UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

Lyžařské kurzy po zavedení školních vzdělávacích programů na základních školách ve Středočeském kraji

Vedoucí bakalářské práce:

Zpracovala:

PhDr. Petra Matošková, Ph.D.

Markéta Křikavová

srpen 2009 1

Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Petře Matoškové, Ph.D. za praktické rady a za možnost využít její zkušenosti v této problematice. Dále děkuji všem učitelům tělesné výchovy, kteří vyplnili anketu a svým rodičům za pomoc a podporu. Bez spolupráce výše jmenovaných by tato práce nevznikla.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jsem pouze literaturu uvedenou v seznamu.

-------------------------Markéta Křikavová 2

Svoluji k zapůjčení své bakalářské práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení:

Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení:

3

Poznámka:

Abstrakt: Název práce: Lyžařské kurzy po zavedení školních vzdělávacích programů na základních školách ve Středočeském kraji Cíle práce: Cílem této bakalářské práce je zjištění stavu lyžařských kurzů na základních školách ve Středočeském kraji po zavedení školních vzdělávacích programů. Metoda: Veškeré údaje byly získány pomocí anketního šetření. Anketa obsahovala otázky uzavřené, škálové, popřípadě ještě doplněné vlastní odpovědí. Tato anketa byla rozeslána mezi učitele tělesné výchovy ve Středočeském kraji. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že prakticky ve všech školách našly lyžařské kurzy své místo ve školních vzdělávacích programech a jsou pravidelně realizovány. V organizaci kurzů nadále přetrvává tradiční způsob, kdy kurz o všech stránkách zajišťuje pořádající škola. Stále větší důraz je kladen na personální zabezpečení lyžařského výcviku, na bezpečnost účastníků a zajištění zdravotnického dozoru. Nadále slabým místem zůstává zabezpečení dozoru nad žáky v době mimo lyžařský výcvik.

Klíčová slova: lyžování, lyžařský kurz, tělesná výchova, rámcové a školní vzdělávací programy

4

Abstract: Title: Skying course after implementation of school educating programs on the basic schools situated in sector called Central of Bohemia Aim: The aim of this bachelor task is finding out of skying course after implementation of school educating programs on the basic schools situated at Central of Bohemia Method: All nessesary facts were reached by public inquiry. The public inquiry contained questions closed, by spectrum and consequently with option for their own answers. This public inquiry was sent among of physical training teachers located in Central of Bohemia. Results: As results show the skiing courses have been practically implemented at all schools and then educating programs and have been realized regularly. By using of traditional way of organisation school is main organizator of skiing events. Moreover is highly kept focus for personal security of skiing courses, than for safety and medical control. Unfortunately security of control of students out of skiing course time period remaining the weakest point. Key words: skying, skying course, physical training, framing and school education program

5

Obsah 1.

Úvod

7

2.

Teoretická východiska

8

2.1.

Historie lyžařských kurzů

8

2.2

Dnešní podoba lyžařských kurzů

10

2.3

Bezpečnost a ochrana zdraví

13

2.4

Organizace a náplň lyžařského kurzu

16

2.5

Didaktika a metodika lyžování

18

2.6

Legislativa

25

2.7

Vzdělávací programy

26

2.7.1 Rámcové vzdělávací programy

26

2.7.2 Školní vzdělávací programy

28

3.

4.

Cíle a úkoly práce

29

3.1

Cíle práce

29

3.2

Úkoly práce

29

Metodologie

30

4.1

Charakter výzkumu

30

4.2

Charakteristika souboru

30

4.3

Plán výzkumu

32

4.4

Použité metody

33

5.

Analýza a interpretace dat získaných z anketního šetření

35

6.

Závěr

57

7.

Literatura

59

Přílohy

61

6

1. Úvod Lyžování jako takové má u nás dlouholetou tradici. Jeho počátky spadají do druhé poloviny 19. století. Největší zásluhu na rozvoji lyžování u nás měl nepochybně Josef Rössler – Ořovský, který nechal dovézt na naše území první dva páry lyží (leden roku 1887). Ovšem pro problematiku lyžařských kurzů je výraznou osobností Jan Buchar, který se zasloužil o zařazení lyžování do škol (Gnad a kol., 2008).

V České republice patří lyžování k tradičním sportovním odvětvím, ale vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám a zvyšující se ekonomické náročnosti tohoto sportu stává se pro řadu lidí méně dostupným. Při často prvním a v řadě případů nakonec bohužel i jediném kontaktu mladého člověka s tímto krásným sportovním odvětvím tak sehrávají nezastupitelnou roli lyžařské kurzy základních škol. Díky lyžařským kurzům mají žáci možnost získat pod odborným vedením teoretické znalosti a základní lyžařské dovednosti. Právě tento kurz je pro některé žáky vůbec prvním seznámením se s lyžemi, horami a lyžováním vůbec. Lyžařský kurz má vliv i na žáky samotné. Poskytuje jim potřebné informace a pohybové dovednosti. Mají jedinečnou příležitost poznat se v jiných podmínkách a při jiných činnostech než jsou jim známy. Pobyt ve zdravém horském prostředí je sám o sobě velkým pozitivem. Pohyb v různých povětrnostních podmínkách při rychle se měnící teplotě i vlhkosti ovzduší zvyšuje otužilost a celkovou odolnost organismu. Správně vedený lyžařský výcvik uspokojuje přirozenou potřebu dětí – potřebu pohybu.

Touto prací jsme se rozhodli vysledovat současnost lyžařských kurzů. Jaké je vůbec jeho postavení na základních školách. Co takový lyžařský kurz vlastně obnáší a představuje, kdo se podílí na jeho realizaci a jak takový kurz probíhá.

7

2. Teoretická východiska 2.1 Historie lyžařských kurzů Lyžování ve školách patří ke světlým stránkám naší pedagogiky. Byli jsme první zemí, kde lyžování nalezlo uplatnění při výchově školní mládeže. Již koncem 19. století se objevilo lyžování na školách v Krkonoších. Krkonošští učitelé zaváděli organizovaný školní výcvik a prosadili jeho zařazení do školních předpisů a později i do školních osnov. Hlavní osobností, která se zasloužila o rozvoj lyžování a turistiky v Krkonoších, byl Jan Buchar. Svou pokrokovou činnost začal Jan Buchar v létě roku 1884. Již v následujících letech organizoval pravidelné výlety školních dětí na lyžích do Krkonoš. Pod jeho vlivem se začalo uplatňovat lyžování i na ostatních krkonošských školách. Byl první učitelem, který dětem nahrazoval v zimním období tělesnou výchovu lyžováním. Naučil je dobře se na lyžích pohybovat a pak s nimi podnikal výlety do okolí Jilemnice. Tato činnost dělala dětem radost a cesta do školy byla pro ně zábavou. Mezi krkonošskými učiteli nalezl řadu spolupracovníků a následovníků, jako byli učitelé Midas, Ďoubalek, Mečíř a Aleš Lyžec, kteří vedle lyžařského výcviku mládeže a turistiky začali organizovat i lyžařské závody školní mládeže. Již v roce 1890 prosadil Jan Buchar u školních úřadů právo nahradit v zimě tělesnou výchovu sáňkováním. Roku 1896 povolily školské úřady jeho, a pak dalším krkonošským školám, v hodinách tělesné výchovy lyžovat. Protože se záhy zlepšila i zimní školní docházka, význam lyží ocenily i školské úřady. Tento velmi pokrokový způsob tělesné výchovy na krkonošských školách byl vzorem i pro ostatní horské oblasti nejen u nás, ale i v zahraničí (Gnad a kol., 2001).

Ve školním roce 1922 / 1923 byl lyžařský výcvik zařazen celostátně do osnov pro školy podle návrhu Josefa Klenky a dalších, jako doplněk tělesné výchovy. Pro učitele tělesné výchovy byly organizovány tzv. „Státní tělovýchovné kurzy“. Od roku 1923 bylo lyžování zařazeno do osnov na školách, kde jsou k němu vhodné podmínky. V přechodných osnovách z 30. 11. 1945 je lyžování zařazeno do všech stupňů škol. Pro učitele bylo zavedeno systematické školení v podobě dvou čtrnáctidenních kurzů. Je vydávána odborná literatura s tématikou školní mládeže. O rok později je vydán dokument, kde ministerstvo školství a osvěty ustavilo pro školní mládež velkých 8

průmyslových měst na školách měšťanských, středních a odborných osmidenní rekreační zájezdy na hory. Přímo na horách jsou k tomuto účelu zřizována výcviková střediska (Pellarová, 1980).

Osnovy lyžování pro jednotlivé stupně byly stále zdokonalovány. V roce 1960 byly vydány tzv. Jednotné osnovy tělesné výchovy, kde lyžování je charakterizováno ve formě učiva základního, programu rozšiřujícího a výběrového, což umožňuje vazbu povinné a mimoškolní tělesné výchovy. Směrnice ministerstva školství o pořádání lyžařských výchovně výcvikových zájezdů (dále jen LVVZ) z 8. 11. 1957 byly velmi dlouho platné pouze s malými změnami. Jedna z nejvýznamnějších byla provedena v roce 1972, kdy došlo k přesunu z osmého ročníku do sedmého ročníku základních devítiletých škol. V nových osnovách z roku 1986 je lyžařský výcvik zaměřen na jízdu na sjezdových i běžeckých lyžích. Cílem výcviku na sjezdových lyžích je získat vybrané, speciální dovednosti a zvýšení tělesné zdatnosti. Bezpečně zvládnout jízdu v různý druzích sněhu a za proměnlivých podmínek. Podobný cíl má i výcvik na běžeckých lyžích (Čáslavová, 1993).

Po roce 1990 dochází ke změnám v pořádání těchto zájezdů. Již samotný název lyžařský výchovně výcvikový zájezd je nahrazen termínem lyžařský výcvik (Čáslavová, 1993) a jako takový byl začleněn do učebních osnov základní školy s platností od 1. 9 1991. K zajištění jednotného postupu při organizaci lyžařského výcviku žáků byl s účinností od 1.1.1994 vydán Metodický pokyn k organizaci lyžařského výcviku žáků, který byl pro školy závazný až do vydání nového školského zákona v roce 2004. Lyžařský kurz se pak stal i součástí vzdělávacího programu Základní škola, který byl platný od 1.9.1996.

9

2.2 Dnešní podoba lyžařských kurzů Výuka lyžování má na našich školách dlouholetou tradici. Je pojímána komplexně jako souhrn lyžařských dovedností, tj. výuka sjíždění a zatáčení na lyžích a výuka běhu na lyžích. Na základních školách je lyžování začleněno do osnov vzdělávacího programu Základní škola v rámci tělesné výchovy. Lyžařské kurzy realizované ve školním roce 2008/2009 jsou již ale uskutečňovány dle individuálních školních vzdělávacích programů, které si školy samostatně vytvářely na základě rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). V dnešní době, kdy se velice zvýšil zájem ze strany dětí o snowboarding, může škola rozšířit lyžařský kurz o výuku této moderní sportovní disciplíny. Podmínkou ale je, že škola má zajištěného instruktora s kvalifikací získanou u akreditačního zařízení.

Lyžařské kurzy jsou neoddělitelnou součástí tělovýchovného procesu na základních, středních i vysokých školách. Seznamují studenty a posluchače s pobytem na horách v zimní přírodě, učí je správnému vztahu k prostředí, dávají základní znalosti lyžařské a turistické. Rozšiřují pohybové dovednosti. Z hlediska tělovýchovného procesu rozvíjejí pohybovou všestrannost a patří proto k nejúčinnějším formám tělesné výchovy. Jsou základem pro trvalý návyk provozování zimních sportů, čímž značnou měrou přispívají k účinnému využití volného času pohybovou aktivitou a ke zvýšení zdatnosti. Úkolem zimních výcvikových kurzů je získat vědomosti, dovednosti a návyky pro pohyb v zimní přírodě, umožnit působení klimatických činitelů na zdraví organismu.

Na zimních výcvikových kurzech si žáci osvojují nové pohybové dovednosti, návyky a seznamují se základy pobytu v zimní přírodě a bezpečného pohybu na lyžích. Nové poznatky získávají formou praktického výcviku a formou teoretických přednášek. Hlavní obsahovou náplní kurzu je lyžařský výcvik, který je přizpůsoben úrovní pohybových dovedností žáků. Při výcviku se rozvíjejí pohybové dovednosti žáků, nezbytné pro zvyšování sportovní výkonnosti a celkové zdatnosti organismu. Seznamují se s technikou a metodikou lyžování. Osvojují si vědomosti o lyžařské 10

výstroji a výzbroji, o mazání lyží, zásadách pobytu v zimní přírodě, o nebezpečí na horách, horské službě, lyžařských soutěžích a jejich pravidlech, o první pomoci, prevenci a hygieně. Pokročilí lyžaři se seznamují s rozšiřujícími prvky sportovního lyžování. Nedílnou součástí lyžařského výcviku je pravidelná péče o lyžařskou výstroj a výzbroj (Havel, 1984).

V horských a podhorských oblastech je možnost využít spojování hodin tělesné výchovy a lyžařský výcvik uskutečnit v místě školy, či v jejím blízkém okolí. Ostatní školy využívají týdenního pobytu na horách. Žáci se lyžařského výcviku účastní se souhlasem zákonného zástupce. Kurzu se zúčastňují zpravidla žáci 7. ročníku základních škol. Ředitelé škol mohou rozhodnout o přesunutí kurzu do vyššího ročníku, případně o přádání kurů i v dalších ročnících školy.

