Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie. Kresba zátiší v 7. a 8. třídě

Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie

Kresba zátiší v 7. a 8. třídě

Hanzalová Klára Psychologie – speciální pedagogika 3. ročník – 2004/2005

1

OBSAH: 1. ÚVOD..................................................................................................................................... 3 2. HISTORIE VÝZKUMU......................................................................................................... 3 2.1 Hodnotící kategorie.............................................................................................................. 4 3. ANALÝZA A INTERPRETACE DAT.................................................................................. 6 3.1 Tereza (13; 8)....................................................................................................................... 6 3.2 Pavla (14;3)........................................................................................................................ 11 3.3 Michal ( 15;1).....................................................................................................................15 3.4 Katka (13;1)....................................................................................................................... 18 3.5 Ondřej (13;9)...................................................................................................................... 21 3.6 Běta ( 13,10)....................................................................................................................... 24 3.7 David ( 13;8)...................................................................................................................... 27 3.8 Michaela (14;1).................................................................................................................. 30 3.9 Monika (13;11).................................................................................................................. 33 3.10 Karolína (DV-14,1).......................................................................................................... 36 3.11 Jana (DV-13,11)............................................................................................................... 39 3.12 Tereza II (DV-13,11)...................................................................................................... 42 4. SHRNUTÍ............................................................................................................................. 45 4.1 Technická stránka kresby – průběh práce.......................................................................... 45 4.2 Souhrn................................................................................................................................ 49 4.3 Souvztažnost technických a estetických kvalit.................................................................. 50 5. ZÁVĚR................................................................................................................................. 52 Přílohy....................................................................................................................................... 53

2

1. ÚVOD Během své praxe učitelky výtvarné výchovy mě vždy zajímal způsob, jakým dítě dokáže výtvarně zaznamenat realitu. Tímto je míněno kresebné zobrazení skutečně existujících objektů, které děti obklopují ve všedním životě a se kterými se denně setkávají. Tyto objekty se pak promítají do většiny jejich výtvarných děl, a to jak do jednoduchých obrázků objektů fantazijních, tak do prací ztvárňujících komplikovanější fantazijní či reálná témata. Ve své práci se snažím identifikovat prostředky, které dítě používá při kresebném ztvárnění reality, to znamená, že sleduji linii dětské duševní práce od zadání až k samotnému splnění úkolu. Hodlám se tedy zabývat vnímáním, pozorností a pamětí, procesem zapamatování si vnímaného a reprodukcí zapamatovaných vizuálních vjemů v procesu výtvarné tvorby. Vnímání, pozornost, zapamatování a vybavování sleduji na základě analýzy způsobu zobrazení reality v dětských kresbách. A to ve třech kresbách, které vznikly za různé úkolové situace. K identifikaci kvalit ve způsobu zobrazení reality tak využívám rozdíly mezi kresbou, při jejíž tvorbě dítě kreslený model, konkrétní objekty, nemá vizuálně k dispozici, nemůže na ně neustále nahlížet, a kresbou, při jejíž tvorbě model k dispozici má. A dále využívám též rozdíly mezi kresbou dle modelu a následně dle paměti pro totožné konkrétní objekty, tedy kresby, které vznikly v úkolové situaci, do níž byl vlastně zaveden prvek nácviku. Otázkou celého výzkumu tudíž je, jakou roli při kresbě reality hrají možnost jejího pozorování a nácvik, tedy podmínky na první pohled usnadňující proces zapamatování si vnímaného a reprodukci zapamatovaných vizuálních vjemů v procesu výtvarné tvorby, na první pohled usnadňující celou úkolovou situaci.

2. HISTORIE VÝZKUMU Výzkum jsem prováděla na jedné speciální církevní škole a na jedné základní škole v Praze. Speciální škola je zaměřena na výchovu a vzdělávání dětí s vývojovými poruchami učení, především s poruchami řeči. Vzhledem k tomu, že žáky ze speciální školy jsem do výzkumu zapojila spíše z praktických důvodů, abych využila svůj původně nikoli výzkumem motivovaný pobyt na této škole, prováděla jsem výběr žáků, kteří byli zapojeni do výzkumu, a to i s ohledem na diagnózy některých z nich, abych předešla tomu, že získané nálezy budou nesrovnatelné s nálezy na běžné základní škole. Do výzkumu jsem tudíž zapojila žáky ze sedmých a osmých tříd, to znamená žáky od 13 do 15 let, jejichž výtvarný projev byl přijatelný a jejichž pracovní výsledky se dají použít jako materiál pro zpracování vytyčeného problému. Přijatelný zde znamená, že obraz obsahuje následující znaky: zachování počtu a alespoň relativního tvaru ztvárněných objektů, z nichž je patrná jejich funkce (láhev vypadá jako láhev, nikoli jako neurčitý objekt) a relativní zachování proporcí na základě skutečnosti. Obraz nesmí obsahovat ”prvky navíc” jako jsou různé nápisy či jiné ”karikované” kresbičky. Na obou školách kreslily děti celkem tři kresby zátiší. Zadání úkolu, kreslené objekty, se však odlišovaly, a to následujícím způsobem: Speciální škola: A: zátiší s ovocem – dle paměti (obr. č. 1) B: zátiší s lahví, svící a sklenkou – dle předlohy, dle paměti (obr. č. 2.1), (obr. č. 2.2) Základní škola: A: zátiší s lahví, květináčem, špachtlí, džbánem a miskou na sádru – dle paměti (obr. č. 1) B: zátiší s plody, svícnem a láhví – dle předlohy, dle paměti (obr. č. 2.1), (obr. č. 2.2) 3

Pro děti ze základní školy jsem si tedy dovolila větší rozmanitost a složitost objektů. Jinak ale byly obě skupiny dětí předem seznámeny s náplní výzkumu a dostaly stejné pokyny. Pro první kresbu zátiší dle paměti dostaly následující instrukci: Pozorovat po dobu 10 minut zátiší (foto viz příloha), které jsem jim připravila. Poté jim bylo zátiší schováno a měly je nakreslit tužkou, uhlem nebo rudkou na čtvrtku formátu A4. Následovala 10 minut přestávka. Načež měly děti nakreslit stejnými pomůckami druhé zátiší, dle předlohy (viz příloha). Na práci měly 30 min. A opět následovala 10 minut přestávka. Poté jim bylo zátiší opět schováno a děti je měly nakreslit bez předlohy. Čas pro práci 30 min.

2.1 Hodnotící kategorie V průběhu předběžného srovnávání kreseb dětí jsem došla k hodnocení kreseb ze dvou, relativně nezávislých, pohledů. První odpovídá zadání úkolové situace, výtvarně zaznamenat realitu. Je nakonec spíše technický či řemeslný. Je lépe definovatelný a také více propracovaný. Konkrétně, sleduji pečlivost, symetrii, celistvost a upravenost jednotlivých kreseb, a to dle následující jejich definice: 1. Pečlivost je míra důkladnosti provedené práce, především vypracování detailů. Aby bylo možné obrázky hodnotit srovnatelně, vypracovala jsem seznamy detailů pro každé zátiší. Přitom jsem se opírala o práce všech dětí, které ve svém souhrnu definovaly míru možného pročlenění celku. Postupovala jsem tudíž vždy s pomocí hledání toho, co se v jednotlivých kresbách vyskytovalo navíc ve srovnání s ostatními. Tímto způsobem pak vznikly též tabulky zpětného hodnocení jednotlivých kreseb, tj. vynechaných (-) a nevynechaných (+) detailů. Co se ztvárnění detailů týče, jsou tolerovány menší disproporce. Nejvíce je přihlíženo k faktu, ztvárnil- li žák konkrétně sledovaný detail či nikoliv. Za ztvárnění detailu, které je hodnoceno jako + jsou považovány i tvary objektů, které nedodržují úplně osovou symetrii či přesné proporce, přesto je markantní pokus o jejich zachycení. Počet získaných bodů je kvůli srovnatelnosti vyjádřen v procentech. 2. Symetrie obrázku znamená, že jsou relativně správně zachovány zrcadlové tvary jednotlivých objektů (např. sklenice je správně vypouklá stejným způsobem na obou stranách), a dále, že celkově působí obrázek symetricky, “neujíždí” z kreslící plochy. Rovněž se symetrie týká tvarů jednotlivých objektů, proporcí u kterých je však povolena určitá tolerance s přihlédnutím na kresebné schopnosti 13 až 15letých dětí. Znamená to, že přesné proporce nejsou požadovány (např. hrdlo láhve nemusí být vysoké jednu třetinu celkové výšky láhve), nicméně relativně musí odpovídat (např. sklenice nesmí být stejně vysoká jako láhev). 3. Celistvost obrázku znamená, že obrázek tvoří jednolitý komplex objektů, že je z něj patrno, že tyto objekty k sobě náleží a tvoří dohromady “Zátiší”. Rovněž je při celistvosti brán ohled na seskupení objektů, jejich rozmístění v prostoru. Nehodnotí se pořadí objektů, ale přihlíží se na ztvárnění perspektivy, neboť právě ta je v určité míře determinantou celistvosti. Rovněž je za celistvý považován obrázek, který nemusí být dobře ztvárněn z hlediska perspektivy, nýbrž je ztvárněn takovým způsobem, že je na objektech markantní jejich sounáležitost. 4. Upravenost znamená, že na obrázku není znečištění, že je kresebně vyvážený ve smyslu stejnorodého přítlaku na tužku. Znamená to, že kresby jsou stejnoměrně

4

kontrastní – kreslící plocha x kresbě samotné. V podstatě lze tvrdit, že kresby jsou dobře čitelné a jasné. A dále, že jednotlivé objekty zátiší nejsou obohaceny o rušivé prvky, které na zátiší nebyly. Sem spadá i celoplošné vybarvování objektů, které bylo u dětí časté, neboť, objekty ve skutečnosti nebyly celobarevné a stejnobarevné. Celoplošné vybarvování tak v dané kategorii snižuje upravenost v hodnocení jednotlivých prací. Toleruje se oživení tahy navíc. Pro skórování jednotlivých kreseb v daných kategoriích používám třístupňovou škálu, kdy 1 bod znamená kvalitní práci; 0 bodů střední stupeň kvality; -1 bod práci nekvalitní. Celkové hodnocení jednotlivých kreseb pak vyjde jako součet jednotlivých bodů. Následně v tabulkách vyjadřuji pomocí +/- to, zda je kresba lepší/horší kvality než předchozí; přičemž první kresbě, obrázku č. 1 je přidělena hodnota 0. Tento souhrnný parametr pak má sloužit jako východisko při hledání odpovědi na výše zmíněnou otázkou celého výzkumu - Jakou roli při kresbě reality hrají možnost jejího pozorování a nácvik, tedy podmínky na první pohled usnadňující proces zapamatování si vnímaného a reprodukci zapamatovaných vizuálních vjemů v procesu výtvarné tvorby, na první pohled usnadňující celou úkolovou situaci? Co se týče skórování zmíněné pečlivosti, při kterém se opírám především o výsledky rozboru počtu vynechaných a nevynechaných detailů v jednotlivých kresbách, pracuji s jejich souhrnem, jak jej uvádí následující tabulka. Pro obrázek 1. se percentuální hodnoty počtu vynechaných detailů pohybovaly v pásnu od 16% do 69%. Pro obrázek 2.1 od 19% do 92%, pro obrázek 2.2 od 15% do 84%. Jsou-li průměrné percentuální podíly pro jednotlivé obrázky 42%, 50% a 44% jeví se mi jako smysluplné hodnotit 0 body, jako odpovídající střednímu stupni kvality, práce: Běty, Pavly, Davida, Karolíny a Katky u obrázku 1.; Karolíny, Terezy, Běty, Michaely, Terezy II a Jany u obrázku 2.1; a Terezy II, Jany, Michaely a Davida u obrázku 2.2 Souhrnné výsledky rozboru detailů Jméno Tereza Pavla Michal Katka Ondřej Běta David Michaela

obrázek celkem detailů z 6 celkem detailů z 6 celkem detailů z 6 celkem detailů z 6 celkem detailů z 6 celkem detailů z 6 celkem detailů z 16 celkem detailů z 16

1. 67% 33% 16% 50% 16% 33% 38% 56%

celkem detailů z 13 celkem detailů z 13 celkem detailů z 13 celkem detailů z 13 celkem detailů z 13 celkem detailů z 13 celkem detailů z 16 celkem detailů z 16

2.1 38% 76% 61% 92% 31% 38% 19% 38%

2.2 15% 61% 30% 84% 23% 31% 50% 44%

Druhý pohled při hodnocení kreseb odpovídá tomu, že děti měly zaznamenat realitu výtvarně, že při kresbě do hry neodmyslitelně vstupuje estetická stránka jejich tvorby. Rozlišuji pak kresby dle toho, zda jsou pouze 1) schematické, či zda jim lze přiznat určitou snahu o expresi - 2) schéma s expresí; případně, jsou, přesvědčivě, 3) expresivní. Expresívností, estetickou výrazovostí přitom míním osobité pojetí autora a míru originality, nakolik autor vkládá do práce své myšlenky a snaží se svým dílem zapůsobit na okolí. Estetická výrazovost tedy vyplývá z toho, nakolik obrázek oslovuje bez ohledu na technické kvality. Estetická výrazovost v tomto případě nevypovídá o kvalitě kreslení z hlediska reality objektů, nýbrž o působení a dojmu z obrázků. Součástí analýzy a interpretace kreseb jednotlivých dětí je tedy i tabulka inventarizující, zda-li obrázek dle mého soudu výraz má (ano) či nemá (ne). Pod tabulkou je uveden výčet prostředků, které dítě pro ztvárnění výrazu použilo. 5

3. ANALÝZA A INTERPRETACE DAT 3.1 Tereza (13; 8) Hypokinetická forma LMD, neurologický nález, poruchy učení – dysortografie. IQ v pásmu dolního průměru. Tereza pracovala klidně a soustředěně s občasnými výkyvy v pracovním tempu. V diskusi uvedla, že kreslení zpaměti ji moc nebavilo, ale podle modelu ano. Přesto se jí celkově lépe kreslilo ovoce. Stínování nedělala, protože to neumí a ani si ho nevšímala. Při pozorování ovoce se prý hlavně soustředila na drapérii, kterou se pak snažila vystihnout. Vzor na látce si nepamatuje. Musela si v duchu opakovat pořadí plodů, aby ho nezapomněla. Rozbor detailů Obrázek 1. Drapérie vzor Drapérie stínování + Tvary ovoce Detaily ovoce (stopky, skvrny) + Stínování ovoce + Tvar misky + Celkem ztvárněno detailů z 6 67%

Etiketa Etiketa a vzor Tvar svícnu Plamen Zdobení sklenice Tvar sklenice Dno sklenice Stékající vosk Zdobení svícnu Tvar láhve Dno láhve Tvar svíce Zakončení svíce celkem detailů z 13

2.1 + + + + + 38%

2.2 + + 15%

Technická kvalita kresby jméno Tereza

obr. 1. 2.1 2.2

celistvost 1 0 0

symetrie 1 0 -1

pečlivost 1 0 -1

upravenost 1 0 -1

celkem 4 0 -3

lepší/horší 0 -

Obrázek 1. V kresbě Terezky jsou znatelné známky pečlivosti, mimořádného úsilí o zachycení detailů, jako jsou skvrny na plodech, barevné rozlišení, zvláště tmavšího jablka či stínů na drapérii. Se svým nejlepším výkonem v daném kritériu z dané skupiny šesti obrázků zátiší ovoce tak ztrácí jen na vynechaném vzoru na drapérii a nepřesném tvaru ovoce. Prostřední hrušce bych přece jen vytkla to, že jí chybí výraznější špička, a druhá hruška se spíše podobá 6

okurce. Přesto, že jsou stínování a obrysy ovoce a misky provedeny dosti nedbale, je obrázek kontrastně vyvážený, působí upraveně, úhledně; zvláště ve srovnání s Michalem či Ondřejem. Jako kvalitní hodnotím symetrii plodů, krom ležící hrušky, i celého zátiší na kresebné ploše. Byť poloha plodů není zachována, zaměnila stojící hrušku s jablkem, je seskupení prvků celistvé. Na první pohled je obrázek sice podobný obrázku Běty, která také zaměnila pořadí plodů, možná také ve prospěch pocitu větší osové symetrie při umístění stojící hrušky mezi jablko a ležící hrušku. Tereza ale na rozdíl od Běty neklade plody do řady, pokusila se o mírné zachycení perspektivy předsunutím jablka před hrušku; v reálném zátiší plody také nestály v řadě. Prostorovost celého zátiší je pak ještě naznačena stínováním na drapérii a předsunutím jejího levého cípu, ztvárněním okraje látky jakoby drapérie vlála. Co se estetické stránky týče, za klad považuji to, že kresba působí uceleně, byť tvary plodů neodpovídají a vzor látky je vynechán. Tereza si možná nezapamatovala tvar plodů, protože jim nepřikládala význam, jelikož tyto plody dobře zná a dokáže je tedy ztvárnit kdykoli. Jak sama uvedla, soustředila se především na drapérii. Unikl jí však vzor látky. Zajímavé pak je, jak se její ztvárnění drapérie liší např. od Michalova a Ondřejova pojetí. Ti mají drapérii nakreslenou téměř rovnými čarami a látka nevyvolává dojem látky, ale spíše tvrdého materiálu (desky, krabice apod.). Podobné je u Terezy vlastně i pojetí plodů. Stínováním bylo dosaženo jakési roztřesenosti, podobně jako u Katky, která však této roztřesenosti docílila nikoli stínováním, nýbrž především šikmostí plodů. Pravým opakem takového ztvárnění ovoce jsou kresby Pavla či Ondřeje, v jejichž kresbách je ovoce jasně uloženo v misce a stojí naprosto nehybně. Tereza v podstatě svými nepřesnostmi vnesla do obrázku pohyb. Přesto nebo díky tomu, že se nedrží reality, nepůsobí kresba neživě, strnule. To Ondřej, který má navíc obrázek i technicky slabší, nakreslil zátiší, které skutečně působí velmi stabilně a nečinně. Zopakuji-li své úvahy o tom, zda a co by mohla Terezčina kresba vyjadřovat z estetické stránky, mohly by mé úvahy mít následující podobu. Tereza se soustředila při kresbě na to, aby ztvárnila drapérii zvlněnou. Při tom pak už zvládla ztvárnit ”jen” to, že plody jsou na misce, že se jedná o dvě hrušky a jablko a že na misce neleží v řadě vedle sebe. Ztvárnění vzoru na drapérii, pořadí plodů a jejich jedinečných tvarů již nezvládla. Přesto si nemohu nevšimnout, že plody mají tvar, na základě kterého je lze identifikovat jako hrušky a jablko a že jsou uspořádané v pořadí. A tedy, že tyto kvality kreslených objektů musela Tereza do kresby dodat sama, že nejsou výsledkem vybavení si bezprostřední vzpomínky na nedávno pozorovaný model. Jsou tedy zvolené pořadí a tvar plodů výsledkem vybavení si vzpomínky na nějaký jiný model pozorovaný ve vzdálenější minulosti? Možná. Smysluplnější se však jeví to, že při volbě vlastního pořadí byla vedena citem pro osovou symetrii a při volbě tvaru pojmem daných druhů ovoce, schematizací tvarů jablek a hrušek. Možná, že si Tereza nezapamatovala jejich tvar proto, že mu intuitivně nepřikládala význam, jelikož plody dobře zná a dokáže je tedy ztvárnit kdykoli, že pro ni nepředstavovaly výzvu. Možná však, že ani drapérie, vlastně ne zas výjimečná utěrka, nebyla výzvou jako objekt charakteristický typickým tvarem a jedinečným vzorem, nýbrž právě tím, že je zvlněná, že byť v klidu je ”plná pohybu”. Možná, že Tereza byla vedena esteticky zajímavou snahou o vyjádření pohybu v kresbě zátiší. V souhrnu bych tedy kresbu hodnotila sice za schematickou, charakteristickou spíše zjednodušením intelektuálního realismu než snahou o věrnou simulaci vjemu reálných objektů. Na druhé straně bych ji určitou snahu o expresi přiznala za náznak ztvárnění pohybu v roztřesenosti ovoce a rozevlátosti drapérie.

