UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu
Diplomová práce
Zájem o aktivity v přírodě žáků vybraných základních škol na Kladensku, podle pohlaví a bydliště
Vedoucí diplomové práce:
Zpracovala:
Mgr. Lenka Nováková
Anna Kofroňová
Praha 2013
ABSTRAKT Název práce: Zájem o aktivity v přírodě žáků vybraných základních škol na Kladensku, podle pohlaví a bydliště
Cíle práce: Zjistit, jaký mají žáci vybraných základních škol na Kladensku zájem o aktivity v přírodě, přesněji řečeno jaké aktivity v přírodě provozují a se kterými by se chtěli seznámit. Dále pak zjistit, jaké mají žáci s aktivitami v přírodě zkušenosti a porovnat výsledky podle pohlaví a podle místa bydliště.
Metoda práce: Výzkum této práce byl proveden kvantitativní metodou. K získání potřebných informací byl sestaven dotazník určený žákům 9. tříd základních škol. Výzkumný soubor tvořilo 204 respondentů. Získané údaje byly graficky zpracovány a vyhodnoceny.
Výsledky: Základní školy nabízejí svým žákům výuku aktivit v přírodě více v rámci sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů než v hodinách tělesné výchovy. Většina žáků má z těchto školních akcí s aktivitami v přírodě zkušenosti, jedná se zejména o pěší turistiku, sjezdové lyžování a pohybové hry v přírodním prostředí. Více žáků má zkušenosti s aktivitami v přírodě z prostředí mimo školu než ze školy. Většina žáků aktivity v přírodě provozuje, jedná se v první řadě o pěší turistiku a cykloturistiku. Výzkum také ukázal určité rozdíly mezi chlapci a dívkami a mezi žáky z Kladna a žáky z okolních obcí. Chlapci mají větší zájem o aktivity v přírodě než dívky a žáci z Kladna mají překvapivě menší zájem o aktivity v přírodě než žáci z okolních obcí.
Klíčová slova: aktivity v přírodě, volný čas, žáci, základní školy
ABSTRACT Title: The interest in outdoor activities of students from selected primary schools in Kladno district, by gender and residence
Objectives: To find out which outdoor activities students from selected primary schools in Kladno district are interested in, specifically which outdoor activities they do and which they would like to learn. Furthermore, to find out what experience with outdoor activities students have and to compare results by gender and place of residence.
Method: The research has been performed by quantitative method. To support gathering and collecting necessary inputs specific questionnaire was compiled for students of the 9th grade of primary schools. The research sample consisted of 204 respondents. Gathered inputs have been graphically processed and evaluated.
Results: Primary schools offer to teach their students outdoor activities more during sports courses, school in nature and school trips than in physical education classes. Most of these students have experience with outdoor activities from school events, mainly with hiking, alpine skiing and motion games in the natural environment. More students have experiences with outdoor activities from outside the school than from the school. Most of the students do outdoor activities, the main performed activities are hiking and biking. The research has also shown some differences between boys and girls and between students from Kladno and students from surrounding villages. Boys are more interested in outdoor activities than girls and students from Kladno are surprisingly less interested in outdoor activities than students from surrounding villages.
Key words: Outdoor activities , Leisure time, Students, Primary schools
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Lence Novákové za odborné vedení, praktické rady, připomínky a možnost využít jejích znalostí a zkušeností ve zvolené problematice. Dále děkuji ředitelům základních škol, kteří mi umožnili provádět na jejich škole výzkum, a žákům, kteří ochotně vyplnili dotazníky. Bez spolupráce s výše jmenovanými by tato práce nemohla vzniknout.
Svoluji k zapůjčení své diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení:
Číslo obč. průkazu:
Datum vypůjčení:
Podpis:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, všechny zdroje informací uvedené v seznamu použité literatury jsem řádně citovala a práci jsem nevyužila k získání jiného ani stejného titulu.
V Praze dne 30. 8. 2013 ........................................... Anna Kofroňová
OBSAH: 1. Úvod ........................................................................................................................ 12 2. Teoretická východiska ............................................................................................ 14 2.1 Charakteristika aktivit v přírodě .......................................................................... 14 2.1.1 Turistika ........................................................................................................ 14 2.1.2 Pobyt v přírodě ............................................................................................. 15 2.1.3 Cvičení v přírodě .......................................................................................... 15 2.1.4 Hry v přírodě ................................................................................................ 16 2.1.5 Sporty v přírodě ............................................................................................ 17 2.1.6 Výchovné směry aktivit v přírodě ............................................................... 17 2.2 Aktivity v přírodě ve vzdělávacích programech základních škol ................. 19 2.2.1 Aktivity v přírodě v RVP ZV ...................................................................... 19 2.3 Zájmy a volný čas dětí ...................................................................................... 21 2.3.1 Trendy účasti populace ve sportu .................................................................. 23 2.3.2 Alternativní sporty ........................................................................................ 23 2.3.3 Sport jako prevence negativních sociálních jevů ......................................... 23 2.3.4 Zahraniční výzkumy v oblasti volnočasových aktivit ................................... 24 2.3.5 Výzkumy v ČR v oblasti volnočasových aktivit .......................................... 25 2.4 Dosavadní výzkumy v oblasti aktivit v přírodě ............................................... 26 2.4.1 Zahraniční výzkumy ...................................................................................... 26 2.4.2 Výzkumy v ČR ............................................................................................. 31 2.5 Kladno a okolí .................................................................................................... 34 2.5.1 Kladno .......................................................................................................... 34 2.5.2 Okolí Kladna ................................................................................................ 35 3. Cíle a úkoly práce ................................................................................................... 37 3.1 Cíle práce ........................................................................................................... 37 7
3.2 Úkoly práce ........................................................................................................ 37 4. Předpoklady ............................................................................................................. 38 5. Metodika práce ....................................................................................................... 39 5.1 Metody výzkumu ................................................................................................ 39 5.2 Výzkumný soubor ............................................................................................. 39 5.3 Struktura dotazníku........................................................................................... 39 5.4 Realizace výzkumu ............................................................................................ 40 5.4.1 Předvýzkum .................................................................................................. 40 5.4.2 Vlastní výzkum .............................................................................................. 41 5.5 Metoda analýzy dat ........................................................................................... 43 6. Výsledky výzkumu .................................................................................................. 44 6.1 Aktivity v přírodě (AP) na základních školách ............................................. 44 6.2 Zájem žáků o AP a zkušenosti žáků s AP ....................................................... 46 6.3 Zájem žáků o AP a zkušenosti žáků s AP podle pohlaví ............................... 52 6.4 Zájem žáků o AP a zkušenosti žáků s AP podle bydliště................................ 59 7. Diskuse ..................................................................................................................... 67 7.1 Zhodnocení metodiky práce ............................................................................ 67 7.2 Zhodnocení výsledků výzkumu ........................................................................ 67 8. Závěr ........................................................................................................................ 72 9. Použitá literatura .................................................................................................... 75 9.1 Monografické publikace a periodika ................................................................ 75 9.2 Elektronické zdroje informací ......................................................................... 78 10. Přílohy ..................................................................................................................... 80
8
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ: Tab. 1: Podíl (v %) volnočasových aktivit dětí v roce 1998 (Slepičková, 2001). ......... 22 Tab. 2: Pravidelná účast ve sportu (v %) v roce 1994 (Slepičková, 2001). ................... 22
Graf č. 1: Poměr chlapců a dívek z okolních obcí .........................................................41 Graf č. 2: Poměr žáků z Kladna a žáků..................................................................... - 41 Graf č. 3: Aktivity v přírodě na ZŠ I - sport. kurzy, školy v přírodě, školní výlety ..... 44 Graf č. 4: Aktivity v přírodě na ZŠ II - sport. kurzy, školy v přírodě, školní výlety ..... 44 Graf č. 5: Aktivity v přírodě na ZŠ - zájmové kroužky ................................................. 45 Graf č. 6: AP v hodinách TV - ZŠ v Kladně.............................................................. - 45 Graf č. 7: AP v hodinách TV - ZŠ v okolí Kladna .................................................... - 45 Graf č. 8: Aktivity v přírodě na ZŠ v hodinách TV ....................................................... 46 Graf č. 9: Zkušenosti s AP ze školy I ........................................................................... 47 Graf č. 10: Zkušenosti s AP ze školy II ........................................................................ 47 Graf č. 11: Zkušenosti s AP z hodin TV I ..................................................................... 48 Graf č. 12: Zkušenosti s AP z hodin TV II .................................................................... 48 Graf č. 13: Zkušenosti s AP mimo školu I ..................................................................... 49 Graf č. 14: Zkušenosti s AP mimo školu II ................................................................... 49 Graf č. 15: Zájem o poznané AP I ................................................................................. 50 Graf č. 16: Zájem o poznané AP II ................................................................................ 50 Graf č. 17: Zájem o nové AP I ....................................................................................... 51 Graf č. 18: Zájem o nové AP II ..................................................................................... 51 Graf č. 19: Zkušenosti s AP ze školy - chlapci I …........................................................ 52 Graf č. 20: Zkušenosti s AP ze školy - dívky I ……… .................................................. 52 Graf č. 21: Zkušenosti s AP ze školy - chlapci II .......................................................... 52
9
Graf č. 22: Zkušenosti s AP ze školy - dívky II ............................................................. 53 Graf č. 23: Zkušenosti s AP z hodin TV - chlapci I....................................................... 53 Graf č. 24: Zkušenosti s AP z hodin TV - dívky I ......................................................... 53 Graf č. 25: Zkušenosti s AP z hodin TV - chlapci II ..................................................... 54 Graf č. 26: Zkušenosti s AP z hodin TV - dívky II ........................................................ 54 Graf č. 27: Zkušenosti s AP mimo školu - chlapci I ....................................................... 55 Graf č. 28: Zkušenosti s AP mimo školu - dívky I ......................................................... 55 Graf č. 29: Zkušenosti s AP mimo školu - chlapci II .................................................... 55 Graf č. 30: Zkušenosti s AP mimo školu - dívky II ....................................................... 56 Graf č. 31: Zájem o poznané AP - chlapci I …... ........................................................... 56 Graf č. 32: Zájem o poznané AP - dívky I …….. ........................................................... 56 Graf č. 33: Zájem o poznané AP - chlapci II ................................................................. 57 Graf č. 34: Zájem o poznané AP - dívky II ................................................................... 57 Graf č. 35: Zájem o nové AP - chlapci I .…….. ............................................................ 58 Graf č. 36: Zájem o nové AP - dívky I ……….. ........................................................... 58 Graf č. 37: Zájem o nové AP I - chlapci II .................................................................... 58 Graf č. 38: Zájem o nové AP - dívky II ......................................................................... 59 Graf č. 39: Zkušenosti s AP ze školy - Kladno I .......................................................... 59 Graf č. 40: Zkušenosti s AP ze školy - mimo Kladno I ................................................ 59 Graf č. 41: Zkušenosti s AP ze školy - Kladno II ......................................................... 60 Graf č. 42: Zkušenosti s AP ze školy - mimo Kladno II ............................................... 60 Graf č. 43: Zkušenosti s AP z hodin TV - Kladno I ..................................................... 61 Graf č. 44: Zkušenosti s AP z hodin TV – mimo Kladno I .......................................... 61 Graf č. 45: Zkušenosti s AP z hodin TV - Kladno II ..................................................... 61 Graf č. 46: Zkušenosti s AP z hodin TV - mimo Kladno II ........................................... 62 Graf č. 47: Zkušenosti s AP mimo školu - Kladno I ..................................................... 62 Graf č. 48: Zkušenosti s AP mimo školu - mimo Kladno I .......................................... 62 10
Graf č. 49: Zkušenosti s AP mimo školu - Kladno II .................................................... 63 Graf č. 50: Zkušenosti s AP mimo školu - mimo Kladno II ......................................... 63 Graf č. 51: Zájem o poznané AP - Kladno I …… ......................................................... 64 Graf č. 52: Zájem o poznané AP - mimo Kladno I ........................................................ 64 Graf č. 53: Zájem o poznané AP - Kladno II ................................................................ 64 Graf č. 54: Zájem o poznané AP I - mimo Kladno II ................................................... 65 Graf č. 55: Zájem o nové AP I - Kladno I …... ............................................................. 65 Graf č. 56: Zájem o nové AP I - mimo Kladno I …….. ................................................ 65 Graf č. 57: Zájem o nové AP I - Kladno II ................................................................... 66 Graf č. 58: Zájem o nové AP I - mimo Kladno II ......................................................... 66
11
1. Úvod K napsání této práce mě vedly dva hlavní důvody. Prvním důvodem je můj pozitivní vztah k aktivitám v přírodě vybudovaný již v raném dětství, druhým důvodem je pokračování ve studiu studijního směru Aktivity v přírodě v magisterském programu s navázáním na mou bakalářskou práci. S některými aktivitami v přírodě jsem se poprvé seznámila v rodinném prostředí. S rodiči jsem poznala pobyt v přírodě, turistiku i některé sporty v přírodě, jako jsou lyžování, kanoistika a cyklistika. S dalšími aktivitami v přírodě jsem se seznámila v prostředí školy během studia na základní a střední škole nebo v rámci zájmových kroužků. Než jsem nastoupila na vysokou školu, získala jsem zkušenosti téměř se všemi aktivitami v přírodě, dnes řadu z nich provozuji. Když jsem přemýšlela o tématu mé diplomové práce, napadlo mě, že by bylo zajímavé zjistit, jaký mají děti v dnešní době zájem o aktivity v přírodě, konkrétně které aktivity v přírodě provozují, se kterými by se chtěly seznámit, jaké s nimi mají zkušenosti, kde se s nimi seznámily, jestli jsou nějaké rozdíly mezi zájmem a zkušenostmi chlapců a dívek a zda hraje nějakou roli místo bydliště, což znamená, jestli mají rozdílné zájmy a zkušenosti s aktivitami v přírodě děti z města a děti z vesnice. Moje bakalářská práce zjišťovala od učitelů tělesné výchovy a ředitelů základních škol, jak probíhá výuka aktivit v přírodě na základních školách v Kladně. Výsledky této práce ukázaly, že výuka aktivit v přírodě probíhá na tamních školách ve dvou formách, kurzovní výukou a výukou v hodinách tělesné výchovy. Převažující formou je kurzovní výuka. Z nabídky kurzů aktivit v přírodě (lyžařský, snowboardový, turistický, cyklistický, vodácký, zážitkový) jsou na většině škol realizovány hlavně kurzy lyžařské. Většina učitelů aktivity v přírodě do hodin tělesné výchovy zařazuje, nejčastěji se jedná o chůzi v terénu, běh v terénu a pohybové hry. Učitelé tělesné výchovy nahlížejí na aktivity v přírodě pozitivně, většina učitelů vidí aktivity v přírodě jako důležitou součást výuky (Kofroňová, 2011). Volně jsem tedy navázala na tuto práci, v diplomové práci jsem se však zaměřila na žáky, konkrétně na žáky 9. tříd základních škol nejen v Kladně, ale i v jeho okolí. Cílem této práce je na základě informací získaných z dotazníků zhodnotit, jaký mají žáci základních škol zájem o aktivity v přírodě, jinak řečeno které aktivity provozují a se kterými by se chtěli seznámit. Dále zhodnotit, jaké mají s aktivitami 12
v přírodě zkušenosti a porovnat zjištěné výsledky podle pohlaví a podle místa bydliště, tzn. zjistit rozdíly mezi chlapci a dívkami a mezi žáky z Kladna a žáky z okolních obcí. Potřebné informace jsem získala pomocí dotazníku určeného žákům 9. tříd základních škol na Kladensku. V teoretické části práce uvádím stručnou charakteristiku základních pojmů z oblasti aktivit v přírodě, popisuji, jak a kde jsou v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání aktivity v přírodě zařazeny, uvádím informace týkající se zájmů a volného času dětí, přehled o dosavadních studiích v oblasti aktivit v přírodě, českých i zahraničních, základní geografické údaje o Kladně a jeho okolí a několik informací o této lokalitě z pohledu aktivit v přírodě. V praktické části práce jsou graficky znázorněny výsledky odpovědí na jednotlivé otázky, výsledky jsou dále zhodnoceny z celkového pohledu a porovnány podle pohlaví a místa bydliště, tedy zhodnoceny rozdíly mezi chlapci a dívkami a mezi žáky z Kladna a žáky z okolních obcí.
