Univerzita Karlova. Diplomová práce Bc. Lenka Ivanovská

Univerzita Karlova

Diplomová práce

2004

Bc. Lenka Ivanovská

FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ UNIVERZITY KARLOVY KATEDRA SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ EKOLOGIE

Vícekriteriální zhodnocení a posouzení možných dopadů plánované stavby vodních děl na Labi aneb Budou labské jezy novodobým pomníkem lodní dopravě v Čechách?

Vypracovala: Bc. Lenka Ivanovská Obor: Sociální a kulturní ekologie Vedoucí diplomové práce: PhDr. Ivan Rynda a Jan Dostál

Prohlášení Prohlašuji, že tuto diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a použila jsem pouze prameny citované v seznamu literatury. Bc. Lenka Ivanovská V Děčíně dne 16. 4. 2004

-------------------------------

Poděkování Ráda bych vyjádřila poděkování Janu Dostálovi za poskytnutí mnoha cenných informací a materiálů, týkajících se problematiky možných dopadů výstavby jezů na Labi a všech možných souvislostí, stejně jako za jeho drahocenný čas, který věnoval důsledné kontrole všech získaných a použitých údajů. PhDr. Ivanu Ryndovi tímto děkuji zejména za pomoc při výběru vhodných metod, utváření hlavní koncepce, ale i cenné rady v oblasti stylistické a typografické. Děkuji též za jeho drahocenný čas, který mi věnoval a za obětavou pomoc při řešení řady dalších problémů rozličného charakteru, které se během psaní mé diplomové práce vyskytly. Bc. Janu Černému děkuji za pomoc při výběru aplikovaných metod, stejně jako za trpělivost a obětavost při náročném zpracovávání získaných dat.

Fakulta humanitních studií UK katedra magisterského oboru

Sociální a kulturní ekologie U Kříže 8/661, 158 00 Praha 5-Jinonice

Projekt diplomové práce (DP) oboru sociální a kulturní ekologie 1. Jméno studenta, tituly: Bc. Lenka Ivanovská 2. Osobní číslo (UČO): 8526 3. Rok imatrikulace na FHS (IZV) UK (bak. studium, jinak mag. studium): 2002 4. Rok imatrikulace na katedře sociální a kulturní ekologie FHS UK: 2002 5. Názvy všech předchozích bakalářských (magisterských) prací, škola, obor a rok, kde a kdy byly obhájeny: Hilsnerova aféra, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně - fakulta pedagogická, Základy humanitní vzdělanosti, 2001 6. Předběžný název DP: Možné dopady stavby plánovaných vodních děl na Labi v kontextu trvale udržitelného rozvoje 7. Obecný kontext (souvislosti tématu, širší rámec): Trvale udržitelný rozvoj 8. Předmět zkoumání (vlastní předmět práce): Chci se pokusit zohlednit důsledky výstavby dvou plánovaných vodních děl na Labi v kontextu trvale udržitelného rozvoje. Pokusím se o komplexní zhodnocení všech dopadů, včetně veškerých souvislostí a vazeb, o celostní zhodnocení všech kritérií. 9. Metodologický postup: metody a techniky, které budou v práci použity: -analýza dokumentů -srovnávací analýza -ekonomické srovnávací analýzy (porovnání ekonomických rozvah) -terénní průzkum -analýza literatury a dostupných článků -metody oceňování -právní analýzy 10. Hlavní vstupní hypotéza nebo hypotézy (2−3): 1. Výstavba dvou plánovaných vodních děl na Labi bude mít zásadní dopady na přírodu, krajinu, biotopy a ekotopy. Dojde k nenahraditelným škodám. 2. Ověření použitelnosti strategie trvale udržitelného rozvoje a jeho principů pro komplexní posouzení dopadů stavby a pro přijetí optimálního obecně přijatelného rozhodnutí.

Pravidla pro vypracování diplomové práce v rámci magisterského oboru Sociální a kulturní ekologie FHS UK 11. Cíl DP (kromě ověření hypotéz a teoretického přínosu např. praktický přínos, vypracování metodologie, základ pro řešení problémů v praxi atd.): Cílem práce je nalezení chyb, kterých se jednotliví aktéři při dosavadním projednávání o stavbě dopouštěli, a systémový návrh k jejich odstranění. 12. Čím budou rozšířeny dosavadní znalosti („přidaná hodnota DP“): Vytvoření souboru informací a poznatků komplexně charakterizujících, kde bude zohledněn trvale udržitelný rozvoj. Návrhy, co by mělo být uděláno. Poznatky z oblasti právní, ekonomické, sociální i environmentální. 13. Struktura DP (předběžný obsah – názvy oddílů a kapitol): •

Úvod - základní informace o problematice, časové údaje, popis lokalit, informace o záměru, historie projednávání, vývoj, aktuální situace, zdůraznit, že nikdo se nepokusil o celostní zhodnocení všech kritérií

•

Stanovení cílů práce - viz. cíle DP

•

Metody - viz. použité metody

•

Seznámení s pojmem TUR - základní principy, charakteristika, souvislosti pilíře, historie

•

Environmentální pilíř - jak ovlivní stavba životní prostředí, krajinu, biotopy, ekotopy

•

Ekonomický pilíř - náklady a přínosy, kolik má stavba stát, zohlednění s nově postaveným železničním koridorem

•

Lidský pilíř - kvalita života, jak jí ve skutečnosti stavba ovlivní, co lidem v okolí přinese, komu stavba prospěje, komu ublíží, dopady na zaměstnanost v regionu + další možné zjištěné souvislosti

•

Institucionálně-sociální pilíř - historie projednávání, účast veřejnosti, hlavní aktéři, hledání chyb a nedostatků, ke kterým došlo, dopady stavby na zaměstnanost v regionu a pod.

•

Návrh změn - návrhy optimálního postupu, zohledňujícího veškerá rozhodující kritéria

•

Závěr - zhodnocení stanovených cílů

14. Předběžná bibliografie k tématu: Pigula, T., Labe na hranici, Koktejl, č.1, Ročník XIII., str. 24 - 35, leden 2004 Trpišovský, J., Hřensko - brána Českého Švýcarska, Svépomoc, Praha 1972 Cvrk, F., Děčín, Pressfoto, Praha 1988 Joza, P., Pohled do historie I, Foto grafika OHV - Oldřich Holan, Ústí nad Labem 1998

2

Pravidla pro vypracování diplomové práce v rámci magisterského oboru Sociální a kulturní ekologie FHS UK Joza, P., Pohled do historie II, Foto grafika OHV - Oldřich Holan, Ústí nad Labem 2002 Nevrlý, M., Chvály Zadní země, Vestri, Liberec 2002 Vorel, A., Vlachová, B., Vávra, T., Příloha F. II – Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí (E.I.A) Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe od Střekova po státní hranici – zadání MDS ČR 1999 Deníky Bohemia, Hentschel, W., Hlinka, D., Vodní díla na Labi…, 13.6. 2000 Dokumentace E.I.A, materiály získané z Ředitelství vodních cest, dostupné informace a materiály odboru ŽP při MÚ Děčín, tisk - články o vývoji, projednávání apod. Šutera, V., Kuncová, J., Vysoký, V., Labe, Ústí nad Labem 2001 Balatka, B., Kalvoda, J., Vývoj údolí Labe v děčínské vrchovině, ČGS, Praha 1995 Harter, H., Zhodnocení flory a ekosystémů v údolí Labe v úseku Děčín - státní hranice, AOPK ČR – středisko Ústí n. L. a Botanický ústav ČAV Průhonice 1993 Braniš, M. a kol., Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. Vodní dílo Malé Březno, ÚŽP Př.F UK, Praha 1992 - 1993 Valečka, J., ed., České Švýcarsko. Geografická a přírodovědná mapa 1:2500, ČGÚ, Praha 1997 Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe, MKOL, Magdeburg 2003 Anděra, M., Encyklopedie naší přírody, Slovart, Praha 2000 Anděra, M., Řeky, Slovart, Praha 1996 Moldan, B., Ekologická dimenze udržitelného rozvoje, Karolinum, Praha 2001 Moldan, B., (Ne)udržitelný rozvoj, Karolinum, Praha 2001 Moldan, B., Indikátory trvale udržitelného rozvoje, CZP UK, Praha 2000 Rynda, I., Globální svět a lidské zdraví, in Vliv přírody na zdraví člověka, TIS, Praha 2000 Rynda, I., Globální a regionální problematika vztahu člověka k jeho životnímu prostředí, Sysifos 4/97, Pardubice 1997 15. Předpokládaný vedoucí DP: Jan Dostál 16. Důvod volby tématu (dosavadní znalosti, zázemí, praxe a zájem studenta):1 Bydliště v dotčené oblasti - vztah k těmto lokalitám Účast na kampani za záchranu Dolního Labe

1

nepovinné

3

Vícekriteriální zhodnocení a posouzení možných dopadů plánované stavby vodních děl na Labi

Obsah

1

2

ÚVOD........................................................................................................... 3 1.1

ROZHODOVÁNÍ ...................................................................................... 3

1.2

POSLEDNÍ NEREGULOVANÝ ÚSEK LABE ................................................. 3

STANOVENÍ CÍLŮ PRÁCE..................................................................... 5 2.1

3

4

HYPOTÉZY ............................................................................................. 7

METODOLOGICKÝ POSTUP ................................................................ 7 3.1

METODY A TECHNIKY, KTERÉ BUDOU V PRÁCI POUŽITY: ....................... 7

3.2

POSTUP: ................................................................................................. 8

STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A JEJÍ

ZÁKLADNÍ PRINCIPY ................................................................................................ 9 4.1

ZÁKLADNÍ PRINCIPY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ....................... 11

4.2

ROZHODOVACÍ PROCESY...................................................................... 15

5

HISTORIE SPLAVŇOVÁNÍ LABE ...................................................... 17

6

PILÍŘ ENVIRONMENTÁLNÍ ............................................................... 19 6.1

PRINCIP ÚCTY A RESPEKTU K PŘÍRODĚ A OBTÍŽNOST ROZHODOVÁNÍ ... 19

6.2

CHARAKTER ŘEKY ............................................................................... 22

6.3

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY STAVBY JEZŮ NA LABSKOU FLÓRU A FAUNU 23

6.4 EVROPSKÉHO

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY STAVBY JEZŮ NA BIOTOPY BOBRA 26

6.4.1

Zvláštnosti migrace bobrů .............................................................. 28

6.4.2

Nepřekonatelná překážka ............................................................... 28

6.5

VLIV LODNÍ DOPRAVY NA ŘÍČNÍ EKOSYSTÉMY ..................................... 30

6.6

RETENČNÍ SCHOPNOST KORYTA PŘI POVODNÍCH .................................. 32

6.7

SHRNUTÍ V RÁMCI ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE TRVALE

UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ............................................................................................. 32

1


7

EKONOMICKÝ PILÍŘ ........................................................................... 35 7.1

NESHODY NA OBOU STRANÁCH ............................................................ 35

7.2

SPOR O EKONOMICKÝ PŘÍNOS .............................................................. 35

7.3

STUDIE SVĚTOVÉ BANKY A ZPRÁVA NKÚ ........................................... 37

7.4

DOPRAVA............................................................................................. 38

7.4.1

Kapacita železničního koridoru podél dolního Labe...................... 41

7.4.2

Porovnání dopravních alternativ.................................................... 42

7.4.3

Ekologičnost vodní dopravy............................................................ 45

7.5

47

ROZVOJE

8

SHRNUTÍ V RÁMCI EKONOMICKÉHO PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO

PILÍŘ SOCIÁLNĚ – INSTITUCIONÁLNÍ........................................... 49 8.1

KVALITA ŽIVOTA A PROPOJENOST JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ ................. 49

8.2

STAKEHOLDERS A BOJ O JEZY JAKO VÝZNAMNÝ SPOLEČENSKÝ

PRECEDENS

8.2.1

49 Desetiletí bojů a legislativní aspekty .............................................. 50

8.3

MEZINÁRODNÍ VÝZNAM ....................................................................... 53

8.4

SOCIÁLNÍ DOPADY ............................................................................... 56

8.4.1

Člověk a jeho domov....................................................................... 57

8.4.2

Zaměstnanost v regionu .................................................................. 57

8.4.3

Sociálně-ekonomický potenciál regionu ......................................... 58

8.5

SHRNUTÍ V RÁMCI SOCIÁLNĚ-INSTITUCIONÁLNÍHO PILÍŘE TRVALE

UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ............................................................................................. 59

9

MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA....................................................... 62 9.1

FULLERŮV TROJÚHELNÍK A SAATIHO MATICE ...................................... 62

9.2

METODA VÁŽENÉHO SOUČTU WSA ..................................................... 69

9.3

METODA TOPSIS ................................................................................ 71

9.4

METODA ELECTRE I.......................................................................... 73

10

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A POTVRZENÍ HYPOTÉZ....................... 75

11

ZÁVĚR ...................................................................................................... 78

2


1 Úvod 1.1 Rozhodování Žijeme ve světě, který má svá pravidla, svůj řád, systém. Naše společnost se utvářela tisíce let, až se vyvinula do dnešní podoby, spletité pavučiny vztahů, souvislostí a vazeb. Vytvořili jsme si téměř dokonalý systém, ve kterém má každý své místo, svůj vztah a vazbu ke světu, svou představu a postoj k dění a událostem, s nimiž je propojen, aniž by si to vždy plně uvědomoval. Každý máme odlišné ideály, představy dobra, pokroku, štěstí… Existují rozdílná kritéria, podle nichž činíme svá rozhodnutí, každý podle jiného klíče, utvářeného během celého života. Nakonec však musíme najít konsensus, shodnout se na jednom řešení, které bude vyhovovat co největšímu počtu rozhodujících, a který bude přijatelný pro všechny strany. Nalézt takovou shodu však není vždy jednoduché…

1.2 Poslední neregulovaný úsek Labe Úsek Labe mezi střekovským zdymadlem v Ústí nad Labem a německým Magdeburkem je poslední neregulovanou částí řeky – poslední skutečně volně tekoucí řekou, nespoutanou jezy, zdymadly či přehradami. V Evropě se na toku takové velikosti a v takové délce jedná o raritu. V případě České republiky jde o 37 kilometrů, za německou hranicí si pak řeka volně razí cestu dokonce 315 kilometrů. A právě oněch „českých 37 kilometrů“, mezi střekovským zdymadlem1 a Hřenskem2 hraje klíčovou úlohu v této práci. Jedná se o místo, které se stalo jevištěm jednoho z největších sporů, problému, který se řeší už více než deset let a přesto nebyl vyřešen: zda na tomto úseku postavit dva pohyblivé jezy3 a prodloužit tak regulovanou část řeky až k česko-saské hranici. Hladina vodního toku zde příliš často klesá a nákladní lodě musejí čekat na vyšší hladinu. Dopravní lodní společnosti tak přicházejí jak o zisky, tak i o své zákazníky. V první fázi je cílem stavby zajistit, aby splavnost byla zaručena pro lodi s ponorem 1,4 (+0,2) m po dobu 345 dnů v roce. Podle dostupných materiálů je však 1

Střekovské zdymadlo: 242 kilometrů od pramene, 134,5 metrů nad mořem.

