UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2014
Bc. Ondřej Lachman
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
PaedDr. Irena Cechovska, CSc.
Bc. Ondřej Lachman
Praha, duben 2014
Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci na téma „Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let“ zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze, dne 22. 4. 2014 podpis diplomanta
Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.
Jméno a příjmení:
Fakulta / katedra:
Datum vypůjčení:
Podpis:
______________________________________________________________________
Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce PaedDr. Ireně Cechovské, CSc. za cenné rady a připomínky, zapůjčení odborné literatury, metodické vedení práce a veškerý její čas, který věnovala mé diplomové práci. Rodičům a plavcům z Plavecké školy Lachmánek za vstřícnou spolupráci. Paní Ing. Lence Kolínové za korektorské práce.
Abstrakt
Nazev:
Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let
Cíle:
Cílem diplomové práce je vyhodnocení vlivu zpětné informace na zlepšení plavecké techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let.
Metody:
V práci jsme použili metody pozorování, expertní posouzení a analýzy videozáznamů pořízených ve výukovém bazénu. Pro porovnání vlivu zpětné informace na zlepšení techniky probíhala výuka ve sledovaných skupinách obsahově totožná.
Výsledky:
Výsledky práce ukazují, že následná zpětná informace prostřednictvím videonahrávek a slovního popisu má pozitivní vliv na změnu techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let.
Klícova slova: plavání, plavecký způsob kraul, dětská technika, analýza videozáznamu
Abstract Title:
The influence of feedback to improve freestyle techniques in children's categories 6 - 9 years old
Objectives:
The aim of the thesis is to evaluate the effect of feedback to improve freestyle swimming techniques in children's categories 6 - 9 years.
Methods:
In this work, we used the methods of observation, expert assessment and analysis of video recordings in the training pool. To compare the effect of feedback on improving techniques be taught in groups monitored identical in content.
Results:
The results of our study show that the subsequent feedback through videos and verbal description has a positive influence on changing a crawl technique in children's categories 6 - 9 years.
Key words:
swimming, front crawl stroke, children swimming technique, analysis of videotapes
Obsah 1 ÚVOD..........................................................................................................................10 2 TEORETICKÁ CÁST.................................................................................................12 2.1 Technika kraul......................................................................................................12 2.1.1 Poloha těla....................................................................................................12 2.1.2 Pohybový cyklus dolních končetin..............................................................13 2.1.3 Pohybový cyklus horních končetin..............................................................14 2.2 Didaktika kraulu...................................................................................................17 2.3 Psychomotorické charakteristiky dětí 6 - 9 let.....................................................19 2.4 Pohybové učení ve vodě......................................................................................20 2.4.1 Cinnosti učitele.............................................................................................20 2.4.2 Výzkumné metody v didaktice.....................................................................22 2.4.3 Didaktické styly...........................................................................................23 2.4.4 Didaktické formy.........................................................................................23 2.4.5 Pohybové učení z pozice dítěte....................................................................23 3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE.............................................................................................25 4 METODICKÁ A EXPERIMENTÁLNÍ CÁST...........................................................27 4.1 Výzkumný soubor................................................................................................27 4.2 Metody.................................................................................................................29 4.3 Postup experimentu..............................................................................................31 4.3.1 Vstupní a výstupní pořízení videozáznamů techniky jednotlivých plavců. .31 4.3.2 Vstupní a výstupní motorické testy..............................................................31 4.3.3 Výukové lekce plavání.................................................................................32 4.3.4 Rozbory videozáznamů................................................................................34 4.4 Organizace experimentu......................................................................................36 5 VÝSLEDKOVÁ CÁST...............................................................................................38 5.1 Experimentální skupina.......................................................................................41 5.1.1 Plavkyně AG................................................................................................41 5.1.2 Plavkyně AM................................................................................................48 5.1.3 Plavkyně AŠ.................................................................................................55 5.1.4 Plavkyně HJ.................................................................................................59 5.1.5 Plavkyně ŠŠ.................................................................................................66 5.1.6 Plavkyně TZ.................................................................................................73 5.1.7 Popis celé experimentální skupiny...............................................................81 5.2 Kontrolní skupina.................................................................................................82 5.2.1 Plavkyně AH................................................................................................82 5.2.2 Plavkyně AJ..................................................................................................89 5.2.3 Plavkyně BM................................................................................................96 5.2.4 Plavkyně LM..............................................................................................104 5.2.5 Plavec MS...................................................................................................111 5.2.6 Plavkyně TJ................................................................................................118 5.2.7 Popis celé kontrolní skupiny......................................................................126 5.3 Statistická a věcná významnost výsledného zlepšení........................................126 5.4 Motorické testy po 6měsících – 09.12.2013......................................................129 6 DISKUSE..................................................................................................................130 8
7 ZÁVĚR......................................................................................................................133 LITERATURA...............................................................................................................135 Seznam tabulek..............................................................................................................139 Seznam obrázků.............................................................................................................140 Přílohy...........................................................................................................................142
9
1 ÚVOD
V teorii i praxi se setkáváme s různorodým pojetím výstupu z výuky plavání u 6 – 9letých dětí. Poptávka po výuce plavání dětí je vysoká, dokazuje to nadprůměrné rozšiřování a vznik nových plaveckých škol a oddílů. U každé školy je vždy otázka kvality výstupu z plavecké výuky více než aktuální. Problematikou kvality výuky kraul v mladším školním věku se zabývám z důvodu, že již třetím rokem působím jako plavecký instruktor v Plavecké škole Lachmánek, kterou jsem založil, a na kvalitní plaveckou techniku je zde kladen velký důraz. Tato práce na základě zvolených metod a experimentálního výzkumu řeší, zdali je v možnostech dětí mladšího školního věku osvojit si modelovou techniku kraul bez výrazných nedostatků, s mírnými nedostatky, či s hrubými nedostatky. Právě hrubé nedostatky v technice kraul jsou produkovány běžnou praxí, se kterou se neztotožňujeme. Rádi bychom díky naší práci upozornili na potřebu zvýšení kvality a propracovanosti didaktických metod plavecké výuky dětí. Hlavním cílem práce bude posoudit pozitivní dopad poskytování následné zpětné informace prostřednictvím videonahrávek na zlepšení techniky kraul 6 – 9letých dětí. V práci se převážně soustředíme na kvalitativní analýzu techniky kraul, kterou však doplníme o kvantitativní data z motorických testů. Cílem práce je na základě kvalitativní analýzy popsat vstupní a výstupní techniku kraul každého z účastníků výzkumu. Popis vychází jak z teoretických poznatků modelové techniky, tak z praktických zkušeností. Na základě vstupních a výstupních motorických testů ověříme změny popsané kvalitativní analýzou techniky. Mezi vstupní a výstupní analýzou techniky a motorickými testy realizujeme ucelenou koncepci dvaceti výukových lekcí plavání zaměřenou na techniku kraul. Práce je svým charakterem zaměřena obecně pro široké využití ať už v plaveckých školách, nebo specializovaných plaveckých oddílech. Smysl práce spatří především ti trenéři, kteří se nespokojí pouze s kvantitativními výkony u svých svěřenců, ale kteří se věnují plavecké výuce dětské techniky v kvalitativní rovině vzdělávání a vyučování. Práce bude mít rovněž informativní význam i pro rodiče dětí, které navštěvují lekce plavání, nebo pro ty, kteří o možné výuce plavání svých dětí uvažují. 10
Plavecká výuka dětí zájmovou formou v plaveckých školách probíhá v předškolním a mladším školním věku 30 minut a ve starším školním věku pak 45 minut pravidelně jednou týdně. Nemůže tak konkurovat tréninku dětí z plaveckých oddílů. V plaveckých oddílech děti absolvují trénink 3 – 4 x týdně spolu s plaveckými závody o víkendech. V čem však spatřujeme možnost konkurence plaveckých škol a v jistém slova smyslu i výhody, je přístup k plavecké výuce. Ze zkušeností bývalých plavců, kteří přešli do sportovního plavání, víme, že hlavním cílem je kvantita uplavaných kilometrů. Uplav to, téměř jedno jak, ono se to tzv. vyplave samo. Nyní po půl roce, roce, se plavci vracejí zpět se zájmem o individuální lekce pro korekci techniky. Položili jsme si tedy jednoduchou otázku, co je pro výuku dětského plavání podstatné? Odpovědí je osvojení si správné techniky, která je pouze mírně modifikovaná od techniky dospělého profesionálního plavce. Na druhou stranu pozorujeme výsledky intenzivní výuky na plaveckých soustředěních, na kterých děti absolvují 5 – 6 lekcí v průběhu pěti dní (3. den je neplavecký). Výsledky jsou diametrálně odlišné od klasické týdenní výuky. Za tímto účelem jsou plavecká soustředění, aby se udělal výrazný posun v plaveckých dovednostech a v osvojení si plaveckých technik, ale co mají ještě navíc oproti běžné výuce? Je to společný čas mimo bazén a možnost si popovídat s plavci o jejich pozitivních a negativních pocitech a bodech v individuální technice. Právě vzhledem k těmto rozhovorům a jejich četnosti v krátkém období, získávají plavci potřebnou zpětnou informaci, která se jim v běžné výuce nedostává. I při zvládnutí didaktické formy individuální výuky při skupinové lekci, není čas na řízený rozhovor s poskytnutím plnohodnotné zpětné informace v běžné výuce. V rámci úspory času dojde ke korekci techniky vedeným pohybem plavcovou částí těla či krátkým a úderným slovním popisem odchylky s návrhem na její odstranění. Při výuce jsme zvyklí s plavci hodně mluvit, jelikož nám jde o jejich pochopení, proč dané cvičení děláme a k čemu je to vede. Výše popsané v tomto odstavci nás přivedlo na téma a experimentální výzkum v naší diplomové práci.
11
2 TEORETICKÁ CÁST
2.1 Technika kraul 2.1.1 Poloha těla Zaujetí vysoké polohy těla na hladině je pro rychlé a efektivní plavání podstatné. Ramena, boky a nohy jsou ve vodorovné linii co nejblíže hladině (Newsome, Young, 2012). Autoři (Counsilman, Counsilman, 1994; Counsilman, 1974) zdůvodňují rozdílnosti v poloze těla během plavání rychlostí pohybu, efektivitou využívání propulzních sil a mírou splývavosti plavce. Plavec by se měl vyvarovat vertikálním zdvihům těla během plavání. Hofer a kol. (2006) uvádí, že tělo na hladině zaujímá mírně šikmou polohu, ramena jsou výše než boky a nejníže je spodní část hrudníku. Při výdechu se dívá plavec pod hladinou vpřed dolů a hlava rozráží vodní hladinu temenem. Maglischo (2003) řadí mezi klíčové body dobré splývavé polohy: •
přirozenou polohu hlavy v prodloužení trupu,
•
téměř rovná záda,
•
úzký pohybový cyklus dolních končetin. Náběhový úhel mezi hladinou a podélnou osou těla se mění od 0° do 10°
(Macejková, Hlavatý, 1996; Hofer a kol., 2006). Plavání se zakloněnou hlavou a prohnutými zády je hrubou chybou, odpor se zvýší o 20 - 35 % (Clarys, 1979). S polohou těla je spojena i rotace trupu v podélné rovině, které se v minulosti nevyužívalo. Později, byl zjištěn menší odpor ve vodním prostředí při využívání polohy na boku. Maglischo (2003) popisuje přirozenou potřebu rotování ramen jako doprovodného pohybu paží v záběrové i přenosové fázi. Díky podélné rotaci ramen se vyrovnávají síly, které vznikají vlivem záběru paže vodou, nedochází tak k úklonům trupu či změně vodorovné linie splývavé polohy těla. Autoři se při uvádění hodnot vychýlení ramenní osy od vodní hladiny liší. Zatímco Hofer a kol. (2006) uvádějí 40° 50° a v průběhu nádechu je rozkyv větší, Maglischo (2003) a Levinson (1987) se shodují v rozsahu mezi 40° až 45° a v průběhu nádechu je rozkyv až 60°, Katz (1981) uvádí 45° a více. Autoři Lucero, Bleul-Gohlke (2006) přirovnávají rotaci ramen 12
k činnostem v baseball, golfu či boxu, kde se rotací ramen využívá ke zvýšení síly úderu či odpalu míčku.
2.1.2 Pohybový cyklus dolních koncetin Pohybový cyklus dolních končetin vychází z kyčelního kloubu, pohyb se přenáší přes uvolněné koleno a končí uvolněným nártem (Puš, 1996). Zahraniční autoři Lucero, Bleul-Gohlke (2006) a Newsome, Young (2012) se shodují, že pohybový cyklus dolních končetin se na výsledné rychlosti plavání podílí pouze 10 – 15 %. Pohyb dolních končetin je střídavý a skládá se ze dvou fází - vzestupné a sestupné. Pojem kraulový kop je pohyb nohy pouze během aktivní sestupné fáze. Dolní končetiny vytvářejí tři pohyby, a to dolů během sestupné fáze, nahoru během vzestupné fáze a diagonálně během rotace těla kolem podélné osy (Katz, 1981). Hlavní hnací síla je tvořena malou plochou nártu. Dle Hofera a kol. (2006) se dobří plavci vyznačují velkým rozsahem pohyblivosti v hlezenním kloubu a schopností uvolnit svaly bérce, a tím maximálně využijí hydrodymanický účinek okolní proudící vody. Vlivem tlaku vody se stáčí nárt dovnitř (Giehrl, Hahn, 2004). Dle Cechovské (2007) práce dolních končetin stabilizuje polohu těla. Podle Maglischo (2003) aby pohybový cyklus dolními končetinami byl účelný a vytvářel propulzní síly, je zapotřebí, aby nebyl ani příliš hluboký ani příliš mělký. Rozsah pohybu dolních končetin se uvádí pouze přibližně mezi 50 - 80 cm. Ve vymezení rozsahu pohybu dolních končetin se různí autoři liší. Dle Counsilmana, Counsilmana (1994) je rozsah pohybu mezi 25 – 40 cm, Motyčka (1991) uvádí 30 – 40 cm, Puš (1996) uvádí 30 – 50 cm. Brooks (2011) a Harmer (2001) uvádějí jako nejvhodnější šestiúderový kop, který si dobře osvojují již i děti a začínající plavci z důvodu přirozeného rytmu. Během jednoho pohybového cyklu, záběru pravé a levé paže, dojde k šesti úderům dolními končetinami. Nejpoužívanější kop je šestiúderový a čtyřúderový na kratších disciplínách a dvouúderový na delších tratích (Montgomery, Chambers, 2009). Colwin (1999) se zmiňuje o tom, že nezáleží na zvoleném dvouúderovém či šestiúderovém kopu, pokud je kop prováděn jednoduše, bez výrazného úsilí.
13
2.1.3 Pohybový cyklus horních koncetin Kraulova paže v přenosové fazi Vytažení a přenosová fáze souvisí s dokončením záběru. Loket přenášené paže protíná vodní hladinu, zatímco paže dále působí pod vodní hladinou vzad zevnitř a vzhůru, plynule navazuje fáze přenosu paže (Counsilman, Clounsilman, 1994). Dle Maglischo (2003) první opouští vodní hladinu rameno, nadloktí a loket, následované předloktím a rukou dlaní vzhůru. Vzhledem k podélné rotaci těla v úhlu 45°, je umožněn přenos paže v uvolněném stavu s co možná nejvyšší polohou lokte. Paže míjí úroveň hlavy a vstupuje pod vodní hladinu daleko od hlavy. Po přípravné fázi je započata záběrová fáze druhou paží a rotace těla směrem k opačné straně. Hofer a kol. (2006) dodává, že během přenosové fáze jsou záběrové svaly relaxované. Přenos paže by měl být uvolněným kontrolovaným pohybem. Ne však natolik, aby došlo k odstředivému pohybu paže ven od těla, či samovolnému pádu paže do vody (Counsilman, 1974). Kraulova paže v přípravné fazi Přípravná fáze plynule navazuje na dokončený přenos paže tím, že ruka protíná hladinu před hlavou v prodloužení ramene na záběrové straně (Montgomery, Chambers, 2009). Vstup horní končetiny pod hladinu je pomalý, aby paže kladla co možná nejmenší odpor při pohybu ve směru lokomoce. Snahou je, aby loket byl výš než ruka z důvodu pozitivního pákového efektu, který napomáhá k vysoké poloze těla (Colwin, 1991). Counsilman, Counsilman (1994) upřesňují, že dvojnásobná rychlost dopadu paže při protnutí hladiny vyvolá čtyřnásobný odpor vody proti pohybu vpřed. Hofer a kol. (2006) popisuje zasouvání ruky s dlaní dolů v pořadí prsty, předloktí, loket a následně dochází k postupnému natažení paže vpřed. Svaly podílející se na záběru, jsou ještě uvolněné. Maglischo (2003) uvádí nejvhodnější polohu ruky vytočenou mírně vně, palcová hrana prostupuje hladinou jako první a po natažení paže se naopak přetáčí dovnitř na malíkovou hranu a sklápí směrem dolů. Po přípravné fázi následuje fáze přechodná, během které se paže připravuje na zachycení vody pro následný efektivní záběr. Dlaň se pohybuje dolů a vpřed, paže se mírně krčí v loketním kloubu a pohybuje se mírně vně od podélné osy těla. Během přechodné fáze dochází k pokračování rotace těla (Maglischo 2003). Hofer a kol. (2006)
14
dodává, že je možné během přechodné fáze vytvářet účinkem hydrodynamického vztlaku propulzní síly. Kraulova paže v zaběrové fazi Během záběrové fáze se setkáváme s fázemi uchopení, přitahování a odtlačování. Newsome, Young (2012) uvádějí, že během záběru je důležité nastavení paže tak, aby konečky prstů byly níž než je zápěstí a zápěstí níž než je loket. Fázi uchopení řadí autoři bud k přechodné fázi (Katz, 1981) nebo k záběrové fázi pohybového cyklu paží (Brooks, 2011; Maglischo, 2003; Lucero, Bleul-Gohkle, 2006). Během fáze uchopení nedochází k propulzním silám, ale díky správnému nastavení paže, vytvoříme ideální podmínky pro propulzní síly v navazující fázi. Fáze uchopení je pohyb paže na prvních zhruba 23 – 30 cm se zaujetím polohy sklopené dlaně s předloktím a vysokou polohou lokte (Montgomery, Chambers, 2009). Paže se pohybuje dolů a vzad, ruka směřuje vzad a mírně vně. Loket by měl být co nejblíže nad dlaní, úhel mezi nadloktím a předloktím je okolo 90° (Montgomery, Chambers, 2009; Colwin, 2002). Jiní autoři uvádějí menší úhel v lokti okolo 45° – 60° (Swettenham, Atkinson, 2006), nebo naopak větší okolo 100° - 120° (Newsome, Young, 2012). Paže dosahuje hloubky 50 - 70 cm (Schleihauf a kol., 1988). Autoři Counsilman, Counsilman (1994) a Maglischo (2003) popisují tři techniky uchopení: •
paže směřuje výrazně vně od podélné osy těla i ramene v mělké hloubce, což umožňuje pohyb provést rychle – tato technika je u plavců nejběžnější,
•
paže je vedena vně od podélné osy těla v místě pod ramenem, následkem toho je nižší poloha lokte – tuto techniku využívají plavci na delších tratích,
•
paže je téměř natažená hluboko pod hladinou, následkem toho je tělo pákou tlačeno k hladině, čímž vznikají negativní vertikální výkyvy polohy těla – tato technika je pro plavce nevhodná. První část, fáze přitahování, navazuje na přechodnou fázi. Paže se pohybuje
mírně vně od podélné osy těla a vzad, následně je záběr veden vzad a k podélné ose těla s ohýbáním v loketním kloubu (Hofer a kol., 2006). Tento pohyb připomíná písmeno S. Fáze přitahování končí na úrovni žeber.
15
Maglischo (2003) rozeznává tři způsoby přitahování dle vzdálenosti paže od podélné osy těla: •
paže je výrazně vně od podélné osy těla a nachází se ve stejném proudu vody jako je tělo plavce – přitahování není příliš účinné,
•
paže je na úrovni podélné osy těla a opírá se o pomalejší proud vody, než ve které se pohybuje tělo plavce – takový průběh přitahování má za následek efektivní polohu pro následné odtlačení,
•
překročení paže přes podélnou osu těla pod hrudníkem. Druhá část záběru, fáze odtlačování, je nejdůležitější v pohybovém cyklu paží.
Fáze odtlačování začíná s dlaní vně podélné osy na úrovni dolní části hrudníku. Pohyb paže je veden vzad, vně a vzhůru, až do místa horní části stehna, kde je fáze odtlačování ukončena. Během průběhu odtlačování dosahuje paže nejvyšší rychlosti (Maglischo, 2003). Provedení nadechu Správné provedení nádechu minimálně ovlivňuje polohu těla během plavání. Nádech by neměl být silově namáhavý, vyčerpávající a proveden záklonem nebo předklonem hlavy, z důvodu narušení polohy těla. Plavec vytáčí hlavu do strany pro vdech ve chvíli, kdy je paže na vdechové straně ve fázi odtlačování. Poloha úst nemusí být přímo nad vodní hladinou, z důvodu vytvoření přední vlny, která vzniká před hlavou. Hofer a kol. (2006) dodává, že čím větší je rychlost plavání, tím větší je přední vlna a důl v hladině na místě nádechu. Nádech je prováděn v první polovině přenosové fáze a je ukončen zpětným návratem obličejové části pod hladinu během druhé poloviny přenosové fáze (Maglischo, 2003). Brooks (2011) využívá techniky nádechu s polovinou brýlí a polovinou úst pod hladinou. Nádech je dle Colwina (2002) prováděn během přirozené rotace těla v podélné ose. Krátký, aktivní vdech je proveden v těsné blízkosti hladiny a výdech je ústy, a částečně i nosem, plynulý od vstupu obličeje pod hladinu, až do okamžiku následného nádechu, před kterým plavec prudce vydechne pod hladinou zbývající vzduch. Plavci využívají mnoho variant nádechu, avšak nejčastějším z nich je nádech prováděn na jedenapůl pohybového cyklu, během kterého plavec střídá levou a pravou
16
nádechovou stranu (Hofer a kol., 2006). Montgomery, Chambers (2009) pozitivně hodnotí střídání nádechu na obě strany z důvodu podpoření symetrického plavání.
2.2 Didaktika kraulu Dle Cechovské, Milera (2008) se plavecký způsob kraul učí po částech. Mezi základní didaktické kroky kraulu se řadí: splývání, pohyb dolních končetin, následně pohyb horních končetin, koordinace pohybů horních končetin s dýcháním a koordinace horních a dolních končetin. Macejková a kol. (2005) člení učební postup výuky na čtyři cíle, mezi které patří: zvládnutí správné polohy těla společně s pohybovým cyklem dolních končetin, technika pohybového cyklu horními končetinami, nácvik souhry a zdokonalení techniky kraul. V didaktice kraul dle australské metodiky (Harmer, 2001) se uvádí šest základních kroků s dílčími úkoly. Prvním krokem je splývání spojené s dýcháním do vody v horizontální poloze těla a návratem do stoje. Druhým je splývání a pohyb dolních končetin ze splývavé polohy v horizontální poloze, s výdechy pod hladinu a plynulým kopem. Třetím je spojení pohybů dolních a horních končetin. Nejprve je započat pohyb dolními končetinami, výdech do vody a čtyři až pět záběrových pohybů paží. Ctvrtým krokem je nácvik souhry s dýcháním na preferovanou stranu. Pátým je dýchání na obě strany. Šestým, posledním krokem je vytříbení stylu. Tento postup výuky je založen na postupném učení se jednotlivým krokům. Bez osvojení si jednoho kroku, nelze přistoupit k výuce dalšího. Dle Cechovské (2007) začínáme ukázkou souhry pohybů bez plaveckého dýchání. Pro osvojení si techniky kraul nacvičujeme nejprve pohyb dolních končetin, dále pohyb paží, s využitím souhry mezi pravou a levou paží, souhru mezi dýcháním a pohybem paží a souhru mezi pohyby dolních a horních končetin. Pohyb dolních končetin si děti nejprve osvojují ze sedu u okraje bazénu a následně v poloze na prsou s končetinami ve vodě. Po instrukci správného držení plavecké desky, se pohyby dolních končetin procvičují s deskou s dýcháním nad hladinou. Pokud jsou pohyby dolních končetin nesprávné, poskytuje instruktor dopomoc pro korekci pohybu dotekem ruky. Po osvojení si správných pohybů měníme uplavanou vzdálenost a intenzitu pohybu. Nácvik pohybu horních končetin zahajujeme nejprve na suchu kroužením 17
pažemi. Instruktor opravuje nedostatky v pohybu jakými jsou např. úklony. Následují cvičení na mělčině s potopenou hlavou a pohyby napnutými horními končetinami. Teprve později přistupujeme k nácviku paží u žlábku a s deskou. Souhra paží a nohou bez dýchání na kratší vzdálenost je efektivním způsobem osvojení si správných pohybů. Dýchání je nacvičováno v různých polohách za pomocí rotace hlavy do strany. Je proveden krátký vdech následovaný pomalým dlouhým výdechem. V poslední době se využívá pro výuku rotací ramen osvojení si základní polohy na boku, spodní paže je vzpažená, hlava leží na paži a vrchní paže je připažená. Po osvojení si poloh na obou bocích, přistupujeme k nácviku plynulého přetáčení z boku na bok s přenosem paží nad hladinou. Následně cvičení na boku kombinujeme s plaváním na 1 – 3 pohybové cykly horními končetinami. Výuku nádechů do strany s rotací trupu se věnuje Crowley (2005) v článku o bilaterálním nádechu pro mladé plavce s využitím metody 1 – 2 – 3 nádech. Ukázky cvičení metodou 1 – 2 – 3 nádech dle Crowleyho (2005): •
poloha na břiše s paží ve vzpažení - „imitace nože“,
•
pohybový cyklus dolními končetinami - imitace „přivádění vody k varu“,
•
1 - 2 - 3 záběry pažemi a přetočení na záda pro nádech,
•
splývání na boku - s dopomocí, bez a s plaveckou deskou - „imitace šípu“,
•
boční splývání s kopáním - s destičkou a bez, Metodu 1 – 2 – 3 nádech využíváme na samém počátku osvojování si nádechu
do strany s dlouho trvajícími polohami na boku. Následně zkracujeme intervaly, až docílíme plynulého a efektivního nádechu s rotací spolu se souhrou paží na jeden a půl pohybového cyklu (Crowley, 2005). Foss (2004) spatřuje osvojení si správného nácviku průběhu nádechu jako hlavní didaktický krok ve výuce kraul. Až 95 % dětí provádí nádech s technickými odchylkami jako jsou záklony, úklony a další, které mají za následek ovlivnění techniky kraul. Při správném nádechu by se tělo mělo natáčet spolu s hlavou jako jeden segment bez dalších doprovodných pohybů krku. Autoři Ružbarský, Turek (2006) uvádějí přehled praktických cvičení pro výuku kraulu v praxi. Pro nácvik pohybů dolních končetin postupují od držení se za okraj bazénu, dýcháním nad hladinou a prováděním kopu (obměna výdech pod hladinu), k pohybu s použitím desky a výdechem pod hladinu. Následně provádíme kop na boku 18
se spodní paží ve vzpažení a horní paží v připažení s použitím desky. V poloze na břiše jsou paže ve vzpažení, nádech do záklonu bez pokrčení paží. Posledním cvikem je pohyb dolních končetin na boku bez desky. Pro nácvik dýchání a kraulových paží s pohybem dolních končetin doporučují postup od držení se za okraj bazénu a provádění výdechu do vody. Dále se ve stoji držet jednou paží okraje bazénu a provádět nádech k připažené druhé paži. Následný krok je stejný, akorát v poloze na břiše s použitím pohybů dolních končetin. Navazuje plavání s deskou a nádechem do strany. Stejné cvičení, jen je doplněné o záběr paží pod hladinou. Poslední dvě cvičení se opakují bez použití desky. Následuje střídání záběrových paží s výdechem pod hladinu, 6ti úderový kop na boku a přenos paže. Záběr levé paže a zároveň přenos pravé paže s 10ti úderovým kopem. Posledním krokem je deska mezi nohami a provádění pohybů horními končetinami.