13
2. Teoretická východiska 2.1 Charakteristika aktivit v přírodě Jelikož se tato diplomová práce věnuje výzkumu v oblasti aktivit v přírodě, definuji nejprve nejdůležitější pojmy z této oblasti. Existuje celá řada pohledů na aktivity v přírodě. Podle Neumana a kol. (2000) jsou aktivity v přírodě činnosti, které v sobě zahrnují turistiku, sporty v přírodě, hry a různá cvičení. Řadí se sem činnosti, které jsou konány vlastní silou popř. pomocí speciálního vybavení a které jsou spojeny se šetrným využíváním přírodního prostředí nebo s překonáváním přírodních překážek.
2.1.1 Turistika Turistika je v českém pojetí komplexem činností spojených s aktivním pohybem a pobytem v přírodě. Vyžaduje řadu odborných znalostí a dovedností. Turistiku tvoří tři následující složky: 1. kulturně poznávací složka – poznávání přírody, lidských výtvorů a života lidí 2. odborně technická složka – široký okruh odborných znalostí a dovedností 3. pohybová složka – technika tzv. přesunových prostředků, shoduje se s technikou příslušných sportů (Neuman a kol., 2000).
Junger (2002) rozděluje turistiku podle různých hledisek: -
podle způsobu realizace: organizovaná, neorganizovaná
-
podle doby trvání: krátkodobá, dlouhodobá
-
podle ročního období: letní, zimní
-
podle úrovně vykonávané činností: základní (rekreační), výkonnostní
14
-
podle charakteru přesunu: pěší a vysokohorská turistika, lyžařská turistika, vodní turistika, cykloturistika, mototuristika.
2.1.2 Pobyt v přírodě Pobyt v přírodě představuje souhrn aktivit uskutečňovaných v přírodním prostředí. Jde především o tělesné aktivity, které ovšem nejsou jedinou složkou obsahu. Pobytu v přírodě přikládáme další významy, např. výchovné působení a přítomnost vzdělávacích momentů v kulturních poznávacích činnostech, odborné a technické oblasti. Pobyt v přírodě zahrnuje některé formy turistiky, táboření a další tělovýchovné činnosti podmíněné přírodním prostředím (Junger a kol., 2002). Hlavními cíli pobytu v přírodě a táboření je snaha oprostit se od všedního života, přiblížit se přírodě, obohatit se o poznávání přírody a společné chvíle strávené s přáteli. Pro tyto účely byly u nás již v minulosti vybudovány chatové osady, které je možné využít mimo jiné také pro školní pobyty v přírodě a školní výlety. Dlouholetou tradici mají i dočasné stanové tábory, budované mládežnickými organizacemi převážně na období prázdnin (Neuman a kol., 2000). Junger a kol. (2002) uvádí dva základní druhy pobytu v přírodě: 1. stálý – pobyt na jednom místě 2. putovní – pobyt na jednom místě jednu, nanejvýš dvě noci
2.1.3 Cvičení v přírodě Neuman a kol. (2000) zařazuje mezi cvičení v přírodě pohybové činnosti jako chůze, běh, plížení, šplhání, házení, zvedání, nošení a překonávání přírodních i umělých, člověkem vytvořených překážek. Cvičení v přírodě klade důraz na schopnosti jednotlivce, na jeho sílu, rychlost, obratnost, smysl pro rovnováhu, pohyb a koordinaci v prostoru. Tato cvičení v sobě mohou skrývat určitou dávku rizika. Příklady cvičení v přírodě jsou ranní rozcvička, kondiční běh nebo chůze v terénu, běh spojený s překonáváním přírodních překážek, slalom mezi stromy, házení břemen, přenášení přírodního materiálu, překonávání lanových překážek apod. (Neuman a kol., 2000). 15
2.1.4 Hry v přírodě Neuman a kol. (2000) řadí hry v přírodě mezi pohybové hry. Přestože jsou původně zasazené do přírodního prostření, některé z nich je možné přenést do tělocvičny, společenské místnosti či klubovny. Existují různé přístupy k dělení her. Neuman (2009) uvádí dělení podle zážitků (Caillois):
Agon – zápas, zahrnuje hry a činnosti s prvkem soutěživosti.
Alea – kostka, nejistota. Do této kategorie patří hry založené na náhodě a štěstí.
Illinx, vertigo jsou činnosti, které mění vnímání, vedou k radostnému opojení a vzrušení. Patří sem např. kolotoče, houpačky, ale i sjíždění na lyžích, bungee jumping apod.
Mimikry jsou hry, které umožňují stát se někým jiným pomocí fantazie, předstírání či maskování.
Na kursech turistiky a sportů v přírodě pořádaných na FTVS se dlouhodobě vytvořily následující okruhy her: -
seznamovací hry
-
zahřívací a kontaktní hry
-
hrátky a zábavné soutěžení
-
hry na důvěru
-
iniciativní a týmové hry
-
hry na rozvoj komunikace a spolupráce
-
ekohry
-
závěrečné hry a rituály
-
hry pro reflexi a závěrečné hodnocení
(Neuman a kol., 2000).
16
Členění her je stále otevřeným problémem, který řeší každý autor po svém a vychází většinou z praktického použití her (Neuman, 2009).
2.1.5 Sporty v přírodě Mezi tyto sporty se řadí sportovní disciplíny, které se odehrávají převážně v přírodním prostředí. Jsou charakterizovány specifickou formou soutěže a snahou o dosažení nejvyššího výkonu. Ovšem některé dříve typické sporty v přírodě se přesouvají do umělých areálů a hal. Příklady sportů v přírodě jsou sjezdové lyžování, běh na lyžích, cyklistika, kanoistika, orientační běh, horolezectví (Neuman a kol., 2000).
2.1.6 Výchovné směry aktivit v přírodě Neuman a kol. (2000) uvádí následující výchovné směry, které jsou spojovány s novými koncepcemi aktivit v přírodě:
Výchova v přírodě Výchova v přírodě je patrně nejužívanějším pojmenováním pro celý soubor pedagogických disciplín. Souvisí se širokým hnutím pobytu v přírodě, které má nejenom u nás dlouholetou historii (Jirásek, 2004). Výchova v přírodě využívá především aktivity v přírodním prostředí, které jsou zaměřené na přípravu pro život v přírodě. Hledá také způsoby, jak přenést učební a výchovné postupy do přírody, jak získat více znalostí o přírodě a o vztahu lidí k přírodě. Výchova v přírodě využívá pohybových aktivit k rozvoji osobnosti (Neuman a kol., 2000).
Rekreace v přírodě Rekreací v přírodě je jakákoli aktivita v přírodě, vztahující se k volnému času, odpočinku a zábavě (Neuman a kol., 2000).
17
Výchova zkušeností a prožitkem Jirásek (2004) ve svém článku nazývá tento výchovný směr zážitkovou pedagogikou. Dále uvádí, že získání samotné zkušenosti je podloženo vlastním prožitkem. Kraft a Sakofs (1988) definují výchovu zkušeností jako proces zapojující studenty do jejich zážitků, které jim v budoucnu přinesou výhody. Studenti svoje znalosti odhalují a experimentují s nimi, místo toho, aby poslouchali a četli o zkušenostech druhých. Tímto způsobem přemýšlejí o svých zážitcích, rozvíjejí nové schopnosti, nové postoje a nové teorie či postupy myšlení. Výchova zkušeností zaměstnává celou skupinu žáků a tím užívá rozmanité techniky ke spojení tělesné, emocionální, racionální a duševní stránky člověka (Prouty, Panicucci, Collinson, 2006).
Výchova dobrodružstvím Výchova dobrodružstvím předpokládá společné řešení problémových situací ve skupině a překonávání výzev jednotlivcem. Dynamické procesy mezi členy skupiny i překonávání vlastních hranic jedinců vedou k osobnostnímu růstu a rozvoji (Neuman a kol., 2000). Někteří zařazují výchovu dobrodružstvím pod výchovu zkušeností jako její podskupinu. Definování odlišností mezi těmito výchovami se stále častěji stává více sporným (Prouty, Panicucci, Collinson, 2006).
Výchova výzvou Výchova výzvou zdůrazňuje výzvový charakter aktivit v přírodě i jiných činností spojených s rozvojem schopností a dovedností člověka (Neuman a kol., 2000). Typickou charakteristikou pro výchovu výzvou je vnímání vztahu k aktivitám pociťovaným jako výzva k překonání v rovině subjektivního rizika nebo nebezpečí (Jirásek, 2004).
18
Ekologická výchova Ekologická výchova se obecně zabývá vztahy mezi člověkem a životním prostředím. V užším pohledu je zaměřena na vytváření zájmu o poznávání přírody, její ochranu a využívá hry s ekologickou tematikou, tzv. ekohry (Neuman a kol., 2000). Ekologická výchova je podle Pelánka (2008) postavena na třech vzájemně propojených pilířích: výchova o přírodě (vzdělávání o fungování přírody) výchova v přírodě (pocitové působení) výchova pro přírodu (akce na ochranu životního prostředí). Cílem ekologické výchovy je předávat znalosti o fungování přírodních systémů a současně také zlepšovat postoje k přírodě (Pelánek, 2008).
2.2 Aktivity v přírodě ve vzdělávacích programech základních škol Pro základní vzdělávání byl v souladu se školským zákonem vydán Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP ZV), je platný od 1. 9. 2005. Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině, realizuje se prostřednictvím základních škol ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních (Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005). V současné době je jedinou vzdělávací etapou, které se povinně účastní každé dítě v České republice a která vytváří základ pro celoživotní vzdělávání u celé populace (Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, 2001).
2.2.1 Aktivity v přírodě v RVP ZV Obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí (Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005). Aktivity v přírodě jsou součástí oblasti Člověk a zdraví. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do které je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví se 19
prolíná také do ostatních vzdělávacích oblastí i do života školy (Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005).
Tělesná výchova je v RVP ZV rozdělena do tří hlavních skupin činností: -
činnosti ovlivňující zdraví
-
činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
-
činnosti podporující pohybové učení
Aktivity v přírodě patří mezi činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností a v RVP ZV představují okruhy učiva, které jsou svým obsahem rozdělené podle stupňů základního vzdělávání (Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005):
1. STUPEŇ: Turistika a pobyt v přírodě přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu chůze v terénu táboření ochrana přírody
Lyžování, bruslení (podle podmínek školy) hry na sněhu, na ledě základní techniky pohybu na lyžích a bruslích
Další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)
20
2. STUPEŇ: Turistika a pobyt v přírodě příprava turistické akce uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty chůze se zátěží i v mírně náročném terénu základy orientačního běhu dokumentace z turistické akce Lyžování, snowboarding, bruslení (podle podmínek školy) běžecké lyžování lyžařská turistika sjezdové lyžování nebo jízda na snowboardu bezpečnost pohybu v zimní horské krajině jízda na vleku další zimní sporty podle podmínek školy
Další i netradiční pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)
Výuka aktivit v přírodě, mezi které mohou patřit např. vodní turistika, cykloturistika, horolezectví aj., závisí tedy na možnostech školy, na možnostech a schopnostech učitelů, případně na zájmu žáků.
2.3 Zájmy a volný čas dětí „Volný čas lze v souhrnu definovat jako dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví,
21
přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti.“ (Slepičková, 2005, s. 14)
Tab. 1 ukazuje, že sport patří mezi významné volnočasové aktivity žáků základních i středních škol (Slepičková, 2001). Příroda je však u obou vzdělávacích stupňů umístěna na předposledním místě, navíc má v tomto věkovém období klesající tendenci.
Tab. 1: Podíl (v %) volnočasových aktivit dětí v roce 1998 (Slepičková, 2001).
škola
televize
poslech
počítač
četba
kamarádi
hudby
umělecké
kino,
aktivity
divadlo
sport
příroda
základní
36,1
39,5
21,0
36,1
54,6
13,2
7,8
48,8
19,5
střední
32,4
49,6
21,8
31,1
59,5
9,3
8,8
52,2
9,3
Z tab. 2 je patrné, že u chlapců se s přechodem na střední školu pravidelná1 účast ve sportu snižuje, zatímco u dívek naopak zvyšuje. Dívky se však celkově do pravidelného sportu zapojují méně než chlapci. Celkově však pravidelně sportuje kolem 50 % žáků základních i středních škol.
Tab. 2: Pravidelná účast ve sportu (v %) v roce 1994 (Slepičková, 2001).
1
Škola
chlapci
dívky
celkem
Základní
61,8
38,2
52,2
Střední
51,2
48,8
47,7
minimálně 1 krát týdně mimo povinnou školní TV (Slepičková, 2001)
22
2.3.1 Trendy účasti populace ve sportu Jako obecný trend ve vztahu k věku se ukazuje postupné snižování účasti ve sportu s narůstajícím věkem. Dále obecně platí, že ženy a muži se zapojují do sportu do 25. roku života zhruba podobně, poté účast žen ve sportu oproti mužům klesá. Lidé s vyšším sociálním statusem se účastní sportovních aktivit více než lidé z nižších sociálních vrstev, podobné tendence byly zaznamenány také u úrovně vzdělanosti. Lidé s vyšším vzděláním obecně přijímají takové hodnoty a chovají se takovým způsobem podporujícím zdravý životní styl, do něhož patří i dostatek pohybu. Výrazný vliv na provozování sportu má také lokalita bydliště, lidé na venkově sportují méně než lidé z měst (Slepičková, 2005).
2.3.2 Alternativní sporty Nové či netradiční sportovní aktivity se začaly výrazně prosazovat v 90. letech minulého století. Alternativní sporty často patří mezi sporty adrenalinové, rizikové či outdoorové. V řadě těchto sportů se postupně objevily prvky jako soutěživost, snaha podat maximální výkon a úspěch při porovnávání sil se soupeřem, což změnilo charakter těchto sportů, staly se z nich sporty tradiční. Přesto si mnohé z nových sportů udržely svůj alternativní charakter nebo existují souběžně ve variantě tradiční i alternativní. Některé alternativní sporty se pojí s životním stylem. Mezi alternativní sporty lze zařadit snowboarding, paragliding, jízdu na vodním skútru, potápění, kanyoing a jiné (Slepičková, 2008).
2.3.3 Sport jako prevence negativních sociálních jevů Podle Slepičkové (2001) je sport možné zařadit mezi prostředky, jimž se připisuje pozitivní vliv v prevenci negativních sociálních jevů. Sport dává svým provozovatelům prostor pro objevování a zdokonalování svých schopností a dovedností a pro navozování sociálních kontaktů mezi účastníky. Jednotná pravidla pro všechny a nezbytná spolupráce vedou ke zmenšování sociálních bariér, ke spolupráci a vzájemnému respektu. Přesměrování jedince s delikventním a problémovým chováním k chování pozitivnějšímu nemusí být nutně spojeno pouze se změnami jeho morálních vlastností a 23
hodnotové orientace. Účinku se dá velmi jednoduše dosáhnout i tím, že vhodná sportovní aktivita naplní čas, ve kterém se tento jedinec nemá čím zaobírat a hledá činnost, nějaké vzrušení, vedoucí např. k drogové závislosti, kriminalitě apod. (Slepičková, 2001).
