UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Kinantropologie
Historie praţského ragby Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
PhDr. František Kolář, CSc.
Martin Kladiva
Praha 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně s pouţitím všech uvedených informačních zdrojů a literatury. Tato práce ani její část nebyla předloţena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze dne ……………………
podpis…………………
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uţivatel svým podpisem stvrzuje, ţe tuto bakalářskou práci pouţil ke studiu a ţe jí pouţije do seznamu pouţitých pramenů. Jméno a příjmení:
Fakulta:
Datum vypůjčení:
Podpis:
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl vyslovit vřelé díky PhDr. Františkovi Kolářovi, CSc., za jeho ochotu, čas a pomoc s touto prací. Také všem ragbyovým přátelům, kteří projevili svou vášeň pro ragby a pomohli mi podáním klíčových informací k vytvoření bakalářské práce.
ABSTRAKT Název:
Historie praţského ragby
Cíle:
Cílem této bakalářské práce je nashromáţdit data o jednotlivých praţských ragbyových klubech a zaznamenat jejich vývoj od počátku ragbyového sportu u nás, jejich změny před druhou světovou válkou, v poválečné době, aţ do současnosti, dále pak obecně zaznamenat rozvoj tohoto sportu v Praze a v neposlední řadě krátký popis nejvýznamnějších osobností praţského ragby.
Metody:
Informace a data jsem získával z broţur vydávaných k několikaletým výročím, od zaloţení ragby v naší zemi, z kronik, které vytvářeli funkcionáři jednotlivých klubů a také z pamětí hráčů, kteří stáli u zrodu svých klubů či se do nich dostali krátce po jejich zaloţení a z velké části z internetových zdrojů.
Výsledky:
Ze sepsaných informací si lze povšimnout kolísavé popularity tohoto kolektivního sportu od jeho vzniku na území našeho státu, aţ do současné doby. Ragby mělo období, kdy byl o tento sport nebývalý zájem a pak také doby, kdy se tomuto sportu věnovali jen ti nejoddanější a udrţovali ho v našem podvědomí, aby nezanikl úplně a mohl se v přívětivějších dobách opět dostat na úroveň, kdy byl vnímán nejen hráči a jejich kamarády, ale stejně tak i širokou veřejností. V současné době si udrţuje stabilní pozici na ţebříčku atraktivních kolektivních sportů a má ambice postupovat výše.
Klíčová slova: ragby, Praha, český sport
ABSTRACT Title:
History of the Prague Rugby
Objectives:
The main goal of this bachelors thesis is to collect data about pragues rugby clubs and to analyze their developement from the beginning of rugby in The Czech Republic - the changes that took place before WW2, after WW2 and in presence. Another goal is to note the evolution of this sport in Prague. Short list of the most significant persons of Pragues Rugby is also included.
Methods:
The information and data used in this bachelors thesis were collected mainly from annual broadsheets of Rugby foundation in The Czech Republic, from chronicles created by top members of Rugby clubs and also from the memory of Rugby players, that stood by the birth of their Rugby clubs or joined short after and also from the internet.
Results:
The results of this bachelors thesis show instable popularity of this team sport, from the beginning to the present. Rugby has gone through periods of time of unusual interest as well as periods of only the most loyal people playing and keeping it in our subconcious from disappearing completely. Rugby represents one of the most attractive team sports in the present and has ambition to become even more popular sport.
Keywords:
rugby, Prague, czech sport
OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK .................................................. 7 1 ÚVOD ....................................................................................................................... 8 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RAGBY ............................................................ 9 2.1
Historie ragby ...................................................................................................... 9
2.2
Popis hry .............................................................................................................. 9
2.3
Hřiště ................................................................................................................. 10
2.4
Míč..................................................................................................................... 11
2.5
Výstroj ............................................................................................................... 12
3 DALŠÍ FORMY RAGBY ...................................................................................... 13 3.1
Rugby 7 ............................................................................................................. 13
3.2
Rugby 10 ........................................................................................................... 13
3.3
Rugby league ..................................................................................................... 13
3.4
Australský fotbal ............................................................................................... 14
3.5
Touch rugby ...................................................................................................... 14
3.6
Tag Rugby ......................................................................................................... 14
3.7
Beach rugby ....................................................................................................... 14
3.8
Podvodní rugby ................................................................................................. 15
3.9
Vozíčkářské rugby ............................................................................................. 15
4 RAGBY A OLYMPIJSKÉ HRY ............................................................................ 16 5 RAGBY U NÁS...................................................................................................... 17 5.1
Ţenské ragby ..................................................................................................... 21
5.2
Osobnosti českého ragby ................................................................................... 22
6 RUGBY CLUB SLAVIA PRAHA......................................................................... 27 7 RUGBY CLUB SPARTA PRAHA ........................................................................ 31 8 RUGBY CLUB PRAGA PRAHA .......................................................................... 34 9 RUGBY KLUB PETROVICE................................................................................ 37 10 ARC IURIDICA PRAHA ...................................................................................... 40 11 RUGBY CLUB TATRA SMÍCHOV .................................................................... 43 12 ZÁVĚR .................................................................................................................. 46
POUŢITÁ LITERATURA ......................................................................................... 47 PŘÍLOHY ................................................................................................................... 50 Seznam příloh ............................................................................................................. 50
SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
AER
Association Européenne de Rugby
ATK
Armádní tělovýchovný klub
DFC
Deutscher Fussball Club
FIRA
Fédération Internationale de Rugby Amateur
I.ČLTK
Český lawn–tenisový klub
LTC
Lawn Tennis Club
MNV
Místní národní výbor
MOV
Mezinárodní olympijský výbor
OH
Olympijské hry
USA
United States of America
VTJ
Vojenská tělovýchovná jednota
VVK
Vysokoškolský všestudentský klub
7
1
ÚVOD K sepsání této práce mě vedla zvědavost a skromné mnoţství tištěných
informací o sportu, kterému se věnuji jiţ přes 15 let svého ţivota. Ragby jsem začal hrát na základní škole a naučilo mě mnoha věcem. Říká se, ţe ragby není jen sport, ale také ţivotní styl a je to také ztělesněný soubor zásad fair play. Naučíte se rány přijímat, ale i rozdávat, poznáte, ke komu chovat respekt a komu jít příkladem a zjistíte, jak je důleţitá vzájemná pomoc. Věci, které se odehráli během utkání, zůstanou na hřišti a z protivníka se stane přítel, třeba i ten nejlepší, se kterým sedíte v klubovně u piva a rozjímáte o ragbyových snech, tomu se říká „třetí poločas“. V mnoha takových zkušenostech nacházím uplatnění v běţném ţivotě, a tak přicházím s dalším důvodem, proč shromáţdit informace o tom, jak se tato hra dostala do Prahy a začala působit stejným dojmem jako na mě i na ostatní hráče, kteří se rozhodli tento sport přijmout za ţivotní styl jim vlastní. Tištěných informací, které jsem posbíral, nebylo mnoho, a tak jsem je doplňoval o ty internetové, které jsem si ověřoval u ragbyových pamětníků. Informace mi umoţnily nastínit vznik praţských klubů, jak zaniklých, tak i těch, které jsou v současné době stále aktivní a napomáhají rozvoji tohoto sportu jak v Praze, tak v celé České republice. Zpracoval jsem jejich vývoj od zaloţení do současnosti a pokusil se zaznamenat roky, ve kterých se staly významné události pro dané praţské kluby. V práci jsem zpracoval časový úsek této problematiky počínaje rokem 1926, který se zapsal do historie jako rok, kdy časopis Sport uveřejnil pravidla ragby přeloţená a ilustrovaná Ondřejem Sekorou a proběhla první historická utkání v Brně.
8
2
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RAGBY
2.1 Historie ragby Hra rugby přejala svůj název od stejnojmenného města a školy s názvem Rugby public school nacházející se ve střední Anglii. Kamenná deska umístěná na školní zdi hlásá, ţe v roce 1823 ţák této školy William Webb Ellis porušil pravidla fotbalu, uchopil míč do rukou a nesl jej do soupeřovy branky. A tak vznikla nová hra - Rugby football. Ve Francii zkrátili název této hry na rugby. Tato hra se postupně rozvíjela a měnila se její pravidla aţ do nynější podoby. Vzniklo několik forem tohoto sportu a zakládaly se i ţenská ragbyová druţstva. Od roku 1987 se koná kaţdé čtyři roky mistrovství světa v ragby (Rugby World Cup), hraje se o Webb Ellisův pohár a je to třetí nejsledovanější akce po mistrovství světa ve fotbale a po Olympijských hrách. 1
2.2 Popis hry Utkání kontroluje rozhodčí a dva pomezní rozhodčí. Na kaţdé straně hřiště hraje 15 hráčů. Hraje se 2 x 40 minut s maximálně 15 minutovou přestávkou, plus ztracený čas, který rozhodčí nastaví. Po poločase si týmy mění strany hřiště, aby měly stejné podmínky pro hru. Kaţdý poločas začíná výkopem ze středu hřiště. V druţstvu má kaţdý hráč svůj post a je rozděleno na rojníky a útočníky, jejichţ dresy jsou opatřeny číslem od jedné do patnácti. Kaţdý post má své číslo. Rojníci bývají v rugby ti větší a silnější a útočníci zas rychlejší a mrštnější, ale není to pravidlem. Při hře je nejdůleţitější přihrávka dozadu, jakmile je míč hozen nebo vypadne dopředu, dojde tím k přestupku a je nařízeno mlýnové vhazování. Mlýnové vhazování, taktéţ mlýn, je speciální uskupení osmi rojníků z kaţdého týmu, kteří se do sebe zaklesnou v pravidly stanovené formaci a přetlačují se o míč, který do mlýna vhazuje hráč s číslem devět, tzv. mlýnová spojka. Kdyţ se míč dostane do autu, dochází k autovému vhazování, které je tvořeno zástupem minimálně dvou hráčů a celkový počet hráčů v autu určuje druţstvo vhazující míč. Soupeře s míčem lze zastavit tzv. skládkou, coţ znamená
1
Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2007, č. 1., str.36
9
chycení soupeře v oblasti od ramen po kolena. Cílem obou druţstev je poloţit míč do soupeřova brankoviště, poloţit tzv. pětku nebo prokopnout soupeřovu branku míčem ze hry či po trestném kopu. 2
2.3 Hřiště Ragbyové hřiště je dlouhé max. 100 m a široké 70 m, na obou koncích je umístěné brankoviště, které nepřesahuje délku 22 m a branky ve tvaru písmene H, tzv. háčka stojí na brankové čáře uprostřed hřiště. 3
Obrázek 1: Ragbyové hřiště (www.ragby-strakonice.wz.cz)
2
Pravidla ragby 2012. Česká ragbyová unie [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.rugbyunion.cz/pravidla-ragby-2012 3 Trénink. Ragby Strakonice [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.ragbystrakonice.wz.cz/trenink.htm
10
2.4 Míč Ragbyový míč musí být oválný a vyrábí se ze syntetického materiálu. Jeho povrch je pokryt malými vroubky pro lepší uchopení. 4
Obrázek 2: Ragbyový míč (www.rugbyunion.cz)
4
Pravidla ragby 2012. Česká ragbyová http://www.rugbyunion.cz/pravidla-ragby-2012
unie
11
[online].
