UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
ORGANIZACE A FINANCOVÁNÍ OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ FK BRANDÝS - BOLESLAV
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jan Procházka
Zpracoval: Pavel Krupička Praha, 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením vedoucího práce, a že všechny použité literární, internetové a jiné zdroje jsem řádně uvedl v seznamu literatury.
V Praze dne 29.8.2012
Pavel Krupička
Tímto bych chtěl poděkovat hlavně svému vedoucímu práce Mgr. Janu Procházkovi za jeho vedení a odborné rady. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Jiřímu Zamazalovi a celému vedení klubu FK Brandýs – Boleslav za poskytnuté informace o chodu a financování klubu.
ABSTRAKT Název: Organizace a financování občanského sdružení FK Brandýs – Boleslav Cíl: Hlavním cílem této práce je analýza příjmů a výdajů občanského sdružení FK Brandýs – Boleslav. Dalším cílem je zhodnocení tříleté činnosti tohoto občanského sdružení. Metody: V této práci byla použita analýza dokumentů k prozkoumání výročních zpráv o financování klubu. Následně byla data zkoumána pomocí popisní analýzy. Ke zjištění chybějících informací bylo využito metody rozhovoru. Výsledky: Výsledkem této práce je podrobná analýza finančních zdrojů a výdajů tohoto sportovního klubu, shrnutí činnosti klubu a zhodnocení dřívější i současné situace kolem fotbalu ve městě Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Klíčová slova: organizace, financování, příjmy, výdaje, sportovní klub, občanské sdružení
ABSTRACT Title: Organization and Financing of the Civic Association FK Brandýs - Boleslav Goal: The main goal of this thesis is to make an analysis of incomes and expanses of the civic association FK Brandýs – Boleslav. Next goal is to evaluate three years activity of the civic association. Methods: In this thesis was used analysis of documents to explore annual reports about club finance. Then data was explored using descriptive analysis. Interview method was used to find the missing information. Results: The result of this thesis is a detailed analysis of the financial resources and expenditure of this sports club, summary of club activities and evaluation of past and current football situation in Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Key words: organization, financing, incomes, expenses, sport club, civic association
OBSAH 1 ÚVOD ...................................................................................................................................7 2 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ......................................................................................................9 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ..........................................................................................10 3.1 Prostředí sportu v ČR ....................................................................................................10 3.1.1 Právní prostředí ......................................................................................................10 3.1.2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)...........................................11 3.1.3 Český svaz tělesné výchovy a sportu (ČSTV) .........................................................13 3.1.4 Český olympijský výbor (ČOV)..............................................................................14 3.1.5 Fotbalová asociace České republiky (FA ČR) .........................................................15 3.2 Postavení sportu v EU ...................................................................................................15 3.2.1 Sportovní politika EU .............................................................................................16 3.2.2 Významné sportovní organizace v EU ....................................................................17 3.2.3 Bílá kniha o sportu..................................................................................................18 3.3 Právní formy sportovních organizací V ČR....................................................................19 3.3.1 Ziskové sportovní organizace- obchodní společnosti ...............................................19 3.3.2 Neziskové organizace .............................................................................................22 3.3.3 Nestátní neziskové organizace ................................................................................23 3.3.4 Občanské sdružení..................................................................................................25 3.4 Finanční zdroje sportovních klubů .................................................................................29 3.4.1 Tradiční zdroje financování sportovních klubů v ČR z hlavních činností .................31 3.4.2 Zdroje financování z doplňkových činností .............................................................34 3.4.3 Speciální aktivity poskytující zdroje pro zabezpečení sportovního procesu..............37 3.5 Výdaje sportovních klubů..............................................................................................38 4 METODOLOGIE ................................................................................................................40 4.1 Sběr dat.........................................................................................................................40 4.2 Analýza dokumentů.......................................................................................................40 4.3 Popisná analýza.............................................................................................................41 4.4 Rozhovor ......................................................................................................................42 5 FK BRANDÝS- BOLESLAV, o. s.......................................................................................44 5.1 Fotbalové kluby v Brandýse n/L- Staré Boleslavi do roku 2009 .....................................44 5.1.1 FK Brandýs nad Labem ..........................................................................................44 5.1.2 Slavoj Stará Boleslav..............................................................................................45 5.2 Vznik FK Brandýs- Boleslav, o. s..................................................................................46
5.3 Cíle ...............................................................................................................................46 5.4 Členství.........................................................................................................................47 5.5 Struktura občanského sdružení ......................................................................................48 5.5.1 Valná hromada .......................................................................................................48 5.5.2 Výbor sdružení .......................................................................................................49 5.5.3 Sportovní sněm.......................................................................................................51 5.5.4 Sportovní vedení klubu ...........................................................................................52 5.6 Financování klubu .........................................................................................................53 5.6.1 Finanční zdroje klubu .............................................................................................54 5.6.2 Náklady na provoz klubu ........................................................................................59 6 ZHODNOCENÍ ČINNOSTI FK BB, o. s. ............................................................................62 6.1 Zhodnocení sportovní činnosti FK BB, o. s....................................................................62 6.1.1 Mládež ...................................................................................................................62 6.1.2 Družstva dospělých.................................................................................................64 6.2 Zhodnocení ekonomické činnosti FK BB, o. s................................................................66 6.2.1 Srovnání finančních zdrojů .....................................................................................66 6.2.2 Srovnání klubových nákladů ...................................................................................68 6.3 Shrnutí činnosti FK BB, o. s. ........................................................................................69 7 NÁVRHY A DOPORUČENÍ...............................................................................................70 7.1 Financování klubu .........................................................................................................70 7.2 Sportovní činnost klubu.................................................................................................72 8 ZÁVĚR ...............................................................................................................................74 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................76 9.1 Knižní zdroje.................................................................................................................76 9.2 Legislativní dokumenty .................................................................................................77 9.3 Internetové zdroje..........................................................................................................78 9.4 Ostatní zdroje................................................................................................................78
1 ÚVOD Sport obecně je již více jak sto let důležitou součástí společenského života. K velkému rozkvětu sportu docházelo na začátku dvacátého století a dnes je již sport jednou z nejrozšířenějších aktivit na celém světě. Zahrnuje v sobě prvky kulturní, společenské i sportovní což způsobuje jeho rostoucí oblibu a popularitu na celém světě. Sportovní kluby, organizace, spolky atd. mají na našem území dlouhou tradici, která sahá do 18. století. Tyto spolky již od začátku své existence plnily mimo sportovních potřeb jejich členů, potřeby kulturní a společenské. Staly se významnou částí života nejen jednotlivců, ale i celé společnosti, stejně tak jako celé sportovní hnutí. Financování občanských sdružení ve sportu je v současné době, ve které hodně firem, které dříve podporovali sportovní kluby, omezuje své výdaje na propagaci a sponzoring, velmi aktuálním problémem. Aktuální je také otázka, jak se sportovním klubům a tělovýchovným jednotám podaří vyjednávat se zástupci obcí o příspěvky, které teď obce vytěžily navíc do svých rozpočtů změnou loterijního zákona. V této práci se budu zabývat současnou situací ve fotbalovém oddílu FK Brandýs - Boleslav. Tento fotbalový klub jsem si vybral proto, že jsem jeho členem a o dění v klubu se už velmi dlouho zajímám. Sportovní klub FK Brandýs - Boleslav nemá velkou historii vzhledem k tomu, že vznikl v roce 2009. Do této doby byly ve městě Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, které má 17 683 obyvatel (2011), dva fotbalové oddíly. V Brandýse měl od roku 1901 sídlo oddíl FK Brandýs nad Labem a ve druhé části města sídlil od roku 1912 oddíl Slavoj Stará Boleslav. Oddíly Slavoj Stará Boleslav a FK Brandýs se nesloučily v jeden celek, ale pro svou další fotbalovou činnost si vytvořily nový oddíl FK Brandýs - Boleslav, o. s., kam převedly všechny svoje registrované fotbalisty. Tento nový oddíl vykonává pouze sportovní činnost u FA ČR v rámci kraje a okresu. Tato cesta byla za daných ekonomických podmínek jediná možnost, jak zachránit fotbal v tomto dvojměstí. Občanské sdružení vzniklo za podpory současných fotbalových klubů FK Brandýs nad Labem a FK Slavoj Stará Boleslav a to rovným dílem s účastí 50%. Původní oddíly nezanikly.
7
Cílem občanského sdružení je vytvoření jednotného fotbalu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi, výchova mládeže na úrovni vrcholového a zájmového fotbalu a vytvoření podmínek pro přechod do kategorie dospělých. Za tři roky existence se tento klub již musel vypořádat s mnoha problémy. Sestup dospělých mužstev v posledních sezonách značí, že úroveň dospělého fotbalu klesá. Důvodem mohou být odchody klíčových hráčů ke konkurenčním klubům v okolí. Klub má v současnosti mnoho tréninkových prostor pro svá mužstva, důležité je především hřiště s umělým povrchem v Brandýse, kde trénují v zimních měsících všechna mužstva. Dříve musela mužstva dospělých i mládeže cestovat v zimní přípravě po okolí, kde tato hřiště byla a pronájem těchto tréninkových prostor stál klubovou kasu mnoho peněz.
8
2 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je provést analýzu příjmů a výdajů občanského sdružení FK Brandýs - Boleslav a následné srovnání vybraných příjmů a výdajů s příjmy a výdaji obou městských klubů před vznikem současného občanského sdružení. V souvislosti s tímto cílem se budu snažit zjistit, jak se klub za 3 roky své činnosti změnil a jestli se naplnila očekávání, se kterými do tohoto projektu šli zástupci obou městských klubů. Cíle:
Objasnit poslání a úkoly vedení klubu FK BB o. s.
Objasnit, jakým způsobem získává FK BB o. s. své zdroje financování, jaké jsou jeho výdaje
Srovnání příjmů a výdajů s příjmy a výdaji původních klubů před rokem 2009
Srovnání sportovních výsledků FK BB s výsledky obou klubů před rokem 2009
Návrh změn týkajících se financování klubu
Dílčí úkoly:
Prostudovat zákony a předpisy týkající se založení, řízení občanských sdružení v ČR
Prostudovat odbornou literaturu o příjmech a hospodaření neziskových organizací ve sportu
Získání dat o hospodaření FK BB o. s. a následná analýza dat
Interview s předsedou o. s. a členem městského zastupitelstva
Analýza dat o hospodaření a činnosti obou klubů před vznikem FK BB o. s.
9
3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1 Prostředí sportu v ČR 3.1.1 Právní prostředí Prostředí tělesné výchovy a sportu v České republice je velmi různorodé. Působí zde jak ziskové, tak i neziskové organizace, které ve sportovním sektoru převládají. Pro ziskové organizace jsou důležité hlavně ukazatele rentability a zisku, naopak pro neziskové organizace mají tyto ukazatele druhotný význam, nejdůležitějším znakem je účel, za kterým byla organizace založena.1 Po roce 1989 došlo ke změnám ve sportovním sektoru, do kterého vstoupilo velké množství společností. Dochází i k nárůstu občanských sdružení, které jsou nejvíce zastoupenou právní formou sportovních klubů ve sportovním prostředí. Jejich založení a řízení se řídí podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Právní norma občanského sdružení upravuje pouze obecné zásady spolkové činnosti občanů v oblasti uspokojování jejich zálib a koníčků.2 V roce 2011 přijal parlament České republiky novelu zákona č. 202/1990 Sb., o loterijních a jiných podobných hrách. Právní úprava mění od roku 2012 rozdělení výtěžku z loterijních a sázkových her. Velká část těchto prostředků je nově přidělena do rozpočtů obcí. Ministerstvo financí ČR odhaduje přírůstek do rozpočtů obcí 4,3 mld. oproti roku 2011. Dříve byly tyto prostředky věnovány hlavně na sport, charitativní činnost a kulturu. Postavení sportu ve společnosti vymezuje zákon č. 115/2001 Sb., ze dne 28. února 2001 ve znění zákona č. 219/2005 Sb., o podpoře sportu. Sport je podle tohoto zákona veřejně prospěšná činnost a stanovuje úkoly pro ministerstva a jiné správní úřady.3 Tento zákon má deklarativní podobu, řeší víceméně přesuny pravomocí v oblasti sportu na kraje a souvisí s reformou veřejné správy v ČR. Důležité je, že umožňuje 1
ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-8073761-509. s. 20 2 TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. s. 8 3 MŠMT ČR [online]. Aktualizace: Vosyka Miroslav 21. duben 2010 . 2001 , [cit. 2012-05-11]. Dostupný z WWW:
10
samosprávným orgánům poskytovat finanční podporu sportovním organizacím neziskového sektoru, zejména občanským sdružením.4 Další významné právní normy, které musí sportovní organizace při své činnosti respektovat, jsou zákon o účetnictví, zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, obchodní zákoník a celý soubor daňových předpisů. V případě, že sportovní organizace při své činnosti využívá ve větší míře finančních prostředků z veřejných rozpočtů, musí respektovat povinnosti, které vyplývají ze zákona o zadávání veřejných zakázek. 5 Právní prostředí ve sportu je komplikované, v naprosté většině sportovních odvětví je nutno respektovat při vlastní sportovní činnosti značné množství sportovních norem majících charakter dobrovolně přijatých pravidel a směrnic. Řada těchto norem má i mezinárodní charakter. V další části textu bych rád věnoval pozornost institucím, které mají významný vliv na celkové sportovní prostředí v České republice, zajišťují financování a provoz českého sportu. Dále se zaměřím na sportovní organizace a svazy, které zastřešují jednotlivá občanská sdružení ve všech oblastech sportu. Za zmínku stojí také Fotbalová asociace ČR, která zastřešuje veškeré fotbalové dění v České republice a jejímž členem je i FK Brandýs – Boleslav, o. s. 3.1.2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Nejdůležitějším orgánem státní správy pro tělesnou výchovu, sport a sportovní reprezentaci státu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu a předkládá jej vládě ke schválení, koordinuje uskutečňování vládou schválené koncepce, zabezpečuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu, vytváří podmínky pro státní sportovní reprezentaci, pro přípravu sportovních talentů, pro rozvoj sportu pro všechny a pro sport zdravotně postižených občanů, vydává antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho uskutečňování, rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení působících v oblasti
4
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 97880-245-1521-2. s. 23 5 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 97880-245-1521-2. s. 23
11
sportu, zřizuje rezortní sportovní centrum a zabezpečuje jeho činnost, koordinuje činnost rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. 6 Cíle státní politiky ve sportu Hlavním cílem státní politiky v oblasti sportu je vytváření základních podmínek pro rozvoj sportu ve společnosti. Tento strategický cíl státní politiky je postaven na několika postupných krocích v oblastech: 7
Změny hodnotové orientace občanů (zdravotní prevence, aktivní využití volného času, tvorba morálních a etických hodnot).
Trvale zlepšovat podmínky pro provozování sportu (zajistit celodenní a celoroční provoz sportovních zařízení).
Trvale vytvářet podmínky pro sportovní aktivity dětí a mládeže na školách (volnočasové aktivity školní mládeže, rozšiřovat systém tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy).
Dosahovat očekávaných a odpovídajících sportovních výsledků na významných světových soutěžích (zabezpečovat činnost rezortních center MŠMT, MV, MO, rozšířit péči o sportovní talenty).
Vytvářet účinný systém podpory programů zabraňující negativním jevům ve sportu (antidopingový program, program proti násilí ve sportu, podpora fair play). K podpoře těchto cílů a priorit státní politiky ve sportu využívá Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy operační programy, které jsou zaměřeny na podporu činnosti nestátních neziskových organizací, státní sportovní reprezentace a v oblasti vědy a výzkumu vysokých škol, vědeckých pracovišť. Z obrázku 1 můžeme vyčíst, že ČR je třetí od konce v celé EU, co se týče státní podpory sportu. Výdaje ze státního rozpočtu do oblasti sportu klesly od roku 1889 téměř na polovinu. Dá se předpokládat, že v současné době škrtů ve státním rozpočtu budou výdaje do oblasti sportu dále klesat.
6
MŠMT ČR [online]. Aktualizace: Vosyka Miroslav 21. duben 2010. 2001, [cit. 2012-05-11]. Dostupný z WWW: 7 HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 42
12
Obrázek 1 - Výdaje ze státního rozpočtu do oblasti sportu v zemích EU
Zdroj: Financování sportu v ČR. Český olympijský výbor [online]. 2012 [cit. 2012-0520]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani-sportu/grafy#eu 3.1.3 Český svaz tělesné výchovy a sportu (ČSTV) Nejvýznamnější sportovní organizací, která sdružuje občanská sdružení a sportovní federace je Český svaz tělesné výchovy a sportu, který vznikl v roce 1990. Posláním ČSTV je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených subjektů. Subjekty sdružené v ČSTV si ponechávají samostatnost svého právního postavení, majetku a činnosti. 8 Nejčastěji sdružuje Český svaz tělesné výchovy:
Tělovýchovné jednoty a sportovní kluby.
Národní sportovní svazy.
Hlavní úkoly ČSTV jsou:9
Organizačně, ekonomicky, administrativně podporuje činnost sdružených členů, vnitřní servis a služby.
Spolupráce s orgány státu a samosprávy, vyhledává přímou podporu a pomoc.
8
ČSTV- český svaz tělesné výchovy [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.cstv.cz/index.php 9 Stanovy ČSTV. In: ČSTV [online]. 2011 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.cstv.cz/informaceprovas/ostatni/stanovy_cstv_zneni2011.pdf
13
Prosazuje a chrání společné zájmy a práva členů, obstarává právní pomoc.
Soustřeďuje veřejné, vlastní a další zdroje určené ke společnému financování členů, podle rozhodnutí valné hromady zajišťuje jejich distribuci, kontrolu využívání.
