Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta katedra pedagogiky Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro kombinované bakalářské studium VYCHOVATELSTVÍ (7505R008) Platí od akademického roku 2009/2010 Státní závěrečná zkouška v oboru vychovatelství se skládá ze tří částí –zkoušky z pedagogiky, psychologie a zvolené specializace. Zkušební okruhy k těmto částem SZZ včetně doporučené studijní literatury jsou uvedeny níže.
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z pedagogiky 1) Pedagogika jako věda, struktura pedagogiky. Předmět studia základních pedagogických disciplín, hraniční a spolupracující vědy. Význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi. 2) Pedagogika volného času. Základní pojmy – volný čas, výchova ve volném čase, volným časem, pro volný čas. Výchova formální, informální, neformální. Výchova mimo vyučování. 3) Výchova a vývoj člověka. Pedagogický nativismus a empirismus, důsledky těchto krajností pro koncepci výchovy a vzdělávání. Současné názory na význam vnitřních a vnějších faktorů při vývoji jedince. 4) Vztah výchovy a společnosti. Ekonomické a sociální souvislosti výchovy a vzdělávání. Idea vzdělanostní společnosti a současná realita v České republice. 5) Přehled vývoje názorů na výchovu a vzdělávání. Výchovný ideál starověku, středověku a novověku. 6) Pedagogické názory J. A. Komenského a jejich vliv na pedagogickou teorii a praxi. 7) Alternativní směry v pedagogické teorii a praxi. Možnosti a meze využití alternativních koncepcí výchovy v praxi škol a školských zařízení. 8) Český školský systém a jeho struktura. Základní legislativní dokumenty ve školství. Současné problémy školské politiky v ČR, v Evropské unii. 9) Přehled školských zařízení, která se podílejí na výchově ve volném čase. Zařízení pro zájmové vzdělávání, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu. Subjekty, které se podílejí na výchově ve volném čase, mimo vyučování. Další prostředí, kde děti tráví volný čas 10) Hlavní trendy ve výchově ve volném čase. Animace, výchova zážitkem, práce v terénu, participace.
11) Motivace dítěte jako pedagogicko-psychologický problém. 12) Cíle, podmínky, obsah, metody a formy výchovy ve volném čase. 13) Kompetence vychovatele, autorita a prestiž, aktuální problémy vychovatelského povolání. Způsoby získávání vychovatelské kvalifikace. 14) Klima školy, zařízení pro volný čas. Výchovný systém zařízení, řády, samospráva, tradice. 15) Etika v životě člověka. Morální rozvoj osobnosti, role výchovy, metody etické výchovy. Problém svobody a kázně. Pojetí kázně při výchově ve volném čase. 16) Výchovná práce v oblasti multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy 17) Spolupráce vychovatele s učiteli a s rodiči žáků. Společné aktivity dospělých a dětí v rámci výchovy ve volném čase. 18) Zájmové činnosti - pojem. Obsah a formy zájmových činností. 19) Hra a hračka ve sféře volného času dětí, mládeže a dospělých. 20) Sociálně patologické jevy a poruchy chování. Základní charakteristiky poruch chování, příčiny poruch chování, klasifikace poruch chování, možnosti prevence a řešení jednotlivých poruch chování.
Doporučená literatura BENDL, S. Školní kázeň, metody a strategie. Praha : ISV, 2001. DVOŘÁČEK, J. Vzdělávání v integrující se Evropě. Praha : VŠE,2001. ISBN 80-245-0223-2. DVOŘÁČEK, J. Základy pedagogiky pro učitele a vychovatele. Praha : PedF UK, 2004. DVOŘÁČEK, J. Kapitoly z etiky. Praha : Oeconomica, 2004. HÁJEK, B.; PÁVKOVÁ, J. Školní družina. Praha : Portál, 2003. HÁJEK, B.; HOFFBAUER, B.; PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha : Portál, 2008. HÁJEK, B. Právní vědomí vychovatele. Praha : UK – PedF, 2003. Texty pro distanční studium. JEDLIČKA, R.; KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum, 1998. KYRIACOU, CH. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha : Portál, 2005. MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha : SPN, 1992. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice : Bílá kniha. Praha : ÚIV, 2001. MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha : Portál, 2003 NĚMEC, J.aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno : Paid, 2002. PÁVKOVÁ, J.,aj. Pedagogika volného času. Praha : Portál, 1999, 2002. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, http://www.vuppraha.cz/soubory/RVPZV_2007-07.pdf SAK,P.; SAKOVÁ, K. Mládež na křižovatce. Praha : Svoboda servis, 2004.
ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky I., II. Praha : SPN, 1991. TRAIN, A. Nejčastější poruchy chování dětí. Praha : Portál, 2001. VÁŇOVÁ, R. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha : PedF UK, 1997. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, 1999.
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z psychologie Osobnost člověka. Determinanty osobnosti. Struktura osobnosti. Vlohy a schopnosti, inteligenční schopnosti, nadání. Pojmy temperament a charakter. Zaměřenost osobnosti, motivace a hodnoty. Možnosti školy v ovlivňování osobnosti dítěte. Uplatňování tzv. osobního zřetele k individuu. 2. Vývoj. Vymezení a vzájemný vztah pojmů: vývoj, zrání, učení. Hlavní činitelé psychického vývoje. Oblasti vývoje a vztah mezi nimi (tělesná, percepční, kognitivní atd.). Tzv. kritická období ve vývoji (citlivá období). Vztah mezi vývojem a výchovou/vzděláváním. 3. Učení. Význam učení pro život člověka. Základní druhy učení – senzomotorické, kognitivní, sociální. Základní principy učení – učení pokusem a omylem, vhledem, posilováním, nápodobou a identifikací. 4. Socializace. Proces socializace, jeho význam pro člověka a společnost. Úloha školy a rodiny v socializaci dítěte, rozdíly v rodinné a školní socializaci. Mechanismy socializace (sociální učení). Problémy v socializaci a její důsledky pro dítě. 5. Motivace. Vymezení pojmů: motivace, potřeba, motiv, motivační konflikt. Druhy motivace uplatňující se ve školním učení: poznávací, výkonová, sociální. Zjišťování motivace. Zásady využívání odměn a trestů. 6. Vybrané teorie vývoje člověka. Představení jedné periodizace vývoje dle vlastního výběru (Freud, Bruner, Piaget, Kohlberg atd.). Eriksonovo pojetí vývoje – charakteristiky jednotlivých období, vývojové úkoly. 7. Vývoj vnímání a myšlení. Charakteristika jednotlivých vývojových etap, jejich věkové vymezení. Možné problémy ve vývoji. Vztah k výchově/vzdělávání. Možnosti pozitivního ovlivnění. 8. Sociální vývoj. Charakteristika jednotlivých vývojových etap, jejich věkové vymezení. Možné problémy ve vývoji. Význam sociálního prostředí pro utváření identity a sebepojetí člověka. Vztah k výchově/vzdělávání. Možnosti pozitivního ovlivnění. 9. Mladší školní věk. Charakteristika dítěte před vstupem do školy a v mladším školním věku. Hlavní změny v jednotlivých vývojových oblastech, zejména v oblasti kognitivní a osobnostně-sociální. Školní zralost a připravenost. Možné problémy v počátečních ročnících základní školy. 10. Starší školní věk, pubescence a adolescence. Charakteristika období pubescence a adolescence. Hlavní změny v jednotlivých vývojových oblastech, zejména v oblasti kognitivní a osobnostně-sociální. Vztahy k rodičům, k učitelům a k vrstevnickým skupinám. Možné problémové projevy ve škole a jejich řešení. 11. Žáci s SPU a SPCH. Specifické poruchy učení. Stručné charakteristiky dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie. Postup školy vůči dítěti s SPU. Pojem problémové chování a specifické poruchy chování. Možné příčiny problémového chování. Projevy problémového chování. Možnosti nápravy problémového chování. Postup školy vůči dítěti s problémovým chováním. 12. Deprivace a subdeprivace. Vymezení pojmů. Příčiny a následky. Nedostatečná socializace dítěte. Vztah k výchově/vzdělávání ve škole. 1.