[cit.
2012-10-14].
Dostupné
z:
2.5 Výstroj Hráči si na zápas oblékají spodní prádlo, dres, trenýrky, stulpny a kopačky. V základní výstroji nejsou nařízeny ţádné chrániče. Nejčastěji se pak pouţívají chrániče zubů, helma a chrániče ramen.
Obrázek 3: Výstroj (www.tonyrugby.cz)
12
3
DALŠÍ FORMY RAGBY
3.1 Rugby 7 V této formě ragby hraje pouze sedm hráčů na obou stranách, na stejně velkém hřišti, omezeni stejnými pravidly, avšak ve zkrácené hrací době a to 2 x 7 minut vyjma finálových zápasů, které se hrají 2 x 10 minut. Jedná se o méně kontaktní formu ragby. Z důvodu krátké hrací doby se hráči snaţí vyuţívat celou hrací plochu a neztrácet tak čas v kontaktu se soupeřem. Je zde velmi důleţitý pohyb hráče bez míče a uvolňování se do prostoru, kde se soupeř nenachází. 5
3.2 Rugby 10 Hra, kde hraje deset hráčů na kaţdé straně, se pouţívá zejména v přípravě na sezonu. Řídí se stejnými pravidly jako ragby s patnácti hráči, ale bývají upravena pořadateli podle úrovně zkušenosti zúčastněných týmů. Tato forma se hodí na přípravu hlavně z toho důvodu, ţe se na hřišti nepohybuje tolik hráčů, ale je pomalejší, neţ sedmičkové ragby. 6
3.3 Rugby league Rugby league je odvětví ragby, kde na stejně velkém hřišti hraje na kaţdé straně třináct hráčů. Hraje se 2 x 40 minut podle upravených pravidel hry ragby o patnácti hráčích. Týmy mají šest pokusů na skórování, ve kterých se střídají. Kdyţ je útočící strana šestkrát zastavena, odevzdává míč bránící straně a jejich role se náhle mění. V tomto odvětví se neprovádí autové vhazování, kdyţ se míč dostane do autu, ale dochází zde pouze k mlýnu. Avšak nejvýznamnější pravidlo je zde zachováno a to přihrávka dozadu. 7
5
Rugby in the Olympics:What is Sevens. International Rugby Board [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.irb.com/rugbyandtheolympics/whatissevens.html 6 Forms Of Rugby. RFU [online]. 2008 [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://www.rfu.com/TheGame/FormsOfRugby 7 Rugby League. Česká Asociace Rugby League [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://rugbyleague.cz/
13
3.4 Australský fotbal Tento sport ragbyového typu hraje na kaţdé straně 18 hráčů na hřišti oválného tvaru. Pravidla jsou zde velmi pozměněna, je to snad jediné odvětví ragby, kde se můţe přihrávat i dopředu a přihrávka není klasická, ale je provedena úderem pěstí a pohyb vypadá jako spodní podání ve volejbale nebo je přihrávka provedena kopem. Je zde také dovoleno určitým způsobem bránit hráče, který nenese míč a to je jeden z důvodů, proč dochází k tvrdším zákrokům oproti klasickému ragby. Brána je tvořena soustavou čtyř tyčí, které jsou umístěné na konci hřiště a jsou od sebe vzdáleny 6,4 metru. Body se získávají prokopnutím míče mezi některými z tyčí. Hrací doba je rozdělena na čtvrtiny po 20 minutách čistého času. 8
3.5 Touch rugby Touch rugby je nekontaktní forma tohoto sportu, která se pouţívá v tréninku seniorů, jako příprava mládeţe nebo pro základní výcvik na školách. Slouţí jako prostředek pro popularizaci mezi chlapci a dívkami všech věkových kategorií. Jsou zde zachována zásadní pravidla ragby, a jelikoţ se jedná o nekontaktní druh tohoto sportu, tak se v této formě soupeř zastavuje dotykem obou rukou pod úrovní jeho dresu. Kaţdý přestupek se zde trestá ztrátou pokusu o rozehrání nebo odevzdáním míče soupeři.
3.6 Tag Rugby Je druhá forma nekontaktního ragby, hráči jsou vybaveni opaskem, na kterém mají připnuté dva fáborky na suchý zip, tzv. tagy, které jsou umístěné na obou jeho bocích a tyto pásky slouţí k zastavení soupeře. Při strhnutí minimálně jednoho z tagů ztrácí soupeř pokus o dosaţení bodů. V této formě jsou pravidla upravena stejně, jako u touch rugby.
3.7 Beach rugby Moderní modifikace tohoto sportu, která se hraje na písku, na upraveném hřišti, kde nejsou oficiálně stanovená pravidla, přestoţe se s ní jiţ můţe setkat téměř po celém 8
Australský fotbal. Česká asiciace australské fotbalové ligy [online]. 2011 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://cafl.cz/cz/aussie.php
14
světě. Z pravidel jsou zde odebrány sloţité herní situace a hraje se ve dvou formách. Kontaktní forma, kde dochází ke skládkám, jako při normálním ragby a bezkontaktní forma, kde se hraje podle pravidel touch rugby.
3.8 Podvodní rugby Podvodní rugby je kontaktní kolektivní hra, kterou hraje šest hráčů na kaţdé straně. Je to hra, která se hraje pod hladinou v bazénu, ve kterém jsou na dně umístěné dvě branky. Hráči vybaveni základní potápěčskou výstrojí, tedy šnorchlem, maskou a ploutvemi se snaţí dostat míč do soupeřovy branky. Míč je naplněn speciálním slaným roztokem, aby ve vodě klesal. Na hru dohlíţí tři rozhodčí, z nichţ jsou dva přímo pod hladinou a dorozumívají se pomocí zvukových a vizuálních signálů. 9
3.9 Vozíčkářské rugby Tento druh sportu je jediným týmovým sportem, který je uzpůsoben speciálně pro sportovce s postiţením dolních i horních končetin. Hraje se na hřišti stejné velikosti jako je basketbalové a na kaţdé straně se pohybují čtyři hráči. Cílem hry je dostat se s míčem do vymezených prostorů na soupeřově polovině. Hráči mají upravené vozíky, protoţe dochází k tvrdým střetům. 10
9
UW Rugby. Podvodní rugby PF České Budějovice [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://www.uwrugby.com/pages/cz/uvod.php 10 Rugby na vozíku. Centrum APA [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://www.apa.upol.cz/web/index.php/e-learningove-texty-cols3/sport/264-rugby-na-voziku
15
4
RAGBY A OLYMPIJSKÉ HRY Pierre de Coubertin byl hráčem, rozhodčím a velkým fanouškem tohoto sportu
a přesto se ragby do programu novodobých olympijských her zařadilo pouze čtyřikrát. Poprvé se ragby ukázalo v roce 1900 v Paříţi, kde za účasti Velké Británie a Německa, domácí Francie získala první olympijské zlato v tomto sportu. Roku 1908 se na olympijských hrách v Londýně účastnila ragby pouze Austrálie a Velká Británie, která na domácí půdě utrţila prohru ve výsledku 32:3. Antverpy hostily olympijské hry v roce 1920 a za účasti pouhých dvou muţstev ze zemí Francie a Spojených států amerických (dále jen „USA“) se odehrál jediný ragbyový zápas, jenţ skončil vítězstvím USA. Čtyři roky na to se olympijské hry konaly opět v Paříţi, za účasti Francie, Spojených států amerických a Rumunska. USA obhájily zlaté medaile z předešlých olympijských her. Roku 1925 byl zvolen nový předseda Mezinárodního olympijského výboru (dále jen „MOV“), hrabě Henri de Baillet-Latour. Hrabě nesdílel stejné nadšení pro týmové sporty jako Pierre de Coubertin a i přes protesty dánských studentů bylo ragby vyřazeno z programu olympijských her. 11 Teprve rok 2016, kdy bude olympijské hry hostit Rio de Janeiro, se opět zapíše do historie tohoto sportu ve spojitosti s OH. 81 členů MOV hlasovalo v Kodani pro zařazení sedmičkového ragby do programu olympijský her a pouze 8 bylo proti. Normální formu ragby nebylo moţné zařadit z časové i fyzické náročnosti tohoto sportu, sedmičková forma je ideální prezentací ragby, je to sport rychlý, tvrdý a klade se zde velký důraz na fair play. 12
11
Rugby in the Olympics: History. International Rugby Board [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.irb.com/rugbyandtheolympics/history.html 12 Ragby 7 na olympijské hry. Česká ragbyová unie [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.rugbyunion.cz/ragby-7-na-olympijske-hry
16
5
RAGBY U NÁS V době vzniku a rozmachu českého sportu, povoleného roku 1891 ministerským
výnosem, umoţňujícím ţákům středních škol účast na sportovních utkáních, přivezl v 90. letech zakladatel československého sportu Josef Rösler Ořovský anglický ragbyový míč. Hrálo se s ním krátce v roce 1896 v Českém Yacht Clubu v Praze. První ragbyové utkání bylo sehráno v Praze na hřišti DFC na Letné aţ v létě 1912. Jednalo se o exhibiční utkání druţstev anglických studentů, kteří podnikli propagační turné a hráli také ve Vídni a Budapešti. Utkání proběhlo bez odezvy. Na jednu stranu bylo málo propagováno a na druhou se hrálo na hřišti německého klubu, kam čeští sportovci a zvláště studenti nechodili. Diváci viděli poprvé zápas domácího druţstva z Bratislavy aţ roku 1925, kde na místním hřišti podlehlo rakouskému druţstvu Weiner-Amateure 3:8. Po neúspěšných pokusech před první světovou válkou, začíná u nás v roce 1926 ragby zakořeňovat a začíná se psát jeho historie. V lednu tohoto roku začal brněnský časopis Sport zařazovat ragbyová pravidla do svého obsahu, tato pravidla překládal z francouzštiny známý malíř a ilustrátor Ondřej Sekora, který se s tímto sportem seznámil na studiích ve Francii a kdyţ se vrátil zpět, začal u nás tento sport propagovat. Při překladu pravidel vytvářel nová slova, prozatím neznámé termíny a některé se pouţívají dodnes. Ačkoli sám hráčem nikdy nebyl, stal se trenérem prvních ragbyových klubů v Československu a také působil jako rozhodčí. První historické utkání mezi dvěma Brněnskými kluby se odehrálo 9. 5. 1926. Na jaře roku 1927 uskutečnila bratislavská Slavia a Moravská Slavia Brno zájezd do Prahy, kdy proběhlo exhibiční utkání za řízení Sekory a tím byl vyslán impuls ke zrození další Slavie a tentokráte praţské. V Praze také vznikl další klub, I. Rugby Club Praha a také Vysokoškolský všestudentský klub VVK. Významnou událostí v roce 1928 bylo ustavení samostatného Československého svazu Rugby-footbalu. Rok 1929 přinesl první oficiální mistrovství ČSR v ragby, kde svou účast potvrdilo pět klubů a vítězství zde získal klub S. K. Slavia Praha. Ragbyové mistrovství se naposled hrálo v roce 1934 a vítězem se stala Slavia Praha. Hospodářská situace v zemi byla natolik tíţivá, ţe došlo k zániku československého ragby a tato nevlídná doba trvala celých 10 let. První období 1926-1935 bylo pro rozvoj nového sportu velmi obtíţné, nebyl zájem, chyběla podpora i prostředky, vybavení a vhodná 17