2

Hřensko: 279 kilometrů od pramene, 115 metrů nad mořem.

3

První z jezů má být postaven v Malém Březně (plavební kilometr 81,74) a druhý v Prostředním Žlebu

(plavební kilometr 90,00).

3


cílovým řešením plavební hloubka 3,30 m pro lodi s ponorem až 2,8 m.4 Realizace záměru předpokládá výstavbu jezů a plavebních komor v profilu Malé Březno a Prostřední Žleb, a poté úpravu plavební dráhy prohrábkami dna a řadou dalších nutných takzvaných břehových usměrňovacích staveb5. Výstavba jezů má své důvody, svá pro i proti, své příznivce i odpůrce. Existuje řada skutečností a souvislostí, které ovlivňují plánování její stavby, stejně jako nespočet oblastí a životů, které může ovlivnit. Je nemožné nalézt všechny aspekty, které může stavba ovlivnit, ale ti, co doposud rozhodovali o výstavbě vodních děl na Labi, nezohlednili ani ty nejpodstatnější, které vycházejí ze strategie trvale udržitelného rozvoje. Jezy se tak navíc staly předmětem dlouhodobého sporu mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy, když Ministerstvo životního prostředí v březnu roku 2002 vyjádřilo nesouhlasné stanovisko k současné variantě stavby z hlediska posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Poslanec Schling dne 22. října 2003 podal pozměňovací návrh, kterým by se změnil zákon o vnitrozemské plavbě. Labe označil za vodní cestu, jejíž rozvoj a modernizace je podle něho ve veřejném zájmu. Změnou v zákoně by došlo k vyjmutí části Labe a Vltavy z ochranných podmínek zákona č. 114/1992 Sb. Stavba by tak získala povolení i přes skutečnost, že by se nacházela přímo na území chráněné krajinné oblasti. Protesty Ministerstva životního prostředí by se takovým způsobem jednoduše obešly. Schlingův pozměňovací návrh měl dvě části. První část se týkala samotné úpravy vodních cest a obsahovala jejich oficiální označení za veřejný zájem. Až druhá část se týkala vyjmutí labské a vltavské vodní cesty z ochranných podmínek. Poslanecká sněmovna celý návrh přijala 12. prosince 2003, ale senátoři se shodli, že něco takového neschválí. Už 28. ledna 2004 návrh zamítli a vrátili do poslanecké sněmovny. Ta uznala, že natolik výrazný a nesystémový zásah do legislativy je skutečně zbytečný a 20. února 2004 definitivně výjimku ze zákona o vnitrozemské

4

Šutera, V., Kuncová, J., Vysoký, V., Labe, Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2001

5

Jedná se zejména o příčné kamenné hrázky, vedoucí od břehů ke středu řeky, které mají za úkol nahánět

vodu řeky do plavební dráhy. Tyto hrázky mají na řeku samozřejmě značný vliv – pozměňují proudění, ovlivňují sedimentaci stejně jako estetiku krajiny, v nížinné řece jsou absolutně novým prvkem.

4


plavbě zamítla.6 V novele zákona ponechala jen první část Schlingova pozměňovacího návrhu – označení splavnění Labe za veřejný zájem. Veřejným zájmem je však ze zákona i ochrana přírody… Stav byl opět nerozhodný. Jak tedy rozhodovat dál? Zákonodárci se shodli téměř okamžitě a nechali sestavit speciální komisi složenou z náměstků a zástupců pěti ministerstev (Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí), kteří mají za úkol vypracovat obsáhlou a objektivní analýzu se všemi aspekty a rozhodnout, který ze zájmů převažuje.7 Speciální komise tedy nyní stojí před nelehkým úkolem – posoudit, který ze zájmů je důležitější nebo je v problému výrazněji obsažen – zda stavba jezů, nebo ochrana přírody. Na konci dubna 2004 by měla oznámit výsledek… Možná, kdyby již existoval praktický návod, jak komplexně posuzovat problém jako je tento, měla by komise jednodušší práci. Ale možná by ani nemusela zasedat, protože celý spor by byl již dávno vyřešen.

2 Stanovení cílů práce Česká

plavba

labská

(jeden

z největších

českých

lodních

dopravců,

využívajících Labe) je v současné době v konkurzu. Objem přepravy rapidně klesá. Ale může za to jen řeka? Její nedostatečně vysoká hladina? Jak to, že ani největší česká řeka nedokáže plavební společnost uživit? Ministerstvo životního prostředí ČR stavbu neschválilo a také němečtí ekologové se obávají, že výstavba jezů na české straně zhorší samočisticí schopnosti řeky. Domnívají se také, že může mít negativní dopad na jakost pitné vody v Drážďanech. Z těchto důvodů je tedy finanční podpora výstavby jezů z německé strany vyloučena a náklady na výstavbu (7–9 miliard korun)8 bude tedy muset obstarat stát sám z peněz získaných od svých jediných jistých zdrojů – daňových poplatníků. Co z toho pak budou mít lidé, kteří nepřímo přispěli na stavbu jezů? Určitě

6

Škaloud, V., Janoušek, A., Výjimka pro stavbu jezů na Labi nebude, Deníky Bohemia: Děčínský deník,

ročník XII/44, 21. 2. 2004. 7

(ves, ČTK), Boj o jezy na Labi jde do finále, obě strany přiostří, MF DNES, Severní Čechy, ročník

XV/46, 24. 2. 2004. 8

Podrobněji se bude finančnímu aspektu projektu věnovat kapitola zaměřená na ekonomický pilíř trvale

udržitelného rozvoje.

5


se v regionu dočasně zvedne zaměstnanost. Lodní doprava je také jistě ekologickou a levnou alternativou, ale má smysl i nyní, když byl právě dostavěn nákladný a ve všech ohledech moderní železniční koridor, který dokáže lodní dopravě téměř ve všech aspektech konkurovat? Jaký vliv by měla výstavba jezů na obyvatele v Malém Březně a Prostředním Žlebu? Dokázala by skutečně zachránit bankrotující Českou plavbu labskou? Vyplatí se vůbec výstavba jezů někomu jinému, než stavební firmě, která ji bude realizovat? Spousta otázek a těžké hledání odpovědí. K jejich nalezení je třeba zohlednit veškeré aspekty, které se ve spletitých nitkách souvislostí často ztrácejí a nebo jsou dokonce záměrně uschovávány. ¾ Pokusím se tedy tuto pavučinu rozplést a nalézt i zhodnotit všechny důležité aspekty a okolnosti, které je třeba brát v potaz ve chvíli, kdy stojíme před otázkou, zda stavbu realizovat, či nikoli. ¾ Jako klíč a vodítko k hledání všech souvislostí a vazeb použiji zásady strategie, kterou v tomto případě považuji za základní a neopomenutelnou – strategii trvale udržitelného rozvoje. Pokusím se dokázat, že tato strategie je vhodná pro nalezení všech podstatných vazeb a souvislostí. Domnívám se, že je vhodným nástrojem pro posouzení všech aspektů, a že její principy jsou nejlepšími kritérii pro komplexní posouzení dopadů takového záměru, jako jsou právě jezy na Labi. ¾ Pomocí metody párového rozhodování – Saatiho trojúhelníku, výsledné Saatiho matice a na ní navazujících metod (pro srovnání použiji tři podobné metody –metodu váženého součtu WSA, metodu TOPSIS a metodu ELECTRE I) se pokusím o multikriteriální analýzu všech podstatných aspektů.

6


2.1 Hypotézy Na úvod je nutno uvést hypotézy, které v závěru své práce potvrdím, nebo vyvrátím.

Hlavní vstupní hypotézy:

1) Výstavba dvou plánovaných vodních děl na Labi bude mít zásadní dopady na přírodu, krajinu, biotopy a ekotopy. Dojde k nenahraditelným škodám.

2) Strategie trvale udržitelného rozvoje a jeho principů je vhodná pro komplexní posouzení dopadů stavby a pro přijetí optimálního obecně přijatelného rozhodnutí. Několika základním informacím o koncepci trvale udržitelného rozvoje, její historii a ujasnění jejích základních principů věnuji jednu z následujících kapitol. Nyní se však ještě krátce zmíním o metodách, které ve své diplomové práci použiji.

3 Metodologický postup 3.1 Metody a techniky, které budou v práci použity: ¾ analýza dokumentů ¾ srovnávací analýza dokumentů ¾ ekonomické srovnávací analýzy (porovnání ekonomických rozvah) ¾ terénní průzkum ¾ analýza literatury a dostupných článků ¾ metody oceňování ¾ právní analýzy ¾ multikriteriální analýza (metoda párového rozhodování – Saatiho trojúhelník, Saatiho matice, metoda váženého součtu WSA, metoda TOPSIS a metoda ELECTRE I)

7


3.2 Postup: 1) Celou problematiku se kvůli lepší přehlednosti nejprve pokusím rozdělit do tří základních oblastí (práce tedy bude obsahovat tři hlavní „středové“ kapitoly). Bude se jednat o základní pilíře trvale udržitelného rozvoje, o tři propojené oblasti, z nichž každá hraje v procesu rozhodování svou důležitou roli. 2) Dále pro ujasnění a přehlednost již v následující kapitole uvedu, kromě tří základních pilířů, i hlavní zásady a principy trvale udržitelného rozvoje. Těch se pak budu držet v celé práci a přímo v textu vždy zmíním, kterého z principů se daná oblast týká. 3) Na konci každé ze tří hlavních hlavních kapitol pro přehlednost sestavím tabulku sestávající z jednotlivých kritérií, ke kterým se daná oblast vztahuje, a pokusím se je přiřadit k jednotlivým principům, ke kterým se vztahují, popř. se kterými souvisí. Pro ujasnění doplním do tabulky rovněž charakter dopadu stavby jezů na každou z konkrétních oblastí. 4) Z jednotlivých tabulek pak na závěr sestavím jednu společnou, která bude obsahovat všechna nalezená kritéria. 5) Zjištěným kritériím pak pomocí metody párového porovnávání – Fullerova trojúhelníku a Saatiho matice přiřadím váhy. Pomocí další metody je pak seřadím dle stupně důležitosti. Při výběru a přisuzování preferencí v rámci párového rozhodování mi pomůže právě koncepce trvale udržitelného rozvoje, přesněji jeho jednotlivé principy. Každé z nalezených kritérií se totiž váže k jednomu nebo více zásadním principům trvale udržitelného rozvoje. Je tedy zřejmé, že těm kritériím, které se vážou k většímu počtu principů, pak přisoudím větší důležitost. Velkou roli zde také sehraje síla konkrétní vazby mezi zjištěným kritériem a s ním souvisejícími principy trvale udržitelného rozvoje. Tím by se mělo v závěru práce ukázat, zda je strategie trvale udržitelného rozvoje

skutečně

vhodnou

koncepcí

k posouzení

všech

souvislostí

a

rozhodujících kritérií, a zda je schopna pomoci nalézt společensky nejprospěšnější řešení. Koncepce trvale udržitelného rozvoje se tak stane v rámci mé práce nástrojem jak analytickým, tak i syntetickým. K výpočtům matic použiji doplněk programu Excel Sanna, který obsahuje jak programy na přiřazení vah (Fullerův trojúhelník, Saatiho matice), tak i vhodné metody na závěrečné vyhodnocení zadaných informací – pro lepší porovnání a 8


ověření jsem se rozhodla aplikovat dokonce tři metody (metodu váženého součtu WSA, metodu TOPSIS a metodu ELECTRE 1). Podrobněji se o jednotlivých metodách zmíním před jejich samotným použitím při závěrečném vyhodnocení zjištěných dat. 6) Pomocí všech získaných informací a výpočtů pak v závěru potvrdím či vyvrátím vstupní hypotézy.