13. Rodina. Vliv rodiny na vývoj a formování osobnosti dítěte. Výchovné styly v rodině. Vztah rodiny ke škole. Důsledky pro práci vychovatele. 14. Sociální skupina. Charakteristiky sociální skupiny. Třídění skupin podle hlavních kritérií. Sociální dynamika, sociální struktura ve skupině. Zjišťování vztahů a pozic ve skupině (sociometrie). Vedení skupiny. Sociální klima. 15. Narušené vztahy v sociální skupině. Podoba a význam dobře fungujících vztahů ve školní třídě. Projevy narušených vztahů. Pojem šikana. Možnosti prevence a intervence. 16. Pedagogická komunikace (psychologické hledisko). Verbální a neverbální komunikace. Možné problémy v komunikaci mezi učiteli/vychovateli a žáky – jejich příčiny a řešení. Zásady efektivní komunikace. 17. Sociální vnímání a poznávání ve výchově. Pojem sociální percepce a kognice (v kontextu školy). „Chyby“ ve vnímání a poznávání – jejich příčiny, projevy, rizika. Efekt prvního dojmu, halo efekt, pygmalion efekt , sebesplňující proroctví atd. Kauzální atribuce a autoatribuce. 18. Postoje, předsudky, stereotypy. Složky postoje, utváření a změny postojů. Pojem předsudek a stereotyp, jejich vliv na komunikaci učitele a žáků, rodičů atd. Možnosti narušování předsudků a stereotypů u žáků a u učitelů/vychovatelů. 19. Vychovatel. Vychovatel jako osobnost a jako facilitátor psychického vývoje/osobnostního rozvoje dětí a mládeže. Mentální hygiena pedagogického procesu. Autodiagnostika vychovatele. Rizika profese vychovatele. Stres, jeho příčiny a důsledky. Syndrom vyhoření. 20. Využívání psychologie ve vychovatelství. Metody pedagogicko-psychologické diagnostiky v práci pedagoga, etika práce s pedagogicko-psychologickými diagnostickými nástroji. Doporučená literatura FONTANA, G Psychologie ve škole. Praha : Portál, 1996. HADJ MOUSSOVÁ, Z. Sociální psychologie. Praha : PedF UK, 2003. HADJMOUSOVÁ, Z. Pedagogická psychologie. Praha : PedF UK, 2005. HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha : Grada,2006 HELUS, Z. Dítě v osobním pojetí. Praha : Portál, 2004. HRABAL, V. Sociální psychologie. Praha: PedF UK, 2002. HRABAL,V. Diagnostika. Praha : PedF UK, 2002. KUSÁK,P.; DAŘÍLEK, P. Pedagogická psychologie A,B.Olomouc : PedF UJEP, 2002 MAREŠ, J.; KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : MU, 1995. MATĚJČEK, Z.; DYTRYCH Z. Děti, rodina a stres. Praha : MZ ČR, Psychiatrické centrum, 1994. MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíce potřebují. Praha : Portál, 1994. PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení : Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha : PedF UK, 2002. PSŠE. Typy žáků. Praha : PedF UK, 1995. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha : Panorama, 1989. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství v dospívání. Praha : Karolinum, 2005. VÁGNEROVÁ, M. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Praha : Karolinum, 2001. VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha : Karolinum, 2005.
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z dramatické výchovy (specializační část SZZ) A. Praktická část: Student na přinesené ukázce práce v DV vysvětlí aplikaci teorie B. Teoretická část: 1. Dramatická výchova jako systém – podstata oboru. Pojmy DV, drama, divadlo. 2. Cíle dramatické výchovy. Vztah DV a RVP (zvláště Osobnostně sociální výchovy). 3. DV v zájmových útvarech. Dětské divadlo a dětský přednes. 4. Metody dramatické výchovy. Průpravné hry. Improvizace. Práce s příběhem. 5. Typy lekcí DV a jejich stavba. Podmínky: prostředí, skupina a organizace DV. Základní typy vedení lekce DV. 6. Procesy v DV, význam reflexe. Reflexe a hodnocení žáka v procesu dramatické výchovy. Vztah cílů a reflexe, hodnocení. 7. Hra a dramatická hra. Možnosti, limity a rizika. Pojem sociální drama. Náměty a předlohy pro DV. 8. Specifika hry v roli. Pojmy: roviny simulace, alterace, charakterizace. 9. Pedagogicko-psychologická východiska DV. Věková a individuální specifika dítěte. Vztah DV a dramaterapie: vymezení a význam hranice. 10. Osobnost učitele, vychovatele, lektora DV. Strategie vedení v dramatické výchově.
