě V primě odpovídalo na zadanou otázku 18 dívek, v kvartě 15; počet vytvořených idolů je ale diametrálně odlišný – oproti 32 idolům v primě stojí 84 v kvartě. Rozložení idolů se ovšem liší také – pokud se podíváme na grafy a pokusíme se tyto dvě skupiny dívek porovnat, je na první pohled jasně zřetelné, že významně ubyly neexistující postavy – oproti 9 idolům v primě vidíme pouze 1 takový idol v kvartě. V obou třídách je více mužských idolů, než ženských, i když je v kvartě tento rozdíl zřetelnější (což nejspíše souvisí s více se profilujícími důvody pro volbu oblíbeného člověka určitého pohlaví). Dívky často volí idoly z různých odvětví, nenechávají se svazovat jediným převažujícím zájmem. Mnohem více se v kvartě také objevují herci i zpěváci, prostě postavy, které souvisí se showbyznysem a také je u nich již otevřeně uvedena jistá přitažlivost jako důvod (či jeden z důvodů) pro volbu, což v primě není téměř zřetelné. Vnitřní soudržnost idolů je také v kvartě více zřetelná: objevují se častěji skupinky dívek s podobnými zájmy, což se pak v jejich volbách odráží. Působí na to zcela jistě ale i to, že žákyně primy se znají mnohem kratší dobu, než tomu je tak v druhé třídě a nemají na sebe tedy zatím takový vliv. Mezi volbami žákyň primy je také zřetelně více obdivovaných postav, které byly zprostředkovány rodiči. Rodiče tu zprostředkovávají idoly, které jsou reálné: ty, které si volí samy dívky, bývají nejčastěji fantazijní. V obou třídách se mezi dívkami vyskytl obdiv ke spolužačce, ale vždy jen u jedné dívky. Když se vrátíme k nejvíce zřetelnému rozdílu mezi dívkami kvarty a primy – tedy úbytku fantazijních postav – vyvstává dále i jedna věc: v kvartě se dívky kloní k volbě těch, kteří něco vytváří, místo postavy z knihy je zde častěji volen spisovatel. Souvisí to s dospíváním, s profilováním zájmů – dívka už si sama sebe nepředstavuje jako postavu v nějaké knížce, ale spíše jako někoho, kdo postavy v té knize píše. Netýká se to pouze literatury, je to zřetelné i v jiných oblastech – například v malířství. V kvartě se dále mezi idoly daleko častěji objevují téměř vrstevníci; dívka z primy se nechá unášet dobrodružstvím, které prožívá jako polobohyně Annabeth, 46

dívka z kvarty se zde spíše bude věnovat fantaziím o setkání s nějakým hercem, případně si může představovat, že je slavnou zpěvačkou. Představování si, které se týká reálně existujících postav, vyžaduje větší dávku kreativity, než prožívání osudu, který už byl nějakým způsobem ustanoven. Pro volbu mužských idolů je v kvartě mnohem důležitější jejich přitažlivost (která nemusí mít jen fyzický charakter; jako lákadlo může posloužit i humor, představa moci či cokoli jiného); v primě není pohlaví idola, zdá se mi, při volbě ještě tak rozlišováno. 6.3.2 Chlapci v primě a chlapci v kvartě V primě volilo 13 chlapců, v kvartě 12; opět idolizovali více chlapci z kvarty (41 idolů oproti 16 idolům v primě), stejně jako dívky, ač zde není rozdíl tak markantní. Zdá se, že zde platí něco jiného, než u dívek – zatímco u dívek v kvartě byla pozorována větší vnitřní podobnost idolů, než v primě, u chlapců je to naopak. Společný předmět zájmu (mám na mysli internetová videa a kulturu okolo nich) se zde profiluje daleko výrazněji, než se tak zdá v kvartě, kde je u jednotlivých chlapců zřejmá spíše tendence k odlišným zájmům, byť se může jejich zápal zdát podobný. V obou třídách jasně převažují mužské idoly. Ženské idoly nejsou ani v jedné ze tříd často voleny kvůli tomu, že by byly atraktivní, není tam ani tendence obecně toto pohlaví volit (mezi 16 volbami se ženský idol objevuje pouze dvakrát); v kvartě je ženských idolů sice více, ale ne o tolik. Ani v jedné třídě není tedy sexualita či erotický zájem tolik zřetelný, výjimku vždy tvoří maximálně jeden či dva chlapci. Zájem chlapců je v primě i v kvartě dle jejich voleb oproti dívkám zjevně užší, idoly u jednoho člověka, pokud už je jich více, spolu často souvisí. Chlapci nevolí příliš často neexistující postavy, v mém vzorku se k takové volbě uchýlili pouze v primě a jen dvakrát. Pravděpodobně to souvisí s těsnějším kontaktem s realitou a celkovou orientací na výkon. Za jejich volbami (především tedy v kvartě) je spíše touha být jako někdo (oproti touze mít někoho), jak je již uvedeno u Kučery. Nemohou se, na rozdíl od dívek, například nechat unášet fantazií, že se zalíbí někomu mocnému a slavnému, kdo se o ně bude starat, musí se tím mocným a slavným rovnou stát.

