Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Centrum školského managementu

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Centrum školského managementu

Mgr. Luděk Michalik

Právní vymezení pracovní náplně učitele ZŠ v ČR a ve vybraných zemích a vnímání její časové náročnosti učiteli a řediteli. The legal definition of workload of the basic school teachers in the Czech Republic and in selected countries and the perception of its time demands between teachers and headmasters

Bakalářská práce

Studijní program: kombinované studium Studijní obor: školský management

Vedoucí závěrečné práce: RNDr. Jindřich Kitzberger 2013

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval(a) pod vedením vedoucího práce samostatně a citoval(a) všechny použité prameny a literaturu. Dále prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím

s

trvalým

uložením

elektronické

verze

mé

práce

v

databázi

meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací.

V Praze 30.05.2013

..........................................................

podpis

2

PODĚKOVÁNÍ:

Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Jindřichu Kitzbergerovi za cenné rady, připomínky a náměty, které mně pomohly při tvorbě této bakalářské práce. Rovněž bych rád poděkoval všem učitelům a ředitelům, kteří mně svými odpověďmi umožnili její napsání.

..........................................................

podpis 3

ABSTRAKT :

Závěrečná bakalářská práce se zabývá pracovní náplní učitele 2. stupně základní školy a její časovou náročností. Teoretická část se zabývá vymezením této problematiky v české legislativě a jejím srovnáním s legislativní situací ve Slovenské republice a ve Finsku. Ve výzkumné části bakalářská práce zjišťuje názory učitelů i ředitelů na časovou náročnost učitelské práce a tyto následně vzájemně porovnává. K tomuto byly použity dva dotazníky, jeden z nich zjišťoval názory učitelů, druhý ředitelů. V závěrečné části jsou vymezeny základní legislativní rozdíly ve zkoumaných zemích a dále shrnuty informace o časové náročnosti učitelské práce vyplývající z dotazníkového šetření prováděného mezi učiteli a řediteli.

Klíčová slova : Časová náročnost učitelské práce, školské zákony, postavení učitele v české legislativě, postavení učitele ve slovenské legislativě, postavení učitele ve finské legislativě

4

ABSTRAKT :

The bachelor thesis deals with the workload of the teachers of the secondary school and its time consumption. The theoretical part deals with defining the problem in Czech legislation and its comparison with the legal situation in the Slovak Republic and Finland. In the research of the thesis finds out the opinions of teachers and directors of the time spent by teachers on their job and these subsequently mutually compared. For this purposed are used two questionnaires, one of them investigates teachers' opinions, the other director’s views. In the final part the thesis are analyzed the differences in the legislative of the mentioned countries and summarized information about the time-consumption of the teachers work arising from the survey conducted among teachers and principals.

Klíčová slova : Time consumption of the teachers workload, the teachers in legislative system of the Czech Republic, the teachers in legislative system of the Finland, the teachers in legislative system of the Slovak Republic

5

Obsah 1

Úvod.......................................................................................... 7

2

Pracovní náplň učitele a česká legislativa .............................................. 9 2.1

Zákoník práce ......................................................................... 9

2.2

Školský zákon ........................................................................ 11

2.3

Zákon o pedagogických pracovnících ............................................ 11

2.4

Katalog prací ........................................................................ 12

2.5

Pracovní řád pro zaměstnance škol .............................................. 14

2.6

Stanovení rozsahu přímé vyučovací povinnosti ................................. 15

2.7

Shrnutí ................................................................................ 16

3

Pracovní náplň učitele a slovenská legislativa ....................................... 17

4

Pracovní náplň učitele a finská legislativa ........................................... 21 4.1

Systém vzdělávání ve Finsku ...................................................... 21

4.2

Finská školská legislativa .......................................................... 22

5

Výzkumné šetření ........................................................................ 25 5.1

Výzkumný problém ................................................................. 25

5.2

Metodologie výzkumu .............................................................. 26

6

5.2.1

Výzkumný vzorek .............................................................. 26

5.2.2

Metoda výzkumného šetření ................................................. 28

5.2.3

Návratnost dotazníků ......................................................... 29

Vyhodnocení výzkumného šetření ..................................................... 31 6.1

Vyhodnocení dotazníku pro učitele .............................................. 31

6.1.1

Vyhodnocení jednotlivých otázek : ......................................... 31

6.1.2

Vyhodnocení závislostí vyplývajících z odpovědí na jednotlivé otázky 42

6.1.3

Shrnutí vyhodnocení dotazníku pro učitele ................................ 45

6.2

Vyhodnocení dotazníku pro ředitele ............................................. 47

6.2.1

Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku pro ředitele ............... 47

6.2.2

Shrnutí vyhodnocení dotazníku pro ředitele............................... 53

6.3

Porovnání odpovědí učitelů a ředitelů ........................................... 53

7

Závěr ....................................................................................... 59

8

Seznam použité literatury .............................................................. 61

9

Seznam použitých zkratek .............................................................. 64

10

Přílohy................................................................................... 65 6

1

Úvod Dosažené vzdělání je důležitým ukazatelem nejen v životě jedince,

poněvadž určuje jeho sociálně - ekonomický status, ale rovněž má důležitou funkci v celé společnosti. V současné moderní, resp. postmoderní společnosti se neustále setkáváme se statistikami uvádějícími výši vzdělání členů této společnosti a podle této výše porovnáváme její vyspělost. Z tohoto důvodu je na vzdělání kladen velký důraz. Systém i úroveň vzdělávání se v různých zemích značně liší, stejně jako chápání učitelské profese a její náročnosti Vzhledem k tomu, že každý občan České republiky prošel českým systémem školního vzdělávání, měl možnost vidět různé způsoby naplňování učitelské práce a poznat tak určitou část práce pedagogických pracovníků. Velmi často se setkáváme s názory, jak nenáročné – především po časové stránce – samotné učitelské povolání je. K nejasnostem ohledně náročnosti učitelského povolání přispívá samozřejmě zjednodušené vidění jeho práce, kdy v myšlení velké části populace se práce učitele rovná počtu odučených hodin. Komukoliv, kdo kdy učil, je zřejmé, že takovéto vyjádření je zavádějící. Nicméně, ze své osobní zkušenosti vím, že takto vidí práci učitele leckdy i vysokoškolsky vzdělaní lidé. Je velmi zajímavým faktem, že takovéto zjednodušování neprovází například práci lékařů, přestože počet jejich ordinačních hodin, tj. obdoba vyučovacích hodin učitele, je v celé řadě oborů (praktický lékař, zubař, odborní lékaři se soukromými praxemi) na podobné úrovni jako počet odučených hodin učitelů. Stejně tak se obvykle nesetkáváme s tím, že by se někdo snažil odvodit, že do pracovní doby záchranáře by se měla počítat pouze doba, po kterou přímo zasahuje, a již

7

nezapočítávat dobu, po kterou se na zásah připravuje, či dobu, kterou věnuje prevenci vedoucí ke sníženému počtu zásahů. Faktem však zůstává, že vyznat se v pracovní náplni učitele a v její časové náročnosti, není úplně jednoduché. Pracovní náplň učitele je totiž vymezena v českém právním řádu celou řadou zákonů, předpisů a vyhlášek, ve které se orientovat není pro běžného občana nijak snadné. V předkládané bakalářské práci proto uvedu a zanalyzuji konkrétní české právní předpisy upravující náplň práce učitele a porovnám je s obdobnými předpisy ve Slovenské republice. Kromě toho porovnám tento stav se situací ve Finsku. Ve své práci se však kromě otázek legislativních zaměřím i na vnímání pracovní náplně a její časové náročnosti samotnými učiteli a srovnám jejich názory s názorem ředitelů. Proto budu ve výzkumné části této práce vyhodnocovat dva dotazníky – dotazník pro učitele a dotazník pro ředitele. Předkládaná práce by měla čtenářům poskytnout především shrnutí základních českých právních předpisů upravujících pracovní náplň učitele, dále srovnání pracovní náplně učitelů v České republice, na Slovensku a ve Finsku. Také zmapuje a zanalyzuje vnímání pracovní náplně učitelů a její časové náročnosti samotnými učiteli i řediteli škol. Rovněž by měla zjistit, jaké faktory ovlivňují časovou náročnost učitelského povolání. Všechny části této bakalářské práce se budou sice týkat specificky učitelů na druhém stupni základních škol, nicméně věřím, že podobné závěry, které zformuluji, budou platné i pro ostatní učitele na českých základních a středních školách.

8

2

Pracovní náplň učitele a česká legislativa Hlavním tématem mé bakalářské práce je náplň práce učitele a její

časová náročnost. Pracovní náplň učitele vyplývá v České republice z několika právních dokumentů. V některých z nich je pracovní náplň vymezena taxativně, v dalších její vymezení vyplývá z cílů, které jsou v jednotlivých dokumentech obsaženy. Ve své práci se cíleně zaměřím na veřejné školy, tj. školy, jejichž zřizovatelem jsou ministerstva, kraje, obce nebo svazky obcí. Pro jiné zřizovatele nemusí platit všechny zákony, vyhlášky a nařízení vlády, které dále uvedu.

2.1 Zákoník práce Základním právním předpisem v ČR, který se zabývá pracovně - právními vztahy je zákon č. 262/2006 Sb. neboli zákoník práce. Ten stanoví mimo jiné i povinnost zaměstnavatele vymezit zaměstnanci práci. Konkrétně se touto problematikou zaobírá v § 34, kde vymezuje náležitosti pracovní smlouvy. Ta musí obsahovat1 a)

druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

b)

místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle

písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce Dalším paragrafem zabývajícím se informováním o obsahu pracovního poměru je

§ 37, který mimo jiné ukládá zaměstnavateli povinnost sdělit

zaměstnanci bližší informace o druhu práce, neobsahuje-li je už pracovní smlouva. Ve svém posledním odstavci pak tento paragraf ukládá zaměstnavateli povinnost (mimo jiné) seznámit pracovníka s pracovním řádem. Pracovní řád si samozřejmě v souladu s právními předpisy stanovuje každá organizace sama, nicméně pro veřejné školství je určující vyhláška 1

Česká republika. Zákon zákoník práce. In: 262/2006. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2006, roč. 2006, 84/2006 Sb., s. 3152. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_6

9

MŠMT 263/2007 Sb. (Pracovní řád pro zaměstnance škol), kterou se budu dále zabývat. Posledním paragrafem zákoníku práce, který může pomoci s vymezením pracovní náplně učitele je § 123. Tento paragraf pojednává o zařazení zaměstnanců do platových tarifů. Pro vymezení práce učitelů je klíčový odstavec 2 a odstavec 6b.2 (2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhového vymezení prací v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. (6) Vláda stanoví nařízením b) zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, které jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu, V příloze, na kterou text zákona odkazuje, najdeme velmi obecné popsání jednotlivých platových tříd (1 - 16), které je východiskem pro další – již specifičtější – nařízení vlády 137/2009, které bude analyzováno níže. V souladu se zákoníkem práce se v praxi často používá řešení, kdy se v pracovní smlouvě vymezí druh práce, např. jako učitel 2. stupně ZŠ či pouze učitel, a nadále se náplň práce neřeší. Vzhledem k tomu, že zákoník práce pracuje s pojmem druh práce, jsou výše uvedená řešení jistě v souladu s platnou legislativou, bez znalosti dalších právních předpisů však se samotným vymezením náplně práce učitele nijak nepomohou.

2

Česká republika. Zákon zákoník práce. In: 262/2006. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2006, roč. 2006, 84/2006 Sb., s. 3174. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_6

10

Pochopitelně je na místě zmínit ještě časové vymezení práce učitele. Toto je uvedeno v § 79, ve kterém se stanovuje maximální týdenní pracovní doba na 40 hodin týdně. Jak je z výše uvedeného patrné, zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost stanovit zaměstnanci druh práce (musí být uveden přímo ve smlouvě), její další vymezení a dále povinnost seznámit zaměstnance s pracovním řádem. Kromě toho stanovuje ředitelům povinnost zařadit zaměstnance do platového tarifu, charakterizovaného mimo jiné platovou třídou, a to na základě popisu činností, které vykonává. Konkrétně pro oblast školství nás zákoník práce odkazuje na další předpisy - nařízení vlády č. 137/2009 (Katalog prací) a vyhlášku MŠMT 163/2007 (Pracovní řád pro zaměstnance škol).

2.2 Školský zákon Školský zákon je základním určujícím právním předpisem, podle kterého se řídí vzdělávání v České republice. Nicméně v tomto zákonu není náplň práce učitele nijak specifičtěji vymezena, a to především proto, že v České republice existuje samostatný zákon zaměřující se naopak pouze na pedagogické pracovníky. Jde o zákon o pedagogických pracovnících číslo 563/2004 Sb.

2.3 Zákon o pedagogických pracovnících Jedná se pro učitele o klíčový právní předpis, který se zabývá výhradně pedagogickými pracovníky. Není jistě třeba ho zde celý představovat, proto se zaměřím jen na vymezení pracovní náplně práce učitele. Zákon o pedagogických pracovnících mimo jiné definuje pedagogického pracovníka jako osobu, která vykonává přímou pedagogickou činnost a stanovuje, že přímou pedagogickou činnost vykonává – kromě jiných – i učitel. V hlavě III pak zákon konkrétně řeší náplň i rozsah práce pedagogického pracovníka.