hřiště a navíc bylo velkým mínusem nepřejícnost fotbalových magnátů, kteří měli ragby jako moţnou konkurenci fotbalu. Roku 1944 se dostala do novin krátká zpráva o zahájení ragbyových tréninků na Strahově a přes její stručnost měla o to větší ohlas. Ti co se ragby dříve věnovali i ti, co chtěli vyzkoušet něco nového, se začali scházet na Strahově. Tehdejší student gymnázia v Křemencově ulici Harry Rust řekl: „Byl jsem členem hokejového oddílu sportovního a kulturního spolku Radostně vpřed. Na jedné schůzi spolku, asi koncem března 1944, nám řekl dr. Riedl, správce strahovských stadionů, ţe fašisté chtějí odvézt tělovýchovné zařízení ze skladů stadionu a ţe by bylo dobré je nějak pouţít. Tak jsme šli na Strahov. Mne tam upoutaly ragbyové míče, které jsem odnesl. Pak uţ to šlo vše hladce. Schůzka spoluţáků RG Křemencová, Totuška, Vaníčka, Venclovského, Záhoříka, Pilaře a ragbyový oddíl byl zaloţen. Dr. Riedl dal ještě k dispozici Strahov, redaktoři M.J. Horáček, Vlk a Holý noviny, Fr. Böhm Čech sepsal pravidla a bývalí hráči – Zeda, Vlk, Bauše, Šanda, Tauc, Horský, Ondrášek a další, dali své zkušenosti. První trénink měl účast skoro stovky zájemců. Stěţí jsme to zvládali a první dny si skoro nikdo z nás nezahrál, protoţe jsme se museli starat o organizaci. Ale přicházeli další funkcionáři, hráči, trenéři a vznik, resp. Obnovení ragby, dostalo pevné základy. Tímto odstartovala další éra ragby u nás. Byly pravidelné tréninky, v novinách se psalo o ragby stále častěji a s kaţdým tréninkem přibývalo zájemců. Ačkoli někteří přišli jen na jeden či dva tréninky a víckrát uţ se neukázali, ale nováčků přibývalo tolik, ţe počet hráčů i přes to stále narůstal. To vedlo k rozdělení původního klubu Radostně vpřed, aby se mohli pořádat utkání. Původní hráči utvořili vlastní druţstvo XV. Bývalých hráčů, část vytvořila oddíl s krycím názvem HC Blesk a dále pak Machač zaloţil oddíl ve Viktorii Ţiţkov, Kopernický S.K. Melantrich, Tauc v Letově a další na Veleslavíně, kde se angaţovali Brejla, Holub a Perlík.“ 13 Počátek roku 1945 se nesl ve znamení konce druhé světové války. Po osvobození se ragbyové oddíly začlenily do sportovních jednot. Klub Radostně vpřed se začlenil do LTC Praha, z HC Blesk se stal oddíl I. ČLTK Praha, XV. bývalých hráčů zaloţila oddíl ve Slavii Praha, ragbisté Veleslavína zaloţili ragbyový oddíl
13
NETUŠIL, K. 40 let ragby v ČSSR. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1966, str. 7
18
AC Sparta a vznikl i další oddíl a to v Čechii Karlín. Tato léta se nesla ve znamení průkopnickém, hráči si ragbyové vybavení obstarávali na vlastní náklady a byly zde i případy, kdy muţstvo nemělo jednotné oblečení, protoţe dresy ve kterých se hrálo, dostávali od fotbalistů. V této době se hrálo například v Riegrových sadech či na Strahově. V roce 1945 se taktéţ začala psát historie armádního ragby v Československu. O jeho rozmach se postaral instruktorský kurz ragby, který se uskutečnil v září roku 1945 v Říčanech a zaznamenal 28 účastníků z řad vojáků. Tito vojáci později propagovali ragby v československé armádě. Téhoţ roku se sehrálo exhibiční utkání výběru československé armády proti výběru českých hráčů v rámci Tyršových her v Praze. Ragby v armádě bylo velmi úspěšné a tak se roku 1947 zařadilo do vyučovacího plánu učiliště vojenské tělovýchovy. Několik let později byl v Praze zaloţen ragbyový oddíl ATK, který byl sloţen z nejlepších hráčů ve vojenské sluţbě. Padesátá léta se ukázala jako období, kdy vymizelo počáteční nadšení, ubývalo ragbyových instruktorů a rozhodčích a v roce 1957 bylo zrušeno několik armádních oddílů. Pár let na to zaniklo i několik praţských hřišť a setrvalo jen hřiště v Tróji a ve Vysočanech. V tomto období, přesně roku 1958 byl také schválen nábor do mládeţnických kategorií zdravotnickou komisí ČSTV. Významnou akcí byl XIX. Kongres FIRA, který se konal v Praze v roce 1961 a jeho průběh byl velkým úspěchem, jak společenským, tak i propagačním. Ragbisté armády se roku 1969 přesunuli do Přelouče, kde vznikl oddíl VTJ Přelouč, který fungoval celých 26 let. Za celé období armádního rugby sídlily oddíly ve městech: Bohdaneč, Bratislava, Brno, Bzenec, České Budějovice, Domaţlice, Hodonín, Horaţďovice, Hradec Králové, Jičín, Karlovy Vary, Kladno, Kostelec nad Orlicí, Kroměříţ, Lipník, Mariánské Lázně, Mladá Boleslav, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Písek, Praha, Přelouč, Štemberk, Těchonín, Terezín, Trutnov, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Vyškov, Zdechovice. 14 Léta sedmdesátá a následující byla označována za období, kdy docházelo ke stabilizaci ragbyových klubů a zkvalitnění ragby po stránce technické i taktické. Aţ do osmdesátých let docházelo k intenzivnímu nárůstu registrovaných členů a zejména hráčů mladších kategorií. To vedlo k rozšíření stávajících mládeţnických soutěţí a zavedení nových ragbyových klubů v Praze i mimo ni. 14
NETUŠIL, K. 40 let ragby v ČSSR. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1966
19
V letech následujících aţ do současnosti se začal klást větší důraz na práci s mládeţí, která zajišťuje klubům stálý přísun hráčů do starších kategorií, z nichţ se mladí nadějní hráči postupně dostávají do seniorského druţstva. Zvýšil se také důraz na kvalitu trenérské vzdělanosti, kterou podporují trenérská školení, vedená těmi nejlepšími licencovanými trenéry, včetně zahraničních posil. V Praze je v současné době šest fungujících klubů s dlouholetou tradicí z nichţ čtyři hrají nejvyšší soutěţ v české republice, coţ vypovídá a vzrůstající kvalitě tohoto sportu na území Prahy. V naší republice stále vznikají nové kluby a ragby si získává větší pozornost v podvědomí široké veřejnosti i televizních a jiných médií, ačkoli se u nás stále jedna o amatérský druh sportu. 15
15
SKÁLA, P. 60 let Československého ragby. Praha: Svaz ragby ČSSR, 1986, str. 110-112
20
5.1 Ţenské ragby
První ţenská ragbyová druţstva byla vytvořena v ragbyovém klubu Disk Říčany v roce 1984. Tento tým byl první jak v celém Československu, tak i ve střední a východní Evropě, a proto neměly hráčky ţádné soupeřky. Jelikoţ však bylo hráček dostatek, tentýţ rok se sehrálo první utkání něţných pohlaví v patnáctkovém ragby, kde proti sobě nastoupily Říčany A proti Říčany B s výsledkem 4:4. Další tři roky tento ţenský tým sehrál mnoho exhibičních utkání, která byla přínosem pro propagaci tohoto sportu. V dnešní době máme v republice přes čtrnáct ţenských týmů, které se aktivně účastní ţenských soutěţí v první a druhé lize v sedmičkovém ragby. Dále existuje několik dalších týmů, kde se rozrůstá ţenská základna a čeká na zařazení do republikové soutěţe. Rok 2012 se stal historický pro první oficiální soutěţ v patnáctkovém ragby ţen, kterého se zúčastnily čtyři týmy, které vznikly převáţně spojením týmů první a druhé ligy. 16 V posledních letech se v ţenské soutěţi stále více zvedá úroveň hry a proto ani ţenské ragby není výjimkou pro sestavení reprezentačního druţstva. I přes neprofesionální sport z hlediska financí se Česká republika udrţuje na předních příčkách evropských turnajů v divizi A, kde naráţí stále na těţší soupeřky. Vrcholem sezóny je proto Mistrovství Evropy, kterého se naše hráčky pravidelně účastní. 17
16
Kluby s ţenskými týmy. Ţenské ragby [online]. [cit. 2012-10-16]. http://zenskeragby.cz/category/kluby-s-zenskymi-tymy/ 17 SKÁLA, P. 60 let Československého ragby. Praha: Svaz ragby ČSSR, 1986, str. 114
21
Dostupné
z:
5.2 Osobnosti českého ragby
„Pět mušketýrů“ Tito muţi proslavili československé ragby jiţ v předválečném období, byli také u znovuzrození této hry na konci války a zaslouţili se především o výchovu ragbyové mládeţe, ať uţ přímo na hřišti v rolích trenérů, či svými články a publikacemi.