Doporučená literatura BLÁHOVÁ, K. Uvedení do systému školní dramatiky. Praha: ARTAMA, 1996. BUDÍNSKÁ, H. Hry pro šest smyslů. Praha: ARTAMA, 2004 - 6., upr. vyd. DISMAN, M. Receptář dramatické výchovy. Praha: SPN, 1976 a další vydání MACHKOVÁ, E. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: ARTAMA-STD, 1998. MLEJNEK, J. Dětská tvořivá hra. Praha: ARTAMA-STD, 1997.
ULRYCHOVÁ, I., GREGOROVÁ,V., ŠVEJDOVÁ, H. Hrajeme si s pohádkami. Praha: Portál, 2000. VALENTA, J., Metody a techniky dramatické výchovy, Strom, Praha 1997 WAY, B., Rozvoj osobnosti dramatickou improvizací. Praha: ISV nakladatelství, 1996. Časopis Tvořivá dramatika, vydává ARTAMA ve spolupráci s katedrou výchovné dramatiky DAMU a STD, Praha KOŤÁTKOVÁ, S., PROVAZNÍK, J., BLÁHOVÁ, K. a kol. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum, 1998. MLEJNEK, J. Dětská tvořivá hra. Praha: ARTAMA-STD, 1997. MORGANOVÁ, N., SAXTONOVÁ, J.Vyučování dramatu. Hlava plná nápadů. Praha: STD, 2001. PALARČÍKOVÁ, A. Tygr v oku aneb O tvorbě inscenace s dětmi a mládeží. Praha: STDSADAS, 2001. SLAVÍK, M. Cesta k divadelnímu tvaru s dětským kolektivem. Praha: ARTAMA, 1996. Časopis Tvořivá dramatika, vydává ARTAMA ve spolupráci s katedrou výchovné dramatiky DAMU a STD, Praha
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z tělesné výchovy (specializační část SZZ) 1. Lanové centra, kde se nacházejí, kontakty. 2. Bezpečnostní předpisy v lan. centrech. 3. Orientační běh, potřeby pro ob, základy práce s mapou a buzolou. 4. Hry v přírodě. 5. Rozdělení her v přírodě a jejich význam. 6. Organizace letního tábora. 7. Míčové hry, basketbal, házená, základní pravidla, herní cvičení.
8. Netradiční sportovní hry, badminton a ringo. 9. Netradiční sportovní hry, floorbal a frisbee. 10. Záchrana tonoucího a bezpečnost při plavání. 11. Lezení na umělých lezeckých stěnách, provozní řád a bezpečnost. 12. Organizace sportovního dne. 13. Míčové hry, fotbal, volejbal, základní pravidla, herní cvičení. 14. Cykloturistika a její přednosti. 15. Vodní turistika. 16. Noční hry pro děti. 17. Hry v tělocvičně. 18. Vedení a organizace lyžařského výcviku. 19. Co je to geocaching ?