11

V §22a tak zákon rozděluje pracovní činnost učitele (pedagogického pracovníka) na a)

přímou pedagogickou činnost

b)

práci související s přímou pedagogickou činností

Ani jednu z těchto činností nijak dále nespecifikuje. V dalším paragrafu (tj. § 23) se pak zákon zabývá rozsahem přímé pedagogické činnosti. Z jednotlivých odstavců tohoto paragrafu plyne, že bližší specifikace přímé pedagogické činnosti je uvedena v prováděcím právním předpisu (platí pouze pro stanovené zřizovatele – ministerstva, kraje, obce a svazky obcí). Konkrétně se jedná o nařízení vlády č.75/2005 Sb. Stejný paragraf také umožňuje ředitelům škol nařídit učitelům až o 4 hodiny vyšší přímou pracovní povinnost, než je v prováděcím předpise stanoveno. Samostatným problémem, kterého se §22 také dotýká, je vymezení pracovní doby učitele. Vzhledem k charakteru této práce se tímto nebudu zabývat - cílem mé práce je analyzovat samotnou náplň práce učitele a její časovou náročnost, nikoliv rozvržení pracovní doby. Zákon o pedagogických pracovnících tedy rozděluje práci učitele na dvě části - přímou pedagogickou činnost a práci související s přímou pedagogickou činností. Specifikaci těchto činností však neřeší. Co se týká rozsahu přímé pedagogické činnosti, zákon odkazuje v tomto na další právní normu, kterou je nařízení vlády č.75/2005.

2.4 Katalog prací Jak již bylo výše zmíněno, pro stanovení platu je klíčové zařazení do platového tarifu. Platový tarif se skládá ze dvou položek - platového stupně a platové třídy. Platový stupeň zohledňuje celkový počet odpracovaných let, platová třída pak specifikuje náročnost práce. Pro tyto účely existuje 12

nařízení vlády č. 222/2010 nazývané katalog prací. V tomto katalogu jsou pro všechny povolání popsány specifické pracovní náplně, díky kterým je zaměstnanec zařazen do příslušné platové třídy. Zatímco u některých povolání katalog vymezuje pracovní činnosti naprosto přesně, např. u řidiče je kritériem přiznání 4. platové třídy schopnost řídit vozidlo do 3,5 t a provádět na něm běžnou údržbu, u dalších profesí, mezi které patří i učitel, je vymezení pracovní činnosti vzhledem k charakteru práce nepoměrně těžší, a tak se určité míry obecnosti pravděpodobně nelze vyvarovat. Učitel může být zařazen do 8. – 14. platové třídy podle práce, kterou vykonává. Pro potřeby této práce není důležité rozřazení konkrétních prací do jednotlivých tříd, a proto zde nebudu všechny platové třídy popisovat. Zaměřím se pouze na zvolenou cílovou skupinu, tj. na učitele 2. stupně ZŠ. Pro ně je z uvedeného nařízení vlády patrno, že konkrétní náplní jejich práce může být3: a)

Vzdělávací a výchovná činnost zaměřená na získávání vědomostí a

dovedností ve všeobecně vzdělávacích nebo odborných předmětech podle školního vzdělávacího programu, podle vzdělávacího programu vyšší odborné školy nebo podle individuálních vzdělávacích plánů ve spolupráci s dalšími odborníky a dalších metodických doporučení z oblasti pedagogiky a psychologie. (Platová třída 11) b)

Komplexní vzdělávací a výchovná činnost ve všeobecně vzdělávacích

nebo odborných předmětech spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, kterou pedagogický pracovník vytváří, a podle níž postupuje při výkonu své přímé pedagogické činnosti nebo spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací individuálních vzdělávacích plánů.(Platová třída 12)

3

Česká republika. Nařízení vlády o katalogu práce ve veřejných službách a správě. In: 222/2010. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2010, roč. 2010, 76, s. 2882. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCB0/SBCB0076.HTM;ca222_2010_00

13

V katalogu prací jsou pro učitele stanoveny i další činnosti a rozhodně není vyloučené, že by je nemohli vykonávat učitelé na druhém stupni ZŠ, nicméně výše uvedené činnosti jsou typické a pro naprostou většinu učitelů převažující. Lze tedy konstatovat, že v katalogu prací je možno najít specifikaci určité pracovní náplně učitele, nicméně je stále velmi obecná. Zjednodušeně řečeno, katalog prací vymezuje, že učitel má vzdělávat a vychovávat podle daného ŠVP, popř. vytvářet pedagogickou dokumentaci.

2.5 Pracovní řád pro zaměstnance škol Další legislativní úpravou vymezující pracovní náplň učitele je vyhláška MŠMT 263/2007 Sb. Tato vyhláška obsahuje (mimo jiné) vymezení pracovních povinností učitele. Konkrétní znění je v §34 : V pracovní době pedagogičtí pracovníci vykonávají a) přímou pedagogickou činnost, b) další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen „žáci“) ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo 4

Česká republika. Vyhláška, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnace škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. In: 263/2007. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2007, 86, s. 3285. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgibin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCA7/SBCA7086.HTM;ca263_2007_00

14

školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Z výše uvedeného je zřejmé, že pracovní řád specifikuje velmi přesně pracovní náplň učitele. Popis činností je téměř vyčerpávající a i na základě své vlastní zkušenosti mohu říci, že skutečně obsahuje naprostou většinu činností, které se učitelé při své práci věnují. Na druhou stranu samozřejmě nemůže být naprosto vyčerpávající, ač se o to snaží, a například zápis známek do internetové aplikace či psaní zpráv pro internetové stránky školy jsou ukázkami činností, které nejsou ve vyhlášce zmíněny. Klíčové je však přesné znění zákona, které ve výše uvedené citaci v části b) začíná větou: Další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem a pokračuje slůvkem například., za kterým následuje taxativní vyjmenování celé řady činností. Z celého znění je tedy patrné, že nařízení poměrně podrobně vymezuje pracovní náplň učitele, zároveň však nechává svoji formulací možnost, zařadit do vyjmenovaných pracovních činností i jiné, avšak pouze v případě, že evidentně souvisí s přímou pedagogickou činností.

Mnou výše uvedené příklady by tak

například byly v souladu s uvedeným nařízením. V pracovním

řádu

je

tedy

naprosto

jednoznačným

a

téměř

vyčerpávajícím způsobem vymezena pracovní náplň učitele. Zároveň svoji formulací nechává prostor pro zařazení i dalších pracovních činností za předpokladu, že souvisí s přímou pedagogickou činností.

2.6 Stanovení rozsahu přímé vyučovací povinnosti Stanovením rozsahu přímé vyučovací povinnosti se zabývá nařízení vlády č. 75/2005 Sb. V tomto nařízení, resp. v jeho příloze se velmi podrobně stanovují rozsahy přímé vyučovací povinnosti v jednotlivých pedagogických zařízeních pro jednotlivé pedagogické pracovníky v závislosti na počtu tříd, 15

oddělení, pracovních skupin atd. Jsou zde rovněž ošetřeny možnosti snížení přímé vyučovací povinnosti pro jednotlivé specifické případy (výchovný poradce, trenér, učitel vyučující předmět v cizím jazyce atd.). Pro potřeby mé práce je klíčové vymezení přímé vyučovací povinnosti učitele 2. stupně ZŠ, které dle tohoto nařízení činí 22 hodin. V tomto je nařízení vlády naprosto jednoznačné a lze tak říci, že rozsah přímé pedagogické činnosti je legislativně stanoven naprosto exaktně.

2.7 Shrnutí Z výše uvedeného lze vyvodit, že pracovní náplň učitele v české legislativě je vymezena velmi exaktně, třebaže k jejímu přesnému vymezení je třeba znát řadu zákonů, vyhlášek MŠMT a nařízení vlády. Konkrétně je třeba znát celkem 4 právní normy: zákon č. 262/2006 Sb., zákon č. 563/2004 Sb., vyhláška č. 263/2007 Sb. a nařízení vlády č. 137/2009 Sb. V uvedených právních normách je jednoznačně stanoveno, že pracovní náplň učitele 2. stupně ZŠ je rozdělena na dvě části - přímou pedagogickou činnost a práci související s přímou pedagogickou činností. Ta je pak specifikována konkrétněji, avšak znění příslušného nařízení kromě vymezených

činností

umožňuje

i

rozšíření

o

další,

v nařízení

nespecifikované, za předpokladu, že souvisí s přímou pedagogickou činností. Problémem, který česká legislativa však úplně nepostihuje je časová náročnost, resp. rozsah celkové práce učitele. Je jednoznačně stanoveno, že celkový týdenní rozsah práce učitele je 40 hodin týdně. V legislativě je dále vymezeno, že přímá vyučovací povinnost činí 22 vyučovacích hodin týdně (což je 16,5 hodiny). Zbývajících 23,5 hodin by tak učitel měl vykonávat práci související s přímou pedagogickou činností, která je jednoznačně dána obsahově, avšak co se týká rozsahu, její jednotlivé části nejsou specifikovány vůbec. Je tak na samotném, zaměstnavateli, zda například nařídí vyučujícímu vykonávat dozory v rozsahu 1 hodiny týdně či 5 hodin týdně. V tomto bohužel česká legislativa učitelům ani ředitelům 16

nápomocná není. Je zřejmé, že vzhledem k charakteru učitelského povolání je nemožné rozplánovat jednotlivé činnosti učitelského povolání na přesně 40 hodin týdně, na druhou stranu by velmi pomohlo nařízení, které by stanovovalo minimálně to, kolik času připadá na přípravu 1 odučené hodiny. Tím by se velmi snížil prostor pro další činnosti, které by se tak mohly rozsahově lépe specifikovat.

3

Pracovní náplň učitele a slovenská legislativa Slovenská legislativa je vzhledem k dlouhé společné historii českého a

slovenského státu založena na obdobných principech jako legislativa České republiky. V rámci stanovování pracovní náplně učitele a jejího rozsahu tak vychází ze stejné struktury a podobných zákonů jako legislativa česká. Základním dokumentem, podle kterého lze učitelům vymezovat jejich práci, je stejně jako v České republice zákoník práce, který zakládá (obdobně jako český)

obecně

povinnost

zaměstnavatele

specifikovat

zaměstnanci

v pracovní smlouvě druh práce a její stručnou charakteristiku. Dalším právním předpisem, který by mohl vymezovat práci učitele je slovenský školský zákon. Zde však není pracovní náplň učitele (obdobně jako v českém) nijak blíže specifikována. Důvod je opět podobný jako v ČR, tj. existence

samostatného

zákona

o

pedagogických

zamestnancoch

(317/2009 Z. z.). Ta už pracovní činnost učitele vymezuje v § 3, odstavci 2 takto5: Pedagogickou činnosťou sa rozumie súbor pracovných činností vykonávaných priamou výchovno-vzdelávacou činnosťou a ostatnými činnosťami s ňou súvisiacimi, ktoré zamestnávateľ ustanoví v pracovnom poriadku. Jak je zřejmé, v zákoně o pedagogických zamestancoch je přímý odkaz na pracovní řád, ve kterém musí dojít k vymezení konkrétních pracovních činností učitele. Ve stejném paragrafu najdeme i pojem zakladny uvadzok, kterým se stanovuje rozsah přímé vyučovací činnosti. Konkrétní 5

Slovenská republika. Zákon o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. In: 317/2009. 2009, 113, s. 2335. Dostupné z: www.zbierka.sk

17

rozsah v tomto zákoně nenajdeme, odkazuje však na nařízení Slovenské vlády. Co je z hlediska porovnání českého a slovenského zákona o pedagogických pracovnících zajímavé, je jejich struktura. Zatímco slovenský zákon vymezením pracovní náplně učitele a jejího rozsahu prakticky začíná (obojí je uvedeno v § 3), v české verzi je obojí stanoveno v § 22 a § 23 tj. ve druhé polovině zákona. Z české verze zákona tak může čtenář nabýt dojmu, že nejdůležitější je, kdo je pedagogickým pracovníkem a jakou musí mít kvalifikaci, což je na Slovensku řešeno samostatnou vyhláškou. Slovenský spíše navozuje dojem, že nejdůležitější je, co pedagogický pracovník dělá a jaké má práva a povinnosti. I další podzákonné normy jsou ve slovenském systému podobné českým. Základním dokumentem, kterým se konkretizuje pracovní náplň učitele, je vzorový dokument vypracovaný Ministerstvem školství SR s názvem: Pracovný

poriadok

pre

pedagogických

zamestnancov

a ostatných

zamestnancov škôl a školských zariadení. V tomto poměrně obsáhlém dokumentu, který má více než 40 stran textu (česká obdoba tj. vyhláška MŠMT, která stanoví pracovní řád zaměstnanců škol, zabírá 3 strany) se mimo jiné řeší i pracovní náplň učitele. Ta se vymezuje v třetí části s názvem Pracovná disciplína. Tato část obsahuje celkem 3 články, z nichž pro účely této práce je nejdůležitější článek 10 - Práva a povinnosti pedagogických zamestnancov.