Ondřej Sekora (1899-1967) Tomuto legendárnímu ilustrátorovi a novináři byla jeho cesta do Paříţe v roce 1923 cestou nezapomenutelnou. Začal zde chodit na ragby. Postupně začal překládat z francouzštiny pravidla hry, která se mi natolik zalíbila. Vymýšlel české názvosloví pro jednotlivé pozice v ragbyovém muţstvu. Byl to právě Sekora, kdo seskupení hráčů od pilíře k vazačovi nazval rojem, vzájemné zápolení rojníků při vhazování mlýnem a tato pojmenování se pouţívají dodnes. Po návratu z Francie, v památném roce 1926, Sekorova pravidla ragby začala vycházet na pokračování v časopisu Sport a hry. Ondřej Sekora rozhodoval první utkání, které se konalo v roce 1926 v Brně, první derby Sparta Slavia a byl rovněţ v čele národní ragbyové federace. Později se proslavil svými kreslenými postavičkami Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka. Ragbisté na umělce u nás stále s úctou vzpomínají. Jméno Ondřeje Sekory dokonce nesl dlouhá léta mládeţnický turnaj. 18
Zdeněk Sláma (1909-1993) Tento muţ hrál před válkou za Slavii Praha i v reprezentaci na postu křídelního útočníka. Po zastavení činnosti ragbyových klubů v roce 1935 se začal věnovat košíkové a atletice. Tyto dva sporty ho přivedly o rok později na olympijské hry do Berlína. Před koncem války se zapojil do znovuobrození ragby. Koncem padesátých let přišla jeho pravá chvíle, a to v roli pedagoga, kdy napsal: „Chtěl bych se pokusit
18
SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2001, str. 13
22
propagační i pedagogickou činností splatit alespoň částečně dluh za všechny ty krásné, chlapské, upřímné a radostné chvíle, jeţ mi v ţivotě ragby dalo.“ 19 V roce 1946 Sláma zaloţil ragbyový oddíl při Vysokoškolském sportu Praha, avšak ten byl roku 1948 zrušen. Pracoval na katedře tělesné výchovy aţ do roku 1975. Zdeněk Sláma vychoval mnoho hráčů a ragbyových trenérů. V roce 1978 mezinárodní federace FIRA ocenila jeho činnost Medailí za zásluhy na kongresu v Casablance. Slámova ţivotní vůle, tedy zaloţení akademického ragbyového klubu byla naplněna. Rád bych zmínil ještě jeden jeho citát: „Jestliţe je atletika královnou sportu, je ragby jeho králem“. 20
Josef Kohout (1910-2001) V roce 1930 Josef Kohout přeběhl z atletického oválu Sparty Praha na ragbyové hřiště a od té doby se ţádný jiný přestup nekonal. Josef Kohout byl dlouholetý trenér, oddílový funkcionář a předválečný československý reprezentant, který byl mezi zakladateli říčanského ragby v roce 1944. Nyní
ragbyový
stadion
v Říčanech
nese
jeho
jméno.
V jeho
sportovních,
funkcionářských a trenérských stopách pokračovali a stále pokračují syn Miloslav, vnuk Tomáš a co nejdříve také pravnuci. Mezinárodní federace FIRA ocenila zásluhy Josefa Kohouta roku 1977 bronzovou Medailí za zásluhy. 21
Gustav Vlk (1910-2000) Gustav Vlk byl všestranný sportovec, který zkusil řadu sportů, avšak nejvíce ho uchvátilo právě ragby. Hrál v červenobílých barvách předválečné i poválečné Slavie Praha a také v reprezentaci. Vlkova profese byla novinařina. Třicet let řídil sportovní deník Československý sport a byl také trenérem. O ragby napsal několik článků. Na Olympijských hrách ve Svatém Mořici dokonce mohl být jedním ze členů posádky čtyřbobu. Reprezentantům chyběl čtvrtý bobista, a tak se členové posádky obrátili na novináře, který hrál ragby.
19
SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2001, str. 13 SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2001, str. 13 21 SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2001, str. 14 20
23
Gustav Vlk se o ragby zajímal také v pokročilém věku. V osmdesátých letech přišel s názorem: „Ragby potřebuje mladou krev. Kdyţ naučíme mládeţ hrát ragby a mít je rád, nemusíme se bát o budoucnost našeho ragby.“ 22
Alfa Zeda (1911-1972) Alfa Zeda je jedním z nejvýznamnějších muţů českého a slavistického ragby v předválečném i poválečném období. Postava, která třicet let byla u všeho, co se kolem ragby dělo. Byl prvním muţem Československého svazu ragby, trenérem reprezentace a také pomáhal zakládat ragby v Polsku. Vychoval tam 40 instruktorů ragby a pomohl se zaloţením několika klubů.
23
Alfa Zeda přišel do Prahy z Brna, kde ze začátku boxoval, díky tomuto sportu si do ragbyového mlýna přinesl obrovskou bojovnost. Jeho zápal do hry a do celého ragby inspiroval ostatní a vytvářel tak tu správnou partu. Jednu celou sezónu jezdil kaţdý den do Přelouče, kde zdejší Duklu dovedl aţ k mistrovskému titulu. 24
22
SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2001, str. 13 History of rugby in Poland. KS Budowlani Lublin [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.ksbudowlani.com/index.php?option=com_content&view=article&id=139:history-of-rugbyin-pola... 24 SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2001, str. 13 23
24
„Současní mušketýři“ Mezi tyto muţe se řadí ti, kteří jiţ dekády pomáhali v celkovém rozvoji tohoto krásného sportu v naší zemi, dělali mu dobré jméno nejen u nás, ale i v zahraničí a v současné době v tom stále pokračují. Takovýchto ragbistů není mnoho, ale ani málo, a tak jsem vybral ty, kteří mě při této myšlence napadli jako první.
Eduard Krützner (*1935 ) Eduard Krützner neboli Medák, jak se mu v naší ragbyové komunitě přezdívá, jiţ bývalý hráč, reprezentant, trenér, drţitel všech tří medailí FIRA- AER za rozvoj ragby ve světě. Právě on patří mezi osoby, které se velmi zaslouţily o propagaci ragby v České republice.