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z metodiky zájmových činností s přírodními a technickými materiály (specializační část SZZ) 1. Začlenění praktických činností s různými materiály a s rostlinami do vzdělávacích programů pro školní družiny, kluby a zájmové kroužky ve školách, DDM adal; legislativa , možnosti a varianty, zkušenosti. 2. Didaktické metody vhodné pro zájmové činnosti s přírodními a technickými materiály; přehled, stručná charakteristika a specifika pro vybrané cílové skupiny. Cílová skupina : děti ve ŠD, členové zájmových kroužků ve škole, v DDM, v nízkoprahových klubech aj. Podobně je chápáno vymezení pojmu cílová skupina u dalších okruhů učiva. 3. Možnosti motivace dětí a mladých lidí pro praktické činnosti a získávání dovedností, pro experimentování s technickými a přírodními materiály a s rostlinami; příklady ve vztahu k vybraným cílovým skupinám, vlastní zkušenosti. 4. Aktivizační metody vhodné pro zájmové činnosti vybraných cílových skupin dětí a mladých lidí.; přehled, charakteristika, zkušenosti s jejich uplatňováním v praxi; podrobněji se zaměřit na řešení problémů spojených s výběrem pracovního postupu, materiálů adal. 5. Metody seznamování členů cílových skupin s pracovními postupy, manipulací s nástroji, výběrem materiálu a pracovních technik; instruktáž, typy instruktáže, zkušenosti s jejich
uplatňováním. 6. Projekty a projektové metody při zájmových činnostech, využití při činnostech s technickými a přírodními materiály. Význam, fáze projektů, možnosti při práci s různými cílovými skupinami, zkušenosti z dosavadní praxe (jako účastníci projektu nebo organizátoři). 7. Experimentování s různými materiály a s rostlinami při zájmových činnostech; vymezení vybraných pojmů, zásady pokusnické činnosti, možnosti využití pokusnictví pro rozvoj poznávání a formování vybraných vlastností osobnosti členů cílových skupin. 8. Bezpečnost a hygiena při práci s různými materiály a s rostlinami, možná rizika, prevence úrazů a poškození zdraví; legislativa, vlastní zkušenosti. 9. Didaktické zásady a principy – jejich aplikace při zájmových činnostech s technickými a přírodními materiály u vybraných cílových skupin. 10.Organizační formy vhodné pro zájmové činnosti s technickými a přírodními materiály ve ŠD, zájmových kroužcích organizovaných školou, DDM adal.;, vhodná struktura. Možnosti využití besed (s odborníky, členy různých zájmových organizací aj.), exkurzí a vycházek. Přednosti a rizika. 11. Sociální formy vhodné pro zájmové činnosti: individuální práce, práce ve dvojicích, skupinová práce; zhodnocení vybraných námětů z hlediska vhodnosti zařazení uvedených sociálních forem; možnosti rozvíjení vybraných vlastností členů cílových skupin pomocí práce ve skupinách. 12. Pedagogická diagnostika – význam a možnosti jejího využití při zájmových činnostech s technickými a přírodními materiály a s rostlinami. Metody pedagogické diagnostiky při přípravě programu, výběru námětů, materiálu a nástrojů, přípravě individuálních programů. 13. Materiální prostředky pro zájmovou činnost , materiály (papír, modelovací a lící hmoty, textilie, aj. technické a drobné materiály, rostliny), nástroje, vybavení pracoven. 14. Začlenění průřezových témat RVP ZV (enviromentální výchova, multikulturní výchova adal.) do programu zájmových činností s přírodními a technickými materiály. 15. Problematika integrace dětí a mladých lidí se speciálními vzdělávacímí potřebami do zájmových činností s přírodními a technickými materiály a s rostlinami. 16. Využití zájmových činností s přírodními a technickými materiály pro rozvoj jemné motoriky, nonverbální tvořivosti a dalších vlastností členů cílových skupin, důležitých pro rozvoj jejich osobnosti, prevenci sociálně patologických jevů a přípravu na uplatnění v praktickém životě. Doporučená literatura
