UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta humanitních studií Katedra oboru Občanský sektor DIPLOMOVÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Katedra oboru Občanský sektor

DIPLOMOVÁ PRÁCE Firemní nadace v kontextu společenské odpovědnosti firem

Vedoucí diplomové práce Mgr. Marek Skovajsa, Ph.D.

Zpracovala Bc. Jana Bjačková Praha 2006

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury.

Souhlasím s tím, že tato diplomová práce může být zveřejněna v elektronické knihovně FHS UK a může být využita jako studijní text.

V Praze 26.ledna 2006

………………………… podpis

Poděkování

Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce – Mgr. Marku Skovajsovi, Ph.D. za odborné názory, vstřícnost, čas a především trpělivost při přípravě této diplomové práce. Mé díky patří také mojí rodině, zejména manželovi a synovi, kteří se pro mě snažili vytvořit ideální pracovní prostředí.

1

OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 4 1

Společenská odpovědnost firem.................................................................................. 6 1.1

Vymezení pojmu ............................................................................................ 7

1.2

Přínos SOF pro firmu ................................................................................... 13

1.2.1

Možnosti měřitelnosti přínosu společensky odpovědného chování .... 16

1.2.2

Informovanost o konceptu SOF ........................................................... 17

1.2.3

SOF – dobrovolný nebo povinný závazek? ......................................... 20

1.3 2

3

Firemní filantropie ....................................................................................... 22

Nadace ......................................................................................................................... 28 2.1

Pojem nadace - historický vývoj .................................................................. 28

2.2

Právní úprava nadací v ČR .......................................................................... 29

2.3

Firemní nadace v ČR ................................................................................... 34

2.3.1

Podnikové nadace ve Francii ............................................................... 37

2.3.2

Firemní nadace ve Velké Británii ....................................................... 38

Srovnávací analýza firemních nadací v České republice ....................................... 43 3.1

Doba fungování nadace – datum založení ................................................... 44

3.2

Regionální rozmístění firemních nadací v ČR ............................................. 46

3.3

Zřizovatelé a oblast jejich působnosti .......................................................... 48

3.4

Zdroje kapitálu zřizovatelských firem ......................................................... 50

3.5

Účel, pro které jsou nadace zřízeny ............................................................. 51

3.6

Výše nadačního jmění a jeho struktura ........................................................ 55

3.7

Výše poskytovaných prostředků a způsob jejich rozdělování ..................... 61

3.7.1

Srovnání vybraných firemních nadací ................................................. 63

3.7.2

Výsledky srovnání vybraných firemních nadací ................................. 74

3.8

Shrnutí analýzy firemních nadací v ČR ....................................................... 75

Závěr ................................................................................................................................... 81 Seznam použité literatury a pramenů .............................................................................. 82 Seznam grafů ...................................................................................................................... 85 Seznam tabulek .................................................................................................................. 86 Přílohy ................................................................................................................................. 87 Seznam zkratek ................................................................................................................ 110 O autorovi ......................................................................................................................... 111 Výkladový slovník důležitých pojmů a jmen ................................................................ 112 Rejstřík ............................................................................................................................. 117 2

Abstrakt Náplní této diplomové práce je společenská odpovědnost firem se zaměřením na firemní nadace. V první teoretické části se nejprve zabývám samotným tématem společenské odpovědnosti firmy (SOF) – jeho vymezením, historií a také stavem implementace tohoto konceptu do strategií firem v České republice. SOF tvoří tři základní pilíře - ekonomický, sociální a environmentální. Jednou z jeho mnoha složek patřících do sociální oblasti je firemní filantropie, které se věnuji v závěru první kapitoly. Další část práce se soustřeďuje na právní vymezení

pojmu nadace

spojeného

s krátkým exkurzem do historie nadací obecně. Specifickým a relativně novým typem nadací jsou nadace firemní, které jsou hlavním tématem zejména kapitoly třetí - srovnávací analýzy firemních nadací působících na území České republiky. Tato část je postavena na základě výchozích hypotéz, které se snažím postupně ověřit či vyvrátit. V závěru analýzy se pak podrobněji zabývám pěti vybranými nadacemi – Nadací České spořitelny, Nadací Duhová Energie, Nadací Eurotel, Nadací Preciosa a Studijní nadací CS Cabot, které porovnávám z hlediska jejich finančního zabezpečení a také objemu poskytovaných nadačních příspěvků. V poslední kapitole práce shrnuji veškeré poznatky získané v průběhu srovnávací analýzy a formuluji závěry ve vztahu k hypotézám uvedeným na začátku práce.

Klíčová slova dárcovství firemní filantropie firemní nadace grant nadace nadační dar nadační jmění nadační příspěvek společenská odpovědnost firem sponzorství

3

Úvod Zvolení tématu Téma společenské odpovědnosti firem (SOF) a konkrétně pak firemní nadace jsem si pro svou práci nevybrala náhodou. Jedná se o velmi zajímavý námět, který je poměrně nový, a v důsledku toho také ne příliš prozkoumaný a popsaný v odborné literatuře. Ráda bych proto svou prací přispěla k rozšíření povědomí o konceptu SOF a také o existenci a fungování firemních nadací jako jednoho z mnoha možných nástrojů tohoto konceptu. Hlavní důvod pro zvolení tohoto tématu však souvisí s mým povoláním. Pracuji totiž jako personální manažer v jedné z firem působících v oblasti automobilového průmyslu. V této pozici se poměrně často setkávám se žádostmi jednotlivců i různých organizací o podporu či spolupráci (zejména finanční) na některých projektech. Tato skutečnost byla jedním z mnoha důvodů, proč jsem se rozhodla pro studium oboru Občanský sektor. Chtěla jsem poznat i „druhou stranu“, dozvědět se více o fungování a práci neziskových organizací, neboť neinformovanost a někdy také předsudky brání mnoha firmám v navázání spolupráce. Při výběru námětu pro diplomovou práci jsem hledala téma, které bych mohla následně využít i pro svou práci. Proto volba padla na koncept společenské odpovědnosti firem, což je ovšem tak široká oblast, že jsem se rozhodla téma zúžit pouze na firemní nadace. Vymezení tématu a struktura práce Námětem této diplomové práce jsou firemní nadace v kontextu společenské odpovědnosti firem. Již toto spojení obsažené v samotném názvu práce dává tušit, že by obsah mohl být rozdělen na dvě téměř samostatné části – jednu, která vymezuje rozsáhlý koncept společenské odpovědnosti firem, a druhou, která se zabývá firemními nadacemi jako jednou z konkrétních podob SOF. Společenská odpovědnost firem je stále ještě ne příliš známým pojmem. Již snaha vysvětlit tento koncept pomocí definice představuje značný problém, neboť stále ještě neexistuje jednotná, všemi uznávaná definice tohoto pojmu. Jednou z mnoha aktivit spadajících do SOF je firemní filantropie, jejíž významnou složkou jsou mimo jiné také firemní nadace. Jim je věnována druhá část mé práce a to nejprve v obecné rovině, kde se snažím přiblížit tento typ právnické osoby dle platné legislativy. Vzhledem ke skutečnosti, že fungování firemních nadací v České republice není upraveno zvláštní právní normou, je tato část zaměřena na nadace obecně.

4

Výzkumná část práce pak již pracuje pouze s firemními nadacemi, které působí v současné době na území České republiky. Jedná se o srovnávací analýzu, která se bude snažit ověřit (popřípadě vyvrátit) v úvodu definované hypotézy. Jedná se celkem o sedm pracovních hypotéz, které vyjadřují můj prvotní náhled na firemní nadace. 1. Trend zakládání firemních nadací v České republice má stále stoupající tendenci. 2. Většina firemních nadací má své sídlo přímo v Praze. 3. Firemní nadace zřizují především velké, známé firmy se zahraniční účastí. 4. V souvislosti s větší znalostí konceptu SOF v západní Evropě a USA disponují české firemní nadace převážně zahraničním kapitálem od nich pocházejícím. 5. Účel, pro který jsou nadace zřizovány, je velmi obecný a zahrnuje širokou oblast činností. České firemní nadace nejsou úzce profilované. 6. Nadační jmění českých firemních nadací dosahuje ve většině případů pouze zákonem stanovené minimální částky 500.000,-CZK ve formě jednorázového peněžitého vkladu. 7. Výše poskytovaných nadačních příspěvků je závislá na výši nadačního jmění a výnosů z něj získaných. Tyto hypotézy tvoří základ pro empirickou část diplomové práce tvořenou sedmi kapitolami (doba fungování nadace, regionální rozmístění, zřizovatelé, zdroje kapitálu, účel nadace, nadační jmění a jeho struktura a výše poskytovaných prostředků a způsob jejich rozdělování). V závěru práce pak analyzuji zjištěné výsledky, reviduji vstupní hypotézy a formuluji závěry.

5

1

Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem (dále jen SOF) je založena na myšlence, že by firmy

měly využívat své prostředky k pomoci při řešení sociálních problémů. Své tradiční ekonomické cíle by mohly rozšířit o cíle směřující ku prospěchu lokality, ve které firma působí, a ku prospěchu společnosti jako celku. Princip SOF je založen na dobrovolném přístupu. Neexistuje zatím zákon, který by firmám přikazoval implementaci SOF do firemní strategie. Skutečnost je však dnes již taková, že řada velkých prosperujících firem, kterým záleží na dobrém image, považuje společenskou odpovědnost za neoddělitelnou součást svých aktivit. Na vzrůstající zájem o společensky odpovědné chování firem má obrovský vliv samotná veřejnost. Ta dnes již kromě kvalitních výrobků od firem očekává také chování, které bude odpovědné nejen k zákazníkům, ale také třeba k životnímu prostředí. Chce-li tedy dnes být firma „úspěšná“, musí se podle toho také chovat a právě SOF je dobrou příležitostí, jak začít. Ačkoliv je tento přístup typický zatím spíše pro vyspělé západní země, i v České republice je už vidět rostoucí zájem o tento způsob zapojení firmy do širšího života společnosti. Významnou roli při propagaci tohoto pojmu v naší zemi hraje organizace Business Leaders Forum1, která také provedla koncem roku 2003 zajímavý průzkum2 mezi českými firmami na téma společensky odpovědného chování firem. Některé z jeho výsledků bych ráda využila na následujících stránkách. Stejně tak bych chtěla využít i výsledky průzkumu zaměřeného na společenskou odpovědnost firem provedený agenturou STEM3 v úvodu roku 2003. Oba tyto průzkumy se vzájemně vhodně doplňují a 1

Business Leaders Forum usiluje prostřednictvím partnerství mezi podniky, vládou, školami, nevládními

organizacemi a místním společenstvím dosahovat lepšího sociálního, hospodářského a obecně životního prostředí. Snaží se podporovat podnikatelskou etiku a také společenskou odpovědnost firem. Od roku 2003 je členem CSR Europe. 2

Průzkum probíhal ve dnech 13.11.-5.12.2003. Dotazníkovou formou bylo osloveno 265 firem z celé ČR.

Návratnost dotazníku byla 42%; průzkumu se tedy reálně zúčastnilo celkem 111 firem v relativně vyrovnaném zastoupení podle velikosti (24% malé firmy, 37% střední firmy, 39% velké firmy) i původu firmy (40% české firmy, 12% firmy se zahraničním investorem, 48% nadnárodní korporace a jejich součásti). Na dotazníkové šetření navazovala série pěti hloubkových interview s představiteli středního a vyššího managementu vybraných zúčastněných firem. 3

Výzkum se skládal z kvantitativního šetření, které proběhlo v lednu 2003 na reprezentativním souboru

populace ČR. Metodou kvótního výběru bylo dotázáno 944 osob straších 18 let. Hlubší poznatky pak přineslo druhé, kvalitativní šetření, které proběhlo v prvních měsících roku 2003. Celkem bylo provedeno 21 hloubkových rozhovorů.

6

nabízejí nám velmi zajímavé postřehy, neboť ukazují pohled na téma společenské odpovědnosti firem ze dvou, do jisté míry protichůdných stran – firem na straně jedné a veřejnosti na straně druhé. 1.1

Vymezení pojmu Pojem společenská odpovědnost firem se ustálil v 90. letech minulého století pod

anglickým slovním spojením „CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY“ a to nejprve ve vyspělých západních zemích a teprve postupem času se začal rozšiřovat i dále. Ačkoliv již uplynulo více než deset let, stále ještě ani dnes nemůžeme představit jednotnou, všemi uznávanou definici tohoto pojmu. Hlavním důvodem je skutečnost, že SOF nemá žádné konkrétní vymezující hranice a je založena na dobrovolnosti. Jedná se o trend apelující na změnu orientace firmy z krátkodobých na dlouhodobé cíle a z maximálního na optimální zisk. Společensky odpovědná firma se nesoustřeďuje pouze na svůj ekonomický růst a maximalizaci svého zisku, ale do své podnikatelské strategie zahrnuje také ekologické a sociální aspekty své činnosti. Mezi nejznámější definice SOF patří: Společenská odpovědnost firem je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders.4 (Evropská unie 2001, Zelená kniha – Podpora evropského rámce společenské odpovědnosti firem) Společenská odpovědnost firem je způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných, komerčních a společenských očekávání. (Nevládní organizace Business for Social Responsibilit, 2000) Společenská odpovědnost firem je kontinuální závazek podniků chovat se eticky a přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku. (World Business Council for Sustainable Development, 1997)

4

Jako stakeholders jsou označovány všechny zainteresované osoby či skupiny osob uvnitř i v okolí firmy –

patří sem zákazníci, akcionáři, zaměstnanci, obchodní partneři, dodavatelé, zástupci státní správy i samosprávy, zájmové skupiny, média, odbory a mezinárodní organizace.

7

Dobrovolná snaha chovat se lépe k lidem i okolnímu prostředí, která se projevuje integrací pozitivních postojů, praktik a programů do podnikatelské strategie na úrovni nejvyššího vedení. (norma Social Accountability SA 8000:2001)

Tyto definice nám napoví mnohé o obsahu společensky odpovědného chování firmy, přesto ale právě nepochopení či neschopnost představit si pod těmito definicemi konkrétní aktivity brání jejímu masovějšímu rozšíření také v České republice. Průzkum firem týkající se SOF provedený organizací Business Leaders Forum se kromě jiného ptal také na znalost tohoto pojmu, přesněji řečeno jeho významu. Jak ukazuje graf č.1, téměř 40% firem o společensky odpovědném chování ještě nic neslyšelo, ani si pod tím neumí nic konkrétního představit. Graf č.1 Znalost konceptu SOF

ne 36%

ano 64%

Zdroj: Trnková Jana (2004): Společenská odpovědnost firem, Praha: Business Leaders Forum, str.20

Je vidět, že stále ještě existují rezervy v oblasti propagace společensky odpovědného chování, stejně jako v objasnění obsahu tohoto pojmu. Společenskou odpovědnost bychom si tedy nyní mohli konkrétněji přiblížit tím, že si ji rozdělíme na tři základní oblasti: Ekonomická oblast SOF

Etický kodex firmy

Transparentnost

Princip dobrého řízení (corporate governance)

Odmítnutí korupce 8

Vztahy s akcionáři

Chování k zákazníkům, dodavatelům a investorům

Ochrana duševního vlastnictví

Sociální oblast SOF

Firemní filantropie

Zdraví a bezpečnost zaměstnanců

Rozvoj lidského kapitálu

Dodržování pracovních standardů

Vyváženost pracovního a osobního života zaměstnanců

Rovné příležitosti pro ženy a muže

Zajištění rekvalifikace propouštěných zaměstnanců pro jejich další uplatnění

Jistota zaměstnání

Lidská práva

SOF v ekologické oblasti

Ekologická výroba, produkty a služby

Ekologická firemní politika

Zmenšování dopadů na životní prostředí

Ochrana přírodních zdrojů

(Trnková, 2004)

Toto rozdělení nám nabízí konkrétnější představu o obsahu pojmu SOF a ukazuje nám, že SOF má opravdu velmi širokou oblast působnosti. Zcela určitě bychom zjistili, že mnohé z výše uvedených bodů má již řada firem ve své firemní strategii, třeba jen pod jiným názvem obsaženy, aniž tuší, že se vlastně chová podle zásad společensky odpovědného chování. Zde si dovolím zařadit první ukázku z průzkumu provedeného agenturou STEM. Týká se představy lidí o tom, co je to vlastně být „sociálně odpovědnou“ firmou. Ačkoliv se některé formulace poněkud liší od výše uvedených bodů členění SOF, vyjadřují v podstatě totéž.

9

Graf č.2 Co by měla firma dělat, aby byla sociálně odpovědná? (volná otázka, nejčastější odpovědi v %) kvalitní výrobky za rozumnou cenu

8

dodržování zákonů

8

upřímnost, čestnost, pravdivost

9

jistota zaměstnání

10

vysoká, řádně placená mzda

11

vstřícnost a slušnost k zaměstnancům

17 0

5

10

15

20

Zdroj: Jeřábková Veronika, Hartl Jan (2003): Společenská odpovědnost firem, Olomouc: AISIS o.s., str.31

Podobná otázka (konkrétně na samotné aktivity v oblasti SOF) byla kladena přímo firmám v rámci průzkumu organizovaného BLF, nejčastěji uváděné odpovědi ukazuje graf č.3.

76 56

56

55

49

48

44

42

42 21

tr an sp ar en t

ie

7

ek ol og

80 70 60 50 40 30 20 10 0

no st

%

Graf č.3 Ve které oblasti SOF již Vaše firma vyvíjí aktivity?


Z obou výše uvedených grafů je patrné, že za nejdůležitější je obecně považován vztah firmy ke svým zaměstnancům, ať už z hlediska samotné péče o ně, finančního ohodnocení či možnosti jejich dalšího vzdělávání. Za nezbytné jsou též považovány transparentnost, čestnost a upřímnost firmy ve vztahu k informacím poskytovaným

10

veřejnosti. Na třetím místě se pak pohybuje požadavek dodržování zákonů a dobrý vztah se státem a jeho představiteli. Je zřejmé, že jak občané oslovení v rámci průzkumu agentury STEM, tak i zástupci vybraných firem v průzkumu BLF mají o konceptu SOF velmi podobné představy. Nyní se pokusím o malý rozbor jednotlivých oblastí SOF z hlediska jejich využívání v praxi českých firem. Poměrně často již firmy pracují s ekonomickými aspekty SOF. Řada firem veřejně deklaruje své etické kodexy a po svých zákaznících požaduje, aby byla upozorněna vždy, pokud

je takový kodex porušován. Snaha o transparentnost všech

procesů uvnitř i vně firmy je mnohdy dána povinností ze zákona, např. některé právní subjekty mají povinnost zveřejňovat výsledky svého hospodaření – nejčastěji v podobě výročních zpráv. Dnes již nezbytností je patřičné chování k zákazníkům, dodavatelům či investorům. Pokud chce být firma úspěšná a chce být také tak viděna i svými zákazníky či dodavateli, musí se k nim odpovídajícím způsobem chovat. Jednak její výrobky musí splňovat veškerá kritéria kvality a bezpečnosti, ale dnes již pouze to nestačí, zákazník vyžaduje mnohem více, např. šetrnost výrobních procesů i samotného výrobku k životnímu prostředí. Podíváme-li se na oblast ekologie patřící pod SOF, i zde můžeme konstatovat, že se situace změnila k lepšímu. Na trhu najdeme již spoustu výrobků s označením ekologicky šetrný výrobek. Mnohé firmy

se chlubí certifikátem systému environmentálního

managementu ISO 14001:1996, což je norma týkající se ochrany životního prostředí (někdy je tento certifikát již nutností, aby firma vůbec na českém trhu mohla působit, ale je i celá řada firem, které se certifikaci rozhodly podstoupit dobrovolně). Úspěchem je také aktualizace právních předpisů v této oblasti, takže také díky řadě zákonů (např. zákon č.185/2001 Sb. o odpadech, zákon č.86/2002 o ochraně ovzduší, zákon č.254/2001 o vodách) jsou firmy nuceny oblast ochrany životního prostředí zahrnout do své firemní politiky. Dle mého názoru zatím poněkud opomíjenou oblastí společenské odpovědnosti mnohých firem je rovina sociální. Se vstupem České republiky do Evropské unie se však v důsledku sladění právních norem všech členských států, začíná i zde situace zlepšovat. Třeba otázka rovného postavení mužů a žen v zaměstnání, ať již z hlediska přístupu k práci samotné či z hlediska jejího finančního ohodnocení, jsou dnes již ukotveny v zákoně č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti v § 4, odst.2, 5 a 6 jako zákaz diskriminace přímé i nepřímé. Stejně tak otázka ochrany zdraví zaměstnanců a bezpečnosti při práci jsou upraveny řadou předpisů (např. nařízení vlády č.378/2001 Sb. upravující požadavky na 11

bezpečný provoz a používání strojů a technických zařízení; nařízení vlády č.494/2001 Sb. upravující způsob evidence, hlášení a zasílání záznamů o pracovních úrazech nebo nařízení vlády č.495/2001 Sb. upravující rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků), které jsou pro zaměstnavatele závazné. Z vlastní zkušenosti (pracuji jako personální manažer) však znám mnoho firem, které se snaží tato zákonná nařízení obcházet. Bohužel sami zaměstnanci se mnohdy bojí proti takovým nepravostem ozvat, a tak se situace v této oblasti v praxi zase až tak mnoho nezlepšila. Snad jen v ojedinělých případech jsem se setkala s tím, že by firma zajišťovala rekvalifikaci propouštěných zaměstnanců. Uvedení tohoto bodu do praxe je dle mého názoru otázkou budoucnosti, ovšem netroufám si vůbec odhadnout, jak vzdálené. Poněkud lepší situace je snad v oblasti rozvoje lidského kapitálu. Řada firem si již uvědomila, že to nejcennější, čím disponují, jsou jejich zaměstnanci. Jsou to právě kvalitní zaměstnanci, kteří je mohou posunout vpřed a získat lepší pozici na trhu a konkurenční výhodu. Není již proto výjimkou vzdělávání zaměstnanců. Často se začíná na manažerských pozicích, neboť tito lidé bývají pro firmu a její chod klíčoví, ale nejsou již tak vzácné ani kurzy pro střední management či dokonce výrobní dělníky. Pokud zaměstnanci firma umožní prohlubovat jeho znalosti, pomůže tím především sama sobě – získá lepšího odborníka a také motivovaného a loajálního zaměstnance. Opět z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že právě možnost dalšího rozvoje formou vzdělávání (ať již jazykového či odborného) bývá nejčastěji žádaným benefitem, který uvádějí zaměstnanci naší firmy v každoročním průzkumu. Sociální část společenské odpovědnosti firmy zahrnuje také oblast firemní filantropie, což bude hlavním obsahem následující druhé kapitoly, a proto se jí nyní nebudu zabývat podrobněji. Z výše uvedeného stručného rozboru jednotlivých

složek SOF je patrné, že se

všechny tři vzájemně prolínají a také ovlivňují. Cílem firmy by měla být jejich koordinace a především implementace do praktického chodu, jen tak mohou firmy nejen sobě, svým zaměstnancům, ale i široké veřejnosti dokázat, že společensky odpovědné chování je pro ně více než jen módní pojem a prázdná fráze. Pokud se firmy opravdu rozhodnou implementovat výše uvedené aspekty a hodnoty do své podnikové strategie a také se budou zasazovat o jejich dodržování v praxi, bude to mít pozitivní přínos nejen pro ně samotné, ale i pro široké okolí. Optimismus budí odpovědi na další skupinu otázek z průzkumu organizace BLF, které se firem ptají na jejich plány v oblasti SOF v budoucnosti. Více než 80% z nich 12

plánuje rozšiřování

či prohloubení již fungujících aktivit v oblasti společensky

odpovědného chování. O jakých aktivitách firmy nejčastěji uvažují, ukazuje graf č.4. Graf č.4 Ve kterých oblastech SOF plánujete rozšíření a prohloubení svých aktivit?

60

55

50

45

42 35

%

40

30

30

29 22

20 10

19

16

12 4

tr an

sp a

re nt no st ek ol og ie

0


1.2

Přínos SOF pro firmu Často diskutovanou otázkou je přínos společensky odpovědného chování pro firmu.

Hlavním cílem firmy je především vytváření zisku a některá z opatření patřících k SOF se mohou zdát pro tento cíl (kvůli vysokým nákladům) dokonce ohrožující. Určitě však jde jen o první pohled. Implementace některých výše uvedených zásad SOF sice může vyžadovat po firmě jisté investice, ale přinese následně řadu výhod a zisků, které budou počáteční investici více než kompenzovat. Často se však jedná o přínosy nefinanční podoby (např. zvýšení důvěryhodnosti firmy či dlouhodobá udržitelnost firmy), ale jejich význam zejména z dlouhodobého hlediska není o nic menší než samotné finance. Průzkum BLF se v jedné z otázek dotazoval firem na jejich motivaci pro společensky odpovědné chování, viz graf č.5.

13

Graf č.5 Motivace pro SOF

100

93

80

59

55

%

60

45 32

40

19

20

5

4

3

0

0


Mezi nejmarkantnější

a nejčastěji uváděné zisky plynoucí ze společensky

odpovědného chování firem patří:

větší přitažlivost pro investory

příležitost pro inovace

větší transparentnost

zvýšení důvěryhodnosti firmy

dlouhodobá udržitelnost

zvýšená loajalita a produktivita zaměstnanců

možnost přilákat a udržet si kvalitní zaměstnance

budování image firmy a tím posilování její pozice na trhu

odlišení od konkurence

zmenšení nákladů na risk management

budování vztahu důvěry s okolím (možnost lepší spolupráce a soužití)

snížené riziko bojkotů a stávek

přímé finanční úspory v ekologické oblasti (jednoznačně nejlépe měřitelné a prokazatelné).

(Trnková, 2004) Srovnáme-li výše uvedené výhody a odpovědi firem uvedené v grafu č.5, nalezneme ve velké míře shodu. Je tedy zřejmé, že firmy si význam a přínos společensky odpovědného chování již dobře uvědomují.

