UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Vývoj výkonnosti evropských juniorských medailistek z let 2000–2008 v plavání DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce

Vypracovala

Mgr. Jitka Pokorná

Bc. Tereza Brothánková

PRAHA 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškeré informační zdroje a literaturu, které byly pro tuto práci použity. Zároveň souhlasím se zveřejněním diplomové práce v tištěné i elektronické podobě. Dále prohlašuji, že tato práce ani její podstatná část nebyla použita k získání jiného, nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne …………….

……………………………... Bc. Tereza Brothánková

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a že jí použije do seznamu použitých pramenů.

Jméno a příjmení:

Fakulta:

Datum vypůjčení:

Podpis:

Poděkování Děkuji vedoucí mé diplomové práce, Mgr. Jitce Pokorné, za odborné rady a připomínky k práci.

Abstrakt

Název: Vývoj výkonnosti evropských juniorských medailistek z let 2000–2008 v plavání

Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit, zda plavkyně, které získaly medaili na mistrovství Evropy juniorů v období 2000 - 2008, pokračují v plavecké kariéře po dobu dalších pěti let. Doba pěti let byla stanovena pro dosažení věku dospělosti závodnic a sjednocení délky zkoumání u všech probandek.

Metody: Pro získání podkladů jsme zvolili metodu studia dokumentů - výsledkových listin. Pro účely práce byl sběr dat realizován z výsledkových listin mistrovství Evropy juniorů z let 2000-2008, z mistrovství Evropy na krátkém bazénu z období 2001-2013, z olympijských her 2004, 2008, 2012.

Výsledky: Výstupy našeho výzkumu ukázaly, že nadpoloviční většina závodnic, které uspěly na mistrostvích Evropy juniorů v letech 2000-2008 se nedokázalo kvalifikovat na žádné další mistroství Evropy v krátkém bazéně. Při konečném vyhodnocení nasbíraných dat jsme zjistili, že pouze necelá pětina závodnic dokázala ve specifikovaném období podávat stabilní výkony na úrovni evropských šampionátů. Na základě našeho šetření můžeme konstatovat, že většina medailistek z MEJ nepokračuje ve své plavecké kariéře v období dospělosti.

Klíčová slova: plavecká kariéra, vysoká výkonnost, plavecké disciplíny, plavecké způsoby

Abstrakt

Title: Evolution of the performance of European junior medalists from the years 2000-2008 in swimming.

Objectives: The aim of the thesis is to find out if the swimmer who won a medal at the European Junior Championship in the period 2000-2008, continue swimming career for the next five years. The period of five years was set to get adulthood of competitors and unification length exploration of all competitors.

Methods: For obtain the informations we have chosen the method of study documents scorecards. Because of theme of thesis was the collection of data taken from European Junior scorecards in the years 2000-2008, the European Championships at the SC in the years 2001-2013, from the Olympic Games in 2004, 2008, 2012.

Results: Outcomes of our research showed that the more than half of competitors that have succeeded at the European Junior Championships in 2000-2008 failed to qualify for any additional European Championships in a SC. At the final evaluation of the collected informations, we found that only less than one fifth of the competitors were able to qualify at the European championships in 2000-2008. Based on our research, we can deduce that most of the medalists from MEJ don´t continue in their swimming careers in adulthood.

Keywords: swimming career, high performance, swimming discipline, swimming styles

Obsah 1.

ÚVOD ............................................................................................................................ 8

2.

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY .................................................. 10

3.

2.1

Problém práce ........................................................................................................ 10

2.2

Výzkumné otázky.................................................................................................. 10

2.3

Cíl práce ................................................................................................................ 11

2.4

Úkoly práce ........................................................................................................... 11

2.5

Hypotéza ............................................................................................................... 11

TEORETICKÉ POZNATKY....................................................................................... 12 3.1

Sportovní plavání .................................................................................................. 12

3.2

Sportovní výkon .................................................................................................... 15

3.2.1. 3.3

Etapy tréninku ....................................................................................................... 22

3.4

Sportovní kariéra ................................................................................................... 26

3.4.1 3.5

4.

5.

Faktory výkonu .............................................................................................. 15

Sportovní kariéra v plavání............................................................................ 29

Evropská plavecká liga.......................................................................................... 31

3.5.1

Mistrovství Evropy juniorů ........................................................................... 32

3.5.2

Mistrovství Evropy ........................................................................................ 33

METODIKA PRÁCE................................................................................................... 35 4.1

Popis sledovaného souboru a použité metody ....................................................... 35

4.2

Analýza dat, zpracování výsledků ......................................................................... 37

VÝSLEDKY ................................................................................................................ 39 5.1

Vývoj výkonosti medailistek z MEJ v jednotlivých disciplínách ......................... 39

5.1.1

Volný způsob ................................................................................................. 39

5.1.2

Znak ............................................................................................................... 46

5.1.3

Prsa ................................................................................................................ 50

5.1.4

Motýlek.......................................................................................................... 53

5.1.5

Polohový závod ............................................................................................. 57

5.2

Zastoupení medailistek z MEJ 2000-2008 na ME, OH dle disciplín a způsobů ... 60

5.3

Souhrnné zastoupení medailistek z MEJ 2000-2008 na ME ................................. 72

6.

DISKUZE..................................................................................................................... 75

7.

ZÁVĚR ........................................................................................................................ 80

8.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 82

9.

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ......................................................................... 88

PŘÍLOHY ............................................................................................................................. 90

7

1. ÚVOD Sportovní plavání patří k světově populárním sportům. Úspěšnost v plavání je ovlivňována bezprostředně souborem faktorů různého charakteru, které jsou z velké části formovány v průběhu dlouhodobého tréninku. Velkou roli v úspěšnosti plavce do jisté míry hrají i individuální dispozice pro sport obecně a dále specifické dispozice pro plavecký sport. Základem vysoké výkonnosti a dlouhodobé sportovní dráhy plavce je správně vedená tréninková příprava v žákovských a juniorských kategoriích. Plavání dříve patřilo ke sportům, které byly systémově koncipovány pro podávání vrcholných výkonů na konci staršího školního věku a na počátku adolescence. Plavci na základě vysoce intenzivního tréninku v mladém věku svoji kariéru z různých důvodů velmi brzo ukončovali. V posledních desetiletích byl postupně zaznamenán posun věku plavců, kteří se účastní vrcholných světových soutěží, do období dospělosti. Obdobná situace byla zaznamenána pro věk plavců, držitelů národních, kontinentálních, světových nebo olympijských rekordů. Můžeme si klást otázku, kteří plavci a s jakým výkonnostním vývojem vydrží mnohaletý plavecký trénink od období dětství do dospělosti. Zda možnost podávat velmi kvalitní výkony v plavání již v nedospělém věku předurčuje nebo ukazuje na výjimečnost plavce, nebo se jedná stále o talentované plavce, kteří jsou tvrdým tréninkem připravovány na vrcholné výkony před biologickým i psychickým vyzráním. Jsou tito plavci oproti minulosti schopni udržet svoji vrcholnou výkonost i do období dospělosti? Nebo, obdobně jako za éry rané specializace, po prvních výrazných úspěších na mezinárodní scéně plavci kariéru končí, a do popředí se postupně dostávají plavci, jejichž kariéra a příprava byla kvalitní, ale v počátcích méně strmá. V naší práci se budeme snažit částečně na tyto otázky odpovědět. Budeme se zabývat dílčím úsekem sportovní kariéry plavkyň po dosažení výrazného úspěchu na mistrovství Evropy juniorů, které absolvují ve věku 15 nebo 16 let. Z důvodu zachycení trendu jsme se rozhodli zvolit delší časové období. Ve vztahu ke zvolené metodice a z hlediska zpracovatelnosti dat jsme museli omezit zkoumaný soubor. Pro šetření jsme zvolili kategorii žen, u kterých byla a je dosahována vysoká výkonnost věkově dříve. Za výrazný úspěch jsme zvolili umístění plavkyň na 1-3. místě, která můžeme považovat za velký motivační faktor pro další kariéru. Období, v kterém 8

plavkyně získaly medaile, bylo stanoveno v horizontu 2000-2008. Délka zkoumaného období výkonnosti pak byla stanovena na pět let po zisku medaile. Vypracování práce předpokládá rozsáhlé šetření z hlediska nalezení a studia dokumentů, které zaznamenávají potřebná data výkonů. Předmětem zkoumání je nejen samotná výkonnost plavkyň (výkony), ale i jejich plavecká specializace. Výkonnost plavkyň bude sledována ve vztahu k jejich účasti a úspěšnosti na mistrovstvích Evropy dospělých, která jsou další postupovou výkonnostní soutěží. Pro zachování srovnatelných podmínek a možnosti ročního sledování je šetření realizováno pouze ze soutěží na krátkém bazénu. Doufáme, že práce přispěje k reálnějšímu náhledu na současnou kariéru závodních plavců, především k problematice podávání vrcholných výkonů.

9

2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY 2.1

Problém práce

Mistrovsví Evropy juniorů je určeno pro kategorii žen ve věku 15 a 16 let. Mladé plavkyně se nacházejí v období, které je problematické z hlediska jejich tělesného, psychického i sociálního vývoje. Přesto jsou schopny podávat velmi vysoké výkony. Pro mnohé z nich je to také první představení na mezinárodním plaveckém poli. Z hlediska předpokládané plavecké kariéry je to období, v kterém by teprve měly plavkyně přecházet do oblasti specializovaného tréninku. Nicméně juniorské mistrovství Evropy znamená v jejich žákovské kariéře plavce dlouhodobě velkou motivaci, cíl. Lze předpokládat, že především medailový úspěch vedle již samotné kvalifikace nebo účasti ve finálových rozplavbách, bude dostatečně velkým důvodem pro pokračování v tréninku. Otázkou je, zda snažení není přemotivováno, zda upnutí na úspěch v tomto věku nezpůsobuje fyzické a psychické přepětí mladého organismu. Zda nasměřuje plavkyně k dalšímu výkonnostnímu růstu.

2.2

Výzkumné otázky

Pro účely diplomové práce jsme si položili tyto výzkumné otázky: 1) Pokračují medailistky z mistrovství Evropy juniorů ve své kariéře i v dospělém věku? 2) Specializují se i v dospělosti na disciplíny, ve kterých byly úspěšné na mistrovství Evropy juniorů? 3) Lze určit disciplíny nebo plavecké způsoby, u kterých zaznamenáváme větší procento plavkyň s pokračující kariérou?

10

2.3

Cíl práce

Cílem diplomové práce je zjistit, zda plavkyně, které získaly medaili na mistrovství Evropy juniorů v období 2000 - 2008, pokračují v plavecké kariéře po dobu dalších pěti let. Doba pěti let byla stanovena pro dosažení věku dospělosti závodnic a sjednocení délky zkoumání u všech probandek.

2.4

Úkoly práce

V souladu se stanoveným cílem práce a pro zodpovězení výzkumných otázek jsme si určili následující úkoly: 1. Studium domácí i zahraniční odborné literatury, která se zabývá teoretickými východisky v dané problematice 2. Stanovení výzkumného souboru 3. Stanovení metod výzkumu 4. Zajištění potřebných zdrojů dat 5. Analýza výsledkových listin 6. Sumarizace a publikace výsledků šetření 7. Stanovení závěrů práce 8. Kritické zhodnocení přínosu pro teorii a praxi

2.5

Hypotéza

Na základě cíle práce jsme se stanovili následující hypotézu: 1) Úspěch na mistrovství Evropy juniorů předurčuje úspěšnou plaveckou kariéru i v dospělém věku.

11

3. TEORETICKÉ POZNATKY 3.1

Sportovní plavání

Z historického hlediska je plavání starým sportem. Plavalo se již ve starověkém Egyptě. V antickém Řecku a Římě se plavání stalo součástí výuky. První bazén, který byl v Římě věnován lidu, se svými rozměry nepodobal bazénu, na který jsme zvyklí dnes. Měl rozměry 32 x 32 metrů. Tento bazén je považován za první plavecký bazén v Evropě (Pacina, 1969). V roce 1896, se konalo první mistrovství českých zemí. 200 metrů volný způsob byla hlavní disciplína. Později, byly závody rozšířeny o závod 500 metrů volný způsob a soutěžilo se o Stříbrný věnec Prahy. V meziválečném období (1918-1945) se politickoekonomický vývoj odrazil ve sportovním a tělovýchovném hnutí. Po 1. světové válce nabyl vyšší kvality středoškolský a hlavně vysokoškolský sport. V roce 1923 uskutečnily první letní světové studentské sportovní hry, v roce 1927 první zimní světové studentské hry. Po roce 1946 zavládlo období studené války a etapa soupeření dvou politických systémů – kapitalismus a socialismus, které trvalo do roku 1989 (Kössl, Štrumbauer, Waic, 2006). Výkony ve sportu resp. i v plavání se staly určitým měřítkem úspěšnosti politického systému. V plavání jedním z projevů touhy po vrcholných výkonech byla v tomto období úspěšně aplikovaná raná specializace plavců. Tento trend se zdá být v současné době překonaný a vrcholní plavci mladšího věku jsou spíše výjimkou (Pokorná, 2008a). Plavání je z hlediska fyziologie sport, který rovnoměrně zatěžuje svalstvo a to především velké svalové skupiny. Působí příznivě na ovlivnění srdečního a cévního systému, otužování, imunitu a nakonec plavání přispívá k odstranění různých nedostatků a vad držení těla. Brown (2001) uvádí, že plavání je jediným sportem, kde se sportovec musí vyrovnat s gravitací a vztlakem najednou. Plaváním se dá zlepšit tělesná zdatnost a změnit tělesná stavba. Důležité pro zvyšování kondice je dobře zvládnutá technika plavecké lokomoce (Čechovská, Miler, 2008).

12

Distance, se kterými se setkáváme na mistrovských soutěžích: 

Volný způsob: 50 m, 100 m, 200 m, 400 m, 800 m, 1500 m



Prsa: 50 m, 100 m, 200 m



Znak: 50 m, 100 m, 200 m



Motýlek: 50 m, 100 m, 200 m



Polohový závod: 100 m, 200 m, 400 m

Plavání je individuální sport a probíhá výhradně ve vodě. Jsme vystaveni hydrostatickému tlaku, vztlaku a vyšší tepelné vodivosti. Jelikož šetří naše klouby a celkově pohybový aparát, je mnohdy lepší volbou než třeba běh. Další výhodou plavání je, že se pohybujeme ve vodorovné poloze a díky tlakům, které ve vodě vznikají, jsme nadnášeni (Hofer, 2011). Závodní plavání můžeme rozdělit na dva samostatné sporty, dálkové plavání na otevřené vodě a bazénové plavání. V zimě však nejsou výjimkou závody v dálkovém plavání v bazénu. Přes společně využívanou plaveckou lokomoci ve vodě je dálkové a bazénové plavání charakterem požadavků odlišné a vyžaduje jinou tréninkovou přípravu. Základní délky tratí jsou v dálkovém plavání 5 km, 10 km a 25 km. Plavci ale také absolvují i mnohem delší distanční závody. Nicméně je běžné, že část přípravy dálkoví plavci odtrénují společně s plavci, kteří se specializují na nejdelší tratě v bazénovém plavání (Neterda, Pokorná, 2008).

Tab. 1 - Oblasti využití plavání (Bělková, 2001)

UŽITÉ PLAVÁNÍ

SPORTOVNÍ OBLAST

Rekreační plavání Kondiční plavání Zdravotní plavání Rehabilitační plavání Záchrana tonoucího Plavání ve ztížených podmínkách Potápění pro speciální účely Předpoklad jiných vodních aktivit Surfing, jachting Kanoistika, veslování a jiné Vodní lyžování vodní slalom

Sportovní plavání Dálkové plavání Vodní pólo Synchronizované plavání Skoky do vod Ploutvové plavání Vodní záchranná služba Sportovní potápění Moderní pětiboj Triatlon Sportovní otužování, vodní ragby, expediční plavání 13

Plavecký rok můžeme rozdělit na dvě sezóny. Je to sezóna na krátkém bazénu, tedy 25 metrovém, která probíhá v zimním období a sezóna na dlouhém bazénu, tedy 50 metrovém, která probíhá v letním období. Existuje mnoho soutěží, které se konají v průběhu celého roku. Mistrovské soutěže se u nás konají dvě, jedná se o mistrovství v krátkém a dlouhém bazéně. Olympijské hry se konají vždy na 50 metrovém bazéně, MS a ME se koná jak na 25 metrovém, tak na 50 metrovém bazénu (British Swimming & The ASA [cit. 2014-11-29]). V tab. 2 je uvedeno dělení dle kategorií. V plavání rozlišujeme 6 kategorií, kdy mladší žactvo se dělí na další tři podkategorie. Zajímavé jsou i omezení u těchto mladších kategorií, kdy starší žactvo a mladší žactvo kategorie B, C mohou plavat maximálně tři starty za půl den. Mladší žactvo kategorie D, je určená pro plavce a plavkyně ve věku 9 a méně, mají povolené pouze dva starty za půl den a mohou plavat maximálně 400m.

Tab. 2 - Věkové kategorie a povolený rozsah závodění za půl dne (www.czechswimming.cz, [cit. 2014-11-27]) Kategorie Masters Dospělí Starší dorost Mladší dorost Starší žactvo kategorie A Mladší žactvo kategorie B kategorie C kategorie D

Mužské složky

Ženské složky

Max. počet startů

Nejdelší povolená trať

25 let a starší 19 let a starší 17 - 18 let 15 - 16 let 13 - 14 let

25 let a starší 19 let a starší 17 - 18 let 15 - 16 let 13 - 14 let

bez omezení bez omezení bez omezení bez omezení 3

1500 m 1500 m 1500 m 1500 m 1500 m

11 - 12 let 10 let 9 let a mladší

11 - 12 let 10 let 9 let a mladší

3 3 2

1500 m 1500 m 400 m

14

Sportovní výkon

3.2

Moravec (2004) ve své knize uvádí, že sportovní výkon je schopnost sportovce podávat opakovaně sportovní výkon v určitém časovém rozmezí na poměrně stabilní výkonnostní úrovni. Dobrý (2005) dodává, že sportovní výkon se buduje a vyvíjí od dětství do rané dospělosti, složité vztahy mezi biologickým růstem a dospíváním ovlivňují sportovní výkon. Za výkon se dá považovat projev celé osobnosti a je ovlivněn několika prvky. Dle Dovalil a kol. (2007) jsou těmito hlavními prvky somatické, psychické, taktické, technické, kondiční. Z těchto faktorů se postupně formuje celý sportovní výkon. Sportovní výkon v plavání je definován, jako překonání určité vzdálenosti, v co nejkratším čase. Samotný závod bychom mohli rozdělit na jednotlivé fáze: start, vlastní plavání, obrátky a finišování do cíle (Ružbarský, Turek, 2006). Start je ukončen po prvních 15 metrech závodu. Je charakterizován největším zrychlením. Důležitost startu je samozřejmě podmíněna délkou tratě. Čím kratší distanci závodník plave, tím je start důležitější. Obrátka patří mezi velmi složité technické prvky v plaveckém výkonu. Pro obrátku jsou velmi důležité koordinační, rychlostní schopnosti a síla odrazu. Samotné finišování začíná více jak 5 metrů před cílem. Opět je podmíněn délkou tratě. Je zařazován do taktiky závodění. Délka finiše se pohybuje od 25 do 200 metrů. Délka vlastního plavání bez ovlivnění již jmenovaných fází závodu se opět pohybuje v různých délkách v závislosti na plavané disciplíně. Většinou zahrnuje 60 – 70% celkové délky tratě.

3.2.1. Faktory výkonu V této kapitole bude uvedeno pět faktorů, které ve velké míře ovlivňují sportovní výkon. V kontextu struktury sportovního výkonu chápeme faktory jako relativně samostatné součásti sportovního výkonu, tyto faktory vycházejí ze somatických, kondičních, technických, taktických a psychických základů výkonu. V některých sportovních výkonech může převažovat jen jeden faktor, tyto výkony nazýváme monofaktorální sportovní výkony, naopak jiné jsou tvořeny větším množstvím faktorů, tedy sportovní výkony multifaktoriální (Dovalil a kol., 2007). 15

FAKTORY TECHNIKY

SOMATICKÉ FAKTORY

PSYCHICKÉ FAKTORY

SPORTOVNÍ VÝKON VNĚJŠÍ PODMÍNKY

TAKTICKÉ FAKTORY

KONDIČNÍ FAKTORY

Obr. 1 - Sportovní výkon (Perič, Dovalil, 2010).

