UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGOGIKY
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BC. VĚRA GAČOVÁ URBÁNKOVÁ
PROBLEMATIKA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VŠEOBECNÝCH ZDRAVOTNÍCH SESTER THE ISSUE OF LIFELONG EDUCATION OF GENERAL NURSES
Praha 2013
Vedoucí práce: Mgr. Eva Janebová, Ph.D.
Za trpělivou, neocenitelnou a nezištnou pomoc, cenné odborné rady a připomínky při vypracovávání této diplomové práce děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Evě Janebové, Ph.D.
Bc. Věra Gačová Urbánková
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze dne 26. 03. 2013
……………………………….. Bc. Věra Gačová Urbánková
KLÍČOVÁ SLOVA (ČESKY): Celoživotní vzdělávání; celoživotní učení; spokojenost s celoživotním vzděláváním; všeobecná sestra.
KLÍČOVÁ SLOVA (ANGLICKY): Lifelong education; lifelong learning; satisfaction with lifelong education; general nurse.
ABSTRAKT Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester je stále velmi aktuálním a diskutovaným tématem, a to zvláště v souvislosti s nutností zavedení nových standardů vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků po vstupu České republiky do Evropské unie, v souvislosti s uzákoněním zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, v souvislosti s novelami tohoto zákona, které přinesly nejen další změny do způsobu celoživotního vzdělávání, ale zvýšily i kompetence zdravotních sester, ale i v souvislosti s přípravou nového zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a má, z důvodu nespokojenosti se stávajícím systémem, opět zcela změnit koncepci kvalifikačního, ale i celoživotního vzdělávání. Tato diplomová práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Hlavním cílem je zmapování problematiky celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a stanovení míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester a to především u všeobecných sester pracujících v nemocnicích Karlovarského kraje. Teoretická část práce poskytuje obecné informace o celoživotním vzdělávání a o specifikách celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Empirická část práce stanovuje míru spokojenosti s celoživotním vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
pracujících
ve
čtyřech nemocnicích
Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu a v nemocnici v Karlových Varech, jež jsou součástí Karlovarské krajské nemocnice, a.s., a dále v Nemocnici Sokolov, s.r.o., a Nemocnici Ostrov, s.r.o., jež jsou součástí Nemos plus, s.r.o., a to s přihlédnutím k pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe pracovníků a směnnosti, přičemž vychází především z jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to z aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Ke stanovení míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester byl použit dotazník vlastní konstrukce. Z výzkumu vyplývá, že všeobecné zdravotní sestry pracující v nemocnicích Karlovarského kraje jsou jen ve střední míře spokojené s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester.
ABSTRACT Lifelong education of general nurses has been permanently a very current and topical issue, especially in connection with the necessity to introduce new standards of education of nonmedical health professionals following the Czech Republic’s accession to the European Union, in connection with implementation of the Act No. 96/2004 Coll., on conditions of acquiring and recognizing professional qualifications to perform non-medical health care professions, in connection with amendments of this legislation which brought about not only changes into the way of lifelong education but also increased the competences of nurses, but also in connection with preparation of a new legislation which shall replace the Act No. 96/2004 Coll. on non-medical health professions, and shall, due to dissatisfaction with the existing system, completely alter the concept of both professional and lifelong education. This degree thesis deals with the issues of lifelong education of general nurses. The main objective is to map the issues of lifelong education of general nurses and determine the level of satisfaction with lifelong education of general nurses, namely of general nurses working in hospitals within the Region of Karlovy Vary. The theoretical part of the thesis provides general information on lifelong education and on the specifics of lifelong education of general nurses. The empirical part of the thesis determines the level of satisfaction with lifelong education of general nurses working in four hospitals of the Region of Karlovy, specifically in the hospitals in Cheb and Karlovy Vary, both being a part of the Karlovy Vary Regional Hospital (joint-stock company), and in Sokolov Hospital (Ltd.) and Ostrov Hospital (Ltd.). which are part of Nemos plus, s.r.o. (Ltd.), taking into account the gender, age, highest level of education acquired, professional position, functional classification, health care facility, type of ward, length of experience and work shift rate, issuing namely from individual pedagogical aspects affecting the satisfaction with lifelong education of general nurses as laid down by the Act No. 96/2004 Coll. on non-medical health professions, i.e. from the aspects regarding the setting of the system of lifelong education of general nurses, aspects regarding the professional level of educational programs of lifelong education of general nurses, aspects regarding the forms of lifelong education of general nurses and aspects regarding the credit system of lifelong education of general nurses. To determine the level of satisfaction with lifelong education of general nurses I constructed my own questionnaire. The survey shows that general nurses working in hospitals within the Region of Karlovy Vary are not very satisfied with lifelong education of general nurses.
„První, čeho si přejeme, jest, aby tak plně a k plnému lidství mohl být vzděláván ne nějaký jeden člověk nebo několik jich nebo mnoho, nýbrž všichni lidé vespolek i každý zvlášť, mladí i staří, bohatí i chudí, urození i neurození, mužové i ženy, zkrátka každý, komu se dostalo údělu narodit se člověkem, aby konečně jednou bylo celé lidské pokolení vzdělané po všech věkových stupních, stavech, pohlavích a národech. Za druhé si přejeme, aby každý člověk byl celistvě vzdělán, správně jsa vycvičen nikoli jen v nějaké jedné věci, nebo v několika málo, nebo v mnohých, nýbrž ve všech, které dovršují podstatu lidskosti. Jako je celému lidskému pokolení celý svět školou, od počátku věků až do konce, tak i každému člověku je jeho věk školou, od kolébky až do hrobu… Každý věk je určen k učení a tytéž meze jsou dány člověku pro život i pro učení. “
(Komenský)
OBSAH 1
ÚVOD .................................................................................................................................1
2
TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................5 2.1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ...........................................................................................6 2.1.1 Pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání ............................................................6 2.1.2 Členění celoživotního vzdělávání............................................................................8 2.1.3 Historie celoživotního vzdělávání .........................................................................18 2.1.4 Strategické dokumenty celoživotního vzdělávání ..................................................22 2.2 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VŠEOBECNÝCH ZDRAVOTNÍCH SESTER .............................33 2.2.1 Pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ......33 2.2.2 Členění celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ......................37 2.2.3 Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester .....................43 2.2.4 Legislativní rámec celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester .....50
3
EMPIRICKÁ ČÁST .......................................................................................................61 3.1 VYMEZENÍ VÝZKUMU ..................................................................................................62 3.1.1 Výzkumné cíle .......................................................................................................62 3.1.2 Výzkumný problém ................................................................................................63 3.1.3 Výzkumné otázky ...................................................................................................63 3.1.4 Výzkumné hypotézy ...............................................................................................64 3.2 VÝZKUMNÉ POJMY A OPERACIONALIZACE ..................................................................67 3.2.1 Výzkumné pojmy ...................................................................................................67 3.2.2 Operacionalizace ..................................................................................................69 3.3 VÝZKUMNÁ METODIKA ...............................................................................................71 3.3.1 Metody výzkumu ....................................................................................................71 3.3.2 Provedení výzkumu ...............................................................................................74 3.4 VÝZKUMNÝ SOUBOR ...................................................................................................76 3.4.1 Výběr souboru .......................................................................................................76 3.4.2 Struktura vzorku ....................................................................................................76 3.5 VÝZKUMNÁ ANALÝZA .................................................................................................77 3.6 VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE ............................................................................78 3.6.1 Vyhodnocení dotazníku Spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester .............................................................................................................78 3.6.2 Vyhodnocení osobních a profesních údajů ...........................................................95
4
DISKUSE .......................................................................................................................119
5
ZÁVĚR ..........................................................................................................................126
6
SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ ..................................................................130 6.1 MONOGRAFIE ............................................................................................................130 6.2 INTERNETOVÉ ZDROJE ...............................................................................................133 6.3 PRÁVNÍ PŘEDPISY ......................................................................................................137 6.3.1 Právní předpisy České republiky ........................................................................137 6.3.2 Právní předpisy Evropské unie ...........................................................................142
7
SEZNAMY ....................................................................................................................145 7.1 7.2
SEZNAM ZKRATEK .....................................................................................................145 SEZNAM GRAFŮ .........................................................................................................147
7.3 7.4 7.5 8
SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................148 SEZNAM TABULEK .....................................................................................................149 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................154
PŘÍLOHY .......................................................................................................................... I
1 ÚVOD Tématem této diplomové práce je problematika celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester je v posledních letech velmi diskutované téma. Povoláním všeobecné zdravotní sestry je ošetřovatelství, neboli komplexní odborná péče o všechny lidi všech věkových skupin ve zdraví i nemoci. V současné době se ošetřovatelství stává vědou, která se velmi rychle rozvíjí. Ošetřování nemocných bylo vždy oborem, který na jedné straně umožňoval svým nositelkám velkou míru rozvoje, ale i oborem, který na druhé straně na své nositelky kladl velmi vysoké nároky. Povolání zdravotní sestry na jedné straně rozvíjí nejhumánnější vlohy, vlastnosti a schopnosti, jakými jsou například cit, láska, moudrost, ale i vůle a umění pomáhat všem potřebným, na straně druhé vyžaduje plnění přísných osobnostních a profesionálních kritérií, mezi něž patří, vyjma pozitivní orientace na druhé, emocionální a sociální zralosti, rozhledu, praktických schopností, odborných vědomostí a lidské ochoty, především vzdělanost. S rozvojem ošetřovatelství, jako oboru a s velkým množstvím nových poznatků v ošetřovatelské teorii i praxi se navíc role všeobecné zdravotní sestry výrazně mění. Všeobecná zdravotní sestra se stává autonomním pracovníkem
s vysokou
odbornou
kvalifikací,
rozsáhlými
kompetencemi,
značnou
samostatností, ale i velkou odpovědností a zastává nezastupitelné místo v péči o zdraví. Toto vše sebou přináší samozřejmě i zvýšené nároky na její profesní vzdělání a jeho celoživotní doplňování a obnovování. Důvodem, proč jsem zvolila právě téma celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, je především jeho aktuálnost. Systém celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester se v posledních letech velmi významně změnil a i nadále se mění, a to ať již v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie, kdy došlo k nutnosti zavedení direktiv a doporučení Evropské komise, týkajících se profese a vzdělávání všeobecných zdravotních sester do českého právního řádu, následně v důsledku přijetí zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povolání, který vstoupil v platnost 1. dubna 2004, včetně jeho prováděcích vyhlášek a prováděcích nařízení vlády, který direktiva a doporučení Evropské komise, týkající se profese a vzdělávání všeobecných zdravotních sester převedl následně i do profesní a vzdělávací praxe a upravil podmínky získávání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry v podobě kvalifikačního a postkvalifikačního vzdělávání a definoval celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester jako zákonnou povinnost potřebnou k výkonu tohoto povolání, následně v důsledku 1
dvou významných novelizací tohoto zákona, první z roku 2008 zákonem č. 189/2008 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, který vstoupil v platnost 1. 7. 2005 a implementovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací a druhé z roku 2011 zákonem č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který vstoupil v platnost 22. dubna 2011 a který změnil nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, ale i v důsledku předběžného návrhu zcela nového zákona o zdravotnických povoláních, který je nyní v připomínkovém řízení, který má vstoupit v platnost 1. 4. 2014 a který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a z důvodu nespokojenosti se stávajícím systémem, má opět zcela změnit systém kvalifikačního, ale i celoživotního vzdělávání. Dalším důvodem, proč jsem zvolila právě téma celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, byť i jsem studentkou oboru Sociální pedagogika, je skutečnost, že nejsem jen studentkou jednoho aplikovaného odvětví pedagogiky, ale také zdravotní sestrou a byť i se může zdát, že spolu tyto dva obory nemají příliš mnoho společného, zastávám názor, že se minimálně střetávají v tom, že patří k pomáhajícím profesím a vyznačují se tím, že vyžadují od svých nositelů a nositelek vysoké osobnostní a profesní kvality a především nutnost tyto kvality kontinuálním učením a vzděláváním rozvíjet po celý život. Posledním důvodem, proč jsem zvolila právě téma celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, je pak to, že již patnáct let pracuji na anesteziologickoresuscitačním oddělení jedné z nemocnic Karlovarského kraje, Nemocnice Sokolov s.r.o., na pozici registrovaná všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu se specializací anesteziologicko- resuscitační a intenzivní péče, dále na pozici vedoucí sestra a mentorka pracovníků pod odborným dohledem a na pozici legislativní pracovnice s kompetencí zavádění legislativních změn do profesní praxe. Zároveň se také po celý svůj život vzdělávám. Problematiku celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester tedy považuji za aktuální, velmi důvěrně ji znám a i ve své profesní praxi se jí intenzivně zabývám. V této práci si pak kladu za cíl zmapovat problematiku celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, stanovit míru spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester a to především u všeobecných sester pracujících v nemocnicích Karlovarského kraje a následně využít zjištěné skutečnosti ve své profesní praxi. Cíl zmapování problematiky celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 2
jsem zvolila z důvodu neustále se měnícího systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Cíl stanovení míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester jsem zvolila, protože jedním z podstatných důvodů změn systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester je nespokojenost se stávajícím systémem, tak jak nám ho ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Stanovení spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných sester u všeobecných zdravotních sester pracujících v nemocnicích Karlovarského kraje jsem zvolila z důvodu, že Karlovarský kraj je kraj, v němž po celý svůj život žiji a nemocnice v Karlovarském kraji, jsou nemocnice, v nichž po celou svou profesní kariéru pracuji, tudíž závěry budou moci být použity i v mé další profesní praxi. Diplomovou práci dělím na dvě části, na část teoretickou a část empirickou. Obsah teoretické části je tvořen dvěma hlavními kapitolami. První kapitola s názvem Celoživotní vzdělávání poskytuje obecné informace o celoživotním vzdělávání, především pak o pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání, o členění celoživotního vzdělávání, o historii celoživotního vzdělávání a o strategických dokumentech celoživotního vzdělávání. Druhá kapitola s názvem Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester poskytuje informace o specifikách celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, především pak o pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, o členění celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, o historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a o legislativním rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Z teoretické části vychází část empirická. Empirická část práce stanovuje míru spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester pracujících ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu a v nemocnici v Karlových Varech, jež jsou součástí Karlovarské krajské nemocnice, a.s. a dále v Nemocnici Sokolov, s.r.o., a Nemocnici Ostrov, s.r.o., jež jsou součástí Nemosgroup, s.r.o., a to s přihlédnutím k pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe pracovníků a směnnosti, přičemž vychází především z jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to z aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání 3
všeobecných zdravotních sester. V závěru práce pak dochází ke shrnutí veškerých získaných poznatků a nastínění jejich možného uplatnění v profesní praxi, především pak k možnosti využití těchto poznatků coby podkladu k podání připomínek do připomínkového řízení probíhajícího v rámci předběžného návrhu nového zákona o zdravotnických povoláních.
4
2 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část této diplomové práce, jak již bylo zmíněno v úvodu, se zabývá teoretickým zmapováním problematiky celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester na základě odborné literatury, jež se tomuto tématu věnuje. Je dělena na dvě hlavní kapitoly, přičemž první kapitola s názvem Celoživotní vzdělávání, se věnuje zejména obecným informacím o celoživotním vzdělávání a druhá kapitola s názvem Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester, se věnuje zejména specifikům celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
5
2.1 Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání není téma nové, v posledních letech je však velmi aktuální, diskutované a je mu věnována značná pozornost nejen ze strany odborné veřejnosti, ale také ze strany veřejnosti laické. Do popředí zájmu vstupuje problematika celoživotního vzdělávání především v souvislosti se zrychlujícím se vývojem společnosti a s hospodářskými a společenskými změnami, mezi které patří například rozvoj vědy a techniky, rozvoj informačních technologií, změny v demografickém vývoji populace, změny na trhu práce, globalizace, ale i narůstající množství poznatků a informací, které musí mít člověk schopnost a možnost přijímat a účelně zpracovávat. Toto vše jsou faktory, jež zvyšují nároky na vzdělání člověka a vedou k potřebě kvalitního vzdělávání nejen v dětství a mládí, ale v průběhu celého lidského života. Následující kapitoly se pak věnují obecným informacím o celoživotním vzdělávání, přičemž mezi nejdůležitější patří bezesporu informace o pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání, informace o členění celoživotního vzdělávání, informace o historii celoživotního vzdělávání a informace o strategických dokumentech týkajících se celoživotního vzdělávání.
2.1.1 Pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání Existuje mnoho pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání, která se v různých aspektech vzájemně liší. Ve většině prací zabývajících se však tímto tématem je kladen důraz na vysvětlení pojmu celoživotního vzdělávání a definování celoživotního vzdělávání. •
Pojem celoživotní vzdělávání
Pojem „celoživotní vzdělávání“ v originálním anglickém znění „lifelong education“ a novější pojem „celoživotní učení“, v originálním anglickém znění „lifelong learning“, česky též permanentní vzdělávání, rekurentní vzdělávání, či kontinuální vzdělávání, jsou pojmy, které charakterizují celoživotní vzdělávání a učení, jako vzdělávání a učení, které trvá po celý život člověka, tedy od jeho zrození, až do jeho smrti. Pojem celoživotní vzdělávání byl přitom dle Palána (2002, s. 28) nahrazen pojmem celoživotní učení roku 1996, a byť i dle Vychové (2005, s. 16) lze při určitém zjednodušení tyto pojmy užívat jako synonyma, při bližším rozboru významu se liší. Rozdíl mezi celoživotním vzděláváním a celoživotním učením pak velmi zajímavě definuje Walterová se svým kolektivem (2004, s. 124):
6
1. Pojem celoživotní vzdělávání Pojem celoživotní vzdělávání zdůrazňuje, že vzdělávání není omezeno jen na jedno přípravné období, ale probíhá během všech stadií lidského života. 2. Pojem celoživotní učení Pojem celoživotní učení je komplexnější a zdůrazňuje oproti celoživotnímu vzdělávání další dva aspekty: jednak skutečnost, že učení se děje ve všech prostředcích, nejen ve vzdělávacích institucích a jednak aktivitu a odpovědnost učícího se jedince. •
Definice celoživotního vzdělávání
Vychová (2008, 16 s.) konstatuje, že jednotná definice celoživotního vzdělávání neexistuje a nejjednodušeji lze celoživotní vzdělávání a učení vymezit jako veškeré aktivity vedoucí k získávání, osvojování, rozšiřování, zdokonalování a obnovování znalostí, dovedností, kvalifikací a nejnovějších poznatků během celého života jedince bez ohledu na jejich konkrétní podobu Mezi často citované definice celoživotního vzdělávání a učení, jež se objevují v literatuře, pak patří bezesporu definice Zdeňka Palána a definice Jana Průchy, Elišky Walterové a Jiřího Mareše. 1. Definice Zdeňka Palána Dle Palána (2002, s. 28) celoživotní vzdělávání/učení „představuje zásadní změnu v pojetí celého vzdělávání, kdy všechny možnosti učení- ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo ně- jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života.“ 2. Definice Jana Průchy, Elišky Walterové a Jiřího Mareše Dle Průchy, Walterové a Mareše (2009, s. 33) se „v posledních desetiletích ve vzdělávací politice v celosvětovém měřítku prosazuje koncepce, že lidé se musí učit a vzdělávat v průběhu celého života. Nejde přitom o prodlužování povinné školní docházky či rozšiřování stávajících vzdělávacích systémů, ale o zásadně nový pohled na roli vzdělávání pro jednotlivce a veškeré lidstvo. Ekonomické a jiné důvody vedou k tomu, aby se vzdělávání (formální a neformální) stávalo dostupným pro všechny občany, v kterémkoliv věku, a to v souladu s jejich potřebami a zájmy. K tomu je třeba také vytvářet motivaci lidí k celoživotnímu učení. Předpokládá se tedy, že idea celoživotního učení/vzdělávání se bude uskutečňovat v dlouhodobé perspektivě, ve směru k učící se společnosti.“ 7
2.1.2 Členění celoživotního vzdělávání Bočková (2000, s. 11) uvádí, že celoživotní vzdělávání lze považovat za vnitřně strukturovaný celek, který umožňuje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoliv během života. V této části práce se tedy budeme zabývat členěním celoživotního vzdělávání, a to z hlediska etap celoživotního vzdělávání, z hlediska obsahové náplně celoživotního vzdělávání, ale i z hlediska forem celoživotního vzdělávání. •
Členění celoživotního vzdělávání z hlediska etap celoživotního vzdělávání
První členění celoživotního vzdělávání, které se objevuje v odborné literatuře, je členění celoživotního vzdělávání z hlediska jeho etap. Dle Strategie celoživotního učení (2007, s. 8) by měly být každému člověku poskytovány možnosti vzdělávat se v souladu se svými potřebami, možnostmi a zájmy v různých etapách lidského života, tedy v období mládí, dospělosti i stáří. Na základě toho můžeme celoživotní vzdělávání členit do jednotlivých etap, přičemž dle Vychové (2008, s. 12) mezi jednotlivými etapami celoživotního vzdělávání neexistuje žádná silná dělicí čára, která by je od sebe násilně oddělovala a tvořila z každé samostatnou, izolovanou jednotku, ale naopak, jedna etapa přechází postupně a nenásilně v etapu další. V odborné literatuře lze nalézt mnoho způsobů členění celoživotního vzdělávání z hlediska etap. Není takřka autora, který by se zabýval celoživotním vzděláváním a který by toto vzdělávání nečlenil na jednotlivé etapy. Jednotlivá členění se však od sebe více, či méně liší. Za nejzajímavější pak považuji členění objevující se u Bočkové (2000, s. 9-11), členění objevující se ve Strategii celoživotního učení (2008, s. 8-9) a členění objevující se u Palána a Langera (2008, s. 95). 1. Členění celoživotního vzdělávání z hlediska etap celoživotního vzdělávání dle Bočkové Bočková (2000, s. 9- 11), průběh celoživotního vzdělávání chápe jako vzdělávací řetězec (příloha č. I) skládající se z těchto tří na sebe navazujících etap:
Etapy předškolního vzdělávání, což je etapa vzdělávání, která probíhá především na úrovni rodiny a na úrovni předškolních institucionálních zařízení, mezi něž řadíme jesle a mateřské školy.
8
Etapy školního vzdělávání, což je etapa vzdělávání, která probíhá především na úrovni školských institucionálních zařízení, mezi něž řadíme základní školy, střední školy, vyšší školy a vysoké školy.
Etapy vzdělávání dospělých, což je etapa vzdělávání, která probíhá především na úrovni institucionálních i individuálně zřizovaných zařízení poskytujících vzdělávací aktivity doplňující, prohlubující, či nahrazující dříve získané vzdělání, mezi něž řadíme další profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové vzdělávání. 2. Členění celoživotního vzdělávání z hlediska etap celoživotního vzdělávání dle Strategie celoživotního učení Strategie celoživotního učení (2008, s. 8- 9), průběh celoživotního vzdělávání chápe
jako nepřerušené kontinuum „od kolébky do zralého věku“ skládající se z těchto dvou na sebe navazujících etap:
Etapy počátečního vzdělávání, což je etapa vzdělávání, která zahrnuje veškeré vzdělávání, které probíhá do prvního vstupu jedince na trh práce (Vychová, 2008, s. 12), přičemž do této etapy řadíme základní vzdělávání, střední vzdělávání a terciární vzdělávání.
Etapy dalšího vzdělávání, což je etapa vzdělávání, která zahrnuje veškeré vzdělávání, které probíhá po prvním vstupu jedince na trh práce (Vychová, 2008, s. 12), přičemž do této etapy řadíme další profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové vzdělávání. 3. Členění celoživotního vzdělávání z hlediska etap celoživotního vzdělávání dle Palána a Langera Palán a Langer (2008, s. 95), průběh celoživotního vzdělávání chápou, jako
celoživotní proces (příloha č. II) skládající se z těchto dvou na sebe navazujících etap:
Etapy vzdělávání dětí a mládeže, což je etapa vzdělávání, která zahrnuje veškeré vzdělávání dětí a mládeže ve školách, ať již základních, středních, vyšších odborných, či vysokých.
Etapy vzdělávání dospělých, což je etapa vzdělávání, která zahrnuje veškeré vzdělávání dospělých a to vzdělávání ve školách, ať již základních, středních, vyšších odborných, či vysokých na straně jedné, tak i další vzdělávání, ať již další profesní vzdělávání, zájmové vzdělávání, či občanské vzdělávání na straně druhé.
9
•
Členění celoživotního vzdělávání z hlediska obsahové náplně celoživotního vzdělávání
Druhé členění celoživotního vzdělávání, které se objevuje v odborné literatuře, je pak členění celoživotního vzdělávání z hlediska jeho obsahové náplně. Obsahová náplň celoživotního vzdělávání se značně liší a to především v závislosti na tom, v jaké etapě života člověk do vzdělávacího procesu vstupuje. Jiná obsahová náplň je samozřejmě v období předškolního vzdělávání, jiná v období základního vzdělávání, jiná v období středního vzdělávání, jiná v období terciárního vzdělávání a jiná v období vzdělávání v dospělosti. 1. Obsahová náplň předškolního vzdělávání Předškolního vzdělávání, je vzdělávání, které se kryje s dobou před nástupem dítěte do školy a jak již bylo zmíněno, může probíhat na úrovni rodiny, na úrovni jeslí a na úrovni mateřské školy. (Bočková, 2000, s. 9)
Předškolní vzdělávání na úrovni rodiny, je vzdělávání, které je zajišťováno individuálně prostřednictvím rodičů, kteří odpovídají za výchovu a vzdělávání dětí a jsou také jejich prvními učiteli. Vzdělávání na úrovni rodiny je přitom velmi důležité, neb první roky života mají zásadní význam pro rozvoj všech fyzických, psychických a sociálních předpokladů dětí, i pro komplexní utváření jejich osobnosti. (Národní program rozvoje vzdělávání v ČR: Bílá kniha, 2001, s. 45)
Předškolní vzdělávání na úrovni jeslí, je vzdělávání, které není povinné a je zajišťováno institucionálně prostřednictvím jeslí, což jsou zdravotnická zařízení věcně spadající pod resort Ministerstva zdravotnictví, která jsou zřizovány buď obcemi, nebo soukromými fyzickými, či právnickými osobami, přičemž tato zařízení pečují o všestranný rozvoj dětí ve věku do tří let, doplňují péči na úrovni rodiny a slouží víceméně jako východisko pro matky, které jsou k tomu z nejrůznějších okolností, například z důvodu nutnosti časného ukončení mateřské dovolené a nástupu do práce, donuceny (Bočková, 2000, s. 9).
Předškolního vzdělávání na úrovni mateřské školy, je vzdělávání, které není povinné a je zajišťováno institucionálně prostřednictvím mateřských škol, což jsou školská zařízení věcně spadající pod resort Ministerstva školství, která jsou zřizována buď obcemi, nebo soukromými fyzickými, či právnickými osobami a která pečují o všestranný rozvoj dětí zpravidla ve věku od tří do šesti let, popřípadě v odůvodněných případech i o děti s odloženou školní docházkou, tedy o děti starší šesti let, či v důsledku nedostatku jeslí i o děti mladší, tedy děti ve věku dvou let, přičemž nejen, že doplňují péči na úrovni rodiny, 10
ale především poskytují dítěti různorodé podněty zabezpečující rozvoj jeho osobnosti, podílí se na jeho citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a osvojení základních pravidel chování, životních hodnot a mezilidských vztahů, umožňují dítěti utvářet a rozvíjet vztahy s vrstevníky, připravují dítě na přechod do základní školy a v případě potřeby poskytují speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními pedagogickými potřebami. (Národní program rozvoje vzdělávání v ČR: Bílá kniha, 2001, s. 45) 2. Obsahová náplň základního vzdělávání Základní vzdělávání, je vzdělávání, které se kryje zpravidla s dobou plnění povinné školní docházky, má všeobecný charakter, zahrnuje primární a nižší sekundární vzdělávání a je zakončeno úspěšným dosáhnutím stupně základního vzdělání a získáním vysvědčení, které je opatřeno doložkou o získání tohoto stupně vzdělání. (Veteška a kol., 2009, s. 16). Základní vzdělávání je povinné a je zajišťováno institucionálně prostřednictvím základních škol, což jsou školská zařízení věcně spadající pod resort Ministerstva školství, která jsou zřizována buď obcemi, nebo soukromými fyzickými, či právnickými osobami a která poskytují všeobecné vzdělání a vytvářejí základ pro další vzdělání a rozvoj dětí ve věku zpravidla od šesti do patnácti let, přičemž základní vzdělávání navazuje na výchovu v rodině a předškolní vzdělávání a jeho úkolem je utvářet a rozvíjet schopnosti žáků, poskytovat všeobecné vzdělání a rozvíjet touhu po poznání, potřebu dále se vzdělávat, naučit se efektivně učit a motivovat žáky k tomu, aby ve vzdělávání pokračovali i po ukončení základní školy. (Bočková, 2000, s. 10) V České republice je v současné době povinné devítileté základní vzdělávání, které je rozděleno na první a druhý stupeň. První stupeň tvoří 1- 5 ročník a zprostředkovává žákům přechod z volnějšího rodinného života a předškolního vzdělávání do systematického školního vzdělávání a podílí se významně na včasné korekci znevýhodnění, ale i rozpoznání specifických zájmů, schopností a nadání žáků. Druhý stupeň tvoří 6-9 ročník a poskytuje žákům co nejkvalitnější základ všeobecného vzdělání a připravuje žáky na přechod ke střednímu vzdělávání. Alternativou je pak individuální vzdělávání, vzdělávání na víceletém gymnáziu, či osmileté konzervatoři, vzdělávání ve třídách, či školách s upravenými vzdělávacími programy pro žáky se zdravotním postižením a vzdělávání ve speciálních základních školách pro žáky s těžkým mentálním postižením, více vadami a autismem. (Česká republika: Základní vzdělávání, 2012, [online])
11
3. Obsahová náplň středního (vyššího sekundárního) vzdělávání Střední vzdělávání, je vzdělávání, které navazuje na základní vzdělávání, má všeobecný, nebo odborný charakter, zahrnuje vyšší sekundární vzdělávání a je zakončeno závěrečnou zkouškou, výučním listem nebo maturitní zkouškou, přičemž součástí středního vzdělávání je u nás v České republice i takzvané nástavbové studium určené pro absolventy středního vzdělání s výučním listem, které je ukončené maturitní zkouškou (Veteška a kol., 2009, s. 16). Střední vzdělávání je nepovinné a je zajišťováno institucionálně prostřednictvím středních škol, což jsou školská zařízení věcně spadající pod resort Ministerstva školství, která jsou zřizována buď obcemi, nebo soukromými fyzickými, či právnickými osobami a která poskytují všeobecné, nebo odborné vzdělání s vyšším či nižším podílem všeobecné složky, přičemž odborné obory převažují a vytvářejí základ pro přípravu na povolání dětí ve věku zpravidla od patnácti let, přičemž střední vzdělávání navazuje na základní vzdělávání a jeho úkolem je utvářet a rozvíjet vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty důležité pro osobní rozvoj jedince, poskytovat všeobecné, nebo odborné vzdělání a rozvíjet předpoklady pro samostatný život, pro pokračování v dalším vzdělávání, pro výkon povolání, ale i pro celoživotní učení. (Bočková, 2000, s. 10) Ke střednímu vzdělávání se uchazeč kvalifikuje úspěšným zakončením základního vzdělání a splněním přijímací zkoušky, jejíž podmínky stanovuje ředitel školy. V České republice je v současné době poskytováno střední vzdělávání ve dvou až čtyřletých oborech. Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák zpravidla úspěšným zakončením čtyřletého denního studia, v němž získá především všeobecné, nebo odborné vzdělání pro vykonávání konkrétní profese a může následně pokračovat terciárním vzděláváním. Střední vzdělání s výučním listem získá žák zpravidla úspěšným zakončením dvou, nebo častěji tříletého denního studia, v němž získá především odborné vzdělání a praktické dovednosti. Střední vzdělání získá žák úspěšným zakončením jedno, nebo dvouletého denního studia, které je určeno spíše pro žáky s různým stupněm mentálního postižení. Alternativou je pak vzdělávání na konzervatořích, šestiletých či osmiletých gymnáziích a postsekundární vzdělávání, ať již postsekundární vzdělávání v nástavbovém studiu ukončeném maturitní zkouškou, či postsekundární vzdělávání ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání ukončeném maturitní zkouškou, nebo výučním listem. (Česká republika: Vyšší sekundární vzdělávání a postsekundární neterciární vzdělávání, 2012, [online])
12
4. Obsahová náplň terciárního vzdělávání Terciární vzdělávání, je vzdělávání, které navazuje na střední vzdělávání zakončené maturitní zkouškou, má specializovaný, nebo umělecký charakter, zahrnuje vysokoškolské vzdělávání uskutečňované vysokými školami, vyšší odborné vzdělávání uskutečňované vyššími odbornými školami a částečně i vyšší odborné vzdělávání na konzervatořích a je zakončeno státní závěrečnou zkouškou v případě vysokých škol a absolutoriem v případě vyšších odborných škol. (Veteška a kol., 2009, s. 16). Vyšší odborné vzdělávání je nepovinné a je zajišťováno institucionálně prostřednictvím vyšších odborných škol, popřípadě prostřednictvím konzervatoří, což jsou školská zařízení věcně spadající pod resort Ministerstva školství, která jsou státní, veřejná, soukromá, či církevní a která poskytují teoretické, nebo praktické vzdělání studentům ve věku zpravidla od devatenácti let, přičemž vysokoškolské vzdělávání navazuje na střední vzdělávání a jeho úkolem je poskytovat profesní kvalifikaci prostřednictvím rozvoje a prohlubování znalostí získaných během středního vzdělávání. K vyššímu odbornému vzdělávání se uchazeč kvalifikuje úspěšným zakončením středního vzdělání s maturitní zkouškou a splněním přijímací zkoušky, jejíž podmínky stanovují ředitelé jednotlivých vyšších odborných škol. Studium je ukončeno absolutoriem, které se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce a absolventi získávají vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa a označení „diplomovaný specialista“ (DiS.). (Česká republika: Terciární vzdělávání, 2012, [online]) Vysokoškolské
vzdělávání
je
nepovinné
a
je
zajišťováno
institucionálně
prostřednictvím vysokých škol univerzitního nebo neuniverzitního typu, což jsou školská zařízení věcně spadající pod resort Ministerstva školství, která jsou státní, veřejná, či soukromá a která poskytují vysoce specializované, nebo umělecké vzdělání studentům ve věku zpravidla od devatenácti let, přičemž vysokoškolské vzdělávání navazuje na střední vzdělávání a jeho úkolem je poskytovat vrcholnou profesní kvalifikaci a přípravu na výzkumnou práci prostřednictvím spojení výuky s vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a jinou tvůrčí činností a dále se podílet na celoživotním učení, evropské spolupráci a rozvoji občanské společnosti. K vysokoškolskému vzdělávání se uchazeč kvalifikuje úspěšným zakončením středního vzdělání s maturitní zkouškou a splněním přijímací zkoušky, jejíž podmínky stanovují jednotlivé vysoké školy. V České republice je v současné době poskytováno vysokoškolské vzdělávání ve třech studijních programech a to ve tří až čtyřletém bakalářském studijním programu, který je zakončen státní závěrečnou bakalářskou zkouškou 13
a obhajobou bakalářské práce a jehož absolventi získávají většinou titul bakalář (Bc.), v jedno až tříletém navazujícím magisterském, či ve čtyř až šestiletém nenavazujícím magisterském studijním programu, který je zakončen státní závěrečnou magisterskou zkouškou a obhajobou diplomové práce, případně státní rigorózní zkouškou a jehož absolventi získávají většinou titul magistr (Mgr.), a v tří až čtyřletém doktorském studijním programu, který je zakončen státní závěrečnou doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce a jehož absolventi získávají většinou titul doktor (Ph.D.). (Česká republika: Terciární vzdělávání, 2012, [online]) 5. Obsahová náplň vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, je vzdělávání, které nastupuje po ukončení systematického školního vzdělávání a zpravidla také po nástupu do prvního zaměstnání. Jedná se o komplexní systém institucionálně či individuálně organizovaných vzdělávacích aktivit, které nahrazují, doplňují, či obohacují dosud získané vzdělání dospělého jedince prostřednictvím záměrného rozvíjení vědomostí, dovedností, zájmů, postojů a dalších osobních a sociálních kvalit, které jsou důležité pro pracovní, ale i mimopracovní život, přičemž vzdělávání dospělých zahrnuje náhradní školní vzdělávání, další profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové vzdělávání. (Bočková, 2000, s. 15). Náhradní školní vzdělávání neboli takzvaná druhá vzdělávací šance, je vzdělávání dospělých, které umožňuje dospělým získat takové druhy a stupně vzdělání, které nemohli z nejrůznějších důvodů získat již v mládí (Palán, Langer, 2008, s. 95- 96). Toto vzdělávání se uskutečňuje ve formálních vzdělávacích institucích formou prezenční, večerní, dálkovou, externí, či distanční a úspěšné absolvování daného studia je doloženo získáním příslušného certifikátu, vysvědčení, výučního listu, či diplomu (Bočková, 2000, s. 15). Jedná se o vzdělávání prostřednictvím programů všeobecného vzdělávání, programů jazykového vzdělávání a programů přípravných kurzů k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy, přičemž mezi programy všeobecného vzdělávání patří programy základního vzdělávání, učňovského vzdělávání, maturitního vzdělávání, vyššího odborného vzdělávání, bakalářského vzdělávání, magisterského vzdělávání a doktorského vzdělávání, mezi programy jazykového vzdělávání patří základní kurzy k osvojení základů jazyka, střední kurzy k prohloubení a rozšíření jazyků, přípravné kurzy ke státním jazykovým zkouškám, konverzační kurzy, speciální kurzy a pomaturitní vzdělávání v jednoletých kurzech cizího jazyka a mezi programy přípravných kurzů k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy patří takzvané nulté ročníky, přípravné kurzy k přijímacím zkouškám z mnoha oborů a kombinace jednoletého pomaturitního studia cizího jazyka a přípravy na přijímací zkoušky 14
z vybraného oboru při zachování statusu studenta. (Česká republika: Všeobecné vzdělávací programy, 2012, [online]) Další profesní vzdělávání je vzdělávání dospělých, které zahrnuje všechny formy profesního a odborného vzdělávání, jež dospělý jedinec absolvuje po skončení odborného vzdělávání a přípravy na povolání ve školském systému, tedy v průběhu aktivního pracovního života, přičemž jeho účelem je především rozvoj vědomostí, schopností, dovedností a postojů vyžadovaných pro výkon konkrétního povolání a vyjma toho i udržování souladu mezi nároky na výkon určité profese a reálnou pracovní způsobilostí jedince. (Bočková, 2000, s. 15). Jedná se o vzdělávání prostřednictvím programů (Palán, Langer, 2008, s. 97- 98):
Kvalifikačních, což jsou programy sloužící k rozvoji v rámci stávající kvalifikace, mezi něž patří především prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace, zaškolení a zaučení, přičemž prohlubováním kvalifikace se rozumí udržování a obnovování kvalifikace, neboli zdokonalování kvalifikace umožňující podávat vyšší a kvalitnější výkon v rozsahu, který je v souladu s obsahem a rozsahem práce, jež pracovník vykonává, zvyšováním kvalifikace se rozumí získávání a rozšiřování kvalifikace, neboli zdokonalování kvalifikace nad rozsah a obsah práce, kterou pracovník vykonává, zaškolením se rozumí vzdělávání a adaptace, neboli příprava pracovníků k technologicky jednoduchému povolání a zaučením se rozumí vzdělávání, neboli příprava pracovníků k vykonávání určité činnosti především v dělnických profesí, příprava nekvalifikovaných pracovníků k výkonu pracovní činnosti, či výstup z rekvalifikačních kurzů.