DYTRTOVÁ, R.; VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti I. Praha : UK-PedF, 1999 ISBN 80-86039-89-7. HÁJEK,B.;HOFBAUER,B.;PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času.Praha : UK-PedF,2003. ISBN 80-7290-128-1. (vybrané kapitoly) HÁJEK, B.;PÁVKOVÁ, J., aj. Činnosti ve školní družině. In PÁVKOVÁ, J.; HÁJEK, B. Školní družina.Praha : Portál,2003.ISBN 80-7178-751-5. HOFBAUER, B. Kde všude se volný čas výchovně zhodnocuje ? In Děti, mládež a volný čas. Praha :Portál,2004. ISBN 80-7178-927-5. HONZÍKOVÁ, J.; MICHÁLKOVÁ, L.; VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti II. Praha : UK-PedF, 2000. ISBN 80-729-003-X. HONZÍKOVÁ, J. Netradičně v pracovní výchově. Plzeň : Krajské centrum vzdělávání, 2004. ISBN 80-7020-149-5. NĚMEC,J. Od prožívání k požitkářství. Brno : Paido, 2002.ISBN 80-7315-006-9. NĚMEC,J. S hrou na cestě za tvořivostí. Brno : Paido, 2004.ISBN 80-7315-014-X. NĚMEC,J Ekologická výchova a environmentální vzdělávání ve volném čase. In Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno : Paido, 2002. ISBN 80-7315-012-3. PÁVKOVÁ, J.,aj. Pedagogika volného času. 3 akt. vyd.Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-711-6. VODÁKOVÁ, J., aj. Speciální pracovní výchova a ergoterapie. Praha : UK-PedF, 2003. ISBN 80-7290-113-3. (vybrané kapitoly, v nich uvedeny další informační zdroje)
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z hudební výchovy (specializační část SZZ) SZZ má komplexní charakter. Student si vylosuje jednu píseň z níže uvedeného seznamu a přednese interpretaci připravené klavírní (houslové) skladby dle vlastního výběru. Na tomto konkrétním hudebním materiálu student uplatní své odborné vědomosti a didaktické dovednosti. A) Práce s písní 1. Přednes písně (zpěv, nástrojový doprovod) 2. Analýza písně (harmonie, formální stavba). 3. Taktovací problematika (nástup, základní taktovací schémata, dynamika, závěr). 4. Rytmická problematika. 5. Intonační problémy v písni. 6. Pěvecké problémy (frázování, výslovnost, vazba tónů apod.). 7. Metody nácviku písně včetně přípravných cvičení. 8. Prostředky motivace a možnost výchovného využití písně. 9. Možnost uplatnění dvoj a vícehlasého zpěvu. 10. Doprovod písně na dětské hudební nástroje. 11. Možnosti pohybového projevu k písni. 12. Píseň jako inspirační zdroj pro dětskou hudební tvořivost. B) Práce se skladbou 1. Historicko genetická analýza skladby (v širším kontextu dějin hudby). 2. Strukturální a sémantická analýza (rozbor skladby z hlediska vyjadřovacích prostředků ve vztahu k obsahu skladby; žánrové, typové a druhové charakteristiky).
3. Metodický postup při práci s poslechovou skladbou. 4. Poslech ve struktuře vyučovací hodiny, sepětí poslechových činností s ostatními aktivitami (zpěvem, pohybem, instrumentální hrou, tvořivými projevy).
1. 2. 3. 4. 5.
Až já pojedu přes ten les Čí to husičky Dívča, dívča, laštovička Okolo Třeboně Štědrej večer nastal
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z výtvarné výchovy (specializační část SZZ) SZZ ze specializace výtvarná výchova s didaktikou má v bakalářském studiu Vychovatelství – specializace výtvarná výchova část teoretickou a část praktickou se vzájemnou vazbou obou částí zkoušky. Obě části zkoušky jsou realizovany před příslušnou komisí. I. Teoretická ústní zkouška má prokázat znalosti z didaktiky výtvarné výchovy a schopnosti jejich aplikace při náhledu na konkrétní i obecnější problémy výtvarné pedagogiky. Pro tuto část zkoušky jsou zpracovány orientační problémové okruhy (viz příl.č.1.) a seznam základní literatury (viz příl.č.2), které jsou studentům k dispozici. II. Praktická zkouška má prokázat osvojení předpokladů pro přípravu, vedení a hodnotící reflexi různých typů výtvarných úkolů určených konkrétní skupině , s níž budou vychovatelé pracovat,včetně osvojení nezbytné odborné výtvarné terminologie. Na praktickou část SZZ se připraví předem podle následujících pokynů: A) Studující si zvolí pro prezentaci a následnou diskusi při SZZ jednu z následujících variant: (1) Připravit pro konkrétní skupinu pozorování výtvarného uměleckého díla moderního výtvarného umění 20.století, popř. současného Pro rozhovor o tomto díle vymyslet zajímavé otázky, zaměřené především na výtvarné jevy. Tento úkol s e žáky/mládeží realizovat. Uvážit možné vlastní výtvarné aktivity dětí a mládeže, které by výtvarné vnímání uměleckého díla předcházely, popř. po něm následovaly. (2) Připravit pro konkrétní skupinu pozorování výtvarného objektu mimouměleckého estetična přírodního nebo umělého ( formy přírodní nebo uměle vytvořené). Pro rozhovor o tomto díle vymyslet zajímavé otázky, zaměřené především na výtvarné jevy. Uvážit možné vlastní výtvarné aktivity , v nichž by bylo možné využít výtvarných kvalit objektu. (3) Připravit pro konkrétní skupinu úkol jako jejich vlastní výtvarnou volnou tvorbu „vlastní sdělení“ výtvarnými prostředky kresby, malby, grafiky, plošného nebo prostorového konstruování nebo modelování. Zajistit všechny nezbytné předpoklady pro realizaci tohoto úkolu. Zvážit možná kritéria jeho hodnocení a na jejich podkladě vybrat výtvarně nejzdařilejší výsledky.
(4) Připravit pro konkrétní skupinu úkol z užité tvorby ( popř. design určitého předmětu od nápadu a pracovních náčrtů po realizaci v materiálu.) Zajistit všechny nezbytné předpoklady pro realizaci tohoto úkolu. Zvážit možná kritéria jeho hodnocení a na jejich podkladě vybrat výtvarně nejzdařilejší výsledky. B) Ke zvolené variantě vytvoří metodickou řadu, která bude obsahovat: a) myšlenkovou mapu a písemně zpracovaný plán výtvarné řady (viz příloha č.3), b) ukázky výtvarné práce z realizované výtvarné činnosti .Pro prezentaci výtvarné řady mohou studenti využít elektronických médií. c) poznámky k procesu realizace a demonstrovanému výsledku (např. poznámek o dětech, jevech významných pro pedagogickou diagnostiku, zajímavých situacích aj.) Při prezentaci u SZZ byl měl posluchač na základě předchozí přípravy prokázat, že dovede: -sestavit a teoreticky zdůvodnit metodickou řadu s vybranou skupinou -• spojovat teoretické znalosti i praktické zkušenosti z vlastní výtvarné činnosti i pedagogické praxe , výstižně formulovat záměr činnosti zadávané dětem (žákům), objasnit její smysl pro rozvoj dětské osobnosti , • provést analýzu vlastní řídící činnosti v průběhu výtvarné práce dětí (žáků), • interpretovat reakce jednotlivých členů skupiny při této činnosti - zhodnotit výtvarnou úroveň výsledků, • kriticky nahlížet na svoji pedagogickou činnost, vysvětlit případná úskalí činnosti či problémy, které se při její přípravě, realizaci a hodnocení vyskytly. C) Při SZZ předloží studenti také písemný seznam prostudované odborné literatury k oběma částem zkoušky. Příloha č.1 Problémové okruhy ke zkoušce 1. Dispozice k výtvarným činnostem (vychovatele i vychovávaného) a faktory jejich formování. Druhy činností ve výtvarné výchově jako prostředek rozvíjení obecných i speciálních dispozic osobnosti. 2. Vývojové zákonitosti a jejich odraz v dětském výtvarném projevu. Vztah vizuálních představ a výsledného výtvarného produktu jako pedagogický problém v rodině, škole a dalších výchovných zařízeních. 3. Pedagogické přístupy k charakteristickým znakům dětského výtvarného projevu dětí a mládeže.a ke krizovým jevům. Individuální zvláštnosti dětských výtvarných projevů. 4. Výtvarný proces a produkt jako prostředek poznání a sebepoznání dítěte. Problémy interpretace dětského výtvarného projevu (zásady, možnosti, meze). Možnosti využití při pedagogickém rozhodování. 5. Motivovanost dětí k dětským výtvarným činnostem . Vztah spontaneity a řízení činností dětí ve výtvarné výchově. Vztah učitele/ vychovatele i dětí k nezdaru a „chybě“.