7

Obrázek 2.1 Oproti předchozí kresbě znatelný pokles pracovního výkonu. Pořadí je zachováno, avšak chybí perspektiva. Opět je znatelná podobnost s Bětiným obrázkem. Objekty jsou umístěny v jedné linii. Umístění a celková kompozice je dosti zjednodušená. Objekty jakoby končily pod papírem. Zátiší nevypadá celistvě, symetrie osová sice mírně znatelná, avšak proporce tvarů neodpovídají. Rozměry objektů neodpovídají skutečnosti a jsou patrné značné tvarové anomálie, jako je malá a úzká láhev s jiným nápisem, bez rozšíření u hrdla, oproti tomu velká a zúžená svíce a naprosto nepřesná sklenice. Takto deformovanou svíci má Tereza jediná. Svícen je vypracován se zdobením. Přestože láhev má etiketu je na ní jiný nápis. Původní si nepřečetla, postačilo jí, že tam etiketa je a nápis domyslela podle již dřívější zkušenosti se známou značkou vína. Zajímavé je, že zúžení, stejně jako u svíce je provedeno i na láhvi. Tereza se soustředila při kresbě na to, aby ztvárnila drapérii zvlněnou. Při tom pak už zvládla ztvárnit “jen” to, že plody jsou na misce, že se jedná o dvě hrušky a jablko a že na misce neleží v řadě vedle sebe. Ztvárnění vzoru na drapérii, pořadí plodů a jejich jedinečných tvarů již nezvládla. Přesto si však nelze nevšimnout, že plody mají tvar, na základě kterého je lze identifikovat jako hrušky a jablko a že jsou uspořádané v pořadí. A tedy, že tyto kvality kreslených objektů musela Tereza do kresby dodat sama, že nejsou výsledkem vybavení si bezprostřední vzpomínky na nedávno pozorovaný model. Jsou tedy zvolené pořadí a tvar plodů výsledkem vybavení si vzpomínky na nějaký jiný model pozorovaný ve vzdálenější minulosti? Možná. Smysluplnější se však jeví to, že při volbě vlastního pořadí byla vedena citem pro osovou symetrii(do výšky čnějící hruška jako osa uprostřed dvou do šířky sahajících plodů) a při volbě tvaru pojmem daných druhů ovoce, schematizací tvarů jablek a hrušek. Možná, že si Tereza nezapamatovala jejich tvar proto, že mu intuitivně nepřikládala význam, jelikož tyto plody dobře zná a dokáže je tedy ztvárnit kdykoli, že pro ni nepředstavovaly výzvu. Možná, že ani drapérie, vlastně ne zas tak vynímečná utěrka, nebyla výzvou jako objekt charakteristický typickým tvarem a jedinečným vzorem, nýbrž právě tím, že je zvlněná, že byť v klidu je “plná pohybu”. Obrázek 2.2 Tereza zvolila schválně jinou kompozici. Nepodařilo se jí zachytit perspektivu a objekty posadila do jedné roviny. Tvary maximálně zjednodušila a v podstatě je ztvárnila nerealisticky. Láhev postrádá oproti předešlé kresbě etiketu. Celý obrázek svým stínováním tvoří dojem mlhy. V případě tohoto obrázku nemůže být o pečlivosti ani řeč. Upravenost a celistvost zůstává v tomto případě sporná, nicméně ji klasifikuji jako horší než předchozí práci, a to především v rámci technických kvalit. Nicméně tento obrázek při bližším zkoumání vykazuje jistá specifika, které uvádím níže. Kresba svědčí o malém nadšení z práce, jelikož kreslířce objekty připadaly moc těžké. Tereza snad ani nekopíruje natolik svou předchozí kresbu, i když je její dílo od reality ještě vzdálenější. Přesto je velice zajímavé ztvárnění jednotlivých objektů, při jejichž bližším zkoumání lze pozorovat jakousi transformaci jednotlivých z nich v naprosto odlišné. Např. sklenice s nohou umístěnou mimo střed vyvolává dojem vratkosti, což umocňuje miniaturní podstavec. Horní část sklenice je navíc nahnutá a stínování ještě umocňuje její pohyb ke straně. Láhev už vůbec nevypadá realisticky, ani se neblíží láhvi z obr. 2.1, navíc vlastně nevypadá ani jako láhev. Tvar je totálně zjednodušen, nemá ani podstavec, tahy na spodní části jsou nedotaženy, tlak na tužku se mírní a láhev vyvolává dojem nestability. Podobně ztvárnil bez dna láhev i Ondra, přesto však zde jeho láhev působí nestabilně ne díky ztvárnění spodní části, ale horní části lahve. Dno rovněž nedokončila Běta, která navazuje přímo na

8

podložku, ale u ní jakoby láhev z podložky vycházela, což v Terezině případě působí spíš, jakoby se láhev měla každou chvilku od podložky oddělit. Úplným opakem je pojetí Pavly, která si dala s vykreslením dna záležet a nakreslila vyklenutí. Snad nejzajímavěji pojal Tereza nakreslení svíce se svícnem. Totální nepřesností tvarů ze svícnu vytvořila objekt o stejné velikosti jako je láhev, připomínající otočenou ořezanou houbu na pěti pochodujících nožičkách. Na obrázku 2.2, který sice nemá moc společného s realitou, se zátiší stalo novým světem, ve kterém se odehrává děj s mnoha pohyby. Na jejím výkresu jsou tyto znaky asi nejvýraznější. Ostatní děti takovou transformaci neprovedly. Stínováním se Tereza nejspíš chtěla pokusit o estetické zkrášlení obrázků. V tomto případě se nejedná o zkrášlení technických kvalit (realistické stínování), ale celkového dojmu nepříliš technicky vydařených kreseb. Na první pohled je zřejmé tmavé provedení, díky čemuž práce působí jako mlhavá vzpomínka. Toto tmavé provedení však působí jakousi objemnost tvarů. Například Michal i Ondra mají obrázky rovněž tmavé, ale v jejich případě, a to především u Michala, jsou obrázky ploché a víceméně strnulé. Zajímavé je, že přestože obrázek č.1 i č.2.1 jsou kresby dle paměti, je č.1 podstatně zdařilejší. Možná je tedy přemíra ztráty koncentrace v průběhu práce a tudíž i snížení kvality provedení u kresby č.2.1. Od obrázku 2.1 je patrný přechod ke schematičnosti a ikoně. U obrázku 2.2 je rovněž patrný výrazný přechod ke schématu, přesto při podrobném zkoumání bylo zjištěno, že Tereza vytvořila ze zátiší nově a netradičně pojatý obraz žijící svým vlastním životem. Postupující schematičností a odbývání technické kvality svedla autorka dát “zaznít” výrazu – řekněme rozpohybovanosti či nakonec rozechvělosti zátiší, jejíž náznak byl už v první kresbě. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2

estetický styl schéma schéma schéma s expresí

estetický výraz Ne Ne Ano

Prostředky, které Tereza použila pro dosažení expresivního výrazu: - tvarové anomálie - nesymetrie tvarů - nereálné stínování - nereálnost tvarů

9

3.2 Pavla (14;3) Poruchy učení ve smyslu dyslexie, dysgrafie, porucha soustředění, neurotická, IQ v pásmu dolního průměru. Pavla pracovala soustředěně. Věnovala dost času pozorování. Více ji bavila kresba zátiší s láhví, protože to byly podle ní zajímavé objekty a hlavně měly rovné tvary, kulaté se jí kreslí špatně. Tvrdila, že vzor na látce nekreslila úmyslně, že se jí to víc líbí bez vzoru, ale pak dodala, že si ho nepamatovala. Je si vědoma toho, že tvary nemá přesné, protože si to nepamatovala, ale jen je domýšlela. Rozbor detailů Drapérie vzor Drapérie stínování Tvary ovoce Detaily ovoce (stopky, skvrny) Stínování ovoce Tvar misky celkem ztvárněno detailů z 6

+ + 33%

Etiketa Etiketa a vzor Tvar svícnu

2.1 + + +

2.2 + + -

Plamen Zdobení sklenice Tvar sklenice Dno sklenice Stékající vosk Zdobení svícnu Tvar láhve Dno láhve Tvar svíce Zakončení svíce celkem detailů z 13

+ + + + + + + 76%

+ + + + + + 61%

Technická kvalita kresby jméno Pavla

Obr. 1. 2.1 2.2

celistvost 1 0 -1

symetrie 1 0 0

pečlivost 0 1 1

upravenost celkem 1 3 0 1 0 0

lepší/horší 0 -

Obrázek 1. Obrázek si Pavla dobře rozvrhla a kresebně ho velmi úhledně ztvárnila. Celistvost se jí podařilo vystihnout pěkně, a to především právě díky dobře zachycené perspektivě. Pavla objekty ztvárnila celkem pečlivě, ale spíše je zjednodušila a celkově se jí nepodařilo zachytit mnoho detailů, proto za tento výkon byla v dané kategorii klasifikována 0. Celkovou symetrii a proporce si zapamatovala správně a ztvárnila je velmi podobně realitě, proto byla klasifikována stupněm 1. Obrázek působí upraveně, a to díky dobré symetrii i rozvržení kompozice. Pavla opravdu dobře vystihla kompozici, pořadí ovoce má správně, pouze

10

prostřední hruška příliš odděluje jablko od první hrušky. Perspektiva je zachována a je zvýrazněna domyšlenou drapérií směrem dozadu, takže zátiší vypadá, jako by se spolu s látkou vznášelo ve vzduchu. Její ztvárnění je velice podobné obrázku Běty. Stejně jako u ní, jsou objekty jakoby průhledné, u Pavly jsou však technicky zdařilejší. Neobsahuje prvky navíc, jako jsou šmouhy či znečištění. Přestože si Pavla pamatovala některé detaily, například naznačila skvrny i stopky je její obrázek v kategorii pečlivosti klasifikován nulou, neboť mnoho dalších detailů a dokonce i tvar misky úplně opomněla. Pokusila se o drapérii, kterou ještě před tím nikdy nedělala (jak sama uvedla), ale vzor na látce zapomněla. Miska je naznačena symbolicky, nepřesahuje plody tak jako ve skutečnosti. Ztvárnění misky je celkově zajímavý fenomén na všech kresbách. Miska je miniaturní jakoby jí děti nepřikládaly valný význam. Malou misku nakreslila např.i Katka, které se tam plody skoro nevešly. Ondra sice nenakreslil misku malou, ale příliš tenkou, v podstatě použil k jejímu znázornění zakřivenou čáru. Pavla si nejprve si nakreslila ubrus a pak dokreslila ostatní. Obrázek působí jakoby byly jednotlivé tahy provedeny s jistotou (autorka “nehledá” tahy). Pavla by možná kreslila jakoukoli hrušku a jakékoli jablko a možná by dokonce takto ztvárnila i hrušku s velmi výraznou anomálií, což však nelze tvrdit s jistotou. Co se estetické stránky týče velmi kladně hodnotím celkový dojem z obrázku, který hovoří jasně o tom, co se v zátiší nacházelo, a přestože jednoduchost provedení je značná, je nesporný fakt vyvolání iluze určité “kompaknosti” zátiší. Výsledně kresbu hodnotím jako ryze schématickou, bez pokusu o vyjádření výrazu zátiší či objektů. Obrázek 2.1 Pavla se při kresbě tohoto obrázku zaměřila především na detaily, které ztvárnila s velkou pečlivostí. Bez ohledu na kvalitu obrázku Pavla zachovala důležité prvky jako je etiketa na lahvi včetně motýla, průsvitné vypoulené dno láhve, celkem realisticky vystihla i rozšíření hrdla a špunt. Patrné jsou i známky stínu pod lahví. Svícen je rovněž vypracován s pokusem o stínování. Sklenice působí neúhledně, pokus o zachování realistického tvaru sklenice s domyšleným dnem. Pavla se zde snažila vystihnout hlavně tvary. Pokus o perspektivu předsunutím svícnu před láhvi, pořadí objektů zachováno. Symetrie je zachována víceméně proporcionálně, nikoliv však osově u jednotlivých objektů, proto jí alespoň za snahu o ztvárnění právě proporcí byla uznána 0, coby střední kvalitativní ohodnocení v dané kategorii. Přestože tento obrázek je schématický, nepůsobí díky některým detailům nehybně. Dolní stín pod láhví a křivé hrdlo spolu se svícnem a svící směřujícím na opačnou stranu a čárkami znázorněný svit svíce rozhýbává levou část obrázku. Svíci posunutou k pravé straně můžeme vidět i u Běty a Ondřeje, který ji má navíc prohnutou směrem vpravo. Důvod proč Pavla takto svíci nakreslila byl nejspíš ten, že ji nechtěla kreslit přes láhev a že se jí tam takto vešla, aniž by musela kus láhve odgumovat. Sklenice působí jakoby do zátiší nepatřila. Velikostí sice odpovídá, nikoliv tvarem. Na rozdíl od láhve a svícnu není vypracovaná a je velice zjednodušená. Pavla jediná z celé skupiny dětí, kreslících toto zátiší pojala ztvárnění jednoho objektu ze zátiší naprosto odlišně než zbylé dva. Na rozdíl od předchozího obrázku není zachována celistvost, a to právě jakýmsi oddělením sklenky, symetrie osová na všech objektech není zachována. Objekty jsou však ztvárněny větší pečlivostí, což se odrazilo i na výsledném percentuálním zhodnocení pozorovaných detailů, než u předchozí kresby. Celkově tento obrázek nepůsobí nijak upraveně, a to především díky kresebnému ztvárnění sklenky, která je nepochopitelně distancována od láhve a svícnu a je nakreslena, narozdíl od ostatních objektů slaběji, jakoby s menší jistotou. K tomuto došlo nejspíš z důvodu obtížnosti tvaru

11

tohoto objektu a Pavla se ani nesnažila o jeho optické vylepšení např.stínováním, či následné úpravě. Právě sklenka ve svém pojetí narušuje onu počáteční celistvost, která je ve ztvárnění svícnu a láhve, proto je celistvost hodnocena nulou. Kresbu hodnotím jako schématickou, přestože byla snaha o vnesení živosti svitem svíce (čárky kolem plamene), nicméně v tomto případě tyto čárky jsou spíše nositeli informace o tom, že svíce svítí. Obrázek 2.2 Jednotlivé objekty se nápadně podobají objektům z první kresby, což se odrazilo i na ztvárnění počtu vynechaných a nevynechaných detailů ,které je podobné jako v případě předchozí kresby. Pavla se opět velmi pečlivě snažila o zachycení a vypracování jednotlivých detailů. Záměrně je volena kresba na šířku papíru. Sklenice působí úhledněji, než na předchozí kresbě, takže by se v tomto případě mohlo jednat skutečně o jakýsi nácvik práce na tomto objektu. Sklenice je však tvarově jiná než na předchozí kresbě, což možná Pavla provedla schválně, vzhledem k tomu, že na předchozí kresbě jsou patrné známky nejistoty kresby právě v případě sklenky. Rozmístění zvolila záměrně odlišné. Symetrii hodnotím nulou, neboť jistá snaha o zachování proporcí a osové symetrie je zjevná. Přesto ve ztvárnění svícnu a svíce shledávám velké nepřesnosti – svícen je křivý a svíce je posazená ke straně. Co se celistvosti týče, je na první pohled patrné, že objekty k sobě jakoby vůbec nepatří, mezi každým je nějaká vzdálenost, přestože se ve skutečnosti překrývaly. Proto byla celistvost hodnocena nejnižším hodnocením, a to –1. Víceméně působí obrázek upraveně, avšak díky objektu svícnu, který Pavla ztvárnila jiným způsobem (bez stínování), než ostatní objekty a svým zjednodušením se vymyká jejich pojetí, které převládá, klasifikuji upravenost nulou. Při kresbě prvního zátiší Pavla dobře pozorovala a vnímala tvary, které relativně správně znázornila. Jako jediná ze vzorku žáků nezapomenula ani na tvar dna láhve. Snaha o správné zachycení tvaru je znatelná i na dosti nevydařené sklenici. Druhé zátiší i přes odlišné rozmístění objektů tvoří jakousi kopii toho prvního. Co se sklenice týče, vzhledem k tomu, že při první kresbě jí činila problémy je možné že ve snaze přiblížit se realitě zaznamenala informaci o tom, co skutečně viděla, anebo je tento tvar jejím prototypem sklenice na víno. Provedení sklenice zůstává sporné. Kopírování předchozího obrázku je patrné především na tvaru motýla, dále na svícnu jehož spodní část přesahuje horní ještě více než na kresbě podle modelu. Rovněž je patrná snaha novými prvky odlišit původní reprodukci (dvojité hrdlo, přesahující okraj svícnu). Pavla svou kopii původního obrázku zkrášlila novými prvky. Rovněž je možné, že si nezapamatovala své postupy při první kresbě dle modelu o realitě nemluvě. Druhý obrázek je nejen kopií a zjednodušeninou předchozího, ale i jakousi jeho zmenšeninou. Obrázek je ještě méně celistvý než předchozí práce. Při srovnání obr. 2.1 a 2.2 je patrný zajímavý jev. Objekty, které jsou umístěny na obrázku vpravo jsou nakresleny jednodušeji (bez propracování a stínování), než objekty v levé části obrázků. Zajímavé je domyšlení tvaru svícnu u obr. 2.2, které se vyskytuje na obr. 2.2 i u Michala a na obr. Č. 1 u Katky . Z pohledu dětí by se okraj svícnu dal celkem dobře vystihnout mírně zahnutou čarou. Pavla se, zřejmě vedena estetickým citem, pokusila zlepšit estetický dojem stínováním. Přesto velmi zjednodušila tvary objektů, kresby nemají pozadí ani atmosféru a vykazují velkou míru schematičnosti. Obrázek 1. i obrázek 2.1 působí celistvěji, obrázek 2.1 je velmi podobný obrázku 2.2, přesto vykazuje známky kresebného zhoršení, což je evidentní např. na provedení svícnu u obrázku 2.2 Rovněž jsou objekty ztvárněny, jakoby byly průhledné, čímž obrázky dostávají nádech lehkosti a světlosti.