4 Strategie trvale udržitelného rozvoje a její základní principy Jako první přinesla do světa politiky myšlenku trvale udržitelného rozvoje norská ministerská předsedkyně Harlem Gro Brundtlandová v knize Naše společná budoucnost už v roce 1987. Základem se stala myšlenka, že hospodářský růst musí být usměrňován tak, aby nedocházelo k ničení základny přírodních zdrojů, a potřeby současné generace nebyly naplňovány na úkor generací příštích. Důraz je také kladen na veškeré aspekty lidského života a jeho skutečnou kvalitu. Od té doby se konala řada konferencí, setkání a summitů, na kterých se postupně strategie trvale udržitelného rozvoje začleňovala do mezinárodních úmluv, právních řádů i dlouhodobých akčních programů a politik. Postupně také docházelo k jejímu zdokonalování a rozšiřování na téměř všechny oblasti našeho života. Aby však byly její ideály naplněny, je potřeba brát v potaz veškeré vazby a souvislosti. Je také nutné si uvědomit, že realizace trvale udržitelného rozvoje znamená řadu postupných, ale zásadních změn nejen v ekonomickém a právním systému, ale také v řadě dalších odvětví. Je potřeba připravit se čelit mnoha novým problémům, které zatím nejsme schopni pohotově řešit a které nejsme v současné době schopni ani odhadnout.9 Ve snaze zakotvit koncepci trvale udržitelného rozvoje do právních systémů, mezinárodních úmluv i výukových programů, vznikla řada definic, které nazírají na

9

Nováček, P., Mederly, P., Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého,

Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc 1996

9


problematiku z různých úhlů a perspektiv. Z přednášek PhDr. Ivana Ryndy jsem tedy vybrala tu, která se mi zdá nejúplnější a nejvýstižnější:

„Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmetálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální a globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy.“ Světové společenství koncepci trvale udržitelného rozvoje přijalo na Konferenci o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v roce 1992. Ta se stala významným mezníkem na další cestě k udržitelnosti. Zejména po této konferenci byla totiž myšlenka trvale udržitelného rozvoje podpořena řadou dalších dokumentů. Stala se tak klíčovou součástí hospodářské a rozvojové politiky všech významných mezinárodních organizací a naprosté většiny zemí světa. Pětisetstránková Agenda 21, která je výsledkem konference v Riu, ve svých čtyřiceti kapitolách ukazuje cesty, jak udržitelnosti rozvoje dosáhnout v různých oblastech lidských aktivit.10 Zprávu o cestě k udržitelnosti podaly o deset let později všechny členské státy OSN na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu. Evropská unie dokonce přijala strategii trvale udržitelného rozvoje jako jeden ze svých hlavních cílů. Nalezneme jej v jednom z primárních pramenů práva EU – Amsterodamské smlouvě (článek 2 a 6). Trvale udržitelný rozvoj je však zakotven i v našem právním řádu. Nalezneme jej jednak ve státní politice životního prostředí a jednak v zákoně č. 17/1992 o životním prostředí, při jehož tvorbě se navazovalo právě na konferenci v Riu de Janeiro. Jeho základními principy bychom se tedy měli při rozhodování řídit… Stejně jako existuje řada definic trvale udržitelného rozvoje, nalezneme i mnohá pojetí jeho základních principů. Pro potřeby své práce jsem se rozhodla pro přehled základních principů trvale udržitelného rozvoje, jehož autorem je PhDr. Ivan Rynda:

10

Moldan, B., Ekologická dimenze udržitelného rozvoje, Karolinum, Praha 2001

10


4.1 Základní principy trvale udržitelného rozvoje I.

základní hodnotové principy: 1. společenství života a přírody – princip úcty a respektu k přírodě: a) jako k jedinému pramenu uspokojení našich potřeb (statky a služby poskytované přírodou) – princip nezastupitelnosti přírody: i) zdroje; ii) výpusti; iii)estetické, zdravotní, kulturní a jiné služby; iv) služby funkčních ekosystémů; b) k její vlastní vnitřní hodnotě – princip autonomní hodnoty přírody; c) k životu ve všech jeho formách (k biodiverzitě) – princip úcty k životu; d) k neživé přírodě – princip respektu k neživé přírodě; 2. společenství lidí – princip společenství: a) princip kvality společenství a sdílených hodnot; b) princip kvality života jednotlivce a jeho individuálního rozvoje; c) princip vzájemnosti – princip partnerství, nikoli rivality zejm. mezi subjekty tří pilířů; 3. člověk ve vztahu k přírodě a světu – princip přirozenosti člověka: a) lidské poznání – princip pokory: i) důvěra k vědě – princip vědeckosti; ii) respekt k limitům poznání – princip předběžné opatrnosti; b) lidské prožívání – princip subjektivity: i) citový vztah ke světu – princip emocionality; ii) subjektivní prožitek a poznání – princip autenticity; c) lidská mravnost – princip mravnosti:

11


i) individuální odpovědnost: 1) za sebe; 2) za společenství – za jakoukoli skupinu, jíž je jednotlivec členem; 3) za globální stav světa; ii) skupinová odpovědnost: všech institucí otevřené liberální občanské společnosti; II. strategické principy: 1. princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti: a) v prostoru: i) v ochraně přírody a životního prostředí a k jejich využití; ii) ve vyváženosti místní, regionální a globální; b) v čase – princip odpovědnosti vůči budoucím generacím; 2. princip limitu, nevratnosti změn, podle kterého by se mělo všemi způsoby předcházet nevratnému působení lidských činností na ekosystémy, na biogeochemické a hydrologické cykly i na přírodní procesy, které jsou schopny udržovat či regenerovat integritu ekosystémů; 3. princip koheze – efektivity, soudržnosti a výkonnosti institucí; 4. princip subsidiarity; 5. zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí, přijatá v Evropském společenství (high level of environment protection); 6. princip synergie; III. takticko-technické principy: 1. princip prevence a řešení krizí (prevention principle) – oproti principu „konce potrubí“ („end-of-pipe“ principle); 2. princip ekoefektivity – efektivní využívání spotřebovávatelných zdrojů: a) analýza nákladů a užitků (cost-benefit analysis); b) strategie dvojího vítězství (příjemné s užitečným, win-win strategy);

12


3. ekosystémový přístup – efektivní využívání nespotřebovávatelných zdrojů; 4. princip měřítka a nejmenší účinné dávky; 5. princip integrace (principle of integration) na všech úrovních: principy udržitelného rozvoje a úroveň ochrany životního prostředí musí být zahrnuty ve všech politikách zemí; 6. princip inkorporace – principy trvale udržitelného rozvoje musí být vtěleny do všech oblastí lidského života, resortních politik atd. (IPPC aj.) 7. princip spolupodílení (participace); 8. princip informovanosti; 9. princip individuace (respektu k místním přírodním, civilizačním a kulturním odlišnostem); 10. princip distribuce; 11. princip selekce – rozlišení a koordinace: a) společenské objednávky; b) odbornosti; c) soukromého zájmu; 12. princip ekonomizace: a) internalizace externalit; b) oceňování; c) „znečišťovatel platí“ („polluter pays“ principle); d) princip ekonomických nástrojů; 13. princip technologizace – BAT; 14. princip synergie. Tyto základní principy je třeba zohlednit ve všech rozhodovacích procesech, tedy i v případě labských jezů. Ale byly skutečně zohledněny? A pokud ne, jak nastavit institucionální procesy a vůbec celý systém tak, aby jejich zohlednění bylo zajištěno? Je to vůbec možné?

13


Nakonec však bude záležet jen na nás, jak náš fungující systém zdokonalíme a co se stane skutečnou prioritou… Koncepce trvale udržitelného rozvoje vychází z toho, že právě rozvoj (chápaný jako směřování k vyšší kvalitě) nesmí zanedbat žádný ze svých hlavních rozměrů: •

Ekonomický rozměr (ekonomický pilíř trvale udržitelného rozvoje) Vychází z nutnosti zachovat při veškeré hospodářské činnosti základní kapitál a

využívat jen vyprodukovaného zisku. Týká se to jak kapitálu vyrobeného (fyzický kapitál), tak i lidí samotných (tzv. lidský kapitál) a stejně tak i kapitálu přírodního, protože z ekonomického pohledu lze nahlížet na přírodní zdroje jako na různé druhy přírodního kapitálu, který je třeba zachovat (viz princip nezastupitelnosti přírody I/1a). V rámci své diplomové práce se však v rámci tohoto pilíře zaměřím na ekonomické souvislosti v problematice stavby jezů na Labi. Půjde zejména o efektivnost stavby a návratnost investic, včetně souvislostí v rámci celé dopravy a ekologičností vodní dopravy vůbec. •

Ekologický rozměr (environmentální pilíř trvale udržitelného rozvoje) Týká se přírody jakožto životodárné entity, bez níž není lidstvo schopno přežít.

Jsme součástí biosféry a jsme plně závislí na přírodních zdrojích a životodárných globálních systémech, jako je klima, atmosféra, hydrologický cyklus apod. Příroda má svou hodnotu, kterou každý může chápat jinak. V rámci ekosystémů je vše propojeno, vše souvisí se vším. Každý z ekosystémů má určitý limit, hranici, mez narušení, která v případě jejího překročení znamená jeho zhroucení. Ve své práci se tedy v rámci environmentálního pilíře zaměřím na možné dopady stavby jezů na říční a pobřežní ekosystémy a na jednotlivé druhy, které jsou s těmito lokalitami svázány. •

Sociálně-institucionální a lidský rozměr (sociálně-institucionální pilíř trvale udržitelného rozvoje) Týká se jak jednotlivců, tak fungování celé společnosti, všech procesů, politik a

vazeb. Jeho součástí je řešení sociálních problémů jako je chudoba, negramotnost či nezaměstnanost. Ale v rámci toho je třeba myslet i na systémové změny a optimální nastavení procesů ve společnosti, které by vedlo právě ke zlepšení sociální situace.

14


Týká se kvality života jednotlivců ve všech ohledech. Zahrnuje jak životní úroveň, zdraví a vzdělání, tak i život ve zdravém a pěkném životním prostředí. V některých zdrojích je proto tento pilíř rozdělen na dva samostatné – na pilíř sociálně institucionální a pilíř lidský. Pro účel své práce jsem se rozhodla použít dělení, ve kterém jsou sloučeny v jediný. Tuto variantu jsem zvolila zejména kvůli přehlednosti a lepší manipulaci se získanými daty. Tyto pilíře jsou totiž v případě jejich oddělení natolik provázané, že některá z nalezených kritérií by se mohla opakovat, a to by výrazně narušilo závěrečné výpočty, porovnání a posuzování. Kromě toho, že se budu v průběhu celé práce odkazovat na již výše uvedené principy trvale udržitelného rozvoje, věnuji každému z těchto tří pilířů speciální kapitolu. Právě tyto tři pilíře jsou totiž základem pro skutečně komplexní posouzení záměru, jako jsou jezy na Labi. Kromě ekonomické návratnosti investic je potřeba zhodnotit veškeré dopady na životní prostředí, ale také například na nezaměstnanost v regionu či na kvalitu života lidí, jejichž život by stavba přímo či nepřímo ovlivnila. Právě o to se nyní pokusím v kapitolách věnovaným jednotlivým pilířům.

4.2 Rozhodovací procesy V úvodu hovořím o rozhodování a jeho skutečné obtížnosti, kterou si málokdo uvědomuje. Rozhodovací procesy se v každé zemi vytvářely odlišným způsobem a navíc se formují a mění stále. Každý projektovaný záměr, který se dotýká veřejného zájmu, a následný rozhodovací proces by však měly respektovat následující pravidla. 1. Předem známá pravidla rozhodování včetně konečné a odvolací instituce. 2. Zpracování projektu ve variantách ve stejné míře podrobností, včetně nulové varianty. 3. Stanovení

rozhodovacích

kritérií

(nákladnost,

bezpečnost,

dopravní

obslužnost, pracovní příležitosti, znečištění složek životního prostředí, jiné zátěže – např. hluk či přerušení biokoridorů). 4. Předložení projektu co nejširší veřejnosti, rozlišení tzv. pominutelných a nepominutelných účastníků řízení.

15


5. Doplnění kritérií a určení vah jednotlivých kritérií (multikriteriální analýza na základě přisouzení vah jednotlivým kritériím co nejširším spektrem zúčastněných stran, například pomocí párového rozhodování – tzv. Fullerův trojúhelník). 6. Vlastní přijímání a zodpovídání připomínek, nejméně ve dvou kolech. Povinností není v principu veškeré připomínky zohlednit (což často pro jejich protichůdnost ani nelze), ale zodpovědět. 7. Zhodnocení projektů včetně připomínek podle připravených kritérií a jejich vah. 8. Zvláštní zhodnocení negativních dopadů, zejména na životní prostředí (EIA, SEA). 9. Nabídka kompenzací, nejprve v naturální formě (například náhrada postižené veřejné zeleně výsadbou v určité lokalitě, ale nemusí jít vždy o náhradu ve stejné formě), nelze-li jinak, i ve formě finanční. 10. Po splnění všech zákonných náležitostí a popsaných principů následuje konečné rozhodnutí (případně odvolací proces a ne/realizace zvolené varianty). Byla však ve mnou zkoumaném případě veškerá základní pravidla pro rozhodování skutečně respektována a splněna, stejně jako všechny principy trvale udržitelného rozvoje? Některé z nich ano, ale najdeme i několik neopomenutelných, které nakonec opomenuty byly… Během zpracovávání pohledů na věc v rámci jednotlivých pilířů trvale udržitelného rozvoje a jejich principů tedy současně budu věnovat pozornost i dodržování základních kritérií v procesu rozhodování. Na úvod se však zaměřím nejprve na samotný hnací motor urputných snah po stavbě nových jezů a zdymadel. Byť hlavní hnací silou jsou bezesporu finance, se stavbou jezů související (kterým bude věnována jedna z hlavních kapitol), neméně důležité jsou historické souvislosti. Podívejme se tedy do historie využívání a přeměňování vodního toku a pokusme se nalézt jednu z příčin postupné a nenápadné přeměny nespoutané řeky na plavební kanál. Proberme se řadou proměn, které dokázaly řeku jak ničit, tak i chránit...