25
Dlouhá léta působí jako ragbyový diplomat, či jako delegát
mezinárodní federace FIRA- AER při mezinárodních utkáních a tak si získal přízeň a povědomí o jeho jméně i jinde ve světě. V mládí se věnoval mnoha sportům, hokeji, plavání, byl velmi nadějný basketbalista v prvoligovém týmu Orbis Praha, ale ragby poznal aţ po vojně, kde ho s ním seznámili jeho kamarádi. Jeho láska k ragby rostla, aţ se pro něj tento sport stal číslem jedna a je tomu tak dodnes. 26
Vladislav Petras (*1939 ) V mládí byl všestranný sportovec, ale převáţně se věnoval hokeji a házené. Ragby přišlo aţ v roce 1959 a s velkým úspěchem má pro tuto zálibu místo ve svém srdci dodnes. Jako první ze všech hráčů tehdejší TJ Tatry Smíchov sáhl právě Slávek po reprezentačním dresu, kde odehrál nesčetná mnoţství zápasů a reprezentoval tak nejen svůj klub, ale i svou zem. Je také bývalý funkcionář, president a jeden ze zakladatelů klubu RC Tatra Smíchov. V současné době je presidentem ragbyového klubu veteránů Old Boys Praha, u jehoţ zrodu roku 1988 byl také přítomen, jako jeden z jeho zakladatelů. Slávek je
25
Tři čtvrtiny století legendárního ragbisty Eduarda Krütznera. České rugby [online]. [cit. 2012-11-8]. Dostupné z: http://ceskeragby.cz/zajimavosti/zije-londynem-a-ragby--eduard-krutzner-starsi/ 26 Barvy ţivota. Česká televize [online]. 1996 [cit. 2012-11-8]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095889602-barvyzivota/209562221200028/video/?backaddr=search&broad=1095889602#video
25
zároveň také hráčem tohoto klubu, čímţ získal titul nejstaršího aktivního hráče v naší zemi. 27
Jindřich Veniger (*1938 ) Jindra poznal ragby jiţ ve svých patnácti letech, kdy začal trénovat a hrát za tehdejší klub TJ Motorlet Praha. V tomto klubu byl mezi partou mladších a starších hráčů znatelný věkový rozdíl, coţ vedlo Jindru se spoluhráči, jakoţto mladší skupinu k nápadu, zaloţit vlastní tým, coţ se jim podařilo. Patří tedy mezi jednoho ze zakladatelů nynějšího klubu RC Tatra Smíchov, kde působil také jako hráč a trenér nejen mládeţe, ale i seniorského druţstva, čím velmi pomohl celkovému rozvoji klubu a ragby u nás. 28
27 28
Vlastní zdroj - rozhovor s Vladislavem Petrasem Vlastní zdroj - rozhovor s Jindřichem Venigerem
26
6
RUGBY CLUB SLAVIA PRAHA
Zaloţen: 13. 4. 1927 Prezident: Petr Ryvola (2012) Počet členů: 145 (v roce 2010) Klubové barvy: červená, bílá Znak: nosoroţec s míčem a hvězdou na dresu
Obrázek 5: Historické muţstvo (Filip Daneš)
Obrázek 6: Současné muţstvo (Filip Daneš)
27
Obrázek 4: Znak (www.ceskeragby.cz)
Ragbyový klub Slavia Praha je nejstarším ragbyovým klubem v České republice, který při zaloţení roku 1927 čítal 50 členů. Jedním z nejdůleţitějších článků tohoto klubu byl ing. Karel Ludvík, který se stal prvním trenérem muţů. Také pak jména A. Trlica, A. Dušek, J. Zelenka a další patřila k důleţitým článkům při rozvoji klubu a jeho herního projevu na škvárovém hřišti na Letné. Kdyţ se v roce 1929 konalo první oficiální mistrovství ČSR, ve kterém Slavia odehrála 13 utkání a z toho utrpěla pouze dvě poráţky, stala se tak poprvé mistrem ČSR a rok na to tento titul obhájila. Do roku 1933 stihla přidat ještě další dva tituly. Zlomový byl pak rok 1934, kdy se nevlídná hospodářská situace promítla i na fungování klubu a tento fakt následovaly další překáţky, kdy odešlo několik klíčových členů, coţ vedlo k ukončení činnosti klubu. „Byly to zlé časy, které nás připravily o šťastné chvíle, jaké jsme na Letné s ragbyovým míčem proţívali. Léta hospodářské krize, okupace, druhé světové války. Léta děsu a mlčení. Ztratili jsme řadu dobrých kamarádů – nacisté popravili Láďu Broţka-Brochesa, umučili v Osvětimi Julka Mahlera, obětí náletu se stal Karel Holý. Nikdy jich nezapomeneme!“ 29 V roce 1945 po květnovém osvobození ČSR začali hráči budovat nové základy a při odboru košíkové a odbíjené vznikl i kolektiv ragbistů v dresech Slavie. Na jaře 1949 dostala Slavia do uţívání travnaté hřiště v Tróji a při této příleţitosti buduje dorostenecký tým. V polovině roku 1950 odchází 8 hráčů do armádního tělovýchovného klubu, v roce 1951 je to jiţ 12 hráčů a aţ v roce 1953 se po návratu těchto hráčů začíná budovat velká základna a začínají hrát s novým jménem Dynamo Praha. Roku 1956 přichází titul mistrů ČSR, který je obhájen v roce 1957 i 1958. Roku 1980 se klub umístil na poslední příčce v lize a to znamenalo historický sestup z ligy, ale jiţ po dvou letech došlo k návratu. 30 „V březnu 1987, se účastníci zájezdu do Walesu, tehdejší A muţstvo ragby klubu Slavia Praha, znovu narodili. V pátek odjeli do Belgie, kde se měli v přístavu Zeebringen nalodit na loď – trajekt Herald of Free Enterprise, která je měla převézt přes kanál do anglického Doveru. 29
BĚLOHLÁVEK, M., VLK, G. Naše padesátka. Praha: politicko-výchovná komise ragbyového oddílu TJ Slavia IPS, 1977, str. 21 30 BĚLOHLÁVEK, M., VLK, G. Naše padesátka. Praha: politicko-výchovná komise ragbyového oddílu TJ Slavia IPS, 1977
28
Po cestě musel autobus vlivem veselé společnosti často zastavovat a tak loď naši ragbisté uţ nestihli. Trajekt Herald of Free Enterprise totiţ do cíle v Anglii nedojel, havaroval, a přes pomoc řady plavidel v kanálu se nepodařilo zachránit jejich 193 cestujících. To naši cestovatelé nevěděli, přejeli do přístavu Ostendee, kde se měli nalodit na jiné plavidlo, ale všechny lodě odjely zachraňovat cestující z havarované lodě, a tak se cesta přes kanál prodlouţila. Na druhý den přistáli v přístavu Dover a jaké bylo jejich překvapení, kdyţ je i další cestující vítali novináři a televize s tím, ţe byli mezi prvními cestujícími, kteří po katastrofě dorazili na druhý břeh kanálu. Aţ tady se tedy dozvěděli zprávu o neštěstí, které postihlo loď, kterou měli na britské ostrovy cestovat. Doma uţ se mezitím rodiny, přátelé a známí, kteří se o neštěstí dozvěděli z rádia a televize, začali shánět po informacích zda se slávisté zachránili, zda nejsou mezi obětmi. Pomáhali v tom i kamarádi z Hannoveru. Milan Rázga, vedoucí zájezdu, telefonoval domů, ale právě mu změnili číslo, takţe se nedovolal, mobily neexistovaly. Nakonec se všichni v Praze uklidnili, kdyţ se slávisté ozvali od svých hostitelů ve Walesu. Zde odehráli naši borci 3 zápasy, byli přijati na radnicích, v klubech a všude oslavovali své druhé narození.“ 31 Ragbisté Slavie bojovali na hřišti v Tróji aţ do roku 2002, který se stal pro toto hřiště osudným. Přinesl veliké záplavy a hřiště bylo zničeno. Na tomto hřišti se odehrály ještě tři sezony a v roce 2006 se RC Slavia přesunula do nově vybudovaného zázemí v praţském Edenu, kde působí dodnes a stabilně se drţí v nejvyšší soutěţi. 32
31
Březen 1987: Slávisté o vlásek unikli smrti. Ragby [online]. [cit. 2012-10-9]. Dostupné z: http://www.ragby.cz/brezen-1987-slaviste-o-vlasek-unikli-smrti 32 BĚLOHLÁVEK, M., VLK, G. Naše padesátka. Praha: politicko-výchovná komise ragbyového oddílu TJ Slavia IPS, 1977
29
Historické názvy klubu
SK SLAVIA PRAHA
1927
DYNAMO PRAHA
1951
TJ SLAVIA PRAHA
1964
SK SLAVIA PRAHA
1988
RC SLAVIA PRAHA
1933 33
Předsedové klubu
Antonín Dušek
(1926)
Antonín Trlica
(1928 - 1929, 1931-1934)
Antonín Patočka
(1930)
Miloslav Svoboda
(1945 - 1947)
František Barchánek (1948 - 1961) Antonín Kanda
(1962 - 1963)
Miroslav Venera
(1964 - 1965, 1968-1970)
Antonín Nešpor
(1966 - 1967)
Ivo Kult
(1971- 1972, 1990-1991)
Jaroslav Šíma
(1973 - 1976)
František Šulc
(1977 - 1979)
Milan Rázga
(1980 - 1990)
Jiří Nešpor
(1992 - 1995)
Milan Rázga
(1995 - 1998)
Oldřich Adámek
(1995 - 1997)
Dušan Macháček
(1997 - 1998)
Petr Moravec
(2005 - 2007 )
Petr Ryvola
(2007 - ) 34
33
Klub. Rugby Club Slavia Praha [online]. [cit. 2012-10-9]. Dostupné z: http://www.slaviarugby.cz/klub Předsedové klubu. Rugby Club Slavia Praha [online]. [cit. 2012-10-9]. Dostupné z: http://www.slaviarugby.cz/predsedove-klubu 34
30
7
RUGBY CLUB SPARTA PRAHA
Zaloţen: 28. 8. 1928 Prezident: Ing. Miloš Sluše (2012) Počet členů: 165 (v roce 2010) Klubové barvy: modrá, ţlutá, červená Znak: ragbyový míč s písmenem S
Obrázek 7 Znak (www.ceskeragby.cz)
Obrázek 8: Historické muţstvo (www.sparta.rugby.cz)
Obrázek 9: Současné muţstvo (vlastní zdroj)
31
Druhým nejstarším klubem se stala v roce 1928 AC Sparta vedena francouzským trenérem Andrée Cannellasem. První utkání sehrála Sparta 28. 4. 1929 a jiţ v roce 1931 získala mistrovský titul ČSR. Klub rozšiřoval svou základnu o další hráče a mířil správným směrem, kdyţ v roce 1934 vlivem poţáru shořela tribuna a bylo zničeno tamější vybavení, byla to pro klub velmi nepříjemná událost. Roku 1936 došlo vlivem blíţící se války k útlumu ragby v naší zemi a trvalo aţ do roku 1944. K obnovení ragby ve Spartě došlo v roce 1945, kdy si klub vede střídavými výsledky aţ do roku 1967 – 68, kdy získává mistrovský titul dvakrát po sobě, v těchto letech však panuje politická krize a tak z klubu odchází několik hráčů do ciziny a nastává tak ustálení muţstva aţ do roku 1973, ve kterém opět Sparta získává mistrovský titul. Důleţitým mezníkem je rok 1982, kdy klub zřizuje vlastní zázemí na Podvinném mlýně a odchází tak z Tróje. O osm let později získává Sparta další mistrovský titul na svém novém hřišti a poté čeká dalších osm let, do roku 1998, kdy opět vyhrává celorepublikové mistrovství a rok na to jej obhajuje. Následující léta se tento klub potýkal s problémy generační obměny v A týmu, ale stále se mu daří probojovat se aţ do play-off. V roce 2005 začal za seniorský tým hrát první hráč z Gruzie Vachtang Pailodze a pouhý rok poté se stává seniorským trenérem Sparty Gruzinec Levan Mgeladze a přivádí s sebou další hráče ze své země. Aţ do současnosti se tento klub drţí na předních příčkách extraligové tabulky a stále čeká na svůj další mistrovský titul. 35
35
Rugby Club Sparta Praha - historické události. Rugby Club Sparta Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://sparta.rugby.cz/historie-klubu
32
Historické názvy klubu
AC SPARTA
1928
SPARTA BRATRSTVÍ
1950
SPARTA PRAHA SOKOLOVO
1951
SPARTA PRAHA
1965
SPARTA ĆKD PRAHA
1970
RC SPARTA PRAHA
1989
36
Prezidenti klubu Jan Šálanský, Rudolf Klepetář, Karel Mareš, Jan Císařovský, František Růţička, Eduard Hrdina, Josef Uhlíř, Jan Císařovský, Josef Tůma, Oldřich Seidl, Feodor Donát, Oldřich Seidl, Vojtěch Borovjan, JUDr. Vítězslav Jaroš, Ing. Miloš Sluše 37
36
Rugby Club Sparta Praha - historické události. Rugby Club Sparta Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://sparta.rugby.cz/historie-klubu 37 Prezidenti klubu. Rugby Club Sparta Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://sparta.rugby.cz/prezidenti-klubu
33
8
RUGBY CLUB PRAGA PRAHA
Zaloţen: 1944 Prezident: Zdeněk Ţák (2012) Počet členů: 119 (v roce 2010) Klubové barvy: ţlutá, černá Znak: hlava medvěda v ragbyovém míči
Obrázek 10: Znak (www.ceskeragby.cz)
Obrázek 12: Historické muţstvo (www.praga.rugby.cz)
Obrázek 11: Současné muţstvo (www.praga.rugby.cz)
34
Jako třetí nejstarší klub v naší republice vznikl RC Praga Praha a to v roce 1944. Začalo to inzerátem v novinách, který vybízel ragbyové nadšence, aby dorazili na pískové hřiště na Strahově. Sešly se zde desítky zájemců a právě ti o několik týdnů po této události zaloţili klub s názvem Radostně vpřed. V roce 1948 dosáhl na první místo v prvním poválečném mistrovství ČSR. Názvy klubu se dále měnily, stejně tak, jako hřiště, na kterých se hrálo. Roku 1953 se klub usadil na hřišti ve Vysočanech u potoka Rokytka. Jen dva roky na tomto hřišti a klub se mohl pyšnit druhým mistrovským titulem. Hráčská základna se rozšiřovala a roku 1957 se na soupisce objevilo dokonce 52 hráčů a tak mohlo být sestaveno muţstvo „A“ i „B“ a obě si vedly velmi dobře. Rok 1971 se stal zlomový pro celosvětové ragby tím, ţe místo trojek se začaly pokládat čtyřky. Pro Pragu a celé České ragby byl tento rok také významný a to z důvodu odchodu hráče Eduarda Krütznera do Francie, kde působil nejen jako hráč, ale také jako trenér. 38 Od roku 1981 do roku 1989, kdy se přes hřiště ve Vysočanech stavěl parovod pro ČKD, se v této době hráči rozhodli vyuţívat fotbalové hřiště v Praze v Kolodějích. Návrat na domácí hřiště roku 1989 byl spojen s výstavbou nových šaten a nového zázemí a o to byl pro všechny příjemnější. V roce 2006 klub naposledy změnil název na RC Praga a ekonomicky se osamostatnil na Tělovýchovné jednotě Praga. Tento rok se do historie také zapsal méně radostnou událostí a to prvním sestupem z extraligové soutěţe. V první lize však Praga nenašla konkurenci a tak po jediné sezóně, kterou prošla bez jediné poráţky, postoupila opět do extraligy. Patří mezi nejúspěšnější kluby v historii našeho ragby, získal 15 titulů (naposledy v roce 2002), coţ je nejvíce ze všech klubů v ČR. Je tradičním dodavatelem reprezentantů naší vlasti. Úspěchy muţstva muţů jsou podmíněny velmi dobrou prací s mládeţí. Tento klub byl a je v současné době klubem, který má bohaté mezinárodní styky s kluby prakticky z celého světa. Kaţdoročně navštíví přibliţně 10 zahraničních klubů a 1x ročně RC Praga vycestuje za hranice ČR. 39
38
Historie. Rugby Club Praga Praha [online]. http://www.praga.rugby.cz/historie 39 Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2008, č. 5., str. 53-55
35
[cit.
2012-11-4].
Dostupné
z:
Historické názvy klubu RADOSTNĚ VPŘED
1944
LTC PRAHA
1945
TJ TEXTILIA PRAHA
1950
TJ SKOL AUTOPRAGA
1951
TJ SPARTAK AZKG PRAHA
1953
TJ PRAGA PRAHA
1968
RC PRAGA PRAHA
2007 40
Prezidenti klubu
Harry Rust
(1944 - 1945)
František Čech
(1945 - 1946)
Harry Rust
(1946 - 1955)
Soběslav Fiker
(1955 - 1964)
Vilém Vyšín
(1964 - 1967)
Stanislav Péca
(1967 - 1972)
Jan Král
(1972 - 1976)
Jan Kudrna
(1976 - 1979)
Jan Vopálenský
(1979 - 1981)
Vladimír Kodytek
(1981 - 1991)
Karel Kolář
(1991 - 1996)
Jan Moťovský
(1996 - 1998)
Bruno Kudrna
(1998 - 2000)
Luděk Kudláček
(2000 - 2004)
Jiří Voves
(2004 - 2009)
Zdeněk Ţák
(2009 - ) 41
40
Historie. Rugby Club Praga Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.praga.rugby.cz/historie 41 Prezidenti klubu. Rugby Club Praga Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.praga.rugby.cz/1107630
36
9
RUGBY KLUB PETROVICE
Zaloţen: 1944 Prezident: Jaroslav Kratochvíl (2012) Počet členů: 138 (v roce 2010) Klubové barvy: modrá, ţlutá Znak: ţlutomodrý štít se dvěma vinnými listy
Obrázek 14: Historické muţstvo (Jindřich Veniger)
Obrázek 15: Současné muţstvo (www.ceskeragby.cz)
37
Obrázek 13: Znak (www.ceskeragby.cz)
Historie tohoto klubu se začala psát v roce 1944, kdy vznikl kulturně sportovní spolek Radostně vpřed a spolek HC Blesk. Tyto spolky se po roce spojily do organizace, která nesla název I. ČLTK, později to byl Sokol Praha 1 a v době komunistického sjednocení tělovýchovy Sokol Šverma Jinonice. V roce 1950 vznikl klub TJ Motorlet Praha, který byl pod záštitou Motorletu, podniku sídlícího v Jinonicích a který tento klub sponzoroval. Velkým problémem bylo sehnat vlastní hřiště a rozšiřovat tak svou základnu hlavně o hráče mládeţnických kategorií a vychovávat tak své nástupce. Klub začínal trénovat a hrát na hřišti v Tróji, poté se přesunul na Libuš, do Čakovic, Stodůlek. Přesto ţe měl klub v těchto dobách problémy i s hráčskou základnou seniorů, existovalo muţstvo „A“ i „B“. Byli to ale vesměs ti samí hráči, kteří museli nastupovat dvakrát za víkend, někdy i dvakrát za jeden den. Je moţné, ţe právě tato fyzická náročnost vedla k tomu, ţe mnozí hráči byli na tolik dobří, ţe pravidelně nastupovali v reprezentačních utkáních. Dalším následkem chybějícího zázemí bylo to, ţe klub hrál dlouhá létá druhou nejvyšší soutěţ a padla i taková rozhodnutí, kdy se klub rozhodl z těchto důvodů nepostoupit do nové sezóny. Teprve v roce 1980 Otakar Koděra našel vhodné hřiště v Praze Petrovicích, které patřilo v té době zaniklému fotbalovému klubu TJ Petrovice. Hráči a příznivci klubu zde udělali obrovský kus práce, neţ dali do pořádku dlouho neudrţované hřiště. Vytvořili tak nové zázemí, kde se mohl klub konečně usadit na dlouhá léta a začít rozšiřovat svou základnu včetně mládeţnických kategorií. Roku 1991 se pořádal první ročník mládeţnického turnaje s názvem Pico Cup o pohár starosty Petrovic, který měl velkou účast po mnoho let, aţ do současnosti. Druţstvo muţů, přestoţe mělo vlastní základnu a tím pádem lepší podmínky pro trénink a zlepšování své hry, nedokázalo postoupit do nejvyšší soutěţe aţ do roku 1994, kde ovšem vydrţelo jen jeden rok a opět sestoupilo do druhé nejvyšší soutěţe. Hlavní ovšem byla práce s mládeţí a té se velmi dařilo, vypadalo to jako slibný začátek seniorských nástupců, ale toto nadšení taktéţ nemělo dlouhého trvaní. Na počátku 21. století se klub snaţil zvednout svou úroveň ze všech sil, ale opět se potýkal s problémy, které spočívaly v odchodu důleţitých hráčů buď do zahraničí, nebo do jiných klubů. 42 O Silvestra roku 2003 však přišla nečekaná rána. Neznámý ţhář zaloţil poţár v místní klubovně a všechna vynaloţená práce na její vybudování byla za jedinou noc pryč. Po valné hromadě se Petrovičtí rozhodli, ţe se znovu pustí do práce, a tak začali 42
Historie. Petrovice rugby [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.petrovice.rugby.cz/historie
38
za pomoci všech členů a všech jejich příznivců na výstavbě nové budovy. Za necelé dva roky dokázali postavit novou klubovnu i s šatnami a po dokončení všech prací, časopis s názvem Rugby World, věnující se světovému ragby, ocenil RK Petrovice jako „Team of the month“. Přišel postup do ragbyové extraligy a v té se RK Petrovice střídavě objevuje dodnes. 43
Historické názvy klubu RADOSTNĚ VPŘED A HC BLESK
1944
I.ČLTK
1945
SOKOL PRAHA 1
1950
TJ MOTORLET PRAHA
1950
RK PETROVICE
1992 44
Prezidenti klubu Otakar Koděra
(- 1991)
Petr Jaroš
(1992 - 1994)
Jiří Štuksa
(1994 - 1997)
Miroslav Novotný
(1997 - 1999)
Jaroslav Kratochvíl
(1999 - 2010)
Pavel Mikulášek
(2010 - ) 45
43
Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2008, č. 6. Historie. Petrovice rugby [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.petrovice.rugby.cz/historie 45 Prezidenti klubu. Petrovice rugby [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.petrovice.rugby.cz/1109782 44
39
10 ARC IURIDICA PRAHA Zaloţen: 1956 Prezident: Mgr. Jaroslav Tajbr (2012) Počet členů: 43 (v roce 2010) Klubové barvy: fialová, černá, oranţová, modrá Znak: sova na ragbyovém míči
Obrázek 16: Historické muţstvo (In memoriam prof. Zdeněk Sláma)
Obrázek 17: Současné muţstvo (vlastní zdroj)
40
Obrázek 18: Znak (www.ceskeragby.cz)
Roku 1955 na katedru tělesné výchovy Právnické fakulty University Karlovy nastoupil jako odborný asistent Zdeněk Sláma. Následující akademický rok došlo k zahájení výuky ragby jako fakultativního předmětu tělesné výchovy a tím se začaly psát první řádky do historie klubu s názvem Rugby University Praha. Právě Zdeněk Sláma, který měl mnoho zkušeností s tímto sportem z předchozích let prosadil ragby na této fakultě. Jiţ dva roky po příchodu Zdeňka Slámy na fakultu vznikla komise ragby, kterou spolu se Slámou tvořil odborný asistent z fakulty jaderné fyziky Miroslav Horčic, který propagoval tento sport i na své fakultě. 46 V roce 1959 mělo fakultativní ragby 42 členů z řad studentů University, coţ bylo důkazem, ţe byl o tento sport v této době velký zájem. Do roku 1976 se měnila jména klubu podobně, jako hřiště, na kterých klub působil. V tomto roce totiţ Jindřich Kašpárek zajistil smlouvu o pronájmu s MNV Chrášťany ,a tak klub mohl začít působit na vlastním hřišti, které se nacházelo v Chrášťanech. Muţstvo bylo tvořeno převáţně ze studentů právnické fakulty, ale ti po studiích odcházeli z Prahy a tak se hráči muţstva často měnili. Vytváření stabilního muţstva přišlo roku 1979, kdy zkušení hráči po studiích jiţ neodcházeli z Prahy a zůstávali dále členy klubu, coţ vedlo i k tomu, ţe vzniklo druhé muţstvo pojmenované Iuridica. Název vymysleli studenti, kteří se pravidelně scházeli ve stejnojmenném klubu na Větrníku. Rok na to hráči postavili svou klubovnu s šatnami a zázemím a klub měl ideální podmínky pro svůj další rozvoj. Roku 1982 se ujímá role hlavního trenéra Adolf Poslušný a stává se tak druhým trenérem muţstva po 27 letech působení Zdeňka Slámy v této funkci. Po dvou letech se vedení rozhodlo přihlásit do soutěţe dvě muţstva, z důvodu velkého počtu hráčů, kteří neměli příleţitost do zápasů zasáhnout. I přes nesouhlas trenéra Poslušného byla sestavena dvě muţstva přibliţně stejné výkonnosti a hned po první sezóně bylo jasné, ţe to nebyl dobrý nápad. Iuridica se umístila na 7. místě a Humanita dvě místa za ní. Rok 1993 se do historie klubu zapsal smutnou událostí a to úmrtím zakladatele klubu Zdenka Slámy. Následující roky řešil klub generační problémy. Klíčoví hráči stárli a neměli za sebe náhradu. 1. 1. 1996 byl zaloţen Akademický Rugby Club Iuridica Praha jako občanské sdruţení se samostatnou právní subjektivitou. Ve stejném roce se zakládají první dorostenecká a ţákovská druţstva pod vedením dvojice trenérů Andrej Hronec a Jiří Goldstein. Obsazování mládeţnických kategorií vydrţelo Iuridice pouze pět let a v roce 2001 se z nedostatku hráčů a časového vytíţení trenérů kategorie 46
MOC, L., ZOUFALÝ, V. In memoriam prof. Zdeněk Sláma. Praha: Linde, 2009
41
rozpouští. Většina mladých talentů spolu s některými trenéry odešlo do ragbyového klubu Tatra Smíchov. V srpnu roku 2008 se vrátila jedna z mládeţnických nadějí, Michal Ouředník a stal se nejmladším trenérem seniorského muţstva v historii klubu. Aţ do současnosti hraje Iuridica v první lize a vyčkává na vhodnou příleţitost k vytvoření mládeţnických kategorií, coţ umoţní výchovu seniorských následovníků. 47
Historické názvy klubu
RUGBY UNIVERSITA PRAHA
1955
SLAVIA VŠ PRAHA
1959
SLAVIA HF UK PRAHA
1969
VŠTJ HUMANITNÍCH FAKULT UK PRAHA
1977
VŠTJ IURIDICA PRAHA
1990
AKADEMICKÝ RUGBY CLUB IURIDICA PRAHA
1996 48
Prezidenti klubu Prof. Zdeněk Sláma
(1955 - 1957)
Miroslav Horčic
(1957 - 1958)
Josef Vačkář
(1958 - 1960)
JUDr. Vladimír Zoufalý
(1969 - 1996)
JUDr. Ladislav Moc
(1996 - 1997)
Mgr. Kamil Košina
(1997 - 1999)
Jáchym Šipkovský
(1999 - 2003)
Mgr. Jaroslav Tajbr
(2003 - ) 49
47
Historie klubu. ARC IURIDICA Praha [online]. 2009 [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.arcrugby.cz/cz/historie-klubu/ 48
Historie klubu. ARC IURIDICA Praha [online]. 2009 [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.arcrugby.cz/cz/historie-klubu/ 49 Prezidenti, trenéři, kapitáni, reprezentanti. ARC IURIDICA Praha [online]. 2009 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.arc-rugby.cz/cz/historie-klubu/z-historie-arc-iuridica-praha/
42
11 RUGBY CLUB TATRA SMÍCHOV Zaloţen: 1958 Prezident: Roman Rygl (2012) Počet členů: 198 (v roce 2010) Klubové barvy: černá, bílá Znak: kobylka (saranče) v erbu s bílo-černými pruhy
Obrázek 20: Historické muţstvo (Vladislav Petras)
Obrázek 21: Současné muţstvo (Jan Čiverný)
43
Obrázek 19: Znak (www.ceskeragby.cz)
V roce 1958 vznikl zatím nejmladší praţský klub s názvem TJ Tatra Smíchov ČKD. Jedním z nejvýznamnějších budovatelů tohoto klubu byl Pavel Školník, který zastával snad všech pozic v klubu, od hráče, přes organizátora aţ po rozhodčího. Podobné zásluhy zde měl i Antonín Kratochvíl. Trénovalo se na fotbalovém hřišti na Císařské louce, hrálo se v Tróji, později v Nebušicích aţ v roce 1972 získal klub pozemek k výstavbě hřiště od Státního statku Praha. Tímto se otevřela i moţnost zakládat mládeţnické kategorie a toho se s velkým úsilím a rovněţ velkým úspěchem chopili Jindra Veniger, Miloš Glas a Mirek Kautský. Do roku 1973 hrál klub o udrţení v lize, ale bohuţel vţdy spadl do přeboru, právě aţ v roce 1973 se pod vedením trenéra Vladimíra Vondráčka podařilo klubu obsadit 4. místo a udrţet se tak v ligové soutěţi. O rok později se však muţstvo umístilo na předposledním místě a vyhlídky na novou sezónu nebyly nikterak příznivé, ale senioři se v novém roce dokázali posunout do středu tabulky. V sezóně roku 19761977 sehrálo muţstvo první mezinárodní utkání na vlastním hřišti proti britskému soupeři. Tým podniknul soustředění zaměřené na kondici a týdenní zájezd do Walesu. Je pravděpodobné, ţe tento rozmanitý program vedl jednak ke zlepšení výkonů hráčů, tak k ještě většímu stmelení týmu. To se promítlo na konci sezony, kdy seniorské druţstvo obsadilo druhé místo, a zisk stříbrných medailí byl pro oddíl historickou událostí. V dalších letech skončila Tatra v boji o mistra republiky vţdy s medailí na krku. Několikrát těsně na druhém místě a v novinách se dokonce začalo psát o klubu jako o „korunním princi soutěţe“. Od sezony mezi léty 1982 a 1983 byla výkonnost týmu velmi proměnlivá a tak po následující tři roky končil tým bez medaile a to na 4. místě. Rok 1985 se zapsal do historie oddílu smutnou událostí. Zemřel Pavel Školník, který stál u zrodu tohoto klubu a byl pro něj nepostradatelným členem. Stejně, jako odešel Pavel Školník, odešly i úspěchy muţstva a to se drţelo ve spodních příčkách ligové tabulky několik let. První vysněný mistrovský titul přišel aţ v roce 1995, který byl s velkou radostí zapsán do historie klubu. Další titul následoval o dva roky později a poté tým stále bojoval o ty nejvyšší příčky do roku 2003, kdy mistrovský titul opět putoval na hřiště pod Strahovem. V období od roku 2007 do roku 2009 udrţela Tatra na domácí půdě titul mistra republiky třikrát po sobě. Následující rok byl velkou událostí, kdy se Tatra utkala ve finálovém boji proti Slávii na fotbalovém hřišti v Synot Tip Areně, kde
44
podlehla v dramatickém utkání Slavii o jediný bod. V současné době si brousí zuby na další titul. 50
Historické názvy klubu TJ TATRA SMÍCHOV ĆKD
1958
RC TATRA SMÍCHOV
1994 51
Prezidenti Antonín Kratochvíl
(1958 - 1965)
Jaroslav Nedoma
(1965 - 1991)
Ladislav Procházka
(1991 - 1993)
Josef Fatka
(1993 - 1993)
Zdeněk Pelnář
(1993 - 1995)
Vladislav Petras
(1995 - 1999)
Antonín Brabec st.
(1999 - 2006)
Roman Rygl
(2006 - ) 52
50
PROCHÁZKA, L. TJ Tatra Smíchov ČKD oddíl rugby 1958-1988. Historie. RC Tatra Smíchov [online]. [cit. http://www.tatrasmichov.com/historie 52 Historie. RC Tatra Smíchov [online]. [cit. http://www.tatrasmichov.com/historie 51
45
2012-11-4].
Dostupné
z:
2012-11-4].