Udržuje partnerské vztahy s dalšími sportovními spolky v ČR.
Spolupracuje s ČOV při vytváření podmínek pro přípravu a účast reprezentantů na OH, prosazování zásad olympismu.
Spravuje vlastní a svěřený majetek.
Spolupracuje se zahraničními organizacemi,
Provozuje obchodní nebo podobnou činnost. V jednotlivých krajích působí oblastní sportovní federace, jejichž úkolem je
především udržovat kontakt mezi sportovními kluby a vrcholnou organizací a působit jako informační centrum pro daný region. Statutárním orgánem ČSTV je tedy výkonný výbor. Valná hromada ČSTV v roce 2012 zvolila nový výkonný výbor, předsedou ČSTV se stal Miroslav Jansta. Místopředsedou, který má zastupovat tělovýchovné jednoty/ sportovní kluby byl zvolen Marek Hájek. Druhým místopředsedou, zástupcem sportovních svazů se stal Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace České republiky. 3.1.4 Český olympijský výbor (ČOV) Český olympijský výbor byl založen 18. května 1899. Dá se říci, že má dnes podobné úkoly, jako při svém založení. Hlavním úkolem je rozvíjet a šířit olympijské myšlenky a zabezpečovat účast sportovců z České republiky na olympijských hrách. „ČOV sdružuje sportovní svazy, federace, asociace, unie a další podobné tělovýchovné a sportovní subjekty s působností na území ČR, které jsou členy mezinárodních sportovních federací řídících sporty, jejichž disciplíny jsou začleněné do programu OH a další sportovní svazy, členy mezinárodních sportovních federací uznaných MOV. Dále sdružuje občany ČR, jakož i právnické osoby a organizační složky státu se sídlem v ČR, podporující olympijské hnutí.“10 Mezi další úkoly ČOV patří dodržování Olympijské charty, šíření olympijské myšlenky, pomoc při výchově mládeže v duchu této myšlenky, boj proti diskriminaci ve sportu, pomoc při výchově a přípravě sportovních funkcionářů, trenérů a rozhodčích, 10
Český olympijský výbor: obecné informace. Český olympijský výbor [online]. 2009[cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/cz/cesky-olympijsky-vybor/10/cesky-olympijsky-vybor
14
podpora začlenění žen do sportu na všech úrovních, podílet se na rozvoji mezinárodního olympijského hnutí, spolupracovat s MOV a jeho orgány a organizacemi, s národními olympijskými výbory a s mezinárodními sportovními federacemi. 11 3.1.5 Fotbalová asociace České republiky (FA ČR) Fotbalová asociace České republiky je občanským sdružením, které bylo založeno za účelem organizování fotbalu, jehož je v České republice hlavním představitelem. Cílem Fotbalové asociace České republiky je být organizátorem fotbalu v ČR, pečovat o komplexní rozvoj a propagaci fotbalu v České republice a vytvářet pro něj na všech stupních všestranné a rovnoprávné podmínky. Dalším důležitým cílem Fotbalové asociace České republiky je vést mládež k pozitivním postojům a zásadám, k fair play a ke zdravému způsobu života s cílem zabránit, aby se stávala závislá na alkoholu, drogách a jiných návykových látkách. V rámci své činnosti navazuje a udržuje spolupráci s orgány státu, s veřejnými a soukromými institucemi směřující zejména k podpoře a propagaci fotbalu. Je členem FIFA a UEFA v souladu s jejich statuty, které je povinna respektovat, dále je členem Českého olympijského výboru a Českého svazu tělesné výchovy. 12 Fotbalová asociace ČR se člení podle územního principu na úroveň republikovou, krajskou a okresní. Činnost FA ČR v jednotlivých územních úrovních plní územní součásti FA ČR prostřednictvím svých orgánů.
3.2 Postavení sportu v EU „V procesu sjednocování Evropy, který začal v Římě 1957, nebylo místo pro sport. Jednalo se především o politické a hospodářské sjednocování. Politici si význam sportu pro sjednocování začali uvědomovat až po téměř 30 letech.“13 Evropští politici se poprvé začali věnovat významu sportu až v roce 1985 na summitu v Miláně, kde jednomyslně schválili „Adonniho zprávu“, ve které se konstatuje: „sport je vynikajícím prostředkem k upevnění pocitu sounáležitosti
11
Český olympijský výbor: obecné informace. Český olympijský výbor [online]. 2009 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/cz/cesky-olympijsky-vybor/10/cesky-olympijsky-vybor 12 Stanovy FA ČR. In: FA ČR [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/cmfs/komise/legislativa/index.php 13 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 233
15
Evropanů k Evropské unii“.14 Od té doby si evropská komise uvědomuje význam sportu jako komunikačního prostředku, usiluje o zapojení sportu do své práce s veřejností a snaží se podílet na významných sportovních akcích. Dopady Adonniho zprávy na sport v EU:15
Zákony o hospodářské soutěži, týkající se sportovních klubů.
Práva k televizním přenosům.
Svoboda pohybu pracovníků - profesionálních hráčů.
Uznávání sportovních diplomů. Poté se problémem sportu věnovali zástupci EU až v roce 1999. Závěry
z Evropské sportovní konference konané v Olympii byly takové, že sport v Evropské unii vyžaduje koordinovanou činnost sportovních federací, členských států EU a Evropského společenství. Na této konferenci byly přijaty klíčové body, které pak akceptovala deklarace z Nice:16
Všem zajišťovat přístup ke sportovním aktivitám a zdůrazňovat sociální i vzdělávací aspekty sportu.
Uznávat ústřední roli sportovních federací.
Zachování a podpora pravidel, jež propagují tělesnou výchovu mladých lidí.
Ochrana vzdělávání a zdraví mladých vrcholových sportovců.
Pověření sportovních organizací k uplatňování opatření, jež se s patřičným dohledem na zákony členských států snaží propagovat čestnost a solidaritu ve sportovních soutěžích.
3.2.1 Sportovní politika EU Do roku 2009 nebyl sport zmíněn v žádné ze smluv EU. V současnosti je již napevno zakotven v Hlavě XII, článku 165 Lisabonské smlouvy. Obecně jsou uplatňovány 3 politiky:17
14
ADONNINO, P. People´s Europe. Reports from the ad hoc committee. Bulletin of the European communities Supplement, 7/85 15 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 234 16 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 234 17 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2.
16
Sport jako komunikační prostředek, Evropská komise usiluje od roku 1985 o zapojení sportu do své práce s veřejností a podílí se na sportovních událostech nebo je finančně podporuje.
Podpora sportu, zapojení sportu do podpůrných programů.
Dopady vnitřního trhu: Jsou-li ve sportovní oblasti vykonávány hospodářské činnosti, existují i na sport dopady úprav a rozhodnutí EU. Za hlavní rys oblasti sportovní politiky EU na lokální úrovni je spolupráce, a to
jak vertikální - s orgány vyšších celků, tak horizontální - na místní úrovni mezi obcí, místním soukromým sektorem, školami, kluby atd. Ve všech zemích EU je na národní úrovni skoro ve všech druzích sportu zastřešující organizací národní svaz. Svazy pak žádají kluby, aby se zúčastňovaly výlučně jejich sportovních soutěží. Národní svaz je pak zástupcem pro oblast sportu na mezinárodní úrovni.18 Obrázek 2 - Pyramida evropského sportovního modelu European Sport Federations National Sport Federations Regional Sport Federations Grassroots Sports Federations Zdroj: HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 37 3.2.2 Významné sportovní organizace v EU ENGSO (European Non-Governmental Sports Organizations) - Českou republiku v Evropském sdružení národních nestátních sportovních zastřešujících organizací
18
HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 37
17
zastupuje ČSTV. Organizace má sídlo v Bruselu a řeší problémy zastřešujících národních sportovních organizací v souvislosti s ekonomickou integrací.19 EOC (European Olympic Committees )- zástupcem každé členské země je vždy národní olympijský výbor. Hlavním cílem EOC je podpora olympijských myšlenek v Evropě, spolupráce s mezinárodním olympijským výborem. 20 Evropská sportovní konference vznikla v roce 1971 ve Vídni. Od roku 1995 pracuje ve Vídni stálý sekretariát sportovní konference. Zúčastňují se ho státní i nestátní organizace a zabývá se mezinárodními sportovními a sportovně politickými tématy.21 3.2.3 Bílá kniha o sportu V polovině roku 2007 vydala Komise EU Bílou knihu o sportu. „Tato iniciativa značí první kroky Komise ve věci souhrnného řešení otázek týkajících se sportu. Jejím hlavním cílem je poskytnout strategickou orientaci v souvislosti s rolí sportu v Evropě, podnítit debatu o konkrétních problémech, zviditelnit sport při tvorbě politik EU a zvýšit povědomí veřejnosti o potřebách a specifikách tohoto odvětví. Tato iniciativa si klade za cíl popsat důležité problémy, jako je například uplatňování právních předpisů EU v oblasti sportu. Chce rovněž vytyčit další kroky v oblasti sportu na úrovni EU.“22 Bílá kniha se zaměřuje hlavně na roli sportu ve společnosti, na jeho hospodářský rozměr a jeho organizaci v Evropě a také na opatření, která budou následovat po této iniciativě. Jednou z částí Bílé knihy je akční plán, který je pojmenovaný po Pierru de Coubertinovi, který obsahuje aktivity, jež má Komise podporovat. V tomto plánu jsou uvedeny konkrétní návrhy na další činnost EU. Pracovní dokument útvarů Komise obsahuje pozadí a kontext těchto návrhů, včetně příloh o sportu a pravidlech hospodářské soutěže v EU, sportu a svobodách vnitřního trhu a o konzultacích se zúčastněnými stranami. 23
19
HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 38 20 HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 38 21 HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 38 22 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Bílá kniha o sportu. msmt.cz [on-line]. © 2006 [cit. 2012-0515]. str. 2. Dostupné z: . 23 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Bílá kniha o sportu. msmt.cz [on-line]. © 2006 [cit. 2012-0515]. str. 3. Dostupné z: .
18
V oblasti hospodářského rozměru sportu je všeobecně uznáván ekonomický přínos sportu. Je však někdy těžké ho prokázat. Komise v tomto dokumentu nabádá členské státy, aby se snažily udržet dlouhodobě efektivní model financování sportovních organizací. V oblasti hospodářského rozměru sportu si Evropská komise stanovila následující cíle:24
Ve spolupráci s členskými státy vyvinout evropskou statistickou metodu na měření hospodářského dopadu sportu, která bude sloužit jako základ pro vnitrostátní statistiky v oblasti sportu
Provádět průzkumy zaměřené na sběr informací související se sportem.
Vypracování studie, která by měla zhodnotit přímý přínos odvětví sportu a také nepřímý.
Zajistit výměnu osvědčených postupů a informací mezi členskými státy a sportovními organizacemi, týkající se pořádání velkých sportovních akcí, s cílem podpořit hospodářský růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost.
Zajistit veřejnou podporu sportu.
Obhajovat zachování existujících možností snížených sazeb DPH pro sport.
3.3 Právní formy sportovních organizací V ČR V České republice, stejně jako po celém světě, existuje mnoho variant sportovních organizací. Nachází se zde pestrá paleta různě obsahově zaměřených a organizačně strukturovaných sportovních klubů, tělovýchovných jednot, spolků a sdružení. Jejich právní subjektivita se dělí do několika podob. Sportovní organizace v ČR lze rozdělit do dvou základních skupin:
Ziskové organizace.
Neziskové organizace.
3.3.1 Ziskové sportovní organizace- obchodní společnosti Sportovní organizace, které provozují podnikatelskou činnost, jejímž cílem je dosažení zisku, se musí stejně jako jiné podnikatelské subjekty řídit obchodním zákoníkem.
24
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Bílá kniha o sportu. msmt.cz [on-line]. © 2006 [cit. 2012-0515]. str. 3. Dostupné z: .
19
Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. 25 V českém sportovním prostředí se nejčastěji vyskytují dva typy obchodních společností:26
Společnost s ručením omezeným.
Akciová společnost.
Společnost s ručením omezeným V současné době jde o nejčastěji zakládanou obchodní společnost v ČR. Jedná se o nejjednodušší typ kapitálové obchodní společnosti. Ve sportovní oblasti ČR se společnosti s ručením omezeným objevují hlavně u profesionálních hokejových klubů. Založení a správa této společnosti je mnohem jednodušší než u akciové společnosti. Proto je tato forma podniku oblíbená a rozšířená. První společnosti s ručením omezeným vznikaly až ve dvacátém století - první zákon v Rakousku- Uhersku o společnostech s ručením omezeným je z roku 1906.27 Je to společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou, maximálně však 50. Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč. Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Firma společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r. o." nebo "s. r. o.".28
25
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978807-3761-509. s. 74 27 SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, xxv, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-9736-7. s. 75 28 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 26
20
Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným musí obsahovat alespoň:29
Firmu a sídlo společnosti.
Určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby.
Předmět podnikání.
Výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu.
Jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti.
Jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje
Určení správce vkladu.
Jiné údaje, které vyžaduje tento zákon. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Do její působnosti patří
například schvalování stanov a jejich změny, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, rozhodování a zvýšení či snížení základního kapitálu, jmenování, odvolání jednatelů (členů dozorčí rady). Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví. Posledním důležitým orgánem je dozorčí rada. Mezi její úkoly patří dohlížet na činnost jednatelů, nahlížet do obchodních účetních knih, podávat zprávy valné hromadě.30 Akciová společnost Další, velmi využívanou právní formou obchodní společnosti, je akciová společnost. V českém sportovním prostředí tuto formu využívají hlavně profesionální fotbalové kluby. Její založení je komplikovanější než u společnosti s ručením omezeným. Jedním z důvodů komplikovanosti může být emise akcií. Jedná se o společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Majitel akcií je označován jako akcionář a neručí za závazky společnosti.
29
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978807-3761-509. s . 79 30
21
Minimální výše základního kapitálu je ze zákona stanovena pro akciovou společnost s neveřejnou nabídkou akcií na 2 000 000 Kč a s veřejnou nabídkou akcií na 20 000 000 Kč. Horní hranice základního kapitálu není omezena. Firma společnosti musí obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "akc. spol." nebo zkratku "a. s.".31 Nejvyšším orgánem společnosti je stejně jako u společnosti s ručením omezeným Valná hromada akciové společnosti. Její úkoly jsou zejména rozhodování o změně stanov, rozhodování o zvýšení, snížení základního kapitálu, volba a odvolání členů představenstva (dozorčí rady), rozhodování o odměnách členů představenstva, dozorčí rady. Dozorčí rada působí jako kontrolní orgán, dohlíží na činnost představenstva, nahlíží do dokladů týkajících se podnikatelské činnosti společnosti. Statutárním orgánem je představenstvo. Jeho úkolem je řídit činnost společnosti. Mezi činnosti představenstva patří realizace usnesení valné hromady, schválení jednacího řádu představenstva, svolávání valné hromady, jmenování a odvolání vedoucích zaměstnanců společnosti. Vrcholový management představuje profesionální operativní řízení akciové společnosti. Vymezení činnosti není dáno obchodním zákoníkem, formuje se vzhledem ke konkrétní povaze podnikatelské činnosti. V čele vrcholového managementu bývá generální ředitel, který vykonává operativní řízení společnosti.32 3.3.2 Neziskové organizace V české ekonomické literatuře není jednoznačně definována charakteristika organizací, které působí v neziskovém sektoru, jedná se o široký pojem. Tento pojem dobře vystihuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, který v § 18, odstavci 7 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. 33 Neziskové organizace se nachází ve veřejném sektoru, který může být státní i nestátní a nesmí tedy být založeny za účelem podnikání.
31
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978807-3761-509. s . 75-77 33 REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 118 s., [10] s. příl. ISBN 80-210-1810-0. s. 18 32
22
Nejčastěji se neziskové organizace dělí do 5 skupin:34
Vzájemně prospěšné, neziskové soukromoprávní organizace, s globálním posláním vzájemně prospěšné činnosti.
Veřejně prospěšné, neziskové soukromoprávní organizace, s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti.
Organizační složky a příspěvkové organizace státu a samosprávných územních celků, tzv. neziskové veřejnoprávní organizace s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost.
Ostatní veřejnoprávní organizace, neziskové organizace s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti.
Obchodní společnosti a jim podobné (založené pro ne ziskové úkoly). Detailnější rozdělení, které již odlišuje organizace spravované státem či obcemi
a organizace působící v soukromém sektoru, může vypadat následovně:35
Veřejný
sektor-
rozpočtové
organizace,
příspěvkové
organizace,
fondy,
veřejnoprávní instituce.
Neziskový nestátní sektor- nadace a nadační fondy, občanská sdružení, zájmové sdružení právnických osob, obecně prospěšné společnosti, komory (profesní). Větší význam mají pro sport nestátní neziskové organizace, kterými se budu
v další části textu podrobně zabývat, jejich charakteristikou, významem a jednotlivými druhy. 3.3.3 Nestátní neziskové organizace „ V posledních desetiletích získávají nestátní neziskové organizace vzrůstající pozornost díky svému významu pro uspokojování společenských potřeb. Jejich význam může být ilustrován výrazným růstem jejich počtu nejen v zahraničí ´, ale i u nás. Nestátní neziskové organizace vnímají příležitosti tam, kde firmy často vnímají problémy, většinou proto, že zákazníci daných služeb nejsou schopni za tyto služby zaplatit cenu, která by byla pro firmy zajímavá. 36
34
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004, 156 s. ISBN 80-245-0792-7. s. 20 35 HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000, 213 s. ISBN 80-902-7523-0. s. 123 36 NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008, 223 s. ISBN 978-80-245-1473-4. s.17
23
Existence nestátních neziskových organizací je nesmírně důležitá pro zdravé fungování tělesné kultury, neboť jejich prostřednictvím je tradičně zabezpečována organizace a funkčnost sportu a tělesné výchovy a sportu. Nestátní neziskové organizace jsou založeny na jiných principech, než je maximalizace zisku. Pokud vygeneruje tato nezisková organizace zisk, je zpětně investován do další činnosti organizace.37 Rozdíly mezi neziskovými organizacemi a podnikatelskými, komerčními organizacemi spočívají jak v odlišném poslání, tak v rozdílné organizaci, majetkových poměrech, získávání zdrojů. Nevládní neziskový sektor v ČR má mnoho forem a vyskytuje se v mnoha oblastech. Mezi hlavní oblasti působení těchto organizací patří kultura, ochrana památek, umění, výzkum a vzdělávání, zdravotní péče a sociální služby, ochrana životního prostředí, práce s dětmi a mládeží, rekreace, sport, tělovýchova. Právní formy mohou být následující:38
Občanské sdružení.