V tomto článku jsou kromě práv pedagogických

zaměstnanců vymezené i jejich povinnosti. Toto vymezení je velmi podrobné (obsahuje více než dvacet položek) a jedná se o mix pracovních povinností a etického kodexu učitele. Najdeme zde například odstavce stanovující povinnost učitele vyučovat dle ŠVP, povinnost spolupracovat s ostatními zaměstnanci školy, povinnost pravidelně informovat žáka či rodiče o výsledku a průběhu vzdělávání, povinnost usměrňovat a hodnotit práci žáka. Najdeme zde však také odstavec zakazující přijímat od rodičů či žáků dary s výjimkou darů obvyklých (kytka, bonboniéra atd.) nebo 18

odstavce stanovující povinnost vést žáka k dodržování hygienických pravidel. Dalším článkem vymezujícím přímo pracovní náplň učitele je pak článek 13 - Náplň a rozvrhnutie pracovného času pedagogických zamestnancov. Tento článek je obsahově velmi podobný jako §3 českého Pracovního řádu pro zaměstnance škol. Najdeme zde tedy rozdělení pracovní náplně učitele na dvě části: přímou výchovně vzdělávací činnost a činnost s ní související. Zatímco výčet aktivit související s druhou z výše zmíněných činností je v českém pracovním řádu pro zaměstnance škol obsažen pouze v jedné části odstavce §3 (konkrétně odstavec 1b), ve slovenské verzi se jedná o článek 13, odstavec 2, část a – p. Celkem jde tedy o specifický výčet 16 činností, který je ovšem opět uveden zkratkou např., což znamená, že slovenský ředitel může do této části zařadit i jiné činnosti, obdobně jak je to umožněno jeho českému kolegovi. Poslední důležitou částí slovenské legislativy, která vymezuje rozsah přímé vyučovací činnosti je nařízení vlády SR č. 422/2009. Zde je v příloze 1 uvedeno, že učitel základní školy má pracovní úvazek 23 hodin týdně, což znamená, že slovenský učitel na 2. stupni ZŠ musí odučit o hodinu více, než jeho český kolega. Tato situace platí i pro středoškolské učitele - 22 v SR oproti 21 v ČR. Z výše uvedeného vyplývá, že česká a slovenská legislativa vymezující práci učitele je velmi podobná. Strukturálně je ošetřena obdobnými zákony, ve kterých se objevují pouze drobné rozdíly. Celkově je vymezení práce učitele ve slovenské legislativě trochu podrobnější a objevuje se tam nejen samotné vymezení práce, ale i náznaky způsobu práce či morálního kodexu učitele. V zásadě však lze konstatovat, že učitelé v české a slovenské škole dělají velmi podobné až identické pracovní činnosti. Jediným zásadním rozdílem je tak rozsah přímé vyučovací povinnosti. Do 40 týdenních hodin práce se musí slovenskému učiteli vejít 23 odučených hodin, zatímco českému o hodinu méně. Jakkoliv se tato odlišnost nezdá velká, je přece jen 19

poměrně důležitá. Došlo-li by totiž ke zvýšení přímé vyučovací povinnosti i v Česku o jednu hodinu, znamenalo by to, že na každých 22 učitelů by se jeden ušetřil, což znamená, že by se buďto ušetřilo 4,5 % mzdových nákladů, popř. by o 4,5% mohly stoupnout platy učitelů, obojí však za předpokladu propuštění 4,5% učitelů.

20

4

Pracovní náplň učitele a finská legislativa Systém vzdělávání ve Finsku je v současné době považován za jeden

z nejlepších v celé Evropě. O jeho funkčnosti přesvědčují také vynikající výsledky finských

studentů

v mezinárodních výzkumných

šetřeních

(konkrétně v šetřeních PISA 2003 a 2009). To bylo také důvodem, proč jsem se rozhodl zaměřit se na vymezení náplně práce učitele a její časové náročnosti právě ve Finsku.

4.1 Systém vzdělávání ve Finsku Dříve než se budu věnovat finské legislativě, rád bych velmi stručně shrnul současný finský vzdělávací systém. Ve Finsku je povinná devítiletá školní docházka, obdobně jako v České republice. Povinná školní docházka začíná v sedmi letech a trvá následujících 9 let. Prvních 6 let je obdobou prvého stupně v českém školství (tj. většinu předmětů vyučuje stejný učitel), následující tři roky pak odpovídají modelu používanému na druhém stupni českých základních škol. Celé základní vzdělávání je bezplatné, stejně jako školní pomůcky, školní jídlo a doprava do škol. Po skončení základního vzdělávání, nekonají se žádné závěrečné zkoušky, se nabízejí tři základní možnosti. Ukončení vzdělávání, odborné středoškolské vzdělávání a akademické středoškolské vzdělávání. Střední školy jsou zpravidla tříleté, bezplatné a jsou ukončeny jednotnou státní zkouškou. Přijímací zkoušky se na naprosté většině škol neskládají, studenti jsou do škol přijímáni na základě předchozích studijních výsledků. Po střední škole se finským studentům otevírají opět v zásadě dvě možnosti. První je nepokračovat nadále ve vzdělávání, druhou možností je pokračování ve vysokoškolském vzdělávání, které má dva proudy: polytechniky a univerzity. Polytechniky jsou zaměřeny více na poptávku pracovního trhu, univerzity se profilují spíše vědecko - výzkumně. Celý systém je doplněn možností získání celé řady pracovních specializací. K získání takovéto specializace dochází zpravidla prostřednictvím kurzů. 21

Grafické znázornění finského vzdělávacího systému najdete na obrázku č. 1.

Obrázek č. 1: Finský vzdělávací systém6

4.2 Finská školská legislativa Finský vzdělávací systém je velmi decentralizovaný a řada pravomocí je přenesena na lokální úroveň. Základním vzděláváním se zabývají tři legislativní normy. Jedná se Basic Educational Act – 628/1998; Basic Education Decree (852/1998) and the Government Decree on the objectives and distribution of lesson hours in basic education (1435/2001). 6

Finish National educational board, dostupný z WWW: .

22

První ze zmíněných zákonů vymezuje poskytovatele vzdělávání ve Finsku i koncepci základního vzdělávání. Stanovuje například povinné vyučovací předměty, jazyk vzdělávání, délku školního roku (190 dní) a základní práva a povinnosti žáků. Je zde například právně zakotveno vyloučení studenta ze vzdělávání na dobu až tří měsíců. Druhá z uvedených norem (Basic Education Decree) je specifičtější než předešlý zákon a řeší např. počet hodin v jednotlivých ročnících, zavádí povinnost začínat den školními shromážděními, věnuje se detailně známkování studentů i způsobu zakončení studia. Poslední ze zmíněných dokumentů se pak zabývá náplní jednotlivých předmětů i jejich časovou alokací. V žádném z těchto zákonů není práce učitele nijak vymezena. Ve Finsku tedy není vymezena práce učitelů žádným z centrálních zákonů. Jediné její vymezení je obsažené v smlouvě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Vzhledem k silné pozici odborů ve finském školství jsou většinou upraveny pracovní podmínky (včetně počtu odučených hodin) v kolektivní

smlouvě,

uzavřené

mezi

odborovými

organizacemi

a

poskytovateli vzdělání. Počet týdně odučených hodin se tak může mezi finskými učiteli velmi lišit. Podle údajů z finské centrály školské odborové organizace se týdenní počet odučených hodin (jsou zpravidla 45 minutové) pohybuje mezi 18 – 24 hodinami. Lze tedy říci, že finská legislativa nevymezuje prakticky žádným způsobem náplň práce učitele ani její časovou náročnost. Tuto pravomoc přesouvají na jednotlivé poskytovatele vzdělávání, kterými bývají nejčastěji (stejně jako u nás) jednotlivé regiony, města či vesnice. Podle všech dostupných zdrojů mají však učitelé samotní velkou míru autonomie i v rámci jednotlivých kolektivních smluv. Důvěra společnosti v učitele ve Finsku vychází z toho, že na studium učitelství se hlásí nejlepší finští

23

středoškoláci (uvádí se, že spadají do 10% nejlepších středoškolských studentů)7 a převis zájemců ku počtu přijatým je okolo 10 : 1. Budeme–li chtít dojít k času, který typický finský učitel stráví přímým vyučováním, lze použít výzkum organizovaný OECD, který se nazývá Education at Glance 2012. Po přepočítání na 38týdenní školní rok vychází týdenní přímá vyučovací povinnost finského učitele podle údajů v této publikaci na 15,7 hodiny. V porovnání s úvazkem českého učitele – 16,5 hodiny - se tedy jedná o zhruba jednu vyučovací hodinu týdně méně.

7

Why Are Finland's Schools Successful?. Why Are Finland's Schools Successful? [online]. [cit. 2013-0311]. Dostupné z: http://www.smithsonianmag.com/people-places/Why-Are-Finlands-SchoolsSuccessful.html

24

5

Výzkumné šetření V první části práce jsem se zaměřil na legislativní vymezení pracovní

náplně učitele a jejího rozsahu ve třech různých zemích. Nyní se budu zabývat pouze jednou z nich, a to Českou republikou. První část práce odpovídá na otázku, jak by měla náplň a rozsah práce učitele vypadat podle české legislativy, tato část bude zjišťovat, jaká je situace v praxi. Je na místě zdůraznit, že vzhledem ke zvolené níže popsané metodě bude výzkumná část zjišťovat především názory učitelů na svoji vlastní práci (popř. jejich ředitelů), nicméně věřím, že i takováto zjištění mohou být zajímavá a přinést relevantní informace.

5.1 Výzkumný problém Výzkumným problémem, na který se ve druhé části práce soustředím, bude vnímání pracovní náplně učitele 2. stupně ZŠ a její časové náročnosti, a to jak samotnými učiteli, tak i jejich řediteli. Z tohoto důvodu jsem tedy provedl dvě výzkumná šetření - jedno mezi řediteli základních škol, druhé mezi učiteli druhého stupně základních škol. Konkrétně jsem si pro svůj výzkumný problém stanovil šest následujících konkrétních cílů: 1)

Zjistit, jak učitelé vnímají celkovou časovou náročnost své práce

2)

Zjistit, jak časově náročné jsou jednotlivé činnosti, ze kterých se skládá

učitelská práce podle samotných učitelů 3)

Zjistit, jaký rozsah přímé vyučovací povinnosti by byl pro učitele podle

jejich názoru ideální 4)

Zjistit, jak vnímají celkovou časovou náročnost práce učitele ředitelé

5)

Zjistit, jak časově náročné jsou jednotlivé činnosti, ze kterých se skládá

učitelská práce podle ředitelů 25

6)

Zjistit, jaký rozsah přímé vyučovací povinnosti by byl pro učitele podle

názoru ředitelů ideální

V rámci svého výzkumu jsem pochopitelně také porovnával, jaký je rozdíl ve vidění vnímání těchto oblastí mezi učiteli a řediteli škol. Kromě toho jsem se ve výzkumu zabýval i zjišťováním těchto závislostí: 1)

Závisí časová náročnost práce učitelů na jejich pohlaví?

2)

Závisí časová náročnost práce učitelů na délce jejich praxe?

3)

Závisí časová náročnost práce učitelů na počtu odučených hodin?

4)

Závisí časová náročnost učitelské práce na dalších funkcích, které učitel

zastává?

5.2 Metodologie výzkumu 5.2.1

Výzkumný vzorek

Výzkumný vzorkem pro moje šetření byli učitelé a učitelky na druhém stupni základních škol v ČR a ředitelé a ředitelky základních škol. Výběr škol, na jejichž učitele a ředitele jsem se obrátil, byl zúžen dostupností jejich emailových adres na internetu. Pro své potřeby jsem čerpal z adresářů škol na internetové stránce www.zakladniskoly.cz. Na této webové stránce jsou základní školy České republiky rozřazeny do jednotlivých krajů a okresů a jsou zde také u většiny škol uvedeny jejich internetové stránky. Základním souborem mého šetření tedy byli ředitelé a učitelé druhého stupně základních škol uvedených na výše zmíněné internetové adrese, na jejichž internetových stránkách lze dohledat jejich e-mailové adresy. Nabízí se samozřejmě otázka, zda učitelé z takto zúženého základního souboru skutečně reprezentují všechny učitele na 2. stupni základních škol v České republice. Je zřejmé, že v mnoha oblastech tomu tak není (například 26

bylo-li by mým cílem zjistit používání elektronické korespondence při komunikaci s rodiči žáků), nicméně pro cíle mého šetření – pracovní náplň učitele a její časová náročnost – je takovéto zúžení základního souboru přiměřené. Při stanovení výběrového souboru ze souboru základního jsem postupoval následovně. Z každého kraje jsem při prvním sběru dat vybral náhodně 7 škol (z každého okresu alespoň jednu školu) a zde jsem pak vybral e-mailové adresy pěti učitelů 2. stupně základních škol a ředitelů těchto škol. Do výběru jsem vzhledem k odlišné náplni práce nezařadil žádného zástupce ředitele. Kontaktoval jsem tak celkem 490 učitelů a 98 ředitelů ze základních škol v České republice. U učitelů se mi 21 zaslaných vrátilo jako nedoručitelných, tudíž jsem ve skutečnosti kontaktoval pouze 469 učitelů.

Výše uvedeným výběrem jsem tak pokryl poměrně

rovnoměrně všechny oblasti České republiky. Při výběru škol jsem se nezabýval velikostí školy, předpokladem však samozřejmě bylo, že základní škola musela mít druhý stupeň. Nejsem tedy schopen (a ani nebylo mým cílem) uvést velikost školy, ze které respondenti pocházeli.

Jsem

přesvědčen, že výsledky mého šetření tím ovlivněny nejsou, protože není důvod se domnívat, že práce učitelů ve velkých školách se jakkoliv liší od práce učitelů v malých školách. Vzhledem k nízké návratnosti (viz dále) dotazníků od ředitelů škol, jsem výše uvedený postup výběru škol zopakoval. Jediným rozdílem bylo, že tentokrát už jsem se nezajímal o e-mailové adresy učitelů, ale výhradně o uvedení kontaktu na ředitele a ředitelky škol. Opět jsem tedy vyhledal, podle totožných kritérií 98 dříve neoslovených škol z databáze uvedené na www.zakladniskoly.cz a kontaktoval jsem jejich ředitele. Mým výběrovým souborem pro druhý dotazník tedy nakonec bylo 196 ředitelů základních škol.