12

Přestože Pavla se rovněž dopustila nepřesností jako jsou tvarové anomálie, křivé čáry podobně jako Tereza, neobsahují její kresby valný estetický výraz. Pouze čárky, které znázorňují svit svíce a křivé hrdlo láhve vnášejí do obrazu živý prvek. Přesto, možná díky velkému kontrastu tahů bez dalšího propracování stíny, nepůsobí obrázky dynamicky. Pro srovnání - podobná výrazová plochost je patrná u Běty na obr. 2.1 (viz Běta), která však výraz na obr. 2.2 má naprosto odlišný, než Pavla na obr. 2.2 V podstatě by se dalo hovořit o technické i estetické vyváženosti kreseb 2.1 a 2.2 jak v případě Pavly tak i např. Michala, který má tyto obrázky na podobné úrovni ve smyslu provedení kreseb 2.1 a 2.2 Všechny tři práce mají společný rys v tom, že Pavla hbitě využívá své znalosti o tvarech, které ví, že zná, takže jim nepřikládá takovou váhu při pozorování. Nýbrž jakoby tyto obohacovala o nové prvky. Jsou zde patrné známky systematického pozorování a pamatování si (seskupení, skvrnky, stopky) Pozornost však nevěnovala přesným tvarům (špičaté hrušce, ani jablku) a k jejich ztvárnění využívá jakoby Pavla využila vlastní jistotu toho, že ty dokáže nakreslit kdykoliv. V tomto případě si vystačila s informacemi o známých objektech, které obohatila novými významnými prvky (skvrny). Toto je možná důvod, proč kresba působí tak úhledně a tahy tužkou jsou provedeny s jistotou. Pavlínino pojetí všech třech zátiší se vyznačuje relativně dobrou pečlivostí při ztvárnění jednotlivých objektů, avšak rovněž postupně od prvního obrázku ku třetímu zhoršováním kompozice, kdy se zátiší rozpadá na jednotlivé objekty, které k sobě jakoby již nepatří, takže obrázky ztrácejí především celistvost, rovněž tak i symetrii. Tabulka kresebných stylů obrázků

1. 2.1 2.2

estetický styl estetický výraz schéma Ne schéma Ne schéma Ne

13

3.3 Michal ( 15;1) Vada sluchu, motorický neklid na bázi LMD, dysortografie, dyslexie, dyskalkulie, IQ v pásmu dolního průměru. Michal pracoval s mírnými výkyvy v pracovním tempu, neustále měl nějaké připomínky, chtěl kulatý talíř i z profilu, látka měla špatný vzor, stínovat nehodlá, protože to neumí. Přesto postupoval dobře, nejprve načrtl kompozice a pak se věnoval detailům. Celkově se mu lépe kreslilo zátiší s vínem, protože se jednalo o rovnější tvary. Kresba dle paměti ho zaujala nejvíce, protože se musel víc soustředit a jak on sám uvedl, nenudil se u toho. Rozbor detailů Drapérie vzor Drapérie stínování Tvary ovoce Detaily ovoce (stopky, skvrny) Stínování ovoce Tvar misky celkem ztvárněno detailů z 6

+ 16%

Etiketa Etiketa a vzor Tvar svícnu

2.1 +

2.2 -

Plamen Zdobení sklenice Tvar sklenice Dno sklenice Stékající vosk Zdobení svícnu Tvar láhve Dno láhve Tvar svíce Zakončení svíce celkem detailů z 13

+ + + + + + + 61%

+ + + + 30%

Technická kvalita kresby jméno Michal

obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost 1. 1 1 -1 0 2.1 1 1 1 0 2.2 -1 1 0 0

celkem 1 3 0

Lepší/horší 0 + -

Obrázek 1. Michal se snažil o zachování kompozice. Talíř však nemá perspektivu a je znázorněn kulatý. Seskupení plodů odpovídá do té míry, že jablko se ve skutečnosti dotýkalo hrušek, ale pořadí je zachováno. Je patrný pokus o perspektivu- hruška před hruškou. Zátiší však nemá hloubku. Celistvosti, která je klasifikována nejvyšším ohodnocením dosáhl Michal především díky zvláštnímu a nedokonalému ztvárnění talíře, který tvoří kruh kolem ovoce. Celkově je však obrázek vypracovaný s minimální pečlivostí. Symetrii se však Michalovi podařilo relativně dobře zachovat.Ve srovnání s Terezou, která má ovoce rovněž převážně tmavě

14

provedené, působí plody objemněji. Zajímavé je, přestože např. Pavla má ovoce provedené světleji, je výsledný efekt stejný jako právě u Michala a ovoce působí ploše. Tvary zvládl nakreslit obecné, hruška naležato balancuje jednou stranou ve vzduchu a stopky jablka a stojící hrušky jsou na druhou stranu než byly ve skutečnosti. Snažil se o zachování vzoru na látce i náznak drapérie. Obrázek vypadá jako ovoce v proutěném koši. Přestože drapérie je nakreslena šikmo nahoru vpravo podobně jako u Terezy, nevyvolává dojem vlající látky, ale je strnulá, stejně jako vzor drapérie, který se nepřizpůsobuje zmačkání látky, což umocňuje tento dojem ale je zakreslen jako dlažba v kostkách stejně jako v případě Ondry i Katky. V Katčině případě se však vyskytuje mnoho momentů, které “přebíjí” strnulost vzoru a obrázek je celkově dynamický. Upravenost obrázku jsem hodnotila nulou, neboť objekty jsou celoplošně vybarveny, což možná Michal udělal z pocitu vlastní neschopnosti provést stínování. Přesto však nelze obrázek ohodnotit –1, neboť v zásadě splňuje parametry pozorované v dané kategorii jako je stejnorodý kontrast či přítlak na tužku. Michal si při pozorování zátiší rozděloval celek na části, o čemž svědčilo jeho hlasité komentování. Díky tomu si byl schopen zapamatovat více - seskupení a detaily. Přestože miska byla z jeho úhlu pohledu elipsovitého tvaru, znázornil jí jako kulatou, bez ohledu na skutečnou perspektivu. K tomu ale nejspíš došlo z nedostatku představivosti, nikoli kvůli špatnému zapamatování. Ovoce tvarově, ani detaily neodpovídá (skvrnky), zde si vystačí s informací - dvě hrušky a jablko. Z estetického hlediska hodnotím kladně snahu o ztvárnění vzoru drapérie, nicméně tmavost obrázku posouvá dílo do roviny nepříliš zdařilé práce. Kresba je ryzí schematizací zátiší. Obrázek 2.1 V této práci Michal se podstatně pečlivěji věnoval ztvárňování detailů. Láhev nakreslil dosti obecně, chybí některé detaily, etiketa, nápis je rovnou na lahvi, přesto se Michal tvary přiblížil skutečnosti. Zátiší však podobně jako předchozí obrázek působí uceleným dojmem, neboť je na první jasné, že Michal kreslil objekty jako celek, nikoliv samostatné, k sobě nepatřící, objekty. Symetrii se mu podařilo dobře vystihnout a byla ohodnocena kladně, neboť předměty nakreslil s dobrou osovou symetrií i správnými proporcemi. Co se týče upravenosti je tento obrázek na podobné úrovni jako předchozí kresba, proto byl ze stejných důvodů opět ohodnocen nulou. Stínování Michal neřešil, ale opět celoplošně vybarvoval. Je možné, že Michal nemá dosti výtvarného citu pro techniku stínování, a proto se snažil takto o kompenzaci. Ztvárnění tohoto obrázku je na první pohled stejně tmavé jako v případě Ondry. Michal se sice pokusil o perspektivu předsazením svícnu, ale obrázek je vlastně jakási stín skutečného obrazu, a to především právě díky celoplošnému vybarvení. Kresba působí velice těžkopádně. Ondra přestože rovněž téměř celoplošně vybarvoval např. láhev, nedosáhl takové těžkopádnosti jako Michal. Nehybnost a strnulost jsou však společným jmenovatelem kreseb obou chlapců. Bětin obr. Č. 2.1 je na první pohled zcela odlišný, dokonce ani nemá náznak perspektivy, rovněž ale působí strnule. Z estetického hlediska hodnotím kladně Michalovu snahu o zachování proporcí a tvarů, rovněž tak i zachycení převážného množství pozorovaných detailů. Obrázek jsem zařadila do kategorie schématických kresebných stylů, neboť co se týče ztvárnění jedná se o velké zjednodušení a ztvárnění spíše pojmové, než-li o ztvárnění vizuálního vjemu.

15

Obrázek 2.2 Následující kresbu Michal kreslil podstatně méně pečlivě. Snaha o ztvárnění detailů poklesla. Láhev nemá etiketu tvarově velmi odlišná od skutečnosti, spíše stejná jako při první kresbě. Pečlivost provedení je však horší než na obou předchozích kresbách, a to především díky úbytku ztvárnění detailů. Pravý opak vývoje přechodu z obr. 2.1 k obr. 2.2 nalézáme např. u Běty, Ondry či Terezy. Ti přestože kupříkladu tvarově či kompozičně zjednodušovali, jejich obr. 2.2 nabyly nových rozměrů i estetických dojmů (viz Běta, Ondra, Tereza).Dalo by se tvrdit, že jeho druhá práce podle paměti vykazuje tedy v podstatě známky kopírování vlastního kresebného stylu, takže Michal nejspíš pracoval tak, že napodoboval svou předchozí práci a příliš nevzpomínal na skutečné zátiší. V případě této kresby došlo jakémusi vyčištění, nebo-li filtraci podobně jako u Pavly, kdy v obou případech působí obrázky 2.2 více neuceleně, jsou na papíru rozházeny téměř v rovině, žádný náznak perspektivy, jsou jakoby jasnější a bez stínů a tvoří tak zjednodušeninu předchozích kreseb. Ucelenost obrázku jsem ohodnotila záporně, jelikož Michal nechal zátiší doslova rozpadnut na jednotliviny. Jak již jsem jednou uvedla, Michalova pečlivost v detailech upadá, přesto však zachoval symetrii i proporce objektů. V první kresbě Michal nebyl ovlivněn svým vlastním ztvárněním. V kresbě druhé dle paměti víceméně kopíroval kresbu podle modelu a využil tedy nejbližší možnou zkušenost s objekty. Na obrázcích je patrný přechod k velkému zjednodušení a schematičnosti. Z estetického hlediska jsou všechny tři obrázky vyvážené. Velmi výraznou stylistickou kvalitu tvoří tedy hlavně schéma. Nejméně kvalitně je proveden obr. č. 2.2 Všechny Michalovy obrázky jsou kontrastní, v tmavém provedení a působí ponuře. Opět je zde znatelný proces postupného zjednodušování a schematizace, a to od prvního obrázku ku třetímu. Velmi kladně hodnotím Michalovu snahu o zachování symetrie a proporcí. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2

estetický styl estetický výraz schéma Ne schéma Ne schéma Ne

16

3.4 Katka (13;1) Dyslexie, dysortografie, IQ v pásmu průměru. Katka pracovala soustředěně, velký čas věnovala pozorování. V diskusi uvedla, že se jí lépe kreslilo zátiší s ovocem, protože tam bylo méně prvků k zapamatování. Rozbor detailů Drapérie vzor Drapérie stínování Tvary ovoce Detaily ovoce (stopky, skvrny) Stínování ovoce Tvar misky celkem ztvárněno detailů z 6

+ + + 50%

Etiketa Etiketa a vzor Tvar svícnu Plamen Zdobení sklenice Tvar sklenice Dno sklenice Stékající vosk Zdobení svícnu Tvar láhve Dno láhve Tvar svíce Zakončení svíce celkem detailů z 13

2.1 + + + + + + + + + + + + 92%

2.2 + + + + + + + + + + + 84%

Technická kvalita kresby jméno Katka

obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost celkem 1. 1 0 1 1 3 2.1 1 0 1 1 3 2.2 1 0 1 1 3

Lepší/horší 0 0 0

Obrázek 1. Katka věnovala ztvárnění zátiší velkou péči. Detaily jsou pečlivě ztvárněny a obrázek je kresebně vyvážený, takže vyvolává úhledný a upravený dojem. Zátiší samo je propracované velmi kvalitně, rovněž tak se Katka soustředila i na zachycení celkového prostoru pozadím. Zátiší působí celistvě, a to jak po stránce faktické (je jasné, že se jedná o jeden celek), tak i po stránce estetické. Dokonce Katka nakreslila i lavice, na které bylo zátiší naaranžováno. Přestože celkově zátiší “ujíždí” vlevo, je zachována symetrie objektů. Hodnocení symetrie je i přes tento fakt “pohybu” střední kvality, neboť v rámci své šikmosti splňuje požadavky v dané kategorii. Osová symetrie je zachována a jsou zachovány i proporce. To však neplatí pro velikost lavice, která je ztvárněna zakrsle a nesymetricky. Na misce je symbolicky načrtnut vzor a nechybí ani vzor na látce, který je ale nepřesný (jablíčka jsou malá). Seskupení plodů Katka zachovala v nesprávném pořadí, ale polohu hrušky se jí nepodařilo správně technicky vystihnout. Vedena vlastním estetickým citem, pokusila se o vlastní nerealistické stínování. Stopky jsou tlusté a tvary ovoce nepřesné. Chybí výrazná

17

špička hrušky. Katka výborně využívá celou plochu papíru, čímž dosahuje vysoké míry dění na obrázku. Svou dynamikou je obrázek dosti výrazový. Ze skupiny dětí, které kreslily toto zátiší je nejvýrazovější. Z obrázku je patrné, že Katka vnímala zátiší jako celek. Při pozorování a pamatování si členila zátiší na jednotliviny, což dokazují detaily jako je vzor látky, nenápadný potisk misky, ale opomněla si zapamatovat informaci o pořadí plodů a jejich rozložení na misce. Tomu v procesu zapamatování nevěnovala náležitou pozornost. To vysvětluji tím, že Katka již dobře zná tyto plody a automaticky předpokládá, že je dokáže nakreslit a tudíž je nepodrobovala tak důkladné analýze jako prvky ostatní. Obrázek je velmi zdařilý jak technicky tak esteticky. Obrázek 2.1 Katka dosáhla při práci na tomto obrázku nejvyššího skóre při pozorování detailů. Jednotlivé objekty ztvárnila s velkou péčí a vystihla téměř všechny detaily. Láhev je dobře vypracovaná, etiketa naznačena správně, rozšíření hrdla i špunt odpovídá, láhvi chybí dno. Obrázek nakreslila podobně šikmo jako svou předchozí práci, přesto však z hlediska osové symetrii správně vystihla skutečnost. Symetrii jsem hodnotila středním stupněm kvality, neboť proporcionálně jednotlivé objekty neodpovídají skutečnosti. Proporce jsou zkreslené (láhev i svíce jsou oproti sklenici malé), a velikost objektů Katka spíš odhadla. Svícen je příliš úzký oproti svíci. Sklenice má domyšlené zdobení nožky. Celistvost obrázku je velmi dobrá a Katka ji dokonce podtrhla ztvárněním pozadí, což dojem celistvosti ještě více umocňuje. A přestože právě díky nerealistickému pozadí musela Katka udělat spoustu “čar” navíc, v tomto případě se nejedná o narušení celkového dojmu, spíše naopak a Katčin obrázek působí dosti upraveně. Z estetického hlediska velmi kladně hodnotím právě Katčino celkové zešikmení obrázku a výborně využitou plochou papíru, čímž se Katce podařilo zátiší oživit. Zajímavé je, že nevyužila k tomuto oživení svit svíce jako např. Pavla, nýbrž celou kompozici. Tím, že objekty umístila více méně doleva, nakreslila šikmo podložku a na pravé straně obrázku udělala v pozadí čáry takovým způsobem, že objekty vyvolávají dojem, že se každým okamžikem sesunou z podložky. Toto ještě umocňuje malý stín vpravo u horní části sklenice a vlevo nakloněný plamen svíce, který ve skutečnosti nemůže nikdy být nakloněn. Živost v Katčině případě však působí jinak, než živost v případě Terezy na obr. 2.2, kde je živost zahalena v roušce tajemství a nehovoří jasně nebo v případě Ondry, kde živost působí jako roztahování objekty do výšky. V Katčině kresbě znamená živost energično a veselost. Stejně jako Katčina předchozí práce je tato velmi úhledná, vyrovnaná a provedena s náležitou pečlivostí. Obrázek 2.2 Oproti obr. 2.1 působí tento mírně odbytě. Přesto však výsledek skóre pozorovaných detailů vykazuje kvalitní ztvárnění. Proporcionální anomálie jsou ještě větší, láhev je deformovaná, má úzké hrdlo, etiketa odbytá. Přesto je symetrie osová zachována, takže nelze ji v dané kategorii hodnotit záporně. Svícen je stejně nepřesný jako u kresby předešlé a rovněž sklenice vykazuje totožné nepřesné rysy jako předchozí kresba. Katka opět zachovala celistvost zátiší, což opět podtrhuje ztvárněním pozadí, které je sice nereálné, ale obrázek tím nabývá jakousi estetickou kvalitu. Kresba působí opět upraveně.