Obecně prospěšná společnost.
Nadace a nadační fond.
Účelová zařízení církví. Činnost nestátních
neziskových organizací upravují v České republice
následující zákony, podle nichž se řídí proces registrace, organizační struktura, finanční řízení, hospodaření organizace a její zánik:39
Občanská sdružení se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ne znění pozdějších předpisů.
Obecně prospěšné společnosti zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.
Nadace a nadační fondy zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.
Církve a náboženské společnosti, církevní osoby zákonem č 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností.
37
HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 27 38 KISLINGEROVÁ, Eva. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, xxvii, 422 s. ISBN 80-717-9847-9. s. 266 39 HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 29-30
24
Nadace je účelové sdružení majetku k dosažení obecně prospěšného cíle. Registraci provádí krajský soud. Základním dokumentem nadace je statut. Orgány nadace tvoří správní rada, dozorčí rada a ředitel. Nadace musí vytvářet nadační jmění v minimální výši 500 000 Kč. Nadační fondy mají podobné podmínky a funkce jako nadace, ale nemusí vytvářet nadační jmění. Obecně prospěšná společnost poskytuje obecně prospěšné služby všem za stejných podmínek. Poslední typ neziskových organizací je zřizován církvemi a náboženskými společnostmi. 40 3.3.4 Občanské sdružení Občanská sdružení jsou nejčastější formou sportovní organizace v České republice. Jedním z důvodů může být to, že spolková činnost má v České republice dlouhou tradici, dalším důvodem může být snadný průběh založení občanského sdružení. Ústava ČR je základem právního řádu ČR. Součástí ústavy ČR je Listina základních lidských práv a svobod, která v článku 20 odst. 1 zaručuje občanům právo svobodně se sdružovat na ochranu svých hospodářských i sociálních zájmů. Dá se říci, že Ústava ČR garantuje existenci a činnost občanských sdružení, respektive toho co existuje na základě sdružování skupiny lidí s určitými zájmy a řídícími se určitými principy podle psaného řádu, který je společensky akceptovatelný.41 Vznik občanského sdružení rámcově upravuje zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. V §1 tohoto zákona stojí, že občané mají právo svobodně se sdružovat a že k výkonu tohoto práva není potřeba státního orgánu. Podle §2 mohou občané zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení a sdružovat se v nich. Důležitou skutečností je, že občanské sdružení mohou založit minimálně tři občané České republiky, z nichž alespoň jeden je starší 18 let. Tito tři občané vytvářejí tzv. přípravný výbor, který má za úkol vypracovat stanovy a podat návrh na registraci. Občanská sdružení registruje ministerstvo vnitra na základě
40
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004, 156 s. ISBN 80-245-0792-7. s. 87-90 41 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 75
25
předložené žádosti, k níž je připojeno dvojí vyhotovení stanov. Žádost na registraci by měla obsahovat:42
Název a sídlo sdružení.
Cíle činnosti.
Údaje o členech přípravného výboru.
Určení zmocněnce oprávněného k jednání.
Podpisy členů přípravného výboru. Základním organizačním dokumentem občanského sdružení jsou stanovy, které
mají tentýž význam jako společenská smlouva u obchodních společností, obsahují základní informace o společnosti. Stanovy občanského sdružení musí obsahovat:43
Název a sídlo sdružení.
Cíle činnosti.
Práva a povinnosti členů sdružení.
Orgány sdružení, způsob jejich ustanovení, stanovení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení.
Ustanovení o organizačních složkách, pokud mají vzniknout.
Zásady hospodaření.
Podpisy členů přípravného výboru.
Právními normami, které musí text stanov bezpodmínečně respektovat, jsou:
Ústava ČR, Listina základních lidských práv a svobod čl. 27- nikdo nesmí být ke sdružování nucen, jedná se pouze o projev svobodné vůle občana.
Občanský zákoník- §18 až §20 a upravující základní zásady založení, vzniku, činnosti a zániku právnických osob.
Obchodní zákoník v §68 až §75 pojednávající o likvidaci právnických osob.
Zákon o daních z příjmu v §18 pojednávající o daňové problematice neziskových právnických osob.
42
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004, 156 s. ISBN 80-245-0792-7. s. 86 43 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004, 156 s. ISBN 80-245-0792-7. s. 86
26
Organizační struktura občanského sdružení Organizační struktura občanského sdružení se odvíjí od jeho stanov. V České republice proto existuje mnoho organizačních forem občanského sdružení. Za dlouhá desetiletí spolkové tělovýchovy v českých zemích se ustálilo poměrně funkční schéma, které se s menšími obměnami používá téměř ve všech občanských sdruženích. Pro rozhodnutí o tom, jakou podobu by měla organizační struktura mít, je důležité, o jaký typ občanského sdružení se jedná. Jedná se především o pole působnosti sdružení (malá tělovýchovná jednota x organizace s celostátní působností) 44 V menších tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, hlavně na venkově, které nemají více sportovních oddílů, se používá jednostupňová organizační struktura. Nejvyšším orgánem je výroční členská schůze nebo valná hromada. Jednota je malá a proto si vystačí jen s výkonným výborem a kontrolní komisí.45 Valná hromada (členská schůze) volí a odvolává předsedu, místopředsedu a další členy výboru, stanoví hlavní směry sportovní činnosti, schvaluje plán činnosti a rozpočet. Mezi hlavní úkoly výkonného výboru patří řízení sportovního klubu mezi valnými hromadami (členskými schůzemi), rozhodování o přijetí člena oddílu, určuje výši oddílových příspěvků. Kontrolní komise slouží jako kontrolní orgán, dohlíží na hospodaření výkonného výboru.46 Obrázek 3 - základní schéma jednostupňové organizační struktury tělovýchovné jednoty
Členská schůze
Výbor TJ Kontrolní komise
Zdroj: NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 82 V rámci tohoto schématu se často objevuje kontrolní orgán, zvaný kontrolní nebo revizní komise, někdy dozorčí rada. V tomto typu organizační struktury vykonávají členové tělovýchovné jednoty své volební právo přímo a volí ze svých řad 44
TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. s. 15 45 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 82 46 ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978807-3761-509. s . 75-77
27
řídící orgán. Řídícím orgánem většinou bývá vícečlenný výbor. Tento výbor pak současně může plnit funkci statutárního orgánu. Právě podle typu a postavení statutárního orgánu je možno rozlišovat dva základní typy sportovních organizací:47
Sportovní
organizace
se
statutárním
orgánem-
jednotlivcem
(předsedou,
prezidentem, jednatelem).
Sportovní organizace s kolektivním statutárním orgánem (výbor TJ, výkonný výbor, představenstvo).
Další možné rozdělení je podle počtu úrovní sportovní organizace:48
Sportovní organizace s jednoduchou organizační strukturou.
Sportovní organizace s dvouvrstvou organizační strukturou.
Sportovní organizace s vícevrstvou organizační strukturou.
Obrázek 4 - dvouvrstvá organizační struktura
Vedení TJ/SK
Sportovní oddíl
Sportovní oddíl
Sportovní oddíl
Zdroj: TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. s. 18 Typologie občanských sdružení ve sportu U občanských sdružení pohybujících se v oblasti sportu je možno rozlišit několik typů subjektů. Nejedná se zde o právní hledisko, ale o hledisko věcné: 49
Zastřešující sportovní organizace- ČSTV, Česká obec sokolská.
Samostatná sportovní asociace- FA ČR, Český svaz ledního hokeje.
Sportovní klub- provozuje více sportů (oddílů), přímá vazba na sportovní asociaci.
47
TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. s. 16 48 TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. s. 17 49 TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. s. 17
28
Sportovní oddíl nebo odbor- nejnižší typ občanského sdružení, existuje v rámci sportovního klubu.
3.4 Finanční zdroje sportovních klubů Po založení sportovního klubu jako neziskové organizace bývá zpočátku často jediným zdrojem lidské nadšení a dobrovolná práce. Velmi brzy však každá organizace zjistí, že pokud chce pracovat dobře a profesionálně, nezbývá než svou činnost zabezpečit také finančně. Začne se tedy poohlížet po nějaké státní dotaci nebo po movitějším podnikateli ve městě. Získávání prostředků (fundraising) je jedním z nejdůležitějších úkolů v neziskových organizacích.50 I přes velkou komercionalizaci sportu v posledních 50 letech mají manažeři ve sportovních organizacích mezery ve znalostech a dovednostech týkajících se financí a finančních zdrojů organizace. Jedním z častých rysů současného sportovního managementu je omezené vzdělání a zkušenosti v oblasti financí a financování. Peníze jsou základ sportu. Sportovní manažeři už by neměli být finančně nezodpovědní a neznalí. Po celém světě je však mnoho sportovních organizací, které se topí v dluzích a hrozí jim insolvence. Větší vzdělání v oblasti financí a fundraisingu by mohlo pomoci tuto situaci vylepšit. 51 Finanční zdroje sportovních organizací jsou peníze, které plynou do sportovního prostředí, ke sportovním klubům. Příjmy můžeme získat z prodeje vstupenek, prodeje vysílacích práv, darů, členských příspěvků, sponzorských smluv, státních nebo městských rozpočtů, z reklamy. V profesionálním a univerzitním sportu jsou příjmy primárně odvozeny z prodeje vstupenek a vysílacích práv.52 Pro klasifikaci ekonomických zdrojů existuje několik klasifikačních hledisek. Občanská sdružení jako tělovýchovné jednoty a sportovní kluby často používají neplacenou dobrovolnou práci svých členů, proto se mluví o ekonomických zdrojích. Klasická podniková ekonomie a účetnictví používá hledisko původu zdrojů, podle toho rozlišujeme zdroje na vlastní a cizí. Další možnost členění je na finanční a nefinanční 50
PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996, 186 s. ISBN 80-238-0442-1. s. 100 51 STEWART, Bob. Sport funding and finance: a European perspective. Editor Michael A Toman, Margaret A Walls. Boston: Elsevier, c2007, xix, 221 p. ISBN 978-075-0681-605. p. 34 52 FRIED, Gil, Steven J SHAPIRO a Timothy D DESCHRIVER. Sport finance. 2nd ed. Champaign, IL: Human Kinetics, 2008, xviii, 381 p. ISBN 07-360-6770-1. P. 20
29
zdroje a podrobněji na peněžní a nepeněžní zdroje. Dalším hlediskem u neziskových organizací může být hledisko samofinancování. Podle toho rozeznáváme zdroje získané, vytvořené vlastní činností klubu a ty, které pro svoji činnost získává z jiných zdrojů mimo sportovní prostředí, zejména z veřejných rozpočtů. Jiné zdroje mohou být značně nestabilní, pokud jsou sportovní kluby závislé na těchto zdrojích, je jejich existence nejistá. 53 Podle daňových zákonů rozlišujeme příjmy z hlavní a vedlejší činnosti, neboli zkráceně daňové a nedaňové příjmy:54
Příjmy z výdělečné činnosti, jež jsou předmětem daně - příjmy pronájmu, příjmy z reklam, prodej občerstvení na zápasech.
Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů- příjmy z činnosti podle stanov, dotace a jiné formy státní podpory, úroky z vkladů na běžném účtu.
Příjmy, které jsou od daně osvobozené- členské příspěvky za stanovených podmínek, výtěžky provozovatelů loterií. Členit příjmy sportovních klubů je možno také z hlediska účelového. Z hlediska
účelového potom tedy členíme veškeré finanční příjmy sportovních organizací na dvě základní skupiny. Příjmy vlastní, mezi které patří příjmy z vedlejší hospodářské činnosti, příjmy z organizační činnosti, příjmy z tělovýchovy a sportu, příjmy ze společenské činnosti, příjmy z členských příspěvků, příjmy z oddílových příspěvků. Druhou skupinou jsou vnější příjmy, do kterých lze zařadit příspěvky na činnost od vyšších tělovýchovných orgánů, příspěvky od jiných právnických osob (sponzoring), státní příspěvek na údržbu.55 Pro další podrobnější popis příjmů sportovních klubů, budu používat přehledné rozdělení finančních zdrojů do 3 skupin:56
Tradiční zdroje financování tělovýchovných jednot a sportovních klubů v ČR z hlavních činností.
53
NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 147 54 TOPINKA, Jiří. Daňové povinnosti tělovýchovných jednot a sportovních klubů. 1. vyd. Praha: Olympia, 2007, 209 s. ISBN 978-807-3760-144. s. 10-20 55 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV - nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-858-6668-4. s. 80 56 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 149-156
30
Zdroje financování z doplňkových činností.
Speciální aktivity poskytující zdroje pro zabezpečení sportovního procesu. Toto rozdělení finančních zdrojů sportovních organizací je dle mého názoru
nejpřehlednější, a proto jej budu používat i v analytické části, v analýze finančních zdrojů FK Brandýs – Boleslav. 3.4.1 Tradiční zdroje financování sportovních klubů v ČR z hlavních činností Členské příspěvky Zákon o dani z příjmu definuje členské příspěvky široce, s ohledem na více typů neziskových organizací, které od svých členů příspěvky vybírají. Mezi neziskové organizace, které vybírají členské příspěvky, patří hlavně tělovýchovné jednoty a sportovní kluby. O výši členských příspěvků rozhoduje valná hromada nebo stanovy.57 V českých sportovních klubech mají členské příspěvky dlouhou tradici. Příspěvky členů lze dělit do 3 základních skupin:58
Zápisné- platí se pouze 1x při vstupu nového člena do klubu, poplatek za evidenci (u nás například u golfových klubů).
Členské příspěvky- platí se 1x ročně, slouží k financování aparátu zastřešující organizace.
Oddílové příspěvky- mohou se platit 1x ročně nebo i 1x měsíčně, slouží k financování činnosti oddílu, účasti na sportovních soutěžích. Do roku 1990 byly členské příspěvky za členství v zastřešující organizaci
běžnou záležitostí. Poté od nich ČSTV a jiné zastřešující organizace upustily. V současnosti se znovu hovoří o jejich zavedení, aby se vyrovnaly ztráty, které vyvolala situace kolem Sazky a také novely loterijního zákona, podle kterého budou výtěžky z loterií, které dříve plynuly do sportu, nově směřovat obcím. Dary Dárcovství závisí na zvyklostech a tradicích dané země. V ČR byla tato tradice díky desetiletím předchozího vývoje přerušena, podíl individuálních dárců na celkových
57
TOPINKA, Jiří. Daňové povinnosti tělovýchovných jednot a sportovních klubů. 1. vyd. Praha: Olympia, 2007, 209 s. ISBN 978-807-3760-144. s. 17 58 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 149
31
příjmech neziskového sektoru je dosud nízký. Přesto se skupina dárců stává stále zajímavějším zdrojem prostředků pro činnost neziskového sektoru.59 Dary klubu poskytují členové a další příznivci klubu, ale bez nároku na protislužbu. Nejčastěji se jedná o dlouholeté členy, kteří mají ke klubu zvláštní osobní vztahy. Dary mohou mít formu peněžní i nepeněžní. Patronáty Vyskytují se často u velkých firem, které věnují velkou sumu peněz na podporu mládežnických družstev v klubu. Patronáty řeší v České republice zákon darovací. V minulosti se v našich podmínkách využívaly zejména v péči o sportovní zařízení, zaměstnáváním vynikajících sportovců v rámci firmy. V západní Evropě se patronáty využívají stále, v našich podmínkách má k této formě neblíže profesionální klub FK Teplice, a. s., patronem je Glaverbel, a. s., který by měl pokrývat cca 50% ročního rozpočtu profesionálního klubu. V této oblasti je však řada terminologických nejasností. Funkcionáři hovoří především o sponzorství.60 Patronát má v sobě prvky dobročinnosti, patron bývá uveden jen v názvu společnosti. Obecně jsou patronáty mnohem méně okázalé než sponzoring. Patron nedostává nic na oplátku. Patronáty mají dvě klíčové charakteristiky:61
Společnost
vyvíjí
svou
činnost
v oblasti,
která
nemá
nic
společného
s podporovaným klubem, osobou nebo událostí.
Náklady vynaložené na patronáty nemají nic společného s primárními cíli firmy.
Příspěvky obcí Po roce 2000, v souvislosti s reformou veřejné zprávy a přijetím zákona o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. Po roce 2001 se příspěvky obcí na místní rozvoj sportu výrazně zvýšily a jednoznačně převýšily podíl vlády.62 59
KISLINGEROVÁ, Eva. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, xxvii, 422 s. ISBN 80-717-9847-9. s. 266 60 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 150 61 BEECH, John G a Simon CHADWICK. The marketing of sport. New York: Prentice Hall/Financial Times, 2007, xxxv, 555 p. Bibliothek der Kunstgeschichte, Bd. 69. ISBN 978-027-3688-266. p. 270 62 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 151
32
Všeobecně lze konstatovat, že obce v České republice pomáhají tělovýchovným jednotám a sportovním klubům. Používá se jak peněžní, tak nepeněžní plnění, které se používá především na venkově, například poskytnutím materiálu na opravu sportovního zařízení. Dá se říci, že záleží na vztazích mezi sportovním klubem a obecním zastupitelstvem. Jak jsem již zmínil v kapitole 3.1, obce od dubna 2012 dostávají nově část výtěžku z loterijních a sázkových her, které dříve směřovaly do sportu a kultury. Je na jednotlivých starostech a primátorech, jak se zachovají a kolik z těchto prostředků věnují do sportu. Příspěvek od zastřešující sportovní organizace V České republice byla ta zvláštnost, že zastřešující organizace (ČSTV, Sokol) byly spoluvlastníky loterijní společnosti Sazka, a. s. Díky tomu disponovaly vlastním nezávislým finančním zdrojem. To umožňovalo poskytovat peníze nižším článkům, sportovním svazům, tělovýchovným jednotám, sportovním klubům. Tyto zdroje v současnosti sportovním subjektům chybí. Od roku 2005 totiž Sazka přestala vyplácet dividenda svým akcionářům z důvodu splácení úvěru za výstavbu SAZKA Arény v roce 2004. Situace skončila tak, že se společnost dostala do insolvence a na konci roku 2011 se vlastníky společnosti staly finanční skupiny PPF a KKCG. Dotace od vlády-státu Dotace je nevratná finanční částka poskytnutá z veřejných prostředků pro předem definovaný účel a přísně zúčtovatelná.63 Při své činnosti sportovní kluby přijímají dotace a jiné podpory z veřejných rozpočtů v nejrůznějších formách a částkách. V současnosti jsou dotace realizovány přes pět vypsaných vládních programů státní podpory sportu. Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty většinou čerpají dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím nadřízených sportovních asociací nebo místních rozpočtů. 64
63
TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. s. 17 64 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 152
33
Vstupné na sportovní akce Jedná se o jeden z tradičních peněžních zdrojů sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Pro některé sportovní kluby, které mají vysokou návštěvnost, se může jednat o důležité příjmy. V České republice je vstupné významným příjmem především u fotbalových a hokejových klubů. Výše vstupného je vždy závislá na úrovni hrané soutěže. Protože vstupné podléhá zdanění, je pro malé vesnické kluby vhodné využívat principu dobrovolného vstupného, a tím se dostávají do kategorií darů, které mohou být od daně osvobozeny. 65 Startovné Využití je spíše v individuálních sportech nebo na velkých turnajích, které probíhají několik dnů a zúčastňuje se jich více družstev. Organizátorům sportovní akce tento příjem pomáhá pokrýt náklady na pořádání akce. Úroky s uložených vkladů Dalším druhem příjmu, vyjmutým z předmětu daně, jsou úroky z vkladů na běžném účtu. Úročení vkladů na běžných účtech je malé. U termínovaných vkladů je úročení větší, ty už však nelze vyjmout ze základu daně. Řekl bych, že tento zdroj nemá velký význam mezi příjmy sportovních klubů. 3.4.2 Zdroje financování z doplňkových činností U tělovýchovných jednot a sportovních klubů jako neziskových organizací je problém jasného kritéria, která určí, co patří mezi doplňkové činnosti, které jsou jednoznačně zdaňovány, a co nikoli. Z těchto důvodů je důležité, co je napsáno ve stanovách jako hlavní činnost. V českém sportovním prostředí hrál tento zdroj příjmů vždy významnou roli a dovoloval sportovním organizacím značnou nezávislost na státních orgánech.66 Sponzorování „Sponzorování představuje významný specifický prostředek k zabezpečení dostatečných finančních zdrojů, sloužících k realizaci zejména kulturních, vědeckých, 65
NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 152 66 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 152
34
charitativních a dalších aktivit v různých sférách života společnosti. V tomto směru nečiní výjimku ani tělovýchovné, sportovní a turistické organizace, spolky, kluby, avšak i jednotlivci, usilující o získání finančních prostředků pro jejich mnohočetnou a rozsáhlou činnost. A to je nepochybně důvod, že sponzorování přes řadu dočasných problémů, prochází dynamickým vývojem také ve vztahu k oblasti sportu.“67 „Sponzorství je obvykle považováno za obchodní smlouvu mezi dvěma stranami. Sponzor poskytuje peníze, zboží, služby nebo know-how. Na oplátku sponzorovaná strana nabízí svému různá práva a spojení, kterými by se mohl sponzor komerčně zviditelnit.“ 68 Tímto způsobem získává klub účelové peníze na svou sportovní činnost od sponzora, který naopak očekává určitou protislužbu. V zákoně o dani z příjmu není uveden pojem sponzorství či sponzoring, tyto pojmy jsou vyloženy jako možnost poskytovaní darů určitých vhodnějších podmínek.69 Z těchto definic sponzorství vyplývá, že finanční anebo věcný příspěvek na činnost klubu, za který požaduje přispívající subjekt reklamu pro svou firmu, nemůže být nazýván darem a termín sponzorský dar je také nesprávný. Formy sponzorování ve sportu:70
Sponzorování jednotlivých sportovců.
Sponzorování sportovních týmů.
Sponzorování sportovních akcí.
Sponzorování sportovních klubů.
Sponzorování ligových soutěží. Podle podílu sponzora na celkovém objemu příspěvku rozlišujeme tři skupiny
sponzorů:71
Titulární sponzor- firma je spojena s názvem sponzorované aktivity.
67
ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978807-3761-509. s. 190 68 LAGAE, Wim. Sports sponsorship and marketing communications: a European perspective. New York: Financial Times Prentice Hall, c2005, xvi, 248 p. ISBN 02-736-8706-9. p. 34 69 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 70 ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978807-3761-509. s. 201 71 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 152
35
Spolusponzor- existuje několik sponzorů, mají stejná práva za stejnou cenu.
Sponzor- dodavatel, kdy firma raději než peníze dá určité hotové výrobky. Mezi protislužbami, které nabízí sportovní kluby svým sponzorům, bývá velmi
často reklama. Sportovní reklama má mnoho podob:72
Reklama na dresech a sportovních oděvech.
Reklama na startovních číslech.
Reklama na mantinelu (na pásu).
Reklama na sportovním nářadí a náčiní.
Reklama na výsledkových tabulích.
Reklamní panely a reklamní transparenty na sportovištích. V českém sportovním prostředí je tato forma získávání peněz jednoznačně
považována za reklamu a jako taková je u občanských sdružení považována finančními úřady za zprostředkování reklamy a je nutné ji zahnout do doplňkové činnosti, která je plně zdaňována. V současné české praxi se vyskytují sponzorské smlouvy a smlouvy o reklamě.73 Drobné klubové suvenýry, upomínkové předměty se symbolikou klubu V českých podmínkách je tato komerční aktivita zajímavá asi jen u divácky nejpopulárnějších sportů a klubů ve fotbale a v hokeji. V USA nebo v západní Evropě mají tyto komerční aktivity mnohem větší význam. Nájemné z klubových sportovních zařízení Typické zejména pro Českou republiku, ve které jsou 2/3 všech sportovních zařízení v majetku sportovních klubů. Daňové problémy spojené s pronájmem řeší většina klubů založením obchodní společnosti, která je pověřena spravováním tohoto zařízení. 74
72
ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978807-3761-509. s. 168 73 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 153 74 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 154
36
Klubové restaurace a ubytovací zařízení Tradičně mají sportovní kluby v České republice v areálu sportovního zařízení i restauraci. Této aktivity využívaly v minulosti i sokolské jednoty u nově založených sokoloven vyčlenily prostor pro hospodu nebo restaurační zařízení. Bankovní půjčky Banky velmi nerady poskytují úvěry na projekty sportovního charakteru, či podnikatelské záměry z oblasti sportu a volného času. Důvodů může být několik, hlavní z nich bývá malá nebo nízká připravenost sportovních manažerů na skutečné tržní prostředí, ekonomicky neodborný přístup k řešení problémů, Stále možná přetrvává předsudek z minulosti, že základní a rozhodující finanční prameny jsou dotace a sponzoring, tedy pasivní pozice získávání zdrojů.75 Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty si však peníze půjčit u bank mohou, pokud mají majetek, kterým by mohly ručit. Velká většina klubů se bankovním úvěrům vyhýbá, protože v případě nesplácení hrozí exekuce majetku. Výpůjčky od členů klubu V současnosti to není využívaná forma, ale tato možnost existuje. Spřátelené oddíly si případně mohou půjčovat mezi sebou na různé rekonstrukce. 3.4.3 Speciální aktivity poskytující zdroje pro zabezpečení sportovního procesu Jedná se o aktivity nabízející sportovní i nesportovní vyžití členům klubu i ostatním. Čisté výtěžky pak mohou být zdrojem financování. Nesportovní aktivity Mezi nesportovní aktivity může patřit pořádání taneční zábavy, diskotéky nebo plesů. Další možností mohou být burzy, kde se bude prodávat sportovní oblečení, někdy i použité. A poslední možností jsou aktivní výpomoci v místě bydliště. Nejčastěji se vyskytuje u vesnických klubů, které pomáhají při veřejných úpravách v obcích a jejich okolí. Odměna bývá většinou v nepeněžní formě.
75
HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. s. 59
37
Sportovní aktivity Do této skupiny se dá zařadit organizování a realizace sportovních kurzů a tréninkových táborů. Jedná se o volně přístupné akce pro všechny. Dalším způsobem může být prodej občerstvení členy klubu při společenských akcích, kde se klub nějakým způsobem angažuje.76
3.5 Výdaje sportovních klubů Výdaje sportovních klubů lze rozdělit do několika základních skupin. Nejvýznamnější skupiny výdajů u sportovních klubů a organizací jsou následující: 77
Organizační a hospodářské výdaje.
Výdaje na tělovýchovu a sport.
Výdaje na vedlejší a hospodářskou činnost. Z hlediska výdajů jsou tyto tři položky nejdůležitější, protože se na celkových
výdajích sportovních klubů podílejí největší částí. Uvedené položky se podílejí cca 90% na celkových výdajích a jsou naprosto rozhodující pro vývoj hospodářské situace sportovních klubů. Výdaje můžeme rozlišovat z hlediska účelovosti. Pro posouzení účelnosti a vlastně efektivnosti sportovních klubů je nutno sledovat vztah:
Výdaje na sportovní činnost (přímé výdaje).
Ostatní výdaje sportovního klubu (nepřímé výdaje).
Přímé výdaje:78
Výdaje na společenskou činnost,
Výdaje na školení a soustředění,
Výdaje na péči o členy,
Výdaje na mezinárodní styk,
Výdaje na tělovýchovu a sport.
76
NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 156 77 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV - nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-858-6668-4. s. 86 78 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV - nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-858-6668-4. s. 86
38
Nepřímé výdaje:79
Výdaje na hospodářskou činnost,
Výdaje na provoz tělovýchovných zařízení,
Investice,
Ostatní. Z následujících příkladů můžeme vidět, že struktura výdajů sportovních klubů se
ve světě moc neliší. Příklad 1 - Struktura výdajů oddílu ledního hokeje ze třetí výkonnostní úrovně v ČR:80
Sportovní zařízení,
Zaměstnanci,
Rozhodčí,
Hráči,
Cestovné, doprava,
Administrativa,
Vybavení hráčů, dresy,
Ostatní.
Příklad 2 - Struktura výdajů středoškolského atletického klubu v USA:81
Opravy sportovního zařízení, nákup materiálu,
Sportovní náčiní a oblečení,
Doprava a ubytovací náklady,
Pojištění,
Rozhodčí,
Náklady na techniku,
Platy a odměny,
Náklady na reklamu,
Propagační náklady,
Kancelářské potřeby.
79
NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV - nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-858-6668-4. s. 86 80 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. s. 163 81 FRIED, Gil, Steven J SHAPIRO a Timothy D DESCHRIVER. Sport finance. 2nd ed. Champaign, IL: Human Kinetics, 2008, xviii, 381 p. ISBN 07-360-6770-1. p. 20
39
4 METODOLOGIE Mezi nejdůležitější metody, které byly v této práci použity, patří sběr dat, analýza dat, popisná analýza a metoda rozhovoru (interview). Mezi použité metody se dá zařadit také pozorování, jelikož dění v klubu pravidelně pozoruji téměř 15 let.
4.1 Sběr dat Při získávání informací rozlišujeme data primární a sekundární. Sekundární data jsou taková data, která byla sebrána a shromážděna k určitému účelu již dříve. Primární data jsou získávána nově pro určitý výzkum. V této bakalářské práci jsem pracoval hlavně s daty sekundárními, tedy daty, které někdo vytvořil přede mnou. Pro teoretická východiska bylo použito mnoho odborných dokumentací věnujících se problematice financování sportovních klubů v ČR. Dalším zdrojem jsou statistická data z ČSTV, MŠMT a ČOV a zákony týkající se problematiky sportovních organizací a jejich vzniku. Pro analytickou část bylo využíváno jak dat primárních, které byly získány metodou neformálního rozhovoru se zástupci výboru FK Brandýs- Boleslav a členem zastupitelstva Brandýs nad Labem- Stará Boleslav, ale také dat sekundárních, mezi které patří stanovy občanského sdružení, výroční zprávy o hospodaření klubu v posledních letech.
4.2 Analýza dokumentů Dokumenty mohou tvořit datový základ studie nebo mohou být použity jen jako doplněk pro data získaná pozorováním a rozhovory. Za dokumenty můžeme považovat data, která vznikla již v minulosti a byla pořízena jiným výzkumníkem a pro jiný účel, než jaký má současný výzkum. 82 Analýza dokumentů se používá jak v kvalitativním, tak i v kvantitativním výzkumu. První výhodou této metody je velká rozmanitost dokumentů. Další výhodou je skutečnost, že data nejsou vystavena zkreslení a chybám, jež vznikají při uskutečňování rozhovorů nebo pozorování, měření a testování. Subjektivita hraje roli pouze při výběru
82
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. s. 204
40
dokumentů, ne však v informacích, které jsou obsaženy v dokumentech. Proces zpracování dokumentů by měl obsahovat tyto fáze:83 1. Definice výzkumné otázky. 2. Definice toho, co bude považováno za dokument, podle této definice se bude pokračovat při sběru dokumentů. 3. Provedení pramenné kritiky (externí a interní posouzení dokumentů). 4. Interpretace dokumentů zaměřená na hledání odpovědi na položené otázky a vypracování závěrečné zprávy. Můžeme rozlišovat následující druhy dokumentů: 84
Osobní dokumenty,
Úřední dokumenty,
Archivní data,
Výstupy masových medií,
Virtuální data,
Předmětná data. V analytické části této bakalářské práce byly použity dokumenty, jako například
stanovy občanského sdružení, výroční zprávy klubu, dokumenty pro partnery klubu nebo kronika fotbalových klubů.
4.3 Popisná analýza Popisná analýza úzce souvisí s analýzou dokumentů. Umožňuje nám komentovat a rozebírat odborné publikace, články z odborných časopisů, veřejné zprávy, právní normy, výroční zprávy, příspěvky z internetu atd. Pro použití popisné analýzy je uváděn tento postup:85
stanovení cíle,
vyhledávání obsahových jednotek,
určení souboru materiálu,
četba dokumentu,
83
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. s. 132 84 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. s. 204 85 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. s. 205
41
systematické sledování,
vyjádření výsledků s názory a doporučeními,
rozbor a hodnocení. Tato metoda byla využita jak v teoretické tak i analytické části, kde byla použita
zejména při prostudování jednotlivých výročních zpráv nebo stanov poskytnutých občanským sdružením. „Pro mnoho výzkumných studií, zvláště ty kvalitativní, je složité najít právě ta data, která jsou potřeba. To se týká hlavně výzkumů, které dosud nikdo nedělal. Opravdu hodně studií potřebuje nové metody, aby se sehnala data primární.“86 To je i příklad této bakalářské práce, potřebná primární data byla získána pomocí metody rozhovoru.
4.4 Rozhovor Další použitou metodou v této práci je rozhovor. „Vedení kvalitativního rozhovoru je uměním i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu. Je obvykle třeba učinit řadu rozhodnutí ohledně obsahu otázek, jejich formy a pořadí. Dále se musí uvážit délka rozhovoru. Tyto problémy se vyjasňují buď před interview, nebo až v jeho průběhu v závislosti na typu rozhovoru.“87 Rozhovor se používá v mnoha výzkumných situacích. Mezi nejdůležitější techniky rozhovoru patří například strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview nebo skupinová diskuse. V rozhovoru se objevují různé druhy otázek, jako příklad lze uvést otázky vztahující se ke zkušenostem nebo chování, otázky vztahující se k názorům nebo otázky vztahující se ke znalostem. Metoda rozhovoru má stejně jako jiné metody dotazování určité výhody a nevýhody. Výhodou této metody je bezesporu flexibilita reakce na podání informace. To umožňuje rychlou reakci na určité odpovědi, u kterých přesně nechápeme význam a 86
GREENER, S. Business research methods. Dr. Sue Geener & Ventus Publishing ApS, 2008, 110 s. ISBN 9788776814212. s. 73. Dostupný z WWW: 87 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. s. 166
42
smysl vzhledem ke stanovené otázce, popř. lze otázky lépe specifikovat tak, aby došlo k jejich pochopení druhou stranou. Další výhodou je pak osobní kontakt. Nevýhodou rozhovoru je časová náročnost na získání a zpracování dat. Pro získání primárních dat jsem v této práci používal spíše neformálních rozhovorů. Neformální rozhovory jsem vedl s představiteli FK BB, o. s. – Milanem Kulatkou a Ing. Jiřím Zamazalem. Tyto rozhovory mi pomohly lépe pochopit problematiku chodu a financování klubu. Dalším užitečným zdrojem informací byl rozhovor se zástupcem městského zastupitelstva Mgr. Petrem Kváčou, který mi poskytl informace o podpoře sportu a zejména fotbalu ze strany města. „Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor. Síla neformálního rozhovoru spočívá v tom, že zohledňuje individuální rozdíly a změny situace. Otázky mohou být individualizovány, aby se dosáhlo hloubkové komunikace a využilo se prostředí a situace a aby se posílila konkrétnost a bezprostřednost rozhovoru.“88
88
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. s. 175
43
5 FK BRANDÝS- BOLESLAV, o. s. 5.1 Fotbalové kluby v Brandýse n/L- Staré Boleslavi do roku 2009 Většina informací v této kapitole o brandýském klubu pochází z knihy, která byla vydána k příležitosti 100. výročí fotbalového klubu v Brandýse nad Labem. Informace o boleslavském klubu byly čerpány z kroniky Slavoje Stará Boleslav. Mnoho dalších informací bylo zjištěno osobním pozorováním, jelikož se o fotbalové dění ve městě zajímám téměř 15 let. 5.1.1 FK Brandýs nad Labem Na schůzi konané 23. května v jedné brandýské restauraci byl ustaven ústředně povolený Sportovní kroužek Brandýs nad Labem, který prokazatelně sehrál první veřejný zápas 4. srpna 1901 proti druhému mužstvu AFK Karlín. Na ustavující schůzi, která se konala 12. října 1911, došlo k organizační přeměně ve Sportovní klub Brandýs nad Labem. Fotbalový klub v Brandýse nad Labem několikrát ve své historii změnil název. Ve většině případů byla změna názvu způsobena změnou hlavního partnera. Nejvýznamnějším partnerem brandýského fotbalu byly Brandýské strojírny a slévárny (BSS), které byly hlavním partnerem po 20 let. V době kdy byl tento podnik patronem brandýského fotbalu, zažil klub svá nejúspěšnější léta. Historické názvy brandýského klubu:
1948- Sokol Brandýs n. L.
1951- Sokol Agrostroj Brandýs n. L.
1953- Spartak Brandýs n. L.
1966- BSS Brandýs n. L.
1974- TJ Brandýs n. L.
1979- BSS Brandýs n. L.
1996- SK Alfa Brandýs n. L.
1998- FC PANOKO Brandýs n. L.
2000- FK Brandýs n. L. FK Brandýs je mnohem úspěšnější klub, než je ten boleslavský. Po většinu své
historie hrála mužstva Brandýsa ve vyšších soutěžích. I bilance vzájemných zápasů do 44
roku 2008 hovoří ve prospěch brandýského klubu. Ze 126 vzájemných zápasů se 64x z vítězství radoval Brandýs, 18 utkání skončilo remízou, Stará Boleslav nasbírala 44 výher. V 90. letech A tým BSS Brandýs hrál pravidelně druhou nejvyšší českou soutěž, která se tehdy nazývala 1. Česká národní liga. Mezi největší úspěchy patří 2x 5. místo v ročnících 1990/ 91 a 1991/92. Brandýsu se také povedlo vychovat několik fotbalistů, kteří to dotáhli až do nejvyšší soutěže. Dá se říci, že situace se začala otáčet po roce 2000. Brandýsu odešel hlavní sponzor, který štědře financoval brandýský klub, firma PANOKO Brandýs. V následujících letech brandýský fotbal začal strádat, musel čelit odchodu důležitých hráčů a trenérů. V roce 2004 se FK Brandýs po 5 letech nezachránil v divizi a spadl o soutěž níže do krajského přeboru, zatímco boleslavský Slavoj zažíval radost z postupu do této soutěže. Fanouškům se tak po dlouhých letech naskytla možnost shlédnout městské derby v mistrovské soutěži. Ve vzájemných zápasech, které se uskutečnily v rámci krajského přeboru v následujících letech, byl mnohem úspěšnější Slavoj. Konečné umístění také hovoří ve prospěch boleslavského klubu. V roce 2007 Brandýs sestoupil do krajské A třídy a najednou to byl Slavoj, kdo hrál vyšší kvalitnější soutěž. 5.1.2 Slavoj Stará Boleslav Ve Staré Boleslavi organizovaný sportovní spolek vznikl roku 1912, kdy byla založena tělovýchovná jednota Slavoj Stará Boleslav. Původně měla jednota jen jeden oddíl, který byl zaměřen na fotbal. Ve 20 letech byl připojen atletický oddíl, který sídlil v lesoparku Houšťka. Fotbalový oddíl měl své sídlo na stadionu v Lázeňské ulici. Tělovýchovná jednota sdružovala tyto oddíly až do roku 2000, kdy fotbalový oddíl z tělovýchovné jednoty vystoupil. Jak jsem již zmínil v předchozí kapitole, boleslavský klub nezískal tolik úspěchů jako ten brandýský. Po většinu své historie hrál Slavoj pouze okresní soutěže. Nejvyšší soutěž, kterou Slavoj hrál, je krajský přebor, což se se mu poštěstilo až po 90 letech své existence. V posledních letech, než došlo ke společné spolupráci klubů, byl však Slavoj úspěšnější. Významným partnerem byla v této době firma DURABO, jejíž ředitel Vladimír Vodák, byl členem výboru klubu. Slavoj investoval do přestavby kabin na svém stadionu, zabezpečoval kvalitní přípravu pro všechny svá mužstva. Celkově se podmínky pro fotbal ve Staré Boleslavi mnohem zlepšily. Péče o výchovu mládeže se začala Slavoji vyplácet. Většina mládežnických mužstev byla vedena zkušenými trenéry 45
a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. V posledním desetiletí byla úroveň boleslavského fotbalu ve všech věkových kategoriích vyšší než u městského rivala. Slavoj se může pyšnit jedním významným odchovancem, je jím Marek Matějovský, fotbalista Sparty, který má zkušenosti s národním mužstvem, dokonce i anglickou Premier league.
5.2 Vznik FK Brandýs- Boleslav, o. s. Myšlenky na sjednocení klubů v Brandýse nad Labem- Staré Boleslavi byly velmi časté. Mnohokrát proběhly schůze, na kterých se objevila snaha sjednotit fotbalové dění ve městě. Jednání však často ztroskotala na malichernostech představitelů obou klubů. Mezi nejčastější spory patřil boj o název klubu, a o to, kde bude hrát „A“ mužstvo dospělých a tak dále. Vážněji se o tomto tématu začalo hovořit poté, co začaly mít kluby problémy s počtem hráčů v některých svých oddílech. Jednalo se především o mužstva žáků a dorostu a B mužstev. Původním návrhem bylo jen spojení některých oddílů mládeže, které neměly dostatečný počet hráčů. Tento návrh se však později začal ukazovat jako nerealizovatelný. První úspěšné jednání proběhlo na jaře roku 2009. Obě strany pochopily, že jen společná spolupráce jim dá šanci na zachování kvality fotbalu v tomto dvojměstí. V dalších měsících byly sepsány stanovy a podmínky vzniku nového klubu se vyladily. Obě strany se dohodly, že nejlepší možností je vznik nového občanského sdružení, do kterého převedly všechny své registrované fotbalisty. Původní kluby nezanikly, nové sdružení má vykonávat pouze sportovní činnost. Oddíl FKBB bude 1x za rok stávajícím oddílům (Slavoj St. Boleslav, FK Brandýs) předkládat vyhodnocení své činnosti. Fotbalový klub Brandýs- Boleslav vznikl k 1. 7. 2009.
5.3 Cíle Posláním občanského sdružení je podle stanov vytvoření jednotného fotbalu v Brandýse n/L- St. Boleslavi, který by město důstojně reprezentoval. Jedním z hlavních cílů je výchova mládeže na úrovni vrcholového a zájmového fotbalu a vytvoření co nejlepších podmínek pro přechod do kategorie dospělých.
46
Mezi další cíle lze zařadit spolupráce s Fotbalovou asociací České republiky a Českým svazem tělesné výchovy. Klub je členem těchto organizací a musí se proto řídit jejich stanovami.
5.4 Členství Stanovy občanského sdružení hovoří o 2 druzích členství. A) VOLEBNÍ ČLENSTVÍ = členství právnických osob Volební členství ve sdružení je uzavřené a nemůže být beze změny těchto stanov rozšiřováno. Jedinými dvěma volebními členy jsou občanská sdružení FK SLAVOJ Stará Boleslav a FK Brandýs n. L. B) SPORTOVNÍ ČLENSTVÍ= členství fyzických osob Sportovní členství ve sdružení je zcela otevřené, když sportovním členem sdružení se stává každá fyzická osoba, která podala výboru sdružení svou členskou přihlášku ke sportovnímu členství ve sdružení a výbor sdružení tuto fyzickou osobu za člena sdružení přijal. Sportovní člen sdružení má zejména právo účastnit se na sportovní činnosti sdružení. Sportovní členové sdružení jsou tak oprávněni užívat všechna sportoviště ve vlastnictví sdružení a zázemí k tomu sloužící, která jsou svoji povahou určena k provozování sportu, a to v souladu se schváleným provozním řádem jednotlivých sportovišť. Každý sportovní člen sdružení má právo účastnit se sportovního sněmu.89 Každý člen sdružení má právo ze sdružení kdykoliv vystoupit. Vystoupení se děje jednostranným písemným podáním adresovaným sdružení, v němž vystupující člen uvede, že ze sdružení vystupuje a označí v něm den, ke kterému se tak děje. Vystoupit ze sdružení nelze zpětně. Členové sdružení jsou zejména povinni hradit příspěvky na zabezpečení chodu sdružení ve výši určené výborem sdružení a dbát o řádnou správu a ochranu majetku sdružení.90
89 90
Stanovy FK BB, o. s. Stanovy FK BB, o. s.
47
5.5 Struktura občanského sdružení Na základě stanov občanského sdružení, respektive informací od vedení klubu, se pokusím v této kapitole vyjasnit řízení klubu, organizační strukturu, práva a povinnosti členů a zástupců klubu. Sdružení je dobrovolným svazkem fyzických osob a také právnických osob, které jsou ustanoveny taktéž jako občanská sdružení podle zákona o sdružování občanů, vzniklé za účelem provozování sportu, tělovýchovy a turistiky. Stejně jako u většiny občanských sdružení je nevyšším orgánem valná hromada a výkonným orgánem výbor sdružení. V tomto občanském sdružení se vyskytuje orgán, který je typický asi jen pro sportovní občanská sdružení. Jedná se o sportovní sněm. Obrázek 5 - Organizační struktura FK BB, o. s. Valná hromada Sportovní sněm volí 4 členy výboru volí předsedu výboru
Výbor sdružení
Místopředseda
Sekretář
Ekonom
Zdroj: Stanovy FK BB, o. s., vlastní zpracování
Organizace sportovní činnosti
Předseda
5.5.1 Valná hromada Valná hromada je podle stanov nejvyšším orgánem sdružení. Tvoří ji jednotliví volební členové sdružení, resp. jejich statutární zástupci, když každý volební člen sdružení má jeden hlas. Rozhodnutí valné hromady je přijato prostou většinou hlasů volebních členů sdružení přítomných na valné hromadě. Valnou hromadu svolává výbor sdružení nejméně jedenkrát ročně a pokud není výborem sdružení určeno jinak, vždy na druhou středu v měsíci září příslušného kalendářního roku. Výbor je povinen svolat valnou hromadu vždy, požádá-li o to kterýkoliv volební člen sdružení anebo kterýkoliv člen výboru sdružení, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy výboru sdružení došla žádost o svolání valné hromady. Valná 48
hromada se svolává písemnou pozvánkou adresovanou jednotlivým volebním členům sdružení. Na pozvánce musí být uveden program jednání valné hromady. Při jednání valné hromady může být program uvedený na pozvánce změněn nebo doplněn jen tehdy, pokud jsou na valné hromadě přítomni všichni volební členové sdružení a valná hromada o tom rozhodne. Úkoly valné hromady jsou podle stanov:
Schvaluje změnu stanov sdružení.
Schvaluje veškeré hmotně-právní dispozice s nemovitým majetkem sdružení.
Schvaluje dohodu o majetkovém vypořádání mezi sdružením a jeho bývalým volebním členem, který ze sdružení vystoupil nebo byl vyloučen, když ke schválení takové dohody o majetkovém vypořádání je zapotřebí souhlasu všech volebních členů sdružení přítomných na valné hromadě.
Rozhoduje o zásadách hospodaření sdružení.
Schvaluje rozpočet sdružení.
Schvaluje roční účetní závěrku sdružení.
Určuje výši příspěvků jednotlivých volebních členů sdružení na chod sdružení.
Rozhoduje o zrušení sdružení bez likvidace včetně majetkového vypořádání.
Volí a odvolává členy výboru sdružení, kteří nebyli nominováni jednotlivými členy sdružení.
5.5.2 Výbor sdružení Výbor sdružení je podle stanov výkonným orgánem sdružení. Rozhoduje o všech záležitostech sdružení, které nejsou stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady. Do jeho pravomoci náleží zejména:
Volba místopředsedy výboru sdružení, jakož i rozdělení dalších kompetencí členů výboru sdružení.
Svolání valné hromady, stanovení jejího programu a příprava jejího jednání, valná hromada musí být svolána nejméně jedenkrát ročně.
Svolání sportovního sněmu, stanovení jeho programu a příprava jeho jednání, sportovní sněm musí být svolán nejméně jedenkrát ročně.
Příprava rozpočtu sdružení, vedení účetnictví a příprava roční účetní závěrky sdružení.
Určuje výši příspěvků jednotlivých sportovních členů sdružení na chod sdružení. 49
Schvalování provozních řádů jednotlivých sportovišť.
Rozhodování sporů mezi jednotlivými členy sdružení. Výbor sdružení je maximálně pětičlenný. Pokud počet členů výboru sdružení
poklesne pod čtyři, potom má výbor sdružení povinnost svolat do jednoho kalendářního měsíce valnou hromadu, která členy výboru sdružení a to podle níže stanovených pravidel, doplní. Členy výboru mohou být jakékoliv fyzické osoby starší 18 let, které mají plnou způsobilost k právním úkonům. Každý volební člen (FK Brandýs, Slavoj St. B.) sdružení nominuje na volební valné hromadě do výboru sdružení dva své zástupce. Předseda výboru sdružení je pak volen sportovním sněmem sdružení a nebyl-li předseda výboru sdružení sportovním sněmem zvolen, pak je volen volební valnou hromadou. Funkční období výboru sdružení je pětileté. Nemá-li volební člen sdružení ve výboru sdružení dva své zástupce, pak má tento volební člen sdružení právo kdykoliv nominovat do výboru sdružení člena nového. Výbor sdružení si ze svého středu volí místopředsedu výboru sdružení. Výbor sdružení se schází podle potřeby, nejméně však jednou za čtvrt roku. Nejčastější jsou měsíční schůze výboru. Jednání výboru svolává a jeho jednání připravuje a řídí předseda výboru sdružení a v jeho nepřítomnosti místopředseda výboru sdružení, popřípadě v jeho nepřítomnosti kterýkoliv další člen výboru sdružení. Rozhodnutí výboru sdružení je přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů. Od vzniku klubu neskončilo ještě celé funkční období zvoleného výboru a tak je složení výboru stále stejné. FK Brandýs má ve výboru sdružení 3 členy Slavoj Stará Boleslav má členy 2. Rozdělení funkcí a pravomocí ve výboru je následující: Předseda Předseda výboru sdružení se volí vždy ve dvou kolech, když do druhého kola volby předsedy sdružení postoupí ti dva z navržených kandidátů, kteří v prvním kole volby předsedy sdružení obdrželi nejvíce hlasů. Předsedou výboru sdružení se pak stává kandidát, který v druhém kole volby předsedy výboru sdružení obdržel nejvíce hlasů. Předsedou výboru je Radek Kundrát, bývalý dlouholetý hráč, později funkcionář klubu. Mezi hlavní úkoly předsedy patří schvalování přijetí členů do klubu, příprava a řízení schůzí výboru, reprezentace klubu. 50
Místopředseda Prvním členem výboru, zvoleným za Slavoj Stará Boleslav, je Milan Kulatka, který dlouho působil jako sekretář výboru v boleslavském klubu. Místopředsedou ho zvolil výbor na první schůzi po svém založení. Řídí schůze výboru, když není předseda přítomen. Pan Kulatka je ve výboru nejvýše postaveným členem výboru, jelikož si ho výbor sám zvolil, na rozdíl od předsedy. Má na starosti zdravý chod klubu, ne jen jeho reprezentaci, která je spojená s funkcí předsedy. Sekretář Funkci sekretáře vykonává brandýský člen Ivo Urban. S touto funkcí má dlouholeté zkušenosti. Mezi úkoly sekretáře patří hlavně komunikace s okresními a krajskými orgány FA ČR. Jeho povinností je přihlašovat členy u těchto organizací, tzn. zařizovat registrační průkazy pro hráče. Mezi další povinnosti patří zastupování klubu v případě disciplinárního řízení členů. Organizace sportovní činnosti Tuto funkci zastává bývalý předseda brandýského klubu Ing. Jiří Zamazal, který je jednou z nejrespektovanějších osob v klubu za posledních 20 let. Tato funkce už podle názvu spočívá v tom, že pan Zamazal je odpovědný za sportovní cíle klubu. Mezi jeho úkoly patří organizace trenérů klubu, případně hledání nových trenérů, přihlašování mužstev do mistrovských soutěží, zimních turnajů. Ekonom Do této funkce musela valná hromada zvolit druhého boleslavského člena. Volba padla na Ing. Hynka Homolku. Jeho otec byl po dlouhá léta trenérem Slavoje a později se stal i předsedou boleslavského klubu. Jeho funkce byla dříve pouze poradní, ale nyní jsou jeho úkoly starat se o účetnictví občanského sdružení, shánět sponzory, pronajímat reklamní plochy. Celkově vzato jeho úkolem je starat se o ekonomickou činnost klubu. 5.5.3 Sportovní sněm Sportovní sněm sdružení je kolektivním orgánem sportovních členů sdružení, který slouží jako poradní orgán výboru sdružení, když do jeho pravomoci náleží podle stanov pouze:
51
Volba předsedy výboru sdružení.
Závazné rozhodování sporů mezi volebními členy sdružení, volební členové sdružení se pak zavazují, že budou taková rozhodnutí respektovat a podřídí se jim. Sportovní sněm sdružení svolává výbor sdružení nejméně jedenkrát ročně, a to
pokud není výborem sdružení určeno jinak, vždy na první středu v měsíci září příslušného kalendářního roku. Sportovní sněm sdružení se svolává hromadnou písemnou pozvánkou umístěnou v běžně používaných klubových vývěskách a na internetových stránkách klubu. Na takové hromadné neadresné pozvánce musí být uveden program jednání sportovního sněmu. Sportovní sněm je schopen se usnášet, pokud je na něm přítomna alespoň 1/10 všech sportovních členů sdružení. Každý sportovní člen sdružení má jeden hlas. Rozhodnutí sportovního sněmu je přijato prostou většinou hlasů sportovních členů sdružení přítomných na sportovním sněmu. 5.5.4 Sportovní vedení klubu Jak jsem již zmínil v kapitole o výboru sdružení, sportovní činnost klubu má na starosti Ing. Jiří Zamazal. Jeho povinností je jmenování vedoucích a trenéru jednotlivých mužstev. Obrázek 6 - Organizační struktura sportovního vedení klubu Organizace sportovní činnosti Ing. Jiří Zamazal
Šéftrenér oddílu
Vedoucí družstev dospělých
Vedoucí družstev dorostů
Vedoucí družstev žáků
Vedoucí družstev přípravek a mini
Zdroj: stanovy FK BB, o. s., vlastní zpracování Vedoucí jednotlivých družstev navrhují spolu s šéftrenérem oddílu trenéry pro jednotlivá družstva, konečné slovo při jmenování trenérů má šéf sportovní činnosti, tedy pan Zamazal.
52
V sezoně 2011/2012 měl FK BB celkem 12 družstev přihlášených v okresních nebo krajských soutěžích FA ČR. Družstva dospělých:
„A“ mužstvo - I. A třída skupina B (6. nejvyšší soutěž)
„B“ mužstvo - I. B třída skupina C (7.)
„C“ mužstvo - III. oddělení A (9., 2. nejnižší)
Družstva dorostu:
Starší dorost - Krajský přebor staršího dorostu
Mladší dorost- Krajský přebor mladšího dorostu
Družstva žáků:
Starší žáci - Krajský přebor starších žáků
Mladší žáci - Krajský přebor mladších žáků
Žáci „B“ - I. A třída žáků skupina B
Přípravka a minikopaná
Přípravka „A“- okresní soutěž přípravek oddělení A
Přípravka „B“- okresní soutěž přípravek oddělení B
Minikopaná „A“- okresní soutěž minikopané oddělení A
Minikopaná „B“- okresní soutěž minikopané oddělení B
5.6 Financování klubu V této části práce bych se chtěl věnovat finanční situaci v klubu FK Brandýs Boleslav, o. s. a to prostřednictvím příjmů a výdajů. Byly vybrány jen ty nejvýznamnější výnosy a příjmy z pohledu klubu a jejich vývoje. U jiných fotbalových klubů, založených jako občanské sdružení ve sportu, budou nejspíše stejné položky výnosy výnosů a nákladů. Za účelem zajištění řádného hospodaření sdružení sestavuje na každý účetní rok vlastní rozpočet schvalovaný valnou hromadou sdružení. O svém hospodaření sdružení vede účetnictví podle platných právních předpisů a sestavuje roční účetní závěrku schvalovanou valnou hromadou sdružení. Účetním (hospodářským) rokem je vždy období od 1. 7. běžného kalendářního roku do 30. 6. následujícího kalendářního roku.
53
Sestavení rozpočtu je pro klub složité. Po sečtení příjmů v posledních dvou letech klubu chybělo vždy okolo 200 000 Kč, aby pokryly plánované výdaje. Rozpočet klubu proto bývá schodkový, příjmy jsou menší než výdaje. Chybějící peníze členové výboru zajišťují za pomoci darů od podnikatelských subjektů ve městě a okolí v průběhu roku. Občanské sdružení podle svých stanov nemůže zakládat jiné právnické osoby ani být jejich společníkem nebo akcionářem. Neschválí-li valná hromada v konkrétním případě výjimku, pak smějí být nájemní smlouvy ohledně majetku ve vlastnictví sdružení uzavírány jen na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou nejvýše 1, rok anebo na dobu určitou, nepřevyšující 2 roky. 5.6.1 Finanční zdroje klubu Finanční zdroje fotbalového klubu budu dělit tak, jak je tomu v kapitole 3.4 na zdroje z hlavních činností, z doplňkových činností a speciální aktivity, poskytující zdroje. Ve výkazu zisku a ztrát občanského sdružení se objevují výnosy z hlavní činnosti (dary, dotace, členské příspěvky) a výnosy z hospodářské činnosti (tržby za pronájem sportovišť, tržby z prodeje reklam, jiné pronájmy). Z obrázku 7 je jasné, že pro tento klub, jako pro jiná občanská sdružení ve sportu, jsou nejdůležitější finanční zdroje z hlavní činnosti, především dotace, členské příspěvky. V tabulce 1 jsou pak uvedeny nejvýznamnější položky finančních zdrojů. Obrázek 7 - Struktura finančních zdrojů FK BB
3%
Struktura finančních zdrojů klubu 33% 64%
Finanční zdroje z hlavních činností Finanční zdroje z doplňkových činností speciální aktivity, poskytující finanční zdroje
Zdroj: Výroční zpráva FK BB, o. s., vlastní zpracování 54
Tabulka 1 - Finanční zdroje v Kč Položky finančních zdrojů
2010
2011
Hlavní činnost
1 138 000
1 150 000
Vstupné na sportovní akce
45 000
42 000
Členské příspěvky
668 000
654 000
Dotace
204 000
188 000
Hostování a přestupy
36 000
74 000
Dary
185 000
192 000
Doplňková činnost
480 000
550 000
Pronájem reklamních ploch
182 000
216 000
Pronájem sportovního zařízení
82 000
84 000
Ostatní pronájmy
216 000
250 000
Speciální aktivity
42 000
50 000
CELKEM
1 660 000
1 750 000
Zdroj: Výroční zprávy FK BB, o. s. Vstupné na sportovní akce Tato položka příjmů klubového rozpočtu není tak výrazná. Vstupné se platí pouze na zápasy A mužstva po 30 Kč. Pro zápasy B a C mužstva je vstupné dobrovolné. Na utkání 1. týmu FK BB chodí v průměru sto až dvě stě diváků. Na ostatní mužstva je návštěva značně nižší a příjmy z dobrovolného vstupného jsou zanedbatelné. Členské příspěvky Nejdůležitějším příjmem tohoto klubu, stejně jako většiny občanských sdružení ve sportu, jsou členské příspěvky, které oddíl vybírá od svých členů na zajištění své činnosti. V roce 2011 měl klub 120 sportovních členů. Výše příspěvků je určována každý rok na schůzi valné hromady. Členské příspěvky platí pouze mládež a C mužstvo dospělých. Členské příspěvky v roce 2011 činily měsíčně:91
Minikopaná, přípravka- 400 Kč.
Žáci- 500 Kč.
Dorost- 500 Kč.
91
Zpráva výboru 12.12. 2010
55
Dospělý (C mužstvo)- 500 Kč.
Dotace Jedním z nejdůležitějších finančních zdrojů jsou příspěvky od města Brandýs nad Labem- Stará Boleslav. Tyto finance jsou především určeny na provoz a údržbu sportovních zařízení. Klub je na těchto příspěvcích závislý, proto je velmi špatné, že příspěvky od města jsou každý rok nižší. Jejich výši se ještě v této práci budu věnovat. Mimořádné dotace obdržel klub v roce 2009, kdy město, kraj i ministerstvo financí přispěly významnou částkou na vybudování hřiště s umělým povrchem za 5,5 milionu Kč. Běžné dotace ze státního rozpočtu se nevztahují na tento klub, protože programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nesouvisí s činností tohoto sdružení. Hostování a přestupy Příjmy z hostování a přestupu hráčů jsou každý rok jiné. Tyto příjmy pocházejí zejména z hostování a přestupů mládeže. Klub se nebrání prodeji svých mladých hráčů, většinou se jedná o mladé talentované hráče, kteří již skončili v mládežnických kategoriích a zláká je vidina možnosti hrát vyšší soutěž v některém klubu z okolí. V současnosti hodně mladých hráčů z Brandýsa nad Labem odchází do vesnických týmů SK Zápy a SK Ovčáry. V těchto vesnických klubech se hraje divize (4. Nejvyšší soutěž), protože tyto kluby jsou velmi dobře finančně zajišťovány svými majiteli. Klub SK Zápy hrál před 6 lety okresní přebor a po příchodu pana Maška do vedení klubu zažil nečekaný vzestup. Nyní klub hraje o 4 soutěže výše, protože si může dovolit štědré odměny pro hráče, což mladé fotbalisty láká, a proto opouštějí brandýský klub. Dary Dary jsou položkou, která napomáhá chodu všech sportovních sdružení. Získávání darů je většinou obtížné, obzvláště v dnešní době poznamenané finanční krizí z konce prvního desetiletí 21. století. Jak jsem již zmínil v úvodu o financování klubu, dary shání vedení klubu v průběhu celého roku po menších částkách, aby se pokryly výdaje klubu. Podle Ing. Zamazala se hodnota daru většinou pohybuje okolo 10 000 Kč. Objevují se prý často i
56
nepeněžní dary, jako např. sportovní potřeby a vybavení do šaten. Většina dárců má nějaký blízký vztah ke klubu (hraje tam jejich syn nebo je dárce bývalý hráč). Příjmy z reklamy Problémem takovýchto klubů, jako je FK BB, je poskytnutí kvalitních forem prezentace pro jednotlivé firmy (sponzory), vzhledem k účasti v nižších mužských soutěžích, které jsou téměř bez mediálního zájmu, stejně tak jako soutěže mládežnické, se sponzoři pro daný klub hledají velmi obtížně. Výhodou je, že ve městě není sportovní klub, který by se těšil většímu mediálnímu zájmu a mohl sponzorům nabídnout lepší možnosti prezentace. Klub může svým sponzorům nabídnout mnoho reklamních ploch, protože využívá 3 sportovní areály. Dále může nabídnout reklamu na dresech, sportovním oblečení. Pro sponzora, který sídlí ve Staré Boleslavi, bude samozřejmě výhodnější, pokud svou reklamu umístí na fotbalovém hřišti ve Staré Boleslavi. U sponzora z Brandýsa by byla situace opačná. Tabulka 2 - Specifikace jednotlivých reklamních ploch nabízených klubem UNÍSTĚNÍ
VELIKOST
CENA
Hřiště Lázeňská
1x2 m
12 000 Kč/ sezona
Hřiště Lázeňská
1x3 m
15 000 Kč/ sezona
Hřiště Lázeňská
1x4 m
18 000 Kč/ sezona
Hřiště Spořilov
1x2 m
12 000 Kč/ sezona
Hřiště Spořilov
1x3 m
15 000 Kč/ sezona
Hřiště Spořilov
1x4 m
18 000 Kč/ sezona
Plakáty
21,7x7,5 cm
20 000 Kč/ sezona
Plakáty
10,9x10 cm
10 000 Kč/ sezona
Plakáty
10,9x7,5 cm
7 500 Kč/ sezona
Plakáty
10,9x5 cm
5 000 Kč/ sezona
Program titulní strana
10x10 cm
15 000 Kč/ sezona
Program hlavní strana
7x14 cm
5 000 Kč/ sezona
57
Program vnitřek
3,5x7 cm
1 000 Kč/ sezona
Dresy MUŽI
Družstvo A
30 000 Kč/ sezona
Dresy MUŽI
Družstvo B
25 000 Kč/ sezona
Dresy MUŽI
Družstvo C
20 000 Kč/ sezona
Dresy DOROST
Družstvo A
15 000 Kč/ sezona
Dresy DOROST
Družstvo B
10 000 Kč/ sezona
Dresy DOROST
Družstvo C
5 000 Kč/ sezona
Dresy ŽÁCI
Družstvo A
5 000 Kč/ sezona
Dresy ŽÁCI
Družstvo B
5 000 Kč/ sezona
Dresy ŽÁCI
Družstvo C
4 000 Kč/ sezona
Dresy PŘÍPRAVKA
Družstvo A, B
3 000 Kč/ sezona
Dresy MINI
Družstvo A, B
2 000 Kč/ sezona
Internet úvod
Sponzor měsíce
3 000 Kč/ měsíc
Zveřejnění všech reklamních partnerů na stránkách FK BB
Zdarma
Zdroj: Nabídka pro partnery FK BB, o. s. Mezi nejvýznamnější reklamní partnery FK BB patří:92
DURABO tiskárna
CIUR, a. s.
Město Brandýs n. L. - St. Boleslav
TVIN CZ
Restaurace Záložna
Restaurace La Fattoria
Hoffmann – Žižák: Mercedes Benz
STAVOKOMPLET, a. s.
Linhart sport
Pronájem sportovních zařízení Nejžádanější je pronájem hřiště s umělým povrchem, které se nachází v Brandýse v areálu Na Spořilově. Příjmy z pronájmu sportovních zařízení činí ročně 92
Sponzoři. FK Brandýs - Boleslav [online]. [cit. 2012-06-22]. Dostupné z: http://www.fkbb.cz/sponzori/
58
kolem 80 000 Kč. Hřiště s umělým povrchem je často pronajímáno podnikům, které zde pak organizují mezipodnikové turnaje. 1 hodina na tomto hřišti přijde zájemce na 800 Kč, denní pronájem stojí 6 000 Kč. Ostatní pronájmy V areálu Na Spořilově v Brandýse nad Labem klub pronajímá prostory, kde se nachází Restaurace na hřišti. Měsíční pronájem činil v roce 2010 18 000 Kč, v roce 2011 se nájemné zvýšilo na 20 000 Kč. Speciální aktivity Do této položky spadají příjmy z pořádání kulturních a společenských akcí klubu. Jedná se především o pořádání fotbalového plesu, který se koná jednou ročně. 5.6.2 Náklady na provoz klubu Náklady jsou podle výkazu zisků a ztrát klubu stejně jako výnosy rozděleny na náklady z hlavní a hospodářské činnosti. Jiné rozdělení nákladů může být na přímé a nepřímé. V tabulce 3 jsou uvedeny jednotlivé položky nákladů a jejich celková výše Tabulka 3- Nejvýznamnější nákladové položky klubu v Kč Nákladové položky
2010
2011
Spotřeba materiálu
125 000
150 000
Spotřeba energií
217 000
233 000
Hostování a přestupy
18 000
14 000
Opravy a udržování
208 000
319 000
Odměny hráčům, trenérům
358 000
346 000
Rozhodčí
178 000
172 000
Doprava
318 000
288 000
Reprezentace
38 000
42 000
Stravování, občerstvení
118 000
102 000
Jiné
78 000
76 000
CELKEM
1 656 000
1 742 000
Zdroj: Výroční zpráva FK BB, o. s.
59
Spotřeba materiálu Spotřeba materiálu patří mezi důležité spotřební položky tohoto klubu. Do této položky spadá spotřeba sportovního materiálu, materiálu na údržbu, materiálu na opravu nářadí, pohonných hmot a ostatního materiálu. Nejvyšší položkou ze spotřeby materiálu je položka spotřeba sportovního materiálu, která tvoří více jak ¾ celé spotřeby materiálu. Spotřeba energií Další důležitou položkou výdajů klubového rozpočtu je spotřeba energií. Do této položky spadá spotřeba elektrické energie, plynu, tepla a vody. Nejvyšší náklady vyplývají ze spotřeby elektrické energie (téměř 1/2), ta je následovaná spotřebou tepla (více jak 1/4) a vodou (1/4 z celkové spotřeby energií). Hostování a přestupy Příjmová položka hostování a přestupy je mnohem významnější než ta výdajová. Klub si nemůže dovolit kupovat drahé hráče. Pokud klub koupí nějakého hráče, tak se jedná o hráče, který se do klubu vrací z mládežnických družstev jiných klubů a nastupuje nyní v FK BB do kategorie dospělých. Opravy a udržování Do této kategorie patří opravy a rekonstrukce ve sportovních areálech, dále se sem dají zařadit odměny pro správce areálů. Tato položka v posledních letech výrazně roste, ve všech areálech je vzhledem k jejich stáří třeba hodně oprav. V budoucnosti se dá čekat další nárůst těchto výdajů. Odměny hráčům, trenérům Odměny hráčům se v FK BB naposledy vyplácely A mužstvu před 2 lety, když hrálo krajský přebor. Od té doby se od odměn hráčům upustilo a hráčům jsou propláceny pouze cestovní náklady. Odměny trenérům se vyplácejí na základě dohody o provedení práce. V klubu odměny pobírá 12 trenérů. Odměny trenérům se pohybují od 1 do 2 tisíc Kč, jejich výše pro jednotlivé trenéry určuje valná hromada. Odměny v posledních letech klesají, a proto kvalitní trenéři klub opouštějí. 60
Rozhodčí Každý domácí klub musí platit odměny rozhodčím. Tato položka nákladů může být velmi významná, pokud má klub mnoho družstev. Dalším faktorem, který ovlivňuje tuto položku, je úroveň, ve kterých družstva hrají. Čím vyšší úroveň, tím větší jsou odměny rozhodčích podle pravidel a tabulek FA ČR a jejich krajských fotbalových svazů. Doprava Klub musí platit dopravu na utkání všech svých dospělých i mládežnických týmů. Většina družstev hraje krajské soutěže, a proto na utkání jezdí i do 70 km vzdálených měst od Brandýsa, jako je např. Rakovník, Příbram, Hořovice. Vzdálenosti na utkání družstev, která hrají okresní soutěže, jsou kolem 15- 30 km. Tato položka nákladů se v roce 2011 snížila, protože mužstva dospělých sestoupila do nižších soutěží a nedojíždí do tak velké vzdálenosti ke svým utkáním. Reprezentace Jedná se o náklady, které jsou spojené s reprezentací klubu. Jejich výše je každý rok skoro stejná. Stravování, občerstvení Povinností klubu je zajistit občerstvení pro svá družstva na mistrovská utkání. Patří sem i občerstvení pro rozhodčí a mužstva soupeřů, zajištění občerstvení při schůzi valné hromady. Jiné Do této položky jsem zařadil ostatní výdaje na provoz hlavní činnosti. Jako příklad této položky lze uvést praní dresů. Klub zaměstnává na tuto práci osobu, která již několik let přijímá odměnu 6 000 Kč měsíčně.
61
6 ZHODNOCENÍ ČINNOSTI FK BB, o. s. FK Brandýs-Boleslav koncem června 2012 oslavil 3. výročí od svého vzniku. Po třech letech existence se tedy nabízí zhodnocení činnosti tohoto klubu, který sjednotil fotbalové dění v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. Na základě analýzy klubu v předchozí kapitole a informací od Ing. Zamazala se pokusím zhodnotit ekonomickou i sportovní činnost klubu a porovnat s výsledky původních klubů.
6.1 Zhodnocení sportovní činnosti FK BB, o. s. V této kapitole se pokusím zhodnotit dosavadní sportovní výsledky klubu a porovnat je s cíli, které mělo vedení při vzniku tohoto klubu. Hodnotit budu zvlášť mužstva dospělých a mládeže, protože výsledky těchto 2 kategorií se velmi radikálně liší. 6.1.1 Mládež O spojení mládežnických družstev se ve městě mluvilo už dlouhá léta, protože kluby měly problémy
s počtem členů
v jednotlivých
družstvech,
především
dorosteneckých. V boleslavském klubu bylo na dvě dorostenecká mužstva v sezoně 2008/09 pouze 18 hráčů, takže si vedení klubu muselo půjčovat hráče z kategorie žáků. V Brandýse byla situace podobná. Jedním z hlavních cílů vzniku společného klubu tedy bylo podle sportovního vedení zkvalitnění péče o mládež, zajištění dostatečného počtu členů pro družstva jednotlivých věkových kategorií. Tento cíl se podařilo díky sjednocení splnit. Situace v mládežnických družstvech je podle vedoucího sportovní činnosti klubu, Ing. Zamazala, nyní uspokojivá. Vedení klubu se s pomocí šéftenéra klubu podařilo sehnat kvalitní trenéry pro družstva všech věkových kategorií a počet členů v jednotlivých družstvech je také stabilizován. Přípravka, minikopaná Každý rok pořádá klub nábor nejmladších fotbalistů, většinou od 5-6 let. Sjednocení klubů v roce 2009 pomohlo k tomu, že se kluby nepředhánějí v tom, kdo získá víc mladých fotbalistů v tomto věku, ale že společně mohou každý rok z náboru vytvořit nové družstvo. Hlavním úkolem trenéru je hlavně přimět děti ke kladnému vztahu k pohybu a sportu, naučit je základní pohybové a fotbalové dovednosti. Pro děti 62
je jednodušší, když klub má pro každý ročník narození jedno družstvo a děti tak mohou trénovat jen se stejně starými a silnými. Všechna družstva kategorie minikopané a přípravek jsou přihlášena do okresních soutěží. A vedení klubu se shoduje v tom, že není třeba, aby hráli ve vyšších soutěžích, kde by hráči museli dojíždět na svá utkání do vzdálených měst středočeského kraje. Jak jsem již uvedl, cílem v této věkové kategorii je vytvořit u dětí vztah k fotbalu a sportu všeobecně, naučit je základní návyky sportovců a připravit je na postup do kategorie žáků, kde se již hrají krajské soutěže a sportovní výsledky mají větší význam. Žáci Jedna z nejdůležitějších věkových kategorií, se kterou měla obě mužstva před rokem 2009 potíže. Větší potíže měl v této kategorii FK Brandýs, jehož žákovská družstva neměla dostatečný počet členů na 2 družstva (starších a mladších žáků). Žáci Slavoje hráli od roku 2005 krajský přebor (4. nejvyšší soutěž žáků), v roce 2007 dokonce na rok nakoukli do 3. nejvyšší soutěže, tedy do české divize dorostu. V roce 2008 však i na boleslavský klub dopadl problém s počtem hráčů v této kategorii a výsledky žákovských týmů se začaly zhoršovat, v roce 2009 se povedlo na poslední chvíli zachránit krajský přebor. I pro tuto kategorii mládeže se dá říci, že mělo sjednocení pozitivní vliv. Družstva starších i mladších žáků FK BB se stala konkurenceschopná ostatním týmům středočeského krajského přeboru a pravidelně se umisťují na špici tabulky. Za úspěch lidí, kteří pomáhají při organizaci a trénování žákovských týmů, se dá považovat fakt, že v roce 2011 narostl počet hráčů v této kategorii takovým způsobem, že se vedení rozhodlo založit 3. žákovské družstvo, které přihlásilo do krajské A třídy. I toto „B družstvo žáků“ je ve své soutěži konkurenceschopné a má dostatečný počet členů, takže vedení neuvažuje o jeho zrušení. Vedení klubu neskrývá ambice, aby žákovská mužstva FK BB hrála českou divizi žáků. Vidí to jako reálný cíl, který je možné během 2 sezon splnit. Dosáhnout divize je podle vedení důležité především proto, že by se ulehčil přechod hráčů do kategorie dorostu.
63
Dorost V této kategorii byly problémy klubů nejcitelnější. Jak boleslavský Slavoj, tak brandýský FK hrály od roku 2007 4. nejvyšší dorosteneckou soutěž, tedy krajský přebor. Krajský přebor dorostu je první soutěž, kde musí mít týmy mladší a starší dorost. Pro zdravé fungování jednotlivých družstev je třeba minimálně patnácti hráčů, ale ve Staré Boleslavi měli na oba dorostenecké týmy dohromady pouze 20 hráčů. Rok od roku byla situace horší a hráčů méně. Od roku 2009 se situace stabilizovala, FK BB má 3 dorostenecká družstva. Hned v 1. společné sezoně dokázali dorostenci skončit na druhém místě v tabulce krajského přeboru, čímž si zajistili právo postupu do české divize dorostu. Vedení však tuto možnost v roce 2010 odmítlo. Silný ročník, který tuto soutěž vybojoval, odešel do dospělých družstev a vedení se obávalo, že by tým v divizi nebyl konkurenceschopný. Členové vedení se tedy rozhodli pro variantu zůstat v krajském přeboru. V krajském přeboru jsou dorostenci pravidelně na předních příčkách tabulky. Jak mladší, tak starší dorost má dostatečný počet hráčů a podmínky pro přechod do kategorie dospělých jsou v klubu výborné. V současnosti se vedení klubu nebrání možnosti postupu do vyšší dorostenecké soutěže, tedy do české divize dorostu, ale jak jsem již psal dříve, prioritou v nejbližších letech zůstává postup žáků. 6.1.2 Družstva dospělých Při vyjednávání o podmínkách vzniku společného klubu byl kladen důraz také na účinkování dospělých družstev, které nejvíce reprezentují klub a nejvíce zajímají také sponzory a partnery klubu. Situace dospělých mužstev před rokem 2009 byla v obou klubech jiná. A mužstvo boleslavského Slavoje hrálo krajský přebor (5. nejvyšší soutěž), zatímco první tým FK Brandýs hrál o soutěž níže (I. A třída). „B“ mužstvo Slavoje hrálo druhou nejnižší fotbalovou soutěž (III. třída okresního přeboru), FK Brandýs musel svoje „B“ mužstvo v roce 2008 rozpustit, protože se nescházelo na své zápasy v dostatečném počtu a náklady na provoz tohoto mužstva byly příliš vysoké.
64
Pro první společnou sezonu měl FK BB k dispozici 43 hráčů, výbor pro to rozhodl, že budou sestavena 3 družstva a budou přihlášena do stejných soutěží, jako hrála poslední sezonu mužstva Slavoje a FK Brandýs. V sezoně 2009/10 byla mužstva přihlášena do těchto soutěží:
„A“ mužstvo: Krajský přebor (5.)- hlavní hřiště Spořilov, Brandýs n. L.
„B“ mužstvo: I. A třída středočeského kraje (6.)- Hřiště Lázeňská, St. Boleslav
„C“ mužstvo: III. Třída okresního přeboru (9.)- hřiště Dřevčice Sportovní cíle vedení nového klubu týkající se účinkování dospělých mužstev
byly vytyčeny následující: 1) Budoucnost „A“ týmu vidělo vedení v prvních sezonách v krajském přeboru. Cílem bylo vytvořit během dvou sezon silný tým ze stávajících hráčů obou klubů, který by mohl konkurovat nejlepším mužstvům ze Středočeského kraje. V horizontu 5 let vidělo vedení možnost postupu do divize jako 4. nejvyšší české fotbalové soutěže. 2) „B“ tým měl být podle výboru hlavně „přestupní stanicí“ pro mladé hráče, kteří přicházejí z kategorie dorostu. Na výsledky B týmu nebyl kladen takový důraz, avšak setrvání v delším časovém horizontu viděl výbor jako reálný cíl. 3) Co se týká 3. týmu FK BB, tak ten byl hlavně pro starší hráče klubu a též pro mladé fotbalisty, aby „přičuchli“ k fotbalu dospělých. Další cíle pro tento tým vytyčeny nebyly. „A“ tým i „B“ tým hned ve své první sezoně spadly o soutěž níže. Pro „A“ tým i vedení klubu měl tento neočekávaný pád katastrofální důsledky. Výbor se rozhodl, že po pádu z krajského přeboru zruší pro hráče „A“ týmu odměny za vyhraná utkání. Důvod k tomuto kroku byl jasný. Po pádu do soutěže, která je pro diváky i sponzory mnohem méně atraktivní, si to klub nemohl dovolit. To mělo za následek odchod několika klíčových hráčů do okolních klubů, které hrály krajský přebor a jejichž hráči odměny za vyhraná utkání dostávali. Druhá sezona již nebyla pro dospělá mužstva tak špatná, ale očekávaný výkonnostní vzestup se nekonal. Obě mužstva udržela své soutěže bez problémů, když skončila v polovině tabulky. V sezoně 2011/2012 to dopadlo s dospělými mužstvy FK BB opět špatně. „A“ mužstvo skončilo na předposledním místě v A třídě, což znamenalo sestup. Jelikož by
65
„A“ mužstvo sestoupilo do stejné soutěže, jako hraje „B“ tým, musí o soutěž níže i ten. Výsledkem tedy je, že obě mužstva budou hrát v příští sezoně nižší soutěž. Co se týká dospělých mužstev, nelze tedy vytvoření společného klubu hodnotit kladně. Vždy panovala velká rivalita mezi dlouholetými oporami obou týmů a jak je vidět podle společných výsledků za 3 roky, fotbal dospělých v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi zaznamenal velký propad. Klub se podle vedoucího sportovní činnosti v posledním roce snažil vytvořit zcela nový tým, který sázel hlavně na mladé odchovance. Současnému týmu chyběla zkušenost hráčů, kteří klub v posledních letech opustili.
6.2 Zhodnocení ekonomické činnosti FK BB, o. s. V této části bych rád zhodnotil, jak si klub vede v oblasti financí, porovnal některé skupiny nejdůležitějších současných příjmů s příjmy původních klubů před rokem 2009. Na závěr této kapitoly bych chtěl shrnout důležitost vzniku nového klubu, která byla spojená s komplikovaností získávání finančních zdrojů na činnost obou klubů. 6.2.1 Srovnání finančních zdrojů Zde bych chtěl rozebrat položky příjmů, které se nejvíce změnily vznikem nového klubu v roce 2009, i když je složité porovnávat příjmy a výdaje v různých časových obdobích. Členské příspěvky
Nejdůležitějším finančním zdrojem sportovních klubů, založených jako občanské sdružení, jsou členské příspěvky. Výše celkových příspěvků je odvozena od počtu členů. Je tedy samozřejmé, že výnosy z členských příspěvků jsou u FK BB vyšší, než byly u původních klubů do roku 2009, protože FK BB sdružuje členy obou původních klubů. V roce 2010 klub na členských příspěvcích získal 668 tisíc Kč, v minulém roce, kdy byl počet členů 120, se výnos z členských příspěvků snížil na 654 tisíc Kč. FK Brandýs měl v posledních letech před vznikem klubu vždy okolo 62 členů. Výše jednotlivých členských příspěvků byla podobná, jako je nyní. Ročně klub získal částku pohybující se kolem 320 tisíc Kč.
66
Slavoj Stará Boleslav měl v letech 2004-2009 více družstev a tím pádem i více členů. Klub v těchto letech měl 70-80 členů a jednotlivé příspěvky byly vyšší, protože klub neměl dost tréninkových prostor pro svá družstva, a tak si je musel v okolí pronajímat. Výtěžek z členských příspěvků tak činil více než v Brandýse, částka se pohybovala okolo 450 tisíc Kč. Příspěvky od města Všechny sportovní kluby v Brandýse nad Labem- Staré Boleslavi zaznamenaly v posledních letech trvalý pokles příspěvků od města. Větší příspěvky od města vždy dostával klub s větším počtem členů. Situaci fotbalových klubů za posledních 10 let zachycuje obrázek 8 a 9. Obrázek 8 - Příspěvky od města v letech 2002- 2008 pro jednotlivé fotbalové kluby v Kč 165 000 160 000 155 000 150 000 145 000 140 000 135 000 130 000 125 000
FK Brandýs Slavoj Stará Boleslav
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Informace o podpoře sportu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi (městský úřad), vlastní zpracování Obrázek 9 - Příspěvky od města pro FK BB, o. s. v letech 2009-2011 300 000 200 000 FK Brandýs- Boleslav
100 000 0 2009
2010
2011
2012
Zdroj: Informace o podpoře sportu v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi (městský úřad), vlastní zpracování 67
Z obou obrázků je patrný klesající trend příspěvků od města. Zajímavý by byl přechod mezi oběma grafy, protože v roce 2008 dalo město oběma klubům dohromady 286 tisíc Kč, o rok později přispělo město na chod nového společného klubu jen částkou 222 tisíc Kč. Příjmy z reklam Příjmy z pronájmu reklamních ploch jsou jedním z nejdůležitějších finančních zdrojů. Tyto příjmy jsou pochopitelně u FK BB mnohem vyšší než tomu bylo v předchozích letech, než došlo ke spojení klubů. Důvod je jednoduchý, FK BB disponuje téměř 2x větším počtem reklamních ploch. Výčet typů reklamních ploch, které nabízí FK BB svým partnerům, již byl uveden v kapitole 5.6.1. V současnosti se příjmy z reklam pohybují kolem hranice 200 tisíc Kč. Jejich výše v posledním roce vzrostla díky nižší ceně za pronájem reklamních ploch. FK Brandýs měl podle slov Ing. Zamazala konstantní příjmy z reklam, okolo 120 tisíc Kč. Ve Slavoji byly tyto příjmy nižší, jelikož areál ve Staré Boleslavi není tak velký a nedisponuje tolika reklamními plochami. Příjmy Boleslavského klubu z této činnosti se pohybovaly kolem 80-90 tisíc Kč. 6.2.2 Srovnání klubových nákladů Roční náklady na provoz FK BB byly v roce 2010 1 656 000 Kč, v roce 2011 už roční náklady činily 1 742 000 Kč. Oba kluby měly do roku 2009 velmi podobnou výši celkových nákladů na svou činnost. FK Brandýs na chod klubu ročně vynaložil částku kolem 1 milionu Kč. U boleslavského Slavoje byla celková výše nákladů vyšší, způsobeno to bylo hlavně větším počtem družstev a také tím, že boleslavský klub vynakládal velké finanční prostředky na pronájem tréninkových ploch pro tato družstva. Náklady Slavoje se ročně pohybovaly kolem 1,2 milionu Kč. Jednou z nákladových položek, na které oba kluby spojením své činnosti nejvíce ušetřily, jsou náklady na dopravu. Tyto náklady činí ročně okolo 300 tisíc Kč. Jejich celková výše závisí hlavně na úrovni soutěže a s tím spojené vzdálenosti jednotlivých měst. U samostatných klubů do roku 2009 byly náklady na dopravu také jednou z nejvyšších položek, ročně činily kolem 200 tisíc Kč. Tím, že klub má všechna 68
družstva společná, na nákladech na dopravu tedy ušetří téměř 100 tisíc Kč. Stejným způsobem kluby ušetřily na odměnách pro rozhodčí. Problémem obou klubů byl před rokem 2009 nedostatečný počet členů jednotlivých družstev. Tento problém muselo vedení klubu řešit tím, že muselo přivést nové hráče. Vzrůstaly tedy náklady na hostování a přestupy hráčů. Tato nákladová položka však u FK BB nemá tak velký význam, klub má totiž stabilizovaný počet členů pro všechna svá družstva, spoléhá na své odchovance a není nucen přivádět do klubu nové hráče a platit za jejich přestupy. Dá se říci, že téměř všechny nákladové položky společného klubu jsou nižší, než by činil součet celkových nákladů obou samostatných klubů. Cíle nového klubu, které se týkaly snížení provozních nákladů, tedy byly dosaženy.
6.3 Shrnutí činnosti FK BB, o. s. Na závěr této kapitoly bych chtěl zhodnotit tříletou činnost klubu FK BB a vyhlídky na zrušení spolupráce. Co se týká sportovních činností, dá se říci, že vznik společného klubu byl jedinou možností, jak zachránit úroveň fotbalu ve městě. Kluby nemohly nadále přihlašovat tolik družstev s malým počtem hráčů. Mládežnickému fotbalu spojení prospělo a úroveň roste, naopak u dospělých je patrný velký výkonnostní propad. Nutno dodat, že úroveň klesala ještě před spojením klubů a patrně by klesala dál. Klubu se za 3 roky nepodařilo stabilizovat situaci dospělých mužstev, nezbývá než doufat, že hráči, kteří byli velice úspěšní v mládežnických kategoriích, budou pokračovat v dospělých mužstvech FK BB a budou zde stejně úspěšní. Zástupci obou klubů se shodují na tom, že v současné době neexistuje možnost, že by se kluby zpět osamostatnily. Ani jeden z klubů by prý nedokázal nyní, v době finanční krize, získat dostatečný počet členů, finančních a materiálních prostředků, kterých je třeba na zdravý chod a fungování všech složek klubu. Jedinou možností je oddělená činnost dospělých mužstev, pokud by se nepodařilo situaci stabilizovat. Naplnit společný klubový rozpočet je sice snazší, než tomu bylo před rokem 2009 u dvou klubů, ale podle slov Ing. Zamazala se všichni domnívali, že to bude ještě snazší. Nikdo nepočítal s tím, že město bude přispívat o tolik méně, než přispívalo oběma původním klubům. 69
7 NÁVRHY A DOPORUČENÍ V této předposlední části práce je mým cílem a navrhnout nějaké možnosti, které by mohly pomoci klubu při jeho vedení a financování. Nejvíce bych se chtěl věnovat oblasti financování klubu, některými skupinami finančních zdrojů, ze kterých by klub mohl získat vetší finanční obnos do klubového rozpočtu.
7.1 Financování klubu Co se týká příjmů klubu z hlavních činností, zde toho moc změnit nelze. Výše členských příspěvků je optimální. Vedení klubu by se mohlo pokusit zabojovat o vyšší příspěvky od města, zvlášť když obce nyní dostávají do svých rozpočtů část výtěžků z loterijních a sázkových her. Svou pozornost však zkusím spíše věnovat příjmům z doplňkových činností, zejména příjmům z reklam a z pronájmů. S náklady klubu je to složité. Vedení se pořád snaží je snižovat, byly zrušeny odměny pro hráče, odměny trenérům také klesají, s některými položkami však nelze nic dělat, jelikož ceny energií stále stoupají a sportovní areály potřebují stále více oprav. Stoupají i odměny rozhodčím, které jsou výraznou nákladovou položkou. Příjmy z reklam Jak jsem již psal v předchozích kapitolách, klub disponuje velkou nabídkou reklamních ploch. Nabízí svým partnerům reklamní plochy ve dvou sportovních areálech, na dresech. Příjmy z této oblasti dosahují v posledních letech hranice 200 tisíc Kč. Tato suma je velká, dokáže pokrýt 1/9 klubových nákladů, ale jelikož je mnoho reklamních ploch nevyužito, je možnost, aby tato částka byla v budoucnosti větší. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je pro klub aktualizace ceníku za pronájem reklamních ploch. Partneři klubu často využívají reklamu na dresech A týmu, velký zájem je i o reklamní plochy na ohrazení v areálu na Spořilově, v Brandýse nad Labem. Můj názor je, že pronájem těchto reklamních ploch by mohl klub zdražit, zájem o tyto plochy zůstane veliký i přes větší cenu. Zdražení by se mohlo také týkat reklamy v zápasovém programu, o kterou je také velký zájem. Naopak o reklamu na dresech mládeže nebo v areálu ve Staré Boleslavi moc velký zájem není, tak by mohla její cena klesnout, poté by třeba partnery zaujala více. Další možností klubu je nabídnout svým partnerům i jiné služby než je nabídka reklamních ploch. To by mohlo změnit loajalitu parterů a mohlo by je to přimět 70
přispívat větší částkou klubu. Na mysli mám například VIP vstupenky pro partnery klubu nebo osobní prezentaci produktů partnera nebo zlevněný pronájem klubových areálů pro firemní turnaje. To vše by mohlo vést partnery k dlouhodobé spolupráci a klub by tak nemusel shánět tolik chybějících finančních prostředků prostřednictvím darů. Aby byl o reklamní plochy klubu větší zájem, je také třeba udržet nebo spíše zvýšit stávající kvalitu fotbalu, aby na utkání chodilo více lidí než doposud. Pronájem sportovního zařízení Z pronájmů sportovních zařízení může klub získat více finančních prostředků, než tomu bylo doposud. V minulém roce klub vydělal v téhle oblasti 84 tisíc Kč, což dle mého názoru není odpovídající částka vzhledem k tomu, že klub může nabídnout pronájem 3 fotbalových hřišť. Největší příjmy jsou z pronájmu hřiště s umělým povrchem v Brandýse nad Labem, tvoří více jak 1/3 příjmů v této oblasti. Vyšších příjmů by mohlo být dosaženo, pokud by klub své prostory více nabízel. Zarazilo mě, že klub počítá s častým pronájmem svých areálů, avšak na svých internetových stránkách není ani slovo o pronájmu sportovních zařízení, případně ceně za pronájem. Zmínka o pronájmu by měla být vyvěšena jak na internetových stránkách FK BB, tak na stránkách města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. U areálu v Brandýse nad Labem by měla být určitě informační cedule o pronájmu hřiště s umělým povrchem. Vyšších příjmů by rovněž bylo dosaženo, kdyby se klub rozhodl pořádat turnaje pro mládež i dospělé. Hřiště s umělým povrchem je ideální pro pořádání zimních turnajů, za kterými jezdí mužstva z okolí do Prahy. Dary Jak jsem již zmínil v kapitole 5.5, pomocí obdržených darů klubové vedení doplňuje chybějící finanční prostředky v klubovém rozpočtu. Součet všech darů se ročně přibližuje k částce 200 tisíc korun. Většina dárců jsou lidé, kteří mají nějaký blízký vztah ke klubu. Byli dárci, kteří ročně přispívali na činnost klubu desetitisíce Kč. Pokud ale takovýto dárce přestane klub podporovat, musí se tento výpadek nějak nahradit. Často podobnou ztrátu klub 71
nahrazuje hledáním několika menších dárců. Dle mého názoru by se klub měl raději starat o sponzory a dlouhodobé partnery, aby v budoucnosti již nebyla taková nutnost shánět finanční prostředky v podobě několika desetitisícových darů v průběhu roku. Spoléhat se na štědré dary mi přijde v současné době poněkud riskantní. Klubové možnosti jsou určitě větší. Klubové náklady Je dost pravděpodobné, že u většiny nákladů se dá předpokládat růst. Například náklady na opravy a udržování vzrostly v roce 2011 o 100 tisíc Kč. Dá se čekat, že tyto náklady budou stále růst, protože sportovní areály, jimiž klub disponuje, jsou v provozu už mnoho let a oprav přibývá. Areál v Brandýse nad Labem byl postaven před více než 30 lety a na jeho stavu je to znát. Vedení klubu situaci řeší drobnými úpravami už několik let. Dle mého názoru by byla třeba větší rekonstrukce klubového zázemí. Rekonstrukce kabin, sprch, klubovny a dalšího klubového zázemí je už velmi dlouho odkládaná. Od věci by jistě nebylo ani zateplení budovy, díky tomu by klub v budoucnosti mohl ušetřit při placení energií. Myslím, že klub by se měl spíše snažit získat více finančních zdrojů pro svou činnost, než aby se snažil minimalizovat náklady. Snaha klubu šetřit se v posledních letech projevila podle mě na výsledcích dospělých mužstev. Poslední věcí, týkající se klubových nákladů, kterou bych chtěl zmínit, jsou výdaje na propagaci. Přijde mi poněkud zarážející, že po městě nemůžeme vidět ani plakáty, na kterých by se lidé, fanoušci fotbalu mohli dozvědět, kdy jednotlivá mužstva hrají. Podle mě by klub mohl investovat do tisku a vyvěšení plakátů na reklamních plochách po městě. Mnoho lidí ve městě vůbec nemá přehled o tom, kdy a kde jednotlivá mužstva hrají. Výdaje to nejsou velké, navíc mohou dopomoci klubu ke zvýšeným příjmům ze vstupného.
7.2 Sportovní činnost klubu Jak jsem již zmínil v hodnocení sportovní činnosti klubu, výsledky mužstev dospělých neodpovídají úrovni klubu. Vedení by se dle mého názoru mělo zamyslet nad 72
angažováním několika zkušených hráčů, kteří by mohli pomoci klubu vrátit se do krajských soutěží, na které byli fanoušci fotbalu ve městě zvyklí. V klubu je mnoho mladých výborných hráčů, kteří mohou již teď nebo v blízké budoucnosti dospělým mužstvům pomoci, ale potřebují právě doplnit několika zkušenějšími hráči. Tento krok by sice znamenal nepříjemnost pro klubovou kasu, protože by znamenal zvýšení výdajů za hostování a přestupy. Klubu by to však mohlo pomoci k lepším výsledkům, tím ke zvýšenému zájmu sponzorů a tím i vyšším příjmům do klubové kasy v příštích letech. K tomuto kroku se v současnosti ubírá mnoho klubů v okolí.
73
8 ZÁVĚR Na základě analýzy příjmů a výdajů občanského sdružení FK Brandýs- Boleslav, lze říci, které příjmy a výdaje jsou nejdůležitější pro fotbalové kluby na podobné výkonnostní úrovni. Stěžejním příjmem většiny občanských sdružení ve sportu jsou členské příspěvky. Jejich výše dosahuje až třetiny všech příjmů. Předchozí analýza ukázala také závislost občanských sdružení na dotacích, ať už se jedná o dotace vládní, krajské nebo obecní. Důležitým příjmem většiny občanských sdružení jsou příjmy z reklam, dá se konstatovat, že čím větší je výkonnostní úroveň, ve které se klub pohybuje, tím větší mohou být příjmy z reklam. Důvodem je větší zájem diváků a s tím spojený větší zájem reklamních partnerů. Mezi nejvýraznější výdaje občanských sdružení patří výdaje na odměny trenérům, opravy a údržby, odměny rozhodčím, spotřebu energie a dopravu. Výdaje na činnost občanských sdružení každým rokem rostou, a tak je v současnosti těžší a těžší naplňovat klubový rozpočet. Některé kluby zanikaly, některé musely pro svou další činnost spojit síly s jiným klubem. To je tedy i případ fotbalového dění v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. Společná činnost dvou klubů v tomto městě je jedinou možností, jak nabídnout společnosti možnost kvalitní výchovy mladých fotbalistů. Jak už jsem psal v předchozích kapitolách, situace a zájem o fotbal ve městě již nedovolují existenci dvou klubů. Spolupráce klubům přinesla velké úspory v oblasti výdajů, pomohla klubům stabilizovat rozpočet. Dalším a jedním nejdůležitějších plusů spolupráce jsou výsledky mládeže. Všechna mládežnická družstva konkurují mužstvům větších měst středočeského kraje, jako je Příbram, Kolín, Poděbrady, Mělník, Beroun. Je jen otázkou času, kdy se mládežnická družstva budou potkávat i s dalšími kluby, mimo středočeský kraj, protože mládež v FK BB je na dobré cestě k účasti v republikových soutěžích. Za zklamání součinnosti obou městských týmů lze považovat výsledky dospělých týmů FK BB. Výsledky těchto týmů nejvýrazněji reprezentují klub. Díky 74
klesající tendenci výsledků navštěvuje domácí utkání mnohem méně diváků. Zájem reklamních partnerů díky tomu také klesá. Mnoho lidí ve městě nehodnotí činnost FK BB dobře. Důvodem je, že tito lidé netuší, v jakých problémech se kluby před vzájemnou spoluprací nacházely. Jediné co tito lidé sledují, jsou výsledky dospělých mužstev a na základě těchto výsledků hodnotí společnou spolupráci klubů jako „propadák“. Málokdo ví, že hrozilo zrušení mnoha mládežnických družstev, odvolání zkušených trenérů mládeže atd. Je třeba doufat, že mládež, které je v klubu věnováno hodně úsilí a finančních prostředků, bude v budoucnosti úspěšná i v kategorii dospělých a navrátí dospělý fotbal ve městě tam, kam patří, do nejvyšší krajské soutěže, krajského přeboru. Ti ostatní, kteří do fotbalového klubu vidí a pomáhají mu při jeho činnosti, jsou se spoluprací klubů spokojeni, protože vyřešila mnoho problémů. Vzájemná spolupráce postavila základy pro rozvoj fotbalu v Brandýse nad Labem- Staré Boleslavi. Na těchto základech se dá vybudovat úspěšný, finančně zajištěný fotbalový klub s bohatou členskou základnou.
75
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 9.1 Knižní zdroje 1. BEECH, John G a Simon CHADWICK. The marketing of sport. New York: Prentice Hall/Financial Times, 2007, xxxv, 555 p. Bibliothek der Kunstgeschichte, Bd. 69. ISBN 978-027-3688-266. 2. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-807-3761-509. 3. FRIED, Gil, Steven J SHAPIRO a Timothy D DESCHRIVER. Sport finance. 2nd ed. Champaign, IL: Human Kinetics, 2008, xviii, 381 p. ISBN 07-360-6770-1. 4. HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000, 213 s. ISBN 80-902-7523-0. 5. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. 6. HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. 7. KISLINGEROVÁ, Eva. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, xxvii, 422 s. ISBN 80-717-9847-9. 8. LAGAE, Wim. Sports sponsorship and marketing communications: a European perspective. New York: Financial Times Prentice Hall, c2005, xvi, 248 p. ISBN 02736-8706-9. 9. MULLIN, Bernard James, Stephen HARDY a William Anthony SUTTON. Sport marketing. 2nd ed. Champaign, IL: Human Kinetics, c2000, xiv, 441 p. ISBN 08801-1877-6. 10. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004, 156 s. ISBN 80-245-0792-7. 11. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV - nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-858-6668-4. s. 80
76
12. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2. 13. NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. 14. NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008, 223 s. ISBN 978-80-245-1473-4. 15. PLAMÍNEK, Jiří. Řízení neziskových organizací: první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996, 186 s. ISBN 80-238-0442-1. 16. REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 118 s., [10] s. příl. ISBN 80-210-1810-0. 17. STEWART, Bob. Sport funding and finance: a European perspective. Editor Michael A Toman, Margaret A Walls. Boston: Elsevier, c2007, xix, 221 p. ISBN 978-075-0681-605. 18. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, xxv, 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-717-9736-7. s. 75 19. ŠEVČÍK JOSEF. 100 Let fotbalu v Brandýse nad Labem. Brandýs nad Labem: Tomos Praha a. s., 2001. 20. TOPINKA, Jiří. Daňové povinnosti tělovýchovných jednot a sportovních klubů. 1. vyd. Praha: Olympia, 2007, 209 s. ISBN 978-807-3760-144. 21. TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9.
9.2 Legislativní dokumenty 22. Zákon č.83/1990 Sb., o sdružování občanů. 23. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. 24. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
77
25. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
9.3 Internetové zdroje 26. ČESKÝ OLYMPIJSKÝ VÝBOR. Financování sportu [online]. 2012 [cit. 2012-0520]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani-sportu/grafy#eu 27. ČESKÝ OLYMPIJSKÝ VÝBOR. Obecné informace [online]. 2012 [cit. 2012-0520]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani-sportu/grafy#eu 28. FA ČR Středočeský kraj. [online]. [cit. 2012-06-27]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/domaci-souteze/kao/stredocesky/index.php 29. FK BRANDÝS – BOLESLAV. Sponzoři. [online]. [cit. 2012-06-27]. Dostupné z: http://www.fkbb.cz/sponzori/ 30. ČSTV. Český svaz tělesné výchovy [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.cstv.cz/index.php 31. MŠMT ČR. Sport[online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/obecne-platne 32. MŠMT ČR [online]. Aktualizace: Vosyka Miroslav 21. duben 2010 . 2001 , [cit. 2012-05-11]. Dostupné z http: //www.msmt.cz/sport/zakon-o-podporesportu>
9.4 Ostatní zdroje 33. ADONNINO, P. People´s Europe. Reports from the ad hoc committee. Bulletin of the European communities Supplement, 7/85 34. Dopis střešních sportovních organizací obcím: Rozdělení výtěžku z loterií a sázkových her. In: [online]. [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani-sportu/odkazy 35. DVOŘÁK, František. Občanská sdružení ve sportu. In: UK FTVS [online]. 2009 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/kin/management/dvorak.php 36. GREENER, S. Business research methods. Dr. Sue Geener & Ventus Publishing ApS, 2008, 110 s. ISBN 9788776814212. s. 73. Dostupný z WWW:
78
37. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Bílá kniha o sportu. msmt.cz [online]. © 2006 [cit. 2012-05-15]. str. 2. Dostupné z: . 38. Kronika Slavoj Stará Boleslav 39. Stanovy ČSTV. In: ČSTV [online]. 2011 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://www.cstv.cz/informaceprovas/ostatni/stanovy_cstv_zneni2011.pdf 40. Stanovy FA ČR. In: FA ČR [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://nv.fotbal.cz/cmfs/komise/legislativa/index.php 41. Stanovy FK BB, o. s.
79
