UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Věk plavců na vrcholných soutěžích v plavání s ploutvemi v období 2002-2008
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Mgr. Jitka Pokorná
Barbora Prokšová
Praha, duben 2010
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila pouze uvedenou literaturu, elektronické a odborné zdroje.
V Praze, dne
............................................... podpis diplomanta
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis: ______________________________________________________________________
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala Mgr. Jitce Pokorné za odbornou pomoc, přínosné informace a cenné rady, které mi poskytovala po dobu zpracování této diplomové práce.
Abstrakt
Název: Věk plavců na vrcholných soutěžích v plavání s ploutvemi v období 2002-2008.
Cíle práce: Cílem diplomové práce je zjistit věkové složení plavců s ploutvemi na světových šampionátech (ME, MS) v období 2002-2008 v disciplínách plavání s ploutvemi (PP), plavání s ploutvemi na nádech (RP), plavání s dýchacím přístrojem (RP) a dálkového plavání s ploutvemi na volné vodě (DPP).
Metoda: K vyhodnocení dat jsme použili základních statistických metod. Prostřednictvím počítačového zpracování dat jsme získali přehled o aktuálním zastoupení věkových kategorií plavců s ploutvemi na mistrovských soutěžích v letech (2002-2008) v disciplínách (PP, RP, DPP).
Výsledky: Předkládané výsledky práce podávají přehled o rozmezí věku plavců s ploutvemi na mistrovských soutěžích v disciplínách (PP, RP, DPP) u mužů i žen v letech 2002-2008.
Klíčová slova: věk plavců, sportovní trénink, sportovní výkonnost, sportovní potápění.
Abstrakt
Title: Age of the swimmers in the Master Championships in finswimming between 2002 2008. Objective of the thesis: The objective of the thesis is to state the age structure of finswimmers in the World Championships between 2002 - 2008, in surface finswimming, Apnea, Immersion, and open water finswimming. Method: Basic statistical method was used to assess the data. Via the computer data process, the list of the actual representation of age categories amongst the finswimmers in the championships between 2002 - 2008 in all swimming events was acquired. Results: Submited work records are showing the list of age categories amongst the finswimmers in the championships in all swimming events of male and female between 2002 - 2008. Key words: age of swimmers, sport training, sport efficacy, sport-diving.
Obsah: 1. ÚVOD........................................................................................................................... 4 2. PROBLÉMY, CÍLE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY, ÚKOLY....................................... 6 2.1 PROBLÉM ................................................................................................................. 6 2.2 CÍLE ......................................................................................................................... 7 2.3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................................................................................ 7 2.4 ÚKOLY .................................................................................................................... 8 3. TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................ 9 3.1 SPORT ...................................................................................................................... 9 3.2 SPORTOVNÍ TRÉNINK ............................................................................................... 9 3.2.1 Morfologicko – funkční adaptace ................................................................. 10 3.2.2 Motorické učení ............................................................................................ 12 3.2.3 Psychosociální interakce .............................................................................. 13 3.2.4 Zvláštnosti sportovního tréninku mladistvých .............................................. 14 3.2.5 Věkové a pohlavní zvláštnosti v období „hebetickém“................................. 17 3.3 SPORTOVNÍ VÝKON ............................................................................................... 19 3.4 SPORTOVNÍ KARIÉRA ............................................................................................. 23 3.4.1 Sportovní kariéra .......................................................................................... 23 3.4.2 Plavecká sportovní kariéra............................................................................ 27 3.4.3 Tréninkové etapy ve sportovním plavání ...................................................... 29 3.4.4 Věk plavců na mistrovských soutěžích ve sportovním plavání ..................... 30 3.5 PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI .......................................................................................... 33 3.5.1 Charakteristika .............................................................................................. 33 3.5.2 Věkové kategorie, omezení............................................................................. 35 3.5.3 Mistrovství a soutěže CMAS .......................................................................... 36 3.5.4 Technika plavání s monoploutví .................................................................... 37
1
3.5.5 Sportovní příprava v plavání s ploutvemi..................................................... 40 4. METODOLOGIE .................................................................................................... 42 4.1 ORGANIZACE VÝZKUMU ........................................................................................ 42 4.2 METODY................................................................................................................ 42 5. VÝSLEDKOVÁ ČÁST............................................................................................. 45 5.1 VĚKOVÝ PROFIL PLAVCŮ NA MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍCH ..................................... 45 5.1.1 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2002....................... 45 5.1.2 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2003....................... 50 5.1.3 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2004....................... 55 5.1.4 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2005....................... 60 5.1.5 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2006........................ 65 5.1.6 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2007....................... 70 5.1.7 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2008....................... 75 5.2 SHRNUJÍCÍ TABULKY A GRAFY MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ V LETECH 2002-2008...... 80 5.2.1 Intersexuální rozdíly na mistrovských soutěžích v jednotlivých letech......... 80 5.2.2 Intersexuální rozdíly na mistrovských soutěžích ve sledovaném období...... 83 5.2.3 Porovnání věku závodníků v disciplínách PP/RP, PP/DPP ......................... 85 5.3 POROVNÁNÍ VĚKU PLAVCŮ NA MISTROVSTVÍ SVĚTA A MISTROVSTVÍ EVROPY ..... 88 5.3.1 Porovnání věku plavců na MS a ME v jednotlivých disciplínách................. 88 5.3.2 Polygony četností plavců na mistrovství světa a mistrovství Evropy ........... 93 5.4 PŘEHLEDOVÉ TABULKY VĚKU PLAVCŮ V ROZPLAVBÁCH, VE FINÁLE A MEDAILISTŮ .................................................................................................................................... 94 5.4.1 Tabulky a grafy věkového profilu plavců rozplaveb, finalistů a medailistů v jednotlivých letech 2002-2008 ............................................................................. 94 5.4.2 Souhrnné věkové profily plavců v období 2002-2008 dle disciplín, věkových četností a úspěšnosti v závodech............................................................................. 96 6. DISKUSE................................................................................................................. 100
2
7. ZÁVĚR .................................................................................................................... 105 8. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ................................................... 107 9. POUŽITÉ ZDROJE A DALŠÍ BIBLIOGRAFICKÉ CITACE......................... 112 10. PŘÍLOHY.............................................................................................................. 116
3
1. ÚVOD Pohyb je neodmyslitelnou součástí lidského života. V dávné minulosti sloužil pohyb člověku převážně k shánění potravy a k zajištění přijatelných podmínek k životu. Ze základních, přirozených pohybů, jako je např. chůze, běh, skok, nebo překonávání překážek začal člověk postupně realizovat i kultivovanější, složitější pohyby. Postupně se naučil využívat nejrůznějších zbraní, vyrábět si je a zdokonalovat se v manipulaci s nimi. To vše umožnilo, aby alespoň občas shromáždil dostatek zásob potravin a tím získal čas na odpočinek. Ale proto, že člověk je od přírody tvor hravý, zvídavý a soutěživý, vznikla ideální příležitost pro vznik řady „her“, ve kterých fyzická zdatnost a dovednost hrála hlavní roli. Jejich zpočátku náboženský charakter a zaměřenost na přípravu k boji, či lovu, postupně ustupovala a začaly mít charakter soutěže, kde závodníci měřili své síly a dovednosti (Kössl, Štaumbauer, Waic, 2008). Hry a soutěže ve svých počátcích také využívaly běžně vykonávané činnosti, které byly nuceni lidé si v průběhu života osvojit pro své přežití. Mezi lokomoce ochraňující život patřilo i překonávání vodních toků a ploch, u kterých byli lidé nuceni žít z důvodu potřeby vody. Není tedy divu, že plavání bylo od počátku součástí antických her Řeckých i Římských a ve středověku také tělesné výchovy rytířů. Kromě pohybu na hladině lákal člověka také pohyb pod hladinou. Fungování lidského organismu však nedovoluje delší pobyt pod vodní hladinou. Pronikání pod hladinu na delší časový interval, aniž by se člověk musel vracet na hladinu, je spojeno s vývojem zařízeních, které umožňují člověku dýchání pod vodní hladinou. Historie potápění a překonávání bariér vodního prostředí je stará zhruba 6000 let. První potápěči dýchali vzduch z kožených vaků, následně se pod hladinu spouštěli v tzv. potápěčských zvonech, kterých využívali na práci pod vodní hladinou. Na počátku 19. stol. začali vznikat první potápěčské skafandry, dnes se využívá tzv. plicní automatika se samočinným regulátorem dodávky vzduchu, která je připojena k zásobníku vzduchu – tlakové lahvi. Miliony lidí na celém světě se potápějí pro rekreaci. Spolu s rozvojem rekreační podoby potápění, kterou lidé provozují jako formu odpočinku, vznikly i sportovní disciplíny vyžadující trénink a přípravu, ve kterých jsou podávány a zaznamenávány vrcholné výkony (Piškula, Piškula, Štětina, 1985).
4
Mezi disciplíny závodního potápění řadíme m.j. plavání s ploutvemi, rychlostní potápění a dálkové plavání s ploutvemi, kterými se budu ve své diplomové práci zabývat. V posledních
letech
je
patrná
komercionalizace
sportu,
preference
ekonomických zájmů a s ní spojen vysoký tlak na výkony sportovců. Jsou sporty, které můžeme řadit mezi vysoce komerční, mající úspěch a popularitu i u jinak nesportující populace (v České republice např. fotbal a hokej). Komerční sporty se také těší značnou podporou ze stran médií a sponzorů. Plavání s ploutvemi lze řadit do kategorie „méně známých“ sportů. Málokterý závodník, ač světové úrovně, by se mohl tímto sportem existenčně zabezpečit. Trénink a program závodů proto sportovec musí skloubit i s jinými životními potřebami či povinnostmi, jako je vzdělání nebo povolání. Přesto pro vrcholné výkony v plavání s ploutvemi je nutné věnovat tréninku obdobný čas jako jinému sportovnímu odvětví na vysoké sportovní úrovni. Vrcholový sport provází řada problémů, spojená hlavně s důrazem na výkon sportovců. Často se setkáváme s rannou specializací, s přetěžováním mladých sportovců a tím s jejich dřívějším odchodem do „sportovního důchodu“. Na druhé straně jsou sportovci, kteří podávají vrcholné výkony v dospělém věku i mezi 30 a 40 rokem. V diplomové práci bychom se chtěli zaměřit na věk plavců s ploutvemi na vrcholných soutěžích (v letech 2002-2008) a posoudit objektivně reálný věk pro vrcholné výkony v současném plavání s ploutvemi. Dále bychom se chtěli zaměřit na průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách (PP, Bi-fins, RP, DPP) a na porovnání průměrného věku plavců mužů a žen.
5
2. PROBLÉMY, CÍLE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY, ÚKOLY 2.1 Problém Rychlost ploutvového plavání je limitována kombinací plavecké techniky a plavecké síly. K jejímu rozvoji je potřebné souběžně rozvíjet techniku plavání a zvyšovat sílu. Rozvoj síly je limitován i věkem. K velkému přirozenému rozvoji svalové síly dochází v období končící puberty, kdy organismus produkuje velké množství androgenních hormonů. Proto je také rychlost plavání s ploutvemi v dětském věku více závislá na zvládnutí techniky a teprve po 15. roku i na plavecké síle (Pyš, 1989). Brzké podávání vrcholných výkonů nekoresponduje s nároky přirozeného fyzického
a
psychického
vývoje.
Sportovci
dosahující
vrcholných
výkonů
v adolescentním věku a často ukončují kariéru předčasně. Naopak respektování přirozeného fyziologického vývoje mladého sportovce a zodpovědné uplatňování specializovaných tréninkových metod by mělo vést k dlouhodobější sportovní kariéře a k dosažení a udržení vrcholné výkonnosti v dospělosti. V plavání s ploutvemi nalézáme několik faktorů, které by mohly ovlivnit věk vrcholných výkonů. Plavání s ploutvemi má velmi blízko k plavání v klasické podobě, které bylo donedávna považováno za sport s rannou specializací. Výkon plavců ploutvařů závisí na technických parametrech pohybu i na skloubení pohybu plavce a silových dispozic dolních končetin s mechanickými vlastnostmi ploutve pro vytváření žádoucích hnacích sil. Důležitou roli ve výkonu hrají i dovednosti pro manipulaci s kyslíkovou láhví či akceptace specifika dýchání. Jak bylo již konstatováno, plavání s ploutvemi obecně nepatří do komerčně podporovaných sportů. Nabízí se úvaha, zda věk vrcholných výkonů v plavání s ploutvemi odpovídá obecně prezentovaným trendům ve sportu anebo má svá specifika?
6
2.2 Cíle Cílem diplomové práce je analyzovat z hlediska věku soubor účastníků vrcholných soutěží (MS, ME) v plavání s ploutvemi v letech 2002-2008, ve všech disciplínách mužů a žen.
Za dílčí cíle jsme si stanovili:
Zjistit věkové charakteristiky pro jednotlivé tratě, v disciplínách (PP, RP, DPP) v kategorii mužů a žen ve sledovaných soutěžích (MS, ME).
Porovnat průměrný věk plavců sprinterů a vytrvalců.
Analyzovat věk celého startovního pole, finalistů a medailistů pro všechny disciplíny v kategorii mužů a žen ve sledovaných soutěžích.
Porovnat věkové charakteristiky soutěží různého typu.
Porovnat intersexuální rozdíly věkových charakteristik.
2.3 Výzkumné otázky
Existují rozdíly ve věku plavců na různých tratích a v různých disciplínách?
Liší se věk plavců startujících na světových a evropských soutěžích?
Existují intersexuální rozdíly ve věku plavců na vrcholných soutěžích?
Je věk plavců sprinterů vyšší než věk plavců vytrvalců?
Je průměrný věk finalistů a medailistů vyšší, než průměrný věk celého startovního pole?
7
2.4 Úkoly Vzhledem k cílům práce a výzkumným otázkám jsme stanovili následující dílčí úkoly práce: Dílčí úkoly práce:
Sestavit soubor soutěží ve sledovaném období.
Provést sběr dat z vybraných soutěží.
Zaznamenat a utřídit data.
Provést statistické zpracování dat v jednotlivých disciplínách v kategorii mužů a žen pro celý soubor probandů, finalistů a medailistů.
Využít grafického zpracování pro vybrané demonstrační údaje.
Zjistit věkové charakteristiky pro všechny disciplíny v kategorii mužů a žen ve sledovaných mistrovských soutěží.
Zjistit, zda existují rozdíly mezi věkovými charakteristikami soutěží mistrovství světa a mistrovství Evropy
Zjistit, zda je možné sledovat intersexuální rozdíly ve věku plavců na vrcholných soutěžích.
Zjistit, zda se liší věkové charakteristiky celého souboru probandů, finalistů a medailistů.
Zjistit, zda se liší věkové charakteristiky plavců sprinterů a plavců vytrvalců.
Interpretovat výsledky šetření.
8
3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Sport
Sommer (2003) charakterizuje: „ Sport je slovo, kterým označujeme tělesné aktivity moderního člověka, které v sobě ale nepochybně skrývá mnohem více, než jenom toto prosté označení. Sport je prostě droga, droga v tom nejlepším slova smyslu. A dá se říci, že takto pojatým „životabudičem“ byl sport odjakživa. My jsme ho pouze povýšili do role nezastupitelného motivu lidské činnosti, jehož pomocí nejen naplňujeme svůj volný čas, ale jeho prostřednictvím také můžeme dosáhnout pocitu fyzické dokonalosti a opojení z toho, že jsme nejlepší, že jsme zvítězili.... . „ Název sport pochází z latinského disportare = rozptylovati se. Sport byl původně pohybovou hrou, zábavou a měl pouze rekreační charakter. Nyní je sport především pohybovou činností založenou na organizovaném závodění, na snaze po nejvyšším výkonu (Pyš, 1989).
3.2 Sportovní trénink Dovalil (2009) obsah sportu vnímá jako dva navzájem úzce propojené okruhy činností sportovců - soutěže a sportovní trénink. Oběma je nutné určit odpovídající místo. V současnosti prosazovaná tendence ke zvyšování počtu soutěží nemůže platit obecně. U sportovců vysoké výkonnosti může být oprávněná, ale ve sportu výkonnostním a zvláště ve sportu dětí a mládeže není žádoucí, neboť omezuje prostor pro systematickou přípravu. Trénink zajišťuje výkonnostní růst sportovců v dlouhodobém časovém horizontu, musí mu proto být věnována odpovídající pozornost. Sportovní trénink ve skutečnosti probíhá jako komplexní proces. Teoretické vysvětlování podstaty tréninku, které má usnadnit jeho praktické zvládnutí, musí směřovat k poznání příčin, které vedou ke změnám sportovní výkonnosti. Na tomto základu lze potom zodpovědně volit adekvátní obsah tréninku, jeho koncepci a stavbu, vhodné metody atd.
9
V detailnějším pohledu to znamená přijímat sportovní trénink jako
proces morfologicko – funkční adaptace
proces motorického učení,
proces psychosociální interakce.
3.2.1 Morfologicko – funkční adaptace
K největším morfologicko-funkčním změnám, bez ohledu na vliv sportovního tréninku, dochází v období dospívání. V základním biologickém smyslu lze období dospívání vymezit široce jako životní úsek ohraničený na jedné straně prvními známkami pohlavního zrání a více nebo méně vyznačenou akcelerací růstu, na druhé straně dovršením plné pohlavní zralosti a dokončením tělesného růstu (Langmeier, Krejčířová, 2006). V tomto období je nutno při zatěžování brát ohledy na ještě nedokončený růst a celkový vývoj jedince. Adaptace je základní biologickou vlastností lidského organismu a znamená přizpůsobení jeho funkcí a struktur (Dobrý, 1983). Při dlouhodobém, opakovaném působení vlivů vnějšího prostředí se postupně začnou zmenšovat reakce na ně, protože dochází k pozvolné změně v organismu. A to je právě podstatou tréninku. Snažíme se zatěžovat organizmus určitými podněty, kterými mohou být např. opakované plavání úseku 50m. Tyto podněty obecně nazýváme zatížením. Právě dlouhodobé a opakované zatížení vyvolá v těle řadu změn, ať již morfologických (změna struktury tkání - např. ve svalech), funkčních (např. zvýšení transportní kapacity krve pro kyslík), ale mohou to být i změny anatomické (zvětšení srdce apod.), které umožňují lepší reakci organizmu na zatížení (viz Tab. 1) (Perič, 2004).
10
Tabulka 1: Příklady adaptačních změn v důsledku tréninku (Astrand a Rodahl 1970, Howalda 1982 v Dovalil, 2009) Orgán, funkce
vzestup
Hmotnost svalů
+
Množství ATP, CP, glykogenu
+
Svalový myoglobin
+
Hustota vlásečnic
+
Hmotnost a objem srdce
+
Maximální minutový objem srdeční
+
Tepová frekvence v klidu
+
Maximální spotřeba kyslíku
+
Dechový objem v klidu
pokles
+
Dechová frekvence v klidu
+
Dechová frekvence maximální
+
Teorie morfologicko – fyziologické adaptace, rozpracovaná a obohacovaná ve druhé polovině dvacátého století, se ukazuje v mnohém užitečná. Sehrála pozitivní roli v systému poznatků přírodovědných základů tréninkového procesu. Někdy však jistá absolutizace těchto aspektů vedla k přílišné biologizaci tréninku a jeho teorie. Tyto přístupy umožňují jisté přijatelné vysvětlení jevů spojených se zvyšováním sportovní výkonnosti, ale vysvětlení pouze v biologické rovině. Celistvost člověka nelze redukovat na biochemické a fyziologické funkce. Neméně důležitá je jeho osobnost, rysy, jednání, chování a prožívání. I v této sféře dochází ke změnám, které přispívají podstatně k růstu sportovní výkonnosti (Dovalil, 2009).
11
3.2.2 Motorické učení
Motorické učení lze charakterizovat jako proces, v němž se nabývají, zpřesňují, zjemňují, stabilizují, užívají a uchovávají motorické dovednosti (Jeroným, 2001). Jednotlivé fáze motorického učení jsou uvedeny v Tabulce 2. Tabulka 2: Fáze motorického učení (Jansa, Dovalil, 2007) Fáze
Činnost trenéra
Činnost sportovce
1. Motivace
Ukázka, vysvětlení
Pochopení podstaty, přijetí
základních pohybových
úlohy, první pokusy (spíše
principů
neúspěšné)
Prezentace činnosti
Představa (hrubá) 2. Hledání – tápání až vyřešení úkolu
Spouští činnost, sleduje
Další pokusy, hrubá
pokusy, analyzuje chyby,
představa se zpřesňuje,
opravuje, stimuluje
lepší provedení činnosti
Vědomosti 3. Zdokonalení
Ztěžuje podmínky (vyšší
Zpevnění pohybové
rychlost, nasazení,
dovednosti (sportovec
pomůcky)
plasticky reaguje)
Dovednosti 4. Integrace
Navozuje analogické
Osvojená dovednost je
Transfer
situace, poukazuje na
začleňována do soustav
možnosti využití v jiných
stávající pohybové
oblastech činností
vybavenosti
12
Vývoj motoriky je v období dospívání zpravidla výraznější, než v období předcházejících - dospívající rychle získávají dovednosti vyžadující sílu, hbitost, jemnou pohybovou koordinaci i smysl pro rovnováhu. Z toho plyne i jejich zájem o sport (Langmeier, Krejčířová, 2006). Učení ve sportu v žádném případě ale nemůžeme omezovat jen na učení motorické. Zejména ve vrcholovém sportu je z pohledu hlavního představitele této činnosti, tedy sportovce, učení mnohostranný proces. Celkově tedy můžeme učení ve sportu charakterizovat jako specifický proces všestranného zvládnutí sportovní činnosti. Jeho obsah tvoří mnohostranná náplň sportovní přípravy a diferencovaná náplň její realizace ve sportovním výkonu. Přitom vysoký sportovní výkon představuje cílovou hodnotu procesu učení, které sportovec musí zvládnout (Macák, Hošek, 1989).
3.2.3 Psychosociální interakce
Všeobecně se uznává vliv sportovní činnosti na psychiku člověka, současně ale platí i vztah opačný – vliv psychiky na průběh a výsledky sportovní činnosti. Sociálně psychologické problémy učení je možné pozorovat v těchto rovinách:
osobnost sportovce a prostředí;
osobnost sportovce a jeho aktivita;
osobnost sportovce a kolektiv;
osobnost sportovce a společnost;
osobnost sportovce a životní úroveň;
osobnost sportovce a vědomí;
osobnost sportovce a formování životní strategie.
Sociálně psychologické vztahy každé z těchto rovin jsou mnohotvárné, mají všeobecné a speciální podmínky vzniku, průběhu a změn. Tento proces je podmiňován kvalitativním vývojem společnosti, vědy a sportu. Významně se na něm podílí i osobnost trenéra (Macák, Hošek, 1989).
13
Spojení mezi subjekty, trenérem a sportovcem, se uskutečňuje hlavně komunikací. Je obousměrná, přenos informací na cílový objekt ovlivňuje i toho, kdo informaci podává. Komunikace rozhoduje o úspěšnosti tréninku. Trenér předkládá záměry ve formě konkrétních úkolů. Musí přitom brát v úvahu celkovou situaci, volit vhodnou formu, respektovat názory sportovce. Základ je dán sociální percepcí, tj. schopností vnímat ostatní, chápat je, cítit s nimi (Dovalil, 2009).
3.2.4 Zvláštnosti sportovního tréninku mladistvých Tabulka 3: Věková období podle Příhody (1963) Roky
Rozvoj antenatální
0-1
nemluvně
1-2
batole
3-6
předškolní věk
6-11
prepubescence
11-15
pubescence
15-20
postpubescence
20-30
období mecítma
30-45
životní stabilizace a vyvrcholení
45-60
střední věk
60-75
stáří
od 75
kmetství
I. dětství
II.dětství
období hebetické
senium
14
Z hlediska fylogenetického vývoje je možno říci, že všichni lidé se vyvíjejí relativně stejně, že tedy v určitých věkových obdobích je relativní začátek i konec vývoje určitých stránek osobnosti člověka (rozvoj jednotlivých orgánů, vývoj myšlení, vývoj pohybových schopností atd.). Pro trenéra je tedy nutné, znát charakteristiku jednotlivých věkových stupňů člověka, aby mohl volit takový obsah a metody, které budou přiměřené danému věkovému období (viz Tab. 3). Při optimální přiměřenosti dochází k plynulému a rychlému růstu pohybových vlastností, schopností i dovedností, přičemž jsou zvýrazněny zdravotní a vzdělávací účinky. Do tréninku dětí se někdy dostávají prvky zdánlivě založené na znalosti fyziologie, ale vedoucí často k nefyziologickým důsledkům a škodám. Je proto třeba vycházet vždy z daného stupně vývoje a počítat s ním. Jinak by se mohlo stát, že dobře míněný trénink by vedl k špatně léčitelným důsledkům. Nutným předpokladem vrcholové výkonnosti je harmonický rozvoj na základě všestranné přípravy (Kučera, Máček, 1975). Soustavná tréninková činnost začíná obvykle kolem 6.-7. roku dětí. Za dětský věk můžeme považovat ty roky, kdy děti navštěvují základní školu, tj. do 15 let. Toto věkové rozmezí (6-15 let) se rozděluje do dvou věkových období, která jsou odlišná z hlediska tělesného, psychického, motorického a jiného vývoje. Tato období jsou: - mladší školní věk (6-10 let) - starší školní věk (11-15 let)
Mladší školní věk můžeme rozdělit do dvou období: 6 až 7 let – období pohybového neklidu, které je charakterizováno nestálostí, živostí, děti jsou neustále v pohybu, mají potřebu něco dělat; 8 až 10 let – toto období se také nazývá „zlatý věk motoriky“ z toho důvodu, že v tomto věku se děti nejsnadněji učí pohybové dovednosti -stačí perfektní ukázka a učení probíhá v podstatě samo.