14

V posledních letech se značně změnil také postoj veřejnosti k této problematice. Dnes se již ve vyspělých zemích běžně očekává, že úspěšná firma bude sociálně odpovědná a to přinejmenším k veřejnosti (zejména k lokální komunitě) a životnímu prostředí. Z průzkumu agentury STEM z roku 2003 vyplývá, že lidé považují ty nejúspěšnější firmy také za sociálně odpovědné (viz následující graf č.6). Graf č.6 Nejúspěšnější firma jsou také sociálně velmi odpovědné 5%

14%

určitě souhlasím

29%

spíše souhlasím spíše nesouhlasím určitě nesouhlasím

52%


Proto se dnes již řada firem staví odpovědně ke své roli ve společnosti a mnohdy i k nepříznivým dopadům svého působení na okolí. Ačkoliv se toto chování zpočátku často firmám jeví být v rozporu s krátkodobými ekonomickými zájmy, z pohledu dlouhodobého si společensky odpovědné firmy vytvářejí výhodnější postavení na trhu a posilují svou konkurenceschopnost. Být sociálně odpovědný neznamená, že by firma měla upustit od svého primárního ekonomického poslání. A už vůbec to neznamená, že by společensky odpovědná firma měla být méně zisková, jak se někdy mylně domnívají manažeři firem. Společensky odpovědné chování zlepšuje image firmy ve vztahu k zákazníkům i široké veřejnosti. Zcela zásadní význam zde mají důvěra a důvěryhodnost firmy a to nejen směrem ven, ale i dovnitř firmy (ve vztahu k vlastním zaměstnancům). Je velmi výhodné zapojovat aktivně právě samotné zaměstnance do SOF projektů ve firmě, neboť jsou to právě oni, kdo pomáhají šířit potřebné informace o těchto aktivitách a tím i „dobré jméno“ firmy mezi širokou veřejností. 15

SOF vyžaduje řadu kroků pro svou přípravu a následnou integraci do firemní strategie. Mezi ty základní patří:

podpora ze strany managementu

zdroje pro pokrytí nezbytných nákladů

úspěšná externí a interní komunikace

ochota zapojit zaměstnance na všech úrovních do jednotlivých projektů

strategické a dlouhodobé plánování SOF

chuť hledat partnery v místní komunitě

neustálé hodnocení a monitoring vlivu firemních aktivit SOF.

(Jeřábková, Hartl, 2003) Bez nich nebude snaha o implementaci společensky odpovědného chování do života firmy úspěšná. Osobně považuji za nejdůležitější podporu ze strany managementu, neboť bez ní nemá smysl se do takové akce vůbec pouštět, neboť spolupráce a podpora managementu je důležitá i pro všechny ostatní kroky. Podobnou důležitost bych přiřadila také snaze zapojit zaměstnance do tohoto procesu. Již jsem zmiňovala fakt, že zaměstnanci patří k tomu nejcennějšímu, čím firma disponuje, a pokud se oni nezapojí do snahy zavést myšlenku SOF do praxe dané firmy, bude tento proces nesmírně obtížný, zdlouhavý a nákladný. 1.2.1

Možnosti měřitelnosti přínosu společensky odpovědného chování Problémem nejčastěji spojovaným se společensky odpovědným chováním firmy je

především měřitelnost a tedy i reálná prokazatelnost přínosu SOF. Manažeři firem, kteří jsou zvyklí uvažovat v intencích jasných, krátkodobých a lehce měřitelných cílů, proto stále ještě bývají značně skeptičtí k projektům SOF. Nejlépe zde z hlediska měřitelnosti vycházejí aktivity z environmentální oblasti uvedené výše v základním přehledu SOF na str.9, neboť se dají celkem snadno kvantifikovat, a tedy i ověřit nebo vyvrátit. U ostatních je to otázka dlouhodobého sledování a průzkumů, než se nám podaří „změřit“ nějaký prokazatelný výsledek. Tento problém je všeobecně dobře znám a proto vzrůstá snaha vyvíjet stále nové možnosti měření či mapování pozitivních dopadů politiky SOF. Jedním z těchto nástrojů je SME Key. SME Key je elektronický průvodce, který je k dispozici na stránkách www.smekey.com. Pomáhá zainteresovaným firmám odhalit východiska, určit oblasti podpory a celkově nejvýhodnější strategii SOF. Jeho součástí je i vyhodnocování stávajících SOF aktivit firmy a obsáhlá databáze případových studií. Firmám také nabízí

16

možnost zveřejnit své aktivity v oblasti společensky odpovědného chování a prezentovat je touto cestou široké veřejnosti5. 1.2.2

Informovanost o konceptu SOF Právě otázka informovanosti veřejnosti o společensky odpovědných firmách byla

také součástí průzkumu agentury STEM, viz graf č.7. Graf č.7 Chtěl(a) byste mít o sociálním, etickém a ekologickém chování firem více informací?

49%

21%

dostupné informace jsou postačující chci mnohem více informací chci o trochu více informací

30%


Dle získaných odpovědí si respondenti průzkumu dobře uvědomují, že pokud firma prezentuje veřejně informace o svých aktivitách v oblasti SOF, dělá to většinou se zištným cílem dosažení vlastního prospěchu. Tuto skutečnost ovšem respondenti nijak neodsuzovali, ani se nad tím nepozastavovali. Požadují od firem pouze to, aby se k nim informace o podobných aktivitách dostávaly vhodným a kultivovaným způsobem a zároveň též krátkou, stručnou a výstižnou formou. Zprávy by měly obsahovat pravdivá fakta zejména o sociálních a ekologických aktivitách firem. Důležitou roli hraje také jejich dostupnost pro širokou veřejnost. Jako příklad a vzor, který by vyhovoval jejich představám, respondenti často uváděli způsob prezentace SOF aktivit velkých, často nadnárodních či zahraničních firem. Liší se ovšem názory, kde by měly být tyto informace zveřejňovány. Lidé mají totiž různé informační kanály, ze kterých čerpají podněty pro vytváření svých názorů a postojů. Jako preferované zdroje informací uváděli respondenti nečastěji ty, uvedené v následujícím grafu č.8.

5

Jeřábková Veronika, Hartl Jan (2003): Společenská odpovědnost firem, Olomouc: AISIS o.s., str.8

17

Graf č.8 Který zdroj informací o sociálním a ekologickém chování firem by Vám nejvíce vyhovoval? (údaje v %)

kompletní firemní zprávy

27

loga, znaky

34

informační letáky u obalů

44

novinářské články a reportáže

45

zprávy nezávislých institucí

47

krátké zprávy na výrobcích

48

0

10

20

30

40

50

60


Zpráva o činnosti firmy v oblasti SOF by podle respondentů průzkumu měla být především jasná a snadno pochopitelná, dostupná široké veřejnosti a pravdivá – jen taková zpráva může být skutečně

„dobrou vizitkou firmy“. Co se týká povinnosti firem

publikovat údaje o svých SOF aktivitách, přiklání se veřejnost k publikování poměrně širokého rozsahu informací; dokonce by uvítala i zákonnou povinnost tyto informace veřejně poskytovat, viz graf č.9. Graf č.9 Bylo by podle Vás dobré, aby větší firmy musely publikovat zprávu o svých sociálních a ekologických činnostech stejně jako publikují zprávu o svém hospodaření? 7% 39%

ano, ale mělo by to být dobrovolné ano, pro všechny firmy by to měla být zákonná povinnost ne, není to třeba

54%


Otázka publikování bývá často spojována také s diskusí o věrohodnosti zveřejňovaných údajů, o možnosti ověřovat jejich pravdivost a také o způsobu, jak obecně 18

definovat kritéria, podle kterých by bylo možné objektivně hodnotit společenskou odpovědnost jednotlivých firem. Zajímavým projektem je v této souvislosti nedávno vytvořený Standard odpovědná firma6, který představuje v ČR zcela novou metodiku. Jedná se o komplexní, jednotný a standardizovaný systém měření. Standard sleduje náklady vynaložené na dárcovské aktivity a měří účinky dopadu těchto prostředků. Definuje, které údaje jsou důležité pro měření (věcné a finanční dary, služby a čas). Tato data jsou zpracovávána společně s náklady na management (mzdy, režijní náklady zaměstnanců, kteří jsou aktivní v komunitě) a umožňují výpočet celkové částky, kterou firma investuje do veřejně prospěšných projektů. Grafické znázornění nabízí obrázek v Příloze č.1. Standard vyhodnocuje jak a čeho bylo v důsledku filantropických aktivit firmy v komunitě dosaženo. Tyto výstupy jsou hodnoceny na základě těchto faktorů:

„nárůst financí a dalších prostředků z jiných zdrojů v souvislosti s filantropickou činností firem;

výhody, které z toho plynou komunitě, jako např. počet lidí ve společnosti, které z veřejně prospěšné činnosti firmy čerpají výhody (kolika lidem pomoc firem pomohla - zlepšení jejich situace apod.);

nárůst výhod v komerčních aktivitách firem“.

(www.donorsforum.cz, staženo 4.11.2005) Jednu z možností, jak může firma také informovat o svých aktivitách nejen v oblasti SOF, nabízí Global Reporting Initiative7 - nezávislá instituce, která vytvořila tzv. Sustainability Reporting Guidelines. Tyto směrnice jsou volně k dispozici organizacím a nabízejí možnost podávat zprávu o ekonomické, ekologické a sociální dimenzi jejich aktivit, výrobků a služeb.8 Má-li firma zájem, nabízí se jí dnes již celá řada možností, jak informovat veřejnost o svém společensky odpovědném chování. 6

Jedná se o komplexní, jednotný a standardizovaný systém měření účinků firemního dárcovství, který zavádí

Fórum dárců se členy zakládající skupiny. Tato metodika je standardizovaná a umožňuje rovněž následné porovnávání výsledků s jinými firmami aktivními v oblasti firemní filantropie a společenské odpovědnosti. V současné době se systém používá v Evropské unii, USA, Kanadě, Austrálii. Metodika byla vytvořena v roce 1994 skupinou šesti klíčových organizací v oblasti firemního dárcovství ve Velké Británii: British Petrol, Grand Met, Nat West, IBM, Marks & Spencer, Whitbread. Cílem bylo dosáhnout větší efektivity v oblasti firemního dárcovství a nekomerčních investic firem do komunit. 7

Více informací je možné získat na www.globalreporting.org.

8

SEAL – A journal of the law of foundations, associations, and other non.profit organisations: Enabling

Corporate Citizenship, Autumn 2003, str.4

19

1.2.3

SOF – dobrovolný nebo povinný závazek? Zde by bylo vhodné zmínit se o diskusi probíhající i v mezinárodním kontextu, která

se týká otázky dobrovolnosti SOF. Najdeme řadu příznivců dobrovolného přístupu (zejména mezi mezinárodními organizacemi a mezi organizacemi zastupujícími zájmy samotných firem), kteří tvrdí, že povinné vymáhání SOF by znamenalo konec kreativity v této oblasti a zredukovalo by vše jen na odškrtávání splněných položek na určitém formuláři (a mnohdy by šlo jako v mnoha jiných případech pouze o administrativní záležitost). Tito odpůrci povinného zavedení SOF také upozorňují na nemožnost vytvořit kritéria hodnocení vhodná pro všechny firmy bez rozdílu velikosti, oblasti působnosti atd. Zastánci povinné SOF (patří sem především zástupci nevládních organizací) se zase obávají toho, že dobrovolnost nedonutí firmy, aby přijaly svou společenskou odpovědnost. Objevila se tedy ještě třetí možnost, jakýsi kompromis předchozích dvou. Definovalo by se určité minimum závazné pro všechny firmy a zbytek by byl ponechán na jejich vlastním uvážení. S jakým výsledkem tato diskuse skončí je zatím však ještě otázkou budoucnosti. Čas ukáže, který z přístupů nakonec převládne. Zajímavým dokumentem je v této souvislosti tzv. Zelená kniha – dokument Evropské unie týkající se společenské odpovědnosti firem. Jejím cílem bylo zahájit všeobecnou diskusi o možnostech, kterými by EU mohla podporovat koncept SOF jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni, zejména pak s ohledem na zvýšení transparentnosti, spolehlivosti oceňování a hodnocení tohoto konceptu. Její zveřejnění v roce 2001 skutečně rozpoutalo diskusi mimo jiné také o tzv. sociálním auditu. Sociální audit by měl zjišťovat stav aktivit firmy, které vyvíjí ve prospěch společnosti.9 Evropská komise měla původně v úmyslu zakotvit právně povinnost firem tyto audity zveřejňovat, nakonec se tak ale nestalo, stejně tak nebyl ani upřesněn obsah takovéto zprávy. Přesto je v EU patrná snaha prosazovat sociální a ekologická kritéria SOF a integrovat je do společně prováděných politik. V souvislosti se sociálním auditem je nutné zmínit existenci jedné mezinárodní normy – SA 8000:2001. Byla vytvořena organizaci Social Accountibility International jako systém pro nezávislé ověřování v ní obsažených bodů. Čerpá ze zavedených podnikových strategií pro zajištění kvality postavených na základech norem jako ISO 9001 (systém managementu kvality) a ISO 14001 (systém environmentálního mangementu) a byla doplněna o několik prvků, které navrhli mezinárodní odborníci na lidská práva jako 9

Jeřábková Veronika, Hartl Jan (2003): Společenská odpovědnost firem, Olomouc: AISIS o.s., str.10

20

podstatné pro sociální audit. Tato norma je použitelná pro jakýkoli sektor a obor podnikatelské činnosti a roli nehraje ani velikost firmy či její právní forma. Samotná certifikace musí být provedena akreditovanou společností a probíhá v devíti základních oblastech: 1. dětská pracovní síla – snaha zabránit dětské práci; 2. donucování pracovních sil – pracovníkům nesmí být odebírány osobní identifikační dokumenty ani nesmí být nuceni platit nějakou částku jako podmínku zaměstnání; 3. ochrana zdraví a bezpečnost při práci – musí být zajištěny základní standardy bezpečného a zdravého pracovního prostředí a dodržování legislativy v této oblasti; 4. právo na sdružování – pracovníci mají právo bez obav z následků sdružovat se a tvořit odborové organizace; 5. diskriminace - v organizaci nesmí existovat žádná diskriminace; 6. udržení kázně – zakázány jsou tělesné tresty, psychický nebo fyzický nátlak a slovní napadání pracovníků; 7. pracovní doba – musí být zajištěno, že pracovní doba nepřekročí týdně 48 hodin; 8. odměna za práci – vyplacená odměna musí splňovat zákonné požadavky a předpisy pro minimální mzdu; 9. management – systém řízení definuje procesy a postupy pro efektivní řízení podle požadavků normy SA 8000, od jmenování představitele vedení, přes vedení záznamů, výběr dodavatele, pravidelné přezkoumání vedením, až po řešení nedostatků a přijímání opatření k nápravě.10 Po absolvování takovéhoto sociálního auditu firma obdrží certifikát SA 8000 poskytující důkaz, že firma disponuje interními procesy a postupy k zajištění základních lidských práv a vytvořila etické zásady a podmínky podnikání a následně je zohledňuje ve své každodenní činnosti i při výběru svých dodavatelů. V České republice má oprávnění provádět tuto certifikaci mezinárodní společnost s dlouholetou tradicí Det Norske Veritas, která je specialistou zejména v oblasti řízení rizik.

10

www.dnv.cz - norma SA 8000:2001, vlastní překlad, staženo 4.11.2005

21

1.3

Firemní filantropie Filantropie,

jinak

řečeno

také

dobročinnost

(řecky

filanthropia,

latinsky

philanthropia, anglicky philantrophy), bývá vykládána jako „láska k člověku, bližnímu, projevená činem. Zahrnuje koncept dobrovolného poskytování všeobecného blaha jednotlivci nebo i celými skupinami“ (Dohnalová, Malina, Müller, 2003). Jednou ze specifických součástí filantropie obecně je též filantropie firemní, někdy označována též jako firemní dárcovství. O propagaci firemní filantropie se v České republice snaží občanské sdružení Fórum dárců11, pod jehož patronací již proběhlo několik zajímavých konferencí, workshopů a také průzkumů na toto téma. Jedním z těch, na jehož realizaci se Fórum dárců podílelo, byl výzkum na téma firemního dárcovství z roku 200412. Ráda bych zde nyní využila některé z jeho poznatků. Hned v úvodu byla firmám pokládána velmi zajímavá otázka týkající se jejich aktivit v oblasti sponzoringu a dárcovství. Výzkum zjistil, že filantropii v jakékoliv formě se věnuje 67% firem. Ze všech dotázaných firem se nejvíce - 42% věnuje dárcovství i sponzoringu současně, oproti tomu 14% firem se dárcovství ani sponzoringu nevěnuje vůbec, viz graf č.10.

11

Fórum dárců je občanským sdružením, které usiluje o podporu filantropie. Svou činností se snaží vytvářet

příznivé podmínky pro dárcovství na úrovni individuální, institucionální, komunitní i firemní. V současné době se snaží

hlavně o posílení nadací a nadačních fondů, vytváření podmínek firemního dárcovství,

zlepšování legislativního prostředí pro filantropii – zejména prosazováním možnosti poukázat 1% z daně z příjmů občana ve prospěch veřejně prospěšných aktivit. Fórum dárců je členem nadnárodního uskupení Worldwide Initiatives for Grantmaker Support. 12

Celorepublikový výzkum firemní filantropie realizovalo v červnu 2004 Fórum dárců ve spolupráci

s AGNES za podpory programu PHARE. Hlavním záměrem výzkumu bylo analyzovat současný stav firemního dárcovství v ČR, stanovit jak jeho úspěšné strategie, tak slabiny a naznačit perspektivy jeho dalšího vývoje u nás. Výzkum měl dvě hlavní části, a to kvantitativní sociologický výzkum firem a kvalitativní dotazování zástupců komerčního a neziskového sektoru. Kvantitativní výzkum zahrnoval 63 otázek členěných do 4 tématických okruhů (rozsah filantropických aktivit, strategie firemní filantropie, motivace k filantropii a potenciál firemní filantropie). Zúčastnilo se ho 577 firem z celé ČR. Cílovou skupinou výzkumu byly osoby, které jsou ve firmě zodpovědné za rozdělování příspěvků. Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo 20 zástupců firemních dárců a nestátních neziskových organizací. Byl zaměřen na podrobnější analýzu výsledků výzkumu.

22

Graf č.10 Aktivity v oblasti sponzoringu a dárcovství

14%

42%

dárcovství i sponzoringu pouze sponzoringu

25% pouze dárcovství neangažujeme se

19% Zdroj: Fórum dárců (www.donorsforum.cz), AGNES (www.agnes.cz), Praha 2004

V dárcovství i ve sponzoringu patří mezi nejpodporovanější cílové skupiny děti a mládež. Naopak, nejméně podporovaní jsou bezdomovci, etnické a národnostní menšiny a drogově závislí. Pokud se podíváme na oblasti podpory firem, zjistíme, že firemní dárci nejvíce podporují volný čas a amatérský sport, humanitární oblast a sociální oblast. Nejméně podporované oblasti jsou výzkum, lidská práva a veřejná politika, viz graf č.11. Graf č.11 Kterou oblast v České republice podporuje Vaše firma darem?

Zdroj: Fórum dárců (www.donorsforum.cz), AGNES (www.agnes.cz), Praha 2004

Nejvíce, téměř 96% firemních dárců dává prostředky na své filantropické aktivity přímo z rozpočtu firmy, některé mají zkušenosti i s méně běžnými nástroji firemní filantropie jako jsou sbírka mezi zaměstnanci, cause-related marketing, matchingový fond nebo aukce.

23

Výzkum ukázal, že firemní filantropie v ČR je dnes již poměrně rozvinutá a pestrá, přesto firmy upozorňovaly na přetrvávající překážky rozvoje firemního dárcovství, což jsou např. nízké daňové zvýhodnění, nepříznivý postoj médií a nedostatečné společenské uznání. V souvislosti s Fórem dárců jsem narazila ještě na jeden výzkum, konkrétně na Výzkum firemního dárcovství13, který u nás probíhal po dobu dvou let. Jeho výsledky zpracoval Pavol Frič v knize Dárcovství a dobrovolnictví v České republice. Jedna z jeho částí se věnoval také situaci České republiky v oblasti firemního dárcovství, obsahovala mnoho zajímavých informací. Pro mou práci však zde byly důležité odpovědi na otázky týkající se způsobu poskytování darů a na ochotu firem vložit peníze do vlastní nadace. Pouhých 6% firem využívá jako prostředníky pro své dobročinné aktivity firemní nadace (viz graf č.12), ale již 21% firem by bylo ochotných založit svou vlastní firemní nadaci, což je jistě velmi pozitivní informace. Graf č.12 Jakým způsobem firma nejčastěji poskytuje dary

vlastní oddělění

50

firemní nadace

6

cizí nadace

13 2

PR agentura

29

nárazově vlastními silami 0

10

20

30

40

50

60

%

Zdroj: Fórum dárců (www.donorsforum.cz), AGNES (www.agnes.cz), NROS (www.nros.cz), 2000

Zdá se, že dárcovství se u firem těší poměrně velké podpoře. Od roku 2004 vyhodnocuje Fórum dárců největší dárce mezi českými firmami v rámci akce nazvané TOP FIREMNÍ FILANTROP. Ceny se udělují ve třech kategoriích:

13

podle absolutního objemu rozdělených prostředků,

Terénní sběr dat provedla v červenci 2000 agentura STEM. Výzkum probíhal formou standardizovaných

rozhovorů s odpovědnými pracovníky vedení jednotlivých firem. Na přípravě výzkumu se kromě NROS a AGNES podílely Fórum dárců, Nadace VIA a STEM.

24

podle poměru darů k hrubému zisku,

v kategorii věcných darů. V prvním ročníku se na prvních místech těchto kategorií umístily společnosti ČEZ,

a.s. (dary v celkové hodnotě 34 miliónů korun), Johnson&Johnson (objem darů překročil 8% z hrubého zisku) a Microsoft (věcné dary v hodnotě 9 miliónů korun)14. Výsledky z roku 2005 se mi podařilo získat pouze v kategorii první - tedy podle absolutního objemu rozdělených prostředků. Zde se na prvním místě umístila opět společnost ČEZ, a.s., která rozdala téměř 200 miliónů korun. Pořadí na dalších místech nabízí následující tabulka č.1. Tabulka č.1 TOP FIREMNÍ FILANTROP 2005

Žebříček TOP FIREMNÍ FILANTROP 2005 Kategorie: Absolutní objem poskytnutých darů Poř. č.

Název firmy

CELKEM

1.

ČEZ, a.s.

199 992 864 Kč

2.

Česká pojišťovna, a.s.

154 500 000 Kč

3.

Mittal Steel Ostrava, a.s.

88 342 996 Kč

4.

Česká spořitelna, a.s.

56 164 595 Kč

5.

Philip Morris ČR, a.s.

45 356 499 Kč

6.

Microsoft, s.r.o.

43 000 000 Kč

7.

RWE Transgas, a.s.

30 000 000 Kč

8.

Eurotel Praha, s.r.o.

20 585 770 Kč

9.

Plzeňský Prazdroj, a.s.

13 970 780 Kč

10.

Komerční banka, a.s.

13 410 000 Kč

11.

Česká rafinérská, a.s.

12 800 000 Kč

12.

Letiště Praha, s.p.

10 030 000 Kč

13.

Československá obchodní banka, a.s.

10 000 000 Kč

14.

Mostecká uhelná, a.s.

9 978 000 Kč

15.

Řízení letového provozu ČR, s.p.

9 722 975 Kč

16.

Citibank, a.s.

9 655 128 Kč

17.

Metrostav, a.s.

8 620 003 Kč

18.

Siemens Group ČR, s.r.o.

8 452 000 Kč

19.

Johnson & Johnson, s.r.o..

8 379 000 Kč

20.

Česká produkční 2000, a.s.

8 253 000 Kč

Zdroj: www.donorsforum.cz, staženo 4.11.2005 14

www.donorsforum.cz, staženo 12.6.2005

25

Jak bylo uvedeno v kapitole předchozí, patří firemní filantropie k jedné z klíčových složek širšího konceptu společenské odpovědnosti firmy, konkrétně do jeho sociální části. Firemní filantropie nabízí celou řadu možností, kterými firma může projevit svou snahu pomoci. Obecně by se tyto možnosti daly rozdělit na proaktivní (tento přístup předpokládá, že firma má již předem vypracovanou dárcovskou strategii, v jejímž rámci dobročinnost podporuje; má stanovena pevná pravidla, podle nichž rozhoduje o případném poskytnutí příspěvku) a reaktivní15 (jde o pasivní chování, kdy firma pouze čeká na příchozí žádosti a dotazy, které pak dle svého uvážení podpoří či nikoliv); jiný druh třídění nabízí rozdělení na finanční a nefinanční nástroje. Mezi nejznámější z nich patří: Finanční nástroje:

dárcovství – jedna z forem dobročinné pomoci; může mít podobu materiální či finanční. Dárce dar poskytuje nezištně, má však právo určit způsob využití svého daru, požadovat o tom následně informace a není-li spokojen se způsobem, jakým byl dar využit, může požadovat jeho navrácení. Darování se ve většině případů upravuje darovací smlouvou.

sponzorství – jedna z forem obchodního vztahu založená na poskytnutí finančních prostředků. Na rozdíl od daru je zde vyžadována určitá „protislužba“, nejčastěji formou propagace firmy, jejích výrobků či služeb. Většinou se vztah obou stran upravuje smlouvou o reklamě.

půjčky

matchingový fond - firma umožní svým zaměstnancům, aby určitou část ze své mzdy věnovali na veřejně prospěšné účely. Takto shromážděné finanční prostředky umístí na zvláštní bankovní účet a jednou za určité období jejich výši předem určeným způsobem znásobí.16

sdílený marketing (cause related marketing) - principem je, že se k propagaci či prodeji určitého produktu spojí ziskový a neziskový subjekt. Na konto neziskové organizace pak putuje předem určený objem získaných finančních prostředků (např. 1,-Kč z každého prodaného výrobku).

Nefinanční nástroje: 15

Rozdělení na proaktivní a reaktivní přístup jsem převzala z Fóra dárců (www.donorsforum.cz), ale ve své

knize ho využívá i Ivana Hurytová (2001). 16

Fórum dárců: Newsletter, 1/2003, Čermáková Klára, Matchingové fondy – jeden z nástrojů firemního

dárcovství, str.1-2

26

věcné dary

poskytování služeb

zapůjčení produktu nebo majetku

pronájmy nemovitostí za symbolickou cenu

dlouhodobé partnerství s neziskovou organizací či patronace nad některým z jejích programů či projektů

dobrovolná práce zaměstnanců firmy jednorázová či opakovaná

mentoring - jde o dvoustranný proces, který umožňuje mentorovi předávat své zkušenosti mentorované osobě. Někdy bývá použit také termín „stínování“ (shadowing), kdy je mentorované osobě umožněno stát mentorovi za zády jako stín téměř nepřetržitě a sledovat jeho práci. U nás zatím není příliš často využíváno. Jedním z konkrétních nástrojů firemní filantropie jsou také firemní nadace, které

bychom mohli zařadit do skupiny nástrojů finančních, jelikož operují s finančními prostředky, které poskytují žadatelům na různé aktivity. Jejich podrobnější rozbor, zejména z hlediska právní úpravy nadačního sektoru v České republice a z hlediska jejich historického vývoje, bude obsahovat následující kapitola.

