Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu. Učitelství pro střední školy DIPLOMOVÁ PRÁCE

Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Učitelství pro střední školy

Analýza lavinové situace v Krkonoších za období 1999-2009

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Autor: Veronika Veselá Vedoucí práce: Mgr. Ladislav Vomáčko, Ph.D.

Praha 2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny řádně citovala a uvedla. Praha, 4.září 2009

.......................................................... podpis

2

Poděkování Ráda bych moc poděkovala v prvé řadě svému vedoucímu práce, Mgr.Ladislavu Vomáčkovi, Ph.D., za vedení mé práce a konzultace. Další poděkování patří Mgr. Zdeně Flouskové, vedoucí knihovny KRNAP za ochotu a pomoc při získávání materiálů, Pavlu Cingrovi za poskytnutí materiálů HS i jeho vlastních a cenné rady.

3

Abstrakt Název: Analýza lavinové situace v Krkonoších za období 1999-2009 Cíle práce: Vyhodnocení počasí a terénních podmínek v české části Krkonoš a z toho vyplývající vzniklé lavinové situace. Metody: Analýza textu a dokumentů vztahujících se k problematice výpadu lavin, analýzu časové řady sledování počasí a sněhových podmínek v letech 1999/2009, metoda rozhovoru. Výsledky: Po jednotlivých dnech jsem vypsala a vyhodnotila počasí a sněhovou pokrývku v zimních sezónách v období 1999–2009. Porovnala jsem jednotlivé lavinové dráhy, jejich parametry a frekvenci pádů lavin v závislosti na aktuálních podmínkách. Klíčová slova Lavina, klasifikace lavin, lavinová dráha, lavinový katastr, počasí, Krkonoše, klimatické podmínky

4

Thesis Title: Analysis of avalanche activity in Giant Mountains during 1999-2009 Summary: Evaluations of weather and ground conditions in Giant Mts. and thereform resulting avalanche activity. Methods: Analysis of texts and documents relating to avalanches falls, time analysis of weather and snow conditions, which was measured during 1999-2000, interview. Results: I evaluated weather and snow conditions in singles days during winter seasons 1999-2009 and compared severally avalanches paths, their parameters and falls frequency in addiction to actual conditions.

Keywords Avalanche, avalanche codes, avalanche path, avalanche cadastre, weather, Giant Mountains, climatic conditions

5

OBSAH 1 Úvod………………………………………………………………………………….. 8 2 Svahové pohyby …………………………………………………………………….. 9 2.1 Vznik ………………………………………………………………………………. 9 2.2 Klasifikace ………………………………………………………………………….. 9 2.3 Sněhové laviny……………………………………………………...………..……… 10 2.3.1 Vznik a druhy sněhu ………...……………………………………………………. 10 2.3.2 Procesy probíhající ve sněhové pokrývce ………………………………………….14 2.3.3 Pohyby ve sněhové pokrývce …………………………………………………….. 17 2.3.4 Základní popis lavin …………………………………………………………….. .. 18 2.3.5 Dělení lavin ………….………………………………………………………….. .. 19 2.3.6 Vznik lavinového nebezpečí ……………………………………………………. .. 25 2.3.7 Evropská stupnice lavinového nebezpečí………………………………………..... 26 3 Krkonošské klima ………………………………………………………………….... 29 3.1 Teplota……………………………………………………………………................. 29 3.2 Srážky……………………………………………………………………..……….... 30 3.3 Sněhová pokrývka…………………………………………………………............... 31 3.4 Sluneční svit……………………………………………………………………….... 31 3.5 Větry……………………………………………………………………….............. 31 3.6 Mlhy………………………………………………………………………………… 32 4 Vyhodnocení krajinného rázu Krkonoš ……………………………….………….. 33 4.1 Geomorfologické a geologické poměry ……………………………………............ 33 4.2 Geologický vývoj Krkonoš …………………………………...…………………… 34 4.3 Vodní poměry ………………………………………………………….………….. 38 4.4 Vegetační pokryv …………………………………………………………............. . 39 4.5 KRNAP - ochrana přírody a krajiny ……………………………………..……....... 40 4.5.1 Sportování na území KRNAP……………………………………………………. 41 4.6 Tvar Krkonošských hřebenů ……………………………………….……………… 43 5 Cíle a úkoly práce …………………………………………………………………… 46 6 Metodika ……………………………………………………………………………. 46 7 Zimní podmínky v Krkonoších ………………………………………….………

47

8 Lavinová situace v české části Krkonoš (Lavinový katastr) …………………...

49

8.1 Fakta krkonošských lavin…………………………………………………………. 49 8.2 Lavinové dráhy české části Krkonoš ……………………………………………... 52 6

9 Turistické cesty v ohrožení ………………………………………………………….. 77 10 Sněhová měření …………………………………………………………………….. 81 10.1 Sněhové profily……………………………………………………………………. 81 11 Vyhodnocení zimních sezón 2004/2005 – 2008/2009……………………………. .. 84 11.1 Zima 1999/2000 ………………………………………………............................... 84 11.2 Zima 2000/2001 ……………………………………………………………….…... 86 11.3 Zima 2001/2002 …………………………………………………………………... 88 11.4 Zima 2002/2003 ……………………………………………………. …………….. 91 11.5 Zima 2003/2004 …………………………………………………………............... 93 11.6 Zima 2004/2005 …………………………………………………….…………..... 96 11.7 Zima 2005/2006 ……………………………………………………………. …….. 99 11.8 Zima 2006/2007 …………………………………………………………………… 102 11.9 Zima 2007/2008 …………………………………………………………………… 104 11.10 Zima 2008/2009 …………………………………………………………………. 107 11.11 Lavina v Pramenném dole 26.12.2008 ………………….………………………. 109 11.12 Deset pravidel pro pohyb ve volném terénu …………………………………….. 111 12 Závěr ……………………………………………………………………………….. 112 13 Literatura ………………………………………………………………………….. 117 Příloha: Záznam počasí v zimních sezónách 1999/2000 – 2008/2009

7

1 Úvod Špindlerův Mlýn a Krkonoše jsou prostředím, ve kterém žiji od raného dětství a jsou spojené s mou největší zálibou a to lyžováním. S lyžováním je spojen sníh a se sněhem jsou to i laviny a jejich problematika. Chtěla jsem co nejvíce poznat prostředí, ve kterém žiji a tato práce pro mne byla příležitost poznat detailně nejen laviny, ale i práci členů horské služby a dalších, kteří se pohybují v lavinové problematice.

8

2 Svahové pohyby 2.1 Vznik K svahovým pohybům dojde, když příroda nebo lidé poruší stabilitu svahu. Síly držící pohromadě půdu nebo horninu začnou být v tom okamžiku slabší, než gravitace. Celá masa se dává do pohybu. Nejčastěji se užívá názvu sesuv. Jeden z největších světových znalců sesuvu, náš akademik Quido Záruba, definuje sesuv takto: „Je to náhlý pohyb hornin, při němž sesouvající se hmoty jsou odděleny od pevného podloží zřetelnou smykovou plochou.“ Upozorňuje také na to, že sesuvem rozumíme jak proces, tak i výsledný tvar terénu sesuvem vzniklý. [16]

2.2 Klasifikace Svahové pohyby mohou být uvolněny různým způsobem. Zemský povrch se skládá většinou ze svahů. Některé jsou stabilní, jiné se za různých podmínek stávají nestabilními. Faktor

Příklady

Faktory zvyšující smykové napětí svahového materiálu Zvýšení sklonu svahu Odstranění laterální opory svahu

Zatížení svahu

boční eroze vodního toku, stavební činnost vodní

eroze,

procesy

zvětrávání,

stavební

činnost akumulace zvětralin, nárůst vegetace, zvýšení obsahu vody, stavby budov

Laterální tlak

zamrzání vody v puklinách

Odstranění vegetace

požáry, odlesňování, stavební činnost

Otřesy

zemětřesení, těžká doprava

Faktory snižující smykový odpor svahového materiálu

9

Nárůst objemu vody ve svahovině

saturace důsledkem srážkové činnosti

Procesy zvětrávání

rozpad horniny podloží

Změny struktury

vznik trhlin a puklin

Činnost organismů

tlení kořenových systémů

TAB. 1: Faktory podmiňující stabilitu svahu (upraveno podle: SUMMERFIELD, M. A., 1991)

Svahové pohyby mají různé druhy klasifikací, např. podle tvaru sesuvných těles, podle toho, zda se sesouvá suť nebo pevné horniny atd. Pro účely této diplomové práce postačí jednoduché rozdělení a to podle rychlosti svahových pohybů. o Pohyby pomalé neboli ploužení (rychlost max. několik desítek cm za rok) o Středně rychlé pohyby (rychlost v metrech za hodinu nebo za den). Patří k nim většina sesuvů, dělí se na část odlučnou, splaz sesuvu a čelo sesuvu. o Rychlé pohyby (rychlost několik km za hodinu) .Přerůstají v katastrofy s oběťmi. Patří k nim řícení skal, přívalové proudy bahnité, sopečné, kamenité a přechodné. Do této kategorie zahrnujeme také laviny, a to sněhové nebo sněhokamenité.

2.3 Sněhové laviny 2.3.1 Vznik a druhy sněhu Vodní pára se vlivem mrazu mění na minerál, zvaný ledový krystal, který se usazováním a přeměnami mění v dočasnou horninu, sníh a led. Ledové krystaly vznikají z vodní páry zmrzlé blízko zemského povrchu, resp.na něm, nebo vysoko v oblacích. Sražením vodních par na zemském povrchu za bezvětří vzniká rosa, pokud je povrch ochlazen pod 0º C vzniká místo rosy na povrchu půdy, trávy, nebo kamení tzv. jíní. Tvoří ho jemné ledové jehličky, které obalují předměty rovnoměrně ze všech stran. Namrzáním vodních kapiček na předmětech (nikoli vodní páry), vzniká námraza, která při silném větru vanoucím jedním směrem vytváří mohutné vrstvy na horských chatách a tyčích podél zimních turistických cest. Může dorůst až do několika centimetrů. 10

Nejrozmanitější ledové krystaly – sněhové vločky – však vznikají krystalizací vodní páry vysoko nad zemí, v mracích. Na tzv. kondenzačních jádrech, kterými jsou podle nejnovějších poznatků především zmrzlé kapičky vody, narůstá podle šesterečné krystalické mřížky ledový krystal. Zásoba vodních kapek se tvoří především nad moři a oceány, a velkou roli zde hraje proto i obsah solí. Výsledný tvar ledového krystalu je ovlivněn mnoha faktory, především teplotou prostředí, ve kterém se vyvíjí. V mraku se přemisťuje vlivem proudění vzduchu různými směry – do stran, nahoru a dolu, rotuje, sráží se s jinými krystaly, může s ním i splývat ve sněhové vločky, namrzají na něm další předchlazené vodní kapky apod. Když krystal dosáhne mezní velikosti a hmotnosti, začíná padat k zemi a prochází dalšími vrstvami vzduchu a o různé teplotě a vlhkosti. Tvar, ve kterém dopadne na zem, odráží veškeré změny prostředí, kterým prošel. Proto je tvarů ledových krystalů takřka neomezené množství. Primární vývoj ledových krystalů a sněhových vloček končí jejich dopadem na zem. Pak nastává jejich postupná přeměna, postupná destrukce, ve sněhové pokrývce. Vlivem slunečního záření, větru, teplotních a vlhkostních změn ve sněhové vrstvě se krystaly mění tak, aby poměr jejich povrchu k objemu byl co nejmenší. Postupně se odlamují všechny výběžky ledových krystalů a vloček, výparem a kondenzací se mění v kulatá ledová zrnka, vzduchové meziprostory se zmenšují a sněhová pokrývka se tímto způsobem snižuje. [9] Další fází je firnovatění sněhu, které se děje buď pod tlakem sněhové vrstvy nebo opětovným zmrznutím kapilární vody mezi jednotlivými zrnky. Výsledkem jsou firnová zrna nebo firnový led. Posledním stadiem, které ale v našich podmínkách nenastává, je vznik ledovcového ledu. Podle stupně přeměny ledových krystalů rozlišuje mezinárodní klasifikace sníh prachový, zlomkový, plstnatý, kulatý firn, hranatý firn, ledové vrstvy a zvláštní, tzv.pohyblivý sníh. Ten je složen především z ledových krystalů vzniklých sublimací vodní páry uvnitř sněhové pokrývky- z tzv.dutinové jinovatky. Tvoří ji duté šestiboké jehlany, které se mohou vyskytnout v jakékoli hloubce sněhového profilu. Dosahují velikosti od několika milimetrů až po centimetr. Vrstvy dutinové jinovatky nebo pohyblivého sněhu jsou velmi křehké a nestabilní. Z toho důvodu představují velké riziko vzniku sněhových lavin, proto jejich výskyt ve sněhovém profilu je důvodem k vyhlášení lavinového nebezpečí. [9]

11

Přehled druhů srážek v zimním období: ( dle výukových materiálů APUL) ™ Vertikální srážky o

Sníh

o

Sněhové krupky ( 2-5mm)

o

Sněhová zrna ( 1mm)

o

Zmrzlý déšť

o

Námrazové krupky ( sněhová zrna obalená vrstvou ledu)

o

Kroupy ( 5- 50mm)

o

Sněhové jehličky

o

Mrholení

™ Horizontální srážky o

Zmrzlá rosa

o

Jíní

o

Jinovatka

o

Námraza

o

Ledovka

o

Náledí Ke vzniku sněhu je zapotřebí teplot pod bodem mrazu, určitého množství vlhkosti

v ovzduší a výskyt tzv.ledových jader. Ledová jádra tvoří základ pro budoucí sněhové vločky a krystaly. Ledová jádra jsou krystalky ledu o průměru 0,005 – 1 mm vznikající zmražením podchlazených vodních kapek. Ledová jádra se nacházejí ve výškách odpovídajících teplotě -12ºC. V těchto výškách vzniká tzv. hladina ledových jader. Pro vznik sněhu je potřeba prostředí, které je nasyceno vodními parami. A právě tlak nasycených vodních par spolu s teplotou okolí mají zásadní vliv na tvar a velikost sněhových krystalů. Při teplotách blízko nuly dochází ke spojování krystalů a vzniku sněhových vloček. Při teplotách kolem nuly vznikají také největší vločky a dochází k nejintenzivnějším srážkám. Je tomu tak proto, že při teplotách kolem nuly je v ovzduší velké množství vlhkosti. Naproti tomu při nízkých teplotách je v ovzduší málo vlhkosti a proto jsou vločky malé a srážky nevýrazné.

12

Všechny nové sněhové krystaly mají základní šesterečnou symetrickou formu. Jednotlivé typy krystalů se v závislosti na atmosférických podmínkách (teplota a vlhkost) od sebe velmi výrazně liší. Sníh (sněhová pokrývka) prodělává během zimy spoustu změn. Vzhledem k těmto změnám rozlišujeme následující základní druhy sněhu. Druh sněhu Nový sníh

Charakteristika

Tvoří ho čerstvě napadané sněhové vločky a ledové krystaly, dosud nepropojené, tvar závisí na podmínkách jejich vzniku v atmosféře a transportu na zem, Zlomkový Sněhové vločky mají narušenou strukturu – jsou ulámané a do sebe sníh navzájem zaklíněné. Je to typický druh sněhu převáteho při (plstnatý) bouřlivých větrech a vichřicích . V Krkonoších jsou takto převívána mimořádná množství sněhu – převěje. Okrouhlozrni Sněhová zrna jsou částečně tepelně přeměněna, tvarem jsou to již tý sníh téměř kuličky, nemá lesk, je matně bílý. Hranatozrnit Sněhová zrna jsou nízkými teplotami přeměněna na, mají rovné ý sníh plochy a ostré hrany, narůstají na objemu a tvoří velmi nestabilní vrstvu. Je obvyklý ve spodních vrstvách sněhové pokrývky převážně v chladném období) Pohárkové Sněhová zrna mají tvar dutých obrácených pohárků, které vznikají krystaly sublimací uvnitř sněhové pokrývky při dlouhodobých suchých (dutinová mrazech, je velmi nebezpečným druhem sněhu,protože je jinatka) nesoudržný a působí jako vrstva, po níž sklouzávají laviny (spolu s hranatozrnným sněhem je nazýváme pohyblivým sněhem) Firn ( Firnová zrna jsou zaoblená vlivem opakovaného tání a mrznutí. Firn přetavené tvoří tzv.starý sníh, který je hlavní složkou lavin vzniklých při formy) oblevách. Je obvyklý v celém profilu kromě vrstev nově napadlého sněhu Povrchová Vzniká na povrchu sněhové pokrývky sublimací vodních par, má jinovatka tvar lístečků, může se stát kluznou plochou pro následující sněhovou vrstvu Ledová Vzniká uvnitř sněhové pokrývky. Výskyt v Krkonoších je velmi vrstva častý Krusty Vznikají na povrchu sněhové pokrývky. Výskyt v Krkonoších je velmi častý

Značka + /

● □

°

٨

٧ ▬

TAB.2: Základní druhy sněhu rozlišované v našich podmínkách (upraveno podle mezinárodní klasifikace Collbeck et al. 1990, převzato z informační brožury Laviny v Krkonoších).

13

OBR.1 : zleva – nový sníh, nový zlomkový sníh, okrouhlozrnitý sníh

OBR.2: zleva: Zrnitý sníh (hranatá zrna), pohárkové krystaly

2.3.2 Procesy probíhající ve sněhové pokrývce Během zimy dochází ve sněhové pokrývce k mnoha procesům. Tyto, v základě fyzikální procesy, mají za následek přeměnu sněhových krystalů a tím také změnu celkové struktury sněhové pokrývky. Rozeznáváme tyto základná přeměny: o

Mechanická přeměna

o

Degradační přeměna

o

Krystalizace

o

Tání

14

Mechanická přeměna Mechanickou přeměnou rozumíme změny tvaru a velikosti sněhových krystalů při působení větru a tlaku. Vítr působí na sněhové vločky již během sněžení. A to tak, že rozláme sněhové vločky na menší části. Po pádu sněhu na zem dochází k jeho dalšímu transportu a vzniku navátého sněhu. Tento sníh vytváří na relativně sypkém povrchu jakousi desku, která velmi špatně absorbuje záření (a tím je podmíněn vznik deskových lavin). Časem může dojít k propojení svrchní desky se sypkým sněhem pod ní a tím také ke zmenšení lavinového nebezpečí. Vítr je tedy jednou z hlavních příčin vzniku lavinového nebezpečí. Degradační přeměna Při degradační přeměně dochází působením teploty a tlaku k postupnému zakulacování ostrých hran nových sněhových krystalů. Výsledným stádiem při této přeměně jsou kulovitá zrna o průměru cca 0,2mm.

OBR.3: Průběh přeměny krystalů při degradační přeměně

Krystalizace Ke krystalizaci dochází uvnitř sněhové pokrývky. Při degradační přeměně vznikají sněhové krystaly kulovitého tvaru. Při určitých podmínkách dochází ve sněhové pokrývce k jejich druhotné krystalizaci (po první, která proběhla v oblacích a tím opět ke vzniku krystalů hranatých tvarů). Z nich mohou vznikat dále pohárkové krystaly (uvnitř duté), plovoucí sníh nebo dutinová jinovatka. Nově vzniklé krystaly dosahují velikosti kolem 5mm. Jejich vzájemná soudržnost je velmi malá a mezi jednotlivými krystaly jsou velké, vzduchem vyplněné

15

mezery. Díky tomu je vrstva sněhové pokrývky tvořená takto vzniklými krystaly velmi nestabilní a stává se ideální kluznou plochou pro vrstvy nad ní. K druhotné krystalizaci ve sněhové pokrývce dochází především začátkem a v hlavní části zimy, kdy panuje chladné počasí. V tomto období může nastat následující situace: teplota půdy pod sněhem je kolem nuly a směrem nahoru ve sněhové pokrývce výrazně klesá. V teplejších vrstvách blízko půdního podkladu dochází k výparu. Pára stoupá směrem nahoru do chladnějších vrstev a tam sublimuje (přechází do pevného skupenství). Tím dochází ke vzniku ledových krystalů. Rychlost výše popsaných procesů je závislá na teplotních výkyvech ve sněhové pokrývce. Při velkých výkyvech (relativně teplejší období je nahrazeno prudkým poklesem teplot) dochází k urychlování vzniku nových hranatých krystalů a tím i velmi nebezpečného plovoucího sněhu. Při malých výkyvech probíhají procesy pomaleji. Z hlediska polohy a místa jsou pro vznik plovoucího sněhu předurčeny zastíněné svahy, vysokohorské polohy, duté prostory v blízkosti skal apod. Zvláště nepříznivé podmínky pro vznik plovoucího sněhu mohou nastat na začátku zimy. A to tehdy, pokud na ještě relativně teplou zem napadne sníh a po tomto sněžení následuje dlouhé období bez sněhových srážek provázené velmi nízkými teplotami. Tání K přeměně sněhové pokrývky v důsledku tání dochází v teplých obdobích v průběhu zimy a to nejen na jaře. Samozřejmě na jaře je tento proces nejintenzivnější. Při teplotách sněhu kolem 0° C dochází k postupnému odtávání hran sněhových krystalů. Krystaly nabývají okrouhlých forem a při dalším zvyšování teplot pomalu přecházejí do kulovitého tvaru. Prostor mezi jednotlivými zrny se zmenší a celá sněhová pokrývka si sedne. Při dalším zvyšování teplot se prostor mezi sněhovými zrny začne zaplňovat vodou z roztávajících sněhových zrn. Se vzrůstajícím obsahem vody dojde k porušení vazby mezi jednotlivými sněhovými zrny, v důsledku čehož může dojít na svazích i k samovolným sesuvům sněhové pokrývky. K sesuvům může dojít buďto v některé z vrstev sněhové pokrývky (povrchová lavina), a nebo v případě promáčení sněhové pokrývky až na podloží, může dojít k sesuvu celé sněhové masy (základová lavina).

16

2.3.3 Pohyby ve sněhové pokrývce Sněhová pokrývka je během své existence v neustálém pohybu. K jejímu pohybu dochází hlavně v důsledku působení dvou hlavních faktorů a to gravitace a přeměny sněhových

krystalů.

Rozsah

pohybů

sněhové

pokrývky

je

široký.

Od

sotva

pozorovatelného sesedání až po velmi rozsáhlé sesuvy celých svahů. Základními pohyby jsou: o Sesedání o Stékání o Klouzání Sesedání Sesedáním sněhové pokrývky rozumíme zmenšování její mocnosti. K sesedání bez dalších pohybů dochází pouze na vodorovném podkladě. K sesedání dochází vlivem vlastní váhy sněhu, vlivem degenerační přeměny sněhových krystalů, vlivem tání nebo kombinací výše uvedených faktorů. Stékání Už i na svazích s nepatrným sklonem provází sesedání sněhové pokrývky také pohyb směrem dolů. K tomuto pohybu dochází vlivem gravitační síly Země. Stékání je pohyb velmi pomalý a pouhým okem nepostřehnutelný. Stékání ovlivňuje hlavně svrchnější vrstvy sněhové pokrývky. Nejspodnější vrstva mající kontakt s půdním podkladem zůstává vlivem převážně nerovného povrchu půdního podkladu bez pohybu. Rychlost stékání je závislá na druzích sněhu, které ji tvoří, na teplotě sněhu, na procesech, které v ní proběhly a na blízkosti vrstvy k půdnímu podkladu. Zpevněný starý sníh, studený sníh a vrstvy sněhové pokrývky blízké půdnímu podkladu se pohybují pomaleji než např. kypřejší sněhové vrstvy nebo sníh, u něhož probíhá přeměnný proces tání a pomaleji než vrstvy blíže povrchu.

17

Klouzání Ke klouzání sněhové pokrývky dochází většinou na svazích s větším sklonem. Dalším faktorem jenž podporuje klouzání sněhové pokrývky je typ podloží. Logicky ke klouzání dochází hlavně na hladkém podloží jako je např. tráva s dlouhými stébly, skála nebo nezmrzlá půda. Díky rozdílné rychlosti klouzání jsou rozdílné i jeho projevy. Projevem klouzání mohou být trhliny ve sněhové pokrývce (vrchní partie svahů), nebo naopak její nařasení (spodní partie svahu). Nejdramatičtějším projevem klouzání jsou pak laviny. Síly a napětí ve sněhové pokrývce Díky sesedání, stékání a klouzání sněhové pokrývky v ní může nastat enormní napětí. K tomu, aby zůstala sněhová pokrývka v rovnováze je potřeba, aby byly v rovnováze i síly působící ve svahu proti sobě. Jenom

tak bude sněhová pokrývka stabilní. Pokud se

rovnováha sil naruší, dojde k sesuvu laviny.

2.3.4 Základní popis lavin Lavinu můžeme definovat jako náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50m. Sesuvy sněhu po kratší trase nazýváme splazy. Místo, kde došlo k porušení soudržnosti sněhové pokrývky a k odtržení sněhové laviny, se označuje jako odtrh (odtrhová zóna). Dráha, po které se lavina pohybuje (lavinová dráha), závisí na terénních podmínkách a označuje se jako tranzitní zóna. Na čele laviny (v tzv. akumulační zóně) se vytváří lavinový nános, který po zastavení laviny může dosáhnout výše až několika metrů. S rychlým pohybem sněhu souvisí stlačení okolního vzduchu a jeho zpětné nasávání, tj. vznik tlakové vlny. Ta zvyšuje ničivé účinky lavin, zvláště jedná-li se o laviny z prachového sněhu, které zasáhly lesní porosty. U lavin rozlišujeme : o

Pásmo odtrhu (odtrhová zóna)

o

Transportní pásmo (lavinová neboli tranzitní dráha)

o

Pásmo nánosu

18

2.3.5 Dělení lavin Laviny je možné rozdělovat podle mnoha následujících kritérií: tvar odtrhu, poloha kluzné plochy, forma pohybu, vlhkost sněhu, tvar kluzné dráhy, příčiny vzniku atd. Jiná dělení jsou odvozena např. od zničujícího efektu, resp.velikosti a účinku laviny. Dělení, neboli klasifikace lavin se ustálila na Mezinárodním sympoziu o sněhu a lavinách v r.1965 v Davosu. Toto dělení jednotně označuje hlavní kritéria velkými písmeny A-O a rozlišovací charakteristiky čísly 1-7. Hlavními kritérii jsou (více viz tabulka č. 3: Mezinárodní klasifikace lavin): A. Forma odtrhu B. Poloha skluzného horizontu C. Vlhkost sněhu v odtrhové zóně D. Tvar dráhy E. Typ pohybu F. Tvar částic lavinového nánosu G. Vlhkost lavinového nánosu H. Materiál lavinového nánosu J. Příčina vzniku K, L, M, N, O. Rozměry lavin (m) TAB.3: Mezinárodní klasifikace lavin (upraveno dle de Quervain et al. 1973, použito z V. Spusta et al., "Lavinový katastr a zimní situace na hřebenu české části Krkonoš v období 1998/99-2002/2003, Opera Concortica 40, 2003, str.31) A Forma odtrhu A1 bodový odtrh A2 čárový odtrh A3 desková lavina měkká A4 desková lavina tvrdá A5 pád převěje A6 smíšené formy

19

B Poloha skluzného horizontu B1 povrchová lavina B2 odtrh nového sněhu B3 odtrh starého sněhu B8 kombinace starý - nový sníh B4 základová lavina B7 kombinace povrchová - základová C Vlhkost sněhu v odtrhové zóně C1 suchý sníh C2 mokrý sníh C7 kombinace suchý - mokrý sníh D Tvar dráhy D1 plošná lavina D2 žlabová lavina D7 kombinace plošná - žlabová lavina E Typ pohybu E1 vířící vzduchem E2 tekoucí, klouzající po sklonu horizontu E7 kombinace typů F Tvar částic lavinového nánosu F1 hrubý nános (velké hranaté kvádry) F2 malé hranaté kvádry F3 zaokrouhlené hroudy F4 drobný beztvarý nános F7 kombinace částic G Vlhkost lavinového nánosu G1 suchý sníh G2 mokrý sníh G7 kombinace vlhkostí H Materiál lavinového nánosu H1 čistý sněhový nános H2 nános s příměsí H3 kamení a zemina H4 části kosodřeviny a stromů

20

J Příčiny vzniku J1 samovolná J2 uměle vyvolaná K, L, M, N, O Rozměry laviny K výška odtrhu (m) L šířka odtrhu (m) M šířka lavinové dráhy (m) N délka lavinové dráhy (m) O hloubka lavinového nánosu (m)

21

Laviny podle tvaru dráhy V níže uvedené podkapitole je provedeno rozdělení lavin podle tvaru jejich dráhy: Plošná Obvykle se vyskytuje na širokých svazích a závěrech údolí, kdy dlouhá čára odtrhu může vést v různých nadmořských výškách na velkou vzdálenost. Typická plošná lavina má velkou šířku.

Žlabová Vzniká ve vyšších částech různě širokých žlabů a šířka její lavinové dráhy je omezena šířkou žlabu. Nehrozí tedy ani rozšiřování lavinové dráhy vedoucí žlabem. Na konci žlabu se žlabová lavina rozprostírá více do šířky a může uvolnit plošnou lavinu. V tom případě hovoříme o kombinované lavině.

Laviny podle formy odtrhu Podle formy odtrhu rozlišujeme následující druhy lavin: Bodový odtrh Lavina s bodovým odtrhem vzniká v jednom bodě. Může být malá a relativně neškodná, ale stejně tak může dosáhnou velkých rozměrů.. Bodové laviny se zvětšují s tím, jak se pohybují dolů svahem a berou sebou více sněhu. Mají typický kuželovitý tvar. Tyto laviny vznikají nejčastěji po sněžení z nového sněhu na prudkých svazích, na nichž se sníh obtížně udrží. Jedná se o svahy se sklonem mezi 40° až 50°.

Čárový odtrh Laviny s čárovým odtrhem mohou obsahovat obrovské množství sněhu a jejich ničivý účinek může být značný. Deskové laviny jsou složeny ze soudržných vrstev překrývajících nestabilní vrstvu. Desková lavina začíná prasknutím v malé nebo velké

22

šířce, ve vrstvě nebo postupným dodatečným praskáním po boku svahu. Podle typu sněhu se dolů svahem rozpadá hned do malých kusů nebo v postupně se rozpadávajícím větším bloku. Tyto laviny představují obvykle velké riziko pro turisty, protože se často nacházejí uprostřed svahu. Jejich předvídání je velmi obtížné, protože mohou vznikat jak ze starého, tak z čerstvě napadaného, suchého i mokrého sněhu. Směrem po svahu může šířka laviny postupně narůstat. Celková velikost laviny závisí na velkém počtu faktorů z nichž nejdůležitější je tvar terénu.

Laviny podle polohy kluzného horizontu Poloha kluzného horizontu jde rozdělit na 3 druhy : Povrchová Takto lze označit všechny laviny, které vznikají na nestabilním rozhraní dvou vrstev různě hluboko pod povrchem. Dojde-li rovnováhy sněhového profilu a překročení meze únosnosti dvou vrstev, dojde tím ke skluzu svrchní vrstvy po spodní. Nejčastěji se jedná o čerstvý sníh, který sjede po tenké ledové krustě. Tyto laviny mohou v závislosti na své velikosti způsobit částečné nebo i úplné zasypání. Při dojezdu do rovinného terénu a díky rozprostření na velkou plochu bývá zpravidla lavinový nános mělký a postižený často skončí na povrchu laviny. Je zasypán částečně nebo v malé hloubce. Dojde-li však k dojezdu deskové laviny do konce žlabu nebo do úzkého údolí, může výška čela lavinového nánosu dosahovat i několika metrů.

Základová Tyto laviny bývají obvyklé zejména v jarním období. Dochází k odtávání sněhu ve formě vody po podkladu, který je pod sněhovou vrstvou. Sněhový profil se tak stane velmi nestabilní. Základová lavina sebou nese často kromě sněhové vrstvy také příměs. Je to volný materiál z podkladu, mohou to být části stromů, hlína a kamení a podobně. Ničivé účinky této laviny jsou značné a v případě zachycení člověka ve většině případů fatální. Fatální účinky jsou způsobeny zejména hmotností a tlakem pohybujícího se různorodého materiálu.

23

Kombinace Ke kombinaci základové a povrchové laviny dochází za vhodných terénních podmínek, kdy skluzná vrstva není základová, ale velmi vysoká. Podklad, který tvoří skály, kosodřeviny, kameny a nebo stromy zapříčiní, že se tlustá vrstva sněhu sveze po tenké podkladové vrstvě a díky své hmotnosti místy odtrhne hůře ukotvený podkladový materiál.

Laviny podle vlhkosti sněhu v odtrhové zóně Při vzniku laviny rozlišujeme následující druhy sněhu v odtrhové zóně. Stejná kritéria platí i při rozdělování sněhu v lavinovém nánosu. Suchý sníh Neobsahuje žádné a nebo zanedbatelné množství kapalné vody. Laviny ze suchého sněhu mohou být tvrdé nebo měkké deskové. Tvrdé deskové laviny se pohybují dolů svahem nejprve jenom v jedné desce a měkké deskové laviny, které se vzápětí po odtrhnutí dělí na malé kusy desek. Zvláštním typem lavin jsou laviny z prachového sněhu. U těchto lavin se většina objemu laviny pohybuje vzduchem vysokou rychlostí 20–70m/s v podobě padajícího oblaku. Pohyb je vířivý, turbulentní a má velký dynamický náboj. Nárazový tlak se pohybuje v rozmezí 5–10t/m2.

Mokrý sníh V mokrém sněhu je střední až velké množství kapalné vody. Mokré sněhové desky mají velkou ničivou sílu v důsledku vysoké hustoty sněhové masy. Hustota sněhové masy je odlišná v místě vzniku laviny, v její dráze a nejvyšších hodnot dosahuje v dojezdové zóně laviny. Laviny tohoto typu se vyskytují při velkém oteplení, zejména na jaře. Vlhký sníh Pokud jde o kombinovaný sníh s menším množství kapalné vody, jedná se o vlhký sníh.

24

Dělení lavin podle příčin vzniku Příčiny vzniku lavin mohou být následující : Samovolná Vznik těchto lavin je úzce spjat s meteorologickými podmínkami. Velkou roli zde hrají sněhové srážky, změny teploty, déšť, vítr, pády ledu, převějí. Jedná se o nejčastější způsob uvolnění laviny. Je však možné, že u mnoha pádů lavin se nikdy nezjistí, zda nešlo např. o lavinu strženou lyžaři.

Uměle vyvolaná Tyto laviny mohou být náhodné a nebo kontrolované. Nejčastěji bývají vyvolané člověkem pohybujícím se přímo v lavinovém terénu, který svým působením zvýší zatížení svahu a poruší tak stabilitu sněhové masy. K úmyslnému vyvolání laviny se používá nejčastěji pyrotechnika. Tento způsob slouží jako forma prevence v místech, kde dochází k nahromadění velkého množství sněhu a nad místy, která by mohla být při pádu laviny ohrožena. Odstřel lavin se na území České republiky neprovádí. Laviny v Krkonoších, ani v jiných českých horách totiž neohrožují žádná sídla ani sjezdovky.

2.3.6 Vznik lavinového nebezpečí Vznik lavin podmiňuje terén, sněhová pokrývka a počasí. Terén Každý svah o sklonu větším než 15° může být za určitých podmínek lavinózní. Nejnebezpečnější jsou svahy o sklonu 28-45°, naopak na svazích o sklonu větším než 50°, se sníh neudrží a nedochází zde k jeho hromadění. Velmi vhodným povrchem pro sklouzávání sněhu je ulehlá tráva. Nerovný povrch, jako jsou kamenné sutě, vyčnívající kameny, pařezy a skupiny stromů, působí jako protilavinová zábrana, pokud nejsou zcela zaváty sněhem.

25

Sněhová pokrývka Vznik lavin je ovlivněn např. výškou nově napadlého sněhu. Při intenzivním sněžení se zvyšuje lavinové nebezpečí zhruba od výšky 30cm nového sněhu, Situace je po sněžení kritická od prvních hodin po následující 2-3 dny. Počasí Lavinovou situaci ovlivňuje rychlost větru, resp. rychlost převívání sněhu, při němž se na závětrných svazích tvoří sněhové polštáře a převisy. Změny teploty vzduchu, sluneční záření a déšť mění kvalitu sněhové pokrývky. Lavinové nebezpečí hrozí při dlouhých, suchých a mrazivých obdobích s teplotou pod -10°C, kdy se ve sněhovém profilu tvoří nestabilní dutinové jinovatky. Dále při oblevách – při náhlém vpádu teplého vzduchu do hor, nebo na jaře v souvislosti se změnou chodu denních a nočních teplot. V noci a ráno je sníh pevný, zmrzlý, v dopoledních až odpoledních hodinách taje, je velmi nestabilní a hrozí lavinové nebezpečí. Při dešti se zvyšuje nebezpečí lavin z mokrého sněhu. Princip Základním principem uvolnění laviny je působení gravitační síly na sněhovou pokrývku na svahu. To se může stát zvýšeným zatížením pokrývky, např. pádem převěje nebo při působení lyžaře, anebo se tak stane pokud poklesne sněhový profil, nebo je nestabilní jedna jeho vrstva. (Více v kapitole „2.6. Sněhová měření“.)

2.3.7 Evropská stupnice lavinového nebezpečí Výzkumem a prevencí lavinového nebezpečí se zabývají po desítky let především alpské a skandinávské země, dále USA, Kanada, Japonsko, Rusko a Kazachstán. Významnými evropskými pracovišti jsou např. střediska pro výzkum sněhu a lavin v Davosu, Innsbrucku, Grenoblu a Norský geotechnický institut v Oslo. V bývalém Československu, nyní pouze na Slovensku, je to Středisko lavinové prevence v Jasné pod Chopkom. Evropská stupnice lavinového nebezpečí je mezinárodně platná stupnice, se kterou se můžeme setkat při lavinových prognózách, tj. v televizi, rozhlase, na internetu a především v horských střediscích . Ne vždy bývá uveden přesný popis nebezpečí či kvality sněhu. Je proto dobré vědět, jaké nebezpečí hrozí při každém uvedeném stupni.

26

Tato informace se doplňuje o konkrétní oblasti, kterých se to týká a specifikuje se to navíc jejich uzavřením.

Stupeň 1: Malé, nízké (zelená barva) Sněhová pokrývka je všeobecně dobře zpevněná a stabilní. Nepředpokládá se výskyt lavin. Spontánní laviny malého rozsahu (skluzy) jsou možné, především za mokrého sněhu. Ke vzniku deskové laviny vlivem lyžaře může dojít díky velkému zatížení v extrémně strmých svazích, zvláště v blízkosti hřebene s nafoukaným sněhem a ve vysokých polohách. Všeobecně bezpečné podmínky na túru. Zhruba 1/3 zimy. [6] Stupeň 2: Mírné (žlutá barva) Sněhová pokrývka je na ojedinělých extrémních strmých svazích (více jak 30°, žlab, kotel, mulda s hladkým podkladem - skalní plotny, tráva) jen málo zpevněná. Možný ojedinělý výskyt lavin na extrémních, strmých svazích při mechanickém zatížení (lyžaři, turisti, horolezci, zvěř, odstřel). Větší samovolně vzniklé laviny se neočekávají (výjimkou může být jarní období). Tento stav může způsobit mimo jiné i 10 až 20cm nového sněhu za bezvětří, při větru 5 až 10cm nov. sněhu. Při zohlednění lokálních extrémních strmých svahů příznivé podmínky na túru. Nutno zvýšit opatrnost při procházení závětrných svahů, sedel a terénních depresí (žlaby). Zhruba 1/3 zimy. [6] Stupeň 3: Zvýšené, značný (oranžová barva) Sněhová pokrývka je na mnohých extrémních strmých svazích jen mírně až slabě zpevněná. Uvolnění laviny je pravděpodobné již při malém mechanickém zatížení (skok lyžaře) na extrémních strmých svazích.Možný je samovolný vznik malých a středních lavin a ojedinělý zásah údolních cest středně velkými lavinami. Tento stav může způsobit mimo jiné i 20 až 40cm nového sněhu za bezvětří, při větru 15 až 20cm nového sněhu. Túry vyžadují velikou opatrnost a znalost posouzení místní lavinové situace. Nutno omezit pohyb na extrémních, strmých svazích, věnovat velkou pozornost svahům s navátým sněhem, pohybovat se mimo strmé závětrné svahy a deprese. Zhruba 1/4 zimy. [6]

27

Stupeň 4: Velké, vysoké (červená barva) Sněhová pokrývka je na většině lavinových svahů (i na méně jak 30°) slabě zpevněná. Existuje velká pravděpodobnost uvolnění lavin na většině lavinových svahů již při nejmenším mechanickém zatížení. Předpokládá se výskyt samovolných středních a velkých lavin s možností zásahu údolních cest velkými lavinami na tradičních lavinových svazích, možné ojedinělé ohrožení objektů. Tento stav může způsobit mimo jiné i 40 až 70cm nového sněhu za bezvětří, při větru 30 až 50cm nového sněhu. Možnosti túr jsou silně omezené, pohyb je možný pouze na bezpečných a vyznačených lyžařských trasách. Zpravidla pouze několik dní v průběhu zimy. [6] Stupeň 5: Velmi velké, velmi vysoké (červená s černým šrafováním) Sněhová pokrývka je všeobecně slabě zpevněná a rozsáhle nestabilní. Možný je samovolný vznik lavin a to i na méně strmých a netradičních lavinových svazích. Velmi nepříznivé podmínky (katastrofická situace), zákaz pohybu ve volném terénu. Tento stav může způsobit mimo jiné i 70 až 100 cm nového sněhu za bezvětří, při větru 50 až 80 cm. Je třeba počítat s velkými údolními lavinami, ohrožením objektů a horských osad, v ojedinělých případech s evakuací ohrožených míst. Doporučuje se neopouštět zajištěná obydlí. Nebezpečí většinou rychle odezní, nastává velmi zřídka. [6]

28

3 Krkonošské klima Základní rysy krkonošského klimatu jsou dány polohou pohoří ve střední Evropě. Pro tuto část klimatického mírného pásma je typický vedle výrazného střídání ročních období i vliv Atlantického oceánu a velmi častá velkoprostorová výměna vzdušných mas různých vlastností, která vyvolává silnou proměnlivost počasí, a to převážně v krátkých časových obdobích. Vedle polohy se uplatňuje i vliv hor, tj. vertikální složky, která má vliv jak na úbytek teplot a tlaku s výškou, tak na rychlejší proudění vzduchu, intenzivnější sluneční záření a donedávna i menší znečištění vzduchu. Všechny tyto faktory podmiňují existenci horských podnebných pásem, kterou si uvědomujeme zvláště podle průvodních jevů (vegetace apod.). Tato pásma jsou významná pro zakládání sídel a rekreační využití pohoří. [17]

3.1 Teplota Jeden ze základních klimatických faktorů je teplota vzduchu, na kterou má přímý vliv celkový úhrn slunečního svitu. V horách má však tento faktor komplikovanější charakter, což je podmíněno silnou rozčleněností reliéfu a z toho vyplývajících vlivů. Velmi významná je orientace svahů (svahová expozice). Svahy obrácené k jihu jsou vhodnější k hospodářskému využití i pro zakládání sídel, tato skutečnost platí v maximální míře právě v českých Krkonoších. Je obecně známo, že s přibývající nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu; na 100m výšky ubývá teplota zhruba o 0,5 - 1,0°C. V souhlase s tím jsou vrcholy Krkonoš studenější než nižší údolní polohy a ty zase studenější než podhůří Krkonoš. Existují však i stavy zvané izotermie, kdy se teplota v určitém rozmezí nemění, a inverze, kdy je ve vyšších polohách vyšší teplota než v nižších. Inverze je v Krkonoších velmi častá, zvláště v podzimních a zimních měsících, kdy může trvat i celé týdny. Dochází k ní tím, že se spodní vrstva atmosféry prochlazuje vyzařováním a studený vzduch, který je těžší, "stéká" z okolních hor do nížin a kotlin. Jelikož je často prochlazen pod rosný bod, páry se v ovzduší kondenzují v mlhu a inverze je tak vlastně "vizuálně" znázorněna. Na hřebenech hor pak svítí přes celé dny slunce a je zde příjemné teplo, zatímco údolí tonou v sychravé,

29

studené mlze. Netřeba zdůrazňovat, že pro vyšší polohy má inverze bioklimatologický význam. Velmi vítaná je i z hlediska rekreačního a sportovního. Přehled o teplotních poměrech a možnost srovnání dávají tzv. normály teplot, což jsou průměrné roční teploty, získané výpočtem z mnohaleté řady měření. Nejstudenější je nejvyšší vrchol pohoří Sněžka (0,2°C). Jen zcela nepatrně vyšší teplotu, řádově o desetiny stupně, mají i další vrcholové stanice (Labská bouda, Szrenica). Svahové partie postrádají stanice a údolní stanice mají normály již podstatně vyšší (Dolní Malá Úpa 3,9° C, Bedřichov 4,7°C, Harrachov 4,9°C). Nejteplejším měsícem v Krkonoších je červenec, nejstudenějším leden. V červenci se pohybují teploty od 14°C v nižších polohách do 8,3°C na Sněžce, v lednu od -4,5°C do -7,2°C na Sněžce. [17]

3.2 Srážky Druhou velice významnou složkou klimatu jsou srážky. V našich podnebných podmínkách obecně platí, že jsou v horách podstatně vyšší srážky než v nižších polohách, i když i tu záleží na mnoha dalších faktorech, jako je expozice, výška aj. Polohy pod úpatím Krkonoš mají ročně průměrně 700 - 800 mm srážek, Benecko již dosahuje 984 mm a na Sněžce tato hodnota činí 1227 mm. Ještě vyšší srážky jsou však v údolních polohách: Špindlerův Mlýn má 1322 mm a Pec p. Sněžkou dokonce 1405 mm srážek ročně. Nejvyšší úhrn srážek v Krkonoších je na většině míst v srpnu, což je důsledek západního proudění a četných bouřek. Nejnižší srážky jsou naopak v jarních měsících (s minimem v březnu), což si s ohledem na množství sněhu a dostatek tavných vod nejčastěji neuvědomujeme. Zhruba jednou za několik let až desetiletí se v Krkonoších vyskytnou srážky, které již mají ráz živelných pohrom, neboť jsou provázeny povodněmi. Při nich může místy spadnout za den 100 - 200 mm srážek, ba jsou zaznamenány i případy, kdy tyto hodnoty převýšily vysoko 200 mm (Obří důl 266 mm dne 29.7.1897). [17]

30

3.3 Sněhová pokrývka Velmi významnou formou srážek je v Krkonoších, stejně jako v ostatních našich horách, sníh. Významným údajem je počet dní se sněžením v jednotlivých polohách… Více v samostatné kapitole 2.3. Zimní podmínky v Krkonoších.

3.4 Sluneční svit Další důležitý klimatický ukazatel je oblačnost a sluneční svit. Množství oblačnosti se vyjadřuje v desetinách, resp. osminách pokrytí oblohy. Na území Krkonoš se pohybuje průměrná roční oblačnost okolo hodnoty 7, tzn. že 7/10 oblohy je v průměru pokryto mraky, přičemž platí, že v zimním období je na hřebenech poněkud menší oblačnost než v létě. S oblačností velmi úzce souvisí sluneční svit, vyjadřovaný v hodinách ročně. V Krkonoších se pohybuje v hodnotách mezi 1444 (Špindlerův Mlýn) a 1733 (Benecko), což je hodnota nižší než mají místa v nížině (např. Praha má odpovídající hodnotu 1900). [17]

3.5 Větry Větrné poměry jsou v Krkonoších komplikované a jejich důsledky patří v přírodě k nejnápadnějším. Vedle obecného vlivu pohoří jako mohutné překážky vzdušného proudění se uplatňuje reliéf jako významný činitel pro lokální větry. Také zmenšení tření ve vyšších polohách způsobuje specifické podmínky, zvláště zrychlování proudění. Obecně převládají v Krkonoších větry západního až jihozápadního směru. Ve spojitosti se západovýchodní orientací hlavních údolí centrálních Krkonoš zde existuje specifický jev, označovaný jako anemoorografické systémy. Západní větry stoupají údolími otevřenými k západu (Mumlava, Bílé Labe) vzhůru a nabývají současně se zužováním údolí na rychlosti. Na otevřených pláních zarovnaných povrchů (Labská louka, Bílá louka) se pak jejich rychlost ještě zvětšuje. Propadáním větru do hlubokých karů za těmito pláněmi (Labský důl, Kotelní jámy, Obří důl) dochází k mohutné turbulenci.

31

Tyto větrné systémy mají velký vliv na sněhové poměry, geomorfologické a pedologické procesy i na vznik a vývoj rostlinných a živočišných společenstev. Obecně lze konstatovat, že v Krkonoších jsou nejsilnější větry v zimě, nejslabší v létě. Tato skutečnost má významný vliv na rekreační a sportovní využití pohoří. Důležité jsou v Krkonoších i lokální větry. Patří sem větry s denním chodem, které ve dne vanou k vrcholům, v noci naopak shora dolů. Vírové proudění větru, vzniklé tříštěním o překážky, se projevuje jako padavý vítr, který způsobí čas od času rozsáhlé polomy lesních porostů. Další z těchto větrů je i föhn, i když jeho projevy nejsou v Krkonoších tak nápadné jako třeba v nesrovnatelně vyšších Alpách. Vzniká na základě skutečnosti, že vlhký vzduch, vanoucí kolmo k pohoří, se při stoupání ochlazuje pomaleji než se při klesání na opačné straně hor otepluje. Föhn se proto projevuje jako suchý teplý vítr, který může způsobit velmi intenzívní tání nebo vznik lavin. Na naší straně Krkonoš vzniká v případě, že vane vítr od severu, z Polska. Krkonoše jsou proslulé, zvláště v zimním období, bouřlivými větry. Často mívají charakter vichřice, ba i orkánu, neboť dosahují rychlosti až 150 km/hod. Vedle výrazného vlivu na sněhovou pokrývku a lesní porosty představují tyto vichřice i přímé nebezpečí pro návštěvníky hor, tím spíše, že jsou velmi často provázeny mlhami, resp. nízkou oblačností. [17]

3.6 Mlhy Mlhy jsou nejčastější koncem podzimu a v zimě, kdy se jedná převážně o nízkou oblačnost. V důsledku toho jsou běžně doprovázeny deštěm, námrazou i dosti silným větrem. Vzhledem ke všem těmto okolnostem i tomu, že se mohou dostavit zcela náhle a nečekaně, představují jedno z největších nebezpečí hor. [17]

32

4. Vyhodnocení krajinného rázu Krkonoš 4.1 Geomorfologické a geologické poměry Území Krkonošského národního parku patří v rámci

České vysočiny do

geomorfologické soustavy Krkonošsko- Jesenické, celku Krkonoše s podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy, Vrchlabská pahorkatina a celku Krkonošské podhůří s podcelkem Železnobrodská vrchovina. Krkonoše patří k hercynským pohořím, která byla vyvrásněna v prvohorách a v následném období asi 230 miliónů let, kdy u nás panovala období vlhkého tropického a subtropického klimatu, byla vystavena denudaci- tj zvětrávání, erozi a snižování, až vznikla parovina. V období alpínského vrásnění došlo nejprve k rozlámání zemské kůry a potom podél tektonických zlomů při pokračujícím tlaku (v období oligocénu asi před 35 milióny let) byly na systému zlomů vyzdviženy i Krkonoše zhruba do dnešní výšky. Hlavní hřeben ve směru východ-západ je v západní části Krkonoš rozdělen údolím Mumlavy a Labe na dva souběžné hřbety spojené v prostoru Mumlavské, Pančavské a Labské louky zbytkem zarovnané planiny, na které obě řeky pramení. Nadmořská výška pohraničního hřbetu dosahuje 1508m.n.m. - Vysoké Kolo a jižního hřbetu 1435m.n.m Kotel. Jižně a západně se od hlavního hřebene odpojují rozsochy, které člení údolí tří hlavních toků - Labe, Jizerky a Jizery. Údolí Labe (od Špindlerova Mlýna) a Jizerky směřují k jihu a údolí Jizery mírně k jihovýchodu.

33

4.2 Geologický vývoj Krkonoš Geologický vývoj Krkonoš byl dlouhý, rušný a trvá bezmála již jednu miliardu let. A ) Prvohory Na dně prahorních a prvohorních moří se začaly usazovat nejstarší horniny známé z Krkonoš, tedy jílovité břidlice, pískovce a vápence. Jejich původní podoba se nám však nedochovala, neboť během mohutných prvohorních horotvorných procesů byly mořské usazeniny zvrásněny a při zvýšené teplotě přeměněny na svory, ortoruly a jiné typy krystalických břidlic. Období poklesů zemského povrchu a následných mořských záplav se střídala s procesy vrásnění, výzdvihů a opětovného zvětrávání, obrušování a odnosu zvětralin na dno moří. Po dalším vrásnění v prvohorách, tzv. variském vrásnění (cca před 400 miliony let), se Krkonoše staly trvale souší a jílovité břidlice byly změněny na fylity. Do nitra Krkonoš pronikla i žhavá žula, která po utuhnutí zůstala hluboko pod povrchem. B ) Druhohory V subtropickém vlhkém klimatu druhohor a třetihor, před asi 200-100mil.let nastalo dlouhé období tektonického klidu, kdy probíhalo dlouhé chemické zvětrávání povrchu hor a jejich pozvolné zarovnávání, tzv. denudace. Velmi různorodá geologická stavba pohoří a odlišná odolnost jednotlivých hornin ke zvětrávání již tehdy významně ovlivnily tvarování Krkonoš. Části tvořené měkčími ortorulami či hrubozrnnými žulami podléhaly zvětrávání a zarovnávání více, než části budované odolnou drobnozrnnou žulou nebo přeměněnými horninami v kontaktní zóně, především kvarcity. Slezský a Český hřbet začal proto výrazněji vyčnívat nad plochý zarovnaný povrch, tzv. etchplén, obou náhorních plošin v okolí dnešní Luční a Labské boudy. Takové selektivní zvětrávání odolnějších krystalických břidlic a křemenců a následná větrná a vodní eroze zvětralin podmínily například i vznik tří nejvyšších krkonošských vrcholů – Sněžky, Studniční a Luční hory. Jako celek však Krkonoše měly v té době více méně plochý vzhled paroviny, jejíž povrch pokrývaly mocné vrstvy zvětralin. Jejich odnos byl však místy tak intenzivní, že došlo až k obnažení žulového jádra. V tomto časovém horizontu došlo také ke vzniku tor ( název z anglického odborného termínu tors), což jsou zvláštní žulové útvary, které byly sice „pohřbeny“ v nánosech zvětralin, ale časem se zvětráváním tyto žulové“ bochníky“ dostaly opět

34

napovrch a byly dále modelovány větrem a vodou. Jsou to Dívčí a Mužské kameny, Ptačí kámen, Vilík, Harrachovy kameny a další. C ) Třetihory Před asi 70 miliony let začaly třetihory, došlo k vrásnění Alp a Karpat a mohutné tlaky rozlámaly i celý Český masív a následně způsobily i výzdvih všech českých pohoří do přibližně dnešních nadmořských výšek. Tím však došlo k oživení říční eroze, horské bystřiny se začaly zahlubovat do svahů hor a přetvářely široká úvalovitá údolí na hluboká úzká údolí s příčným profilem ve tvaru V. Opět to byla pestrost a odlišná tvrdost krkonošských hornin, která měla za následek vznik rozmanitého utváření pohoří. Vyniká to0zekména na české straně Krkonoš při srovnání s polskými svahy, kterým

eologická

uniformita (žula) a prudká svažitost předuŲčily poměrně kednoduché tvarování. D ) Čtvrtohory Na konci třetihor a ve starších čtvrtohorách došlo k dlouhodobému ocjlazení celé severní polokoule a během několika dob ledových i k obrovským pohybům ledovců. Mráz, vítr, sníh a led v té době intenzívně dotvářely vzhled krkonošských svahů a vrcholů. Starý plochý reliéf Krkonoš tvořený různě odolnými prvohorními rulami, svory, kvarcity, žulami a pokrytý silnými vrstvami zvětralin byl tehdejším mrazivým periglaciálním klimatem ovlivněn mnohem výrazněji než daleko větší Tatry nebo Alpy, na jejichž strmých svazích nedošlo v té době k tak výraznému nahromadění zvětralin. V nižších, avšak starších Krkonoších, se tehdy začala formovat arkto-alpínská tundra, jejíž jednotlivé jevy jsou unikátního rozsahu a pestrosti a mají přímou souvislost s dávnou geohistorií Krkonoš. [24] Vymezení pojmu tundra Název tundra je užíván především pro bezlesé oblasti Arktidy a Antarktidy (arktická a antarktická tundra), ale i pro vysokohorské oblasti na horní hranici lesa, kde je vše živé i neživé ovlivňováno mrazem, ledem, sněhem, větrem as slunečním zářením (alpínská tundra). Arktickou

tundru

charakterizuje

výskyt

především

trvale

zmrzlé

půdy

(permatofrostu), projevy různým mrazových procesů v půdách, mrazové zvětrávání hornin a především několikaměsíční rytmus střídání polárního dne a noci a tomu všemu dobře přizpůsobené severské organismy.

35

Svět alpínské tundry není permatofrostem ovlivňován a živé organismy mají svůj rytmus přizpůsoben střídání dne a noci a s tím souvisejícímu odlišnému typu světla, teplot, vlhkosti, větru atd. Krkonošská tundra Hřebeny Krkonoš mají některé rysy obou prostředí - jak severské, tak alpínské tundry, což není dílem náhody, ale velmi prominentní polohy Krkonoš v rámci uspořádání krajiny střední Evropy. Krkonoše jsou nejseverněji vysunutou středoevropskou hradbou. Směrem severním, severovýchodním i severozápadním se stovky kilometrů rozprostírají již jen rozlehlé nížiny a pahorkatiny severního Německa, Polska a jižní Skandinávie. O něco výše SZ směrem se sice rozkládá pohoří Harz, ale nedosahuje však takové nadmořské výšky jako Krkonoše. Právě nadmořská výška hrála a hraje nejvýznamnější roli v osudech Krkonoš. [27] Na počátku starších čtvrtohor, v období dlouhotrvajícího ochlazení severní polokoule došlo během několika dob ledových v prostoru severní a střední Evropy k obrovským pohybům ledovců. V průběhu asi 600 tisíc let se mohutný severský ledovec (kontinentální ledový štít) několikrát výrazně rozšířil směrem k jihu a během největšího zalednění před zhruba 200 tisíci lety dosahoval až k severnímu podhůří Krkonoš. Rovněž alpské ledovce se v té době roztekly daleko do údolí a v severním směru dosahovaly až k okraji České kotliny. Průměrné červencové teploty se pohybovaly kolem 0°C. V celé České kotlině vč. Krkonoš panovalo drsné tundrové klima srovnatelné s podmínkami v Grónsku nebo v ostrovní části arktické Kanady. V Krkonoších se vytvořilo 10 karových a údolních ledovců a nezaledněné vrcholky byly vystaveny extrémnímu působení mrazu, větru a slunečnímu záření. V té době vznikal svérázný charakter krkonošských hřebenů a údolí (kamenné sutě, hřebenové skalní výchozy, mrazové půdy, kryoplanační terasy, atd.). Před chladným tundrovým klimatem ustoupily ze střední Evropy stromy a převládla zde příroda severské i alpínské tundry v podobě keřů, keříčků, travin, mechů a lišejníků. Právě Krkonoše, vzhledem ke své poloze i nadmořské výšce (až o 300m vyšší, než okolní hercynská pohoří jako Šumava, Harz, Schwarzvald nebo Vogéz) se několikrát staly křižovatkou arktických a alpínských organismů a ekosystémů. Později již k tomuto setkání nikdy nedošlo, neboť postupné oteplení a ústup ledovců v holocénu (mladší čtvrtohory) umožnily návrat lesů, které

36

pokryly celou střední Evropu a vytlačily severské a alpinské organismy do své domoviny. Krkonoše proto sehrály v minulosti postupně úlohu jak spojovacího mostu, na kterém došlo k setkání severské a alpské přírody, tak později mohutného hraničního valu, kde někteří vyslanci Alp a Arktidy přečkali až do dnešní doby. [27] E ) Současná doba I v současné době jsou Krkonoše výrazným hraničním horským valem. Jsou první překážkou chladným a vlhkým severním a západním větrům, které vytváří na hřebenech Krkonoš drsné severské klima odpovídající subpolárním krajů, Průměrná noční teplota 0 až +1° Celsia, přes 180 dní přetrvávající sněhová pokrývka a výrazné působení mrazu a ledu pomáhá udržovat a obnovovat mrazové jevy z období zalednění. Drsné klimatické podmínky krkonošské tundry na nejvyšších vrcholcích, na hřebenových rašeliništích a v ledovcových karech zároveň dovolují přežít i zástupcům severských i alpských organismů, svědkům dávného propojení přírodních světů, vzdálených dnes od sebe několik tisíc kilometrů. [27]

37

4.3 Vodní poměry Modelace Krkonoš vodou V oligocénu došlo k vyzdvižení zarovnané platformy Krkonoš a nastalo nové období modelace svahů. Říční erozí postupně vznikala hluboká zaříznutá říční údolí Labe, Jizerky a Jizery a jejich přítoků. Tento proces probíhá do dnešní doby. Na druhu hornin závisí charakter eroze. Ve tvrdších horninách vznikla úzká a hluboce zaříznutá údolí Labe a Mumlavy a v měkčích horninách vznikly kotliny. V pramenných oblastech těchto řek, kde eroze ještě nestačila narušit původní zarovnaný povrch vznikla rašeliniště a na erozních hranách vodopády - Labský, Pančavský. V dobách ledových se na modelaci údolí podíleli také ledovce, jejichž činností vznikla typická údolí tvaru U. Za čelními morénami vznikala někdy ledovcová jezera – u nás jen malé Mechové jezírko pod Kotelními jámami. Síť vodních toků a jejich údolí vytváří více či méně uzavřená údolí. Zcela uzavřené je úzké údolí Labe až téměř k Vrchlabí. Jizerka spolu s Kozelským potokem, Cedronem a dalšími krátkými přítoky vytvářejí kotlinu, korunovanou na severu amfiteátrem Kotle a Zlatého návrší a na jihu Homolkou, Chmelnicí a Bubeníkovými vrchy. Údolí Jizery vytváří podnož celé jihozápadní části Krkonoš a údolí od Dolní Rokytnice po Horní Sytovou vytváří jednotný celek členěný údolími přítoků v samostatná, ale celku podřízená území. Samostatnou částí je Jizerský důl, kde Jizera proráží masiv Bílé skály a Čertovy hory úzkým zalesněným údolím. [3] Důležitým faktorem ovlivňujícím ráz krajiny je také čistota vody ovlivňovaná činnostmi člověka.

38

4.4 Vegetační pokryv Vegetační uspořádání přirozených ekosystémů je dáno souhrou mnoha přírodních faktorů.Vegetační stupňovitost je dána především nadmořskou výškou. V Krkonoších se vyvinuly čtyři vegetační stupně: stupeň submontánní - podhorský stupeň montánní - horský stupeň subalpínský stupeň alpínský Podhorský stupeň (nadmořská výška 400 - 800m) Přirozené jsou zde listnaté a smíšené lesy s převahou buku, klenu a jedle. V minulosti však byla většina těchto lesů vytěžena a nahrazena povětšinou půdou pro zemědělství, nebo smrkovými monokulturami. Jsou zde také květnaté louky. Zbytky listnatých lesů se zachovaly v údolních polohách krkonošských řek. V této nadmořské výšce se nachází většina větších i menších sídel (Vrchlabí, Strážné, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Harrachov aj.) Horský stupeň (800 – 1200m.n.m.) Zde jsou původní smíšené a smrkové lesy (nejvíce smrk s příměsí buku a jeřábu). I většina těchto lesů byla v minulosti vytěžena a nahrazena nepůvodní smrkovou monokulturou, která byla v nedávné minulosti silně poškozena imisemi. Zvláště v nejvyšších polohách je mnoho exhalačních holin. Část ploch byla přeměněna na horské květnaté louky s rozptýlenou zástavbou typických roubených a poloroubených objektů. V dnešní době je s velkou péčí obnovován les původního složení. Les v tomto a v alpínském stupni hraje velkou roli při uvolňování a vyjíždění lavin. Často lesy zabraňují přefukování a shromažďování velkého množství sněhu a tím i pádům lavin. Kvůli poškození lesů imisemi však docházelo k jejich usychání a v důsledku toho polámání lavinami, které mnohdy porost zničily natolik, že si místo něj vytvořili nové lavinové dráhy, nebo prodloužily stávající.

39

Stupeň subalpínský (nad 1200m.n.m - zahrnuje oblast nad horní hranicí lesa) Vegetační pokryv tvoří porosty kleče, smilkové louky a vrcholová rašeliniště připomínající severskou tajgu a doby ledové. V této nadmořské výšce např. pramení Labe (na Labské louce) i Bílé Labe (na Úpském rašeliništi v blízkosti Luční boudy). Stupeň alpínský (nad 1500m.n.m) Je jen na nejvyšších vrcholcích Krkonoš jako jsou např. Vysoké Kolo a Kotel. Z dřevnaté vegetace jsou zde keříčky borůvek, brusinek a vřesu. „Zahrádky“ Ledovcové kary a území sněhových lavin jsou významná místa krkonošské flóry. Jsou to místa s mimořádně bohatou skladbou rostlin a vzácnými endemickými druhy. Laviny totiž brání v těchto místech růst lesa a umožňují rozvoj bylinné vegetace. Závětrná místa karů mají své specifická (teplejší) mikroklimata a současně jsou místy, kam jsou zanášena větrnými proudy semena z velkých vzdáleností. Tato místa jsou označována jako zahrádky, např. Čertova, Schustlerova, Krakonošova. V době ledové zde došlo k propojení alpského a arktického ekosystému a díky tomu mají Krkonoše druhové složení přírodních ekosystémů zcela odlišné od jiných evropských středohor. Díky drsnému chladnému klimatu na hřebenech Krkonoš zde přežívají zástupci obou ekosystémů.

4.5 KRNAP - ochrana přírody a krajiny Krkonošský národní park (KRNAP) byl vyhlášen v roce1963, podruhé v roce 1991 nařízením vlády ČR č.165/1991Sb. „Posláním je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých 40

a výchovných cílů, jakož i využití k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“

Dle zákona 114/1992 Sb. Jsou vymezeny ochranné zóny : 1.zóna 4400ha - alpínský a subalpínský vegetační stupeň V 1. zóně je cílem ochrana a podpora samovolného vývoje přirozených společenstev louky, omezení zásahů jen proti degradaci - šťovík…, údržba stávajících objektů a cestní sítě. 2.zóna 4000ha - rozhodující část horských smrčin navazující na horní hranici lesa. Část je uměle založena, je zde silné poškození průmyslovými exhalacemi. Cílem je ochrana zbytků a obnova poškozených a geneticky nevhodných porostů, obnova květnatých luk (sečení, pastva, organické hnojení), údržba stávajících objektů a cestní sítě 3. zóna

27 900ha - lesní porosty

Zde KRNAP usiluje o zpomalení imisních škod, postupnou obnovu druhové skladby, vytvoření předpokladů pro skupinovitě výběrný les, vyloučení introdukovaných dřevin, respektování specifických podmínek při chovu dobytka, atd. 4. ochranné pásmo 18 400ha - podobně jako ve 3. zóně Maloplošná CHÚ - PP Anenské údolí, PP Herlíkovické štoly, PP Labská soutěska PP Lom Strážné, PP Slunečná stráň

4.5.1 Sportování na území KRNAP Národní parky jsou definovány jako „Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.“ 41

Posláním Krkonošského národního parku je mimo jiné uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Správa KRNAP je příspěvkovou organizací ministerstva životního prostředí a jejím úkolem, jak ze samotného názvu vyplývá, je spravovat území národního parku, tedy mimo jiné dohlížet na to, aby veškerá činnost na něm probíhala v rámci platných zákonů. Jsou to především zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zejména §16 Základní ochranné podmínky národních parků) a zákon č.289/1995 Sb., o lesích. Veškerá omezení, která platí pro některé druhy sportovních aktivit na území národního parku, vycházejí totiž přímo z obou zákonů. Výše citovaný §16 říká: „ Na celém území národních parků je zakázáno provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.“ Z uvedeného příkladu vyplývá, že Správa národního parku outdoorové aktivity nezakazuje – naopak je povoluje a stanovuje podmínky jejich provozování. Kromě velkoplošné imisní zátěže je největším zatížením pro přírodu právě intenzivní turistický ruch se všemi jeho důsledky. Aktivity turistického ruchu můžeme rozdělit na měkký a tvrdý turistický ruch. K měkkému řadíme aktivity, k jejichž provozování není potřeba budovat technické zázemí nebo je takové zázemí nekonfliktní z pohledu ochrany přírody a krajiny, a při jejich provozování nedochází k nadměrnému narušování přírodního prostředí a krajinného rázu. Sem patří pěší turistika, cykloturistika, nebo běžecké lyžování. Je třeba poznamenat, že tyto aktivity jsou k přírodě šetrné za předpokladu, nejsou-li provozovány masově nebo s využitím rozsáhlých technických úprav tratí apod. Naproti tomu tvrdý turismus zahrnuje aktivity, jejichž realizace a provoz jsou spojeny s výraznými zásahy do přírodního prostředí a krajinného rázu (odlesnění, rozsáhlé terénní úpravy, změny vodního režimu, umělé zasněžíváním hlukoví a světelné zatížení aj.). Mezi tyto aktivity patří sněžné skútry, sjezdové lyžování atd. Současná roční návštěvnost

se pohybuje v rozmezí 5-6mil.osob. Vzhledem k rozloze

území je to velmi vysoká hodnota, řadící Krkonoše mezi turisticky nejvýznamnější lokality nejen u nás, ale i celosvětově. Na celém území NP včetně ochranného pásma vede na 800km značených turistických tras a mnoho dalších neznačených.Kromě toho se mimo zmíněnou I. zónu NP můžete jako pěší turisté pohybovat volně mimo veškeré cesty.

42

Pro běžecké lyžování platí téměř stejná pravidla jako pro pěší turistiku. Je zde upravováno dle aktuálních podmínek na 300km běžeckých tras. [31]

4.6 Tvar krkonošských hřebenů Krkonoše mají zvláštní tvarovou asymetrii hřebenové části. Při pohledu od Z ( např. z hřebenu Krakonoše), má celé pohoří středohorské tvary. Pohled ze Sněžky na Z nabízí pravé vysokohorské scenérie skalnatých srázů Úpské jámy, Studničních jam, nebo Labských jam v Z Krkonoších. Příčinou této dvojí tváře Krkonoš jsou hluboké skalnaté kotle, které se s naprostou pravidelností rozprostírají při JV až SV okrajích obou velkých náhorních plošin Bílé, Čertovy, Labské a Pančavské louky. Jsou to ledovcové kary, místním názvem jámy, kde se nalézají krkonošské zahrádky. Tvoří niveo-glacigenní zónu arkto-alpínské tundry, jejíž vzhled je významně ovlivňován modelační činností sněhu a ledu. V dobách čtvrtohorního zalednění Evropy, kdy se téměř až k severnímu úpatí Krkonoš několikrát rozšířil mohutný skandinávský ledovcový příkrov, se právě na svazích karů začaly tvořit ledovce. Při své pomalé pouti do údolí přetvářely jejich příčný tvar v podobě V do tvaru U. Modelační činnost ledovců je dobře vidět například v Obřím nebo Labském dole. Na svazích Krkonoš je zmapováno 34 karových forem z toho 15 se nachází na polské straně hor. Údolní ledovce, z nichž nejdelší stékaly v délce 5 km Labským a Obřím dolem, po sobě zanechaly široká údolí s příčným profilem ve tvaru U (trogy), lemované ledovcovými morénami. V místech, odkud ledovce stékaly, vznikly mohutné skalní amfiteátry (kary, cirky), z nichž na polské straně Krkonoš jsou některé tak zahloubené, že to umožnilo vznik několika ledovcových jezer a jezírek (Velký a Malý Rybník, jezírka Sněžných jam). Harrachova jáma či Studniční jámy mají dokonce charakter visutých karů, jejichž dna se nachází vysoko nad údolím. V důsledku ledovcové modelace vznikly i některé vodopády, z nichž Pančavský je nejvyšším v Čechách (148m) [29]

43

Velké náhorní roviny kolem Labské a Luční boudy jsou již o něco méně větrné. V Krkonoších převládající Z a SZ větrné proudění sem po celý rok přemisťuje z návětrných svahů a vrcholků hor obrovská množství dešťových a sněhových srážek. Na plochém povrchu, který je zbytkem původního třetihorního reliéfu Krkonoš, to umožňuje růst travinaté a vlhkomilné vegetace a s tím spojený vznik rašelinišť s vtroušenými klečovými porosty. Tato místa se nazývají kryo-vegetační zóna o celkové rozloze 9 km2. Ve zvláštním uspořádání reliéfu hřebenové části Krkonoš jsou zvláště nápadné mohutné prohlubně, které lemují V a SV okraje obou náhorních plošin. Již od konce třetihor sem vítr ukládá dešťové a zejména sněhové, což v dobách ledových podpořilo vznik místních ledovců a trvalých firnových polí. Vedle mrazového zvětrávání skalních stěn se tady hlavní modelační silou stala sněhová a ledovcová eroze, která ještě více prohloubila skalnaté kotle ve svazích hor – ledovcové kary, známé v místním názvosloví jako jámy. Pravidelné sněhové laviny od pradávna zabraňují, aby svahy karů pokryly horské lesy. Prostředí ledovcových karů patří k nejpozoruhodnějším fenoménům krkonošské přírody (Krakonošova, Čertova, nebo Schustlerova zahrádka) a činnost sněhu a ledu vynesla těmto místům označení niveo-glacigenní zóna. Její rozloha je 3,8 km2. [28]

Nejrozšířenějším tvarem terénu na zemském povrchu jsou pravděpodobně svahy. Odborná literatura uvádí, že zhruba 90% souše tvoří svahy a z nich převážná většina jsou svahy se sklonem menším než 10°. Podstatou vzniku svahu je přemisťování zeminy a kamení po nakloněném terénu ve směru působení tíže. Toto přemisťování materiálu je závislé na mnoha faktorech – především záleží na tom, v jaké klimatické oblasti se nacházíme. Jiné podmínky působí v tropech, jiné v chladných horských nebo polárních oblastech. Tundrová oblast Krkonoš je charakterizovaná jak mírnými svahy vázanými na zarovnaný parovinný charakter hřebenové části, tak i příkrými svahy, např. ledovcových karů. Na příkrých svazích (mají sklon větší než 15°) se projevuje rychlé přemisťování svahovin – řícení skalního materiálu, sněhové a zemní laviny. Na mírných svazích převládají pomalé svahové pohyby – jedním z nich je soliflukce, obecně definovaná jako pomalé stékání vodou zvlhčených zemin.

44

Dochází-li ke stékání po zmrzlém povrchu (ať je to trvale zmrzlá půda nebo půda sezónně promrzající), pak se pro tento jev používá termín geliflukce. Z hlediska vývoje svahů je velmi důležité, že geliflukci podléhá i půda prorostlá vegetací. Ačkoli by se zdálo, že kořeny rostlin budou stékání půdy zabraňovat, ukázalo se, že důležitějším faktorem, rozhodujícím o intenzitě stékání, je nasycenost půdy vodou. Soliflukcí může být po svahu posouvána nejen zemina, ale i kameny. Velké kameny, tzv. plovoucí bloky, před sebou často hrnou zeminu a drn a za nimi zůstává rýha. Vzhledem k tomu, že je geliflukce podmíněna opakovaným rozmrzáním a zvlhčováním půdy, je zřejmé, že výrazné gelifukční jevy nalezneme v oblastech, kde probíhají intenzivní mrazové procesy, tj. v polárních, subpolárních nebo vysokohorských oblastech.V tundrové části Krkonoš jsou proto nejlépe vyvinuty ty geliflukční jevy, které vznikly již v chladných obdobích dob ledových. V současnosti se zde geliflukční projevy omezují na krátká regulační období – podzimní a jarní, které je doplněno i zvlhčením z tajícího sněhu. Výsledkem jsou méně výrazné svahové pohyby. [10]

45

5 Cíle a úkoly práce Cílem práce je dokumentace zimních period z hlediska počasí a sněhových podmínek s návazností na výpad lavin v katastru české části Krkonoš.

Jednotlivé úkoly práce jsou následující: o Charakteristika geografických podmínek pohoří Krkonoš o Dokumentace výšky sněhové pokrývky v jednotlivých zimních periodách daného období a jejich vzájemné porovnání o Zhodnocení teplotních poměrů jednotlivých zimních měsíců i period celkově. o Popsání lavinových drah české části Krkonoš o Analýza závislosti pádů lavin určitých katastrů na podmínkách, jako je směr větru, teplota, přírůstky sněhu a expozice svahu o Celkové zhodnocení a porovnání let 1999-2009 z hlediska lavinové aktivity Příloha, která je tvořená tabulkami záznamů počasí z období 1999/2009, by mohla sloužit i pro další účely HS, neboť jde o jejich záznamy převedené do digitalizované formy.

6 Metodika práce Tato práce vychází z velké části ze záznamů prováděných HS v Krkonoších. Proto jsem při jejím vytváření použila metodu rozhovoru s příslušníky horské služby. Dále analýzu

dokumentů

vztahujících

se

k

problematice

výpadu

lavin,

analýzu

časové řady sledování počasí a sněhových podmínek v letech 1999/2009. Diplomová práce je popisného charakteru s využitím vlastních teoretických znalostí i praktických zkušeností. Každá zima je charakterizována počasím, výškou sněhové pokrývky a pády určitých lavinových drah a to slovně, krátkým popisem, v příloze číselnými hodnotami. Výška sněhové pokrývky je na konci kapitol vyjádřena i graficky. Závěrečné shrnutí obsahuje graf vyjadřující celkový počet vyjetých lavin na jednotlivých drahách a graf převažujícího proudění vzduchu v Krkonoších.

46

7 Zimní podmínky v Krkonoších Ze záznamů klimatické stanice na Vrbatově a Labské boudě, která každodenně vyhodnocuje sněhové a lavinové situace, vyplývá, že první sníh se na hřebenech objevuje v Krkonoších již během září, trvale zůstává ležet v průměru od poloviny listopadu do poloviny května, tj. 6 měsíců. Mezi roky s nejdelším trváním sněhové pokrývky (i přes 7 měsíců) patří zimní období 64/65, 69/70, 74/75, 79/80, 91/92. Naopak mezi nejkratší patří např. 63/64, 92/93. Doba trvání sněhové pokrývky se mění s nadmořskou výškou a s exponovaností lokality. Např. souběžná měření na Luční boudě (1400m.n.m.), ve Špindlerově Mlýně (730) a ve Strážném (800) ukazují, že na Luční boudě leží sněhová pokrývka o jeden měsíc déle, než ve Špindlerově Mlýně a zde zhruba o dva týdny déle než ve Strážném, které je více vystaveno vlivům teplejšího klimatu podhůří Krkonoš. Nesouvislá sněhová pokrývka v podobě sněhových polí však vytrvává na některých příhodných lokalitách až 9 měsíců. Nejznámější sněhové pole na české straně Krkonoš je pravděpodobně „ Mapa republiky“ na jižních svazích Modrého dolu, na polské straně naopak severně orientované Sněžné jámy. Na obou lokalitách je pravidelně sníh vidět ještě v červenci, velmi často i v srpnu. Ve Sněžných jámách sníh leží dlouho v důsledku chladné a stinné severní expozice, v Modrém dole, který je vystaven slunečním paprskům téměř celý den, je příčinou velká akumulace sněhu. Porovnáním terénu v zimě a v létě se předpokládá, že výška sněhu zde dosahuje 15m . Název „Mapa republiky“ získalo toto sněhové pole proto, že při odtávání skutečně připomíná mapu bývalé ČSR. O tom, kde je nejvíce nahromaděného sněhu a kde téměř žádný, rozhoduje především tvar terénu a směr větru, který při sněžení fouká, Obecně lze říci, že nejvyšší hory, jako jsou Luční, Studniční hora, Vysoké kolo, jsou charakteristické nízkou sněhovou pokrývkou (v průměru do 0,5m sněhu), která vytrvává jen několik měsíců. Je to způsobeno tím, že je z vrcholů sníh sfoukáván za jakéhokoliv směru větru. Totéž by platilo o Sněžce, lidí zde však postavili několik bud a vytvořili tu tak umělé závětří. Důsledkem jsou pak několikametrové závěje sněhu. Přirozené závětří pro převládající větry západních směrů se tvoří naopak pod hranami krkonošských karů – především Obřího a Labského dolu a Kotelních jam. Na hranách se postupně vytvářejí mohutné převisy (místy přesahují hranu až o 5m) , které jsou při odlomení často příčinou pádu lavin. Závětřím je i jižní svah Modrého dolu.

47

o

Délka hřebenové části Krkonoš je cca 15km.

o

K největším lavinovým rokům patří r. 1956, kdy 8.3. sjelo v důsledku předchozího vydatného sněžení 46 lavin. Ve Špindlerově Mlýně tenkrát naměřili 220cm sněhu, na hřebenech až 4m. Dalším bohatým rokem na laviny byl r 1987, kdy opět vlivem silného sněžení spadlo v průběhu ledna až dubna téměř 70 lavin.

o

Průměrnou výšku sněhové pokrývky hřebenové části Krkonoš – tj. zhruba v nadm. výšce 1300-1400m.n.m. – určuje množství sněhu měřené na náhorních rovinách v okolí Luční a Labské boudy, neboť vrcholy a závětrné svahy jsou vlastně extrémní polohy.

o

Průměrná výška sněhové pokrývky, vypočítaná z maxim pro jednotlivé roky je 198cm. Zima 93/94 dosáhla až 320cm.

o

Maximum sněhových srážek i výšky sněhové pokrývky se objevuje až koncem března a začátkem dubna, tj. v době, kdy v nížinách zima končí. Tehdy přichází „krkonošský monzun“ s velikou nadílkou sněhu. Tento sníh však už bývá řídký a počátkem května velmi rychle taje. Při teplých slunečných dnech se sněhová pokrývka sníží až o 20cm za den a prakticky během několika dnů se stává nesouvislou.

o

Pro lyžaře je důležité, že o charakteru zimy, resp. o podmínkách pro lyžování rozhoduje podzimní sníh. Pokud se na podzim vytvoří dostatečný pevný sněhový podklad, pak jsou podmínky pro lyžování po celou zimu dobré. Pokud sníh napadne až koncem prosince nebo v lednu, má již jiný charakter – zvláště vodní hodnotu – a netvoří pevný podklad.

o

Charakter zimy určuje nejen množství sněhu, ale průběh teplot ve vzduchu a v půdě.

o

Průměrná roční teplota na Sněžce 0,5-1°C je jedním s faktorů, který dovoluje charakterizovat klima hřebenové části Krkonoš jako subpolární – tj. srovnatelné s klimatem střední a severní Skandinávie – a celou oblast nad horní hranicí lesa zařadit do arkto- alpinské tundrě. Pro tundrové oblasti je mj. charakteristické tzv. regulační období, to je období střídání teplot vzduchu a půdy od záporných po kladné, resp.střídání období mrznutí a tání půdy. Tato období jsou v naší zeměpisné šířce dvě a to na podzim a na jaře. Dnešní kolísání teplot vzduchu v regulačním období se u nás pohybuje v rozmezí -5°C do +10°C.

[8]

48

8 Lavinová situace v české části Krkonoš (Lavinový katastr) Lavinovou situací se v Krkonoších zabývá tzv. lavinový katastr. Je to systematické uspořádání údajů o sesunech lavin, jejich popis podle mezinárodního kódu, fotografická dokumentace a zákres do map. Byl založen pracovníky HS v roce 1962 a poprvé vyhodnocen po deseti letech, v roce 1973. Podruhé byl katastr vyhodnocen po 17 dalších letech, tj. v roce 1989. Za toto období se 17 lavinových drah, tedy téměř polovina, prodloužilo, rozšířilo, nebo spojilo. Změny zřejmě zapříčinila kalamitní imisní situace a tím pádem prosycháním smrkových porostů na exponovaných svazích. To vedlo ke snížené funkci přirozené lavinové zábrany. Následně potom docházelo (resp.stále dochází) k vylámávání porostu.

8.1 Fakta krkonošských lavin

o

Krkonoše představují nejvyšší horský masiv v České republice a jsou zde jedinou oblastí s rozsáhlou lavinovou aktivitou.

o

Laviny jsou po tisíciletí přirozenou součástí Krkonošské přírody. Pravděpodobně od konce třetihor rozsáhlé bezlesé náhorní roviny působí jako obrovské sběrné oblasti sněhu pro závětrné svahy a jejich lavinové dráhy.

o

Víc jak 75% současných lavinových drah se vyskytuje právě v místech, kde působily ledovce, nebo kde se vyskytovala sněhová pole.

o

Lavinová oblast Krkonoše je vázaná na hřebenové části, vzdušnou čarou v délce asi 15km – od Sněžky po Kotel. Jsou zde klimatické podmínky srovnatelné s vysokohorskými až subpolárními oblastmi. Teplota na hřebenech dosahuje průměrně kolem 0°C.

o

Sníh leží v hřebenové části Krkonoš průměrně 180 dní – od listopadu do května.

o

Průměrná výška sněhové pokrývky (na hřebenech) dosahuje 190cm s maximem kolem 360cm.

o

Na české straně je 39 základních lavinových tras (celkem 58, ale tento údaj se neustále mění.

o

Krkonoše patří díky malým rozměrům a velkému počtu lavinových drah k horám s vysokou lavinovou aktivitou.

49

o

Podle geografických celků jsou lavinové dráhy rozděleny na svahy Obřího, Modrého a Dlouhého, údolí Bílého Labe, Labského dolu, dále Kotelní jámy a dráhy Liščí hory.

o

Významnými lavinovými terény jsou svahy Obřího dolu, Studničních jam, Labského dolu a Kotelních jam. Dále jsou to svahy Kozích hřbetů.

o

Laviny v Krkonoších dosahují malých až středních rozměrů, což je dáno reliéfem pohoří.

o

Odtrhové zóny jsou většinou v alpínském stupni v nadmořské výšce 12501600m.n.m.

o

Šíře odtrových zón se pohybuje (kromě bodových odtrhů) od několika desítek metrů po max. 500m s průměrem kolem150m.

o

Podle formy (tvaru) odtrhu převažují laviny s čárovým odtrhem (A2)( 78%), laviny s odtrhem bodovým (A1), kdy uvolnění laviny zapříčiní např. odlomení převěje, padající skála, nebo led, mají menší zastoupení.

o

Podle skluzného horizontu tvoří 90,5% laviny s odtrhem ve sněhovém profilu (B1 - laviny povrchové); základové laviny (B4), kdy se dává do pohybu celý sněhový profil až na podloží, tvoří pouze 2,5%, zbylých 7% tvoří laviny kombinované (B7).

o

Podle vlhkosti sněhu převažují laviny suché (C1), podle tvaru dráhy laviny smíšené (D7) – tj.část dráhy má charakter laviny žlabové (D2), projíždějící skalními žleby nebo roklemi, část dráhy probíhá po otevřeném svahu jako lavina plošná (D1).

o

Podle typu pohybu převládají laviny tekoucí (E2 – tekoucí, klouzající po sklonu horizontu), kdy sníh sjíždí v podobě kvádrů, hrud, nebo beztvaré masy. Laviny prachové, vznikající z prachového sněhu (E1 – vířící vzduchem) jsou v Krkonoších méně obvyklé. Rychlost tekoucích lavin dosahuje zpravidla 20-40m/s, lavin prachových 70-125m/s.

o

Rychlost tekoucích lavin dosahuje 20-40 m/s, lavin prachových až 70m/s.

o

Váha sněhu se mění v závislosti na vlhkosti sněhu a jeho stlačení. Prachový sníh váží 10-50 kg/m3, suchý, větrem ubitý sníh 100-400 kg/m3, vlhký sníh 400-600 kg/m3, firn 300-800 kg/m3, led 800-900 kg/m3.

o

Objem valícího se sněhu činí až několik desítek tisíc m3 ,lavinový nános běžně dosahuje výšky 3m, neobvyklé nejsou ani 7-15m nánosy.

o

Porost - kleč na počátku zimy

zachytí 1/3 sněhových srážek, a změní tedy

množství sněhu na lavinovém svahu, na jaře naopak v důsledku změny struktury

50

Počet lavin na české straně Krkonoš o

V prvních deseti letech spadlo 256 lavin, v průměru za rok tedy 25-26.

o

Za období 72/73 – 85/86 bylo na české straně zaregistrováno 236 lavin tj. v průměru 19 za rok.

o

V desetiletí od roku 86/87 – 95/96 spadlo 193 lavin, z toho 57 ve výjimečně lavinově aktivní sezóně 86/87.(Tehdy došlo u třech drah k jejich rozšíření, objevily se i dvě dráhy nové. Nyní se počítá 39 lavinově aktivních svahů.)

o

V období 96/97 – 08/09 spadlo 379 lavin.

o

K nejaktivnějším oblastem patří Obří důl – lavinové dráhy jsou tu činné každý rok, výjimkou nejsou 2-3 pády na jedné dráze během téže sezóny. Následují Kotelní jámy a Labský důl. Činnost těchto drah je spojena s převažujícími větry západního kvadrantu a ukládáním sněhu do závětrných prostorů karů. Každá dráha má své zvláštnosti a zákonitosti.

o

Aktivita svahů se dynamicky mění.

Hřebenová část Krkonoš vystupuje v délce až 15km nad horní hranicí lesa. Je charakterizována dvěma souběžnými hřebeny protaženými ve směru Z-V (pohraničním slezským hřebenem a na české straně vnitrozemským Českým hřbetem) mezi nimi leží dvě rozsáhlé náhorní plošiny. Obě plošiny představují v zimním období obrovskou zásobárnu sněhu, odkud je při silném větrném proudění převíváno obrovské množství sněhu na závětrné svahy, takže jsou lavinovými drahami doslova lemovány.

51

8.2 Lavinové dráhy české části Krkonoš Seznam lavinových drah české části Krkonoš : o Sněžka – lavinové dráhy č.1, 1A o Úpská jáma – dráhy č.2–5 o Velká Studniční jáma a Čertův hřebínek – dráhy č.6, 6A, 6B, 6C o Malá Studniční jáma – dráha č.7 o Modrý důl – dráha č.8 o Dlouhý důl – lavinové dráhy č.9–17 o Dolský žlab – dráha č.9 o Brusinkový žlab – dráha č.10 o Pramenný důl – dráha č.11 o Lovecký potok – dráha č.12 o Hrazený potok – dráha č.13 o Suchý žlab – dráha č.14

OBR.4 : Lavinové terény východních Krkonoš Obrázek použit z příručky „Laviny v Krkonoších“ (str.4) [11]

52

OBR.5 : Lavinové terény západních Krkonoš Obrázek použit z příručky „Laviny v Krkonoších“ (str.6) [11] o Tetřeví žlab – dráha č.15 o Borůvkový žlab – dráha č.16 o Vojenský žlab – dráha č.17 o Důl Bílého Labe – Lavinová jáma – dráha č.18, Levý žlábek – dráha č.18A o Bílá jáma – dráha č.19 o Bílá stráň – dráha č.20 o Stříbrná stráň – dráha č.21 o Suťová stráň (Zrcadla) – dráha č.22 o Čertova jáma – dráha č.23 o Martinova jáma – dráha č.24 o Labský důl – dráhy č.25-34 o Harrachova jáma – dráha č.33 o Velká Lavina – dráha č.34 o Kotelní jámy – dráhy č.35-37 o Liščí jáma – dráha č.38 o Vlčí jáma – dráha č.39

53

Dráha č. 1 - Žlaby Sněžky Lavinový terén je orientovaný na JJZ až JJV svahu Sněžky. V horní části jsou zde 4 zářezy, které vyúsťují do tzv. Hlavního žlabu. Při intenzivním sněžení ze SZ až SSV se vytvářejí vrcholu Sněžky sněhové převěje, které se

snadno samovolně odtrhávají

a způsobují v zářezech menší laviny (menší laviny jsou zde časté a ani se nezaznamenávají). Menší laviny se mohou spojit a sjet hlavním žlabem až k tzv. trkači. Je to místo křížení letní turistické cesty s Rudným potokem.Tato cesta je v zimě uzavřena z důvodu strmého, často ledovatého svahu a nebezpečí lavin.

OBR.6: Lavinové dráhy Sněžky ( 1, 1A, 2) . Obrázek použit z příručky „Laviny v Krkonoších“ (str.24) [11]

Dráha č.1A – Rudná rokle Lavinovou dráhou jsou travnaté svahy nad horní hranicí lesa v JV a V části masivu Sněžky a celý prostor Rudné rokle až po její konec na dně Obřího dolu. V důsledku převívání sněhu z prostoru bývalé Obří boudy dochází na horní hranici lesa k velkému hromadění sněhu a k nebezpečí odtržení lavin sjíždějících do Rudné rokle. Převažují zde laviny ze suchého sněhu s čárovým odtrhem. Tvar dráhy je kombinací žlabové a plošné laviny.

54

Lavinová dráha protíná zhruba v polovině svahu letní turistickou cestu spojující Kapličku v Obřím dole s bývalou Obří boudou. Dříve zde docházelo k pádům lavin, které dojížděly maximálně 300m pod cestu avšak dnes dojíždějí větší laviny na dno Obřího dolu k řečišti Úpy. Jednou z příčin je zřejmě usychání a vylámávání

smrkových rodin

v důsledku imisí.

Dráhy č.2-5 – Úpská jáma Lavinovým terénem jsou všechny svahy ledovcového karu Úpská jáma – směrem od východu na západ jsou to dráhy č.2, 3, 4, 5. Sníh je sem převíván z náhorní roviny Równia pod Sniezka, u Úpského rašeliniště a Bílé louky. Na hraně karu se vytvářejí při Z a SZ větrném proudění mohutné, o sněhové převěje, které se uvolňují. Pokud dojde k pádu pouze převějí, vznikají zde pouze malé laviny. Častěji zde však pád převěje vyvolá uvolnění další deskové laviny ze sněhu nahromaděného na svazích karu. Laviny jsou v této oblasti velmi časté. Během jedné zimní sezóny dochází až ke čtyřem pádům na téže lavinové dráze, tj.v průměru zde sjede 8-12 lavin za zimní sezónu.

OBR.7 : Lavinové dráhy 1A, 2, 3, 4, 5, 6, 6A, 6B a 6C z pohledu ze Sněžky . Obrázek použit z příručky „Laviny v Krkonoších“ (str.24) [11]

55

Dráha č.2 – Žlab Úpičky Nachází se v SV části Úpské jámy. Při sněžení a silném větrném proudění dochází v horní části k velkému usazování sněhu a vytváření sněhových polštářů až převějí. Laviny jsou zde úzké (cca 40m), dosahují délky 400–700m a dojíždějí na dno Obřího dolu nebo až do protisvahu (ten je tvořen dráhou č.5).

Dráha č.3 – Úpská rokle Je to nejčinnější a nejdelší lavinový svah v Krkonoších, za zimu dochází až 4x k pádu laviny. Roklí protéká říčka Úpa a tvoří zde Horní Úpský vodopád. V horní části svahu se usazuje při Z a SZ proudění velké množství sněhu ve tvaru polštáře a na něm se pak postupně ukládá dlouhá, obrovská převěj, která někdy dosahuje délky přes 250m a výšky 7-8m. V kritické situaci dojde buď k utržení převěje a následně pádu laviny, nebo sněhové masy z přetíženého svahu samy sjíždějí ve formě laviny až na dno Obřího dolu. Někdy se lavina zastaví až pod Dolním Úpským vodopádem. Největší lavina zde byla zaznamenána 8.3.1956 – projel 150-200m pod Dolní Úpský vodopád a zničila zde starý smrkový porost. Koryto Úpy je každoročně z jara zaneseno nánosem sněhu z lavin. Pod Horním Úpským vodopádem dochází v dubnu k opadávání velkých kusů ledu ze skalních stěn do žlabu. Příčinou je rychlé tání v důsledku jižní orientace žlabu. Dodnes si Úpská rokle udržuje původní lavinovou dráhu, která se ani nerozšířila, ani neprodloužila. Horní část lavinové dráhy je travnatá, místy s porosty kleče, směrem po svahu se objevuje skála, skalní práh a žlab. Laviny jsou plošné a žlabové. [23]

Dráha č.4 – Sněhová strž V horní části lavinového svahu, který je široký asi 300m, dochází k velkému ukládání sněhu a vytváření největších převějí v Krkonoších. Děje se tak zvláště na levé straně (při pohledu za dna jámy), kde převěje někdy přesahují přes hranu 4-5m a dosahují výšky 8-12m. K pádu lavin dochází tak často, jak často se převěje odtrhávají. Laviny menšího charakteru, kde se padající převěj zastaví pod karovou stěnou, ani nejsou zaznamenávány. Větší laviny sjíždějí až do řečiště Úpy a končí zhruba 200m pod Dolním

56

Úpským vodopádem. K velkému pádu laviny došlo 8.3.1965, kdy lavina sjela až pod Dolní Úpský vodopád. V části zvané „ sněhový most“ dochází k jedné z největších sněhových akumulací v Krkonoších a sníh zde vytrvává relativně dlouhou dobu – v průměru do konce června. [11]

Dráha č.5 – Lavinový žlab Jde o velmi činný lavinový svah v Krakonošově zahrádce, na němž za zimu sjede několik lavin. V odtrhové zóně se při silném J-JZ a Z proudění ukládá velké množství sněhu ( až 4m ) a mocné převěje. Dráhu lze rozdělit na pravou a levou stranu. Na levé se hromadí nejvíce sněhu. K uvolňování lavin dochází jak z pravé či levé strany, tak z celé plochy najednou. Dochází zde k pádům zejména ze suchého sněhu, laviny jsou většinou čisté sněhové, bez příměsí. Prachové laviny nabírají při pádu obrovskou rychlost, v dolní části vyjíždějí ze žlabu a proletí až do protisvahu Čertova hřebínku.

Dráhy č.6A, 6B, 6C – Čertův hřebínek Tři lavinové dráhy se nacházejí na V a JV svahu Čertova hřebínku. Dochází zde k častým pádům malých lavin, které se ani nezaznamenávají. K pádům větších lavin (až 1300m) dochází 1x za 5-10 let. Dráha č.6A – Čertova zahrádka (Čertův žlab) Odtrhovou zónu tvoří malé, klečí částečně zarostlé, murové dráhy ve tvaru písmene „Y“. Sníh, nebo lavina, která se odtud utrhne, se ve žlabu rozbije na malé části a sjíždí do nízkého porostu smrkového lesa, kde se rozptyluje a rozbíjí a netvoří tak žádné škody. Laviny jsou menších rozměrů, na větší laviny zde chybí větší sběrná plocha.

Dráha č.6B – Čertova rokle (Ledový žlab) Má podobný charakter jako dráha č.6A. V odtrhové zóně se nevytvářejí převěje, ale sníh se ukládá volně. Laviny se utrhávají v horní části hřebene a padají skalnatým žlebem, 57

kde prakticky nepáchají žádné škody. Ve žlabu se rozbijí a zůstanou v nízkém starém smrkovém porostu.

Dráha č.6C – Murová dráha Dráha je totožná s murovou dráhou, která zde vznikla v létě 1974. V zimě 1996 poprvé došlo k vysypání drobné sněhové laviny. Od té doby zde sjely 2 laviny.

Dráhy č.6, 7 – Studniční jámy Jsou to dráhy soustředěné na V až JV Studniční hory, která byla přemodelována na ledovcový dvojkar – Malou Studniční jámu a Velkou Studniční jámu.

OBR.8: Lavinové dráhy 6, 7 – Malá a Velká Studniční jáma. Obrázek použit z příručky „Laviny v Krkonoších“ (str.24) [11]

Dráha č.6 – Malá Studniční jáma Patří k méně aktivním svahům.Při intenzivním sněžení se zaplní zářezy v odtrhové zóně sněhem, avšak zde nevznikají větší převěje. Většinou jde o uvolnění malých lavin do 100m délky. Při velkém množství sněhu se uvolňuje svah v celé šíři (až 250m) a laviny dosahují v průměru 400m. V roce 1962 a 1970 zde došlo k pádu lavin delších než 1200m, které dojely k řečišti Úpy a na turistickou cestu.

58

Dráha č.7 – Velká Studniční jáma Vykazuje menší lavinovou aktivitu než svahy v Úpské jámě. K pádu lavin dochází maximálně jednou za zimu. Při velkém sněžení – především při Z a SZ proudění – dochází na hraně k ukládání sněhu a narůstání převějí. Lavinový svah je rozdělen skalní stěnou na dvě části – levou a pravou (při pohledu ze dna jam nebo z protisvahu). Pravá strana představuje hlavní lavinový svah, po němž laviny sjíždějí až daleko dolů do smrkového porostu. Na levé straně (blíže Modrého dolu) se vytvářejí poměrně ostré převěje. Ty se neustále odlamují, ve stěně s sebou strhávají čerstvě napadlý sníh a ve formě malé laviny ho transportují a usazují do spodní části lavinové dráhy. Mocnost sněhu v dolní části dráhy tak postupně narůstá, aniž by zde spadla nějaká větší lavina. [23]

Dráha č.8 – Modrý důl Modrý důl je jedna z nejznámějších lavinových drah Krkonoš. Dochází zde k pádu velké laviny, která má ničivé účinky a v minulosti si vyžádala řadu obětí. Lavina je podmíněna hromaděním obrovského množství sněhu (až 15m mocné vrstvy) na JZ svahu Studniční hory v místě, kde dlouho do léta přetrvává sněhové pole zvané „Mapa republiky“. Sníh je sem přefoukáván z ohromné náhorní roviny v okolí Luční boudy při prudkém proudění ze S, SZ a SV. Lavinový svah přetíná zimní turistická cesta u Výrovky do Pece pod Sněžkou přes Studniční boudy. V době lavinového nebezpečí je v úseku Studniční Boudy – Výrovky cesta uzavřena. Sjíždějící lavina těsně míjí boudu Děvín a při větších rozměrech dojíždí až k Modrému potoku nebo i do protisvahu. OBR.9: Modrý důl Obrázek použit z příručky „Laviny v Krkonoších“ (laviny) (str.25) [11]

59

Z hlediska lavinové aktivity se jedná o velmi zajímavý svah. Pokud dojde k pádu laviny, stane se tak v době, kdy jiné lavinové dráhy nejsou aktivní a naopak, když vypadávají všechny lavinové dráhy, Modrý důl nevypadává. Tímto jevem se zabýval již před 30 lety pan J. Kácovský a M.Vrba ( průkopníci lavinových studií u nás). [23] Podmínkou uvolnění laviny je velké množství čerstvého sněhu usazeného při velkých rychlostech sněhu – tj. při nebo krátce po intenzivním sněžení. Téměř ve všech případech jde o deskovou lavinu měkkou nebo tvrdou, tedy o deskový odtrh. Stejně tak téměř vždy jde o suchý sníh. Povrchové laviny převažují nad základovými. Poslední velká lavina sjela v r.1985. V posledních 10 letech došlo k pádům v r.2001, 2002 a 2003.

Dlouhý důl – dráhy č. 9- 17 Dlouhý důl patří mezi důležité lavinové oblasti, především z hlediska bezpečnosti návštěvníků Krkonoš. V úseku Výrovka – Svatý Petr, dlouhém 4km, zasahuje turistickou cestu vedoucí údolím podél Dolského (Svatopetrského) potoka 9 lavinových drah.

OBR.10: Pohled na lavinové dráhy Luční hory a Kozích hřbetů ze Stohu Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“ (str.26) [11]

Dráha č.9 – Dolský žlab Nachází se v JZ části uzávěru dlouhého dolu a vyúsťuje necelých 200m severně od Výrovky. Laviny sjíždějí na turistickou cestu Výrovka – Dlouhý důl a v délce 50 až 100m 60

ji kopírují. Laviny se uvolňují při nebo po vydatném sněžení spojeným se S, SZ nebo SV prouděním větru nebo v období velmi nízkých teplot, které podmiňují vznik pohárkových krystalů. Na této dráze dochází k pádům lavin jen zřídka.

Dráha č.10 – Brusinkový žlab Je to žlab na J-JZ svahu Luční hory.

Velikost lavin zde nedosahuje velkých

rozměrů, délka je do 400m a šířka do 35m. Nehrozí zde rozšiřování dráhy, protože je v hlubokém, poměrně ostře zaříznutém, úzkém žlabu. Lavina sjíždí, stejně jako dráha č.9 na turistickou cestu vedoucí z Výrovky Dlouhým dolem do Svatého Petra, dále pokračuje Dolským potokem nebo vyjíždí do protisvahu a stáčí se zpět do Dolského potoka. Celkem zde sjelo 12 lavin, z toho poslední v r.2002.

Dráhy č.11, 11A, 11B – Pramenný důl Lavinové jsou 3 široké žlaby v celkové šíři 400m na J až JZ svahu Luční hory. Ve střední části se spojují a esovitě stáčejí. Dolní část, která protíná turistickou cestu v Dlouhém dole, je sevřena do úzkého žlabu mezi smrkovými porosty. Díky tomu a esovitému stáčení dráhy je případné zasažení lavinou velmi nečekané. Výška lavinového nánosu na cestě dosahuje až několika metrů (nejvíce 6m po pádu laviny v roce 1992). V trase cesty pak lavina pokračuje pále ještě asi 200m.

OBR.11: Lavinové dráhy Luční hory a Zadní planiny z vyhlídky nad Výrovkou Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“ (str.25) [11]

61

Laviny mohou být z čerstvého sněhu i jarního firnu a jsou převážně deskové. Sběrná oblast pro Pramenný důl je celá Luční hora, odkud je při S, SV a SZ proudění přesoukáván sníh. Dráha č.11 (střední žlab) je často nazývám Červenkova mulda, nebo také zkomoleně Červinkova mulda, podle reprezentanta ve sjezdovém lyžování Oty Červenky, který zde v roce 1952 uvolnil lavinu a následně v ní zahynul.

Dráha č.12 – Lovecký potok Tato dráha se nachází na jižním svahu Kozích hřbetů. V horní části této dráhy dochází k vytváření polštářů (stejně jako v Pramenném dole) při usazování sněhu při S, SZ a SV proudění. Tento svah vyjíždí maximálně 2x za zimu a převažují zde deskové laviny. Laviny menšího rozsahu zůstávají asi v polovině svahu. Větší laviny sjíždějí níže, spojují se s drahami č.13 (drahami Hrazeného potoka) a vyúsťují společně do Svatopetrského potoka a zasahují zde turistickou cestu cca 500m západně od poslední boudy ve Svatém Petru.

Dráhy č. 13, 13A, 13B, 13C – Hrazený potok Je to velmi činný lavinový svah. V poslední době se rozšířil z č.13 o další 3 dráhy kvůli prosychání lesa (13A, 13B) a jeho vylámání (13C) v důsledku extrémních podmínek (dne 13.1.1987 spadlo celkem 34 lavin díky velkému množství napadlého sněhu a náhlého oteplení). Tato lavinová dráha má na svědomí 6 lidských životů.

Dráha č. 14 – Suchý žlab Původně úzká lavinová dráha postupně rozšiřovaná prosycháním lesa a spadanými lavinami, dnes již poměrně stabilní, protože svah není ohrožen usycháním dalších porostů. Laviny sjíždějí z pravostranného bočního žlabu Hrazeného potoka na hřebeni Kozích hřbetů do Hrazeného potoka a dále nepokračují. Sníh se v odtrhové zóně hromadí při S, SZ a SV proudění. Laviny se zde uvolňují zhruba jednou ročně.

62

Dráha č. 15 – Tetřeví žlab Stejně jako předchozí lavinové dráhy Kozích hřbetů se i tato dráha v minulosti rozšiřovala vylámáváním lesa při menších lavinách. Ty také uvolnily cestu pro vítr, který ničil další stromy. V současné době je svah zcela odkrytý následkem těžby dřeva napadeného kůrovcem a poškozeného imisemi a laviny mají volný průchod přes Judeichovu cestu až do údolí – do Dlouhého dolu. Zajímavostí je, že zde dochází k ukládání sněhu při Z, SZ, S i SV proudění větru. K velkým lavinám zde patří laviny z r.1980, 1987 a 1995.

Dráha č. 16 – Borůvkový žlab Nachází se na SV svahu Stohu. Lavina zde padá max.jednou za zimu a je závislá na J proudění větru a velkých sněhových srážkách. Poté sjíždí až do Dolského potoka.Směr toku laviny i hlavní tlak sněhového proudu se soustřeďuje do zářezů, žlab je poměrně hluboký, takže se lavina drží v koridoru a nepůsobí žádné škody.

Dráha č. 17 – Vojenský žlab – „Y“ Dráha je situována na SZ svahu Zadní Planiny. Laviny padají zřídka a to pouze tehdy, pokud je sem převíván čerstvý sníh ze Zadní Planiny a Stohu. K této situaci dochází při prudkých jižních větrech. Čerstvý sníh na starém způsobí uvolnění deskové laviny, která sjíždí až do Dolského potoka a protisměru. Zasahuje zde v délce až 150m turistickou cestu. Tvar dráhy je podobný písmenu Y, odtud také jeho označení.

Dráhy Dolu Bílého Labe Jsou to dráhy č. 18, 18A, 19, 19A, 20, 21, 22. Celkem tedy 7 lavinových drah, které v zimě z obou stran dolu ohrožují cestu údolím, vedoucí z Boudy u Bílého Labe k Luční boudě.

63

Dráha č. 18 – Lavinová jáma a dráha č. 18A – Levý žlábek Jde o strmou dráhu na severní straně Kozích hřbetů. Dráha č.18 je velmi činnou dráhou jejíž laviny dosahují šířky 100m a délky až 760m ( včetně 300m korytem po směru toku Bílého Labe, kde mohou laviny po spadnutí ještě pokračovat. Dráha

18A

je

dráha

vzniklá v r.1986. Do té doby zde lavinám bránily smrkové porosty, které ale uschly a poté byly sněhem rozlámány.

OBR.12: Dráhy Lavinová jáma a Levý žlábek končící v Bílém Labi. Obrázek použit z OC 35 (str.168) [23]

Dráhy č. 19, 19A, 20 Dráha č. 19 – Bílá jáma, Dráha č. 19A – V serpentině, Dráha č. 20 – Bílá stráň Leží v místech, kde se Důl Bílého Labe začíná pozvolna otevírat v plató Bílé louky. Lavinózní levý břeh je po celé zimní období zastíněn Luční horou, tzn., že sněhový profil je více promrzlý a více se v něm tvoří silné vrstvy pohárkových krystalů. OBR.13: Dráha Bílá jáma( °označení místa zasypaných turistů) Obrázek použit z OC 35 (str.171) [23]

64

Při větším zatížení svahu, ať váhou nafoukaného sněhu nebo váhou člověka, dochází k odtrhu laviny. Nahromadění velkého množství sněhu nastává při prudkých JV „přepadavých“ větrech, které doslova rvou sníh se sběrné oblasti mezi Luční boudou a bývalou Rennerovou boudou. Laviny mívají odtrh vysoký až 2m, vyjíždějí přes tok Bílého Labe až 70m do protisvahu. Obě laviny č.19 a 20 mohou vyjet i současně, a to tak, že pád jedné dává impuls k pádu druhé. I dále, proti toku Bílého Labe, tj. asi 150m SV od elektrárny, se na jeho levé straně tvoří nebezpečné sněhové polštáře, které mohou být odříznuty hranami lyží. Takto zde zahynul poštovní doručovatel při cestě z Luční boudy. [11]

OBR.14: Dráhy 19 a 20. ( °označení místa zasypaných turistů) Obrázek použit z OC 35 (str.170) [23]

Dráha č.19 vyjíždí zhruba 1x ročně, dosahuje šířky do 100m. Hloubka lavinového nánosu zde dosahuje až 4m. V r.1985 zde byli zasypání 2 lyžaři, kteří lavinu strhi. Sami se vyhrabali. Dráha č.20 vyjíždí jen za extrémních podmínek, jednou za 10-20 let při silném JV větru. Při Z a SZ větru se zde převěje netvoří a laviny tedy nehrozí. V roce 1970 zde byli zasypáni tři lyžaři, kteří přes zákaz vstupovali na Luční boudu. (Lyžaři byli zachráněni.)

65

Dráha č. 21 – Stříbrná stráň Lavina sjíždějící až do Bílého Labe, leží na pravém břehu dolního toku Stříbrné bystřiny. Sníh je sem přefoukáván

převážně při SZ proudění ze Stříbrného hřbetu

a Čertovy louky. Jeho výška může dosahovat až 6m. Četnost lavin je poměrně malá, jednou za 5-10let.

Dráha č. 22 – Suťová stráň (Zrcadla)

OBR.15: Suťová stráň Obrázek použit z OC 35 (str.172) [23] Je to poměrně málo činná lavinová dráha (1x za 5-10 let). Nachází se na jižním svahu údolí Bílého Labe, v protisvahu serpentin letní turistické cesty. Dochází zde k pádům prachových lavin z přemrzlého sněhu, na který napadne množství nového sněhu, ale může zde dojít i k pádu laviny z mokrého sněhu, pokud dochází k velkému tání.

66

Dráha č. 23 – Čertova jáma Lavinový terén představuje jižní úbočí Malého Šišáku od hrany Čertovy jámy po horní část toku Čertovy strouhy. Laviny je v odtrhu široká asi 130m, délkou však patří k menším lavinám. Příčinou je poměrně omezená sběrná plocha – náhorní plošina mezi Malým Šišákem a Stříbrným hřbetem – z níž je na hranu Čertovy jámy přesoukáván sníh při silném SZ, S a SV proudění.

OBR.16: Lavinová dráha 23, na pravé straně Stříbrný hřbet Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“ (str.27) [11]

Dráha č. 24 – Martinova jáma Lavinózní je JV svah Vysokého kola v blízkosti Martinovy boudy, kde se velmi zřídka uvolňují menší laviny, častější jsou sněhové splazy délky 10-15m, které za výjimečných sněhových podmínek zasahují tyčovanou turistickou cestu od Martinovky na Labskou boudu. OBR.17: Pohled na Martinovu boudu a dráhu č.24. Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“(str.28 ) [11]

67

Dráhy Labského dolu – dráhy č.25-34 Lavinové terény jsou soustředěny do celé karové části. Laviny z Navorské jámy, Jestřábí stěny, Vrbatova žlabu, Labské rokle, Harrachovy jámy a Velké Laviny dosahují až na letní cestu Labským dolem, laviny z Pančavské stěny přejíždějí přes meandry Labe. V březnu 2005 se uvolnily 2 větší prachové laviny i z nedávno zalesněných svahů západně od Pudlavy a zasáhly letní cestu ve vzdálenosti necelých 100m od konce trasy „Buď fit“. Labský důl není v zimním období pro turisty přístupný. [11]

OBR.18: Lavinové dráhy Labského dolu (č. 27- 34). Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“ (str.28) [11]

Dráha č. 25 – Malá Labská rokle Jedná se o dráhu tvořenou dvěma hlubokými žlaby spojujícími se do tvaru „Y“ v SV části Labského dolu. Díky nevelké sběrné ploše (dráha začíná na hranici lesa), hloubce žlabu a koncem dráhy v Labi, nehrozí zvětšování lavinové dráhy ani žádné škody. Tvoří se zde laviny prachové ( po intenzivním sněžení) i deskové (při tání).

68

Dráha č. 26 – Labská rokle Labská rokle je oblast Labského vodopádu, který je sám o sobě lavinově nezajímavý. Do této oblasti ( Labská louka a oblast pod Violíkem) se kumuluje sníh při SZ proudění a uvolňují se zde prachové i deskové laviny, jako u dráhy č.25, která končí v její blízkosti.

OBR.19: Pohled na lavinové dráhy Luční hory a Kozích hřbetů ze Stohu Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších (str.28) [11] Dráha č. 27 – Navorská jáma Jedná se o druhou největší lavinovou dráhu v Labském dole. Sjíždějí zde deskové laviny s odrthovou zónou šířky 70 až 150m. Sběrnou plochou je náhorní planina Labské louky, odkud je za silného sněžení a Z větru sníh přefoukáván. Pokud fouká silný vítr z JV, V a S, zmenšují se převěje sněhu v odtrhové zóně a laviny nehrozí. Stejná situace platí pro Schustlerův žlab a Pančavskou stěnu.

Dráha č. 28 – Schustlerův žlab Celá lavinová dráha je velice členitá. Pod odtrhovou zónou jsou tři zářezy, kde padají nezávisle na sobě malé laviny. Při intenzivním sněžení a větru může dojít k pádu velké laviny. Svah je exponovaný na východ, takže při západních větrech je sem přefoukáváno velké množství sněhu ze sběrné oblasti, kterou je celá Labská louka. Laviny jsou zde vždy žlabové, většinou povrchové, deskové, ze suchého sněhu. Dosahují šířky do 100m a délky 600m.

69

OBR.20: Navorská jáma Obrázek použit z int.stránek Ivana Hendrycha [33]

OBR.21: Pohled na Labský důl Obrázek použit OC 35 (str.178) [23]

70

Dráha č. 29 – Pančavská stěna Stejně, jako u většiny lavinových drah Labského dolu, se i zde vytvářejí převěje při Z a SZ prudkém proudění. Sběrnou oblastí je Pančavská louka a většinu dráhy tvoří skaliska. Převěje jsou na jaře velmi mocné a odlamují se až na jaře, při oteplení. Nejvíce lavin padá v březnu. Většina lavin jsou pády převějí tvořící tekoucí, povrchové laviny

Dráha č. 30 – Hančův žlab Je to v podstatě pokračování Pančavské stěny, která vlevo (při pohledu z Labského dolu) přechází v hluboký Hančův žlab. Sběrnou plochou je také Pančavská louka, ze které je sníh převíván do odtrhové zóny při Z a SZ proudění. Nad hranou je podmáčený terén (směrem k pomníku Hanče a Vrbaty), který neustále zásobuje skaliska vodou. V zimě se zde tvoří velké ledopády, které padají společně s lavinami. Tekoucí laviny jsou kombinované plošné a žlabové, vyskytují se zde jak povrchové, tak částečně základové laviny.

Dráha č. 31 – Jestřábí stěna Svah vlevo od Hančova žlabu je orientován na SV a skalními výběžky je rozdělen na 3 menší lavinové dráhy, které se později spojují a laviny dojíždějí až do Labe. Sběrnou oblastí je Pančavská louka při Z a JZ proudění. Jako u Pančavské stěny zde dochází více k pádům lavin při oteplení. Lavinově je to však méně činná dráha.

Dráha č. 32 – Vrbatův žlab, 32A – Vrbatovy skály Lavinová dráha severně od Vrbatovy boudy má v horní části skalnatou stěnu, kde se při JZ, Z a ZSZ proudění vytvářejí velké převěje. Sběrnou oblastí je Pančavská louka a svah pod mohylou Hanče a Vrbaty. Převěje se odlamují a tvoří laviny, které dopadají na Assmanovu plošinu (na obr.20 vlevo uprostřed). Dráha se v odrtrhové zóně po uschnutí několika smrkových rodin severně rozšířila (na obrázku doprava). Nyní tedy jedna část dopadá na Assmanovu plošinu a druhá (č.32A) sjíždí do Vrbatova žlabu až k Labi

71

OBR.22: Pohled na Labský důl Obrázek použit OC 35 (str.182) [23]

Dráha č. 33 – Harrachova jáma K pádům na této dráze dochází téměř každý rok. Některé laviny končí v horní části, jiné sjíždějí až do Labe, kde mohou tvořit až 7m nános sněhu. Laviny, které naberou velkou rychlost mohou vyjet dokonce až do protisvahu na turistickou cestu. Laviny padají při silném sněžení a J, JZ a Z proudění.

Dráha č. 34 – Velká lavina Jedná se pravděpodobně o stoletou lavinu, protože tato lavina spadla pouze jednou a to v roce 1956. Šlo o největší lavinu v Krkonoších, o výraznou plošnou lavinu, která polámala celý lesní porost. Svah je orientován na SSV. K sesunu zřejmě došlo, když se vlivem jižních větrů a silného sněžení nahromadilo tak velké množství sněhu, které zde není obvyklé.

72

Kotelní jámy – dráhy č.35- 37 Lavinové dráhy jsou soustředěny po celém obvodu karu Malé a Velké Kotelní jámy. Vede zde turistická cesta z Horních Míseček na Dvoračky. V době lavinového nebezpečí není průchod Kotelními jamami doporučován.

Dráha č. 35 – Harrachovy plotny Většinou suché, deskové laviny padají až 300m pod turistickou cestu. Při SZ proudění je sníh ukládáván na Harrachovy ploty a sníh sjíždí po plotnách, pokud převládá JZ vítr, sníh se ukládá na severní straně směrem k Harrachovým kamenům a lavinový svah má sněhu málo.

Dráha č. 36 – Velká Kotelní jáma Jedná se o JV orientovaný svah v levé části velké Kotelní jámy, na kterém se vytvářejí převěje při sněžení a silném SZ proudění. Menší převěje po pádu zůstávají v horní části, větší strhnou lavinu končící nad cestou v Kotelních jamách. Jde o tekoucí, většinou plošné laviny, které vyjíždějí poměrně často.

Dráhy č. 36A, 36B – Ostřicová jáma, Západní žlab Dráhy se nacházejí z pohledu dna Kotelní jámy nalevo od Velké Kotelní jámy. Jsou to zářezy, které se spojují do jedné dráhy. Laviny zde nedosahují velkých rozměrů a po spojení sjíždí do Kotelské zahrádky, kde dojde k jejich rozptýlení.

73

OBR.23:Pohled na Velkou Kotelní jámu (č.36), Ostřicovou rokli(č.36A) a Západní žlab (č.36B) Obrázek použit z OC35 (str.190) [23]

OBR.24:Pohled na Kotelní jámy, dráhy č.35- 37 Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“ (str.29) [11]

74

Dráha č. 37 – Žlaby Malé Kotelní jámy Je to lavinově činný svah, do jehož závětrné strany přenáší sníh silný Z, JZ a SZ vítr. Sběrnou oblastí pro tuto dráhu je celý vrchol Kotle.

Dráha č. 37A – „Závětrný svah“ Další dráha vedoucí přes turistickou cestu Kotelními jámami. Nachází se na JV svahu Malé Kotelní jámy a je nejzápadnější lavinovou dráhou Krkonoš. Vyjíždí při intenzivním sněžení a ZJZ a Z proudění

J a JV svahy Liščí hory

Dráha č. 38 – Liščí jáma ( Liščí rokle)

OBR.25:Pohled na Liščí horu s lavinovou dráhou č.38 Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“ (str.29) [11] V extrémních podmínkách, kdy napadlo velké množství prachového sněhu, zde došlo celkem 3x k pádům menších lavin protékajících lesem, končících na turistické cestě z Pece pod Sněžkou k Chalupě na Rozcestí. Délka lavin je cca 300m.

75

Dráha č. 39 – Vlčí jáma ( Vlčí rokle) Jsou to 3 nevelké dráhy o šířce 50m délce do 200m na JV svahu Liščí hory. Sběrnou oblastí je louka nad odtrhovou zónou. Laviny zde vyjíždějí každým rokem, neohrožují žádnou turistickou cestu, ale jsou v blízkosti boudy Čertův mlýn.

OBR.26:Pohled na Liščí horu,v popředí Zahrádky v Peci pod Sněžkou Obrázek použit z příručky „Laviny Krkonoších“ (str.29) [11]

Lavinové terény nižších poloh Krkonoš Z historických záznamů jsou známé i laviny z okolí Rokytnice nad Jizerou, Dolního Dvora, Herlíkovic, Kukačky aj., ale v posledních deseti letech zde k pádům nedocházelo

Labská soutěska (tzv. Studené koleno) Je to svah na levém břehu Labské soutěsky nad silnicí ze Špindlerova Mlýna do Vrchlabí. Sklon svahu je téměř 45°. Došlo zde k pádu několika lavin po odlesnění tohoto prudkého svahu v důsledku kůrovcové kalamity v r.1984. Jsou zde ponechány 1m vysoké pařezy, které jsou proložené kmeny napříč a svah již zarůstá břízami, takže laviny již zřejmě nehrozí.

76

OBR.27:Fotografie zachycuje Studené koleno v r.1983 po jeho odtěžení. Zřejmá je zde velká strmost svahu Obrázek použit z časopisu Krkonoše, 2/ 1999“ (str.8)

9 Turistické cesty v ohrožení Sněhové laviny vznikají náhlým uvolněním většího či menšího množství sněhu, kdy se následně valí, řítí nebo sesouvá z horských svahů. Na své dráze s sebou strhávají vše, co jim stojí v cestě – stromy, keře, lidská obydlí.Častými oběťmi jsou turisté a lyžaři. Laviny jsou většinou spojovány s vysokohorskými oblastmi, jako jsou Alpy, Tatry, Himaláj. Avšak i některé středohory vykazují vysokou lavinovou aktivitu – Krkonoše jsou jedny z nich. Od roku 1962

je v jejich české části pravidelně prováděno sledování lavin. Největší

lavinová tragédie se odehrála v Krkonoších 20. března 1968, kdy lavina na polském území v prostoru Bialy Jar strhla a usmrtila 21 turistů. [25]

77

Na české straně Krkonoš se nachází 39, resp. 54 lavinových drah. Nacházejí se v I. nebo II. zóně Krkonošského národního parku. Žádná z nich přímo neohrožuje žádná lidská obydlí. Většina z nich však vede přes turistické cesty, nebo na nich končí. Tyto cesty bývají označeny jako letní, nemají tyčové značení (jako např. Kavinova cesta z Obřího dolu úbočím Sněžky, Labský důl, Weberova cesta dolem Bílého Labe). Zimní cesty, které tyčové značení mají a jsou přístupné, jsou označeny černožlutými cedulemi upozorňujícími turisty a lyžaře na lavinové nebezpečí (viz. Obr. 31).Průměrně sjede v Krkonoších přes 50 lavin za jednu zimní sezónu. Pokud jsou nadstandardní sněhové podmínky, může jich být mnohem více.

OBR.28: Kavinova cesta Obřím dolem, v zimě uzavřená, je v místě ohybu u tzv. Trkače ohrožena pádem žlabových lavin v prostoru Krakonošovy rukavice ( J a JV svah Sněžky). Laviny zde sjíždějí za každého většího sněžení. Lavinózní je i celá Rudná rokle až na dno Obřího dolu.

(Foto Miloš Tůma, časopis Krkonoše, prosinec 2008, str 10)

78

OBR.29: Větší laviny z Malé a Velké Kotelní jámy dojíždějí od lesa až 300m pod Krakonošovu cestu. Cesta je zasažena lavinami v délce cca 100m pod Velkou a 400m v Malé Kotelní jámě.

(Foto Miloš Tůma časopis Krkonoše, prosinec 2008, str.11)

OBR.30: Modrý důl – celé J a JZ úbočí Studniční hory je známé přes 15m vysokými akumulacemi sněhu, které na jaře vytvářejí tzv. Mapu republiky. Laviny ohrožují zimní tyčovanou

cestu

na

Výrovku. Poslední obětí zdejších lavin se zde 20.února

1952

stal

Štěpán Šilhavý (*1917)

(Obr. Foto Miloš Tůma, časopis

Krkonoše,

prosinec 2008, str.11)

V minulosti odborníci vyjadřovali obavy z prodlužování drah a jejich bezpečnosti a proto byla ve středisku lavinové prevence v Jasné pod Chopkom vypracována studie. Navrhovala vybudování technických zábran,

částečné zalesnění lavinových drah

79

a především intenzivní výsadby dřevin v oblasti hran karů, aby zde zachytily sníh a znemožnily vznik převisů a následně pád lavin. Studie však ukázala, že zkušenosti z praxe z Karpat nebo Alp nelze automaticky přenášet do Krkonoš. Proti byla oponentura přírodovědců usilující o zachování stávajícího rázu Krkonoš. Navíc krkonošské lavinové dráhy neohrožují žádná lidská obydlí. Výsledkem tedy byla tato patření : pro hospodaření v lese platí, že ze zalesňování jsou vyloučeny pravidelné lavinové dráhy, při těžbách na strmých svazích, kde by mohlo hrozit sesunutí sněhu, jsou ponechávány vysoké pařezy, případně se ještě napříč pokládají kmeny, aby byl svah pokud možno přirozeně zpevněn.

Označení lavinových území v Krkonoších V minulosti horská služba podle lavinového nebezpečí ohrožené doly, nebo turistické cesty uzavírala výstražnými cedulemi. Dnes je strategie jiná. Letní cesty nemají tyčové značení, a cesty vedoucí přes lavinové dráhy jsou označené informativními cedulemi, na kterých jsou uvedena telefonní čísla na informace o lavinové situaci. Vzhledem k tomu, že je veřejnost informována o stupni nebezpečí a o vývoji počasí na internetu a dalších médiích, je na každém, jak odpovědně bude k lavinové situaci přistupovat.

OBR.31: Výstražná cedule HS označující vstup na cestu s lavinovým nebezpečím. Obr.použit z „Laviny- strategie“ (str.6) [14]

80

10 Sněhová měření Horská služba denně sleduje a zapisuje počasí, v zimě vyhodnocuje sněhové, povětrnostní aj. podmínky, jejichž výsledkem je vyhlášení určitého lavinového stupně, doporučení pro turisty, popř.uzavření určitého dolu či turistické cesty. Ve své práci jsem použila tyto data ze záznamových knih HS v Krkonoších, konkrétně HS ve Špindlerově Mlýně. Počasí se měří a zapisuje na stanici (Špindlerův Mlýn), dále na Horních Mísečkách a na Luční nebo Labské boudě na hřebenech. HS dále provádí sněhová měření, ze kterých zaznamenává tzv.sněhové profily a také monitoruje uvolněné laviny. Vyhodnocení lavinových poměrů je prováděné panem Valeriánem Spustou a konzultované s pracovníky HS. Doplňuje jej měření výšky a odtávání sněhu na největším sněhovém poli české strany Krkonoš – na Mapě republiky, monitoring ukládání sněhu, výšky sněhu aj.

10.1 Sněhové profily Na stránkách HS je zimním období denně aktualizované počasí a lavinová předpověď. Je zde uváděn stupeň lavinového nebezpečí a pro ještě lepší orientaci i sněhový profil ve formě zjednodušených grafů tvrdosti. Zde je několik základních pravidel, podle kterých je možné se orientovat. o Čím pozvolnější přechod, tím se zatížení plynuleji přenáší a profil je stabilnější. o Stabilnější je přechod od měkcí vrstvy po tvrdší. o Velmi nebezpečné jsou velké skoky v profilu.

Stabilní profily Toto je obrázek ideálního profilu. Je zde zřejmé postupné zvyšování tvrdosti a tedy i plynulý přenos zatížení. Jako stabilní profil se také považuje „kompaktní profil“ s konstantní tvrdostí (promrzlý firn)

81

Středně stabilní profily Jsou to profily s problémovým místem v dolních partiích, nebo horních partiích (na počátku, nebo na konci profilu je skok tvrdosti )

Nestabilní profily Jsou to profily s velmi problémovým místem. Např. při silném sněžení a silném větru, kdy vítr sníh „utemuje“ a vlivem velmi nízkých teplot vzniká nesoudržná vrstva. Nestabilní profil vzniká pokud napadne najednou velké množství nového sněhu na starý, tvrdý sníh Nebezpečí hrozí při náhlých změnách teplot. Vrstva je buď od podloží ohřívána a taje, nebo zde mrazem vzniká nestabilní vrstva dutinové jinovatky

! Pozor na zaměnění kompaktního profilu s profilem nového měkkého sněhu, který napadl přímo na zem. Může dojít k podcenění výšky nové pokrývky!

82

OBR.32: Záznamy ručního měřění tvrdosti sněhového profilu

83

11 Vyhodnocení zimních sezón 1999/2000 - 2008/2009

11.1 Zima 1999/2000 První sníh napadl již v říjnu, ale díky následným srážkám a oteplení tento první sníh vydržel jen pár dnů. Následovalo ještě jedno ochlazení se sněžením a opět oteplení. Po celý listopad přetrvávali slabé sněhové přeháňky a inverzní počasí. V prosinci dochází k oteplení a tání sněhu. Zhruba od 20.12.99 nastává velké ochlazení se sněžením. V lednu zůstávají teploty pod nulou, ale bez sněžení. V polovině ledna přichází studená fronta se sněžením a prudký SZ vítr, který na hřebenech v přetrvává až do poloviny února. V tomto období bylo mnoho dnů, kdy HS nedoporučovala hřebenové túry. Na hřebenech napadlo velké množství sněhu za prudkého větru a na lavinových svazích se uložilo velké množství prachového sněhu. Na konci ledna dochází k pádu 19 lavin na svazích s V, JV a J expozicí. Laviny v Obřím dole – č.2, 3,4, 5, 7, v Dlouhém dole č.11, v údolí Bílého Labe č.18, v Labském dole č.25, 26, 27, 28, 29, 30 a v Kotelních jámách č.35, 36, 36A, 36B, 37 a 37A. Na začátku února dochází k oteplení, díky němuž dochází k pádu lavin na drahách č.18 a 19A v údolí Bílého Labe a k drobným lavinám na Železné hoře. Od druhé dekády sněží a průměrně přibývají 3cm denně. První dekáda v březnu znamenala velké přírůstky sněhu, ale ke konci vydatné deště vrstvu sněhu opět snížily. Ve Špindlerově Mlýně to bylo o 40cm a toto tání způsobilo v Podkrkonoší záplavy. Na hřebenech deštivé počasí způsobilo laviny z mokrého sněhu. Celkem 9 lavinových drah č. 3, 4, 5, 7, 28, 29, 32, 36, 37 . Druhá dekáda zaznamenala ochlazení a nasněžilo na maximum této zimy. Na luční boudě 212cm sněhu. Toto sněžení a silný SZ vítr znamenalo pád šesti lavin z nového sněhu. Ke konci března dochází k oteplení a v dubu i k dešťovým srážkám, které zejména ve Špindlerově Mlýně znamenají tání sněhu. Ke konci dubna již končí souvislá sněhová pokrývka. Na hřebenech ještě dochází k občasnému sněžení a sněhová pokrývka taje pomaleji, ale od 8.5. je i zde již nesouvislá. Tuto sezónu panovalo mírné počasí s dostatkem sněhu, spadlo celkem 40 lavin, z toho nejvíce v lednu (19).

84

Zima 1999/2000 Sněhová pokrývka 250

Výška sněhu (cm)

200

150

100

50

8. IV 13 .IV 18 .IV 23 .IV

5. XI 10 I .X I 15 I .X II 20 .X I 25 I .X II 30 .X II 4. I 9. I 14 .I 19 .I 24 .I 29 .I 3. II 8. II 13 .II 18 .II 23 .II 28 .II 4. III 9. III 14 .II I 19 .II I 24 .II I 29 .II I 3. IV

0

Dny

GRAF 1: Množství sněhové pokrývky v zimě 1999/2000. Údaje jsou do 31.12.1999 z Horních Míseček (1000m.n.m.), od 1.1.2000 z Luční boudy (1410m.n.m.).

85

11.2 Zima 2000/2001 Tato zima začala později, než tomu obyčejně v Krkonoších bývá. V říjnu bylo teplé počasí, stejně tak jako v listopadu, kdy převládalo teplo a polojasno, od poloviny listopadu inverze. Ke konci měsíce napadlo malé množství sněhu, které v zápětí odtálo. Do poloviny prosince zůstává teplé počasí s dešťovými srážkami, na hřebenech v podobě mokrého sněhu. 15.12.01 dochází k náhlé změně počasí, ochladilo se a napadlo velké množství sněhu, na hřebenech až 75cm. Dne 19.12. dochází vlivem sněžení a větru k pádu menších lavin na dráhách č.3 a 4, které vyjely po mokrém travnatém terénu. Do konce prosince pokračuje klidné, polojasné počasí s teplotami pod nulou. V lednu sněžilo spíše výjimečně, teploty přes den často dosahovaly nad 0°C, až ke konci ledna došlo k většímu ochlazení. Vítr nedosahoval velkých rychlostí, častý byl SZ vítr, ale také JZ vítr, který není v Krkonoších tak častý. Od počátku února sněžilo, napadlo kolem 35cm sněhu, 1.2. vyjela lavina na dráze č.8 a dne 3.2. vyjela lavina na dráze č.35. Následovalo další sněžení a S vítr, který dosahoval na Luční boudě rychlosti 15m/s. Výsledkem tohoto počasí bylo vyjetí lavin orientovaných na JV a V svazích. Bylo to celkem 9 drah. Největší z nich, Malá Kotelní jáma (č. 37) svým pádem iniciovala i laviny, resp. odtrhy na své pravé straně (z pohledu ze dna Kotelních jam), tedy dráhy č. 36A a 36B. Dále ten den vyjely 2 dráhy Labského dolu (č. 28, 29) , 3 dráhy Obřího dolu (č.3, 4, 7) a Lavinová jáma u Bílého Labe (č.18). Pod povrchem odtrhů bylo 10cm vymrzlého pohyblivého sněhu, dutinové jinovatky, která podmínila pády těchto lavin. Od 18.2. foukal silný SZ vítr a o pár dní později se přidalo intenzivní sněžení, což mělo za následek vyjetí lavinové dráhy č. 7 – Velká Studniční jáma. Nejvíce sněhu v této sezóně bylo na konci února a to 135cm (měřeno na Luční boudě). Březen byl velmi proměnlivý, v druhé dekádě se oteplilo nad bod mrazu, pršelo i na hřebenech a sněhová pokrývka se zmenšovala. Po celý měsíc na hřebenech foukal poměrně silný, většinou Z vítr. Teplé počasí trvalo do 12.4., kdy se ochladilo a začalo opět sněžit. Na hřebenech přibývalo až 20cm sněhu denně, ve Špindlerově Mlýně napadlo celkem 40cm sněhu. V tomto období spadly 4 laviny. Vyjely dráhy č.5, 18A, 19 a nově pojmenovaná dráha 19B. Na konci dubna HS přestává sloužit a měřit počasí na Luční boudě, dále jsou záznamy jen z Hormích Míseček, kde stejně, jako všude jinde velmi rychle taje sníh a brzy

86

se sněhová pokrývka stává nesouvislou. Je to díky silnému J větru a teplému slunečnému počasí. Tato zima byla teplotně pod normálem, ale začala mnohem později a bylo poměrně málo sněhu. Celkem vyjelo 19 lavin menších rozměrů.

Zima 2000/2001 Sněhová pokrývka 160

140

Výška sněhu (cm)

120

100

80

60

40

20

20 .X 25 I .X 30 I .X I 5. XI 10 I .X 15 II .X 20 II .X 25 II .X 30 II .X II 4. I 9. I 14 .I 19 .I 24 .I 29 .I 3. II 8. II 13 .II 18 .II 23 .II 28 .II 5. III 10 .II I 15 .II I 20 .II I 25 .II I 30 .II I 4. IV 9. IV 14 .IV

0

Dny

GRAF 2 : Množství sněhové pokrývky v zimě 2000/2001. Údaje jsou do 31.12.1999 z Horních Míseček (1000m.n.m.), od 1.1.2000 z Luční boudy (1410m.n.m.).

87

11.3 Zima 2001/2002 První vydatnější sněžení bylo 7.-10.11.2001, kdy na hřebenech napadlo 35cm sněhu. Následovalo oteplení, kdy došlo k pádu laviny ve Velké Studniční jámě (č.7). Ke konci listopadu foukal 3 dny silný Z vítr a za dva dny napadlo 40cm nového sněhu. HS v tyto dny nedoporučovala hřebenové túry, přesto 2 lyžaři utrhli dne 24.11. lavinu na dráze č.37, v Malé Kotelní jámě. První 4 dny prosince byly klidné a jasné, následovaly slabé sněhové přeháňky s ochlazením a 8.12. vyjela po trávě desková měkká lavina v Modrém dole (dráha č. 8). V druhé dekádě se hodně ochladilo, sněžilo a vál poměrně silný V a SV vítr. Při tomto proudění se ukládá sníh např. v drahách č.11, 12, které dne 14.12. vyjely. Navíc také vyjela dráha č.37B a další den dráha č.3. Následovalo mrazivé počasí se sněžením a Z větrem a na Štědrý den vyjely dráhy č.3, 6, 7. O den později foukal silný JV vítr rychlostí 15m/s a napadlo až 15cm nového sněhu. Z toho důvodu spadlo lavina v Lavinovém žlabu, který je závislý na J a JZ prodění, protože se zde ukládají největší převěje. 26.12. sněžení pokračovalo, vítr se zmírnil a vanul opět od Z. To vyvolalo vyjetí plošné laviny Velké Studniční jámy (dráha č.7), která měla téměř 800m, což je více než obvykle a sjela až do lesa. Na přelomu prosince a ledna stále silně sněží a teplota na hřebenech je i přes den kolem -10°C. SZ vítr dosahuje až 30m/s a HS nedoporučuje hřebenové túry. Na hřebenech leží 200cm sněhu. Od 1.1. do 3.1.2002 spadlo 19 lavin. Od 4.1. do 19.1. se počasí uklidnilo, bylo převážně jasno a klidno. V poslední dekádě se oteplilo přes den nad 0°C a vanul silný, převážně JZ vítr (12–20m/s). Na hřebenech jsou přeháňky sněhové, ale v nižších polohách dešťové. V tomto období spadlo 8 lavin – č.3, 4, 5, 10 ze suchého a později č.6A, 6B, 7, 18, a 31 z mokrého nebo vlhkého sněhu. Celkem tedy 28 lavin v lednu, což je na tento měsíc výjimečné. Na začátku února je stále teplo a v nižších polohách prší, takže sněhu ve střediscích ubývá. Na hřebenech fouká JZ vítr rychlostí až 20m/s, střídavě sněží a prší, sněhu neubývá, ale je mokrý. 2.2.2002 spadly dvě základové laviny v Kotelních jamách (dráha č.36A, 36B) a o 4 dny později sjely laviny z částečně mokrého sněhu, všechny v Labském dole a to dráhy č.28, 29, 30, 31, 32 a 33. V polovině února silně fouká Z vítr a při příchodu studené fronty napadlo za dva dny 20cm sněhu. HS nedoporučuje túry a v tomto počasí padají laviny v Murové dráze (č.6C) a ve Vratově žlabu (č.32). Až do konce února připadává za

88

silného SZ proudění až 50cm sněhu, u Luční boudy leží 215cm a ve střediscích 100cm sněhu. Vypadává dráha č.37 a 37A, JV orientované svahy Kotle. První polovina března je ve znamení polojasna a teplot kolem 0°C. Sněhových srážek je minimum a sníh pomalu odtává. Dne 5.3. dochází k pádům k lavin z vlhkého sněhu a to na drahách Čertova zahrádka a Čertova rokle (č. 6A a 6B) . O pár dní později vyvolal lavinu pád ohromné převěje ve Sněhové strži (dráha č.4) a 12.3. padá lavina na J orientovaném svahu Studniční hory, který v teplém počasí odtával a celý profil se posunoval (dráha č.7). Nakonec spadla velká základová lavina, která s sebou strhla veškerou zeminu, až na sklálu. Tato lavina měla 4m vysoký odtrh a stejně vysoký nános sněhu. V poslední dekádě března panuje na hřebenech nevlídné počasí, sněží, často je mlha a fouká Z vítr rychlostí až 25m/s. Ve dnech 24.-25.3 napadlo 40cm nového sněhu a den na to sjela desková lavina v Pramenném dole (dráha č.11), a lavina na Harrachových plotnách (dráha č.35) která sjela až pod cestu a vylámala podrost. Na konci března ještě sjela ještě jednou za mírného JV větru Velká Studniční jáma. V dubnu dochází ke střídání jasného počasí a deště s bouřlivým větrem. Stále se zvyšuje teplota a to vše vede k rychlému tání sněhu. Od 22.4. HS sleduje počasí pouze na Mísečkách, kde je již nesouvislá sněhová pokrývka. Na hřebenech ještě dochází 30.4. k pádu tří lavin v Obřím dole. Na drahách č.3 a 5 to byly základové laviny na podmáčeném podkladu a na dráze č.4 lavina bez příměsi. Za dva dny se na drahách č.3 a 5 situace opakovala. Opět zde sjely základové laviny s velkým množstvím zeminy. Souvislá sněhová pokrývka mizí v polovině května 2002. Zima byla bohatá na sněhové srážky, na Luční boudě bylo naměřeno maximum 220cm. Častý, velmi prudký vítr ze SZ se sněžením vytvořil za zimu mnoho převějí, které znamenaly také mnoho lavin. Celkem 68 za zimu. Nejčastěji vyjížděly laviny na J, JV a V exponovaných svazích, kde bylo uloženo nejvíce sněhu. Na severně orientovaných svazích nedošlo k žádným pádům lavin.

89

Zima 2001/2002 Sněhová pokrývka 250

Výška sněhu (cm)

200

150

100

50

20 .X 25 I .X 30 I .X I 5. XI 10 I .X 15 II .X 20 II .X 25 II .X 30 II .X II 4. I 9. I 14 .I 19 .I 24 .I 29 .I 3. II 8. II 13 .II 18 .II 23 .II 28 .II 5. III 10 .II I 15 .II I 20 .II I 25 .II I 30 .II I 4. IV 9. IV 14 .IV

0

Dny

GRAF 3: Množství sněhové pokrývky v zimě 2001/2002. Údaje jsou do 31.12.1999 z Horních Míseček (1000m.n.m.), od 1.1.2000 z Luční boudy (1410m.n.m.).

90

11.4 Zima 2002/2003 Tuto zimní sezónu provádí horská služba měření a sledování počasí na Horních Mísečkách a na Labské boudě, na Luční boudě nikoliv. Na konci října napadla na hřebenech 35cm souvislá sněhová pokrývka, avšak teplým listopadovým počasím veškerý sníh roztává. Od začátku prosince panují velké mrazy a suchý vzduch beze srážek. Až 16.12. napadl sníh, který již zůstal na hřebenech až do konce zimní sezóny. Jeho výška však dosahovala maximálně 12cm. Do konce prosince se střídá zataženo s občasným sněžením a polojasno, na přelomu roku leží u Labské boudy 30cm a u Luční boudy 42cm sněhu. Po celý leden sněží jen málokdy. První dekáda je ve znamení velkých mrazů a SV a SSV proudění vzduchu, v druhé se otepluje, na hřebenech je zataženo a mlha a přibývá asi 10cm sněhu. Ke konci března připadává za silného SZ proudění zhruba 40cm sněhu. Únor byl slunečným měsícem. Převaha jasných dní střídala dny se sněžením a S a SZ větrem. Teploty byly velmi nízké, v druhé dekádě bylo inverzní počasí, tedy nízké teploty v údolích. Během celého února došlo k promrznutí země i sněhové pokrývky a ke vzniku dutinové jinovatky. K sesuvům lavin došlo 1.2.03 a to v Kotelních jamách na drahách č.35 a 37. U obou šlo o odtrh nového sněhu, který způsobili lyžaři. Ve dnech 8.2. a 9.2. došlo po sněžení za silného SZ-S větru k samovolnému pádu 2 lavin v Labském dole. Obě dráhy (č.28 a 31) jsou orientovány na V. Březen byl také poměrně slunečným měsícem. Za celý měsíc napadlo jen do 20cm sněhu a přes den byla teplota nad 0°C. Dne 19.3. foukal SSZ vítr rychlostí až 15m/s a oteplilo se až na +10°C. Kvůli tomuto oteplení vyjela dráha Malé Kotelní jámy (č. 37). Lavina z mokrého sněhu byla částečně základová, resp. s nánosem příměsi. V dubnu přišlo po 4 dnech polojasna ochlazení se sněžením a S-SZ větrem do 20m/s. Na konci první dekády bylo na hřebenech přes 100cm sněhu a ranní teploty se dostávaly až k -12°C. Během dvou dnů (8.-9.4.2003) došlo k pádů 4 lavin. Byla to dráha Sněhová strž (č.4) , kde šlo o odtrh převěje z nového sněhu a lavina sjela až na dno Obřího dolu. Dále to byly odtrhy nového sněhu na drahách č.6, 8 a 11. Tyto svahy jsou rozdílných orientací. Od JV přes J až po JZ svah, což nebývá příliš obvyklé. Pádům lavin ovšem předcházel silný S a SZ vítr, takže sníh mohl být ukládán na všechny tyto svahy. Od druhé dekády bylo polojasno až jasno a stále se oteplovalo.

91

Na hřebenech přestala být sněhová pokrývka souvislá na konci dubna (stejně tak skončila lyžařská sezóna ve střediscích, kde až do této doby na promrzlé půdě držel souvislý technický sníh). Tato zima byla s převahou chladného suchého vzduchu s malým množstvím srážek. Díky velmi nízkým teplotám však střediska využívala technické zasněžování. Z hlediska slunečního svitu byla tato zima nadprůměrná, v druhé polovině zimy bylo i mnoho inverzních dní. Počet lavin byl díky nízké sněhové pokrývce na hřebenech a velmi sporadickému sněžení malý. Celkem jich za zimu sjelo pouze 9 .

Zima 2002/2003 Sněhová pokrývka 160

140

Výška sněhu (cm)

120

100

80

60

40

20

20 .X 25 I .X 30 I .X I 5. XI 10 I .X 15 II .X 20 II .X 25 II .X 30 II .X II 4. I 9. I 14 .I 19 .I 24 .I 29 .I 3. II 8. II 13 .II 18 .II 23 .II 28 .II 5. III 10 .II I 15 .II I 20 .II I 25 .II I 30 .II I 4. IV 9. IV 14 .IV

0

Dny

GRAF 4: Množství sněhové pokrývky v zimě 2002/2003. Údaje jsou naměřeny na Labské boudě (1340m.n.m).

92

11.5 Zima 2003/2004 V říjnu napadl první sníh, který ale záhy roztál. Stejná situace se opakovala po polovině listopadu. Sníh, který vydržel do jara, napadl až 6.12. 2003. V polovině prosince po tři dny sněžilo (10cm prachového sněhu denně) a na hřebenech foukal silný, převážně SZ vítr. Další, avšak jen drobné sněžení přišlo před Vánoci a po nich studená fronta s mrazivým počasím a vyjasněním. Na konci prosince dosahovala výška sněhu na hřebenech (Labská bouda) 33cm a tento den také došlo k pádu laviny z prachového sněhu ve Žlabech Sněžky (dráha č.1). Leden byl ve znamení nízkých teplot, častého sněžení, malého počtu slunečných dní a převažujícího SZ a S prodění vzduchu, který byl po většinu měsíce poměrně silný (810m/s). Při vyjasnění klesla ranní teplota na hřebenech až na -19°C. Na konci měsíce HS vyhlásila 4. stupeň lavinového nebezpečí, nedoporučovala hřebenové túry a zavřela Dlouhý, Modrý a další lavinové doly. Na hřebenech dosahovala sněhová pokrývka 180cm prachového sněhu (na tento den připadlo 40cm nového sněhu) a díky silnému větru se tvořily i velké závěje, které částečně zavály tyčové značení. Ve Špindlerově Mlýně bylo ke konci ledna 130cm sněhu. V lednu spadlo 14 lavin, avšak nebyly velkých rozměrů. 4 laviny vyjely po velké vichřici 17.1.2004 . Spadla žlabová lavina v Rudné rokli, což je JV-V svah Sněžky (dráha č.1A). Sníh zaplnil také skalnaté zářezy v Malé Studniční jámy, kde poté po zarovnaném terénu vyjela lavina, ale zůstala v horní části. Další lavina sjela na dráze č.18, v Lavinové jámě, severně orientovaném svahu Kozích hřbetů, kde se při JZ proudění (které po 4 dny převládalo) na závětrné straně usazuje velké množství sněhu. A konečně, čtvrtou lavinou tohoto dne byla pravá strana Vrbatova žlabu. Další tři laviny malého rozsahu (dráhy č.3, 36 a 36A) spadly 25.1. Byla to JV orientovaná Úpská rokle a stejně tak orientovaná Velká Kotelní jáma a vedlejší dráha, Ostřicová rokle. V ty dny panovalo mrazivé, polojasné počasí s mírným SZ větrem, kdy se po několik dní tvořily na těchto drahách převěje z nového sněhu. Pod nimi se kvůli velkým mrazům vytvořila nestabilní vrstva dutinové jinovatky. Poslední lednové dny napadlo 60 cm nového sněhu a při silním JZ prodění vyjelo 6 lavin. Dne 30.1. to byly dráhy č.4, 7, 11. I tyto laviny byly menších rozměrů a vytvořily pouze malý, drobný, beztvarý nános. O den později vyjely dráhy č.1, 14 a 18 (všechny J-JJZ orientované svahy).

93

Počátkem února přišlo oteplení, ranní teploty kolem 0°C, a od 2.2. dokonce 5°C a denní teploty dosahovaly přes 8°C. Silný vítr spolu s deštěm znamenal v tomto období pád dvou lavin a to v Modrém dole (dráha č.8) a v Lavinové jámě v údolí Bílého Labe (dráha č.18). V Modrém dole, orientovaném na J, vyjela za deště povrchová deska do půlky svahu. V Lavinové jámě sjela lavina ze zaokrouhlených hrud až do Labe, kde na 2hod. zastavila elektrárnu. Při této oblevě klesla sněhová pokrývka na hřebenech více než o 100cm. Po 8.2. se opět ochladilo a připadlo 40cm sněhu. Na konci února přibyl další sníh a tak k 29.2. leželo u Labské boudy 137cm sněhu. Od konce oblevy byl již únor poměrně chladný a větrný. SZ vítr na hřebenech hor dosahovat většinu dní 10 – 15m/s. První dekáda března přinesla další sníh, takže pokrývka dosahovala 160cm, avšak od poloviny měsíce přišlo další oteplení se silným, převážně SZ větrem a sníh rychle ubýval. V těchto podmínkách sjela lavina v Pramenném dole (dráha č.11). Byla to malá povrchová lavina (šířka 30m a délka 200m) s bodovým odtrhem z částečně mokrého sněhu. Konec března přinesl ochlazení a velkou vichřici od S, kdy rychlost větru na Labské boudě dosahovala až 30m/s a během několika dní zde napadlo přes 25cm sněhu. To bylo poslední větší sněžení této zimní sezóny. Od 6.4. je již ve střediscích nesouvislá sněhová pokrývka, která mizí 24.4. Na hřebenech ještě pár cm přibylo a to 7.4., kdy zároveň vyjely dvě povrchové laviny z částečně mokrého sněhu (dráhy č.7 a 19A), ale sníh rychle tál a na hřebenech 4.5. zmizel úplně. Celkově šlo o zimu chladnou se slabými sněhovými přírůstky a malým počtem slunečných dnů. Nejchladnější měsíce byly prosinec a leden, kdy napadlo velké množství prachového sněhu.Z hlediska délky byla zimy podprůměrná a celkem došlo k pádu 19 lavin

94

20 .X 25 I .X I 30 .X I 5. XI 10 I .X I 15 I .X I 20 I .X 25 II .X I 30 I .X II 4. I 9. I 14 .I 19 .I 24 .I 29 .I 3. II 8. II 13 .II 18 .II 23 .II 28 .II 4. III 9. III 14 .II I 19 .II I 24 .II I 29 .II I 3. IV 8. IV

Výška sněhu (cm)

Zima 2003/2004

200 Sněhová pokrývka

180

160

140

120

100

80

60

40

20

0

Dny

GRAF 5: Množství sněhové pokrývky v zimě 2003/2004. Údaje jsou naměřeny na Labské boudě (1340m.n.m.).

95

11.6 Zima 2004/2005 První sníh napadl jíž v polovině října, ale stejně, jako u většiny sezón, tento první sníh dlouho nevydržel a roztál. Na hřebenech leží souvislá sněhová pokrývka od 6.11. a na konci listopadu je na hřebenech 40-55cm sněhu. Tato výška však zůstává neměnná až do Vánoc, tedy téměř celý prosinec. V listopadu dochází k pádu jen jedné laviny a to laviny z mokrého sněhu na dráze č.7A, což je levá strana Velké Studniční jámy. První polovinu prosince je slunečno, časté jsou inverze a teplota kolem bodu mrazu nebo nad ním, na hřebenech bylo dokonce jeden inverzní naměřeno +10°C. V tomto teplém počasí vyjely 12.12. dvě laviny Kotelních jam. Šlo o laviny ze starého vlhkého sněhu na Harrachových plotnách (dráha č.35) a ve Žlebech Malé Kotelní jámy (dráha č.37). 17.12. se ochladilo na -8°C po ránu, zatáhlo se a začalo pomalu sněžit. O dva dny později připadlo 10cm sněhu a vyjela lavina ve Velké Kotelní jámě (dráha č.36) a ve Žlabu Malé Kotelní jámy (dráha č.37). Obě laviny byly ze suchého nového sněhu. Další výraznější sněžení bylo o vánocích (celkem 70cm na hřebenech) a na nový rok. Mezi svátky došlo zejména ve střediscích k oteplení a úbytku sněhové pokrývky. Od 1.1. do 7.1.2005 intenzivně sněžilo a po SZ-Z vichřici spadla 5.1. žlabová lavina na V svahu v Obřím dole (dráha č.5). Hloubka nánosu činila 2m, ale lavina zůstala jen v horní části. Den poté spadly v Obřím dole další dvě laviny, přičemž lavina na dráze č.3 dosáhla délky přes 600m a po své pravé straně vylámala nálet. Pád převěje nového sněhu vyvolal lavinu na dráze č.4. Ten den spadla ještě lavina v pravé části Schustlerova žlabu (dráha č.28). Stejná dráha vyjela ještě následujícího dne, kdy při intenzivním sněžení sjelo celkem 7 lavin. Ten den napadlo až 50cm nového sněhu, který byl silným větrem ze ZS přefoukáván do závětrných míst a tvořil převěje. Kromě dráhy č.28 ještě došlo k pádům na drahách č.32, 33, 36, 36A, 37, 37A. Většinou šlo o pád převějí nového suchého sněhu. Následovalo několik slunečných dní a mírné oteplení, kdy sjelo 5 lavin v Obřím dole (dráhy č.4, 5, 6A, 7, 7A). Všechny orientované na V-JV. Po této menší oblevě teploty začaly klesat, následovalo několik slunečných dní, kdy byly při vyjasnění ranní teploty pod -10°C a od 20.1. přichází s velmi silným větrem sněžení. Při vichřici od JV vyjíždí tento den lavina v Lavinové jámě na Bílém Labi. Šlo o lavinu z nového sněhu, která po dojezdu do Labe ucpala koryto řeky. Druhá lavina byla na dráze č.36B v Západním žlabu Kotelních jam. Od tohoto dne až do 2.2. téměř denně sněží a sněhové přírůstky jsou 10-30cm nového sněhu. Toto sněžení doprovází silný vítr či vichřice dosahující až 25m/s. Teploty se po ránu pohybovaly pod -10°C, nejníže klesly k

96

-16°C. HS vyhlásila 4.stupeň lavinového nebezpečí. Dne 23.1. spadly 2 laviny ve Velké Studniční jámě (hlavní dráha a její levá strana) a 2 laviny v Pramenném dole, obě ale zůstaly ve žlabu. Leden byl tedy velmi bohatý na srážky i na větrné dny. Vítr v tomto měsíci dosáhl maxima 26.1., kdy bylo na Sněžce naměřeno přes 40m/s. O dva dny později leželo na hřebenech 200cm sněhu a došlo k pádům 2 lavin v Kotelních jamách. Únor 2005 byl velmi mrazivý a z pohledu srážkového a větrného klidnější než leden. Sněžilo a silně foukalo ze SSV jen 4 dny v půlce měsíce. Během února spadlo 6 lavin a sněhová pokrývka dosáhla únorového maxima 28.2. výškou 260cm. Všechny laviny v tomto měsíci ( dráhy Obřího dolu č.3, 4, 5, 6, 7 a dráha č. 26 – Labská rokle) byly ze suchého nového sněhu. 1.3. padá za velkého mrazu, větru a sněžení lavina na Žlabech Sněžky, 8.3. za podobného počasí vyjíždí lavina ve Velké Kotelní jámě. 11.3. napadlo 30cm nového sněhu a 13.3. dokonce 35cm. Ten den dosahoval Z-SZ vítr rychlosti až 20m/s. V rozmezí 13.3.18.3. sjelo 31 lavin! Dráhy Obřího dolu: č.2, 3, 2x dráha č.4, 5, 6A, 6B, 7, dráhy Dlouhého dolu: č.14 + vedlejší paseka a 16, na Bílém Labi to byla 2x dráha č.18. V Labském dole vyjely téměř všechny dráhy a to č.25, 26, 27, 2x28, 2x29, 2x30, 2x31, 32, 32A a v Kotelních jamách dráhy č. 2x36B, 2x36A a 37. V tomto období je na hřebenech nejvíce sněhu za celou sezónu a to více než 330cm. Na konci března se oteplilo a vyjelo několik lavin mokrého sněhu. Jednalo se o dráhy č.35, 36A, 36B, 37 dne 24.4. a o několik dní později dráha č.27 a 7A. V březnu dosáhla sněhová pokrývka maxima, byl také nejchladnější den a to 1.3., kdy byla ranní teplota na hřebenech pod -16°C. Celkem v tomto měsíci sjelo 39 lavin. V dubnu sjely 2 základové laviny, jedna ve Velké Kotelní jámě 5.4. a druhá 14.4.ve Velké Studniční jámě. Ta dosáhla velkých rozměrů a hloubka nánosu činila zhruba 3m. V polovině dubna bylo na hřebenech přes 160cm sněhu. Za slunečného teplého počasí dne 17.4. vyjela lavina ve Sněhové strži v Obřím dole. Horské službě to telefonicky oznámil turista, který padající lavinu viděl ze Sněžky. Krátce před tím viděl v místech pádu dva lyžaře. Okamžitě se rozjela pátrací akce, do níž byly povolány dva vrtulníky. Jeden z nich při průzkumu lyžaře našel na hřebeni Obřího dolu. Na hřebenech vydržela sněhová pokrývka až do 22.5., takže tuto zimu zde ležela téměř 200 dní.

97

Zimní období 2004–2005 bylo dlouhé a extremní – s nízkými teplotami, malým počtem slunečných dní velkými přívaly sněhu. Celkem sjelo 77 lavin.

Zima 2004/2005 Sněhová pokrývka 400

350

Výška sněhu (cm)

300

250

200

150

100

50

0 I I I I I I I I I .X .X .X .XI .XI .XI .XI .XI .XI 20 25 30 5 10 15 20 25 30

I 4.

I I I I I I I I I I I I I I I I I 9. 14. 19. 24. 29. 3.I 8.I 3.I 8.I 3.I 8.I 5.II 0.II 5.II 0.II 5.II 0.II 4.IV 9.IV 4.IV 9.IV 1 1 2 2 1 1 2 2 3 1 1

Dny

GRAF 6: Množství sněhové pokrývky v zimě 2004/2005. Údaje jsou naměřeny na Labské boudě (1340m.n.m.).

98

11.7 Zima 2005/2006 16. listopadu nasněžilo a na hřebenech i ve Špindlerově Mlýně zůstala souvislá sněhová pokrývka. Na hřebenech zůstala až do 12. května, tedy 177 dní, ve střediscích o něco kratší dobu. Listopad byl chladný, takže skiareál mohl vyrábět technický sníh. Prosinec byl ještě chladnější, ve druhé polovině foukal na hřebenech především SZ vítr rychlostí až 15m/s a nový sníh přibýval velkou rychlostí. Dne 16.12. na hřebenech napadlo 25cm sněhu a 17.12. při SZ větru rychlostí 15m/s dokonce 60cm sněhu. Během tohoto sněžení došlo k vyjetí dvou lavin. V Lavinové jámě (dráha č.18) sjela 600m dlouhá lavina až do Labe, kde vytvořila 4m hluboký nános a na několik hodin zahradila vodu v Labi. Ve Velké Kotelní jámě (dráha č.36) vyvolal lavinu pád převěje. Následovalo další sněžení za silného SZ větru a dne 19.12. vyjely tři dráhy Obřího dolu, orientované na J-V svahu. Povrchové laviny z nového sněhu vyjely na drahách č.2, 3 a 4. Mráz a sněžení trvalo až do konce roku, 31.12. přibylo ještě 20cm nového sněhu. Ten den spadla lavina v Čertově rokli v Obřím dole (dráha č.6B). Drobný beztvarý nános měl hloubku 2m. Leden byl nejchladnějším měsícem sezóny. Kromě 18.-22.1., kdy připadlo přes 30cm nového sněhu, v podstatě nesněžilo. Teploty na hřebenech dosahovaly ráno až -15°C a většinu měsíce byly mírné povětrnostní podmínky. Tento měsíc vyniká počtem slunečných dní, 2/3 měsíce bylo totiž jasno, nebo polojasno. Dne 21. 1. při silném SSZ proudění a slabém sněžení padá lavina v Dlouhém dole (dráha.č. 12 – Lovecký potok) a v Labském dole (dráha č. 27- z pravé strany Navorské jámy). Přelom ledna a února byl jasný a poněkud teplejší, díky tlakové výši, která 4.2. ustoupila a od SZ přišel chladný vzduch se sněhovou nadílkou. Od 7.2. do 12.2. napadlo přes 80cm prachového sněhu. Dne 12.2. se čárovým odtrhem uvolnila lavina ze Sněžky (dráha č. 1A). I v únoru převažuje velmi chladné počasí, ve spodních vrstvách sněhového profilu se vytváří dutinová jinovatka a tedy velmi nestabilní profil. Ve dnech 10.-19.2. vyhlašuje horská služba 4 stupeň lavinového nebezpečí, jemuž předchází i následuje několik dní se stupněm 3. Další tři laviny padají dne 23.2.. Jednou z nich je dráha v Pramenném dole, č.11B, kde vyjela tvrdá desková lavina s příměsí kamení a zeminy a hloubka lavinového nánosu dosáhla 4m. Další jsou menší laviny v Obřím dole (dráhy č. 6 a 7A) Březen začal velmi nízkými teplotami a dalším sněžením. Hned 1.3. se 40m pod hřebenem utrhla lavina Levý Žlábek v dolu Bílého Labe (dráha č.18A). Další lavina sjela na dráze č. 37 dne 6.3. při S větru rychlostí 14m/s. Šlo o malou základovou lavinu s odtrhem 50m pod vrcholem Kotle.

99

Nejvíce sněhu za sezónu bylo naměřeno 12.a 13.3.2006 a to 260cm na hřebenech. Mezi 10.a 16. březnem také dochází po intenzivním sněžení a silnému SV-V proudění k pádům sedmi lavin – dráhy č.11, 11B, 28, 29, 35, 36 a 37. Šlo o deskové laviny z nového suchého sněhu. Po celou tuto dobu byl vyhlášen stupeň 3 lavinového nebezpečí. Následovala dráha č.7 ve Velké Studniční jámě (20.3.), 3 dny poté vyjela při oteplování levá strana Pramenného dolu (dráha č.11). Byla to základová lavina s hrubým 1,5m hlubokým nánosem. Oteplování pokračuje a za další tři dny sjela lavina v Lavinové jámě ( dráha č.18). Za deštivého počasí se utrhla převěj z vlhkého sněhu a vyvolala lavinu o délce 400m. Ve dnech 29.3.-3.4. panovalo velmi teplé počasí s občasným deštěm a v tomto období spadlo celkem 10 lavin na 8 drahách- č. 6B, 6C, 11, 11A, 28, 29, a 2x dráhy č.35 a 37. Šlo převážně o základové nebo smíšené deskové laviny z mokrého sněhu. Nános s příměsí kamení i kosodřeviny dosahoval u všech lavin rozmezí 0,5-1,5m. Po této oblevě následovalo slabé ochlazení a 11.4. při vichřici ze SV nasněžilo 10cm sněhu. V druhé polovině dubna panovalo převážně polojasné počasí a velmi výrazně se oteplovalo. To mělo za následek rychlé odtávání sněhu a 21.4. pád dvou základových lavin s metrovým odtrhem v Kotelních jamách. Jednalo se o měkké deskové laviny z mokrého sněhu na drahách č.36B a 37. Na začátku května je na hřebenech již nesouvislá sněhová pokrývka. Zimní sezóna byla bohatá na sněhovou nadílku, spadlo celkem 36 lavin. Zhruba z poloviny to byly na začátku zimy povrchové laviny z nového sněhu a z poloviny šlo o základové, nebo kombinované laviny z vlhkého či mokrého sněhu.

100

Zima 2005/2006 Sněhová pokrývka 300

250

Výška sněhu (cm)

200

150

100

50

0 II XII XII XII XII .X . . . . 10 15 20 25 30

I 4.

I I I I I 9. 14. 19. 24. 29.

II 3.

II II II II II II II II II II II 8. 13. 18. 23. 28. 5.I 0.I 5.I 0.I 5.I 0.I 4.IV 9.IV 1 1 2 2 3

Dny

GRAF 7: Množství sněhové pokrývky v zimě 2005/2006. Údaje jsou naměřeny na Luční boudě (1410m.n.m.).

101

11.8 Zima 2006/2007 První sníh napadl počátkem listopadu, ale brzy roztál. Souvislá sněhová pokrývka na Luční boudě byla od 10.12.2006, ale až do konce měsíce nepřesáhla 25cm. Na začátku ledna sjela malá lavina ve Velké Studniční jámě (dráha č.7). Další sníh napadl až 5.1. (15cm) a poté 12.1. (10cm), první výrazné sněžení přišlo až 24.1. a trvalo do konce měsíce. Panovalo mrazivé počasí s teplotami po ránu i pod -15°C a po tyto dny vyhlásila HS stupeň 3 lavinového nebezpečí. Dne 25.1. napadlo dokonce 30cm nového sněhu a to mělo za následek pád laviny na dráze č. 18, v Lavinové jámě. Po celý leden také vál poměrně silný, převážně Z vítr, který 29.1. dosáhnul rychlosti až 25m/s. Den po této vichřici, kdy napadlo 15cm nového sněhu vyjelo 8 lavin z nového prachového sněhu. Byly to dvě dráhy Obřího dolu (č. 2, 3), většina drah Kotelních jam (č. 36, 36A, 36B, 37 a 37A) a dráha č.6A. Po celý únor až do 5.března často, ale málo intenzivně sněžilo. V únoru došlo ještě k pádu 5 lavin na 4 lavinových drahách ( č.16, 36, 36B a 2x 37). Na začátku března, poté co napadlo za jeden den 12cm sněhu, vyjelo během dvou dnů deset lavin (dráhy č. 1A, 4, 18, 28, 29, 30, 32, 37, 37A a lavina u Richtrových bud. Během dalších 10 dní došlo k oteplení a postupnému tání sněhu a také k pádu 6 lavin z vlhkého sněhu. Vyjely tři dráhy Obřího dolu (č.5 a 6) a Kotelních jam (č. 36A a 2x 36). V březnu panují teploty kolem 0°C. V noci lehce pod bodem mrazu a přes den nad ním. Výjimkou je ochlazení ve dnech 19.3.-23.3., kdy také během jednoho dne napadlo 35cm sněhu a tím dosáhla sněhová pokrývka maxima, tedy 175cm. Poté už výrazněji nesněžilo a sníh při teplotách nad 0°C ubýval. I v dubnu nadále sněhová vrstva klesala a od poloviny měsíce se i výrazně oteplilo. Ke konci měsíce dosahovaly ranní teploty na hřebenech až 10°C. 22.4. dochází k pádu laviny v Lavinovém žlabu v Obřím dole. V této zimě nedocházelo k velkým teplotním výkyvům. Denní teploty se nejčastěji pohybovaly od 0°C do -5°C. Sněžení bylo většinou málo intenzivní a maximální výška sněhu dosáhla na hřebenech 177cm a to jen na pár dní. Po celou zimní sezonu převládal vítr ze Z. Silný vítr nad 10m/s byl zaznamenán 39x, z toho 4x nad 20m/s. Celkem spadlo 33 lavin menších rozměrů. Vliv na tuto lavinovou situaci měl zřejmě fakt, že sněhu přibývalo pozvolna a nedocházelo k prudkým změnám ani výkyvům počasí.

102

Zima 2006/2007 Sněhová pokrývka 200 180 160

Výška sněhu (cm)

140 120 100 80 60 40 20

13 .IV

8. IV

3. IV

9. III 14 .II I 19 .II I 24 .II I 29 .II I

4. III

27 .II

22 .II

17 .II

12 .II

7. II

2. II

28 .I

23 .I

18 .I

13 .I

8. I

3. I

0

Dny

GRAF 8: Množství sněhové pokrývky v zimě 2006/2007. Údaje jsou naměřeny na Luční boudě (1410m.n.m.).

103

11.9 Zima 2007/2008 Zima začala v této sezónu poměrně brzy. Již v polovině listopadu leželo na hřebenech téměř 100cm sněhové pokrývky. Dne 19.11. nastalo oteplení, kdy denní teploty vystupovaly na bod mrazu a poté, 21.11. vyjela v Malé Kotelní jámě základová lavina z mokrého sněhu (dráha č.37). Ke konci listopadu došlo k ochlazení a ze SZ přišla vichřice o rychlosti až 20m/s, která s sebou přinesla i sněžení. Za dva dny napadlo 25cm nového sněhu . Začátek prosince byl ve znamení vyšších teplot a silného, převážně Z větru. Za tři dny napadlo skoro 40cm sněhu a na hřebenech dosáhla sněhová vrstva 127cm. Poté došlo k dalšímu oteplení, které mělo 7.12. za následek vyjetí 3 lavin z mokrého sněhu. Lavina na dráze č.18 – v Lavinovém žlábku se zastavila na turistické cestě podél Bílého Labe. Dále vyjela povrchová lavina z levé strany Velké Studniční jámy. Kvůli deštivému počasí sjel i mokrý sníh v Malé Kotelní jámě. Ve všech třech případech šlo o metrový nános velkých hrud. Po tomto datu přišel chladnější týden s polojasnem, po ránu s velkými mlhami a občasnými sněhovými přeháňkami. Převládaly větry severních směrů a dne 15.12., den po sněhové vichřici, sjela tuto sezónu již potřetí lavina v Malé Kotelní jámě. Šlo o povrchovou lavinu vlhkého sněhu, kterou vyvolal pád převěje. Lavina však nedosahovala větších rozměrů. Až do konce prosince převládalo slunečné, či polojasné počasí. Vyjma vánoc, kdy mrzlo, se teploty pohybovaly kolem 0°C a sněhu na hřebenech ani neubývalo, ani nepřibývalo. Na přelomu roku se ochladilo, ranní teploty se dostaly až k -10°C, bylo převážně zataženo a připadlo 20cm prachového sněhu. V druhé lednové dekádě se teploty pohybovaly kolem bodu mrazu. Na jejím konci se střídal déšť se sněžením, na hřebenech přibylo 10cm vlhkého sněhu a opět vyjíždí dráha č.37, tentokrát již délky přes 500m. Ve třetí dekádě se opět ochladilo, ale teplota se jen jednou přiblížila k -10°C po ránu. Celou dobu převládal silný SZ vítr a díky občasnému sněžení dosahovala sněhová pokrývka k poslednímu lednu 142cm. Tento den vyjela Závětrná stráň v Malé Kotelní jámě (dráha č.37A). Stejně jako dosud šlo o lavinu mokrého sněhu. V únoru se několikrát vystřídalo ochlazení s oteplením v rozmezí -10°C až +2°C (teploty v 7:00 na hřebenech). Kromě pár bezvětrných dní celý měsíc foukal silný S-SZ a JZ vítr a sněžilo velmi zřídka, pokaždé šlo jen o pár cm. Nevelkou výjimkou bylo 6.2., kdy napadlo 8cm sněhu za silného Z proudění vzduchu. Den poté vyjely 3 laviny na V

104

orientovaných lavinových drahách Labského dolu. V Schustlerově žlabu (dráha č.28) a v Pančavské stěně (dráha č.29) se jednalo o pády převějí a laviny byly pouze malých rozměrů, lavina v Hančově žlabu (dráha č.30) se uvolnila bodovým odtrhem. Lavinový nános byl ve všech třech případech z vlhkého sněhu. Měsíc březen se teplotně podobal únoru, došlo zde k několika oteplením nad 0°C a následných ochlazením až k -11°C. Větší mrazy však nikdy neměly delšího trvání. Na rozdíl od února ale výrazně přibylo dnů s intenzivním sněžením. Hned 1.3. za silného JZ větru napadlo více než 20cm nového sněhu a během dalších dvou dní opět 20cm nového sněhu. Při tomto počasí došlo k vyjetí dokonce 14 lavin během jednoho dne. Jednalo se o dráhy č.3, 5, 2x27, 28, 29, 30, 32, 35, 36, 36A, 36B, 37, 37A, tedy o 2 dráhy Obřího dolu, polovinu drah v Labském dole a všechny dráhy Kotelních jam. Pokaždé šlo o povrchové tekoucí laviny se suchého nebo vlhkého sněhu. Do konce března bylo ještě mnoho dní se silným sněžením . Bylo tomu i dne 22.3., kdy lavina vyjetá z Lavinové jámy (dráha č.18) ucpala na dvě hodiny průtok Labe. Ke konci března (30.3.) dosahovala sněhová pokrývka 270cm a došlo k výraznému oteplení. Během 3 dní poté došlo k pádu pěti povrchových lavin z mokrého sněhu. Za tohoto velmi teplého počasí vyjely laviny na drahách č.7, 7A, 29, 35 a 37. Od této doby byly jen tři dny, kdy ještě výrazněji sněžilo, ale díky teplému počasí se sněžení na sněhové vrstvě nijak neprojevilo a sníh postupně odtával. Po těchto dvou dnech se sněžením, doprovázeném silným JZ a Z větrem, došlo ještě k pádu posledních 3 lavin této sezóny. Všechno to byly dráhy Kotelních jam (č. 35, 36 a 37), kde sjel mokrý sníh maximálně do vzdálenosti 270m od odtrhu. K 1.5. bylo ještě na hřebenech 120cm sněhu, ale teploty byly vysoké, pohybovaly se i nad +10°C po ránu a tak sníh rychle odtával. Sezónu 2007/2008 lze zhodnotit, jako nadprůměrně teplou, mnohokrát byla teplota nad nulou. Prosinec ani leden neměly výrazné sněhové přírůstky. Nejvíce sněhu napadlo až v březnu a velká sněhová vrstva se na hřebenech udržela do poloviny května. Celkem spadlo tuto sezónu 33 lavin nevelkých rozměrů, které vyjížděly většinou po oteplení. Téměř vždy šlo o nános vlhkého nebo mokrého sněhu a v zóně odtrhu ve většině případů taktéž.

105

20 .X 25 I .X I 30 .X I 5. XI 10 I .X 15 II .X I 20 I .X I 25 I .X 30 II .X II 4. I 9. I 14 .I 19 .I 24 .I 29 .I 3. II 8. II 13 .II 18 .II 23 .II 28 .II 4. III 9. III 14 .I I I 19 .I I I 24 .I I I 29 .I I I 3. IV 8. IV

Výška sněhu (cm)

Zima 2007/2008

300 Sněhová pokrývka

250

200

150

100

50

0

Dny

GRAF 9: Množství sněhové pokrývky v zimě 2007/2008. Údaje jsou naměřeny na Luční boudě (1410m.n.m.).

106

11.10 Zima 2008/2009 Zimní sezóna začala o něco později než minulý rok. V poslední dekádě listopadu už však silně mrzlo a na hřebenech napadlo 43cm sněhu. Ve Špindlerově Mlýně vyráběla sněžná děla od poloviny listopadu technický sníh. V prosinci 2008 se teploty na hřebenech pohybovaly mírně pod bodem mrazu (kromě vánoc, kdy dosahovaly ranní teploty až k -10°C), občas sněžilo, ale nového sněhu přibývalo jen velmi pozvolna. Vyjma několika dní se silným JV větrem převažovalo Z proudění vzduchu. Po 4 dnech mírného sněžení sjela 21.12., při Z větru o rychlostech až 20m/s, lavina v Modrém dole. O Vánocích bylo mrazivo, napadlo přes 10cm sněhu a vichřice na hřebenech se uklidnila. Den poté utrhla skupina lyžařů lavinu v Pramenném dole (více na str.106). V lednu panovalo chladné počasí, vítr nedosahoval velkých rychlostí a vál zhruba polovinu dní z jižních a polovinu dní ze severních směrů. V první dekádě bylo téměř denně jasno a velmi chladno. Ranní teploty na Luční boudě dosáhly až k -20°C. V druhé dekádě došlo k mírnému oteplení, ale teploty se stále pohybovaly pod bodem mrazu. 19.1. napadlo 15cm nového sněhu, což byl tuto zimu zatím nejvyšší denní přírůstek. Třetí dekáda přinesla opět ochlazení a několik dní se sněžením a bouřlivým větrem. Na konci ledna ležela na hřebenech sněhová pokrývka o výšce 83cm. Za velmi chladné noci a během prvního únorového dne nasněžilo 35cm sněhu. Další den přibylo ještě 10cm nového sněhu. V následujících dnech sněžilo jen málo nebo vůbec, ale na hřebenech leželo 115cm sněhu a začal foukat JJV vítr rychlostí k 20m/s. Z těchto HS důvodů vyhlásila 3. stupeň lavinového nebezpečí. 3.2. přišla mírná obleva, která ale neměla dlouhého trvání a 9.2. se opět velmi ochladilo a na hřebenech po několik dní foukal silný SZ-SSZ vítr. Ve třetí dekádě došlo k mírnému oteplení, které ale nemělo charakter oblevy. Od 11.2. do 27.2. téměř stále sněžilo a denní přírůstky sněhu činily 5-15cm nového sněhu. 18.2. došlo k pádu laviny z nového sněhu v Lavinovém žlabu pod vrcholem Studniční hory (dráha č.5). Při mohutném sněžení o dva dny později vyjela lavina na dráze č.37 a vylámala tyčové značení na turistické cestě. Na konci února dosáhla vrstva sněhu 145cm. První březnový týden se teploty přes den pohybovaly nad 0°C a srážky nebyly žádné. Další výrazné sněžení přišlo 11.3., kdy napadlo 20cm nového sněhu. Od toho dne až do konce března více či méně sněžilo. Nejnižší březnová ranní teplota dosáhla -12°C. Dne 22.3., za silného Z větru vyjela dráha č.18, tzv. Lavinová jáma v údolí Bílého Labe.

107

Další výraznější příval sněhu byl ve dnech 24. a 25.3., kdy připadlo 35cm sněhu. Na konci března dosáhla sněhová pokrývka maxima této sezóny - 235cm. Celý duben byl velmi slunečný a teplý, nesněžilo ani jednou, převažoval klidný teplý JV vítr a na konci dubna byla sněhová pokrývka na hřebenech velmi nesouvislá. V dubnu sjelo v Kotli celkem 7 lavin. 4 z nich dne 7.4., několik dní po velkém oteplení. Jednalo se o základovou lavinu na dráze č.35, povrchovou lavinu na dráze č.36A a o dráhu č.37, kde spadly dvě laviny v různých částech Malé Kotelní jámy. Jednou šlo o tvrdou deskovou lavinu a podruhé o pád převěje. Tato dráha vyjela znovu 11.4. v podobě základové laviny nesoucí s sebou kameny a zeminu. Do konce zimy zde došlo ještě k dvěma pádům, a to 16.4., kdy vyjela i dráha 36B a 26.4. Všechny tyto laviny byly středních velikostí a díky teplému počasí z mokrého sněhu. Tato zima začala poměrně brzy, ale také poměrně brzy skončila. Nejchladnějším měsícem byl únor, ale i v prosinci a lednu klesly teploty často pod -10°C. Nejslunečnějším a nejteplejším měsícem byl duben, kdy nespadly žádné srážky. Nebývá časté, že v dubnu už ani jednou nesněží. Celkově to byla zima s pozvolnými a nevelkým změnami počasí, což mělo za následek malý počet vyjetých lavin (celkem 14). Zima 2008/2009 Sněhová pokrývka 250

Výška sněhu (cm)

200

150

100

50

1. XI I 6. XI I 11 .X I 16 I .X II 21 .X I 26 I .X II 31 .X II 5. I 10 .I 15 .I 20 .I 25 .I 30 .I 4. II 9. II 14 .II 19 .II 24 .II 1. III 6. III 11 .II I 16 .II I 21 .II I 26 .II I 31 .II I 5. IV 10 .IV

26

21

.X I .X I

0

Dny

GRAF 10: Množství sněhové pokrývky v zimě 2008/2009. Údaje jsou naměřeny na Luční boudě (1410m.n.m.).

108

11.11 Lavina v Pramenném dole 26.12.2008 V pátek 26. prosince se dvě ženy a jeden muž vydali na skialpinistických lyžích na cestu z Výrovky na Luční boudu. Na rozcestí pod kapličkou ale vstoupili do zakázaného směru k Červinkově muldě. Dále se pohybovali po hřebínku oddělujícím Střední a Pravý žlab, chtěli vystoupat nahoru k Luční hoře. Při jedné z otoček se bohužel dostali na okraj odtrhové zóny a uvolnili tím lavinu, která je strhla s sebou do Pramenného dolu (ústícího do Dlouhého dolu). Pomoc zavolala žena ze skupiny, kterou lavina nestrhla. Zasypaní byli dva - žena a muž. Na místo okamžitě vyrazili záchranáři ze Špindlerova Mlýna a Luční boudy. Do akce bylo nasazeno přes padesát záchranářů Horské služby ČR, sedm lavinových psů a 3 záchranné vrtulníky. Oblast je špatně přístupná a k místu zásahu se záchranáři museli dostat na lyžích. Muž byl zasypán jen částečně, takže byl rychle nalezen a vyhrabán. Zasypanou ženu se podařilo najít po třech hodinách, ležela v hloubce 1,5m, byla v bezvědomí a silně podchlazená. Za trvalé resuscitace byla převezena do Špindlerova Mlýna, poté do Vrchlabí a odtud vrtulníkem do fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde v noci zemřela. Sněhová pokrývka v té době na hřebenech nebyla vysoká. Díky střídání mrazu a oblev docházelo k tvorbě ledových krust, které se podle průběhu teplot měnily ve velmi tvrdé vrstvy. V posledních dnech foukal silný Z a SZ vítr, v místě Pramenného dolu se nacházela čerstvě nafoukaná tvrdá sněhová deska na ledovém podkladu. Ten den bylo lavinové nebezpečí druhého stupně. K 2.stupni lavinového nebezpečí vydala HS doplňující komentář: „Vlivem silného větru může být místy uloženo větší množství sněhu – možnost tvorby deskových lavin. Tendence lavinového nebezpečí je setrvalá. Při plánování túry se informujte na Horské službě.“ V mrazivém jasném počasí, které vystřídalo špatné počasí s občasným mrholením vznikaly ve sněhovém profilu desky navzájem oddělené nesoudržnou vrstvou. Lavina se uvolnila z úbočí Luční hory do oblasti Pramenného dolu (resp. do jednoho ze žlabů Pramenného dolu, Červinkovy muldy). Sběrnou oblastí pro Pramenný důl je celá Luční hora, odkud je při proudění vzduchu ze severních směrů ( SZ-Z-SV) přefoukáván sníh. Tím pádem se zde hromadí ohromné množství sněhu, což na první pohled nemusí být zřejmé. Výprava s sebou bohužel neměla základní lavinovou výbavu, tedy lopatu a lavinové vysílače, které by výrazně urychlily hledání a vyproštění a tím zvýšily šance ženy na přežití.

109

Tato nehoda ukazuje na to, jak důležité je znát terén, místní podmínky a počasí. Nejen však počasí v den túry, ale i několik dní zpětně. Skupina vyrazila za jasného rána, ale tomu předcházelo několik velmi větrných dní s mírným sněžením. Na každou túru je třeba se pečlivě připravit a nepodcenit “domácí“ přípravu, tedy detailně prozkoumat mapy, vyznačit si trasy túry, vytipovat bezpečné ústupové trasy. Dnes již existuje mnoho dostupných informačních prostředků (rádio, televize, internet), které se věnují aktuálnímu lavinovému nebezpečí a lavinové předpovědi. Trasu túry je navíc možné konzultovat s pracovníky HS. Nezbytností je také přímé číslo na HS, což v případě nehody výrazně urychlí záchrannou akci. Dále je důležité mít s sebou potřebné vybavení- „safety set“, kam patří lavinový přístroj, lavinová sonda a lopata. V následující kapitole jsou základní pravidla pro pohyb ve volném terénu.

110

11.12 DESET ZLATÝCH PRAVIDEL pro pohyb ve volném terénu 1. Nikdy se do volného terénu nevydávejte sami. 2. Uzpůsobte túru předpovědi počasí a lavinovému nebezpečí a informujte se u spolehlivé osoby na vámi zamýšlenou oblast či trasu. 3. Nikdy nezapomeňte lavinový vyhledávač stejně jako lavinovou lopatu, sondu a mobilní telefon (každý musí mít celý komplet). Tam, kde je sníh velmi hluboký, používejte když tak lyžařské brzdičky a ne bezpečnostní řemínky. A nepoužívejte řemínky na hůlkách. 4. Vyhněte se místům s hlubokým sněhem alespoň tři nejbližší dny po velkém sněžení. 5. Nelyžujte mimo sjezdovky a v hlubokém sněhu bez dobře nacvičené záchrany, včetně první pomoci a bez schopnosti správného použití lavinových záchranných pomůcek. 6. Používejte airbag, ale nevkládejte do něj příliš velkou naději, mohlo by to vést k podcenění rizik. 7. Udržujte bezpečnou vzdálenost mezi vámi a vašimi kamarády jak během výstupu, tak i během sjezdu, aby se případné riziko v kritických momentech omezilo pouze na jedinou osobu v danou chvíli. 8. Vyhněte se místům s navátým hlubokým sněhem (tzv. Polštářům) na závětrných svazích. 9. Používejte stejnou trasu pro sjezd jakou jste použili pro výstup, tak totiž budete znát lépe stav sněhové pokrývky a terén. 10. V případě pochyb či dokonce zlé předtuchy = vždy řekněte ne!!! [Pravidla jsou dostupná na internetových stránkách HS a int. stránkách o lavinách, lyžování atd.]

111

12 Závěr Vznik lavin je podmíněn mnoha faktory, jako jsou terénní podmínky, orientace svahů a zejména počasí, resp. srážky, teplota a vítr. Právě na těchto faktorech závisí rozmístění a výška sněhové pokrývky. Ta je v různých místech hřebenů velmi rozdílná. Silný vítr přenáší sníh z vrcholů a vrcholových plošin (tzv.sběrné plochy) do žlabů, zářezů, závětrných stran karů a údolí. Na vrcholech Krkonoš bývá třeba jen několik cm sněhu, nebo ledu (podle aktuálního počasí), zatímco na hranách karů se hromadí velké závěje, převěje nebo sněhové polštáře. Lavinové nebezpečí vzrůstá s přibývajícím sněhem a silným větrem. Další častou příčinou pádů lavin je rychlé oteplení, nebo naopak dlouhodobé nízké teploty podmiňující vznik dutinové jinovatky. To vše totiž vede k vytvoření nestabilního profilu sněhové pokrývky, nebo jedné z jeho vrstev. Nebezpečné jsou také první slunečné dny po periodě sněžení. Lavinové svahy popisujeme podle jejich expozice, tedy např. jižní, východní svah aj.. Dále se mohou definovat podle toho, jakým větrným prouděním je podmíněna sněhová kumulace. V Krkonoších je největší počet lavinových drah na V-JV-J svazích. Z celkových 58 drah je jich 12 orientováno na JZ-Z a stejný počet na SZ-S-SV. Nejvíce činné jsou dráhy jižních a východních expozic. K tradičním lavinovým terénům s nejčastějšími pády patří Obří důl, Pramenný důl, závěr údolí Bílého Labe, Labský důl a Kotelní jámy. Největší sněhové převisy vznikají na hraně Labského dolu a Úpské jámy v Obřím dole. Jsou zde lavinové dráhy orientované na V-JV svahu a při S a SZ větrném proudění, které v Krkonoších převládá (graf 11), se zde ukládají mnohometrové převěje, jejichž pád vyvolává laviny. Na těchto místech jsou laviny nejfrekventovanější. Jedná se o dráhy č.3, 4, 5 a 7 v Obřím dole, č.27-32 v Labském dole a č.35, 36, 36A, 36B a 37 v Kotelních jamách. Ne vždy však v odtrhových zónách vznikají převěje. Např. na J-JZ svazích Luční hory a Krakonoše vznikají hluboké sněhové polštáře navátého sněhu, které se uvolňují, když se sněhový profil stane nestabilním. Stejně tak tomu je i v případě Modrého dolu, kde je každoročně největší mocnost sněhové pokrývky, a to zhruba 15m.

112

Lavinová aktivita je závislá na velikosti sběrné plochy, ale i na dřevinách rostoucích v jejím okolí, protože ty zachytí velké množství sněhu a nedovolí jeho navátí do odtrhové zóny. Sezóny bohaté na laviny byly v letech 2001/2002, kdy spadlo 67 lavin a 2004/2005, kdy vyjelo dokonce 77 lavin. Nejmenší počet lavin spadl v sezóně 2002/2003. Bylo jich pouze 9. Tyto rozdíly jsou dány počasím v jednotlivých zimách. Zimy mírné, s nižší sněhovou pokrývkou měly i nižší počet vyjetých lavin. Stejně tak zimy, při kterých se počasí měnilo jen velmi pozvolna, nebyly na počet lavin bohaté. Nejvíce lavin spadlo po sněhových bouřích, např. v březnu 2005, kdy během 6 dnů vyjelo 31 lavin, nebo v lednu 2002, kdy během 3 dní sjelo 19 lavin. Těmto pádům vždy předcházeno intenzivní sněžení s prudkým větrem. K velkému počtu lavin také docházelo při náhlých prudkých otepleních buď v průběhu zimních oblev nebo na jaře. Nejčastější byly v Krkonoších laviny lednové a zvláště únorové, které vznikají po velkých sněhových vánicích, kdy velké množství nového sněhu napadne na starý firn a sněhový profil se stane nestabilním. Nebezpečné jsou i dlouhodobé velké mrazy podmiňující vznik dutinové jinovatky, kdy spodní relativně teplejší vrstva sněhu sublimuje a krystalizuje na chladnějších horních vrstvách. Vzniklá vzdušná vrstva potom nedokáže udržet svrchní vrstvy a hrozí zborcení profilu. S nastupujícím jarem vznikají i laviny firnové, vyvolané rychlým föhnovým táním, laviny základové, kdy dochází k tání od podkladu a vytváří se v dolních částech nestabilní profil. Základová lavina, většinou jarní, z mokrého sněhu s sebou může kromě celé sněhové pokrývky i zeminu, kameny, či kosodřevinu. K pádům základových lavin a lavin z mokrého sněhu dochází více na J-JV svazích, což na jaře souvisí s rychlejším oteplováním J svahů. Největší lavinové aktivity v období 99/00-08/09 vykazovaly dráhy 3, 4, 5, 7, 18, 36 a 37. Poslední zmiňovaná dráha, Malá Kotelní jáma vyjela ve sledovaném období 34x. Je to dráha exponovaná na JV, takže se zde v zimě při převažujícím SZ proudění ukládají mocné vrstvy sněhu. V lednu a únoru zde padají laviny z nového suchého sněhu a na jaře je tento svah ohříván slunečním zářením a padají mokré plošné, nebo základové laviny. Dráha je tedy činná po celou zimu.

113

Žádná lavinová aktivita nebyla zaznamenána na drahách č.9, 13, 13A, 13B, 13C, 15, 17, 20, 22, 24, 34 a 38. Laviny malých rozměrů, vypadávající na některých drahách mnohokrát do roka se ani nezaznamenávají. Jsou to např.laviny na svazích Sněžky (č.1) a Liščí hory (č.39). Přesné počty spadlých lavin na jednotlivých drahách jsou uvedeny v grafu 12. Sledování sněhových poměrů hřebenové části Krkonoš je jednou z důležitých součástí monitoringu přírodního prostředí Krkonoš. To je důležité pro zlepšení našich znalostí o prostředí Krkonoš a samozřejmě nezbytné pro porozumění sněhové a lavinové situaci našich nejvyšších hor. Na internetu, na stránkách HS ČR http://www.hscr.cz/ lze od zimní sezóny 05/06, konkrétně od 13.12.2005 najít přesné informace o počasí na daný den a předpověď je zde i na 5 dní zpětně. Je dostupná v odkazech „Laviny“ na stránce http://www.hscr.cz/index.php?option=com_custompages&Itemid=18&task=krkonose . Najdeme zde aktuální stupeň lavinového nebezpečí, tendenci, nebezpečnou expozici, profil sněhu. Dále počasí, dohlednost, teplotu, směr a sílu větru, výšku nového sněhu a výšku sněhu celkovou. Lavinová situace se v průběhu zimy, ale i v průběhu jednotlivých dnů velmi dynamicky mění. Pro pobyt a pohyb v zimním terénu je důležité tyto změny včas rozpoznat, vyhodnotit a přizpůsobit se jim. Znalost terénu, počasí, orientace svahu a dalších faktorů, přirozený respekt k horám a lavinám umožňuje plánování a průběžné vyhodnocování situace při pěší i běžecké turistice, skialpinismu, atd. Jen tehdy je možné užívat si horské radovánky naplno a bez nebezpečí.

114

Směr větru v Krkonoších S 250

200 SZ

SV 150

100

50

0

Z

V

JZ

JV

J

počet dní za 10 zimních sezón

GRAF 11: Směr větru v Krkonoších za zimní sezóny 1999/2000 – 2008/2009. Z grafu je zřejmé, že za posledních 10 let převažuje v Krkonoších Z a SZ proudění.

115

Počet pádů lavin na jednotlivých drahách v sezónách 99/00- 08/09 Dráha 1 Dráha 1A Dráha 2 Dráha 3 Dráha 4 Dráha 5 Dráha 6 Dráha 6A Dráha 6B Dráha 6C Dráha 7 Dráha 7A Dráha 8 Dráha 9 Dráha 10 Dráha 11 Dráha 11A Dráha11B Dráha 12 Dráha 12A Dráha 13 Dráha 13A Dráha 13B Dráha 13C Dráha 14 Dráha 15 Dráha 16 Dráha 17 Dráha 18 Dráha 18A Dráha 19 Dráha 19A Dráha 19B Dráha 20 Dráha 21 Dráha Dráha Dráha Dráha

22 23 24 25

Dráha 26 Dráha 27 Dráha 28 Dráha 29 Dráha 30 Dráha 31 Dráha 32 Dráha 32A Dráha 33 Dráha 34 Dráha 35 Dráha 36 Dráha 36A Dráha 36B Dráha 37 Dráha 37A Dráha 37B Dráha 38 Dráha 39

0

5

10

15

20

25

30

35

40

počet pádů lavin

GRAF 12: Počty lavin na jednotlivých drahách ve sledovaném období.

116

13 Literatura 1. Alpy4000.cz [online]. [19.4.2009]. Dostupný z: < http://www.alpy4000.cz/laviny-info-expert-test-lavinova-nestesti.php > 2.

BLAHŮT, J. 2007: Typy lavin Labského dolu v Krkonoších a meteorologické podmínky jejich vzniku. – In: ŠTURSA, J. & KNAPIK,R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcontica, 44/1: 197–204.

3. BRYCHTOVÁ, J., KRAUSE, J. Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma - studie objednaná správou KRNAP, [online]. cit [25.7.2009]. Dostupný z:

4. Časopis Krkonoše Jizerské hory, Správa Krkonošského národního parku, 1990– . Vychází měsíčně. ISSN 1214-9381

5. EPSTEIN, G. Avalanches. Langer! Avalanche bulletin. Swis Council for Accident Prevention Ib9524/11.2004.6 6. FREESKIING.CZ, evropská stupnice lavinového nebezpečí [online]. cit [6.6.2009]. Dostupný z:

7. JANOVSKÁ, K. Nebezpečí v horách. Příbram, 2008. Absolventská práce na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné zdravotnické škole v Příbrami. Studijní obor: Diplomovaný zdravotní záchranář. Vedoucí absolventské práce Dvořáček Milan. 8. KOCIÁNOVÁ, M. Není zima jako zima, časopis Krkonoše, leden 1997, str.4-5 9. KOCIÁNOVÁ, M. Krkonošská tundra 12, časopis Krkonoše, prosinec 1997, str.22

117

10. KOCIÁNOVÁ, M. časopis Krkonoše, únor 1998, str.4-5 11. Kolektiv autorů, Laviny v Krkonoších, 1. vydání. Vydala Správa Krkonošského národního parku ve spolupráci s HS Krkonoše a GOPR, 2006, 32s. ISBN 80-86418-45-6 12. Kolektiv autorů pod redakcí Marcela Ludvíka, Malá encyklopedie turistiky, 1.vydání. Koedice nakladatelství Olympia Praha a Šport, Bratislava, 1986, 346s 13. KOŘÍZEK V. Laviny – prevence: Díl I. [online]. 2.vydání. 2006. 51s. cit [ 15.3.2008]. Dostupný z: < http://www.alpy4000.cz/soubory/prevence.pdf > 14. KOŘÍZEK, V. Laviny – strategie: Díl II. [online]. 2.vydání, 2006. 20s. cit [1.4.2009]. Dostupný z: < http://www.alpy4000.cz/soubory/strategie.pdf > 15. KOŘÍZEK, V. Laviny – záchrana: Díl III. [online]. 2.vydání, 2006. 41s. cit [1.4.2009]. Dostupný z: < http://www.alpy4000.cz/soubory/zachrana.pdf > 16. KUKAL, Z. Přírodní katastrofy, 1.vydání, Horizont Praha 1983, 264s. ISBN

17. KRNAP – oficiální internetové stránky Krkonošského národního parku [online]. cit [25.7.2009]. Dostupný z: 18. LAVINY.SK. [online]. cit [21.3.2009]. Dostupný z: 19. MÜNTER, W. 3x3 Lawinen, Pohl und Schellhammer – Garmisch-Partenkirchen, 3. vydání,2003 20. Opera Corcontica 1 Krkonošské práce – Sborník vědeckých prací z Krkonošského národního parku, 1.vydání. Vydala správa Krkonošského národního parku, 1998. 208s. ISBN 80-902489-4-2 118

21. Opera Corcontica 40 Krkonošské práce - Sborník vědeckých prací z Krkonošského národního parku 1.vydání. Vydala Správa Krkonošského národního parku, 2003. 300s. ISBN 80-86418-31-6 22. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy - multimediální výuková příručka svahové pohyby [online]. cit [21.6.2009]. Dostupný z: 23. SPUSTA, V., KOCIÁNOVÁ, M. Lavinový katastr české části Krkonoš v období 1961/62 – 1997/98. Opera Concontica 35 Krkonošské práce. 1.vydání. LINUS s.r.o., 1999. 208s. ISBN 80-902489-4-2 24. SPUSTA, V., KOCIÁNOVÁ, M. Monitoring sněhových lavin a zimních poměrů v sezoně 2004/05 Ročenka 2005 [online]. cit [2.4.2009]. Dostupný z: 25. SPUSTA, V., KOCIÁNOVÁ, Znáte nebezpečí lavin?, časopis Krkonoše, leden 1999, str.4-5 26. Stanovy Horské služby České republiky, o. s. [online]. cit [13.6.2009]. Dostupný z 27. ŠTURMA, J. Krkonošská tundra 2, časopis Krkonoše, únor 1997, str.22-23 28. ŠTURMA, J. Krkonošská tundra 3, časopis Krkonoše, březen 1997, str.22-23 29. ŠTURMA, J. Krkonošská tundra 5, časopis Krkonoše, květen 1997, str.22 30. ŠTURMA, J. Krkonošská tundra 9, časopis Krkonoše, září 1997, str.22 31. VLČEK, R. Sportování na území KRNAP, časopis Krkonoše- Jizerské hory, prosinec 2008. [online]. cit [13.6.2009]. Dostupný z

119

32. WSL Institute for Snow and Avalanche Research SLF [online]. [21.6.2009] 33. Internetové stránky Ivana Hendrycha, [online]. cit [3.7.2009]. Dostupný z:

34. Příroda.cz – odborný slovník [online]. cit [21.6.2009]. Dostupný z:

35. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy - multimediální výuková příručka sněhové laviny [online]. cit [21.6.2009]. Dostupný z:

Další zdroje : Materiály HS - záznamové knihy z let 1999 – 2006 Materiály Pavla Cingra – záznamy o lavinách Materiály Jana Doubka – záznamy o lavinách v Kotelních jamách 08/09

120

LEGENDA TABULKY: HS nedoporučuje hřebenové túry vítr o rychlostí 10m/s a více nový sníh 10cm a více Nový sníh 25cm a více

1999/2000 D

M

R

místo měření

počasí

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000

HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ

zataženo, sněží zataženo zataženo, mrholí zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo, mlha, sněží sněží zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo zataženo zataženo zataženo, sněží zataženo zataženo, sněží jasno jasno oblačno zataženo zataženo sněží zataženo zataženo sněží zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží skoro jasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha jasno jasno jasno jasno zataženo, mlha zataženo, mlha

dohlednost (m)

Do 50 m Do 50 m Do 50 m Do 50 m Do 300 m Do 100 m Do 100 m

Do 150 m Do 150 m

teplota vzduchu (°C)

směr větru

-4,6 -2,8 -1,8 -1,6 0,4 -1 -1,8 -2,6 -1,8 -4 -5 -8 -9,8 -4,6 -6,9 -7,8 -7,5 -11,8 -9,2 -9,4 -5,6 -4,8 -3,2 -4,8 -5,4 -4,8 -5,2 -8,2 -4,4 -2,4 -5 -3,2 -7,2 -2,6 -3,2 -3,8 -5,2 -15,4 -13,6 -11,8 -8,6 -8,8 -10,8

Z klidno SZ Z Z klidno klidno klidno Z J JZ J Z Z Z klidno Z klidno SZ klidno SZ Z klidno V klidno Z Z Z SZ SZ Z SZ Z Z JZ JZ SZ ZJZ klidno klidno JJZ JZ SZ

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

7

20

8

2 7 5

30 41 40 35 38 38 30 37 70 73 75 78 80 75 77 77 77 75 75 76 85 75 80 90 95 95 95 95 95 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

3 11 0 0 0 3 0 5 35 3 2 6 3 4 2 0 0 0 0 4 8 1 2 10 5 2 5 3 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

10 4 5 4 3 6 3 2 1 5 4 4 3 2 6 8 – 10 4 8 2 2 12 – 15 2–3 4 1

Stránka 1

3 5 8

lavinová dráha (č.katastru)

17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000

LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ

zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo zataženo, mlha, sněží zataženo, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží jasno zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, sněží jasno zataženo, mlha, sněží skoro jasno zataženo zataženo, mlha, sněží zataženo zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží oblačno polojasno zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží jasno jasno zataženo zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, drobně sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha oblačno zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha

Do 200 m Do 200 m Do 100 m Do 200 m Do 100 m Do 100 m Do 80 m Do 60 m Do 40 m Do 40 m Do 80 m Do 40 m Do 50 m Do 30 m Do 60 m Do 50 m Do 30 m Do 250 m Do 150 m Do 50 m Do 150 m Do 200 m Do 80 m Do 300 m Do 200 m Do 150 m Do 500 m Do 800 m Do 150 m Do 200 m Do 120 m Do 800 m Do 150 m Do 300 m Do 70 m Do 50 m Do 30 m Do 50 m Do 30 m Do 150 m Do 50 m Do 100 m Do 100 m Do 100 m Do 200 m Do 50 m

-3 -5,6 -9,8 -11,8 -7,4 -16,4 -12 -15,1 -21,9 -7,8 -5,6 -8,8 -5,9 -4,9 -0,5 0 -1,2 -5 -9,8 -0,4 2 -0,4 -2 -5,4 -5,5 -5 -8,8 -6,6 -7,6 -7,2 -3,8 -9,4 -9 -7 -6,2 -10 -13,6 -7,6 -7,6 -3,4 -6,4 -8 -3,4 -1,4 -1,2 -6,5 -6,8 -3,2 -10,4 -7,4 -3 0 1,2 -8,2 -5,5 -7,5 -6 -3,2 -8,5 -8 -7,5 -12,4

SZ SZ SZ SZ SZ SZ S SSZ klidno ZSZ ZSZ Z Z ZSZ Z Z SZ S SZ SZ ZJZ JZ JZJ Z SZ SZ JZ JJZ JZ VJV JV JZ JZ JZ S SZ klidno klidno Z JZ SZ klidno J JJZ JZ SZ JZ JZ Z Z SZ SZ Z Z V Z Z Z Z S SZ SZ

20 – 25 8 – 10 15 – 20 10 – 15 10 – 15 5 5 10 20 20 – 25 10 – 15 25 20 – 25 15 – 20 10 – 15 10 – 15 15 – 20 8 15 3–5 10 – 15 20 – 25 10 – 15 20 – 25 10 – 15 4–6 10 – 12 10 – 12 10 – 12 15 – 18 8 – 10 6–8 5 4–5 6–8 4 6 12 – 17 17 – 22 8 15 – 20 13 – 15 20 3–5 15 – 18 13 – 15 8 – 10 15 – 18 10 – 12 18 – 20 8 8 5 10 20 – 25 8 10 12 – 15

Stránka 2

100 100 120 120 130 140 150 155 155 155 157 157 157 170 170 170 170 170 170 170 165 152 152 155 160 162 162 162 165 165 165 165 165 168 172 175 177 179 180 182 185 185 180 175 180 180 180 180 190 180 185 185 175 180 180 180 180 180 190 200 205 207

2 10 20 3 30 20 10 5 5 3 3 2 2 20 5 5 0 0 0 0 0 0 5 5 12 5 0 0 3 2 2 2 1 3 4 4 3 2 2 4 5 0 0 0 5 1 2 10 10 10 5 5 0 5 3 5 0 0 10 10 5 5

18, 25, 27, 28, 2, 3, 4, 5, 7, 11, 26, 29, 30, 37 35, 36, 36A, 36B, 37A

19A 18

32 3, 4, 5, 7, 28, 29, 37 36

19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000

LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ

zataženo, mlha polojasno zataženo, mlha jasno polojasno skoro zataženo déšť, mlha jasno zataženo, sněží zataženo, mlha skoro zataženo zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha zataženo, sněží polojasno zataženo polojasno zataženo, mlha zataženo, mlha jasno zataženo skoro zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha skoro jasno zataženo, mlha jasno zataženo, mlha, sněží polojasno zataženo skoro jasno jasno jasno polojasno polojasno jasno

Do 30 m Do 30 m

Do 100 m Do 50 m Do 100 m Do 100 m

Do 150 m

Do 50 m Do 30 m Do 40 m Do 150 m

-8,6 -6 -3,2 -1,8 -0,5 -0,2 0 -1,6 0,4 -0,4 -0,4 -1,8 -3,7 -2,4 -4,6 -3,2 2,4 1,5 -9,1 -4 -5,9 -6,1 -4,4 -2,2 0,3 -0,3 -0,4 3 -0,5 2,8 1,8 10,2 12,4 11,6 10,4 19,7 14

SSZ SSZ SSZ klidno SZ Z SZ Z J klidno klidno V Z JZ JV JV JJV S SZ SZ SZ klidno J JV J JJV JZ JJZ JZ J klidno V klidno JJZ klidno klidno VJV

10 – 15 7 – 10 5 2 2 6 3 9 12 – 15 8 4 4 6 5 1 20 – 25 15 15 5 5 10 10 – 15 10 2 8 7–9 4–6

dále jen měření na Horních Mísečkách, nesouviská

Stránka 3

3 3

209 212 212 207 207 205 205 201 201 203 203 203 203 204 204 202 200 190 188 188 188 188 186 186 185 185 185 185 180 180 175 170 165 153 140 140 120

3 10 0 0 0 0 0 0 3 3 0 3 2 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 1 3 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

3, 4, 11, 21, 23, 32

36 5 3

5

2000/2001 D

M

R

místo měření

počasí

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2

2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ

sněží zataženo, sněží zataženo zataženo polojasno jasno jasno jasno polojasno polojasno zataženo polojasno zataženo zataženo skoro jasno zataženo sněží jasno skoro jasno mlha skoro jasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha sněží zataženo zataženo, mlha zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha jasno jasno zataženo, mlha, sněží jasno zataženo mlha polojasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo zataženo, mlha jasno zataženo, mlha zataženo zataženo, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha skoro jasno zataženo, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha polojasno

dohlednost (m)

Do 70 m Do 100 m Do 50 m Do 150 m Do 100 m Do 100 m Do 150 m Do 200 m Do 200 m Do 50 m

Do 200 m Do 100 m Do 100 m Do 100 m Do 50 m Do 150 m

Do 50 m Do 300 m

teplota vzduchu (°C)

směr větru

0,6 -3,2 -4,5 -5,6 -5,8 8 -10,6 -13 -5,4 -2,2 -1,6 -3,3 0 2 -6,6 -5 -6,2 -14,6 1,6 -1 -5,2 -2,8 0 -2,4 -3 -7,8 -6,2 -7,2 -9 -12,4 -7,6 -10,2 -7,5 -9,6 -8,8 -5,6 -6,2 -7,6 -8,8 -3,2 -2,6 -1 -5,1 -4,8 -6,7 -6 -6,8 -8,2 -9,7 -10,8 -12,8 -7 -0,4 -0,2 4,6

Z Z SZ klidno klidno SV klidno klidno klidno Z klidno klidno Z klidno klidno klidno Z klidno JV Z ZJZ ZJZ JJZ JJZ SZ Z SZ SSZ SSZ SSZ SV JV SV JV JV V klidno klidno JV JV J Z JZ JZ JZ Z S S SSZ klidno J JZ S Z J

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

5 silný 8

3 18 70 60 65 65 62 62 62 60 60 52 50 50 50 42 55 55 55 53 53 53 53 50 50 50 50 51 51 51 49 48 50 46 45 52 52 45 45 50 48 51 52 52 52 52 52 55 61 65 70 75 75 75 75

2

1–2 2

1 10 – 15 5 8 10 10 – 20 3 3 5 5 6 12 2 4–6 10 – 12 2 20 – 22 5 1 4 10 6 6 6–8 10 15 6 5–6 10 – 12 6–7

Stránka 4

3 5 15 5 10

nový sníh (cm)

lavinová dráha (č.katastru)

15 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 5 3 0 2 2 0 3 1 4 0 1 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 4 1 0 2 0 0 5 6 4 9 5 2 5 0

3, 4

8 35 3, 4, 7, 18, 28, 29, 36A, 36B, 37 21

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ

zataženo polojasno mlha jasno zataženo zataženo, mlha, sněží jasno jasno jasno zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo zataženo, sněží jasno zataženo, mlha jasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží polojasno jasno zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha, déšť zataženo, mlha, déšť zataženo, mlha, sněží zataženo zataženo, mlha, sněží zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží polojasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha, déšť zataženo, mlha, déšť zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha mrholí, mlha zataženo, mlha, sněží polojasno jasno skoro jasno zataženo zataženo, mlha zataženo mrholí, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo jasno

Do 100 m

Do 100 m Do 30 m Do 30 m Do 50 m Do 300 m Do 100 m Do 70 m Do 100 m Do 50 m Do 100 m Do 50 m Do 300 m Do 100 m

Do 100 m Do 100 m Do 100 m Do 100 m Do 50 m Do 50 m Do 50 m Do 200 m Do 50 m Do 50 m Do 30 m Do 100 m Do 500 m Do 100 m Do 70 m Do 50 m Do 100 m

Do 100 m Do 50 m Do 50 m

5,6 2,2 -3 -6,8 2,1 0 -5,2 -0,2 -3 -5 -7 -7,4 -6,8 -5,6 -7 -10,2 -14,1 -22,1 -9,8 -16,2 -10,2 -7,6 -7,4 -5,8 -4,8 -3,6 -10 -6,8 -1 -0,8 0 0,6 2 0 -4 -4 -5 -1,7 -2,4 -0,6 -11,6 -11,4 -1,6 -5,4 0,8 1 -7 -12 -11,9 -5,5 -1 -1 -1,4 -0,8 5 4,2 -1,2 -2,4 1,1 -1,4 -1,4 -6,8

J J Z Z JZ S SZ SZ SZ SV Z Z SZ SZ Z Z SZ klidno Z klidno J J Z JV JV Z JV JJZ JV JZ Z Z JZ Z Z Z JZ klidno Z ZJZ Z klidno Z Z JZ JV S SV V J J Z JJZ klidno J J JZ JZ J S Z SZ

5 8 5 5 10 7 5 6 1 6 10 – 15 12 – 15 25 20 – 25 25 – 30 10 6 5 16 5 5 10 – 12 8 – 10 7 13 – 15 13 – 15 5–7 3 12 12 10 8 10 10 5 5–6 10 – 15 17 – 22 2–3 12 – 15 7 2 4 5 15 13 10 2–3 4 8 – 10 5 5 6 5 3 6 2

Stránka 5

70 70 70 70 60 60 60 60 60 60 60 60 65 75 95 115 130 135 135 135 135 130 130 130 130 130 125 125 122 120 115 105 95 80 80 80 82 82 83 86 90 90 91 91 90 85 80 85 85 80 80 80 80 80 80 85 70 65 70 70 80 88

0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 5 10 15 20 15 5 1 0 0 0 1 0 2 10 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 3 1 2 3 8 5 3 1 4 0 1 5 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 4 5 25 0

POZN.:3.stupeň, uzavřen Modrý důl 7 POZN.:hřenové túry lze, ale akut.lav.neb.

11 12 13 14 15 16 17

4 4 4 4 4 4 4

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ

zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha, sněží dále jen Mísečky

Do 50 m Do 50 m Do 150 m Do 50 m Do 100 m

1 -4,3 -9 -9,5 -8,4 -3,2

klidno SV Z SZ Z Z

4 13 12 – 15 7 4–6

84 80 80 90 100 110

0 0 10 20 20 20

5, 18A, 19, 19AB

2001/2002 D

M

R

místo měření

počasí

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM

zataženo polojasno skoro jasno zataženo zataženo skoro zataženo jasno zataženo jasno polojasno zataženo zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží, mlha zataženo zataženo skoro jasno zataženo zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží, mlha jasno jasno jasno jasno zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží zataženo, sněží, mlha jasno jasno zataženo zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží zataženo, sněží jasno zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží, mlha zataženo oblačno, sněží zataženo, sněží

dohlednost (m)

teplota vzduchu (°C) -4,8 -5,8 -6 0,3 -1,3 -5,5 -5,8 -0,3 -2,8 -3 0,1 -5,2 -1 -2,2 -6,2 -5,8 -6,2 -3,2 -1,2 -2,6 -2,4 -3 -3,8 1,2 2 -1,4 -1,4 -2 -2 -9 -8 -2 -1,8 -3 -16,2 -11 -7 -7,8 -6 -4,2 -4,8 -7 -15 -5,8

směr větru klidno klidno klidno S V klidno klidno klidno klidno klidno klidno klidno Z Z Z V S klidno klidno Z klidno klidno klidno klidno klidno klidno klidno JZ klidno klidno klidno JV JZ V V SV J proměnlivý V Z Z JZ Z

rychlost větru (m/s)

5 6

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

lavinová dráha (č.katastru)

4 3 3 3 3 3 3 7 nesouvislá nesouvislá

6–8 10 10 – 15 4 2 4

4

1–2 3 14 10 3 4 slabý 3

Stránka 6

3 4 4

6 26 45 33 34 31 34 40 64 64 62 60 55 60 68 69 69 69 69 70 76 82 77 77 81 81 83 75 85 88 126

2 20 20 2 0 0 4 6 28 0 0 0 0 5 8 1 0 0 0 2 6 6 2 0 4 9 2 1 12 5 38

37

8

11, 12 A, 37B 3

POZN.:L51zavřený Dlouhý Důl 3, 6, 7,

23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002

HM HM HM HM HM HM HM HM LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ LUČNÍ

zataženo, sněží jasno zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží zataženo, sněží jasno polojasno jasno zataženo, sněží, mlha polojasno skoro jasno jasno jasno zataženo, sněží, mlha jasno jasno jasno jasno jasno jasno zataženo, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo oblačno jasno polojasno skoro jasno skoro jasno zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha jasno jasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, sněží, mlha zataženo, mlha

Do 100 m

20m

Do 200 m

Do 50 m Do 50 m Do 50 m 30 m Do 50 m Do 100 m 30 m Do 50 m

Do 500 m Do 100 m Do 50 m Do 150 m Do 200 m Do 50 m Do 500 m Do 50 m Do 60 m Do 100 m Do 200 m Do 70 m Do 70 m Do 100 m

-10,4 -12 -7,4 -4,5 -7 -7,8 -5 -7 -10,2 -11,5 -15 -16,1 -17,2 -11,1 -5,1 -5,2 -4,2 -3,2 -3,8 -5,1 -4,6 -10,8 -8,8 -10,4 -6,6 -11,4 -8,2 -7,2 -4,2 -0,8 -1,2 -3 -1,2 -6 -3,6 -0,6 0,8 -0,6 1 1 -2,6 0,4 2,8 2 0,4 1 -0,5 -4,2 -1 -3 -3 2,4 -2,8 -8 -10 -4,5 -3 -4,5 -6,2 -6 -5 -13,2

SZ klidno JV Z Z J Z klidno SZ SZ SZ S V SZ SZ SZ SZ klidno klidno klidno SZ klidno JJV JZ klidno klidno SZ Z JZ JZ JZ JZ J Z JZ JZ Z Z Z Z JZ klidno JJV J JZ JZ J JZ Z JZ Z Z Z SZ S klidno J Z JZ J JZ SZ

8 10 – 15 7 6 4 7 – 10 5 15 Až 30 12 4 8 15 8 – 10 3

6 8 4 8 5 12 – 15 18 – 22 6 15 – 20 18 20 13 – 15 15 – 25 12 – 15 15 – 20 10 6 10 12 10 12 – 15 2 3 15 10 15 – 20 12 15 – 20 17 – 20 10 5

Stránka 7

8 4 15 10 10 7

136 135 145 160 165 173 180 185 217 195 195 195 170 170 170 172 172 172 172 172 172 170 170 170 168 166 164 164 165 170 170 165 165 160 163 160 160 154 154 154 150 145 142 138 135 130 135 138 138 140 150 158 160 160 160 160 160 160 160 180 205 210

10 2 12 10 5 10 7 5 32 2 5 5 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 2 5 0 0 poprašek poprašek 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 2 2 10 10 2 0 0 0 0 0 poprašek 20 25 5

11, 12A, 18, 5 7

1, 1A, 2 3 4, 5, 6, 6A, 7, 11A, 27, 28, 29, 30, 31, 36, 36A, 36B, 37

3, 4, 5, 10,

18,7 31, 6A, 6B POZN.:L304na hřebenech ledovka 36A, 36B

33, 28, 32, 31, 30, 29

6C 32

23 24 25 26 27 28 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002

LUČNÍ zataženo, sněží, mlha Do 100 m LUČNÍ zataženo, sněží, mlha Do 200 m LUČNÍ zataženo, sněží, mlha Do 150 m LUČNÍ zataženo, sněží, mlha 80 -100 m LUČNÍ zataženo, sněží, mlha Do 60 m LUČNÍ zataženo, mlha Do 50 m LUČNÍ zataženo, mlha Do 50 m LUČNÍ zataženo, mlha Do 150 m LUČNÍ zataženo, mlha Do 100 m LUČNÍ zataženo, mlha Do 60 m LUČNÍ jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ zataženo, sněží, mlha 30 m LUČNÍ zataženo, mlha Do 200 m LUČNÍ polojasno LUČNÍ zataženo, sněží LUČNÍ jasno LUČNÍ polojasno LUČNÍ polojasno LUČNÍ zataženo LUČNÍ zataženo, mlha Do 500 m LUČNÍ polojasno LUČNÍ jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ zataženo, sněží, mlha Do 50 m LUČNÍ zataženo, mlha Do 50 m LUČNÍ zataženo, sněží, mlha 50 – 100 LUČNÍ zataženo, sněží, mlha Do 50 m LUČNÍ zataženo, sněží, mlha Do 50 m LUČNÍ zataženo, sněží Do 50 m LUČNÍ zataženo, sněží LUČNÍ zataženo, mlha Do 200 m LUČNÍ mlha Do 200 m LUČNÍ mlha Do 500 m LUČNÍ jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ skoro jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ skoro jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ skoro jasno LUČNÍ sněží LUČNÍ skoro zataženo LUČNÍ jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ jasno LUČNÍ zataženo LUČNÍ zataženo LUČNÍ mlha, mrholí LUČNÍ zataženo LUČNÍ zataženo LUČNÍ zataženo LUČNÍ zataženo LUČNÍ oblačno LUČNÍ déšť LUČNÍ zataženo LUČNÍ polojasno dále oteplování , na Horních Mísečkách nesouvislá sněhová pokrývka HM HM HM

-3,5 -7,8 -8,3 -1,2 0 -4,5 -5 -4,87 -8,8 -4,8 -4,2 1,3 -0,8 -4,3 -3,8 -5 -3,6 2,8 4,8 2 -1,8 1,3 0,9 1 0,8 -2,2 -1,8 -4,2 -8 -7 -9 -10 -9 -7 -3 -4,9 -3,5 4,6 3,6 3 2,4

Z Z JZ JZ JZ JJZ JZ SSZ JZ JZ JJV Z Z Z J Z JJZ J J J JJV V klidno JJZ JZ Z Z Z Z SV SV klidno klidno SZ JV klidno klidno klidno S V V

12 – 20 15 – 20 10 – 15 12 – 22 15 15 8 – 10 5 15 3 5 7 15 15 10 – 12 15 – 18 8 6 5 3 4 7

-9,5 -8,2 -5,2 -3,8 -4,2 0 2,4 2,8 4,6 0,2 0,2 1,6 3,2 3,6 4,4 4

V klidno klidno klidno SV V V JV klidno JV JZ klidno klidno klidno S S

10

2 15 – 20 10 10 – 12 15 – 20 20 – 25 20 10 – 15 5 3

1 5–7 2

5–7 2 9 – 10 4

Stránka 8

3 5

3 3

210 210 215 215 215 215 216 217 217 217 217 215 215 215 215 210 205 200 195 190 185 180 175 170 160 162 164 165 175 180 190 220 220 220 220 210 210 110 95 90 84 85 95 94 90 84 84 82 80 70 60 62 65 55 50 45 40 35

5 5 10 5 3 2 1 1 0 0 0 0 1 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 3 7 20 20 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 15 0 0 0 0 0 0 0 2 5 0 0 0 0 0

37 37A

6A, 6B

4 7

11,35 7

26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6

4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5

2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002

HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM HM

déšť

3,6

SV

12

skoro zataženo zataženo skoro jasno skoro jasno skoro jasno

4,2 1,4 2,2 10 10

JZ JZ klidno klidno klidno

7 5

5, 3, 4 5, 3

2002/2003 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

M

R

místo měření

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003

LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ

počasí zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo zataženo jasno zataženo, mlha zataženo, mlha polojasno jasno zataženo polojasno zataženo, mlha zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, sněží jasno zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží jasno skoro jasno jasno skoro jasno skoro jasno zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha polojasno zataženo zataženo, mlha zataženo, sněží jasno zataženo, mlha

dohlednost (m) Do 100 m Do 100 m

Do 100 m

Do 100 m Do 50 m Do 50 m Do 100 m

Do 100 m Do 100 m Do 200 m Do 100 m Do 100 m Do 100 m

teplota vzduchu (°C) -7 -7,7 -3 -5,9 -7,9 -5,2 -6,2 -7,9 -4,1 -7,7 -8,4 -8,6 0,3 5,8 -0,1 -1,2 -10,8 -11 -0,5 -1,1 -2,8 -15,1 -11 -14,7 -14,8 -11,6 -14,6 -12,9 -9 -9,8 -1 -2,6 -4,5 -4,9 -4,8 -4 -3,9 -5 -3 -2 -3 -5,2 -5

směr větru

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

SV SV JJZ SV SV Z Z S SZ JV JV

3 5 3–5 2 3 5 10 5 2 4 1–2

5 – 10 8 11 10 10 10 10 15 15 15

5 3 2 1 0 0 poprašek 5 0 0

JV JJV SZ SSZ SV SV SZ SZ SSZ SSZ SZ SSV SV V SSV SV SZ Z ZSZ SZ Z Z klidno klidno klidno V SV S S JV JZ

2–3 7–9 8 5 5 2 5 – 10 10 6 2 4 7 5 – 10 7 – 10 10 10 10 3–5 10 8 – 12 5 5

15 10 10 16 30 35 37 35 40 40 40 40 40 40 40 50 50 50 55 55 55 55 50 50 50 50 50 55 60 65 65

0 0 0 8 15 5 3 2 5 0 0 0 0 10 0 10 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 5 5 10 0

5–6 5 6 12 – 15 4 3

Stránka 9

lavinová dráha (č.katastru)

27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003

LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ

zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo, sněží zataženo zataženo polojasno skoro jasno zataženo, sněží zataženo, mlha zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží polojasno skoro jasno jasno jasno jasno jasno skoro jasno zataženo, sněží,mlha zataženo, sněží,mlha jasno jasno jasno jasno jasno skoro jasno jasno jasno jasno jasno jasno polojasno polojasno zataženo zataženo, sněží,mlha jasno jasno jasno zataženo zataženo, sněží,mlha zataženo, sněží,mlha zataženo polojasno zataženo, sněží zataženo, sněží,mlha zataženo, sněží,mlha zataženo, mlha jasno polojasno polojasno polojasno polojasno jasno jasno jasno jasno polojasno jasno jasno jasno polojasno

Do 50 m Do 100 m Do 200 m

Do 100 m Do 200 m Do 50 m Do 200 m

Do 100 m Do 200 m

Do 150 m

Do 200 m Do 100 m

-5 0,4 -6,2 -8,5 -10,5 -12,6 -15 -8,5 -8,1 -7,9 -9,9 -12,1 -10,6 -9,5 -4 -4,1 -8,5 -8 -6,7 -10,2 -11,9 -10,3 -11,8 -5,3 -1,2 -3 -6,7 -4,6 1,5 1,5 -4,8 1,8 -0,7 0,3 0,3 -1,3 -5,6 -6 -9,5 -7,1 -4,7 -2 0,5 2,5 -0,8 -7,4 -8,7 -7,5 -3,5 -3,9 -4,6 -2,5 -5,8 -11 -5,8 -2,6 0,4 2,9 1,9 5,2 1,5 2,9

S SZ SZ Z S klidno klidno Z SZ SZ S SZ SZ klidno JV JV S SV V ZJZ VJV S SSV SV SV ZSZ klidno V SSZ SZ SV Z Z Z JZ S SZ Z JV JV Z JZ SSZ Z Z SZ S S SV Z S SSZ SZ Z SV Z ZSZ ZSZ V Z SSZ JZ

5–6 10 – 15 10 10 – 15 5–7

65 65 85 95 95

0 0 15 15 4

100 105 120 120 130 140 140 140 140 140 140 130 130 130 135 140 140 135 130 130 125 125 120 120 115 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 112 115 110 105 105 110 115 115 115 115 115 115 115 110 110 105 105 100 100 95 90

0 10 20 0 10 10 0 0 0 0 0 0 0 0 5 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 poprašek 1 0 0 0 poprašek 2 5 0 0 3 5 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

35,37 5 10 5 15 – 20 10 – 15 6 1–2 5 8 – 10 7 7 12 – 15 5 2–3 13 – 15 6 8 2 2 2–3 2–3 5 6 8 – 10 6 2 2–5 8 5 3 3–5 7 – 10 5 15 4 12 – 15 15 – 20 5–7 4 3 10 5 12 – 15 8 5–7 1–2 4 10 9 – 10 2–3 2 8 1–2

Stránka 10

31 28

37

30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003

LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ

polojasno skoro zataženo polojasno zataženo polojasno polojasno zataženo, sněží,mlha zataženo zataženo, sněž,mlha zataženo, sněží zataženo, sněží,mlha polojasno zataženo, sněží,mlha polojasno polojasno jasno jasno skoro jasno jasno polojasno

Do 100 m do 50-60m

Do 500 m

2,7 -3,9 -3,1 -0,4 -0,4 -5,7 -2,6 -10,1 -12 -11,4 -12 -9,5 -3,7 -7,1 -2,6 1 4,9 3,3 1 -1,9

SZ JV Z JJV JJV SZ SZ SZ S S SSZ JV S Z V JV VSV V SV VSV

8 15 – 18 5 6–8 6–8 10 – 12 16 – 18 17 – 20 15 – 20 14 – 16 10 5–7 5–8 1–2 4 1–2 1–2 6 6–8 7 – 10

85 80 80 80 80 80 80 85 90 100 100 100 100 105 105 100 90 80 70 60

0 0 0 0 0 0 0 10 10 10 5 5 2 10 0 0 0 0 0 0

4,11 6,8

2003/2004 D

M

R

místo měření

počasí

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004

LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ

jasno polojasno zataženo zataženo zataženo zataženo, déšť zataženo, sněží zataženo zataženo zataženo jasno zataženo zataženo zataženo zataženo polojasno skoro jasno zataženo polojasno zataženo mlha zataženo zataženo zataženo zataženo mlha, sněží polojasno polojasno jasno zataženo, sněží polojasno polojasno klidno

dohlednost (m)

Do 150 m Do 200 m Do 100 m

50 m Do 100 m do 100m

Do 100 m

teplota vzduchu (°C)

směr větru

4,4 -1,2 -4,4 -5 -3,9 1,2 -9,2 -7,3 -5,8 -1,2 -2,7 -1,5 -1,6 -6 -12,1 -14,7 -9,3 -2,7 -2,5 -2,3 -4 -3,1 -3,7 -8 -11 -12,3 -17 -12,6 -13,1 -3,8 -4,7 -8,5 -2,9

SV JV SV Z J JZ SZ SSZ SZ SZ V JV S Z S SZ S Z JV JV SZ Z JV S S S klidno S SV SZ SZ SZ ZSZ

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

2 10 6 4 7 5 – 10 20 – 25 20 8 – 10 5 4 3 5 8 – 10 6–8 3 5 5 4 8 5 3–4 5 – 10 4 5–7 8

12 10 10 12 12 8 15 20 25 25 25 25 25 28 30 30 30 30 30 30 30 31 33 35 38 45 47 49 49 55 65 65 68

0 0 0 2 3 0 10 10 10 2 0 0 2 3 5 0 0 0 0 0 0 1 2 3 3 10 2 5 0 10 10 0 5

4 1–2 12 – 15 4 2 10

Stránka 11

lavinová dráha (č.katastru)

1

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004

LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ

zataženo zataženo, sněží zataženo zataženo zataženo, sněží zataženo zataženo zataženo polojasno zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží jasno jano polojasno zataženo zataženo skoro zataženo zataženo, sněží zataženo polojasno zataženo zataženo, déšť zataženo, déšť zataženo polojasno zataženo zataženo zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo zataženo zataženo zazaženo, mlha zazaženo, mlha jasno zataženo zataženo jasno jano zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo zataženo, mlha polojasno skoro zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo zataženo, sněží zataženo polojasno jano zataženo, mlha zataženo zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo zataženo

Do 300 m do 100m Do 200 m Do 200 m Do 100 m Do 50 m Do 300 m Do 200 m Do 100 m Do 100 m

Do 150 m Do 100 m

Do 100 m Do 200 m Do 100 m Do 100 m Do 50 m Do 100 m Do 150 m Do 100 m Do 200 m Do 200 m

Do 200 m Do 100 m

Do 50 m Do 200 m Do 100 m Do 50 m Do 100 m Do 200 m

-4,3 -2 -3,6 -4 -4,4 -6,1 -3 -4,9 -12 -5,8 -10,4 -15,2 -19 -16,8 -13,3 -6,3 -11,6 -13 -9,9 -8,5 -9,5 -0,6 -0,5 1,9 3,2 4,8 3,9 1,6 -4,1 -6,5 -10,6 -3,2 -14,4 -5,6 -5,1 -7,2 -6,2 -5 -5 -10,1 -9,6 -9,7 -3,6 -8,7 -11 -10,1 -8,4 -11 -10,6 -9,7 -11,2 -5,6 -4,6 -11,2 -13,2 -13,1 -8,3 -8,1 -9,3 -6,6 -5,8 -5,3

JJZ Z SZ JZ Z J JZ SZ JZ SZ S S JV SZ SZ SZ JV SSZ JJZ JZ JV JZ JZ SZ SZ SZ JZ JZ SZ SZ ZSZ S Z SZ S SZ SZ SZ SSV SV JV JV S S JJV JV S Z S SSV SSZ SZ S S V JV SZ SSV JV JV JV

2–3 5–7 8 – 10 8 – 10 5 6–8 8 – 10 8 – 10 5 15 10 – 12 15 – 18 1–2 2 4–5 6–8 5 6 6 8 – 10 8 – 10 12 – 15 8 – 10 10 – 12 6–7 15 25 5 – 12 5 – 10 20 – 30 15 2–4 13 – 15 10 2–5 10 5 10 10 – 15 10 5 10 – 15 6 12 – 15 6–8 6–8 8 6 10 8 – 15 15 – 20 8 – 10 13 – 15 6 10 5 8 8 – 10 15 – 2 0 3–5 5–7 10 – 20

Stránka 12

70 75 80 90 100 105 110 110 115 125 125 125 125 125 125 130 130 130 135 150 180 180 190 190 160 130 119 80 82 95 100 115 120 120 120 120 120 115 116 118 123 123 121 121 125 125 130 135 135 137 150 155 155 155 155 155 155 155 155 160 160 160

5 5 5 10 10 10 5 5 5 10 5 3 0 0 0 10 2 1 5 20 40 2 10 3 0 0 0 0 2 20 10 10 10 0 0 0 0 0 1 2 5 0 0 2 5 0 5 5 0 2 13 5 2 2 2 0 0 1 2 5 0 0

1A, 6, 18, 32

3, 36, 36A

4, 7, 11 1, 14, 18A 8 18

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004

LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ LABSKÁ

zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo, mlha jano skoro jasno skoro jasno zataženo, sněží zataženo, sněží polojasno zataženo, sněží zataženo, sněží zataženo zataženo zataženo zataženo, mlha skoro jasno polojasno polojasno skoro jasno polojasno polojasno zataženo zataženo, sněží klidno zataženo zataženo polojasno zataženo skoro jasno

Do 50 m Do 100 m Do 200 m

Do 200 m Do 150 m Do 50 m Do 50 m Do 100 m

Do 100 m Do 100 m

-3,7 -1 -0,3 2 5 6 5,9 0,3 1,2 -2,3 -3,5 -3,4 -5,5 -9,1 -7,5 -8 -3,4 -3 -2,9 1,4 2,5 1,4 2,2 0,4 -2,1 -4 -3,5 -3,5 -2,8 -2,5 -3,9

JV J Z Z ZSZ SZ SZ SZ Z Z SZ S S SSZ S S SZ SSZ JV JV JV JV JZ V JV SZ Z ZJZ SZ S SZ

5–7 2–3 5–7 10 – 12 8 – 10 6 10 – 12 12 – 15 15 – 20 8 – 12 3 15 – 20 25 – 30 15 – 18 4–6 5 1–3 2 5–8 5–8 4–6 6 5 1–2 8 – 12 3–5 8 – 10 6–8 4 4–6 10 – 12

160 155 155 150 140 130 110 100 90 90 92 100 110 115 115 115 110 105 100 95 90 85 80 75 78 86 85 90 90 88 85

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 8 10 5 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 7 0 5 0 0 0

11

7, 19A

2004/2005 D

M

R

17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9

11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 12 12 12 12

2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004

stupeň nebezpečí

počasí zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo jasno jasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha jasno zataženo, mlha zatažano, mlha zataženo polojasno jasno zataženo zataženo polojasno jasno

dohlednost (m)

teplota vzduchu (°C)

směr větru

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

150-200 50 50

0 1 -2 -6,8 -8,5 -8,5 1 -9 -7 -7 -3 -1,5 -2 0 1,5 -1,5 -2,5 -5 -3 -2,5 -2,5 -2,5 10

Z Z SZ SZ SZ SZ Z SZ SZ SZ SV SV SV SV JV JZ JV SZ SZ Z Z SZ SZ

7–8 10 – 15 15 – 25 10 – 15 15 – 25 15 – 25 7–8 7 – 10 5 5 5–8 6–7 6 6 15 8 – 10 5–7 7 5 15 – 20 8 5 5

20 20 30 40 55 55 50 55 55 55 55 55 55 55 50 45 45 45 45 47 45 45 45

7 0 10 15 0 0 0 5 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0

do 100

50-80 do 150 do 100 do 100

do 100

Stránka 13

lavinová dráha (č.katastru)

7A

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005

1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 2 2 3 3 3 3 3 2 2 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3

jasno jasno skoro jasno skoro jasno jasno jasno jasno zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha vysoká oblačnost zataženo, mlha mlha mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha polojasno polojasno polojasno polojasno jasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha jasno jasno jasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha jasno polojasno zataženo zataženo zataženo polojasno jasno jasno jasno jasno jasno

do 100 do 100 50-10 50- 10 do 200 do 50 do 100 do 300 do 100 do 100 do 200 do 80-100 do 80 do 50

2 2 1 0,5 4 -3,5 -3,5 -8 -4 -5,5 -5,5 -6 -6 -6 -1 -1 -1 -2 -4 -5 -5 -2,6 -1,2 -1,6 -5 -2,4 -2,8 -3 -2,3 -2,3 -4,3 -4,3 1,8 0 -3 -6 -4,7 -10,1 -4,6 -4,6 -7 -6 -4 -6 -9 -10 -11 -12 -15,8 -12,8 -16,2 -12 -4,7 -7,4 -7,4 -8,2 -14,9 -10 -10,8 -14,3 -14,3

JV

2

Z Z Z Z SZ SZ SZ Z Z JZ

6 DO 5 DO 5 DO 5 DO 7 DO 7 3 10 10 10 – 12

S S SZ ZJZ Z Z SZ Z SZ SZ Z Z SZ JZ Z SZ S

10 3 6–7 8 15 15 – 20 13 – 15 5 12 12 7 7 8 5 8 18 11 – 15

JZ JZ JV JV SZ ZSZ SZ SZ S SV S Z SZ S SZ SZ SZ

3 3 8 20 18 12 – 15 10 – 12 10 8 – 10 20 – 25 10 – 15 5–7 2 14 – 15 15 – 25 15 – 25 15 – 25

45 45 45 45 45 45 45 45 52 55 55 60 60 60 65 70 60 60 60 62 60 61 65 75 85 105 110 120 125 125 125 125 125 125 125 137 140 145 145 145 145 150 160 180 170 175 180 185 200 200 200 200 202 212 212

SSZ V V JV JV

4 2 1–2 5 4

222 220 220 220 220

Stránka 14

0 0 0 0 0 0 0 1 5 10 10 0 0 5 10 10 0 5 2 2 1 1 7 10 10 20 5 10 50 0 1 1 0 0 4 8 2 5 0 0 2 5 30 15 5 10 10 10 10 0 0 0 2 10 10 0 0 5 0 0 0 0

35, 37

36,37

5 3, 4, 28 28, 32, 33, 36, 36A, 37, 37A

4, 5, 6A, 7, 7A

18, 36B 7A, 7, 11, 11A

35, 36A

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005

3 3 3 3 3 3 4 4

3 3 3

4 4 4 4 4

4 3 3 3 3 3 2 2 2 2

2 2 2

jasno polojasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo zataženo, mlha zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo, mlha skoro zataženo zataženo zataženo jasno jasno polojasno polojasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo zataženo, mlha zataženo zataženo zataženo, mlha polojasno zataženo polojasno zataženo, mlha mlha jasno jasno jasno polojasno zataženo jasno zataženo polojasno jasno jasno jasno jasno jasno jasno jasno jasno polojasno zataženo, mlha zataženo, mlha zataženo zataženo skoro zataženo skoro zataženo

-5,2 -2,5 -3,2 -4,2 -8,4 -10 -9,2 -8,7 -10 -13,1 -8,9 -8,8 -8,8 -8,3 -5,8 -9,7 -8,2 -8,3 -16,2 -16,2 -12,9 -15 -15,7 -14,5 -13,2 -13,1 -13,5 -7,3 -9,2 -15,6 -10 -7,4 -7,6 -6,6 -5,2 -0,7 2,8 3 -6 -11,5 -8,7 -5 1,7 3,6 5,5 4,1 3,2 -1,4 1,2 -2,6 -1,5 -0,3 2,8 3,1 3,2 1,3 3,3 3 -2 -4,9 1,5 -1,5

JV JV

4 8 – 10

JJV

5–7

ZSZ SSV SSV SSV SSZ S SZ SV SV SV JV S SSZ SSV SSZ ZSZ JJV SZ

15 5–8 30 20 3–5 2–4 7–10 3–5 1–2 4–5 8 – 10 4–5 8 – 10 8 – 12 15 – 20 12 4 2

SSV S SZ SZ SSZ SSZ Z Z-SZ SZ ZJZ ZJZ Z SZ SZ S

4 15 – 20 17 – 20 11 8 – 10 8 – 10 8 – 10 15 – 20 15 – 20 6 – 10 7 8 6 15 – 20 10 – 12

SSZ

6

Z JJV SZ JV JV V J V J SZS SZS JV JJV

1–2 2 2–3 2 2–3 2–3 2 2 6 2 2 9 6

SSZ SSZ SSZ

10 11 11

Stránka 15

220 220 220 221 228 232 234 240 250 250 250 252 252 252 252 253 255 255 260 265 268 268 268 268 268 273 285 290 300 320 320 330 330 334 335 325 315 315 275 275 275 275 275 270 265 245 220 218 213 211 203 203 200 196 194 188 182 176 175 178 173 173

0 0 5 3 10 10 5 20 10 2 0 2 1 2 5 2 2 2 10 10 5 0 0 0 0 5 20 5 10 30 0 35 10 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 10 0 0

26 7

3, 4, 5, 6

1

36

18 16, 14, 36A, 37, paseka na pravé straně14 2, 3, 4, 7, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 32A, 36B, 31, 30, 29, 28, 36A, 36B, 6A, 18, 6B, 5, 4

35, 36A.36B, 37

27 7A

36

13 14 15 16 17 18

4 4 4 4 4 4

2005 2005 2005 2005 2005 2005

2 2

zataženo zataženo oblačno polojasno jasno zataženo

1,5 2,5 2,8 5,9 5,6 6,2

V SZ SZ SZ S V

3 5 3 2 5 3

168 165 163 160 160 155

0 0 0 0 0 0

7 4

2005/2006 D

M

R

stupeň nebezpečí

počasí

dohlednost (m)

teplota vzduchu (°C)

směr větru

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

13 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006

2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 3 3 3 3 3 3 2 2 2

polojasno zataženo, sněžení zataženo, sněžení zataženo, sněžení zataženo mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, sněžení mlha mlha mlha, sněžení mlha, sněžení zataženo zataženo zataženo, sněžení zataženo polojasno mlha mlha mlha mlha mlha polojasno mlha jasno jasno jasno jasno skoro zataženo, sněžení jasno jasno jasno jasno jasno mlha, sněžení mlha zataženo, sněžení mlha, sněžení polojasno jasno jasno polojasno mlha jasno jasno polojasno polojasno

nad 1000 m do 50 m do 50 m do 100 m do 200 m do 50 m do 100 m do 50 m do 100 m do 50 m do 50 m do 100 m do 100 m nad 1000 m do 200 m do 50 m do 500 m do 50 m do 100 m do 50 m do 50 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 200 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 50 m do 50 m do 100 m do 200 m do 100 m nad 1000 m do 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 200 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m

0 -3 -4 -10 -10 -8 -3 -7 -4 -3 -2 -4 -10 -9 -9 -13 -12 -11 -4 -3 -6 -6 -6 0 -2 -10 -7 -1 -1 -2 -2 0 -4 -3 -9 -6 -13 -4 -5 -15 -12 -10 -8 -10 -11 -4 -4 0

SZ SZ SZ SZ SZ SV S SV SSZ SV S SSV JZ JJV JJV Z JZ V JZ SV SV SV J J JZ J J JZ SZ SSV J J J JV JZ SSZ SV SSZ SSZ V JV SSV ZJZ JZ J SSV V SSV

7 6 6 15 12 8 12 12 7 11 12 15 5 5 3 8 2 2 4 11 13 14 7 1 3 3 4 5 4 7 5 1 6 3 1 11 13 7 12 13 4 1 1 4 5 4 3 7

55 56 65 80 90 95 100 105 107 107 107 110 110 110 115 130 150 150 150 140 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 145 145 145 145 145 150 170 160 160 160 160 160 160 160 158

0 1 25 60 15 8 10 10 5 10 5 3 0 0 5 15 20 0 1 1 10 5 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 3 10 3 5 20 0 0 0 0 0 0 0 0

Stránka 16

lavinová dráha (č.katastru) 36, 18 2,3,4

6B

27, 12

31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1 2 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3

1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4

2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006

2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

polojasno jasno jasno jasno mlha, sněžení jasno jasno zataženo, sněžení zataženo, sněžení zataženo, sněžení mlha mlha, sněžení mlha, sněžení mlha mlha mlha mlha mlha mlha mlha polojasno mlha mlha mlha jasno jasno mlha skoro zataženo, sněžení zataženo, sněžení zataženo, sněžení zataženo, sněžení zataženo, sněžení mlha, sněžení zataženo jasno mlha, sněžení jasno mlha mlha mlha, sněžení jasno mlha, sněžení polojasno mlha mlha mlha jasno jasno jasno zataženo zataženo jasno zataženo zataženo mlha, déšť polojasno zataženo, sněžení

nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 100 m do 100 m do 200 m do 100 m do 100 m do 100 m do 50 m do 200 m do 100 m do 100 m do 50 m do 100 m do 1000 m do 200 m do 100 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m do 200 m do 200 m do 200 m do 200 m do 50 m do 100 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m nad 1000 m do 50 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 100 m nad 1000 m do 100 m do 50 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 200 m do 200 m nad 1000 m do 200 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 500 m

-1 0 0 -1 -9 -15 -10 -8 -3 -6 -7 -7,4 -9,3 -8,1 -6,7 -8,8 -3,1 -2,2 -3,5 -3,4 -4,3 -2 -7,7 -9,2 -9,2 -7,2 -11,8 -9,4 -11,5 -11,5 -11,2 -10,4 -8,4 -10,7 -12,8 -12,8 -12,8 -2,5 -4,6 -13,5 -13,5 -11 -6,5 -8,2 -7,4 -6 -8,5 -2,8 -8,2 -4,4 -8,9 -6,1 -0,2 0,4 2,8 1,3 -0,1

SV SV SV SV SV V SV SZ SZ SZ SZ SV SSV SSV V SZ JZ JZ Z SZ Z Z V V JV JV J SV Z JZ Z SZ SV SZ S V S S SV SV V V V V V S S SZ SZ SV JV JJV SZ SZ S SZ S

9 8 8 7 10 2 4 12 9 10 4 10 12 12 4 5 4 4 4 10 3 3 10 5 10 7 1 6 4 5 3 5 10 7 14 6 3 8 5 25 15 11 5 2 6 7 6 6 7 4 5 2 4 5 2 4 9

158 158 158 158 158 160 160 168 183 203 215 230 230 230 230 230 235 235 235 235 235 232 232 232 230 230 230 232 230 233 240 240 240 240 238 240 240 253 255 260 260 255 255 255 255 245 245 235 229 224 221 218 214 205 192 185 165

0 0 0 0 0 5 0 8 15 20 15 15 5 0 0 0 5 5 3 1 1 0 1 2 1 0 0 5 1 2 10 0 5 2 3 5 4 15 8 15 4 1 2 1 2 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1

2 2 2 2

mlha, déšť mlha polojasno polojasno

do 200 m do 100 m do 1000 m nad 1000 m

1 0,8 0,3 -0,6

SZ S SSZ S

8 7 8 5

155 145 140 135

0 0 0 0

2

Stránka 17

1A

11B, 6, 7A

18A

37 35, 11A 36, 37 11B 28,29

7 11 18 6B, 6C 28, 29 11, 11A, 35, 37 35, 37

4 5 6 7 8 9 10 11 14 15 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 2

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5

2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1

polojasno skoro zataženo mlha polojasno polojasno zataženo zataženo zataženo zataženo zataženo mlha mlha jasno zataženo zataženo polojasno polojasno jasno polojasno jasno skoro zataženo skoro zataženo zataženo zataženo

nad 1000 m nad 1000 m do 200 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 100 m do 100 m nad 1000 m do 100 m do 100 m nad 1000 m do 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 1000 m nad 1000 m

-4,7 -5,5 -6,5 -5,4 -2,2 0,7 -2,7 -5,6 -0,5 -2,3 -0,5 -1 1,7 3,2 5,3 6 3,7 3,9 6,3 8 7,1 6,5 -1,9 0

S SV S SZ JZ JZ SV SV S S S S S JZ Z Z Z SV SV SV V S JV bezvětří

6 1 8 5 4 4 7 15 15 7 11 2 2 3 1 3 2 2 3 4 0 2 3 0

135 132 130 130 130 130 130 140 140 140 140 135 125 125 120 115 110 107 107 100 90 80 82 0

2 4 1 1 0 0 3 10 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0

36B, 37

2006/2007 D

M

R

stupeň nebezpečí

počasí

dohlednost (m)

teplota vzduchu (°C)

směr větru

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 3 3 3 3 3 3 3

zataženo mlha mlha mlha, déšť mlha, déšť se sněhem mlha mlha, sněžení mlha zataženo mlha, sněžení mlha mlha, déšť jasno polojasno mlha mlha, déšť se sněhem mlha, sněžení mlha, déšť se sněhem mlha zataženo polojasno zataženo, sněžení zataženo zataženo mlha mlha, sněžení mlha, sněžení mlha mlha mlha

do 500 m do 200 m do 100 m do 100 m do 100 m do 100 m do 100 m do 100 m do 500 m do 100 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 1000 m do 100 m do 50 m do 50 m do 100 m do 200 m do 200 m do 1000 m do 500 m do 200 m do 1000 m do 100 m do 100 m do 50 m do 50 m do 50 m do 50 m

-5,2 -2,6 -0,2 0,7 0,5 -2,5 -0,7 1,2 -3,4 -1,6 1,5 1 -4,4 -3,6 -0,5 0,7 -5,4 -2,4 -2,9 -3,6 -15,4 -11,4 -14,9 -13,1 -11,2 -8,4 -5,4 -5,4 -2,2 -4

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z JZ Z SZ Z Z Z SZ SV SV S S Z Z SSZ Z Z Z

12 7 10 12 9 8 6 11 9 15 20 10 4 10 6 20 24 10 15 13 5 12 8 6 15 10 25 9 7 15

22 25 40 46 46 47 55 47 40 40 40 35 35 35 35 35 35 38 35 35 35 40 70 70 70 70 70 77 93 95

7 5 15 6 1 1 8 0 0 10 5 0 0 0 0 0 5 5 0 1 0 10 30 10 10 10 15 10 15 5

Stránka 18

lavinová dráha (č.katastru) 7

18

2, 3, 6a, 37, 37a 36, 36a, 36b

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2

polojasno mlha mlha polojasno polojasno jasno mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, déšť mlha mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, sněžení jasno jasno mlha zataženo skoro jasno mlha, sněžení polojasno polojasno mlha mlha mlha mlha, sněžení mlha mlha skoro zataženo mlha, sněžení skoro zataženo mlha jasno mlha, déšť se sněhem zataženo mlha, sněžení skoro jasno jasno jasno mlha skoro zataženo jasno mlha mlha mlha, sněžení mlha, sněžení mlha mlha polojasno mlha jasno jasno jasno jasno zataženo zataženo skoro jasno jasno jasno polojasno mlha

nad 1000 m do 100 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 50 m do 200 m do 100 m do 100 m do 50 m do 50 m do 50 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 500 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m do 1000 m do 100 m do 50 m do 100 m do 200 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m do 200 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m do 500 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m nad 1000 m do 50 m do 50 m do 100 m do 50 m do 50 m do 50 m do 1000 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 500 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 50 m

-5,6 -5,4 -6,1 -4,4 -8,7 -9,7 -2,5 -1,7 -2,1 -1,7 -0,3 -0,8 -3,6 -0,2 -4,2 -0,4 -3,7 -4,4 -3,9 -4,3 -0,8 -3,5 -2,9 -5,5 -6,8 -4,1 -3,7 -1,8 -4 -3,4 -3,2 -0,4 0 2,4 2,8 -2,2 -2 -5,4 -0,1 1,1 1,1 -2,6 -2,6 0,5 -0,7 -6,3 -6 -6,8 -6,2 -5,2 0,6 -1,6 -0,6 0,2 0,6 -1,3 -1,5 0,3 -0,2 1 -2,4 -4,7

Z Z Z SZ SZ bezvětří JZ JZ Z JZ JZ JZ Z JZ SZ V JV Z Z bezvětří Z bezvětří S SZ JZ JZ Z Z Z JZ Z JV J JV JV Z Z Z bezvětří JV S S bezvětří Z Z Z SSZ S Z V SV JV V JV V JJV JJV JV JV V bezvětří S

3 12 10 8 4 0 7 9 10 13 12 20 10 8 5 8 6 5 7 0 3 0 7 5 10 10 6 8 10 6 12 15 8 8 2 8 1 3 0 5 3 3 0 9 14 11 10 6 8 13 13 6 10 5 6 7 6 6 15 3 0 6

Stránka 19

90 93 95 95 97 100 105 112 112 112 112 117 117 122 128 128 128 125 125 125 127 125 125 125 125 128 140 145 152 160 166 166 162 158 150 150 148 148 145 144 140 138 135 135 138 140 141 175 175 175 177 177 172 165 155 145 145 145 142 140 135 138

0 3 3 0 2 3 8 10 2 2 3 5 2 5 6 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 3 12 5 7 8 6 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 5 5 1 35 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3

36b, 37

36, 37 16

4, 18, 28, 29, 30, 32, 37 1a, 37a, Richtrovy boudy 7A 36A 36 5, 6 36

5 6 7 8 9 10 11 12 13 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

polojasno skoro zataženo zataženo mlha zataženo mlha zataženo jasno jasno jasno skoro jasno skoro jasno mlha skoro jasno zataženo oblančno

nad 1000 m nad 1000 m do 1000 m do 100 m do 1000 m do 100 m do 500 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m nad 1000 m do 500 m do 1000 m

-5,4 0,1 -0,5 -1,7 1,1 1,4 1 2,3 6,2 5,2 6,5 7 -0,3 -2,7 -0,7 -3,6

S SZ SV S Z Z SZ bezvětří JV JV V bezvětří SZ SZ SZ SZ

3 7 6 15 12 7 6 0 4 2 5 0 10 7 12 3

136 130 128 125 124 120 118 108 102 98 95 92 85 85 80 78

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0

jasno zataženo polojasno jasno jasno

nad 1000 m do 500 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m

3,2 7,4 7 6,6 8,4

Z SZ SSZ JJV SSZ

2 5 3 9 2

70 65 55 45 35

0 0 0 0 0

5

2007/2008 D

M

R

stupeň nebezpečí

počasí

dohlednost (m)

teplota vzduchu (°C)

směr větru

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1

mlha, sněžení zataženo zataženo, sněžení oblančno mlha, sněžení zataženo mlha oblančno mlha zataženo zataženo polojasno polojasno mlha zataženo mlha, sněžení mlha, sněžení jasno jasno mlha, sněžení mlha mlha mlha mlha, sněžení mlha, sněžení mlha mlha, déšť mlha polojasno polojasno mlha mlha

do 50 m do 500 m do 200 m do 500 m do 200 m do 500 m do 50 m do 1000 m do 200 m do 500 m do 200 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 500 m do 50 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 100 m do 50 m do 100 m do 100 m do 50 m do 50 m do 50 m do 100 m nad 1000 m do 1000 m do 50 m do 50 m

-2,8 -7,6 -7,2 -5,1 -8 -9,6 -4,2 -3,8 -0,6 -3,2 -4,6 3 4,6 -2,4 -6,4 -7,4 -8,2 -10,3 -8,9 -5 -1,1 -0,7 0,9 -2,5 -0,4 1,5 1,5 -4,5 -5,9 -5,9 -3,6 -2,8

SZ SSV SSV Z V V S Z J J bezvětří JV ZJZ SSV Z S SZ SV SZ S SSZ Z Z Z Z Z JZ Z J ZJZ SZ SSZ

15 10 12 3 13 12 4 3 5 2 0 3 3 5 4 15 20 5 2 8 5 15 15 15 8 10 15 14 13 6 3 9

50 70 80 95 95 90 85 80 80 60 60 60 60 60 60 65 80 85 85 90 92 80 105 120 127 127 120 120 120 120 120 120

3 20 10 15 5 3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 10 15 5 0 8 5 0 25 15 7 0 3 0 0 5 0 5

Stránka 20

lavinová dráha (č.katastru)

37

7,18, 37

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008

1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2

mlha mlha mlha zataženo jasno polojasno skoro jasno skoro jasno jasno jasno jasno polojasno jasno jasno jasno jasno jasno mlha zataženo mlha zataženo zataženo zataženo zataženo mlha jasno mlha polojasno mlha skoro zataženo polojasno zataženo mlha zataženo zataženo mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, déšť mlha, déšť mlha mlha, sněžení mlha mlha mlha mlha mlha jasno mlha zataženo mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, sněžení jasno polojasno mlha mlha mlha skoro jasno zataženo skoro jasno skoro jasno jasno

do 50 m do 50 m do 100 m do 1000 m do 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 50 m do 1000 m do 100 m do 1000 m do 50 m do 500 m nad 1000 m do 100 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m do 1000 m do 50 m do 1000 m do 1000 m do 100 m do 50 m do 100 m do 100 m do 50 m do 50 m do 50 m do 100 m do 100 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 50 m do 500 m do 50 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 100 m do 50 m do 50 m do 100 m nad 1000 m do 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m

-7,7 -8,1 -7 -8,2 -1,7 -1 -0,4 2,6 1,1 2 -2,5 -5,4 -7,9 -8,7 -6,2 -2,4 0 -2,8 -6 -7 -8,9 -7,1 -8,2 -5,6 -4,9 -6,3 -4,6 -5,1 -2,6 -1,2 0,4 -2,7 -0,2 -1,5 -2,5 -0,5 -2,2 0,2 0,8 1 -1,5 -9 -3 -5 -1,2 -3,1 -9,6 -1,9 -2 -5,6 -4,7 -4,5 -8,5 -5 -3 -2 -5 -6 -0,5 -0,5 -0,2 -4,4

S SZ SV SSV V V V bezvětří bezvětří bezvětří J Z SZ JZ JV Z Z Z Z Z V JV J J J Z Z Z JZ Z J SZ JZ SZ JJV J Z SSZ SSZ SZ Z SZ SZ SZ SZ SZ SZ SZ ZJZ SZ JZ JZ JZ JV Z Z Z Z Z JZ bezvětří bezvětří

10 12 6 2 10 4 1 0 0 0 2 1 2 5 2 3 6 7 7 4 3 6 20 4 5 3 8 3 6 7 5 3 10 5 10 4 10 6 2 8 15 10 8 12 11 12 12 10 6 8 14 14 6 9 3 18 13 6 2 6 0 0

Stránka 21

120 125 120 120 125 125 125 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 125 130 133 140 140 140 140 140 145 145 145 145 145 140 137 135 135 137 139 145 140 135 130 135 135 135 135 138 140 140 140 142 145 155 157 155 155 163 165 165 163 163 160 160

5 5 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 5 3 6 0 0 3 7 10 0 2 0 0 0 0 0 0 2 2 6 6 0 5 10 0 0 0 3 20 5 0 5 3 10 2 0 0 8 2 0 0 0 0 0

37

37

37A

28, 29, 30

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008

2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 2 2 2 2

jasno mlha mlha mlha skoro jasno mlha mlha jasno mlha mlha zataženo jasno mlha mlha mlha mlha zataženo mlha, sněžení mlha, sněžení zataženo zataženo mlha, sněžení jasno jasno skoro jasno zataženo jasno mlha mlha mlha mlha polojasno zataženo zataženo, sněžení oblančno zataženo zataženo zataženo mlha mlha, sněžení mlha, sněžení zataženo mlha jasno jasno jasno mlha mlha mlha mlha mlha mlha mlha zataženo mlha mlha mlha polojasno jasno mlha, déšť mlha mlha

nad 1000 m do 50 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 50 m do 50 m nad 1000 m do 50 m do 50 m do 1000 m nad 1000 m do 50 m do 50 m do 200 m do 100 m do 500 m do 50 m do 100 m do 1000 m do 1000 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 1000 m nad 1000 m do 100 m do 100 m do 100 m do 100 m nad 1000 m do 1000 m do 100 m do 500 m do 500 m do 100 m do 100 m do 100 m do 100 m do 100 m do 500 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 200 m do 200 m do 100 m do 100 m do 100 m do 50 m do 100 m nad 1000 m do 50 m do 50 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 100 m do 100 m

-6,3 -6,1 -10,1 -13 -8,8 -2 -2,4 -5,2 0,8 0 -1,6 2 2,7 1 -1 -6 -3,7 -0,1 -2,5 -3,1 -8 -8,9 -11,8 -2,9 -3,8 -1 -1,8 -0,9 -0,7 -4,9 -5 -4,8 0,9 0,2 -8,2 -9,1 -7,9 -6,1 -6,1 -4,8 -6,1 -8,6 -1,5 -3,7 1 2,5 -2 -1,5 -2,5 -4,5 -2,3 -2,8 -6,7 -0,5 1,8 3,2 0 -1,8 0 0 -2 -4

bezvětří SSZ SV SZ SZ SZ SZ Z Z Z Z JZ JZ JZ Z Z ZJZ JZ JZ JZ JZ JZ JZ JZ bezvětří SZ JZ ZJZ Z Z SZ SZ JZ JZ Z Z JZ Z J Z S Z JV JV JV SZ Z Z SZ Z J JV JZ J J JV Z JZ JV SZ Z Z

0 3 15 15 7 13 7 6 3 4 20 12 12 18 12 10 5 15 12 10 10 10 8 3 0 2 6 12 7 12 8 8 5 5 8 5 5 12 5 2 1 2 9 3 10 4 8 3 3 8 9 4 10 5 10 6 9 4 3 6 15 20

Stránka 22

160 160 160 162 160 161 162 162 162 162 162 162 162 155 150 148 148 169 179 189 191 191 190 190 190 190 190 190 197 197 225 225 224 225 228 230 235 242 255 265 268 270 270 270 265 260 260 265 265 265 265 265 275 275 265 245 230 230 220 210 212 220

0 0 2 2 0 1 2 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 21 10 10 2 1 2 0 0 0 0 0 7 20 15 2 0 3 5 4 10 15 15 10 5 5 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 10 0 0 0 0 0 0 0 2 8

3, 5, 27, 27, 28, 29, 30, 32, 35, 36, 36A, 36B, 37, 37A

18

7A, 29, 35 7, 37

37

18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 30

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

jasno mlha mlha jasno mlha, déšť zataženo jasno polojasno mlha jasno jasno zataženo

nad 1000 m do 50 m do 100 m nad 1000 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m

-5,7 0 -1,5 4,5 1 -0,2 -2,2 2,4 1,7 1,2 3,2 3

SZ JV SZ J SV V V JV SZ JV V J

1 7 5 6 8 6 1 2 2 3 5 3

220 210 210 205 200 208 205 202 200 200 197 185

0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 0

35, 36

2008/2009 D

M

R

stupeň nebezpečí

počasí

dohlednost (m)

teplota vzduchu (°C)

směr větru

rychlost větru (m/s)

sníh celkem (cm)

nový sníh (cm)

21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12

2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008

1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

mlha, sněžení zataženo mlha, sněžení zataženo skoro jasno zataženo mlha mlha zataženo, sněžení zataženo mlha mlha zataženo mlha mlha mlha mlha skoro jasno mlha mlha, sněžení mlha mlha mlha mlha mlha mlha mlha polojasno mlha, sněžení mlha, sněžení zataženo, mrznoucí déšť mlha mlha zataženo jasno zataženo jasno jasno

do 100 m do 500 m do 100 m do 500 m nad 1000 m do 500 m do 100 m do 100 m do 100 m do 1000 m do 100 m do 50 m do 1000 m do 200 m do 100 m do 100 m do 50 m nad 1000 m do 100 m do 50 m do 100 m do 200 m do 50 m do 50 m do 50 m do 50 m do 50 m do 1000 m do 50 m do 50 m do 50 m do 100 m do 100 m do 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m

-5,5 -10,2 -10,2 -10,1 -8,9 -7,9 -1 -6 -5 -2 -0,8 -3,8 -6,2 -4,2 -1,6 -3,8 -4,1 -7 -3,4 -2,2 -2,9 -3 -4 -2,6 -1,5 -1,5 -1,7 -2,5 -6,7 -5,4 -0,8 -5,9 -4,3 -10,4 -12,9 -9,2 -10,8 -9,7

Z Z Z JZ Z Z Z Z Z JZ Z Z JZ Z Z Z Z Z Z JZ JV Z JV JV JV J S SZ Z Z Z SZ Z SSV S SV JJV JJV

12 6 13 10 2 8 4 12 9 4 10 6 6 4 7 7 10 2 6 8 10 9 14 12 10 5 4 2 14 17 14 18 13 6 5 6 4 4

25 40 43 43 40 40 40 37 39 37 35 40 40 40 40 40 45 42 40 40 41 40 40 40 40 38 40 42 42 42 40 40 45 48 50 50 48 48

15 15 10 10 0 0 0 0 2 0 0 10 1 3 1 3 10 0 0 1 1 2 2 0 0 0 2 2 2 2 0 1 5 5 2 0 0 0

Stránka 23

lavinová dráha (č.katastru)

8

11

30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1 2

12 12 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3

2008 2008 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3

jasno jasno jasno mlha, sněžení jasno zataženo, sněhová přeháňka mlha, sněžení jasno jasno mlha jasno jasno jasno jasno jasno polojasno mlha mlha zataženo mlha mlha zataženo, sněžení mlha zataženo jasno mlha zataženo jasno jasno mlha mlha mlha mlha mlha mlha mlha jasno jasno oblančno mlha polojasno mlha mlha, sněžení mlha, sněžení mlha mlha, sněžení mlha, sněžení zataženo mlha mlha, sněžení skoro zataženo mlha skoro jasno zataženo mlha mlha, sněžení polojasno mlha mlha, sněžení zataženo mlha zataženo

nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 50 m nad 1000 m do 100 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 1000 m do 100 m do 100 m nad 1000 m do 100 m do 100 m do 500 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 50 m do 200 m do 100 m do 50 m do 100 m do 50 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m do 1000 m do 100 m do 1000 m do 100 m do 100 m do 100 m do 100 m do 50 m do 100 m do 1000 m do 100 m do 100 m do 1000 m do 100 m nad 1000 m do 500 m do 500 m do 100 m nad 1000 m do 200 m do 200 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m

-8,1 -5 -6,1 -8,2 -14,5 -6,9 -6,9 -14,9 -19,7 -11,7 -8,1 -6,6 -4,3 -3 -2,5 -1,1 -4,3 -7,3 -8,1 -4,1 -5,8 -1,2 -1,6 -5,8 -3,5 -4,4 -6,1 -6,8 -6 -7,3 -8,1 -9,7 -8,7 -10,5 -5,7 -3,6 -2,6 -0,9 -0,5 -3,6 -8,7 -5,7 -7,1 -10,5 -10,9 -10,6 -11,2 -9,3 -10,9 -10,7 -13,3 -7,4 -8,7 -7,3 -4,8 -6,7 -6,8 -4,5 -5,2 -5,3 -0,7 -0,9

JJV JJV SZ S SZ Z Z JV S Z Z SV S JZ JZ JV S S S Z Z JV JV Z J JZ JZ JV JV SV SV S SV V JJV JJV JZ JZ JJV SSZ SZ JZ SZ SZ SSZ SSZ SSZ Z SSV S SZ SZ S Z SZ S Z Z SZ SZ Z JZ

10 7 8 4 3 8 3 2 2 8 3 3 5 8 8 4 5 4 3 6 8 5 4 4 10 10 1 7 6 8 10 6 7 8 16 14 6 4 9 4 4 10 15 13 10 12 10 5 9 13 5 7 3 4 11 9 8 7 16 14 2 5

Stránka 24

47 47 47 52 58 58 63 63 63 63 63 63 63 63 60 60 60 60 60 60 63 63 68 68 68 83 83 83 83 83 83 83 83 115 115 115 112 112 112 110 112 112 112 115 118 115 115 120 120 120 120 120 125 125 125 130 135 135 145 145 145 140

0 0 0 5 6 1 5 5 0 5 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 15 1 5 0 0 15 0 0 1 0 0 1 1 35 10 0 3 0 0 0 2 0 5 10 5 5 5 5 5 15 5 5 5 2 5 10 5 0 15 0 1 0

5 37

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5

2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009

3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

mlha mlha mlha mlha mlha polojasno mlha zataženo, sněhová přeháňka mlha, sněžení mlha, sněžení mlha, sněžení zataženo mlha, sněžení mlha, sněžení mlha jasno mlha mlha polojasno mlha mlha mlha mlha mlha mlha mlha mlha mlha jasno jasno jasno skoro jasno jasno polojasno polojasno polojasno polojasno polojasno polojasno jasno jasno jasno jasno jasno jasno jasno mlha zataženo jasno jasno jasno mlha jasno jasno jasno zataženo polojasno zataženo polojasno jasno jasno jasno

do 100 m do 50 m do 50 m do 50 m do 100 m nad 1000 m do 100 m do 1000 m do 200 m do 100 m do 50 m do 1000 m do 50 m do 100 m do 100 m nad 1000 m do 200 m do 50 m nad 1000 m do 200 m do 50 m do 100 m do 200 m do 200 m do 50 m do 200 m do 100 m do 100 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 100 m do 500 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m do 50 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m nad 1000 m

-2,8 -2,5 -0,3 -0,7 -2,3 -7 -2,3 -5,2 -5,4 -5,3 -3,5 -3,8 -1,2 -2,2 -2,6 -7,1 -6,7 -9 -10,1 -4,6 -4 -6,5 -11,9 -5,7 -2,3 -2,6 -2,6 -3,6 -6,1 -1,6 -0,3 4,5 2,4 4,2 1,6 4,6 5 2,5 3,2 6,2 1,5 4 2,5 1 3 3 -0,5 1,3 0 1,3 0,8 -2,3 1,8 2,2 3,2 0,8 2,9 3,3 6,1 6,1 2,5 3,5

SZ JJV JJV JV S SZ SZ Z S SZ SZ SZ Z S SZ SZ SZ SSV S Z SZ Z SZ SZ JZ JZ JZ S SV JV SV J bezvětří SZ JV JZ JZ Z JV V V JV SZ JV JV JV JZ V V V J S Z Z J J J JV SV SSV SSV JV

3 10 13 6 6 7 4 10 7 14 13 4 7 7 8 17 7 7 6 12 17 8 8 2 10 5 9 5 7 5 10 6 0 2 2 5 5 2 1 5 3 5 3 1 7 5 5 2 2 2 1 5 5 7 12 10 9 8 4 4 5 1

Stránka 25

140 140 140 142 142 142 143 145 160 165 168 170 172 177 180 180 184 188 190 190 195 210 220 225 230 232 232 235 235 235 235 230 230 220 215 210 205 200 190 180 170 160 155 152 150 145 140 130 120 110 95 85 80 73 65 60 0 0 0 0 0 0

0 1 0 2 0 0 1 4 20 10 5 5 2 5 5 1 8 7 2 0 5 15 20 5 5 4 2 3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

18

35, 36A, 37, 37 37 37

36B, 37

37

Stránka 26