47

7. Přílohy Na úvod je třeba zmínit, že jedna z dvojice pozorovatelek (M. Bendová, sloupec vpravo) nebyla vzhledem ke svému sluchovému postižení někdy schopna přesněji zaznamenat dění ve třídě, proto jsou někde uvedeny dva sloupce (klidnější, přehlednější hodina), ve kterých se údaje mohou lišit (přeslechla se, apod.) Pro úplnost uvádíme pozorování obě. V jednom případě je pozorování pouze jedno, neboť podkladů nebylo dost, proto bylo pozorování založeno především na zápiscích C. Podstavkové, ke kterým byly posléze doplněny další údaje. Na první hodině pozorování nebylo záměrem psát co nejvíce záznamů, bylo to pozorování, při kterém jsme si zapisovaly jen naše postřehy (kterých však nakonec bylo tolik, že z toho vzešel docela zajímavý záznam z hodin). Při druhé jsem se (C. P.) pokoušela zachytit co nejvíce z interakcí, což bylo často nemožné stíhat a jsou to tedy často jen úlomky konverzací.

7.1 Náslech a pozorování primy A PRIMA

23. 10. 2012, úterý 13:50

1h – pozorování. Hodina ČJ, učí třída – 6 lavic vlevo (u oken) za sebou – praktikant, učitelka sedí s námi vzadu.

uprostřed 5 lavic za sebou, za nimi 1 kluk v lavici pro jednoho – vpravo 5 lavic.

Vlasatý kluk ve čtvrté lavici nalevo – super háro

začátek hodiny 13.50 – 6. hodina pro 11-leté

v zadní lavici si šuškají 2 slečny; chichtání – děti; hodina s praktikantem (profesorka s holky mezi sebou + kluk z opačné strany praktikantem přišli přesně před zvoněním, třídy na ně též.

ve třídě bordel, který utichl se zvoněním –

látka – kořen slova, část slova

ostrý předěl; profesorka je uklidňuje – „Tak

úkol – vytvořit slovo s kořenem „vod“ – věty přátelé!“ navazující na sebe – třeba vytvořit příběh

začíná se otázkami, hlásí se jen přední půlka

naprosté ticho ve třídě – pracují poctivě a třídy a 1 dívka zezadu, všichni dávají pilně. Přihlásil se kluk v 6. lavici slušně pozor, až na poslední lavici, která se na nás „prosím?“ s rovnými zády a zvednutou rukou občas otáčí – máme židličky mimo, za přímo vzhůru + úžasně artikuloval svou poslední lavicí otázku

praktikant

píše

na

tabuli

-les-

kořen;

vypisuje celou větu z učebnice, děti si

48

poslušně píšou do sešitů vzadu uprostřed sedící kluk v lavici pro 1 (jinak po dvou), vypadá trochu mimo dívky v poslední lavici vpravo nevěří tabuli, Psaní v tuto chvíli zastavuje učitel - ostatní opisují od sebe tu větu dodělat doma. Děti jednotlivě čtou své nový kořen – mají tvořit vlastní slova od příběhy. „Malý vodák, který (…), vodáci, kteří kořene „vod“ – …ve vodním víru…“ praktikant chválí + vlasatý chlapec v předposlední lavici vlevo – opravuje „vodáci, „jež““ Měli na to docela

„podvodník“ – praktikant? Nevšiml si toho?

málo času a líbilo se mi, co děti vytvořily… – o lavici před ním si dvě holčičky šeptají, nestihala jsem to přepisovat (ani to nebyl možná to bylo přeslechnuto úplně

záměr,

pro

tuto

první

hodinu děti vytvářejí slova, praktikant je píše na

pozorování)

tabuli, hodnotí: „přesně tak, skvělé“; hodně chválí po

15

minutách

samostatná

práce

–

vytváření vět v zadaném čase (asi 5 minut); při psaní prochází praktikant mezi lavicemi, zdá

se

ale,

že

děti

opravdu

pracují

samostatně (motivující prostředí) třída je slušná, soustředěná – v kontrastu s nepořádkem ve třídě, takovou volností – nápisy na zdech, obrázky, batohy po zemi; důraz na učivo, motivující prostředí, ne přesný řád? postupně čtou výtvory, ostatní poslouchají, skoro všichni chtějí číst, pouze holky vzadu vpravo v lavici si něco gumují v učebnici v lavicích sedí jen holky a kluci spolu, většinou typově podobní, kromě 4. lavice vlevo – holka a kluk dívka v předposlední lavici vpravo se občas otáčí a kouká z okna Zemník? Co to je? – reakce party kluků kluk ve 4. lavici uprostřed si přikrývá uši – Třída je ukázněná, klidná. Opět slušný kluk s snaží se na něco soustředit? Před sebou má „prosím“ se dotazuje se zvednutou rukou

učebnici

Cvičení 2 na str. 28 – rozbor stavby slova, dívka z poslední lavice vpravo na levé židli určovat předponu, kořen a příponovou část.