27

2

Nadace

2.1

Pojem nadace - historický vývoj Nadace je jedním z typů právnických osob, které mají ve vyspělých zemích své

místo již velmi dlouhou dobu. S pojmem nadace se setkáváme již v klasickém římském právu, které pod pojmem nadace chápalo „majetek, ale i skupinu osob, jejichž cílem bylo splnění určitého účelu, obvykle zbožného“ (Hurdík, Telec, 1998). Za právní subjekty byly nadace uznávány až od Justiniánovy doby Iustinianus).

(první právní úpravu obsahoval Codex

17

Období středověku mělo pro rozvoj nadací také svůj význam. Ukotvilo vidění nadace jako soubor majetku vybaveného určitou mírou právní samostatnosti. V otázce právní definice nadace sehrála významnou roli církev a její kanonické právo. Zpočátku byly totiž nadace spojovány výlučně s církví, jelikož byly zřizovány zejména ke zbožným účelům. Kanonické právo je též zdrojem prvních pokusů o dohled nad nadacemi, dokonce zde objevíme zásadu, že ke zřízení nadace je třeba souhlasu k tomu pověřeného úřadu světského či církevního.18 Důvod byl zřejmý a jednoduchý – církev se snažila zachovat co největší majetek určený na zbožné účely pod svou kontrolou. Tím nejdůležitějším, co nám však kanonické právo v oblasti nadací přineslo, je uznání nadace jako samostatné právnické osoby. K nejčastěji se vyskytujícím nadacím patřily ve středověku nadace špitální19. Podporovaly a někdy dokonce i přímo zakládaly špitály pro chudé a nemocné. A právě tyto špitální nadace bývají považovány za předchůdkyně nadací v dnešním smyslu. Poměrně časté při pohledu zpět do historie byly i nadace univerzitní. Typickým příkladem je třeba pařížská Sorbonna, která nese jméno Roberta de Sorbonne, který v období 1250-1260 zřídil nadaci k vybudování špitálu pro chudé studenty. Tento špitál se pak stal centrem univerzitního života.20 V průběhu doby se však stále častěji objevoval problém, jak zachovat nadaci a hlavně její majetek pro účel, který stanovil donátor (zakladatel). Proto se začalo dbát na 17

Hurdík Jan, Telec Ivo (1998): Zákon o nadacích a nadačních fondech – komentář, Praha, str.XVIII

18

Hurdík Jan, Telec Ivo (1998): Zákon o nadacích a nadačních fondech – komentář, Praha, str.XIX

19

Za nejstarší dosud existující špitální nadaci ve střední Evropě je považována nemocniční nadace ve

Wemdingu im Ries v bavorském Švábsku pocházející z roku 898. -viz Hurdík Jan, Telec Ivo (1998): Zákon o nadacích a nadačních fondech – komentář, Praha, str.XXI 20

Hurdík Jan, Telec Ivo (1998): Zákon o nadacích a nadačních fondech – komentář, Praha, str.XXII

28

precizní vymezení účelu nadace, aby případná změna účelu byla velmi obtížná, tím se zaručila dlouhodobá perspektiva nadace. Do značné míry pomohl také ústup od anonymity donátorů jednotlivých nadací. Bylo-li známo jméno a také přání donátora, bylo „zneužití“ majetku pro jiné účely zase poněkud obtížnější. V 18. století se objevila všeobecná tendence převést správu nadací z moci církevní pod moc státní a podřídit nadace státní kontrole. V tomto období také dochází k rozdělení cest v oblasti vývoje právních norem nadací v různých zemích, což do jisté míry přetrvává dodnes. Období 19. a zejména pak 20. století byly ve znamení rozšíření pole působnosti nadací na řadu dalších oblastí, které se již příliš neliší od okruhu působnosti nadací současných. Historický vývoj nadací je bezesporu velmi zajímavým tématem, kterému by bylo možné věnovat samostatnou práci, to ale není mým cílem. V následující kapitole se tedy zaměřím pouze na vývoj právní úpravy nadačního sektoru na českém území a to v období 20. století až po současnost. 2.2

Právní úprava nadací v ČR Právní úprava nadací na našem území prošla samozřejmě svým vlastním vývojem,

který má, zejména ve svých počátcích, hodně společného s vývojem nadací obecně. V následující části se však zaměřím pouze na její novodobou historii začínající vznikem Československé republiky v roce 1918. V této době nebyla právní úprava nadace příliš rozvinutá, v podstatě jsme převzali úpravu z práva rakouského. I přesto se však tato forma právnické osoby začala poměrně rychle rozšiřovat. V období první republiky existovalo například více než 2000 nadací podporujících

studenty.

Tehdejší

nadace

také

rozšířily

okruh

své

působnosti

z náboženských, dobročinných a vzdělávacích také na oblast pracovní, obchodní, sociální či sportovní. Nadace také vlastnily a spravovaly ústavy a jiná zařízení. Podle Československého občanského zákoníku z roku 1936 byly definovány „jako zvláštní neobchodní instituce a to pouze v případě, kdy byly jejich majetek a činnost zasvěceny podpoře církví, kostelů, škol, nemocnic, chudých lidí a jiným nenáboženským veřejně prospěšným účelům.“ (Dohnalová, Malina, Müller, 2003). Druhá světová válka zasáhla do života řady nadací, došlo k útlumu jejich činnosti a některé ukončily svou činnost zcela. Zlomové však bylo až období následující. Roku 1948 dochází ke změně politického i hospodářského režimu v Československu. Stát svou následnou sociální politikou usiloval o zajištění veškerých sociálních, kulturních, 29

zdravotních i výchovně vzdělávacích potřeb občanů vlastními silami. A právě tyto oblasti patřily do pole působnosti většiny existujících nadací. Po roce 1948 byly nadacím zkonfiskovány finanční prostředky i veškerý ostatní majetek a nadace tak postupně zanikaly. Jedinou nadací, která období socialismu přežila, byla Hlávkova nadace. Pojem nadace tedy na téměř 50 let zmizel „z právnického slovníku i z praktického života“. (Telec, Hurdík, 1998) Po roce 1989 se nadační sektor začal velice rychle obnovovat a rozvíjet, bohužel bez existující vhodné právní úpravy. První právní úpravu nadačního rámce zajišťoval novelizovaný hospodářský zákoník, stalo se tak zákonem č. 103/1990 Sb. Nadace bylo možné zřizovat za účelem rozvoje duchovních hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitárních cílů, k ochraně a tvorbě životního prostředí i zachování přírodních hodnot. Byla zde vyjádřena také zásada nevýdělečného charakteru nadace.21 Ačkoliv tato právní úprava byla značně obecná a v mnoha ohledech také nepříliš šťastná (např. již samotný fakt, že existenci nadace jakožto nevýdělečného subjektu upravuje právě hospodářský zákoník), umožnila nadacím alespoň jejich vznik a existenci. Další právní úpravu nadačního sektoru obsahovala novela občanského zákoníku v §18, §20b-20e, §477 odst.2 přijatá zákonem č.509/1991 Sb. a zákonem ČNR č. 102/1992 Sb. Bohužel ani tato právní úprava nepřinesla podrobnější vymezení právního rámce nadací. Mnohdy pouze převzala

ustanovení již zmiňovaného hospodářského

zákoníku. Nadace jako právnické osoby tak byly §18 zařazeny mezi účelová sdružení majetku. Účel nadace pak byl v §20b charakterizován dosažením „obecně prospěšného cíle“. Podrobně byla upravena otázka statutu nadace. Otázka vzniku nadace doznala jedné podstatné změny a to v §477 odst.2, který umožňoval její zřízení ze závěti. Obecně však lze konstatovat, že stále chyběla samostatná a podrobná úprava právního rámce nadačního sektoru. Rozpad československé federace znemožnil přijetí připravovaného

zákona

o nadacích a fondech z podzimu 1992 a tak až do roku 1997 se na právní úpravě nadací nic nezměnilo. Dne 3.září 1997 byl přijat dlouho očekávaný zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Jeho přijetí nahradilo existující provizorní stav v této oblasti. Pravdou ovšem je, že ještě v roce 1997 (před účinností nového zákona) existovalo na území České republiky téměř 5300 nadací, v následujícím roce došlo k obrovskému poklesu, když se většina z nich transformovala do jiných typů právnických osob, nejčastěji 21

zákon č. 103/1990 Sb. § 389b, odst. 1-3

30

do obecně prospěšných společností či nadačních fondů. Teprve v posledních pěti letech můžeme zaznamenat opět tendence mírného vzrůstu. V září 2005 působilo na našem území 368 nadací, viz tabulka č.2. Tabulka č.2 Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990-2005

Zdroj: www.neziskovky.cz, staženo 4.11.2005

Podívejme se nyní na platnou právní úpravu nadací v České republice podrobněji. V současné době upravuje podmínky působení nadací a nadačních fondů na území ČR právě zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech v pozdějším znění zákona č.210/2002 Sb. a 257/2004 Sb.. Nadace je zde definována hned v úvodu, v §1 a to jako „účelové sdružení majetku zřízené a vzniklé pro dosahování obecně prospěšných cílů“. Obecně prospěšným cílem je pak podle znění tohoto zákona zejména „rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu“. Definovat nadaci můžeme také vymezením třech charakteristických znaků:

„ fond, který je takto prohlášen za právnickou osobu;

jedná se o takové sdružení majetku, jehož účelem je podpora obecně prospěšných cílů a tyto cíle jsou v zákoně rámcově vymezeny (viz výše);

31

důležitým charakteristickým znakem nadace je to, že majetek, jenž je určen

k dosahování obecně prospěšných cílů, nadace sama nevyužívá, ale těchto cílů je dosahováno skrze jeho užití třetí osobou“. (Müller, 2000) Zákon se orientuje zejména na nadace poskytující granty, ale není to podmínkou, umožňuje též rozvíjet vlastní program zaměřený na obecný prospěch, ať už je zaměřen na široký okruh žadatelů, nebo je určen pouze pro omezený okruh osob. Shrneme-li předcházející vymezení pojmu nadace, můžeme konstatovat, že od jiných právnických osob působících v neziskovém sektoru se liší tím, že ústřední roli v jejich činnosti hraje majetek. Ten se dle zákona dělí na nadační jmění a ostatní majetek nadace. Můžeme ho však rozdělit i do jiných dvou kategorií: průběžný majetek (získaný od dárce na konkrétní účel, nadace ho přijme a vydá) a vlastní majetek (majetek, o jehož použití a účelu rozhoduje výhradně nadace samotná).22 Tento majetek nebo jen jeho výnosy se pak používají jako finanční zdroje na předem známé a zákonem vymezené obecně prospěšné účely. V souvislosti s majetkem nadace by bylo vhodné zmínit se alespoň stručně o možnostech, které má nadace v souvislosti s hospodařením. Nadace mohou v souladu se zákonem pronajímat nemovitosti, pořádat loterie, tomboly a veřejné sbírky, kulturní, společenské, sportovní a vzdělávací akce. Další možností specifickou pouze pro nadace je možnost nabývat majetkové účasti na akciových společnostech. Tato účast nesmí přesáhnout 20% z majetku nadace po odečtení hodnoty nadačního jmění a obchodní podíl nadace na majetku dané akciové společnosti nesmí být větší než 20% majetku této akciové společnosti. Tuto možnost využívají zejména majetkově silné nadace disponující dostatečným finančním kapitálem. V tabulce č.3 na následující stránce je pak uveden podrobnější přehled dalších důležitých bodů týkajících se vzniku, vlastního fungování, kontroly a zániků nadace převzatých z platné právní úpravy - zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech.

22

Müller, Jiří (2000): Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice - Nadace a

majetek, Praha: Forum dárců, str.27

32

Tabulka č. 3 Právní úprava nadací v ČR Zřízení a vznik

Zakládací listina (nadační listina)

Majetek

Nadační jmění Nadační příspěvek Nadační dar

Zrušení a zánik

Orgány

Účetnictví Výroční zpráva

Nadace se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinu, je-li zřizovatel jediný, nebo také závětí. Nadace vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku. Musí obsahovat: - název a sídlo nadace - název, sídlo a identifikační číslo zřizovatele - vymezení účelu - výši (či hodnotu) majetkového vkladu - počet a identifikace členů správní rady - počet a identifikace členů dozorčí rady - stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace - určení osoby spravující majetkové vklady zřizovatele do vzniku nadace - podmínky pro poskytování nadačních příspěvků Nadační jmění a ostatní majetek nadace. Majetek smí být použit pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace a to jako nadační příspěvek a k úhradě nákladů souvisejících se správou nadace. Musí být stanoveno jedno ze tří pravidel jako omezení pro náklady související se správou nadace: - celkové roční náklady nadace související s její správou nesmí převýšit určité procento ročních celkových výnosů nadačního jmění, - celkové roční náklady nadace související s její správou nesmí převýšit určité procento hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků, - celkové roční náklady nadace související s její správou nesmí převýšit určité procento nadačního jmění podle jeho stavu k 31.prosinci téhož roku. Nadace nesmí vlastním jménem podnikat s výjimkou pronájmu nemovitostí, pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí. Nadace může úplatně nabývat majetkové účasti na akciových společnostech, obchodní podíl nadace na majetku akciové společnosti nesmí být větší než 20% majetku této společnosti. Peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku. Celková hodnota nesmí být nižší než 500.000,-Kč a po dobu trvání nadace se nesmí snížit pod tuto hodnotu. Nadační jmění může být tvořeno pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a hodnotami, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva. Vše, co je nadací v souladu se zákonem a statutem nadace poskytnuto třetí osobě k účelu, pro který byla nadace zřízena. Vše, co je nadaci poskytnuto třetí osobou k dosahování účelu, pro který byla nadace zřízena. Nadace se zruší: - dosažením účelu, - rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací, - rozhodnutím soudu (např. pokud nadační jmění dlouhodobě kleslo pod 500.000,-CZK), - prohlášením konkurzu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Nadace zaniká ke dni výmazu z rejstříku nadací. Správní rada – spravuje majetek nadace, řídí její činnost a rozhoduje o všech záležitostech nadace. Je statutárním orgánem nadace. Musí mít nejméně tři členy. Funkční období je tříleté. První členy jmenuje zřizovatel, po té jsou již voleni. Členství zaniká: uplynutím funkčního období, úmrtím, odvoláním nebo odstoupením. Dozorčí rada - kontrolní orgán nadace; musí být zřízena pokud nadační jmění je vyšší než 5.000.000,-Kč. Funkce člena dozorčí rady je neslučitelná s členstvím ve správní radě. Musí mít nejméně tři členy. Funkční období je tříleté. První členy jmenuje zřizovatel, po té jsou již voleni. Členství zaniká: uplynutím funkčního období, úmrtím, odvoláním nebo odstoupením. Revizor- není-li zřízena dozorčí rada, vykonává její funkce. Roční účetní závěrka nadace musí být ověřena auditorem. Účetnictví je vedeno podle zvláštních předpisů zejména zákona č.563/1991 Sb. o účetnictví. Nadace zpracovává výroční zprávu vždy nejpozději do šesti měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je uplynulý kalendářní rok. Výroční zpráva obsahuje přehled veškeré činnosti nadace za hodnocené období a zhodnocení této činnosti. Zdroj: zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech

33

2.3

Firemní nadace v ČR Firemní nadace jsou jedním z typů nadací, podobně jako třeba nadace univerzitní či

dříve špitální. Tento typ nadací je formou relativně novou, objevuje se ve větší míře až ve 20. století. V současné době můžeme také v České republice zaznamenat rostoucí trend zakládání firemních nadací po vzoru vyspělých západních států. Některé země, např. Francie, mají speciální právní úpravu pro tento typ nadací (viz exkurz v závěru této kapitoly). Většina zemí však podřizuje jejich fungování obecným právním předpisům platným pro celý nadační sektor. Stejná je i situace v České republice. Mantinely pro firemní nadace tedy vymezuje již zmiňovaný zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech v pozdějším znění zákona č.210/2002 Sb. a 257/2004 Sb.. Jak již bylo řečeno, přijetí tohoto zákona mělo za následek výrazné změny v nadačním sektoru – do té doby existující nadace se přeregistrovaly nejčastěji v nadační fondy či obecně prospěšné společnosti. Po nabytí účinnosti zákona o nadacích se přeregistrovalo jako nadace pouze něco málo přes 200 právnických osob.23 V současné době zaznamenává nadační sektor opět

však

mírně vzrůstající trend. Podle údajů Českého

statistického úřadu k září 2005 působilo na území České republiky celkem 1286 nadačních subjektů (368 nadací a 918 nadačních fondů). Firemní nadace jsou jen jednou z mnoha možných forem, jejímž prostřednictvím firma může zabezpečovat obecně prospěšnou činnost pro širokou veřejnost, přesněji pro okruh osob, které spadají do oblasti působení nadace vymezené jejím účelem. Trend zakládání firemních nadací bývá velmi často spojován s rostoucím významem společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility), viz kapitola 1. Fungování firemních nadací se v ničem neliší od nadací ostatních. Proces vzniku, hospodaření i zánik nadace má stejná pravidla. Jediným podstatným rozdílem je „osoba“ zřizovatele. U firemní nadace je zřizovatelem vždy firma, nezáleží na tom, jak je velká, v jaké oblasti působí, kdo je jejím vlastníkem atd. Podstatné je pouze to, že se rozhodne věnovat část finančních prostředků, cenných papírů, nemovitost či materiální vybavení v celkové hodnotě minimálně 500.000,-CZK, které poskytne trvale formou nadačního jmění k dispozici vznikající nadaci. Již jsem zmínila, že firemní nadace v ČR jsou záležitostí poměrně novou, čemuž odpovídá i jejich počet. Podle údajů dostupných v době zpracování Analýzy pozice

23

Fórum dárců (2003): Analýza pozice firemních nadačních subjektů v České republice, Praha, str.5

34

nadačních subjektů v České republice24, kterou zpracovalo v říjnu 2003 Fórum dárců, bylo tehdy na našem území 20 firemních nadací, což činilo přibližně 6% z celkového počtu nadací. K 31.8.2005 provedlo Fórum dárců nové šetření a uvádí aktuálně počet 39 firemních nadací. Z grafu č.13 vidíme, že od roku 1998, což byl první rok po nabytí účinnosti nového zákona, až do současnosti stále vznikají nové firemní nadace. Můžeme konstatovat, že se v celku pravidelně střídá období, kdy se počet firemních nadací rozšiřuje velmi významně (nejvíce v roce 1999), s obdobím jisté stagnace, kdy se registruje třeba jen jedna firemní nadace za rok (např. v letech 2003 a 2004). Podrobnější informace následují v kapitole 3.1 Doba fungování nadace. Graf č. 13 Firemní nadace v ČR podle roku založení

4 2004

1 1

2002

7 3 3

2000

16 1998

6 0

5

10

15

20

Zdroj: Fórum dárců (2003): Analýza pozice firemních nadačních subjektů v České republice, Praha, str.5, doplněno autorkou

Následující tabulka č.4 nabízí přehled všech firemních nadací působících na území České republiky. Tabulka č.4 Firemní nadace v České republice (řazeno abecedně) Česká báňská nadace Dětská dopravní nadace Nadace 17.listopadu Nadace AB Nadace Academia Medica Pragensis Nadace ALTEGO Nadace České spořitelny

24

Fórum dárců (2003): Analýza pozice firemních nadačních subjektů v České republice, Praha

35

Nadace ČS-SRDCE (ke dni 25.11.2003 zaniká sloučením s Nadací České spořitelny) Nadace Dolu ČSM Nadace Dřevo pro život Nadace Duhová energie Nadace Eurotel Nadace Film-Festival Karlovy Vary Nadace Fit pro život Nadace Fridom Nadace GEE-GEE Nadace Hanuše Goldscheidera pro rozvoj golfu Nadace Jadran pro nemocné děti Nadace Kapky Nadace Komerční banky a.s. – Jistota Nadace Nova Nadace NutriVit Nadace Otevřená dlaň Nadace Preciosa Nadace PRO FUTURO Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace Nadace pro rozvoj vzdělání Nadace Sabarsky-Sonnberger Nadace SAZKA Nadace Senio Nadace Solidarity (dříve Nadace skupiny Chemapol) Nadace Sophia Nadace Student Nadace SYNER Nadace Škola hrou Nadace Šťastné dítě Nadace ÚAMK pro bezpečnost silničního provozu Nadace VITA 2000 Nadace Znojemská okurka (v likvidaci) Studijní nadace CS Cabot (dříve Nadace CS Cabot) Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací České republiky 25 Zdroj: vlastní zpracování autorky 25

Fórum dárců (2003): Analýza pozice firemních nadačních subjektů v České republice, Praha, str.9-10 a

aktualizace k 31.8.2005

36

K září 2005 působilo na našem území celkem 368 nadací (viz Tabulka č.2), z nichž 39 patří mezi nadace firemní, což představuje více než 10%. Není to sice mnoho, ale jejich počet stále stoupá a jejich význam je již dnes nezanedbatelný. Již ze samotné povahy nadací vyplývá, že jejich cílem je finanční podpora jednotlivců, skupin či samotných akcí. Jinak řečeno - nadace formou nadačních příspěvků dávají peníze tam, kde je jich třeba. Již v zakládací listině si nadace vymezí okruh svého působení - účel, který se bude svou činností snažit naplňovat. Může se jednat o jednu úzce specifikovanou činnost nebo může být účel tak široký, že se nám jen stěží bude dařit najít konečné hranice působnosti nadace. V České republice najdeme hned několik významných firemních nadací, které založily velké prosperující firmy se silnou pozicí na trhu např. Eurotel, Komerční banka, Česká spořitelna, Sazka, ČEZ atd.. Výhodou takovéto nadace je, že disponuje značnými finančními prostředky a zastřešení od mateřské firmy (stabilní a prosperující firmy) ji poskytuje dobrý základ pro dlouhodobou existenci. Nejsou však ani u nás výjimkou nadace rozměru spíše lokálního s poměrně úzkým zaměřením a skromnějším zázemím. To ale neznamená, že by svůj účel plnily méně kvalitně než nadace ze skupiny první. Tento stav, kdy se můžeme setkat s velmi rozdílnými subjekty i v rámci jednoho typu nadací, v našem případě nadací firemních, je však typický pro většinu zemí, kde firemní nadace operují. 2.3.1

Podnikové nadace ve Francii Zajímavý pro nás může být krátký exkurz do právního režimu nadací ve Francii.

Jako jedna z mála zemí má Francie speciální právní úpravu přímo pro podnikové nadace, jde o zákon č. 90-559 ze 4.července 1990, ke kterému byl ještě vydán prováděcí dekret č.91-1005 ze 30.září 1991.26 Tento zákon poukazuje na skutečnost, že je možné spojit snahu firem dosahovat zisk s humanismem a dobročinností. Pomáhá podnikatelským subjektům představit se veřejnosti také prostřednictvím veřejně prospěšných aktivit. „Podnikové nadace mohou ve Francii vytvářet společnosti obchodní i civilní, veřejné instituce průmyslového a obchodního zaměření i jejich různé právní varianty. K jejich právnímu vzniku postačí administrativní autorizace, kterou provádí prefekt departementu. Podnikové nadace mají předepsánu minimální dobu trvání v délce pěti let. Jsou povinny ve svém statutu popsat program své činnosti na několik let dopředu, včetně vložení počáteční minimální dotace, která nesmí klesnout na pětinu původně stanovené dotace. 26

Hurdík Jan, Telec Ivo (1998): Zákon o nadacích a nadačních fondech – komentář, Praha , str.261

37

Podnikové nadace jsou povinny vést roční účty o změnách stavu prvotní dotace. Dále jsou povinny garantovat bankovní zárukou prostředky pro realizaci svého programu na dobu alespoň pěti let. Podniková nadace nemůže přijímat dary a odkazy. Prameny financí podnikových nadací tvoří: převody majetku od zřizovatele, subvence od státu či územních celků a příjmy ze služeb a dotací. Orgán rozhodující o založení nadace – správní rada podniku, nemůže zastupovat nadaci, zůstává ji pouze kontrolní pravomoc, správu musí přenechat třetím osobám.“ 27 (Hurdík, Telec 1998) Francouzská právní úprava podnikových nadací je pozoruhodná již svou samotnou existencí. Většina zemí tuto skupinu nadací nijak neodlišuje od těch ostatních. Přístup Francie však ukazuje na zájem státu o propojení podnikatelských aktivit firem s aktivitami v oblasti dobročinnosti a jednou z nich je právě zakládání podnikových nadací. 2.3.2

Firemní nadace ve Velké Británii Pro srovnání si dovolím ještě jednu malou odbočku. Ráda bych využila výsledky

průzkumu, který se ve Velké Británii na téma „corporate foundations“ uskutečnil v roce 2003.28 Následující údaje a informace budou pocházet právě z jeho publikovaných výsledků. Na území Velké Británie působí 101 registrovaných firemních nadací (dle údajů z roku 2003), které se na celkových příjmech neziskového sektoru podílí 5%. Rozdělení příjmů ukazuje graf č.14. Graf č.14 Struktura příjmů neziskového sektoru ve Velké Británii 23%

veřejnost 34%

vláda firmy

9%

dobročinné trusty

5%

příjmy vytvořené uvnitř sektoru

29%

Zdroj: Business in the Community (2003): Corporate foundations: building a sustainable foundation for corporate giving, str.4 – vlastní překlad autorky

27

Hurdík Jan, Telec Ivo (1998): Zákon o nadacích a nadačních fondech – komentář, Praha , str.261-263

28

Business in the Community (2003): Corporate foundations: building a sustainable foundation for corporate

giving – vlastní překlad autorky

38

Celkový objem financí, které do neziskového sektoru plynou z oblasti podnikatelské, činil v období 2000/2001 celkem 755 miliónů liber. Firemní nadace z toho poskytly 82 miliónů liber, což představuje 10,8%. Tento podíl byl v průběhu posledních deseti let konstantní. Počet firemních nadací zaznamenal v poslední době i ve Velké Británii vzrůstající tendenci. Celkem 53 nadací ze 101 v současnosti působících se registrovalo až po roce 1990 (viz graf č.15), mezi nimi i nadace tří velkých firem – Vodafone, KPMG a HBOS. Graf č.15 Firemní nadace ve Velké Británii dle data založení 5%

14% 60.léta

11%

70.léta 80.léta

48%

90.léta

22%


Zajímavé jsou také v průzkumu manažery nejčastěji uváděné důvody, které vedou firmu k založení vlastní nadace. Průzkum jich uvádí šest: 1.

vytvořit řídící strukturu, nezávislou „prodlouženou ruku“ pro firemní dárcovství – firmy dostávají řadu žádostí o poskytnutí finanční pomoci a uvědomují si, že je dobré mít seriózní, transparentní proces, který se těmito záležitostmi zabývá. Založení nadace také demonstruje veřejnosti serióznost firmy v oblasti dobročinných aktivit.