Somatické faktory Somatické faktory jsou relativně stále a z velké části geneticky podmíněné. K hlavním somatickým faktorům patří: výška a hmotnost těla, délkové rozměry a poměry, složení těla, tělesný typ. Některé tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Větší tělesná výška je spojená s větší tělesnou váhou. Ve složení těla rozlišujeme aktivní – svalovou hmotu a tuk. Důležité je znát zastoupení svalových vláken – pomalá nebo rychlá (Dovalil a kol, 2007). V plávání kromě vytrvaleckých disciplín se stále více uplatňují jedinci s vyšší postavou. Pro vrcholový plavecký výkon mají větší předpoklady plavci štíhlí s dlouhými končetinami, především pažemi (Zítek a kol., 1978). U plavců jsou parametry těla rozhodující pro sportovní výkon. Rozdíly postavy u specialistů na různé tratě, disciplíny jsou patrné. Kraulaři na krátké tratě disponují vysokou postavou, u znakařů je výrazný dlouhý trup, motýlkáři mají nejdelší rozpětí paží, pro prsaře je charakteristická největší výbušnost dolních končetin (Gransgruber, Cacek, 2008). Legendární americký plavec Michael Phelps měří 190 centimetrů, rozpětí jeho paží je 2 metry, charakteristický je i pro svojí velikost nohy, která je 49,5.

16

Průměrná výška plavců je 182 cm, váha 75 kg a procento tuku 10. U žen se uvádí výška 169 centimetrů, váha 65 kg a procento tuku 13. Gransgruber a Cacek (2008) ve své práci uvádějí optimální procenta tuku u plavců a plavkyň. Dle autorů je u mužů optimální procento tuku od 5 do 10%, u žen je to 15 až 20%. v období puberty mají některé plavkyně problémy vyrovnat se s hormonálními změnami, kdy u nich dochází k zvyšování tukového podílu. Tento problém může být až důsledkem předčasného ukončení plavecké kariéry. Tabulka 3 mapuje váhu, výšku, výšku v sedu a délku paží u plavkyň z USA, které byly zařazeny do elitních týmů v sezóně 1999-2000. Výška v sedu byla měřena od sedací části k vrcholu hlavy. Délka paží udává centimetry od lopatky ke konci nejdelšího prstu pravé ruky. Všechny tyto parametry jsou pro plavecký sport nesmírně důležité. Australskému plavci Ianu Thorpovi bylo 17 let, když se stal šampiónem na 400 metrů volný způsob, vážil 90,7 kilogramů, měřil 185,4 centimetrů a velikost jeho bot byla 17. Opět se tedy potvrzuje myšlenka, že plavce je dobré mít dlouhé ruce velké chodidlo a být vysoký (Brown, 2001).

Tab. 3 - Charakteristika plavkyň v elitní výkonnosti v USA 1999-2000 (Brown, 2001) Kategorie

Věk

Váha [kg]

Výška [cm]

Výška v sedu [cm]

Délka paže [cm]

Bronze Silver Gold Eagle Junior National

13 13,44 14,27 15,54 14,46 19,05

56 56,9 57,3 64,5 59,2 66,2

163 165 167 170 168 174

85,1 86,4 86,4 88,9 87,6 90,2

69,9 69,9 71,1 72,4 72,4 74,9

17

Z tabulky 4 je patrné, že výkonnost a věk plavce ovlivňuje procentuální zastoupení tuku v těle. Plavec, který plave na rekreační úrovni má ve stejném věku o 13 % tuku více, než plavec z vrcholové úrovně. Markantní rozdíl je v nejstarší měřené věkové kategorii, 55 let, kdy ženy z rekreačního plavání mají o 19 % tuku v těle více než ženy věnující se plavání stále vrcholově (Whitten, 1994).

Tab. 4 - Procentuální zastoupení tuku v závislosti na výkonnosti a věku plavce (Whitten, 1994) Výkonnost

Rekreační úroveň

Výkonnostní úroveň

Vrcholová úroveň

Věk

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

25

23%

29%

16%

21%

10%

17%

35

25%

33%

18%

23%

13%

17%

45

28%

35%

21%

25%

14%

19%

55

30%

39%

23%

29%

15%

20%

Technické faktory Každý sport má svoje technické zákonitosti a sportovci se snaží zvládnout techniku na nejvyšší možné úrovni. Dovalil a kolektiv (2007) charakterizuje techniku jako účelný způsob řešení pohybového úkolu. Při dobrém zvládnutí techniky se využívají efektivněji kondiční, somatické i psychické faktory. Pro plavání je důležité zvládnout správně techniku všech čtyř plaveckých způsobů, v současné době i delfínové vlnění pod hladinou. V každém tréninkovém cyklu je část věnována technice. Jsou prováděna technická cvičení, která napomáhají lépe zvládnout a pochopit techniku daného plaveckého způsobu. Za důležité je také považováno efektivní osvojení startu, obrátek, včetně výjezdů po odrazech, naplavání na obrátkovou stěnu a dohmatů v cíli (Pokorná, 2008b). Další důležitou technicky důležitou částí plavání je zvládnutí pocitu vody. Brow (2001) uvádí, že některé děti mají lepší podmínky, pro získání pocitu vody, který je u plavání velice důležitou složkou v technice. Charakterizuje je jako děti, které vyrostly u vody a mají různé zkušenosti získávání pocitu pro vodu. Jakmile se stanou součástí závodního plavání je pro ně mnohem jednodušší učit se záběrovým technikám. Jill Sterkel trenérka žen z Univerzity Texas popisuje problém pocitu vody mnohem pochopitelněji. 18

Pokud děti vlezou do vody, můžeme si okamžitě všimnout, které mají pro plavání talent, „neperou“ se s vodou a prostě s ní plynou. Plavou a vypadá to jako symfonie. Plavecké způsoby, starty a obrátky jsou vymezeny pravidly plavání. Na závodech jsou techničtí rozhodčí plaveckých způsobů a obrátek a posuzují správnost provedení. Například u plaveckého způsobu prsa dochází zejména v žákovských kategoriích k častému porušení pravidel. Plavci plavou s nesouměrnou činností dolních končetin, nebo se na obrátce dotknou pouze jednou rukou. Za tyto chyby dochází k diskvalifikaci a ztrátě možnosti na dobré umístění.

Taktické faktory Taktiku chápeme jako způsob řešení úkolů, které jsou realizovány v souladu s pravidly daného sportu. Jak konstatuje, Dovalil a kol. (2007) ve své knize, taktika spočívá ve výběru optimálního řešení strategických a taktických úkolů. Taktika je možná jedině prostřednictvím techniky. Jádro taktických dovedností spočívá v procesech myšlení. Předpokladem jsou pak soubory vědomostí, intelektuálové schopnosti. Dále je nezbytné znát pravidla dané soutěže, základní principy a postupy taktiky v daném sportu, reálné hodnocení sama sebe. Vnímání pak zajišťuje interakci prostředí s vnějším prostředím. Macejková (1990) charakterizuje plavání jako individuální sport s potřebou individuálního taktického jednání. Naše rozhodnutí ovlivňuje náš výkon. Jako důležitý úkol taktiky by se dalo považovat rozložení sil po dobu závodu, ale také během rozplaveb, semifinále a konečně finále. Jelikož mnoho závodů je tvořeno těmito třemi závody. Samozřejmě pokud je výsledek tvořen jen z rozplaveb, je nutné vložit do závodu vše, jindy je zapotřebí zaplavat „pouze“ kvalitní čas pro postup. Pokud je ovšem vypsán do závodů štafetový závod, je na trenérovi, ale i na závodnících rozdělit si úseky závodu. Občas je velmi složité rozhodnout, zda nejlepší závodník bude plavat první nebo poslední úsek závodu. V takovémto případě se jedná o taktiku kolektivní a je do ní zapojen i trenér, který většinou rozhoduje, kdo do štafety nastoupí.

19

Psychické faktory Při soutěži je sportovec vystaven velmi náročným situacím, se kterými se jeho psychika při tréninku nesetká. Často se o psychice hovoří jako o rozhodujícím faktoru, který určil vítěze. Psychologická příprava jako složka sportovního tréninku je zaměřená na vytváření optimálních psychických předpokladů, na kterých bezprostředně závisí schopnost sportovce uplatnit celý jeho potenciál při podávání sportovního výkonu. Psychika sportovce je výrazně také ovlivněna podněcující příčinou, jeho motivací k výkonu. Motivace rozhoduje o směru ale i intenzitě sportovcova chování (Moravec, 2004). Další oblastí, která ovlivňuje chování člověka je temperament – dá se říci, že určuje, jak se u jedince projevují psychické a především citové projevy. Temperament je často zčásti vrozený, ale v průběhu života ho můžeme mírně ovlivňovat. Do podvědomí většiny lidí se dostalo dělení na čtyři tipy: sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik (Atkinson, 2003). Sangvinik, je bezstarostný jedinec, který je plný naděje a moc se nezabývá budoucností. Melancholik bere vše velice vážně, skoro vždy vztahuje nepříjemné věci ke svojí osobě. Cholerik bývá často vznětlivý a vše ho dokáže rozčílit, je neústupný a impulzivní. Flegmatik mívá často sklony k nečinnosti, dá se říci, že se soustředí na nasycení a spánek, je ale také rozvážným a stálým člověkem. Druhy temperamentu se ještě slučují s hlavní formou psychických procesů -> extroverze, introverze, stabilita, labilita a dohromady tedy vytvářejí základní typy temperamentu. Plavání se řadí k psychicky náročným sportům. Vodní prostředí zamezuje vzájemný kontakt plavců i během tréninku. Plavci jsou obecně považováni za silné osobnosti. Je potřeba dostatek vůle a houževnatosti k zvládnutí náročných tréninků, které tráví většinou jen sami se sebou. Při závodě je plavec nucen někdy až 15 minut vydržet s vlastními myšlenkami. Občas se stane, že na závod je nucen čekat i několik hodin, je potřeba udržet neustálou motivaci a vůli k dosažení co nejlepšího výkonu a nepropadnout strachu nebo únavě (Macejková, 1990).

20

Kondiční faktory Kondiční faktory se považují za jedny z nejdůležitějších, realizují se na bázi rozvoje pohybových schopností. Silové schopnosti nám umožňují překonávat, udržet nebo brzdit odpor. Dovalil a kol. (2007) rozlišuje několik druhů silových schopností - sílu absolutní, sílu rychlou a výbušnou a sílu vytrvalostní. Vytrvalostní schopnosti tvoří komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle, nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase. Z hlediska délky trvání činnosti oddělujeme vytrvalost dlouhodobou, střednědobou a krátkodobou. Rychlostní schopnosti se váží k velmi krátkodobým a intenzivním činnostem. Z hlediska provedení činnosti rozeznáváme rychlost reakční, acyklickou, cyklickou a komplexní. Poslední skupinu tvoří skupina koordinačních schopností ve spojení s pohyblivostí. Koordinační schopnosti představují komplexní, relativně samostatné předpoklady výkonnostní regulace pohybu, které se utvářejí a rozvíjejí v pohybových činnostech na základě individuálních předpokladů (Moravec, 2004). V plavání je rozvoj úrovně silových schopností, jako prostředek pro zvyšování plavecké výkonnosti velmi významnou složkou tréninku. Hlavně krátké plavecké tratě jsou závislé na silových schopnostech plavce. V současném plavání je kladen velký důraz na rozvoj koordinačních schopností a kloubní pohyblivosti. Větší kloubní pohyblivost přispívá k lepšímu plaveckému výkonu (Macejková, 1990) Rychlostní a vytrvalostní schopnosti v plavání: Rychlostní schopnosti: plavání je pohyb, který je charakteristický pro svou vysokou až maximální rychlost. Zaplavat danou trať je nutné v co nejkratším čase. Rychlostních schopností je využíváno především ve sprinterských tratích, to je 50 metrů (Jančík, Závodná, Novotná, 2007). Rychlostní vytrvalost: jak již bylo výše popsáno, jedná se o schopnost vykonat pohyb s nejvyšší intenzitou, kterou jsme schopni dosáhnout. Energetické krytí je při této činnosti zajištěno ATP-CP systémem, ale také pomocí anaerobní glykolýzy. Distance, které využívají rychlostně vytrvalostních schopností, jsou v plavání vzdálenosti 50 a 100 metrů (Jančík, Závodná, Novotná, 2007). Krátkodobá vytrvalost: Energetické krytí pro tyto činnosti zajišťuje štěpení glykogenu bez využití kyslíku. Do krátkodobé vytrvalosti jsou v plavání zařazovány 100 a 200 metrové distance (Jančík, Závodná, Novotná, 2007). 21

Střednědobá vytrvalost: Při střednědobé vytrvalosti je výkon podáván po dobu 3 až 10 minut. Proto se při těchto činnostech kombinuje anaerobní a aerobní krytí. Jako u většiny činností je energetickým zdrojem glykogen. Plavecké distance jsou 200, 400, 800 metrů (Jančík, Závodná, Novotná, 2007). Dlouhodobá vytrvalost: doba trvání pohybu je od 10 minut po několik hodin. Oxidativní neboli aerobní způsob, to je způsob krytí. Organismus má dostatek kyslíku. Po vyčerpání energetických zdrojů dochází k únavě. Distance jsou v plavání 1500 metrů a více (Jančík, Závodná, Novotná, 2007).

3.3

Etapy tréninku

Cesta k vrcholovému sportu by se dala představit jako pyramida. A vrcholový sport je na této pomyslné pyramidě až nahoře. Tato pyramida se odborně nazývá etapy sportovního tréninku. Každá etapa v tréninku má jiné cíle a úkoly. Dělí se do čtyř základních etap: seznamování se sportem, základní trénink, specializovaný trénink, vrcholový trénink. Každá etapa trvá jinak dlouho a vzájemně na sebe navazují (Perič a kol., 2012).

Etapa seznamování se sportem – přípravný trénink Úvodní etapa tréninku tvoří významné období pro pozdější trénink. Toto období začíná v každém sportovním období různě. Můžeme ho přiřadit k věku 6-8 let. Cílem je vytvoření všeobecných základů pro daný sport. Systematicky jsou formovány základy pro další sportovní činnost. Zaměřuje se především na cvičení o nízké intenzitě, soutěžní formu prováděných cviků, hravost, zábavu. Cílem je připravit děti pro základní trénink. Z obecného hlediska má přípravná etapa u dětí dále prohloubit trvalý zájem o sport, upevňovat zdraví a zajistit psychický a tělesný rozvoj dítěte. I v plavání absolvují etapu děti v mladším školním věku. Dítě v tomto věku rozvíjí především plavecké dovednosti ve vztahu k technice plavání, startům a obrátkám. Toto bychom měli upřednostňovat před namáhavým fyzickým výkonem (Čechovská, 2005). Dále je trénink zaměřen na hry, rozvoj koordinace a zlepšení pohyblivosti a reakční rychlosti. Období trvá 4 až 5 let a dítě si v průběhu této etapy osvojí základy záběrových mechanismů (Olbracht, 2000). 22

Brown (2001) doporučuje, aby 6 – 7 let staré děti trénovaly dvakrát týdně, závod pouze jednou za dva měsíce. Trénink by neměl být delší než 45 minut, tedy 90 minut týdně a měl by se skládat z 90 procent pouze z techniky a 10 procent jiné činnosti. Pro 7 -8 let staré plavce by se měl trénink skládat z technických a aerobních cvičení v poměru 85 procent ku 15. Trénink probíhá třikrát týdně a jeho délka je hodinu. Závodit by tato kategorie měla jednou měsíčně. Počátky plavecké kariéry mají charakter plavecké výuky, ve které se pokoušíme podmiňovat dovednosti efektivně zvládnout vodní prostředí. Rozhodující úlohu pro zahájení plavecké kariéry dítěte mají rodiče. Kvalitně vedená přípravná a později i základní etapa tvoří dobrý předpoklad pro dlouhou sportovní kariéru plavce. (Čechovská, 2005).

Etapa základního tréninku Etapa navazuje na etapu seznamování se sportem. Na základě všestranné přípravy je zde postupný růst speciálních výkonností. Rozvíjíme širší pohybový fond. Zaměřujeme se na dokonalé zvládnutí základních dovedností daného sportu. V tréninku jsou využívány nespecifické prostředky. Tuto etapu Perič a kolektiv (2012) charakterizuje jako přechod od her k tréninku v pravém slova smyslu, přesto že se snažíme stále zachovat dětský charakter tréninku. Základní etapa v plavání je vymezena věkově 10-15 lety. Trénink směřuje k efektivnímu, přiměřenému, plynulému a hlavně k dlouhodobému růstu výkonnosti. Od páté třídy na základní škole je obvyklé více tréninkových jednotek týdně ve vodě i na suchu. Trénink by měl být stále založen na plavecké všestrannosti. Pokud však na konci této etapy biologický věk plavce předchází věk kalendářní a máme pod svým vedením psychicky i fyzicky připraveného jedince, není nutné dodržovat schémata a může přecházet k částečné specializaci plavce (Čechovská, 2005). Tato etapa se spíše soustředí na objem a všeobecnou vytrvalost, než na intenzitu a složitost některých tréninkových metod. Hromadná a skupinová forma tréninku převažuje nad individuálním přístupem, a trenér by se měl převážně zaměřit na motivaci a socializaci mladého plavce. Etapa základního tréninku je klíčová také v tom, že bychom měli v mladých plavcích podporovat chuť závodit ale také trénovat.

23

Vlastní výkon a radost z vítězství, to je pro tuto etapu důležité, neměli bychom ale jako trenéři zapomínat na to, naučit naše svěřence i prohrávat. Trenér je v tomto období pro dítě autoritou a musíme si uvědomit, že s ním tráví poměrně dost času, a proto by měl být jak kamarád, tak učitel. Pro 9 – 10 let staré plavce Brown (2001) doporučuje trénovat čtyřikrát týdně. V závislosti na úrovni a schopnostech sportovce se mohou účastnit závodů jednou či dvakrát do měsíce. Padesát až šedesát procent hodiny by se mělo věnovat technice, zbytek tréninku je věnován aerobním cvičením. 60 až 90 minut tréninku by měli dle autora absolvovat 11 – 12 letí plavci. Někteří trenéři zařazují v tomto věku již dvouhodinové tréninky, bohužel tento jev může způsobit předčasné vyhoření mladých plavců. Pro udržení plavecké motivace je toto období klíčové. Často je v tomto věku předčasně ukončovaná plavecká kariéra a to z několika důvodů. Mládež buď přechází k jinému sportu, pro který jsou lépe vybavena, nebo se dlouhou dobu vyrovnává s pocitem, že jim plavání ubralo radostnou část dětství (Čechovská, 2005). V tabulce 5 jsou popsány morfologické předpoklady pro plavecký sport dle Perič (2006).

Tab. 5 - Morfologické předpoklady pro plavecký sport (Perič, 2006) 10 let Chlapci Dívky Aktuální Výška [cm] Predikce Výšky [cm] Tuk max. [%]

11 let Chlapci Dívky

12 let Chlapci Dívky

13 let Chlapci Dívky

150

150

154

158

162

162

169

167

180

170

180

170

180

170

180

170

10

12

10

12

10

12

10

12

Etapa specializovaného tréninku Trénink v etapě specializovaného tréninku se vyznačuje zvyšováním intenzity tréninkového zatížení a přechod ke speciálním tréninkovým podnětům. Probíhá v období adolescence. Sportovec absolvuje trénink, který se v mnohých parametrech postupně blíží k tréninku dospělých ve vrcholné etapě. Dochází k přebudování dětské techniky ve vysoce účelné pohybové struktury (Perič a kol., 2012).

24

Etapa je charakteristická specializací na hlavní závodní trať a plavecký způsob. Dále se zintenzivňuje tréninkové metody oproti předešlému období základního tréninku (Čechovská, 2005). Trénink plavce se postupně individualizuje a zaměřuje se na konkrétnější energetické systémy, které zajišťují hlavní individuální trať plavce. Uplatňují se zde tréninkové metody a prostředky, které vedou k prohloubení specializace na konkrétní soutěžní disciplíny. Dále se zvyšuje důraz na kondiční přípravu. Olbracht (2000) doporučuje v tomto období i cíleně zařazený mentální trénink.