15
Také starší školní věk můžeme členit do dvou fází: 10 až 12 let – do nástupu puberty, kdy je možné ještě snadné učení 12 až 15 let – dochází k výraznému omezení učení, zhoršená je hlavně jeho kvalita. Z hlediska tréninku je důležité, že v tomto věkovém rozmezí se začíná utvářet vztah ke sportu nejen jako ke hře, ale také jako k určité povinnosti. Proto je důležité upevňovat zájem o sport, ale současně neutvrzovat názor, že sport je středem vesmíru (Jansa, Dovalil, 2007). Sportovní příprava dětí musí být založena na učení novým dovednostem, a nikoliv na dávkování zatížení. Vývoj centrální nervové soustavy určuje vývoj koordinačních schopností. Za tzv. sensitivní období můžeme považovat období mezi 7 a 10/11 let u děvčat a přibližně 12 u chlapců. Po 12 roce u chlapců (u děvčat po 11. roce) může z důvodu pubertálních změn nastat výraznější útlum v tempu vývoje, který může skončit i stagnací. Rychlostní schopnosti patří k pohybovým projevům, které je vhodné rozvíjet co možná nejdříve. Období rozvoje rychlostních schopností je mezi 7. až 14. rokem života, poté stále dochází ke zlepšení rychlostních schopností, ale již na základě podpůrného rozvoje jiných faktorů, především silových. Silové schopnosti mají svá senzitivní období poněkud později. Je to dáno především vztahem k produkci pohlavních a růstových hormonů, které výrazně ovlivňují možnosti rozvoje síly. Ovšem úroveň maximální síly je značně závislá nejen na absolvovaném tréninkovém zatížení, ale i na úrovni produkce hormonů. Proto je tempo rozvoje značně individuální, nejvyšších přírůstků se však dosahuje u dívek mezi 10.-13. rokem, u chlapců mezi 13.-15. rokem. U dětí do 12. roku je vhodné rozvíjet silové schopnosti pouze formou úpolových her (zápasení, přetahování a další) a cvičení ve ztížených podmínkách – běh ve vodě, písku apod. Po dvanáctém roce je možné již zařazovat do tréninku v určité míře i silová cvičení, ovšem přitom je velmi důležité, aby nebyla zatěžována páteř a přetěžovány velké klouby (kyčle, kolena atd.).
16
Vytrvalostní schopnosti mají jistou univerzálnost, což znamená, že se mohou rozvíjet v podstatě v jakémkoli věku. Jedním z vytrvalostních ukazatelů je schopnost přenosu kyslíku krví do tkání - tzn. maximální spotřebou kyslíku. Zatímco maximální spotřeby kyslíku stoupají přibližně do 18 let (což je dáno růstem postavy), relativní hodnoty (na kg hmotnosti) rostou přibližně do 15 let (Jansa, Dovalil, 2007).
3.2.5 Věkové a pohlavní zvláštnosti v období „hebetickém“
Období hebetické můžeme podle Příhody (1963) rozdělit na postpubescenci (15-20 let) a období mecítma (20-30 let). Věk od 16 - 18 let bývá označován jako vrchol motorické aktivity, kdy je možno soustavně rozvíjet i speciální trénovanost. I když dosahují mladiství ve věku 18-20 let vrcholu motoriky, přesto se ještě jejich habitus mění. Síla svalová může značně vzrůstat. Obecně lze charakterizovat velmi znatelný vzestup síly od 15 let, zpomalení po 18 roce a ve 26 letech stagnaci. Ve 20 letech má už mladý muž typické znaky mužské motoriky, i když je dále ovlivňována jeho dalším fyzickým vývojem, rozvojem pohybových schopností nebo jejich úpadkem (při pohybové nečinnosti). Muž dosahuje v období tzv. „mecítma“ nejvyšší úrovně základních pohybových schopností, což se může projevit ve vysoké sportovní výkonnosti. Také ke konci pubescence dochází k nejvyššímu rozvoji rychlosti a obratnosti a v období mecítma (někdy až uprostřed tohoto období) má muž optimální předpoklady k získání nejvyšší úrovně síly a vytrvalosti. Také maxima ve schopnosti pro ohebnost (kloubní pohyblivost), dosahují muži asi ve 23 letech, pak tato schopnost pozvolně klesá (Čelikovský, 1977). Věk a pohlaví výrazně ovlivňují individuální rozdíly v úrovni rychlostních schopností člověka. Pokud jde o reakční rychlostní schopnost, jsou patrné odlišnosti jak z hlediska typu reakce (vizuální, sluchové, taktilní), tak i odpovědi (reakce rukou, nohou apod.). Obecně se jeví tendence prudkého rozvoje této schopnosti do období 14 až 15 let věku, kdy se již téměř přibližuje maximu (zvláště u děvčat). K výraznějšímu poklesu dochází po 30-35 věku. Srovnání mužů a žen vychází ve prospěch vyšší úrovně reakční rychlostní schopnosti u mužů. 17
Akční rychlostní schopnost kulminuje u mužů v rozmezí přibližně od 19 do 23 let, u žen dříve, a to asi od 15 do 18 let. Limitních sportovních výkonů rychlostního charakteru ve vztahu k věku (např. v běhu na 100 a 200m) muži dosahují okolo 24 let, ženy okolo 22 let. Rozvoj rychlostních předpokladů je na vysokém stupni již v ranném věku, na druhé straně však lze pozorovat, že pokles úrovně rychlostních schopností přichází dříve než u ostatních schopností (např. silových, vytrvalostních) (Čelikovský, 1990). Vytrvalostní schopnost je značně ovlivňována systematickým tréninkem. Dívky dosahují nejvyšší aerobní vytrvalosti mezi 12-14. rokem. (Není-li však v tomto období vytrvalostní schopnost cíleně rozvíjena, rozvoj vytrvalosti po tomto období pak stagnuje a vytrvalostní výkonnost klesá). U chlapců se i po 13. roce věku zachovává přirozená tendence přírůstku vytrvalostní výkonnosti a i bez speciální přípravy vrcholí v období maximálních biologických možností přibližně po 20. roce věku. Období
vrcholné
sportovní
výkonnosti
ve
sportovních
disciplínách
vytrvalostního charakteru nastává přibližně o 5 let později, ale lze zabezpečit nárůst vytrvalostních schopností i v dalším věkovém období. K přirozenému úbytku aerobní kapacity dochází u netrénovaných již okolo 30 let věku. Předpokládá se však, že funkční a metabolický základ vytrvalostních schopností může zůstat na poměrně vysoké úrovni minimálně do 50 let (Měkota, Novosad, 2005). Obecně platí, že výkonnost dospělých žen je asi o čtvrtinu nižší než výkonnost mužů, „trénovaná žena je asi na úrovni netrénovaného muže (Havlíčková, 1994). Znevýhodnění žen je největší v silových disciplínách, výkonnost podmíněná koordinačně je u obou pohlaví přibližně stejná (Měkota, Cuberek, 2007). Ve speciální sportovní výkonnosti dosahují však ženy-specialistky vyšší výkonnosti, než mužinespecialisté (Čelikovský, 1990).
18
3.3 Sportovní výkon Sportovní výkon je jednou z hlavních kategorií (základních pojmů) sportu a sportovního tréninku. K němu se soustřeďuje pozornost sportovců, trenérů a dalších odborníků. Pro trénink, v němž se výkon především buduje, má jeho hlubší poznání zásadní význam (Dovalil, 2009). Studium sportovního výkonu, který je centrálním produktem sportu, bylo ze samotného počátku podmíněno celou řadou nejrůznějších činitelů. S rozvojem sportu, s jeho rostoucím společenským významem zesilovala i snaha proniknout k hlubší podstatě sportovní výkonnosti, poznat zákonitosti jejího růstu a uplatnit je ve vlastním tréninkovém procesu. Tento vývoj se vždy odehrával na pozadí společenských podmínek a byl a je závislí na významu, který společnost problému sportu věnuje. Kromě toho determinuje vývoj i úroveň lidského poznání jakožto činitele pokroku (Choutka, 1976). Sportovní výkon je výsledným projevem výkonnostního rozvoje sportovce, a proto jsou v něm obsaženy:
vrozené dispozice, které mají povahu vloh, nadání či talentu. Prostřednictvím pohybové činnosti se některé z dispozic aktivizují a rozvinou v nejvyšší kvalitu označovanou jako talent. Talentem rozumíme optimální soubor předpokladů sportovce odpovídající požadavkům konkrétního typu sportovního výkonu.
vlivy přírodního a sociálního prostředí, které podmiňují vývoj jedince a jeho vrozených dispozic. Z těchto vlivů mají značný význam materiální podmínky a časové možnosti, které určují rozsah a kvalitu pohybového rozvoje jedince.
vliv tréninkového procesu, který představuje dlouhodobé a cílevědomé působení tréninkového a soutěžního zatížení rozčleněného do příslušných etap. Obsah etap odpovídá věkovým zvláštnostem vyvíjejícího se jedince.
19
Faktory sportovního výkonu (viz Obr. 1):
faktory somatické, zahrnující konstituční znaky jedince, vztahující se k příslušnému sportovnímu výkonu,
faktory kondiční, tj. soubor pohybových schopností,
faktory techniky, související se specifickými sportovními dovednostmi a jejich technickým provedením,
faktory taktiky jako součást tvořivého jednání sportovce („činnostní myšlení“. paměť, vzorce jednání jako taktické řešení),
faktory psychické, zahrnující kognitivní, emoční a motivační procesy uplatňované v řízení a regulaci jednání a vycházející z osobnosti sportovce (Jansa, Dovalil, 2007).
Obrázek 1: Sportovní výkon a jeho komponenty (Jansa, Dovalil, 2007) Technika koordinační předpoklady pohybové dovednosti
Psychika motivace, emoce, vůle...
Rámcové podmínky talent, konstituce, zdraví
Sportovní výkon
Vnější podmínky povětrnostní, materiál, rodina, okolí, povolání, trenér
Taktika senzomotorické, kognitivní, taktické schopnosti
Kondice vytrvalostní, silové, rychlostní schopnosti, pohyblivost
20
Vlivy dědičnosti, přírodního a sociálního prostředí a sportovního tréninku tvoří jednotu, vzájemně se podmiňují a doplňují. Proto není možné stanovit jednotlivým okruhům vlivů přesný podíl na výkonu. Ukazuje se však, že pro dosažení sportovních výkonů vrcholové úrovně je podíl vrozených dispozic nezastupitelný (Choutka, Dovalil, 1991). Vrozené dispozice se člení na morfologické (tělesná výška, hmotnost, složení a stavba těla), fyziologické (typu transportní kapacita pro kyslík) a psychologické (osobnostní charakteristiky, temperament, intelektové schopnosti).
Výkon v potápěčských disciplínách je limitován především těmito faktory (Král, Kuře, 1979):
dokonalostí pohybového stereotypu (technika plavání s ploutvemi);
úrovní svalové síly a místní svalové vytrvalosti, s uplatněním těchto vlastností ve vodě;
úrovní obecné vytrvalostní kapacity organismu.
21
Sportovní výkon charakterizujeme jako projev specializovaných schopností jedince v činnosti, zaměřené na řešení pohybového úkolu, který je vymezen pravidly daného sportovního odvětví, nebo disciplíny (viz Obr. 2) (Choutka, 1976). Obrázek 2:Faktorová struktura sportovního výkonu v plaveckých sprinterských disciplínách (Procházka, Macejková, 2003)
I. fakto rová úrove ň
Sportovní výkon
příčný průřez těla, výška
propulzívní účinnost
záběrová síla
anaerobní kapacita
senzomotorická reakce
II. faktorová úroveň
vytrvalost v síle
VO 2 max aerob. kapacita frekvence
maximální plavecká rychlost
plavecká technika
plavecký krok
vnitrocyklové zrychlení
velikost záběrových ploch koordinační schopnosti pohyblivost
somatotyp, % tuku
vytrvalost v rychlosti typ CNS
III. faktoro vá úroveň
Antropometrické ukazatele
Antropometrické ukazatele
struktura sportovní přípravy struktura sportovní přípravy
22
motorické ukazatele
motorické ukazatele
3.4 Sportovní kariéra 3.4.1 Sportovní kariéra Sportovní kariérou rozumíme dlouhé období systematického tréninku sportovce zaměřeného na růst, eventuelně udržení výkonnosti v soutěžích. Toto období je ovlivňováno mnoha faktory jako jsou např. fyzické, psychické a sociální vlivy (Havlíček, 2007). Svoboda (2007) označuje vývoj sportovce jako proces, který lze rozdělit do určitých fází. Jsou to fáze: 1. evoluční; 2. kulminační; 3. involuční; 4. adaptační (viz Obr. 3). Někde ve fázi evoluční v době, kdy výkonnost sportovce vzrůstá, přichází onen důležitý moment rozhodnutí věnovat se plně sportu. Výkonnost dále roste, až dosáhne kulminační úrovně, kterou se snaží co nejdéle udržovat -i když se to neobejde bez výkyvů. Teprve když výkonnost trvale trochu klesá, ocitá se sportovec ve fázi involuce a někde v průběhu tohoto poklesu se rozhodne odejít z plně vykonávané sportovní činnosti a věnovat se jiné profesi. Období mezi oběma rozhodnutími můžeme označit jako sportovní dráhu. Svoboda (2007) dále uvádí, že jde však pouze o schéma, které nemusí odpovídat jednotlivým případům. Stejně tak i časové fáze jsou různé, i když se dá říci, že celá sportovní dráha trvá zhruba 10 až 15 let, je to velmi individuální jak v jednotlivých sportech, tak i u sportovců samotných.
23
Obrázek 3: Schéma sportovní dráhy vrcholného sportovce (Svoboda, 2007) kulminace
involuce adaptac
evoluce A
B
Sportovní dráha A - rozhodnutí plně se věnovat sportu B – rozhodnutí odejít z vrcholového sportu
Vědci, zabývající se sportem, potvrzují, že v životě mladého člověka jsou kritické periody, v nichž je možné dosáhnout vlivem tréninku maximálního efektu. Kromě toho také konstatují, že talentovaný sportovec potřebuje 8 až 12 let tréninku pro dosažení vrcholné úrovně svého výkonu (viz Tab. 4). Tato tvrzení podněcují vývoj sportovních modelů, které definují odpovídající tréninkové cíle v jednotlivých stadiích sportovcova tělesného vývoje a integrují je (Bukač, Dobrý, 2008).
24
Tabulka 4: Základní informace pro jednotlivé typy sportovních výkonů (Choutka, Dovalil, 1991)
Typ sportovního výkonu
Opt. věk k zahájení sp. tréninku
Doba tréninku
Opt. věk pro vrcholné výkony
11-12
10-12
21-23
-rychlostně silové: (atl. vrhy, hody, skoky, vzpírání)
11-13
11-15
22-30
- vytrvalostní: (atl. běhy, plavání, lyž. běhy, cyklistika, kanoistika, veslování)
10-13
12-15
22-30
8-10
10-12
18-20
12-13
12-15
24-28
- rychlostní: sprinty (atletika, cyklistika, plavání)
- technicko – estetické: (sp. gymn., mod.gymn., krasobruslení, skoky do vody) - úpolové: (zápas, box, judo, šerm) - kolektivní: (fotbal, hokej, házená, volejbal, basketbal, aj.)
Pozn. Ve sportech, které provádějí muži i ženy, dochází u žen ke snižování všech věkových hranic asi o 1-2 roky.
Bukač a Dobrý (2008) ve svém článku zabývajícím se dlouhodobým sportovním vývojem mládeže rozdělují sporty s pozdní specializací do šesti stádií: 1. Fundamentální stádium (podle Bukače Stadium učení elementárních dovedností): věk chlapců: 6-9 let, věk dívek: 6-8 let. Využití zábavné pohybové hry. Vývoj dovedností by měl být dobře strukturovaný, zábavný a pozitivní.
25
2. Stadium zahájení soustavného tréninku (podle Bukače Učení herně dovednostního základu): věk chlapců: 9-12 let, věk děvčat: 8-11 let. Učit se všestranným sportovním dovednostem. V tomto období jsou děti připravené osvojovat si obecné sportovní dovednosti, které jsou základními kameny celého sportovního vývoje. 3. Stadium tréninku se zvýšeným úsilím (podle Bukače Stadium herního tréninku, stadium herní kompetence): věk chlapců: 12-16 let, věk dívek: 11-15 let. Vytvořit aerobní základ, zvyšovat nároky na lokomoční rychlost a ke konci stadia zvyšovat svalovou sílu, dále rozvíjet a kultivovat sportovně specifické dovednosti, aerobní zdatnost, techniku s činkou, prohlubovat vědomosti o strečinku a výživě. Učit se chování před soutěží, v jejím průběhu a po soutěži. Kultivovat základní sportovně specifické dovednosti, adaptovat se na aerobní, rychlostní a rezistenční trénink. Během soutěží vést sportovce ke snaze zvítězit a dosáhnout svého nejlepšího výkonu, hlavní pozornost tréninku se však soustřeďuje stále na základy sportovních dovedností. 4. Stadium tréninku s důrazem na účast v závodech, soutěžích (podle Bukače Stadium tréninku kompetice): věk mužů: 16-18 let, věk žen: 15-17 let. Optimalizovat kondiční trénink a sportovně specifické, individuální a poziční dovednosti a výkon. Organizovat celoroční, vysoce intenzivní trénink. 5. Trénink s důrazem na vítězství (Stadium soutěžního tréninku) věk mužů: 19-23 (+/-), věk žen: 18-22 (+/-). Toto stadium je poslední stadium sportovní kariéry. Všechny sportovcovy kapacity (tělesné, technické, taktické, kognitivní, mentální) a jeho životní styl jsou plně stabilizovány a pozornost v tréninku se přesunuje na maximalizaci výkonu. 6. Udržení celoživotní pohybové aktivnosti Umožnění plynulého přechodu ze sportovcovy závodní kariéry do sféry celoživotních pohybových aktivit, včetně sportovních.
26
3.4.2 Plavecká sportovní kariéra
Plavecká kariéra bývá zpravidla dlouhá, časově a energeticky nesmírně náročná, zvláště ve fázi rozvoje výkonnosti (Čechovská, 2005). Čechovská (2005) rozděluje plaveckou kariéru do etap, které mohou být individuálně časově ohraničené. Ve fázích rozvoje, v dětském věku, korespondují s institucionálním vzděláním, povinnou školní docházkou, ve specializované a vrcholové etapě se liší výrazněji.
Členění etap plaveckého tréninku:
etapa přípravného plaveckého tréninku
etapa základního plaveckého tréninku
etapa specializovaného plaveckého tréninku
etapa vrcholného plaveckého tréninku
Trend rostoucí výkonnosti by měl být přiměřený a plynulý, tempo růstu se zpomaluje s blížícím se dosažením individuálně limitní výkonnosti. Optimálně bychom měli v kariéře usilovat o co nejdelší fázi stabilizace vrcholné výkonnosti (viz Obr. 4). S posléze zákonitým poklesem výkonnosti by mělo nastat kontrolované ukončení sportovní kariéry. Závodník by měl být na tento moment připraven psychicky a pracovat na pozvolném přechodu na režim útlumového zatěžování (Čechovská, 2005).
27
B
C
D
E
15 let
22 let
26 let
30 let
výkonnost
Obrázek 4: Schematické znázornění vývoje výkonnosti (upraveno podle Feigeho, 1973, Čechovská, 2005)
7 let
A
A – počátek sportovní plavecké kariéry (zhruba od 7 let) B – počátek kvalitní výkonnostní kariéry (zhruba od 15 let) C – kulminační bod vývoje výkonnosti (zhruba ve 22 letech) D – konec vrcholné výkonnostní fáze (zhruba ve 26 letech) E – konec kariéry (zhruba po 39 roce) AE – doba celé kariéry (přibližně 23 let) AB – vzestupná fáze (hlavní vzestup) AC – celkový vzestup BC – vrcholný výkonnostní vzestup BD – vrcholná výkonnostní fáze CD – sestup vrcholné výkonnostní fáze CE – celkový sestup DE – sestupná fáze (konečný sestup)
28
věk
3.4.3 Tréninkové etapy ve sportovním plavání
Dlouhodobý plavecký trénink Čechovská (2005) schematicky dělí na následující období, lišící se charakteristickými cíli a obsahem:
přípravný trénink (mladší školní věk, 7 až 10 let)
základní trénink (starší školní věk, 10 až 15 let)
specializovaný trénink (zhruba středoškolský věk, dospělost)
vrcholný trénink (individuální vymezení, dospělost)
Přípravný trénink se organizuje pro děti mladšího školního věku. Čechovská (2005) se dále zmiňuje, že se můžeme často setkat se snahou rodičů včlenit i dítě předškolního věku. Integraci dítěte i smysl této snahy však označuje za iluzorní, neboť dítě v tomto věku by mělo jednoznačně rozvíjet škálu plaveckých dovedností, než přepínat své psychické i fyzické síly k uplavání mnoha metrů v bazénu.
Základní trénink je následující etapou stěžejního významu. Měl by zaručit efektivní, přesto přiměřený, plynulý a dlouhodobý růst výkonnosti. Věkově je vymezen obdobím 10 až 15 let. Čechovská (2005) jako jeden z problémů této etapy uvádí předčasnou specializaci na jednu konkrétní soutěžní disciplínu (dítě je prohlášeno za sprintera či vytrvalce a je podle toho tak i trénováno). V tréninku jsou dále uplatňovány metody, které do dětského zatěžování ještě vůbec nepatří. V konci povinné školní docházky však může biologický věk předcházet věku kalendářnímu a trenér má ke specializovanému tréninku fyzicky i psychicky připraveného žáka – plavce. Toto období je pro plavecký sport klíčové. Jmenované příčiny, ale i další faktory organizačního nebo materiálního charakteru vedou zhusta k předčasnému ukončení sportovní kariéry na pouhém začátku specializované etapy.
Specializovaný trénink chápeme jak ve smyslu zaměřenosti tréninku na konkrétní energetické systémy zajišťující hlavní individuální soutěžní trať plavce, tak současně na profilování specializace v konkrétním plaveckém způsobu nebo disciplíně.
29
Současně však chápeme specializovaný trénink i v souvislosti s uplatňováním tréninkových metod, které právě k prohloubené specializaci vedou a neměli by se tedy z mnoha důvodů objevovat dříve než v této etapě. Ve specializované etapě nastupuje snaha výrazněji trénink individualizovat. S řízením tréninku souvisí promyšlenější diagnostika trénovanosti, sledování fyziologické odezvy zatěžování a psychické vyladěnosti. Zvyšují se nároky na podmínky sportovního tréninku, což je v plavání problém. Podmínky pak často limitují další výkonnostní růst. Specializovaný trénink by měl vést k dosažení individuálně vysoké výkonnosti.
Pokud předpoklady pro plavecký výkon jsou optimální a individuální motivace pro další budování výkonu je vysoká, trénink pokračuje směřováním k vrcholné výkonnosti. Specializace závodníka se zpravidla prohlubuje směrem ke konkrétní trati, u vyhraněných sprinterů je to typické. Hlavním smyslem vrcholné etapy je dosažení a udržení špičkové výkonnosti (mezinárodní, národní).
3.4.4 Věk plavců na mistrovských soutěžích ve sportovním plavání
Problematikou věku plavců na vrcholných soutěžích (mistrovství Evropy, mistrovství světa, olympijské hry) se zabývali ve svých diplomových pracích Hlaváčková (2005) a Majerová (2007) a věkovým profilem plavců na mistrovských soutěžích ČR se zabýval Havlíček (2007). Zjišťovali zda platí tvrzení, že plavání patří mezi sporty s rannou specializací, či nikoli. Jejich závěry dokazují, že v posledních letech se věk plavců na vrcholných soutěžích posunul více do věku dospělosti. Věk plavců na světových soutěžích ve sledovaném období (2000-2005) se pohybuje v průměru u mužů 20,5-22,5 lety a u žen mezi 19,5-20,5 lety. Tendenci zvýšení průměrného stáří plavců potvrzují i průměrné hodnoty věku na olympijských hrách 2000 a 2004 (viz Tab. 5), které se blíží stavu před rokem 1960. Přesto se i dnes setkáváme s plavci, především s plavkyněmi, kteří startují ve věku na počátku adolescence. Naopak zaznamenáváme, že více jak polovina plavců je ve věku dospělosti (Pokorná, Majerová, Hlaváčková, 2009).
30
Tabulka 5: Průměrný věk žen a mužů na olympijských hrách ve sportovním plavání
Olympijský rok
(Hlaváčková, 2005)
(Majerová, 2007)
muži
muži
ženy
1968
19,9
17,3
1972
19,7
17,2
1976
20,2
17,6
1980
20,6
17,8
Disciplíny VZ
ženy
Disciplíny - mimo VZ
2000
21,9
20,7
22,3
20,4
2004
22,8
20,9
22,3
20,8
Ve svých pracích Hlaváčková (2005) - zkoumání plaveckých disciplín volný způsob - i Majerová (2007) - zkoumání disciplín mimo plaveckých disciplín volný způsob - došly v podstatě k totožným závěrům, lišily se jen nepatrnými odchylkami. Tak např. nejnižší věk: Hlaváčková (2005) – muži 13-17 let, ženy 13-15 let, Majerová (2007): muži 13-18 let, ženy 12-15 let; nejstarší účastníci: Hlaváčková (2005): muži30-35 let, ženy 30-34 let, Majerová (2007): muži 30-38 let, ženy 31-35 let (bez extrémních hodnot); průměrný věk: Hlaváčková (2005): muži 20,6-22,8 let, ženy 19,8-20,9 let, Majerová (2007): muži 21,1-22,8 let, ženy 17,9 let resp. 19,3-20,8. Jak vyplívá z předchozích údajů, značné jsou intersexuální rozdíly. Majerová (2007) ve svém závěru uvádí : “míry centrální tendence vykazují v charakteristikách plaveckých disciplín i soutěží intersexuální rozdíly zhruba 1-3 roky s nižšími hodnotami u žen“. Výsledky Hlaváčkové se od předchozího tvrzení neliší. Hlaváčková (2005) dospěla také k závěru, že hodnota věku je ovlivňována délkou trati. S délkou trati se průměrný věk plavců snižuje. Toto tvrzení se shoduje jak s výsledky Majerové (2007), tak s výsledky věkového profilu plavců na mistrovských soutěžích v ČR, které uvádí ve své práci Havlíček (2007). Dále se práce shodují v závěru, který se týká průměrného věku plavců startovního pole a medailistů. Havlíček
31
(2007) ve svém závěru uvádí: „Plavci dosahují výsledku v podobě medailového umístění v průměrném věku vyšším než je průměrný věk
startovního pole“.