27

5.2.2

Metoda výzkumného šetření

Pro své výzkumné šetření jsem si jako metodu zvolil dotazníková šetření, pro které jsem použil internetovou aplikaci GoogleDoc. Tuto metodu jsem zvolil především z následujících důvodů: 

možnost oslovení širokého okruhu respondentů a tím získání velkého

množství informací 

možnost získat odpovědí na identické otázky



nízká finanční náročnost výzkumu



velmi rychlý a efektivní sběr informací



efektivita při zpracování výsledků (automatické zaznamenávání

odpovědí do softwarových aplikací 

nízká časová náročnost pro respondenty, což pomohlo zajistit vyšší

návratnost dotazníků 

možnost rychlého oslovení dalších respondentů v případě nízké

návratnosti vyplněných dotazníků Pro svůj výzkum jsem použil dva dotazníky. a)

Dotazník pro učitele

Dotazník byl rozdělen na dvě části, díky použití softwaru bylo možno oddělit prvou a druhou část od sebe tak, aby respondent ve druhé části neviděl odpovědi na otázky v prvé části. Prvá část obsahovala 8 otázek. V něm byly zformulovány otázky identifikační, které následně umožnily vyhodnocení dat podle jednotlivých skupin (pohlaví, délka odučené praxe, atd.) a tato část byla zakončena otázkou zjišťující celkové časové zatížení učitele. Druhá část obsahovala 4 otázky a zabývala se časovou náročností jednotlivých komponent učitelské práce a přiměřeností současné výše přímé pedagogické činnosti.

28

b)

Dotazník pro ředitele

Tento dotazník byl jak do obsahu, tak do formy velmi podobný dotazníku prvému. Zjišťoval v zásadě odpovědi na tytéž otázky, tj. časovou náročnost a náplň práce učitele, tentokrát však z pohledu ředitelů škol. Jak již bylo zmíněno, pro distribuci dotazníků jsem si vybral e-mailovou komunikaci a webovou službu GoogleDoc. Ve svém e-mailu, který jsem respondentům rozeslal, jsem se snažil je v krátkosti motivovat k vyplnění dotazníků a rovněž v něm byl obsažen odkaz na internetové stránky, na kterých bylo možné vyplnit dotazníky on-line. Domnívám se, že tato forma je pro respondenty časově nejméně náročná a podařilo se mně tak maximalizovat návratnost dotazníků. Po prvotním vytvoření dotazníku jsem jak samotný dotazník, tak způsob jeho šíření pilotně vyzkoušel na učitelích ve škole, kde sám učím. Tohoto pilotního výzkumu se zúčastnilo 12 osob a na jeho základě jsem pak mírně upravil a přeformuloval některé z otázek v dotazníku. Způsob šíření fungoval výborně, takže v této oblasti nebylo třeba nic měnit. 5.2.3

Návratnost dotazníků

Podle Gavory8 je minimální požadovaná návratnost dotazníků 75%. Vzhledem ke zvolenému základnímu souboru byla pro mě tato návratnost v dnešní ´dotazníkové´ době prakticky nezajistitelná. Přesto se však domnívám, že díky povaze mého výzkumu a zvolenému základnímu a výběrovému souboru pro mě návratnost dotazníku nebyla až tak důležitá, klíčové bylo získání odpovědí od dostatečného počtu respondentů tak, aby získané informace byly vypovídající a mohl jsem s nimi pracovat dále jako se vzorkem názorů učitelů druhého stupně ZŠ a jejich ředitelů. Jako svůj cíl 8

GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.

29

jsem si tak dopředu stanovil jako minimum získání odpovědí od 200 učitelů a 50 ředitelů. První dotazník byl zaslán celkem 469 učitelům, po dvojím oslovení se vrátilo 216 dotazníků, což znamená, že návratnost byla 45%. Z těchto dotazníků jsem ještě vyřadil 12 dalších, a to buď z důvodu uvádění nesprávných či evidentně zavádějících údajů, či z důvodu malé výše učitelského úvazku. Takováto data by samozřejmě ovlivnila celková zjištění a nebylo by tudíž možné označit závěry za spolehlivé. Druhým dotazníkem jsem oslovil 196 ředitelů, od nichž se mi vrátilo 53 dotazníků, což znamená návratnost 27%. V této skupině jsem vyřadil 2 dotazníky, jež vykazovaly nesprávně vyplněné údaje. Uvedená velmi nízká návratnost neovlivňuje závěry plynoucí z analýzy získaných údajů, ukazuje však buď na fakt, že mnou zvolené téma nepovažují ředitelé a učitelé škol za důležité, nebo na jejich celkové přesycení dotazníkovými šetřeními, či na jejich malou ochotu účastnit se výzkumných šetření.

30

6

Vyhodnocení výzkumného šetření

Vyhodnocení výzkumného šetření bude rozděleno na tři části. V první části vyhodnotím dotazník určený pro učitele, ve druhé části dotazník určený pro ředitele a ve třetí části se zaměřím na porovnávání výsledků zjištěných v části první a v části druhé.

6.1 Vyhodnocení dotazníku pro učitele Při vyhodnocení učitelského dotazníku budu vyhodnocovat jak jednotlivé části samostatně, tak také sledovat provázanost odpovědí na jednotlivé otázky. Pro větší přehlednost a názornost budu kromě tabulek používat místy také grafy. 6.1.1

Vyhodnocení jednotlivých otázek :

Otázka č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví Pohlaví

Počet respondentů

Procentuální zastoupení

Muž

40

19,6 %

Žena

164

80,4%

CELKEM

204

100%

Tabulka č. 1 Proporcionální zastoupení mužů a žen, kteří se zúčastnili mého výzkumu, je v souladu s celkovým poměrem mužů a žen na druhých stupních základních škol. V roce 2011 bylo zastoupení žen na druhém stupni ZŠ 74% oproti 26% mužů (statistická ročenka školství 2011)9.

Otázka č. 2: Délka učitelské praxe

9

Statistická ročenka školství 2012, dostupné z http://www.msmt.cz/statistika-skolstvi/zamestnanci-amzdove-prostredky-2011

31

Jak je z níže uvedeného grafu a tabulky patrné, velká většina učitelů je velmi zkušená, tj. jejich učitelská praxe je delší než 10 let. V další části se budu zabývat i tím, zda spolu souvisí časová náročnost učitelské práce a délka učitelské praxe. Délka praxe

Počet učitelů,

Procentuální

učitelek

zastoupení

Méně než 2 roky

15

7,4%

2-5 let

20

9,8%

5-10 let

27

13,2%

Více než 10 let

142

69,6%

Tabulka č. 2

Otázka číslo 3: Jaký předmět (předměty) vyučujete v letošním školním roce? Tato otázka byla do dotazníku zařazena proto, abych si ověřil, že jsem oslovil učitele vyučující různé předměty, a také proto, abych zjistil, zda nedošlo k výrazné převaze vyučujících pouze některých předmětů. Celkové počty učitelů vyučujících jednotlivé předměty jsou zaznamenány v grafu č. 1. Předměty vyučované respondenty 70 60 50 40 30 20

10 0 ČJ

Cizí MAT OV jazyk

FYZ ZEM

Graf č. 1: Vyučované předměty

32

PŘ

DEJ TEV ICT

VV

HV CHE

Jak je z grafu patrné, rozložení jednotlivých vyučovacích předmětů bylo rovnoměrné, a proto aprobace učitelů, kteří se zúčastnili výzkumu, nijak nezkresluje závěry plynoucí z dat poskytnutých respondenty. Z vybraných dat je také patrné, že většina učitelů (zhruba dvě třetiny) na 2. stupni základních škol vyučuje více než dva předměty (viz tabulka 3). Aritmetický průměr počtu vyučovaných předmětů u respondentů je 3,0, což ukazuje, že učitelé velmi často vyučují i předmět, na který nemají vystudovanou specializaci (specializace u učitelů bývá zpravidla dvojoborová) a je tedy vcelku pravděpodobné, že příprava na výuku těchto předmětů může učitelům zabrat více času, než příprava předmětů, na které mají aprobaci. Počet vyučovaných předmětů 1 2 3 4 a více Tabulka č. 3

Počet učitelů 11 61 81 51

Procentuální zastoupení 5,4% 29,9% 39,7% 25,0%

V otázkách číslo 4, 5 a 6 jsem zjišťoval, jaké další funkce ve škole respondenti mají. V druhé části vyhodnocování dotazníku se budu zabývat tím, zda zastávání různých funkcí ovlivňuje čas, který učitelé nad svojí prací stráví.

Otázka číslo 4 : Jste vedoucím předmětové komise? Jak vyplývá z tabulky číslo 4, více než polovina dotazovaných učitelů je i vedoucím předmětové komise. Z tohoto se dá usuzovat, že jsem oslovoval převážně školy menší, ve kterých je větší část pedagogického sboru zároveň vedoucími předmětových komisí.

Vedoucí předmětové komise Procenta Tabulka č.4

ANO 111

NE 93

54,4%

45,6%

33

Otázka čísla 5 : Jste třídním učitelem Jak vyplývá z tabulky číslo 5, zhruba tři čtvrtiny dotazovaných učitelů jsou i třídními učiteli, což znamená, že práce třídního učitele je pro vyučující na druhém stupni obvyklá.

Třídní učitel Netřídní učitel Tabulka č. 5

Počet 154 50

Procenta 75,5% 24,5

Otázka č. 6: Zastáváte ve škole ještě jinou funkci, kromě výše zmíněných? Zde jsem měl původně na mysli funkce pro školu povinné (např. ICT koordinátor, metodik prevence, koordinátor ŠVP či výchovný poradce). V odpovědích však respondenti uváděli funkce různého charakteru, nicméně v mém výzkumu nebyl až tak důležitý druh vykonávané funkce, jako spíše její časová náročnost, kterou budu zkoumat v další části. Pro potřeby této práce jsem proto pouze shrnul počty vykonávaných funkcí uváděných jednotlivými respondenty (tabulka č. 6). Počet dalších školských funkcí 0 1 2 3 Tabulka č. 6

Počet učitelů

Procentuální zastoupení

106 86 11 1

52,0% 42,2% 5,4% 0,4%

V otázkách číslo 7 a 9 jsem se ptal na to, jakým způsobem učitelé samotní vnímají časovou náročnost své práce. Jedná se totiž o data velmi subjektivní a jako takové je třeba je vnímat. Možnému zkreslení výsledků jsem se snažil předejít opakovaným ptaním na časovou náročnost učitelského povolání (nejdříve na celkovou, poté jsem učitelskou práci rozčlenil do různých kategorií), a proto věřím, že i takováto data mohou přinést validní závěry. Otázky číslo 7 a 9 byly navíc uvedeny v rozdílných částech dotazníku, což znamenalo, že učitelé při otázce číslo 9 neviděli své odpovědi na otázku č. 7

Otázka č. 7: Odhadněte, kolik hodin Vám v běžném pracovním týdnu zabere Vaše práce 34

Toto byla poslední otázka prvé části dotazníku. Předtím, než jsem se učitelů ptal na přibližnou časovou náročnost jednotlivých jejich činností, mě zajímal jejich celkový odhad odpracovaných hodin. Počet 25 hodin Četnos 2 t Počet 43 hodin četnos 3 t Tabulka č. 7

28

30

31

32

34

35

36

38

40

42

2

3

1

4

1

8

3

4

49

7

42, 5 1

44

45

46

47

48

50

53

55

60

65

70

1

41

4

55

5

40

2

7

8

2

1

Vzhledem k tomu, že odpověď na tuto otázku je pro moji práci velmi důležitá, vyhodnotím ji pomocí celé řady statistických ukazatelů. Veličina

Minimum souboru Hodnota 25 Veličina Aritmetický průměr Hodnota 44,5 Veličina Směrodatná odchylka Hodnota 7,25 Tabulka č. 8

Maximum souboru

Variační rozpětí 70

Medián 45 Variační koeficient 16,3%

45 Modus 40 Dolní kvartil

Horní kvartil

40

50

Jak je vidět, rozdíl v počtu hodin, které učitelé odpracují, je velký, nicméně tento rozdíl zvyšují krajní hodnoty souboru, které pro něj, jakožto celek, nejsou typické. Hodnoty jednotlivých typů průměrů ukazují, že většina učitelů pracuje týdně okolo 45 hodin. Nejčastější hodnota (modus) je v tomto případě trochu zavádějící, protože jak je z tabulky č. 6 patrné, v souboru se vyskytují tři hodnoty s podobnou četností (40 hodin, 45 hodin a 50 hodin), takže ve své podstatě i tento typ průměru ukazuje na to, že 45 odpracovaných hodin týdně je údaj vypovídající. Stejně tak i směrodatná odchylka a variační koeficient ukazují na to, že pro dané rozložení dat v souboru je zjištěný aritmetický průměr údajem spolehlivým. Z hodnot dolního a horního kvartilu vyplývá, že více než tři čtvrtiny učitelů odpracují týdně 40 až 50 hodinami. Lze tedy s velkou dávkou jistoty říci, že typický učitel ve vlastním vidění pracuje týdně zhruba 45 hodin. 35

Otázka č. 8: Jaký je Váš současný týdenní úvazek? S odpovědí na tuto otázku jsem pracoval v otázce následující, kde jsem zjišťoval časovou náročnost jednotlivých učitelských činností. Je pochopitelné, že přímá vyučovací povinnost činí významnou část celkové doby práce učitele. S celkovým úvazkem budu pracovat i v druhé části vyhodnocování dotazníků, kde zjistím, zda vyšší úvazek vede i k celkově větší časové náročnosti učitelské práce. Jednotlivé průměrné zjištěné hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 9. Týdenní Aritmetický průměr úvazek Hodnota 21,8 Tabulka č. 9

Medián

Modus 22

22

Odpověď na tuto otázku byla očekáváná, tj. naprostá většina učitelů učí 22 hodin týdně, což je zákonem stanovený plný úvazek učitele 2. stupně ZŠ. Pouze 36 učitelů učí méně než 22 hodin (u některých z nich se jedná o úlevu k další funkci, kterou ve škole zastávají). Více než 22 hodin učilo dokonce jen 29 učitelů, což ukazuje na fakt, že nadúvazkové hodiny se příliš neučí.