2.3.4 Zahraniční výzkumy v oblasti volnočasových aktivit Larson, Green a Cordell (2011) zjišťovali, kolik času tráví dnešní děti venku a jaké aktivity ve venkovním prostředí provozují. Výzkum byl proveden ve 1450 amerických domácnostech s dětmi v období let 2007 – 2009. Domácnosti byly vybrány náhodně, kontaktovány byly telefonicky. Za děti ve věku od 6 do15 let odpovídal rodič nebo zákonný zástupce ve věku minimálně 20 let. Dospívající ve věku mezi 16 a 19 byli dotazováni přímo. Respondenti odpovídali na různé otázky, např. na čas, který děti tráví venku, provozované aktivity, důvody, proč netráví čas venku apod. Výsledky ukázaly, že většina dětí tráví venku nejméně dvě hodiny denně. Obecně tráví děti více volného času venku během víkendu. Chlapci mají tendenci trávit více času venku než dívky. Prosté hraní si byla nejčastější aktivita respondentů. Dalšími nejčastěji uváděnými aktivitami byla jízda na kole, jogging nebo běh. Nejčastějším důvodem toho, proč děti netráví čas venku, jsou poslech hudby, zájem o umění nebo čtení, sledování TV, DVD, nebo hraní videoher a používání elektronických médií včetně internetu a textových zpráv. Méně než 5 % dětí netráví volný čas venku vůbec. Potřeba elektronických médií a zapojování rodičů do venkovních rekreačních aktivit se zdají být důležité faktory ovlivňující u dětí volný čas trávený venku. Cílem studie Olivera, Duncana, Kucha, McPheea a Schofielda (2012) bylo zjistit rozdíly v počtu dosažení kroků za den a sledování televize u novozélandských školáků podle pohlaví, věku a etnické příslušnosti. Výzkumu se zúčastnilo celkem 615 dětí ve věku od 5 do 16 let. Aktivita byla hodnocena po dobu 5 dnů s využitím krokoměrů. Účastníci byli vyzváni, aby nosili krokoměr na svém pase po celý den, kromě plavání, spaní nebo hraní kontaktních sportů (např. ragby). Rodiče byli požádáni, aby poznamenali všechny časy, kdy děti neměli svůj krokoměr. Do výsledků nebyla zahrnuta data účastníků, kteří odstranili svůj krokoměr na více než 1 hodinu v daný den. Veškeré údaje byly získány v období od července do září 2008. Účastníci byli klasifikováni buď jako děti (do 6 let) nebo jako adolescenti (7 let a více). Doba 24
sledování TV byla u dětí vyhodnocována prostřednictvím rodičovské zprávy, u adolescentů podle vlastního vyplnění dotazníků. Výsledky ukázaly, že dívky uskutečnily výrazně méně kroků než chlapci a to jak během pracovních dní, tak během víkendu (chlapci v průměru 2003 kroků, dívky 1419 kroků). U televizního vysílání nebyly zjištěny žádné rozdíly podle pohlaví. Děti uskutečnily výrazně méně kroků a méně se dívaly na televizi než adolescenti ve všední den, pro chování během víkendu nebyly nalezeny žádné rozdíly v souvislosti s věkem. Děti evropské národnosti sledovaly podstatně méně televizi než děti všech ostatních etnických skupin a to během víkendových dní. V počtu kroků nebyly nalezeny žádné rozdíly v souvislosti s etnickými skupinami. Ve svém závěru studie upozorňuje na potřeby mnohostranné intervence zaměřené na zvýšení pohybové aktivity a pokles času stráveného u TV, jelikož nedostatečná fyzická aktivita a vysoká úroveň sledování televize působí nepříznivě na zdravotní stav dětí.
2.3.5 Výzkumy v ČR v oblasti volnočasových aktivit Slepičková (2001) porovnala preference sportovních odvětví u chlapců a dívek základních a středních škol zjišťované v letech 1994 a 1998. Výsledky ukázaly, že u chlapců i dívek dominuje jízda na kole. Chlapci se dále nejvíce zajímají o sportovní hry, hlavně fotbal. Středoškoláci mají větší zájem o aktivity kondičního charakteru s tendencí k individuálnímu provozování. Dívky se kromě výše zmíněné jízdy na kole nejvíce zajímají o individuální sporty, jimž se přisuzují účinky kondiční, estetické a zdravotní, tj. různé formy aerobiku (Slepičková, 2001). Jansa a kol. (2005) ve své studii zjišťoval názory a postoje k tělesné výchově u žáků základních škol ve věku 7 – 15 let. Dotazník vyplnilo 784 chlapců a 693 dívek. Respondenti byli rozlišeni podle pohlaví do třech věkových kategorií (7 – 9 let, 10 – 12 let, 13 – 15 let). Na otázku, zda jsou dvě hodiny školní tělesné výchovy dostatečné, odpovědělo 57,2 % nejmladších chlapců, že by chtěli hodin více, u starší kategorie chlapců je procento ještě vyšší. Až u nejstarší věkové kategorie nastal zlom, jelikož 53% chlapců uvedlo, že je počet hodin tělesné výchovy dostatečný. Výsledky v dívčích kategoriích byly podobné. Studie dále zjišťovala, kolik respondentů navštěvuje mimo školu nějaký sportovní oddíl nebo klub. Výsledky ukázaly, že 58,8 % nejmladších chlapců navštěvuje kluby pravidelně, u starší kategorie je to 51,2 % a u nejstarší 25
kategorie 65,8 %. Dívky provozují sport mimo školu méně, z kategorie 7 – 9 let pouze 38,9 %, u starší kategorie 41,4 % a u nejstarší 40,1 % dívek. Z výsledků je patrné, že s přibývajícím věkem zájem o pravidelné návštěvy sportovních klubů narůstá pouze u chlapců a že rozdíly mezi pohlavím jsou statisticky významné u všech věkových kategorií ve prospěch chlapců.
2.4 Dosavadní výzkumy v oblasti aktivit v přírodě Problematika aktivit v přírodě ve vzdělávacím procesu byla již v minulosti několikrát zkoumána a hodnocena. Zabývala jsem se studiemi českými i zahraničními.
2.4.1 Zahraniční výzkumy Jednotlivé výzkumy jsem rozdělila do tří podkapitol a to podle způsobu, jakým byly výzkumy provedeny: hodnocení učiteli hodnocení žáky, studenty porovnávání kontrolních a experimentálních skupin
Výzkumy provedené hodnocením učiteli Cílem výzkumu Seyfrieda a Neissla (2002) bylo zjistit postoje k výchově v přírodě od učitelů v Evropě, kteří mají na výchovu v přírodě praktický pohled. K dispozici bylo celkem 179 dotazníků od učitelů z Rakouska, České republiky, Německa, Švédska a Velké Británie. Výsledky studie ukázaly, že učitelé mají velmi pozitivní vztah k aktivitám v přírodě a považují tyto činnosti za vhodný prostředek získávání nových studijních zkušeností u žáků. Tyto činnosti podle učitelů podporují poznávací, sociální a emocionální učení a vytvářejí pozitivní atmosféru ve třídě. Kromě toho učitelé považují aktivity v přírodě jako vhodnou koncepci pro děti se speciálními potřebami. Dále tyto výsledky vybudovaly možný základ pro další spolupráci mezi partnerskými zeměmi.
26
Zink a Boyes (2006) zkoumali povahu a rozsah výchovy v přírodě v novozélandských základních a středních školách. Cílem studie, která byla provedena v letech 2002 a 2003, bylo shromáždit údaje o postupech učitelů ve výchově v přírodě, určit bariéry, kterým musí učitelé při výuce v přírodě čelit a zdroje, které výuku v přírodě podporují. Odpovědi přišly ze středních a základních škol (státních, soukromých i církevních). Autoři však upozorňují na nízkou odezvu, a proto bylo třeba stanovit definitivní závěry opatrně. Výzkumem bylo zjištěno, že učitelé používají přírodní prostředí na podporu výuky napříč celými osnovami, ale druhy prováděných činností a důvody použití přírodního prostředí pro zlepšení učení jsou na základních a středních školách odlišné. Studie také zdůrazňuje, že existuje značná nejasnost v terminologii a chápání pojmů v oblasti výchovy v přírodě, což vyžaduje další zkoumání. Tomik a Mynarski (2009) uskutečnili v polských školách pilotní studii zabývající se školní turistikou a tělesnou výchovou. Studie byla provedena pomocí dotazníků, respondenty byli učitelé tělesné výchovy z 292 polských škol. Výsledky ukázaly, že střední školy mají lepší nabídku turistických akcí než školy základní. Nicméně typ školy nemá vliv na podíl tělesné výchovy provozované v přírodním prostředí. Dále se ukázalo, že turistické aktivity, které nabízejí školy v malých městech a na vesnicích, jsou poměrně omezené ve srovnání se školami ve středně velkých a velkých městech. Přestože se turistika ukázala být důležitou součástí mimoškolních programů u velké části škol, účast žáků je spíše zanedbatelná. Školní vzdělávací programy obsahují v tělesné výchově i turistiku a Outward Bound, podíl těchto aktivit je však příliš malý ve srovnání se současnými potřebami dětí a mládeže. PTTK (v překladu Polská turistická a poznávací společnost) je jedinou organizací, která aktivně podporuje turistiku ve školách, ale její zapojení by mělo být ve všech školách intenzivnější. Závěry studie ukázaly na potřebu většího důrazu na začlenění turistiky do školních osnov.
Výzkumy provedené hodnocením žáky, studenty Studie Furmana, Paisleya a Sibthorpa (2006) podává zprávy o učení studentů v USA prostřednictvím kurzů NOLS, Národní školy vůdců v přírodě (z angl. National Outdoor Leadership School), založených na expedici (tj. účastníci nejsou na jednom místě, např. pěší pochod, splouvání řeky apod.). Kromě toho studie identifikuje metody
27
učení studentů. Kurzy se konaly od května do srpna 2005 a byly v rozmezí 10 - 90 dnů, v průměru cca 30 dní. Výzkum dokončilo 411 studentů. Účelem výzkumu bylo zjistit, co se studenti naučili během kurzů. Výzkum byl proveden formou dotazníku. Na konci dotazníku měli studenti uvést, který z šesti učebních cílů vytyčených NOLS se naučili nejvíce (vedení při aktivitách v přírodě, dovednosti v přírodě, překonávání rizik, komunikace, environmentální etika, nebo chování během expedice). Dále odpovídali na otevřenou otázku „Kromě všech způsobů, jak jste se dozvěděli o tomto cíli, co bylo nejsilnější a proč?“. Analýza dat vyústila v témata, která odhalila pět mechanismů, jejichž prostřednictvím se studenti učí kurikulum NOLS: strukturálně orientované mechanismy,
instruktorsky
orientované
mechanismy,
studentsky
orientované
mechanismy, studentsky a instruktorsky orientované mechanismy a mechanismy, které jsou výsledkem environmentálních kvalit. Strukturálně orientované mechanismy jsou založeny na připraveném programu, instruktorsky orientované mechanismy jsou techniky a postupy využívané instruktory k vyučování vzdělávacích cílů, studentsky orientované mechanismy jsou studentské činnosti nezávislé na instruktorech, studentsky a učitelsky orientované mechanismy jsou poučení vzniklá v důsledku studentské i instruktorské činnosti a mechanismy, které jsou výsledkem environmentálních kvalit, popisují učení, které studenti získají přímo interakcí s životním prostředím na kurzu. V rámci každého z učebních cílů NOLS byly odhaleny specifické mechanismy, které vedly k učení. Existuje jasný rozdíl mezi tím, jak se studenti naučili technické dovednosti (dovednosti v přírodě, překonávání rizik a environmentální etika) a procesně orientované dovednosti (komunikace, vedení při aktivitách v přírodě a chování během expedice). Technické dovednosti se naučili instruktorsky orientovanými a studentsky orientovanými mechanismy, procesně orientované dovednosti se naučili různými způsoby. Studenti často uváděli, že k učení procesně orientovaných dovedností dochází při jejich interakcích s životním prostředím, od ostatních studentů nebo ze struktury kurzu. Učební plány při sestavování osnovy by měly být psány se zaměřením na různé způsoby, kterými se studenti učí procesně orientované dovednosti. Tato studie se pokusila určit způsoby, kterými se studenti naučili obsah kurzu a může sloužit jako výchozí bod pro budoucí práci. Pochopení množství učebních způsobů a technik, z nichž se studenti učí, mohou pomoci zdokonalovat programy, jejich kurikulum a maximalizovat výsledky.
28
Rose, Paisley, Sibthorp, Furman a Gookin (2009) v roce 2006 provedli v USA další výzkum, kterého se zúčastnilo 1804 studentů z mnoha různých NOLS kurzů. Výzkum byl zaměřen na dvě otázky: „Který z následujících 6 uvedených cílů kurzu NOLS (komunikace, environmentální etika, chování během expedice, vedení při aktivitách v přírodě, dovednosti v přírodě, nebo překonávání rizik) jste se nejvíce naučil?“ a „Jak jste se nejlépe naučil tento cíl?“. Odpovědi na otázky byly rozděleny podle věkových hranic vymezujících 5 typů kurzů: dospělí ("23 +"), 15-17 let (dobrodružné kurzy), 18-22 let (klasické kurzy), kurzy pedagogů a instruktorů (profesionální kurzy), dlouhodobé kurzy (semestrální). Pro vyhodnocení mohla být použita data od 1677 účastníků. Účastníci uvedli, že se nejvíce naučili dovednosti v přírodě (37 %), vedení při aktivitách v přírodě (21 %), chování během expedice (13%), komunikaci (12%), překonávání rizik (12 %) a environmentální etiku (4%). Důležitým cílem této studie bylo zjistit, jak se studenti na různých typech kurzů naučili tyto různé cíle. Odpovědi na 2. otázku ukázaly, že kurikulární prvky kurzů výchovy dobrodružstvím jsou rozhodující na všech typech kurzů podporujících integrální zkušenostní povahu těchto programů a že většina NOLS typů kurzů učí podobně. V mechanismech učení studentů je návrh kurzů prvořadý, zatímco uskutečnění kurzu je na druhém místě. Pro oblast výchovy dobrodružstvím vyplývá, že s putováním instruktorů by organizační kurikulum mělo být dostatečně silné, aby podporovalo kvalitní zkušenosti studentů. Studenti klasických, profesionálních a semestrálních kurzů se cíle naučili podobně. Klasické a semestrální kurzy mají velmi podobné složení populace studentů, místo i aktivity, jediným rozdílem je doba pobytu studentů na kurzech. Účastníci kurzů 23+ uváděli vyšší ovlivnění instruktorem než ostatní kurzy, kromě toho však mají nízké sebevědomí a sociální cítění mechanismů učení. Tato studie má největší význam v tom, že mechanismy učení byly zkoumány v rámci více organizací zabývajících se výchovou dobrodružstvím a s populací natolik velkou, aby zvážila typy kurzů, cíle a mechanismy učení.
