UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Trenérská škola
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Trénink útočníků v ročním tréninkovém cyklu v kategorii staršího dorostu a juniorů
Vypracoval: Jiří Žůrek Vedoucí práce:
PhDr. Zdeněk Pavliš 1
Čestně prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval sám s použitím literatury uvedené v seznamu literatury, eventuelně v seznamu internetových zdrojů.
Datum
25. 8. 2014
podpis
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracoval samostatně a uvedl veškeré literární prameny, které byly během této práce použity. Zároveň souhlasím se zveřejnění této práce jak v tištěné, tak v elektronické podobě.
V Praze dne 25. 8. 2014
--------------------Jiří Žůrek 3
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval PhDr. Zdeňku Pavlišovi za odborné vedení a podporu při tvorbě závěrečné práce a za mnoho podnětných informací týkajících se zvolené problematiky.
4
Svoluji k zapůjčení své závěrečné práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení:
Číslo obč. průkazu: Datum vypůjčení:
5
Poznámka:
OBSAH 1. ÚVOD
9
2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE
10
2.1. Cíle práce
10
2.2. Úkoly práce
10
3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA
11
3.1. Rozbor literatury
11
3.2. Roční tréninkový cyklus v ledním hokeji
12
3.2.1. Přípravné období
12
3.2.2. Předzávodní období
13
3.2.3. Závodní období
13
3.2.4. Přechodné období
13
3.3. Bruslení
14
3.4. Struktura herních činností
16
3.4.1. Herní činnosti jednotlivce útočné a obranné
16
3.4.2. Herní kombinace útočné a obranné
19
3.4.3. Týmová organizace v útoku a v obraně
21
3.5. Didaktické formy tréninku
23
3.5.1. Týmový trénink
23
3.5.2. Individuální trénink
24
3.5.3. Skupinový trénink
24
3.6. Specializace postů v ledním hokeji
25
3.6.1. Post brankáře
25
3.6.2. Post obránce
25
3.6.3. Post útočníka
25
3.7. Hra útočníků
26
3.7.1. Trénink útočníků mimo led
26 6
3.7.2. Trénink útočníků na ledě
27
3.8. Metodolické nástroje
28
3.8.1. Metoda experimentu
29
3.8.2. Metoda měření
29
3.8.3. Metoda testování
30
3.8.4. Metoda pozorování
30
3.8.5. Osoba pozorovatele a zhodnocovatele
30
3.8.6. Příprava pozorování a vyhodnocování
30
3.8.7. Písemný záznam
30
3.8.8. Pozorovací protokoly
31
3.8.9. Statistika v pedagogických výzkumech
31
3.8.10. Základní operace se statickými údaji
31
4. PRAKTICKÁ ČÁST
33
4.1. Metody práce
33
4.2. Roční tréninkový cyklus
33
4.3. Přípravné období
34
4.3.1. Trénink útočníků mimo led
34
4.3.2. Trénink útočníků na ledě
35
4.3.3. Týdenní mikrocyklus útočníků v přípravném období
39
4.3.3.1. Tréninkové jednotky
40
4.4. Předzávodní období
64
4.4.1. Trénink útočníků mimo led
64
4.4.2. Trénink útočníků na ledě
65
4.4.3. Týdenní mikrocyklus útočníků v předzávodním období
67
4.4.3.1. Tréninkové jednotky
68
4.5. Závodní období
76
4.5.1. Trénink útočníků mimo led
76 7
4.5.2. Trénink útočníků na ledě
76
4.5.3. Týdenní mikrocyklus útočníků v závodním období
78
4.5.3.1. Tréninkové jednotky
79
4.6. Přechodné období
86
5. DISKUSE
87
5.1. Trénink útočníků mimo led
87
5.2. Trénink útočníků na ledě
87
6. METODICKÉ DOPORUČENÍ PRO TRÉNINK ÚTOČNÍKŮ V KATEGORII STARŠÍHO DOROSTU A JUNIORŮ
89
7. ZÁVĚR
92
8. POUŽITÉ GRAFICKÉ ZNAČENÍ
93
9. POUŽITÁ LITERATURA
94
8
1. ÚVOD Lední hokej patří spolu s fotbalem k nejpopulárnějšímu sportu v České republice. Jeho obliba je dána svoji úspěšnou historií, kterou spoluvytvářeli vynikající hokejisté s velkými předpoklady a smyslem pro kolektivní hry, dokonce takové, jaké najdete v málokterých hokejových zemích. V minulosti jsme měli spoustu vynikajících hokejistů, ale hlavně velkých hokejových osobností, kteří výrazně vyčnívaly v nejrychlejší kolektivní hře na světě. Tyto úspěšné generace hokejistů tady zanechaly výrazné stopy a je na nás trenérech, lidech, kteří se v ledním hokeji angažují, znovu vychovat úspěšné generace hokejistů pro náš hokej. V poslední době máme šikovné hokejisty, ale chybí výrazné individuality, které budou hokejovými osobnostmi. Pro rozvoj hráče v ledním hokeji je důležité každé období, kterým hráč prochází, ale velmi podstatné a rozhodující je období ve věku 14 až 18 let. Všichni co se v ledním hokeji pohybujeme víme co musíme udělat pro rozvoj hráčů, ale podstatné je jestli to vůbec děláme. V období ve věku 6 až 14 let je mnohdy nejdůležitější vidina vítězství za jakoukoliv cenu. Nenecháme děti spolupracovat v principech a základních zásadách ledního hokeje, které získávají od trenérů. Děti nutíme se nerozhodovat samostatně, chybí hravost a soutěživost, protože skoro vše co dělají, tak dělají na pokyn trenérů a neposlední řadě i rodičů. U malých dětí chybí metoda pokus – omyl. Potom přichází zásadní a rozhodující období 14 až 18 let. Mnoha hráčům chybí chuť pracovat a překonat zvýšenou náročnost a spolehnout se sám na sebe. Pokud bude v tréninkovém procesu zastoupena odbornost a náročnost z pohledu rozvoje pohybových schopností, dovedností, spolu s vysokou technickou zdatností a taktickou znalostí a to vše podpořené správným a důsledným výchovným procesem, musí z toho být kvalitativní posun.
9
2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 2.1. Cíle práce
Vytvořit model pro specializovaný trénink útočníků se zaměřením na rozvoj a zdokonalení herních činnosti jednotlivce (HČJ) útočných a obranných a na řešení herních situací pomocí principů herních kombinací (HK) útočných a obranných
2.2. Úkoly práce
Vytvořit strukturu a obsah tréninkových cvičení pro trénink kategorie dorostu v ročním tréninkovém cyklu (RTC) v přípravě na ledě
Vytvořit strukturu a obsah tréninkových cvičení pro trénink kategorie dorostu v RTC v přípravě mimo led
Vytvořit strukturu a obsah tréninkových cvičení pro trénink kategorie juniorů v RTC v přípravě na ledě
Vytvořit strukturu a obsah tréninkových cvičení pro trénink kategorie juniorů v RTC v přípravě mimo led
Vytvořit obsah tréninkových cvičení pro trénink útočníků v celém RTC
Vypracovat a graficky znázornit námi zvolená herní a průpravná cvičení pro rozvoj HČJ a HK
Vytvořit a popsat trénink útočníků z pohledu HČJ útočných a obranných
Vytvořit a popsat trénink útočníků z pohledu HK útočných a obranných
Vytvořit a popsat trénink útočníků na ledě
Vytvořit a popsat trénink útočníků mimo led
10
3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1. Rozbor literatury Člověk se rodí s osobitými dědičnými vlohami. K těm patří i herní talent. Hráč jako lidská bytost je vždy jedinečný. Přizpůsobuje se vlivem podnětů a prostředí a reaguje individuálně. Formujícím prostředím je pro něj utkání a trénink. Hodnotu adaptivních změn, ke kterým při nich dochází, zvýrazňuje jeho herní myšlení. Mentální ozvěny jsou osobité, a tím i produktivně rozdílné. Hodnotu hráče vytváří jeho herní nezávislost a samostatnost. Právě jeho individuální kvality přímo obohacují týmový výkon (4). Dát tělu obecnou kondici lze relativně rychle. Rozvinout herní kondici vyžaduje porozumění komplexnosti herního výkonu. Osvojování a automatizace dovedností probíhá častým opakováním. Motivované koučování hráče vede k samostatnosti a sebeuvědomování. Klíčem k poznávání taktiky je sebeuvědomované sebeprožívání herního děje. Pocity svobody rozhodování, výběr z možností a úspěšná realizace činností jsou pro vývoj taktického myšlení podmínkou. Tyto prožitky paměť nejen zaznamenává, ale současně při výkonu dává hráči k dispozici (9). Sportovní trénink je chápán jako organizovaný proces, při kterém si sportovec osvojuje a zdokonaluje určité dovednosti a rozvíjí své schopnosti. V začátcích ledního hokeje nebyl trénink založen na cílevědomě postavených cvičeních. Obsahem tréninku bylo opakování vlastního výkonu, tj. hrálo se. Teprve později se vývojem došlo k poznání, že vyšší výkonnosti se nedosáhne pouhým opakováním hry, ale spíše prováděním určitých cvičení, které jsou ve větší či menší míře podobné hernímu výkonu (1). Základem hokejového tréninku spočívá v mnohostranném využívání tréninkových cvičení jako nejdůležitějších prostředků zvyšování herní výkonnosti. Cvičení jsou účelově uspořádanou formou herních dovedností různého obsahu a rozsahu, které vycházejí ze hry a ke hře směřují. To znamená, že ne každá pohybová činnost může být vhodným cvičením rozhoduje záměr, smysl a efekt zvoleného cvičení (10).
11
3.2. Roční tréninkový cyklus v ledním hokeji Roční tréninkový cyklus je základní jednotka dlouhodobé organizované tréninkové činnosti. Svým uspořádáním je výrazem zákonitostí racionální stavby sportovního tréninku. Jakákoliv cvičení, metody atd. ztrácejí smysl a efektivitu, nejsou-li používány v pravý čas a na správném místě (1). Při jeho časovém členění se užívají makrocykly pro jednotlivá období:
makrocyklus přípravného období
makrocyklus předzávodního období
makrocyklus závodního období
makrocyklus přechodného období
3.2.1. Přípravné období V ledním hokeji začíná přípravné období koncem dubna a končí obvykle koncem června. V tomto obdobím trénink zaměřen na vytváření všestranných základů sportovní výkonnosti. Cílem je dosažení kvantitativních a kvalitativních změn. Kvantitativní změny se týkají zvyšování funkční úrovně orgánů a systémů, kvalitativní znamenají přizpůsobení zvýšených funkčních možností požadavkům výkonu. Přípravné období se dělí na dvě etapy, v prvé je trénink zaměřen obecně, ve druhé speciálně, každá etapa trvá přibližně 6 týdnů. Přechod mezi nimi není náhlý, ale pozvolný. První etapa – dochází ke zvyšování funkční připravenosti orgánů a jejich systémů, a to zvyšováním objemu tréninku. Tréninkové prostředky by měly být spíše obecného charakteru. Z hlediska zón energetického krytí jsou zatěžovány především ANP a O zóna, může se jednat o déletrvající vytrvalostní zatížení, které stimuluje zotavné procesy ve svalech. Druhá etapa – jejím cílem je převést vysokou obecnou trénovanost na trénovanost speciální. Objem tréninku se zachovává, zvyšuje se intenzita zatížení, mění se poměr mezi všeobecnou a speciální přípravou ve prospěch speciální. Velký je podíl zatížení v pásmu CP a ANP. Z toho vyplývá základní strategie tréninku – působit především na rozvoj silových a vytrvalostních schopností. Trénink má rozvíjející charakter, při kterém je kladen důraz na práci v hraničním aerobním zatížení – cvičením v pásmu anaerobního prahu. Zatížení v zóně CP má charakter především silových, rychlostně silových a rychlostních cvičení. V případě, že je trénink veden částečně na ledě, skladba zatížení se poněkud mění. Kondiční trénink se přesouvá zčásti na led, kde má podobu speciálních a herních cvičení (1). 12
3.2.2. Předzávodní období V počátku předzávodního makrocyklu je ještě vysoký objem a intenzita tréninku. Tento mikrocyklus je charakteristický přechodem na led. V obsahu tréninku dominuje speciální kondiční rozvoj. Jeho těžiště je již na ledě, v kombinaci s tréninkem mimo led. Zde se trénink zaměřuje především na rozvoj silových schopností ( maximální sílu a explosivní sílu) a vytrvalostních schopností, kde je kladen důraz na aerobní schopnosti organismu. V tréninku je vysoký podíl zatížení v pásmu anaerobního prahu. Zatížení stimulující ATP – CP zónu jsou řazena v celém předzávodním makrocyklu. V počátku v malé míře, ale postupně se jejich množství zvyšuje. Z hlediska specifičnosti tréninkových podnětů je obsahem zatížení technicko-taktická příprava. V závěru makrocyklu vystupuje do popředí ladění sportovní formy. Ladění sportovní formy přichází do tréninku většinou na konci předzávodního období (1).
3.2.3. Závodní období V tomto období prokazuje sportovec svou výkonnost v soutěžích. Proto volíme především stabilizační tréninky. Objem tréninku je nižší, dominujícím rysem je intenzita. V tréninku převládá kvalita nad kvantitou. V průběhu celého období je nutné zařazovat trénink na rozvoj speciálních silových schopností. Předpokladem vysoké výkonnosti v soutěži je stabilizace sportovní formy na potřebnou dobu. Pro udržení formy a pro přípravu ke konkrétnímu utkání má velký význam krátkodobá psychologická příprava. Její podstatnou je mobilizace sil ke konkrétnímu utkání. Psychologická příprava by měla mít individuální charakter (měla by přihlížet k rozdílům mezi hráči), neměla by být stereotypní a musí brát v úvahu vždy všechny okolnosti života hráče (1).
3.2.4. Přechodné období Cílem je odpočinek a regenerace fyzických i psychických sil. Protože snižuje zatížení – jeho objem, intenzita i frekvence. Dominující intenzita zatížení je v oxidativní zóně. Obsah tréninku by se měli lišit od tréninku v hlavním období a měl by vyhovovat zájmům hráčů. Ovšem nemělo by dojít k výraznějšímu poklesu trénovanosti. Optimální délka období je 3 – 4 týdny.
13
Toto období má za cíl vytvářet předpoklady pro úspěšný následující roční cyklus. Fyzická regenerace by se měla příznivě odrazit v psychice hráče. Projevuje se v jeho chuti do dalšího tréninku, ve zdravé ctižádosti a ve vytyčení nových, vyšších sportovních cílů (1).
3.3. Bruslení Hokejové bruslení patří mezi základní oblast dovedností, které musí každý hráč zvládnout. Jeho nácvik a zdokonalování je činnost, která nikdy nekončí a kterou ani ti nejlepší hokejisté nemohou ve svém tréninku pominout. V prvních letech cíleného tréninku by měla tvořit z drtivé části obsah tréninku a mělo by být využito široké spektrum prostředků a forem pro její získání. Špatné zvládnutí bruslení hráče limituje a v pozdějších letech jeho kariéry mu neumožňuje rozvinout jeho herní výkonnost na potřebnou míru (7). Bruslení rozlišujeme:
Jízda v před
Jízda vpřed je základním pohybem hráče a vychází ze základního bruslařského postoje. Jedná se o cyklický pohyb / cyklus odraz – skluz – odraz /, ve kterém se pravidelně opakují tři fráze.
-
nasazení
-
odraz a skluz / vpřed a stranou /
-
přenesení
Jízda vzad
Druhou základní bruslařskou dovedností je jízda vzad. Základní postoj – nohy jsou při jízdě vzad rozkročeny / na úrovni boků /, trup je vzpříma , hlava rovně, pánev protlačena vpřed. Hůl drží hráč v jedné ruce na ledě před tělem. Hmotnost těla musí být na obou nohách na celých plochách bruslí. Pohybu napomáhá práce boků a ramen. Pohyb vychází z kyčelního kloubu, odkud se přenáší do špiček nohou. Odraz se provádí vždy z vnitřní hrany brusle / střídavě pravá a levá noha / opakovaným pokračováním a napínáním nohy v kolenním kloubu a pohybem příslušného ramene a boku vzad. Odraz začíná ze zadní části brusle z paty a končí na přední části přes špičku. Po odrazu se noha zcela napíná a hmotnost se přenáší na silně pokrčenou neodrazovou nohu, která vyjíždí oblouček vzad. Odrazová noha se připojuje
14
k pohybu tak, že obě brusle jsou od sebe asi v šíři boků a vzniká pohyb dvojité vlnovky (7).
Užité bruslení -
změny rychlosti – zastavení
Slouží především ke snížení rychlosti a změny směru pohybu. Rozlišujeme zastavení z jízdy vpřed a z jízd U jízdy v před se jedná o zastavení : -
jednostranným pluhem / připlužení jednou bruslí /
-
oboustranným pluhem / připlužení oběma bruslemi /
-
smykem / vytočením / na obou bruslích
-
zastavení na jedné brusli / vnitřní /
-
zastavení na jedné brusli / vnější /
Zastavení z jízdy vzad : -
zastavení na obou bruslích – oboustranný pluh / V-zastavení /
-
zastavení na jedné brusli – jednostranný pluh
-
bočním smykem na obou bruslích
-
změny směru – vyjíždění oblouků
Nejjednodušší způsob změny směru, který se u začátečníků nacvičuje, je vyjíždění oblouků. Tento způsob změny směru nahrazuje zpočátku i zastavení. -
překládání
-
obraty
Obraty slouží ke změně směru a způsobu bruslení. Rozeznáváme dva základní typy obratů : - obrat z jízdy vpřed do jízdy vzad - obrat z jízdy vzad do jízdy vpřed Provádějí se vlevo i vpravo, na jedné i obou bruslích. Přitom je důležité zachovat plynulost jízdy a současně by nemělo dojít ke snížení rychlosti jízdy. Po obratu následuje vyjetí se zrychlením / stejné jako po zastavení /. -
starty
Technika bruslařských startů je založena na stejných biomechanických principech jako v jiných sportech. Nejdříve dochází k vychýlení těžiště na stranu, kam chce hráč provádět start, s následným zachycením pádu 15
provedením rychlých, kratších silových kroků. Tyto kroky postupně přecházejí do prodlouženého skluzu. Pro potřeby hry je nutné ovládat starty z místa, z pohybu a různých poloh. Jedná se o starty : -
vpřed
-
vzad
-
stranou
-
po zastavení na jedné i obou bruslích všemi směry
-
další bruslařské dovednosti (7).
3.4. Struktura herních činností Herní činnosti jednotlivce – jsou to komplexy pohybových struktur jednotlivce, kterými hráč řeší různé herní situace. Z hlediska teorie a didaktiky hry a pro potřeby trenérské praxe v tréninku a utkání dělíme herní činnosti jednotlivce na útočné a obranné. Herní kombinace – jsou to způsoby spolupráce dvou a více hráčů v útoků či v obraně při řešení různých herních situací. Týmová organizace – vědomé řešení vzniklé herní situace na základě hry jednotlivců a spolupráce hráčů jednoho družstva, podílejících se v daném okamžiku na řešení (2).
3.4.1. Herní činnosti jednotlivce útočné a obranné Útočné činnosti s kotoučem – uvolňování hráče s kotoučem a přihrávka jsou předpokladem útočného kolektivního pojetí hry mužstva. Překonat soupeře v útočném osobním souboji vytváří jistotu družstva při kontrole kotouče a současně umožňuje celému družstvu akci založit, rozvinout a zakončit (3). Útočné činnosti bez kotouče – dominantním prvkem současné hry jsou neustálé
(změny) z obrany do útoku a naopak. Tyto změny (transition) z pohledu útoku představují především pohyb hráčů bez kotouče. Tento pohyb umožňuje nejen zrychlení celé akce, ale vytváří také lepší podmínky pro příjem a zpracování kotouče u více hráčů současně s následnou možností rozvinout útočné akce ve vzájemné spolupráci (3). 1/ Uvolňování hráče s kotoučem
vedením kotouče
kličkou
jiným způsobem 16
-
obratem
-
změnou směru
-
změnou rychlosti
-
přihrávkou o brusle apod.
2/ Uvolňování hráče bez kotouče
změnou směru / překládání, krátký oblouk – „bogna“, obraty /
změnou rychlosti
3/ Přihrávání a zpracování přihrávky
přihrávání -
po ruce – přes ruku
-
po ledě – vzduchem
-
přímé – s využitím hrazení
-
švihadlem – přiklepnutím
zpracování přihrávky -
po ruce
-
přes ruku
- nepřesná přihrávka 4/ Střelba
po ruce -
švihem
-
přiklepnutým švihem
-
golfovým úderem
přes ruku -
švihem
-
přiklepnutím
blafák / po ledě,vzduchem /
tečování
dorážení
5/ Klamání a fintování
tělem
změnou směru
pohybem hole
17
Obranné činnosti proti soupeři s kotoučem – z pohledu organizace hry družstva v obraně je obsazování hráče s kotoučem základní a nejdůležitější obrannou herní činností. Základní herní situaci, kterou řešíme obsazováním hráče bez kotouče, je rovnovážná situace 1-1. Ve hře se její řešení realizuje v různých pásmech a prostorách hřiště a současně se odlišuje podle způsobu bruslení napadajícího hráče (3). Obranné činnosti proti soupeři bez kotouče – obsazování soupeře bez kotouče vychází ze správného postavení vzhledem ke kotouči a vlastní brance. Soupeř by mě být obsazován vždy z tzv. vnítřní strany . To dovoluje bránícímu hráči být v postavení mezi soupeřem a vlastní brankou nebo mezi kotoučem a soupeřem. Neustálý vizuální kontakt se soupeřem bez kotouče a sledování kotouče jsou základní předpoklady k úspěšnému obsazování (3). 1/ Obsazování hráče s kotoučem
napadání / přístup k soupeři /
odebírání kotouče
osobní souboj
bodyčekování
2/ Obsazování hráče bez kotouče
volně
těsně
v postavení mezi soupeřem a vlastní brankou
v postavení mezi soupeřem s kotoučem a soupeřem bez kotouče
3/ Obrana prostoru
krytí prostoru
krytí hráče v prostoru
4/ Blokování střel
ve stoji
v pokleku a kleku
skluzem
holí
18
3.4.2. Herní kombinace útočné a obranné Hra v ledním hokeji vyžaduje neustálou vzájemnou koordinovanou spolupráci a výpomoc hráčů jak v útoku, tak i v obraně. Řešení vzniklých situací obranných i útočných je ve většině případů prováděno na základě herních kombinací. Herní kombinace je tedy vědomá spolupráce dvou a více hráčů, kteří se na dané herní situaci podílejí. Stejně jako u činnosti jednotlivce rozlišujeme kombinace útočné a obranné. Některé z nich se dají uplatnit ve všech pásmech hřiště, jiné mají typické využití jen v určitých prostorách hřiště. Jinými slovy můžeme říci, že k tomu, abychom vytvořili na soupeře větší tlak ať již z pohledu obrany nebo útoku, je zapotřebí koordinovaného úsilí a spolupráce hráčů (2). Útočné herní kombinace Základem spolupráce hráčů v útoku je přihrávání a zpracování přihrávky a schopnost hráčů uvolnit se s kotoučem a bez kotouče. Klademe důraz na přihrávky švihem po ledě i vzduchem v pohybu ( nepřestávat bruslit v okamžiku přihrávky ), svoji hůl držet v obou rukou na ledě a využívat ji jako předmět, který signalizuje. U hráčů s kotoučem i bez kotouče dbáme na neustálý pohyb (2). Kombinace založená na principu přihrej a jeď Kombinace založená na principu přihrej a jeď je základem je základní útočná kombinace při niž hráč, který přihrával , najíždí do volného prostoru, kam může dostat přihrávku zpět. Při hře se vyskytuje ve všech pásmech hřiště ( OP, SP, ÚP ). Další možností této kombinace je princip přihrej a následuj. Hráč, který přihrál, se místo do volného prostoru uvolňuje směrem ke svému spoluhráči kterému přihrál. Tento způsob je náročnější na taktické myšlení z důvodů, že se používá v přehuštěném prostoru a obvykle následuje další kombinace ( zpětná přihrávka, přenechání kotouče, křížení a clonění ) (2). Kombinace založena na principu křížení Významná kombinace založená na principu výměny míst. Z hlediska hry je využívána v situacích 2-1, 3-2, 2-2, a 3-3. Rozhodující úlohu má hráč bez kotouče, který najíždí proti kotouči. Tato kombinace se používá ve všech fázích útoku i při nátlakové hře v ÚP (2).
19
Kombinace založená na principu přenechání kotouče a zpětné přihrávky Přenechání kotouče je rovněž kombinace založena na principu výměny míst. Rozhodující úlohu sehrává hráč s kotoučem. Na jeho pohyb reaguje hráč bez kotouče. Kombinace je náročná na přesnost provedení a správné načasování pohybu . Zpětná přihrávka má pro hru velký taktický význam. Lze ji praktikovat při zakládání a rozvíjení útoku, při reorganizaci či přeměně útoku a při zakončování útočných akci. Z hlediska techniky je důležité provést tuto přihrávku překvapivě, přesně a hlavně v posledním okamžiku. Tato kombinace založená na zpětné přihrávce se velmi často spojuje s dalšími útočnými kombinacemi, zejména s křížením a cloněním (2). Kombinace založená na principu clonění Clonění je součinnost hráčů, kdy hráč bez kotouče svým pohybem a postavením dovoleným způsobem omezuje činnost bránícího soupeře a tím usnadňuje svému spoluhráči kontrolu nad kotoučem. Využívá se při hře 5-5, při přesilové hře 5-4 a při vhazování prakticky ve všech prostorách hřiště a při řešení různých herních situací v jakémkoliv početním stavu. Tato kombinace v přesilových situacích 2-1, 3-2 a v rovnovážných 2-2, 3-3 společně s kombinacemi založenými na přenechání kotouče, zpětné přihrávce a na křížení, vytváří možnost jejich řešení (2). Obranné herní kombinace Pro obranné kombinace platí rovněž zásada, že pro jejich úspěšný nácvik je nutné dobře ovládat obranné činnosti jednotlivce včetně techniky bruslení. Ze systematiky ledního hokeje víme, že pro potřeby nácviku rozlišujeme pět základních obranných kombinací (2). Přebírání Jedná se o součinnost hráčů, při které si bránící hráči přebírají soupeře s veškerou osobní i zónovou odpovědností. Tato kombinace vyžaduje jistý stupeň komunikace mezi bránícími hráči a taktickou vyspělost. Z hlediska obrany se používá tato kombinace při řešení situací 2-2, 3-3 popřípadě 3-2, ale i ve hře 5-5 (2). Osobní bránění Při této kombinaci bránící hráči ve vzájemné spolupráci a součinnosti osobně a těsně obsazují protihráče. Cílem této činnosti je omezit útočícím hráčům přihrávky a uvolňování do volných prostorů. Důležitá je vzájemná komunikace všech hráčů. Dojde-li k situaci, že soupeř 20
s kotoučem přehraje bránícího hráče a uvolňuje se, je povinností nejbližšího bránícího hráče tohoto soupeře přebrat. Hráč, který osobní souboj prohrál, obsazuje co možná nejrychleji volného soupeře. Požívá se hlavně v situacích 2-2, 3-3. Ve hře 5-5 se praktikuje jen v určitých úsecích utkání ( konec třetin, po vhazování atd. ). Z hlediska obrany se jedná o jeden z nejnáročnějších a nejagresivnějších způsobů hry (2). Zajišťování Jedná se o součinnost hráčů, při kterém bránicí hráč svým pohybem a postavením zajišťuje činnost a prostor ( zónu ) svého napadajícího spoluhráče. Jedná se o určitou výpomoc ve formě spolupráce při napadání soupeře s kotoučem. Hráč, který zajišťuje svého spoluhráče, musí být připraven na další obranné činnosti nebo kombinace (2).
Zdvojování Zdvojování
představuje
spolupráci
dvou
hráčů
v obraně,
napadajícího
a
vypomáhajícího, při které vytvářejí početní převahu nad hráčem s kotoučem. Napadající hráč , který je v osobním souboji se soupeřem s kotoučem , má za úkol tohoto hráče zablokovat tak, aby nemohl kotouč ovládat. Cílem zdvojujícího ( vypomáhajícího ) hráče je ve vhodném okamžiku tento kotouč získat (3). Odstupování Odstupování představuje záměrný a dočasný přechod z těsného obsazování na obsazování zónové za účelem krytí nebo zesílení určitého prostoru. Při odstupování bránící hráč nevyvíjí přímou činnost za účelem získání kotouče. Ve většině případů zesiluje určitý prostor a současně zajišťuje činnost svých spoluhráčů (3).
3.4.3. Týmová organizace družstva v útoku a v obraně Organizace družstva v útoku V současném pojetí hry je vhodnější hovořit o organizaci hry družstva v útoku než útočných systémech z důvodu, že proměnlivost a variabilita útočných akcí je v průběhu utkání velká (3). Útočná hra v dnešním pojetí hry vyniká na jedné straně vysokým stupněm organizace, na straně druhé se vyznačuje velkou proměnlivostí, která je ovlivňována mnoha faktory např: 21
obranou soupeře, prostorem a pásmem hřiště, počtem hráčů na ledě, momentálním stavem utkání, časem v utkání apod. (3). Podle systematiky ledního hokeje rozlišujeme následující způsoby útoku:
postupný útok
poziční útok
rychlý útok
reorganizovaný útok
nastřelení kotouče do útočného pásma
poziční nátlaková hra v útočném pásmu 5-5
přesilová hra (3).
Organizace družstva v obraně Neustálé přechody z útoku do obrany a naopak ( transition ) vyžadují od hráčů, aby v průběhu útočné akce mysleli na obranu a samozřejmě naopak. Celá organizace hry družstva v obraně vychází z potřeb a požadavků hry družstva v útoku (3). Z pohledu současné hry hovoříme o organizaci hry družstva v obraně s tím, že dřívější jednotlivé obranné systémy v různých rozestavení hráčů vytvářejí základ pro tuto organizaci. Vycházíme-li ze systematiky ledního hokeje, rozeznáváme tyto obranné herní systémy:
zónová obrany
osobní obrana
zónový presink
kombinovaná obrana (3).
Takto pojatý popis organizace hry družstva v obraně se nám v současné době jeví nedostačující. Z našeho pohledu je vhodnější se orientovat do jednotlivých pásem a prostorů hřiště v okamžiku ztráty kotouče a na základní rozestavení hráčů ( číselnou strukturu ) v dané herní situaci (3). Vycházíme-li z potřeb tréninku a utkání a vezmeme-li v úvahu pásmo a prostor, ve kterém se nachází soupeř s kotoučem, jedná se o obranu:
v útočném pásmu ( někdy označovaná jako forčekink )
ve středním pásmu ( bekčekink )
v obranném pásmu (3). 22
3.5. Didaktické formy tréninku Didaktické ( výukové ) metody dělíme vzhledem k jejich různorodým funkcím a možnostem do dvou základních skupin:
metodicko-organizační formy
sociálně interakční formy ( 1 ) Metodicko-organizační formy tréninkové jednotky Metodicko-organizační formy vycházejí z vnějších podmínek, které jsou při hře, a jejich
obsah je tvořen herními činnostmi. Vnější podmínky jsou dány přítomností nebo nepřítomností soupeře a stupněm proměnlivosti situací ve hře. V praxi rozeznáváme:
průpravná cvičení 1. typu
průpravná cvičení 2. typu
herní cvičení 1. typu
herní cvičení 2. typu
průpravná hra (1). Sociálně interakční formy Sociálně interakční formy jsou založeny na vztahu trenéra a hráčů při tréninku na jedné
straně a na vztazích mezi hráči samotnými v tréninkovém procesu na straně druhé. V praxi rozlišujeme:
hromadná forma
skupinová forma
individuální forma (1).
3.5.1. Týmový trénink Týmový trénink je návykovou činností. Cíl určuje zaměření. Požadavkem je jednotné řízení a rutinní organizace. Týmový trénink má svůj formální rámec, do něhož jsou včleňovány záměry a učební materiál. Tým v počtu 25 hráčů vyžaduje pomocné asistenty. Menší skupiny zvládne jeden trenér (4). 23
Význam, obsah, a organizace jsou orientovány na skupinovou a týmovou spolupráci. Cílem je technické a kondiční zaměření na kombinační spolupráci a střelbu. V útočné fázi je trénink koncentrován na přihrávání, tvorbu střeleckých příležitostí, střelbu a bruslařskou činnost. Základem je plynulost akcí. Centrem pozornosti obranné fáze je situovaná týmová spolupráce při boji o kotouč. Účinnost útoku i obrany formuje pohotovost v řešení přechodových fázích (4).
3.5.2. Individuální trénink Individuální trénink je formou učení technické i kondiční naléhavosti. Trénink je interakcí mezi trenérem a hráčem. Obsahuje detaily jednodušších aktivit i složitý program herně dovednostních základů. Cílem je osobní růst výkonnosti (4). Význam, obsah, a organizace tohoto tréninku jsou orientovány na jedince nebo malou skupinu hráčů. Cílem je technika herně dovednostních základů. Trénink je orientován na vazebné relace
dovedností s kotouče a bruslení. Obsahem zdokonalování obranných
dovedností je bruslení ( agilita a mobilita ) a technika boje o kotouč. Cvičení suplují vybrané sekvence utkání. V průběhu herního toku se dílčí dovednosti proměnlivě řetězí. Princip řetězení implikuje i načítání kinetické energie. Výběr řetězení volí stejně jako v utkání sám hráč. Volba výběru je i provokována. Opakováním dochází k herním návykům. Bruslení a dovednosti tak dostávají dovednostní konzistenci. V tréninku trenér střídavě využívá jednotlivé části ledové plochy (4).
3.5.3. Skupinový trénink Spočívá v rozdělení družstva do několika menších skupin. Ty se sestavují podle určitých hledisek, např. výkonnost, specializace ( obránci – útočníci ), organická jednotka ( např. pětka ). Každá skupina plní určitý úkol. Ten může mít několik podob:
všechny skupiny mají stejný úkol, který plní současně buď shodnými nebo odlišnými formami
každá skupina má jiný úkol, který je plněn současně na různých stanovištích
každá skupina dostane rozdílný úkol, který je založen na spolupráci skupiny při jeho řešení (1).
24
3.6. Specializace postů v ledním hokeji 3.6.1. Post brankáře Brankáři jsou často úplně jiný druh lidí, než normální hráči. Brankáři jsou často více introvertní ( samotáři ). Jsou samoceni v týmu a na rovinu, také hrají jinou hru než normální hráči. Jakmile trenér toto pochopí a přijme to, jeho zájem o brankáře se automaticky zvětší. Pár důležitých rozdílů mezi brankáři a hráči:
brankáři mají jiný způsob myšlení a vidí hodně věcí jinak než hráči
brankář nemusí být aktivní, ale jen reaguje
ostatní rozhodují o tom, kdy musí předvést svůj nejlepší výkon
může být připraven, ale nemusí dostat šanci
brankář nemůže vyhrát utkání, ale může ho prohrát
nejdůležitější dovedností, které brankář používá jsou jeho mentální schopnosti
brankář často nemá žádné kolegy v týmu, se kterými by si mohl popovídat, protože nikdo nepřemýšlí jako on (5).
3.6.2. Post obránce Prototyp současného obránce klade vysoké nároky na jeho individuální herní výkon, a proto všichni trenéři by měli na tento vývoj reagovat. Všichni víme, že výběr hráčů na post obránců je velmi složitý, komplikovaný a svým způsobem zavádějící. Měl by však respektovat určité trendy a skutečnosti. Somatické parametry dnešních špičkových obránců to potvrzují a současně naznačují, že do jisté míry žádoucí tento směr respektovat. Na druhé straně se však vždy objevilo několik obránců, kteří se dokázali prosadit do úplné špičky i s menší postavou. Proto se při výběru nemůžeme jednoznačně orientovat na výšku a váhu, ale musíme přihlédnout k tomu, jak hráči dokáží svých parametrů využít po stránce dovednostní ( technicko-taktické ) a po stránce kondiční (3).
3.6.3. Post útočníka Prototyp současného útočníka klade rovněž vysoké nároky na individuální herní výkon, který je, mimo jiné, dán vysokou úrovni zvládnutých herních dovedností ve spojení s dostatečným rozvojem pohybových schopností ( kondice ). Důležitou a nepostradatelnou roli zde hrají tvořivé schopnosti a improvizace, bez nichž špičkový výkon hráče ledního hokeje není možný. Na rozdíl od dřívějšího pojetí klade dnešní hra na postu útočníka velké 25
požadavky nejen na herní činnosti s kotoučem, ale také na činnosti související s obrannou fází hry, na činnosti bez kotouče. Z pohledu somatických parametrů je základní požadavek přibližně stejný, jak tomu bylo u obránců. Vyjímky se samozřejmě objevují i zde, ale útočník s vhodnými výškovými i váhovými parametry má lepší předpoklady k úspěchu zejména v osobních soubojích 1-1 jak z pohledu útoku, tak z pohledu obrany (3).
3.7. Hra útočníků V současném utkání se nepravidelně střídají fáze útoku a obrany. Požadavky zabezpečuje pohyb, který tyto nároky umožňuje. Klíčovým bodem jsou možnosti plynoucích přechodů z obrany do útoku a naopak. Útočné přechodové fáze diferencují protiútok, rychlý útok, reorganizovaný útok a postupný útok. V obraně se uplatňuje princip těsného bránění s výchozí zónovou odpovědností. Zónovou odpovědnost rozšiřuje povinnost okamžitého rozebírání nejbližších hráčů soupeře (4).
3.7.1. Trénink útočníků mimo led Čistě kondiční rozvojový trénink mimo led má i dnes své důležité opodstatnění. Kondiční trénink mimo led je nutností pro mladé hráče až někam do období 25 let. Poté obvykle dochází k fyzické ustálenosti. Účinky mnoholeté profesní zátěže vyžadují citlivě regulované zotavení a vhodné kondiční udržování. Jako vhodný se jeví cílený trénink síly. Zátěž ve formě her aktivně regeneruje unavený organizmus. Aerobní režim koordinačních aktivit pomáhá udržovat fyzickou zdatnost. Takto regulovaný trénink obnovuje psychický potenciál, zachovává chuť do nové sezony a prodlužuje kariéru (4). V suchém kondičně a herně rozvíjejícím tréninku specifický důraz kladen na nárůst síly, dynamičnosti a silové obratnosti. Míra projekce účinku do závodního období je podmíněna kvalitativní a věkovou odlišností. Tréninkový objem silového tréninku by měl dodržovat proporci dolních a horních končetin v poměru 60% : 40% (4). Na základě zkušeností z posledních let klade V. Jurzinov hlavní důraz v tréninku na ledě i mimo led na zdokonalování individuální techniky. Pro trénink je dobré si rozfázovat pohyb na malé jednotky a ty pak skládat do složitějších celků. Rozčleňuje pohyb na práci nohou, rukou a ramen. Ideálem by měla být nezávislá spolupráce všech tří části těla.Velký důraz kladen na zdokonalování spolupráce při různých sportovních hrách zejména kopaná, 26
košíková, házená, hokej s míčkem. Pohyb hráčů a jednotlivé dovednosti ve své podstatě kopírují činnost na ledě (6). Trénink zaměřen do těchto oblastí:
střelba
vedení míčku (kotouče) v různých slalomových drahách, fintování, důraz je kladen na uvolněnou práci paží, ramen a celého těla, dlouhý a krátký driblink
obraty a prudké změny směru při běhu vpřed, do stran, vzad-provádí se jak s holí se současným vedením tenisového míčku či kotouče
1–1 bránící běží vzad, různé kličky, fintování, změny směru (6)
3.7.2. Trénink útočníků na ledě Celý obsah tréninku útočníku vychází z požadavku dobrého zvládnutí všech bruslařských dovedností. Cvičení z důvodu děleného tréninku zaměřujeme na činnost související s hrou ve středním a zejména v útočném pásmu. Z metodického hlediska a pro potřeby praxe doporučujeme rozdělit následovně:
bruslení a bruslařská obratnost
koordinační cvičení
útočné herní činnosti (činnosti s kotoučem)
obranné herní činnosti (činnosti bez kotouče)
transition (3)
Pro trénink na ledě je dobré si rozfázovat pohyb na malé jednotky a ty pak skládalo složitějších celků. Zásada
pro práci dolních končetin-obratnost v rychlosti (obraty,
půlobraty, rychlé změny směru za jízdy hlavně s kotoučem, kopírování pohybu ve dvojicích).Zásada pro ramena-stále jsou připravena ke střelbě (nasměrování). Zásada pro ruce-kontroluj kotouč-přemísti jej, veď kotouč-kontroluj kotouč. Opakování jednotlivých činností-střelba bekendem, příjem a zpracování přihrávky, obraty, klamání a fintování, vedení kotouče-krátká a dlouhá klička (6).
27
3.8. Metodolické nástroje Vědecké poznání v pedagogice je procesem objevování nových poznatků o pedagogické skutečnosti. Vědecké poznání se vymezuje jako úsilí, které vede ke snižování nebo odstranění neurčitosti. K dosažení nových poznatků v pedagogice se používají rozmanité metody, techniky a prostředky, jejichž soubor bývá označován jako metodologie pedagogických věd. Každý výzkum má ovšem vždy jak metodologickou, tak též obsahovou stránku, oba aspekty výzkumu jsou vzájemně propojeny a podmíněny. Některé problémy nelze objektivně zkoumat, protože neexistují vhodné metody pro jejich řešení a opačně některé existující výzkumné metody nejsou účinné při zkoumání určitých problémů. Procedury poznání mohou být buď empirické, nebo teoretické, vždy se však vzájemně doplňují. V poznávacím procesu je třeba odlišovat jev (bezprostředný výsledek smyslového vnímání, zachycení vnější stránky vnímaného objektu) a fakt (zobecněný jev, obecný poznatek). Vědecké údaje (fakta) jsou závislé na vědecké teorii. Nezbytným prvkem vědeckého myšlení je hypotéza, která spojuje izolovaná fakta v určitý celek. Výzkumný proces: Vědecké poznávání pedagogických skutečností není jednorázovou záležitostí, nýbrž probíhá v čase. Lze je proto rozčlenit do několika fází, které na sebe navazují a do značnémíry jsou vzájemně propojeny. Každá z fází výzkumného procesu má své specifické metody. Jde o tyto fáze:
Příprava výzkumu
Studium literatury
Formulace hypotéz
Zjišťování pedagogických faktů
Vyhodnocení výsledků
Zpracování výsledků
Zpráva o výzkumu
28
3.8.1. Metoda experimentu Experiment nebývá vždy jednoznačně chápán a vymezován. Nejobecněji se experimentování rozumí objevování něčeho nového postupným zkoušením, určitá aktívní činnost, druh praxe, již člověk záměrně působí na objekty svého prostředí. Toto praktické experimentování je staré jako lidstvo samo, neboť člověk se vždy vyrovnával s vlivy prostředí tím, že aktivně zasahoval do obklopující skutečnosti. Od tohoto praktického experimentování se postupně začalo vydělovat experimentování vědecké, sledující obohacení teoretického poznání člověka. Avšak ani ve vymezení vědeckého experimentu není jednoty, je totiž obtížné vést přesnou dělící čáru mezi vědeckým pozorováním a experimentem. I když experiment na pozorování navazuje a je bez něho nemyslitelný, přece jen experiment představuje novou kvalitu tím, že počítá s uvědomělým zásahem experimentátora do skutečnosti. Jako základní rozlišující znak experimentu se uvádí kontrolovatelnost podmínek, ve kterých se zkoumaný jev vyskytuje, Z toho vyplývá požadavek, aby experimentátor mohl navodit jev, kdy chce, aby mohl opakovat své pozorování za stejných podmínek a aby mohl systematicky měnit podmínky a zaznamenává změny ve výsledcích.
3.8.2. Metoda měření Hromadné pozorování – měření – přímé pozorování, sám výzkumný pracovník bezprostředně sleduje zkoumané procesy a jevy. Pozorování je vždy plánovité a systematické. Výzkumník se řídí určitým projektem pozorování, který zahrnuje jeho časový postup, prostředky a techniky shromažďování a registrace sledovaných údajů a způsoby jejich vyhodnocení. Právě tato plánovitost a systematičnost do jisté míry vytváří standartní podmínky pro metodu měření, umožňuje jistou míru objektivity této metody (8). Měření výkonu – měření aktuální úrovně vědomostí, dovedností a návyků včetně psychomotorických dovedností. Zjišťuje se pomocí standardizovaných postupů, často pomocí testů. Naměřený výkon se může porovnávat s předem definovanou minimální přijatelnou úrovní výkonu a nebo s normami odstupňovanými podle rozložení výkonů v odpovídající populaci žáků.
29
3.8.3. Metoda testování Testování – jedna z mnoha metod pedagogické a psychologické diagnostiky. Spočívá v zadávání pečlivě vybraných a na dostatečném vzorku osob odzkoušených testových úloh. Provádí se za standartních podmínek (stejné pokyny, úkoly, časové limity apod.)
3.8.4. Metoda pozorování Pozorování jako vědecká metoda je cílevědomé, plánovité a soustavné vnímání jevů a procesů, které směřují k odhalování podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti. Metoda pozorování se provádí v přirozených podmínkách. Způsoby pozorování je třeba zvolit tak, aby bylo dosaženo objektivity a spolehlivosti dat. Zkoumaný vzorek musí být dostatečně velký a reprezentativní, aby umožnil následné zobecnění získaných poznatků.
3.8.5. Osoba pozorovatele a zhodnocovatele Pro přímé pozorování je vhodné, aby osoba pozorovatele byla totožná - trenér. Pro nepřímé pozorování je osoba pozorovatele a vyhodnocovatele vesměs různá.
3.8.6. Příprava pozorování a vyhodnocování Nejprve zvážíme reálnost zadaného úkolu na základě již získaných poznatků a na základě znalosti teorie hry. Poté stanovíme:
Co chceme sledovat
Jak budou pozorované jevy zaznamenány
Jak budou získané výsledky analyzovány a vyhodnoceny
3.8.7. Písemný záznam Pozorovatel zapisuje a zakresluje obecně známými značkami průběh jednotlivých fází. Písemný záznam je ovlivněn:
Pozorovací schopností pozorovatele (postřeh, pozornost)
Odbornou úrovní pozorovatele – ví co má pozorovat
30
3.8.8. Pozorovací protokoly Záznamy pozorování se provádějí do předem připravených protokolů. Zachycují nejen obsahovou stránku, ale zároveň jsou vedeny chronologicky. Aby záznamy umožnily objektivní analýzu, měly by být prováděny na místě v době pozorování. Forma vedení protokolu závisí na předmětu pozorování a na jeho úkolech a je také značně ovlivněna tím, jakých technických prostředků je ve výzkumu použito. Jde o to, aby byla zaznamenávána skutečná fakta zachycující co nejpřesněji konkrétní situace. (11).
3.8.9. Statistika v pedagogických výzkumech Má-li být dosaženo smysluplné analýzy dat, je třeba začít od samého počátku koncipovat výzkum metodologicky správně. Základní soubor je objektivní nebo reálně existující množina prvků, tj. předmětů, lidí, žáků atd., o něž se z určitého hlediska zajímáme. Sledované vlastnosti těchto prvků se nazývají znaky. Výběrový soubor, vzorek, je vybrán ze základního souboru. Jestliže je vybrán podle určitých pravidel, můžeme mluvit o reprezentativním vzorku a usuzovat na statické charakteristiky základního souboru podle statistických charakteristik reprezentativního vzorku. Vzorek je tedy malým, ale odpovídajícím obrazem základního souboru. Není-li vzorek vybrán podle těchto pravidel, mluvíme o nereprezentativním vzorku, z jehož charakteristiky pak platí pouze pro takto vybraný vzorek a lze je nanejvýš využít jako jedny z možných hypotéz pro další výzkum.
3.8.10. Základní operace se statickými údaji Úkolem statistiky je mj. i popsání určitého souboru statickými charakteristikami a odhalení pravidelností, které se v souborech projevují. Podkladem pro řešení těchto úkolů je hromadné pozorování (měření, zjišťování), jehož výsledkem jsou neuspořádané údaje o určitých znacích. Všechny získané údaje o znacích, které se vztahují k určitému souboru, musíme nejdříve roztřídit. Třídění je jednou ze základních statistických metod, bez něhož nemůžeme získat přehled o tom co jsme vlastně získali. Třídění spočívá v rozdělení celého zkoumaného souboru do menších (podsouborů), které jsou z hlediska zkoumaného jevu stejnorodější a tvoří ucelené skupiny. Toto rozdělení 31
celého souboru do menších částí provádíme podle statistických znaků, které nazýváme znaky třídícími. Můžeme třídit podle jednoho, dvou či víc znaků současně. Teprve s utříděnými daty můžeme dále pracovat. První informace o celém souboru získáváme z tabulek, v kterých jsou uvedeny zpravidla absolutní a relativní četnosti výskytu sledovaného jevu. Na základě těchto tabulek je možno sestavovat grafy, které rovněž poskytují dostatečně přehledné základní informace (12).
32
4. PRAKTICKÁ ČÁST Cílem naší práce je sestavit roční tréninkový cyklus pro trénink útočníku v kategorii dorostu a junioru. Chceme zdůraznit na co se v jakém období v tréninku zaměřit a postupovat v každém tréninku systematicky s důrazem na detail. Vycházíme z tréninku útočníků, kteří mají možnost kombinovat trénink mimo led s tréninkem na ledě po celých 12 měsíců v roce.
4.1. Metody práce Naše práce vychází z tréninku mužstva staršího dorostu v klubu HC Letci Letňany, kteří mají možnost využívat led celoročně. Čerpáme ze dvou ročních tréninkových cyklů mužstva staršího dorostu. V obou případech bylo mužstvo z poloviny obměněno, jeden ročník absolvoval výzkum celý. V rámci naší práce jsme zvolili dvě metody sběru dat: metoda experimentu a pozorování. Obě metody, které jsme použili, vychází z přímého pozorování a postupného zkoušení v tréninkových jednotkách, které jsme zaznamenávali a postupně vytvořili model ročního tréninkového cyklu útočníku v kategorii dorostu a junioru.
4.2. Roční tréninkový cyklus Roční tréninkový cyklus v kategorii dorostu a junioru jsme rozdělili na čtyři jednotlivá období a to na:
Přípravné období
Předzávodní období
Závodní období
Přechodné období
Období Přípravné období Předzávodní období Závodní období Přechodné období
Počet mikrocyklů 9 7 30 3
Tabulka č. 1 Mikrocykly v RTC 33
4.3. Přípravné období Přípravné období, které je složeno z 9 mikrocyklů máme rozdělené na dvě fáze podle objemu a intenzity v tréninku. Kombinujeme zde trénink mimo led s tréninkem na ledě. Chceme, aby útočníci v dnešním hokeji měli vynikající celohřišťový pohyb s potřebnými dovednostmi. Obsahem tréninku mimo led je rozvoj všech pohybových schopností ve větším objemu a rostoucí intenzitou. V tomto období klademe velký důraz na rozvoj síly. Trénink na ledě v tomto období je zaměřen hlavně na techniku bruslení a herní činnost jednotlivce. V každém tréninku na ledě je vložena hra na malém prostoru nejčastěji v rovnovážném stavu 1-1, maximálně však rovnovážný stav 2-2.
Přípravné období Tréninkové jednot. Tréninkové hodiny
Počet 63 117
Tabulka č. 2 Počet TJ a hodin
4.3.1. Trénink útočníků mimo led Zaměření: Síla Při rozvoji síly se hlavně zaměřujeme na rozvoj maximální síly, výbušné síly, silové vytrvalosti a posílení vnitřních svalů. Dbáme na správnou techniku provedení, dokončení potřebného pohybu a zdraví hráčů. V rozvoji síly nesmíme zapomenout na individualizaci výkonu. Při posilování dolních končetin používáme především cviky ve formě výpadů.
Rychlost Trénink pro rozvoj rychlosti především formou soutěže. Rozvíjíme především rychlost reakce a rychlost cyklickou, spolu s obratností.
Obratnost V tréninku se snažíme rozvíjet všechny druhy obratnosti v komplexním pohybu. Obratnost ve větší míře kombinujeme s rychlostí a v tomto období používáme při rozvoji
34
obratnosti basketbalové míče. Chceme spojovat pohyb paží a dolních končetin v ucelený a rychlostně efektivní pohyb.
Vytrvalost Rozvíjíme aerobní, anaerobní, rychlostní vytrvalost. Každý druh vytrvalosti má své opodstatnění v určité fázi přípravy. Větší důraz, ale klademe na rozvoj anaerobní a rychlostní vytrvalosti. Při rozvoji vytrvalosti používáme hry a to hlavně basketbalu v maximálním počtu tři proti třem.
Pohybové schopnosti Max. síla Síla Výbušná s.-plyomet. Vytralostní síla Rychlost Obratnost Aerobní Vytrval. Anaerobní Rychlostní vytr.
Počet TJ 18 9 18 18 18 19 10 18
Počet hodin 18 4,5 9 9 9 22 8 16
Tabulka č. 3 Pohybové schopnosti – počet TJ, hodin
4.3.2. Trénink útočníků na ledě Zaměření: Bruslení Bruslení je základní pohyb v ledním hokeji a jeho kvalita určuje i kvalitu útočníka. Vizitka útočníka je přechod přes bránícího hráče a k tomu mu dopomůže jen dobře zvládnuté bruslení. Obsahem bruslení je zdokonalování správné techniky bruslení po hranách vpřed-vzad, jízdy vpřed - dlouhý skluz, jízdy vzad, užitého bruslení a skokových cviků. Často spojujeme bruslení po hranách s užitým bruslením s různou formou odrazů - skoků. Důraz klademe na pořádný náklek, dokončení odrazu – hlavně při dlouhém skluzu a při překládání jízdou vpřed (použití vnitřní a vnější hrany), správné postavení nohou při přechodech a vyjíždění oblouku.
35
Herní činnost jednotlivce Obsahem části herní činností jednotlivce útočné i obranné je procvičování, zdokonalování a učení se nových činností nebo jejich modifikací. Klademe důraz na kvalitu provedení, správného rozhodování od začátku akce do konce akce. Velmi důležité je zaměřit se na detaily v každém provedení dovednosti, které jsou správně vysvětleny pro zpětnou vazbu hráče. HČJ útočné Uvolňování hráče s kotoučem Důraz kladen na kontrolu kotouče se stálým přehledem situace kolem hráče – hlava na hoře. Hra s rychlostí v pohybu pro správné provedení techniky, koordinace paže – nohy a to vše střídavě na velkém a malém prostoru. Uvolňování hráče bez kotouče Hra s rychlostí a s přesnou koordinací celého těla. Po uvolnění stálá připravenost pro novou herní situaci s využitím komunikace. Přihrávání a zpracování přihrávky Důležitý detail celého těla a hlavně paží se zápěstím. Cvičíme přihrávky ve stoje, ale i v jednoduchém pohybu a v pohybu pro koordinaci stěžujícím. V kategorii dorostu důležitost měkkých rukou a celistvý pohyb paží z po za těla při přihrávání. Střelba Zaměření na zakončení v pohybu, nemusí být vždy v maximální rychlosti, spíše rychlost po několika opakování přidávat až do maxima. Po zakončení vždy sledovat kotouč očima i pohybem. Časté zakončení po kličce z pohybu od mantinelu, převládá než zakončení z přímého bruslení a osy. Měníme i postavení nohou při střelbě a to z jedné nohy a z obou nohou. V mladším dorostu převládá střelba ze dvou noh. Po zakončení vždy následuje dorážení kotouče střelcem a útočníkem, který zakončoval předešlou akci. Vždy akce kolem brány, někdy je střelba cílená na beton brankáře pro dorážení a tlak do brány. Zakončení po přihrávce a po nepřesné přihrávce zařazeno v každém tréninku, hraje důležitou roli v dnešním hokeji. Při tečování dbáme na správné postavení a vyhýbání se kotoučům v půl měsíci, pří dorážení důraz na výběr místa - správný odstup, snaha být včas na kotouči. 36
Klamání a fintování Často spojujeme se střelbou nebo přihráváním. Důležitá vždy následující akce – zrychlení, přihrávka, rychlá střelba. HČJ obranné Herní činnosti jednotlivce obranné bývají často v tréninku opomíjeny, ale v současném pojetí hry jsou stejně důležité jako herní činnosti jednotlivce útočné. Proto je na místě tyto činnosti cvičit, ale zejména zdokonalovat. Útočník v každém utkání podstupuje rychlé přechody z útoku do obrany a naopak, proto tyto dovednosti potřebuje mít z automatizované. Obsazování hráče s kotoučem Klademe důraz na správné bruslení, vyjíždění oblouků nebo přechodů z jízdy vzad do jízdy vpřed a na opak. Je potřeba provádět nejefektivnější pohyb, abychom neztráceli rychlost a kontakt s protihráčem. Přechody z jízdy vzad do jízdy vpřed chceme provádět bez překládání, rovnou přecházet do startu. Rozeznávat kdy je potřeba používat překládání nebo jen bruslení bez zvedání bruslí, pohyb C obloukem. Při obsazování dbáme vždy, aby hůl bránícího hráče působila tlak na soupeřovu hůl, možnost následujícího vypíchnutí kotouče, nadzvednutí hole, ale hlavně eliminujeme nedovolený zákrok na soupeře. Obsazování hráče bez kotouče Důraz na postavení bránícího hráče a těsnost obsazení, neopomíjíme práci holí. Správný způsob vybruslení soupeře. Blokování střel Doporučujeme rozeznávat místo a situaci při blokování střel. Učíme všechny varianty blokování, ale nejčastější blokování útočníků je ve stoje a holí. Důraz klademe aby tělo bylo v ose se soupeřovou hokejkou. Hra na malém prostoru Naučené a zdokonalené dovednosti, které jsme trénovali, chceme taky správně používat a to především ve hře. V tomto období má hra charakter rovnovážné situace 1-1 na malém prostoru. Často zapojujeme hráče, kteří se do hry zapojují jen na výpomocnou přihrávku. Ve hře využíváme všech činností jednotlivce a k tomu připojujeme pro hru tak důležitou
37
kreativitu. Ve hře poznáváme jak je schopný hráč přenést naučené dovednosti do hry a jak ke hře přistupuje po mentální stránce. Zaměření Technika bruslení Bruslení Užiré bruslení Útočné HČJ Obranné 1 na 1 Hra na malém 2 na 2 prostoru
Počet TJ 18 18 18 18 14 4
Tabulka č. 4 Zaměření na ledě v přípravném období
38
Počet hodin 3 3 3 3 4,5 1,5
4.3.3. Týdenní mikrocyklus útočníků v přípravném období Týdenní mikrocyklus v přípravném období je koncipován tak, že trénink probíhá jak mimo led, tak i na ledě. Trénink mimo led je zařazen 5x týdně. Trénink na ledě je zařazen 2x týdně. Trénink jednofázový 3x týdně, trénink dvoufázový 2x týdně (tab. č.5).
Týdenní mikrocyklus Týdenní mikrocyklus číslo: Datum: Den Datum
Objem v min.
Období: Předzávodní období Kategorie: SD, J
Místo
Stručný obsah téninku
PO.
120
Tělocvič.
Rozvoj obratnosti, rychlosti, výbušné síly plyometrie, posilování "core", aerobní vytrvalost krátkodobá
ÚT.
120
Hřiště
Rozvoj obratnosti, rychlostní vytrvalosti a aerobní vytrvalosti - střednědobá
ST.
ČT.
PÁ.
I. Fáze Posilovna Rozvoj maximální síly, posilování "core" 90 II. Fáze Led/ Bruslení, HČJ, hrana malém prostoru,vytrvalostní 90 salonek síla 90
Lesopark
Pozn.
v.síla
Rozvoj aerobní vytrvalosti - "fartlek"
I. Fáze Posilovna Rozvoj maximální síly, posilování "core" 90 II. Fáze Led/ Bruslení, HČJ, hrana malém prostoru,vytrvalostní 90 salonek síla
SO.
NE.
Tabulka č. 5 Týdenní mikrocyklus přípravného období
39
v.síla
4.3.3.1. Tréninkové jednotky PONDĚLÍ Čas: 120 min. Místo: Tělocvična Zaměření: Rozvoj rychlosti, obratnosti, výbušné síly-plyometrie, krátkodobá vytrvalost Přípravná část : Zapracování Zaměření: Driblink s míči ( obr.1) Organizace: ve trojicích Doba trvání:15 minut
1.
Atletická
abeceda
vpřed
s driblinkem
(skipink,
zakopávání,
vzad
s driblinkem
(skipink,
zakopávání,
předkopávání ) 2.
Atletická
abeceda
předkopávání) 3.
Obraty s míčem + driblink
4.
Driblink vpřed se dvěma míči
5.
Driblink vzad se dvěma míči
6.
Stupňované rovinky s driblinkem
Obrázek č. 1 Driblink s míčem
40
Zaměření: Dynamická rozcvička (obr. 2) Organizace: ve trojicích Zatížení: opakování 8x, odpočinek 1:2, 3 série Doba trvání: 10 minut
1.
Výpady vpřed s protažením – opačná paže vzpažená + záklon do strany za dolní paží
2.
Výpady vzad s protažením – obě paže natažené + záklon
3.
„Spideman“ – pohyb v kliku – opačná noha a paže
4.
Výpady křížem do výponu
5.
Ručkování – výchozí postoj předklon s propnutým nohama – ruce pomalu vpřed do natažení – tonizace těla – potom následují nohy – protažení – do výchozí polohy
Obrázek č.2 Dynamická rozcvička Hlavní část: Zaměření: Rozvoj rychlosti s obratností (obr.3,4) Zatížení: 8-10s, odpočinek 1:8, opakování 6, 3 série Doba trvání: 25 minut
1.
Driblink s míčem vpřed, vzad + kotouly – vřed, vzad
2.
Driblink s míčem, sed s míčem 41
Obrázek č.3 Rychlost s obratností
Obrázek č.4 Rychlost s obratností
Zaměření: Rozvoj výbušné síly - plyometrie (obr.5) Zatížení: opakování 8, odpočinek 1:6, 4 série Doba trvání: 30 minut
1.
Odrazy snožmo – jen do pravého úhlu
2.
Poskoky v kliku vpřed
3.
Odrazy z levé nohy na pravou bokem v nákleku
4.
Poskoky v kliku bokem – pravá paže první 42
5.
Odrazy z jedné nohy – 2x vpřed 1x do strany přeskočit na druhou nohu
6.
Poskoky v kliku bokem – levá paže první
7.
Odrazy z pravé nohy na levou bokem v nákleku
Obrázek č. 4 Rychlost s obratností
Zaměření: posilování „Core“ Zatížení: 15s, odpočinek 1:1, 4 série Doba trvání: 10 minut
1.
Vzpor ležmo na předloktí – výdrž
2.
Vzpor ležmo na předloktí bokem – výdrž
3.
Poloha v leže na zádech – zvednutá, podsazená pánev a natažená pravá noha
4.
Poloha v leže na zádech – zvednutá, podsazená pánev a natažená levá noha
5.
Vzpor ležmo na předloktí, natažená nad podlahou levá paže a pravá noha
6.
Vzpor ležmo na předloktí, natažená nad podlahou pravá paže a levá noha
43
Zaměření: Aerobní vytrvalost – klasická intervalová metoda (obr.6) Organizace: basketbal 2-2 malý prostor, osobní bránění, po 20s start -změna hřiště Zatížení: 90s, odpočinek 1:1, počet opakování 5x, 2 série Doba trvání: 30 minut
Obrázek č. 6 Hra 2-2 na malém prostoru
Závěrečná část Zaměření: basketbal, strečink Doba trvání: 15 minut Organizace: hraje se 5-5
44
ÚTERÝ Čas: 120 min. Místo: Hřiště Zaměření: Rozvoj obratnosti, rychlostní vytrvalosti, střednědobé vytrvalosti Přípravná část Zapracování Zaměření: Fotbal, basketbal Organizace: 5-5 na jednom hřišti Doba trvání: 10 min. Zaměření: Dynamická rozcvička – švihadlo Zatížení: opakování 15x, odpočinek 1:2, 2 série 1. Poskoky snožmo, se střídáním s poskoky střídnonož. 2. Poskoky snožmo, se střídáním s poskoky snožmo, kroužením zkřižmo. 3. Poskoky snožmo s meziskokem, s kroužením vzad. 4. Švihadlo v pravé, vodorovné kruhy nad hlavou s přehmatem za tělem ve výši pasu a poskoky snožmo s kroužením vzad. 5. Poskoky snožmo s dvojšvihy. 6. Poskoky střídnonož vpřed. 7. Koníčky vpřed.
Hlavní část: Zaměření: Rozvoj obratnosti na překážkách Organizace: ve dvojicích, 6 překážek Zatížení: opakování 6x, odpočinek 1:5, 3 série 1. vpřed – noha překračuje překážku z vnitřní strany 2. vzad – noha překračuje překážku z vnitřní strany 3. vpřed s poskokem - noha překračuje překážku z vnitřní strany 4. vzad s poskokem - noha překračuje překážku z vnitřní strany 5. vpřed - noha překračuje překážku z vnější strany 6. vzad – noha překračuje překážku z vnější strany 45
7. vpřed s poskokem – noha překračuje překážku z vnější strany 8. vzad s poskokem - noha překračuje překážku z vnější strany Zaměření: Rozvoj rychlostní vytrvalosti (obr.7) Organizace: 3 dráhy po 5 Zatížení: 15s, opakování 6x, odpočinek 1:4, 3 série Doba trvání: 30 minut
Obrázek č.7 Rychlostní vytrvalost
Zaměření: Rozvoj aerobní vytrvalosti – metoda Švédská (obr 8) Organizace: 3-3 basketbal, osobní obrana Zatížení: 3 minuty, odpočinek 1:1, opakování 3 – forma hra basketbal 3-3 – osobní bránění Doba trvání: 18 minut
46
Obrázek č.8 Rozvoj vytrvalosti-basketbal osobní obrana Závěrečná část Zaměření: volný běh, strečink Doba trvání : 15 minut
47
STŘEDA I. Fáze Zaměření: Rozvoj maximální síly, posilování „Core“ Čas: 90 minut Místo: Posilovna Přípravná část: Zapracování Zaměření: Dynamické rozcvičení na „bosu“ Doba trvání: 12 minut Zatížení: 15 opakování, plynule, 2 série 1. Výstupy na bosu vpřed, vzad 2. Výstupy na bosu bokem 3. Kliky na bose 4. Výskoky na bosu snožmo 5. Výskoky na bosu po jedné noze 6. Kliky na bose 7. Výpady vpřed s protažením (opačná ruka vzpažená) 8. Výskoky na bosu – panák 9. Rychlé nohy na bose 10. Vzpor ležmo na předloktí změna do vzporu ležmo do kliku Hlavní část Zaměření: Rozvoj maximální síly (metoda kulturistická) Doba trvání: 50 minut Zatížení: Velikost odporu 80% OM, počet opakování 8x, interval odpočinku 2 minuty, 3 série 1. Benchpress na rovné lavici – komplexní posílení horní části těla, především prsou 2. Legpress – svaly dolních končetin 3. Výtlaky činky v sedě – svaly ramen
48
4. Výpady vpřed na jedné noze, druhá je položena volně na lavici – svaly dolních končetin 5. Stahování kladky v sedě za hlavou – svaly horních končetín – především zádové svaly 6. Výstupy na lavici bokem do výponu – svaly dolních končetin 7. Předpažování střídavě s jednoručkami – svaly horních končetin 8. Výstupy na lavici bokem – nohy křížem – do výponu Zaměření: posilování „Core“ na „bosu“ Doba trvání: 15 minut Zatížení: počet opakování 15, odpočinek 1:1, 3 série 1. Oboustranné zkracovačky 2. Vzpor ležmo na předloktí s pohybem pánve nahoru a dolu 3. Poloha na zádech, bosa pod lopatkami – zvedání pánve, chodidla v poloze špičky ven 4. Vzpor ležmo na předloktí, zvedáme nataženou nohu 10 cm nad podložku 5. Poloha na zádech, bosa pod lopatkami – zvedání pánve, chodidla v poloze špičky směrem dovnitř 6. Šikmé zkracovačky Závěrečná část Zaměření: volný běh, strečink Doba trvání: 15 minut
49
STŘEDA I. Fáze Zaměření: 1. část trénink na ledě - bruslení, HČJ, hra na malém prostoru 1-1 2. část trénink mimo led – rozvoj vytrvalostní síly Čas: 90 minut Místo: Ledová plocha, salonek 1. část Přípravná část: Zapracování: Dynamické rozcvičení mimo led Doba trvání: 15 minut 1. Atletická ABC + koordinační běh 2. Výpady vpřed s protažením 3. Výpady vzad s protažením 4. „Spiderman“ 5. „Ručkování“ 6. Rychlé nohy vpřed-vzad 7. Rychlé nohy do stran Hlavní část: Zaměření: Bruslení po hranách s kombinací užitého bruslení (obr.9) Doba trvání: 20 minut Organizace: skupina po 4 hráčích, pohyb není v maximální rychlosti, plynulost pohybu Zatížení: 1:5 1. vnitřní hrany jízdou vpřed s bognami 2. vnější hrany jízdou vpřed s přechody jízda vpřed-vzad a naopak 3. vnitřní hrany jízdou vzad s „půl měsícem“ 4. vnější hrany jízdou vzad s laterárním pohybem
50
Obrázek č. 9 Technika bruslení s kombinací užitého bruslení Zaměření: HČJ útočné - uvolňování hráče s kotoučem (obr.10) Doba trvání: 6 minut Organizace: ve trojicích uvolňování na kužely Zatížení: 15 s, odpočinek 1:4 1. Klička forhend – krátká, dlouhá 2. Klička bekhend – dlouhá, krátká 3. Stahovačka – dlouhá, krátká 4. Protisměrná klička forhend, bekhend 5. Klička „Dacjuk“
Obrázek č.10 Uvolňování hráče s kotoučem
51
Zaměření: HČJ útočné, obranné - obsazování hráče s kotoučem jízdou vpřed, odebírání kotouče nadzvednutím hole, uvolnění hráče s kotoučem, střelba, dorážení (obr.11) Doba trvání: 8 minut Organizace: Po zakončení hráč sjíždí na dorážení Zatížení: 8s, odpočinek 1:6
Obrázek č.11 Obsazování hráče s kotoučem, odebírání kotouče Zaměření: HČJ útočné - střelba po kličce (obr. 12) Doba trvání: 8 minut Organizace: 3 možnosti zakončení, po zakončení vždy následuje dorážení, jak zakončujícího, tak i
hráčů, na které provádí hráč kličku. Tlak do brány.
Obrázek č.12 Střelba po kličce
52
Zaměření: Hra na malém prostoru (obr.13) Doba trvání: 16 minut Organizace: útočící hráč si může vypomoci přihrávkou, uvolnit se, rychle zakončit a vytvářet tlak do brány. Bránící hráč obsazuje hráče s kotoučem i bez kotouče, snaží se stále sledovat kotouč. Zatížení: 20s, odpočinek 1:6, 2série, mezi sériemi nájezdy z rohu
Obrázek č.13 Hra na malém prostoru 1-1
53
2. Část Zaměření: Vytrvalostní síla – zaměřeno hlavně na dolní končetiny Doba trvání: 16 minut Zatížení: 15s, odpočinek 15s, 2 série 1. Výpady vpřed 2. Výpady do stran 3. Kliky – paže ze široka 4. Skákané výpady vpřed 5. „Metkalfy“ 6. Kliky s tlesknutím 7. Skákané výpady vpřed s kombinací sumo dřepu 8. Výpady vzad 9. Angličáky 10. Skákané výpady vpřed 11. Imitace bruslení 12. Angličáky Závěrečná část: Zaměření: volný běh, strečink
54
ČTVRTEK Zaměření: Rozvoj aerobní vytrvalosti ( dlouhodobé) Čas: 90 minut Místo: Lesopark Přípravná část: Zaměření: běh, do kterého vkládáme atletickou abecedu, honičky ve dvojicích. Doba trvání: 15 minut Hlavní část: Zaměření: „Fartlek“ Doba trvání: 40 minut 1. 8 minut běh na 150 tepů 2. Sprint 10 metrů 3. Volně 40 metrů 4. Sprint 20 metrů 5. Volně 50 metrů 6. 90s vysoká intenzita 7. 90s nízká intenzita 8. 90s vysoká intenzita 9. 90s nízká intenzita 10. 4 minuty intenzivně 11. 2 minuty nízká intenzita 12. 4 minuty intenzivně 13. 2 minuty nízká intenzita 14. Sprint 20 metrů 15. Volně 40 metrů 16. Sprint 20 metrů 17. Volně 40 metrů 18. Sprint 20 metrů 19. 15 minut volný běh
55
Závěrečná část: Zaměření: Strečink Doba trvání: 20 minut
56
PÁTEK I. Fáze Zaměření: Maximální síla – nárůst svalstva, posilování „Core“ Čas: 90 minut Místo: Posilovna Přípravná část: Zaměření: Dynamické rozcvičení na „stepru“ Doba trvání: 10 minut Zatížení: 16 opakování 1. Výstupy na stepr v běhu 2. Výskoky snožmo 3. Výskoky levá noha 4. Výskoky pravá noha 5. Kliky – ruce na stepru 6. Výskoky na stepr – panák 7. Výpady vpřed s protažením 8. Kliky – nohy na stepru 9. Výskoky snožmo bokem 10. Výstupy na stepr bokem v běhu 11. Kliky, pravá ruka mimo stepr 12. Kliky, levá ruka mimo stepr 13. Rychlé nohy podlaha – stepr Hlavní část: Zaměření: Rozvoj maximální síly (nárůst svalstva) Doba trvání: 60 minut Organizace: cvičení ve dvojici Zatížení: velikost odporu 60% OM, počet opakování 15, interval odpočinku 1 až 2 minuty, 6 sérií 1. Hluboký dřep se vzpažením 2. Výpady vpřed 3. Přemístění 57
4. Výpady do strany Zaměření: posilování „Core“ na stepru Doba trvání: 15 minut Zatížení: 20s, odpočinek 20s, 4 série, 5 cviků 1. Poloha ležmo na podložce, nohy pokrčené na stepru a zvednutá pánev s nataženou pravou nohou 2. Vzpor ležmo na podložce, nohy na stepru, lehké úkroky na stepru – nohy od sebe k sobě 3. Poloha ležmo na podložce, nohy pokrčené na stepru a zvednutá pánev s nataženou levou nohou 4. Vzpor ležmo na pravém předloktí bokem, nohy na stepru, podsazená pánev směrem nahoru 5. Vzpor ležmo na levém předloktí bokem, nohy na stepru, podsazená pánev směrem nahoru Závěrečná část: Zaměření: volný běh, strečink Doba trvání: 15 minut
58
PÁTEK I. Fáze Zaměření: 1. část trénink na ledě - bruslení, HČJ, hra na malém prostoru 1-1 2.část trénink mimo led – rozvoj vytrvalostní síly Čas: 90 minut Místo: Ledová plocha, salonek 1. část Přípravná část: Zaměření: Dynamické rozcvičení na žebříku Doba trvání: 15 minut Organizace: plynulý pohyb hráčů 1. Postavení bokem k žebříku, pravá noha přešlapuje přes levou nohu do žebříku, obě nohy vystupují mimo žebřík 2. Poskoky v nákleku – panák 3. Postavení levým bokem k žebříku, levá noha s pravou nohou se setkávají uvnitř žebříku, levá noha vystupuje ven a pravá noha vstupuje do následujícího okna 4. Postavení čelem k žebříku, levá noha postupuje do následujícího okna, pravá noha vystupuje mimo žebřík do strany a zpět 5. Výpady vřed s protažením 6. Výpady vzad s protažením 7. „Spiderman“ 8. „Ručkování“ Hlavní část: Zaměření: Technika bruslení s kombinací skoků (obr.14) Doba trvání: 10 minut Organizace: 5 skupin po 4 hráčích, plynulý pohyb Zatížení: 1:4 1. Vnější hrana – výskoky snožmo vysoká kolena 2. Vnitřní hrana vpřed – výskoky snožmo, paty k hýždím 59
3. „C“ oblouk – výskoky snožmo, špičky před sebe 4. „C“ oblouk – výskoky z „buřtíků“, brusle se dotknou o sebe
Obrázek č.14 Technika bruslení s kombinací skoků
Zaměření: Užité bruslení – přechody vpřed, vzad a naopak (obr.15) Doba trvání: 10 minut Organizace: zrcadlový pohyb Zatížení: 20s, 1:4
Obrázek č.15 Užité bruslení, přechody vpřed-vzad a naopak
60
Zaměření: HČJ útočné - přihrávky forhend, bekhend – po ledě, vzduchem (obr.16.) Doba trvání: 5 minut Organizace: ve dvojicích Zatížení: 1:3
Obrázek č.16 Přihrávky
Zaměření: HČJ útočné - střelba po přihrávce ( z „první“ ), dorážení (obr.17.) Doba trvání: 8 minut
Obrázek č.17 Střelba po přihrávce
61
Zaměření: HČJ obranné, útočné - blokování střel, tečování, dorážení, krytí kotouče
(obr.18.) Doba trvání: 8 minut Organizace: Střelu blokujeme ve stoje. Při zablokování start na kotouč a zakončení z modré čáry
Obrázek
č.18 Blokování střel ve stoje
Zaměření: Hra na malém prostoru 1-1 Doba trvání: 16 minut Organizace: Útočící hráč u mantinelu s kotoučem začíná akci odtlačením pomocí paží bránícího hráče. Tlak do brány, kdo má kotouč útočí. Po 8 minutách nájezdy ze za brány Zatížení : 20s, odpočinek 1:6, 2 série po 8 minutách
Obrázek č.19 Hra na malém prostoru 1-1 62
2. část Zaměření: Vytrvalostní síla – zaměřeno hlavně na dolní končetiny Doba trvání: 20 minut Zatížení: 3 minuty, odpočinek 3 minuty, 3 série 1. Poskoky do výpadu vpřed 30s 2. Angličáky 30s 3. Poskoky do výpadu do stran 30s 4. Angličáky 30s 5. Metkalfy 30s 6. Angličáky 30s Závěrečná část: Zaměření: volný běh, strečink Doba trvání: 15 minut
63
4.4. Předzávodní období Předzávodní období je složeno ze 7 mikrocyklů. Kombinujeme zde trénink na ledě s tréninkem mimo led a přípravným zápasem. Obsahem tréninku útočníků na ledě je bruslení, HČJ a herní kombinace (HK) spojované do rovnovážných situací 1-1. Obsahem tréninku mimo led je rozvoj maximální síly, výbušné síly – plyometrie, vytrvalostní síly, posilování „core“ a agility. I když je v tomto období počet tréninků na ledě větší než mimo led, tak právě proto nesmíme opomíjet důležitost této přípravy. Intenzita v tréninku je velká, ale nesmí být na úkor kvality a zdraví hráčů. Předzávodní období Na ledě Tréninkové jednot. 21 Tréninkové hodiny 7
Mimo led 21 14
Tabulka č. 6 Počet TJ a hodin na ledě, mimo led
4.4.1. Trénink útočníků mimo led Zaměření: Síla V tomto období stále zařazujme tréninky na rozvoj maximální síly, výbušné síly – plyometrie, vytrvalostní síly a posilování „core“. Snažíme se zařazovat trénink síly 4x týdně se zaměřením na dolní končetiny. Volíme cviky, které při posilování aktivují co nejvíce svalů na dolních končetinách ( např. různé způsoby výpadů a dřepů s kombinací posilování horní částí těla).
Rychlost Rozvoj rychlosti „agility“ zařazujeme na konec přípravné části tréninku. Přípravná část probíhá vždy mimo led a prvky „agility“ se snažíme zařazovat vždy. Dbáme na provádění cviků v maximální rychlosti, ale při tom vyžadujeme snížit těžiště každého hráče. Chceme co největší podobnost s bruslením na ledě.
64
4.4.2. Trénink útočníků na ledě Zaměření: Bruslení Pokračujeme ve zdokonalování bruslení a vždy kombinujeme techniku bruslení s užitým bruslením nebo se skoky. Nechceme velkou intenzitu pohybu, ale soustředíme se na jeho správné dokončení. Potřebujeme správný návyk a automatizaci pohybu, abychom při maximální intenzitě neztráceli potřebnou „ekonomizaci“ daného pohybu. Při užitém bruslení chceme co nejefektivněji využívat hrany nožů, aniž bychom ztrácely rychlost hraněním. HČJ útočné, obranné Zaměření je stejné jako v přípravném období. Cvičení často neobměňujeme a zaměřujeme se v nich na detaily provedení pohybu. V tréninku chceme větší intenzitu a kvalitu pohybu, proto stejná cvičení jako v přípravném období. Vyžadujeme stejné návyky jako v předchozím období. Herní kombinace Herní kombinace v tréninku nahrazují „hru na malém prostoru“. V tréninku útočníku často kombinujeme nácvik HK útočných s obrannými. Především dbáme na správnou techniku přihrávky, časování a první kontakt po příjmu přihrávky. Sestavíme si cvičení herních kombinací, na kterých bude postaven styl hry mužstva. V mládežnických kategoriích podporujeme kreativitu
hráčů při řešení herních kombinací útočných. Cvičení často
neobměňujeme, efektivnější využití času v tréninku a efektivnější zdokonalování dovedností. HK útočné HK založená na principu „přihrej a jeď“ Základní herní kombinace útočná, která se objevuje v každém tréninku. Důraz klademe na první kontakt s kotoučem. Velmi důležité pro další akci a její plynulost. Přihrávající hráč zautomatizovaný přechod do pohybu se správně vytočeným tělem a hokejkou. HK založená na principu „křížení“ Často nacvičující herní kombinace, ve které chceme rychlou reakci hráče bez kotouče na nově vznikající herní situaci.
65
HK založená na principu „přenechání kotouče a zpětné přihrávky“ Herní kombinace, při které chceme rozvíjet herní kreativitu hráče – reakce na hráče s kotoučem, správné načasování přihrávky. Dbáme na správnou techniku přihrávky a první kontakt s kotoučem. Často kombinujeme výše popsané herní kombinace v jeden celek.
Zaměření
Počet TJ Maximální síla 13 Síla Výbušná síla 7 Vytrvalostní síla 8 Bruslení 21 Herní činnost jednotlivce 21 Herní kombinace 21
Počet hodin 9,5 3,5 4 4 4 4
Tabulka č. 7 Zaměření v předzávodním období– počet TJ, hodin
66
4.4.3. Týdenní mikrocyklus útočníků v předzávodním období Týdenní mikrocyklus v předzávodním období je koncipován tak, že probíhá trénink na ledě i mimo led, ale už v jiném poměru než v přípravném období. Trénink na ledě probíhá 3x týdně po 20 minutách. Trénink mimo led je 3x týdně se zaměřením na rozvoj síly (tab. č. 8).
Týdenní mikrocyklus Týdenní mikrocyklus číslo: Datum: Den Datum PO.
Objem v Místo min. 1. část Posilovna 30 2. část Led 20
Období: Předzávodní období Kategorie: SD, J Stručný obsah téninku
Pozn.
Výbušná síla - plyometrie, posilování "core" I. Fáze Bruslení, HČJ, HK TJ celého mužstva na ledě/mimo led
I. Fáze
Přípravný zápas
II. Fáze
ÚT.
ST.
1. část Posilovna 45 2. část Led 20
Maximální síla, posilování "core" I. Fáze Bruslení, HČJ, HK TJ celého mužstva na ledě/mimo led
I. Fáze
TJ celého mužstva na ledě
II. Fáze
ČT.
PÁ.
1. část Posilovna 45 2. část Led/ 20 salonek
Maximální síla, posilování "core" I. Fáze Bruslení, HČJ, HK
SO.
NE. Tabulka č. 8 Týdenní mikrocyklus předzávodního období
67
4.4.3.1. Tréninkové jednotky PONDĚLÍ 1. Část – trénink mimo led Čas: 30 min. Místo: Posilovna Zaměření: Rozvoj výbušné síly – plyometrie Zatížení: počet opakování 8, odpočinek 1:8, 4 série Doba trvání: 20 minut 1. Výskoky do výpadu vpřed levá, pravá + sumo dřep 2. Angličáky na „bose“ 3. Poskoky bokem z nohy na nohu v pravém úhlu stehno s holeňí 4. Angličáky na „bose“ Zaměření: posilování „Core“ Zatížení: 15s, odpočinek 1:1, 4 série Doba trvání: 10 minut 1.
Vzpor ležmo na předloktí – výdrž
2.
Vzpor ležmo na předloktí bokem – výdrž
3.
Poloha v leže na zádech – zvednutá, podsazená pánev a natažená pravá noha
4.
Poloha v leže na zádech – zvednutá, podsazená pánev a natažená levá noha
5.
Vzpor ležmo na předloktí, natažená nad podlahou levá paže a pravá noha
6.
Vzpor ležmo na předloktí, natažená nad podlahou pravá paže a levá noha
68
2. Část – trénink na ledě Čas: 20 min. Místo: Ledová plocha Zaměření: Bruslení s kotoučem - překládání, užité bruslení – půl měsíce (obr.20) Organizace: Dvě skupiny Doba trvání: 6 minut Zatížení: 1:6
Obrázek č. 20 Bruslení s kotoučem, překládání, užité bruslení Zaměření: HČJ , uvolňování hráče bez kotouče, rychlé zakončení, dorážení (obr.21) Doba trvání: 7 minut Zatížení: 1: 5
Obrázek č. 21 Uvolňování hráče bez kotouče, rychlé zakončení
69
Zaměření: HK útočné - přenechání kotouče, „přihrej a jeď, rychlé zakončení (obr.22) Doba trvání: 7 minut Zatížení: 1:6
Obrázek č. 22 Přenechání kotouče, „přihrej a jeď“, zakončení
70
STŘEDA 1. Část – trénink mimo led Čas: 45 min. Místo: Posilovna Zaměření: Rozvoj maximální síly (metoda kulturistická) Zatížení: Velikost odporu 80% OM, počet opakování 8, odpočinek 2 minuty, 4 série Doba trvání: 30 minut 1. Bench press na rovné lavici 2. Leg press 3. Výpady vpřed s výtlaky nad hlavou 4. Výstupy na lavici bokem Zaměření: posilování „Core“ na gymnastickém míči Doba trvání: 15 minut Zatížení: počet opakování 15, odpočinek 1:1, 3 série 1. Vzpor ležmo na předloktí s pohybem pánve nahoru a dolu 2. Vzpor ležmo na jednom předloktí v poloze těla bokem, zvedáme boky nahoru a dolu, měníme strany 3. Sed leh 4. Vzpor ležmo na předloktí, „rolování míče“ – natahujeme horní končetiny 5. „Metronomy“ s míčem mezi kotníky
71
2. Část – trénink na ledě Čas: 20 min. Místo: Ledová plocha Zaměření: Užité bruslení, 4 cvičení (obr.23) Doba trvání: 7 minut Zatížení: 1:5, 2 opakování
Obrázek č. 23 Užité bruslení Zaměření: HČJ obranné – obsazování hráče s kotoučem jízdou vpřed, HČJ útočné – dorážení (obr.24) Doba trvání: 7 minut Zatížení: 1:6
Obrázek č. 24 Obsazování hráče s kotoučem jízdou vpřed, dorážení
72
Zaměření: HK obranné – zdvojování, HČJ útočné – zakončení, dorážení, zakončení z „první“ (obr.25) Doba trvání: 7 minut Zatížení: 1:6
Obrázek č. 25 Zdvojování, rychlé zakončení, dorážení
73
PÁTEK 1. Část – trénink mimo led Čas: 45 min. Místo: Posilovna Zaměření: Rozvoj maximální síly (metoda kulturistická) Zatížení: Velikost odporu 70% OM, počet opakování 10, odpočinek 2 minuty, 4 série Doba trvání: 30 minut
1. Bench press + pullover 2. Dřepy hluboké s činkou na zádech 3. Ramena rozpažování + výpady do stran 4. Podřepy na jedné noze, druhá noha na lavici, činka na zádech
Zaměření: posilování „Core“ over ball Doba trvání: 15 minut Zatížení: počet opakování 15, odpočinek 1:1, 3 série 1. Leh na zádech, over ball pod hýžděmi, sed leh 2. Leh na zádech, over ball mezi koleny, zvedání pánve + tlaky kolen do over ballu 3. Stoj na „ čtyřech“, over ball pod koleny, natahuji opačnou horní končetinu spolu s dolní končetinou 4. Leh na zádech, over ball mezi kotníky, dolní končetiny propnuté, zvedáme pánev, pravý úhel stehno X břicho
74
2. Část – trénink na ledě Čas: 20 min. Místo: Ledová plocha Zaměření: HČJ vedení kotouče, 3 x jízdou vpřed, 3x jízdou vzad, dorážení (obr.26) Doba trvání: 6 min.Zatížení: 1: 5-6
Obrázek č. 26 Vedení kotouče jízdou vpřed, vzad, zakončení 1-0, dorážení Zaměření: HK útočné – přenechání kotouče, zakončení z „první“, A) zakončení od hrazení, B) rotace za sebou - za bránu (obr.27) Doba trvání: 7 min. Zatížení: 1:6
Obrázek č. 27 Přenechání kotouče, zakončení, rotace za sebou 75
4.5. Závodní období Závodní období je nejdelší období v celém ročním tréninkovém cyklu a proto se snažíme dodržovat pravidelnost speciálních tréninků na ledě, ale i mimo led. Tréninky na ledě navazují na minulé dvě období, ve kterých se dodržovaly principy týmu pro celou sezónu. Trénink na ledě se skládá z techniky bruslení a vedení kotouče, HČJ, HK. Trénink mimo led zaměřujeme na sílu, především rozvoj maximální a výbušné síly. Občas zařazujeme rozvoj vytrvalostní síly, ale ne ve velkém objemu. V rámci zapracování rozvíjíme rychlost pomocí „agility“. Závodní období Na ledě Tréninkové jednot. 52 Tréninkové hodiny 104
Mimo led 52 26
Tabulka č. 9 Počet TJ a hodin na ledě, mimo led
4.5.1. Trénink útočníků mimo led Zaměření: Síla V tomto období provádíme rozvoj síly ve dvou skupinách. Útočníci provádí rozvoj výbušné a rychlé síly před tréninkem útočníků na ledě. Rozvoj maximální a vytrvalostní síly provádí celý tým dohromady.
Rychlost Rozvoj rychlosti provádíme současně se zapracováním. Často spojujeme prvky obratnosti s rychlostí, „agility“ dráhy.
4.5.2. Trénink útočníků na ledě Zaměření: Bruslení a bruslení s kotouče Stále opakujeme a zdokonalujeme techniku bruslení bez kotouče, ale častěji přidáváme k bruslení kotouč, který nám bruslení koordinačně stíží. Zaměřujeme se na správný pohyb při bruslení, ale zároveň procvičujeme techniku hole. Technika bruslení s kotoučem nám zlepšuje
76
koordinaci a tím pádem nám osvojuje společný pohyb horní a dolní části těla. Podle náročnosti pohybu bruslení zvyšujeme a snižujeme intenzitu pohybu. HČJ obranné, útočné Pokračujeme v opakování HČJ a citlivě obměňujeme cvičení. V HČJ obranných se hlavně zaměřujeme na správné navázání kontaktu hráče s kotoučem, ale i bez kotouče a blokování střel. V tomto období chceme plně z automatizované návyky hlavně v postavení těla a hole bránícího hráče při obsazování hráče bez kotouče a s kotoučem.Tlak čepele do soupeřovy čepele. Při blokování střel dbáme na postavení těla v ose na soupeřovu čepel. V HČJ útočných se zaměřujeme na první kontakt s kotoučem, vedení kotouče, pohotovost, důraz a efektivitu zakončení. Pro efektivitu zakončení klademe důraz na zónu 3 metrů ( postavení v před brankovém prostoru na clonění, tečování, dorážení ), zakončení po přihrávce přes osu nebo individuální pohyb útočníka kotoučem přes osu hřiště. HK obranné, útočné Nejčastěji prováděná herní kombinace obranná na tréninku je zdvojování – přečíslování a zajišťování. V dnešním hokeji je hodně prostoru ve třetinách, roste vetší riziko zakončení soupeře. Proto chceme co nejrychleji získat kotouč pod svoji kontrolu pomocí přečíslování a zajištěním přečíslujících hráčů. Při nácviku je zapotřebí správného čtení hry, vědět kdy a v jaké situaci přečíslit, rozhodnost hráče. HK založená na principu „přihrej a jeď“ , HK založená na principu „křížení“, HK založená na principu „přenechání kotouče a zpětné přihrávky“, to jsou základní HK, které jsou při tréninku útočníků neustále procvičovány.
Zaměření Počet TJ Počet hodin Maximální síla společně společně Síla Výbušná síla 52 26 Vytrvalostní síla společně společně Bruslení, bruslení s kotoučem 52 8,5 Herní činnost jednotlivce 52 13 Herní kombinace 52 13 Tabulka č. 10 Zaměření v závodním období – počet TJ, hodin
77
4.5.3. Týdenní mikrocyklus útočníků v závodním období Speciální trénink útočníků v závodním období zařazujeme 2x týdně jako I. fáze dne. Složený je z tréninku mimo led, na kterém rozvíjíme výbušnou sílu a trénink na ledě, který obsahuje bruslení, bruslení s kotoučem, HČJ a HK. Celková doba tréninku je maximálně 75 minut.
Týdenní mikrocyklus Týdenní mikrocyklus číslo: Datum: Den Datum
Období: Kategorie:
Závodní období SD, J
Objem v min.
Místo
Stručný obsah tréninku
30 min.
Posilovna
Síla
Pozn.
I. Fáze
PO. 60 min. 70 min. ÚT. 90 min. 70 min. ST. 90 min. 30 min.
Led
TJ celého mužstva na ledě
Posilovna Led Posilovna Led Posilovna Led Posilovna Led
Výbušná síla, Bruslení s kotoučem, HČJ, HK
I. Fáze
TJ celého mužstva na ledě/mimo led
II. Fáze
Výbušná síla, Bruslení s kotoučem, HČJ, HK
I. Fáze
TJ celého mužstva na ledě/mimo led
II. Fáze
Síla
Posilovna
ČT.
I. Fáze 60 min.
TJ celého mužstva na ledě
Led
PÁ.
ZÁPAS
SO.
ZÁPAS / TJ
NE.
VOLNO
Tabulka č. 11 Týdenní mikrocyklus závodního období
78
4.5.3.1. Tréninkové jednotky ÚTERÝ 1. Část – trénink mimo led Čas: 20 minut Místo: Posilovna Zaměření: Rozvoj výbušné síly, Aquahity cca 10 kg Zatížení: 5 opakování, odpočinek 1:10, 4 cviky, 2 série Doba trvání: 20 minut 1. Sumo dřep s výskokem 2. Výskoky do výpadu vpřed 3. „Metkalfy“ 4. Přeskoky přes překážku (50 cm) bokem z nákleku
79
2. Část – trénink na ledě Čas: 50 minut Místo: Ledová plocha Zaměření: Bruslení bez kotouče, technika přechodu z jízdy vpřed do jízdy vzad bez přešlápnutí na malém prostoru (obr.28) Bruslení s kotoučem, vedení kotouče – vpřed, vzad, přechody vpřed-vzad a naopak Doba trvání: 12 minut Zatížení: 1: 5
Obrázek č.28 Vedení kotouče, technika přechodu z jízdy vpřed-vzad a naopak
Zaměření: Blokování střel v pokleku, prázdná brána, nahazuje trenér, soutěž mezi útočníky a trenérem. Blokování střel v širokém postavení, hokejka v držení brankařském, zakončení 1-0 (obr.29, obr.30) Doba trvání: 16 minut Zatížení: 1: 8
80
Obrázek č. 29 Blokování střel v pokleku
Obrázek č.30 Blokování střel v širokém postavení
81
Zaměření: HK útočné 3-0 ze SP, 2x provedení za sebou (obr.31) Doba trvání: 8 minut Zatížení: 1:3
Obrázek č. 31 HK 3-0 ze SP
Zaměření:HK útočné 3-0 z rohu, 2x provedení za sebou Doba trvání: 8 minut Zatížení: 1:3
Obrázek č. 32 HK 3-0 z rohu
82
STŘEDA 1. Část – trénink mimo led Čas: 20 minut Místo: Posilovna Zaměření: Rozvoj výbušné síly (plyometrie), tyče 8 kg Zatížení: 6-8 opakování, odpočinek 1:8, 8 cviků, 1 série Doba trvání: 20 minut 1. Dřepy s výskokem 2. Kliky s tlesknutím 3. Skákané výpady vpřed 4. Poskoky v kliku do stran 5. Sumo dřepy s výskokem 6. Kliky „Spiderman“ ve výskoku 7. Kombinace sumo dřepy se skákanými výpady vpřed 8. Angličáky
83
2. Část – trénink na ledě Čas: 50 minut Místo: Ledová plocha Zaměření: Bruslení bez kotouče, užité bruslení (obr.33) Doba trvání: 10min Zatížení: 1:5
Obrázek č. 33 Užité bruslení Zaměření: Vedení kotouče s navázáním kontaktu hráče bez kotouče. Na signál změna směru (obr.34) Doba trvání: 8 minut Zatížení: 1: 4
Obrázek č. 34 Vedení kotouče, navázání kontaktu hráče bez kotouče
84
Zaměření: HK útočné 2-0, efektivita zakončení ( 1. zakončení na dorážku, 2. zakončení přihrávka přes osu ) (obr.35) Doba trvání: 8 minut Zatížení: 1: 5
Obrázek č.35 Efektivita zakončení
Zaměření: HK obranné ( zajišťování, zdvojení ), efektivita zakončení ( individuální pohyb přes osu ) (obr.36) Doba trvání: 8 minut Zatížení: 1: 5
Obrázek č. 36 Zajišťování, zdvojování + efektivita zakončení
85
Zaměření: HK útočné ( na principu „přihrej a jeď“, křížení, zpětné přihrávky, přenechání kotouče ), hráči drží daný tvar a v něm si navzájem vyhovují, zakončují ( přihrávky přes osu )– efektivita zakončení. (obr.37) Doba trvání: 12 minut Zatížení: 40s , 1:3
Obrázek č. 37 HK – hra ve tvaru s efektivitou zakončení
4.6. Přechodné období Přechodné období útočníků je ve shodě celého mužstva a trvá maximálně 4 týdny. Chceme, aby si hráči odpočinuli fyzicky, psychicky a načerpali energii do přípravy na následující sezónu. Tréninky jsou prováděny individuálně, rozdílnou činností než v hlavním období. Trénink je složen z činností, které hráče naplňují a provádíme ho nejlépe v odlišném prostředí, než ve kterém probíhá celá příprava.. Celkový objem a intenzita je snížena.
86
5. DISKUSE 5.1. Trénink útočníků mimo led Trénink útočníků mimo led probíhá v každém období ročního tréninkového cyklu, ale s určitými odchylkami ve stavbě tréninku v daném období. Největší pestrost a náročnost rozvoje všech pohybových schopností jsme zařadily do přípravného období. V tomto období jsme kladly velký důraz na rozvoj silových schopností. Ze 2/4 se zaměřujeme na rozvoj maximální síly, z 1/4 na rozvoj rychlé a výbušné síly a z 1/4 na rozvoj vytrvalostní síly. Samozřejmě jsme nezanedbávaly rozvoj rychlosti, obratnosti a vytrvalosti. Rozvoj síly je v náplni každého mikrocyklu RTC a jen rozlišujeme v jakém poměru budeme rozvíjet určité druhy silových schopností. Další pohybová schopnost, kterou rozvíjíme v tréninku mimo led v RTC je rychlost. Rozvoj rychlosti a obratnosti v tréninku mimo led výrazně klesá a to od přípravného období směrem k závodnímu období. V tomto období plní funkci rychlostních vstupů (agility) a upřednostňujeme rozvoj rychlosti pomocí spojené s plyometrií. Rozvoj vytrvalosti mimo led je v kvantitativně nejvíc v přípravném období a v menší míře v předzávodním období. V závodním období se rozvoj vytrvalosti přesouvá do tréninku na ledě.
5.2. Trénink útočníků na ledě V přípravném období se zaměřujeme na techniku bruslení, techniku a efektivitu zakončení, ze střední vzdálenosti a v před brankovém prostoru. Dále na kontrolu kotouče, na přesnost přihrávky a první dotek po zpracování přihrávky, blokování střel a sebe prosazení v rovnovážných situacích 1-1. Trénink zaměřen na kvalitu a ne na kvantitu. V předzávodním období dbáme stále na kvalitu, ale intenzita při některých dovedností je už větší. Dovednosti stále procvičujeme a do tréninku přidáváme více herních kombinací. V závodním období chceme kvalitu a návyky přenést do velké intenzity a rychlosti daného pohybu. Náplň je stejná jako v předzávodním období. Snažíme se dávat útočníkům podstatné informace ohledně efektivity zakončení a to především abychom se vyvarovaly špatné orientaci kolem brány při clonění a dorážení. Předejít špatnému postavení nohou, kdy se útočník dostává do stoje na jednu nohu, který ho limituje při dorážení. Při clonění se často dostávají mimo osu střelec a brankář a aktivně 87
nepracují s holí při tečování. Střelba ze střední vzdálenosti střídavě z jedné nohy a z obou noh po kličce nebo po přejetí osy hřiště. Hráči tréninkem zjistí, že efektivita zakončení je daleko výraznější než při zakončení z linie. Při střelbě ze střední vzdálenosti se útočníci často dostávají do velké blízkosti brankáře a tím se zhoršuje úhel pro obstřelení brankáře. V herní kombinaci 2-0 jsme chceme zakončovat po přihrávce přes osu nebo cíleně střílet na vzdálenější beton brankáře pro následující dorážení. Časté chyby po zakončení je, že nekontrolujeme kotouč, bogna útočníka od kotouče, proto se snažíme hrát s jedním kotoučem až do konce akce. Při sebe prosazení v rovnovážných situacích 1-1 chceme, aby se útočící hráč prosazoval bruslením kolem hráče, protisměrnou kličkou nebo zakončením přes hráče. Bránicí hráč stále vytváří tlak čepel na čepel. Při blokování střel začínáme nahozením od trenéra a velmi motivující a zábavné pro blokujícího hráče je, že brána za ním je prázdná. Často blokování střel provádíme soutěžně útočník – trenér.
88
5. METODICKÉ DOPORUČENÍ PRO TRÉNINK ÚTOČNÍKŮ V KAREGORII STARŠÍHO DOROSTU JUNIORŮ Efektivita RTC
Informace proč a co je náplň tréninku
Naučit myslet vítězně – v přítomném čase ( tady a teď )
Kvalita provedení tréninku
Individualizace – skupinový trénink
Pestrost
Připravenost hráče jak po fyzické stránce, tak i po psychické stránce na daný trénink i příští trénink
Naučit hráče maximálního nasazení ( každý trénink se necítíš na 100%, ale můžeš trénovat na maximální úsilí ) Přípravné období Zaměření mimo led
Rozvoj síly - 2/4 maximální síla, 1/4 rychlé a výbušné síly, 1/4 vytrvalostní síly
Rozvoj rychlosti
Rozvoj rychlostní vytrvalosti a střednědobé vytrvalosti Zaměření na ledě
Technika bruslení 1/3 TJ
HČJ 1/3 TJ HČJ útočné -
Vedení kotouče
-
Přihrávky
-
Zpracování přihrávky ( 1. dotek )
-
Střelba - efektivita zakončení ( zakončení po kličce, po přejetí osy hřiště, po přihrávce přes osu hřiště )
HČJ obranné 89
-
Blokování střel ( v pokleku, široký postoj )
-
Odebírání kotouče
1 – 1 rovnovážné situace 1/3 TJ Předzávodní období Zaměření mimo led
Rozvoj síly - 2/4 maximální síla, 1/4 rychlé a výbušné síly, 1/4 vytrvalostní síly
Rozvoj rychlosti Zaměření na ledě
Technika bruslení 1/3 TJ
HČJ 1/3 TJ HČJ útočné -
Vedení kotouče
-
Přihrávky
-
Zpracování přihrávky ( první dotek po zpracování přihrávky)
-
Střelba - efektivita zakončení ( zakončení po kličce, po přejetí osy hřiště, po přihrávce přes osu hřiště )
HČJ obranné
-
Blokování střel (v pokleku, široký postoj )
-
Odebírání kotouče
HK 1/3 TJ HK útočné -
Přihrej a jeď, křížení
HK obranné -
Zajišťování, zdvojování ( přečíslování )
Závodní období Zaměření mimo led
Rozvoj síly - 1/3 maximální síla, 1/3 rychlá a výbušná síla, 1/3 vytrvalostní síla
90
Rozvoj rychlosti a obratnosti Zaměření na ledě
HČJ 1/2 TJ HČJ útočné -
Vedení kotouče bez tlaku, pod tlakem
-
Přihrávky
-
Zpracování ( první dotek po zpracování přihrávky )
-
Střelba - efektivita zakončení
HČJ obranné
-
Blokování střel
-
Odebírání kotouče
-
Obsazování hráče s kotoučem, bez kotouče
HK 1/2 TJ HK útočné -
Přihrej a jeď, křížení, přenechání kotouče, zpětná přihrávka
HK obranné -
Zajišťování, zdvojování ( přečíslování )
91
7. ZÁVĚR Vytvořený model ročního tréninkového cyklu pro specializovaný trénink útočníků přináší hlavně celoroční systematický trénink na ledě na rozvoj a zdokonalování bruslení, herních činností jednotlivce a herních kombinací.
V našem modelu RTC hraje prioritu
přípravné období a to jak pro trénink mimo led, tak i v tréninku na ledě. V RTC jsou vytvořeny tréninky mimo led pro útočníky, ale v praxi se trénink útočníků neliší od tréninku obránců. V dnešním hokeji je obránce i útočník představitel silově-dynamického hráče, s dobře zvládnutým bruslením a hokejovou dovednosti. Přesto je efektivnější skupinový trénink mimo led než týmový trénink a to zejména v rozvoji síly. V přípravném období se velmi osvědčuje trénink na ledě, ve kterém je dostatek času i na individuální trénink. V tomto období neřešíme kvantitu tréninku, ale hlavně klademe důraz na správné návyky a techniku provedení bruslení a herních činností jednotlivce. V každém tréninku na ledě v tomto období doporučujeme hru na malém prostoru a to především v rovnovážné situaci 1-1 a 2-2. Do hry chceme přenášet nově naučené a zdokonalené dovednosti, které jsme v tréninku získali. Při správné realizaci dovedností na ledě máme více času na kvalitnější a intenzivnější trénink útočníků v předzávodním a závodním období, ve kterém stále zdokonalujeme naučené dovednosti z přípravného období. Dobře zvládnuté bruslení a herní činnosti jednotlivce v přípravném období nám dávají vetší jistou pro efektivní nácvik herních kombinací. Připravit trénink na rozvoj pohybových schopností a rozvoj dovedností není tak velký problém, ale skutečný problém nastává při samotné realizaci, která by měla vést k rozvoji hráče. Trénink útočníků, ale platí to pro každého hráče bez rozdílu postu, je v první řadě zaměřen na kvalitu, hru s detailem a naučit se trénovat za každého stavu na maximální intenzitu. Když toto hráč nepochopí, tak z něho vyrůstá průměrný hokejista. Hráč má o tréninku jasné informace, ale dále chceme, aby se naučil samostatně reagovat. Samostatně reagovat znamená prioritně používat vlastní hlavu i za cenu chyb, kterých se příště vyvaruje. Vyvarovat se chyb znamená prožít vlastní prožitek při tréninku. Ze strany trenéra je potřeba velké důslednosti, ale taky velké trpělivosti, aby se z hráče stávala kreativní individualita. V tréninku je třeba respektovat chyby, ale jen za předpokladu, že hráč trénuje v maximálním úsilí a s dobrým úmyslem. Chyby pramenící ze špatného soustředění se rovná negativní chyba, a tu nelze respektovat.
92
8. POUŽITÉ GRAFICKÉ ZNAČENÍ Tělocvična, hřiště
Ledová plocha
93
9. POUŽITÁ LITERATURA 1. PAVLIŠ, Z. A kol. Školení trenérů ledního hokeje. Vybrané obecné obory. Praha: ČSHL 2003. 2. PAVLIŠ, Z. A kol. Příručka pro trenéry ledního hokeje – II. Část. Příprava na ledě. Praha: ČSHL 2000. 3. PAVLIŠ, Z. A kol. Příručka pro trenéry ledního hokeje – III. Část. Příprava na ledě. Praha: ČSHL 2002. 4. BUKAČ, L. Intelekt, učení, dovednosti a koučování. Praha: Olympia 2005. 5. KALOUS, J., PAVLIŠ, Z. Trenérské listy č.18. Praha: ČSLH 1998. 6. PAVLIŠ, Z., STAVJAŇA, A. Trenérské listy č.22. Praha: ČSLH 1999. 7. PAVLIŠ, Z. A kol. Příručka pro trenéry ledního hokeje – I. Část. Příprava na ledě. Praha: ČSHL 1998. 8. KOVÁŘ, R., BLAHUŠ, P. (1996). Stručný úvod do metodologie. Praha: UK 1973. 9. BUKAČ, L. Trénink herní přirozenosti, Kouzlo hráčského naturelu. Praha: Grada 2014. 10. BUKAČ, L., DOVALIL, J. Lední hokej. Praha: Olympia 1990. 11. SKALKOVÁ, D. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: ČVUT 2002. 12. DVOŘÁK, R. Pedagogické metodologie. Praha: ČVUT 1974.
94