2.3 Psychomotorické charakteristiky dětí 6 - 9 let Dolní hranice mladšího školního věku je vymezena věkem 6 – 7 let, vstupem do školy, horní hranice věkem 11 – 12 let, nástupem prvních známek pohlavního dospívání. Casto se užívá pouze pojem školní věk, ten v sobě skrývá i období pubescence, které je označované jako starší školní věk. Toto období je bráno jako obdobím klidu mezi předškolním obdobím a pubescencí, nemusí tomu být tak. Psychologický vývoj pokračuje trvale a plynule. Děti v tomto období jsou poznamenaní školou. Chtějí pochopit okolní svět a věci v něm doopravdy prostřednictvím autority, kterými jsou učitelé. Toto vnímání je až na hranici naivity (Langmeier, Krejčířová, 2006). Tělesný a pohybový rozvoj se po stránce fyzické vyvíjí klidně, stejnoměrně a vzrůstá celková výkonnost. Pohyb je pro ně potěšením, a proto je do sportovní činnosti nemusíme nutit. Je známo, že se velmi rychle rozvíjejí pohybové schopnosti, jako jsou rychlost a obratnost, avšak síla a vytrvalost má nástup v pozdějším období (Svoboda, 2003; Dovalil a kol. 2005). Dle Vágnerové (2005) se postupně zvyšuje schopnost koncentrace pozornosti z původních 7 – 10 minut v 7 letech na 10 – 15 minut v 10 letech. Při učení je pro žáky důležitější chápání pohybu v celku. Postupně roste schopnost přesnějšího pozorování (Jansa a kol., 2012). Na počátku mladšího školního věku jsou děti charakteristické svojí nestálostí, živostí, jsou v neustálém pohybu. Následně vstupují do 19
období označované zlatým věkem motoriky z toho důvodu, že se děti nejsnadněji učí pohybové dovednosti. Stačí perfektní ukázka a učení pohybu probíhá v podstatě snadno (Jansa, Dovalil a spoluautoři, 2009).
2.4 Pohybové ucení ve vodě Pohybové ucení z pozice ucitele Pohyb člověka chápeme v kinantropologii jako výsledek interakce mezi složitě organizovaným biologickým systémem a úlohou, která má být vykonána v určitém prostředí. Lidský pohyb je vysoce organizovanou funkcí kosterního svalstva, je vždy řízen jako funkční celek a navenek se projevuje změnou polohy těla člověka nebo jeho částí. Pohybovou činnost nebo pohybovou aktivitu člověka chápeme jako pohyb člověka, který získává svou realizací v definovaném prostředí dovednostní charakter (Dobrý a kol., 1997). Učitelé patří k významným osobám v životě dětí a mladistvých, protože svým záměrným výchovným působením příznivě, nebo naopak nepříznivě děti ovlivňují. Stávají se pro ně i důležitým modelem, vzorem (Cáp, Mareš, 2007).
2.4.1 Cinnosti ucitele Cinnosti učitele zahrnují souhrn profesních vyučovacích i výchovných aktivit, jeho osobnostních dispozic a vlastností. Učitel realizuje záměr projektu výchovy a vzdělání na rozvoj osobnosti žáků. Plánuje, řídí a hodnotí průběh výchovněvzdělávacího procesu tak, aby byl nejefektivnější. Jeho role spočívá v řízení vyučování a společenské odpovědnosti za výsledky vzdělání a výchovy (Vilímová, 2002). Dle Cápa, Mareše (2007) má slovní výklad učitele kognitivní stránku, jelikož jsou sdělovány informace, ale velký důraz je kladen na stránku emoční - využití intonace, miminky, gestikulace a emočního projevu. Při výuce se často při přesvědčování žáků o technice užívá kladení otázek, které na rozdíl od sdělení hotového názoru, vybízí k přemýšlení. Žák má při kladení otázek dojem samostatného postupu, i když otázky mohou být formulovány tak, že vedou nenásilně k určité odpovědi. Dle Kyriacou (2004) je naopak kvalita verbálního projevu učitele jedním z nejdůležitějších 20
aspektů efektivní výuky. Aby byla zajištěna příjemná a efektivní komunikace mezi učitelem a žákem, musí být dle Janíkové (2011) splněny čtyři základní pravidla konverzační maxima. Prvním je maxima kvality, tedy pravdivost sdělení. Druhé je maxima kvantity, tedy sdělení by mělo být vyvážené, ani méně informací ani více, než je třeba. Třetí maxima je relevance, důležitost sdělení a čtvrtá maxima je srozumitelnost, jasné a stručné sdělení. Pokud nejsou dodržena výše zmíněná maxima, může dojít k nedorozumění. Mezi další činnosti učitele dle Vilímové (2002) patří: činnost iniciační / motivační, řídící, výchovná, organizační, diagnostická, pozorování, analytickosyntetická k nácviku složitějších dovedností, předcvičování formou ukázky, záchrana a dopomoc. Zpětna informace v praci ucitele V této práci se vyskytují pojmy zpětná vazba a zpětná informace. Mezi zpětnou informací a zpětnou vazbou je velmi tenká hranice. Je zapotřebí mezi nimi spatřovat rozdíl. Pojem zpětná vazba se často mylně zaměňuje za pojem zpětná informace. Ke zpětné informaci dochází při opravě, korekci žáka v průběhu výuky učitelem. Tento názor potvrzují Rychetský, Fialová (2004), kteří při zpětnovazebním učení používají pojem zpětná informace na příkladu nositele zpětné informace učitelem. Prostřednictvím učitele je předávána žákovi informace o správném či nesprávném provedení pohybu. Zpětná informace se z pedagogické praxi dělí na: průběžnou, následnou, odloženou, verbální, neverbální a formou videozáznamu. Pro účely této práce je věnován důraz na zkoumání zpětné informace za použití videozáznamu plavecké výuky. Zpětná vazba je dle Reitmayerové, Broumové (2007) informace, která upozorňuje, zdali chování nějakého systému je nebo není na žádoucí cestě. V komunikačním procesu je zpětná vazba chápána jako reakce na přijatou zprávu. Prostřednictvím zpětné vazby se dostává poskytovateli nějakého sdělení zpětné vazby, že jeho sdělení bylo správně pochopeno (Bedrnová, Jarošová, Nový a kol., 2012). Zpětná vazba může být předávána neverbálně, prostřednictvím mimiky, gest a postojů, nebo verbálně. V širším slova smyslu je zpětná vazba nástroj umožňující učit se ze svých chyb a opakovat úspěchy. Je to informace, která je člověku sdělována jeho
21
okolím během zpětnovazebního procesu, zprostředkuje mu prožívání téže situace jinýma očima (Reitmayerová, Broumová, 2007).
2.4.2 Výzkumné metody v didaktice Dle Vilímové (2002) dělíme metody zkoumání na dvě základní skupiny: metody empirického získávání, shromaždování dat a metody teoretického poznávání a zpracování informací. Mezi empirické metody, pomocí kterých diagnostikujeme, klasifikujeme, analyzujeme vyučovací proces, řadíme metody: pozorování, rozhovoru, dotazníků a testování.
Pozorování je cílevědomé, plánovité a soustavné vnímání
výchovných jevů a procesů. Svoboda (2000) ještě doplňuje metody o využití posuzovacích škál, obsahové analýzy a etnografickou metodu. K popisu didaktické interakce učitele a žáka byly vyvinuty standardizované techniky systematického pozorování. Mezi ně patří například analýza didaktické interakce (ADI), systematické pozorování interakce (SPIN), kategoriální posuzovací systém videozáznamu a chronometráž výukové jednotky (Vilímová, 2002). Švaříček, Šedová a kol. (2007) se podrobněji zabývají metodou pozorování formou pořizování videozáznamů. Videozaznam Nelešovská (2005) uvádí přednosti využitelnosti videozáznamu ve výuce, mezi které patří přiblížení názorným způsobem pozorovanou skutečnost, jev a to dynamickým i statickým způsobem. Obohacuje výuku o nové metody a formy práce. Opakovaně umožňuje se vracet, pozorovat a hodnotit pozorované jevy a procesy. Vyvolává aktivitu žáků, umožňuje budovat motivační a citové podněty v žácích. Švaříček, Šedová a kol. (2007) uvádějí, že díky možnosti opakování analýzy videozáznamu je možné nezávisle na sobě provést analýzu více výzkumníky, v nejasných interpretacích dohledat konkrétní pohyb a dobrat se konsenzu. Videozáznam poskytuje možnost se zaměřit při opětovné analýze vždy na jiný aspekt zkoumané skutečnosti.
22
2.4.3 Didaktické styly Dle Cápa, Mareše (2007) dělíme styly výchovného působení na: •
autokratický styl – záporný emoční vztah a silné řízení,
•
liberální styl s nezájmem o dítě – záporný emoční vztah a slabé řízení,
•
rozporný autokraticko-liberální styl – záporný emoční vztah s rozporným řízením,
•
laskavý liberální styl – kladný emoční vztah a slabé řízení,
•
integrační styl – kladný emoční vztah a střední až zesílené řízení. Castěji se však v didaktickém procesu výuky setkáváme s dělením stylů na
příkazový, praktický, reciproční, se sebehodnocením, s nabídkou, s řízeným objevováním, se samostatným objevováním a s autonomním rozhodováním žáka o učivu či stylu (Vilímová, 2002; Rychtecký, Fialová, 2004). O příkazovém didaktickém stylu URL 1, v němž všechny děti vykonávají přesně na povel daný pohybový úkol, se konkrétněji zmiňuje Lachman (2012).
2.4.4 Didaktické formy Organizační formy chápeme dle Janíkové (2011) jako způsoby uspořádání aktivit učitele a žáků ve výuce. Ve výuce lze rozlišit následující formy: hromadnou, skupinovou, párovou a samostatnou práci. Dále se využívá pojmu více současné formy, při kterých se realizuje více forem souběžně.
2.4.5 Pohybové ucení z pozice dítěte Pohybová neboli senzomotorická dovednost je dle Cápa, Mareše (2007) učením získaný předpoklad k adekvátním pohybům pro dosahování určitého cíle, pro plnění určitého úkolu. Mezi základní ukazatele osvojení si určité senzomotorické dovednosti patří kvalita průběhu činnosti a jejích výsledků, tedy správné plnění úkolů, dosahování cíle, zmenšení počtu chyb, odstranění hrubých chyb, dále rychlost a zvýšení výkonu, snížení únavy z provádění úkolu, dobrý způsob vykonávání činnosti a styl provedení. Rychetský, Fialová (2004) a Jansa a kol. (2012) rozlišují pět odlišných způsobů motorického učení: imitační, instrukční, zpětnovazební, problémové a ideomotorické. 23
Dle Dovalila a kol. (2005) je motorické učení chápáno jako zvláštní proces učení a vychází ze znalostí řízení a regulace lidského pohybu a jeho koordinace v širších psychologických a fyziologických poznatcích. Dělí se na čtyři základní fáze, a těmi jsou: hrubá koordinace, jemná koordinace, stabilizace a variabilní tvořivost. Současná pedagogická psychologie usiluje o to, aby postupně převažovalo učení, které je možné heslovitě označit pojmem učení smysluplné. Smysluplné učení se vyznačuje nejméně sedmi charakteristikami. Učení je aktivní, konstruující, kumulativní, autoregulované, zacílené, situované a individuálně odlišné. Jeho složkami jsou očekávání, motivování, aktivování dosavadních znalostí, pozornost, překódování, srovnání, generování hypotéz, opakování, zpětná vazba, hodnocení, monitorování a kombinování, integrování a syntéza (Cáp, Mareš, 2007). Motivace je významným prvkem v didaktickém procesu dětí. Motivace zjednodušeně znamená souhrn hybných momentů v činnostech, prožívání, chování a osobnosti. Hybným momentem rozumíme to, co člověka podněcuje, pobízí, aby něco dělal, reagoval. V motivaci působí jak vnější pobídky, tak i vnitřní motivy, které jsou těsně spjaty. Při nízké vnitřní motivaci nemusí vnější pobídka působit. Vnější pobídka však zvenčí stimuluje a zesiluje vnitřní motiv. K lidské motivaci slouží princip homeostázy a princip optimální aktivace doplněný dalšími principy, které se formují v životě a vývoji společnosti. Mezi ně patří princip dosahování cílů a překonávání překážek na cestě k cílům, uspokojení ze sociální komunikace a kooperace, z naplnění životního smyslu apod. (Cáp, Mareš, 2007).
24
3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE
Cílem práce je posoudit vliv poskytování následné zpětné informace prostřednictvím videonahrávek na zlepšení techniky kraul 6 – 9letých dětí. Poskytování určité formy zpětné informace je důležitou činností učitele při řízení pohybového učení. Využití videozáznamu v procesu pohybového učení může sledovat více cílů: motivace k plnění pohybového úkolu, vytvoření představy modelové techniky nacvičované dovednosti, demonstrace detailů techniky za účelem zdokonalování provedení. Může jít o ukázku vhodné techniky (jiného účastníka experimentu) nebo analýzu videozáznamu vlastní techniky za účelem posílení optimálního provedení nebo naopak za účelem korekce nevhodných odchylek od modelové techniky. V práci budeme zjišťovat, jak podstatný vliv má zpětná informace v plavecké výuce dětí mladšího školního věku a zdali je vhodná pro použití v běžné praxi. Vybrali jsme dvě skupiny, které jsou charakterem a obsahem plavecké výuky blízké a věkovým rozptylem podobné. S dětmi experimentální skupiny jsme absolvovali deset rozborů videonahrávek pořízených na jejich výuce a deset rozborů videozáznamů s uzlovými body ideální techniky kraul. S dětmi kontrolní skupiny rozbory neproběhly. Dále jsme pořídili videonahrávky plavecké techniky všech účastníků z pěti různých úhlů, které nám dopomohly ke zkvalitnění předané zpětné informace plavcům a k expertnímu hodnocení vstupní a výstupní techniky jednotlivých plavců. Pro potvrzení či vyvrácení předem stanovených předpokladů jsme použili níže popsaná kvalitativní data spolu se získanými kvantitativními daty z motorických testů. Bude mít zpětná informace prostřednictvím analýz videonahrávek takový vliv na zkvalitnění techniky účastníků experimentální skupiny, aby se promítla i do výraznějšího zlepšení výkonu v motorických testech – plavání na čas na trati dlouhé 10 m a 20 m a uplavaná vzdálenost v souvislém plavání po dobu 10 minut oproti kontrolní skupině? Úkoly práce jsou (1) prostudovat odbornou literaturu a provést literární rešerši, (2) pořídit vstupní a výstupní videozáznamy techniky jednotlivých plavců před experimentem a po absolvování dvaceti plaveckých lekcí, (3) analyzovat a zpracovat tyto videozáznamy pro potřeby diplomové práce, (4) provést vstupní a výstupní motorické testy, (5) analyzovat a vyhodnotit vstupní a výstupní motorické testy, (6) 25
pořídit videozáznamy z deseti plaveckých lekcí v průběhu výuky, (7) analyzovat tyto pořízené videozáznamy, pro poskytnutí zpětné informace k technice plaveckého stylu kraul každého plavce, (8) vést rozbory pro předání zpětné informace plavcům z jejich plaveckých lekcí a z vybraných videozáznamů ideální techniky spolu s ukázkami cvičení, (9) zhodnotit techniku v šesti uzlových bodech a porovnat změnu techniky ze vstupních a výstupních videozáznamů, (10) potvrdit, či vyvrátit předem stanovené výzkumné otázky. Výzkumné otazky Pro experiment vedoucí k ověření vlivu zpětné informace na zkvalitnění techniky kraul u dětí ve věku 6 - 9 let jsme stanovili následující výzkumné otázky: 1. Předpokládáme, že během plavecké výuky v délce dvaceti lekcí dojde ke zlepšení techniky plavání u obou testovaných skupin. 2. Domníváme se, že k výraznější změně techniky kraul, v expertním hodnocení, dojde u experimentální skupiny, které byla poskytnuta zpětná informace také prostřednictvím analýz videonahrávek vlastní techniky. 3. Domníváme se, že během dvaceti rozborů videozáznamů dojde k negativním reakcím ze strany účastníků experimentální skupiny, které povedou k odmítavému přístupu k experimentu. 4. Předpokládáme, že dojde ve výsledcích motorických testů k výraznějšímu zlepšení u experimentální skupiny.
26
4 METODICKÁ A EXPERIMENTÁLNÍ CÁST
4.1 Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvoří 11 plavkyň a 1 plavec ve věku od 6 do 8,5 let. Na začátku experimentu byli plavci rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina je experimentální a druhá kontrolní. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Pro experiment byly vybrány lekce Plavecké školy Lachmánek, které byly v jeden den a následovaly po sobě. Skupina, která má v pořadí první lekci byla zvolena za experimentální, z důvodu možnosti realizovat rozbory videozáznamů před začátkem dalších plaveckých lekcí. Kontrolní skupina absolvuje lekci třetí v pořadí z plaveckých lekcí. Je tudíž ohraničena dalšími lekcemi z obou stran, byl tak vyloučen jakýkoliv nadstandardní kontakt mezi instruktorem plavání a plavci a vzájemný kontakt mezi plavci z obou vybraných skupin. Pro naše potřeby výzkumu jsme použili údaje o roku a měsíci narození dětí a považujeme je za dostačující. Věk uvedený v tabulce 1 je vypočten programem Microsoft Excel 2011 verze 14.3.9. funkcí DATEDIF. Průměrný věk pro celou skupinu je vypočten matematickým průměrem a je zaokrouhlen. Průměrný věk má především informativní hodnotu. Kontrolní skupina je v průměru o sedm měsíců mladší než skupina experimentální. V našem případě bereme věk v experimentu jako vedlejší aspekt, jelikož jsme se soustředili na kvalitativní změnu projevu techniky kraul, popřípadě kvantitativní změnu v motorických testech, kde neporovnáváme uplavané maximální hodnoty, ale míru zlepšení. Informace o věku účastníků experimentu by hrála podstatnou roli v hodnocení úspěchů jednotlivých účastníků např. v umístěních na plaveckých závodech.
27
Tabulka 1. Charakteristiky účastníků experimentu Věk účastníků (rok / měsíc)
Skupina
Experimentální
Spolupráce Počet společných Seznam Účast na s instruktolekcí od omluvených výukových Iniciály rem v fungování lekcí v lekcích plavců Vstup Výstup minulosti Panorama Hotelu experimentu experimentu 22.1. 18.6. do výstupu (lekce 1 - 20) (%) 2013 2013 (baby club) AG
8/5
8 / 10
ano
81
8, 14
90
AM
7 / 10
8/3
ne
65
2, 5, 20
85
AŠ
7 / 10
8/3
ne
41
1, 6, 7, 10, 15, 18
70
HJ
7 / 10
8/3
ano
92
1, 2, 3, 18
80
ŠŠ
6 / 10
7/3
ano
92
6, 14, 16, 17
80
TZ
8/0
8/5
ano
92
3, 10, 15, 20
80
7 / 10
8/3
67 %
77
23
81
AH
7/0
7/5
ano
92
3, 4, 15
85
AJ
7 / 10
8/3
ano
48
2, 3, 4, 9
80
BM
7/4
7/9
ne
41
3, 4, 7, 9, 18
75
LM
6/2
6/7
ano
92
3, 6, 20
85
MS
8/3
8/8
ne
41
3, 10, 11, 18
80
TJ
6/8
7/1
ne
92
3, 4, 5, 6, 8, 14
70
7/3
7/8
50 %
68
25
79
Průměr skupina Kontrolní
Průměr skupina
Tabulka 1 představuje celkový počet lekcí, kterých se účastníci kurzu zúčastnili. Všichni účastníci nevynechali ani jednu z plaveckých lekcí až do doby výstupních testů a prošli velmi podobným výukovým programem před započetím experimentu. Pro všechny účastníky byly zajištěny stejné podmínky. V celkovém počtu lekcí absolvovaných v Hotelu Panorama není brán zřetel na nepřítomnost účastníků v lekcích a to z důvodu umožnění náhrad omluvených lekcí v jiných termínech se stejným instruktorem plavání. Tyto údaje vychází z databáze rezervačního a náhradového systému Plavecké školy Lachmánek a z docházky kurzů staršího data. V minulosti již spolupracovali s instruktorem čtyři ze šesti účastníků experimentální skupiny, v kontrolní skupině tři účastníci. Počet společných lekcí s instruktorem poukazuje na délku spolupráce, která je v poměru 77:68 pro experimentální skupinu. Rozdíl v docházce shledáváme zanedbatelným.
28
15.1.2013 byl všem zákonným zástupcům vybraných účastníků experimentu předán informovaný souhlas, ve kterém byl objasněn význam, metody a stručný obsah experimentu spolu s přesným harmonogramem. Od všech rodičů jsme obdrželi písemný souhlas s podpisem a ústní schválení od všech plavců. Stanovisko etické komise Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze a písemný informovaný souhlas jsou uvedeny v příloze (Příloha I a II).
4.2 Metody V experimentu jsme použili metodu pozorování a kvalitativní analýzu videozáznamu pro odhalení odchylek od modelového provedení techniky. K přesnější analýze techniky kraul jsme využili záběrů z pěti různých úhlů pohledu kamery: pohled čelní pod hladinou, pohled čelní nad hladinou, pohled boční pod hladinou, pohled boční nad hladinou a pohled seshora nad hladinou. V rozborech plavecké výuky jsme využili metodu řízeného rozhovoru, na základě které jsme předávali plavcům zpětnou informaci ústní a obrazovou formou o nedostatcích v technice jejich plaveckého stylu kraul. Dále jsme využili metodu komparace na základě expertního hodnocení k vzájemnému porovnání vstupních a výstupních plaveckých videozáznamů techniky jednotlivých plavců. Popis hodnocení vybraných šesti uzlových bodů techniky, které jsme si stanovili pro realizaci komparace plavecké techniky účastníků experimentu před a po absolvování dvaceti výukových lekcí. Hodnocení proběhlo metodou expertního hodnocení. Pro hodnocení jsme ve výsledkové části použili fotografie z videozáznamů. Pořízené videonahrávky přikládáme k diplomové práci na DVD. Hodnocení polohy těla Pro hodnocení polohy těla jsme využili bočního pohledu kamery pod hladinou. Snímky jsme pořídili záměrně v pozici minimální podélné rotace plavce tak, aby nedošlo k možnému zkreslení, např. v boční rovině při nádechu, kdy je poloha těla u dětí velmi vychýlena oproti modelové technice.
29
Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Pro hodnocení pohybového cyklu dolních končetin jsme využili bočního pohledu kamery pod hladinou. I zde jsme se snažili vybírat snímky při minimální podélné rotaci a v takových situacích, kdy byly odchylky od modelového provedení velmi výrazné. Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Pro hodnocení kraulové paže v přenosové fázi jsme využili bočního a čelního pohledu kamery nad hladinou. Pro minimalizaci zkreslení jsme vybrali snímky z pohybového cyklu paže ne-nádechové strany. Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Pro hodnocení kraulové paže v přípravné fázi jsme využili bočního a čelního pohledu kamery nad hladinou. Snažili jsme se ve snímcích zastihnout moment protnutí paže vodní hladiny a zároveň, aby z fotografie byla znatelně viditelná chyba v technice. Ne vždy je chyba viditelná tak, jako z pořízeného videozáznamu. Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Pro hodnocení kraulové paže v záběrové fázi jsme využili bočního a čelního pohledu kamery pod hladinou. Pro minimalizaci zkreslení jsme vybírali snímky z pohybového cyklu paže ne-nádechové strany. Naším cílem bylo poukázat na odchylky v technice a tak se na fotografiích liší pozice paží plavců v záběrové fázi. Pokud bychom se snažili o stejné záběry paže v určitém postavení, nebyly by odchylky tak patrné. Hodnocení provedení nadechu Pro hodnocení provedení nádechu jsme využili bočního, čelního a seshora pohledu kamery umístěné nad hladinou. Na fotografiích jsme zachytili odchylky v technice kraul během průběhu nádechu, tedy nešlo o zachycení momentu vdechu plavcem pod hladinou.
30
4.3 Postup experimentu 4.3.1 Vstupní a výstupní pořízení videozaznamů techniky jednotlivých plavců Experimentální skupina začínala dříve než skupina kontrolní, ale průběh plavecké výuky během experimentu byl shodný. Účastníkům byla rozdána před vstupem do vody čísla od 1 do 6 ke stanovení pevného pořadí pro snadnější orientaci v záznamech. Plavci měli k dispozici pro rozplavání 5 minut a to stanoveným plaveckým způsobem kraul. Během krátkého odpočinku byli plavci instruování o pravidlech pro pořízení videozáznamů. Záznamy jsme pořizovali u jedné z delších stran bazénu a to z pěti různých pohledů (čelní pohled pod a nad hladinou, boční pohled pod a nad hladinou a pohled seshora nad hladinou). Každý plavec plaval daný úsek pro jednotlivé pohledy kamery dvakrát, někteří třikrát, pokud se u nich projevila míra nervozity, která způsobila, že jejich technika plavání byla výrazně horší než obvyklý standard. Pro výsledné zpracování experimentu byl vybrán rychlým expertním posouzením pouze jeden nejkvalitnější záběr z každého pohledu kamery. Plavci po odplavání vylezli z vody a vrátili se zpět na startovní pozici mimo vodu. Po natočení techniky následovaly motorické testy.
4.3.2 Vstupní a výstupní motorické testy Motorickými testy jsme v rámci tohoto experimentu sledovali výkon účastníků v testu na 10 m a 20 m a testu souvislého plavání po dobu 10 minut. Účastníci testů plavali na čas trať dlouhou 10 m (délka jednoho bazénu) a 20 m (délka dvou bazénů s obrátkou) a zaznamenávala se uplavaná vzdálenost za časový limit 10 min. Testy rychlosti plavání na 10 m a 20 m probíhaly ve dvojicích za předem stanovených pravidel. Startovní pozice plavců byla ve vodě, pravá ruka na stěně, levá ruka natažená na hladině do směru pohybu. Jako rozhodčí a časoměřič jsem požádal o pomoc jednoho z rodičů, aby mi asistoval jako startér. Na povel na místa, plavci zaujali startovní postoj a startér odstartoval test dvěma středními plaveckými deskami, kterými uhodil o sebe. V momentě udeření desek byly časoměřičem spuštěny stopky, které časoměřič zastavil při dohmatu prvního resp. druhého plavce. Výsledky byly
31
zapsány ihned po doplavání do tabulky ke jménům plavců. Plavci po doplavání opustili vodu. V testu na 10 m stáli rozhodčí, časoměřič a startér na opačné straně, než byl start testu. V testu na 20 m již na straně totožné. Pravidlo obrátky v rychlostním testu na 20 m bylo dotyk stěny dohmatem jedné paže s následným jednoduchým obratem, kontakt se dnem vzhledem k hloubce bazénu nebyl možný. Mezi rychlostními testy byla 3 minutová pauza, při které plavci stáli mimo vodu. Mezi testy na krátké vzdálenosti a testem souvislého plavání byla 5 minutová pauza, která byla proložena odpočinkovými cvičeními (pomalé vyplavání v poloze na zádech se znakovým kopem, odrazy do splývání s následným přetočením a zpětným návratem znakovým kopem atd.). Souvislé plavání po dobu 10 minut plavali všichni plavci společně (6 plavců), každý ve své pomyslné plavecké dráze. Startovní pozice i provedení startu bylo stejné jako u předešlých testů. Casoměřič po odstartování testu zmáčkl na stopkách odpočítávání 10 minut. Každý měl zajištěnu registraci uplavané vzdálenosti. V průběhu testu byli plavci slovně upozorňováni na uplynutí 5 minut, 2 minut a 1 minuty před koncem. Posledních 10 vteřin bylo odpočítáváno nahlas. Po uplynutí stanovené doby bylo pětkrát uhozeno dvěma plaveckými deskami o sebe jako signál pro ukončení testu. Výsledné vzdálenosti byly nahlášeny s přesností na metr a zapsány do tabulky k jednotlivým plavcům.