Hlaváčková (2005) k tomu dodává, že devadesát procent medailistů ve sledovaném období bylo starší 20 let. Věkový profil plavců ve sportovním plavání je tedy alespoň částečně zmapován, jak je tomu s věkem plavců v plavání s ploutvemi a zdali zde stále platí trend ranné specializace a s tím související dřívější ukončení sportovní kariéry se zabýváme v této diplomové práci.
32
3.5 Plavání s ploutvemi 3.5.1 Charakteristika Podle CMAS je plavání s ploutvemi definováno takto: „Plavání s ploutvemi se rozumí pohyb s monoploutví nebo dvěma ploutvemi na vodní hladině nebo pod vodou s použitím vlastní svalové síly sportovce a bez použití jakéhokoliv mechanismu nepoháněného svalovou silou. Pro disciplíny plavání pod vodou s dýchacím přístrojem je povoleno použití přístroje jen se stlačeným vzduchem“ (Mezinárodní a národní pravidla ČR PP/DPP, 2007). Plavání s ploutvemi a rychlostní plavání pod vodou (PP a RP) představují nejmladší disciplínu potápěčského soutěžního sportu. Jako samostatná disciplína vznikala postupným oddělováním především sprintérských částí orientačních a distančních vícebojů. Tyto disciplíny se pak samostatně přesunovaly do plaveckých bazénů. První evropské medaile se rozdělovaly ještě při společné soutěži v roce 1967 v italské Angeře. Zde se plavala sprinterská disciplína na nádech 40 m a na 1000 m s přístrojem plavaným na volné vodě podle nataženého lana. K faktickému rozdělení disciplín na evropské úrovni došlo v roce 1968. Od roku 1969 se místa konání mistrovství v plavání s ploutvemi a orientačního potápění vzájemně lišila. Plavecké disciplíny v bazénu se vyvíjely ze všech potápěčských disciplín nejvíce dynamicky. První mistrovství světa se konalo v roce 1976 v německém Hannoveru. Od roku 1981 jsou plavecké disciplíny součásti Světových her, juniorské šampionáty se v Evropě konají od roku 1984 a mistrovství světa od roku 1989. Plavání s ploutvemi je také zařazeno mezi volitelné olympijské sporty. Soutěže v plavání s ploutvemi a rychlostní potápění se ve svých disciplínách a pravidlech velmi blíží plaveckým soutěžím. Soutěže se plavou v bazénech, v kterých jednotliví závodníci plavou každý ve své dráze v disciplínách od 50 m až po 1500 m. Na rozdíl od plavání, v kterém máme definované čtyři plavecké způsoby, v plavání s ploutvemi rozlišujeme dva "základní způsoby plavání". Rychlostní potápění (RP) se plave s přístrojem, který závodník drží nejčastěji před tělem (držení přístroje je libovolné). Přístroj obsahuje stlačený vzduch jehož maximální tlak je 200 atmosfér. V základních pravidlech je předepsáno, že tvář závodníka musí být po celou dobu závodu pod vodou. S přístrojem se plavou disciplíny 33
100 m, 400 m a 800 m. Velikost přístroje je přímo úměrná délce plavané disciplíny. Pro disciplíny na 100 m se používají přístroje o obsahu cca 1 litr. Na 800 m přístroje o obsahu až 7 litrů. Technika plavání je obdobná jako u orientačního a distančního plavání s ploutvemi. Klíčovým místem především pro začínající je provedení "kotoulové" obrátky. Zde je důležité především správné načasování postupného vyplavání k hladině a přenesení horní části těla i s přístrojem do nového směru plavání. V cíli i na každé obrátce je povinný dotyk části těla nebo výstroje na stěnu bazénu. Od roku 2010 se nejdelší disciplína 800 m RP vyřazuje z programu mistrovství světa i mistrovství Evropy. Jedinou disciplínou, která se plave bez přístroje i bez dýchací trubice je 50 m RP. Tuto vzdálenost plavou muži i ženy pouze na nádech. Při plavání této tratě dosahují plavci vůbec nejvyšší rychlosti jakou vyvine člověk vlastní silou ve vodě. Nejlepší závodníci světa plavou rychlostí přesahující 3,3 metry za sekundu. Plavání s ploutvemi (PP) má tyto disciplíny: 50, 100, 200, 400, 800, 1500 metrů i štafety na 4x100 a 4x200m. Dýchání zde místo přístroje zajišťuje dýchací trubice - "šnorchl" jehož maximální délka je 48 cm. Při soutěžích musí mít závodníci po celou dobu závodu některou část těla či výstroje nad hladinou. Výjimkou je 15 metrové pásmo po startu a po obrátkách, kdy je povoleno plavat závodníkům pod hladinou vody. Překročení této vzdálenosti se trestá diskvalifikací. Disciplíny v krátkých ploutvích označované jako "BI FINS - BF" se staly součástí oficiálního programu mistrovství světa i mistrovství Evropy od roku 2007. V roce 2006 se tato disciplína zkušebně zařadila na mistrovství světa seniorů v Turíně a mistrovství světa juniorů v Moskvě. Disciplíny v BF jsou pouze tři, a to 50 m BF, 100 m BF a 200 m BF. Maximální délka ploutví je 65 cm. Obdobně jako v disciplínách "plavání s ploutvemi PP" je možné po startu a po obrátkách plavat 15m pod hladinou libovolnou technikou, dále je možné pokračovat pouze střídavým pohybem nohou i paží (kraul). Používání dýchací trubice není povinné. Každý závod v PP, RP i BF začíná startovním skokem ze startovních bloku po povelu "Na místa". Oprava špatného startu neexistuje a závodníci nesmí předčasně odstartovat. Vlastní vzdálenost se snaží všichni závodníci zaplavat co nejrychleji. Podobně jako v plavání má i plavání s ploutvemi mimo bazén svou alternativu na otevřených vodních plochách. I zde se rozumí pohyb s monoploutví nebo dvěma
34
ploutvemi na vodní hladině s použitím vlastní svalové síly sportovce a bez použití jakéhokoliv mechanismu nepoháněného svalovou silou. Jako plavání na "volné vodě" musí být definován jakýkoliv závod, konající se v řekách, jezerech nebo na moři. Pro plavání na volné vodě je povoleno pouze vybavení, které se skládá z:
ploutve s maximálními rozměry 760 mm na délce i šířce a výšce 150 mm
brýlí nebo masky sloužící pouze k ochraně očí a zlepšení viditelnosti ve vodě
dýchací trubice kruhového tvaru určená pouze k dýchání
pomocné výstroje při soutěžích na volné vodě - jedno nebo dvoudílný neoprenový oblek nezvětšující povrch těla závodníka (pokud má voda teplotu nižší než 14°C, jsou závodníci povinni mít během závodu plavecký oblek z neoprénu).
Všechny soutěže na volné vodě se startují z vody s dostatečnou hloubkou, která závodníkům dovolí, aby mohli plavat po startovním signálu. Při oficiálních soutěžích národního, kontinentálního a světového mistrovství se plavou individuální soutěže na vzdálenost 6 km a 20 km. Soutěže čtyř členných družstev (štafet) se konají na vzdálenost 4x 3 km (KSP Olomouc, 2009).
3.5.2 Věkové kategorie, omezení
Věkové kategorie jsou následující: a) ) „Junioři“:
B: 16-17 let
C: 14-15 let
E: 11 let a mladší (předzávodní skupina) b) „Dospělí (Senioři)“:
A: 18 let a starší
c) „Veteráni“:
V0: 25-34 let
V1: 35-44 let
V2: 45-54 let a další dělení po 10 letech
Závody v plavání na nádech jsou povoleny jen do vzdálenosti 50m.
35
D: 12-13 let
Pro kategorii „junioři“ platí následující omezení disciplín a vzdáleností: a) kategorie B a C:
- bez omezení
b) kategorie D:
- plavání na hladině a plavání s přístrojem bez omezení - plavání na nádech maximálně 25m.
c) Předzávodní skupina:
- nejsou pořádány mezinárodní soutěže, - uplatňují se národní pravidla. - mohou soutěžit v monoploutvi (její plocha však nesmí - přesáhnout plochu čtverce o rozměru 50x50 cm) - šířka dýchací trubice smí být max. 23 mm, - nesoutěží se v disciplínách RP s přístrojem - plavou maximálně 15 m AP.
Plavání na volné vodě: soutěže mohou být pořádány na libovolnou vzdálenost za podmínky plného zajištění bezpečnosti závodníků.
pro kategorii D je maximální trať 6 km.
pro kategorii C je maximální trať 8 km.
3.5.3 Mistrovství a soutěže CMAS
Jsou dva různé typy soutěží:
soutěže v bazénu
soutěže na volné vodě nebo v dálkovém plavání
Mistrovství a soutěže CMAS jsou:
mistrovství světa
mistrovství kontinentu
Světový pohár + Světové hry (organizované IFWGA)
36
Světová a kontinentální mistrovství v bazénu jsou organizována alternativně každé dva roky:
mistrovství světa: liché roky (např. 2007, 2009)
kontinentální mistrovství: sudé roky (např. 2008)
mistrovství světa juniorů: sudé roky (např. 2008)
kontinentální mistrovství světa juniorů: liché roky (např. 2007, 2009)
Program mistrovství světa, pro seniory i juniory, zahrnuje soutěže v bazénu i v dálkovém plavání. Program kontinentálních mistrovství, pro seniory i juniory, může zahrnovat soutěže v bazénu i v dálkovém plavání (Mezinárodní a národní pravidla ČR PP/DPP, 2007).
3.5.4 Technika plavání s monoploutví
Ploutve byly vynalezeny, aby umožnily rychlejšího pohyb člověka ve vodě. K tomuto účelu slouží i dodnes. Sportovcům ploutve umožňují maximalizovat rychlost pohybu a současně vzhledem k této rychlosti minimalizovat energetické ztráty. Dalo by se tedy říct, že plavání s ploutvemi je i pro člověka, který není navyklí k plavání s touto pomůckou, ideální lokomocí ve vodním prostředí. Z hlediska rychlosti plavání toto platí více pro monoploutev a pro techniku plavání v hydrodynamické poloze (Maršálek, 1997). Plavání s monoploutví je velmi jednoduchý symetrický pohyb a zvláště efektivní technika (Heinz Kerll, 1987). Ze všech známých způsobů lokomoce ve vodě má technika plavání s monoploutví nejjednodušší strukturu. Při současném pohybu obou dolních končetin také sportovec vyvine daleko větší sílu a tím dosáhne vyšší rychlosti. Technika plavání s monoploutví vycházela z počátku z plaveckého způsobu motýlek. Teprve vývoj ukázal, že tuto plaveckou techniku není možno přejímat bez výhrad. U plavců, plavajících způsobem motýlek, je sice pohyb nohou hnacím prvkem, nicméně paže jsou hlavní
37
hnací silou. U sportovce, plavajícího s monoploutví, je pohyb dolních končetin hlavní hnací silou a paže pouze udržují polohu (Pyš, 1989). Plavec při plavání s monoploutví se opírá o nepoměrně větší plochu monoploutve, kterou navíc “pohání” mohutnější svalové skupiny břišních svalů, zádových a dolních končetin. Rozdíl mezi plaváním s monoploutví a pohybem dolních končetin klasického plaveckého delfínového vlnění při výjezdech pod vodou nám dokazuje, že plavání s monoploutví je samostatnou kapitolou pohybu člověka vodním prostředím. Na první pohled se jedná o stejný způsob lokomoce dolních končetin, které souhlasně provádějí tzv. delfínový kop. V obou případech by lokomoční vlna měla procházet celým tělem, tedy od dlaní po kotníky. Rozdílné je ovšem především časoprostorové provedení lokomoční vlny, které je dáno hlavně použitím ploutve, jenž způsobuje částečné zpoždění a zbytnění této vlny u některých segmentů plavcova těla (viz Obr. 5) (Maršálek, 1997). Srovnání plavání delfína a plavce s monoploutví: Hlavní znaky optimální techniky plavání s monoploutví podle Pyše (1989) přímo vycházejí z techniky plavání ryb a delfínů: 1. tělo sportovce je v hydrodynamické poloze, 2. hybný impuls vychází z kyčlí přes natažené dolní končetiny v kolenou a kotnících, 3. velikost kmitu kotníku je dána vztahem Asp : L, kde Asp je dvojnásobná amplituda kmitu kotníku a L je výška sportovce v hydrodynamické poloze (ve vzpažení); hodnota vztahu se pohybuje podobně jako u ryb okolo 0,18 4. svalové partie dolní končetiny fixují nohu v nataženém stavu, pouze při přechodu v dolní úvrati prodlužuje kotník sestupnou dráhu ploutve snížením úhlu v kotníku tak, aby při zahájení vzestupné části záběru byl opět natažen. Sportovec plavající s monoploutví pod vodou, vytváří propulsní sílu ve vertikální rovině, stejně jako delfíni. Delfín, stejně jako sportovec s monoploutví, provádí při plavání vpřed pohyb ploutví shora dolů tak, že pohybuje-li se koncová část těla (u plavců kotník) dolů, je ploutev obrácena nahoru a pohybuje-li se koncová část těla delfína nahoru, je ploutev obrácena dolů (Pyš, 1989). 38
Obrázek 5 : Technika plavání s monoploutví (Maršálek, 1997)
Maršálek (1997) ve své práci také jednoznačně dospěl k závěru, že technika plavání s ploutvemi se odlišuje v závislosti na somatických předpokladech, fyzických dispozicí a na specializaci jednotlivých plavců.
39
3.5.5 Sportovní příprava v plavání s ploutvemi
Proces přípravy mladých sportovních potápěčů Pyš a Smolík (1994) rozdělují do následujících šesti etap. První tři z nich probíhají ve stádiu předpřípravy a další tři odpovídají stádiu počáteční specializace a jejího prohloubení. Na ně navazuje etapa udržení sportovního mistrovství.
Stadium předpřípravy:
1. etapa - přípravný plavecký výcvik (dnes výuka) do 6 let, 2. etapa – základní plavecký výcvik (dnes výuka) do 8 let, 3. etapa – zdokonalovací plavecký (dnes výuka) do 10 let. Cílem stádia předpřípravy je vytvoření všestranného pohybového a speciálního plaveckého základu pro sportovní potápění. Celá metodika výcviku (výuky) je podřízena zvláštnostem vývoje dětského organismu. U dětí tohoto věku je dobře rozvinuta kloubní pohyblivost a všeobecná vytrvalost. Řada odborníků konstatuje, že rozvíjení rychlosti záměrným ovlivňováním není možné a podobně je to s rozvojem síly. Přesto je však možné ovlivňovat pohybové schopnosti nestandardním zatížením a to např. pohybovými hrami s možností rychlého přemístění.
Stadium realizace sportovních schopností
4. etapa – základní trénink plavání s ploutvemi do 12 let, Velký důraz je kladen na rozvoj všeobecné (aerobní) vytrvalosti. Technická příprava představuje dokonalé zvládnutí pohybových návyků základních plaveckých způsobů (kraul, znak, prsa) a nácvik delfínového kopu, který provádíme s ploutvemi. Hlavním cílem je všestranná příprava. Zatížení rychlostního charakteru vyvolávají stresové stavy a sportovci, kteří v tomto období trénují převážně plavání krátkých tratí vysokou rychlostí nemají sportovní budoucnost. 5. etapa – specializovaný trénink plavání s ploutvemi s rychlostním plavání pod vodou do 13-14 let. Hlavní úlohou je rozvoj všeobecných a speciálních schopností, technika plavání charakteristické délky tratě, doplňkových způsobů plavání, prohloubení rozvoje 40
aerobní a aerobně-anaerobní vytrvalosti (což souvisí s dalším nárůstem celkového objemu plavání), rozvoj rychlosti na krátkých úsecích. Změna zájmů v tomto období může zapříčinit ochabnutí zájmu o sportovní činnost. 6. etapa – mistrovský trénink talentovaných jedinců v plavání s ploutvemi (PP), rychlostním plavání pod vodou (RP) a orientačním potápění (OP) od 15 let. Významnou úlohu zde hraje získávání speciální vytrvalosti. Toto období je charakterizováno stabilizací tréninkového zatížení. Teprve na dobře vybudovaných vytrvalostních základech se mohou vrcholoví sportovci později specializovat na zvyšování intenzity při velkém objemu. Tělesná příprava směřuje k dosažení vysoké úrovně pohybových schopností (sílu, rychlost, vytrvalost a ohebnost). Ve speciální tělesné přípravě se zaměřujeme na rozvoj speciálních pohybových schopností, které limitují výkon v konkrétní disciplině sportovního potápění (maximální síla jednotlivých svalových skupin, aerobní kapacita organismu).
Stadium dlouhodobého sportování (u sportovců starších 17 let)
Pyš (1989) zdůrazňuje, že každou z těchto etap charakterizují určité zvláštnosti a určují, čím se jedno období liší od druhého. Jestliže v první etapě převládá učení základním plaveckým pohybům, v etapách následujících jde o zvyšování úrovně vytrvalosti a rychlosti plavání. Jedna etapa navazuje plynule na druhou a hledat spojitost mimo tuto posloupnost nelze. Sportovní plavání navazuje přímo na základní a zdokonalovací výcvik (výuku), které je po určité době východiskem pro sportovní potápění. Dodržování postupových krokům v kariéře sportovce je základem zvyšování úrovně sportovního mistrovství za předpokladu, že v etapě zdokonalování nedojde k narušení techniky (Pyš, 1989).
41
4. METODOLOGIE 4.1 Organizace výzkumu Výzkumné šetření a zpracování práce probíhalo v období od září 2008 do března 2010. Období jsme rozdělili do několika etap: 1) shromáždění odborné literatury a potřebných informací z jiných zdrojů (např. internet) 2) sběr dat k výzkumné části 3) zpracování dat 4) grafické zpracování dat 5) vyhodnocení zpracovaných dat 6) interpretace výsledků šetření, vyvození závěrů
4.2 Metody A) Potřebná data jsme získávali metodou statistického šetření. Předmětem statistického zkoumání jsou hromadné jevy, to znamená, že zkoumáme vlastnosti u velkého počtu prvků (Hanousek, Charamza, 1992). Ve výběrovém šetření jde o sběr informací standardizovaným způsobem od skupiny lidí. Výzkumník shromažďuje data o populaci pomocí nějaké formy výběru jedinců nebo jednotek a sběru hodnot určitých proměnných, ale nepokouší se o jejich ovlivnění. Takové studii říkáme někdy statistické šetření nebo zjišťování (anglicky survey) (Hendl, 2004).
Sběr dat: Metody sběru dat jsme využili pro získání materiálů a dat potřebných k našemu výzkumu. Tyto data jsme získali na internetových stránkách uvedených ve zdrojích na konci této práce.
42
Zkoumaná populace: Výběrovou skupinou se stali jedinci, kteří se účastnili seniorských světových a evropských šampionátů v letech 2002-2008. Světové šampionáty v bazénových disciplínách se konali v letech 2002 (Patras), 2004 (Sahnghai), 2006 (Turín), 2007 (Bari). Evropské šampionáty v bazénových disciplínách se konaly v letech 2003 (Liberec), 2005 (San Marino), 2008 (Eger). V roce 2006 se poprvé konaly současně šampionáty v různých disciplínách (bazénové disciplíny i plavání na volné vodě). Mistrovství světa v disciplínách plavaných na volné vodě (DPP) se konala v letech 2003 (Alexandrie), 2005 (La Ciotat), 2006 (Turín), 2007 (Bari). Mistrovství Evropy v disciplínách plavaných na volné vodě se konala v letech 2002 (Keckskemet), 2004 (Kiev), 2008 (Eger).
Výběrovou skupinu jsme dále rozdělili na podskupiny: 1)
a) celé startovní pole
b) finalisté
c) medailisté
2)
a) muži
b) ženy
3)
a) ME
b) MS
4)
a) jednotlivé disciplíny
b jednotlivé tratě disciplín
B) Analýzu dat jsme uskutečnili pomocí popisné statistiky.
Statistické zpracování dat pomocí tabulek a grafů usnadňuje jejich vizuální analýzu a celkové posouzení datové konfigurace (Hendl, 2004). Např. data obsažená v tabulkách četností je možno prezentovat také v názorové podobě. K tomuto účelu se používají např. histogramy četností, polygony četností, součtové křivky, výsečové grafy apod. (Chrástka, 2007).
43
V naší práci jsme využili polygony četností. Chrástka (2007) charakterizuje polygon četností jako diagram spojnicový, v kterém na vodorovné ose (x) zaznamenáváme jednotlivé měřené nebo šetřené hodnoty a na svislé ose (y) četnosti hodnot n i . Pro další zpracování však potřebujeme data vhodně kondenzovat. Proto se počítají různé číselné charakteristiky – popisné statistiky, které zachycují různé aspekty dat. Jedná se především o charakteristiky centrální tendence a rozptýlenosti, ale i o další charakteristiky jako šikmost nebo špičatost rozdělení dat. Míry centrální tendence se snaží charakterizovat typickou hodnoty dat. (Říká se jim také střední hodnoty, resp. míry střední hodnoty nebo míry polohy – protože určují, kde na číselné ose je vzorek rozložen) (Hendl, 2004). Pokud rozdělení není příliš asymetrické, nejsou rozdíly mezi charakteristikami polohy příliš velké (Chrástka, 2007) V naší práci jsme použili charakteristiky centrální tendence (aritmetický průměr, medián, modus) a rozptýlenosti (směrodatná odchylka, minimální hodnota a maximální hodnota).
Aritmetický průměr ( x ):
- součet všech naměřených údajů vydělený jejich počtem.
Medián (Me):
- hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny
Modus (Mo):
- průměr z krajních bodů intervalu, který obsahuje nejvíce dat
Směrodatná odchylka:
- odmocnina z rozptylu a vrací míru rozptýlenosti do měřítka původních dat.
Minimální hodnota (min.):
- minimální hodnota množiny hodnot
Maximální hodnota (max):
- maximální hodnota množiny hodnot
Rozpětí (R):
- rozdíl největší a nejmenší hodnoty znaku
C) Interpretace výsledků šetření Pro statistické zpracování jsme využili programu Microsoft Excel. Získané výsledky jsme v diskusní části shrnuli, porovnali a podali případná vysvětlení.
44
5. VÝSLEDKOVÁ ČÁST Výsledková část je předkládaná v následující struktuře. První část obsahuje zpracování jednotlivých let šetření v samostatných oddílech rok 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007 a 2008. Druhá část výsledků se soustřeďuje na souhrnná data z různých pohledů za celé sledované období. Třetí výsledková část porovnává data z mistrovstvích Evropy a mistrovství světa a čtvrtá část výsledků celkově sumarizuje zjištěná fakta.