6. Funkce výtvarného uměleckého díla v systému záměrně nabízených výtvarných činností v mimoškolních aktivitách. Hlediska jeho výběru a „problém přiměřenosti“.Možnosti galerijní edukace. 7. Fáze výtvarné tvorby. Její druhy a využití jejich zvláštností při přípravě a realizaci výtvarných činností. výchovném procesu.Výtvarná tvorba, její druhy a zvláštnosti. Obecné a speciální metody ve výtvarné výchově. 8. Činnosti ve výtvarné výchově a rozvoj tvořivosti (vývojové i realizační aspekty).Vrcholy období tvořivosti v předškolním a školním věku. Prevence a zvládání krizových období ve výtvarném projevu. 9. Problematika hodnocení dětského výtvarného projevu.Reflektivní dialog. a další formy hodnocení. Prezentace dětského výtvarného projevu. 10. Hlavní rysy aktuálního pojetí výtvarné výchovy v Rámcovém vzdělávacím programu. Plánování výtvarných činností – výtvarné řady a projekty.
Příloha č.2 Základní studijní literatura k problémovým okruhům HAZUKOVÁ,H.;ŠAMŠULA,P. Didaktika výtvarné výchovy I. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 2005. 129 s. ISBN 80-7290-237-7. HAZUKOVÁ,H. Příprava učitele na rozhodování ve výtvarné výchově I. Praha,:K 1994 HAZUKOVÁ,H. Příprava učitele na rozhodování ve výtvarné výchově II. Praha: UK PedF 1995 HLAVSA,J.a kol. Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha: SPN 1986, zvl.kap.HAVLÍNOVÁ,M. Hra a vývoj tvořivých činností v dětství. SLAVÍK, J. Didaktika výtvarné výchovy III. Praha : SPN, 1990. ISBN 80-7066-268-9 Doporučená literatura Fulková,M. Diskurs umění a vzdělávání. Praha: HaH,2008 Kulka, J. Psychologie umění. Praha: SPN 1990 . ISBN 80-04-23694-4 Roeselová,V. Řady a projekty ve výtvarné výchově. Praha: Sarah. 1997 Roeselová,V. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah. 1996 Roeselová,V. Linie, barva, tvar. Praha: Sarah2004 Skarlantová,J. Textilní výtvarné techniky. Plzeň: Fraus.2005 ISBN: 80-7238-319-1 Skarlantová,J.: Užitá tvorba I. Praha: UK-Pedf. 2009 ISBN: 978-80-7290-402-0 Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál 1999. Slavík, J. Od výrazu k dialogu ve výtvarné výchovy. Artefiletika. Praha: Karolinum, 1997. Uždil, J. Výtvarný projev a výchova, 2.vydání Praha : SPN 1978 Vančát,J. Poznávací a komunikační obsah výtvarné výchovy v kutikulárních dokumentech.Praha: Sdružení MAC, s.r.o.,2002.ISBN 80-86015-90-4.
Zicha, Z. Úvod do speciální výtvarné výchovy. Praha : UK 1981. Zuska,V. Estetika ( úvod do současnosti tradiční disciplíny).Praha :Triton, 2001. ISBN 807254-194-3. Slavíková,L.;Slavík,J.;Hazuková,H. Výtvarné čarování.Artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: UK – Pedagogická fakulta,2000.
Příloha č.3 Charakteristika výtvarné řady pro určitou skupinu v mimoškolní výtvarné činnosti. Skupina/jednotlivec Zpracoval(a)……………………….
Výchovné zařízení ……………
1) Téma (název) celé výtvar. řady : 2) Hlavní úkoly a řešené výtvarné problémy : 3) Cílové zaměření výtvarné řady (její smysl jako celku nebo každé její části) a) 1.část výtvarné řady Námět: Výtvarný úkol a(nebo) řešený problém: Klíčová slova: Druh(y) výtvarné činnosti : Technické realizační prostředky : b) 2.část výtvarné řady Námět: Výtvarný úkol a(nebo) řešený problém: Klíčová slova: Druh(y) výtvarné činnosti : Technické realizační prostředky : c) 3.část výtvarné řady Námět: Výtvarný úkol a(nebo) řešený problém: Klíčová slova: Druh(y) výtvarné činnosti : Technické realizační prostředky : Datum :
Třída:
Podpis vychovatel