jediná sedí vyloženě uvolněně, přehazuje si

49

Vý-stav-ba.

nohy, dává si je pod tělo, nohy pod sebou;

kluk – 4. lavice uprostřed, vlevo – pohodový sousedka ztratila víčko, hledají ho, smějí se posed s nohama daleko od sebe

ta předposlední lavice vlevo (s vlasatým

holky vzadu napravo – dlouhé vlasy v copech

klukem) budou asi třídní sígři – koukají (na

dost zvláštní zvuk znějící z chodby, profesorku) dozadu a ušklíbají se křiklavý – učitelka jde zasáhnout, pak šla 14.15 při čtení příběhu zaznělo „zemník“. k nám a řekla, že to byla kvarta, kam teď „Co to je zemník?“ – „Já nevím!“ půjdeme.

(smích)

Podobné si sedají s podobnými. Druhá lavice uprostřed

–

krátké

rovné

vlasy,

obě,

rozpuštěné. Za nimi holky s rovnými vlasy půl hodiny z výuky už pryč, děti začínají být v copech, ale jiná barva. Většinou sedí holky více nesoustředěné; 2. lavice vlevo chlapec a kluci zvlášť + 1 výjimka - - čtvrtá lavice vpravo leží na stole, pořád někomu něco nalevo

padá (min. 3x za sebou) dívka ve 2. lavici uprostřed se otáčí za sebe pro radu v poslední lavici vpravo dívka vlevo zkouší fixy a najednou je vyvolaná – ale ví, o co jde; má na noze gumový pásek (na kotníku) proč? Má to snad nějakou souvislost s tím, že

holka

vpravo

vzadu

–

pohoda, tu nohu pořád přendává?

„leháro“, nohy na židli, teď je položila na když je někdo vzadu vyvolán, všichni se na podlahu a nakloněná tak, že se mírně opírá či něj otočí dotýká své kolegyně/spolužačky napravo

děti se čím dál víc přibližují hlavou ke

učitelka - závěrečná řeč ke třídě;

stolům; ve druhé lavici vlevo chlapec vlevo

přestávka. Malá hnědovláska maže tabuli. Kluk s brýlemi pokřikuje, dva vlasáči se postrkují. Třída je teď poloprázdná, my taky musíme odejít, přesun do jiné třídy, málo času. „To je fakt blbej

sluha!“ Holky ze zadní lavice, napravo i nalevo, si povídají

14:25 – samostatná práce v učebnici, praktikant opět chodí mezi lavicemi nejsou tu významné rozdíly v oblečení apod. vlevo – poslední lavice – 2 dívky, hihňají se (proto předtím přeslechl toho podvodníka?)

Pokřiky kluků: „Velmi nenápadnej…“;

nepokrytě spí

posl. lavice vpravo – známá firma nohu na batohu, vystrčenou do uličky 1. lavice uprostřed – baví se, praktikant to ignoruje; trvá to jen asi půl minuty konec! Postaví se.

50

přestávka – baví se mezi sebou, ale zase spíš jen jak sedí v lavicích, víc zůstávají, baví se se sousedy dívka z 2. lavice uprostřed myje tabuli, uklízí se třída (poslední hodina); sígr maluje po tabuli prstem, ale nikdo si ho nevšímá – po odchodu učitelky už ne tak pečlivě, docela nedbale a jde se 1 holčička ve 3. lavici vlevo (drobná blondýnka s brýlemi) si čte, ostatní se baví mezi sebou, 1 dívka telefonuje, jinak ostatní uklízí a jde se na oběd (když jsem se náhodou vrátila, prali se tam jacísi 2 kluci a holka, která vypadala silnější a vyšší než oni)

PRIMA

2. 11. 2012, 8:30

hodinu vede opět praktikant, zase ČJ

Náplní hodiny je mluvený projev; jako

náplň hodiny: mluvený projev

první představuje knížku tmavá holčička z 3.