Etapa vrcholného tréninku Vrcholná etapa představuje dlouhodobé plánování individuálních sportovních cílů na základě absolvování vysoce intenzivního a objemového tréninku. Nadále zdokonalujeme a stabilizujeme sportovní techniku. Rozvíjí se zde taktické mistrovství, upevňují se rysy osobnosti. Sportovci podřizují životní způsob požadavkům daného sportu (Perič a kol., 2012). V plavání etapa vrcholného tréninku plynule navazuje na etapu specializovaného tréninku u jedinců, kteří mají vysokou výkonnost a motivaci k tréninku a soutěžení. Charakteristický je pro tuto etapu velký věkový rozptyl, proto je nadále nutné respektovat biologické a psychické vlastnosti věkových kategorií. Ve vrcholném plaveckém tréninku dochází k prohlubování specializace plavce. Rozhodující jsou individuální předpoklady pro plavecký výkon a motivace plavce. Hlavní cílem a smyslem vrcholové etapy je dosažení špičkového výkonnosti a udržení ji, co nejdéle. Jen někteří plavci se dostanou ve svém tréninku do této etapy (Čechovská, 2005). Plavci, kteří se dostanou do této etapy, mají v sobě velkou pracovní morálku. Kombinace houževnatosti a vysoké fyzické zdatnosti jim umožňuje pokračovat v tréninku, i přesto že jsou unavení. Tento jev je sice obdivuhodný, ale může vést až k přetrénování. Je důležité v této etapě klást důraz i na odpočinek a regeneraci, protože když jsou plavci stále unavení, nemají možnost se zlepšovat. Nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s přetrénováním, je kontrolovat to, aby tento syndrom u plavců vůbec nevznikl. To znamená monitorovat srdeční frekvenci ráno po probuzení, zjišťovat pocity plavců, udržovat pozitivní náladu u plavce.

25

Kontrolu nad plavcem by měl mít převážně trenér, protože většina plavců se řídí mottem, chceš-li být rychlejší, musíš pracovat tvrději, a proto pokračují i přes stále trvající únavu (Lucero, 2012).

Sportovní kariéra

3.4

Sportovní kariéra úzce souvisí se socializací do sportu. Děti ve většině případů v mladším školním věku přecházejí od potřeby spontánně se pohybovat, což je pro ně primární motivací, k pravidelnému provádění činnosti v rámci soutěžního sportu. Z primární motivace se postupně stává sekundární motivace, což směřuje k dosahování co nejlepších výkonů, získání vítězství, potřebě mít uznání a jiné. Sekundární motivace je často podporována vnějšími podněty, do kterých v současném sportu můžeme zařadit finance. V dnešní době jsou finanční odměny u některých sportů (tenis, golf, hokej) velice atraktivní a lákavé. Než se ale sportovec stane profesionálem, musí urazit dlouhou a mnohdy složit cestu od výkonnostního k vrcholovému sportu. Sportovní kariéra, ale není jen jednoznačná dráha od svého začátku až po její ukončení, nýbrž je složena z mnoha specifických fází a přechodů mezi těmito fázemi (Jansa a kol. 2012). Hošek (1986) uvádí, že kariéra vrcholového sportovce očekává víceletý a dlouhodobý tréninkový proces. Jde o stovky tréninkových jednotek ročně, které obsahují tisíce obvyklých situací, které se neustále opakují.

Jansa (2012) ve své knize popisuje jednotlivé části sportovní kariéry: 

Etapa evoluční – je charakterizována jako začátek sportovní činnost. Jedná se zde více o socializaci dětí a mládeže do sportu, kdy začínají pravidelně trénovat, osvojují si podmínky, pravidla a kulturu jednotlivých sportů.



Etapa kulminační – tato etapa je charakterizovaná vysokou výkonností ve vrcholovém sportu, kdy může docházet až k profesionalizaci.



Etapa involuční – tuto část můžeme nazvat odchodem z vrcholového nebo výkonnostního sportu. Je to také přechod z elitního sportu do nižších soutěží s pozdějším ukončením sportovní činnosti. Kadlčík (2008) konstatuje, že někteří sportovci odchází z elitního sportu bez komplikací, jiní cítí situace, jenž mají 26

charakteristiku stresu. 17 % elitních sportovců se vyjádřilo, že neměli žádné negativní prožitky v době odchodu. 31 % probandů odpovědělo, že se začali zajímat o to, co bude, až skončí jejich sportovní kariéra. 

Etapa adaptační – hlavní charakteristikou této etapy je přizpůsobení pohybových aktivit k podpoře tělesného zdraví, rekreace, zábavě a podobně. Kadlčík (2008) provedl analýzu 11 činností a z nich je charakteristické 5 strategií: neakceptace, útěk, seberozptýlení, proaktivní strategie, sportovní strategie.

Ve výše uvedených bodech narážíme na problém socializace ve sportu. Podle Jocha (1992) se pojem socializace obecně vyjadřuje v sociálním kontextu sportu a jeho sociální determinace. Jedinec je v tomto kontextu interpretován skupinou sociálních vztahů. Jedincovo chování by mělo být zaměřeno zejména na shodu s pravidly, s rolí jedince a požadavky této společnosti. Socializace také upozorňuje na změny a přizpůsobení ve vývoji jedince. To znamená, že na druhé straně spektra je individuální chování, které není předurčeno genetikou, ale stabilitou a trvanlivostí. Socializace se liší doma, ve škole, v sportovním klubu – všechny mají vliv na rozvoj talentu, protože jsou zde vytvořeny podmínky, které mohou rozvíjet talent. V prostředí, kde jsou dobré materiální podmínky, vzdělávací zařízení, trenéři a další se dobře rozvíjí dovednosti. Rozvoj talentů je závislý na těchto hodnotách, cílech a způsobech činností, které potřebují získat talenty v sociálních interakcích. Jiné dělení uvádí ve své práci Sekot (2008): 

Prvotní expanze – tak by se dal podle autora nazvat začátek sportovní kariéry. Charakteristické je provádění prvních pokusů sportovní činnosti, hlavní roli zde sehrávají motivy biologické.



Výběrové sebeuplatnění – toto stádium přináší sportovní specializaci, stává se tak, když začnou převládat motivy společenského uplatnění nad motivy prožitkového uspokojení.



Sportovní mistrovství – převaha motivu sebeuplatnění s rostoucí motivací vlastního úspěchu, společenské prestiže a finančních výhod



Involuce motivační struktury přináší v závěru sportovní kariéry trvalý pokles výkonnosti sportovce. Ten je z těchto důvodů ve většině případů nucen ukončit svojí sportovní kariéru.

27

Kulminace Involuce

Evoluce

Adaptace

B

A

Sportovní dráha

A – Rozhodnutí plně se věnovat sportu B – Rozhodnutí odejít z vrcholového sportu Obr. 2 - Sportovní kariéra (Jansa, 2012)

Kadlčík (2008) ve své studii uvádí, že výskyt etap ve sportovní kariéře a přechodů mezi nimi mohou charakterizovat jednotlivé úspěchy sportovce. Pod úspěchy si můžeme představit výběr do reprezentace, kvalifikace na mezinárodní soutěže, mistrovské tituly. S požadavkem dosahovat vysoké úrovně sportovní výkonnosti stoupá i potřeba intenzivní tréninkové činnosti, s touto potřebou úzce souvisí vyšší tělesné i psychické zatížení, větší počet tréninkových jednotek, časová náročnost sportu. Někdy se bohužel stává, že zvýšení výkonnosti přináší zranění, přetrénování, či dokonce ztrátu zájmu o sport. Tyto změny ve sportovní kariéře vytvářejí tlak na sportovce nejen ve sportovním životě, ale i v tom osobním (Kadlčík, 2008). Dle Svobody (2007) přichází v této době jedno z nejdůležitějších a zároveň nejtěžších rozhodnutí sportovce, a to věnovat se plně sportu. Podle autora dochází k tomuto rozhodnutí už na počátku adolescence, tedy mezi 14. až 15. rokem života. Většina sportovců si v tomto věku neuvědomuje, že sportovní kariéra je spíše krátkodobá záležitost 10 až 15 let a může ovlivnit studium, ale i přípravu na zaměstnání. Sportovní kariéra bývá ukončena v každém sportovním odvětví v jinou dobu. Kadlčík (2008) ve své výzkumu zjistil to, že sportovní kariéra v individuálním sportu končí dříve než ve sportu týmové. Gymnasté ukončují svojí sportovní kariéru nejdříve a to v průměru ve 20 letech, naopak fotbalisté končí v průměru ve 36,25 letech.

28

3.4.1 Sportovní kariéra v plavání Plavecká kariéra nebo také sportovní dráha plavce, začíná od prvních krůčků v přípravné etapě sportovního tréninku, pokračuje přes základní, specializovanou, a vrcholovou etapu až k samotnému zakončení sportovní kariéry. Dlouhá, časově i energeticky nesmírně náročná, tak by se dala dle Čechovské (2005) popsat sportovní kariéra plavce. Toto bychom mohli o plavecké kariéře říct, jak před deseti lety, tak i dnes. Plavání je sport, který klade velký důraz na techniku a vysokou kvalitu tréninku. Talent je rozlišováni v poměrně mladém věku. Tento výběr probíhá na základě výkonu ve věkových skupinách. Tento výběr může být problematický, protože nebere v úvahu vliv biologického zráni na výkon. Bohužel je pouze málo výzkumů o vztahu sportovního úspěchu v kariéře sportovce a jeho zralosti v době výběru, z části kvůli tomu že je problematické určit zralost (Martine a kol., 2013) Spousta jiných věci se ale v plavání za poslední roky změnila, stabilizace špičkové výkonnosti bývala dříve problémem. Dnes máme v naší reprezentaci plavce ve věku 25 let, kteří by mohli závodit v kategorii masters. S plaváním se dříve spojovala všechna negativa rané sportovní specializace a předčasné ukončení sportovní kariéry. Tyto jevy nezmizely, ale jsou spíše spojovány se systémem, s neodborným trenérským vedením, nebo s přehnanou snahou ze strany rodičů, závodníka. Plavání bylo známé pro své dětské světové rekordy, dnes svou fenomenální výkonností udivují závodníci v pokročilém věku z kategorie masters. Pokorná (2008a) ve své práci uvádí, že se i dnes setkáváme s plavci, především plavkyněmi, které startují a podávají vrcholné výkony ve věku na počátku adolescence. Naopak v mužské kategorii bylo zjištěno, že více jak polovina plavců, kteří startují na světových soutěžích, je věkem dospělá. Z tohoto důvodu není neobvyklé, že se na startovní listině objevují věkové rozdíly 15 až 20 let. Rozdíly věku mezi ženami a muži vykazují přibližně 1 až 3 roky posunu, s vyššími hodnotami u mužů. V jednotlivých disciplínách nebyly nalezeny věkové odlišnosti. Plavecká kariéra se zahajuje v dětském věku. Rozhodnutí o zahájení plavecké kariéry je spíše na rodičích dětí, a jejich podpora se stává na dlouhou dobu nezbytností. Právě výdrž rodičů v přípravném a základním tréninku je nesmírně důležitá. Pokud rodič neprokáže tuto vůli, nemůžeme jí očekávat ani u dětských závodníků. Období kolem 12 až 14 roku je kritické, rodiče by neměli plavání dětem nutit. 29

Jim Brown (2001) uvádí, že jedinec potřebuje dobrou rodičovskou podporu, a velmi důležité je udržet nadšení pro sport. To ovšem nepůjde, jestliže se bude na dané jedince klást příliš velké úsilí. Dále Brown uvádí, že ti co jsou správně motivováni, bývají také úspěšní. Brown připomíná rodičům, že důležité jsou základy, proto je potřeba vědět, že trenéři, kteří jdou se svými tréninkovými metodami do extrémů, vytvářejí sportovce, kteří jsou na vrcholu příliš brzy. Někdy se stává, že se svým sportem skončí. Je tedy třeba umožnit sportovcům, aby se neustále zlepšovali a rozvíjeli. Tréninková náročnost, soutěžní vytíženost s celosvětovým působením u plavců vrcholové úrovně tedy vyžaduje velkou samostatnost, časovou přizpůsobivost a odpovědnost k plnění úkolů. Díky těmto věcem se z plavců stávají dobří manažeři svého času a jsou to odolní a houževnatí jedinci (Pokorná, Čechovská, 2008). Denní režim plavce se zásadně odlišuje od režimu běžné populace. Dvoufázový trénink každý den a absolvování velkého počtu soutěží ovlivňují vše. Plavecký trénink v dětském věku může omezovat možnosti volby a realizace plavců v jiných sportovních či nesportovních aktivitách. Při takto velkých tréninkových objemech nezbývá čas na nic jiného, tyto rizikové faktory se často stávají důvodem předčasně ukončené sportovní kariéry. Vzhledem k této velké náročnosti tohoto sportu se podstatně zužuje skupina vrstevníků, se kterými se plavec setkává. Na druhou stranu plavec tráví s lidmi ze své tréninkové skupiny velké množství času, z tohoto důvodu jsou přátelství mezi plavci dlouhodobého charakteru. Plavecká kariéra může představovat u jednotlivých věkových období prevenci před negativními vlivy dnešní společnosti (Pokorná, 2008a). U plavců je běžné, že při své náročné sportovní kariéře studují vysokou školu a připravují se tak na profesní život. Studium je většinou individualizováno a doba jeho trvání se prodlužuje oproti studium nesportovců. Také začátek profesního života je kvůli kariéře o několik let posunut a přichází až po ukončení kariéry. Bohužel o závodním plavání se nedá říci, že by bylo finančně zajímavým sportem. Jako u většiny sportů i u plavání existují finanční odměny, které jsou rozdílné z hlediska států, plaveckých klubů, a výkonnostní úrovně plavců (Pokorná, 2008a). Na závěr této kapitoly bychom rádi uvedli pár dat ohledně sportovní kariéry v plavání, která je, jak bylo již řečeno fyzicky, časově, psychicky i finančně náročná. Kadlčík (2008) ve svém díle uvedl, že průměrný věk pro zahájení plavecké sportovní kariéry je 7,09 let. 30

Pro toto období je charakteristický přípravný trénink v plavání, který probíhá v mladším školním věku. Průměrný věk dosažení vrcholu plavecké kariéry je podle autora 22,30 let. Ukončení plavecké kariéry pak stanovil na 26,6 let. Z těchto dat je tedy patrné, že délka plavecké kariéry je okolo 19 let. Jurák (1997) provedl výzkum o ukončení plavecké kariéry dětí ze sportovních tříd. K největšímu odchodu plavců dochází při přechodu z žactva do dorosteneckých kategorií, kdy začínají být kladeny daleko vyšší nároky na trénink. Jurák označil čtyři nejčastější důvody pro ukončení kariéry mladého plavce. 1. Konflikt mezi školou, sportem, trenérem 2. Fyzické a psychické přetížení 3. Ztráta motivace 4. Zdravotní důvody

3.5

Evropská plavecká liga

Evropská plavecká liga (Ligue Europeénne de Natatio – LEN) je organizací, která sdružuje plavecké svazy států Evropy. Je součástí Mezinárodní plavecké federace – FINA. LEN byla původně založená, jako specifická organizace, pro pořádání mistrovství Evropy. Řád a ústava byli vypracováni na prvním zasedání v Boloni v roce 1927. V době kdy bylo založeno LEN, už několik svazů a organizací existovalo. LEN sdružuje plavání, potápění, synchronizované plavání, vodní pólo a plavání na otevřené vodě, a představuje tak druhou největší organizaci (www.len.eu [cit. 2014-11-27]). V čele LEN je úspěšný italský plavec Paolo Barelli, který žije v Římě a je držitelem 22 italských rekordů. Byl účastníkem na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, a olympijským finalistou v Montrealu v roce 1976. Od roku 1999 do roku 2001 byl radním v Římě zodpovědný za cestovní ruch, sport a zábavu a od roku 2001 byl také senátorem (www.len.eu [cit. 2014-11-27]).

31

Podle oficiálních stránek LEN sdružuje 72 organizací. Mezi které patří, Albánie, Belgie, Bělorusko, Chorvatsko, Česká republika, Norsko, Ukrajina a jiné. Některé státy jsou v LEN zastoupeny vícekrát, například Rusko je v LEN čtyři krát, Srbsko tři krát, Česká republika dvakrát. Je to důvod toho, že ne všechny státy mají pouze jeden svaz. V naší republice máme svazy dva, Český svaz plaveckých sportů a Český svaz vodního póla (www.len.eu [cit. 2014-11-27]).

3.5.1 Mistrovství Evropy juniorů Mistrovství Evropy juniorů (MEJ) je závod, který pořádá každý rok LEN. Svaz a místo, kde se MEJ bude konat, rozhoduje LEN. Mistrovství trvá pět dní. První Mistrovství Evropy juniorů se konalo v roce 1967 ve švédském Linköpingu, poslední bylo v roce 2014 v Nizozemí. Po roce 1989 se občas konají zároveň mistrovství Evropy juniorů v plavání a ve skocích do vody. Jako příklad můžeme uvést MEJ 2006, které hostila španělská Palma de Mallorca. Kvalifikovat se mohou muži ve věku 17-18 let a ženy ve věku 15-16 let. Plavci se mohou zúčastnit dva roky po sobě jdoucí. Startuje se v disciplínách: 

Volný způsob – 50m, 100m, 200m, 400m, 800m, 1500m



Znak – 50m, 100m, 200m



Prsa – 50m, 100m, 200m



Motýlek – 50m, 100m, 200m



Polohový závod – 200m, 400m



Kraulová štafeta – 4x100m, 4x200m



Polohová štafeta – 4x100m



Smíšená štafeta – 4x100m VZ, 4x100m polohový závod Kvalifikovat se závodníci můžou pouze s časy dosaženými na 50 metrovém

bazénu. Dle pravidel LEN je možné v rozplavbách semifinále a ve finále využít deseti dráhový bazén. V disciplínách 50m, 100m, 200m se plavou rozplavby, semifinále i finále. V disciplíně 400m se plavou pouze rozplavby a finále. V disciplínách 800m, 1500m jsou to pak pouze rozplavby. V níže uvedené tabulce, jsou zaznamenány rekordy žen z Mistrovství Evropy juniorů. Nejstarší rekord je z roku 1986, na trati 800m volný způsob, který má hodnotu 8:32,68. 32

Tab. 6 - Ženské rekordy z MEJ (www.len.eu [cit. 2014-11-27]) TRAŤ 50m VZ 100m VZ 200m VZ 400m VZ 800m VZ 50m Z 100m Z 200m Z 50m P 100m P 200m P 50m M 100m M 200m M 200m PZ 400m PZ

ČAS 0:25.05 0:54.78 1:58.21 4:09.36 8:32.68 0:28.18 1:00.25 2:09.21 0:30.83 1:05.48 2:24.70 0:26.33 0:58.76 2:08.55 2:13.80 4:40.88

JMÉNO NÁROD ROK Rozaliya Nasretdinova Rusko 2013 Mariya Baklakova Rusko 2013 Mariya Baklakova Rusko 2013 Diletta Carli Itálie 2012 Heidi Grein Východní Německo 1986 Daria K. Ustinova Rusko 2014 Daria K. Ustinova Rusko 2014 Daria K. Ustinova Rusko 2014 Viktoriya Solnceva Ukraine 2013 Rūta Meilutytė Lithuania 2013 Olga Detenyuk Rusko 2009 Silvia Di Pietro Itálie 2009 Lena Kalla Germany 2009 Emese Kovacs Maďarsko 2007 Africa Zamorano Sanz Španělsko 2014 Gráinne Murphy Irsko 2009

MEJ Polsko Polsko Polsko Belgie Východní Německo Nizozemí Nizozemí Nizozemí Polsko Polsko Česká Republika Česká Republika Česká Republika Belgie Nizozemí Česká Republika

3.5.2 Mistrovství Evropy Mistrovství Evropy zaštiťuje stejně jako Mistrovství Evropy juniorů LEN. Poprvé se toto mistrovství konalo v roce 1926 v Budapešti. Do roku 1999 se se konala mistrovství ve všech plaveckých sportech společně. Mistrovství se koná na dlouhém i krátkém bazénu. Na 50 metrovém bazénu se koná mistrovství každé dva roky, na krátkém probíhá každý rok. Mistrovství Evropy na krátkém bazéně se koná od roku 1996. Od roku 1991 do roku 1994 se konal Sprinterský šampionát, na tomto šampionátu bylo 14 startů. 50m od každého plaveckého způsobu (motýlek, znak, prsa, kraul), 4x50m kraul, 4x50m polohově. Pro účely této diplomové práce jsme pracovali s výsledky mistrovstvím Evropy v krátkém bazéně. Stejně jako mistrovství Evropy juniorů se koná každý rok, svaz a stát, ktetý bude mistrovství pořádat vybírá LEN. Disciplíny ve kterých se na mistrovství Evropy plavání závodí jsou: 

Volný způsob: 50m, 100m, 200m, 400m, 800m, 1500m



Znak: 50m, 100m, 200m



Prsa: 50m, 100m, 200m



Motýlek: 50m, 100m, 200m 33



Polohový závod: 100m, 200m, 400m



Štafeta volný způsob: 4x50m



Polohová štafeta: 4x50m



Smíšená štafeta: 4x50m VZ, 4x50m PZ

V disciplínách 50m, 100m se závodí v rozplavbách, semifinále, finále. Pouze semifinále a finále je v disciplínách o délce 200m a 400m. Čas z rozplavby určuje výsledek v disciplínách 800m a 1500m. v níže uvedené tabulce jsou zaznamenány rekordy šampionátu v krátkém bazéně. Nejstarší rekord je z roku 2008 na trati 800m VZ, který má hodnotu 8:04,53. Ostatní rekordy byli překonány po roce 2010 – spousta rekordů je z roku 2013, které se konalo v Dánsku. Informace o rekordech pocházejí z oficiálních stránek LEN a naposledy proběhla aktualizace 20. 01. 2014 (www.len.eu [cit. 2014-1127]).

