Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií
Studie o vztahu veřejnosti k ochraně přírody v CHKO Jeseníky v letech 2009 – 2010
Autor: Erika Pavlová Obor: Biologie – Chemie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Andreska, Ph.D.
Praha 2011
Prohlašuji, že jsem Bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a materiálů pod vedením Ing. Jana Andresky, Ph.D. a že jsem řádně citovala všechny použité informační zdroje. V Praze 15. 4. 2011
………………… podpis
Ráda bych poděkovala všem, kteří mi s prací pomohli a během výzkumu v terénu i při psaní samotném mě podporovali. Velký dík patří především Ing. Janu Andreskovi, Ph.D. za jeho všestrannou a obětavou pomoc, kterou mi poskytoval při vypracování mé Bakalářské práce, Marcele Pavlové za pomoc během výzkumu v terénu a všem, kteří mi vyplnili dotazník, bez kterého bych tuto Bakalářskou práci nemohla vypracovat.
ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na vztah veřejnosti k velmi hodnotným přírodním fenoménům na území CHKO Jeseníky, se kterými se setkává při návštěvě této oblasti v rámci celoroční turistiky. Shrnuje dlouhodobé teoretické poznatky o CHKO Jeseníky a jejích jednotlivých chráněných územích – obsahuje obecné informace, charakterizuje území, předměty a cíle ochrany a zabývá se také jejich vyuţitím v rámci cestovního ruchu nejen v minulosti, ale i v současnosti. Součástí práce je přehled územních plánů, plánů péče a analýza kvalitativního a kvantitativního průzkumu návštěvnosti. Práce obsahuje výsledky terénního šetření, které proběhlo v NPR Praděd v letech 2009-2010. Cílem výzkumu bylo zjistit věkové kategorie návštěvníků, dosaţené vzdělání a jejich vztah k ochraně přírody a činnosti Správy CHKO Jeseníky, vztah k turistice, dalším nabízeným sportovním aktivitám (sjezdové lyţování a cykloturistika) a rekreacím na tomto území. Tyto získané výsledky jsou porovnávány s výsledky z let 2005-2006 zpracovanými v Diplomové práci Mgr. Markéty Beranové. SUMMARY This thesis focuses on the relationship of the public to the very valuable natural phenomena on the Protected Landscape Area Jesenik, with which the public is exposed when visiting this area in the year-round tourism. It summarizes the long-term theoretical knowledge of the Protected Landscape Area and its individual protected areas - includes general information, describes the territory, objects and goals of protection and deals with their use in the tourism industry not only in the past, but in the present. The work is an overview of land use plans, care plans and analysis of qualitative and quantitative survey of visitors. The work includes results from field surveys, which took place in National nature reserve Praděd 2009-2010. The aim was to identify categories of visitors age, educational level and their relationship to nature conservation and activity Managing Protected Landscape Area Jesenik, related to tourism, offered by other sports activities (skiing and biking) and resorts in this area. The results obtained are compared with results in 2005-2006 processed in the thesis section Mgr. Markéty Beranové.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1 JESENÍKY ................................................................................................................ 10 1.1 Geografické vymezení oblasti Jeseníky ...........................................................................11
2 CHKO JESENÍKY ................................................................................................... 12 2.1 Geologický vývoj, geologické jevy a geomorfologie CHKO Jeseníky ...........................13 2.2 Charakteristika krajiny a vegetace CHKO Jeseníky ........................................................16 2.3 Fauna CHKO Jeseníky .....................................................................................................18 2.4 Vodní poměry v CHKO Jeseníky ....................................................................................20 2.5 Klimatické poměry v CHKO Jeseníky............................................................................23
3 OCHRANA PŘÍRODY ............................................................................................ 24 3.1 Zonace CHKO Jeseníky ...................................................................................................24 3.2 Evropsky významné lokality............................................................................................27 3.3 Ptačí oblast .......................................................................................................................28 3.4 Historie vzniku CHKO Jeseníky ......................................................................................29 3.5 Důsledky vzniku CHKO Jeseníky – činnost správy CHKO ............................................30
4 HISTORIE PŮSOBENÍ ČLOVĚKA V OBLASTI JESENÍKŮ .......................... 31 4.1 Historie osídlení Jeseníků ...............................................................................................32 4.2 Vyuţívání vrcholových partií Jeseníků v historii.............................................................33 4.3 Historie turistiky v Jeseníkách .........................................................................................34
5 LIDSKÉ VLIVY ....................................................................................................... 35 5.1 Kamzíci ............................................................................................................................35 5.2 Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně (PVE) .......................................................37 5.3 Rekreační a turistické vyuţívání Jeseníků .......................................................................37 5.4 Lyţařský areál Ovčárna ...................................................................................................38 5.5 Červenohorské sedlo ........................................................................................................39
6 PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE PRO OBLAST JESENÍKY ........................... 40 6.1 Územní plánování pro oblast Jeseníky..............................................................................40 6.2 Plán péče ..........................................................................................................................41 6.2.1 Dlouhodobé cíle ochrany území CHKO Jeseníky ......................................................42
6.2.2 Střednědobé a krátkodobé cíle ochrany území CHKO Jeseníky .................................43
7 VYHLÁŠENÍ NARODNÍHO PARKU JESENÍKY .............................................. 44 7.1 Základní informace k moţnému vyhlášení Národního parku Jeseníky ...........................45 7.2 Koncepce navrhovaného Národního parku Jeseníky – Národní park pro přírodu i pro lidi ................................................................................................................................................46
8 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A ZAJÍMAVÁ MÍSTA ................ 49 8.1 Petrovy kameny ................................................................................................................50 8.2 Velká kotlina a Malá kotlina ............................................................................................51 8.3 Vysoká hole .....................................................................................................................52 8.4 Přírodní rezervace Rabštejn .............................................................................................52 8.5 Národní přírodní rezervace Rejvíz ...................................................................................52 8.6 Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník ......................................................................53 8.7 Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek ...............................................................53
9 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE PRADĚD ................................................ 53 9.1 Jednotlivé lokality NPR Praděd – Bílá Opava a Divoký důl ...........................................55 9.2 Současné vyuţívání NPR Praděd k rekreaci ....................................................................56 9.2.1 Lyţařské aktivity v NPR Praděd ................................................................................57 9.2.2 Cykloturistika v NPR Praděd .....................................................................................57 9.3 Vliv turistiky a sportovních aktivit na ţivotní prostředí ..................................................58
10 VÝSLEDKY ANALÝZY POHYBU NÁVŠTĚVNÍKŮ, JEJICH STRUKTURA A NÁZORY ............................................................................................................ 59 10.1 Návštěvnost NPR Praděd ...............................................................................................59 10.2 Způsoby a směry přístupu do NPR Praděd ....................................................................60 10.3 Základní struktura nývštěvníků NPR Praděd .................................................................60 10.4 Názory návštěvníků na problémy .................................................................................61
11 METODIKA VÝZKUMU ...................................................................................... 61 11.1 Výzkumná metoda .........................................................................................................62 11.1.1 Dotazník ...................................................................................................................62 11.2 Výzkumný vzorek ..........................................................................................................64 11.3 Průběh výzkumu a zpracování výsledků ........................................................................67 11.4 Cíle výzkumu ................................................................................................................67
12 VÝSLEDKY TERÉNNÍHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ A JEJICH INTERPRETACE.................................................................................................. 68 12.1 Základní údaje................................................................................................................68 12.2. Základní struktura návštěvníků dle účelu příjezdu do NPR Praděd..............................70 12.3 Četnost návštěv NPR Praděd .........................................................................................72 12.4 Preference návštěv jednotlivých typů lokalit během roku .............................................73 12.5 Preference ročního období pro návštěvu NPR Praděd ..................................................75 12.6 Důvody příjezdu do NPR Praděd ...................................................................................76 12.7 Hodnocení oblasti NPR Praděd......................................................................................78 12.8 Problémy v oblasti NPR Praděd.....................................................................................79 12.9 Vztah k práci Správy CHKO Jeseníky ...........................................................................79 12.10 Informovanost o lokalitě NPR Praděd .........................................................................81 12.11 Dodrţování zákazů v chráněné krajinné oblasti ..........................................................82 12.12 Názor na případné vyhlášení Národního parku Jeseníky .............................................83 12.13 Vztah návštěvníků NPR Praděd ke sportovním aktivitám v oblasti ............................84 12.13.1 Vztah k sjezdovým lyţařským tratím a lyţařským vlekům v NPR Praděd ............85 12.13.1.1 Vztah k sjezdovkám v souvislosti s názorem na vyhlášení Národního parku 86 12.13.2 Vztah k cykloturistice v NPR Praděd.....................................................................87 12.13.2.1 Vztah k cykloturistice v souvislosti s názorem na vyhlášení Národního parku ..........................................................................................................................................88
13 DISKUZE ................................................................................................................ 90 14 ZÁVĚR .................................................................................................................... 92 XV ZDROJE, PRAMENY, LITERATURA ............................................................. 94 XVI INTERNETOVÉ ZDROJE OBRÁZKŮ ........................................................... 97 XVII PŘÍLOHY .............................................................................................................. I
ÚVOD K Jeseníkům mám jako rodačka z Rýmařova, který leţí v jejich podhůří, blízko geograficky i emocionálně. Jiţ od dětství jsem podnikala do těchto hor s rodinou výlety jednak za malebnou přírodou, ale i nabízenými sportovními aktivitami. Ing. Jan Andreska, Ph.D. mi nabídl jako téma bakalářské práce ověření výsledků a porovnání změn, které nastaly po pěti letech od zpracování a obhájení Diplomové práce “Studie o poměru veřejnosti k ochraně přírody v CHKO Jeseníky“ Mgr. Markéty Beranové. Práce mi poskytla moţnost pobytu v terénu lokalit, které jsou mi důvěrně známy. Především mne zajímal také názor na ochranu přírody v době, kdy se diskutuje o moţnosti a potřebě změny CHKO Jeseníky na Národní park Jeseníky. Součástí práce je rozbor vztahu k cenné přírodě území Jeseníků vzhledem k rozvoji cestovního ruchu (forma rozvoje turistiky, sportovních a volnočasových aktivit a rekreací). Ve všech chráněných územích je dlouhodobě řešena otázka, jak propojit na jedné straně snahy na odpovídající ochranu přírody a na druhé turistiku, sportovní aktivity a rekreaci. Je to problematika, která je řešena jiţ řadu let na různých úrovních skupinami odborníků z mnoha oborů a institucí. V posledních letech se nově vyuţívá názoru na situaci od samotných návštěvníků. Touto problematikou se zabývá i nedávno publikovaný Management turismu v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku – moţnosti a meze (Banaš, Hošek, Treml, 2004), který vyuţil veřejné mínění návštěvníků jako podklad pro zpracování návrhu tzv. Plánu péče NPR Praděd – konkrétně kapitoly týkající se cestovního ruchu. Primárním účelem práce bylo zjistit, jak na ochranu přírody v rámci CHKO a také turistiku a další aktivity pohlíţí sami návštěvníci NPR Praděd. Následně došlo k získání aktuálních názorů na problematiku v období 2009-2010, které pak poslouţily k porovnání (ověření) výsledků zpracovaných v
letech 2005-2006 v
rámci
DP Mgr. Markéty Beranové. Jádro dotazníkového šetření tvořila otázka moţnosti vyhlášení Národního parku Jeseníky. Byla zvolena záměrně, proto aby poskytla řešení aktuálního tématu, kterým je ochrana Jeseníků. Nutnost změny ochrany byla ochránci přírody navrţena v důsledku potřeby efektivnější ochrany evropsky vzácných lokalit
8
s výskytem cenných druhů rostlin a ţivočichů. V terénu byl tedy zjišťován subjektivní názor návštěvníků na potřebu zvýšení stupně ochrany vyhlášením Národního parku Jeseníky. Dále se šetření zaměřilo na otázky existence sjezdových lyţařských tratí, lyţařských vleků v oblasti a také na problematiku cykloturistiky. Území NPR Praděd, kam bylo situováno dotazníkové šetření, nebylo vybráno náhodně. Jedná se o území se snadnou dostupností aţ k vrcholovým partiím Jeseníků, kam se návštěvník můţe dostat řízenou autobusovou dopravou, či vlastním vozidlem přímo na hranici nejpřísněji chráněné části území. Parkoviště na Ovčárně sousedí s I. zónou ochrany. Snadnost dopravy má značný vliv na velký počet návštěv na tomto relativně malém území. Další podíl na hojné návštěvnosti má přítomnost sjezdových tratí a lyţařských vleků s jistotou kvalitních sněhových podmínek, turistické a cykloturistické trasy a malebná okolní krajina. Po souhrnu obecných informací o pohoří Jeseníky (kapitola 1) se zaměříme podrobněji na zásadní detaily. Cílem je představit Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky – popis její výjimečné flory a fauny a vymezení předmětů ochrany (kapitola 2) a samotnou ochranu (kapitola 3). Důleţité je i ohlédnutí do minulosti – osídlení Jeseníků, turistika a vznik CHKO Jeseníky (kapitola 4). Přes lidské vlivy, které způsobují nejvýznamnější víceméně negativní zásahy člověka do jesenické přírody (kapitola 5), se dostáváme k plánovací dokumentaci pro oblast Jeseníky, kde se dovídáme, jak je řešena ochrana a problematika cestovního ruchu v územních plánech a Plánech péče v CHKO Jeseníky (kapitola 6). Práce také podává základní informace k moţnému vyhlášení Národního parku Jeseníky a uvádí koncepci návrhu. V neposlední řadě se zabývá samotným terénním dotazníkovým šetřením od jeho zpracování, uskutečnění a vyhodnocení aţ po srovnání (ověření) výsledků a jejich grafického zaznamenání (kapitola 12). Výsledky práce jsou shrnuty v kapitole Diskuze a Závěr.
9
1 JESENÍKY Jeseníky jsou jedním z nejvyšších pohoří České republiky. Jedná se o lesnaté hory se zaoblenými hřbety s druhovým bohatstvím rostlin a ţivočichů. Jeseníky také poskytují domov a pracovní příleţitost řadě lidí, zároveň jsou cílem krátkodobých návštěv i delších pobytů turistů, neboť vytvářejí optimální podmínky pro turistiku a různé sportovní aktivity. Návštěvníci sem tedy, nejen za přírodou jezdí jiţ odedávna. Část jejich území je vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast (viz. kapitola 2, str. 12). Na území Jeseníků jsou kladeny různé poţadavky, ať uţ je to z pohledu turistů, sportovců, milovníků či přímo ochránců přírody. Kaţdá skupina lidí očekává od oblasti něco jiného, kaţdá se snaţí uplatňovat své nároky a realizovat zde své představy. Následující kapitoly se alespoň částečně pokusí představit Jeseníky za prvé jako přírodně cenné chráněné území a za druhé jako území vyuţívané k turistice a rekreaci.
Obr. č.1 – Jeseníky – pohled na vrchol Pradědu (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
10
1.1 GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI JESENÍKY Jeseníky se rozprostírají v nejsevernějším cípu Moravy. Konkrétně tedy pokrývají severní část Moravy a českou část Slezska na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje. „Nejjižnější výběžky sahají ke Šternberku a Olomouci, až k okraji Hornomoravského úvalu. Na severu jsou uzavírány státní hranicí s Polskem, kde přechází v rovinu. Na jihozápadě navazují na Drahanskou vrchovinu a Českomoravskou vrchovinu, masívem Králického Sněžníku pak na Orlické hory. Severovýchodně spadají postupně do roviny polského Horního Slezska a přecházejí v Oderské vrchy. Horopisně lze Jeseníky rozdělit na hornatinu Králického Sněžníku, Rychlebské hory a na Hrubý a Nízký Jeseník a jejich podhůří. Jeseníky se rozprostírají na ploše větší než 3600 km2. (Zerzáň, 1981) Plošně lze Jeseníky popsat jako horskou hradbu, které na východě dominuje Praděd a na západě Králický Sněţník. Za jádro Jeseníků je povaţován Hrubý Jeseník. Ten vystupuje z Ramzovského sedla směrem k jihovýchodu, pokračuje Keprníkem, kterým následně klesá do Červenohorského sedla a pokračuje na Praděd, zde se obrací horské pásmo k jihozápadu, kde kulminuje Vysokou holí a končí v Klepáčovském sedle (viz. obr. č.2, str. 11).
Obr. č.2 – kartografické (horopisné) znázornění Jeseníků (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99) 11
2 CHKO JESENÍKY Chráněná krajinná oblast (dále jen „CHKO“) je podle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny charakterizována jako: „rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlen (§ 25, odstavec 1).“ Český zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zakotvil elementární předpoklad trvalé udrţitelnosti v jednom z posledních paragrafů (§ 90 odst.4) formulací, ţe: „ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny jsou zvláštními předpisy vůči předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství.“ Výnosem Ministerstva kultury ČSR byla dne 19. června 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast “Jeseníky“, okres Bruntál a Šumperk, kraj Severomoravský na rozloze 740 km2. Rozkládá se tedy na území okresů Jeseník, Bruntál a Šumperk (viz. obr. č.3, str. 13). Nejvyšším bodem je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1491,3 m n. m., nejniţší bod leţí ve výšce 320 m. Nejcennější území chráněné krajinné oblasti tvoří 4 národní přírodní rezervace (Praděd, Rejvíz, Šerák-Keprník a Rašeliniště Skřítek), 19 přírodních rezervacích a 6 přírodních památkách. Citováno ze Statutu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (1969): „Posláním oblasti je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, jakož i rozvržení a využití lesního a zemědělského fondu, sídlištní struktury oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní stavební díla.“ Nově se posláním CHKO Jeseníky stalo, předaní krajiny a přírodního dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím.
12
Jeseník
CHKOJ
Šumperk
Bruntál
Obr. č.3 – Vymezení CHKO Jeseníky na mapě (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99) Následující kapitoly jsou zpracovány především na základě Rozborové části Plánu péče o CHKO Jeseníky (2003); monografie Chráněná území ČR, svazek Olomoucko (2003) a z knihy Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vydavatelství ACTAEA – společnost pro přírodu a krajinu ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky (2007).
2.1 GEOLOGICKÝ VÝVOJ, GEOLOGICKÉ GEOMORFOLOGIE CHKO JESENÍKY
JEVY
A
Z hlediska geologického patří CHKO Jeseníky do moravsko-slezské zóny a to do její severní části – jednotky východosudetské (geologicky silezika). Ta je na severozápadě oddělena od západních Sudet (geologicky lugika) ramzovskou a nýznerovskou tektonickou linií a východní předěl tvoří jednoznačná hranice mezi Hrubým a Nízkým Jeseníkem. Vlastní území vymezené hranicí CHKO Jeseníky budují tyto “hlavní“ niţší geologické jednotky, vyčleněné podle geologické rajonizace silezika následovně: keprnická klenba, zóna Branné, desenská klenba, pásmo vrbenské skupiny, rejvízská oblast, andělskohorské souvrství kulmu Nízkého Jeseníku, jesenický a sobotínský amfibolitový masív a ţulovský masív.
13
Centrální část Hrubého Jeseníku je rozdělena na keprnickou a desenskou klenbu (viz. obr. č.4, str. 15). Keprnická klenba tvoří západní část masívu, kde je na západní straně omezena ramzovskou linií a desenská klenba tvoří východní část masívu. Východní
hranici
keprnické
klenby
tvoří
zóna
Červenohorského
sedla,
která tedy zároveň od sebe odděluje obě části masívu. Keprnická klenba je budována ve vrcholových částech svorem a svorovými rulami. Její jádro je tvořeno mnoha druhy mezozonálně metamorfovaných hornin typu – migmatity, ruly, svory, břidlice, kvarcity a fylity. Pohoří Jeseníků prodělalo sloţitý geomorfologický vývoj. Ve starohorách bylo prastaré podloţí v souvislosti s dávnými horotvornými pohyby rozlámáno na několik částí, vznikly tři oddělené kry, které dnes dohromady tvoří podklad Hrubého Jeseníku. Jmenovitě je to kra Keprníku, kra Pradědu a kra Medvědího vrchu. Podstatné procesy pro podobu jesenických hor probíhaly v prvohorách. V tomto období se Jeseníky nacházely na dně prvohorního moře, kde docházelo k usazování naplaveného materiálu. V závěru prvohor došlo k vyzvednutí pohoří z mořského dna, coţ započalo vrásnění a pohyby jednotlivých ker podél zlomů. Ve spodních třetihorách zaznamenalo pohoří další výraznou změnu, která vedla víceméně k vytvoření dnešní podoby Jeseníků. Došlo k vyzdviţení celé kry Hrubého Jeseníku oproti kře Nízkého Jeseníku a k rozlámání staré paroviny, která se tak ve zbytcích zachovala na vrcholových částech hor. Tento pohyb vyvolal oţivení erozní síly a docházelo k zařezávání vodních toků. Tak se začala vytvářet typická hluboká údolí tvaru “V“. V období čtvrtohor došlo k velkým klimatickým změnám. Během tohoto období, kdy se střídaly doby meziledové s dobami ledovými, se v Jeseníkách vytvořil malý horský ledovec, který vymodeloval kar Velké kotliny.
14
Legenda: Keprnická klenba zóna Červenohorského sedla Desenská klenba zóna Branné granitoidy pláště ţulovského plutonu vrbenská skupina kulm-andělskohorské souvrství Hlavní zlomy: 1 bělský 2 klepáčovský 3 plešský
Obr. č.4 - Geologické zařazení CHKO Jeseníky (Zdroj: Rozborová část Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003) Georeliéf jesenických hor je výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje. Nejvyšším bodem území je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1491,3 m1, nejniţším místem je hladina řeky Bělé v Mikulovicích s nadmořskou výškou 320 m. Území má horský ráz s úzkými rozvodnými částmi terénu a hlubokými údolími, jejichţ hloubka často přesahuje 300 m. Charakteristické jsou také rozsáhle přímočaře probíhající svahy, táhlé zaoblené hřbety se širokými sedly (Červenohorské sedlo), velké spády řek a potoků a v neposlední řadě velký počet skal. Z nichţ jsou známe především Petrovy kameny (viz. kapitola 8.1, str. 50), Vozka, Obří důl nebo vrchol Keprníku. Tyto jiţ z dálky viditelné dominanty jesenických hor, vznikly za intenzivního mrazového zvětrávání a odnosem zvětralin v dobách ledových, kdy se jejich extrémní mrazivé klima podílelo nejen na vzniku těchto tzv. mrazových srubech, ale i na tvorbě zajímavých terénních půdních tvarů, jako jsou dodnes zachovaná kamenná moře. 1
Údaj 1491,3 m je převzat z publikace Chráněná území ČR, svazek Olomouc (2003).
15
Sloţitý geomorfologický vývoj, od sedimentace, přes zdvíhání a lámání ker, aţ po zarovnání povrchu a činnosti ledovců, je příčinou geologicky pestrého území naší republiky. Převládající
jsou
zde horniny s
různým
stupněm
metamorfózy,
jako například málo přeměněné (původní mořské sedimety) fylity, křemence, mramory apod., dále středně přeměněné ortoruly, svory, amfibolity a silně či opakovaně přeměněné pararuly. Z vyvřelých a ţilných hornin se tu vyskytuje gabro, pegmatit a křemen. Nelze opomenout i četný výskyt minerálů, z nichţ mnohé vytváří loţiskové akumulace. Právě na horninovém podloţí závisí hloubka a kvalita půdy, z horniny vznikající a následně se k tomu pojící i rostliny a ţivočichové, kteří se zde vyskytují.
2.2 CHARAKTERISTIKA KRAJINY A VEGETACE CHKO JESENÍKY Území CHKO Jeseníky je součástí květenné oblasti (Vysoké Sudety). Z hlediska regionálního fytogeografického členění spadá tato oblast do obvodu nazvaného České oreofytikum (Hrubý Jeseník, 75% rozlohy CHKO). Pouze okrajové části spadají do mezofytika. Hrubý Jeseník je oblastí, kde nalézáme extrazonální horskou vegetaci a květenu, coţ znamená výskyt především psychrofylních a mezofylních druhů rostlin. Dle vegetační stupňovitosti se jedná o oblast převáţně montánní a subalpínskou, lokálně pak s alpínskou vegetací. Plošně zde pak převaţují lesní fytocenózy. Lesní porosty zaujímají aţ 80% území CHKO. Jeseníky tak patří k nejlesnatějším chráněným krajinným oblastem v naší republice. Převáţně se jedná o přeměněné smrkové monokultury, které zde byly vysazeny uměle. Původní lesy byly bukojedlové, které dnes najdeme uţ jen roztroušeně na menších plochách. Plošně v niţších polohách převaţovaly bučiny, které se stoupající nadmořskou výškou volně přecházely v klenuté horské bučiny, dále pak horské smrčiny a v nejvyšších polohách nad pásmem lesa ve výšce 1350 m (průměrná hodnota) se nacházely přirozeně bezlesé horské louky zvané hole. Tyto hole se vyznačují vysokou biodiverzitou na všech úrovních, dnes výrazně ovlivněnou přítomností kleče (Pinus mugo Turra) v tomto pohoří, která zde byla vysazována uměle od konce 19. století. Společně s klečí zde byla záměrně vysazována i borovice limba (Pinus cembra L.) ve snaze zvýšit hranici lesa
16
a zabránit tak vzniku lavin. Tento pokus však následně negativně ovlivnil řadu původních společenstev (zcela vytlačila původní rostlinná a ţivočišná společenstva a svým kyselým opadem ovlivnila stanoviště svého okolí). Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je důvod druhové bohatosti některých
lokalit
v
alpínském
pásmu
jako
například
Velké
kotliny
(viz. kapitola 8.2, str. 51), kde se uvádí aţ na 450 druhů cévnatých rostlin, čímţ se tedy stává nejbohatší lokalitou v Jeseníkách i v ČR. 15% z celkového území CHKO tvoří zemědělská půda, jejíţ způsob obhospodařování výrazně ovlivňuje krajinný ráz. CHKO Jeseníky je domovem rostlin, které jsou vzácné a jejichţ výskyt je omezen na malé území, a také řady endemických druhů, coţ ještě více umocňuje výjimečnost zdejších lokalit. Následné čtyři zmíněné endemické taxony patří do kriticky ohroţených druhů. Je to jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata supsb. sudetica Pilger) a hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum supsb. sudetica Kovanda), které nalezneme jiţ ve výše zmiňované Velké kotlině (viz. kapitola 8.2, str. 51). Dále lipnice jesenická (Poa riphaea) (viz. obr. č.5, str. 18) a zvonek český jesenický (Campanula bohemica supsb. gelinda Kovanda) jsou endemity Petrových kamenů (viz. kapitola 8.1, str. 50). Mezi silně ohroţené druhy patří zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia supsb. sudetica (Hruby) Soó) rostoucí jen v Hrubém Jeseníku a Krkonoších a pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněţníku nalezneme zvonek vousatý (Campanula barbata L.) (viz. obr č.6, str. 18), který se stal symbolem CHKO Jeseníky a nalezneme ho ve znaku chráněné oblasti (viz. obr č.7, str. 18). Do kategorie ohroţených druhů patří například lilie zlatohlávek (Lilium martagon) nebo oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). Celkem roste v CHKO Jeseníky přibliţně 1200 druhů cévnatých rostlin. Z nich 34 je kriticky ohroţených podle celostátního měřítka.
17
Obr. č.5 – Lipnice jesenická (Poa riphae)
Obr. č.6 – Zvonek vousatý (Campanula barbata L.)
Obr. č.7 – Znak CHKO Jeseníky (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
2.3 FAUNA CHKO JESENÍKY Fauna CHKO Jeseníky je prozkoumána o něco méně neţ její květena, ale i na současném stupni poznání lze tvrdit, ţe oblast je významným útočištěm řady ţivočišných druhů. Ochrana přírody se zabývá především zabezpečením vhodných podmínek pro současnou faunu a také moţností alespoň částečné rekonstrukce původního či v nedávné době známého sloţení fauny. Pro tyto účely se zpracovávají projekty ochrany v rámci jednotlivých druhů – např. mihule potoční, sokola stěhovavého, tetřeva hlušce a dalších. V souvislosti s tím se ověřují a zkoumají původní biotopy jednotlivých druhů nebo i skupin s cílem zajistit jejich případnou obnovu a územní ochranu.
18
Fauna celé oblasti je velmi rozmanitá. Z fauny brouků stojí za to jmenovat ozdobu přirozených smrčin nejvyšších horských partií tesaříka čtyřpásého (Cornumutila quadrivittata) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). Mezi nejvzácnější druhy této oblasti patří čolek karpatský (Triturus montadoni) (viz. obr č.8, str. 20). Areál výskytu tohoto karpatského endemita je v Karlově Studánce a u Heřmanovic. Oba areály byly pro jeho ochranu zařazeny mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 (viz. kapitola 3.2, str. 27). Z větších savců se zde v hojné míře vyskytuje jelení a srnčí zvěř. Uměle byli vysazeni v této oblasti kamzíci (viz. kapitola 5.1, str. 35), kteří se dobře aklimatizovali a najdeme je zde i v současné době. Z ptactva hnízdícího v CHKO Jeseníky můţeme zmínit jednak zástupce vázané na mokřady a vřesoviště horských holí, kterými jsou tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix L.) (viz. obr č.9, str. 20), jeřábek lesní (Bonasa bonasia L.) a linduška horská (Anthus spinoletta), tak zástupce vázané na horská lesní společenstva jako datel černý (Dryocopus martinus L.), konipas horský (Motacilla cinerea) a strnad luční (Miliaria calandra). Ze sov pak stojí za zmínku především výr velký (Bubo bubo L.) (viz. obr. č.10, str. 20) a sýc rousný (Aegolius funereus L.). Mezi ptačí dravce vídané v této oblasti patří například sokol stěhovavý (Falco peregrius L.). I mezi ţivočichy najdeme ve zdejší oblasti endemické druhy. Patří mezi ně například místní poddruh okáče menšího sudetského (Erobia sudetica subsp. Sudetica). K postglaciálním reliktům patří ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes L.), čečetka zimní (Carduelis flammea L.), myšivka horská (Sicista betulina Pallas), datlík tříprstý (Picoides trydactylus L.) a kos horský (Turdus torquatus L.). Glaciálním reliktem oblasti je osenice mramorovaná (Xestia speciosa) či brouk hnojník (Aphodius limbolarius). V oblasti CHKO Jeseníky bylo zjištěno 21 celostátně kriticky ohroţených, 50 silně ohroţených a 40 ohroţených druhů.
19
Obr. č.8 – Čolek karpatský (Triturus montadoni)
Obr. č.9 – Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix L.)
Obr. č.10 – Výr velký (Bubo bubo L.) (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
2.4 VODNÍ POMĚRY V CHKO JESENÍKY Vodní plochy tvoří na území CHKO Jeseníky jen nepatrnou část z celkového území (okolo 0,5%), ale i přesto jsou Jeseníky významnou vodohospodářskou oblastí. Tento význam byl vyjádřen jejím vyhlášením za chráněnou oblast přirozené akumulace vod1. Jedním z důvodů vyhlášení této oblasti je skutečnost, ţe prakticky všechny toky hydrografické sítě CHKO pramení uvnitř tohoto území a nejsou ovlivňovány přítoky z jiných oblastí.
1
Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky byla vyhlášena 19.4.1978 nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. Hranice tohoto území je shodná s hranicemi vymezující CHKO Jeseníky.
20
Vodní toky v CHKO Jeseníky jsou součástí dvou povodí (viz. obr č.11, str. 22). Uváděná část je hlavním rozvodím mezi mořem Baltickým a Černým. Na východních svazích se jedná o povodí řeky Odry, ke které patří toky Bílá, Střední a černá Opava, Bělá, Podolský potok a Moravice náleţí k úmoří Baltského moře. A na západních svazích je to povodí řeky Moravy s toky Branná, Desná (vzniklá soutokem Hučivé a Divoké Desné) a Merta pak k úmoří Černého moře. Po hlavním hřebenu Hrubého Jeseníku napříč celým územím vede hlavní evropská rozvodnice (ve směru od jihu přes vrchol Pradědu na severozápad přes vrchol Šeráku). Výše zmíněné jesenické toky patří dle způsobu eroze k horským bystřinám s přírodními balvanitými koryty. V oblasti se také vyskytuje řada podhorských toků se štěrkovými náplavami či meandrující drobné toky s malým spádem. Masív Hrubého Jeseníku, který představuje jádro CHKO, patří z hlediska regionů povrchových vod k nejvíce vodným oblastem v ČR s průměrným specifickým odtokem v oblasti Keprníku a západně od Pradědu více neţ 25 l za sekundu na kilometr čtverečný.
21
Legenda Hranice rozvodí Staříč
Černá Opava
Branná
Bělá
Povodí Odry Střední Opava
Desná
Opava
Bílá Opava
Povodí Moravy Merta
Moravice
Podolský p.
Obr. č.11 – Hydrografické zařazení CHKO Jeseníky (Zdroj: Rozborová část Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003) Vodní toky se samozřejmě výrazně podílí i na vzhledu pohoří a tvoří ekologickou kostru krajiny. Mocnost zdejších půd na hřebenech i svazích není příliš velká, působí zde silná vodní eroze, jejímţ projevem jsou půdní sesuvy. Velkým negativním zásahem člověka do zdejší krajiny je výstavba přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně na Divoké Desné (viz. kapitola 5.2, str. 37). V souvislosti s vodními poměry v Jeseníkách nesmíme opomenout řadu minerálních horských pramenů, které se zde nacházejí. Existence těchto přírodních léčivých pramenů vedla k vybudování řady lázní, např. Karlova Studánka, Jeseník, Velké Losiny či Lipová. Lázně zde mají dlouholetou tradici spojenou s rekreací a cestovním ruchem (viz. kapitola 5.3, str. 37).
22
2.5 KLIMATICKÉ POMĚRY V CHKO JESENÍKY Pohoří Jeseníků je z klimatického hlediska oblastí velmi chladnou s vysokou relativní vlhkostí a značným mnoţstvím sráţek, které přináší silné západní větrné proudění. Hřebeny patří dokonce k nejchladnějším místům v republice. Mrazy ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku můţeme zaznamenat po celý rok. Průměrná roční teplota naměřená na vrcholu Pradědu činí 0,9°C a roční úhrn sráţek cca 1400 mm. Vrchol Pradědu také patří k největrnějším místům v ČR. Bezvětří zde bylo zaznamenáno jen 5,5 dne v roce. Pro zdejší oblast je charakteristické velmi krátké léto, které je chladné a vlhké, připadající na 0 – 20 dnů. Počet dnů jasných je 30 – 40. Dlouho trvající přechodné období se vyznačuje chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima zde bývá také velmi dlouhá a chladná. Počet mrazových dnů činí 160 – 180 a počet ledových dnů 60 – 70. Charakteristická je souvislá sněhová pokrývka, která se v hřebenové části pohoří vyskytuje zpravidla jiţ od konce října aţ do konce května. Výška pokrývky kulminuje
v
březnu,
kdy
dosahuje
v
dlouhodobém
průměru
160
cm
(viz. obr č.12, str. 23). Pro Hrubý Jeseník jsou také charakteristické sněhové laviny.
Obr. č. 12 – Průměrná maximální roční výška sněhové pokrývky v Hrubém Jeseníku v cm (Zdroj: Rozborová část plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003)
23
3 OCHRANA PŘÍRODY V České republice byla krajina v průběhu staletí na mnoha místech výrazně změněna i značně poškozena. V současné době existují zákony na ochranu ţivotního prostředí platící všeobecně. Mimoto se zvýšená ochrana a péče věnuje ekologicky vzácným lokalitám relativně málo poškozeným lidskou činností.
3.1 ZONACE CHKO JESENÍKY V zákonu č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se píše: „K bliţšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější reţim ochrany (§ 27, odstavec 1).“ V roce 1994 byly na základě návrhu Správy CHKO Jeseníky Ministerstvem ţivotního prostředí vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody pro území CHKO Jeseníky1 v souvislosti s hospodářským vyuţíváním chráněné krajinné oblasti tak, aby se zlepšoval její přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce území (§ 225 zákona č.114/1992 Sb.). Velikost území jednotlivých zón CHKO Jeseníky a jejich rozloţení v oblasti zachycuje následující obrázek č.13, str. 27. I. zóna je území s nejvyšší ochranou, označována za přírodní jádrové území2. Nesmí se zde umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit vyuţití území či měnit současná skladba a plochy kultur (§ 26, odstavec 2 zákon č.114/1992 Sb.). Nalezneme zde přirozená a polopřirozená společenstva málo pozměněná člověkem. Cílem je zde uchovat míru přirozenosti a druhové rozmanitosti. Péče v tomto území je zaměřena především na nejjemnější formy lesního hospodářství a v odůvodněných případech jsou vybrané části území ponechány samovolnému vývoji.
1
Protkol MŢP ČR č.j.: OOP/2818/94, schválený 27.6.1994.
2
Daníček (2001).
24
V CHKO Jeseníky se I. zóna nachází převáţně v montánní, méně v submontánním stupni Hrubého Jeseníku. Uvnitř této zóny se nacházejí charakteristické zbytky pralesovitých porostů, ekosystémy vysokohorského bezlesí a rašeliništní biotopy. Jednou z oblastí I. zóny, která plošně zaujímá největší část, je Národní přírodní rezervace Praděd (dále jen „NPR Praděd“). Oblast Pradědu je zároveň z přírodního hlediska jednou z nejcennějších částí I. zóny. Přírodní prostředí je zde tvořeno společenstvy vzácnými a ojedinělými v rámci ČR i středoevropské flóry. Plán péče o CHKO Jeseníky (2003) vyzdvihuje ojedinělost krajinného rázu vytvořeného přítomností subalpínského pásma s horskými holemi nad hranicí lesa. Díky této skutečnosti mají vrcholové části Hrubého Jeseníku vysokou atraktivitu pro turistiku, sportovní a jiné zájmové aktivity. Součástí I. zóny jsou také historicky významná rekreačně – sportovní centra. Jedním z nich je Praděd s mnoha dominantními stavbami, jako je například televizní vysílač na samotném vrcholu Pradědu. II. zóna, neboli polopřirozené ochranné území, vytváří především rozsáhlé ochranné pásmo I. zóny. Převaţují zde lesní společenstva, jejichţ význam spočívá zejména ve funkcích mimoprodukčních. Jak se píše v Rozborové části plánu péče (2003): „Ucelenost I. a II. zóny v jádrovém území CHKOJ je předpokladem udržení vysoké druhové diverzity v oblasti a podmínkou funkčnosti nadregionálního územního systému ekologické stability z hlediska středoevropského.“ Druhá zóna je tvořena i rozsáhlou částí hospodářského lesa a zemědělsky vyuţívanou krajinou. Tyto krajinářské segmenty jsou mnohde v kontaktu s antropogenními vlivy sídel a také zájmových aktivit. Týká se to některých do II. zóny se včleňujících sídel, jako je například Karlova Studánka.
25
Plošně největší část CHKO Jeseníky zaujímá III. zóna, která je označována za kulturně krajinné území představující jakousi plošnou výplň CHKO a zahrnuje člověkem výrazně pozměněné ekosystémy a lesy s nepřirozenou druhovou skladbou s hospodářským lesem a zemědělsky vyuţívanou krajinou. Celé území III. zóny je bohaté na řadu významných lokalit menšího rozsahu s výskytem chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Cílem péče v této zóně je především ekologická stabilita a dotvoření malebného krajinného rázu. IV. zóna, neboli okrajové sídelní území, respektuje zastavěnou část jednotlivých sídelních útvarů chráněné oblasti s územní rezervou a dále útvary navazující na intenzivně vyuţívané zemědělské pozemky orné půdy bez prvků ekologické stability. Cílem je převedení těchto orných půd na trvalé travní porosty. Konkrétní situaci v CHKO Jeseníky popisuje Plán péče (2003): „Sídla jsou situována mnohdy v úzkých údolích modelovaných sítí vodních toků v geomorfologicky členitých územích. Proto i ve IV. zóně přetrvává řada drobných přírodních prvků, zejména horských toků s významnou funkcí biokoridorů v krajině.“
26
Zónace CHKO Jeseníky Legenda: – I. zóna = 7,25% - 5.393 ha – II. zóna = 23,23% - 17.280 ha – III. zóna = 65,56% - 48.772 ha – IV. zóna = 3,69% - 29.451 ha
Celková výměra = 74.391 ha
zóna IV.
zóna III.
zóna II.
zóna I.
Obr. č.13 – Zonace CHKO Jeseníky – výměra zón a jejich rozloţení v oblasti (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
27
3.2 EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY Evropsky
významné
lokality
(EVL)
jsou
spolu
s
ptačími
oblastmi
(viz. kapitola 3.3, str. 28) jedním ze dvou pilířů evropské sítě chráněných území soustavy Natura 20001. Na území CHKO Jeseníky bylo vyhlášeno celkem 13 EVL. Největší lokalitou s největším počtem významných biotopů a druhů je Národní přírodní rezervace Praděd. Předmětem ochrany jsou alpínské a subalpínské biotopy nad hranicí lesa, rašeliniště, smrčiny a bučiny. Z planě rostoucích rostlin je to pak například mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).
3.3 PTAČÍ OBLAST Ptačí oblast byla vyhlášena v roce 2004 na ploše téměř 70% rozlohy CHKO pro dva druhy ptáků. V lesních komplexech je to jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) a
v
travních
porostech
celosvětově
ohroţený
chřástal
polní
(Crex
crex)
(viz. obr č.14, str. 29). Hlavní myšlenkou tohoto opatření je ochrana, podpora a udrţování vhodných biotopů pro oba výše zmíněné druhy ptáků a samozřejmě i pro další druhy ţivočichů.
1
Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu. Ukládají dva nejdůleţitější právní předpisy EU na ochranu přírody: -směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). -směrnice 2009/147/ES O ochraně volně ţijících ptáků („směrnice o ptácích“). Obě směrnice byly v naší legislativě implementovány do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
28
Obr. č.14 – Chřástal polní (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
3.4 HISTORIE VZNIKU CHKO JESENÍKY Jeseníky
vţdy
poutaly
pozornost
nejen
turistů
a
milovníků
přírody,
ale také ochránců přírody. Jak ve svém článku píše Eva Olšanská (1970): „Kdo poznal jejich bohatství a krásu, dospěl nutně ke konci svých úvah k myšlence zachovat je v neporušeném stavu pro budoucnost. Tak vznikly jesenické přírodní rezervace, které jako střípky mozaiky měly dohromady složit obraz přírody, která se po věky vyvíjela nezávisle na vůli člověka, jen podle přírodních zákonů.“ Výše citovaný článek nás uvádí do historie ochrany přírody v Jeseníkách. Ještě předtím, neţ přírodu začal chránit stát, vznikla na přelomu let 1903 – 1904 v oblasti Vozky a Keprníku nejstarší rezervace na Moravě tzv. Lichtenštejnský prales. Na tuto, z hlediska ochrany převratnou událost navázaly další vznikající rezervace a to hlavně za účelem zachování krásy přírody těchto významných hor. V roce 1955 byla vytvořena síť rezervací. Patřily mezi ně Velká a Malá kotlina, Petrovy kameny, Vrchol Pradědu, Divoký důl, Bučina pod Františkovou myslivnou, Františkov, Rejvíz a Na Skřítku. V roce 1963 byla vyhlášena rezervace Bílá Opava. V průběhu let se stále častěji ozývaly hlasy, ţe ochrana malých osamocených přírodních celků, které jsou obklopeny kulturní krajinou, nestačí. Bylo poukazováno na potřebu a důleţitost ochrany území jako celku. Dlouho trvající úsilí především vědců a zároveň milovníků přírody Jeseníků, seskupených zejména kolem Slezského studijního ústavu ČSAV v Opavě, přineslo své výsledky. Roku 1969 byly Jeseníky vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí (viz. obr. č.15, str. 30). 29
Obr. č.15 – Mapa chráněné krajinné oblasti Jeseníky (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
30
3.5 DŮSLEDKY VZNIKU CHKO JESENÍKY – ČINNOST SPRÁVY CHKO „Vyhlášení chráněné krajinné oblasti udává pravidla, že se na daném území musí vše nadále dít v souladu s cílem a posláním chráněné oblasti. Jak cíl a poslání, tak i metody a způsoby ochrany přírody jsou obsaženy ve vyhlášce1 a Statutu chráněné krajinné oblasti.“ (Olšanská, 1970) Současně s vyhlášením CHKO Jeseníky byla zřízena také Správa chráněné krajinné oblasti prvotně se sídlem v Malé Morávce, v současnosti ve městě Jeseník. Správa má široký rozsah působnosti, který je zaznamenán ve výše zmiňovaných dokumentech. Je součástí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR zřizované Ministerstvem ţivotního prostředí. V souvislosti s probíranou tématikou vztahu veřejnosti k ochraně přírody v CHKOJ můţeme uvést naopak povinnosti Správy vůči návštěvníkům Jeseníků. „Jedná se o informování o hodnotě bohatství, seznamování s ochranným režimem, ovlivňování chování návštěvníků a v případě poškozování přírody, také sáhnutí k trestním sankcím.“ (Olšanská, 1970) Je důleţité vědět, ţe kaţdý návštěvník má ze zákona právo „na informace o ţivotním prostředí“ (zákon č.123/1998 Sb.) a s tím související právo „na svobodný přístup k informacím“ (zákon č.106/1999 Sb.). „Vedle strážní a průvodcovské činnosti usiluje Správa také o zpřístupnění některých částí oblasti, například formou naučných stezek, dále o vybavení chráněných území (označení hranic, instalace informačních tabulí, vyhlídkových plošin, laviček atd.).“ (Olšanská, 1970)
4 HISTORIE PŮSOBENÍ ČLOVĚKA V OBLASTI JESENÍKŮ Cílem následujících kapitol je ohlédnutí se do minulosti působení člověka na krajinný ráz Jeseníků, kdy vůbec začalo samotné osidlování poměrně nehostinné
1
Výnos MK ČSR č. j. 9 886/69-II2, o zřízení chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
31
oblasti, a co s sebou pro krajinu přineslo za důsledky. Jaké byly počátky turistiky ve zdejších horách a jak pokračoval její rozvoj. Následující podkapitoly byly vytvořeny na základě pramenů zabývajících se historií Jeseníků a historií turistiky v této oblasti1.
4.1 HISTORIE OSÍDLENÍ JESENÍKŮ První stopy osídlení zdejších hor se objevují za velké kolonizace ve 13. století. V horských údolích uprostřed hlubokých pralesů začínají vznikat první osady, z nichţ se vyvíjejí vesnice a menší města. Nejprve sem lidé pronikali za lovem nebo rýţováním zlata, jak doba postupovala, cílem jejich zájmu se stala loţiska drahých kovů, těţba zlata a stříbra, či ţeleza. Postupně s rozvojem zemědělství a těţbou pronikali osadníci stále do vyšších poloh. K významnému rozvoji v této oblasti, a tím i změnám krajiny a přírody došlo během 16. století v souvislosti s rozvojem těţby zlata a stříbra a zpracováním ţeleza. Zdejší statky vzkvétaly. Těţba a zpracování ţeleza vrcholí v Jeseníkách na začátku 19. století, kdy právě město Sobotín bylo označováno za ţelezné srdce. Důlní činnost spolu se zásobami dřeva vedly k rozvoji hutí, hamrů, vápenných pecí, skláren a papíren. Většina z nich však v průběhu let zanikla. Během roku 1620 dochází v celém kraji k útlumu jakékoli činnosti. Nový impulz přichází aţ koncem 18. století s rozvojem textilní a ţelezářské výroby. V první polovině 19. století dochází k dalšímu oţivení v důsledku zaloţení tkalcovských manufaktur a strojíren a také díky opětovnému rozvoji hornictví, sklářství a ţelezářství. S tím je spjat rozvoj ţelezniční dopravy. Známí výrobci kovů a stavitelé ţeleznic v jesenických údolích byli bratři Kleinové. 19. století s sebou přináší i rozkvět jesenických lázní.
1
Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vydavatelství ACTAEA – společnost pro přírodu a krajinu ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky (2007), z článků Historie oblasti Jeseníky, Historie turistiky v Jeseníkách a Pradědu (internetový zdroj) a z průvodců Se skřítkem po okolí Pradědu a Světem horských luk.
32
4.2 VYUŢÍVÁNÍ VRCHOLOVÝCH PARTIÍ JESENÍKŮ V HISTORII K vyuţívání horských holí dochází jiţ od první poloviny 17. století, kdy půda kolem vesnic v niţších polohách přestává stačit k obţivě stále rostoucího počtu lidí. Pro pastvu především hovězího dobytka a ovcí a pro sklizeň sena se začaly vyuţívat horské louky. Pastva na holích skončila aţ v polovině 20. století. Ještě dnes můţeme na hřebenech Jeseníků nalézt základy starých salaší. Z trvalých objektů budovaných v nejvyšších polohách hor můţeme obdivovat Ovčárnu a Švýcárnu, které byly vybudovány v souvislosti s pastvou. Další pak byly stavěny pro účely lovu (Františkova myslivna, Alfrédka) nebo turistiky (Barborka, Vřesová studánka, chata Jiřího na Šeráku). Jiné zase s rozvojem dopravy (objekty na Skřítku a Červenohorském sedle). Na samotném oblém vrcholu Pradědu se od minulosti aţ do současnosti vystřídalo několik staveb. Jiţ od počátku 19. století zde byla jako první vybudována jednoduchá kamenná stavba, tzv. ochranná chýše. Bylo ovšem potřeba vybudovat stálejší prostory a hlavně rozhlednu. První plány na novou výstavbu se objevily v roce 1891. Na začátku 20. století v roce 1903 se začalo s pracemi, na jejichţ konci v roce 1912 stála na vrcholu statná stavba z kamenných kvádrů vysoká asi 32,5 m, která připomínala středověkou hradní věţ. Rozhledna byla později nazývána Habsburgwarte (Stráţní věţ Habsburg) (viz. obr. č.16, str. 33). Drsné horské podnebí, vítr a mráz však způsobily v roce 1959 její zřícení. Následně byla vybudována asfaltová silnice na vrchol Pradědu a v roce 1970 zahájeny práce na vybudování víceúčelové televizní věţe vysoké 162 m. Uvedena do provozu byla v prosinci 1979.
Obr. č.16 – Rozhledna na Pradědu zpočátku 20. století (Stráţní věţ Habsburg) (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99) 33
4.3 HISTORIE TURISTIKY V JESENÍKÁCH S počátky turistiky v Jeseníkách se setkáváme aţ na přelomu 18. a 19. století. Do té doby byly jesenické svahy a hřebeny hor jen těţko přístupné. Počátek turistiky je významně spjat s vybudováním lovecké chaty Františkova myslivna. Mezi prvními odváţlivci, kteří se vydali na vrchol Pradědu a do jeho okolí, byli kromě lázeňských hostů z Karlovy studánky také němečtí studenti a profesoři z Opavy, Bratislavy a Vídně. Účelem jejich cest bylo především probádání krajiny. Jiţ polovina 19. století s sebou přinesla rozmach turistiky. Lidé se začali více obracet k přírodě a zajímat se o její krásy, coţ se projevilo i v častějších návštěvách jesenických hor. Cesta do hor byla pro turisty před více neţ sto lety nesmírně zajímavá, plná dojmů a záţitků. Kam jejich oko dohlédlo, spočinulo na něčem pozoruhodném a poutavém: „Kdož divil by se, že my poutníci, utekše sotva městskému vedru a prachu, nemohli jsme se nadýchati dosti vonného vzduchu, jenž vystupoval s luči zelených a polí, která vůkol vlnila se zlatými klasy.“ (Jan Havelka, Cesty po Moravě 1883). Nejčastěji absolvovanou trasou se stala túra na Praděd. Výletníci volili trasu z Koutů přes Švýcárnu, která byla první turistickou chatou v Jeseníkách (postavena 1829). Turisté si zde mohli zakoupit produkty mléčného hospodářství, či v případě potřeby také přenocovat. Během 70. a 80. let 19. století začaly v horských oblastech po celém RakouskoUhersku vznikat první turistické spolky. Prvním turistickým spolkem zaloţeným v Jeseníkách byl Moravsko-slezský sudetský horský spolek v originále nazývaný Mährisch-schlesischer Sudetengebirgsverein (MSSGV) zaloţen roku 1881. Byl zároveň první turistickou organizací na Moravě a ve Slezsku. V době předválečné měl jiţ třicet poboček a čtyři tisíce členů. K primárním činnostem spolku patřilo značení a údrţba turistických tras, coţ se z počátku setkávalo s nedůvěrou majitelů velkostatků a lesů. Zároveň se také zaslouţil o úpravu vyhlídek, pramenů či zpřístupnění skalních útvarů. Snaţil se o zlepšení dostupnosti kulturních památek v rámci turistiky. Zaslouţil se také o vyhlášení a zpřístupnění Lichtenštejnského pralesa (viz. kapitola 3.4, str. 29). Společně s Botanickou zahradou v Olomouci spolek zřídil
34
malou
botanickou
zahradu
s
domestikovanými
druhy
Jeseníků.
Nacházela
se pod Petrovými kameny. Během první světové války v důsledku neudrţování zpustla a nebyla jiţ nikdy obnovena. Další rozmach turistiky v Jeseníkách byl nerozlučně spjat s počátky lyţování. V 90. letech 19. století se tento sport stal velmi oblíbený. V oblasti rychle narůstal počet lyţařů a ke slovu se dostaly první lyţařské společnosti. Vznik Československa a rozvoj turistiky po roce 1918 je spojen se vznikem Klubu československých turistů (dále jen „KČST“), jehoţ odbory vznikaly ve všech větších městech na severní Moravě. V roce 1921 se jednotlivé odbory KČST spojily v Severomoravskou ţupu se sídlem v Šumperku. Spolek vydával svůj vlastní turistický časopis, mapy, průvodce a pohlednice. Podílel se na značení tras a zaslouţil se o zbudování nových tentokráte uţ českých chat a rozhleden.
5 LIDSKÉ VLIVY Jiţ od počátku osídlení Jeseníků došlo ke změně krajinného rázu hor, která trvá dodnes. V Jeseníkách znamenaly zásahy ve většině případů neblahý vliv na cenné území, příroda se dalším rozvojem lidské společnosti stává stále více ohroţenou a poslední zbytky divočiny ustupují na ta nejvzdálenější a nejhůře přístupná místa v horách. Tato situace vyústila v pozitivum v podobě státní ochrany přírody (viz. kapitoly 2 a 3, str. 12 a 24).
5.1 KAMZÍCI Kamziční zvěř v Jeseníkách v minulosti nikdy neţila, byla zde uměle vysazena. V únoru 1913 bylo do oplocené obory v revíru Hubertov nad Karlovou Studánkou vypuštěno 5 kamzíků dovezených z rakouských Alp. V roce 1927 byla zřízena také obora u Videl. V následujících letech oplocená obora ani po částečném rozšíření kamzíkům nestačila a tak bylo celkem 21 kusů vypuštěno do volné přírody. Od té doby ţili kamzíci v Hrubém Jeseníku zcela volně, jejich stavy nebyly nijak regulovány. Jejich počet se rychle zvyšoval. Uvádí se, ţe celkový stav kamziční zvěře v Jeseníkách činil v roce 1972 na 352 kusů. Současně také přibývalo konkrétních důkazů, ţe některým částem přírody prokazatelně škodí, jde například o poškození vzácných druhů rostlin
35
na skalních stěnách. Příkladem je jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), proto byly jejich počty částečně omezeny. Kamziční zvěř se stala velmi diskutovanou záleţitostí v rámci CHKO Jeseníky. Skutečností je, ţe Plán péče o CHKO Jeseníky z roku 2003 uvádí, ţe: „dlouhodobým cílem je úplné vyloučení kamziční zvěře z oblasti“, do doby realizace dlouhodobého cíle nesmí celkový stav populace kamzíka horského v CHKO Jeseníky přesáhnout 200ks. Souvisí to s tím, ţe kamzík byl v Jeseníkách uměle člověkem vysazen a v nedávné minulosti byly početní stavy kamzíků příliš vysoké, coţ mělo negativní vliv na území. V současnosti je situace jiná a představitelé Správy CHKO Jeseníky opakovaně na veřejných besedách i v médiích potvrdili, ţe dnešní stavy kamzíků jsou na takové úrovni, kdy neškodí, a tudíţ jejich přítomnost nepředstavuje ţádný ekologický problém. Tento názor zaujímá i Ministerstvo ţivotního prostředí, jehoţ oficiální stanovisko je, ţe ţádnou likvidaci kamzíků neplánuje. Kamzíci (viz. obr. č.17, str. 36) tedy mohou v oblasti nadále setrvat i v případě vyhlášení Národního parku Jeseníky (viz. kapitola 7, str. 44). Co se týká nepůvodních druhů rostlin a ţivočichů, ochranné podmínky jsou dle zákona v CHKO i v národním parku úplně stejné.
Obr. č.17 - Kamzík horský (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
36
5.2 PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA DLOUHÉ STRÁNĚ (PVE) V 70. letech minulého století se jesenická příroda ve velkém setkala s bezohledností člověka. V centrální části Hrubého Jeseníku, v nedotčeném údolí Divoké Desné, vidíme rozsáhlé a hluboké lesy a z nich vystupující ostrůvky bezlesí: masív Mravenečníku (nad obcí Kouty nad Desnou) s Dlouhými stráněmi a Vřesníkem. Toto území se stalo místem, kde vyrostla jedna z největších přečerpávacích vodních elektráren v Evropě s výkonem 2 x 325 MW (viz. obr. č.18, str. 37). Vrchol Mravenečníku byl technicky upraven a postupně v něm byla vybudována horní nádrţ elektrárny a Vrchol Dlouhých strání byl vyasfaltován. Tím bylo zničeno 14 ha horských luk. Stavba trvala dlouhých 18 let. Škody způsobené touto stavbou jsou nevratné, například zničení území nad horní hranicí lesa a vykácené horské lesy v místě horní nádrţe. Dnes je tato stavba obhajována a prezentována jako úţasné spojení technického díla s přírodou.
Obr. č.18 - Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
5.3 REKREAČNÍ A TURISTICKÉ VYUŢÍVÁNÍ JESENÍKŮ Široké území CHKO Jeseníky je vyuţíváno k rekreačním a turistickým účelům. Oblast je lidmi vyhledávána pro svou nedotčenou malebnou přírodu. Turisté si sem přijíţdějí odpočinout nebo aktivně strávit volný čas. Rozvoj cestovního ruchu znamená pro tento kraj jednu z mála moţností hospodářského růstu.
37
Jeseníky si turisté vybírají pro návštěvu jak v zimním tak i v letním období. V létě převaţuje pěší turistika a cykloturistika. Naopak v zimě je to sjezdové a běţecké lyţování. Tento potenciál území je však třeba vyuţít rozumně tak, aby si přišli na své návštěvníci a nedošlo přitom k poškození jedinečné přírodní a kulturní hodnoty. Základní otázku, kterou si pokládají správci většiny světových chráněných území, je stanovení míry přijatelného vlivu – určení únosné míry vyuţívání prostor chráněných území, která bývá následně zapracována do plánu péče pro chráněnou oblast (viz. kapitola 6.2, str. 41). „Výchozím předpokladem je, že stupeň rozvoje návštěvnosti v jednotlivých částech chráněného území musí vycházet ze stanovené únosné kapacity těchto částí, což zajišťuje, že turismus nepoškozuje hodnoty chráněného území.“ (podle Eagles et al. 2002) – schopnost ekosystému udrţovat se a snášet lidské vlivy bez nepříznivých následků. Pro účely turismu lze rozlišit tři základní typy únosné kapacity (Kreisel et. 2001): 1. Environmentální únosná kapacita – míra, do níž může ekosystém snášet různé impakty turismu bez poškození. 2. Kulturní a sociální únosná kapacita – míra, za níž rozvoj turismu a množství návštěvníků nepříznivě ovlivňuje místní komunity. 3. Psychologická únosná kapacity – míra, za níž by byly rozvojem turismu poničeny základní kvality, vyhledávané lidmi právě v chráněném území (mír a klid, málo lidí apod.). V současnosti jsou zpracovávány plány péče, které se snaţí co nejúčinněji řešit tuto problematiku.
5.4 LYŢAŘSKÝ AREÁL OVČÁRNA Lyţařský areál Ovčárna je nejvýše poloţený areál v Jeseníkách. Leţí v sedle Ovčárny, jejíţ nadmořská výška je 1300 m. Díky této výšce, závětrné poloze a samozřejmě aţ dvoumetrové sněhové pokrývce se zde pravidelně lyţuje aţ do konce dubna. První vlek na Ovčárně byl vybudován jiţ v roce 1956 spolu s horskými chatami s vyuţitím pro rekreaci. V současnosti je v areálu provozováno šest vleků s celkovou přepravní kapacitou 4800 osob za hodinu. Celý lyţařský areál je situován v I. zóně
38
odstupňované ochrany přírody v rámci CHKO Jeseníky, tedy přímo v Národní přírodní rezervaci Praděd a nedaleko od Přírodní rezervace Petrovy kameny. Jedná se o území z přírodovědného hlediska velmi mimořádně cenné a zranitelné, zejména pak oblast Petrových kamenů, kde se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin. Na provoz lyţařských vleků a sjezdových tratí jsou proto kladeny přísné podmínky, které mají zabránit poškozování přírody. Zde vyvstává otázka pro ochranáře, přírodovědce či milovníky přírody, jestli jsou tyto přísně kladené podmínky a s nimi spojená omezení dostačující.
5.5 ČERVENOHORSKÉ SEDLO Červenohorské sedlo s výškou 1013 m n. m. se stalo jedním ze známých a tradičních jesenických lyţařských areálů. Původně bychom tu mohli nalézt pouze zájezdní hostinec postavený roku 1853, který se nalézal v nejvyšším bodě významné trasy spojující Moravu a Slezsko. Aţ o několik let později s rozvojem lyţařského sportu bylo postupně v okolí vybudováno několik sjezdovek různé obtíţnosti a několik horských
hotelů.
Výborné
sněhové
podmínky
zajistily
rozšíření
areálu,
který v současnosti nabízí 8 sjezdovek. Červenohorské sedlo nabízí kromě sjezdového lyţování i řadu turistických tras vedoucích krásnou přírodou. Je také oblíbeným výchozím bodem tras vedoucích ke Švýcárně a Pradědu nebo do oblasti Keprníku. Zajímavostí tohoto území je nedávno objevená botanická zvláštnost - bohatá populace hořečku nahořklého (Gentianella amarella subsp. amarella). Tento dnes silně ohroţený druh chráněný zákonem nalezneme v horních částech některých sjezdovek. Zřejmě pozdní kosení a narušování půdy rolbou vytváří vhodné podmínky k jeho růstu a hojnému rozmnoţování.
39
6 PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE PRO OBLAST JESENÍKY 6.1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PRO OBLAST JESENÍKY Podle zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): „územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční vyuţití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území (§ 1, odstavec 1, zákona č.50/1976 Sb.).“ Dále „územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o ţivotní prostředí a ochranu jeho hlavních sloţek – půdy, vody a ovzduší (§ 1, odstavec 2, zákona č.50/1976 Sb.).“ V rámci (§ 2, odstavec 1, zákona č.50/1976 Sb.) územního plánování vymezuje tyto úkoly a činnosti například: a) stanovuje limity vyuţití území, b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území, c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího vyuţití, d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, e) navrhuje vyuţití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj. „Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakoţ i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.“ Na Jeseníky o rozloze 740 km2 se vztahuje územní plán velkého územního celku (§ 9, odstavec 1, zákoník č.50/1976 Sb.), který „stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systém ekologické stability a další území speciálních zájmů.“ Ze zákona pořizuje územní plány velkých územních celků příslušný krajský úřad.
40
Pro úplnost je ještě důleţité citovat § 32, odstavec 1, zákonu č.50/1976 Sb., o umisťování staveb, vyuţívání území a ochraně důleţitých zájmů v území: „Umisťovat stavby, měnit vyuţití území a chránit důleţité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je: pro naše účely rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu.“ Rozhodnutí vydává obec či krajský úřad.
6.2 PLÁN PÉČE Zákon České národní rady č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších změn a doplňků, ukládá povinnost zpracovat pro chráněné krajinné oblasti plány péče v chráněných krajinných oblastech (dále jen „plány péče“), označování a evidenci území chráněných. Tento dokument slouţí především k usměrnění a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a ke stanovení střednědobých a dlouhodobých cílů ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o rostliny a ţivočichy. Plány péče vycházejí z ochranných podmínek a z reţimu zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí a jsou výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace (viz. § 27 zákona č.114/1992 Sb.). Plán péče o CHKO Jeseníky navrhuje Správa CHKO Jeseníky a po dalším projednání s orgány státní správy jej schvaluje Ministerstvo ţivotního prostředí ČR. Zpracování plánu péče pro CHKO Jeseníky se opíralo o nejdůleţitější podklad, jímţ je Oborový dokument památkové péče a ochrany přírody z roku 1981. Zásady a údaje vztahující se k ochraně přírody obsaţené v plánu péče byly vypracovány jen na období do roku 2013. Přičemţ realizace krátkodobých aţ střednědobých cílů má být splněna do roku 2006 a dlouhodobých cílů do roku 2013. Následující kapitoly, které jsou vybrány pro účely bakalářské práce, pojednávají blíţe o krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílech. Kapitoly byly zpracovány na základě Návrhové části Plánu péče o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky na období 2003 – 2013.
41
6.2.1 DLOHODOBÉ CÍLE OCHRANY ÚZEMÍ CHKO JESENÍKY
Jeden z hlavních cílů je tzv. strategický cíl ochrany přírody, čímţ je míněn cíl trvale udrţitelného rozvoje. K naplnění tohoto strategického cíle je zapotřebí rozvíjení spolupráce v oblasti ochrany s obcemi, orgány státní správy a podobně. Cíle v oblasti cestovního ruchu, turistiky a rekreace se zaměřují na dodrţování zásad platných v navrhovaném období schváleného územního plánu a i na dále trvale zabezpečit usměrňování turistických, sportovních a zájmových aktivit na území CHKOJ. Cíle zaměřené na dopravu chtějí prosadit takové formy dopravní obsluţnosti, které respektují základní principy ekologické únosnosti pro CHKO Jeseníky. Cíle informační a osvětové činnosti musí dbát na vyuţití všech forem informační a ekologicko-výchovné činnosti (EVVO) k ovlivňování kladného postoje kaţdého občana k ochraně přírody se speciálním zaměřením na děti a mládeţ a v neposlední řadě vybudovat návštěvnické centrum. Dalším cílem je rozšíření stávajících ochranných zón na základě nově získaných poznatků. Předpokládaný cílový stav zastoupení jednotlivých zón z celkové výměry CHKO Jeseníky by cca činil: I. zóna 10%, II. zóna 30%, III. zóna 56%, IV. zóna 4%. Moţnost srovnání se stávajícím vymezením (viz. tabulka č.1, str. 42) Zonace CHKO Jeseníky Stávající výměra I. zóna - 7,25% II. zóna - 23,23% III. zóna - 65,56% IV. zóna - 3,69%
Předpokládaný stav I. zóna - 10% II. zóna - 30% III. zóna - 56% IV. zóna - 4%
Tabulka č.1 – Srovnání stávající výměry ochranných zón s předpokládaným cílovým stavem.
42
Návrh opatření v I. zóně - cílový stav: docílit přesného vymezení. Nastolit ochranné podmínky zabezpečující uchování přírodních biotopů v současném stavu či stavu přírodě blízkému. Péče o lesy, ve smyslu především usilovat o jejich zařazení do kategorie lesů zvláštního určení nebo lesů ochranných. Dále nerozšiřovat zájmové aktivity cestovního ruchu ( např. turistika, sportovní či hromadné akce), nerozšiřovat síť turistických a cykloturistických stezek, sjezdovek, zamezit moţnosti skialpinismu a snowboardingu mimo vyznačené sjezdové tratě apod. Návrh opatření ve II. zóně - cílový stav: (příliš se neodlišuje od zóny I.) nerozšiřovat zájmové aktivity cestovního ruchu, nepřipouštět nově změnu kultur z trvalých travních porostů na kulturu lesa, udrţet nezastavěnost této zóny. Návrh opatření ve III. zóně - cílový stav: cílem je prosazení a uplatnění ekologických forem zemědělského a lesnického hospodaření. Zvýšit retenční a protierozní funkci půd. Ve III. zóně dochází ke změně, lze zde rozvíjet aktivity cestovního ruchu, které jsou příznivé ve vztahu k přírodě. Návrh opatření ve IV. zóně - cílový stav: hlavním úkolem je zachovat stávající rozsah, neomezovat obytné a výrobní oblasti ze strany ochrany přírody, umoţnit rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v regionálních oblastech. 6.2.2 STŘEDNĚDOBÉ JESENÍKY
A
KRÁTKODOBÉ
CÍLE
OCHRANY
ÚZEMÍ
CHKO
Jedním ze střednědobých, ale i krátkodobých cílů je záchrana genofondu, konkrétně ochrana rostlin a ţivočichů. Cílem ochrany jsou subalpínská a lokálně vyvinutá alpínská rostlinná společenstva vrcholových skal, alpínských holí, pramenišť a vrchovišť. Návrh opatření ukládá provádět monitoring a mapování stanovišť ohroţených společenstev a eliminovat moţné zdroje ohroţení. V přírodě ţije řada ohroţených ţivočichů. I na ně se musí zaměřit cíl ochrany, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro zachování těchto druhů pro budoucnost. Krátkodobé cíle v oblasti dopravy se v návrhu opatření zaměřují na ekologizaci a zklidnění dopravy zejména v centrální části CHKOJ, zvýšení standardu všech typů rekreační dopravy a v neposlední řadě preferování soustředění parkovacích kapacit
43
do periferních částí, do sídel (záchytná parkoviště) a zajištění jejich stoprocentní návaznosti na rekreační dopravu – autobusy, skibusy do středisek cestovního ruchu. Cíle pro střednědobé a krátkodobé opatření v oblasti turistiky, rekreace a cestovního ruchu: prioritou pro zachování vysokého rekreačního potenciálu CHKO Jeseníky je respektování a zachování přírodních a krajinářských hodnot území i přehodnocení kapacitní moţnosti návštěvnosti rekreačního centra Praděd-Ovčárna. Cíle pro turistiku: trvale spolupracovat s Klubem českých turistů na zabezpečení údrţby a značení sítí turistických tras. Cíle pro cykloturistiku: dokončit vymezení cyklotras pouze po zpevněných komunikacích a provádět jejich pravidelnou kontrolu a značení, nové cyklotrasy směřovat mimo maloplošná zvláště chráněná území, trvale provádět osvětu k problematice cykloturistiky. Cíle pro sjezdové a běţecké lyţování: vytvořit digitalizaci údajů o lyţařských vlecích v CHKO Jeseníky a vytvořit jejich databázi, monitorovat neoprávněné provádění extrémních lyţařských disciplín. Nepovolovat provozování sněţných pásových vozidel ve volné krajině, podporovat běţecké lyţování jako vhodnou formu vyuţití území CHKO Jeseníky. Návrhová část Plánu péče se zabývá nejen omezením cestovního ruchu v oblasti, ale také hledá cestu jak ho rozvíjet. Lze počítat s moţností výstavby nebo prodlouţením lyţařských vleků ovšem jen v místech, kde nedojde k výraznému poškození a narušení přírodního prostředí. Zvýšení kapacity lyţařských vleků lze dosáhnout jejich renovací, popřípadě náhradou některých z nich sedačkovými lanovkami.
7 VYHLÁŠENÍ NARODNÍHO PARKU JESENÍKY Následující kapitoly byly zpracovány na základě informačního materiálu vytvořeného Ministerstvem ţivotního prostředí1 a z materiálů kampaně na podporu 1
Pro Ministerstvo ţivotního prostředí byla v roce 2008 zpracována odborná studie „Podklad pro návrh Národního parku Jeseníky“. Dokumenty byly také zpracovány na základě řady uskutečněných jednání např. jednání s přírodovědci nebo setkání ministra ţivotního prostředí s představiteli obcí dne 11. 11. 2009 v Karlově Studánce.
44
vzniku Národního parku Jeseníky vytvořeného Petičním výborem, tyto materiály jsou zatím brány jako podklad úvahy k moţnému vyhlášení Národního parku Jeseníky.
7.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE K NÁRODNÍHO PARKU JESENÍKY
MOŢNÉMU
VYHLÁŠENÍ
První otázku, kterou si musíme poloţit v souvislosti s moţným vyhlášením Národního parku Jeseníky (dále jen “NP“) je: „proč usilovat o vyhlášení NP“. Odpovědí získáme hned několik. Poté musíme zváţit a dokázat, ţe jsou dostačující, aby se na vyhlášení NP přistoupilo. Příroda Jeseníků a zejména Hrubého Jeseníku je samozřejmě jedinečná, evropsky významná, a proto si zaslouţí odpovídající a kvalitní ochranu a péči. Nalezneme tu mimořádně zachované a rozsáhlé horské lesy, rašeliniště a arkto-alpínskou tundru. Ţije zde řada vzácných a ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Současný stav praktické ochrany přírody v Jeseníkách je neuspokojivý a potýká se s několika zásadními problémy. Chybí jak finanční prostředky, tak i lidské kapacity k zajištění dostatečné osvěty a informovanosti návštěvníků a v okolí ţijících obyvatel, současně i prostředky k zajištění ochrany vzácných lokalit a druhů před devastačními činiteli. NP se zavazuje zajistit lepší péči o místní přírodu, aktivně podpoří blízké lesní hospodářství a komunikaci s lidmi. Podpoří udrţitelný rozvoj regionu, který přírodu nebude poškozovat, ale zachová ji pro další generace. Je zásadně proti jakékoli podpoře ekologicky nešetrné a devastační výstavbě, ale naopak se chce podílet na poskytování kvalitních sluţeb a na ekologicky šetrném turismu. NP bude prestiţní značkou pro region a příleţitostí, jak zajistit více financí na udrţitelný rozvoj regionu, na národní úrovni tuto oblast zviditelní a podpoří i cestovní ruch. NP podporuje ekonomiku a zajišťuje tvorbu nových pracovních míst a příleţitostí. Dojde k zajištění lepšího vyuţití a čerpání financí např. z fondů Evropské unie, ale i snadnější přístup k financím z veřejných zdrojů pro obce i pro soukromé subjekty ze Státního fondu ţivotního prostředí na podporu modernizace infrastruktury v obcích.
45
Zřídí se potřebný počet pracovníků do terénu, především tedy profesionálních stráţců přírody, kteří budou aktivně dohlíţet na dodrţování pravidel ochrany území v praxi a současně zajistí osvětu mezi lidmi v terénu. Dalším posláním je aktivní práce s veřejností, s místními obyvateli i turisty. Dále také vznikne tým profesionálních pracovníků, kteří budou realizovat programy a přednášky na téma ochrany přírody a krajiny, exkurze, besedy na školách, soutěţe a průvodcovské sluţby, to vše pro širokou veřejnost. Komplexně budou informovat veřejnost celého regionu o její ochraně. Na projektu práce s veřejností se budou podílet svými přednáškami i Lesy ČR. Současná forma ochrany prostřednictvím CHKO tyto věci neumoţňuje efektivně řešit. Realizace vhodné koncepce NP naopak tyto problémy pomůţe řešit aktivně.
7.2 KONCEPCE NAVRHOVANÉHO NÁRODNÍHO PARKU JESENÍKY – NÁRODNÍ PARK PRO PŘÍRODU I PRO LIDI NP je navrhován tak, aby zachoval současné vyuţívání území, pomohl zlepšit praktickou ochranu a zajistil rozvoj místnímu obyvatelstvu a regionu. 1. rozloha NP Jeseníky by měla činit jen asi 25% plochy stávající CHKO Jeseníky. Pro upřesnění celková plocha CHKO je 740 km2, rozloha NP by měla zaujímat tedy přibliţně 200 km2 (viz. mapa NPJ, str. 49). NPJ bude zahrnovat území s cennou přírodou zejména v centrální části Hrubého Jeseníku od Rašeliniště Skřítek přes hřebeny a masivy aţ po Obří skály. (Předběţné mapové vymezení NP Jeseníky viz. obr. č.19, str. 49). 2. NPJ by měl procházet mimo zastavěná území obcí, mimo obydlená území. Rozvoj obcí bude probíhat nezávisle podle stejných pravidel jako doposud. NP Jeseníky nebude mít ochranné pásmo, tuto roli převezme stávající CHKO. Podmínky pro stavební, územní a další řízení zůstanou stejné jako v dnešní CHKO. 3. NPJ se setkává také s otázkou lyţařských areálů. NP byl navrţen tak, ţe se maximálně vyhne současným lyţařským areálům na území Jeseníků. Komplexním lyţařským areálem bude zachován LA Ovčárna, který bude i nadále provozován podle současných pravidel. 46
4. Téměř veškeré území navrhovaného NP je dnes ve vlastnictví České republiky, nachází se na pozemcích určených k plnění funkce lesa, tudíţ jejichţ jediným správcem jsou v současnosti Lesy ČR, s.p. V případě vyhlášení NPJ by byl stále ve vlastnictví státu, ale správcem území bude Správa CHKOJ. Tento bod vyvolal velké diskuze mezi lidmi, kteří pracují v podniku Lesy ČR, s.p., mnozí z nich by totiţ byli propuštěni pro nadbytečnost a Správou CHKOJ. Lesníci mají také obavu o údrţbu lesní plochy. 5.
Změna správce (vlastníka) by nebyla tak zásadní, neboť absolutní většina lesů v případném NPJ jiţ dnes nejsou lesy hospodářské, jsou v kategorii lesů zvláštního určení a lesů ochranných, jen menšinu plochy zaujímají lesy hospodářské. Proto potenciální ekonomická ztráta Lesů ČR by byla málo významná.
6. Po zřízení NPJ by bylo aktivně realizováno přírodě blízké lesní hospodářství. Jeho základním úkolem je nejen zachování současných zbytků přirozených lesů, ale také přestavba nevhodně vysázených a nepřirozených smrkových monokultur (příkladem je uměle vysázena borovice kleč (Pinus mugo Turra)) na lesy věkově a druhově pestré, na lesy zdravější a stabilnější. To vše samozřejmě v souladu s Plánem péče určeným pro NPJ a s lesním hospodářským plánem NP. 7. Byla vypracována koncepce pro tzv. bezzásahové území a s tím související problematika kůrovce (nejčastěji lýkoţrout smrkový (Ips typographus)), kterou je nutno řešit odlišným způsobem, neţ je tomu na Šumavě. Jeseník chce z tohoto hlediska navázat na NP Krkonoše, kde je tato problematika řešena jinak a kůrovec zde nepředstavuje problém. Zde je bezzásahové území realizováno na výrazně menšinové ploše, stejně tak by tomu bylo i v NPJ. Vymezená bezzásahová území budou těţit i ze skutečnosti, ţe jsou poloţena ve vysokých nadmořských výškách při horní hranici lesa a v navazující tundře, v územích s vysoce kvalitní přírodou a také s extrémním klimatem, které tedy neumoţňuje výraznou existenci kůrovce. Dalším způsobem jak eliminovat
47
přemnoţení kůrovce, je moţnost vyuţít v Hrubém Jeseníku smíšené a listnaté lesy. 8. Jiţ dnes je téměř 30% plochy navrhovaného NPJ pokryto maloplošně zvláště chráněnými územími, z nichţ 4 jsou národní přírodní rezervace jmenovitě NPR Praděd, NPR Šerák – Keprník, NPR Rejvíz, NPR Rašeliniště Skřítek. NP by tedy znamenal zajištění jejich lepší, širší a efektivnější ochrany. 9. Současné národní přírodní rezervace by byly základem pro vyhlášení nejpřísněji chráněných I. zón v NPJ. Protoţe pravidla ochrany přírody v NPR jsou podobně přísná jako v I. zóně NP, teoretické zpřísnění ochrany přírody zřízením NPJ by bylo zcela minimální (coţ umoţňuje údajné zachování LA Ovčárna), ale efektivnější. Jiţ dnes platí v Jeseníkách na území NPR přísný zákaz vstupu mimo značené cesty a zákaz sběrů lesních plodů a hub. Stejná pravidla budou zachována i pro I. zónu v NPJ. Dojde, ale k rozšíření II. zóny, která umoţňuje více méně volný pohyb osob i sběr lesních plodů a hub. 10.
Tato koncepce navrhovaného NPJ se snaţí, aby realizací tohoto návrhu nedošlo k omezení ţivota v obcích ani k omezení dnešních turistických tras v horách, naopak aby došlo ke splnění náplně koncepce „národní park pro přírodu i pro lidi.“
Území Hrubého Jeseníku splňuje z hlediska přírodních hodnot předpoklady pro vyhlášení NPJ. Veřejnou kampaň na podporu vzniku NP Jeseníky podpořilo podepsáním petice jiţ okolo 8500 lidí. Do spolupráce se zapojilo více jak 30 veřejných institucí (zejména knihovny a informační centra). Téma NP a zlepšení ochrany přírody Jeseníků se výrazně zviditelnilo a stalo se z něho veřejně diskutované téma. Vzhledem k aktuálnosti došlo k pracovní návštěvě ministra ţivotního prostředí Ladislava Miky v Jeseníkách dne 15. 9. 2009. I nadále pokračuje komunikace a projednávání návrhu se starosty obcí. I tato práce se v rámci dotazníkového šetření zaměřila na aktuální otázku moţného vyhlášení Národního parku Jeseníky. Konkrétně, zda si lidé myslí, jestli: „je vyhlášení NP tím správným řešením pro oblast Jeseníky.“ (viz. kapitola 12.12, str. 85).
48
Obr. č.19 – Předběţné mapové vymezení Národního parku Jeseníky (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
8. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A ZAJÍMAVÁ MÍSTA Následující kapitoly o jednotlivých lokalitách NPR Praděd jsou zpracovány z monografie Chráněná území ČR, svazek Olomoucko (2003), Rubín (2003)
49
a knihy Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vydavatelství ACTAEA – společnost pro přírodu a krajinu ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky (2007).
8.1 PETROVY KAMENY Petrovy kameny byly vyhlášeny národní přírodní rezervací (NPR) v roce 1955 v rámci jednotného chráněného celku NPR Praděd. Staly se bezpochyby nejznámějším a nejnápadnějším skalnatým útvarem ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku (viz. obr. č.20, str. 50). Z geologického hlediska je povaţován za skalní mrazový srub z fylitických břidlic. Tvary vznikly dlouhodobými procesy zvětrávání a odnosem měkčích částí. Výsledkem těchto procesů jsou jiţ z dálky viditelné tři hřibovité struktury s rozměry 25 m šířky a 7 m výšky, Petrovy kameny se řadí k nejvyšším jesenickým vrcholům s nadmořskou výškou 1438 m. Petrovy kameny byly vyhlášeny NPR v důsledku výskytu vzácných druhů rostlin, jako například sasanky narcisokvěté (Anemone narcissiflora), vrby bylinné (Salix herbacea), mateřídoušky ozdobné sudetské (Thymus pulcherrismus subsp. sudeticus) nebo plavuníku alpského (Diphasiastrum alpinum) činí z této oblasti jednu z nejcennějších botanických lokalit. Faunu blízkého okolí řadíme také k významné výskytem glaciálních reliktů, jenţ byly na Moravě nalezeny pouze zde. Úbytek vzácných druhů rostlin a ţivočichů je hlavní příčinou, proč chtějí ochránci přírody, zákaz vstupu na skálu a do jejího okolí. Volají po celkovém zpřísnění ochranných podmínek pro území, které by vedlo k záchraně, případně obnově zdejší přírody.
Obr. č.20 – Petrovy kameny (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99) 50
8.2 VELKÁ KOTLINA A MALÁ KOTLINA Velká kotlina byla poprvé botanicky prozkoumána jiţ v 19. století. Bylo zjištěno, ţe zde roste téměř 500 druhů cévnatých rostlin, coţ ji jednoznačně řadí k druhově nejbohatším horským územím České republiky. Výzkum skupin ţivočichů přinesl podobnou unikátní druhovou pestrost. Její druhové bohatství a jedinečnost je výsledkem přírodních sil a dějů postglaciálního období v Hrubém Jeseníku. Díky tomu Velká kotlina nabízí značně rozmanitá stanoviště, od celoročně sycených pramenišť a mokřadů, přes oplachované skály aţ k suchým skalám a sutím. Od osluněných skal po zastíněná místa, od kyselých křemenů po vápence a dolomity. Díky této pestrosti si zde našly vhodná stanoviště rostliny různých nároků od teplomilných po arktické. Významnou dispozicí pro pestrost stanovišť je i výskyt celkem 43 pramenů, z nichţ nejvydatnější je vlastní pramen Moravice v severní části kotliny. Nalezneme tu tedy arkto-alpínský relikt sítinu trojklannou (Juncus trifidus L.) a zároveň teplomilný černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora L.). Tato druhová pestrost ji řadí k nejvýznamnějším lokalitám střední Evropy. Jihozápadně od Velké kotliny pod Velkým Májem a Břidličnou horou se nachází Malá kotlina. Toto území je skladbou téměř totoţné s předchozí lokalitou. Nalezneme tu stejnou horskou květenu, ale na území menších rozměrů. Velká a Malá kotlina (viz. obr. č.21, str. 51) spadají také do jednotného chráněného celku NPR Praděd.
Obr. č.21 – Velká Kotlina (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
51
8.3 VYSOKÁ HOLE Vysoká hole, druhý nejvyšší vrchol Jeseníků (1464 m n. m.), zaznamenává činnost a pohyb lidí jiţ odedávna. Vede sem více neţ 500 let stará hřebenová stezka, přímo u ní stojí pískovcový hraniční kámen, který rozděluje tři jesenická panství a také vyznačuje historickou hranici Moravy a Slezska. Po staletí se zde střídali lovci, sběrači, pastevci a vojáci. Československé dělostřelectvo vyuţívalo pusté horské plochy jako cílový prostor svého vojenského cvičení v letech 1919-1922. Jako památka na časy minulé zde po dělostřelcích do dnes zůstávají kruhovité krátery o průměru aţ 10 m a hloubce 140 cm. Během války byl vrchol vyuţit k výstavbě provizorního horského letiště.
8.4 PŘÍRODNÍ REZERVACE RABŠTEJN Přírodní rezervace Rabštejn tvoří zajímavou geologickou, geomorfologickou a lesnickou lokalitu, která se nachází na Rýmařovsku severně od Bedřichova. Území je významnou ukázkou lesa niţších horských poloh s přirozenou nebo jen málo pozměněnou skladbou dřevin. Jádrem rezervace je oválný vrchol s mnoţstvím izolovaných skal a skalních hradeb. Jedná se o přeměněné bazické vyvřeliny, metadiabasy nebo zelené břidlice. Samotné skály jsou vyhledávaným horolezeckým terénem.
8.5 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE REJVÍZ NPR Rejvíz je nejvyšším vrcholovým rašeliništěm na Moravě a ve Slezsku. Je chráněno od roku 1955 na rozloze 325 ha. Celkový objem rašeliny se odhaduje na 2,5 miliónů m3 a největší naměřená hloubka činí 6,6 m. Rašeliniště má dvě jádra s unikátními rašeliništními jezírky. V západní části se nachází Velké mechové jezírko, k němuţ vede po povalovém chodníku naučná stezka. Naproti tomu ve východní části leţí Malé mechové jezírko, které je veřejnosti nepřístupné. Rašeliniště začalo vznikat díky příznivým podmínkám jiţ před 7000 lety ze spodních lodyţek mechu rašeliníku. Na tento unikátní rašeliništní biotop je vázán výskyt vzácných druhů rostlin a ţivočichů jako například celostátně kriticky ohroţená blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), orchidej korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) nebo rosnatka okrouhlolistá (Drosera
52
rotundiflora). Z ţivočichů pak skokan rašelinný (Rana arvalis), nebo šídlo rašelinné (Aeschna subartica).
8.6 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE ŠERÁK-KEPRNÍK Dominantou NPR Šerák-Keprník je Lichtenštejnský prales na Keprníku. Rezervace byla vyhlášena roku 1989 na ploše 800 ha. Celý masív je tvořen kyselými přeměněnými horninami, svory, rulami a migmatity. Na vrcholové části skály Keprníku nalezneme jemnozrnou biotickou rulu. K ochraně přírody je zde určen kromě smrkového pralesa i biotop alpínského společenstva nad hranicí lesa a rozsáhlá vrchoviště mezi Vozkou a Trojmezím. Zajímavostí této oblasti je výskyt vzácných pavouků.
8.7 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE RAŠELINIŠTĚ SKŘÍTEK Rozloha NPR Rašeliniště Skřítek činí asi 176 ha. Rašeliniště je ţiveno především prameny, dešťovou vodou a sněhem. Hlavním problémem rašeliniště je i přes to všechno nedostatek vody, coţ vede k postupnému vysychání a zarůstání smrkovým lesem. K těmto změnám přispěl i člověk, kdyţ v 19. století započal těţbu rašeliny a na vytěţené místo začal vysazovat borovici kleč, která způsobuje vysušovaní. V současnosti můţeme uvnitř tohoto vzrostlého smrkového lesa nalézt zbytky rašelinných louček, které jsou místy ozdobeny kropenáčem vytrvalým (Swertia perennis).
9. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE PRADĚD NPR Praděd byla vyhlášena roku 1991 na rozloze 2031,40 ha, čímţ se řadí mezi největší rezervace v České republice (viz. obr. č.22, str. 54). Vznikla sloučením šesti původně samostatných státních přírodních rezervací dnes chráněných jako jeden celek NPR
Praděd.
Jmenovitě
se
jedná
o
Vrchol
Pradědu,
Petrovy
kameny
(viz. kapitola 8.1., str. 50), Velkou a Malou kotlinu (viz. kapitola 8.2., str. 51) a Divoký důl, které byly vyhlášeny roku 1955, poté byla připojena ještě Bílá Opava vyhlášená v roce 1963. Cílem vyhlášení a současně jeho posláním je ochrana a uchování jedinečného komplexu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů montánního alpínského stupně vázaných na geologický podklad a reliéf vytvořený čtvrtohorním zaledněním v nejvyšších, centrálních polohách Hrubého Jeseníku. Podtrţení 53
výjimečnosti NPR Praděd je její mezinárodní zařazení do evropského systému významných botanických území, evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 (viz. kapitola 3.2, str. 27) nebo mezinárodní sítě biocenter EECONET.
Obr. č.22 – NPR Praděd (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99) EECONET – Evropská ekologická síť, hlavním pilířem se stala ochrana klíčových ekosystémů, stanovišť, druhů a krajinného rázu evropského významu, účinná péče o ni a revitalizace. EECONET vznikla na základě doplnění nadregionálního ÚSES o plošně nejzávaţnější zóny zvýšené péče o krajinu. ÚSES – Územní systém ekologické stability podle § 3 písmene a) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: - vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. - zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny. - zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Vytváření územního sytému ekologické stability se stává podle § 4 odstavce 1, zákona č.114/1992 Sb., veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
54
Na úrovni CHKO Jeseníky jsou vymezena a rovněţ jednoznačně upřesněna dvě nadregionální biocentra a to unikátní nadregionální biocentrum Rejvíz (2010) a reprezentativní nadregionální biocentrum Praděd (1988). NRBC Rejvíz (výměra cca 397 ha) NRBC Praděd (výměra cca 5.257 ha) Výše zmíněné organizace spadají pod IUCN – Světový svaz ochrany přírody. Jedná se o nejvýznamnější a největší mezinárodní organizaci pro ochranu přírody. Byla zaloţena roku 1948. Hlavním posláním organizace je ovlivňovat, povzbuzovat a podporovat společenstva na celém světě k ochraně integrity a rozmanitosti přírody a zajistit spravedlivé a udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů. Česká republika se podílí na účasti od roku 1956, ale aţ v roce 2000 se stala stálým členem IUCN (International Union for Conservation of Nature). Plochy leţící uvnitř rezervace Praděd, i kdyţ jsou vedeny v kategorii ochrany I. zóny CHKO Jeseníky, nejsou její součástí, byly vyčleněny k účelům rekreace nebo slouţí k obraně státu (jedná se o pozemky vojenské). Patří sem i parkoviště (točna) Ovčárna, přilehlé chaty, dolní stanice a dolní části několika lyţařských vleků a tratí.
9.1 JEDNOTLIVÉ LOKALITY NPR PRADĚD – BÍLÁ OPAVA A DIVOKÝ DŮL Samotný vrchol Pradědu je travnatý, porostlý převáţně smilkovými trávníky a je tvořen zbřidličnatělými metamorfovanými horninami typu fylitů. Severozápadně od vrcholu Pradědu můţeme vidět vystupující Tabulové skály pokryté mechy a lišejníky. Údolí Bílé Opavy je charakteristické řadou kaskád a peřejí, které vznikají v balvanitém korytu tohoto toku. Následně přecházejí aţ v hlavní dominantu toku a tou je vodopád dosahující výšky téměř 8 m. Na strmých svazích se dochovaly lesní porosty jeřábových smrčin. Další lokalitou je Divoký důl, který je popisován jako „hluboká uzavřená vysokohorská kotlina, do níž prudce spadají k západu exponované svahy Pradědu a od jihu přitéká Divoká Desná s peřejemi a kaskádami.“ (Rubín, 2003)
55
Do NPR Praděd vedou dvě naučné stezky: NS Velká kotlina, NS Bílá Opava.
9.2 SOUČASNÉ VYUŢÍVÁNÍ NPR PRADĚD K REKREACI Oblast
Pradědu
má
z
hlediska
cestovního
ruchu
mimořádný
význam.
Pro návštěvníky se stává největším lákadlem nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku a celé Moravy Praděd. Je zde zpřístupněno několik atraktivních turistických tras, vybudovány lyţařské běţecké trasy a lyţařské sjezdové tratě na svazích Petrových kamenů, Vysoké hole a na jiţním svahu Pradědu. „Z pohledu infrastruktury turistického ruchu je v území k dispozici vyhlídková věž na vrcholu Pradědu s restaurací, pět ubytovacích zařízení, osm občerstvovacích zařízení a sedm lyžařských vleků.“ (Banáš, Hošek 2004). Oblast Ovčárna – Petrovy kameny – Barborka – Kurzovní – Praděd patří k nejnavštěvovanějším přírodním oblastem na Moravě a ve Slezsku. Je velmi dobře přístupná návštěvníkům. Statistiku návštěvnosti v letech 1994-2009 v oblasti NPR Praděd představuje následující graf (Graf č.1, str. 56). 350 000 308 328 300 000
283 443
250 000 212 691 200 000 150 000
224 299 209 309
221 780 205 021
198 495 184 053
226 049 207 261
172 327 169 622 166 979 147 478
143 386
100 000 50 000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Graf č.1 – Statistika návštěvnosti NPR Praděd v letech 1994-2009 (Zdroj: viz. kapitola 16, str. 99)
56
V úsek od parkoviště Hvězda nad Karlovou Studánkou na parkoviště Ovčárna v oblasti NPR Praděd je celoročně regulovaná doprava hromadná i individuální, jedná se o veřejnou komunikaci III. třídy. Parkoviště na točně Ovčárna je kapacitně omezeno a zpoplatněno. Přepravu turistů po trase Hvězda – Ovčárna zajišťují po celý rok kyvadlové autobusy. Statistika výjezdů v letech 1994-2001 v úseku Hvězda – Ovčárna činila za jednotlivé roky průměrně 16500 výjezdů. Údaje jsou získány z budovy závory na Hvězdě a uvedeny v Rozborové části Plánu péče o CHKO Jeseníky. 9.2.1 LYŢAŘSKÉ AKTIVITY V NPR PRADĚD
NPR Praděd je velmi příznivé místo pro sjezdové i běţecké lyţování. V zimě převaţuje sjezdové lyţování, pro které jsou zde příznivé podmínky díky vhodné konfiguraci terénu a vhodným sněhovým podmínkám, sníh zde můţeme zaznamenat jiţ od října do května (viz. kapitola 2.5, str. 23). V oblasti se nachází velké mnoţství lyţařských středisek. Nejvýše poloţeným lyţařským centrem je středisko Praděd – Ovčárna, které poskytuje šest lyţařských vleků a osm sjezdovek různé obtíţnosti, které měří celkem 4,5 km (viz. kapitola 5.4, str. 38). Dále Červenohorské sedlo (viz. kapitola 5.5, str. 39). I nadále dochází k budování dalších lyţařských center, která jsou však umisťována mimo nejcennější oblasti a to v okrajových částech území (např. Kouty nad Desnou (v provozu 2011)). Provoz vleků je ovlivňován Správou CHKO Jeseníky, která vydává povolení k zahájení provozu a stanovuje termín jeho ukončení. Vše závisí na výšce sněhové pokrývky. Běţecké lyţování oproti sjezdovému zde má dlouholetou tradici a to díky vhodným podmínkám a také menšímu omezení, protoţe běţecké lyţování je k přírodě šetrnější. Počet upravovaných běţeckých tratí roste stejně tak rychle, jak rychle roste zájem o běţecké lyţování. Známá nenáročná trať se nachází v oblasti Praděd – Ovčárna, či náročnější Ovčárna – Červenohorské sedlo. 9.2.2 CYKLOTURISTIKA V NPR PRADĚD
Cykloturistika je stále více se rozvíjející sportovní aktivitou, ale i formou vyuţití volného času a cestování. S rozvojem cykloturistiky dochází k jejímu přesunu do horských oblastí. I Jeseníky nabízejí cyklistům stovky kilometrů značených cyklistických tras. Také na území NPR Praděd se nachází jedna z cyklotras. Jedná 57
se o cyklostezku vedoucí z Karlovy Studánky přes Ovčárnu, zde vede odbočka k Barborce a dále na samotný vrchol Pradědu. Trasa pokračuje směrem na Švýcárnu a odtud aţ na Červenohorské sedlo. Cykloturistika je také usměrňována Správou CHKO Jeseníky, která dohlíţí zejména na dodrţování zásad provozu cyklistiky v centrální části CHKOJ, jejíţ součástí je I. a II. zóna. Cykloturistika se stala zcela součástí rekreačního a turistického vyuţití Jeseníků. Jsou zde vyznačené tři hlavní dálkové cyklistické trasy s vazbou na okolní státy. Na podporu cykloturistiky přímo v oblasti Jeseníků jsou v období od června do září zavedeny tzv. cyklobusy pro přepravu cyklistů s koly. V současnosti je v provozu pět různých tras cyklobusů. Dvě trasy mají zastávku u parkoviště Hvězda, dvě směřují aţ na parkoviště na Ovčárně a jeden z cyklobusů tvoří kyvadlovou dopravu, která se vyuţívá mezi Hvězdou a Ovčárnou.
9.3 VLIV TURISTIKY A SPORTOVNÍCH AKTIVIT NA PROSTŘEDÍ Rozvoj cestovního ruchu, který sebou přinesl negativní vlivy na přírodu a celé území vůbec, musí být dlouhodobě zkoumán a řešen. Neţádoucí vliv na narušení integrity okolních ekosystémů, poškozování a sezonní zhoršování ţivotního prostředí má na svědomí i přílišná koncentrace turistů v dané oblasti. Sjezdové lyţování patří ke sportům s výrazným vlivem na ţivotní prostředí. Patří do kategorie definované jako „tvrdý turismus“. Problémy nacházíme ve výstavbě nových tratí, či rozšíření stávajících. Tím, ţe dochází k těţbě stromů v horských lesích, nastává neţádoucí fragmentace lesa a znehodnocení krajinného rázu. S budováním sjezdovek je spojena i výstavba a rozmístění technické infrastruktury, při které dochází k plošnému poškozování a změnám vegetačního krytu. Negativní vliv má i pouţívání umělého sněhu a v neposlední řadě bezohledné chování lyţařů a snowboardistů. Při samotném provozu lyţařských tratí pak dochází k hluku, poškození humusového horizontu půdy úpravou tratí, poškození vegetace při nedostatečné sněhové pokrývce a k rušení citlivých druhů zvířat. Dalším sportem, který ovlivňuje ţivotní prostředí, je cykloturistika, která je řazena do kategorie tzv. „měkkého turismu“. Při nedodrţování pravidel dokáţe ţivotní prostředí výrazně poškodit. Pokud dochází k provozování cykloturistiky mimo cesty
58
a stezky, dochází k poškození vegetačního krytu a k erozi. Problém můţe nastat při pořádání hromadných závodů a podobně, kdy jako vedlejší produkt vzniká hluk, odpad a tím i větší moţnost poškození přírody. Na druhé straně je cykloturistika podporována výstavbou nových cyklotratí jako ekologický zdroj dopravy. Tyto neţádoucí vlivy na ţivotní prostředí můţe zmírnit kaţdý návštěvník, kdyţ se bude chovat podle stanovených pravidel.
10. VÝSLEDKY ANALÝZY POHYBU NÁVŠTĚVNÍKŮ, JEJICH STRUKTURA A NÁZORY Následující kapitoly jsou zpracovány z výsledků výzkumu vztahu veřejnosti k NPR Praděd a přírodnímu prostředí v NPR Praděd – cestovní ruch, které jsou uvedeny v příspěvku Management turismu v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku – moţnosti a meze (Banaš, Hošek a Treml, 2004)1. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření v terénu NPR Praděd.
10.1 NÁVŠTĚVNOST NPR PRADĚD Celkové mnoţství návštěvníků a jejich sezónní podíl získaný na základě rozsáhlého fyzického sčítání osob přepravených z Hvězdy do oblasti Ovčárny, případně z jiných směrů zachycených na pěti stanovištích, činil tedy v období 1994 – 2003 průměrně ročně v NPR Praděd 442 tisíc návštěvníků. Přičemţ lze konstatovat, ţe se počet návštěvníků téměř rovnoměrně rozdělil mezi zimní i letní období. Návštěvnost v zimním období byla 247 tisíc návštěvníků (procentuální zastoupení odpovídá 56% celkové roční návštěvnosti) a v letním období 195 tisíc návštěvníků (procentuální zastoupení odpovídá 44% celkové roční návštěvnosti) (Graf č.2, str. 60).
1
Výsledky práce poslouţily k vytvoření návrhu jedné z části připravovaného Plánu péče NPR Praděd – kapitoly cestovní ruch: analytická část a návrh strategie rekreačního vyuţívání NPR Praděd.
59
Graf č.2 Návštěvnost v letním a zimním období v letech 1994-2003
zimní období - 247 000 návštěvníků
44 56
letní období - 195 000 návštěvníků
Graf č.2 – Návštěvnost v letním a zimním období v letech 1994-2003
10.2 ZPŮSOBY A SMĚRY PŘÍSTUPU DO NPR PRADĚD Způsoby a směry přístupu do NPR Praděd se liší daným ročním obdobím. V zimním období se přes 80% návštěvníků dopraví po silnici z Hvězdy na Ovčárnu. Nejvíce je preferována doprava kyvadlovými autobusy - 56%, dále pak zájezdovými autobusy - 15% či vlastními vozidly - 12%. Naopak v letním období volí dopravu po silnici pouze cca 54% návštěvníků, přičemţ největší podíl takto přepravovaných zaujímají cyklisti. Z dalších směrů je v létě nejvyuţívanější pěší trasa údolím Bílé Opavy a od Švýcárny.
10.3 ZÁKLADNÍ STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚDU Ze vzorku získaných od letních návštěvníků bylo 92% návštěvníků pěších turistů a 8% cyklistů. V zimním období tvořili 38,5% pěší návštěvníci, 33% sjezdaři, 26% běţkaři a 2,5% snowboardisté (Graf č.3, str. 61).
60
(%) 100 80 60 40 20 0
Graf č.3 Základní struktura návštěvníků 92 38,5
33
26 8
2,5
Graf č.3 – Základní struktura návštěvníků Co se týká věkové struktury, největší zastoupení tvořili návštěvníci ve středním věku (40–59 let), následováni mladými lidmi (25-39 let). Jejich bydlištěm jsou zejména okresy Olomouc, Ostrava, Opava, ale nemalé zastoupení tvoří i tzv. místní návštěvníci z okresu Bruntál.
10.4 NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NA PROBLÉMY OCHRANY PŘÍRODY V NPR PRADĚD Tento okruh otázek zjišťoval, jak návštěvníci vnímají stávající úroveň ochrany přírody v NPR Praděd a jak ji hodnotí. Většina lidí podpořila ochranu a její význam, bylo to celých 90% dotazovaných. 40% návštěvníků povaţuje stávající reţim ochrany za optimální. Asi třetina zimních návštěvníků povaţuje ochranu za přísnou (43% sjezdařů), u letních návštěvníků je to 16%. Pětina návštěvníků si myslí, ţe reţim ochrany je mírný. Většina návštěvníků nevidí v oblasti výraznější ekologický problém.
11 METODIKA VÝZKUMU Nejprve došlo k vybrání vhodných a k analýze dostupných literárních materiálů. Následně byl vypracován dotazník na podkladě jiţ provedeného šetření v diplomové práci Mgr. Markéty Beranové v roce 2007. Po vypracování dotazníku proběhlo samotné terénní šetření v oblasti NPR Praděd. Poté začalo zpracování výsledků, které byly pro přehlednost zaneseny do grafů a změny porovnány s výsledky v DP z roku 2007, coţ bylo primárním cílem práce.
61
11.1 VÝZKUMNÁ METODA Byla pouţita jedna z exemplárních metod1 přesněji dotazník. Předností této metody je její dostupnost, konkrétně můţe oslovit větší počty respondentů a tak získat větší mnoţství potřebných dat. Problém této metody je v otázce validity získaných údajů. Citováno z Pelikána (2004): „Respondent nemusí vždy odpovídat pravdivě. Zejména pak u otázek intimnějšího charakteru se může buď odpovědi zcela vyhnout, nebo se může vědomě, někdy i podvědomě stylizovat.“ Dalším problémem můţe být fakt, ţe ne kaţdému člověku vyhovuje daná forma dotazování. Někteří lidé preferují spíše ústní vyjadřování a osobní přístup nebo naopak dnes většina lidí preferuje neosobní formu vyplnění dotazníku prostřednictvím internetu. Také nastává rozdíl v tom, zda chce dotazovaný vyjádřit své myšlenky bez omezení, nebo zda upřednostňuje výběr z konkrétních odpovědí. 11.1.1 DOTAZNÍK
„Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají. Na rozdíl od některých jiných technik je používána forma písemných odpovědí na položené otázky.“ (Pelikán 2004) Dotazník byl vypracován na podkladě jiţ provedeného šetření, jeho samotná tvorba tedy nebyla sloţitá, byly pouţity stejné otázky, coţ slouţilo k porovnání změn. Jedinou obměnou bylo vloţení dotazu na aktuální otázku moţného vyhlášení NP Jeseníky.
1
Pelikán (2004): „Název pochází z latinského slova “exploro, explorare“, význam lze do češtiny přeloţit jako “vytěţovátí“, jedná se skutečně o vytěţování informací z vyjádření samotné sledované osoby, kterou v rámci tohoto postupu označujeme jako respondent. I toto označení je latinského původu (respondeo, respondere=odpovídati).“
62
Dotazník byl vytvořen tak, aby byl přehledný, časově nenáročný a poskytl potřebné informace tazateli. Obsahuje devatenáct otázek. Jedná se o údaje demografické a o poloţky samotného výzkumného záměru. Otázky byly otevřeného, polootevřeného i uzavřeného typu. Konkrétní podobu dotazníku je moţno shlédnout na následujících stranách (viz. strana 64-66).
63
Tyto údaje primárně slouţí pro zpracování bakalářské práce na Katedře biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
CHKO JESENÍKY 1. Pohlaví: a) ţena b) muţ 2. Věk: .......... 3. Bydliště ( pouze obec ): ..................................... 4. Nejvyšší dosaţené vzdělání: a) základní b) střední c) střední s maturitou d) VOŠ e) VŠ 5. Za jakým účelem jste sem přijeli? ( moţno zakrouţkovat více odpovědí – v takovém případě podtrhněte nejvíce preferovanou činnost ) a) sjezdové lyţování, snowboarding b) běţkování c) pěší turistika d) cykloturistika e) jen se podívat f) pracuji tady 6. Jak často sem jezdíte? a) jsem tady poprvé b) méně neţ 1x do roka c) 1x – 3x do roka d) více neţ 3x do roka 7. Proč jste přijeli právě sem?
64
8. Jaké jiné oblasti ještě během roku navštěvujete? a) jezdím pouze sem b) navštěvuji podobné lokality ( hory ) c) obvykle navštěvuji jiný typ lokalit ( jsem výjimečně na horách ) d) navštěvuji různé typy lokalit 9. Které roční období preferujete pro návštěvu této lokality? ( zakrouţkujte pouze jednu moţnost ) a) jaro
c) podzim
b) léto
d) zima
10. Jak se Vám tady líbí? 1 2 3 4 5 ( 1 = nejvíce, 5 = nejméně ) 11. Vidíte tady nějaký problém, chybí Vám tady něco? 12. Znáte práci správy CHKO Jeseníky? a) ano
b) ne
13. Jak hodnotíte práci správy CHKO Jeseníky? 1 2 3 4 5 ( 1 = nejvíce, 5 = nejméně ) 14. Dodrţujete zákazy stanovené v rámci ochrany CHKO Jeseníky? a) ano
b) ano, ale neochotně
c) občas
d) ne
15. Je vyhlášení NP ( Národní park ) tím správným řešením pro oblast Jeseníky? a) ano, souhlasím s vyhlášením NPJ
b) ne, nesouhlasím
16. Jaký máte názor na sjezdovky v této oblasti? a) nevadí mi, mohlo by jich tady být i více b) nevadí mi, ale další bych jiţ nestavěl/a c) vadí mi, rozhodně bych další nepovolil/a d) vadí mi, zrušil/a bych i ty stávající e) ........................................................................................
65
17. Jaký máte názor na cykloturistiku v této oblasti? a) vůbec bych ji neomezoval/a b) měla by pro ni platit stejná omezení jako pro ostatní aktivity ( např. pro pěší turistiku ) c) měla by být více omezena něţ ostatní aktivity d) zakázal/a bych ji úplně e) ........................................................................................ 18. Máte dostatek kvalitních informací o této lokalitě? a) ano
b) ne
19. Kde nejčastěji získáváte informace o této lokalitě? a) internet
e) přátelé, známí
b) rozhlas, televize
f) mapy
c) literatura
g) vlastní zkušenosti
d) inzerce
h) informační centra
i) jiný zdroj: .................
66
11.2 VÝZKUMNÝ VZOREK V terénu byli oslovováni návštěvníci věkové kategorie od 15 let, horní hranice nebyla stanovena. Cílem bylo oslovit různé věkové skupiny, aby došlo k zachycení názoru celého širokého spektra návštěvníků. Stejně tak byla snaha oslovovat návštěvníky s různým zaměřením, jako jsou lyţaři, cyklisti, pěší turisté atd.. Výsledný vzorek nebyl tedy zcela náhodný, ale podléhal jistému výběru.
11.3 PRŮBĚH VÝZKUMU A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Přímo v terénu probíhalo dotazníkové šetření od podzimu 2009 do listopadu 2010. Během tohoto časového úseku bylo sesbíráno více neţ 120 dotazníků. Ne všechny dotazníky mohly být pouţity pro konečné zpracování, některé byly vyloučeny pro neúplné vyplnění apod. V
konečné
fázi
bylo
zpracováváno
konkrétně
120
dotazníků,
přičemţ 60 dotazníků bylo návštěvníky vyplňováno v období letním a 60 dotazníků v období zimním. Dotazníky byly předávány návštěvníkům v téměř celé NPR Praděd, jmenovitě to byla především Ovčárna a vrchol Pradědu, dále také parkoviště Hvězda a Skřítek. Dotazník byl respondenty vyplňován formou řízeného rozhovoru, nebo jej návštěvníci po krátkém seznámení s účelem dotazníku vyplnili samostatně. Dotazníky poté byly vyhodnoceny sečtením jednotlivých výsledků a převedeny na procenta, která byla zaokrouhlována na jedno desetinné místo, či na celé jednotky pro lepší přehlednost, a pak vloţena do grafů.
11.4 CÍLE VÝZKUMU Cílem výzkumu byla snaha zjistit názory návštěvníků na území NPR Praděd a vůbec na celou CHKO Jeseníky, ale také zjistit vztah lidí k ochraně přírody, k práci Správy chráněné krajinné oblasti, vztah k turistice a jiným sportovním aktivitám a jejich rozsahu v chráněném území a v neposlední řadě, jak nahlíţí na moţné vyhlášení NP Jeseníky. Základním cílem výzkumu pak bylo porovnání změn vztahu veřejnosti
67
k ochraně přírody v CHKO Jeseníky v odstupu pěti let, a to konkrétně z let 2005-2006 a v letech 2009-2010. Jednotlivé cíle přiblíţí následující kapitoly, které vyhodnocují odpovědi respondentů na otázky kladené v dotazníkovém šetření.
12. VÝSLEDKY TERÉNNÍHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ A JEJICH INTERPRETACE 12.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Co se týče pohlaví dotazovaných, byl vzorek návštěvníků téměř vyrovnaný. Ţeny představovaly 58% a muţi 42%. Velké mnoţství dotazovaných spadalo do věkové kategorie 15-24 let (47,5%) a 25-39 let (35%). Nemalou část tvořila věková skupina 40-50 let (12,5%). Menší zastoupení bylo ve věkové kategorii nad 60 let (5%) (Graf č.4, str. 68). Graf č. 4 Věkové kategorie (statistika v letech 2009-2010) let 15-24
5
let 25-39
12,5 47,5
let 40-59 let 60-a více
35
Graf č.4 – Věkové kategorie (statistika v letech 2009-2010) Graf č.4 Věkové kategorie (statistika v letech 2005-2006) 2,5 let 18-24 26
37
let 25-39 let 40-59
34,5
let 60-a více
Graf č.4 – Věkové kategorie (statistika v letech 2005-2006) 68
Dále bylo zjišťováno také nejvyšší dosaţené vzdělání. Většinou se jednalo o středoškoláky s maturitou - 39%. Nemalou část tvořili vysokoškoláci - 23% a návštěvníci se základním vzděláním - 21%. Zbývající druhy vzdělání byly zastoupeny menším počtem návštěvníků, lidé se středním vzděláním - 13% a nejméně s vyšším odborným vzděláním - 4% (Graf č.5, str. 69). Graf č.5 Nejvyšší dosažené vzdělání (statistika v letech 2009-2010) střední s maturitou 4 13
vysokoškolské 39 základní
21
střední VOŠ
23
Graf č.5 – Nejvyšší dosaţené vzdělání (statistika v letech 2009-2010) Graf č.5 Nejvyšší dosažené vzdělání (statistika v letech 2005-2006) střední s maturitou
5 19
40
vysokoškolské základní
20,5
střední 15,5
VOŠ
Graf č.5 – Nejvyšší dosaţené vzdělání (statistika v letech 2005-2006)
69
Bydlištěm dotazovaných byl především Severomoravský kraj - 58%, Olomoucký - 21%. Procentuální zastoupení ostatních krajů bylo velmi malé (Graf č.6, str. 70). Graf č.6 Místo bydliště
(%) 70 60 50 40 30 20 10 0
58
21 6
3
3
3
2
1
1
1
1
Graf č.6 – Místo bydliště Z hlediska základních údajů nedošlo během let k výrazným změnám.
12.2. ZÁKLADNÍ STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŮ PŘÍJEZDU DO NPR PRADĚD Touto
otázkou
bylo
zjišťováno,
za
jakými
DLE
nabízenými
ÚČELU sportovními
či rekreačními aktivitami návštěvníci do NPR Pradědu přijeli. Návštěvníci této lokality preferovali téměř stejně dvě aktivity a to sjezdové lyţování a snowboarding (který byl konkrétně podtrţen jen v nepatrném mnoţství - asi 1/5), kteří činili 34%, přičemţ v zimním období takto odpovědělo (41%) dotázaných. Dále to byla pěší turistika, která získala 31%, tato volba byla v letním období zaznačena (19%) a v zimním období (17%) respondentů. 18% dotázaných tvořili návštěvníci, kteří se přijeli do NPR Praděd jen podívat1. O
něco
méně
bylo
cykloturistů,
kteří
tvořili
10%,
nejméně
početnou,
ale ne příliš se početně lišící skupinu tvořili běţkaři - 7% .
1
Kategorie „jen se podívat“ zahrnuje pěší výletníky, kteří do oblasti nepřišli za účelem několika kilometrové túry, tedy jako pěší turisté, ale pouze na kratší vycházku, čímţ je míněno především od Ovčárny k vrchol Pradědu.
70
Po srovnání s předchozím dotazníkovým šetřením se ukázalo, ţe došlo ke změně. V letech 2009-2010 se preferovanou činností stalo sjezdové lyţování. Došlo tedy k menšímu procentuálnímu vzrůstu sjezdových lyţařů oproti minulým letům a dorovnání se na úroveň pěší turistiky (viz. více graf č.7, str. 71) a (Graf č.8, str. 72 – data za zimní a letní období). Graf č.7 Účel příjezdu (statistika v letech 2009-2010) sjezdové lyžování a snowboarding
7 10
pěší turistika 44 jen se podívat
18
cykloturistika 31 běžkování
Graf č.7 – Účel příjezdu (statistika v letech 2009-2010) Graf č.7 Účel příjezdu (statistika v letech 2005-2006)
8,5
sjezdové lyžování a snowboarding
5,5 26
10,5
pěší turistika jen se podívat cykloturistika
49,5 běžkování
Graf č.7 - Účel příjezdu (statistika v letech 2005-2006)
71
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
letní období 19
zimní období
41 18 17
12 4
sjezdové pěší turistika jen se podívat cykloturistika lyžování a snowboarding
(∑120)
8
Graf č.8 Účel příjezdu (2009-2010)
běžkování
Graf č.8 – Účel příjezdu (statistika v letech 2009-2010) 120 100
letní období
80
zimní období 70
60
Graf č.8 Účel příjezdu (2005-2006)
40 52
20
29
0
13 8
17
sjezdové pěší turistika jen se podívat cykloturistika lyžování a snowboarding
(∑200)
11 běžkování
Graf č.8 - Účel příjezdu (statistika v letech 2005-2006)
12.3 ČETNOST NÁVŠTĚV NPR PRADĚD Další údaj, který nás v dotazníku zajímal, byla četnost návštěv NPR Praděd. Konkrétně jsme se respondentů ptali, „ jak často sem jezdí.“ Méně neţ polovina dotazovaných, coţ činí 38%, navštěvuje tuto lokalitu poměrně pravidelně - v dotazníku zaznamenáno, „více než 3x do roka“. Nemalou skupinu návštěvníků tvoří i ti, kteří sem jezdí „1x – 3x do roka“, je to celých 29%. Dále bylo 17% návštěvníků, kteří zde nebyli poprvé, ale nejezdí sem pravidelně, v dotazníku zaznamenali moţnost „jezdím sem méně než jednou do roka“. Respondenti, kteří zaznačili v dotazníku „jsem tady poprvé“ tvoří 16% návštěvníků, kteří NPR Praděd navštívili poprvé. 72
Četnost návštěv se poměrně výrazně změnila. V letech 2005-2006 zde bylo nejvíce návštěvníků poprvé a dále pak méně neţ jednou do roka. V letech 2009-2010 zde bylo nejméně nových návštěvníků. Jezdí sem spíše lidé, kteří tuto lokalitu jiţ znají a navštěvují ji více neţ třikrát do roka (Graf č.9, str. 73). Graf č.9 Četnost návštěv (statistika v letech 2009-2010)
16
více než 3x do roka 38
17
1x - 3x do roka méně než 1x do roka jsem tady poprvé
29
Graf č.9 – Četnost návštěv (statistika v letech 2009-2010) Graf č.9 Četnost návštěv (statistika v letech 2005-2006)
14,5 45
více než 3x do roka 17
1x - 3x do roka méně než 1x do roka jsem tady poprvé
23,5
Graf č.9 - Četnost návštěv (statistika v letech 2005-2006)
12.4 PREFERENCE NÁVŠTĚV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ LOKALIT BĚHEM ROKU Otázka preference návštěv jednotlivých typů lokalit se snaţila zjistit, jaké jiné oblasti ještě během roku respondenti navštěvují. Z odpovědi bylo také moţno vyčíst, za jakým účelem sem návštěvníci zřejmě přijíţdí a jak často sem jezdí.
73
Především nás zajímalo, zda se tedy jedná o prostředí horská, či jiná, jestli je mezi návštěvníky i někdo, kdo jezdí pouze do NPR Praděd. Výsledky dotazování se víceméně rozdělily mezi dvě skupiny návštěvníků a to ty, kteří navštěvují podobné lokality (hory), těch bylo 43%, a těch kteří navštěvují různé typy lokalit, bylo 38%. 11% návštěvníků tvořili ti, kteří jezdí pouze do NPR Praděd, malá část - 8% dotazovaných obvykle navštěvuje jiný typ lokalit (je výjimečně na horách) (Graf č.10, str. 74). Graf č.10 Preference typů lokalit (statistika 2009-2010) navštěvuji podobné lokality (hory)
8 11 43
navštěvuji různé typy lokalit jezdím pouze sem
38
obvykle navštěvuji jiný typ lokalit (jsem vyjímečně na horách)
Graf č.10 – Preference typů lokalit (statistika 2009-2010) Graf č.10 Preference typů lokalit (statistika 2005-2006) navštěvuji podobné lokality (hory)
4,5 4
45
navštěvuji různé typy lokalit jezdím pouze sem
46,5 obvykle navštěvuji jiný typ lokalit (jsem vyjímečně na horách)
Graf č.10 - Preference typů lokalit (statistika 2005-2006)
74
12.5 PREFERENCE PRADĚD
ROČNÍHO
OBDOBÍ
PRO
NÁVŠTĚVU
NPR
Další poloţka, která nás v dotazníku zajímala, byla preference ročního období k návštěvě NPR Praděd. Větší polovina - 51% návštěvníků si vybírá pro návštěvu této lokality zimní období. Zimní období preferovalo (31%) návštěvníků dotázaných v zimě, k nim se přičlenilo (30%) návštěvníků dotázaných v létě. Letní období preferuje nemalá část návštěvníků 33%, z toho je (29%) dotazovaných v létě a (10%) dotazovaných v zimě. Další dvě roční období byla uváděna méně. Podzim byl uveden 9% lidí a jaro jen 7%. V dotazníkovém šetření v letech 2005-2006 převládalo jako preferenční období léto. V současnosti si návštěvníci zvolili, pro návštěvu NPR Praděd raději zimní období (Graf č.11, str. 75) a (Graf č.12, str. 76 – data za zimní a letní období). Graf č.11 Preference ročního období (statistika v letech 2009-2010)
9
7
zima léto
33
51
podzim jaro
Graf č.11 – Preference ročního období (statistika v letech 2009-2010) Graf č.11 Preference ročního období (statistika v letech 2005-2006)
1
18
25,5
zima léto podzim
55,5
jaro
Graf č.11 - Preference ročního období (statistika v letech 2005-2006)
75
70 60 letní období
50 30
zimní období
40
Graf č.12 Preference ročního období (2009-2010)
30 29 20 31 10 10
10 1
6 2
léto
podzim
jaro
0
(∑120)
zima
Graf č.12 – preference ročního období (statistika v letech 2009-2010) 120 100
letní období zimní období
80 82 60 4 40 20
13
47 29 1 1
0
(∑200)
zima
léto
podzim
Graf č.12 Preference ročního období (2005-2006)
23 jaro
Graf č.12 - preference ročního období (statistika v letech 2005-2006)
12.6 DŮVODY PŘÍJEZDU DO NPR PRADĚD Jednou z otevřených otázek, kterou dotazník zjišťoval, byl důvod příjezdu návštěvníků právě do oblasti NPR Praděd. Jednalo se tedy o otázku s volnou odpovědí, bylo moţné kumulativně uvést více důvodů, či v některých případech se stalo, ţe odpověď nebyla vůbec napsána.
76
Po vyhodnocení se nejčastěji uvedeným důvodem stala krása a jedinečnost přírody NPR Praděd - 43%. Dalším důvodem příjezdu se pro mnohé stala rekreace, konkrétně tedy byla uváděna fakta jako čerstvý vzduch a klid - 25%. Na otázku: „jak často sem jezdíte“ (viz. výše str. 72) odpovědělo šestnáct procent dotazovaných, „jsem tady poprvé“, coţ se projevilo i u většiny z nich v uvedeném důvodu příjezdu - poznat novou lokalitu, takto odpovědělo 15%. V zimním období se samozřejmě vyskytla odpověď související s dobrými sněhovými podmínkami a občas se objevil dodatek, ţe se rekreace nachází v blízkém okolí 10%. Malé procento dotázaných uvádělo jako důvod doporučení známých 7%. Ve studii z let 2005-2006 byly důvody návštěvy poměrně odlišné (Graf č.13, str. 77). Graf č.13 Důvody příjezdu do NPR Praděd (statistika v letech 2009-2010)
(%) 50
43
40 25
30
15
20
10
7
10 0 krása a čerstvý vzduch poznat novou jedinečnost a klid lokalitu přírody
sněhové podmínky
doporučení známých
Graf č.13 – Důvody příjezdu do NPR Praděd (statistika v letech 2009-2010) 35
30,5
30 25 20 15
Graf č.13 Důvody příjezdu do NPR Praděd 25 (statistika v letech 2005-2006) 16,5
14,5 8,5
10
4,5
5
4,5
0
(%) rekreace
krása zájem obliba prostředí poznání prostředí
sníh
blízkost příbuzní a lokality známí
Graf č.13 – Důvody příjezdu do NPR Praděd (statistika v letech 2005-2006) 77
12.7 HODNOCENÍ OBLASTI NPR PRADĚD Dále dotazník pokládal návštěvníkům otázku, jak se jim v dané lokalitě líbí. Hodnocení probíhalo formou známkování od jedničky do pětky, kde jednička představovala nejlepší hodnocení a pětka nejhorší. Známkou
jedna
ohodnotila
lokalitu
více
neţ
polovina
návštěvníků.
67,5% se zde velmi líbilo. Dvojku se rozhodlo udělit 20,5% dotázaných a 12% respondentů označilo lokalitu průměrnou známkou tři. Nikdo z dotazovaných nebyl natolik zklamán, aby udělil známku niţší. Hodnocení lokality se oproti předchozímu šetření výrazně nezměnilo (Graf č.14, str. 78).
Graf č.14 Hodnocení oblasti NPR Praděd (statistika v letech 2009-2010)
12 hodnocení 1 20,5
hodnocení 2 67,5
hodnocení 3
Graf č.14 – Hodnocení oblasti NPR Praděd (statistika 2009-2010) Graf č.14 Hodnocení oblasti NPR Praděd (statistika v letech 2005-2006) 6 hodnocení 1
22,5
hodnocení 2 hodnocení 3 71,5
Graf č.14 - Hodnocení oblasti NPR Praděd (statistika 2005-2006) 78
12.8 PROBLÉMY V OBLASTI NPR PRADĚD Dalším bodem, který navazuje na hodnocení oblasti je, jestli vidí návštěvníci v této oblasti nějaké nedostatky, či problém, který by rádi změnili. I tato otázka disponovala volnou odpovědí. Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo, ţe zde návštěvníkům nic nechybí a větší problémy ţádné nevidí, bylo to celých 80%. Někteří dotazovaní tuto otázku nechali bez vyplnění. Část návštěvníků si stěţovala na malou vybavenost po stránce sportovní a turistické a také se jednalo o stíţnost, ţe by měl být vyznačen pruh pro cyklisty na úseku silnice spojující Ovčárnu a vrchol Pradědu 8%. Dalším zmíněným problémem byly sluţby. Zmiňován byl jak nedostatek sluţeb, tak i jejich špatná kvalita, či vysoká cena. Konkrétně lidé uváděli jak špatnou kvalitu sluţeb informačních, tak i sluţby pro odpočinek (restaurace, chaty apod.) a dokonce pár návštěvníků zmínilo, ţe jim zde chybí rekreační zařízení pro děti. Tento problém se procentuálně rozloţil mezi 12% návštěvníků.
12.9 VZTAH K PRÁCI SPRÁVY CHKO JESENÍKY V rámci vztahu k práci CHKO Jeseníky byly poloţeny dvě otázky. Zaprvé: zda návštěvníci znají práci Správy CHKO Jeseníky, a pokud ano, tak následovala druhá otázka, jak ji hodnotí. Výsledné hodnoty jsou spíše orientační, protoţe v případě odpovědi ANO, nebyla znalost práce CHKO nijak ověřována. Jedná se tedy spíše o pocitové vyjádření kaţdého respondenta, coţ je ovšem také důleţité, neboť nám říká, kolik lidí si myslí, ţe práci zná, ale i jaký postoj k ní zaujímá. Přes polovinu dotazovaných odpovědělo NE - 54% a zbylých 46% odpovědělo ANO (Graf č.15, str. 80).
79
Graf č.15 Znalost práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2009-2010)
NE
46 54
ANO
Graf č.15 – Znalost práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2009-2010) Graf č.15 Znalost práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2005-2006)
35
NE ANO
65
Graf č.15 - Znalost práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2005-2006) Při porovnání s dotazníkovým šetřením v letech 2005-2006, byla tato procenta rozloţena obráceně, více návštěvníků uvedlo, ţe zná práci správy CHKOJ. Skupina, která uvedla, ţe zná práci správy CHKO, hodnotila její kvalitu. Opět bylo vyuţito známkování (viz. kapitola 12.7), tedy hodnocení jedna bylo nejlepší a pět nejhorší. 45% dotázaných zvolilo stupeň hodnocení dva. 37% návštěvníků hodnotí práci stupněm jedna. Zbylá procenta se rozloţila mezi hodnocení tři - 16% a čtyři - 2%. Nejhorší stupeň nikdo neudělil. Hodnocení skupiny lidí, kteří znají práci správy CHKO Jeseníky, se tak příliš neliší od hodnocení v předchozím dotazníku (Graf č.16, str. 81).
80
Graf č.16 Hodnocení práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2009-2010) 2 16
hodnocení 2 45
hodnocení 1 hodnocení 3 hodnocení 4
37
Graf č.16 – Hodnocení práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2009-2010) Graf č.16 Hodnocení práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2005-2006) 6,2
hodnocení 2
13,8 42,3
hodnocení 1 hodnocení 3
37,7
hodnocení 4
Graf č.16 – Hodnocení práce správy CHKO Jeseníky (statistika v letech 2005-2006)
12.10 INFORMOVANOST O LOKALITĚ NPR PRADĚD V řadě otázek týkajících se informací o dané lokalitě bylo zjišťováno, zda mají návštěvníci dostatek kvalitních informací a odkud byly tyto informace čerpány. Zdrojů bylo uvedeno hned několik a návštěvníci měli moţnost uvést více typů informací. Odpovědi nám měly ukázat, jestli existuje dostatek informací o lokalitě a zda jsou návštěvníci schopni se k nim dostat. V neposlední řadě bylo zjišťováno, které zdroje informací jsou nejhojněji vyuţívány pro případné zlepšení či rozšíření těchto zdrojů a které naopak mají doposud nevyuţitý potenciál.
81
58% návštěvníků uvedlo, ţe má dostatek informací o této lokalitě. Zbylých 42% uvedlo NE. Z celého počtu dotázaných návštěvníků byla tedy dostatečně informována pouze polovina z nich. Nejčastějším zmiňovaným přístupem k zisku informací byl uveden internet 68%. Dále to byli přátelé a známí - 12% a vlastní zkušenosti - 12%. Zbytek byl rozptýlen mezi další typy (Graf č.17, str. 82). Graf č.17 Zdroje informací
(%) 80 70
68
60 50 40 30 20
12
12
10
2
2
1
1
rozhlas,televize
informačí centra,tabule
mapy
literatura
0 internet
přátelé a známí
vlastní zkušenosti
Graf č.17 – Zdroje informací
12.11 DODRŢOVÁNÍ ZÁKAZŮ V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI V dotazníku jsme nesměli opomenout otázku, která se týkala dodrţování zákazů, resp. pravidel určených Správou v CHKO Jeseníky a to především v NPR Praděd. Převáţná většina dotázaných uvedla, ţe bezvýhradně zákazy dodrţuje - 76% návštěvníků, 11% návštěvníků dodrţuje zákazy pouze občas, 8% respondentů uvedlo, ţe pravidla sice dodrţuje, ale pouze neochotně. 6% tvoří zbytek návštěvníků, kteří zákazy nedodrţují a porušují tak stanovená pravidla. Co se týká dodrţování zákazu uvedených v let 2005-2006 a následně v letech 2009-2010 můţeme konstatovat, ţe nedošlo k výraznější změně. Lidé i nadále dodrţují a respektují předpisy vydané Správou CHKOJ vedoucí k zachování cenné přírody Jeseníků (Graf č.18, str. 83).
82
Graf č.18 Dodržování zákazů (statistika v letech 2009-2010)
8
6
ano občas
11
ano, ale neochotně ne 76
Graf č.18 – Dodrţování zákazů (statistika v letech 2009-2010) Graf č.18 Dodržování zákazů (statistika v letech 2005-2006) 4,5 5,5
ano
8
občas ano, ale neochotně ne 82
Graf č.18 – Dodrţování zákazů (statistika v letech 2005-2006)
12.12 NÁZOR NA PŘÍPADNÉ VYHLÁŠENÍ NÁRODNÍHO PARKU JESENÍKY Nově byla do dotazníku vloţena aktuální probíraná otázka moţnosti vyhlášení Národního parku Jeseníky. Bylo zjišťováno, jestli si návštěvníci myslí, ţe je současná ochrana v rámci CHKO dostačující a jestli je vyhlášení NP tím správným řešením pro oblast Jeseníky. Z procentuálního zastoupení odpovědí ANO x NE je patrné, ţe se lidé rozdělili v
této
problematice
více
méně
rovnoměrně.
Otázka
bohuţel
nezjišťovala,
zda návštěvníci mají dostatek kvalitních informací ohledně vyhlášení NP. Lidé tedy
odpovídali
subjektivně,
jen
na
základě
vlastních
znalostí
a
pocitů.
83
Ale i přesto otázku můţeme vyhodnotit alespoň jako ukazatel názoru na stav CHKO Jeseníky. 57% dotázaných odpovědělo, ţe nesouhlasí s vyhlášením a oproti tomu 43% dotázaných uvedlo, ţe souhlasí s vyhlášením NPJ (Graf č.19, str. 84). Graf č.19 Názor na vyhlášení Národního parku Jeseníky
NE, nesouhlasím s vyhlášení NPJ
43
57
ANO, souhlasím s vyhlášení NPJ
Graf č.19 – Názor na vyhlášení Národního parku Jeseníky Do skupiny lidí s odpovědí NE, spadá většina sportovních nadšenců, kteří se obávají, že s vyhlášením NPJ, by došlo ke zrušení lyžařského areálu Ovčárna, některých pěších tratí a cyklotras. Do skupiny lidí s odpovědí ANO zřejmě spadá většina milovníků přírody.
12.13 VZTAH NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD KE SPORTOVNÍM AKTIVITÁM V OBLASTI Velmi důleţitou otázku, kterou dotazník kladl, je vztah návštěvníků NPR Praděd k nabízeným sportovním aktivitám v oblasti. Preferenčně byl zjišťován vztah návštěvníků k lyţařským tratím, lyţařským vlekům (v dotazníku bylo pouţito souhrnné označení sjezdovky) a cykloturistice.
84
12.13.1 VZTAH KE SJEZDOVÝM VLEKŮM V NPR PRADĚD
LYŢAŘSKÝM
TRATÍM
A LYŢAŘSKÝM
V dotazu na vztah ke sjezdovkám se většina návštěvníků vyjádřila v tom smyslu, ţe jim nevadí (92%), z toho 51% by uţ další nestavěla a 41% uvedlo, ţe by jich mohlo být klidně více. Jen malé skupině návštěvníků sjezdové tratě vadí (8%), z toho 5% uvedlo, ţe by další rozhodně nepovolili, 3% by zrušila i ty stávající. Názory se zásadně neliší od předchozího zkoumání názoru na sjezdovky, jen došlo k nárůstu těch, kterým sjezdovky nevadí a postavili by jich více (Graf č.20, str. 85). Graf č.20 Vztah ke sjezdovkám (statistika 2009-2010) nevadí mi, ale další bych již nestavěl/a
5 3
nevadí mi, mohlo by jich být i více
28 64
vadí mi, rozhodně bych další nepovolil/a vadí mi, zrušil/a bych i ty stávající
Graf č.19 – Vztah ke sjezdovým tratím (statistika v letech 2009-2010) Graf č.20 Vztah ke sjezdovkám (statistika 2005-2006) nevadí mi, ale další bych již nestavěl/a 5
9
nevadí mi, mohlo by jich být i více
5
vadí mi, rozhodně bych další nepovolil/a
18 63
vadí mi, zrušil/a bych i ty stávající nevím
Graf č.19 – Vztah ke sjezdovým tratím (statistika v letech 2005-2006)
85
12.13.1.1 VZTAH KE SJEZDOVKÁM V SOUVISLOSTI VYHLÁŠENÍ NÁRODNÍHO PARKU JESENÍKY
S
NÁZOREM
NA
V kapitole o vztahu ke sjezdovkám v souvislosti s názorem na vyhlášení NPJ, se objevily dvě názorově odlišné skupiny lidí, v souvislosti s otázkou: „zda souhlasí s vyhlášením NP nebo ne.“ První skupina návštěvníků, která uvedla, ţe nesouhlasí s vyhlášením Národního parku Jeseníky, pak následně vyjádřila svůj postoj ke sjezdovkám, ţe jim nevadí, ale další by jiţ nestavěli, bylo to celých 47% dotázaných. Zbylých 28% uvedlo, ţe jim sjezdovky nevadí a postavili by jich více. Druhá skupina návštěvníků, která zaznačila, ţe souhlasí s vyhlášením Národního parku Jeseníky, 38% návštěvníků uvedlo názor na sjezdovky takový, ţe jim nevadí, ale určitě by další nestavěli. 10% respondentů se vyjádřilo, ţe jim vadí a další by jiţ rozhodně nepovolili a 5% návštěvníků uvedlo, ţe by zrušilo i ty stávající (Graf č.21, str. 87). Dalo se předpokládat, že návštěvníci kteří projevili svůj nesouhlas s vyhlášením Národního parku Jeseníky, budou následně odpovídat na názor ohledně sjezdovek mnohem volněji, typu „nevadí mi, postavil/a bych jich více“ nebo jsme spokojeni se stávajícím množstvím sjezdovek na území CHKO Jeseníky resp. NPR Praděd. Naopak návštěvníci, kteří chtějí vyhlášení Národního parku Jeseníky, budou následně odpovídat na názor ohledně sjezdovek mnohem přísněji, typu „vadí mi, rozhodně bych další nepovolil/a“ nebo by vyloučili i ty stávající. Předpoklad se ukázal jako nesprávný. Návštěvníci, kteří nesouhlasí s vyhlášením NPJ odpověděli podle předpokladu, že jim sjezdovky „nevadí“, další by nestavěli nebo by jich postavili více. Naopak proti předpokladu odpovídali návštěvníci
s kladným
názorem
pro
NPJ.