16


5 Historie splavňování Labe Labe byla odjakživa zdroj života. Dávalo vodu jak pro dobytek, tak pro pole. A odpradávna sloužilo také jako významná dopravní cesta. Dnešní podoba toku Labe je výsledkem dlouhodobých úprav jak jeho řečiště a břehů, tak i jeho okolí. Zásahy do přirozeného charakteru řeky probíhaly sice po celá staletí, ale rozhodující změny nastaly až v průběhu posledních zhruba 150 let v souvislosti s rozvojem říční plavby, železniční dopravy, průmyslu a obchodu. Ve 20. století k nim přibyly další obory využívající potenciál labského toku – energetika a vodohospodářství. Labe vždy sloužilo především jako přirozená dopravní tepna, která společně s Vltavou zajišťovala propojení jak uvnitř Čech, tak i spojení se Saskem. Později k tomu přistoupila i skutečnost, že Labe se stalo naší jedinou přirozenou spojnicí s mořem. Proto téměř všechny úpravy Labe vycházely z potřeb plavby a směřovaly k jejímu usnadnění. Většina zásahů byla vyvolána snahou po odstranění překážek, které bránily plavbě. A těch nebylo původně málo – balvany, skalní prahy, silné proudy, mělčiny u ústí labských přítoků či řada malých ostrůvků. První známé zásahy do labského toku pocházejí z doby vlády Karla IV. Ten ve snaze podpořit rozvoj labské dopravy dal příkaz k vylomení nejnebezpečnějších skalisek pod Střekovem a k odstranění nebezpečných balvanů z plavební dráhy. Ve stejné době byla přijata i první opatření k ochraně před povodněmi – ochranné zdi a úpravy břehů. Takové zásahy však byly v podstatě málo významné a ani drobné úpravy toku v dalších staletích charakter labského toku výrazněji neovlivnily. Markantnější zásahy nebyly nutné, protože malý objem labské dopravy, navíc provozovaný malými čluny s nízkým ponorem, je nevyžadoval. Tento stav se změnil až v polovině 18. století, kdy s postupným růstem významu labské přepravy rostly i nároky na úpravu labského toku. Proto bylo v roce 1770 zřízeno zemské plavební vodní ředitelství, které projektovalo a řídilo všechny vodní stavby v Čechách. Ve stejné době bylo vydáno i prohlášení, že všechny splavné toky jsou majetkem státu. Stát však tímto prohlášením na sebe převzal i povinnost financovat všechny stavby a úpravy na všech splavných tocích monarchie, tudíž i na Labi. Těch však bylo

17


až do poloviny 19. století poměrně málo a navíc se jednalo většinou o zásahy malého rozsahu. Zásadní změny přineslo zahájení paroplavby v roce 1838 a provoz velkých osobních a vlečných parníků. S prudkým růstem objemu přepravy (šlo především o přepravu hnědého uhlí, surovin, hotových výrobků, cukru a strojů v objemu kolem dvou milionů tun ročně) výrazně vzrostly i nároky na stav plavební dráhy. Určujícími faktory se tak staly její hloubka a šířka, čemuž byly podřízeny prakticky všechny následné úpravy labského toku. Jejich první etapa byla zahájena v roce 1873, kdy započaly rozsáhlé práce na prohloubení koryta řeky a na odstranění všech plavebních překážek. Vyhloubená plavební dráha byla zajištěna podélnými opěrnými zdmi a úpravou ústí přítoků. Nejrozsáhlejší regulační práce proběhly u Povrlů, Roztok, Přerova, Loubí a Dolního Žlebu. Vzhledem k zanášení koryta probíhaly pak prohrábky vyhloubené plavební dráhy prakticky permanentně. Již tato první etapa regulačních prací znamenala výrazný zásah do dosavadního charakteru Labe. Jejím výsledkem bylo prohloubení řečiště o 20– 30 cm, zpevnění břehů hrázemi a výstavba velkých vodních staveb jako jsou přístavy, překladiště a mosty. Koncem devatenáctého století předčilo Ústí nad Labem v překládce dokonce i Terst, v té době největší rakouský námořní přístav.11. Ještě rozsáhlejší změny v charakteru labského toku přinesla druhá etapa regulačních prací, která proběhla v letech 1896–1936. Jejím výsledkem byla kanalizace Vltavy a Labe mezi Prahou a Ústím nad Labem, v jejímž rámci bylo postaveno 6 vodních stupňů (jezů a plavebních komor) na Vltavě a 7 stupňů na dolním Labi pod Mělníkem. Jejich výstavba byla prakticky ukončena do roku 1914 a pouze největší stavba, střekovské zdymadlo, bylo postaveno až v letech 1924–1936. Jeho realizace byla tehdejší největší vodní stavbou u nás a poprvé se zde uplatnil nový prvek ve výstavbě vodních děl: součástí zdymadel se stala hydroelektrárna, která tak zahájila éru pozdějších přehrad spojených s výrobou elektrické energie. Mimo kanalizační trendy zůstal pouze úsek Ústí nad Labem – státní hranice. Na tyto rozsáhlé úpravy dolního toku Labe navázala v letech 1920–1938 kanalizace středního Labe (Pardubice – Mělník), která tak dokončila přeměnu převážné části řeky Labe z přirozeného toku na plavební kanál.

11

Pigula, T., Labe na hranici, Koktejl, č. 1, Ročník XIII., str. 35, leden 2004

18


S výrazným poklesem objemu labské přepravy od 30. let 20. století klesl i zájem státu na financování dalších rozsáhlejších úprav labského toku. Proto většina akcí až do dnešních dnů směřovala převážně jen k uchování dosaženého stavu, popřípadě k jeho alespoň minimálnímu zlepšení. Většina získaných prostředků tak směřovala především do modernizace technického zázemí plavby jako jsou přístavy, překladiště či přímo plavidla a k posílení její pozice v rámci dopravní sítě. Projekty na výrazné úpravy labského toku se znovu vynořily až v posledních deseti letech, a to především pro úsek Ústí nad Labem – státní hranice, kde by podle názoru investorů měly pomoci vyřešit neustále se zhoršující plavební poměry a umožnit pravidelnou celoroční nákladní plavbu.12 Ukazuje se však, že není zcela jisté, zda by dva nové jezy dokázaly oživit skomírající lodní dopravu. Vždyť podél vodní trasy vede nový železniční koridor a přeprava zboží loděmi klesá i v letech prokazatelně splavných. Navíc se už v roce 2001 objevila nabídka tlačných souprav,13 které dokáží s ponorem pouhých 90 centimetrů přepravovat až 700 tun štěrku.14 Nabízí se tedy otázka, zda není pro Českou plavbu labskou jednodušší zakoupit několik „lehčích lodí“ a ve dnech s malým stavem vody používat je… Ale jak už víme, okolností a spletitých vazeb je kolem jezů mnoho, a pro opravdu komplexní posouzení je třeba řádného utřídění všech souvislostí. Zaměřím se tedy na souvislosti v rámci prvního z pilířů trvale udržitelného rozvoje.

6 Pilíř environmentální 6.1 Princip úcty a respektu k přírodě a obtížnost rozhodování Posouzení důsledků stavby na tento pilíř se může na jednu stranu zdát jednoduché a poměrně jasné, ale mnohem obtížnější je pak samotné srovnávání a posuzování s ohledem na pilíř ekonomický či sociálně-institucionální. Musím také předem upozornit, že pilíře jsou natolik pevně provázány, že není možné je úplně

12

Cvrk, F., (příspěvek do publikace Labe), Šutera, V., Kuncová, J., Vysoký, V., Labe, Ústí nad Labem.,

Ústí nad Labem 2001 13

Páleník, M., Nízkoponorové lodě, Alternativy pro sever, mimořádné vydání, 2002/4

14

Heidelbergský stavební podnikatel Dieter Grimmig přišel s projektem lodě s nízkým ponorem. Nechal

si vynález patentovat a také ověřit experty v Bad-Schandau. Ti skutečně potvrdili výše uvedenou schopnost Grimmigových lodí.

19


oddělit. Vždy během průzkumu oblasti jedné narazíme na nitky souvislostí a vazeb na oblasti mnohem vzdálenější. Velkým problémem v případě environmentálního pilíře zůstává vyčíslení škod na životním prostředí. Víme, že již existují metody, které se tímto zabývají, ale skutečnou cenu zničené přírody vyčíslit nelze. Přesto pokládám za důležité se v této souvislosti zmínit alespoň o jedné z nejznámějších metod oceňování životního prostředí. Jedná se o Hessenskou metodu, a přesto že ji ve své práci nepoužiji, alespoň pro dokreslení popíši, v čem spočívá. Tato metoda uspořádává části přírody (biotopy) na konkrétním území (například v rámci celé České republiky) prostřednictvím bodového hodnocení podle jejich ekologické kvality a následně převádí hodnotu bodu na peněžní jednotky v souladu s průměrnou efektivností skutečných vkladů do ochrany přírody a krajiny. Jde o to zpracovat úplný seznam typů biotopů na daném území a navrhnout jejich bodové ohodnocení včetně koncipování koeficientu pro každý konkrétní biotop.15 Výsledkem je pak konkrétní částka – cena přírody. Můžeme tak získat jak cenu jednoho malého biotopu, tak i cenu přírody na území celé České republiky. Přesto, že cenu některých přírodních zdrojů již určit dokážeme, mnohdy neviditelné, ale přesto životodárné funkce ekosystémů, krásy přírody či dokonce její vnitřní hodnotu (kterou jí navíc mnozí stále odpírají) zkrátka penězi vyčíslit nelze. Jak tedy prosadit v bitvách, kde hlavními zbraněmi jsou čísla a tabulky, zájmy přírody? Pokud by byl respekt k její hodnotě jakožto základní pravidlo zakotven v povědomí každého, byla by komunikace mnohem snazší. Strategii trvale udržitelného rozvoje však může každý chápat poněkud odlišně. Existuje tolik výkladů a definic, že často mohou být i zastánci stejné strategie na rozdílných stranách. Například v diskuzi k jezům na www.decin.cz vystoupil 23. února 2004 děčínský zastupitel (a zároveň člen představenstva ČSPL) Miroslav Šefara se slovy: „Zelení v Evropě by valili oči, jaké bojovníky proti vodní dopravě máme v Čechách. Až bude v Ústeckém kraji pětadvacetiprocentní nezaměstnanost, pak se lidé začnou zajímat o to, co chtějí. Jestli to bude rezervace, nebo vyvážená ekonomika se všemi aspekty udržitelného rozvoje.“16

15

Seják, J., Dejmal, I., Hodnocení a oceňování biotopů České republiky, Český ekologický ústav, Praha

2003 16

Převzato z diskuze k jezům na www.decin.cz, 23. 2. 2004

20


Těžko říci, kterých principů trvale udržitelného rozvoje se drží pan Šefara, ale princip úcty a respektu k přírodě k nim patří zřejmě jen okrajově. Nebo snad věří, že vyvážená ekonomika ochrání přírodu nejlépe? Nemyslím, že by vyvážená ekonomika ochránila přírodu, stejně jako nevěřím, že stavba jezů pomůže vyvážit naši ekonomiku. Ale to jen pro ukázku a zamyšlení se nad obtížností a často i nejasností ve věcech posuzování, co je udržitelnější, správnější a nakolik jsou pilíře skutečně svázány… Jak ale na poli rozhodování prosadit zájmy přírody? Jak přesvědčit rozhodující, aby přijali ty principy trvale udržitelného rozvoje, které souvisí s její vnitřní či estetickou hodnotou? Byť jsou tyto principy zakotveny v mezinárodních úmluvách, primárních pramenech práva Evropské unie, či dokonce politikách jednotlivých států včetně té naší, do povědomí mnoha lidí doposud nevstoupily. Ale proč? Je to dáno naším technokratickým pojetím světa? Prioritami danými výchovou? Dohadovat se o příčině není předmětem této práce, ale každopádně je zde řada faktorů a skutečností, které pomáhaly utvářet naší civilizaci, stejně jako naše smýšlení o světě. A jak tedy prosadit zájmy přírody v tak zvláštní společnosti? Napadá mě jediná možná strategie. Člověk zastupující na poli diskuze environmentální zájmy musí použít jiných zbraní a přesvědčit své kolegy o ceně přírody jinak. Nesmí opomenout žádný z možných dopadů, žádnou souvislost. Musí zapůsobit na svědomí ostatních, donutit je k zamyšlení a přesvědčit, aby se oprostili od mnohdy zkostnatělého zažitého pohledu na svět, vymanili se ze světa techniky a pochopili, že ochrana přírody je i v jejich zájmu (mnohdy větším než tučný zisk). Aby alespoň na chvíli vnímali svět skutečnýma očima a uvědomili si, proč a díky čemu zde žijeme. Rozhodování pak už je na svědomí jednotlivců. Nejdůležitější je však zahrnout skutečně vše. Být opravdu důsledný. Jak všechny přímé dopady, tak i následky. V prvních řádcích této kapitoly píši, že se to mnohdy může zdát jednoduché, ale zhodnotit skutečně všechny dopady na životní prostředí je nemožné. Ani nejlepší vědci nedokážou dohlédnout všech souvislostí. Často nejsme schopni odhalit ani všechny přímé dopady. Vždyť už jen zjistit, co všechno se na konkrétních lokalitách nachází nebo kam až zasahují vazby rozsáhlých ekosystémů, je nadlidský úkol. A v případě řek, jako je Labe, to platí dvojnásob. Přesto se týmy odborníků pokusily, a myslím, že velmi úspěšně, o takové zhodnocení. V následujících kapitolách se tedy pokusím sestavit alespoň základní kostru a přehled všech podstatných environmentálních aspektů, dopadů a souvislostí, které by měly být do komplexního

21


posouzení zahrnuty. Informace budou čerpány jednak z dostupných zdrojů a jednak z vlastního terénního průzkumu.

6.2 Charakter řeky Řeka se ve svém dolním toku vyznačuje poměrně velkým spádem. Nadmořská výška dolní hladiny Labe pod zdymadlem Střekov je 134,50 m, horní hladina má nadmořskou výšku 141,7 m. Oproti 115,00 m nadmořské výšky u státní hranice (zároveň nejnižší místo ČR) činí převýšení 18,5 m na výše uvedených 37 km toku. Plavební stupně mají být vybudovány v nadmořské výšce 130,00 m (Malé Březno) a 124,50 m (Prostřední Žleb). Výstavbou plavebních stupňů by došlo v některých významných lokalitách k trvalému zatopení a tím i k nevratným změnám. Výše vodní hladiny by se stabilizovala, snížila by se rychlost proudění vody a omezilo kolísání výše hladiny. To by negativně ovlivnilo rostlinné i živočišné druhy, vázané na vodu proudící, na periodické obnažování štěrkopískových náplavů, stejně jako pravidelné zaplavování luhů (změnou vodního režimu by obdobným způsobem byly navíc ovlivněny i ekosystémy v ústí drobných přítoků v celém úseku). Celý tento úsek Labe si i přes četné zásahy podél obou břehů zachoval svou ekologickou jedinečnost. Nacházejí se zde dvě chráněné krajinné oblasti. Po obou stranách labského údolí se rozprostírá CHKO České středohoří, a dále po proudu (mezi Děčínem a Hřenskem) pak CHKO Labské pískovce, jejímž jádrem je Národní park České Švýcarsko. Neregulovaný úsek Labe byl dokonce zařazen do seznamu významných mokřadů České republiky jako mokřad regionálního významu. Nesmím také opomenout skutečnost, že v roce 2003 se zpracovával návrh zapsání pískovcových skalních měst Českého ráje do světového dědictví UNESCO. Předepsanou součástí návrhu bylo srovnání s podobnými oblastmi v Čechách, Evropě i ve světě. Z posuzování odborníků vyplynulo, že v pískovcových oblastech mírné klimatické zóny mají Labské pískovce jedinečné postavení. Svou hloubkou 300 metrů je labský kaňon největším pískovcovým kaňonem v Evropě a má tedy reálnou naději, že bude do seznamu UNESCO zapsán.17 Jak již bylo výše řečeno, Labe zde stále není uměle vzedmuto žádnými stupni, jeho voda tedy poměrně rychle plyne a její hladina často silně kolísá. Tím je i přes některé drobné stavební úpravy z minulosti udržován přírodní charakter řeky (ten je 17

Pigula, T., Labe na hranici, Koktejl, č. 1, Ročník XIII., str. 35, leden 2004

22


navíc uchováván mimořádnou péčí obou chráněných krajinných oblastí). Kolísavý průtok a výška hladiny také výrazně odlišují úsek od splavněných částí Labe. Vyskytují se zde významné biotopy, jako jsou zaplavované lužní lesy, periodicky obnažované dno či štěrkové a písečné náplavy, vymývané přívalovými vodami. Nalezneme zde bohaté lužní porosty keřových a stromových vrb s příměsí topolů, jasanů, javorů a habrů, které lemují řeku v užším nebo širším pásu. V některých místech pak dokonce přecházejí v rozsáhlejší lužní porosty. Mezi Ústím nad Labem a Děčínem je značný rozdíl v charakteru obou břehů. Levý břeh je z větší části zastavěn silnicí I. třídy Ústí nad Labem – Děčín a mezinárodním železničním koridorem. Pravý břeh je mnohem širší, silnice i mnohem méně významná železnice jsou vzdálenější od břehu, a navíc mnohem méně využívané než na břehu levém. V úseku mezi Děčínem a státní hranicí už nejsou rozdíly mezi oběma břehy tak markantní. Pravý břeh je zde dokonce téměř nevyužívaný a pro svou špatnou dostupnost lidmi nenavštěvovaný. Důležitými prvky utvářejícími charakter této části toku jsou tůně, slepá ramena a zanesené koncentrační hrázky, které byly vystavěny v průběhu dvacátého století pro zvýšení hladiny v řece18 (k jejich zachování mimo jiné došlo díky tomu, že nebyly uskutečněny žádné drastičtější úpravy koryta). Právě taková místa v těsném okolí řeky se vyznačují největší členitostí a biodiverzitou. V jejich okolí nalezneme nejbohatší a nejrozsáhlejší lužní porosty.19

6.3 Předpokládané dopady stavby jezů na labskou flóru a faunu Právě lužní porosty, mělké tůně, trhliny bahnitých břehů i štěrkopískové naplaveniny přinášejí množství potravy a úkrytů rozmanitým živočišným druhům. Řeka sloužila jako vodní cesta nejen lososům (Salmo salar), kteří se díky lepší péči o vodu v řekách znovu vrátili, ale i mihuli říční (Lampetra fluviatilis), placce pomořanské (Alosa alosa) či platýsům bradavičnatým (Platichtys flesus). Z Německa k nám podél Labe znovu doputoval, u nás v devatenáctém století vyhubený a dnes chráněný, bobr 18

Deníky Bohemia, Hentschel, W., Hlinka, D., Vodní díla na Labi…, 13.6. 2000

19

Vorel, A., Vlachová, B., Vávra, T., Příloha F. II – Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí

(E.I.A) Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe od Střekova po státní hranici – zadání MDS ČR 1999

23


evropský (Castor fiber), který patří dokonce mezi kriticky ohrožené druhy, podobně jako například ostralka štíhlá (Anas acuta Linnaeus), či zmije obecná (Vipera berus Linnaeus). Nalezneme zde však i další silně ohrožené druhy, jako je například mlok skvrnitý (Salamandra salamandra /Linnaeus), nebo ledňáček říční (Alcedo atthis Linnaeus). Z chráněných rostlin můžeme uvést drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis),

šáchor hnědý (Cyperus fuscus), či potočnici lékařskou (Nasturtium officinale). V přílohách naleznete podrobný seznam jak rostlinných, tak i živočišných druhů, které se v daných lokalitách v současné době nacházejí. Současně s obnovením snah o kanalizaci posledního úseku Labe došlo totiž i k obnovení přírodovědných průzkumů tohoto úseku. Zejména počátkem devadesátých let zde byly tedy zahájeny daleko podrobnější průzkumy flóry a fauny.20 Díky tomu bylo zjištěno, že v dlouhodobě stabilizovaných ekosystémech pobřežní zóny prokazatelně přežívá řada ohrožených a mizejících organismů (někdy jde o poslední lokalitu na území České republiky. Dalším důvodem pro zachování charakteru řeky v její stávající podobě jsou velice křehké vazby bohaté fauny bezobratlých na specifické biotopy neupravených břehů Labe. Fauna bezobratlých, stejně jako obratlovci, potřebuje ke svému vývoji odpovídající biotopy. To je nutno vzít v úvahu při rozhodování o nutnosti zachovat i malé specializované biotopy, které se na březích Labe dosud vyskytují. Jedná se hlavně o již výše zmiňované štěrkopískové břehy, během roku nepravidelně vymývané nárazovým kolísáním hladiny a jednoletými vodami, které přinášejí dostatečné množství potravy pro drobnou faunu. Dalším místním specializovaným biotopem jsou hluboké bahnité břehy, které s poklesem hladiny v Labi do hloubky praskají a ve vzniklých trhlinách se zdržuje specializovaná fauna bezobratlých. Místní tůně a jejich břehy se tak stávají domovem početné skupiny bezobratlých, kteří se jinde v povodí Labe nevyskytují. Velmi zajímavé jsou také takzvané „mikrobiotopy“ veliké často jen několik metrů čtverečních, které jsou na obou březích mozaikovitě rozšířené. Jsou to biotopy jemných písků s malým porostem bylin. Během podrobných průzkumů se zde podařilo prokázat kolem 200 druhů střevlíkovitých brouků. Odhaduje se, že nejméně 40 druhů z nich by se při poškození svého biotopu zde nebylo schopno zejména kvůli absenci

20

Šutera, V., Kuncová, J., Vysoký, V., Labe, Ústí nad Labem 2001

24


náhradních biotopů dále vyvíjet.21 Jedná se totiž o druhy, které se vyskytují pouze na těchto specializovaných biotopech velké řeky. Střevlíkovití brouci jsou nejvhodnější studijní skupinou pro podobné průzkumy, protože se jedná o brouky úzce vázané na určité typy prostředí, a to od druhů vyskytujících se na různých biotopech až po druhy známé pouze z jednoho typu biotopu. Podobná pozorování jsou potvrzená i z jiných skupin hmyzu a další fauny bezobratlých. U řady druhů zde nalezneme poměrně pevnou vazbu na konkrétní břehové porosty. V podstatě lze říci, že většina z nich je často potravně i vývojově úzce vázána na určitý druh, rod nebo čeleď rostlin. V praxi pak platí, že jakmile zmizí živná rostlina, zákonitě zmizí i živočišný druh na ni vázaný. Stejná situace je i s faunou pod vodou – každá zaniklá tůň je lokální katastrofou pro řadu druhů bezobratlé fauny od měkkýšů až po potápníky, vodomily, některé ploštice, vážky, ale i řadu dalších druhů. Tyto druhy nenaleznou nikde náhradní stanoviště, protože dosavadní síť typických labských tůní je velmi řídká a tyto druhy často nejsou schopné se během tak krátké doby přemístit jinam. Pouze vyvážený biotop, který se v přírodě vytváří celá desetiletí, umožňuje výskyt takto specializovaných druhů. Proč je kladen tak velký důraz i na faunu, je tedy jasné. Jedná se o nenahraditelnou potravní složku všech obratlovců bez rozdílu, ať už se jedná o ryby, obojživelníky, plazy, ptáky či savce. Pokles druhové skladby vždy naruší potravní nabídku pro řadu druhů obratlovců, kteří taková místa pak opouštějí a vyhledávají jiné oblasti, kde mají vyhovující potravu. Jako příklad lze uvést druhovou skladbu obratlovců nad jakoukoliv říční přehradou v porovnání s přírodě blízkými lokalitami s technicky neupravenými břehy. Pokud byly takové studie v naší republice prováděné, pak minimálně o 30 % více druhů obratlovců se vyskytuje v přírodně zachovalých nebo přírodě blízkých úsecích tekoucí vody oproti úsekům nad přehradami s doprovodným technickým zajištěním břehů, jako je například kaskáda na Vltavě. Rozdíl v počtu druhů fauny obratlovců zde žijících je přírodovědci odhadován až na 40 % (to samozřejmě souvisí i s výskytem fauny bezobratlých, která je jejich hlavní potravou nebo hlavní složkou jejich potravního řetězce). Rekapitulace deseti let přírodovědeckých průzkumů úseku Labe mezi Střekovem a Německou státní hranicí, jejichž výsledky jsou pečlivě a přehledně shromážděny 21

Dostál, J., Regionální problematika vodních cest a záměru výstavby DOL v povodí Labe, Arnika,

Děčín 2004

25


v publikaci Labe, potvrzuje velkou druhovou pestrost. Pro základní přehled přikládám tabulku, kterou sestavili autoři publikace:22

Flóra a fauna v dotčených lokalitách: Tabulka 1 počet celkem

zvlášť chráněné*

Mechorosty

101

12**

Cévnaté rostliny

653

5

Bezobratlí

998

12

Obratlovci

202

51

Poznámka k tabulce: * § 48 zákona ČNR číslo 114/1992, o ochraně přírody a krajiny ** Mechorosty zatím nejsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy rostlin ve smyslu zákona ČNR číslo 114/1992 Sbírky, o ochraně přírody a krajiny. Podle Předběžného seznamu ohrožených mechorostů České republiky patří mezi ohrožené až kriticky ohrožené mechorosty 12 druhů z tohoto úseku Labe.

Jak je z tabulky zřejmé, žije na dolním Labi daleko větší počet chráněných druhů, než by mnozí dokázali odhadnout. Věnovat se v rámci environmentálního pilíře všem by bylo v rozsahu této práce nemožné. Vždyť o každém se dá napsat desítky stran, navíc je každý se svým prostředím svázán jiným způsobem. Abych však prokázala, jak spletité a podstatné mohou být vazby jednoho jediného druhu na prostředí a nakolik může jeho život ovlivnit stavba jezů, vyberu jako zástupce živočicha, který je vzácný v mnoha ohledech – bobra evropského (Castor fiber).