Tab. 7 - Ženské rekordy z ME (www.len.eu [cit. 2014-11-27]) TRAŤ 50m VZ 100m VZ 200m VZ 400m VZ 800m VZ 50m Z 100m Z 200m Z 50m P 100m P 200m P 50m M 100m M 200m M 100m PZ 200m PZ 400m PZ

ČAS 0:23.32 0:51.35 1:51.17 3:54.85 8:04.53 0:25.70 0:55.99 2:01.97 0:29.04 1:02.92 2:14.39 0:24.90 0:55.05 2:01.52 0:57.68 2:04.33 4:21.23

JMÉNO Hinkelien Schreuder Inge Dekker Federica Pellegrini Camille Muffat Alessia Filippi Sanja Jovanović Mie Nielsen Daryna Zevina Yuliya Yefimova Rūta Meilutytė Yuliya Yefimova Sarah Sjoestroem Diane Bui Duyet Mireia Belmonte Rūta Meilutytė Katinka Hosszú Mireia Belmonte

NÁROD Nizozemí Nizozemí Itálie Francie Itálie Chorvatsko Dánsko Ukrajina Rusko Litva Rusko Švédsko Francie Španělsko Litva Maďarsko Španělsko

34

ROK 2009 2009 2009 2012 2008 2009 2013 2012 2013 2013 2013 2013 2009 2013 2013 2013 2013

ME Turecko Turecko Turecko Francie Chorvatsko Turecko Dánsko Francie Dánsko Dánsko Dánsko Dánsko Turecko Dánsko Dánsko Dánsko Dánsko

4. METODIKA PRÁCE Pro naše šetření jsme zvolili kvantitativní typ výzkumu. Punch (2008) vymezuje kvantitativní výzkum hledáním vztahu mezi proměnnými. Konečným cílem tohoto výzkumu je nalézt, zda jsou na sobě proměnné závislé a proč. Kvantitativní výzkum se také označuje jako tradiční, experimentální nebo analyticko-empirický. Kvantitativní výzkum využívá náhodné výběry a experimenty a silně strukturovaný sběr dat. Konstruované koncepty zjišťujeme pomocí měření, následuje analýza získaných dat pomocí statistických metod. Tento typ výzkumu využívá statické metody k popisu rozsáhlejších společenských jevů. Jevy popisuje pomocí proměnných, ty jsou sestaveny tak, aby měřily určité vlastnosti (Hendl, 2008). Tento typ výzkumu využívá statické metody k popisu rozsáhlejších společenských jevů. Jevy popisuje pomocí proměnných, ty jsou sestaveny tak, aby měřily určité vlastnosti.

4.1

Popis sledovaného souboru a použité metody

Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit skutečnost, zda mladé plavkyně po úspěchu na mistrovství Evropy juniorů pokračují ve své plavecké kariéře a s jakým úspěchem, nebo zda v tomto problematickém juniorském věku, v kterém ještě nedosáhly dospělosti, končí. V rámci cíle diplomové práce byla dále zjišťována skutečnost, zda se závodnice specializují i v průběhu dospělosti na disciplíny, ve kterých získaly medaili na mistrovství Evropy juniorů. Jako sledovaný soubor jsme zvolili plavkyně juniorky. Pro ženskou kategorii jsme se rozhodli z důvodu, že děvčata jsou v období 15 až 16 let v poměrně složitém věku, probíhá u nich mnoho tělesných, ale i duševních změň. V teoretické části, v kapitole o sportovní a plavecké kariéře, se zmiňujeme o volbě mezi vrcholovým sportem nebo ostatními potřebami běžného života. Věk juniorských reprezentantek je pro tuto volbu charakteristický.

35

Výběr plavkyň do našeho šetření byl specifikován: 1) plavkyně musela získat medaili na mistrovství Evropy juniorů v plavání 2) mistrovství juniorů se uskutečnilo v letech 2000-2008. Výběr období od roku 2000 do roku 2008 vysvětlujeme následovně. Pokud bychom neurčili časové rozmezí, které budeme zkoumat, byly by výsledky z některých ročníků neúplné. Z dřívějších let by bylo obtížné dohledat podklady, naopak u medailistek z pozdějších let bychom nemohli srovnatelně zaznamenat jejich další výkonnostní vývoj. Pět let bylo určeno pro předpokládané dosažení dospělého věku plavkyň, v kterém je obecně dosahováno nejvyšší tělesné i psychické výkonnosti. V pětiletém časovém úseku, který následoval po zisku medaile, jsme sledovali výsledky medailistek na následných mistrovstvích Evropy na krátkém bazénu a olympijských hrách. Zaznamenávali jsme: 

zda se daná plavkyně ve výsledcích objevila,



její umístění a čas v disciplíně, v které získala medaili na juniorském mistrovství,



případně další plavané disciplíny medailistkou.

Pro získání podkladů jsme zvolili metodu studia dokumentů - výsledkových listin. Pro účely byl sběr dat realizován z výsledkových listin mistrovství Evropy juniorů z let 20002008, z mistrovství Evropy na krátkém bazénu z období 2001-2013, z olympijských her 2004, 2008, 2012. Nejobtížnějším úkolem byl sběr dat z jednotlivých mistrovství Evropy juniorů. Pro tuto část našeho výzkumu jsme plně využili internet. Zdroje výsledkových listin uvádíme v kapitole 8.

36

Analýza dat, zpracování výsledků

4.2

Po získání všech námi potřebných zdrojů, bylo zapotřebí zachytit data do přehledné databáze. Databáze byla poté výchozím souborem pro další zkoumání, hledání a sumarizace. Pro účely diplomové práce jsme pracovali v počítačovém programu Microsoft Excel 2013. Za pomoci programu bylo vytvořeno 19 výsledných grafů a 16 tabulek. Sumarizace dat proběhla pomocí absolutních a relativních četností z hlediska zaznamenaného výsledku na ME dospělých, disciplín, plaveckých způsobů. Četnosti záznamů byly zpracovány pomocí grafů, které zaznamenávají sumarizační výkonnostní postup závodnic v pětiletém období, tzn. statistické výstupy výzkumu ukazují, kolik procent závodnic pokračovalo v jednotlivých následných letech na evropské úrovni po svém úspěchu na MEJ. Počáteční hodnoty účastníků u jednotlivých tratí a způsobů v kapitole 5.1.1 až 5.1.9 jsou následující: Pro jednotlivé tratě představuje celkovou účast v soutěži na: 

50m: 100% = 12 závodnic,



100m: 100% = 12 závodnic,



200m: 100% = 15 závodnic,



400m: 100% = 6 závodnic,



800m: 100% = 3 závodnice. Celkové počty sportovců dle jednotlivých disciplín jsou následující:



volný způsob: 100% = 15 závodnic,



znak: 100% = 9 závodnic,



prsa: 100% = 9 závodnic,



motýlek: 100% = 9 závodnic,



polohový závod: 100% = 6 závodnic.

37

Pro přehlednost individuálních záznamu plavkyň ve výsledkové části jsme vypracovali 16 tabulek, do kterých byly zaznamenány výsledky všech probandek našeho souboru, a změny disciplín v průběhu pěti let. Pro zanesení těchto startů v jiných disciplínách jsme v tabulce vyznačili J (jiné). Rok, ve kterém plavkyně zaplavala nejlepší čas ve sledovaném pětiletém období a v dané disciplíně, jsme v tabulce označili žlutě. U všech tabulek bylo kalkulováno se základní statistikou, z časů jsme určili průměr, nejrychlejší a nejpomalejší čas v daném roce. Aritmetický průměr je statická veličina, která je definovaná jako součet všech naměřených veličin v daném souboru, který je vydělen počtem naměřených hodnot. Aritmetický průměr je spolehlivá číselná hodnota. Při vyskytnutí velmi nízkých nebo naopak vysokých položek bude hodnota průměru zkreslená (Mangelo, Loon, 2010). Všechny grafy a tabulky jsou ve výsledkové části popsány a zdůvodněny. Po vypracování výsledkové části jsme diplomovou práci zhodnotili v kapitole diskuze. V kapitole 6 jsme zhodnotili přínos naší práce pro praxi a dále jsme se zabývali zodpovězením námi položených výzkumných otázek. V kapitole jsme se zaměřili i na hypotézu, která byla stanovena v kapitole Cíle a úkoly práce.

38

5. VÝSLEDKY Obsahem této kapitoly je vyhodnocení získaných dat, která jsou podrobně popsána a charakterizována v následujících podkapitolách.

5.1

Vývoj výkonosti medailistek z MEJ v jednotlivých disciplínách

Pro každou disciplínu byla sestavena tabulka se záznamem časů medailistek na MEJ a v následných letech. Tabulky obsahují záznamy pro výsledky všech sledovaných MEJ. Pokud daná plavkyně na závodech nestartovala, pole zůstává nevyplněné. Žlutě zvýrazněné pole dokládá nejlepší dosažený čas plavkyně. Z každého roku a jednotlivých časů byl vypočítán průměr, vyhodnocen nejlepší a nejpomalejší čas.

5.1.1 Volný způsob

50 m volný způsob Pokud se medailistky z juniorských šampionátů kvalifikovali i na mistrovství Evropy dospělých, docházelo u většiny ke zlepšení výkonnosti, především na druhém nebo třetím mistrovství. Pouze čtyři plavkyně dosáhly nejlepšího času na juniorském mistrovství. Nejrychlejší čas zaplavala medailistka v roce 2006 (0:25,28 s). Naopak nejpomalejší čas byl dosažen také na MEJ v roce 2006 (0:26,90 s). Zajímavé však na tomto výkonu je, že dívka, která tento čas zaplavala, se po dobu následného období zlepšovala a na čtvrtém a pátém ME dosáhla času 0:23,58 s, což byl nejen její nejrychlejší čas, ale také nejrychlejší čas ze všech výsledků dosažených na čtvrtém a pátém ME. Pouze jedna medailistka (zlato na MEJ 00) se zúčastnila všech pěti po sobě jdoucích ME a také olympijských her ve sledovaném období. Nejlepší čas z těchto pěti ME zaplavala právě na pátém ME. Z tab. 8 je evidentní, že její výkonnost postupně stoupala. Tato plavkyně je jednou z nejúspěšnějších medailistek z MEJ. Bronzová medailistka ze stejného mistrovství Evropy juniorů se naopak nekvalifikovala na 50 metrů volný způsob do žádného následujícího ME, obdobně bronzové medailistky z MEJ 01, z MEJ 02, zlaté 39

medailistky z MEJ 05, zlaté a stříbrné z MEJ 07, stříbrné a bronzové medailistky z MEJ 08. U všech těchto plavkyň nebyly zjištěny studiem výsledků žádné dosažené časy ani kvalifikace v jiných disciplínách.

Tab. 8 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m volný způsob 50m VZ Umístění MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 00:26,07 00:26,14 00:26,47 00:25,53 00:25,84 00:26,18 00:25,76 00:25,86 00:26,26 00:25,71 00:26,33 00:26,37 00:25,84 00:26,32 00:26,49 00:25,70 00:25,96 00:26,90 00:25,28 00:25,81 00:26,05 00:25,95 00:26,23 00:26,33 00:25,40 00:25,47 00:25,94 00:26,01 00:25,28 00:26,90

1. ME 00:25,04 J 00:24,74 00:25,89 00:25,45 J 00:25,96 00:26,35 00:24,58 00:25,75 00:24,39 00:25,93 00:25,41 00:24,39 00:26,35

2. ME 00:25,25 00:25,89 J 00:26,53 00:24,39 J 00:25,52 00:24,39 00:26,53

3. ME 00:24,79 00:24,92 00:24,73 J 00:26,53 J 00:23,58 00:24,50 00:24,84 00:23,58 00:26,53

4. ME 00:25,34 00:24,64 J 00:24,73 00:25,28 J 00:23,58 00:23,58 00:25,73 00:24,70 00:23,58 00:25,73

5. ME 00:24,65 00:24,57 J 00:24,52 00:24,05 J 00:24,55 00:23,58 00:24,91 00:24,40 00:23,58 00:24,91

Zcela jiný případ jsme objevili u zlaté medailistky z MEJ 01. Po prostudování výsledků jsme zjistili, že se dále kvalifikovala na čtvrté a páté mistrovství, na kterém zasáhla do výsledků v disciplíně 100 m Z, 50 m M, 100 m a 200 m VZ a 50 m Z. Podobné zjištění bylo nalezeno i u výsledků stříbrné medailistky z MEJ 04. Na ME se kvalifikovala až po pěti let od MEJ a na disciplíny 50 m a 100 m Z a 50 m M.

40

100 m volný způsob Nejrychlejšího času bylo dosaženo na MEJ v roce 2006, měl hodnotu 0:55,47 s. Závodnice tento svůj čas dokázala zlepšit na olympiádě v roce 2008 na 0:54,29 s. Naopak nejpomalejší čas zaplavala bronzová medailistka v roce 2000, 100 metrů volným způsobem zaplavala za 0:57,56 s. Nejúspěšnější byla plavkyně na 100 m volný způsob, která se umístila na prvním místě v roce 2000. Na základě studia dokumentů se jednalo o stejnou plavkyni, která byla obdobně úspěšná i na poloviční trati. Kvalifikovala se na všech pět následných ME a OH. Stejný výsledek kvalifikace na 100 m VZ zjišťujeme i u stříbrné juniorky z MEJ 2003. Na druhém, čtvrtém a pátém mistrovství se kvalifikovala také do závodu na 200 m a 400 m volný způsob. U této plavkyně můžeme vidět všestrannost, jak na sprinterské disciplíny, tak na středně dlouhé tratě. Naopak v přehledu nalézáme i několik plavkyň, které získaly úspěch na MEJ a již se dál nekvalifikovali na žádné mistrovství Evropy v žádné z disciplín. Příkladem je bronzová plavkyně z MEJ 2000, bronzová medailistka z MEJ 2001, zlatá z MEJ 2002, bronzová z MEJ 2005 a mnoho dalších. Velmi zajímavá je výsledková část stříbrné medailistky z mistrovství Evropy juniorů v roce 2005. Po svém úspěchu na juniorském šampionátu se už ani jednou nekvalifikovala na ME v kraulové stovce, i přesto do výsledkových listin zasáhla svými výkony. Úspěšně se kvalifikovala na čtyři po sobě jdoucí ME a OH. V roce 2006 se kvalifikovala na 50 m VZ, 100 m P, 200 m PZ. V roce 2007 se stala evropskou šampionkou v disciplíně 200 m PZ, startovala také v dalších dvou polohových závodech. Rok 2008 znamenal pro plavkyni kvalifikaci na 400 m VZ, 800 m VZ, 200 m PZ, 400 m PZ, na olympijské hry konané ve stejném roce se kvalifikovalo na 200 m PZ a 400 m PZ. Poslední mistrovství, které ho se zúčastnila, se konalo v roce 2009. Zasáhla do bojů v disciplínách 200 m VZ, 400 m VZ, 100 m PZ, 200 m PZ. Je tedy evidentní, že v průběhu let se stala specialistkou na polohový závod a na dlouhé disciplíny ve volném způsobu. Z výsledků v tab. 9 můžeme říci, že pokud se plavkyně v následných letech po MEJ kvalifikovaly na ME, došlo u nich i ke zlepšení výkonnosti. U některých můžeme dokonce konstatovat, že zlepšení času probíhalo postupně.

41

Tab. 9 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m volný způsob 100m VZ

Umístění

MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 00:56,69 00:57,54 00:57,56 00:56,92 00:57,33 00:57,47 00:56,73 00:56,92 00:57,16 00:55,64 00:56,24 00:56,93 00:56,67 00:56,95 00:57,35 00:55,69 00:55,72 00:56,74 00:55,47 00:56,80 00:57,00 00:56,51 00:56,75 00:56,81 00:56,00 00:56,17 00:56,20 00:56,67 00:55,47 00:57,56

1. ME 00:55,04 J 00:54,70 J 00:54,55 00:54,25 00:55,50 00:55,26 00:56,32 00:53,85 J J 00:54,70 00:55,73 00:55,63 J 00:55,05 00:53,85 00:56,32

2. ME 00:54,83 00:55,38 J J 00:56,09 00:53,55 J 00:54,96 00:53,55 00:56,09

3. ME 00:53,46 J 00:54,61 00:55,08 00:56,27 J 00:54,47 00:53,86 J 00:54,63 00:53,46 00:56,27

4. ME 00:55,07 J J 00:54,61 J 00:53,94 J J J J 00:54,54 00:53,94 00:55,07

5. ME 00:53,36 J 00:54,21 00:54,62 J 00:52,08 00:52,95 00:55,35 00:53,76 00:52,08 00:55,35

200 m volný způsob V tab. 10 jsou zaznamenány výsledné časy, včetně případných kvalifikací do jiných disciplín, medailistek z disciplíny 200 metru volný způsob. Zdá se, že medailistky byly v porovnání s kratšími kraulařskými tratěmi méně úspěšné v dalších mistrovských závodech na 200 m VZ. Zaznamenaly jsme nižší počet následných startů na ME. Z druhé strany řada závodnic se v dalších letech po umístění na MEJ výkonnostně prosadila na ME v jiných disciplínách. Např. bronzová medailistka z MEJ 2004 se ani jednou nekvalifikovala do závodu na 200 metrů. Tato plavkyně patří ještě v dnešní době ke špičce evropského plavání a v konkurenci se světovými plavci se dokáže prosadit na stupně vítězů.

42

Stejným příkladem velice úspěšné plavkyně, která přešla z 200 metrů volný způsob na delší kraulové disciplíny a na 100 m a 200 metrů znak, je stříbrná medailistka z MEJ 2008. Medailistky z juniorského šampionátu, který se konal v roce 2007, se dokázaly prosadit pouze na tomto MEJ. Do dalších mistrovství Evropy se ani jedna nedokázala kvalifikovat do disciplíny 200 metrů volný způsob, ani do jiné disciplíny. Dalším zajímavým výsledkem je k vidění v tabulce 10 u pátého mistrovství Evropy, ani jedna plavkyně se do tohoto mistrovství nekvalifikovala na disciplínu 200 metrů volný způsob, pouze dvě medailistky se kvalifikovaly na jinou disciplínu. Nejrychleji plavala zlatá medailistka z mistrovství Evropy juniorů, které se konalo v roce 2004 (1:59,85 s). Tato plavkyně dokázala svůj čas vylepšit na olympijských hrách v roce 2008 na hodnotu 1:54,97 s. Nejpomalejší čas ze všech medailistek měla juniorka z MEJ 2002 (2:04,17 s) a shodou okolností se také nekvalifikovala na další ME.

Tab. 10 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m volný způsob 200m VZ

Umístění

MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08 PRŮMĚR MIN. MAX.

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

MEJ 02:02,00 02:02,96 02:03,41 02:01,94 02:03,27 02:03,76 02:02,40 02:03,55 02:04,17 02:01,21 02:01,81 02:03,20 01:59,85 02:01,03 02:02,30 02:01,61 02:01,93 02:02,00 02:02,21 02:03,26 02:03,35 02:00,45 02:01,35 02:01,74 02:02,28 01:59,85 02:04,17

1. ME J J 02:01,14 02:00,28 02:00,37 02:00,34 01:58,14 J J J 01:57,34 J 01:59,60 01:57,34 02:01,14

43

2. ME J J 01:59,39 J J 01:56,68 J 01:58,04 01:56,68 01:59,39

3. ME J 01:59,71 J J J 01:56,51 01:58,11 01:56,51 01:59,71

4. ME J 01:59,79 01:55,96 J 01:57,87 01:55,96 01:59,79

5. ME J J -

400 m Volný způsob Nejlepšího času dosáhla závodnice v roce 2004 (4:10,75 s). Nejpomalejšího času bylo dosaženo bronzovou medailistkou v roce 2002. Deset medailistek z MEJ dosáhlo úspěchu pouze na těchto šampionátech, neobjevily se v žádné výsledkové listině následujících pěti evropských šampionátů. Pouze jedna závodnice se dokázala kvalifikovat na pátý následný evropský šampionát dospělých v této disciplíně. Nikdo jiný se na tento šampionát nekvalifikoval ani v jiné disciplíně. Také zde se setkáváme s jedním ročníkem medailistek (MEJ 2007), které dosáhly pouze úspěchu na MEJ a dále se nedokázaly prosadit v konkurenci evropské plavecké špičky (tab. 11).