Lyžařský kurz je zpravidla sedmidenní, v rozsahu 42 hodin. Za personální zajištění výcviku kvalifikovanými pracovníky zodpovídá ředitel školy, který také určí vedoucího kurzu, zpravidla zkušeného učitele tělesné výchovy. Lyžařský výcvik vedou instruktoři lyžování z řad učitelů a výchovných pracovníků, v případě potřeby externí pracovníci přijatí na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kvalifikační podmínky pro výkon funkce instruktora školního lyžování stanovuje metodický pokyn MŠMT č.j. 25 861/93-50 k personálnímu zabezpečení a dalšímu vzdělávání pro školní lyžařské kurzy. Instruktorem lyžování bývá zpravidla učitel tělesné výchovy s potřebnou kvalifikací. Může jím však být i jiný učitel nebo externista, který splňuje podmínky pro vykonávání funkce instruktora lyžování.

Tyto podmínky jsou: - věková hranice 18 let - zdravotní stav umožňující výkon činnosti v mimořádných klimatických podmínkách - ukončení studia, nebo jiné formy dalšího vzdělávání, ve kterém po úspěšném absolvování získá nebo prodlouží osvědčení instruktora lyžování (platnost toho osvědčení bývá zpravidla 5 let)

11

Zařízení akreditovaná pro výuku a získávání osvědčení instruktora školního lyžování

Ze zákona:

Fakulta tělesné výchovy a sportu Karlova Univerzita v Praze Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta sportovních studií Masarykovy Univerzity v Brně Katedry tělesné výchovy pedagogických fakult oborového studia tělesné výchovy Centra dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Střední školy s učebním plánem pro přípravu lyžařského instruktora schváleným ministerstvem

S akreditací MŠMT ČR:

Zařízení se schválenou akreditací Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (Vyhláška MPSV ČR č. 21/1991 Sb. ve znění 324/1992 SB., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců (Gnad a kol., 2008)

Lyžařský instruktor odpovídá za splnění výchovného a výcvikového programu svěřeného družstva, za zdraví a bezpečnost jeho členů. Podle pokynů vedoucího kurzu vykonává pedagogický dozor a pomáhá při zajišťování teoretického a kulturně výchovného programu. Vedoucí kurzu odpovídá za řádnou organizační přípravu kurzu, personální zajištění, vhodný objekt, dopravu, kontrolu lyžařského vybavení žáků apod. (více v kapitole 2.4). Při vlastní realizaci kurzu řídí vedoucí kurzu práci lyžařských instruktorů, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části výcviku a odpovídá za hospodaření při kurzu. Pokud nepřesáhne počet účastníků kurzu 60 žáků, vedoucí kurzu vede výcvik jednoho družstva. Družstvo má nejvíce 15 žáků (Kutáč, Navrátíková, 2005).

12

2.3 Bezpečnost a ochrana zdraví Oblast školních kurzů není v této oblasti jednotně právně ošetřena. V roce 2006 vydalo MŠMT Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (čj. 37 014/2005-25) a zároveň doporučilo, aby se jím řídily i další školy. Tento metodický pokyn obsahuje 26 článků, z nichž se problematiky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků při pořádání kurzů obecně dotýkají zejména tyto články.

Článek 5 Zdravotní předpoklady

Pro účast na některých vzdělávacích činnostech školy, například na škole v přírodě, sportovních a tělovýchovných akcích, výuce plavání nebo lyžařském výcviku, se vyžaduje zdravotní způsobilosti (§ 9 a 10 zákona č. 258/2000 Sb.), kterou posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost. Dále zde nalezneme, že zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci jsou povinni informovat školu (§ 22 zákona č. 561/2004 Sb.) o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání nebo na účast na akcích zmiňovaných výše.

Článek 10 Dozor nad žáky

Tento článek pojednává o tom, že pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při praktickém vyučování, při praktické přípravě, při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou. Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech jiných osob, dodržují žáci předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a předpisy o požární ochraně platné v těchto objektech. Žáci dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení žáků s těmito pokyny a za 13

kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu.

Článek 11 Zvláštní pravidla při některých činnostech

Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při výuce některých odborných předmětů se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví a života, při praktickém vyučování, praktické přípravě při výuce tělesné výchovy, koupání, výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovních a turistických akcí. Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii.

Článek 21 Úrazy žáků

Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách.

Základní informace pro přípravu a organizaci lyžařského kurzu pak obsahuje. Článek 15 Lyžařský výcvik

Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků. Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí kurzu nebo lyžařský instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady a znalosti. Přesáhne-li počet účastníků 30 žáků, musí být ustanoven zdravotník. 14

Kurzy s počtem žáků nižším než 30 musí doprovázet tři zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem. Instruktor je povinen při výcviku dbát na úroveň vyspělosti, výkonnost a zdravotní stav žáků. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva, které zahájí základní výcvik. Účastníci kurzu jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, včetně pravidel bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích. Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný a metodicky vedený výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech jízdy na vlecích a lanovkách. Po celou dobu kurzu jsou všichni instruktoři povinni vyžadovat dodržování kázně, denního řádu a životosprávy, nedovolit žákům přeceňovat své síly nebo prokazovat nemístnou odvahu. Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti družstva. Za krajně nepříznivých podmínek se výcvik omezuje nebo nekoná (jedná se např. o hustou mlhu, sněhovou bouři apod.). Při turistice na lyžích jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při zhoršené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se vždy řídí pokyny vedoucího, který jede v čele. Jako poslední v řadě jede zkušený lyžař. V průběhu akce i při jejím zakončení provádíme časté překontrolování počtu účastníků. Třetí den je považován za kritický. Doporučuje se tedy z hlediska zdravotního zařadit odpočinkový půldenní program bez lyžařského výcviku. Do programu lyžařského kurzu je možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Při organizaci výcviku je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky.

15

2.4 Organizace a náplň lyžařského kurzu Příprava lyžařského kurzu začíná již dlouhou dobu před samotným kurzem (zpravidla již na konci školního roku). Celý tento kurzu má za úkol připravit a zorganizovat vedoucí lyžařského kurzu, který je určen ředitelem školy (zpravidla to bývá zkušený učitel tělesné výchovy).

Vedoucí kurzu je tedy povinen zajistit personální obsazení kurzu. Musí vybrat pouze učitele (nebo externí pracovníky), kteří mají potřebou kvalifikaci pro výuku lyžování nebo snowboardingu (kapitola. 2.2). Tato kvalifikace je důležitá nejen pro zajištění odborného výcviku žáků, ale také pro případ úrazů nebo jiných nehod v průběhu kurzu. Právní odpovědnost za personální zajištění lyžařského kurzu nenese vedoucí kurzu, ale ředitel školy, a proto musí vedoucí kurzu nechat seznam instruktorů schválit ředitelem školy.

Dalším důležitým, ne-li nejdůležitějším, bodem, který

musí vedoucí kurzu

zajistit je výběr vhodného lyžařského střediska a ubytování. Vybrané místo by mělo splňovat několik podmínek:

•

dostatek sněhu v posledních letech je bohužel dostatek sněhu stále větším problémem. Některé školy volí řešení, že lyžařský kurz přenesou do zahraničních hor, kde je jistota sněhu zaručena (např. Alpy, Vysoké Tatry). Pro ty, kteří zvolí lyžování na našem území, je tedy důležité orientovat se na střediska, která mají vybudován systém technického zasněžováním.

•

sjezdové tratě tratě by měly být zvoleny podle výkonnosti účastníků kurzu. Tedy nejen pro zdatné lyžaře, ale především pro lyžaře začátečníky. Zde je nutno myslet také na prostor pro běžecký výcvik. 16

•

ubytování výběr vhodného objektu je nesmírně důležitý. Objekt by měl vyhovovat z hlediska zdravotního obecně závazným právním předpisům a směrnicím (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhláška č 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti). Měl by také mít k dispozici společenskou místnost, kde by mohla být nerušeně prováděna kulturně výchovná část kurzu. Důležitou složkou ubytování je také cenová přiměřenost. Objekt by měl být řešen tak, aby bylo možné zajistit i bezpečnost žáků. Důležitým ukazatelem při výběru je i vhodná kapacita objektu.

•

doprava vedoucí kurzu musí zvolit takový způsob dopravy (autobus, vlak), který by byl nejvhodnější z hlediska organizačního i finančního a vybrat vhodného dopravce. Dobré je popřemýšlet i nad vytížením autobusu (např. domluvit se s jinou školou, popřípadě kontaktovat vytěžovaní agenturu).

Vedoucí kurzu musí vypracovat program kurzu, který předkládá řediteli ke schválení. Obsahem tohoto programu je metodické rozpracování výcviku na lyžích, odborné přednášky a kulturní část. Dále obsahuje denní režim, noční a denní služby, průběh kurzu, náplň metodických přednášek. Dále je povinen zajistit nábor žáků. V případě nenaplnění kapacity je možné doplnit kurz žáky z ostatních ročníků, zpravidla z vyšších.

Dostatečně dlouhou dobu před samotným konáním kurzu (zpravidla na začátku školního roku) uspořádá vedoucí kurzu informativní schůzku pro rodiče žáků, kde je informuje o tom, co si mají žáci s sebou vzít (výstroj + výzbroj + oblečení dle dalších aktivit), datu a místě konání kurzu, o ceně za tento kurz a termínu zaplacení. Termín placení by měl být dostatečně v předstihu před odjezdem. Informace o tom, co budou mít žáci hrazeno, jak budou hrazeny vleky. V dnešní době si některé základní školy dávají do svých požadavků na výbavu také ochrannou přilbu. Je proto dobré informovat rodiče, kde se dá přilba půjčit, koupit nebo pokud je škola má ve vybavení, tak informovat i o ceně za zapůjčení ochranné přilby. Vedoucí kurzu také zajišťuje 17

kontrolu lyžařského vybavení žáků. Povinností vedoucí je zkontrolovat stav školní lékárny. V případě, že není vše potřebné k dispozici, doplní lékárnu (Gnad a kol., 2008).

2.5 Didaktika a metodika lyžování Při výuce lyžování, zvláště v jejích začátcích, je vhodné použít kvalitní lyžařskou výzbroj a výstroj, která usnadní počáteční nesnáze a pomáhá při zkvalitnění a lepší automatizaci pohybových stereotypů.

V každé epoše lyžování existovala jakási nejednotnost v oblasti didaktiky lyžování. Otázka rozdílnosti ve výuce lyžování není jen naší nebo lokální záležitostí. Byly a jsou odlišné výcvikové postupy jednotlivých vyspělých lyžařských států. Rozdíly v lyžařském výcviku se projevují nejen mezi výukou různých národních svazů a institucí, ale můžeme je pozorovat i v rámci individuální výuky lyžařských instruktorů. Současný způsob vyučování jízdě na lyžích je u nás v podstatě založen na vytváření otevřených lyžařských dovedností (Příbramský, 1984).

Výuku lyžování, respektive lyžařský výcvik, vede pedagog (lyžařský instruktor). Jsou zde tedy kladeny určité požadavky na osobnost pedagoga. Těžiště jeho činnosti spočívá ve výuce teoretických znalostí, v procesu osvojování motorických dovedností, v rozvíjení pohybových schopností a ve výchovném působení.

Gnad a kol. (2008) uvádí tyto požadavky na instruktora lyžování:

•

Přiměřeně kvalitní zvládnutí techniky jízdy na lyžích – názorná ukázka nacvičované dovednosti pomůže žákům si představit pohybovou strukturu

•

Teoretické a metodické vědomosti a praktické učitelské dovednosti – instruktor musí umět zvolit vhodné metodické postupy, terminologicky správně a snadno pochopitelně vysvětlit nacvičovanou činnost, umět analyzovat výskyt a důsledky chyb v nacvičované technice a najít postup jejich odstranění 18

•

Žádoucí způsoby chování a jednání – instruktor musí být svým chováním při vyučovacím a výchovném procesu správným vzorem s odpovídající úrovní přirozené autority

Instruktor lyžování musí umět rozpoznat a posoudit úroveň lyžařských dovedností svých žáků, aby mohl správně stanovit odpovídající cíle výuky, zvolit správné prostředky a metody pro jejich dosahování.

„Pedagogické zásady shrnují a vyjadřují v zobecněné podobě dlouhodobé zkušenosti pedagogů pracujících v různých prostředích a podmínkách s dětmi. V průběhu výukového procesu se využití jednotlivých vyučovacích zásad plynule prolíná, všechny zásady spolu úzce souvisejí a tvoří celkově společný komplex. Svoje uplatnění nacházejí samozřejmě i při lyžařské výuce“ (Treml, 2004, s. 31).

Pedagogické zásady lyžařské výuky dle Tremla (2004): •

Zásada uvědomělosti a aktivity: cílem této zásady je, aby se dítě aktivně ztotožnilo s výukovým záměrem, který mu učitel předkládá. Musí vnitřně souhlasit s tím, co se učí, aktivně tomu napomáhat. Rozhodující roli při uplatňování těchto zásad má učitel.

•

Zásada přiměřenosti a individuálního přístupu: tato zásada ukládá učiteli respektovat stupeň psychického a fyzického žáka, jeho věkové zvláštnosti, zdravotní stav, pohlaví, lyžařské zkušenosti a dovednosti. Stanovení konkrétních úkolů pro každého žáka se tedy provádí na základě individuálního přístupu.