4.3.3 Výukové lekce plavaní Organizace dvaceti výukových lekcí proběhla vždy stejným způsobem pro experimentální i kontrolní skupinu. Lekce trvala 30 minut, obsah lekce byl závislý na stanoveném cíli. Po 10. lekci bylo 5 minut na začátku lekce pravidelně věnováno nácviku kotoulové obrátky. Plavce na lekce doprovázeli rodiče, kteří byli přítomni po celou dobu výuky. Plavecký instruktor byl v 18 z 20 lekcí experimentu přítomen ve vodě společně s plavci, kde vedl výuku, demonstroval jednotlivé technické prvky, ukazoval ideální provedení techniky a zároveň podával okamžitou zpětnou informaci a korekci jednotlivým plavcům. Z důvodu mírného nachlazení, byly 2 lekce vedeny instruktorem z okraje bazénu.
32
Přehled hlavních úkolů jednotlivých lekcí: 1. lekce
Pohyb dolních končetin v čelní a boční rovině, průpravné cvičení na přenosovou fázi jedné paže.
2. lekce
Pohyb dolních končetin v boční rovině, průpravné cvičení na přenos paže s vysokým loktem.
3. lekce
Nácvik nádechu, podélná rotace těla, upevnění boční polohy.
4. lekce
Nácvik podélné rotace trupu - vytažení se za rukou, průpravná cvičení pohybu jedné samotné paže s rotací trupu.
5. lekce
Protrakce ramen v přípravné fázi, podélná rotace trupu, kraul rozloženě s piškotem v držení a bez něho.
6. lekce
Kraul rozloženě s piškotem a plaveckou deskou v držení.
7. lekce
Nácvik pohybu dolních končetin, nádech a podélná rotace trupu.
8. lekce
Průpravná cvičení na správné pohyby dolních končetin, nádech a podélnou rotaci trupu.
9. lekce
Seznámení se s kotoulovou obrátkou – průpravná cvičení s pomůckami.
10. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, uvolněný přenos s vysokým loktem.
11. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, nácvik záběrové fáze paže u stěny a v pohybu, cvičení na klidnou a uvolněnou přenosovou fázi paže v poloze na boku s výdechem pod vodní hladinu.
12. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, přechodná a záběrová fáze do S-křivky.
13. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, cvičení na přenosovou fázi, podélná rotace trupu, 10 minutová vytrvalost na konci.
14. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, průpravná cvičení na uvolněný přenos a hra s přípravnou fází.
15. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, průpravná cvičení přípravné, přechodné a záběrové fáze, startovní skok.
33
16. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na zádech, upevnění přípravné přechodné a záběrové fáze.
17. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, průpravná cvičení na vysoký loket v přenosové fázi.
18. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, kraul rozloženě s vysokým loktem v přenosové fázi, výměna z boku na bok, nácvik kraulu s rotací bez dýchání.
19. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, opakování a kraulové záběry bez kopu – prodlužování plaveckého kroku.
20. lekce
Kotoulová obrátka – výjezd na břiše, průpravná cvičení na plavecký krok na krátké trati a na dlouhé trati v testu.
Pořízení videozaznamů z 10 výukových lekcí plavaní Natočené lekce jsou v harmonogramu experimentu (tabulka 2) označeny zkratkou N1 – N10. Pro pořízení videozáznamů z plavecké výuky jsme použili digitální videokameru Benq M23. Kamera podporuje zobrazení Full HD s rozlišením 1080p. Rozlišení obrazu činí 1920 x 1080 pixelů s frekvencí snímání 30 snímků za sekundu a poměrem stran 16:9. Pro nahrávání byl použit stativ, který byl umístěn tak, aby výhled kamery pokrýval téměř celý bazén a kamera byla umístěna bokem k oknu. Plavecké lekce byly natáčeny v celku, tedy 30 minut.
4.3.4 Rozbory videozaznamů Pro rozbory videozáznamů byl využit prostor šatny bazénu. Cíleně byly zvoleny rozbory před začátkem plaveckých lekcí, aby došlo ke spojení teorie s následnou praxí na bazénu ve velmi krátkém časovém sledu. Pro přehrávání videozáznamů byl čtyřikrát použit multimediální přehrávač BS.Player verze 2.63 na osobním notebooku Sony VAIO s 15,5" displejem a šestnáctkrát multimediální přehrávač MPlayerX verze 1.0.21 na osobním notebooku MacBook Pro s 15,4" Retina displejem. V místnosti byli přítomni rodiče plavců a někteří aktivně sledovali záznam a výklad.
34
Rozbory videozaznamů z 10 natocených výukových lekcí V deseti sudých lekcích probíhaly rozbory s analýzou videozáznamů z lekce pro předávání ústní a obrazové zpětné informace plavcům. V harmonogramu experimentu (tabulka 2) jsou označeny zkratkou RV1 – RV10. Rozbory probíhaly v časovém rozmezí od 30 do 70 minut1. Záměrně jsme zvolili rozbory z natočených lekcí před lekcemi, které jsme nenatáčeli. Plavcům bylo vytknuto mnoho chyb a věděli jsme, že se je budou snažit změnit např. jednou pro děti z přirozených metod pokusu a omylu. Právě k této metodě byli plavci v rozplavání na začátku lekcí cíleně vybízeni, aby nevznikl psychický blok z převládající negativní zpětné informace v rozborech. Vzhledem k digitálnímu pořízení videí z výukových lekcí, byla videa dále upravena v programu iMovie 09 verze 9.0.4. V tomto programu došlo ke stříhání videí, vkládání textů s uzlovými body ideální techniky, popisem nejčastějších chyb a přímým popisem chyb jednotlivých plavců při cvičeních. Po sestříhání byla videa zkrácena z původních 30 minut na 15 – 20 minut. Rozbory fotografií a videonahravek idealní techniky V deseti lichých lekcích probíhaly rozbory motivačních fotografií, videozáznamů, nahrávek s vybranými cílovými body ideální techniky a ukázkami cvičení, které jsme následně prováděli u bazénu. V harmonogramu experimentu (tabulka 2) jsou označeny zkratkou F1 – F10. Motivační videozáznamy probíhaly v kratším časovém rozmezí a to od 15 do 30 minut. Záměrně jsme zvolili motivační a vzdělávací rozbory před lekcemi, které jsme natáčeli. Videonahrávky byly čerpány z veřejné databáze největšího internetového serveru pro šíření videí YouTube. Z důvodu potřeby přehrání videí bez možnosti připojení k internetu a jejich další úpravy, byl k legálnímu stažení videí použit program JDownloader verze 0.9.581. Jednotlivá videa byla dále upravena v programu iMovie 09 verze 9.0.4. V tomto programu došlo ke stříhání videí, vkládání fotografií, textů s uzlovými body techniky atd. Úpravami videí jsme se snažili, aby byly zajímavě zpracovány s cílem zaujmout plavce. Videa sloužila jako motivační prvek s efektem úžasu i jako vzdělávací prostředek, vzhledem k písemně předané informaci s uzlovými body techniky.
1
70 minut trval první důkladný rozbor individuálních technik jednotlivých účastníků
35
4.4 Organizace experimentu Pro experiment jsme zvolili prostory Panorama Hotel Prague na Pankráci, (dále již jen jako Panorama Hotel), a to z důvodu přirozeného prostředí pro účastníky experimentu, kteří zde dochází jednou týdně na plaveckou výuku o délce 30 minut do Plavecké školy Lachmánek. Hotelový bazén o rozměrech 10 x 4,5 x 1,4 m s teplotou vody 28° C poskytl zázemí pro realizaci 20 ucelených plaveckých lekcí, vstupní a výstupní motorické testování a pro pořízení videozáznamů techniky kraul jednotlivých účastníků experimentu. Před začátkem experimentu byli všichni účastníci a jejich zákonní zástupci srozuměni s průběhem experimentu. Experiment jsme začali 22.01.2013 pořízením vstupních videozáznamů techniky kraul jednotlivých účastníků experimentu spolu se vstupními motorickými testy. 20 výukových lekcí jsme absolvovali od 29.01.2013 až do 11.06.2013 s týdenní periodou. V lichých lekcích probíhaly motivační ukázky fotografií a videonahrávek ideální plavecké techniky kraul, spolu s pořizováním videozáznamů z průběhu výuky. Spojení teorie s následnou praxí, kterou jsme také natočili, bylo zvoleno záměrně. Rozbory videozáznamů z výuky pro poskytnutí zpětné informace účastníkům probíhaly naopak v sudých lekcích. Po rozborech nedocházelo k natáčení výuky z důvodu jisté volnosti, aby plavci mohli změnit technické odchylky od modelové techniky, které jim byly vytknuty při rozborech, a nebyli nervózní z kamery. Experiment jsme ukončili 18.06.2013 pořízením výstupních videozáznamů techniky kraul jednotlivých účastníků experimentu spolu s výstupními motorickými testy na plaveckou rychlost a vytrvalost. Podmínky při pořizování vstupních i výstupních videozáznamů techniky a motorických testů byly totožné. Detailní harmonogram experimentu je uveden v tabulce 2.
36
Tabulka 2. Harmonogram experimentu Lekce
Datum
Natáčení techniky
Motorické testy
22.01.2013
VSTUP
VSTUP
1
29.01.2013
2
05.02.2013
3
12.02.2013
4
19.02.2013
5
26.02.2013
6
05.03.2013
7
12.03.2013
8
19.03.2013
9
26.03.2013
10
02.04.2013
11
09.04.2013
12
16.04.2013
13
23.04.2013
14
30.04.2013
15
07.05.2013
16
14.05.2013
17
21.05.2013
18
28.05.2013
19
04.06.2013
20
11.06.2013 18.06.2013
Natáčení lekcí
Rozbor lekcí
N1
Rozbor fotografií a instruktážních videí RV1
RL1 N2
RV2 RL2
N3
RV3 RL3
N4
RV4 RL4
N5
RV5 RL5
N6
RV6 RL6
N7
RV7 RL7
N8
RV8 RL8
N9
RV9 RL9
N10
RV10 RV10
VÝSTUP
VÝSTUP
Vysvětlivky: N1 – N10 (natáčení lekcí), RL1 – RL10 (rozbor videozáznamů z lekcí), RV1 – RV10 (rozbor instruktážních videí techniky a fotografií), VSTUP (vstupní natáčení techniky před absolvováním dvaceti plaveckých lekcí), VÝSTUP (výstupní natáčení techniky po absolvování dvaceti plaveckých lekcí).
37
5 VÝSLEDKOVÁ CÁST
Experimentální i kontrolní skupina absolvovala vstupní a výstupní motorické testy, kterými jsme ověřili míru zlepšení každého účastníka experimentu. Z motorických testů jsme dále porovnali obě skupiny vzájemně z důvodu zjištění, zdali se vliv zpětné informace promítl do výsledků experimentální skupiny.
38
Tabulka 3. Celkové výsledky motorických testů účastníků experimentu Iniciály účastníka experi-mentu
Test na 10 m (sekundy)
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 Výsledné zlepšení min (metry / (metry) z-skóry) Vstup Výstup
Vstup
Výstup
AG
12,5
9,0
- 3,5 / - 2,13
27,3
21,0
- 6,3 / - 2,81
270
355
+ 85 / 2,46
AM
12,0
8,8
- 3,2 / - 1,95
28,5
21,1
- 7,4 / - 3,30
280
360
+ 80 / 2,32
AŠ
12,7
9,8
- 2,9 / - 1,77
27,8
22,7
- 5,1 / - 2,28
220
300
+ 80 / 2,32
HJ
11,5
9,5
- 2,0 / - 1,22
25,2
22,9
- 2,3 / - 1,03
290
360
+ 70 / 2,03
ŠŠ
10,8
9,1
- 1,7 / - 1,04
25,0
19,2
- 5,8 / - 2,59
370
440
+ 70 / 2,03
TZ
9,6
8,9
- 0,7 / - 0,43
23,3
19,6
- 3,7 / - 1,65
300
375
+ 75 / 2,17
Průměr experimentální skupiny
11,5
9,2
- 2,3 / - 1,42
26,2
21,1
- 5,1 / - 2,28
288,3
365
+ 76,7 / 2,22
AH
12,4
9,4
- 3,0 / - 1,83
25,8
22,5
- 3,3 / - 1,47
290
350
+ 60 / 1,74
AJ
9,5
8,2
- 1,3 / - 0,79
21,6
23,0
1,4 / 0,62
325
360
+ 35 / 1,01
BM
9,9
8,5
- 1,4 / - 0,85
22,3
21,5
- 0,8 / - 0,36
320
370
+ 50 / 1,45
LM
11,1
10,2
- 0,9 / - 0,55
26,8
24,4
- 2,4 / - 1,07
275
320
+ 45 / 1,30
MS
14,9
9,3
- 5,6 / - 3,41
28,6
21,2
- 7,4 / - 3,30
290
365
+ 75 / 2,17
TJ
14,2
9,8
- 4,4 / - 2,68
26,7
22
- 4,7 / - 2,10
280
360
+ 80 / 2,32
Průměr kontrolní skupiny
12
9,2
- 2,8 / - 1,68
26,2
22,4
- 2,9 / - 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 / 1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Vysvětlivky: Tučně zvýrazněné hodnoty jsou nejvyšší a nejnižší hodnoty ve zvoleném sloupci. Hodnota v tabulce kurzívou je jedinou kladnou hodnotou, která značí zhoršený výsledek. Díky tomu, že je čas reverzní, jsou hodnoty u testů na 10 m a 20 m záporné. Účastnice AJ měla hodnotu u výstupního testu na 20 m kladnou, jelikož došlo ke zhoršení výsledku. Z-skóry nám uvádí o kolik došlo ke zlepšení směrodatné odchylky od vstupního výkonu.
39
Pořadí účastníků experimentu v motorických testech uvádí tabulka 4. Jsme si vědomi, že pořadí není statisticky relevantním ukazatelem. Naším záměrem bylo poukázat na přehledném parametru umístění plavce v konkurenci všech účastníků na začátku a na konci experimentu. Z rozdílu v pořadí bylo patrné, zdali došlo ke zlepšení, stagnaci či zhoršení. Výsledné pořadí hodnotí celkové umístění z rozdílných vstupních a výstupních hodnot.
Tabulka 4. Výsledné pořadí motorických testů účastníků experimentu Iniciály účastníků
Test na 10 m
Test na 20 m
AG
AM
AŠ
HJ
ŠŠ
TZ
AH
AJ
BM
LM
MS
TJ
Vstup
9
7
10
6
4
2
8
1
3
5
12
11
Výstup
5
3
10
9
6
4
8
1
2
12
7
10
Rozdíl v pořadí
-4
-4
0
3
2
2
0
0
-1
7
-5
-1
Výsledné pořadí
3
4
6
7
8
12
5
10
9
11
1
2
Vstup
9
11
10
5
4
3
6
1
2
8
12
7
Výstup
3
4
9
10
1
2
8
11
6
12
5
7
Rozdíl v pořadí
-6
-7
-1
5
-3
-1
2
10
4
4
-7
0
Výsledné pořadí
3
1*
5
10
4
7
8
11
12
9
1*
6
Vstup
11
8
12
5
1
4
5
2
3
10
5
8
9
5
12
5
1
2
10
5
3
11
4
5
-2
-3
0
0
0
-2
5
3
0
1
-1
-3
1
2*
2*
7*
7*
5*
9
12
10
11
5*
2*
Výstup Test souvislého Rozdíl v plavání na pořadí 10 min Výsledné pořadí
Vysvětlivky: Iniciály jmen jsou poskládány dle abecedy v pořadí skupin experimentální a kontrolní. Rozdíl v pořadí je hodnota vypočtena na základě pořadí, kdy pořadí u výstupních testů je odečteno od pořadí u vstupních testů. Pokud je výsledná hodnota nulova, pořadí plavce se nezměnilo. Pokud je výsledná hodnota kladna, plavec se v celkovém pořadí o danou jednotku zhoršil. Pokud je výsledná hodnota naopak zaporna, plavec se v celkovém pořadí o danou jednotku zlepšil. Slova zhoršil resp. zlepšil, poukazují na přímé porovnání výsledků jednoho plavce s ostatními. Výsledné pořadí jsme získali z pořadí, které vyšlo po odečtení výstupních a vstupních údajů. Je to tedy pořadí od největšího zlepšení až po nejmenší. Jelikož jsou výsledné hodnoty u několika plavců totožné, dělí se o stejnou příčku. V takovém případě jsme pořadí označili symbolem *. Pokud jsou např. dvě první místa, další v řadě bude místo třetí.
40
5.1 Experimentalní skupina S experimentální skupinou jsme realizovali rozbory videozáznamů před začátkem plaveckých lekcí. Byla tak předána zpětná informace o individuálním osvojení si techniky plavců a zisk představy o modelové technice plaveckého způsobu kraul.
Tabulka 5. Charakteristiky experimentální skupiny
Skupina
Experimentální
Věk účastníků Spolupráce Počet společných Seznam Účast na (rok / měsíc) s instruktolekcí od omluvených výukových Iniciály rem v fungování lekcí ve lekcích plavců Vstup Výstup minulosti Panorama Hotelu experimentu experimentu 22.1. 18.6. do výstupu (lekce 1 - 20) (%) 2013 2013 (baby club) AG
8/5
8 / 10
ano
81
8, 14
90
AM
7 / 10
8/3
ne
65
2, 5, 20
85
AŠ
7 / 10
8/3
ne
41
1, 6, 7, 10, 15, 18
70
HJ
7 / 10
8/3
ano
92
1, 2, 3, 18
80
ŠŠ
6 / 10
7/3
ano
92
6, 14, 16, 17
80
TZ
8/0
8/5
ano
92
3, 10, 15, 20
80
7 / 10
8/3
67 %
77
23
81
Průměr skupina
5.1.1 Plavkyně AG Plavkyně AG byla nejstarší účastnicí jak v experimentální skupině, tak i v celém experimentu. Na začátku projektu ji bylo 8 let a 5 měsíců. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 81 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila pouze dvou lekcí, měla 90% docházku.
41
Tabulka 6. Výsledky motorických testů plavkyně AG Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy / mentu Vstup Výstup z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výsledné zlepšení (sekundy Výstup / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / Výstup z-skóry)
AG
12,5
9,0
- 3,5 / - 2,13
27,3
21,0
- 6,3 / - 2,81
270
355
+ 85 / 2,46
Průměr skupiny
11,5
9,2
- 2,3 / - 1,42
26,2
21,1
- 5,1 / - 2,28
288,3
365
+ 76,7 / 2,22
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
9
5
3
9
3
3
11
9
1
Z motorických testů v tabulce 6 je patrné, že došlo na konci experimentu k výraznému zlepšení v testech rychlosti. V testu na 10 m se plavkyně zlepšila v pořadí o 4 místa a dokonce o 6 míst v testu na 20 m. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se stala nejlepší skokankou s výsledným rozdílem 85 m a s vylepšením pořadí o 2 místa. Tento výsledek koresponduje s rozborem techniky plavkyně popsaným níže, ve kterém je patrný jeden z nejvýraznějších pokroků techniky kraul ze všech účastníků.
5.1.1.1 Hodnocení polohy těla Ze vstupního snímku (obr. 1 A) je patrný vyšší náběhový úhel mezi hladinou a podélnou osou plavkyně AG než na výstupním snímku (obr. 1 B). Ačkoliv je plavkyně na obrázku 1 A ve správné vytažené poloze, dochází k poklesu boků a dolních končetin, má za následek mírnou ztrátu rychlosti v důsledku zvýšeného odporu těla a hlubší poloze dochází také ke ztrátě účinnosti kopu. Na obrázku 1 B je plavkyně ve velmi příznivé plavecké poloze těla téměř vodorovné s vodní hladinou.
42
Obrázek 1 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AG
5.1.1.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Na vstupním snímku (obr. 2 A) vidíme příliš velký rozsah pohybového cyklu dolních končetin, který ztrácí na své účinnosti. Na výstupním snímku (obr. 2 B) došlo k osvojení si účinného kraulového kopu a dále je na něm patrné, že se plavkyně téměř celým svým nártem levé dolní končetiny dostala nad úroveň hladiny vody a při sestupné fázi dochází k nepříznivému vtažení bublin vzduchu pod hladinu. Tento efekt se podílí na snížení účinnosti kopu. Plavkyni jsme upozornili na prostoupení hladiny pouze patami dolních končetin a ne celým nártem s prsty.
Obrázek 2 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AG
5.1.1.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 3 A) v bočním pohledu je výrazně viditelná hrubá chyba v přenosu paže, kdy nejvyšším bodem paže není loket, ale jsou jimi prsty se zápěstím. Na výstupním snímku (obr. 3 B) je tato chyba zcela opravena uvolněným přenosem paže s vysokou polohou lokte. Vstupní snímek (obr. 3 C) v čelním pohledu 43
odhaluje skládání paže v přenosové fázi s položeným loktem na těle, nedochází k vertikálnímu zdvihu paže, ale k horizontálnímu vychýlení lokte přes podélnou osu těla. Podélná rotace těla je nadměrná a plavkyně ji musí korigovat vychýlením paže v přípravné a záběrové fázi přesahem přes podélnou osu těla (patrné při detailnějším prohlédnutí obr. 3 C). Dále při prohlédnutí videozáznamu dochází k překlápění pánve až do kolmé polohy, kdy plavkyně provádí kraulový kop na boku s dolními končetinami umístěnými nad sebou. V neposlední řadě dochází u nádechu k dosažení téměř polohy na zádech s pohledem vzhůru místo do boku. Je tedy patrné, že odstranění výše popsané odchylky přesahu přes podélnou osu těla na obr. 3 C, bude mít za důsledek korekci na sebe navázaných chyb v provedení kopu a při nádechu. Z výstupního snímku (obr. 3 D) je viditelný vertikální zdvih paže s dominantní vysokou polohou lokte, uvolněné paže a nepřesáhnutí lokte přes podélnou osu těla.
Obrázek 3 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AG
5.1.1.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Na vstupním snímku (obr. 4 A) v bočním pohledu je viditelný kontakt s vodní hladinou celou nataženou paží a dokonce s přizvednutou rukou s prsty směřujícími vzhůru. Na výstupním snímku (obr. 4 B) došlo k výrazné proměně vstupu pokrčené 44
paže nejprve prsty, dlaní, předloktím a loktem, po kterém teprve dochází k natažení paže, až když je celá pod hladinou. Vstupní snímek (obr. 4 C) v čelním pohledu zachycuje kontakt paže loktem s vodní hladinou, předloktí s dlaní a prsty se nachází nad hladinou a směřují vzhůru. Výstupní snímek (obr. 4 D) v čelním pohledu zachycuje paži v blízkém souladu s modelovou technikou, první do kontaktu s vodní hladinou přicházejí prsty, paže se nachází vedle těla bez známky přílišné rotace a v nejvyšším bodě paže je loket.
Obrázek 4 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AG
5.1.1.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Na vstupních snímcích (obr. 5 A a 5 C) vidíme chybnou záběrovou fázi kraulové paže. Boční obr. 5 A odhaluje zcela nataženou paži při přitahování, kdy se paže ocitá příliš hluboko pod tělem plavkyně a nepříznivě ovlivňuje fázi odtlačování. Na vstupním snímku (obr. 5 C) je při detailním pohledu patrné, že dlaň je ve fázi odtlačování v supinaci, tedy dlaní vzhůru a malíkovou hranou protíná vodní sloupec. Vzhledem k nastavení dlaně, nedochází k zapření se dlaní s předloktím o vodu a odpor paže vůči vodě je zde minimální. Paže projde vodní hladinou bez toho, aniž by došlo k výraznému posunu těla ve směru pohybu plavání. Úhel mezi předloktím a nadloktím, se blíží 45
k pravému úhlu. Paže se nepříznivě dostává blízko k tělu, kde se nenachází „stojatá voda“, kterou by plavkyně využila pro účinnější odtlačení k zisku zrychlení těla. Dále paže přesahuje přes podélnou osu těla. Z výstupních snímků (obr. 5 B a 5 D) je patrné, že se plavkyně naučila využívat pokrčené paže v záběrové fázi při přitahování, to má za následek pozitivní ovlivnění polohy paže pod tělem, která svírá tupý úhel, kopíruje podélnou osu těla a ruka plavkyně je nastavena v pronaci, tedy dlaní do pohybu, maximálně zvyšuje odporové plochy paže. Pokud by plavkyně více přivřela prsty k sobě, byla by to poloha blížící se k ukázkové modelové technice záběrové fáze.
Obrázek 5 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AG
5.1.1.6 Hodnocení provedení nadechu Na vstupních snímcích (obr. 6 A, 6 C a 6 E) jsou patrné všechny výše popsané odchylky v přenosové fázi paže, kde jsme se i zmínili o špatném provedení nádechu. Na snímku (obr. 6 A) je zachycen trvající nádech s paží již v přenosu, prsty se nachází před hlavou. Nádech začíná v druhé polovině záběrové fáze při odtlačování a je ukončen v první polovině přenosové fáze při vytažení nadloktí s loktem a předloktím z vody. Plavkyně provádí příliš dlouhý vdech. Na snímku (obr. 6 C) v čelní rovině je patrná 46
negativní podélná rotace trupu téměř do polohy na zádech, kdy je nádech proveden s pohledem vzhůru nad sebe. Toto extrémní vychýlení hlavy má za následek vychýlení trupu plavce a nastavení pánve kolmo k hladině do polohy na boku, dojde k poloze dolních končetin vertikálně nad sebou. Na obrázku 6 E z pohledu seshora je patrná korekce vychýlené horní části těla vzad předsunutím dolních končetin. Paže ve vodě reaguje vychýlením ze své polohy v překročení podélné osy těla tak, aby působila jako opěrný bod pro horní část těla při nádechu. Na výstupních snímcích (obr. 6 B, 6 D a 6 F) si můžeme všimnout viditelných změn v provedení nádechu. Obrázek 6 B zachycuje plavkyni v posledním okamžiku obličeje nad hladinou ve správném momentě, ve kterém dochází k vytažení paže nad vodu. Obrázky 6 B, 6 D i 6 F ukazují, že nádech je proveden s pohledem do boku a ne vzhůru. Obrázek 6 F zachycuje plavkyni při nádechu ve zpevněné a rovné poloze těla, nedochází k nadměrné podélné rotaci trupu a paže pod hladinou se nachází v ose těla ve správné poloze.
47
Obrázek 6 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AG
5.1.2 Plavkyně AM Plavkyni AM bylo na začátku projektu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem plavání dříve nespolupracovala. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 65 lekcí. V průběhu projektu se nezúčastnila tří lekcí, měla 85% docházku.
48
Tabulka 7. Výsledky motorických testů plavkyně AM Test na 20 m Výsledné Výsledné s obrátkou zlepšení zlepšení (sekundy) (sekundy / (sekundy Výstup z-skóry) Vstup Výstup / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry)
Iniciály účastníka experimentu
Vstup
AM
12,0
8,8
- 3,2 / - 1,95
28,5
21,1
- 7,4 / - 3,30
280
360
+ 80 / 2,32
Průměr skupiny
11,5
9,2
- 2,3 / - 1,42
26,2
21,1
- 5,1 / - 2,28
288,3
365
+ 76,7 / 2,22
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
7
3
4
11
4
1
8
5
2
Test na 10 m (sekundy)
Vstup
Výsledné zlepšení (metry / Výstup z-skóry)
Z motorických testů v tabulce 7 je patrné, že na konci experimentu došlo k výraznému zlepšení v testech na rychlost. V testu na 10 m se zlepšila v pořadí o 4 příčky a o 7 příček v testu na 20 m. Spolu s plavcem MS se stala v testu na 20 m největším skokanem a nejvyšším rozdílem v čase 7,4 s zvítězila. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila dělené 2. místo s výsledným rozdílem 80 m s vylepšením pořadí o 3 příčky. Tento výsledek koresponduje s rozborem techniky plavkyně popsaným níže.