Tab. 11 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 400 m volný způsob 400m VZ

Umístění

MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 04:12,12 04:12,94 04:16,29 04:11,59 04:16,17 04:16,43 04:15,43 04:15,58 04:19,25 04:12,28 04:13,61 04:16,64 04:10,75 04:11,98 04:12,12 04:14,18 04:14,74 04:16,18 04:15,72 04:16,00 04:16,03 04:12,53 04:15,11 04:16,45 04:12,51 04:12,53 04:12,60 04:14,36 04:10,75 04:19,25

1. ME 04:05,68 04:14,04 04:01,95 04:05,00 04:09,90 04:03,60 04:04,50 04:05,18 04:11,86 04:11,29 04:05,14 04:07,10 04:01,95 04:14,04

44

2. ME 04:01,95 04:09,19 04:08,25 04:05,13 04:11,35 04:10,59 J 04:04,74 04:05,30 04:07,06 04:01,95 04:11,35

3. ME 04:05,13 04:08,70 J J 04:06,38 04:11,20 04:06,10 04:07,50 04:05,13 04:11,20

4. ME J 04:08,70 J J 04:11,95 04:08,22 J 04:09,62 04:08,22 04:11,95

5. ME 03:59,22 03:59,22 03:59,22 03:59,22

800 m volný způsob Disciplína 800 metrů volný způsob je velice náročná, trénink specialistů je objemný, proto je i z tab. 12 je patrné, že jen malé procento medailistek v MEJ se dál věnovalo této disciplíně a kvalifikovalo na evropská mistrovství dospělých. Nejrychlejší zaplavaný čas na MEJ má za sledované období hodnotu 8:36,54 s a byl zaplaván v roce 2000. V následných letech tato závodnice dokázala zlepšit výkon na 8:14,72 s. Bronzová medailistka z MEJ 2004 jako jediná se dokázala v disciplíně 800 metrů volný způsob kvalifikovat a závodit na všech pěti následných evropských šampionátech na krátkém bazénu i olympijských her.

Tab 12 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 800 m volný způsob 800m VZ

Umístění

MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 08:36,54 08:36,73 08:38,39 08:43,37 08:43,78 08:52,37 08:43,64 08:43,71 08:44,47 08:38,67 08:47,41 08:49,16 08:39,63 08:41,07 08:41,43 08:41,05 08:42,50 08:43,07 08:43,53 08:43,65 08:49,03 08:38,90 08:47,94 08:50,23 08:36,92 08:39,00 08:45,80 08:43,04 08:36,54 08:52,37

1. ME 08:42,76 08:23,28 08:14,72 J J

08:22,38 08:30,53 08:18,09 J 08:19,38 J J 08:24,45 08:14,72 08:42,76

45

2. ME 08:14,72 08:29,51 08:23,94 J 08:24,04 08:30,53 08:20,42 J 08:31,48 J 08:19,38 J 08:24,25 08:14,72 08:31,48

3. ME 08:23,94 J 08:24,04 08:31,48 08:12,27 08:22,93 08:12,27 08:31,48

4. ME J J 08:12,27 08:09,91 J 08:28,11 J 08:16,76 08:09,91 08:28,11

5. ME 08:38,52 J 08:09,91 08:08,02 08:28,11 08:14,24 08:19,76 08:08,02 08:38,52

Nejpomalejší čas na MEJ měl hodnotu 8:52,37 s a byl zaplaván v roce 2002. U závodnice také nezaznamenáváme v následných letech žádný výkon. V Tab. 12 je opět vidět, že spousta závodnic dokázala uspět pouze na juniorském šampionátu. Zlepšení časů u závodnic, které se zúčastnily více mistrovství, přicházelo ve většině případů po dvou a více letech. Zajímavý je výkon stříbrné medailistky z roku 2008, která se kvalifikovala na čtyři šampionáty a olympijské hry, ale pouze na pátém šampionátu plavala 800 m volný způsob, na ostatních startovala v disciplínách 400 m volný způsob, 100 a 200 metrů znak. V znakové stovce se dokonce v roce 2010 umístila na druhém místě, její čas měl hodnotu 0:57,91 s. Na olympijských hrách startovala v disciplíně 100 m a 200 m znak, v obou případech se dokázala umístit do 20. místa v porovnání se světovou konkurencí.

5.1.2 Znak

50 m znak Po zhlédnutí tab. 13 je evidentní, že medailistky z MEJ 2000 až 2003 obecně zaznamenaly poměrně hodně startů i na ME dospělých ve sledovaném pětiletém období. Medailistky od roku 2004 již tak úspěšné nejsou ani na 50 m znak, ale ani v jiných disciplínách. Z těchto výsledků je evidentní, že úspěch na MEJ může, ale i nemusí znamenat úspěch v porovnání s dospělými plavci. Nejrychlejší čas na juniorských šampionátech byl zaplaván v roce 2007 a měl hodnotu 0:29,12 s, naopak nejrychlejší čas ze všech námi sledovaných plavkyň zaplavala v roce 2011 stříbrná medailistka z MEJ 2006 (0:26,23 s). Velmi úspěšná byla zlatá medailistka z MEJ 2000, která se dokázala kvalifikovat na všechny ME, které jsme u ní sledovaly. Zajímavostí je, že na všech ME také plavala i 100 m a 200 metrů znak. Obdobné výsledky zaznamenáváme také u bronzové medailistky z MEJ 2002, včetně startů na 100 m a 200 metrů znak. Výsledky ukazují že, znakařky se většinou specializují pouze na znakařské disciplíny, pokud se kvalifikovaly do jiné disciplíny (v tab. 13 vyznačeno J), bylo to ve většině případů do disciplín volného způsobu, nebo do polohového závodu. Oproti jiným disciplínám je ale patrné, že u medailistek na 50 m znak nebylo tolik kvalifikací do jiných disciplín. 46

Tab. 13 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m znak 50m Z MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

Umístění 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 00:29,37 00:29,53 00:29,89 00:29,55 00:29,71 00:30,02 00:29,34 00:29,45 00:29,68 00:29,40 00:29,67 00:29,76 00:29,87 00:29,97 00:30,12 00:29,81 00:29,97 00:30,17 00:29,38 00:29,60 00:29,87 00:29,12 00:29,24 00:30,21 00:29,42 00:29,62 00:29,63 00:29,68 00:29,12 00:30,21

1. ME 00:28,76 00:28,56 00:28,56 00:28,23 00:28,00 J J 00:27,99 J 00:27,50 00:28,70 00:28,33 00:27,75 00:28,53 00:26,88 00:28,15 00:26,88 00:28,76

2. ME 00:28,00 00:28,56 J 00:27,56 00:28,17 00:27,81 00:28,53 00:28,28 00:28,13 00:27,56 00:28,56

3. ME 00:27,56 00:27,79 J 00:27,73 00:27,63 00:28,10 00:27,77 00:27,76 00:27,56 00:28,10

4. ME 00:27,80 00:27,59 J 00:27,30 00:27,70 00:28,30 J 00:27,73 00:27,26 00:28,32

5. ME 00:27,26 00:27,59 00:27,57 00:26,50 00:26,65 00:28,51 00:26,23 00:27,15 00:27,18 00:26,23 00:28,51

100 m znak Tab. 14 je opravdu zajímavá na výsledky a počty kvalifikaci a startů plavkyň v dalších mistrovství Evropy po zisku medaile na MEJ. Tři závodnice se dokázaly kvalifikovat na pět po sobě jdoucích šampionátů a na olympijské hry. Výsledky také ukazují velké kolísání výkonnosti medailistek na MEJ. Nejrychlejší čas 1:01,37 s zaplavala zlatá medailistka v roce 2007. Nejlepší čas ze všech sledovaných medailistek 0:57,12 s zaplavala v roce 2011 zlatá z MEJ 2006. Nejpomalejší medailový čas z juniorského šampionátu byl 1:04,59 s (2005), přesto za čtyři roky se dokázala plavkyně vylepšit na 0:59,03 s.

47

V této disciplíně pozorujeme minimální přechody plavkyň na jiné disciplíny, v kterých by se kvalifikovaly nebo startovaly na ME dospělých. Pokud jsme se s jiným startem setkali, byla to většinou dvojnásobná znakařská trať.

Tab. 14 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m znak 100m Z Umístění MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 01:01,85 01:02,10 01:03,14 01:03,26 01:03,66 01:04,24 01:01,88 01:02,35 01:03,82 01:02,43 01:02,69 01:03,02 01:02,83 01:03,43 01:03,49 01:03,88 01:04,31 01:04,59 01:02,32 01:02,79 01:03,87 01:01,37 01:03,35 01:03,58 01:02,98 01:03,29 01:03,38 01:03,11 01:01,37 01:04,59

1. ME 01:00,18 00:59,97 00:59,93 01:00,58 00:58,99 00:59,23 00:59,28 01:01,81 J 01:02,61 01:00,94 01:03,63 01:01,67 00:59,78 01:01,25 00:57,51 J 00:59,08 00:58,03 01:00,26 00:57,51 01:03,63

2. ME 00:59,97 00:59,24 00:58,99 00:59,28 01:00,51 01:01,60 01:02,61 01:00,60 01:02,13 00:57,83 00:57,51 00:58,38 00:59,58 00:59,86 00:57,51 01:02,61

3. ME J 00:59,24 00:58,76 01:00,51 00:58,12 00:59,21 00:59,73 01:00,38 00:59,28 00:59,40 00:58,12 01:00,51

4. ME 00:58,76 00:58,63 00:58,12 00:59,21 00:57,87 00:59,03 J 00:59,15 00:59,03 00:58,73 00:57,87 00:59,21

5. ME 00:58,63 00:57,87 00:59,03 00:57,34 00:59,68 00:59,38 01:06,76 00:57,12 00:57,80 J 00:59,29 00:57,12 01:06,76

Výkonnost plavkyň, medailistek z MEJ na 100 m znak, se v případě startů na ME ve sledovaném období zlepšovala. Většina plavkyň dosáhla svého nejlepšího času na posledním mistrovství, kterého se zúčastnila. Medailistky z MEJ 2008 dosáhly svého nejlepšího času na prvním šampionátu, na který se kvalifikovaly, a na dalších podaly horší výkon.

48

200 m znak Výsledky z nejdelší znakařské tratě potvrzují velkou specializaci znakařek s malou inklinací pro změnu plaveckého způsobu (objevují se kraulařské nebo polohové závody). Tab. 15 ukazuje, že nejrychlejšího času z mistrovství Evropy juniorů dosáhla zlatá medailistka z roku 2002 (2:11,56 s), který o rok na ME vylepšila na čas 2:05,42 s. Poté jsme další její závodní aktivitu nezaznamenali. Nejlepší výkon 2:03,12 s ze sledovaného souboru podala medailistka z roku 2006, dva roky po svém MEJ.

Tab. 15 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m znak 200m Z MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

Umístění 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 02:13,25 02:14,58 02:17,14 02:16,21 02:16,29 02:16,57 02:11,56 02:14,29 02:17,89 02:12,22 02:12,60 02:15,99 02:11,85 02:14,92 02:14,93 02:14,63 02:14,82 02:16,12 02:12,78 02:15,48 02:15,83 02:12,36 02:14,72 02:16,35 02:13,32 02:14,16 02:14,83 02:14,66 02:11,56 02:17,89

1. ME 02:09,18 02:12,53 02:05,42 02:06,51 02:11,76 02:11,01 02:10,67 02:10,35 02:14,85 02:06,69 02:10,27 02:12,94 02:03,12 02:08,06 02:09,53 02:03,12 02:14,85

2. ME 02:08,26 02:10,92 02:10,67 02:06,82 02:06,69 02:07,90 J 02:03,12 J 02:07,77 02:03,12 02:10,92

49

3. ME 02:10,41 02:07,84 02:05,12 02:04,08 02:07,85 J 02:08,75 02:07,34 02:04,08 02:10,41

4. ME 02:06,33 02:11,74 02:04,57 02:05,57 02:08,43 J 02:06,65 02:07,22 02:04,57 02:11,74

5. ME 02:06,44 02:11,06 02:05,98 02:07,76 02:05,52 J 02:07,95 02:08,99 02:07,67 02:05,52 02:11,06

5.1.3 Prsa 50 m prsa Výsledky medailistek v prsařských disciplínách poukazují obdobně jako u znakařek na velkou specializaci na daný plavecký způsob a prsařské disciplíny. Při změně disciplíny se často objevuje start sledovaných plavkyň. Tab. 16 zaznamenává pouze u dvou prsařských medailistek z MEJ starty na všech pěti následných ME dospělých (dle tabulky tři závodnice, ale jedna plavkyně byla úspěšná na MEJ 2003 i 2004). Tato závodnice také během sledovaného období zaplavala nejhodnotnější výkon, a stala se na svém pátém resp. šestém ME evropskou šampiónkou.

Tab. 16 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m prsa 50m P MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

Umístění 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 00:32,35 00:33,03 00:33,33 00:32,83 00:33,81 00:33,09 00:32,54 00:32,62 00:32,64 00:31,67 00:32,10 00:32,27 00:32,01 00:32,81 00:32,81 00:32,96 00:32,99 00:33,02 00:32,52 00:32,61 00:32,93 00:31,45 00:32,36 00:32,37 00:32,34 00:32,84 00:32,85 00:32,64 00:31,45 00:33,81

1. ME 00:33,00 00:31,82 00:33,20 00:31,82 00:32,36 00:32,09 00:31,52 00:31,81 00:31,59 00:33,20 00:32,60 00:31,35 00:31,69 00:32,16 00:31,35 00:33,20

2. ME 00:31,42 00:32,36 00:31,52 00:31,81 00:32,19 00:30,93 00:31,59 00:31,28 J J 00:31,05 00:31,74 00:31,59 00:30,93 00:32,36

50

3. ME 00:32,77 00:31,56 00:31,81 00:30,93 00:31,95 00:32,77 00:30,88 00:31,28 00:31,51 J J 00:32,05 00:31,75 00:30,88 00:32,77

4. ME 00:31,61 00:31,95 00:30,88 00:32,55 00:31,51 00:30,45 00:31,48 00:31,49 00:30,45 00:32,55

5. ME 00:32,55 00:30,45 00:29,68 00:30,89 00:29,68 00:32,55

Velký počet plavkyň se kvalifikoval na tři až čtyři mistrovství dospělých. Nejrychlejšího času z MEJ dosáhla medailistka z roku 2007 (0:31,45 s), v následných letech jsme ji ve výsledkách již nezaznamenali. Hned devět závodnic se nedokázalo kvalifikovat na žádné následující mistrovství Evropy po svém úspěchu na juniorském šampionátu.

100 m prsa Nejrychlejšího času z MEJ dosáhla na 100 m prsa medailistka v roce 2007 časem 1:09,17 s. Ze všech námi zkoumaných mistrovství byla nejúspěšnější v roce 2009 zlatá medailistka z roku 2004, její čas měl hodnotu 1:04,96 s.

Tab. 17 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m prsa 100m P MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

Umístění 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 01:10,78 01:11,35 01:11,49 01:10,23 01:10,90 01:11,84 01:09,91 01:10,83 01:11,06 01:09,86 01:09,91 01:10,15 01:10,48 01:10,85 01:10,95 01:10,09 01:11,52 01:11,94 01:09,95 01:10,19 01:11,67 01:09,17 01:09,28 01:10,29 01:09,65 01:10,83 01:10,90 01:10,60 01:09,17 01:11,94

1. ME 01:08,70 01:10,17 01:07,11 01:10,86 01:06,68 01:09,36 01:08,00 01:09,29 01:07,46 01:07,48 01:08,51 01:06,68 01:10,86

2. ME 01:06,68 01:09,93 01:07,05 01:09,34 01:08,00 01:07,02 01:08,52 01:08,51 01:08,42 01:07,62 01:08,25 01:08,12 01:06,68 01:09,93

51

3. ME 01:07,61 01:09,01 01:07,05 01:09,43 01:07,49 01:10,06 01:07,02 01:07,84 01:09,65 01:09,19 01:07,62 01:10,10 01:09,38 01:08,57 01:07,02 01:10,10

4. ME 01:09,71 01:07,49 01:10,33 01:07,84 01:09,53 01:06,63 01:07,87 01:08,49 01:06,63 01:10,33

5. ME 01:08,65 01:11,74 01:06,57 01:08,40 01:04,96 01:08,06 01:04,96 01:11,74

Nejpomalejšího času dosáhla medailistka v roce 2005 (1:11,94 s), která se také následně neobjevila ve výsledcích na ME. Tab. 17 ukazuje větší úspěšnost medailistek z let 20002003 na ME dospělých než medailistek v pozdějších letech.

200 m prsa Zajímavou ukázkou úzké specializace je tab. 18, ze které je vidět, že ani jedna plavkyně se nekvalifikovala po MEJ do evropského závodu na jinou disciplínu, než jsou prsa. Jedenáct medailistek z MEJ nezaznamenalo kvalifikaci na ME dospělých.

Tab. 18 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m prsa 200m P MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

Umístění 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 02:31,04 02:32,10 02:32,74 02:28,41 02:31,33 02:31,78 02:26,42 02:30,27 02:30,85 02:28,21 02:29,70 02:31,92 02:29,71 02:32,06 02:32,44 02:29,51 02:31,77 02:32,71 02:30,85 02:32,13 02:32,32 02:25,53 02:29,10 02:29,44 02:28,42 02:29,63 02:31,22 02:30,43 02:25,53 02:32,74

1. ME 02:21,66 02:26,46 02:21,09 02:27,31 02:29,33 02:26,96 02:28,99 02:25,97 02:21,09 02:29,33

2. ME 02:21,09 02:27,31 02:22,79 02:25,16 02:27,21 02:26,13 02:27,40 02:31,21 02:30,56 02:26,54 02:21,09 02:31,21

52

3. ME 02:28,31 02:22,79 02:23,80 02:28,30 02:25,93 02:30,56 02:26,56 02:26,61 02:22,79 02:30,56

4. ME 02:29,58 02:23,80 02:28,76 02:27,03 02:27,29 02:23,80 02:29,58

5. ME 02:28,06 02:20,92 02:27,28 02:18,88 02:23,78 02:18,88 02:28,06

Jako příklad uvádíme závodnice z MEJ 2004, které se ani jedna neobjevila v žádné výsledkové listině v pěti následujících šampionátech. Ani jedna závodnice, z celkového počtu 27, se nedokázala kvalifikovat na všech pět po sobě jdoucích mistrovství Evropy. Nejrychlejší čas na MEJ dokázala zaplavat medailistka z roku 2005, hodnota jejího výkonu byla 2:25,53 s, svůj čas dokázala na olympijských hrách vylepšit na 2:23,76 s. Stříbrná medailistka z MEJ 2008 zaplavala nejrychlejší čas ze všech, při závodě po pěti letech po úspěchu na MEJ. Dohmátla v čase 2:18,88 s a svůj juniorský čas zlepšila o více jak devět vteřin. Nejpomaleji plavala medailistka z roku 2000, hodnota jejího času 2:32,74. Po pěti letech od MEJ dokázala svůj čas zrychlit pouze na 2:28,06 s. Za zajímavé je možné uvést příklad zlaté medailistky z roku 2003, která o rok později na OH podala výkon podstatně horší (2:37,42 s). V našich záznamech jsme ji již také na ME nezaznamenali.

5.1.4 Motýlek

50 m motýlek Disciplína 50 metrů motýlek je charakteristická pro svojí silovou a rychlostní složku, tento jev je důvodem toho, že že se některé závodnice prosazují také ve sprinterských disciplínách volného způsobu. Příkladem časté kombinace startů na 50 m M a 50 m VZ je stříbrná medailistka z ME 2000, která se dokázala kvalifikovat a startovat i na několik ME pro disciplíny 50 m volný způsob. Pouze stříbrná medailistka z roku 2001 se dokázala startovat v disciplíně 50 m motýlek i na sledovaných pěti mistrovstvích Evropy. Její výkonnost postupně rostla a svůj juniorský čas 0:27,99 s dokázala vylepšit na 0:25,65 s. Tab. 19 znázorňuje dosažené výsledky v průběhu pěti let jednotlivých medailistek z MEJ. Nejrychlejší čas z juniorského šampionátu zaplavala v roce 2008 plavkyně, která dohmátla v čase 0:26,43 s. Svoje maximum dokázala vylepšit pouze o rok později na 0:26,39 s. Nejpomaleji plavala na MEJ 2001 bronzová medailistka, kterou jsme opět následně nedohledali na žádném ME. Stejně tak nejspíše ukončilo svoji kariéru dalších sedm plavkyň.

53

V roce 2003 se na MEJ umístila na třetím místě plavkyně, která je příkladem, že motýlkářky se dokáží prosadit i v disciplínách volného způsobu a polohový závod. Na mistrovství Evropy v roce 2004 získala první místo na trati 100 m polohový závod, v roce 2005 vyplavala 3. místo v disciplíně 200 metrů polohový závod, o rok později získala na stejné trati druhé místo.