18

Katčina kresba dle paměti vykazuje mnoho známek o reprodukci své předešlé práce.Při práci na obr.2.2 jakoby Katka vzpomínala na svou předchozí práci, nikoli k původnímu skutečnému zátiší. Vybavovala si, co před chvíli dělala, co kreslila a to jakoby opět ztvárnila, přičemž trochu zjednodušovala. Vzhledem k tomu, že při této práci byly na Katce patrné známky poklesu nadšení, tedy malé motivace, řekla bych, že se jedná o reprodukci jejího zobrazení podle modelu, nikoli modelu skutečného. Přesto však určité známky expresivity lze najít i na kresbě dle paměti. To se Katce podařilo dosáhnout především díky ztvárnění pozadí, kdy opět nakreslila čáry zvláštním způsobem a dokázala tak dát obrázku určitý výraz, který ale není tak silný jako u předchozích dvou kreseb. Z estetického hlediska jsou obr.č. 1. a obr. č. 2.1 dynamičtější, přesto však je dynamičnost zachována i na obr. 2.2 Katčiny kresby jsou velmi expresivní, jakoby se snažila, kromě reálných objektů reprodukovat dojem z celkového zátiší. Dynamičnost lehce upadá na obr.č.2.2 a na objektech je patrný přechod ke schématu. Obrázky 1. a 2.1 jsou znatelně zdařilejší, provedeny s velkou pečlivostí. Obrázky jsou velmi zdařilé jak po technické stránce, tak i po stránce esteticko – výrazové. Tabulka kresebných stylů obrázků

1. 2.1 2.2

estetický styl Exprese Exprese exprese

estetický výraz Ano Ano Ano

Prostředky, které Katka použila pro dosažení expresivity: - tvarové anomálie - obohacení o nové prvky – ztvárnění pozadí - šikmost čar - nerealistické stíny

19

3.5 Ondřej (13;9) Oboustranná středně těžká nedoslýchavost převodní, dyslexie, dysortografie – střední forma, neurotik, IQ v pásmu dolního průměru, absolvuje odtučňovací kůry a tábory. Pracoval klidně a soustředěně. V diskusi uvedl, že se mu lépe kreslilo zátiší č.2, protože se jednalo o rovné tvary. Vzor na látce si nepamatoval. Stínování odhadoval. Rozbor detailů Drapérie vzor Drapérie stínování Tvary ovoce Detaily ovoce (stopky, skvrny) Stínování ovoce Tvar misky celkem ztvárněno detailů z 6

+ 16%

Etiketa Etiketa a vzor Tvar svícnu Plamen Zdobení sklenice Tvar sklenice Dno sklenice Stékající vosk Zdobení svícnu Tvar láhve Dno láhve Tvar svíce Zakončení svíce celkem detailů z 13

2.1 + + + + 31%

2.2 + + + 23%

Technické kvality obrázku jméno obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost Ondřej 1. 0 0 -1 0 2.1 0 0 -1 1 2.2 0 -1 -1 1

celkem -1 0 -1

Lepší/horší 0 + -

Obrázek 1. Ondrův výtvarný projev je značně chudý, postrádající detaily. Známky pečlivosti lze jen matně vytušit. Přestože správně zobrazil polohy ovoce, nezachoval jejich pořadí a ani se nepokusil o vystihnutí detailů. Ondřej zkoušel vystihnout perspektivu předsunutím hrušky a druhého neidentifikovatelného plodu. Celistvost je velmi relativní, a to především díky Ondřejovu velmi jednoduchému výtvarnému pojetí. Proto byla hodnocena střední stupněm kvality v dané kategorii, jelikož plody k lze z obrázku vyčíst jeho povahu, a to je právě kresba zátiší. Symetrie plodů relativně správně zachována, avšak proporce lavice vůči zátiší Ondřej vpravdě moc neodhadl, avšak vzhledem k relativně úspěšnému ztvárnění ovoce jsem Ondřejovi ještě uznala střední stupeň kvality v dané kategorii.Vzor na textilii si pamatoval jako kostky. Obrázek působí ploše a odbytě, stejně jako v případě Michala, ale rovněž i Běty, jejíž technické provedení se však od Ondřejova i Michalova provedení značně liší. Na plodech je patrná velmi malá objemnost díky stylu vybarvení (nejtmavší v centru a kolem

20

obrysů nejsvětlejší). Přesto lze vytušit, že Ondřej do jisté míry ztvárnil zátiší upraveně, takže jsem tuto kategorii rovněž ohodnotila středním stupněm kvality. Ondra nejspíš nepřikládal důležitost zapamatovat si seskupení plodů, ani vzor na textilii. Tvary jsou ztvárněny symbolicky a Ondřej by nejspíš takovéto nakreslil i při pouhém slovním zadání. Esteticky dojem je dle mého soudu velmi malý, nebo spíš vůbec žádný. Kladně hodnotím pouze originalitu nápadu ztvárnit i lavici. Souhrnně tento obrázek spadá do kategorie schématického stylu, neboť svým strohým ztvárněním je spíše jakousi zjenodušeninou reality. Obrázek 2.1 Oproti dřívějšímu pojetí, vynechává Ondřej kresbu lavice a soustřeďuje se pouze na objekty. Ty pak ztvárnil s větší pečlivostí, než v předchozí práci, ne však o mnoho. Celistvost obrázku je stejná u všech třech jeho prací. Jak bylo výše uvedeno, je výtvarný projev Ondry natolik podprůměrný, že lze těžko uvažovat v rovině celistvosti, proto je v tabulce technických kvalit klasifikována nulou, neboť není zátiší ztvárněno jako například u třetího obrázku Pavly, kdy jednotlivé objekty působí tak, jakoby k sobě nepatřily (klasifikováno –1). Symetrii Ondřej relativně dobře Zachoval na láhvi a pokusil se o to i u sklenice i svíce, která mu však ujela vpravo. Přestože symetrie není úplně v pořádku je zjevné, že se mu podařilo celkem úspěšně zachytit proporce objektů, za čež byl v této kategorii ohodnocen středním stupněm kvality. Obrázek, přestože je chudý, neshledávám na něm žádné známky neupravenosti, naopak oceňuji jistou míru kvalitativního zlepšení v této kategorii – objekty nejsou již tak celoplošně vybarvené, Ondra se pokusil i o stínování a tak mu byla přiznáno kladné hodnocení. Ondra se také pokusil o perspektivu předsazením svícnu, za kterým však prosvítá sklenice. Láhev nakreslil bez etiket, svícen i sklenice nevypracoval. Směrem doprava ubývá tmavosti ve vybarvení (podobný úbytek kontrastu má i Pavla) a svíce je umístěn vpravo podobně jako u Běty a Pavly. Tento Ondřejův obrázek působí dost staticky, stejně jako obr. 2.1 v Případě Běty, Pavly, Michala i Terezy. Z estetického hlediska považuji za kladný fakt, že se Ondřejova kresba zlepšila od prvního obrázku především v upravenosti. Kresbu hodnotím jako schématickou, neboť je dle mého soudu pouhým nositelem informace o tom, co se v zátiší nacházelo. Obrázek 2.2 Dalo konstatovat, že Ondra napodoboval již nacvičenou svou předchozí práci s tím, že ještě více podcenil detaily. Zřejmě nevnímal natolik detaily ani při první kresbě, tak je neztvárnil ani v druhém pojetí. V otázce při kresbě dle paměti, jestli si myslí, že tam má vše a nic mu tam nechybí, uvedl, že snad nějaký nápis na láhvi, ale to už si nepamatuje. O zdobení svícnu nemá ponětí. Hodnocení všech sledovaných kategorií je totožné, vyjma symetrie. Symetrie osová je sice např.u láhve i svícnu správná, avšak proporcionálně pojal Ondřej kresbu dosti do výšky. Proto jsem ji v dané kategorii hodnotila záporně. Z estetického hlediska vidím však velké plus právě v nesprávných proporcích, díky kterým se Ondřejovi podařilo dosáhnout originálního výrazu. Objekty jakoby vyrůstaly ze spodní část papíru a vytahovaly se směrem nahoru. Toto umocňuje nedokreslené dno láhve, spodek svícnu i sklenice. Pohyb nejlépe naznačuje sklenice, která díky pokusu o perspektivu vybočuje za okrajem svícnu, kde nabírá směr vzhůru. Protáhlá láhev s krátkým hrdlem a ujíždějícím špuntem na pravou stranu a zešikmená svíce se svícnem, který je perspektivně

21

znázorněn spíš za láhví a jakoby se větví od láhve směrem doprava umocňuje dojem pohybu růstu z celého obrázku. Tím vzniká svým způsobem na obrázku určitý děj – děj pohybu. V Katčině případě se jednalo o veselost a živost, v případě Terezy o tajemné dějství a u Ondřeje jde o růst. Ondřejovy kresbičky jsou velmi chudé a svědčí o malém výtvarném nadání, avšak přestože se jedná o spíše nezdařilé a podprůměrné kresby, jak vidno, povedlo se Ondřejovi, právě nejspíš díky těmto faktorům docílit zajímavého expresivního výrazu pohybu růstu a zvláštní lehké, ve smyslu malé dynamiky, přestože objekty jsou ztvárněny “hutně” či “těžce”, a to především díky stylu stínování. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2

estetický styl schéma schéma schéma s expresí

estetická výrazovost Ne Ne Ano

Prostředky, které Ondřej použil pro dosažení expresivity: - tvarové anomálie - nedotahování tahů - nerealistické stínování - šikmost a nerovnost čar

22

3.6 Běta ( 13,10) LMD ve smyslu dyslexie, neurotické rysy, poruchy pozornosti, IQ v pásmu dolního průměru. Běta byla při práci nesoustředěná, ale tvrdila, že jí práce baví. V diskusi uvedla, že jednoduší pro ni bylo ztvárnit zátiší s vínem a kresba téhož zátiší dle paměti ji zaujala, protože ho mohla nakreslit podle svého. Naopak problémy měla s kresbou ovoce, připadalo jí těžké nakreslit ty kulaté tvary. Vzor na látce si nepamatovala, ale zaujala ji drapérie, kterou ještě nikdy nekreslila. Rozbor detailů Drapérie vzor Drapérie stínování Tvary ovoce Detaily ovoce (stopky, skvrny) Stínování ovoce Tvar misky celkem ztvárněno detailů z 6

+ + 33%

Etiketa Etiketa a vzor Tvar svícnu Plamen Zdobení sklenice Tvar sklenice Dno sklenice Stékající vosk Zdobení svícnu Tvar láhve Dno láhve Tvar svíce Zakončení svíce celkem detailů z 13

2.1 + + + + + 38%

2.2 + + + + 31%

Technická kvalita obrázku jméno obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost Běta 1. 0 0 -1 1 2.1 -1 -1 0 0 2.2 0 -1 -1 -1

celkem 0 -2 -3

Lepší/horší 0 -

Obrázek 1. Kresba není provedena s velkou pečlivostí. Na první pohled Běta plody nakreslila jako obrysy plodů, které následně vytečkovala, čímž její snaha o zachycení reality těchto objektů skončila. Realistické detaily na plodech chybí a Běta se ani nepokusila o stínování, které se sice mohlo rozcházet s realitou zátiší, nicméně ani výtvarný cit ji k tomuto počinu nevedl. Trochu více pozornosti jí upoutala drapérie, nicméně ani ta se jím moc nepovedla. Nepamatoval si pořadí plodů ani perspektivu už nezvládla. Symetrii plodů lze uznat za relativně správnou, rovněž tak i proporce, avšak velikost misky ku velikosti drapérie neodpovídá, takže byla zhodnocena jako středně dobrá. Celistvost zátiší je velmi relativní, plody se jakoby vznášely na misce, která je na čemsi, o čemž lze těžko tvrdit, že se jedná o drapérii, nicméně obrázek jisté známky celistvosti vykazuje a na první pohled je jasné, že

23

k sobě objekty sounálěží. Z tohoto důvodu bylo ohodnoceno střením stupněm kvality. Zátiší však, přesto, že je nakresleno v podstatě velmi jednoduše, působí upraveně a vyrovnaně. Běta si nejprve načrtla plody, pak dodělala zbytek. Chybí smysl pro prostorovou perspektivu. Z estetického hlediska nepovažuji za výslovný klad nic na její práci. Obrázek je spíše jakýmsi pokusem o schématické vyjádření pozorovaného zátiší. Dle mého soudu je práce velmi podprůměrná a nekvalitní. Jediné, co bych ohodnotila kladně je možná právě upravenost, neboť kresba je celkově vyvážená a neobsahuje nic, co by ji jako celek narušovalo. Obrázek 2.1 Tento obrázek Běta vypracovávala pečlivěji, o čemž svědčí skóre z množství pozorovaných detailů. Došlo tedy v dané kategorii k určitému zlepšen na rozdíl od předchozí práce. Naopak se Bětě naprosto nepovedlo vyjádřit celistvost zátiší, které se jí rozpadlo na jednotliviny.Objekty k sobě nesounáleží a nevyvolávají dojem zátiší, spíše třech samostatných objektů, které jsou navíc proporcionálně velmi špatně ztvárněny. Tvary sklenice jsou domýšleny, tvar lahve relativně odpovídá, ale rozšíření hrdla a špunt jsou nepřesné. Nepřikládala důležitost všímat si správných parametrů, jako je dno sklenice. Dno sklenice činilo problémy více žákům – Ondřej ho má velké a vysoké, Pavla malé a moc kulaté, Katka má na něj špatně navazující sklenici, Tereza ho má jako malý kopec. Běta ho má však nejvíc zdeformovaný. Svíce je nasazená na svícnu vpravo. A přestože je snaha o osovou symetrii na láhvi, nelze uznat v hodnocení její práci v této kategorii jinak, než záporně, a to právě díky velkým parametrovým odchylkám. Obrázek je však celkem upravený a je celkově nakreslen stejnorodě. Obrázek 2.2 Kresba nápadně připomíná kresbu předešlou. Objekty nakreslila Běta ještě méně pečlivěji, než na předchozím obrázku. Běta však nakreslila objekty masivněji a pojala celkový styl kresby celkem originálně. Zátiší je jakoby zahalena v mlze, což byl záměr autorky, která chtěla kresby odlišit. Myšlenka odlišit kresby již sama o sobě vypovídá o vědomí si jejich totožnosti, což může být způsobeno pouze nízkým výtvarným nadáním, ale i neschopností si vybavit zátiší ve skutečnosti a schopnosti si vybavit pouze svou předešlou práci, což ovšem znamená, že Běta využívá nejblíže dostupné informace, což je pamatování si své předchozí práce. Přestože Běta nemá mnoho nadání, kopírování je jasné. Svědčí o tom takové znaky jako je podstavec sklenice, který nemohla ze svého úhlu pohledu pozorovat a domyslela ho již při kresbě podle modelu. Při kresbě svícnu a je kopírování předešlé kresby nejpatrnější. Avšak v tomto případě svým pojetím docílila celistvosti zátiší, na rozdíl u obrázku 2.1, kde se jí zátiší rozpadlo na jednotliviny. V tomto ucelení hraje možná i roli právě rozmazání, které zároveň způsobuje jistou neupravenost kresby (viz klasifikace technických kvalit), avšak právě díky této neupravenost rozmazáním a šmouhami je docíleno jisté expresivity. Symetrie objektů a jejich proporce jsou velmi vzdálené správnosti. Co se týče upravenosti obrázku, zhodnotila jsem ji záporně, neboť celoplošné stínování, které je paradoxně nositelem prvku expresivity, je dle mého soudu v podstatě znečištění kresby. Jak již bylo řečeno, lze při hlubší analýze obr. 2.2 lze tušit nádech něčeho zajímavého. Světlými obrysy, stínovým a téměř celoplošným rozmazáním se Bětě podařilo docílit zvláštního efektu mlhy a celý obraz je tedy v jakémsi oparu, podobně jako u Terezy a dává tušit doznívající vzpomínku.

24

Z estetického hlediska jsou si obr.č.1. a obr.č.2.2 podobné – tvary schématické, naznačené pozadí a stínování je provedené uvnitř objektů. Velmi kladně hodnotím sice technicky málo vydařenou kresbu 2.2, kdy Běta celoplošným stínováním dosáhla toho, že zátiší se jakoby ztrácí v oparu, čímž kresba dosahuje určitého prvky expresivity. Rovněž je třeba ocenit to, že na obr.2.2 se Běta pokusila o ucelenost celkové kompozice. V podstatě obr.č. 1. a obr. č. 2.1 jsou lépe technicky provedeny, kdežto u obr.č.2.2 je patrná snaha kompenzace zjednodušených tvarů jakoby náhodným vystínováním, čímž je umocněn estetický dojem, čímž obrázek působí ponuře ve smyslu stylistickém. Všechny tři práce jsou značně technicky podprůměrné. Lze tvrdit, že nejméně zdařilá je kresba č.2.2 Přesto právě ta vykazuje známky expresivity, a lze tvrdit, že tohoto je docíleno právě díky oné technické podprůměrnosti. Běta jakoby nechala zátiší nejprve rozpadnout na jednotlivé objekty (obr. 2.1) a pak ho znovu spojila a dokonce obohatila o atmosféru velmi zvláštním způsobem (obr. 2.2). Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2 -

estetický styl estetický výraz schéma Ne schéma Ne schéma s expresí Ano

Prostředky, které Běta použila pro dosažení expresivity: malý kontrast tvarové anomálie -jednoduchost a podobnost tvarů celoplošné rozmazání pro vyvolání dojmu mlhy

25

3.7 David ( 13;8) David v diskusi uvedl, že se mu lépe kreslilo zpaměti, že “to mohl udělat podle sebe”. Rozbor detailů stínování drapérie tvar džbánu praskliny na džbánu tvar láhve etiketa na láhvi vzor na etiketě dno láhve průsvitnost láhve tekutina v láhvi tvar misky na špachtli tvar špachtle nýty na špachtli tvar nádoby na sádru znečištění sádrou tvar -uši na džbánu stínování objektů celkem vystiženo detailů z 16

1. + + + + + + 38%

drapérie stínování drapérie rozbití misky tvar misky tvar ovoce skvrny na ovoci tvar láhve vzor na etiketě průhlednost láhve tvar svícnu znečištění svícnu voskem tvar svíce zakončení svíce vzor svíce stékající vosk zdobení svícnu celkem vystiženo detailů z 16

2.1 + + + 19%

2.2 + + + + + + + + 50%

Technická kvalita obrázku jméno obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost David 1. 1 -1 0 1 2.1 0 0 -1 0 2.2 1 0 1 1

celkem 1 -1 3

Lepší/horší 0 +

Obrázek 1. Na první pohled se Davidova kresba vyznačuje velkou uceleností. David využil celou plochu takovým způsobem, že velmi dobře vystihl podstatu zátiší – jako celku. Kompozice i pořadí prků si David zapamatoval správně. Lze mu však vytknout symetrii, a to jak symetrii osovou jednotlivých objektů, tak i proporce (např. džbán ,kde jedno ucho posunuto nahoru, rovněž tak je i u láhve). Detaily David vystihl neúplně – na džbánu mu chybí praskliny, hrdlo láhve příliš široké a nízké, hrdlo džbánu vysoké a spodní zakončení uší džbánu neodpovídá. Miska na sádru znázornil jednoduše, s malým znečištěním. Přestože se pokusil o ztvárnění drapérie, domyslel si její vzor a záplatu, tvar držáku špachtle se mu rovněž nepovedl. Detaily jsou sice nakresleny s 50 procentní úspěšností, ale jsou velmi odbyty, proto je pečlivost v tabulce technických kvalit klasifikována 0. (ne však +1). Co se celkové upravenosti týče, přestože práce může vyvolat dojem špinavosti, je zátiší ztvárněno v podstatě velmi úhledně. Je rovnoměrně využita celková kreslící plocha, objekty jsou kontrastní a dobře vynikají, takže

