UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Bakalářská práce Výzkum sportovního vyžití mládeže v Ústí nad Orlicí
Vedoucí práce: Mgr. Josef Voráček
Šárka Johanidesová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.
V Praze dne ………............
Podpis:
Poděkování: Ráda bych touto cestou vyjádřila svůj dík panu Mgr. Josefu Voráčkovi za odbornou spolupráci, cenné připomínky a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem učitelům z Ústí nad Orlicí, kteří mi pomohli s provedením marketingového výzkumu.
Abstrakt Název: Výzkum sportovního vyžití mládeže v Ústí nad Orlicí Cíl: Cílem práce je zjištění míry užívání sportovišť mládeží v Ústí nad Orlicí a jejich spokojenost s nimi. Následná interpretace zájmu žáků o fyzickou námahu. Metody: V teoretické části práce bude využita metoda syntézy. V samotném výzkumu se budu opírat o kvantitativní metodu – dotazování. Respondenty budou žáci druhého stupně základních škol a středních škol v Ústí nad Orlicí. Výsledky: Statisticky zpracované výsledky budou zobrazeny pomocí grafů a tabulek. V konečném souhrnu lze tvrdit, že město Ústí nad Orlicí je opravdu městem sportovním, neboť zde většina dětí ráda navštěvuje sportoviště i mimo školní hodiny. Klíčová slova: dotazníky, sport, sportovní zařízení, statistické zpracování, sportovní management
Abstract Title: Youth sports activities research in Ústí nad Orlicí Objecvive: The aim of study is to measure of usage of sports facilities by youth in Ústí nad Orlicí and their satisfaction with them. Subsequent interpretations of youth interests in sports.
Methods: At theoretical part synthesis method will be used. The research itself will be based on quantitative method – interviewing. Respondents will be students of second grade of elementary schools and high schools in Ústí nad Orlicí.
Results: A statistically processed results will be displayed using graphs and tables. Finally we can say city of Ústí nad Orlicí is a sports town because most of the children enjoy visiting sports facilities even during their leisure time.
Keywords: questionnaires, sport, sports facilities, statistic treating, sport management
OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 1 2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE .................................................................................................... 3 2. 1. Stanovení výzkumných otázek .................................................................................... 3 2. 2. Úkoly .............................................................................................................................. 3 2. 3. Hypotézy ........................................................................................................................ 3 3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA ........................................................................................ 4 3. 1. Management ................................................................................................................. 4 3. 1. 1. Sportovní management ........................................................................................ 4 3. 2. Marketing ...................................................................................................................... 6 3. 2. 1. Sportovní marketing ............................................................................................ 6 3. 3. Sport .............................................................................................................................. 8 3. 3. 1. Financování sportu ............................................................................................... 9 3. 3. 2. Sportovní služby ................................................................................................... 9 3. 3. 3. Sportovní zařízení .............................................................................................. 10 3. 3. 4. Sport mládeže ..................................................................................................... 11 3. 4. Neziskové organizace ................................................................................................. 12 3. 5. Spokojenost zákazníka ............................................................................................... 13 3. 5. 1. Sledování spokojenosti zákazníka..................................................................... 14 3. 6. Marketingový výzkum ............................................................................................... 15 3. 6. 1. Proces marketingového výzkumu ..................................................................... 16 4. METODOLOGIE............................................................................................................... 26 4. 1. Použité metody sběru dat .......................................................................................... 26 4. 2. Velikost vzorku ........................................................................................................... 26 4. 3. Výběr škol ................................................................................................................... 26 4. 4. Sběr dat ....................................................................................................................... 27 4. 5. Konstrukce dotazníku ................................................................................................ 27 4. 5. 1. Operacionalizace ................................................................................................ 27 4. 5. 2. Typy otázek ......................................................................................................... 28 4. 5. 3. Pilotáž .................................................................................................................. 28 4. 6. Vyhodnocení ............................................................................................................... 28 5. SPORTOVNÍ VYŽITÍ V ÚSTÍ NAD ORLICÍ ............................................................... 29 5. 1. Ústí nad Orlicí............................................................................................................. 29
5. 1. 1. Historie ................................................................................................................ 29 5. 1. 2. Kultura ................................................................................................................ 29 5. 1. 3. Školství ................................................................................................................ 30 5. 2. Sportoviště v Ústí nad Orlicí ..................................................................................... 31 5. 3. Sportovní akce pořádané městem Ústí nad Orlicí................................................... 34 6. ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACE DAT ..................................................................... 36 6. 1. Poměr sportujících a nesportujících děvčat a chlapců ........................................... 36 6. 2. Porovnání sportujících a nesportujících žáků ZŠ a SŠ ........................................... 37 6. 3. Zjištění, s kým žáci nejčastěji sportují ..................................................................... 38 6. 4. Poměr rekreačních, amatérských a profesionálních sportovců ............................. 39 6. 5. Poměr hodin věnovaných sportu v zimním a letním období .................................. 40 6. 6. Řazení činností od nejvyužívanější ........................................................................... 41 6. 7. Sporty, které jsou řazeny na první místo ................................................................. 42 6. 8. Četnost vykonávání jednotlivých sportů .................................................................. 43 6. 9. Porovnání prováděných sportů na ZŠ a SŠ ............................................................. 44 6. 10. Sportovní střediska, která jsou řazena na první místo ......................................... 45 6. 11. Četnost návštěv jednotlivých sportovních středisek ............................................. 46 6. 12. Nedostatky v oblasti sportu v Ústí nad Orlicí ........................................................ 47 6. 13. Výrok „Ústí nad Orlicí – Město sportu“ ................................................................ 48 6. 14. Návštěvnost utkání v roli fanoušků ........................................................................ 49 6. 15. Návštěvnost jednotlivých sportovních akcí ............................................................ 50 6. 16. Případné změny v Ústí nad Orlicí v oblasti sportu ............................................... 51 7. NAVRHOVANÉ ZMĚNY ................................................................................................. 52 8. DISKUZE ............................................................................................................................ 54 8. 1. Ověření hypotéz .......................................................................................................... 54 9. ZÁVĚR ................................................................................................................................ 56 10. POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................. 57 11. PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 59
1. ÚVOD V dnešní době se ze všech stran ozývá varovný signál ohledně stále se zvětšujícího procenta mládeže trpící obezitou, která již pomalu nezná pojmy sport, fyzická aktivita a pohyb. Nejedná se o problém pouze lokální, nýbrž celosvětový. Již od roku 1919 je na všech základních a středních školách v České republice zavedena povinná tělesná výchova v rozsahu minimálně dvou vyučovacích hodin týdně. Dříve byla tato cvičení vítaným zpestřením a žáci si je s úsměvem užívali. Těšili se, až si vybijí svoji nahromaděnou energii tím, že si zaběhají, zahrají míčové hry, změří své dovednosti s ostatními. Mimo školní docházku většina z nich navštěvovala sportovní spolky, v tehdejší době se jednalo především o neziskové organizace Sokol a Orel. V rámci těchto aktivit se děti předváděly na různých vystoupeních, například na světově známých spartakiádách a sletech, jezdily na tábory, soutěže apod. V dnešní době, kdy světu vládnou informační technologie, tomu je bohužel naopak. Kluci i holky si vymýšlí různé výmluvy, slibují rodičům hory – doly, jen aby na hodiny tělesné výchovy nemuseli chodit. Co se mimoškolních aktivit týče, dávají přednost počítači a dalším moderním sedavým činnostem před vyražením na hřiště s kamarády. Rodiče se snaží děti přihlásit na libovolný sport, ale vítězí u nich pouze finančně náročné a mediálně propagované druhy, jako je tenis, fotbal nebo hokej. Ale kam se poděla tradiční gymnastika či atletika? Můžeme s jistotou říci, že se dnešní mládež rozděluje na dva protipóly. Na jedné straně narůstá počet těch, kteří tráví hodiny odpočinkem u počítače nebo televize, na druhé straně na sebe upozorňují ti, kteří od raného dětství systematicky směřují k vynikající sportovní kariéře. V Ústí nad Orlicí je spousta možností ke sportování, ať už ve vnitřních prostorách, nebo na venkovních hřištích, která jsou veřejnosti neustále přístupná. Je i zde mládež líná je využívat? Doufám, že pomocí marketingového výzkumu se mi podaří vypátrat, zda jsou děti právě v dané lokalitě sportuchtivé. Práce se skládá ze dvou částí – teoretické a výzkumné. V teoretické části jsou nejprve pomocí nastudované literatury upřesněny některé nezbytné pojmy, např. sportovní marketing a management, sport, spokojenost zákazníka, služby, marketingový výzkum a další.
1
V části výzkumné je realizován samotný marketingový výzkum. Byl proveden výhradně na žácích druhého stupně základních škol a středních škol, neboť právě oni jsou budoucností našeho města. Vyloučila jsem děti z prvního stupně základních škol, protože se obávám, že by nerozuměly otázkám a že sport vykonávají zatím převážně jen s rodiči, proto mají názory na danou problematiku prozatím zkreslené. Vysokoškolské studenty jsem naopak nezařadila do průzkumu, jelikož přes týden v Ústí nad Orlicí většinou nebývají a již se řadí mezi dospělé.
2
2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Hlavním cílem práce je zjistit sportovní situaci v Ústí nad Orlicí. Vyhodnotit nejvíce a nejméně využívané sporty a sportoviště, sportovní nedostatky ve městě a finanční dostupnost sportovišť. Spolu s tímto cílem souvisí i stanovení doporučení na její zlepšení.
2. 1. Stanovení výzkumných otázek 1) Jak moc jsou mladí spokojeni s jednotlivými sportovišti v Ústí nad Orlicí? 2) Kolik času děti v Ústí nad Orlicí věnují fyzickým aktivitám? 3) Jaké sporty žáci v Ústí nad Orlicí vykonávají nejčastěji? 4) Jaká sportovní zařízení v Ústí nad Orlicí navštěvují nejčastěji? 5) Jaké sportovní vyžití žáci v Ústí nad Orlicí postrádají? 6) Je sport v Ústí nad Orlicí finančně dostupný?
2. 2. Úkoly
Objasnit teoretické pojmy
Přiblížit jednotlivá sportovní střediska a sportovní akce v Ústí nad Orlicí
Připravit marketingový výzkum
Navrhnout dotazník
Provést pilotáž pro ověření validity a reliability
Vyhodnotit data z výzkumu
Stanovit příslušná doporučení
2. 3. Hypotézy 1) Sport je třetí nejvyužívanější činností mládeže v rámci jejich volného času. 2) Nejvíce užívaným střediskem je plavecký bazén 3) Nejoblíbenějším sportem je plavání 4) Žáci navštěvují nejvíce akci Město v pohybu 5) Více než polovina žáků se přiklání k výroku, že Ústí nad Orlicí je sportovní město
3
3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3. 1. Management S termínem management se většinou pojí podnikové řízení, obsahující zvládnutí celku i jednotlivých funkcionálních činností firmy. P. F. Ducker in Vodáček, Vodáčková (1994) říká, že: „Management je funkcí, je disciplínou, návodem, který je třeba zvládnout, a manažeři jsou profesionálové, kteří tuto disciplínu realizují, vykonávají funkce a z nich vyplývající povinnosti.“ (s. 15) Nalezneme spoustu různých definic managementu. Lze je však rozdělit do tří základních skupin – zdůrazňující vedení lidí, specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky anebo předmět studia a jeho účel. Manželé Vodáčkovi ve svém pojetí shrnuli více definic, a tak tvrdí, že: „Management je ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (´manažeři´) užívají k zvládnutí specifických činností (´manažerských funkcí´), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace.“ (s. 17) Management je vykonávaný manažerem, který má několik typických funkcí, jež musí vykonávat. Spousta světových velikánů má své dělení těchto funkcí. Shodují se však v těch základních, kterými jsou plánování, organizování, vedení lidí a kontrola.
3. 1. 1. Sportovní management Je spousta odvětví managementu, avšak pro nás nejpodstatnější je právě onen sportovní. Jedná se o snadnou aplikaci obecného managementu do sportovního prostředí. Termín sportovní management nám objasňuje Čáslavová (2009). Říká, že ho: „lze chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň zčásti akcentují podnikatelsky orientované chování. Dále zde jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb.“ (s. 18)
4
Ani sportovní manažeři nejsou nijak zvlášť odlišní od manažerů v jiných podnicích. Management sportovních organizací na začátku 21. století zahrnuje používání technik a strategií projevujících se ve většině moderních obchodních vládních institucí a neziskových organizací. Sportovní manažeři se zapojují do strategického plánování, spravují velké množství lidských zdrojů, zabývají se smlouvami v hodnotě miliard dolarů, řídí blaho elitních atletů, kteří si někdy vydělávají stokrát více, než je průměrná mzda, a pracují ve vysoce integrovaných globálních sítích mezinárodních sportovních federací, národních sportovních organizacích, vládních agentur, mediálních korporací, sponzorů a místních organizací. (2; s. 317) Máme tři úrovně sportovních manažerů, a to: manažeři na úrovni vedení sportovní činnosti, manažeři na úrovni řízení určitého sportovního spolku a manažeři v podnikatelském sektoru. (3; s. 25)
5
3. 2. Marketing Marketing je stále větší součástí našeho života. Ať chceme nebo ne, je všude kolem nás. Jsou jím televizní reklamy, letáky, billboardy kolem silnic, upomínkové předměty a nejen to. Kotler (2007) ho srozumitelně popisuje v celém jeho procesu: „Marketing začíná dávno předtím, než má společnost produkt k prodeji. Marketing představuje domácí úkol, který vypracují manažeři, aby zjistili, jaké jsou potřeby, určili jejich rozsah a intenzitu, a rozhodli, zda se naskýtá zisková příležitost. Marketing pokračuje po celou dobu životnosti produktu, snaží se přilákat nové zákazníky a udržet si ty stávající tím, že vylepší vzhled a výkon produktu, učí se z výsledků prodeje a snaží se úspěch zopakovat.“ (s. 38) Tudíž marketing je celkové prozkoumání současné situace na cílovém trhu a snaha dosažení k uspokojení všech potřeb zákazníků. Kotler (2007) dále definuje marketing jako: „společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot.“ (s. 40)
3. 2. 1. Sportovní marketing Tak jako tomu bylo u managementu, i v marketingu existuje odvětví zabývající se speciálně sportem. Freyer in Čáslavová (2009) uvádí, že: „Sportovní marketing je řídící koncepce, která u sportovních organizací vychází z trhu nebo se chce řídit trhem. Tato koncepce požaduje dlouhodobé a koncepční jednání. Úspěch sportovního marketingu závisí na schopnosti obsáhnout adekvátně dané skutečnosti ze sportu a zpracovat problémově specifické otázky.“ (s. 98) Stejně jako ostatní formy marketingu, sportovní marketing se snaží naplnit potřeby a přání zákazníků. Toho dosahuje poskytováním sportovních služeb a produktů souvisejících se sportem. Avšak sportovní marketing se liší od běžného marketingu v tom, že má také schopnost podporovat spotřebu nesportovních výrobků a služeb spojováním se sportem. Je tedy důležité si uvědomit, že sportovní marketing znamená marketing sportu jako takového, stejně jako využití sportu jako nástroje pro prodej dalších produktů a služeb. (8; s. 114)
6
Marketing do tělesné výchovy a sportu přináší spoustu dobrého, ale i zlého. Tyto jeho kladné a záporné stránky nám shrnuje tabulka č. 1: Tabulka č. 1: Co přináší marketing tělesné výchově a sportu?
Pozitiva
Negativa
Ujasňuje, komu je určena nabídka Finance diktují, co má sport dělat sportovních
produktů:
členům,
divákům, sponzorům, státu Diferencuje
nabídku
sportovních Pozice
financí
nerespektuje
produktů na činnosti, které mohou sportovní odbornost přinést finanční efekt a které nikoliv Promýšlí propagaci sportu
Marketing vede ke gigantománii sportu,
smluvní
vázanost
na
sponzory omezuje svobodnou volbu (například ve výběru nářadí a náčiní, v osobnostních právech sportovce) Určuje proporcionalitu a prioritu Dosažení určité úrovně sportovního dosažení
cílů
ekonomických,
v rovině
cílů výkonu
může
vést
k používání
sportovních, zakázaných podpůrných prostředků
sociálních Získává doplňkové finanční zdroje, Show které umožňují rozvoj neziskových (zaměřená např. na reklamu) aktivit Zdroj: Čáslavová 2009; s. 98
7
3. 3. Sport Název sport je odvozen z francouzského „le désporter“ a latinského „disportare“, což znamená bavit se, příjemně trávit volný čas. Postupně se slovo sport začalo užívat pro pohybové činnosti. (13; s. 13) V encyklopedii tělesné kultury (1988) se uvádí, že: „Sport je charakteristický některými rysy jako výkonový charakter sportovních činností, herní základ, veřejnost sportovních soutěží, mnohotvárnost sportovních odvětví apod.“ (s. 14) Dovalil (2002) říká, že: „Sport charakterizovala dobrovolná (převážně) pohybová aktivita, motivovaná snahou po dosažení maximální výkonnosti, rozvíjené v tréninku a demonstrované v soutěžích.“ (s. 7) Ve své publikaci dále vedle sportu odděluje tělesnou výchovu a pohybovou rekreaci. Choutka (1987) rozšiřuje definici do podoby: „Sport je oblastí dobrovolné lidské činnosti, která uspokojuje potřeby sportovců a dalších účastníků. Ti se v ní realizují a nacházejí v ní všestranné a hluboké prožitky. Sportovec je v této činnosti nejen objektem, ale i subjektem svého zdokonalování, seberozvoje a sebevýchovy. Tím se stává sportovní trénink a soutěžení neobyčejně účinným prostředkem všestranného rozvoje sportovce.“ Další důležitý pohled na sport uvádí Hobza a Rektořík (2006): „Sport je rekreační fyzická aktivita tvořící složku volného času a životního stylu ve vrcholové podobě, prováděná i jako profese. Plní funkce zdravotní i relaxační, zahrnuje momenty soutěživosti, výkonu, regulované ventilace agrese, příslušnosti ke skupině. Je taktéž charakterizována jako pohybová činnost soutěžního charakteru, prováděná podle určitých pravidel.“ (s. 9) Na druhé straně Evropská charta sportu (1992) sport chápe jako: „Všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli – si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“ Sport je důležitou součástí života každého z nás. V různých formách provází jedince od narození až do důchodového věku. Již jako miminka chodíme na plavání či různá cvičení s rodičem. V každém věku chodíme na procházky, jezdíme na výlety, hrajeme různé míčové hry a další. Vedle aktivní účasti na sportu se z nás alespoň někdy stanou pasivní sportovci. Například při mistrovství světa v ledním hokeji, když se naši hráči dostanou do finále, sedí téměř každý občan České republiky u televizní obrazovky a fandí. Vedle mistrovství světa je další obdobnou událostí, kdy se z každého stane sportovní fanoušek letních či zimních olympijských her. 8
Moderní sport se formoval v průběhu 19. století, ale dynamicky se rozvíjel převážně v uplynulých padesáti letech. Sport jako světový fenomén byl značně odolný vůči politickým vlivům v průběhu druhé světové války. Svým humanistickým posláním se stal jistým sjednocujícím činitelem. Cíle sportu vidíme ve dvou různých směrech - na jedné straně jako prostředek dosažení maximální individuální výkonnosti k dosažení dobrých výsledků v soutěžích a na straně druhé je sport obecným prostředkem pro rozvoj a udržení zdraví jednotlivce i společnosti, jehož součástí může být soutěžení. Funkce sportu můžeme rozdělit do čtyř základních skupin – výchovně vzdělávací, zdravotní, kulturní a reprezentační. Reprezentační funkce zahrnuje reprezentování státu, oddílu či konkrétního místa vrcholovými sportovci nebo sportovními týmy. Kulturní složka je odrazem zábavy pro širokou vrstvu obyvatelstva. Nejen z pohledu aktivního hráče jakýchkoliv her, klidně i amatérských, ale i z pohledu sportovního fanouška. Sport dělíme na relaxační, vrcholový a výkonnostní. V současné době je přibližně 150 mezinárodně uznávaných sportů.
3. 3. 1. Financování sportu Sport silně ovlivňuje prostředí tržní ekonomiky. Preference ekonomiky se ve sportu projevuje především v tvorbě finančních zdrojů, v rozvoji materiální základny sportu a ve změnách systému sportovních aktivit. V dnešní době i u nás prošlo financování sportu jistou reformou. Rozšířil se počet financí, došlo ke změnám v jejich využití. Sport je financován sportovními organizacemi, státními orgány, příspěvky sázkových kanceláří a již i podnikatelskými subjekty a sponzory. Sponzoring dnes tvoří podstatnou část finančních prostředků ve sportu na vrcholové úrovni. (4; s. 7)
3. 3. 2. Sportovní služby Služby zastupují širokou skupinu rozdílných ekonomických činností odehrávajících se v odlišných podmínkách. Rozlišujeme pět základních vlastností služeb, díky kterým dochází k ovlivňování vnímání zákazníka a jeho hodnocení – nehmotnost, neoddělitelnost, pomíjivost, proměnlivost a absence vlastnictví. (12; 238) Nehmotnost znamená, že službu si nemůžeme nijakým způsobem předem prohlédnout, než si ji koupíme, anebo osahat.
9
Neoddělitelnost znázorňuje, že nelze oddělit samotnou službu od jejího poskytovatele. Tudíž samotný poskytovatel se z velké části podílí na celkovém dojmu z poskytnuté služby. Pomíjivost je vlastností, která udává, že jakmile je služba jednou poskytnuta, pokud si ji opět nezaplatíme, tak ji nemáme. Odnášíme si pouze celkový dojem, ale domů jdeme „s prázdnou“. Proměnlivost je ukazatelem, který se odráží od prostředí, v němž je služba poskytnuta. Může zde být mnoho rušivých elementů, které se jindy dostavit nemusí. Proto pokaždé můžeme odcházet s odlišnými pocity. Absence vlastnictví je obdobná nehmotnosti. Udává, že i přesto, že za službu můžeme zaplatit veliký obnos peněz, nikdy si nic neodneseme, nic za to nedostaneme.
3. 3. 3. Sportovní zařízení S vývojem tělesné výchovy se vyvíjí i materiálně – technická základna tělesné výchovy. Tělovýchovná zařízení mají velký vliv na kvalitu tělovýchovného procesu, a to nejen ve školní tělesné výchově, ale i v zájmové tělesné činnosti. Podíl zájmové tělovýchovné činnosti v posledních letech stoupá. V České republice se podstatná část tělovýchovných zařízení vybudovala v letech 1870 – 1945. V této době byla postavena většina školních tělocvičen a tělocvičen pro dobrovolnou tělovýchovu a síť hřišť a stadionů. V naší zemi potřebujeme taková zařízení, která nám umožňují celoroční provoz, a to s ohledem na naše klimatické podmínky a nutnost pravidelnosti tréninku. (13; s. 127) Situace v dnešní moderní době, kdy rozmanitost nezná mezí, si žádá, aby v regionu bylo pomalu na každý druh sportu vybudované alespoň jedno sportovní zařízení. Florbalisté se nesmíří s pouhou tělocvičnou, kterou využívají i gymnastky, apod. Valná většina z nově vybudovaných sportovních areálů je financována za pomoci grantu od Evropské unie a dále kraji či městy.
10
3. 3. 4. Sport mládeže Děti patří k nejdůležitějším přispěvatelům k úspěchu sportu v současné době. Nejen jako diváci, ale právě i vlastní praktickou činností. Už v raném věku si děti hrají a soutěží a tyto pohybové aktivity jsou považovány za velmi příznivé. Přispívají k jejich fyzickému i mentálnímu rozvoji. Pomáhají učit se pravidlům a respektovat je, učí zodpovědnosti a budují jistou sebedůvěru. (15; s. 17) Sport dětí a mládeže plní dva úkoly – obecné a specifické. Obecné úkoly jsou dány sounáležitostí s tělesnou výchovou a pohybovou rekreací v rámci tělesné kultury. Specifické úkoly naopak vyplývají z charakteru vlastní sportovní činnosti. Zájmová činnost ve sportu poskytuje radost a osvěžení, i přestože je sportovní činnost svázána jistými normami a klade specifické požadavky na organismus a osobnost vyvíjejícího se jedince. (23; s. 4) Rodiče chtějí, aby z jejich ratolestí něco vyrostlo. Proto je jako malé hlásí do všemožných kroužků, aby si postupně vyšlapaly jejich vysněnou kariéru. Jenže v mnoha případech děti v pubertálním věku jejich sport omrzí, láká je jiná činnost. Je těžké předurčit, čemu se jaké dítě bude do budoucna věnovat. Vedle rizika, že děti po čase aktivitu nebudou vykonávat, je negativum, že intenzivní trénink vede k situaci, kdy děti tráví více času s trenérem než s vlastními rodiči. Proto zde existuje mnoho institucí, které se věnují všestrannému rozvoji. Zde se žáci seznámí s různými druhy her, s gymnastikou, atletikou, apod. Poté již sami řeknou, co je baví a chtěli by se tomu nadále věnovat a rozvíjet se daným směrem. Další institucí, kde se děti s pohybem setkávají, je škola. Zde je již od roku 1919 zavedena povinná tělesná výchova. Bývá v rozsahu minimálně dvou vyučovacích hodin týdně. Mezi tři základní cíle sportovní přípravy dětí řadíme: nepoškodit děti, vytvořit u dětí vztah ke sportu jako k celoživotní aktivitě a vytvořit základy pro pozdější trénink. (15; s. 19)
11
3. 4. Neziskové organizace Neziskové organizace, jak již název napovídá, jsou organizace, které ze své základní činnosti nemají zisk. Respektive nedochází zde k rozdělování vzniklého zisku mezi vlastníky nebo vedení organizace. Zisk musí být využit na cíle dané posláním organizace. Nevznikají za účelem vydělat miliony, ba naopak s cílem, pomoci široké veřejnosti s danou problematikou. Proto získávají dodatečné zdroje nad výnosy z prodeje svých aktivit z dotací, darů, příspěvků, apod. (7; s. 27) S neziskovými organizacemi se setkáváme především v oblasti sportu, ale můžeme je nalézt i v sektoru pomoci druhým a další. Jedná se o uspokojování potřeb lidí či společnosti, za které není příjemce služeb schopen nebo ochoten zaplatit. Do sektoru neziskových organizací zahrnujeme organizace nestátní – občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby – ale i příspěvkové organizace zřizované státem. Činnost neziskových státních organizací je upravována zákony, podle nichž se řídí proces registrace, organizační struktura, finanční řízení, hospodaření organizace a její zánik – zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a mnoha dalších. (7; s. 29) Neziskové organizace umožňují lidem věnovat se svým zájmům, usnadňují svobodný projev jednotlivců a skupin, kontrolují veřejné dění, zohledňují menšinové zájmy obyvatel, pomáhají integrovat znevýhodněné jedince a uspokojují sociální, kulturní, environmentální a další potřeby. Neziskové organizace tedy vyplňují prostor mezi trhem, státem a rodinou. (14; s. 17) Pro naplnění právní formy neziskové organizace musíme mít jasné poslání. S ním musí být seznámeno nejen vedení, ale i všichni zaměstnanci. Poslání musí chápat i široká veřejnost a nesmí ho zaměnit s firmami ziskovými. Z onoho poslání vycházejí hodnoty, které organizace vyznává. Dále poslání určuje tvář a image organizace, motivuje zaměstnance, dobrovolníky i podporovatele neziskové organizace, vymezuje prostor pro produkty organizace, předurčuje právní formu organizace a další. (22; s. 23) 12
3. 5. Spokojenost zákazníka Spokojenost zákazníka je faktor, který je velice individuální. Ne každý zákazník je spokojen se stejnými výrobky jako zbytek společnosti. Je to jev, který závisí na přínosu produktu v porovnání s očekáváním zákazníka. Máme více stupňů spokojenosti zákazníka. Pokud výrobek nenaplní zákazníkova očekávání, potom mluvíme o nespokojenosti. Když jsou očekávání splněna, zákazník je spokojen a pokud jsou dokonce předčena, zákazník je nadšen neboli velmi spokojen. Kozel (2006) spokojenost definuje jako: „Subjektivní pocit člověka o naplnění jeho potřeb a přání. Ta jsou podmíněna jak zkušenostmi a očekáváním, tak osobností a prostředím.“ (s. 190) Vytváření očekávání závisí na mnoha faktorech – na doporučení přátel, minulých nákupech, reklamách, informacích či slibech dané firmy a další. Firmy se při vytváření marketingové kampaně, která má zajistit naše očekávání, řídí celkovou spokojeností zákazníka. (11; s. 538) Spokojení zákazníci jsou pro podnik velice důležití. Nejen proto, že na ni závisí věrnost značce i nadále, ale i z důvodu, že o svých zkušenostech poví dalším lidem. Spokojení zákazníci jsou navíc méně citliví na cenové výkyvy nabízených výrobků či služeb. Dnešní úspěšné firmy proto sledují spokojenost zákazníka, očekávání svých zákazníků a očekávání výkonu firmy. Spokojenost zákazníka se pak projevuje na počtu nových, stávajících a odcházejících klientů. V případě obcí se jedná z dlouhodobého hlediska o přistěhovalé či současné obyvatele a o ty, kteří se z důvodu lepších podmínek raději usídlí v nějaké jiné lokalitě. Město je v závislosti na populaci obohacováno o přidělované finance i o peníze, které obyvatelé platí za služby poskytované městem nebo pronájmy bytů a jiných prostor. Proto za ně obyvatelé očekávají péči od města. A´t už se jedná o jejich informovanost či o nabízení mnoha nejen kulturních akcí a již zmíněných služeb. Čím rozmanitější a osobnější péče se k lidem dostane, tím spokojenější budou a nezačnou uvažovat o přestěhování do jiného města.
13
3. 5. 1. Sledování spokojenosti zákazníka Pro sledování spokojenosti zákazníka úspěšné firmy užívají spoustu metod. Zjišťuje se zde zdvořilost a ochota personálu, způsob zodpovídání dotazů položených zákazníkem, míra pozornosti věnovaná zákazníkovi, doba čekání, apod. (1; 193) Odpověďmi na otázky – co, jak často, kdy, za kolik a kde zákazník pořídil – získáme informace kvantitativního charakteru. Také se jedná o sekundární data, která můžeme získat z různé evidence hospodářských údajů o tržbách, nákladech a zisku. (12; s. 190) Podle Kotlera (2007) a Armstronga (2008) existuje několik způsobů zjišťování spokojenosti zákazníků: Systém přání a stížností: Jedná se o možnost, kterou podnik dává zákazníkovi, aby sdělil své stížnosti či naopak pochválil kladné postřehy z poskytnutí služeb či koupě výrobku. Ve většině případů máme možnost přímo v provozovně napsat anonymně svůj poznatek a vhodit do označené schránky či zavolat na bezplatnou infolinku a tam vše nahlásit operátorce. Ne každý zákazník však svoji stížnost skutečně sdělí. Mnozí z nich již firmu raději nenavštíví. Průzkumy spokojenosti zákazníků: Firmy se samy snaží získat zpětnou vazbu od svých spotřebitelů, a proto osobně telefonují výběrovému souboru a zjišťují jejich názory na jednotlivé aspekty chování podniku. Mystery shopping: Touto metodou si firma přímo zkouší své zaměstnance. Nezávislé osoby najaté firmou zde vystupují jako zákazníci a zjišťují přístup lidí pracujících ve firmě. Mohou přijít i s konkrétním problémem a čekat, jak se zaměstnanec s danou situací vypořádá. Analýza ztracených zákazníků: V této metodě firmy kontaktují spotřebitele, kteří již jejich firmu nenavštěvují. Snaží se zjistit, proč již přestali nakupovat jejich výrobky či využívat jejich služeb. Vedle tohoto by firma měla také monitorovat míru ztráty zákazníků, neboť při vyšší míře je evidentní, že firma své zákazníky neuspokojuje. Skupinové diskuse: Zde se vytváří malá skupina typických zákazníků, kterým jsou předloženy předem připravené otázky, týkající se služeb, výrobků a chování zákazníků dané firmy. Diskuse je vedena moderátorem. Moderátor zde má funkci pouze zamezit opuštění tématu a pomoci zákazníkům se otevřít a opustit svůj stud. Cílem diskuse je, dostat se k jádru problému, zjistit všechny klady a zápory firmy, aby snáze vytvořila nové marketingové strategie vedoucí ke zlepšení.
14
3. 6. Marketingový výzkum Marketingový výzkum je považován za součást procesu marketingového řízení firmy. Přibová (1996) o marketingovém výzkumu tvrdí, že „sám o sobě, bez vazby na ostatní marketingové činnosti, prostřednictvím kterých jsou realizovány jeho výsledky, by neměl smysl, ale platí to i opačně: bez marketingového výzkumu si nelze představit úspěšné marketingové řízení.“ (s. 11) Jedná se o sběr podkladů, názorů, myšlenek k dané problematice. Marketingový výzkum je realizován vždy v okamžiku, kdy podnik chce zlepšit své postavení na trhu či nabízet nové výrobky a služby. Marketingový výzkum je propojen s mnoha dalšími vědními disciplínami, konkrétně s matematikou, statistikou, informatikou, ekonometrií, psychologií, sociologií apod. Tyto vědy používá nejen při výběru vhodnosti typu výzkumu, ale i při jeho tvorbě, zpracování a následném hodnocení. (16; s. 18) Marketingový výzkum je funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingovým pracovníkem prostřednictvím různých informací. Využívá dat užívaných k zjišťování a definování marketingových příležitostí a problémů. Dále také k tvorbě, zdokonalování a hodnocení marketingových akcí, monitorování marketingového úsilí a k zlepšení pochopení marketingu jako procesu. Marketingový výzkum upřesňuje požadované informace podle vhodnosti řešení nedostatků, vytváří metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky. (20; s. 56) Kvalita vlastního výzkumu a kvalita marketingového řízení firmy jsou dvě základní podmínky, které rozhodují o míře přínosu výzkumu trhu pro celý marketingový proces. Bez splnění oněch dvou bodů může docházet ke zkreslení výsledků a následnému neúspěchu zavedených inovací v podniku. Marketingový řídící proces obsahuje tři části: analytickou, plánovací a kontrolní. Marketingový výzkum se podílí na každé z těchto složek. Nejenže tedy analyzuje trh jako takový, ale také zabezpečuje taktické a strategické informace pro přijetí příslušných rozhodnutí a pomocí zpětné vazby umožňuje dobře plnit i kontrolní funkci. Hlavní funkce marketingového výzkumu v manažerském rozhodování tkví ve zmenšení rizika a informační nejistoty při plánování marketingových opatření. Dále také umožňuje rozhodovat o pružném přizpůsobení se změněným podmínkám.
15
Ne však před každou změnou v podniku je použití marketingového výzkumu nutné, ba dokonce vhodné. Je třeba hlídat si možné finanční, časové nebo věcné ztráty. S výzkumem se setkáme v případech, kde se obměna projeví razantně. (16; s. 20)
3. 6. 1. Proces marketingového výzkumu Z důvodu již výše uvedených vysokých nákladů, k samotnému výzkumu musíme přistupovat velice zodpovědně. Zabrání se tak zbytečným chybám, které by z výzkumu udělaly jen bezcenný pokus a nutily by k opakování celého jeho procesu. Metody marketingového výzkumu využijeme tam, kde vznikla informační mezera, v níž shledáme jistý problém. Jednotlivé marketingové výzkumy jsou jedinečné. Odlišují se faktory, kterými jsou ovlivňovány. I přesto v každém výzkumu můžeme identifikovat dvě etapy, které na sebe logicky navazují. Hovoříme o etapě přípravy a realizace výzkumu. V obou etapách je několik po sobě následujících kroků, které spolu úzce souvisí a vzájemně se podmiňují. (12, s. 70) Fáze marketingového výzkumu přesněji rozděluje Kozel (2006): Přípravná etapa 1. definování problému, cíle 2. orientační analýza situace 3. plán výzkumného projektu Realizační etapa 4. sběr údajů 5. zpracování shromážděných údajů 6. analýza údajů 7. interpretace výsledků výzkumu 8. závěrečná zpráva a její prezentace (s. 70) Oproti tomu Přibová (1996) uvádí v procesu marketingového výzkumu tyto kroky: 1. určení cíle výzkumu; definování výzkumného problému; přínos výzkumu 2. zdroje dat 3. metody a techniky sběru dat 4. určení velikosti vzorku 5. sběr dat 6. zpracování a analýza dat 7. zpracování a prezentace závěrečné zprávy (s. 25) 16
Ve své podstatě se tato dvě dělení o mnoho neliší, základní kroky zůstávají stejné, jen Přibová se více orientuje na druh výzkumu a velikost vzorku, zatímco Kozel se zaobírá situací na trhu a plánováním. 3. 6. 1. 1. Definování problému a cíle Definování problému se považuje za téměř nejobtížnější krok, ale přitom nejdůležitější a často podceňovaný. Je třeba této fázi procesu marketingového výzkumu věnovat dostatečné množství času. Mnohdy to bývá až padesát procent z celkové potřebné doby na realizaci výzkumu. Jakmile máme problém správně určený, můžeme ušetřit mnoho nákladů, finančních i časových. Definování problému vymezuje cíle výzkumu a vysvětluje jeho účel. Účel výzkumu je odpovědí na otázku, proč se má vlastní výzkum uskutečnit. Měli bychom určit, v čem spočívá problém. Občas se stane, že dojdeme k názoru, že problém není. Nebo dojdeme k závěru, že jde pouze o část většího problému. Z důvodu předcházení problému mezi zadavateli a výzkumníky je v této fázi důležitá spolupráce mezi těmito stranami. (12; s. 71) Cíl výzkumu musí být také velmi přesně určen. V opačném případě bude v průběhu zkoumání docházet k mnoha komplikacím a zbytečným ztrátám - nejen časovým. Cíl výzkumu nejčastěji vyjadřujeme pomocí vědecké hypotézy nebo soustavy několika hypotéz. (10; s. 80) Hypotéza je domněnka, kterou pomocí marketingového výzkumu můžeme jednoznačně potvrdit, nebo vyvrátit. Hypotézy nám pomáhají při optimalizaci informačních údajů. Předem říkají, kterými směry se máme vydat k hledání potřebných informačních zdrojů. Díky nim je také snazší vytvořit dotazník či další nástroje šetření. Hypotézy vedou k lepší interpretaci výsledků, neboť tvoří základ pro naše doporučení, k nimž postupně přidáváme další dílčí závěry a úvahy. Počet hypotéz ve výzkumu se liší dle jeho zadání a cílů. Měly by však být tvořeny uceleným systémem. (12; s. 75)
17
3. 6. 1. 2. Orientační analýza situace Analýza situace je dalším krokem k tvorbě úspěšného výzkumu. Jedná se o neformální zjišťování, jaké informace jsou k dispozici pro řešení daného problému. Poté můžeme lépe definovat informace, jež budeme dále k výzkumu potřebovat, případně můžeme zjistit, že další informace již nepotřebujeme. V této části se snažíme využít všech dostupných zdrojů, ať archivů, literatury, kontaktů na lidi, jež jsou nějakým způsobem zainteresováni v naší problematice, konkurence či přímo zákazníků. Můžeme také zjistit, že danou problematiku již zkoumal někdo před námi a jím shromážděné informace dále použít. Tato situace nám usnadní práci a ušetří mnoho času a finančních prostředků. Toto se však bohužel stane jen ojediněle. Pokud v této fázi potvrdíme správnost naší předem stanovené hypotézy, stává se z ní hypotéza konečná. V případě, kdy se nám naše hypotéza nejeví jako správná, musíme se vrátit k prvnímu kroku procesu a začít nanovo. (12; s. 77) 3. 6. 1. 3. Zdroje dat V marketingovém výzkumu se můžeme setkat se dvěma druhy zdrojů dat – sekundární a primární. Rozdílem mezi těmito skupinami je účel, pro který byla data shromážděna. Primární data jsou sbírána nově pro danou problematiku. Naopak sekundární data byla hromaděna za jiným účelem, pro jiný projekt. Jsou přístupná veřejně zdarma nebo za nějakou úplatu. Při tvorbě marketingového výzkumu se nejprve snažíme odhalit některá sekundární data a tím si zjednodušit práci, poté teprve přejdeme na data primární. Sekundární data nám mohou poskytnout informace, které by při primárním výzkumu byly zadavateli utajeny, například bližší informace o obyvatelstvu. Pro použití sekundárních dat si musíme dát pozor na zastaralost údajů, zda je můžeme použít. Také musíme podrobně prozkoumat veškeré podmínky, za nichž byla data získána. (16; 35) Dnes máme spoustu zdrojů sekundárních dat, proto je Přibová dělí na: Interní zdroje sekundárních dat, která jsou shromažďována uvnitř podniku a týkají se evidování vlastní činnosti Externí zdroje sekundárních dat na druhé straně obsahují informace získané institucemi k různým účelům. Tyto zdroje dále dělí na: klasické statistické přehledy, agenturní výzkum, panelová šetření, databáze, ostatní zdroje.
18
3. 6. 1. 4. Sběr dat Nyní se dostáváme k samotnému sběru požadovaných informací. Tato část výzkumu bývá nejnákladnější a nejproblematičtější. Úspěch celého výzkumu závisí na práci našich spolupracovníků, jejichž prostřednictvím budeme data shromažďovat. Kozel (2006) tyto lidi rozděluje dle zvolené metody na pozorovatele, tazatele, moderátory, operátory, aj. Pro správnost výzkumu musíme nejprve spolupracovníky důkladně obeznámit s problematikou a zaškolit na danou pozici, aby nám oni samotní naše data nezkreslili. Musí být obeznámeni i s druhem metody a techniky výběru respondentů. Před vlastním sběrem dat spolupracovníky prověříme a provedeme s nimi testovací práci. Tímto předvýzkumem zjistíme i správnost našeho výzkumu. Poté už můžeme pouze koordinovat, řídit a kontrolovat jejich činnost. (12) V praxi rozdělujeme marketingový výzkum na kvalitativní a kvantitativní. Základním rozdílem v použití jsou naše předchozí znalosti zkoumaného problému. Pokud o problému máme málo informací, musíme poznat všechny souvislosti, proto je vhodné začít u kvalitativních metod. Zde potřebná data získáváme přímo od odborníků. Na druhé straně můžeme zkoumat problém nám blízký. V tuto chvíli pomocí kvantitativních metod zjišťujeme názory či bližší informace od více respondentů. (16; s. 27) Kvalitativní výzkum Kozel (2006) konstatuje, že: „Kvalitativní výzkum nachází využití v oblasti hledání hybných mechanismů trhu, motivů a stimulů kupního chování, kde se výzkum posouvá na půdu psychologie a dalších postupů kvalitativního charakteru.“ Pomocí těchto technik je možné převádět individuální subjektivní hodnocení zkoumaného problému tak, aby bylo možné výsledná data seřadit či porovnat, nebo do kvantitativní podoby. Kvalitativní výzkum analyzuje vztahy, příčiny a závislosti u zkoumané jednotky, a ty pak zobecňuje. Jedná se o rozbor do hloubky dílčích jevů. Výzkumy tohoto typu se realizují na malém vzorku. Do tohoto odvětví patří spousta metod - přímý dotaz, skupinový rozhovor, nepřímý dotaz, faktorová analýza, asociační postupy, polaritní profil, sémantický diferenciál, přiřazovací techniky, psychologická explorace, test barev, doplňování vět, rosenzweigovy frustrační obrázky, bublinový test, tachystoskopická projekce, brainstorming. (12)
19
Hloubkový rozhovor Metoda, kdy výzkumník nechá vyškoleného tazatele provádět rozhovor pouze s jedním respondentem, se označuje za interwiev. Rozhovor musí být podložen otázkami, jež předem výzkumník sestavil v dotazníku. Může respondentovi nabídnout i varianty odpovědí. Rozhovor, stejně jako každá metoda, má své výhody a nevýhody. Mezi zásadní nevýhody řadíme poměrně velkou náročnost, ať už finanční, časovou nebo organizační. Hlavní výhodu naopak vidíme v jeho standardnosti. Tazatel respondenta ovlivňuje, nejen v dobrém, ale i ve zlém. Ale respondentovi může přiblížit a objasnit situaci a všechny nesrovnalosti. V konkrétních situacích můžeme využít jeden ze dvou druhů rozhovoru. Standardizovaný rozhovor je předem přesně určen. Tazatel obdrží konkrétní otázky, které musí položit respondentům. Nestandardizovaný rozhovor nemá předem určeny závazné formulace a pořadí kladených otázek. Tazatel může dostat pouhé body, o kterých s dotazovaným rozhovor povede. (6; 46) Rozhovor můžeme použít v případě objasňování situace, zkoumá problém do hloubky či získávání zpětné vazby od odborníků, nebo ho můžeme využít i v případě zjišťování názorů respondentů ve výzkumu. Kvantitativní výzkum Kvantifikace je dle Kozla (2006): „myšlenkový proces, který slouží k tomu, abychom mohli údaje vypovídající o kvalitě měřit, kvantifikovat, převést na kvantitu. Při tomto procesu se především rozhodujeme, které kvantifikovatelné údaje a pomocí kterých výzkumných přístupů, analýz je můžeme získat.“ Měřitelný charakter má spousta údajů – vybavenost, spotřeba, náklady, objem výkonů, spokojenost aj. Kvantitativní šetření je navrženo tak, aby nám měřením proměnných přineslo numerická data. Tento druh výzkumu se zabývá vztahy mezi zkoumanými údaji. Před samotným výzkumem si musíme objasnit jednotku, ve které potřebujeme data získat, aby byla vhodná pro následné srovnání. Shromážděné údaje musí být srovnatelné a shromážděný soubor údajů musí být dostatečně veliký, aby se dal následně aplikovat na celou skupinu. Zjištěné údaje musí být dále nezávislé na názorech druhých. (12; s. 119) Kvantitativních metod máme plnou škálu – standardizovaný rozhovor, analýza sekundárních materiálů a údajů, písemný dotazník, standardizovaný telefonický rozhovor, internetové šetření. 20
Dotazování Základem dotazování je, jak již z pojmu vyplývá, pokládání otázek vybraným respondentům. Pomocí těchto odpovědí výzkumník obdrží primární data, která dále zpracovává. Podle kontaktu se dotazování dělí na osobní, telefonické, písemné a elektronické. Dotazování probíhá formou dotazníku. Jednotlivé druhy si následně přiblížíme i s jejich klady a zápory. Osobní dotazování je založené na přímé komunikaci se samotným respondentem. Setkáváme se s ním téměř denně. Oslovují nás brigádníci v metru, na ulici, v obchodním centru a na dalších veřejných prostranstvích s prosbou o zodpovězení několika otázek. Hlavní předností je přímá zpětná vazba, tudíž je zde možnost motivovat daného respondenta k odpovědím. Dále tazatel může využívat názorné pomůcky, popř. gestikulaci ke zvyšování srozumitelnosti a jednoznačnosti otázek. Pro respondenta je tento druh příjemný, jelikož nemusí vypisovat své odpovědi, ale na druhé straně, si jen málokdo udělá v požadovanou chvíli čas. Informace získané touto metodou jsou považovány za vysoce spolehlivé, jelikož známe osobně respondenta a související podmínky s vyplňováním. Zásadním negativem je výše uvedená časová náročnost. Běžný rozsah dotazování je kolem 30 minut, což málokdo tazateli věnuje. Telefonické dotazování v rychlosti podobné zmíněnému osobnímu. Největší výhodou je rychlost, se kterou se získávají potřebná data, doprovázená relativně nízkými náklady. V dnešní době je spousta telefonických sítí propojených s počítači, kam se snadno data ukládají a ihned se i zpracovávají. Nevýhodou je, že tazatel obtížně překonává respondentův pocit nechuti k odpovídání. Většina obyvatel nevydrží odpovídat na otázky déle než 10 minut a poté telefon bez upozornění pokládají a celý dotazník je v tu chvíli bezvýznamný. (16; 48) Elektronické dotazování provádíme pomocí e-mailů nebo webových stránek některých ze sociálních sítí či přímo naší firmy. Nejdůležitější kladnou stránkou je nízká finanční i časová náročnost. Dále za velké plus považujeme nestrannost, jelikož respondent nemůže být ovlivněn žádným tazatelem. Doporučuje se vložit jakoukoliv grafickou pomůcku. K nevýhodám patří prozatím ještě nízká vybavenost počítači a internetem převážně u starších generací a důvěryhodnost informací. Z důvodu zvyšování návratnosti dotazníků bývá při elektronickém dotazování využíváno motivačních prostředků, ať už zařazení do slosování o atraktivní slevy, nebo získání slevových bodů a další. (12; 145) 21
Písemné dotazování = dotazník je většinou adresován poštou do domu respondentovi, který po vyplnění stejnou cestou dotazník opět vrátí. Stále ještě mezi výhody řadíme nízké náklady, i přes zdražování poštovních služeb. Nicméně v porovnání s nízkou návratností se kladné stránky metody téměř vytrácí. Mnohdy také na odpovědi čekáme několik týdnů, než si respondenti na náš dotazník vyhradí čas. Za dobrou návratnost u kvalitně připraveného dotazníku považujeme 30%. Ovlivnit respondenta můžeme mnoha způsoby- dobře napsaným průvodním dopisem, formou samotného dotazníku, přiloženou poštovní známkou, či dalšími motivačními typy. (12) 3. 6. 1. 5. Způsob výběru vzorku Jedná se o pravděpodobnost respondenta být vybrán pro výzkum. Spolehlivost sledovaných charakteristik dotazovaných je třeba poměřovat s náklady na dosažení pravděpodobnostního výběru. Vzorky odlišujeme buď náhodné, nebo záměrné, kdy záleží, zda požadujeme po dotazníku reprezentativní výsledky či nikoliv. (18; s. 78) Mezi náhodný výběr reprezentativního vzorku řadíme především jednoduchý náhodný výběr. Pravděpodobnostní výběr spočívá v důkladném definování výběrové jednotky, ve stanovení pravděpodobnosti zahrnutí jednotky do výběru a v uplatnění určité techniky výběru. Nejčastěji se využívá losování nebo generování náhodných čísel, výběr každé n-té jednotky v řadě, či výběr na základě nekorelovaného znaku. Výsledky ze záměrného výběru jsou pouze částečně zobecnitelné a navíc vyžaduje velmi dobrou znalost základního souboru. Velikost souboru je jedna z nejtěžších otázek při tvorbě dotazníku. Vzorek by neměl být příliš veliký, aby nás nestál příliš peněz a času, ale naopak nesmí být ani tak malý, aby se nedal zobecnit na celý základní soubor. Rozsah výběrového vzorku závisí na variabilitě zkoumaného znaku, na velikosti přípustné chyby a na zvolené pravděpodobnosti, se kterou chceme nadále pracovat. (6; s. 57) 3. 6. 1. 6. Konstrukce otázek Významným měřítkem správné konstrukce otázek je její informační hodnota. Konkrétní podoba tedy závisí na informacích, které nám mají dané odpovědi na otázku poskytnout. Zařadíme i otázky, jejichž zodpovězení by mohlo následně vést ke správným či přesnějším výsledkům. 22
Abychom zamezili nepřesným odpovědím, uvádí Kozel (2006) ve své knize pravidla, kterými bychom se měli řídit: 1. Ptát se přímo, bez obalu 2. Ptát se jednoduše 3. Užívat známý slovník 4. Užívat jednovýznamová slova 5. Ptát se konkrétně 6. Nabízet srovnatelné odpovědi 7. Užívat krátké otázky 8. Vyloučit otázky s jednoznačnou odpovědí 9. Vyloučit zdvojené otázky 10. Vyloučit sugestivní a zavádějící otázky 11. Vyloučit nepříjemné otázky 12. Snižovat citlivost otázek 13. Vyloučit negativní otázky 14. Vyloučit motivační otázky 15. Vyloučit odhady
Naproti tomu Horáková (1992) pravidla pro tvorbu dotazníku vidí mnohem snadněji: 1. Dotazník by neměl být zahájen osobními a důvěrnými otázkami - z důvodu, že by se respondent mohl urazit a dále v odpovídání nepokračovat. Proto tyto otázky spíše pokládáme až na konci. 2. V dotazníku nesmějí být použity předpojaté otázky, tj. otázky navádějící respondenta k určité odpovědi - toto je speciální případ, kdy si sami zapříčiníme zkreslení výsledků. 3. Otázka nesmí obsahovat vágně vymezené údaje - je lepší položit otázku konkrétně a do odpovědi dát více možností - použít škály. 4. V dotazníku není vhodné užívat slova se silným citovým zabarvením - málokdo na tyto otázky odpoví a každý toto slovo chápe jinak. 5. Dotazník nesmí obsahovat vícenásobné otázky - vhodnější je otázku rozdělit na dvě, nebo dát polootevřené odpovědi. 23
Dělíme dva základní druhy otázek – otevřené a uzavřené. Liší se tím, že v otevřených dáváme respondentovi volnost v odpovídání. Kdežto u uzavřených otázek respondentovi předkládáme možnosti, z nichž má vybrat tu jeho. Speciálním typem uzavřených otázek jsou tzv. škály. Škálování nám slouží k převádění nesouměřitelných znaků na znaky měřitelné. Ve škále dáváme dotazovanému řadu možností, které obsahují všechny vyhovující odpovědi. Škály můžeme mít verbální, číselné nebo grafické. Vždy se doporučuje předkládat sudý počet variant, aby se respondent musel přiklonit na jednu či druhou stranu a neodpověděl záměrně neutrálně. Každý dotazník by měl být sestaven na logické struktuře a dynamičnosti. To zajistí plynulost a srozumitelnost. Proto rozlišujeme více druhů otázek: úvodní, věcné, filtrační a identifikační. (16; s. 79) 3. 6. 1. 7. Tvorba dotazníku – operacionalizace, pilotáž Aby byl dotazník smysluplný a přinesl nám opravdu informace, které požadujeme, užíváme dvou nezbytných prvků – operacionalizace a pilotáže. Operacionalizace je schéma, které si vytvoří tazatel před tvorbou dotazníku. Tvoří ho základní body, které se dále větví: Nakonec ke každému bodu vymyslíme otázku, která nás dovede ke správné odpovědi. Pilotáž je tzv. předvýzkum. Provedeme ji po konstrukci dotazníku tak, že dotazník rozdáme např. 2 respondentům. Oni nemají za úkol pouze zodpovědět otázky, ale také zhodnotit dotazník jako takový. Dát nám zpětnou vazbu, která otázka se jim zdála nesrozumitelná, neúplná, ba dokonce netaktní či zbytečná. Teprve po upravení všech zjištěných nedostatků, můžeme dotazník vyslat „do světa“. 3. 6. 1. 8. Analýza údajů Již jsme si uvedli, že při tvorbě jednotlivých otázek v dotazníku, si musíme určit, co chceme určit. Díky tomu nám stačí pouze několik grafů k lepšímu pochopení problematiky. Samotné odpovědi si pro větší přehlednost sami zadáváme do tabulek a sčítáme. Při zpracování dat je z důvodu přehlednosti vhodné využívat statistických prvků. Začínáme analýzami jednotlivých otázek. Teprve poté na získaných výsledcích můžeme zkoumat hlubší analýzy, které se týkají více otázek dohromady.
24
Podle Kozla (2006) postupně zjišťujeme: 1. četnost zjištěných odpovědí 2. úroveň, variabilitu a rozložení zkoumaných znaků 3. závislost mezi proměnnými 3. 6. 1. 9. Závěrečná zpráva a interpretace výsledků Při samotném zpracování závěrečné zprávy se musíme vrátit k původnímu cíli výzkumu. Musíme si uvědomit, že do závěrečné zprávy můžeme uvádět pouze informace, které nám vyplynou přímo z výzkumu. Data, která jsme získali díky našemu většímu zájmu o problematiku, musíme opomenout. Zpráva musí mít logickou souslednost a musí být jasná a přehledná, aby čtenáři bylo zřejmé po prvním čtení, co bylo zjištěno. Souhrnné požadavky na zpracování zprávy jsou srozumitelnost, popisy grafů a tabulek, uvedení zdrojů a vysvětlení odborných pojmů. Prezentace výsledků je konečná etapa, která musí být přesvědčivá a atraktivní, aby tazateli napomohla k přesvědčení vedení, ať už firmy, nebo města, o jeho návrzích na zlepšení. Prezentace by měla doplňovat závěrečnou zprávu právě o ústní projev a vytyčení nejpodstatnějšího. Vyjádření výzkumných poznatků musí být pro všechny zúčastněné co nejsrozumitelnější. Cílem závěrečné prezentace a zprávy je vyzdvižení konkrétního přínosu výzkumu pro další činnosti podniku.
25
4. METODOLOGIE Pro svůj marketingový výzkum jsem zvolila sběr primárních dat, jelikož v dané oblasti podobné šetření doposud neprobíhalo.
4. 1. Použité metody sběru dat Vybrala jsem si kombinaci písemného a osobního dotazování. Průzkum jsem prováděla v jednotlivých základních a středních školách, kde jsem oslovila učitele a zainteresovala je do problematiky mého dotazníku, kdy své vědomosti dále mohli předávat žákům ve vyučovacích hodinách. Prvky osobního dotazování volím právě z důvodu, že učitelé věděli vše o otázkách a cílech a mohli proto respondentům pomoci s vyplňováním. Písemné dotazování se zde objevuje, protože žáci sami vyplňují dotazník a byl jim konkrétně adresován.
4. 2. Velikost vzorku Vzorek respondentů tvoří žáci druhého stupně základních škol a středních škol v Ústí nad Orlicí. Na tuto skupinu se orientuji z důvodu, že právě oni jsou budoucností našeho města a tudíž město se může snažit vyhovět převážně jejich požadavkům. Velikost vzorku je stanovena na 265 respondentů.
4. 3. Výběr škol Pro svůj výzkum jsem se rozhodla navštívit dvě základní školy a dvě střední školy v Ústí nad Orlicí. K tomu jsem užila jednoduchý náhodný výběr, díky kterému jsem vybírala vždy ze čtyř škol ve skupině. Vyšlo mi, že s dotazníkem navštívím ZŠ Komenského Ústí nad Orlicí a víceleté Gymnázium Ústí nad Orlicí ze základních škol a mezi středními školami to bylo opět Gymnázium Ústí nad Orlicí a Střední škola uměleckoprůmyslová. Ve školách jsem navštívila učitele, kteří byli ochotni mi v rámci svých hodin pomoci. Vždy jsem se setkala s kladným přístupem a hlavně i nadšením pro výzkum v našem městě. Učitelům jsem nezadávala, do kterých tříd musí dotazník dát, to jsem již nechala na jejich dostupnosti. Proto je výzkum částečně ovlivněným.
26
4. 4. Sběr dat Samotný sběr dat byl prováděn v období od 1. do 8. března 2012. Do oběhu jsem dala 350 dotazníků, z kterých se mi vrátilo již zmíněných 264 vyplněných. Zbylé dotazníky buď nebyly dány žákům do ruky, anebo respondenti vyplnili pouze jednu stranu či některé jiné otázky vynechali, a tak jsem byla nucena dotazníky z výzkumu vyloučit. Samotný sběr dat byl pro mě téměř nenáročný, učitelé zastali moji roli tazatele, a tím mi podstatně ušetřili práci.
4. 5. Konstrukce dotazníku Dotazník je vytvořen podle základních oblastí zkoumaného problému. Obsahuje 21 strukturovaných otázek, které jsou pro všechny respondenty stejné.
4. 5. 1. Operacionalizace Výzkumné otázky:
Jak moc jsou mladí spokojeni s jednotlivými sportovišti?
Kolik času žáci tráví vykonáváním fyzické aktivity v Ústí nad Orlicí?
Jaké sportovní vyžití respondenti v Ústí nad Orlicí postrádají?
Jaká sportoviště jsou mládeží nejčastěji navštěvována?
Jak jsou žáci spokojeni s finanční stránkou vynaloženou na sportovní aktivity v Ústí nad Orlicí?
Znaky, které budu ve svém výzkumu sledovat:
Finanční dostupnost sportovišť (otázky č. 8, 9)
Frekvence vykonávání sportů (otázky č. 5, 6)
Navštěvovaná sportoviště (otázky č. 12, 13)
Vykonávané sporty (otázky č. 10, 11)
Spokojenost se sportovními službami (otázky č. 14, 15, 19)
Úroveň sportování (otázka č. 4)
Sportovní akce pořádané v rámci města (otázka č. 18)
Návštěvnost sportovních utkání (otázka č. 17)
27
4. 5. 2. Typy otázek V dotazníku bylo použito více druhů otázek. Byly použity otázky otevřené pro získání osobního názoru respondenta. Tyto otázky jsou sice obtížnější na vyhodnocování, ale zato nám sdělí mnoho informací. Dále v dotazníku nalezneme uzavřené otázky, kde respondenti vyberou z několika možných odpovědí – dichotomické s možností výběru ano nebo ne; výběrové s možností zvolit jednu správnou odpověď a výčtové, kde lze vybrat více hodících se možností.
4. 5. 3. Pilotáž Před provedením výzkumu, jsem realizovala předvýzkum, abych zabránila chybám, ať nesrozumitelnosti otázek nebo nedostatečnosti. Přece jen žáci druhého stupně základních škol mohou jisté otázky pochopit jinak, než jsem je já myslela. Dále pomocí předvýzkumu byla ověřena reliabilita a validita. Pretest jsem prováděla na 20 studentech z různých ročníků od šesté třídy až po maturanty. Žáci mi dopomohli k upřesnění otázek, zjistila jsem také jejich pomocí nedostatečnost mých odpovědí, například v otázce zjišťující čas trávený sportem jsem si neuvědomila skutečnost, že každý sportu věnuje jiný počet hodin v letním a zimním období. Dále jsem dotazník konzultovala se čtyřmi odborníky specializujících se na problematiku marketingového výzkumu či sportu v Ústí nad Orlicí, kteří mi pomohli doplnit další otázky či mi je přeformulovali.
4. 6. Vyhodnocení Při zpracování dat jsem vycházela z jednoduchých statistických metod. Jednotlivé otázky jsou znázorněné pomocí grafů a doplněné o krátký komentář. Dala jsem přednost grafům výsečovým, sloupcovým skupinovým a sloupcovým složeným. Na závěr je zhodnocena celková sportovní situace v Ústí nad Orlicí, doplněná o různá doporučení do budoucna.
28
5. SPORTOVNÍ VYŽITÍ V ÚSTÍ NAD ORLICÍ 5. 1. Ústí nad Orlicí 5. 1. 1. Historie Město Ústí nad Orlicí tak, jak ho známe dodnes, vstoupilo do svých dějů poměrně pozdě. Jeho počátky sahají do dob vlády Přemysla Otakara II, do druhé poloviny 13. století. První přímý písemný spis o trhové vsi pochází z roku 1292, ale první zmínka o místu Ústí nad Orlicí je z roku 1285. Od roku 1945 se toto město mohlo pyšnit statutem okresní město, ale v roce 2003 na základě reformy veřejné správy je obecním úřadem obce s rozšířenou působností. V dnešní době má toto město necelých 15 tisíc obyvatel. (17; s. 7) Ústí nad Orlicí vznikalo na svahu nad soutokem Tiché Orlice a Třebovky. Stavební jádro města se čtvercovým svažitým náměstím si zachovalo původní půdorys. Z jeho rohů vybíhají ulice. Ve městě je spousta turisticky zajímavých míst. Nejen svojí jedinečnou architekturou, ale i jejich původem a obsahem. Tato hornatá oblast neměla nikdy dobré přírodní podmínky pro intenzivní zemědělství, nebyla ani výrazným řemeslným nebo obchodním centrem. Ke zpracování se využívala především vlna a len. Tím byl položen základ tradici textilní výroby. Významnou událostí pro život ve městě byla stavba železnice z Olomouce do Prahy v první polovině 19. století. Ústečtí obyvatelé a řemeslníci tak měli snazší a rychlejší spojení se světem. (21; s. 13)
5. 1. 2. Kultura Ústí nad Orlicí je město s bohatou spolkovou, hudební a divadelní tradicí. Spolkový život má své kořeny ve středověku v činnosti Literátského bratrstva. Co se muzického umění týče, v tomto městě se narodila spousta českých velikánů. Za zmínku stojí například Jaroslav Kocian či Bohuš Heran. V dnešní době je v tomto malém městě spoustu nejen dětských sborů. Stranou nezůstává ani ústecké ochotnické divadlo, jehož počátky sahají do konce 18. století. Život města si dnes nelze představit bez aktivního odpočinku a sportování. Sportovci zde v průběhu desítek let vytvořili spoustu tělovýchovných jednot a spolků. To ale více přiblížím až v samotné analytické části. (5; s. 43)
29
5. 1. 3. Školství V dnešní době v Ústí nad Orlicí nalezneme mnoho vzdělávacích institucí. Je zde 8 mateřských škol, které jsou rozprostřeny po celém městě a jeho příměstských částech. Dále se zde nachází 5 základních škol, z čehož je jedna speciální, a 4 střední školy. Střední školy jsou zde různého zaměření – Gymnázium, Střední škola uměleckoprůmyslová, Střední zdravotnická škola a Střední odborná škola automobilní a Střední odborné učiliště automobilní. Mimo školy pro denní studium, zde najdeme i školu pro zájmové činnosti, a to Základní uměleckou školu Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí.
30
5. 2. Sportoviště v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí je velmi rozmanitý, co se oblasti sportu týče. Sportovišť je zde opravdu mnoho. Abychom věděli, o kterých sportovních zázemích v dotazování mluvíme, je potřeba si je trochu přiblížit. Aquapark Ústí nad Orlicí Jedná se pouze o letní koupaliště, kde jsou k dispozici dva tobogány, vodní chrliče, skluzavky, prolézačky, vodní hřib, dětský skákací hrad, beachvolejbalový kurt, kuželky, stolní tenis, minigolf, vodní fotbal a stánky s občerstvením. Během léta zde mnoho obyvatel tráví slunné dny. Krytý plavecký bazén Bazén dlouhý 25 m se slanou vodou, tobogánem, parní kabinou, infrakabinou, vířivkou, soláriem a dalším. Je zde možnost spousty sportovních disciplín - aquazorbing, aquaaerobik, curling na koberci, plavání kojenců a batolat, plavání pro těhotné, masáže a další. Areál aktivní turistiky Cakle V tomto areálu nalezneme horolezeckou stěnu společně s Tarzanovými lanovými drahami. Dále je zde k dispozici půjčovna lodí, kol a bruslí a sportovního vybavení. Areál s turistickou ubytovnou a tábořištěm se nachází vedle cyklostezky. Nechybí zde nabídka instruktorských služeb a nejen vodáckého bufetu. Ski centrum Říčky v Orlických horách Tento lyžařský areál zde uvádím, i přesto, že není přímo ve městě, nýbrž 60 kilometrů daleko směrem do hor, ale zajišťuje ho právě ústecká firma. Nachází se zde tři sjezdovky, snowboard park s umělým zasněžováním. Dále také dvě budovy určené pro ubytování, ski servis, půjčovna vybavení a lyžařská škola. FFT Bike Park pod Duklou Zařízení postavené pro vykonávání různých skoků a triků na uměle vybudovaných překážkách. Tento areál vybudovaný občanským sdružením FFT Biješ o.s. je jejich vlastnoruční chloubou. V květnu roku 2012 teprve dovršil finální podoby. Nyní se může pyšnit deseti překážkami. 31
Cyklostezky Jejich délka přesahuje již 40 km. Široké jsou kolem 2,5 až 3 m. Potkáme zde nejen cyklisty, ale i in-line bruslaře a turisty. Podél všech cest jsou různá občerstvení, odpočinková místa s altány a informačními tabulemi. Sportovní areál s atletickým a fotbalovým stadionem, s umělým trávníkem, volejbalovým hřištěm, basketbalovými a tenisovými kurty (TJ Jiskra) Centrum sportů v Ústí nad Orlicí nabízí dvě travnatá fotbalová hřiště – jedno z nich je umělé, škvárovou plochu, krytou tribunu, tartanovou atletickou dráhu (400 m), volejbalový areál, tři antukové kurty, basketbalové hřiště a fit- centrum Malý atletický stadion Dříve obsahoval plochy na všechny atletické disciplíny. V dnešní době je místo něj vytvořená již zmíněná umělá plocha. Stále se zde udržuje běžecká pilinová dráha pro širokou veřejnost. Tenisový klub Tenisový klub nabízí šest antukových kurtů, kurty s umělým povrchem a tréninkovou stěnu. Krytý zimní stadion Plochu se snaží využívat po celý rok, proto krom zimního využití na bruslení a lední hokej, sem v létě můžeme zajít na in-line hokej. Sportcentrum Radava V tomto relativně novém komplexu najdeme sportovní vyžití jako - bowling, kryté tenisové kurty, letní terasu, pétanque a další. Sportcentrum VÚB Toto centrum také nabízí bowling, ale k němu nabízí i ricochet, kulečník, stolní fotbálek, šipky a mnoho jiného.
32
Tělocvičny Na to, jak je město Ústí nad Orlicí malé, je zde spousta tělocvičen – tělocvična ZŠ Třebovská, tělocvična ZŠ Bratří Čapků, tělocvična a FITcentrum Gymnázium Ústí nad Orlicí, hala SŠ uměleckoprůmyslové, Sokolovna „U Tří mostů“, Sokolovna Kerhartice. Dále zde nalezneme spoustu dalších středisek, která jsou však o mnoho menší, například Golf Club, Table tenis club, Kuželkářská dvoudráha, sportovní areál v Kerharticích, Solná jeskyně, sauny, Athletic a fitness club v hotelu UNO, Spinning centrum Rio a další. Myslím si, že výše uvedený výpis sportovních aktivit, které můžeme v našem okolí dělat, mluví sám za sebe. Nabídka je široká, ale odpovídá jí i poptávka? Okres Ústí nad Orlicí se může pyšnit tím, že má tak úžasné podmínky pro „sportovní business“. Za některými typy sportovních areálů, jako jsou například lanové parky, sem jezdí lidé z celé republiky. Určitým způsobem díky tomu města východních Čech získávají peníze a sport je pro ně prestižní záležitostí.
33
5. 3. Sportovní akce pořádané městem Ústí nad Orlicí Město Ústí nad Orlicí není příliš rozlehlé a ani slavné. Ale i přesto se zde každoročně pořádají události, které přilákají nemálo turistů nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. Pořádá se zde šest hlavních událostí, které více přiblížím. Ústecká 21 Tato událost, známá taky jako Závody do vrchu, je tradičním automobilovým závodem, který se koná každoročně v květnu. Jedná se o trať dlouhou 3 650 metrů s převýšením 209 metrů. Každoročně se na tomto dvoudenním srazu na startu sejde okolo 8 desítek závodních vozů různých kategorií. Pro fanoušky je zde zajištěna zajímavá podívaná a ten nejlepší možný servis. Pro ty, kteří se z jistých důvodů nemohou zúčastnit osobně, jsou připravovány on-line přenosy plné statistik, diskusí a podrobně zpracované časomíry. Závod, jehož historie sahá až do roku 1970, bohužel v letošním roce (2012) již neproběhne. Nejen že v březnu 2012 zemřel jeho prezident, ale loni pořadatelé usoudili, že trať není uzpůsobená závodu a dokud město silnici neopraví, závod se konat nebude. Rieter Cup Na přelomu měsíců června a července se v Ústí nad Orlicí pořádá tenisový turnaj Rieter Cup. Šampionát má ve městě již více než desetiletou tradici. Jedná se o Mistrovství ČR jednotlivců v kategorii mužů a žen v kategorii mužská a ženská dvouhra a ve čtyřhrách. Odměny, které jsou hráčům rozděleny, se pohybují mezi 300 a 400 tisíci korun. Město v pohybu Tato nejen sportovní, ale i kulturní událost letos oslaví již 13 let. Odehrává se každoročně na začátku června. Během této týdenní události si na své přijdou všechny věkové kategorie. Jedná se o událost, kdy po celý týden jsou pro školy připravené různé soutěže, ať už se jedná o plavecké závody nebo štafetový běh kolem náměstí. V rámci této akce v odpoledních hodinách vystoupí na speciálním podiu žáci v rámci zájmových kroužků či školních pěveckých sborů. Večerní program již patří převážně známým hudebním hvězdám.
34
Skiinterkritérium Skiinterkritérium je mezinárodní závod žákovských kategorií ve slalomu a obřím slalomu. Jedná se o jeden z deseti závodů pořádaných pod hlavičkou FIS, které se jedou v Evropě a Kanadě. Potkáme zde kolem 200 závodníků z téměř 20 zemí světa. Skiinterkritérium v Říčkách v Orlických horách se řadí mezi 5 elitních žákovských závodů na světě. Ve východní a střední Evropě je největší žákovskou soutěží vůbec. Maskotem závodu se stal populární pohádkový krteček od akademického malíře Zdeňka Milera. Tradicí již se stala přítomnost prezidenta Václava Klause. Ústecký desetiboj Ústecký desetiboj je jedním z mála desetibojů pořádaných na území České republiky. Pořádají ho atleti právě z města Ústí nad Orlicí. Jedná se o populární závod, který je nejstarším desetibojem pořádaným právě v naší republice. Oslavil již 76 let od svého vzniku. Dvoudenní desetibojařské klání probíhá na atletickém stadionu ve městě od roku 1945, kdy závod začal pořádat ústecký atletický oddíl. FFT závod FFT Slopestyle je závod, který se v areálu FFT Bike Park pod Duklou koná teprve od roku 2008. Na tento bikový závod se sjíždí nejen česká slopestylová špička, ale i závodníci ze Slovenské republiky a Polska. Součástí závodu je i soutěž o nejlepší skok - Best Trick – při kterém byl v roce 2010 poprvé v České republice k vidění double backflip na horském kole. Závod pořádá místní občanské sdružení FFT Bikes o.s. V rámci celodenní akce nesmí chybět ani hudba, která doprovází jezdce v jejich jízdě.
35
6. ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACE DAT Marketingový výzkum byl proveden na 265 žácích druhého stupně základních škol a středních škol v Ústí nad Orlicí. Ve výzkumu nebyl určen poměr věku a pohlaví respondentů.
6. 1. Poměr sportujících a nesportujících děvčat a chlapců Graf č. 1: Poměr sportujících a nesportujících děvčat a chlapců Nesportující chlapci 7%
sportující chlapci 37%
sportující dívky 52%
nesportující dívky 4%
Z grafu můžeme vyčíst, že na výzkumu se podílelo více žen, konkrétně tedy 149 děvčat (56%) a z toho pouze 10 nesportuje v Ústí nad Orlicí. U mužů je nesportovců více – 18 ze 116 dotázaných. Tento graf byl vytvořen na základě odpovědí na otázky č. 1 a 20, které byly pouze orientační, abych zjistila poměr respondentů a hlavně vytřídila žáky, kteří buď vůbec nesportují anebo sportují mimo naši oblast. Tyto děti již jsem od kapitoly 6. 3. dále do výzkumu nezapočítávala, protože mi jde pouze o úroveň sportování. Všechna další procentuální čísla jsou tedy brána ze vzorku o velikosti 221 respondentů.
36
6. 2. Porovnání sportujících a nesportujících žáků ZŠ a SŠ Graf č. 2: Porovnání sportujících a nesportujících žáků na ZŠ a SŠ
Nesportovci na SŠ 5%
Sportovci na ZŠ 45% Sportovci na SŠ 45%
Nesportovci na ZŠ 5%
Toto porovnání je také zajímavé. Můžeme z něj na první pohled vyčíst, že žáci na středních školách sportují. Je zde pouze 5% studentů (14), kteří v Ústí nad Orlicí sport nevykonávají. Na druhé straně na základních školách je tomu naprosto stejně. Také zde nalezneme ze všech dotázaných 14 žáků, kteří sport v Ústí nad Orlicí nevykonávají. Nemůžeme zde tudíž soudit, že by se s přibývajícím věkem objevovala chuť sportovat nebo naopak. Hodnotím to jako kladné zjištění.
Důležité je také zmínit fakt, že vycházím
ze vzorku, který se skládá ze 133 žáků základních škol a 132 studentů středních škol. Proto toto porovnání mohu provádět snadno z celého celku.
37
6. 3. Zjištění, s kým žáci nejčastěji sportují Graf č. 3: Zjištění, s kým žáci nejčastěji sportují 40 35
70
30
60 50 40 30
s rodinou 28
sama 25
s přáteli mimo sportovní v rámci organizaci sportovní 65 organizace
sám 21
25 20 15
21
20
10
10
5
0
s přáteli v rámci mimo sportovní sportovní organizace organizaci 34 35
s rodinou 8
0
Ženy
Muži
Žáci si v otázce č. 3 mohli vybrat pouze jednu z nabízených možností. Výsledky jsem pro lepší srovnání rozdělila na dívky a chlapce zvlášť. U žen s jistotou převládá sportování s přáteli mimo sportovní organizaci, které provozuje 65 dívek. Poté téměř na stejné úrovni jsou zbylé tři možnosti – sportování s rodinou (28), sportování sama (25), sportování v rámci sportovní organizace (21). U chlapců je také nejčetnější možnost sportování s přáteli mimo organizaci. Za ním je však v těsném závěsu navštěvování právě sportovních organizací. S rodinou sportuje pouze 8 chlapců a o samotě jich nejčastěji sportuje 21. Výsledky si vysvětluji tím, že děvčata rády využívají cvičení jako je zumba, trampolínky, posilování a další, které jsou nabízené fitness centry, zatímco hoši spíše hrají fotbal, florbal, které mají v Ústí nad Orlicí vlastní organizace, či navštěvují všestrannostní Sokol, kde si zasportují s přáteli bez jakékoliv specializace. Možnost sportování s rodinou je zde pouze minimálně, domnívám se, že kdybych dělala průzkum na prvním stupni základních škol, tak by tato možnost převažovala, ale žáci starší 11 let si již připadají dospělí a sportování s rodiči jim přijde dětinské, až trapné.
38
6. 4. Poměr rekreačních, amatérských a profesionálních sportovců Graf č. 4: Poměr rekreačních, amatérských a profesionálních sportovců
Závodníci na profesionální úrovni 5% Závodníci na amatérské úrovni 25%
Rekreační sportovci 70%
Zajímalo mě složení dětí v Ústí nad Orlicí. Zda se zde nachází pouze rekreační sportovci, nebo i někteří profesionální. Proto jsem do otázky č. 4 zvolila právě tyto možnosti k výběru. Děti zde mohly vybrat pouze jednu, tu nejvyšší úroveň, které se věnují. Z žáků celých 25% vykonává sport na amatérské úrovni, kam spadají všichni fotbalisti, volejbalistky, ale i lyžaři a mnoha dalších. Co mě však překvapilo, že 5% z žáků, což je 13 dětí, sportuje dokonce na profesionální úrovni. To je na malé město bez velkých sponzorů a možností hodně. Zbylých 70% sport provádí pouze rekreačně.
39
6. 5. Poměr hodin věnovaných sportu v zimním a letním období Graf č. 5: Poměr hodin trávených sportováním v zimním a letním ročním období 250 200 150
140 69
100 50
79
21
84
53 0 0 - 3 hod
7 - 9 hod
4 - 6 hod
17 20 10 a více hod
K otázce č. 5 jsem zvolila graf skládaný sloupcový, protože v něm je krásně vidět, v kterém ročním období děti věnují kolik hodin týdně. Z otázky jsem vyloučila školní tělesnou výchovu, která by byla v tomto případě spíše zkreslující, protože mi jde převážně o volnočasové sportování. Modrou barvou jsou zde znázorněné letní sporty a žlutou zimní. Z grafu můžeme vyčíst, že letním sportům se respondenti věnují převážně 4 – 6 hodin týdně (84 žáků). Pouze o 5 žáků méně – 79 – se sportu v létě věnuje pouhé 3 hodiny a méně týdně. 53 respondentů sportuje v letním období 7 – 9 hodin týdně a 10 hodin a více v létě provozuje sport pouze 20 respondentů. Zde budou jistě zahrnutí žáci, kteří mají týdně nějaké soutěže, a tudíž se jedná o amatérské a profesionální závodníky. V zimním období, jak lze vidět na první pohled, většina žáků téměř nesportuje. 140 z nich, což je necelých 54% z celkového počtu respondentů, sportuje 0 – 3 hodiny týdně. Druhou možnost, 4 až 6 hodin týdně, využilo 69 respondentů – 27%. Zbylých 19% si rozdělují možnosti 7 - 9 a 10 a více hodin sportování týdně. I zde můžeme usuzovat, že poslední dvě možnosti dali převážně lyžaři a hráči ledního hokeje, kteří musí pravidelně trénovat a o víkendu mají závody či turnaje. Naopak soudím, že první možnost daly děti, které lyžují rekreačně a s rodiči jedou například jednou za měsíc do střediska či si občas zajdou zabruslit s přáteli.
40
6. 6. Řazení činností od nejvyužívanější Tabulka č. 2: Provádění nejčastějších činností
Činnost
učení
počítač, TV
sport
Nakupování
čtení
Četnost
668
507
593
915
862
Otázka č. 7 byla položená rozdílně oproti ostatním. Zvolila jsem nejčastější činnosti, kterými člověk tráví svůj volný čas. Žáci měli za úkol seřadit je od nejčastěji vykonávané po tu nejméně častou. Řazení uskutečnili známkováním od 1 do 5. Poté, co jsem dostala vyplněné dotazníky, sečetla jsem si tyto odpovědi a jejich četnosti zadala do tabulky. Čím nižší četnost, tím častěji je činnost vykonávána. Můžeme tedy na první pohled zhodnotit, že žáci nejvíce času tráví u televizní obrazovky či počítače. Tato odpověď mě nijak neudivila, neboť všechny děti co znám, si neustále povídají o nových hrách, filmech, ba dokonce přátelích, které si přidaly na facebook, apod. Mile mě však překvapilo, že žáci na druhé místo položili sport. Dokázali, že nejsou tak líní, jak jsem si o nich myslela a že fyzické aktivity jsou nemalou součástí jejich životů. Třetí místo patří učení. Žáci základních a středních škol denně dostávají spousty domácích úkolů a musí se připravovat na průběžné testy či ústní zkoušení u tabule. Tudíž ani u této činnosti nemohu konstatovat, že bych nečekala její četnost. Podstatně hůře na tom jsou činnosti jako nakupování a čtení. U nakupování to není negativum, přece jen mladí nenakupují nutné potraviny a další vybavení každé domácnosti, ale spíše dají přednost sladkým pokrmům či oblečení. Alespoň víme, že žáci základních a středních škol zatím neprahnou po dni tráveném v obchodním centru, ale raději se učí, hrají hry či sportují. Předposlední místo patřící čtení je bohužel zklamáním. Nejen že je spousta literárních děl, která stojí za přečtení. Žáci by si je měli přečíst, aby znali odpovědi na spousty otázek ve školních institucích, v soutěžích, ale i poté v běžném životě, například při pracovním pohovoru. Dále děti, které nejsou sečtělé, mají v budoucnu problém s psaním prací, jelikož nemají dostatečnou slovní zásobu.
41
6. 7. Sporty, které jsou řazeny na první místo Graf č. 6: Sporty, které jsou řazeny na první místo
ostatní 6% bojové sporty 2%
plavání 19%
míčové hry 20% posilování; 6% tanec, aerobic 9% gymnastika 1% cyklistika, turistika, inline 31%
atletika 2% rekreační běh 4%
Nejvíce respondentů – 31% (81 žáků) jako sport, který vykonávají nejčastěji, označilo v otázce č. 10 cyklistiku, turistiku a in-line bruslení. Na druhé místo se řadí veškeré míčové sporty a to s 20% (47 dotazovaných). Hned v těsném závěsu s 19% je plavání, které tedy nejčastěji vykonává 45 žáků. Čtvrtým nejčastějším sportem je tanec, aerobic a další obdobné sporty s 9%. Posilování se nejvíce věnuje 6% z dotázaných. Méně vykonávanými sporty jsou rekreační běh (4%), bojové sporty (2%), atletika (2%) a poslední v řadě je gymnastika, kterou označili pouze 3 respondenti. Zbylých 6% respondentů zvolilo odpověď ostatní, do níž zařadili tenis, stolní tenis, lyžování, krasobruslení, motokáry, jízdu na koni, skateboarding, bowling a šachy. Jasné vedení cyklistiky, turistiky a míčových her si vysvětluji nejen tím, že jsem zvolila obsáhlé skupiny, nebo snad levnou finanční dostupností, ale hlavně tím, že se jedná o sporty, které nejsou určené převážně pouze pro jedno pohlaví. Gymnastika a tanec jsou sporty, které spíše vykonávají dívky. Na druhé straně ve školním věku posilování upřednostňují převážně chlapci.
42
6. 8. Četnost vykonávání jednotlivých sportů Graf č. 7: Četnost vykonávání jednotlivých sportů
Bojové sporty 12
Ostatní 37 Plavání 145
Míčové sporty 104
Posilování 69 Cyklistika, turistika, inline 153 Rekreaní běh 71
Tanec, aerobic 45 Gymnastika 12 Atletika 14
Ani když respondenti měli v otázce č. 11 označit všechny sporty, které provozují, se nic nezměnilo. Cyklistice, turistice a in-line bruslení se věnuje 153 žáků (69%). Plavání téměř stejně, a to 145 dotázaných. Tyto dva sporty tedy provozuje více než polovina z dotázaných respondentů. Nad sto uživatelů z 221 mají i míčové hry se 104. Pro mě překvapivého výsledku dosáhl rekreační běh společně s posilováním. Kdy běhu se věnuje 71 žáků a posilování pouze o dva méně – 69. Tanec a aerobic provozuje 20% z dotázaných. Málo sportovců v Ústí nad Orlicí se věnuje atletice – 14 a gymnastice – 12, které se vyrovnávají i bojové sporty. Sporty v nabídce nestačily 37 respondentům, kteří doplňují, že se věnují navíc tenisu, bruslení na ledě, fitboxu, stolnímu tenisu, lyžování a snowboardingu, skateboardingu, kuželkám či již zmíněnému bowlingu, krasobruslení a motokárám. Troufnu si říct, že dnešní mládež se věnuje spíše novodobým a moderním sportům, jako jsou například tance a různé míčové hry. Naopak opomínají sporty, které jsou známé již
43
po mnoho let a vyžadují náročný trénink a fyzické dovednosti. Mezi tyto sporty řadím právě atletiku, gymnastiku a bojové umění.
6. 9. Porovnání prováděných sportů na ZŠ a SŠ Graf č. 8: Porovnání prováděných sportů na ZŠ a SŠ 120
80
46 35
60 40 54 4 5
47 26
34
3 4
C
Pl av án í
Po si lo vá Ae ní ro bi c, ta ne c G ym na st ik a
0
7 2
ek yk re lis ač tik ní a, bě tu h ris tik a, in l in e M íč ov é hr Bo y jo vé sp or ty
24
11 13
At le tik a
20
23
35
31
R
četnost sportů
100
sporty
Tento graf nám odhalí, zda se v Ústí nad Orlicí vyskytují sporty, které jsou preferované dětmi převážně buď ze základních škol, nebo středních škol. Modrou barvou jsou v grafu vyznačené sporty prováděné žáky základních škol, žlutá barva nám zase znázorňuje sporty studentů škol středních. U obou kategorií vyhrává plavání, které je shodně následováno cyklistikou, turistkou a kolečkovými bruslemi. Aerobic a tanec je také preferovaný u obou skupin stejně. Rozdíl však nalezneme u rekreačního běhu, který je prováděn převážně staršími dětmi, nežli žáky do patnácti let. Naopak mladší děti zase hrají více míčových her, oproti studentům škol středních, a to o celých 11 žáků. Bojové sporty, atletiku a gymnastiku řadí obě kategorie na poslední tři příčky. Tyto sporty jsou v dnešní době pro mládež nezajímavé. Možná proto, že vyžadují spoustu trénování a veliké úsilí. 44
6. 10. Sportovní střediska, která jsou řazena na první místo Graf č. 9: Sportovní střediska, která jsou řazena na první místo
Lanové centrum 0
Horolezecká stěna Aqua park 1 35 Venkovní hřiště 4
Cyklostezka 60
Posilovna 8
Pilinová dráha 2
Tělocvična 45
Skate park 7
Atletický stadion 5 Ostatní 8 Fotbalový stadion 15 Tenisové kurty 4
Plavecký bazén 42 Zimní stadion 4
Tento graf by měl zhruba odpovídat grafu č. 6, neboť by v otázce č. 12 respondenti měli vybrat pouze jednu možnost, kde vykonávají svůj nejčastější sport. Nejvíce žáků nejčastěji využívá rozsáhlé cyklostezky v okolí Ústí nad Orlicí, jezdí zde 60 respondentů, což činí celých 27%. Další častou možností byly tělocvičny. Ty označilo 45 žáků – 20%. Třetí místo obsadil krytý plavecký bazén s 19% otevřený v období od září do května. Aquapark, který je v provozu pouze během letních měsíců, mu byl hned v patách s 35 respondenty – 16%. 15 respondentů nejčastěji užívá fotbalového stadionu. Posilovna
je
dalším
navštěvovaným
střediskem.
Na
první
místo
ji
řadí
8 respondentů (4%). 7 žáků využívá nejvíce skate park, 5 žáků atletický stadion a po 4 jsou na stejné úrovni zimní stadion, tenisové kurty a venkovní hřiště. Pilinovou dráhu nejvíce užívají dva z dotázaných, jeden zvolil horolezeckou stěnu. Lanové centrum zůstalo opomenuto. Všichni ho očividně navštěvují jen jako doplňkovou aktivitu. Zbylých 8 žáků zvolilo možnost ostatní, do čehož zahrnuli stůl na stolní tenis, FFT bikepark, jízdárnu, Základní uměleckou školu v Ústí nad Orlicí a prostory Domu dětí a mládeže v Ústí nad Orlicí. Podle výsledků mohu soudit, že respondenti vyplňovali dotazník zodpovědně, neboť V hlavních bodech opravdu nejnavštěvovanější střediska odpovídají nejčastějším sportům.
45
6. 11. Četnost návštěv jednotlivých sportovních středisek Graf č. 10: Četnost návštěv jednotlivých sportovních středisek
Lanové centrum 10 Venkovní hřiště AQUA park 42 137 Horolezecká stěna Cyklostezka 10 154 Posilovna 63
Tenisové kurty 29
Skate park 22
Zimní stadion 68
Tělocvična 106
Fotbalový stadion 39
Atletický stadion 44
Plavecký bazén 160
Pilinová dráha 46
Ani tento graf z otázky č. 13 nás příliš nepřekvapí. Nejčastěji navštěvovaným sportovním střediskem je plavecký bazén, který navštěvuje 160 žáků (72). V těsném závěsu jsou cyklostezky, které nám slouží pro cyklistiku i in-line bruslení. Využívá jich celkem 154 žáků, což je 70% ze všech dotazovaných. Hned za ním je se 137 návštěvníky letní Aqua park. Do tělocvičen si chodí zacvičit necelá polovina dotázaných – 106. Necelá třetina respondentů navštěvuje zimní stadion (68) a posilovny (63). Kolem 20% žáků také rádo navštíví Pilinovou dráhu (46), atletický stadion (44), venkovní hřiště (42) a fotbalový stadion (39). Malé využití mají tenisové kurty (29 žáků), skate park (22 žáků), horolezecká stěna a lanové centrum (10 žáků). Výsledky téměř splnily má očekávání. Překvapilo mě, kolik lidí rádo využívá rozsáhlých cyklostezek. Je však pravda, že jsou bezpečnější a hlavně zadarmo. Dalším překvapením pro mě byla relativně nízká návštěvnost venkovních hřišť. Pamatuji si z dětství, že hřiště uprostřed sídlišť v Ústí nad Orlicí byla věčně plná dětí. Hrály se zde vybíjené, přehazované a další nejen míčové hry. Ale tato skutečnost je způsobená snad postupující
46
dobou, novými trendy právě v jízdě na kole, plavání a dalším. Doufám, že ne zrovna vysedáváním doma u počítače.
6. 12. Nedostatky v oblasti sportu v Ústí nad Orlicí Otázka č. 15 se ptala, zda respondentům chybí v Ústí nad Orlicí některé sportovní zařízení, za kterým musí dojíždět do okolních měst. Bála jsem se, že žáci se nebudou chtít zamýšlet a odpoví, že jsou zde spokojeni. Ale příjemně mě překvapili. Celých 66% respondentů (146) je se sportovišti v Ústí nad Orlicí spokojeno. Zbylých 34% zodpovědělo otevřenou otázku odpovědí, že jim zde některé věci chybí. 25 ze zbylých 65 žáků mi sdělilo, že jim v Ústí nad Orlicí chybí sjezdovka. Že musí dojíždět více jak 15 kilometrů a že ostatní okolní města či vesnice mají alespoň krátké vleky. Při čtení těchto odpovědí, jsem si vzpomněla na vyprávění mého dědy, jak zde na sjezdovce lyžoval. Proto jsem si od zdejších pamětníků zjišťovala bližší informace. Sjezdovka zde byla postavena na začátku šedesátých let 20. století. Jednalo se o svah dlouhý kolem půl kilometru. Bohužel však v letech osmdesátých se začali majitelé orientovat na zmíněné Říčky v Orlických horách a o sjezdovku v Ústí nad Orlicí se již neměl kdo starat. Proto byla zrušena. Myslím si, že je toho škoda. Obyvatelé Ústí nad Orlicí po práci či škole jezdí na večerní lyžování, tudíž nechávají peníze v okolních městech místo u nás. Hlavně se domnívám, že by stoupla spokojenost obyvatelstva s městem a návštěvnost města jako takového. Další četnou odpovědí byl nedostatek, že v Ústí nad Orlicí je malý příliš malý zimní stadion. Dále na tomto zimním stadionu jsou nespokojeni s nedostatečným krytím ledu. Nad ledovou plochou je sice střecha, ale ze stran na bruslaře vane vítr a je zde větší zima. Za hokejem dojíždí do jiných měst 6 respondentů. Další zařízení, které v Ústí nad Orlicí žáci téměř nevyužívají, ale raději za ním jezdí do okolních obcí, je lanové centrum a horolezecká stěna. Přijde jim zde toto zázemí malé, lanová dráha je krátká s málo překážkami a horolezecká stěna nízká a malá a brzy všechny omrzí. Děti dále dojíždí tancovat, jezdit na koně, do tělocvičny specializované na bojové sporty, kickbox. Sportovci na vyšší úrovni jezdí trénovat a hlavně závodit do větších, alespoň krajských měst.
47
6. 13. Výrok „Ústí nad Orlicí – Město sportu“ Graf č. 11: Výrok „Ústí nad Orlicí – Město sportu“ 140 120 120 100 80 60 41
39
40 21 20 0 Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
V otázce č. 16 žáci měli vyjádřit svůj souhlas, nebo nesouhlas a zdůvodnit svoji volbu. Ne každý mi to zdůvodnil, ale i přesto se zde najde mnoho užitečných odpovědí. Souhlasilo celých 41 respondentů (19%).
Sportovní město zde vidí v mnoha
sportovních příležitostech, co nám obec nabízí. Tvrdí, že kromě sportu se tu jinak nic neděje, téměř žádná divadelní představení či koncerty. Oni jsou spokojeni s množstvím a vybavením sportovních středisek. Odpověď „spíše ano“ byla jasným vítězem, Zvolilo ji 120 respondentů (54%). Většina z nich se shoduje, že je zde spousta sportovních zařízení a akcí, ale že by to mohlo být lepší, že by město mohlo investovat více peněz do této oblasti. 39 žáků (18%) s výrokem spíše nesouhlasí. Zdůvodněním pro ně je, že zde mnoho lidí nesportuje a město nežije sportem. Další negativum vidí v tom, že ve městě se preferuje pouze fotbal, ale například o hokej se zájem příliš nejeví.
48
Poslední možnost, nesouhlas s výrokem, že by Ústí nad Orlicí mělo být městem sportu, označilo pouze 21 respondentů (10%). Zdůvodnění uvádí převážně takové, že vedlejší město Česká Třebová je mnohem více zainteresovaná do oblasti sportu. Že se tam nachází spousta vybavenějších a v první řadě levnějších středisek. Tvrdí, že jinde jsou sportoviště více přizpůsobená požadavkům mladých. Celkově však otázku hodnotím kladně, neboť 161 respondentů s výrokem souhlasí.
6. 14. Návštěvnost utkání v roli fanoušků Graf č. 12: Návštěvnost utkání v roli fanoušků 90
fotbal 79
nic 76
80 70 60 50 40 30
florbal 20
20 10
hokej 23
volejbal 22 basketbal 5
ostatní 11
0
Z grafu k otázce č. 17 můžeme soudit, že i popularita sportů z pohledu fanoušků, je zde zřejmá. 79 respondentů (36%) navštěvuje v pozici fanouška nejčastěji fotbal. O tři žáky méně (34%) o sledování sportu v Ústí nad Orlicí nejeví vůbec žádný zájem. Téměř na stejné úrovni jsou sporty florbal (20), hokej (23) a volejbal (22). Pouze 5 žáků v Ústí nad Orlicí sleduje zápasy v basketbalu. 11 respondentů navštěvuje ostatní sporty, kam řadí tenis, stolní tenis, atletiku, gymnastiku, karate, kuželky, bowling anebo šachy. Největší četnost u fotbalu si vysvětluji fakty, že v Ústí nad Orlicí se každý víkend odehrává alespoň jeden fotbalový zápas v libovolné kategorii. Tudíž je zde velká možnost tyto zápasy navštívit. Dalším důvodem, proč fotbal vyhrává je ten, že žáci často začínají s hrou právě fotbalu a proto chlapci chodí podpořit své spolužáky, či sledují zápas, než oni sami naběhnou na hřiště hrát.
49
6. 15. Návštěvnost jednotlivých sportovních akcí Graf č. 13 : Návštěvnost jednotlivých sportovních akcí
Ústecká 21 18%
FFT závod 8%
Rieter cup 4%
Žádné 29%
Ústecký desetiboj 1% Skiinterkritérium 5%
Město v pohybu 43%
U otázky č. 18 respondenti mohli zvolit více hodících se odpovědí. Ústí nad Orlicí, jak již jsme si uvedli, organizuje několik sportovních událostí ročně. Z grafu vyplývá, že nejnavštěvovanější událostí je Město v pohybu. Navštěvuje ho ročně 128 dotazovaných. Splnilo to má očekávání, neboť této události se účastní i některé školy a to nejen prostřednictvím závodů jednotlivých škol, ale třídy vystupují i s různými představeními, ať tanečními nebo některými s některými cviky. Co mě zklamalo, bylo, že 29%, tedy 87 respondentů nenavštěvuje žádnou z pořádaných akcí. Myslím si, že každý, kdyby chtěl, si tu najde svůj šálek kávy. Druhou nejnavštěvovanější akcí je automobilový závod Ústecká 21, kterou sleduje 54 dětí (18%). Další poměrně hojně navštěvovanou sportovní akcí je FFT závod. Který i přesto, že je relativně mladý, tak navštěvuje 27 respondentů. Pouhých 14 žáků (5%) jezdí fandit do Říček v Orlických horách na Skiinterkritérium. Mezinárodní tenisový turnaj Rieter cup zajímá pouhá 4% respondentů (12).
50
Nejmenší návštěvnost má Ústecký desetiboj, o který mají zájem pouze 4 z 221 dotazovaných. Domnívám se, že to je způsobené nízkým zájmem celkově ústecké mládeže o atletiku. Naopak vysoký zájem o Ústeckou 21 a Rieter cup si vysvětluji atraktivností těchto událostí. Potkáte zde spoustu zahraničních špiček.
6. 16. Případné změny v Ústí nad Orlicí v oblasti sportu Otázka č. 19 byla otevřená a ptala se žáků, co by v Ústí nad Orlicí v oblasti sportu rádi změnili. Odpovědí jsem obdržela spousty, ale v některých z nich se shodovalo více respondentů. Ty tedy považuji za důležité. Nejčastěji se objevovala odpověď NIC- jsem spokojen (43 respondentů tak odpovědělo). Beru to ne jako známku odporu k zamyšlení se či rozepisování, nýbrž jako fakt, že žáci by opravdu nechali sportovní vyžití v Ústí nad Orlicí takové, jaké je nyní. Dovolím si zde citovat odpověď jedné respondentky: „Nic, líbí se mi Ústí nad Orlicí, jaké je. Jsem zde spokojená.“ Druhá nejčetnější odpověď se shodovala s odpověďmi na otázku, jaké sportovní vyžití žákům v Ústí nad Orlicí chybí – sjezdovka. Tímto usuzuji, že absence lyžařského vleku je hodně vážná. Další hlavní negativum vidím již ve zmíněném zimním stadionu, neboť i v této otázce se rekonstrukce tohoto zázemí objevila hned dvanáctkrát. Další častou odpovědí bylo zlevnění všech sportovních středisek, převážně vstupů do bazénů. Zároveň by žáci rádi zlepšili vybavení tělocvičen a postavili zde víceúčelovou halu. Dle odpovědí i velký Monkey park (lanové centrum) by zde našlo nemálo zájemců. Již jsme se bavili o nedostatečném využívání venkovních hřišť a ani tu se těchto míst nevyhneme. Děti by rádi upravily hřiště nacházející se v centru dolního sídliště Ústí nad Orlicí, neboť se o něj město nestará, je celé prorostlé plevelem a plné nedopalků a dalších odpadků. Žáci neopomněli ani pořádání sportovních akcí a rádi by zde měli sportovní události častěji a zvolili by i atraktivnější, novodobější příležitosti.
51
7. NAVRHOVANÉ ZMĚNY I přestože většina respondentů považuje město Ústí nad Orlicí za sportovní, najdou se střediska, která nejsou dostatečně vybavena, ba dokonce chybí. Převážně bych se pokusila zamezit zastiňování města Českou Třebovou, co se sportu týče. Přebírají zbytečně potenciální orlickoústecké zákazníky, ať již místní nebo turisty. Přitom se nejedná o tak prestižní střediska a stačí málo k vyrovnání. První věcí, kterou bych městu doporučila na zlepšení, je pokusit se zde zrekonstruovat lyžařský vlek. Svah doposud není příliš zarostlý, proto by mělo město nižší náklady, ať časové, tak finanční. Pevně věřím, že mezi necelými 15 tisíci obyvatel se najde skupinka těch, kteří by se do rekonstrukce a provozu sjezdovky pustili. Jen by museli vědět o případné podpoře města. Přijde mi zbytečné, aby občané museli jezdit do jiných obcí a nemohli své touhy uspokojit ve městě jejich bydliště, když tu pro to proporce jsou. Dalším střediskem, které zde doporučuji zřídit, je velký lanový park. Opět i kvůli tomuto zázemí naši zákazníci utíkají do vedlejšího města České Třebové. Nejedná se o vysoké finanční náklady. Centrum bych postavila na již stávajícím místě v Cakli. Jen bych se pokusila o jeho rozšíření. Rekonstrukce venkovního hřiště na dolním sídlišti je otázka týdne práce a věřím, že by potěšila mnoho dětí, ale i rodičů. Stačilo by jen navozit nový materiál, odstranit odpadky, trávu a hned by bylo o sportovní zázemí ve městě více. Budování cyklostezek se v okolí jeví jako správný a žádaný krok, vybudovala bych další cesty, vedoucí například do obce Knapovec, přes letiště do Černovíru a další. Vyšla bych také vstříc nadšencům do ledního hokeje a bruslení celkově a zvýšila bych kvality zimního stadionu – zvětšila bych ho a celý zakryla. Jelikož se v Ústí nad Orlicí pořádá spousta sportovních akcí a odehrává mnoho zápasů, ba i turnajů, zvýšila bych jejich propagaci. Nejen přes regionální deník, ale i na internetu. Šla bych s dobou a o všech akcích bych širokou veřejnost informovala pomocí sociálních sítí.
52
Z našeho města pochází někteří sportovci, kteří reprezentují republiku na mezinárodních soutěžích. Například Jaroslav Kulhavý, náš zlatý olympijský vítěz z LOH 2012 v Londýně v horských kolech, nebo zde trénoval fotbalista hrající za českou reprezentaci Kamil Vacek. Bohužel však město nejeví zájem o větší propagaci. Až letos se své role ujalo se vší počestností a zlatý kov náležitě uvítalo. Akce nezůstala bez povšimnutí, hned bylo město zmiňováno téměř ve všech médiích, a tím si zřídilo nenápadnou a přitom poutavou reklamu. Myslím, že by se město mělo poučit a každý byť jen sebemenší úspěch orlickoústeckých sportovců ocenit, přivítat dotyčného na radnici, pozvat ho na tiskovou konferenci, apod.
53
8. DISKUSE V průběhu marketingového výzkumu jsem oslovila tři učitele, kteří mi pomohli se samotnou realizací. Díky nim se mi podařilo získat odpovědi od 265 žáků druhého stupně základních škol a středních škol. Tento vzorek není příliš velký, avšak i přesto si troufám tvrdit, že tento výzkum může být pro město Ústí nad Orlicí směrodatným. Díky velké pomoci učitelů, kteří dotazník rozdali žákům v rámci vyučovacích hodin, jsem ušetřila spoustu času a především jsem se nesetkala s nechutí odpovídat. V příštím marketingovém výzkumu by bylo vhodné se zaměřit na širší skupinu obyvatelstva. Neupřednostňovat pouze mládež v pubescentním věku. I přestože jsou budoucností města, mají ovlivněné názory spolužáky, rodiči a dalšími. Dále bych se pokusila zaměřit více na jednotlivá sportovní střediska, protože vidím, že některá jsou dostačující, jiná nikoliv. Naštěstí jsem některé obdobné názory získala pomocí otevřených otázek. Co se předem stanovených hypotéz týče, z výsledků se dají jednoduše potvrdit nebo vyvrátit.
8. 1. Ověření hypotéz 1) Sport je třetí nejvyužívanější činností mládeže v rámci jejich volného času. -
tato hypotéza se vyvrátila
-
Sport není třetí nejvyužívanější činností mládeže v rámci jejich volného času. Ve skutečnosti se nachází na místě druhém hned za počítačem a televizí.
2) Nejvíce užívaným střediskem je plavecký bazén -
tato hypotéza se vyvrátila
-
Nejvíce užívaným střediskem není plavecký bazén, ale cyklostezky, které se víc a víc rozvíjí v posledních letech.
3) Nejoblíbenějším sportem je plavání -
tato hypotéza se vyvrátila
-
Nejoblíbenějším sportem není plavání, nýbrž cyklistika, turistika a in-line bruslení, které lze provádět právě na již zmíněných cyklostezkách.
54
4) Žáci navštěvují nejvíce akci Město v pohybu -
tato hypotéza se potvrdila
-
Žáci skutečně nejvíce navštěvují tuto týdenní sportovně – kulturní událost.
5) Více než polovina žáků se přiklání k výroku, že Ústí nad Orlicí je sportovní město -
tato hypotéza se potvrdila
-
Žáci s výrokem spíše souhlasí. Město se jim zdá v oblasti sportu hodně propracované.
I přes všechna negativa, která v dotaznících byla uvedena, se domnívám, že na tom ani město, ani mládež, co se sportu týče, nejsou vůbec špatně.
55
9. ZÁVĚR Cílem práce bylo prozkoumat sportovní situaci v Ústí nad Orlicí prostřednictvím mládeže, speciálně na druhém stupni základních škol a na středních školách. Zdejší žáci se očividně rádi věnují pohybovým aktivitám, ať už sami, s přáteli či s rodiči, v létě či v zimě. I v roli fanoušků rádi navštěvují místní sportovní utkání a nenechají si ujít ani městem pořádané sportovní akce. Dalším cílem bylo navrhnout jistá doporučení pro vylepšení zjištěných nedostatků. K tomu mi napomohli samotní žáci, kteří mi psali jejich výtky, nápady a chvály na sportovní vyžití v Ústí nad Orlicí, z nichž jsem poté mohla vycházet. Těchto cílů jsem dostála úspěšně. Město Ústí nad Orlicí je stále mládeží považováno za sportovní oblast, kde není nouze o sportovní vyžití. Většinou žáků je hodnoceno kladně. Byla bych velmi ráda, kdyby se zastupitelstvo města inspirovalo mojí prací, zjistilo nedostatky a přání nejen žáků a zapracovalo by na výše uvedeném – lyžařský vlek, zakrytý zimní stadion, udržovaná hřiště, lanový park, rozšíření sítě cyklostezek a hlavně i propagace města prostřednictvím sportovců. Tato doporučení nejsou krátkodobá, nevěřím, že by se dalo toto všechno vybudovat hned, ale v příštích dvaceti letech bych to uvítala. Pokud by tomu tak bylo, jsem si téměř jistá, že město bude plné spokojených obyvatel všech věkových kategorií a zviditelní se nejen pro blízké okolí, ale i pro celý Pardubický kraj či republiku. Celkově bych však město Ústí nad Orlicí hodnotila kladně. Pořád tu jsou lidé, kteří zde sportu přidávají na síle, zkouší zde rozšířit nová sportovní odvětví, lákají děti, aby trávily větší část svého volného času právě pohybovými aktivitami, a neustále usilují o vyšší finanční dotace do tohoto odvětví.
56
10. POUŽITÁ LITERATURA 1) ARMSTRONG, Michael a Tina STEPHENS. Management a leadership. Praha: Grada Publishing, 2008, 268 s. ISBN 978-80-247-2177. 2) BOVÉE, Courtland L. a John V. THILL. Marketing: Study guide to accompany. United States of America: McCraw-Hill, 1992, 330 s. ISBN 0-07-006844-5. 3) ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. Praha: Olympia, 2009, 226 s. ISBN 978-80-7376-150-9. 4) DOVALIL, Josef et al. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2002, 331 s. ISBN 80-7033-760-5. 5) DUŠAN, Radim. Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2005, 96 s. ISBN 80-86845-30-3. 6) FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada Publishing, 2003, 159 s. ISBN 80-247-0385-8. 7) HOBZA, Vladimír et al. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-86929-04-3. 8) HOYE, Russell et al. Sport Management: Principles and Applications. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2009, 318 s. ISBN 978-0-7506-8755-3. 9) CHOUTKA, Miroslav a Josef DOVALIL. Sportovní trénink. Praha: Olympia, 1991, 331 s. ISBN 80-7033-099-6. 10) HORÁKOVÁ, Iveta. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada, 1992, 368 s. ISBN 80-85424-83-5. 11) KOTLER, Philip et al. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. 12) KOZEL, Roman et al. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X. 13) NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. Praha: ISV nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-85866-68-4. 14) NOVOTNÝ, Jiří et al. Faktory úspěchu nestátních neziskových organizacích. Praha: Oeconomica, 2008, 224 s. ISBN 978-80-245-1473-4.
57
15) PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. Praha: Grada Publishing, 2008, 192 s. ISBN 978-80-247-2643-4. 16) PŘIBOVÁ, Marie. Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada Publishing, 1996, 238 s. ISBN 80-7169-299-9. 17) PŘIBYL, Josef. Východočeský kraj: Ústeckoorlicko. Hradec Králové: Kruh, 1987, 312 s. 18) PUNCH, Keith F. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008, 230 s. ISBN 978-80-7367-468-7. 19) PUNCH, Keith F. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008, 150 s. ISBN 978-80-7367-381-9. 20) SEATON, A. V. a M. M. BENNETT. Marketing of tourism products: Concepts, Issues and Cases. London: International Thomson Business Press, 1996, 564 s. ISBN 978-1861523020. 21) SEKOTOVÁ, Věra a Marie MACKOVÁ. Ústecká radnice a městské dějiny. Ústí nad Orlicí: Oftis, 1998, 132 s. ISBN 80-86042-08-1. 22) ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing, 2009, 154 s. ISBN 978-80-247-2707-3. 23) ŠTILEC, Miroslav et al. Sportovní příprava dětí a mládeže. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 212 s. ISBN 80-7066-026-0. 24) VODÁČEK, Leo a Olga VODÁČKOVÁ. Management: Teorie a praxe 80. a 90. let. Praha: Management Press, 1994, 842 s. ISBN 80-85603-55-1. 25) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Evropská charta sportu [online].
c2002,
poslední
revize
2006-10-12
http://www.msmt.cz/sport/evropska-charta-sportu.
58
[cit.
2012-05-22].
Dostupné
z:
11. PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Dotazník
59
