UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu. Redukce hmotnosti před vrcholnými soutěžemi v judu. Bakalářská práce

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

Redukce hmotnosti před vrcholnými soutěžemi v judu

Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce:

Zpracoval: Jaromír Ježek

PhDr. Radim Pavelka, Ph.D.

Praha, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil pouze uvedené literatury.

...………………………. podpis

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

______________________________________________________________________

Poděkování Chtěl bych poděkovat PhDr. Radimu Pavelkovi, Ph.D. za jeho ochotu při psaní této práce. Také bych chtěl poděkovat Mgr. Kláře Coufalové za její vhodné připomínky a také své ženě Bc. Kateřině Ježkové, za její trpělivost.

Abstrakt Název: Redukce hmotnosti před vrcholnými soutěžemi v judu

Cíle práce: Cílem této práce je podrobný popis redukce tělesné hmotnosti u vrcholových judistů na základě složení jídelníčku a dávkování tělesné zátěže.

Metoda: K získání vstupních dat pro hodnocení tělesného složení byla použita dotazníková metoda.

Výsledky: Výsledky naší studie ukazují, že redukce tělesné hmotnosti u judistů je značně ovlivněna individuální variabilitou jedince a odráží se v různém přístupu k redukci.

Klíčová slova: redukce tělesné hmotnosti, judo, výživa, jídelníček

Abstract

Title: Weight reduction before a high level of competition in judo

Aims of the study: The aim of this work is the detailed description of weight loss in elite judo athletes on the diet composition and dosage of exercise.

Method: To obtain the input data for the assessment of body composition was used questionnaire method.

Results: The results of our study indicate that reduction of body weight in judo is greatly influenced by individual variability of the individual and is reflected in a different approach to the reduction.

Keywords: body weight reduction, judo, nutrition, diet

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1.

Historie a charakteristika juda ................................................................................... 9

2.

Výživa sportovce ..................................................................................................... 10 2.1

Role stravy ve sportovním životě judisty ....................................................... 12

2.1.1

Sacharidy .................................................................................................... 13

2.1.2

Tuky ............................................................................................................ 14

2.1.3 Bílkoviny ........................................................................................................ 15 2.2 Snížení výkonu vlivem stravy ............................................................................... 17 3.

Regenerace a výživa po výkonu .............................................................................. 19

4.

Metody při redukci hmotnosti ................................................................................. 20

5.

Doplňky výživy jako podpůrné prostředky při redukci ........................................... 21 5.1

BCAA ............................................................................................................. 22

5.2

L-carnitin ........................................................................................................ 22

6.

CÍLE, ÚKOLY A METODY .................................................................................. 24

7.

Výsledky a diskuze .................................................................................................. 25

8.

Závěr ........................................................................................................................ 29

9.

Použitá literatura ...................................................................................................... 31

Přílohy............................................................................................................................. 33

Úvod Ve sportu je mnoho aspektů, které ovlivňují výsledky. Jedním takovým z nich je redukce hmotnosti. V úpolových sportech dochází k velkému zatížení organismu před soutěží, tak i v průběhu soutěže. V dnešní době existuje nepřeberné množství potravin, doplňků stravy a pitného režimu nevyjímaje. Proto by měl sportovec dbát na správnou a vyváženou stravu, a to především již v kategoriích u dětí a mládeže. Dospělí sportovci bychom měli jít příkladem a naučit je to. Sportovci a hlavně profesionální sportovci by měli o svém stravování vědět nejvíce. Dietologové, odborníci na výživu a by se měli snažit dbát na to, co člověk jako jedinec by měl jíst a pít. V současné době je několik studií, výzkumů a prací, které se zabývají právě zmíněných doplňků a preparátů, které mohou pomoci, ale i poškodit organismus. Vědci se snaží zoptimalizovat dávkování na sportovcích, aby jejich výkon a výsledek byl nejlepší a tím ukázat, že jejich přípravek je ideální pro daný sport. Každý člověk má zautomatizované návyky stravování. Někteří mají příjem potravy v pořádku, ale někteří se nestarají o to, co jí a dochází tak k postupnému přibírání hmotnosti a k následné nadváze čí obezitě. U sportovního výkonu to může být zásadní aspekt na ovlivnění výkonu sportovce. Po zatížení organismu je rovněž důležitá následná regenerace. Funkce tělesné výchovy a sportu spočívá v každé společnosti v zabezpečení optimálního rozvoje osobnosti. Přispívá k upevňování zdraví a regeneraci fyzických i duševních sil. Protože stát i spousta organizací a sponzorů vydává nemalé prostředky na rozvoj tělesné výchovy a sportu, je povinností každého sportovce snaha o dosahování co nejlepších výsledků a vzorné reprezentace naší země. Konečně je to i v přirozenosti člověka, že se neustále snaží dosáhnout na vyšší cíle a být stále lepším a dokonalejším. Z důvodu, že v judu existuje 14 váhových kategorií (7 mužských a 7 ženských kategorií), by tato práce měla přispět k osvětlení redukce hmotnosti před soutěžemi. Tato práce by měla být také přínosem pro některé trenéry a sportovce. 8

1. Historie a charakteristika juda Judo (česky jemná cesta) je styl japonského bojového umění, ke kterému má většina světa obrovský respekt. Původním smyslem juda byla výuka sebeobrany neozbrojeného člověka. Za zakladatele je považován profesor Jigoro Kano (1860-1938). Dokázal díky své funkci ministra školství prosadit výuku juda na školách. V Československu spadají prvopočátky juda do období (1907-1910). Organizovaný výcvik jiu-jitsu v naší zemi byl zahájen v roce 1919 v Praze jako součást při vysokoškolském sportu. Sám profesor Jigoro Kano, který dvakrát v roce 1935 a 1936 navštívil Československo, přispěl k propagaci juda u nás. V roce 1953 jsme se stali prozatímním členem Evropské unie judo EJU. Od roku 1964 se stalo judo olympijskou disciplínou (Srdínko, Vachun, 1987). Judo je velmi rozšířený úpolový sport, který podléhá pravidlům a zákonitostem. V současnosti i v rámci tělesné výchovy a sportu připravuje děti a studenty k sebeobraně. Je součástí profesní přípravy některých skupin armád, policie a učitelů tělesné výchovy. Judo je rychlostně silový sport, kdy fyzická, technická a taktická převaha vede k vítězství. Judo se řadí mezi úpolové sporty, Součástí techniky jsou chvaty, různé způsoby úchopů, postojů, pohybu po zápasišti, úniky, blokování, protichvaty a další. Zařazením juda do programu Olympijských her vzrostl podstatně zájem o judo v mnohých krajinách (Vachun, 1978). Na Olympijských hrách v Londýně se judo zařadilo na třetí místo, co se týče počtu zastoupení zemí z celého světa. Etiketa juda je velice důležitá, judo potlačuje agresivitu a je vedený jako výchovný prvek společnosti. Důležitá součást tréninku je dodržování judistické etikety a nebo zvyků v chování. Jde především o dodržení tradiční tradičních forem pozdravů v určitých ustálených situací v zápase a v tréninku. Tyto specifické zvyky jsou nejen formálním projevem hierarchie a úcty k váženějším, ale pomáhá také trenérovy a cvičencovi vhodně plnit svoje funkce v tréninku (Vachun, 1978). 9