26

obrázek je skutečně svým způsobem úhledný. David jako jediný z druhé skupiny zvolil pro provedení kresby uhel. Dominantu tvoří drapérie s domyšleným vzorem a záplatou. Džbán svým neforemným ztvárněním a zvláštním provedením uší vyvolává dojem živého neposedného objektu. Ve spodobnění džbánu je David na rozdíl od ostatních žáků originální. Zajímavé je rovněž ztvárnění nádoby se špachtlí. Ta jakoby právě vykoukla za láhví od brandy, která se vyklonila doprava, aby jí “uvolnila pole”. Celkově lze konstatovat, že obr. 1. Je ze všech prací, které ztvárňovaly toto zátiší nejexpresivnější a obsahuje největší míru estetické výrazovosti. Například Moniččino ztvárnění je rovněž expresivní, ale nachází se na opačném pólu expresivity. Její expresivita vyjadřuje spíše klid a harmonii ve veliké míře. David si dobře zapamatoval všechny objekty i jejich seskupení. Přesto tvary nenakreslil dle skutečnosti. Možná nakreslil jakýsi jeho vlastní prototyp džbánu i ostatních objektů. Možná by podle diktátu nakreslil zátiší stejně. Co se přesnosti tvarů týče jsou pouze zobecněny a objekty jsou ztvárněny schématicky. Jakoby Davidovi stačilo zapamatování si objektů v pojmech – které pak po svém kresebně interpretoval. Obrázek 2.1 Davidovi by se na této kresbě dalo vytknout mnohé zhoršení ve všech kategoriích, které byly ve výzkumu pozorovány. Přestože kompozice a pořadí objektů je zachováno, propracování detailů se Davidovi nepovedlo a zachytil jich jen minimum. Pečlivost práce na tomto obrázku je minimální, jediné co David ztvárnil byla etiketa s nápisem, a to navíc malými písmeny. Nápis dále zachovala pouze Tereza, ostatní nakreslili pouze etiketu. Z hlediska Davidovi perspektivy byla ve skutečnosti láhev v pozadí, nápisem vzad. Hrdlo láhve je sice o trochu vyšší a užší než na obr.1., přesto neodpovídá realitě. Miska s ovocem jsou ztvárněny dobře, poloha plodů odpovídá skutečnosti. Svícen se nachází ve správné poloze, ale je deformován a zjednodušen, svíce je špičatější, kratší a užší než ve skutečnosti. Je domyšlen plame a svíce vypadá jako prskavka. Plamen rovněž domyslela Karolína, ta však neztvárnila kolem něj čárky, které mají působit optický dojem hoření (viz Karolína). O toto se David pokusil, ale oživit obrázek se mu nepodařilo. Přesto byla možná tímto prvkem o oživení určitá snaha, dostat zátiší do “akce”, neboť Davidův předchozí obrázek č. 1 působil velmi energicky. Co se celistvosti obrázku týče, na rozdíl od předchozí kresby postrádá onu sounáležitost. Proto je klasifikován v tabulce 0, přestože se zátiší úplně nerozpadlo, ale, a to především díky pokusu o perspektivu si zachovalo dojem celku. Symetricky i proporcionálně jsou objekty pojaty nesprávně, ne však všechny. Jedná se především o láhev, která je vypuklejší na pravé straně. Přesto nepřesnosti nedosahují vyloženě záporného hodnocení. David se alespoň snažil zachovat hloubku prostoru, např. předsazením misky s ovocem či opticky zmenšeným svícnem. Objekty nejsou úplně odbyty, nicméně přemíře kresebné pečlivosti se jim z Davidovi strany rovněž nedostávalo. Zátiší v tomto Davidově pojetí nepůsobí nijak upraveně, především dík nevyrovnanosti tahů, avšak není ani vyloženě neupravené, proto bylo ohodnoceno opět nulou. Z estetického hlediska nehodnotím Davidovu kresbu nijak kladně, navíc v porovnání s jeho předchozí prací, která byla dle mého soudu celkem zajímavá a dobrá. Obrázek 2.2 Davidovi se podařil zajímavý posun od předchozí kresby. Nejen, že kresbu vypracoval pečlivěji a ztvárnil větší množství detailů, především propracoval a přiblížil skutečnému modelu svícen i svíci a dokonce dosáhl svým skóre na kladné hodnocení v dané kategorii, ale

27

rovněž se mu podařilo ztvárnit zátiší jako celistvé. Zde objekty již skutečně sounáleží, mají provedené stínování, které je rovnoměrné a jakoby jednotlivé objekty měly mnoho společného, avšak pouze v rovině technického ztvárnění. I upravenost kresby David vylepšil, což se mu podařilo především díky rovnoměrném přítlaku a vyváženém stínování. Davidova kresba modelu dle paměti se proporcionálně a z hlediska perspektivy velice podobá obr.č. 2.1, ale symetricky ani proporcionálně nejsou objekty zcela podobné těm realistickým. Svíce již nemá plamen, stejně jako u Karolíny.Více naznačena drapérie. Obrázek však svým tmavším ztvárněním připomíná např. obr. 2.2 žákyně Jany, která má rovněž obr. 2.1 proveden světleji, jakoby s menší jistotou a druhý obrázek vykazuje známky větší jistoty z kreslení. David však druhý obrázek trochu více propracoval, o čemž svědčí i větší úspěšnost ztvárnění detailů, než jak tomu bylo u obrázku 2.1 (přidal drapérii, dodělal stínování na objekty), ale tvarově spíš zjednodušoval, zatímco Jana naopak v kresbě po paměti drapérii téměř vynechala, nic nepřidělávala, ale pouze zjednodušovala. Přechod ke zjednodušení z obrázku 2.1 k obr. 2.2 nalézáme v celé skupině dětí kreslících toto zátiší. Rovněž je zajímavé, že v kresbě dle paměti se tvar svícnu podobá skutečnosti více než na obr. 2.1 V tomto je David velmi originální, neboť všichni ostatní mají na obou obrázcích totožné svícny. Michaela, Monika a Tereza nakreslily v obou případech svícny na obr. 2.2 jako kopie svícnů z obr. 2.1, u Karolíny a Jany jsou v druhém případě svícny ještě více zjednodušeny. Davidova kresba dle paměti vykazuje mnoho známek o reprodukci své předešlé práce. Jak David sám uvedl, bavila ho víc kresba dle paměti, což se možná odrazilo právě na ztvárnění svícnu. Svícen a svíce byly pro něho nové prvky a tudíž jim věnoval větší pozornost. Zřejmě ho subjektivně něčím zaujaly, protože misku na sádru, která byla velice výrazná a svým způsobem by mohla rovněž spadat do kategorie “novostí”, velice zjednodušil. Obr.č. 2.1 a 2.2 jsou si velice podobné, jen kresba dle paměti vykazuje jistou snahu o zkrášlení lehkým stínováním. Obr. 2.1 je schématickou stylizací, rovněž tak i obr. 2.2, přesto tento nepatrně naznačuje snahu o zkrášlení, která je zde pouhým doplňkem schématu. V Davidových pracích jsou velké rozdíly. Všechny tři však mají společný jmenovatel – jsou víceméně neprovedeny pečlivě. Přese všechny technické nedostatky se ale autorovi podařilo obr. 1. Vdechnout výraz “pohybu” a “živost”, která však v následujících kresbách jaksi ustala. Z estetického hlediska bych považovala Davidovu první kresbu za nejlepší z jeho práce. Druhé práci bych vytkla nedbalost a nepečlivost při ztvárňování objektů ,ale i celé kompozice, což ovšem David vylepšil svou třetí prací, kdy se v podstatě vrátil téměř na úroveň své první kresby, avšak bez náznaku jakéhokoliv výrazu. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2

estetický styl expresivní schéma schéma

estetický výraz Ano Ne Ne

Prostředky, které David použil pro dosažení expresivity: - velký kontrast - tvarové anomálie - šikmost čar a šikmost tvarů - asymetrie ve skutečnosti symetrických objektů

28

3.8 Michaela (14;1) Michaela v diskusi uvedla, že se jí lépe kreslilo po paměti, ale nebyla schopna uvést důvody. Rozbor detailů stínování drapérie tvar džbánu praskliny na džbánu tvar láhve etiketa na láhvi vzor na etiketě dno láhve průsvitnost láhve tekutina v láhvi tvar misky na špachtli tvar špachtle nýty na špachtli tvar nádoby na sádru znečištění sádrou tvar -uši na džbánu stínování objektů celkem vystiženo detailů z 16

1. + + + + + + + + + 56%

drapérie stínování drapérie rozbití misky tvar misky tvar ovoce skvrny na ovoci tvar láhve vzor na etiketě průhlednost láhve tvar svícnu znečištění svícnu voskem tvar svíce zakončení svíce vzor svíce stékající vosk zdobení svícnu celkem vystiženo detailů z 16

2.1 + +

2.2 + + +

+ + + + 38%

+ + + + 44%

Technická kvalita obrázku jméno obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost Michaela 1. 1 1 1 1 2.1 0 -1 -1 0 2.2 0 1 0 0

celkem 4 -2 1

Lepší/horší 0 +

Obrázek 1. Michaela pracovala na tomto obrázku velmi pomalu a opravdu pečlivě. Přestože se technicky dopustila mnoha nepřesností, hodnotím pečlivost kladně, neboť se o vypracování detailů alespoň pokusila. Úspěšnost pozorovaných detailů je 56 procentní. Michaelin obrázek na mě dělá dojem, že se jakoby nesoustředila na úplné detaily (květináči se špachtlí nenakreslila horní výrazný okraj, špachtli nýty. Na misce na sádru neudělala znečištěná jako je tomu ve skutečnosti. Tvar džbánu i uši ztvárnila relativně dobře, chybí praskliny. Výtvarný projev je úhledný, obrázek působí upraveně. Kompozici, perspektivu i pořadí objektů se podařilo Michaela zachovat. Symetrie objektů správná, avšak je patrná disproporce mezi reálným tvarem láhve a její reprodukcí. Přesto hodnotím symetrii ve své kategorii opět

29

kladně, neboť vůči kvalitě celkového obrázku je tato disproporce nepříliš důležitá. Vzor na látce Michaela domyslela. Michale se dobře podařilo vystihnout celistvost zátiší.Výtvarný výraz je v případě tohoto obrázku velmi malý, spíše se jedná o úhlednost a smysl pro pořádek. Zajímavě je však ztvárnění misky na sádru, která je úhledně ztvárněna bez zašpinění, ale prosvítá zpoza láhve přesně tak, jak tomu bylo ve skutečnosti. Velkou podobnost vykreslení tohoto zátiší lze shledat u Karolíny i u Terezy. Karolína se však na rozdíl od Michaeli více soustředila na ztvárnění detailů a Tereza kreslila více méně obrysy. Prvky úhlednosti lze u Michaeli spatřovat i v tom, že nenašla odvahu pokusit se detaily jako je např. znečištění misky (které má ostatně pouze David) či nýty na špachtli, praskliny na džbánu (Karolína, Tereza) apod., možná proto, aby nenarušovala úhlednost svého díla. Z estetického hlediska spatřuji klad právě ve velké míře úhlednosti celého díla. Na druhé straně bych Michale vytkla, že se nepokusila lépe propracovat detaily, přestože si osobně myslím, že by se jí to povedlo. Dílo považuji za schématický obraz skutečnosti bez výtvarného výrazu. Obrázek 2.1 Oproti předchozí kresbě je na tomto obrázku znatelný pokles pracovního výkonu, což se odrazilo na škálování pozorovaných kategorií kvalit. Obrázek nevypadá tak celistvě v porovnání s předešlou prací, není zachováno úplně správné rozmístění objektů, nicméně nezaslouží si záporné hodnocení, neboť ještě lze z obrázku vytušit zátiší, nikoliv jednotlivé objekty, proto byla celistvost ohodnocena středním stupněm kvality. Jako hlavní bych Michaele vytkla nedbalost při pojetí symetrie, která není zachována především na láhvi ani svícnu. Přesto bych Michale uznala snahu známky pokusu o dosažení určité prostorové hloubky – předsazením misky, ztvárněním svícnu. Celkově klesla i úroveň pečlivosti ve vykreslování detailů. To však neplatí pro svícen a svíci, které přestože se nacházejí v pozadí, podařilo se Michale zakomponovat je do obrázku tak, že tvoří dominantu celé kresbě svým netradičním velmi pečlivým propracováním – vzor na svíci, stékající vosk, křivost tvarů. Michale se tím podařilo vyvolat dojem třesu a rozechvělosti. Tuto roztřesenost podtrhuje na ví nedbale nakreslené, jakoby se vlnící hrdlo láhve. Láhev je na rozdíl od misky s ovocem nakreslena světleji, čímž je opticky její pohyb umocněn. Podobné roztřesení jako u svíce je patrné rovněž na drapérii. Celkový třes směrem vpravo podtrhuje levý okraj lavice, který ohraničuje zátiší a jasně vytyčuje, kde zátiší “začíná”. Divákovi však není jasné, kde zátiší “končí”. Michaela pozorovatele vystavuje otázce, zda-li nemá zátiší pokračování. Tyto v podstatě kresebné nedostatky způsobily na obrázku Michaely dojem pohybu – třesu, takže její obrázek nepůsobí strnule. Přestože technická kvalita díla je srovnatelná vyjma Moniky se všemi dětmi z této skupiny, jako jediná vyvolává dojem nějakého děje. Tento obrázek, přestože je víceméně schématem obsahuje rovněž prvky určité expresivity. Michala klesla s úhledností do záporného hodnocení, jelikož se dopustila několika zásadních chyb v požadavcích na úhlednost kresby.Obrázek nepůsobí neupraveně, ale spíš nedbale, a to díky nevyrovnané kompozici a nevyrovnanosti tahů.. Proto byl klasifikován v tabulce technických kvalit nulou. Z estetického hlediska je kresba schématického charakteru, avšak na druhou stranu bych ji klasifikovala jako schématickou s prvky exprese, neboť ztvárnění jednoho objektu ze zátiší – svíce se svícnem, vychýlilo celou kresbu od ryzího schématu.

30

Obrázek 2.2 V tomto obrázku lze spatřovat snahu o zlepšení v detailech což se odrazilo i ve skórování detailů, které je vyšší než v případě předchozího obrázku. Zajímavé je však ztvárnění svícnu. Ten je stejně jako v předchozí práci kresby podle skutečnosti disproporcionální, avšak je méně propracovanější než na obr. 2.1 Na rozdíl od předchozí kresby však ztvárnění svícnu jakoby “uspalo” dějství a “usadilo” zátiší do klidu. Jinak Michala v podstatě obkreslila pořadí i perspektiva ze své předchozí práce. Celou kresbu pojala jako zjednodušení kresby předešlé, nicméně se velmi zlepšila v symetrii – láhev je osově souměrná a svícen také. Celistvost obrázku je na stejné úrovni jako její předchozí práce. Rovněž tak působí obrázek odbytě a upravenost kresby je zhruba stejná jako u obr. 2.1 Přechod ze schématu s obsahem expresivity k ryzímu schématu je pouze v případě Michaeli. Karolína, Monika, Jana i Tereza celkově přešly ke zjednodušení, zachovaly však vyjma Moniky (viz Monika) na obou obrázcích schématickou stylizaci. Z estetického hlediska vidím jako nejvydařenější kresbu 1. Následující obrázky působí proti ní velmi chudě. Obr 2.1 se sice Michale povedl o málo technicky lepší než obr. 2.2, nicméně je na první pohled jasný rozdíl od obr.č.1. Vzhledem ke kvalitě prací lze rovněž usuzovat, že Michale pokleslo pracovní nadšení u druhých dvou obrázků. Michaelina první práce působí, jakoby ji kreslila v jiném časovém úseku než je jeden den. Podobně je tomu i u Davida. První práce těchto žáků se velmi odlišují od následujících dvou. Dokonce působí jakoby nebyly od stejného autora. V podstatě autorka přešla od velmi pečlivé a úhledné práce k absolutní nedbalosti a zjednodušení, avšak i přes tyto skutečnosti se jí podařilo díky ztvárnění jednoho objektu ze tří oživit obrázek, avšak pouze velmi matně o určitý pohyb rozechvění a třesu. Nicméně ostatní objekty velmi jednoduše stojí a jsou nepřesné, takže její práce je dvousečná. Přesto byla zařazena do kategorie kresebného stylu – schéma s expresí, neboť dojem ze svícnu a jeho zpracování, které vypovídá o zájmu autorky o tento objekt je velmi silný. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2

estetický styl expresivní schéma s expresí schéma

estetická výrazovost Ne Ano Ne

Prostředky, které Michaela použila pro dosažení expresivity: - karikování skutečnosti - nepřesnosti tvarů - rozvržením kompozice

31

3.9 Monika (13;11) Monice se lépe kreslilo podle předlohy, jelikož když může věci vidět nemá strach z nepřesností a chyb. Sama se přiznala, že obrázek 2.2 kreslila podle obr. 2.1 Monika je velmi jemná dívka. Rozbor detailů stínování drapérie tvar džbánu praskliny na džbánu tvar láhve etiketa na láhvi vzor na etiketě dno láhve průsvitnost láhve tekutina v láhvi tvar misky na špachtli tvar špachtle nýty na špachtli tvar nádoby na sádru znečištění sádrou tvar -uši na džbánu stínování objektů celkem vystiženo detailů z 16

1. + + + + + + + + + + + 69%

drapérie stínování drapérie rozbití misky tvar misky tvar ovoce skvrny na ovoci tvar láhve vzor na etiketě průhlednost láhve tvar svícnu znečištění svícnu voskem tvar svíce zakončení svíce vzor svíce stékající vosk zdobení svícnu celkem vystiženo detailů z 16