Danny Mistr světa

lavice uprostřed – jedná se o knihu „Danny,

(dívka před tabulí krátce charakterizuje mistr světa“, jde na stupínek, všichni dávají svou přečtenou knížku, pak čte úryvek) -

děsně pozor, pod titulem je na tabuli

„jeden chlapeček nemá maminku, jsou

strašně

chudý;

chytá

tam jsme tu 4 pozorovatelky a nikdo si nás ani

bažanty“ -

napsáno (a hlavně bažanti/y) nevšimne

čte úryvek z knížky: Víš kdo je to pytlák? Loví různé druhy zvěře(… ) Velký pytlák je velký umělec……

pr. „Jak bys charakterizovala Dennyho?“ „Jaký byl Danny?“ ptá se praktikant. „Jakoby „No, byl hrozně rozumnej a odvážnej“

odvážnej, hrozně.“ Je vidět, že tu knihu četla

knížka… „Mně se strašně líbila. Není to moc dobrodružné, ale je, tak trochu.“ Tolkien – pán prstenů („vlasáč“- ) (začátek nemám- Frodo Pytlík hl. postava, chrání prsten) „Pán (zla) ho chce dostat, aby

Další knížka – Pán prstenů, jde vlasatý kluk z předposlední lavice vlevo, od pohledu jakoby „sígr“, na krku má cosi jako dračí zuby, není mu vidět do obličeje.

51

dobyl celou Středozem. Frodo musí (…) a zničit. Doprovází ho přátelé (vyjmenovává je Děti tu hrozně často říkají „jakoby“ + krátce chrast.) Aragorn – to je hraničář, kterého

potkal

v hospodě.“

(trochu

se V první lavici vpravo se kluci pošťuchujou,

„zakoktával“ /zarážel – nebylo tolik plynulé, děti si ale obecně dělají poznámky. ale u čtení už ne – čte hezky) úryvek – na cestě se bojí jezdců „Myslím, že slyším kopyta… Nechoďte příliš daleko…“

„Co to je hobit?“ „Je to bytost podobná

(Vlasy mu padají do očí, čte přes pramen člověku, ale…“ vlasů;

ve

třídě

je

klid,

drží

často

propisky/pera, občas si něco i zapisují – mají to za úkol?) praktikant:

V první lavici vpravo zase dělají bordel „Mhm, děkuji, bylo to hezky

uspořádané, jen ve třídě budeme mluvit spisovně. (můžete nám říct) „Co to je hobit?“ Vlasáč: „Bytost podobná člověku, Další knížka – Děsivá literatura, řecké báje, ale poloviční, takže je jako dítě. Je (většinou) dobromyslná.

holka, která vyhlíží dospěle, z poslední lavice

Skrývají se před lidmi, vpravo (některé ty holky tady vypadají spíš

protože se jich bojí“ Praktikant: „Teď vám na 14-16 let) dám

obligátní

otázku,

proč

byste

ji

doporučil?“ Vlasáč: „Je tam hodně akčních situací, hodně dobrodružné.“ Řecké báje (vysoká dívka, tmavé vlasy, pruhované

zeleno

černé

triko,

žluté

punčochy + modré šortky), autor Terry Záhada Deary

hlavolamu,

drobounká

holčička

z první lavice uprostřed, teď dělají bordel

„Je to psané v podobě dopisů (…) Co podle zase v poslední lavici, pořád něco padá – těch Řeků zavinili“ („a to je hodně věcí“ – svačina? vstup- reakce jednoho kluka ze třídy) Teresias

a

A…

-

ukázka

„…s

těmi Poslední lavice vpravo – tam se něco děje

kretény…“(smích - ve třídě) „…zabiju ho, jakoby pořád, dívka si tam hraje s barvami, protože mám zabíjení rád…“(smích)

ale jinak všichni dávají pozor

praktikant „Já bych měl několik připomínek. Mluvíte

hezky,

ale

nesmíme

mluvit

hyperkorektně. Komu byste to doporučila?“ „Všem,

co

nemají

tak

rádi

klasickou

literaturu. Dobře se to čte, není to taková

52

bichle…“ Praktikant „Ale taky tam není

Některé děti mají v lavicích spoustu věcí, jiné

všechno…“

mají prázdno…

Praktikant: „Napadá vás (mluví ke třídě) někdo,

kdo

pověsti?“(dost

přepsal rukou

řecké

báje

nahoře)

a

„Eduard

Petiška.“ autor: Jaroslav Foglar (malá holka, růžová mikina na zip, mluví tiše, praktikant ji Má se číst z čítanek, v poslední lavici napomíná, ať mluví aspoň pomalu)

chybí – všichni „My vám ji půjčíme!“,

„…Když to pátraj, tak ho pak tam (… ) budou

nakonec se najde, mají většinou tak 1 čítanku

pronásledovat (…)

do lavice

ukázka … (teď už propisky nedrží, jen některé děti), docela dlouhá ukázka …v pusté vrstvě prachu, … staré snad desítky let, …oči rozšířeny, tváře pobledlé… Praktikant: ptá se na hlavní postavu, kterou v textu nezmínila/v úryvku se neukázala… „jak by ji poslala?“ „Velmi zodpovědný, přátelský“ (ve třídě je ruch, neslyšela jsem,