Tab. 19 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m motýlek 50m M

Umístění

MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 00:27,30 00:27,50 00:28,07 00:27,26 00:27,99 00:28,43 00:27,18 00:27,76 00:27,85 00:26,96 00:27,25 00:27,28 00:27,08 00:27,55 00:27,78 00:27,40 00:27,66 00:27,75 00:27,29 00:27,56 00:27,59 00:27,19 00:27,48 00:27,57 00:26,43 00:26,83 00:26,86 00:27,44 00:26,43 00:28,43

1. ME 00:27,36 00:27,64 00:26,94 00:26,38 00:26,63 00:27,69 00:28,05 00:26,99 00:26,83 00:27,14 00:26,39 00:26,01 00:26,79 00:26,99 00:26,01 00:28,05

2. ME 00:26,87 00:27,09 00:26,56 00:28,05 00:26,39 00:26,73 00:26,95 00:26,39 00:28,05

3. ME 00:27,15 00:26,62 00:26,65 00:26,75 00:27,06 00:27,63 00:26,98 00:26,62 00:27,63

4. ME 00:26,75 00:27,04 00:26,20 00:26,38 00:27,63 00:26,20 00:26,70 00:26,20 00:27,63

5. ME 00:26,88 00:25,65 00:26,68 00:25,54 00:25,76 00:25,99 00:26,08 00:25,54 00:26,88

100 m motýlek 100 metrů motýlek a jeho výsledky jsou zaznamenány v tab. 20, medailistky z MEJ se dokázaly prosadit i v porovnání evropské plavecké špičky. Sedmnáct plavkyň z celkového počtu dvaceti sedmi se dokázalo i po svém úspěchu na MEJ kvalifikovat do soutěží na evropských šampionátech dospělých. 54

Nejrychlejší čas evropských juniorských šampionátů byl zaplaván v roce 2008, závodnice podala výkon 0:59,28 s. Celkově nejrychlejší čas zaplavala v roce 2011 stříbrná medailistka z juniorského šampionátu 2006 (0:56,67 s a druhé místo). Ani jedna závodnice z námi šetřeného souboru nedokázala startovat na všech pěti po sobě jdoucích mistrovství Evropy. Stejně jako u medailistek z poloviční trati se motýlkářek na 100m trati neobjevuje přechod na jinou disciplínu.

Tab. 20 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m motýlek 100m M Umístění MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 01:00,19 01:00,92 01:01,70 01:01,07 01:01,65 01:02,66 01:02,19 01:02,53 01:02,67 00:59,77 01:00,98 01:01,92 00:59,98 01:00,30 01:01,48 01:00,94 01:01,73 01:01,97 01:00,55 01:00,74 01:01,05 01:00,22 01:00,30 01:00,59 00:59,28 01:00,28 01:00,77 01:01,05 00:59,28 01:02,67

1. ME 01:02,42 01:01,94 01:01,15 01:01,11 00:59,83 01:01,27 00:59,82 00:59,81 00:57,99 00:58,77 00:59,71 01:00,35 00:57,99 01:02,42

2. ME 00:59,45 01:00,98 00:58,89 01:00,90 00:56,88 00:57,43 00:59,09 00:56,88 01:00,98

55

3. ME 01:00,79 00:59,18 00:59,54 00:57,43 01:01,59 00:57,48 00:59,34 00:57,43 01:01,59

4. ME 00:58,49 01:00,22 00:58,85 00:59,11 00:58,66 00:59,07 00:58,49 01:00,22

5. ME 01:00,17 00:56,70 00:58,36 00:56,67 00:57,42 00:59,10 01:00,27 00:58,38 00:56,67 01:00,27

200 m motýlek Žádná medailistka z námi zkoumaných MEJ nedokázala startovat na pěti po sobě jdoucích šampionátů dospělých. Nejúspěšnější byla první plavkyně z MEJ 2005, která se dokázala kvalifikovat na čtyři ME a na olympijské hry. Na pátém šampionátu se v disciplíně 200 metrů motýlek umístila se svým časem 2:05,58 s na prvním místě. Startovala také v disciplínách polohového závody a volného způsobu. Jak můžeme vidět v tab. 21 nejrychlejší čas ze všech devíti mistrovství juniorů byl zaplaván v roce 2007, hodnota času zlaté medailistky byla 2:08,55 s. Nejlepší čas 2:04,04 s ze všech závodnic dosáhla po pěti letech od MEJ stříbrná medailistka z MEJ 2006, zlepšení její výkonnosti bylo o více než 9 s.

Tab. 21 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m motýlek 200m M Umístění MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 02:11,20 02:12,75 02:14,60 02:13,91 02:16,91 02:17,22 02:13,45 02:14,50 02:17,08 02:10,64 02:10,91 02:13,33 02:09,92 02:10,62 02:13,17 02:10,18 02:12,19 02:12,28 02:10,07 02:11,59 02:12,84 02:08,55 02:11,98 02:12,39 02:11,50 02:12,65 02:13,28 02:12,58 02:08,55 02:17,22

1. ME 02:13,72 02:07,19 02:13,73 02:08,84 02:11,49 02:07,36 02:11,15 02:10,50 02:07,19 02:13,73

2. ME 02:07,19 02:06,72 02:12,60 02:06,62 02:07,52 02:07,28 02:04,78 02:09,22 02:07,74 02:04,78 02:12,60

56

3. ME 02:06,72 02:12,72 02:08,17 02:10,50 02:06,73 02:11,36 02:07,82 02:07,28 02:09,78 02:09,01 02:06,72 02:12,72

4. ME 02:08,17 02:11,78 02:07,58 02:07,25 02:09,78 02:08,91 02:07,25 02:11,78

5. ME 02:11,13 02:05,58 02:04,80 02:04,04 02:14,15 02:07,94 02:04,04 02:14,15

Bronzová medailistka z MEJ 2008 se kvalifikovala na tři evropské šampionáty a olympijské hry, pokaždé v jiné disciplíně než je 200 metrů motýlek (2009 – 50 m a 200 m znak, 2011 - 200 m polohový závod, 2011 - 100 m, 200 m, 400 m polohový závod a 100 m motýlek, OH - 200 m znak a obsadila 29 místo).

5.1.5 Polohový závod

200 m polohový závod Polohový závod je charakteristický nutnou všestranností plavců. Z tohoto důvodu je předpoklad, že se účastnice polohového závodu dokáží kvalifikovat i do jiných disciplín. Tato skutečnost je patrná i z tab. 22. Medailistka z mistrovství 2004 a 2005 startovat na všech pěti sledovaných mistrovstvích a olympijských hrách. Závodila v disciplínách polohového závodu, ale i v motýlku a znaku. Na olympijských hrách startovala v disciplíně 400 m polohový závod a umístila se na 13 místě. Nejrychlejšího času na MEJ bylo dosaženo v roce 2000, jeho hodnota byla 2:14,42 s, nejlepšího času ze všech medailistech následně dosáhla v roce 2013 stříbrná medailistka z MEJ 2008 (2:06,86 s). Tento čas zajistil závodnici celkově třetí místo na ME. Zajímavého zlepšení výkonu dosáhla zlatá medailistka z MEJ 2005, která se na čtyřech po sobě jdoucích mistrovství při svém startu na 200 m polohový závod pokaždé zlepšila. Na MEJ zaplavala čas 2:14,84 s a v roce 2009 zlepšila svůj čas na 2:07,69 s. Naopak sedm plavkyň jsme po MEJ již nezaznamenali ve výsledkových listinách z ME. U ostatních juniorek, které startovaly na ME většinou docházelo k postupnému vylepšování jejich výkonů.

57

Tab. 22 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m polohový závod 200m PZ Umístění MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 02:14,42 02:18,35 02:19,40 02:17,82 02:18,80 02:19,33 02:16,35 02:17,03 02:17,16 02:15,83 02:16,24 02:16,35 02:16,10 02:17,81 02:18,10 02:14,84 02:16,62 02:17,14 02:15,42 02:17,06 02:18,22 02:14,44 02:14,75 02:18,65 02:16,09 02:16,40 02:17,24 02:16,89 02:14,42 02:19,40

1. ME 02:14,05 02:13,96 02:15,97 02:15,02 02:13,46 02:13,64 02:10,83 02:13,32 02:10,37 02:13,40 02:10,37 02:15,97

2. ME 02:15,97 02:16,12 02:15,18 02:14,70 02:09,05 02:08,20 02:12,40 02:13,09 02:08,20 02:16,12

3. ME 02:15,18 02:14,70 02:08,34 02:10,41 02:09,37 02:11,60 02:08,34 02:15,18

4. ME 02:07,69 02:09,19 02:08,44 02:07,69 02:09,19

5. ME 02:10,35 02:06,86 02:08,60 02:06,86 02:10,35

400 m polohový závod Tab. 23 poukazuje na velkou úspěšnost plavkyň z MEJ 2004 a 2003 v disciplíně 400 m polohový závod. Zlatá medailistka z roku 2004 dokázala startovat v pětiletém období na všech ME i na OH. Shodou okolností tato závodnice dosáhla i nejlepšího času ze všech juniorek (MEJ 2004-4:4:42,01 s). Své maximum dokázala vylepšit na 4:28,36 s a získat po pěti letech na ME třetí místo. Na OH obsadila v tomto závodě 15 místo.

58

Bronzová medailistka z roku 2006 se dokázala kvalifikovat na čtyři po sobě jdoucí mistrovství Evropy, pokaždé však v jiné disciplíně než je 400 m polohový závod. Startovala v disciplínách volného způsobu, motýlku a znaku, a potvrdila svoji všestrannost. Podobně tomu bylo i u bronzové medailistky z MEJ 2003, která se kvalifikovala do závodů plaveckého způsobů prsa, specializovala se na 100 m a 200 m prsa.

Tab. 23 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 400 m polohový závod 400m PZ Umístění MEJ 00

MEJ 01

MEJ 02

MEJ 03

MEJ 04

MEJ 05

MEJ 06

MEJ 07

MEJ 08

1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

PRŮMĚR MIN. MAX.

MEJ 04:52,62 04:55,22 04:56,65 04:48,51 04:51,67 04:51,80 04:46,20 04:46,83 04:54,86 04:42,67 04:46,16 04:47,36 04:42,01 04:42,02 04:43,62 04:45,88 04:47,47 04:48,37 04:46,24 04:51,58 04:53,92 04:50,38 04:50,43 04:50,90 04:46,58 04:48,30 04:49,04 04:48,79 04:42,01 04:56,65

1. ME 04:48,55 04:44,00 04:46,74 04:35,28 04:40,58 04:35,68 04:37,06 04:33,65 04:31,06 04:41,47 04:39,41 04:31,06 04:48,55

59

2. ME 04:44,98 04:46,74 04:42,38 04:40,78 04:33,65 04:32,10 04:25,06 04:37,96 04:25,06 04:46,74

3. ME 04:40,78 04:47,31 04:32,10 04:27,33 04:27,60 04:35,02 04:27,33 04:47,31

4. ME 04:51,56 04:48,15 04:37,35 04:25,66 04:40,68 04:25,66 04:51,56

5. ME 04:28,36 04:32,20 04:24,55 04:28,37 04:24,55 04:32,20

5.2

Zastoupení medailistek z MEJ 2000-2008 na ME, OH dle disciplín

a způsobů

V této výsledkové části jsme se zabývali zastoupením sledovaných medailistek na evropských mistrovských soutěžích a OH s odstupem jednoho až pěti let od zisku medailového umístění na MEJ. Výsledky jsou zpracovány pro jednotlivé délky plaveckých tratí a plavecké způsoby. Soubory výsledků jsou tříděny podle roku konání jednotlivých MEJ

MEJ 2000 Ročník narození závodnic, které mohly startovat na tomto MEJ, byl 1984/1985. Obr. 3 znázorňuje četnosti účasti medailistek z MEJ pro jednotlivé tratě. Například pro tratě na 50 metrů rok po úspěchu na MEJ pokračovalo na ME01 z celkového počtu 33% plavkyň (4 plavkyně), v roce 2002 to byl stejný počet, v roce 2003 pak 50 % (6 plavkyň), v roce 2004 opět 33%, na olympijských hrách v roce 2004 se snížila účast na 8%. Relativně nízký počet zúčastněných sportovkyň na olympijských hrách je zapříčiněn tím, že jediná olympijská disciplína na 50 metrů je volný způsob. Po pětiletém období již žádná z medailistek nestartovala na trati 400 m a 800 m.

70% 60%

50% 40% 30% 20% 10% 0%

2001

2002 50 m

2003 100m

2004 200m

400m

OH 2004

2005

800m

Obr. 3 - Zastoupení medailistek z MEJ 2000 na ME, OH v letech 2000-2005 dle disciplín

60

60% 50% 40% 30% 20%

10% 0% 2001

2002

2003 VZ

Z

2004 P

M

OH 2004

2005

PZ

Obr. 4 - Zastoupení medailistek z MEJ 2000 na ME, OH v letech 2000-2005 dle způsobů

Na obr. 4 jsou zaznamenány jednotlivé četnosti pro startující podle plaveckých způsobů. Je patrné, že u některých plaveckých způsobů je účast na mistrovství Evropy proměnlivá. U plaveckého způsobu prsa, motýlek a polohový závod se dokonce na některém z ME neobjevila ani jedna medailistka z MEJ. Naopak u plaveckého způsobu volný způsob na každém ME startovaly alespoň 3 závodnice. Zajímavé jsou četnosti u plaveckého způsobu znak přesto, že hodnoty každým rokem klesají, v posledním roce se hodnota opět zvýšila na 44%.

MEJ 2001 Na MEJ 2001 mohly startovat závodnice ročník narození 1985/1986. U většiny tratí se procento závodnic na ME 2002 pohybovalo okolo 50 %, pouze u disciplíny na 800 metrů je 33 %, ale při velikosti souboru 3 plavkyň to znamená, že se zúčastnila jedna medailistka. Hodnoty na obr. 5 ukazují, že i na ME 2003 startovalo vysoké procento závodnic z MEJ. V roce 2004 nestartovala žádná medailistka na 800 metrové trati, stejně tak tomu bylo v roce 2005 a 2006, ovšem na olympijských hrách 2004 startovaly 2 závodnice. Poměrně vysokou účast si v roce 2004 a 2005 udržely závodnice startující na tratích 100 m.

61

70%

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002

2003 50m

2004 100m

OH 2004 200m

400m

2005

2006

800m

Obr. 5 - Zastoupení medailistek z MEJ 2001 na ME, OH v letech 2002-2006 dle disciplín

Obr. 6 znázorňuje procentuální účast medailistek z MEJ 2001 pro jednotlivé způsoby. Poměrně vysoké procento medailistek ze znakařských a prsařských disciplín se dokázalo po dobu pěti let kvalifikovat na mistrovství Evropy, na olympijské hry se jich kvalifikovalo 33 % u znaku a 22 % u prsou. Naopak medailistky z 200 m a 400 m polohově se kvalifikovali pouze na ME 2002 a ME 2003, a to pouze dvě závodnice z celkem šesti. Výsledky medailistek, které se pokoušely prosadit volným způsobem, jsou následující: 2002 – 40%, 2003 – 26%, 2004 – 0%, OH 2004 – 26%, 2005 – 26%, 2006 – 6%.

70% 60%

50% 40% 30% 20% 10% 0%

2002

2003

2004 VZ

Z

OH 2004 P

M

2005

2006

PZ

Obr. 6 - Zastoupení medailistek z MEJ 2001 na ME, OH v letech 2002-2006 dle způsobů

62

MEJ 2002 Na MEJ 2002 se mohly kvalifikovat juniorky s ročníkem narození 1986/1987. Na hodnotách, které byly graficky znázorněny na obr. 7, je patrné, že u jednotlivých tratí se medailistky ze 400 metrových úseků zúčastnily ME pouze v roce 2003, což je následující rok po jejich úspěchu na MEJ. Na OH 2004 bylo pouze 33 % závodnic ze 100 metrových úseků, a 20 % závodnic z 200 metrových tratí. Obdobně jako u výsledků z MEJ 2000 a MEJ 2001, se účast závodnic z MEJ 2002 na 100 a 200 metrových tratí liší každý rok.

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2003

2004 50m

OH 2004 100m

200m

2005 400m

2006

2007

800m

Obr. 7 - Zastoupení medailistek z MEJ 2002 na ME, OH v letech 2003-2007 dle disciplín

Obr. 8 potvrzuje stabilitu a schopnost startovat na ME medailistkám na znakařských a prsařských tratích (procentuální zastoupení je znázorněno na grafu oranžovou a šedou barvou). Velká procenta účasti měly plavkyně z prsařských disciplín v roce 2003 a 2004. 88 % účast znamená, že se do startovního pole na ME dostalo 8 z celkově 9 plavkyň. Naopak medailistky z polohového závodu se zúčastnily mistrovství Evropy pouze rok po svém úspěchu.

63

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2003

2004

OH 2004 VZ

Z

P

2005 M

2006

2007

PZ

Obr. 8 - Zastoupení medailistek z MEJ 2002 na ME, OH v letech 2003-2007 dle způsobů

MEJ 2003 Na šampionátu startovaly juniorky s ročníkem narození 1987/1988. Na obr. 9 je znázorněna procentuální účast medailistek z MEJ ěé03. Následující rok startovalo více jak 26 % ve všech tratích. Účastnice na 50m, 100m, 200m tratích se alespoň v minimálním procentuálním zastoupení kvalifikovali každý rok na ME i OH.

70% 60% 50% 40%

30% 20% 10% 0%

2004

OH 2004 50m

2005 100m

2006 200m

400m

2007

2008

800m

Obr. 9 - Zastoupení medailistek z MEJ 2003 na ME, OH v letech 2004-2008 dle disciplín

64

Z obr. 10 je patrné, že mistrovství Evropy v roce 2006 bylo velice úspěšné, co se týče procentuálního zastoupení u všech plaveckých způsobů a polohového závodu pro medailistky z MEJ 2003 tzn. po třech letech. V disciplínách volného způsobu startovalo 40 % medailistek, v disciplínách plaveckého způsobu znak byla účast medailistek 55%, obdobně také u plaveckého způsobu prsa a motýlek se zúčastnilo 55 % juniorských šampionek. Juniorky z polohového závodu, se opět zúčastnily nejmenšího počtu mistrovství. Pouze 33 % na ME 2004, 33 %, na olympijských hrách 2004, a 33 % na ME v roce 2006.

70% 60% 50% 40% 30% 20%

10% 0% 2004

OH 2004

2005 VZ

Z

2006 P

M

2007

2008

PZ

Obr. 10 - Zastoupení medailistek z MEJ 2003 na ME, OH v letech 2004-2008 dle způsobů

MEJ 2004 Možnost kvalifikovat se měly juniorky ročník narození 1988/1989. Oproti ostatním grafům je v obr. 11 patrné, že účastnice z 200 metrových distancí, neměly tak vysoké procentuální zastoupení, jako například v roce 2003 a 2002.

65

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

0% 2005

2006 50m

2007 100m

2008

200m

400m

OH 2008

2009

800m

Obr. 11- Zastoupení medailistek z MEJ 2004 na ME, OH v letech 2005-2009 dle disciplín

Obr. 12 ukazuje, že účastnice MEJ 2004 v polohových závodech se zúčastnily všech mistrovství Evropy a olympijských her. Naopak znakařky a prsařky z tohoto MEJ, nebyly tak úspěšné jako jejich konkurentky z MEJ 2003.

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2006

2007 VZ

Z

2008 P

M

OH 2008

2009

PZ

Obr. 12- Zastoupení medailistek z MEJ 2004 na ME, OH v letech 2005-2009 dle způsobů

66

MEJ 2005 Ročník narození plavkyň, které se mohly kvalifikovat na juniorské mistrovství, byl 1989/1990. Na obr. 13 patrné, že plavkyně se rok po svém úspěchu na MEJ zúčastnily, v různém procentuálním zastoupení mistrovství Evropy na všech tratí. V následných letech však jejich podíl znatelně klesá. Jedno z nejvyšších zastoupení si udržují plavkyně na 400 m. Na posledním ME v roce 2010 byly už minimálně zastoupeny účastnice z 50m, 100m a 200 metrových tratí, ostatní již neměly žádné.

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006

2007

50m

2008

100m

OH 2008

200m

400m

2009

2010

800m

Obr. 13 - Zastoupení medailistek z MEJ 2005 na ME, OH v letech 2006-2010 dle disciplín

Každá z jednotlivých disciplín měla jednou 0 % účast na ME, jak je patrné z obr. 14. Medailistky z disciplín volného způsobu, se nekvalifikovaly na mistrovství Evropy 2008. Znakařky chyběly na mistrovství Evropy v roce 2010, šampionát 2007 byl bez účasti medailistek v disciplínách plavaných motýlkem. Prsařky chyběly v roce 2010 a účastnice polohového závodu nestartovaly v roce 2010.