Otázka č. 9: Kolik času Vám zaberou jednotlivé činnosti V této otázce jsem se snažil zjistit, nakolik jsou spolehlivé odpovědi učitelů z předcházející otázky. Rozdělil jsem proto učitelskou práci na jednotlivé činnosti a učitelé následně stanovili, jejich průměrnou časovou náročnost. K tomu jsem samozřejmě přičetl čas, který připadne na jejich učitelský úvazek. V tabulce č. 10 a grafu č. 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty, které učitelé u jednotlivých prací uváděli. Činnost

Dozory

Aritmetic ký průměr Činnost

2,3

Komunikace se studenty

Aritmetic 1,89 ký průměr Tabulka č. 10

Příprava na hodiny 7,68

Opravování písemných prací 4,03

Komuni kace s rodiči 1,68

Komunika ce s pedagogy 1,86

Další vzdělává ní 2,00

Porady

Jiná činnost

Odučené hodiny

1,67

2,92

16,35

36

Časová náročnost jednotlivých činností

Graf č. 2: Časová náročnost jednotlivých učitelských činností Jak je z výše uvedených tabulek a grafů patrné, pro učitele je časově nejnáročnější částí jejich práce (samozřejmě kromě samotného učení, kde jsem průměrný počet vyučovacích hodin převedl na celé hodiny) příprava na hodiny, která včetně opravování písemných prací zabere průměrně týdně téměř 12 hodin. Vezmeme–li v úvahu průměrnou přímou pedagogickou činnost učitelů, která je 16,75 hodin, znamená to, že na 45 minut odučené hodiny připadá cca 32 minut přípravy (včetně opravování studentské práce), jinými slovy na jednu odučenou hodinu se učitel připravuje cca půl hodiny. Dalším zajímavým údajem je doba strávená při dozorech. Průměrný údaj této doby je 2,3 hodin (tj. o něco více než 3 vyučující hodiny), což není nijak překvapující. Zajímavější je velký rozdíl mezi minimální hodnotou dozorů – žádné dozory – a maximální hodnotou – 9 hodin dozorů. Z prvé části této práce vyplývá, že tato rozdílnost je z hlediska české legislativy bezproblémová, nicméně je zřejmé, že tento stav není rozhodně ideální. Rozvržení dalších činností učitelů je vcelku rovnoměrné. Kategorie jiná činnost byla velmi široká, v její specifikaci učitelé často uváděli exkurze a výlety, psaní článků na školní webové stránky, výzdoba školy, avšak nejčastější uváděnou činností byla vcelku očekávaně administrativa, kterou v jiné činnosti uváděl zhruba každý čtvrtý z těch, kteří 37

v této kategorii něco uvedli (což byla cca polovina). Na druhou stranu se v této kategorie prakticky vůbec neobjevily žádné činnosti související s třídnictvím (vliv třídnictví na časovou náročnost práce učitele bude zkoumána později). Samozřejmě klíčovým zjištěním této otázky byla celková doba, kterou učitelé stráví pracovními činnostmi. Celkovou dobu práce učitele jsem v otázce číslo 9 vypočetl jako součet časů u jednotlivých kategorií a získaná data jsem opět podrobil detailnější statistické analýze (viz tabulka č. 11) Veličina

Minimum souboru

Hodnota 23 Veličina Aritmetický průměr Hodnota 41,6 Veličina Směrodatná odchylka Hodnota 8,7 Tabulka č. 11

Maximum souboru 68,5 Medián

Variační rozpětí

40,5 Variační koeficient 20,1%

34,5 Dolní kvartil Horní kvartil

45,5 Modus

34,8

50,5

Jak je z výše uvedené tabulky patrno, i zde jsou data velmi rozptýlená, dokonce ještě trochu více než u otázky č. 7. Nicméně variační koeficient, který je zhruba 20%, ukazuje, že celkově se jedná o soubor spolehlivých dat, které aritmetický průměr a medián poměrně přesně vystihuje, a proto závěry učiněné na základě jejich analýzy jsou relevantní. V tabulce č. 12 je přehledné srovnání výsledků na otázky č. 7 a 9, tj. srovnání odhadu celkové doby práce učitelů a odhadu celkové doby práce učitelů po specifikaci této činnosti do jednotlivých kategorií. Celková doba Aritmetický průměr pracovní činnosti (ot. č.7) Hodnota 44,5 Celková doba Aritmetický průměr pracovní činnosti po komponentech (otázka č.8) Hodnota 41,6 Tabulka č. 12

38

Medián

45 Medián

40,5

Jak aritmetický průměr, tak medián soubor poměrně výstižně charakterizují. Ze zjištěných údajů je vidět, že rozdělí – li se učitelské činnosti na konkrétní části, vychází týdenní pracovní doba učitelů o cca 3 hodiny kratší. Způsobené to je samozřejmě způsobem dotazování. Je přirozené, že zeptáme-li se na celkovou týdenní pracovní dobu, učitelé ji pouze odhadují a je velmi pravděpodobné, že takováto představa bude o trochu vyšší, než je skutečnost. Ve chvíli, kdy se budeme ptát na jednotlivé specifické činnosti, budou odpovědi konkrétnější a přesnější, a proto i výsledná doba bude zřejmě lépe vystihovat skutečný stav. Po celou dobu však nesmíme zapomenout, že se jedná o odpovědi samotných učitelů, a proto je otázkou, nakolik tato data postihují realitu. Sice byla účastníkům výzkumu garantována anonymita a oni tak neměli důvod uvádět nepravdivé údaje, nicméně se nedá vyloučit, že učitelé mohli (třeba nevědomě) uvádět při odpovědích na tuto otázku mírně nadhodnocené údaje. Obecně se totiž musí učitelé poměrně často vyrovnávat s názorem ve společnosti, který říká, že učitelská práce je časově nenáročná, a tudíž se mohou snažit dokazovat při podobných výzkumech opak. Zjištěná průměrná týdenní hodinová náročnost učitelské práce ve výši cca 42 hodin, však není nereálná, a tak bych se klonil k závěru, že zjištěná data jsou validní a poměrně přesně popisují skutečný stav.

Otázka č. 10 : Přivítali byste možnost mít vyšší úvazek? V této otázce jsem zjišťoval ochotu učitelů přijmout vyšší úvazek za předpokladu, že by byl tento úvazek proporcionálně zaplacen. Nepřímo jsem tím ověřoval, zda se učitelé skutečně cítí časově vytíženi, či zda ještě někde spatřují rezervy. V otázce jsem se kromě stanoviska (tj. Ano – Ne) ptal zároveň i na případný počet nadúvazkových hodin, které by učitelé byli ochotni přijmout. Výsledky jsou ukázány v tabulce č. 13. Nadúvazkové Nadúvazkové hodiny vítám Nadúvazkové hodiny hodiny nevítám Počet 96 108 respondentů Průměrný počet chtěných Průměrný počet chtěných přespočetných přespočetných hodin na 1 hodin na 1 učitele, který si je přeje učitele 1,25 2,65 Tabulka č. 13

39

Jak je z výše uvedeného patrné, počet učitelů, kterým stačí současný úvazek, je nepatrně vyšší než počet učitelů, kteří by si rádi úvazek zvýšili. U druhých z nich je těžké rozhodnout, zdali jejich ochota k vyššímu úvazku vyplývá z jejich finanční situace, či zda je pravým důvodem jejich vnitřní pocit, že by byli schopni kvalitně odučit ještě další hodiny. Zde je zajímavé srovnání se Slovenskou republikou, ve které činí základní úvazek pro učitele 2. stupně ZŠ o 1 vyučovací hodinu více než v ČR. Z tabulky č. 12 je dále patrné, že přeje-li si již učitel učit nadúvazkové hodiny, nepřeje si nejnižší možný nárůst (tj. o jednu hodinu), ale nejčastější odpovědí byly 2 nadúvazkové hodiny, těsně následující třemi hodinami. Z toho také vyplývá uvedený aritmetický průměr, který činí více než 2,5 hodiny. Opět je nemožné určit, zda za takovýmto zvýšením stojí finanční motivace (2 - 3 hodiny navíc přinášejí větší množství peněz než hodina jedna), či prosté uvědomění si volného prostoru pro další výuku.

Otázka číslo 11: Jaký maximální počet hodin jste schopni kvalitně odučit? Zde se trochu jinak položenou otázkou opět snažím ověřit, zda učitelé cítí, že 22 odučených hodin týdně je maximum (eventuálně překročené maximum), či zda je pro ně představitelný i vyšší úvazek. Odpovědi na tuto otázku jsou shrnuty v tabulce č. 14

Maximální počet Aritmetický kvalitně průměr odučených hodin Hodnota 22,9 Tabulka č. 14

Medián

Modus

23

25

Odpovědi na tuto otázku se různily. Zhruba čtvrtina (50 jednotlivců) cítí, že je schopna kvalitně odučit 25 hodin týdně. Jen pro o něco méně (47 osob) je nejvyšší představitelný počet hodin 22. Prakticky totožný počet učitelů (32, resp. 33) označilo za maximálně možný počet hodin 20 resp. 24. Není proto jednoduché učinit ze získaných odpovědí jednoznačný závěr, nicméně lze konstatovat, že většina učitelů si dokáže představit zvýšení úvazku nejméně o jednu hodinu, téměř polovina (98 z nich) pak dokonce o dvě a více hodiny. Nutno však podotknout, že otázka směřovala na maximálně možný týdenní učitelský úvazek, ne na ideální počet odučených hodin. Na ten se zaměřila poslední otázka mého dotazníku. 40

Otázka č. 12 : Jaký by byl podle Vašeho názoru ideální týdenní učitelský úvazek? V poslední otázce jsem se snažil porovnat představu učitelů o maximálně možném počtu odučených hodin s jejich představou o ideálním pracovním úvazku. Shrnutí názorů na ideální úvazek naleznete v tabulce č. 15 Ideální úvazek

učitelský Aritmetický průměr Hodnota 20,9 Tabulka č. 15

Medián

Modus 20

20

Jak je patrno, u odpovědí na tuto otázku panovala mezi učiteli větší shoda než u předchozí otázky. Lze konstatovat, že za ideální učitelský úvazek je považováno 20 – 21 hodin, což je o 1 - 2 hodiny méně, než je standardní učitelský úvazek a o 2 - 3 hodiny méně, než jsou učitelé schopni maximálně přijmout. V následujícím grafu číslo 3 jsem přehledně porovnal názory učitelů na maximálně možný a ideální učitelský úvazek. Porovnání ideálního a maximálního úvazku 30 25 20 15

maximální úvazek

10

ideální úvazek

5 0

aritmetický průměr

medián

modus

Graf č. 3: Porovnání ideálních a maximálně možných úvazků učitelů Jak je z výše uvedeného grafu patrné, ideální a maximální učitelský úvazek se liší zhruba o 3 hodiny. Ideální úvazek se pohybuje zhruba o hodinu až dvě pod hranicí současného zákonem stanoveného úvazku, maximálně možný ten současný naopak o hodinu až dvě překračuje.

41

6.1.2 Vyhodnocení jednotlivé otázky

závislostí

vyplývajících

z odpovědí

na

V této části bych se rád zaměřil na zkoumání závislostí mezi odpověďmi na jednotlivé otázky. Konkrétně budu zkoumat, zda se odpovědi na celkovou časovou náročnost učitelské práce mění v závislosti na pohlaví, délce učitelské praxe, třídnictví (či jiné zastávané funkci) a celkovém úvazku učitele. Otázky zkoumající celkovou časovou náročnost učitelské práce byly v dotazníku dvě, pro následující srovnávání jsem si vybral odpovědi na otázku č. 9, kdy učitelé uváděli časovou náročnost jednotlivých kategorií učitelského povolání. Odpovědi na tuto otázku považuji totiž – z důvodu, které jsem uvedl dříve - za více odpovídající realitě než odpovědi na otázku č. 7. 1.

Závislost časové náročnosti učitelské práce na pohlaví První oblastí, která se nabízí ke zkoumání je závislost pohlaví a počtu hodin, které učitel odpracuje.

Aritmetický průměr Medián Tabulka č. 16

Muž 41,0

Žena 41,7

39,7

40,8

Z tabulky č. 16 vyplývá, že není žádný signifikantní rozdíl mezi dobou, kterou odučí učitel 2. stupně ZŠ v porovnání s učitelkou. Uvedené odchylky jsou tak malé (méně než 1 hodina), že vzhledem k omezenému počtu respondentů mohou být skutečně považovány za zanedbatelné. Zkoumáním této závislosti jsem chtěl předejít názorům typu: Učitelky ztrácí v práci příliš času, protože vše příliš řeší, a proto pracují tak dlouho. Naopak z tabulky č. 14 vyplývá, že učitelská práce je časově stejně náročná pro muže i ženy 2.