2.1 + + + + + + + +

2.2 + + + + + + + +

+ + + + + 81%

+ + + + + 81%

Technická kvalita obrázků jméno obrázek Monika 1. 2.1 2.2

celistvost symetrie pečlivost upravenost 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1

celkem Lepší/horší 4 exprese 4 schéma s expresí 4 schéma s expresí

Obrázek 1. Moničina pečlivost se v její práci zrcadlí velmi výrazně. Monika správně zachovala kompozici i proporce, perspektiva i pořadí. Zátiší ztvárnila skutečně ucelené, symetrie objektů správná. Obrázek je dokonale upravený a nakreslený s velkou pečlivostí. Miska na špachtli sice nemá správný tvar, jinak u všech objektů jsou zachovány realistické tvary. Kresba je velmi jednoduchá, ale téměř přesná. Monika jako jediná nekreslila obrázek velmi malý, umístila ho do středu plochy a nevyužila celý papír. Její obrázek mezi ostatními vyniká právě svou velikostí, ale rovněž i náladou, kterou vyzařuje. Vystihuje totiž zátiší, které skutečně stojí v prostoru, které je nepohyblivé, ale zároveň jakoby čeká, “co se bude dít”. V podstatě by se dalo říct, že jde o pouhý náčrt nějaké situace, který vyžaduje další 32

propracování, čímž vystihuje podstatu zátiší, které čeká na svého malíře. Tento obrázek je v celé sérii všech 12 dětí tímto velmi originálním výrazem zcela ojedinělý. Jakoby autorka skutečně chápala podstatu, kterou paradoxně nechala jakoby “otevřenou” dalším nekonečným možnostem. Tento dojem podtrhuje ztvárnění drapérie, která doslova mizí v ploše. Velký rozdíl v tomto pojetí můžeme najít například u Jany i Terezy, jejichž práce jsou jasně ohraničené, stálé a nemněné a působí oproti Moniččinu podání velice těžce. Z estetického hlediska se dle mého soudu jedná o velmi decentní a kvalitní kresbu. Na druhé straně bych osobně Monice vytkla malou odvahu v přítlaku na tužku. Tahy jsou jemné a špatně čitelné. Avšak paradoxně možná právě díky této technice se podařilo Monice dosáhnout tajuplné expresivity. Obrázek 2.1 Druhý obrázek je kvalitativně velice podobný prvnímu. Monika opět pracovala pilně a pečlivě. Zachovala perspektivu i kompozice. Láhev sice nakreslila o trochu širší a menší než ve skutečnosti, přesto ji i za toto malé zaváhání uznávám kladné hodnocení v dané kategorii symetrie z hlediska relativnosti proporcí, neboť ostatní objekty má ztvárněny výborně. Moniččina práce nemá ve skupině obdoby. Obrázek je malý, na ploše vycentrovaný, jakoby snad jediná Monika byla schopna rozvrhnout si před kreslením kompozici na kreslící plochu. Bezpochyby takto ztvárněná kompozice s reálnou perspektivou vyvolává dojem celistvosti i upravenosti. Tahy jsou jemné, sestavené z malých čar, jakoby si Monika pomalu hledala cestu tužky. Takovéto “hledání” lze naleznout i u Terezy, která však nejenže předem nepromyslela kompozici, ale přestože jemnost tahů je podobná Moniččiným, výsledný efekt obrázku je naprosto odlišný (viz Tereza). Moniččino zátiší má mnoho společného s předchozí prací. První práce vypadá jako náčrt, který volá po dopracování. Obr. 2.1 je ovšem doslovným náčrtem v tom smyslu, že v pozorovateli vyvolává dojem nutnosti dalšího vypracování. Ovšem tento okamžik zároveň vnáší do kresby určitou dynamiku, kdy zátiší rozhodně nepůsobí strnule, ale jakoby v oparu a vystupovalo z papíru v jasných, ale velmi světlých obrysech. Opakem je např. pojetí Jany a Michaeli, jejichž obrázky jsou rovněž světlé, ale zátiší jsou jasně nehybná, jasně umístěná a ohraničená. Výtvarného výrazu tedy Monika nedocílila jemností ani stylem čar. Dojem z obrázku je zde dán vyrovnaností, přesností a symetrií. Opak Michalovi, Katčiny či Ondrovi práce, kteří dynamiky v obrázku docílili nesymetrií a nerovnostmi. Obrázek 2.2 V kresbě dle paměti nalézáme stejné prvky jako v kresbě předchozí. Monika ji nakreslila téměř totožně. Symetrie objektů a jejich rozmístění v prostoru je správné. Pouze svíce ztvárnila s malou disproporcí, avšak i za toto zaváhání byla ohodnocena nejvyšším stupněm v dané kategorii. V Moničině kresbě je patrné kopírování vlastního předešlého kresebného stylu. Zjevně nakreslila kopii své předchozí práce, což ostatně v diskusi uvedla. Odráží se to i v naprosto totožném počtu nakreslených detailů. Soudě dle přítlaku tužky je obrázek kreslen s menší jistotou než 2.1, nicméně přítlak je stejnorodý a obrázek opět Monika ztvárnila velmi úhledně a upraveně. Monika však sice jen velmi jemně celkově obrázek zjednodušila a posunula ho do víceméně schématické roviny. Nádech expresivity klidu, který bylo možné vidět na předchozí práci byl “hraniční”. Expresivita se dala jen tak uchopit v dojmu z díla, které působilo velmi elegantně a harmonicky a jakoby nedoděláno vyzívalo pozorovatele ke zkoumání ve smyslu, co se bude dít dál. Přestože jsou na první

33

pohled oba obrázky stejné, lze na obr. 2.2 shledat jistou dávku usazenosti s lehkým nádechem mihotání. Toto nepatrné mihotání je způsobeno stylem čar “hledajících si svou cestu”. Naopak především ztvárnění drapérie, která je více méně ohraničená, tedy má začátek i konec, vyvolává dojem usazenosti. Obrázek je tedy plný protikladů. Přestože je schématičtější než obr. 2.1, opět obsahuje malou dávku výtvarné expresivity. Z estetického hlediska jsou všechny tři kresby vyrovnané. Obrázky působí jemně, klidně, lehce. Svou jemností vyjadřují určitou expresivitu kreslíře. Nejedná se zde však o reprodukci dojmu, jako je to např.dynamika v práci Katky, nýbrž o vytříbený subjektivní styl kreslířky, který je velice jemný, elegantní a decentní Objekty jsou autorka ztvárnila téměř realisticky. Pouze obr.2.2 působí tak, že jakoby si kreslířka nebyla v kresbě jistá a tvoří jakousi slabší kopii obr. 2.1 Všechny obrázky jsou velmi kvalitní, jednotlivé kresby jsou celistvé, symetrie je velmi dobře zachována. Kresby jsou pečlivě propracované a upravené. Největší váhu na všech třech obrázcích má právě upravenost, neboť ta dle mého soudu hraje důležitou roli ve výrazu. Jednoduše řečeno , obrázky jsou natolik upravené a úhledné, že vyzařují neskonalý klid a harmonii. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2 -

Estetický styl expresivní schéma s expresí schéma s expresí

estetický výraz Ano Ano Ano

Prostředky, které Monika použila pro dosažení expresivity: přesnost tvarů symetrie vyrovnanost tahů

34

3.10 Karolína (DV-14,1) V diskusi Karolína uvedla, že se jí lépe kreslilo podle předlohy, protože prý nemá dobrou paměť. Rozbor detailů stínování drapérie tvar džbánu praskliny na džbánu tvar láhve etiketa na láhvi vzor na etiketě dno láhve průsvitnost láhve tekutina v láhvi tvar misky na špachtli tvar špachtle nýty na špachtli tvar nádoby na sádru znečištění sádrou tvar -uši na džbánu stínování objektů celkem vystiženo detailů z 16

1. + + + + + + + 44%

drapérie stínování drapérie rozbití misky tvar misky tvar ovoce skvrny na ovoci tvar láhve vzor na etiketě průhlednost láhve tvar svícnu znečištění svícnu voskem tvar svíce zakončení svíce vzor svíce stékající vosk zdobení svícnu celkem vystiženo detailů z 16

2.1 + + + + +

2.2 + + -

+ 37%

+ 19%

Technická kvalita obrázků jméno Karolína

obrázek 1. 2.1 2.2

celistvost symetrie pečlivost upravenost 1 0 0 1 0 0 0 0 0 -1 -1 0

celkem 2 0 -2

Lepší/horší 0 -

Obrázek 1. Karolína nakreslila svůj obrázek zhruba s polovinou detailů, ale mnohé základní nevypracovala, proto získala ohodnocení středním stupněm kvality v dané kategorii. Tvar džbánu je ztvárněn dobře, miska na sádru je bez detailů zašpinění, rukojeť je na druhou stranu se správným přichycením k nádobě, květináč se špachtlí je bez detailů, špachtle příliš úzká, láhev je disproporčně ztvárněna – hrdlo krátké.Obrázek však ztvárnila tak, že vyvolává celistvý dojem. Kompozici si rozvrhla tak, že zátiší zabírá téměř celou plochu papíru. Navíc se jí ztvárnění podařilo takovým způsobem, že kresba vypadá velmi upraveně. Přestože se autorce podařilo relativně správně zachovat symetrii osovou, snad vyjma láhve, která se jí trochu naklonila doprava, bohužel se jí nepodařilo dobře vystihnout proporce. Misku na sádru

35

nakreslila přímo obrovskou a láhev moc malou. Díky těmto nedostatkům hodnotím symetrii středním stupněm kvality. Pak už se jí podařilo jen naznačit drapérii a nereálně vystínovat objekty. Její kresba má mnoho podobných znaků jako kresba Terezy a Jany. Kresby všech tří dívek jsou jakýmsi schématickým ztvárněním reality a nevykazují valné známky osobitého výtvarného výrazu. Karolína si správně zapamatovala kompozici zátiší, přesto se dopustila mnoha technických chyb. S velkou pozorností nakreslila džbán i s prasklinami, což poukazuje na pečlivou analýzu tohoto objektu v průběhu procesu zapamatování. Ostatní objekty jsou kresleny ryze schématicky a zřejmě jim nebyla při pozorování věnována náležitá pozornost, což se odrazilo v jejich kresebném ztvárnění. Zajímavé je pojetí láhve, která má znázorněné průhledné dno, ale drapérie působí jakoby láhev průhledná nebyla. Stejným způsobem zakreslila láhev Monika, která rovněž nakreslila dno, ale celkově její láhev působí neprůhledně. Opakem je ztvárnění Michaely, která nemá dno láhve, ale její láhev je průhledná. Celkově děti láhev ve všech případech, co se průhlednosti týče, ztvárnily láhev špatně. Michal ji má zcela neprůhlednou. Nejlépe to vyřešila Jana s Terezou, které ztvárnily láhev pouze na podstavci, což odpovídalo jejich perspektivě, takže jim v podstatě odpadla práce s vykreslováním prostoru za průhlednou láhví. Vzhledem k neodpovídajícím tvarů např.misky na sádru je patrné, že si Karolína vystačila s informacemi o objektech na úrovni zapamatovaných pojmů a ty pak reprodukovala. Z estetického hlediska kladně hodnotím především Karolíninu snahu o upravenost obrázku. Nicméně celkově působí obrázek trochu odbytě. Obrázek hodnotím jako schématickou stylizací obrazu skutečnosti. Obrázek 2.1 Na této kresbě je patrné, že Karolíně klesla pracovní výkonnost ve všech sledovaných kategoriích kromě symetrie, kterou ztvárnila bez pečlivého vystižení osové symetrie, ale vzhledem k tomu, že proporcionálně tvary odpovídají, byla symetrie klasifikována 0. Z nejasných důvodů (možná práce Karolínu nebavila) jsem shledala velkou míru povrchnosti ve ztvárnění detailů. Pečlivost byla v jejím případě malá a mnoho základních sledovaných detailů Karolína vůbec nenakreslila. Zvládla v podstatě hlavně svícen se stékajícím voskem, který ji nejspíš zaujal, ale ostatní objekty velmi podcenila. Nakreslit misce prasklý okraj či banán v ní, nepokládala za důležité. Pouze na jablku svedla zachytit náznak detailu světla. Na svící domyslela plamen. Rovněž jako u Davida je nakreslen plamen. Toto je zajímavé, jakoby by oběma připadalo, že oproti skutečnosti na svíci něco “chybí”, tak se to “něco” snažili kompenzovat možná právě plamenem. Ostatní děti takto špičatou svíci nemají a rovněž nemají ani plamen. Karolína však relativně správně zachovala celistvost zátiší, ale vzhledem k tomu, že nezvládla dokončit pravý okraj zátiší , a to konkrétně drapérii, čímž opticky docílila toho, že zátiší vypadá jako nedokončené, byl jí za tuto chybu přidělen střední stupeň kvality v kategorii celistvosti. Celková upravenost se u ní rovněž zhoršila. Tím, že má většinu tahů roztřesených a například objekt láhve je nakreslen velmi tence, hodnotím jí opět středním stupněm kvality. V hodnocení kvality upravenosti jsem zvažovala i záporné hodnocení, nicméně, vzhledem k faktu, že obrázek neobsahuje znečištění jako jsou třeba šmouhy jako byly v případě Terezy či Běty, zvolila jsem tedy raději střed.

36

Obrázek 2.2 Pokud by bylo zadání následující práce nakreslit karikaturu předchozí práce, určitě by Karolína dosáhla nevyššího možného skóre.. Ani na tamto obrázku se Karolína nesnažila být pečlivá, ba naopak. Detaily ztvárnila ještě méně pečlivě než na předchozí kresbě. Veliké zhoršení se projevilo především na misce s ovocem, kterou Karolína umístila téměř pod kreslící plochu. Co se celistvosti a upravenosti obrázku týče, platil by k ní stejný komentář jako k předchozí kresbě. Karolíně bych vytkla zhoršení symetrie ve smyslu proporcí. Svícen totiž nakreslila tak široký, že ve skutečnosti by s ohledem na další objekty byl téměř poloviční. Kresba dle paměti kopíruje kresbu dle skutečnosti. Ústředním prvkem je svícen, který je ještě větší, než na předchozím obrázku, jakoby to v podstatě byla jeho velká kopie. Svícen je navíc bez stékajícího vosku. Karolínina kresba podle modelu vykazuje snahu zachytit objekty správným způsobem. Reprodukce modelu bez předlohu je jakousi zjednodušeninou předchozího výkresu. Proporcionální rozdíly jsou patrné především při ztvárnění svícnu. Přítlak na tužku je silnější u obr.č. 2.2, což by mohlo svědčit o kreslířovy větší jistotě znovuztvárnění své předchozí práce. V případě Karolíny se jedná o typickou ukázku kopírování bezprostředně zafixované zkušeností z předešlé práce, nikoli však o reprodukci skutečného modelu. Technická i estetická kvalita obou obrázků z tohoto zátiší je dle mého soudu podprůměrná. Obrázek však nemá vnitřní náboj, estetický výraz je plochý, obrázek nemá děj ani pohyb a je pouhým schématickým zaznamenáním stojícího zátiší. Zajímavé je, a to platí i u obr. 2.2 , že na rozdíl např. u Michaeli (obr. 2.1) či Davida (obr. 1.), kteří nerovností tvarů uvedly určité prvky v zátiší do “pohybu”, Karolína svými křivými tvary jako je např. láhev, či svíce samotná, nevdechla tímto způsobem žádnou živost celkovému zátiší. Kladně bych zhodnotila snad jen první práci, kdy se Karolína pokusila alespoň o ucelenost zátiší. Přesto však vždy a na všech kresbách ztvárnila objekty schématicky bez známky exprese. Obrázky působí chladně. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2

estetický styl schéma schéma schéma

estetický výraz Ne Ne Ne

37

3.11 Jana (DV-13,11) Jana v diskusi uvedla, že se jí lépe kreslilo podle modelu Rozbor detailů stínování drapérie tvar džbánu praskliny na džbánu tvar láhve etiketa na láhvi vzor na etiketě dno láhve průsvitnost láhve tekutina v láhvi tvar misky na špachtli tvar špachtle nýty na špachtli tvar nádoby na sádru znečištění sádrou tvar -uši na džbánu stínování objektů celkem vystiženo detailů z 16

1. + + + + 25%

drapérie stínování drapérie rozbití misky tvar misky tvar ovoce skvrny na ovoci tvar láhve vzor na etiketě průhlednost láhve tvar svícnu znečištění svícnu voskem tvar svíce zakončení svíce vzor svíce stékající vosk zdobení svícnu celkem vystiženo detailů z 16

2.1 + + + + + + + 44%

2.2 + + + + + + 43%

Technická kvalita obrázku jméno Jana

obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost celkem Lepší/horší 1. 1 0 -1 0 0 0 2.1 1 -1 0 0 0 0 2.2 1 -1 0 0 0 0

Obrázek 1. Z celého obrázku se Janě z pozorovaných kategorií kvalit obrázků podařila relativně správně ztvárnit celistvost zátiší. A přestože jí džbán ujel pod kreslící plochu hodnotila jsem ji v této kategorii 1, jelikož zátiší bezesporu působí uceleně, což Jana ještě podtrhla vykreslením drapérii s neexistujícím vzorem. Dále zvládla rozmístění objektů – tedy kompozici a pokusila se i o perspektivu, která je však z jejího pohledu dosti nepřesná. (Džbán má být více vlevo od lahve a květináč blíž k lahvi. Miska na sádru má být téměř mezi džbánem a láhví). Tvary nezachytila přesně, ale zvládla zachovat jejich osovou symetrii. Bohužel už nezvládla proporce jednotlivých objektů (láhev je malá, miska na sádru nemá správný tvar a je příliš velká, džbán je miniaturizován), proto jsem ji v dané kategorii hodnotila středním pásmem kvality. Jana nepřikládala význam ztvárnění detailů, což se odrazilo i v jejím skórování pozorovaných detailů, za čež jsem hodnotila Janinu pečlivost záporně. Obrázek přese všechny technické nedostatky působí relativně upraveně. – všechny objekty jsou nakresleny podobným způsobem, dobře kontrastují na ploše, avšak i v této kategorii lze Janě vytknout

38

styl tahů, kdy Jana velmi hrubě hledala čáru kratšími tahy, čímž docílila zvláštní a nepříliš úhledné šmouhovanosti obrázku, takže jsem její výkon v této kategorii zhodnotila středním pásmem kvality. Na první pohled je zřejmé jakési “uzemění” objektů, což podtrhuje i rozšířené ztvárnění misky na sádru i nádoby na špachtli. Džbán mizí pod papírem, láhev se na plochu skoro nevešla. Všechny tyto znaky vypovídají o neschopnosti rozvržení kresebné situace. Technická kvalita díla je nevíce blízká Davidově kresbě tohoto zátiší, je zde však patrný rozdíl v estetickém výrazu. Zatímco Davidův výkres vyzařuje skotačivost a pohyb (viz David), Janina kresba působí ztuhle. Janina práce působí tak, jakoby si Jana zapamatovala informace – co bylo v zátiší, aniž by si pečlivě zanalyzovala rozložení objektů a jejich tvary. Jana si postačila s pojmy o objektech a ty pak nakreslila. O tomto svědčí velké tvarové nepřesnosti. Práce je velice povrchní. Z estetického hlediska bych ohodnotila kladně Janinu snahu o ztvárnění prostoru a hloubky v zátiší a dobrý kontrast objektů na kresebné ploše. Avšak zásadně její kresba je nekvalitní, především ztvárněním detailů. Výraznou vadou jsou proporcionální odchylky, které Jana nakreslila u jednotlivých objektů. Obrázek 2.1 Janě se podařilo správně rozvrhnout kompozici a pořadí objektů, ale opět jako v předchozí práci se jí nepovedlo vystihnout proporce objektů. Osovou symetrii zvládla vystihnout na misce a jablku, ale u láhve a svícnu se jí to už nepovedlo. Vzhledem k těmto symetrickým nedostatkům jsem hodnotila její práci v dané kategorii záporně. Co nelze však vytknout je dobrý pokus o vystižení celistvosti zátiší. Zátiší je však jasným zátiším – objekty Jana ztvárnila tak, že na první pohled k sobě sounáleží. CO se týče ztvárnění detailů dosáhla Jana v počtu ztvárněných detailů z celkového počtu 16 zhruba poloviny. (Miska s plody je deformovaná, na plodech patrná snaha o stínování, láhev má úzké hrdlo, špunt je načrtnut nedbale, nedbalá je i etiketa. Podstavec pod svícnem je nakreslen konkrétně – kulatý (tvar pod látkou nebyl zjevný), tvar svícnu zachovala, naznačila stékající vosk, svíci nakreslila menší a užší). Upravenost obrázku je sporná, podobně jako u předchozí práce. Na jedné straně obrázek vypadá upraveně, takže by zasloužil kladné hodnocení, na straně druhé však právě díky jinému stylu ztvárnění misky nedosahuje Jana takové kvality jako např. Monika, proto jsem jí hodnotila středním stupněm. Přesto při bližším zkoumání lze spatřit jakousi dvojakost, a to ve ztvárnění misky s ovocem a ostatními objekty. Misku s ovocem nakreslila Jana naprosto odlišným způsobem, než ostatní objekty. Jednak ji kreslila s větším přítlakem na tužku a větším kontrastní, čímž se jí podařilo z ní vytvořit dominantu obrázku (na rozdíl např. u Karolíny, která misku nakreslila téměř pod papírem), ale hlavně Jana zajímavými zakulacenými tvary navazující na linii tvaru misky docílila efektu točivého pohybu. Ovoce působí, jakoby se v misce točilo dokola. Na obrázku je tento malý prvek dynamky. Právě miska s ovocem je nakreslena s velkou pečlivostí a ostatní objekty, jakoby Jana pouze přidělala, aby tam miska nebyla sama. Přesto celkově působí obrázek strnule, takže je řazen mezi schématická ztvárnění. Podobně tedy jako Michaela měla dominující rozechvělý svícen, má zde Jana jeden dominující živě působící objekt. Michaela ale díky dalším zajímavým tvarovým anomáliím dosáhla větší dynamiky na celém obrázku. Z estetického hlediska je třeba ocenit snahu o zachycení právě objektu misky. Domnívám se, že pokud by Jana nakreslila všechny objekty způsobem jako tento, zátiší by vypadalo mnohem lépe a Jana by určitě dosáhla vysokého skórování ve všech daných kategorií. Vytknout ji lze právě onu nepečlivost se kterou přistoupila ke ztvárnění ostatním objektů.

39

Obrázek 2.2 Jana v podstatě při kresbě dle paměti kopírovala svou předchozí kresbu. Celistvost zátiší se Janě opět podařilo dobře zachovat. Obrázek je však velmi odbytý a působí rovněž jako u předchozí práce trochu neupraveně. Tvary jsou ještě více zjednodušeny, pokus o vystínování jablka přešel ve vymalování celé jeho plochy, láhev je nápadně stejná s krátkým hrdlem, podstavec pod svícnem je ještě konkrétnější, svícen je proporcionálně menší než na obr. 2.1 Misku ale už nekreslila s takovou péčí jako na kresbě dle modelu. Vypadá to, že při pozorování zátiší nevěnovala Jana patřičnou pozornost tvarům. Obr. 2.2 jakoby byl kopírování předchozí práce – kresby podle modelu. Je zjevná tendence k ještě větším nepřesnostem a zjednodušení. Zde se domnívám, že Janina výkonnost v práci značně poklesla a obrázek působí jako práce, kterou bylo nutné rychle dokončit, aby žákyně splnila zadaný úkol. Hodnocení ve všech kategoriích je stejné jako u předchozí práce, a to i ze stejných důvodů. Všechny tři obrázky jednoduše a nedbale. Je patrný schématický styl, zjednodušování a obecné tvary. Autorčino dílo, díky stylu kreslení, velkým nepřesnostem a malé pečlivosti vykazuje známky malého nadšení z práce. Jana jakoby chtěla rychle splnit zadaný úkol a mít už práci za sebou. Z estetického hlediska považuji za největší Janinu chybu právě velkou povrchnost a nedbalost při práci na tomto zátiší. Tabulka kresebných stylů obrázků

1. 2.1 2.2

Estetický styl schéma schéma schéma

estetický výraz Ne Ne Ne

40

3.12 Tereza II (DV-13,11) Terezu bavilo kreslení podle modelu, jelikož je to prý “jednoduší”. Rozbor detailů stínování drapérie tvar džbánu praskliny na džbánu tvar láhve etiketa na láhvi vzor na etiketě dno láhve průsvitnost láhve tekutina v láhvi tvar misky na špachtli tvar špachtle nýty na špachtli tvar nádoby na sádru znečištění sádrou tvar -uši na džbánu stínování objektů celkem vystiženo detailů z 16

1. + + + + + + + + + 56%

drapérie stínování drapérie rozbití misky tvar misky tvar ovoce skvrny na ovoci tvar láhve vzor na etiketě průhlednost láhve tvar svícnu znečištění svícnu voskem tvar svíce zakončení svíce vzor svíce stékající vosk zdobení svícnu celkem vystiženo detailů z 16

2.1 + + + + + + 43%

2.2 + + + + + + 43%

Technická kvalita obrázků jméno obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost celkem Lepší/horší Tereza II 1. 1 0 1 1 3 0 2.1 0 0 0 0 0 2.2 0 -1 0 0 -1 Obrázek 1. Výtvarný projev Terezky je na první pohled jednoduchý. Povedlo se jí zachovat kompozici, perspektivu a pořadí objektů. Rovněž je vidět, že Terezka docela pečlivě, a to s 56 procentní úspěšností ztvárnila pozorované detailů, přestože je víceméně jen naznačila. Symetrii osovou na objektech zachovala, tvarově jsou objekty podobné skutečným, ale díky velkým disproporcím na vykreslení láhve (láhev je malá s nízkým hrdlem) jsem jí musela ohodnotit pouze 0 v dané kategorii. Kresbu Tereza provedla bez výrazného stínování, pouze svedla pokus o ztvárnění znečištění misky na vybarvením celého objektu. Drapérii naznačila nedbale. Obrázek se jí však podařilo zachytit celistvost a je možné, což usuzuji dle její kresby, že právě ucelenost zátiší v kresbě sledovala jako cíl své práce. Práce Terezky vypadá upraveně a vyrovnaně, předměty jsou kresleny stejnorodě a stejnoměrně. Dle obrázku je možné soudit, že Terezka dobře analyzovala tvary jednotlivých objektů v procesu pozorování. Džbán nenakreslila obecným způsobem, nýbrž dokázala kopírovat tvar

41

džbánu skutečného, dokonce i tvar praskliny je velmi blízký tomu skutečnému. Tvar misky na sádru se jí rovněž podařilo nakreslit správně. Tvar láhve ale už nesvedla, což díky kompozici tipuji na nedostatečné rozvržení právě tohoto objektu na výšku. Zajímavě pojala zpracování problému průsvitnosti je rovněž zajímavé. Nádoba se špachtlí by měla být umístěna za láhví a měla by ji prosvítat, což ale na obrázku není. Přesto na láhvi načrtla prosvítající dno. Z estetického hlediska tvoří výraznou kvalitu úprava a celistvost. Na druhé straně bych vytkla nedostatečnou schopnost rozvržení kompozice u objektu láhve, což považuji za škodu, neboť jinak je obrázek technicky i esteticky celkem dobrý. Obrázek je kreslen schématicky bez známky výtvarného výrazu. Obrázek 2.1 V případě tohoto obrázku se Tereze nepodařilo zachovat kompozici . Dokonce nezvládla ani perspektivu. Na obrázku je vidět, a to především díky svícnu který vybíhá z kreslící plochy, že si Tereza nepromyslela předem co a kam nakreslit. Proporce se jí podařilo vystihnout je částečně, a to víceméně proporce jednotlivých objektů, velikosti objektů mezi sebou se jí nepovedlo zachytit. Zachovala ale symetrii osovou, takže si ještě zasloužila hodnocení středním stupněm kvality v dané kategorii. Zátiší se jí trochu “rozpadlo” na jednotliviny (na rozdíl od obr.1., kde je zátiší jako jeden celek), přesto však ale nevyvolává dojem, že jednotlivé objekty k sobě nepatří, proto je v tabulce kvalit celistvost obrázku klasifikována 0.. Pečlivost ztvárnění lehce upadá (narozdíl od obr.1), upravenost díla taktéž. Tohoto zhoršení Tereza dosáhla především nedobrou kompozicí, kdy objekty ujíždí z plochy. Vypadá to, že Tereza nejprve nakreslila misku s plody a pak se nějakým způsobem snažila o zachycení ostatních objektů. Při kreslení svícnu to vypadá, že se jí tam nevešla svíce díky tomu, že nedomyslela její výšku. Určitě toto nebyl záměr. Láhev zabírá skoro celou plochu – podle skutečných parametrů by měla být vyšší, Tereza jakoby opravdu nedomýšlela velikosti, ale přesto vše podřídila jablku, které je nakresleno celkem pečlivě a Tereze jakoby se ho nechtělo díky tomu, že se jí povedlo znovu předělávat, aby jí vyšly i ostatní objekty. Obrázek 2.2 Na obrázku kresby dle paměti si opět Tereza špatně rozvrhla kompozici. Zajímavé je že se z předchozí práce vůbec nepoučila a dopustila se stejné chyby ve ztvárnění svícnu, který jí opět ujel z kreslící plochy. Tereze se podařilo zachytit detaily stejným způsobem jako na předchozím obrázku. Dala by tvrdit, že tento obrázek je jakousi horší kopií předešlé kresby dle modelu. Celistvost, upravenost a míra pečlivosti je obdobná jako na předchozí tvorbě. Ke zhoršení došlo v úrovni symetrie, kdy se Tereza nenamáhala se symetrií osovou, především na ztvárnění láhve. Na předchozí kresbě jsem ji v dané kategorii hodnotila nulou, která byla již tak hraniční, nyní ji hodnotím záporně. Co se týče ztvárnění jednotlivých objektů, bych ještě na konec uvedla svou domněnku, že se jablko se pro Terezu zřejmě stalo ústředním prvkem tématu zátiší. Láhev připomíná láhev od mléka, z čehož lze usuzovat, že Tereza zde už ani nepracovala s informacemi o objektech, které ztvárňovala v předešlé práci, nýbrž se její pozornost přesunula na předchozí práci samotnou a v podstatě láhev zobecnila ve velké míře. Miska s ovocem je stejná jako na obr. 2.1 a svícen na “kopci” zabíhá nad papír ještě dál. Obrázek je nedbalý a velmi zjednodušený. Tereza kopíruje svůj kresebný styl, který ještě více zjednodušuje. Z estetického hlediska je obrázek nepodařený. Tereza nezachovala základní aspekty zátiší – špatně si rozvrhla kompozici, dopustila se mnoha parametrových odchylek a obrázky

42

nepůsobí moc upraveně. Na druhé straně se aspoň pokusila, přese všechny tyto nedostatky, o zachycení detailů a ztvárnila jich téměř polovinu. Tereziiny práce jsou schématické a postupně od prvního obrázku ku třetímu zjednodušované. Všechny tři mají společný prvek v nedostatečné schopnosti rozvržení si především parametrů, přičemž autorka naprosto nevykazuje známky po zlepšení tohoto faktu. Tabulka kresebných stylů obrázků 1. 2.1 2.2

estetický styl schéma schéma schéma

estetický výraz Ne Ne Ne

43

4. SHRNUTÍ 4.1 Technická stránka kresby – průběh práce Jak jsem zmínila při charakteristice hodnotících kategorií, za východisko pro hledání odpovědi na otázku, jakou roli při kresbě zátiší hrají okolnosti na první pohled usnadňující celou úkolovou situaci, možnost pozorování modelu při kresbě a nácvik, mi má sloužit souhrnné hodnocení toho, zda je kresba z daného hlediska lepší/horší kvality než kresba předchozí. Přehled o hodnocení kreseb v jednotlivých kategoriích i v souhrnu mi dává následující tabulka. Souhrn hodnocení technické stránky kresby jméno obrázek celistvost symetrie pečlivost upravenost celkem lepší/horší Tereza 1. 1 1 1 1 4 0 2.1 0 0 0 0 0 2.2 0 -1 -1 -1 -3 Pavla 1. 1 1 0 1 3 0 2.1 0 0 1 0 1 2.2 -1 0 1 0 0 Michal 1. 1 1 -1 0 1 0 2.1 1 1 1 0 3 + 2.2 -1 1 0 0 0 Katka 1. 1 0 1 1 3 0 2.1 1 0 1 1 3 0 2.2 1 0 1 1 3 0 Ondřej 1. 0 0 -1 0 -1 0 2.1 0 0 -1 1 0 + 2.2 0 -1 -1 1 -1 Běta 1. 0 0 -1 1 0 0 2.1 -1 -1 0 0 -2 2.2 0 -1 -1 -1 -3 David 1. 1 -1 0 1 1 0 2.1 0 0 -1 0 -1 2.2 1 0 1 1 3 + Michaela 1. 1 1 1 1 4 0 2.1 0 -1 -1 0 -2 2.2 0 1 0 0 1 + Monika 1. 1 1 1 1 4 0 2.1 1 1 1 1 4 0 2.2 1 1 1 1 4 0 Karolína 1. 1 0 0 1 2 0 2.1 0 0 0 0 0 2.2 0 -1 -1 0 -2 Jana 1. 1 0 -1 0 0 0 2.1 1 -1 0 0 0 0 2.2 1 -1 0 0 0 0 Tereza II 1. 1 0 1 1 3 0 2.1 0 0 0 0 0 2.2 0 -1 0 0 -1 -

44

Jak jsem na začátku uvedla, chtěla jsem sledovat průběh dětské práce ve třech různých úkolových situacích. Na základě způsobu mého celkového hodnocení výsledků práce (lepší/horší) se nabízelo devět možných typů “průběhu” práce na všech třech obrázcích; jejich přehled podávám v následující tabulce. Zpočátku jsem se domnívala, že nejlepších výsledků budou děti dosahovat především při kreslení třetího obrázku – dle paměti, ale po zácviku. K tomu mne vedla myšlenka, že děti mají možnost si obrázek předem osahat nebo-li naučit se ho kreslit, pokud mohou na model nahlížet přímo. Toto by dle mých úvah mohlo vést k tomu, že děti tímto nácvikem při práci na druhém obrázku splní nejlépe taková kritéria, jako je celistvost obrázku, symetrie, pečlivost a upravenost, což bude mít za výsledný efekt to, že třetí obrázek bude ze všech prací technicky nejvydařenější. Jak jsem v úvodu uvedla, otázkou výzkumu tudíž bylo, jakou roli při kresbě reality hrají možnost jejího pozorování a nácvik, jakožto podmínky, které by mohly usnadnit proces zapamatování si vnímaného a následnou reprodukci vizuálních vjemů. Výsledky však mému očekávaní neodpovídaly. Vlastně ani v jednom případě nedošlo k tomu, že by druhý obrázek byl lepší než první a třetí lepší než druhý (Typ 5 - 0,+,+ = 0 žáků). Z tabulky lze tedy vyčíst, jaké typy průběhu byly či nebyly zaznamenány. K bližší charakteristice jednotlivých typů však musím využít i údaje z předchozí tabulky. Typy průběhu práce Typ 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1. 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Obrázek 2.1 0 0 0 + + + -

Zaznamenané/počet dětí 2.2 + 0 0 + 0 + -

0 žáků 0 žáků 3 žáci 0 žáků 0 žáků 2 žáci 0 žáků 2 žáci 5 žáků

Typ 3 – model ani nácvik nehrají roli Tři žákyně (Katka, Jana a Monika) měly stejně kvalitní všechny tři své práce. Tedy možnost pozorování modelu a nácvik u nich na první pohled nehraje žádnou roli. Při bližším pohledu však zjistím, že jen Monika dosáhla výsledného kladného hodnocení ve všech sledovaných kategoriích. Katka dosáhla kladného hodnocení v kategoriích celistvosti, pečlivosti a upravenosti, dále středního hodnocení v kategorii symetrie na všech třech obrázcích. Tyto dvě dívky tedy použily ve svých třech pracích stejnou míru kvality v totožných kategoriích. To u Jany, kterou jakoby estetická stránka vůbec neoslovovala, pouze technická, se míra ztvárnění jednotlivých sledovaných kvalit, a to konkrétně v kategorii symetrie a pečlivosti, u jednotlivých obrázků lišila. Takže přestože dosáhla totožného hodnocení za všechny tři práce, použila u každé kresby jiných prostředků. Pro všechny tři obrázky zachovala stejnoměrnost v kategoriích celistvosti a upravenosti. Ve druhé a třetí kresbě se méně soustředila na symetrii objektů, než v kresbě první, ale s větší pečlivostí ztvárnila

45

naopak detaily. Tedy, alespoň nácvik, alespoň v jednom případě, tedy pro Janu, byl výzvou ke zdokonalení pečlivosti, byť na úkor symetrie. Nebo, že by naopak, že by byl výzvou k zanedbání symetrie ve prospěch pečlivosti? Zdá se, že všechny tři dívky ani změna zadání, model či nácvik je jakoby neoslovovala a jejich práce při celkovém zhodnocení byly vyrovnané. Typ 6 – model výzvou k lepší práci, nácvik k horší U dvou žáků (Michal, Ondra) byl zaznamenán průběh zlepšení práce na druhém obrázku a následné zhoršení na třetím obrázku. Pro Michala a Ondru je nejdříve společné, že model vedl ke zdokonalení kresby, zatímco nácvik ke zhoršení její kvality. Vliv dílčích hodnot byl u těchto chlapců velmi různorodý. U Michala došlo navíc k tomu, že nejen, že byl třetí obrázek horší než předchozí, ale navíc byl tento horší než první kresba. Ondřej měl svůj druhý obrázek nejlepší ze všech třech prací a první a třetí byly shledány jako horší, avšak na stejné úrovni.V Michalově případě došlo ke zlepšení druhého obrázku hlavně díky lepšímu a kvalitnějšímu ztvárnění detailů, takže lze tvrdit, že Michal se zlepšil díky vetší pečlivosti, kterou kresbě věnoval. Právě u něho hrála pečlivost velkou roli, neboť na prvním obrázku byl v dané kategorii hodnocen dokonce záporně, na druhém obrázku naopak kladně a třetí byl hodnocen středním stupněm kvality. V případě třetí kresby mělo vliv i zhoršení v kategorii celistvosti. U Ondřeje byl zaznamenán jiný průběh hodnocených kvalit. Ondřej byl na všech třech obrázcích klasifikován záporně v kategorii pečlivosti, středním stupněm v kategorii celistvosti. V případě druhé kresby však pro něho model představoval výzvu ke zlepšení upravenosti a rovněž se dobře soustředil na ztvárnění symetrie, která pak už po nácviku na třetí kresbě nezvládl. Celkově Ondřej dosáhl nižšího bodového součtu u jednotlivých kategorií než Michal. Typ 8 – model výzvou k horší práci, nácvik k lepší Ke zhoršení v druhé kresbě a následnému zlepšení v kresbě třetí došlo u dvou žáků (David a Michaela). David měl třetí obrázek nejkvalitnější v rámci sledovaných kategorií. Došlo u něho k celkovému zlepšení pečlivosti, dále si zachoval kladné hodnocení celistvosti a upravenosti, jako na první kresbě. Na druhé kresbě dle modelu klesla i jeho pečlivost, což sehrálo významnou roli v celkovém hodnocení. Celkově se však při práci na druhém obrázku zhoršil ve všech kategoriích, avšak ve třetí kresbě se zlepšil v celistvosti, v pečlivosti i upravenosti. V jeho případě by se toto zlepšení dalo připsat pravě nácviku z kresby dle modelu. Nácvik se pro něho mohl stát výzvou k dosažení lepšího výsledku. Lze tak usuzovat např.z parametru celistvosti a upravenosti, což by naznačovalo, že si David, díky své předchozí zkušenosti dokázal předem navrhnout kompozici, promyslet výsledný efekt, a že se poučil z chyb, kterých se dopustil u předchozího obrázku. Pak se mohl lépe soustředit na zachycení detailů, na které se mohl rozvzpomínávat v průběhu práce samotné. V případě Michaeli nelze tvrdit, že její třetí práce byla nekvalitnější ze všech tří. Nejlepšího hodnocení dosáhla u první kresby. K velmi výraznému zhoršení došlo u druhého obrázku, kdy nedosáhla v žádné sledované kategorii pozitivního hodnocení. V kresbě dle modelu pak zachovala stejnou kvalitu v kategorii celistvosti a upravenosti, které dosáhly středního stupně kvality. Podstatnému zlepšení došlo hlavně v symetrii a k mírnému zlepšení v kategorii pečlivosti. I v případě Michaeli by se mohlo jednat o nácvik v práci na kresbě dle modelu, neboť kresby jsou provedeny dosti podobným stylem, avšak propracovanost detailů i symetrie se zlepšila