2.

cílené dárcovství – při registraci nadace se stanoví pevná kritéria a oblast působnosti, která jasně ukazují zaměření nadace a tedy i firmy v oblasti dobročinnosti.

3.

zajištění kontinuity dárcovství - firma založením nadace zveřejnila svůj dlouhodobý závazek v oblasti dobročinných aktivit.

4.

osobní motivace vlastníka či zakladatele

39

5.

zlepšení image firmy – jedná se o dobrou věc, mít nadaci je viditelné prohlášení, že firma si je vědoma své odpovědnosti vůči širší komunitě.

6.

zřetelná strukturální změna (např. fúze, akvizice apod.).29 Manažeři též doporučovali udělat si hned zpočátku jasno v tom, jak by měla nadace

fungovat; po celou dobu její existence by pak měla být dodržována zásada transparentnosti a upřímnosti zejména v otázce cílů nadace. Je dobré vytvořit si též mechanismus komunikace se zaměstnanci, klienty i vlastníky a podporovateli nadace a poskytovat jim pravidelně informace o všem, čeho nadace dosáhla. Nezbytností je ale nastavení procesu měření a hodnocení činností a to již od samého počátku nadace. Zde je dobré zapojit i samotné příjemce nadačních příspěvků. Každá britská firemní nadace funguje do jisté míry dle vlastního scénáře, ale pro všechny je rozhodující, zda jsou na firmě nezávislé nebo jsou její integrální součástí. Rozhodnutí, kterou z forem zvolit, je výhradně na firmě samotné. Měla by si však ještě před založením nadace dobře zvážit, zda chce nadaci zcela nezávislou nebo zda chce, aby tato nadace byla součástí stávající firmy. Průzkum se zabýval výhodami i nevýhodami obou možností a snažil se pojmenovat typické znaky, viz tabulka č.5. Tabulka č.5 - Dva modely řízení firemní nadace Hlavní znaky

Integrovaná nadace

Nezávislá nadace

všichni správci jsou zaměstnanci firmy

správci nejsou zaměstnanci nebo pouze někteří

ne

ano

Zaměření dárcovství

napojeno na podnikovou strategii či lokalitu

není propojeno s podnikatelskou strategií firmy

Zaměstnanci nadace

propojení s firmou

nejsou napojeni na podnik

Napojeno na dobrovolnou práci ze strany zaměstnanců

ano

ne

Vliv senior manažerů

ano

ne

Řízení/správci Závazný zakládací předpis


Z hlediska daňových výhod neexistuje pro firemní nadace žádné zvláštní zvýhodnění, platí stejné podmínky jako při poskytnutí daru. Daňové úlevy jsou tak dnes stejně dostupné jednotlivcům i organizacím. Firma ve Velké Británii má čtyři možnosti, 29


giving, str.6-7, vlastní překlad autorky

40

jak zorganizovat své dárcovství, aby si zajistila možnost uplatnit daňové úlevy v rámci platné právní úpravy dobročinnosti. Jedná se o tyto formy:

dar existující dobročinné organizaci

speciální bankovní účet na dobročinnost

trust

společnost omezená garancí.

Výhody a nevýhody všech výše uvedených forem ukazuje následující tabulka č.6. Tabulka č.6 – Výhody a nevýhody různých forem dárcovství možnosti

výhody

nevýhody - není třeba mít dárcovskou - jednoduché strategii - flexibilní Dar existující dobročinné - publicita závisí na vztahu - bez administrativních organizaci k dané charitě a na velikosti poplatků daru - není třeba zvláštní řídící - jednoduché struktura - flexibilní - není třeba oddělit dárcovství Speciální bankovní účet na - integrované od podnikání dobročinnost - bez povinnosti podávat zprávu - nepřináší to firmě PR zisky Komisi pro charitu jako třeba u nadace - administrativní poplatky - správci mají neomezenou závaznost; vhodné pouze neníli zaměstnáván personál, není v podstatě žádný finanční risk - vyžaduje řízení, zprávy Komisi pro charitu a jsou třeba - dražší než bankovní účet Trust minimálně tři správci - musí být vedeny účetní - zisk v oblasti PR a image záznamy - požadavky nezávislých prověrek a auditů v závislosti na velikosti - dvojitá povinnost podávat zprávy a to Komisi pro charitu - stejné jako u trastu a Companies House Společnost omezená garancí - správci jsou omezeni v - nejdražší možnost závaznosti - povinnost vést účetní záznamy a provádět audit Zdroj: Business in the Community (2003): Corporate foundations: building a sustainable foundation for corporate giving, str.10 – vlastní překlad autorky

Dobře

fungující

firemní

nadace

vyjadřuje

konkrétní

a

veřejný

závazek

filantropických aktivit. Může zapojit firmu do práce s komunitou, ve které působí. Někdy však bývá nadace ve Velké Británii považována za poněkud staromódní model firemní filantropie; model, který nenabízí strategické partnerství mezi firmou, zaměstnanci a komunitou. Zajímavý je též postřeh, který upozorňuje na skutečnost, že vytvoření nadace 41

může někdy ve firmě vést až k názoru, že stačí „pouze dávat peníze“ jejím prostřednictvím a pak již není třeba dělat více. Samozřejmě taková situace občas skutečně může nastat, ale pokud má firma opravdu zájem a skutečnou snahu pomáhat, je firemní nadace jednou z mnoha vhodných variant.30

30


giving, vlastní překlad autorky.

42

3

Srovnávací analýza firemních nadací v České republice V této části své diplomové práce se pokusím provést srovnávací analýzu firemních

nadací působících na území České republiky. V současné době se jedná celkem o 40 nadací (z toho jedna z nich, Nadace Znojemská okurka, je právě v likvidaci a nebudu ji proto do další analýzy zahrnovat), konečný počet pro tuto práci je tedy 39 firemních nadací31, které jsou nerovnoměrně rozmístěny po celém území naší republiky – největší počet jich je však soustředěn přímo na území hlavního města Prahy (3.2 Mapa č.1). Jedná se většinou o nadace s celorepublikovou působností a ve většině případů i s velmi širokým polem působnosti. Samozřejmě zde existují i výjimky, na které v následujících kapitolách upozorním. Mým cílem je srovnání všech firemních nadací v ČR na základě osmi, mnou zvolených kategorií, což jsou:

doba fungování nadace

regionální rozmístění

zřizovatelé

zdroje kapitálu

účel – zaměření nadace

nadační jmění a jeho struktura

výše poskytovaných prostředků a způsob jejich rozdělování. Uvědomuji si, že toto srovnání nebude zcela vyčerpávající a úplné, nekladu si však

za cíl provést srovnávací analýzu firemních nadací dle všech existujících kritérií. Rozhodla jsem se pro toto zúžení na základě dostupnosti materiálů o jednotlivých nadacích a také se zřetelem na požadovaný rozsah této práce. Pro tuto srovnávací analýzu budu využívat zejména informace z písemných dokumentů, odborné literatury, telefonických rozhovorů a též informace získané elektronickou cestou, zejména prostřednictvím internetu a mailu. Budu pracovat především s výpisy z obchodního rejstříku jednotlivých nadací a také jejich zakladatelských firem; s výročními zprávami jednotlivých nadací; s informacemi z jejich internetových stránek, 31

Tento údaj mi byl poskytnut Fórem dárců, kteří by však raději vyloučili Nadaci Film festival Karlovy

Vary, čímž by se dostaly na počet 38. Zdroj: Petra Lenková koordinátorka programu Nadace a nadační fondy, telefonické rozhovory ze dne 9. a 20.12.2005 a informace zaslané mailem dne 14.12.2005. Počet 39 firemních nadací uvádí ve své Zprávě o neziskovém sektoru v České republice také Tereza Vajdová. (Vajdová, 2004, str.21)

43

s informacemi získanými prostřednictvím telefonických rozhovorů se zaměstnanci a s výsledky již provedených výzkumů na téma firemních nadací. Pro přehlednost se v následujících kapitolách budu snažit zachovávat abecední řazení nadací dle jejich názvu. 3.1

Doba fungování nadace – datum založení Jak jsem již zmínila, nemají firemní nadace na našem území příliš dlouhou tradici.

Větší význam zde hraje až století dvacáté. V meziválečném Československu bychom našli řadu firemních nadací. Lze totiž říci, že toto období bylo díky hospodářskému růstu příhodné i pro dobročinné aktivity. Bohužel pak přišla druhá světová válka a po ní dlouhé období komunismu, které nadační sektor v podstatě zničily. V této části práce se budu však zabývat pouze novodobou historií, tedy přesněji obdobím po roce 1989, které je typické obnovou nadačního sektoru obecně. V tomto období se pomalu začaly objevovat i první nadace firemní, jakožto výraz zájmu firmy o společnost, ve které působí. Zlomovým rokem se stal rok 1998, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Důsledkem toho se řada nadací rozhodla změnit svou právní formu a přeměnila se nejčastěji v nadační fondy či obecně prospěšné společnosti. Přesto však některé nadace zůstaly a časem se začaly objevovat i nové, což platí i pro nadace firemní. Jako první po přijetí zákona o nadacích a nadačních fondech byla u rejstříkového soudu zapsána 3.června 1998 Nadace Šťastné dítě a poslední je zatím zápis z 22.7.2005 spojený s Nadací Senio. Z hlediska historie je ovšem vůbec nejstarší dosud existující firemní nadací u nás Nadace Preciosa založená registrací u Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou dne 28.12.1993 s názvem „Nadace zdraví – Preciosa a.s.“ V roce 1995 proběhla změna jejího statutu, rozsahu činnosti, orgánů a také názvu na současnou Nadaci Preciosa. Ta se pak podle výše zmíněného zákona o nadacích a nadačních fondech registrovala dne 24.11.1998. V následující tabulce jsou seřazeny firemní nadace dle data jejich registrace v nadačním rejstříku příslušného krajského soudu:

Tabulka č.7 Firemní nadace v ČR dle data registrace

44

Nadace Šťastné dítě

registrace 3.6.1998

Nadace Solidarity (dříve Nadace skupina Chemapol)

registrace 7.7.1998

Nadace Otevřená dlaň

registrace 30.9.1998

Nadace Komerční banky a.s. – Jistota


Nadace Student


Nadace Preciosa


Studijní nadace CS Cabot (dříve Nadace CS Cabot)


Nadace 17.listopadu


Česká báňská nadace


Nadace Škola hrou


Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací ČR


Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace

registrace 1.4.1999

Nadace Jadran pro nemocné děti

registrace 1.6.1999

Nadace PRO FUTURO


Nadace Dolu ČSM

registrace 1.7.1999

Nadace VITA 2000


Nadace Kapky

registrace 4.8.1999

Nadace NutriVit


Nadace Film-Festival Karlovy Vary


Nadace ALTEGO


Dětská dopravní nadace

registrace 9.3.2000

Nadace Nova


Nadace SYNER


Nadace Fit pro život


Nadace Hanuše Goldscheidera pro rozvoj golfu

registrace 4.9.2001

Nadace pro rozvoj vzdělání


Nadace Sophia

registrace 7.1.2002

Nadace České spořitelny


Nadace Eurotel


Nadace Academia Medica Pragensis


Nadace SAZKA


Nadace Duhová energie


Nadace Fridom


Nadace Sabarsky-Sonnberger


Nadace AB

registrace12.3.2004

Nadace ÚAMK pro bezpečnost silničního provozu


Nadace GEE-GEE


45

Nadace Dřevo pro život

registrace20.7.2005

Nadace Senio

registrace 22.7.2005 Zdroj: vlastní zpracování autorky

Z výše uvedeného přehledu je jasně vidět, že nejvíce nadací (16) bylo registrováno v roce 1999, období let 2000-2001 znamenalo pro firemní nadační sektor určitou stagnaci, neboť bylo založeno pouze 6 firemních nadací (po třech v obou letech). Následující rok 2002 přinesl rozšíření firemního nadačního sektoru o dalších sedm nadací, které jsou velmi významné svou velikostí a aktivní činností a to zejména díky silnému postavení a úspěchu svých mateřských firem. Rok 2003 a 2004 byly z hlediska vzniku nových nadací zcela nevýznamné, ale v roce 2005 (přesněji do 31.8.2005) vznikly čtyři další velmi zajímavé firemní nadace. Fakt, že stále vznikají nové firemní nadace, je jistě potěšující skutečností. 3.2

Regionální rozmístění firemních nadací v ČR Podíváme-li se na všech 39 firemních nadací působících na našem území, zjistíme,

že 29 z nich má své sídlo v Čechách a

z toho dokonce plných 19 přímo v Praze,

zbývajících 10 má pak své sídlo na Moravě. Sídlem jsou zejména velká krajská města (kromě Prahy také Brno, České Budějovice, Liberec, Ostrava, Olomouc), najdeme zde však i několik „menších“ měst rázu okresního, jako jsou Brandýs nad Labem, Český Krumlov, Havířov, Jablonec nad Nisou, Karlovy Vary, Most, Tábor, Turnov a Valašské Meziříčí a dokonce i jednu vesničku, Čechy pod Kosířem, viz následující mapka.

46

Mapa č.1 Sídla firemních nadací v České republice

● Dětská dopravní nadace, Nadace Academia Medica Pragensis, Nadace České spořitelny, Nadace Dřevo pro život, Nadace Duhová energie, Nadace Eurotel, Nadace Fit pro život, Nadace GEE-GEE,Nadace Hanuše Goldscheidera pro rozvoj golfu, Nadace Komerční banka a.s. – Jistota, Nadace Nova, Nadace NutriVIT, Nadace PRO FUTURO, Nadace pro rozvoj vzdělání, Nadace SAZKA, Nadace Solidarita, Nadace ÚAMK pro bezpečnost silničního provozu, Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací České republiky, Nadace 17.listopadu ● Nadace Preciosa

● Nadace SYNER, Nadace Škola hrou

● Nadace Kapky

● Nadace AB

● Nadace Film - Festival Karlovy Vary

● Česká báňská nadace, Nadace Student

● Nadace Fridom, Nadace ALTEGO, Nadace Sophia, Nadace Šťastné dítě ● Nadace Otevřená dlaň

● Nadace Senio

● Nadace VITA 2000

● Nadace Sabarsky - Sonnberger

● Studijní nadace CS Cabot ● Nadace Dolu ČSM ● Nadace Jadran pro nemocné děti ● Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace

47

Většina firemních nadací, dle svého účelu uvedeného ve výpisu z obchodního rejstříku, zaměřuje svou činnost celorepublikově, tedy bez omezení. Výjimkou jsou pouze čtyři nadace, které se zaměřují na vybraný region či subjekt. Jedná se o:

Nadace Dolu ČSM – spojena s městem Havířov, konkrétně s podporou studentů zdejšího gymnázia,

Nadace Film-Festival Karlovy Vary – spojena s městem Karlovy Vary a s Mezinárodním filmovým festivalem zde pořádaným,

Nadace Sabarsky-Sonnberger – cílem je rozvoj Českého Krumlova jako mezinárodního kulturního centra,

Studijní nadace CS Cabot - svázána s oblastí Valašského Meziříčí, konkrétně se zaměřuje na podporu studentů z rodin s nižšími příjmy.

Zařadit do této skupiny bychom snad mohli ještě dvě nadace, které jsou spíše než s místem, svázány s určitou institucí či společností. Jedná se o tyto nadace:

Nadace GEE-GEE - zřízena za účelem podpory (zejména finanční) zaměstnanců společnosti Unicorn a jejich rodinných příslušníků,

Nadace 17.listopadu – jejím cílem je zpřístupnění studia na Stavební fakultě ČVUT v Praze nadaným studentům ze sociálně slabších vrstev.

3.3

Zřizovatelé a oblast jejich působnosti Firemní nadace je specifickým typem nadace, zejména z hlediska jejího zřizovatele.

Založení vlastní nadace nabízí firmě nový pohled na vlastní činnost, ale také umožňuje vytvořit si nové vztahy a možnosti komunikace a spolupráce mezi ziskovým a neziskovým sektorem. Pro založení firemní nadace se firmy rozhodují v případě, kdy se rozhodnou přijmout odpovědnost a pomáhat společnosti, ve které působí. Příloha č.2 nabízí přehled všech zakladatelských firem včetně oborů jejich podnikání. Většina firemních nadací má pouze jediného zřizovatele, ale najdeme zde i nadace s více zřizovateli. Nejvíce zřizovatelů má Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací České republiky (13), v těsném závěsu pak následuje Nadace Dřevo pro život (11) a třetí místo patří Nadaci 17.listopadu se 7 zřizovateli. Všechny tři nadace mají společné to, že jejich zřizovatelé zaměřují svou činnost do jedné oblasti, která je zároveň typická pro nadaci samotnou. V prvním případě se jedná o hotelové a restaurační služby, ve druhém pak o dřevozpracující průmysl a lesnictví a ve třetím případě o stavební činnost propojenou se Stavební fakultou ČVUT. 48

Podíváme-li se podrobněji na údaje v obchodním rejstříku, má zde většina zřizovatelských firem uvedenu celou řadu činností, kterými se zabývá (někdy se počet blíží až k dvaceti). Není to nic neobvyklého, neboť se mnohdy jedná o velké firmy, které se zabývají mnoha činnostmi, ale i ty menší firmy mívají svou činnost specifikovánu co nejobecněji, aby se do ní daly zařadit veškeré jejich podnikatelské aktivity. V tabulce (Příloha č.2) jsem se snažila uvádět pouze ty hlavní či pro danou firmu nejtypičtější aktivity. Z údajů uvedených v obchodním rejstříku vyplývá, že nejvíce zřizovatelů pochází z oblasti služeb, a to služeb velmi různého charakteru – nejčastěji se vyskytuje rozličná poradenská a zprostředkovatelská činnost, hojně se objevuje též činnost realitní a reklamní či hostinské a ubytovací služby. Mezi zřizovatelskými firmami bychom našli i řadu zástupců z oblasti průmyslu (chemický a farmaceutický průmysl, dřevozpracující průmysl, papírenský průmysl, stavební průmysl, těžba uhlí, energetika či sklářství); zastoupen je i sektor bankovní (dvěmi z našich největších bank) a po jednom zástupci mají též mobilní operátoři (Eurotel), vlastník televizní licence (CET 21) a provozovatel loterií (SAZKA). Můžeme tedy říci, že pole působnosti firem zřizujících firemní nadace je velmi rozdílné. Není tedy možné konstatovat, že by vznik firemních nadací byl typický pouze pro určitý okruh zřizovatelů, viz následující graf č.16 (obsahuje údaje o 69 zřizovatelských firmách, nejsou již zařazeny firmy v současné době neexistující a vyloučila jsem též město Karlovy Vary, Gymnázium v Havířově a Stavební fakultu ČVUT jako atypické zřizovatele). Graf č.16 Oblast působnosti zřizovatelských firem

3%

3%

1% průmysl

32% služby bankovnictví telekomunikace provozování loterií

61%

Zdroj: vlastní zpracování autorky

49

Z uvedených údajů a po podrobnějším prozkoumání výpisů z obchodního rejstříku zřizovatelských firem jsem ovšem zjistila také skutečnost, že některé ze zřizovatelských firem dnes již neexistují.32 Některé firmy se zase nacházejí v konkurzu (Chemapol Group, a.s. – Nadace Solidarity) či likvidaci (ČEDOK s.p. – Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací České republiky) nebo změnily své jméno (FOSH s.r.o. se nyní jmenuje FRIDOM s.r.o. – Nadace Fridom); zvláštní situace je pak u firmy ARCUS FAM (Nadace Vita 2000), kde je na obchodních podílech společníků zapsáno zástavní právo. Fakt, že některé zřizovatelské firmy již dnes neexistují nebo jsou v konkurzu má ve většině případů vliv i na jejich činnost, např. u nadace Pro Futuro, Nadace Otevřená dlaň či Nadace Vita 2000 jsem nedokázala získat žádné informace o jejich aktivní činnosti. Více pak v části 3.7 týkající se poskytovaných nadačních příspěvků. 3.4

Zdroje kapitálu zřizovatelských firem Podíváme-li se na původ financí zřizovatelských firem všech českých firemních

nadací, zjistíme, že většina financí je českého původu (téměř 85%), což znamená, že zakládající mateřské firmy jsou české, bez jakéhokoli zahraničního podílu - graf č.17 Graf č.17 Původ kapitálu zřizovatelských firem českých firemních nadací

3%

český

francouzský

ruský

německý

švýcarský

kyperský

nizozemský

rakouský

španělský

americký

1% 3% 1% 1% 4% 84%

1% 1% 1%

Zdroj: vlastní zpracování autorky 32

Jedná se o následující firmy:

Moravia Broker Consulting, a.s. (Nadace Otevřená dlaň) – prohlášen konkurs na majetek a následovala likvidace;

MONSERVIS, a.s. (Nadace Kapky) – zrušena sloučením s firmou MONTSERVIS Praha, a.s. ;

Stratus s.r.o. (Nadace Pro Futuro)- zanikla sloučením s nástupnickou firmou Potomac CFI, a.s.);

Hotel Forum Praha, a.s. – zanikla převodem jmění na hlavního akcionáře RLRE Kappa Property, s.r.o.; Hotel Panorama, a.s. - zanikla převodem jmění na hlavního akcionáře RLRE Lambda Property, s.r.o.; Interhotel Parkhotel Praha a.s. - zanikla převodem jmění na hlavního akcionáře Park HP, s.r.o. (Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací ČR)

50

I zde však najdeme výjimky – některé zřizovatelské firmy mají dle údajů z obchodního rejstříku své vlastníky ve Francii (Komerční banka,a.s.), Německu (CET 21 jedním ze společníků je firma CEDC Management Services GmbH), Nizozemí (Mondi Packaging Paper Štětí, a.s. - jediným akcionářem je firma Mondi Packaging Paper B.V.), Rakousku (Česká spořitelna, a.s. a Stora Enso Timber Ždírec s.r.o.), Švýcarsku (Marco Shipping -jedním ze společníků je firma M&R Transport Holding AG a společnost Verein NutriVIT - zřizovatel nadace NutriVIT), Ruské federaci (Marco Shipping - dva ze společníků jsou občané Ruska), Spojených státech Amerických (CS Cabot - jedním ze společníků je firma Cabot International Capital Corporation a také firma Strategic Hotel Capital Prague), na Kypru (KRONOSPAN CR, spol. s r.o. – jediným společníkem je firma Kronospan Limited) a zprostředkovaně i ve Španělsku (Eurotel Praha spol. s r.o. a to přes svého vlastníka Český Telecom, a.s.). Ve většině těchto případů, kdy existuje propojení zřizovatelské firmy s některou z vyspělých západních zemí, můžeme předpokládat, že se jedná o vliv již zmiňované společenské odpovědnosti firmy, která je ve většině výše uvedených zahraničních zemí již běžným a v praxi poměrně často uplatňovaným pojmem. Kromě počátečního vkladu zřizovatelské firmy pak nadace získává v průběhu své existence prostředky i z jiných zdrojů. K těm nejčastějším patří:

výnosy z vlastního majetku

dary fyzických a právnických osob,

granty od českých nebo zahraničních nadací,

zahraniční zdroje,

dědictví,

veřejné sbírky, které zahrnují zejména benefiční akce, příjmy z pořádání loterií a tombol, příjmy z kulturních, společenských, sportovních a vzdělávacích akcí,

3.5

výnosy z vlastnictví obchodního podílu v akciových společnostech33. Účel, pro které jsou nadace zřízeny Již v okamžiku založení nadace musí být přesně specifikován účel její činnosti. Mělo

by se jednat o obecně prospěšný cíl, jehož konkrétnější vymezení může být velmi obsáhlé. Příloha č.3 nabízí kompletní přehled účelů, k jejichž naplňování byly zřízeny firemní nadace na našem území. 33

Ustanovení § 23, odst. 6a a odst.7 zákona č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech v pozdějším

znění zákona č.210/2002 Sb. a 257/2004 Sb. pojednávající o možnosti nadace nabývat majetkové účasti na akciových společnostech.

51

Podíváme-li se na uvedené formulace účelu jednotlivých firemních nadací, již na první pohled zjistíme, že existují dvě odlišné skupiny. První z nich má svůj účel vymezen úzce a konkrétně, většinou je zaměřen na jednu oblast podpory či jednu skupinu příjemců nadačních příspěvků. Sem patří celkem, 23 firemních nadací, které jsou v následující tabulce zvýrazněny tučným písmem. Druhá skupina pak má svůj účel specifikován sice stručně ale velmi obecně, takže si rozsah její činnosti jen těžko můžeme striktně ohraničit anebo má svůj účel vymezen dlouhým výčtem řady konkrétních oblastí a činností, na které zaměřuje svou pozornost. Sem patří zbývajících 16 firemních nadací. Nejširší pole působnosti pak mají Nadace České spořitelny, Nadace Duhová energie a Nadace Preciosa. Následující tabulka č.8 nám nabízí kompletní přehled zaměření všech firemních nadací.