5.1 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích 5.1.1 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2002 V roce 2002 se v Řecku ve městě Patras konalo Mistrovství světa v plavání s ploutvemi a rychlostním potápění (PP, RP). V dálkovém plavání s ploutvemi na otevřené vodě pak závodníci měřili své síly na Mistrovství Evropy v maďarském Keckskemétu. Nejvíce obsazenou disciplínou se na MS u mužů stala trať 50 m RP, kdy se na startovní blok postavilo 41 závodníků. U žen byla nejvíce obsazena trať 100 m PP, kterou absolvovalo 39 závodnic. U obou pohlaví byla nejméně „oblíbena“ trať 800 m RP, v které startovalo 25 mužů a 19 žen. Na otevřené vodě absolvovalo trať 20 km DPP také nízký počet závodníků, 7 mužů a 9 žen. Přílohy 1, 2, 3 a 4 zachycují zjištěné četnosti stáří plavců a tabulky 6 a 7 charakterizují popisnou statistikou soubor plavců na sledovaných soutěží v roce 2002. Věkový průměr mužů v bazénových disciplínách se pohyboval v rozmezí 20,87 let (1500 m PP) – 24,12 let (800 m RP). Nejvyšší průměrný věk byl dosažen u mužů na trati 20 km DPP, kde činil 27,78 let. Nejmladší závodník startoval na trati 200 m PP a jeho věk byl 14 let, nejstarší závodník mistrovství byl o celých 30 let starší (věkové rozpětí). U žen se věkový průměr v bazénových disciplínách pohyboval v rozmezí 19,65 let (800 m PP) - 22,82 (200 m PP). Nejvyšší průměrný věk ovšem také ženy dosáhly v nejdelší disciplíně 20 km DPP a činil 24,11 let. Nejmladší závodnici bylo 13 let a na trati 100 m PP a 200 m PP se utkala s nejstarší závodnicí tohoto mistrovství, které bylo 42 let, věkové rozpětí 29 let. Jak je zřejmé z grafu 1, vyjma tratí 400 m PP, 800 m PP a 1500 m PP, je věkový průměr finalistů mužů vždy vyšší, než věkový průměr startovního pole. U žen naznačená tendence platí pouze u 800 m PP (graf 2). 45
Tabulka 6: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2002 2002 – muži; MS, Patras, Řecko (RP, PP) ; ME, Keckskemét, Maďarsko (DPP) 50RP R
M
100RP R
M
400RP R
F
průměr: medián: modus: max. věk:
21,93 21 18 34
min. věk:
15
F
F
23 22 18 30
22 18 18 30
22,2 21 18 34
24,5 26 18 30
20,67 18 18 26
23,48 22 22 44
17
18
16
18
18
15
R
F
M
R
F
M
průměr:
21,87
23
22
22,72
23,63
medián:
21
20,5
18
21
modus:
18
18
18
max. věk: min. věk:
32 15
32 17
30 18
50PP
F
M
23,75 23 22 30
23,67 22 22 27
24,12 22 22 44
25 22 22 44
23,33 22
17
22
17
18
18
R
F
M
R
F
M
22,67
22,03
22,38
22,33
21,55
21,25
19
21,5
18
20
20
18
21
20
19
18
18
18
20
18
17
17
41 16
32 18
32 18
41 14
32 17
32 15
30 17
100PP
800PP R
M
800RP R
200PP
1500PP F
M
R
400PP
6000DPP F
M
32 17
20000DPP
R
M
R
M
27,78
30
25
25
průměr:
21,38
21,13
19,67
20,87
20,13
19,67
24,48
26,67
medián:
21
20
19
20
19
19
23
27
modus:
19
19
19
19
19
19
19
max. věk:
32
27
21
29
27
21
41
30
44
44
min. věk:
15
17
19
15
15
19
15
23
18
21
18
46
30
21 17
Tabulka 7: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2002 2002 – ženy; MS, Patras, Řecko (RP, PP) ; ME, Keckskemét, Maďarsko (DPP) průměr: medián: modus: max. věk: man. Věk:
50RP R 21,84 20,5 22 38 16
F 20,38 20,5 22 26 16
M 21,33 22 25 17
50PP
100RP R 21,65 21,5 16 33 15
F 21,5 23 24 27 16
M 24,33 24 24 25 24
100PP
průměr: medián: modus: max.věk: min.věk:
R 20,72 20 18 33 14
F 20,5 20 18 26 16
M 19 18
průměr: medián: modus: max.věk: min.věk:
800PP R 19,65 19,5 20 27 14
F 20,25 20 20 27 15
400RP R 21,43 21 22 31 15
F 20,75 21 22 27 15
M 21,67 22 23 20
200PP F 22 22,5 25 25 17
M 22 24
22 17
R 22,51 20 20 42 13
25 17
R 22,82 22 20 42 13
M 18,33 20 20 20 15
1500PP R 19,67 19,5 20 27 14
F 19,5 19 20 27 16
M 19,33 20 20 20 18
6000DPP R 22,74 23 20 35 18
M 21,33 22 22 22 20
400PP F 21,63 21 20 25 17
47
800RP R 21,11 21 21 31 15
M 23,67 24 27 20
M 21,67 20 20 25 20
R 20,54 20 20 30 13
F 20,38 20 20 27 15
20000DPP R M 24,11 21 23 20 26 20 35 23 19 20
M 18,33 20 20 20 15
Graf 1: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2002
2002 - muži (MS, Patras, Řecko (RP,PP)) (ME, Keckskemét, Maďarsko (DPP))
průměrný věk
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
R
F
M
50RP
R
F
M
100RP
R
F
M
400RP
R
F
M
800RP
R
F
M
50PP
R
F
M
R
100PP
F
M
R
200PP
Tratě (Rozplavba (R), Finále (F), Medailisté (M))
48
F
M
400PP
R
F
M
800PP
R
F
M
1500PP
R
M
R
M
6000DPP 20000DPP
Graf 2: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2002
2002 - ženy (MS, Patras, Řecko (RP,PP)) (ME, Keckskemét, Maďarsko (DPP))
průměrný věk 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
R F M 50RP
R F M 100RP
R F M 400RP
R M 800RP
R F M 50PP
R F M 100PP
R F M 200PP
R F M 400PP
tratě (rozplavba (R), finále (F), medailisté (M))
49
R F M 800PP
R F M 1500PP
R M
R M
6000DPP 20000DPP
5.1.2 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2003
V roce 2003 se Mistrovství Evropy v plavání s ploutvemi konalo v Liberci v České republice. Účastníků bylo výrazně méně než předešlý rok na mistrovství světa. Nejvíce obsazenou disciplínou u mužů bylo 100 m PP a 200 m PP, v kterých se na startovní blok postavilo 27 závodníků. Nejvíce žen opět nejvíce startovalo v disciplíně 100m PP, 30 závodnic. Nejméně závodníků se dostavilo na start na 1500 m PP a to jak u mužů (13 závodníků), tak u žen (11 závodnic). U žen stejný počet 11 závodnic startovalo také na 800m RP. Přílohy 5, 6, 7 a 8 zachycují zjištěné četnosti stáří plavců a tabulky 8 a 9 charakterizují popisnou statistikou soubor plavců na sledovaných soutěží v roce 2003. Nejmenší věkový průměr mužů činil 19,62 let a to na trati 400 m PP, nejvyšší průměr byl 25,07 let na trati 800 m RP. Nejmladšímu závodníkovi bylo 14 let, nejstaršímu 45 let (věkové rozpětí 31 let). Kromě tratě 100 m PP byl věkový průměr startovního pole nižší než věkový průměr medailistů. U zmiňované trati 100 m PP byl sice věkový průměr medailistů nižší, ale finalisté byli v průměru starší než celé startovní pole. Nižší průměr medailistů je v tomto případě zapříčiněn 17letým závodníkem, který se tak stal nejmladším medailistou na šampionátu. U žen se věkový průměr pohyboval v rozmezí 18,23 let (100m PP) - 21,45 let (800m RP). Nejmladší závodnici bylo 13 let, nejstarší závodnici bylo 28 let (věkové rozpětí 15 let) a na trati 100m RP se stala také nejstarší medailistkou tohoto šampionátu. Zajímavostí také je, že spolu s ní se o medaili zasloužila i závodnice pouze o rok mladší a tak věkový průměr medailistek na této trati činil 25,33 let, což byl nejvyšší průměr celého mistrovství v kategorii žen. U mužů toto privilegium získala také trať 100 m RP - zde činil věkový průměr medailistů dokonce 28,67 let (viz graf 3 a 4). V roce 2003 se také konalo Mistrovství světa v dálkovém plavání v Egyptě v Alexandrii, na kterém byla plavaná pouze trať 6000 m DPP. Mužů zde startovalo 38 a žen 36. Věkový průměr mužů činil 22,89 let a žen 20,81 let. Věkový průměr medailistů byl u mužů i žen stejný a to 23 let.
50
Tabulka 8: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2003 2003 – muži, ME, Liberec, Česká Republika (PP, RP); MS, Alexandrie, Egypt (DPP) průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 22,04 21 21 32 16
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 21,38 20 19 32 15
F 21,75 21 21 31 19
M 23,67 21
průměr: medián: modus: max. věk:
800PP R 20,52 20 20 28
F 22,88 23 25 28
M 22,67 22
min. věk:
14
18
F 24,63 24,5 21 31 18
M 25,33 27 31 18
31 19
100RP R 22,95 21 21 37 16 100PP R 21,22 20 18 38 14
F 23,63 22 21 31 17 F 21,63 20 21 31 17
M 28,67 28 31 27 M 19 19 21 17
400RP R 24,13 22 22 45 16 200PP R 20,82 19 18 38 14
25
1500PP F M 21,08 22,67 20 20 20 28 28
6000DPP R M 22,89 23 21 20 18 42 31
21
14
18
20
18
51
M 25,67 27 28 22 F 19,5 19,5 21 22 17
800RP R 25,07 22 22 45 17 M 21,33 21 21 22 21
M 26 27 31 20 400PP R 19,62 19 18 27 14
F 20,75 20,5 25 25 16
M 22,67 22 25 21
Tabulka 9: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2003 2003 – ženy, ME, Liberec, Česká Republika (PP, RP); MS, Alexandrie, Egypt (DPP) průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R F M 19 21,13 18 20,5 16 18 27 27 14 17
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R F M 18,37 20 18 19,5 17 17 25 25 13 17
průměr: medián: modus: max. věk:
800PP F M 19,37 19 21 25
min. věk:
15
21 21 23 19
21 20 25 18
19 19 21 17
100RP R F M 20,28 22,63 25,33 20 22 27 17 21 28 28 28 13 16 21
400RP F M 21 24,33 21 23 23 23 28 27 15 23
100PP R F M 18,23 18,75 20 18 18,5 20 17 17 23 23 23 13 15 17
200PP R F M 18,7 19,25 18,33 18 18 18 18 18 25 24 22 14 15 15
1500PP F M 20,18 20 19 24 17
19 19 21 17
6000DPP R M 20,81 23 20 24 20 27 26 13
19
52
800 RP F M 21,46 24,33 23 23 23 23 28 27 15 23 400PP R F M 19,32 21,38 24 18,5 22 23 23 23 23 26 26 26 15 15 23
Graf 3: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2003
2003 - muži (ME, Liberec, ČR (RP, PP)) průměrný věk
(MS, Alexandrie, Egypt (DPP))
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
R F M 50RP
R
F M 100RP
R
F M 400RP
R M
R
800RP
F M 50PP
R
F M 100PP
R F M
R F M
200PP
400PP
tratě (rozplavba (R), finále (F), medailisti (M))
53
R
F M 800PP
R
F M
R M
1500PP 6000DPP
Graf 4: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2003
2003 - ženy (ME, Liberec, ČR (RP,PP)) průměrný věk
(MS, Alexandrie, Egypt (DPP))
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R
F
50RP
M
R
F
100RP
M
R
F
400RP
M
R
F
800RP
M
R
F
50PP
M
R
F
M
100PP
R
F
200PP
M
R
400PP
tratě (rozplavba (R), finále (F), medailisté (M))
54
F
M
R
F
800PP
M
R
F
1500PP
M
R
M
6000DPP
5.1.3 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2004 V roce 2004 hostila Mistrovství světa v plavání s ploutvemi Sahnghai. V hojné účasti plavců a plavkyň z celého světa se nejvíce obsazenou tratí u mužů stalo 100 m PP. Na start se postavilo 36 závodníků. U žen patřila k nejoblíbenějším poloviční trať, na které startovalo také 36 závodnic. Nejméně populární tratí u mužů bylo 800 m RP (21 závodníků) a u žen opět nejdelší trať 1500 m PP (17 závodnic). Přílohy 9, 10, 11 a 12 zachycují zjištěné četnosti stáří plavců a tabulky 10 a 11 charakterizují popisnou statistikou soubor plavců na sledovaných soutěží v roce 2004. Nejnižší věkový průměr činil 21,19 let a to na 1500 m PP, nejvyšší věkový průměr pak dosáhli muži na trati 800 m RP a rovnal se 25,05 let. Nejmladšímu účastníku mistrovství bylo 15 let, nejstaršímu 46 let (věkové rozpětí 31 let). Nutno zmínit, že nejmladšímu medailistovi tohoto mistrovství bylo teprve 16 let a na svoji dokonce zlatou medaili dosáhl právě ve zmíněném nejvíce obsazeném závodě 100 m PP, společníka na medailových postech mu dělal teprve o rok starší závodník, který získal bronz, stříbrnou medaili získal 22letý závodník a všichni tři tak vytvořili nejmladší medailovou trojici tohoto mistrovství (včetně žen). Další zvláštností tohoto mistrovství je skutečnost, že ani jednou nepřesáhl průměrný věk finalistů průměrný věk startovního pole, medailisté dosáhli průměrně vyššího věku, než závodníci startovního pole pouze na tratích 400 m PP a 800 m PP. U žen se průměrný věk startovního pole pohyboval v rozmezí 19 let (800 m PP) a 22,7 let (800 m RP). Nejmladší závodnici bylo stejně, jako nejmladšímu závodníkovi a to 15 let, nejstarší ženou tohoto mistrovství se potom stala 44letá závodnice (věkové rozpětí 29 let). Na tratě RP byl průměrný věk finalistek vždy vyšší, než průměrný věk startovního pole, průměrný věk medailistek byl ale naopak nižší než průměrný věk startovního pole (kromě tratě 800 m RP, v kterém dosáhly medailistky věku téměř 24 let) (graf 6). V roce 2004 se také konalo Mistrovství Evropy v dálkovém plavání v Kievě. Mužů startovalo na 6000 m DPP 18 a na 20 km DPP o polovinu méně. Nejstarším závodníkem a zároveň také stříbrným medailistou na 20 km DPP se stal Ital Paolo Vandini, kterému bylo 46 let, jeho „zlatý“ partner byl o 28 let mladší, „bronzový“ o 27 let mladší. Věkový průměr medailistů tak díky Vandinimu vzrostl až na 27,67 let (graf 5).
55
Tabulka 10: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2004 2004 – muži, MS, Sahnghai, China Pop. Rep. (RP, PP); ME, Kiev, Ukraina (DPP) průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 22,37 21 20 39 16
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 21,62 21,5 20 32 16
F 20,25 20 20 22 19
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 21,54 20 20 36 15
F 21,13 20,5 21 26 17
F 19,75 20 22 22 16
M 20,67 20 20 22 20 M 20,33 20 22 19 M 22,67 21 21 26 21
100RP R 23,17 22 20 39 16
F 20,38 20 20 23 18
M 19,33 20 20 20 18
400RP R 24,5 23,5 20 46 17
F 24,5 24 24 32 18
100PP R 21,49 20 23 39 15
F 19,38 20 22 22 16
M 18,33 17 22 16
200PP R 22,94 21 19 39 15
1500PP R 21,19 20 21 36 15
F 20,25 20,5 21 25 17
M 19,67 21 21 21 17
6000DPP R M 22,11 25 21 25 19 36 29 16 21
56
F 20,75 21,5 22 23 18
M 22,67 24 24 24 20 M 20,67 21 22 19
800RP R 25,05 24 24 46 17
F 24,75 24 20 32 20
400PP R 21,75 20 19 36 15
F 20,63 20 19 26 19
20000DPP R M 24,56 27,67 22 19 19 46 46 18 18
M 22,67 24 24 24 20 M 22,33 21 26 20
Tabulka 11: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2004 2004 – ženy, MS, Sahnghai, China Pop. Rep. (RP, PP); ME, Kiev, Ukraina (DPP) průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 21,09 20 17 30 15
průměr: medián: modus: max. věk:
50PP R 21,23 20 20 44
F 19,63 18,5 18 26
M 21,33 20
min. věk:
15
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 19 18 17 25 16
F 21,63 20 19 28 18
M 19,67 19 19 21 19
100RP R 22,11 21 19 30 16
F 23,88 25,5 19 29 19
M 21,33 19 19 26 19
F 20,38 18,5 18 27
M 21,33 19
26
100PP R 20,77 19 18 30
17
18
15
18
F 20,63 21 22 25 17
M 20,67 20 20 22 20
1500PP R F 19,65 20,88 18 20 17 17 29 29 16 17
400RP R 22,52 19 18 40 16
F 23,38 24,5 19 29 18
M 18,67 19 19 19 18
F 21,75 22 22 27
M 21 19
27
200PP R 21,06 19,5 19 44
18
15
17
M 19 18 22 17
6000DPP F M 20,27 20,67 19 22 18 22 28 22 16 18
57
800RP R 22,7 21,5 24 40 16
F 23 24 24 29 16
M 23,67 24 25 22
27
400PP R 20,13 20 18 32
F 19,75 20 20 22
M 20,67 20 20 22
17
15
17
20
20000DPP F M 21 23 21 23 22 25 24 18 22
Graf 5: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2004 průměrný věk
2004 - muži (MS, Sahnghai, China Pop. Rep. (RP,PP)) (ME, Kiev, Ukraina (DPP))
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R M
50RP
100RP
400RP
800RP
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
6000DPP 20000DP
tratě (rozplavba (R), finalisté (F), medailisté (M))
58
R M
Graf 6: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2004
2004 - ženy (MS, Sahnghai, China Pop. Rep. (RP, PP)) průměrný věk
(ME, Kiev, Ukraina (DPP))
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R F M 50RP
R F M 100RP
R
F M
400RP
R F M 800RP
R F M 50PP
R F M 100PP
R F M 200PP
R F M 400PP
tratě (rozplavba (R), finalisté (F), medailisté (M)
59
R F M 800PP
R F M 1500PP
F M
F M
6000DPP 20000D
5.1.4 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2005 V roce 2005 se naposledy konalo mistrovství v plavání s ploutvemi (PP) a rychlostním potápění (RP) odděleně od mistrovství v dálkovém plavání s ploutvemi (DPP). Mistrovství Evropy v plavání s ploutvemi a rychlostním potápění se tento rok konalo v San Marinu. Mistrovství světa v dálkovém plavání s ploutvemi se konalo ve Francouzském La Ciotat. Jako i dříve byla účast na ME nižší než bývá na MS v bazénových disciplínách. Tento rok startovalo nejvíce závodníků na 50 m RP a 100 m PP a to na obě tratě rovných 24. Nejméně závodníků se vydalo na nejdelší trať 1500 m PP - 12 závodníků a stejný počet také na nejdelší trať v rychlostním potápění – 800 m RP. U žen byla opět nejvíce obsazenou disciplínou 100 m PP s 25 závodnicemi. Nejmenší účast byla stejně jako u mužů na trati 1500 m PP i na trati 800 m RP a to na obou pouhých 9 závodnic. Přílohy 13, 14, 15 a 16 zachycují zjištěné četnosti stáří plavců a tabulky 12 a 13 charakterizují popisnou statistikou soubor plavců na sledovaných soutěží v roce 2005. Průměrně se věk mužů pohyboval od 19,71 let (200 m PP) do 24,63 (100 m RP). Největší rozdíl ve stáří závodníků zaznamenáváme mezi průměrným věkem medailistů v závodě na 800 m RP, v kterém činil 28 let a medailistů na 200 m PP, kde se průměrný věk rovnal necelých 20 let. Nutno poznamenat, že průměrný věk mužů na tomto šampionátu, kromě již zmiňované tratě neklesl pod 20 let a to ani v rozplavbách, ve finále a u medailistů (graf 7). U žen byl nejnižší průměr roven 18,11 let a to na trať 1500 m PP. Tento závod se stal nejmladším plavaným závodem tohoto mistrovství. Všechny tři medailistky na této trati byly stejně staré - 18 let. Nejstarší závod u žen byl závod na 400m RP, v kterém ženy dosáhly věkového průměru 21,92 let (graf 8). Jednou z medailistek závodu se stala také zároveň nejstarší účastnice tohoto mistrovství, které bylo rovných 30 let. Na mistrovství světa ve Francii startovalo na 6000 m DPP 8 závodníků, na trať 20 km DPP se vydalo 20 závodníků kategorie mužů. Žen bylo jen o něco méně. Na kratší 6kilometrouvou trať se vydalo sice pouhých 7 závodnic, ale na trať 20 km DPP už to bylo závodnic 17. Průměrný věk mužů na tratě DPP byl 23,43 let. Průměrný věk medailistů byl o něco nižší (22,17 let). U žen byl průměrný věk startujících závodnic na tratě DPP roven 22,43 let. Průměrný věk medailistek byl vyšší než u mužů (22,67 let). 60
Tabulka 12: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2005 2005 – muži, ME, San Marino (RP, PP); MS, La Ciotat, Francie (DPP) průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 23,46 22 21 40 16
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 22,09 21 21 33 16
F 21,13 21 20 24 17
M 21,33 21 23 20
100PP R 21,83 21 21 33 16
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 20,43 19,5 22 29 16
F 20,88 21 22 26 18
M 20,67 22 22 22 18
1500PP R F 21,82 20,88 22 21 22 22 29 26 18 18
F 21 21 21 24 17
M 22,67 23 24 21
100RP R 24,63 23 21 40 18
F 22,5 22 21 30 19 F 20,13 20 20 24 17
M 21,33 21 24 19
400RP R F 24,2 25,5 23 24,5 29 33 33 18 21
23 17
200PP R 19,71 19,5 20 32 16
M 20,67 22 22 22 18
6000DPP R M 22,75 22,33 22,5 22 22 22 26 23 19 22
M 20 20
61
F 21,38 20 20 32 18
M 25,33 25 29 22 M 19,33 20 20 20 18
800RP R 24,58 23,5 22 33 19
F 25,25 24,5 21 33 21
M 28 29
400PP R 20,35 20 20 29 16
F 20,25 20 20 22 18
M 20,33 21
20000DPP R M 24,1 22 23 23 23 47 24 18 19
33 22
22 18
Tabulka 13: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2005 2005 – ženy, ME, San Marino (RP, PP); MS, La Ciotat, Francie (DPP) průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 21,27 20 19 30 16
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 20,75 20 19 30 16
F 21,13 19,5 19 27 18
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 19,2 18 17 24 16
F 20,25 19,5 18 24 17
F 21,75 21 27 27 18
M 23,67 22 27 22 M 21,33 19 27 18 M 22,67 23 24 21
100RP R F 21 21,63 19 20,5 18 22 30 30 17 17 100PP R F 20,36 20 19 19 19 18 30 27 16 17 1500PP R F 18,11 18,25 18 18 18 18 23 23 16 16
M 22,67 22 27 19 M 21,33 19 27 18 M 18 18 18 18
400RP R 21,91 21 18 30 18 200PP R 20,45 19,5 18 25 17
F 22,88 23,5 18 30 18 F 20,88 20 18 25 17
6000DPP R M 22,57 24,67 23 24 24 24 26 26 18 24
62
M 25 26 30 19 M 19,33 19 21 18
800RP R 20,22 18 18 26 17
F 20,5 18,5 18 26 17
400PP R 20,4 19,5 17 25 17
F 21,38 22 24 25 17
20000DPP R M 22,29 20,67 20 20 35 18
24 18
M 20,67 19 26 17 M 19,67 19 23 17
Graf 7: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2005
2005 - muži (ME, San Marino (RP, PP))
průměrný věk
(MS, La Ciotat, Francie (DPP)
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R F 50RP
M
R F 100RP
M
R
F M
400RP
R
F M
800RP
R
F M
50PP
R
F M
100PP
R F M 200PP
R F M 400PP
tratě (rozplavba (R), finalisté (F), medailisté (M))
63
R F M 800PP
R F M 1500PP
R M
R M
6000DPP 20000DPP
Graf 8: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2005
2005 - ženy (ME, San Marino (RP, PP))
průměrný věk
(MS, La Ciotat, Francie (DPP))
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R
F
50RP
M
R
F
100RP
M
R
F
400RP
M
R
F
M
800RP
R
F
50PP
M
R
F
M
R
100PP
F M
200PP
R
F M
400PP
tratě (rozplavba (R), finalisté (F), medailisté (M))
64
R
F M
800PP
R
F M
1500PP
R M 6000DPP
R M 20000DPP
5.1.5 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2006 V roce 2006 se konalo Mistrovství světa v Italském městě Turíně. Poprvé v historii došlo k propojení termínu v bazénových disciplínách i v disciplínách plavaných na otevřené vodě na stejném místě. Přílohy 17, 18, 19 a 20 zachycují zjištěné četnosti stáří plavců a tabulky 14 a 15 charakterizují popisnou statistikou soubor plavců na soutěží v roce 2006. Nejvíce obsazenou tratí byla u mužů trať na 100 m PP, na kterou startovalo 41 závodníků (jen o jednoho méně na 50 m PP a o dva méně na 50 m RP). Nejméně obsazenou tratí byla opět trať 800 m RP s účastí 20 závodníků. V bazénových disciplínách nejvyšší věkový průměr dosáhly muži právě na trati 50 m PP – 23,95 let a následně na trati 50 m RP – 22,95 let. Nutno podotknout, že u obou zmiňovaných tratí se zúčastnil plavec ze Spojených států Amerických, který byl nejstarším – 52 let (ale také nejhorším) plavcem celého šampionátu. Spojené státy měly v době mistrovství registrovány pouze dva závodníky, kteří hluboko propadali za zbytkem startovního pole. Jen pro porovnání, již zmiňovaný nejstarší závodník dosáhl času na 50 m PP 0:26,14 s, přičemž vítěz dosáhl času 0:16,06 s. Nejnižšího věkového průměru dosáhli plavci na trati 800 m PP, který činil 20,27 let. V disciplínách plavaných v otevřené vodě činil průměrný věk plavců na trať 20 km DPP 25,29 let a průměrný věk medailistů se dokonce vyšplhal až ke 30,67 let (graf 9). Nejstarším účastníkem 20 km tratě byl opět již zmiňovaný Ital Vandini, který nejen, že se ve svých 48 letech šampionátu zúčastnil, ale odvezl si také stříbrnou medaili. U žen se také nejvíce obsazenou tratí stala trať 100 m PP, kterou absolvovalo 33 závodnic. Nejméně obsazenou tratí byla stejně jako u mužů trať 800 m RP, kterou absolvovalo 16 závodnic. V bazénových disciplínách žen „nejmladší“ plavanou tratí bylo 1500 m PP (19,95 let), „nejstarším“ plavaným závodem bylo 100 m RP (22,83 let). Nejmladší závodnici bylo 14 let a na trati 50 m RP se jí soupeřkou stala nejstarší závodnice šampionátu, které bylo 36 let (věkové rozpětí 22 let). V disciplínách plavaných na otevřené vodě dosáhly ženy stejně jako muži nejvyššího věkového průměru na 20 km DPP - průměr startovního pole činil 23,94 let, věkový průměr medailistek byl 25,33 let. Na 6km trati se setkaly stejně staré závodnice jako tomu bylo v bazénových disciplínách – nejmladší bylo 14 let a nejstarší 36 let (tato závodnice startovala také na 20 km trati). 65
Tabulka 14: Základní údaje o věku plavců na mistrovství světa v roce 2006 2006 – muži, MS, Turín, Itálie průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 22,95 22 22 52 16
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 23,15 21,5 21 52 16
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 20,27 20 17 31 14
25 20
100RP R 22,59 22 22 34 16
F 21,88 21,5 24 24 19
M 23 24 24 24 21
100PP R 22,34 22 22 38 16
F 21 21 19 25 18
M 21,33 22
F 22,25 23 24 25 19
M 23 24
23 19
F 23 21,5 20 34 19
F 23 22 24 34 17
1500PP R F 20,44 21,88 20 21,5 20 31 27 14 18
22 20
400RP R 22,24 20 20 34 16
M 23 24 24 24 21
200PP R 21,54 21 21 35 14
M 21 21
M 19,67 19 22 18
F 23,25 22 22 34 16
F 23,88 23 24 33 19
6000DPP R M 21,56 21,33 20,5 23 18 23 30 23 16 18
66
M 22,67 22 26 20
M 21,33 21 24 19
800RP R 22,55 20 20 41 16
F 22,88 22 22 34 18
400PP R F 21 22,25 20 21,5 17 22 33 33 14 18
20000DPP R M 25,29 30,67 23 24 20 48 48 17 20
M 22 22 22 22 22
M 20,33 21 21 21 19
Tabulka 15: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovství světa v roce 2006 2006 – ženy, MS, Turín, Itálie Průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 21,55 20 18 36 14
Průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 20,37 19,5 18 30 14
F 21,25 20,5 21 28 18
Průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 20,04 19 19 27 16
F 19,63 19 19 25 16
F 22,5 22 28 28 18
M 22,33 21 28 18 M 22,33 21 28 18 M 20,33 19 25 17
100RP R 22,83 21 28 36 17 100PP R 20,27 20 18 29 15
F 23,38 21 21 31 18 F 21 20,5 18 28 18
1500PP R F 19,95 19,88 19 19 19 19 27 25 15 18
M 19,67 20 21 18 M 19,67 20 21 18 M 22 22 25 19
400RP R 21,46 20 19 31 17 200PP R 21 20 21 29 15
F 22,5 21 21 31 18 F 21,75 21 21 29 18
6000DPP R M 21,58 22 20 22 19 36 25 14 19
67
M 21,67 21 24 20 M 23,33 21 29 20
800RP R 21,88 20,5 18 28 18
F 20,63 19 19 27 18
M 21,33 21
400PP R 20,86 20 20 27 16
F 21,63 22 22 25 16
M 22,33 22
20000DPP R M 23,94 25,33 24 25 20 36 27 16 24
24 19
24 21
Graf 9: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa 2006
2006 - muži (MS, Turín, Itálie) průměrný věk 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R
F M
50RP
R F M 100RP
R
F M
400RP
R F M 800RP
R
F M
50PP
R F 100PP
M
R
F M
200PP
R F
M
400PP
tratě (rozplavba (R), finalisté (F), medailisté (M))
68
R
F M
800PP
R F 1500PP
M
R M
R M
6000DPP 20000DPP
Graf 10: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa 2006
2006 - ženy (MS, Turín, Itálie)
průměrný věk 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R
F
50RP
M
R
F
100RP
M
R
F
400RP
M
R
F
800RP
M
R
F
50PP
M
R
F
M
100PP
R
F
200PP
M
R
F
400PP
tratě (rozplavba (R), finalisté (F), medailisté (M))
69
M
R
F
800PP
M
R
F
1500PP
M
R M 6000DPP
R M 20000DPP
5.1.6 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2007
V roce 2007 se na Mistrovství světa v plavání s ploutvemi v Itálii poprvé plavaly disciplíny v krátkých ploutvích (Bi-Fins). Tratí s největší účastí plavců se opět stalo 100 m PP, kterou absolvovalo 46 plavců. Nejméně obsazenou tratí byla nově plavaná trať 200 m BF, na kterou nastoupilo 14 plavců. Přílohy 21, 22, 23 a 24 zachycují zjištěné četnosti stáří plavců a tabulky 16 a 17 charakterizují popisnou statistikou soubor plavců na sledovaných soutěží v roce 2007. 200 m BF byla co do průměru plavců startovního pole nejmladší plavanou disciplínou (20,5 let). Druhou nejmladší plavanou tratí bylo 800 m PP (20,86 let). Naopak nejstarší plavanou tratí na tomto šampionátu bylo 100 m RP - 23,59 let. Až na výjimky můžeme pozorovat, že věkový průměr finalistů a medailistů je vyšší (v některých případech výrazně – 200 m PP) než věkový průměr startovního pole. Velkou účast měly disciplíny plavané v otevřené vodě. Na 6km trať se vydalo 31 závodníků (průměrný věk 22,23 let) a na 20 km trať se vydalo 22 závodníků (průměrný věk 25,36 let) (graf 11). U žen byla opět nejvíce obsazenou tratí 100 m PP, na které se utkalo 37 závodnic. Nejméně obsazena byla trať 800 m RP, kterou absolvovalo pouze 9 závodnic. „Nejmladší“ plavanou tratí se stala trať 800 m PP, v které věkový průměr závodnic činil 19,15 let (hned po ní to byly nově plavané tratě 50 m BF – 19,33 let; 100m BF - 19,31 let). Nejvyššího věkového průměru v bazénových disciplínách dosáhly ženy na trati 100 m RP – 22,78 let. V disciplínách plavaných v otevřené vodě byl věkový průměr nejvyšší u medailistek na nejdelší trati 20 km a činil 25 let (věkový průměr startovního pole - 23,23 let) (graf 12).