Závislost časové náročnosti učitelské práce na délce učitelské praxe

Zde bych rád potvrdil, či vyvrátil domněnku, že zkušenější učitel si již umí hodiny připravit za kratší dobu, a proto stráví v práci méně času. Rozdělil jsem učitele podle délky praxe na 3 kategorie a nyní porovnám odpovědi na otázku číslo 9 v jednotlivých kategoriích (tabulka č. 17) 42

Délka praxe Typ průměru

Méně než 2 roky

Aritmetick 40,8 ý průměr časové náročnosti Medián 40,5 časové náročnosti Tabulka č. 17

2-5 let

5-10 let

Více než 10 let

40,4

42,7

41,6

39,1

43,0

40,8

Jak je z tabulky č. 15 vidět, není žádný zásadní vztah mezi délkou učitelské praxe a počtem hodin, které učitel prací tráví. Bohužel prvé tři zkoumané kategorie nebyly dostatečně početné (15, 20 a 27 respondentů), nicméně i na základě takto omezených dat je vcelku zřejmé, že délka učitelské praxe s dobou týdenní pracovní činnosti nijak zásadně nesouvisí. 3. Závislost vedení předmětové komise na časovou náročnost učitelské práce Celková časová zátěž může být také samozřejmě ovlivněna různými funkcemi, které učitel ve škole zastává. Jednou z takových funkcí je také funkce vedoucího předmětové komise. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 18 vedoucí předmětové komise 41,2 39

Aritmetický průměr Medián Tabulka č. 18

ostatní učitelé 42,0 41,2

Jak je z výše uvedené tabulky patrné, rozhodně neplatí, že by vedoucí předmětových komisí byli časově zaneprázdněnější než jejich kolegové, kteří předmětové komise nevedou.

43

4.

Závislost vedení tříd (třídnictví) na časovou náročnost učitelské práce

Další otázkou, která se nabízí ke zkoumání, je, zda se liší délka pracovní doby učitele v závislosti na třídnictví. Zde se budu zaobírat nejen celkovou dobou práce učitele, ale i odpověďmi na otázky zkoumající dobu strávenou komunikací se studenty a s jejich rodiči, protože fakt, že je učitel třídním učitelem, by se mohl nejvíce odrazit do těchto složek jeho práce. Souhrnné údaje uvádím v tabulce č. 19.

Údaje jsou uvedeny v hod. Celková časová zátěž aritmetický průměr Celková časová zátěž Medián Komunikace s rodiči aritmetický průměr Komunikace s rodiči Medián Komunikace se studenty aritmetický průměr Komunikace se studenty Medián Tabulka č. 19

Třídní učitel 42,1

Netřídní učitel 39,9

41,3

37,2

1,8

1,5

2

1,4

1,9

1,8

2

2

Z výše uvedené tabulky se zdá, že třídní učitelé pracují v průměru o 2 - 4 hodiny více než učitelé netřídní. To by znamenalo poměrně velký rozdíl, který by se dal vysvětlit povinnostmi, které má třídní učitel navíc oproti učiteli netřídnímu. Nicméně ve dvou hlavních položkách, ve kterých by se mohl třídní a netřídní učitel lišit, k žádnému velkému rozdílu nedochází. Nad komunikací s rodiči a žáky stráví třídní pouze nepatrně více času než učitelé netřídní. Proto jsem raději zkontroloval, zda se shodou okolností neliší třídním a netřídním učitelům výraznou mírou jejich učitelské úvazky, které by také mohly mít vliv na jejich celkové časové vytížení, nicméně ani zde k žádným významným rozdílům nedochází. Průměrný úvazek třídních učitelů je 21,8 vyučovací hodiny a netřídních 21,6 vyučovacích hodin. Nabízí se tedy vysvětlení, že pro třídní učitele neexistuje dominantní činnost, kterou by se lišili od netřídních, nicméně každá z uvedených činností jim zabírá o trochu více času, což v součtu dělá týdně více než 2 hodiny.

44

5.

Závislost časové náročnosti učitelské práce na týdenním úvazku

Je přirozeně nutné při úvahách o časové náročnosti učitelské práce brát v úvahu i celkový učitelský úvazek. Jak bylo ukázáno v otázce č. 8, učitelský úvazek se u respondentů příliš neliší, rozhodně však považuji za potřebné ověřit, zda vyšší učitelský úvazek výrazným způsobem neindikuje vyšší časovou náročnost učitelské práce. Pochopitelně bez hlubší znalosti souvislostí by logický závěr byl, že vyšší úvazek = vyšší časová náročnost. Vezmeme-li však v úvahu, že velmi často snížený pracovní úvazek znamená přidání dalších povinností, není tento závěr tak úplně na místě. V grafu č. 4 je zachycena závislost celkové časové náročnosti na výši úvazku.

Graf č. 4: Výše úvazku a délka pracovní zátěže Jak je z výše uvedeného grafu patrné, neexistuje žádná závislost celkové časové zátěže na výši učitelského úvazku. Jak je z koeficientu rovnice přímky charakterizující závislost patrné, jedná se prakticky o rovnoběžku s osou x, z čehož je zřejmé, že závislost mezi zkoumanými veličinami neexistuje. Korelační koeficient má hodnotu 0,005, což dále indikuje neexistující korelaci. Lze tedy říci, že výše pracovního úvazku (při rozdílech v rozsahu 2 4 hodin týdně) neovlivňuje celkovou časovou náročnost práce učitele. 6.1.3

Shrnutí vyhodnocení dotazníku pro učitele

V prvé části dotazníku jsem se zaměřil na zjišťování informací o respondentech. Chtěl jsem tak ověřit, že získané informace nebudou zavádějící a že respondenti objektivně reprezentují vzorek učitelů 2. stupně 45

základních škol. Tento můj předpoklad se potvrdil, ve výzkumu byli adekvátně zapojeni muži a ženy, a to v poměru podobném, jak je tomu na celostátní úrovni. Rovněž délka jejich praxe napovídala o jejich vhodném výběru stejně tak jako přehled respondenty vyučovaných hodin i funkce, které ve škole zastávají. Z výzkumu jsem již v úvodu vyřadil odpovědi učitelů, kteří vyučovali podstatně méně hodin, než je obvyklý týdenní úvazek, a to proto, aby získaná data byla skutečně relevantní a srovnatelná. V dotazníku byly dvě otázky, které měly za cíl zjistit celkovou časovou náročnost práce učitele. První z nich se na ni ptala přímo, druhá se ptala na dobu, po kterou učitelé provádějí jednotlivé práce s vyučováním související a celková doba práce se pak určila jakožto součet času, které tyto činnosti zabraly. Z odpovědi na první otázku vycházela celková doba práce učitele na zhruba 45 hodin týdně, z odpovědi na druhou to bylo pouze zhruba 41 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že druhý údaj byl získán detailnější analýzou učitelské práce, lze se domnívat, že je zřejmě objektivnější než údaj první, který byl pouhým odhadem celkové doby práce. V obou dvou případech však nesmíme zapomínat, že se jedná o vnímání náročnosti práce samotnými zaměstnanci (učiteli), a proto zcela jistě obsahuje i jistou míru subjektivity. Při analýze jednotlivých pracovních činností vyšly najevo očekávatelné skutečnosti. Kromě samotného vyučování zabírá učitelům největší část jejich práce příprava na hodiny a opravování žákovských prací – zhruba tři čtvrtiny času, co všechny ostatní činnosti dohromady. Z ostatních činností zaberou nejvíce času dozory (2,3 hodiny) a další vzdělávání (2 hodiny). Komunikace s kolegy a studenty zabere zhruba stejně (cca 105 minut), o něco málo méně zabere komunikace s rodiči. V jiných činnostech byla nejčastěji uváděna administrativa, ostatní činnosti byly velmi různorodé. V otázce případných nadúvazkových hodin je situace velmi vyrovnaná. Mírně převažují učitelé, kteří si nadúvazkové hodiny nepřejí, nicméně plných 47 % by si nadúvazkové hodiny přibralo. Ti, co projevili ochotu učit více, by si přáli v průměru 2 - 3 hodiny navíc. Celkový maximálně možný týdenní počet odučených hodin uvádějí učitelé ve výši 23 hodin, zatímco ideálním úvazkem by pro většinu z nich bylo 20 - 21 hodiny (jen připomínám, že současný učitelský úvazek na 2. stupni ZŠ je 22 hodin). Z uvedených informací tedy vyplývá, že výše úvazku je nastavena vcelku správně, i když někteří učitelé by za odpovídající finanční kompenzaci byli 46

ochotni uvažovat o jeho zvýšení až k úrovni 25 hodin týdně. Na druhou stranu panuje poměrně široká shoda, že při 20 hodinovém úvazku týdně by se učitelům pracovalo nejlépe. Zajímavý je poslední závěr plynoucí z tohoto dotazníku. Tím je skutečnost, že délka celkového pracovního zaneprázdnění není ovlivněna žádnou další proměnnou kromě třídnictví. Tj. je nezávislá na pohlaví, délce praxe, zastávané funkci vedoucího předmětové komise a dokonce i na aktuálním počtu vyučovaných hodin (pohybují – li se v určitém rozmezí – konkrétně 18 až 24 hodin). Jedinou výjimkou je funkce třídního učitele, která přináší zhruba o 2 hodiny práce týdně více. Obecně tak lze říci, že dle zjištěných výsledků učitelská práce umožňuje určitou míru flexibility, tj. učitel je schopen pracovat stále stejně času i při mírně odlišných pracovních povinnostech. Předpokládám, že toto lze vysvětlit tím, že učitel může výrazně ovlivňovat dvě časově nejnáročnější složky své práce, tj. přípravu na hodiny a opravy žákovských prací, a proto při větším množství jiné práce dojde ke snížení času na tyto dvě položky, což učitelů umožňuje trávit v práci stále stejně času (jehož délka už je samozřejmě velmi individuální). Otázkou k zodpovězení však zůstává, zda je takový proces zefektivněním práce, či zda díky tomu dochází ke snížení kvality odučených hodin.

6.2 Vyhodnocení dotazníku pro ředitele Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl dělat závěry své práce pouze na základě dat zjištěných od učitelů, zeptal jsem se na obdobné otázky také ředitelů. Zde tedy již nešlo o hodnocení sebe samého, ale hodnocení činnosti svých podřízených. Charakter učitelské práce samozřejmě velmi ztěžuje hodnocení časové náročnosti práce ostatními, nicméně ředitelé škol jakožto zaměstnavatelé by rozhodně měli mít o této problematice poměrně dobrý přehled. 6.2.1

Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku pro ředitele

Otázka č. 1: Odhadněte, kolik hodin zabere v běžném pracovním týdnu Vašim učitelům jejich práce. Stejně jako u učitelů jsem i u ředitelů zařadil dvě otázky, které směřují na celkovou časovou náročnost práce učitele. První z nich se dotazovala pouze

47

na celkový odhad délky práce učitele. Výsledky jsou zaznamenány v tabulce č. 20 Veličina

Minimum souboru

Maximum souboru

Hodnota 50 Veličina Aritmetický průměr Hodnota 39,8 tabulka č. 20

Variační rozpětí

30

20

Medián

Modus 40

40

Jak je z výše uvedené tabulky patrné, názor ředitelů na celkovou pracovní dobu učitelů jsou velmi konzistentní, a většinově se pohybují na 40 hodinách týdně. Otázkou zůstává, nakolik se jedná o skutečný odhad ředitelů a nakolik se v odpovědích projevil fakt, že zákoník práce, kterým se jako zaměstnavatelé musí řídit, stanovuje pracovní dobu právě ve výši 40 hodin týdně. Otázka č. 2: Odhadněte, kolik času zaberou učitelům jednotlivé činnosti Tato otázka mířila opět na zjištění celkové doby, kterou učitelé stráví nad svojí prací. Tentokrát jsem požádal ředitele, aby rozklíčovali pracovní dobu učitelů na jednotlivé činnosti. Jednalo se o obdobu otázky číslo 9 v dotazníku pro učitele. Výsledky jsou patrné z tabulky č. 21 a grafu č. 5

Činnost

Dozory

Příprava na hodiny

Aritmetický průměr Činnost

2,0

7,4

Komunik ace se studenty 1,5

Další vzdělává ní 1,3

Aritmetický průměr tabulka č. 21

48

Opravov ání písemný ch prací 3,7

Komunikace s rodiči

Porady

Jiná činnost

0,9

0,3

1,8

Komuni kace s pedago gy 2,0 Odučen é hodiny 16,5

Délka pracovní činnosti učitelů

Graf č. 5: Délka pracovní činnosti učitelů dle názoru ředitelů Jak je z výše uvedené tabulky a grafu patrné, podle názoru ředitelů je pro učitele časově nejnáročnější částí jejich práce (samozřejmě kromě samotného učení) příprava na hodiny, která včetně opravování písemných prací zabere průměrně týdně zhruba 11 hodin, což po přepočtu činí prakticky přesně půlhodinovou přípravu na jednu vyučovací hodinu. Další údaje jsou již poměrně vyrovnané, zhruba dvě hodiny týdně stráví učitel – dle mínění ředitelů – při dozorech, zhruba stejnou dobu pak komunikací s učiteli a komunikací s rodiči. Se samotnými studenty učitelé komunikují zhruba 1,5 hodiny, o něco méně času mají na vlastní vzdělávání a pouze 0,3 hodiny jim zabere jiná činnost. Velká většina ředitelů (69%) žádnou další jinou činnost neuvedlo. U ostatních byla škála této činnosti velmi široká, avšak nijak výrazně zde nepřevažoval jeden její typ. Velmi často však ředitelům činilo obtíže specifikovat délku této jiné činnosti, objevovaly se odpovědi typu: nelze odhadnout, pro každého učitele jiná či délka činnosti nebyla vůbec stanovena. Samozřejmě nejdůležitějším zjištěním této otázky byla celková doba, kterou podle názoru ředitelů zabírá učitelům jejich práce a její srovnání s odpovědí na předchozí otázku. V tabulce číslo 22 je toto porovnání zaznamenáno. 49

Celková doba pracovní činnosti (ot. č.1) Hodnota Celková doba pracovní činnosti při jejich specifikaci (otázka č.2) Hodnota

Aritmetický průměr

Medián

Modus

39,8 Aritmetický průměr

40 Medián

36,9

40 Modus

36,75

Není vypovídající

Tabulka č. 22 Modus nebyl pro vyhodnocení odpovědí na otázku číslo 2 relevantním ukazatelem, protože v odpovědích se nevyskytla žádná hodnota více než třikrát. Jak je však z tabulky zřejmé, jak aritmetický průměr, tak medián vypovídají o tom, že po specifikaci jednotlivých činností učitele, se ředitelé kloní k názoru, že učitelé pracují zhruba 37 hodin týdně. Tento údaj však může být trochu zkreslen výše popsanými problémy s odpověďmi v kategorii jiné činnosti. Proto lze konstatovat, že závěr z odpovědí na obě dvě otázky je velmi podobný, a to že učitelé podle názoru ředitelů pracují týdně 37 – 40 hodin. Otázka číslo 3 : Ochota učitelů přijímat vyšší úvazky Tato otázka byla otázkou kategoriální, ředitelům jsem dal možnost uvést, zda učitelé nadúvazkové hodiny (jsou-li jim nabídnuty) přijímají rádi, spíše odmítají, či jim je to jedno. Čtvrtou možnost, kterou mohli ředitelé zvolit, byla možnost Neumím posoudit, kterou jsem nabízel těm ředitelům, kteří nadúvazkové hodiny nenabízejí příliš často, či na tuto otázku z jakéhokoliv jiného důvodu neumí odpovědět. Odpovědi na tuto otázku jsou zaznamenány v tabulce č. 23. Odpověď

Přijímají rádi

Počet 26 odpovědí Počet 51,0% procent Tabulka číslo 23

Je jim to jedno 8

Spíše odmítají Neumím posoudit 10 7

15,7%

19,6%

50

13,7%

Z odpovědí shrnutých do výše uvedené tabulky vyplývá, že učitelé ve své většině přijímají nadúvazkové hodiny rádi. Těch, kteří je vítají, je zhruba 2,5 krát více než těch, kteří je odmítají (alespoň podle reakcí ředitelů, tj. osob, které tyto hodiny učitelům nabízejí). Z odpovědí na tuto otázku je tedy patrné, že učitelé jsou ochotni a schopni ve své většině učit více než 22 hodin – samozřejmě, za odpovídající finanční ohodnocení.

Otázka číslo 4: Jaký maximální počet hodin týdně je schopen podle Vašeho názoru učitel kvalitně odučit? Souhrn odpovědí na tuto otázku je uveden v tabulce číslo 24. Uvedené odpovědi (v hodinách) Počet odpovědí Maximální počet kvalitně odučených hodin Hodnota Tabulka č. 24

20

21

22

23

24

25

11

2

15

7

4

12

Aritmetický průměr

Medián

22,5

22

Modus

22

Jak je z tabulky patrné, největší část ředitelů se kloní k názoru, že maximální učitelský úvazek je na úrovni toho současného, tj. ve výši 22 hodin. Nezanedbatelný počet z nich si však myslí, že současný učitelský úvazek (tj. 22 hodin) již překračuje počet hodin, které jsou schopni učitelé kvalitně odučit. Na druhou stranu se téměř polovina ředitelů domnívá, že učitelé jsou schopni kvalitně učit více než 22 hodin. Závěr tedy není nijak jednoznačný, nicméně podle zjištěných průměrů se zdá, že současný úvazek je podle mínění ředitelů na hranici možností učitelů.

51

Otázka číslo 5 : Jaký je podle Vašeho názoru ideální učitelský úvazek? Souhrn odpovědí na tuto otázku je uveden v tabulce č. 25 Uvedené 18 odpovědi (v hodinách) Počet 1 odpovědí Ideální učitelský úvazek Hodnota Tabulka č. 25

20

21

22

23

25

22

8

18

1

1

Aritmetický průměr

Medián

21,0

Modus

21

20

Z výše uvedené tabulky je patrné, že ředitelé se ve své většině rozdělili na dvě skupiny. Jedna se domnívá, že ideální učitelský úvazek je 20 hodin, druhá (o něco méně početná) vidí jako ideální učitelský úvazek 22 hodin (tj. současný). Prostřední hodnota mezi těmito dvěma názory – tedy 21 hodin se proto jeví jako kompromisní ideální učitelský úvazek viděný očima ředitelů škol. V následujícím grafu číslo 6 jsem přehledně porovnal názory ředitelů na maximálně možný a ideální učitelský úvazek. Porovnání ideálního a maximálního úvazku 23 22,5 22 21,5 21 20,5 20 19,5 19 18,5

maximální úvazek ideální úvazek

aritmetický průměr

medián

modus

Graf č. 6 : Porovnání ideálních a maximálních úvazků podle učitelů Jak je z grafu patrné, názory na ideální a maximálně možný týdenní učitelský úvazek se nijak zásadně neliší. Za ideální učitelský úvazek považují 52

ředitelé úvazek o zhruba hodinu nižší, než současný zákonem stanovený, za maximálně možný pak úvazek současný, tj. 22hodinový.

6.2.2

Shrnutí vyhodnocení dotazníku pro ředitele

Z odpovědí ředitelů na položené otázky vyplývá, že ředitelé si jsou vědomi toho, že učitel by měl pracovat 40 hodiny týdně (jak je stanoveno v zákoníku práce) a zřejmě i proto se odpovědi na otázku po celkové pracovní době učitele pohybovaly na této úrovni. Při specifikaci jednotlivých činností učitele a její časové náročnosti pak vyšlo, že délka pracovní doby učitelů je podle ředitelů zhruba 37 hodin týdně. Vzhledem k velmi malým hodnotám uvedeným v odpovědích na jinou činnost učitele, přestože tato činnost byla často zmiňována, lze však konstatovat, že do těchto 37 hodin ředitelé nezapočítávali činnost, která nebyla v dotazníku blíže specifikovaná (tj. například suplování, přípravu školních akcí, administrativu, účast na školních akcích, psaní zpráv pro školní web atd.). Dále z odpovědí plyne, že podle zkušeností ředitelů učitelé přijímají nadúvazkové hodiny ve své většině rádi, což ukazuje na to, že i při současném týdenním úvazku stanoveném zákonem, mají učitelé stále kapacitu i chuť učit alespoň jednu hodinu týdně navíc. Současný zákonem stanovený úvazek považují ředitelé – soudě podle odpovědí na otázky číslo 4 a 5 - za vyhovující. Při vlastních názorech na úvazek ideální či maximálně možný se od něj totiž příliš neodchylovali (odchylka na obě dvě strany nepřesáhla 5 %).

6.3 Porovnání odpovědí učitelů a ředitelů Sběr informací pomocí dvou dotazníků od dvou různých cílových skupin umožňuje porovnat odpovědi od obou typů respondentů - od učitelů i od ředitelů škol. Hlavní výhodu takového postupu vidím právě ve srovnání jednotlivých odpovědí, na jehož základě lze poté zformulovat zajímavé závěry. V této části své práce bych se tedy rád zaměřil na porovnání výsledků získaných v obou dotaznících.

53

1. Porovnání celkové časové náročnosti učitelské práce (bez jejího rozložení na jednotlivé činnosti) Výsledky porovnání odpovědí na tuto otázku jsou přehledně zaznamenány v grafu č. 7 Časová náročnost učitelské práce 45 44 43 42 odpovědi učitelů

41

odpovědi ředitelů

40

39 38 37 artitmetický průměr

medián

graf č. 7: Porovnání časové náročnosti učitelské práce učiteli a řediteli Jak je z grafu patrné, představy o časové náročnosti učitelské práci samotných učitelů a ředitelů se poměrně výrazně liší. Samotní učitelé svoji práci vnímají jako velmi časově náročnou, zatímco ředitelé se kloní k názoru, že učitelská práce je časově náročná zhruba tak, jako většina jiných prací, tj. zabírá zákonem stanovených 40 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že jsem se v této otázce ptal na celkovou časovou náročnost učitelské práce bez jakýchkoliv specifikací, je samozřejmě nutné hledět na odpovědi s tímto vědomím. Je tedy možné předpokládat, že učitelé nevědomky svoji časovou zaneprázdněnost mírně nadsadili, zatímco ředitelé byli ovlivněni zněním zákona, který předpokládá, že jejich zaměstnanci by měli pracovat 40 hodin týdně. Větší vypovídající hodnotu tak pravděpodobně bude mít porovnání výsledků odpovědí na následující otázku.

54

2. Porovnání celkové časové náročnosti učitelské práce při jejím rozdělení do jednotlivých kategorií Nejdříve budu porovnávat nejdůležitější údaj z této otázky, a to celkovou časovou náročnost učitelské práce, která vznikla součtem časů uvedených u jednotlivých kategorií, do kterých jsem učitelskou práci rozdělil. Výsledky jsou zaznamenány v grafu č. 8. Časová náročnost učitelské práce po rozdělení do kategorií 42 41 40 39 odpovědi učitelů

38

odpovědi ředitelů

37

36 35 34 aritmetický průměr

medián

graf č. 8: Porovnání časové náročnosti učitelské práce po rozdělení na kategorie Graf č. 8 ukazuje, že i v odpovědi na tuto otázku se učitelé a ředitelé liší. Rozdíl v odpovědích je na úrovni čtyř hodin týdně, lze tak říci, že je výrazný. Potvrzuje to tedy údaj z porovnání odpovědí na předchozí podobnou otázku. Zdá se, že samotní učitelé vnímají svoji práci jako výrazně časově náročnější, než jak ji vnímají jejich ředitelé. Pro další analýzu tohoto rozdílu porovnám časovou náročnost jednotlivých složek učitelské práce tak, jak je uvedli učitelé a ředitelé. Tuto část shrnu v grafu č. 9.

55

Porovnání časové náročnosti jednotlivých druhů učitelské práce ve vnímání učitelů a ředitelů 8

7 6 5 4 3 2

odpovědi učitelé

1

odpovědi ředitelé

0

Graf č. 9: Porovnání časové náročnosti jednotlivých druhů učitelské práce Jak je z výše uvedeného grafu patrné, v naprosté většině kategorií je jejich časová náročnost odhadována jak učiteli, tak řediteli velmi podobně. Je zajímavé, že ve dvou kategoriích – komunikace s rodiči a komunikace s pedagogy jsou představy ředitelů vyšší, než to, co uvádějí učitelé. Rozdíly jsou však v obou případech velmi malé a vzhledem k charakteru otázky, kdy prakticky žádná odpověď nemůže být úplně přesná, je možno považovat je za zanedbatelné. Stejně je tomu tak ve většině ostatních kategorií, kde jsou sice učitelské odhady vyšší než ředitelské, avšak také pouze minimálně. Výjimku z tohoto konstatování tvoří poslední tři kategorie v grafu uvedené. Jak v dalším vzdělávání, tak v poradách se odhady učitelů a ředitelů lišily o téměř 45 minut týdně. V obou případech se ředitelé domnívají, že učitelům zaberou uvedené činnosti více času, než je názor samotných učitelů. V kategorii další vzdělávání lze tuto odlišnost poměrně dobře vysvětlit tím, že je kategorie vcelku neurčitá a speciálně pro ředitele i těžko zodpověditelná, nicméně v kategorii porady je nesoulad trochu překvapující. Vysvětlením může být, že ředitelé nemusí mít vždy přesný přehled o poradách, kterých se učitelé zúčastňují, ne vždy je totiž jejich iniciátorem právě samotný ředitel a ten tak může mít tendenci na některé porady trochu pozapomínat. 56

Jednoznačně nejvíce se učitelské a ředitelské odpovědi lišily v kategorii jiná činnost, a to o více než dvě a půl hodiny týdně. Jiná činnost byla u velké většiny učitelských odpovědí poměrně detailně popsána a téměř vždy uvedena i čas, který jim tato činnost zabere. Je tedy patrné, že kromě mnou nabízených kategorií učitelé cítí, že jejich práce obsahuje i celou řadu nezmíněných činností. Naproti tomu u ředitelských odpovědí byla jiná činnost vyjmenovávána méně často (uvedla ji pouze třetinu ředitelů) a navíc pouhých 11 z nich bylo schopno přiřadit k jiné činnosti také časový údaj. Těžko rozhodnout, zda tak činili proto, že si neuvědomují další práci učitele – mimo zmíněné kategorie – nebo proto, že se neodvažují další činnost více specifikovat, či dokonce časově vymezovat. Nicméně právě rozdíl v této kategorii se velmi výrazně projevil v uváděné celkové časové náročnosti učitelské práce, resp. v jejich rozdílu ve vnímání učitelů a ředitelů tak, jak jsem ho uvedl výše. 3.

Porovnání maximálně možného počtu odučených hodin

Vzhledem k tomu, že tato otázka byla velmi konkrétní, očekával jsem velmi podobnou strukturu odpovědí u ředitelů i u učitelů. Jejich porovnání je zobrazeno v grafu č. 10 Maximální počet kvalitně odučených hodin

23,2 23 22,8 22,6 22,4

odpovědi učitelů

22,2

odpovědi ředitelů

22 21,8 21,6 21,4 aritmetický průměr

medián

Graf č. 10 : Porovnání maximálně možných úvazků Jak je z výše uvedeného grafu patrné, odlišnosti v názoru učitelů a ředitelů jsou v této otázce pouze minimální. Shodují se na tom, že maximálně možný počet kvalitně odučených hodin je mezi 22 a 23 vyučovacími hodinami týdně. 57

4.

Porovnání ideální týdenního učitelského úvazku

Stejně jako u minulé otázky i zde lze očekávat shodu učitelů a ředitelů. Toto potvrzují údaje zobrazené v grafu č. 11 Ideální týdenní učitelský úvazek podle učitelů a ředitelů 21,2 21 20,8 20,6 20,4

odpovědi učitelů

20,2

odpovědi ředitelů

20 19,8 19,6 19,4 aritmetický průměr

medián

Modus

Graf č. 11 :Porovnání ideálních učitelských úvazků V této otázce panuje mezi řediteli a učiteli téměř naprostá shoda, za ideální považují úvazek dvacetihodinový.

58

7

Závěr

Ve své práci jsem se podrobně zabýval pracovní náplní učitele na druhém stupni základní školy a její časovou náročností. V první části jsem shrnul českou legislativu, která se touto problematikou zabývá. Ta sice obsahuje velké množství různých právních předpisů a je proto komplikované najít důležité paragrafy, nicméně náplň práce učitele je zde stanovena poměrně přesně a neumožňuje tak příliš mnoho odlišných výkladů. Česká legislativa také částečně řeší časovou náročnost učitelské práce. Kromě toho, že učitelům ukládá 40 hodinový pracovní týden, stanovuje přesně i týdenní počet hodin, které by měl učitel odučit. Zbylou část učitelské práce však již časově nevymezuje a právě zde se otvírá prostor, ve kterém může docházet ke střetům mezi učiteli a řediteli, a to především o množství práce, které s učitelskou prací souvisí, jako je například doprovázení studentů na školní akce či dozory ve škole. Tomuto lze předcházet konkrétně rozepsaným vnitřním školním předpisem, který může toto specifikovat například ustálenými neformálními pravidly, které jsou ve škole dlouhodobě zavedeny. Porovnáváme-li českou a slovenskou legislativu týkající se pracovní náplně učitele a její časové náročnosti není možné nalézt příliš odlišností, obě dvě vymezují náplň práce velmi podobně. Největším rozdílem tak je jedna hodina týdně přímé vyučovací povinnosti navíc, která je stanovená ve slovenské legislativě oproti legislativě české (23 hodin x 22 hodin). Velmi odlišný je přístup k práci učitele ve finské legislativě. Ta práci samotnou ani její časovou náročnost prakticky vůbec nevymezuje a vše nechává na dohodě učitelů se svými zaměstnavateli, popř. na dohodách na regionální úrovni. Z dostupných informací je však patrné, že přímá vyučovací povinnost finského učitele je na podobné úrovni jak učitele českého. Ve druhé části své práce jsem pak zkoumal vnímání časové náročnosti učitelské práce učiteli a řediteli. Z výzkumu vyplývá, že prvotní odhad týdenní časové zátěže byl jak u učitelů, tak i u ředitelů výrazně vyšší, než kolik činil součet časů jednotlivých specifických činností, které učitel provádí. Rozklíčují-li se jednotlivé činnosti učitelů, docházíme k tomu, že podle názoru učitelů jim jejich práce zabere zhruba 41 hodin týdně, zatímco ředitelé uvádějí zhruba 37 hodin týdně. V obou případech se tedy zdá, že skutečná doba, po kterou učitel vykonává činnosti související se svojí prací, je někde okolo 40 hodin týdně a učitelská práce tak není časově ani výrazně náročnější, ani výrazně méně náročná než práce ostatních zaměstnanců. 59

Zajímavým zjištěním je fakt, že časovou náročnost učitelské práce neovlivňují nijak zásadně téměř žádné další skutečnosti - počet odučených hodin (v rozpětí 18 - 24 hodin týdně), délka praxe učitele, vedení předmětových komisí nebo pohlaví. Jediným faktorem, který mírně zvyšuje odpracovanou dobu, je třídnictví. Třídní učitelé uvádějí v průměru o 2 hodiny delší pracovní týden než netřídní. V otázce možného navýšení úvazků se odpovědi učitelů a ředitelů mírně lišily, vyplývá z nich však, že obě dvě skupiny si za jistých podmínek dokáží představit zvýšení úvazku o 1 hodinu, což by však bylo zároveň maximem toho, co je učitel schopen kvalitně odučit. Za ideální stav obě skupiny shodně považují 20 odučených hodin týdně, což by znamenalo snížení současného úvazku o dvě hodiny. Věřím, že má práce pomůže jak učitelům, tak ředitelům při stanovování náplně učitelské práce a usnadní jim orientaci při uvažování o její časové náročnosti. Věřím také, že by se mohla stát jedním z faktorů, které přispějí k demytizaci učitelské práce, a to v obou směrech, tj. jako práce nesmírně časově náročné, či naopak práce na 4 hodiny denně. Na úplný závěr považuji za nutné zdůraznit, že jsem se v celé práci soustředil pouze na časovou náročnost, kterou samozřejmě není možno zaměňovat s náročností psychickou či fyzickou, která je v učitelské profesi rozhodně velmi specifická.

60

8 Seznam použité literatury 1. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 8085931-79-6. 2. POLÁKOVÁ, H. Prováděcí předpisy ke školskému zákonu a zákonu o pedagogických pracovnících s výkladem. Ţďár nad Sázavou: Fakta, 2005. ISBN 80-902614-6-9 3. VALENTA, J. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem právní stav k 16. 4. 2009. 4. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2009. ISBN 978-807263-530-6. 4. OECD (2012), Education at a Glance 2012: OECD Indicators, OECD Publishing. ISBN 978-92-64-17715-4 přístupné z http://dx.doi.org/10.1787/eag-2012-en 5. BYRON, A.; KIHN, P.; MILLER, M.; Closing the talent gap : Attracting and retaining top – third graduates to careers in teaching. McKinsey, 2010 přístupné z http://mckinseyonsociety.com/closing-the-talent-gap/ 6. FINNISH NATIONAL BOARD OF EDUCATION. Education in Finland, Helsinki ISBN – 952 – 13 – 2829 – 0 přístupné z www.oph.fi 7. JTU INSTITUTE FOR EDUCATION AND CULTURE. An International Comparative Study on the Working Conditions of School Personnel, Slough, NFER, 2009. přístupné z http://www.nfer.ac.uk/nfer/research/projects/comparisonteacher-working-conditions/comparison-teacher-workingconditions_home.cfm 8. KOUCKÝ, J.; KOVAŘOVIC, J.; PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V.; Výsledky výzkumu OECD PISA 2003, Praha, 2004.Dostupné z http://vmu.pedf.cuni.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=5495&subdir=/ ZAKLADNI_MATERIALY 9. PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V.; BASL, J.; Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009, Praha, Ústav pro informace ve vzdělávání, 2010. ISBN 978-80-211-0608-6 Dostupné z http://vmu.pedf.cuni.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=5495&subdir=/ ZAKLADNI_MATERIALY

61

Legislativní normy Zákon zákoník práce. In: 262/2006. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2006, roč. 2006, 84/2006 Sb., ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_6 Zákon o předškolním,základním, středním , vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) In: 561/2004. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2004, roč. 2004, 190, ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.sbcr.cz Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů In: 563/2004. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2004, roč. 2004, 190, ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.sbcr.cz Nařízení vlády o katalogu práce ve veřejných službách a správě. In: 222/2010. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2010, roč. 2010, 76, ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.sbcr.cz Nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. In: 75/2005. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2005, roč. 2005, 21, ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.sbcr.cz Vyhláška, kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnace škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. In: 263/2007. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2007, 86, ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://www.sbcr.cz/cgibin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBCA7/SBCA7086.HTM;ca263_2007_00 Slovenská Republika; Zákon o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. In: 317/2009. 2009, 113, . Dostupné z: www.zbierka.sk Slovenská Republika; Zákonník práce. In: 311/2001. 2001, 130, . Dostupné z: https://www.vedatechnika.sk Slovenská Republika; Zákon o výchove a vzdelávaní. In 245/2008. 2008, 96 Dostupné z https://www.vedatechnika.sk Ministerstvo školstva Slovenskej republiky; Pracovný poriadok pre pedagogických zamestnancov a ostatných zamestnancov škôl a školských zariadení. Dostupné z http://www.minedu.sk/6842-sk/pracovny-poriadokpre-pedagogickych-zamestnancov-a-ostatnych-zamestnancov-skol-askolskych-zariadeni/ Slovenská Republika; NARIADENIE VLÁDY Slovenskej republiky ktorým sa ustanovuje rozsah priamej vyučovacej činnosti a priamej výchovnej činnosti 62

pedagogických zamestnancov. In 422/2009. 2009, 150 Dostupné z http://www.ksunr.sk/vismo/dokumenty2.asp?id_org=451018&id=5661 Finland; Basic Educational Act. In 628/1998; 1998 Dostupné z http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:jlnfFh5iPo8J:www. finlex.fi/en/laki/kaannokset/1998/en19980628.pdf+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl =cz Ministry of education and Culture, Finland; Basic Education Decree. In 852/1998. 1998. Dostupné z http://www.minedu.fi/export/sites/default/OPM/Koulutus/yleissivistaevae_ koulutus/Liitetiedostoja/basicedu_decree.pdf. Ministry of education and Culture, Finland ; Government Decree on the objectives and distribution of lesson hours in basic education. In 1435/2001. 1998. Dostupné z http://www.minedu.fi/OPM/Julkaisut/2010/perusopetuksen_tuntijako.html? lang=fi&extra_locale=en

63

9 Seznam použitých zkratek ZŠ – Základní škola ČR – Česká republika SR – Slovenská Republika Sb. – Sbírka zákonů ČJ – Český Jazyk MAT – Matematika OV – Občanská výchova FYZ – Fyzika ZEM – Zeměpis PŘ – Přírodopis DEJ – Dějepis TEV – Tělesná výchova ICT – Informační a komunikační technologie VV – Výtvarná výchova HV – Hudební výchova CHE - Chemie OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development PISA - Programme for International Student Assessment MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

64

10 Přílohy DOTAZNÍK PRO UČITELE (dostupné z https://docs.google.com/forms/d/10jgn7xt9rL3sN4y9tlxIisNIpvMRzX4ir9lytcvDF0/viewform) Název školy: 1) Pohlaví

□ muž

□ žena

2) Jaká je délka Vaší učitelské praxe? a) Méně než dva roky b)2-5 let c) 5-10 let d) více než 10 let 3) Uveďte předměty, které tento rok vyučujete. □ ČJ □ Cizí jazyk □ CHE □ ZEM □ DEJ □ Přírodopis □ HV □ VV □ Jiné

□ MAT □ OV

□ FYZ □ ICT

4) Jste vedoucím předmětové komise?

□ Ano

□ Ne

5) Jste třídním učitelem?

□Ano

□ Ne

6) Zastáváte ve škole jinou funkci (kromě výše zmíněných)? Jestliže ano, specifikujte jakou. 7) Odhadněte, kolik hodin Vám v běžném pracovním týdnu zabere Vaše práce. (Počítejte dobu strávenou ve škole, dobu strávenou doma přípravami na hodiny , opravováním atd.) 8) Kolik hodin týdně Vám zaberou následující činnosti? Odpovědi se pokuste vztáhnout k Vašemu běžnému pracovnímu týdnu. Dozory Příprava na hodiny Opravy písemných prací Komunikace s rodiči Komunikace s ostatními pedagogy a vedením školy Komunikace se studenty (mimo běžné hodiny) 65

Další vzdělávání Porady Jiná činnost 9) Kolik učebních hodin týdně činí Vás současný úvazek? 10) Přivítali byste možnost mít vyšší týdenní úvazek (byl-li by proporcionálně zaplacen)? Pokud ano, uveďte počet nadúvazkových hodin. 11) Jaký maximální počet hodin týdně jste podle Vašeho názoru schopni kvalitně odučit? 12) Jaký by byl podle Vašeho názoru ideální týdenní úvazek?

DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE Dostupné z https://docs.google.com/forms/d/1jmLiovn0IB5oL5GnmSmuo7jA6PvBvBU3UIE9TKiW BSY/viewform Název školy: 1) Odhadněte, kolik hodin zabere v běžném pracovním týdnu Vašim učitelům jejich práce. (Uvažujte o učiteli na 2. stupni majícím plný úvazek.) 2) Odhadněte (v hodinách) kolik času týdně zaberou typickému učiteli 2.stupňě ve Vaší škole následující činnosti (Odpovědi svztáhněte k běžnému pracovnímu týdnu běžného učitele učícího 22 hodin týdně) Dozory Příprava na hodiny Opravy písemných prací Komunikace s rodiči Komunikace s ostatními pedagogy a vedením školy Komunikace se studenty (mimo běžné hodiny) 66

Další vzdělávání Porady Jiná činnost 3) Podle Vašich zkušeností učitelé zpravidla nadúvazkové hodiny □ přijímají rádi □ je jim to jedno □ spíše odmítají □ neumím posoudit 4) Jaký maximální počet hodin týdně je schopen podle Vašeho názoru učitel

kvalitně odučit? 5) Jaký je podle Vašeho názoru ideální úvazek učitele?

67