Česká báňská nadace Dětská dopravní nadace Nadace 17.listopadu Nadace AB Nadace Academia Medica Pragensis Nadace Altego Nadace České spořitelny Nadace Dolu ČSM Nadace Dřevo pro život Nadace Duhová energie Nadace Eurotel Nadace Film-Festival Karlovy Vary Nadace Fit pro život Nadace Fridom Nadace GEE-GEE

52

námořní přeprava a komunikace

podpora dřeva jako suroviny

bezpečnost silničního provozu

rozvoj a bydlení (zaměstnanost)

právo, obhajoba práv a politika

podpora církve

věda a výzkum

životní prostředí, ochrana zvířat

kultura

humanitární a sociální

sport

děti a mládež

zdravotnictví

vzdělávání

Tabulka č.8 Oblasti působnosti českých firemních nadací

Nadace NutriVit Nadace Otevřená dlaň Nadace Preciosa Nadace PRO FUTURO Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace Nadace pro rozvoj vzdělání Nadace Sabarsky-Sonnberger Nadace SAZKA Nadace Senio Nadace Solidarity Nadace Sophia Nadace Student Nadace Syner Nadace Škola hrou Nadace Šťastné dítě Nadace ÚAMK pro bezpečnost silničního provozu Nadace VITA 2000 Studijní nadace CS Cabot Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací České republiky Zdroj: vlastní zpracování autorky

53

námořní přeprava a komunikace

podpora dřeva jako suroviny

bezpečnost silničního provozu

rozvoj a bydlení (zaměstnanost)

právo, obhajoba práv a politika

podpora církve

věda a výzkum

životní prostředí, ochrana zvířat

kultura

humanitární a sociální

sport

děti a mládež

zdravotnictví

vzdělávání

Nadace Hanuše Goldescheidera pro rozvoj golfu Nadace Jadran pro nemocné děti Nadace Kapky Nadace Komerční banky a.s. – Jistota Nadace Nova

Údaje v tabulce jsou čerpány z výpisů z obchodního rejstříku jednotlivých firemních nadací. Zde uvedené účely, pro jejichž naplňování byly nadace zřízeny, jsem se snažila zařadit do společných oblastí podle Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO – viz Příloha č.4). Pro přehlednost jsem zvolila barevné odlišení jednotlivých skupin, které přebírá i navazující graf č.18. Tento graf ukazuje, které oblasti patří k nejvíce podporovaným mezi českými firemními nadacemi. Jako zdroj pro jeho tvorbu jsem využila údaje z tabulky č.8, které jsem převedla do grafické podoby. Nově jsem vytvořila skupinu ostatní, kam jsem zařadila čtyři oblasti, kterým se věnuje většinou jen jedna firemní nadace (jedná se o podporu církve, podporu námořní přepravy a komunikace, podporu dřeva jako suroviny a o bezpečnost silničního provozu). Graf č.18 Oblasti podporované firemními nadacemi v ČR vzdělávání 5%

2%

zdravotnictví

4% 22%

5%

právo, politika děti a mládež sport

12%

humanitární a sociální kultura 12%

životní prostředí, ochrana zvířat věda a výzkum

12% 4% 11%

11%

ostatní rozvoj a bydlení (zaměstnanost)


Vidíme, že nejvíce podpory směřuje do oblasti vzdělávání a školství, tuto oblast podporují téměř všechny firemní nadace (kromě těch s velmi úzkým specifickým zaměřením na jednu či dvě konkrétní činnosti). O druhé místo se dělí zdravotnictví, oblast humanitární a sociální podpory a kultura, do těchto sektorů je směřován zájem 12% firemních nadací (zařadila jsem do této skupiny i specifické projekty Nadace Jadran pro nemocné děti či Nadace fit pro život a Nadace NutriVit – zdravá výživa). Třetí místo pak společně obsadily dvě oblasti – děti a mládež (právě sem směřuje největší část příspěvků

54

Nadace Eurotel) a sport s 11%. Na hranici 5% se dostalo životní prostředí a ochrana zvířat. Věda s výzkumem a oblast práva a politiky shodně získaly 4%. Poslední zastoupení se 2% pak má rozvoj a bydlení, čemuž se u nás věnují dvě firemní nadace. I zde v grafu jsem se snažila při zařazování jednotlivých nadací držet mezinárodní klasifikace. Výjimku jsem udělala u kategorie děti a mládež, která samostatně v této klasifikaci vůbec nefiguruje, ale vzhledem ke skutečnosti, že řada českých firemních nadací má právě děti a mládež jako cílovou skupinu, ponechala jsem ji v přehledu zcela samostatně. Ještě ve dvou případech jsem se nedržela striktně klasifikace ICNPO, když jsem nechala odděleně oblast kultury a sportu a také oblast vzdělávání s vědou a výzkumem. Věřím, že toto rozhodnutí přispěje k přehlednějšímu a komplexnějšímu pohledu na oblasti působnosti českých firemních nadací. Výše nadačního jmění a jeho struktura

3.6

Majetek nadace je dle zákona členěn na:

nadační jmění - v minimální výši 500.000,-CZK nutné pro registraci nadace, jedná se o nevratný vklad zřizovatele, který se ho vzdává ve prospěch účelu, kterému nadace slouží, je nezcizitelné;

ostatní majetek. Přehled aktuální výše nadačního jmění firemních nadací nabízí následující tabulka. Tabulka č.9 Výše nadačního jmění firemních nadací v ČR

Jméno nadace

Výše nadačního jmění


500.000,-CZK


500.000,-CZK 1.000.000,-CZK

Nadace 17.listopadu

500.000,-CZK

Nadace AB

1.000.000,-CZK


500.000,-CZK

Nadace ALTEGO

501.000.000,-CZK

Nadace České spořitelny Nadace Dolu ČSM

500.000,-CZK


500.500,-CZK


500.000,-CZK

Nadace Eurotel

500.000,-CZK


500.000,-CZK

55


500.000,-CZK

Nadace Fridom Nadace GEE-GEE

500.000,-CZK 1.000.000,-CZK

Nadace Hanuše Goldscheidera pro rozvoj

500.000,-CZK

golfu

500.000,-CZK


1.000.000,-CZK

Nadace Kapky Nadace Komerční banky a.s. – Jistota

500.000,-CZK

Nadace Nova

500.000,-CZK

Nadace NutriVit

700.000,-CZK


500.000,-CZK 98.334.000,-CZK

Nadace Preciosa

3.000.000,-CZK

Nadace PRO FUTURO Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace Nadace pro rozvoj vzdělání

2.000.000,-CZK 1.000.000,-CZK 25.557.000,-CZK


500.000,-CZK

Nadace SAZKA Nadace Senio

2.511.000,-CZK

Nadace Solidarity Nadace Sophia

1.000.000,-CZK

Nadace Student

1.000.000,-CZK

Nadace SYNER

500.000,-CZK

Nadace Škola hrou

500.000,-CZK


500.000,-CZK

500.000,-CZK

Nadace ÚAMK pro bezpečnost silničního

510.000,-CZK

provozu

568.288,- CZK

Nadace VITA 2000

24.251.000,-CZK

Studijní nadace CS Cabot Vzdělávací nadace Národní federace hotelů

500.000,-CZK

a restaurací České republiky Zdroj: vlastní zpracování autorky

56

Podíváme-li se na částky uvedené u nadačního jmění jednotlivých firemních nadací v České republice, které nám nabízí předcházející tabulka, zjistíme, že velká většina nadací má pouze ze zákona povinnou výši v hodnotě 500.000,-CZK. Tento minimální vklad nalezneme u 21 nadací. Zajímavou skutečností je fakt, že do této skupiny můžeme zařadit jak nadace spíše regionálního významu či úzkého zaměření, u kterých bychom podobnou výši nadačního jmění asi očekávali, tak též nadace velkých, velmi úspěšných a tedy i bohatých firem jako např. ČEZ, Eurotel, Komerční banka či SAZKA. Tato skutečnost nás sice může překvapit, ale pro fungování nadace není tak důležitá, neboť právě posledně jmenované nadace patří k těm nejaktivnějším s nejvyššími hodnotami rozdělovaných příspěvků. Celkem jedenáct nadací bychom našli ve skupině, kde se výše nadačního jmění pohybuje od 500.000,-CZK do 1 miliónu včetně. Skupina od 1 miliónu do 10 milionu zahrnuje další tři nadace a poslední skupinu tvoří čtyři „nejbohatší“ firemní nadace v České republice, výše jejich nadačního jmění se pohybuje nad 10 milionů – jsou to Nadace České spořitelny, Nadace Preciosa, Nadace Sabarsky-Sonnberger a Studijní nadace CS Cabot, viz graf č.19 Graf č.19 Výše nadačního jmění firemních nadací v ČR

CZK

nad 10 miliónů

4

1 milión - 10 miliónů

3

11

500.000 - 1 milión

21

500.000 0

5

10

15

20

25

počet nadací


Prostudujeme-li výpisy z obchodního rejstříku všech námi sledovaných nadací, zjistíme, že pouze šest z nich upravilo v průběhu své existence výši nadačního jmění. Jednorázově tak učinila Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace, kde došlo v roce 2002 k navýšení z 500.000,-CZK na současné 2 milióny, stejný případ je

57

i Nadace Academia Medica Pragensis, kde proběhlo v roce 2004 navýšení z 500.000,-CZK na současný 1 milión. Specifickým případem je Nadace Sabarsky-Sonnberger, která také v roce 2005 jednorázově navýšila své nadační jmění a to o částku 25 miliónů, jednalo se ovšem o důsledek sloučení s Nadací Stiftung Foundation Egon Schiele, jejímž právním nástupcem se od 1.1.2005 stala. Pravidelně pak navyšují hodnotu nadačního jmění pouze tři firemní nadace – Nadace České spořitelny, Nadace Preciosa a Studijní nadace CS Cabot. Určitě tedy není náhoda, že právě tyto tři nadace jsou v grafu č.19 zařazeny do skupinky nejmajetnějších nadací. Jde jistě o výsledek dobrého hospodaření nadace spojený se zájmem mateřské firmy posílit a podpořit nadační činnost (další zajímavé informace pak nabídne následující tabulka č.10 týkající se struktury majetku nadace a graf č.20). V případě Nadace Preciosa i Studijní nadace CS Cabot se na zvýšení nadačního jmění výraznou měrou podílely také příspěvky získané z úspěšného výběrového řízení na rozdělení prostředků z Nadačního investičního fondu.34 Tabulka č.10 Struktura majetku firemních nadací v ČR

Struktura majetku

Jméno nadace Česká báňská nadace Dětská dopravní nadace Nadace 17.listopadu Nadace AB Nadace Academia Medica Pragensis Nadace ALTEGO

neuvedeno neuvedeno neuvedeno peněžní prostředky peněžní prostředky peněžní prostředky peněžní prostředky Nadace České spořitelny cenné papíry neuvedeno Nadace Dolu ČSM peněžní prostředky Nadace Dřevo pro život neuvedeno Nadace Duhová energie neuvedeno Nadace Eurotel neuvedeno Nadace Film-Festival Karlovy Vary neuvedeno Nadace Fit pro život neuvedeno Nadace Fridom peněžní prostředky Nadace GEE-GEE Nadace H. Goldscheidera pro rozvoj golfu neuvedeno 34

Nadační investiční fond (NIF) byl zřízen v roce 1991 za účelem podpory a rekonstrukce českého

nadačního sektoru. Bylo do něj převedeno 1% akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Rozdělením těchto finančních prostředků byla pověřena Rada vlády pro nadace, později Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Ve dvou etapách byly na základě výběrových řízení rozděleny finanční prostředky v celkové výši 1 325 514 495,- CZK vybraným 73 nadacím.

58

Nadace Jadran pro nemocné děti Nadace Kapky Nadace Komerční banky a.s. – Jistota Nadace Nova Nadace NutriVit Nadace Otevřená dlaň

Nadace Preciosa

Nadace PRO FUTURO Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace Nadace pro rozvoj vzdělání Nadace Sabarsky-Sonnberger Nadace SAZKA

Nadace Senio

neuvedeno peněžní prostředky peněžní prostředky neuvedeno peněžní prostředky peněžní prostředky investice v celkové výši 52.289.000,-CZK do podílových listů Balancovaného fondu nadací investiční společnosti ŽB – Trust, a.s. peněžní prostředky v celkové výši 46.045.000,-CZK neuvedeno peněžní prostředky ve výši 500.000,-CZK podíl na nemovitosti v hodnotě 1.500.000,CZK peněžní prostředky nemovitosti v katastrálním území Český Krumlov, artefakty od Jiřího Koláře neuvedeno Nepeněžitý majetkový vklad zřizovatele tvořený majetkovým právem na užívání slovní ochranné známky Senio.cz a výrobně technickými a obchodními poznatky a zkušenostmi vytvořenými a užívanými v souvislosti s vývojem a realizací internetového projektu www.senio.cz peněžní prostředky 41ks cenných papírů-státní dluhopis ČR neuvedeno neuvedeno peněžní prostředky peněžní prostředky

Nadace Solidarity Nadace Sophia Nadace Student Nadace SYNER Nadace Škola hrou Nadace Šťastné dítě Nadace ÚAMK pro bezpečnost silničního peněžní prostředky provozu nepeněžitý majetkový vklad ve formě movitého majetku, tvořeného sestavou Nadace VITA 2000 výpočetní a kancelářské techniky a elektrospotřebičů peněžitý vklad ve výši 11.169.000,-CZK podílové listy Balancovaného fondu nadací investiční společnosti ŽB – Trust, a.s. Studijní nadace CS Cabot podílové listy Fondu korporátních dluhopisů fondu ČP Invest investiční společnost, a.s.s Vzdělávací nadace Národní federace neuvedeno hotelů a restaurací České republiky Zdroj: vlastní zpracování autorky

59

Nadační jmění je nezcizitelné, lze s ním však určitým způsobem disponovat, zejména z hlediska jeho skladby. Vždy tak může být činěno pouze v souladu s cílem nadace a péčí řádného hospodáře. Peněžní prostředky, které jsou součástí nadačního jmění, musí být uloženy na zvláštním bankovním účtu, není možné je půjčovat, ale mohou být použity pro investice a to především na nákup: a) investičních nástrojů znějících na českou či cizí měnu, jedná se o:

nástroje peněžního trhu,

dluhopisy a jiné cenné papíry představující pohledávku,

podílové listy otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu,

dluhopisy, jejichž emitenty jsou státy nebo centrální banky;

b) nemovitostí. Graf č.20 Struktura nadačního jmění

3% 3% 3%

3%

peněžní prostředky

35%

10%

neuvedeno peněžní prostředky a podílové fondy či cenné papíry cenné papíry peněžní prostředky a nemovitost nemovitosti a umělecká díla movitý majatek

43%


Jak vidíme v předchozím grafu, 43% firemních nadací ve výpisu z obchodního rejstříku skladbu svého nadačního jmění neuvádí. Dá se ovšem předpokládat, že jejich nadační jmění – většinou ve výši 500.000,-CZK (kromě Nadace 17.listopadu) - bude tvořeno peněžními prostředky. Právě peněžní vklad je základem nadačního jmění dalších 35% firemních nadací v ČR. Zhruba 10% nadací pak kombinuje peněžní prostředky s vlastnictvím podílových fondů či cenných papírů a nemovitosti. Nadace Sophia má

60

nadační jmění tvořené pouze cennými papíry - konkrétně státními dluhopisy ČR. Další z nadací pak kombinuje vlastnictví nemovitostí s vlastnictvím uměleckých děl (Nadace Sabarsky-Sonnberger). Zcela specifickým případem je pak Nadace Senio, jejíž nadační jmění je odvozeno od ocenění slovní ochranné známky Senio.cz a od zkušeností a znalostí s vývojem a provozováním internetové adresy www.senio.cz. Pouze jediná nadace pak jako základ nadačního jmění uvedla majetek movitý v podobě výpočetní a kancelářské techniky a elektrospotřebičů. V tomto případě je však možné pochybovat o stálosti tohoto vkladu, neboť uvedené věci se opotřebovávají a ztrácejí na hodnotě, je tedy otázkou, zda v současné době ještě mají původně uvedenou cenu a splňují zákonem stanovenou hranici pro minimální výši nadačního jmění. 3.7

Výše poskytovaných prostředků a způsob jejich rozdělování Dle platné právní úpravy je „nadační příspěvek vše, co je nadací v souladu se

zákonem a statutem nadace poskytnuto třetí osobě k účelu, pro který byla nadace zřízena“. (zákon č.227/1997 Sb.) Takovéto prostředky, které bývají formou grantu či na základě darovací smlouvy nadacemi poskytovány, jsou v České republice předmětem daně darovací a jsou od ní osvobozeny. Nadační příspěvky jsou rozdělovány na základě zhodnocení došlých žádostí. O jejich přidělení rozhoduje většinou správní rada nadace. Existují nadace, jež mají trvale otevřené grantové řízení pro určitou oblast, kterého je možné se zúčastnit při splnění zadaných kritérií. V tomto případě se jedná o aktivní přístup nadace. Do této skupiny bychom mohli zařadit Nadaci Eurotel, Nadaci Preciosa a Studijní nadaci CS Cabot. Ostatní nadace praktikují spíše reaktivní přístup, kdy čekají, kdo se přihlásí do jejich vyhlášených grantových řízení. (Fórum dárců, 2003) Tabulka č. 11 Nadační příspěvky rozdělené firemními nadacemi v roce 2002

Rozdělená částka

Jméno nadace Nadace České spořitelny

3.675.000,-CZK

Nadace ČS-SRDCE*

2.769.889,-CZK

Nadace Dolu ČSM

0,-CZK

Nadace Duhová energie (zapsána v rejstříku dne 28.8.2002)

12.530.000,-CZK

Nadace Eurotel

5.000.000,-CZK

Nadace Film-Festival Karlovy Vary Nadace Fridom (zapsána v rejstříku dne 9.12.2002)

61

-

0,-CZK


105.000,-CZK

Nadace Kapky

6.300.000,-CZK

Nadace Komerční banky a.s. – Jistota

12.024.603,-CZK

Nadace Nova Nadace NutriVit

-


1.102.000,-CZK

Nadace Preciosa

-

Nadace PRO FUTURO Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace Nadace SAZKA (zapsána v rejstříku dne 19.8.2002)

20.000,-CZK 633.000,-CZK

Nadace Solidarity

-

Nadace VITA 2000

364.000,-CZK

Studijní nadace CS Cabot CELKEM

44.523.492,-CZK

* zanikla ke dni 2003 sloučením s Nadací České spořitelny Zdroj: Fórum dárců (2003): Analýza pozice firemních nadačních subjektů v České republice, Praha, str.30

Z tabulky č.11 vidíme, že pouze u některých nadací se podařilo zjistit výši rozdělených příspěvků za rok 2002. Některé nadace v tomto roce teprve vznikly – patří k nim Nadace České spořitelny, Nadace Duhová energie, Nadace Eurotel, Nadace Fridom a Nadace Sazka. Podle data registrace (prosinec 2002) je jasné, že žádnou činnost v oblasti rozdělování příspěvků nemohla za rok 2002 vykázat Nadace Fridom. Nadace České spořitelny i Nadace Eurotel ovšem patřily již v prvním roce své existence k těm nejaktivnějším a nejštědřejším. Nadace Duhová energie a Nadace Sazka pak podle údajů z jejich výročních zpráv daly tehdy přednost přímé podpoře lidí zasažených povodněmi a začátek vlastní činnosti nadace byl v jejich případě odsunut o rok. Je zde však šest dalších nadací, u nichž nebyla z dostupných zdrojů zjištěna žádná aktivní činnost či v daném roce poskytnutý příspěvek. Tento průzkum však bohužel nezahrnuje všechny firemní nadace působící tehdy na území České republiky. Podobné šetření Fórum dárců provedlo i v roce 2005 ve snaze zjistit celkovou výši finančních prostředků rozdělených za rok 2004. Své údaje jim však poskytlo pouze 11 firemních

62

nadací z 36 oslovených, což je ještě méně než v předešlém průzkumu. Celkem bylo rozděleno 213.120.261,-CZK, což je o 203% více než v roce 2002.35 Sama z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že zjistit údaje o činnosti některých firemních nadací je takřka nemožné. Zkoušela jsem získat informace z internetu, ale mnohé nadace své stránky nemají. Bohužel se mi u některých nepodařilo zjistit ani telefonní číslo a dopis se žádostí o poskytnutí informací pro mou diplomovou práci zaslaný na adresu uvedenou v nadačním rejstříku neměl žádnou odezvu. Proto jsem se rozhodla pokusit o hlubší analýzu v následující kapitole, kde budu pracovat pouze s vybraným vzorkem pěti nadací, které patří k nejaktivnějším a o jejichž činnosti se mi také podařilo získat nejvíce informací. 3.7.1

Srovnání vybraných firemních nadací V této části se budu zabývat pouze pěti vybranými firemními nadacemi, které budu

srovnávat zejména z hlediska způsobu a výše poskytovaných nadačních prostředků a z hlediska jejich hospodaření po celou dobu jejich existence. Veškeré informace uvedené dále pocházejí z výročních zpráv nadací uveřejněných na jejich internetových stránkách nebo mi byly poskytnuty v tištěné podobě na základě mé písemné žádosti o spolupráci. Jedná se o tyto nadace:



Nadace Eurotel

Nadace Preciosa

Studijní nadace CS Cabot.

Nadace České spořitelny36 Tato nadace patří k nadacím s nejširším okruhem své působnosti. Ačkoliv byla založena až v roce 2002, řadí se již od svého vzniku k těm nejaktivnějším a nejštědřejším. Jak je patrné již z jejího názvu, jejím zakladatelem je Česká spořitelna, a.s.. Nadační jmění Jmění této nadace je jednoznačné nejvyšší

mezi firemními nadacemi v České

republice; v době jejího založení sice jeho výše odpovídala povinnému minimu pro všechny nadace – tedy 500.000,-CZK ale ještě v prvním roce její existence byla jeho 35

Zdroj: Fórum dárců, Petra Lenková - koordinátorka programu Nadace a nadační fondy, telefonické

rozhovory ze dne 9. a 20.12.2005 a informace zaslané mailem dne 14.12.2005. 36

Zdroj: Výroční zprávy Nadace České spořitelny z let 2002-2004

63

hodnota navýšena na 250.500.000,-CZK, navyšování probíhalo každoročně a současná výše nadačního jmění činí 501.000.000,-CZK. Náklady na provoz nadace Dle statutu nadace nesmí celkové roční náklady související se správou nadace překročit 2,5% hodnoty nadačního jmění podle jeho stavu k 31.prosinci téhož roku. Toto pravidlo bylo ve všech letech dodrženo. Jako jedna z mála nadací má pravidlo pro omezení nákladů na provoz navázáno na hodnotu nadačního jmění, což je vzhledem k jeho výši výhodné. Ostatní nadace využívají většinou hodnotu ročně poskytnutých příspěvků. Tabulka č.12 Náklady na provoz Nadace České spořitelny

Rok Náklady na provoz v CZK Výše nadačního jmění k 31.12. v CZK Omezení dle zákona

2002

2003

2004

119.000,-

831.000,-

450.000,-

250.500.000,-

351.000.000,-

501.000.000,-

0,05%

0,2%

0,09%


Nadační příspěvky O jejich poskytnutí rozhoduje správní rada nadace. Lze je poskytnout pouze na podporu oblastí vymezených v účelu nadace, což je zejména kultura, vzdělávání a věda, zdravotnictví, sociální oblast, sport a ekologie. O jejich poskytnutí se rozhoduje na základě předložené žádosti, která musí obsahovat základní údaje o žadateli, účel využití nadačního příspěvku, požadovanou formu a výši příspěvku a informaci o spolufinancování i z jiných zdrojů. Na poskytnutí nadačního příspěvku není právní nárok a nadace není ani povinna zdůvodnit uchazeči odmítavé stanovisko. Tabulka č. 13 Nadační příspěvky Nadace České spořitelny

Rok Celková výše poskytnutých nadačních příspěvků v CZK Počet příspěvků

2002

2003

2004

3.675.000,-

5.281.000,-

14.335.000,-

147 FO

15* FO

10 PO 3* FO

*Dále je pravidelně poskytován 1 měsíční příspěvek pozůstalé dceři po oběti násilného činu. Zdroj: vlastní zpracování autorky

64

V prvním roce svého působení nadace poskytla finanční příspěvky pouze fyzickým osobám, konkrétně jako jednorázovou pomoc ve výši 25.000,-CZK na osobu obětem letních povodní. O rok později se počet obdarovaných výrazně snížil, ale zase se zvýšila výše jednotlivých příspěvků, i tyto příspěvky byly určeny pro osoby postižené povodněmi. Až od roku 2004 začala nadace České spořitelny poskytovat příspěvky i právnickým osobám, jejich výše se pohybovala od 100.000,-CZK až po 5.200.000,-CZK. Z výše uvedeného přehledu je patrné, že se každoročně zvyšují částky, které nadace rozdělí, a také je zřejmá skutečnost, že se dnes již více zaměřuje na podporu právnických osob. Mezi nejvíce podporované subjekty patřily v roce 2004 např. Sdružení Česká katolická charita, Občanské sdružení Sananim a Nadace Partnerství. Dary V roce 2002 přijala nadace dary i od fyzických osob (příspěvky spojené s povodněmi), obdobně i dary od osob právnických byly v tomto roce rozděleny na část určenou k odstraňování následků povodní a na část určenou pro naplňování účelu nadace. Většina těchto prostředků pocházela od České spořitelny, a.s. V následujících letech již nadace obdržela pouze dary od své zřizovatelské firmy určené k naplňování účelu nadace či navýšení nadačního jmění. Nadace Duhová energie37 Nadace byla

založena také v roce 2002, konkrétně v srpnu. Svou činnost však

zahájila až v únoru roku následujícího a to v důsledku rozhodnutí zakladatelské firmy, která se tehdy rozhodla pomáhat postiženým povodněmi přímo, a start nadace odsunula. Účel, pro který byla nadace zřízena, zahrnuje téměř všechny oblasti „typické“ pro nadační činnost. Velmi výrazná je různorodá a štědrá podpora regionů, ve kterých zakladatelská firma ČEZ, a.s. nějakým způsobem působí. Ráda bych zdůraznila, že společnost ČEZ, a.s. byla vyhlášena největším firemním dárcem v České republice pro rok 2004 a stejně tak Nadace Duhová energie by mohla být označena za nejštědřejší firemní nadaci u nás. Nadační jmění Již od samého vzniku nadace se výše nadačního jmění rovná minimu, které pro zřízení nadace nařizuje zákon – tedy 500.000,-CZK.

37

Zdroj: Výroční zprávy Nadace Duhová energie z let 2002-2004

65

Náklady na provoz nadace Jak je stanoveno ve statutu nadace, nesmí roční náklady na provoz nadace převýšit 15% hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků. V roce 2002 nadace nevykázala žádnou činnost a tedy i náklady spojené s provozem nadace; v ostatních letech nebylo pravidlo porušeno. Tabulka č.14 Náklady na provoz Nadace Duhová energie

Rok Náklady na provoz v CZK Omezení dle zákona

2002 0,0%

2003 2.101.000,-* 6,6%

2004 4.356.000,2,7%

*Z toho 300.000,-CZK bylo určeno na zpracování architektonického záměru Duhových hřišť a na jejich propagaci.