5.1.2.1 Hodnocení polohy těla Ze vstupního snímku (obr. 7 A) je patrný vysoký náběhový úhel mezi hladinou a podélnou osou plavkyně AM. Při detailnějším pohledu zjistíme, že se plavkyně dívá přímo před sebe s mírně zakloněnou hlavou, temeno hlavy se nachází nad hladinou a čelo rozráží vodní hladinu. U dětské techniky kraul má poloha hlavy výrazný podíl na poloze zad, boků a dolních končetin. Na výstupním snímku (obr. 7 B) je viditelný pohled plavkyně směrem dolů s bradou blíže k hrudní jamce. Poloha hlavy je vodorovnější s hladinou, tím dojde ke zdvižení boků k hladině a celkovému snížení náběhového úhlu těla. Zjednodušeně se dá říci, že trup se snaží dorovnat zvolený úhel hlavy k trupu.
49
Obrázek 7 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM
5.1.2.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Ze vstupního snímku (obr. 8 A) je patrný ostrý úhel svírající kosti stehenní a holenní, který má za následek vytažení kolene směrem dolu a dopředu. Pohyb je výrazně veden do hloubky, následně dochází k natažení nohy s ukončením kopu. Takovému průběhu kopu se říká bicyklování, z důvodu připomínajícího pohybu šlapání na kole. Dále je ze snímku patrné přílišné oddálení kolen od sebe, vlivem hlubší polohy jedné z dolních končetin. Na výstupním snímku (obr. 8 B) došlo ke snížení hloubky kopu, docílení tupého úhlu v koleni. Nedochází zde k výše popsanému pohybu bicyklování a kop se stává účinnější.
Obrázek 8 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM
5.1.2.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 9 A) je zachycen okamžik, ve kterém dojde k zastavení dopředného pohybu lokte při vytažení paže z vody a následuje vytrčení předloktí se zápěstím směrem dopředu a nahoru. Loket by měl plynule přecházet až do 50
polohy nacházející se nad úrovní hlavy, mírně vně. Boční pohled výstupního snímku (obr. 9 B) poukazuje na vertikálně vyšší polohu lokte při přenosu, ale nedošlo k opravení chyby z obrázku 9 A. Loket je zde zastaven a další průběh přebírá aktivní vytažení předloktí se zápěstím. Celní snímky (obr. 9 C a 9 D) dokumentují výše popsané. Obrázek 9 D zachycuje paži v ideálním postavení, bohužel je perspektivou znehodnocen, jelikož z obrázku 9 B je patrná poloha lokte vzadu, což na obrázku 9 D není prokazatelné.
Obrázek 9 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AM
5.1.2.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Výše popsané odchylky v technice přenosu paže v kapitole 5.1.2.3 mají za následek pokračování nesprávné techniky i v přípravné fázi. Na vstupním snímku (obr. 10 A) paže vstupuje na hladinou zcela natažená, téměř ve vodorovné poloze s hladinou, převládající první kontakt s vodní hladinou je loktem. Z čelního snímku (obr. 10 C) je dokonce patrná vytvořená vlna z dopadajícího lokte pod vodní hladinu, která působí v protisměru pohybu plavce. Výstupní snímky (obr. 10 B a 10 D) zachycují paži ve správném postavení. První kontakt je proveden prsty, následuje zápěstí, předloktí a loket. Na obrázku 10 D je patrná ještě jedna chyba, a to že paže nevstupuje pod vodní 51
hladinu seshora dolů přímo, vzhledem k vysokému přenosu lokte, ale mírně dovnitř přesahuje podélnou osu těla.
Obrázek 10 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AM
5.1.2.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Ze vstupního snímku (obr. 11 A) je patrné provedení záběrové fáze paže s nízkou polohou lokte, první do pohybu prochází právě loket namísto zápěstí s předloktím při použití techniky vysokého lokte. vzhledem k tomu jsou zmenšeny odporové plochy a záběr není tak účinný. Na čelním snímku (obr. 11 C) poukazujeme na přesah paže přes podélnou osu těla. Z videozáznamu bychom rádi upozornili ještě na jednu výraznou chybu, které se plavkyně dopouští. Dokončení záběrové fáze je s přetočením zápěstí do pronace, kdy se přetočí dlaň směrem dolu a hřbet ruky je směrem vzhůru. Nejenom, že plavkyně nevyužívá poslední fázi odtlačování zápěstím podél dolní končetiny, který je relativně mohutný, ale zároveň dochází k nabalování chyb ve fázi vytažení a přenosu. Pokud je dlaň přetočena hřbetem vzhůru, loket pracuje tak, že při flexi loketního kloubu se předloktí dostává směrem vzhůru při nízké poloze lokte na těle. Nejvyšším bodem paže jsou prsty. Pokud je ruka dlaní vzhůru s palcovou hranou u těla plavce a dochází k flexi v loketním kloubu, je to právě nadloktí s loktem, 52
které se vertikálně zvedají z vody a přenáší paži v kýženém relaxačním stavu. Na výstupním snímku (obr. 11 B) je snaha o použití vysoké polohy lokte, která je limitovaná nataženou paží. Ze snímku je dále patrná technika s výrazným dobíháním, paže se dostává do záběrové fáze teprve poté, co druhá paže vstupuje pod vodní hladinu v přípravné fázi. Výstupní snímek (obr. 11 D) ukazuje správnou polohu paže mírně dovnitř, ale nepřesahuje podélnou osu těla. Paže je mírně ohnutá tak, aby mohlo dojít k technice vysokého loktu a zápěstí je ve správné poloze, aby vytvořilo spolu s předloktím maximální odporovou plochu pro účinný záběr.
Obrázek 11 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AM
5.1.2.6 Hodnocení provedení nadechu Na vstupním snímku (obr. 12 A) je zachycena poloha hlavy při nádechu v pozici charakteristické pro provedení nádechu v dětské technice. Vysoká poloha čela směřujícího vzhůru, oproti tomu naopak ústa blízko u vodní hladiny, záklon hlavy, kdy je brada oddálena od hrudní jamky (obr. 12 E) a pohled směrem vzhůru. Dětem trvá relativně dlouhou dobu, než si osvojí správnou polohu hlavy při nádechu. Vstupní snímek (obr. 12 C) zachycuje chybný přenos paže, který je zapříčiněn přerotovaným
53
tělem při nádechu s pohledem vzhůru. Loket paže namísto směrem nahoru, je položen na vodní hladině a celou svoji délkou nadloktí přesahuje přes podélnou osu těla. Výstupní snímky (obr. 12 B, 12 D a 12 F) zachycují plavkyni v opravených polohách. Na obrázku 12 B došlo k opravě chyb popsaných u obrázku 12 A. Obrázek 12 D je z poslední chvíle, ve které se obličej nachází ještě nad hladinou při ukončené fázi vytažení paže z vody a přechodu do přenosové fáze. Je na něm patrné správné položení čela na vodní hladinu a správná poloha hlavy v prodloužení trupu. Jedinou chybou zůstává obličej v přenosové fázi, který by již měl být pod hladinou. Z důvodu nepovedeného natočeného záběru z pohledu seshora, nemáme lepší polohu, než je na obrázku 12 F. Jelikož vidíme pouhý výřez těla, nebudeme ho hodnotit.
Obrázek 12 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AM
54
5.1.3 Plavkyně AŠ Plavkyni AŠ bylo na začátku experimentu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem plavání dříve nespolupracovala. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu jako jedna ze tří plavců nejmenší počet lekcí, pouhých 41. V průběhu experimentu se nezúčastnila šesti lekcí, měla 70% docházku, se kterou se dělí o poslední místo. Na natáčení vstupní techniky se nedostavila. Dorazila pozdě na lekci a stihla pouze plavecké testy. Na další lekci nebyla přítomna. U plavkyně AŠ nedošlo k natočení vstupní techniky.
Tabulka 8. Výsledky motorických testů plavkyně AŠ Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy / mentu Vstup Výstup z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výsledné zlepšení (sekundy Výstup / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / z-skóry) Výstup
AŠ
12,7
9,8
- 2,9 / - 1,77
27,8
22,7
- 5,1 / - 2,28
220
300
+ 80 / 2,32
Průměr skupiny
11,5
9,2
- 2,3 / - 1,42
26,2
21,1
- 5,1 / - 2,28
288,3
365
+ 76,7 / 2,22
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
10
10
6
10
9
5
12
12
2
Z motorických testů v tabulce 8 je patrné, že plavkyně patří mezi pomalejší a nejméně vytrvalostní účastníky co do maximálních hodnot. V hodnocení obsadila celkové 6. místo v testu na 10 m a 5. místo v testu na 20 m. S výsledným rozdílem 80 m v testu souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila plavkyně AŠ dělené 2. místo. I přes tento obrovský posun ve výsledku zůstala v pořadí na 12. místě jak ve vstupních, tak i výstupních testech. Jelikož chybí vstupní videozáznamy techniky, nelze progresi v technice ohodnotit, a tak budou pouze vyzdviženy podstatné nedostatky v technice spolu s pozitivním hodnocením.
55
5.1.3.1 Hodnocení polohy těla Na výstupním obrázku (obr. 13) je plavkyně AŠ ve správné vytažené poloze s téměř vodorovnou polohou těla, horní část zad protíná vodní hladinu. Poloha hlavy je v prodloužení trupu s pohledem směrem dolu. Obrázek 13. Hodnocení polohy těla
5.1.3.2 Hodnocení pohybového cyklu
plavkyně AŠ
dolních koncetin Na výstupním obrázku (obr. 14) pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AŠ je patrné výrazné pokrčení dolní končetiny, nárt nohy se dostává nad úroveň vodní hladiny a při zpětném stlačení vody směrem dolu jsou staženy pod hladinu vzduchové bublinky, které
snižují účinnost kopu. Plavkyni bylo Obrázek 14. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AŠ doporučeno, aby pro pozitivní změnu v technice kopu snížila úhel v kolenním kloubu při pokrčení dolní končetiny a zaměřila se na celkovou práci dolní končetiny. Cílem bylo odstranit nadměrné používání pouze dolní části končetiny od kolene dolů. A to tak, aby plavkyně vedla pohyb z kyčelního kloubu.
5.1.3.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na výstupních snímcích (obr. 15 A a 15 B) je zachycena paže v přenosové fázi. Především obrázek 15 B zachycuje paži v kvalitně osvojené poloze z modelové techniky. Vysoký loket nad hlavou mírně vně a uvolněná paže směřující prsty k hladině. Obrázek 15 A zachycuje již dříve popsanou chybu, ve které se loket zastaví v určité chvíli, nepokračuje dál v dopředném pohybu a místo toho je vytaženo předloktí se
56
zápěstím. V takové chvíli již paže není v klidové fázi, ale jsou zapojeny extenzory zápěstí a další.
Obrázek 15 A - B. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AŠ
5.1.3.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Z výstupního snímku (obr. 16 A) je patrná kvalitní poloha paže v přípravné fázi při vstupu pod vodní hladinu s vysokým loktem a pokrčenou paží, která se natahuje až při průchodu paže vodní hladinou. I přes tuto polohu u plavkyně dochází k chybám. Při natahování paže dojde k poklesu loktu, dostane se do kontaktu s vodní hladinou a zápěstí s částí předloktí je vytaženo směrem vzhůru s rozražením vodní hladiny, který má za následek pohlcení energie a vznik nárazové vlny, která zpomalí dopředný pohyb paže (obr. 16 B). Domníváme se, že k této chybě dochází z důvodu naučeného odlišného pohybového stereotypu z dřívější doby, než je modelová technika, který nebyl odstraněn. Plavkyně měla nejnižší docházku.
Obrázek 16 A - B. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AŠ
57
5.1.3.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Z výstupního snímků (obr. 17 A a 17 B) je patrné, že u plavkyně dochází k pokrčené poloze paže v záběrové fázi. Obrázek 17 A odhaluje chybu, které se dopouští převážná většina dětí. Záběr je veden přitahováním lokte k tělu, zahajuje pohyb a zamezuje správnému nastavení paže tak, aby byl výsledný odpor co největší. Na obrázku 17 B vyzdvihujeme trajektorii paže, která nepřesahuje přes podélnou osu těla.
Obrázek 17 A - B. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AŠ
5.1.3.6 Hodnocení provedení nadechu Na výstupním snímku (obr. 18 A i 18 B) je zachycen nádech položenou hlavou vodorovně s hladinou, minimalizovaným vertikálním zdvihem a bez odchylek od podélné osy těla, s pohledem nahoru vzhůru, který odhaluje i obrázek 18 C. Zde je dále viditelné nadměrné přitažení kolene k hrudníku, který vyrovnává plavkyně přetažením paže přes podélnou osu těla v přenosové fázi.
58
Obrázek 18 A - C. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AŠ
5.1.4 Plavkyně HJ Plavkyni HJ bylo na začátku experimentu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80% docházku. Tabulka 9. Výsledky motorických testů plavkyně HJ Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / Výstup z-skóry)
HJ
11,5
9,5
- 2,0 / - 1,22
25,2
22,9
- 2,3 / - 1,03
290
360
+ 70 / 2,03
Průměr skupiny
11,5
9,2
- 2,3 / - 1,42
26,2
21,1
- 5,1 / - 2,28
288,3
365
+ 76,7 / 2,22
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
6
9
7
5
10
10
5
5
7
59
Z motorických testů v tabulce 9 je patrné, že se plavkyně ve výstupních testech na 10 m pohoršila v pořadí o 3 příčky a dokonce o 5 příček v testu na 20 m trase. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila dělené 7. místo s výsledným rozdílem 70 m. Tento výsledek nekoresponduje se změnou v technice plavkyně popsanou níže a to z důvodu, že ačkoliv kvalitativně došlo k posunu v technice, ve společném kvantitativním hodnocení nebylo zlepšení výrazně viditelné. Myslíme si, že zde sehrál podstatnou roli přístup plavkyně, který byl méně ambiciózní než u ostatních účastníků. Domníváme se, že vzhledem k uvědomělosti plavkyně a převážným negativním zpětným informacím v korekci techniky, došlo k postupnému úpadku zájmu o plavání. HJ měla plavání jako zájmovou aktivitu. V průběhu experimentu došlo k výraznému zlepšení plavecké techniky, ale také k rozhodnutí v dalším nepokračovat a upřednostnit jiný zájmový kroužek. 5.1.4.1 Hodnocení polohy těla Na vstupním snímku (obr. 19 A) je znatelná šikmá poloha těla plavkyně směrem dolů. Zatímco u výstupního snímku (obr. 19 B) je poloha téměř vodorovná s hladinou vody. Z videozáznamů je patrná hrubá chyba při nádechu, která se výrazně podílí na výsledné poloze těla. Plavkyně HJ po provedení nádechu zakloní hlavu, ponoří se očima pod úroveň hladiny a zanechá čelo se zbytkem hlavy nad úrovní hladiny. Tím dojde k téměř kolmé poloze hlavy s hladinou. Na nastavený úhel hlavy reaguje páteř tak, že se ho snaží vyrovnat, dojde k zanoření pánve a dolních končetin hluboko pod vodu. Plavec vzhledem k vysokému náběhovému úhlu těla zvyšuje odpor svého těla. Jednoduše řečeno, při kolmé poloze těla k hladině je odpor maximální a plavci je téměř znemožněn dopředný pohyb. Pokud u plavkyně HJ nedochází k nádechu po jednom pohybovém cyklu, ale nádech je proveden jednou za 2-3 pohybové cykly, plavkyně je schopna se srovnat do požadované polohy, ve které je pohled směřován dolu, hlava a následně i tělo je v rovnoběžné poloze s hladinou. Taková poloha je zachycena na obrázku 19 B.
60
Obrázek 19 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně HJ
5.1.4.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin S výše popsanou polohou těla úzce souvisí i technika pohybového cyklu dolních končetin. Ze vstupního snímku (obr. 20 A) je patrný téměř kolmý úhel v kolenním kloubu. Pohyb dolní končetiny začíná i končí v kolenním kloubu na místo kyčelního kloubu. Pohyb je proveden z velké části ohybem končetiny v koleni, dojde k pokrčení a k následnému natažení spodní části nohy. Pokud bychom rozkreslily takový pohyb do biomechanické podoby s vektory, zjistíme, že u výsledné síly převládá směr působení dolů, výsledkem je neúčinnost kopu plavce do směru plavání, tj. plavec kope ze všech sil, ale stojí na místě. U výstupního snímku (obr. 20 B) je zlepšená poloha těla i výrazně pozitivní změna v kraulovém kopu. Úhel v koleni je poloviční, správně dochází k prostoupení vodní hladiny pouze patou nohy, flexibilita v hlezenním kloubu je nadměrná oproti ostatním účastníkům experimentu a palce jsou vtočeny mírně dovnitř.
Obrázek 20 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně HJ
61
5.1.4.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Ze vstupního snímku (obr. 21 A a 21 C) je patrné špatné provedení přenosové fáze u kraulové paže, toho se bohužel nedočkáváme ani ve výstupních snímcích (obr. 21 B a 21 D). Pro odhalení původu odchylky od modelové techniky je zapotřebí shlédnout celý videozáznam, který odhalil, že plavkyně v dokončené fázi odtlačování má ruku zrotovanou obráceně, než je zapotřebí. Z důvodu pronace zápěstí plavkyně začíná pohyb do přenosové fáze malíkovou hranou k tělu a s dlaní dolů. Takové postavení ruky má za následek polohu, ve které je nejvyšším bodem paže zápěstí či prsty namísto lokte a je to zapříčiněno samotnou funkcí loketního kloubu. Plavkyně vynakládá svalové úsilí pro udržení nepříznivé polohy paže při přenosu, ubírá se o síly, které ji chybí při záběru a na delších tratích. Mezi obrázky 21 A a 21 B došlo ke zlepšení ve vertikální poloze lokte. Zatímco na obrázku 21 A je loket téměř s hladinou vody, na obrázku 21 B je loket výrazně vyzdvižen z vody, takové postavení paže má pozitivní vliv na následnou přípravnou fázi paže při vstupu pod vodní hladinu. Na obrázcích 21 C a 21 D je poloha lokte výrazná i v podélné ose těla, kdy na obrázku 21 C byla paže výrazně oddálena od zmíněné osy (vedle hlavy), zatímco na obrázku 21 D je loket správně mírně vně od osy těla (nad hlavou). Nedošlo k odstranění zásadní odchylky od modelové techniky a změny pohybového stereotypu plavkyně.
62
Obrázek 21 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně HJ
5.1.4.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Obrázky 22 C a 22 D odkrývají chybu v podélné rotaci těla tak, aby došlo ke kýžené rotaci ramen pro vysoký přenos paže. Podoba paže se výrazně neproměnila, to co je na snímcích jiné, je chybějící rotace ramen na obrázku 22 C a provedení rotace na obrázku 22 D. Rotací se dostává rameno do příznivé polohy pro vysoký přenos paže s následným natažením paže pod vodní hladinu, při kterém dojde k výraznému dopřednému pohybu paže, namísto dopadu pod vodní hladinu již paže natažené.
63
Obrázek 22 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně HJ
5.1.4.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Obrázky 23 A a 23 C nám dokumentují vstupní techniku záběrové fáze. Z důvodu nalezení výrazného počtu chyb při vstupní technice nyní popíšeme techniku plavkyně krok po kroku nezávisle na snímcích. Před záběrovou fází zcela chybí přechodná fáze, ve které by plavkyně vyhledala vodu pro záběr a posečkala při ní v klidné vytažené poloze před samotným záběrem. Ve fázi přitahování dojde vlivem přitažení lokte k tělu k jeho propadnutí o zhruba 10 cm do hloubky se zápěstím v supinaci. Fáze přitahování je vedena s nejnižším bodem v lokti a přibližováním prstů s dlaní k hrudnímu koši plavkyně. V poloze, ve které je paže pod hrudním košem přesahující podélnou osu těla, dochází k pokračování supinace zápěstí až do polohy, ve které je voda prořezávána malíkovou hranou. Celá fáze odtlačování je prováděna malíkovou hranou ve velmi blízké poloze u těla. Paže končí v natažení vedle těla s dlaní položenou na boku dolní končetiny. Vlivem rotace těla pro provedení nádechu dojde k obrácené poloze ruky, než je při modelové technice. Ruka je natočena dlaní dolu a hřbetem ruky vzhůru. Vzhledem k tomu nelze provést správně navazující přenosovou fázi. Obrázek 23 C zachycuje paži v pravém úhlu v momentě, ve kterém začíná 64
docházet k rotaci ruky do supinace. Výstupní snímky (obr. 23 B i 23 D) odhalují pozitivní posun ve směru dobíhání paží, na začátku odtlačování se již nachází druhá paže v přípravné fázi. Dále se snížil úhel v loketním kloubu na obrázku 23 B, prsty směřují dolů s vyšší polohou lokte, než na obrázku 23 A a na obrázku 23 D je paže téměř natažená. Plavkyně si osvojila snížení úhlu v loketním kloubu, správné postavení ruky (dlaně) vůči pohybu paže v záběrové fázi, které podstatně zvýšilo odpor paže při záběru a vyvarovala se přesahu podélné osy těla.
Obrázek 23 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně HJ
5.1.4.6 Hodnocení provedení nadechu Na žádném z použitých snímků nenalezneme správnou polohu při provedení nádechu, mezi vstupními a výstupními snímky došlo k jistým změnám, kterým se nyní budeme věnovat podrobněji. Na snímku A je zobrazen obličej stále na vodní hladině při nádechu, přitom se již paže plavkyně nachází v přípravné fázi po protnutí hladiny. Na výstupním snímku (obr. 24 B) je poloha hlavy ve vodorovné poloze s hladinou, ale pohled je směrem vzhůru, který vede tělo ke zvýšené podélné rotaci (špatné poloze paže při vytažení jsme se věnovali v předchozích kapitolách). Výsledky zvýšené rotace vidíme na obrázcích 24 C, 24 E a 24 F. Obrázek 24 F se od obrázku 24 E liší v celkové 65
vyrovnanější poloze těla s nastavením paží. Na obrázku 24 E je záběrová paže vychýlena směrem ven, vyrovnává paži v přenosové fázi, která je mimo osu těla. Zatímco na obrázku 24 F jsou obě paže v podélné ose těla a celkově tak plavkyně snížila svůj odpor těla ve vodě. Výše popsané u obrázků 24 E a 24 F je totožné i pro obrázky 24 C a 24 D, z čelního pohledu.
Obrázek 24 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně HJ
5.1.5 Plavkyně ŠŠ Plavkyni ŠŠ bylo na začátku experimentu 6 let a 10 měsíců, je třetí nejmladší účastnicí výzkumu. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před
66
experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80% docházku.
Tabulka 10. Výsledky motorických testů plavkyně ŠŠ Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / z-skóry) Výstup
ŠŠ
10,8
9,1
- 1,7 / - 1,04
25,0
19,2
- 5,8 / - 2,59
370
440
+ 70 / 2,03
Průměr skupiny
11,5
9,2
- 2,3 / - 1,42
26,2
21,1
- 5,1 / - 2,28
288,3
365
+ 76,7 / 2,22
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
4
6
8
4
1
4
1
1
7
Z motorických testů v tabulce 10 je patrné, že vzhledem k jedné z nejlepších technik z účastníků experimentu může být na předních místech i 3. nejmladší plavkyně. V testu na 10 m hraje podstatnou roli fyzická vybavenost plavce. Avšak v testu na 20 m, se již technika podílí na výsledném čase podstatnou měrou. Potvrzuje to 1. místo u výstupních testů s nejnižším časem 19,2 s a celkovým 4. místem ve výsledném rozdílu časů. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut obsadila 1. místo jak u vstupních testů s výkonem 370 m (rozdíl 77,5 m oproti průměru všech účastníků), tak i u výstupních testů s výkonem 440 m (rozdíl 80,4 m oproti průměru všech účastníků). S výsledným rozdílem 70 m se umístila na děleném 7. místě. Tyto výsledky korespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže. Plavkyně ŠŠ se vyznačuje přirozeným pocitem vody a dobře řídí plavecký pohyb. Dále má sklon k perfekcionismu. Obojí vede k výbornému osvojení si modelové techniky kraul.
5.1.5.1 Hodnocení polohy těla Na první pohled došlo u plavkyně ŠŠ k napřímení polohy těla. Na snímku (obr. 25 A) si můžeme všimnout výrazného prohnutí v zádech. Domníváme se, že k prohybu 67
dochází úmyslně a to z důvodu, že si plavkyně uvědomuje potřeby vysoké splývavé polohy těla u hladiny a vnímá své tělo, ale mylně se snaží docílit vysoké polohy prohybem v zádech. Pokud si rozdělíme tělo do dvou částí, pak je patrný výrazný náběhový úhel horní části těla, paže s horní polovinou těla jsou ukloněny dolů. Pro náběhový úhel trupu je poloha hlavy zásadní. Rozdíl v náklonu hlavy je mezi snímky drobný, ale domníváme se, že klíčový. Spodní polovina těla na obrázku 25 A se snaží vyrovnat vyšší náběhový úhel těla prohybem v zádech. Na obrázku 25 B je patrná vodorovná a vytažená poloha těla dotýkající se vodní hladiny nejen v oblasti lopatek, ale i hýždí a pat při provádění pohybového cyklu dolních končetin. Rovina paže v přechodné fázi je v souladu s hladinou. Takováto poloha je velmi blízká modelové technice.
Obrázek 25 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně ŠŠ
5.1.5.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Na obrázku 26 A je zachycena dolní končetina v pozici, která je charakteristická pro bicyklování. Jediným rozdílem je, že u plavkyně dochází ke správnému uvolnění hlezenního kloubu a stlačení vody nártem nohy. Pohyb dolní končetiny v sestupné fázi je započat výrazným ohnutím nohy v kolenním kloubu do pokrčení s následným vytažením kolene směrem dolů a dopředu. Po dosažení nejnižší polohy kolene dojde k natahování končetiny, která v konečné fázi směřuje dolů. Kraulový kop na obrázku 26 B působí celkovým dojmem minimalismu, jelikož úhel v kolenním kloubu je zhruba poloviční, zcela se vyrušil vertikální a horizontální pohyb kolene směrem dolů a dopředu vlivem pokrčení a přitažení k hrudi. Poloha dolní končetiny po dokončení kopu je více napřímena k hladině a vertikální rozsah mezi dolními končetinami se
68
celkově snížilo. Kraulový kop se stal velmi účinným, výrazně zvýšil podíl na celkové rychlosti a podpořil techniku horních končetin spolu s celkovou polohou těla.
Obrázek 26 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně ŠŠ
5.1.5.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 27 A) je paže v chybné pozici v přenosové fázi, předloktí ruky se aktivně vytrčuje směrem dopředu, dochází ke zvýšenému tonu ve svalech, ztrátě energie a dřívějšímu nástupu únavy. Na výstupním snímku (obr. 27 B) je zachycena paže v přenosové fázi s vysokým loktem, vzhledem k tomu je umožněn přenos paže v uvolněné, relaxační poloze. Zdánlivě se zdá, že dojde ke stejnému vytrčení nadloktí stejně, jako je tomu na obrázku 27 A. Nadloktí s rukou se dostává před paži, ale vzhledem k pokračujícímu dopřednému pohybu lokte stále dochází k uvolněné poloze paže. Při detailnějším pohledu na obrázku 27 C zjistíme, že zde dochází k přesahu lokte přes podélnou osu těla a namísto pasivního skládání paže vlivem vertikálního zdvihu ramene, nadloktí a lokte, při kterém dojde k pokrčení předloktí s rukou a k následnému uvolněnému přenosu, tak zde převládá aktivní skládání paže přitažením ruky k rameni a to i při převládajícím horizontálním skládání paže. Na čelním výstupním snímku (obr. 27 D) je zachycena paže ve velmi vysokém přenosu paže s ostrým loktem v podélné ose těla. Nadloktí není v relaxační poloze, ale i tak hodnotíme polohu jako velmi nadstandardní u dětské techniky sedmiletých dětí.
69
Obrázek 27 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně ŠŠ
5.1.5.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Boční a čelní pohledy vstupní a výstupní techniky jsou téměř totožné. Na vstupních snímcích (obr. 28 A a 28 C) dochází k prvnímu kontaktu s vodní hladinou loktem a vzápětí prsty. Tato poloha je výsledkem přenosu paže, který je popsán v předešlé kapitole. Při natažení paže zákonitě vstupuje pod vodní hladinu nadloktí s loktem jako první, zcela se vytrácí dopředný pohyb paže po vstupu pod vodní hladinu, který udává zrychlení a potřebnou polohu paže pro vyhledání vody s následným záběrem mírně vně. Na obrázku 28 A je viditelná vlna před hlavou plavkyně do protipohybu, vytvořena nalehnutím paže na vodní hladinu, vlivem níž dochází ke zpomalování plavkyně. Výstupní snímky (obr. 28 B a 28 D) zachycují paži ve vysoké poloze s loktem nad hlavou mírně vně od podélné osy těla a s prsty v kontaktu s vodní hladinou. Tato poloha je velmi blízká modelové technice. Na snímcích je viditelná chyba v supinaci v zápěstí, plavkyně má při vstupu dlaň kolmo k hladině. Při výkladu techniky zaznělo, že dlaň vstupuje pod vodní hladinu vytočena palcovou hranou mírně vně. Plavkyně ŠŠ si to vzala za své a pohyb zdůraznila, došlo tím k výše popsané supinaci. Vzhledem k tomu také paže vstupuje pod vodní hladinu o zhruba 5-8 cm vně, 70
než by měla. Na výstupních snímcích se již neobjevuje vlna před hlavou způsobená pádem paže pod vodní hladinu.
Obrázek 28 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně ŠŠ
5.1.5.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Na obrázcích 29 A a 29 B jsou změny v poloze těla a pohybovém cyklu dolních končetin výrazné. Paže se zdá být na začátku fáze odtlačování mírně ohnuta v lokti. Rozdíl je patrný při detailnějším pohledu na polohu končetiny ruky, tedy od lokte po prsty. Zatímco na obrázku 29 A je viditelná supinace s dopřednou malíkovou hranou, na obrázku 29 B je znatelná pronace se správným nastavením dlaně do pohybu. Tyto rozdíly jsou zřetelnější na čelních snímcích (obr. 29 C a 29 D). Zde je dále viditelná chyba v roztažených prstech od sebe a překročením paží přes podélnou osu těla, dochází ke zvýšené podélné rotaci těla - přetáčení. Změnu v úhlu v loketním kloubu hodnotíme jako velmi pozitivní pro maximální zvýšení odporu paže (obr. 29 D v porovnání s obr. 29 C). Dále u plavkyně došlo k posunu v technice kraul s výraznějším dobíháním. Na vstupních snímcích (obr. 29 A i 29 C) si všimněme zabírající levé paže pod hrudníkem, pravá paže se nachází ještě v přenosové fázi bez kontaktu s vodní hladinou. Obrázky 29 B a 29 D zachycují levou paži v obdobné poloze pod hrudníkem, ale pravá paže je již 71
v přechodné fázi, dochází k rotaci podél podélné osy těla s protrakcí ramen a paže, pro následné vyhledání vody tak, aby se paže dostala do ideální polohy pro uchopení vody se započetím přitahování v záběrové fázi. Vzhledem k této technice s výrazně delším splýváním na paži až do přípravné fáze druhé paže, je plavkyně stabilnější ve splývavé poloze, eliminuje rychlostní výkyvy mezi záběrem a přenosem a využívá prodloužení plaveckého kroku.
Obrázek 29 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně ŠŠ
5.1.5.6 Hodnocení provedení nadechu Všechny tři snímky u vstupní techniky (obr. 30 A, 30 C a 30 E) a u výstupní techniky (obr. 30 B, 30 D a 30 F) jsou totožné v zachycení průběhu nádechu z různých tří pohledů se stejným průběhem dané techniky. Pokud bychom hodnotili pouze polohu hlavy a průběh nádechu, pak neshledáváme výrazný rozdíl mezi vstupními a výstupními snímky. Plavkyni bychom pouze mírně upravili průběh nádechu tak, aby na obrázcích 30 B, 30 D a 30 F již bylo výraznější přetáčení hlavy pro výdech pod vodní hladinu. V zachycené přenosové fázi by již mělo dojít k zanoření poloviny obličeje pod vodu. Jedná se o drobný časový posun.
72
Obrázek 30 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně ŠŠ
5.1.6 Plavkyně TZ Plavkyni TZ bylo na začátku experimentu rovných 8 let, byla třetí nejstarší účastnicí výzkumu. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80% docházku.
73
Tabulka 11. Výsledky motorických testů plavkyně TZ Iniciály Test na 10 m účastníka (sekundy) experimentu Vstup Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / Výstup z-skóry)
TZ
9,6
8,9
- 0,7 / - 0,43
23,3
19,6
- 3,7 / - 1,65
300
375
+ 75 / 2,17
Průměr skupiny
11,5
9,2
- 2,3 / - 1,42
26,2
21,1
- 5,1 / - 2,28
288,3
365
+ 76,7 / 2,22
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
2
4
12
3
2
7
4
2
5
Z motorických testů v tabulce 11 je patrné, že se plavkyně ve výstupním testu na 10 m pohoršila v pořadí o 2 příčky. Na posledním 12. místě se umístila z důvodu nejmenšího zlepšení ze všech rozdílných časů a to o 0,7 s. Ve výstupním testu na 20 m obsadila 2. místo s časem 19,6 s a celkové 7. místo v rozdílech časů. Ve výstupním testu souvislého plavání po dobu 10 minut si polepšila o 2 příčky na 2. místo. Rozdíl výsledných 75 m stačil na dělené 5. místo. Výsledný rozdíl 75 m v testu souvislého plavání po dobu 10 minut nekoresponduje s rozborem techniky plavkyně popsaným níže a to z důvodu nevýrazného zlepšení v kvalitativním popisu techniky kraul. 5.1.6.1 Hodnocení polohy těla Na snímcích není viditelný pokrok ve snížení náběhového úhlu těla ani není dosaženo žádoucí změny polohy hlavy. Obrázek 31 B je zachycen zhruba o vteřinu později v průběhu přechodné fáze než obrázek 31 A. Z videozáznamu je patrná nezměněná poloha těla. Potvrzuje se nám již několikrát zmíněná poloha hlavy. Plavkyně vzhledem k vysokému náběhovému úhlu těla zvyšuje odpor, dopředný pohyb ztrácí na rychlosti a pohybový projev ztrácí na jednoduchosti (plavkyně s vodní hladinou bojuje).
74
Obrázek 31 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TZ
5.1.6.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Na obou snímcích byl úmyslně vybrán takový záběr, který zachytil chybu v nejhorším momentě projevu odchylky při kraulovém kopu. Vstupním snímkem (obr. 32 A) poukazujeme na odchylky ve výrazném úhlu stehna a bérce dolní končetiny, příliš utopené a natažené druhé dolní končetiny, která směřuje dolů a velkého vertikálního rozpětí mezi končetinami zároveň. Domníváme se, že k těmto chybám dochází především vzhledem k převládající práci nohy od kolene dolů, hlavním kloubem je zde koleno namísto kyčelního kloubu. Noha se nejprve výrazně pokrčí, dále přitáhne směrem dolů a dopředu a následně opět natáhne s konečnou polohou nohy směřující dolů. Takový kop je neúčinný, nepodporuje techniku paží a podílí se minimální složkou na dopředném pohybu. Na výstupním snímku (obr. 32 B) je patrná vyšší poloha, dochází ke kontaktu levou patou nohy s vodní hladinou, nicméně pravá noha se nachází daleko od levé nohy vlivem přitažení kolena k hrudníku, noha se zanoří do hloubky a dojde k výslednému oddálení dolních končetin od sebe. U plavkyně TZ nedošlo k výraznému zlepšení pohybového cyklu dolních končetin během experimentu.
75
Obrázek 32 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TZ
5.1.6.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na snímcích (obr. 33 C a 33 D) není patrný rozdíl v technice přenosu paže. Dokonce se domníváme, že na vstupním snímku (obr. 33 C) je lepší technika z důvodu nižší polohy zápěstí než je loket paže, zatímco u výstupního snímku (obr. 33 D) je tomu naopak. Na vstupním snímku je převládající dopředné vytrčení paže již od samého počátku přenosu s nízkou polohou lokte daleko za hlavou. Vlivem pronace ruky na konci záběrové fáze, je paže v nepříznivé poloze pro přenos. V takové poloze dochází k aktivnímu krčení paže při velmi nízké poloze lokte. To má za následek přenos ruky před loktem, vyšší polohu zápěstí s prsty, než je loket paže a přenos paže v nerelaxační poloze. U výstupního snímku (obr. 33 B) chválíme plavkyni za vyšší vertikální zdvih lokte nad úroveň vodní hladiny, ale dochází zde i k nejvyšší poloze zápěstí ze všech snímků. Plavkyni hodnotíme zhoršením se v technice.
76
Obrázek 33 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TZ
5.1.6.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Na vstupním snímku (obr. 34 A) je výrazná chyba v poloze hlavy, prvním kontaktu loktem s hladinou, nataženou paží a prsty směřujícími vzhůru. Na výstupním snímku (obr. 34 B) plavkyně opravila polohu hlavy a paže vstupuje pod vodní hladinu ve správném pořadí - prsty, zápěstím, předloktím a loktem na závěr. Celní vstupní snímek (obr. 34 C) odhaluje výraznou vlnu na hladině v oblasti lokte, kterou vytvořila plavkyně vlivem tlaku paže dopadající pod vodní hladinu. Loket se nachází výrazně vně od prodloužení ramen plavkyně. Tato poloha je nevyhnutelná, jelikož plavkyně nevyužívá podélné rotace těla a je v pasivní poloze, obě ramena leží ve vodě na stejné úrovni a je znemožněn vertikální zdvih lokte nad hlavu. Na obrázku 34 D je loket nad hladinou s prvním kontaktem prstů s vodní hladinou, ale opět je zde minimální rotace těla v podélné ose, která zabraňuje plavkyni k vytažení lokte v ramenní ose. Z praxe jsme zjistili, že pokud se loket nachází v přípravné fázi v nižší poloze a vně osy přenosu, paže vstupuje pod vodní hladinu pod šikmým úhlem a po natažení paže ve vodě dojde k protnutí podélné osy těla. Pro správné postavení paže v přechodné fázi, je
77
nutná poloha lokte v přípravné fázi vysoko nad ramenem tak, aby u paže při jejím natažení převládal dopředný pohyb pod rovným úhlem.
Obrázek 34 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TZ
5.1.6.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Vstupní a výstupní snímky z bočního a čelního pohledu se od sebe příliš neliší. Záběrová fáze je prováděna pokrčenou paží v pravém úhlu s vedením velmi vysoko u trupu. Každý záběr paže přesahuje přes podélnou osu těla. Paže je správně nastavena dlaní do záběru. Při detailnějším zhlédnutí videozáznamu, ze kterého pochází obrázek 35 A, zjišťujeme následovný průběh záběrové fáze v jeho celku. Z přechodné fáze, ve které je paže natažená, dojde k aktivnímu pokrčení až do pravého úhlu, prsty směřují do protilehlé strany, paže přesahuje podélnou osu těla. Vzhledem k protrakci ramene záběrové paže a rotaci v podélné ose prsty směřují vzhůru a loket je naopak v nejnižším bodě. Tímto aktivním složením a přitažením paže k tělu, se dostává záběrová paže do rychlejší vody, která se nachází podél trupu a záběr nemůže být účelný tak, jako při opírání se o statickou klidnou vodu. Po dokončení fáze odtlačování dochází v předloktí k pronaci, dlaň směřuje dolů a malíková hrana se dotýká nohy. Na výstupním videozáznamu došlo k posunu v uchopení a první polovině přitahování během záběrové 78
fáze, ve které je paže natažená, až od druhé poloviny přitahování dojde k výše popsanému pokrčení paže. Výstupní snímky (obr. 35 B a 35 D) se liší od vstupních snímků (obr. 35 A a 35 C) v osvojení si techniky s výraznějším dobíháním. Při dokončení přitahování a nástupu odtlačování je již druhá paže téměř na konci přípravné fáze. Vzhledem k tomu se u plavkyně eliminují ztráty na rychlosti a prodlužuje se doba v přechodné fázi. Rádi bychom zde upozornili na příliš šikmý úhel paže při vstupu pod vodní hladinu v přípravné fázi. V kapitole 5.1.6.4 jsme použili snímky pouze nad hladinou a tak nám tato chyba unikla. Ze snímků (obr. 35 B a 35 D) vidíme paži vstupovat s prsty a předloktím směřujícími dolů, až do výrazné hloubky. Domníváme se, že se tím plavkyně brzdí, dochází ke zpomalení vlivem zvýšení odporu, paže neprořezává s lehkostí vodu, ale zabírá příliš vysoký vodní sloupec. Plavkyně při natažení paže instinktivně vystoupá zpět téměř pod hladinu a následně dlaní aktivně vyhledává vodu.
Obrázek 35 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TZ
5.1.6.6 Hodnocení provedení nadechu Na vstupním snímku (obr. 36 A) je patrný horizontální zdvih hlavy v boční rovině, který vytvořil náběhovou vlnu před plavkyní. Při srovnání snímků (obr. 79
36 A a 36 B) je patrné, že došlo k odbourání vertikálního pohybu, hlava je v rovnoběžné poloze s hladinou a již nedochází k vytvoření vlny před hlavou, která by plavkyni brzdila. V čelní rovině hodnotíme vstupní snímek (obr. 36 C) jako kvalitněji zvládnutý nádech, než na výstupním snímku (obr. 36 D), na kterém dochází nejen k mírnému zdvihu hlavy, ale především k záklonu hlavy mimo podélnou osu těla. Na výstupním snímku je patrná přední vlna před hlavou. Z pohledů seshora je viditelné vychýlení hlavy z podélné osy těla vlivem záklonu (obr. 36 E), zatímco na obrázku 36 F je patrná správná poloha hlavy. Nádech je proveden směrem vzhůru namísto do strany na boční stěnu bazénu. Z výše popsaného soudíme, že technika nádechu není stabilizovaná.
Obrázek 36 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TZ
80
5.1.7 Popis celé experimentalní skupiny Z tabulky 12 je patrné nižší výsledné zlepšení o 0,5 s v testu na 10 m experimentální skupiny než u kontrolní skupiny. V testu na 20 m byly u experimentální skupiny výsledky o 2,2 s lepší než u kontrolní skupiny. Domníváme se, že je tomu tak vzhledem k výraznějšímu zlepšení v technice kraul a vzhledem v důsledku podávání zpětné informace prostřednictvím rozborů videozáznamů techniky. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut byl naměřen průměr experimentální skupiny o 19,2 m lepší než průměr skupiny kontrolní. Statistickou a věcnou významnost rozdílu ve zlepšení uvádíme souhrnně v samostatné kapitole 5.3.
Tabulka 12. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin
Název skupiny
Test na 10 m (sekundy)
Výsledek (sekundy)
Vstup Výstup
Test na 20 m s obrátkou (sekundy)
Test souvislého plavání na 10 Výsledek Výsledek min (sekundy) (metry) (metry)
Vstup Výstup
Vstup Výstup
Průměr experimentální skupiny celkem
11,5
9,2
- 2,3
26,2
21,1
- 5,1
288,3
365
+ 76,7
Průměr kontrolní skupiny celkem
12,0
9,2
- 2,8
26,2
22,4
- 2,9
296,7
354,2
+ 57,5
81
5.2 Kontrolní skupina S kontrolní skupinou jsme absolvovali pouze plavecké lekce, nerealizovali jsme rozbory videozáznamů.
Tabulka 13. Charakteristiky kontrolní skupiny Věk účastníků (rok / měsíc)
Spolupráce Počet společných Seznam Účast na s instruktolekcí od omluvených výukových Iniciály Název skupiny rem v fungování lekcí v lekcích plavců Vstup Výstup minulosti Panorama Hotelu experimentu experimentu 22.1. 18.6. do výstupu (lekce 1 - 20) (%) 2013 2013 (baby club) Kontrolní
AH
7/0
7/5
ano
92
3, 4, 15
85
AJ
7 / 10
8/3
ano
48
2, 3, 4, 9
80
BM
7/4
7/9
ne
41
3, 4, 7, 9, 18
75
LM
6/2
6/7
ano
92
3, 6, 20
85
MS
8/3
8/8
ne
41
3, 10, 11, 18
80
TJ
6/8
7/1
ne
92
3, 4, 5, 6, 8, 14
70
7/3
7/8
50 %
68
25
79
Průměr skupina
5.2.1 Plavkyně AH Plavkyni AH bylo na začátku experimentu 7 let, byla čtvrtou nejmladší účastnicí experimentu. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila tří lekcí, měla 85% docházku.
82
Tabulka 14. Výsledky motorických testů plavkyně AH Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / Výstup z-skóry)
AH
12,4
9,4
- 3,0 / - 1,83
25,8
22,5
- 3,3 / - 1,47
290
350
+ 60 / 1,74
Průměr skupiny
12
9,2
- 2,8 / - 1,68
26,2
22,4
- 2,9 / - 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 / 1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
8
8
5
6
8
8
5
10
9
Z motorických testů v tabulce 14 je patrné, že se na konci experimentu plavkyně v testu na 10 m zlepšila o 3 s, umístila se na 5. místě. Ve výstupním testu na 20 m se pohoršila o 2 příčky na 8. místo, které bylo i jejím umístěním v rozdílech časů. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se propadla o 5 příček na 10. místo a celkovým rozdílem výsledných 60 m se umístila na 9. místě. Tyto výsledky korespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže.
5.2.1.1 Hodnocení polohy těla Na vstupním snímku (obr. 37 A) je patrný výrazný náběhový úhel těla s hladinou. Plavkyně svojí podélnou osou těla svírá s hladinou sklon zhruba 45°, poloha těla v technice kraul se uvádí maximálně do 10°. Vzhledem k záklonu hlavy a prohnutí se v zádech dochází k hrubému porušení ideální splývavé polohy. Hlava v záklonu má za následek šikmý sklon trupu spolu s dolními končetinami směřujícími dolů. Při takovéto poloze směřuje výslednice vektoru vzhůru. Vzhledem k tomu, že se plavkyně pohybuje pouze dopředným pohybem po hladině, ale vektor podélné osy těla se uklání k vertikální ose, je výsledná rychlost velmi nízká. Na výstupním snímku (obr. 37 B) došlo ke změně polohy hlavy, která je rovnoběžná s hladinou. Trup s dolními končetinami vystoupali blíž k hladině, došlo ke snížení náběhového úhlu a ke snížení odporu těla při plavání.
83
Obrázek 37 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AH
5.2.1.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Vstupní snímek (obr. 38 A) zachycuje plavkyni v poloze, která je nejvzdálenější od modelové techniky kraul ze všech pořízených snímků od účastníků experimentu. Na videozáznamu je výchozí poloha s nataženou pravou dolní končetinou směřující šikmo dolů a levou pokrčenou při dokončování kopu. Levá dolní končetina se propíná, pravá se nejprve krčí v koleni, následně se aktivně vytrčí kolenem dopředu a dojde k úplnému skrčení nohy, lýtko a pata se dotýkají zadního stehenního svalu a nárt je přitažen k bérci. Při tomto pohybu ještě plavkyně aktivně vertikálně zdvihne hýždě k hladině tak, že protnou vodní hladinu. Vzhledem k flexi v hlezenním kloubu k bérci je při natažení pravé dolní končetiny voda sešlápnuta směrem dolů, zatímco se levá končetina krčí a následně natahuje. Tento pohyb je charakteristický pro bicyklování. Takový kop je zcela neúčinný a nevhodný pro techniku kraul. Na výstupním snímku (obr. 38 B) si můžeme všimnout jistého pokroku. Nedochází zde ke skrčení dolní končetiny se skrčením hlezenního kloubu. Pravá dolní končetina se nachází patou a celým lýtkem nad vodní hladinou. Levá dolní končetina svírá téměř pravý úhel v koleni, které se nachází hluboko pod hladinou na úrovni pánve, vzhledem k aktivnímu přitažení kolene k trupu. Následným natažením prostoupí vodní hladinu, ale nevytváří kýžený dopředný pohyb.
84
Obrázek 38 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AH
5.2.1.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 39 A) je viditelný celý pravý bok plavkyně nad hladinou. Paže je vytažena z vody ve správném pořadí, jako první horizontálně stoupá loket, předloktí a následují prsty. Rameno je vyrotováno a vytaženo z vody až po opuštění lokte z vody. Tento pohyb by měl být v opačném pořadí (nejprve dochází k podélné rotaci trupu, při které rameno protne vodní hladinu a následně dochází k vytažení lokte z vody). Paže je na snímku zachycena poté, co nedošlo k jejímu relaxačnímu přenosu, ale naopak k aktivnímu vykývnutí, vytrčení ruky směrem vpřed a vzhůru na úroveň lokte. Následně dochází k natažení paže a jejímu pádu pod vodní hladinu. Obrázek 39 C zachycuje paži v zastavení dopředného pohybu lokte a k aktivnímu vytrčení ruky vpřed. Poloha paže se neshoduje s uvolněným, relaxačním přenosem s vysokým loktem tak, jak je tomu v modelové technice. U výstupního snímku (obr. 39 B) došlo k napravení vertikálního zdvihu ruky, mělo to ale za následek i snížení celkové polohy lokte nad úrovní vodní hladiny. Plavkyně nedokázala opravit chybu se zastavením lokte a vytrčením ruky dopředu, ubírá se o energii během přenosové fáze a to vlivem nerelaxační polohy paže. Celní snímek (obr. 39 D) zachycuje paži v posledním okamžiku, během kterého se loket nachází téměř na úrovni podélné osy ramene. Následně dochází k vytrčení ruky, které má za následek snížení polohy lokte a horizontálního pohybu vně tak, že je loket nejdále od hlavy.
85
Obrázek 39 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AH
5.2.1.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Z výše popsaného hodnocení přenosové fáze je patrné, že nemůže dojít ke správné technice paže ve fázi přípravné. Na obrázku 40 A se nachází natažená paže, první kontakt s vodní hladinou je proveden loktem, následně za ním padá zbytek paže. Vzhledem k tomu nedochází k dopřednému pohybu paže, který by byl doprovázen protrakcí ramen. Obrázek 40 C zachycuje stejný vstup paže pod vodní hladinu, který jsme popsali u snímku 40 A, ale zároveň ukazuje na chybu polohy hlavy, která je v záklonu v téměř kolmé poloze k hladině. Výstupní snímek (obr. 40 B) vypadá jako ideální poloha paže, kdyby byl loket ještě výš nad hladinou. Při detailnějším zkoumání videozáznamu jsme přišli na to, že plavkyně levou paží vstoupí prsty pod vodní hladinu, následně opět povytáhne prsty z vody, sevře ruku v pěst a teprve poté rozevře pěst, vstoupí pod vodní hladinu a při natažení paže dojde k flexi nadloktí, prsty směřují vzhůru a rozrazí vodní hladinu. Takto je tomu čtyřikrát po sobě při plavání z jedné strany bazénu na druhou. Na výstupním snímku (obr. 40 D) je viditelné přizvednutí prstů vzhůru nad hladinu při natahování paže.
86
Obrázek 40 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AH
5.2.1.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Ze všech snímků je zřejmé, že si plavkyně neosvojila záběrovou fázi pokrčenou paží s vysokým loktem, technika se tedy nezměnila. Na všech snímcích je paže napnutá s prsty rozevřenými od sebe a vedena velmi hlubokým záběrem po přímce, nedochází k záběrové esovité trajektorii. Při takovém záběru nedochází k maximálním odporovým plochám končetiny pro velmi účinný záběr. Vstupní snímek (obr. 41 C) je technicky lépe zvládnutý, než výstupní snímek (obr. 41 D), na kterém došlo k celkově výraznější negativní podélné rotaci těla. Plavkyně se nachází téměř v boční rovině těla i přesto, že je jedna paže v záběrové fázi ukončeného přitahování (přes podélnou osu těla) a druhá paže je ve fázi přenosu. Z videozáznamu je dále patrné, že plavkyně využívá fázi přitahování k horizontálnímu posunu hlavy směrem dolů a naopak posunu boků a spodní části zad vzhůru. Opře se o vodu a přes využití páky zdvihne celé tělo nahoru, zatímco se přitahuje o vodu.
87
Obrázek 41 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AH
5.2.1.6 Hodnocení provedení nadechu U plavkyně AH dochází k výraznému přetěžování krční páteře. Při pravidelné nutnosti provedení nádechu dochází u plavkyně k negativnímu ovlivnění celé techniky kraul. Pokud má plavkyně za úkol plavat kraul bez nádechu, technické provedení plaveckého způsobu kraul se výrazně zlepší. Na snímku 42 A je patrný záklon hlavy v čelní poloze (namísto bočního provedení nádechu) a s paží v konečné přenosové fázi. V této fázi by hlava měla být již zcela pod hladinou. Plavkyně protíná obličejem hladinu až tehdy, když už je natažená paže pod hladinou v přechodné fázi. Na výstupním snímku (obr. 42 B) vidíme výrazné zlepšení, hlava je ve vodorovné poloze s hladinou vytočena pro nádech do strany. Chybou zůstává setrvání obličejové části nad hladinou při přenosu paže. Obrázek 42 C zachycuje hlavu vytočenou do strany, ale ve zcela ukloněné poloze. Vzhledem k tomu je trapézový sval využíván k vertikálnímu zdvihu hlavy nad hladinu a blokuje přenosovou fázi paže. Položením hlavy na hladinu v prodloužení podélné osy těla dojde k uvolnění trapézového svalu a následnému správnému přenesení paže. Na obrázku 42 D není horizontální zdvih hlavy tak výrazný jako na snímku 42 C, ale stále ještě nedochází k relaxační uvolněné poloze na hladině. 88
Vstupní snímek (obr. 42 E) a výstupní snímek (obr. 42 F) ukazuje, že je hlava v záklonu a úklonu zároveň. Poloha paží je ve zcela obrácené poloze, než by měla být (levá paže dole u těla a pravá paže u hladiny v prodloužení podélné osy těla podpírá hlavu na boku při nádechu).
Obrázek 42 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AH
5.2.2 Plavkyně AJ Plavkyni AJ bylo na začátku experimentu 7 let a 10 měsíců. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 48 lekcí, které jsou 4. nejmenším počtem
89
lekcí ze všech účastníků. V průběhu experimentu se nezúčastnila čtyř lekcí, měla 80% docházku.
Tabulka 15. Výsledky motorických testů plavkyně AJ Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / z-skóry) Výstup
AJ
9,5
8,2
- 1,3 / - 0,79
21,6
23,0
1,4 / 0,62
325
360
+ 35 / 1,01
Průměr skupiny
12
9,2
- 2,8 / - 1,68
26,2
22,4
- 2,9 / - 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 / 1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
1
1
10
1
11
11
2
5
12
Z motorických testů v tabulce 15 je patrné, že se plavkyně u vstupních i výstupních motorických testů umístila na předních místech. V hodnocení rozdílu mezi časy se umístila na 10., 11. a posledním 12. místě. Z těchto výsledků usuzujeme, že bud plavkyně dosáhla na svá maxima, a nebo ji posun v technice nedopomohl ke zlepšení. V testu na 10 m zvítězila v časech 9,5 s a 8,2 s. Ve vstupním testu na 20 m zvítězila časem 21,6 s, ale vzhledem k zaplavanému času 23,0 s u výstupních testů se umístila až na předposledním místě. Kladná hodnota 1,4 s, která dokumentuje horší výsledek u výstupních testů, je jediná v celém seznamu. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se propadla o 3 příčky z 2. místa na 5. a celkovým rozdílem pouhých 35 m (zaostala o celých 32,1 m za celkovým průměrem) se umístila na již zmiňovaném 12. místě. Tyto výsledky korespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže.
5.2.2.1 Hodnocení polohy těla Plavkyně AJ se vyznačuje stabilní vysokou polohou těla. Na vstupním snímku (obr. 43 A) je charakteristická poloha s polohou paže u hladiny, která vytváří pomyslný šikmý náběhový úhel podélné osy těla s vodní hladinou. Temeno hlavy a záda se
90
dotýkají vodní hladiny, boky jsou mírně utopeny a kop je prováděn bez kontaktu s hladinou. Na výstupním snímku (obr. 43 B) je zachycena osvojená charakteristická poloha paže vodorovně s vodní hladinou, až dokonce mírně zešikmena směrem dolů. S tím je spojena vyšší splývavá poloha těla s boky téměř u hladiny. Poloha hlavy je ideální s pohledem dolů mírně vpřed.
Obrázek 43 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AJ
5.2.2.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Na vstupním snímku (obr. 44 A) je patrný velmi výrazný vertikální rozdíl mezi dolními končetinami. Levá dolní končetina je téměř ve správném postavení mírně pokrčena v kolenním kloubu s patou nad hladinou (na snímku je zachycena špatná poloha celého nártu nohy nad hladinou). Pravá dolní končetina je příliš hluboko v šikmém úhlu směrem dolů. Dolní končetiny by se měly pohybovat u sebe v ideálních hodnotách rozsahu pohybu kolem 30 - 50 cm. Na výstupním snímku (obr. 44 B) je patrné snížení vertikálního rozdílu v rozsahu obou dolních končetin, které se nyní pohybují vedle sebe a vytvářejí tak ideální podmínky pro vznik účinného kopu.
Obrázek 44 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AJ 91
5.2.2.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 45 A) vidíme paži v charakteristické poloze během přenosové fáze, jak tomu je u mnoha účastníků experimentu. Paže vystupuje z vody ve správném pořadí s převažujícím vysokým loktem, ale v jistý moment dojde k aktivnímu skládání ruky bez dopředného pohybu lokte s následným vykývnutím ruky vpřed. V daný moment pohyb ruky připomíná kyvadlo. Poloha lokte je za osou ramene, maximálně na úrovni ramene (při správné technice přenosové fáze by se loket měl nacházet vně nad přední částí hlavy, u některých až mírně před hlavou). Vzhledem k zastavenému dopřednému pohybu lokte dochází k natahování paže, místo aby loket dále přenášel paži. Loket je vytahován rukou dopředu, dolů k hladině a vstupuje pod vodní hladinu jako první, následně se pokládá zbytek natažené paže a prsty směřující vzhůru dopadají jako poslední. Paže na výstupním snímku (obr. 45 B) je zachycena v relaxační poloze předtím, než ruka stejným vykývnutím předběhne loket. Oproti vstupnímu videozáznamu loket dále pokračuje v dopředném pohybu a při kontaktu prstů s vodní hladinou je loket v nejvyšší poloze paže. Na výstupním snímku (obr. 45 C) se paže nachází v poslední fázi zdvihu, následně dojde k vytažení ruky před nadloktí a loket vykoná nejprve horizontální pohyb do strany do půl oblouku s konečným vertikálním klesáním, až do protnutí vodní hladiny. Na místo zdvihu a poklesu pokrčené uvolněné paže došlo k mírnému zdvihu, obloukovému pohybu s poklesem lokte a vytvořením protisměrné vlny při pádu natažené paže pod vodní hladinu. Na výstupním snímku (obr. 45 D) je patrný přenos s vysokým loktem, ale jelikož ruka svírá v loketním kloubu téměř pravý úhel, je vyloučen uvolněný přenos. Plavkyně plýtvá svojí energií na přenosovou fázi.
92
Obrázek 45 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AJ
5.2.2.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Poloha paže na vstupním snímku (obr. 46 A) a výstupním snímku (obr. 46 B) je zachycena ve zcela jiném postavení a okamžiku. Byly vybrány takové snímky, ve kterých došlo k protnutí vodní hladiny paží. Na vstupním snímku (obr. 46 A) je patrná natažená paže s nízkou polohou lokte, který protíná hladinu jako první, následován společně předloktím a nadloktím. Prsty směřují mírně nahoru a dopadají pod hladinu jako poslední. V takovém případě se paže pokládá na hladinu v obráceném sledu pohybů, než je tomu u modelové techniky. Obrázek 46 B zachycuje paži ve správném postavení, s vysokým loktem, rukou směřující šikmo dolů, prsty protínající vodní hladinu mírně před hlavou a zápěstí vytočené tak, aby palcová hrana vstupovala pod vodní hladinu jako první. Paže není pokládána na vodní hladinu, ale je zasunována pod vodní hladinu. Celní snímky (obr. 46 C a 46 D) se od sebe liší několika desetinami sekundy. Pozitivní rozdíl spatřujeme v nastavení zápěstí a prstů protínajících hladinu. Zatímco na vstupním obrázku 46 C směřuje zápěstí dopředu a rozráží vodní hladinu, na výstupním obrázku 46 D je sklopeno dolů k hladině a prsty se zasouvají pod hladinu. V přípravné fázi spatřujeme negativní a nezměněnou nízkou polohu lokte, která je 93
vzhledem k čelním snímkům zřetelně viditelná. Loket opisuje boční oblouk kolem hlavy, počínaje za hlavou v nejvyšší poloze, pokračuje plynulým pohybem směrem dolů, do strany a končí natažením a vstupem pod vodní hladinu. Takové nastavení úhlu paže při vstupu, má za následek přetažení paže a započetí záběrové fáze přes podélnou osu těla plavce.
Obrázek 46 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AJ
5.2.2.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Obrázky 47 A a 47 B nezachycují paži ve stejné chvíli, jsou záměrně vybrány pro popsání chyb, projevených v záběrové fázi. Ze vstupního snímku (obr. 47 A) je patrné pokrčení paže do kolmého úhlu, které má za následek překročení podélné osy těla a záběr je vedený v těsné blízkosti hrudníku a břicha. Výstupním snímkem (obr. 47 B) upozorňujeme plavkyni na nevhodnou polohu těla a hlavy, při téměř dokončené záběrové fázi paže. Poloha byla ovlivněna dlouhým setrváním hlavy nad hladinou v době nádechu a brzkým započetím záběrové fáze. V záběrové fázi, ve které se nachází paže, by mělo být tělo v poloze na břiše, pánev rovnoběžná se dnem, hlava rovně s pohledem dolů mírně dopředu a natažená paže těsně pod hladinou v přechodné fázi. Obrázky 47 C a 47 D zachycují plavkyni v posledním okamžiku nádechu a vstupu 94
obličeje pod vodní hladinu. Paže v záběrové fázi by se měla nacházet stále ještě u hladiny v přechodné fázi a ne již kolmo dolu pod hrudním košem. Posun v osvojené technice shledáváme v nastavení paže. Na vstupním snímku (obr. 47 C) je paže natažena, vybočena mírně vně podélné osy těla a s mnoha vtaženými vzduchovými bublinami kolem dlaně, které snižují účinek záběru. Zatímco na výstupním snímku (obr. 47 D) je paže mírně pokrčena v lokti, což podporuje techniku záběru s vysokým loktem, záběr je proveden v podélné ose těla a bez výrazných vzduchových bublin kolem paže. Plavkyně by v obou případech neměla být vytočena tělem do boční roviny s ramenem směřujícím dolů, ale tělo by mělo být již v čelní rovině v poloze na břiše. Celkově lze shrnout, že záběrová fáze nebyla natolik osvojena, aby měla stejný průběh a techniku provedení.
Obrázek 47 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AJ
5.2.2.6 Hodnocení provedení nadechu Obrázky 48 A – F poukazují na stejnou chybu, která nebyla během výzkumu odstraněna. Plavkyně AJ setrvává hlavou při nádechu časově nadměrně dlouho nad hladinou, až do chvíle protnutí hladiny paží v přípravné fázi. Vstupní a výstupní snímky jsou v poloze hlavy při nádechu téměř totožné. 95
Obrázek 48 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AJ
5.2.3 Plavkyně BM Plavkyni BM bylo na začátku experimentu 7 let a 4 měsíce, byla 5. nejmladší plavkyní. S instruktorem plavání dříve nespolupracovala. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 41 lekcí, ještě spolu s dalšími dvěma plavci měla nejmenší počet lekcí ze všech účastníků. V průběhu experimentu se nezúčastnila pěti lekcí, měla 75% docházku, 3. nejhorší docházku ze všech účastníků.
96
Tabulka 16. Výsledky motorických testů plavkyně BM Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / Výstup z-skóry)
BM
9,9
8,5
- 1,4 / - 0,85
22,3
21,5
- 0,8 / - 0,36
320
370
+ 50 / 1,45
Průměr skupiny
12
9,2
- 2,8 / - 1,68
26,2
22,4
- 2,9 / - 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 / 1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
3
2
9
2
6
12
3
3
10
Z motorických testů v tabulce 16 je patrné, že se plavkyně umístila na předních místech ve všech motorických testech, v hodnocení rozdílu mezi časy se však umístila na 9., posledním 12. a 10. místě. Z těchto výsledků usuzujeme, že bud plavkyně dosáhla svých maxim, a nebo ji posun v technice nedopomohl k výraznějšímu zlepšení. V testu na 10 m s rozdílem časů 1,4 s byla 4. od konce. Ve vstupním testu na 20 m byla druhá časem 22,3 s, ale vzhledem k šestému času v pořadí u výstupních testů, se umístila až na posledním místě. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut zůstala na 3. místě a celkovým rozdílem 50 m se umístila na již zmiňovaném 10. místě. Výsledky korespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže.
5.2.3.1 Hodnocení polohy těla Na obrázcích 49 A a 49 B není natolik rozdílná poloha těla, abychom mohli s jistotou popsat viditelný rozdíl. Domníváme se, že plavkyně na výstupním snímku (obr. 49 B) je ve vyšší a přímější poloze, vzhledem k nepatrně sklopené poloze hlavy dolů, rovným zádům s boky mírně pod hladinou a dolními končetinami rovnoběžnými s hladinou. Na výstupním videozáznamu plavkyně provádí delší dobu nádech, vlivem toho dochází k vertikálnímu propadu polohy těla směrem dolů, který plavkyně napraví během jednoho pohybového cyklu. Tím je křivka těla rozkolísaná a plavkyně ztrácí rychlost. Na potvrzení naší domněnky by bylo zapotřebí detailnějšího rozboru s lepším technickým vybavením a zázemím. 97
Obrázek 49 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně BM
5.2.3.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Ze vstupních a výstupních pořízených videozáznamů soudíme, že plavkyně nemá správně osvojený pohyb dolních končetin, místo kterého spíše dochází ke komíhání dolních končetin, bez výraznějšího dopředného pohybu. Domníváme se, že je to způsobeno nadměrným soustředěním se na pohyby horních končetin během pořizování videozáznamů. Během cvičeních na samostatně prováděný kop je vše v pořádku. Vstupním snímkem (obr. 50 A) poukazujeme na chybu, ke které u plavkyně dochází vlivem špatné techniky kraulových paží. Plavkyně BM rotuje celým tělem do boční polohy, její dolní končetiny se nacházejí v poloze nad sebou. Nejprve dochází k pokrčení končetiny v koleni, přitažení kolene směrem dopředu před boky a následnému natažení končetiny směrem dolů. Vzhledem k tomu dochází k oddálení obou končetin od sebe a vytrácí se hnací síly pohybového cyklu dolních končetin, který se stává málo účinným. Na výstupním snímku (obr. 50 B) je zachycen kraulový kop, při kterém nedochází k oddalování končetin od sebe, převládá pohyb končetin vedle sebe a v poloze na břiše. Ačkoliv má plavkyně viditelně dobrou flexibilitu hlezenního kloubu, domníváme se, že ho neumí dostatečně využít ke zkvalitnění kopu. V sestupné fázi kopu by mělo docházet k rychlé a silné extenzi kolenního kloubu až do natažené končetiny s ukončením aktivního stlačení směrem dolů nártem nohy. Právě tuto fázi kopu plavkyně podceňuje a pasivně vypouští.
98
Obrázek 50 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně BM
5.2.3.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Paže vystupuje z vody ve správném pořadí s převažujícím vysokým loktem, v jistý moment dojde k aktivnímu skládání ruky bez dopředného pohybu lokte s následným vykývnutím ruky vpřed až do úhlu svírajícím téměř 90°, zápěstí je ve správné relaxační poloze směrem k hladině, poloha lokte je za osou ramene (obr. 51 A). Z videozáznamu je patrna následná flexe zápěstí do rovné polohy s předloktím ruky, mírným sklopením palcové hrany a vstupem paže pod vodní hladinu ve správném pořadí. Z výše napsaného vyplývá, že u plavkyně v přenosové fázi nedochází ke kýžené relaxaci paže. Ze vstupního obrázku (obr. 51 C) je patrné vychýlení paže nad hladinou v boční rovině. Paže, resp. loket by se měl pohybovat po dráze vedle hlavy plavce. Z obrázku 51 C je patrné, že se loket nachází v podélné ose těla. Také dle videozáznamu loket výrazně protíná podélnou osu těla a je téměř pokládán na hladinu vody za plavcovými zády. Tím dochází ke zvýšené rotaci těla pod hladinou, zmíněné v kapitole 5.2.3.2. Na výstupním snímku (obr. 51 B) nedošlo k odstranění chyby se zastavením dopředného pohybu lokte, který je nahrazován kyvadlovým přenosem paže. Došlo k odstranění vertikálního zdvihu paže do pravého úhlu a narovnání zápěstí. Výstupní snímek (obr. 51 D) zachycuje paži v pravém úhlu, při které nedochází k relaxaci v průběhu přenosu, loket se blíží k podélné ose těla plavkyně, která je s rameny kolmo k hladině. Posun v technice kraulu v přenosové fázi jsme neshledali výrazný.
99
Obrázek 51 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně BM
5.2.3.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Vstupní snímky (obr. 52 A a 52 C) jsou relativně totožné s výstupními snímky (obr. 52 B a 52 D) v rámci dětské techniky. Na výstupním snímku (obr. 52 D) došlo oproti vstupnímu snímku (obr. 52 C) k negativnímu posunu lokte k podélné ose těla při protnutí hladiny paží.
100
Obrázek 52 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně BM
5.2.3.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Ze vstupního videozáznamu, ze kterého je pořízen obrázek 53 A, jsou patrné zásadní nedostatky v technice kraulové paže v záběrové fázi. Paže po protnutí hladiny neprojde přechodnou fází, ve které dochází k vyhledání vody pro následný záběr a ke ztrátě vzduchových bublin kolem ruky plavkyně. Namísto toho dochází k předčasné záběrové fázi s vtažením velkého množství vzduchu pod hladinu, což negativně ovlivňuje účinnost záběru paže pod hladinou. Dále je pohyb paže přímo svázán, propojen s rotačním pohybem těla v podélné ose plavce s výrazným překročením paže přes podélnou osu těla, viditelné na obrázku 53 C (pozn. chybí zde rotační pohyb patrný z obr. 53 A). Další chyba zachycena na obrázku 53 A je spojena s uspíšením záběru. Plavkyně nevyužívá techniky kraulu s mírným dobíháním, která je patrná až na výstupním snímku (obr. 53 B a 53 D). Záběrová paže se nachází pod břichem plavkyně v pravém úhlu a druhá paže v přenosové fázi nad hladinou. Vzhledem k tomu dochází k již několikrát zmiňované nadměrné rotaci trupu. V modelové technice začíná záběrová paže pohyb v momentě protnutí hladiny druhou paží v přípravné fázi. Tělo plavce je v poloze na břiše a vlivem výměny paží, nasouvání druhé paže z přípravné fáze do 101
přechodné a pokračujícího pohybu záběrové paže, pokrčené do tupého úhlu s vysokým loktem počínaje mírně vně podélné osy a následně přiblížením se k podélné ose pod tělem (S křivka), dochází k protrakci (rotaci) ramen. Nedochází však k rotaci celého trupu i s rotací dolních končetin do polohy, ve které se nachází dolní končetiny nad sebou (viz obr. 53 A). Výstupní snímek (obr. 53 B) zachycuje v průběhu záběrové fáze paži v pravém úhlu daleko za podélnou osou těla a hlavou do strany. Pozitivní změna nastala v použití techniky s mírným dobíháním paží, která je viditelná jak na obrázku 53 B, tak i na obrázku 53 D. Na výstupním snímku (obr. 53 D) hodnotíme kladně polohu hlavy, která je ve zcela správné poloze. Dále kladně hodnotíme kvalitně osvojenou výměnu paží s technikou dobíhání, nastavením paže v přípravné fázi a viditelné rotace ramen. Paže v záběrové fázi zde svírá ostrý úhel a prochází těsně podél hrudníku a břicha plavkyně. Paže by měla být pokrčena v tupém úhlu s vysokým loktem směřovat dolů a nepřesahovat podélnou osu těla.
Obrázek 53 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně BM
5.2.3.6 Hodnocení provedení nadechu Při porovnání vstupního snímku (obr. 54 A) a výstupního snímku (obr. 54 B) je patrné, že průběh nádechu byl kladně osvojen s výrazně odlišným načasováním. Na 102
obrázku 54 A je nádech prováděn v průběhu přenosové fáze a dokončen až v přípravné fázi. Zatímco na obrázku 54 B začíná nádech na konci záběrové fáze ještě před vytažením a přenosu paže. Celní pohled snímků (obr. 54 C a 54 D) a pohled snímků seshora (obr. 54 E a 54 F) ukazuje, že je nádech prováděn v průběhu přenosové fáze. Výše zmíněné svědčí o neupevnění správného stereotypu provedení nádechu. Na vstupních snímcích (obr. 54 A, 54 C a 54 E) je poloha hlavy více natočena vzhůru, výš u hladiny a vybočuje z osy trupu do záklonu. Na výstupních snímcích (obr. 54 B, 54 D a 54 F) je patrná lepší poloha hlavy během nádechu a to vzhledem k šikmějšímu pohledu do strany, nižší poloze hlavy pod hladinou a nevybočování hlavy z osy trupu.
Obrázek 54 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně BM
103
5.2.4 Plavkyně LM Plavkyni LM bylo na začátku experimentu 6 let a 2 měsíce, byla nejmladší plavkyní ze všech účastníků. Rozdíl od nejstarší plavkyně 2 roky a 3 měsíce je markantní. S instruktorem plavání spolupracovala v baby clubu již před experimentální výukou. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila tří lekcí, měla 85% docházku.
Tabulka 17. Výsledky motorických testů plavkyně LM Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / z-skóry) Výstup
LM
11,1
10,2
- 0,9 / - 0,55
26,8
24,4
- 2,4 / - 1,07
275
320
+ 45 / 1,30
Průměr skupiny
12
9,2
- 2,8 / - 1,68
26,2
22,4
- 2,9 / - 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 / 1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
5
12
11
8
12
9
10
11
11
Z motorických testů v tabulce 17 je patrné, že se nejnižší věk podepsal na téměř všech výsledcích. Za povšimnutí stojí 5. místo ve vstupních testech na 10 m. Ve všech výstupních motorických testech si pohoršila na umístění a to o 7 příček, 4 příčky a 1 příčku. V celkovém pořadí rozdílu výkonů v testech se umístila na 11. a 9. místě. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se celkovým rozdílem 45 m umístila na 11. místě. Tyto výsledky nekorespondují s rozborem techniky plavkyně popsaným níže, jelikož je zde popsaný pozitivní posun v technice. V hodnocení kvantitativních dat se projevila věková nevýhoda a nižší fyzické dispozice ve srovnání s ostatními staršími plavci.
104
5.2.4.1 Hodnocení polohy těla Plavkyně se vyznačuje vysokou polohou těla. Vstupní videozáznam poukazuje na stabilnější polohu těla s minimálními vertikálními výchylkami. Na vstupním snímku (obr. 55 A) vidíme vytaženou, rovnou polohu těla. Zde bychom vytkli mírné předsunutí brady s pohledem šikmo dolů, které je kýžené v modelové technice pro starší plavce, ale u dětské techniky souvisí s vyšším náběhovým úhlem. Na výstupním snímku (obr. 55 B) vidíme posun v poloze hlavy směrem dolů s celkově vyšší polohou těla u hladiny. Poloha těla na obrázku 55 B působí velmi kvalitně, avšak videozáznam odhaluje příliš velké vertikální výkyvy během uplavaného bazénu, které zapříčinila špatná technika nádechu s hlavou v záklonu. Plavkyně si uvědomuje potřebu vysoké polohy těla u hladiny, a tak při prvním záběru po nádechu využívá pákového efektu a dostává opět boky do kontaktu s hladinou. Pákovým pohybem paže vynakládá sílu na vertikální zdvih těla k hladině a horizontální, dopředný pohyb je opomíjen. Výsledkem popsané techniky záběru je nízká rychlost a fyzická vyčerpanost plavkyně.
Obrázek 55 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně LM
5.2.4.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Na vstupním snímku (obr. 56 A) je patrná chyba v technice pohybového cyklu dolních končetin. Dochází k pokrčení dolní končetiny až do pravého úhlu, s následným přitažením kolene na úroveň pánve, natažením nohy směrem dolů a vytažením natažené nohy do výchozí rovné polohy s tělem. Síla kopu je vedena směrem dolů a při vykreslení a prodloužení vektoru proti působení síly, směřuje šikmo vzhůru. Pro plavkyni je kop namáhavý a pomalý. Z výše popsaného průběhu pohybového cyklu dolních končetin dále vyplývá, že u plavkyně dochází k výraznému vertikálnímu rozdílu 105
(oddálení) mezi dolními končetinami. Ze vstupního videozáznamu chválíme plavkyni za velmi aktivní, frekvenční a dynamickou práci dolními končetinami, kterými minimalizuje odchylky v technice modelového provedení kopu. Na výstupním snímku (obr. 56 B) si můžeme všimnout pokroku, nedochází ke skrčení dolní končetiny pod tělo s oddálením končetin od sebe. Kraulový kop je prováděn u hladiny a dochází k přenosu hnacích sil do horizontálního pohybu plavce směrem dopředu. Výstupní videozáznam je poznamenán špatnou technikou nádechu do záklonu. S tím je spojen propad pánve pod hladinu a negativní ovlivnění techniky pohybového cyklu dolních končetin. Záznam hodnotíme jako nezdařený pokus, bohužel pro potřeby diplomové práce nemáme jiný.
Obrázek 56 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně LM
5.2.4.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 57 A) v boční rovině je patrný přenos paže téměř nataženou končetinou a pronací ruky (dlaň směřující k hladině). Vytažení paže z vody je ve správném pořadí, obloukově vedeným pohybem ruky vpřed (obr. 57 C), s mírným zastavením lokte, dojde k výměně předloktí s nadloktím (obr. 57 A). Aby plavkyně udržela nataženou paži proti gravitaci, je zapotřebí vyvinout odpovídající svalové úsilí. Při přenosu paže nedochází k uvolnění hlavních svalových skupin, které se následně zapojují v průběhu záběru, plavec se brzy unaví. Na výstupních snímcích (obr. 57 B a 57 D) je viditelná změna v technice přenosu paže nad hladinou. Plavkyně si již uvědomuje nutnost pokrčení paže pro uvolnění svalového napětí v průběhu přenosu, ale technika je ještě nedokonalá. Na výstupním snímku (obr. 57 B) je paže ve správném postavení, uvolněná, skrčená v lokti, přirozeně vytočena hřbetem ruky do směru pohybu a s prsty směřujícími k hladině. Z videozáznamu chválíme pokračování dopředného
106
pohybu lokte, který přenáší uvolněnou paži až nad úroveň hlavy. Následně prsty protnou hladinu, paže se natahuje a vstupuje pod hladinu rovně před hlavou. Celní snímek (obr. 57 D) zachycuje paži v ne zcela osvojené technice přenosu paže.
Obrázek 57 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně LM
5.2.4.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Na vstupních snímcích (obr. 58 A a 58 C) je patrný vstup natažené paže pod vodní hladinu. Ze snímků, ani z videozáznamů nelze přesně určit, co protíná hladinu jako první, paže je natažená a je pokládána na hladinu celou svoji plochou. Oproti tomu výstupní snímky (obr. 58 B a 58 D) ukazují pozitivní změnu v technice v přípravné fázi, dochází ke správnému pořadí vstupu paže pod hladinu - prsty, zápěstí, předloktí a loket na závěr. Poloha lokte v přípravné fázi je správně vně nad hlavou, mírně vně. V takovém případě dochází k přímému natažení paže pod vodní hladinu rovnoběžně s podélnou osou těla. Pokud je loket vychýlen více do strany, v nižší poloze, dochází při natahování paže k zešikmení dráhy často protínající podélnou osu těla. V přípravné fázi nutí takový pohyb paže plavkyni ke kompenzaci v přílišné rotaci ramen, spojené s výrazným protnutím podélné osy těla druhou paží v záběrové fázi.
107
Obrázek 58 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně LM
5.2.4.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Boční snímky (obr. 59 A a 59 B) jsou v případě plavkyně LM nevypovídající o technice záběru paže, lepší představa o průběhu záběru je patrná z čelního pohledu na snímcích (obr. 59 C a 59 D). Na vstupním snímku (obr. 59 C) je viditelný přesah záběrové paže přes podélnou osu těla, pokrčení paže blížící se pravému úhlu a chybné rozevření prstů. Ze vstupního videozáznamu je dále patrný průběh paže blízko pod tělem se zakončením záběru palcovou hranou směrem dolů a dlaní dotýkající se stehna ze strany. Paže se během průběhu nádechu dostane do pronace (dlaní dolů). Vzhledem k pronaci paže, palce nasměrovaného vně od těla plavce, dochází v navazující přenosové fázi ke špatnému pohybovému stereotypu (přenos je prováděn rukou, která je nejvýš a s nízkou polohou lokte). Na výstupním snímku (obr. 59 D) je paže mírně pokrčena a vedena vně v podélné ose těla. Plavkyně využívá techniky vysokého lokte při záběru ve fázi přitahování, ale vzhledem k věku plavkyně ještě nevyužívá techniky záběru po esovité křivce. Ze snímku dále kladně hodnotíme polohu hlavy a rotaci v ramenou. Z výstupního videozáznamu je patrné chybné pokračování záběru ve fázi odtlačování, plavkyně zabírá paží pod tělem v supinaci, kde ji ponechá pasivní po dobu 108
provádění podélné rotace těla a teprve po započetí nádechu pokračuje pohybem paže směrem vně k boku s natočením ruky palcovou hranou směrem dolů. Místo pokračování správného nastavení paže záběrovými plochami ve fázi přitahování, do fáze odtlačování s využitím aktivní práce ruky pro odtlačení vody až za boky plavkyně pro maximální horizontální zrychlení do směru plavání, byl záběr proveden vertikálně směrem vzhůru do oblasti břicha s následným pasivním přesunem do polohy pro vytažení paže z vody. Závěrem poukazujeme na neodstranění odchylky od modelové techniky oddálenými prsty od sebe v průběhu záběru (obr. 59 D).
Obrázek 59 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně LM
5.2.4.6 Hodnocení provedení nadechu V expertním hodnocení plavkyně LM jsme se v předchozích kapitolách několikrát zmínili o problematice průběhu nádechu. Domníváme se, že technika provedení nádechu nebyla plavkyní dostatečně osvojena. Je to patrné i z uvedených snímků. Na vstupních snímcích (obr. 60 A a 60 C) je viditelná šikmá poloha hlavy s polohou čela výš než je brada. Proto, aby byla hlava v popsané poloze, je zapotřebí svalového tonu krčních svalů, které plavkyni přirozeně stresují a dochází k celkovému svalovému spazmu, ve kterém jsou horní končetiny zpevněné. Ve svalu, který je 109
používán, se mění negativně jeho hustota oproti hustotě vody a stává se těžší. To vede ke zhoršení plavecké polohy, spojené s náběhovým úhlem těla a nižší poloze paže u hladiny v přípravné fázi. Na výstupním snímku (obr. 60 A) je dále chyba v oddálení brady od přirozené polohy hlavy, dochází k záklonu. Na vstupním snímku (obr. 60 C) je viditelná vlna, kterou si plavkyně vytváří před sebou vertikálním zdvihem hlavy pro nádech (záklon, rotace a následný úklon). Na výstupních snímcích (obr. 60 B a 60 D) se nachází hlava v rovnoběžné poloze s hladinou a v souladu s podélnou osou těla. Na snímcích (obr. 60 E a 60 F) z pohledu nad plavkyní, je provedení nádechu chybné v obou případech. Na obrázku 60 E směřuje pohled příliš vzhůru, plavkyně se nachází ve větší rotaci než je zapotřebí. Na obrázku 60 F je výrazný záklon hlavy i šikmé nastavení hlavy popsané výše.
Obrázek 60 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně LM 110
5.2.5 Plavec MS Jedinému plavci MS z účastníků bylo na začátku experimentu 8 let a 3 měsíce. S instruktorem plavání dříve nespolupracoval. Do výstupu experimentu absolvoval na daném bazénu 41 lekcí. To ho řadí spolu s dalšími dvěma plavci mezi plavce s nejnižším počtem odplavaných lekcí ze všech účastníků. V průběhu experimentu se nezúčastnil čtyř lekcí, měl 80% docházku.
Tabulka 18. Výsledky motorických testů plavce MS Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / z-skóry) Výstup
MS
14,9
9,3
- 5,6 / - 3,41
28,6
21,2
- 7,4 / - 3,30
290
365
+ 75 / 2,17
Průměr skupiny
12
9,2
- 2,8 / - 1,68
26,2
22,4
- 2,9 / - 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 / 1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
12
7
1
12
5
1
5
4
5
Z motorických testů v tabulce 18 je patrné, že byl plavec ve výstupních testech na posledním 12. místě, ale v hodnocení rozdílu mezi časy se umístil na obou testech rychlosti na 1. místě. Z těchto výsledků je patrné, že u plavce došlo během experimentu k výrazné změně v plavecké technice. MS se v testu na 10 m zlepšil o 5 příček v pořadí z 12. na 7. místo a celkovým největším rozdílem 5,6 s zvítězil. V testu na 20 m se zlepšil o 7 příček v pořadí z 12. na 5. místo a celkovým největším rozdílem 7,4 s taktéž zvítězil. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se zlepšil o jedinou příčku z 5. na 4. místo a celkovým rozdílem pouhých 75 m, se umístil na celkovém 5. místě. Výsledky korespondují s rozborem techniky plavce popsaným níže. Jelikož byl MS jediným chlapcem v experimentu, můžeme se pouze domnívat, zda ovlivnila fyzická zdatnost (pohlaví a věk) jeho výkon oproti dívkám. Myslíme si, že svým fyzickým fondem přesahuje přes ostatní účastnice experimentu. Z tabulky je zřejmé, že pouhá fyzická výhoda je nedostatečná, aby byl nejlepším v motorických
111
testech. Dívky s lepší technickou vybaveností se v testech dokázaly prosadit na předních místech.
5.2.5.1 Hodnocení polohy těla Poloha těla plavce se na první pohled zdá být totožná, jak na vstupním snímku (obr. 61 A), tak na výstupním snímku (obr. 61 B). Při detailnějším rozboru nalezneme odlišnosti v poloze hlavy. Všimněme si na prvním obrázku 61 A plavcova pohledu dopředu a mírně vybočeného z osy roviny do strany záběrové paže, brada je předsunutá. Na snímku není zcela patrné prohnutí v zádech tak, jak je pozorovatelné ze vstupního videozáznamu. Nejprve jsme se domnívali, že se prohnutím trupu snaží plavec držet vysokou splývavou polohu, ale tato poloha je na všech videozáznamech stejná. Soudíme, že plavcova přirozená poloha je s mírně vysazenou pánví směrem vzad a nebudeme to považovat za chybu. Na výstupním snímku (obr. 61 B) se změnila poloha hlavy s pohledem dolů a v ose podélné roviny. Náběhový úhel těla s vodní hladinou je na obrázku 61 B minimální.
Obrázek 61 A - B. Hodnocení polohy těla plavce MS
5.2.5.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Na obou snímcích (obr. 62 A a 62 B) je zachycena stejná chyba, která nebyla odstraněna. Kraulový kop je prováděn s přílišnou aktivitou od kolene dolů. Vzestupná fáze kopu je započata správně z kyčelního kloubu, následně převládá aktivita v kolenním kloubu, dolní končetina se krčí až téměř do pravého úhlu a prostupuje vodní hladinu plochou od hlezenního kloubu až po prsty. Následně dojde v sestupné fázi kopu ke vtažení velkého počtu vzduchových bublin pod hladinu (bílá oblast kolem nohy). To 112
má za následek pohlcení energie kopu, který se stává neúčinný. V modelové technice je účelné protínat vodní hladinu pouze patou nohy a nárt udržet v těsné blízkosti pod hladinou. S plavcem byly trénovány tři polohy kopu (vysoký nad hladinou, modelový kop a nízký kop pod hladinou, směřující dolů) pro zlepšení pocitu rychlosti a nalezení ideální plavcovy polohy.
Obrázek 62 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavce MS
5.2.5.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 63 A) je zřejmá nízká poloha lokte, přenos je veden rukou v nejvyšším bodě paže. V modelové technice se snažíme naopak docílit vysoké polohy lokte, namísto ruky. Loket vede přenos paže až do přípravné fáze, tedy do polohy lokte nad hlavou plavce mírně vně prsty prostupují hladinou. Po celou dobu přenosu je paže v pasivním, relaxačním stavu. Ze vstupního videozáznamu vyplývá, že se paže vytahuje z vody ve správném pořadí. Loket protne hladinu jako první, následně nedochází k vertikálnímu zdvihu, ale loket je zastaven na hladině, paže se vytáčí do pronace a krčí v loketním kloubu a předloktí se pohybuje vzhůru. Dále se paže v pokrčené poloze po obloukovité dráze přenáší před hlavu a energickým úderem vstupuje celou svoji plochou pod hladinu s opětovným roztříštěním vody do vzduchu a vytvořením vlny do protipohybu plavce. Na vstupním snímku (obr. 63 C), který je pořízen z čelního pohledu, vidíme fázi vertikálního zdvihu paže s vysokou polohou ruky a s doprovodným zdvihem vodního sloupce do vzduchu. Na výstupním snímku (obr. 63 B) je na první pohled patrné minimalizování rozstřiku vody při vytažení paže z vodní hladiny. Loket je nejvýš z celé paže. Více o technice je vidět z výstupního videozáznamu, na kterém je zachycena záběrová fáze
113
s dokončením do pronace. Plavcův palec směřuje ven od těla s dlaní dolu místo k tělu s dlaní směřující vzhůru. Začátek přenosové fáze je započat pokrčením lokte, který protíná hladinu směrem vzhůru. Tento pohyb by měl nadále pokračovat, ale plavec vertikální zdvih lokte zastaví a vnějším obloukem kyvadlově přenáší předloktí v pronaci před hlavu, loket s téměř nataženou paží protíná hladinu. Při přenosové fázi nedochází k uvolnění paže, ani k dopřednému pohybu paže v navazující přípravné fázi. Výstupní snímek (obr. 63 D) ukazuje na střídání předloktí s nadloktím při nízké poloze lokte u hladiny. Ke střídání dochází daleko za podélnou osou těla, protože loket nebyl vertikálně zvedán směrem vzhůru a nemohl přenést paži v pasivním stavu přes hlavu horním obloukem.
Obrázek 63 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavce MS
5.2.5.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Vstupní snímek (obr. 64 A) ukazuje paži v kontaktu lokte s hladinou a předloktí s prsty směřujícími vzhůru. Paže je ve zcela opačném pořadí, než je tomu v modelové technice. Vstupní snímek (obr. 64 C) z čelního pohledu je neprůkazný. Na výstupním snímku (obr. 64 B) se paže nachází v ploché pozici se spadlým loktem na hladině a s prsty protínajícími hladinu. Takový záběr je plochý a dochází k dopřednému pohybu 114
paže paže pod hladinou. V ideálním případě paže aktivně protíná hladinu a spolu s podélnou rotací trupu je aktivně vytažena do dálky. Při tomto pohybu pak dojde k horizontálnímu posunu plavce do směru plavání. Vzhledem k správné technice plavec využívá splývavé polohy. Vlivem správného provedení techniky dochází ke skluzu po hladině, plavec tím ušetří potřebné síly. Nízká poloha lokte v přípravné fázi se projevuje neosvojením správné podélné rotace těla, kdy je rameno vytaženo nad hladinou. Tento chybný pohyb umožnění loktu, aby pasivně propadl k hladině v průběhu přenosové fáze. Výstupní snímek (obr. 64 D) odhaluje pozici lokte při kontaktu prstů s hladinou. Loket by se měl pohybovat blíž k podélné ose těla a ve vyšší poloze, než je tomu na snímku. Z polohy paže lze usuzovat technicky nezvládnutý přenos paže, který je veden obloukovitě s nízkou polohou lokte, viz popis v předchozí kapitole.
Obrázek 64 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavce MS
5.2.5.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Na vstupním snímku (obr. 65 A) je pohyb ve fázi přitahování započat pokrčením paže v lokti a přitahováním lokte pod hrudník s přizvednutými prsty směřujícími vzhůru k hladině. Během přechodu do odtlačování se paže nemění a nadále prsty směřují vzhůru a to až do doby dokončení přitažení lokte k boku plavce, kdy je ruka 115
v rovnoběžné poloze s hladinou. Loket nadále pokračuje v pohybu nad boky plavce a protíná hladinu směrem vzhůru, i když nedošlo k dokončení záběru do protažené paže a s dokončením odtlačení vody rukou, prsty v supinaci. Plavcovi se podařilo minimalizovat nastavení odporových ploch paže při záběru. Výsledkem je svalové úsilí energeticky náročné a minimální dopředný pohyb kraulovými končetinami (obr. 65 C). Na výstupním snímku (obr. 65 B) využívá plavec nastavení záběrových ploch tak, aby posunul své tělo do směru plavání. Došlo k odstranění přitahování lokte pod tělo, ale objevila se chyba v pokrčení paže do pravého úhlu. Paže je ve vysoké poloze blízko u těla a přesahuje přes podélnou osu těla, takový záběr ztrácí na svoji účinnosti. Výstupní snímek (obr. 65 D) zachytil spadlý loket, který je mírně přitahován k tělu a paži pokrčenou do pravého úhlu daleko přesahující přes podélnou osu těla. Hlava i tělo jsou v podélné rotaci, která je nevhodná během záběrové fáze. Z výstupního videozáznamu dále hodnotíme chybnou fázi uchopení na začátku záběru, při které plavec rotuje rukou až do polohy kolmé k hladině s malíkovou hranou dolů a palcovou hranou k hladině. Následně poté začne s přitahováním paže pod tělo. Plavec správně dokončí fázi odtlačování až do natažení paže, ale s chybnou rotací ruky, která je malíkovou hranou vzhůru při protínání hladiny do přenosové fáze. To vede k negativnímu ovlivnění techniky přenosu.
116
Obrázek 65 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavce MS
5.2.5.6 Hodnocení provedení nadechu Na vstupním (obr. 66 A) i výstupním (obr. 66 B) snímku z bočního pohledu vidíme stejnou chybu, která nebyla opravena. Je jím dlouhá doba nádechu, která zasahuje až do druhé poloviny přenosové fáze. Jisté zlepšení je zde viditelné, jelikož na obrázku 66 A si plavec tzv. dýchá do ruky a na obrázku 66 B dokončuje nádech a ústa plavce se nachází těsně pod hladinou. Celní snímky (obr. 66 C a 66 D) zachycují stejnou chybu jako snímky (obr. 66 A a 66 B). Jediný rozdíl je v nádechu během přenosu pravé paže na obrázku 66 C a v nádechu během přenosu levé paže na obrázku 66 D. Vstupnímu snímku (obr. 66 E) bychom mohli věnovat samostatnou kapitolu, jelikož je zde dostatečný počet technických chyb. Soustředíme se pouze na polohu hlavy, která je nadměrně vytočena až do polohy na zádech s pohledem přímo vzhůru a při detailnějším pohledu zjistíme, že hlava vybočuje z podélné osy mírným úklonem brady doprava a čelem doleva z horního pohledu. Na výstupním snímku (obr. 66 F) je zachycena správná technika nádechu. Hlava je položena na hladině, v prodloužení trupu a s pohledem do boku. Ale v průběhu přenosové fáze, by měl být plavcem nádech již ukončen a hlava postupně přetáčena pohledem dolů. 117
Obrázek 66 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavce MS
5.2.6 Plavkyně TJ Plavkyni TJ bylo na začátku experimentu 6 let a 8 měsíců, byla 2. nejmladší plavkyní ze všech účastníků. S instruktorem plavání dříve nespolupracovala. Do výstupu experimentu absolvovala na daném bazénu 92 lekcí. V průběhu experimentu se nezúčastnila šesti lekcí, se 70% docházkou se dělí o poslední místo.
118
Tabulka 19. Výsledky motorických testů plavkyně TJ Iniciály Test na 10 m Výsledné účastníka zlepšení (sekundy) experi(sekundy mentu Vstup Výstup / z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy) Vstup
Výstup
Výsledné zlepšení (sekundy / z-skóry)
Test souvislého plavání na 10 min (metry) Vstup
Výsledné zlepšení (metry / Výstup z-skóry)
TJ
14,2
9,8
- 4,4 / - 2,68
26,7
22
- 4,7 / - 2,10
280
360
+ 80 / 2,32
Průměr skupiny
12
9,2
- 2,8 / - 1,68
26,2
22,4
- 2,9 / - 1,28
296,7
354,2
+ 57,5 / 1,67
Průměr celkem
11,8
9,2
- 2,55 / - 1,55
25,7
21,8
- 4,0 / - 1,78
292,5
359,6
+ 67,1 / 1,94
Výsledné pořadí
11
10
2
7
7
6
8
5
2
Z motorických testů v tabulce 19 je patrné, že i při nízkém věku je plavkyně schopna do výsledků promluvit. V celkovém pořadí míry zlepšení v testech rychlosti se umístila na 2. a 6. místě. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut se zlepšila o tři příčky z 8. na 5. místo a celkovým rozdílem 80 m, se umístila na 2. místě. Výsledky motorických testů poukazují na progresi v osvojení si správné plavecké techniky. Výsledky korespondují s pozitivním rozborem techniky plavkyně popsaným níže. 5.2.6.1 Hodnocení polohy těla Na vstupním snímku (obr. 67 A) je patrná klesající poloha těla směrem dolů s boky níž, než je hrudník a dolními končetinami pod úrovní boků. Ze dvou rovin, roviny těla plavkyně a roviny hladiny, dostaneme náběhový úhel, který by neměl přesahovat hranici nad 10°. Expertním odhadem se domníváme, že náběhový úhel plavkyně na obrázku 67 A je výrazně větší. Příčinu shledáváme v neosvojené technice pohybového cyklu dolních končetin, který by měl být prováděn u hladiny, ale je prováděn plavkyní hluboko pod hladinou šikmo dolů, výslednice vektoru síly v opačném směru působí směrem šikmo vzhůru a snižuje účinnost horizontální složky pohybu plavkyně. Na výstupním snímku (obr. 67 B) je patrné zlepšení ve snížení náběhového úhlu těla s hladinou, napřímením zad, pánve a dolních končetin do rovnoběžné polohy s hladinou. Z výstupního videozáznamu jsou patrné nedostatky v technice nádechu, při kterých dochází k vertikálnímu poklesu pánve směrem dolů a následnému zdvihu pánve k hladině v průběhu záběrové fáze paží. Těžiště plavkyně je 119
v průběhu plavání značně rozkolísané a vzhledem k tomu také nemůže dosahovat lepších časů, i když si v průběhu experimentu osvojila správnou techniku kraulových paží.
Obrázek 67 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TJ
5.2.6.2 Hodnocení pohybového cyklu dolních koncetin Na vstupním snímku (obr. 68 A) záběr zachycuje levou dolní končetinu v dokončené sestupné fázi. Všimněme si flexe v hlezenním kloubu, přitažených prstů k bérci, ve chvíli, ve které by měl být hlezenní kloub v maximálním uvolnění a pokud možno v extenzi, aby byl kraulový kop dokončen. Již v předchozí kapitole jsme upozornili na nízkou polohu končetiny směřující šikmo dolů a rozkladu sil s negativní vertikální složkou. Vstupní videozáznam dále ukázal na chybu pravé dolní končetiny, která se pouze pasivně propne, ale neprovede aktivní stlačení vody. Na výstupním snímku (obr. 68 B) se dolní končetiny nachází spíše v prsovém kopu namísto kraulovém. Domníváme se, že plavkyně usilovně přemýšlí o technice paží a zapomíná na kvalitní provedení pohybového cyklu dolních končetin. Z výstupního videozáznamu je patrné skrčení levé dolní končetiny před protnutím hladiny obličejovou částí pro uskutečnění nádechu. Následně dojde k flexi v hlezenním kloubu, přitažením nártu s prsty k bérci a následné rotaci směrem dolů. Vlivem nastavení vnitřní části chodidla do směru kopu dojde k aktivnímu sešlápnutí vody do propnuté dolní končetiny. Po výše popsaném mohutném sešlápnutí vody levou dolní končetinou, se technika opakuje v menší míře u obou dolních končetin, které se nacházejí vertikálně nad sebou. Je to důsledkem rotace těla v kolmém postavení v podélné ose k rovině hladiny a vytočení hlavy s pohledem vzhůru. Kop není veden nártem nohy do stlačení vody, ale je naopak
120
veden sešlápnutím vody chodidlem za sebe. Po ukončení nádechu, dochází k navrácení správné techniky pohybového cyklu dolních končetin. Vlivem nutnosti provádění nádechu po jednom pohybovém cyklu, se plavkyně pravidelně dostává do negativní polohy popsané výše. Plavkyně neumí koordinovat nádech s požadovanou technikou pohybového cyklu dolních končetin dolních končetin.
Obrázek 68 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TJ
5.2.6.3 Hodnocení kraulové paže v přenosové fazi Na vstupním snímku (obr. 69 A) je paže ve správném postavení s vysokým loktem a pokrčenou paží v loketním kloubu směrem k hladině. Odchylky od modelové techniky, které se plavkyně dopouští, je nízký vertikální zdvih paže tak, aby se přenášela bez kontaktu s hladinou a nepřenášela se vodní hladinou do protisměru plavání. Druhou chybou je zastavení dopředného pohybu lokte daleko za hlavou. Vstupní snímek (obr. 69 C) zachycuje nízkou polohu lokte. Trajektorie lokte během přenosu je velmi vzdálená vně od podélné osy těla a neprochází ani v rovině nad ramenem rovnoběžně s podélnou osou těla. Ruka je celá pod hladinou a její přenos je ztížen odporem vody. Důvod nízké polohy lokte je v pasivitě rotace ramen v podélné ose. I když nemáme k dispozici snímek pod hladinou v čelní rovině, domníváme se, že ramena jsou ve stejné rovině rovnoběžně s hladinou. Na výstupním snímku (obr. 69 B) je paže v relativně ideální poloze. Při kolmé poloze nadloktí a lokte k hladině by mělo předloktí s rukou uvolněně směřovat dolů k hladině a být nepatrně před nadloktím. Na snímku je patrné svalové úsilí, s pohybem předloktí směrem vzhůru do šikmé polohy, ruka s prsty je ve správné uvolněné poloze. Na výstupním snímku (obr. 69 D) je paže v poloze modelové techniky.
121
Obrázek 69 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TJ
5.2.6.4 Hodnocení kraulové paže v přípravné fazi Na vstupních snímcích (obr. 70 A a 70 C) vidíme stejnou polohu paže v přípravné fázi z bočního a čelního pohledu. Protnutí hladiny je provedeno loktem s přizvednutým předloktím paže směrem šikmo vzhůru. Ruka je ve flexi, vytočena dovnitř a prsty jsou sevřené. Na výstupním snímku (obr. 70 B) z boční roviny je paže zachycena v téměř natažené poloze, paže dopadá celou svoji plochou na vodní hladinu a prsty jsou sevřené. Na výstupním snímku (obr. 70 D) by se nacházela paže ve správné poloze, kdyby prsty protínaly vodní hladinu v rovině lokte rovnoběžné s podélnou osou těla. Na snímku je vysoký loket, který vzhledem k přetažení paže k podélné ose těla, až mírně přesahuje přes ni, po vstupu ruky pod vodní hladinu a natahování paže, začne padat obloukovitě doprava dolů k hladině. Takový pohyb lokte ještě více podpoří přesah paže protínající hladinu přes osu těla v průběhu natažení paže. Dopředná síla vstupu paže pod vodní hladinu se pak skládá z mnoha vektorů na místo dvou, šikmo seshora dolů a dopředu ve směru plavání.
122
Obrázek 70 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TJ
5.2.6.5 Hodnocení kraulové paže v zaběrové fazi Na vstupním snímku (obr. 71 A) je patrné chybné provedení záběrové fáze levou paží pod hladinou. V přechodné fázi plavkyně udělá chybu v sevření prstů v pěst, kterou si přenáší až do ukončení záběru a vytažení paže z vody. Fázi přitahování plavkyně provádí správně s vysokým loktem a tupým úhlem v loketním kloubu. Jakmile se paže ocitne pod ramenem, dojde k pokrčení paže do pravého úhlu a k supinaci ruky dlaní nahoru. Fáze odtlačování je prováděna v těsné blízkosti s hrudníkem a břichem plavkyně s následným natažením paže vedle těla, natočením ruky malíkovou hranou vzhůru a sevřenou dlaní v pěst. Na začátku rotace hlavy pro nádech, si plavkyně ještě jednou zabere rukou pod hladinou. Na vstupním snímku (obr. 71 C) z čelního pohledu se neprojevila chyba sevřené ruky v pěst, nedošlo ale k odstranění odchylky od modelové techniky zmenšením úhlu předloktí s nadloktím v loketním kloubu, naopak tento úhel převyšuje pravý úhel zmíněný na obrázku 71 A. Plavkyně má správnou polohu hlavy směrem dolů. Na výstupním snímku (obr. 71 B) pozorujeme zvětšení úhlu v loketním kloubu, paže je téměř natažena s vysokou polohou lokte (obr. 71 D), kterou lze docílit k nastavení záběrových ploch pro účinný záběr. Drobnou chybou jsou 123
rozevřené prsty v průběhu záběru, voda proniká mezi prsty a nedochází k takové účinnosti záběru. Domníváme se, že změna v technice záběru plavkyni výrazně napomáhá k lepším výkonům v motorických testech.
Obrázek 71 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TJ
5.2.6.6 Hodnocení provedení nadechu Na vstupních snímcích (obr. 72 A, 72 C i 72 E) si můžeme všimnout úklonu hlavy v boční rovině směrem vzhůru. Chybné provedení nádechu na snímcích je velmi časté u dětské techniky a u začátečníků, kteří se s boční polohou těla teprve seznamují. Domníváme se, že je tomu proto, že plavci mají tendenci se od vody co nejvíce vzdálit, aby se mohli nadechnout. Nastavují svoji hlavu do nevhodné polohy. Při úklonu hlavy do strany (směrem vzhůru v boční rovině), dochází k oddálení čela s očima od hladiny. Taková poloha je velmi náchylná ke vdechnutí vody do úst. Dále dochází k aktivaci krčních svalů, aktivaci širokého zádového svalu, deltového svalu vzhledem ke snaze se o vodní hladinu aktivně nataženou paží v přechodné fázi vzepřít. Při modelové technice se naopak snažíme co nejvíce položit hlavu na vodní hladinu, spodní oko je mírně či zcela potopené pod hladinou, brada s ústy je výš než spodní oko. Jednoduchá pomůcka je tlačit čelo do paže, která je natažená před hlavou během přechodné fáze v těsné 124
blízkosti s hladinou. Na výstupním snímku (obr. 72 B) je hlava položena na hladinu, pohled je mylně směřován šikmo vzhůru. Na výstupním snímku (obr. 72 D) je patrný stejný průběh nádechu jako na obrázku 72 B. Rádi bychom zde upozornili na chybnou polohu paže v přechodné fázi, která by měla být v prodloužení podélné osy těla a nachází v dalekém přesahu přes tuto osu. Plavkyně tímto pohybem koriguje rovnováhu těla, které je přetočeno více, než je pro nádech nezbytné. Na výstupním snímku (obr. 72 F) je hlava v záklonu mimo osu těla. Na obrázku 72 F jsou zachyceny další odchylky popsané již v jiných kapitolách výše.
Obrázek 72 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TJ
125
5.2.7 Popis celé kontrolní skupiny Z tabulky 20 je patrné výsledné zlepšení kontrolní skupiny v testu na 10 m o 0,5 s nad experimentální skupinou. V testu na 20 m byla kontrolní skupina horší než experimentální o 2,2 s. Domníváme se, že je tomu tak výraznějším posunem v technice plavání kraul a v důsledku podávání zpětné informace prostřednictvím rozborů videozáznamů techniky. Odpovídá tomu i další parametr výsledného zlepšení v testu souvislého plavání po dobu 10 minut, kde je průměr kontrolní skupiny o 19,2 m horší než průměr skupiny experimentální. Statistickou a věcnou významnost rozdílu ve zlepšení uvádíme souhrnně v samostatné kapitole 5.3.
Tabulka 20. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin
Název skupiny
Test na 10 m (sekundy)
Výsledek (sekundy)
Vstup Výstup
Test na 20 m s obrátkou (sekundy)
Test souvislého plavání na 10 Výsledek Výsledek min (sekundy) (metry) (metry)
Vstup Výstup
Vstup Výstup
Průměr kontrolní skupiny celkem
12
9,2
- 2,8
26,2
22,4
- 2,9
296,7
354,2
+ 57,5
Průměr experimentální skupiny celkem
11,5
9,2
- 2,3
26,2
21,1
- 5,1
288,3
365
+ 76,7
5.3 Statisticka a věcna významnost výsledného zlepšení V tabulce 21 jsme převedli výsledné hodnoty zlepšení v jednotlivých testech na z-skóry, abychom si umožnili následné zpracování statistických dat. Jsme si vědomi, že vyššího zlepšení dosahují účastníci, kteří měli horší vstupní výsledky motorických testů. Jsme si také vědomi rozdílných hodnot na vstupních testech, avšak tyto rozdíly nebyly natolik statisticky výrazné, abychom výsledné hodnoty dále upravovali. Proto jsme zvolili níže popsaný postup zpracování dat.
126
Tabulka 21. Výsledné hodnoty motorických testů se zlepšením v z-skórech Iniciály účastníků experimentu
Test na 10 m (sekundy)
Zlepšení (z-skóry)
Test na 20 m s obrátkou (sekundy)
Test souvislého plavání na Zlepšení Zlepšení 10 min (z-skóry) (z-skóry) (metry)
Vstup Výstup
Vstup Výstup
Vstup
Výstup
AG
12,5
9,0
- 2,13
27,3
21,0
- 2,81
270
355
2,46
AM
12,0
8,8
- 1,95
28,5
21,1
- 3,30
280
360
2,32
AŠ
12,7
9,8
- 1,77
27,8
22,7
- 2,28
220
300
2,32
HJ
11,5
9,5
- 1,22
25,2
22,9
- 1,03
290
360
2,03
ŠŠ
10,8
9,1
- 1,04
25,0
19,2
- 2,59
370
440
2,03
TZ
9,6
8,9
- 0,43
23,3
19,6
- 1,65
300
375
2,17
AH
12,4
9,4
- 1,83
25,8
22,5
- 1,47
290
350
1,74
AJ
9,5
8,2
- 0,79
21,6
23,0
0,62
325
360
1,01
BM
9,9
8,5
- 0,85
22,3
21,5
- 0,36
320
370
1,45
LM
11,1
10,2
- 0,55
26,8
24,4
- 1,07
275
320
1,30
MS
14,9
9,3
- 3,41
28,6
21,2
- 3,30
290
365
2,17
TJ
14,2
9,8
- 2,68
26,7
22,0
- 2,10
280
360
2,32
Vysvětlivky: V testu na 10 m byl vstupní průměr 11,76 s a směrodatná odchylka 1,64 s. V testu na 20 m byl vstupní průměr 25,74 s a směrodatná odchylka 2,24 s. V testu na souvislé plavání po dobu 10 minut byl vstupní průměr 292,50 m a směrodatná odchylka 34,49 m. Díky tomu, že zlepšení se u testů na 10 a 20 m projevilo rychlejším časem, jsme výsledky převedli na záporné z-skóry. Účastnice AJ měla hodnotu u výstupního testu na 20 m kladnou, jelikož došlo ke zhoršení výsledku. Z-skóry nám uvádí o kolik došlo ke zlepšení směrodatné odchylky od vstupního výkonu. Tedy čím větší číslo, tím došlo k výraznějšímu zlepšení.
Výsledky Mann-Whitneyho testu Výsledky neparametrického Mann-Whitneyova testu neprokázaly statistickou významnost rozdílu mezi experimentální a kontrolní skupinou. Na vině je, především malý počet účastníků (N=12). Proto považujeme za významnější hodnocení věcné významnosti Cohenovým delta v následujícím odstavci. Rádi bychom poukázali na výrazné přiblížení se statistické významnosti výsledku testu v souvislém plavání po dobu 10 minut s hodnotou 0,063. 127
Tabulka 22. Výsledky Mann-Whitneyho testu Motorické testy
Mann-Whitney U
Wilcoxon W
Z
p hodnota
Test na 10 m
17,000
38,000
- 0,160
0,873
Test na 20 m
9,500
30,500
- 1,363
0,173
Test souvislého plavání na 10 minut
6,500
27,500
- 1,861
0,063
Věcna významnost rozdílu ve zlepšení – Cohenovo delta Ke zjištění velikosti efektu výzkumu jsme použili Cohenovo delta. Velikost efektu je mírou síly vztahu mezi dvěma proměnnými, která není ovlivněna velikostí vzorku. Cohenovo delta udává velikost rozdílu mezi dvěma průměry ve směrodatných odchylkách. Pro Cohenovo delta platí, že pokud je velikost účinku 0,2 – 0,3 může být efekt malý, při účinku 0,5 může být efekt střední a při účinku 0,8 > může být efekt velký URL 2. V tabulce 23 uvádíme výsledné hodnoty Cohenovo delta pro jednotlivé motorické testy. Věcná významnost rozdílu ve zlepšení experimentální skupiny oproti kontrolní skupině je výrazná u testu na 20 m a souvislého plavání po dobu 10 minut. Věcná významnost rozdílu ve zlepšení u testu na 10 m je malá.
Tabulka 23. Věcná významnost rozdílu ve zlepšení - Cohenovo delta Motorické testy
Průměr zlepšení experimentální skupiny (z-skóry)
Průměr zlepšení kontrolní skupiny (z-skóry)
Směrodatná odchylka pro Cohenovo d
Cohenovo delta
Velikost efektu
Test na 10 m
-1,42
-1,68
0,87
0,30
malý
Test na 20 m
-2,28
-1,28
1,14
0,87
velký
Test souvislého plavání na 10 minut
2,22
1,67
0,44
1,25
velký
128
5.4 Motorické testy po 6měsících – 09.12.2013 S účastníky experimentu byl proveden s odstupem 14 lekcí test souvislého plavání po dobu 10 minut, 09.12.2013. Výsledky byly ovlivněny třemi důvody. Výuka probíhala na větším bazénu, kam většina účastníků experimentu přešla. Bazén měl rozměry 17,2 x 5,7 x 1,5 m a byl v porovnání s výukovým bazénem v experimentu o 7,2 m delší. Ve větším bazénu se tolik neprojevila výhoda častějších odrazů od stěny do splývání. Druhým důvodem ovlivnění výsledků byla změna obsahové náplně výuky, která byla soustředěná na výuku plaveckého způsobu prsa. Vzhledem k nevhodnosti kombinovat pohybové učení plaveckých způsobů prsa a kraul, byla technika kraul posouvána do ústraní. Třetím důvodem byla jiná organizace testu. Plavci se po odplavání první délky bazénu řadily do vláčku za sebe a plavaly ve dvou skupinách na elipsách. Zjištěné výsledky nebyly součástí experimentu, prezentujeme je jen jako zajímavost.
Tabulka 24. Výsledky testu souvislého plavání na 10 minut po 6ti měsících Iniciály účastníků
AG AM
Test Výstup 355 360 souvislé- 18.6.2013 ho plavání na Top Hotel 10 min 09.12.2013 275 318 (metry)
AŠ
HJ
ŠŠ
TZ
AH
AJ
BM
LM
MS
TJ
300
360
440
375
350
360
370
320
365
360
241
-
424
-
-
344
304
-
293
-
Vysvětlivky: Chybějící data v tabulce jsou z důvodu nepřítomnosti plavkyně na testech, nebo ukončení spolupráce (upřednostnění jiné zájmové aktivity) nebo pokračování v kurzu na Panorama Hotelu.
129
6 DISKUSE Výsledky práce potvrdily vliv následné zpětné informace prostřednictvím videonahrávek a slovního popisu na pozitivní změnu techniky plaveckého způsobu kraul 6 – 9letých dětí. Ve výsledkové části jsme se zaměřili na hodnocení posunu jednotlivých účastníků experimentu v kvalitě techniky kraul a v motorických testech. Hodnotili jsme pozitivní posun v jednotlivých fázích nácviku techniky kraul a odstraňování nedostatků v osvojované technice. Míru zlepšení jsme hodnotili jak u jednotlivých účastníků experimentu, tak jsme porovnali zlepšení mezi experimentální a kontrolní skupinou. Souhrnně je možné říci, že v testu na 20 m byl průměr výsledného zlepšení (rozdíl mezi vstupními a výstupními motorickými testy) u experimentální skupiny o 2,2 s lepší než u skupiny kontrolní. Velikost efektu věcné významnosti dle Cohenovo delta byla velká. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut byl průměr výsledného zlepšení u experimentální skupiny o 19,2 m lepší než u skupiny kontrolní. Velikost efektu věcné významnosti dle Cohenovo delta byla i zde velká. Pouze test na 10 m naše předpoklady nepotvrdil, kontrolní skupina dosáhla zlepšení v průměru 0,5 s oproti experimentální skupině. Velikost efektu věcné významnosti dle Cohenovo delta vyšla malá. V testu na 10 m jsme zaznamenali nejlepší zlepšení o 5,6 s. V testu na 20 m jsme dokonce u dvou účastníků experimentu zaznamenali zlepšení o 7,6 s. V testu souvislého plavání po dobu 10 minut jsme zaznamenali zlepšení až o 85 metrů. Posun v kvalitě techniky kraul je patrný u všech účastníků experimentu, i když ne všechny chyby se podařilo v průběhu 20 lekcí odstranit. Pozitivní vliv rozborů techniky jako následné zpětné informace vidíme v tom, že se účastnici měli možnost vidět, měli možnost vyslechnout komentáře instruktora, zeptat se a ujasňovat si představu žádoucí techniky v konfrontaci s viděnou realitou aktuální vlastní techniky. Rozbor videonahrávek modelové techniky kraul byl rovněž důležitý. Účastníci experimentu měli možnost spojit si slovní popis s obrazem. Možnost porovnat svou techniku s modelovou mělo pozitivní odezvu. Ověřili jsme si i teoretické poznatky, že při učení je pro žáky důležité chápání pohybu v celku spolu s poznámkami o důležitých bodech techniky, čímž vzrostla schopnost přesnějšího pozorování. 130
Uvědomujeme si také možný negativní vliv rozborů techniky s použitím následné zpětné informace a tím je převládající konstruktivní kritika, byť konstruktivní. Velký důraz je třeba klást na individualitu účastníka a jeho schopnost zpracovat poskytnuté informace. Konstruktivní kritika nesmí být vnímána negativně, aby to účastníka neodradilo od výuky plavání. Velmi důležitá je motivace ke spolupráci při pohybovém učení zařazená do rozborů techniky i obecně během výuky. Věkové složení účastníků nebylo pro záměr práce podstatný. Soustředili jsme se na kvalitativní změnu projevu techniky kraul, popřípadě kvantitativní změnu v motorických testech. Neporovnáváme uplavané maximální hodnoty, ale hodnotíme míru zlepšení. Při komunikaci s dětmi jsme zohledňovali jejich možnosti dané vývojovou úrovní psychických funkcí. Během rozboru i při výuce jsme však používali termíny z plavecké terminologie a až následně při neporozumění, jsme zvolili známější synonymum k danému výrazu, spolu s ukázkou. Naším záměrem bylo osvojení si plavecké terminologie již v dětském věku, protože je přesná a efektivní pro rychlou komunikaci během výuky, při které může hrozit prochládání. Výsledky práce mohly být ovlivněny několika faktory. Prostředí, ve kterém byl experiment prováděn, nebylo stresující, ale omezovalo při záznamu techniky kraul použití techniky (kamer). Technická kvalita záznamů tím byla ovlivněna. Záznamy techniky plavání, které se prováděly i opakovaně, a motorické testy v průběhu jedné plavecké jednotky mohly vést k únavě a zkreslit výsledné hodnoty. Pro všechny účastníky experimentu však byly podmínky shodné. Jako alternativu pro kvalitní záznam plavecké techniky je možné využít např. plavecké laboratoře FLUM v areálu FTVS na UK v Praze, kde je prosklený plavecký bazén s protiproudem, určený k pořizování videozáznamů plavecké techniky. V první výzkumné otázce jsme předpokládali, že dojde k pozitivním pokrokům v technice obou testovaných skupin. Tento předpoklad se naplnil bez výjimek. V druhé výzkumné otázce jsme předpokládali, že vlivem poskytnuté zpětné informaci dojde k výraznější změně techniky kraul u experimentální skupiny. Tento předpoklad se také naplnil. Plně si však uvědomujeme, že na posun v technice má podstatný vliv také individualita každého účastníka experimentu a jeho schopnost zpracovat sdělené informace, ať už z výuky či z rozborů videozáznamů. 131
Ve třetí výzkumné otázce jsme předpokládali, že může dojít k negativnímu postoji některého účastníka experimentu. Tato domněnka se nepotvrdila. Na úspěchu se podílela bezpochyby motivace uplatňovaná během rozborů videozáznamů a také schopnost individuálně přizpůsobit výklad a prezentace. V poslední, čtvrté výzkumné otázce jsme předpokládali výraznější zlepšení ve výsledcích motorických testů u experimentální skupiny. Pouze ve dvou motorických testech ze tří se nám podařilo zlepšení potvrdit. Experimentální skupina měla lepší výsledky v testu na 20 m a v testu souvislého plavání po dobu 10 minut, ale v testu na 10 m se umístila až za kontrolní skupinou. Domníváme se, že k tomu mohlo dojít v důsledku charakteru testu, ve kterém se vyšší efektivita techniky plavání vzhledem ke krátké vzdálenosti nemusela ještě projevit. Práce splnila naše cíle nad očekávání. Vzhledem k práci s videonahrávkami a přípravami rozborů videozáznamů, jsme měli možnost vidět výstup vlastní koncepce výuky. Dále jsme z videozáznamů výuky viděli reakce dětí, které nelze během výuky postřehnout a jejich pochopení slovnímu výkladu cvičení. Měli jsme také možnost nahlédnout na naši kvalitu ukázek jednotlivých technik. Obdrželi jsme tak rozsáhlou vlastní zpětnou vazbu, se kterou jsme v průběhu experimentu pracovali a tím zkvalitňovali výsledné výsledky práce. Díky této práci došlo ke změně osobní koncepce některých metodických postupů výuky kraul, které jsem nyní schopen využívat u mladších kategorií, než byli účastníci experimentu.
132
7 ZÁVĚR Cílem práce bylo posoudit vliv poskytování následné zpětné informace prostřednictvím videonahrávek na zlepšení techniky kraul 6 – 9letých dětí. Stanovený cíl jsme splnili. Ve výsledkové části práce jsme zhodnotili kvalitativní změnu v technice kraul u všech účastníků experimentu a to v šesti sledovaných parametrech techniky. Dále jsme zpracovali a přehledně uvedli kvantitativní data z motorických testů všech účastníků experimentu uvedené v tabulce 3. Zaznamenali jsme kladné osvojení modelové techniky u plavců, ale i převládající odchylky v technice, které nebyly v průběhu experimentu odstraněny. Naším dílčím cílem bylo zjistit, jak na rozbory techniky kraul budou plavci z experimentální skupiny reagovat. Výsledkem jsme byli potěšeni. Motivace vyzkoušet si sami cvičení z rozborů modelové techniky, případně opravit si vytknuté odchylky od modelové techniky z rozborů natočených lekcí, byla viditelná na každém z účastníků experimentální skupiny. Děti velmi zaujaly videonahrávky z plaveckých závodů, ale i např. medailonek o Michaelovi Phelpsovi. Na základě výsledků práce jsme nabyli dojmu, že výstup 6 – 9letých dětí z výuky plavání nemusí vykazovat tak hrubé nedostatky, jaké jsou produkovány běžnou praxí. Avšak nelze říci, že teorie modelové techniky plaveckého způsobu kraul u dospělých lze přenést do dětské techniky bez výraznějších změn a úlev. Děti v tomto věkovém období nemají odpovídající tělesné parametry, svalovou zdatnost a precizní řízení motoriky pro provedení detailů dospělé techniky kraul. Kvalita a forma v experimentu využívané zpětné informace má pozitivní dopad na konstituování techniky plavání. Práce měla za úkol zvýšit kvalitu a propracovanost didaktických metod plavecké výuky. Na základě naší zkušenosti bychom doporučili rozbory zařazovat jako bloky s přiměřenými časovými odstupy podle postupu ve výuce. S četností rozborů a pauzami je zapotřebí pracovat operativně vzhledem k charakteru skupiny a cíli. Očekáváme, že naše práce bude prospěšná všem plaveckým trenérům, instruktorům plavání, i učitelům školního plavání. Výsledky práce by je mohly povzbudit k rozšíření poskytovaných zpětných informací o analýzu videozáznamů
133
zachycené techniky svých klientů, či k využití videonahrávek pro upřesnění představy optimální techniky plavání nebo korekce odchylek od této techniky. Práce by také mohla motivovat plavecké odborníky k hledání didaktických metod, jak docílit kvalitního plaveckého pohybu už v mladším školním věku.
134
LITERATURA 1.
BEDRNOVÁ, E., JAROŠOVÁ, E., NOVÝ, I. a kol. Manažerská psychologie a sociologie. 1. vyd. Praha : Management Press, 2012. 615 s. ISBN 978-80-7261239-0.
2.
BROOKS, M. Developing swimmers. Champaign, IL : Human Kinetics, 2011. 227 p. ISBN 978-0-7360-8935-7.
3.
CLARYS, J., P. Human morphology and hydrodynamics. In Terauds, J., Bedingfield, E. W. (Eds.) International series on sport sciences. Swimming III. USA : University Park Press, 1979.
4.
COLWIN, C., M. Breakthrough swimming. 1 st ed. Champaign, USA : Human Kinetics, 2002. ISBN 07-360-3777-2.
5.
COLWIN, C., M. Swimming dynamics (Winning, Techniques and Strategies). 1 st ed. USA : Mosters press, 1999. ISBN 1-57028-206-4.
6.
COLWIN, C., M. Swimming into 21.century. 1 st ed. USA : Human Kinetics, 1991. ISBN 1-800-747-4457.
7.
COUNSILMAN, J., E., COUNSILMAN, B., E. The new science of swimming. 1 st ed. USA : Prentice - Hall, Inc., 1994. ISBN 0-13-09888-5.
8.
COUNSILMAN, J., E. Závodní plavání. Překlad Kripner, J. 1. vyd. Praha : Olympia, 1974.
9.
CROWLEY, S. Bilateral Breathing for Young Swimmers. Swimming technique. 2005. vol. 41, no. 4, p. 24-25. ISSN 0039-7415.
10. CÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha : Portál, 2007. 656 s. ISBN 978-80-7367-273-7. 11. CECHOVSKÁ, I. Plavání dětí s rodiči. 2. přeprac. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1635-0. 12. CECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. 2. přeprac. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2154-5.
135
13. DOBRÝ, L., ŠAFAŘÍKOVÁ, J., SVATOŇ, V., MARVANOVÁ, Z. Analýza didaktické interakce v tělesné výchově. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1997. 94 s. ISBN 80-7184-334-2. 14. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. 2. vyd. Praha : Olympia, 2005. ISBN 978-80-7376-130-1. 15. FOSS, J. One Banana, Two Banana, Push and Breathe. Swimming technique. 2004. vol. 40, no. 4, p. 24-25. ISSN 0039-7415. 16. GIEHRL, J., HAHN, M. Richtig Schwimmen. München : BLV Sportpraxis Top, 2004. 127 p. ISBN 3-405-16819-8. 17. HARMER, J. et al. Teaching swimming and water safety: Learning Aquatics the Australian way. 2 nd revised ed. United States of America : United Graphic, 2001. 169 p. ISBN 978-0-7360-3251-3. 18. HOFER, Z. a kol. Technika plaveckých způsobů. 2. vyd. Praha : Karolinum, 2006. 100 s. ISBN 80-246-1205-4. 19. JANÍKOVÁ, M. Interakce a komunikace učitelů tělesné výchovy. Brno : Paido, 2011. ISBN: 978-80-7315-208-6. 20. JANSA, P., DOVALIL, J. a spoluautoři. Sportovní příprava: Vybrané kinantropologické obory k podpoře aktivního životního stylu. 2. vyd. Praha : Qart, 2009. 295 s. ISBN 978-80-903280-9-9. 21. JANSA, P. a kol. Pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 2012. ISBN 978-80246-2026-8. 22. KATZ, J. Swimming for total fitness: A progressive aerobic program. USA : Doubleday, 1981. 359 p. ISBN 0-385-15932-3. 23. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele: Cesty k lepšímu vyučování. 1 . vyd. Praha : Portál, 1996. 153 s. ISBN 80-7178-022-7. 24. LACHMAN, O. Jak jsme využívali vodní prostředí v reedukačním kurzu pro děti s ADHD. Tělesná výchova a sport mládeže. 2012. roč. 78, č. 2, s. 37–44. 25. LANGMEIER, J., KREJCÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 4. přeprac. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 136
26. LEVINSON, D., A. Internal stroke motions and the effective coaching of stroke mechanics. Journal of swimming research. 1987. vol. 3, no. 2, p. 21-28. 27. LUCERO, B., BLEUL-GOHLKE., C. Masters swimming: A manual. Aachen : Meyer and Meyer, 2006. ISBN 978-1-84126-185-0. 28. MACEJKOVÁ, Y. a kol. Didaktika plávania. 1. vyd. Bratislava : ICM AGENCY, 2005. 149 s. ISBN 80-969268-3-7. 29. MACEJKOVÁ, Y., HLAVATÝ, R. Biomechanika a technika plaveckých sposobov. 1.vyd. Bratislava : 1996. ISBN 80-967456-2-X. 30. MAGLISCHO, E.,W. Swimming fastest. Champaign, USA : Human Kinetics, 2003. ISBN 07-360-3180-4. 31. MONTGOMERY, J., CHAMBERS, M. Mastering swimming. Champaign, USA : Human Kinetics, 2009. 209 p. ISBN 978-0-7360-7453-7. 32. MOTYCKA, J. Teorie a didaktika plavání. 1. vyd. Brno : Masarykova Univerzita, 1991. 92 s. ISBN 80-210-0286-7. 33. NELEŠOVSKÁ, A. Pedagogické komunikace v teorii a praxi. Praha : Grada Publishing, 2005. 172 s. ISBN 80-247-0738-1. 34. NEWSOME, P., YOUNG, A. Swim Smooth: The complete coaching systém for swimmers and triathletes. 1 st ed. Chichester : John Wiley& Sons, 2012. 316 p. ISBN 978-1-119-96319-6. 35. PUŠ, Jan, et al. Plavání: Učební text pro cvičitele. Praha: Asociace plaveckých škol CR, 1996. 68 s. 36. REITMAYEROVÁ, E., BROUMOVÁ, V. Cílená zpětná vazba. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-317-8. 37. RUŽBARSKÝ, P., TUREK, M. Didaktika, technika a tréning v plavání. 1. vyd. Prešov : Prešovská univerzita, 2006. 137 s. ISBN 80-8068-532-0. 38. RYCHTECKÝ, A., FIALOVÁ, L. Didaktika školní tělesné výchovy. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-659-7. 39. SVOBODA, B. Pedagogika sportu. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 80246-0156-7. 137
40. SWETTENHAM, W., ATKINSON, J. Trénink plaveckých šampiónů. Praha : Nakladatelství Olympia, 2006. ISBN 80-7033-978-0. 41. ŠVAŘÍCEK, R., ŠEĎOVÁ, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0. 42. ŠVEC, V. Pedagogické znalosti učitele: Teorie a praxe. Praha : ASPI, a. s., 2005. 136 s. ISBN 80-7357-072-6. 43. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I., Dětství a dospívání. Praha : Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8. 44. VILÍMOVÁ, V. Didaktika Tělesné výchovy. Brno : Paido, 2002. ISBN: 80-7315033-6.
Internetové zdroje: URL 1: LACHMAN, O. The use of command style in the reeducation course in the water environment for children with ADHD. Spectrum of Teaching Style [online]. c2012, [cit. 2014-02-18]. Dostupné z : http://www.spectrumofteachingstyles.org/pdfs/literature/13_Lachman2.pdf. URL 2: Effect size
[online]. c2014, [cit. 2014-04-16]. Dostupné z :
http://en.wikipedia.org/wiki/Effect_size.
138
Seznam tabulek Tabulka 1. Charakteristiky účastníků experimentu.........................................................28 Tabulka 2. Harmonogram experimentu...........................................................................37 Tabulka 3. Celkové výsledky motorických testů účastníků experimentu........................39 Tabulka 4. Výsledné pořadí motorických testů účastníků experimentu..........................40 Tabulka 5. Charakteristiky experimentální skupiny........................................................41 Tabulka 6. Výsledky motorických testů plavkyně AG....................................................42 Tabulka 7. Výsledky motorických testů plavkyně AM....................................................49 Tabulka 8. Výsledky motorických testů plavkyně AŠ.....................................................55 Tabulka 9. Výsledky motorických testů plavkyně HJ.....................................................59 Tabulka 10. Výsledky motorických testů plavkyně ŠŠ...................................................67 Tabulka 11. Výsledky motorických testů plavkyně TZ...................................................74 Tabulka 12. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin...............81 Tabulka 13. Charakteristiky kontrolní skupiny...............................................................82 Tabulka 14. Výsledky motorických testů plavkyně AH..................................................83 Tabulka 15. Výsledky motorických testů plavkyně AJ....................................................90 Tabulka 16. Výsledky motorických testů plavkyně BM..................................................97 Tabulka 17. Výsledky motorických testů plavkyně LM................................................104 Tabulka 18. Výsledky motorických testů plavce MS....................................................111 Tabulka 19. Výsledky motorických testů plavkyně TJ..................................................119 Tabulka 20. Porovnání výsledků motorických testů experimentálních skupin.............126 Tabulka 21. Výsledné hodnoty motorických testů se zlepšením v z-skórech...............127 Tabulka 22. Výsledky Mann-Whitneyho testu..............................................................128 Tabulka 23. Věcná významnost rozdílu ve zlepšení - Cohenovo delta.........................128 Tabulka 24. Výsledky testu souvislého plavání na 10 minut po 6ti měsících...............129
139
Seznam obrázků Obrázek 1 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AG...................................................43 Obrázek 2 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AG...........43 Obrázek 3 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AG...................44 Obrázek 4 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AG....................45 Obrázek 5 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AG.....................46 Obrázek 6 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AG.......................................48 Obrázek 7 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM..........50 Obrázek 8 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AM..........50 Obrázek 9 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AM..................51 Obrázek 10 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AM.................52 Obrázek 11 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AM..................53 Obrázek 12 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AM....................................54 Obrázek 13. Hodnocení polohy těla plavkyně AŠ...........................................................56 Obrázek 14. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AŠ...................56 Obrázek 15 A - B. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AŠ.................57 Obrázek 16 A - B. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AŠ...................57 Obrázek 17 A - B. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AŠ...................58 Obrázek 18 A - C. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AŠ.....................................59 Obrázek 19 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně HJ..................................................61 Obrázek 20 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně HJ..........61 Obrázek 21 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně HJ..................63 Obrázek 22 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně HJ...................64 Obrázek 23 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně HJ....................65 Obrázek 24 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně HJ......................................66 Obrázek 25 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně ŠŠ..................................................68 Obrázek 26 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně ŠŠ..........69 Obrázek 27 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně ŠŠ..................70 Obrázek 28 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně ŠŠ...................71 Obrázek 29 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně ŠŠ....................72 Obrázek 30 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně ŠŠ......................................73 Obrázek 31 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TZ.................................................75 Obrázek 32 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TZ..........76 Obrázek 33 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TZ.................77 Obrázek 34 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TZ..................78 Obrázek 35 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TZ...................79 Obrázek 36 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TZ......................................80 Obrázek 37 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AH.................................................84 Obrázek 38 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AH.........85 Obrázek 39 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AH.................86 Obrázek 40 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AH..................87 Obrázek 41 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AH...................88 Obrázek 42 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AH.....................................89 Obrázek 43 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně AJ..................................................91 Obrázek 44 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně AJ..........91 Obrázek 45 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně AJ..................93 Obrázek 46 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně AJ...................94 Obrázek 47 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně AJ....................95 140
Obrázek 48 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně AJ......................................96 Obrázek 49 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně BM................................................98 Obrázek 50 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně BM........99 Obrázek 51 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně BM..............100 Obrázek 52 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně BM...............101 Obrázek 53 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně BM................102 Obrázek 54 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně BM..................................103 Obrázek 55 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně LM..............................................105 Obrázek 56 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně LM.......106 Obrázek 57 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně LM..............107 Obrázek 58 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně LM...............108 Obrázek 59 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně LM................109 Obrázek 60 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně LM...................................110 Obrázek 61 A - B. Hodnocení polohy těla plavce MS...................................................112 Obrázek 62 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavce MS...........113 Obrázek 63 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavce MS...................114 Obrázek 64 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavce MS....................115 Obrázek 65 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavce MS.....................117 Obrázek 66 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavce MS.......................................118 Obrázek 67 A - B. Hodnocení polohy těla plavkyně TJ................................................120 Obrázek 68 A - B. Hodnocení pohybového cyklu dolních končetin plavkyně TJ.........121 Obrázek 69 A - D. Hodnocení kraulové paže v přenosové fázi plavkyně TJ................122 Obrázek 70 A - D. Hodnocení kraulové paže v přípravné fázi plavkyně TJ.................123 Obrázek 71 A - D. Hodnocení kraulové paže v záběrové fázi plavkyně TJ..................124 Obrázek 72 A - F. Hodnocení provedení nádechu plavkyně TJ.....................................125
141
Přílohy I.
Vyjádření etické komise
II.
Informovaný souhlas
III.
DVD s videozáznamy plavecké techniky účastníků výzkumu
142
Přílohy I. Vyjádření etické komise
Přílohy II. Informovaný souhlas V Praze dne 15.1.2013
INFORMOVANÝ SOUHLAS Dovolte mi, abychom Vás tímto informovaným souhlasem oslovili. Byl/a jste vybrán/a jako ideální kandidát pro výzkum do diplomové práce. Název DP:
Vliv zpětné informace na zlepšení techniky kraul v dětských kategoriích 6 – 9 let.
Cíl projektu: Cílem výzkumu bude posoudit vliv následné zpětné informace prostřednictvím videonahrávek a slovního popisu na zlepšení techniky plaveckého způsobu kraul 6 – 9letých dětí. Účastníci výzkumu budou rozděleni do svou skupin – experimentální a kontrolní. Obsah výuky bude totožný u obou skupin. Experimentální skupina absolvuje dvacet rozborů techniky před každou výukovou lekcí navíc oproti kontrolní skupině. Spolupráce na projektu:
Účastníci výzkumu budou spolupracovat pouze s jedinou osobou, na kterou jsou zvyklí a to s plaveckým instruktorem.
Formy sledování:
V průběhu plaveckých lekcí bude použita metoda pozorování. Dále budou pořízeny z lekcí videozáznamy.
Během projektu testovaným osobám nebudou působeny žádné nepříjemné, či bolestivé pocity. Výzkum nenabourá strukturu plaveckých lekcí, na kterou jsou plavci zvyklí. Naopak je tento výzkum může obohatit o mnoho získaných zkušeností a výrazně napomoci ke zlepšení jejich plavecké techniky. Získané osobní informace budou v rámci výzkumu vedeny anonymně pod písmeny abecedy a získaná data nebudou použita proti testovaným osobám.
Jméno (zákonný zástupce) Souhlas dítěte Datum
podpis zákonného zástupce
Přílohy III. DVD s videozáznamy plavecké techniky účastníků výzkumu
DVD naleznete v pouzdře na vnitřní straně desek na konci diplomové práce.