Čte se, rázný praktikant mocně myje tabuli Vlasáč hodně odpovídá, kluk ze třetí lavice vpravo se mu směje, ale tak dobromyslně… vypadá jako třídní vtipálek

mluví hodně potichu) doporučení: „Je hodně napínavá, hodně zajímavá, a mají tam přátelství“ pr. „Tak mluvené projevy se vám dnes hodně povedly. Ve zbytku hodiny se budeme věnovat práci s čítankou. Otevřete si ji na straně

24.“(Holka

napravo čítanku…

se

v poslední

přihlásila,

druhá

v lavici,

že taky

lavici nemá ne

–

vysvětluje proč – půjčila ji komusi… - pr. – no tak to nevadí, půjčí vám ji někdo a budete číst z jedné – více dětí jim jí podávaly, vzaly si ji od holek s lavice před nimi) Čte se… děti se hlásí ke čtení… čtou hezky.… „když jsi Život, mohl jsi mě uzdravit… Přijdu…“ kluk, čte moc pěkně, intonuje… zvedá, klesá

53

hlasem, „recituje“ holka v první lavici před praktikantem, hlásila se – vybraná k dalšímu čtení; vysoká blondýna

v bílém

triku

a

riflové

blůzce/šatech); hezky čte, ke konci se občas zarazí Praktikant: „Měl bych na vás několik otázek. V jakém pořadí tam vystupují nemocní?“

8:55 – samostatná práce, mají něco dělat,

(vlasáč) – prvně to trochu poplete, pak aby se to stihlo do těch devíti, než budou s pomoci/opravou

dalších,

odpovídá končit…

správně.. „Oteklý, malomocný a slepý a potom zase pozpátku.“ (…) 3, 7 slečna vzadu; pr. „O sedmičce se říká, že je to číslo plnosti, magické číslo…“ pr. „Můžete uvést nějaký příklad člověka, „Kdo to má hotové?“ – půlka rukou který je nevděčný? Třeba i z vašeho života…“

nahoru, jsou vyvoláváni a čtou, kluk sedící

holky v zadní lavici napravo – pr: chce, ať se vedle vlasáče má pořád nějaký připomínky dohodnou, která odpoví. Dohadují se... Tak kritický… praktikant volí „tu v bílém triku“: „Tak třeba moje sestra, když ji učím angličtinu…“ Pr. „Někdo jiný?“ Kluk v pruhovaném vlevo, 5. lavice: „Mladší sourozenec!“ „To už tu bylo“ (vstup někoho ze třídy, kluk) „Tak většinou to tak bývá…“, opakuje „… prostě je nevděčnej“ (…) pr. „Má někdo dotazy k této pohádce?“ (někdo ve třídě s údivem – „pohádce?!“) pr. vyvolá ke čtení holky ve čtvrté lavici napravo – rušily, čtou další text pr. „Pardon, zkuste se nesmát, budeme cvičit i ovládání se... Když se potřebujete zasmát a není to v té chvíli zrovna vhodné, zkuste si vybavit něco smutného. Třeba… někomu, že zemřel křeček…“ (smích). „Nebo někdo

54

blízký… no já vím, že je to hrozné.“ pr. „Najdete v tom textu personifikaci?“ učitelka – něco řekla a odešla (do té doby si něco spisovala vzadu) práce ve třídě, trochu šuškání, občas smích; holky „piští“, smích pr. „Kdybyste to nestihli napsat, tak to dopíšete doma… (mají něco psát? Nikdo nic nepíše…) pr. „Máte nějakou otázku? Máte nějaký problém?“ pr. „Kdo to má hotové?“ (spousta rukou nahoře); dává ještě chvíli čas ostatním hluk, povídání si; pr. „Nějaký dotaz? Pakliže se nikdo nechce na nic zeptat, poprosím o klid“ pr. „Co je to tedy personifikace?“ – píše to na tabuli definici ptá se synonyma (děti nějaké vyjmenovávají) zvonění Praktikant ještě něco dořekne. „Tak tedy končíme. Nashledanou.“

55

7.2 Náslech a pozorování kvarty B KVARTA

23. 10. 14:45

(první pozorování, nebylo tedy v plánu psát o přestávce tam byl bordel, tak jsme se tam vše, co uslyším – to byl plán na další hodinu, bály vlézt která nám bohužel příliš nevyšla, neboť První pohled do třídy – zaregistrovala jsem v učebně na promítání, kde se nic moc nápadné odlišnosti mezi klukama i holkama zajímavého nedělo – mluvil jen praktikant; – holky jsou takové dospělejší, i v tom proto jsme nakonec šly ještě i na třetí hodinu oblékání, v postavě je to vidět… kluci – hodinu biologie)

většinou

ještě

v oblečení

připraveném

maminkou a kdesi cosi (až na pár výjimek – Honza) Hodina češtiny.

opět hodina ČJ. Jiní učitelé nás nepustili

Na začátku hodiny celá třída stojí, zdraví učitelku

(profesorku),

vyjma

Elišky

–

„Eliško“ – upomíná ji učitelka spíše konejšivým hlasem.

Eliška (?) psala přes přestávku až do hodiny, ostatní stáli, ona vestoje dopisuje – prof. napomenula „Ale Eliško!“ nápadně málo lidí – 21, většina lavic obsazena jen zpola; hodně vypadají dospěle (tedy spíše holky než kluci) – hlavně poslední lavice uprostřed (Eliška a Dorotka),

uč. „Na začátku hodiny vyzkouším“. Vyvolala 2 žáky, usedli před učitelku do přední lavice, kluka a holku.

Přísnost učitelky. „Z

principu“, „měli byste se naučit chovat, když chybíš – doučit se na úrovni!“ Méně „dětí“. Jsou velcí! (hlavně holky) Teď je zkoušená Aneta. Všichni mají dávat pozor na zkoušení. Je klid. Respekt. 4. lavice napravo – holka má nataženou nohu na vedlejší židli, v pohodlné pozici. Dlouhé vlasy, modrá mikina, černé boty s železnými „ozdobami“. Přede mnou v 5. lavici uprostřed holka s dredy v drdol (Olga), zajímavé náušnice, drobná, štíhlounka, opálená – má jen tílko.

„vystylované“

–

nehty,

vlasy,

oblečení,

všechno promyšlené a sladěné; v lavicích ale stále gender (holky s holkama, kluci s klukama), sousedi jsou si vzájemně podobní typově prof. vyvolala dívčinu a chlapce; „Když chybíte, tak si to musíte doplnit!“ – asi dva pravidelně chybící; před prof. mají respekt, „Dám vám práci samostatně!“, jdou si sednout do první lavice, píšou tam jakýsi rozbor pod dohledem profesorky, ostatní ani nedutají; chlapec hotový dřív nežli dívka, odevzdá, profesorka se ptá na doplňující otázky; má za 3, pak si odfoukne a jde si sednout do mateřské lavice; dále je zkoušená dívka – i když profesorka s jejími

56

Vedle ní Markéta – dlouhé krásné vlnité odpověďmi souhlasí, jako by jí nadávala vlasy, barevná sukně, černé silonky 4. lavice nalevo – kluk s červenými rámečky úplné ticho – oproti 1. A, kde to pořád brýlí, hubený, černo šedá mikina, tmavě šumělo; asi to napětí ze zkoušených, aby to hnědé rovné vlasy. Vedle něj kluk se zářivě nepadlo tak na ně; oproti primě ale také modrým trikem, kudrnaté vlasy.

všichni sedí uvolněně

21. lidí Markéta si čte knížku. Dozkoušeno, oba dostali za 3. Učitelka nás bere

jako

svědky

(mě

s Marií)

svého

prohlášení, že nemají chybět na hodinách (po hodině nám vysvětlovala, že minulou hodinu se oba, kteří měli být zkoušení, vytratili před hodinou češtiny a o další přestávce tam byli v pohodě zpátky…) Nástup praktikanta – požaduje, aby přišli s nějakou aktivitou, zajímavostí… Na tabuli píše „Poezie“. Je nervózní, třída na něj nijak nereaguje. když

tak

nástup praktikanta 15:01, prof. dozadu,

„Já bych vás poprosil, abyste píše na tabuli „Poesie“; žáci opisují do sešitu, se

mnou

komunikovali.“ poslední lavice se baví. Rozdíl oproti 1. A,

(přízvučně)

tady autoritu moc nemá. Je to vidět, že je z

prakt.: „Tak co, řeknete mi to někdo?“ … nich nervózní. „Tady kolega.“ …“No, neřeknu…“ Dorotka si hraje se svým přívěskem. Mají jiné propisky než v primě (kde měli asi i převážně ještě pera). Učitelčin vstup do výuky – ptá se na význam nějakého výrazu… (žáci neví)

na tabuli se objeví „diftong“. Profesorka

Kluk v modrém triku do toho vstoupí: „Já se najednou zavolá na dívku v posl. lavici chci zeptat, co je za tím „ch“… (ptá se uprostřed: „Dorotko! Co je to diftong?“ praktikanta stojícího před tabulí – co tam – „Já…já nevím.“ „Proč se nezeptáte a sedíte napsal). prakt.: „Samozřejmě, …“ Praktikant

se

učitelky

tedy jako pecky a jen si opisujete, co před

bojí. „Můžu sebou vidíte?“ vlevo se přihlásí chlapec. „Co

pokračovat nebo mám počkat?“ („Pokračujte, je, Václave!“ – „Já se chci jen zeptat,“ – Honzíčku!“)

ukazuje na tabuli – „co je tady ten klikyhák.“

(žáci učitelku oslovují profesorko, jako Smích. Praktikant vypadá rozhozeně,

57

všechny vyučující na gymnáziu, a jim od třesoucím se hlasem: „Mám pokračovat?“ – primy vytýkají, praktikant se však občas „Jen pokračujte!“ rázně odvětí profesorka. přeřekne a tyká – víc v primě. Učitelka – Často prof. – praktikanta oslovuje „Honzíčku“)

vstupuje

i

dále

do

vyučování,

vysvětluje – ale opodstatněně (v primě vůbec

Další vstup učitelky, holka s nohou na židli ji do vyučování nezasahovala); je pravda, že ji už teď sundala. Sára rozdává texty. žáci poslouchají mnohem zaujatěji Podepsat,

cokoli

zaznamenáváme.

Rozebírání verše.

rozdávají se papíry, Sára je rozdává,

Tabuli maže dívka v černé sukni a červené společný halence, úhledně učesané, rozpuštěné vlasy.

rozbor;

na mazání tabule je

přivolána Blanka z lavice uprostřed, po

kluk v 1. lavici nalevo, dlouhé rovné tmavé návratu pocákala mokrýma rukama půlku vlasy hnědo-černé, menší. Vedle něj kluk třídy také s delšími vlasy. latina, praktikant je přesvědčen, že by už měli umět výslovnost (mají latinu jako povinný předmět), žáci s tím ale mají problém. Michaela – fialové triko, 5. lavice napravo hexametry učitelka vstupuje často, praktikant je 15:15 nesvůj,

neví

jak,

co,

učitelka

je

profesorka

zasahuje

fakt vysvětleními „Hexametr se používal, aby se

dominantní (a on nemá vůbec respekt ve úroveň třídě)

hexametr, češtiny

jako

poetického

jazyka

pozvedla na úroveň latiny…“, praktikantův hlas se vždy po jejím vstupu stává silnějším; žáci ani nedutají, bojíc se na sebe přivolat

Sára píše na tabuli. Praktikant to pak celé pozornost Almerové. důrazně opravuje.

Sára má udělat hexametr na tabuli k napsané větě. Se zoufalým výrazem tam něco napíše, zvolá: „Já tomu vůbec nerozumím!“ – prof: „Prostě piš přízvučné a nepřízvučné!“

Zvonění nikdo moc nebere v potaz, ale je Dopíše, s omluvným výrazem se vrátí do 2. trochu rušněji, někteří se začínají ošíjet. lavice. Praktikant opraví velmi rázně, škube Holka v červeném – triku i silonkách, sebou, vypadá, že dostane infarkt. riflové kraťasky, vlasy v culíku + červený Konec, zvoní. Nezvedají se, prof. je drží. šátek i trepky na nohou, náušnice z červené „papíry zpátky!“ – Vybírá holka z poslední vlny. Posbírala texty.

lavice zprava, tváříc se jako vládkyně celá v

„Končíme“ – rychlost blesku, židle na červené. Profesorka moralizuje: „Dávejte

58

lavici

pozor! Ptejte se! Příště bude zkoušet kolega! Konec!“ Všichni zdrhají. U dveří jsou ale zadrženi praktikantem,

který

mocným

hlasem

opakuje slova profesorky, všichni se trošku smějí, podceňují ho, i profesorka.

KVARTA

20. 11. 2012, 11h

Biologie – vyučující (profesorka) – mladá, štíhlá, křehce vyhlížející, ale energická žena První postřeh změny, který vrazil do očí – třída působí oproti češtině mnohem plněji – je jich tu víc! (29 žáků), byly jsme na rozdíl od jiných tříd uvedeny – „Tak tady máme studentky, budou vás pozorovat!“ (smích), všichni vypadají docela uvolněně. Profesorka chodí mezi lavicemi, k jedné dívce: „Ty nemáš učebnici? Ve skříňce, jo? No tak tam běž!“ uč.: „Tak kdo půjde k tabuli? Přihlaste se, chcete být zkoušení ústně nebo písemně? – odpověď: „písemně“. v poslední lavici se místo chemie učí dějepis (na ten mají stejnou údernou profesorku jako na češtinu), taky nějakou němčinu tam dodělávají… uč.: ke třídě: „Jaký je rozdíl mezi redukcí a produkcí?“ (…) Martin si nakonec (vzal?) pětku místo čtyřky… „Tak já jsem dobrej“ uč.

„Kdo bude mít referát? Neměl ho někdo mít?“

- kluk z druhé lavice se

vymlouvá… „Nojo, tak příště, ale opravdu!“ Eliška má na lavici nějaké básničky, učitelka prochází – tak to E. na chvíli schová, pak zase v pohodě čte… je to taková „básnířka“ , i tak působí… (mluví hrozně rychle, nedá se to vůbec stihat, vše má děsně rychlý spád) 59

uč. „Vy se postupně připravte na galvanický článek…“ „Bára se zkouší písemně, to je něco jiného, já se ptám, kdo se chce nechat vyzkoušet na elektrolýzu.“ „I…“ „Stejnosměrný, proč by to nešlo při střídavém…“ klid ve třídě, taky se po nás pokukují, (kluci před námi sedící, kteří vůbec nedávají pozor), že si připadám jako vetřelec uč. „Začínáme…“ (…) „Že nejsem tak drzá, abych dala do testu stejné otázky, (mluví myslím, o nějakém klučinovi-žákovi, který jí někde (na chodbě?) vynadal, řek mi, že jsem stará…“ „Můžeš si to vylepšit, když mi řekneš, jak vypadá atom sodíku…“ kluk odpovídá: „Normálně.“ uč.: „Můžete mi někdo říct, jak vypadá normální atom sodíku??“ Učitelka vždy vyvolá smích svými vtipnými poznámkami, a pak taky sama zrůžoví – vypadá přitom hrozně mladě, ale autoritu si drží… Učitelka píše rovnice na tabuli (+mluví děsně rychle, to se nedá…) Kluk před náma má na okně položená anglická slovíčka, čte si je, přitom to vypadá, jako kdyby dával pozor, je to takový vynález. Ve 4. lavici si dívka regulérně položila hlavu na lavici a spí, Eliška za ní taky; výklad pokračuje, ale všichni jakoby spí. „Použiju třeba jodid draselný a nechám to reagovat s chlorem, tak ten vytěsní ten chlor“ 2KI + Cl2 -> I2 + 2KCl „Halogeny, které jsou v per. … výše jsou…. (…) Alkalické kovy nejde získávat elektrolýzou…“ šuškání ve třídě Aktivní je dlouho jen učitelka, nejde poznat, jak moc jí vůbec kdo vnímá. uč.: „Jsou otázky nějaký k téhle elektrolýze? Tak jestli nejsou otázky, zapište si: Elektrolýza vody“ Někdo: „Ale to už jsme dělali.“ uč.: „Jak to, že jsme to dělali. To bylo…“(jednalo se o jinou látku) H2O -> H2 + H2 O2 uč. „No výborně, jakže jsi to říkal SO4 …“ H3SO4 -> 2H1 + SO2„Kyselina sírová je v každém případě katalyzátor“ (…) „tak si to zkuste napsat sami.“ klid, občas šuškání, někteří (př. Eliška – Markéta) vypadají, že teprve opisují, co je na tabuli 60

Učitelka napsala danou rovnici (co chtěla, ať si prvně sami zkusí) na tabuli. „Tak, takže kolik se tady přidalo/odebralo elektronů?“ (někteří odpovídají) uč. „Všichni souhlasí?“ někdo: „a když je to 2 x 4? Ne SO4, je to SO?, že jo?“ (…) uč. „Takže vodíkový kationt se redukoval a …. se oxidoval…“ Kluk ve druhé lavici s nápisem TORTURE a MISERY (Honza) na tričku dělá, jako že brečí, když má počítat. takže je to částice, která je velice nestálá a začne se znova rozpouštět. Z toho vznikají …“ (…) jedna dívka se ptá: „Je to ještě elektrolýza, nebo…?“ uč.: „Je to na principu elektrolýzy, …“(…) uč.: „Takže si to můžete napsat: Když místo elektrolýzy použijete předmět, který chcete pozinkovat….“ (…) „Takže než smažu tabuli, zapište si to nějak, abyste tomu rozuměli.“ Nákres na tabuli + výklad ruch ve třídě, samostatná práce? Je ticho, spící se vzbudí, šeptají do lavice před sebou „Co máme dělat?“, před nimi taky moc neví. Hlásí se kluk ve 3. lavici, vypadá jako jediný, kdo má tušení o co jde a prohlásí „plus dva elektrony.“ „Hm.“ uč: „Dobereme elektrolýzu a tím skončíme.“ ruch, chlapec před námi si čte pod lavicí vyhlášku ministerstva dopravy. uč.: „Já jsem ještě neskončila, prosím vás. Měli jste zájem o tu opravnou písemku v (to) úterý. (konzultace – domluva termínu). Potřebuji reakci od vás, … Zítra, kdo chce zítra?“ Osm lidí se hlásí.

61