Nadační příspěvky Nadační příspěvky poskytuje nadace na základě došlých žádostí (formulář žádosti i podmínky grantového řízení je možné získat na www.cez.cz) a to pouze právnickým osobám a v souladu s účelem, pro který byla nadace zřízena. Tabulka č.15 Nadační příspěvky Nadace Duhová energie


2002

2003

2004

0,-*

31.822.000,-

161.811.000,-

0

134 PO

523 PO

*Postiženým povodněmi však bylo rozdáno více než 30 miliónů korun, tato pomoc však nešla přes nadaci. Zdroj: vlastní zpracování autorky

V roce 2002 nadace nevykázala žádnou činnost a to v souvislosti s ničivými povodněmi, kdy se zakladatelská firma ČEZ, a.s. rozhodla pro poskytnutí přímé pomoci postiženým. V roce 2003 bylo mezi právnické osoby rozděleno v souladu s účelem nadace téměř 32 miliónů korun, nejvíce prostředků směřovalo do regionů, ve kterých působí jednotlivé dceřinné společnosti či organizační jednotky zakladatelské firmy. Zatím ještě ne příliš velká část financí pak plynula na realizaci nového projektu Duhových hřišť. Rok 2004 přinesl opravdu rekordní sumu rozdělených prostředků a to ve výši 161,8 miliónů korun, z toho 75 miliónů plynulo na podporu regionů, téměř 80 miliónů korun na projekt Duhové hřiště, necelé 3 milióny korun pak na projekt Duhové auto a 500.000,-CZK na projekt Duhové dílny. Rozdělení finančních prostředků z roku 2004 dle účelu jejich použití nabízí graf č.21.

66

Graf č.21 Rozdělení nadačních příspěvků 2004 dle účelu 7,0%

17,8%

6,7% kultura zdraví děti a mládež infrastruktura životní prostředí charita

0,7%

19,8%

48,0% Zdroj: vlastní zpracování autorky

Dary Jak již bylo napsáno, za rok 2002 nadace nevykázala žádnou činnost tedy ani dary. V roce následujícím pak obdržela dary v celkové výši 86.599.000,-CZK a to od zakladatelské firmy a jejích dceřinných společností či organizačních jednotek. Od fyzických osob nebyly přijaty žádné dary. V roce 2004 byla tato částka od stejných právnických osob ještě vyšší – 126.039.500,-CZK. Ani v tomto roce nebyly přijaty dary od osob fyzických. Nadace Eurotel38 Tato nadace je z vybraného vzorku poslední, která byla založena v roce 2002. Stejně jako předchozí dvě nadace patří i ona k těm velmi aktivním a známým. Již její název nám říká jméno zakladatele – společnosti Eurotel Praha. Ačkoliv i její působnost je poměrně široká, můžeme konstatovat, že její činnost je spojena nejvíce s pomocí dětem a mládeži a to formou různorodých projektů. Nadační jmění Výše nadačního jmění je již od samého počátku na částce 500.000,-CZK, kterou ukládá zákon jako minimální hranici. Náklady na provoz nadace Celkové roční náklady související s provozem nadace nesmí překročit 35% hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků. Toto pravidlo bylo v roce 2003 upraveno a hranice snížena na 30%. Ani v jednom roce, kdy nadace vyvíjela svou činnost, nedošlo k porušení tohoto pravidla. 38

Zdroj: Výroční zprávy Nadace Eurotel z let 2002-2004

67

Tabulka č.16 Náklady na provoz Nadace Eurotel

Rok Náklady na provoz v CZK Omezení dle zákona

2002 848.000,9,52%

2003 1.718.000,11,70%

2004 1.630.000,11,61%


Nadační příspěvky Hlavní projekt nadace je poskytování regionálních grantů. Do programu jsou zahrnuty všechny regiony České republiky a vychází se z původního krajského uspořádání, viz Mapa č.2 . Mapa č. 2 Regionální rozdělení pro grantové řízení Nadace Eurotel

Zdroj: Výroční zpráva Nadace Eurotel 2004, str.15

Program je určen neziskovému sektoru a žádat o grant mohou pouze občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a účelová zařízení církví. Hodnocení projektů probíhá ve třech stupních. Nejprve je projekt hodnocen regionální radou, poté ho posuzují externí odborníci a na závěr pak regionální rada rozhodne o konečném pořadí a tedy i o vítězných projektech (od roku 2003 se projekty člení na dvě kategorie: malorozpočtové a velkorozpočtové a vítězných projektů je pak celkem 6). Každoročně jsou také udělovány Ceny veřejnosti, kdy jsou představeny vybrané projekty veřejnosti, která rozhodne o nejpotřebnějším charitativním projektu ve svém regionu. V roce 2002 se do grantového řízení přihlásilo 326 projektů, v roce 2003 pak 319 a v roce 2004 celkem 310 organizací se svými projekty. Dalším dlouhodobým projektem nadace je Linka domů. Tento projekt je postaven na spolupráci s dětskými odděleními nemocnic, kterým poskytuje zdarma Go kupony pro dětské pacienty, aby mohli volat domů. Je také propojen s činností občanského sdružení Zdravotní klaun, který se snaží dětským pacientům v nemocnicích přinášet humor a smích. Mimo grantové řízení pak správní rada vybírá z projektů jeden výjimečný, který významně 68

pomůže řešit komunikační problémy dětí a mládeže nebo obsahuje novátorské myšlenky a vyniká svojí originalitou - tento projekt pak získá Cenu Nadace Eurotel v hodnotě 1 miliónu korun. Tabulka č.17 Nadační příspěvky Nadace Eurotel


2002

2003

2004

8.910.000,-

14.692.000,-

14.034.000,-

44 PO

59 PO + 43 PO*

65 PO + 59 PO*

* Jedná se o poskytnutí zbývající části příspěvků přiznaných 43 příjemcům již v roce 2002 ovšem doplacených až 2003 a o příspěvky 59 příjemců z roku 2003, které byly doplaceny roku 2004, což svědčí o faktu, že přiznané nadační příspěvky nebývají téměř nikdy vyplaceny jednorázově. Zdroj: vlastní zpracování autorky

Dary Nadace Eurotel dostává pro svou činnost dary pouze od právnických osob a to zejména od své zakladatelské firmy – Eurotel Praha spol. s r.o.. V roce 2002 činila celková výše darů 17.804.000,-CZK z toho Eurotel přispěl 17,73 miliónů korun. V roce 2003 se částka zvýšila na 18.130.000,-CZK a Eurotel poskytl rovných 18 miliónů korun a konečně v roce 2004 představovala hodnota darů částku 17.164.000,- CZK, z níž 17,06 miliónů připadá na Eurotel. Nadace Preciosa39 Tato nadace je nejstarší fungující firemní nadací v České republice. Do nadačního rejstříku byla zapsána v listopadu roku 1998, ale funguje v podstatě již od roku 1993. Oproti výše uvedeným nadacím se tedy může pochlubit delší historií. Jejím zakladatelem je akciová společnost Preciosa. Účel nadace je také velmi široký a podobně jako u Nadace Duhová energie či Nadace České spořitelny zahrnuje téměř všechny oblasti běžně podporované nadacemi. Určitým specifikem této nadace je však její spíše regionální zaměření (Liberecký kraj), což ovšem nevylučuje ani jiné oblasti ČR. Nadační jmění Jako jedna z mála nadací měla již od svého založení nadační jmění nad minimem určeným zákonem – v den zápisu do nadačního rejstříku činila jeho hodnota 10 miliónů korun. Jeho výše však byla a stále je pravidelně navyšována a aktuální stav představuje

39

Zdroj: Výroční zprávy Nadace Preciosa z let 1999-2004

69

částku 98.334.000,-CZK. Je však třeba zmínit skutečnost, že částka ve výši 63.334.000,CZK pochází z Nadačního investičního fondu. Náklady na provoz nadace Statutem nadace je stanoveno, že roční náklady na provoz nadace nesmí převýšit 9% vlastního nadačního jmění (bez prostředků NIF) podle jeho stavu k 31.12. téhož roku. V žádném roce své činnosti nadace toto pravidlo neporušila. Tabulka č.18 Náklady na provoz Nadace Preciosa

Rok Náklady na provoz v CZK Výše nadačního jmění k 31.12. v CZK Omezení dle zákona

1999

2000

2001

2002

2003

2004

329.000,-

418.000,-

427.000,-

576.000,-

626.000,-

613.000,-

10.000.000,- 32.481.000,- 32.481.000,- 51.243.000,- 57.539.000,- 87.289.000,-

3,3%

1,3%

4,3%

5,8%

6,3%

1,8%


Nadační příspěvky Žadatelem o příspěvek může být právnická i fyzická osoba, která nadaci doručí žádost nebo předloží projekt vyhovující účelu nadace. Nadace také vypisuje granty, jejichž prostřednictvím rozděluje výnosy z prostředků získaných od Nadačního investičního fondu (NIF)40. Pro rok 2001 a 2002 vyhlásila grantové řízení na podporu humanitárních a sociálních projektů, konkrétně pro pomoc postiženým a opuštěným dětem a mládeži, pro podporu zdravotně postižených či jinak znevýhodněných skupin občanů a pro výchovu k lidským právům. V roce 2003 přibyla k již zmíněným oblastem i oblast vzdělávání, konkrétně se jedná o vybavenost a odbornou vzdělávací činnost uměleckých škol, o vzdělávání k lidským právům na všech stupních škol a o podporu technicky orientovaného učňovského školství v Libereckém kraji. V roce 2004 došlo k drobné úpravě 40

Tyto granty mohou být poskytnuty na základě veřejného výběrového řízení občanským sdružením, obecně

prospěšným společnostem, účelovým zařízením církví a organizacím zřízeným státní správou či samosprávou. Výrazné je omezení pro nadace a nadační fondy (minimálně 90% ve prospěch třetí osoby). Výjimečně lze poskytnout příspěvek též postiženým živelnými pohromami, ekologickými nebo průmyslovými haváriemi.

70

v oblasti humanitární a sociální, která se zúžila na pomoc postiženým, opuštěným a diskriminovaným dětem a mládeži a na podporu zdravotně postižených skupin občanů, zejména seniorů. Nadace Preciosa patří k těm nadacím, které mají propracované grantové řízení i proces rozhodování o přidělení nadačních příspěvků, což je to důsledek již více než deseti let zkušeností. Tabulka č.19 Nadační příspěvky Nadace Preciosa

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Celková výše poskytnutých 4.751.000,- 9.696.152,- 7.502.240,- 13.015.262,- 9.852.022,- 8.055.234,nadačních příspěvků v CZK 191 PO Počet 132 PO 170 PO 204 PO 214 PO 233 PO 30 FO příspěvků 7 FO 11 FO 6 FO 9 FO 18 FO 28 věcné dary Zdroj: vlastní zpracování autorky

Dary Vzhledem ke skutečnosti, že nadace působí již delší dobu a také struktura jejích dárců je širší než u předchozích tří nadací, zvolila jsem pro větší přehlednost přijatých darů tabulkovou formu. Zcela novým prvkem, u jiných nadací nezaznamenaným, jsou věcné dary poměrně vysokých hodnot – zejména v roce 2004. Tabulka č.20 Dary poskytnuté Nadaci Preciosa

Rok 1999 2000 2001 2002* 2003 2004 Zakladatelská firma + 12.511.333,- 11.000.000,- 11.354.500,- 15.000.000,- 30.000.000,pobočky Jiné PO 150.454,- 2.669.355,- 606.540,- 1.013.485,FO 165.930,95.032,128.384,55.232,162.912,- 239.992,Věcné dary 358.730,- 142.584,- 2.920.826,Veškeré částky jsou uvedeny v CZK. * K uvedeným částkám je třeba připočítat ještě dary v celkové výši 2.054.242,-CZK, které nadace obdržela pro postižené povodněmi.


71

Studijní nadace CS Cabot41 Již ze samotného názvu nadace je zřejmé, že její zaměření je velmi úzké, a jak zjistíme v jejím statutu, také regionálně zaměřené. Na rozdíl od předchozích případů se tato nadace svým účelem soustředila na podporu studia na vysokých školách a to prostřednictvím poskytování stipendií pro studenty ze sociálně slabších vrstev. Svou činnost zahájila již na počátku roku 1999. První stipendia tedy byla přiznána ještě na školní rok 1998/1999. Nadační jmění Výše nadačního jmění byla na počátku 500.000,-CZK, od roku 2002 je však hodnota nadačního jmění každoročně navyšována a aktuální částka je 24.251.000,-CZK. I zde (podobně jako u Nadace Preciosa) však většinu této částky tvoří příspěvek z Nadačního investičního fondu ve výši 23.751.000,-CZK. Náklady na provoz nadace Dle statutu nadace nesmí celkové roční náklady související se správou nadace převýšit 30% nadačního jmění podle jeho stavu k 31.prosinci téhož roku. Toto pravidlo bylo po celou dobu fungování nadace dodrženo. Tabulka č.21 Náklady na provoz Studijní nadace CS Cabot

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Náklady na 28.403,- 39.488,- 50.080,- 115.757,108.124,121.615,provoz v CZK Výše nadačního jmění k 31.12. 500.000,- 500.000,- 500.000,- 11.408.000,- 15.068.000,- 17.829.000,v CZK Omezení dle 5,7% 7,9% 10% 1% 0,7% 0,7% zákona Zdroj: vlastní zpracování autorky

Nadační příspěvky Nadace poskytuje příspěvky na základě každoročně vypisovaného grantového řízení. Úspěšné uchazeče vybírá šestičlenná správní rada na základě splněných výběrových kritérií. Nadační příspěvek ve formě stipendia může být poskytnut studentům od druhého ročníku řádného denního studia na českých či slovenských vysokých školách, přihlíží se

41

Zdroj: Výroční zprávy Studijní nadace CS Cabot z let 1999-2004

72

k sociální situaci rodiny, upřednostňuje se bydliště žadatele ve Valašském Meziříčí a okolí. Přehled výše a počtu stipendií nabízí následující graf č.22. Graf č.22 Vyplacená stipendia a počet stipendistů Studijní nadace CS Cabot

Zdroj: www.cscabot.cz, staženo dne 4.11.2005

Tabulka č.22 Nadační příspěvky Studijní nadace CS Cabot

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Celková výše poskytnutých 146.000,- 227.200,- 291.600,- 364.000,- 385.200,- 390.800,nadačních příspěvků v CZK Počet příspěvků* 16 22 26 41 41 44 *Příspěvky jsou poskytovány na období školního roku, první byly poskytnuty na školní rok 1998/1999 a poslední zde uvedené na školní rok 2004/2005. Finančně jsou však vždy uvedeny částky skutečně vyplacené v příslušném kalendářním roce.


Dary Pro zahájení činnosti nadace obdržela částku přesahující 2,3 miliónů korun od zakladatelské firmy CS Cabot. V roce 2001 se úspěšně zúčastnila výběrového řízení na rozdělení finančních prostředků Nadačního investičního fondu, obdržela celkovou částku 23.751.000,-CZK. Pro svou činnost nadace v současné době využívá pouze výnosů z vlastního majetku, zejména pak výnosů z finančních prostředků poskytnutých právě NIF. Tyto výnosy jsou z rozhodnutí nadace každoročně rozděleny na dvě části – 20% se využívá na krytí nákladů nadace a 80% pak na vlastní nadační příspěvky ve formě stipendií. Jiné finanční zdroje (ani ve formě darů) pro svou činnost nadace nevyužívá.

73

3.7.2

Výsledky srovnání vybraných firemních nadací V předchozí části jsem se pokusila o srovnání vybraných pěti nadací z hlediska jejich

financování, hospodaření a pak také vlastní činnosti – přesněji rozdělování nadačních příspěvků. Všechny sledované nadace patří ke skupině těch nejznámějších, což bezesporu souvisí s jejich aktivním působením. Pravidelně vypisují grantová řízení a na jejich základě pak rozdělují nadační příspěvky. Jejich výše se liší zejména z hlediska objemu částek, ať již celkově nebo v přepočtu na jednotlivé žadatele. Nejštědřejší je jednoznačně Nadace Duhová energie, celkem vyrovnané jsou pak částky poskytované Nadací Eurotel a Nadací Preciosa, na dalším místě je pak Nadace České spořitelny a poslední pak Studijní nadace CS Cabot, zde je však nutné připomenout, že ta jako jediná z uvedených působí pouze regionálně a také má velmi úzké zaměření své činnosti. Zajímavé je zjištění, že dvě nejštědřejší nadace (Duhová energie a Eurotel) patří k těm, jejichž nadační jmění dosahuje pouze částky 500.000,-CZK, což je minimum stanovené zákonem. V jejich případě výše nadačního jmění nehraje velkou roli, neboť pro svou činnost mohou počítat s pravidelnou finanční podporou od zřizovatelské firmy. Zbývající tři nadace pak patří k „nejbohatším“ firemním nadacím u nás (z hlediska hodnoty nadačního jmění) a to v pořadí Nadace České spořitelny, Nadace Preciosa a Studijní nadace CS Cabot. Ty pro svou činnost mohou kromě darů využívat také výnosy z nadačního jmění. Zákonem nařízené pravidlo pro omezení nákladů na správu nadace mají ve svém statutu stanovené všechny nadace, tři z nich ho spojily s výší nadačního jmění (Nadace České spořitelny - 2,5%, Nadace Preciosa – 9% a Studijní nadace CS Cabot - 30%) a dvě pak s ročním objemem poskytovaných nadačních prostředků (Nadace Duhová energie 15% - a Nadace Eurotel – 30%). Rozhodnutí, kterou z variant zvolit, vychází z výše nadačního jmění. Pouze ty nadace, které mají vysoké nadační jmění, si ho mohou dovolit určit jako kritérium pro omezení svých provozních nákladů. Z hlediska financování činnosti nadace je (kromě Studijní nadace CS Cabot) důležitá stálá podpora zakladatelské firmy prostřednictvím každoročního poskytování darů na samotnou činnost nadace. Kromě darů od zakladatelské firmy přijímají nadace také dary od jiných právnických

a některé i fyzických osob. Dvě nadace patří mezi příjemce

prostředků rozdělovaných Nadačním investičním fondem ve dvou základních etapách

74

v roce 1998 a 200142, jedná se o Nadaci Preciosa (celkem 63.334.000,-CZK) a Studijní nadaci CS Cabot (celkem 23.751.000,-CZK). Studijní nadace CS Cabot pro svou činnost využívá pouze výnosy z majetku nadace. Z výše uvedených údajů vyplývá, že právě těchto pět vybraných firemních nadací můžeme jednoznačně zařadit k nejaktivnějším (kromě grantových řízení realizují i vlastní projekty – např. projekt Duhové hřiště Nadace Duhová energie či projekt Linka domů Nadace Eurotel), nejštědřejším (objem poskytovaných nadačních příspěvků je řadí na první místa mezi všemi existujícími firemními nadacemi v ČR) a také nejotevřenějším (zejména ve smyslu přístupu k veřejnosti a to i z hlediska dostupnosti informací a informačních materiálů a ochotě zaměstnanců komunikovat o činnosti nadace). Shrnutí analýzy firemních nadací v ČR

3.8

Srovnávací analýza firemních nadací, které v současné době existují v České republice, poskytla informace týkající se sedmi v úvodu zvolených kritérií, což jsou:

doba fungování nadace

regionální rozmístění

zřizovatelé

zdroje kapitálu

účel – zaměření nadace

nadační jmění a jeho struktura

výše poskytovaných prostředků a způsob jejich rozdělování. Nyní se pokusím podrobněji zhodnotit získané poznatky a porovnat je s hypotézami

vyslovenými v úvodu této diplomové práce. V současné době existuje na našem území celkem 39 firemních nadací43. Všechny tyto nadace vznikly v průběhu necelých osmi let (od účinnosti zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, tedy v období od 1.1.1998 do 31.8.2005). Dle data jejich registrace u rejstříkových soudů je vidět, že v některých letech byl nárůst počtu firemních nadací značný (např. rok 1999), jindy jen velmi malý (v letech 2003-2004). Dalo by se říci, že zakládání firemních nadací má zatím cyklický průběh, kde se střídají období vzestupu s obdobím stagnace. 42

Příspěvky z NIF dostaly nadace, které uspěly ve výběrovém řízení. Mohly být použity pouze pro navýšení

nadačního jmění a pro svou činnost nadace mohou využívat pouze každoroční výnosy z těchto částek. 43

Přesný počet je 40 firemních nadací, ale Nadace Znojemská okurka je v likvidaci a do analýzy nebyla

zahrnuta.

75

V úvodu jsem vyslovila hypotézu, že „trend zakládání firemních nadací v České republice má díky zvyšování povědomí o konceptu SOF stoupající tendenci“. Podle získaných údajů je možné konstatovat, že tento výrok nelze jednoznačně označit za pravdivý. Faktem je, že počet firemních nadací se od roku 1998 neustále zvyšuje, ale tempo, kterým se tak děje, probíhá ve výše zmiňovaných cyklech. Třeba pokles růstu počtu firemních nadací v letech 2003-2004 nesvědčí o pravdivosti vyslovené hypotézy. Spojitost s konceptem společenské odpovědnosti firem se v této analýze prokázat nepodařilo. Důvodem byl zejména problém získat relevantní informace od všech zkoumaných nadací. Pouze Nadace Eurotel44 a Nadace Duhová energie45 zmiňují ve svých výročních zpráv také svůj postoj ke společenské odpovědnosti firmy. V jejich případě se tedy dá říci, že vznik firemní nadace byl vyjádřením závazku zřizovatelských firem Eurotel a ČEZ ke společensky odpovědnému chování. Úvodní hypotézu by tedy bylo možné přeformulovat do následujícího tvrzení: “Počet firemních nadací v České republice neustále i když nerovnoměrně vzrůstá. Vliv konceptu SOF ovšem není možné označit za hlavní impuls, který vede zřizovatelské firmy k rozhodnutí založit vlastní firemní nadaci.“ V další kapitole jsem se zabývala otázkou regionálního rozmístění firemních nadací. V tomto případě bylo ověření úvodní hypotézy poměrně jednoduché. Sídlo nadace je jedním ze základních údajů uvedených ve výpisu z obchodního rejstříku každé nadace. Rozmístění firemních nadací na území České republiky přehledně zachycuje Mapa č.1. Shrnu-li získané výsledky 19 nadací z 39 zkoumaných má své sídlo přímo v Praze, což je necelých 50%. Hypotéza předpokládající, že „většina firemních nadací má své sídlo přímo v Praze“, se ukázala býti nepravdivou. Téměř polovina nadací má sice sídlo přímo v Praze, což svědčí o značné míře centralismu, ale rozmístění ostatních firemních nadací je poměrně rovnoměrně rozloženo do ostatních částí České republiky. Kapitola 3.3 se zaměřila na zřizovatelské firmy a oblast jejich působení. Tato část práce byla časově jednoznačně nejnáročnější, ať již z hlediska shromáždění potřebných materiálů, tak i z hlediska jejich následného zpracování. Z výpisů z obchodního 44

„Společenskou odpovědnost vnímáme jako součást firemní kultury a tento koncept aplikujeme v širokém

spektru našich aktivit počínaje etikou podnikání po podporu životního prostředí.“ Zdroj: Výroční zpráva Nadace Eurotel za rok 2004, str.2 45

„Svou činností ovlivňujeme každodenní život milionů obyvatel naší země. Uvědomujeme si odpovědnost,

která z toho pro nás plyne, a usilujeme o to, aby tento vliv byl pozitivní a konstruktivní.“ Zdroj: Výroční zpráva Nadace duhová energie za rok 2004, str.2

76

rejstříku jednotlivých zřizovatelských firem, kterých mají některé firemní nadace i několik (rekordmanem je Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací České republiky se 13 zřizovatelskými firmami), jsem zjišťovala údaje o oblastech, kterým se tyto firmy věnují v rámci svých podnikatelských aktivit. Musím konstatovat, že většina firem má ve výpise uvedenu celou řadu rozmanitých činností, mnohdy velmi obecného charakteru, proto jsem pro přehlednost vybírala pouze ty hlavní, pro danou firmu nejtypičtější činnosti. Celkový přehled nabízí tabulka v Příloze č.2. Nejvíce zřizovatelských firem (61%) se řadí do oblasti služeb. Nejčastěji je pak zastoupena zprostředkovatelská a poradenská činnost a také činnost reklamní a realitní. Do oblasti služeb by bylo možné zařadit ovšem i bankovnictví, telekomunikace či provozování loterií, které jsem ovšem v grafu č.16 ponechala samostatně. Důvodem bylo jejich zcela konkrétní vymezení, které se vymykalo předchozím obecným formulacím. Pokud bychom je ovšem započítali, zvýšilo by se zastoupení oblasti služeb na 68%. Zbývajících 32% pak připadá na činnost v různých odvětvích průmyslu. I k této části se v úvodu vztahovala jedna z hypotéz: „Firemní nadace zřizují především velké, známé firmy se zahraniční účastí“. Pro její ověření jsem se v analýze zaměřila ještě na společníky či zakladatele všech zřizovatelských firem, abych zjistila, zda se jedná o osoby či firmy českého či zahraničního původu. Ve většině případů (84%) je tedy možné označit zřizovatelskou firmu za ryze českou, bez zahraniční účasti. Již toto zjištění vyvrací úvodní hypotézu. Ovšem i předpoklad, že firemní nadace zakládají zejména velké a známé firmy se ukázal být nepravdivý. Samozřejmě mezi zřizovatelskými firmami najdeme celorepublikově známé firmy jako Česká spořitelna, ČEZ, Eurotel, Komerční banka či Sazka; další ze zřizovatelských firem jsou však známe spíše jen regionálně, např. Preciosa, CS Cabot či Syner, a některé patří spíše k malým, lokálním a tedy i málo známým firmám. Mezi zřizovatelskými firmami tedy najdeme opravdu velmi rozdílné firmy, ať již z hlediska velikosti či významu, což vyvrací můj původní předpoklad. Oblast zřizovatelských firem pak souvisí také s tématem kapitálu českých firemních nadací. Jedna z mých hypotéz předpokládala, že „v souvislosti s větší znalostí konceptu SOF mezi firmami v západní Evropě a USA disponují české firemní nadace převážně zahraničním kapitálem od nich pocházejícím“. Zde je nutné znovu zdůraznit, jak jsem již uvedla výše, že 84% zřizovatelských firem můžeme považovat za českého původu, tedy bez zahraniční účasti. Pouze u zbývajících 16% pak část kapitálu pochází ze zahraničí, viz

77

graf č.17. Již tyto údaje vypovídají o nepravdivosti tohoto předpokladu. Ovšem tato hypotéza si zaslouží ještě jednu poznámku. Mluvíme-li o kapitálu firemních nadací, bylo by dobré upřesnit, co si pod tímto pojmem představujeme. Bylo by možné sem zařadit pouze nadační jmění, které jediné pochází skutečně přímo od zřizovatelské firmy. V tomto případě by však nebylo na místě hovořit o kapitálu, neboť nadační jmění (ve většině případů ve výši zákonem předepsaných 500.000,-CZK) je jednorázovým, nevratným a nezcizitelným vkladem, který nadace nemůže používat pro financování svých aktivit. Jen nadace s velmi vysokým nadačním jměním ho využívají (přesněji jeho výnosy) pro financování své činnosti. V ostatních případech jsou prostředky pro činnost nadace (onen zmiňovaný kapitál) získávány nejčastěji formou darů či dotací, které již ovšem nemusí pocházet jen od zřizovatelské firmy. Informace o dalších možnostech získávání finančních zdrojů pro činnost firemních nadací se pak nacházejí na str.51 této práce. Zajímavou kapitolou je bezesporu kapitola 3.5 zabývající se účelem, k jehož naplňování byly nadace zřízeny. I zde jsem jako výchozí materiál použila výpisy z obchodního rejstříku všech nadací, kde je uveden účel, který si nadace zvolila jako rámec své činnosti. Některé účely jsou vymezeny stručně a jasně, jiné naopak velmi obecně a rozvláčně. S tím souvisí i jedna z dalších hypotéz říkající, že „účel, pro který jsou nadace zřizovány je velmi obecný a zahrnuje širokou oblast činností. České firemní nadace nejsou úzce profilované.“ Nadace jsem na základě zjištěných údajů rozdělila do dvou, početně celkem vyrovnaných skupin - v první skupině jsou zařazeny nadace, které mají velmi úzké zaměření své činnosti (na jednu nebo maximálně dvě oblasti), sem patří celkem 23 firemních nadací; ve druhé skupině jsou pak nadace, jejichž zaměření zasahuje do mnoha rozličných oblastí a je velmi široké, zde bychom našli 16 zbývajících nadací. Tyto výsledky jasně ukazují, že více než polovina českých firemních nadací má ve výpisu z obchodního rejstříku uveden pouze jeden nebo maximálně dva účely, kterým se věnuje. Můžeme tedy konstatovat, že ve většině případů jsou firemní nadace v ČR úzce profilované. Všeobecně největší podporu pak deklarují oblasti vzdělávání, dále pak zdravotnictví, kultuře a sociálním projektům. Kapitola o nadačním jmění nabízí celou řadu kritérií pro srovnání jednotlivých firemních nadací. Zvolila jsem však pouze dvě – výši nadačního jmění a jeho strukturu. I tak jsem mnohdy dospěla k poměrně překvapivým výsledkům.