Postupujeme:

1. Od hrubého provedení k jemnému 2. Od snadného k obtížnému 3. Od známého k neznámému 4. Od jednoduchého ke složitému 5. Individuální výukový přístup (přiměřeno možnostem žáků) 19

•

Zásada všestrannosti: trvalé uplatňování zásady všestrannosti je při výuce lyžování velice důležité. Pokud by učitel při výuce stále zdůrazňoval a opakovaně procvičoval pouze některé prvky lyžařské techniky ve stále stejném prostředí, nemůžeme v žádném případě dosáhnout požadovaných výsledků . Bereme v úvahu následující parametry: 1. Fyzickou připravenost žáka 2. Lyžařskou všestrannost 3. Technickou všestrannost 4. Vjemová všestrannost

Organizace lyžařské výuky

Dobře organizačně naplánovaný a zvládnutý výukový proces je základní podmínkou dobrých výsledků. Treml (2004) uvádí, že celková organizace lyžařské výuky vychází z počtu dětí, které se v daném časovém období účastní výukového procesu.

Podle toho rozlišujeme výuku v:

•

družstvech (hromadná) výhodami výuky v družstvu jsou společné zadávání úkolů, společná kontrola a opravování, dobrý přehled o všech žácích a výukovém prostoru. V tomto případě je ale nevýhodou malá možnost individuálního přístupu k jednotlivým žákům

•

skupinách Zde vidíme výhody především v diferenciaci výukového programu podle stupně výkonnosti dětí, v lepším využití individuálních možností a předpokladů každého žáka, v intenzivnějším výcviku a ve větší možnosti opakování cvičení

20

•

individuální

Přesto, že je nejúčinnější formou organizace lyžařské výuky, na lyžařských kurzech není příliš realizovatelnou. Nelze zajistit tolik instruktorů, aby mohl mít každý svého žáka. Tato metoda se spíše týká lyžařských škol, které tyto metody uplatňují.

Při výuce lyžování je velmi důležitý výběr vhodného didaktického postupu a metody, které budou odpovídat individuálním a věkovým zvláštnostem žáků. Vyučovací metoda nesmí být chápána jako izolovaný prostředek nebo seřazení izolovaných prostředků. Každá metoda je určena cílem, obsahem a podmínkami výuky.

Volba

vyučovací

metody

vychází

jednak

z obecných

zákonitostí

(pedagogických zásad, pedagogické psychologie apod.), ale také ze znalosti logiky učiva atd. Každé učivo vykazuje specifické znaky, a proto nemůže existovat univerzální metoda. V praxi se jednotlivé metody kombinují, navzájem na sebe navazují a doplňují se. Znakem dobrého vyučování je co nejdokonalejší přizpůsobení metody či metod co nejdokonalejším podmínkám při plnění výcvikového úkolu (Benešová, Štumbauer, 2004).

Je na samotném instruktorovi lyžování, jakou metodu zvolí. Každá z těchto metod má své pro a proti.

Komplexní postup

Pohyb se nacvičuje vcelku, pomocná cvičení využíváme v případě nutnosti (při opravování chyb). Tento postup je vhodný zejména pro výuku dětí a začátečníků (k získávání dovedností v hrubé formě).

Analyticko-syntetický postup

Postupujeme od nácviku dílčích pohybů k cílovému pohybu. Nerozvíjí se však rytmus a při nesprávném pochopení dílčích cvičení dochází k setrvávání v polohách. Tento postup můžeme používat především při výuce dospělých, pokročilých lyžařů a při zdokonalování techniky (Kutáč, Navrátíková, 2005). 21

Je zde důležitá posloupnost didaktických kroků, které jsou zaměřeny k dosažení cíle výcvikové jednotky. Na začátku si vytyčíme cíl (např. naučit bruslit). Tohoto cíle však nedosáhneme jen jedinou činností, většinou je sledem nebo souborem operací – metodický postup (odraz z hran lyže, jízda v jednooborovém postoji, nácvik rovnováhy apod.). V tomto případě mluvíme o globální metodě. Současné pojetí lyžařského výcviku klade především důraz na zvládnutí prvků všeobecné lyžařské průpravy.

Jak bylo již zmíněno je zde velice důležitým faktorem samotný instruktor. V případě seznámení se s cílem a obsahem výcviku je mluvené slovo instruktora to hlavní. Verbální informace zastává funkci instrukce (výklad), funkci kontrolní a hodnotící. Výklad je vhodné rozdělit tak, že instruktor nejprve podá stručné základní údaje, a po prvních pokusech, kdy žáci získali hrubou představu, připojí další slovní informace a postupně je rozšiřuje. Výklad musí být stručný a jasný. Vždy musí být přizpůsoben věku žáků.

Jestliže je u veškerých sportovních disciplín jedním z nejpodstatnějších bodů ukázka, tak v lyžování to platí dvojnásob. Je zde kladen důraz na instruktora, který musí mít dostatečnou pohybovou průpravu a musí zvládat všechny pohybové úkony, které jsou s lyžováním spojeny a umět je vysvětlit. Ukázka musí být spojena s výkladem pro co nejsnazší pochopení pohybu. Velká část žáků školního věku je schopna velice dobře nápodoby. Korekce chyb prováděného pohybu je důležitou součástí motorického učení, aby žák získal dokonalou představu o učené pohybové dovednosti.

Pro zpestření celého výcviku je dobré volit formu výcviku hrou. Metoda výcviku herní formou a pomocí soutěží plní řadu funkcí: motivuje, zpestřuje výcvik, procvičuje probrané prvky, pomáhá vychovávat. Treml (2004) uvádí ve své knize herní metodu. Neboli „Škola hrou“ je podmínkou úspěšného rozvoje osobnosti dítěte a toto platí i při výuce lyžování. Při hře můžeme sledovat rozvoj i několika pohybových úkolů. Součástí této metody může být i označení každého výukového dnes vlastním názvem, mottem. 22

Specifické znaky lyžařského výcviku

Při hledání nových forem a metod při výuce lyžování je nutno vycházet z toho, že lyžování je specifická pohybová činnost se složitými pohybovými strukturami, prováděná v nezvyklých a variabilních podmínkách. Příbramský (1984) a Kovařík (1991) tvrdí, že ve srovnání s jinými sporty je lyžařský výcvik charakterizován těmito specifickými znaky:

•

specifičnost vnějšího prostředí tímto rozumíme objektivní podmínky, ve kterých výcvik probíhá a ve kterých se lyžař nachází (kvalita sněhové pokrývky, sklon a úprava tratě,…).

•

náročnost a složitost pohybové činnosti náročnost a složitost pohybové činnosti je dána řadou vnějších a vnitřních činitelů („boj o rovnováhu“, statodynamický postoj lyžaře u skluzného pohybu, úroveň smyslového vnímání,…).

•

vytváření pohybových dovedností pohybová dovednost je základním prvkem motorického učení Výběr, charakteristika a utřídění jednotlivých pohybových dovedností má podstatný vztah k pojetí výuky (výcviku) – na co se při výuce zaměřit, jak a jakým způsobem jednotlivé dovednosti nacvičovat. Současný způsob výuky sjezdového lyžování je založen na otevřených pohybových dovednostech. -

mezi základní pohybové dovednosti v první fázi motorického učení při lyžování patří: přenášení hmotnosti těla z lyže na lyži, prováděné pohyby dolních končetin (směrem dopředu a dovnitř oblouku), samostatné pohyby paží, regulace pohybu v rytmu.

-

při rozšiřující výuce pohybových dovedností ve speciální etapě zařazujeme: pokrčování a natahování dolních končetin, odklon trupu, brždění prudším smykem, torze a rotace.

-

ve vrcholné etapě nácviku pohybových dovedností můžeme využít: ukončení oblouku na vnitřní lyži, předtočení 23

•

zvládnutí pohybových dovedností zvládnutí pohybových dovedností rozumíme to, že jednotlivé základní cviky nerozkládáme a nenacvičujeme po částech, spojujeme jak stejné pohybové činnosti, tak činnosti pohybově příbuzné, zdůrazňujeme rytmus vyplývající jak z cyklického provádění cviků, tak vyplývající z časové struktury pohybu.

24

2.6 Legislativa V obecné rovině vymezuje základní legislativní rámec zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dále zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (příloha 4) a vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Základní legislativní rámec pro pořádání lyžařského kurzu tvoří v první řadě zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) (příloha 3), který vymezuje základní povinnosti pro organizátory kurzu v první řadě pak stanoví povinnosti ředitele školy. Přijetím tohoto zákona skončila automaticky platnost předcházejícího školského zákona z roku 1984 a tím i vyhlášek a směrnic, jež se k němu vztahovaly. Bohužel nový školský zákon, přestože stanovil ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy povinnost vydat řadu prováděcích vyhlášek, oblast školních kurzů právně neošetřil. S účinností od 1.1 2006 pak vydalo MŠMT Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (čj. 37 014/2005-25 ) (příloha 2). Tento metodický pokyn pak v článku 15 pokrývá i problematiku lyžařského výcviku. Přestože byl tento pokyn závazný pouze pro školy zřizované ministerstvem, vydalo ministerstvo doporučení, aby jej ostatní typy škol (dle zřizovatele) převzaly, nebo aby při tvorbě vlastních směrnic z tohoto pokynu vycházely. Jak je zřejmé při nahlédnutí do www stránek řady základních i středních škol, většina tak opravdu učinila a ředitel školy vydal vlastní směrnice jednak k zajištění bezpečnosti žáků a jednak k pořádání lyžařského kurzu. Z prováděcích vyhlášek ke školskému zákonu se pořádání lyžařských kurzů dotýká ještě vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zahájil také zásadní reformu českého školství, když v §3 Systém vzdělávacích programů, určil zpracovat Národní program vzdělávání a rozpracovat jej pro jednotlivé stupně vzdělávání do rámcových vzdělávacích programů.

25

2.7 Vzdělávací programy 2.7.1 Rámcové vzdělávací programy V Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) byly formulovány nové principy kurikulární politiky, jež byly následně zakotveny v Zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Do vzdělávací soustavy se tak zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních a to na úrovni státní a na úrovni školní. Státní úroveň představují Národní program vzdělávání v ČR a rámové vzdělávací programy (dále jen RVP). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP). Ve schématu 1 uvádíme systém kurikulárních dokumentů.

Schéma 1 - Systém kurikulárních dokumentů (www.rvp.cz)

legenda RVP PV – RVP pro předškolní vzdělávání RVP ZV-LMP – RVP pro základní vzdělávání a příloha RVP pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáku s lehkým mentálním postižením RVP GV – RVP pro gymnázia RVP SOV – RVP pro střední odborné vzdělávání 26

Rámcové vzdělávací programy vychází z nové strategie vzdělávání. Učitelé dostávají do rukou možnost vytvořit si vlastní vzdělávací program, založený na jejich představách a zkušenostech. Rámcové vzdělávací programy jsou metodickou pomůckou pro vytvoření školního vzdělávacího programu (ŠVP).

-

vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě

-

vycházejí z koncepce celoživotního učení

-

formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání

-

podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání

Principy RVP pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) RVP ZV: -

navazuje svým pojetím na RVP předškolního vzdělávání (PV) a je východiskem pro koncepci rámcových vzdělávacích programů pro střední školy

-

vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků, včetně vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol

-

specifikuje úroveň klíčových kompetencí, již by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání

-

zařazuje jako závaznou součást základního vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi

-

umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

-

je závazný pro všechny střední školy při stanovování požadavků přijímacího řízení pro vstup do středního vzdělávání

-

vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo

27

•

kapitola 5.8.2 Tělesná výchova pak umožňuje, podle podmínek školy, zařadit do učiva tělesné výchovy výuku lyžování, snowboardingu, bruslení, popřípadě jiných zimních sportů

-

podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků (VÚP, 2007)

2.7.2 Školní vzdělávací programy Pro tvorbu ŠVP byl vytvořen dokument MŠMT nazvaný jako Manuál pro tvorbu ŠVP. Obsahuje kompletní rozbor toho, jak by měl takový program vypadat, co by měl obsahovat a jak ho vytvořit.

Základní školy v České republice měly povinnost připravit ŠVP pro školní rok 2007/8 a od 1.9. 07 tak podle něho začít vyučovat v 1. a 6. ročníku.

Tvorba ŠVP základního vzdělávání (ŠVP ZV) dává možnost svobodně formulovat představy o nejvhodnější podobě vzdělávání na dané škole. Tento program má být také podkladem pro ucelený systém hodnocení žáků i pro sebehodnocení činnosti školy na různých úrovních. ŠVP ZV funguje jako prostředek propagace školy a jejích záměrů. (Manuál pro tvorbu ŠVP ZV – VÚP 2005)

28

3. Cíle a úkoly práce

3.1 Cíle práce Cílem bakalářské práce je zjištění současné situace při pořádání lyžařských kurzů na základních školách ve Středočeském kraji po zavedení školních vzdělávacích programů.

3.2 Úkoly práce 1. Prostudování odborné literatury týkající se rámcových vzdělávacích programů a problematiky lyžařských kurzů 2. Vytvoření ankety 3. Rozeslání ankety 4. Zpracování výsledků anketního šetření

29

4. Metodologie

4.1 Charakter výzkumu Práce je zaměřena na popis názorů učitelů na pořádání lyžařských kurzů na základě anketního šetření.