Odpovídali
ve
většině
případů,
že jim sjezdovky také „nevadí“, ale samozřejmě další by již nestavěli. Jen hrstka návštěvníků, kteří souhlasí s vyhlášením NPJ uvedla, že jim sjezdovky „vadí“, že by je nepovolili, či úplně vyloučili.
86
90 80 70 60
Graf č.21 Vztah ke sjezdovkám v souvislosti s NPJ
38
50 40
Ano, souhlasím s NPJ
30 20
47
Ne, nesouhlasím s NPJ 28
10
10
0
5
(∑120) nevadí mi,
nevadí mi, vadí mi vadí mi, další bych již mohlo by jich rozhodně zrušila bych i nestavěl/a být i více bych další ty stávající nepovolil/a
Graf č.21 - Vztah k sjezdovkám v souvislosti s názorem na vyhlášení Národního parku Jeseníky 12.13.2 VZTAH K CYKLOTURISTICE V NPR PRADĚD
Ve vztahu k cykloturistice se téměř polovina dotazovaných - 47% vyjádřila v tom smyslu, ţe by pro ni měla platit stejná omezení jako pro ostatní aktivity. Více méně stejná část lidí odpovídala, ţe by ji vůbec neomezovala - 42% dotázaných. 7% respondentů to vidí tak, ţe by ji úplně zakázali a pouhých 5 % odpovědělo, ţe by měla být více omezená neţ ostatní aktivity. Někteří návštěvníci poţadovali stanovení jasných pravidel, a to jak pro cyklisty, tak i pěší turisty. Ţádali vymezení vlastních tras pro cyklisty v rámci bezpečnosti. I zde se studie vztahu k cykloturistice v letech 2005-2006 a v letech 2009-2010 od sebe příliš neliší, jedinou změnou, které si můţeme povšimnout je, ţe v předchozím šetření ani jeden návštěvník neoznačil odpověď, ţe by zakázal cykloturistiku úplně (Graf č.22, str. 88).
87
Graf č.22 Vztah k cykloturistice (statistika 2009-2010) měla by pro ni platit stejná omezení jako pro ostatní aktivity
5
7
vůbec bych ji neomezoval/a 29 60
zakázal/a bych ji úplně
měla by být více omezena než ostatní aktivity
Graf č.22 – Vztah k cykloturistice (statistika v letech 2009-2010) Graf č.22 Vztah k cykloturistice (statistika 2005-2006) měla by pro ni platit stejná omezení jako pro ostatní aktivity
1,5
0 6,5
vůbec bych ji neomezoval/a 25
zakázal/a bych ji úplně
67
měla by být více omezena než ostatní aktivity nevím
Graf č.22 – Vztah k cykloturistice (statistika v letech 2005-2006) 12.13.2.1 VZTAH K CYKLOTURISTICE V SOUVISLOSTI S NÁZOREM NA VYHLÁŠENÍ NÁRODNÍHO PARKU JESENÍKY
I v kapitole vztahu k cykloturistice došlo u návštěvníků, kteří vyplnili dotazník, k rozdělení na dvě části v souvislosti s otázkou NPJ. První skupina návštěvníků, která nesouhlasí s vyhlášením Národního parku Jeseníky, uvedla svůj postoj k cykloturistice takový, ţe by pro ni měla platit stejná 88
pravidla jako pro ostatní aktivity. Tento názor uvedlo 45% dotázaných. Zbylých 29% uvedlo, ţe by cykloturistiku vůbec neomezovali. Druhá skupina návštěvníků, která zaznačila, ţe souhlasí s vyhlášením Národního parku Jeseníky, uvedlo 34% návštěvníků názor na cykloturistiku, ţe by pro ni měla platit stejná pravidla jako pro ostatní aktivity. 7% respondentů uvedlo, ţe by ji zakázali úplně a 5% si myslí, ţe by měla být více omezena neţ jiné aktivity (Graf č.23, str. 89). 100
Graf č.23 Vztah k cykloturistice v souvislosti s NPJ
80 34
60 40
45
20 0
(∑120)
měla by pro ni platit stejná omezení
29
7
5
Ano, souhlasím s NPJ Ne, nesouhlasím s NPJ
vůbec bych ji zakázal/a bych ji měla by být více neomezoval/a úplně omezena
Graf č.23 – Vztah k cykloturistice v souvislosti s názorem na vyhlášení Národního parku Jeseníky Předpokládalo se, že návštěvníci kteří projevili svůj nesouhlas s vyhlášením Národního parku Jeseníky, budou následně odpovídat na názor ohledně cykloturistiky mnohem volněji, typu „vůbec bych ji neomezoval/a“, případně „měla by pro ni platit stejná omezení jako pro ostatní aktivity.“ Naopak návštěvníci, kteří chtějí vyhlášení Národního parku Jeseníky, budou následně odpovídat na názor ohledně cykloturistiky mnohem přísněji, typu „měla by být více omezena než ostatní aktivity“, či „měla by být zakázána úplně.“ Předpoklad se opět ukázal jako nesprávný. Lidé, kteří nesouhlasí s NPJ odpověděli podle předpokladu, že by pro cykloturistiku měla platit stejná pravidla jako pro ostatní aktivity nebo by ji neomezovali vůbec. Naopak proti předpokladu opět odpovídali lidé se souhlasem pro NPJ. Odpovídali ve většině případů, že jim cykloturistika „nevadí“, ale samozřejmě by pro ni měla platit stejná pravidla jako pro ostatní aktivity. Jen malý počet návštěvníků, kteří souhlasí s NPJ uvedl, že jim cykloturistika „vadí“, že by ji zakázali úplně, nebo by měla být více omezena.
89
13. DISKUZE Jedním z hlavních cílů, na který se tato práce zaměřila, byl výzkum, jenţ měl podobu terénního dotazníkového šetření a měl slouţit k porovnání (ověření) zjištěných skutečností z let 2005-2006. Většina oslovených návštěvníků NPR Praděd dotazník ochotně vyplnila. Při výzkumu bylo pracováno se sto dvaceti řádně vyplněnými dotazníky (přičemţ 60 dotazníků bylo návštěvníky vyplňováno v období letním a 60 dotazníků v období zimním). Počet dotazníků se můţe jevit jako příliš malý, ale pro účely této práce je víceméně dostačující. Primárním úkolem této bakalářské práce bylo ověřit a porovnat výsledky dotazníkového šetření z období 2009-2010 s dotazníkovým šetřením provedeným a zpracovaným Mgr. Markétou Beranovou v její diplomové práci z období 2005-2006, která pracovala s dvě stě řádně vyplněnými dotazníky (100 dotazníků připadá na letní období a 100 dotazníků na zimní období). Výsledky výzkumu byly blíţe popsány v kapitole 12. Snahou terénního výzkumu bylo postihnout široké spektrum návštěvníků, různé věkové kategorie, která roční období preferují, za jakým účelem oblast navštěvují a podobně. Tento úkol se podařil. Dotazník byl vytvořen na podkladě jiţ sestaveného dotazníkového šetření provedeného v DP Mgr. M. Beranové. Byla přidána pouze jedna otázka týkající se aktuálního problému - potřeby změny způsobu ochrany jesenické přírody z CHKO na Národní park Jeseníky. Otázka zjišťovala, jak se na tuto problematiku dívají samotní návštěvníci. Jiţ během výzkumu bylo patrné, ţe půjde o subjektivní názor návštěvníků, ale i ten je důleţitý, protoţe o mnohém napoví. Při dotazníkovém šetření, které bylo prováděno formou řízeného rozhovoru, došlo ke zjištění, ţe lidé byli o této problematice doposud málo informování a netušili, co by vyhlášení Národního parku Jeseníky skutečně přineslo, a k jakým změnám by došlo. Při porovnání výsledků práce s výsledky předchozí studie (Mgr. Markéta Beranová, 2007) zjistíme následující: Struktura návštěvníků z hlediska účelu příjezdu do oblasti je obdobná. Ve výsledcích obou prací převládají v letním období pěší turisté, téměř obdobný počet návštěvníků se přijel jen podívat a pouze malou část v obou případech tvoří cyklisté. I v zimním období je vzhledem k účelu návštěvy struktura
90
návštěvníků stejná. Sjezdoví lyţaři a snowboardisté tvoří téměř polovinu dotazovaných, asi třetinu představovali pěší turisté a nepatrný zbytek, asi desetinu, představovali běţkaři. Co se týče věkové struktury návštěvníků v obou případech byli s převahou osloveni návštěvníci věkové skupiny 15-24 let, následováni skupinou 25-39 let, méně pak bylo návštěvníků věkové kategorie 40-59 a více let. Ke stejnému výsledku dospěly obě práce v otázce místa bydliště. U dotazovaných návštěvníků převládal Moravskoslezský kraj, pak následoval kraj Olomoucký, který byl domovem asi jedné třetiny dotázaných a za zmínku stojí i malé zastoupení Středočeského kraje. Ve studii (M. Beranové, 2007) také jednoznačně převaţoval kraj Olomoucký a Moravskoslezský. Odlišná však byla četnost návštěv. DP (M. Beranová, 2007) ve výsledcích uvádí, ţe zde bylo více lidí poprvé. Současný výzkum zjistil, ţe sem jezdí lidé více neţ třikrát do roka. Odlišné byly i důvody návštěvy NPR Praděd. V práci byla uváděna na prvních místech krása a jedinečnost přírody, poměrně často návštěvníci uvedli čerstvý vzduch a klid. Většina návštěvníků volila jako důvod návštěvy poznat novou lokalitu. Méně pak byl zastoupen důvod sportovního vyţití - tedy přesněji kvalitní sněhové podmínky, pak následovalo doporučení známých. Ve studii (M. Beranové, 2007) byla jako hlavní důvod návštěvy jednoznačně uváděna rekreace v blízkém okolí NPR Praděd. Krása prostředí, sportovní vyuţití či zájem o poznání NPR Praděd jako účel návštěvy byla shodně uváděna v obou pracích. Na otázku, zda se návštěvníci setkávají na území NPR Praděd s nějakými problémy, co by rádi změnili, odpovídá většina respondentů v obou pracích shodně, ţe zde ţádné závaţné problémy nevidí. Menšina viděla problém v nedostatečných nebo nekvalitních sluţbách nebo nedostatku informací. Práce zjišťovala i vztah návštěvníků k sjezdovkám. Názory respondentů se v obou případech příliš neliší, převaţovaly odpovědi „nevadí mi, ale další bych jiţ nestavěl/a“. Oproti studii prováděné v letech 2005-2006 došlo k nepatrnému zvýšení odpovědí
91
„nevadí mi, mohlo by jich být i více“, coţ můţe z pohledu ochrany přírody vyvolat rozpaky. Ve vztahu k cykloturistice obě práce zaznamenaly stejný vztah k této sportovní aktivitě a to, ţe většina dotazovaných vyţaduje, aby pro ni platila stejná omezení jako pro ostatní aktivity. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit názory návštěvníků na ochranu přírody, zda je dostačující forma CHKO nebo je zapotřebí ochranu zvýšit a vyhlásit Jeseníky Národním parkem. Z výsledků výzkumu nemůţeme jednoznačně říci, zda si návštěvníci myslí, ţe je NP to správné řešení pro oblast Jeseníky. Při srovnání názoru na vyhlášení NPJ se v podstatě respondenti rozdělili rovnoměrně. Lze však konstatovat, ţe sice nepatrně, ale přesto mírně převaţovala odpověď NPJ nevyhlašovat.
14. ZÁVĚR Problematika
propojení
ochrany
přírody,
turistiky,
dalších
sportovních
a volnočasových aktivit je stále aktuální, ale řešení je nelehké a dlouhodobé. Řada odborníků se touto otázkou zabývá jiţ řadu let. Důleţité je, aby se problematika ochrany přírody stala problematikou, kterou se bude zabývat i široká veřejnost. Cílem práce bylo provést terénní výzkum, který měl za úkol zjistit, jaké jsou názory návštěvníků jedné z chráněných oblastí na problematiku ochrany přírody a vyuţívání území za účelem sportovních aktivit, především k lyţování a k cykloturistice. Získané výsledky porovnat s výsledky získanými před pěti lety Mgr. Markétou Beranovou. K výzkumu byla vybrána Chráněná krajinná oblast Jeseníky, konkrétně území NPR Praděd. Území nebylo vybráno náhodně. NPR Praděd je totiţ velmi specifická – dochází zde ve velké míře ke střetu ochrany přírody s intenzivním vyuţíváním území ke sportovním a volnočasovým aktivitám. Některá území probíhají přímo I. zónou ochrany. Výzkum přinesl řadu výsledků, jejichţ rozbor a následné srovnání s výsledky je součástí práce (kapitola 12). Pokud bychom měli shrnout, k jakým výsledkům práce při srovnání dospěla, můţeme říci, ţe s odstupem pěti let nedošlo k výrazné změně. Lidé se stále k ochraně přírody staví pozitivně, dodrţují zákazy a pravidla stanovená
92
správou CHKO Jeseníky, ale současně rádi vyuţívají veškeré sportovní aktivity nabízené na území. Také výsledky otázek ohledně ochrany přírody (vyhlášení národního parku) či sportovního vyuţití nám nepřinesly jednoznačné odpovědi. Nedošlo k vyhraněnému názoru, který by se přiklonil zcela na stranu ochrany nebo naopak na stranu turismu. Ukázalo se, ţe existují dvě téměř stejné skupiny návštěvníků NPR Praděd, jedna, která je spokojena se stávajícím stupněm ochrany a přiklání se ke zvýšení sportovního vyuţití či zachování stávající úrovně, druhá skupina se naopak přiklání ke zvýšení ochrany přírody. Společně s terénním šetřením proběhl výběr a analýza dostupných materiálů k tematice ochrany přírody a turistice v oblasti Jeseníků. Práce se v úvodu věnovala seznámení s oblastí Jeseníky. Byla popsána samotná oblast CHKO Jeseníky a její chráněná území jako například NPR Praděd a to jak z hlediska přírodního a ochranářského, tak z pohledu vyuţívání oblasti pro sport a turistiku. Dále byla popsána historie Jeseníků, jak docházelo k osídlení jednotlivých území a důvody vzniku CHKOJ, vývoj turistiky a jiných sportovních aktivit. Současně byly popsány lidské vlivy působící na přírodu v CHKO. Prostudovány byly také dokumenty související s územním plánováním a Plánem péče a bylo shrnuto, jak se zmíněné dokumentace staví k ochraně přírody, turistice a rekreaci a jaké jsou cíle a plány do budoucna. Práce se věnovala také aktuální otázce a základním informacím souvisejícími s moţným vyhlášením Národního parku Jeseníky. Je důleţité i nadále hledat tu správnou cestu jak chránit přírodu a současně ji vyuţívat ke sportovním aktivitám. Je zřejmé, ţe se lidé snaţí najít tu správnou cestu, jak vyuţít přírodu k trávení volného času tak, aby byly zachovány hodnoty i pro další generace.
93
XV. ZDROJE, PRAMENY, LITERATURA MONOGRAFIE: 1. BERANOVÁ, Markéta. Studie o poměru veřejnosti k ochraně přírody v CHKO Jeseníky. Pedagogická fakulta, 2007. 156 s. Diplomová práce. Karlova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a ekologické výchovy. 2. Chráněná krajinná oblast JESENÍKY. [s.l.] : ACTAEA - společnost pro přírodu a krajinu ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky , 2007. 220 s. ISBN 978-80-2541561-0. 3. Průvodce po Naučné stezce Světem horských luk. [s.l.] : ACTAEA - společnost pro přírodu a krajinu ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky, 2008. 80 s. 4. Průvodce Se skřítkem okolím Pradědu. [s.l.] : ACTAEA - společnost pro přírodu a krajinu ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky, 2006. 40 s. 5. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 2004. 270 s. ISBN 80-7184-569-8. 6. RUBÍN, Josef. Navštivte...Národní parky a chráněné krajinné oblasti. Praha : Olympia, 2003. 204 s. ISBN 80-7033-808-3. 7. ŠAFÁŘ, Jiří. Olomoucko. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. 454 s. ISBN 80-860-6446-8. 8. ZERZÁŇ, Zdeněk. Jeseníky: průvodce olympia. Praha : Olympia, 1981. 268 s. ISBN 27-061-81. 9. KNOZ, Vladimír. Jeseníky: průvodce olympia. Praha : Olympia, 1975. 160 s. ISBN 27-033-75. ČLÁNKY, PŘÍSPĚVKY V SERIÁLOVÝCH PUBLIKACÍCH: 1. OLŠANSKÁ, Eva . Jeseníky chráněnou krajinnou oblastí. Campanula: Sborník chráněné krajinné oblasti Jeseníky. 1970, č. 1, s. 65-66. ČLÁNKY, PŘÍSPĚVKY V MONOGRAFIÍCH: 1. MÍCHAL, Igor; LOW, Jiří. EECONET. In Koncepce obnovy ekologické stability krajiny [online], 2003, s. 506-507, [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW:
.
94
INTERNETOVÉ ZDROJE: 1. BANÁŠ, Marek ; HOŠEK, Jan. Management turismu v nejvyšších polohách Východních Sudet - příkladová studie zpracování plánu péče národní přírodní rezervace Praděd (CHKO Jeseníky). Geologické problémy Krkonoš: Opera Corcontica [online]. listopad 2003, č. 41, s. 515-526, [cit. 2011-02-24]. Dostupný z WWW: . 2. BANÁŠ, Marek; HOŠEK, Jan; TREML, Václav. Management turismu v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku - možnosti a meze [online], 2004 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z WWW: . 3. BANÁŠ, Marek; HOŠEK, Jan. Management turismu v nejvyšších polohách Východních Sudet - příkladová studie zpracování plánu péče národní přírodní rezervace Praděd (CHKO Jeseníky) [online], 2004 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z WWW: . 4. DANÍČEK, Ladislav. Turistika v CHKO [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupné z WWW: . 5. MÍCHAL, Igor. Ekologická síť. DAPHNE, časopis pro aplikovanou ekologii, Bratislava [online]. květen 2000, [cit. 2011-03-25]. Dostupný z WWW: . 6. Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky: Návrhová část [online]. Jeseník : Správa chráněné krajinné oblasti Jeseník, 2003 [cit. 2010-11-20]. Dostupné z WWW: . 7. Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky: Rozborová část [online]. Jeseník : Správa chráněné krajinné oblasti Jeseník, 2003 [cit. 2010-11-20]. Dostupné z WWW: . 8. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [online]. [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW: . 9. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [online]. [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW: . 10. Výnos MK ČSR č. j. 9 886/69-II2, o zřízení chráněné krajinné oblasti Jeseníky [online]. [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 11. Turistika v Jeseníkách [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné z WWW: .
95
12. Jeseníky - historie [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné z .
WWW:
13. AOPK CR [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY. Dostupné z WWW: . 14. AOPK CR [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Správa CHKO Jeseníky. Dostupné z WWW: . 15. Národní park Jeseníky [online]. 2009 [cit. 2011-04-05]. PETICE Národní park Jeseníky. Dostupné z WWW: .
96
XVI. INTERNETOVÉ ZDROJE OBRÁZKŮ Obrázek č.1 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.2 - dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.3 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.5 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.6 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.7 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.8 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.9 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.13 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.14 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.15 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25].
97
Obrázek č.16 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.17 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.18 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25] Obrázek č.19 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.20 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Obrázek č.21 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25]. Graf č. 1 – dostupný z WWW: [cit. 2011-03-25].
98
XVIII. PŘÍLOHY Příloha č.1 – Ukázka vyplněného dotazníku – zimní období Příloha č.2 – Ukázka vyplněného dotazníku – letní období
Příloha č.1 – Ukázka vyplněného dotazníku – zimní období – str.1 I
Příloha č.1 – Ukázka vyplněného dotazníku – zimní období – str.2
II
Příloha č.2 – Ukázka vyplněného dotazníku – letní období – str.1
III
Příloha č.2 – Ukázka vyplněného dotazníku – letní období – str.2 IV