Výzkumy provedené porovnáním kontrolních a experimentálních skupin Účelem výzkumu Allena-Craiga a Millera (2007) bylo zlepšit názor na rozvoj životně potřebných dovedností účastníků vzdělávacích programů oblasti výchovy v přírodě prostřednictvím pedagogů. Výzkumu se účastnilo 197 studentů australských středních škol z Victorie a Nového Jižního Walesu ve věku 13 až 15 let. Studenti byli 29
rozděleni do 11 experimentálních a 11 kontrolních skupin. K zařazení do jednotlivých skupin byl použit náhodný výběr. Všichni vedoucí na táborech byli kvalifikovaní učitelé výchovy v přírodě, vedoucí experimentálních skupin dostali navíc další speciální školení. Na studenty působili pedagogové prostřednictvím programů výchovy v přírodě. Každý program trval 5 dní a byl situován do blízkosti řeky. Všechny skupiny absolvovaly program v časovém horizontu pěti týdnů. Experimentální skupiny se účastnily naplánovaných programů, které byly vedeny vzdělávacím a rozvojovým způsobem na rozdíl od programu určeného kontrolním skupinám. Pro výzkum byl použit dotazník LEQ (z angl. Life Effectiveness Questionnaire), který je zaměřen na osm faktorů efektivního života: plánování času, sociální způsobilost, motivace k úspěchu, intelektuální flexibilita, úkolové vedení, emotivní kontrola, aktivní iniciativa a sebedůvěra. Výzkum ukázal, že všech 8 sledovaných faktorů se u účastníků experimentálních skupin ve druhém testování výrazně zlepšilo. Studie Larsona, Castleberryho a Greena (2010) zkoumala orientaci dětí na životní prostředí podle pohlaví, věku a rozdílných etnických skupin. Tato studie pracovala se vzorkem 133 dětí ve věku od 6 do 13 let ve dvou krajích okolo AthensClarke County v Georgii. Děti se účastnily 6 různých pětidenních kurzů sponzorovaných Státní botanickou zahradou v Georgii od 18. června do 10. srpna 2007. Každý den programu trval přibližně šest hodin (od 9 hod. do 15 hod.). Reakce účastníků programu ekologické výchovy byly porovnány s kontrolní skupinou studentů v místních mimoškolních programech. Krátké osobní pohovory a otevřené hodnocení doplňovalo kvantitativní zjišťování dat. Kontrolní skupina byla složená ze studentů 2. - 5. ročníků v mimoškolních programech ve dvou základních školách. Účastníci těchto programů nedostali dodatečný pokyn nebo zážitek s přírodou, což by mohlo ovlivnit jejich orientaci v problematice přírodního prostředí během účasti na této studii. Nezávislé proměnné zahrnovaly pohlaví, věk a etnický původ (africký Američan nebo běloch). Ve vzorku byl přibližně stejný počet chlapců a dívek, počet afrických amerických a bílých účastníků byl také přibližně stejný. Výsledky ukázaly, že nejsou rozdíly mezi pohlavími. Africké americké děti mají nižší ekologické povědomí a znalost přírodního prostředí než bílé děti. Letní program ekologické výchovy ovlivnil ekologickou afinitu, afektivní složku orientace v životním prostředí. Celkově výsledky naznačují, že neformální programy ekologické výchovy ve veřejných parcích a jiných rekreačních oblastech poskytují ideální platformu pro stimulaci pozitivní orientace na přírodní
30
prostředí v různorodých skupinách dětí a mohou generovat budoucí podporu rozsáhlé snahy o zlepšení situace v zaostalých společnostech. Výsledky této studie přinesly důležitý vhled do možných účinků neformálního programu ekologické výchovy na environmentální orientaci dětí z různých prostředí. Studie Gatzemanna, Schweizera a Hummela (2008) se zabývala analýzou efektivnosti sportovních aktivit s důrazem na výchovu prožitkem a zkušeností, dobrodružné učení a výchovu v přírodě. Pro zjištění účinnosti výchovy v přírodě byli zkoumáni studenti sportu během dvou po sobě jdoucích kurzů se stejným obsahem a s programem výchovy v přírodě. Účastníci výzkumu byli rozděleni do dvou skupin. Experimentální skupina se skládala z 67 studentů sportu z Technické Univerzity Chemnitz, kontrolní skupina byla složena ze 48 studentů z magdeburské univerzity ve věku 19 – 27 let. Účastníci experimentální skupiny se zúčastnili dvou osmidenních kurzů s programem výchovy v přírodě, které zahrnovali orientaci, turistiku, jízdu na horském kole, jízdu na kajaku, několikadenní výlet a závěrečný triatlon. Výzkumné měření bylo provedeno pomocí dotazníku. U experimentální skupiny proběhlo na začátku a na konci praktického programu. Účastníci z kontrolní skupiny byli zkoumáni na magdeburské univerzitě. Do výzkumu byli zahrnuti studenti, kteří odpověděli na všechny otázky. Výsledný vzorek tedy tvořilo 26 studentů experimentální skupiny a 19 studentů kontrolní skupiny. Výsledky studentů experimentální skupiny ukázaly změny ve formě pozitivního vlivu jak na celkové skóre, tak na obecnou sebeúctu a sebeúctu ve spojení s fyzickou stránkou člověka. Analýza dat z kontrolní skupiny nevykazovala žádné změny mezi prvním a druhým měřením.
2.4.2 Výzkumy v ČR Nejčastější výzkumy, které se zabývají aktivitami v přírodě na školách, jsou součástí závěrečných studijních prácí absolventů Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, případně jiných vysokých škol se sportovním zaměřením. Studijní práce, které jsem měla k dispozici, se od sebe liší hlavně v následujících bodech: výzkumný soubor – ředitelé, učitelé, žáci či studenti výzkumné metody – kvantitativní (např. dotazníky), kvalitativní (např. pozorování, rozhovor) 31
zkoumaná oblast aktivit v přírodě – aktivity v přírodě, sporty v přírodě, pobyt v přírodě, výchova v přírodě apod. úroveň školního vzdělávání – základní školy, střední školy
Váchová (2003) zkoumala výuku sportů a pobytu v přírodě na základních a středních školách v Královéhradeckém kraji. Ve své studii zjistila, že míra zařazování aktivit v přírodě do programu školní tělesné výchovy je závislá na osobním vztahu učitele k těmto aktivitám, dále na jeho znalostech, zkušenostech a odborné kvalifikovanosti. Výzkum také ukázal, že nenáročné hry a cvičení v přírodě zařazují do výuky více učitelé těch škol, kde je vzdálenost přírodního prostředí od školy do 500 m. Studijní práce Tumové (2004) se zabývá aktivitami a sporty v přírodě na dvou vybraných školách – ZŠ Nové Butovice a Gymnázium Jaroslava Heyrovského. Tato práce hodnotila stav výuky na sportovních kurzech a školách v přírodě. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou, prováděnou pozorováním a rozhovory. Výsledky výzkumu ukázaly, že by se na přípravě kurzů a škol v přírodě měli více podílet také rodiče. Při výuce lyžování je zapotřebí více dbát na kvalitu lyžařské výzbroje, odbornost učitelů a volit vhodnější zimní střediska. U škol v přírodě by bylo vhodné motivovat žáky ještě před zahájením akce a rozšířit program o větší množství her. Kunst (2006) posuzoval potřebu zařazování vícedenních aktivit v přírodě do výukového programu základních škol. Sledovaný soubor tvořili žáci 1. – 9. tříd ZŠ Veronské náměstí. Výzkum ukázal, že jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících rozšíření nabídky programů na základních školách je otázka prohlubování vzájemných vztahů v kolektivu. Více jak 90% žáků považuje vícedenní aktivity v přírodě za důležitý krok k prohloubení vztahů ve třídě, 67,3% žáků by souhlasilo s rozšířením nabídky vícedenních programů aktivit v přírodě. Aktivitám a sportům v přírodě se věnuje také studijní práce Hartmanna (2007). Cílem této práce bylo na základě pozorování, dotazování a srovnávání zdůraznit kladný vliv sportů a pobytu v přírodě na žáky a studenty vybraných základních a středních škol a zjistit zájem žáků a studentů o jednotlivé druhy aktivit v přírodě a typy kurzů v přírodě. Výzkumem bylo zjištěno, že by se měla zkvalitnit struktura programů s ohledem na zájmy dětí. Na lyžařském kurzu by žáci a studenti rádi věnovali většinu času sjezdovému lyžování, na kurzu aktivit v přírodě dobrodružným hrám, jízdě na 32
horském kole, plavání, paintballu a airsoftu. Nejoblíbenějším kurzem se ukázal být kurz aktivit a sportů v přírodě. Tomeš (2007) ve svém výzkumu hodnotil využívání aktivit v přírodě na středních školách v Praze a okolí a postoje učitelů k aktivitám v přírodě. Z výsledků výzkumu je patrné, že k většímu využití aktivit v přírodě může pomoci vzdělávání učitelů a změny v organizaci uvnitř školy. Nejdůležitější je však osobnost učitele a jeho motivace k využívání aktivit v přírodě. Většina učitelů také uvedla, že aktivity v přírodě jsou velmi důležité a mohou přinášet obohacení výchovně vzdělávacího procesu. Bakalářská práce Pelikána (2009) byla zaměřena na hodnocení úrovně aktivit a sportů v přírodě na vybraných školách v Mladé Boleslavi. Výzkumným souborem této práce byli učitelé tělesné výchovy a studenti sledovaných škol. Výsledky ukázaly, že aktivity a sporty v přírodě jsou ve školách zařazovány v menší míře, než by si učitelé i studenti přáli. Navíc většina učitelů není v tomto směru podporována a motivována. Adamec (2009) se ve své bakalářské práci věnoval výchově a aktivitám v přírodě na středních školách v Ústeckém kraji. Zaměřil se mimo jiné na materiální vybavení škol, dále také zjišťoval, do jakých forem tělesné výchovy jsou výchova a aktivity v přírodě zařazovány. Výzkumem bylo zjištěno, že převažující formou užití výchovy a aktivit v přírodě v tělesné výchově na těchto školách jsou sportovní kurzy a že materiální vybavenost na školách není optimální, učitelé však v této skutečnosti nevidí překážku pro realizaci výuky výchovy a aktivit v přírodě. Diplomová práce Adamce (2012) zjišťovala, jakou mají žáci středních škol zkušenost s aktivitami v přírodě a případný zájem o ně. Výzkum ukázal, že žáci mají vysoký zájem o aktivity v přírodě, největší zájem mají o paintball. Ve škole získávají zkušenosti s aktivitami v přírodě nejvíce na kurzech, jedná se hlavně o různé druhy turistiky, sjezdové lyžování a táboření. S aktivitami v přírodě se téměř nesetkávají v hodinách tělesné výchovy. Po předchozí zkušenosti mají žáci zájem opakovat cykloturistiku, jízdu na kole, táboření a sjezdové lyžování. Výzkum dále ukázal, že žáci mají zájem nejen o aktivity, se kterými mají zkušenosti, ale také o aktivity, se kterými se zatím nesetkali. Z aktivit, se kterými nemají předchozí zkušenosti, projevili největší zájem o zorbing, paintball a jízdu na čtyřkolkách. Zjištění skutečného zájmu o danou aktivitu by znamenalo žákům tuto aktivitu nabídnout. Také se ukázalo, že školy mají
33
vybavení pouze pro dvě z pěti nejžádanějších aktivit v přírodě, a to pro jízdu na lodi a táboření. Pelikán (2012) ve své diplomové práci zjišťoval náhled studentů středních škol na školní sportovní kurzy. Výzkum ukázal, že sportovní kurzy na školách nejsou organizovány způsoby, které by odpovídaly charakteru a poslání těchto akcí. V dané podobě mají sice pro studenty mnoho významů, ale ty hlavní zůstávají v pozadí. Řešením by mohli být kvalifikovanější pedagogové, případně využití služeb agentur nabízejících zážitkové programy pro školní skupiny. Výchovy zkušeností, prožitkem a dobrodružstvím by měly být základem při tvorbě programů sportovních kurzů. Sportovní hry by se měly řadit do programů kurzů jen jako doplněk. Studijní práce Turčové (2001) je velkým přínosem pro oblast aktivit v přírodě. Nezkoumá sice aktivity v přírodě pohledem žáků, učitelů ani ředitelů, zato zjišťuje od odborníků na tuto problematiku, jak chápat a překládat anglické pojmy z oblasti výchovy a aktivit v přírodě. Součástí této práce je slovník abecedně seřazených anglických slov a slovních spojení s jejich překladem, který je doplněn stručným výkladem. Tato práce byla pro mne velmi užitečná, využila jsem ji při překladu zahraničních studií zabývajících se oblastí aktivit v přírodě.
2.5 Kladno a okolí Jelikož je výzkumná část této práce zaměřena na oblast Kladna a okolní obce, uvádím zde základní geografické údaje a několik informací o této lokalitě z pohledu aktivit v přírodě.
2.5.1 Kladno Kladno je statutární město nacházející se 25 km severozápadně od Prahy, jeho rozloha představuje 3696 ha (Binhacková, 2008), 1.1.2013 v něm žije 68 551 obyvatel (Český statistický úřad, 2013b). Přímo v Kladně se nachází několik městských parků, největším z nich je park Sítenské údolí, který je situován v centru města, v plochém erozivním údolí s několika vodními prameny. Park prošel celkovou revitalizací. Protínají jej mlatové cesty, které 34
kopírují původní pěšiny. Je zde dětské hřiště s herními prvky z přírodních materiálů. V parku byly zachovány téměř všechny stromy původního sadu (Feřteková, 2008). Dalšími kladenskými parky vhodnými k aktivitám v přírodním prostředí jsou dva lesoparky na okrajích města, Lapák a Bažantnice. Lesopark Lapák je nejvýchodnějším výběžkem Křivoklátských lesů. Rozprostírá se mezi sportovními areály města a železniční tratí na jižním okraji Kladna. Lesoparkem prochází rekreační cyklotrasa č. 0017, tzv. kladenský okruh. Lesopark Bažantnice leží na jihovýchodním okraji Kladna mezi sídlištěm Kročehlavy a obcí Hřebeč. Nachází se v něm revitalizovaný rybník, městské letní koupaliště a protéká jím malý potok. Územím vede také již zmíněná cyklotrasa č. 0017 a na jeho jižním okraji i cyklostezka č. 0018 z Okoře do Družce (Feřteková, 2008). Rozmanité sportovní vyžití nabízí také sportovní areál Sletiště, který je částečně zasazen do lesa. Kromě atletického stadionu je zde lanový park, in-line dráha, hřiště na fotbálek a mnoho dalšího. Vedle tohoto areálu je umístěno městské letní koupaliště a moderní Aquapark (Kam po Česku.cz, 2013).
2.5.2 Okolí Kladna Okres Kladno má rozlohu 720 km2, leží na severozápadě Středočeského kraje. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, který obklopuje 5 regionů – Mělnicko, Prahazápad, Berounsko, Rakovnicko a Litoměřicko. Počet obyvatel 159 133 jej charakterizuje jako nejlidnatější okres ve Středočeském kraji, především díky největšímu městu celého Středočeského kraje, Kladnu (Český statistický úřad, 2013a). Poblíž Kladna se nachází přírodní vodní park Čabárna. Jedná se o kaskádovitou soustavu rybníčků s nejrůznějšími druhy leknínů a dalších vzácných rostlin. Žije zde také řada živočichů, jak vodních, tak suchozemských. K prohlídce zde slouží naučná stezka. K Čabárně patří také nové Centrum ekologické výchovy, což je unikátní dřevostavba kombinující přírodní prvky s nejmodernějšími technologiemi. (Kam po Česku.cz, 2013). Částečně v okrese Kladno a dále pak v jeho blízkosti se nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti – Český Kras a Křivoklátsko, jimiž protéká řeka Berounka. Obě oblasti nabízejí svým návštěvníkům mnoho zajímavých turistických míst. Jsou zde např.
35
Koněpruské jeskyně a Zlatý kůň, Svatojánská naučná stezka, hrad Křivoklát, zatopené lomy Velká Amerika, Malá Amerika, Mexiko aj. (Turek, 2007). Známými kulturními památkami v blízkosti Kladna jsou hrad Karlštejn, zámek Veltrusy, zámek Lány, památník v Lidicích, zřícenina hradu Okoř a další (Oliveriusová, 2008). Kladno je obklopeno lesy, kterými vede řada značených cyklostezek (Kam po Česku.cz, 2013). Příznivci skalního lezení mají v okolí Kladna řadu lezeckých oblastí, např. Svatý Ján pod Skalou, Srbsko, Skály u Chlumu u Rakovníka, Vraní skála, Přílepská skála, Skalka u Středokluk a další (Netsystem Int., 2004-2012). K provozování sjezdového lyžování a snowboardingu bohužel nejsou v této lokalitě vhodné podmínky. Přibližně 50 km od Kladna směrem k Jílovému u Prahy se v obci Chotouň nachází jedna sjezdovka, ta je však poměrně krátká (cca 300 m) a mírná, vhodná spíše pro začátečníky. Do větších lyžařských středisek musí obyvatelé z Kladenska dojíždět do hor, nejbližšími a nejznámějšími jsou např. Klínovec v Krušných horách a Ještěd poblíž Jizerských hor.
36
3. Cíle a úkoly práce 3.1 Cíle práce Hlavním cílem této práce je zjistit, jaký mají žáci vybraných základních škol v Kladně a okolí zájem o aktivity v přírodě, přesněji řečeno jaké aktivity v přírodě provozují a se kterými by se chtěli seznámit. Dále pak zjistit, jaké mají žáci s aktivitami v přírodě zkušenosti a porovnat výsledky podle pohlaví a podle bydliště, tzn. zjistit rozdíly mezi chlapci a dívkami a mezi žáky z Kladna a žáky z okolních obcí.
3.2 Úkoly práce Z výše uvedených cílů vyplývají tyto úkoly:
shromáždit teoretické poznatky o aktivitách v přírodě udělat si přehled o dosavadních studiích z oblastí aktivit v přírodě a volného času a o zjištěných výsledcích těchto studií shromáždit teoretické poznatky o tvorbě pedagogických výzkumů sestavit dotazníky doručit dotazníky žákům vybraných základních škol shromáždit vyplněné dotazníky zpracovat a vyhodnotit výsledky
37
4. Předpoklady Na základě zjištěných výsledků své bakalářské práce, prostudovaných studií a teoretických podkladů z oblastí aktivit v přírodě a volného času dětí jsem určila a zformulovala následující předpoklady:
1. Přepokládám, že základní školy budou nabízet svým žákům výuku aktivit v přírodě více v rámci sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů než v hodinách tělesné výchovy.
2. Předpokládám, že více žáků bude mít zkušenosti s aktivitami v přírodě ze školních vícedenních akcí (sportovní kurzy, školy v přírodě a školní výlety) než z prostředí mimo školu (rodina, kamarádi, zájmové kroužky).
3. Předpokládám, že většina žáků bude aktivity v přírodě provozovat (tzn. bude mít zájem o poznané aktivity v přírodě).
4. Předpokládám, že chlapci budou mít větší zájem o aktivity v přírodě než dívky.
5. Předpokládám, že žáci z Kladna budou mít větší zájem o aktivity v přírodě než žáci z okolních obcí.
38
5. Metodika práce 5.1 Metody výzkumu Pro tuto práci byla vybrána metoda dotazníku. Dotazník byl určen žákům 9. tříd vybraných základních škol v Kladně a jeho okolí.
5.2 Výzkumný soubor Na Kladensku se nachází celkem 63 základních škol. Počet škol, které mají všechny třídy 1. i 2. stupně, tedy nabízí kompletní základní vzdělání, je 44, z nich 17 je na Kladně a 27 mimo Kladno. Výzkum byl proveden na 10 vybraných základních školách kladenského okresu, 4 školách v Kladně a 6 školách v okolních obcích. Výzkumu se zúčastnili žáci jedenácti 9. tříd z těchto vybraných základních škol. Výzkumný soubor tvořilo 206 respondentů, 108 z kladenských základních škol a 98 ze základních škol v okolních obcích. Jednotlivé školy jsem vybrala záměrně podle zaměření vzdělávání (třídy se všeobecným vzdělávacím programem) a podle lokality (centrum Kladna, okrajové části Kladna, obce z různých směrů kolem Kladna). Záměrně jsem vybrala také žáky 9. tříd, protože již prošli téměř celým základním vzděláním, a mohli tak mít největší zkušenosti s aktivitami v přírodě, které jim během studia základní škola nabídla.
5.3 Struktura dotazníku Dotazník se skládal ze tří částí. Vstupní část dotazníku vysvětlovala cíle dotazníku, nabádala respondenty k pečlivému čtení otázek a způsobu odpovídání na ně, upozorňovala na důležitost správného vyplnění a na možnost respondenta zeptat se zadavatele na cokoliv, čemu nebude rozumět. Druhá část obsahovala vlastní otázky, 3 faktografické a 7 otázek týkajících se zájmu žáků o aktivity v přírodě a zkušeností s nimi. Před vytvořením otázek v dotazníku jsem prostudovala odbornou literaturu týkající se oblasti aktivit v přírodě, tvorby pedagogických výzkumů a závěrečné práce studentů FTVS UK zkoumající stejnou či podobnou problematiku. Jednotlivé otázky jsem sestavovala s ohledem na věk 39
respondentů tak, aby zjišťovaly všechny informace potřebné k dosažení cílů této práce a k ověření stanovených předpokladů. Otázky byly uzavřené a polouzavřené. V poslední části dotazníku bylo poděkování respondentům za spolupráci a trpělivost. Finální podoba dotazníku je přílohou této práce (Příloha č. 1).
5.4 Realizace výzkumu Při výběru způsobu zadávání dotazníků jsem vycházela ze zkušenosti z předchozího výzkumu, který byl součástí mé bakalářské práce, kdy jsem dotazníky rozesílala elektronicky pouze ředitelům škol. Návratnost dotazníků byla sice dostatečná, měla ovšem klesající tendenci, pokud se jednalo o předávání dotazníků dalším osobám (učitelům). V tomto případě, kdy jsou respondenty až žáci, by mohla být návratnost ještě nižší. Proto jsem se rozhodla zadávat dotazníky osobně. Výzkum se tím sice stal časově náročnějším, zvýšila se však návratnost dotazníků na 100%. Navíc jsem mohla zodpovědět případné dotazy respondentů, což se v jednom případě stalo. Jedna žákyně nevěděla, co je orientační běh. Tuto aktivitu jsem jí popsala a žákyně pak mohla správně odpovědět.
5.4.1 Předvýzkum Před zahájením samotného výzkumu jsem potřebovala ověřit srozumitelnost otázek a pokynů k odpovědím, zjistit skutečnou délku času potřebného k vyplnění, odhalit případné chyby ve vyplňování a vyzkoušet, zda se dají shromážděné údaje vyhodnotit. Provedla jsem proto nejprve předvýzkum. Dotazníky jsem zadala v jedné vybrané 9. třídě v Kladně. Předpokládala jsem, že vyplnění dotazníku bude respondentům trvat maximálně 20 minut. Předpoklad se potvrdil. V průběhu vyplňování dotazníků se mě žádný respondent na nic nezeptal. Po vyplnění jsem se žáků ptala, jestli všem otázkám i pokynům rozuměli. Dostala jsem jen souhlasné odpovědi. Při kontrole, zda jsou v dotaznících vyplněny všechny požadované údaje, jsem ale zjistila, že několik žáků vyplnilo 2. část otázek č. 5, 6 a 7 špatně. Konkrétně nevyplnili, kdo je s označenými aktivitami seznámil, s kým je provozují a kdo by je
40
s nimi měl seznámit. Tyto chybně vyplněné dotazníky by do výzkumu nemohly být zařazeny. Abych počet nepoužitelných dotazníků z vlastního výzkumu minimalizovala, pozměnila jsem grafickou úpravu odpovědí u výše zmíněných 3 otázek vytvořením přehlednějších tabulek.
5.4.2 Vlastní výzkum Výzkum byl proveden ve 2. polovině června 2013. Na výzkumu se podíleli všichni žáci všeobecně zaměřených 9. tříd, kteří byli v den zadávání přítomni, a ze všech škol, jejichž ředitele jsem se rozhodla oslovit. Na většině škol (7) jsem se s řediteli domluvila na osobním zadávání dotazníků, ve 3 případech si vyplnění dotazníků zajistil ředitel školy sám. Od žáků 9. tříd jsem získala 206 vyplněných dotazníků, 108 dotazníků z kladenských základních škol a 98 dotazníků ze základních škol v okolních obcích. Dva dotazníky z jedné kladenské školy (Základní škola Moskevská) nemohly být do výzkumu zařazeny, byly na nich zaškrtnuty všechny možnosti odpovědí a navíc byly pokreslené různými obrázky. Na následujících dvou grafech jsou poměrově znázorněny poměry chlapců a dívek (graf č. 1) a žáků bydlících v Kladně a v okolních obcích (graf č. 2).
Graf č. 2: Poměr žáků z Kladna a žáků Graf č. 1: Poměr chlapců a dívek
z okolních obcí
Chlapců bylo celkem 75, dívek 129. Žáků s bydlištěm v Kladně bylo celkem 86, žáků, kteří bydlí v okolních obcích, bylo 118. 41
Výsledný soubor tvořilo 204 respondentů. Z 204 respondentů, jejichž dotazníky byly do výzkumu zařazeny, 106 navštěvuje základní školy v Kladně, 98 základní školy v okolních obcích. Všech 98 žáků, kteří navštěvují základní školy v okolních obcích, bydlí mimo Kladno. Ze 106 žáků, kteří navštěvují základní školy v Kladně, bydlí 86 z nich v Kladně 86 a 20 žáků dojíždí do školy z okolních obcí.
Výzkum byl proveden v následujících školách: o 5. základní škola Kladno Moskevská 2929, Kladno o 8. základní škola Kladno Vodárenská 2116, Kladno o 10. základní škola Kladno Cyrila Boudy 1188, Kladno o Základní škola Kladno Velvarská 1206, Kladno – Švermov o Základní škola Buštěhrad Oty Pavla, Tyršova 77, Buštěhrad o Základní škola Unhošť nám. T. G. Masaryka 58, Unhošť o Základní škola Tuchlovice Školní 277, Tuchlovice o Základní škola Stochov Jaroslava Šípka 387, Stochov 42
o Základní škola Libušín Komenského 237, Libušín o Základní škola Brandýsek Slánská 36, Brandýsek
5.5 Metoda analýzy dat Odpovědi žáků na jednotlivé otázky dotazníku jsem zaznamenávala do připravených pracovních listů. Nejprve jsem vyhodnocovala odpovědi souhrnně od všech respondentů, následně pak podle pohlaví a podle místa bydliště (Kladno, nebo okolní obce). Všechny výsledky jsem přenesla do přehledných pruhových a výsečových grafů vytvořených v programu Microsoft Office Excel a jsou součástí výsledkové části této práce.
43
6. Výsledky výzkumu 6.1 Aktivity v přírodě (AP) na základních školách Na výzkumu se podílelo celkem 10 základních škol, 4 školy z Kladna a 6 škol z okolních obcí. Z vyplněných dotazníků (otázky č. 1, 2 a 4) jsem nejprve vyhodnotila, jaké aktivity v přírodě nabízí jednotlivé základní školy svým žákům v rámci sportovních kurzů, škol v přírodě, zájmových kroužků a během hodin tělesné výchovy.
Graf č. 3: Aktivity v přírodě na ZŠ I - sport. kurzy, školy v přírodě, školní výlety
Graf č. 4: Aktivity v přírodě na ZŠ II - sport. kurzy, školy v přírodě, školní výlety
44
Na všech základních školách se žáci mohou setkat s aktivitami v přírodě v rámci sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů. Všech 10 škol nabízí svým žákům pěší turistiku, sjezdové lyžování a pohybové hry v přírodním prostředí. Většina škol nabízí také snowboarding a plavání v přírodních vodách. Žádná škola nemá v nabídce horolezectví a vysokohorskou turistiku.
Graf č. 5: Aktivity v přírodě na ZŠ - zájmové kroužky
Graf č. 6: AP v hodinách TV - ZŠ v Kladně
Graf č. 7: AP v hodinách TV - ZŠ v okolí Kladna
Zájmové kroužky s obsahem aktivit v přírodě nejsou na žádné základní škole. V hodinách TV se s aktivitami v přírodě mohou setkat žáci ze 2 kladenských základních škol a ze 3 základních škol z okolních obcí. Žáci na zbylých 2 kladenských a 3 mimokladenských základních školách aktivity v přírodě v hodinách TV nemají. 45
Graf č. 8: Aktivity v přírodě na ZŠ v hodinách TV
Na všech základních školách, kde se aktivity v přírodě v hodinách tělesné výchovy vyučují, se mohou žáci setkat s během v terénu, na většině těchto škol také s chůzí v terénu, orientačním během a pohybovými hrami v přírodním prostředí.
6.2 Zájem žáků o AP a zkušenosti žáků s AP Žáků bylo celkem 204. Jaké mají žáci zkušenosti s aktivitami v přírodě ze školy, tzn. ze sportovních kurzů, škol v přírodě, školních výletů, zájmových kroužků a z hodin tělesné výchovy jsem zjišťovala otázkami č. 3 a 4 v dotazníku. Jaké s nimi mají zkušenosti z prostředí mimo školu a kdo je s aktivitami v přírodě seznámil, jsem zjišťovala otázkou č. 5. Odpovědi na tyto otázky jsem vyhodnocovala podle četnosti označených aktivit, v případě zjišťování, kdo žáky s aktivitami v přírodě seznámil mimo prostředí školy, jsem odpovědi dále rozdělila na 3 podkategorie: rodina, kamarádi, zájmové kroužky. Zájem žáků o aktivity v přírodě jsem zjišťovala pomocí otázek č. 6 a 7. V šesté otázce respondenti označovali, které aktivity v přírodě provozují a s kým, v sedmé otázce uváděli, se kterými dosud nepoznanými aktivitami v přírodě by se rádi seznámili a kdo by je s nimi měl seznámit. Odpovědi na tyto dvě otázky jsem vyhodnocovala 46
stejně jako v předchozím případě, jen u 6. otázky jsem odpovědi dále rozdělila na podkategorie: škola, mimo školu, obojí, u 7. otázky na podkategorie: škola, mimo školu a je to jedno.
Graf č. 9: Zkušenosti s AP ze školy I
Zkušenosti s aktivitami v přírodě má ze sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů celkem 160 žáků, 44 žáků se s aktivitami v přírodě na základní škole nesetkalo.
Graf č. 10: Zkušenosti s AP ze školy II
Většina žáků se během studia setkala s pěší turistikou (94 žáků) a sjezdovým lyžováním (97 žáků), 70 žáků se setkalo s pohybovými hrami v přírodním prostředí.
47
Minimum žáků se setkalo s orientačním během, vodní turistikou a lezením na umělé stěně.
Graf č. 11: Zkušenosti s AP z hodin TV I
V hodinách tělesné výchovy se s aktivitami v přírodě setkalo 73 žáků, 131 žáků se s aktivitami v přirodě během hodin tělesné výchovy nesetkalo.
Graf č. 12: Zkušenosti s AP z hodin TV II
Všichni žáci, kteří se setkali s aktivitami v přírodě během hodin tělesné výchovy, mají zkušenosti s během v terénu. Většina z těchto žáků má zkušenosti také s chůzí v terénu (43 žáků), orientačním během (48 žáků) a pohybovými hrami v přírodním prostředí (45 žáků).
48
Graf č. 13: Zkušenosti s AP mimo školu I
Zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo prostředí školy má celkem 173 žáků, 31 žáků nemá žádné zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo školu.
Graf č. 14: Zkušenosti s AP mimo školu II
Většina žáků, která má zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo prostředí školy, se setkala s pěší turistikou (113 žáků), cykloturistikou (122 žáků), tábořením (92 žáků) a plaváním v přírodních vodách (103 žáků). Převažující modrá barva ukazuje, že tyto žáky s aktivitami v přírodě seznámili nejčastěji rodinní příslušníci (hlavně rodiče). S orientačním během a pohybovými hrami v přírodním prostředí se žáci seznámili pouze prostřednictvím zájmových kroužků.
49
Graf č. 15: Zájem o poznané AP I
Celkem 153 žáků provozuje aktivity v přírodě, tzn. tito žáci mají zájem o aktivity v přírodě, se kterými mají nějaké zkušenosti, 51 žáků aktivity v přírodě neprovozuje.
Graf č. 16: Zájem o poznané AP II
Mezi nejčastější provozované aktivity v přírodě patří pěší turistika (73 žáků), cykloturistika (70 žáků) a sjezdové lyžování (61 žáků). Většinu aktivit provozují žáci zejména v prostředí mimo školu. Minimum žáků provozuje vysokohorskou turistiku (3 žáci) a horolezectví (1 žák). Lezení na umělé stěně a lanové překážky neprovozuje žádný žák.
50
Graf č. 17: Zájem o nové AP I
Celkem 114 žáků má zájem poznat aktivity v přírodě, se kterými se zatím nesetkali, 90 žáků zájem o nové aktivity nemá.
Graf č. 18: Zájem o nové AP II
K nejčastějším aktivitám v přírodě, se kterými nemají žáci zkušenosti a se kterými by se chtěli seznámit, patří vodní turistika (36 žáků), snowboarding (36 žáků) a horolezectví (25 žáků). S vodní turistikou a snowboardingem by se žáci ve většině případů rádi seznámili ve škole, s horolezectvím spíše mimo školu. Nejmenší zájem je o orientační běh (1 žák), plavání v přírodních vodách (3 žáci) a bruslení mimo zimní stadion (6 žáků).
51
6.3 Zájem žáků o AP a zkušenosti žáků s AP podle pohlaví Dívek bylo celkem 129, chlapců bylo 75. Následující grafy jsem vytvořila stejným způsobem jako předchozí. Seřadila jsem je tak, aby rozdíly mezi odpověďmi chlapců a dívek mohly být jednoduše porovnány.
Graf č. 19: Zkušenosti s AP ze školy - chlapci I
Graf č. 20: Zkušenosti s AP ze školy - dívky I
Zkušenosti s aktivitami v přírodě má ze sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů celkem 64 chlapců a 96 dívek, 11 chlapců a 33 dívek se s aktivitami v přírodě na základní škole nesetkalo.
Graf č. 21: Zkušenosti s AP ze školy - chlapci II
Nejvíce chlapců má zkušenosti se sjezdovým lyžováním (44 chlapců), pěší turistikou (42 chlapců) a snowboardingem (26 chlapců). Minimum chlapců má zkušenosti s orientačním během (2 chlapci), vodní turistikou (3 chlapci) a lezením na umělé stěně (4 chlapci).
52
Graf č. 22: Zkušenosti s AP ze školy - dívky II
Dívky ve svých odpovědích nejčastěji uváděly sjezdové lyžování (53 dívek), pěší turistiku (52 dívek) a pohybové hry v přírodním prostředí (49 dívek). Minimum dívek se ve škole seznámilo s lezením na umělé stěně (1 dívka), vodní turistikou (4 dívky) a bruslením mimo zimní stadion (5 dívek).
Graf č. 23: Zkušenosti s AP z hodin TV - chlapci I
Graf č. 24: Zkušenosti s AP z hodin TV - dívky I
53
Z hodin tělesné výchovy má s aktivitami v přírodě zkušenosti 34 chlapců a 39 dívek, 41 chlapců a 90 dívek zkušenosti s aktivitami v přírodě z hodin TV nemá.
Graf č. 25: Zkušenosti s AP z hodin TV - chlapci II
Chlapci mají z hodin tělesné výchovy největší zkušenosti s během v terénu (34 chlapců), orientačním během (22 chlapců) a pohybovými hrami v přírodě (19 chlapců). S házením břemen, přenášením přírodního materálu, překonáváním lanových překážek, boulderingem, lezením a bruslením mimo zimní stadion nemá z hodin TV zkušenosti žádný chlapec.
Graf č. 26: Zkušenosti s AP z hodin TV - dívky II
U dívek jsou zkušenosti z hodin tělesné výchovy podobné. Největší zkušenosti má s během v terénu 39 dívek, s orientačním během 26 dívek a s pohybovými hrami v přírodě 26 dívek. 54
Graf č. 27: Zkušenosti s AP mimo školu - chlapci I
Graf č. 28: Zkušenosti s AP mimo školu - dívky I
Zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo prostředí školy má 71 chlapců a 102 dívek, 4 chlapci a 27 dívek žádné zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo prostředí školy nemá.
Graf č. 29: Zkušenosti s AP mimo školu - chlapci II
Nejčastěji mají chlapci mimo prostředí školy zkušenosti s cykloturistikou (62 chlapců), pěší turistikou (54 chlapců) a sjezdovým lyžováním (50 chlapců). S většinou aktivit v přírodě se chlapci seznámili v rodinném prostředí, kromě orientačního běhu a pohybových her, se kterými se seznámili pouze při zájmových činnostech. Minimální zkušenosti mají s vysokohorskou turistikou (4 chlapci), horolezectvím (5 chlapců) a orientačním během (8 chlapců).
55
Graf č. 30: Zkušenosti s AP mimo školu - dívky II
Dívky mají mimo prostředí školy největší zkušenosti s plaváním v přírodních vodách (62 dívek), cykloturistikou (60 dívek) a pěší turistikou (59 dívek). Stejně jako u chlapců byly dívky nejčastěji s aktivitami seznámeny rodiči. Také výsledky minimálních zkušeností jsou podobné chlapcům. S vysokohorskou turistikou má zkušenosti pouze 1 dívka, s horolezectvím 3 dívky a s orientačním během 3 dívky.
Graf č. 31: Zájem o poznané AP - chlapci I
Graf č. 32: Zájem o poznané AP - dívky I
Zájem o aktivity v přírodě, se kterými se setkali, má celkem 69 chlapců a 84 dívek, 6 chlapců a 45 dívek zájem o aktivity v přírodě nemá.
56
Graf č. 33: Zájem o poznané AP - chlapci II
K nejčastěji provozovaným aktivitám v přírodě patří u chlapců pěší turistika (44 chlapců), cykloturistika (32 chlapců) a bruslení mimo zimní stadion (32 chlapců). Pěší turistiku a cykloturistiku provozují chlapci hlavně v prostředí mimo školu, bruslení jedině mimo školu. Minimum chlapců provozuje horolezectví (1 chlapec), vysokohorskou turistiku (2 chlapci) a orientační běh (7 chlapců). Lezení na umělé stěně a lanové překážky neprovozuje žádný chlapec.
Graf č. 34: Zájem o poznané AP - dívky II
Dívky provozují nejčastěji cykloturistiku (38 dívek), sjezdové lyžování (32 dívek) a plavání v přírodních vodách (31 dívek) a všechny tyto aktivity hlavně 57
v prostředí mimo školu. Dívky minimálně provozují vysokohorskou turistiku (1 dívka) a orientační běh (4 dívky). Žádná dívka neprovozuje lezení na umělé stěně, horolezectví ani lanové překážky.
Graf č. 35: Zájem o nové AP - chlapci I
Graf č. 36: Zájem o nové AP - dívky I
Zájem o aktivity v přírodě, se kterými se zatím nesetkali, má celkem 62 chlapců a 52 dívek, 13 chlapců a 77 dívek zájem poznat nové aktivity v přírodě nemá.
Graf č. 37: Zájem o nové AP I - chlapci II
Chlapci mají zájem seznámit se s vodní turistikou (21 chlapců), a snowboardingem (21 chlapců). S většinou uváděných aktivit by se rádi seznámili hlavně mimo prostředí školy (kromě lanových překážek a plavání v přírodních vodách). Nejmenší zájem je o plavání v přírodních vodách (2 chlapci) a bruslení mimo zimní stadion (4 chlapci). 58
Graf č. 38: Zájem o nové AP - dívky II
U dívek je zájem o poznání nových aktivit podobný jako u chlapců. Nejvíce se dívky zajímají o vodní turistiku (15 dívek) a snowboarding (15 dívek). Dívky by se s většinou uváděných aktivit rády seznámily v prostředí školy. Minimální zájem mají dívky o orientační běh (1 dívka), plavání v přírodních vodách (1 dívka) a bruslení mimo zimní stadion (2 dívky).
6.4 Zájem žáků o AP a zkušenosti žáků s AP podle bydliště Žáků, kteří mají bydliště v Kladně, bylo celkem 86. Žáků, kteří bydlí v okolních obcích, bylo celkem 118. Následující grafy, vytvořené stejný způsobem jako grafy předchozí, porovnávají odpovědi žáků z Kladna a žáků z okolních obcí.
Graf č. 40: Zkušenosti s AP ze školy - mimo Graf č. 39: Zkušenosti s AP ze školy - Kladno I
Kladno I
59
Zkušenosti s aktivitami v přírodě má ze sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů 66 kladenských a 94 mimokladenských žáků, 20 kladenských a 24 mimokladenských žáků žádné zkušenosti z těchto školních akcí nemá.
Graf č. 41: Zkušenosti s AP ze školy - Kladno II
Kladenští žáci mají největší zkušenosti s pěší turistikou (40 žáků), sjezdovým lyžováním (36 žáků) a pohybovými hrami v přírodním prostředí (29 žáků). Minimum chlapců má zkušenosti s lezením na umělé stěně (1 žák), orientačním během (2 žáci) a cykloturistikou (4 žáci).
Graf č. 42: Zkušenosti s AP ze školy - mimo Kladno II
60
Mimokladenští žáci mají největší zkušenosti se sjezdovým lyžováním (61 žáků), pěší turistikou (54 žáků) a pohybovými hrami (41 žáků). Minimum žáků se ve školním prostředí seznámilo s lanovými překážkami (3 žáci), lezením na umělé stěně (4 žáci), vodní turistikou (7 žáků) a bruslením mimo zimní stadion (8 žáků).
Graf č. 44: Zkušenosti s AP z hodin TV - mimo Graf č. 43: Zkušenosti s AP z hodin TV - Kladno I
Kladno I
Z hodin tělesné výchovy má s aktivitami v přírodě zkušenosti 31 kladenských a 42 mimokladenských žáků, 55 kladenských a 76 mimokladenských žáků zkušenosti s aktivitami v přírodě z hodin TV nemá.
Graf č. 45: Zkušenosti s AP z hodin TV - Kladno II
Žáci z Kladna mají z hodin tělesné výchovy největší zkušenosti s chůzí v terénu, během v terénu, orientačním během a pohybovými hrami v přírodě (31 žáků). S házením břemen, přenášením přírodního materálu, překonáváním lanových překážek,
61
boulderingem, lezením a bruslením mimo zimní stadion nemá z hodin TV zkušenosti žádný kladenský žák.
Graf č. 46: Zkušenosti s AP z hodin TV - mimo Kladno II
Žáci bydlící mimo Kladno mají největší zkušenosti z hodin tělesné výchovy s během v terénu (42 žáků), s ostatními uváděnými aktivitami mají výrazně menší zkušenosti.
Graf č. 48: Zkušenosti s AP mimo školu - mimo Graf č. 47: Zkušenosti s AP mimo školu - Kladno I
Kladno I
Zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo prostředí školy má 72 kladenských a 101 mimokladenských žáků, 14 kladenských a 17 mimokladenských žáků se s aktivitami mimo školu nesetkalo.
62
Graf č. 49: Zkušenosti s AP mimo školu - Kladno II
Výrazně největší zkušenosti mimo prostředí školy mají kladenští žáci s pěší turistikou (54 žáků) a cykloturistikou (52 žáků). S většinou aktivit v přírodě se žáci seznámili v rodinném prostředí, s orientačním během, vysokohorskou turistikou a pohybovými hrami se seznámili pouze při zájmových činnostech. Minimální zkušenosti mají s vysokohorskou turistikou (2 žáci), horolezectvím (4 žáci) a orientačním během (4 žáci).
Graf č. 50: Zkušenosti s AP mimo školu - mimo Kladno II
Žáci bydlící v obcích kolem Kladna mají mimo prostředí školy největší zkušenosti s plaváním v přírodních vodách (71 žáků), cykloturistikou (70 žáků) a pěší turistikou (59 žáků). Stejně jako u kladenských žáků je s většinou aktivit nejčastěji 63
seznámili rodiče. Minimální zkušenosti mají tito žáci s vysokohorskou turistikou (3 žáci), s horolezectvím (4 žáci) a s orientačním během (7 žáků).
Graf č. 51: Zájem o poznané AP - Kladno I
Graf č. 52: Zájem o poznané AP - mimo Kladno I
Zájem o aktivity v přírodě, se kterými se setkali, má celkem 58 kladenských žáků a 95 mimokladenských žáků, 28 kladenských a 23 mimokladenských žáků zájem nemá.
Graf č. 53: Zájem o poznané AP - Kladno II
Nejčastěji provozovanými aktivitami v přírodě jsou u kladenských žáků cykloturistika (33 žáků), pěší turistika (27 žáků), táboření (24 žáků) a sjezdové lyžování (23 žáků). Většinu uváděných aktivit provozují žáci hlavně v prostředí mimo školu. Minimum žáků provozuje horolezectví (1 žák) a vysokohorskou turistiku (1 žák). Lezení na umělé stěně a lanové překážky neprovozuje žádný žák z Kladna.
64
Graf č. 54: Zájem o poznané AP I - mimo Kladno II
Mimokladenští žáci provozují nejčastěji pěší turistiku (46 žáků), bruslení mimo zimní stadion (42 žáků), sjezdové lyžování (38 žáků), cykloturistiku (37 žáků) a plavání v přírodních vodách (37 žáků) a všechny tyto aktivity hlavně v prostředí mimo školu. Pouze 2 žáci provozují vysokohorskou turistiku a 5 žáků orientační běh. Žádný mimokladenský žák neprovozuje lezení na umělé stěně, horolezectví ani lanové překážky.
Graf č. 55: Zájem o nové AP I - Kladno I
Graf č. 56: Zájem o nové AP I - mimo Kladno I
Zájem o aktivity v přírodě, se kterými se zatím nesetkali, má celkem 40 kladenských a 74 mimokladenských žáků, 46 kladenských a 44 mimokladenských žáků zájem poznat nové aktivity v přírodě nemá.
65
Graf č. 57: Zájem o nové AP I - Kladno II
Nejčastěji uváděné aktivity v přírodě, se kterými nemají žáci z Kladna žádné zkušenosti a se kterými by se chtěli seznámit, jsou snowboarding (24 žáků) a vodní turistika (14 žáků). S těmito aktivitami by se rádi seznámili hlavně ve škole. Nejmenší zájem je o bruslení mimo zimní stadion (1 žák) a plavání v přírodních vodách (2 žáci).
Graf č. 58: Zájem o nové AP I - mimo Kladno II
Žáci žijící mimo Kladno mají nejčastěji zájem poznat vodní turistiku (22 žáků) a horolezectví (17 žáků). Lanové překážky, vodní turistiku a orientační běh by většina žáků ráda poznala prostřednictvím školy, ostatní aktivity většinou hlavně mimo školní prostředí. Pouze 1 žák má zájem poznat orientační běh a 1 žák plavání v přírodních vodách.
66
7. Diskuse 7.1 Zhodnocení metodiky práce Osobní zadávání dotazníků je sice způsob náročnější na časovou koordinaci při sbírání potřebných dat, obrovskou výhodou je ale vysoká návratnost vyplněných dotazníků a tím pádem i vypovídací hodnota celého výzkumu. Ředitelé škol jsou v dnešní době doslova zahlceni nejrůznější administrativou. Také je jim zasíláno velké množství nejrůznějších dotazníků, k jejichž vyplňování nebo distribuování dalším osobám mívají často negativní postoj. Zjišťování potřebných informací osobním zadáváním dotazníků popř. rozhovorem proto doporučuji všem, kdo chtějí provádět jakékoliv výzkumy na školách.
7.2 Zhodnocení výsledků výzkumu Jednou z možností, kde se děti s aktivitami v přírodě seznamují, je škola. Žáci se během studia mohou s aktivitami v přírodě setkat jednak na sportovních kurzech, školách v přírodě či školních výletech, dále pak v rámci zájmových kroužků a v hodinách tělesné výchovy. Jaké aktivity v přírodě škola svým žákům nabídne, závisí na podmínkách a možnostech každé školy, v případě výuky v rámci hodin tělesné výchovy na učiteli, jestli aktivity v přírodě do výuky zařadí, a nakonec také na samotných žácích a jejich rodičích, zda se žáci chtějí nabízených aktivit účastnit a zda jejich rodiče mohou požadované finanční náklady na tyto činnosti zaplatit. Druhou možností, kde se děti mohou s aktivitami v přírodě setkat, je prostředí mimo školu, tzn. rodina, kamarádi, zájmové kroužky apod. Zde záleží především na rodičích, s jakými aktivitami svoje děti seznámí nebo nechají seznámit. Škola a rodiče tedy ovlivňují, s jakými aktivitami v přírodě získají děti zkušenosti, které budou chtít poznat, které je zaujmou a budou je i do budoucna provozovat. Výzkum studijní práce Adamce (2012) mimo jiné ukázal, že žáci získávají ve škole zkušenosti s aktivitami v přírodě nejvíce na kurzech, v hodinách tělesné výchovy se však s aktivitami v přírodě setkávají minimálně. Výsledky mé předchozí studijní práce ukázaly, že výuka aktivit v přírodě probíhá na základních školách v Kladně ve dvou formách, kurzovní výukou a výukou v hodinách tělesné výchovy. Převažující
67
formou je kurzovní výuka (Kofroňová, 2011). Tato práce dospěla k podobným výsledkům. Všech 10 základních škol podílejících se na výzkumu nabízí svým žákům aktivity v přírodě v rámci sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů. Na všech školách se mohou žáci setkat s pěší turistikou, sjezdovým lyžováním a pohybovými hrami v přírodním prostředí. Většina škol nabízí také snowboarding a plavání v přírodních vodách. Žádná z těchto škol bohužel nenabízí zájmové kroužky, na kterých by se žáci mohli seznámit s aktivitami v přírodě. V hodinách tělesné výchovy se aktivity v přírodě využívají na polovině zkoumaných škol, na 2 kladenských základních školách a 3 základních školách z okolních obcí. Na všech 5 školách se žáci v hodinách tělesné výchovy mohou setkat s během v terénu, na většině těchto škol také s chůzí v terénu, orientačním během a pohybovými hrami v přírodním prostředí. Většina žáků (78%) má zkušenosti s nabídkou výuky aktivit v přírodě ze školy a to ze sportovních kurzů, škol přírodě a školních výletů, jedná se hlavně o pěší turistiku, sjezdové lyžování a pohybové hry v přírodním prostředí. Z hodin tělesné výchovy má s aktivitami v přírodě zkušenosti pouze 36% žáků, tito žáci se v hodinách tělesné výchovy setkali nejvíce s během v terénu. Zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo prostředí školy má 85% žáků, žáci se setkali hlavně s cykloturistikou, pěší turistikou, plaváním v přírodních vodách a tábořením. S většinou aktivit v přírodě žáky seznámili nejčastěji rodiče, s orientačním během a pohybovými hrami v přírodním prostředí se žáci seznámili pouze prostřednictvím zájmových kroužků. Výzkum Adamce (2012) také ukázal, že žáci mají vysoký zájem o aktivity v přírodě a to nejen o aktivity, se kterými mají zkušenosti, ale také o aktivity, se kterými se zatím nesetkali. I v tomto případě dospěla tato studie k podobným výsledkům. Aktivity v přírodě provozuje 75% žáků, jedná se v první řadě o pěší turistiku a cykloturistiku. Většinu aktivit žáci provozují především v prostředí mimo školu. Zájem poznat aktivity v přírodě, se kterými zatím nemají žádné zkušenosti, má 56% žáků. K nejžádanějším aktivitám patří vodní turistika a snowboarding. S těmito aktivitami by se žáci chtěli seznámit nejčastěji ve škole. Slepičková (2001) uvádí, že dívky se do pravidelného sportu zapojují méně než chlapci. Jansa a kol. (2005) ve své studii uvádí, že dívky provozují sport mimo školu méně než chlapci. Larson, Green a Cordell (2011) zjistili, že chlapci mají tendenci trávit více času venku než dívky. Oliver, Duncan, Kuch, McPhee a Schofield (2012) ve svém 68
výzkumu zjistili, že dívky uskutečnily výrazně méně kroků než chlapci. Všechny studie dospěly k závěru, že dívky sportují nebo se pohybují méně než chlapci. Výsledky této práce, které jsou podobné výsledkům všech výše zmíněných studií, ukázaly, že chlapci mají větší zkušenosti s aktivitami v přírodě ze školy než dívky. Ze sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů mají chlapci zkušenosti hlavně se sjezdovým lyžováním, pěší turistikou a snowboardingem, dívky se sjezdovým lyžováním, pěší turistikou a pohybovými hrami v přírodním prostředí. Také zkušenosti z prostředí mimo školu mají chlapci větší než dívky. Chlapci mají zkušenosti především s cykloturistikou, pěší turistikou a sjezdovým lyžováním, dívky s plaváním v přírodních vodách, cykloturistikou a pěší turistikou. Chlapci mají větší zájem o aktivity v přírodě (poznané i nové) než dívky. Chlapci provozují hlavně pěší turistiku, cykloturistiku a bruslení mimo zimní stadion, dívky cykloturistiku, sjezdové lyžování a plavání v přírodních vodách. Co se týče aktivit, se kterými nemají žádné zkušenosti, chlapci i dívky by se rádi seznámili především s vodní turistikou a snowboardingem, chlapci by se ovšem s většinou uváděných aktivit chtěli seznámit spíše v prostředí mimo školu, kdežto dívky většinou v prostředí školy. Slepičková (2005) uvádí, že lokalita bydliště má výrazný vliv na provozování sportu. Tvrdí, že lidé na venkově sportují méně než lidé z měst, moje studie však dospěla k jiným výsledkům. Žáci z Kladna i žáci z okolních obcí mají podobné zkušenosti ze školních sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů, na těchto akcích se setkali především s pěší turistikou, sjezdovým lyžováním a pohybovými hrami v přírodním prostředí, určité rozdíly jsou ve zkušenostech z hodin tělesné výchovy. Žáci z Kladna mají největší zkušenosti s chůzí v terénu, během v terénu, orientačním během a pohybovými hrami, mimokladenští žáci mají výrazně největší zkušenosti s během v terénu. Další rozdíly jsou ve zkušenostech z prostředí mimo školu. Žáci
z Kladna
mají
největší
zkušenosti
s pěší
turistikou
a
cykloturistikou,
mimokladenští žáci s plaváním v přírodních vodách a cykloturistikou. Největší rozdíly jsou v zájmu o aktivity v přírodě (poznané i nové). Aktivity v přírodě provozuje více žáků bydlících v okolních obcích než žáků z Kladna. Kladenští žáci provozují nejčastěji cykloturistiku a pěší turistiku, mimokladenští žáci pěší turistiku a bruslení mimo zimní stadion. Také zájem žáků poznat aktivity v přírodě, se kterými nemají žádné zkušenosti, je větší u žáků z okolních obcí než u žáků z Kladna. Kladenští žáci by se chtěli seznámit hlavně se snowboardingem a vodní turistikou a to především v prostředí školy, žáci
69
z okolních obcí by se rádi seznámili zejména s vodní turistikou a horolezectvím, obě prostředí jsou v tomto případě víceméně vyrovnaná. To, že žáci z Kladna mají menší zájem o aktivity v přírodě než žáci z okolních obcí, neznamená, že by žáci z Kladna sportovali méně než žáci z okolních obcí. Zjišťování toho, čemu se žáci v těchto dvou lokalitách věnují ve svém volném čase, kolik času tráví sportem, by muselo být předmětem jiného výzkumu.
Ověření stanovených předpokladů Prvním předpokladem výsledků této práce bylo, že základní školy budou nabízet svým žákům výuku aktivit v přírodě více v rámci sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů než v hodinách tělesné výchovy. Tento předpoklad je možné ověřit porovnáním výsečových grafů č. 3 s č. 6 a 7. Všech 10 základních škol nabízí svým žákům aktivity v přírodě v rámci vícedenních akcí, tj. sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů, zatímco aktivity v přírodě v hodinách tělesné výchovy nabízí svým žákům jen polovina kladenských a polovina mimokladenských základních škol. První předpoklad se tedy potvrdil. Druhým stanoveným předpokladem bylo, že více žáků bude mít zkušenosti s aktivitami v přírodě ze školních vícedenních akcí, tzn. ze sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů, než z prostředí mimo školu (rodina, kamarádi, zájmové kroužky). Tento předpoklad jsem ověřovala porovnáním výsečových grafů č. 9 s č. 13. Zkušenosti s aktivitami v přírodě ze školních sportovních kurzů, škol v přírodě nebo školních výletů má celkem 160 žáků, zkušenosti s aktivitami v přírodě mimo prostředí školy má celkem 173 žáků. Z toho jednoznačně vyplývá, že žáci mají s aktivitami v přírodě více zkušeností z prostředí mimo školu. Druhý předpoklad se proto nepotvrdil. Další předpoklad uváděl, že většina žáků bude aktivity v přírodě provozovat, to znamená, že bude mít zájem o poznané aktivity v přírodě. Tento předpoklad lze jednoduše ověřit na výsečovém grafu č. 15. Aktivity v přírodě provozuje 75% žáků, což je většina. Třetí předpoklad se tudíž potvrdil. Čtvrtým předpokladem bylo tvrzení, že chlapci budou mít větší zájem o aktivity v přírodě než dívky. Předpoklad jsem ověřovala porovnání výsečových grafů č. 31 s č. 32 a grafů č. 35 s č. 36. První dva grafy znázorňují, jaký mají chlapci a dívky zájem o aktivity v přírodě, se kterými mají zkušenosti, tzn. kolik chlapců a kolik dívek aktivity 70
v přírodě provozuje a kolik je neprovozuje. Druhé dva grafy znázorňují, jaký mají chlapci a dívky zájem o aktivity v přírodě, se kterými se zatím nesetkali, tzn. kolik chlapců a kolik dívek by se s aktivitami v přírodě chtělo a kolik nechtělo seznámit. Grafy č. 31 a č. 32 ukazují, že zájem o aktivity v přírodě, se kterými mají nějaké zkušenosti, má 92% chlapců a 65% dívek. Grafy č. 35 a č. 36 ukazují, že zájem o aktivity v přírodě, se kterými zatím nemají žádné zkušenosti, má 83% chlapců a pouze 40% dívek. Výsledky jednoznačně ukázaly, že chlapci mají větší zájem o aktivity v přírodě než dívky. Tento předpoklad se tedy také potvrdil. Poslední předpoklad uváděl, že žáci z Kladna budou mít větší zájem o aktivity v přírodě než žáci z okolních obcí. Tento předpoklad jsem ověřila, stejně jako v předchozím případě, porovnáním dvou dvojic výsečových grafů, grafů č. 51 s č. 52 a grafů č. 55 s č. 56 jen s tím rozdílem, že se místo chlapců a dívek jednalo o žáky z Kladna a žáky z okolních obcí. Grafy č. 51 a č. 52 ukazují, že zájem o aktivity v přírodě, se kterými mají nějaké zkušenosti, má 67% žáků z Kladna a 81% žáků z okolních obcí. Grafy č. 55 a č. 56 ukazují, že zájem o aktivity v přírodě, se kterými zatím nemají žádné zkušenosti, má 47% žáků z Kladna a 63% žáků z obcí mimo Kladno. Výsledky v tomto případě ukázaly, že žáci z Kladna mají menší zájem o aktivity v přírodě než žáci z okolních obcí. Pátý předpoklad se proto nepotvrdil.
71
8. Závěr Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký mají žáci vybraných základních škol v Kladně a okolí zájem o aktivity v přírodě, konkrétně jaké aktivity v přírodě provozují a se kterými by se chtěli seznámit. Dále pak zjistit, jaké mají žáci s aktivitami v přírodě zkušenosti a zjistit rozdíly mezi chlapci a dívkami a mezi žáky z Kladna a žáky z okolních obcí. Výsledky výzkumu potvrdily, že základní školy nabízejí svým žákům výuku aktivit v přírodě více v rámci sportovních kurzů, škol v přírodě a školních výletů než v hodinách tělesné výchovy. Všechny základní školy podílející se na výzkumu nabízejí svým žákům aktivity v přírodě v rámci výše zmíněných školních akcí. Většina žáků má s aktivitami v přírodě z těchto akcí zkušenosti, jedná se zejména o pěší turistiku, sjezdové lyžování a pohybové hry v přírodním prostředí. Žádná ze škol nenabízí zájmové kroužky, na kterých by se žáci mohli seznámit s aktivitami v přírodě. Pouze na polovině zkoumaných škol se mohou žáci setkat s aktivitami v přírodě v hodinách tělesné výchovy, jedná se hlavně o běh v terénu. Výsledky překvapivě ukázaly, že více žáků má zkušenosti s aktivitami v přírodě z prostředí mimo školu než ze školy. Žáci se v prostředí mimo školu setkali hlavně s cykloturistikou a pěší turistikou. S většinou aktivit v přírodě žáky seznámili nejčastěji rodiče. Výzkum potvrdil, že většina žáků aktivity v přírodě provozuje, jedná se v první řadě o pěší turistiku a cykloturistiku. Většinu aktivit žáci provozují především v prostředí mimo školu. Žáci mají také zájem poznat aktivity v přírodě, se kterými zatím nemají žádné zkušenosti. K nejžádanějším aktivitám patří vodní turistika a snowboarding. Výzkum také potvrdil, že chlapci mají větší zájem o aktivity v přírodě (poznané i nové) než dívky. Chlapci provozují hlavně pěší turistiku, cykloturistiku a bruslení mimo zimní stadion, dívky cykloturistiku, sjezdové lyžování a plavání v přírodních vodách. Z aktivit, se kterými nemají žádné zkušenosti, by se chlapci i dívky rádi seznámili především s vodní turistikou a snowboardingem, chlapci by se s většinou uváděných aktivit chtěli seznámit hlavně v prostředí mimo školu, dívky naopak v prostředí školy. Výsledky odhalily nečekané rozdíly mezi žáky z Kladna a žáky z okolních obcí. Aktivity v přírodě provozují více žáci bydlící v okolních obcích než žáci z Kladna. 72
Kladenští žáci provozují nejčastěji cykloturistiku a pěší turistiku, mimokladenští žáci pěší turistiku a bruslení mimo zimní stadion. Stejně tak i zájem žáků poznat aktivity v přírodě, se kterými nemají žádné zkušenosti, je větší u žáků z okolních obcí než u žáků z Kladna. Kladenští žáci by se chtěli seznámit hlavně se snowboardingem a vodní turistikou a to především v prostředí školy, žáci z okolních obcí by se rádi seznámili nejvíce s vodní turistikou a horolezectvím, obě prostředí jsou v tomto případě spíše vyrovnaná. Některé výsledky této práce se shodují s výsledky mé bakalářské práce a diplomové práce Adamce (2012). Výsledky, které se týkají rozdílů mezi chlapci a dívkami, jsou podobné výsledkům výzkumných prací Slepičkové (2001), Jansy a kol. (2005), Larsona, Greena a Cordella (2011) a Olivera, Duncana, Kucha, McPheea a Schofielda (2012). Některé výsledky týkající se rozdílů mezi žáky z Kladna a žáky z okolních obcí jsou opačné než výsledky výzkumné práce Slepičkové (2005). Příčinou rozdílnosti některých výsledků této práce oproti výzkumu Slepičkové (2005) mohl být zvolený výběr výzkumného souboru, který nemusí reprezentovat celou oblast Kladenska. Kdyby byl proveden náhodný výběr respondentů, výzkum by vypovídal o celé lokalitě a výzkum by mohl dosáhnout úplně jiných výsledků, které by se třeba s výzkumem Slepičkové (2005) shodovaly. Shodnost některých výsledků této práce s výsledky mé bakalářské práce a diplomové práce Adamce (2012) mě přiměla k určitému závěru. Zdá se, že na základních i středních školách převládá výuka aktivit v přírodě v rámci sportovních kurzů, případně škol v přírodě a školních výletů nad výukou aktivit v přírodě v hodinách tělesné výchovy. Výsledky této práce navíc ukázaly, že někteří žáci, hlavně dívky a žáci z Kladna by se s aktivitami v přírodě, se kterými nemají žádné zkušenosti, rádi seznámili v prostředí školy. Nabídka aktivit v přírodě v prostředí školy je proto velmi důležitá nejen pro tyto žáky, ale také pro žáky, kteří nemají v prostředí mimo školu zázemí k provozování těchto aktivit a tedy zkušenosti s nimi a zájem o ně mohou získat jedině v prostředí školy. Nabídka školy by měla být v tomto směru co možná nejpestřejší a sportovní kurzy, školy v přírodě či školní výlety s programem aktivit v přírodě by měly školy organizovat i za cenu naplnění potřebné kapacity akcí spojováním zájemců z různých tříd či z celé školy.
73
Tato práce zkoumala zájem o aktivity v přírodě a zkušenosti s nimi pouze u žáků 9. tříd vybraných základních škol. Jak již bylo naznačeno výše, výsledky není možné použít pro všechny děti na celém Kladensku ani na jinou obecnější lokalitu. Aby se výsledky daly použít na celou oblast, musel by být proveden výzkum, který by vyhodnocoval dotazníky buď od všech žáků z celé lokality, nebo od žáků vybraných náhodným výběrem. Oba způsoby sběru informací by byly časově a organizačně náročné a pravděpodobně by trvaly velmi dlouhou dobu. V tomto směru by se dalo na tuto práci navázat. Zjistit, jaká je situace na celém Kladensku, nebo v jiných oblastech Čech a Moravy, zajímavé by mohlo být také rozšíření výzkumu o hledisko věku, tedy do výzkumu zahrnout informace získané stejným způsobem (dotazníkem) od žáků obou stupňů základních škol, studentů středních i vysokých škol a zjistit rozdíly ve výsledcích podle druhů škol (základní, střední, vysoké) nebo stupňů vzdělávání.
74
9. Použitá literatura 9.1 Monografické publikace a periodika 1.
ADAMEC, M. Výchova a aktivity v přírodě ve středních školách Ústeckého kraje. Praha, 2009. 64 s. Bakalářská práce na UK FTVS. Vedoucí bakalářské práce Ivana Turčová.
2.
ADAMEC, M. Zkušenost s aktivitami v přírodě žáků vybraných středních škol na Mostecku. Praha, 2012. 82 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Ivana Turčová.
3.
ALLEN-CRAIG, S., MILLER, J. Can outdoor educators make a difference? The effect of outdoor educators on achieving program outcomes. ACHPER Australia Healthy Lifestyles Journal, 2007, Vol. 54 Issue 2, p5 8p.
4.
FURMAN, N., PAISLEY, K., SIBTHORP, J. Student Learning on ExpeditionBased Outdoor Education Courses. Association of Outdoor Recreation & Education Conference Proceedings, 2006 Proceedings, p142 3p.
5.
GATZEMANN, T., SCHWEIZER, K., HUMMEL, A. Effectiveness of sports activities with an orientation on experiential education, adventure-based learning and outdoor-education. Kinesiology, Dec2008, Vol. 40 Issue 2, p146 7p.
6.
HARTMANN, M. Srovnání preferencí dětí s reálným stavem výuky aktivit a sportů v přírodě na vybraných školách. Praha, 2007. 76 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Jan Neuman.
7.
JANSA, P. a kol. Sport a pohybové aktivity v životě české populace. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2005, 150 s. ISBN 80-86317-33-1.
8.
JIRÁSEK, I. Vymezení pojmu zážitková pedagogika. GYMNASION: Časopis pro zážitkovou pedagogiku, jaro 2004, číslo 1, str. 6-16. ISSN: 1214-603X.
9.
JUNGER, J. a kol. Turistika a športy v prírode. Vyd. 1. Prešov: Fakulta humanitných a prírodných vied Prešovskej univerzity, 2002, 267 s. ISBN 80-8068097-3.
75
10. KOFROŇOVÁ, A. Výuka aktivit v přírodě na ZŠ v Kladně pohledem ředitelů a učitelů TV. Praha, 2011. 63 s. Bakalářská práce na UK FTVS. Vedoucí bakalářské práce Lenka Nováková. 11. KRAFT, D., SAKOFS, M. The theory of experiential education. Boulder, CO: Association for Experiential Education, 1988. 12. KUNST, T. Zařazení aktivit v přírodě do výukového programu základních škol. Praha, 2006. 66 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Jan Neuman. 13. LARSON, L. R., CASTLEBERRY, S. B., GREEN, G. T. Effect of an Environmental Education Program on the Environmental Orientation of Children from Different Gender, Age, and Ethnic Groups. Journal of Park & Recreation Administration, Fall2010, Vol. 28 Issue 3, p95 19p. 14. LARSON, L. R., GREEN, G. T., CORDELL, H. K. Children´s Time Outdoors: Results and Implications of the National Kids Survey. Journal of Park & Recreation Administration, Summer 2011, Vol. 29 Issue 2, p1 20p. 15. NEUMAN, J. a kol. Turistika a sporty v přírodě: [přehled základních znalostí a dovedností pro výchovu v přírodě]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 197 s. ISBN 807178-391-9. 16. NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Vyd. 5. Praha: Portál, 2009, 325 s. ISBN 978-80-7367-572-1. 17. OLIVER, M., DUNCAN, S., KUCH, C., MC PHEE, J., SCHOFIELD, G. Prevalence of New Zealand Children and Adolescents Achieving Current Physical Activity and Television Watching Recommendations. Journal of Physical Activity & Health, Feb2012, Vol. 9 Issue 2, p173 15p. 18. PELÁNEK, R. Příručka instruktora zážitkových akcí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 205 s. ISBN 978-80-7367-353-6. 19. PELIKÁN, K. Aktivity a sporty v přírodě ve vybraných středních školách v Mladé Boleslavi. Praha, 2009. 44 s. Bakalářská práce na UK FTVS. Vedoucí bakalářské práce Ivana Turčová.
76
20. PELIKÁN, K. Aktivity v přírodě ve středních školách v Mladé Boleslavi pohledem studentů. Praha 2012. 69 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Ivana Turčová. 21. PROUTY, G. R., PANICUCCI, J., COLLINSON, R. Adventure education: Theory and applications/Projekt Adventure. Human kinetics, 2006. ISBN 978-0-7360-61797. 22. ROSE, J., PAISLEY, K., SIBTHORP, J., FURMAN, N., GOOKIN, J. Adventure Education Learning Mechanisms Across Populations: Qualitative Results from the National Outdoor Leadership School. Association of Outdoor Recreation & Education Conference Proceedings, 2009 Proceedings, p75 4p. 23. SEYFRIED, C., NEISSL, M. How teachers in Europe Think About Outdoor Education. In Higgins P., Nicol R. Outdoor Education: Authentic Learning in the context of Landscapes (Volume 2). Kisa: Kisa-Tryckeriet AB, 2002. ISBN 91-6312904-3. 24. SLEPIČKOVÁ, I. Sociology of lifestyle. In Slepička (Ed.) Sport and life style. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1624-7. 25. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas adolescentů. [1. vyd.]. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, 2001, 127 s. ISBN 80-86317-13-7. 26. SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 115 s. ISBN 80-246-1039-6. 27. TOMEŠ, J. Analýza využívání aktivit v přírodě na středních školách v Praze a okolí. Praha, 2007. 46 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Dušan Bartůněk. 28. TOMIK, R., MYNARSKI, W. School tourism and physical education in natural settings based on the principles and practices of outdoor education. Studies in Physical Culture & Tourism, 2009, Vol. 16 Issue 4, p421 10p. 29. TUMOVÁ, E. Současný stav výuky aktivit a sportů v přírodě na vybraných školách. Praha, 2004. 68 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Jan Neuman.
77
30. TURČOVÁ, I. Sémantická analýza anglické odborné terminologie oblasti „Výchova a aktivity v přírodě“, Praha, 2001. 201 s., [10] s. příloh. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí práce Jan Neuman. 31. TUREK, J. a kol. Křivoklátsko a Český Kras: outdoorový průvodce: 35 tipů, kam na výlet: outdoor. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 117 s. ISBN 978-80-247-2028-9. 32. VÁCHOVÁ, K. Výzkum zařazování sportů a pobytu v přírodě do výuky tělesné výchovy na základních a středních školách v Královéhradeckém kraji. Praha, 2003. 64 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Jan Neuman. 33. ZINK, R., BOYES, M. The nature and scope of outdoor education in New Zealand school. Australian Journal of Outdoor Education, 10(1), 11-21, 2006.
9.2 Elektronické zdroje informací 34. BINHACKOVÁ, I. Rozvoj Kladna, místa pro podnikání [online]. aktualizace
2012-04-18
[cit.
2013-06-22].
2008-11-05,
Dostupné
z:
. 35. Český statistický úřad. Charakteristika okresu Kladno [online]. 2013a, aktualizace 2013-08-21
[cit.
2013-08-23].
Dostupné
z:
. 36. Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2013 [online]. aktualizace
2013-05-13
[cit.
2013-08-23].
Dostupné
2013b, z:
. 37. FEŘTEKOVÁ, B. Městské parky [online]. 2008-11-05, aktualizace 2010-04-26 [cit. 2013-06-22].
Dostupné
z:
1401497/p1=2100017902>. 38. Kam po Česku.cz. Kladno – historie, sport a příroda! [online]. 2013 [cit. 2013-0622]. Dostupné z: . 39. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) [online]. 2001 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: . 78
40. Netsystem Int. a.s. Skalní oblasti ČR [online]. 2004 – 2012 [cit. 2013-06-22]. Dostupné z: . 41. OLIVERIUSOVÁ, O. Zajímavosti v okolí Kladna [online]. 2008-11-05, aktualizace 2012-10-29
[cit.
2013-06-22].
Dostupné
z:
. 42. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
[online].
2005
[cit.
2013-05-13].
Dostupné
z:
.
79
10. Přílohy Příloha č. 1: Dotazník pro žáky
80
Příloha č. 1
Dotazník pro žáky 9. tříd základních škol Vážení, jsem studentkou Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pro svoji diplomovou práci potřebuji zjistit, jaký mají žáci 9. tříd na Kladensku zájem o aktivity v přírodě. Proto Vás prosím o vyplnění tohoto dotazníku. Pečlivě si prosím přečtěte každou otázku i způsob, jakým na ni odpovědět. Do výzkumu může být zařazen jedině správně vyplněný dotazník. Pokud něčemu nebudete rozumět, neváhejte se zeptat.
Pohlaví:
žena – muž
Bydliště - název obce: ……………………………………………………………………………………... Název školy: ……………………………………………………………………………………………….. _____________________________________________________________________________________ 1. Jaké z následujících aktivit v přírodě nabízí vaše škola v rámci vícedenních akcí, tzn. sportovních kurzů, škol v přírodě či školních výletů? Vybrané aktivity podtrhněte. Pěší turistika (vycházky do přírody), cykloturistika (jízda na kole), orientační běh (s mapou a buzolou), vodní turistika (sjíždění řek), vysokohorská turistika (chůze ve vysokohorském terénu, hl. Alpy), táboření (spaní ve stanu, rozdělávání ohně apod.), sjezdové lyžování, běžecké lyžování, snowboarding, lezení na umělé stěně, horolezectví (lezení na skalách), lanové překážky, plavání v přírodních vodách (rybníky, jezera, řeky apod.), bruslení mimo zimní stadion, pohybové hry v přírodním prostředí (v lese, na louce).
2. Nabízí vaše škola nějaký zájmový kroužek, ve kterém se můžete setkat s některými z aktivit v přírodě vyjmenovaných v předchozí otázce? Odpověď označte křížkem, pokud označíte ano, vypište konkrétní aktivity z přehledu v otázce č. 1. ano
ne
S kterými: ………………………………………………………………………………………………........ ………………………………………………………………………………………………………………
3. Seznámil/a jste se s nějakými z těchto aktivit během studia na vaší škole? Odpověď označte křížkem, pokud označíte ano, vypište konkrétní aktivity z přehledu v otázce č. 1. ano
ne
S kterými: …………………………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………………………….
4. Seznámil/a jste se s některými z následujících aktivit v přírodě v hodinách tělesné výchovy? Odpověď označte křížkem, pokud označíte ano, vyberte a podtrhněte konkrétní aktivity. ano
ne
Chůze v terénu, běh v terénu, orientační běh, překonávání přírodních překážek, slalom mezi stromy, házení břemen (kamenů, klád apod.), přenášení přírodního materiálu, překonávání lanových překážek, bouldering, lezení, pohybové hry v přírodě, bruslení mimo zimní stadion.
5. Seznámil/a jste se s některými z následujících aktivit v přírodě jinde než ve škole? Pokud ano, kdo Vás s nimi seznámil? Odpověď označte křížkem, pokud označíte ano, zakřížkujte také konkrétní aktivity a u každé označené aktivity uveďte, kdo Vás s ní seznámil (rodiče, kamarádi apod.). ano
ne
Pohybová aktivita:
Pohybová aktivita:
Kdo:
pěší turistika
lezení na umělé stěně
cykloturistika
horolezectví
orientační běh
lanové překážky
vodní turistika
plavání v přírodních vodách
vysokohorská turistika
bruslení mimo zimní stadion
táboření
pohybové hry v přír. prostředí
sjezdové lyžování
jiná (jaká):
běžecké lyžování
jiná (jaká):
snowboarding
jiná (jaká):
Kdo:
6. Provozujete (alespoň občas) některé z následujících aktivit? Pokud ano, které a s kým? Odpověď označte křížkem, pokud označíte ano, zakřížkujte konkrétní aktivity a u každé zakřížkované označte, s kým ji provozujete (škola, rodiče, kamarádi apod.) ano
ne
Pohybová aktivita:
S kým:
Pohybová aktivita:
pěší turistika
lezení na umělé stěně
cykloturistika
horolezectví
S kým:
orientační běh
lanové překážky
vodní turistika
plavání v přírodních vodách
vysokohorská turistika
bruslení mimo zimní stadion
táboření
pohybové hry v přír. prostředí
sjezdové lyžování
jiná (jaká):
běžecké lyžování
jiná (jaká):
snowboarding
jiná (jaká):
7. Máte zájem seznámit se s některými z následujících aktivit v přírodě, se kterými nemáte žádné zkušenosti? Pokud ano, se kterými a kdo by Vás s nimi měl seznámit? Odpověď označte křížkem, pokud označíte ano, zakřížkujte konkrétní aktivity a u každé označené aktivity uveďte, kdo by Vás s ní měl seznámit (škola, rodiče, kamarádi apod.). ano
ne
Pohybová aktivita:
Pohybová aktivita:
Kdo:
pěší turistika
lezení na umělé stěně
cykloturistika
horolezectví
orientační běh
lanové překážky
vodní turistika
plavání v přírodních vodách
vysokohorská turistika
bruslení mimo zimní stadion
táboření
pohybové hry v přír. prostředí
sjezdové lyžování
jiná (jaká):
běžecké lyžování
jiná (jaká):
snowboarding
jiná (jaká):
Děkuji za spolupráci a trpělivost!
Kdo:
