UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu DIPLOMOVÁ PRÁCE Michaela Boháčová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2015

Michaela Boháčová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

HODNOCENÍ MORFOLOGICKÝCH A FUNKČNÍCH PARAMETRŮ TĚLESNÉ ZDATNOSTI POMOCÍ STUPŇOVANÉHO ZÁTĚŽOVÉHO TESTU U STUDENTŮ SPORTOVNÍHO GYMNÁZIA

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Václav Bunc, CSc.

Srpen 2015, Praha

Zpracovala: Michaela Boháčová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne 15. srpna 2015

………………………………… Michaela Boháčová

Evidenční list

Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

Poděkování Za odborné vedení a vstřícnost při psaní diplomové práce děkuji vedoucímu diplomové práce Prof. Ing. Václav Bunc, CSc.

Abstrakt Název práce: Hodnocení morfologických a funkčních parametrů tělesné zdatnosti pomocí stupňovaného zátěžového testu u studentů Sportovního gymnázia v Ostravě. Cíle práce: Hlavním cílem práce je hodnocení změny morfologických a funkčních parametrů po ročním tréninkovém cyklu u studentů sportovního gymnázia, a to pomocí stupňovaného zátěžového testu na bicyklovém ergometru během tělovýchovné lékařské prohlídky. Metodika: Výzkumné šetření proběhlo v přípravném období všech testovaných studentů v roce 2012 a následně v roce 2013 po roční tréninkové přípravě. Šetření se zúčastnilo 101 studentů sportovního gymnázia z oboru sportovní příprava. Rozděleni byli do 4 skupin: ženy do 15 let, muži do 15 let, ženy nad 15 let a muži nad 15 let. Do šetření byli zapojeni závodníci sportů – judo, atletika, volejbal, plavání, basketbal, sportovní a moderní gymnastika. Ukazatelé morfologických parametrů tělesné zdatnosti byli měřeni pomocí lékařského výškoměru. Morfologické parametry byly zpracovány pomocí získané literatury. Tělesnou výšku, body mas index a hmotnost jsme hodnotili pomocí percentilových grafů Bláha a kol. (2005), které jsou používány v pediatrické praxi České Republiky. Při hodnocení procenta tuku nám byli nápomocny standardy % tuku Heywarda a Wágnera (2004). Funkční předpoklady byly naměřeny na středisku akreditované sportovní medicíny pomocí bicyklového ergometru při stupňovaném zátěžovém testu spiroergometrie. Výzkumná data byla zpracována odpovídajícími postupy v programu Microsoft Office Excel 2007 a významnost těchto hodnot byla vypočítána pomocí párového T-testu vycházejícího z průměru skupin. Výsledky: Změny morfologických parametrů, s ohledem na roční tréninkovou přípravu, se projevují ve všech měřených složkách. U obou skupin mužů a žen nad 15 let došlo za rok tréninkové činnosti, ke snížení absolutních hodnot v zastoupení tělesného tuku. U většiny se v rámci růstu zvyšuje tělesná výška a ovlivňuje tím nárůst hmotnosti a BMI. U skupiny mladších mužů a žen sledujeme rychlejší nárůst v daných morfologických parametrech. U starších skupin jsou tyto změny již nepatrné. V hodnocení funkčních předpokladů můžeme říci, že nárůst výkonu je u 62 testovaných osob, což můžeme vyjádřit jako 61,39 %. Dále můžeme označit výkon Wmax/kg-1 u 24 studentů v hranici vysoké úrovně a u 43 studentů jako nadprůměrné hodnoty.

Klíčová slova: tělesná zdatnost, morfologické parametry, funkční předpoklady, zátěžový test, spiroergometrie.

The Abstract The subjekt of the dissertation: Evaluation of morphological and functional parameters of physical fitness by using the escalating exercise test for students of the sports high school in Ostrava. The objectives of the dissertation: The main aim of this dissertation is to evaluate the changes of morphological and functional parameters after the annual training cycle for the students of a sports high school, using the escalating exercise test on the bicycle ERGO meter during sports medical examination. Methodology: Research investigation was carried out in the preparatory period for all students tested in 2012 and then in 2013 after annual training. In preparation for the investigation were included 101 students of a sports high school in the field of sports preparation. They were divided into 4 experimental groups: women up to 15 years of age, males up to 15 years, women over 15 years of age and men over 15 years. There were involved the competitors of following disciplines in the investigation - sports-judo, athletics, volleyball, swimming, basketball, sports and modern gymnastics. We measured the indicators of morphological parameters of physical fitness using bioelectrical impedance (BIA), which provided us with the results of the body fat, body weight and BMI. Body height was measured using medical altimeter. Morphological parameters have been rated using sources obtained from literature. Functional prerequisites have been measured on the center of accredited sports medicine using a bicycle ERGO meter during the escalating exercise test of the spiroergometry. Research data has been processed with the relevant procedures in Microsoft Office Excel 2007 and the significance of these values were calculated by using a pair T-Test, based on the average of the groups. Results: Changes of morphological parameters with regard to annual training preparation are manifested in all of the measured components. In both groups of men and women over 15 years there have been reduced the absolute values in the representation of the body fat. For the most within the growth increases the body height and affects with that the increase of the weight and the BMI. For a group of younger men and women we observe the faster increase in the given morphological parameters. In older groups, these changes are already negligible. In the evaluation of the functional assumptions, we can say that the increase in performance is 62 persons tested, which

can be expressed as 61,39 %. We can say that 24 students is in the border of high level and 43 has a higher value. Keyword: physical fitness, morphological and functional parameters, exercise test, spiroergonometry.

OBSAH 1 ÚVOD .......................................................................................................................................13 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ..............................................................................................14 2.1 Tělesná zdatnost .....................................................................................................................14 2.2 Parametry tělesné zdatnosti ...................................................................................................16 2.2.1 Morfologické parametry .....................................................................................................16

2.2.1.1 Tělesná výška ...............................................................................................................17 2.2.1.2 Tělesná hmotnost .........................................................................................................17 2.2.1.3 BMI - Body mass index ..............................................................................................18 2.2.1.4 Tělesný tuk ...................................................................................................................19 2.2.2 Funkční předpoklady ..........................................................................................................22 2.2.2.1 Aerobní zdatnost .............................................................................................................22 2.2.2.2 Maximální spotřeba kyslíku VO2max .............................................................................23 2.2.2.3 Maximální srdeční frekvence (TFmax.tep.min-1).............................................................24 2.2.2.4 Krevní tlak (TK, mm Hg) ................................................................................................25 2.2.2.5 Výkon Wmax/kg-1 ...........................................................................................................26 2.2.2.6 Zátěž Wmax ....................................................................................................................27 2.3 Testování tělesné zdatnosti .................................................................................................. 27 2.3.1 Test a testování ...................................................................................................................28 2.3.2 Rozdělení testů ...................................................................................................................28 2.3.3 Zátěžový test ......................................................................................................................29 2.3.3.1 Bicyklový ergometr .........................................................................................................30 2.3.3.2 Testy se stupňovanou zátěží ............................................................................................32 2.3.3.3 Vlastnosti zátěžových testů .............................................................................................33 2.3.3.4 Zátěžová a kvantitativní diagnostika ...............................................................................33 2.3.4 Laboratorní zátěžové testy .................................................................................................35 2.3.4.1 Výhody a nevýhody laboratorního šetření ......................................................................35 2.3.4.2 Spiroergometrie ...............................................................................................................35

2.4 Tělovýchovná lékařská (sportovní) prohlídka .......................................................................37 3 CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE .................................................................................39 3.1 Cíle .........................................................................................................................................39 3.1.1 Hlavní cíle ...........................................................................................................................39 3.1.2 Dílčí cíle ............................................................................................................................. 39 3.2 Hypotézy ............................................................................................................................... 39 3.3 Úkoly práce ........................................................................................................................... 39 4 METODIKA .............................................................................................................................42 4.1 Popis výzkumného souboru ...................................................................................................42 4.2 Použité metody ...................................................................................................................... 44 4.3 Sběr dat ..................................................................................................................................45 4.4 Statické zpracování dat ..........................................................................................................45

4.5 Zpracování výsledků .........................................................................................................46 5 VÝSLEDKY .............................................................................................................................47 5.1 Morfologické parametry........................................................................................................ 47 5.1.1 Hodnocení tělesné výšky.................................................................................................... 48 5.1.2 Hodnocení změny tělesné hmotnosti ................................................................................. 52 5.1.3 Hodnocení procenta tělesného tuku ................................................................................... 55 5.1.4 Hodnocení BMI faktoru ..................................................................................................... 58 5.2 Funkční předpoklady ............................................................................................................ 61 5.2.1 Výkon W.kg-1 ..................................................................................................................... 62 5.2.2 Maximální spotřeba kyslíku VO2max ................................................................................ 65 5.2.3 Příčiny snížení výkonu a maximální spotřeby kyslíku VO2max ........................................ 68 6 DISKUZE................................................................................................................................. 70

7 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………………….73 8 SEZNAM LITERATURY ……………………………………………………………………75 9 PŘÍLOHY……………………………………………………………………………………..79

1 ÚVOD Tělesná zdatnost v moderním pojetí je chápána buď jako kategorie odrážející výkon – výkonově orientovaná zdatnost (podmiňující pohybové výkony ve sportovních specializacích), nebo jako zdravotně orientovaná zdatnost, která je definována jako zdatnost ovlivňující zdravotní stav. Optimální zdatnost je stále více chápána jako nezbytný předpoklad pro účelné fungování lidského organismu. Proto se tedy stalo nedílnou součástí výkonnostního sportu za posledních deset či patnáct let sportovní lékařství. Do této oblasti spadají sportovně tělovýchovné prohlídky, které se po sérii náhlých úmrtí zdánlivě zdravých sportovců staly nedílnou součástí velké většiny výkonnostních sportovců. Jedná se o ověření zdravotního stavu sportovce ve vztahu ke cvičení a sportu, kterému se jedinec věnuje nebo hodlá v blízké době věnovat. V současné době existuje stále ještě řada sportovních oddílů, které ignorují tyto prohlídky a vystavují tak své sportovce velkému riziku. Přitom se toto klinické vyšetření, které se od běžného klinického šetření ve své podstatě příliš neliší, jen více zaměřuje na vliv budoucí tělesné zátěže a zvýšené námahy na zdraví sportovce. Cílem testování je zjištění patologických změn zdravotního stavu, které by mohly zvyšovat rizika a nebezpečí ve vztahu ke sportu nebo cvičení. Snaží se přispět k odhalení změn zdravotního stavu, při kterých by zvýšená námaha mohla přinášet riziko jeho zhoršení nebo dokonce náhlé smrti. K testování kardiorespiračních funkcí je v klinické praxi používáno velké množství odlišných zátěžových protokolů. Typ zvoleného zátěžového protokolu může mít podstatný vliv na senzitivitu a na interpretaci výsledných parametrů. Výsledky v této studii byly zjištěny pomocí velmi používaného stupňovaného zátěžového testu do maxima na diagnostickém přístroji - bicyklovém ergometru. Zde je velká pravděpodobnost odhalení skrytých srdečních vad sportovce a snaha předejít tak možným onemocněním či patologickým jevům vznikajícím při zátěži. Tyto zátěžové testy nám rovněž napomáhají k vytvoření kvalitnější sportovní přípravy a dosahování lepších sportovních výkonů. Snahou sportovních gymnázií je umožnit sportovní přípravu všem studentům pod odborným vedením profesionálních trenérů s dlouholetou praxí. Užíváním nových tréninkových metod a spoluprací se sportovními lékaři tak napomáháme k výchově mladých a zdravých výkonnostních či v budoucnu profesionálních sportovců. 13

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 2.1 Tělesná zdatnost Tělesná zdatnost – anglicky physical fitness, německy Leistungsvermögen. Novotná, Čechovská, Bunc (2006) definují tělesnou zdatnost jako výjimečný produkt pohybových činností, kde se rozhodujícím prvkem stává míra fyziologických adaptací jedince jako přímý důsledek pohybové činnosti. Je to aktuální stav tělesných mechanizmů produkující tělesnou práci, vyjádřený stupněm rozvoje adaptačních potenciálů. Tělesná zdatnost je výsledkem dlouhodobého procesu postupné adaptace organismu na pohybové činnosti. Jedná se o dlouhodobé postupné přizpůsobování organismu pohybovému tréninku probíhající podle fyziologických zákonitostí. Šprynarová (1984) definuje tělesnou zdatnost jako biosociální jev, jehož podstatnou náplň tvoří kvalita lidské přirozenosti, tuto kvalitu tvoří realizovaná modifikace, představující jednou z možných variant, jejichž předpoklady existují v rámci individuálních biologických, geneticky determinovaných mezí. Realizace určité varianty je pak determinována společensky. Přesný výklad pojmu tělesná zdatnost nám komplikuje skutečnost, že někteří autoři tělesné zdatnosti ztotožňují s aerobní nebo kardiovaskulární zdatností, a to zejména v otázkách problematiky zdraví (Vrbas, 2010). Dobrý (1998) déle uvádí, že pojem zdatnost je jedním z nejfrekventovanějších, ale zároveň nejméně přesně definovaných pojmů v oblasti tělesné výchovy. Definuje se jako fenotypově podmíněná, v různém stupni rozvinutá celostní dispozice vyrovnat se s aktuálními nároky, respektive odolávat aktuálním vlivům prostředí, s využitím homeostatických regulačních mechanismů. Optimální úroveň tělesné zdatnosti prokazatelně přispívá ke kvalitě života člověka. Umožňuje s náležitou vitalitou realizovat běžné každodenní aktivity. Redukuje zdravotní rizika spjatá s hypokinézou a je předpokladem účasti na fyzicky náročnějších aktivitách, které člověka obohacují (Suchomel, 2006). Měkota (2007) tvrdí, že tělesná zdatnost souvisí s motorickou výkonností. Základní motorická výkonnost je považována za základní ukazatele pohybové výkonnosti člověka a tvoří významnou součást celkové tělesné zdatnosti člověka. Získává se a udržuje kondičním cvičením, působením klimatických faktorů, přiměřenou 14

životosprávou apod. Rozvoj základní motorické výkonnosti je dlouhodobý proces, jehož cílem není specializovaný výkon, ale všestranný tělesný a pohybový rozvoj. Pojmy tělesná zdatnost a motorická výkonnost tak, jak je specifikuje Měkota (2007), jsou uvedeny na obrázku č. 1.

Obrázek 1: Specifikace tělesné zdatnosti a motorické výkonnosti

Tělesná zdatnost se dělí na: a) Výkonově orientovaná zdatnost -

Zahrnuje pohybové schopnosti, které jsou brány jako méně významné ve vztahu ke zdraví dospělé a stárnoucí populace (např. obratnost, rovnováhová schopnost, schopnost koordinace, explozivně silová schopnost, akční a reakční rychlost schopnost). Koncepce výkonnostně orientované zdatnosti má význam zejména při výběru a sledování sportovně talentovaných jedinců (Suchomel, 2006).

-

Klade důraz na efektivní metody tréninku a vykazování sportovních výsledků, nikoliv na zdravotní optimum organismu. Podřízení tréninku specifickým požadavkům sportovních disciplín může způsobit, že všechny složky tělesné zdatnosti nejsou rozvíjeny stejnou měrou. Minimalizovat

15

možnost poškození zdraví vyžaduje od trenérů vysokou odbornost (Machová a kol., 2009). b) Zdravotně orientovaná zdatnost -

Dochází k rozvoji všech složek tělesné zdatnosti. Usiluje se o pozitivní dopad pohybových aktivit na organismus (Machová a kol., 2009).

-

Do zdravotně orientované zdatnosti řadíme aerobní (kardiorespirační) zdatnost (schopnost organizmu zásobovat tkáně kyslíkem), tělesné složení, svalovou sílu, vytrvalost a flexibilitu (Bunc, 1995).

2.2 Parametry tělesné zdatnosti K dosažení odpovídajících výsledků tělesné zdatnosti studentů nám napomáhaly níže uvedené parametry vycházející z laboratorního šetření u sportovního lékaře. Podle Periče (2006) se jedná o: 1) morfologické parametry – tělesné složení – tělesná výška, hmotnost, BMI, procento tuku v těle. 2) funkční předpoklady – aerobní (kardiovaskulární a respirační) zdatnost, svalová síla, vytrvalost, pohyblivost.

2.2.1 Morfologické parametry Morfologické - somatické faktory jako relativně stálé a ve značné míře geneticky podmíněné činitelé hrající v řadě sportů významnou roli. Týkají se podpůrného systému a podílejí se na využití energetického potenciálu pro výkon. Z hlediska somatického diferencují výchozí předpoklady pro různé typy sportovních výkonů. Mezi hlavní morfologické - somatické faktory řadíme výšku a hmotnost těla, složení těla, délkové rozměry, poměry a tělesný typ. V praxi se k somatickým charakteristikám sportovců běžně užívá tělesné výšky a hmotnosti těla. Obě slouží jako orientační ukazatelé pro posouzení vývoje mladých sportovců. Výška těla souvisí do značné míry s tělesnou hmotností a % tuku sportovce. Vyšší výška většinou znamená i vyšší hmotnost těla. S ohledem na sportovní výkonnost proto některé sporty zavádějí hmotnostní kategorie (Jansa, 2007).

16

Z výsledků řady studií se ukazuje, že sportovci různých sportovních odvětví se v těchto parametrech odlišují, neboť pro každou sportovní disciplínu jsou vhodné jiné somatické parametry (Kutáč, 2012). V diplomové práci jsem se zaměřila na konkrétní ukazatele morfologických parametrů tělesné zdatnosti, a to na tělesnou výšku, tělesnou hmotnost, index tělesné hmotnosti (BMI) a tělesný tuk (FM), jejichž definice jsou uvedeny v následujícím textu. 2.2.1.1 Tělesná výška Kokaisl (2007) definuje tělesnou výšku jako vzdálenost nejvyššího bodu na temeni hlavy (vertex) od podložky. Tělesná výška má u člověka koeficient dědičnosti 0,9. To znamená, že je na vnějších vlivech téměř nezávislá (Fialová, 2006).