6.4 Předpokládané dopady stavby jezů na biotopy bobra evropského Bobr evropský byl ve střední Evropě téměř vyhuben v 19. století. Zachovaly se jen velmi malé ostrůvky jeho výskytu. Jedním z nich byla oblast mezi městy Magdeburg a Torgau v bývalé NDR, kudy protéká Labe. Dalšími takovými ostrůvky se staly zejména speciální rezervace v Polsku a ve Francii.

22

Šutera, V., Kuncová, J., Vysoký, V., Labe, Ústí nad Labem 2001

26


Nová historie jeho výskytu začala v 70. letech 20. století, kdy byl vysazen v dalších oblastech v Německu a také v Rakousku. V nových domovech se mu zalíbilo a po Dunaji a přítocích začal „dobývat“ střední Evropu. U nás se první „průzkumník“ objevil na jižní Moravě v roce 1979. Další bobři se pak objevili i v jižních Čechách, Českém lese a na Šumavě. Navíc bylo v 90. letech několik párů vysazeno v CHKO Litovelské Pomoraví a Oderských vrších.23 Nás však zajímá oblast dolního Labe, tedy místo, které si bobři podobně jako jejich „jihočeští kolegové“ vybrali zcela dobrovolně a kam se vlastními silami dostali od našich německých sousedů. Ačkoli většina pramenů uvádí dva základní druhy – bobra kanadského (Castor canadensis) a bobra evropského (Castor fiber), mnoho vědců se domnívá, že postupem času díky jisté izolovanosti populací vzniklo několik poddruhů, a to jak u bobra kanadského, tak i evropského. Jak je v těchto případech v taxonomii vcelku běžné, každý pramen uvádí jiný počet těchto poddruhů, ale v systému užívaném v ČR je v případě bobra evropského uváděno poddruhů sedm. Jedním z nich je právě bobr labský (Castor fiber albicus Matschie). Právě jeho malá populace přežila drastické vybíjení v 17.–19. století a stala se jedním z již výše uvedených ostrůvků v Bývalé NDR. A právě z této malé skupinky se během posledních padesáti let bobr labský rozšířil téměř po celém toku německého Labe a zejména během posledních patnácti let i na dolní tok Labe českého (první jedinec byl však na našem území spatřen už roku 1967 v soutěsce řeky Kamenice). Od roku 1992 však už bylo možno pozorovat pilné bobry budující svá obydlí ve slepých ramenech Labe. Tehdy se jednalo zejména o Nebočadský Luh u Děčína, ale v následujících několika letech se bobr postupně dostal až do slepých ramen u Ústí nad Labem. Bobři se rozmnožují poměrně pomalu. Mívají obvykle 1-2 mláďata jednou do roka. Ani nárůst populace na dolním Labi nebyl tedy příliš rychlý. V roce 2000 se počet „českých bobrů“ na dolním Labi pohyboval mezi 10 a 12 jedinci. Dnes se odhaduje,24 že zde žije okolo dvaceti bobrů.

23

Anděra, M., Encyklopedie naší přírody, Slovart, Praha 2000

24

Při zjišťování velikosti populace v dané oblasti se používá přesně stanovených odborných metod.

Vychází se z počtu nalezených okusů, stop, pachových značek, skluzů, doupat a z několika dalších ukazatelů.

27


6.4.1 Zvláštnosti migrace bobrů Bobři jsou nejen nesmírně pilní a věrní (páry spolu žijí celý život), ale také velmi přísní, co je jejich potomků týče. V jedné bobří kolonii může obvykle žít maximálně osm jedinců. Jedná se většinou o původní rodičovský pár a mláďata z posledních dvou až tří vrhů.25 Po dobu dvou let žijí mláďata s rodiči (bobří rodiče jsou velmi pečliví a obětaví), ale jakmile dospějí, musí se vydat hledat vhodné místo, kde by založili vlastní rodinu. Nezbývá jim tedy nic jiného, než putovat do míst, která dosud nejsou označena jako teritorium jiného bobra a nebo o ně bojovat. K bojům však u evropských bobrů příliš často nedochází, zejména proto, že hustota osídlení ještě není zdaleka tak velká jako na některých územích v Kanadě či v Severní Americe. Migrace bobrů proti proudu řeky Labe proběhla právě díky tomuto „bobřímu obyčeji“. Mladí bobři hledající nové teritorium se často pokoušeli hledat ho po proudu, ale tam už bylo většinou „obsazeno“. Bylo tedy nutno vyzkoušet opačný směr. A tak se bobři dostali od Magdeburku až k Děčínu a Ústí nad Labem. Tato lokalita se tak stala v Čechách unikátní, protože je jedinou, kde se vyskytuje bobr labský.26

6.4.2 Nepřekonatelná překážka V Ústí však bobři při další migraci narazili na překážku, kterou se jim zatím nepodařilo překonat – střekovské zdymadlo. Bobr sice zvládne absolvovat mnohakilometrovou vzdálenost jen po souši, ale ne centrem krajského města. A v případě takového obchvatu okolo zdymadel nemá jinou volbu. Na obou stranách řeky v tomto místě vedou hlavní silnice, na pravém břehu se nachází průmyslová čtvrť Střekov a na levém centrum města. Je však jisté, že až se bobří teritoria na obou březích Labe naplní, budou se bobři pokoušet dostat dál po proudu a to se většině z nich může stát osudným.

25

Anděra, M., Řeky, Slovart, Praha 1996

26

V současné době se v ČR nachází několik poddruhů bobra evropského. V jižních a západních Čechách

a na Moravě žijí poddruhy Castor fiber fiber a Castor fiber vistulanus, které pocházejí z reintrodukcí ze zahraničí a není vyloučeno, že na naše území mohli proniknout i bobři kanadští, kteří byli pokusně vysazováni v různých částech Evropy. V případě bobrů na Labi se tedy jedná o náš jediný skutečně geograficky původní druh.

28


Podobně by tomu bylo i v případě dvou plánovaných jezů. V těchto místech se na obou stranách řeky nacházejí silnice, i když hustota osídlení je zde poměrně malá. Ale i tak budou jezy pro tak plachého živočicha, jako je bobr, obtížnou překážkou. Skutečností však je, že samotná migrace bobra přes jezy není tím největším problémem. Stavba jezů by jeho život ovlivnila daleko více skrze změny skladby břehových porostů a charakterů břehů, podobně jako většinu ostatních rostlinných i živočišných druhů, které se v daných lokalitách nacházejí. Je jisté, že stavba by měla zásadní vliv na celé pobřežní ekosystémy a charakter okolí řeky. Jak již víme, nad střekovskými zdymadly výše proti proudu je hladina v korytě Labe regulována tak, aby byla po celý rok přibližně stejně vysoká. Už jen to má za následek výraznou změnu ve složení břehových porostů i celkového charakteru obou břehů. Bobr potřebuje ke svému životu biotopy, ve kterých jsou zastoupena všechna tři rostlinná patra – bylinné, keřové a stromové. Takovéto biotopy se vytvářejí právě za pomoci kolísání vodní hladiny během roku a jsou vhodné nejen pro bobry, ale i pro mnoho dalších živočišných druhů. Tím docházíme k další příčině toho, proč bobři nemohou migrovat dál proti proudu nad střekovská zdymadla. Charaktery obou břehů jsou tak odlišné, že nevyhovují podmínkám nutným pro jejich přežití.27 S kolísáním hladiny totiž také souvisejí odlišné zdroje potravní nabídky. Bobři nejčastěji vyhledávají porosty, které mohou kácet rovnou z vody, nebo jsou z vody lehce dostupné. Pokud se tedy hladina Labe v průběhu roku neustále mění, jsou odlišná i místa, která bobři navštěvují a využívají. Jejich jídelníček se takovými změnami podstatně zpestří.28 Další výhodou úseku neregulované části Labe jsou již výše zmíněná slepá ramena, která se zachovala díky tomu, že nedošlo k žádným drastickým úpravám koryta, a která jsou pro labské bobry hlavními biotopy.29 V regulovaném úseku nad střekovskými zdymadly nalezneme místo divokých křovin a slepých ramen jen upravená mola a zahrádky. Jsou zde naštěstí ještě další možnosti, kam mohou bobři dál migrovat. Labe má řadu přítoků, které pro bobry přicházejí v úvahu. Ale ani zde to není úplně bez

27

Vorel, A., Vlachová, B., Vávra, T., Příloha F. II – Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí

(E.I.A) Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe od Střekova po státní hranici – zadání MDS ČR 1999 28

Vorel, A., Rybář, M., Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na

české části Labe, ČZU – lesnická fakulta / katedra ekologie 2002 29

Deníky Bohemia, Hentschel, W., Hlinka, D., Vodní díla na Labi…, 13.6. 2000

29


problémů. Některé z nich jsou obehnány betonovým korytem (např. ústecká Bílina), nebo jejich poslední úsek před soutokem protéká městem. Také mohou být pro bobry moc prudké (např. děčínská Ploučnice). Pravdou je, že se v otázce možné migrace do přítoků Labe odborníci shodují právě na těchto dvou – Ploučnici a Bílině.30 Jezy tedy neohrozí přímo bobra, jako jedince (jemu samotnému by stálé zvýšení hladiny jistě nevadilo), ale dokázaly by ovlivnit jeho niku, jeho prostředí, na které je uzpůsoben. Nejde tedy o to chránit jednotlivé živočichy, ale chránit celý jejich domov – velmi křehký biotop, k jehož zničení stačí velmi málo. Bobr labský je navíc jakýmsi unikátem na našem území. Je jediným poddruhem bobra, který sem skutečně biologicky patří a sám se na svá původní stanoviště vrací po mnoha letech. Odborníci se tak shodují, že stavba plánovaných vodních děl by mohla vážně ohrozit přežití malé bobří populace na Labi. Podobně jako v případě bobra evropského je možné uvést další vzácné a ohrožené druhy, zařazené například do Červených knih ohrožených druhů flóry a fauny České republiky, které se na dolním Labi vyskytují, a které mají podobné vazby na biotopy dolního Labe. I ony jsou pevně svázány s prostředím, které se v daných lokalitách během statisíců let vytvořilo. Je tedy nutné si uvědomit, že prioritou ochrany přírody v labském údolí tedy nemůže být pouze ochrana jednotlivých druhů, ale v prvé řadě ochrana ekosystémů celého údolí a zachování jedinečného krajinného rázu. Kromě štěrkopískových náplavů a dalších pobřežních biotopů jsou to i lužní lesy a ekologicky pozoruhodný sled společenstev přirozené lesní vegetace. Tato lesní společenstva tvoří společně s masivy skalních stěn po obou stranách kaňonu unikátní krajinářský prvek s jedinečnými scenériemi. Proto také Český ramsarský výbor v roce 2000 konstatoval, že realizace vodních děl na Labi (v jakékoli variantě) by měla zásadní dopad na druhovou a ekosystémovou diverzitu.

6.5 Vliv lodní dopravy na říční ekosystémy Nejen samotné zvýšení hladiny a ztráta jejího přirozeného kolísání během roku by měla vliv na biotopy labských břehů. Další degradaci by totiž zákonitě způsobilo zvýšení intenzity lodní dopravy a některé z nutných úprav. V případě splavnění dolního Labe se jedná zejména o nutné zpevňování břehů, které je nezbytnou technickou úpravou plavebních řek. Je to v podstatě jakási ochrana 30

Právě na Ploučnici se v posledních letech objevily první pobytové známky výskytu bobrů.

30


břehů před vlnobitím, které způsobují projíždějící lodě. Provádí se nejčastěji takzvaným hrubým náhozem, což je ve skutečnosti obsypání erodovaných břehů lomovými balvany. To v podstatě znamená absolutní přeměnu břehů. Podstatný vliv na říční ekosystémy by však měla také samotná intenzita lodní dopravy. Existují jisté prahové momenty, kdy je ještě možný život určitého druhu či společenstva, a kdy už ne. Podobně tomu bude i v jiných směrech fungování říčního ekosystému – při samočištění, produkci, migraci, rozmnožování organismů a podobně. Kde přesně leží tyto hranice, nelze určit, to nedokáže žádný z vědců. Ti nejlepší se mohou pokusit je alespoň odhadnout. Nicméně víme, že takové momenty existují a léta zkušeností dokazují, že pokud ekosystém podstoupí nevratné změny, v podstatě jako takový zaniká, přemění se a už nikdy se nevrátí do původního stavu. Je například známo, že časté vlnobití, které jinak na řekách prakticky neexistuje, vyhazuje jikry některých druhů ryb na souš. Tím jsou tyto druhy v řece likvidovány jako první. Ani v tomto nejjednodušším případě ovšem nemáme o mechanismu jevu dostatek konkrétních informací, aby mu bylo možné nějak účelně čelit. Vlnobití působí na desítky dalších druhů živočichů a rostlin. Vlnění v mělké vodě výrazně mění charakter sedimentů a neustálý neklid likviduje druhy, které ke svému životu potřebují stabilní vodní proudění. Vlnobití však není zdaleka jediným faktorem, závisejícím na intenzitě plavby. Z jiných významných vlivů bych neměla opomenout zejména znečištění řeky, které je také závislé na lodním provozu. Látek, které z každé lodi uniknou do řeky, je stále dost i přesto, že se technická úroveň lodí podstatně zvýšila. I kdybychom uvěřili tomu, že rejdaři jsou dnes ukáznění a nevypouštějí do řek staré oleje či jiné odpadní látky, stále tu ještě zůstanou statisíce tun spálené nafty a z nich vznikající výfukové plyny zamořující říční ekosystém. Svou roli tu pak hrají také přístavy, překladiště, doky, zdymadla, údržba plaveních drah a další technické příslušenství, které k říční plavbě patří. To vše ovlivňuje kvalitu vody na splavněných řekách a nesmí se opomenout už při samotném rozhodování, zda intenzitu lodní dopravy zvýšit či nikoli. Kvalitu vody jsem tedy vybrala jako další z hlavních rozhodovacích kritérií v rámci environmentálního pilíře.

31


6.6 Retenční schopnost koryta při povodních Nesmíme také opomenout, že změny ve složení břehových porostů a nutné břehové úpravy koryta řeky by také měly vliv na retenční schopnost břehů. Vzhledem k důsledkům povodní ze srpna roku 2002 bychom měli být opatrní i v tomto ohledu. Zvýšení retenčních schopností řeky je v zájmu mnoha protipovodňových programů. Tím nejaktuálnějším a v případě Labe i nejkonkrétnějším je v současné době „Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe“ z roku 2003, který je výsledkem práce Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL).31 V něm se hovoří zejména o nutnosti zvýšení retenčního účinku v rámci celého povodí.32 Vzhledem k tomu, že zpevňování břehů retenci podstatně sníží, vychází i v tomto ohledu rozhodnutí od stavby jezů ustoupit jako vhodnější. Co se týče množství zadržované vody, panuje v řadách odborníků rozpor. Jedni se domnívají, že díky jezům by bylo možné vodu o něco déle zadržet, ale druzí vidí velké nebezpečí už v samotném konstantním zvýšení průtoku kvůli lodím. Domnívají se, že by v případě neustálého zvýšení hladiny byly důsledky případné povodně daleko katastrofálnější. I zde se musím přiklonit k názoru, že jezy by v případě povodní byly spíš nebezpečné než prospěšné. Pokud totiž budou v jedné chvíli sloužit jako jakási přehrada, zachrání sice majetek po proudu řeky, ale zadržovaná voda se pak jednoduše rozlije do míst nad jezem a napáchá škody jinde. Vliv stavby jezů a s tím souvisejících břehových úprav a úprav koryta řeky na vznik, průběh a následky případné povodně je tedy každopádně dalším z podstatných kritérii, které nesmí být při rozhodování opomenuto.

6.7 Shrnutí v rámci environmentálního pilíře trvale udržitelného rozvoje V rámci environmentálního pilíře jsem tedy dospěla k těmto základním kritériím, která by neměla být opomenuta. Pro přehlednost je zařadím do tabulky společně s jednotlivými principy trvale udržitelného rozvoje, které mi pomohly při

31

Někdy též IKSE – Internationale Kommission zum Schutz der Elbe

32

Hydrologie MKOL, Povodňová ochrana, Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe, MKOL,

Magdeburk 2003

32


jejich určování. Do tabulky rovněž pro ujasnění doplním i charakter dopadů stavby jezů na každou z konkrétních oblastí.

Tabulka kritérií v rámci environmentálního pilíře trvale udržitelného rozvoje: Tabulka 2

Dopady *

Význam Labe jako biokoridoru

Uchování krajinného rázu

-4

-3

Zajištění funkcí ekosystémů a stávající

-3

biodiverzity

Celková kvalita vody v řece

Geologické podmínky (eroze břehů apod.)

-2

-2

Principy trvale udržitelného rozvoje** I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí III/1 princip prevence a řešení krizí III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí III/1 princip prevence a řešení krizí III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/2 princip limitu, nevratnosti změn II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí II/6 princip synergie III/1 princip prevence a řešení krizí III/3 ekosystémový přístup III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/2 princip limitu, nevratnosti změn II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí II/6 princip synergie III/1 princip prevence a řešení krizí III/3 ekosystémový přístup III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/2 princip limitu, nevratnosti změn II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí II/6 princip synergie III/1 princip prevence a řešení krizí

33


Uchování jedinečného sledu společenstev

Vliv na pitnou vodu

Role jezů a břehových úprav při povodních

-5

-3

-2

III/3 ekosystémový přístup III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/2 princip limitu, nevratnosti změn II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí II/6 princip synergie III/1 princip prevence a řešení krizí III/3 ekosystémový přístup III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/2 princip limitu, nevratnosti změn II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí II/6 princip synergie III/1 princip prevence a řešení krizí III/3 ekosystémový přístup III/8 princip informovanosti III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace I/1 princip úcty a respektu k přírodě I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip společné, sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/2 princip limitu, nevratnosti změn II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí III/1 princip prevence a řešení krizí III/3 ekosystémový přístup III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace

* Zhodnocení dopadů stavby jezů jsem se pro jednoduchost a lepší přehlednost rozhodla vyjádřit pomocí číselné řady. Vzhledem k tomu, že se v závěrečném shrnutí bude jednat o dopady jak negativní, tak i pozitivní, vybrala jsem číselnou řadu od minus pěti do plus pěti, kde se nula rovná skutečně nulovým dopadům. Minusové hodnoty tedy znázorňují negativní dopady stavby a jsou tím závažnější, čím se vzdalují od nuly. Kladná čísla pak představují přínosy stavby jezů a jsou tím větší, čím je větší číslo v tabulce. Tato čísla však nebudou použita do závěrečných programů vícekriteriálního rozhodování, protože vyjadřují pouze velikost a charakter případného dopadu stavby a nikoli závažnost daného kritéria obecně, jak tomu bude v případě udělování preferencí v rámci Saatiho matice.

**Principy trvale udržitelného rozvoje, z nichž se vycházelo při výběru kritérií.

34


7 Ekonomický pilíř 7.1 Neshody na obou stranách Po ekonomické stránce se problematika výstavby jezů na Labi výrazně liší od jiných podobných záměrů. Ve většině případů známe klasický model, kdy na jedné straně stojí ekonomický zájem a na druhé environmentální, jenže v případě jezů na Labi je situace mnohem komplikovanější. V rámci rozhodovacích procesů se tábory zastánců ekonomických priorit většinou shodují. Vědí, jaký bude zisk, jaké výhody, ale v případě výstavby jezů na Labi je tomu jinak. Existuje mnoho skupin i organizací zabývajících se ekonomickou návratností a efektivností podobných projektů, které ve svých odborných studiích jasně dokazují, že výstavba jezů na Labi se z ekonomického hlediska zkrátka nevyplatí. Je zde však mnoho dalších skupin, které věří, že ano… Věc je o to komplikovanější, že neshoda panuje i v řadách zastánců koncepce trvale udržitelného rozvoje. Lodní doprava je bezesporu dopravou ekologickou, ale je tomu tak i v případě, že ji dokáže nahradit i mnohem ekologičtější alternativa? Nicméně mě nyní nezbývá, než se zaměřit na průzkum konkrétních studií, odhadů a zpráv, a zohlednit veškeré aspekty a skutečnosti, které se ekonomické stránky plánování výstavby jezů na Labi týkají.

7.2 Spor o ekonomický přínos V podnikatelském materiálu33 je projekt představen jako akce ekonomicky prospěšná pro investora i pro společnost. Na základě řady zjištění, kterým se budu podrobněji věnovat v následujících kapitolách, se domnívám, že stavba jezů je ekonomicky prospěšná jen během její realizace. Samotná stavba přinese velký zisk stavebním a vodohospodářským firmám a do regionu přinese bezesporu řadu nových pracovních příležitostí (podrobněji viz kapitola „Zaměstnanost v regionu“). Pochybuji však, zda bude i po dokončení stavby dosaženo předpokládaného objemu přepravy, který by skutečně naplnil předběžné výpočty a odhady investora. Zisky předpokládané v investičním záměru považuji za mylné z několika důvodů.

33

Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe od Střekova po státní hranici ČR/SRN, Ředitelství vodních

cest ČR, Praha, nedatováno

35


Samotný postup výpočtu návratnosti investičních prostředků, daný jednoduchým poměřením vynaložených investic k finálnímu ročnímu nárůstu zisku provozovatele, kritizují ve své studii Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. a Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. Investor podle nich zahrnuje do vyčíslených úspor i částku, kterou na dopravném ušetří zákazníci vodní přepravy (tedy úsporu jiných ekonomických subjektů). Poukazují dále na to, že v propočtu také není promítnuta délka trvání stavby, vliv inflace a úroků z případných bankovních úvěrů. Shodují se, že pokud by propočet proběhl dle pravidel a po stránce ekonomické se vším všudy, dospělo by se k výsledku méně optimistickému, ale zato mnohem realističtějšímu.34 Jako reprezentativní příklad pro vyčíslení úspor při přepravě zvolil investor dopravu semena řepky olejné z východních Čech do Hamburku. Je možné, že dnes je řepka výhodným artiklem. Na druhou stranu dovede český chemický a tukový průmysl zhodnotit řepku i jinak – nejen na potravinářský olej, ale i na biomasu (metylester kyselin řepkového oleje). Zejména výroba bionafty je považována za podnikatelskou šanci pro český průmysl. Proč však byly jako pěstitelská oblast řepky zvoleny pro výpočet právě východní Čechy? Labe je přece splavné od východočeských Chvaletic. Nabízejí se totiž i jiné oblasti – pěstováním řepky by se například mohly zhodnotit plochy devastované povrchovou těžbou uhlí v Podkrušnohoří. Kanalizace Labe mezi Střekovem a Hřenskem by byla ekonomicky zajímavá, kdyby se česká národní ekonomika hodlala orientovat na vývoz a dovoz surovin po vodě. Je však otázka, jestli nám současná poptávka po vodní dopravě umožňuje, abychom se vrátili k situaci z druhé poloviny 19. století, kdy se z přístavu v Krásném Březně expedovaly po řece tuny písku, štěrku a hnědého uhlí. Nebo se má český průmysl věnovat přepracování dováženého odpadu, celně deklarovaného jako druhotná surovina? Chceme opravdu něco takového? Navíc, jak ukáží následující kapitoly, poptávka po lodní dopravě stále klesá, a to i v případě řek s přirozenou splavností po celý rok…

34

Farský, M., Zahálka, J., Labe mezi Střekovem a Hřenskem – Má říční doprava v ČR budoucnost?,

Vesmír roč. 82, č. 10/2003

36


7.3 Studie Světové banky a zpráva NKÚ Ekonomickou efektivnost investice do projektu stavby jezů na Labi zpochybnila již v březnu 2001 studie Světové banky o efektivitě veřejných výdajů. V té době se uvádělo, že náklady na výstavbu vodních děl budou představovat 6,3 miliardy Kč. Výpočet návratnosti investice obsažený v dokumentaci EIA předpokládal, že po výstavbě jezů dojde ke zvýšení objemu přepravy zboží na více než 4 miliony tun zboží ročně. Jak nepřesné mohou být (byť i velice seriózní a vysoce odborné) prognózy a odhady, dokáží následující stránky… V rámci projektu Nejvyššího kontrolního úřadu „Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest“35 se dospělo k velice zajímavým závěrům. Cílem kontroly bylo prověřit systém poskytování a hospodaření s finančními prostředky vynakládanými na vodní cesty. Kontrolováno bylo období 1998 až 2001 a v potaz se braly i souvislosti a události roků předchozích. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (dále NKÚ) uvádí, že rentabilita staveb se blíží nule a skutečné náklady odhaduje nejméně na 9 miliard (v cenách roku 2001). Do celkových nákladů je však nutné připočítat i náklady nutné na údržby stavby a vytváření fondu rezerv (přibližně po 50 letech je nutná generální oprava) v řádu stovek miliónů Kč (2 až 5 % ceny) ročně. Koncem letošního roku uvedl rovněž ministr Šimonovský, že objem přepravy zboží se po výstavbě vodních děl zvýší na 2–3 miliony tun ročně. Očekávané ekonomické přínosy investice jsou tedy dnes ještě nižší než v době, kdy její efektivitu kritizoval NKÚ i Světová banka. Ve své studii Nejvyšší kontrolní úřad navíc kritizuje postup Ministerstva dopravy a spojů. Vytýká mu jednak nerespektování skutečnosti, že při navrhovaném řešení vodních děl na dolním Labi dochází ke zvýšení investičních nákladů a prodloužení doby realizace, a jednak, že neřídilo účinně proces realizace a financování záměrů formulovaných v koncepčních programech podpory rozvoje vodních cest.

35

Senát NKÚ, Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest, Věstník

Nejvyššího kontrolního úřadu, č. 01/15, 2001 (zpráva v celém jejím znění viz Přílohy)

37


Kromě toho v letech 1997−2000 snižovalo prostředky směřující do programu splavnění a Ministerstvo financí mu umožnilo odčerpat 318,4 milionů korun na jiné účely. Ze závěrů a výpočtů NKÚ, které byly provedeny s aktuálními daty s cílem přepočítat celospolečenskou efektivnost vodních děl, vychází nejefektivnější nulová varianta, tedy ponechání současného stavu a upuštění od stavby vodních děl. Tento výsledek potvrzuje i skutečnost, že odborníci z Ministerstva dopravy SRN dostali po loňských povodních úkol přezkoumat efektivnost splavnění německého úseku Labe a do odvolání se od této investiční akce ustupuje. Ministerstvo dopravy SRN snížilo prognózu vodní přepravy na řece Labi na 4,6 milionů tun v roce 2010, z čehož plyne, že se v následujících 10 letech neočekává žádný nárůst (v roce 1999 bylo na Labi v Německu přepraveno celkem 4,5 milionů tun). Ekonomická návratnost je však bezesporu dalším z podstatných rozhodovacích kritérií, byť ji nelze v současné době s jistotou propočítat.