4.2 Charakteristika souboru Poté co jsme vytvořili anketu, rozeslali jsme ji formou elektronické pošty na 75 základních škol ve Středočeském kraji. Základem pro výběr škol se staly webové stránky Středočeského kraje (www.kr-stredocesky.cz). Z každého okresu jsme záměrně vybrali několik základních škol. Anketa byla rozeslána jak do městských tak vesnických škol. Z těchto škol se nám vrátilo 34 vyplněných anket. Z toho 20 anket ze škol městských a 14 ze škol vesnických. Městské školy: Tabulka 1 – počet obyvatel počet obyvatel do 20 000 do 40 000 40 000 a více

ankety 75 % 20 % 5%

Anketa byla po rozeslání předána učitelům tělesné výchovy na daných základních školách. Tito učitelé odpovídali dle svých zkušeností, které díky své praxi na školách mohli získat. Díky první části anketního šetření jsme se mohli také dozvědět, o jaké typy škol se jedná. Zde tedy stručný výpis škol, ze kterých se nám anketní lístky vrátily:

30

Tabulka 2 – zaměření školy Typ základní školy ZŠ bez rozšířené výuky ZŠ s rozšířenou výukou cizích jazyků ZŠ s rozšířenou výukou tělesné výchovy ZŠ s rozšířenou výukou matematiky ZŠ s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Speciální škola pro mentálně postižené Tvořivá škola s dyslektickými třídami

Počet škol Městské Vesnické 10 13 4 1 1 1 2 1 1

První část anketního šetření pojednávala o počtu obyvatel v místě školy (tabulka 1), zaměření dané školy (tabulka 2), počtu tříd v ročnících na 2. stupni (tabulka 3) a průměrném počtu žáků ve třídách 2. stupně (tabulka 4). Z těchto údajů jsme mohli vysledovat značné rozdíly v možnostech městských a vesnických škol. Jak vyplývá ze získaných údajů v tabulkách 3 a 4 vesnické školy mají většinou jednu třídu v ročníku a počet žáků v nadpoloviční většině nepřesáhne počet 18. V takovýchto podmínkách není prakticky možné uspořádat kurz pouze pro žáky jednoho ročníku. Naproti tomu městské školy mají v jednom ročníku 2 až 3 třídy a polovina z nich má optimální průměr 22 – 25 žáků na třídu. Tabulka 3 – počet tříd Počet tříd v ročnících 2. stupně 1 třída 2 třídy 3 třídy a více

Městské Vesnické 93 % 60 % 7% 40 %

Tabulka 4– průměrný počet žáků Průměrný počet žáků ve třídách 2. stupně do 18 žáků 19 - 21žáků 22 - 25 žáků 26 žáků a více

Městské

Vesnické

5% 20 % 55 % 20 %

58 % 28 % 14 %

31

4.3 Plán výzkumu Metoda - z řeckého met-hodos – doslova "za cestou", cesta za něčím, je postup nebo návod, jak získávat správné poznatky, prostředek poznání.

V anketním šetření bylo využito převážně otázek uzavřených. U tří otázek (6, 10, 11) bylo využito také polouzavřené otázky (= uzavřené + možnost vlastní odpovědi) a u otázky 19 bylo využito škálové otázky. Anketa se skládá ze dvou částí. První část ankety nám dává informace o typu školy a počtu žáků. Do druhé části jsme zařadili 20 otázek, které jsou zaměřeny na problematiku lyžařských kurzů po zavedení RVP. Otázky byly sestaveny tak, aby bylo hned jasné, o čem daná otázka pojednává. Anketa byla vytvořena v programu Microsoft Office Word, snažili jsme se otázky položit co možná nejsrozumitelněji a kladli jsme vysoké nároky na to, aby nebylo složité anketu vyplnit.

Návratnost ankety jsme tedy spočítali na 45,33 %. Jeřábek (1992) uvádí, že pro obecnou populaci je obvyklá návratnost při poštovním dotazování 30 - 40%. Co se týče dotazování formou pošty tak je jisté riziko, že návratnost bude třeba jen 10 % a téměř nikdy nedosáhneme takové návratnosti, jako kdybychom volili metodu rozhovoru. Myslíme tedy, že 45 % je přiměřená návratnost na zvolený typ dotazování.

V průběhu zkoumání jsme se rozhodli, že poukážeme na rozdíly mezi městskými a venkovskými školami co se týče problematiky lyžařských kurzů. Domníváme se, že nám to ukáže zajímavé výsledky, které snad celou práci obohatí. Jak bylo již zmiňováno v anketním šetření bylo položeno 21 otázek učitelům tělesné výchovy.

32

Otázky byly zaměřeny takto:

Tabulka 5 - Charakter otázek číslo otázky Informace o učiteli tělesné výchovy 1, 2 Zařazení kurzů ve vzdělávacím systému 3, 4, 5 Personální zabezpečení kurzu 8, 9, 10, 11 Organizační zabezpečení kurzu 6, 7, 12, 13, 14 Typy výcviku 15, 16 Materiální zabezpečení 17, 18 Perspektiva kurzů 19, 20, 21 Platnost neboli validita získaných dat zcela závisela na přístupu dotazovaných osob během zpracovávání dotazníků. Tyto údaje tvořily drtivou většinu dat použitých v tomto výzkumu. Podle Chrásky (2007) jsme pomocí anonymní ankety měli získat pravdivější údaje od dotazovaných osob, na druhé straně to však ale mohlo svádět k neodpovědnému vyplňování.

4.4 Použité metody Sběr potřebných dat pro výzkum byl proveden pomocí anketního šetření (Příloha 1). Metoda anketního šetření je určena pro hromadné získávání údajů a patří mezi nejfrekventovanější metody pedagogických výzkumů.

Anketa – je nesystematický průzkum názorů dotazem u obvykle malé skupiny respondentů, kteří nesplňují statistická kritéria.

Význam ankety může být zejména v zajímavosti odpovědí, které se proto obvykle uveřejňují v plném znění a umožňují kvalitativní zkoumání. Výsledky však nelze pokládat za reprezentativní a jakékoli kvantitativní zpracování včetně vyjadřování v procentech je velmi problematické.

Anketa vyjadřuje pouze názory dotázaných, které nelze zobecňovat, neboť výběr respondentů není reprezentativní – respondenty jsou buď známé osobnosti nebo 33

odborníci, které autor ankety sám vybral, lidé, kteří se sami přihlásili, anebo lidé, kteří se náhodou vyskytli na nějakém místě a redaktor jim položil anketní otázky (Petrusek, 1996).

Využité typy otázek: -

uzavřené otázky o nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaný vybírá jednu nebo více odpovědí, které se nejvíce blíží jeho názoru

-

škálové otázky o jsou nejhodnějším nástrojem pro měření názorů a postojů. Odpovědi lze jednoduše kvantifikovat a následně statisticky analyzovat.

-

polouzavřené otázky o kombinují výhody (ale také nevýhody) otevřených a uzavřených otázek. Polouzavřená otázka vznikne přidáním varianty „jiné“ do uzavřené otázky, která je vlastně otevřenou otázkou a umožňuje respondentovi volně vyjádřit svůj názor.

(www.dotaznik-online.cz)

34

5. Analýza a interpretace dat získaných z anketního šetření Otázka č. 1: Váš vztah k zimním aktivitám, konkrétně lyžování či snowboardingu? a) velmi vřelý, vyhledávám zimní aktivity b) zimní aktivity mi nevadí, neutrální postoj c) pokud nemusím, nevyhledávám je

Graf 1.1 – městské školy 16

Graf 1.2 – vesnické školy

15

12

11

12

8 8

4

4

4

3

2 0

0

0

a

b

c

a

b

c

Graf 1.3 – základní školy celkem 30

26 25 20 15 10

7

5

2

0

a

b

c

Jak je z výsledků první anketní otázky zřejmé, respondenti patří v převážné míře mezi pedagogy s aktivním vztahem k zimním sportům. Je možné konstatovat, že mezi pedagogy městských a vesnických škol není prakticky žádný rozdíl. Zajímavý je fakt, že mezi respondenty, kterými dle instrukcí měli být především pedagogičtí pracovníci organizující lyžařské kurzy, se vyskytly i takoví, pro které jsou zimní aktivity spíše na obtíž. 35

Otázka č. 2: Jak dlouhá je Vaše praxe výuky tělesné výchovy na základní škole? a) do 5 let b) 6 – 10 let c) 11 – 20 let d) nad 20 let Graf 2.1 – městské školy 15

Graf 2.2 – vesnické školy 14

10

6

4

5

3

3

a

b

4

4

c

d

2

2

2

2

a

b

c

0

0

d


18

16 12 8

5

5

6

a

b

c

4 0

d

Výsledek druhé anketní otázky ukazuje, že především v městských školách je organizace lyžařských kurzů v rukou zkušených pedagogů, zatímco ve školách vesnických je vzorek rovnoměrně rozdělen mezi všechny kategorie. Na straně jedné je tak bezesporu bohatá zkušenost s pořádáním a organizací kurzů, na druhé straně pak nadšení a nové přístupy mladší generace.

36

Otázka č. 3: Změnu vzdělávacího systému v České republice vidíte jako? a) přínos pro vzdělání mládeže b) více práce pro učitele c) více zbytečné práce pro učitele d) nic se nezmění Graf 3.1 – městské školy 10


9

5

8

5 4

4

6

5

4

3

3

2

2

0

0

0

a

b

c

d

a

b

c

d


14

14

10

12 10

7

8 6 4

3

2 0

a

b

c

d

Bohužel zejména mezi respondenty městských základních škol převažuje názor, že reforma vzdělávacího systému přinese pedagogům navýšení dle jejich mínění zbytečné práce, což je na druhé straně důkazem, že ani po dvou letech, kdy jsou již školní vzdělávací programy ověřovány praxí, se nepodařilo získat na stranu reforem nezanedbatelnou skupinu pedagogů.

37

Otázka č. 4: Začlenění lyžařského kurzu (dále jen LK) ve výchovném vzdělávacím systému školy? a) LK je zařazen ve Školním vzdělávacím programu (ŠVP) každý školní rok b) LK je zařazen v ŠVP, ale v současnosti jej nepořádáme c) LK není zařazen v ŠVP, ale pořádáme jej Graf 4.1 – městské školy 20


18

13

16 12

12 8

8 4

4

1

1

0

0

0

a

b

c

a

b

1 c

Graf 4.3 – základní školy celkem 35 30

31

25 20 15 10 5 0

a

1

2

b

c

Výsledky čtvrté anketní otázky jednoznačně dokazují, že lyžařský kurz je nadále zařazen do vzdělávacího systému základních škol Středočeského kraje a je jimi i každoročně realizován. Potěšitelná je navíc i skutečnost, že není žádných rozdílů mezi městskými a venkovskými školami, že venkovské školy i přes určitý handicap oproti školám městským (menší počty žáků, složitější ekonomická situace venkova … ), dokáží lyžařský kurz zrealizovat.

38

Otázka č. 5 Realizace LK: a) LK realizujeme jen v tuzemsku b) LK realizujeme jen v zahraničí c) LK realizujeme i v tuzemsku i v zahraničí

Graf 5.1 – městské školy


15

14

13 12

12 9

8 6

5 4

3

1 0

0

a

b

c

a

0

0

b

c


27

25 20 15 10

5

5

1 0

a

b

c

Zatímco venkovské školy realizují lyžařské kurzy výhradně v tuzemsku, školy městské již vysílají své kurzy i na zahraniční svahy, i když i zde převažuje realizace kurzu na domácích svazích. Respondenti vyzdvihují zejména zatím stále rozdílnou cenu zájezdu, zdůrazňují znalost terénu, nebo naopak jazykovou bariéru. V neposlední řadě hovoří i o výchovném zaměření v poznávání českých hor. Domníváme se, že trend pořádat lyžařské kurzy v zahraničí bude mít stoupající úroveň, neboť domácí lyžařská centra při neustále rostoucích cenách jízdného zdaleka nejsou schopna zajistit takový standard, jako srovnatelná lyžařská střediska v zahraničí (např. šířka a upravenost sjezdovek, množství lanovek a vleků, dodržování pravidel bezpečného lyžování). Tato otázka se také objevila v prácí Binterové (2008), která dospěla k téměř shodným výsledkům. Na jednu stranu je dobře, že jsou české hory stále vyhledávanou oblastí 39

školního lyžování, žáci mají možnost poznat krásu české přírody. Na druhou stranu lyžařské podmínky u nás a v zahraničí jsou opravu na jiné úrovni. V České republice je opravdu vysoký počet lyžařů na malé sjezdové plochy. Myslíme si, že by stálo za to se zamyslet nad pořádáním lyžařských kurzů v zahraničí. Například rakouské Alpy nejsou tak daleko a počet nalyžovaných kilometrů je naprosto nesrovnatelný.

40

Otázka č. 6: Organizační zajištění: a) LK objednáváme jako produkt cestovní kanceláře b) LK organizujeme samostatně v zařízení s plnou penzí c) LK organizujeme samostatně s vlastním stravováním



14

15

12

11

10

12

8 9

6 6

4 3

3

2

2

0

2 1

0

a

b

c

a

b

c


25

25 20 15 10 5

4

4

0

a

b

c

Přestože i do oblasti pořádání lyžařských kurzů vstoupily subjekty, které nabízejí uspořádání kurzu plně ve své režii, přetrvává v této oblasti tradice, kdy si škola zajistí ubytování a následně i dopravce. Anketa jednoznačně ukázala, že školy preferují zařízení se zabezpečeným stravováním, před možností samostatného vaření.