Obrázek 2: Percentilové grafy tělesné výšky (Bláha a kol., 2005)

2.2.1.2 Tělesná hmotnost Tělesná hmotnost je daná součtem hmotnosti jednotlivých orgánů. Hmotnost těla je pohyblivějším faktorem růstu a vývoje člověka než jeho výška. Je méně ovlivnitelná dědičností a více prostředím. Má koeficient dědičnosti 0,5 – 0,6 a je dědičností ovlivněna zhruba z poloviny (Fialová, 2006). 17

2.2.1.3 BMI - Body mass index Pro hodnocení optimální tělesné hmotnosti jsou využívány hmotnostně výškové indexy. Optimální tělesná hmotnost je možno blíže specifikovat na základě různých metod, které vychází především z frakcionace tělesné hmotnosti. Nejznámější z hmotnostně výškových indexů je body mas index (Pastucha, 2014). Hainer (2011) dále udává, že body mass index slouží k posouzení hmotnosti ve vztahu ke zdravotním rizikům. BMI lze definovat jako poměr mezi tělesnou hmotností v kg a druhou mocninou výšky v cm. BMI(kg.m-2) = m(kg)*v(m)-2 BMI se mění v průběhu života, stoupá až do dospělosti s průměrným přírůstkem 1 bod za dekádu. Při zařazování lidí do kategorií BMI je potřeba mít na zřeteli míru fyzické aktivity daného jedince. Zvláště u vrcholových sportovců se nedá BMI kvalifikovaně určit vůbec, protože se ztrácí jeho vypovídací schopnost. BMI jako ukazatel míry zastoupení tuku v těle v mnohých případech selhává (Kokaisl, 2007).

Obrázek 3: Přibližné zobrazení tvaru postavy dle BMI (http://www.n-i-s.cz/cz/ergonomie-lezeni/page/505/)

18

2.2.1.4 Tělesný tuk Podle Kutače (2013) je tělesný tuk ukazatelem jak zdravotního stavu, tak tělesné zdatnosti jedince. Jedná se o velmi variabilní komponentu tělesné hmotnosti. Nárůst tělesného tuku má za následek pokles výkonnosti jedince, snížení tělesné zdatnosti a vznik závažných onemocnění. Naopak nízké zastoupení tělesného tuku může také vést k závažným zdravotním rizikům. Grasgruber (2008) uvádí, že za ideální sportovní normu jsou považovány hodnoty 5-10 % u mužů a 14- 18 % u žen. Nezdravý a riskantní je pokles tělesného tuku pod 3 % u mužů a 12 % u žen. Pokles množství tělesného tuku na cca 10 % a méně vyvolává zdravotní problémy. Kučera a kol. (2011) uvádí, že u výkonových sportovců je průměrný podíl tuku nižší, je to dáno vyšším podílem svalové hmoty (lean body mass). Podíl tělesného tuku špičkových sportovců se také liší dle typu sportovního odvětví. Grasgruber (2008) dále zmiňuje, že větší množství tuku je vhodné např. u dálkových plavců, kde podporuje vztlak a vytváří tepelnou izolaci vůči působení chladu. Vrhačům pomáhá udržet stabilitu při odhodu a na některých pozicích v kontaktních sportech. V ultra vytrvalostních sportech slouží „nesportovně“ vysoký podíl tuku jako dlouhodobý zdroj energie.

19

Obrázek 4: Standardy % FM (fat mass) pro muže a ženy (Heyward, Wagner, 2004)

Pro zjištění výše uvedených ukazatelů tělesného složení u studentů jsem využila měření pomocí bioelektrické impedance (BIA) na přístroji Tanita. Bioelektrická impedance Pravidelné monitorování změn složení těla dnes nachází uplatnění téměř ve všech sportech nejen pro hodnocení úrovně zdravotního stavu, ale také proto, že se nepřímo podílí na úrovni sportovního výkonu, např. zvýšené množství tělesného tuku může negativně ovlivnit vytrvalostní výkon, naopak vyšší hodnoty aktivní tělesné hmoty mohou být výhodou v silových disciplínách (Pařízková, 1998). Princip bio impedanční metody spočívá v rozdílech šíření elektrického proudu nízké intenzity v různých biologických strukturách. Tukuprostá hmota, která obsahuje vysoký podíl vody a elektrolytů, je dobrým vodičem, kdežto tuková tkáň se chová spíše jako izolátor. Aplikace konstantního střídavého proudu nízké intenzity vyvolává impedanci vůči šíření proudu, závislou na frekvenci, délce vodiče, jeho konfiguraci a průřezu. Hodnota odporu tkáně (bioelektrická impedance) je nepřímo úměrná objemu tkáně, kterou elektrický proud prochází (Riegrová, Přidalová, Ulbrichová, 2006). Popis a průběh měření touto metodou je podrobněji zaznamenán v metodické části této práce. 20

Výsledky těchto ukazatelů, a to především tělesná výška, tělesná hmotnost a BMI, byly porovnávány s tzv. růstovými (percentilovými) grafy. Při hodnocení růstu jedince může včasné rozpoznání odchylného vývoje tělesných znaků dítěte od předpokládaných hodnot upozornit na výskyt vážnějšího onemocnění, na chybné výživové návyky a psychické či jiné problémy dítěte. Jsou důležitou pomůckou v každodenní pediatrické a klinické praxi, zejména při léčbě růstových poruch, při léčbě obezity, v endokrinologii, chirurgii atd. Na obrázku č. 5 je popsáno hodnocení růstu podle percentilových grafů tak, jak se používá v pediatrické praxi v České republice. Tyto tabulky byly rovněž využity jako standard pro jejich porovnání s dosaženými výsledky ve výsledkové části této práce.

Obrázek 5: Hodnocení tělesné výšky podle percentilových grafů (Bláha a kol., 2005)

Obrázek 6: Hodnocení BMI a hmotnosti k tělesné výšce podle percentilových grafů (Bláha a kol., 2005)

21

2.2.2 Funkční předpoklady Funkční předpoklady jsou chápány jako základ kondičního rozvoje. Většinou se pod termínem funkční zdatnost či funkční parametry chápe kardiorespirační zdatnost (tj. schopnost transportovat a využít kyslík tkáněmi), (Perič, 2006). Funkční parametry srdce, oběhové a dýchací soustavy jsou pro sportovní výkon zcela rozhodující. Přiměřená zátěž se v anatomii cévní soustavy příliš neprojevuje. Fyziologické důsledky sportovní činnosti jsou ovšem pro celý oběhový systém zcela zásadní (Dylevský, 2009). Pastucha (2011) dále nazývá kardiorespirační zdatnost pojmy kardiovaskulární či aerobní zdatnost. Je podmíněna maximálním aerobním výkonem a aerobní kapacitou organizmu. Rozvíjí se pohybovou činností, kdy se převážná část energie pro svalovou práci získává za přísunu kyslíku.

2.2.2.1 Aerobní zdatnost Aerobní zdatnost, nebo také obecná pohybová vytrvalost, je schopnost člověka provádět dlouhotrvající pohybové činnosti. Cílem aerobních pohybových aktivit je vyvolat specifické adaptační změny v organismu. Adaptace na vytrvalostní pohybovou zátěž probíhá na úrovni: -

dýchacího systému (zlepšení plicní kapacity, zkvalitnění přenosu kyslíku v organismu),

-

pohybového systému (zachování či zvýšení svalové zdatnosti, zvyšování hustoty kostní tkáně),

-

metabolismu (rychlejší odbourávání odpadních látek, úbytek tukové tkáně, snižování hladiny cholesterolu apod.),

-

psychosomatické (zlepšování odolnosti proti vnějším vlivům, odreagování se, zlepšení sebedůvěry, seberealizace apod.) (Teplý, 1995).

Nejdůležitějším fyziologickým ukazatelem aerobní zdatnosti je maximální spotřeba kyslíku označovaná zkratkou VO2max.

22

2.2.2.2 Maximální spotřeba kyslíku VO2max Maximální spotřeba kyslíku představuje nejvyšší množství kyslíku, který je organismus při intenzivním tělesném zatížení schopný přijmout za 1 minutu. Množství kyslíku, které je jedinec schopen využít, určuje množství energie, které bude k dispozici pro svalovou práci. Vyšší maximální spotřeba kyslíku tedy vytváří předpoklady pro vyšší intenzitu vytrvalostního zatížení a v konečném důsledku i lepší vytrvalostní výkon (Hamar, Lipková, 2001). VO2max je ukazatel globální výkonnosti dýchacího a oběhového systému při dynamické svalové činnosti, při které je maximálně aktivní co největší množství svalové hmoty. Nezbytnou podmínkou správného změření hodnoty maximální spotřeby kyslíku je, aby trvala určitou krátkou dobu, nejčastěji od 3 do 5 minut, ve kterých vrcholí vzestup sledovaných hodnot srdeční frekvence (SF), ventilace a spotřeby kyslíku k maximu (Máček, 2005). Zátěž musí trvat určitou dobu, řádově několik minut, aby zjištěná hodnota byla opravdu maximální. Během této doby hodnoty různých parametrů transportního systému prudce vzrůstají. Hodnoty naměřené v posledních okamžicích před vyčerpáním můžeme považovat za maximální. Vyčerpávají veškeré rezervy, tedy kromě maximálního přijmu kyslíku také nejvyšší zátěží dosaženou maximální minutovou ventilaci a maximální srdeční frekvenci (Máček, Radvanský, 2011). Maximální spotřeba kyslíku je individuální hodnotou, která je z části daná dědičností. Ženy mají jinou tělesnou konstituci, staří lidé ztrácí aktivní tělesnou hmotnost, to znamená, že dosahují menších hodnot VO2max. U žen hodnoty VO2max vyjádřené na kg tělesné hmotnosti mají rozdíl asi 20 – 30 % oproti mužům. U osob se sedavým způsobem života klesá VO2max dvakrát rychleji než u osob aktivních (Máček, Radvanský, 2011).

23

Obrázek 7: Maximální spotřeba kyslíku VO2max (ml/min.kg) závislé k věku (Seliger a kol., 1977).

2.2.2.3 Maximální srdeční frekvence (TFmax. tep.min-1) Srdeční frekvence patří k hlavním kardiovaskulárním funkčním ukazatelům. U zdravých osob stoupá se vzrůstajícím fyzickým zatížením lineárně až do oblasti submaximálních intenzit. Asi do úrovně 75 – 85 % až 90 % maxima dochází k pomalému vzestupu až na úroveň maximální srdeční frekvence (Placheta, 2001). Pro stanovení intenzity zatížení podle srdeční frekvence platí obecné pravidlo, že pro zvýšení aerobní kapacity netrénovaných osob by se měla intenzita používané zátěže, vyjádřená v procentech maximální srdeční rezervy (% MTR), pohybovat v rozmezí mezi 55 – 65 %. Pro mladší osoby asi do 30 let se užívá SF odpovídající v širším pásmu v závislosti na druhu tréninku od 140 do 180 tepů za minutu. Hodnoty SF zdravé populace poněkud kolísají, lze očekávat odchylku asi +/- 10 tepů za minutu od náležité hodnoty pro daný věk. U starších osob s klesající hodnotou se maximální SF vypočte podle obvyklého vzorce: SF (tepy/min) = 220 – věk (roky). Vzestup tepové frekvence při tělesné zátěži je nepřímo úměrný obecné fyzické zdatnosti a je provázen vzestupem spotřeby kyslíku a minutového srdečního objemu (Chaloupka, Elbl a kol., 2003). Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím tepovou frekvenci je věk. Maximální tepová frekvence klesá se zvyšujícím se věkem, v mladém věku TFmax dosahuje hodnot blízkých 200 tepů . min-1 (Vilikus, Brandejský, Novotný 2004). Vlivem tréninku se maximální tepová frekvence nemění nebo se může mírně

24

snížit. Naproti tomu klidová tepová frekvence vlivem tréninku klesá v důsledku zvýšení tonu parasympatiku (Wasserman, 1987). Výška dosažené tepové frekvence závisí na věku, kondici, pozici těla při cvičení, typu cvičení a zdravotním stavu (Pastucha, 2014).

2.2.2.4 Krevní tlak (TK, mm Hg) Krevní tlak je funkcí srdečního minutového objemu a periferního odporu. Při zátěži se systolický krevní tlak zvyšuje s rostoucí zátěží. Nejvyšší hodnoty dosahuje systolický krevní tlak při maximální zátěži. Maximální hodnoty dosahují 220 – 260 mm Hg, jsou ovlivněny věkem, pohlavím a tělesnou hmotností. Diastolický krevní tlak se při zátěži obvykle nemění, ale může stoupnout nebo i mírně klesat. Po ukončení zátěže systolický krevní tlak náhle klesá a může dojít ke kolapsu, proto by neměl vyšetřovaný ukončit zátěž náhle, ale měl by pokračovat na nízké intenzitě zátěže. Systolický krevní tlak se obvykle normalizuje během zotavení, ale někdy může přetrvávat hypotenze i několik hodin po zátěži (Froelicher, 2007). Tlak lze měřit, nejčastěji nad levou pažní tepnou, pomocí klasického rtuťového tlakoměru nebo s využitím automatických digitálních tlakoměrů. Hodnoty tepenného krevního tlaku se u mladých zdravých jedinců pohybují v rozmezí 120/80 mm Hg. Krevní tlak by měl být měřen v klidu před zahájením testu. Je nutno brát v úvahu, že zvýšení klidového krevního tlaku může být způsobeno úzkostí z vyšetření. Přetrvávající hypertenze před testem je relativní kontraindikací zátěžového testování (Placheta a kol., 1996). Krevní tlak by měl být měřen během poslední minuty každého stupně zátěže. Zátěž by měla být ukončena, jestliže systolický krevní tlak dosáhne hodnoty 260 mm Hg, diastolický TK stoupne na 115 mm Hg nebo klesá-li se stoupající zátěží (Pescatello, 2014). I u zdravých osob ovlivňuje hodnotu krevního tlaku řada faktorů: -

denní doba – nejnižší hodnoty naměříme ráno, nejvyšší večer,

-

pohlaví – muž má vyšší hodnoty krevního tlaku než žena,

-

poloha těla – ve stoje je tlak naměřený několikrát vyšší než vleže,

-

hormony, mediátory – adrenalin (Merkunová, Orel, 2008). 25

2.2.2.5 Výkon Wmax/kg-1 Fyzikálně definován jako síla * dráha. Udává se ve Wattech - vzhledem k rozdílné hmotnosti a výšce je však nutné jej vždy udávat vztažený k hmotnosti, výšce, BMI, povrchu těla nebo svalové hmotě. V klinické praxi se udává nejčastěji hodnota vztažená na kilogram hmotnosti. Aerobní výkon chápeme jako množství energie, které může být uvolněno oxidativními reakcemi v zapojovaných svalech za jednotku času. Jde tedy o celkovou dostupnou energii k provedení aerobní práce (Pastucha, 2011). Maximálního výkonu na bicyklovém ergometru dosáhne sportovec tehdy, pokud správně dávkujeme submaximální zátěž. Výkon ukazuje, jaké má sportovec silověvytrvalostní schopnosti. Normální hodnoty Wmax.kg-1 u nesportujících mužů resp. u žen jsou 3 - 4 W, resp. 2,5 - 3 W. Sportovci dosahují zhruba dvojnásobku, tj. 6 - 8 W. Na bicyklový ergometr jsou specificky trénovaní cyklisté. Někteří vrcholově trénovaní dráhoví cyklisté-sprinteři mohou dosáhnout až extrémně vysokých hodnot Wmax.kg-1 kolem 10 W, což představuje v absolutních hodnotách cca 700 - 800 W (Vilikus, Brandejský, Novotný, 2004). Při dávkování zátěže je nutné respektovat věk, pohlaví, tělesnou hmotnost, u osob nemocných i druh a stupeň choroby.

Obrázek 8: Doporučení výkonu Wmax/kg-1 závislé k věku (Seliger a kol., 1977)

26

2.2.2.6 Zátěž Wmax Schopnost jedince podávat výkon v určité činnosti se označuje jako výkonnost. Maximální výkon (Wmax) je hodnota nejvyšší dosažené zátěže, s výhradami použitelná pouze při identickém zátěžovém protokolu (za použití výkonu v závislosti na váze či povrchu těla). (Máček, Radvanský, 2011). Maximální výkon s věkem od puberty klesá jak u mužů, tak i u žen (Vilikus, Brandejský, Novotný, 2004).

Obrázek 9: Doporučená zátěž Wmax mužů a žen závislá k věku (Seliger a kol., 1977)

2.3 Testování tělesné zdatnosti V diplomové práci se zabývám testováním tělesné zdatnosti v laboratorních podmínkách, přesněji zjištěním a porovnáním hodnot morfologických a funkčních parametrů tělesné zdatnosti. Výsledky jsou zjišťovány pomocí zátěžového testu, konkrétně testu se stupňovanou zátěží. V následujícím textu jsou proto stručně popsány pojmy jako testování, zátěžový test, stupňovaný zátěžový test, rozdíly mezi laboratorním a terénním testováním a výhody laboratorního šetření.

27

2.3.1 Test a testování Testem rozumíme zkoušku nebo měření jednotlivce s cílem určit jeho stav. Proces zkoušení je potom testování, získané číselné údaje jsou výsledky testování nebo výsledky testů. Test je tedy základním prostředkem na testování. Testem rozumíme standardizovaná tělesná cvičení, kterými měříme pohybové schopnosti a dovednosti. Používají se nejen v oblasti antropomotoriky, ale i antropometrie, fyziologie, biochemie apod. Testy, jejichž obsahem je určité pohybové zadání (úloha), nazýváme pohybové nebo motorické testy (Zvonař, Duvač a kol. 2011). Podle Komeštíka (1995) je motorický test pohybová činnost podle přesného pohybového úkolu s přiřazováním čísel dle pravidel.

2.3.2 Rozdělení testů Podle Měkoty, Novosada (2005) můžeme obecně rozlišit tři typy testů používaných pro účely praxe i výzkumu podle antropomotoriky: 1) Sportovně-medicínské, resp. fyziologické testy, často kvantifikují odezvu organismu na předepsanou zátěž. Jsou to tzv. zátěžové testy. 2) Motorické testy, kvantifikují dosažené výkony. 3) Sportovní testy (disciplíny), kvantifikují výkony v soutěži. Dále rozdělujeme testy jak z antropomotorického, tak z fyziologického hlediska podle místa provedení. Dle Měkoty, Blahuše (1983): a) v laboratorních podmínkách využíváme standardizované zátěžové testy, b) v terénních podmínkách využíváme výkonové testy, které mají podobu dlouhodobého cyklického zatížení. Z hlediska intenzity zatížení rozdělujeme testy na: a) maximální – zátěž se stupňuje až po dosažení maximálních hodnot, pokud se v průběhu testu nevyskytnou změny, které jsou indikací k přerušení testu, b) submaximální – zátěž je ukončena před dosažením maximálních hodnot (Jirák a kol., 2007).

28

2.3.3 Zátěžový test Součástí sportovní medicíny je posuzování odezvy a míry adaptace zdravých i nemocných osob na fyzické zatížení. Zátěžové testy jsou používány nejčastěji k zjištění úrovně tělesné zdatnosti, a to především zdatnosti aerobní. Pomáhají nám vytvořit na základě zjištěných údajů každého člověka plán pohybové aktivity a také možnosti zpětné vazby pro ověření účinnosti postupu. V klinické funkční diagnostice mají obzvlášť význam, protože vedou k provokaci patologických reakcí, které se v klidu vůbec neprojevují (Placheta, Siegelová, Šteifa, 1999). Jak uvádí Placheta a kol. (1996) metodické postupy zátěžových testů podstatně ovlivňují výsledky. Rozhodující úlohu přitom hraje intenzita, frekvence pohybů, trvání a typ tělesné zátěže. Zatím neexistují jednotné protokoly. V praxi se proto setkáváme s nejrůznějšími postupy, které poskytují rozdílné výsledky a znemožňují tak jejich srovnatelnost. Dělení zátěžových testů Dělení zátěžových testů je patrné z obrázku č. 10.

Obrázek 10: Dělení zátěžových testů (dostupné:http://slideplayer.cz/slide/2285570/)

29

2.3.3.1 Bicyklový ergometr Zdrojem fyzického zatížení studentů v této práci je tzv. bicyklový ergometr. Ergometrů je více druhů – veslařský, rumpál, běžkařský atd. Každý má své výhody a nevýhody. Jak uvádí Vilikus, Brandejský, Novotný (2004) bicyklový ergometr je v našich podmínkách užívaný nejčastěji. Jeho velkou výhodou je, že i při velmi intenzivní zátěži zůstává horní polovina těla relativně v klidu, a tak je poměrně málo rušen současně snímaný EKG záznam, je možné měřit krevní tlak, odebírat vzorky krve během zátěže apod. Výkon je měřitelný ve standardních fyzikálních jednotkách, ve watech. Nevýhodou bicyklového ergometru je, že klade velké nároky na svalstvo dolních končetin. Důsledkem pak je velká lokální únava, která může být limitujícím faktorem dosaženého výkonu. Může se stát, že lokální svalová únava nastane dříve, než dojde k vytížení kardiorespiračního systému. Tím je pak výsledná hodnota VO2max zkreslena, protože vytížení nebylo úplné. Další nevýhodou je, že na bicyklovém ergometru není možné dosáhnout absolutně nejvyšší hodnoty VO2max, ve srovnání s běhacím pásem je dosahováno hodnot o 5-8 % nižších. Jde tedy o systémovou chybu danou druhem ergometru. Je jasné, že výsledky dvou spirometrií jsou srovnatelné pouze tehdy, byl-li použit stejný druh ergometru (Placheta, Siegelová, Šteifa, 1999).

30

Obrázek 11: Bicyklový ergometr (dostupné: http://www.fno.cz/documents/2006_03_28_011.pdf)

Protokoly testů u bicyklového ergometru dle Plachety a kol. (1996): -

jednostupňový test,

-

stupňovaný test – s přestávkami, bez přestávek,

-

test s téměř kontinuálním zvyšováním zátěže,

-

test s kontinuálním zvyšováním zátěže,

-

kombinovaný test (různé varianty výše uvedených testů),

-

test W170.

Studenti prováděli test se stupňovanou zátěží na bicyklovém ergometru.

31

2.3.3.2 Testy se stupňovanou zátěží Podle Máčky a Vávry (1998) se u těchto zátěžových testů tělesná zátěž zvyšuje postupně od velmi lehké, přes lehkou, střední atd., až po maximální. Během testu se sleduje reakce fyziologických ukazatelů, jako je srdeční frekvence, krevní tlak, spotřeba kyslíku aj., nebo výskyt určitých patologických známek, které se objevují při zvýšených nárocích na organismus. Postup vyšetření není unifikován. Obvykle je zátěž zvyšována ve vztahu k jednotce hmotnosti těla: např. počáteční zátěž je 0,5 nebo 1,0 W na kg, zvyšuje se po 0,5 (1,0) W na kg. Modifikace vychází ze zkušeností vyšetřujícího a z odhadu schopností vyšetřované osoby. Trvání zátěže na každém stupni závisí na tom, co chceme sledovat. Většinou je dostačující doba tří minut na každém stupni, kdy je přibližně dosaženo rovnovážného stavu. Na konci každé třetí minuty se provádí registrace EKG a krevního tlaku. Jsou-li současně sledovány parametry výměny dýchacích plynů nebo ventilace, může být trvání zátěže na každém stupni prodlouženo.

Celkové trvání zátěžového testu Wasserman a kol. (1987) tvrdí, že zátěžové testy, které jsou příliš krátké, to znamená, že zátěž roste příliš rychle, jsou ukončeny dříve, než je získán dostatek informací. Testy příliš dlouhé, s malým zvyšováním zátěže, končí předčasně pro demotivaci nebo nepohodlí vyšetřovaného (tlačící sedlo). Vyšetření VO2max u zdravých lidí umožňují nejlépe stupňované zátěžové testy, které jsou skončeny mezi 6 a 12 minutou od zahájení testu. Odlišné hodnoty VO2max naměřené při jiném trvání testu jsou však zanedbatelné.

32

2.3.3.3 Vlastnosti zátěžových testů Bezpečnost – test by neměl ohrozit pacienta. Mortalita při zátěžových testech je udávána kolem 0,005 %, morbidita mezi 0,02 – 0,04%. Mezi nejčastější závažné komplikace patří arytmie, akutní infarkt, myokardu, srdeční selhání, hypertenzní reakce, šok, náhlá smrt, svalové trauma, neurologické problémy. Jednoduchost, objektivnost – zátěžový test by měl být jednoduchý. Výsledky testu by měly být srovnatelné se standardem. Výsledky by měly být objektivní, tedy vyloučeny vlivy, které mohou výsledek ovlivnit (např. lékař, okolí). Reprodukovatelnost – přesnost metody je vyjádřena variabilitou měřených hodnot (dostatečná při variačním koeficientu 8 – 10 %). Validita testu (správnost) – platnost metody pro poznání určité nemoci. Je to vlastnost testu dávat správné výsledky. Spolehlivost (reliabilita) – vlastnost testu dávat při opakování testů velmi blízké výsledky. Senzitivita testu – schopnost testu identifikovat přítomnost choroby – tedy počet vyšetřených s onemocněním a pozitivním výsledkem (56-81 %). Specificita testu – schopnost testu vyloučit přítomnost choroby – tedy počet vyšetřených bez onemocnění a s negativním výsledkem (72-96 %). Predikční hodnota – měřítko správnosti testu. Je determinována senzitivitou, specificitou a prevalencí choroby v populaci (Pastucha, 2014).

2.3.3.4 Zátěžová a kvantitativní diagnostika Zátěžová diagnostika Je obecně pohybově výkonová diagnostika, která nám poskytuje informace o aktuálním stavu trénovanosti závodníků. Je součástí tréninkového procesu. Objektivní diagnostika trénovanosti se zakládá na modelovém zatížení, které musí jedinec být schopen zvládnout. Základním předpokladem úspěšnosti diagnostiky je ujasnění účelu diagnostiky a vhodný výběr diagnostických metod (Psotta a kol. 2006). Sekera, Vojtěchovský (2008) zmiňují, že diagnostika výkonnosti a stav trénovanosti je již po dlouhá léta nezbytným prvkem sportovního tréninku vrcholového sportovce. Jemu a jeho trenérovi dávají testy základní, vstupní informace o stavu organismu před 33

započetím určitého tréninkového období a jejich opakování pak podává informace o vhodnosti a účinnosti zvoleného typu tréninku a o kvalitě jeho realizování. Zátěžovou diagnostikou lze odhalit nejen silné, ale především slabé stránky výkonnosti sportovce. Zátěžová diagnostika poskytuje pouze obraz o stavu trénovanosti testovaného jedince, čili o předpokladu jeho možné závodní výkonnost. Nepodává informace o stavu psychiky nebo kvalitě taktické či technické vyzrálosti testovaného sportovce. Rozhodujícím problémem diagnostiky je nalezení proměnných, které se mění v závislosti na aplikované intervenci. Jejich změny vyvolané tréninkem musí být větší, než je chyba jejich stanovení (Votík, Charvát, 2012). Každé měření je zatíženo chybou, kterou musíme respektovat hlavně při interpretaci výsledku. Tato chyba má obecně dva zdroje: -

chybu metody,

-

chybu vyplývající z měření biologického systému.

V současnosti je chyba metody menší než chyba biologická. Vyplývá to z technologického rozvoje; chyba měřícího zařízení není v naprosté většině případu limitujícím prvkem diagnostiky. Podstatně větší je chyba „biologická“, která je důsledkem krátko- nebo dlouhodobých biorytmů. Tato chyba se pohybuje 1-10 % (Votík, Charvát, 2012). Kvantitativní diagnostika Kvantitativní diagnostika je hodnocení aktuální trénovanosti na základě posouzení výsledků

kvantifikovatelných

testů.

Uplatňuje

se

při

hodnocení

kondičních

předpokladů. Kondiční předpoklady tvoří nutnou, ale nikoliv postačující podmínku pohybového výkonu. Pro dosažení maximální výkonnosti je třeba dosáhnout určité úrovně kondičních předpokladů, ale vysoká úroveň kondičních předpokladů, neznamená ještě vysokou výkonnost. V laboratorních podmínkách hodnotíme parametry vztažené k maximální spotřebě kyslíku a parametry, které charakterizují realizovaný pohybový výkon. Zvládnutý maximální výkon je komplexním parametrem, který v sobě zahrnuje prakticky všechny dílčí parametry a lze jej považovat za parametr rozhodující (Votík, Charvát, 2012).

34

2.3.4 Laboratorní zátěžové testy Zátěžové testy v laboratoři musí provádět odpovědné a dostatečně vzdělané osoby a je nutné dodržování standardních podmínek pro testování. Podle Plachety, Siegelové, Štejfa (1999) by měly být laboratorní podmínky standardní. Uvádí např., že laboratorní prostředí by mělo být klidné (co nejméně přítomných lidí), pokud možno optimistické, s možností cirkulace vzduchu, teplotou 18 – 22°C a vlhkostí vzduchu 40 – 60 % apod. Nejpřesnější metodou v laboratorních podmínkách pro stanovení hodnot VO2max je přímá metoda měření, kdy je potřeba provést tzv. spiroergometrický test se stupňovanou zátěží do maxima (vyčerpání). Provádí se na ergometrech, mezi nejčastěji používané patří bicyklový ergometr a pohyblivý pás „běhátko“ (Novotný a kol., 2009).

2.3.4.1 Výhody a nevýhody laboratorního šetření Laboratoř nabízí lepší možnost standardizace a využití citlivých přístrojů. Laboratorní testování však bývá personálně i časově náročné, drahé a proto bývá přístupné jen selektovaným skupinám osob (Měkota, Novosad, 2005). Mezi výhody laboratorního testování patří přesné stanovení velikosti zatížení, jsou obsáhlejší, přesnější, zaměřují se především na diagnostiku fyziologických funkcí. Tedy tyto testy mají stanovené standardní laboratorní podmínky. Zjištění výsledků v laboratorních podmínkách je nutné aplikovat do terénních podmínek, což lze rovněž zařadit mezi negativa testování v laboratoři (Měkota, Novosad, 2005). Jak už jsem se zmínila výše, výsledky z výzkumu byly zjištěny pomocí stupňovaného zátěžového testu neboli tzv. spiroergometrického testu. Co je spiroergoemtrie popisuji níže v této podkapitole.

2.3.4.2 Spiroergometrie Jedná se o metodu aerobní kardiorespirační zdatnosti analýzou vydechovaného vzduchu při maximálním fyzickém zatížení organismu. Provádí se zpravidla v laboratoři, nejčastěji na bicyklovém ergometru. Ze všech zátěžových testů je spiroergometrie

nejkomplexnější

a

nejlépe

vypracovanou

formou

transportního systému pro kyslík (Vilikus, Brandejský, Novotný, 2004). 35

vyšetření

Je součástí preventivní tělovýchovně-lékařské prohlídky, neboť poskytuje lékaři cenné informace o vlivu pohybové aktivity na dýchací ústrojí na jedné straně a o účinku různých onemocnění na dýchací systém na straně druhé. U některých chorob umožňuje včasnou diagnózu ještě před klinickou manifestací příznaků, stejně jako objektivizaci účinku léčebných postupů (ať již konzervativních nebo operačních) na respirační funkce (Vilikus, Brandejský, Novotný, 2004). Pastucha (2011) dále píše, že po dobu testu lékař sleduje klinický stav pacienta, měří tepovou frekvenci, TK, sleduje EKG, ventilační parametry O2 a CO2 hodnocené pomocí rychloanalyzátorů. Tyto analyzátory porovnávají složení atmosférického vzduchu a složení vydechovaného vzduchu a digitálně vyhodnocují změny plynů. Všechny parametry je možno sledovat online na obrazovce. Test ukončuje lékař dle výše uvedených kritérií. Na závěr provede vyhodnocení testu, včetně určení anaerobního prahu, srovnání získaných hodnot s referenčními hodnotami, a stanovení požadovaných parametrů výkonnosti. Chaloupka (2003) dále zmiňuje, že vyšetření je nebolestivé, nenáročné avšak do značné míry závislé na spolupráci a vůli vyšetřovaného. Indikace spiroergometrie Vilikus (2012): -

Fyzická zdatnost

-

Volba vhodné sportovní disciplíny

-

Preskripce pohybové aktivity

-

Prevence zdravotních komplikací

-

Diferenciální diagnostika bolestí na hrudi

-

Hodnocení efektu léčby

-

Odhalení skrytých onemocnění

-

Posudková hlediska

36

2.4

TĚLOVÝCHOVNÁ

LÉKAŘSKÁ

(SPORTOVNÍ)

PROHLÍDKA Posuzování zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu se provádí za účelem zajištění zdravého vývoje dětské i dospělé sportující populace, uchazeče o studium či studenta na fakultách vysokých škol s intenzivním pohybovým programem. Na základě vyšetření v souladu s výsledky funkčních a motorických testů je doporučen způsob přípravy nebo intenzita a kvantita pohybové aktivity.

Zaměření tělovýchovně lékařských prohlídek Preventivní: a) základní - zjištění tělesného rozvoje antropometrickými metodami, zjištění zdravotního stavu klinickým vyšetřením, stupně zdatnosti funkční zkouškou, dále zařazení do příslušné zdravotní skupiny, provádí se 1x ročně, na začátku přípravného období (školního roku); b) kontrolní – zjištění vlivu sportu na zdravotní poruchu, odchylku od normy, po nemoci apod. Speciální – posuzování schopnosti k povinné tělesné výchově ve škole – k určení vhodné tělesné zátěže jako součásti komplexní léčby nemocných a oslabených jedinců. Dispenzární – dlouhodobé sledování fyzicky aktivních osob se závažnými chorobami a stavy. Orientační – před namáhavými vytrvalostními výkony (atletika, běh na lyžích, triatlon, cyklistika, plavání atd.). Prohlídky technických sportů a činnosti – letectví, bezmotorové létání, paragliding, potápění apod. Informace z tělovýchovné prohlídky se zaznamenávají do tiskopisu „Tělovýchovně lékařská prohlídka - zdravotní záznam“, odkud jsou dále zpracovány a uchovávány v elektronické podobě. Z dokumentačních i forenzních důvodů je třeba do „záznamu“ zapisovat veškeré nálezy včetně normálních (Vilikus, Brandejský, Novotný, 2004).

37

Druhy prohlídek podle Novotného a Kol., (2009) 1) Vstupní prohlídka – před zahájením cvičení nebo plánovanou sportovní aktivitou. 2) Periodická prohlídka sportovce – platnost 1 rok, pokud není stanoveno jinak. 3) Mimořádná prohlídka sportovce – před významnými sportovními akcemi dle požadavků sportovce nebo organizátorů akce nebo při změně zdravotního stavu. 4) Orientační prohlídka sportovce – např. v terénu, před sportovní akcí. 5) Indukovaná vyšetření – zaměřená na specifickou problematiku.

Vilikus, Brandejský, Novotný (2004) udávají anamnézy: Rodinná – choroby, které se mohou vyskytovat dědičně nebo vytvářejí určitou predispozici. Osobní - choroby s trvalými nebo dočasnými následky (angína, spála, febris rheumatika, infekční žloutenka, akutní glomerulonefritis a jiné), choroby pohlavní a tropické, dětské nemoci, prodělané úrazy a operace, jejich lokalizace a zhojení vzhledem k funkci, doba rehabilitace, abúzus černé kávy, alkoholu, nikotinu a drog, osobní zdravotní stav, zranění a nemoci za poslední rok, jejich léčbu, současný zdravotní stav a užívání léků. Sportovní - ke zjištění podstatných údajů o minulé a současné tělovýchovné a sportovní činnosti – druh závodního, rekreačního sportu, konkrétní disciplína, dříve provozované sporty, trénink v posledním období (kolikrát týdně, kolik hodin, zaměření, intenzita a objem, kompenzační a regenerační cvičení). Profesní

38

Zdravotní skupiny v tělesné výchově a sportu Novotný (2009) Na základě zhodnocení zdravotního stavu, tělesného rozvoje a funkčního stavu zařadí lékař vyšetřovaného do jedné ze 4 zdravotních skupin, které lze měnit dle vývoje zdravotního stavu a trénovanosti. Skupina I

sport bez omezení

Skupina II

sport s částečným omezením

Skupina III

relativní kontraindikace ke sportu

Skupina IV

absolutní kontraindikace ke sportu

Shrnutí V této části jsme se seznámili s pojmy tělesná zdatnost, kterou můžeme charakterizovat pomocí morfologických a funkčních parametrů. Morfologické parametry neboli somatické faktory jsou relativně stálé a ve značné míře podmíněné geneticky. V řadě sportů hrají významnou roli. Mezi hlavní morfologické faktory řadíme výšku, hmotnost těla, složení těla, délkové rozměry, poměry a tělesný typ. Funkční předpoklady, alias kardiorespirační zdatnosti nebo také aerobní zdatnosti, mají základ pro kondiční rozvoj. Tyto zdatnosti mají schopnost transportovat a využívat kyslík tkáněmi. Cílem aerobních pohybových aktivit je vyvolat specifické adaptační změny v organismu. Nejdůležitějším fyziologickým ukazatelem aerobní zdatnosti je maximální spotřeba kyslíku VO2max. Dalšími parametry jsou výkon, zátěž, krevní tlak, srdeční frekvence. Tyto parametry lze testovat pomocí laboratorních zátěžových testů. Zátěžové testy jsou součástí sportovní medicíny a posuzují odezvu a míru adaptace zdravých i nemocných osob na fyzické zatížení a úrovně tělesné zdatnosti. Nejkomplexnější a nejlépe vypracovanou formou vyšetření transportního systému je spiroergometrie, která je součástí preventivní tělovýchovně-lékařské prohlídky. Při tělesném zatížení dochází k řadě morfologických a funkčních změn v důsledku tréninku. Při pravidelném zatěžování se zvyšují hodnoty výkonu a VO2max, na rozdíl od snižujících se hodnot tělesného tuku v %.

39

3 CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE 3.1 Cíle

3.1.1 Hlavní cíle práce Hodnocení morfologických a funkčních parametrů po ročním tréninkovém cyklu u studentů osmiletého a čtyřletého sportovního gymnázia, pomocí stupňovaného zátěžového testu na bicyklovém ergometru během tělovýchovné lékařské prohlídky.

3.1.2 Dílčí cíle Zjistit příčinu snížení funkčních parametrů.

3.2 Hypotézy Bude mít tělesná zdatnost vzrůstající tendenci v rámci sportovní přípravy studenta? Předpokládáme, že funkční a morfologické předpoklady jsou vzájemně vázané.

3.3 Úkoly práce Stanovení výzkumného problému. Vytvoření postupu a organizace práce. Teoretické zpracování problematiky. Samotný výzkum:

I. fáze sběru dat sportovního lékaře (leden - březen 2012). Zpracování dat I. Fáze (duben - prosinec 2012). II. fáze sběru dat sportovního lékaře (leden - březen 2013). Zpracování dat II. Fáze (duben - prosinec 2013).

40

Leden 2013 tvorba dotazníků: Přístup k tréninkové činnosti během roku Zpracování získaných údajů a tvorba diplomové práce březen 2014 až srpen 2015.

41

4 METODIKA

4.1 Popis výzkumného souboru Sledovaného šetření se zúčastnilo celkem 101 studentů sportovního gymnázia v Ostravě. Všichni tito studenti jsou zařazeni do oboru sportovní příprava, která umožňuje závodníkům sportovní přípravu ve formě 8 tréninkových jednotek za týden v délce 1,5 – 3 h/TJ, a to pod vedením profesionálních trenérů. Do měření byli zapojeni závodníci víceletého (8letého) a čtyřletého oboru kmenových sportů (judo, atletika, volejbal, basketbal, plavání, moderní gymnastika a sportovní gymnastika). Výzkum byl rozdělen na čtyři testované skupiny. V první skupině bylo 27 žen do 15 let, ve druhé skupině 37 žen nad 15 let, třetí skupina byla početně velmi malá, a to pouze 6 mužů do 15 let, a čtvrtou skupinu tvořilo 31 mužů nad 15 let. Do testování nebyli zapojeni závodníci vedeni ve sportovním centru mládeže volejbalu, basketbalu, atletiky a plavání, kteří absolvují testování ve svých smluvních laboratořích sportovního lékařství.

Tabulka 1: Bližší charakteristika souboru žen do i nad 15 let

Rok 2012

Rok 2013 Ženy do 15 let MAX M

Skupina Ž1

M

MIN

Tělesná výška (cm)

159,3

138

174

48,2

29,8

20,9 18,8

Tělesná váha (kg) Tělesný tuk (%TT) BMI (kg/m2)

MIN

MAX

163,6

145

176

69,9

53,1

36,2

73,3

13,1

28,3

21,7

14,9

30,9

15,1

23,6

19,7

15,8

25,1

Ženy nad 15 let MAX M

MIN

MAX

155

189

Skupina Ž2

M

MIN

Tělesná výška (cm)

170,4

155

188

171

42

Tělesná váha (kg) Tělesný tuk (%TT) BMI (kg/m2)

64,2

48,4

82,3

65

50,3

85,6

24,4

14,1

33,3

22,2

14,6

35,2

22,1

18,9

26,8

22,2

19,1

29

Rok 2012

Rok 2013 Muži do 15 let

Skupina M1

M

MIN

MAX

M

MIN

MAX

Tělesná výška (cm)

160,3

153

183

167,5

159

186

Tělesná váha (kg)

50,1

35,7

76,3

56,6

41,6

85,1

Tělesný tuk (%TT) BMI

16,5

12,6

24,4

15,2

12,4

24,3

(kg/m2)

19,2

15,3

22,8

19,9

16,5

24,6

Muži nad 15 let MAX M

MIN

MAX

Skupina M2

M

MIN

Tělesná výška (cm)

181,2

159

197

182,5

166

197

Tělesná váha (kg)

73,4

45

102

76,8

52

103,8

Tělesný tuk (%TT) BMI

12,8

2,2

21,7

11,4

2,4

18,1

(kg/m2)

22,3

17,8

31,7

23,05

18,5

32

Tabulka 2: Bližší charakteristika souboru mužů do i nad 15 let M – aritmetický průměr, MIN – minimální hodnota, MAX – maximální hodnota

Vyšetření

proběhlo

na

akreditované

Klinice

sportovní

medicíny

v Ostravě – Bělském lese. Všichni zúčastnění byli seznámeni s metodou měření a informování o průběhu testování. Před vyšetřením bylo nutné dodržet tyto pravidla:

43

-

24 hodin před vyšetřením se vyhnout namáhavému tréninku,

-

2 hodiny před testováním nejíst,

-

ráno se nasnídat (lehká strava),

-

dostatečný příjem tekutin,

-

vyplnění vyšetřovacího dotazníku pro sportovce s podpisem zákonného zástupce,

-

mít s sebou kartu pojištěnce, sportovní oblečení a čistou obuv, toaletní potřeby.

4.2 Použité metody Pro hodnocení funkční zdatnosti byla použita metoda laboratorního zátěžového vyšetření spiroergometrie na bicyklovém ergometru se stupňovaným zvyšováním zátěže až do maxima výkonnosti vyšetřovaného nebo do vzniku příznaků srdečního onemocnění, pod vedením profesionálního lékařského personálu. Pro získání testovaných hodnot bylo zapotřebí použití následujících přístrojů: -

Ergosana sanabike 250F, který slouží k vyhodnocení lékařských testů a analýze sportovního zatížení, umožňující tak měřit krevní tlak;

-

ultrazvukový

diagnostický

přístroj

Vivid

35

zaznamenávající

echokardiografii neboli ultrazvukové vyšetření srdce; -

přístroj pro měření EKG BTL-08MD.

Morfologické parametry (tělesná hmotnost, procento tuku a BMI) byly naměřeny pomocí bioimpedanční analýzy na přístroji Tanita BC-418MA. Před měřením parametrů na Tanitě bylo provedeno měření tělesné výšky pomocí lékařského výškoměru z vrcholu hlavy k podložce. Závodníci byli na boso, ve stoji spojném, pohled vpřed. Kvantitativní metoda dotazníku pomohla získat anamnestické a osobní údaje o jednotlivých testovaných účastnících a přístupu k tréninkové činnosti během roku. Dotazník je nejpoužívanější výzkumná metoda ve společenských oborech. Podstatou je sběr informací a faktů (Jansa, 2014).

44

4.3 Sběr dat Sběr dat probíhal ve dvou testovacích obdobích. První období bylo v přípravné části všech sportovních disciplín na začátku roku 2012 (leden až březen). Druhé období bylo zařazeno po roční tréninkové přípravě ve stejném časovém i tréninkovém období (leden až březen 2013). Na konci roku 2011 byli studenti seznámeni s myšlenkou zpracování diplomové práce a jejím cílem. Studenti docházeli na středisko sportovní medicíny každé úterý a čtvrtek dopoledne v počtu 8 až 10 osob. V den testování byly odevzdány vyplněné dotazníky se základními anamnestickými a osobními údaji. Následně proběhlo základní šetření aktuálního zdravotního stavu, měření klidového krevního tlaku, srdeční frekvence a klidového EKG. Měření morfologických parametrů bylo vykonáno bioimpedační metodou. Při měření tělesné výšky a hmotnosti, BMI, tělesného tuku, bylo nutné testování provádět bez obuvi, s co nejmenším počtem oděvu na těle. Poté následovalo vyšetření na bicyklovém ergometru formou stupňovaného zátěžového testu, který byl veden pod odborným dozorem. Všichni účastníci byli v den testu zdraví a souhlasili s předáním výsledků zástupci školy.

4.4 Statické zpracování dat Výzkumná statistická data byla získána formou kvantitativního výzkumu a použity byly základní statistické charakteristiky – míra polohy (aritmetický průměr), míra variability (směrodatná odchylka) a maximální a minimální hodnota (označující nejvyšší a nejnižší hodnotu v celkovém počtu hodnot). Statistické vyhodnocení dat bylo vypracováno odpovídajícími postupy v počítačovém programu Microsoft Office Excel 2007. Do programu byly zaneseny všechny potřebné údaje získané ze zprávy sportovního lékaře a následně proběhlo zpracování zjištěných výsledků. Zjištěné výsledky byly hodnoceny a posouzeny dle standardů doporučené literatury a pomocí tzv. párového T-testu. Studentův T-test pro závislé vzorky testuje hypotézu o průměrném rozdílu hodnot párů. Test se většinou používá pro ověření, zda ze vzorků zjištěný průměrný rozdíl párů může být pouze náhodný (proměnné jsou nezávislé), nebo je statisticky významný (proměnné jsou závislé).

45

Statistická významnost zkoumá, zda je výsledek výzkumu dosažen náhodou nebo proměnlivostí výběrových dat. Věcná významnost se zabývá tím, zda je výsledek užitečný v reálném světě. Statistická významnost zjišťuje, nalezený výsledek je zobecnitelný (tj. zda není způsobený náhodou ovlivňující výběr jednotek či experimentálních podmínek). Věcná významnost výsledku znamená, že naměřený rozdíl či zjištěná souvislost je důležitá pro vědecké poznání či praktické účely. Sděluje nám, zda má o výsledku vůbec smysl hovořit a zda má praktické důsledky (vč. důsledků pro vědu samotnou). (Soukup, 2013). Při testování statistické významnosti je p-hodnota pravděpodobnost získání statistický údaj zkoušky, přinejmenším stejně extrémní jako ten, který byl vlastně pozorován. Předpokladem je, že nulová hypotéza je pravdivá. V případě zamítnutí nulové hypotézy se říká, že je výsledek statisticky významný (Hubbard, Bayarri, 2003). K hodnocení věcné významnosti je možné použít Cohenův koeficient účinku d. Jednou z hlavních výhod koeficientu je jeho nezávislost na rozsahu výběru. Platí pro něj konvenční hodnoty, jež usnadňují rozhodnutí, kdy lze hovořit o velkém efektu. Pokud je d větší než 0,8 - efekt je velký, pro d z intervalu 0,5 – 0,8 je efekt střední; efekt pod hodnotou 0,2 lze považovat za malý (Sebera, 2012).

4.5 Zpracování výsledků Zpracování osobních dat a anamnestických údajů: věk, pohlaví, sport, začátek sportovní specializace. Morfologické parametry: tělesného tuku (%TT), tělesné výšky (cm), tělesné hmotnosti (kg), index tělesné hmotnosti (BMI). Funkční parametry: maximální výkon (W.kg-1), maximální spotřeba kyslíku (VO2max). Vyhodnocení uvedených výsledků bylo provedeno pomocí výpočtu statistické a věcné hladiny významnosti za pomocí T-testu a Cohenova koeficientu účinku.

46

5 VÝSLEDKY

V této části práce jsou hodnoceny změny sledovaných morfologických a funkčních parametrů studentů s referenčními hodnotami české populace. Bližší seznámení s výsledky je obsaženo v následujících kapitolách.

5.1 Morfologické parametry V hodnocení morfologických parametrů se zaměříme na tělesnou výšku, tělesnou hmotnost, procento tuku v těle a BMI; tyto hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 3, která prezentuje průměrné hodnoty testovacích období.

Tabulka 2: Změna vybraných morfologických parametrů pro ženy a muže

Rok 2012

Rok 2013 Ženy do 15 let

Skupina Ž1 M

SD

MIN

MAX

M

SD

MIN

MAX

Tělesná výška (cm)

159,3

9,2

138

174

163,6

8,13

145

176

Tělesná váha (kg)

48,2

11

29,8

69,9

53,1

11

36,2

73,3

Tělesný tuk (%)

21

4

13,1

28,3

21,7

4,3

14,9

30,9

18,8

2,6

15,1

23,6

19,7

2,8

15,8

25,1

BMI (kg/m2)

Ženy nad 15 let

Skupina Ž2 M

SD

MIN

MAX

M

SD

MIN

MAX

Tělesná výška (cm)

170,4

7,5

155

188

171

8,9

155

189

Tělesná váha (kg)

64,2

9,0

48,4

82,3

65,0

8,9

50,3

85,6

Tělesný tuk (%)

24,4

5,0

14,1

33,3

22,2

5,2

14,6

35,2

BMI (kg/m2)

22,1

2

18,9

26,8

22,2

2,2

19,1

29

47

Muži do 15 let

Skupina M1 M

SD

MIN

MAX

M

SD

MIN

MAX

Tělesná výška (cm)

160,3

11,31

153

183

167,5

10,8

159

186

Tělesná váha (kg)

50,1

14,8

35,7

76,3

56,6

16,2

41,6

85,1

Tělesný tuk (%)

16,5

4,9

12,6

24,4

15,2

4,7

12,4

24,3

BMI (kg/m2)

19,2

3,2

15,3

22,8

19,9

3,6

16,5

24,6

Muži nad 15 let

Skupina M2 M

SD

MIN

MAX

M

SD

MIN

MAX

Tělesná výška (cm)

181,2

8,8

159

197

182,5

7,8

166

197

Tělesná váha (kg)

73,4

11,1

45

102

76,8

11,6

52

103,8

Tělesný tuk (%)

12,8

4,5

2,2

21,7

11,4

4,2

2,4

18,1

BMI (kg/m2)

22,3

2,6

17,8

31,7

23,1

2,7

18,5

32

M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, MIN – minimální hodnota, MAX – maximální hodnota

Můžeme říci, že u všech skupin morfologických parametrů zaznamenáváme nárůst v měření. Pouze u tělesného tuku (mimo skupinu žen do 15 let) vidíme snížení v průměrných hodnotách. Největší změny v průměrných hodnotách oproti prvnímu roku měření jsou v tělesné výšce a tělesné hmotnosti žen i mužů do 15 let. U skupin starších žen i mužů můžeme říci, že hodnoty měření jsou skoro neměnné, nevykazující žádnou výraznou změnu.

5.1.1 Hodnocení tělesné výšky Při hodnocení tělesné výšky můžeme říci, že u většiny testovaných se tělesná výška zvýšila. U mladších skupin žen i mužů je nárůst výšky výraznější, než u skupin starších. Ve skupině žen do 15 let se tělesná výška zvýšila u 26 žen, a to od 1 cm do 10 cm. Pouze u jedné ženy byla tělesná výška neměnná. Průměrná změna za rok byla o 4,3 cm. U skupiny žen nad 15 let se hodnoty již tolik neměnní. Změna tělesné výšky byla zaznamenána u 17 žen. Nárůst výšky byl od 1 cm do 2 cm za rok, průměrná změna za rok je 0,57 cm. U mužů se tělesná výška mění o něco výrazněji. Změnu registrujeme 48

u všech mužů do 15 let, a to v rozmezí od 3 cm do 16 cm s průměrem skupiny 6,03 cm. U mužů nad 15 let registrujeme změnu u 19 osob. Největší naměřená změna v této kategorii byla 13 cm. Průměr nárůstu výšky je uveden v hodnotě 1,4 cm za rok. Pomocí zanesení naměřených hodnot do růstového grafu SZÚ získáme informaci o normě tělesné výšky studentů. Hodnocení tělesné výšky testovacích období je znázorněno v tabulce č. 4.

Tabulka 3: Hodnocení tělesné výšky mužů a žen

Tělesná výška Velmi malá/ý Malá/ý Střední Vysoká/ý Velmi vysoká/ý

Rok 2012

Rok 2013

Ž1 (27) 2 4 13 2

Ž2 (37) 1 6 13 5

M1 (6)

M2 (31)

5

Ž2 (37) 1 5 14 3

M1 (6)

6 8 9

Ž1 (27) 1 5 11 4

4 1

M2 (31) 1 4 13 3

6

12

1

8

6

14

1

10

Ž1 – ženy do 15 let, Ž2 – ženy nad 15 let, M1 – muži do 15 let, M2 – muži nad 15 let

Zjistili jsme, že v druhém roce měření je u žen do 15 let 1 žena velmi malá, 5 žen malých, 11 žen ve výšce střední, 4 ženy vysoké a 6 žen velmi vysokých. U žen nad 15 let je 1 žena velmi malá, 5 žen malých, 14 žen střední výšky, 3 ženy vysoké a 14 žen velmi vysokých. Podrobnější znázornění nalezneme na obrázku č. 12 a č. 13.

49

Obrázek 12: Grafické znázornění tělesné výšky k věku u žen za rok 2012

Obrázek 13: Grafické znázornění tělesné výšky k věku u žen za rok 2013

U skupin mužů můžeme tělesnou výšku hodnotit následovně: Ve skupině mužů do 15 let, při porovnání výšky s věkem, jsou 4 muži střední výšky, 1 muž vysoký a 1 muž velmi vysoký. U skupiny mužů nad 15 let se hodnoty mění; 1 muž je velmi malý, 4 muži malí, 13 mužů střední výšky, 3 muži vysocí a 10 mužů velmi vysokých. Uvedená zjištění jsou znázorněna na obrázku č. 14 a 15. 50

Obrázek 14: Grafické znázornění tělesné výšky k věku u mužů za rok 2012

Obrázek 15: Grafické znázornění tělesné výšky k věku u mužů za rok 2013

Při celkovém zhodnocení je ze 101 testovaných 31 osob střední výšky, 23 osob vysokých a 34 osob velmi vysokých. To znamená, že testované skupiny se z 1/3 vyznačují střední výškou a polovina testovaných je vysokých, až velmi vysokých. Pomocí T-testu lze rozdíly v tělesné výšce označit ve všech skupinách jako statisticky nevýznamné. Cohenův koeficient účinku d, který nám hodnotí věcnou významnost, nám říká, že efekt je malý ve všech čtyřech skupinách a tudíž nevýznamný.

51

5.1.2 Hodnocení změny tělesné hmotnosti V hodnocení tělesné hmotnosti žen do 15 let jsme zaznamenali průměrnou změnu o 4,85 kg, a to od -0,1 kg do 10,2 kg. Kromě jedné ženy se tělesná váha zvýšila u všech testovaných žen této věkové kategorie. U žen nad 15 let se změna tělesné hmotnosti pohybuje v záporných hodnotách od 6,8 kg až do kladných hodnot 6,6 kg. Průměrně narostla tělesná hmotnost o 0,86 kg. Zde můžeme říci, že průměrný nárůst tělesné hmotnosti je u starších žen menší než u mladších. Celkem svojí váhu snížilo 16 žen obou skupin. U všech mužů můžeme mluvit o zvyšování tělesné hmotnosti v průběhu roku. Pouze jeden muž snížil svojí hmotnost o 0,8 kg, což můžeme brát za nepatrnou změnu tělesné hmotnosti. U mužů do 15 let se průměrně hmotnost zvýšila o 6,3 kg a u mužů nad 15 let o 3,5 kg. Zde platí stejné pravidlo jako u žen. Vyšší nárůst průměrné hmotnosti u mladších mužů, jak u starších mužů. Tabulka 4: Hodnocení tělesné hmotnosti mužů a žen

Tělesná hmotnost Hubená/ý Štíhlá/ý Proporcionalita Robustná/ý Nadměrná hmotnost Obézní

Rok 2012

Rok 2013

Ž1 (27) 3 4 10 3

Ž2 (37) 3 17 6 5

M1 (6)

M2 (31)

1 3

4

6

3

Ž2 (37) 4 8 6 16

M1 (6)

M2 (31)

1 12 10

Ž1 (27) 4 3 9 5

1 3

3 9 10

1

5

2

3

1

4

1

3

4

1

5

Ž1 – ženy do 15 let, Ž2 – ženy nad 15 let, M1 – muži do 15 let, M2 – muži nad 15 let

Pomocí percentilového grafu tělesné hmotnosti bylo zjištěno, že ve skupině mladších žen do 15 let jsou v druhém roce měření 4 ženy, 3 ženy štíhlé, 9 žen v proporcionalitě, 5 žen robusní, 2 ženy mající nadměrnou hmotnost a 4 ženy obézní. U žen nad 15 let jsou 4 ženy hubené, 6 žen v proporcionalitě, 8 žen štíhlých, 16 žen, robustních a 3 ženy mající nadváhu. Ve skupině mužů do 15 let je 1 muž štíhlý, 3 muži v proporcionalitě, 1 muž s nadměrnou hmotností a 1 muž obézní. U mužů nad 15 let jsou 3 muži štíhlí, 9 mužů v proporcionalitě, 10 mužů robustních, 4 muži mající nadměrnou hmotnost a 5 mužů s obezitou.

52

Obrázek 16: Grafické znázornění tělesné hmotnosti k věku u žen za rok 2012

Obrázek 17: Grafické znázornění tělesné hmotnosti k věku u žen za rok 2013

53

Obrázek 18: Grafické znázornění tělesné hmotnosti k věku u mužů za rok 2012

Obrázek 19: Grafické znázornění tělesné hmotnosti k věku u mužů za rok 2013

Závěrem lze tedy konstatovat, že u většiny studentů a studentek je pozorován trend vyšší robusticity. 51 testovaných osob se nachází nad hranicí proporcionality. U běžné populace bychom řekli, že 50 % testovaných má nadváhu a obezitu. Na hladině 5% významnosti můžeme říci, že statisticky významný rozdíl je uveden u žen nad 15 let, ostatní skupiny mají statisticky nevýznamné výsledky. Cohenův koeficient 54

účinku d, který nám hodnotí věcnou významnost, nám říká, že efekt je malý ve všech čtyřech skupinách.

5.1.3 Hodnocení procenta tělesného tuku Parametr tělesného tuku je významným ukazatelem tělesné zdatnosti a zdravotních komplikací testovaných osob. Šetřením bylo zjištěno, že po roce tréninkové činnosti se hodnoty tělesného tuku snížily u 10 žen do 15 let, a to v rozmezí od -4,4 % do 7,6 %, s průměrem 0,83 %. Ve skupině starších žen je zaznamenáno snížení tělesného tuku u 23 žen v rozmezí -13,6 % až 4,9 %; průměrná hodnota změny je -2,25 %. Ve skupině mužů se tělesný tuk snížil u 4 mužů do 15 let, a to od -9,6 % do 1,7 %, s průměrem 1,25 %. U starších mužů nad 15 let bylo zaznamenáno snížení tělesného tuku u 17 mužů, s průměrnou změnou -1,64 %. Na této změně se podílí rozmezí ztráty tělesného tuku -8,3 % až 3,7 %.

Tabulka 5: Hodnocení tělesné hmotnosti mužů a žen

% tělesného tuku Zdravotní minimum tuku Podprůměrná hranice Průměrná hranice Nadprůměrná hranice

Rok 2012 Ž1 (27)

Ž2 (37)

M1 (6)

Rok 2013 M2 (31)

Ž1 (27)

Ž2 (37)

M1 (6)

M2 (31)

2 1

4

26

30

6

2

9

1

3

20

26

32

3

11 6

18

2

Ž1 – ženy do 15 let, Ž2 – ženy nad 15 let, M1 – muži do 15 let, M2 – muži nad 15 let.

Získané hodnoty všech testovaných osob byly porovnány s doporučenými normami Heywarda a Wágnera. Parametry tělesného tuku byly zaneseny do grafů vyobrazených na obrázcích č. 20 až 23.

55

40 35 30 25 20 15 10 5 0 rok 2012

rok 2013

podprůměr

průměr

nadprůměr

obezita

Obrázek 20 : Grafické znázornění procenta tuku žen do 15 let

Z obrázku č. 20 je zjistitelné, že ve skupině žen do 15 let se všechny ženy, za obě testovací období, nachází v hranici průměru tělesného tuku; pouze jedna žena se v závěrečném roce testování nachází v podprůměru. 40 35 30 25 20 15 10 5 0 rok 2012

rok 2013

podprůměr

průměr

nadprůměr

obezita

Obrázek 21: Grafické znázornění procenta tuku žen nad 15 let

Z grafického hodnocení skupiny žen nad 15 let nacházejícího se na obrázku č. 21 je patrné široké rozmezí procenta tělesného tuku, a to v druhém roce měření. Dvě ženy se nachází v hranici nadprůměrného procenta tuku, tři ženy v hranici podprůměru a 32 žen má průměrnou hodnotu tělesného tuku.

56

35 30 25 20 15 10 5 0 rok 2012

rok 2013

podprůměr

průměr

nadprůměr

obezita

Obrázek 22: Grafické znázornění procenta tuku mužů do 15 let

Ve skupině mužů do 15 let se všichni muži, za obě testovací období, nachází v průměrných hodnotách tělesného tuku. To je patrné z grafického znázornění na obrázku č. 22. 40 30 20 10 0 rok 2012

rok 2013

podprůměr

průměr

nadprůměr

obezita

Obrázek 23: Grafické znázornění procenta tuku mužů nad 15 let

Z grafu týkajícího se skupiny mužů nad 15 let nacházejícího se na obrázku č. 23 je patrné, že v druhém roce měření se 13 mužů nachází v podprůměrné hodnotě tělesného tuku, dva muži v rizikové hodnotě, která může způsobovat zdravotní komplikace, a ostatní muži v hodnotách průměrných. Při celkovém zhodnocení můžeme říci, že snížení tělesného tuku proběhlo u 54 osob všech skupin; 2 ženy mají hodnotu tělesného tuku v nadprůměru, 2 muži 57

rizikovou hranici nízkého procenta tuku, 15 mužů a žen podprůměrnou hodnotu a 82 osob se nachází v průměru tělesného tuku. T-test udává statistickou významnost u skupin ženy do 15 let, ženy nad 15 let a muži do 15 let. Starší skupina mužů má hodnotu rozdílu statisticky nevýznamnou. U věcné významnosti můžeme říci, že u žen a mužů nad 15 let je změna významná. U skupiny mužů a žen do 15 let je nevýznamná.

5.1.4 Hodnocení Body mas indexu Změna parametrů BMI je znázorněna v tabulce č. 7. Tabulka 6: hodnocení BMI mužů a žen

Rok 2012

BMI

Ž1 (27)

Hubená/ý Štíhlá/ý Proporcionalita Robustná/ý Nadměrná hmotnost Obézní

Ž2 (37)

M1 (6)

Rok 2013 M2 (31)

Ž1 (27)

6 13 4

1 23 7

2 2 1

2 15 8

3 4 13 2

4

5

1

4

5

2

1

Ž2 (37)

M1 (6)

M2 (31)

1 26 6

1 1 2 1

2 15 8

2

1

4

2

2

Ž1 – ženy do 15 let, Ž2 – ženy nad 15 let, M1 – muži do 15 let, M2 – muži nad 15 let.

V roce 2013 se údaje u jednotlivých skupin mění následovně: Ve skupině žen do 15 let jsou 4 ženy hubené, 3 ženy štíhlé, 13 žen v proporcionalitě, 2 ženy robustní a 5 žen obézních; ve skupině žen nad 15 let je 1 žena hubená, 26 žen v proporcionalitě, 6 žen robustních, 2 ženy nadměrné hmotnosti a 2 ženy obézní; ve skupině mužů do 15 let je 1 muž hubený, 1 muž štíhlý, 2 muži v proporcionalitě, 1 muž robustní a 1 muž nadměrné hmotnosti; u mužů nad 15 let jsou 2 muži štíhlí, 15 mužů v proporcionalitě, 8 mužů robustných, 4 muži nadměrné hmotnosti a 2 muži obézní. Údaje zde uvedené jsou znázorněny pomocí percentilových růstových grafů na obrázcích č. 24 až č. 27.

58

Obrázek 24: Grafické znázornění BMI k věku u žen za rok 2012

Obrázek 25:Grafické znázornění BMI k věku u žen za rok 2013

59

Obrázek 26: Grafické znázornění BMI k věku u mužů za rok 2012

Obrázek 27: Grafické znázornění BMI k věku u mužů za rok 2013

U skupiny muž do 15 let a nad 15 let se během roku BMI zvyšuje; výjimku tvoří 2 muži do 15 let a 4 muži nad 15 let. Ve skupině žen do 15 let je také zaznamenáno zvyšující se BMI; výjimku tvoří 3 ženy, které své BMI snížily. U skupiny žen nad 15 let

60

se snižování hodnot BMI vyskytuji již častěji. Snížení je zaznamenáno u 12 žen z celkového počtu 37. Při celkovém zhodnocení můžeme říci, že v roce 2013 jsou dle BMI 4 studenti štíhlí, 8 studentů hubených, 56 studentů v proporcionalitě, 17 studentů robustních, 12 studentů s nadváhou a 4 studenti obézní. T-test udává významnost rozdílu u skupiny mužů do 15 let; u dalších skupin byla zjištěna statistická nevýznamnost. Cohenův koeficient účinku d, který nám hodnotí věcnou významnost, nám říká, že změna je malá a tedy nevýznamná ve všech čtyřech skupinách.

5.2 Funkční předpoklady Funkční předpoklady určují schopnost organismu reagovat na zátěž tělesných cvičení. Cílem této práce bylo ohodnotit změnu tělesné zdatnosti. V první výsledkové části jsou zhodnoceny mofrologické parametry, následující část je zaměřena na rozvoj funkčních parametrů, které objasní reakci jednotlivých skupin na roční tréninkový plán. Tabulka 7: Změna vybraných funkčních předpokladů pro skupiny žen a mužů

Rok 2012 Skupina Ž1 Výkon (W.kg-1) VO2max (ml.kg-1.min-1)

Skupina M1 Výkon (W.kg-1) VO2max (ml.kg-1.min-1) Skupina M2 Výkon (W.kg-1) VO2max (ml.kg-1.min-1)

Ženy do 15 let MAX M

M

SD

MIN

3,4

0,5

2,5

4,6

41,1

5,6

31,8

51,9

SD

MIN

MAX

3,5

0,5

2,7

4,8

41,7

5,3

33,7

53,9

Ženy nad 15 let

Skupina Ž2 Výkon (W.kg-1) VO2max (ml.kg-1.min-1)

Rok 2013

M

SD

MIN

MAX

M

SD

MIN

MAX

3,4

0,4

2,4

4,1

3,6

0,4

2,1

4,4

37,8

4,3

31,3

52,3

40,3

4,7

27,8

53,3

Muži do 15 let MAX M

SD

MIN

MAX

M

SD

MIN

3,7

0,4

3,2

4,4

4,1

0,6

3,6

5,2

45,9

4,2

39,9

51,7

51,4

5,2

45,7

60,3

Muži nad 15 let MAX M

SD

MIN

MAX

M

SD

MIN

4,5

0,6

3,3

5,5

4,5

0,4

3,8

5,5

51,8

5,8

42,8

62,3

51,9

5,7

43,6

66,4

61

M – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, MIN – minimální hodnota, MAX – maximální hodnota

U všech hodnot je zaznamenáno zvýšení v průměrných hodnotách. Nejvýznamnější změny nastaly ve skupině mužů do 15 let, a to ve všech veličinách.

5.2.1 Výkon W.kg-1 Za rok tréninkové přípravy byla zaznamenána vyšší hodnota výkonu u 61 studentů, u 15 osob zůstaly hodnoty neměnné. V druhém roce měření je 6 osob v hranici velmi nízkého výkonu, 28 osob v hranici nízkého výkonu, 43 osob majících průměrnou hodnotu výkonu a 24 osob s nadprůměrnou hodnotou výkonu. Oproti prvnímu měření jsou zaznamenána zlepšení, jak můžeme vyčíst z tabulky č. 9. Tabulka 8: Hodnocení výkonu W.kg-1

Rok 2012

W.kg-1

Ž1 (27) 4 Velmi nízká 11 Nízká 9 Průměrná 3 Nadprůměrná

Ž2 (37) 3 18 13 3

M1 (6) 5 1

Rok 2013 M2 (31) 3 6 10 12

Zlepší za rok (v %)

Ž1 (27) 2 11 10 4

Ž2 (37) 1 8 22 6

M1 (6) 3 2 1

M2 (31) 0 7 11 13

55,56

70,27

83,33

48,39

Ž1 – ženy do 15 let, Ž2 – ženy nad 15 let, M1 – muži do 15 let, M2 – muži nad 15 let.

6 5 4 3 2 1 0 rok 2012

rok 2013

x - ls

x

x + ls

Obrázek 28: Grafické znázornění výkonu u skupiny žen do 15 let – x-ls – nízká hodnota: x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota

62

Z grafického znázornění na obrázku č. 28 můžeme zjistit, že ve skupině žen do 15 let svoji výkonnost zlepšilo 14 žen, což můžeme vyjádřit jako 55,56%, u 7 žen zůstala výkonnost neměnná a u 6 žen se výkonnost zhoršila. Při zhodnocení výkonnosti skupiny za rok 2013 lze říci, že 2 ženy jsou v hranici velmi nízkého výkonu, 11 žen v hranici nízkého výkonu, 10 žen v hranici průměrného výkonu a 4 ženy mající nadprůměrné hodnoty výkonu. V prvním roce měření se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 2,5 W.kg-1 do 4,6 W.kg-1, s průměrem 3,4 W.kg-1. Zvýšení nastalo u všech hodnot; nejnižší hodnota byla zvýšena na 2,7 W.kg-1, nejvyšší hodnota na 4,8 W.kg-1, průměrná hodnota na 3,5 W.kg-1. 5 4 3 2 1 0 rok 2012

rok 2013

x - ls

x

x + ls

Obrázek 29: Grafické znázornění výkonu u skupiny žen nad 15 let – x-ls – nízká hodnota : x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota

Ve skupině žen nad 15 let je v druhém roce měření 1 žena v hranici velmi nízkého výkonu, 8 žen v hranici nízkého výkonu, 22 žen v hranici průměrného výkonu a 6 žen s nadprůměrnou hodnotou výkonu. Oproti prvnímu měření můžeme hovořit o zlepšení, na kterém se podílí 26 žen, u nichž došlo k zvýšení výkonnosti. Procentuální vyjádření mluvíme o 70,3 %. V prvním roce měření se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 2,4 W.kg-1 do 4,1 W.kg-1, s průměrem 3,4 W.kg-1. V následujícím roce nastalo snížení nejnižší hodnoty na 2,1 W.kg-1, zvýšení maximální hodnoty na 4,4 W.kg-1, s průměrem 3,6 W.kg-1.

63

6 5 4 3 2 1 0

rok 2012

rok 2013

x - ls

x

x + ls

Obrázek 30: Grafické znázornění výkonu s doporučenými hodnoty u skupiny mužů do 15 let – x-ls – nízká hodnota výkonu: x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota výkonu

Ve skupině mužů do 15 let došlo ke zlepšení u 5 mužů. Procentuálně lze hovořit o 83,33% zlepšení. U jednoho muže byly hodnoty neměnné. Při zhodnocení skupiny jako celku můžeme říci, že se tato pohybuje v nízkých, až podprůměrných hodnotách výkonu; výjimku tvoří 1 muž, u nějž došlo ke změně z průměrných hodnot na nadprůměrné. Ve druhém roce měření jsou 2 muži v nízké hodnotě výkonu, 1 muž v nadprůměrné hodnotě a ostatní muži v hodnotách velmi nízkého výkonu. V experimentální skupině mužů do 15 let se v prvním roce měření pohybovaly hodnoty maximální zátěže v rozmezí od 3,7 W.kg-1 do 4,4 W.kg-1; průměrná hodnota byla 3,7 W.kg-1. V druhém roce měření se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 3,6 W.kg-1 do 5,2 W.kg-1, s průměrem 4,1 W.kg-1. 6 5 4 3

2 1 0 rok 2012

rok 2013

x - ls

x

x + ls

Obrázek 31: Grafické znázornění výkonu u skupiny mužů nad 15 let – x-ls – nízká hodnota: x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota

Z grafického znázornění vyjádřeného na obrázku č. 31 je patrné, že ve skupině mužů nad 15 let došlo k lepšení u 15 mužů, zatímco u 5 mužů zůstaly hodnoty 64

neměnné, přičemž 7 mužů se nachází v nízké hodnotě výkonu, 11 mužů v průměrné hodnotě výkonu a 13 mužů v nadprůměrné hodnotě výkonu. Procentuálně lze zlepšení oproti prvnímu roku měření vyjádřit jako 48,39 %. V experimentální skupině mužů nad 15 let se v prvním roce měření pohybovaly hodnoty maximální zátěže v rozmezí od 3,3 W.kg-1 do 5,5 W.kg-1, průměrná hodnota byla 4,5 W.kg-1. Ve druhém roce měření se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 3,8 W.kg-1 do 5,5 W.kg-1, průměrná hodnota byla 4,5 W.kg-1. Při celkovém hodnocení statistické významnosti hovoříme u skupiny žen do 15 let, žen nad 15 a mužů nad 15 let jako o statisticky významných rozdílech. U skupiny mužů do 15 let jde o rozdíl statisticky nevýznamný. Věcnou významnost můžeme vyjádřit u všech skupin jako změny velké významnosti.

5.2.2 Maximální spotřeba kyslíku VO2max VO2max se za rok tréninkové činnosti zvyšuje u 61 testovaných osob, zatímco u 38 osob se VO2max snížila. U dvou žen nemohly být hodnoty porovnány. 60 50 40 30 20 10 0 rok 2012

rok 2013

x-ls

x

x+ls

Obrázek 32: Grafické znázornění VO2max u skupiny žen do 15 let – x-ls – nízká hodnota: x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota

Skupina žen do 15 let se v prvním roce měření pohybovala v hodnotách od 31,8 do 51,9 ml.kg-1.min-1, s průměrem 41,1 ml.kg-1.min-1. V následujícím roce se hodnoty mění; dochází ke snížení minimální hodnoty na 33,7 ml.kg-1.min-1, zvýšení maximální hodnoty na 53,9 ml.kg-1.min-1, s průměrem 41,7 ml.kg-1.min-1. Po roční tréninkové přípravě se hodnoty zvýšily u 12 žen, u 2 žen nebyly hodnoty jednoho či 65

druhého roku zaznamenány, z toho důvodu nedošlo k jejich hodnocení. V druhém roce měření se 8 žen nachází v nízkých hodnotách VO2max, 12 žen v průměrných hodnotách a 6 žen v nadprůměrných hodnotách VO2max.

60 50 40 30 20 10 0 rok 2012

rok 2013

x-ls

x

x+ls

Obrázek 33: Grafické znázornění VO2max u skupiny žen nad 15 let – x-ls – nízká hodnota : x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota

U skupiny žen nad 15 let se ve 24 případech VO2max zvyšuje. V prvním roce měření lze hodnoty vyjádřit v rozmezí od 31,3 do 52,3 ml.kg-1.min-1, s průměrem 37,8 ml.kg-1.min-1, v roce následujícím se pak hodnoty mění snížením minimální hodnoty na 27,8 ml.kg-1.min-1 a zvýšením maximální hodnoty na 53,3 ml.kg-1.min-1, s průměrem 40,3 ml.kg-1.min-1. V roce 2013 je 1 žena hodnocena s velice nízkou hodnotou VO2max, 8 žen s nízkými hodnotami, 21 žen s průměrnými hodnotami a 6 žen s maximálními hodnotami VO2max.

66

70 60 50 40 30 20 10 0 rok 2012

rok 2013

x-ls

x

x+ls

Obrázek 34: Grafické znázornění VO2max u skupiny mužů do 15 let – x-ls – nízká hodnota: x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota

Z grafického znázornění vyjádřeného na obrázku č. 34 můžeme zjistit, že u všech mužů ze skupiny do 15 let se hodnoty VO2max zvýšily. Po roční tréninkové přípravě se 2 muži pohybují v nižších hodnotách VO2max, 3 muži v průměrných hodnotách a 1 muž v hodnotách nadprůměrných. Maximální spotřeba kyslíku se v prvním roce měření

pohybovala -1

v rozmezí

od

39,9

do

51,7

ml.kg-1.min-1,

s průměrem

-1

45,9 ml.kg .min . V následujícím roce měření došlo ke zvýšení hodnot na 45,7 až 60,3 ml.kg-1.min-1, s průměrem 51,3 ml.kg-1.min-1. 70

60 50 40 30 20 10 0 rok 2012

rok 2013

x-ls

x

x+ls

Obrázek 35: Grafické znázornění VO2max u skupiny mužů nad 15 let – x-ls – nízká hodnota: x – průměrná : x+ls - nadprůměrná hodnota

U skupiny starších mužů lze 3 muže hodnotit v nižší hranici VO2max, 20 mužů v průměrných hodnotách a 7 mužů v nadprůměrných hodnotách. U této skupiny lze říci, že se všichni muži pohybují v doporučené normě a žáden z nich pod doporučenou 67

hranicí. Z grafického znázornění nacházejícího se na obrázku č. 35 je patrné, že starší muži této skupiny své VO2max snížili, naopak mladší muži své hodnoty zvyšují. Rozmezí hodnot se v prvním roce pohybuje od 42,8 do 62,3 ml.kg-1.min-1, průměrná maximální spotřeba kyslíku je 51,8 ml.kg-1.min-1, v následujícím roce měření se hodnoty

pohybují -1

v rozmezí

od

43,6

do

66,4

ml.kg-1.min-1,

s průměrem

-1

51,9 ml.kg .min . Statistická nevýznamnost vyšla u skupin mužů a žen do 15 let. U starších skupin určil T-test statistickou významnost. U žen do 15 let jsme vypočítali významnou věcnou významnost a u ostatních skupin nám vyšla nevýznamnost.

5.2.3 Příčiny snížení výkonu a maximální spotřeby kyslíku VO2max Bylo zjištěno, že po roční tréninkové přípravě se maximální výkon zvýšil u 61 testovaných osob, zatímco u 15 osob zůstal maximální výkon neměnný a u 25 testovaných došlo ke zhoršení. U hodnot VO2max zaznamenáváme snížení u 38 osob. Dílčím cílem bylo zjištění příčiny snížení maximálního výkonu. Pro získání odpovědi byla použita metoda krátkého uzavřeného dotazníku (viz Přílohová část dotazník č. 2).

Ztráta motivace Přednost studia Jiné důvody Zramění ukončení s. činosti

Obrázek 36: Grafické znázornění příčiny omezení tréninkové činnosti

68

Z dotazníků bylo zjištěno, že největší část omezení v tréninkové činnosti způsobilo u 16 osob zranění. Další velkou roli hrálo omezení tréninkové činnosti z důvodu ztráty motivace a upřednostnění studia před sportovní činnosti. U dvou dotazovaných osob došlo k ukončení sportovní činnosti a 3 osoby uvedli jiné, neznámé důvody.

69

6 DISKUZE Cílem diplomové práce je hodnocení tělesné zdatnosti z hlediska morfologických a funkčních parametrů, pomocí zátěžového testu spiroergometrie u studentů sportovního gymnázia po roční tréninkové přípravě. Zjistili jsme, že z hlediska morfologických parametrů, vidíme nárůst u tělesné hmotnosti, tělesné výšky a BMI. To nám zapříčiňuje růst organismu, který je v tomto věku přirozený. Podle Fialové (2006) má tělesná výška u člověka koeficient dědičnosti 0,9. To znamená, že je na vnějších vlivech téměř nezávislá. A proto můžeme tělesnou výšku přisoudit k biologickému růstu a genetickým předpokladům. U tělesné hmotnosti se testovaná skupina z 51 osob, pohybuje v normě robusní, s nadváhou a obezitou. Ovšem v kombinaci se snížením tělesného tuku, který jsme zaznamenali u 54 mužů a žen, a jen ve dvou případech se pohybují testovaní nad hranici normy tělesného tuku, můžeme souhlasit s definicí Riegerové (2006) že tělesný tuk je nejvariabilnější komponentou hmotnosti těla, který je hlavním faktorem inter- i intraindividuální variability tělesného složení v průběhu celého vývoje. Je snadno ovlivnitelný výživovými aspekty a pohybovou aktivitou. V našich výsledcích zaznamenáváme u tělesného tuku nejvýraznější proměnou ve všech skupinách, tudíž můžeme souhlasit s tvrzením Riegerové a přisoudit snížení tělesného tuku k pohybové aktivitě. Kučera a kol. (2011) uvádí, že u výkonových sportovců je průměrný podíl tuku nižší, je to dáno vyšším podílem svalové hmoty (lean body mass). Podíl tělesného tuku špičkových sportovců se také liší dle typu sportovního odvětví. Zde není možno z výsledků přesně stanovit fakt této citace, protože se jedná o mladé sportovce, kteří se stále nachází v procesu růstu. Posledním morfologickým parametrem, který byl v této práci zjišťován, je index tělesné hmotnosti BMI. BMI se mění v průběhu života, stoupá až do dospělosti s průměrným přírůstkem 1 bod za dekádu. Při zařazování lidí do kategorií BMI je potřeba mít na zřeteli míru fyzické aktivity daného jedince. Zvláště u vrcholových sportovců se nedá BMI kvalifikovaně určit vůbec, protože se ztrácí jeho vypovídací schopnost. BMI jako ukazatel míry zastoupení tuku v těle v mnohých případech selhává (Kokaisl 2007).

70

V našem šetření při porovnání BMI a věku v percentilových grafech nám vyšly hodnoty u 56 mužů a žen v normální hodnotě. Proto není možné definici Kokaise (2007) v tomto případě potvrdit. Naměřené hodnoty je možno využít i u názoru Jansi (2007), který v praxi k morfologickým (somatickým) charakteristikám sportovců běžně užívá tělesné výšky a hmotnosti těla. Obě slouží jako orientační ukazatelé pro posouzení vývoje mladých sportovců. Výška těla souvisí do značné míry s tělesnou hmotností a % tuku sportovce. Vyšší výška většinou znamená i vyšší hmotnost těla. S ohledem na sportovní výkonnost proto některé sporty zavádějí hmotnostní kategorie. Z hlediska funkčních parametrů jsme se zaměřili na hodnocení výkonu, který nám dokáže určit kvantitativní a kvalitativní stránku tréninkové přípravy testované skupiny. Hodnocení výkonu bylo provedeno pomocí doporučení Seligera (1977), který udává hodnoty výkonu vztažmo k věku. Lze tedy říci, že v druhém roce měření je 6 osob v hranici velmi nízkého výkonu, 28 osob v hranici nízkého výkonu, 43 osob majících průměrnou hodnotu výkonu a 24 osob s nadprůměrnou hodnotou výkonu. Výkon ukazuje, jaké má sportovec silově-vytrvalostní schopnosti. Normální hodnoty W.kg-1 u nesportujících mužů resp. u žen jsou 3-4 W resp. 2,5-3 W. Sportovci dosahují zhruba dvojnásobku, tj. 6-8 W (Vilikus, Brandejský, Novotný, 2004). Podle této definice můžeme říci, že se obě skupiny žen pohybují nad normální hodnotou nesportujících žen. A to s průměrem 3,5 wattů u žen do 15 let a 3,61 wattů u skupiny žen nad 15 let. Dále můžeme říci, že skupina mužů nad 15 let (s průměrem 4,5 wattů) se pohybuje v hodnotě vyšší než normální hodnoty nesportujících mužů, ale žádný z nich nedosahuje dvojnásobné doporučené hodnoty pro sportovce. Nejvyšší výkon je zaznamenán 5,5 watty. Maček a Radvanský (2011) tvrdí, o hodnotě VO2max že ženy mají jinou tělesnou konstituci tzn., že dosahují menších hodnot VO2max. „U žen hodnoty VO2max vyjádřené na kg tělesné hmotnosti mají rozdíl asi 20 – 30% oproti mužům. Z hlediska parametru VO2max jsme v našem měření získali průměrnou hodnotu 41,66 ml/min.kg u žen do 15 let a 40,3 ml/min.kg u žen nad 15 let. U mužů jsme zaznamenali vyšší hodnoty VO2max a to 51,35 ml/min.kg u mužů do 15 let a 51,87 ml/min.kg u mužů nad 15 let. Můžeme tedy říci, že ženy dosahují nižší hodnot VO2max než muži. Rozdíl mezi skupinou žen do 15 let a nad 15 let hodnotíme 71

procentuálně jako 23,26%. U mužů je hodnota rozdílu vyšší 28,71% tedy můžeme říci, že i rozdíl mezi pohlavím je v rozmezí 20 – 30%. Maximální spotřeba kyslíku (VO2max) je velmi diskutovanou veličinou, která určuje kvalitu aerobní kardiorespirační zdatnosti; není však určujícím faktorem tělesné zdatnosti. Z hlediska hypotéz, které se podílejí na této práci, můžeme potvrdit hypotézu vztahující se k vzrůstající tendenci výkonu v rámci sportovní přípravy studenta. To nám statisticky dokládá věcná a statistická významnost výsledků výkonu u všech testovaných skupin. Zvýšení výkonu je vyvoláno roční tréninkovou činností a přípravou jednotlivých skupin sportovního odvětví. Můžeme tedy říci, že změny v trénovanosti a tělesné zdatnosti, jsou zvyšujícího se charakteru. Druhou hypotézou předpokládáme, že funkční a morfologické předpoklady jsou vzájemně vázané. Zde nemůžeme jednoznačně potvrdit či zamítnout tuto hypotézu. Můžeme říci, že morfologické parametry nejsou zcela ovlivněny změnou funkčních předpokladů. Jediným morfologickým parametrem, na který se podílí změna je procento tělesného tuku. To bylo potvrzeno i statistickými výpočty, kdy statistická a věcná významnost byla naměřená u funkčního parametru výkonu a to u obou skupin žen a mužů nad 15 let. U % tuku v těle ve skupině žen nad 15 let pozorujeme zvýšení výkonu a snížení tělesného tuku. Snížení tělesného tuku přisuzujeme k zvýšení výkonu, který je vyvolán pravidelnou pohybovou činností.

72

7 ZÁVĚR

Na základě stupňovaného zátěžového testu jsme po roce tréninkové činnosti, zaznamenali tyto výsledky. U všech skupin zaznamenáváme nárůst tělesné výšky. U mladších skupin je výraznější než u starších skupin mužů a žen nad 15. Nárůst tělesné hmotnosti má zvyšující se tendenci opět výraznější u mladších skupin obou pohlaví než starších skupin. V obou skupinách jsme naměřili jak plusové hodnoty, tak minusové. Pomocí zanesení tělesné výšky a tělesné hmotnosti do percentilových grafů růstu, nám vyšlo, že studenti se vyznačují ke svému věku, vyšší tělesnou výškou a většina z nich se pohybuje tělesnou hmotností v oblasti robusticity, nadváhy a obezity. Nejvýraznější rozdíl v morfologických parametrech jsme zaznamenali u procenta tělesného tuku, který se pozitivním vlivem, tělesné aktivity snižuje. U všech testovaných se procento tuku nachází v hranici doporučené hodnoty tělesného tuku v lidském organismu. Výjimku tvoří dvě ženy, které se v druhém roce měření, nachází nad hranicí doporučené hranice procenta tuku. Naopak jeden muž se svým procentem tělesného tuku nachází v nízké hranici rizikové oblasti procenta tuku v těle. Z hlediska

funkčních

parametrů

jsme

zaznamenali

vyšší

rozdíl

výkonu

u 61 testovaných osob. V druhém roce měření je 6 osob v hranici velmi nízkého výkonu, 28 osob v hranici nízkého výkonu, 43 osob majících průměrnou hodnotu výkonu a 24 osob s nadprůměrnou hodnotou výkonu. U hodnoty VO2max zaznamenáváme zvýšení u 61 osob stejně jako u parametru výkonu. Z pohledu statistických výpočtu na otázku statistické a věcné významnosti, můžeme z tabulky 10 říci.

73

Tabulka 10 : statická a věcná významnost mužů a žen

ženy do 15

ženy nad 15

muži do 15

muži nad 15

Tělesná hmotnost (kg)

d t

nevýznamná významná

nevýznamná významná

nevýznamná nevýznamná

nevýznamná nevýznamná

Tělesná výška (cm)

d t

nevýznamná nevýznamná

nevýznamná nevýznamná

nevýznamná nevýznamná

nevýznamná nevýznamná

Tělesný tuk

d

nevýznamná

významná

nevýznamná

významná

(%)

t

významná

významná

významná

nevýznamná

BMI (kg/m2)

d t

nevýznamná nevýznamná

nevýznamná nevýznamná

nevýznamná významná

nevýznamná nevýznamná

Výkon (W.kg-1) Vo2 max (ml.kg-1.min-1)

d t d t

významná významná významná nevýznamná

významná významná nevýznamná významná

významná nevýznamná nevýznamná nevýznamná

významná významná nevýznamná významná

D - Cohenův koeficient účinku pro výpočet věcné významnosti T – T-test – výpočet statistické významnosti

Statistickou a věcnou významnost jsme naměřili u funkčního parametru výkonu a to u obou skupin žen a mužů nad 15 let a u % tuku v těle ve skupině žen nad 15 let. Nejčastější příčinou omezení v tréninkové činnosti způsobilo u 16 osob zranění. Další velkou roli hrálo omezení tréninkové činnosti z důvodu ztráty motivace a upřednostnění studia před sportovní činnosti. U dvou dotazovaných osob došlo k ukončení sportovní činnosti a 3 osoby uvedli jiné, neznámé, důvody. Cílem práce bylo zhodnotit tělesnou zdatnost, pomocí morfologických a funkčních parametrů, po roce tréninkové přípravy studentů sportovního gymnázia. Můžeme tvrdit, že rozdíly nastali u většiny zapojených studentů oboru sportovní příprava. Tuto práci by se dalo dále zkoumat z mnoha stran. Je možné se hlouběji zaměřit jen na morfologické nebo funkční parametry. Také by se mohla porovnat hodnocení tělesné zdatnosti pomocí terénních a laboratorních testů, či se jen důkladně zaměřit na zjištění příčiny omezení tréninkové činnosti studentů. Sportovní lékařství nám otvírá mnoho nových a neprobádaných možností, které mohou napomoci v růstu kvality tréninkového přípravy sportovců.

74

8 SEZNAM LITERATURY

1. BLÁHA, P. a kolektiv. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001, Česká republika: základní tělesné charakteristiky 0 - 19 let, percentilové grafy 0 - 18 let, rozměry hlavy dětí 0 - 6 let. Praha: Státní zdravotní ústav, 2005. 71 s. ISBN 80-7071-251-1. 2. BUNC, V. Pojetí tělesné zdatnosti a jejích složek. Těl. Vých. Sport. Mlád. 1995, č.5, s. 6-9 3. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4. 4. Ergonomie ležení. NIS: Nábytkářský informační systém [online]. 2013 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.n-i-s.cz/cz/ergonomie-lezeni/page/505/ 5. FIALOVÁ, L. Moderní body image: Jak se vyrovnat s kultem štíhlého těla. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 92 s. ISBN 80-247-1350-0. 6. FROELICHER, V. Manual of exercise testing. 3. Ed. Philadelphia: Nosby, 2007. 349 s. ISBN 0-323-03302-4. 7. GRASGRUBER, P., CACEK, J. Sportovní geny. 1. Vyd. Brno: Computer Press, 2008. 480 s. ISBN 978-80-251-1873-3. 8. HAMAR, D., LIPKOVÁ, J. Fyziológia telesných cvičení. 3. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2001. 173 s. ISBN 80-223-1627-x. 9. HAINER, Vojtěch. Základy klinické obezitologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, xxvi, 422 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-32527. 10. HUBBARD, R., BAYARRI. The widespread misinterpretation of p -values as error

probabilities.

University

of

Valencia,

2003.

ISBN

10.1080/02664763.2011.567245. 11. CHALOUPKA, V., ELBL L. Zátěžové metody v kardiologii. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 293 s. ISBN 80-247-0327-0. 12. JANČÍK,

J.

Zátěžové

testy.

[online].

[cit.

2015-04-09].

Dostupné

z:http://slideplayer.cz/slide/2285570/ 13. JANSA, P. a kolektiv. Sportovní příprava. 1. vyd. Příbram: Q-art, 2007. 267 s. ISBN 80-903280-8-3. 75

14. JIRÁK, Z.a kolektiv. Fyziologie pro bakalářské studium [Vysokoškolská skripta]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 15. KOKAISL, P. Základy antropologie. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská universita, 2007. 184 s. ISBN 978-80-213-1722-2. 16. KOMEŠTÍK, B. Antropomotorika. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995. 154 s. ISBN 80-7041-289-5. 17. KUČERA, M. a kol. Dítě, sport a zdraví. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. 190 s. ISBN 978-80-7262-712-7. 18. KUTÁČ, P. Somatické parametry dorostenců jako faktor sportovní výkonnosti ve fotbalu.1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravská univerzity v Ostravě, katedra tělesné výchovy, 2013. 170 s. ISBN 978-80-7464-277-7. 19. KUTÁČ, P. Vývoj somatických parametrů hráčů ledního hokeje. [online]. 2012

[cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.anthropology.cz/ca/62-2/62-2_0914_Kutac_P.pdf 20. MÁČEK, M., RADVANSKÝ, J. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. 1. vyd. Praha : Galén, 2011, xvi, 245 s. ISBN 978-80-7262-695-3. 21. MACHOVÁ, J. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl – problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 291 s. ISBN 9788024727158. 22. MĚKOTA, K., CUBEREK, R. Pohybové dovednosti – činnosti – výkony. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 162s. ISBN 978-80-244-1728-8. 23. MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. Motorické schopnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 175 s. ISBN 80-244-0981-X. 24. MĚKOTA, K., BLAHUŠ, P. Motorické testy v tělesné výchově. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 335 s. Učebnice pro vysoké školy. 25. MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka: pro humanitní obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 302 s. ISBN 978-802-4715-216. 26. NOVOTNÁ V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V. Fit program pro ženy. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 228s. ISBN 80-247-1191-5. 27. NOVOTNÝ,

J.

Kapitoly

sportovní

medicíny:

preventivní

prohlídka

sportovce. Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita [online]. 2009 [cit. 2015-04-10].

Dostupné

z:http://is.muni.cz/do/fsps/e-

learning/kapitolysportmed/pages/11-preventivni-prohl.html 76

28. PAŘÍZKOVÁ, J. A.P.: Physical fitness and nutrition during growth: studies in children and youth in different environments. Karger Publisher, 1998. 166 s. ISBN 3-8055- 6679-4. 29. PASTUCHA, D. Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-4065-2. 30. PASTUCHA, D. Tělovýchovné lékařství: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 288 s. ISBN 978-80-247-4837-5. 31. PERIČ, T. Výběr sportovních talentů. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 100 s. ISBN 80-247-1827-8. 32. PESCATELLO, L. S. ACSM's guidelines for exercise testing and prescription. 9th ed. Philadelphia: Wolters Kluwer/Lippincott Williams, 2014. 456 p. ISBN 978-160-9136-055. 33. PSOTTA, R. a kol. Fotbal – kondiční trénink. Praha: Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-0821-3. 34. POPELKOVÁ, P. Zátěžové testy v pneumologii: Spiroergometrie. [online]. [cit.

2015-04-10]. Dostupné z: http://www.fno.cz/documents/2006_03_28_011.pdf 35. PLACHETA, Z. Zátěžové vyšetření a pohybová léčba ve vnitřním lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 179 s. ISBN 80-210-2614-6. 36. PLACHETA, Z. a kolektiv. Zátěžová funkční diagnostika a preskripce pohybové léčby ve vnitřním lékařství. Brno: LF MU, 1996. 144 s. ISBN 80-210-1170-X. 37. PLACHETA, Z., SIEGELOVÁ, J., ŠTEJFA, M. Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 276 s. ISBN 80-7169271-9 38. RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., ULBRICHOVÁ, M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu: (příručka funkční antropologie). 3. vyd. Olomouc: Hanex, 2006. 262 s. ISBN 80-85783-52-5. 39. SEBERA, Martin. Statistika - vícerozměrné metody. Masarykova univerzita: fakulta sportovních studii [online]. 2012 [cit. 2015-08-19]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/~sebera/vicerozmerna_statistika/img.htm 40. SEKERA, J., VOJTĚCHOVSKÝ, O. Cyklistika průvodce tréninkem. 1. vyd Praha: Grada, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-2911-4. 41. SELIGER, V., BARTŮNĚK, Z. Tělesná zdatnost obyvatelstva ČSSR ve věku 12-55 r. Praha: Universita Karlova, 1977. 77

42. SOUKUP,

Petr.

Věcná

významnost

výsledků

a

její

možnosti

měření. Sociologický ústav AV ČR, [online]. 2013, 148 [cit. 2015-08-19]. Dostupné http://dav.soc.cas.cz/uploads/fd5db6d740120e06ee3102c9fa85a5febfcb56b8_Da V_2013-2_125-148-1.pdf 43. SUCHOMEL, A. Tělesně nezdatné děti školního věku: (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy). 1.vyd. Liberec: technická univerzita v Liberci, 2006. 351s. ISBN 80-7372-140-6. 44. ŠPYNAROVÁ, Š. K biologickému základu zdatnosti. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1984, 183 s. 45. VILIKUS, Z., BRANDEJSKÝ, P., NOVOTNÝ V. Tělovýchovné lékařství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 257 s. ISBN 80-246-0821-9. 46. VOTÍK, J., CHARVÁT, L. HRY 2012. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni,

2012. ISBN 978-80-261-0160-4 47. VRBAS, J. Škola a zdraví pro 21. století, 2010: zdravotně orientovaná zdatnost dětí mladšího školního věku: analýza vybraných ukazatelů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD, 2010. 172 s. ISBN 97880-2105404-2. 48. WASSERMAN, K. Principles of Exercise Testing and Interpretation. Lea & Febiger Philadelphia: 1987. 29-36. 49. ZVONAŘ, M., DUVAČ, I. Antropomotorika: pro magisterský program tělesná výchova a sport. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 231 s. ISBN 978802-1053-809.

78

9 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1 : Dotazník sportovního lékařství Příloha č. 2 : Přístup k tréninkové činnosti během roku Příloha č. 3 : Výsledky morfologických parametrů Příloha č. 4 : Výsledky funkčních předpokladů

Příloha č. 1 : Dotazník č. 1. Dotazník sportovního lékařství Vyšetřovací dotazník pro sportovce: Jméno příjmení: Datum narození:

rodné číslo:

Adresa bydliště:

PSČ

email:

telefon Zdravotní pojišťovna:

Druh sportu

Klub, v kterém je angažován: Jméno trenéra+ telefon Od kdy (let) aktivně sportuje: Kdy a kde byly poslední zátěžové testy provedeny: Jméno a kontakt praktického lékaře: Osobní anamnéza

Rodinná anamnéza: matka

Hypertenze (vysoký krevní tlak)

otec

ano

ne

ano

ne

ano

ne

Onemocnění srdce (porucha rytmu) ano

ne

ano

ne

ano

ne

Diabete mellitus (cukrovka)

ano

ne

ano

ne

ano

ne

Onemocnění cév

ano

ne

ano

ne

ano

ne

Astma bronchiale

ano

ne

ano

ne

ano

ne

79

Štítná žláza

ano

ne

ano

ne

ano

ne

Alergie: sezonní – pyl, prach,

ano

ne

ano

ne

ano

ne

léky

ano

ne

ano

ne

ano

ne

potraviny

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

Epilepsie (záchvatovitá onem) polední záchvat – kdy: V rodině náhlá smrt při sportu

ano

ne

úrazy: operace: Pravidelná medikace:( jaké léky pravidelně berete) Jiná závažná anamnestické data: Souhlasím se zátěžovým vyšetření a prohlašuji, že všechny výše uvedené informace jsou pravdivé: ano – ne V posledních 2 týdnech (před zátěžovým testem) jsem prodělal/a

infekční onemocnění: ano – ne

V posledních 2 týdnech (před zátěžovým testem) jsem byl/a léčen/a

antibiotiky: ano - ne

Souhlasím s předáním výsledků zástupcům školy, trenérům (jméno): ano – ne Výsledky testů* :

- osobně převezmu ve sportovní ambulanci - předat zástupcům školy, trenérům - zaslat emailem: - zaslat poštou na adresu (cena 30Kč - doporučená zásilka):

* zaškrtnout jednu možnost. Jak jste se o našem zařízení dozvěděl/a? 1) Internet (seznam.cz, facebook, katalogy apod.) 2) Doporučení známých 3)

Média

Místo:

80

(televize,

rozhlas,

tisk)

Datum:

Podpis klienta nebo zákonných zástupců (nutný je podpis rodičů):

Příloha č. 2 : Dotazník č. 2. Přístup k tréninkové činnosti během roku Zakroužkuj: 1. Aktivně a pravidelně jsem se účastníl/a tréninkové přípravy: ANO

NE

V případě odpovědi NE pokračuj dále:

Příčina omezení tréninkové přípravy:

A, Zranění a zdravotní omezení

B, Ukončení sportovní činnosti C, Omezení tréninkové činnosti C1, Ztráta motivace v přípravě. C2, Přednost studia před sportovní přípravou.

D, Jiné důvody

81

Příloha č. 3 : Výsledky morfologických parametrů Ženy do 15 let VÁHA 2012 67,8 37,8 42,4 39,4 53,3 29,8 36,7 42,9 46,6 44,9 40,1 51,2 45,7 57,4 69,9 49,9 49,7 40,4 48,3 36,7 39,1 47,9 34,5 62,4 59,1 62,2 66,5

2013 69,3 40,4 43,9 44,2 60,3 36,2 41,8 49,1 52,1 47,4 45,5 56,9 55,9 65,4 73,1 55,7 55,3 42,8 54,2 41,5 45,3 50,8 38,4 62,3 61,9 70,5 73,3

Změna 1,5 2,6 1,5 4,8 7 6,4 5,1 6,2 5,5 2,5 5,4 5,7 10,2 8 3,2 5,8 5,6 2,4 5,9 4,8 6,2 2,9 3,9 -0,1 2,8 8,3 6,8

VÝŠKA 2012 171 155 158 153 160 138 147 148 158 157 163 167 164 166 174 168 160 153 157 150 155 153 147 172 174 164 168

% 2,21% 6,88% 3,54% 12,18% 13,13% 21,48% 13,90% 14,45% 11,80% 5,57% 13,47% 11,13% 22,32% 13,94% 4,58% 11,62% 11,27% 5,94% 12,22% 13,08% 15,86% 6,05% 11,30% -0,16% 4,74% 13,34% 10,23%

82

2013 171 160 162 156 164 145 153 152 163 160 168 172 174 168 176 172 163 159 162 156 161 157 154 173 176 168 171

Změna 0 5 4 3 4 7 6 4 5 3 5 5 10 2 2 4 3 6 5 6 6 4 7 1 2 4 3

% 0,00% 3,23% 2,53% 1,96% 2,50% 5,07% 4,08% 2,70% 3,16% 1,91% 3,07% 2,99% 6,10% 1,20% 1,15% 2,38% 1,88% 3,92% 3,18% 4,00% 3,87% 2,61% 4,76% 0,58% 1,15% 2,44% 1,79%

TUK % 2012 26,6 16,9 19,6 17,8 25,9 16,8 19,8 21 18,4 17,5 16,1 13,1 17,7 21,8 28,3 20,6 23,4 26,4 22,1 19 21,2 21,4 16,3 25,3 19,2 25,6 26,7

2013 28,3 18,3 18,5 19,2 27,2 18 19,1 22,1 20 19,9 18,2 20,7 19,5 21 30,9 22,6 26,4 22 21,1 17,2 17,2 21,9 14,9 28,8 18,4 24,7 29,7

BMI 2012 23,2 15,7 17 16,8 20,8 15,6 17 19,6 18,7 18,2 15,1 18,4 17 20,8 23,1 17,7 19,4 17,3 19,6 16,3 16,3 20,5 16 21,1 19,5 23,1 23,6

změna % 1,70% 1,40% -0,90% 1,40% 1,30% 1,20% -0,70% 1,10% 1,60% 2,40% 2,10% 7,60% 1,80% -0,80% 2,60% 2,00% 3,00% -4,40% -1,00% -1,80% -3,00% 0,50% -1,40% 3,50% -0,80% -0,90% 3,00%

83

2013 23,7 15,8 16,7 18,2 22,4 17,2 17,9 21,3 19,6 18,5 16,1 19,2 18,5 23,2 23,6 18,8 20,8 16,9 20,7 17,1 17,5 20,6 16,2 20,8 20 25 25,1

Změna 0,5 0,1 -0,3 1,4 1,6 1,6 0,9 1,7 0,9 0,3 1 0,8 1,5 2,4 0,5 1,1 1,4 -0,4 1,1 0,8 1,2 0,1 0,2 -0,3 0,5 1,9 1,5

% 2,16% 0,64% -1,76% 8,33% 7,69% 10,26% 5,29% 8,67% 4,81% 1,65% 6,62% 4,35% 8,82% 11,54% 2,16% 6,21% 7,22% -2,31% 5,61% 4,91% 7,36% 0,49% 1,25% -1,42% 2,56% 8,23% 6,36%

Ženy nad 15 let VÁHA 2012 69,8 48,4 60,2 55 53,2 59,2 58,8 76,5 66,8 64,4 57,4 67,9 78 63,2 80,3 62 67 77,3 55,7 67 82,3 74 57 73,3 73,5 62,7 56 54,2 57,1 53,8 59,2 70,1 55,8 52,9 65,2 60,9 78,8

2013 72,3 50,3 56,9 55,8 58,6 63 60,6 74,2 68,7 65,4 61,2 68,5 74 65,5 85,6 65,6 66,8 83,8 56,1 60,2 84,6 69,7 59,9 71,2 74,1 60 55,7 54,7 59,8 53,1 60,7 69,7 56,6 55,8 66,1 62,3 76,6

Změna 2,5 1,9 -3,3 0,8 5,4 3,8 1,8 -2,3 1,9 1 3,8 0,6 -4 2,3 5,3 3,6 -0,2 6,6 0,4 -6,8 2,3 -4,3 2,9 -2,1 0,6 -2,7 -0,3 0,5 2,7 -0,7 1,5 -0,4 0,8 2,9 0,9 1,4 -2,2

VÝŠKA 2012 175 160 162 160 158 170 171 177 176 179 166 180 178 164 177 163 175 170 167 175 176 172 168 177 176 170 168 164 162 155 165 177 172 164 181 165 188

% 3,58% 3,93% -5,48% 1,45% 10,15% 6,42% 3,06% -3,01% 2,84% 1,55% 6,62% 0,88% -5,13% 3,64% 6,60% 5,81% -0,30% 8,54% 0,72% -10,15% 2,79% -5,81% 5,09% -2,86% 0,82% -4,31% -0,54% 0,92% 4,73% -1,30% 2,53% -0,57% 1,43% 5,48% 1,38% 2,30% -2,79%

84

2013 176 162 163 161 159 171 172 177 178 179 167 180 180 164 178 163 175 170 167 175 177 172 169 177 178 170 168 165 162 155 165 177 172 164 182 165 189

Změna 1 2 1 1 1 1 1 0 2 0 1 0 2 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1

% 0,57% 1,25% 0,62% 0,63% 0,63% 0,59% 0,58% 0,00% 1,14% 0,00% 0,60% 0,00% 1,12% 0,00% 0,56% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,57% 0,00% 0,60% 0,00% 1,14% 0,00% 0,00% 0,61% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,55% 0,00% 0,53%

TUK % 2012 23,9 22,8 27,9 19,6 19,7 23,6 25 32,8 25,6 23,6 23,3 25,2 29 21,9 29,1 29,8 28,2 33,3 23,8 24 32,9 30 23 28,7 28,6 24,6 23,2 14,1 17,3 23,2 15,1 22,5 22,5 18,8 14,8 20,3 29,5

2013 25,3 23,8 24,7 15,1 17 22,8 25,1 35,2 28,5 20,1 24,8 24 16,5 22,5 25,6 28,7 14,6 31,2 18,8 16,3 34,5 29,5 19,3 20,8 24,2 19,7 19,9 19 19,5 22,7 16,8 16,4 17,8 22,8 16,8 20,7 19,8

BMI 2012 22,8 18,9 22,9 21,5 21,3 20,5 20,1 24,4 21,6 20,1 20,8 21 24,6 23,5 25,6 23,3 21,9 26,7 20 21,9 26,8 25 20,2 23,4 23,7 21,7 19,6 20,2 21,8 22,7 21,7 22,4 18,9 19,7 19,9 22,4 22,3

změna tuku % 1,40% 1,00% -3,20% -4,50% -2,70% -0,80% 0,10% 2,40% 2,90% -2,50% 1,50% -1,20% -12,50% 0,60% -3,70% -1,20% -13,60% -2,10% -5,00% -7,70% 1,60% -0,50% -3,70% -7,90% -4,40% -4,90% -3,30% 4,90% 2,20% -0,50% 1,70% -6,10% -4,70% 4,00% 2,00% 0,40% -9,70%

85

2013 23,3 19,2 21,4 21,5 23,2 21,5 20,5 21,7 21,7 20,4 21,9 21,1 22,8 24,4 27 25 21,8 29 20,1 19,7 27 23,6 21 22,7 23,4 21 19,7 20,1 22,8 22,1 22,3 22,5 19,1 20,7 20 22,9 21,4

Změna 0,5 0,3 -1,5 0 1,9 1 -0,4 -2,7 0,1 0,3 1,1 0,1 -1,3 0,9 1,4 1,7 -0,1 2,3 0,1 -1,2 0,2 -1,4 0,8 -0,7 -0,3 -0,7 0,1 -0,1 1 -0,6 0,6 0,1 0,2 1 0,1 0,5 0,9

% 2,19% 1,60% -6,60% 0,00% 8,92% 4,88% -1,99% -11,07% 0,46% 1,49% 5,29% 0,48% -7,30% 3,80% 5,50% 7,30% -0,46% 8,61% 0,50% -5,48% 0,75% -5,60% 3,96% -2,99% -1,27% -3,23% 0,50% -0,50% 4,59% -2,64% 2,76% 0,45% 1,06% 5,08% 0,50% 2,23% 4,04%

Muži do 15 let VÁHA 55,7 35,7 38 76,3 50,2 44,8

2013 Zlepšení 62,8 7,2 41,6 5,9 43,2 5,2 85,1 7,8 57,8 5,6 49,3 4,5

TUK % 24,4 13,8 13 13,9 21 12,6

2013 změna % 24,3 -0,1 13,5 -0,3 14,7 1,7 14,9 1 11,4 -9,6 12,4 -0,2

% 12,7 16,5 13,7 11,5 15,1 10,04%

86

VÝŠKA 157 153 154 183 159 156

2013 Zlepšení 161 4 159 6 160 6 186 3 175 16 164 8

BMI 22,6 15,3 16 22,8 19,9 18,4

2013 Zlepšení 24,2 1,6 16,5 1,2 16,9 0,9 24,6 1,8 18,9 -1 18,3 -0,1

% 2,55% 3,92% 3,90% 1,64% 10,06% 5,13%

% 7,1 7,8 5,6 7,9 -5 -0,54%

Muži nad 15 let VÁHA 45 57,5 70,7 55,3 69,7 85,9 75,1 77,8 72,3 60,9 63,2 86 84 66,6 75,5 78 69 74,3 63,3 87,9 79,1 102 81,3 82,1 68,7 71,6 71 76,9 67,5 73,9 82,3

2013 Zlepšení 52 7 57,9 0,4 73,4 2,7 57,1 1,8 74,9 5,2 92,4 6,5 75,3 0,2 81,6 3,8 76,9 4,6 65,2 4,3 69,3 6,1 90,6 4,6 94,5 10,5 68,4 1,8 74,7 -0,8 79,7 1,7 69,5 0,5 82,1 7,8 63,8 0,5 91,1 3,2 79,8 0,7 103,8 1,8 85,2 3,9 90 7,9 70,2 1,5 72,7 1,1 74,1 3,1 79,1 2,2 75,3 7,8 75 1,1 85 2,7

% 15,56% 0,70% 3,82% 3,25% 7,46% 7,57% 0,27% 4,88% 6,36% 7,06% 9,65% 5,35% 12,50% 2,70% -1,06% 2,18% 0,72% 10,50% 0,79% 3,64% 0,88% 1,76% 4,80% 9,62% 2,18% 1,54% 4,37% 2,86% 11,56% 1,49% 3,28%

VÝŠKA 159 176 178 164 168 193 180 181 186 172 179 183 179 178 191 187 174 179 170 192 197 180 189 190 187 185 182 192 185 175 185

87

2013 Zlepšení 172 13 177 1 179 1 166 2 171 3 195 2 180 0 183 2 187 1 172 0 181 2 184 1 181 2 178 0 191 0 187 0 175 1 180 1 171 1 193 1 197 0 180 0 190 1 190 0 187 0 185 0 183 1 192 0 191 6 176 1 185 0

% 8,18% 0,57% 0,56% 1,22% 1,79% 1,04% 0,00% 1,10% 0,54% 0,00% 1,12% 0,55% 1,12% 0,00% 0,00% 0,00% 0,57% 0,56% 0,59% 0,52% 0,00% 0,00% 0,53% 0,00% 0,00% 0,00% 0,55% 0,00% 3,24% 0,57% 0,00%

TUK % 16,3 14,7 16,7 16,4 17 14,7 13,9 15,4 15,6 16,9 10,3 17,3 21,7 14,6 6,5 18,3 6,9 9,4 2,2 11,9 6,8 16,2 5,3 8 11,9 10,6 14,5 16,2 12,5 11,4 7,2

2013 změna % 15 -1,3 14,5 -0,2 16,7 0 14,4 -2 17 0 15,6 0,9 15,4 1,5 15,2 -4,7 9,3 -5,9 11,3 -5,5 5,6 -4,9 12,3 -5 18,1 -3,6 11,7 -4,7 6,6 0,1 10 -8,3 6,9 0 12,6 3,2 2,4 0,2 15,9 4 6,9 0,1 15,9 -0,3 9 3,7 7,6 -0,4 7,2 -4,7 12,9 2,3 14,8 0,3 7,9 -8,3 4,3 -8,2 11,2 -0,2 8,6 0,6

BMI 17,8 18,6 22,3 20,6 24,7 23,1 23,2 23,7 20,9 20,6 19,7 25,7 26,2 21 20,7 22,3 22,8 23,2 21,9 23,8 20,4 31,7 22,8 22,7 19,6 20,9 21,2 20,9 19,7 24,1 24

88

2013 Zlepšení 21 3,2 18,5 -0,1 22,9 0,6 20,7 0,1 25,6 0,9 24,3 1,2 23,2 0 24,4 0,7 22 1,1 22 1,4 21,2 1,5 26,8 0,9 28,8 2,6 21,6 0,6 20,5 -0,2 22,8 0,5 22,7 -0,1 25,4 2,2 21,8 -0,1 24,5 0,7 20,6 0,2 32 0,3 23,6 0,8 23 0,3 20,1 0,5 21,2 0,3 22,1 0,99 21,5 0,6 20,7 1 24,2 0,1 24,8 0,8

% 18 -0,54% 2,69% 0,5 3,4 5,19% 0,00% 2,95% 5,26% 6,80% 7,6 4,3 9,92% 2,86% -0,97% 2,2 -0,4 9,5 -0,46% 2,94% 0,98% 0,9 3,51% 1,32% 2,55% 1,44% 4,67% 2,87% 5,08% 0,41% 3,33%

Příloha č. 4 : Výsledky funkčních předpokladů ženy do 15 let W/KG 2012 3,1 3,7 2,5 4,1 3,3 3,8 3,5 3,5 3,6 3,6 3,5 3,3 4,2 3,2 3 3,5 2,7 3 3,8 3,3 3,3 3,6 4,6 2,9 4 3,6 2,7

2013 2,8 4 3,2 3,9 3,6 3,9 4,1 3,9 3,3 3,3 3,3 3,3 4,2 3,2 3 3,6 2,7 3,4 3,9 3,7 3,3 3,8 4,8 3,2 4,5 3,6 3

Změna -0,4 0,3 0,7 -0,2 0,3 0,1 0,6 0,4 -0,3 -0,3 -0,2 0 0 0 0 0,1 0 0,4 0,1 0,4 0 0,2 0,2 0,3 0,5 0 0,3

VO2MAX 2012 34,9 45,2 31,8 51,9 50 47 42,8 44,1 42,2 37,9 37,8 46 45,3 31,8 38,7 34,9 33,3 45,7 43,9 38,6 43 50 33 43,3 44,4 31,9 40,1

% -12,90% 8,11% 28,00% -4,88% 9,09% 2,63% 17,14% 11,43% -8,33% -8,33% -5,71% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 2,86% 0,00% 13,33% 2,63% 12,12% 0,00% 5,56% 4,35% 10,34% 12,50% 0,00% 11,11%

89

2013

Změna

33,7 53,2 43,2 50,1 46 48,7 41,1 40,7 37,9 38,9 40,4 41,5

-1,2 8 11,4 -1,8 -4 1,7 -1,7 -3,4 -4,3 1 2,6 4,5

35,9 42,6 33,7 39,6 41 43,3 38,7 41,3 53,9 36,2 45,4 38,5 36,9 46,2

4,1 3,9 -1,2 6,5 -4,7 -0,6 -0,1 -2,7 3,9 3,2 2,1 -5,9 5 6,1

% -3,40% 17,80% 35,80% -3,50% -8,00% 3,62% -3,97% -7,71% -10,19% 2,64% 6,88% 9,78% 0,00% 12,90% 10.10% -3,40% 19,52% -10,28% -1,37% -0,26% -6,28% 7,80% 9,70% 4,85% -13,29% 15,67% 15,21%

ženy nad 15 let W/KG 2012 3,9 4,1 3,2 3,3 3,2 3,9 2,9 3,5 3,9 3,6 3,3 3 3 3 3,3 2,4 3 2,7 3,5 3,2 2,7 3 3,5 3,2 3,9 4,1 3,5 3,3 3 3,3 3,9 3,9 3,6 4 3,3 3,6 3

2013 3,9 4,2 3,3 3,3 4 3,7 3,9 4,1 3,6 3,6 3,7 3,2 3,3 3,6 3,9 2,1 3,6 2,9 3,6 3,9 2,9 3,3 3,6 4,1 3,6 3,6 3,6 3,6 3,2 3,6 3,6 4,4 3,9 3,9 4,1 3,6 3,6

Změna 0 0,1 0,1 0 0,8 -0,2 1 0,6 -0,3 0 0,4 0,2 0,3 0,6 0,6 -0,3 0,6 0,2 0,1 0,7 0,2 0,3 0,1 0,9 -0,3 -0,5 0,1 0,3 0,2 0,3 -0,3 0,5 0,3 -0,1 0,8 0 0,6

VO2MAX 2012 40,1 52,3 37,7 35,7 40,5 40,1 33,9 32,8 40,9 38,4 38,6 38 31,6 36,1 38,2 31,3 36,4 32,7 41,3 37,1 33 34,7 36,4 37,4 48,9 40,2 37,9 32,9 35 36,6 43,2 40,1 35,8 39,3 35,8 41,4 37,8

% 0,00% 2,40% 3,10% 0,00% 25,00% -5,13% 34,48% 17,14% -7,69% 0,00% 12,12% 6,67% 10,00% 20,00% 18,20% -12,50% 20,00% 7,41% 2,86% 21,88% 7,41% 10,00% 2,86% 28,13% -7,69% -12,20% 2,90% 9,10% 6,67% 9,09% -7,69% 12,82% 8,33% -2,50% 24,24% 0,00% 20,00%

90

2013 46,2 51,4 39,7 35,5 41,7 40,1 45,9 43,7 42,2 39,1 41,3 36 38,9 41,7 42,6 27,8 53,3 31,9 41,2 44 35,6 37,6 40,9 40,6 38,8 38,3 42,9 38 37,1 37,2 41,9 46 39 35,9 40,5 36,8 39,9

Změna 4,9 -0,9 2 -0,2 1,2 0 12 10,9 1,3 0,7 2,7 -2 7,3 5,6 4,4 -3,5 16,9 -0,8 -0,1 6,9 2,6 2,9 4,5 3,2 -10,1 -1,9 5 5,1 2,1 0,6 -1,3 5,9 2,2 -3,4 4,7 -4,6 1,1

% 12,22% -1,70% 5,30% -0,56% 2,96% 0,00% 35,40% 33,23% 3,18% 1,82% 6,99% -5,26% 23,10% 15,50% 11,50% -11,20% 46,43% -2,45% -0,24% 18,60% 7,88% 8,36% 12,36% 8,56% -20,65% -4,73% 13,20% 15,50% 6,00% 1,64% -3,01% 14,71% 6,15% -8,65% 13,13% -11,11% 2,91%

Muži do 15 let W/KG 2012 3,6 3,6 3,8 3,6 3,2 4,4

2013

Změna 3,8 3,8 4,1 3,6 4,2 5,2

VO2MAX 2012 42,8 46,3 51,7 45,5 39,9 49

%

0,2 0,2 0,3 0 1 0,8

5,60% 5,60% 7,90% 0,00% 31,30% 18,18%

2013

Změna

46,7 51,9 52,1 45,7 51,4 60,3

3,9 5,6 0,4 0,2 11,5 11,3

% 9,10% 12,10% 0,80% 0,40% 28,80% 23,06%

Muži nad 15 let W/KG 2012 4,4 5,1 3,7 4,1 3,3 3,6 4,6 5 5,1 5,5 4,8 4,5 3,8 4,7 4,5 4,7 4,8 4,2 4,1 4,5 4,8 4,1 4,5 5,4 5,1 3,6 3,9 4,8 4,8 5,4 4,5

2013 5 4,6 3,9 3,8 4,4 3,9 5,1 5,5 4,4 5,2 4,8 4,5 3,9 4,8 4,8 4,8 4,8 4,8 3,9 4,7 4,6 3,9 4,6 4,7 5,1 3,9 4,2 4,3 4,2 4,4 4,5

Změna 0,6 -0,5 0,2 -0,3 1,1 0,3 0,5 0,5 -0,7 -0,3 0 0 0,1 0,1 0,3 0,1 0 0,6 -0,2 0,2 -0,2 -0,2 0,1 -0,7 0 0,3 0,3 -0,5 -0,6 -1 0

VO2MAX 2012 51,1 51,5 45,2 46,8 44,9 42,8 55,6 60,4 58,7 61,8 56,6 51,9 45,5 53,2 43,1 45,8 52,3 58,6 50,1 46,4 45,9 45 55,3 57,1 51,8 48,3 50,7 51,7 62,3 55,8 59

% 13,60% -9,80% 5,41% -7,30% 33,30% 8,33% 10,87% 10,00% -13,73% -5,45% 0,00% 0,00% 2,63% 2,13% 6,67% 2,13% 0,00% 14,29% -4,90% 4,40% -4,20% -4,88% 2,22% -12,96% 0,00% 8,33% 7,70% -10,42% -12,50% -18,52% 0,00%

91

2013 58,8 54,7 47,4 48,1 51,4 45,2 61,7 66,4 52,3 63,4 57,1 49,3 52,3 57,2 52,4 45,7 53,9 59,4 43,6 46,1 50,4 46,5 45,6 46,5 50,1 50,6 51,2 49,5 52,4 51,2 47,6

Zlepšení 7,7 3,2 2,2 1,3 6,5 2,4 6,1 6 -6,4 1,6 0,5 -2,6 6,8 4 9,3 -0,1 1,6 0,8 -6,5 -0,3 4,5 1,5 -9,7 -10,6 -1,7 2,3 0,5 -1,2 -9,9 -4,6 -11,4

% 15,10% 6,21% 4,87% 2,80% 14,50% 5,61% 10,97% 9,93% -10,90% 2,59% 0,90% -5,00% 14,95% 7,52% 21,58% -0,20% 3,10% 1,40% -12,97% -0,65% 9,80% 3,30% -17,54% -18,56% -3,28% 4,76% 0,99% -2,32% -15,89% -8,24% -19,32%

92