67

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

0% 2006

2007

2008 VZ

OH 2008

Z

P

M

2009

2010

PZ

Obr. 14 - Zastoupení medailistek z MEJ 2005 na ME, OH v letech 2006-2010 dle způsobů

MEJ 2006 Plavkyně s ročníkem narození 1990/1991 měli možnost kvalifikovat se do závodů tohoto mistrovství. 50 metrové, 100 metrové úseky měli své procentuální zastoupení v každém ME A OH. Kromě mistrovství 2009 a 2010, měly plavkyně z jednotlivých tratí alespoň své minimální procentuální zastoupení.

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007

2008 50m

OH 2008 100m

200m

2009 400m

2010

2011

800m

Obr. 15 - Zastoupení medailistek z MEJ 2006 na ME, OH v letech 2007-2011 dle disciplín

68

Vysoké procento úspěšnosti startu na ME zaznamenáváme u juniorek v disciplínách plavaných motýlkem a v disciplínách volného způsobu (obr. 16). Největší procento startujících plavkyň bylo na ME 2008 ve znakařských disciplínách, přesněji 66% plavkyň. Nejméně úspěšné, co se týká stratu juniorských medailistek, byly prsařské disciplíny (ME 2007- 33 %, OH- 22 % a na ME 2009 11 %).

70% 60% 50% 40% 30% 20%

10% 0% 2007

2008

OH 2008 VZ

Z

2009 P

M

2010

2011

PZ

Obr. 16 - Zastoupení medailistek z MEJ 2006 na ME, OH v letech 2007-2011 dle způsobů

MEJ 2007 Juniorky s ročníkem narození 1991/1992 se mohly kvalifikovat na ME 2007. Ve sledovaném pětiletém období zaznamenáváme nejnižší zastoupení bývalých juniorských medailistek. V roce 2008 se zúčastnilo 31 % medailistek. Na olympijských hrách to bylo pouze 21 %, což odpovídá 10 závodnicím. V roce 2009 startovalo pouze 15 % medailistek. ME v letech 2010 a 2011 měla shodné procentuální zastoupení a to pouhých 8 %, což odpovídá 4 závodnicím. Na šampionátu konaném v roce 2012 byla pouze 1 závodnice z medailistek z mistrovství Evropy juniorů 2007. Tyto skutečnosti jsou patrné i v obr. 17. V roce 2012 byla účast pouze 1 závodnice na 50 metrové trati.

69

60% 50%

40% 30% 20% 10%

0% 2008

OH 2008 50m

2009 100m

2010 200m

400m

2011

2012

800m

Obr. 17 - Zastoupení medailistek z MEJ 2007 na ME, OH v letech 2008-2012 dle disciplín

Obr. 18 úzce souvisí se zaznamenanou nízkou účastí z předcházejícího hodnocení podle délky tratí. Nejčastější a relativně nejvyšší zastoupení měly ve sledovaném období medailistky z disciplín volného způsobu a motýlku.

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008

OH 2008

2009 VZ

Z

2010 P

M

2011

2012

PZ

Obr. 18 - Zastoupení medailistek z MEJ 2007 na ME, OH v letech 2008-2012 dle způsobů

70

MEJ 2008 Na MEJ 2008 se mohly kvalifikovat juniorky ročník narození 1992/1993.Úspěšnost kvalifikace a startů byla u těchto medailistky poměrně malá, tomu odpovídají i údaje na obr. 19 a 20. Medailistky z 50 metrových tratí se zúčastnily všech uvedených mistrovství a olympijských her, stejně tak tomu bylo u závodnic, které se umístily do třetího místa v disciplínách volného způsobu. Obdobné zobrazení vidíme i u četostí pro 100 m a 200 m tratě.

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2009

2010 50m

Obr. 19 - Zastoupení

2011 100m

2012 200m

400m

OH 2012

2013

800m

medailistek z MEJ 2008 na ME, OH v letech 2009-2013 dle disciplín

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2009

2010

2011 VZ

Z

2012 P

M

OH 2012

2013

PZ

Obr. 20 - Zastoupení medailistek z MEJ 2008 na ME, OH v letech 2009-2013 dle způsobů

71

5.3

Souhrnné zastoupení medailistek z MEJ 2000-2008 na ME

A) Hlavním předmětem výzkumu bylo sledovat pět po sobě jdoucích mistrovství Evropy, vždy rok po konání a úspěchu sledovaných medailistek na mistrovství Evropy juniorů. Zjišťovali jsme četnosti účasti medailistek na jednotlivých tratích, u prvního, druhého, třetího, čtvrtého, pátého mistrovství. Na MEJ od roku 2000 do roku 2008 se na padesátimetrových tratích zúčastnilo celkem 108 závodnic. Stejný počet plavkyň bylo také u disciplín o délce 100 metrů. Nejpočetnější skupina medailistek byla u tratí o délce 200 metrů, u této distance bylo 100 % soutěžících tvořeno 132 plavkyněmi. Na 400 metrových tratích celkem závodilo 54 medailistek. Nejmenší soubor byl u disciplín na 800m, kde se zúčastnilo pouze 27 juniorek.

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1. ME

2. ME 50m

100m

3. ME 200m

4.ME 400m

5. ME 800m

Obr. 21 – Zastoupení medailistek z MEJ 2000-2008 na ME dle disciplín

Na obr. 21 jsou znázorněna souhrnně procentuální zastoupení medailistek pro jednotlivé tratě. Z grafu je patrné, že nejlépe si vedly plavkyně, které se umístily na stupních vítězů MEJ v disciplínách plavaných na 100 m. První rok po jejich úspěchu na MEJ se jich zúčastnilo 46 %, druhý rok se počet plavkyň kvalifikovaných na ME snížil na 31 %, třetí rok zastoupení mírně kleslo na 30 %. Čtvrté ME bylo pro starty medailistek nejslabší a procento účasti kleslo na 21 %.

72

U posledního námi zkoumaného mistrovství, po pěti letech od zisku medaile na MEJ, byla zaznamenána stoupající charakteristika zúčastněných plavkyň na 24 %. Druhé nejvyšší četnosti zastoupení pro většinu zkoumaných soutěží zaznamenáváme na nejkratší tratě. Velmi zajímavá je i křivka pro 400 metrové tratě, z kterých je viditelné, že medailistky na prvním mistrovství po svém úspěchu měly největší zastoupení a od tohoto roku křivka postupně klesá, na pátém ME jich bylo nejméně – 7 %. Znatelný průběh poklesu je viditelný také u procentuálního vyjádření 200 m tratí po třetím roce od zisku medaile na MEJ.

B)

U volného způsobu se na první až třetí pozici na MEJ umístilo v letech 2000 až

2008 132 plavkyň, u znaku, prsou a motýlku to bylo 81 plavkyň, na olympijských hrách v těchto disciplínách soutěžilo 54 plavkyň, jelikož na olympijských hrách se nesoutěží na 50 metrových úsecích těmito způsoby. V disciplínách polohového závodu bylo v našem výzkumu zaznamenáno 54 plavkyň.

60%

50% 40% 30% 20%

10% 0% 1. ME

2. ME VZ

3. ME Z

P

4.ME M

5. ME

PZ

Obr. 22 - Zastoupení medailistek z MEJ 2000- 2008 na ME dle způsobů

Ve vztahu k předešlým prezentacím výsledků šetření i obr. 22 ukazuje postupné snižování počtu zúčastněných plavkyň dle specializace k plaveckému způsobu v jednotlivých letech od MEJ. Nejvyšší procentuální zastoupení si udržují ve sledovaném období závodnice v disciplínách znak a prsa, naopak nejmenší celkové zastoupení vykazují medailistky v disciplínách volný způsob a polohový závod.

73

C) Na závěr výsledkové části předkládáme celkově souhrnné vyjádření poklesu procentuální účasti sledovaných medailistek v prvním až pátém roce po MEJ. Získaný soubor sledovaných plavkyň tvořilo celkem 432 medailistek z MEJ 2000 – 2008. První rok po úspěchu na MEJ se zúčastnilo 40 % medailistek na ME dospělých (173 plavkyň). Na druhé ME se dokázalo kvalifikovat a startovat pouze 27,55 % (119 plavkyň). Účast na ME tři roky po získání medaile jsme zaznamenali pro 108 závodnic (1/4 medailistek). Na čtvrtém ME se startovalo už pouze 80 plavkyň (18,5 %) z celkově 432 medailistek. Na pátém ME byla téměř podobná účast jako na předchozím ME, zaznamenali jsme 18 % startujících medailistek.

45% 40% 35%

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1. ME

2. ME

3. ME

4.ME

5. ME

Obr. 23 – Procentuální vyjádření schopnosti medailistek kvalifikovat se na ME

74

6. DISKUZE Cílovou skupinou našeho výzkumu byly medailistky z mistrovství Evropy juniorů v letech 2000- 2008. Soubor byl vybrán z důvodu, že děvčata v tomto období 15-16 let prochází velkým množstvím změn, jak fyzických tak duševních. Položenou otázkou bylo, zda výkonnost, kterou prokázaly na mistrovství Evropy juniorů, dokáží udržet a kvalifikují se i na evropská mistrovství dospělých plavců. Jejich výsledky byly zkoumány po dobu pěti let. Kvantitativní výzkum v diplomové práci obsahoval poměrně velký počet probandek. Z každého juniorského mistrovství jsme zkoumali tři nejlepší plavkyně v každé disciplíně. Celkově jsme do našeho šetření zařadili medailistky z devíti juniorských šampionátů, soubor dohromady tvořil 432 plavkyň. Pro každou plaveckou disciplínu, která se plave na ME, byla vytvořena tabulka, do které byly zaneseny výkony z jednotlivých ME a MEJ pro jednotlivé probandky. Vedle výkonů byly také evidovány zisky medailí probandek v kategorii dospělých. Například 17 účastnic MEJ dokázalo během dalších pěti let na ME na krátkém bazénu získat medaili i v dospělé kategorií v disciplínách volného způsobu. Nejvíc úspěšné byly medailistky z disciplíny 800 metrů volný způsob, naopak v disciplíně 200 metrů volný způsob nezískala ani jedna závodnice medaili na ME dospělých. Medailistky ze znakařských disciplín se dokázaly v poměrně velkém procentuálním zastoupení kvalifikovat na většinu z pěti ME, přechod na jinou disciplínu u těchto specialistek byl spíše minimální. Pokud se kvalifikovaly i do jiných disciplín, docházelo pouze ke změně délky tratě. Celkově 20 účastnic MEJ dokázalo na mistrovství Evropy v krátkém bazénu získat medaili i v dospělé kategorii. V disciplíně 50 m a 100 metrů znak získalo medaili vždy

sedm plavkyní,

v disciplíně 200 metrů znak to bylo šest

medailistek. Částečně shodnou charakteristiku jsme na základě výsledků získali i u závodnic specializovaných na disciplíny plaveckého způsobu prsa tzn. méně častý přechod k jiným disciplínám, ve kterých by se kvalifikovaly na ME. Můžeme zmínit jejich účast především v polohových závodech. Celkově 9 juniorek vybojovalo na ME medailí v disciplínách plaveckého způsobu prsa, na 50 metrové trati to byly čtyři závodnice, na

75

100 metrové trati získaly na ME medaili tři závodnice. V disciplíně 200 m prsa se dokonce jsme dokonce prosadili pouze dvě medailistky z MEJ. Disciplíny plaveckého způsobu motýlek vyžadují silovou zdatnost závodnic, proto se některé motýlkářky specializují i na kratší disciplíny volného způsobu a často se kvalifikují do disciplín polohového závodu. Tento fakt se projevoval i u medailistek z MEJ. Přestože závodnice v disciplínách motýlka byly procentuálně méně úspěšné při kvalifikaci do dalších ME, dokázaly získat na ME v krátkém bazénu několik cenných kovů. Celkově 13 probandek z námi šetřeného souboru dokázalo vybojovat medaili v disciplínách plaveckého způsobu motýlek na následných ME. Na nejkratší trati 50 metrů se tři závodnice zařadily mezi první tři nejlepší ženy, na 100 metrové trati získaly čtyři závodnice medaili a u nejdelší tratě 200 metrů to bylo celkem šest medailistek. Polohový závod je charakteristický všestranností pro všechny plavecké způsoby. U námi zkoumaných medailistek z MEJ 2000–2008 nedocházelo ke kvalifikaci na jiné disciplíny, než na polohový závod. Celkově se šest juniorských medailistek dokázalo v následném pětiletém období prosadit v konkurenci dospělých a získat medaile na ME. V disciplíně 200 metrů polohový závod se umístily mezi nejlepšími dvě závodnice, na dvojnásobně dlouhé trati se prosadily závodnice čtyři. Celkově 15 % závodnic z celého souboru medailistek z MEJ dokázalo na ME v průběhu let 2001-2013 získat medaili. Uvážíme-li, že celkově námi zkoumaný soubor tvořilo 432 probandek, můžeme 65 plavkyň považovat spíše za nižší počet, než bychom mohli předpokládat. V druhé výzkumné části jsme zjišťovali četnosti účasti medailistek na jednotlivých tratích a disciplínách u prvního, druhého, třetího, čtvrtého, pátého mistrovství a olympijských her. Pro každé mistrovství Evropy juniorů byly vytvořeny dvě vyhodnocení. Jedno vyhodnocení se zaměřovalo na četnosti kvalifikací do jednotlivých disciplín a druhé vyhodnocení bylo soustředěno na zjištění četností kvalifikace medailistek na mistrovství Evropy pro jednotlivé plavecké způsoby. Medailistky z MEJ 2000 se v největším procentuálním zastoupení kvalifikovali na ME tři roky po zisku svého úspěchu. Po vypracování grafu se zanesením četností způsobů pro MEJ 2000 se jako nejúspěšnější v procentuálním zastoupení na ME ukázaly závodnice u plaveckého způsobu prsa.

76

Výsledky četností z MEJ 2001 ukazují, že největší procento úspěšné kvalifikace měly medailistky ze 100 m a 200 m tratí plaveckého způsobu znak a prsa. Jak u znakařských, tak u prsařských disciplín se alespoň minimální procento závodnic kvalifikovalo na všech pět evropských šampionátů po svém úspěchu na MEJ. Naopak u medailistek z MEJ 2002 se setkáváme s minimálním počtem kvalifikací na další ME, rok po jejich úspěchu se dokázalo kvalifikovat poměrně vysoké procento do všech disciplín a způsobů, ale na ME 2004 to už bylo pouze do 50 m, 100 m, 200 m a pro způsoby prsa, znak a volný způsob. Naopak v disciplínách motýlku a polohového závodu se většinou nekvalifikovala žádná závodnice, a pokud ano, byl to minimální počet. Medailistky z roku 2003 byly v pozdějších startech na pěti ME a olympijských hrách úspěšné. Opět se v disciplínách volného způsobu, motýlku a prsou dokázaly prosadit závodnice na všech pěti ME. Ze závodnic na MEJ 2004 byly nejúspěšnější ve startech na ME medailistky z polohového závodu, které se dokázaly kvalifikovat v alespoň minimálním procentuálním zastoupení na všech pět ME a OH. První rok po svém úspěchu na mistrovství Evropy juniorů se na ME a OH dokázaly kvalifikovat z každé disciplíny některé závodnice z MEJ 2005. Největší procentuální zastoupení měly opět medailistky z polohového závodu. Největší úbytek medailistek kvalifikovaných na ME byl u juniorských šampionek ročníku 2006, ty se na mistrovství Evropy v roce 2010 kvalifikovaly pouze třikrát, přesněji jedna závodnice na 50 m volný způsob a dvě závodnice na 100 metrů motýlek. Medailistky z ročníků 2008 neměly tak velké procentuální zastoupení jako v jiných ročnících a pouze na ME 2009 a 2013 se kvalifikovaly a startovaly v určitém procentuálním zastoupení ve všech plaveckých disciplínách. Při celkovém souhrnu všech medailistek a disciplín můžeme konstatovat, že v pětiletém odstupu od zisku medaile na MEJ se se na ME dokázalo kvalifikovat 18 % probandek. Z tohoto výsledku vyplývá, že více jak 80 % plavkyň pravděpodobně do čtyř let zanechalo závodní činnosti na mezinárodní úrovni. V závěru diskuze bychom rádi zodpověděli všechny tři výzkumné otázky, které byly položeny pro účel této práce.

77

Pokračují medailistky z mistrovství Evropy juniorů ve své kariéře i v dospělém věku? Z výsledků našeho šetření vyplývá, že pouze 18 % plavkyň se dokáže kvalifikovat na mistrovství Evropy v 25 metrovém bazénu i pět let po svém úspěchu na MEJ. V tomto období zaznamenávají věk 20-21 let. Většina námi sledovaných probandek pravděpodobně ukončila svojí kariéru, nebo se dále nedokázaly kvalifikovat na ME dříve, jak po pěti letech. Z tohoto šetření lze tedy říci, že většina úspěšných medailistek z MEJ končí svojí kariéru, nebo se dále nekvalifikují na ME před dovršením dospělosti nebo na počátku dospělosti. U ojedinělých případů jsme zjistili v našem šetření, že u některých medailistek kariéra přetrvává nad rámec šetření. U vybraných medailistek jsme zdokumentovali jejich výkonnostní postup v kariéře v příloze 1 a 2.

Specializují se i v dospělosti na disciplíny, ve kterých byly úspěšné na mistrovství Evropy juniorů? Ve většině našich šetření bylo zjištěno, že medailistky z MEJ se dále specializují na disciplíny, ve kterých byly úspěšné na MEJ. V některých případech se medailistky staly úspěšné i v jiných disciplínách. U disciplín volného způsobu se některé závodnice kvalifikovaly i do disciplín plaveckého způsobu motýlek.

Lze určit disciplíny nebo plavecké způsoby, u kterých zaznamenáváme větší procento plavkyň s pokračující kariérou? Ve výzkumné části diplomové práce bylo za účelem zodpovězení této otázky vytvořeno několik grafů. U většiny disciplín i způsobů jsme zaznamenali postupně klesající křivku procentuální úspěšnosti kvalifikace se do dalších ME jak v plaveckých disciplínách, tak i u plaveckých způsobů. Nejúspěšnější dle disciplín byly medailistky ze 100 metrových tratí. Na každé ME se dokázalo kvalifikovat a poté startovat alespoň 24 % našich probandek. Jako nejúspěšnější plavecký způsob pro následnou kvalifikaci na ME v 25 metrovém bazénu, tedy pokračování v plavecké kariéře i po úspěchu na MEJ, byl v našem šetření vyhodnocen plavecký způsob znak a prsa. Specialistky na znakařské a prsařské disciplíny se dokázaly v určitém procentuálním zastoupení kvalifikovat na ME po dalších pět let a jejich úspěšnost byla v porovnání s ostatními způsoby vyšší. 78

V závěru diskuzní části se zaměřujeme na hypotézu. Námi stanovená hypotéza pro účely této práce byla ve znění: „Úspěch na mistrovství Evropy juniorů předurčuje úspěšnou plaveckou kariéru i v dospělém věku“. Bohužel tuto domněnku nemůžeme potvrdit, na žádném mistrovství Evropy se neobjevily všechny medailistky z MEJ. Plaveckou kariéru do věku dospělosti vykázalo přibližně 18 % probandek z námi zkoumaného souboru.

79

7. ZÁVĚR Diplomová práce měla za hlavní cíl zjistit, zda plavkyně, které získaly medaili na mistrovství Evropy juniorů v období 2000-2008, pokračují v plavecké kariéře po dobu dalších pěti let. Doba pěti let byla stanovena pro dosažení věku dospělosti závodnic a sjednocení délky zkoumání u všech probandek. Splněním cíle, úkolů práce a vyjádřením se k výzkumným otázkám můžeme konstatovat, že: 1) Přibližně 60 % závodnic, které uspěli na mistrovstvích Evropy juniorů v letech 2000-2008, se nedokázalo kvalifikovat na žádné další mistrovství Evropy v krátkém bazénu a svůj úspěch z MEJ nedokázaly zopakovat. 2) Medailistky, specialistky na plavecký způsobu prsa a znak, se kvalifikují ve větší míře na pozdější mistrovství Evropy dospělých, než závodnice ostatních plaveckých způsobů. 3) Pouze 65 závodnic z celkového souboru 432 probandek dokázalo získat medailová umístění i na mistrovství Evropy dospělých na krátkém bazénu (devatenáct závodnic, které zaznamenaly úspěch na mistrovstvích Evropy juniorů v disciplínách plaveckého způsobu znak, získalo medaili i na mistrovství Evropy). 4) Jedna pětina závodnic dokáže podávat výkony na úrovni nejlepších evropských plavců, kteří se kvalifikují na ME, po dobu pěti let od zisku medaile na MEJ. 5) Úspěch na mistrovství Evropy juniorů nezaručuje plaveckou kariéru až do dospělého věku, nebo úspěšné kvalifikace na ME a OH. Diplomová práce se zaměřila pouze na kategorii juniorek. Jak bylo v předchozích kapitolách naznačeno, dívky procházejí četnými změnami v tomto období, je tedy pouze otázka z jakého důvodu ukončují svojí plaveckou kariéru před vstupem do dospělosti. Důvodem můžou být zvyšující se tréninkové nároky, nebo nechuť k dalšímu pokračování plavecké kariéry. Je zapotřebí si uvědomit, že ve věku 15-16 let mohou mít některé závodnice za sebou už několik let strávených tréninkem v plavání. Toto jsou ale pouhé spekulace autora práce.

80

Téma diplomové práce by se dalo zcela jistě uchopit v daleko konkrétnějších tématech. V případě, že by se někdo tímto tématem dále zabýval, doporučovali bychom zařadit do výzkumného souboru i kategorií juniorů, kteří na ME startují ve věku 17-18 let. Do šetření práce bychom doporučovali zařadit i výsledky z mistrovství světa a mistrovství Evropy na dlouhém bazénu. Z důvodu většího počtu zkoumaných závodů bychom doporučovali případným autorů, vybrat si menší počet juniorských medailistů, než bylo vybráno v této diplomové práci. Tato diplomová práce by mohla být dobrým podkladem pro další šetření výkonnosti juniorských medailistek.

81

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ATKINSON, R., Psychologie. Praha : Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3 BĚLKOVÁ, T. Didaktika plavecké výuky. Praha: Karolinum, 1994. BROWN, J. Sports Talent: How to identify and develop outstanding athletes. United Kingdom: Human Kinetics, 2001. ISBN 0-7360-3390-4. ČECHOVSKÁ, I. Proměny plavecké sportovní kariéry. Tělesná Výchova Sport Mládeže 71, 2005, č. 2 ČECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2154-5. DOBRÝ, L. Vztahy mezi biologickým růstem, zráním a sportovním výkonem mládeže. Tělesná Výchova Sport Mládeže 71, 2005, č. 2 DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2007. 336 s. ISBN 97880-7033-928-2. GRANSGRUBER, P., CACEK, J. Sportovní geny: antropometrie a fyziologie sportů, sport a rasa, doping. Brno: Computer Press, a.s. 2008 ISBN978-80-251-1873-3 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4. HOFER, Z. a kol., Technika plaveckých způsobů. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1908-8. HOŠEK, V. Motivace sportovního tréninku. 1. vydání. Praha: 1986. ISBN 60-042-86. JANČÍK, J., ZÁVODNÁ, E., NOVOTNÁ, M., Fyziologie tělesné zátěže [online]. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007 [cit. 2012-06-25]. Elportál. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/?id=716990>. ISSN 1802-128X. JOCH,

W.,

Das

sportliche

Talent

(Taleterkennung

–

Talertförderung

–

Talentperspektiven), Meyer & Meyer Verlag, Aachen, 1992, ISBN 3-89124-154-2 JURÁK, D. Ukončení plavecké kariéry dětí sportovních tříd. Praha, 1997. 83 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí práce Irena Čechovská.

82

KADLČÍK, J., Sportovní kariéra, její ukončení a proces adaptace do posportovního života bývalých vrcholových sportovců vybraných sportů v ČR. Disertační práce. Praha: UK FTVS, 2008. KÖSSL, J., ŠTRUMBAUER, J., WAIC, M. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. 2.vyd. Praha : UK, 2006. ISBN 60-246-0802-2 LUCERO, B. Strength training for faster swimming. Auckland: Meyer, 2012. ISBN 978184-1263-397. MACEJKOVÁ, Y., BENČURIKOVÁ, Ľ. (Ed.). O výskume pohybových aktivít vo vodnom prostredí : vedecká monografia. 1. vyd. Bratislava : Peter Mačura – PEEM, 2008b. s. 214-226. ISBN 978-80-891997-94-1. MAGNELLO, E., LOON, V. B. Statistika. 1. vyd. Praha : Portál, 2010, ISBN 978-807367-753-4. MARTINE, T., ARIANE, G., STIEN, R., MATTHIEU, L. Children and Exercise XXVIII the Proceedings of the 28th Pediatric Work Physiology Meeting: Biological maturation at time of selection and and swimming career paths in flemish swimmers. Hoboken: Taylor and Francis, 2013. ISBN 11-341-1578-4. MORAVEC, R. Teória a didaktika športu. Bratislava : Univerzita Komenského, 2004. NETERDA, T., POKORNÁ, J. Dálkové plavání v České republice v historickém kontextu. In POKORNÁ, J. (Ed.) Problematika plavání a plaveckých sportů V. Praha : UK FTVS, 2008. s. 230-235. ISBN 978-80-86317-58-8. OLBRACHT, J. The science of winning. England : Swimshop, 2000. PACINA, V. Hvězdy nehasnou ve vodě. Praha : Olympia, 1969. ISBN27-046-69 PERIČ, T. a kol. Sportovní příprava dětí. Praha : Grada, 2012. ISBN978-80-247-4218-2 PERIČ, T. Výběr sportovních talentů. 1. vyd. Havlíčkův Brod, 2006. ISBN 80-247-18278. PERIČ, T., DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-2472118-7 POKORNÁ, J., ČECHOVSKÁ, I. (2008) Struktura sportovních výkonů založených na plavecké lokomoci. In Čechovská, I., Tůma, M. (eds.) Pohybové aktivity v biosociálním kontextu, Praha: Karolinum. 83

POKORNÁ, J., JURÁK, D. TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE VE SPORTOVNÍM PLAVÁNÍ [online]. Katedra plaveckých sportů UK FTVS, 2005[cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://www.ftvs.cuni.cz/eknihy/sborniky/2005-11-16/prispevky/sdeleni/5-PokornaJurak.htm POKORNÁ, J. Technická příprava plavce. In POKORNÁ, J. (Ed.) Problematika plavání a plaveckých sportů V. Praha : UK FTVS, 2008a. s. 257-260. ISBN 978-80-86317-58-8. POKORNÁ, J. Športová kariéra plavca v kontextu svetové a európskej výkonnosti. MACEJKOVÁ, Y., BENČURIKOVÁ, Ľ. (Ed.). O výskume pohybových aktivít vo vodnom prostredí : vedecká monografia. 1. vyd. Bratislava : Peter Mačura – PEEM, 2008b. s. 214-226. ISBN 978-80-891997-94-1. PUNCH, K. Základy kvantitativního šetření. Praha : Portál, 2008. RUŽBARSKÝ, P. TUREK, M., Didaktika, technika a trénink v plavání. Prešov : DAH, 2006. ISBN 80-8068-532-0. SEKOT, A., Sociologické problémy sportu. Praha: Grada, 2008. ISBN978- 80-247-25628 WHITTEN, P. The complete book of swimming. USA: 1994. ISBN 0-679-74667-6 ZÍTEK, I. a kol., Učební texty pro trenéry III. třídy. Praha : Olympia, 1982.

OSTATNÍ ZDROJE About competitive pool swimming. British Swimming & The ASA. [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.swimming.org/britishswimming/swimming/about-competitive-swimming/ Age group training. USA Swimming. USA Swimming [online]. 2010 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.usaswimming.org/ViewMiscArticle.aspx?TabId=1729&Alias=Rainbow&L ang=en&mid=9576&ItemId=5256 European records SC women and junior. Ligue Europeénne de Natattion. [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://len.eu/records/short-course/women.aspx

84

History of LEN. Ligue Europeénne de Natattion [online]. 2014 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://len.eu/LEN/history/1-history.aspx Results from European junior championschips 2000. [online]. SWIMNEWS PUBLISHING INC, 1995 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://swimnews.com/Magazine/2000/2000july.pdf Results from European junior championschips 2001. [online]. SWIMNEWS PUBLISHING INC, 1995 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://swimnews.com/Magazine/2001/2001jul.pdf Results from European junior championschips 2002. [online]. SWIMNEWS PUBLISHING INC, 1995 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://swimnews.com/Magazine/2002/2002jul-aug.pdf Results from European junior championschips 2003. [online]. SWIMNEWS PUBLISHING INC, 1995 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://swimnews.com/Magazine/2003/2003aug-sep.pdf Results from European junior championschips 2004. USA Swimming. [online]. 2010 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://usaswimming.org/ViewMiscArticle.aspx?TabId=940&Alias=Rainbow&Lang=en &mid=2703&ItemId=2232 Results from European junior championschips 2005. USA Swimming. [online]. 2010 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://usaswimming.org/ViewMiscArticle.aspx?TabId=940&Alias=Rainbow&Lang=en &mid=2703&ItemId=2177 Results from European junior championschips 2006. USA Swimming. [online]. 2010 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://usaswimming.org/ViewMiscArticle.aspx?TabId=940&Alias=Rainbow&Lang=en &mid=2703&ItemId=2396 Results from European junior championschips 2007. USA Swimming. [online]. 2010 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://usaswimming.org/ViewMiscArticle.aspx?TabId=940&Alias=Rainbow&Lang=en &mid=2703&ItemId=2426 85

Results from Euro Junior Swim Champs 2008. [online]. Swim Star 2000 Agency, 2008 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.swimstar2000.net/all/BEG/Belgrade-Euro-2008.htm Results from European champion ships SC 2001. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-10].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001010000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2001 Results from European champion ships SC 2002. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-10].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001020000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2002 Results from European champion ships SC 2003. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-10].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001030000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2003 Results from European champion ships SC 2004. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-10].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001040000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2004 Results from European champion ships SC 2005. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-11].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001050000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2005 Results from European champion ships SC 2006. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-11].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001060000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2006 Results from European champion ships SC 2007. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-11].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001070000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2007

86

Results from European champion ships SC 2008. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-11].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001080000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2008 Results from European champion ships SC 2009. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-11].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=0001090100FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2009 Results from European champion ships SC 2010. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-12].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=00010A0300FFFFFFFFFFFFFFFFFFF FFF&sport=AQ&year=2010 Results from European champion ships SC 2011. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-12].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=00010B0100FFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FF&sport=AQ&year=2011 Results from European champion ships SC 2012. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-12].Dostupné z: http://www.omegatiming.com/Competition?id=00010C010BFFFFFFFFFFFFFFFFFFF FFF&sport=AQ&year=2012 Results from European champion ships SC 2013. [online]. Corgémont, Switzerland: Swiss Timing, 1997, 11.12.2014 [cit. 2014-11-12].Dostupné z: http://84.33.2.65/Herning2013/ Soutěžní řád plavání 2012. Český svaz plaveckých sportů. [online]. 2013. vyd. [cit. 201411-02]. Dostupné z: http://czechswimming.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=category&id= 4&Itemid=557#

87

9. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK OBRÁZKY

Obr. 1 - Sportovní výkon......................................................................................................... 16 Obr. 2 - Sportovní kariéra ....................................................................................................... 28 Obr. 3 - Zastoupení medailistek z MEJ 2000 na ME, OH v letech 2000-2005 .......................... 60 Obr. 4 - Zastoupení medailistek z MEJ 2000 na ME, OH v letech 2000-2005 dle způsobů ....... 61 Obr. 5 - Zastoupení medailistek z MEJ 2001 na ME, OH v letech 2002-2006 dle disciplín ...... 62 Obr. 6 - Zastoupení medailistek z MEJ 2001 na ME, OH v letech 2002-2006 dle způsobů ....... 62 Obr. 7 - Zastoupení medailistek z MEJ 2002 na ME, OH v letech 2003-2007 dle disciplín ...... 63 Obr. 8 - Zastoupení medailistek z MEJ 2002 na ME, OH v letech 2003-2007 dle způsobů ....... 64 Obr. 9 - Zastoupení medailistek z MEJ 2003 na ME, OH v letech 2004-2008 dle disciplín ...... 64 Obr. 10 - Zastoupení medailistek z MEJ 2003 na ME, OH v letech 2004-2008 dle způsobů ..... 65 Obr. 11- Zastoupení medailistek z MEJ 2004 na ME, OH v letech 2005-2009 dle disciplín ..... 66 Obr. 12- Zastoupení medailistek z MEJ 2004 na ME, OH v letech 2005-2009 dle způsobů ...... 66 Obr. 13 - Zastoupení medailistek z MEJ 2005 na ME, OH v letech 2006-2010 dle disciplín .... 67 Obr. 14 - Zastoupení medailistek z MEJ 2005 na ME, OH v letech 2006-2010 dle způsobů ..... 68 Obr. 15 - Zastoupení medailistek z MEJ 2006 na ME, OH v letech 2007-2011 dle disciplín .... 68 Obr. 16 - Zastoupení medailistek z MEJ 2006 na ME, OH v letech 2007-2011 dle způsobů ..... 69 Obr. 17 - Zastoupení medailistek z MEJ 2007 na ME, OH v letech 2008-2012 dle disciplín .... 70 Obr. 18 - Zastoupení medailistek z MEJ 2007 na ME, OH v letech 2008-2012 dle způsobů ..... 70 Obr. 19 - Zastoupení medailistek z MEJ 2008 na ME, OH v letech 2009-2013 dle disciplín .... 71 Obr. 20 - Zastoupení medailistek z MEJ 2008 na ME, OH v letech 2009-2013 dle způsobů ..... 71 Obr. 21 – Zastoupení medailistek z MEJ 2000-2008 na ME dle disciplín ................................. 72 Obr. 22 - Zastoupení medailistek z MEJ 2000- 2008 na ME dle způsobů ................................. 73 Obr. 23 – Procentuální vyjádření schopnosti medailistek kvalifikovat se na ME ...................... 74

88

TABULKY

Tab. 1 - Oblasti využití plavání ............................................................................................... 13 Tab. 2 - Věkové kategorie a povolený rozsah závodění za půl dne ........................................... 14 Tab. 3 - Charakteristika plavkyň v elitní výkonnosti v USA 1999-2000 ................................... 17 Tab. 4 - Procentuální zastoupení tuku v závislosti na výkonnosti a věku plavce ....................... 18 Tab. 5 - Morfologické předpoklady pro plavecký sport ............................................................ 24 Tab. 6 - Ženské rekordy z MEJ ............................................................................................... 33 Tab. 7 - Ženské rekordy z ME ................................................................................................. 34 Tab. 8 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m volný způsob ....................................... 40 Tab. 9 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m volný způsob ..................................... 42 Tab. 10 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m volný způsob ................................... 43 Tab. 11 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 400 m volný způsob ................................... 44 Tab 12 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 800 m volný způsob .................................... 45 Tab. 13 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m znak .................................................. 47 Tab. 14 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m znak ................................................ 48 Tab. 15 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m znak ................................................ 49 Tab. 16 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m prsa ................................................... 50 Tab. 17 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m prsa ................................................. 51 Tab. 18 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m prsa ................................................. 52 Tab. 19 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 50 m motýlek ............................................. 54 Tab. 20 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 100 m motýlek ........................................... 55 Tab. 21 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m motýlek ........................................... 56 Tab. 22 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 200 m polohový závod ............................... 58 Tab. 23 - Vývoj výkonnosti medailistek (čas/s) - 400 m polohový závod ............................... 59

89

PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1 Příklad výkonnostního vývoje úspěšné medailistky z MEJ 2000 Příloha 2 Příklad výkonnostního vývoje úspěšných medailistek z MEJ 2004

90

Příloha 1 Příklad výkonnostního vývoje úspěšné medailistky z MEJ 2000

H. M. S. H. M. S se narodila 13. 12. 1984 ve Finsku. Na mistrovství Evropy juniorů v roce 2000 dokázala vybojovat dvě zlaté medaile, konkrétně v disciplíně 50 a 100 metrů volný způsob. H. M. S. měří 174 centimetrů a váží 59 kilogramů, její výška je spíše nad průměrem. Tímto se potvrzují zjištěné skutečnosti, že sprinterské disciplíny u volného způsobu jsou jako stvořené pro plavce s vyšší postavou. Od roku 2000 byla pravidelnou účastnicí nejen evropského šampionátu v krátkém bazéně, ale účastnila se i MS, OH. Jak je patrné z obrázku 23 na 50 metrů volný způsob se ze všech 13 mistrovství dokázala kvalifikovat desetkrát. Nejrychlejšího času dosáhla v roce 2008, čas měl hodnotu 0:24,38 a umístila se s ním na celkově čtvrtém místě.

50VZ 00:26,78 00:25,92 00:25,06 00:24,19 00:23,33 00:22,46 00:21,60 MEJ ME OH ME ME ME ME OH ME ME ME ME OH ME ME ME ME OH ME 00 00 00 01 02 03 04 04 05 06 07 08 08 09 10 11 12 12 13 H. M. S.

Obr. 1- Příklad výkonnostního vývoje úspěšné medailistky z MEJ 2000

U disciplíny 100 metrů Volný způsob se kvalifikovala na všechny evropské šampionáty konané v krátkém bazénu a na troje olympijské hry. V obrázku 24 je vidět její nejrychlejší čas, který zaplavala v roce 2009 a umístila se na čtvrtém místě. Její výkon měl hodnotu 0:52,54 uvážíme-li, že na mistrovství Evropy juniorů vyhrála s časem 0:56,69 je rozdíl mezi těmito časy více jak 4 vteřiny.

1

100VZ 00:57,02 00:56,16 00:55,30 00:54,43 00:53,57 00:52,70 00:51,84 MEJ ME OH ME ME ME ME OH ME ME ME ME OH ME ME ME ME OH ME 00 00 00 01 02 03 04 04 05 06 07 08 08 09 10 11 12 12 13 H. M. S.

Obr. 2 - Příklad výkonnostního vývoje úspěšné medailistky z MEJ 2000

2

Příloha 2 Příklad výkonnostního vývoje úspěšných medailistek z MEJ 2004

K.H. a Z. J Obě tyto plavkyně si dokázaly udržet vysokou výkonnost v průběhu několika let. Obě se specializují na polohový závod a shodou okolností se stali i ve stejném roce medailistkami na evropském juniorském šampionátu. Obě tyto plavkyně se zúčastnily světového šampionátu, který se konal v tomto roce (2014). K. H. se narodila 3. 5. 1989 v Maďarsku. Měří 170 centimetrů a váží 55 kilogramů. Na mistrovství Evropy juniorůl v roce 2004 získala dvě bronzové medaile v disciplínách 400 metrů polohový závod a 200 metrů volný způsob. Na juniorském šampionátu o rok později získala zlatou medaili v 400 metrů polohový závod a, stříbrnou medaili v 400 metrů volný způsob a bronzovou v disciplíně 800 metrů volný způsbo. Maďarská plavkyně se od této doby dokázala kvalifikovat na většinu světových, evropských šampionátů a olympijské hry. Na posledním světovém šampionátu dokonce přepsala čtyři světové rekordy. Z obrázku 25 je patrné že čas 4:43,62 který zaplavala v roce 2004 dokázala vylepšit o více jak 20 vteřin na čas 4:23,91. Pravidelně se kvalifikuje do závodů v disciplínách polohového závodu, znaku, motýlku a volného způsobu. Z těchto výsledků je patrné, že účastnice polohových závodů mají všestrannost pro více plaveckých způsobů.

400PZ 04:45,12

04:36,48

04:27,84

04:19,20 MEJ ME 04 04

OH 04

ME 05

ME 06

ME 07

ME 08

Z. J.

OH 08

ME 09

ME 10

ME 11

ME 12

OH 12

ME 13

K. H.

Obr. 1 - Příklad výkonnostního vývoje úspěšných medailistek z MEJ 2004

1

Z. J. patří stejně jako výše zmiňovanáí plavkyně do maďarské reprezentace. Narodila se 3. 4. 1989, měří 183 centimetrů a váží 65 kilogramů. S touto výškou má vynikajícíc předpoklady k dobré výkonnosti v plavání. Na evropském šampionátu v roce 2004 získala zlatou medaili v disciplíně 400 metrů polohový závod a stříbrnou medaili v 200 metrů polohový závod. O rok později na evropském juniorském mistrovství získala zlatou medaili v disciplíně 200 metrů motýlek, stříbrnou v 200 metrů polohový závod a bronzovou medaili na trati 100 metrů polohový závod. Stajně jako K. H. se kvalifikovala na letošní Mistrovství Světa konané v prosinci. Startovala v polohovém závodě na 400 metrů a v 50 metrovém sprintu volný způsob. Je medailistkou z několika evropských šampionátů. Svojí výkonnost dokázala udržet po dobu několika let, svůj čas na 400 metrů polohově vylepšila z původního 4:42,01 na 4:25,61 který zaplavala v roce 2012.

2