70
Tabulka 16: Základní údaje o věku plavců na mistrovství světa v roce 2007 2007 – muži, MS, Bari, Itálie průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R F M 22,55 23 21,67 22 22,5 21 20 21 21 39 26 23 14 21 21
100RP R F M 23,59 23,13 20,75 22 21 21 21 21 21 39 35 22 17 19 19
400RP R F M 23,43 24,25 24,67 23 23 24 23 23 34 31 27 19 21 23
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50BF R F M 21,96 20,75 22,33 21 20 22 20 19 32 25 25 18 19 20
100BF R F M 21,06 21,25 22,33 21 20,5 22 20 20 25 25 25 17 19 20
200BF R F M 20,5 21,38 23,67 20 20,5 20 20 17 32 32 32 17 17 19
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R F M 22,39 22,13 21 21 22,5 21 20 19 39 25 23 14 19 19
100PP R F M 22,3 24,13 22 21 24 22 18 25 39 35 25 14 19 19
200PP R F M 21,28 24,63 26,33 20,5 25 25 18 25 34 34 34 14 18 20
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R F M 20,86 24,13 22 21 23 23 23 23 23 32 32 23 15 20 20
1500PP R F M 21,2 23,25 25 21 23 23 21 23 32 32 32 16 17 20
6000DPP R M 22,23 22,67 22 24 19 39 25 14 19
71
800RP F M 23,28 24,67 23 24 23 31 27 19 23
400PP R F M 21,5 24,25 21,33 21 23,5 20 22 25 34 34 25 15 18 19
20000DPP R M 25,36 21,67 23,5 21 21 49 26 18 18
Tabulka 17: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovství světa v roce 2007 2007 – ženy, MS, Bari, Itálie Průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R F 21,17 20 17 37 16
29 19
100RP R F M 22,78 22 20,33 21 21,5 21 18 24 37 29 22 18 18 18
Průměr: medián: Modus: max. věk: min. věk:
50BF R F M 19,33 21,13 18,67 18,5 20,5 19 17 27 27 27 21 15 16 16
100BF R F M 19,31 20,13 19,33 18,5 18,5 19 17 27 27 27 21 15 16 18
200BF R F M 20,36 21,25 22 20 20 20 17 20 28 28 27 17 17 19
Průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R F M 21,74 20,88 19,67 20 19,5 19 18 22 47 29 22 15 18 18
100PP R F M 21,16 20,63 19,67 20 20,5 19 18 20 47 23 22 15 18 18
200PP R F M 20,89 21,75 20 20 21 20 17 18 47 29 22 15 17 18
Průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R F M 19,15 19,5 20 18,5 20 20 19 20 20 29 21 20 14 17 20
M 23 23 24 29 18
23,5 23
1500PP R F M 20,53 19,5 20 20 20 20 20 20 20 28 21 20 17 18 20
400RP R F M 21 21,63 19,33 20 19,5 19 18 18 32 32 20 15 18 19
6000DPP R M 20,59 22,75 19 22,5 18 29 28 16 18
72
800RP F M 20,82 19,67 20 20 18 20 29 20 18 19
400PP R F 20,3 19 17 47 15
20000DPP R M 23,23 25 25 28 18
25 25 28 22
M 20 20 20 23 17
21 20 20 23 20
Graf 11: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa v roce 2007
2007 - muži (MS, Bari, Itálie)
průměrný věk 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R M
50RP
100RP
400RP
800RP
50BF
100BF
200BF
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
6000DPP 20000DPP
tratě (rozplavba (R), finalisté (F), medailisté (M))
73
R M
Graf 12: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa v roce 2007
2007 - ženy (MS, Bari, Itálie)
průměrný věk 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R M
R M
50RP
100RP
400RP
800RP
50BF
100BF
200BF
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
6000DPP
20000DPP
tratě (rozplavby (R), finalisté (F), medailisté (M))
74
5.1.7 Věkový profil plavců na mistrovských soutěžích v roce 2008 V roce 2008 se konalo Mistrovství Evropy v Maďarsku, v Egeru. Mužské startovní pole zahrnovalo závodníky od 16 do 50 let (včetně disciplín DPP). V bazénových disciplínách nejvíce mužů startovalo na trati 50m RP – 24 závodníků, nejméně obsazenou tratí bylo 800m RP a 100m BF s pouhými 9 závodníky. Přílohy 25, 26, 27 a 28 zachycují zjištěné četnosti stáří plavců a tabulky 18 a 19 charakterizují popisnou statistikou soubor plavců na soutěží v roce 2008. „Nejmladším“ plavaným závodem v mužské kategorii byl trať 400 m PP 20,06 let (a následně to byly nejmladší disciplíny šampionátu 100 m BF a 200 m BF). Nejstarší mužské startovní pole se sešlo na nejméně obsazené trati 800 m RP - 25 let. Poměrně vysokého věku dosáhli medailisté na 50 m RP - zde získal bronzovou medaili nejstarší účastník ME v bazénových disciplínách, kterému bylo 36 let. V závodech dálkového plavání s ploutvemi na trati 20 km činil průměrný věk startovního pole 26,85 let a medailisté dokonce dosáhli průměrného věku 31 let. Bronzovou medaili získal několikrát zmiňovaný Ital Vandini, který ve svých 50 letech dosáhl na bronzovou medaili a mezi ním a jeho soupeřem, který obsadil o stupínek lepší příčku, byl rozdíl 31 let! (Směrodatná odchylka tak činila 13,59). Na všechny tratě byl průměrný věk finalistů vyšší, než průměrný věk startovního pole (graf 13). U žen byla opět nejvíce obsazena trať 100m PP - 25 závodnic. Nejméně obsazenou tratí byla jedna z nejmladších disciplín šampionátu 200 m BF, na kterou startovalo pouhých 7 závodnic. Nejmladším závodem byl závod na 400m PP, v kterém průměrný věk závodnic činil 19,42 let, v průměru nejstarší závod v bazénových disciplínách byl závod na stejně dlouhou trať, ale v disciplíně RP - 21,64 let. Na trati 200 m BF se o medailové posty podělili nejmladší závodnice - 14 let a nejstarší medailová závodnice (v bazénových disciplínách) - 28 let. V disciplínách DPP byl průměrný věk startovního pole vyšší, než průměrný věk plavkyň v bazénových disciplínách (na 6000 m DPP - 23,33 let, na 20 km DPP - 26,13 let). Průměrně nejvyššího věku dosáhly (jako u mužů) medailové plavkyně na 20 km DPP, věkový průměr činil 27 let (jedné z medailistek bylo 32 let). Až na výjimky byl průměrný věk finalistek i medailistek vyšší než průměrný věk startovního pole (graf 14).
75
Tabulka 18: Základní údaje o věku plavců na mistrovství Evropy v roce 2008 2008 – muži, ME, Eger, Maďarsko průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 22,08 21,5 18 36 17
F 25,38 23,5 23 36 21
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50BF R 21,21 21 21 26 19
F 21,5 21 21 26 19
M 22,33 21
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 20,83 19 18 28 16
F 22,25 23 24 28 18
M 24 24
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 21,56 21 16 33 16
F 23,13 22,5 19 32 19
M 27,33 24 36 22
26 20
28 20 M 25,67 24 32 21
100RP R 21,74 21 20 36 16
F 24,13 23,5 24 36 18
F 25,14 27 27 32 16
M 24,67 24
24 22
400RP R 24,08 24 21 32 16
F 20,88 21 21 23 19
M 21 21 21 21 21
M 23 23
100BF R 20,47 21 21 26 18
F 21,13 21 21 26 18
M 21 21 21 21 21
200BF R 20,6 21 21 23 19
100PP R 21,1 20 20 36 16
F 23,13 21,5 20 36 16
M 21 20 20 23 20
200PP R 21,14 20 20 32 16
1500PP R F 22,17 23,5 21,5 22,5 25 21 33 33 16 19
M 23,33 24 25 21
28 22
F 22,88 21 20 32 19
6000DPP R M 22,24 21,67 21 21 20 32 24 16 20
76
M 22,33 21 26 20
800RP F 25 24 24 32 20
400PP R 20,06 19,5 16 32 16
20000DPP R M 26,85 31 24 24 18 50 50 18 19
M 24,67 24 28 22
F 21,5 19,5 19 32 16
M 24,33 21 32 20
Tabulka 19: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovství Evropy v roce 2008 2008 – ženy, ME, Eger, Maďarsko průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50RP R 20,57 22 22 25 15
F 22,38 22,5 19 25 19
M 21,67 22
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50BF R 20,6 20,5 19 25 17
F 20,38 20,5 21 25 17
M 20 20
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
50PP R 21,04 21,5 22 33 14
F 22,25 22 19 28 19
M 21 22 22 22 19
průměr: medián: modus: max. věk: min. věk:
800PP R 20,1 19,5 18 30 14
F 19,63 20 20 22 17
M 19,67 20
24 19
21 19
22 17
100RP R 20,85 19 25 33 15
F 23,38 22,5 22 33 18
M 22 22 25 19
400RP R 21,64 20 17 33 17
100BF R 19,67 20 19 24 14
F 19,38 19,5 21 24 14
M 21,33 21
200BF F M 20,43 22 20 24
24 19
28 14
100PP R F 20,76 21,63 20 22 19 19 33 28 14 15 1500PP R F 19,5 20,5 19 20,5 21 21 26 26 14 17
M 23 22 28 19 M 20 21 22 17
F 22,63 20 20 33 17
M 22 20 20 26 20
800RP F 21,3 19,5 17 30 17
M 19,67 20 20 20 19
28 14
200PP R 19,91 19 17 28 14
F 20,63 20,5
M 21 21
28 15
24 18
6000DPP R M 23,33 24 23 26 26 32 27 17 19
77
400PP R 19,42 19,5 20 26 14
20000DPP R M 26,13 27 26,5 26 26 32 32 18 23
F 19,75 20 18 24 15
M 21 21 24 18
Graf 13: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství Evropy v roce 2008
2008 - muži (ME, Eger, Maďarsko)
průměrný věk
31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R M
R M
50RP
100RP
400RP
800RP
50BF
100BF
200BF
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
6000DPP
20000DPP
tratě (rozplavby (R), finalisté (F), medailisté (M))
78
Graf 14: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství Evropy v roce 2008
2008 - ženy (ME, Eger, Maďarsko)
průměrný věk 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R F M
R M
R M
50RP
100RP
400RP
800RP
50BF
100BF
200BF
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
6000DPP
20000DPP
tratě (rozplavby (R), finalisté (F), medailisté (M))
79
5.2 Shrnující tabulky a grafy mistrovských soutěží v letech 2002-2008 5.2.1 Intersexuální rozdíly na mistrovských soutěžích v jednotlivých letech Ze zpracovaných dat máme podklady pro porovnání intersexuálních rozdílů věku při podávání vrcholných výkonů. Grafy 15, 16, 17, 18, 19, 20 a 21 porovnávají průměrný věk startovního pole mužů a žen v jednotlivých mistrovstvích v letech 2002 2008. Jak vyplívá z jednotlivých grafů, jen výjimečně je průměrný věk startovního pole žen vyšší (pouze ve 3 závodech z 87 v letech 2002-2008), než průměrný věk startovního pole mužů. Graf 15: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2002
28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
2002 muži/ženy (MS, Patras, Řecko (RP, PP))
průměrný věk
M
Ž
50RP
M
(ME, Keckskemét, Maďarsko (DPP))
Ž
M
100 RP
Ž
M
400RP
Ž
M
800RP
Ž
50PP
M
Ž
100PP
M
Ž
M
200PP
Ž
M
400PP
Ž
800PP
M
Ž
M
Ž
M
Ž
1500PP 6000DPP 20000DPP
tratě (muži (M), ženy (Ž))
Graf 16: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2003
29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
2003 muži /ženy (ME, Liberec, ČR (RP, PP)) (MS, Egypt, Alexandrie (DPP))
průměrný věk
M
Ž
50RP
M
Ž
100 RP
M
Ž
400RP
M
Ž
800RP
M
Ž
50PP
M
Ž
100PP
M
Ž
200PP
tratě (muži (M),ženy (Ž))
80
M
Ž
400PP
M
Ž
800PP
M
Ž
M
Ž
1500PP 6000DPP
Graf 17: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2004 2004 muži / ženy (MS, Sahnghai, China Pop. Rep. (RP, PP))
průměrný věk
(ME, Kiev, Ukraina (DPP))
29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
M
Ž
M
50RP
Ž
M
100 RP
Ž
M
400RP
Ž
M
800RP
Ž
M
50PP
Ž
M
100PP
Ž
M
200PP
Ž
M
400PP
Ž
800PP
M
Ž
M
Ž
M
Ž
1500PP 6000DPP20000DPP
tratě (muži (M), ženy (Ž))
Graf 18: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2005 2005 muži / ženy (ME, San Marino (RP, PP)) (MS, La Ciotat, Francie (DPP)) 25 průměrný věk 24 23 22 21 20 19 18 17 M
Ž
50RP
M
Ž
100 RP
M
Ž
400RP
M
Ž
M
800RP
Ž
50PP
M
Ž
M
100PP
Ž
M
200PP
Ž
M
400PP
Ž
M
800PP
Ž
M
1500PP
Ž
M
Ž
6000DPP 20000DPP
tratě (muži (M), ženy (Ž))
Graf 19: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích na Mistrovství světa v roce 2006 2006 muži / ženy (MS, Turín, Itálie)
průměrný věk 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
M
Ž
50RP
M
Ž
100 RP
M
Ž
400RP
M
Ž
800RP
M
Ž
50PP
M
Ž
100PP
M
Ž
200PP
M
tratě (muži (M), ženy (Ž))
81
Ž
400PP
M
Ž
800PP
M
Ž
M
Ž
M
Ž
1500PP 6000DPP20000DPP
Graf 20: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích na Mistrovství světa v roce 2007 2007 muži / ženy (MS, Bari, Itálie) průměrný věk 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž 50RP 100 RP
400RP 800RP 50BF 100BF 200BF 50PP 100PP 200PP 400PP 800PP 1500PP6000DPP 20000DPP
tratě (muži (M), ženy (Ž))
Graf 21: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích na Mistrovství Evropy 2008 29průměrný věk 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
2008 muži / ženy (ME, Eger, Maďarsko)
M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž 50RP
100 400RP 800RP 50BF 100BF 200BF 50PP 100PP 200PP 400PP 800PP1500PP 6000DPP 20000DPP RP
tratě /muži (M), ženy (Ž))
82
5.2.2 Intersexuální rozdíly na mistrovských soutěžích ve sledovaném období
Graf 22 porovnává průměrný věk mužů a žen ze všech sledovaných soutěží v jednotlivých disciplínách. Z grafu je zřejmé, že v průměru je věk plavců vyšší než věk plavkyň v každé ze sledovaných tratí. Jak můžeme vyčíst z Tabulky 20 nejvíce se průměr věku mužů a žen lišil na trati 800 m RP, kde rozdíl činil 2,89 let (ve prospěch vyššího věku mužů), nejmenší rozdíl mezi věkem mužů a žen byl na trati 200 m PP, kde rozdíl činil 0,66 let. Průměrně představoval rozdíl věku startovního pole mužů a žen 1,5 roku.
Graf 22: Rozdíl ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích 2002-2008 průměrný věk
Prům ěrný věk startovního pole plavců a plavkyň v období let
2002-2008
26 25 24
Muži
23
Ženy
22 21 20 19
P 15 00 PP 60 00 DP P 20 00 0D PP
P
trať
80 0P
40 0P
P
P
P 20 0P
10 0P
50 P
P 80 0R
P 40 0R
P 10 0R
50 R P
18
Tabulka 20: Průměrný věk plavců a plavkyň na jednotlivých tratích a jejich rozdíly 50RP 100RP 400RP 800RP 50PP 100PP 200PP 400PP 800PP 1500PP 6000DPP 20000DPP
Muži
22,48
22,98
23,72
24,24
21,9
21,86
21,35
20,83
20,94
21,25
22,61
25,66
Ženy
20,93
21,64
21,57
21,35
20,6
20,58
20,69
20,14
19,5
19,65
21,7
23,44
rozdíl: 1,55
1,34
2,15
2,89
1,3
1,28
0,66
0,69
1,44
1,6
0,91
2,22
průměrný rozdíl věku mužů a žen = 1,5 roku
83
Graf 23: Porovnání zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců a plavkyň na mistrovských šampionátech v letech 2002-2008 Porovnání zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců a plavkyň na mistrovských šampionátech v letech 2002-2008
počet plavců 280 260 240 220 200 180 160
M 140
Ž
120 100 80 60 40 20 0 13
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
45
47
49
51
věk plavců
Tabulka 21: Základní údaje (min. věk, max. věk, věk. rozp.,prům. věk, modus) o věku plavců v jednotlivých obdobích muži min. max. věk. prům. věk věk rozp. věk modus 2002
14
44
30
22,87
18
2003 2004 2005
14 15 16
45 46 47
31 31 31
21,97 22,69 22,50
21 20 21
2006 2007 2008
14 14 16
52 49 50
38 35 34
22,16 22,23 22,08
22 20 21
22,4
20,4
průměr: 14,7
47,6 32,9
84
ženy min. max. věk. prům. věk věk rozp. věk modus 20 13 42 29 21,56 17 13 28 15 19,70 18 15 44 29 20,96 18 16 35 19 20,71 18 14 36 22 21,31 14 14
47 33
33 19
20,82 21,02
14,1
37,9
23,7
20,9
20 19 18,6
5.2.3 Porovnání věku závodníků v disciplínách PP/RP, PP/DPP Z tabulky 22 a z grafů 24 a 25 je zřejmé, že věkový průměr plavců i plavkyň na tratích RP je výrazně vyšší než na tratích PP. U mužů můžeme dále pozorovat, že se vzrůstající délkou tratě v disciplínách RP se průměrný věk plavců zvyšuje a nejvyšších hodnot nabývá na trati 800 m RP - 24,2 let, při porovnání se stejně dlouhou tratí v disciplíně PP dojdeme k rozdílu více jak 3 let. U žen je snižující se tendence v disciplínách PP obdobná jako u mužů, v disciplínách RP však ženy nejvyššího věkového vrcholu dosahují na trati 100 m RP. Ale největší rozdíl v porovnání disciplín lze pozorovat také na trati 800 m (kde rozdíl činil necelé 2 roky).
Tabulka 22: Průměrný věk plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v disciplínách PP, RP muži:
50RP 50PP
100RP 100PP
400RP 400PP
800RP 800PP
rozplavba 22,48 21,9 finále 22,72 21,77
22,98 23,04
21,86 22,15
23,72 24,4
20,83 21,55
24,24 24,51
20,94 22,04
medailisté 23,24 22,19
22,11
20,86
24,19
21,47
24,48
22,1
ženy:
50RP 50PP
rozplavba 20,93 20,6 finále 21,82 20,8 medailisté 21,88 20,52
100RP 100PP 21,64 22,63 22,24
20,58 20,63 21
85
400RP 400PP 21,57 22,3 21,81
20,14 20,61 21
800RP 800PP 21,35 21,38 21,53
19,5 19,98 20,38
Graf 24: Průměrný věk startujícího pole plavců v letech 2002 – 2008 v disciplínách PP, RP průměrný věk
24,5 24 23,5 23 22,5 22 21,5 21 20,5 20 50RP
50PP
100RP
100PP
trať
400RP
400PP
800RP
800PP
Graf 25: Průměrný věk startujícího pole plavkyň v letech 2002 – 2008 v disciplínách PP, RP průměrný věk
22 21,5 21 20,5 20 19,5 19 50RP
50PP
100RP
100PP
trať
400RP
400PP
800RP
800PP
Na Grafech 26. a 27. lze porovnat křivku zastoupení četnosti věku plavců. Vrchol křivky tratě na 20km je zhruba ve stejném věkovém rozmezí, jako na sprinterské tratě 50m a 100m, ale následný sestup není tak prudký a jsou zastoupeny i vyšší věkové kategorie (obzvláště u mužů).
86
Graf 26: Záznam četnosti věku plavců v letech 2002 – 2008 na světových a evropských šampionátech
35
počet plavců
30 50 PP 100 PP 6000 DPP 20000 DPP
25 20 15 10 5
52
49
46
43
40
37
34
31
28
25
22
19
16
13
0 věk plavců
Graf 27: Záznam četnosti věku plavkyň v letech 2002 – 2008 na světových a evropských šampionátech 40 35
25
50 PP 100 PP 6000 DPP 20000 DPP
20 15 10 5
věk plavců
87
46
43
40
37
34
31
28
25
22
19
16
0
13
počet plavců
30
5.3 Porovnání věku plavců na mistrovství světa a mistrovství Evropy 5.3.1 Porovnání věku plavců na MS a ME v jednotlivých disciplínách
Mezi zkoumané šampionáty patřilo mistrovství světa a mistrovství Evropy. Účast závodníků na mistrovství světa byla vždy vyšší, než účast závodníků na mistrovství Evropy. Tento fakt samozřejmě není nijak překvapující, neboť mistrovství světa se účastní více států. Zajímavé bylo zjištění rozdílu věku závodníků různých šampionátů, o kterém vypovídají tabulky 23, 24, 25 a následně zpracovaná data v grafech 28, 29, 30, 31, 32 a 33. Mimo tratě 1500 m byl věkový průměr u mužů v disciplínách PP vyšší na MS oproti ME. V ostatních disciplínách (RP, DPP) na všech tratích byl věkový průměr u mužů nižší na MS než na ME. U žen byl věkový průměr v disciplínách PP i RP vyšší na MS na všech tratích, vyjma jediné (800 m PP). Naopak v disciplínách DPP byl věkový průměr žen na MS nižší narodíl od ME.
Tabulka 23: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008 (tratě RP)
MS
50RP
100RP
800RP
M
Ž
M
Ž
M
Ž
M
Ž
Patras 2002
21,93
21,84
22,2
21,65
23,48
21,43
24,12
21,11
Sahnghai 2004 Turín 2006 Bari 2007
22,37
21,09 23,17
22,11
24,5
22,52
25,05
22,7
22,95
21,55 22,59
22,83
22,23
21,46
22,55
21,88
22,55
21,17 23,59
22,78
23,43
21
23,28
20,81
Liberec 2003
22,04
20,28
24,13
21
25,07
21,45
21
24,2
21,92
24,58
20,22
19
22,95
San Marino 2005 23,46 21,27 24,63 ME
400RP
Eger 2008
22,08
20,57 21,74
20,85
24,08
21,64
25
21,3
pr.věk na ME pr.věk na MS celk. průměr
22,53
20,28 23,11
20,71
24,14
21,52
24,88
20,99
22,45
21,41 22,89
22,34
23,41
21,60
23,75
21,63
22,48
20,93 22,98
21,64
23,72
21,57
24,24
21,35
88
Tabulka 24: Průměrný věk startovního pole plavců na ME a MS 2002 – 2008 (tratě DPP)
ME
MS
6000 DPP
20000DPP
M 22,89
Ž 20,81
M
Ž
22,75
22,57
24,1
22,29
21,56
21,58
25,29
23,9
22,23
20,59
25,36
23,23
Kecksmemét 2002
24,48
22,74
27,78
24,11
Kiev 2004 Eger 2008 pr.věk na ME pr.věk na MS celk průměr
22,11 22,24
20,27 23,33
24,56 26,85
21 26,13
22,94 22,36
22,11 21,39
26,40 24,92
23,75 23,14
22,61
21,70
25,66
23,44
Alexandrie 2003 La Ciotat 2005 Turín 2006 Bari 2007
89
ME
MS
Tabulka 25: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008 (tratě PP)
Patras 2002 Sahnghai 2004 Turín 2006 Bari 2007
50PP M Ž 21,87 20,72 21,62 21,23 23,15 20,37 22,39 21,74
100PP M Ž 22,72 22,51 21,49 20,77 22,34 20,27 22,3 21,16
200PP M Ž 22,03 22,82 22,94 21,06 21,54 21 21,28 20,89
400PP M 21,55 21,75 21 21,5
Ž 20,54 20,13 20,86 20,3
800PP M 21,38 21,54 20,27 20,86
Ž 19,65 19 20,04 19,15
1500PP M Ž 20,87 19,67 21,19 19,65 20,44 19,95 21,2 20,53
Liberec 2003 San Marino 2005 Eger 2008
21,38 22,09 20,83
18,37 20,75 21,04
21,22 21,83 21,1
18,23 20,36 20,76
20,82 19,71 21,14
18,7 20,45 19,91
19,62 20,35 20,06
19,32 20,4 19,42
20,52 20,43 21,56
19,37 19,2 20,1
21,08 21,82 22,17
20,18 18,11 19,5
pr.věk na ME pr.věk na MS
21,43 22,26
20,05 21,01
21,38 22,21
19,78 21,18
20,56 21,95
19,69 21,44
20,01 21,45
19,71 20,46
20,84 21,01
19,56 19,46
21,69 20,92
19,26 19,95
celk. průměr.
21,90
20,60
21,86
20,58
21,35
20,69
20,83
20,14
20,94
19,50
21,25
19,65
90
průměrný věk
Graf 28: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 - 2008, tratě PP
23 22 22 21 21 20 20 19 19
ME MS
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
trať
průměrný věk
Graf 29: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008, tratě RP
26 25 25 24 24 23 23 22 22 21
ME MS
50RP
100RP
400RP
800RP
trať
průměrný věk
Graf 30: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008, tratě DPP
27 26 25 24 23 22 21 20
ME MS
6000DPP
trať
91
20000DPP
průměrný věk
Graf 31: Průměrný věk plavkyň na ME a MS 2002 -2008, tratě PP
22 22 21 21 20 20 19 19 18
ME MS
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
trať
Graf 32: Průměrný věk plavkyň na ME a MS 2002 – 2008, tratě RP 23
průměrný věk
22 22 21
ME MS
21 20 20 19 50RP
100RP
400RP
800RP
trať
Graf 33: Průměrný věk plavkyň na ME a MS 2002 – 2008, tratě DPP 24
průměrný věk
24 23 23
ME
22
MS
22 21 21 20 6000DPP
20000DPP trať
92
5.3.2 Polygony četností plavců na mistrovství světa a mistrovství Evropy Graf 34: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců na evropských a světových soutěžích v letech 2002 - 2008
MS ME
počet plavců
200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 13
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
45
47
49
51
věk plavců
Graf 35: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavkyň na evropských a světových soutěžích v letech 2002 - 2008
MS
počet plavců
ME 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 věk plavců
93
5.4 Přehledové tabulky věku plavců v rozplavbách, ve finále a medailistů 5.4.1 Tabulky a grafy věkového profilu plavců rozplaveb, finalistů a medailistů v jednotlivých letech 2002-2008 Tabulka 26: Průměrný věk plavců (startovního pole, finalistů, medailistů) na ME a MS v letech 2002 - 2008 celk. pr. Finále
Rozplavby
celk. pr. Medailisté
Disciplína
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
50RP
21,9
22,0
22,4
23,5
23,0
22,6
22,1
22,5
23,0
24,6
19,8
21,0
22,3
23,0
25,4
22,7
22,0
25,3
20,7
22,7
23,0
21,7
27,3
23,2
100RP
22,2
23,0
23,2
24,6
22,6
23,6
21,7
23,0
24,5
23,6
20,4
22,5
23,0
23,1
24,1
23,0
20,7
28,7
19,3
21,3
21,0
20,8
23,0
22,1
400RP
23,5
24,1
24,5
24,2
22,2
23,4
24,1
23,7
23,8
24,5
25,5
23,3
24,3
25,1
24,4
23,7
25,7
22,7
25,3
22,7
24,7
24,7
24,2
800RP
24,1
25,1
25,1
24,6
22,6
23,3
25,0
24,2
25,0
24,8
25,3
22,9
24,7
24,5
23,3
26,0
22,7
28,0
22,0
24,7
24,7
24,5
50PP
21,9
21,4
21,6
22,1
23,2
22,4
20,8
21,9
23,0
21,8
20,3
21,1
21,9
22,1
22,3
21,8
22,0
23,7
20,3
21,3
23,0
21,0
24,0
22,2
100PP
22,7
21,2
21,5
21,8
22,3
22,3
21,1
21,9
23,6
21,6
19,4
20,1
23,0
24,1
23,1
22,1
22,7
19,0
18,3
20,0
23,0
22,0
21,0
20,9
200PP
22,0
20,8
22,9
19,7
21,5
21,3
21,1
21,4
22,4
19,5
20,8
21,4
23,9
24,6
22,9
22,2
22,3
21,3
20,7
19,3
21,3
26,3
22,3
22,0
400PP
21,6
19,6
21,8
20,4
21,0
21,5
20,1
20,8
21,3
20,8
20,6
20,3
22,3
24,3
21,5
21,6
19,0
22,7
22,3
20,3
20,3
21,3
24,3
21,5
800PP
21,4
20,5
21,5
20,4
20,3
20,9
21,6
20,9
21,1
22,9
21,1
20,9
21,0
24,1
23,1
22,0
19,7
22,7
22,7
20,7
21,3
22,0
25,7
22,1
1500PP
20,9
21,1
21,2
21,8
20,4
21,2
22,2
21,3
20,1
20,3
20,9
21,9
23,3
23,5
21,6
19,7
22,7
19,7
20,7
19,7
25,0
23,3
21,5
6000DPP
24,5
22,9
22,1
22,8
21,6
22,2
22,2
22,6
26,7
23,0
25,0
22,3
21,3
22,7
21,7
23,2
24,6
24,1
25,3
25,4
26,9
25,7
27,7
22,0
30,7
21,7
31,0
27,2
22,0 21,1 20,5
21,2 20,5 20,6
21,6 20,8 20,6
22,3 22,3 23,7
22,3 21,0 21,0
22,3 21,7 22,3
22,2
22,1
22,2
22,8
23,8
22,7
20000DPP 27,8 50BF 100BF 200BF průměrný věk
22,9
22,0
22,7
22,5
22,2
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
celk. pr.
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
30,0
22,8
22,1
21,2
21,9
22,5
94
20,8 21,3 21,4
21,5 21,1 20,9
21,1 21,2 21,1
23,2
22,9
22,3
22,6
23,7
21,8
22,0
22,4
Tabulka 27: Průměrný věk plavkyň (startovního pole, finalistů, medailistů) na ME a MS v letech 2002 - 2008 celk. pr.
Rozplavby
celk. Medailisté pr.
Finále
Disciplína
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
50RP
21,8
19,0
21,1
21,3
21,6
21,2
20,6
20,9
20,4
21,1
21,6
21,8
22,5
23,0
22,4
21,8
21,3
21,0
19,7
23,7
22,3
23,5
21,7
21,9
100RP
21,7
20,3
22,1
21,0
22,8
22,8
20,9
21,6
21,5
22,6
23,9
21,6
23,4
22,0
23,4
22,6
24,3
25,3
21,3
22,7
19,7
20,3
22,0
22,2
400RP
21,4
21,0
22,5
21,9
21,5
21,0
21,6
21,6
20,8
23,4
22,9
22,5
21,6
22,6
22,3
21,7
24,3
18,7
25,0
21,7
19,3
22,0
21,8
800RP
21,1
21,5
22,7
20,2
21,9
20,8
21,3
21,4
23,0
20,5
20,6
21,4
21,3
24,3
23,7
20,7
21,3
19,7
19,7
21,5
50PP
20,7
18,4
21,2
20,8
20,4
21,7
21,0
20,6
20,5
20,0
19,6
21,1
21,3
20,9
22,3
20,8
19,0
19,0
21,3
21,3
22,3
19,7
21,0
20,5
100PP
22,5
18,2
20,8
20,4
20,3
21,2
20,8
20,6
22,0
18,8
20,4
20,0
21,0
20,6
21,6
20,6
22,0
20,0
21,3
21,3
19,7
19,7
23,0
21,0
200PP
22,8
18,7
21,1
20,5
21,0
20,9
19,9
20,7
21,6
19,3
21,8
20,9
21,8
21,8
20,6
21,1
21,7
18,3
21,0
19,3
23,3
20,0
21,0
20,7
400PP
20,5
19,3
20,1
20,4
20,9
20,3
19,4
20,1
20,4
21,4
19,8
21,4
21,6
20,0
19,8
20,6
18,3
24,0
20,7
19,7
22,3
21,0
21,0
21,0
800PP
19,7
19,4
19,0
19,2
20,0
19,2
20,1
19,5
20,3
20,6
20,3
19,6
19,5
19,6
20,0
18,3
21,0
20,7
22,7
20,3
20,0
19,7
20,4
1500PP
19,7
20,2
19,7
18,1
20,0
20,5
19,5
19,7
19,5
20,9
18,3
19,9
19,5
20,5
19,8
19,3
19,0
19,0
18,0
22,0
20,0
20,0
19,6
6000DPP
22,7
20,8
20,3
22,6
21,6
20,6
23,3
21,7
23,7
23,0
20,7
24,7
22,0
22,8
24,0
23,0
21,0
22,3
23,9
23,2
26,1
23,5
23,0
20,7
25,3
25,0
27,0
24,2
19,3 19,3 20,4
20,6 19,7 20,4
20,0 19,5 20,4
18,7 19,3 22,0
20,0 21,3 22,0
19,3 20,3 22,0
20,8
21,0
20,8
20,7
21,7
21,3
20000DPP 24,1 50BF 100BF 200BF
celk. pr.
21,6
19,7
21,0
20,7
21,3
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
celk. pr.
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
24,1
20,8
20,5
21,5
20,9
21,4
95
21,1 20,1 21,3
20,4 19,4
20,8 19,8 21,3
21,0
21,1
21,0
21,3
21,8
20,9
21,6
21,9
5.4.2 Souhrnné věkové profily plavců v období 2002-2008 dle disciplín, věkových četností a úspěšnosti v závodech Graf 36: Věkový průměr plavců na mistrovských soutěžích v letech 2002 - 2008 rozplav ba
pr. věk
f inále medailisté
28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 50RP
100RP
400RP
800RP
50PP
100PP
200PP
400PP
800PP
1500PP
6000DPP
20000DPP
trať
Graf 37: Věkový průměr plavkyň na mistrovských soutěžích v letech 2002 – 2008 pr. věk
rozplav ba f inále medailisti
25 24 23 22 21 20 19 18
50RP
100RP
400RP
800RP
50PP
100PP
200PP
trať
96
400PP
800PP
1500PP
6000DPP
20000DPP
Graf 38: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců na mistrovských soutěžích (rozplavba, finále, medailisté) v letech 2002 - 2008 počet plavců
Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců na mistrovských soutěžích (Rozplavba, Finále, Medailisté) v letech 2002-2008
280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
R F M
13
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
45
47
49
51
věk plavců
Graf 39: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavkyň na mistrovských soutěžích (rozplavba, finále, medailistky) v letech 2002 – 2008
počet plavců 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
R F M
13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 věk plavců
97
Graf 40: Průměrný věk plavců na mistrovských soutěžích v letech 2002 – 2008 (rozplavba, finalisté, medailisté)
průměrný věk
22,8 22,7 22,6 22,5 22,4 22,3 22,2 22,1 22 21,9 R
F
M
Rozplavba, Finále, Medailisté
Graf 41: Průměrný věk plavkyň na mistrovských soutěžích v letech 2002 – 2008 (rozplavba, finalistky, medailistky)
průměrný věk
21,4 21,3 21,2 21,1 21 20,9 20,8 20,7 20,6 20,5
R
F Rozplavba, Finále, Medailisté
98
M
Pokud se podíváme na tabulky 26 a 27, které zpracovávají průměrný věk plavců pro každou jednotlivou disciplínu, trať a rok šampionátu a následné grafy 40 a 41 je zřejmé, že průměrný věk plavců se od rozplavby (muži 22,2 let; ženy 20,8 let), přes finále (muži 22,3 let; ženy 21 let) až po medailové příčky (muži 22,7 let; ženy 21,3 let) zvyšuje. Grafy 40 a 41 zpracovávají údaje z let 2002-2008 ze všech disciplín a tratí, charakterizují trend (nelze takto pojímat jednotlivý závod nebo trať či disciplínu). Tabulka 28 prezentuje věk plavců při překonání světového, nebo evropského rekordu. Jen jednou se zde objevuje závodník, který překonal evropský rekord na 50m BF jako teprve 16letý – nutno zmínit, že tato trať byla součástí mistrovství Evropy v roce 2008 teprve poprvé. Věk mužů při překonání světových i evropských rekordů se pohybuje mezi 18 - 26 let. U žen se věk překonání světových a evropských rekordů pohybuje mezi 18 – 28 let. Tabulka 28: Věk plavců a plavkyň při překonání světového/evropského rekordu Disciplína (rekordy platné k 1.5. 2009)
muži
S
ženy
E
S
E
50RP
22
21
18
27
100RP
18
18
21
27
400RP
28
23
19
20
800RP
24
23
19
19
50PP
20
20
18
19
100PP
20
20
21
19
200PP
26
26
21
21
400PP
20
20
22
18
800PP
21
21
19
21
1500PP
21
21
19
22
50BF
21
16
21
19
100BF
21
21
21
18
200BF
21
21
28
27
průměr:
21,77
20,85
20,54
21,3
99
6. DISKUSE Cílem naší diplomové práce bylo analyzovat věkový profil plavců s ploutvemi startujících na mistrovských soutěžích evropského regionu a světa. Podávání vrcholného výkonu je výsledkem skloubení mnoha faktorů ovlivňujících sportovní výkon. U sportů, které stojí v pozadí komerčně i mediálně žádaných sportovních odvětví, jsou trénink a soutěžení v současné světě nutně spojeny s velkým sportovním i osobním nasazením nejen závodníků, ale i trenérů a činovníků na zabezpečení potřebné sportovní úrovně. Profesionalismus ve většině zemích, které stojí v popředí plavání s ploutvemi, není. Nároky na výkon v ploutvovém plavání jsou vysoké a vyžadují komplexního plavce – ploutvaře z hlediska silově-rychlostních, silově-vytrvalostních a technických předpokladů. Na základě věkových zvláštností a nároků pro podávání výkonu v plavání s ploutvemi a ve shodě s obecnými principy kariéry sportovce jsme mohli předpokládat věkovou strukturu plavců, podávající vrcholné výkony v tomto sportovním odvětví, v rozmezí končící adolescence a na počátku období dospělosti. V našem výzkumu jsme sledovali období od roku 2002 do roku 2008. Za tuto dobu se uskutečnilo 4x mistrovství světa a 3x mistrovství Evropy v bazénových disciplínách - plavání s ploutvemi (PP) a rychlostní potápění (RP) a v disciplínách na otevřené vodě -distanční plavání s ploutvemi (DPP). (5x se také uskutečnila mistrovství Asie a 1x světové hry, tyto šampionáty jsme do našeho výzkumu nezahrnovali). Výsledkovou část jsme rozdělili do 3 základních kapitol, ve kterých jsme nejdříve analyzovali výsledky z jednotlivých šampionátů a následně souhrnné výsledky z různých pohledů. Zpracovali jsme intersexuální rozdíly ve věku plavců, věkové rozdíly v disciplínách PP, RP, DPP, rozdíly mezi mistrovstvím světa a mistrovstvím Evropy a celkovým rozdílem mezi věkovým průměrem startovního pole, finalistů a medailistů. V poslední kapitole jsme vyhodnocovali průměrný věk plavců všech šampionátů z let 2002-2008. Námi zjištěné výsledky jsme prezentovali pomocí tabulek a grafů a doplnili u jednotlivých kapitol textovou částí. V závěru výsledků jsme umístili tabulkové zpracování věku plavců a plavkyň při dosažení světového a evropského rekordu.
100
Prezentací výsledků a následující podrobnou diskusní rozpravou se pokusíme zodpovědět výzkumné otázky, které jsme si stanovili na počátku naší práce.
Plavání s ploutvemi zahrnuje široké spektrum disciplín co do délky tratě, ale také technika v plavání s ploutvemi a rychlostním potápění je odlišná, což se projevilo na různém věkovém profilu plavců v závodech na stejně dlouhé trati, ale v jiných disciplínách (PP a RP). Přesné určení věkové hranice pro podávání vrcholné výkonnosti tak není jednoznačně možné a liší se vlivem několika faktorů – délka tratě, disciplína, pohlaví. Na všech šampionátech mezi nejoblíbenější tratě bezesporu patřili tratě sprinterské (50 m PP, 100 m PP, 50 m RP), naopak nejméně závodníků startovalo na bazénových mistrovstvích na nejdelší trať 1500 m PP a 800 m RP. Věkové rozmezí účastníků sledovaných soutěží bylo opravdu široké. U mužů se často pohyboval rozdíl mezi nejmladším a nejstarším závodníkem 30 let. U žen toto rozpětí bylo o něco menší, zhruba 20 let. Podle Tabulky 21 se věk nejmladších plavců pohybuje v rozmezí 14 - 16 let, nejstarších plavců 44 – 52 let. U žen se věk nejmladších plavkyň pohybuje v rozmezí 13 – 16 let a nejstarších plavkyň 28 – 47 let. Nutno podotknout, že nezřídka se nejmladší a nejstarší účastník mistrovství potkali na startu ve stejném závodu. Pro porovnání průměrného věku plavců na různě dlouhých tratích si musíme získaná výsledná data rozdělit do tří kategorií – tratě PP, RP a DPP, protože výsledky věkového profilu v těchto disciplínách se v poměru k délce tratě liší. V disciplínách PP nejvyššího věkového průměru dosáhli plavci sprinteři na 50m (21,9 let), následně se věkový průměr s délkou tratě snižuje a nejnižšího průměru dosahují plavci na 400 m (20,8 let). Na tratích 800 m a 1500 m se dále průměrný věk zase zvyšuje, ale pouze nepatrně a stále je nižší než věk plavců na 50 m, 100 m a 200 m (viz tabulka 26 a graf 36). Lze tedy říci, že v bazénových disciplínách jsou v průměru plavci sprinteři starší než plavci vytrvalci. Ženy dosahují v disciplínách PP nejvyššího věku na trati 200 m (20,7 let), na tratích 50 m a 100 m byl věkový průměr nižší o 0,1 roku. Nejnižšího věku dosahují na
101
vytrvaleckých tratích 800 m (19,5 let) a 1500 m (19,7 let). Jak je možné vysledovat z grafu 37, lze také říci, že v bazénových disciplínách jsou plavkyně sprinterky v průměru starší, než vytrvalkyně. Pokud ovšem budeme srovnávat plavce v bazénových disciplínách PP a plavce v disciplínách distančního plavání - DPP, musíme konstatovat, že z námi zjištěných údajů vyplívá, že vyššího věkového průměru dosahují plavci v disciplínách plavaných na otevřené vodě. Nejvyššího věkového průměru pak dosáhli plavci na nejdelší plavané trati 20 000 m, v které bylo u mužů dosaženo věkového průměru 25,7 let (medailisté dokonce 27,2 let), u žen 23,5 let (medailistky 24,2 let). K tomuto výsledku přiřazujeme vysvětlení, že vrcholovou vytrvaleckou úroveň si lze kvalitním tréninkovým režimem udržet po delší dobu, lze si tedy i po delší dobu udržet vysokou výkonnostní úroveň a proto ve startovním poli plavců na volné vodě najdeme širší spektrum věkového zastoupení a to spíše směrem k vyššímu věku. O širokém zastoupení více věkových skupin svědčí také fakt, že směrodatná odchylka dosahovala na této trati nejvyšších hodnot (např. 9,49 v roce 2008 u mužů). Medaili na této trati dokonce také získal v roce 2008 50letý závodník, čímž se potvrzuje tvrzení Měkoty a Novosada (2005), že vytrvalostní schopnosti mohou zůstat na vysoké úrovni minimálně do 50-ti let. Dále k vysvětlení vysokého průměru věku závodníků předkládáme fakt, že na trať 20 km nesmí startovat závodníci kategorie C (14 - 15 let), pro které je pravidly vymezena nejdelší možná plavaná trať 8 km. Výše zmíněné výsledky potvrzují tvrzení Choutky a Dovalila (1991) - tabulka 4, kteří uvádí jako optimální věk pro vrcholné výkony ve vytrvalostních sportech 2230 let (u žen o 1-2 roky méně). Při porovnávání jednotlivých disciplín jsme zjistili také velké odlišnosti ve věku plavců a plavkyň startujících v disciplínách PP a RP ve vztahu k délce trati. Při srovnání věku plavců v disciplínách PP a RP jsme došli k závěrům, že plavci startující v disciplínách RP jsou v průměru starší, než plavci startující v disciplínách PP (viz Tab. 22). Domníváme se, že příčinou vyššího věku závodníků a závodnic na tratích RP, jsou vyšší nároky na skloubení zvládnutí techniky plavání pod vodou s manipulací se vzduchovou lahví v disciplínách RP. Rozdílnou technikou plavání s ploutvemi
v disciplínách PP a RP se zabýval podrobněji ve své diplomové práci Maršálek (1997).
102
Abychom mohli lépe specifikovat věk podávání vrcholné výkonnosti museli jsme kromě analýzy věku všech startujících závodníků analyzovat také věk finalistů a medailistů. Nezřídka startují na mistrovských soutěžích již 13letí nebo 14letí závodníci, kteří se ovšem na medailové posty vypracují až v průběhu několika let. Stejně tak ovšem bychom mohli očekávat, že závodníci, kteří dříve dosahovali nejvyšších ocenění, budou v průběhu své kariéry klesat na výkonnosti a pokud na vrcholu neodejdou z aktivní sportovní činnosti, budou poráženi mladšími konkurenty. Vyvstává tedy otázka, je-li průměrný věk všech závodníků vyšší či nižší, než průměrný věk finalistů a medailistů. My jsme došli k závěrům, že v průměru je věk plavců celého startovního pole nižší, než věk finalistů a medailistů. Jako příklad ale můžeme uvést trať 50 m RP, v které průměrný věk startovního pole u mužů činil 22,5 let, finalistů 22,7 let a medailistů 23,2 let. U žen můžeme uvést jako příklad údaje také z trati 50 m RP. Průměr činil 20,9 let, finalistek 21,8 let a medailistek 21,9 let. Ale nelze toto tvrzení vztahovat na každý jednotlivý závod, trať či disciplínu. Ne vždy platí, že medailisté, nebo finalisté musí být starší než celé startovní pole, i když k tomuto výsledku jsme dospěli jen zřídka. Jako příklad uvedeme disciplínu 100m PP muži, v které průměrný věk startovního pole byl roven 21,9 let, finalistů 22,1 let a medailistů 20,9 let. Průměrný věk startovního pole plavců ve sledovaném období byl 22,2 let, finalistů 22,3 let a medailistů 22,7 let (viz Tab. 26). Průměrný věk startovního pole plavkyň ve sledovaném období byl 20,8 let, finalistek 21,0 let a medailistek 21,3 let (viz Tab. 27). Z těchto výsledků se potvrdilo tvrzení Čechovské (2005), která jako kulminační bod vývoje výkonnosti označuje věk 22 let. Při srovnávání intersexuálních rozdílů, průměrně činil rozdíl věku startovního pole mužů a žen 1,5 roku. Opět můžeme potvrdit tvrzení Choutky a Dovalila (1991) viz tabulka 4, kteří uvádí, že ve sportech, které provozují muži i ženy, dochází u žen ke snižování všech věkových hranic asi o 1-2 roky. V grafu 23 je možné pozorovat, že vrchol křivky četnosti zastoupení jednotlivých věkových skupin je u mužů posunut doprava oproti ženám.
103
Ze všech výše zmíněných údajů můžeme dojít k závěrům, že věk plavců s ploutvemi na světových a evropských soutěžích spadá do věku dospělosti a jen zřídka se setkáme se závodníky dosahující nejvyšší výkony ve věku adolescence. Tento fakt také potvrzuje tabulka 28, v které jsme prezentovali věk plavců při překonání světového nebo evropského rekordu. Jen jednou se zde objevuje závodník, který překonal evropský rekord na 50 m BF jako teprve 16letý - nutno zmínit, že tato trať byla součástí mistrovství Evropy v roce 2008 poprvé. Věk mužů při překonání světových i evropských rekordů se pohybuje mezi 18 - 26 let. U žen se věk překonání světových a evropských rekordů pohybuje mezi 18 - 28 let.
Můžeme také konstatovat, že naše výsledky týkající se plavání s ploutvemi se podobají výsledkům ve sportovním plavání, ke kterým došli ve svých diplomových pracích Hlaváčková (2005) a Majerová (2007), u kterých se průměrný věk u mužů pohyboval v rozmezí 20,6 – 22,8 let a u žen 19,3 – 20,9. Z námi zjištěných údajů vyplívá, že průměrný věk startovního pole (pokud bereme v úvahu pouze bazénové disciplíny) se pohybuje v rozmezí: muži 20,8 – 21,9 (resp. 24,2 let – tratě RP); ženy 19,5 – 20,7 let (resp. 21,6 let – tratě RP).
104
7. ZÁVĚR V naší práci jsme se zaměřili na vytvoření přehledu o aktuálním stavu věkového zastoupení plavců na světových a evropských soutěžích v plavání s ploutvemi v disciplínách PP, RP, DPP v letech 2002 – 2008. Z výsledků naší práce můžeme formulovat tyto závěry:
Naše šetření naznačilo shodu ve věku plavců v plavání s ploutvemi se sportovním plaváním a také se současným světovým vývojovým trendem ve sportu v dosahování vrcholné výkonnosti dospělými sportovci.
Průměrný věk plavců je ovlivněn několika faktory – disciplína, délka tratě, pohlaví.
Při porovnání disciplín PP a RP jsme zjistili, že plavci startující v disciplínách RP jsou v průměru starší, než plavci na stejně dlouhých tratích v disciplínách PP a to např. až o 3 roky.
V disciplínách PP platí fakt, že vyššího věkového průměru dosahují plavci sprinteři, než plavci vytrvalci.
Nejvyššího věkového průměru v porovnání všech disciplín dosahují plavci na nejdelší trati 20 000 m DPP.
Intersexuální rozdíly jsou patrné a v průměru se pohybují v rozdílu 1,5 roku ve prospěch vyššího věku u mužů.
Průměrný věk finalistů a medailistů je zpravidla vyšší, než průměrný věk celého startovního pole. U mužů se průměrný věk medailistů pohyboval mezi 20,9 - 27,2 let; u žen 19,6 - 24,2 let.
Na šampionátech různého typu (mistrovství světa, mistrovství Evropy) se věkový profil plavců liší podle disciplíny. V disciplínách DPP vyššího věkového průměru dosahují plavci i plavkyně startující na mistrovství Evropy. V disciplínách PP vyššího věkového průměru dosahují shodně ženy i muži na mistrovství světa. V disciplínách RP muži dosahují vyššího věkového průměru na mistrovství Evropy, ženy na mistrovství světa.
105
Plavci, kteří dosáhli nejvyšší výkonnostní úrovně v podobě světového rekordu se pohybují ve věkovém rozmezí 18 – 26 let muži a 18 – 28 let ženy.
Výsledky naší práce umožňují hlubší pohled do věkového profilu plavců s ploutvemi na mistrovských soutěžích v jednotlivých disciplínách. Naše výsledky mohou být přínosné i pro využití v jiných sportovních odvětvích, pro určení věkové hranice podávání vrcholných výkonů a lze je porovnávat s výsledky jiných studií zabývajících se věkem sportovců na vrcholu své kariéry. Smysl této práce spatřujeme v náhledu na věkový profil plavců s ploutvemi na vrcholové úrovni, který může posloužit trenérům, ale i sportovcům samotným ve smysluplném plánování dlouhodobého tréninku, v přiměřením zatěžování závodníků v adolescenčním věku a následné prodloužení sportovní kariéry. Navázání na výsledky naší studie by mohlo rozšířit pohled na věk plavců s ploutvemi v letech minulých a porovnání, kam se věk plavců v průběhu let posouvá a dále tento posun věku mapovat i v dalších letech. Vzhledem k tomu, že v roce 2007 přibyly disciplíny Bi-fins, které jsme sice do naší studie zahrnuli, ale jejich výpovědní hodnota byla nižší (sledování 2 roky), a dále v roce 2010 dojde k vyřazení tratě 800 m RP ze soutěží mistrovství světa i mistrovství Evropy, mohou výsledky případné navazující studie na naši práci přinést jiné zajímavé výsledky.
106
8. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Seznam tabulek: Tabulka 1: Příklady adaptačních změn v důsledku tréninku (Astrand a Rodahl 1970, Howalda 1982 v Dovalil, 2009) Tabulka 2: Fáze motorického učení (Jansa, Dovalil, 2007) Tabulka 3: Věková období podle Příhody (1963) Tabulka 4: Základní informace pro jednotlivé typy sportovních výkonů (Choutka, Dovalil, 1991) Tabulka 5: Průměrný věk žen a mužů na olympijských hrách ve sportovním plavání Tabulka 6: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2002 Tabulka 7: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2002 Tabulka 8: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2003 Tabulka 9: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2003 Tabulka 10: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2004 Tabulka 11: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2004 Tabulka 12: Základní údaje o věku plavců na mistrovských soutěžích v roce 2005 Tabulka 13: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovských soutěžích v roce 2005 Tabulka 14: Základní údaje o věku plavců na mistrovství světa v roce 2006 Tabulka 15: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovství světa v roce 2006 Tabulka 16: Základní údaje o věku plavců na mistrovství světa v roce 2007 Tabulka 17: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovství světa v roce 2007 Tabulka 18: Základní údaje o věku plavců na mistrovství Evropy v roce 2008 Tabulka 19: Základní údaje o věku plavkyň na mistrovství Evropy v roce 2008 Tabulka 20: Průměrný věk plavců a plavkyň na jednotlivých tratích a jejich rozdíly Tabulka 21: Základní údaje (min. věk, max. věk, věk. rozp.,prům. věk, modus) o věku plavců v jednotlivých obdobích
107
Tabulka 22: Průměrný věk plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v disciplínách PP, RP Tabulka 23: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008 (tratě RP) Tabulka 24: Průměrný věk startovního pole plavců na ME a MS 2002 – 2008 Tabulka 25: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008 (tratě PP) Tabulka 27: Průměrný věk plavců (startovního pole, finalistů, medailistů) na ME a MS v letech 2002 - 2008 Tabulka 28: Průměrný věk plavkyň (startovního pole, finalistů, medailistů) na ME a MS v letech 2002 - 2008 Tabulka 26: Věk plavců a plavkyň při překonání světového/evropského rekordu
108
Seznam grafů: Graf 1: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2002 Graf 2: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2002 Graf 3: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2003 Graf 4: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2003 Graf 5: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2004 Graf 6: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2004 Graf 7: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2005 Graf 8: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovských soutěžích v roce 2005 Graf 9: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa 2006 Graf 10: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa 2006 Graf 11: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa v roce 2007 Graf 12: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství světa v roce 2007 Graf 13: Průměrný věk plavců v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství Evropy v roce 2008 Graf 14: Průměrný věk plavkyň v jednotlivých disciplínách a na jednotlivých tratích na mistrovství Evropy v roce 2008
109
Graf 15: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2002 Graf 16: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2003 Graf 17: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2004 Graf 18: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích v mistrovských soutěžích v roce 2005 Graf 19: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích na Mistrovství světa v roce 2006 Graf 20: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích na Mistrovství světa v roce 2007 Graf 21: Rozdíly ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích na Mistrovství Evropy 2008 Graf 22: Rozdíl ve věku plavců a plavkyň na jednotlivých tratích 2002-2008 Graf 23: Porovnání zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců a plavkyň na mistrovských šampionátech v letech 2002-2008 Graf 24: Průměrný věk startujícího pole plavců v letech 2002 – 2008 v disciplínách PP, RP Graf 25: Průměrný věk startujícího pole plavkyň v letech 2002 – 2008 v disciplínách PP, RP Graf 26: Záznam četnosti věku plavců v letech 2002 – 2008 na světových a evropských šampionátech Graf 27: Záznam četnosti věku plavkyň v letech 2002 – 2008 na světových a evropských šampionátech Graf 28: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 - 2008, tratě PP Graf 29: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008, tratě RP Graf 30: Průměrný věk startujícího pole plavců na ME a MS 2002 – 2008, tratě DPP Graf 31: Průměrný věk plavkyň na ME a MS 2002 -2008, tratě PP
110
Graf 32: Průměrný věk plavkyň na ME a MS 2002 – 2008, tratě RP Graf 33: Průměrný věk plavkyň na ME a MS 2002 – 2008, tratě DPP Graf 34: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců na evropských a světových soutěžích v letech 2002 - 2008 Graf 35: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavkyň na evropských a světových soutěžích v letech 2002 - 2008 Graf 36: Věkový průměr plavců na mistrovských soutěžích v letech 2002 - 2008 Graf 37: Věkový průměr plavkyň na mistrovských soutěžích v letech 2002 – 2008 Graf 38: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavců na mistrovských soutěžích (rozplavba, finále, medailisté) v letech Graf 39: Zastoupení jednotlivých věkových kategorií plavkyň na mistrovských soutěžích (rozplavba, finále, medailistky) v letech 2002 – 2008 Graf 40: Průměrný věk plavců na mistrovských soutěžích v letech 2002 – 2008 (rozplavba, finalisté, medailisté) Graf 41: Průměrný věk plavkyň na mistrovských soutěžích v letech 2002 – 2008 (rozplavba, finalistky, medailistky)
Seznam obrázků: Obrázek 1: Sportovní výkon a jeho komponenty (Jansa, Dovalil, 2007) Obrázek 2: Faktorová struktura sportovního výkonu v plaveckých sprinterských disciplínách (Procházka, Macejková, 2003) Obrázek 3: Schéma sportovní dráhy vrcholného sportovce (Svoboda, 2007) Obrázek 4: Schematické znázornění vývoje výkonnosti (upraveno podle Feigeho, 1973, Čechovská, 2005) Obrázek 5 : Technika plavání s monoploutví (Maršálek, 1997)
111
9. POUŽITÉ ZDROJE A DALŠÍ BIBLIOGRAFICKÉ CITACE
BUKAČ, L., DOBRÝ, L. Dlouhodobý sortovní vývoj (I. část). Těl. Vých. Sport Mlad. 74, 2008, č.4, str. 6-18. BUKAČ, L., DOBRÝ, L. Dlouhodobý sortovní vývoj (II. část). Těl. Vých. Sport Mlad. 74, 2008, č.5, str. 5-15. ČECHOVSKÁ, I. Proměny plavecké sportovní kariéry. Těl. Vých. Sport Mlád. 71, 2005, č.2, str. 9-14, ISSN 1210-7689. ČELIKOVSKÝ, S. a kol. Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990. ISBN 80-04-23248-5. ČELIKOVSKÝ, S. a kol. Antropomotorika, teorie tělesných cvičení. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1977. DOBRÝ, L. Didaktické základy sportovního tréninku. Praha : Olympia, 1983. DOVALIL, J., a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2009. ISBN 978-807376-130-1. HANOUSEK, J., CHARAMZA, P. Moderní metody zpracování dat - matematická
statistika pro každého. 1. vyd. Praha : Grada, 1992. ISBN 80-85623-31-5. HAVLÍČEK, V. Věkový profil plavců a plavkyň ČR v období 2000-2004. Diplomová práce. Praha, 2007. HAVLÍČKOVÁ, L. Fyziologie tělesné zátěže. 2. vyd. Praha : Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-815-6. HEINZ KERLL, K. Manual de Nage Avec Palme (Fin Swimming Manual). Stuttgart : Stephanie Naglschmid, 1987. ISBN 3-925342-27-3. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat, Analýza a metaanalýza dat. Praha : Portal, s.r.o., 2004. ISBN 80- 7178- 820- 1. HLAVÁČKOVÁ, I. Věk plavců na vrcholných soutěžích v období 2000-2004. Diplomová práce. Praha, 2005. CHOUTKA, M. Studium struktury sportovních výkon. Praha : Univerzita Karlova, 1976. ISBN 60-035-76.
112
CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Sportovní trénink. 2. vyd. Praha : Olympia/Karolinum, 1991. ISBN 80-7033-099-6. CHRASTKA, M. Metody pedagogického výzkumu.1. vyd. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. JANSA,P., DOVALIL, J., a kol. Sportovní příprava. 1. vyd.. Praha : Q-art, 2007. ISBN 80-903280-8-3. JERONÝM, H. Antropomotorika. Praha : Pedagogická fakulta UK, 2001. ISBN 807290-063-3. KŐSSEL, J., ŠTUMBAUER, J., WAIC, M. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. Praha : Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1566-0. KRÁL, V., KUŘE, Z., PYŠ, J., a kol. Jednotný tréninkový systém sportovního potápění. Praha : Ústřední výbor Svazu pro spolupráci s armádou, 1979. KUČERA, M., MÁČEK, M., a kol. Sport mládeže očima lékaře. Praha : Olympia, 1975. ISBN 27-043-75. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psycholog. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1284-9. MACÁK, I., HOŠEK, V. Psychologie tělesné výchovy a sportu. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 14-520-89. MAJEROVÁ, D. Věk plavců na vrcholných soutěžích v období 2000-2005. Diplomová práce. Praha, 2007. MARŠÁLEK, K. Průběh kinematického řetězce lidského těla při plavání s monoploutví. Diplomová práce. Praha, 1997. MĚKOTA, K., CUBEREK, R. Pohybové dovednosti – činnosti – výkony. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80-244-1728-8. MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. Motorické schopnosti. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-0981-X. PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0683-0. PIŠKULA, F., PIŠKULA, M., ŠTĚTINA, J. Sportovní potápění. Praha : Naše vojsko, 1985. ISBN 28-105-85. 113
Plavání s ploutvemi, Mezinárodní a národní pravidla České republiky. Confédération Modiale des Aktivités Subaquatiques a Svaz potápěčů České republiky, 2007. POKORNÁ, J., MAJEROVÁ, D., HLAVÁČKOVÁ, I. Věk plavců na světových soutěžích. In Pohybové aktivity v biosociálním kontextu. Eds. ČECHOVSKÁ, I., TŮMA, M. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1553-0. PROCHÁZKA, K., MACEJKOVÁ, Y. Štruktúra športovného výkonu v šprinterskych disciplínach. In Problematika plavání a plaveckých sportů III. ČECHOVSKÁ, I. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0637-2. PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky. Vývoj člověka do patnácti let. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1963. PYŠ, J. Plavání s ploutvemi a rychlostní plavání pod vodou. Praha : Ústřední výbor Svazu pro spolupráci s armádou, 1989. ISBN 80-7062-145-1. PYŠ, J., SMOLÍK, P. Trénink sportovního potápění. Praha : Svaz potápěčů České republiky, 1994. SOMMER,J. Malé dějiny sportu, aneb o sportech našich předků. 1. vyd. Praha : Fontána, 2003. ISBN 80-7336-116-7. SVOBODA, B. Pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-13581. VRBOVSKÝ, V., a kol. Potápění s přístrojem. Praha : Svaz potápěčů České republiky
114
Jiné zdroje: KSP Olomouc (online). 21.9.2009: http://www.potapeci-olomouc.cz/index.php/plavani-s-ploutvemi.html. Of. výsl. listina, CMAS, Patras 2002: http://www.ploutve.info/ Of. výsl. listina, CMAS, Keckskemét 2002: http://www.ddweb.hu/buvarklub/english/index.php?action=sport&sport=uszonyos#ered menyeink Of. výsl. listina, CMAS, Liberec 2003: www.risultatieuropeiassoluti2003.org/ Of. výsl. listina, CMAS, Alexandrie 2003: http://www.fsps.muni.cz/materialy/T050/t050.htm Of. výsl. listina, CMAS, Sahnghai 2004: http://www.cmas2000.org/comspo/nap/resultats/index.asp Of. výsl. listina, CMAS, Kiev 2004: http://www.svazpotapecu.cz Of. výsl. listina, CMAS, San Marino 2005: http://www.ploutve.info/ Of. výsl. listina, CMAS, La Ciotat 2005: http://www.ploutve.info/ Of. výsl. listina, CMAS, Turín 2006: : http://www.ploutve.info/ Of. výsl. listina, CMAS, Bari 2007: http://www.cmas2000.org/comspo/nap/resultats/index.asp OF. výsl. listina, CMAS, Eger 2008: http://www.cmas2000.org/comspo/nap/resultats/index.
115
10. PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha 1: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2002, tratě PP, DPP Příloha 2: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2002, tratě RP Příloha 3: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2002, tratě PP, DPP Příloha 4: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2002, tratě RP Příloha 5: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2003, tratě PP, DPP Příloha 6: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2003, tratě RP Příloha 7: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2003, tratě PP, DPP Příloha 8: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2003, tratě RP Příloha 9: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2004, tratě PP, DPP Příloha 10: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2004, tratě RP Příloha 11: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2004, tratě PP, DPP Příloha 12: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2004, tratě RP Příloha 13: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2005, tratě PP, DPP Příloha 14: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2005, tratě RP Příloha 15: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2005, tratě PP, DPP Příloha 16: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2005, tratě RP Příloha 17: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2006, tratě PP, DPP Příloha 18: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2006, tratě RP Příloha 19: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2006, tratě PP, DPP Příloha 20: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2006, tratě RP Příloha 21: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2007, tratě PP, DPP Příloha 22: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2007, tratě RP, Bi-Fins Příloha 23: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2007, tratě PP, DPP
Příloha 24: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2007, tratě RP, Bi-Fins Příloha 25: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2008, tratě PP, DPP Příloha 26: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2008, tratě RP, Bi-Fins Příloha 27: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2008, tratě PP, DPP Příloha 28: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2008, tratě RP, Bi-Fins
Příloha 1:Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS/ME 2002, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Řecko, Patras, 2002, muži (tratě PP) ME, Maďarsko, Keckskemét, 2002, muži (tratě DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
F
200 PP M
14
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
R
F
6000 DPP
1500 PP M
R
F
1
1
M
R
M
20000 DPP R
M
1
15
1
16
1
1
17
2
1
18
6
3
19
3
2
20
2
5
21
6
4
22
5
4
23
2
1 2
1
7
1
24
3
2
1
1
26
1
1
27
1
28
2
1
1
1
32
1
1
1
1
4
2
2
1
1
2
1
4
1
7
2
1
2
1 2
1
1
4
1
2
2 1
3
4
4
3
2
1 1
1
2
3
1
5
3
1
1
1
2
2
3
3
1
2
4
1
1
4
2
1
1
3
1
3
2
3 2
2
2 2
1
1
1
1
1
1
2
1
1 1
1
2 1
1 1
1
1
1
1
1
1 1
1
1 1
1
31
1
1
29 2
2
2
5
1
25
30
2
1
1 2
1
2
1
2
1
1
1
2
2
1
1
1
1 1
1
1
1
1
1
1
33 34 35 36 37
2
41
1
1
1
44 počet pr. věk sm. odch.
1 37
36
31
31
29
23
23
1
7
21,9
23
22
22,7
23,6
22,7
22
22,4
22,3
21,6
21,3
19
21,4
21,1
19,7
20,9
20,1
19,7
24,5
26,7
27,8
30
4,36
5,77
5,66
5,39
5,7
6,6
5,73
5,38
6,85
4,35
4,24
1,63
4,06
3,1
0,94
3,47
3,37
0,94
6,79
2,87
9,09
10,3
Příloha 2: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2002, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Řecko, Patras, 2002, muži (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP M
R
F
400 RP M
R
F
800RP M
R
F
M
2
1
3
1
14 15
1
16
1
1
17
4
2
18
8
2
19
1
20 21
1 3 2
2
4
3
2
3
4
2
2
5
4
3
22
4
2
3
23
2
1
2
1
26
3
27
2
28
2
1
2
1
3
2
2
2
2
2
2
25
2
1
3
24
6
1
1 3
2
3 2
2
1
1
2
1
2
1
1
1
1
1
29
2 2
1
1
3 1
1
2
30
2
31
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
32 33 34 35 36 44
počet
41
35
pr. věk sm. odch
21,93
23
4,61
5,63 5,66 4,59 4,06 3,77
22
31
22,2 24,5 20,67 23,48 5,97
1
25 23,75 23,67 24,12 25 23,33 3,7
2,36
7,32
8
4,99
Příloha 3: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS/ME 2002, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Řecko, Patras, 2002, ženy (tratě PP) ME, Maďarsko, Keckskemét, 2002, ženy (tratě DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
13 14
R
F
200 PP M
1 1
R
F
400 PP M
1
2
1
1
2
1
1
3
1
1
17
2
1
1
3
1
18
6
2
1
4
1
19
1
2
1
20
4
7
8
21
1
1
2
22
4
23
2
1
1
4
F
M
3
2
6
1
R
F
M
R
1
3
M
20000 DPP R
M
1 1
3
1
2
1
2
1
3
1
4
1
4
2
2 2
3
4
1 2
3
5
1 3
2
2
4
2
1
1
1
2
1
1
2
1
2
1
3
2
5
2
1
1
3
1
2
1
1
1
1
1
1
3
26
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
5
1 1
2
2
4 4
25
28
R
1
1
1
27
1
1
3
24
M
1
16
1
F
6000 DPP
1500 PP
1
1
15
2
R
800 PP
1
1
1 3 3
1
1
1
2 4
1
1
1
2
1
1
1
1
3 1
1
29 30 31
1
1
1
2
32 33
1
34 35
1
1
36 38
1
1
42
1
1
počet
29
pr. věk sm. odch.
20,7
20,5
19
39 22,5
22
22
33 22,8
21,6
21,7
28 20,5
20,4
18,3
26 19,7
20,3
18,3
24 19,7
19,5
19,3
27 22,7
23,7
9 24,1
21
4,4
3,54
2,16
6,39
2,83
3,56
5,9
2,69
2,36
3,86
3,9
2,36
3,2
3,53
2,36
3,35
3,16
0,94
3,64
2,87
4,65
1,41
Příloha 4: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2002, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Řecko, Patras, 2002, ženy (tratě RP) 50 RP věk/trať
100 RP
R
F
M
R
16
4
2
17
1
1
18
4
19
3
20 21 22
5
23
2
24
1
25
1
1
26
1
1
27
1
2
28
1
1
1
1
F
400 RP M
R
F
1
1
800RP M
R
M
14 15
1
1
1
5
1
1
2
1
3
2
1
4
1
4
1
2
1
2
1
3
1
1
1
2
2
2
1
1
1
1 1
1
3
1 2
1
3
1
1
5
2
1
5
1
1
1
1
2
1
2
1 1
1 1
29 30 31
1
32 33
1
1
21
19
1 1
34 35 36 38
1
počet
32
pr. věk sm. odch.
21,8 20,4 21,3 21,7 21,5 24,3 21,4 20,8 21,7 21,1 21,3 5,08 3,71 3,3
26
4,89 3,97
0,47 4,23 3,46 1,25 4,04 0,94
Příloha 5: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME/MS 2003, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Česká republika, Liberec, 2003, muži (tratě PP) MS, Egypt, Alexandrie, 2003, muži (tratě DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
14 15
R
F
200 PP M
1 1
16
1
17
2
18
3
19
5
2
20
2
1
21
3
3
22
3
1
1
3
1
5
2
3
1
1
1
2 1
5
2
1
2
R
F
400 PP M
R
1
1
1
1
1
2
4
1
2
5
3
F
800 PP M
R
F
1500 PP M
1
R
M
6000 DPP R
M
8
1
1
1 1
1 2
4
1
1
2
3
1
2
1
1
1
1
5
1
3 5
6 2
4
4
3
2
1
1
1
1
1
1
6
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
2
1
2
2
1
23 24
1
2
25
1
2
2
1
2
3
1
1
26 27
1 2
1
28 29
1
1
1
1
1 1
1
3 1
1
30
1
31
1
32
1
1
1
1
1
1
1
1
1
33 34 35
1
36 38
1
1
1
42
počet pr. věk sm. odch.
1
24
27
27
21
21
13
38
21,4
21,8
23,7
21,2
21,6
19
20,8
19,5
21,3
19,6
20,8
22,7
20,5
22,9
22,7
21,1
22,7
22,9
23
4,44
3,63
5,25
5,36
4,79
1,63
5,22
1,8
0,47
3,54
2,99
1,7
3,75
3,02
1,7
3,6
3,77
5,81
5,72
Příloha 6: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2003, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Česká Republika, Liberec, 2003, muži (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP M
R
F
400 RP M
R
M
800RP R
M
14 15 16
1
1
17
3
18
2
19
3
20
2
21
4
2
4
2
22
4
1
3
2
4
2 1
1
2 1
2
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1
2
1
1
3
23 24
1
1
25
1
1
26 27
3
1
28
1
1
29
1
1
31
1
1
32
1
1
2
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
30 1
1
1
1
1
1
1
1
33 34 35 36 37 45
počet
26
pr. věk
22
24,6
25,3
20 23
23,6
28,7
23 24,1
25,7
15 25,1
26
sm. odch.
4,48
4,39
5,44
5,46
4,3
1,7
6,95
2,62
7,4
4,55
Příloha 7: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME/MS 2003, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Česká republika, Liberec, 2003, ženy (tratě PP) MS, Egypt, Alexandrie, 2003, ženy (tratě DPP)
50 PP
100 PP
věk /trať
R
13
1
1
14
1
1
15
1
2
16
4
4
17
6
2
18
2
1
19
3
1
20
4
1
21
2
1
F
M
1
1
1
R
F
200 PP M
1
2
R
F
M
R
1
1
3
1
R
M
R
2
1
2
2
2
3
2
4
1
2
1
5
3
4
1
2
2
1
4
1
3
1
2
2
1
4
2
2
1
3
2
3
M
6000 DPP
3
6
1
1
M
1
1
1
1
2
1
1
1
26
3
1
1
1 1
1
1
1
1 5
3 1
2
2
3
1
1 2
1
2
24 25
M
1500 PP
1 1
2 1
F
800 PP
1
22 23
R
400 PP
1
2
1
6 1
2
1
5
1
1
1
3
1 1
4
1
2
1
2
27
1
2
28 29 30 31 32 33 34 35 36
počet pr. věk sm. odch.
27
30
23
22
19
11
36
18,4
20
19
18,2
18,8
20
18,7
19,3
18,3
19,3
21,4
24
19,4
21
20,2
19
20,8
23
2,91
2,69
1,63
2,59
2,38
2,45
2,93
2,86
2,87
3,32
3,04
1,41
2,92
1,63
2,17
1,63
3,36
2,94
Příloha 8: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2003, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Česká republika, Liberec, 2003, ženy (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP M
13 14
R
F
400 RP M
R
M
800RP R
M
1 1
1
15 16
5
17
4
1
2
1
18
3
2
1
1
19
1
20
3
1
1
2
1
21
3
1
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
2
2
3
1
3
1
22 23
3
24 25
2
1 1
1
1
1
1
2
1
2
1
1
1
1
1
1
1
3
2
1
26 27 28
1
1
1
1
29 30 31 32 33 34 35 36
počet
24
pr. věk sm. odch.