2. Výživa sportovce Výživa sportovců se nijak výrazně neliší od běžných doporučení pro zdravé stravování. I tady platí, že každý člověk je jedinečný a i jídelníček člověka - sportovce by měl být sestaven na základě individuálních potřeb. Ani zkušený trenér nemůže vidět do sportovce lépe než on sám, a tak by stravovací režim měl být věcí konzultace a ne striktně obecných pravidel. Co vyhovuje jednomu sportovci, nemusí být vhodné pro druhého. Záleží jednak na druhu sportovní aktivity, na intenzitě a frekvenci tréninků. Výživa by měla být základní součástí regenerace organismu po zátěži. Proto platí, že čím větší je objem a intenzita cvičení a čím vyšší je věk sportovce, tím větší pozornost by měla být výživě věnována. Strava by měla zajistit dokonalou náhradu vydané energie a obnovu opotřebovaných tkání. Dobře trénovaný sportovec má mnohem nižší spotřebu energie a mnohem lepší schopnost využití energie než sportovec (amatér) ne dobře vedený. Celková

energetická

hodnota

přijímané

stravy

a poměrné

zastoupení

jednotlivých živin záleží na mnoha faktorech - pohlaví, věku, výšce, váze, poměru aktivní tělesné hmoty a tuku, na druhu sportu a fázi přípravy. Platí zásadní fakt - strava musí pokrýt energeticky i živinově veškerý výdej sportovce. Při deficitním energetickém příjmu nebo při nevyvážené živinové skladbě dochází k mnoha negativním projevům: od kolísání hmotnosti, přes pokles výkonnosti, až po zhoršenou regeneraci a rozvoj trvalé únavy a zdravotních problémů (URL1). Nároky podle druhu sportu Sportovní aktivita zvyšuje nároky na dodávku energie a tekutin, ale konkrétní energetická potřeba závisí na druhu a trvání sportovní činnosti. Výživa dokáže významně ovlivnit výkonnost sportovců (vytrvalost, sílu) a optimální zastoupení jednotlivých složek ve výživě sportovce nepřibližně následující: 50-60% energie ze sacharidů 10-15 % energie z bílkovin 25-30 % energie z tuků 10

Podle druhu sportovní aktivity (vytrvalostní, silové, rychlostní) se poměr jednotlivých složek může od udaných hodnot odchýlit.

Tabulka 1 Doporučené rozdělení energetických zdrojů při různých druzích sportovní aktivity (URL2).

Kategorie Sacharidy Tuky Bílkoviny

Energetické spotřeba

sportu

v%

v%

v%

Vytrvalostní

60

25

15

1 600 - 2 900

Silová výdrž

56

27

17

2 100 - 3 300

54

28

18

1 500 - 2 500

Rychlostní

52

30

18

1 250 - 1 800

Bojové

51

30

19

1 250 - 1 800

Silové

44

36

20

1 050 - 1 600

Sportovní hry

11

(kJ/hod)

2.1 Role stravy ve sportovním životě judisty Výživa judisty před výkonem a během výkonu Strava před výkonem má čtyři hlavní funkce: 1. Zabránit hypoglykémii a jejím příznakům (únava, zhoršené vidění, nerozhodnost,

závratě) 2. Zklidnit žaludek, vstřebat část žaludečních šťáv a zmírnit pocit hladu 3. Dodat svalům dostatečné množství energie 4. Zklidnit mysl vědomím, že je tělo energeticky dobře zásobeno

(Clark, 2009). Výživu při sportu se doporučuje rozdělit na: 1. Základní zdravou výživu v každodenním životě 2. Celkově bohatší výživu (tj. celkové zvýšení příjmu všech složek potravy, nejen

energie a bílkovin) v období zvýšené tréninkové zátěže 3. Výživu těsně před, při a krátce po sportovním výkonu

Zda je výživa správná, je možné zjistit vážením potravin a počítáním kalorií a obsahu jednotlivých živin podle tabulek, ale v reálném životě je toto téměř neproveditelné. Proto je rozhodující jak se bude sportovec cítit při přípravě, během výkonu, tak ale také druhý nebo třetí den po výkonu a za jak dlouho bude schopen podat stejný nebo ještě vyšší výkon. Judo klade vysoké nároky na rychlost, obratnost, sílu a flexibilitu. Zároveň je tento typ zátěže charakteristický vyčerpávajícími fyzickými nároky při velmi intenzivních a tvrdých trénincích, při kterých dochází k dlouhotrvajícímu anaerobnímu zatížení. Při vlastním sestavování výživových plánů je třeba respektovat tyto charakteristiky. Fakticky se jedná o energetické vykrytí explosivního fyzického výkonu a následnou regeneraci a obnovu tkání po tomto specifickém zatížení. V bojových sportech je dominantním způsobem získávání energie anaerobní glykolýza neboli neoxidativní způsob tvorby energie, tj. za nedostatečného zásobení organismu kyslíkem. Anaerobní způsob získávání energie je mnohem méně efektivní než aerobní a jeho konečným produktem je kyselina mléčná (laktát). Zvýšená koncentrace kyseliny mléčné 12

ve svalové hmotě způsobuje pálivý pocit a při překročení její určité koncentrace klesá schopnost kontrakce svalové hmoty. Se sníženou kontraktilitou klesá i intenzita výkonu. Proto je převážná část tréninků směřována mimo jiné také k vytvoření tolerance k pocitu pálení a tuhnutí svalů, způsobenému vzrůstáním adenosintrifosfátu (ATP) a kreatinfosfátu ve svalových vláknech. Pokud tato intenzivní zátěž trvá déle, energie pro svalovou práci je získávána právě anaerobním způsobem. (Dlouhotrvající vytrvalostní výkony o nižší intenzitě jsou kryty aerobním způsobem.) Z uvedeného vyplývá, že ve všech fázích přípravy skutečně převažuje neoxidativní způsob získávání energie. Konkrétní množství živin je vždy dáno, tak jako v ostatních sportech, několika aspektyfází přípravy a zaměřením tréninku, počtem tréninkových hodin, celkovou a aktivní tělesnou hmotností a v neposlední řadě i zdravotním stavem sportovce. 2.1.1

Sacharidy

Potřeba sacharidů je dána celkovým energetickým výdajem při sportovním výkonu. Správná volba sacharidů je pro výkon velmi důležitá. Metabolismus sacharidů je jednodušší než u bílkovin a tuků a jsou rychleji využitelné jako zdroj energie. Zásoba sacharidů v těle je uložena na třech místech: 

v trávicím traktu v různém stupni natrávení



v krvi ve formě krevního cukru glukózy



ve svalech a játrech ve formě glykogenu Celková zásoba glykogenu ve svalech činí 1 % a jeho množství v těle tedy závisí

na velikosti svalové tkáně. U trénovaných lidí je zásoba glykogenu až o 60 % vyšší než u netrénovaných. Krevní glukóza představuje transportovanou část energie neustále využívanou. Její zásoba je průběžně doplňována z potravy nebo glykogenu a udržována na konstantní hladině, a to nejlépe trávením cukrů a škrobu. Teprve po vyčerpání energie ze zásobního glykogenu a energie z živin v trávicím traktu začne hladina krevní glukózy klesat, protože se nestačí uvolňovat energie z tělního tuku. Při tomto poklesu dochází ke snižování výkonu až po možné zhroucení. Potravou přichází do oběhu glukosa jako taková, vzniklá štěpením škrobů a v moderní civilizované společnosti zejména štěpením sacharosy ve střevě. Celkové množství glukosy přítomné v krvi a extracelulární tekutině činí asi 24 g. Koncentrace glukosy v krvi je přísně regulováno. Zvýšená koncentrace, které nastane po jídle, se 13

během 60-90 minut vrátí k výchozí hodnotě. Nadbytek glukosy je přeměňován na glykogen (hlavně v játrech, v kosterní svalovině, ale i v dalších buňkách) a v tuk (Musil, 1994). Při intenzivním anaerobním typu výkonu jsou tedy sacharidy hlavním zdrojem energie. Při 90 VO2max je energie získávána z 95 z glykogenu (URL3). Dostatek kvalitních sacharidů (obiloviny, těstoviny, cereálie, brambory, rýže, ovoce, zelenina) zabezpečí nejen dostatek energie pro fyzický výkon, ale zároveň šetří svalovou hmotu před její katabolizací, neboli destrukcí. Komplexní sacharidy také zabezpečí nejefektivnější doplnění zásob glykogenu ve svalech a játrech. Nedostatečný příjem sacharidů má za následek i snížené množství zásobního glykogenu. Nízké zásoby energie mají za následek jejich rychlejší vyčerpání a následné využívání svalové hmoty jako zdroje energie. Velmi důležité je vybírat sacharidy s nízkým glykemickým indexem. Obzvláště důležité je respektovat příjem komplexních sacharidů hlavně v posledním jídle, konzumovaném před zátěží, neboť sacharidy s vysokým glykemickým indexem rozkolísají hladinu krevního cukru a inzulínu, což se negativně odrazí na následném sportovním výkonu. Ve všech fázích přípravy judisty by se měl příjem sacharidů pohybovat na hranici 60 – 65 % z celkového energetického příjmu. 2.1.2

Tuky

Spalování tuků ve svalech, ať už uložených nebo přinesených krví trávením, vyžaduje vyšší příjem kyslíku než spalování sacharidů. Trávení tuků může způsobovat zhoršení prokrvení a zásobení svalů kyslíkem a snižovat jejich výkon. Nevýhodou také je, že tuky se těžko a pomalu tráví (asi 5 hod.), takže poskytují spíše energii zásobní a ne okamžitě dostupnou. Mírně zvýšený příjem tuků je opodstatněný v případech, kdy je nutné dodat v malém objemu co nejvíce energie a při velkých ztrátách tepla. Všeobecně je prokázáno, že při dietě bohaté na tuk je růst výkonnosti menší a pomalejší než při dietě s nízkým obsahem tuků. Také regenerace je podstatně rychlejší při stravě chudší na tuky. Je nutno si uvědomit, že čím více tuků je konzumováno, tím méně je potravou přijímáno ostatních živin potřebných ve větším množství. Tuky jsou palivem „aerobního typu“, vyžadují ke svému spálení dostatek kyslíku. Jako hlaví zdroj energie se tuky uplatňují u vytrvalostních výkonů s trváním nad 30 minut se střední až submaximální intenzitou při aerobní látkové přeměně (zatížení mezi 50-70 VO2max). Oxidativní tvorba ATP (adenosintrifosfát) není 14

možná pouze štěpením tuků, vždy se musí štěpit alespoň malou měrou cukry (tuky „hoří“ v plameni cukrů). U trénovaného jedince obsahují svalová vlákna až 2,5x více speciálních tuků (triglyceridů) než u netrénovaného, při vyšší intenzitě práce může tělo čerpat více energie z tuků a tím šetřit omezené zásoby glykogenu (URL3). Vzhledem k tomu, že zátěž judistů je převážně anaerobní, a to i v přípravném období, nejsou pro ně tuky méně využitelným zdrojem energie. Nadbytečný příjem tuků, hlavně živočišných (sádlo, slanina, smetana,…) a ztužených tuků, vede k nárůstu hmotnosti, který je způsobený jejich ukládáním v těle. Proto v přípravném, předsoutěžním i soutěžním období by tedy měl být podíl tuků minimální a mělo by tvořit maximálně jednu pětinu z celkového energetického příjmu, ale zároveň by neměl být o mnoho nižší (Petrová, 2007). 2.1.3 Bílkoviny Bílkoviny mají stavební, transportní, obranné a strukturální funkce, tvoří enzymy a hormony, které řídí chod přeměny látek, v neposlední řadě umožňují pohyb, protože jsou součástí výkonného orgánu – svalové buňky (Fořt, 1990). Do střední zátěže stačí člověku normální množství bílkovin - tj. přibližně 1 g na kilogram tělesné hmotnosti a den. Při intenzívním tréninku je dostatečné zvýšení přísunu bílkovin o 25 %, tj. přibližně 1,3 g a při velké fyzické zátěži je dostatečné množství bílkovin o 30-50 % vyšší než normální potřeba, tedy stačí 1,5 g na kilogram tělesné hmotnosti a den. Organismus využije pouze fyziologicky potřebné množství bílkovin a nevyužité bílkoviny musí po vstřebání zase vyloučit. Potřeba bílkovin při velké fyzické zátěži stoupá pomaleji než potřeba ostatních živin. Příjem bílkovin se automaticky zvýší se zvýšeným příjmem celkového množství potravy. Veškeré bojové sporty ve všech fázích přípravy kladou vysoké požadavky na příjem dostatečného množství kvalitních bílkovin (maso, mléčné výrobky, vejce). Důvodem jsou vysoké požadavky na regeneraci svalové hmoty. V přípravném období se množství bílkovin pohybuje okolo jedné pětiny z celkového energetického příjmu. V období soutěží, vzhledem ke zvýšení intenzity výkonu, toto množství stoupá až na jednu třetinu, neboť tato zátěž vede k vyšší devastaci svalové hmoty

15

V případě, kdy je konzumováno více bílkovin než je schopen organizmus využít pro jejich novotvorbu, dochází ke dvěma závažným negativním procesům: a) tvorba toxických produktů přeměny bílkovin negativně působí na stav jater a na funkceschopnost ledvin b) tvorba tuku z části katabolitů Zpracování nadměrného objemu bílkovin ochuzuje organizmus o energii a vápník. To proto, že bílkoviny mají tzv. SPECIFICKO – DYNAMICKÝ EFEKT. Ten je dán důsledkem nutnosti vynaložení energie na zpracování a hlavně zabudování stravou přijatých bílkovin, přičemž vzniká nevyužitelné teplo. Lidé konzumující hojnost bílkovin mají dost energie na udržení tělesné teploty, což je příznivé pouze v situaci, kdy je teplota okolí nízká. To je však jediný případ, kdy může být nadměrná konzumace proteinů nějak užitečná (URL4). 2.1.4 Vitamíny U některých vitamínů zůstává potřeba stejná nebo je jen mírně vyšší, u jiných se zvyšuje úměrně s fyzickou zátěží nebo s množstvím energie přijaté potravou (některé vitamíny mají důležitou úlohu v energetickém metabolismu). Zvýšenou potřebu vitaminů z větší části kryje, při správném složení stravy zvýšené konzumované množství přirozené potravy úměrně vydané energii. Pro používání doplňkového příjmu vitamínů hovoří fakta: a) zvýšený výdej energie vede ke zvýšenému obratu, ke zvýšeným ztrátám moči. b) v současné stravě je vitamínů nedostatek, což je způsobeno technologií výroby potravin, skladováním, nevhodnou kuchyňskou úpravnou, konzumací jednotvárné stravy. c) mírně vyšším příjmem vitamínů lze docílit rychlejší obnovy sil, zlepšení zdravotního stavu, snížení rizika při tvrdých redukčních dietách (Fořt, 1990).

16

2.2 Snížení výkonu vlivem stravy Jídlo konzumované příliš krátce před tréninkem může snižovat výkon Dispoziční faktory trávících problémů: 

typ sportu - např. judo (pohyby celého těla) oproti cyklistice (tělo relativně v klidné poloze)



trénovanost sportovce - u začátečníků bývají větší obtíže



pohlaví - pomalejší trávení u žen v průběhu menstruace



psychika - špatné trávení při stresu a napětí



složení stravy před výkonem - nejíst velké množství bílkovin a tuků, nejlépe vysokosacharidové sportovcem již vyzkoušené potraviny



konzumace potravy před a během výkonu - pokud není intenzita příliš vysoká, je možné konzumovat malé dávky potravin, které je nutné předem vyzkoušet a postupně natrénovat konzumaci (dálkové plavání)



úroveň zavodnění - dehydratace zvyšuje riziko trávících problémů - dodržování pitného režimu



hormonální změny během zatížení - trávení je pod kontrolou hormonů, zatížení stimuluje změny hormonů (např. u maratónců je hladina trávících hormonů 2-5 krát vyšší během výkonu, než v klidu), potrava putuje trávicím traktem rychleji.



optimálním předzásobením glykogenu se projeví zvýšením tělesné hmotnosti o 1-2 kg, což je způsobeno zadržením vody. Na každých 100g glykogenu se ukládá 300 ml vody. Tato voda je pak k dispozici během výkonu a omezuje dehydrataci (Clark, 2009).

Složení stravy před tréninkem může zlepšit nebo zhoršit výkon sportovce Složení vhodné stravy před výkonem je ovlivněno typem zatížení, intenzity a denní doby a je tedy potřeba vyzkoušet individuálně. V zásadě však platí: 1. Konzumovat vysokosacharidová jídla - vytvořit energetickou zásobu pro výkon aby nedocházelo k nedostatku „paliva“ během výkonu. Mezi sportovci trénujícími ráno je běžné vynechání snídaně. Během noci dochází ke spotřebování glykogenu, který je

17

nutný pro udržení hladiny glukózy v krvi. Při výkonu, který začne již se sníženou hladinou glukózy, se únava dostaví dříve. 2. Omezit přísun bílkovin s vysokým obsahem tuku - tuk zpomaluje průchod potravy trávicím ústrojím. 3. Pozor na potraviny s vysokým glykemickým indexem - může dojít k poklesu krevní glukózy - hypoglykémii. Tyto potraviny lze zařadit až 5 - 10 minut před výkonem nebo během výkonu. Tento čas je totiž již příliš krátký na to, aby organismus vyloučil inzulín před začátkem výkonu a při zatížení tělo zastavuje vylučování inzulínu. 4. Možnost použití tekuté stravy - opouští rychleji žaludek než tuhá (až 3 x rychleji). 5. Vyčlenit dostatek času na trávení - vysokoenergetická jídla se déle tráví 

velké jídlo:

min. 3 - 4 hodiny



středně velké jídlo:

2 - 3 hodiny



malé tekuté jídlo:

1 - 2 hodiny



malá svačina:

méně než 1 hodina

Svaly při intenzivním zatížení vyžadují více krve než v klidu, což znamená, že žaludek v tuto dobu může mít k dispozici pouze 20 % normálního množství krve. Tím se výrazně zpomaluje proces trávení. 6. Problémy konzumace potravy kvůli nervozitě před závodem řešit dostatečným přísunem energie den předem. 7. Nové potraviny zkoušet v průběhu přípravy a ne před závodem nebo v jeho průběhu. 8. Pít dostatečné množství tekutin - předzásobení těla vodou. 9. V případě časného ranního začátku závodu je nutné se předzásobit energií den předem - jídlo s vysokým obsahem sacharidů - dostatečné množství tekutin - nekonzumovat bílkoviny a tuky - nekvalitní spánek 10. Potrava má nejenom fyziologický, ale i psychologický přínos. Oblíbené jídlo, které přispěje k psychické pohodě, může pomoci k dobrému výkonu (Clark, 2009).

18

3. Regenerace a výživa po výkonu Pojem regenerace zahrnuje všechny děje vedoucí k návratu tělesných a psychických sil, jejichž klidová rovnováha byla předcházející činností posunuta do určitého stupně únavy. Schematicky leze tento proces znázornit takto: zátěž – únava – zotavení (regenerace) (Stackeová, 2008). Tvrdě trénující sportovec musí pamatovat, že to, co udělá a sní po náročném tréninku nebo závodě, ovlivní také rychlost následné regenerace. Pro odpovědného sportovce je také výběr stravy po výkonu stejně důležitý jako výběr stravy před výkonem. Po náročném zatížení by mělo být nejdůležitější řádné doplnění tekutin, které se ztratily pocením, aby došlo k vyvážení vodní bilance. Nejlepší pro doplnění vody jsou tekutiny, které dodají tělu zároveň minerály a vitamíny: 

isotonické nápoje obsahující optimální poměry v těle chybějících látek



ovocné džusy zředěné vodou



potraviny s vysokým obsahem vody - meloun, pomeranč, grapefruit, polévky

Alkoholické nápoje jsou nevhodné. Prodlužují proces regenerace, protože játra musí alkohol přednostně odbourat, a toto například z jednoho piva trvá přibližně 2 hodiny. Po tuto dobu jsou játra vyřazeny z likvidace katabolických látek vzniklých svalovou činností. Alkohol se do krve vstřebává přímo v žaludku, takže do pěti minut po požití je již v krvi. Po náročném tréninku muže vést alkohol pozřený na prázdný žaludek rychle k opilosti. Alkohol v pivu má navíc diuretický účinek – čím více se ho pozře, tím více tekutin tělo vyloučí. Tento proces se zásadami regenerace a negativné ovlivní následující trénink. Studie prokázala, že sportovci, kteří pili pivo, vyloučili za čtyři hodiny přibližně o 0,5 l moči více než ti, kteří pili nealkoholické pivo (Sherriffs, Maughan 1997). Dále je velmi důležité doplnění glykogenu. Svaly mohou doplňovat zásoby glykogenu okolo 5 % za hodinu. Proto úplné doplnění zásob trvá minimálně 20 hodin. 19

V ideálním případě je vhodné sníst potraviny a nápoje s vysokým obsahem sacharidů do 15 minut po zatížení. Důležité je však počkat na přiměřené zklidnění organismu po výkonu, teprve pak je tělo schopné kvalitního zpracování přijaté stravy. V této době, jsou enzymy, zodpovídající za tvorbu glykogenu, nejaktivnější a nejrychleji doplňují vyčerpaný glykogen. Z tohoto pohledu je velmi vhodné například rozdělení jídla po večerním tréninku do dvou fází a zařazení tzv. druhé večeře. Co se týká bílkovin, není potřeba se jim vyhýbat, protože mohou podpořit rychlost doplňování glykogenu v počátečních hodinách po výkonu. Vhodný poměr je 1 g bílkovin na 3 g sacharidů a jejich celkové množství by nemělo převýšit doporučenou denní dávku (Clark, 2009).

4. Metody při redukci hmotnosti Metod a možností v dnešní době na redukci hmotnosti je spousty. Ale ne všem vyhovují všechny dostupné možnosti.

Sauna Sauna je velmi známá věc. Je několik druhů saun, finská je klasická sauna, kde teplota dosahuje až 120 stupňů Celsia. Odrůdy saun jako je aromatická, solná a mentolová čí eukalyptová. Sauna se používá jako prostředek k otužování a při onemocnění dýchacích cest, poruchách prokrvení, lehkých revmatických onemocněních a ekzémech. U výkonnostních sportovců v soutěžním období není příliš sauna vhodným regeneračním prostředkem, protože jejich imunitní systém je často přetížen a saunování znamená další zátěž. (Stackeová, 2008)

Pára Pára není moc využívanou procedurou na shazování. Pára je spíše jako regenerační procedura, jelikož má podobné vlastnosti jako sauna.

Běh Běh je přirozený pohyb pro člověka, který je nejčastěji využívaným pohybem pro redukci hmotnosti. Existují speciální pogumované obleky, které pomohou dříve zahřát organismus. Organismus začne rychleji „pracovat“. Z důvodu, že je uzavřen “jako v sauně či páře”. Běh je nejčastěji využívaný pohyb pro redukci hmotnosti. Z dotazovaných probandů nejvíce využívá tento způsob. 20

Jízda na kole Jízda na kole nebo na rotopedu se také v dotazování probandů objevila.

Hladovka V poslední fázi redukce přichází u většiny judistů hladovka. Ne zcela úplná, ale je bohužel zařazena do programu redukce.

Dehydratace (pocení, omezení přívodu tekutin, diuretika) Dehydratace přichází také v poslední fázi redukce hmotnosti. Je zařazena na úplný závěr 1 až 2 dny před samotným vážením. Nedoplňování tekutin a trénovat v dehydratovém stavu není ideální a může to ublížit výkonu a v případě extrémní dehydratace i zdraví. Na druhou stranu pokud člověk pije příliš mnoho vody (bez přídavku adekvátního množství sodíku), ředíte si sodík v krvi, což může vyústit v hyponatrémii (Skolnik, Chernus, 2011).

5. Doplňky výživy jako podpůrné prostředky při redukci Podpůrné prostředky a doplňky výživy se staly v posledních letech módní záležitostí, u nás zvláště po roce 1989, kdy se k nám s otevřením hranic dostalo nepřeberné množství preparátů. Některá sportovní odvětví si bez nich už trénink nedokážou představit. Konzumenti doplňků výživy od nich očekávají alespoň částečný efekt, jaký mají prostředky zakázané. V tomto směru je jim nakloněna současná definice dopingu, kdy se za doping považuje použití látek ze zakázaných farmakologických skupin a použití zakázaných metod (Nekola, 2000). Touha po vítězství bývá u sportovců někdy tak obrovská, že jsou připraveni pro úspěch udělat cokoliv, i kdyby to mělo neblahý důsledek na jejich zdraví. V tomto směru je poměrně známá studie, kterou už před mnoha lety provedl Dr. Robert Voy z USA. Dotazoval se vrcholových sportovců, zda by byli ochotni použít preparát, který by jim zajistil olympijské zlato s tím, že by pak do roka zemřeli. Více než 50% dotazovaných odpovědělo, že ano. To samozřejmě o něčem svědčí a tuto dávnou zkušenost si připomínáme jen proto, abychom byli schopni včas zabránit možným sportovním i životním tragédiím. 21

5.1 BCAA BCAA - větvené aminokyseliny L-Leucin, L-Isoleucin a L-Valin tvoří významnou část všech aminokyselin tvořících svalovou tkáň. Pod vlivem intenzívní fyzické zátěže se vyčerpává energetická zásoba tvořená glykogenem a nastupuje tvorba energie z větvených aminokyselin. Této nepříznivé situaci lze zabránit podáváním větvených aminokyselin - BCAA. Ve stravě je v řadě případů nedostatek BCAA. Proto jejich podávání v doplňkové formě je zcela nezbytné pro sportovce a fyzicky zatěžované jedince a pro osoby s nedostatečným příjmem bílkovin, případně pro ty, kdo redukují nadváhu snížením příjmu potravy a zvýšenou fyzickou aktivitou. 

zvýšení kvality a množství svalové hmoty



obnovení síly a urychlení regenerace



podporu novotvorby svalové hmoty



ochranu svalové hmoty před poškozením namáhavým fyzickým výkonem



ochranu svalové hmoty před devastací v průběhu snižování nadváhy



dostatek volných větvených aminokyselin pro tvrdý trénink



zvyšování absolutní síly



spalování tuků a redukci nadváhy (URL5)

5.2 L-carnitin L-Carnitin je látka tělu vlastní. Organismus si ji dokáže vyrobit sám. Tento proces probíhá v játrech, kde se L-Carnitin získává z esenciálních aminokyselin methioninu a lysinu a za asistence vitamínu C, B3 a B6 a železa. Pokud člověk nežije aktivně a nesportuje, tak toto množství společně s L-Carnitinem přijatým potravou mu postačí. Pokud je ale součástí našeho života pravidelný pohyb, s těmito zdroji L-Carnitinu si nevystačíme.

22

Účinky L-Carnitinu: 1. Pozitivně působí na kardiovaskulární systém - díky tomu, že srdce používá jako zdroj energie především tuky, zvýšené množství L-Carnitinu v organismu podporuje srdeční výkonnost, 2. Podporuje výkonnost vytrvalostního charakteru a výkonnost obecně tím, že díky zvýšené spotřebě tuků jako zdroje energie šetří potřebné sacharidy, 3. Podporuje regeneraci po výkonu, 4. Zlepšuje činnost jater, 5. Podporuje pohyblivost spermií (zvyšuje plodnost mužů), 6. Snižuje tvorbu kyseliny mléčné ve svalu a mnoho dalších.(URL6)

23

6. CÍLE, ÚKOLY A METODY

Cíl práce Cílem této práce popis redukce hmotnosti u vrcholových sportovců (judistů) před vrcholnými soutěžemi v judu. Respektive redukci na největší sportovní akci na světě a tou jsou Olympijské hry.

Úkoly -

na základě stanoveného cíle byla prostudována odborná literatura

-

vytvoření dotazníku

-

zpracování dat a převedení na kalorické hodnoty

-

vytvoření tabulek a grafů

-

stanovení závěrů

Metody Sběr dat proběhl formou dotazníku (viz příloha č.3). Kalorické hodnoty jednotlivých jídel byly vypočteny dle programu Fitlinie. Probandi v dotazníku vyplnili týdenní režim v přípravném období bez redukce hmotnosti. Následně vyplnili dotazník při samotné redukci. Probandi závodili ve stejný den, ale redukce hmotnosti každého trvala odlišnou dobu.

Charakteristika testovaného souboru Dotazovaná byla skupina 10 vrcholových judistů kategorie do 73kg ve věkovém průměru 27,7 let. Skupina probandů závodí na vrcholové úrovni, a proto byla vybrána do tohoto projektu. V dotazníku byly položeny otázky: -

jak dlouho v kategorii závodí

-

jak probíhá jejich normální stravovací režim a jestli ho nějakým způsobem upravují při zahájení redukci či nikoli.

Od probandů byl zpracován jejich jídelníček v přípravném období, čili normální režim stravování. A dále jejich jídelníček při redukci.

24

7. Výsledky a diskuze Proband T, muž, věk 22 let, v přípravném období (dále PO) si udržoval váhu 76kg, která byla konstantní po celou dobu. Měla nepatrný výkyv v závislosti na lehce zvýšeném výdeji energie. Poměr jeho přijmu a výdeje energie činil 42,2% ku 53,8%. Zvýšený výdej energie byl způsoben intenzivnější aktivitou v tréninku. Jeho složení stravy bylo téměř vyrovnané, pouze příjem sacharidů byl oproti doporučenému příjmu lehce navýšen. V době redukce hmotnosti (dále RH) proband T výrazně omezil příjem energie a to tak, že poměr příjmu vůči výdeji činil 22,1% ku 77,9%. Energetický nepoměr pomohl ke snížení hmotnosti na požadovanou váhu. RH probanda T bylo 7 dní. Proband J, muž, věk 25 let, v PO měl lehce navýšený příjem energie, zvýšený příjem energie byl způsoben nadměrným příjmem sacharidů. Oproti doporučenému přijmu cukru, přijal v potravě o 15% více. Poměr jeho celkového příjmu a výdeje činil 53,9% ku 46,1%. Jeho PO bylo zkráceno o 3 dny. V RH proband J dosáhl změny poměru příjmu a výdeje energie na hodnoty 31,1% ku 68,9%. Snížení jeho příjmu energie bylo způsobeno markantním omezením bílkovin v potravě. Období RH trvalo u probanda J 5 dní. Proband S, muž, 30 let, v PO, které trvalo 7 dní, celkově vykazuje vyrovnané hodnoty příjmu a výdeje energie. Poměr mezi těmito hodnotami činil 48,3%, což byl jeho výdej energie a 51,7%, což byla hodnota jeho příjmu. Měl nevyvážený příjem živin a to tak, že oproti doporučenému příjmu živin měl navýšen příjem sacharidů a snížen příjem tuků o 11% oproti doporučené hodnotě. V RH proband S, které trvalo 5 dní, snížil celkový poměr příjmu a výdeje energie na poměr na 23,7% ku 76,3%. Proband VT, muž, ve věku 28 let, v PO celkově vykazuje taktéž vyrovnané hodnoty poměru příjmu a výdej. Podíl mezi příjmem a výdejem je v tomto období 47,4% ku 52,6%. Výdej je tedy nepatrně vyšší oproti vyrovnanému stavu, ale toto je způsobeno vysokou zátěží v tréninku. Proband přijímal ve sledovaném období více sacharidů oproti doporučené hodnotě. Rozdíl v příjmu sacharidů činil necelých 10%. 25

V RH, které u probanda VT trvalo jen tři dny, byl celkový příjem a výdej energie značně nevyvážený. Poměr příjmu a výdeje byl extrémní, a to 17,3% ku 82,7%. Procentuální rozdíl mezi příjmem a výdejem v období RH byl u tohoto probanda druhý nejvýraznější. Proband A absolvoval PO, které trvalo v jeho případě také sedm dní. Z jeho PO je patrné, že měl oproti ostatním probandů již v tomto období lehce ponížený příjem potravy, který však nijak znatelně nezpůsobil výkyv jeho hmotnosti. Poměr mezi příjmem a výdejem činil ve sledovaném období 43,6% ku 56,4%. Příjem živin v přijímané stravě odpovídal doporučeným hodnotám. V RH Proband A omezil příjem energie na minimum. Dosáhl tak nevyrovnaného stavu mezi příjmem a výdejem energie na poměr 22,5% ku 77,5%. RH v jeho případě trvalo tři dny. Příjem živin v potravě byl také rozkolísaný. Ve sledovaném období tří redukčních dnů omezil příjem tuků a bílkovin a naopak navýšil příjem sacharidů. Probanda U, který taktéž absolvoval sedmidenní přípravné období, byl příjem a výdej potravy nevyvážený, a to tak, že jeho příjem byl vyšší než jeho výdej. Poměr těchto hodnot byl 59,9% ku 40,1%. Proband v tomto období navýšil hmotnost o 1,4kg tuku. Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie byl způsoben zvýšeným příjmem tuků a cukrů. Proband U během RH, které trvalo celkem 5 dní, redukoval hmotnost tak, že změnil poměr příjmu a výdeje energie na hodnoty 39,2% ku 60,8%. Tento nepoměr nebyl nijak výrazný. Proband E měl v sedmidenním PO vyvážený poměr mezi příjmem a výdejem energie. Tento poměr činil 47,6% ku 52,4%. Příjem živin ve sledovaném období PO měl proband E taktéž vyvážený vůči doporučeným hodnotám. Pouze příjem sacharidů měl navýšený o 7% vůči doporučení. Váha v tomto období probandovi E nijak nekolísala. Proband E v rámci RH taktéž výrazně zvýšil nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, a tak, že jeho příjem a výdej byl v poměru 30,3% ku 69,7%. Tento poměr příjmu a výdeje nastavil proband již na začátku redukce hmotnosti a udržel ho po celou

26

dobu. Postupně snižoval příjem i výdej ve stejném poměru. Období RH trvalo u probanda E celkem pět dní. Proband V, který také absolvoval sedmidenní přípravné období, měl v tomto období takřka nejvyváženější poměr mezi příjmem a výdejem energie mezi sledovanými probandy, který je důležitý k udržení konstantní hmotnosti bez zásadních výkyvů. Tento poměr v PO činil 50,6% ku 49,4%. Proband V ale nedodržoval doporučený příjem živin. Přijal celkem o 12% více sacharidů a o 12% méně bílkovin, než je doporučení. Období RH trvalo u probanda V celkem čtyři dny. Ve sledovaném období dosáhl nejnevyváženějšího poměru příjmu a výdeje energie mezi všemi pozorovanými probandy. Tento, v podstatě nepoměr, dosáhl hodnot příjmu a výdeje na 14,3% ku 85,7%. I když se v případě probanda V jednalo o značný rozdíl mezi příjmem a výdejem energie, dokázal i při velmi nízkém příjmu dodržovat relativně vyvážený poměr živin. Pouze nepatrně snížil příjem tuků. Proband I, který měl v přípravném období, které trvalo celkem sedm dní a bezprostředně navazovalo na redukční období, vyrovnaný příjem a výdej energie. Díky tomu, udržel svoji hmotnost před RH na požadované úrovni. Poměr mezi příjmem a výdejem energie v přípravném období probanda činil 53,7% a 46,3%. Proband vykazoval nevyvážený poměr příjmu živin. Měl vyšší příjem sacharidů o 7% a nižší příjem bílkovin o 10% než je standardní doporučení. Proband I taktéž absolvoval redukci hmotnosti, která trvala v jeho případě pět dní. Poměr příjmu a výdeje energie u probanda I činil 30,3% a 69,7%. Tento poměr si proband držel již od začátku období redukce hmotnosti. S postupným snižováním příjmu ve stejném poměru snižoval také zátěž. V daném období měl výrazně vyšší příjem sacharidů než je běžné doporučení. Proband P měl v sedmidenním přípravném období pouze lehce nevyvážený poměr mezi příjmem a výdejem energie. Tento poměr činil 45,5% ku 54,5%. Z toho tedy vyplývá, že měl lehce zvýšenou hodnotu výdeje energie. Jeho přípravné období nenavazovalo na redukční období, proto mírný nepoměr mezi příjmem a výdejem energie u tohoto probanda nebyl úmyslný. Co se týká vyváženého příjmu živin, vykazoval proband P pouze mírně snížený příjem bílkovin oproti doporučení. 27

V redukčním období probanda P došlo jako u ostatních sledovaných k výraznému snížení příjmu potravy. Tím vznikl nepoměr mezi jeho příjmem a výdejem energie ve sledovaném období. Tento poměr činil v jeho případě 22,1% ku 77,9%. Proband P redukoval svoji hmotnost po dobu šesti dní. Poměr příjmu živin tohoto probanda byl vyvážený a odpovídal doporučeným hodnotám. Probandovi se díky razantní změně poměru příjmu a výdeje energie podařilo snížit svoji hmotnost dle potřeb, stejně jako všem ostatním sledovaným probandům.

28

8. Závěr Všichni zúčastnění splnili váhový limit do požadovaného data. Proto se mohli zúčastnit na OH v Londýně. Přípravné období trvalo sedm dní. U probandů jejich týdenní režim se choval jako normální stravovací režim u vrcholových sportovců. Ve všech případech byly zařazeny do jídelníčku všechny důležité složky, jako jsou vitamíny, minerální látky, podpůrné prostředky, ale i správná hydratace organismu. Všichni probandi měli v tomto období v podstatě vyrovnaný příjem a výdej energie. Jejich váha ve sledovaném přípravném období nijak výrazně nekolísala. Dalším zajímavým jevem v přípravném období je naprosto dostačující příjem tekutin u všech sledovaných probandů. Období redukce před vrcholnou soutěží je oproti přípravnému období pro probandy velmi zatěžující. V redukčním období probandi výrazně omezili stravu a zvýšili fyzickou zátěž a téměř pozastavili příjem tekutin. Poměr mezi příjmem a výdejem energie v tomto sledovaném období je naprosto nevyvážený. Příjem energie je v tomto období na minimálních hodnotách, dosahuje přibližně třetinové hodnoty oproti přípravnému období. Mnohdy je dokonce nižší než hodnota bazálního metabolismu jedince. Výdej je mnohdy stejný jako v přípravném období. Pokud by probandi v tomto stylu stravování a zátěže pokračovali déle jak týden, vedl by tento stav k devastaci organizmu a těžké podvýživě. Po konzultaci s probandy bylo zjištěno, že více jak polovina dotazovaných nemá žádného výživového poradce. Jejich návyky jsou ovlivněny postupy, které si osvojili již v dětství. Více jak polovina probandů přiznává, že s obdobím přípravy a redukce se setkávají již od dětství a je jejich běžnou součástí sportovní přípravy. Někteří redukovali poprvé již ve věku kolem šestnácti let i dříve. Díky těmto návykům se i jejich psychický přístup k redukčnímu období stal vyrovnanějším. Oproti běžnému člověku chápou redukční období jako naprosto přirozené. Mezi probandy jsou tedy sportovci, kteří redukují tímto způsobem váhu více jak deset let. Jak bylo zjištěno, díky přispění všech dotázaných, že i na vrcholové úrovni sportovci korigují svojí váhu díky radám od starších kamarádů či trenérů. Bohužel, 29

tento trend stále trvá a mělo by se co nejrychleji zakročit a to radikálním způsobem. Měli by se začít pořádat semináře pro sporty, které redukují hmotnost před všemi soutěžemi. Upozornit na možné zdravotní problémy a snažit se eliminovat chyby, které dělali sami trenéři a opět pouštějí do „sportovního koloběhu“. Zjištění, že i na tak vrcholové úrovni jako jsou Olympijské hry, sportovci nevědí, co a jak mají dělat, je smutné. Judo jako sport bohužel není u nás, tak populární jako fotbal či hokej a proto není takový mediální zájem. Zájem nevzrůstá u doktorů, kteří vědí, že se něco takového děje, ale raději budou zkoumat populárnější sport. Všichni zúčastnění splnili váhový limit do požadovaného data.

30

9. Použitá literatura 1. Clark, N. Sportovní výživa. Praha: Grada, 2009 2. Dlouhá, R. Výživa: přehled základní problematiky. Praha: Karolinum, 1998 3. Dovalil J., a kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2002 4. Dvořák, D. Úprava hmotnosti v judo – diplomová práce. Praha: FTVS, 2001 5. Emmerová, M., Racek, J. Pivo a zdraví. Plzeň: Nava, 2007 6. Fořt, P. Výživa a sport. Praha: Olympia, 1990 7. Jirka, Z. Regenerace a sport. Praha: Olympia, 1990 8. Kataoka, Y. Study of influence on rapid weight reduction by sports with weight category system, Proc.Dep.phys.Education, University Tokyo, 1973 9. Konopka, P. Sportovní výživa, České Budějovice: Kopp, 2004 10. Shriver, L.H., Betts, N.M., Payton, M.E. Changes in Body Weight, Body Composition, and Eating Attitudes in High School Wrestlers. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism, 2009, vol. 19, p.424-432. 11. Málková, I., Kunová, V., Kudrna, P. Hubneme s rozumem. Praha: Radioservis, 2002 12. Musil, J. Molekulové základy klinické biochemie. Praha: Grada, 1994 13. Nekola, J. Doping a sport. Praha: Olympia, 2000 14. Pavlík J. Tělesná stavba jako faktor výkonnosti sportovce. Brno: Masarykova Universita, 1999 15. Skolnik, H., Chernus, A. Výživa pro maximální sportovní výkon. Praha: Grada, 2011 16. Stackeová, D. Fitness programy teorie a praxe. Praha: Galen, 2008 17. Vachun, M. Základy tréningu džuda. Bratislava: Šport STN, 1978 18. Vránová, J. Základy fyziologické chemie. Praha: FTVS, 1997 19. Yoshioka, Y., et al. Gender differences in the psychological response to weight reduction in judoist. Int Journal Nutr Exerc Metab, 2006, vol.16, n. 2, p.187-98. Seznam elektronických zdrojů URL1: [cit. 8-8-2012]

31

URL2: [cit. 8-82012] URL3: [cit. 8-8-2012] URL4:[cit. 8-82012] URL5: ˂http://www.bcaa.cz/.htm> [cit. 8-8-2012] URL6: ˂http://www.nutrend.cz/hubnuti/jak-spravne-hubnout/art_246193/karnitin-ajeho-vyuziti-pri-formovani-postavy.aspx/> [cit. 8-8-2012]

32

Přílohy Příloha č. 1: Informovaný souhlas probanda

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU José Martího 31, 162 52 Praha 6-Veleslavín tel.: 220 171 111 http://www.ftvs.cuni.cz/ Příloha č. 1 k přihlášce Bakalářské práci: „Redukce hmotnosti před vrcholovými soutěžemi juda“

INFORMOVANÝ SOUHLAS PROBANDA V rámci bakalářské práce bude u jednotlivých probandů sledována redukce hmotnosti před jednotlivými vrcholovými soutěžemi v judu. K tomuto účelu je vypracován speciální dotazník pro probanda. Proband bude zapisovat hmotnost do dotazníku, kde zároveň bude uveden i příjem potravy, tekutin a sportovní aktivity od zahájení redukce hmotnosti do jejího ukončení. Výsledky budou zpracovány a vyhodnoceny anonymně. V prezentaci výsledků a jejich dokumentaci nebudou uveřejněny osobní informace. Každý proband bude seznámen s metodami sběru dat a způsobu prezentace výsledků Já, níže podepsaný (-ná): …………………………………………………. Souhlasím, že jsem byl/la dostatečně a srozumitelně seznámen/na s účelem a cílem výzkumu. Výzkum bude prováděn za účelem zhotovení závěrečné práce v rámci bakalářského studia na UK FTVS v Praze. Byl/la jsem informován/na o tom, jakou formou bude výzkum probíhat. Byl/la jsem informován/na o způsobu dokumentace a prezentace výsledků této studie. Byl/la jsem informován/na o tom, že veškeré mnou poskytnuté osobní údaje budou dokumentovány, bez uvedení mého jména a příjmení. Bylo mi umožněno si vše rozvážit a zeptat se na vše, co považuji za podstatné. S postupem a výzkumnými metodami souhlasím. V…………………………………

datum:…………………………………..

Proband:…………………………..

podpis:…………………………………..

33

Příloha č. 2: Vyjádření etické komise

34

Příloha č. 3: Dotazník

DOTAZNÍK PROBANDA Příjmení a jméno: ……………………………………………………….. Datum narození: ……………. Váhová kategorie: ………….. Počet let aktivní sportovní činnosti v uvedené váhové kategorii: …… Sportovní závod: ………………………………………………………… Hmotnost pře zahájením redukce hmotnosti (RH): ….. Datum zahájení RH: …………. Datum ukončení RH: ………… Celkový počet dnů při RH: …..

Druh jídla Pokrm Datum čas konzumace (potravina)

Hmotnost Množství probanda g ml kg

Použité zkratky: RH = redukce hmotnosti Druh jídla: SN = snídaně SV1 = 1. svačina SV2 = 2. svačina SV3 = 3. svačina O = oběd V = večeře V2 - druhá večeře

35

Sportovní aktivita druh délka v min.

FitLinie 6.04 Proband T PO

Příloha č. 4 Energetický příjem a výdej energie probanda T v přípravném období

Základní informace Příjem energie

100875,13 kJ

- Výdej energie (aktivity,fitness)

43863,78 kJ

- Každodenní výdej energie = (rozdíl)

73661 kJ -14036,77 kJ => cca -438,65 g tuku

Celkový příjem a výdej energie Příjem 46,2% Výdej 53,8%

Srovnání tuky,cukry, bílkoviny

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% doporučený příjem

skutečný příjem

Denní příjem a výdej energie

19 000 kJ 18 500 kJ 18 000 kJ 17 500 kJ 17 000 kJ 16 500 kJ 16 000 kJ 15 500 kJ 15 000 kJ 14 500 kJ 14 000 kJ 13 500 kJ 13 000 kJ 12 500 kJ 02.07 po

03.07 út

04.07 st

05.07 čt

36

06.07 pá

07.07 so

08.07 ne

FitLinie 6.04 Příloha č. 5 Proband T Energetický příjem a výdej energie probanda T v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie

27352,58 kJ


33032,64 kJ


63138 kJ -65917,90 kJ => cca -2059,93 g tuku

Celkový příjem a výdej energie Srovnání: tuky, cukry, bílkoviny

Příjem 22,1% Výdej 77,9%

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Doporučený příjem

Skutečný příjem


17 000 kJ 16 000 kJ 15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 10 000 kJ 9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 2 000 kJ 24.07 út

25.07 st

26.07 čt

27.07 pá

37

28.07 so

29.07 ne

FitLinie 6.04 Proband J PO

Příloha č. 6 Energetický příjem a výdej energie probanda J v přípravném období


61981.75 kJ


21675.85 kJ


31212 kJ 13340.33 kJ => cca 416.89 g tuku

Celkový příjem a výdej Příjem 53,9% Výdej 46,1%

Srovnání tuky, cukry, bílkoviny 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Doporučený příjem

Skutečný příjem


21 000 kJ 20 000 kJ 19 000 kJ 18 000 kJ 17 000 kJ 16 000 kJ 15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 18.07 st

19.07 čt

20.07 pá

38

21.07 so

FitLinie 6.04 Příloha č. 7 Proband J Energetický příjem a výdej energie probanda J v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie

39640.23 kJ


33334.73 kJ


54621 kJ -44138.33 kJ => cca -1379.32 g tuku


Srovnání tuky, cukry, bílkoviny

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Doporučený příjem

Skutečný příjem


15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 10 000 kJ 9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 2 000 kJ 1 000 kJ 23.07 po

24.07 út

25.07 st

26.07 čt

39

27.07 pá

28.07 so

29.07 ne

FitLinie 6.04 Proband S PO

Příloha č. 8 Energetický příjem a výdej energie probanda S v přípravném období


94181.48 kJ


41285.84 kJ

- Každodenní výdej energie

59608 kJ

= (rozdíl)

5106.75 kJ => cca 159.59 g tuku

Celkový příjem a výdej energie Srovnání tuky,cukry, bílkoviny


50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

doporučený příjem

skutečný příjem



19.07 čt

20.07 pá

21.07 so

22.07 ne

40

23.07 po

24.07 út

25.07 st

FitLinie 6.04 Příloha č. 9 Proband S Energetický příjem a výdej energie probanda S v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie

22578.60 kJ


19820.18 kJ


52905 kJ

= (rozdíl)

-46325.84 kJ => cca -1447.68 g tuku


Srovnání: tuky, cukry bíkoviny

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

doporučený příjem skutečný příjem


16 000 kJ 15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 10 000 kJ 9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 2 000 kJ 1 000 kJ 25.07 st

26.07 čt

27.07 pá

41

28.07 so

29.07 ne

FitLinie 6.04 ProbandVT PO

Příloha č. 10 Energetický příjem a výdej energie probanda VT v přípravném období


67464.08 kJ


29760.50 kJ


45000 kJ -3034.47 kJ => cca -94.83 g tuku


Srovnání tuky, cukry, bílkoviny 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%


skutečný příjem


13 500 kJ 13 000 kJ 12 500 kJ 12 000 kJ 11 500 kJ 11 000 kJ 10 500 kJ 10 000 kJ 9 500 kJ 9 000 kJ 02.07 po

03.07 út

05.07 čt

04.07 st

42

06.07 pá

07.07 so

FitLinie 6.04 Příloha č. 11 Proband VT Energetický příjem a výdej energie probanda VT v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie

6119.51 kJ


6826.05 kJ


22500 kJ -23206.54 kJ => cca -725.20 g tuku




skutečný příem


9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 2 000 kJ

27.07 pá

28.07 so

43

29.07 ne

Příloha č. 12

FitLinie 6.04 Proband A PO

Energetický příjem a výdej energie probanda A v přípravném období


56684.14 kJ


29640.37 kJ


43734 kJ -7820.73 kJ => cca -244.40 g tuku


Srovnání tuky, cukry, bílkoviny 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%


skutečný příjem

Denní příjem a výdej energie 15 500 kJ 15 000 kJ 14 500 kJ 14 000 kJ 13 500 kJ 13 000 kJ 12 500 kJ 12 000 kJ 11 500 kJ 11 000 kJ 10 500 kJ 10 000 kJ 9 500 kJ 9 000 kJ 09.07 po

10.07 út

12.07 čt

11.07 st

44

13.07 pá

14.07 so

FitLinie 6.04 Příloha č. 13 Proband A Energetický příjem a výdej energie probanda A v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie - Výdej energie (aktivity,fitness) - Každodenní výdej energie = (rozdíl)

9586.56 kJ 11072.63 kJ 21867 kJ -22063.82 kJ => cca -689.49 g tuku



45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%


skutečný příjem


15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 10 000 kJ 9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 27.07 pá

28.07 so

45

29.07 ne

FitLinie 6.04 Proband U PO

Příloha č. 14 Energetický příjem a výdej energie probanda U v přípravném období


118436,17 kJ

- Výdej energie (aktivity,fitness) - Každodenní výdej energie = (rozdíl)

34574,35 kJ 44466 kJ 47760,73 kJ => cca 1492,52 g tuku

Celkem příjem a výdej energie Příjem 59,9% Výdej 40,1%


40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%


skutečný příjem


26 000 kJ 24 000 kJ 22 000 kJ 20 000 kJ 18 000 kJ 16 000 kJ 14 000 kJ 12 000 kJ 10 000 kJ 19.07 čt

20.07 pá

21.07 so

22.07 ne

46

23.07 po

24.07 út

FitLinie 6.04 Příloha č. 15 Proband U Energetický příjem a výdej energie probanda U v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie

36038,34 kJ


18650,71 kJ


37055 kJ

= (rozdíl)

-18032,07 kJ => cca -563,50 g tuku


Srovnání tuky, cukry, bílkoviny 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%



11 000 kJ 10 000 kJ 9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 25.07 st

26.07 čt

27.07 pá

47

28.07 so

29.07 ne

Příloha č. 16

FitLinie 6.04 Proband E PO

Energetický příjem a výdej energie probanda E v přípravném období


151888,63 kJ


49307,66 kJ


88576 kJ

= (rozdíl)

21399,01 kJ => cca 668,72 g tuku



45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%




19.07 čt

20.07 pá

21.07 so

22.07 ne

48

23.07 po

24.07 út

25.07 st

FitLinie 6.04 Příloha č. 17 Proband E Energetický příjem a výdej energie probanda E v období redukce hmotnosti před soutěží

RH Základní informace Příjem energie

35729,83 kJ


26658,90 kJ


55360 kJ

= (rozdíl)

-44982,63 kJ => cca -1405,71 g tuku



55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% doporučený příjem

skutečný příjem



26.07 čt

27.07 pá

49

28.07 so

29.07 ne

Příloha č. 18

FitLinie 6.04 Proband V PO

Energetický příjem a výdej energie probanda V v přípravném období


98086.87 kJ


26611.78 kJ


69132 kJ

= (rozdíl)

6549.69 kJ => cca 204.68 g tuku

Celkový denní příjem a výdej energie Příjem 50,6% Výdej 49,4%

Srovnání tuky, cukry bílkoviny 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Doporučený příjem Skutečný příjem


19 000 kJ 18 000 kJ 17 000 kJ 16 000 kJ 15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 10 000 kJ 02.07 po

03.07 út

04.07 st

05.07 čt

50

06.07 pá

07.07 so

08.07 ne

FitLinie 6.04 Příloha č. 19 Proband V Energetický příjem a výdej energie probanda V v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie - Výdej energie (aktivity,fitness)

8813.44 kJ 13334.58 kJ


39504 kJ -42718.70 kJ => cca -1334.96 g tuku



40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Doporučený příjem Skutečný příjem


14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 10 000 kJ 9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 2 000 kJ 1 000 kJ 26.07 čt

27.07 pá

28.07 so

51

29.07 ne

Příloha č. 20

FitLinie 6.04 Proband I PO

Energetický příjem a výdej energie probanda I v přípravném období


153196,15 kJ


43221,20 kJ


88576 kJ

= (rozdíl)

27486,55 kJ => cca 858,95 g tuku




skutečný příjem

23.07 po

24.07 út


22 000 kJ 21 000 kJ 20 000 kJ 19 000 kJ 18 000 kJ 17 000 kJ 16 000 kJ 15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 17.07 út

18.07 st

19.07 čt

20.07 pá

21.07 so

52

22.07 ne

FitLinie 6.04 Příloha č. 21 Proband I Energetický příjem a výdej energie probanda I v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie

35729,83 kJ


26658,90 kJ


55360 kJ

= (rozdíl)

-44982,63 kJ => cca -1405,71 g tuku


Srovnání tuky, cukry, bílkoviny 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% doporučený příjem

skutečný příjem



26.07 čt

27.07 pá

53

28.07 so

29.07 ne

FitLinie 6.04 Proband P PO

Příloha č. 22 Energetický příjem a výdej energie probanda P v přípravném období


71952,39 kJ


33506,50 kJ


52615 kJ

= (rozdíl)

-11556,23 kJ => cca -361,13 g tuku




skutečný příjem


19 000 kJ 18 500 kJ 18 000 kJ 17 500 kJ 17 000 kJ 16 500 kJ 16 000 kJ 15 500 kJ 15 000 kJ 14 500 kJ 14 000 kJ 13 500 kJ 13 000 kJ 03.07 út

04.07 st

05.07 čt

54

06.07 pá

07.07 so

FitLinie 6.04 Příloha č. 23 Proband P Energetický příjem a výdej energie probanda P v období redukce hmotnosti před soutěží RH Základní informace Příjem energie

27352,58 kJ


33032,64 kJ


63138 kJ -65917,90 kJ => cca -2059,93 g tuku




skutečný příjem


17 000 kJ 16 000 kJ 15 000 kJ 14 000 kJ 13 000 kJ 12 000 kJ 11 000 kJ 10 000 kJ 9 000 kJ 8 000 kJ 7 000 kJ 6 000 kJ 5 000 kJ 4 000 kJ 3 000 kJ 2 000 kJ 24.07 út

25.07 st

26.07 čt

27.07 pá

55

28.07 so

29.07 ne

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu. Redukce hmotnosti před vrcholnými soutěžemi v judu. Bakalářská práce

Recommend Documents