41

Otázka č. 7: Personální zajištění LK: a) na LK najímáme externí instruktory a odměňujeme je formou dohody o provedení práce b) LK zabezpečujeme instruktory z řad pedagogických pracovníků školy c) Kombinujeme obě dvě možnosti Graf 7.1 – městské školy


15

12

12

10 9

10

7

6

4

5

3 0

0 0

a

b

c

0 a

b

c


17

16

b

c

16 12 8 4 0

0 a

Je potěšitelné, že jak u městských, tak i vesnických škol není ve sloupci a žádná odpověď. To je ale jediné v čem se obě kategorie shodují. Zatímco ve venkovských školách výrazně převažuje personální zajištění kurzu pedagogickými pracovníky školy, v městských školách dochází ke kombinaci vlastních pedagogů s externími instruktory. Domníváme se, že jedním z hlavních důvodů tohoto odlišného stavu je omezenost finančních prostředků menších škol, neumožňující uzavírat dohody s externími spolupracovníky.

42

Otázka č. 8: Odměňování instruktorů: a) instruktoři – pedagogičtí pracovníci školy mají na LK sepsánu dohodu o provedení práce b) instruktoři – pedagogičtí pracovníci školy jsou za LK ohodnoceni formou odměn c) instruktoři – pedagogičtí pracovníci školy pobírají náležitosti dle zákoníku práce (práce o sobotách a nedělích, noční pohotovost, přesčasová práce) Graf 8.1 – městské školy 12


10

8

8

8

6

6

5 4

4

3 2 0

0

a

b

0 a

c

b

c


18

16

13 12 8 4

3

0

a

b

c

V náležitostech odměňování instruktorů se ukazuje nejednotnost mezi školami, která je pro tuto oblast dlouhodobě specifická. U vesnických škol převažuje forma, která je dle našeho názoru nejméně vhodná, ale svým způsobem nejjednodušší. V městských školách pak jednoznačně dominuje odměňování instruktorů v souladu se zákoníkem práce.

43

Otázka č. 9: Zdravotní zabezpečení kurzu a) funkci zdravotníka vykonává třídní učitel b) funkci zdravotníka vykonává odborně proškolený pedagog c) funkci zdravotníka vykonává zdravotnický pracovník na smlouvu d) jiná zabezpečení Graf 9.1 – městské školy


8

7

7

6

6

6

6

4

4

3 2

2

0

0

a

2

2

b

c

0 a

d

b

c

d


13

13

12

8

5 4

2 0

a

b

c

d

Z výsledků této anketní otázky je zřejmý prioritní zájem o kvalitní zdravotnické zabezpečení kurzu, což je plně v souladu s povinnostmi školy dbát na zdraví a bezpečnost žáků. Na druhé straně je dnes přítomnost odborníka v řadě případů prakticky nezbytná, neboť přibývá dětí, kteří pravidelně užívají léky, trpí různými alergiemi, popřípadě mají omezení, která jim sice nebrání v účasti na kurzu, ale vyžadují odborný dohled.

44

Otázka č. 10 Zabezpečení dozoru nad žáky po ukončení výcviku a) střídavě instruktoři kurzu b) střídavě instruktoři a zdravotník c) vychovatelé (z řad pedagogů) d) jiné zabezpečení dozoru



15 12

8

7

12 6

9 4

3

6

4

2

3

1

2

2

c

d

2 0

0

a

b

c

a

d

b


19

16 12

7

8

3

4

4

0

a

b

c

d

Výsledek této anketní otázky je vcelku jednoznačný a je tak bohužel potvrzením přetrvávajícího problému a to nedostatečného personálního obsazení kurzu, kdy lyžařští instruktoři zajišťují dozor i v době mimo lyžařský výcvik. Určité zlepšení je tam, kde se povinnosti dozoru částečně přenesou i na zdravotníka. Jednoznačně nejvhodnější (ve vazbě na zákoník práce) je pak situace, kdy si děti po návratu z lyžařského výcviku převezmou vychovatelé.

45

Otázka č. 11 Účast žáků na LK: a) LK organizujeme výhradně pro žáky jednoho ročníku. Uveďte ročník (…..) b) LK organizujeme pro žáky jednoho ročníku (…..) v případě potřeby doplňujeme žáky z jiných ročníků (………..) c) LK organizujeme jako školní akci a naplňujeme jej dle zájmu žáků Graf 11.1 – městské školy


14

12

11

12

12

10

10

8

8

6 6

5 4

4

2

2 0

0

a

b

3

2

c

0 a

b

c


23

20 15 10 5

5

5

0

a

b

c

Zatímco velké městské školy si mohou dovolit realizovat lyžařský kurz výhradně pro žáky jednoho ročníku ve většině škol potvrdily výsledky této anketní otázky převažující skutečnost, kdy je lyžařský kurz organizován pro žáky jednoho ročníku a to převážně sedmého a v případě nenaplnění kurzu žáky tohoto ročníku je kurz doplněn žáky vyšších ročníků. Organizace kurzu, který je pořádán jako školní akce, je pak samozřejmě náročnější, neboť se jej zúčastní žáci širšího věkového rozpětí, jemuž je nutné přizpůsobit náročnost a náplň kurzu.

46

Otázka č. 12 Žákům přihlášeným na LK poskytujeme příspěvek: a) z prostředků zřizovatele b) z prostředků rady rodičů c) z jiných zdrojů (např. sponzoři, jiná hospodářská činnost školy) d) příspěvek neposkytujeme


12.2 – vesnické školy 9

12

10

7

9

8

7

6

6

3 3

1

0

0

a

b

c

0

d

0 a

0 b

c

d


17 15

16 12 8 4

1

0

0

a

b

c

d

Tuto anketní otázku nám respondenti obou typů škol rovnoměrně rozdělily mezi dvě odpovědi. Příspěvek, pokud je poskytován, je poskytnut z prostředků rady rodičů, které jsou při

školách zřízeny, nebo není poskytnut vůbec. Z jiných zdrojů pak žádný

z účastníků ankety na kurz nepřispívá.

47

Otázka č. 13 Příspěvek, pokud je poskytován, je určen: a) plošně všem účastníkům b) individuálně dle stanovených kritérií



8

6

6

5

6 5

4

4

2

2 2

0

0

a

b

a

b


11

9

7 6

3

0

a

b

Tento výsledek byl pro nás do určité míry překvapením, neboť jsme předpokládali, že příspěvek bude ve větší míře přidělován individuálně, např. proto, aby byla umožněna účast na kurzu i dětem ze sociálně slabších rodin. Vzhledem k tomu, že příspěvek, jak vyplývá z předcházející otázky, je poskytován výhradně z prostředků rady rodičů, je zde asi rozhodující, v zájmu zajištění spravedlivého rozdělování, aby se dostal ke všem účastníkům kurzu.

48

Otázka č. 14 V rámci LK organizujeme výcvik: a) převážně sjezdový b) převážně běžecký c) převážně snowboardový d) sjezdový v kombinaci s běžeckým e) sjezdový v kombinaci se snowboardovým f) snowboardový v kombinaci s běžeckým g) sjezdový, běžecký a snowboardový


7 6

5

4

1 0

0

a

b

c

d

0

0

e

f

0

0

e

f

g


7

6

5

4

2 2

0

0

a

0

b

c

d

g


14 11

12

7

8 4

0

0

a

b

1 c

0

0

e

f

d

g

Tato anketní otázka podala vcelku očekávanou odpověď na organizaci výcviku. Jednoznačně dominuje sjezdový výcvik. Běžecký výcvik pořádají především ty školy, které disponují vlastní výbavou a zejména městské školy se pak snaží zabezpečit svým žákům i výcvik snowboardový. Je vidět, že snowboarding si již hledá své místo na lyžařských kurzech základních škol.

49

Otázka č. 15 Snowboardový výcvik: a) nepořádáme pro nezájem dětí b) nepořádáme z toho důvodu, že nemáme instruktory c) pořádáme, zajišťujeme instruktory externě d) pořádáme, máme instruktory z řad pedagogů Graf 15.1 – městské školy


10

15

8

8

12 10

6

5 4

4

5 2

2

2

0

0

a

b

c

d

0 a

0 b

c

d


20

20 16 12 8

5 4

6

2

0

a

b

c

d

Domníváme se, že výsledek této anketní otázky vychází opět ve velké míře z ekonomiky škol a to zejména z chybějících prostředků ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), neumožňující tak škole realizovat další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) plně dle potřeb školy, což je markantní zejména u vesnických škol, kde věkové složení respondentů, odvozené od délky tělovýchovné praxe, (viz otázka 2) je pro snowboardové kurzy téměř ideální. Rozpočet menší vesnické školy, jak již bylo zmíněno dříve, neumožňuje ani najmout si instruktora na dohodu.

50

Otázka č. 16 Účastníkům kurzu půjčujeme lyžařské vybavení v majetku školy: a) kompletní (sjezd, běh) b) snowboardové c) sjezdové d) běžecké e) škola nemá vlastní lyžařské vybavení Graf 16.1 – městské školy


10

10

6

6 4

8

8

8

5

4 4

3

2

1

2

2

1 0

0

a

b

c

d

a

e

0

0

b

c

d

e


13

13

12 9 6

5

3

1

1

b

c

0

a

d

e

Zatímco vybavení pro sjezdové lyžování prochází poměrně dynamickým vývojem a stále se mění u běžeckého není tento trend tak patrný, a proto je možné se na školách setkat s běžeckou výbavou, kterou nejen že půjčují žákům na lyžařské kurzy, ale za příhodných klimatických podmínek ji využívají i v rámci výuky tělesné výchovy. Velkou výhodou pro účastníky kurzu pak je, pokud si mohou ve škole zapůjčit i sjezdové popřípadě snowboardové vybavení. Pro školu pak samozřejmě tato služba představuje ekonomickou zátěž v podobě nutnosti obměny vybavení v závislosti na vývoji lyžařského sportu.

51

Otázka č. 17 Ochranná přilba je na LK pro žáky: a) povinná (možno zapůjčit v naší škole) b) povinná (žák si obstará sám) c) doporučená, dle uvážení



12

9

8

10 9

9

6

6 6

3 3

0

0 a

0

b

c

0 a

b

c


18 15

15

10

5

0

0 a

b

c

Zde je na straně jedné potěšitelný fakt, že polovina z účastníků naší ankety si je vědoma významu ochranné přilby pro bezpečnost žáků a je pro ně povinná, na druhé straně z naší ankety vyplývá, že téměř polovina respondentů ochrannou přilbu pouze doporučuje a její používání ponechává na uvážení žáka. Doufejme tedy, že i zbylé školy se k tomuto trendu v brzkých letech také připojí. Domníváme se, že používání ochranné přilby by mělo být pro všechny povinné. Myslíme si, že sám učitel by měl jít dětem příkladem, a proto by bylo vhodné, aby i instruktoři lyžování lyžařské přilby využívali. V dnešní době můžeme na pořízení přilby čerpat příspěvek zdravotních pojišťoven a jsou i běžným sortimentem většiny půjčoven lyžařského vybavení. 52

Otázka č. 18 S naplněním kurzu patřičným počtem účastníkům: a) máme problém b) nemáme problém



18

15

15

9

9 12 9 6

6

4

5

3

3 0

0

a

b

a

b


24

25 20 15 10

9

5 0

a

b

Velice potěšitelné je, že mezi respondenty naší ankety převažuje názor, že nemají problém s naplněním kurzu patřičným počtem účastníků. Lepší procento opět vychází u městských škol. Důvody proč mají vesnické školy horší výsledek již byly v naší práci několikrát naznačeny.

53

Otázka č. 19 Hlavní důvody klesajícího zájmu žáků o LK dle mého názoru: (očíslujte dle priority – 1-4, přičemž 1 představuje nejzávažnější důvod)

a) cena kurzu b) další výdaje spojené s kurzem (vybavení, vleky) c) klesající zájem o lyžování d) zájem neklesá e) jiný, dle našich zkušeností


Graf 19.2 – vesnické školy 41%

38% 30%

29% 16%

16%

c

d

0%

16%

14%

c

d

0%

a

b

a

b

Graf 19.3 – základní školy celkem 43%

29% 16%

14%

c

d

0%

a

b

Tuto anketní otázku jsme se rozhodli vyjádřit pomocí procent. Tazatelé měli vystupňovat od nejzávažnějšího důvodu. Zde jednoznačně převažují důvody spojené s ekonomickou náročností kurzu a není zde velký rozdíl mezi městskými a vesnickými školami. Klesající zájem o lyžování uvedla jako důvod zhruba šestina respondentů a stejné procento však říká, že zájem o lyžařské kurzy neklesá. Žádný z respondentů neuvedl jiný důvod, proto jsme se rozhodli nezařadit tuto odpověď do grafu. Zde je opět zajímavý výňatek z práce Binterové (2008), která tuto otázku srovnává s prácemi 54

z roku 1990 a roku 1996, v těchto letech byly za největší problémy označeny zdravotní důvody. Lyžování je jeden z dražších sportů, to ano. Ale stále jsou nás možnosti půjčoven. Navíc o lyžařském kurzu jsou rodiče informováni daleko dopředu a je vhodné dětem tento kurz umožnit. Pobyt ve zdravém horském prostředí je důležitý a jsou to právě lyžařské kurzy na základních školách, které mohou být mezníkem v lyžování pro každého člověka. Tento kurz nás může nadchnout, celkové vedení kurzu, pohyb na lyžích a vše s tím spojeno může ovlivnit to, zda se v dalších letech rozhodneme na sjezdovky vrátit či ne. Proto je zde vhodné se zamyslet. Není v možnostech školy najít další příspěvky, peníze, sponzory, či jakoukoliv jinou finanční pomoc, která by pomohla žákům ze sociálně slabších rodin umožnit účast na lyžařském kurzu?