78

Výše jmění se u 21 nadací rovná částce 500.000,-CZK, kterou jako minimum stanovuje zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Očekávala jsem, že tato částka se bude vyskytovat především u nadací, které založily menší firmy, v jejichž případě se nedá očekávat příliš velká finanční zainteresovanost. Překvapila mě skutečnost, že v této skupině se pohybují také velmi známé a aktivní nadace jako např. Nadace Duhová energie či Nadace Eurotel. Na opačné straně zase nalezneme čtyři nejbohatší firemní nadace – Nadaci České spořitelny, Nadaci Preciosa, Nadaci Sabarsky-Sonnberger a Studijní nadaci CS Cabot. Zde bych ráda zdůraznila jedinečnost Nadace České spořitelny, jejíž nadační jmění dosáhlo částky 501.000.000,-CZK, a je tvořeno pouze dary od zřizovatelské firmy. V případě zbylých tří nadací bylo nadační jmění navýšeno jinou cestou – u Nadace Preciosa a Studijní nadace CS Cabot z prostředků získaných z NIF a v případě Nadace Sabarsky-Sonnberger pak sloučením s jinou nadací46. Ovšem znovu se ukázalo, že výše nadačního jmění není pro činnost nadace rozhodující. K nejštědřejším českým firemním nadacím totiž jednoznačně patří Nadace Duhová energie, jež patří do skupiny s minimální výší nadačního jmění. Co se týká struktury nadačního jmění, bylo šetření úspěšné pouze z části. Celkem 17 nadací totiž skladbu svého nadačního jmění neuvádí a můžeme se tedy jen dohadovat, zda je tvořeno pouze peněžním vkladem jako u 14 dalších nadací nebo se jedná o kombinaci dvou či více finančních instrumentů (sem patří zbývajících 8 nadací). Shrnu-li získané poznatky ve vztahu k nadačnímu jmění, je u českých firemních nadací nejčastější kombinací peněžní vklad ve výši 500.000,-CZK, což potvrzuje výchozí hypotézu předpokládající, že „nadační jmění českých firemních nadací dosahuje ve většině případů

pouze

zákonem

stanovené

minimální

částky

500.000,-CZK

ve

formě

jednorázového peněžitého vkladu“. Poslední část srovnávací analýzy se věnovala výši poskytovaných nadačních příspěvků. Zde musím bohužel konstatovat neúspěch, neboť se mi podařilo získat jen velmi málo informací. Velká většina nadací tyto informace nezveřejňuje, a ani na mou písemnou žádost o jejich poskytnutí, jsem nezaznamenala žádnou odezvu. Získané informace tak pocházejí pouze z Fóra dárců a to z let 2002 (tabulka č.11) a z loňského roku, kde se však jedná pouze o celkovou sumu. Ovšem i Fórum dárců mi potvrdilo, že

46

Jednalo se o sloučení s Nadací Stiftung Foundation Egon Schiele, jejímž právním nástupcem se Nadace

Sabarsky-Sonnberger od 1.1.2005 stala. Své nadační jmění tímto navýšila o částku 25 miliónů.

79

získat tyto informace je velmi obtížné a i jim se to v roce 2005 podařilo pouze u jedenácti firemních nadací z 36 oslovených. Hypotéza vztahující se k poskytovaným nadačním prostředkům je však spíše obecného charakteru („výše poskytovaných nadačních příspěvků je závislá na výši nadačního jmění a výnosů z něj získaných“), a tak je možné se k ní vyjádřit. Již jsem uvedla, že výše poskytovaných finančních prostředků není u většiny českých firemních nadací závislá na výši nadačního jmění a tedy ani na výnosech z něj získaných. Samozřejmě existují nadace, pro něž je tato skutečnost rozhodující (např. Studijní nadace CS Cabot). Většina nadací však získává prostředky pro svou činnost z darů, dotací, veřejných sbírek, benefičních akcí atp. Důležitou roli pak jednoznačně hraje zřizovatelská firma, která v některých případech patří k jediným poskytovatelům finančních zdrojů (např. Nadace Duhová energie a v podstatě i Nadace Eurotel). Oproti tomu zmíním znovu Studijní nadaci CS Cabot, která od počátečního vkladu od své zřizovatelské firmy neobdržela žádné další prostředky, a přesto je velmi aktivní a štědrá. Je tedy zřejmé, že v některých případech je výše poskytovaných nadačních příspěvků závislá na výši nadačního jmění a jeho výnosech, v jiných pak zase na stálé podpoře zřizovatelské firmy či na dalších aktivitách samotné nadace (např. veřejné sbírky, loterie, kulturní či sportovní akce). Poslední hypotéza je tedy pravdivá pouze v některých případech, aby platila obecně, museli bychom ji rozšířit minimálně o závislost objemu nadačních příspěvků na podpoře zřizovatelské firmy.

80

Závěr Cílem této diplomové práce bylo představit koncept společenské odpovědnosti firem a podrobněji pak jednu z jeho možných konkrétních podob – firemní nadace. V úvodní kapitole jsem se zabývala samotným pojmem společenské odpovědnosti firem, který jsem se snažila přiblížit představením konkrétních oblastí, jež se dají do tohoto konceptu zahrnout. Jednou z nich je také firemní filantropie, které jsem věnovala další kapitolu v teoretické části práce. Poslední obecná část se pak týkala právního vymezení firemních nadací v České republice. Jelikož neexistuje speciální legislativa pro tyto právní subjekty, vycházela jsem ze zákona č.227/1997 o nadacích a nadačních fondech. Hlavním tématem, které jsem analyzovala v empirické části, pak byly firemní nadace v České republice. Již v úvodu jsem vyslovila sedm hypotéz, které se pojily k sedmi kapitolám vlastní srovnávací analýzy. Zabývala jsem se tedy podrobněji dobou fungování nadací, regionálním rozmístěním, zřizovatelskými firmami a oblastmi jejich obchodního působení, zdrojem kapitálu plynoucího do sektoru firemních nadací, účelem či zaměřením jednotlivých nadací, nadačním jměním a jeho strukturou a konečně i výší poskytovaných prostředků a způsobem jejich rozdělování. Získané výsledky mi pomohly zhodnotit pravdivost již zmiňovaných hypotéz a přehodnotit svůj náhled na firemní nadace a jejich činnost. Pouze jediná z mých hypotéz předpokládající, že „nadační jmění českých firemních nadací dosahuje ve většině případů pouze zákonem stanovené minimální částky 500.000,-CZK ve formě jednorázového peněžitého vkladu“, se ukázala být pravdivou. Ráda bych poukázala především na hypotézu, jež spojovala vznik firemních nadací s rostoucím významem kontextu společenské odpovědnosti, což je vlastně nosné téma celé diplomové práce. Zde se mi podařilo prokázat jistou souvislost s konceptem SOF pouze v případě dvou firemních nadací - Nadace Duhová energie a Nadace Eurotel. V ostatních případech především díky nedostupnosti informací jsem nebyla schopná toto propojení najít. Zde se otevírá prostor pro další výzkum, který by se mohl zaměřit přímo na firmy, které se rozhodly zřídit vlastní firemní nadaci, a pokusil by se zmapovat důvody, jež je k tomu vedly. Možná by se ukázalo, že je v České republice mnohem více firem než jen ČEZ a Eurotel, které přijaly svůj závazek společensky odpovědného chování. Firemní nadace jsou specifickým typem nadací. V nadačním sektoru České republiky mají jednoznačně své místo a jejich význam je nezanedbatelný. Vzhledem k rostoucím potřebám finančně zajistit oblast obecně prospěšných aktivit se bude jejich důležitost ještě zvyšovat. Bylo by dobré zaměřit větší pozornost na propagaci společensky odpovědného chování firem obecně i vlastní činnosti existujících firemních nadací. Pozitivní příklady mohou v budoucnu inspirovat další firmy k následování. 81

Seznam použité literatury a pramenů

Použitá literatura Anheier, Helmut K. (2001): Foundations in Europe: A comparative perspective. Civil Society Working Paper 18. London: Center for Civil Society (www.google.cz 20.12.2004) Business in the Community (2003): Corporate Foundations – building a sustainable foundation for corporate giving. London: Evolution Latin. (www.bitc.org.uk 8.11.2004) Dohnalová Marie, Malina Jaroslav, Müller Karel (2003): Občanská společnost - minulost, současnost,

budoucnost, Brno: Universitas Masarykiana.

Dohnalová Marie (2004): Antropologie občanské společnosti, Brno: Akademické nakladatelství Cerm. Duben, Rostislav (1996): Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. Praha: Codex Bohemia. European Commission (2001): GREEN PAPER Promotiong a European framework for Corporate Social Responsibility. Brusel: European Commission. Fórum dárců (2003): Analýza pozice firemních nadačních subjektů v České republice. Praha: Fórum dárců. (www.donorsforum.cz - 19.11.2004) Fórum dárců (2005): Nástroje a mechanismy firemní filantropie, Praha: Fórum dárců. (www.donorsforum.cz - 19.11.2004) Frič, Pavol, Goulli, Rochdi (2001): Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia. Frič, Pavol a kol. (2001): Dárcovství a dobrovolnictví v České republice. Praha: NROS, AGNES. Frič, Pavol a kol. (2000): Strategie rozvoje neziskového sektoru. Praha: Fórum dárců Hurdík, Jan, Telec, Ivo (1998): Zákon o nadacích a nadačních fondech - Komentář. Praha: C.H.Beck. Hurytová, Ivana (2002): Něco málo o grantování, Grantis, měsíčník pro neziskový sektor. Ročník X, č.11, str.4-6 Hurytová, Ivana (2001): Grantování – proces přidělování nadačních příspěvků. Brno: Doplněk.

82

Jeřábková Veronika, Hartl Jan (2003): Společenská odpovědnost firem, Olomouc: AISIS o.s. Kalousová, Pavlína (2003): Kontext firemní filantropie v ČR. Ve: Sborník příspěvků Fórum dárců, ed., Odpovědnost přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost. Praha: Fórum dárců, s. 8 - 11. Kroll, Martin (2005): Případová studie Nadace Preciosa. Praha: Diplomová práce FHS OS UK. Müller, Jiří (2000): Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice - Nadace a majetek. Materiál připravený pro Konferenci nadací v červnu 2000. Praha: Fórum dárců, s. 26 - 41. Müller, Jiří (2002): Kapitalizace českých nadací. Praha: Fórum dárců. Trnková, Jana (2004): Společenská odpovědnost firem – kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR. Praha: Business Leaders Forum. Vajdová, Tereza (2004): Zpráva o neziskovém sektoru v České republice, Praha: NROS

Elektronická média www.agnes.cz www.blf.cz www.cez.cz www.cscabot.cz www.csu.cz www.dnv.cz www.donorsforum.cz www.e-cvns.cz www.europa.eu.int www.justice.cz www.nadacecs.cz www.nadace-eurotel.cz www.nde.cz www.nadace.preciosa.cz www.neziskovky.cz www.nros.cz www.stem.cz www.wbcsd.ch 83

Odborná periodika, noviny Časopis GRANTIS měsíčník neziskového sektoru ročníky XII - XIII. Časopis Moderní řízení, SA 8000 – nová výzva pro manažery, 1/2005, str.39-40 Fórum dárců: Newsletter, 1/2003, Čermáková Klára, Matchingové fondy – jeden z nástrojů firemního dárcovství, str.1-2 SEAL – A journal of the law of foundations, associations, and other non.profit organisations: Enabling Corporate Citizenship, Autumn 2003, str.4

Zákony a normy Social Accountability 8000 – mezinárodně uznávaná norma týkající se společenské odpovědnosti firem Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění novelizací tohoto zákona. Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, v pozdějším znění novelizací tohoto zákona. Zákon České národní rady č. 171/1991 Sb. o zřízení Nadačního investičního fondu (NIF). Usnesení

vlády č. 510/1992 o projednávání a schvalování privatizačních projektů –

založena akciová společnost Nadační investiční fond.

84

Seznam grafů Graf č.1 Znalost konceptu SOF Graf č.2 Co by měla firma dělat, aby byla „sociálně odpovědná“? Graf č.3 Ve které oblasti SOF již Vaše firma vyvíjí aktivity? Graf č.4 Ve kterých oblastech SOF plánujete rozšíření a prohloubení svých aktivit? Graf č.5 Motivace pro SOF Graf č.6 Nejúspěšnější firmy jsou také sociálně velmi odpovědné Graf č.7 Chtěl(a) byste mít o sociálním, etickém a ekologickém chování firem více informací? Graf č.8 Který zdroj informací o sociálním a ekologickém chování firem by Vám nejvíce vyhovoval? Graf č.9 Bylo by podle Vás dobré, aby větší firmy musely publikovat zprávu o svých sociálních a ekologických činnostech stejně jako publikují zprávu o svém hospodaření? Graf č.10 Aktivity v oblasti sponzoringu a dárcovství Graf č.11 Kterou oblast v České republice podporuje Vaše firma darem? Graf č.12 Jakým způsobem firma nejčastěji poskytuje dary Graf č.13 Firemní nadace v ČR podle roku založení Graf č.14 Struktura příjmů neziskového sektoru ve Velké Británii Graf č.15 Firemní nadace ve velké Británii dle data založení Graf č.16 Oblast působnosti zřizovatelských firem Graf č.17 Původ kapitálu zřizovatelských firem českých firemních nadací Graf č.18 Oblasti podporované firemními nadacemi v ČR Graf č.19 Výše nadačního jmění firemních nadací v ČR Graf č.20 Struktura nadačního jmění Graf č.21 Rozdělení nadačních příspěvků Nadace Duhová energie dle účelu Graf č.22 Vyplacená stipendia a počet stipendistů Studijní nadace CS Cabot

85

Seznam tabulek Tabulka č.1

TOP Firemní filantrop 2005

Tabulka č.2

Statistika počtu NNO v letech 1990-2005

Tabulka č.3

Právní úprava nadací dle zákona č. 227/1997 sb. o nadacích a nadačních fondech

Tabulka č.4

Firemní nadace v České republice (řazeno abecedně)

Tabulka č.5

Dva modely řízení firemní nadace

Tabulka č.6

Výhody a nevýhody různých forem dárcovství

Tabulka č.7

Firemní nadace v ČR dle data registrace

Tabulka č.8

Oblasti působnosti českých firemních nadací

Tabulka č.9

Výše nadačního jmění firemních nadací v ČR

Tabulka č.10 Struktura majetku firemních nadací v ČR Tabulka č.11 Nadační příspěvky rozdělené firemními nadacemi v roce 2002 Tabulka č.12 Náklady na provoz Nadace České spořitelny Tabulka č.13 Nadační příspěvky Nadace České spořitelny Tabulka č.14 Náklady na provoz Nadace Duhová energie Tabulka č.15 Nadační příspěvky Nadace Duhová energie Tabulka č.16 Náklady na provoz Nadace Eurotel Tabulka č.17 Nadační příspěvky Nadace Eurotel Tabulka č.18 Náklady na provoz Nadace Preciosa Tabulka č.19 Nadační příspěvky Nadace Preciosa Tabulka č.20 Dary poskytnuté Nadaci Preciosa Tabulka č.21 Náklady na provoz Studijní nadace CS Cabot Tabulka č.22 Nadační příspěvky Studijní nadace CS Cabot

Seznam map Mapa č.1 Sídla firemních nadací v České republice Mapa č.2 Regionální rozdělení pro grantové řízení Nadace Eurotel

86

Přílohy Příloha č.1 – SOF a firemní filantropie ve fungování firmy

Zdroj: www.donorsforum.cz, staženo 4.11.2005

87

Příloha č.2 - Zřizovatelské firmy a oblast jejich působnosti Jméno nadace

Zřizovatel


MV INVEST, a.s. IČO 646 53 277


Autoklub Bohemia Assistance, a.s. IČO 618 59 559

Nadace 17.listopadu

Fakulta stavební ČVUT IČO 613 84 046 Stavby silnic a železnic, a.s. IČO 452 74 924 Metrostav, a.s. IČO 000 14 915 Vojenské stavby, a.s. IČO 471 15 696 Vodní stavby Praha, a.s. IČO 452 73 375 Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR IČO 005 37 624 IPB, a.s. IČO 453 16 619

Nadace AB

ARIES DATA, a.s. IČO 259 70 593


AMEPRA, s.r.o. IČO 264 73 071

Nadace ALTEGO

ALTEGO, s.r.o. IČO 253 46 148


Česká spořitelna, a.s. IČO 452 44 782

88

Oblast působnosti zřizovatele zprostředkovatelská a poradenská činnost - poskytování cestovních informací motoristické veřejnosti - cestovní agentura - reklamní a propagační činnost

vzdělávací činnost stavební a projektová činnost

poradenská, zprostředkovatelská, reklamní, realitní a ubytovací činnost, nakladatelská a vydavatelská činnost vzdělávací, poradenská a reklamní činnost nakladatelská a vydavatelská činnost poradenská, zprostředkovatelská činnost bankovnictví

Jméno nadace

Nadace Dolu ČSM


Nadace Duhová energie Nadace Eurotel



Zřizovatel Důl ČSM s.p IČO 000 07 285 Karbonia s.r.o. IČO 155 03 534 Gymnázium Havířov-Podlesí IČO 623 31 582 Dřevozpracující družstvo IČO 000 28 631 Lesy České republiky, s.p. IČO 421 96 451 Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o. IČO 252 64 605 CE WOOD, a.s. IČO 607 45 479 Wood Paskov, s.r.o. IČO 268 04 778 Mondi Packaging Paper Štětí, a.s. IČO 261 61 516 KRONOSPAN CR, s.r.o. IČO 624 17 690 Rodinné domky Rýmařov, s.r.o. IČO 189 53 581 Ing. Jerome ColloredoMannsfeld Lesní a rybniční správa Zbiroh IČO 687 76 152 LST, a.s. IČO 607 06 805 LESS, a.s. IČO 261 15 271 ČEZ, a.s. IČO 452 74 649 Eurotel Praha, spol. s r.o. IČO 152 68 306 Město Karlovy Vary IČO 002 54 756 Grandhotel Pupp Karlovy Vary, a.s. IČO 000 22 004

REDEX Holding, s.r.o. IČO 471 25 179

89

Oblast působnosti zřizovatele těžební průmysl služby ekonomické a administrativní, poradenství a vedení účetnictví vzdělávání

dřevozpracující průmysl, lesnictví, myslivost, rybářství, papírenský průmysl stavební činnost

energetika telekomunikace mobilní operátor hostinské a ubytovací služby, poradenství v oblasti hotelového průmyslu realitní a reklamní činnost nakladatelská a vydavatelská činnost

Jméno nadace

Nadace Fridom

Nadace GEE-GEE

Nadace Hanuše Goldscheidera pro rozvoj golfu


Nadace Kapky

Nadace Komerční banky a.s. – Jistota Nadace Nova Nadace NutriVit


Nadace Preciosa

Nadace PRO FUTURO

Nadace pro rozvoj a podporu námořní přepravy a komunikace

Zřizovatel Fosh s.r.o. (28.12.2002 změněno na Fridom s.r.o.) IČO 005 46 216 Nafi s.r.o. IČO 469 04 000

Oblast působnosti zřizovatele

realitní a zprostředkovatelská činnost realitní a poradenská činnost poradenství a poskytování Unicorn, a.s. software a IČO 264 56 222 hardware, velkoobchod a maloobchod poradenská, ERPET Group, a.s. zprostředkovatelská, IČO 261 38 093 reklamní, realitní a ubytovací činnost cestovní kancelář, vzdělávání, pořádání Adriatic Curatio s.r.o. kulturních a IČO 253 55 261 sportovních akcí, poradenství montáž, oprava a Montservis Praha, a.s. revize elektrických a IČO 005 51 899 plynových zařízení, výroba elektřiny a Monservis,a.s. Výmaz z OR ke dni 30.11.2000 tepla vodoinstalatérství a IČO 610 58 190 topenářství Komerční banka, a.s. bankovnictví IČO 453 17 054 televizní vysílání, CET 21, spol. s r.o. výroba IČO 458 00 456 audiovizuálních děl farmaceutický Verein NutriVIT průmysl obchodování Moravia Broker Consulting, a.s. s cennými papíry, IČO 646 10 365 zprostředkovatelská Výmaz z OR ke dni 5.10.2005 činnost Preciosa, a.s. sklářská a bižuterní IČO 000 12 556 výroba obchodně Stratus, a.s. poradenská a IČO 438 74 347 zprostředkovatelská Výmaz z OR ke dni 7.5.2003 činnost, marketing realitní a Marco Shipping s.r.o. zprostředkovatelská IČO 251 52 394 činnost

90

Jméno nadace Nadace pro rozvoj vzdělání


Nadace SAZKA

Zřizovatel PROXY – FINANCE, a.s. IČO 186 23 174 Českokrumlovský rozvojový fond, s.r.o. IČO 423 96 182 Mgr. Hana Jirmusová, r.č.635320/0359 Sazka, a.s. IČO 471 16 307

Nadace Solidarity

Chemapolgroup,a.s. IČO 000 00 744

Nadace Senio

LAAR, a.s. IČO 260 18 748

Nadace Sophia

Dimension, a.s. IČO 449 92 211

Nadace Student

První Mostecká, a.s. IČO 602 81 057

Nadace SYNER

SYNER, s.r.o. IČO 482 92 516

Nadace Škola hrou

Fair Play, s.r.o. IČO 005 54 197 Fair Play Trend, a.s. IČO 250 22 971 VA-INVEST, s.r.o. IČO 499 05 538 Agentura Black Jack, s.r.o. IČO 499 05 589 Centrum Babylon, a.s. IČO 250 22 962


MCC ČR, s.r.o. IČO 255 04 410

91

Oblast působnosti zřizovatele poradenská činnost poradenská, zprostředkovatelská, reklamní, realitní a hostinská činnost provozování loterií poradenská, zprostředkovatelská, reklamní a propagační činnost poradenská, zprostředkovatelská, reklamní činnost nakladatelská a vydavatelská činnost poradenská a zprostředkovatelská činnost poradenská a zprostředkovatelská činnost stavební činnost velkoobchod a maloobchod stavební a projektová činnost realitní činnost poradenská činnost poradenská, zprostředkovatelská, reklamní a hostinská činnost provozování zábavných zařízení a center provozování výherních a hracích přístrojů poradenská, informační a zprostředkovatelská činnost

Jméno nadace

Zřizovatel

Ústřední automotoklub České republiky IČO 005 65 555 ELTODO EG, a.s. IČO 452 74 517 ÚAMK, a.s. IČO 601 92 798


Nadace VITA 2000

Arcus Fam s.r.o. IČO 258 35 866 Ivan Luger, r.č. 560111/2121

Studijní nadace CS Cabot

CS Cabot spol. s r.o. IČO 146 12 411

Vzdělávací nadace Národní federace hotelů a restaurací České republiky

11 hotelů (Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a Mariánské Lázně) Čedok, s.p. IČO 000 21 989 Národní federace hotelů a restaurací České republiky IČO 005 49 436


92

Oblast působnosti zřizovatele realitní a reklamní činnost technická činnost v dopravě provozování autoškoly poradenská a zprostředkovatelská činnost vzdělávací činnost stavební a projektová činnost poradenská a zprostředkovatelská činnost realitní a reklamní činnost hostinské a ubytovací služby, poradenská, reklamní a vydavatelská činnost výroba gumárenských a plastikářských přípravků, měření a analýzy hostinská a ubytovací činnost zprostředkovatelská činnost provozování cestovní kanceláře poradenská a vzdělávací činnost

Příloha č.3 – Účel firemních nadací v ČR Účel

Jméno nadace

- podpora charitativních, sociálních, školských, vzdělávacích, zdravotnických, ekologických, kulturních a sportovních aktivit a projektů a projektů k využití Česká báňská nadace

volného času mládeže - pomoc občanům při jejich vzdělávání formou příspěvků na úhradu účasti v rekvalifikačních a vzdělávacích kurzech - podpora severočeského regionu zejména z hlediska podpory rozvoje drobného podnikání a služeb


- finanční pomoc dětem pozůstalým po obětech dopravních nehod a dětem, které v důsledku dopravní nehody mají trvalé následky na zdraví - organizačně a finančně působit v oblasti prevence dopravních nehod mládeže a zvyšování bezpečnosti silničního provozu - zpřístupnění studia bakalářských, magisterských a doktorských programů na