Dostupné
z:
12 ZÁVĚR Cílem mé práce bylo shromáţdit, utřídit a analyzovat informace o jednotlivých praţských ragbyových klubech a sepsat počátky tohoto sportu v naší republice, hlavně pak na území Prahy. V neposlední řadě také vyzdvihnout několik významných osobností, které se výrazně zaslouţily o rozvoj ragbyového sportu nejen v České republice resp. Československu, ale i za hranicemi a na základě takto vyhodnocených podkladů vyvodit závěry pro budoucí směřování ragbyového sport v ČR. Nejdříve jsem stručně popsal historické počátky ragby ve světě, ke kterým jsem přidal jednotlivé formy, ve kterých je tento sport v současné době k vidění. Poté jsou v této práci rozepsána základní pravidla a vloţeno několik obrázků, slouţících k lepší představě napsaných informací. Krátkou část, ale o to důleţitější jsem věnoval spojení ragbyového sportu a Olympijských her. V hlavní části jsem chronologicky seřadil data od počátku tohoto sportu na našem území aţ do současnosti, přičemţ jsem vyzdvihnul nejdůleţitější mezníky a vybral několik významných osobností, o kterých jsem sepsal hlavní informace. Druhá polovina hlavní části je věnována jednotlivým praţským klubům, které jsou v současné době aktivní. V této části jsou popsány významné události v rámci těchto klubů od jejich vzniku do současnosti, včetně veškerých změn, které jednotlivé kluby za svou existenci podstoupily. Fungující kluby vychovávají nadějné hráče, kteří se budou časem podílet na chodu svých klubů a někteří z nich vystřídají dosavadní reprezentanty a budou tak důkazem, ţe má naše zem vynikající sportovce v dalším odvětví, které je v jedné ze svých forem nově zařazeno do olympijského programu. Sepsáním této práce jsem dospěl k poznatku, ţe je dochováno jen velmi málo tištěných informací z oblasti tohoto sportu a neexistuje ţádná kniha, která by se podrobněji zabývala historií ragby na našem území. Největším přínosem této práce je ucelený soubor informací o vývoji ragbyového sportu v Praze od jeho počátku do současnosti. Domnívám se proto, ţe tento informační fundament by mohl slouţit jako podklad pro vytvoření jednotného zdroje o vývoji ragby v celé České republice. 46
POUŢITÁ LITERATURA 1. BĚLOHLÁVEK, M. A KOL. Česká ragbyová unie 70. Praha: ČSRU, 1996 2. BĚLOHLÁVEK, M., VLK, G. Naše padesátka. Praha: politicko-výchovná komise ragbyového oddílu TJ Slavia IPS, 1977 3. MOC, L., ZOUFALÝ, V. In memoriam prof. Zdeněk Sláma. Praha: Linde, 2009 4. NÁPRSTEK, J. A KOL. Půlstoletí československého ragby. Praha: Ragbyový svaz Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy, 1976 5. NETUŠIL, K. 40 let ragby v ČSSR. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1966 6. PROCHÁZKA, L. TJ Tatra Smíchov ČKD oddíl rugby 1958-1988. 7. Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2007, č. 1. 8. Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2007, č. 2. 9. Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2008, č. 5. 10. Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2008, č. 6. 11. Ragby. Praha: RB Press s.r.o., 2008, č. 7. 12. SKÁLA, P. 60 let Československého ragby. Praha: Svaz ragby ČSSR, 1986 13. SKÁLA, P., HAITMAN, M. 80 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2006 14. SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. Praha: ČSRU, 2001
Elektronické zdroje 15. Australský fotbal. Česká asiciace australské fotbalové ligy [online]. 2011 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://cafl.cz/cz/aussie.php 16. Barvy ţivota. Česká televize [online]. 1996 [cit. 2012-11-8]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095889602-barvyzivota/209562221200028/video/?backaddr=search&broad=1095889602#video 17. Březen 1987: Slávisté o vlásek unikli smrti. Ragby [online]. [cit. 2012-10-9]. Dostupné z: http://www.ragby.cz/brezen-1987-slaviste-o-vlasek-unikli-smrti 18. Forms Of Rugby. RFU [online]. 2008 [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://www.rfu.com/TheGame/FormsOfRugby 19. Historie klubu. ARC IURIDICA Praha [online]. 2009 [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.arc-rugby.cz/cz/historie-klubu/ 20. Historie.
Petrovice
rugby
[online].
http://www.petrovice.rugby.cz/historie 47
[cit.
2012-11-4].
Dostupné
z:
21. Historie. RC Tatra Smíchov [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.tatrasmichov.com/historie 22. Historie. Rugby Club Praga Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.praga.rugby.cz/historie 23. History of rugby in Poland. KS Budowlani Lublin [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné
z:
http://www.ksbudowlani.com/index.php?option=com_content&view=article&id =139:history-of-rugby-in-pola... 24. Klub. Rugby Club Slavia Praha [online]. [cit. 2012-10-9]. Dostupné z: http://www.slaviarugby.cz/klub 25. Kluby s ţenskými týmy. Ţenské ragby [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://zenskeragby.cz/category/kluby-s-zenskymi-tymy/ 26. Legend. České rugby [online]. 2010 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://ceskeragby.cz/magazin-ragby/profily/legend-/ 27. Pravidla ragby 2012. Česká rugbyová unie [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.rugbyunion.cz/pravidla-ragby-2012 28. Prezidenti klubu. Rugby Club Sparta Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://sparta.rugby.cz/prezidenti-klubu 29. Ragby 7 na olympijské hry. Česká rugbyová unie [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.rugbyunion.cz/ragby-7-na-olympijske-hry 30. Rugby Club Sparta Praha - historické události. Rugby Club Sparta Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://sparta.rugby.cz/historie-klubu 31. Rugby in the Olympics: History. International Rugby Board [online]. [cit. 201210-15]. Dostupné z: http://www.irb.com/rugbyandtheolympics/history.html 32. Rugby in the Olympics:What is Sevens. International Rugby Board [online]. [cit.
Dostupné
2012-10-15].
z:
http://www.irb.com/rugbyandtheolympics/whatissevens.html 33. Rugby League. Česká Asociace Rugby League [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://rugbyleague.cz/ 34. TRÉNINK / ZÁPAS. TONYRUGBY.CZ [online]. 2012 [cit. 2012-10-3]. Dostupné z: http://www.tonyrugby.cz/shop/index.php?cPath=102 35. Trénink.
Ragby
Strakonice
[online].
[cit.
http://www.ragby-strakonice.wz.cz/trenink.htm
48
2012-10-14].
Dostupné
z:
36. Tři čtvrtiny století legendárního ragbisty Eduarda Krütznera. České rugby [online]. [cit. 2012-11-8]. Dostupné z: http://ceskeragby.cz/zajimavosti/zijelondynem-a-ragby--eduard-krutzner-starsi/ 37. Týmy foto. Rugby Club Praga Praha [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupné z: http://www.praga.rugby.cz/tymy-foto
49
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Ragbyová hymna Příloha 2: Ragbyové desatero Příloha 3: Plakát na první utkání v Praze Příloha 4: Zaniklé kluby od počátku ragbyové sportu na našem území Příloha 5: Současné aktivní kluby na našem území
50
Příloha 1: Ragbyová hymna Rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, tisíců hlas Strahovem zní! Rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, to je náš pozdrav poslední! S merunou šišatou, hrajem rugby za svou zem nikdo nás nezdolá, my je všechny rozbijem ! Rojníci se rvou, oči se jim svítí, útočníci cítí, ţe se proběhnou. Jak míč dostanou napnou všechny síly, k brankovišti pílí, bodu dosáhnou! Rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, tisíců hlas Strahovem zní! Rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, rugby zdar, to je náš pozdrav poslední ! 53
Příloha 2: Ragbyové desatero 1. Nedopusť, aby tě protivník sloţil- podávej míč včas, rychle, přesně a ne z nouze! 2. Abys mohl padat vzad, musíš rychle vpřed! 3. Potřebuješ být 3x rychlejší neţ soupeř: v běhu, v myšlení, v pokládání pětek. 4. Nauč se kopat dropgóly, získáš pro své muţstvo 3 body jen to lupne! 5. Sprint je největší zbraň v rugby! 6. Udrţuj se fit, abys nebyl bit! 7. Po poráţce nezoufej, po vítězství nezhrdni! 8. Nehrej si však sám, radost ze hry patří všem! 9. Jedno si zapiš, v srdci měj, byť bys hrál o ţivot, vţdycky fair play! 10. A nakonec pamatuj, co říkám Tobě: Sezóna ragby končí aţ v hrobě. 54
53
BĚLOHLÁVEK, M. A KOL. Česká ragbyová unie 70. Praha: ČSRU, 1996, str. 79
54
BĚLOHLÁVEK, M. A KOL. Česká ragbyová unie 70. Praha: ČSRU, 1996, str. 79
Příloha 3: Plakát na první utkání v Praze
Obrázek 22: Plakát na utkání (Filip Daneš)
Příloha 4: Zaniklé kluby od počátku ragbyové sportu na našem území Čechie Karlin (Praha) Spoje Praha Viktorie Ţiţkov (Praha) Naftové Motory-Smíchov (Praha) ČKD Stalingrad (Praha) Medik-Uhelné sklady (Praha) TJ Praţská stavební obnova (Praha) TJ Baník I. máj Karviná Meteor České Budějovice Lokomotiva Břeclav PDA – VTA Brno Královo Pole MEZ Husovice Dům dětí a mládeţe Ostrava Slavkov v západočeském kraji Vojenské gymnázium Jana Ţiţky Moravská Třebová Vysokoškolský sport Brno 55
55
BĚLOHLÁVEK, M. A KOL. Česká ragbyová unie 70. Praha: ČSRU, 1996, str. 56
Příloha 5: Současné aktivní kluby na našem území RUGBY CLUB SLAVIA PRAHA RUGBY CLUB SPARTA PRAHA RUGBY CLUB PRAGA PRAHA RUGBY KLUB PETROVICE RUGBY CLUB MOUNTFIELD ŘÍČANY RUGBY CLUB ZLÍN RUGBY CLUB DRAGON BRNO TJ SOKOL MARIÁNSKÉ HORY RUGBY CLUB JIMI VYŠKOV RUGBY CLUB BYSTRC TJ LOKOMOTIVA OLOMOUC ARC IURIDICA RUGBY CLUB TATRA SMÍCHOV RUGBY CLUB RENTAL.CZ HAVÍŘOV RUGBY CLUB PŘELOUČ OLD BOYS PRAHA RUGBY CLUB SEDLČANY RUGBY CLUB KRALUPY RUGBY CLUB STRAKONICE RUGBY CLUB PÍSEK RUGBY CLUB RAKOVNÍK RUGBY CLUB PLZEŇ RUGBY CLUB ČESKÉ BUDĚJOVICE 56
56
Kluby. Česká rugbyová unie [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.rugbyunion.cz/kluby