19
21,1
21
18 20,3
22,6
25,3
13 21
24,3
11 21,5
24,3
3,14
3,37
2,94
4,53
3,71
3,09
3,87
1,89
4,08
1,89
Příloha 9: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS/ME 2004, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, China Popular Rep., Sahnghai, 2004, muži (tratě PP) ME, Ukraina, Kiev, 2004, muži (tratě DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
200 PP
F
M
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
R
F
6000 DPP
1500 PP M
R
F
M
3
1
1
R
M
20000 DPP R
M
14 15
1
1
16
2
3
2
1
17
2
5
1
1
18
2
1
2
1
19
4
2
1
5
7
2
20
6
4
1
5
21
1
22
5
2
1
23
6
6
24
1
1
2
3
1
1
1
1
4
4
2 1
3
1 4
2
1
27
1
28
2
29
1
1 1
2
6
3
6
2 2
1
4
1
2
1
1
3
1
1
1
4
2
1
1
4
2
4
1
1
1
1
3
2
5
3
1
1
1
2
3
3
1
1
1
2
3
1
2
1
2
1
1
25 26
1
1
2
2
1 2
1
1
1
2
1
1
2
3
1
1
1
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1 1 1
1
1
1 1
30 31
2
1
1
1
1
36
1
1
1
39
1
1
32
1
1
33 34 35 1
1
1
46
počet pr. věk sm. odch.
34
36
31
34
28
26
18
1
1
9
21,6
20,3
20,3
21,5
19,4
18,3
22,9
20,8
20,7
21,8
20,6
22,3
21,5
21,1
22,7
21,2
20,3
19,7
22,1
25
24,6
27,7
3,7
1,09
1,25
5,25
2,5
2,62
5,78
1,71
1,25
4,92
2,18
2,62
4,78
2,8
2,36
4,59
2,28
1,89
4,72
3,27
8,27
12,97
Příloha 10: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2004, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, China Popular Rep., Sahnghai, 2004, muži (tratě RP) 50 RP věk/trať
100 RP
R
F
M
R
16
4
1
17
2
18
3
19
2
20
6
21
1
22
4
3
2
23
4
4
1
24
1
1
400 RP
F
M
2
1
R
F
800RP M
R
F
M
3
2
1
1
1
14 15 1 3 2
3
2 3
1 1
2
1 2
2
5
3
2
2 3
1
3
1
1
1
1
2 3
2 2
2
3
2
2
25 26
1
1
27
2
28
2
2
2
1
2
1
29
2
1
1
1
1
1
31
1
2
3
32
2
2
1
1
1
30 1 1
1
1
33 34 35 36 39 46
1
30
1
počet
35
pr. věk sm. odch.
22,4
19,8
20,7
23,2
20,4
19,3
24 24,5
24,5
22,7
21 25,1
24,8
22,7
5,42
2,11
0,94
5,54
1,73
0,94
6,58
4,53
1,89
6,3
4,21
1,89
Příloha 11: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS/ME 2004, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, China Popular Rep., Sahnghai, 2004, ženy (tratě PP) ME, Ukraina, Kiev, 2004, ženy (tratě DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
F
200 PP M
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
R
F
6000 DPP
1500 PP M
R
F
M
R
5
3
1
1
3
1
1
5
20000 DPP
M
R
1
2
M
14 15
1
1
1
16
2
2
3
17
5
1
2
4
18
5
3
19
4
1
20
5
1
21
3
1
1
1
1 2 1
1
1
4
5
1
4
3
1
5
3
2
2
1
4
1
3
5
2
1
6
1
4
1
1
3
2
3
2
22
1
7
1
3
4
2
23
1
2
3
1
3
24
1
1
3
1
2
25
1
26
2
1
1
27
1
2
1
28
1
1
29
1
1
30
1
1
1
1
2
1
2
2
3
1
2 3
1
1
1
5
2
2
1
1 2
2
1
1
1 1
2
2 2
1
1
1
1
1
3
2
1
2
2
1
1
2
1
1
1
1 1
31 32
1
1
33 34 35 36
1
44
1
počet pr. věk sm. odch.
1
36
30
34
32
19
17
22
10
21,2
19,6
21,3
20,8
20,4
21,3
21,1
21,8
21
20,1
19,8
20,9
19
20,6
20,7
19,7
20,9
19
20,3
20,7
21
23
5,52
2,69
3,4
4,12
3,57
4,03
5,41
2,9
4,32
3,34
1,64
0,94
2,51
2,55
0,94
3,58
4,17
2,16
2,82
1,89
2,41
0,82
Příloha 12: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2004, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, China Popular Rep., Sahnghai, 2004, ženy (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP
M
R
F
400 RP
M
R
F
800RP
M
R
F
1
1
M
14 15
1
16
2
17
5
18
3
1
19
4
3
2
20
2
21
2
1
1
22
2
1
1
2
2
3
4
1
1
3
4
2
2
3
4
2
2
1
2
3
2
1
1
1
1
1
1
1
3
2
1
2
2
1
23 24
4
1
2
25
1
1
2
1
26
2
2
2
27
1
1
1
28
1
29
1
1
30
1
1
1
2 2 1
2 1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
31 32 33
1
1
1
1
34 35 36 40
počet
32
pr. věk sm. odch.
21,1
21,6
19,7
27 22,1
23,9
21,3
21 22,5
23,4
18,7
20 22,7
23
23,7
4,19
3,39
0,94
4,08
3,69
3,3
5,99
3,97
0,47
5,88
3,74
1,25
Příloha 13: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME/MS 2005, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, San Marino, 2005, muži (tratě PP) MS, Francie, La Ciotat, 2005, muži (tratě DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
200 PP
F
M
2
1
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
R
6000 DPP
1500 PP
R
M
20000 DPP
F
M
R
F
M
R
2
2
1
3
2
1
2
1
1
1
1
3
1
1
1
1
1
3
M
14 15 16
2
17
1
18
3
1 1
2 2
19
3
2
1
1
2
2
2
2
1
20
2
2
1
3
2
21
6
2
1
5
1
2
1
1 1
4
2
2
24
3
1
1
3
1
4
2
1
2
1
1
1
1
1
1
22 23
1
1
4
1
3
3
2
1
1
2
2
1
1 3
1
1 3
2
3
3
2
1
2
2
1
1
1
4
1
2
1
1
25
1
26 27
1 1
1
1
1
2
1
1
1
1
2
1
28 29
1
1 1
1
1
30
1
31 32
1
33
1
1
1
1
34 35 36 47
počet pr. věk sm. odch.
1
23
24
14
19
14
12
8
20
22,1
21,1
21,3
21,8
20,1
20
19,7
21,4
19,3
20,4
20,3
20,3
20,4
20,9
20,7
21,8
20,9
20,7
22,8
22,3
24,1
22
4,51
2,09
1,29
4,12
2,37
2,45
3,95
4,27
0,94
3,38
1,3
1,7
3,5
2,52
1,89
3,19
2,52
1,89
2,38
0,47
6,24
2,16
Příloha 14: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2005, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, San Marino, 2005, muži (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP M
R
400 RP
F
M
R
F
2
1
2
2
1
2
1
1
1
2
1
800RP M
R
F
M
14 15 16
1
17
1
18
2
19
1
1
20
1
1
21
6
2
1 2 2
1 1
1 1
3
22 23
2
2
1
2
2
24
4
1
1
2
1
1
1
25
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
26 27 28 29 30
1
1
1
1
31 32 33
2
2
1
1
40
1
1
počet
24
pr. věk sm. odch.
23,5
21
22,7
24,6
22,5
21,3
24,2
25,5
25,3
24,6
25,3
28
5,51
2,18
1,25
5,84
3,32
2,05
4,37
3,74
2,87
3,97
3,96
4,55
34 35 36
19
15
12
Příloha 15: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME/MS 2005, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, San Marino, 2005, ženy (tratě PP) MS, Francie, La Ciotat, 2005, ženy (tratě DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
F
200 PP M
R
F
2
1
400 PP M
800 PP
R
F
M
4
1
1
R
F
6000 DPP
1500 PP M
R
F
M
R
3
1
M
20000 DPP R
M
4
1
14 15 16
1
1
17
3
3
1
1
18
1
1
1
4
2
1
4
2
1
3
1
19
6
3
1
6
2
1
4
1
1
3
1
20
5
1
4
1
22
2
1
1
1
23
1
24
1
25
1
26
1
27
1
3
21
1
1
1
1
2
1
4
3
5
5
1
4
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
2
2
1
3
1
1
1
1
1 1
1
2
1
3
2
2
3
2
2
1
1
1
1
2
1
1
1
5
1
1
1
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
28 29 30
2 1
1
31 32 33 34 35
1
36
počet pr. věk sm. odch.
24
25
20
20
16
9
7
17
20,8
21,1
21,3
20,4
20
21,3
20,5
20,9
19,3
20,4
21,4
19,7
19,2
20,3
22,7
18,1
18,3
18
22,6
24,7
22,3
20,7
3,43
3,06
4,03
3,4
3
4,03
2,75
3,14
1,25
2,87
2,87
2,49
2,81
2,63
1,25
1,85
1,92
0
2,5
0,94
4,8
2,49
Příloha 16: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2005, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, San Marino, 2005, ženy (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP M
R
F
400 RP M
800RP
R
F
M
4
2
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
R
F
M
1
1
1
4
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
14 15 16
1
17
1
2
1
18
3
1
5
2
19
5
2
3
1
1
20
3
1
2
22
2
2
2
1
23
1
24
1
25
1
26
1
27
2
1
1
21 2
2
2
2
1
2
1
1
1
1
1
počet
22
19
pr. věk sm. odch.
21,3
21,8
23,7
21
21,6
22,7
21,9
22,9
25
20,2
20,5
20,7
3,68
3,31
2,36
3,83
4,39
3,3
3,93
4,01
4,55
3,26
3,35
3,86
28 29 30 31 32 33 34 35 36
12
9
Příloha 17: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2006, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Turín, 2006, muži (tratě PP, DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
F
200 PP M
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
R
F
M
R
14
1
1
1
1
15
1
1
1
1
5
5
6
4
2
1
1
2
1
16
1
1
17
5
5
18 19
4
1
4
20
3
1
4
1
21
7
2
5
1
22
5
1
6
2
2
4
2
1
1
2 1
1
2
8
1
5
2
24
4
25
5
5
2
26
1
2
1
1
4
2
3
3
2
2
2
3
2
29
1
2
1
R
M
4
2
4
1
1
2
1 1
7
3
1
1
3
1
4
1
6
3
2
1
3
2
4
2
1
2
1
2
1
1
1
1
1
1 1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2 2
2
1
1 2
1
3
2
2
2
1
1
1
2
1
1
1 1
31
1
1
1
1
1
1
1
1
33 34
M
1
30
32
R
1
1
27 28
M
20000 DPP
1
23 3
F
1 1
1
1
6000 DPP
1500 PP
1 1
1
1
2
1
1
35
1
36 38
1
1
1
41
1
48 52
počet pr. vek sm. odch.
1
1
1
40
41
37
23
30
23
34
21
23,2
21,9
23
22,3
23
23
21,5
23,9
21,3
21
22,3
20,3
20,3
21
21,3
20,4
21,9
19,7
21,6
21,3
25,3
30,7
6,5
1,83
1,41
4,52
4,66
1,41
4,61
3,98
2,05
5,11
4,29
0,94
3,61
2,24
1,7
3,9
2,85
1,7
3,46
2,36
7,97
12,36
Příloha 18: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2006, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Turín, 2006, muži (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP M
R
F
400 RP M
R
F
1
800RP M
R
F
M
14 15 16
1
1
2
17
4
1
1
1
18
1
1
2
2
1
19
5
1
3
3
1
20
4
2
21
4
22
7
1
1
4
1
3
2
1
3
3
1
1
1
5
2
1
3
1
1
1
4
1
3
1
4
3
23
3
1
24
4
3
1
2
25
3
1
1
2
26
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
27 28
1
29 30 31
1
32
1
1
2
2
33 34
2 1
1
1 1
1
1
35 36 41
1
52
1
počet
39
pr. věk sm. odch.
23
22,3
23
22,6
23
21
22,2
23,3
22,7
22,6
22,9
22
6,42
2,17
2,16
4,57
4,61
0,82
5,39
4,89
2,49
6,22
4,78
0
27
21
20
Příloha 19: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2006, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Turín, 2006, ženy (tratě PP, DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
F
200 PP M
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
R
F
1500 PP M
R
F
M
14
6000 DPP R
M
20000 DPP R
M
1
15
1
1
1
16
3
3
3
2
17
2
2
1
1
18
7
1
19
2
20
3
21
5
2
2
1
1
7
2
1
3
1
2
5
1
1
4
2
1
2
1
1
1
22
4
24
1
25 1
27
1
28
1
29
1
30
1
3
1
1 3
1
5
5
1
1
5
1
5
3
1
2
1
1
2
2
1
1
3
1
5
5
2
1
2
2
1
1 1
1
4
2
7
4
4 1
2
3
2
1
1
1
1
2
1
1
2
1
1
5
1
3
4
2
2
2
1
4 1
1
1
1
3
1
3
1
1
1
3
2
1
1
2
1
1
2
1
1
1 1
1
2
1
26
1
2
1
1
1
2
4
1
23
1
1
1
1
1
1
2
1
1
31 32 33 34 35 36
počet pr. věk sm. odch.
29
33
30
29
23
19
33
17
20,4
21,3
22,3
20,3
21
19,7
21
21,8
23,3
20,9
21,6
22,3
20
19,6
20,3
20
19,9
22
21,6
22
23,9
25,3
4
2,9
4,19
3,53
3,08
1,25
3,89
3,34
4,03
3,16
3,04
1,25
3,03
3
3,4
2,7
2,26
2,45
4,63
2,45
4,76
1,25
Příloha 20: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2006, tratě RP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Turín, 2006, ženy (tratě RP) 50 RP věk/trať
R
14
1
100 RP
F
M
1
R
400 RP
F
M
2
1
R
F
800RP M
R
F
M
4
2
3
3
1
15 16
2
17
1
18
8
1
19
2
1
20
2
1
21
4
1
23
3
2
24
1
2 4
1
3
1
4
2
5
2
1
1
3
1
1
1
3
2
1
2
2
1
1
1
1
2
1
1
2
1
1
22 1 1
25
1
26
1
27
1
28
2
1
2
1
4
1
2
2
1
1
1
1
1
29 30
1
1
1
31
1
1
1
36
1
1
počet
31
24
pr. věk sm. odch.
21,6
22,5
22,3
22,8
23,4
19,7
21,5
22,5
21,7
21,9
20,6
21,3
5
3,57
4,19
5,17
5,05
1,25
3,83
4,27
1,7
3,59
3,04
2,05
1
32 33 34 35
22
16
Příloha 21: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2007, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Bari, 2007, muži (tratě PP, DPP)
50 PP
věk /trať
R
14
1
F
100 PP M
R
F
200 PP M
1
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
2
2
4
17
2
3
3
18
6
7
7
1
19
3
20
7
21
2
1
22
5
1
23
4
2
1
1
6
2
1
1
1
4
1
1
2
3
2
1
2
2
3
5
6
3
3
5
4
1
2
1
2
1
1
3
1
1
1
24 2
1
1
3
1
6
1
4
1
3
3 2
5 1
27
1
1
28
1
1
F
M
3
1
6
R
M
R
M
3
1
1
4
26
R
2
5
25
M
20000 DPP
1
16
1
F
1
15
2
R
6000 DPP
1500 PP
3
1
3
2
1
1
1
3
1
1
4
2
1
2
5 3 4
1
1 1
1 2
4
3
2
2
1
1
2
1 3
3
3
2
2
1
1
3
1
2
4
1
1
1
2
1
1
1
29
1
30 31
1
32
1
33
1
34 35
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1 1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
36 39
1
42
1
49
1
počet pr. vek sm. odch.
41
46
40
34
28
20
31
22
22,4
22,1
21
22,3
24,1
22
21,3
24,6
26,3
21,5
24,3
21,3
20,9
24,1
22
21,2
23,3
25
22,2
22,7
25,4
21,7
5,09
2,2
1,63
5,21
4,73
2,45
4,4
5,91
5,79
4,49
5,38
2,62
3,62
3,26
1,41
3,41
3,99
5,1
5,15
2,62
7,58
3,3
Příloha 22: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, MS 2007, tratě RP, By-Fins Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Bari, 2007, muži (tratě RP, Bi Fins) 50 RP
věk /trať
R
14
1
F
100 RP M
R
F
400 RP M
R
F
800RP M
R
M
50 BF R
F
100 BF M
R
F
200 BF M
R
F
M
3
2
3
1
1
3
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
15 16 17
2
1
18
5
1
1
19
1
3
20
7
21
5
3
22
7
1
23
5
1
24
1
25
3
2
2
26
2
1
2
1
27
1
1
1
28
1
1
2 1
1
5
4
2
3
1
4
1
1
2
1
4
3
1
5
1
2
1
1
1
1
4 2
1
2 3
4
1
3
3
4
4
2
2
3 3
1
29
1
1
1
2
1
1
1
4 2 1
1
1
1
2
1
4
3
3
1
2
1
1
1
3
1
1
1
1
1 1
1
30 31 32
1
1 1
33
1
34 35
1
2
1 1
1
1
1
1 1
36 39
počet: pr. věk sm. odch
45
32
21
18
22
17
14
22,6
23
21,7
23,6
23,1
20,8
23,4
24,3
24,7
23,3
24,7
22
20,8
22,3
21,1
21,3
22,3
20,5
21,4
23,7
4,79
1,94
0,94
5,14
4,75
1,09
3,89
3,03
1,7
3,28
1,7
3,24
1,98
2,05
2,31
1,85
2,05
3,64
4,5
5,91
Příloha 23: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2007, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Bari, 2007, ženy (tratě PP, DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
F
200 PP M
R
F
400 PP M
R
F
800 PP M
14 15
1
2
3
1
1
3
5
1 2
1
1
1
17
4
18
6
2
1
8
1
1
4
19
3
2
1
2
1
1
4
20
4
1
6
2
4
21
4
3
1
3
22
5
5
2
1
1
2
1
23 1
1
4
M
R
F
M
R
M
R
6
1
1
4
1
1
M
3
1 7
1 2
4
4
5
4
2
1
3
1
3
1
1
2
4
2
4
4
1
1
3
1 2
2
1
1 1
26
2 1
4
3
25
27
F
20000 DPP
1
16
24
R
6000 DPP
1500 PP
1
1
1
1
1
4
4
1
1
3
3
2
2
1
1
2
1
1
1
1
3
1
1
1
1
2
1
1
1
1
2
1
1
28 29
2
1
1
30
1
1
1
1
31
1
1
1
1
1
1
34
37
35
33
2 1
1 1
2
1
1 1
3
4
1
1
1
1
1
1
32 33 34 35 36 47
počet pr. věk sm. odch.
26
18
29
13
21,7
20,9
19,7
21,2
20,6
19,7
20,9
21,8
20
20,3
20
21
19,2
19,5
20
20,5
19,5
20
20,6
22,8
23,2
25
5,91
3,41
1,7
5,71
1,58
1,7
5,77
4,12
1,63
5,99
2,12
1,41
3,68
1,12
0
3,07
1
0
3,67
4,32
3,21
2,45
Příloha 24: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, MS 2007, tratě RP, Bi-Fins Tabulka záznamu četnosti věku plavců MS, Itálie, Bari, 2007, ženy (tratě RP, Bi Fins)
věk /trať
50 RP R
F
100 RP M
R
F
400 RP M
R
F
800RP M
R
M
50 BF R
100 BF
F
M
1
1
R
F
200 BF M
R
F
M
4
1
2
2
1
4
3
1
1
1
1
1
1
14 15
1
16
1
17
6
18
6
1
19
3
1
20
4
21
3
1
22
4
1
23
1
24
3
2
1
1
1 2
1
4 4 1
2
1
3 3
1
3
1
1
1
3
1
1
1
2
2
4
2
3
2
2
2
3
2
3
2
2
2
1
1
2
1
2
1
1
3
2
1
1
2
2
4
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1 1
1
2 1
2
25 26 27
1
1
2
2
2
2
28 29
2
1
1
2
1
1
30 31
1
1
32
1
1
1
33 34 35 36 37
počet: pr. věk sm. odch.
1
1
36
23
15
9
18
16
14
21,2
23
23,5
22,8
22
20,3
21
21,6
19,3
20,8
19,7
19,3
21,1
18,7
19,3
20,1
19,3
20,4
21,3
22
4,55
3,54
3,64
5,12
3,43
1,7
4,5
4,77
0,47
3,54
0,47
3,33
3,72
2,05
3,49
4,26
1,25
3,35
3,73
3,56
Příloha 25: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2008, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Maďarsko, Eger, 2008, muži (tratě PP, DPP)
věk /trať
50 PP R
F
100 PP M
R
F
2
1
200 PP M
R
F
400 PP M
R
F
2
4
1
2
2
800 PP M
R
F
6000 DPP
1500 PP M
R
F
M
R
M
20000 DPP R
M
14 15 16
1
17
2
18
5
19
4
20
2
2
1
1
21
3
1
4
3
1
4
2
3
2
4
3
2
2
22 23
3
2
24
2
2
25
1
26
1
27
1
28
1
1
2
1
1
1
1
1
2
1
2
1
1
3
1
1
1
2 2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
4
1
1
1
2
1
2
2
2
1
2
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
1
1
1
2
2
2
1
1
1 1
1
2
1
2
1
1
1
1
3
1
3 1
1
1
2
1
1
1
1
1
29 30 31 32
1
1
1
1
1
33
1
1
1
1
1
1
34 35 36
1
1
43
1
50
1
počet pr. věk sm. odch.
23
21
22
18
18
12
21
1
13
20,8
22,3
24
21,1
23,1
21
21,1
22,9
22,3
20,1
21,2
24,3
21,6
23,1
25,7
22,2
23,5
23,3
22,2
21,7
26,9
31
3,46
3,19
3,27
4,36
5,64
1,41
3,92
4,08
2,62
4,06
4,97
5,44
4,84
4,11
4,64
4,28
4,18
1,7
4,23
1,7
9,49
13,6
Příloha 26: Tabulka záznamu četnosti věku plavců, ME 2008, tratě RP, Bi-Fins Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Maďarskou, Eger, 2008, muži (tratě RP, Bi Fins)
věk trať
50 RP R
F
100 RP M
R
F
400 RP M
R
F
1
800RP M
R
M
50 BF R
F
100 BF M
R
F
2
1
200 BF M
R
F
2
1
2
1
5
4
1
1
M
14 15 16
2
1
17
1
1
1
18
4
1
1
19
3
20
3
5
1
21
1
1
22
2
1
23
3
2
24
2
1
25
1
26
1
27
1
28
1
1 1
1
2
1
1
2
2
1
2
1
1
2
1
2
1
1
3
1
1
2
1
1
2
1
1
5
4
1
6
5
1
1
1
1
2
2
1
1
2
1
1
2
1
3
3
1
1 2
3
1
1
1 1
1
1
1
1
1
1
1
1
2 1
1
1
29 30 31 32
1
33 34 35 36
počet: pr. věk sm odch.
1
1
1
22,1
25,4
27,3
21,7
24,1
23
24,1
25,1
24,7
25
24,7
21,2
21,5
22,3
20,5
21,1
21
20,6
20,9
21
4,19
4,53
6,18
4,38
5,06
0,82
4,81
4,73
2,49
3,62
2,49
1,93
2
2,62
1,89
2,09
0
1,11
1,05
0
24
1
1
19
13
9
14
15
10
Příloha 27: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2008, tratě PP, DPP Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Maďarsko, Eger, 2008, ženy (tratě PP, DPP)
50 PP
100 PP
věk /trať
R
14
1
1
15
1
2
16
2
2
F
M
R
F
200 PP M
3
19
3
1
20
1
21
1
1
22
4
2
23
3
1
24
1
1
25
2
1
5
2
1
1 2 2
M
4
2
1
1
2
1
1
3
1
2
1
1
1
3
F
M
1
2
1
1
1
1
1
R
F
M
1
R
F
M
R
2
1
1
2
1
1
2
3
1
2
1
1
2
3
2
1
1
1
1
1
3
2
1
1
3
2
2
1
3
4
2
4
1
1
1
1
1
1
3
2
3
2
1
1
1
1
1
2
1
1 1
1
2 1
1
1
1
1
1
2
2
1
27 1
M
2
26
28
R
2 1
1 1
M
20000 DPP
1
1
3
6000 DPP
1500 PP
1
3
2
1
R
800 PP
1 1
2
2 2
F
1 1
17 18
R
400 PP
1
2
1
29 30
1
2
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
31 32 33
1 1
1
24
25
1
1
34 35 36
počet pr. věk sm. odch.
22
24
20
16
20
8
21
22,3
21
20,8
21,8
23
19,9
20,6
21
19,4
19,8
21
20,1
19,6
19,7
19,5
20,5
20
23,3
24
26,1
27
4,21
2,73
1,41
4,43
3,74
3,74
3,85
3,87
2,45
2,74
2,59
2,45
3,63
1,65
2,05
3,24
2,6
2,16
4,49
3,56
3,92
3,7
Příloha 28: Tabulka záznamu četnosti věku plavkyň, ME 2008, tratě RP, Bi-Fins Tabulka záznamu četnosti věku plavců ME, Maďarsko, Eger, 2008, ženy (tratě RP, Bi Fins) 50 RP věk/trať
R
F
100 RP M
R
F
400 RP M
R
F
800RP M
R
M
50 BF R
F
100 BF M
R
F
F
M
1
1
1
1
1
1
1
14 15
2
1
16
2
1
17
1
2
18
1
1
1
19
3
2
1
20
1
21
1
22
5
2
23
3
1
24
1
1
25
3
2
2
1
1
2
2
1
1
1
3
1
2
1
1
1
1
2
1
1
1
1
2
2
2
1
2
1
1
2
2
2
2
1
1
1
1
1
2
2
1
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1 1
1
1 1
2
M
1
1 2
200 BF
1
26
1 1
1
1
1
1
1 1
1
27 28
1
29 30
1
31 32 33
1
1
1
1
34 35 36
počet:
23
pr. věk sm. odch.
20,6
22,4
21,7
13 20,9
23,4
22
11 21,6
22,6
22
10 21,3
19,7
10 20,6
20,4
20
9 19,7
19,4
21,3
7 20,4
22
3,16
2,23
2,05
4,74
4,33
2,45
5,05
5,34
2,83
4,58
0,47
2,42
2,34
0,82
2,75
2,78
2,05
4,24
5,89