55

Otázka č. 20 Perspektiva kurzů: a) LK má u nás dlouhou tradici a budeme v něm nadále pokračovat b) Z důvodu klesajícího zájmu o LK uvažujeme nahradit je jiným kurzem c) LK nepořádáme



19

13 12

15 9 10 6 5

3

1 0

a

0

0

b

c

0

a

b

0 c


32 30 24 18 12 6 0

a

1

0

b

c

Z výsledků ankety zkoumaného vzorku základních škol Středočeského kraje pouze na jedné uvažují o nahrazení lyžařského kurzu jiným, což je velice pozitivní zjištění. Školní lyžařské kurzy jsou stále častěji pro řadu žáků jedinou možností jak se seznámit s nádherným lyžařským sportem, a proto je dobře, že školy chápou význam tohoto kurzu a že si našel své místo v jejich školním vzdělávacím programu.

56

6. Závěr Příchodem rámcových vzdělávacích programů do škol nastávají určité změny. Zatímco předcházející vzdělávací systémy zařazovaly lyžařské kurzy pevně do osnov výuky, rámcový vzdělávací program dává škole možnost volby, zda do svého školního vzdělávacího programu lyžařský kurz zařadí, nebo zda bude preferovat kurzy jiné, které budou pro žáky školy materiálně i ekonomicky dostupnější. Ve prospěch lyžařských kurzů hovoří dlouholetá tradice na našich školách, proti nim poměrně vysoká jednorázová investice často bez další návaznosti.

Námi zkoumaná problematika lyžařských kurzů nám dala vcelku jednoznačné řešení výše zmíněného dilema ve prospěch pořádání lyžařských kurzů, v mnoha věcech napověděla, na co je potřeba se do budoucna ještě zaměřit, kde jsou nedostatky a poskytla nám informace o současném stavu lyžařských kurzů na základních školách ve Středočeském kraji.

Přestože naše práce obsáhla pouze určitý vzorek z celkového počtu základních škol ve Středočeském kraji a nemůže tak plně postihnout situaci v organizaci a pořádání lyžařských kurzů, mají údaje v ní obsažené nesporně svou vypovídající hodnotu. Vzhledem k oprávněnému předpokladu, že organizace a uspořádání lyžařského kurzu je podmíněno ve velké míře ekonomickou situací rodin, jež se samozřejmě odvíjí od celkové ekonomické situace regionu, byl anketní vzorek vytvářen napříč krajem porovnáním škol vesnických a škol menších okresních měst, kde se dala očekávat obdobná ekonomická základna.

Je potěšujícím zjištěním, že prakticky ve všech školách našly lyžařské kurzy své místo ve školních vzdělávacích programech a jsou pravidelně realizovány. V organizaci kurzů nadále přetrvává tradiční způsob, kdy kurz o všech stránkách zajišťuje pořádající škola. Při pořádání kurzů je stále více kladen důraz na kvalitní personální zabezpečení lyžařského výcviku, na bezpečnost účastníků a zajištění zdravotnického dozoru. Nadále slabým místem zůstává zabezpečení dozoru nad žáky v době mimo lyžařský výcvik.

57

Lyžování v České republice má nejen svou historii a své tradice, ale i úspěšnou současnost. Čeští lyžaři dosáhli prakticky ve všech disciplínách tohoto krásného sportovního odvětví na nejcennější medaile na světových šampionátech i olympijských hrách. Asi žádný pedagog nevychová na školním lyžařském kurzu nového Bauera či Záhrobskou, ale rozhodně i tyto úspěchy našich předních sportovců přispívají k tomu, že přes všechny problémy je před lyžařskými kurzy na základních školách ve Středočeském kraji optimistická perspektiva pokračování v dlouholeté tradici.

58

7. Literatura BENEŠOVÁ, D., ŠTUMBAUER, J. Školní lyžování. 1. vyd., Plzeň : Dr. Radovan Rebstöck, 2004, 100 s., ISBN 80-85301-97-0

BINTEROVÁ, B. Lyžařské výcvikové kurzy na základních a středních školách v České republice. Praha : UK FTVS, 2008. Diplomová práce, 92 s.

ČÁSLAVOVÁ, E. Obsahové aspekty sponzorské činnosti ve školním a spolkovém sportu. Praha : TVM, 1993.

GNAD, T. a kol. Kapitoly z lyžování. 1. vyd., Praha : Karolinum, 2001, 240 s., ISBN 80-246-0241-5

GNAD, T. a kol. Základy teorie lyžování a snowboardingu. 1. vyd., Praha : Karolinum, 2008, 239 s., ISBN 978-80-246-1587-5

HAVEL, J. Lyžařské kurzy. Učební texty. 1. vyd., Brno: VŠZ, 1984. 80 s.

HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha : Karolinum, 1999. 278 s., ISBN 382-160-99

CHOVANEC, F. a kol. Teorie a didaktika lyžování. 1. vyd., Praha : Univerzita Karlova, 1983. 215 s.

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkum : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd., Praha : Grada publishing, 2007, 265 s., ISBN 978-80-247-1369-4

JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1992. (elektronická

publikace

-

http://oic.ftvs.cuni.cz/hendl/jerabek3/podrobny.htm,

staženo19. 8. 2009 )

59

KUTÁČ, P., NAVRÁTÍKOVÁ, T. Lyžařský kurz od A do Z. 3. přepracované a doplněné vyd., Olomouc : HANEX, 2005, 108 s., ISBN 80-85783-60-6

KUTÁČ, P., NAVRÁTÍKOVÁ, T. Cvičíme a hrajeme si na lyžích. 1. vyd., Olomouc : HANEX, 2002, 79 s., ISBN 80-85783-39-8

NÁDVORNÍK, Z. a kol. Lyžařský výcvik školní mládeže. 3. vyd., Praha : SPN, 1988. 151 s.

PELLAROVÁ, D. Rozbor současného stavu výuky lyžování na LVVZ žáků na okrese Č. Budějovice. České Budějovice, 1980. Diplomová práce

PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum, 1996, 747 s., ISBN 807184-164-1

PŘÍBRAMSKÝ, M. Sjezdové lyžování. 1. vyd., Praha : SPN, 198, 277 s.

ŠTANCL, P., STROBL, K. Lyžování s úsměvem. 1. vyd., Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2004, 111 s., ISBN 80- 7182-183-7

TREML, J. Lyžování dětí. 1. vyd., Praha : Grada Publishing, 2004, 108 s., ISBN 80247-0682-2

VALENTA, J. Školské zákony. 1. vyd,. Olomouc : ANAG, 2005, 414 s., ISBN 807263-265-2

VÚP (výzkumný ústav pedagogický) Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha : VÚP, 2007, ISBN 978-80-87000-11-3

Jiné zdroje:

http://www.dotaznik-online.cz/uzavrene-otazky.htm, staženo 21. 8. 2009 http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm, staženo 21. 8. 2009 60

Přílohy

Seznam příloh 1.

Anketa

2.

Metodický pokyn MŠMT

3.

Zákon č. 561/2004 Sb.

4.

Zákon č. 258/2000 Sb.

61

1. Anketa ANKETA LYŽAŘSKÉ KURZY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Typ školy a)

vesnická

b)

městská počet obyvatel do 20 000 počet obyvatel do 40 000 počet obyvatel

40 000 a více

Jaké je zaměření vaší školy? a)

ZŠ bez rozšířené výuky

b)

ZŠ s rozšířenou výukou cizích jazyků

c)

ZŠ s rozšířenou výukou tělesné výchovy

d)

ZŠ s rozšířenou výukou uměleckých předmětů (VV, HV, …)

e)

ZŠ s rozšířenou výukou jiných předmětů (uveďte jakých

)

Počet tříd v ročnících 2. stupně a)

jedna

b)

dvě

c)

tři a více

Průměrný počet žáků ve třídách 2. stupně a)

do 18

b)

19 – 21

c)

22 – 25

d)

26 a více

62

1. Váš vztah k zimním aktivitám, konkrétně lyžování či snowboardingu? a)

velmi vřelý, vyhledávám zimní aktivity

b)

zimní aktivity mi nevadí, neutrální postoj

c)

pokud nemusím, nevyhledávám je

2. Jak dlouhá je Vaše praxe výuky tělesné výchovy na základní škole? a)

do 5 let

b)

6 – 10 let

c)

11 – 20 let

d)

nad 20 let

3. Změnu vzdělávacího systému v České republice vidíte jako: a)

přínos pro vzdělání mládeže

b)

více práce pro učitele

c)

více zbytečné práce pro učitele

d)

nic se nezměnilo

4. Začlenění lyžařského kurzu (dále jen LK) ve výchovném vzdělávacím systému školy: a)

LK je zařazen ve Školním vzdělávacím programu (ŠVP) každý školní rok

b)

LK je zařazen ve ŠVP, ale v současnosti jej nepořádáme

c)

LK není zařazen ve ŠVP, ale pořádáme jej

5. Realizace LK: a)

LK realizujeme jen v tuzemsku

b)

LK realizujeme jen v zahraničí

c)

LK realizujeme i v tuzemsku i v zahraničí

Uveďte tři hlavní důvody pro jednu z výše uvedených variant

63

6. Organizační zajištění: a)

LK objednáváme jako produkt cestovní kanceláře

b)

LK organizujeme samostatně v zařízení s plnou penzí

c)

LK organizujeme samostatně v zařízení s polopenzí

d)

LK organizujeme samostatně s vlastním stravováním

7. Personální zajištění LK: na LK najímáme externí instruktory a odměňujeme je formou

a)

dohody o provedení práce b)

LK zabezpečujeme instruktory z řad pedagogických pracovníků školy

c)

kombinujeme obě možnosti

8. Odměňování instruktorů: (na tuto otázku odpovídáte v případě, že jste v předchozí otázce č.8 označili odpověď b )nebo c) a)

instruktoři – pedagogičtí pracovníci školy mají na LK sepsánu dohodu o provedení práce instruktoři – pedagogičtí pracovníci školy jsou za LK ohodnoceni

b)

formou odměn instruktoři – pedagogičtí pracovníci školy pobírají náležitosti dle zákoníku

c) práce

(práce o sobotách a nedělích, noční pohotovost, přesčasová práce)

9. Zdravotní zabezpečení kurzu a)

funkci zdravotníka vykonává třídní učitel

b)

funkci zdravotníka vykonává odborně proškolený pedagog

c)

funkci zdravotníka vykonává zdravotnický pracovník na smlouvu

d)

jiné zabezpečení (uveďte:

)

64

10. Zabezpečení dozoru nad žáky po ukončení výcviku a)

střídavě instruktoři kurzu

b)

střídavě instruktoři a zdravotník

c)

vychovatelé (z řad pedagogů)

d)

jiné zabezpečení dozoru (uveďte jaké:

)

11. Účast žáků na LK: a)

LK organizujeme výhradně pro žáky jednoho ročníku. Uveďte ročník (

b)

LK organizujeme prioritně pro žáky ročníku (uveďte ročník

)

),

v případě potřeby doplňujeme i žáky z jiných ročníků (uveďte, z kterých ročníků doplňujete c)

)

LK organizujeme jako školní akci a naplňujeme jej dle zájmu žáků

12. Žákům přihlášeným na LK poskytujeme příspěvek: a)

z prostředků zřizovatele

b)

z prostředků rady rodičů

c)

z jiných zdrojů (např. sponzoři, jiná hospodářská činnost školy)

d)

příspěvek neposkytujeme

13. Příspěvek, pokud je poskytován, je určen (pokud jste v otázce 13. odpověděli možnost d) na tuto otázku neodpovídáte) a)

plošně všem účastníkům

b)

individuálně dle stanovených kritérií

14. V rámci LK organizujeme výcvik: a)

Převážně sjezdový

b)

Převážně běžecký

c)

Převážně snowboardový

d)

Sjezdový v kombinaci s běžeckým

e)

Sjezdový v kombinaci se snowboardovým

f)

Snowbordový v kombinaci s běžeckým

g)

Sjezdový, běžecký a snowboardový 65

15. Snowboardový výcvik: a)

nepořádáme pro nezájem dětí

b)

nepořádáme z toho důvodu, že nemáme instruktory

c)

pořádáme, zajišťujeme instruktory externě

d)

pořádáme, máme instruktory z řad pedagogů

16. Účastníkům kurzu půjčujeme lyžařské vybavení v majetku školy: a)

kompletní (sjezd, běh)

b)

snowboardové

c)

sjezdové

d)

běžecké

e)

škola nemá vlastní lyžařské vybavení

17. Ochranná přilba je na LK pro žáky: a)

povinná (možno zapůjčit v naší škole)

b)

povinná (žák si obstarává sám)

c)

doporučená, dle uvážení

18. S naplněním kurzu patřičným počtem účastníkům: a)

máme problém

b)

nemáme problém

19. Hlavní důvody klesajícího zájmu žáků o LK dle mého názoru: (očíslujte dle priority – 1-4, přičemž 1 představuje nejzávažnější důvod) a)

cena kurzu

b)

další výdaje spojené s kurzem (vybavení, vleky)

c)

klesající zájem o lyžování

d)

jiný, dle našich zkušeností (uveďte

e)

)

zájem neklesá

66

20. Perspektiva kurzů: a)

LK má u nás dlouhou tradici a budeme v něm nadále pokračovat

b)

Z důvodu klesajícího zájmu o LK uvažujeme nahradit jej jiným kurzem

c)

LK nepořádáme

67

2. Metodický pokyn MŠMT MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – Malá Strana V Praze dne 22. prosince 2005 Č.j.: 37 014/2005-25

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Úvodní ustanovení Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních má výkon dozoru1 nad činností dětí, žáků a studentů mimořádný význam. Konkrétní úkoly a podrobnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a v jejich rámci i úkoly dohledu nad dětmi, žáky a studenty škol a školských zařízení stanoví pro jednotlivé typy škol a školských zařízení obecně platné právní předpisy. Cílem metodického pokynu je zdůraznit klíčová ustanovení těchto předpisů a doporučit způsob postupu při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) ve školách a školských zařízeních. Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tento metodický pokyn stanoví postupy vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve školách a školských zařízeních (dále jen „škola“). (2) Tento metodický pokyn je určen pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Podpůrně jej mohou užívat i ostatní školy zapsané do školského rejstříku a poskytovatelé služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou. Čl. 2 Předcházení rizikům (1) Školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a výchově (dále jen „vzdělávání“), činnostech s ním přímo souvisejících a při poskytování školských služeb.2 1 ) Pokud jde o pojem „dohled“ (užívaný občanským zákoníkem a zákonem č. 561/2004 Sb.) a pojem „dozor“ (užívaný pracovním řádem), je nutné uvést, že pojem „dohled“ je obecným zákonným pojmem, zatímco pojem „dozor“ je pojmem užívaným pouze v oblasti školství. Z hlediska praktického i právního však v těchto pojmech není žádný rozdíl (Viz právní výklady MŠMT). 2 ) § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

68

K zabezpečení tohoto úkolu škola přijímá na základě vyhledávání, posuzování a zhodnocování rizik spojených s činnostmi a prostředím opatření k prevenci rizik.3 Při stanovení konkrétních opatření bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a při účasti žáků školy na různých akcích pořádaných školou. Zároveň přihlíží k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu. (2) Škola podle školního vzdělávacího programu, zpracovaného na základě příslušného rámcového vzdělávacího programu, seznamuje žáky s nebezpečím ohrožujícím jejich zdraví tak, aby bylo dosaženo klíčových kompetencí vztahujících se k ochraně zdraví žáků a jejich bezpečnosti. Tyto klíčové kompetence jsou vytvářeny na základě vzdělávacího obsahu - očekávaných výstupů a účelně zvoleného učiva. Ve školním vzdělávacím programu je ochrana a bezpečnost zdraví součástí výchovy ke zdravému životnímu stylu a zdraví člověka, chápanému jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Jedná se o nadpředmětové téma, jehož součástí je mimo jiné dopravní výchova, ochrana člověka za mimořádných událostí, problematika první pomoci a úrazů, prevence sociálně patologických jevů, ochrana před sexuálním zneužíváním atp. (3) Školy jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.4 Rámcové vzdělávací programy stanoví kromě konkrétních cílů, formy, délky a povinného obsahu vzdělávání i podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.5 (4) Ředitel školy vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád.6 Školní řád a vnitřní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance a žáky školy a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých žáků. Čl. 3 Povinnosti žáků Žáci jsou povinni na úseku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zejména a) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, 7 b) plnit pokyny zaměstnanců škol vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

změně některých zákonů (školský zákon). 3 ) § 132 a §132a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 4 ) Blíže k prevenci sociálně patologických jevů vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 5 ) § 4 a § 5 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 6 ) § 30 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 7 ) § 22 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

69

Čl. 4 Omezení pro činnost žáků (1) Pokud školy při vzdělávání žáků organizují praktické vyučování, praktickou přípravu, případně jiné práce, mohou mladistvé žáky zaměstnávat pouze činnostmi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytují jim při práci zvýšenou péči.8 (2) Na žáky se při praktickém vyučování a při praktické přípravě vztahují ustanovení zákoníku práce9, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (3) Školy dodržují zákazy prací a pracovišť platné pro ženy a zákazy prací mladistvým10 a podmínky, za nichž mohou mladiství tyto práce výjimečně konat z důvodu přípravy na povolání.11 Čl. 5 Zdravotní předpoklady (1) Školy se řídí ustanoveními zvláštních předpisů, jež se týkají zjišťování zdravotního stavu žáků a jejich zdravotní způsobilosti pro příslušný obor vzdělání. (2) Pro účast na některých vzdělávacích činnostech školy, například na škole v přírodě, sportovních a tělovýchovných akcích, výuce plavání nebo lyžařském výcviku, se vyžaduje zdravotní způsobilost,12 kterou posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost. Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. (3) Zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci jsou povinni informovat školu13 o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání nebo na účast na akcích podle odstavce 2. (4) Změny zdravotního stavu, ke kterým dojde v průběhu vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a které mohou mít vliv na zapojení žáka do prováděných činností, oznamují žáci okamžitě příslušnému pedagogickému pracovníkovi. 8)

§ 165 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), § 65 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). § 65 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 10 ) § 149, § 150, § 153 a § 167 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. 11 ) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní, § 66 odst. 6 a § 97 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 12 ) § 9 a 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13 ) § 22 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). 9)

70

Čl. 6 Uvolňování žáků z vyučování (1) Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Konkrétní podmínky za nichž lze uvolnit z vyučování žáka, stanoví školní řád. (2) Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. (3) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování nebo praktická příprava probíhá na pracovištích nebo spočívá v pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních právních předpisů, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.14 Čl. 7 Osobní ochranné pracovní prostředky Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen “ochranné prostředky“) se žákům poskytují při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, pokud to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví.15 Škola je žákům poskytuje podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti. Škola dbá, aby ochranné prostředky byly v použitelném stavu, a kontroluje jejich užívání. Čl. 8 První pomoc a ošetření (1) Škola a osoba, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava, zajistí, aby byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci16 a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních. Odpovídá za vhodné rozmístění lékárniček první pomoci s potřebným vybavením.17 Rovněž zajistí, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni žáci a všichni zaměstnanci školy. Na vhodných místech umístí seznam telefonních čísel zdravotnických zařízení včetně zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných, nemocných a rodiček. O provedených opatřeních informuje kromě pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy i žáky. 14 )

§ 66 odst. 6 a § 97 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon). § 132 odst. 1, 2 a § 133a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. 16 ) § 133 odst. 1 písm. h) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 17 ) § 134 písm. f) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 15 )

71

(2) Podle závažnosti úrazu a s ohledem na věk zraněného žáka, případně další okolnosti, zajistí škola jeho doprovod do zdravotnického zařízení a zpět nebo domů, popřípadě do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči. O události a provedených opatřeních informuje neprodleně zákonného zástupce žáka. Doprovodem může být pouze zletilá osoba, osoba plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole. (3) Opatření k zajištění první pomoci provede škola i při školních akcích konaných mimo školu. (4) Rozsah vybavení prostředky pro poskytnutí první pomoci při zotavovací akci stanovuje zvláštní právní předpis.18 Čl. 9 Poučení žáků (1) Škola zajistí, aby žáci byli poučeni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním. Žáky zároveň seznámí s konkrétními pokyny, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků19 a se zásadami bezpečného chování, s možnými riziky a odpovídajícími následnými opatřeními, se kterými se mohou žáci setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (například nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany,20 nálezy nebezpečných předmětů apod.). Dále žáky seznámí s ustanoveními předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, pokud se vztahují na příslušnou činnost, akci nebo pracoviště a průběžně také s ustanoveními školního řádu, vnitřního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven, sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími opatřeními školy, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam. (2) Dokladem o provedeném poučení je záznam poučení (např.: v třídní knize), přílohou je osnova poučení. Pokud to stanoví předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, nebo je-li to odůvodněno rizikem činnosti, budou znalosti žáků ověřeny. (3) Žáky, kteří nebyli v době poučení přítomni, je třeba v nejbližším vhodném termínu poučit. Ve složitějších případech, zejména při seznámení se s obsahem důležitých předpisů, pokynů a norem o bezpečnosti technických zařízení, se pořídí zápis podepsaný žáky, z něhož lze podle potřeby zjistit konkrétní obsah provedeného poučení. Čl. 10 Dozor nad žáky (1) Školy jsou povinny vykonávat podle zvláštních předpisů nad nezletilými žáky náležitý dohled.21 Kromě bezpečnostních hledisek zajišťují pedagogičtí pracovníci při dohledu nad

18 ) Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů. 19 ) Přiměřeně se užije § 273 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 20 ) Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č.j.: 28 275/2000-22 21 ) § 415, 422 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

72

žáky také výchovné působení (dále jen “dozor“),22 a to v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku a životním prostředí. O zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel školy.23 Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumovému rozvoji (vyspělosti), dopravním a jiným rizikům. Ředitel školy pověří dozorem pedagogického pracovníka, stanoví rozvrh dozoru nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který pedagogický pracovník dozor koná. (2) Pedagogický pracovník koná dozor nad žáky ve škole před vyučováním, po vyučování, o přestávkách mezi dvěma vyučovacími hodinami, podle potřeby při přechodu žáků z jedné budovy školy do druhé budovy školy, do školní jídelny, školní družiny apod. Při zajišťování dozoru nad žáky se postupuje podle rozvrhu dozoru. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dozor. Dozor ve škole začíná nejméně 20 minut před začátkem dopoledního a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončeném vyučování. (3) Zajištění dozoru nad žáky – strávníky v zařízení školního stravování přísluší vždy té právnické osobě, která vykonává činnost zařízení školního stravování. Způsob, jakým tento dohled bude zajištěn, je na rozhodnutí ředitele tohoto zařízení školního stravování. (4) Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dozor 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dozor končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den před konáním akce, buď zákonným zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům. (5) Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam, který osoba pověřená dozorem podepíše. (6) Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při praktickém vyučování, při praktické přípravě, při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou. (7) Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech jiných osob, dodržují žáci předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a předpisy o požární ochraně platné v těchto objektech. Žáci dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení žáků s těmito pokyny a za kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu. 22 ) Pokud jde o pojem „dohled“ (užívaný občanským zákoníkem a zákonem č. 561/2004 Sb.) a pojem „dozor“(užívaný pracovním řádem), je nutné uvést, že pojem „dohled“ je obecným zákonným pojmem, zatímco pojem„dozor“ je pojmem užívaným pouze v oblasti školství. Z hlediska praktického i právního však v těchto pojmechnení žádný rozdíl (Viz právní výklady MŠMT). 23 ) § 164 odst. 1 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

73

(8) Kromě ustanovení uvedených v tomto metodickém pokynu, jež mohou souviset s výkonem dozoru, existují ještě další zvláštní ustanovení v právních předpisech nebo ve vzdělávacích programech: například ustanovení o dělení tříd na skupiny, nebo jiná ustanovení o poměru mezi počtem žáků a počtem dozírajících osob, případně ustanovení podrobněji určující způsob výkonu dozoru.24 Čl. 11 Zvláštní pravidla při některých činnostech (1) Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při výuce některých odborných předmětů se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví a života, při praktickém vyučování, praktické přípravě při výuce tělesné výchovy, koupání, výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovních a turistických akcích. Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii. (2) Při pohybových a sportovních činnostech (míčové hry apod.) se účastníci řídí ustanoveními o bezpečnosti obsaženými v pravidlech pro příslušnou pohybovou činnost, danou věkovou skupinu a jejich modifikaci pro dané prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů. (3) Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího. Vyučující nedovolí, aby se žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti. Těmito ozdobnými, pro činnost nevhodnými a nebezpečnými předměty jsou například náramky,hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj. Žáci tyto předměty odkládají na určená místa, způsob zajištění předmětů stanoví ředitel ve školním řádu. (4) Žáci používají pracovní oděv nebo cvičební úbor a obuv a mají výstroj podle druhu vykonávané činnosti a podle pokynů učitele, který dodržování tohoto požadavku kontroluje. Žák musí mít cvičební úbor, pracovní oděv a obuv v řádném a použitelném stavu. Čl. 12 Praktické vyučování a praktická příprava (1) Při praktickém vyučování a praktické přípravě musí být pracoviště a jeho vybavení, včetně výrobních a pracovních prostředků a zařízení, v nezávadném stavu a musí odpovídat požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.25 Musí být dodržovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci26, hygienické 24) Například vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 25) § 133a, § 134 a 134a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 26) § 134 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády 178/2001 Sb. a nařízení vlády 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

74

předpisy27 a jiné právní předpisy (např. upravující dělení tříd na skupiny).28 Žákům jsou na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek činnosti podle potřeby přidělovány ochranné prostředky. (2) Pokud se praktické vyučování a praktická příprava uskutečňuje u jiné právnické nebo fyzické osoby, musí být ve smlouvě,29 kterou o tom škola s touto osobou písemně uzavírá, obsažena mimo jiné i ustanovení o opatřeních k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, poskytování ochranných prostředků, ochranných nápojů, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků apod. Právnická nebo fyzická osoba je povinna zajistit žákům bezpečnost a ochranu zdraví při pracovní činnosti ve stejném rozsahu, jako tomu je u vlastních zaměstnanců, s přihlédnutím k jejich věku, fyzickému a rozumovému rozvoji. Čl. 13 Tělesná výchova Při výuce tělesné výchovy dodržuje škola platné rámcové vzdělávací programy a didaktické zásady. Bezpečnost žáků při tělesné výchově zajišťuje pedagogický pracovník po celou dobu vyučování. Ve výjimečných případech pedagogický pracovník výuku dočasně přeruší a zajistí dozor zletilou osobou, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole. Vydává jasné, přesné a žákům srozumitelné povely a pokyny, kontroluje bezpečnost a funkčnost tělocvičného nářadí a náčiní před zahájením výuky. Přihlíží zejména k fyzické vyspělosti žáků, k jejich věku a předchozím zkušenostem. Při pohybových činnostech v přírodních podmínkách je třeba volit terén a překážky úměrné věku, klimatickým podmínkám, rozumovému a fyzickému vývoji s přihlédnutím ke kvalitě výzbroje a výstroje žáků. K zařazení sportovních odvětví, které nejsou podrobně rozvedeny ve školských vzdělávacích programech, musí mít pedagogický pracovník povolení ředitele školy a dodržovat bezpečnostní pravidla i metodické postupy pro danou věkovou kategorii platné v oblasti školního nebo svazového sportu. Čl. 14 Výuka plavání (1) Výuka plavání se uskutečňuje v zařízeních k tomu určených. Ředitel školy musí ověřit dodržování hygienických podmínek ze strany zařízení určeného pro výuku plavání, odbornou úroveň poskytované výuky, podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany žáků. Při plavecké výuce se třída na základní škole dělí na skupiny, každou skupinu vede jeden vyučující. Nejvyšší počet žáků-plavců ve skupině je 15, žákůneplavců 10. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se počet řídí zvláštním předpisem.30 Pedagogický pracovník má přehled o celém prostoru výuky a všech žácích, kteří se výuky účastní. Pedagogický pracovník pravidelně provádí v průběhu výuky překontrolování počtu žáků. Totéž se provádí při jejím zakončení.

27)

§ 273 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb., nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. 29) § 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb. 30 ) § 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb. 28)

75

(2) Vyučující pedagogický pracovník věnuje zvláštní péči neplavcům. Jejich výcvik se provádí podle možnosti odděleně v bazénu s odpovídající hloubkou vody. (3) Odpovědnost za bezpečnost žáků při výuce plavání, která je realizována mimo školu, nesou pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na výuku plavání doprovázejí. (4) Za bezpečnost žáků při plavecké výuce ve školách, do doby jejich předání pedagogickým pracovníkům, jež vedou výuku, odpovídají pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na plaveckou výuku doprovázejí. Doprovázející pedagogický pracovník je přítomen po celou dobu výuky. V dohodách uzavíraných o využívání cizích zařízení k plavecké výuce je nutno upravit ve smyslu těchto zásad podrobně povinnosti zaměstnanců zúčastněných stran, týkající se jejich odpovědnosti za bezpečnost žáků. (5) Pokud v celém průběhu výuky nemůže být zachován náležitý přehled o všech jeho žácích (účastnících), pedagogický pracovník plaveckou výuku přeruší. Čl. 15 Lyžařský výcvik (1) Lyžařský výcvik je veden pedagogickými pracovníky, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich kvalifikaci si ověří ředitel školy. Práci instruktorů řídí vedoucí kurzu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží. Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků. (2) Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Při realizaci kurzu řídí činnost jednotlivých pracovníků, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části kurzu. (3) Doporučuje se, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci předložili před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý a ve stavu schopném absolvovat lyžařský výcvik. (4) Před odjezdem na kurz se doporučuje sjednat pojistnou smlouvu s pojišťovnou. (Jednorázové úrazové připojištění žáků, pojištění z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu povolání.) (5) Účastníci kurzu jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, včetně pravidel bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích. U žáků se při lyžařském výcviku na základě zhodnocení rizik doporučuje používání lyžařských ochranných přileb. (6) Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva. Tato hlediska jsou dodržována i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem.31 (7) Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí kurzu nebo instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady, znalosti a případně i kvalifikaci. Účastní-li se kurzu více než 30 žáků do 15 let, je potřebné ustanovit zdravotníka; podrobnosti upravuje zvláštní předpis.32 (8) Zpravidla třetí den lyžařského kurzu se doporučuje z hlediska zdravotního zařadit odpočinkový půlden33 s aktivním programem a bez lyžařského nebo snowboardového výcviku. 76

(9) Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dodržovat pokyny Horské služby a respektovat výstražné značky. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12°C apod.) se výcvik a horské výlety omezují, popřípadě nekonají. (10) Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem. (11) Při výletu jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při snížené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího přesunu (určuje vedoucí kurzu), který jede v čele. V závěru jede vždy zkušený lyžař. V průběhu akce se pravidelně provádí překontrolování počtu účastníků. Totéž se provádí při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován vedoucí kurzu a odpovědný zástupce ubytovacího zařízení. (12) Uvedené zásady se dodržují přiměřeně i při lyžařském výcviku konaném v hodinách tělesné výchovy v místě nebo blízkosti školy. (13) Do programu lyžařského kurzu je možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jízdě na snowboardu. Při organizaci výcviku je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky obou výcviků. Čl. 16 Sportovně turistické kurzy (1) Před zahájením kurzu jsou účastníci poučeni školou o vhodné výstroji. Při nástupu na kurz je provedena určeným pedagogickým pracovníkem její kontrola. Bez potřebného vybavení nemohou být žáci do kurzu přijati. Zákonní zástupci žáka a zletilý žák předloží před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý. Rovněž se doporučuje před zahájením kurzu sjednat pojistnou smlouvu s pojišťovnou. (Jednorázové úrazové připojištění žáků, pojištění pedagogických pracovníků z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu povolání.)

31 )

§ 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb. § 11 zákona č. 258/2000 Sb. 33 ) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 106/2001 Sb. 32 )

77

(2) Kurzy vedou pedagogičtí pracovníci, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich činnost řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Zároveň kontrolují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žáci se dělí do družstev podle výkonnosti. Družstvo má nejvíce 15 žáků, pokud není zvláštními předpisy a tímto pokynem stanoven pro některé činnosti počet nižší. Družstvo žáků škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami tvoří polovina nejvyššího počtu žáků třídy stanoveného zvláštním předpisem.34 Počet pedagogických pracovníků nesmí být menší než počet družstev. Kurzy s počtem do 30 žáků musí doprovázet tři zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem. (3) Pedagogičtí pracovníci a instruktoři jsou povinni dbát na úroveň pohybové vyspělosti, předchozí výcvik, výkonnost a zdravotní stav žáků. Během kurzu (výletu) přihlížejí k aktuálnímu počasí, zařazují včas a v přiměřené míře přestávky pro odpočinek. O trase a časovém plánu kurzu (výletu) musí být informován vedoucí kurzu, popřípadě odpovědný zástupce ubytovacího zařízení. (4) Před zahájením cyklistického kurzu ověří vedoucí kurzu povinné vybavení, technický stav jízdních kol (včetně povinnosti mít ochrannou přilbu) a znalosti žáků o pravidlech silničního provozu,35 bez jejichž znalosti se žáci nemohou kurzu zúčastnit. V silničním provozu má družstvo maximálně 10 cyklistů, za které odpovídá vedoucí družstva. Trasu přesunu volí vedoucí kurzu s ohledem na výkonnost a zdravotní stav žáků, na stav a frekvenci dopravy na komunikaci atd. Při přesunech v rámci cyklistického kurzu za dopravního provozu musí být na začátku a na konci skupiny zletilá osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem. (5) Před zahájením kurzu vodní turistiky zjistí vedoucí kurzu stupeň plavecké vyspělosti žáků. Vedoucí kurzu odpovídá za zhodnocení stavu sjízdnosti trasy. Pedagogický pracovník odpovídá nejvýše za pět kanoí (kajaků) nebo za dvě pramice (rafty). Při obtížnějších podmínkách vedoucí kurzu počet lodí na jednoho pedagoga sníží. Žáci jsou vybaveni při jízdě plovací vestou, při jízdě na divoké vodě nebo obtížně sjízdných propustech plovací vestou a přilbou. Pokud se v průběhu jízdy na divoké vodě podmínky zhorší nebo se zvýší riziko, vedoucí kurzu jízdu přeruší nebo sjíždění ukončí. (6) Při horské turistice je pedagogický pracovník povinen seznámit žáky s možným nebezpečím hrozícím v horách. Při horských túrách se musí důsledně respektovat momentální zdravotní stav žáků, aktuální podmínky (zejména povětrnostní), značení a pokyny Horské služby. Před začátkem túry pedagogický pracovník informuje vedoucího kurzu a odpovědného zástupce ubytovacího zařízení o směru, cíli túry a o předpokládaném čase návratu. Pedagogický pracovník hlásí těmto osobám, pokud to situace umožňuje, eventuální zdržení. Na horskou túru doprovázejí družstvo nebo skupinu žáků vždy nejméně dvě zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.

34 )

§ 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 35 )

78

(7) Horolezecký výcvik, včetně základního kurzu, vede pedagogický pracovník, který odpovídá za činnost instruktora - člena Českého horolezeckého svazu při dodržení všech pravidel k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví stanovených horolezeckým svazem. Čl. 17 Koupání Koupání se uskutečňuje pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno.36 Pedagogický pracovník osobně předem ověří bezpečnost místa pro koupání, přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat (plavat) a učiní taková opatření, aby měl přehled o počtu koupajících se žáků ve skupině. Skupina na jednoho pedagogického pracovníka je maximálně 10 žáků. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se tento počet řídí zvláštním předpisem.37 Po skončení koupání skupiny žáků a v jeho průběhu pedagogický pracovník kontroluje počet žáků. Čl. 18 Bruslení (1) Při bruslení organizovaném školou odpovídá za bezpečnost žáků učitel tělesné výchovy, nebo dohled konající pedagog, který posoudí kvalitu plochy a případně i mantinelů. V případě bruslení na přírodním ledě posoudí tloušťku ledu z hlediska nosnosti. (2) Žáci bruslící na kolečkových bruslích používají ochranné prostředky zmírňující následky pádů (na kolena, na lokty, rukavice, přilbu). Čl. 19 Bezpečnost žáků při soutěžích a přehlídkách (1) Vysílající školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.38 (2) Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky organizátor soutěže. Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a rozumovému rozvoji žáků.

36 )

§ 6 zákona č. 258/2000 Sb., vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. 37 ) § 11 vyhlášky č. 73/2005 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb. 38) Vyhláška MŠMT č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.

79

(3) U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. Čl. 20 Zahraniční výjezdy Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. O konkrétních opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před uskutečněním výjezdu záznam o poučení podepsaný jeho účastníky. Přiměřeně se použijí ustanovení čl. 15 a 16. Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující.39 Čl. 21 Úrazy žáků (1) Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. (2) Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu. Čl. 22 Evidence úrazů žáků Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž byl úraz žáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu. 40 Čl. 23 Statistické zjišťování školní úrazovosti se provádí podle zvláštních předpisů.41 Čl. 24 Odpovědnost za škodu při úrazech žáků Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy42 žákům za škodu, která jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola se zákonnými zástupci žáka nebo se zletilým žákem.

39 )

§ 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb. V podrobnostech vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. 41 ) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 40 )

80

Čl. 25 Sledování úrazovosti žáků Informace získané při prošetřování jednotlivých úrazů žáků, při sledování celkové školní úrazovosti a rozborů jejich příčin využívají školy, organizace a orgány, v jejichž působnosti je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, k prohloubení preventivní činnosti, a to v anonymizované podobě. Čl. 26 Kontrolní činnost (1) Dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků kontrolují průběžně vedoucí zaměstnanci školy v rámci své působnosti a plnění úkolů v oblasti prevence rizik. (2) Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, jakož i dodržování pokynů žáky. (3) Do programu prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech organizovaných školou nejméně jednou ročně43 zahrnují školy také kontrolu školních dílen, laboratoří, tělocvičen a tělocvičného nářadí a náčiní, školních hřišť, školních pozemků i dalších pracovišť školy užívaných žáky, včetně jejich vybavení. Pokud se na ně a na jejich vybavení vztahují zvláštní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, například o elektrických, plynových, zdvihacích a tlakových zařízení, provádějí se na nich prostřednictvím osob se zvláštní odbornou způsobilostí odborné kontroly a revize ve lhůtách stanovených těmito předpisy. U tělocvičného nářadí a ostatního náčiní se kromě jeho běžných kontrol v hodinách tělesné výchovy a v rámci prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádějí i odborné technické kontroly nejméně jednou za rok, pokud nestanovil výrobce lhůtu kratší. Součástí prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech organizovaných školou je rovněž kontrola vybavení školy prostředky pro poskytnutí první pomoci, a to jak z hlediska obsahu, tak i lhůt jejich použitelnosti . Čl. 27 Kontrolu dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb provádí Česká školní inspekce44, orgány ochrany veřejného zdraví, popřípadě orgány inspekce práce podle zvláštních právních předpisů. 42 ) § 190 a násl., § 206 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), § 27 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 420, 422 zákona č. 40/1964 Sb., (občanský zákoník). 43) § 136a odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce). 44) § 174 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

Čl. 28 Závěrečné ustanovení Tento pokyn nabývá účinnosti dne 1. ledna 2006 JUDr. Petra Buzková, v.r. Ministryně 81

3. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

§3 Systém vzdělávacích programů

1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vládá předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162. (3) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. (4) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106. (5) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji. § 22 Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků

(1) Žáci a studenti jsou povinni a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat, b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

82

(2) Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích. (3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.

83

4. Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

§ 9 Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci

(1) Základní škola a předškolní zařízení může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci, b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření. (2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1. (3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje.11) Praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje, v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte;12) toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce pořádající osobě, vysílající základní škole nebo předškolnímu zařízení pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f). (4) Základní škola a předškolní zařízení, které vysílají děti na školu v přírodě, jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden měsíc před jejím zahájením údaje v rozsahu podle § 8 odst. 3 a poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4. § 10 Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci

(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé. (2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje.11) Posudek o zdravotní způsobilosti předloží fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických13) a zdravotnických pracovníků,14) vysílajícímu předškolnímu zařízení, základní škole nebo pořádající osobě. (3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (§ 19).

84

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

Recommend Documents