Rekvalifikačních, což jsou programy sloužící ke změně původní kvalifikace na kvalifikaci jinou, ať již ze zdravotních důvodů, nebo z důvodů neuplatnitelnosti na trhu práce. Mezi tyto programy pak patří především specifická rekvalifikace, nespecifická rekvalifikace, motivační programy a poradenské programy, přičemž specifickou rekvalifikací se rozumí změna původní kvalifikace prostřednictvím získání konkrétních teoretických a praktických poznatků potřebných k získání konkrétního zaměstnání, nespecifickou rekvalifikací se rozumí změna původní kvalifikace prostřednictvím získání obecných teoretických a potřebných poznatků požadovaných trhem práce, motivačními programy (kurzy) se rozumí vstupní moduly specifické rekvalifikace, které napomáhají k profesní orientaci a k usnadnění vstupu do rekvalifikačního programu a poradenskými programy se rozumí programy určené pro specifické kategorie uchazečů o zaměstnání vyžadující speciální péči, například pro osoby se zdravotním znevýhodněním, nízkým stupněm vzdělání, po mateřské dovolené, ve věku nad padesát let a podobně, přičemž 15
cílem těchto programů je především návrat těchto osob na trh práce prostřednictvím získání obecných vědomostí a dovedností požadovaných trhem práce, ale i prostřednictvím získání motivace a sebedůvěry.
Normativních, což jsou programy kvalifikačního a rekvalifikačního vzdělávání, jejichž absolvování je však vyžadováno normou, zpravidla normou zákonnou, přičemž mezi tyto programy patří například svářečské kurzy, jeřábnické kurzy a podobně. Občanské vzdělávání je vzdělávání dospělých, které je zaměřené na kultivaci člověka
jako občana a na formování vědomí práv a povinností osob v jejich nejrůznějších rolích, ať již občanských, společenských, politických, nebo rodinných, přičemž se zabývá především problematikou všeobecně vzdělávací, etickou, estetickou, právní, politickou, filozofickou, náboženskou, občanskou, sociální, zdravotnickou a tělovýchovnou (Bočková, 2000, s. 16). Napomáhá adaptaci občanů na historické a společenské změny, má kultivační charakter a jeho cílem je dosažení aktivního občanství, občanské gramotnosti a kultivace společnosti. Jako takové, by mělo být jeho poskytování a podpora především v zájmu státu, reálně je však poskytováno především nejrůznějšími nevládními, neziskovými sdruženími a institucemi. (Česká republika: Zájmové vzdělávání, 2012, [online]) Zájmové vzdělávání je vzdělávání dospělých, které vytváří předpoklady pro kultivaci osobnosti převážně na podkladě jejích zájmů, přičemž uspokojuje vzdělávací potřeby člověka v souladu s jeho osobním zaměřením a dotváří osobnost a její hodnotovou orientaci a umožňuje člověku seberealizaci ve volném čase. Jedná se o vzdělávání, které zahrnuje problematiku všeobecně vzdělávací, osvětovou, naučnou, kulturní, historickou filozofickou, náboženskou, zdravotnickou, sportovní a mnoho jiných. Ve světě je zájmové vzdělávání preferováno, v České republice tomu bohužel tak však není a je poskytováno především různými zájmovými spolky a neziskovými a komerčními organizacemi. (Palán, Langer, 2008, s. 99) Zájmovým vzděláváním se pak zabývá Šerák, který uvádí, že mezi jeho hlavní charakteristiky patří především zájem, volný čas, dobrovolnost, svoboda výběru, místní příslušnost, uspokojení potřeb, pestrost obsahu, neutilitárnost, otevřenost a aktivita, mezi jeho formy patří sebevzdělávání prostřednictvím informačních zdrojů v podobě učebnic, publikací a internetu, neformální vzdělávání prostřednictvím zájmových kurzů například v podobě kurzu keramiky, tance, malování, první pomoci a podobně, popřípadě formální vzdělávání prostřednictvím univerzit třetího věku a mezi jeho metody patří monologické metody
16
v podobě přednášek či referátů, dialogické metody v podobě besed či diskusí a kombinované metody v podobě tematických večerů či výchovných koncertů. (Šerák, 2005, s. 71) •
Formy celoživotního vzdělávání
Poslední členění celoživotního vzdělávání, které se objevuje v odborné literatuře, je pak členění celoživotního vzdělávání z hlediska jeho forem. Z hlediska forem můžeme celoživotní vzdělávání členit na formální, neformální a informální vzdělávání, přičemž tyto jednotlivé formy se dle Vetešky a Tureckiové (2008, s. 21) vzájemně doplňují a prolínají v průběhu celého života. 1. Formální vzdělávání Formální vzdělávání je vzdělávání, jež je realizováno ve formálních vzdělávacích institucích, především pak ve školách. Jeho funkce, cíle, obsahy, prostředky, organizační formy a způsoby evaluace jsou definovány a vymezeny legislativními předpisy. Je zaměřeno na celou populaci, nebo na určité skupiny populace. Zahrnuje na sebe navazující stupně vzdělání (základní, střední s výučním listem, či s maturitní zkouškou, vyšší odborné a vysokoškolské), jeho absolvování je certifikováno získáním příslušného osvědčení (vysvědčení, výučního listu, maturitního vysvědčení, certifikátu, diplomu a podobně) a jeho výsledkem je dosažení určitého stupně vzdělání. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 9) 2. Neformální vzdělávání Neformální vzdělávání je vzdělávání, jež je realizováno v neformálních vzdělávacích institucích prostřednictvím kurzů, seminářů a podobně, a to především v soukromých vzdělávacích institucích, v zařízeních zaměstnavatelů, v nestátních neziskových organizacích, v kulturních zařízeních, nadacích, klubech, ale i v klasických školách. Jeho funkce, cíle, obsahy, prostředky, organizační formy a způsoby hodnocení nejsou definovány a vymezeny legislativními předpisy. Je zaměřeno na určité skupiny populace. Zahrnuje organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež a dospělé, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, kurzy výtvarného zaměření, kurzy autoškol, rekvalifikační kurzy, programy funkční gramotnosti, zdravotní výchovu, plánování rodičovství, ale také krátkodobá školení a přednášky, například povinná školení zaměstnanců, legislativních změn a podobně. Jeho výsledkem není pak dosažení určitého stupně vzdělání, ale získávání vědomostí, dovedností, zkušeností a kompetencí, které mohou zlepšit jedinci jeho společenské i pracovní uplatnění. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 9)
17
3. Informální vzdělávání (učení) Informální vzdělávání je vzdělávání, jež je na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované. Jedná se o proces získávání vědomostí, osvojování dovedností, postojů a kompetencí z každodenních zkušeností, činností a sociálních kontaktů s prostředím a s jinými lidmi například v rodině, ve vrstevnické skupině, v práci, při volnočasových aktivitách, cestování, čtení, sledování masmédií, či navštěvování divadel, kin a výstav, přičemž zahrnuje i sebevzdělávání, při kterém si však jedinec nemá možnost ověřit nově nabyté znalosti. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 9- 10) Ještě i dnes dominuje ve vzdělávacím systému především formální učení, zatímco neformální učení je často podceňováno a informální učení, byť i je nejstarší formou učení vůbec, je dokonce leckdy zcela opomíjeno (Kalous, Veselý, 2006, s. 32). Základním principem celoživotního vzdělávání je proto propojení všech tří uvedených forem učení do jednoho celku se zvýšeným důrazem na neformální a informální učení, přičemž podstatné již není, kde a jak člověk své kompetence získal, jak tomu bylo dříve, ale cení se veškeré nabyté vědomosti a dovednosti, jež si člověk dokázal osvojit a jež může následně využít ve svém životě i ve své práci. (Bočková, 2000, s. 11- 12).
2.1.3 Historie celoživotního vzdělávání Jak již bylo zmíněno, celoživotní vzdělávání zahrnuje vzdělávání člověka v průběhu celého jeho života. Na historii celoživotního vzdělávání je tedy třeba pohlížet komplexně a zahrnout do ní všechny prvky vzdělávání, ať již se jedná o vzdělávání pedagogické, andragogické, či gerontagogické. Myšlenka, aby se člověk vzdělával po celý svůj život, přitom není nová. V průběhu vývoje společnosti se však měnily důvody, proč by se měl člověk permanentně vzdělávat, a měnila se i očekávání, která jedinec a společnost do celoživotního vzdělávání vkládali (Strategie celoživotního učení ČR, 2007, s. 10). Vznik úvah o celoživotním vzdělávání a učení je datován rozdílně. Lze však konstatovat, že idea celoživotního vzdělávání se uplatňuje v evropských i neevropských kulturách, filozofiích a náboženstvích již od období starověkých kultur, antiky, ale i židovských kultur, přičemž, po jistém útlumu v období středověku, se znovu začala uplatňovat v období renesance, humanismu a osvícenství, svého vrcholu dosáhla v díle Jana Amose Komenského
18
a následně i v průběhu 20. století a společnost se touto ideou významně zabývá i v současnosti. (Beneš in Veteška a kol., 2009, s. 26) •
Historie celoživotního vzdělávání v období starověkých kultur a antiky
Lidé se vzdělávají a učí již od nepaměti, protože jen díky vzdělávání se a učení mohli a mohou dosahovat rozvoje a pokroku. Z počátku se lidé učili nezáměrně, náhodně, bezděčně, až ve starověkých civilizacích, jakými byly například starověká Čína, Japonsko, Egypt, či Babylónie se setkáváme s učením systematickým. Zde se také začalo naplno uplatňovat i vzdělávání dospělých. Vzdělávání dospělých bylo realizováno především ve vědeckoučebních centrech, ať již se jednalo o Egyptské Ramesseum, kde se vzdělávali budoucí architekti, vojáci, či lékaři, nebo se jednalo o filozofické školy ve starověkém Řecku, například Platonova Akademie a Aristotelovo učiliště, kde se uplatňovala především rozumová, tělesná a mravní výchova, nebo se jednalo o vzdělávání a výchovu ve starověkém Římě, kde se uplatňovaly praktičtější disciplíny, jakými byly náboženství, právo, rétorika a vojenství. Z tohoto období pak také pochází první rozpracování didaktiky pro dospělé „Instituctio oratoria“, v překladu „O výchově řečníka“, což je spis tvořený devíti knihami, jehož autorem je první veřejný učitel se státním platem Quintilian. (Palán, 2003, s. 37). •
Historie celoživotního vzdělávání v době působení Jana Amose Komenského
Období středověku sebou přineslo jistý útlum světského vzdělávání, které bylo nahrazeno vzděláváním náboženským se zaměřením na výchovu a vzdělávání kněžích a úřednictva v církevních a klerikálních školách. Novým podnětem pro vzdělávání a především pak pro vzdělávání dospělých, se stal až vznik univerzit a nástup humanismu, renesance a osvícenství. (Bednaříková, 2006, s. 30). Prvním, kdo formuloval myšlenku celoživotního vzdělávání, byl Jan Amos Komenský, který ve své práci „De rerum humanarum emendatione consultatio catholica“, v překladu „Obecná rozprava o nápravě věcí lidských“, v části čtvrté „Pampedia“ v překladu „Vševýchova“ předešel dobu o několik století a formuloval ve své době moderní koncepci celoživotního vzdělávání s nadčasovým pojetím tak, že je zcela v souladu s pojetím dnešním. Formuloval zde požadavek na to, aby byli učeni všichni, všemu a všestranně, během sedmi věkových etap pokrývajících celý lidský život, tedy během období zrození, dětství, chlapectví, jinošství, mladosti, mužnosti, stáří a smrti a to bez rozdílu věku, pohlaví, stavu a národa. (Palán, 2003, s. 34). Vyjma Komenského se celoživotním vzděláváním v tomto období zabýval také Frederik Severin Grundtvig, dánský duchovní, učitel, politik a spisovatel, který se zasloužil o vznik 19
dánských lidových vysokých škol a usiloval také o vznik takzvané „školy života“ neboli univerzity vzdělávání dospělých, která by byla autonomní, nezávislá, otevřená všem dospělým bez přijímacích a závěrečných zkoušek a především bez jakékoliv diskriminace. (Bednaříková, 2006, s. 31). •
Historie celoživotního vzdělávání ve 20. století
Za zakladatele moderního pojetí celoživotního vzdělávání na počátku 20. století mohou být považování Eduard Lindeman a Basil Yaxlee, dle kterých představuje učení integrální součást života a vzdělávání je nikdy nekončícím procesem, proto se na celoživotním vzdělávání musí podílet i celý vzdělávací systém i vzdělávací politika a proto se vzdělávání nemůže redukovat jen na učení se ve vzdělávacích institucích, ale musí se na něm podílet i všechny profesní svazy, odbory, církve, komunity a jiné zainteresované subjekty. (Veteška in Veteška, Vacínová et al., 2011, s. 43) Novodobá historie celoživotního vzdělávání se pak začala rozvíjet po druhé světové válce, která vedle obrovských lidských, materiálních a morálních ztrát vedla i k obrovskému vzdělávacímu deficitu. V této době se začala rodit myšlenka, že vzdělávání zaměřené výlučné na děti a mladistvé, které je poskytováno pouze školou, je překonané a mělo by se zaměřit i na dospělé. Od zrodu myšlenky na vzdělávání dospělých, ke zrodu myšlenky na celoživotní vzdělávání však byla ještě dlouhá cesta. V první fázi bylo vzdělávání dospělých vnímáno jako specifická a separátní disciplína odmítající jakoukoliv spojitost se vzděláváním dětí a mládeže, což bylo vyjádřeno i pokusem o vznik samostatné disciplíny zabývající se vzděláváním dospělých, andragogiky. Ve druhé fázi bylo vzdělávání dospělých vnímáno již jako pokračování vzdělávání dětí a mládeže, ovšem jen jako jeho doplnění, či kompenzace. Až ve třetí fázi došlo k rozvoji myšlenky, že vzdělávání dětí a mládeže a vzdělávání dospělých by měly vytvořit kontinuum. Až v této fázi došlo ke vzniku nového pojmu „permanentní vzdělávání“, který byl z důvodu mezinárodního sjednocení nahrazen pojmem „celoživotní vzdělávání“ a později „celoživotní učení“. (Walterová et al., 2004, s. 35) 1. Utváření konceptu celoživotního vzdělávání K utváření konceptu celoživotního vzdělávání došlo v evropských zemích v 60. a 70. letech minulého století, tedy v 60. a 70. letech 20. století a to v důsledku sociálních, politických a ekonomických změn ve znamení demokratizace společnosti, růstu životní úrovně, rozvoje vědy a techniky a především rovnosti šancí na vzdělání a potřeby lidí dosáhnout vyšší kvalifikace. (Palán in Kalous, Veselý, 2006, s. 26- 27)
20
Problematikou celoživotního vzdělávání se v tomto období začaly paralelně zabývat tři mezinárodní organizace, a to Rada Evropy (CoE), Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které si již od 60. let kladly za cíl rozvíjet společnost po stránce sociální a kulturní prostřednictvím celoživotního vzdělávání, které by bylo přístupné všem bez jakékoliv diskriminace (Strategie celoživotního učení ČR, 2007, s. 10). Rada Evropy (CoE) ve Štrasburku se problematikou celoživotního vzdělávání začala zabývat roku 1966, kdy představila koncept permanentního vzdělávání Education permanente, jako komplexní vzdělávací model pro novou evropskou společnost, který má zajistit plnění stále větších a diverzifikovanějších vzdělávacích potřeb každého jedince bez rozdílu věku, čímž o tuto koncepci vyvolala zájem ve všech zemích západní Evropy (Koucký, Kovařovic in Walterová et al, 2004, s. 122). Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) se problematikou celoživotního vzdělávání začalo zabývat po studentských demonstracích z roku 1968. V reakci na tyto demonstrace vytvořilo mezinárodní komisi pro rozvoj a vzdělávání pod předsednictvím bývalého francouzského ministra vzdělávání Edgara Faureho. Výsledkem práce této komise byla pak takzvaná Faureho zpráva nazvaná Learning to be: The Word Education Today and Tomorow, v překladu Učit se být: Svět výchovy a vzdělávání dnes a zítra z roku 1972, jejíž koncept měl za cíl pozvednout celkovou vzdělanostní úroveň v zemích na různém stupni společenského a ekonomického rozvoje a jejíž koncept byl následně rozpracován ve všech mezinárodních dokumentech a na všech mezinárodních konferencích. (Palán in Kalous, Veselý, 2006, s. 27) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se problematikou celoživotního vzdělávání začalo zabývat roku 1973, kdy v reakci na globální světové problémy v podobě negramotnosti, bídy, nezaměstnanosti a bezdomovectví, publikovalo zprávu nazvanou Recurrent education: A strategy of lifelong learning, v překladu Stálé vzdělávání: Strategie celoživotního učení (Palán in Kalous, Veselý, 2006, s. 27), což byl vlastně koncept periodického, neboli „rekurentního vzdělávání“, jenž rozpracovával vzdělávací problémy a navrhoval řešení v podobě střídání vzdělávání a práce coby alternativu ke stálému prodlužování nepřetržité školní docházky, čímž vytvářel společný rámec pro počáteční vzdělávání dětí a mládeže i další vzdělávání dospělých (Koucký, Kovařovic in Walterová et al, 2004, s. 122).
21
2. Utváření konceptu celoživotního učení K utváření konceptu celoživotního učení dochází v 90. letech minulého století, tedy v 90. letech 20. století a to ve zcela jiném společenském, politickém a ekonomickém klimatu, než se utvářel koncept celoživotního vzdělávání. Problematiku celoživotního učení formulovaly paralelně tři mezinárodní organizace, a to Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO), Rada Evropy (CoE) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) vydalo roku 1996 v Paříži pod vedením Jacquese Delorse takzvanou „Delorsovu zprávu“ s názvem Learning: The treasure within, v překladu Učení je skryté bohatství. Jednalo se o zprávu Mezinárodní komise pro vzdělávání pro dvacáté první století, která koncept učení se v průběhu celého života dává do kontextu rozvoje osobnosti v podobě učit se vědět, učit se jednat, učit se žít s ostatními a učit se být. (Palán in Kalous, Veselý, 2006, s. 27) Rada Evropy (CoE) vyjádřila v červnu roku 1996 na svém jednání v Amsterdamu odhodlání umožnit co možná nejširší přístup ke vzdělávání a jeho neustálému obnovování s cílem usilovat o co největší úroveň poznání a Evropská unie vyhlásila ten samý rok, tedy rok 1996, rokem celoživotního učení. (Koucký, Kovařovic in Walterová et al, 2004, s. 123) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydalo v lednu roku 1996 na svém setkání výboru pro vzdělávání na úrovni ministrů školství v Paříži dokument Lifelonglearning for all, v překladu Celoživotní učení pro všechny, který stanovil celoživotní učení za řídící zásadu všech národních strategií. (Palán in Kalous, Veselý, 2006, s. 27).
2.1.4 Strategické dokumenty celoživotního vzdělávání Jak již vyplývá z předchozí kapitoly, problematikou celoživotního vzdělávání se velmi významně zabývaly a zabývají mezinárodní, evropské, ale i národní organizace jednotlivých států. Mezi nejvýznamnější organizace, které se zabývají celoživotním vzděláváním na mezinárodní úrovni, pak patří bezesporu Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Rada Evropy (CoE), ale i Evropská asociace vzdělávání dospělých (EAEA), mezi nejvýznamnější organizace, které se zabývají celoživotním vzděláváním na evropské úrovni, pak patří jednotlivé organizace Evropské unie a to především Rada Evropské unie neboli Rada ministrů, Evropský parlament, Evropská komise, ale i Evropské středisko pro rozvoj odborné 22
přípravy (CEDEFOP), či Evropská nadace pro odbornou praxi (ETF) a mezi nejvýznamnější organizace, které se zabývají celoživotním vzděláváním na národní úrovni, pak patří především Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ale i Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), Národní vzdělávací fond (NVF), či Asociace institucí vzdělávání dospělých (AIVD). Výstupy těchto organizací v oblasti celoživotního vzdělávání jsou pak zachyceny ve strategických dokumentech, které se věnují celoživotnímu vzdělávání z nejrůznějších úhlů pohledu. •
Strategické dokumenty celoživotního vzdělávání Evropské unie
Nejdříve se zaměříme na strategické dokumenty týkající se celoživotního vzdělávání v rámci Evropské unie. Evropská unie nahlíží na celoživotní vzdělávání především jako na instrument, který má vést k dosažení jejích hlavních cílů, tedy k vytvoření sjednocené Evropy s vysokou a udržitelnou životní úrovní a vysokou zaměstnaností a k vytvoření společnosti aktivních občanů, kteří jsou schopni a kteří se mohou sami individuálně realizovat (Pol, Hloušková, 2008, s. 9- 10). Celoživotní vzdělávání pak považuje za velmi důležitý nástroj sociálního a ekonomického vývoje Evropy, i přes to je však vzdělávací politika v rámci Evropské unie spíše jen doplňkovou politikou a spočívá jen v podpoře národních vzdělávacích systémů, přičemž neusiluje o jejich sjednocení, ale zachovává regionální rozdíly. Strategické dokumenty Evropské unie věnující se problematice celoživotního vzdělávání nemají tedy závazný charakter a jsou normou pouze deklarativní či doporučenou. (Vyhnánková, 2007, s. 31) Mezi nejvýznamnější strategické dokumenty Evropské unie, které se zabývají celoživotním vzděláváním, pak patří dokumenty celkové strategie v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, mezi něž můžeme řadit dokumenty Lisabonského procesu, dokumenty Kodaňského proces, dokumenty Boloňského procesu a dokumenty Strategie Evropa 2020, ale i dokumenty specificky zaměřené na podporu celoživotního vzdělávání, mezi něž můžeme řadit Memorandum o celoživotním učení. 1. Lisabonský proces Lisabonský proces byl významnou strategií Evropské unie a všech jejích členských států. Jednalo se o desetiletý proces, který byl zahájen v březnu roku 2000 v hlavním městě Portugalska v Lisabonu a jehož cílem bylo to, aby se Evropa stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která dokáže čerpat ze znalostí a dovedností a bude 23
schopna nepřetržitého hospodářského růstu při dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti, přičemž celoživotní vzdělávání mělo v tomto ohledu velmi významnou roli. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 13) Lisabonská strategie byla pak strategie definující strategické cíle Evropské unie a cestu k jejich naplnění, která byla přijata Radou Evropy v březnu 2000 v Lisabonu a kterou byl zahájen Lisabonský proces, přičemž tato strategie stanovovala strategické záměry Lisabonského procesu a cíle Lisabonského procesu na období do roku 2010. (Veteška in Veteška, Vacínová, 2011, s. 56) Strategickými záměry Lisabonského procesu v oblasti vzdělávání pak byly (Hučínová, Svoboda, 2004, [online]):
zlepšování kvality a efektivity systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii,
zajištění přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny,
otevření systému vzdělávání a odborné přípravy okolnímu světu. Cíle Lisabonského procesu v oblasti vzdělávání pak byly (Hučínová, Svoboda, 2004,
[online]):
zlepšení vzdělávání učitelů,
rozvíjení klíčových kompetencí ve společnosti založené na znalostech,
zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro všechny,
zvýšení počtu studentů v přírodovědných a technických oborech,
maximální využívání zdrojů,
vytvoření prostředí otevřeného pro učení,
zvýšení atraktivity učení,
podporování aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti,
posílení vazeb mezi světem práce, výzkumem a celou ostatní společností
rozvíjení podnikatelského myšlení,
zkvalitňování studia cizích jazyků,
posílení mobility a výměny,
rozvíjení evropské spolupráce. 24
Plnění strategických záměrů a cílů Lisabonského procesu bylo každý rok přezkoumáváno a přehodnocováno na summitech Evropské unie a ve výročních zprávách, přičemž již od počátku se mělo za to, že vytyčené cíle a záměry jsou velmi ambiciózní až nedosažitelné. V roce 2010 byl tedy Lisabonský proces ukončen a byl nahrazen procesem Evropa 2020. 2. Kodaňský proces Kodaňský proces je další významnou strategií Evropské unie. Jedná se o proces posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, který byl zahájen v Kodani v listopadu roku 2002, jako reakce na Lisabonský proces, v rámci něhož Evropská rada na zasedání v Lisabonu v březnu 2000 uznala důležitost rozvoje vysoce kvalitního odborného vzdělávání a přípravy a na zasedání v Barceloně v březnu roku 2002 vyzvala k vytvoření specifického procesu pro oblast odborného vzdělávání a přípravy. Tento proces je založen na prioritách, které se každé dva roky přezkoumávají v rámci komuniké evropských ministrů odpovědných za odborné vzdělávání a přípravu a jeho cílem je zlepšit výkonnost, kvalitu a přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím posílené spolupráce na evropské úrovni. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 15) Kodaňská deklarace (Declaration of the European Ministers of Vocational Education and Training, and the European Commission, convened in Copenhagen on 29 and 30 November 2002, on enhanced European cooperation in vocational education and training “The Copenhagen Declaration”, 2002, [online]), je deklarace o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, která byla přijata evropskými ministry odborného vzdělávání a přípravy a Evropskou komisí v listopadu roku 2002 v Kodani a kterou byl zahájen Kodaňský proces, přičemž tato deklarace stanovuje priority Kodaňského procesu a cíle Kodaňského procesu na období do roku 2010. Prioritami Kodaňského procesu pak jsou (Kodaňský proces: posílená evropská spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, 2011, [online]):
stanovení společných evropských cílů a reforma vnitrostátních systémů pro odborné vzdělávání a přípravu,
rozvoj společných evropských rámců a nástrojů, které zvyšují transparentnost a kvalitu kompetencí a kvalifikací a usnadňují mobilitu,
spolupráce na podpoře vzájemného učení na evropské úrovni a na zapojení všech zainteresovaných stran na vnitrostátní úrovni. 25
Cíle Kodaňského procesu pak jsou (Kodaňský proces: posílená evropská spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, 2011, [online]):
posílení evropského rozměru v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,
zlepšení informačních, poradenských a konzultačních služeb a transparentnosti v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,
rozvoj nástrojů pro vzájemné uznávání dovedností a kvalifikací v oblasti odborného vzdělávání a přípravy,
zlepšení kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Plnění strategických záměrů a cílů Kodaňského procesu bylo přezkoumáváno každé
dva roky na zasedáních ministrů odpovědných za odborné vzdělávání a přípravu, přičemž v roce 2008 bylo rozhodnuto, že se bude v Kodaňském procesu pokračovat i po dosažení prvního desetiletého období a byly stanoveny dlouhodobé strategické cíle pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na období 2011- 2020, tedy na další desetileté období. 3. Boloňský proces Boloňský proces je třetí významnou strategií Evropské unie. Jedná se o mezivládní proces zaměřený na vytvoření Evropského systému vysokoškolského vzdělávání, který byl zahájen v Paříži v květnu roku 1998 podepsáním Společné deklarace o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství ministry Francie, Německa, Itálie a Velké Británie, přičemž o rok později se připojilo 31 ministrů z 29 evropských zemí, včetně České republiky, podepsáním Boloňské deklarace, která stanovila priority v oblasti vysokoškolského vzdělávání až do roku 2010. Tento proces je založen na prioritách, které se každé dva roky přezkoumávají a jeho cílem je vytvoření společného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání při využití jedinečnosti jednotlivých národních vzdělávacích systémů a v důsledku toho zlepšení zaměstnanosti, zlepšení mobility vysokoškolských studentů a pracovníků, zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti evropského vysokoškolského vzdělávání a vzájemné uznávání získaného vzdělání. (Strategie Celoživotního učení, 2007, s. 15) Boloňská deklarace (Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, Společné prohlášení ministrů školství evropských států na setkání v Boloni dne 19. června 1999, [online]), je deklarace o evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, která byla přijata evropskými ministry školství v červnu roku 1999 v Boloni a kterou byl zahájen Boloňský
26
proces, přičemž tato deklarace stanovuje priority Boloňského procesu na období do roku 2010. Prioritami Boloňského procesu pak jsou (Boloňský proces, 2011, [online]):
Sociální rozměr
Celoživotní učení
Zaměstnanost absolventů
Vzdělávání
Vztah vzdělávání, výzkumu a inovace
Mezinárodní otevřenost
Mobilita
Shromažďování dat
Nástroje pro transparentnost
Financování Plnění strategických záměrů a cílů Boloňského procesu bylo přezkoumáváno každé
dva roky na zasedáních ministrů odpovědných za vzdělávání, přičemž v roce 2009 bylo rozhodnuto, že se bude v Kodaňském procesu pokračovat i po dosažení prvního desetiletého období a byly stanoveny dlouhodobé strategické cíle pro evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání na další desetileté období. 4. Strategie Evropa 2020 (Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, 2010) Strategie Evropa 2020 je významným strategickým dokumentem Evropské unie, v němž celoživotní vzdělávání hraje klíčovou roli. Jedná se o novou strategii pro růst a zaměstnanost, která byla definitivně přijata Evropskou radou v červnu roku 2010 v Bruselu, přičemž navázala na končící Lisabonskou strategii a definovala cíle Evropské unie a způsoby jejich naplňování pro období do roku 2020. Hlavní vizí této strategie je přeměna Evropské unie v inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou míru zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Pro dosažení této vize byly stanoveny tři priority a pět cílů.
27
Prioritami strategie Evropa 2020 jsou:
Inteligentní růst v důsledku rozvoje ekonomiky založené na znalostech a inovacích.
Udržitelný růst v důsledku podpory konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje.
Růst podporující začlenění v důsledku podpory ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat vysokou hospodářskou, sociální a územní soudržností. Cíle strategie Evropa 2020 jsou:
Zaměstnanost 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let.
Investování HDP Evropské unie do výzkumu a vývoje.
Dosaženo cílů „20-20-20“, včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé, v oblasti klimatu a energie.
Pokles podílu předčasných odchodů ze vzdělávání pod 10 % a dosáhnutí terciární úrovně vzdělávání nejméně u 40 % populace ve věku 30-34 let.
Pokles počtu osob ohrožených chudobou o 20 milionů. 5. Memorandum o celoživotním učení Memorandum o celoživotním učení je dokument Evropské komise, který byl vydán
v reakci na Lisabonskou strategii na podzim roku 2000 a který zastřešuje diskusi o konceptu celoživotního učení v rámci Evropské unie. Jedná se o dokument odsouhlasený představiteli jednotlivých členských států vyzývající odbornou i laickou veřejnost, aby se k němu připojili a podpořily tak celoživotní učení. (Vyhnánková, 2007, s. 57) •
Strategické dokumenty celoživotního vzdělávání České republiky
Nyní se zaměříme na strategické dokumenty týkající se celoživotního vzdělávání v rámci České republiky. Česká republika nahlíží na celoživotní vzdělávání především jako na instrument podpory rozvoje lidského potenciálu, jako jednoho ze stěžejních faktorů trvale udržitelného růstu znalostních ekonomik (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 19). Mezi nejvýznamnější strategické dokumenty České republiky, které se zabývají celoživotním vzděláváním, pak patří kontextové dokumenty, které se věnují obecným otázkám rozvoje lidské společnosti, lidských zdrojů a trhu práce a celoživotní vzdělávání je jen jedním z mnoha témat, kterými se zabývají, ale i dokumenty, které jsou zaměřeny přímo 28
na oblast celoživotního vzdělávání. Mezi kontextové dokumenty můžeme řadit Strategii rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, Národní Lisabonský program 2005- 2008 neboli Národní program reforem České republiky, Konvergenční program České republiky na léta 2006- 2008, Strategii hospodářského růstu České republiky, Strategii regionálního rozvoje České republiky, Národní akční plány zaměstnanosti, Národní inovační strategii a Národní program výzkumu a vývoje a z důvodu možností rozsahu této práce se omezíme jen na jejich prostý výčet. Mezi dokumenty, které jsou zaměřeny přímo na oblast celoživotního vzdělávání, můžeme řadit Národní program rozvoje vzdělávání v České republice neboli Bílou knihu, Závěrečnou zprávu z konzultačního procesu k Memorandu o celoživotním učení, Strategii Celoživotního učení České republiky, či Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a z důvodů jejich důležitosti se o nich zmíníme podrobněji. 1. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice neboli Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání v České republice neboli Bílá kniha (2001), je základním strategickým dokumentem, který se zabývá celoživotním vzděláváním v České republice. Jedná se o strategický dokument, který vznikl především na základě usnesení vlády České republiky č. 277 ze dne 7. dubna roku 1999, v němž se vláda zavázala k tomu, že vzdělávací politika bude vždy vymezena schváleným rámcem, od kterého se budou odvozovat střednědobé a dlouhodobé cíle, které budou vyhlášeny v podobě závazného vládního strategického dokumentu s názvem Bílá kniha a dále na základě Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ze dne 13. května 1999, v níž se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zavázalo, že rozvoj vzdělávání na všech úrovních se musí odvozovat z jednotné a provázané vzdělávací politiky, musí být koncipováno systémově a musí řešit jednotlivé úkoly v kontextu všech součástí systému vzdělávání a v kontextu dlouhodobých cílů. Bílá kniha pak vznikala za účasti pedagogické odborné veřejnosti a připomínkování v mezirezortním rozměru dva roky a její definitivní podoba byla schválena na zasedání vlády České republiky dne 7. února 2001. Obsahem Bílé knihy je komplexní koncepce celoživotního vzdělávání týkající se všech stupňů vzdělávání od vzdělávání předškolního, přes vzdělávání školní až po vzdělávání dospělých, přičemž odráží celospolečenské zájmy, analyzuje současnou situaci a dává podněty k jejímu řešení a zároveň je také otevřeným materiálem, který má být dále rozpracován v dalších plánech vzdělávání a v pravidelných intervalech zkoumán, revidován a aktualizován (Vyhnánková, 2007, s. 89). Poslední revize naplnění cílů Bílé knihy proběhla 29
pak na základě pověření ministra školství ze dne 30. dubna 2008 a jejím výstupem je dokument s názvem Analýza naplnění cílů Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice (Bílé knihy) v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání, který analyzuje naplnění cílů a stanovuje priority a opatření pro další období. Bílá kniha pak vychází z konceptu „Vzdělávání pro každého po celý život“, kdy zastává myšlenku, že realizace konceptu celoživotní vzdělávání neznamená jen rozšíření stávajícího vzdělávacího sektoru o další sektor dalšího vzdělávání, ale znamená především zásadní změnu pojetí, funkce a cílů vzdělávání, kdy všechny možnosti učení, ať již ve vzdělávacích institucích, či mimo ně, jsou chápány jako jeden propojený celek, který je zaměřen na uspokojování vzdělávacích potřeb dětí, mládeže i dospělých se zřetelem na dostupnost a spravedlnost vedoucí k rozvoji různorodých schopností všech jedinců v průběhu celého jejich života. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 22) 2.
Závěrečná zpráva z konzultačního procesu k Memorandu o celoživotním učení
Závěrečná zpráva z konzultačního procesu k memorandu o celoživotním učení je reakcí na evropské Memorandum o celoživotním učení a tendenci jednotlivých států přijmout a ukotvit závěry tohoto memoranda do vlastních vzdělávacích systémů. Jedná se o závěrečnou zprávu z roku 2001, která byla vypracována pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a pod vedením Národního vzdělávacího fondu a která shrnuje hlavní problémy v oblasti celoživotního vzdělávání a podle struktury evropského Memoranda o celoživotním učení popisuje již připravované, či probíhající opatření v České republice a úspěšné příklady řešení. Obsahem této zprávy je pak nastínění problematiky prosazování celoživotního učení pro všechny se zaměřením na stávající systém počátečního a dalšího vzdělávání v České republice, kdy se zaměřuje především na problematiku neexistence komplexního právního rámce a na to, že existující systém vyhovuje pouze tradičnímu vzdělávání a nerespektuje tudíž aktuální nároky na vzdělávání, což je třeba změnit. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 22) 3. Strategie celoživotního učení České republiky Strategie celoživotního učení (2007), je základním strategickým dokumentem, který se zabývá celoživotním vzděláváním v České republice pro léta 2007 až 2015. Jedná se o koncepční dokument, který je ucelenou strategií celoživotního učení v oblasti počátečního i dalšího vzdělávání, který vznikl především na základě Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (2003, [online]), na základě Lisabonské strategie a na základě doporučení 30
Evropské unie pro vypracování národních strategií celoživotního vzdělávání, byl schválen vládou České republiky usnesením číslo 761 ze dne 11. července 2007 a má za cíl stanovit dosažitelné cíle v oblasti celoživotního vzdělávání sloužící k podpoře vzdělávání, podpoře osobního rozvoje, podpoře sociální soudržnosti, podpoře aktivního občanství a podpoře konkurenceschopnosti. Obsahem Strategie celoživotního učení je program celoživotního učení skládající se z koncepční části a analytické části a stanovující sedm strategických směrů vztahujících se k soustavě celoživotního vzdělávání v České republice (Vyhnánková, 2007, s. 90-91) a to:
Uznávání a prostupnost, neboli vytvoření otevřeného prostoru pro celoživotní učení včetně uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení.
Rovný přístup neboli podpora dostupnosti a rovnosti šancí v přístupu ke vzdělávacím příležitostem v průběhu celého života.
Funkční gramotnost neboli rozvoj funkční gramotnosti a klíčových kompetencí včetně chorost učit se v průběhu celého života.
Sociální partnerství neboli spolupráce se sociálními partnery a podpora nabídky vzdělávacích příležitostí v závislosti na potřebách ekonomického a sociálního rozvoje.
Stimulace poptávky neboli stimulace poptávky po vzdělávání u všech věkových skupin populace v průběhu celého života.
Kvalita neboli podpora kvalitní nabídky vzdělávacích příležitostí.
Poradenství neboli rozvoj informačních a poradenských služeb. Strategie celoživotního učení pak přináší zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání,
kdy směřuje k odstranění bariér celoživotního vzdělávání a naopak cíleně podporuje ty aspekty celoživotního vzdělávání, které mají umožnit, aby celoživotní vzdělávání bylo dostupné pro všechny lidi České republiky a to kdykoliv během jejich života. (Strategie celoživotního učení, 2007, s. 5) 4. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011 až 2015 (2011, [online]) je strategický dokument, který navazuje na obdobné strategické dokumenty z roku 2005 a 2007 a rozpracovává dlouhodobý záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vzdělávání a v oblasti vzdělávací soustavy, přičemž se věnuje z hlediska celoživotního vzdělávání nejen problematice počátečního vzdělávání, ale 31
především i problematice dalšího vzdělávání a dále se zabývá i problematikou soustavy kvalifikací a problematikou ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
•
Celoživotní vzdělávání prošlo za dobu své historie velkým rozvojem. V současné době je problematika celoživotního vzdělávání však vnímána jako zásadní téma v oblasti vzdělávání a výchovy, které zdůrazňuje nutnost vzdělávání v průběhu celého lidského života. Kapitola s názvem Celoživotní vzdělávání byla věnována obecným informacím o celoživotním vzdělávání, přičemž se zabývala především pojetím a vymezením celoživotního vzdělávání, členěním celoživotního vzdělávání, historií celoživotního vzdělávání a strategickými dokumenty celoživotního vzdělávání, coby jednoho z nejdůležitějších konceptů současné vzdělávací politiky. Následující kapitola s názvem Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester se pak bude zabývat specifiky celoživotního vzdělávání u jedné profesní skupiny a to u skupiny všeobecných zdravotních sester.
32
2.2 Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester Ani celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester není téma nové, v posledních letech je mu však stejně, jako tématu celoživotního vzdělávání, věnována značná pozornost a to nejen ze strany odborné veřejnosti a veřejnosti laické, ale také i ze strany národních a mezinárodních organizací, ať již vládních, či nevládních. Do popředí zájmu vstupuje problematika celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester především v souvislosti s rychlým rozvojem oboru ošetřovatelství a v souvislosti s tím i se zvyšujícími se nároky na nositelky profese všeobecné zdravotní sestry, přičemž důraz je pak kladen zvláště na profesní vzdělání všeobecných zdravotních sester a jeho celoživotního doplňování a obnovování. Následující kapitoly se věnují obecným informacím o celoživotním vzdělávání všeobecných zdravotních sester, přičemž mezi nejdůležitější patří bezesporu informace o pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, informace o členění celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, informace o historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a informace o legislativním rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
2.2.1 Pojetí
a
vymezení
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester Profese všeobecné zdravotní sestry patří v rámci Evropské unie i v rámci České republiky mezi regulovaná povolání, což jsou povolání, pro jejichž výkon jsou předepsány určité zákonné požadavky například v podobě stupně vzdělání, oboru vzdělání, kontinuálního doplňování a obnovování vzdělávání, profesní praxe, bezúhonnosti, zdravotní způsobilosti, pojištění odpovědnosti a podobně, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání vykonávat (Databáze regulovaných povolání, 2011, [online]). Pojetí a vymezení celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester je tedy v České republice dáno zákonnými normami a to především zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) v platném znění a jeho prováděcími předpisy a Koncepcí ošetřovatelství, neboli metodickým opatřením 33
Ministerstva zdravotnictví k zajištění jednotného postupu při poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních lůžkové nebo ambulantní péče, v sociálních zařízeních a ve vlastním sociálním prostředí jednotlivců, rodin a skupin osob, uveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví v částce číslo 9/2004. •
Pojetí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester
Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platné znění a jeho prováděcí předpisy a Koncepce ošetřovatelství pak definují základní pojmy Celoživotního vzdělávání všeobecných sester a to pojem Celoživotní vzdělávání všeobecných sester a pojem Všeobecná sestra. 1. Pojem „Celoživotní vzdělávání všeobecných sester“ Pojem „Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester“ je definován na základě zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění a na základě Koncepce ošetřovatelství, jako povinnost průběžného obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání prostřednictvím organizovaných forem vzdělávání a to v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. 2. Pojem „Všeobecná zdravotní sestra“ Pojem „Všeobecná zdravotní sestra“ je definován na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění, jako fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolání, neboli souhrn činností při poskytování zdravotní péče a poskytuje ošetřovatelskou péči a ve spolupráci s lékařem se podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči, přičemž profesi všeobecné zdravotní sestry může vykonávat buď všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem anebo všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu. Pojem „Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem“ je definován na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění a vyhlášky č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, jako všeobecná zdravotní sestra, která vykonává zdravotnické povolání, neboli souhrn činností při poskytování zdravotní péče, pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí, nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru.
34
Pojem „Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu“ je definován na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění a vyhlášky č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, jako všeobecná zdravotní sestra, která vykonává zdravotnické povolání, neboli souhrn činností při poskytování zdravotní péče, bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti. •
Vymezení celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester
Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester je na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění a na základě Koncepce ošetřovatelství povinné pro všechny všeobecné zdravotní sestry, stejně tak, jako je celoživotní vzdělávání povinné i pro všechny další zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky. Plnění povinnosti celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester je pak prokazováno prostřednictvím kreditního systému, prostřednictvím registračního systému a prostřednictvím Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. 1. Kreditní systém Kreditním systémem se na základě vyhlášky č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků v platném znění a která je prováděcím předpisem zákona č. 96/ 2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění, rozumí systém získávání kreditů neboli kreditních bodů, jimiž jsou ohodnoceny jednotlivé formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Získání dostatečného počtu kreditů je podmínkou pro registraci všeobecných zdravotních sester, získání či prodloužení platnosti Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, či přihlášení se k atestační zkoušce, přičemž všeobecná zdravotní sestra musí k získání či prodloužení registrace, k získání či prodloužení Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru, či přihlášení se k atestační zkoušce získat alespoň 40 kreditů za registrační období. 2. Registrační systém Registračním systémem se na základě zákona č. 96/2004 Sb., o zdravotnických povoláních v platném znění, rozumí registrační systém, který je součástí Národního zdravotnického informačního systému a v němž jsou zpracovávány údaje o nelékařských zdravotnických pracovnících, kterým bylo vydáno Osvědčení k výkonu zdravotnického 35
povolání bez odborného dohledu. Získání registrace je pak podmínkou udělení, či prodloužení platnosti Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru, či přihlášení se k atestační zkoušce, přičemž všeobecná zdravotní sestra musí k získání či prodloužení registrace, k získání či prodloužení platnosti Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru, či k přihlášení se k atestační zkoušce získat dostatečný počet kreditů za registrační období, které novelou zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, č. 105/2011 Sb., kterou se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, bylo prodlouženo z 6 let na 10 let, podat čitelně vyplněnou žádost opatřenou kolkem po novele v hodnotě 100,- Kč z původních 500,- Kč, doplněnou o úředně ověřené doklady o způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry, o výpis dosavadní zdravotnické praxe potvrzené zaměstnavatelem a o doklad o absolvování vzdělávacích aktivit v hodnotě 40 kreditů za období posledních deseti let. Po schválení této žádosti vydává Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí o registraci v podobě Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru a to na dobu deseti let. 3. Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru Osvědčením k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru se na základě zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění, rozumí osvědčení, které získá všeobecná zdravotní sestra po úspěšném získání dostatečného počtu kreditů za registrační období a po následné registraci v Národním zdravotnickém informačním systému, v němž jsou zpracovávány údaje o nelékařských zdravotnických pracovnících, kterým bylo vydáno Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Získání Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dozoru pak všeobecnou zdravotní sestru opravňuje k užívání označení „registrovaná“ a k vykonávání profese bez odborného dohledu, přičemž se jedná o dobrovolný akt, pokud všeobecná zdravotní sestra registraci a osvědčení nezíská, vykonává svou profesi pod dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu činností bez odborného dohledu.
36
2.2.2 Členění celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester můžeme členit, stejně jako celoživotní vzdělávání jako takové, z hlediska etap celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a z hlediska forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. •
Etapy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester
Z hlediska etap celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, můžeme průběh celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester členit na kvalifikační vzdělávání všeobecných zdravotních sester a postkvalifikační vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 1. Etapa kvalifikačního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Etapa kvalifikačního vzdělávání všeobecných zdravotních sester je v současnosti uskutečňována prostřednictvím kvalifikačního vyššího odborného studia oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, nebo prostřednictvím kvalifikačního vysokoškolského bakalářského studia oboru ošetřovatelství na vysokých školách. (Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, 2004) Vyšší odborné studium poskytuje úplné kvalifikační vzdělávání pro profesi všeobecná zdravotní sestra prostřednictvím oboru diplomovaná všeobecná sestra. Toto vyšší odborné studium je poskytováno na vyšších zdravotnických školách, je určeno pro absolventy středních škol s maturitou, je tříleté a je zakončené absolutoriem, neboli zkouškou z odborných předmětů, z cizího jazyka a obhajobou závěrečné práce, přičemž absolventi jsou označováni jako diplomovaný specialista (DiS.). (Plevová et al., 2011, s. 51) Vysokoškolské bakalářské studium poskytuje úplné kvalifikační vzdělávání pro profesi všeobecná zdravotní sestra prostřednictvím akreditovaného bakalářského programu ošetřovatelství. Toto bakalářské studium je poskytováno na vysokých školách a fakultách se zdravotnickým zaměřením, je určeno pro absolventy středních škol s maturitou, je tříleté a je zakončené bakalářskými státními zkouškami z odborných předmětů a obhajobou bakalářské práce, přičemž absolventi jsou označováni titulem bakalář (Bc.). (Plevová et al., 2011, s. 51) 2. Etapa postkvalifikačního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Etapa postkvalifikačního vzdělávání všeobecných zdravotních sester je v současnosti uskutečňována prostřednictvím postkvalifikačního vysokoškolského magisterského studia 37
oboru ošetřovatelství, nebo prostřednictvím postkvalifikačního vysokoškolského doktorského studia oboru ošetřovatelství na vysokých školách, nebo prostřednictvím postkvalifikačního specializačního studia, nebo prostřednictvím vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. (Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, 2004) Vysokoškolské magisterské studium poskytuje postkvalifikační vzdělávání pro profesi všeobecná zdravotní sestra prostřednictvím akreditovaného magisterského programu ošetřovatelství. Toto magisterské studium je poskytováno na vysokých školách a fakultách se zdravotnickým zaměřením, je určeno pro absolventy akreditovaného bakalářského programu ošetřovatelství, je dvouleté a je zakončené magisterskými státními zkouškami z odborných předmětů a obhajobou magisterské práce, přičemž absolventi jsou označováni titulem magistr (Mgr.). (Plevová et al., 2011, s. 52) Vysokoškolské doktorské studium poskytuje postkvalifikační vzdělávání pro profesi všeobecná
zdravotní
sestra
prostřednictvím
akreditovaného
doktorského
programu
ošetřovatelství. Toto doktorské studium je poskytováno na vysokých školách a fakultách se zdravotnickým zaměřením, je určeno pro absolventy akreditovaného magisterského programu ošetřovatelství, je dvouleté a je zakončené doktorskými státními zkouškami z odborných předmětů a obhajobou disertační práce, přičemž absolventi jsou označováni titulem doktor (PhD.). (Plevová et al., 2011, s. 52) Specializační studium poskytuje postkvalifikační vzdělávání pro profesi všeobecná zdravotní sestra prostřednictvím specializačního vzdělávání v oboru ošetřovatelství. Toto specializační studium je poskytováno v akreditovaných zdravotnických zařízeních a institucích, je určeno pro kvalifikované všeobecné zdravotní sestry, je tříleté a je zakončené atestační zkouškou, kterou všeobecná zdravotní sestra získává specializovanou způsobilost k výkonu specializovaných činností a specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. (Plevová et al., 2011, s. 52) Vzdělávací akce celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester poskytují postkvalifikační vzdělávání pro profesi všeobecná zdravotní sestra prostřednictvím plnění povinnosti celoživotního vzdělávání, tak jak jej ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a novela tohoto zákona č. 105/2011 Sb., kterou se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o 38
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, Plnění těchto povinností se pak prokazuje na základě kreditního systému, registračního systému a Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. •
Formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester
Z hlediska forem můžeme celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester členit na vzdělávání všeobecných zdravotních sester prostřednictvím inovačních kurzů, odborných stáží, seminářů, školících akcí, odborných konferencí, kongresů, sjezdů, pracovních dnů, sympozií, mezinárodních kongresů, publikační, pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti, pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti, e-learningových kurzů, vypracováváním metodik, ale i prostřednictvím studia navazujících studijních programů. (Vyhláška, kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků v platném znění, 2004). 1. Inovační kurzy Inovačními kurzy se rozumí odborné kurzy, kterými se obnovují znalosti a dovednosti. Jedná se o kurzy pořádané akreditovanými zařízeními, nebo zdravotnickými zařízeními. Musí trvat alespoň 4 hodiny v každém dnu. Za inovační kurzy náleží 4 kredity za každý započatý den, přičemž nejvíce lze získat 12 kreditů za jeden inovační kurz pořádaný v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 2. Odborné stáže Odbornými stážemi se rozumí stáže v akreditovaných zařízeních s cílem prohloubit si znalosti a vědomosti prostřednictvím odborné praxe, neboli práce na jiném pracovišti a pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka pracujícího bez odborného dohledu. Jedná se o stáže pořádané akreditovanými zařízeními. Za odborné stáže náleží 3 kredity za každý započatý den, přičemž nejvíce lze získat 15 kreditů za jednu odbornou stáž pořádanou v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 3. Semináře Semináři se rozumí vzdělávací akce, jejichž program se týká povolání všeobecné zdravotní sestry. Jedná se o semináře pořádané zdravotnickými lůžkovými zařízeními, akreditovanými zařízeními, anebo zařízeními, které k pořádání získaly souhlasné stanovisko profesního sdružení. Musí trvat alespoň 2 hodiny. Za semináře náleží 1 kredit za jeden seminář pořádaný v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 39
4. Školící akce Školícími akcemi se rozumí vzdělávací akce odborného charakteru, jejichž program se týká povolání všeobecné zdravotní sestry a jsou určeny nejen pro zaměstnance a členy pořádající organizace. Jedná se o vzdělávací akce pořádané akreditovanými zařízeními, anebo zařízeními, které k pořádání získaly souhlasné stanovisko profesního sdružení. Musí trvat alespoň 4 hodiny. Za školící akce náleží 4 kredity za každý započatý den, přičemž nejvíce lze získat 12 kreditů za jednu školící akci v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 5. Odborné konference, kongresy, sjezdy, pracovní dny, sympozia Odbornými konferencemi, kongresy, sjezdy, pracovními dny, sympozii se rozumí vzdělávací akce, jejichž program se týká povolání všeobecné zdravotní sestry a jsou určeny nejen pro zaměstnance a členy pořádající organizace. Jedná se o vzdělávací akce pořádané akreditovanými zařízeními, zdravotnickými lůžkovými zařízeními, anebo zařízeními, které k pořádání získaly souhlasné stanovisko profesního sdružení. Musí trvat alespoň 1 den, přičemž odborný program musí být zajištěn alespoň v rozsahu 4 hodin v každém dnu a 4 přednášejícími v každém dnu. Za odborné konference, kongresy, sjezdy, pracovní dny, sympozia náleží 4 kredity za účast za každý započatý den, přičemž nejvíce lze získat 12 kreditů za účast na jedné odborné konferenci, jednom kongresu, jednom sjezdu, jednom pracovním dnu a jednom sympoziu v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, 10 kreditů za vlastní přednášku, autorství posteru, či aktivní účast na soutěžích, 5 kreditů za spoluautorství nebo přednesení cizí přednášky a 4 kredity za spoluautorství na posteru. Posterem se pak rozumí účast na odborném sdělení v podobě komentovaných témat, tabulek nebo fotografií zveřejněný na tabulích na kongresech, odborných konferencích, pracovních dnech, sjezdech nebo sympoziích. 6. Mezinárodní kongresy Mezinárodními kongresy se rozumí vzdělávací akce odborného charakteru, jejichž program se týká povolání všeobecné zdravotní sestry a jsou určeny nejen pro zaměstnance a členy pořádající organizace. Jedná se o vzdělávací akce pořádané akreditovanými zařízeními, zdravotnickými lůžkovými zařízeními anebo zařízeními, které k pořádání získaly souhlasné stanovisko profesního sdružení. Musí trvat alespoň 2 dny, přičemž odborný program musí být zajištěn alespoň v rozsahu 4 hodin v každém dnu a alespoň jedním zahraničním přednášejícím v každém dnu. Za mezinárodní kongresy náleží 5 kreditů za účast za každý započatý den, přičemž nejvíce lze získat 15 kreditů za účast na jednom mezinárodním kongresu v rámci 40
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, 15 kreditů za vlastní přednášku, či autorství posteru, 10 kreditů za spoluautorství nebo přednesení cizí přednášky a 5 kreditů za spoluautorství na posteru. Posterem se pak, stejně jako v případě odborných konferencí, kongresů, sjezdů, pracovních dnů a sympozií, rozumí účast na odborném sdělení v podobě komentovaných témat, tabulek nebo fotografií zveřejněný na tabulích na kongresech, odborných konferencích, pracovních dnech, sjezdech nebo sympoziích. 7. Publikační činnost Publikační činností se rozumí publikování odborného materiálu týkajícího se výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry a to v odborném periodickém tisku, nebo jeho elektronické podobě, v neperiodických odborných publikacích, nebo jejich elektronické podobě, dále publikování v podobě odborných monografií, učebnic, skript, odborných výkladových slovníků, abstrakt odborných sdělení uvedených v mezinárodních oponovaných časopisech, nebo v podobě učební pomůcky, například výukového CD-ROM, přičemž za publikační činnost se nepovažuje recenze, abstrakta odborných sdělení neuvedených v mezinárodních oponovaných časopisech, diskusní příspěvky a články osobního charakteru. Za publikační činnost náleží 15 kreditů za autorství odborného článku, 10 kreditů za spoluautorství odborného článku, navýšení o 100% za publikování v časopise s hodnotou Impact Factoru, navýšení o 30% za publikování v recenzovaném časopise, 25 kreditů za autorství odborné publikace, učebnice, skript, nebo jiné učební pomůcky a 20 kreditů za spoluautorství odborné publikace, učebnice, skript, nebo jiné učební pomůcky v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Impact faktorem se pak rozumí ukazatel hodnotící vědeckou významnost daného časopisu, který vyjadřuje citovanost časopisu v poměru k celkovému počtu publikovaných článků, a tím jeho impal, neboli účinek, vliv, dopad na odezvu u dalších autorů. Impact Factor daného časopisu za určitý rok je přitom poměr součtu citací za dva předcházející roky obsažené v článcích tohoto časopisu v roce, pro který se Impact Factor zjišťuje, k počtu článků publikovaných v těchto dvou předchozích letech. 8. Pedagogická činnost Pedagogickou činností se rozumí vzdělávací činnost v rámci teoretické, či praktické výuky ve specializačním vzdělávání, certifikovaném nebo inovačním kurzu, na školící akci a semináři, vedení odborné stáže a vyučování odborných předmětů ve studijních oborech, prostřednictvím nichž se získává odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry. Za pedagogickou činnost náleží 2 kredity za vyučovací hodinu, nebo přednesení 41
odborného sdělení, přičemž nejvíce lze získat 20 kreditů za pedagogickou činnost během registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 9. Vědecko- výzkumná činnost Vědecko- výzkumnou činností se rozumí účast ve výzkumných projektech a výzkumných záměrech, která se týká oboru činnosti všeobecné zdravotní sestry, nebo obecně zdravotní péče a je doložena oponovanou závěrečnou zprávou, seznamem řešitelů, základními údaji projektového tématu a v případě mezinárodních projektů navíc kopií rozhodnutí příslušné mezinárodní instituce o schválení projektu. Za vědecko-výzkumnou činnost náleží 25 kreditů za jednu vědecko-výzkumnou činnost v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 10. E-learningové kurzy E-learningovými kurzy se rozumí formy vzdělávacích akcí či inovačních kurzů, jejichž program se týká výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry a které jsou ukončeny závěrečnými testy. Jedná se o kurzy pořádané akreditovanými zařízeními, nebo zařízeními, které k pořádání získaly souhlasné stanovisko profesního sdružení. Za e-learningové kurzy náleží 2 kredity, pokud jsou e-learningové kurzy minimálně v délce 15 stran textu a 3 kredity pokud jsou e-learningové kurzy minimálně v délce 30 stran textu za jeden e-learningový kurz v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 11. Vypracovávání metodik Vypracováváním metodik se rozumí vypracování standardů, nebo nových postupů, jejichž použití při poskytování zdravotní péče bylo schváleno ministerstvem, nebo jiným ústředním orgánem státní správy. Za vypracovávání metodik náleží 20 kreditů za jednu vypracovanou metodiku v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 12. Studium navazujících studijních programů Studiem navazujících studijních programů se rozumí studium zdravotnických oborů na vysokých školách v akreditovaných programech bakalářských, magisterských a doktorských, nebo studium zdravotnických oborů, či oborů příbuzných na vyšších odborných školách po předchozím získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry. Za studium navazujících studijních programů zdravotnických oborů náleží 25 kreditů za každý ukončený semestr, nebo za každých ukončených šest měsíců studia, pokud se studium nedělí na semestry, v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 42
2.2.3 Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester má bohatou tradici, je nedílnou součástí historie vzdělávání ošetřovatelských profesí a je úzce spjata s historií ošetřovatelství, jejíž kořeny sahají až do hluboké minulosti. Dle Plevové a jejího kolektivu (2011, s. 15) historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester pak můžeme rozdělit, stejně jako historii ošetřovatelství, do třech historických vývojových linií a to na historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v období neprofesionálního ošetřovatelství, historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v období charitativního ošetřovatelství a historii celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester
v období
profesionálního
ošetřovatelství. •
Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v období neprofesionálního ošetřovatelství
Období neprofesionálního ošetřovatelství bylo nejdelším obdobím, které trvalo od nejstarších dob až do nástupu křesťanství. Neprofesionální ošetřovatelství spočívalo především ve vlastní péči o sebe samého a v péči o své blízké, přičemž se k léčbě a ošetřování používaly přírodní zdroje a dominantní postavení v ošetřovatelské péči zaujímaly ženy, které ošetřovaly nemocné v jejich domácnostech. Vzdělávání tehdejších prvních pečovatelek a ošetřovatelek bylo, ve světě i u nás, v tomto období zajišťováno prostřednictvím předávání nabytých vědomostí, zkušenosti a dovednosti z pokolení na pokolení, přičemž tento způsob vzdělávání přetrval i po nástupu křesťanství a v určitých podobách přetrvává dodnes. (Farkašová, 2006, s. 21- 22) •
Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v období charitativního ošetřovatelství
Období charitativního ošetřovatelství trvalo od nástupu křesťanství až do rozvoje medicíny a vzniku nemocnic. Charitativní ošetřovatelství spočívalo především v péči o jedince, kteří byli závislí na pomoci jiných, tedy v péči o nemocné, chudé, opuštěné, přičemž se k léčbě a ošetřování používalo zejména uspokojování nejzákladnějších potřeb lidského života, jako zajištění stravy, přístřeší, hygieny, duchovní podpory a později i léčitelské péče a dominantní postavení v ošetřovatelské péči zaujímaly mnišské řády, kláštery, útulky, špitály a nemocnice. Mezi nejvýznamnější řády, které se zabývaly péčí o nemocné a odkázané na 43
pomoc pak v Čechách patřily především Alžbětinky z Řádu svaté Alžběty, Milosrdní bratři, či Sestry svatého Kříže. Vzdělávání tehdejších pečujících bylo, ve světě i u nás, v tomto období zajišťováno prostřednictvím předávání nabytých vědomostí, zkušenosti a dovednosti uvnitř jednotlivých organizací, které se charitativním ošetřovatelstvím zabývaly, přičemž charitativní ošetřovatelství ovlivnilo veškerý další vývoj ošetřovatelství i ošetřovatelského vzdělávání a má nemalé uplatnění i dnes. (Staňková in Rozsypalová, Staňková, 1999, s. 13) •
Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v období profesionálního ošetřovatelství
Období profesionálního ošetřovatelství se začalo rozvíjet v 19. století společně s rozvojem medicíny, vznikem nemocnic a především v důsledku působení Florence Nightingalové, byť i skutečné začátky cílené ošetřovatelské péče lze spojovat, přinejmenším u nás, již s rozšířením křesťanství a vznikem klášterů. Profesionální ošetřovatelství spočívalo především v profesionální péči o nemocné, i o jedince odkázané na pomoc jiných, přičemž se k léčbě a ošetřování používalo odborných postupů a dominantní postavení v ošetřovatelské péči zaujímali vyškolení profesionálové. Vzdělávání těchto profesionálů, ve světě i u nás, bylo a je zajišťováno prostřednictvím cíleného vzdělávání, přičemž toto vzdělávání vedlo ke vzniku ošetřovatelství, jako samostatného profesního oboru. (Farkašová, 2006, s. 22) Historii
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester
v období
profesionálního ošetřovatelství můžeme dále členit na historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester do roku 1918, historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v letech 1918- 1948, historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v letech 1948- 1989 a historii celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester od roku 1989 do současnosti. 1. Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester do roku 1918 Devatenácté století se vyznačovalo především sílícím národnostním a emancipačním hnutím v Rakousku- Uhersku s důrazem na vzdělání a důrazem i na vzdělání žen (Staňková in Rozsypalová, Staňková et al., 1999, s. 16). Ošetřovatelská péče probíhala v tomto období především v primární zdravotní péči a v nemocnicích, přičemž ošetřovatelskou péči poskytovaly jen řádové ošetřovatelky, civilní pomocné ošetřovatelky zaškolené na nemocničních odděleních a takzvané porodní báby, které vykonávaly péči zaměřenou na uspokojování potřeb nemocných, asistenci při některých 44
výkonech prováděných lékaři a podílely se i na zajištění provozu oddělení (Farkašová et al., 2006, s. 25). Tyto ošetřovatelky pracovaly ve velmi nepříznivých podmínkách v podobě nízkých platů, v podobě ubytování přímo na pokojích nemocných, v podobě vycházek jen na povolení lékaře, v podobě trestů za zanedbání služby a v podobě pracovní doby určované dle potřeby, tedy v podobě velmi často zcela neomezené pracovní doby. (Kutnohorská, 2010, s. 63- 64). Vzdělávání všeobecných zdravotních sester pak probíhalo prostřednictvím prvních ošetřovatelských škol.
První česká ošetřovatelská škola vznikla roku 1847 v Praze. Tato škola byla první ošetřovatelskou školou v Rakousku Uhersku a stala se počátkem přeměny opatrovnické činnosti v ošetřovatelskou profesi v České republice. Na jejím vzniku se velmi významně podílely dvě české spisovatelky, Karolína Světlá a Eliška Krásnohorská, jež byly velkými vlastenkami a propagátorkami ženských práv, které v čele ženského hnutí s názvem Ženský výrobní spolek a prostřednictvím časopisu tohoto spolku Ženský list, usilovaly, za podpory Spolku českých lékařů a hlavně za podpory jednatele tohoto spolku, lékaře Vítězslava Janovského, o vnik studia ošetřovatelství. První česká ošetřovatelská škola nabízela bezplatnou odbornou teoretickou a praktickou výuku moderního ošetřovatelství podle zásad Florence Nigtingalové a za pomoci její knihy „Kniha o ošetřování nemocných“, která byla vydána roku 1847 v češtině. Výuka probíhala na podkladě osnov a učebního plánu, formou krátkodobých kurzů. Uskutečňovala se v pražském městském chorobinci na Karlově prostřednictvím takzvaného vyučení, byla zakončena diplomovou zkouškou a absolventky po složení této zkoušky obdržely diplom a staly se tak diplomovanými sestrami. Činnost této školy neměla však dlouhého trvání a byla, pravděpodobně z národnostních a finančních důvodů, z důvodu zákazu praxe na Karlově, ale i z důvodu odchodu přednášejících lékařů na vznikající českou lékařskou fakultu Karlovy univerzity, po sedmi letech, v roce 1881 ukončena. (Kutnohorská, 2010, s. 60-61)
Ošetřovatelská škola ve Vídni vznikla po vzoru české ošetřovatelské školy roku 1882. Byla založena profesorem a světoznámým vídeňským lékařem a chirurgem Christianem Albertem Theodorem Billrothem, jenž v roce 1881 zorganizoval kurz pro ošetřovatelky a v roce 1882 založil ošetřovatelskou školu a nemocnici pro výcvik sester, takzvaný Rudolfinerhaus. Tato škola funguje dodnes, nebyla nikdy státní, patří Vídeňskému spolku a jejím patronem je korunní princ Rudolf František Karel, arcivévoda habsburský. Absolventkám této školy se říká „rudolfínky“. (Staňková, 2001, s. 79-80) 45
2. Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v letech 1918- 1948 Období od rozpadu Rakouska- Uherska a vzniku samostatné Československé republiky do konce 2. světové války se vyznačovalo především změnami společenských norem, kulturních potřeb, postavení žen, což sebou neslo důraz na vzdělávání a promítlo se i do vzdělávání ošetřovatelek. (Kutnohorská, 2010, s. 67). Ošetřovatelská péče probíhala v tomto období stále především v primární zdravotní péči a v nemocnicích, přičemž ošetřovatelskou péči poskytovaly již i absolventky ošetřovatelských škol, diplomované sestry. Náplň jejich práce se v důsledku rozvoje medicíny a nových terapeutických a diagnostických metod stále více a více přesouvala od zajišťování potřeb nemocných k asistenci lékařům v podobě například asistence u operací, práce v laboratořích, asistenci v ordinacích praktických lékařů a podobně, ale i k samostatné práci v terénu, kdy sestry prostřednictvím nově vznikajících spolků, například Červeného kříže, či Živeny organizovaly pro veřejnost nejrůznější kurzy, věnovaly se charitě a vykonávaly ošetřovatelskou péči v rodinách, především pak v rodinách chudých. (Farkašová et al., 2006, s. 26-27). Vzdělávání všeobecných zdravotních sester pak probíhalo i nadále prostřednictvím ošetřovatelských škol, které v tomto období zaznamenaly velký rozmach.
Státní dvouletá ošetřovatelská škola byla založena roku 1916 v Praze. Byla to česká škola, která měla velmi vysokou úroveň, stala se vzorem pro založení i mnoha dalších ošetřovatelských škol a existovala až do roku 1954, kdy v důsledku vzniku středních zdravotnických škol svou činnost ukončila. Koncepci teoretického a praktického vyučování vypracovaly tři americké sestry v čele s Miss Parsons, které za tímto účelem byly pozvány do Prahy roku 1920 dcerou prvního československého prezidenta Tomáše Garika Masaryka Alicí Masarykovou a které také první absolventky této školy postupně zacvičily pro práci učitelek teoretické výuky a instruktorek praktické výuky. Roku 1923 se stala první českou ředitelkou této školy Sylva Macharová. Studium na této škole bylo ukončeno zkouškou a získáním osvědčení diplomovaná ošetřovatelka. (Staňková in Rozsypalová, Staňková et al., 1999, s. 17). 3. Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v letech 1948- 1989
46
Rok 1948 a komunistický puč, který v únoru roku 1948 proběhl, byl pro Československou republiku, ale i pro ošetřovatelství a vzdělávání všeobecných zdravotních sester zlomovým. Došlo ke zrušení církevních ošetřovatelských škol, Spolek diplomovaných sester byl vyloučen z ICN a následně velmi rychle zanikl, výrazné osobnosti českého ošetřovatelství a ošetřovatelského vzdělávání byly odvolány ze svých funkcí a slibně se rozvíjející poválečné ošetřovatelství a kontinuální vzdělávání všeobecných zdravotních sester bylo utlumeno. (Lemon1: Učební texty pro sestry a porodní asistentky, 1996, s. 36) Ošetřovatelství se v tomto období stalo ve světě rychle se rozvíjejícím oborem a ošetřovatelské povolání se stalo autonomním povoláním. Ošetřovatelství bylo důležitým zájmem mezinárodních i národních organizací. Zabývala se jím Světová zdravotnická organizace (SZO, WHO), Mezinárodní rada sester (ICN), i Stálá rada sester Evropské unie, která byla ustanovena roku 1971, byla a je složena z národních sesterských organizací členských států Evropské unie, ale i států, kteří prozatím členy Evropské unie nejsou, a představovala a představuje nezávislý evropský hlas této profese. U nás došlo naopak k útlumu ošetřovatelství, které bylo považováno spíše za praktickou činnost a ne za vědní obor a ošetřovatelské povolání nebylo autonomní, ale probíhalo spíše ve formě asistence lékaři (Farkašová, 2006, s. 30). Také profesní organizace, které by se zabývaly ošetřovatelstvím, u nás vznikat nesměly. Až roku 1968 vznikla Československá společnost sester, nejdříve jako součást Československé lékařské společnosti, od roku 1973 jako samostatná profesní organizace. Roku 1982 byla přijata do ICN a roku 1984 se stala členem Stálé rady sester. (Lemon1: Učební texty pro sestry a porodní asistentky, 1996, s. 37) Vzdělávání všeobecných zdravotních sester probíhalo ve světě především prostřednictvím vyšších odborných a od 70. let prostřednictvím vysokých škol, které vznikaly buď transformací z vyšších zdravotnických škol anebo jako zcela nová školská zařízení. U nás probíhalo vzdělávání všeobecných zdravotních sester v tomto období dle systému vzdělávání přejatého ze Sovětského svazu (Staňková, 2002, s. 37), formou kvalifikačního vzdělávání prostřednictvím Středních zdravotnických škol a formou postkvalifikačního vzdělávání prostřednictvím Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a prostřednictvím Střediska pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně a v Bratislavě. Obsahem vzdělávání na všech těchto stupních byly pak převážně obory medicínské, zatímco obory ošetřovatelské a humanitní byly zastoupeny v menší míře (Farkašová, 2006, s. 30).
Střední zdravotnické školy byly školy, které byly zřízeny na základě zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školského zákona), který vstoupil 47
v účinnost dne 1. 9. 1948 a platil až do 7. 5. 1953, sloučením ošetřovatelských škol s rodinnými a sociálními školami. Studium bylo určené pro studenty ve věku od 14 až 15 let, trvalo čtyři roky, poskytovalo všeobecné a odborné vzdělání, připravovalo na povolání všechny kategorie zdravotnických pracovníků a bylo ukončeno maturitní zkouškou, přičemž absolventi díky všeobecnému vzdělání mohli dále pokračovat studiem na jakékoliv vysoké škole. V praxi se však záhy ukázalo, že taková forma přípravy na tak náročné povolání, jakým výkon profese všeobecné sestry bezesporu je, není příliš vhodná. Problémem se stal především nízký věk studentů, kteří nebyli ještě dostatečně psychosociálně zralí a dále rozsah všeobecného vzdělávání a rozsah vzdělávání odborného a praktického. Výsledkem pak často bylo to, že absolventi, kteří nebyli ve věku 18 let na výkon profese všeobecné zdravotní sestry psychicky připravení, hledali uplatnění v jiných profesích a dále to, že se absolventům v důsledku velké náročnosti studia nedostalo dostatečného vzdělání ani ve všeobecné rovině, ani v profesní rovině a ani v odborné praxi, díky čemuž nemohli dále pokračovat ve vysokoškolském vzdělávání a potřebovali po započetí výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry podstatně delší čas na zapracování. (Plevová, Slowik, 2008, s. 60- 61)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy začala poskytovat od roku 1960 vysokoškolské magisterské studium určené pro všeobecné zdravotní sestry prostřednictvím pětiletého, dvouoborového studia oboru ošetřovatelství v kombinaci s psychologií a později i v kombinaci s pedagogikou. Toto studium bylo určeno pro učitelky odborných předmětů na středních zdravotnických školách, bylo pořádáno ve spolupráci s 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, která se podílela na výuce ošetřovatelských předmětů a probíhalo kombinovanou formou a od roku 1980 také formou denní. Absolventky tohoto studia měly možnost pokračovat dále doktorským studiem a po složení rigorózních zkoušek získat titul PhDr. V letech 1987 až 1994 pak Filozofická fakulta Univerzity Karlovy pořádala ještě vysokoškolské magisterské studium, prostřednictvím jednooborového studia oboru péče o nemocné, určené pro hlavní a vrchní sestry. (Lemon1: Učební texty pro sestry a porodní asistentky, 1996, s. 36)
Středisko pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků bylo založeno roku 1960, v roce 1963 bylo přejmenováno na Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, v roce 1986 na Institut pro další vzdělávání 48
středních zdravotnických pracovníků a v roce 2003 na Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů (NCONZO), kterýžto název nese dodnes. Toto středisko bylo založeno, protože se základní kvalifikační příprava všeobecných zdravotních sester ukázala být v praxi nevyhovující a jeho účelem bylo a je poskytování
dalšího
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
ať
již
prostřednictvím specializačního studia, či prostřednictvím seminářů, kurzů, školení podobně. (Farkašová, 2006, s. 29-30) 4. Historie celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester od roku 1989 do současnosti. Rok 1989 byl pro Českou republiku rokem velkých změn a to nejen politických, společenských a sociálních, ale také změn v oblasti ošetřovatelské péče a v systému a obsahu vzdělávání všeobecných zdravotních sester, přičemž cílem bylo zvýšení úrovně ošetřovatelské péče a zajištění kompatibility vzdělávání všeobecných zdravotních sester s normami Evropské unie. (Kutnohorská, 2008, s. 118) Ošetřovatelství bylo v tomto období ovlivněno především působením profesních organizací a schválením Koncepce českého ošetřovatelství (Farkašová, 2006, s. 35- 36):
Působení profesních organizací probíhalo prostřednictvím sdružování všeobecných zdravotních sester do jednotlivých odborných a odborových organizací. Mezi nejvýznamnější oborové organizace pak patřily bezesporu Česká společnost sester a Česká asociace sester, které se roku 1999 sloučily do jedné organizace České asociace sester, která je členem Mezinárodní rady sester (ICN). Mezi nejvýznamnější odborové organizace pak patří bezesporu Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezska.
Koncepce českého ošetřovatelství byla přijata v roce 1998 a následně aktualizována v roce 2004. Jedná se o koncepci, která určuje oficiální směr vývoje českého ošetřovatelství, definuje ošetřovatelství jako vědní obor, vymezuje jeho cíle, předmět zájmu, úlohy, síť pracovišť pracovníků, řízení oboru a výzkum v ošetřovatelství. Vzdělávání všeobecných zdravotních sester pak probíhalo prostřednictvím středních
zdravotnických škol, zdravotnických lyceí, vyšších zdravotnických škol a vysokých škol (Kutnohorská, 2010, s. 119- 123):
Střední zdravotnické školy poskytovaly kvalifikované vzdělání pro výkon profese všeobecné zdravotní sestry prostřednictvím středního odborného vzdělávání, určeného pro 49
absolventy základních škol, trvajícího čtyři roky a ukončeného maturitní zkouškou, prostřednictvím oboru „Všeobecná sestra“. Studium oboru Všeobecná sestra však bylo z důvodu, že nesplňovalo kritéria Evropské unie, na Středních zdravotnických školách roku 2004 ukončeno. Poslední absolventi ho absolvovali roku 2007. Od té doby je možné získat kvalifikované vzdělání pro výkon profese všeobecné zdravotní sestry již jen studiem na vyšších zdravotnických školách a vysokých školách.
Vyšší zdravotnické školy vznikly ze zákona roku 1996 a poskytovaly a poskytují kvalifikované vzdělání pro výkon profese všeobecné zdravotní sestry prostřednictvím vyššího odborného vzdělávání, určeného pro absolventy středních škol s maturitou, trvajícího tři roky a ukončeného absolutoriem, prostřednictvím oboru „Diplomovaná všeobecná sestra“.
Vysoké školy vznikly ze zákona roku 1996 a poskytovaly a poskytují kvalifikované vzdělání pro výkon profese všeobecné zdravotní sestry prostřednictvím vyššího odborného vzdělávání, určeného pro absolventy středních škol s maturitou, trvajícího tři roky a ukončeného absolutoriem, prostřednictvím oboru „Diplomovaná všeobecná sestra“.
2.2.4 Legislativní
rámec
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester Jak již bylo zmíněno, profese všeobecné zdravotní sestry patří mezi regulovaná povolání a podmínky pro její výkon, především pak nároky na vzdělávání, jsou upraveny zákonnými normami. Mezi normy, které upravují celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester, pak patří zákonné normy mezinárodní v podobě norem Evropské unie, ale i zákonné normy národní, v podobě norem České republiky. •
Mezinárodní
normy
upravující
celoživotní
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester je na mezinárodní úrovni upravováno především směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací v platném znění.
50
1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací v platném znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací ve znění Směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob, ve znění Nařízení Komise (ES) č. 1430/2007 ze dne 5. prosince 2007, kterým se mění přílohy II a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, ve znění Nařízení Komise (ES) č. 755/2008 ze dne 31. července 2008, kterým se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES a ve znění Nařízení Komise (ES) č. 279/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Jedná se o směrnici, která je reakcí na doporučení Evropské rady ze zasedání ve Stockholmu v roce 2001 a její výzvu, aby Evropská komise vypracovala jednotný, průhledný a pružný systém pro dosažení cílů Lisabonské strategie. Tato směrnice upravuje podmínky uznávání odborných kvalifikací a vztahuje se na každého státního příslušníka členského státu Evropské unie, který chce vykonávat regulované povolání, ať již v podobě volného pohybu služeb, kdy tato směrnice upravuje podmínky uznávání odborných kvalifikací pro státní příslušníky Evropské unie, kteří chtějí poskytovat služby v jiném členském státě pod původním profesním označením dočasně a příležitostně, aniž by museli žádat o uznání své kvalifikace a nebo v podobě svobody usazování, kdy tato směrnice upravuje podmínky uznávání odborných kvalifikací pro státní příslušníky Evropské unie, kteří chtějí poskytovat služby v jiném členském státě pod původním profesním označením stabilně, přičemž všeobecné zdravotní sestry řadí mezi profese s automatickým uznáváním kvalifikací, tedy mezi profese, které po splnění minimálních požadavků na odbornou přípravu mohou vykonávat povolání v kterémkoliv členském státu Evropské unie. Minimální požadavky na odbornou přípravu všeobecných zdravotních sester pak uvádí v části číslo III. a v příloze číslo V, kde mezi požadavky řadí: Podmínky přijetí na odbornou přípravu všeobecných zdravotních sester:
ukončené všeobecné školní vzdělávání v trvání deseti let. 51
Podmínky odborné přípravy všeobecných zdravotních sester:
tříleté odborné studium, nebo studium 4600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku musí představovat alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy,
teoretická výuka složená z výuky péče o nemocné (povahy a etiky profese, obecných zásad zdraví a ošetřovatelství, zásad ošetřování ve vztahu k všeobecnému a specializovanému lékařství, všeobecné a specializované chirurgii, péči o dítě a dětskému lékařství, péči o matku a dítě, duševnímu zdraví a psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii), z výuky základních věd (anatomie a fyziologie, patologie, bakteriologie, virologie a parazitologie, biofyziky, biochemie a radiologie, dietetiky, hygieny, preventivního lékařství, zdravotní výchovy a farmakologie) a výuky sociálních věd (sociologie, psychologie, zásad administrativy, zásad výuky, sociálních a zdravotnických předpisů a právních aspektů ošetřovatelství),
praktická klinická výuka složená z výuky ošetřovatelství ve vztahu k všeobecnému a odbornému lékařství, všeobecné a speciální chirurgii, péči o dítě a dětskému lékařství, péči o matku a dítě, duševnímu zdraví a psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii a ošetřování v domácnosti. Podmínky ukončení odborné přípravy všeobecných zdravotních sester:
absolvování bakalářského studijního programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná zdravotní sestra se získáním titulu bakalář (Bc.) na vysoké škole doplněné vysvědčením o státní závěrečné zkoušce,
absolvování studijního oboru diplomovaná všeobecná sestra se získáním označení diplomovaný specialista (DiS.) na vyšší odborné škole doplněné vysvědčením o absolutoriu. •
České normy upravující celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester
Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester je na národní úrovni upravováno především zákonem č. 96/2004 Sb., o zdravotnických povoláních v platném znění
52
1. Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ve znění zákona č. 125/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony, ve znění zákona č. 111/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 346/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a ve znění zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, je zákon Ministerstva zdravotnictví ze dne 4. února 2004, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2004 a který zapracovává příslušné předpisy práva Evropského společenství, aktuálně především pak směrnici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Jedná se o zákon, který upravuje podmínky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, 53
podmínky k vlastnímu výkonu zdravotnického povolání, podmínky celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků a podmínky k uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Tato zákon upravuje i podmínky získávání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry, podmínky k vlastnímu výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry, podmínky celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a podmínky k uznávání způsobilosti k výkonu povolání všeobecných zdravotních sester. 2. Vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků v platném znění
Vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu
zdravotnického
povolání
bez
přímého
vedení
nebo
odborného
dohledu
zdravotnických pracovníků ve znění vyhlášky č. 321/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků a ve znění vyhlášky č. 4/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 321/2008 Sb., je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne30. 6. 2004, která vstoupila v platnost dne 20. července 2004, která je prováděcím předpisem zákona č. 96/2004 s., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění a kterou se stanoví kreditní systém, na základě kterého jsou ohodnoceny jednotlivé formy celoživotního vzdělávání počtem kreditů. Tato vyhláška upravuje i kreditní systém, na základě kterého jsou ohodnoceny počtem kreditů jednotlivé formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, přičemž stanovuje počty kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání a upravuje evidenci forem celoživotního vzdělávání. 3. Nařízení vlády č. 31//2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení
odbornosti
zdravotnických
pracovníků
se
specializovanou
způsobilostí Nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí je nařízení vlády ze dne 11. 1. 2010, které vstoupilo v platnost dne 18. února 2010, které ruší a nahrazuje nařízení 54
vlády č. 463/2004 Sb., které je prováděcím předpisem zákona č. 96/2004 s., o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění a které stanovuje obory specializačního vzdělávání, označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí a převedení specializací podle dřívějších právních předpisů na obory specializačního vzdělávání uvedené v tomto nařízení. Toto nařízení vlády stanovuje i obory specializačního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě oborů intenzivní péče, perioperační péče, ošetřovatelská péče v pediatrii, intenzivní péče v pediatrii, komunitní ošetřovatelská péče, ošetřovatelská péče v interních oborech, ošetřovatelská péče v chirurgických oborech, ošetřovatelská péče v psychiatrii a perfuziologie a stanovuje i označení odbornosti specializovaných všeobecných zdravotních sester v podobě označení sestra pro intenzivní péči, sestra pro perioperační péči, dětská sestra, dětská sestra pro intenzivní péči, komunitní sestra, sestra pro péči v interních oborech, sestra pro péči v chirurgických oborech, sestra pro péči v psychiatrii a sestra pro klinickou perfuziologii. 4. Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy
k získání
odborné
způsobilosti
k výkonu
nelékařského
zdravotnického povolání v platném znění Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, je vyhláška ze dne 11. ledna 2005, která vstoupila v platnost dne 1. února 2005 a je prováděcím předpisem zákona č. 18/2004 Sb., zákona o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) v platném znění a která upravuje minimální požadavky na studijní programy, jejichž studiem se získává odborná způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Tato vyhláška upravuje i minimální požadavky na studijní programy, jejichž studiem se získává odborná způsobilost k výkonu profese všeobecné zdravotní sestry, přičemž na základě této vyhlášky všeobecná sestra získává odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry absolvováním akreditovaného studijního programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu a to buď v prezenční formě studia se specificky odborným charakterem, které zahrnuje nejméně 3 roky studia a nejméně 4 600 hodin teoretické výuky a praktického 55
vyučování, z toho nejméně 2 300 hodin a nejvýše 3 000 hodin praktického vyučování, nebo jiné než prezenční formě studia, které zahrnuje taktéž nejméně 3 roky studia a nejméně 4 600 hodin teoretické výuky a praktického vyučování, z toho nejméně 2 300 hodin a nejvýše 3 000 hodin praktického vyučování, přičemž obsahem studia je teoretická výuka i praktická výuka v předepsaných oborech. 5. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, je nařízení vlády ze dne 14. června 2010, které vstoupilo v platnost dne 1. října 2010 a je prováděcím předpisem zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce v platném znění. Jedná se o nařízení vlády, které upravuje katalog prací, v němž stanoví zařazení prací podle druhu povolání a zařazení prací do platových tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Toto nařízení vlády upravuje i profesi všeobecné zdravotní sestry, jež řadí mezi zdravotnická povolání a dále mezi povolání, kterým náleží 9. až 12 platová třída, přičemž 9. platová třída náleží všeobecným zdravotním sestrám poskytujícím ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem, 10. platová třída náleží všeobecným zdravotním sestrám poskytujícím ošetřovatelskou péči bez odborného dohledu a poskytujícím vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem, 11. platová třída náleží všeobecným zdravotním sestrám poskytujícím ošetřovatelskou péči bez odborného dohledu k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo odborné způsobilosti a 12. platová třída náleží všeobecným zdravotním sestrám samostatně provádějícím nejnáročnější vysoce specializované ošetřovatelské a léčebné výkony na úzce specializovaných pracovištích, které jsou vysoce náročné z hlediska techniky provedení a možného rizika pro pacienta, k jejichž výkonu je nezbytné získání specializované nebo odborné způsobilosti. 6. Nařízení vlády č. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrady za zkoušky Nařízení vlády č. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrady za zkoušky ve znění nařízení vlády č. 225/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky, je nařízení vlády ze dne 8. června 2009, které vstoupilo v platnost dne 1. července 2009 a je prováděcím předpisem zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu povolání lékařů a farmaceutů a zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a které stanovuje výši úhrad za atestační zkoušku, závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu a aprobační zkoušku podle zákona o podmínkách získávání a 56
uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a výši úhrad za atestační zkoušku, aprobační zkoušku a zkoušku k vydání osvědčení podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Toto nařízení vlády upravuje i výši úhrad za atestační zkoušku, aprobační zkoušku a zkoušku k vydání osvědčení pro všeobecné zdravotní sestry. 7. Vyhláška č. 189/2009 Sb., o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), je vyhláška ze dne 10. června 2009, která vstoupila v platnost dne 1. července 2009, která je prováděcím předpisem zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a která zapracovává příslušné předpisy práva Evropského společenství, aktuálně především pak směrnici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Jedná se o vyhlášku, která upravuje atestační zkoušky k získání specializované způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aprobační zkoušky k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání na území České republiky a postup při ověření znalosti českého jazyka. Tato vyhláška upravuje i atestační zkoušky k získání specializované způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry, aprobační zkoušky k získání způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry na území České republiky a postup při ověření znalosti českého jazyka.
57
8. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků je vyhláška ze dne 1. března 2011, která vstoupila v platnost dne 14. března 2011, která je prováděcím předpisem zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a která stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků po získání odborné způsobilosti a po získání specializované způsobilosti. Tato vyhláška stanovuje i činnosti všeobecných zdravotních sester, přičemž stanoví činnosti, které může vykonávat všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem, činnosti, které může vykonávat všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu a činnosti, které může vykonávat všeobecná zdravotní sestra se specializovanou způsobilostí. 9. Vyhláška č. 271/2012 Sb., o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka Vyhláška č. 271/2012 Sb., o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek a náležitostech lékařského posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka) je vyhláška ze dne 3. srpna 2012, která vstoupila v platnost dne 24. srpna 2012, která je prováděcím předpisem zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu povolání lékařů a farmaceutů a zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a která stanovuje seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka a dále obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku. Tato vyhláška stanovuje i seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu všeobecné zdravotní sestry. 10. Příprava nového zákona o zdravotnických povoláních Zlomovým okamžikem ve vzdělávání všeobecných zdravotních sester byl u nás vstup České republiky do Evropské unie, kdy došlo k nutnosti zavedení direktiv a doporučení Evropské komise, týkajících se profese a vzdělávání všeobecných zdravotních sester, do českého právního řádu a následně přijetí zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských 58
zdravotnických povoláních, včetně jeho prováděcích vyhlášek a prováděcích nařízení vlády, který direktiva a doporučení Evropské komise, týkajících se profese a vzdělávání všeobecných zdravotních sester převedl následně i do profesní a vzdělávací praxe. Tímto zákonem a jeho prováděcími vyhláškami a nařízeními byl upraveny podmínky získávání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry v podobě kvalifikačního a postkvalifikačního vzdělávání a celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester bylo definováno jako zákonná povinnost potřebná k výkonu tohoto povolání. Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních byl od doby svého přijetí již dvakrát významně novelizován. Poprvé v roce 2008 zákonem č. 189/2008 Sb., zákonem, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ze dne 24. 4. 2008, který vstoupil v platnost 1. 7. 2005 a podruhé v roce 2011 zákonem č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 25. 3. 2011, který vstoupil v platnost 22. dubna 2011. Důvodem první novelizace, tedy novelizace z roku 2008 zákonem č. 189/2008 Sb., byla nutnost implementovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, důvodem druhé novelizace, tedy novelizace z roku 2011 zákonem č. 105/2011 Sb., bylo odstranění některých technických chyb způsobených novelou z roku 2008, zjednodušení a zpřesnění zákona, zvýšení samostatnosti a kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků, snížení administrativní náročnosti, prodloužení registračního období na deset let, snížení správního poplatku při podání žádosti o vydání osvědčení nebo prodloužení platnosti osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu z 500,- Kč na 100,- Kč. I přes tyto novelizace však systém celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester není stále považován za optimální a z důvodu nespokojenosti s tímto systémem je připravován nový zákon o zdravotnických povoláních, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských povoláních a zcela změnit i systém celoživotního vzdělávání.
59
•
Profese všeobecné zdravotní sestry a ošetřování nemocných prošlo za dobu své historie velkým rozvojem. V současné době je profese všeobecné zdravotní sestry vnímána jako velmi prestižní povolání a ošetřovatelství se stalo významným vědním oborem. Základní součástí profese všeobecné zdravotní sestry, ale i oboru ošetřovatelství je pak vzdělávání všeobecných zdravotních sester s důrazem na jeho celoživotní obnovování a doplňování. Základní součástí profese všeobecné zdravotní sestry, ale i oboru ošetřovatelství je tedy i celoživotní vzdělávání. Kapitola s názvem Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester byla věnována obecným informacím o celoživotním vzdělávání všeobecných zdravotních sester, přičemž se zabývala především pojetím a vymezením celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, členěním celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, historií celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, legislativním rámcem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a analýzou současné situace celoživotního vzdělávání sester. Z této kapitoly pak vychází a přímo na ní navazuje empirická část této diplomové práce.
60
3 EMPIRICKÁ ČÁST Empirická část této diplomové práce se zabývá stanovením míry spokojenosti s celoživotním
vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
pracujících
ve
čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu a v nemocnici v Karlových Varech, jež jsou součástí Karlovarské krajské nemocnice, a.s., a dále v Nemocnici Sokolov a Nemocnici Ostrov, jež jsou součástí Nemosgroup, s.r.o., a to s přihlédnutím k jejich k pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe pracovníků a směnnosti, přičemž vychází především z jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to z aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Empirická část této diplomové práce dělena na šest hlavních kapitol, přičemž první kapitola se věnuje vymezení výzkumu, druhá kapitola se věnuje výzkumným pojmům a operacionalizaci, třetí kapitola se věnuje metodice výzkumu, čtvrtá kapitola se věnuje zkoumanému souboru, pátá kapitola se věnuje analýze výzkumu a šestá kapitola se věnuje výsledkům a jejich interpretaci.
61
3.1 Vymezení výzkumu Náplní této diplomové práce je problematika celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Předmětem výzkumu zabývajícího se touto problematikou je stanovení míry spokojenosti
s celoživotním
vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
na
podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Objektem výzkumu zabývajícího se touto problematikou jsou všeobecné zdravotní sestry, které vykonávají svou profesi ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu a v nemocnici v Karlových Varech, jež jsou součástí Karlovarské krajské nemocnice, a. s. a dále v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov, jež jsou součástí Nemosgroup, s.r.o. K podrobnějšímu vymezení výzkumu je pak třeba dále stanovit výzkumné cíle, výzkumný problém, výzkumné otázky a výzkumné hypotézy.
3.1.1 Výzkumné cíle Hlavním cílem této práce je stanovení míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, které vykonávají svou profesi ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, s přihlédnutím k pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe pracovníků a směnnosti a to na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných
62
zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
Fáze naplňování výzkumných cílů
•
1. Vymezení výzkumu, výzkumných pojmů a operacionalizace. 2. Výběr výzkumných metod a výzkumného souboru. 3. Provedení předvýzkumu. 4. Provedení vlastního výzkumu. 5. Analýza a interpretace výzkumu. 6. Závěr výzkumu a doporučení pro praxi.
3.1.2
Výzkumný problém Jsou všeobecné zdravotní sestry pracující ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje
spokojené
s celoživotním
vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
na
podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a pakliže ano, má na tuto spokojenost vliv pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, profesní zařazení, funkční zařazení, zdravotnické zařízení, typ oddělení, délka profesní praxe pracovníků a směnnost?
3.1.3 Výzkumné otázky V jaké míře jsou všeobecné zdravotní sestry pracující ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje spokojené s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému 63
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester? V jaké míře jsou jednotlivé profesní kategorie všeobecných zdravotních sester pracujících ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje spokojené s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester? Které osobnostní a profesní charakteristiky ovlivňují spokojenost všeobecných zdravotních sester pracujících ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v jaké míře?
3.1.4 Výzkumné hypotézy 1. Hypotéza H1: Nulová hypotéza H0: Ženy a muži se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Ženy a muži se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester.
64
2. Hypotéza H2: Nulová hypotéza H0: Pracovníci různého věku se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého věku se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. 3. Hypotéza H3: Nulová hypotéza H0: Pracovníci různého nejvyššího dosaženého vzdělání se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého nejvyššího dosaženého vzdělání se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. 4. Hypotéza H4: Nulová hypotéza H0: Pracovníci různého profesního zařazení se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého profesního zařazení se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. 5. Hypotéza H5: Nulová
hypotéza
H0:
Pracovníci
různého
funkčního
zařazení
se
neliší
ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého funkčního zařazení se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. 6. Hypotéza H6: Nulová hypotéza H0: Pracovníci z různých zdravotnických zařízení se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci z různých zdravotnických zařízení se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester.
65
7. Hypotéza H7: Nulová hypotéza H0: Pracovníci z různých typů oddělení se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci z různých typů oddělení se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. 8. Hypotéza H8: Nulová hypotéza H0: Pracovníci s různou délkou profesní praxe se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci s různou délkou profesní praxe se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. 9. Hypotéza H9: Nulová hypotéza H0: Pracovníci pracující v různém směnném provozu se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci v různém směnném provozu se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester.
66
3.2 Výzkumné pojmy a operacionalizace 3.2.1 Výzkumné pojmy •
Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester
Celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester je na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních povinné průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti všeobecných zdravotních sester v jejich oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.
•
Všeobecné zdravotní sestry
Všeobecná zdravotní sestra je na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a vyhlášky č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolání, neboli souhrn činností při poskytování zdravotní péče a poskytuje ošetřovatelskou péči a ve spolupráci s lékařem se podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. 1. Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu je na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., zákona o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění, a vyhlášky č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, všeobecná zdravotní sestra, která vykonává zdravotnické povolání, neboli souhrn činností při poskytování zdravotní péče bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti. 2. Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem je na základě zákona č. 96/ 2004 Sb., zákona o nelékařských zdravotnických povoláních v platném znění, a vyhlášky č. 55/ 2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, všeobecná zdravotní sestra, která vykonává zdravotnické povolání, neboli souhrn činností při poskytování zdravotní péče pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí, nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru.
67
•
Nemocnice Karlovarského kraje
Nemocnice Karlovarského kraje jsou zdravotnická zařízení, která poskytují ambulantní a lůžkovou zdravotní péči v oblasti preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, lékárenské a pohotovostní na základě zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a sociální služby dle zákona číslo 108/ 2006 Sb., o sociálních službách. 1. Karlovarská krajská nemocnice, a. s. Karlovarská krajská nemocnice a.s. je akciová společnost, která vznikla roku 2008 fůzí tří bývalých okresních nemocnic, nemocnice v Chebu, nemocnice v Karlových Varech a nemocnice v Sokolově, přičemž 1. 1. 2011 byla nemocnice v Sokolově vyčleněna a stala se součástí
společnosti
s ručením
omezením
Nemosgroup
s.r.o.,
V současnosti
tedy
Karlovarskou krajskou nemocnici a.s., tvoří jen dvě nemocnice a to nemocnice v Chebu a nemocnice v Karlových Varech. Tato společnost poskytuje ambulantní a lůžkovou zdravotní péči v oblasti preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, lékárenské a pohotovostní na základě zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a sociální služby dle zákona číslo 108/ 2006 Sb., o sociálních službách. 2. Nemosgroup, s.r.o. Nemosgroup, s.r.o., je společnost s ručením omezením, která vznikla roku 1992 a sdružuje dvě partnerské nemocnice, od roku 1994 bývalou obecní nemocnici, nemocnici v Ostrově, dnes Nemocnici Ostrov, s.r.o., a od roku 2011 bývalou okresní nemocnici, nemocnici v Sokolově, dnes Nemocnici Sokolov, s.r.o. Tato společnost poskytuje ambulantní a lůžkovou zdravotní péči v oblasti preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, lékárenské a pohotovostní na základě zákona č. 20/ 1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a sociální služby dle zákona číslo 108/ 2006 Sb., o sociálních službách.
•
Pedagogické aspekty spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester
Jednotlivé aspekty ovlivňující spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních: 1. Systém celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester (povinnost celoživotního vzdělávání všeobecných sester, přínos celoživotního vzdělávání zdravotních sester pro jejich profesní praxi, časová náročnost celoživotního vzdělávání 68
všeobecných zdravotních sester a finanční náročnost celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester). 2. Formy celoživotního vzdělávaní všeobecných zdravotních sester Nabídka organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, kterou upravuje zákon č. 96/2004 Sb., v platném znění, o nelékařských zdravotnických povoláních, dostupnost organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 3. Odborná úroveň vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Odborná úroveň vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester (srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, druhy metod výuky užívaných při vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, odborná úroveň lektorů vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a objem a náročnost probírané látky vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 4. Kreditní systém celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Nastavení kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester (nutností registrace všeobecných zdravotních sester, délka registračního období, počet kreditů, které je třeba získat během registračního období a počet kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí).
3.2.2 Operacionalizace •
Pohlaví Žena, muž.
•
Věk Méně než 30 let, 30- 45 let, 46- 60 let, více než 60 let.
•
Nejvyšší dosažené vzdělání Středoškolské, specializační, vyšší odborné, bakalářské, magisterské.
69
•
Profesní zařazení Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu, všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem.
•
Funkční zařazení Řadová sestra, vedoucí sestra směny, staniční sestra, vrchní sestra, hlavní sestra.
•
Zdravotnické zařízení Karlovarská krajská nemocnice, a.s, nemocnice v Chebu, Karlovarská krajská nemocnice, a.s, nemocnice v Karlových Varech, Nemosgroup, s.r.o., Nemocnice Sokolov, s.r.o., Nemosgroup, s.r.o., Nemocnice Ostrov, s.r.o.
•
Oddělení Ambulance,
standardní
lůžková
oddělení,
oddělení
intenzivní
péče
(anesteziologicko- resuscitační oddělení- ARO, jednotky intenzivní péče- JIP, iktové jednotky, koronární jednotky), oddělení následné péče, operační sály, management. •
Délka praxe Méně než 1 rok, 1- 5 let, 6- 10 let, 11- 20 let, 21- 30 let, více než 30 let.
•
Směnnost Ranní směny, ranní směny s ústavní pohotovostní službou (ÚPS), dvousměnný provoz (dvanáctihodinový), třísměnný provoz (osmihodinový)
70
3.3 Výzkumná metodika 3.3.1 Metody výzkumu Hlavní aplikovanou technikou pro výzkum spokojenosti všeobecných zdravotních sester vykonávajících svou profesi ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
byla
metoda
dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn za pomoci anonymního dotazníku vlastní konstrukce (příloha č. IVChyba! Nenalezen zdroj odkazů.), který se skládal ze dvou částí, z dotazníku ke zjištění míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester a z dotazníku zaměřeného na získání osobnostních a profesních údajů o respondentech.
•
První část dotazníku
První část dotazníku je zaměřena na zjišťování míry spokojenosti respondentů s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. K tomuto účelu byl použit dotazník vlastní konstrukce. Tímto dotazníkem je možno měřit míru spokojenosti respondentů s organizací a průběhem celoživotního vzdělávání, s odbornou úrovní programů celoživotního vzdělávání, s formami celoživotního vzdělávání a s kreditním systémem celoživotního vzdělávání. Míra 71
spokojenosti s celoživotním vzděláváním se zjišťuje za pomoci souboru 24 tvrzení, která jsou rozdělena dle svých dílčích vlastností do čtyř sektorů. Respondent subjektivně hodnotí pocity z těchto tvrzení na základě Likertovy škály od jedničky do pětky, přičemž jednička představuje odpověď „určitě ano“, dvojka „spíše ano“, trojka „ani ano, ani ne (něco mezi)“, čtyřka spíše ne a pětka „určitě ne“. Výslednou hodnotu následně respondent doplňuje do vyznačených polí. 1. Jednotlivé položky první části dotazníku na zjišťování míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester:
Spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, vypovídá o spokojenosti s nastavením systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak, jak ho udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, především o spokojenosti s povinností celoživotního vzdělávání všeobecných sester, s přínosem celoživotního vzdělávání zdravotních sester pro jejich profesní praxi, s časovou náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a s finanční
náročností
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester.
V dotazníku této položce odpovídají čtyři tvrzení: 1., 2., 3., 4.
Spokojenost s formami celoživotního vzdělávaní všeobecných zdravotních sester, vypovídá o spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak, jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, především o spokojenosti s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, spokojenosti s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a o preferencích organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. V dotazníku této položce odpovídá dvanáct pozitivně laděných tvrzení: 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14., 15., 16.
Spokojenost
s odbornou
úrovní
všeobecných
zdravotních
sester
vzdělávacích
akcí
vypovídá
spokojenosti
o
celoživotního
vzdělávání
s odbornou
úrovní
vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak, jak ji udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, především o spokojenosti se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, s odbornou úrovní lektorů vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a s objemem a náročností probírané látky vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních 72
sester. V dotazníku této položce odpovídají čtyři pozitivně laděná tvrzení: 17., 18., 19., 20.
Spokojenost
s kreditním
systémem
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester vypovídá o spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak, jak ho udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, především o spokojenosti s nutností registrace všeobecných zdravotních sester, s délkou registračního období, s počtem kreditů, které je třeba získat během registračního období a s počty kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí. V dotazníku této položce odpovídají čtyři pozitivně laděná tvrzení: 21., 22., 23., 24. 2. Administrace první části dotazníku zaměřeného na zjišťování spokojenosti s celoživotním vzděláváním Při vyhodnocování dotazníku se nezjišťuje celkové skóre, ale součet všech bodových hodnoceních v jednotlivých subškálách spokojenost
s organizací
(příloha č. V), na základě čehož se stanovuje
celoživotního
vzdělávání,
spokojenost
s odbornou
úrovní
celoživotního vzdělávání, spokojenost s formami celoživotního vzdělávání a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání. U každé subškály rozlišujeme tři stupně spokojenosti, a to vysokou míru spokojenosti, střední míru spokojenosti a nízkou míru spokojenosti. Úrovně míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester jsou přehledně znázorněny v tabulce č. Tabulka 1.
Úroveň
Vysoká
Střední
Dimenze
míra
míra
Spokojenost se systémem CŽV
4- 8
9- 15
16- 20
12- 24
25- 47
48- 60
Spokojenost s odbornou úrovní CŽV
4- 8
9- 15
16- 20
Spokojenost s kreditním systémem CŽV
4- 8
9- 15
16- 20
Spokojenost s formami CŽV
Nízká míra
Tabulka 1 Úrovně míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování autora
73
Jednotlivé údaje jsou následně u každého respondenta přeneseny do tabulky v programu Excel.
•
Druhá část dotazníku
Druhá část dotazníku je zaměřena na zjišťování základních údajů o respondentech pomocí osmi uzavřených polytomických otázek. Respondent vybírá z předložených variant jednu platnou a zaškrtne ji křížkem. 1. Jednotlivé položky druhé části dotazníku Mezi údaje druhé části dotazníku patří identifikační otázky zaměřené na osobní a profesní charakteristiku: pohlaví, věk, vzdělání, profesní zařazení, funkční zařazení, zdravotnické zařízení, typ oddělení, délka profesní praxe a směnnost. 2. Administrace druhé části dotazníku Jednotlivé údaje jsou následně u každého respondenta přeneseny do tabulky v programu Excel.
3.3.2 Provedení výzkumu Před započetím výzkumu byly kontaktovány hlavní sestry jednotlivých nemocnic, tedy hlavní sestra Karlovarské krajské nemocnice, a.s., Nemocnice v Chebu Mgr. Jana Lukešová, hlavní sestra Karlovarské krajské nemocnice, a.s., Nemocnice v Karlových Varech Gabriela Píchová, hlavní sestra Nemosgroup, s.r.o., Nemocnice Sokolov Bc. Petra Blažková a hlavní sestra Nemosgroup, s.r.o., Nemocnice Ostrov Helena Piškaninová, které byly seznámeny s cíly výzkumu, způsobem jeho provedení i s obsahem a administrací dotazníku. Na základě dohody o spolupráci a získání informací o celkovém počtu všeobecných zdravotních sester v jednotlivých nemocnicích, byl stanoven celkový počet respondentů, došlo k provedení předvýzkumu a následně k provedení vlastního výzkumu.
•
Předvýzkum
Cílem předvýzkumu bylo ověření všech výzkumných nástrojů, etap sběru dat, výběrového šetření i analýzy (Jeřábek, 1993, s. 61). Předvýzkum proběhl v prosinci roku 2012 na anesteziologicko- resuscitačním oddělení (ARO) Nemocnice Sokolov, s.r.o. Spočíval v provedení dotazníkového šetření u dvaceti všeobecných zdravotních sester, z čehož 4 všeobecných zdravotních sester pracujících 74
pod odborným dohledem a 15 všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu. Jednotlivé dotazníky jsem distribuovala svým kolegům na anesteziologickoresuscitačním oddělení nemocnice v Sokolově osobně, přičemž jsem jim vysvětlila cíl výzkumu, způsob vyplnění a ověřila jsem si vhodnost použití výzkumného nástroje.
•
Vlastní výzkum
Cílem výzkumu bylo stanovení míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, které vykonávají svou profesi ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, s přihlédnutím k pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe pracovníků a směnnosti a to na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Vlastní výzkum proběhl v únoru roku 2013 v Karlovarské krajské nemocnici a. s., tedy v nemocnici v Chebu a v nemocnici v Karlových Varech a v Nemosgroup, s.r.o., tedy v Nemocnici Sokolov, s.r.o. a v Nemocnici Ostrov, s.r.o. Spočíval v provedení dotazníkového šetření u 400 všeobecných zdravotních sester. Jednotlivé dotazníky byly rozeslány vnitropodnikovou poštou do Nemosgroup, s.r.o., a běžnou poštou do Karlovarské krajské nemocnice, a.s., příslušným hlavním sestrám. Pro nemocnici v Chebu hlavní sestře Mgr. Janě Lukešové, pro nemocnici v Karlových Varech hlavní sestře Gabriele Píchové, pro nemocnici v Sokolově hlavní sestře Bc. Petře Blažkové a pro nemocnici v Ostrově hlavní sestře Heleně Piškaninové. Tyto hlavní sestry následně dotazníky distribuovaly prostřednictvím vrchních sester na jednotlivá oddělení, informovaly pracovníky o způsobu jejich vyplnění a zároveň zajistily i navrácení vyplněných dotazníků k dalšímu zpracování v předem dohodnutém termínu. Důraz byl kladen především na anonymní a dobrovolnou účast respondentů. 75
3.4 Výzkumný soubor 3.4.1
Výběr souboru Výzkum probíhal v jednotlivých organizačních celcích Karlovarské krajské nemocnice
a.s., tedy v nemocnici v Chebu a v nemocnici v Karlových Varech a v jednotlivých organizačních celcích Nemosgroup, s.r.o., tedy v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov. Pro zjištění potřebných dat bylo distribuováno celkem 400 (100%) dotazníků. V nemocnici v Chebu 100 (25%), v nemocnici v Karlových Varech 100 (25%), v nemocnici v Ostrově 100 (25%) a v nemocnici v Sokolově 100 (25%) dotazníků, které byly distribuovány na ambulancích, standardních lůžkových odděleních, odděleních následné péče, odděleních intenzivní péče, operačních sálech a na úsecích zdravotnického managementu. Ze 400 (100%) distribuovaných dotazníků se vrátilo 353 (88,25%) a nevrátilo 47 (11,75%) dotazníků, přičemž z vrácených 353 (88,25%) dotazníků, bylo 336 (95,18%) řádně vyplněných, které byly použity ke zpracování a 17 (4,82%) chybně vyplněných, které byly vyloučeny. Ke zpracování bylo tedy užito 336 (84%) dotazníků, z čehož 78 (23,21%) z nemocnice v Chebu, 93 (27,68%) z nemocnice v Karlových Varech, 89 (26,49%) z nemocnice v Sokolově a 76 (22,62%) z nemocnice v Ostrově. Distribuce
a
návratnost
dotazníků
spokojenosti
s celoživotním
vzděláváním
všeobecných zdravotních sester je přehledně znázorněna v tabulce č. Tabulka 2 v příloze č. VI.
3.4.2 Struktura vzorku Vyšetřovaný vzorek tvořilo celkem 336 (ze 400 = 84%) respondentů. Jednalo se o 248 (73,81%) všeobecných zdravotních sester bez odborného dohledu a 88 (26,19%) všeobecných zdravotních sester pod odborným dohledem, tedy o všeobecné zdravotní sestry vykonávající svou profesi na plný pracovní úvazek v Karlovarské krajské nemocnici, a.s. a jejích dvou organizačních celcích, v nemocnici Cheb a v nemocnici Karlovy Vary a v Nemosgroup, s.r.o. a v jejích dvou organizačních celcích, v Nemocnici Sokolov, s.r.o., a v Nemocnici Ostrov, s.r.o. Struktura vzorku je detailně znázorněna v tabulkách č. Tabulka 3, č. Tabulka 4, č. Tabulka 5, č. Tabulka 6, č. Tabulka 7, č. Tabulka 8, č. Tabulka 9, č. Tabulka 10, a č. Tabulka 11 v příloze č. VII. 76
3.5 Výzkumná analýza K dosažení výsledků bylo v první řadě potřeba analyzovat a vyhodnotit dotazníkové šetření. Jednotlivé dotazníky byly zkontrolovány, seřazeny a očíslovány. Veškerá data od každého respondenta, ať již údaje o pohlaví, věku, nejvyšším dosaženém vzdělání, profesním zařazení, funkčním zařazení, zdravotnickém zařízení, typu oddělení, na kterém respondent pracuje, a délce profesní praxe, nebo sečtená bodová skóre kompletně vyplněných dotazníků Spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, byla zanesena do tabulky v Excelu. K vyhodnocení dotazníkového šetření bylo použito programu Microsoft Excel verze 2007 v operačním systému Windows verze Vista. S jeho pomocí byly vypočítány absolutní a relativní četnosti míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v jednotlivých pedagogických aspektech spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, absolutní a relativní míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester na podkladě pedagogických aspektů spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a absolutní a relativní četnosti míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester na podkladě pedagogických aspektů spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Všechny proměnné byly podrobeny výpočtu základních statistických charakteristik metodami popisné statistiky: absolutní a relativní četnost, aritmetický průměr, modus, medián, směrodatná odchylka, minimum a maximum. Hodnoty míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester byly následně porovnány metodou analýzy rozptylu (ANOVA) se základními charakteristikami: pohlaví, věk, vzdělání, profesní zařazení, funkční zařazení, zdravotnické zařízení, typ oddělení a délka profesní praxe a směnnost. Pro zpracování dat byla zvolena hladina významnosti 5% (0,05). 77
Zpracované výsledky byly přehledně zaznamenány do grafů a tabulek vytvořených za pomoci programů Microsoft Excel verze 2007 a Microsoft Word verze 2007 v operačním systému Windows verze Vista.
3.6 Výsledky a jejich interpretace 3.6.1 Vyhodnocení dotazníku Spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester Na základě vyhodnocení dotazníku Spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester byly získány výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v jednotlivých pedagogických aspektech spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester na podkladě pedagogických aspektů spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester na podkladě pedagogických aspektů spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních
•
Vyhodnocení intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v jednotlivých pedagogických aspektech spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester
Jedná se o vyhodnocení intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v jednotlivých pedagogických aspektech spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, tedy o výsledky spokojenosti s celoživotním vzděláváním
všeobecných
zdravotních
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
sester
v oblasti
zdravotních
spokojenosti
sester,
výsledky
se
systémem
spokojenosti
s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti formami celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
výsledky
spokojenosti
s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a výsledky spokojenosti 78
s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
1. Výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Jedná se o výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak jak ho udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, tedy o výsledky spokojenosti se zákonnou povinností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, s přínosem a využitelností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester pro profesní praxi, s časovou náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a s finanční náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. V oblasti
spokojenosti
se
zákonnou
povinností
celoživotního
vzdělávání
všeobecných zdravotních sester uvedlo 21 (6,25%) respondentů, že je s touto povinností určitě spokojeno, 168 (50%) spíše spokojeno, 84 (25%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 42 (12,5%) spíše nespokojeno a 21 (6,25%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s přínosem a využitelností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester pro profesní praxi uvedlo 84 (25%) respondentů, že je s tímto přínosem a využitelností určitě spokojeno, 105 (31,25%) spíše spokojeno, 105 (31,25%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 42 (12,5%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s časovou náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester uvedlo 21 (6,25%) respondentů, že je s touto časovou náročností určitě spokojeno, 84 (25%) spíše spokojeno, 105 (31,25%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 105 (31,25%) spíše nespokojeno a 21 (6,25%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s finanční náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester uvedlo 21 (6,25%) respondentů, že je s touto finanční náročností určitě spokojeno, 63 (18,75%) spíše spokojeno, 63 (18,75%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 105 (31,25%) spíše nespokojeno a 84 (25%) určitě nespokojeno.
79
V oblasti spokoj pokojenosti se systémem celoživotního o vzdělávání vzd všeobecných zdravotních sester, r, tak ta jak ho udává zákon č. 96/2004 004 Sb., o nelékařských zdravotnických povolá ovoláních, je se zákonnou povinnostíí celo celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotníc votních sester určitě spokojeno 21 (6,25%) a spíše spokojeno 168 (50%) všeobecných h zdravotních zdra sester, tedy dohromady vícee než polovina všeobecných zdravotních sester, s přínosem př a využitelností celoživotního ho vzdělávání vz všeobecných zdravotních sester pro profesní p praxi určitě spokojeno 84 (25%) 25%) a spíše spokojeno 105 (31,25%), tedy dohroma hromady více než polovina všeobecných zdravotních zdrav sester, v oblasti spokojenosti s časovou vou náročností celoživotního vzděláváníí všeobecných všeo zdravotních sester určitě spokojeno ojeno 21 (6,25%) a spíše spokojeno, 84 (25%) 25%) spíše spokojeno, tedy dohromady ani nee polo polovina všeobecných zdravotních sester ter a s finanční náročností celoživotního vzděláván lávání všeobecných zdravotních sester určitě rčitě spokojeno 21 (6,25%) spíše spokojeno, 633 (18,7 (18,75%), tedy dohromady ani ne polovina na vše všeobecných zdravotních sester. Souhrnně jsou ou výsledky výs zaznamenány na grafu č. Graf 6 a v tabulkách ta č. Tabulka 36, č. Tabulka 13, č. Tabulka bulka 14 a č. Tabulka 15 v příloze č. VIII.
Spokojenost se systémem CŽV Určitě itě ano a
Spíše ano
6,25% 12,50%
0,00% 12,50%
25,00%
31,25%
Ani ano, ani ne
Spíše ne
Určitě ne
0,00% 25,00% 31,25% 31,25% 31,25%
31,25% 18,75%
50,00% 25,00%
18,75%
6,25%
6,25%
25,00% 6,25% Spokojenostt se zákonnou povinností CŽV ŽV
Spokojenost s přínosem a využitelností CŽV pro profesní praxi
Spokojenost s Spok Spokojenost s časovou náročností finančn anční náročností CŽV CŽV
Graf 1 Intenzita spokoje okojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných ých zdravotních zd sester v oblasti spokojenosti se systémem émem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních otních sester Zdroj: Vlastní zpracování ování
80
2. Výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Jedná se o výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, tedy o výsledky spokojenosti s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a o výsledky preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání, certifikovaných kurzů, inovačních kurzů, odborných stáží, školících akcí, konferencí, kongresů a sympózií, publikační, pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti, e-learningových kurzů, samostatného studia a vyššího odborného, či vysokoškolského vzdělávání. V oblasti spokojenosti s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, uvedlo 84 (25%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 126 (37,5%) spíše spokojeno, 126 (37,5%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 0 (0%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti
spokojenosti
s dostupností
organizovaných
forem
celoživotního
vzdělávání všeobecných zdravotních sester uvedlo 84 (25%) respondentů, že je s touto dostupností určitě spokojeno, 105 (31,25%) spíše spokojeno, 105 (31,25%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 42 (12,5%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání uvedlo 84 (25%) respondentů, že určitě preferuje, 168 (50%), že spíše preferuje, 63 (18,75%), že preferuje i nepreferuje a 21 (6,25%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě certifikovaných kurzů uvedlo 63 (18,75%) respondentů, že určitě preferuje, 168 (50%), že spíše preferuje, 42 (12,5%), že preferuje i nepreferuje, 63 (18,75%), že spíše nepreferuje a 0 (0%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě inovačních kurzů uvedlo 63 (18,75%) respondentů, že určitě 81
preferuje, 105 (31,25%), že spíše preferuje, 126 (37,5%), že preferuje i nepreferuje, 0 (0%), že spíše nepreferuje a 42 (12,5%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě odborných stáží uvedlo 63 (18,75%) respondentů, že určitě preferuje, 147 (43,75%), že spíše preferuje, 84 (25%), že preferuje i nepreferuje, 21 (6,25%), že spíše nepreferuje a 21 (6,25%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě školících akcí uvedlo 63 (18,75%) respondentů, že určitě preferuje, 189 (56,25%), že spíše preferuje, 42 (12,5%), že preferuje i nepreferuje, 21 (6,25%), že spíše nepreferuje a 21 (6,25%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympózií uvedlo 21 (6,25%) respondentů, že určitě preferuje, 189 (56,25%), že spíše preferuje, 126 (37,5%), že preferuje i nepreferuje, 0 (0%), že spíše nepreferuje a 0 (0%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě publikační, pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti uvedlo 21 (6,25%) respondentů, že určitě preferuje, 126 (37,5%), že spíše preferuje, 126 (37,5%), že preferuje i nepreferuje, 63 (18,75%), že spíše nepreferuje a 0 (0%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě e-learningových kurzů uvedlo 63 (18,75%) respondentů, že určitě preferuje, 210 (62,5%), že spíše preferuje, 21 (6,25%), že preferuje i nepreferuje, 0 (0%), že spíše nepreferuje a 42 (12,5%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě samostatného studia uvedlo 84 (25%) respondentů, že určitě preferuje, 126 (37,5%), že spíše preferuje, 63 (18,75%), že preferuje i nepreferuje, 42 (12,5%), že spíše nepreferuje a 21 (6,25%), že určitě nepreferuje. V oblasti preferencí organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě vyššího odborného, či vysokoškolského vzdělávání uvedlo 105 (31,25%) respondentů, že určitě preferuje, 147 (43,75%), že spíše preferuje, 84 (25%), že preferuje i nepreferuje, 0 (0%), že spíše nepreferuje a 0 (0%), že určitě nepreferuje.
82
V oblasti
spokojenosti
s
formami
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, je s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester určitě spokojeno 84 (25%) a spíše spokojeno 126 (37,5%) všeobecných zdravotních sester, tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester, s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester určitě spokojeno 84 (25%) a spíše spokojeno, 105 (31,25%), tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester, přičemž formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání určitě preferuje 84 (25%) a spíše preferuje 168 (50%), tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester, formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě certifikovaných kurzů určitě preferuje 63 (18,75%) a spíše preferuje 168 (50%), tedy dohromady více než polovina všeobecných
zdravotních
sester,
formy
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester v podobě inovačních kurzů určitě preferuje 63 (18,75%) a spíše preferuje 105 (31,25%), tedy dohromady polovina všeobecných zdravotních sester, formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě odborných stáží preferuje 63 (18,75%) spíše preferuje 147 (43,75%), tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester, formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě školících akcí určitě preferuje 63 (18,75%) a spíše preferuje 189 (56,25%), tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester, formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympózií určitě preferuje 21 (6,25%) respondentů a spíše preferuje 189 (56,25%), tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester, formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě publikační, pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti určitě preferuje 21 (6,25%) a spíše preferuje 126 (37,5%), tedy dohromady méně než polovina všeobecných zdravotních sester, formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě e-learningových kurzů určitě preferuje 63 (18,75%) a spíše preferuje 210 (62,5%), tedy dohromady více než polovina všeobecných
zdravotních
sester,
formy
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester v podobě samostatného studia určitě preferuje 84 (25%) a spíše preferuje 126 (37,5%), tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester a formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě vyššího odborného, či vysokoškolského vzdělávání určitě preferuje 105 (31,25%) a spíše 83
preferuje, 147 (43,75%) ,75%), tedy dohromady více než polovina a všeobecných vše zdravotních sester. Souhrnně jsou ou výsledky výs zaznamenány na grafu č. Graf 2,, č. Graf 3 a v tabulkách č. Tabulka 16, č. Tabulka ulka 17, č. Tabulka 18, č. Tabulka 19, č. Tabulk abulka 20, č. Tabulka 21, č. Tabulka 22, č. Tabulka ulka 23, č. Tabulka 24, č. Tabulka 25, č. Tabulk abulka 26 a č. Tabulka 27 v příloze č. VIII.
Spokojenost s formami CŽV Určitě itě aano
Spíše ano
Ani ano, ani ne
0,00%
Spíše ne
Určitě ne
0,00% 12,50%
37,50% 31,25% 37,50%
31,25%
25,00%
25,00%
Spokojeno jenost s nabídkou organizovan ovaných forem CŽV
Spokojenost s dostupností ostí organizovaných forem CŽV
Graf 2 Intenzita spokoje okojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných ých zdravotních sester v oblasti spokojenosti s formami mi cel celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních ch sester ses Zdroj: Vlastní zpracování
84
Preference forem CŽV Určitě itě ano a
Spíše ano
Ani ano, ani ne
Spíše ne
Určitě ne
%
PREFERENCE FOR FOREM CŽV
Určitě ano
Spíše ano
Ani ni ano ano, ani ni ne
Specializačníí vzdělávání vzdě 25,00% 50,00% 18,75 8,75% Certifikované ané kurzy ku 18,75% 50,00% 12,50 2,50% Inovační kurzy kurz 18,75% 31,25% 37,50 7,50% Odbornéé stáž stáže 18,75% 43,75% 25,00 5,00% Školícíí akce 18,75% 56,25% 12,50 2,50% Konference, kongresy, gresy, sympozia 6,25% 56,25% 37,50 7,50% Publikační, pedagogická ogická a vědecko6,25% 37,50% 37,50 7,50% výzkumnáá činn činnost E-learningové ové kurzy ku 18,75% 62,50% 6,25 6,25% Samostatné studium dium lliteratury 25,00% 37,50% 18,75 8,75% Vyšší odborné a vysok vysokoškolské 31,25% 43,75% 25,00 5,00% vzdělávání ávání Graf 3 Preference forem em celoživotního cel vzdělávání všeobecných zdravotních ích ses sester Zdroj: Vlastní zpracování
85
Spíše ne
Určitě ne
6,25% 18,75% 0% 6% 6% 0% 19%
0,00% 0,00% 12,50% 6,25% 6,25% 0,00% 0,00%
0% 13% 0%
12,50% 6,25% 0,00%
3. Výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Jedná se o výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tedy o výsledky spokojenosti se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, s odbornou úrovní lektorů při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a s objemem a náročností probírané látky při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. V oblasti
spokojenosti
se srozumitelností
vzdělávacích
akcí
celoživotního
vzdělávání všeobecných zdravotních sester, uvedlo 84 (25%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 147 (43,75%) spíše spokojeno, 63 (18,75%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 42 (12,5%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, uvedlo 42 (12,5%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 105 (31,25%) spíše spokojeno, 168 (50%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 21 (6,25%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s odbornou úrovní lektorů při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, uvedlo 42 (12,5%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 147 (43,75%) spíše spokojeno, 105 (31,25%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 21 (6,25%) spíše nespokojeno a 21 (6,25%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s objemem a náročností probírané látky při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, uvedlo 126 (37,5%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 105 (31,25%) spíše spokojeno, 84 (25%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 21 (6,25%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, je se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester určitě spokojeno 84 (25%) a spíše spokojeno 147 (43,75%), tedy dohromady více než polovina všeobecných zdravotních sester, 86
s metodami výukyy už užívaných při vzdělávacích akcích celoživotního celo vzdělávání všeobecných zdravotníc votních sester určitě spokojeno 42 (12,5%) %) a spíše spokojeno 105 (31,25%), tedy dohrom ohromady méně než polovina všeobecných cných zdravotních sester, s odbornou úrovní lekto lektorů při vzdělávacích akcích celoživotního ího vzdělávání vz všeobecných zdravotních sester určitě určit spokojeno 42 (12,5%) a spíše spokojen okojeno 147 (43,75%) spíše spokojeno, tedy dohro dohromady více než polovina všeobecných ných zdravotních sester a s objemem a náročno ročností probírané látky při vzdělávacích cích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných cných zdravotních sester určitě spokojeno jeno 126 (37,5%) a spíše spokojeno 105 (31,25% ,25%), tedy dohromady více než polovina a všeobecných vše zdravotních sester. Souhrnně jsou ou výsledky výs zaznamenány na grafu č. Graf 4 a v tabulkách ta č. Tabulka 28, č. Tabulka 29, č. Tabulka bulka 30, a č. Tabulka 31v příloze č. VIII.
Spokojenost s odbornou úrovní CŽV Určitě čitě ano
0,00% 12,50%
Spíše ano
Ani ano, ani ne
0,00% 6,25%
6,25% 6,25%
50,00%
31,25%
Spíše ne
31,25%
43,75% 43,75%
31,25%
Spokojenostt se srozumitelností ostí vzdělávacích akcí CŽV
0,00% 6,25% 25,00%
18,75%
25,00%
Určitě ne
37,50% 12,50% Spokojenost s metodami výuky při vzdělávacích akcí CŽV
12,50% Spokojenost s odbornou úrovní lektorů při vzdělávacích akcí CŽV
Spokojenost s Spo ob objemem a ná náročností probír robírané látky při vzděl zdělávacích akcí CŽV
Graf 4 Intenzita spokoje okojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných ných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s odbornou ou úr úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravot dravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
87
4. Výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Jedná se o výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak jak je udává zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, tedy spokojenosti s nutností registrace v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, s délkou registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, s počtem kreditů, které je třeba získat během registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a s počtem kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. V oblasti spokojenosti s nutností registrace v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester uvedlo 6 (18,75%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 42 (12,5%) spíše spokojeno, 42 (12,5%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 105 (31,25%) spíše nespokojeno a 84 (25%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s délkou registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester uvedlo 147 (43,75%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 126 (37,5%) spíše spokojeno, 42 (12,5%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 0 (0%) spíše nespokojeno a 21 (6,25%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s počtem kreditů, které je třeba získat během registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, uvedlo 147 (43,75%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 84 (25%) spíše spokojeno, 42 (12,5%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 63 (18,75%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti spokojenosti s počtem kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester uvedlo 63 (18,75%) respondentů, že je s touto nabídkou určitě spokojeno, 126 (37,5%) spíše spokojeno, 84 (25%) ani spokojeno a ani nespokojeno, 63 (18,75%) spíše nespokojeno a 0 (0%) určitě nespokojeno. V oblasti
spokojenosti
s kreditním
systémem
celoživotního
vzdělávání
všeobecných zdravotních sester je s nutností registrace v rámci celoživotního vzdělávání 88
všeobecných zdravotníc votních sester určitě spokojeno 6 (18,75%) 5%) a spíše spokojeno 42 (12,5%), tedy dohroma hromady více než polovina sester, s délkou lkou registračního období v rámci celoživotního ího vzdělávání vz všeobecných zdravotních sester určitě spokojeno 147 (43,75%) a spíše spoko spokojeno 126 (37,5%) spíše spokojeno,, tedy dohromady více než polovina sester, s počtem počte kreditů, které je třeba získat během ěhem registračního období v rámci celoživotního ího vzdělávání vz všeobecných zdravotních sester určitě spokojeno 147 (43,75%) a spíše spoko spokojeno 84 (25%), tedy dohromady více íce ne než polovina sester a s počtem kreditů udělov dělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí v rámci celoživotního ího vzdělávání v všeobecných zdravotních sester určitě spokojeno 63 (18,75%) a spíše spokoje okojeno 126 (37,5%), tedy dohromady vícee než polovina sester. Souhrnně jsou ou výsledky výs zaznamenány na grafu č. Graf 5 a v tabulkách č. Tabulka 32, č. Tabulka 33, č. Tabulka bulka 34 a č. Tabulka 35 v příloze č. VIII.
Sp Spokojenost s kreditním systémem CŽV Určitě tě ano an
Spíše ano
25,00%
6,25% 0,00% 12,50%
31,25%
37,50%
Ani ano, ani ne
0,00% 18,75% 12,50%
12,50% 12,50%
Určitě ne
0,00% 18,75% 25,00%
25,00% 37,50%
43,75%
43,75% 18,75%
18,75% Spokojenost s nutností registrace race v rámci CŽV
Spíše ne
Spokojenost s Spokojenost s Spoko okojenost s délkou počtem kreditl, počtem čtem kreditů registračního které je třeba získat udělov ělovaných za vzděláv ělávací akce období v rámci CŽV během registračního vzhle zhledem k období v rámci CŽV náročno čnosti těchto akcí
Graf 5 Intenzita spokojen kojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných ch zdravotních zd sester v oblasti spokojenosti s odbornou ou úr úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravot ravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
89
•
Vyhodnocení intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester
Jedná se o vyhodnocení intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester pracující ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy u všeobecných zdravotních sester pracujících v Nemocnici v Chebu, v Nemocni v Karlových Varech, v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov, na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 1. Výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester Jedná se o výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester pracující ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy u všeobecných zdravotních sester pracujících v Nemocnici v Chebu, v Nemocni v Karlových Varech, v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov, na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. V oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester byla u 36 (10,71%) respondentů naměřena vysoká míra spokojenosti, u 270 (80,36%) střední míra a u 30 (8,93%) nízká míra spokojenosti. V oblasti
spokojenosti
s formami
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester byla u 133 (39,58%) respondentů naměřena vysoká míra spokojenosti, u 203 (60,42%) střední míra a u žádného z respondentů nízká míra spokojenosti. 90
V oblasti spokoj pokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích vacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných cných zdravotních sester byla u 173 (51,49% %) respondentů naměřena vysoká míra spokojenos ojenosti, u 152 (45,24%) střední míra a u 11 (3,27%) nízká míra spokojenosti. V oblasti
spoko spokojenosti
s kreditním
systémem
celoživotního celož
vzdělávání
všeobecných zdravotníc votních sester byla u 138 (41,07%) respondentů dentů naměřena vysoká míra spokojenosti, u 166 (49,4%) (49,4 střední míra a u 32 (9,53%) nízká míra íra spokojenosti. sp V nemocnicích ích Karlovarského K kraje, tedy v Nemocnici nici v Chebu, v Nemocnici v Karlových Varech ech v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici ici Ostrov, O je spokojeno s celoživotním vzděláván ěláváním všeobecných zdravotních sester 36 (10,71%) ( všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celo celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotníc otních sester, 133 (39,58%) všeobecných zdrav zdravotních sester v oblasti spokojenosti s formami mami celoživotního vzdělávání všeobecných ch zd zdravotních sester, 173 (51,49%) všeobecných ných zdravotních sester v oblasti spokojenos jenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního celo vzdělávání všeobecných zdrav zdravotních sester a 138 (41,07%) všeobecných ých zzdravotních sester v oblasti spokojenosti nosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání lávání všeobecných zdravotních sester. Souhrnně jsou ou výsledky výs zaznamenány na grafu č. Graf 6 a v tabulce t č. Tabulka 36 v příloze č. VIII.
Intenzita zita spokojenosti s celoživotním vzděláván láváním všeobecný ecných zdravotních zdravotních sester v celém ce soub ouboru všeobecných zdravotních sester ter Vysoká míra spoko pokojenosti
8,93%
Střední míra spokojenosti
0,00%
Nízká míra spokojenosti
60,42%
3,27% 45,24%
49,40%
39,58%
51,49%
41,07%
9,53%
80,36% 6% 10,71% 1% Spokojenost st sse sytémem CŽV
Spokojenost s formami CŽV
Spokojenost s odbornou úrovní akcí CŽV
Spokojenost st s kreditním systémem CŽV
Graf 6 Intenzita spokojen okojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných ch zdravotních zd sester v celém souboru všeobecných ecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
91
•
Vyhodnocení intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester
Jedná se o vyhodnocení intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester, tedy u všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a u všeobecných
zdravotních
sester
pracujících
pod
odborným
dohledem,
na
podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, a to v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 1. Výsledky intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních
sester
u
jednotlivých
profesních
skupin
všeobecných
zdravotních sester V oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester byla naměřena vysoká míra u 26 (10,48%), střední míra u 199 (80,24%), nízká míra u 23 (9,27%) všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a vysoká míra u 10 (11,36%), střední míra u 71 (80,68%), nízká míra u 7 (7,95%) všeobecných zdravotních sester pracujících pod odborným dohledem. V oblasti
spokojenosti
s formami
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester byla naměřena vysoká míra u 95 (38,31%), střední míra u 153 (61,69%), nízká míra u 0 (0%) všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a vysoká míra u 38 (43,18%), střední míra u 50 (56,82%), nízká míra u 0 (0%) všeobecných zdravotních sester pracujících pod odborným dohledem. V oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester byla naměřena vysoká míra u 129 (52,02%), střední míra u 108 (43,55%), nízká míra u 11 (4,44%) všeobecných zdravotních sester 92
pracujících bez odborného dohledu a vysoká míra u 44 (50%), střední míra u 44 (50%), nízká míra u 0 (0%) všeobecných zdravotních sester pracujících pod odborným dohledem. V oblasti
spokojenosti
s kreditním
systémem
celoživotního
vzdělávání
všeobecných zdravotních sester byla naměřena vysoká míra u 100 (40,32%), střední míra u 127 (51,21%), nízká míra u 21 (8,47%) všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a vysoká míra u 38 (43,18%), střední míra u 50 (56,82%), nízká míra u 0 (0%) všeobecných zdravotních sester pracujících pod odborným dohledem. V nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu, v nemocnici v Karlových Varech, v nemocnici v Sokolově a v nemocnici v Ostrově, je spokojeno s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 26 (10,48%) všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 10 (11,36%) všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 95 (38,31%) všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 38 (43,18%) všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 129 (52,02%) všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 44 (50%) všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 127 (51,21%) všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 38 (43,18%) všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem. Souhrnně jsou výsledky zaznamenány na grafu č. Graf 7 a v tabulkách č. Tabulka 37 a č. Tabulka 38 v příloze číslo VIII.
93
Intenzita enzita spokojenosti s celoživotním vzděláv zděláváním všeob šeobecných zdravotních sester u jednotlivý otlivých profesní fesních skupin všeobecných zdravotních ích sester s
Všeobecné sestry bez odborného dohledu
Všeobecné sestry Všeo pod odborným dohledem
%
Vysoká míraa sp spokojenosti
Střední míra spokojenosti
Nízká zká m míra spokojenosti
Všeo Všeobecné sestry bez odborného Všeobecné cné ses sestry pod odborným dohledu do dohledem Stupeň Odborná Kreditní Odborná Kreditní spokojenosti Systém stém Formy Systém Formy úroveň systém úroveň systém CŽV CŽV CŽV CŽV CŽV CŽV CŽV CŽV Vysoká míra 10,48% ,48% 38,31% 52,02% 40,32% 11,36% 43,18% 3,18% 50,00% 43,18% Střední míra 80,24% ,24% 61,69% 43,55% 51,21% 80,68% 56,82% 6,82% 50,00% 56,82% Nízká míra 9,27% ,27% 0% 4,44% 8,47% 7,95% 0% 0% 0% Graf 7 Intenzita spokojenosti spoko s celoživotním vzděláváním všeobecných cných zdravotních sester u jednotlivých profesních ních skupin s všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování ování
94
3.6.2 Vyhodnocení osobních a profesních údajů •
Pohlaví 1. Výsledky
U žen byla v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v průměru naměřena střední úroveň (11,44 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,92 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,29 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,96 bodů) spokojenosti. U mužů byla v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v průměru naměřena střední úroveň (11,23 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,85 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,79 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,44 bodů) spokojenosti. Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 8 a v tabulkách č. Tabulka 39, č. Tabulka 40, č. Tabulka 41 a č. Tabulka 42 v příloze č. IX. 2. Verifikace hypotézy H1 Nulová hypotéza H0: Muži a ženy se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
v oblasti
spokojenosti
se
systémem
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Muži a ženy se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
v oblasti
spokojenosti
se
systémem
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 95
PSY = 0,690243 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,948624 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,37725 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,455912 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Muži a ženy se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti
s formami
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Rozdíly průměrných hodnot v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti
s formami
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester nejsou na hladině významnosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou výsledky zachyceny v tabulkách č. Tabulka 43, č. Tabulka 44, č. Tabulka 45 a č. Tabulka 46 v příloze č. IX.
96
Intenzit nzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeo všeobecných zdravotních sester dle pohla ohlaví (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojeno jenost se systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojeno jenost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systém CŽV
26, 26,92
26,85
11,44 8,29
11,23
9,96
Ženy
8,79
9,44
Muži
Graf 8 Intenzita spokojenos ojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních zdra sester dle pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování
•
Věk dky 1. Výsledky
Ve věkové kategorii kateg méně než 30 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního tního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,37 bodů), v oblasti spokojen okojenosti s formami celoživotního vzdělávání ání všeobecných vš zdravotních sester střední úroveň (226,72 bodů), v oblasti spokojenosti s odborno bornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných cných zdravotních sester vysoká úroveň (8,3 8,37 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním itním systémem celoživotního vzdělávání všeobec eobecných zdravotních sester střední úroveň (10,05 bodů). bod Ve věkové kategorii katego méně než 31- 45 let byla naměřena ena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního tního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,04 bodů), v oblasti spokojen okojenosti s formami celoživotního vzdělávání ání všeobecných vš zdravotních sester střední úroveň (26 26,41 bodů), v oblasti spokojenosti s odborno bornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných cných zdravotních sester vysoká úroveň (8,5 8,52 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním itním systémem celoživotního vzdělávání všeobec eobecných zdravotních sester střední úroveň (9,8 bodů).
97
Ve věkové kategorii méně než 46- 60 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,99 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,97 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,02 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,92 bodů). Ve věkové kategorii více než 60 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (25 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,2 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,2 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 9 a v tabulkách č. Tabulka 47, č. Tabulka 48, č. Tabulka 49 a č. Tabulka 50 v příloze č. IX. 2. Verifikace hypotézy H2 Nulová hypotéza H0: Pracovníci různého věku se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého věku se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,152296 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,268598 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,65709 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,742175 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Pracovníci různého věku se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti 98
s formami
celoživotníh votního
vzdělávání
všeobecných
zdravotní avotních
sester,
v oblasti
spokojenosti s odbornou ornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního ího vzdělávání vz všeobecných zdravotních sesterr a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem sys celoživotního vzdělávání všeobecných ných zdravotních sester. Rozdíly průměrn ůměrných hodnot v oblasti spokojenosti se sy systémem celoživotního vzdělávání
všeobecnýc ecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti spo
s formami
celoživotního vzdělává ělávání všeobecných zdravotních sester, er, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovníí vzdě vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání ní všeobecných vše zdravotních sester a v oblasti ti sp spokojenosti s kreditním systémem celoživotního celo vzdělávání všeobecných zdravotníc votních sester nejsou na hladině významnosti nosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou ou vý výsledky zachyceny v tabulkách č. Tabulka bulka 51, č. Tabulka 52, č. Tabulka 53 a č. Tabulka ulka 54 v příloze č. IX.
Intenzita zita spokojenosti s celoživotním vzdělává láváním všeo všeobecných zdravotních sester dle věku ku (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenostt se systémem CŽV
Spokojenost s formamii CŽV
Spokojenostt s o odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním sy systémem CŽV
26,72
11,37
10,05 8,37
<30
27,97
26,41
25
11,99
11,04 8,52
9,92 8,02
9,8
31- 45
46- 60
11
9,2 8,2
>60
Graf 9 Intenzita spokojenost jenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotn ravotních sester dle věku Zdroj: Vlastní zpracování
99
•
Nejvyšší dosažené vzdělání 1. Výsledky
U respondentů se středoškolským vzděláním byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,14 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,74 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,09 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,14 bodů). U respondentů se specializačním vzděláním byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,98 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,94 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,25 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,49 bodů). U respondentů s vyšším odborným vzděláním byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,20 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,99 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,56 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,01 bodů). U respondentů s bakalářským vzděláním byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,29 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,35 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,06 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,71 bodů). U respondentů s magisterským vzděláním byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (13,8 100
bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (32,4 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,4 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (13 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu Graf 10 a v tabulkách č. Tabulka 55, č. Tabulka 56, č. Tabulka 57 a č. Tabulka 58 v příloze č. IX. 2. Verifikace hypotézy H3 Nulová hypotéza H0: Pracovníci různého nejvyššího dosaženého vzdělání se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého nejvyššího dosaženého vzdělání se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,073303 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,359988 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,135055 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,165753 (hladina statistické významnosti), PSK > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Pracovníci různého nejvyššího dosaženého vzdělání se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Rozdíly průměrných hodnot v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti
s formami
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání
101
všeobecných zdravotníc votních sester nejsou na hladině významnosti nosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou ou vý výsledky zachyceny v tabulkách č. Tabulka bulka 59, č. Tabulka 60, č. Tabulka 61 a č. Tabulka ulka 62 v příloze č. IX.
Intenzit enzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeobecnýc ných zdravotních sester dle nejvyššího o dosaženého do vzdělání (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenost ost sse systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojenost ost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systémem CŽV
32,4
26,94
26,74
26,99
26,35
13,8 11,14
11, 11,98 10,14 8,09
Středoškolské
11,2 9,49 8,25
Sp Specializační
10,01 8,56
Vyšší odborné
13 11,4
11,29 9,068,71 ,71
Bakalářské
Magisterské
Graf 10 Intenzita spokojeno ojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních zdravo sester dle nejvyššího dosaženého vzdělání Zdroj: Vlastní zpracování
•
Profesníí zařazení zařaz 1. Výsledky dky
U všeobecných ých zd zdravotních sester bez odborného dohledu ledu byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem témem celoživotního vzdělávání všeobecných ch zdravotních zd sester střední úroveň (11,53 bodů), v oblasti ob spokojenosti s formami celoživotního tního vzdělávání v všeobecných zdravotních sester střední středn úroveň (27,17 bodů), v oblasti spokojen kojenosti s odbornou úrovní 102
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,35 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,89 bodů). U všeobecných zdravotních sester pod odborným dohledem byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,14 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,19 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,33 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,94 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 11 a v tabulkách č. Tabulka 63, č. Tabulka 64, č. Tabulka 65 a č. Tabulka 66 v příloze č. IX. 1. Verifikace hypotézy H4 Nulová hypotéza H0: Pracovníci různého profesního zařazení se neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého profesního zařazení se liší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,298821 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,19348 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,964833 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,927102 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Pracovníci různého profesního zařazení se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
103
Rozdíly průměrn ůměrných hodnot v oblasti spokojenosti se sy systémem celoživotního vzdělávání
všeobecnýc ecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti spo
s formami
celoživotního vzdělává ělávání všeobecných zdravotních sester, er, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovníí vzdě vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání ní všeobecných vše zdravotních sester a v oblasti ti sp spokojenosti s kreditním systémem celoživotního celo vzdělávání všeobecných zdravotníc votních sester nejsou na hladině významnosti nosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou ou výsledky vý zachyceny v tabulkách č. Tabulka bulka 67, č. Tabulka 68, č. Tabulka 69 a č. Tabulka ulka 70 v příloze č. IX.
Intenzit nzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeobecný ecných zdravotních sester dle profesního ího zařazení z (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenost ost sse systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojenost ost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systémem CŽV
27,1 27,17
26,19
11,53 8,35
11,14
9,89
Všeobecná zdra zdravotní sestra bez odbornéh rného dohledu
8,33
9,94
Všeobecná zdravotní sestr sestra pod odborného dohledu ledu
Graf 11 Intenzita spokojenos ojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravo dravotních sester dle profesního zařazení Zdroj: Vlastní zpracování
•
Funkčníí zařaz zařazení 1. Výsledky dky
U řadových sester seste byla naměřena v oblasti spokojenosti ti se systémem s celoživotního vzdělávání všeobecných ných zdravotních z sester střední úroveň (11,39 bodů), bodů v oblasti spokojenosti s formami celoživotního tního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,97 104
bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,30 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,9 bodů). U vedoucích sester směny byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (12,11 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,77 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,77 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,88 bodů). U staničních sester byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (12,83 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (28,33 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,66 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,5 bodů). U vrchních sester byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,33 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (21,5 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,66 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,5 bodů). U hlavních sester byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,5 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (28,75 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (6,75 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,75 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 12 a v tabulkách č. Tabulka 71, č. Tabulka 72, č. Tabulka 73 a č Tabulka 74 příloze č. IX.
105
2. Verifikace hypotézy H5 Nulová hypotéza H0: Pracovníci různého funkčního zařazení se neliší v intenzitě spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci různého funkčního zařazení se liší spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,588429 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,239745 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,548593 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,994742 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Pracovníci různého funkčního zařazení se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Rozdíly průměrných hodnot v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti
s formami
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester nejsou na hladině významnosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou výsledky zachyceny v tabulkách č. Tabulka 75, č. Tabulka 76, č. Tabulka 77 a č. Tabulka 78 v příloze č. IX.
106
Intenzit nzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeobecn ecných zdravotních sester dle funkčního ího zařazení z (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenost ost sse systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojenost ost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systémem CŽV 28,75
28,33
26,97
26,77
21,5
12,83
12, 12,11
11,39 9,9
9,779,88
8,3
10,5 8,66
10,33
11,5 9,5 8,66
9,75 6,75
Řadové sestra
Vedoucí sestry Ved směny
Staniční sestry
Vrchní sestry
Hlavní sestry
Graf 12 Intenzita spokojeno ojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních zdrav sester dle funkčního zařazení Zdroj: Vlastní zpracování
•
Zdravotnické nické zařízení 1. Výsledky dky
V Nemocnici ci v Chebu byla naměřena v oblasti spokojenosti spoko se systémem celoživotního vzdělávání lávání všeobecných zdravotních sester střední třední úroveň (11,23 bodů), v oblasti spokojenosti sti s formami f celoživotního vzdělávání všeobecn eobecných zdravotních sester střední úroveň (27,25 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou ornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných cných zdravotních sester vysoká úroveň (8,3 8,30 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním itním systémem celoživotního vzdělávání všeobec eobecných zdravotních sester střední úroveň (9,84 bodů). bodů V Nemocnici v Karlových Ka Varech byla naměřena v oblasti spokojenosti sp se systémem celoživotního vzdělávání lávání všeobecných zdravotních sester střední třední úroveň (11,36 bodů), 107
v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,47 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,09 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,97 bodů). V Nemocnici
Sokolov byla
naměřena
v oblasti
spokojenosti
se
systémem
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,37 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,93 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,61 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,79 bodů). V Nemocnici Ostrov byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,75 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,09 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,35 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,02 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 13 a v tabulkách č. Tabulka 79, č. Tabulka 80, č. Tabulka 81 a č. Tabulka 82v příloze č. IX. 2. Verifikace hypotézy H6 Nulová hypotéza H0: Pracovníci z různých zdravotnických zařízení se neliší v intenzitě spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci z různých zdravotnických zařízení se liší spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,709927 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,849419 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,739476 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,978732 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05
108
Hladina statistické istické významnosti je větší než 0,05, což znamen amená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímám ijímáme. Pracovníci pracujících pracu v různých zdravotnických zařízení řízeních se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním celoži vzděláváním všeobecných zdravotních zdravo sester v oblasti spokojenosti se systém ystémem celoživotního vzdělávání všeobecnýc ecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti osti s formami celoživotního vzděláváníí všeobecných všeo zdravotních sester, v oblasti spokojenosti spoko s odbornou úrovní vzdělávacíc vacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných ecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti spok s kreditním systémem celoživotního tního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. sester Rozdíly průměrn ůměrných hodnot v oblasti spokojenosti se sy systémem celoživotního vzdělávání
všeobecnýc ecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti spo
s formami
celoživotního vzdělává ělávání všeobecných zdravotních sester, er, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovníí vzdě vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání ní všeobecných vše zdravotních sester a v oblasti ti sp spokojenosti s kreditním systémem celoživotního celo vzdělávání všeobecných zdravotníc votních sester nejsou na hladině významnosti nosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou ou vý výsledky zachyceny v tabulkách č. Tabulka bulka 83, č. Tabulka 84, č. Tabulka 85 a č. Tabulka ulka 86 v příloze č. IX.
Intenzit nzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeobecných ných zdravotních sester dle zdravotnickéh ckého zařazení (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenost ost sse systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojenost ost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systémem CŽV
27,25
11,23
,84 8,3 9,84
Nemocnice v Chebu
26,93
26,47
11,36
9,97 8,09
11,37
Nemocnice v Karlových Varech
8,619,79
Nemocnice Sokolov
27,09
11,7 11,75
8,3510,02
Nemo emocnice Ostrov
Graf 13 Intenzita spokoj pokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných cných zdravotních sester dle zdravotnického zařazení Zdroj: Vlastní zpracování
109
•
Typ oddělení 1. Výsledky
U respondentů pracujících na ambulancích byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,8 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,44 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,48 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10 bodů). U respondentů pracujících na standardních lůžkových odděleních byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,51 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,13 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,63 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,01 bodů). U respondentů pracujících na odděleních intenzivní péče byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,32 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,84 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,7 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,56 bodů). U respondentů pracujících na odděleních následné péče byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,41 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,49 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (7,39 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,37 bodů).
110
U respondentů pracujících na operačních sálech byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,96 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (25,10 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (7,64 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,5 bodů). U respondentů pracujících v managamentu byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,5 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (28,75 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (6,75 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,75 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 14 a v tabulkách č. Tabulka 87, č. Tabulka 88, č. Tabulka 89 a č. Tabulka 90 v příloze č. IX. 3. Verifikace hypotézy H7 Nulová hypotéza H0: Pracovníci z různých typů oddělení se neliší v intenzitě spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci z různých typů oddělení se liší spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,930355 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,599793 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,084183 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,867725 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Pracovníci pracujících na různých typech oddělení se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních 111
sester, v oblasti spokojenosti spoko s odbornou úrovní vzdělávacíc vacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných ecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti spok s kreditním systémem celoživotního tního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. sester Rozdíly průměrn ůměrných hodnot v oblasti spokojenosti se sy systémem celoživotního vzdělávání
všeobecnýc ecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti spo
s formami
celoživotního vzdělává ělávání všeobecných zdravotních sester, er, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovníí vzdě vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání ní všeobecných vše zdravotních sester a v oblasti ti sp spokojenosti s kreditním systémem celoživotního celo vzdělávání všeobecných zdravotníc votních sester nejsou na hladině významnosti nosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou ou vý výsledky zachyceny v tabulkách č. Tabulka bulka 91, č. Tabulka 92, č. Tabulka 93 a č. Tabulka ulka 94 v příloze č. IX.
Intenzit nzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeobe obecných zdravotních sester dle typu oddělení odd (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenost ost sse systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojenost ost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systémem CŽV
26,44
11,8
27,1 27,13
25,1
11,51 ,51 10 8,48
Ambulance
28,75
27,49
26,84
10,01 8,63
Stand andardní lůžk lůžková oddě ddělení
11,41
11,32 9,56 8,7
Oddělení intenzivní péče
10,37 10,96 7,39
Oddělení následné péče
11,5 9,5 7,64
Operační ní sály s
9,75 6,75
Managament
Graf 14 Intenzita spokojen kojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných ch zdravotních zd sester dle typu oddělení Zdroj: Vlastní zpracování
112
•
Délka profesní praxe 1. Výsledky
U respondentů vykonávajících profesní praxi méně než 1 rok byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,62 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,32 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,32 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,09 bodů). U respondentů vykonávajících profesní praxi 1- 5 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,24 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,5 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,64 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,03 bodů). U respondentů vykonávajících profesní praxi 6- 10 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,46 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,44 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,48 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,96 bodů). U respondentů vykonávajících profesní praxi 11- 20 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,11 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,54 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,51 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,56 bodů). U respondentů vykonávajících profesní praxi 21- 30 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední 113
úroveň (11,75 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,62 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (7,81 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,07 bodů). U respondentů vykonávajících profesní praxi déle než 30 let byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (12 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,25 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,5 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,5 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 15 a v tabulkách č. Tabulka 95, č. Tabulka 96, č. Tabulka 97 a č. Tabulka 98 v příloze č. IX. 4. Verifikace hypotézy H8 Nulová hypotéza H0: Pracovníci s různou délkou profesní praxe se neliší v intenzitě spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci s různou délkou profesní praxe se liší spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,710593 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 PFO = 0,775422 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,67606 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,934446 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Pracovníci s různou délkou profesní praxe se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání
114
všeobecných zdravotní avotních sester a v oblasti spokojenosti sti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání lávání všeobecných zdravotních sester. Rozdíly průměrn ůměrných hodnot v oblasti spokojenosti se sy systémem celoživotního vzdělávání
všeobecnýc ecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti spo
s formami
celoživotního vzdělává ělávání všeobecných zdravotních sester, er, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovníí vzdě vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání ní všeobecných vše zdravotních sester a v oblasti ti sp spokojenosti s kreditním systémem celoživotního celo vzdělávání všeobecných zdravotníc votních sester nejsou na hladině významnosti nosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou ou výsledky vý zachyceny v tabulkách č. Tabulka ulka 99, č. Tabulka 100, č. Tabulka 101 a č. Tabulka bulka 102 v příloze č. IX.
Intenzit nzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeobec obecných zdravotních sester dle profesní sní praxe (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenost ost sse systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojenost ost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systémem CŽV
26,32
11,62 10,09 8,32
<1
26, 26,5
11,24 ,24
27,44
11,46 10,03 8,64
1 5 1-
9,96 8,48
26,54
9,56 8,51
11- 20
27,25
12
11,75
11,11
6- 10
27,62
10,07 10 7,81
21- 30
10,5 8,5
>30
Graf 15 Intenzita spokojeno ojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních zdra sester dle profesní praxe Zdroj: Vlastní zpracování
115
•
Směnnost 1. Výsledky
U respondentů pracujících na ranní směny byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (12,03 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (26,13 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,4 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,86 bodů). U respondentů pracujících na ranní směny s ústavní pohotovostní službou (ÚPS) byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (10,85 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (25,91 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester x vysoká úroveň (7,88 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,31 bodů). U respondentů pracujících na třísměnný provoz (osmihodinový) byla naměřena v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (11,44 bodů), v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (27,16 bodů), v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester vysoká úroveň (8,41 bodů) a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester střední úroveň (9,31 bodů). Souhrnně jsou výsledky zachyceny na grafu č. Graf 16 a v tabulkách č. Tabulka 103, č. Tabulka 104, č. Tabulka 105 a č. Tabulka 106 v příloze č. IX. 5. Verifikace hypotézy H9 Nulová hypotéza H0: Pracovníci v různém směnném provozu se neliší v intenzitě spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. Alternativní hypotéza HA: Pracovníci v různém směnném provozu se liší spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester. PSY = 0,226836 (hladina statistické významnosti), PSY > 0,05 116
PFO = 0,348319 (hladina statistické významnosti), PFO > 0,05 POÚ = 0,597443 (hladina statistické významnosti), POÚ > 0,05 PKS = 0,550633 (hladina statistické významnosti), PKS > 0,05 Hladina statistické významnosti je větší než 0,05, což znamená, že HA zamítá a H0 se potvrdila, tedy ji přijímáme. Pracovníci v různém směnném provozu se statisticky neliší ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Rozdíly průměrných hodnot v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester,
v oblasti
spokojenosti
s formami
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester nejsou na hladině významnosti 0,05 (5%) statisticky významné. Souhrnně jsou výsledky zachyceny v tabulkách č. Tabulka 107, č. Tabulka 108, č. Tabulka 109 a č. Tabulka 110 v příloze č. IX.
117
Intenzit nzita spokojenosti s celoživotním vzděláv ěláváním všeob šeobecných zdravotních sester dle směnn ěnnosti (průměrné naměřené bodové hodnoty) Spokojenost ost sse systémem CŽV
Spokojenost s formami mi C CŽV
Spokojenost ost s odbornou úrovní CŽV
Spokojenost s kreditním ním systémem CŽV
26,13
12,03
27,16 7,16
25,91
8,4 9,86
Ranní směn měny
10,85
7,88 9,31
Ranní směny s ÚPS
11,44
8,41 10,01
Třísměnný nný provoz
Graf 16 Intenzita spokojenos ojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravo dravotních sester dle směnnosti Zdroj: Vlastní zpracování
118
4 DISKUSE Hlavním cílem této práce bylo stanovení míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, které vykonávají svou profesi ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, s přihlédnutím k pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe pracovníků a směnnosti a to na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. K naplnění tohoto cíle byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Výzkum probíhal ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, v Karlovarské krajské nemocnici, a.s, a jejích jednotlivých organizačních celcích, tedy v Nemocnici v Chebu, v Nemocnici v Karlových Varech a v Nemosgroup, s.r.o., a jejích organizačních celcích, v Nemocnici Sokolov a v nemocnici Ostrov. Distribuováno bylo celkem 400 (100%) dotazníků na ambulancích, standardních odděleních lůžkové péče, odděleních intenzivní péče, odděleních následné péče, operačních sálech a managamentu, přičemž návratnost byla 353 dotazníků (88,25%). Za takto vysokou návratnost lze poděkovat především hlavním sestrám jednotlivých nemocnic, které dotazníky distribuovaly, ale i ochotě jednotlivých kolegů, kteří si vyčlenili trochu drahocenného času, a se zájmem jednotlivé dotazníky vyplnily. Vyšetřovaný vzorek tvořilo výsledně po vyřazení 17 (4,82%) chybně vyplněných dotazníků 336 (z 400= 84%) respondentů, kteří jsou všeobecnými zdravotními sestrami vykonávající svou profesi na plný pracovní úvazek. Jednalo se o 248 (73,81%) všeobecných zdravotních sester bez odborného dohledu a 88 (26,19%) všeobecných zdravotních sester pod odborným dohledem. Tento vzorek lze považovat za dostačující pro výpovědní hodnotu získaných výsledků. Hlavní aplikovanou technikou byla metoda dotazníkového šetření za pomoci anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který se skládal ze dvou částí, z dotazníku ke zjištění míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester a z dotazníku zaměřeného na získání osobnostních a profesních údajů o respondentech, mezi 119
které patří pohlaví, věk, vzdělání, profesní zařazení, funkční zařazení, zdravotnické zařízení, typ oddělení, délka profesní praxe a směnnost. Předvýzkum byl proveden v prosinci roku 2012 na anesteziologicko- resuscitačním oddělení (ARO) Nemocnice Sokolov u 20 všeobecných zdravotních sester a byla jím ověřena vhodnost užití jednotlivých výzkumných nástrojů, etap sběru dat, výběrového šetření i analýzy výsledků. Úspěšný předvýzkum umožnil provedení vlastního výzkumu, ke kterému došlo v únoru roku 2013. Výsledky výzkumu lze označit za alarmující. V nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v Nemocnici v Chebu, v Nemocnici v Karlových Varech v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov, je na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, ve vysoké míře spokojeno s celoživotním
vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
10,71%
všeobecných
zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, 39,58% všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, 51,49% všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a 41,07% všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Co se týče jednotlivých profesních skupin, tak v nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu, v nemocnici v Karlových Varech, v nemocnici v Sokolově a v nemocnici v Ostrově, je na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání 120
všeobecných zdravotních sester, spokojeno s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 10,48% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 11,36% všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem, v oblasti spokojenosti
s formami
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních
sester
všeobecných zdravotních sester 38,31% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 43,18% všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 52,02% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 50% všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 51,21% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 43,18% všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem. Co se týče jednotlivých pedagogických aspektů spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak je určitě spokojeno, či spíše spokojeno v oblasti spokojenosti se zákonnou povinností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 56,25% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s přínosem a využitelností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester pro profesní praxi 56,25% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s časovou náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 31,25% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s finanční náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 25% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 62,5% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 56,25% všeobecných zdravotních sester, přičemž 75% všeobecných zdravotních sester preferuje organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání, 68,75% všeobecných zdravotních sester preferuje organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě certifikovaných kurzů, 50% všeobecných zdravotních sester preferuje organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě inovačních kurzů, 62,5% všeobecných zdravotních sester preferuje organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě odborných stáží, 75% všeobecných zdravotních sester preferuje 121
organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě školících akcí, 62,5% všeobecných zdravotních sester preferuje organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympozií,
43,75%
všeobecných
zdravotních
sester
preferuje
organizované
formy
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympozií,
81,25%
všeobecných
zdravotních
sester
preferuje
organizované
formy
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě e-learningových kurzů, 62,5% všeobecných zdravotních sester preferuje organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě samostatného studia a 75% všeobecných zdravotních sester preferuje organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě vyššího odborného, či vysokoškolského studia, a dále je určitě spokojeno, či spíše spokojeno v oblasti spokojenosti se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 68,75% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 43,75% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní lektorů při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 56,25%, v oblasti spokojenosti s objemem a náročností probírané látky při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 68,75% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s nutností registrace v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 31,25% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s délkou registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 81,25% všeobecných zdravotních sester, v oblasti spokojenosti s počtem kreditů, které je třeba získat během registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 68,75% a v oblasti spokojenosti s počtem kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 56,25% všeobecných zdravotních sester. Ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v Nemocnici v Chebu, v Nemocnici v Karlových Varech, v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov, nebyl na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné 122
úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester zaznamenán statistický rozdíl ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester v závislosti na pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe a směnnosti. Lze se domnívat, že příčinou alarmujících hodnot míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
pracujících
ve
čtyřech
nemocnicích
Karlovarského kraje, tedy v Nemocnici v Chebu, v Nemocnici v Karlových Varech, v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, je především nevhodně nastavený systém celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, tak, jak jej ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. O tom svědčí i fakt, že tento zákon byl již dvakrát významně novelizován, poprvé v roce 2008 a podruhé v roce 2011 a systém celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester byl v důsledku toho významně měněn. Nyní se připravuje dokonce zákon zcela nový, přičemž jedním z důvodů obsažený i v důvodové zprávě tohoto věcného návrhu nového zákona o podmínkách získávání, přiznávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a povolání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví (zákona o zdravotnických povoláních), je právě i skutečnost přetrvávající nespokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Dle mého názoru získaného na základě dlouholeté profesní praxe, se kterým však korespondují i výsledky tohoto výzkumu, lze slabiny celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester spatřovat ve všech oblastech systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a to v oblasti nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v oblasti odborné úrovně celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester i v oblasti kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. 123
V oblasti nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester nespatřuji největší problém v tom, že je systém celoživotního vzdělávání celoživotních zdravotních sester ze zákona povinný a zastávám názor, že celoživotní vzdělávání je pro profesní praxi nejen přínosem, ale je dokonce nutností, problém však spatřuji v časové náročnosti a finanční náročnosti celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester je totiž ze zákona povinné, vzdělávat se však musí zdravotní sestry především ve svém osobním volnu a toto vzdělávání si musí i sami hradit, přičemž nejde ani tak o položku registračního poplatku, který byl novelou z roku 2011 snížen z 500 Kč, na 100 Kč a hradí se jednou za deset let, jde však o nutnost hrazení dalších nákladů, jako financování poplatků za účast na jednotlivých vzdělávacích akcích, cestovné, ale i nákladů za ušlý zisk v zaměstnání. V oblasti forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester nespatřuji problém v nabídce jednotlivých forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, kterou považuji za dostatečně velkou, o něco hůře se jeví spíše dostupnost celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, kdy, jak již bylo zmíněno, sestry nemají na vzdělávání ani dostatek času a leckdy ani dostatek finančních prostředků. Navíc formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, které sestry preferují, jsou často hůře dostupné. Například velmi kvalitní a často preferované formy v podobě specializačního vzdělávání, či vysokoškolského vzdělávání, jsou nedostupné z důvodu nutnosti několikaleté profesní praxe a omezené kapacity akreditovaných vzdělávacích center v případě specializačního vzdělávání a nedostatečné kapacity otevíraných oborů v případě vysokoškolského vzdělávání. Všeobecné zdravotní sestry jsou tedy často nuceny účastnit se jen méně preferovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, či využívat samostatného studia a e-learningových kurzů. V oblasti odborné úrovně celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester osobně nespatřuji velký problém ve srozumitelnosti vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, v odborné úrovni lektorů, v metodách výuky a ani v objemu a náročnosti probírané látky. Jsem si však vědoma toho, že vždy záleží na jednotlivých vzdělávacích akcích. Osobně mám velmi dobrou zkušenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání prostřednictvím specializačního vzdělávání a vysokoškolského vzdělávání.
Naopak
nemám
příliš
dobré
zkušenosti
s celoživotním
vzděláváním
prostřednictvím jiných forem, například certifikovaných kurzů, školících akcí a podobně, jejichž odborná úroveň je z mého úhlu pohledu až nesrovnatelně nižší. Obecně však 124
souhlasím se závěrem výzkumu a zastávám názor, že odborná úroveň celoživotního vzdělávání celoživotních sester, je momentálně asi tím nejmenším problémem. V oblasti kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester spatřuji taktéž problém především v zákonné povinnosti registrace, která je asi největší slabinou a která má být v rámci nového zákona zrušena. Problematika délky registračního období byla pak částečně vyřešena již novelou zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních z roku 2011, kdy bylo registrační období prodlouženo z délky šesti let na délku deseti let. Stejně tak problematika počtu kreditů, které je třeba získat během registračního období, byla řešena v rámci novely zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních z roku 2011, kdy byla sice ponechána nutnost získání 40 kreditů, ale prodloužena doba na jejich získání ze šesti na deset let. Stejně tak již došlo i k úpravě počtu kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí. Řešením všech těchto problémů má být, jak jsem již zmínila přijetí zcela nového zákona, zákona o zdravotnických povoláních.
125
5 ZÁVĚR Tato diplomová práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Teoretická část práce poskytuje obecné informace o celoživotním vzdělávání a o specifikách celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Empirická část práce stanovuje míru spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester pracujících ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu a v nemocnici v Karlových Varech, jež jsou součástí Karlovarské krajské nemocnice, a.s., a dále v Nemocnici Sokolov, s.r.o., a Nemocnici Ostrov, s.r.o., jež jsou součástí Nemos plus, s.r.o., a to s přihlédnutím k pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe pracovníků a směnnosti, přičemž vychází především z jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to z aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Před započetím výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: V jaké míře jsou všeobecné zdravotní sestry pracující ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje spokojené s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester? V nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v Nemocnici v Chebu, v Nemocnici v Karlových Varech v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov, je na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání 126
všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, ve vysoké míře spokojeno s celoživotním
vzděláváním
všeobecných
zdravotních
sester
10,71%
všeobecných
zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, 39,58% všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, 51,49% všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a 41,07% všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. V jaké míře jsou jednotlivé profesní kategorie všeobecných zdravotních sester pracujících ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje spokojené s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester? V nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v nemocnici v Chebu, v nemocnici v Karlových Varech, v nemocnici v Sokolově a v nemocnici v Ostrově, je na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, spokojeno s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester 10,48% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 11,36% všeobecných sester 127
pracujících pod odborným dohledem, v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 38,31% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 43,18% všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem, v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 52,02% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 50% všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem a v oblasti spokojenosti s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester všeobecných zdravotních sester 51,21% všeobecných zdravotních sester pracujících bez odborného dohledu a 43,18% všeobecných sester pracujících pod odborným dohledem. Které osobnostní a profesní charakteristiky ovlivňují spokojenost všeobecných zdravotních sester pracujících ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a v jaké míře? Ve čtyřech nemocnicích Karlovarského kraje, tedy v Nemocnici v Chebu, v Nemocnici v Karlových Varech, v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov, nebyl na podkladě jednotlivých pedagogických aspektů ovlivňujících spokojenost s s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, tak jak je ukládá zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a to aspektů týkajících se nastavení systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, aspektů týkajících se odborné úrovně vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester a aspektů týkajících se kreditního systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester zaznamenán statistický rozdíl ve spokojenosti s celoživotním vzděláváním zdravotních sester v závislosti na pohlaví, věku, nejvyššímu dosaženému vzdělání, profesnímu zařazení, funkčnímu zařazení, zdravotnickému zařízení, typu oddělení, délce profesní praxe a směnnosti. 128
Výsledky jsou alarmující a budou po předchozí dohodě s hlavními sestrami jednotlivých nemocnic, s hlavní sestrou Nemocnice v Chebu Mgr. Janou Lukešovou, hlavní sestrou Nemocnice v Karlových Varech Gabrielou Píchovou, hlavní sestrou Nemocnice Sokolov Bc. Petrou Blažkovou a hlavní sestrou nemocnice Ostrov Helenou Piškaninovou, využity coby podklad k řešení či alespoň zlepšení celé situace. Již nyní je uplatňována značná snaha ze strany vedení jednotlivých nemocnic podporovat své všeobecné zdravotní sestry v celoživotním vzdělávání, ať již formami pořádání vlastních vzdělávacích akcí, umožňování účastnit se vzdělávacích akcí i mimo zdravotnické zařízení, financování celoživotního vzdělávání, či poskytování pracovního volna na vzdělávání, což je však v současnosti díky ekonomické situaci stále obtížnější. Komplexním řešením bude nejspíš až přijetí zcela nového zákona, zákona o zdravotnických povoláních, který je nyní v připomínkovém řízení a tento výzkum bude jedním z podkladů pro zaslání podnětů do tohoto řízení. Nezbývá než doufat, tento nový zákon nastaví lépe systém celoživotního vzdělávání, ale i v to, že pak se spokojenost s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester velmi významně a především pozitivně změní.
129
6 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ 6.1 Monografie [1] BEDNAŘÍKOVÁ, I. Kapitoly z andragogiky 1: Texty k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 67 s. ISBN 80-244-1192-X. [2] BOČKOVÁ, V. Celoživotní vzdělávání-výzva nebo povinnost? 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 29 s. ISBN 80-244-0155-X. [3] FARKAŠOVÁ, D. et al. Ošetřovatelství- teorie. 1. vyd. Martin: Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80-8063-227-8. [4] JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1993. 163 s. ISBN 80-7066-662-5. [5] KALOUS, J., VESELÝ, A. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 181 s. ISBN 80-246-1261-5. [6] KOMENSKÝ, J. A. Obecná porada o nápravě věcí lidských. III sv. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1992. 594 s. ISBN 80-205-0228-9. [7] KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3224-4. [8] Lemon 1: Učební texty pro sestry a porodní asistentky. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1997. 184 s. ISBN 80-7013-234-5. [9] Národní program rozvoje vzdělávání v ČR: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8. [10] PALÁN, Z. Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 280 s. ISBN 80-200-0950-7. [11] PALÁN, Z. Základy andragogiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského s. r. o., 2003. 280 s. ISBN 80-86723-03-8. [12] PALÁN, Z., LANGER, T. Základy andragogiky. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. 183 s. ISBN 978-80-86723-58-7.
130
[13] PLEVOVÁ, I., SLOWIK, R. Vybrané kapitoly z historie ošetřovatelství. 1. vyd. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, 2008. 120 s. ISBN 978-80247-7368-5. [14] PLEVOVÁ, I. ET AL. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3557-3. [15] POL, M., HLOUŠKOVÁ, L. In RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2008. S. 9- 22. ISBN 978-80-210-4779-2. [16] PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha: Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6. [17] ROZSYPALOVÁ, M., STAŇKOVÁ, M. ET AL. Ošetřovatelství I/1: pro střední zdravotnické školy. 2. vyd. Praha: Informatorium, 1999. 234 s. ISBN 80-86073-39-4. [18] Strategie celoživotního učení. 1. vyd. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007. 89 s. ISBN 978-80-254-2218-2. [19] STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 7: Galerie historických osobností. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2001. 86 s. ISBN 80-7013-329-5. [20] STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 11: Sestra reprezentant profes. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2002. 78 s. ISBN 80-7013-368-6. [21] ŠERÁK, M. Zájmové vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK, 2005. 208 s. ISBN 80-86284-55-7. [22] VETEŠKA, J. a kol. Nové paradigma v kurikulu vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Educa Service, 2009. 344 s. ISBN 978-80-81306-04-8. [23] VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-1770-8. [24] VETEŠKA, J., VACÍNOVÁ, T. et al. Aktuální otázky vzdělávání dospělých: Andragogika na prahu 21. století. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2011. 208 s. ISBN 978-80-7452-012-9. [25] VYCHOVÁ, H. Vzdělávání dospělých ve vybraných zemích EU. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7416-017-2.
131
[26] VYHNÁNKOVÁ, K. Vzdělávání dospělých v České republice a Evropské unii. 1. vyd. Praha: Univerzita J. A. Komenského, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86723-46-4. [27] WALTEROVÁ, E. et al. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti- 1. díl. 1. vyd. Brno: Paido, 2004. 295 s. ISBN 80-7315-083-2.
132
6.2 Internetové zdroje •
Analýza naplnění cílů Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice (Bílé knihy) v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání MSMT- portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [online]. c2009[cit. 15. 12. 2012]. Dostupné z: < http://www.msmt.cz/uploads/VKav_200/A_BK_230609/AV_evaluace_BK.pdf>
•
Boloňský proces MSMT- portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [online]. c2011[cit. 15. 12. 2012]. Dostupné z: < http://bologna.msmt.cz/>
•
Česká republika: Terciární vzdělávání [online]. Eurypedia- European Encyclopedia on National Education Systems, © 2012. Poslední změna 27. 12. 2012 21:57. [Cit. 28. 12. 2012]. Dostupné z:
republika:Terci%C3%A1rn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD>
•
Česká republika: Všeobecné vzdělávací programy [online]. Eurypedia- European Encyclopedia on National Education Systems, © 2012. Poslední změna 26. 12. 2012 23:56. [Cit. 28. 12. 2012]. Dostupné z:
republika:V%C5%A1eobecn%C4%9B_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_programy>
133
•
Česká republika: Vyšší sekundární vzdělávání a postsekundární neterciární vzdělávání [online]. Eurypedia- European Encyclopedia on National Education Systems, © 2012. Poslední změna 26. 12. 2012 23:56. [Cit. 28. 12. 2012]. Dostupné z:
republika:Vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_sekund%C3%A1rn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C 3%A1v%C3%A1n%C3%AD_a_postsekund%C3%A1rn%C3%AD_neterci%C3%A1rn%C3% AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD>
•
Česká republika: Zájmové vzdělávání [online]. Eurypedia- European Encyclopedia on National Education Systems, © 2012. Poslední změna 26. 12. 2012 23:56. [Cit. 28. 12. 2012]. Dostupné z: <
https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk%C3%A1-
republika:Z%C3%A1jmov%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD>
•
Česká republika: Základní vzdělávání (Integrované primární a nižší sekundární vzdělávání) [online]. Eurypedia- European Encyclopedia on National Education Systems, © 2012. Poslední změna 26. 12. 2012 23:56. [Cit. 28. 12. 2012]. Dostupné z:
republika:Z%C3%A1kladn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_(Integ rovan%C3%A9_prim%C3%A1rn%C3%AD_a_ni%C5%BE%C5%A1%C3%AD_sekund%C3 %A1rn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD)>
•
Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. MSMT- portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [online]. c2006-2012 [cit. 15. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/Zalezitosti_EU/Evropa_2020.pdf
134
•
Databáze regulovaných povolání [online], c2011, MSMT- portál Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy: Uznávání kvalifikací a vzdělávání v EU [cit. 03. 01. 2013]. Dostupné z: < http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani>
•
Declaration of the European Ministers of Vocational Education and Training, and the European Commission, convened in Copenhagen on 29 and 30 November 2002, on enhanced European cooperation in vocational education and training “The Copenhagen Declaration”. [online], c2002, European Comission- portál Evropské rady: Education & Training [cit. 13. 12. 2012]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/education/pdf/doc125_en.pdf>
•
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011 až 2015 MSMT- portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [online]. c2011[cit. 15. 12. 2012]. Dostupné z: < http://www.msmt.cz/file/18719_1_1/ >
•
HUČÍNOVÁ, L., SVOBODA, Z. Lisabonský proces- Vzdělávání a odborná příprava v Evropě do roku 2010. [online], c2004, Metodický portál: Články [cit. 13. 12. 2012]. Dostupné z:
ODBORNA-PRIPRAVA-V-EVROPE-DO-ROKU-2010.html/>
•
Kodaňský proces: posílená evropská spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. [online], poslední aktualizace 8. 4. 2011, Europa- portál Evropské unie: Přehledy právních předpisů EU [cit. 13. 12. 2012]. Dostupné z:
g/ef0018_cs.htm> 135
•
Maastricht Communiqué on the Future Priorities of Enhanced European Cooperation in Vocational Education and Training (VET). [online], c2004, European Comission- portál Evropské rady: Education & Training [cit. 13. 12. 2012]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/education/pdf/doc125_en.pdf>
•
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. Července 2005 o uznávání odborných kvalifikací, [online], c2004, In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 3. 1. 2013]. Dostupné z:
136
6.3 Právní předpisy 6.3.1 Právní předpisy České republiky •
Metodické opatření Koncepce ošetřovatelství
metodické opatření Ministerstva zdravotnictví k zajištění jednotného postupu při poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních lůžkové nebo ambulantní péče, v sociálních zařízeních a ve vlastním sociálním prostředí jednotlivců, rodin a skupin osob.
In: Věstník Ministerstva zdravotnictví 9/2004. [cit. 03. 01. 2013]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/Soubor.ashx? souborID=9308&typ=application/zip&nazev =V%C4%9Bstn%C3%ADk%209-2004.zip •
o stanovení výše úhrady za zkoušky.
Nařízení vlády č. 184/2009 Sb.,
In: Sbírka zákonů. 8. 6. 2009. ISSN 12111244. •
o oborech specializačního vzdělávání a
Nařízení vlády č. 31/2010 Sb.,
označení
odbornosti
zdravotnických
pracovníků se specializovanou způsobilostí. In: Sbírka zákonů. 11. 1. 2010. ISSN 12111244. •
o katalogu prací ve veřejných službách a
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb.,
správě. In: Sbírka zákonů. 14. 6. 2010. ISSN 12111244. •
kterým se mění nařízení vlády č. 184/2009
Nařízení vlády č. 225/2011 Sb.,
Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky. In: Sbírka zákonů. 20. 7. 2011. ISSN 12111244. •
Předběžný návrh zákona o podmínkách
Předběžný návrh zákona
získávání, 137
přiznávání
a
uznávání
způsobilosti
k
výkonu
zdravotnických
povolání a povolání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví (zákon o zdravotnických povoláních) •
kterou se stanoví kreditní systém pro vydání
Vyhláška č. 423/2004 Sb.,
osvědčení
k
výkonu
povolání
bez
přímého
odborného
dohledu
zdravotnického vedení
nebo
zdravotnických
pracovníků. In: Sbírka zákonů. 30. 6. 2004. ISSN 12111244. •
kterou se stanoví minimální požadavky na
Vyhláška č. 39/2005 Sb.,
studijní
programy
způsobilosti
k získání
k výkonu
odborné
nelékařského
zdravotnického povolání. In: Sbírka zákonů. 11. 1. 2005. ISSN 12111244. •
kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb.,
Vyhláška č. 321/2008 Sb.,
kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení
k
výkonu
povolání
bez
přímého
odborného
dohledu
zdravotnického vedení
nebo
zdravotnických
pracovníků. In: Sbírka zákonů. 19. 8. 2008. ISSN 12111244. •
kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb.,
Vyhláška č. 4/2010 Sb.,
kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení
k
výkonu
povolání
bez
přímého
odborného
dohledu
zdravotnického vedení
nebo
zdravotnických
pracovníků, ve znění vyhlášky č. 321/2008 Sb. In: Sbírka zákonů. 17. 12. 2009. ISSN 12111244. 138
•
kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb.,
Vyhláška č. 129/2010 Sb.,
kterou se stanoví minimální požadavky na studijní
programy
způsobilosti
k
k
získání
výkonu
odborné
nelékařského
zdravotnického povolání. In: Sbírka zákonů. 23. 4. 2010. ISSN 12111244. •
o činnostech zdravotnických pracovníků a
Vyhláška č. 55/2011 Sb.,
jiných odborných pracovníků. In: Sbírka zákonů. 1. 3. 2011. ISSN 12111244. •
o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo
Vyhláška č. 271/2012 Sb.,
vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského zdravotnického
pracovníka
a
jiného
odborného pracovníka, obsahu lékařských prohlídek
a
náležitostech
lékařského
posudku (vyhláška o zdravotní způsobilosti zdravotnického
pracovníka
a
jiného
odborného pracovníka). In: Sbírka zákonů. 1. 3. 2011. ISSN 12111244. •
zákona o uznávání odborné kvalifikace a
Zákon č. 18/2004 Sb.,
jiné
způsobilosti
státních
příslušníků
členských států Evropské unie a o změně některých
zákonů
(zákon
o
uznávání
odborné kvalifikace). In: Sbírka zákonů. 10. 12. 2003. ISSN 12111244. •
o podmínkách získávání a uznávání odborné
Zákon č. 95/2004 Sb.,
způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. 139
In: Sbírka zákonů. 29. 1. 2004. ISSN 12111244. •
zákon o podmínkách získávání a uznávání
Zákon č. 96/2004 Sb.,
způsobilosti zdravotnických činností
k výkonu povolání
souvisejících
nelékařských a
k výkonu
s poskytováním
zdravotní péče (Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) In: Sbírka zákonů. 4. 2. 2004. ISSN 12111244. •
Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2002
Zákon č. 125/2005 Sb.
Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony In: Sbírka zákonů. 22. 2. 2005. ISSN 12111244. •
Zákon č. 108/2006 Sb.
Zákon o sociálních službách
•
Zákon č. 262/2006 Sb.
Zákoník práce In: Sbírka zákonů. 21. 4. 2006. ISSN 12111244.
•
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1966
Zákon č. 111/2007 Sb.
Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů. 19. 4. 2007. ISSN 12111244. •
Zákon, kterým se mění zákon č. 269/1994
Zákon č. 124/2008 Sb.
Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů. 19. 3. 2008. ISSN 12111244. •
kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o
Zákon č. 189/2008 Sb.,
uznávání 140
odborné
kvalifikace
a
jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů
(zákon
o
uznávání
odborné
kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Sbírka zákonů. 24. 4. 2008. ISSN 12111244. •
o atestační zkoušce, zkoušce k vydání
Vyhláška č. 189/2009 Sb.,
osvědčení
k
výkonu
zdravotnického
povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce
akreditovaných
kvalifikačních
kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních). In: Sbírka zákonů. 10. 6. 2009. ISSN 12111244. •
kterým se mění některé zákony v souvislosti
Zákon č. 227/2009 Sb.,
s přijetím zákona o základních registrech. In: Sbírka zákonů. 17. 6. 2009. ISSN 12111244. •
kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o
Zákon č. 105/2011 Sb.,
podmínkách způsobilosti zdravotnických činností
získávání k
a
výkonu povolání
souvisejících
s
uznávání nelékařských
a
k
výkonu
poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních),
ve
znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 25. 3. 2011. ISSN 12111244. 141
•
kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o
Zákon č. 346/2011 Sb.,
podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o
podmínkách
způsobilosti
k
zdravotnických činností
získávání
a
výkonu povolání
souvisejících
nelékařských a
s
uznávání
k
výkonu
poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních),
ve
znění
pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 26. 10. 2011. ISSN 12111244. •
o zdravotních službách a podmínkách jejich
Zákon č. 372/2011 Sb.,
poskytování
(zákon
o
zdravotních
službách). In: Sbírka zákonů. 6. 11. 2011. ISSN 12111244. •
kterým se mění některé zákony v souvislosti
Zákon č. 375/2011 Sb.,
s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. In: Sbírka zákonů. 6. 11. 2011. ISSN 12111244.
6.3.2 Právní předpisy Evropské unie •
Nařízení Evropského parlamentu
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
a Rady (ES) č. 1137/2008
č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 o přizpůsobení postupem 142
některých podle
článku
aktů
přijatých
251
Smlouvy
regulativnímu
postupu
s kontrolou
podle
rozhodnutí Rady 1999/468/ES. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 03. 01. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= CELEX:32008R1137:CS:NOT •
Nařízení Komise (ES) č. 1430/2007
Nařízení Komise (ES) č. 1430/2007 ze dne 5. prosince 2007, kterým se mění přílohy II a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 03. 01. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= CELEX:32007R1430:CS:NOT
•
Nařízení Komise (ES) č. 755/2008
Nařízení Komise (ES) č. 755/2008 ze dne 31. července 2008, kterým se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 03. 01. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= CELEX:32008R0755:CS:NOT
•
Nařízení Komise (ES) č. 279/2009
Nařízení Komise (ES) č. 279/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 03. 01. 143
2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= CELEX:32009R0279:CS:NOT •
Směrnice 2005/36/ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 6. července 2006 o uznávání odborných kvalifikací. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 03. 01. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= OJ:L:2005:255:0022:0142:cs:PDF
•
Směrnice 2006/100/ES
Směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 6. července 2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 03. 01. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= CELEX:32006L0100:CS:NOT
144
7 SEZNAMY 7.1 Seznam zkratek
•
AIVD
Asociace institucí vzdělávání dospělých
•
ANOVA
Analysis of variance- analýza rozptylu
•
a.s.
Akciová společnost
•
ARO
Anesteziologicko- resuscitační oddělení
•
atp.
a tak podobně
•
Bc.
Bakalář
•
CEDEFOP
Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy
•
CoE
Rada Evropy
•
CŽV
Celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester
•
č.
číslo
•
EAEA
Evropská asociace vzdělávání dospělých
•
ETF
Evropská nadace pro odbornou praxi
•
H0
Nulová hypotéza
•
H1- H9
Hypotéza 1- 9
•
HA
Alternativní hypotéza
•
ICN
Mezinárodní rada sester
•
JIP
Jednotka intenzivní péče
•
KKN a.s.
Karlovarská krajská nemocnice a. s.
•
Mgr.
Magistr
•
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
•
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
•
NÚOV
Národní ústav odborného vzdělávání
•
NVF
Národní vzdělávací fond
•
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
•
P
Hladina statistické významnosti
•
PFO
•
POÚ
Hladina
statistické
významnosti
forem
celoživotního
vzdělávání všeobecných zdravotních sester Hladina
statistické 145
významnosti
odborné
úrovně
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Hladina statistické významnosti kreditního systému úrovně •
POÚ
•
PSY
•
s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
•
t.j.
to je
•
ÚIV
Ústav pro informace ve vzdělávání
•
UNESCO
celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Hladina statistické významnosti systému celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester
Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu
146
7.2 Seznam grafů Graf 1 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________________________80 Graf 2 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________________________84 Graf 3 Preference forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___85 Graf 4 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________________________87 Graf 5 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v oblasti spokojenosti s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________________________89 Graf 6 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester __________________________91 Graf 7 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester ____________94 Graf 8 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování _____________________________________97 Graf 9 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle věku ____________________________________________________________99 Graf 10 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle nejvyššího dosaženého vzdělání _____________________________________102 Graf 11 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle profesního zařazení _______________________________________________104 Graf 12 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle funkčního zařazení _______________________________________________107 Graf 13 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle zdravotnického zařazení ___________________________________________109 Graf 14 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle typu oddělení ____________________________________________________112 Graf 15 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle profesní praxe ___________________________________________________115 Graf 16 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester dle směnnosti _______________________________________________________118
147
7.3 Seznam obrázků Obrázek I Řetězec vzdělávání dle Bočkové ............................................................................ I Obrázek II Schéma celoživotního vzdělávání dle Palána.................................................... II Obrázek III Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání ........ III
148
7.4 Seznam tabulek Tabulka 1 Úrovně míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester _________________________________________________________73 Tabulka 2 Distribuce a návratnost dotazníků spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester ______________________________________________ X Tabulka 3 Zastoupení respondentů dle pohlaví ________________________________ XI Tabulka 4 Zastoupení respondentů dle věku __________________________________ XI Tabulka 5 Zastoupení respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání ____________ XI Tabulka 6 Zastoupení respondentů dle profesního zařazení ______________________XII Tabulka 7 Zastoupení respondentů dle funkčního zařazení ______________________XII Tabulka 8 Zastoupení respondentů dle zdravotnického zařízení, ve kterém pracují __XII Tabulka 9 Zastoupení respondentů dle typu oddělení, na kterém pracují _________ XIII Tabulka 10 Zastoupení respondentů dle délky profesní praxe ___________________ XIII Tabulka 11 Zastoupení respondentů dle směnnosti ____________________________ XIV Tabulka 12 Spokojenost se zákonnou povinností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________________________________ XV Tabulka 13 Spokojenost s přínosem a využitelností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester pro profesní praxi _____________________________ XV Tabulka 14 Spokojenost s časovou náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________________________________________________ XVI Tabulka 15 Spokojenost s finanční náročností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___________________________________ XVI Tabulka 16 Spokojenost s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________________________________ XVI Tabulka 17 Spokojenost s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___________________________________________ XVII Tabulka 18 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání _______________________ XVII Tabulka 19 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě certifikovaných kurzů ___________________________ XVII Tabulka 20 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě inovačních kurzů ______________________________ XVIII Tabulka 21 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě odborných stáží _______________________________ XVIII Tabulka 22 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě školících akcí _________________________________ XVIII Tabulka 23 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympozií ___________________ XIX Tabulka 24 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě publikační, pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti XIX Tabulka 25 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě e-learningových kurzů ____________________________ XX Tabulka 26 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě samostatného studia literatury______________________ XX Tabulka 27 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě vyššího odborného, či vysokoškolského vzdělávání _____ XX Tabulka 28 Spokojenost se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________________________________ XXI 149
Tabulka 29 Spokojenost s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________________ XXI Tabulka 30 Spokojenost s odbornou úrovní lektorů při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ______________________ XXII Tabulka 31 Spokojenost s objemem a náročností probírané látky při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________ XXII Tabulka 32 Spokojenost s nutností registrace v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________ XXIII Tabulka 33 Spokojenost s délkou registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________ XXIII Tabulka 34 Spokojenost s počtem kreditů, které je třeba získat během registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______ XXIV Tabulka 35 Spokojenost s počtem kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akci v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________________________________________ XXIV Tabulka 36 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester _______________________ XXV Tabulka 37 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester- Všeobecné zdravotní sestry bez odborného dohledu (N = x) _____________________________ XXV Tabulka 38 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester - Všeobecné sestry pod odborným dohledem (N = x) ____________________________________ XXVI Tabulka 39 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání ________________________ XXVII Tabulka 40 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____________________________________________________________________ XXVII Tabulka 41 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________________________________________ XXVII Tabulka 42 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________________________________________________________ XXVIII Tabulka 43 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________ XXVIII Tabulka 44 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________ XXVIII Tabulka 45 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ______________ XXVIII Tabulka 46 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________ XXIX Tabulka 47 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester XXIX Tabulka 48 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester XXIX Tabulka 49 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ______________________________________________________________________ XXX
150
Tabulka 50 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________________________________ XXX Tabulka 51 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ______________________ XXX Tabulka 52 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____________________ XXXI Tabulka 53 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________ XXXI Tabulka 54 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________ XXXI Tabulka 55Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________ XXXII Tabulka 56Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________ XXXII Tabulka 57Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________ XXXIII Tabulka 58 Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________ XXXIII Tabulka 59 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________________________________________________________ XXXIII Tabulka 60 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester XXXIII Tabulka 61 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________________________________________________________ XXXIV Tabulka 62 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________________________________________________________ XXXIV Tabulka 63 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________________________________________ XXXIV Tabulka 64 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____________________________________________________ XXXV Tabulka 65 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________ XXXV Tabulka 66 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________ XXXV Tabulka 67 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___________ XXXVI Tabulka 68 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________ XXXVI 151
Tabulka 69 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___ XXXVII Tabulka 70 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _ XXXVII Tabulka 71 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________________ XXXVIII Tabulka 72 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________________________ XXXVIII Tabulka 73 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________________________________ XXXVIII Tabulka 74 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________ XXXIX Tabulka 75 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___________ XXXIX Tabulka 76 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________ XL Tabulka 77 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________ XL Tabulka 78 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____ XL Tabulka 79 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________ XLI Tabulka 80 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________ XLI Tabulka 81 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________ XLI Tabulka 82 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____ XLI Tabulka 83 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________ XLII Tabulka 84 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________ XLII Tabulka 85 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ______________________ XLII Tabulka 86 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____________________ XLIII Tabulka 87 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________ XLIII Tabulka 88 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ______________XLIV Tabulka 89 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________XLIV Tabulka 90 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____________XLIV Tabulka 91 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___________________________________________ XLV 152
Tabulka 92 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___________________________________________ XLV Tabulka 93 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________XLVI Tabulka 94 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __________________________________XLVI Tabulka 95 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____________________________________________________ XLVII Tabulka 96 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____________________________________________________ XLVII Tabulka 97 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________ XLVIII Tabulka 98 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _________________________________________ XLVIII Tabulka 99 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester XLIX Tabulka 100 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester __XLIX Tabulka 101 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester L Tabulka 102 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ____________________________________________________________________ L Tabulka 103 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ___________________________________________________________________ LI Tabulka 104 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________________________________________________ LI Tabulka 105 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________________________________ LII Tabulka 106 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ________________________________________________________ LII Tabulka 107 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester ______________ LIII Tabulka 108 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______________ LIII Tabulka 109 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _______ LIV Tabulka 110 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester _____ LIV
153
7.5 Seznam příloh I. II. III. IV.
Řetězec vzdělávání dle Bočkové Schéma celoživotního vzdělávání dle Palána Změny počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání Dotazník spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester V. Hodnocení dotazníku spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester VI. Tabulka distribuce a návratnosti dotazníků spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester VII. Tabulky zobrazující strukturu výzkumného vzorku VIII. Tabulky vyhodnocení dotazníku spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester IX. Tabulky vyhodnocení osobních a profesních údajů a analýzy rozptylu vzájemných vztahů mezi intenzitou spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester a osobnostními a profesními proměnnými
154
8 PŘÍLOHY I. Řetězec vzdělávání dle Bočkové
Obrázek I Řetězec vzdělávání dle Bočkové Zdroj: Bočková, V., 2000, s. 11.
I
II. Schéma celoživotního vzdělávání dle Palána
Obrázek II Schéma celoživotního vzdělávání dle Palána Zdroj: Palán, Z., Langer, T., 2008, s. 95.
II
III. Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání
Obrázek III Změny v počtu kreditů za jednotlivé formy celoživotního vzdělávání Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví, 2011
III
IV. Dotazník spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester
DOTAZNÍK
Číslo dotazníku (do tohoto okénka nic nepište)
Vážená kolegyně, kolego,
Jmenuji se Věra Gačová Urbánková, již čtrnáct let pracuji na anesteziologickoresuscitačním oddělení Nemocnice Sokolov, s.r.o., na pozici registrovaná všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu se specializací anesteziologicko- resuscitační a intenzivní péče, vedoucí sestra a školitelka pracovníků pod odborným dohledem. Zároveň jsem však i studentkou 2. ročníku kombinovaného navazujícího magisterského studia oboru Sociální pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, který je součástí mé diplomové práce na téma „Problematika celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester“. Cílem je stanovení míry spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester, které vykonávají svou činnost na plný pracovní úvazek v jednotlivých organizačních celcích Karlovarské krajské nemocnici a.s., tedy v nemocnici v Chebu, a v nemocnici v Karlových Varech a v jednotlivých organizačních celcích Nemos Plus, s.r.o., tedy v Nemocnici Sokolov a v Nemocnici Ostrov. Dotazník je dobrovolný a anonymní. Pokud máte zájem podílet se na následujícím výzkumu, pokuste se prosím co možná nejobjektivněji odpovědět na všechny otázky.
Děkuji za ochotu a spolupráci.
I. DOTAZNÍK SPOKOJENOSTI S CELOŽIVOTNÍM VŠEOBECNÝCH ZDRAVOTNÍCH SESTER
IV
VZDĚLÁVÁNÍM
V tomto dotazníku doplňte do vyznačených políček u každého tvrzení čísla, označující podle níže uvedeného klíče, nakolik souhlasíte, či nesouhlasíte s daným tvrzením.
Klíč: JAK SILNĚ:
1.
1
2
3
4
5
Určitě ano
Spíše ano
Ani ano, ani ne (něco mezi)
Spíše ne
Určitě ne
Jsem spokojen/a s tím, že je celoživotní vzdělávání všeobecných zdravotních sester na základě zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění, o nelékařských zdravotnických povoláních povinné.
2.
Jsem
spokojen/a
s přínosem
a
využitelností
celoživotního
vzdělávání
všeobecných zdravotních sester pro mou profesní praxi. 3.
Jsem spokojen/a s časovou náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
4.
Jsem spokojen/a s finanční náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
5.
Jsem spokojen/a s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester, které udává zákon č. 96/2004 Sb., v platném znění, o nelékařských zdravotnických povoláních. (Specializační vzdělávání, certifikované kurzy, inovační kurzy, odborné stáže, školící akce, konference, kongresy, sympozia, publikační, pedagogická a vědecko- výzkumná činnosti, elearningové kurzy, samostatné studium literatury a vyšší odborné a vysokoškolské studium).
6.
Jsem spokojen/a s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
7.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání. 8.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester v podobě certifikovaných kurzů. 9.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
zdravotních sester v podobě inovačních kurzů. V
10.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
vzdělávání
všeobecných
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester v podobě odborných stáží. 11.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
zdravotních sester v podobě školících akcí. 12.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympozií. 13.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester v podobě publikační, pedagogické a vědecko- výzkumné činnosti. 14.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
vzdělávání
všeobecných
vzdělávání
všeobecných
zdravotních sester v podobě e-learningových kurzů. 15.
Preferuji
organizované
formy
celoživotního
zdravotních sester v podobě samostatného studia literatury. 16.
Preferuji
organizované
zdravotních
sester
formy
v podobě
celoživotního vyššího
vzdělávání
odborného,
či
všeobecných
vysokoškolského
vzdělávání. 17.
Jsem spokojena se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
18.
Jsem spokojena s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
19.
Jsem spokojena s odbornou úrovní lektorů vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
20.
Jsem spokojena s objemem a náročností probírané látky vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
21.
Jsem spokojen/a s nutností registrace všeobecných zdravotních sester.
22.
Jsem spokojen/a s délkou registračního období (10 let).
23.
Jsem spokojen/a s počtem kreditů, které musím získat během registračního období (40 kreditů)?
24.
Jsem spokojen/a s počty udělovaných kreditů za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí.
II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RESPONDENTOVI
VI
A na úplný závěr bych Vás ráda požádala o několik informací, které budou sloužit ke statistickému zpracování. Zaškrtněte křížkem platnou variantu.
1. Pohlaví: Žena 2. Věk: Méně než 30 let 46- 60 let 3. Nejvyšší dosažené vzdělání Středoškolské Vyšší odborné Magisterské 4. Profesní zařazení Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu 5. Funkční zařazení Řadová sestra Staniční sestra Hlavní sestra 6. Zdravotnické zařízení Nemocnice v Chebu Nemocnice v Karlových Varech 7. Oddělení Ambulance Oddělení následné péče Operační sály 8. Délka profesní praxe Méně než 1 rok 6- 10 let 21- 30 let 9. Směnnost Ranní směny
Muž 31- 45 let Více než 60 let Specializační Bakalářské
Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Vedoucí sestra směny Vrchní sestra
Nemocnice Sokolov Nemocnice Ostrov Standardní lůžková oddělení Oddělení intenzivní péče Management 1- 5 let 11- 20 let Více než 30 let Ranní směny s ústavní pohotovostní službou (ÚPS) Třísměnný provoz (osmihodinový)
Dvousměnný provoz (dvanáctihodinový)
V. Hodnocení dotazníku spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester VII
Sloupec za pořadovým číslem uvádí měřený faktor: •
SY- systém celoživotního vzdělávání
•
FO- formy celoživotního vzdělávání
•
OÚ- odborná úroveň celoživotního vzdělávání
•
KS- kreditní systém celoživotního vzdělávání
Jsem spokojen/a s tím, že je celoživotní vzdělávání všeobecných
1. SY
zdravotních sester na základě zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění, o nelékařských zdravotnických povoláních povinné.
2.
3.
4.
SY
SY
SY
Jsem spokojen/a s přínosem a využitelností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester pro mou profesní praxi. Jsem
s časovou
náročností
celoživotního
vzdělávání
náročností
celoživotního
vzdělávání
všeobecných zdravotních sester. Jsem
spokojen/a
s finanční
všeobecných zdravotních sester. Jsem
5.
spokojen/a
spokojen/a
s nabídkou
organizovaných
forem
celoživotního
vzdělávání všeobecných zdravotních sester, které udává zákon č. 96/2004 Sb., FO
v platném
znění,
o
nelékařských
zdravotnických
povoláních.
(Specializační vzdělávání, certifikované kurzy, inovační kurzy, odborné stáže,
školící
akce,
konference,
kongresy,
sympozia,
publikační,
pedagogická a vědecko- výzkumná činnosti, e-learningové kurzy, samostatné studium literatury a vyšší odborné a vysokoškolské studium). 6.
7.
8.
9.
10.
11.
FO
FO
FO
FO
FO FO
Jsem spokojen/a s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě certifikovaných kurzů. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě inovačních kurzů. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě odborných stáží. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných VIII
zdravotních sester v podobě školících akcí. 12.
FO
Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympozií. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných
13. FO
zdravotních sester v podobě publikační, pedagogické a vědecko- výzkumné činnosti.
14.
15.
FO
FO
Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě e-learningových kurzů. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě samostatného studia literatury. Preferuji organizované formy celoživotního vzdělávání všeobecných
16. FO
zdravotních sester v podobě vyššího odborného, či vysokoškolského vzdělávání.
17.
18.
19.
20.
OÚ
OÚ
OÚ
OÚ
Jsem spokojena se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Jsem spokojena s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Jsem spokojena s odbornou úrovní lektorů vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester. Jsem spokojena s objemem a náročností probírané látky vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester.
21.
KS
Jsem spokojen/a s nutností registrace všeobecných zdravotních sester.
22.
KS
Jsem spokojen/a s délkou registračního období (10 let).
23.
24.
KS
KS
Jsem spokojen/a s počtem kreditů, které musím získat během registračního období (40 kreditů)? Jsem spokojen/a s počty udělovaných kreditů za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akcí.
IX
VI. Tabulka distribuce a návratnosti dotazníků spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester
NEMOCNICE KARLOVARSKÉHO KRAJE Nemocnice
Počet
Počet
Počet
Počet
Počet
rozeslaných
nevrácených
vrácených
správně
chybně
dotazníků
dotazníků
dotazníků
vyplněných
vyplněných
dotazníků
dotazníků
100
18
82
78
4
100
2
98
93
5
100
6
94
89
5
Nemocnice Ostrov
100
21
79
76
3
CELKEM
400
47
353
336
17
v Chebu Nemocnice v Karlových Varech Nemocnice Sokolov
Tabulka 2 Distribuce a návratnost dotazníků spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
X
VII. Tabulky zobrazující strukturu výzkumného vzorku POHLAVÍ RESPONDENTA
Absolutní četnost
Relativní četnost
n
%
Ženy
302
89,88
Muži
34
10,12
Celkem
336
100
Absolutní četnost
Relativní četnost
n
%
< 30
142
42,26
31- 45
103
30,65
46- 60
86
25,60
> 60
5
1,49
Celkem
336
100
NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ
Absolutní četnost
Relativní četnost
RESPONDENTA
n
%
Středoškolské
145
43,15
Specializační
88
26,19
Vyšší odborné
81
24,11
Bakalářské
17
5,06
Magisterské
5
1,49
Celkem
336
100
Tabulka 3 Zastoupení respondentů dle pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování
VĚK RESPONDENTA
Tabulka 4 Zastoupení respondentů dle věku Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 5 Zastoupení respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání Zdroj: Vlastní zpracování
XI
PROFESNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní četnost
Relativní četnost
RESPONDENTA
n
%
Všeobecná zdravotní sestra bez odborného
248
73,81
88
26,19
336
100
FUNKČNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní četnost
Relativní četnost
RESPONDENTA
n
%
Řadová sestra
311
92,56
Vedoucí sestra směny
28
2,68
Staniční sestra
21
1,79
Vrchní sestra
29
1,79
Hlavní sestra
4
1,19
Celkem
336
100
ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ, VE
Absolutní četnost
Relativní četnost
KTERÉM RESPONDENT PRACUJE
n
%
Nemocnice v Chebu
78
23,21
Nemocnice v Karlových Varech
93
27,68
Nemocnice Sokolov
89
26,49
Nemocnice Ostrov
76
22,62
Celkem
336
100
dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem Tabulka 6 Zastoupení respondentů dle profesního zařazení Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 7 Zastoupení respondentů dle funkčního zařazení Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 8 Zastoupení respondentů dle zdravotnického zařízení, ve kterém pracují Zdroj: Vlastní zpracování
XII
TYP ODDĚLENÍ, NA KTERÉM
Absolutní četnost
Relativní četnost
RESPONDENT PRACUJE
n
%
Ambulance
140
41,67
Standardní lůžková odělení
86
25,60
Oddělení intenzivní péče
53
15,77
Oddělení následné péče
28
8,33
Operační sály
25
7,44
Management
4
1,19
Celkem
336
100
Tabulka 9 Zastoupení respondentů dle typu oddělení, na kterém pracují Zdroj: Vlastní zpracování
DÉLKA PROFESNÍ PRAXE
Absolutní četnost
Relativní četnost
RESPONDENTŮ
n
%
<1
43
12,80
1- 5
54
16,07
6- 10
54
16,07
11-20
100
29,76
21-30
77
22,92
> 30
8
2,38
Celkem
336
100
Tabulka 10 Zastoupení respondentů dle délky profesní praxe Zdroj: Vlastní zpracování
XIII
SMĚNNOST RESPONDENTŮ
Absolutní četnost
Relativní četnost
n
%
Ranní směny
30
8,93
Ranní směny s
42
12,50
Dvousměnný provoz (dvanáctihodinový)
264
78,57
Třísměnný provoz
0
0
336
100
ústavní pohotovostní službou (ÚPS)
(osmihodinový) Celkem Tabulka 11 Zastoupení respondentů dle směnnosti Zdroj: Vlastní zpracování
XIV
VIII. Tabulky vyhodnocení dotazníku spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester •
Vyhodnocení pedagogických aspektů spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester
SPOKOJENOST SE ZÁKONNOU
Absolutní četnost
Relativní četnost
POVINNOSTÍ CŽV
n
%
Určitě ano
21
6,25
Spíše ano
168
50
Ani ano, ani ne
84
25
Spíše ne
42
12,5
Určitě ne
21
6,25
Celkem
336
100
Tabulka 12 Spokojenost se zákonnou povinností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SPOKOJENOST S PŘÍNOSEM A
Absolutní četnost
Relativní četnost
VYUŽITELNOSTÍ CŽV PRO
n
%
Určitě ano
84
25
Spíše ano
105
31,25
Ani ano, ani ne
105
31,25
Spíše ne
42
12,5
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
PROFESNÍ PRAXI
Tabulka 13 Spokojenost s přínosem a využitelností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester pro profesní praxi Zdroj: Vlastní zpracování
XV
SPOKOJENOST S ČASOVOU
Absolutní četnost
Relativní četnost
NÁROČNOSTÍ CŽV
n
%
Určitě ano
21
6,25
Spíše ano
84
25
Ani ano, ani ne
105
31,25
Spíše ne
105
31,25
Určitě ne
21
6,25
Celkem
336
100
Tabulka 14 Spokojenost s časovou náročností celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SPOKOJENOST S FINANČNÍ
Absolutní četnost
Relativní četnost
NÁROČNOSTÍ CŽV
n
%
Určitě ano
21
6,25
Spíše ano
63
18,75
Ani ano, ani ne
63
18,75
Spíše ne
105
31,25
Určitě ne
84
25
Celkem
336
100
Tabulka 15 Spokojenost s finanční náročností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SPOKOJENOST S NABÍDKOU
Absolutní četnost
Relativní četnost
ORGANIZOVANÝCH FOREM CŽV
n
%
Určitě ano
84
25
Spíše ano
126
37,5
Ani ano, ani ne
126
37,5
Spíše ne
0
0
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
Tabulka 16 Spokojenost s nabídkou organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XVI
SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ
Absolutní četnost
Relativní četnost
ORGANIZOVANÝCH FOREM CŽV
n
%
Určitě ano
84
25
Spíše ano
105
31,25
Ani ano, ani ne
105
31,25
Spíše ne
42
12,5
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
Tabulka 17 Spokojenost s dostupností organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
n
%
Určitě ano
84
25
Spíše ano
168
50
Ani ano, ani ne
63
18,75
Spíše ne
21
6,25
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
Tabulka 18 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě specializačního vzdělávání Zdroj: Vlastní zpracování
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
CERTIFIKOVANÉ KURZY
n
%
Určitě ano
63
18,75
Spíše ano
168
50
Ani ano, ani ne
42
12,5
Spíše ne
63
18,75
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
Tabulka 19 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě certifikovaných kurzů Zdroj: Vlastní zpracování
XVII
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
INOVAČNÍ KURZY
n
%
Určitě ano
63
18,75
Spíše ano
105
31,25
Ani ano, ani ne
126
37,5
Spíše ne
0
0
Určitě ne
42
12,5
Celkem
336
100
Tabulka 20 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě inovačních kurzů Zdroj: Vlastní zpracování
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
ODBORNÉ STÁŽE
n
%
Určitě ano
63
18,75
Spíše ano
147
43,75
Ani ano, ani ne
84
25
Spíše ne
21
6,25
Určitě ne
21
6,25
Celkem
336
100
Tabulka 21 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě odborných stáží Zdroj: Vlastní zpracování
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
ŠKOLÍCÍ AKCE
n
%
Určitě ano
63
18,75
Spíše ano
189
56,25
Ani ano, ani ne
42
12,5
Spíše ne
21
6,25
Určitě ne
21
6,25
Celkem
336
100
Tabulka 22 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě školících akcí Zdroj: Vlastní zpracování
XVIII
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
KONFERENCE, KONGRESY,
n
%
Určitě ano
21
6,25
Spíše ano
189
56,25
Ani ano, ani ne
126
37,5
Spíše ne
0
0
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
SYMPOZIA
Tabulka 23 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě konferencí, kongresů a sympozií Zdroj: Vlastní zpracování
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
PUBLIKAČNÍ, PEDAGOGICKÁ A
n
%
Určitě ano
21
6,25
Spíše ano
126
37,5
Ani ano, ani ne
126
37,5
Spíše ne
63
18,75
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
VĚDECKO-VÝZKUMNÁ ČINNOST
Tabulka 24 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě publikační, pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti Zdroj: Vlastní zpracování
XIX
PREFERENCE FOREM CŽV- E-
Absolutní četnost
Relativní četnost
LEARNINGOVÉ KURZY
n
%
Určitě ano
63
18,75
Spíše ano
210
62,5
Ani ano, ani ne
21
6,25
Spíše ne
0
0
Určitě ne
42
12,5
Celkem
336
100
Tabulka 25 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě e-learningových kurzů Zdroj: Vlastní zpracování
PREFERENCE FOREM CŽV-
Absolutní četnost
Relativní četnost
SAMOSTATNÉ STUDIUM
n
%
Určitě ano
84
25
Spíše ano
126
37,5
Ani ano, ani ne
63
18,75
Spíše ne
42
12,5
Určitě ne
21
6,25
Celkem
336
100
LITERATURY
Tabulka 26 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě samostatného studia literatury Zdroj: Vlastní zpracování
PREFERENCE FOREM CŽV- VYŠŠÍ
Absolutní četnost
Relativní četnost
ODBORNÉ A VYSOKOŠKOLSKÉ
n
%
VZDĚLÁVÁNÍ Určitě ano
105
Spíše ano
147
Ani ano, ani ne
31,25 43,75 25
Spíše ne
84 0
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
0
Tabulka 27 Preference organizovaných forem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester v podobě vyššího odborného, či vysokoškolského vzdělávání Zdroj: Vlastní zpracování
XX
SPOKOJENOST SE
Absolutní četnost
Relativní četnost
SROZUMITELNOSTÍ
n
%
Určitě ano
84
25
Spíše ano
147
43,75
Ani ano, ani ne
63
18,75
Spíše ne
42
12,50
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ CŽV
Tabulka 28 Spokojenost se srozumitelností vzdělávacích akcí celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SPOKOJENOST S METODAMI
Absolutní četnost
Relativní četnost
VÝUKY PŘI VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ
n
%
Určitě ano
42
12,50
Spíše ano
105
31,25
Ani ano, ani ne
168
50
Spíše ne
21
6,25
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
CŽV
Tabulka 29 Spokojenost s metodami výuky užívaných při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXI
SPOKOJENOST S ODBORNOU
Absolutní četnost
Relativní četnost
ÚROVNÍ LEKTORŮ PŘI
n
%
Určitě ano
42
12,50
Spíše ano
147
43,75
Ani ano, ani ne
105
31,25
Spíše ne
21
6,25
Určitě ne
21
6,25
Celkem
336
100
VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ CŽV
Tabulka 30 Spokojenost s odbornou úrovní lektorů při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SPOKOJENOST S OBJEMEM A
Absolutní četnost
Relativní četnost
NÁROČNOSTÍ PROBÍRANÉ LÁTKY
n
%
Určitě ano
126
37,5
Spíše ano
105
31,25
Ani ano, ani ne
84
25
Spíše ne
21
6,25
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
PŘI VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ CŽV
Tabulka 31 Spokojenost s objemem a náročností probírané látky při vzdělávacích akcích celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXII
SPOKOJENOST S NUTNOSTÍ
Absolutní četnost
Relativní četnost
REGISTRACE V RÁMCI CŽV
n
%
Určitě ano
63
18,75
Spíše ano
42
12,5
Ani ano, ani ne
42
12,5
Spíše ne
105
31,25
Určitě ne
84
25
Celkem
336
100
Tabulka 32 Spokojenost s nutností registrace v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SPOKOJENOST S DÉLKOU
Absolutní četnost
Relativní četnost
REGISTRAČNÍHO OBDOBÍ V RÁMCI
n
%
Určitě ano
147
43,75
Spíše ano
126
37,5
Ani ano, ani ne
42
12,5
Spíše ne
0
0
Určitě ne
21
6,25
Celkem
336
100
CŽV
Tabulka 33 Spokojenost s délkou registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXIII
SPOKOJENOST S POČTEM
Absolutní četnost
Relativní četnost
KREDITŮ, KTERÉ JE TŘEBA ZÍSKAT
n
%
Určitě ano
147
43,75
Spíše ano
84
25
Ani ano, ani ne
42
12,5
Spíše ne
63
18,75
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
BĚHEM REGISTRAČNÍHO OBDOBÍ V RÁMCI CŽV
Tabulka 34 Spokojenost s počtem kreditů, které je třeba získat během registračního období v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SPOKOJENOST S POČTEM KREDITŮ
Absolutní četnost
Relativní četnost
UDĚLOVANÝCH ZA VZDĚLÁVACÍ
n
%
Určitě ano
63
18,75
Spíše ano
126
37,5
Ani ano, ani ne
84
25
Spíše ne
63
18,75
Určitě ne
0
0
Celkem
336
100
AKCE VZHLEDEM K NÁROČNOSTI TĚCHTO AKCÍ V RÁMCI CŽV
Tabulka 35 Spokojenost s počtem kreditů udělovaných za vzdělávací akce vzhledem k náročnosti těchto akci v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXIV
•
Vyhodnocení intenzity spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester
Úroveň spokojenosti
Dimenze SY- Systém celoživotního vzdělávání FO- Formy celoživotního vzdělávání OÚ- Odborná úroveň celoživotního vzdělávání KS- Kreditní systém celoživotního vzdělávání
Nízká
Střední
Vysoká
úroveň
úroveň
úroveň
Celkem
n
%
n
%
n
%
n
%
36
10,71
270
80,36
30
8,93
336
100
133
39,58
203
60,42
0
0
336
100
173
51,49
152
45,24
11
3,27
336
100
138
41,07
166
49,40
32
9,53
336
100
Tabulka 36 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester v celém souboru všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
Úroveň
Dimenze SY- Systém celoživotního vzdělávání FO- Formy celoživotního vzdělávání OÚ- Odborná úroveň celoživotního vzdělávání KS- Kreditní systém celoživotního vzdělávání
Nízká
Střední
Vysoká
úroveň
úroveň
úroveň
Celkem
n
%
n
%
n
%
n
%
26
10,48
199
80,24
23
9,27
248
100
95
38,31
153
61,69
0
0
248
100
129
52,02
108
43,55
11
4,44
248
100
100
40,32
127
51,21
21
8,47
248
100
Tabulka 37 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester- Všeobecné zdravotní sestry bez odborného dohledu (N = x) Zdroj: Vlastní zpracování
XXV
Úroveň
Dimenze SY- Systém celoživotního vzdělávání FO- Formy celoživotního vzdělávání OÚ- Odborná úroveň celoživotního vzdělávání KS- Kreditní systém celoživotního vzdělávání
Nízká
Střední
Vysoká
úroveň
úroveň
úroveň
Celkem
n
%
n
%
n
%
n
%
10
11,36
71
80,68
7
7,95
88
100
38
43,18
50
56,82
0
0
88
100
44
50
44
50
0
0
88
100
38
43,18
50
56,82
0
0
88
100
Tabulka 38 Intenzita spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester u jednotlivých profesních skupin všeobecných zdravotních sester - Všeobecné sestry pod odborným dohledem (N = x) Zdroj: Vlastní zpracování
XXVI
IX. Tabulky vyhodnocení osobních a profesních údajů a analýzy rozptylu vzájemných vztahů mezi intenzitou spokojenosti s celoživotním vzděláváním všeobecných zdravotních sester a osobnostními a profesními proměnnými POHLAVÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ženy
302
11,44
10
11
5
20
Muži
34
11,23
10
11
5
20
Celkem
336
Tabulka 39 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání Zdroj: Vlastní zpracování
POHLAVÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ženy
302
26,92
33
26
17
42
Muži
34
26,85
22
26,5
17
42
Celkem
336
Tabulka 40 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
POHLAVÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ženy
302
8,29
9
8
4
17
Muži
34
8,79
9
9
4
17
Celkem
336
Tabulka 41 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXVII
Absolutní
POHLAVÍ
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ženy
302
9,96
8
9
4
18
Muži
34
9,44
8
9
4
18
Celkem
336
Tabulka 42 Analýza vzájemných vztahů mezi pohlavím všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
POHLAVÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,159098
0,690243
odchylka
Ženy
302
11,44
2,857957
8,167917
Muži
34
11,23
3,153246
9,942959
Celkem
336
Tabulka 43 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
POHLAVÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,004158
0,948624
odchylka
Ženy
302
26,92
6,075179
36,9078
Muži
34
26,85
6,105796
37,28075
Celkem
336
Tabulka 44 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
POHLAVÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,781726
0,37725
odchylka
Ženy
302
8,29
3,152997
9,941387
Muži
34
8,79
3,052862
9,319964
Celkem
336
Tabulka 45 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXVIII
POHLAVÍ
Absolutní
Průměr
Směrodatná
četnost
Rozptyl
F
P
0,557208
0,455912
odchylka
Ženy
302
9,96
9,963576
15,20465
Muži
34
9,44
9,441176
12,79947
Celkem
336
Tabulka 46 ANOVA- Pohlaví všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VĚK
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>30
142
11,37
10
11
5
20
31- 45
103
11,04
10
10
5
20
46- 60
86
11,99
10
12
5
20
<60
5
11
0
11
8
14
Celkem
336
Tabulka 47 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VĚK
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>30
142
26,72
22
26
17
42
31- 45
103
26,41
22
26
17
42
46- 60
86
27,97
33
27
17
42
<60
5
25
0
24
20
32
Celkem
336
Tabulka 48 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXIX
Absolutní
VĚK
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>30
142
8,37
10
9
4
17
31- 45
103
8,52
8
8
4
17
46- 60
86
8,02
9
8,5
4
17
<60
5
9,2
10
10
6
12
Celkem
336
Tabulka 49 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
Absolutní
VĚK
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>30
142
10,05
8
9
4
18
31- 45
103
9,80
9
9
4
18
46- 60
86
9,92
9
9
4
18
<60
5
8,2
0
9
4
13
Celkem
336
Tabulka 50 Analýza vzájemných vztahů mezi věkem všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VĚK
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
1,771954
0,152296
odchylka
>30
142
11,37
2,794648
7,810059
31- 45
103
11,04
3,038712
9,233771
46- 60
86
11,99
2,830482
8,011628
<60
5
11
2,236068
5
Celkem
336
Tabulka 51 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXX
VĚK
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
1,317392
0,268598
odchylka
>30
142
26,72
5,941042
35,29597
31- 45
103
26,41
6,1905
38,32229
46- 60
86
27,97
6,15572
37,89289
<60
5
25
4,690416
2
Celkem
336
Tabulka 52 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VĚK
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,537211
0,65709
odchylka
>30
142
8,37
3,086482
9,526371
31- 45
103
8,52
3,452321
11,91852
46- 60
86
8,02
2,894119
8,375923
<60
5
9,2
2,280351
5,2
Celkem
336
Tabulka 53 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VĚK
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,415234
0,742175
odchylka
>30
142
10,05
4,005895
16,0472
31- 45
103
9,80
3,929175
15,43842
46- 60
86
9,92
3,591543
12,89918
<60
5
8,2
3,701351
13,7
Celkem
336
Tabulka 54 ANOVA- Věk všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXXI
VZDĚLÁNÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Středoškolské
145
11,14
10
11
5
20
Specializační
88
11,98
10
12
5
20
Vyšší odborné
81
11,20
10
10
5
20
Bakalářské
17
11,29
10
11
8
14
Magisterské
5
13,8
20
10
9
20
Celkem
336
Tabulka 55Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VZDĚLÁNÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Středoškolské
145
26,74
33
26
17
42
Specializační
88
26,94
33
26,5
17
42
Vyšší odborné
81
26,99
22
27
17
42
Bakalářské
17
26,35
22
26
17
34
Magisterské
5
32,4
42
32
20
42
Celkem
336
Tabulka 56Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VZDĚLÁNÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Středoškolské
145
8,09
4
8
4
17
Specializační
88
8,25
9
8,5
4
17
Vyšší odborné
81
8,56
9
9
4
17
Bakalářské
17
9,06
13
9
4
13
Magisterské
5
11,4
17
12
5
17
Celkem
336
XXXII
Tabulka 57Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování Absolutní
VZDĚLÁNÍ
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Středoškolské
145
10,14
8
9
4
18
Specializační
88
9,49
9
9
4
18
Vyšší odborné
81
10,01
8
9
4
18
Bakalářské
17
8,71
8
8
4
14
Magisterské
5
13
13
13
8
18
Celkem
336
Tabulka 58 Analýza vzájemných vztahů mezi nejvyšším dosaženým vzděláním všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VZDĚLÁNÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
2,159476
0,073303
odchylka
Středoškolské
145
11,14
2,736023
7,485824
Specializační
88
11,98
2,96329
8,781087
Vyšší odborné
81
11,20
2,925832
8,560494
Bakalářské
17
11,29
1,961017
3,845588
Magisterské
5
13,8
5,674504
32,2
Celkem
336
Tabulka 59 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VZDĚLÁNÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
1,092836
0,359988
odchylka
Středoškolské
145
26,74
6,180189
38,19473
Specializační
88
26,94
5,835598
34,05421
Vyšší odborné
81
26,99
5,91501
34,98735
Bakalářské
17
26,35
5,798073
33,61765
Magisterské
5
32,4
9,736529
94,8
Celkem
336
Tabulka 60 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXXIII
VZDĚLÁNÍ
Absolutní
Průměr
Směrodatná
četnost
Rozptyl
F
P
1,767294
0,135055
odchylka
Středoškolské
145
8,09
3,029753
9,179406
Specializační
88
8,25
2,940991
8,649425
Vyšší odborné
81
8,56
3,293934
10,85
Bakalářské
17
9,06
3,19121
10,18382
Magisterské
5
11,4
5,770615
33,3
Celkem
336
Tabulka 61 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
VZDĚLÁNÍ
Absolutní
Průměr
Směrodatná
četnost
Rozptyl
F
P
odchylka
Středoškolské
145
10,14
4,041416
16,33305 1,632213
Specializační
88
9,49
3,552543
12,62056
Vyšší odborné
81
10,01
3,938572
15,51235
Bakalářské
17
8,71
3,255087
10,59559
Magisterské
5
13
3,535534
12,5
Celkem
336
0,165753
Tabulka 62 ANOVA- Nejvyšší dosažené vzdělání všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
PROFESNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
247
11,53
10
11
5
20
88
11,14
10
11
5
20
četnost
Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 63 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXXIV
PROFESNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
247
27,17
33
27
17
42
88
26,19
22
26
17
42
četnost
Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 64 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
PROFESNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
247
8,35
9
8
4
17
88
8,33
10
8,5
4
14
četnost
Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 65 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
PROFESNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
247
9,89
8
9
4
18
88
9,94
8
9
4
18
četnost
Všeobecná zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 66 Analýza vzájemných vztahů mezi profesním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXXV
PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Všeobecná
247
11,53
88
11,14
Směrodatná
Rozptyl
F
P
2,973817
8,8336
1,082817
0,298821
2,61973
6,862983
odchylka
zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 67 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Všeobecná
247
27,17
88
26,19
Směrodatná
Rozptyl
F
P
6,170829
38,07913
1,697752
0,19348
5,745279
33,00823
odchylka
zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 68 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXXVI
PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Všeobecná
247
8,35
88
8,33
Směrodatná
Rozptyl
F
P
3,254506
10,59181
0,001947
0,964833
2,819153
7,947623
odchylka
zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 69 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Všeobecná
247
9,89
88
9,94
Směrodatná
Rozptyl
F
P
3,794562
14,3987
0,008383
0,927102
4,083491
16,6749
odchylka
zdravotní sestra bez odborného dohledu Všeobecná zdravotní sestra pod odborným dohledem Celkem
336
Tabulka 70 ANOVA- profesní zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXXVII
FUNKČNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Řadová sestra
311
11,39
10
11
5
20
Vedoucí sestra směny
9
12,11
20
13
5
20
Staniční sestra
6
12,83
14
13,5
10
14
Vrchní sestra
6
10,33
9
10
9
13
Hlavní sestra
4
11,5
10
11
10
14
Celkem
336
Tabulka 71 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
FUNKČNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Řadová sestra
311
26,97
33
27
17
42
Vedoucí sestra směny
9
26,77
42
22
17
42
Staniční sestra
6
28,33
33
30
20
33
Vrchní sestra
6
21,5
20
12
19
26
Hlavní sestra
4
28,75
0
29
24
33
Celkem
336
Tabulka 72 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
FUNKČNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Řadová sestra
311
8,30
9
8
4
17
Vedoucí sestra směny
9
9,77
6
8
6
17
Staniční sestra
6
8,66
9
9
4
13
Vrchní sestra
6
8,66
8
8
4
17
Hlavní sestra
4
6,75
5
5
5
12
Celkem
336
Tabulka 73 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XXXVIII
FUNKČNÍ ZAŘAZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Řadová sestra
311
9,90
8
9
4
18
Vedoucí sestra směny
9
9,88
13
9
5
14
Staniční sestra
6
10,5
9
9
8
14
Vrchní sestra
6
9,5
5
8
5
18
Hlavní sestra
4
9,75
9
9
8
13
Celkem
336
Tabulka 74 Analýza vzájemných vztahů mezi funkčním zařazením všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
FUNKČNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Řadová sestra
311
11,39
Vedoucí sestra
9
Staniční sestra
Směrodatná
Rozptyl
F
P
2,830909
8,014044
0,705811
0,588429
12,11
5,532731
30,61111
6
12,83
1,602082
2,566667
Vrchní sestra
6
10,33
1,505545
2,266667
Hlavní sestra
4
11,5
1,914854
3,666667
Celkem
336
odchylka
směny
Tabulka 75 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
FUNKČNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Řadová sestra
311
11,39
Vedoucí sestra
9
Staniční sestra
Směrodatná
Rozptyl
F
P
5,988644
35,86385
1,382244
0,239745
12,11
9,833333
96,69444
6
12,83
5,573748
31,06667
Vrchní sestra
6
10,33
2,50998
6,3
Hlavní sestra
4
11,5
4,425306
19,58333
Celkem
336
odchylka
směny
XXXIX
Tabulka 76 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
FUNKČNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Řadová sestra
311
8,30
Vedoucí sestra
9
Staniční sestra
Směrodatná
Rozptyl
F
P
3,077686
9,47215
0,765077
0,548593
9,77
4,521553
20,44444
6
8,66
2,875181
8,266667
Vrchní sestra
6
8,66
4,457204
19,86667
Hlavní sestra
4
6,75
3,5
12,25
Celkem
336
odchylka
směny
Tabulka 77 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
FUNKČNÍ
Absolutní
Průměr
ZAŘAZENÍ
četnost
Řadová sestra
311
9,90
Vedoucí sestra
9
Staniční sestra
Směrodatná
Rozptyl
F
P
3,91584
15,3338
0,052973
0,994742
9,88
2,934469
8,611111
6
10,5
2,738613
7,5
Vrchní sestra
6
9,5
5,089204
25,9
Hlavní sestra
4
9,75
2,217356
4,916667
Celkem
336
odchylka
směny
Tabulka 78 ANOVA- Funkční zařazení všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Nemocnice v Chebu
78
11,23
10
11
5
20
Nemocnice v Karlových Varech
93
11,36
10
11
5
20
Nemocnice Sokolov
89
11,37
10
11
5
20
Nemocnice Ostrov
76
11,75
10
11,5
5
20
Celkem
336
XL
Tabulka 79 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Nemocnice v Chebu
78
27,25
33
26,5
17
25
Nemocnice v Karlových Varech
93
26,47
22
26
17
25
Nemocnice Sokolov
89
26,93
33
27
17
25
Nemocnice Ostrov
76
27,09
22
26,5
17
25
Celkem
336
Tabulka 80 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Nemocnice v Chebu
78
8,30
9
8
4
17
Nemocnice v Karlových Varech
93
8,09
10
8
4
17
Nemocnice Sokolov
89
8,61
10
9
4
17
Nemocnice Ostrov
76
8,35
9
8
4
17
Celkem
336
Tabulka 81 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Nemocnice v Chebu
78
9,84
8
9
4
18
Nemocnice v Karlových Varech
93
9,97
8
9
4
18
Nemocnice Sokolov
89
9,79
8
9
4
18
Nemocnice Ostrov
76
10,02
8
9
4
18
Celkem
336
Tabulka 82 Analýza vzájemných vztahů mezi zdravotnickým zařízením a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLI
ZDRAVOTNICKÉ
Absolutní
Průměr
ZAŘÍZENÍ
četnost
Nemocnice v Chebu
78
11,23
Nemocnice
93
Nemocnice Sokolov
Směrodatná
Rozptyl
F
P
2,608294
6,803197
0,460694
0,709927
11,36
2,959087
8,756194
89
11,37
3,027833
9,167773
Nemocnice Ostrov
76
11,75
2,921757
8,536667
Celkem
336
odchylka
v Karlových Varech
Tabulka 83 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ZDRAVOTNICKÉ
Absolutní
Průměr
ZAŘÍZENÍ
četnost
Nemocnice v Chebu
78
27,25
Nemocnice
93
Nemocnice Sokolov
Směrodatná
Rozptyl
F
P
6,048368
36,58275
0,266654
0,849419
26,47
6,058755
36,70851
89
26,93
6,197136
38,40449
Nemocnice Ostrov
76
27,09
6,04026
36,48474
Celkem
336
odchylka
v Karlových Varech
Tabulka 84 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ZDRAVOTNICKÉ
Absolutní
Průměr
Směrodatná
ZAŘÍZENÍ
četnost
Nemocnice v Chebu
78
8,30
3,076124
Nemocnice
93
8,09
2,941696
Nemocnice Sokolov
89
8,61
3,311501
Nemocnice Ostrov
76
8,35
3,277007
Celkem
336
Rozptyl
F
9,462537
0,419012
P
odchylka
v Karlových Varech
0,739476
8,653576 10,96604 10,73877
Tabulka 85 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLII
ZDRAVOTNICKÉ
Absolutní
Průměr
ZAŘÍZENÍ
četnost
Nemocnice v Chebu
78
9,84
Nemocnice
93
Nemocnice Sokolov
Směrodatná
Rozptyl
F
P
3,911611
15,3007
0,064211
0,978732
9,97
3,830593
14,67345
89
9,79
3,861758
14,91318
Nemocnice Ostrov
76
10,02
3,939454
15,5193
Celkem
336
odchylka
v Karlových Varech
Tabulka 86 ANOVA- Zdravotnické zařízení a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ODDĚLENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ambulance
25
11,8
9
11
7
20
Standardní lůžková odělení
140
11,51
10
11
5
20
Oddělení intenzivní péče
86
11,32
10
10
5
20
Oddělení následné péče
53
11,41
10
10
5
20
Operační sály
28
10,96
13
11,5
5
16
Management
4
11,5
10
11
10
14
Celkem
336
Tabulka 87 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ODDĚLENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ambulance
25
26,44
22
26
18
42
Standardní lůžková odělení
140
27,13
22
27
17
42
Oddělení intenzivní péče
86
26,84
22
26,5
17
42
Oddělení následné péče
53
27,49
33
27
17
42
Operační sály
28
25,10
22
23
17
34
Management
4
28,75
0
29
24
33
Celkem
336
XLIII
Tabulka 88 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ODDĚLENÍ
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ambulance
25
8,48
8
9
4
13
Standardní lůžková odělení
140
8,63
9
9
4
17
Oddělení intenzivní péče
86
8,70
9
8,5
4
17
Oddělení následné péče
53
7,39
4
7
4
17
Operační sály
28
7,64
8
7,5
4
17
Management
4
6,75
5
5
5
12
Celkem
336
Tabulka 89 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ODDĚLENÍ
Absolutní
a
spokojeností
s odbornou
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
Ambulance
25
10
5
9
4
18
Standardní lůžková odělení
140
10,01
8
9
4
18
Oddělení intenzivní péče
86
9,56
8
9
4
18
Oddělení následné péče
53
10,37
8
9
4
18
Operační sály
28
9,5
9
9
4
18
Management
4
9,75
9
9
8
13
Celkem
336
Tabulka 90 Analýza vzájemných vztahů mezi typem oddělení systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLIV
a
spokojeností
s kreditním
ODDĚLENÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,2681
0,930355
odchylka
Ambulance
25
11,8
3,162278
10
Standardní lůžková
140
11,51
2,651174
7,028726
86
11,32
3,042607
9,257456
53
11,41
3,177045
10,09361
Operační sály
28
10,96
2,962508
8,776455
Management
4
11,5
1,914854
3,666667
Celkem
336
odělení Oddělení intenzivní péče Oddělení následné péče
Tabulka 91 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ODDĚLENÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,732107
0,599793
odchylka
Ambulance
25
26,44
5,937732
35,25667
Standardní lůžková
140
27,13
5,801526
33,65771
86
26,84
6,286339
39,51806
53
27,49
6,681267
44,63933
Operační sály
28
25,10
5,902537
34,83995
Management
4
28,75
4,425306
19,58333
Celkem
336
odělení Oddělení intenzivní péče Oddělení následné péče
Tabulka 92 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLV
ODDĚLENÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
25
8,48
2,709859
Standardní lůžková
140
8,63
3,107685
odělení
7,343333
1,959875
P
0,084183
9,657708 86
8,70
3,356701
péče
11,26744 53
7,39
3,052991
Operační sály
28
7,64
2,81812
Management
4
6,75
3,5
Celkem
336
Oddělení následné
F
odchylka
Ambulance
Oddělení intenzivní
Rozptyl
péče
9,320755 7,941799 12,25
Tabulka 93 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
ODDĚLENÍ
Absolutní
Průměr
četnost
Směrodatná
Rozptyl
F
P
0,372012
0,867725
odchylka
Ambulance
25
10
4,1833
17,5
Standardní lůžková
140
10,01
3,659983
13,39548
86
9,56
3,851786
14,83625
53
10,37
4,091391
16,73948
Operační sály
28
9,5
4,517456
20,40741
Management
4
9,75
2,217356
4,916667
Celkem
336
odělení Oddělení intenzivní péče Oddělení následné péče
Tabulka 94 ANOVA- Typ oddělení a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLVI
DÉLKA PROFESNÍ PRAXE
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>1 rok
43
11,62
13
11
7
20
1- 5 let
54
11,24
10
10,5
5
20
6- 10 let
54
11,46
10
11
5
20
11- 20 let
100
11,11
10
11
5
20
21- 30 let
77
11,75
10
12
5
20
<30 let
8
12
14
11,5
7
20
Celkem
336
Tabulka 95 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
DÉLKA PROFESNÍ PRAXE
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>1 rok
43
26,32
22
26
17
42
1- 5 let
54
26,5
22
25,5
17
42
6- 10 let
54
27,44
22
27
17
42
11- 20 let
100
26,54
33
27
17
42
21- 30 let
77
27,62
33
27
17
42
<30 let
8
27,25
0
25,5
18
42
Celkem
336
Tabulka 96 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLVII
DÉLKA PROFESNÍ PRAXE
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>1 rok
43
8,32
9
10
4
14
1- 5 let
54
8,64
8
8
4
17
6- 10 let
54
8,48
9
10
4
17
11- 20 let
100
8,51
9
8
4
17
21- 30 let
77
7,81
4
8
4
17
<30 let
8
8,5
10
9
4
13
Celkem
336
Tabulka 97 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
DÉLKA PROFESNÍ PRAXE
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
četnost
>1 rok
43
10,09
8
9
4
18
1- 5 let
54
10,03
8
9
4
18
6- 10 let
54
9,96
8
8,5
4
18
11- 20 let
100
9,56
9
9
4
18
21- 30 let
77
10,07
8
9
4
18
<30 let
8
10,5
9
9,5
4
18
Celkem
336
Tabulka 98 Analýza vzájemných vztahů mezi délkou profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLVIII
DÉLKA PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
PRAXE
četnost
>1 rok
43
11,62
1- 5 let
54
6- 10 let
Směrodatná
Rozptyl
F
P
2,734465
7,477298
0,586181
0,710593
11,24
3,279066
10,75227
54
11,46
2,779392
7,725017
11- 20 let
100
11,11
2,80654
7,876667
21- 30 let
77
11,75
2,744161
7,530417
<30 let
8
12
Celkem
336
odchylka
16,85714
Tabulka 99 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
DÉLKA PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
PRAXE
četnost
>1 rok
43
26,32
1- 5 let
54
6- 10 let
Směrodatná
Rozptyl
F
P
5,9069
34,89147
0,501054
0,775422
26,5
6,612595
43,72642
54
27,44
6,002096
36,02516
11- 20 let
100
26,54
5,852428
34,25091
21- 30 let
77
27,62
5,975914
35,71155
<30 let
8
27,25
8,013382
64,21429
Celkem
336
odchylka
Tabulka 100 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
XLIX
DÉLKA PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
PRAXE
četnost
>1 rok
43
8,32
1- 5 let
54
6- 10 let
Směrodatná
Rozptyl
F
P
3,160176
9,986711
0,631208
0,67606
8,64
3,280344
10,76066
54
8,48
3,289438
10,82041
11- 20 let
100
8,51
3,182957
10,13121
21- 30 let
77
7,81
2,888448
8,343131
<30 let
8
8,5
3,295018
10,85714
Celkem
336
odchylka
Tabulka 101 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
DÉLKA PROFESNÍ
Absolutní
Průměr
PRAXE
četnost
>1 rok
43
10,09
1- 5 let
54
6- 10 let
Směrodatná
Rozptyl
F
P
3,963007
15,70543
0,260276
0,934446
10,03
4,304289
18,5269
54
9,96
3,74651
14,03634
11- 20 let
100
9,56
3,798777
14,43071
21- 30 let
77
10,07
3,633782
13,20437
<30 let
8
10,5
4,928054
24,28571
Celkem
336
odchylka
Tabulka 102 ANOVA- Délka profesní praxe všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
L
SMĚNNOST Ranní Ranní + ústavní pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový) Celkem
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
30
12,03
14
12
7
20
42
10,85
10
11
5
16
0
0
0
0
0
0
264
11,44
10
11
5
20
četnost
366
Tabulka 103 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SMĚNNOST Ranní Ranní + ústavní pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový) Celkem
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
30
26,13
33
25,5
18
42
42
25,91
33
25,5
17
42
0
0
0
0
0
0
264
27,16
22
27
17
42
četnost
366
Tabulka 104 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
LI
SMĚNNOST Ranní Ranní + ústavní pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový) Celkem
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
30
8,4
9
9
4
17
42
7,88
8
8
4
17
0
0
0
0
0
0
264
8,41
4
8
4
17
četnost
366
Tabulka 105 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SMĚNNOST Ranní Ranní + ústavní pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový) Celkem
Absolutní
Průměr
Modus
Medián
Min.
Max.
30
9,86
9
9
4
18
42
9,31
9
9
4
18
0
0
0
0
0
0
264
10,01
8
9
4
18
četnost
366
Tabulka 106 Analýza vzájemných vztahů mezi směnností všeobecných zdravotních sester a spokojeností s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
LII
SMĚNNOST
Absolutní četnost
Průměr
Směrodatná odchylka
Rozptyl
F
P
1,490156
0,226836
Ranní
30
12,03
2,658536
7,067816
Ranní + ústavní
42
10,85
2,571622
6,61324
0
0
0
0
264
11,44
2,948962
8,696379
pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový)
Celkem
366
Tabulka 107 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost se systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SMĚNNOST
Absolutní četnost
Průměr
Směrodatná odchylka
Rozptyl
F
P
1,057983
0,348319
Ranní
30
26,13
5,721908
32,74023
Ranní + ústavní
42
25,91
6,123961
37,5029
0
0
0
0
264
27,16
6,096395
37,16603
pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový)
Celkem
336
Tabulka 108 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost s formami celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
LIII
SMĚNNOST
Absolutní četnost
Průměr
Směrodatná odchylka
Rozptyl
F
P
0,515894
0,597443
Ranní
30
8,4
3,168814
10,04138
Ranní + ústavní
42
7,88
2,742639
7,522067
0
0
0
0
264
8,41
3,20279
10,25786
pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový)
Celkem
336
Tabulka 109 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost s odbornou úrovní celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
SMĚNNOST
Absolutní četnost
Průměr
Směrodatná odchylka
Rozptyl
F
P
0,597758
0,550633
Ranní
30
9,86
9,866667
12,94713
Ranní + ústavní
42
9,31
9,309524
16,17015
0
0
0
0
264
10,01
10,01136
15,02268
pohotovostní služba (ÚPS) Třísměnný nepřetržitý provoz (osmihodinový) Dvousměnný nepřetržitý provoz (dvanáctihodinový)
Celkem
336
Tabulka 110 ANOVA- Směnnost všeobecných zdravotních sester a spokojenost s kreditním systémem celoživotního vzdělávání všeobecných zdravotních sester Zdroj: Vlastní zpracování
LIV
Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům. Žádám, aby citace byly uváděny způsobem užívaným ve vědeckých pracích a aby se vypůjčovatelé řádně zapsali do přiloženého seznamu.
V Praze dne………………………..
Pořadové Jméno čtenáře číslo
č. ISIC karty Bydliště
…………………………………. Podpis
Datum