46

v kresbě po nácviku. Michaela si možná mohla lépe promýšlet celou kresebnou situaci a věnovat se např.kvalitnějšího vystižení symetrie, jelikož mnohé kvality již nacvičila. Typ 9 – model výzvou k horší práci, nácvik k ještě horší Největší počet průběhů byl zaznamenán v procesu postupného zhoršování od obrázku 1. k obrázku 2.2. Postupně méně kvalitněji kreslilo 5 žáků (Tereza, Pavla, Běta, Karolína a Tereza II). Hodnoty rozdílů součtu od prvního ku třetímu obrázku se pohybují mezi 3 a 7. V případě Terezy došlo vždy postupně, vyjma celistvosti ke snížení o jeden stupeň ve sledovaných kategoriích. Pro Terezu nepředstavoval ani model ani nácvik žádnou výzvu, a to především po technické stránce. Přesto bych ráda podotkla, že jistou výzvu shledávám u třetího obrázku, kdy Tereza dosáhla zajímavého estetického výrazu, a to paradoxně hlavně kvůli právě tomuto technickému zhoršení. Pavla se v druhé kresbě zhoršila v symetrii, celistvosti a upravenosti, avšak nutno jí přiznat vetší snahu v zachycení detailů. V kresbě třetí se jí zátiší rozpadlo a pozbylo celistvosti, což sehrálo roli v celkovém hodnocení této kresby. Ovšem vzhledem k tomu, že hodnocení v kategoriích symetrie, pečlivosti a upravenosti zůstalo stejné jako při kresbě dle modelu a nezhoršilo se, lze možná uvažovat i tom, že Pavla díky nácviku práce alespoň dokázala zachovat některé parametry, v jejím případě se jedná hlavně o zachycení detailů, a správně a s jistotou je ztvárnit v práci dle paměti. Bětiny obrázky však prošly procesem postupného zhoršování. Kromě kategorie celistvosti, kdy došlo ke zlepšení při třetí kresbě a kategorie symetrie, která ale byla hodnocena záporně již na obrázku 2.1 kleslo hodnocení o stupeň dolů. Stejnost hodnocení kreseb 2.1 a 2.2 v kategorii symetrie, kdy se jednalo především o proporcionální odchylky, což vedlo k zápornému hodnocení, by mohla naznačovat, že způsob jakým Běta ztvárňovala objekty v kresbě dle modelu, jí ustálil jejich ztvárnění v práci dle paměti a že opět došlo ke zkreslení nácvikem těchto anomálních tvarů. Co se táče pečlivosti, celistvosti a upravenosti došlo u kresby dle paměti ke zhoršení o jeden stupeň. V případě Karolíny opět došlo k postupnému zhoršování. V případě první kresby velmi dobře zachytila celistvost a upravenost obrázku. Obě tyto hodnoty se o jeden stupeň zhoršily u kresby dle modelu. V těchto kategoriích ale k dalšímu zhoršení v kresbě dle paměti nedošlo a zůstaly hodnoceny středním stupněm kvality. Naopak u kresby dle paměti Karolína velmi podcenila symetrii a ztvárnění detailů rovněž odbyla. V jejím případě nelze tvrdit, že se nechala poučit svou předchozí prací. Spíše práci velmi odbyla a přestože nejspíš kopírovala svou předchozí práci, rozhodně nácvik u ní nevedl ke zlepšení nebo alespoň k zachování sledovaných hodnot. Tereza II dosáhla v první kresbě kladného hodnocení ve všech kategoriích vyjma symetrie. V kresbě dle modelu dosáhla ve všech kategoriích středního stupně hodnocení a v práci třetí se o jeden stupeň zhoršila ve ztvárnění symetrie. V průběhu práce se Tereza nejprve zaměřila na kvalitní vystižení detailů, celistvosti a docílila toho, že její obrázek vypadal upraveně. Pokud však tyto hodnoty podcenila, došlo postupně ke zhoršování kreseb. Nácvik kresby dle modelu rozhodně nepomohl Tereze ke kvalitnějšímu ztvárnění sledovaných hodnot, ale víceméně kopírovala to, co již jednou nakreslila a navíc došlo i ke zhoršení v úrovni symetrie. V podstatě lze říci, že všem těmto žákům se nepodařilo najít výzvu pro zdokonalování práce ani u modelu ani u nácviku.

47

4.2 Souhrn Z analýzy a rozborů obrázků je zjevné, že všechny děti v případě druhé kresby dle paměti kopírovaly svou předchozí práci. Pokud bych se měla pokusit o vysvětlení tohoto jevu, domnívala by se, že u každého dítěte sehrál roli nácvik, avšak v různé míře a s různým efektem. U 7 dětí došlo k tomu, že nácvik jim možná práci ulehčil, avšak děti neměly potřebu zlepšení svého výtvoru, ale naopak výsledky jejich práce byly horší než při nácviku samotném. Nácvik mohl vést k odbytí a možná i demotivaci v tom smyslu, že když už děti jednou něco nakreslily, proč by to samé měly dělat znovu? Naopak tomu bylo pouze u 2 žáků, kteří se s první prací nespokojily a měly snahu se v práci druhé zlepšit. Nelze zobecnit kategorie, které děti ke zlepšení či ke zhoršení použily, neboť každé dítě pracovalo velmi individuálně. Polovina dětí měla nejkvalitněji provedenou kresbu 1. – obrázek dle paměti, z toho jich 5 svou práci postupně zhoršovalo. Možná právě pro ně bylo výzvou kreslit rovnou dle paměti, bez nácviku, a více se na práci i na pozorování zátiší soustředily. A vzhledem k tomu, že 3 žáci měly kresby na stejné úrovni, předpokládala bych, jelikož u nich u třetí kresby nedošlo ke zhoršení, že jim mohl nácvik pomoci zachovat kvalitu hodnot, které už jednou ztvárňovaly. Většina dětí měla nejkvalitnější obrázek první, myslím si, že bez možnosti nahlížení na model přímo, se děti v procesu pozorování lépe koncentrovaly a intenzivněji vnímaly a vědomě analyzovaly celé zátiší, a to právě s ohledem na skutečnost, že při práci na něj už nebudou moci nahlížet. Na druhé straně nelze podceňovat fakt, že 2 žáci dosáhli lepších výsledků při kresbě dle modelu. Jeden z nich dokonce měl obrázek dle modelu nejlepší ze všech třech obrázků. U těchto dvou žáků jistě model, ale i fakt, že mohou na zátiší nazírat přímo, představoval určitou výzvu ke kvalitnější práci. U jednoho z nich došlo ke zlepšení především v pečlivosti, jinak zachoval ostatní pozorované kvality stejné jako u obrázku 1. Druhý žák zlepšil hlavně upravenost díla. U obou těchto žáků však v kresbě dle paměti došlo ke zhoršení, takže lze tvrdit, že nácvik pro ně nehrál důležitou roli. Zajímavé rovněž je, že jiní dva žáci se naopak velmi zlepšili nácvikem. Jeden z nich měl dokonce třetí obrázek nejkvalitnější ze všech. Nácvik pro něho představoval velkou výzvu a došlo ke zlepšení ve všech sledovaných kategoriích krom symetrie. Druhý žák sice neměl obrázek 2.2 nejkvalitnější ze všech, nicméně oproti kresbě dle modelu, došlo v následující dle paměti rovněž ke zlepšení v symetrii i ve vypracování detailů. U těchto dvou žáků jistě sehrál nácvik velkou roli při ztvárnění zátiší, které již jednou měli možnost kreslit dle modelu. Dále bych ráda v souhrnu uvedla, které ze čtyř parametrů dělaly dětem v souhrnu větší či menší problémy. Děti při celkovém součtu z 36 obrázků v jednotlivých kategoriích dosáhly: celistvost – 15; symetrie – 0; pečlivost - -2; upravenost – 14. Jak vidno celistvost a upravenost obrázků zvládly děti celkem úspěšně. Propastný rozdíl byl zaznamenán v kategorii symetrie a pečlivosti. Celkově v těchto oblastech děti podaly velmi slabý výkon. Na závěr bych ještě uvedla, že po celkovém zhodnocení obrázků - z paměti, podle modelu a obrázků s nácvikem, kdy z výchozího hodnocení jednotlivých prací, kdy obrázek 1 byl klasifikován nulou jako výchozí a další obrázky +1 jako lepší než předchozí nebo – 1 jako horší než předchozí, byly celkově obrázky dle modelu horší než předchozí a obrázky kreslené po nácviku ještě jednou tak horší než obrázky dle modelu. Lze tedy tvrdit, že model, ale i nácvik vedl v celé skupině ke zhoršení výsledků práce. A právě největší podíl na tomto zhoršování měly z daných sledovaných kategorií symetrie a pečlivost, kde děti celkově podaly nejmenší výkony.

48

4.3 Souvztažnost technických a estetických kvalit jméno obrázek Tereza 1. 2.1 2.2 Pavla 1. 2.1 2.2 Michal 1. 2.1 2.2 Katka 1. 2.1 2.2 Ondřej 1. 2.1 2.2 Běta 1. 2.1 2.2 David 1. 2.1 2.2 Michaela 1. 2.1 2.2 Monika 1. 2.1 2.2 Karolína 1. 2.1 2.2 Jana 1. 2.1 2.2 Tereza II 1. 2.1 2.2

lepší/horší 0 0 0 + 0 0 0 0 + 0 0 + 0 + 0 0 0 0 0 0 0 0 -

styl schéma schéma schéma s expresí schéma schéma schéma schéma schéma schéma exprese exprese exprese schéma schéma schéma s expresí schéma schéma schéma s expresí exprese schéma schéma exprese schéma s expresí schéma exprese schéma s expresí schéma s expresí schéma schéma schéma schéma schéma schéma schéma schéma schéma

Estetického výrazu dosahovaly 4 (33%) z 12 dětí hned v první kresbě, z paměti. Z toho se podařilo dvěma žákyním vtisknout výraz všem třem jejich kresbám, které byly navíc technicky zhodnoceny stejně. Všechny tři kresby pro ně nejspíš představovaly výzvu pro kvalitní technické i výrazové ztvárnění, bez ohledu na danou úkolovou situaci. Jeden žák použil výrazu pouze u této první kresby, která byla technicky zhodnocena jako průměrná. U ostatních kreseb se mu již výrazu nepodařilo docílit, přestože kresba po nácviku byla vyhodnocena jako technicky nejkvalitnější. Opakem byla práce další žákyně, která měla svůj první obrázek technicky i výrazově nekvalitnější. V kresbě dle modelu tomu bylo u 3 (25%) z 12 dětí. Přičemž dvě žákyně měly, jak již bylo výše uvedeno stejně technicky i výrazově 49

kvalitní všechny tři kresby. Dále pak jedna žákyně, která měla obrázek dle modelu technicky nejméně kvalitní ze všech třech svých prací, přesto bylo možné identifikovat v její práci prvky výrazovosti. Ve kresbě s nácvikem však u 5 z 12, tj. 42%. Je možné, že větší jistota při kresbě po nácviku vedla děti k jakési práci “navíc”. Tím je myšleno, že se děti mohly soustředit na jiné kvality, než je pouhé ztvárnění objektů, coby informací o tom, co se v zátiší nachází a že mohly dát průchod novým myšlenkám a pocitům a mohly svou další práci rozvést a obohatit. Zajímavé rovněž je, že 3 žáci měli tuto třetí kresbu po nácviku technicky podstatně horší než práci předchozí, dokonce ji měli nejhorší ze všech třech prací. Z toho, co bylo uvedeno vyplývá, že kvalita technických parametrů kreseb ještě neznamená zároveň kvalitu estetickou. V případě žáků, kteří byli zapojeni do tohoto výzkumu lze ze skupiny vyčlenit děti, kterým se podařilo dosáhnout estetického výrazu a lze konstatovat, že z této skupiny 2 žákyně měly všechny tři práce stejně kvalitní jak technicky tak výrazově, 1 žákyně pak měla technicky i výrazově nejsilnější svou jednu práci, 1 žák měl práci technicky průměrnou a výrazově nejsilnější a ostatních 3 žáci měli svou technicky nejhorší práci výrazově nejkvalitnější. U těchto žáků by bylo možné uvažovat o tom, že technická stránka obrázků ustoupila před výrazovostí kresby. Nebo dokonce, že nedokonalost techniky motivovala tyto děti o jistou kompenzaci svého díla, a to právě vtisknutím výrazu do obrázků? I z tabulky souvztažností technických a estetických kvalit je patrné, ne vždy musí nutně souviset míra technické kvality s mírou estetického výrazu. Jak jsem již uvedla, v případě tohoto výzkumu je tomu právě naopak. Z počtu 12 dětí použilo 6 z nich aspoň na jednom ze všech třech obrázků expresivní styl nebo styl schéma s expresí. Pro lepší orientaci jsou nyní uvedeni jednotlivý žáci, kteří docílily expresivity a u každého z nich je pak uveden výčet prostředků, který k tomu použily a co tyto prostředky vyvolaly. Tereza (obr. 2.2) jednoduchostí tvarů, tvarovými anomáliemi, nedotahováním tahů, nerealistickým stínováním specifickým způsobem pojala realitu a vytvořila dojem k sobě zdánlivě nepatřících objektů , které jsou jakoby v pohybu. Navíc Tereza měla tuto kresbu nejméně technicky zdařilou. Katka na svých obrázcích 1. i 2.1 docílila tvarovými anomáliemi, obohacením o nové prvky – čáry na pozadí, šikmostí čar, nerealistickým stínováním a proporcionálními deformacemi efektu zdánlivého pohybu, především ke straně a dojmu celkové veselosti až roztěkanosti. Katčiny obrázky byly technicky kvalitní a rovněž měly expresivní výraz. Pro ni byla práce výzvou jak po stránce technické tak i estetické, a to dokonce bez ohledu na úkolovou situaci. Ondřej na své kresbě č. 2.2 zvláštním ztvárněním jednotlivých objektů zátiší, tvarovými anomáliemi, nedotahováním tahů, nerealistickým stínováním a šikmostí čar vyvolal v pozorovateli dojem růstu Ondřejův obrázek 2.2, přestože byl technicky méně kvalitní než 2.1, který byl ryzím schématickým ztvárněním, vykázal v tomto případě prvky exprese. Běta (obr. 2.2) pomocí malého kontrastu, tvarovými anomáliemi a celoplošným rozmazáním představila mlhavé zátiší, jako jakousi vzpomínku na skutečnost. Docílila takřka dojmu mlhy. Rovněž tak i Bětin obrázek byl nejméně technicky kvalitní, dokonce ze všech třech jejích prací, přesto na něm Běta dosáhla expresivity. David naopak použil velký kontrast, rovněž tak i tvarové anomálie, šikmé čáry a tvary a asymetrií, ve skutečnosti symetrických tvarů, docílil na obr. 1. dojmu veselosti, živosti, pohybu až skotačení. Jeho obrázek s expresí je zhruba stejné kvality jako práce 2.2, která však žádného valného expresivního výrazu nemá. Michaela karikováním skutečnosti objektu, tvarovými anomáliemi a rozvržením kompozice vyvolala dojem roztřesenosti a rozechvělosti, přestože její obrázek byl víceméně

50

schématický. Obohatila toto schéma o nové prvky. Obrázek s těmito prvky je technicky nejméně vydařené ze všech jejích prací, přesto jsou na něm znatelné prvky expresivity. Monika, naopak použila přesnost a vyrovnanost tahů, malý kontrast a symetrii. Přestože její estetický výraz na rozdíl od výše jmenovaných není o pohybu, vyzařuje přesto klid, harmonii a svým “vzdušným” pojetím vyvolává dojem nutnosti dalších kreací autora, nebo-li působí rozpracovaně a pozorovatel má pocit, že obrázek ještě bude doděláván. I pro Moniku, stejně jako pro Katku se stala práce výzvou jak po stránce technické tak estetické. Jak vidno nelze dávat do souvislosti míru technické kvality a estetického výrazu. Dokonce lze tvrdit, že některé děti docílily expresivity právě nedokonalostí techniky. V tomto případě je možné, že si děti nějakým způsobem, třeba intuitivně uvědomovaly nedostatky na svém díle a chtěly obrázek nějak upravit, čímž docílily tedy jakéhosi oživení a vdechly kresbám energii a atmosféru. Rovněž ale i práce, které byly technicky dobře provedené, vedly některé děti ke ztvárnění s expresivním výrazem. Styly jsou tedy individuální a nelze hledat korelaci mezi technickou kvalitou a estetickou výrazovostí.

5. ZÁVĚR Dětská duševní práce ve výtvarném procesu je velmi individuální záležitost. Pro některé děti se kreslení stává výzvou a vybízí je ke zlepšení se ve výtvarné práci a tudíž i na sobě samém, jiné naopak ve výtvarné práci nehledají možnost vlastního rozvinutí a jejich kresby pak vykazují známky nedbalosti a povrchnosti, jakoby již chtěly mít práci za sebou. Pokud tento fakt spojím s otázkou celého tohoto výzkumu, jakouže roli při kresbě reality hrají možnost jejího pozorování a nácvik, jakožto facilitující podmínky usnadňující proces zapamatování si vnímaného a následnou reprodukce vizuálních vjemů, domnívám se, že pro děti mohou, ale i nemusí být výzvou různé úkolové situace. Pro některé představují výzvu situace, kdy musí kreslit pouze zpaměti, pro jiné je silná motivace při kreslení dle modelu a pro jiné zas kresba po nácviku. Jednotlivé z nich se mohou odrazit ve výsledcích jejich prací. Rovněž i způsob, jakým děti zaznamenávají realitu je různý. Některé děti se soustředí pouze na to, aby vystihly pojmovou podstatu objektů, snaží se sdělit, co viděly, co se v zátiší nacházelo, ale jejich kresby mají víceméně informativní charakter. Některé se zas naopak snaží sdělit způsob, jakým na ně zátiší působilo, snaží přiblížit divákovi něco o povaze objektů a o tom, co v nich tyto objekty ze zátiší vyvolávaly, sdělují dojem, a to v některých případech i na úkor technické kvality. Dětem, které byly zapojeny do výzkumu se podařilo v jejich expresivitě dosáhnout zajímavých efektů, a to především pohybu v různých úrovních, dále byl dokonce zaznamenán dojem vzpomínky na zátiší samotné či zajímavý klid a harmonie.

51

Přílohy

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63