Nadace 17.listopadu

Stavební fakultě ČVUT v Praze nadaným studentům ze sociálně slabších vrstev - umožnění vybraným studentům formou stipendia nebo jednorázových příspěvků věnovat se studiu včetně zahraničních pobytů a stáží - ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy,

Nadace AB

vzdělávání, tělovýchovy a sportu, duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot


- všestranná podpora rozvoje vzdělávání, vědy a výzkumu a dalších činností ve vztahu ke zdravotnímu stavu populace - všestranná podpora rozvoje vzdělávání, vědy a výzkumu ve zdravotnictví - podpora humanitárních projektů zaměřujících se na děti po úraze, jejich

Nadace ALTEGO

rehabilitaci a integraci - podpora vzdělávání dětí a dospělých - podpora projektů v oblasti kultury, vzdělání a vědy, veřejných a sociálních


záležitostí, zdravotní péče, charity, komunálních aktivit, sportu a ekologie - podpora jednotlivců v jejich tíživých životních nebo sociálních situacích způsobených nepředvídatelnými událostmi - zlepšení materiálně technického vybavení pro výchovně vzdělávací činnost Gymnázia v Havířově-Podlesí

Nadace Dolu ČSM

- podpora mimořádně nadaných studentů tohoto gymnázia - umožnění studijních pobytů a stáží studentů a jiných osob v zahraničí - podpora sociálně slabších studentů gymnázia

93

Účel

Jméno nadace - rozvoj duchovních hodnot - ochrana lidských práv Nadace Dřevo pro život

- humanitární a sociální činnost - podpora školství, vzdělávání, vědy a výzkumu - ochrana a revitalizace přírodního bohatství, kulturních památek a tradic - podpora využívání dřeva jako domácí, obnovitelné a přírodní suroviny - podpora organizací, které poskytují služby v oblasti sociální a právní ochrany dětí - podpora akcí na využití volného času a rozvíjení talentu dětí a mládeže - podpora zdravotnictví, vzdělávání lékařů - financování složitých a náročných operací, které nelze provést v České republice - podpora lékařského výzkumu a vývoje - poskytování prospěchových stipendií - příspěvky na vybrané projekty vysokých škol - příspěvky na vybavení škol a odborných učilišť moderními učebními pomůckami - materiální podpora zdravotně handicapovaných žáků a studentů


- financování věcných darů vítězům studentských olympiád a školních soutěží - financování grantů (stipendií) a studijních stáží českých studentů v zahraničí a zahraničním studentům v České republice - podpora projektu „Národní sportovní naděje“, „Státní sportovní reprezentace“, „Olympismus“, „Sport pro všechny“, „Sport zdravotně postižených podporovaných ministerstvem školství ČR - podpora projektů a programů souvisejících s ochranou životního prostředí - podpora zdravotnických zařízení a státních i nestátních organizací, které poskytují služby v oblasti protidrogové prevence - na významné kulturní projekty - příspěvky na charitativní a humanitární pomoc - podpora projektů, které přispívají ke zdravému vývoji dětí a mládeže a k jejich

lepšímu duševnímu i tělesnému rozvoji Nadace Eurotel - podpora projektů vedoucích ke zlepšení různých druhů komunikace u těch skupin dětí a mládeže, které mohou být ve společnosti jakýmkoliv způsobem znevýhodněny Nadace FilmFestival Karlovy Vary

- podpora existence a každoroční pořádání Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech - podpora audiovizuální tvorby v ČR

94

Účel

Jméno nadace

- podpora vztahů a spolupráce české audiovizuální tvorby se zahraničím - podpora rozšiřování mezinárodních vztahů v audiovizuální oblasti - podpora rozšiřování komerčních kontaktů pro uplatnění české audiovizuální Nadace FilmFestival Karlovy Vary

produkce na evropských a světových trzích - podpora a pořádání doprovodných akcí k Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech - podpora budování technického zázemí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech - všestranná podpora osvěty, poskytování informací a zpřístupnění nejnovějších

Nadace fit pro poznatků v oblasti zdravé výživy, zdravého způsobu života, péče o nemocné a život postižené, zejména pak ve skupině dětí a mládeže - podpora a rozvoj obecně prospěšných aktivit zejména v oblasti sportu a Nadace Fridom tělovýchovy, školství, vzdělání, kultury, humanitární, sociální a zdravotnictví - finanční, hmotná a jiná podpora zaměstnanců společnosti Unicorn, a.s. a jejích Nadace GEEdceřinných společností a podpora rodinných příslušníků těchto zaměstnanců GEE Nadace Hanuše Goldscheidera pro rozvoj golfu Nadace Jadran pro nemocné děti

- podpora golfu a napomáhání jeho rozvoji, zejména pokud jde o golf dětí a mládeže a finanční výpomoc golfovým klubům a subjektům, které se ne vlastní vinou ocitly v tísnivé ekonomické a finanční situaci - podpora ozdravných programů pro české děti u moře v Chorvatsku

- poskytování podpory právnickým, i fyzickým osobám, státním i soukromým, Nadace Kapky působícím v oblasti zdravotnictví, školství, kultury, tělovýchovy a sportu, církevní - aktivní podpora projektů a aktivit v oblasti rozvoje občanské společnosti Nadace Komerční banky a.s. – Jistota Nadace Nova Nadace NutriVit

- podpora vzdělávání - aktivní podpora projektů a aktivit zdravotně sociálního charakteru včetně podpory jedinců při začleňování do společnosti - podpora kulturních, sociálních a zdravotních projektů a aktivit - podpora zdraví veřejnosti prostřednictvím vzdělávání a informování veřejnosti o vztazích mezi výživou, vitamíny a zdravím - financování provozních a investičních nákladů zdravotnických zařízení

Nadace

poskytujících komplexní či specializované služby dětským pacientům

Otevřená dlaň - financování provozních a investičních potřeb školských zařízení pro zdravotně

95

Účel

Jméno nadace handicapované děti

- financování specializovaných dětských uměleckých škol - financování specializovaných zařízení poskytujících pomoc dětem při drogových závislostech - financování právní ochrany týraných a zneužívaných dětí Nadace

- financování provozních a investičních nákladů kojeneckých ústavů a dětských

Otevřená dlaň domovů - financování odborných a osvětových akcí souvisejících s ochranou zájmů a práv dětí - spolupráce s ústavy a školami pro postižené děti - organizování programů pro postižené a opuštěné děti - spolupráce s rodiči postižených dětí má univerzální charakter a podporuje obecně prospěšné aktivity převážně na území ČR a to v oblasti: - zdravotnictví, prevence chorob a péče o zdraví - školství a vzdělávání Nadace Preciosa

- kultury a umění - vědy a výzkumu - ekologie a životního prostředí - sportu a tělovýchovy - humanitární a sociální - podpora výchovy a vzdělávání mládeže a vědecké, odborné a tvůrčí činnosti zejména v oblasti obchodu, ekonomiky a techniky - podpora mezinárodních studijních pobytů a vzdělávacích cest studentů a odborníků se zaměřením na integraci do evropského a světového společenství - podpora vzdělávacích institucí pro zkvalitňování a rozšiřování výuky, zavádění

Nadace PRO FUTURO

moderních vzdělávacích projektů a rekvalifikačních kurzů - podpora sociálně potřebných dětí z dětských domovů, nemocných, zdravotně postižených a osob v tísni při jejich zapojení do běžného života či při realizaci náročné léčby - podpora, udržování a rozvoj podnikatelských tradic a životního odkazu jejich nositelů

96

Účel

Jméno nadace Nadace pro rozvoj a podporu

- podpora námořní přepravy a komunikace

námořní přepravy a komunikace Nadace pro

- podpora a rozvoj všeobecné vzdělanosti

rozvoj vzdělání - naplňovat myšlenkový odkaz Serge Sabarského a Gerwalda Sonnbergera jako Nadace SabarskySonnberger

duchovních otců mezinárodního kulturního centra v Českém Krumlově - vytvářet materiální zázemí pro činnost Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově - napomáhat propagaci a výzkumu díla Egona Schieleho

Nadace

- podpora vzdělávání v ČR

SAZKA - dosažení obecně prospěšných cílů se zvláštním zaměřením k podpoře zachování Nadace Senio

kvality života seniorů a jejich aktivní účasti na životě občanské společnosti - ochrana lidských práv, kulturních památek a tradic, rozvoj a podpora vědy,

Nadace

vzdělávání, tělovýchovy, sportu a poskytování humanitární, sociální a jiné pomoci,

Solidarity

zejména zaměstnancům a bývalým zaměstnancům chemických společností, které se přihlásí k programu nadace - organizace a podpora vzdělávacích akcí, seminářů a školení pro mládež - vytváření a poskytování stipendií

Nadace Sophia

- organizace stipendijních programů a pobytů v ČR a v zahraniční - podpora rozvoje, rozšiřování a zvyšování úrovně vzdělanosti

Nadace

- poskytování finanční výpomoci nadaným studentům pro materiální zabezpečení

Student

jejich studia - podpora handicapovaným skupinám obyvatel, zvláště dětem - podpora sportovních aktivit mládeže

Nadace SYNER

- podpora kulturní a umělecké činnosti, především zájmové - podpora vybraných profesionálních uměleckých kulturních aktivit - podpora vzdělávacích projektů pro handicapovanou mládež

97

Účel

Jméno nadace

Nadace Škola hrou

- hledání alternativního využití volného času dětí a dospívající mládeže, osvěty a tvorby nových forem zábavného vzdělávání dětí i dospělých a charitativní pomoci seniorům a dlouhodobě nemocným lidem - zajišťování pomoci fyzicky a mentálně postiženým dětem, dětem nemocným a


sociálně slabým za účelem prohloubení všestranné péče o ně a zajištění materiální a finanční pomoci finanční krytí, případně též organizační příprava a realizace akcí zaměřených na: - oblast výchovy lidí k bezpečnému jednání v silničním provozu - oblast zvyšování dovedností účastníků silničního provozu při řízení a využívání motorových a jiných vozidel - v oblasti zvýšení bezpečnosti silničních komunikací


- v oblasti

zkvalitňování

včasné

a

aktuální

dopravní

i

komplexní

informovanosti a řízení dopravy na pozemních komunikacích - v oblasti podpory zavádění a využívání nových, bezpečnost dopravy podporujících technologií ve vozidlech a dopravní infrastruktuře - v oblasti přípravy, výroby a využívaní moderních prostředků prezentace individuální i další ochrany lidí a majetku při dopravě na pozemních komunikacích - realizace obecně prospěšných cílů v oblasti rozvoje kultury a duchovních hodnot,

Nadace VITA 2000

ochrany životního a přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoje vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu

- podpora studia především na českých a slovenských vysokých školách formou Studijní nadace poskytování ročních stipendií nadaným a sociálně potřebným studentům CS Cabot Vzdělávací nadace Národní - podpora učňovských, středních a vysokých škol především zaměřených na federace hotelů vzdělávání osob v oboru hotelového a turistického průmyslu a restaurací České republiky Zdroj: vlastní zpracování autorky

98

Příloha č.4 Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (The International Classification of Nonprofit Organisations – ICNPO)

Zdroj: www.e-cvns.cz, staženo 16.1.2006

99

Příloha č.5 Zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech

100

101

102

103

104

105

106

107

108

109

Seznam zkratek a.s.

akciová společnost

AGNES

Agentura neziskového sektoru

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

BLF

Business Leaders Forum

CSR

Corporate Social Responsibility – Společenská odpovědnost firmy

CZK

česká koruna

č.

číslo

ČR

Česká republika

ČNR

Česká národní rada

ČVUT

České vysoké učení technické

DNV

Det Norske Veritas

EU

Evropská unie

FO

fyzická osoba

ICNPO

The International Classification of Nonprofit Organisations Mezinárodní klasifikace neziskových organizací

IČO

identifikační číslo organizace

NIF

Nadační investiční fond

NROS

Nadace rozvoje občanské společnosti

obr.

obrázek

odst.

odstavec

PO

právnická osoba

r.č.

rodné číslo

RNNO

Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

SA

Social Accountability – společenská odpovědnost

s.p.

státní podnik

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

Sb.

sbírka

SOF

společenská odpovědnost firmy

STEM

Středisko empirických výzkumů

str.

strana

110

O autorovi Jana Bjačková narozena 19.12.1975 v Mladé Boleslavi. V roce 1999 absolvovala bakalářské studium Základů všeobecné vzdělanosti na IZV UK. Od té doby pracuje v zahraniční firmě působící v oblasti automobilového průmyslu, nejprve na pozici asistentky a poslední tři roky na pozici personálního manažera. V současné době však pracuje pouze na částečný úvazek, neboť je na mateřské dovolené a věnuje se výchově syna. V budoucnu by se ráda zabývala i nadále prací v personální oblasti, kde se jí nabízí možnost uplatnit poznatky z magisterského studia Občanského sektoru (na FHS UK) a prohlubovat spolupráci s neziskovými organizacemi.

111

Výkladový slovník důležitých pojmů a jmen

AGNES- Agentura neziskového sektoru, občanské sdružení, které bylo založeno v roce 1998. Jeho vznik byl iniciován Nadací rozvoje občanské společnosti (NROS) s cílem, aby AGNES pokračovala ve vzdělávacích aktivitách, které NROS zahájila, a aby rozvíjela další činnosti směřující k rozvoji neziskového sektoru v České republice. Působí v oblastech vzdělávání, informační služby, výzkumu a publikační činnosti, prezentace a propagace neziskového sektoru. (Pramen: Dohnalová,

Malina,

Müller;

Občanská

společnost:

Minulost-současnost-

budoucnost, 2003:212)

Anheier Helmut K. – politolog a sociolog, zakladatel Centre for Civil Society (Centrum pro občanskou společnost) na London School of Economics a jeho ředitel v letech 1998-2002; od roku 2002 profesor a ředitel Centre for Civil society, School of Public Policy and Social Research, University of California, Los Angeles, USA. (Pramen: Dohnalová, Malina, Müller; Občanská společnost: Minulost-současnostbudoucnost, 2003:135)

Business Leaders Forum - společnost představitelů českého a mezinárodního průmyslu a obchodu a dalších významných institucí v České republice Sdružuje představitele společností a firem, které usilují o dodržení etiky v podnikatelské praxi a které jsou vedeni snahou přispívat co nejvíce k prospěchu společnosti. Usiluje o identifikaci problémů, které ovlivňují změny ve společnosti, způsob života a s tím spojená rizika. Snaží se oslovovat příslušné instituce, zvát je k účasti a iniciovat partnerství, vedoucí k řešení problému na místní i celostátní úrovni. (Pramen: www.blf.cz, staženo 14.11.2005)

dárcovství - jedna z forem dobročinné pomoci; může mít podobu materiální či finanční. Dárce dar poskytuje nezištně, má však ze zákona právo určit způsob využití svého daru, požadovat o tom následně informace a není-li spokojen se způsobem, jakým byl dar využit, může požadovat jeho navrácení. Darování se ve většině případů upravuje darovací smlouvou. (Pramen: www.donorsforum.cz)

Det Norske Veritas (DNV) – nezávislá nadace založená v roce 1864, jejíž misí je ochrana životů, majetku a životního prostředí. Zaujímá vedoucí mezinárodní postavení v poskytování služeb v oblasti řízení rizik. Působí po celém světě, své

112

kanceláře má ve více než 100 zemích.Patří k propagátorům normy SA 8000. (Pramen: www.dnv.cz, staženo 14.11.2005)

Dohnalová Marie - ekonomka, socioložka, od roku 2001 vedoucí Katedry oboru Občanský sektor FHS UK v Praze. Má 20 let pedagogické praxe na Univerzitě Karlově v Praze – a sice na fakultě Filozofické, Lékařské, Pedagogické a na Fakultě humanitních studií a na Masarykově univerzitě v Brně – na Katedře veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty a na Katedře antropologie Přírodovědecké fakulty. V roce 2000 připravila magisterský studijní obor Občanský sektor jako jediný takový v České republice a založila Katedru oboru Občanský sektor na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se sociálněekonomickou problematikou. Sama nebo se spoluautory publikovala pro tento obor učební texty a učebnice. Dále publikovala více než 40 studií a statí a několik knižních monografií. (Pramen: Dohnalová, Malina, Müller; Občanská společnost: Minulost-současnost-budoucnost, 2003:185)

filantropie – pochází z řeckých slov

philein – milovat a antropos – člověk,

přeloženo tedy jako „láska k lidem“, nejčastěji užívaným českým ekvivalentem je dobročinnost. Jedná se o souhrn činností a chování, které vedou k vědomé podpoře a pomoci druhým osobám. (Pramen: www.donorsforum.cz, staženo 14.11.2005)

firemní filantropie – specifických druh filantropie spojený výhradně s firmami. Představuje aktivity, jimiž firma vědomě podporuje třetí osoby. Firmy se jejím prostřednictvím snaží přispívat ke zlepšení kvality života v širokém okolí. Může se jednat o různé formy podpory – např. firemní nadace, partnerství z neziskovou organizací,

matchingový

fond,

sponzorství

či

dárcovství

atd.

(Pramen:

www.donorsforum.cz, staženo 14.11.2005)

Fórum dárců – občanské sdružení zastřešující dárce v České republice (nadace, nadační fondy, firemní dárce). Usiluje o celkovou podporu filantropie v České republice. Svou činností se snaží vytvářet příznivé podmínky pro dárcovství na úrovni

individuální,

institucionální,

komunitní

i

firemní.

(Pramen:

sociologie

University

www.donorsforum.cz, staženo 14.11.2005)

Frič

Pavol

-

vystudoval

sociologii

na

katedře

J.A.Komenského v Bratislavě. Do r.1990 pracoval ve Slovenské akademii věd, kde se zabýval otázkami metodologie prognózování. Dlouhodobě se věnuje výzkumu sociálních problémů (speciálně problému korupce) a problematice neziskových organizací. Kromě práce v CESES také přednáší v Institutu sociologických studií 113

Univerzity Karlovy na Fakultě sociálních věd problematiku aktuálních sociálních problémů a sociologii sociálních hnutí. (Pramen: Frič, Pavol; Dárcovství a dobrovolnictví v České republice, 2001)

grant – finanční částka, která je udělována nestátní neziskové organizaci, vědeckému pracovišti apod.. na základě předloženého projektu. (Pramen: Dohnalová,

Malina,

Müller;

Občanská

společnost:

Minulost-současnost-


grantová politika – provádí ji každá nadace; spočívá v pravidelném vypisování výběrových řízení na určitá témata, přijímání projektů, jejich posuzování; na vybrané projekty poskytuje finanční prostředky (nadační příspěvky). (Pramen: Dohnalová, Malina, Müller;

Občanská společnost: Minulost-současnost-


Müller Jiří – politik a veřejný činitel. V předlistopadových dobách působil v Chartě 77, za svou politickou činnost byl na dlouhá léta uvězněn. V současnosti je mimo jiné členem správní rady Masarykovy Univerzity, Nadace Charty 77 a Vzdělávací nadace Jana Husa;, působil též jako poradce místopředsedy vlády pro nestátní neziskové organizace a jako externí spolupracovník Úřadu vlády České republiky. (Pramen: Dohnalová, Malina, Müller; Občanská společnost: Minulostsoučasnost-budoucnost, 2003:144)

nadace - účelové sdružení majetku zřízené a vzniklé pro dosahování obecně prospěšných cílů.(Pramen: zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech)

Nadace VIA – vznikla v roce 1997 a navázala na činnost české pobočky americké nadace The Foundation for a Civil Society. Podporuje aktivní účast veřejnosti na rozvoji demokratické společnosti v České republice, spolupráci mezi neziskovými organizacemi, obecními samosprávami a podnikateli, rozvoj neziskových organizací a dárcovství. (Pramen: Dohnalová, Malina, Müller; Občanská společnost: Minulost-současnost-budoucnost, 2003:242)

nadační dar – vše, co je poskytnuto třetí osobou nadaci k dosahování účelu, pro který byla nadace zřízena. (Pramen: zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech

Nadační investiční fond (NIF) - byl zřízen v roce 1991 a bylo do něj převedeno 1% akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Ve dvou etapách byly finanční prostředky rozděleny 73 vybraným nadacím, celkem bylo rozděleno 1 325 514 495 Kč. (Pramen: Dohnalová Marie; Antropologie občanské společnosti; 2004:147) 114

nadační jmění - peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku. Celková hodnota nesmí být nižší než 500.000,-Kč a po dobu trvání nadace se nesmí snížit pod tuto hodnotu. Nadační jmění může být tvořeno pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a hodnotami, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva. (Pramen: zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech)

nadační příspěvek - vše, co je nadací v souladu se zákonem a statutem nadace poskytnuto třetí osobě k účelu, pro který byla nadace zřízena. (Pramen: zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech)

NROS – Nadace rozvoje občanské společnosti byla založena již v roce 1993 a v roce 1998 pak zapsána do nadačního rejstříku. Od počátku své činnosti spravovala jeden z programů Phare v České republice – Program rozvoje občanské společnosti financovaný z prostředků EU. Podporovány byly zejména projekty dlouhodobého charakteru, které přinášely nové služby a obracely se k dosud opomíjeným skupinám občanů, jež aktivně zapojovaly do řešení problémů. V současné době má NROS tři hlavní priority: rozvoj občanské společnosti a neziskového sektoru, oblast lidských práv a romské integrace, program pro děti a mládež. (Pramen: Dohnalová, Malina, Müller; Občanská společnost: Minulostsoučasnost-budoucnost, 2003:241)

obecně prospěšný cíl - zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. (Pramen: zákon č.227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech)

SA 8000 – standard Social Accountability představuje transparentní normu pro provedení certifikace firmy v několika hlavních oblastech. Jedná se zejména o dětskou práci, nucenou práci, ochranu zdraví a bezpečnosti při práci, právo na sdružování, diskriminaci, pracovní dobu, pracovní kázeň, odměňování a systémové požadavky na management. Tvůrcem normy je nezisková nevládní organizace Social Accountability International, která má s uvedenou problematikou rozsáhlé zkušenosti. (Pramen: časopis Moderní řízení, 1/2005: 39-40)

společenská odpovědnost firem (corporate social responsibility) - dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací; trend apelující na změnu orientace firmy z krátkodobých na dlouhodobé cíle a 115

z maximálního na optimální zisk. (Pramen: Evropská komise, Zelená kniha 2001:10)

sponzorství - jedna z forem obchodního vztahu založená na poskytnutí finančních prostředků. Na rozdíl od daru je zde vyžadována určitá „protislužba“, nejčastěji formou propagace firmy, jejích výrobků či služeb. Většinou se vztah obou stran upravuje smlouvou o reklamě. (Pramen: www.donorsforum.cz, staženo 14.11.2005)

STEM - založen počátkem roku 1990 jako první česká soukromá výzkumná společnost s vlastní tazatelskou sítí. Zabývá se aplikovaným sociologickým výzkumem, zaměřuje se na studium životních podmínek, hodnot, postojů a názorů obyvatelstva. Zvláště se specializuje na rozbory sociálních problémů, na výzkum komunikace a politickou analýzu. Svým klientům nabízí nejen výzkumy, ale také expertní studie a poradenské služby. (Pramen: www.stem.cz, staženo 4.1.2006)

116

Rejstřík AGNES, 22-24

ISO 14001, 11, 21

Benefiční akce, 33, 51

Jeřábková, Veronika, 10, 15-18, 20

Business Leaders Forum, 6, 8, 10-14

Kanonické právo, 28

Cause

Kapitál, 50-51, 77-78

related

marketing

(sdílený

marketing), 23, 26

Korupce, 8

Corporate governance, 8

Linka domů, 68, 75

Český statistický úřad, 34

Matchingový fond, 23, 26

Dárcovství, 22-26, 39-40

Mentoring, 27

Dědictví, 51

Müller, Jiří, 32

Det Norske Veritas, 21

Nadace

Diskriminace, 11, 21

-

firemní, 4, 27, 34-81

Dohnalová, Marie, 22, 29

-

historie, 28-29

Dozorčí rada, 33

-

Hlávkova, 30

Duhové hřiště, 68, 75

-

integrovaná, 40

Ekologie, 9, 11, 13, 14, 55

-

nezávislá, 40

Evropská unie, 7, 11, 19-20

-

právní úprava, 29-33

Etický kodex, 8, 11

-

špitální, 28, 34

Firemní filantropie, 4, 9, 12, 22-24,

-

univerzitní, 28, 34

26-27, 41

-

VIA, 24

Fórum dárců, 16, 19, 22, 24, 26, 35, 43,

Nadační dar, 33, 65, 67, 69, 71, 73

62

Nadační investiční fond (NIF), 58, 70,

Frič, Pavol, 24

72-74

Global Reporting Initiative, 19

Nadační jmění, 5, 32-34, 43, 55, 58, 60-

Grant, 32, 51, 61, 66, 68, 70-71, 74-75

61, 63-65, 67, 69, 70, 72, 78-79

Hartl, Jan, 10, 15-18, 20

Nadační příspěvek, 5, 33, 61-64, 66, 68,

Hospodářský zákoník, 30

70, 72-74, 79-80

Hurdík, Jan, 28, 30, 37-38

Náklady na provoz, 33, 64, 66-67, 70, 72

Hurytová, Ivana, 26

NROS, 24

Image, 6, 14-15

Obecně prospěšný cíl, 30-33

International Classification of Nonprofit

Ochrana zdraví a bezpečnost při práci, 9,

Organisations (ICNPO), 54-55

11-12, 21

ISO 9001, 21

Proaktivní přístup, 26, 61

117

Rada

vlády

pro

nestátní

neziskové

Stakeholders, 7

organizace (RNNO), 58

Standard odpovědná firma, 19

Reaktivní přístup, 26, 61

STEM, 6, 9, 11, 15, 17, 24

Registrace, 44-45, 75

Sustainability Reporting Guidelines, 19

Revizor, 33

Telec, Ivo, 28, 30, 37-38

Rozvoj lidského kapitálu, 9, 12

Top firemní filantrop, 24-25

SA 8000, 8, 20-21

Transparentnost, 8, 10, 14

SME key, 16

Trnková, Jana, 8-10, 13-14

Social Accountibility International, 20

Trust, 41

Sociální audit, 20-21

Udržitelnost, 14

Společnost omezená garancí, 41

Vajdová, Tereza, 43

Společenská odpovědnost firem (SOF),

Veřejná sbírka, 33, 51, 80

4-20, 34

Výroční zpráva, 11, 33

Sponzorství, 22-23, 26

Zelená kniha EU, 7, 20

Správní rada, 33

118

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta humanitních studií Katedra oboru Občanský sektor DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents