UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

Fenomén běhání na příkladu závodů RunCzech pořádaných PIM v období let 1995 – 2014

The phenomenon of running the example RunCzech races organized by PIM in the period 1995 - 2014 Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

PhDr. Aleš Kaplan, PhD.

Ladislava Antalová

Praha, duben 2015

2

Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

……………………………

V Praze, dne

podpis diplomantky

3

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

______________________________________________________________________

4

Poděkování: Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce PhDr. Aleši Kaplanovi, Ph.D. za odborné vedení a rady. Dále pak společnosti Prague International Marathon, s.r.o. za poskytnutí materiálů a všem účastněným respondentům.

5

Abstrakt

Název:

Fenomén běhání na příkladu závodů RunCzech pořádaných PIM v období let 1995 – 2014

Cíle:

Cílem diplomové práce je stručně zachytit fenomén běhu v ČR a na příkladu soutěžních běhů organizovaných Prague International Marathon, s.r.o. (dále PIM) zaznamenat v kvantitativní rovině postupný nárůst počtu zájemců o běhání v období let 1995 – 2014 a zároveň v kvalitativní rovině zjistit zvyšování sportovní výkonnosti účastníků pražského maratónu. V neposlední řadě zjistit názory a postoje běžců účastnících se pražského maratónu na sportovní úroveň a organizační zajištění pražského maratónu a porovnat je s názory autorky.

Metody:

Pro danou diplomovou práci byla zvolena metoda obsahové analýzy základních dokumentů a tiskových materiálů, dále výsledků a informací k jednotlivým ročníkům pražského maratónu. V druhé části práce je použita metoda dotazování formou anketních otázek. Pro porovnání výsledků metody dotazování

bylo

zároveň

provedeno

hodnocení

pomocí

sebereflexe autorky jako pravidelné účastnice běžeckých závodů. Výsledky:

Výsledky diplomové práce ukazují na nárůst počtu běžců v ČR, což odpovídá i celosvětovému jevu, který byl zachycen v případě vybraných světových městských maratónů. Nárůst počtu běžců podle zjištěných výsledků souvisí s organizováním běžeckých závodů RunCzech, které se postupně rozšiřují do jednotlivých krajů České republiky. V anketním šetření respondenti (n=127) uvedli, že jsou spíše spokojeni s organizováním pražského maratónu. Jediné, co by mělo vést podle respondentů ke změně je základní benefit běžce v podobě startovního balíčku, jež má každoročně stejný obsah. Anketního šetření se zúčastnili hlavně 6

„prvoběžci“, kteří jako důvod přihlášení se na maratón uvedli výzvu pro absolvování trasy maratónu. Výsledky zároveň ukázaly shodu názorů autorky s názory dotazovaných respondentů. Klíčová slova:

maratónský běh, Volkswagen Marathon, běžci, PIM, Runzech

7

Abstrakt

Title:

The phenomenon of running the example RunCzech races organized by PIM in the period 1995 - 2014

Objectives:

The thesis aims to briefly capture the phenomenon of running in the Czech Republic and the example of competitive races organized by Prague International Marathon Ltd. (hereinafter PIM) record in quantitative terms gradual increase in the number of candidates running in the period from 1995 to 2014 and also determine the quality level of sports performance enhancing participants in the Prague Marathon. Finally, find out the opinions and attitudes of runners participating in the Prague Marathon on sporting level and organization of the Prague marathon and compare them with the views of the author.

Methods:

For the dissertation was chosen method of content analysis of the basic documents and print materials, as well as results and information to individual vintages Prague marathon. In the second part, the method of polling in the form of survey questions. To compare the results of the interrogation method was also evaluated using the reflection of the author as regular participants in cross-country races.

Results:

The results of this thesis show a rise in the number of runners in the Czech Republic, which also corresponds to the global phenomenon that was captured in the case of selected world city marathons. Increase in the number of runners according to findings related to the organization of running races RunCzech, which gradually spread to various regions of the Czech Republic. In a poll survey respondents (n = 127) indicated that they are 8

rather satisfied with the organization of the Prague marathon. The only thing that should lead by respondents to change the basic benefit in the form of runners starting package, which has the same content every year. Public inquiry was attended mainly "prvoběžci" who as a reason for signing up for a marathon challenge to indicate completion of the marathon route. The results also revealed a consensus with the views of the author of respondents.

Keywords:

marathon, Volkswagen Marathon, runners, PIM, RunCzech

9

Obsah

1

Úvod ………………………………………………………………………….. 13

2

Teoretická část ………………………………………………………………. 14

2.1

Hodnoty atletiky …………………………………………………………….... 14

2.2

Běh jako forma pohybové aktivity ..…………………………………………. 15

2.2.1 Zdravotní aspekty běhu ………………………………………………………. 15 2.2.2 Psychologické aspekty běhu ….………………………………………………. 16 2.3

Běh jako fenomén dnešní doby…….…………………………………………. 17

2.3.1 Fenomén běhu v ČR ..............……………………………………………….... 17 2.3.2 Sebekvantifikace a další trendy z dnešního běhání ………………..…………. 18 2.4

Přínos RunCzech a možný vliv na nárůst běžců v ČR…...…………………… 20

2.5

Vliv publikací a médií na běh ………………………………………………… 20

2.6

Formy běhu ……………………………………..…………………………..... 22

2.7

IAAF …………………………………………………………………………. 24

2.7.1 AIMS …….……………………….………………………………………….. 25 2.7.2 Český atletický svaz …………………………………………………………. 27 2.8

Přehled vývoje závodů RunCzech ………………………………………….. 28

2.8.1 Detailní přehled závodů z roku 2014 ………………………………………... 44 2.9

Přehled aktivit v rámci firmy Prague International Marathon, s.r.o. ………… 45

2.10

Přehled světových maratónů v porovnáním s Volkswagen Marathon ………. 46

3

Metodika …………………………………………………………………….. 52

3.1

Cíle a úkoly práce ……………………………………………………………. 52

3.2

Metodika zpracování ………………………………………………………… 53

3.3

Výzkumné otázky ……………………………………………………………. 54

3.4

Metodický postup ……………………………………………………………. 54

4

Výsledková část ………………………………………………………………56

4.1

Sledování vývoje Volkswagen Marathonu z hlediska kvantity ……………… 56

4.2

Sledování vývoje Volkswagen Marathonu z hlediska kvality ……………….. 57

4.3

Anketní šetření………………………………………………………………... 62

4.3.1 Základní charakteristika respondentů …..……………………………………. 62 4.3.2 Názory a postoje respondentů ……………………………………………….. 67 4.4

Vlastní sebereflexe …………………………………………………………… 72 10

4.4.1 Postoj k pohybové aktivitě ……………….…………………………………. 72 4.4.2 Účast na závodech RunCzech ……………………………………………….. 72 4.4.3 Názory a postoje na organizování Volkswagen Marathonu …………………. 74 5

Diskuze ………………………………………………………………………. 77

6

Závěr ………………………………………………………………………… 79

7

Soupis použité literatury ……..…………………………………………….. 81

7.1

Knihy ……………………………………………………………………........ 81

7.2

Ostatní dokumenty ………………………………………………………….... 85

7.3

Internetové zdroje ……………………………………………………………. 86

Přílohová část …….………………………………………………………………..... 87

11

Motto: „ Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maratón. “ Emil Zátopek

12

1.

Úvod Běh je fenomén. Obecně se tvrdí, že kdo neběhá, jako by nebyl. Z běhání se

stala móda, významná součást životního stylu, který v různých dobách mění svoji strukturu. Z hlediska motivace je běh pro lidi zároveň životní výzvou zdolat určitou běžeckou trať jako je půlmaratón, případně maratón. Jedná se o zkoušku nejen naší fyzické, ale také psychické zdatnosti a odolnosti. Zdolání jakékoliv běžecké tratě delší jak 10 km je hlavním motivem celé řady běžců. Maratón se stal výzvou i pro mě. Jsem pravidelným účastníkem Volkswagen Marathonu v Praze. Předkládaná diplomová práce má část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na jednotlivá odvětví týkající se zvoleného tématu. Jedná se o běhání jako fenomén v České republice, formy běhu, stručné shrnutí historie pražského maratónu, porovnání s ostatními světovými maratóny či upozornění na ostatní závody pořádané v rámci RunCzech. V práci se zaměřím na to, jak vznikal jeden z nejkrásnějších maratónů světa, oceněný nejvyšší známkou mezinárodní asociace atletických federací (dále v textu IAAF). Výzkumná část má tři oddíly. První z nich se zabývá kvantitativní a zároveň kvalitativní složkou hodnocení. Druhá se snaží zachytit názory běžců, kdy formou ankety zjišťuji názory a postoje účastníků k Volkswagen Marathonu. Třetí část je zaměřena na vlastní sebereflexi jako pravidelné účastnice těchto běhů. Cílem diplomové práce je stručně zachytit fenomén běhu v ČR a na příkladu soutěžních běhů organizovaných Prague International Marathon, s.r.o. (dále PIM) zaznamenat v kvantitativní rovině postupný nárůst počtu zájemců o běhání v období let 1995 – 2014 a zároveň v kvalitativní rovině zjistit zvyšování sportovní výkonnosti účastníků pražského maratónu. V neposlední řadě zjistit názory a postoje běžců účastnících se pražského maratónu na sportovní úroveň a organizační zajištění pražského maratónu a porovnat je s názory autorky.

13

2.

Teoretická část

2.1

Hodnoty atletiky

Podle Šimona (1997) se zpočátku atletika dělila na lehkou a těžkou. Lehká atletika se v 60. letech 20. století organizačně osamostatnila a od té doby se u nás používá oficiální termín atletika. Všeobecné je považována za základní sportovní odvětví. Přirozené pohyby, jakými jsou chůze, běh, skok nebo hod, tvoří její pohybový základ. Svými hodnotami více či méně ovlivňuje ostatní sportovní odvětví.

Jak

konstatuje Šimon (1997), výrazně roste v posledních letech význam kondiční atletiky a také se uplatňuje atletika v rekreačních podmínkách, převedeno do současných podmínek ve volnočasových aktivitách. Je možné tvrdit, že atletika zaznamenala v 70. a 80. letech minulého století společně s některými dalšími sportovními odvětvími prudký rozvoj. Uvedený jev se začíná objevovat také v prvním desetiletí milénia. Hodnoty a současné pojetí atletiky Šimon (1997) uvádí, že atletika je sport, ve kterém je testována výkonnost člověka

v pohybových schopnostech rychlostního,

silového,

vytrvalostního

a

koordinačního charakteru. Měření výkonu v časových a v délkových měrných jednotkách je poměrně jednoduché a přesné. Mezinárodně platná pravidla IAAF umožňují co nejobjektivněji porovnávat výkony a výsledky bez ohledu na dobu a místo konání soutěží. Atletické výsledky jsou prezentovány vždy stejně a veřejně bez manipulací v pozadí. Tím, že je atletika sport jednoduchý, je snadno pochopitelný i nezasvěcenému divákovi. Atletika je sport pěstovaný především na venkovních sportovištích pod širým nebem nebo ve volné přírodě. Dá se provozovat na čerstvém vzduchu za každého počasí. Je činností pro volný čas se specifickými výhodami pro moderního člověka. Lze se ji přitom věnovat individuálně i nezávisle na jakékoliv instituci. Atletika prováděná ve volné přírodě má i své ekologické hodnoty. Učí člověka znovu objevovat přírodu a být s ní v harmonii, jak tvrdí Šimon (1997). Přispívá také k jeho tělesné a duševní rovnováze.

14

Atletika rovněž poskytuje významné hodnoty výchovné a vzdělávací. Finanční nároky jsou v atletice nízké, a tím jí činí dostupnou pro všechny. Atletický trénink či soutěže jsou příležitostmi pro sociální interakci bez jakýchkoliv společenských bariér. Atletika pomáhá odstraňovat pocit osamělosti, zvláště u starších lidí, a naopak rozvíjí pocity sounáležitosti. Atletice je cizí agresivita a násilí. Přesto ale i atletika může být asociální, nezdravá, neodpovědná a depresivní. Špičková atletika nám dala celou řadu příkladů. Podvádění s dopinkem v atletice a jeho zlehčování, lékařské manipulace s atlety a porušování principu fair play představují hrubé porušování etiky sportu (ŠIMON, 1997).

2.2

Běh jako forma pohybové aktivity Běh a s ním spojené běhání má pozitivní vliv na zdraví. Zlepšuje se díky němu

obecná zdatnost a zároveň prožíváme pocity radosti a štěstí. Běh je spojen i se správným technickým provedením. Dostál (1992) definuje běh jako přirozený lokomoční pohyb. Při běhu se střídá jednooporová a letová fáze. Těžiště se v oporové fázi vychyluje horizontálně na stranu oporové nohy a kromě toho vykonává vertikální výkyvy v důsledku jednotlivých odrazů. Nejvyšší poloha těžiště je v kulminačním bodě letové fáze.

2.2.1 Zdravotní aspekty běhu Obecně se dá říci, že na jedné straně se setkáváme s obrovským nárůstem zájemců o běh a sport všeobecně. Není možné si nevšimnout, jak se za poslední léta naplnily parky a další přírodní prostranství. Na každém kroku je k vidění běžec, maminka běžící s kočárkem či senior se holemi nordic walking. Je evidentní nárůst startovního pole běžců na běžeckých závodech. Na druhou stranu zde máme dobu, kdy společnost tráví volný čas u počítačů a televize. I přesto, že díky zdravotní péči, se délka života prodloužila, roste zde velký počet závažných onemocnění. Nadváhou a obezitou trpí více než polovina dospělé populace, což souvisí s nárůstem onemocnění diabetem II. Typu (Tisková zpráva MZČR, 2014). Trvale roste také počet pacientů s vysokým tlakem. Počet diagnostikovaných zhoubných nádorů stoupá. Zdraví populace 15

nejvíce ovlivňuje životní styl, zejména stravovací návyky, konzumace alkoholu a nedostatek pohybové aktivity (Tisková zpráva MZČR, 2014). Aktivní tělesný pohyb posiluje srdce a krevní oběh, s tím je spojeno i snížení klidového srdečního tepu a člověk tak zvyšuješ schopnost snášet větší zátěž. Nadto člověk lépe spí hlubším spánkem a spánkem se tak lépe zotaví. To vede opět ke vzrůstající dynamice v průběhu celého následujícího dne. Běhání může rovněž přispět k prodloužení „mládí“ do pozdního věku a k prodloužení života. Dr. Nancy Laneová ze Stanford University v USA zjistila, že lidé po padesátce, kteří běhají, mají „stabilnější svalový korzet a mnohem výkonnější srdce a krevní oběh než ti, kteří neběhají. Kromě toho starší běžci téměř bez výjimky netrpí nadváhou, spotřebují méně léků, jsou zřídka nemocní a jsou odolnější proti nakažlivým nemocem jako je nachlazení nebo chřipka (American Journal od Medicine, duben 1997). Když jsme u tohoto zjištění, vidíme, že běháním můžeme přispět nejenom k lepšímu psychickému zdraví, můžeme dosáhnout i celkového zlepšení fyzické kondice (MERTZ, 2007).

2.2.2 Psychologické aspekty běhu Podle Tvrzníka, Škorpila a Soumara (2006) jsou běžné starosti o rodinu a pracovní stresy velmi vyčerpávající, a proto je třeba vyhledávat odreagování od těchto činností formou pohybové aktivity. Vedle zlepšení fyzické kondice má běh příznivý vliv i na duševní schopnosti. Pohybová aktivita zlepšuje dlouhodobou koncentraci a vede ke zrychlení mentálních reakcí. Zdatnější běžci mají dokonce i komplexnější myšlení a jsou houževnatější při řešení složitých a dlouhodobých duševních úkolů. Běh umožňuje lepší sebereflexi (poznání vlastních hranic fyzických i psychických). Vlivem toho dochází ke zdravému zvýšení sebedůvěry. Takové osoby jsou schopny se lépe prosadit, a to jak v soukromém životě, tak i v zaměstnání (TVRZNÍK, SOUMAR, ŠKORPIL 2006). Běh zvyšuje radost ze života, tudíž i pocit vlastní hodnoty. Současně odeznívají deprese a obavy. Většina běžců se po běhu cítí šťastná, vyrovnaná, uvolněná – prostě neuvěřitelně dobře (TVRZNÍK, GERYCH 2014).

16

2.3

Běh jako fenomén dnešní doby Běžce najdeme napříč generacemi i společenskými vrstvami. Běh je jako droga,

která nám dává důvod k radosti. Motivů proč běhat může být několik, je to například redukce tělesné hmotnosti a odstranění přebytečného tuku, běh jako radost, odreagování či terapie. Běháním si udržujeme fyzickou i psychickou kondici. Dnešní firmy upřednostňují zaměstnance, kteří pravidelně sportují. Například v Japonsku je to při hledání práce velký benefit. Sami významní ředitelé se zúčastňují běžeckých akcí. Příkladem může být projekt CEO Running Challenge společnosti Prague International Marathon, ve kterém se ředitelé firem připravují na zdolání běžeckého cíle. Motto projektu je “Zdravý šéf, zdravá firma“. Stejně to platí i u zaměstnanců. Cílem je motivovat ke zdravějšímu způsobu života, který se projeví na efektivitě a výkonnosti v práci.

2.3.1 Fenomén běhu v ČR V Čechách se běhalo již dříve a to, nejen díky skvělým výkonům Emila Zátopka. V padesátých letech 20. století se jednalo o snížení hodnot společenského klimatu, lidé se proto chtěli odreagovat a běh byl pro ně nejlepší volbou. Druhá vlna běhání se projevila koncem šedesátých let a v pozdních osmdesátých letech ji následovala další. Pokud se podíváme do historie, tak v České republice je velké množství běhu s mnohaletou tradicí. Za zmínku stojí Běchovice – Praha, Velká Kunratická, Kolem Ameriky a jako obyvatelka Teplic, bych ráda zmínila Běh kolem Doubravky, tzv. BěKoDo, kterého se pravidelně účastním. V posledních letech stoupá v České republice obliba běhu a čím dál tím více běžců se účastní běžeckých akcí. Důkazem jsou nejenom vyprodané závody RunCzech či jiné masové akce jako je NIKE Run Prague či Mizuno Run Tour, ale také vzrůstá účast v menších závodech, které se organizují v regionech. S organizátory menších akcí začíná spolupracovat a podporovat je i Český atletický svaz. Společně se podílí na projektu Český běh. „Velký projekt je zatím v plenkách a začíná termínovou listinou, certifikací běhů, pokračuje přes individuální členství jednotlivých běžců až po vygenerování programu k přehledné statistice a výsledkové databázi,“ popisuje Libor Varhaník předseda Českého atletického svazu a dodává, že jsou spuštěny i webové 17

stránky ceskybeh.cz (http://www.ceskybeh.cz/). Jako tři hlavní pozitiva Varhaník uvádí, že se závodníci budou lépe orientovat ve více než 1100 organizovaných bězích, termíny závodů se nebudou překrývat a sportovci si budou moci vyhodnotit výsledky v mnohaletém horizontu. Z průzkumu (Sport roku 2014) je v České republice běh hned po fitness a cyklistice nejoblíbenějším sportem. Je to přirozená pohybová aktivita od dětství, která nepotřebuje rozvoj pohybových schopností a výrazné osvojování pohybových dovedností. Jak už bylo zmíněno, je levný a dá se provozovat kdekoli a kdykoli. Například fotbal, hokej, tenis a volejbal si v jednom nezahrajete. Finance zde hrají velkou roli, samotné běhání bude stát v řádech stovek až pár tisíců, oproti jiným sportům. Běhání má prostě mnohem víc plusů. Navíc běh je základ každého sportu.

2.3.2 Sebekvantifikace a další trendy z dnešního běhání Sebekvantifikace v běhání je relativně nový pojem, který dříve či později postihne každého sportovce. Jedná se o běžné aktivity, které jsme schopni nějakým způsobem kvantifikovat a matematicky zpracovat. Pryč je doba, kdy jsme šli běhat a jediné, co jsme mohli zhodnotit, byl uběhnutý čas a tepovou frekvenci si měřili pomocí palpace. S rozvojem techniky máme mnohem více možností pro zpracování a vyhodnocování výkonů. Rozvoj sociálních sítí umožňuje lidem sdílet své pocity z pohybových aktivit, tím se stává běh zábavou pro širší společnost. Jsme schopni si zaznamenat velké množství dat a informací, výsledky si analyzovat a časem se k nim vracet. Denně se na sociálních sítích setkáváme s tzv. selfie fotkou z běhání, kde můžeme vidět nejenom samotnou fotku, ale také trasu, počet uběhnutých kilometrů, průměr, dobu trvání či spálené kalorie. Troufám říci, že v dnešní době tato část tréninku a její následné zveřejňování a sdílení běžce baví stejně, jako samotný běh. Na druhou stranu, pokud i to je důvod proč si jít zaběhat, je to jedině ku prospěchu. Velice dobře výše uvedené zachycuje Obrázek 1, který porovnává fenomén běhu v roce 1994 s rokem 2004.

18

Obrázek 1 Porovnání průběhu tréninku v roce 1994 a 2014 (dle www.via9gag.com a www.twitter.com) Jako příkladem mohou být aplikace RunKeeper či Nike Running, Nejenom, že zaznamenají již uvedená data, ale na základě požadavků běžce vytvoří trénink na míru nebo pomohou s redukcí tělesné hmotnosti. Ti běžci, kteří stále upřednostňují vnitřní prostory, mají možnost využít běžeckých pásů ve fitness centrech a s nimi poznat nový projekt Spoteee, kdy si pomocí velkoplošné televize určíte, kde zrovna chcete běžet. Samozřejmě to platí i v případě nepříznivého počasí, i přesto, že platí věta „Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečení běžec“. Běžec může absolvovat trénink v hale a z nudného běhání na páse se pomocí Spoteee rázem proběhne na písčité pláži či na Manhattenu. I to patří mezi nové trendy v běhání.

19

2.4

Přínos RunCzech a možný vliv na nárůst běžců v ČR

Závody RunCzech přinášejí možnost se pravidelně zúčastňovat kvalitních běhů. Nejenom závodníci, ale i diváci, firmy, sponzoři a další, jsou součástí závodů a to přináší pozitivní vliv nejenom na ně samotné, ale na celý dojem z běžeckých akcí. RunCzech ve svých interních materiálech tvrdí, že pomáhá vytvářet obraz České republiky jako atraktivní turistické destinace (pozn. každý rok přijíždí na závody 22 000 návštěvníků ze zahraničí, kteří odhadem generují národní ekonomice přes 49,5 milionu korun). RunCzech tak přispívá k ekonomickému růstu měst, ve kterých se závody pořádají, a zajišťuje návratnost investic partnerů akce díky poskytnutí netradiční platformy pro komunikaci a kontakt s klienty. Nabízí celoroční program závodů. Amatérské běžce lákají krásné tratě i inovativní běžecká liga, přední světoví atleti zase přitahuje organizace závodů na nejvyšší úrovni. RunCzech je stále se rozrůstající základna, která umožňuje městům, krajům, národním i mezinárodním institucím spolupráci a spojení s organizací, která je celosvětově známá a vytváří obraz České republiky jako dynamické, pokrokové a atraktivní země. Vede lidi k tomu, aby běhání brali nejen jako sport, ale i jako prostředek k objevování okolního světa a poznávání jiných kultur. V Češích probouzí hrdost na jejich krásnou zemi a vyvolává pocit solidarity. Běžci na sobě neustále pracují, inspirují ostatní a prostřednictvím charity podporují dobrou věc. Hlavní vizí RunCzech je pomoci lidem, aby byli zdraví a spokojení. Běh jim umožní dosahovat jejich osobních cílů, zvyšovat sebedůvěru a zlepšovat fyzickou, psychickou i emoční pohodu (www.runczech).

2.5

Vliv publikací a médií na běh

Díky nárůstu počtu zájemců o běh se zvýšil zájem i o literaturu. Každý čtenář, kterého zajímá sportovní literatura, si nemůže nevšimnout množství běžeckých publikací. Ať už to jsou příběhy z běžeckého prostředí typu Zrozeni k běhu (McDOUGALL, 2011), Hledání Ultra (ROLL, 2013) či Běhání s Keňany (FINN, 2012) nebo naučné publikace o výživě, tréninku a technice. Jako příklad může být kniha ChiRunning (DREYER, 2013), Jez a Běhej (JUREK, 2012) nebo Škorpilova škola běhu 20

(ŠKORPIL, 2014). V běžecké literatuře si dnes vybere každý. Začátečníci, kteří potřebují rady do prvních kilometrů, i pokročilí běžci běhající pravidelně maratóny. Zájem není jen o knihy, ale samozřejmě také o časopisy. Za zmínku stojí časopis RUN The World Magazine a Běhej.com. RUN je měsíčník o běhání. Přináší tréninkové tipy, výživová doporučení i rady pro zdraví. Do časopisu přispívají odborníci a odborným partnerem je Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Časopis Běhej.com vznikl ze stejnojmenného internetového portálu. Vychází sedmkrát do roka a do větší hloubky se zaměřujeme na aktuální témata, představuje významné běžecké akce a osobnosti dneška i minulosti. Nechybí testy bot, oblečení a sporttesterů, stejně jako tréninky pro začátečníky i pokročilé. I v ostatních běžných periodikách, které vychází, ať už denně, týdně či měsíčně se může setkat s nárůstem článků, které se týkají běhání. Internetové portály jsou dalším zdrojem informací. Již zmiňovaná webová stránka behej.com (http://www.behej.com/) patří k velmi oblíbeným. Najdeme zde nejenom rubriku o běhání, ale také o triatlonu a běžeckém lyžování. Nechybí zde fotky a reportáže ze závodu, přehledy závodů či aktuální výsledky. Dalším příkladem je Běžecká škola Miloše Škorpila (http://www.bezeckaskola.cz/), kde ultramaratónec a propagátor běhu Miloš Škorpil, popisuje jak správně běhat, radí o správné výživě a pomůže s výběrem bot a oblečení. Za zmínku stojí i mladší webová stránka rungo.idnes.cz (http://rungo.idnes.cz/), kde se každý den objevují zajímavé články týkající se nejenom běhu. Důkazem, že zájem o běh narůstá i u žen, je obliba nových portálů, blogů a facebookových stránek. Jsou to například Báječné ženy v běhu (http://www.bajecnezenyvbehu.cz/)

nebo

Holky

ve

formě

(http://www.holkyveforme.cz/). Nově jistě stojí i za zmínku běžecký časopis a zároveň běžecký portál Running Girl (http://www.runninggirl.eu/). Ačkoliv ještě ani dnes není samozřejmostí narazit na dobrého prodavače běžeckých bot, je u nás už i dost běžeckých speciálních kamenných prodejen, kde se zájemcům o běhání, dostane kvalifikovaných rad. Specializované prodejny značek NIKE a Adidas či běžecké obchody Triexpert (http://www.triexpert.cz/) a Běhshop (http://www.behshop.cz/), umožňují běžců pořídit komfortní obuv, oděv či jiné doplňky pro běh. Dalším běžeckým fenoménem, který se poslední dobou rozvíjí, jsou běžecká soustředění neboli kempy. Poznatky a služby donedávna určené jen vrcholovým sportovcům státní sportovní reprezentace jsou dnes k dispozici celé běžecké komunitě. Ať už vezmeme publikace, portály či rozsáhlé nabídky běžeckých obchodů je evidentní, že je zde velká poptávka. 21

Formy běhu

2.6

Běh není jenom jeden, existuje mnoho forem. Většina z nás si určitě uvědomuje, že ne všichni můžeme trénovat jako olympijští vítězové a ne všichni máme stejné ambice a kondiční připravenost. Proto by si měl každý vybrat jemu nejvíce vyhovující formu běhu, kterou uvádí tabulka 1. Někdy je potřeba začít rychlejší chůzí nebo jen pomalým joggingem, což ovšem rozhodně není žádná ostuda. Tyto formy v žádném případě nepředstavují cílovou stanici (TVRZNÍK, GERYCH 2014). Forma běhu Závodní běh Běh s holemi Výkonnostní běh Kondiční běh Jogging Severská chůze Kondiční chůze

Energetický výdej (kJ) 1400 - 5600 1200 - 5000 1100 - 4700 900 - 800 700 - 2800 500 - 2100 300 - 1300 Tabulka 1

Formy běhu a energetická náročnost (TVRZNÍK, GERYCH 2014) Základní členění forem běhu a stručná charakteristika (TVRZNÍK, GERYCH 2014). Kondiční chůze 

získání základní kondice, zvýšení vitality



nízká intenzita



10 – 20 km za týden



2 -3 tréninky za týden



7:30 a víc minut na kilometr

22

Severská chůze 

Upevnění zdraví, získání základní kondice, redukce hmotnosti



Nízká intenzita



Do 10 km za týden



2 – 3 tréninky za týden



6:30 – 7:30 minut na kilometr

Jogging 

Upevnění zdraví, získání základní kondice, redukce hmotnosti



Nízká až střední intenzita






3 trénink za týden




Kondiční běh 

Rozvoj kondice



Střední až vysoká intenzita










Výkonnostní běh 

Udržení a zvýšení výkonnosti









5 – 6 tréninků za týden




23

Běh s holemi 

Udržení a zvýšení výkonnosti













Závodní běh

2.7



Úspěch na významných závodech



Vysoká až maximální



100 a více km za týden



6 – 12 tréninků za týden




IAAF Jako každý sport i atletika má svoji federaci. Patří pod ní několik dalších

institucí, jako je například AIMS či Český atletický svaz. Společně zaštiťují závody a podílí se fungování atletiky u nás a ve světě. Mezinárodní asociace atletických federací je nejvyšší světovou organizací, která řídí atletiku. Byla založena v roce 1912 sedmnácti národními federacemi. Původní název byl International Amateur Athletics Federation - Mezinárodní amatérská atletická federace. V roce 2001 byl přijat dnešní název. IAAF je zastřešujícím pořadatelem několika největších světových atletických soutěží, jako je například mistrovství světa v atletice, halové mistrovství světa či mistrovství světa v krosu. Od roku 1988 vyhlašuje IAAF každoročně v mužské i ženské kategorii nejlepšího atleta a atletku sezóny. IAAF ve svém základním programu podporuje kladný vztah k atletice. Oslovuje veřejnost pořádáním akcí pro děti, volnočasových aktivit a mítinků. Na základě nárůstu zájmu o běh se rozrůstá základna a vznikají další podpůrné organizace, které s IAAF spolupracují.

24

2.7.1 AIMS Jednou z nich je již zmiňovaná Asociation of International Marathons and Distance Races neboli mezinárodní asociace maratónů a dlouhých závodů je organizace, která zaštituje více než 380 závodů z více než 100 zemí světa. Jak uvádí obrázek 3, tak jejími úkoly je prosazovat a podporovat dálkové běžce, spolupracovat s IAAF a dále vyměňovat informace, poznatky a zkušenosti s ostatními asociacemi. Každé dva roky se koná kongres, kde se zhodnocují výsledky závodů, statistiky, marketing, finance, sponzoři a další důležité informace a odborné materiály. V roce 2012 se konal kongres v Praze, v roce 2014 Durbanu a 21. kongres bude v roce 2016 v Quitu. V květnu roku 2014 oznámil prezident AIMS Paco Rabao, že běh je na vzestupu po celém světě, což dokumentuje obrázek 2. Odhaduje se více jak 10 milionů lidí, kteří výzvě jako je maratón a delších běžeckých vzdáleností čelí. Paco Rabao si je vědom, že běh je nejlevnější sport, který řeší mnoho zdravotních problémů a říká, že: „běžecké cvičení je perfektní pilulka“ Za zmínku stojí i odborné konstatování profesora Tim Noakese, který zasvětil svůj život výzkumu v oblasti sportovního výkonu. Ten rozebíral, odkud pochází nejlepší sprinteři světa a odkud naopak nejlepší vytrvalci světa. Zdůrazňoval výkon etiopského běžce Haile Gebrselassieho a dalších afrických běžců. Za pozornost stojí myšlenka profesora Tim Noakese, že fyziologie je jeden faktor, ale ve finále je to mozek, který rozhoduje.

25

Obrázek 2 Nárůst členů AIMS (podle Paco Rabao, 2014)

26

Obrázek 3 Hlavní úkoly AIMS (podle Paco Rabao, 2014)

2.7.2 Český atletický svaz Na národní úrovni organizuje a zaštituje závody Český atletický svaz. Ať už se to týká velkých závodů a mítinků, tak v poslední době je zde vidět i podpora menších regionálních běhů. To svědčí o tom, že Český atletický svaz si je vědom nárůstu běžců i na těchto malých závodech. Český atletický svaz sdružuje oddíly a kluby na našem území. K jeho hlavní činnosti patří organizace atletických soutěží, zajištění reprezentace ČR a prosazování zájmů domácí atletiky před orgány státu a územních samospráv. Běh byl v České republice, nejenom díky Emilu Zátopkovi, vždy v podvědomí. Důkazem jsou toho dlouholeté tradiční běhy v Čechách a na Moravě. Mezi tradiční běhy konané na území České republiky můžeme zařadit například mistrovství České republiky v silničním běhu na 10 km, Běchovice – Praha. Je to nejstarší, nepřerušený silniční závod na světě běhaný od roku 1987. Od svého založení se pořádá jako oficiální 27

mistrovství ČR v běhu na 10 km. Dále to je Velká Kunratická, která se poprvé konala v roce 1934 jako klubový závod Vysokoškolského sportu Praha konaný na ukončení sezóny a jakožto obyvatelka Teplic bych ráda zmínila i Duchcovský Viadukt, který se v Duchcově pořádá každoročně, déle než polovinu století. Pořádá se k uctění památky dělníků, padlých při demonstraci dne 4. února 1931. Pražský maratón nepatří k nejstarší běžeckým závodům v České republice. Jsou zde ještě další dva starší maratóny. Nejstarší je Ostravský maraton. Letos se poběží již 54. ročník. Druhý maratónem, který stojí za připomenutí je maratón konaný v Praze. Jedná se o maratón ve Stromovce, který se od roku 2014 běhá jako Memoriál Iva Domanského. V roce 2015 se bude konat již 52. ročník.

2.8

Přehled vývoje závodů RunCzech V této kapitole bych chtěla chronologicky uvést přehled vývoje závodů

RunCzech. Jednotlivé roky jsou členěny podle následujících kategorií: závod, datum, počet účastníků – mužů a žen a celkový komentář k jednotlivým rokům.

1994 Hodnotící komentář roku: V roce 1994 vznikl projekt vytvořit v Praze maratón. U zrodu byl italský manažer Carlo Capalbo a olympijský vítěz v maratónu v Soulu 1998 Gelindo Bordin. Již od začátku byl pražský maratón logicky spojován s legendárním Emilem Zátopkem. Cílem Capalba bylo vytvořit do tří let největší evropskou běžeckou akci.

1995 Závod: Prague Marathon Datum: 4. 6. 1995 Počet účastníků: 958 (počet mužů a žen není k dispozici)

Hodnotící komentář roku: Roku 1995 se poprvé v Praze uskutečnil maratón. Na startu bylo téměř tisíc běžců. Důležité však je, že doprovodných akcí jako byly například závody na 9 a 4,5 kilometrů, se zúčastnilo 15 000 lidí. 28


Závod: Grand Prix Datum: 18. 9. 1996 Počet účastníků: 35 elitních závodníků

Hodnotící komentář roku: Po úspěšném organizování maratónu se o rok později do hlavního města přidává další závod - Zlatá desítka pro elitní běžce. Tento závod se v budoucnu jmenuje Grand Prix.



Hodnotící komentář roku: V roce 1997 se poprvé běží studentské štafety Juniorského maratónu a studenti středních škol jsou součástí závodu. Netrvá dlouho a po úspěšných dvou ročnících roste startovní pole na dvojnásobek.

29



Hodnotící komentář roku: V roce 1998 se původní trasa ze Zbraslavi přesouvá více do centra. Závodníci probíhají historickou Prahou a poprvé se běží přes Karlův most.

1999 Závod: Prague Half Marathon Datum: 13. 3. 1999 Počet účastníků: 980

Závod: Prague Marathon Datum: 23. 5. 1999 Počet účastníků: 3169 (počet mužů a žen není k dispozici)


30

Hodnotící komentář roku: K závodům patří atmosféra a tu poprvé pomáhá utvářet Marathon Music Festival. Důležitým mezníkem v roce 1999 je vložení dalšího závodu, který se později stane nejoblíbenějším a nejžádanějším závodem celého seriálu RunCzech. Tím závodem je nynější Sportisimo ½Marathon.

2000 Závod: Prague Half Marathón Datum: 25. 3. 2000 Počet účastníků: 1224



Hodnotící komentář roku: Do Prahy v tento rok přijíždí elitní vytrvalec Ronaldo Da Costa a účastní se Volkswagen Marathonu. Pražský maratón se stává součástí Adidas Marathon series.


31



Hodnotící komentář roku: Haile Gebrselasie, etiopský běžec, závodící na středních a dlouhých tratích jak na dráze, tak na silnici, ale i v přespolním běhu se v roce 2001 účastní Grand Prix a na desetikilometrové trati nenašel přemožitele. Během své sportovní kariéry překonal celkem 27 světových rekordů včetně rekordu v maratónském běhu z roku 2007 a 2008.


Závod: Prague Marathon Datum: 19. 5. 2002 Počet účastníků: 3151 (2534 mužů a 301 žen)

Závod: Grand Prix Datum: 22. 9. 2002 Počet účastníků: 34 elitních závodníků 32

Hodnotící komentář roku: Dalším zajímavým nesoutěžním závodem je v předvečer maratónu konaný koná závod na in-linech, kterého se účastní 530 bruslařů.



Závod: Grand Prix Datum: 21. 9. 2003 Počet účastníků: 644

Hodnotící komentář roku: V roce 2003 se prezident republiky Václav Havel poprvé ujímá role startéra maratónu. Tato tradice trvá do dnes a nejvyšší politici se této role účastní při každém startu. V tomto roce se Grand Prix otevírá veřejnosti.


33


Závod: Grand Prix Datum:19. 9. 2004 Počet účastníků: 1032

Hodnotící komentář roku: Český běžec Róbert Štefko, který závodil na tratích různých délek v rozpětí od 5 km po maratón, dobíhá roku 2004 na 3. místě a časem 2:12:33 si v Praze zajišťuje nominaci na olympiádu v Aténách.




34

Hodnotící komentář roku: Po Gebrselassiem a Štefkovi přijíždí do Prahy další atletická hvězda, a tou je Stefano Baldini. Maratónský vítěz z Olympijských her v Athénách 2004 a dvojnásobný mistr Evropy. Na mistrovství světa v Edmontonu 2001 si doběhl pro bronzovou medaili. Bronz získal také o dva roky později na světovém šampionátu v Paříži. Zúčastnil se též maratónu na letních olympijských hrách v Pekingu 2008, kde proběhl cílem na dvanáctém místě v čase 2:13:25. V Praze se v tomto roce zúčastnil běhu na 10 km, tedy Grand Prix.




Hodnotící komentář roku: Díky oblíbenosti půlmaratónské trati se počet účastníků rychle zvyšuje a již v roce 2006 převyšuje, co do počtu registrovaných běžců na Volkswagen Marathon.

35

2007 Závod: Prague Half Marathon Datum: 24. 3. 2007 Počet účastníků: 4956 (2831 mužů a 847 žen)



Hodnotící komentář roku: Každé hlavní město pořádá sportovní veletrh. I v Praze tomu od roku 2007 není jinak a v rámci maratónu se začíná pořádat Sport Expo a výstaviště v Holešovicích se s 30 000 návštěvníky stává největším sportovním veletrhem v zemi



36


Hodnotící komentář roku: Pokud organizátoři získají od asociace IAAF známku, je to pro ně velká pocta. V roce 2008 dostává stříbrnou známku Grand Prix - běh pro muže na 10 km. Gold Label je pro běžecký závod nejvyšší ocenění. Pro její udělení je potřeba splnit celou řadu kritérií, jedním z klíčových je počet a kvalita elitních běžců, kteří se závodů účastní, a zajištění televizních přenosů doma a v zahraničí.

2009 Závod: Prague Half Marathon Datum: 28. 3. 2009 Počet účastníků: 6228 (počet mužů a žen není k dispozici)



Hodnotící komentář roku: Pražský půlmaratón jako první z celého seriálu závodů získává v tento rok nejvyšší ocenění – zlatou známku IAAF. Organizátoři z PIMu se tak mohou pyšnit třemi zlatými známkami a tento počet jí zajišťuje první místo v přehledu známek kvality ve světě.

37



Závod: Olomouc Half Marathon Datum: 26. 6. 2010 Počet účastníků: 1788


Hodnotící komentář roku: Nejenom v Praze se od roku 2010 začínají konat závody. Běžecká liga proniká do ostatních regionů a poprvé se běží půlmaratón v Olomouci. Praha zaznamenává rekordní účast v maratónu a také nový rekord závodu 2:05:39, zároveň je to sedmý nejlepší světový čas všech dob v podání Eliuda Kiptanuie, to a mnoho další kritérií vede k udělení zlaté známky IAAF.

2011 Závod: Prague Half Marathon Datum: 2. 4. 2011 Počet účastníků: 9614 (5474 mužů a 1799 žen) 38




Závod: Ústí nad Labem Half Marathon Datum: 18. 9. 2011 Počet účastníků: 1195

Hodnotící komentář roku: V po úspěšném půlmaratónu v Olomouci se v roce 2011 přidává k mimopražským závodům i Ústí nad Labem. Lydia Cheromei vytváří nový maratónský traťový rekord v kategorii žen 2:22:34. Zároveň jsou jmenováni první zlatí PIM Kingové, kteří odběhli všech 15 ročníků.


39


Závod: České Budějovice Half Marathon Datum: 9. 6. 2012 Počet účastníků: 1438




Hodnotící komentář roku: Atsedu Tsegay se časem 58:47 z půlmaratónu v Praze stává čtvrtým nejrychlejším mužem historie. To svědčí o prestižním závodě, který se v Praze v posledních letech vytvořil. S dalším půlmaratónem v Českých Budějovicích vzniká značka RunCzech, pod kterou patří všechny závody. Tento rok, tedy 2012 si Jan Kreisinger časem 2:16:25 zajišťuje nominaci na Olympijské hry v Londýně, které se ten rok konají. Závody seriálu RunCzech jsou velmi populární a na trase jsou vidět i osobnosti jako je například fotbalista Pavel Nedvěd či desetibojař Roman Šebrle. 40



Závod: Karlovy Vary Half Marathon Datum: 25. 5. 2013 Počet účastníků: 1509




41


Hodnotící komentář roku: Na pražské Letné se otevírá první běžecké centrum s názvem Running Mall. Do RunCzech běžecké ligy přibývá aktuálně nejmladší závod, Mattoni 1/2Maraton Karlovy Vary. Všech sedm závodů seriálu je vyprodáno dlouho dopředu. Na každém závodě je rekordní počet registrovaných.



Závod: Karlovy Vary Half Marathon Datum: 24. 5. 2014 Počet účastníků: 3000


42




Závod: Ústí nad Labem Half Marathon Datum: 14. 9. 2014 Počet účastníků: 3500 Hodnotící komentář roku: V roce 2014 je tomu 20 let od vzniku Volkswagen Marathonu. Startovní čísla jsou vyprodána už na začátku roku. Praha tento rok získává do sbírky další zlaté známky, po půlmaratónu a maratónu získává nejvyšší ocenění i Birell Grand Prix Praha. Na závodech startují nejlepší světoví vytrvalci včetně světových rekordmanů a mistrů světa.

43

2.8.1 Detailní přehled závodů z roku 2014 V posledních ročnících představili organizátoři po konci sezony detailní přehled všech závodů. Účastníci se mohou dozvědět zajímavá čísla, která se jednotlivých závodů týkají. Pro zajímavost uvádím některá z nich, které firma RunCzech uvedla za rok 2014. V roce 2014 se závodů pořádaných RunCzech zúčastnilo 108 národností. To svědčí o tom, v jakém podvědomí jsou závody ve světě. Dalším důkazem, že se v České republice konají kvalitní závody, můžeme považovat to, že z 294 pozvaných elitních atletů, překonalo 7 z nich traťový rekord. O tom však svědčí i televizní přenosy do 135 zemí světa. V tuzemsku sledovalo závody 1,19 mil. lidí v televizi a 105 366 online. Bez koho by se závody nikdy neuskutečnili, jsou dobrovolníci, těch bylo v roce 2014 5 333. Atmosféru závodu zajišťovalo 108 kapel na tratích. K závodům patřila i charitativní činnost. Částku 2 350 400 Kč vybralo 3 867 závodníků, kteří běželi pro dobrou věc. Ráda bych zmínila i jiná čísla. Ta, která se týkají občerstvení běžců v průběhu závodu. Například v roce 2014 se vypilo 106 470 litrů vody Mattoni, která patři mezi hlavní sponzory. Dále je to 44 580 litrů isotonického nápoje Nutrend, který je též sponzorem a používá se na občerstvovacích stanicích a po závodě. Banány jsou součástí občerstvení během a po závodě a na tratích se jich minulý rok zkonzumovalo 12 908 kg. Jako památku dostane každý účastník, který závod dokončí medaili. V roce 2014 to bylo 55 800. Poslední důležitou a potřebnou součástí jsou materiální a hygienické potřeby, jako jsou houbičky a termoizolační fólie. Pokud je při závodě teplo, a při květnovém maratónu se tak stává velmi často, jsou houbičky velmi vhodné a minulý rok se jich spotřebovalo 275 500. Naopak na jarním ½Maratonu v Praze bývá občas i velmi chladné počasí a tak se spotřebuje až 46 800 termoizolačních folií.

44

2.9

Přehled aktivit v rámci firmy Prague International Marathon, s.r.o.

Soutěžní závody, které se firmou PIM pořádají, můžeme zahrnout do jedné části aktivit. Pak zde ale máme i druhou část aktivit, které jsou závodníkům zprostředkovány. Je to způsobeno nárůstem závodníků, tedy poptávkou po dalších akcích, které se běhu týkají. RunCzech není jen seriál velkých závodů, jeho součástí jsou i malé závody. Především je to však běžecká liga, která pořádá běžecké závody v 5 městech České republiky. Každý závod je certifikován AIMS/IAAF, čímž je garantována úroveň služeb a organizace. Mezi závody patří Sportisimo ½Maraton Praha, Volkswagen Maraton Praha, Mattoni ½ Maraton Karlovy Vary, Mattoni ½Maraton České Budějovice, Mattoni ½Maraton Olomouc, Birell Grand Prix Praha, Mattoni ½Maraton Ústí nad Labem. Do RunCzech ligy samozřejmě patří i již zmiňované doprovodné závody, které přilákají tisíce dalších běžců a vytvářejí atmosféru. Jsou to DM rodinné běhy, Firemní běhy, Charitativní běhy, Juniorský maratón, Univerzitní běhy, Zdravotnické běhy a Procházka se psy. Za zmínku stojí i další projekty, jako je Český maratónský klub, prvoběžci, PIM Kings a Queens, adidas Women’s Challenge, CEO Challenge, Mládež a rodiny a nejdůležitější ze všech jsou dobrovolníci. K závodům patří společenské a kulturní akce jako je Sport Expo, program solidarity, Marathon Music Festival, koncert ve spolupráci s pražským jarem, galavečer, předzávodní a pozávodní párty či výstavy fotografií. Novinku, kterou zavedli organizátoři je, že si závodník může porovnávat výsledky s ostatními běžci. Účastník, který dokončí alespoň tři závody a při registraci uvede požadované iniciály, se může srovnávat s ostatními dle pohlaví, věku, ale hlavně podle povolání. Celková organizace závodů, která vedla k získání 7 ocenění a jejich neopakovatelná atmosféra přilákala spoustu špičkových světových atletů jako je Haile Gebreselassie, Stefano Baldini, Paul Tergat, Moses Tanui, Antonio Pinto, Patrick Makau, Zersenay Tadese ale také řada dalších běžců dodala závodům RunCzech značnou prestiž, což přilákalo stovky tisíc diváků po celé délce trati.

45

Jak už bylo uvedeno v historickém přehledu, RunCzech v roce 2013 představilo nové běžecké centrum. Běžecký dům Running Mall, jak je firmou Prague International Marathon, s.r.o. nazýván. Je velice dobře situován mezi dvěma populárními pražskými běžeckými parky, a to Letenskými sady a Stromovkou. Running Mall je ideálním místem pro všechny běžce. Ti zde mohou společně trénovat, bavit se a odpočívat. V rámci služeb běžeckého centra se zde závodníci mohou například zaregistrovat do PIM Běžeckého klubu. Ten nabízí skupinové i individuální tréninky, profesionální trenéry, setkání s elitními atlety, známými tvářemi, odborníky a inspirujícími osobnostmi. Další prostor v běžeckém centru je Sport Lounge, kde si mohou členové zacvičit na posilovacích a kardio strojích nebo si odpočinout s přáteli při stolních hrách či ping pongu. Součástí Running Mall je konferenční sál Emila a Dany Zátopkových, který slouží pro firemní aktivní meetingy včetně vzdělávacích a inspirativních seminářů a workshopů. Důležitá část centra je Adidas running - Prague Marathon Store. Kde mohou běžci využít diagnostiky došlapu při výběru bot, poradit se s odborníkem, vyzkoušet testovací páry bot nebo si pořídit běžecké vybavení z nejnovějších kolekcí Adidas či oficiální kolekcí RunCzech. K běhání patří správné stravování a pitný režim a proto zde můžeme najít Water bar. RunCzech toto místo uvádí jako ideální pro odpočinek po tréninku i pro obchodní setkání, které nabízí zdravé občerstvení a nápoje.

2.10 Přehled

světových

maratónů

v porovnáním

s Volkswagen

Marathon

Maraton byl na počátku své historie předmětem zájmu hlavně profesionálních sportovců. V průběhu svého vývoje, získával stále více propagátorů. Velký vliv jistě mělo pořádání městských maratónů. A tak jsme mohli být zvláště od sedmdesátých let minulého století svědky neobvyklého nárůstu v počtu startujících na této trati. Zdálo se, jakoby lidé v přetechnizované době toužili prokázat sami sobě a případně i jiným svoji nezměrnou vůli, vytrvalost a schopnosti. Tato tendence se nejmarkantněji projevila v západních zemích, především v USA, odkud se pak přenesla též do Evropy, a i když v menší míře, také k nám (ŠMITÁK, 1996). Maratony se běhají po celém světě. Ať už to jsou ty velké s mnohatisícovou účastí nebo malé, tradiční závody, kde je počet účastníku velký skromný. Na maraton 46

narazíte v každém městě či jeho okolí. Jelikož se pražský maratón řadí mezi ty velké. Pro porovnání jsem vybrala maratón v Bostonu, New Yorku, Berlíně a Londýně. Tyto maratóny se spolu s pražským, považují za nejkrásnější maratóny na světě. Nutno podotknout, že zahraniční maratóny mají mnohem větší tradici. Se světovými maratóny se ten pražský, co do počtu účastníků, nemůže měřit. V tabulce 2 je uveden nárůst počtu účastníků vybraných světových maratónů. Záměrně jsem je uvedla od roku 1995, pro porovnání s Volkswagen Marathonem. V Praze běhá kolem 11 000 účastníků. V Londýně a Bostonu je to 35 000, v Berlíně 40 000 a v New Yorku dokonce 45 000 závodníků.

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Boston New York Londýn Berlín 9416 26809 25272 12699 38708 28248 26000 15934 10471 30501 29000 14982 11499 31578 30000 21001 12797 31776 30700 19129 17813 29473 32600 22873 15606 22903 30066 26782 16939 31819 32635 25283 20223 34800 32165 30709 20344 36486 31659 27961 20453 39956 35251 30373 20473 37876 32803 30181 23869 38607 35700 32456 25283 37717 34401 35731 26331 41429 34995 35052 26790 44766 36523 34002 26907 46543 34802 32983 21616 Nekonal se 36696 34268 26914 50062 34188 36542 35755 50386 35919 28984

Tabulka 2 Přehled počtu účastníků (n) ve vybraných městských maratónech od roku 1995 - 2014

47

Za nejnáročnější se považuje maratón v New Yorku, Praze a Bostonu. Londýn se uvádí jako středně náročný a ten nejlehčí se běhá v Berlíně. I díky těmto ukazatelům zaběhl v Berlíně v roce 2014 Dennis Kimetto světový rekord a Paula Radcliffová drží světový rekord z Londýna již od roku 2003. Hlavní podíl na tom, že se v Praze nejspíš nedočkáme světového rekordu, má trasa, která vede přes historické centrum, Karlův most či Národní divadlo. A) Berlínský maratón Berlínský maratón patří k nejznámějším a největším maratónům na světě. V grafu 1 můžeme vidět nárůst počtu účastníků. V Berlíně je k vidění trasa, která se proplétá historickými památkami, jako je třeba budova Říšského sněmu s vyvrcholením u Braniborské brány. Trať je zde ale rovinatá a díky podzimnímu termínu zde panuje přívětivé počasí vhodné k pokoření rekordu. První běh se uskutečnil roku 1974. V Berlíně bylo vytvořeno i několik světových rekordů a dalších významných časů. Mezi významný ročník patří 34., který se konal 30. září 2007. Byl rekordní hned v několika směrech, a to nejen proto, že na trati mužů byl vytvořen nový světový rekord, ale například počet diváků dosáhl dle údajů pořadatelů kolem jednoho milionu.

Berlin Marathon 40000 35000 30000 25000 20000 15000

10000 5000 0

Graf 1 Počet účastníků (n) na Berlin Marathonu od roku 1995 – 2014 (převzato z www.athlinks.com)

48

B) Londýnský maratón

Na maratón v Londýně přihlašuje každoročně tolik lidí, že zájem výrazně překračuje běžeckou kapacitu účastníků závodu. Běh pro charitativní účely, stejně jako u ostatních závodů, je jedním ze způsobů, jak se na závod registrovat bez dlouhého čekání. Počet účastníků lze posoudit v grafu 2. I zde je velmi zajímavá trasa, při závodě běžíte kolem řeky Temže, dále maratónci běží kolem Tower Bridge a do cíle probíhají v blízkosti Big Benu, když cíl je tradičně u Buckinghamského paláce.

Virgin Money London Marathon 40000 35000 30000 25000 20000 15000

10000 5000 0

Graf 2 Počet účastníků (n) na Virgin Money London Marathonu od roku 1995 – 2014 (převzato z www.athlinks.com)

49

C) Bostonský maratón Bostonský maratón patří mezi nejstarší každoročně pořádaný maratón na světě. V grafu 3 lze pozorovat velký nárůst účastníků hlavně v posledních letech. Závod se pokaždé koná třetí pondělí v dubnu, na takzvaný „Den patriotů (vlastenců)“, který je připomínkou prvního vojenského střetu americké války za nezávislost. První ročník se konal v roce 1897, což z bostonského maratónu činí nejstarší závod svého druhu na světě. Na tento maratón se musí každý adept kvalifikovat. Již samotnou kvalifikaci lze považovat za úspěch. Bohužel musíme zmínit i tragickou událost z 15. dubna 2013, kdy se bostonský maratón stal terčem teroristického útoku, když v cílové rovince vybuchly dvě podomácku vyrobené bomby. Rekord trati drží Geoffrey Mutai, který v roce 2011 dosáhl času 2:03:02. Byl to nejrychlejší maratón všech dob, protože ale trať Bostonského maratónu nesplňuje pravidla IAAF ohledně způsobu měření délky trati a ohledně převýšení, nemůže být uznán za světový rekord.

Boston Marathon 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Graf 3 Počet účastníků (n) na Boston Marathonu od roku 1995 – 2014 (převzato z www.athlinks.com)

50

D) New Yorský maratón New Yorský maratón dosahuje monumentálních rozměrů, je to největší světový maratón co se týká účasti běžců. V roce 2013 jej dokončilo přes 50 tisíc závodníků, jak můžeme zjistit v grafu 4. Kvůli velkému zájmu o účast je možné se maratónu zúčastnit buď splněním kvalifikačního limitu, nebo díky vylosování v loterii. Maratón se v New Yorku běhá od roku 1970, a to vždy první neděli v listopadu. I přesto, že se v 11. 9. 2001 stal v New York teroristický útok, již v listopadu toho roku se maratónu zúčastnilo 22 903 běžců. Za zmínku stojí i rok 2012, kdy byl závod zrušen kvůli následkům superbouře Sandy. V neděli 4. listopadu, se tisíce běžců spojilo v Central Parku, a mnoho dalších cestovalo na Staten Island i na jiná místa v okolí New Yorku, na podporu úsilí o obnovu. Trať závodu nabízí úžasné výhledy na newyorský přístav, sochu Svobody a jižní část Manhattanu. První listopadová neděle spojuje celý New York, na trase hraje více než 100 skupin a i díky dalším aspektům, je to jedna z největších sportovních událostí.

TCS New York City Marathon 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Graf 4 Počet účastníků (n) na TCS New York City Marathonu od roku 1995 – 2014 (převzato z www.athlinks.com)

51

3

Metodika

3.1

Cíle a úkoly práce

Cílem diplomové práce je stručně zachytit fenomén běhu v ČR a na příkladu soutěžních běhů organizovaných Prague International Marathon, s.r.o. (dále PIM) zaznamenat v kvantitativní rovině postupný nárůst počtu zájemců o běhání v období let 1995 – 2014 a zároveň v kvalitativní rovině zjistit zvyšování sportovní výkonnosti účastníků pražského maratónu. V neposlední řadě zjistit názory a postoje běžců účastnících se pražského maratónu na sportovní úroveň a organizační zajištění pražského maratónu a porovnat je s názory autorky.

Pro splnění cíle práce jsem si stanovila následující úkoly: 1) Provedení literární rešerše dostupné literatury, zpracování a vyhodnocení informací z jednotlivých ročníků pražského maratónu od roku 1995 do roku 2014

2) Vytvoření ankety, distribuování záměrně vybraným respondentům a na základě ankety zjištění názorů a postojů účastníků k pražskému maratónu

3) Zaznamenání vlastního prožívání běhu při maratónu z pozice běžkyně pomocí sebereflexe a uvedené porovnat s názory oslovených respondentů.

52

3.2

Metodika zpracování

Pro splnění cíle práce jsem využila následující metody zpracování:

A) Obsahová analýza Pro danou diplomovou práci byla zvolena metoda obsahové analýzy. Analyzuji data a informace z jednotlivých ročníků pražského maratónu dle nárůstu kvantity i kvality. Porovnávám počty účastníků a dosažených časů u 1., 10., 50., 100., 500., 1000., 1500., 2000., 3000., 4000., 5000. závodníka. Výsledná data z jednotlivých ročníků zobrazuji v tabulkách, kde je chronologicky a seřazuji.

B) Anketní šetření. V druhé části práce byla zvolena metoda dotazování formou anketních otázek. Zvolené otázky byly rozeslány záměrně vybraným účastníkům Volkswagen Marathonu v Praze, kdy podmínkou pro vyplnění byla alespoň jedna účast na zmiňovaném závodě. V anketě je kombinace devíti uzavřených a třech polouzavřených otázek. Celkem respondenti odpovídali na 12 otázek, z toho 4 se týkaly základní charakteristiky respondenta a dalších 8 otázek zjišťovalo názory a postoje respondentů. Po ukončení dotazování jsem výsledky uvedla v procentech a v počtu (n) respondentů. Vše jsem zadala do grafů.

C) Vlastní sebereflexe V poslední části odůvodňuji své názory a postoje k Volkswagen Marathonu v Praze. Kritériem byla má účast na několika ročnících maratónu. Část jsem rozdělila na jednotlivé kategorie: postoj k běhu, vlastní účast na závodech RunCzech a organizace Volkswagen Marathon.

53

3.3

Výzkumné otázky

1. Můžeme zaznamenat postupný nárůst počtu účastníků od prvního ročníku v roce 1995 až po jubilejní 20. ročník v roce 2014?

2. Můžeme zachytit progresivní zlepšení času vítězů a ostatních běžců v průběhu 20 let, z hlediska vyšší úrovně závodu?

3. Jaké jsou názory a postoje vybraných účastníků - respondentů na organizaci závodů?

4. Jaké důvody vedou závodníky účastnit se Volkswagen Marathonu v Praze?

5. Shodují se názory a postoje oslovených respondentů s názory, které jsem interpretovala ve své sebereflexi?

3.4

Metodický postup

Zpracování dat Na základě spolupráce s firmou Prague International Marathon spol. s.r.o. jsem získala potřebné podklady pro zpracování analýzy. Po vytvoření přehledu dat od roku 1995 do roku 2014, jsem výsledné informace zobrazila do grafu. Zjišťovala jsem, jestli se počet účastníků pravidelně zvětšoval jak v kvantitativní úrovni, tak kvalitativní úrovni. Porovnám cílové časy běžců na prvních místech od roku 1995 do roku 2014, dále srovnávám cílové časy v pořadí na 10., 50., 100., 500., 1000., 1500., 2000., 3000., 4000., 5000. místě v letech 2010 – 2014. Zjišťuji, jestli na základě kvantity, se u závodu projevila i kvalita a to nehledě na vnější podmínky.

54

Provedení ankety Anketní otázky byly přes aplikace google docs rozeslány vybraným respondentům. Účastnící výzkumu odpovídali přes výše uvedenou aplikaci a to díky emailu, webovým stránkám a facebooku. Podmínkou pro vyplnění byla alespoň jedna účast na zmiňovaném závodě. V anketě je kombinace devíti uzavřených a tří polouzavřených otázek. Anketní otázky jsou umístěny v příloze 1.

Hodnocení pomocí sebereflexe Maratónu v Praze jsem se zúčastnila čtyřikrát, rozhodla jsem proto do diplomové práce zahrnout i vlastní hodnocení závodu. Především z hlediska organizace, startovného, trasy a zázemí závodu.

55

4

Výsledková část

4.1

Sledování vývoje z hlediska kvantitativního

Od roku 1995 až po rok 2014 se maratónu účastnilo celkem 95 256 běžců. V grafu 5, je vidět nárůst počtu účastníků na desetinásobek, oproti prvnímu ročníku. Nutno podotknout, že ne každý rok se počet účastníků navyšoval. V tabulce 3 je červeně zobrazeno, o které ročníky se jednalo. Stejně tomu bylo i v letech 2006 a 2007. Od roku 2008 se však počet účastníků rychlým tempem zvyšoval. Musíme však zmínit, že uvedená čísla jsou včetně doprovodných závodů, které se během maratónského víkendu konají. U posledních ročníků šplhá počet registrovaných až k 10 000, což potvrzuje běžecký boom nejenom v České republice. Důkazem mohou být i předčasně vyprodaná čísla.

Volkswagen Marathon Prague 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Graf 5 Nárůst počtu účastníků (n) Volkswagen Marathonu v průběhu let 1995 - 2014

56

Rok Počet účastníků (n)

Rok Počet účastníků (n)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 958 1167 1639 2520 3169 3173 3143 3151 2998 4222

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

2014

4953 3796 4153 5127 5993 7934 8338 9057 9573 10192 Tabulka 3

Počet účastníků (n) v jednotlivých ročnících Volkswagen Marathonu

4.2

Sledování vývoje Volkswagen Marathonu z hlediska kvality V maratónu vyhrávají díky své fyziognomii v kategorii muži převážně afričtí

běžci. Ani v Praze tomu není jinak. Až na pět závodníků, všichni pocházeli z Afriky. Konkrétně to bylo třináct elitních atletů z Keni, dva z Etiopie, jeden z Tanzánie. Výjimkou byly roky 2006 a 2013, kdy maratón v Praze vyhrál účastník z Kataru a rok 2007, kdy maratón vyhrál Portugalec Ornelas Helder. U žen je to více rozmanité. Nicméně opět zde máme velké zastoupení z afrického kontinentu. Je to šest vítězek z Keni a dvě z Etiopie. Další velké zastoupení má Rusko, které zvítězilo hned šestkrát. Za zmínku však stojí Nailya Yulamanova, která dominovala v roce 2007 i 2008 a Alina Ivanova, která též vyhrála dvakrát, a to v letech 2000 a 2006. Bulharsko reprezentovala Elena Vinickaya, která vyhrála hned třikrát a to v letech 1996, 1997 a 1998. Dále zde vítězily ženy z Itálie, Franca Fiacconi v roce 1999 a Maura Viceconte v roce 2001. Historicky první vítězkou byla Svetlana Tkach z Ukrajiny. V tabulkách 4 a 5 jsem zpracovala nejrychlejší vítěze za celou dobu konání pražského maratónu. Tabulka 4 uvádí časy vítězů uvedené chronologicky a tabulka 5 ukazuje nejlepší časy seřazené dle kvality. Mezi nejrychlejší vítěze za celou dobu konání Volkswagen Marathonu v Praze je u mužů, Eliud Kiptanui z Keni, který zaběhl v roce 2010 pražský maratón v čase 2:05:39. Tímto Keňan stanovil nový traťový rekord, který trvá dodnes. Pro v tu dobu šestadvacetiletého běžce, to byl teprve druhý maratón v životě. V Praze si vylepšil svůj osobní rekord o sedm minut a v roce 2010 to byl šestý nejlepší čas sezony. 57

Rekord v ženské kategorii drží z roku 2011 Lydia Cheromei. Keňská běžkyně vyhrála v čase 2:22:34. Stanovila si tak osobní rekord a samozřejmě rekord závodu. Chuť vítězství poznala již o pár měsíců dříve, kdy v čase 1:07:33 vyhrála pražský ½Marathon. Město a trať se jí natolik líbily, že se vrátila do Prahy na dvojnásobnou vzdálenost.

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

MUŽI 2:12:44 2:12:21 2:09:07 2:08:52 2:11:19 2:10:35 2:10:14 2:11:41 2:11:56 2:12:15 2:10:42 2:11:11 2:11:49 2:11:06 2:07:48 2:05:39 2:07:07 2:06:25 2:08:51 2:08:07

ŽENY 2:39:33 2:37:33 2:32:58 2:34:25 2:28:33 2:27:42 2:26:33 2:32:24 2:31:10 2:31:49 2:28:42 2:29:20 2:33:10 2:31:43 2:28:27 2:25:29 2:22:34 2:25:41 2:27:00 2:23:34

2010 2012 2011 2009 2014 2013 1998 1997 2001 2000 2005 2008 2006 1999 2002 2007 2003 2004 1996 1995

MUŽI 2:05:39 2:06:25 2:07:07 2:07:48 2:08:07 2:08:51 2:08:52 2:09:07 2:10:14 2:10:35 2:10:42 2:11:06 2:11:11 2:11:19 2:11:41 2:11:49 2:11:56 2:12:15 2:12:21 2:12:44

2011 2014 2010 2012 2001 2013 2000 2009 1999 2005 2006 2003 2008 2004 2002 1997 2007 1998 1996 1995

ŽENY 2:22:34 2:23:34 2:25:29 2:25:41 2:26:33 2:27:00 2:27:42 2:28:37 2:28:33 2:28:42 2:29:20 2:31:10 2:31:43 2:31:49 2:32:24 2:32:56 2:33:10 2:34:25 2:37:33 2:39:37

Tabulka 4

Tabulka 5

Časy vítězných běžců v obou kategoriích

Nejlepší časy seřazené dle kvality úrovně

58

V tabulce 6 a 7 jsou uvedeny výsledky ostatních běžců v letech 2000 -2014. Do jedné tabulky jsem zanesla výsledné časy na 10., 50., 100., 500., 1500., 2000., 3000., 4000. a 5000. pozici. Je nutné říci, že jsem porovnávala časy čipové. Čas cílový je ten, který se měří od výstřelu až po doběhnutí do cíle. Naopak čas čipový je ten, kdy běžec protne startovní koberec a poté ho v cíli opět proběhnete, je to tzv. čas reálný. Vzhledem k tomu, že maratón běží několik tisíců lidí, tak pokud běžec není zařazen do předních koridorů, dostanete se na start až za několik minut. Někdy to může trvat až čtvrt hodiny. Podle mého názoru by se mělo pořadí třídit dle reálných časů a ne časů cílových. V druhé tabulce jsem porovnala časy v jednotlivých ročnících, od prvního do patnáctého místa. V tabulce 7 lze jasně vyčíst, že nejrychlejší byly poslední ročníky. V tabulce jsou žlutě1 zvýrazněny ty nejrychlejší ročníky na daném umístění. Přikláním se k tomu, že výkony většinou ovlivňuje počasí. V roce 2012 panovaly v Praze chladnější podmínky, které jsou pro běh vhodné. Jediný problém byl místy vanoucí vítr podél Vltavy. Rok 2014 přinesl rozmanité počasí. Déšť, slunce i vítr, který byl místy velmi prudký. Naopak v roce 2013 bylo extrémní horko, které mělo vliv na výkony běžců. Jen výjimečně zde objevíme vítěze starších ročníků.

2000

1

2001

2002

2003

2004

Žlutou barvou jsou zvýrazněny nejrychlejší ročníky na daném umístění

59

2005

2006

10. 50. 100. 500. 1000. 1500. 2000. 3000. 4000. 5000.

2:14:48 2:37:23 2:48:42 3:19:56 3:39:57 3:57:33 4:18:53

2:15:55 2:42:51 2:55:17 3:21:25 3:41:51 3:59:45 4:24:14

2:16:13 2:41:54 2:54:14 3:22:57 3:40:22 3:56:37 4:15:29

2:24:27 2:49:00 2:59:34 3:29:50 3:52:31 4:10:49 4:35:55

2:14:04 2:39:43 2:51:18 3:18:46 3:36:05 3:49:34 4:01:43 4:46:32

2:25:02 2:53:51 3:04:39 3:32:07 3:48:58 4:02:06 4:17:58 5:05:14

2:22:30 2:51:00 2:59:14 3:28:07 3:47:20 4:01:03 4:20:16

Tabulka 6a Výsledné časy na vybraných pozicích (2000 – 2006)

10. 50. 100. 500. 1000. 1500. 2000. 3000. 4000. 5000.

2007 2:23:38 2:53:05 3:02:33 3:31:31 3:50:12 4:07:16 4:24:35 5:30:08

2008 2:17:53 2:47:09 2:57:18 3:25:10 3:41:12 3:53:00 4:06:46 4:42:18

2009 2:16:12 2:45:34 2:56:36 3:27:56 3:44:34 3:58:33 4:13:54 4:46:02

2010 2:11:53 2:34:16 2:44:39 3:15:45 3:30:50 3:42:56 3:52:36 4:13:58 4:43:22

2011 2:14:33 2:38:36 2:50:02 3:16:45 3:31:23 3:42:25 3:51:57 4:09:37 4:33:46 5:21:27

2012 2:15:00 2:38:25 2:49:07 3:13:41 3:28:02 3:37:32 3:45:07 3:57:44 4:19:15 4:51:43

2013 2:18:06 2:46:57 2:53:42 3:19:47 3:23:30 3:42:31 3:53:21 4:12:24 4:30:09 4:58:30

Tabulka 6b Výsledné časy na vybraných pozicích (2007 – 2014)

1.

2.

3.

4. 60

5.

6.

7.

2014 2:18:35 2:43:37 2:52:50 3:17:03 3:29:56 3:36:13 3:36:30 3:58:46 4:18:30 4:40:32

10. 50. 100. 500. 1000. 1500. 2000. 3000. 4000. 5000.

2010 2010 2010 2012 2013 2014 2014 2012 2014 2014

2004 2000 2000 2010 2012 2012 2012 2014 2012 2012

2011 2012 2012 2011 2014 2011 2011 2011 2013 2013

2000 2011 2011 2014 2010 2013 2010 2013 2011 2011

2012 2004 2004 2004 2011 2010 2013 2010 2010

2001 2002 2014 2013 2004 2004 2004 2008

2009 2001 2013 2000 2000 2008 2008 2009

Tabulka 7a Pořadí ročníků podle ordinální škály na jednotlivých pozicích (1. – 7. místo)

10. 50. 100. 500. 1000. 1500. 2000. 3000. 4000. 5000.

8. 2002 2014 2002 2001 2002 2002 2009 2004

9. 2008 2009 2001 2002 2008 2000 2002 2005

10. 2013 2013 2009 2008 2001 2009 2005 2002

11. 2014 2008 2008 2009 2009 2001 2000

12. 2006 2003 2006 2006 2006 2000 2006

13. 2007 2006 2003 2003 2005 2005 2001

14. 2003 2007 2007 2007 2007 2007 2007

15. 2005 2005 2005 2005 2003 2003 2003

Tabulka 7b Pořadí ročníků podle ordinální škály na jednotlivých pozicích (8. – 15. místo)

4.3

Anketní šetření 61

4.3.1 Základní charakteristika respondentů

Anketního šetření se zúčastnilo celkem 127 respondentů. Z toho bylo 91 mužů a 36 žen. Graf 6 uvádí věkové rozložení, které bylo následovné, 47% účastníků patřilo do kategorie M50, tedy muži do 50 let. Druhá nejvíce početná skupina byla M30, muži do 30 let a poté hned Ž50, ženy do 50 let. Zbývající respondenti patřili do kategorie Ž30, M50+ a Ž50+. Procentuální zastoupení zbývajících bylo tedy ženy do 30 let 12%, muži nad 50 let 6% a ženy nad 50 let pouze 2%. Z grafu 6 lze vyčíst velké zastoupení v kategorii muži do 50 let. Díky náročnosti závodu a charakteru této vzdálenosti, patřící do

vytrvalostních disciplín,

je

velké

zastoupení

v této

kategorii evidentní.

Vytrvalostních závodů se zúčastňují právě tito závodníci.

Počet respondentů dle věku M30

Ž30

M50

Ž50

M50+

Ž50+

2% 6%

22%

12%

11% 47%

Graf 6 Procentuální rozložení respondentů dle věku

Další část dotazníků se zabývala tím, odkud závodníci pochází. Z grafu 7 je zřejmé, že nejvíce dotazovaných je z hlavního města Prahy a Středočeského kraje. 62

Konkrétně je to 37% účastníků z Prahy a 15% závodníků z kraje Středočeského. Myslím, že je to dané minimální vzdáleností a znalostí města. Tedy tím, že jsou závodníci v domácích podmínkách. Na grafu 6 je vidět, že další nejpočetnější kraj, odkud závodníci jsou, je kraj Ústecký. Zde bych chtěla upozornit, že je to dáno osobou zpracovatelky diplomové práce. Tedy tím, že bydlím v Teplicích, v Ústeckém kraji a dotazník vyplnili i maratónci v mém okolí. Za zmínku stojí kraj Královehradecký, kde bych účast zdejších maratónců též přisoudila vzdálenosti.

Jihomoravský Olomoucký 0% 4% Kraj Vysočina 1% Pardubický 3%

Zlínský Moravskoslez. 4% 4% Rozdělní respondentů dle krajů

Hl. město Praha 37%

Královehra. 7% Ústecký 13% Liberecký 2%

Jihočeský 6%

Středočeský 15%

Karlovarský 2% Plzeňský 2%

Graf 7 Procentuální rozložení respondentů dle krajů

Je samozřejmé, že zodpovědný běžec, který i když nemá vysoké cíle, co se týče dosažení času, ale je jen motivován běžecký závod dokončit, se musí na závod připravit. 63

Maratón je na tolik náročný, že je zde cílená a pravidelná příprava na místě. Nestačí tedy jen jednou či dvakrát týdně běhat či jinak sportovat. Jak je uvedeno v grafu 8, tak mi přijde nezvyklé, že se v anketě objevilo 9% lidí, kteří sportují maximálně dvakrát za týden. Za ideální považuji pohybovou aktivitu pět až šestkrát týdně. Takto uvedlo v grafu 8 až 43% respondentů. Třikrát až čtyřikrát za týden se věnuje pohybové aktivitě 30% respondentů a dokonce 18% účastníků ankety uvedlo, že se sportování věnuje sedmkrát a více.

Týdenní pohybová aktivita respondentů

7 a více 18%

1 až 2 9% 3 až 4 30%

5 až 6 43%

Graf 8 Procentuální rozložení týdenní pohybové aktivity respondentů

První otázka dotazníku, stále však patřící do základní charakteristiky respondentů, mě velmi ve výsledné části překvapila. Graf 9 uvádí, že ze všech dotazovaných, bylo 64

58% běžců, kteří se závodu zúčastnili pouze jednou. Vzhledem k tomu, že maratón v Praze čelí oblibě již pár let a nárůst registrovaných vzrostl na více jak 10 000, čekala bych, že zde bude více respondentů, kteří závod absolvovali více jak jednou. Na druhou stranu více jak polovina oslovených uvedla, že se závodu hodlá účastnit i v budoucnu. Za zmínku jistě stojí i jeden dotazovaný, který se závodu zúčastnil dokonce 15krát. Pražský maratón se mohl v roce 2014 pyšnit tím, že 14 závodníků běželo závod od jeho prvního ročníku.

6x 2% 4x 7%

7x 1%

8x 12x 1% 1%

15x 1%

5x 6%

3x 12%

1x 58%

2x 11%

Počet účastí na Volkswagen Marathonu Graf 9 Procentuální rozložení počtu účastí respondentů na Volkswagen Marathonu

Jak můžeme vidět v grafu 10, tak velmi silné zastoupení má opět kategorie M50. U mužů do 50 let je vidět, že se maratónu zúčastňují pravidelně. I přesto, že nejpočetnější skupina je obsazena v absolvování pouze jednoho maratónu, je vidět, že 65

jsou zde muži, kteří Volkswagen Marathon běželi i šestkrát. Naopak u mužů v kategorii do 30 let, můžeme vyčíst velký nárůst maratónců, kteří závod běželi jen jednou, oproti nízké účasti na předchozích ročnících. Stejně tomu je u kategorie Ž30, kdy lze vidět velký počet žen, které se zúčastnily jen jednou. Myslím, že velký počet běžců, kteří se zúčastnili závod jen jednou, můžeme přisoudit nárůstu popularity běhu v posledních letech. Můžeme jen polemizovat, kdy se závodníci běhu zúčastnili. Troufám si však říci, že vzhledem k počtu nárůstů přihlášených na pražský maratón, to bylo období posledních dvou let.

Počet účastí na Volkswagen Marathonu dle věkových kategorií 25 20

M30 Z30

15

M50

Z50

10

M50+ 5

Z50+

0 1

2

3

4

5

6

7

8

12

15

Graf 10 Počet účastí (n) na Volkswagen Marathonu v Praze dle pohlaví

4.3.2 Názory a postoje respondentů

66

První otázka se zaměřila na důvody účasti na pražském závodě. Graf 11 ukazuje, že ze všech dotazovaných uvedlo 58% jako důvod, zdolání maratónu. Je jasné, že každý chce závod dokončit a vzhledem k tomu, kolik respondentů uvedlo, že běželo jen jednou, je tento výsledek nepřekvapující. Ze zbylých závodníků uvedlo 20% jiný, než byly uvedené důvody, například radost ze závodu, dosáhnout na metu PIM King, zvyk, zvýšení kondice, atmosféra závodu či zlepšení osobního rekordu. U 12% je hlavním důvodem prestiž závodu a u 9% je důvodem trať. Pouze 1% uvedlo, že se maratónu zúčastnilo kvůli sázce.

Důvody respondentů účastnit se Volkswagen Marathonu

Sázka 1%

Ostaní 20% Trať 9%

Zdolání maratonu 58%

Prestiž závodu 12%

Graf 11 Procentuální rozložení důvodů respondentů účastnit se Volkswagen Marathonu

Každý z běžců má svoje zásady a rituály. Někdo běhá sám, někdo se zúčastňuje skupinových tréninků a někdo vybíhá například s partnerem. Stejně tomu je u závodu. Otázka číslo tři mě ve výsledku velmi překvapila. V grafu 12 můžeme zaznamenat, že ze všech dotazovaných byla více jak polovina respondentů, konkrétně 59% těch, kteří se 67

zúčastňují sami. Domnívala jsem se, že nejčastěji budou odpovědi v kategorii s přáteli či s rodinou. Závodu se účastní s přáteli 28% registrovaných a jen 10% dotazovaných se účastní s rodinou. Troufnu si říci a mohu tak potvrdit i z vlastní zkušenosti, že opora na trati je nenahraditelná. Ostatní 3% dotazovaných uvedlo, že se účastní s kolegy z práce, v rámci firemního týmu.

Forma účasti respondentů na Volkswagen Marathonu Jiné 3% S rodinou 10%

S přáteli 28%

Sám/sama 59%

Graf 12 Procentuální rozložení formy účasti respondentů na Volkswagen Marathonu

Otázka na respondenty, týkající se startovného měla velmi zajímavé výsledky. Závodníci měli pod otázkou vyplnit povolání. Na základě odpovědí, jestli odpovídá či neodpovídá výše startovného jejich představám, mě zajímalo, jaké je jejich povolání. Se startovným nesouhlasí 44% účastníků. Jak ukazuje graf 13, tak téměř stejný počet, tedy 42% běžců naopak výše startovného odpovídá jejich představám. Zajímavé ovšem je, 68

složení běžců a jejich povolání vůči odpovědi. Nabízela by se varianta odpovědí, že pokud respondent nesouhlasí se startovným, bude s největší pravděpodobností bez práce, student, žena na mateřské dovolené, nebo bude povoláním dělník, číšník či řidič, tedy střední třída. Naopak pokud účastnící souhlasí s výší startovného, mohli spadat to vyšší třídy, tedy manažeři, programátoři či podnikatelé. Anketa však odhalila jiné dělení a to, že výše startovného nezáleží na povolání respondentů. Ve skupině běžců, kteří souhlasí se startovným, jsou dělníci, učitelé, lakýrníci, kuchaři, vojáci, stejně jako manažeři, auditoři, programátoři či technologové. To stejné platí i o skupině respondentů, kteří s výší startovného nesouhlasí. Prolínají se zde povolání například pošťáků a policistů s povoláním, jako jsou lékaři či projektoví manažeři. Pouze 14% dotazovaných uvedlo, že nedokáží posoudit, jestli výše startovného odpovídá jejich představám.

Názory respondentů na výši startovného

nelze posoudit 14%

ano 42%

ne 44%

Graf 13 Procentuální rozložení názoru respondentů na výši startovného

Další otázka se zabývala tím, co by dotazovaní na maratónu změnili. Ze všech dotazovaných uvedlo 20%, že by nic neměnilo. Tudíž jsou s organizací zvodů spokojeni. To je jistě velmi dobrá vizitka pro pořadatele. Na druhou stranu, jako můžeme vidět v grafu 14, je nejčastější problém se startovním balíčkem, kdy takto uvedlo 32% účastníků. Dále to bylo 18% běžců, kteří by změnili technické zázemí a za 69

zmínku stojí i ostatní důvody. Je to například možnost vyzvednutí čísla někým jiným, cena či přepisování registrací. Pouze 6% uvedlo změnu organizace v prostoru startu a cíle, 3% respondentů uvedla občerstvovací stanice, a jen 2% by změnila sport expo.

Názory respondentů na změny při Volkswagen Marathonu

nic bych nezměnil/a 20%

sport Expo 2%

startovní balíček 32%

ostatní 19%

technické zázemí 18% občerstvovací zdravotní stanice zajištění 3%

organizace v prostoru startu a cíle 6%

0%

Graf 14 Procentuální rozložení názoru respondentů na možné změny při organizaci Volkswagen Marathonu

Poslední část, která mě zajímala, se týkala budoucnosti pražského maratónu a doporučení od běžců. Došla jsem k zajímavým, ale ne nečekaným výsledkům. Ti závodníci, kteří se v budoucnu budou opět registrovat na závod, by sami doporučili ostatním závod absolvovat. Konkrétně jich bylo více jak polovina, tedy 52%. Další početnou skupinou byla ta, která si ještě není svou účastí jistá, i tak by ale závod 70

doporučila, takto odpovědělo 31% dotazovaných.

Dohromady je to přes 80%

respondentů, což svědčí o popularitě Volkswagen Marathonu. Ve výsledcích se objevili i tací běžci, kteří se závod již nezúčastní, ale opět by Volkswagen Marathon doporučili. To je například i můj případ, který uvádím ve vlastním hodnocení. Bohužel se v grafu 15 objevilo i 5% závodníků, kteří se nejenom neúčastní, ale závod by nedoporučili. A v neposlední řadě stojí za zmínku 5% registrovaných, kteří se sice závodu v budoucnu účastní, ale nikomu by nepřáli se závodu účastnit.

Pokračování účasti ve Volkswagen Marathonu a doporučení ho ostatním běžcům ne/ano 7%

ne/ne ano/ne 5% 5%

ano/ano 52%

možná/ano 31%

Graf 15 Procentuální rozložení možného zvažování účasti v dalších ročnících u respondentů Volkswagen Marathonu a doporučení ho ostatním běžcům

4.4

Vlastní sebereflexe

Vlastní sebereflexe se týká mého vnímání ze samotného závodu. Rozdělila jsem část na postoj k pohybové aktivitě, účast na závodech RunCzech a názory a postoje na organizování Volkswagen Marathonu. 71

4.4.1 Postoj k pohybové aktivitě

Sportuji od dětství. Jedenáct let jsem hrála ligu ve volejbale a poté jsem dva roky jezdila závodně na silničním kole. I další sporty, jako je sjezdové a běžecké lyžování, snowboarding, všechny míčové sporty a další pohybové činnosti, mi nebyly a nejsou cizí. Měsíčně naběhám nebo nachodím přes 200 km. Někdy je to jen v rámci běhání, někdy je to dohromady s chůzí. Momentálně mám pohybovou aktivitu denně minimálně hodinu. Každý den lehce posiluji, ale jen s vlastní vahou. Čas od času se věnuji crossfitu. Příležitostně jezdím na kole a koloběžce. A jak jsem již uvedla výše, v zimním období se věnuji běžkám a lyžím.

4.4.2 Účast na závodech RunCzech

S běháním jsem se, jako každý aktivní sportovec, setkala během přípravy ve volejbale a cyklistice. Se závoděním jsem začala na gymnáziu, kdy jsem v roce 2005 byla členkou týmu, který se přes krajské finále probojoval až do finále Juniorského maratónu v Praze. S pravidelným závoděním jsem začala na vysoké škole. Nejprve jsem se účastnila Hervis ½ Maratónu v Praze a ještě tentýž rok, jsem byla na Volkswagen Marathonu jako masérka v rámci praxe. A právě zde jsem se rozhodla, že další rok uběhnu v Praze maratón. V roce 2011 jsem se tedy v rámci závod RunCzech zúčastnila Hervis ½ Maratónu, Volkswagen Maratónu v Praze, Mattoni Grand Prix závodu na 10 km a jakožto obyvatelka Teplic i nedalekého prvního ročníku Ústeckého ½ Maratónu. V roce 2012 jsem absolvovala úplně stejné závody a v roce 2013 jsem přidala ještě ½ Maratón v Olomouci. Minulý rok jsem se účastnila pouze Hervis ½ Maratónu a Volkswagen Maratónu v Praze. Maratónu v Praze jsem se tedy zúčastnila celkem čtyřikrát. Prvního v roce 2011 a pak pravidelně každý rok do roku 2014. Můj první maratón jsem absolvovala v čase 4:23:46. Nevěděla jsem, co od závodu očekávat. Byl to můj první takto náročný závod a jediný cíl bylo doběhnout. Musím říci, že jsem si celý závod doslova užívala. Bylo sice teplo, ale hlava říkala jen jednu věc, dokončit. A troufnu si tvrdit, že mi to nedělalo 72

sebevětší problém. Věděla jsem, že musím dodržovat pitný režim a občerstvovat se. Jediný, co mě za celou dobu mrzelo, bylo to, že jsem na trati neměla nikoho z rodiny a ani přátele. To se ovšem v dalších letech neopakovalo. Rok 2012 byl pro mě nejlepší. I přes to, že se mi nepodařilo stáhnout čas pod čtyři hodiny, tak se časomíra na Staroměstském náměstí zastavila v čase 4:05:30. I když mě trochu mrzelo, že čas nezačínal číslovkou tři, tak na druhou stranu jsem byla ráda za úspěšně zvládnutí a zlepšení se skoro o dvacet minut. O rok později už jsem jela do Prahy s ambicemi na čas pod čtyři hodiny. Jela jsem s rodinou a přáteli, kteří byli rozhodnuti mě na trase povzbuzovat. Bohužel tento květnový den, bylo strašné horko a to se projevilo na mém výkonu. I když jsem na trase měla podporu, která mi v určitých situacích velmi pomohla, výsledný čas nebyl pro mne příliš lichotivý. Svůj třetí maratón jsem zvládla za 4:25:43. Jednalo se o horší výsledek než při první účasti. V roce 2014 jsem si řekla, že se budu soustředit jen na tento květnový, pro mě důležitý závod. Veškerý trénink jsem zasvětila jen maratónu. Každý rok tento den považuji za takový malý svátek a nebylo tomu i jinak v květnu 2014. Celý týden se soustředím na neděli. Podřídím tomu stravu, trénink a samozřejmě i pitný režim. I tentokrát jsem měla podporu, která mi při každém setkání na trati, dala energii. Bohužel co mohlo, to se ten den zkazilo. Již den před závodem mi nebylo dobře. Druhý den ráno mi bylo lépe, ale potíže začaly s prvními metry. Hned v Pařížské ulici mi z opasku upadly dvě lahvičky na doplnění energie. Kdo už někdy běžel tento masivní závod, ví, že ho dav tlačí minimálně ze začátku před sebou. Ani jsem se nenamáhala a nehledala je. Po prvním kilometru, jsem zjistila, že už nemám ani energetickou tyčinku. Pokračovala jsem v závodě dál a snažila se nesoustředit na to, že mi na opasku zůstalo jen číslo s nevyplněními iniciály. Ano, zúčastňovala jsem se v tu chvíli po čtvrté a nevyplnila si startovní číslo. V tu chvíli jsem doufala, že nebudu na trase kolabovat. Vstříc náročnosti trasy jsem nehleděla na trable a pokračovala. Již tradičně jsem se příliš namotivovala a tempo přepálila. Vždycky si říkám, hlavně nepřepálit. Do ½ maratónu jsem běžela na tempo pod tři hodiny, ale na pomyslné poloviční distanci, „mi někdo vyměnil nohy“ a poté začalo trápení až do konce. Cítila jsem každý krok, každou dlažební kostku a po občerstvení jsem se přemlouvala, abych se zase rozeběhla. Jedinou část závod, kterou jsem si vysloveně užila, byl tradiční cíl v Pařížské ulici a tam podpora rodiny a kamarádů. Věděla jsem, že ať se děje co chce, tak závod dokončím. Dokončila v čase 4:34:14. Vyčerpaná, smutná i šťastná. I když jsem doběhla daleko za svým cílem, doběhla jsem čtvrtý maratón a to se počítá. 73

Mimo závody RunCzech jsem běžela několik desítek dalších závodů. Z těch známějších to jsou Běchovice – Praha, Palestra Kbelská 10, Nike Run Prague, Commerzbank Frankfurt Marathon či Česká pojišťovna Mizuno Run Tour Praha. Za poslední dva roky jsem však objevila kouzlo ultratrailových závodů a i v budoucnu se jim hodlám věnovat, jsou to závody typu Mácháč Run Fest – 65 km, Horská výzva – dlouhá trasa, Pražská stovka a další extrémní závody.

4.4.3 Názory a postoje na organizování Volkswagen Marathonu

Na první maratón v Praze jsem se přihlásila proto, že jsem si chtěla dokázat to, že na to mám. Líbila se mi atmosféra a představa, že ze mě bude maratónec, mě naplňovala. Musím říct, že jsem si tento květnový víkend vždy užívala. Když to vezmu od začátku, tedy od registrace. Vždy jsem se snažila registrovat se na podzim. Pro českého běžce, který se zaregistruje do PIM, je to výhodnější. Startovné se pohybuje od 700,- do 1100,- Kč. Myslím, že výše startovného pro českého účastníka je přijatelná. Pokud budu brát v potaz, občerstvení na trase, cílovou tašku, pamětní medaili, masáž a další benefity. Cena pro cizince je též adekvátní. Zúčastnila jsem se maratónu ve Frankfurtu a cena byla totožná. S cenou souvisí i obsah startovního balíčku. To je podle mě jedna z mála věcí, na které by měli organizátoři zapracovat. Startovní taška obsahuje letáky, kde organizátoři zvou na ostatní světové maratóny, slevy od sponzorů, informační brožury k závodu, malé prezenty od sponzorů a v posledních letech batoh s logem závodu. Je pochopitelné, že důležitou částí je informační brožura, která je podle mého názoru velmi pěkně vyrobena. Je srozumitelná a i cizinec, který je poprvé v Praze, se musí bez problémů dostat na start, vědět, kde má koridor a kam si dojít na toaletu. Slevy od sponzorů, letáky a informace o dalších maratónech jsou na místě. Můj názor je, že například 10% sleva do obchodu na nezlevněnou běžeckou kolekci, už v dnešní době outletů a slev, nikoho nezaujme. Dárek, jako je například jednorázové balení Emspomy, se hodí. Co považuji za nešťastné, je batoh. Pokud se pravidelně účastním každý rok nejenom maratónu, ale dalších závodů RunCzech, obdržím několikrát do roka batoh. Když budu mít štěstí, tak bude jiné barvy. Troufnu si říci, že sportovní batohy potřebuji maximálně dva. A i to je možná příliš. Pokud se tak, jako já, zúčastním 74

v jednom roce čtyř závodů RunCzech a to ještě s přítelem, sejde se nám za jeden rok osm stejných batohů. Ještě v roce 2011 dostávali závodníci funkční běžecké triko značky Adidas. Od roku 2012 je triko zpoplatněné. Za 500,- Kč při platbě předem k registraci a za 750,- Kč na místě. Opět se dostávám na téma outletů a slev. Po několika měsících, kdy se daný závod RunCzech konal, objevím triko ve slevě za poloviční cenu. Jsem typ závodníka, který na závodě rád dostává pamětní triko. Nemusím dostat nic, ale ráda si odnesu památku v podobě trika, které poté hrdě nosím. Pokud chtějí organizátoři ušetřit, nabízí se dvě varianty. Jedna z nich je, dávat triko k registraci, ale ne funkční, jen s logem a větší gramáží bavlny, stejně jako je zavedeno například na závodě Běchovice – Praha. Palestra Kbelská 10 či Run Tour mají dokonce trika funkční. Anebo varianta číslo dvě, a to je trika k registraci zpoplatnit, jako je to je nyní, ale za rozumnou cenu. Já osobně si nekoupím tričko za 500,- Kč, které nevím, jak bude vypadat, když ho můžu mít zanedlouho po závodě za nižší cenu. Minulé roky, jsme si nechali s kamarádem trika na tento výjimečný závod vyrobit a dostalo se nám kvalitního trička, s barvou, kterou jsme chtěli a nápisem události za poloviční cenu. Po absolvování několika desítek závodů mám zkušenost takovou, že se trička kupují, ale za cenu cca 300,- Kč. A mohu říct, že mám zatím štěstí na samá velmi pěkná trika. Dárek – památka ve formě trika je využita ve všech směrech. A pokud si odnesu za rok čtyři jiná trička, má to úplně jiný význam, než čtyři batohy. Další možností by byly jiné věci potřebné k běhání. Úplně ideálně, když by se věci obměňovaly. Každý běžec bude rád za čelenku či kšiltovku, ponožky, reflexní věci, tílko či láhev. Pokud dané věci dodáme logo, jsem si jistá, že tu věc budou závodníci stejně hrdě nosit, jako já. Ráda bych se zmínila o trati a městě. Historická část Prahy, start a cíl, to je nádherná část závodu. Svoje kouzlo mají samozřejmě i další čtvrti, kterými se probíhá. Trošku mě v Praze mrzí, že zde ještě není ta pravá fandící atmosféra. Jinde ve světě se po celé trase závodu fandí. Tady se to týká jen centra a přilehlého okolí. Za trošku problematické považuji toalety a fronty na ně, ale chápu, že bych jich na tomto místě vícero být ani nemohlo. Dostačující jsou pro mě občerstvovací stanice. Nikdy jsem neměla problém s nedostatkem jídla či pití. Já osobně bych ale přidala buď kousky tyčinek, či jiného běžného jídla, nebo jako je například ve Frankfurtu, tak v rámci sponzoringu se na trase dostávají energetické gely. Pražský maratón patří mezi nejkrásnější závody. Bohužel ho v rámci světových maratónů mohu porovnat jen s uvedeným maratónem ve Frankfurtu. Ten pražský je 75

rozhodně lepší. Jako příklad mohu uvést organizaci při vyzvedávání čísel. V Německu, jako kdyby nepočítali se zahraničními účastníky, všechno bylo jen v němčině. Obsah balíčku nebyl kdovíjaký a nedostali jsme ani batoh, nýbrž vak na boty. Rozhodně považuj Prahu za lepší závod. Letošního pražského maratónu se neúčastním. Není to z důvodu mého neúspěchu na ročníku minulém. Za poslední roky, jak už jsem uvedla, jsem si oblíbila dálkové běhy v přírodě. A i letos jich mám v plánu se jich účastnit. Praha je krásná, ale běh po silnici a „dlouhých“ pět kilometrů z Karlína do centra, hrozně ráda vyměním za polní cestu a prudké výběhy do strání. Mám ráda lidi kolem sebe, považuji se extroverta, ale na startu, kde je deset tisíc lidí se mi líbila už jen Vltava od Bedřicha Smetany. Jako příklad mého oblíbeného závodu mohu uvést Mácháč Run Fest. Závod, který se vždy konal týden po maratónu v Praze. Trasy rozděleny na 10, 25 a 65 km v okolí Máchova jezera. Skromné ubytování v chatkách, občerstvení na výborné úrovni, večírek po závodě a cca 200 účastníků. Nechci porovnávat neporovnatelné, jen uvádím příklad závodu, který se mi líbí. Volkswagen Marathon v Praze byl můj první, dlouhý závod. Již teď mohu říct, že pokud mi to zdraví dovolí, tak se ho jistě ještě někdy v budoucnu zúčastním, stejně jako jiných závodů pořádaný RunCzech či nějakého světového maratónu. Stejně tak, jako Volkswagen Marathon v Praze, budu vždy všem doporučovat a chválit tým pořadatelů.

5

Diskuze

Výzkumnou část jsem rozdělila na tři oblasti - zpracování a vyhodnocení informací z jednotlivých ročníků pražského maratónu od roku 1995 do roku 2014, analyzování odpovědí na základě vyplněné ankety od účastníků Volkswagen Marathonu v Praze a vnímání fenoménu běhu a názory z pozice běžkyně. Položila jsem si pět výzkumných otázek, které se týkaly výše uvedených oblastí.

76

První výzkumná otázka zněla, jestli můžeme zaznamenat postupný nárůst počtu účastníků od prvního ročníku v roce 1995 až po jubilejní 20. ročník v roce 2014. Podle zpracovaných dat můžeme říci, že se počet účastníků pravidelně nenavyšoval. V roce 2000 běželo závod 3173, do té doby byl jasný nárůst účastníků, od tohoto roku však další tři roky, tedy do roku 2004, se počet účastníků nezvýšil. Až již v zmiňovaném roce 2004 bylo více registrovaných než v roce 2000, konkrétně 4222. To se opakovalo ještě jednou, když v roce 2005 byl počet účastníků 4953. V dalších dvou letech toto číslo nebylo překonáno. Až opět v roce 2008, kdy se registrovalo 5121, se počet účastníků pravidelně zvyšoval a zvyšuje. Počet nárůstu běžců v ČR koresponduje s nárůstem i ve světě, jak dokazují grafy 1 až 4. Druhá otázka zjišťovala, jestli můžeme zachytit progresivní zlepšení času vítězů a ostatních běžců v průběhu 20 let, z hlediska vyšší úrovně závodu. Neplatí zde, že čím mladší ročník, tím je závod kvalitnější a tím pádem zaznamenáme lepší čas. I přesto, že nejlepší časy historie byly dosaženy v posledních ročnících a naopak ty nejhorší můžeme zaznamenat v roce 1995, 1996, tedy hned na počátku konání maratónu, tak můžeme vidět, nepravidelnost času vítěze. Například 8. nejlepší čas historie v kategorii muži je z roku 1998 a až 16. nejlepší čas je teprve z roku 2007. To stejné lze vidět i v kategorii ženy. Kdy 9. nejlepší čas je z roku 1999 a až 17. je čas z roku 2007. Poměrně velkou roli zde hrají klimatické podmínky. V chladnějším počasí bývá zvykem, že se běhají časy na osobní i traťové rekordy a v případě horka, které bylo například v roce 2014, jsou časy horší. Nicméně i to vždycky neplatí, protože právě v roce 2014 je zaznamenám 2. nejlepší čas v kategorii žen. Další otázka se týkala názorů a postojů účastníků k organizaci závodů. Vzhledem k nárůstu počtu účastníků jsem přepokládala kladný vztah k maratónu, což se ve většině případů i potvrdilo. Při komparaci výsledků jsem se zaměřila na možný vliv povolání a výši startovného, dále pak na pokračování účasti v dalších ročnících a doporučení ostatním závodníkům. Dalo by se očekávat, že v případě, kdy respondenti uvedli, že nesouhlasí s výší startovného, jejich povolání by mohlo být z řad státních zaměstnanců (policisté, učitelé, vojáci). Výzkum však ukázal zajímavé výsledky. Běžci s vyšším postavením ve společnosti, souhlasí a někteří i nesouhlasí s výší startovného. Neplatí zde, tedy to, že lépe vydělávající běžci souhlasí a ty méně nesouhlasí. I přesto, že výše startovného nebyla na výběr v otázce číslo šest, tak někteří respondenti tak uvedli, do možnosti jiné. Účastníci pražského maratónu jsou z většiny se závodem 77

spokojeni. Na závodě by nejvíce změnili startovní balíček a technické zázemí. Potvrzuje se, co jsem očekávala. Pokud se účastník hodlá či o tom přemýšlí, že se bude v budoucnu účastnit pražského maratónu, tak by sám maratón i doporučil i jiným. Ovšem i ti co se již účastnit nechtějí, by maratón doporučili. Je jen malé procento těch, kteří by závod nedoporučili. Celkové doporučení svědčí o tom, že se závod běžcům líbí. Čtvrtá otázka zjišťovala, co vede závodníky účastnit se na Volkswagen Marathonu v Praze. Podle mého očekávání to je z více jak 50 % zdolání maratónu. Tak odpovídali hlavně prvoběžci. U závodníků, kteří se závodu účastnili vícekrát, byl hlavní důvod zlepšení kondice či zlepšení si osobního času. Závodníci také považují za důležité samotnou prestiž závodu, což už se v dnešní době, kdy má závod zlatou známku dá očekávat. Poslední výzkumná otázka zjišťovala, jestli se shoduji s názory a postoji s názory, které jsem interpretovala ve své sebereflexi. Předpokládala jsem, že se ve svých názorech a postojích budu s respondenty shodovat a to se tak i stalo. Jediné, co by mělo vést podle respondentů ke změně je základní benefit běžce v podobě startovního balíčku, jež má každoročně stejný obsah. Na druhou stranu se opět s běžci shoduji v tom, že organizátoři mají vše výborně zvládnuté. Po zpracování diplomové práce si troufám říci, že nárůstu fenoménu běhu v ČR, vděčíme jistě z části firmě Prague International Marathon s.r.o. Nárůst běžců na závodech či dokonce vyprodané závody RunCzech jsou tím důkazem. Je zajímavé, že závody s větší tradicí než je pražský maratón, jako jsou Běchovice – Praha či Velká Kunratická, takový velký nárůst nezaznamenali. Nárůst je zde zřejmý, až v posledních letech. Závody zmiňovaného seriálu patří mezi největší, co do počtu registrovaných běžců. Nicméně není to je díky závodům RunCzech. Fenomén běhání se stává celosvětovým fenoménem.

6

Závěr

V diplomové práci jsem se pokusila zachytit fenomén běhu v ČR na příkladu soutěžních běhů organizovaných PIM a zároveň zaznamenat počet běžců účastnících se závodů PIMu v období let 1995 – 2014. Zároveň jsem chtěla zjistit názory a postoje běžců účastnících se pražského maratónu. S tím souvisí i vlastní sebereflexe, kde jsem

78

chtěla porovnat, jestli se s respondenty shoduji. Mohu konstatovat, že cíle a úkoly diplomové práce byly splněny. Bylo zajímavé porovnávat jednotlivé ročníky, ať už do počtu účastníků nebo časy vítězů. Zajímavé bylo i porovnání se světovými maratóny, které mají větší tradice než ten v Praze. U všech závodů je však evidentní nárůst účastníků, což opět dokazuje jaký je běh fenomén. Byla jsem mile překvapena odezvou respondentů. Kteří mi velmi rychle a poctivě dotazník vyplnili. Troufám si říci, že výsledky dotazování by mohly být přínosem pro společnost RunCzech. I přesto, že si dotazník po každém závodě vytvářejí. Například totiž startovní balíček, který uvádím jakou změnu, kterou by závodníci změnili, se za poslední roky neměnil. Předpokládám tedy, že o tomto problému organizátoři nevědí. Po zpracování diplomové práce můžeme tvrdit, že běhání je fenomén. Dokazuje to nárůst běžců na závodech v ČR i ve světě. Díky sociálním sítím se z běhu stává atraktivní pohybová aktivita. Díky nim se běh dostává do podvědomí lidí mnohem více, než tomu bylo dříve. Pomocí sebekvantifikace a moderní technologie si můžeme zaznamenávat jednotlivé tréninky, sdílet je a s ostatními běžci se navzájem podporovat. To vše dělá z běhání něco víc, než jen pohyb a nejenom díky tomu, můžeme tvrdit, že se zde vytváří fenomén. Je zde evidentní propagace běhu ze strany svazů a federací, která vede ke zkvalitnění života z hlediska zdravotního. Vzhledem k tomu, že je zde v posledních letech velká poptávka, setkává se s nárůstem běžeckých knih a jiných publikací. Vznikají běžecká centra jako je Running Mall, organizují se pravidelně tréninky a kempy. Zároveň se zakládají běžecké školy. Před dvaceti lety by někdo jen stěží věřil, v jaké kvalitě a kvantitě se budou organizovat běžecké závody PIM. Jak můžeme vidět v příloze 2, kde jsou vybrané tiskové dokumenty k prvním ročníkům, v roce 1995 to vypadlo jako utopie v porovnání s dnešním Volkswagen Marathonem. Díky tomu, že se podrobné reporty a výsledky závodů vytvářejí až v posledních letech, mrzelo mě, že historické údaje jsou velmi stručné. Troufám si tvrdit, že mi při vypracování diplomové práce velmi pomohla literatura o běhání, která se v posledních letech významně rozrostla. Během diplomové práce jsem se nesetkala s většími problémy. Porovnání závodů mě velmi zaujalo, těšila jsem se na výsledky z anketního šetření a byla jsem ráda, že mohu interpretovat i svůj názor a porovnat ho s ostatními běžci, kteří se stejně jako já účastní Volkswagen Marathonu v Praze. 79

7

Soupis použité literatury

7. 1

Knihy

BEDNÁŘ, M. Běchovice: tradice, kult i motivace. Praha: European Science and Art Publishing, 2011. 123 s. ISBN 978-80-87504-03-1. 80

Běh a maraton: úplný průvodce. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2014. 192 s. ISBN 978-80242-4329-0. BRABEC, L. Maraton a jiné pošetilosti. 2. vyd. Praha: Grada, 2014. 171 s. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-247-5076-7. CLARK, Nancy. Výživa pro běžce. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 103 s. ISBN 978-80247-3121-6. CLARKOVÁ, N. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 266 s. ISBN 80-2479047-5 DANĚK, M. Ti, kteří utíkají pěšky. Vyd. 1. Brno: Jota, 2014. 166 s. [24] s. obr. příl. Cestopisy (Jota). ISBN 9788074626470. DOSTÁL, E., VELEBIL, V. Didaktika školní atletiky. Praha: Univerzita Karlova, 1992. 260 s. ISBN 80-7066-257-3. DOUGLAS, S. Malá červená kniha o běhání. 1. vyd. Slovensko: Premedia, 2013. 199 s. ISBN 978-80-89594-53-5. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2012. ISBN 978-807376- 326-8 DREYER, D., DREYER, K.. ChiRunning: revoluční přístup k běhání bez námahy a zranění. Praha: Mladá fronta, 2013. 273 s. ISBN 978-80-204-2691-8. FINN, A. Běhání s Keňany: cesta za tajemstvím nejrychlejších lidí planety. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012. 219 s. ISBN 978-80-204-2778-6. FRANS, B., Klomp R., Running: biomechanics and exercise physiology applied in practice. Edinburgh: Elsevier Churchill Livingstone, 2005. 256 pp. ISBN 04-430-74410. FRIEL, J., Tréninková bible pro triatlonisty. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 404 s. ISBN 978-80-204-2645-1. GALLOWAY, J. Galloway's marathon FAQ: over 100 of the most frequently asked questions. Maidenhead [England]: Meyer, 2009. ISBN 978-184-1262-666. HENDERSON, J. Marathon training: the proven 100-day program for success. Champaign, IL: Human Kinetics, 1997. 256 pp. ISBN 08-801-1591-2.

81

HENDERSON, J., Running 101: biomechanics and exercise physiology applied in practice, 2000. 207 pp. ISBN 07-360-3056-5. HEWITT, P. Běž dál: vzlety a pády maratonského závisláka. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 228 s. ISBN 978-80-204-3298-8. CHOUTKA, M., DOVALIL, J., Sportovní trénink. 2. rozš. vyd. Praha: Olympia, 1991. ISBN 80-7033-099-6. (s. 56) JONES, H., JAMES, A. Maratony: nejvýznamnější a nejvyhledávanější. V Praze: Slovart, 2013. 159 s. ISBN 978-80-7391-768-5. JORNET, K. Běžet, nebo zemřít. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 188 s. ISBN 97880-204-3206-3. JUREK, S., FRIEDMAN, S.. Jez a běhej: moje nečekaná cesta k úspěchu na ultramaratonu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 248 s., [16] s. obr. příl. ISBN 97880-204-2871-4. KUHN, K., NUSSER, S., PLATEN, P., VAFA R. Vytrvalostní trénink. 1.vyd. České Budějovice: Kopp. 2005. 127 s. ISBN 80-7232-252-4 MCDOUGALL, Ch. Born to run = Zrozeni k běhu: zapomenutý národ a tajemství nejlepších a nejšťastnějších běžců světa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 276 s. ISBN 9788020424334. MERTZ, P. Maraton. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-1873-6. MURAKAMI, H. O čem mluvím, když mluvím o běhání. Vyd. 1. Překlad Tomáš Jurkovič. Praha: Odeon, 2010. 167 s. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-2071320-9. NARDUCCI, F. Nejvýznamnější maratony světa a jejich historie. Praha: Tempo Team, 2005. 151 s. ISBN 80-7033-850-4. PERIČ, T., DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha: Olympia, 2010. 160 s. ISBN 97880- 247-2118-7 PULEO, J., MILROY, P., Running anatomy. 2010. 188 s. ISBN 978-0-7360-8230-3. PULEO, J., MILROY, P. Běhání - anatomie. 1. vyd. Brno: CPress, 2014. 182 s. ISBN 978-80-264-0358-6. ROBERTS, M. Začni běhat. V Praze: Slovart, 2014. 192 s. ISBN 978-80-7391-803-3. 82

ROLL, R. Hledání ultra: jak jsem zavrhl střední věk, stal se jedním z nejzdatnějších lidí na světě a objevil sám sebe. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 252 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-204-2990-2. STEFFNY, H., PRAMANN, U. Běh pro zdraví. Praha: Ikar, [2003]. 223 s. ISBN 80249-0163-3. ŠIMON, J. Atletika: historie, organizace, pravidla atletiky, soutěže, závody. [2. přeprac. vyd.]. Praha: Univerzita Karlova, 1997. 69 s. ISBN 80-7184-431-4. ŠKORPIL, M. Běžecká čítanka Miloše Škorpila. 1. vyd. Praha: Malvern, 2012. 84 s. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-87580-16-5. ŠKORPIL, M. Škorpilova škola běhu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 290 s. ISBN 978-80-204-3290-2. ŠMITÁK, J. 100 let maratónu. 1. vyd. Brno: Sursum, 1996. 234 s. ISBN 80-85799-197. TVRZNÍK, A., GERYCH, G. Velká kniha běhání. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 311 s. ISBN 978-80-247-4872-6. TVRZNÍK, A., SOUMAR, L. Běhání. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 192 s. ISBN 978-80247-3934-2. TVRZNÍK, A., SOUMAR, L. Jogging: běhání pro zdraví, kondici i redukci váhy. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 101 s. ISBN 80-247-0714-4. TVRZNÍK, A., ŠKORPIL, M., SOUMAR, L. Běhání: od joggingu po maraton. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1220-2. VINDUŠKOVÁ, J. A KOL. Abeceda atletického trenéra. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 284s. ISBN 80-7033-770-2 WÖLLZENMÜLLER, F. Běhání. České Budějovice: Kopp, 2006. 128 s. ISBN 807232-282-6.

83

7.2

Ostatní dokumenty

Obrázek 2

Nárůst členů AIMS

http://aimsworldrunning.org/AIMS_Congress.htm přednesena Paco Rabaaem (2014) Obrázek 3

Hlavní cíle AIMS

84

powerpointová

prezentece

http://aimsworldrunning.org/AIMS_Congress.htm přednesena Paco Rabaaem (2014)

7.3

Internetové zdroje

http://www.behej.com/ http://www.bezeckaskola.cz/ http://rungo.idnes.cz/ 85

powerpointová

prezentece

http://www.bajecnezenyvbehu.cz/ http://www.holkyveforme.cz/ http://www.ceskybeh.cz/ http://www.athlinks.com/ http://www.twitter.com/ http://www.via9gag.com/ http://www.mzcr.cz/ http://www.runczech.com/ http://www.sportcentral.cz/sport-roku-2014

Přílohová část

86

Seznam přílohové části

Příloha 1

Anketa pro vybrané účastníky pražského Volkswagen Marathonu

Volkswagen Marathon Prague Předem Vám děkuji za projevený čas k vyplnění těchto anketních otázek. Anketa Vám nezabere déle než 2 minut, je anonymní a bude sloužit k vypracování diplomové práce na UK FTVS. Otázky jsou určené pro běžce, kteří se minimálně jednou zúčastnili Volkswagen Marathonu v Praze. Pohlaví Věk

Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Kraj Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský

87

Kolikrát týdně se věnuji nějakému sportu? (min. 20 minut za cvičební jednotku)¨ 1-2 3-4 5-6 7 a více 1. Kolikrát jsem se účastnil/a Volkswagen Marathonu v Praze?

2. Co mi vede k účasti na Volkswagen Marathonu v Praze? zdolání maratonu prestiž závodu trať sázka Other: 3. S kým se účastníte závodu? sám/sama s přáteli s rodinou Other: 4. Výše startovného na Volkswagen Marathon odpovídá mým představám? ano ne nedokážu posoudit 5. Jaká je má profese?

88

6. Co byste změnil/a na Volkswagen Marathonu v Praze? startovní balíček občerstvovací stanice zdravotní zajištění technické zázemí (toalety, sprchy) organizace v prostou startu a cíle sport expo Other: 7. Hodlám se i v budoucnu pravidelně účastnit maratonu v Praze či jiného světového maratonu? ano ne možná 8. Doporučil/a byste Volkswagen Marathon v Praze? ano ne

Děkuji za Vámi projevený čas! Bc. Ladislava Antalová

89

Příloha 2 Vybrané tiskové dokumenty k prvním ročníkům běžeckých závodů Prague International Marathon

90

91

92

93

94

95

Příloha 3 Seznam tabulek v textu diplomové práce Tabulka 1 Formy běhu a energetická náročnost …………………………………… 22 Tabulka 2 Přehled počtu účastníků (n) ve vybraných městských maratonech od roku 1995 – 2014 ……………………………………………………………………..…. 47 Tabulka 3 Počet účastníků (n) v jednotlivých ročnících Volkswagen Marathonu ……………………………………………………………………………………… 57 Tabulka 4 Časy vítězných běžců v obou kategoriích .…..………………………….. 58 Tabulka 5 Nejlepší časy seřazené dle kvality úrovně ………………………………. 58 Tabulka 6a Výsledné časy na vybraných pozicích …………………….……………. 60 Tabulka 6b Pořadí ročníků podle ordinální škály na jednotlivých pozicích ………… 60 Tabulka 7a Pořadí ročníků podle ordinální škály na jednotlivých pozicích (1. – 7. místo) ....................................................................................................................................... 61

96

Příloha 4 Seznam obrázků v textu diplomové práce Obrázek 1 Porovnání průběhu tréninku v roce 1994 a 2014 ………………………. 19 Obrázek 2 Nárůst členů AIMS …………………………………………………….. 26 Obrázek 3 Hlavní úkoly AIMS …………………………………………………….. 27

97

Příloha 5 Seznam grafů v textu diplomové práce Graf 1 Počet účastníků (n) na Berlin Marathonu od roku 1995 – 2014 …………….. 48 Graf 2 Počet účastníků (n) na Virgin Money London Marathonu od roku 1995 – 2014 .……………………………………………………………………………………....... 49 Graf 3 Počet účastníků (n) na Boston Marathonu od roku 1995 – 2014 ..……………………………………………………………………………………...... 50 Graf 4 Počet účastníků (n) na TCS New York City Marathonu od roku 1995 – 2014 …………………………………………………………………………………..…….. 51 Graf 5 Nárůst počtu účastníků (n) Volkswagen Marathonu ..…………….………….. 56 Graf 6 Počet respondentů dle věku ……..…………………………………………….. 62 Graf 7 Rozdělení respondentů dle krajů ……………………………………………… 63 Graf 8 Týdenní pohybová aktivita respondentů ……………………………………… 64 Graf 9 Počet účastí na Volkswagen Marathonu ……………………………………... 65 Graf 10 Počet účastí na Volkswagen Marathonu v Praze dle pohlaví (n) ……………. 66 Graf 11 Důvody respondentů účastnit se Volkswagen Marathon ……………………. 67 Graf 12 Forma účasti respondentů na Volkswagen Marathonu ……………………… 68 Graf 13 Názory respondentů na výši startovného ……………………..……………... 69 Graf 14 Názory respondentů na změny při Volkswagen Marathonu ……...………… 70 Graf 15 Pokračování účasti ve Volkswagen Marathonu a doporučení ho ostatním běžců............................………………………………………………...….... 71

98

Příloha 6 Seznam povolání, které respondenti uvedli v anketě Učitel Stavař Technik Technolog Manažer Trenér Chemik Administrativní pracovník Student Střední management Investiční referent Dělník Programátor Analytik Vedoucí provozu Voják Projektant Prodejce Účetní Jaderný pracovník Vyšší management Kontrolor Majitel realitní kanceláře Česká pošta Novinář Jednatel Mateřská škola Aplikační inženýr Kuchař OSVČ Sociální pracovník Marketingový specialista IT specialista 99

Dentální hygienistka Policie ČR Právník Referent Asistentka v nákupu Dělnice Vědec Lakýrník Herec Recepční Auditor Výzkumník Bezpečnostní pracovník Truhlář Podnikatel Číšník Dispečer Ekonom Supervisor Elektrotechnik

100

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

Recommend Documents