7.4 Doprava Do ekonomické situace se mimo jiné promítají i souvislosti spojené s dopravou. Objem přepravy na českém Labi se stále snižuje (od roku 1990) a odráží spíše nepřetržitě klesající poptávku po dopravě než počet splavných dnů. V současnosti nedosahuje podíl vodní dopravy ani 1 % celkových přepravních výkonů v České republice. Kromě klesající poptávky po lodní dopravě (což se nejvíc projevuje po roce 1993), hrají důležitou roli i značné srážkové deficity posledních let, které snížily počet splavných dnů na Labské vodní cestě až na 116 splavných dnů v roce 2000. Výrazně se projevuje i skutečnost, že zde chybí ekonomicky výhodné možnosti přesunout dopravní výkony na jiné evropské vodní cesty. Jedná se zejména o Rýnsko-dunajskou vodní cestu, ke které ztratila Česká republika přístup rozpadem federace. Zboží lodní dopravě přebírá rychlejší, levnější a ekologičtější železniční doprava (po obou březích Labe vede podél celého problematického úseku železniční trať, v současnosti stále plně nevyužitá, jak mimo jiné potvrdilo i samotné Ředitelství Českých drah – viz následující kapitola). Tento trend je dlouhodobý a stejný ve většině zemí Evropy i světa. Podmínky na německém úseku Labe jsou dnes jen nepatrně lepší než na české straně – jedná se o 10–15 cm průměrného ponoru a několik dní splavnosti za rok. Například v roce 2003 byla na německém úseku doprava zastavena od června do října.

38


Další úpravy, které měly splavnost německého úseku zvýšit, byly po povodních pozastaveny, a v novém plánu rozvoje dopravních cest Německa z roku 2003 se s nimi už nepočítá. Nákladná stavba jezů tak zcela ztrácí dopravní smysl. Zastánci stavby jezů však operují námitkou, že za hlavní příčinu obrovského propadu vodní dopravy v České republice (v letech 1988–2001 se snížila v tunách o 82 % a v tunokilometrech o 64 %) může nedostatečný vodní stav na dolním Labi. Následující tabulka vyjadřuje vztah mezi počtem splavných dnů na Labi (ponor minimálně 1,4 m) a množstvím přepraveného zboží po vodní cestě. Dokazuje tak, že počet splavných dnů nerozhoduje.

Splavné dny a objem přepraveného zboží na Labi: Tabulka 3

Rok

Splavné dny (ponor více než 140

Objem přepraveného zboží v tisících

cm)

tun

1990

169

6.370,0

1991

91

5.875,0

1995

312

4.376,0

1996

323

3.177,0

1997

230

1.750,0

1998

221

1.323,9

1999

156

1.702,0

Zdroj: Čábelka, J.; Ptáček, F. (2000): Vodní doprava v IV. transevropském koridoru se zaměřením na úsek Střekov- státní hranice

Z tabulky je zřejmé, že vodní doprava je spíše ovlivněna poptávkou po dopravě než počtem splavných dnů. Například v roce 1991 s nejnižším počtem splavných dnů objem vodní dopravy činil téměř 6 mil.tun, naopak téměř po 2/3 splavný rok 1998 (30 % nárůst oproti roku 1990) skončil nejnižší přepravou zboží po Labi v devadesátých letech. Část přeprav vhodných pro vodní dopravu zanikla transformací České republiky, jiné, zejména přepravu hnědého uhlí z Lovosic do Chvaletic, přebrala železniční doprava. Obecně je vodní doprava vhodná k přepravě materiálů s nižší přidanou hodnotou (uhlí, rudy, šrot, řepka, atd.) pro jejich nízkou cenu, a proto je zapotřebí toto zboží přepravit levnou dopravou, kterou vodní bezpochyby je. Jenže právě na poklesu

39


říční dopravy mezi Německem a Českou republikou se navíc podílí restrukturalizace průmyslu v obou zemích a tím i klesající zájem o tyto dříve tradiční komodity. Objemy lodní dopravy klesají dokonce i na Labi uvnitř Německa, což není důsledek nesplavnosti řeky, ale absence poptávky po vodní dopravě. Ministerstvo dopravy a spojů si nechalo v roce 1995 od Dopravního rozvojového centra Praha zpracovat studii zabývající se mimo jiné efektivností stavby vodních děl. Studie vychází z předpokládaného vývoje nákladní dopravy v České republice do roku 2020, která se odvíjí od vývoje HDP v ČR. Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi tímto odhadem a skutečnou hodnotou v letech 1995 a 2000.

Prognóza nákladní dopravy a porovnání se skutečností v milionech tun: Tabulka 4

1995

Saldo 1995 *

2000

Saldo 2000 *

2005

2010

Železnice

133,7

+ 22,8 %

161,8

+ 64,7 %

180,5

183,8

Silnice

705,2

+ 24,6 %

853,8

+ 105,9 %

950,8

961,1

Vodní cesty

4,5

+ 1,3 %

7,1

+ 272,5 %

9,8

14,9

Zdroj : Ministerstvo dopravy a spojů *

rozdíl mezi prognózou a skutečností

Tabulka ukazuje, že prognóza Dopravního rozvojového centra Praha předvídala chybně vývoj nákladní dopravy v ČR do roku 2020 a přestřelila u vodní dopravy objem přepravy v roce 1995 o 1,3 % a v roce 2000 o 272,5 %. Nelze se tudíž o ně opírat jako o materiál obhajující efektivnost stavby vodních děl na řece Labi. Náklady stavby vodních cest na dolním Labi byly v roce 1996 stanoveny na 6,3 miliard korun, v roce 1999 byly zvýšeny o 2,291 miliardy korun a v roce 2001 o další 2 miliardy. Dle rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2003 mají ale stát jen 6,2 miliard korun, přestože Nejvyšší kontrolní úřad došel, jak již víme, ve své zprávě z roku 2001 k částce podstatně vyšší – nejméně 9,6 miliard. Navíc se uvažovalo s krytím 75 % těchto nákladů z fondu ISPA,36 který však ze své podstaty nemůže financovat projekty poškozující životní prostředí.37

36

ISPA je takzvaný předvstupní neboli předstrukturální fond EU, což znamená, že je aktuálně využitelný

do doby vstupu do EU. Byl zahájen v roce 2000 a je zaměřený na podporu investičních projektů, které

40


7.4.1 Kapacita železničního koridoru podél dolního Labe České dráhy vydaly dne 19. 2. 2004 prohlášení, kterým reagují na nepravdivé údaje rejdařů o údajně vyčerpané kapacitě Českých drah, uvedené ve Společném prohlášení Českého plavebního a vodocestného sdružení a Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR. Ve svém prohlášení uvádějí, že informace uvedené v „Prohlášení k vodní cestě Labe“, vydané dne 10. února 2004, jsou nepravdivé. Železniční trať v údolí Labe je prý dostatečně kapacitní a je schopna převzít další výkony jak v oblasti osobní, tak nákladní dopravy. Nárůst mezinárodní přepravy mezi ČR a SRN je tedy připravena železniční doprava řešit ve větším rozsahu, než je v současné době využita. V současné době je mezi Děčínem a státní hranicí se SRN využita kapacita tratě údajně přibližně na 75 %. K dispozici je tak ještě dostatečné množství tras pro zavedení dalších vlaků. V tomto místě by tak mohlo projíždět téměř o dalších 50 spojů navíc. Nákladní vlak na této trati navíc může mít hmotnost až 2500 tun. Při plném využití této kapacity tak může být teoreticky denně na této trase přepraveno o více než 100 000 tun navíc. Další zvýšení kapacity železničního přechodu a celé tratě v údolí Labe mezi ČR a SRN očekávají České dráhy po otevření hranic při vstupu do Evropské unie. Mimo jiné totiž dojde ke zkrácení odbavení vlaků v přechodových stanicích a zrychlení provozu mezi ČR a SRN. Navíc trať jak v ČR tak v SRN prošla nebo prochází rozsáhlou modernizací. Z vnitrozemí až do Děčína má železnice k dispozici dvě dvoukolejné kapacitní tratě (celkem tedy 4 koleje). V SRN je železnice modernizována v úseku mezi Drážďany a Pirnou na čtyřkolejnou trať. Mezi Děčínem a Pirnou je kapacitní dvoukolejná trať. Každopádně je tedy nyní železniční doprava bez obtíží schopna reagovat na zvýšené nároky na přepravu ať již při přepravě hromadných substrátů, kontejnerů, kusového zboží či jiných komodit a bez překládky je schopna tyto přepravy realizovat jak na celém území České republiky, tak i v tranzitu do dalších zemí. Zvýšením přepravy po železnici tak dojde jen k vyššímu využití státního majetku, rychlejší

přispívají ke zlepšení dopravní infrastruktury a životního prostředí. Po vstupu do EU se nástroj ISPA přemění na Fond soudržnosti. 37

Klusák, J., Zeman, J., Jsou vodní díla na dolním Labi opravdu potřebná?, Zpravodaj MŽP, číslo 12/03

41


návratnosti financí vložených do ekologické železniční dopravy a páteřních železničních koridorů. Moderní nákladní vlaky mohou navíc dosahovat maximální rychlost 100 až 120 km/h. Železnice je tedy připravena převzít také další výkony silniční dopravy. Už v současné době pomáhá řešit problém s neexistující dálnicí mezi Prahou a Drážďany, kdy zajišťuje přepravu kamionů mezi Lovosicemi a Drážďany s kapacitou až několika set kamionů denně oběma směry.38 Co se tedy týče železniční dopravy, je jisté, že dokáže lodní dopravu bez problémů zastoupit. Alespoň tak to garantují České dráhy. Je však moderní železnice skutečně ekologičtější než lodní doprava? Porovnání dvou takto příbuzných alternativ není jednoduché, věnuji tedy této problematice celou následující kapitolu.

7.4.2 Porovnání dopravních alternativ Dopravní efektivnost vodních cest je dalším rozhodujícím kritériem. A na základě získaných informací v této kapitole potvrdím, že vhledem k financím do nich vloženým jsou vodní cesty skutečně efektivní. Ing. Forman z Ministerstva pro místní rozvoj vypracoval studii, ve které porovnává železnici a lodní dopravu z hlediska investic a výkonů. Pro objektivní porovnání použil dva základní parametry: 1)

výše investic v EU za rok,

2)

dosahované dopravní výkony v Evropské unii.

Oboje zjišťoval jak pro pozemní komunikace, tak pro železnice a samozřejmě pro vodní cesty. Použil volně dostupné zdroje – statistiky EU za rok 1997. Po pečlivém zhodnocení dospěl k velice zajímavým závěrům. Ve výkonech (viz první graf) zcela dominuje silniční doprava (železnice a vnitrozemská plavba zde mají podstatně menší podíl), ale co se týče investic (viz druhý graf) je situace výrazně odlišná. Investice do silnic a železnic jsou vzájemně téměř srovnatelné, zatímco investice v oblasti vodních cest jsou velmi nízké. Ing. Petr Forman v této souvislosti formuloval speciální parametr „měrná investice“, pomocí kterého lze obě oblasti lépe porovnat. Jedná se o podíl investic a 38

Šťáhlavský, P., Stanovisko ČD k nepravdivým údajům vyčerpané kapacitě železničního spojení ČR –

SRN, tiskové oddělení ČD, a.s. 19. 2. 2004

42


výkonů v jednotlivých oborech (viz tabulka). Z tabulky je jasné, jak na tom jsou jednotlivé dopravní obory z hlediska výkonů a investic. Nejnižší měrné investice jsou jednoznačně v oblasti vodní dopravy – 0,009 Euro/tunokilometr, o něco vyšší v silniční dopravě – 0,012 Euro/tunokilometr a výrazně nejvyšší v železniční dopravě – 0,064 Euro/tunokilometr. Z hlediska poměru to lze pro přehlednost vyjádřit do jednoduché tabulky.

Tabulka poměru měrných investic: Tabulka 5

Voda

Silnice

železnice

1

1,33

7,11

Z těchto údajů lze tedy jednoznačně potvrdit, že vodní cesty nejsou vůbec drahé, ale právě naopak, jsou nejefektivnější dopravní infrastrukturou v Evropě. Efektivnost vodní dopravy je tedy z hlediska investic dalším z podstatných kritérií, které je třeba zohlednit při posuzování projektu vodních děl.

Tabulka porovnání investic a výkonů jednotlivých dopravních alternativ: Tabulka 6 Silnice

Železnice

Vnitrozemská plavba

Celkem

Výkony 1997 (109 tkm)

1205,200

237,800

120,800

1563,800

Investice 1997 (106 €)

14601,500

15150,800

1028,000

30780,300

Měrná investice (€/tkm)

0,012

0,064

0,009

0,020

43


Tabulka 7

Výkony jednotlivých druhů dopravy

Vnitrozem ská plavba Železnice

Silnice

Tabulka 8

Investice do jednotlivých druhů dopravy

Vnitrozemská plavba Silnice Železnice

Vzhledem k těmto objektivním skutečnostem je však jasné, že investicí do stavby jezů by se poměr podstatně změnil. Lodní doprava by samozřejmě zůstala vzhledem k investicím nejlevnější alternativou, ale bylo by tomu tak i v případě započítání i externích nákladů, které by spočívaly zejména ve škodách na životním prostředí? Je zkrátka potřeba brát v potaz všechny okolnosti a souvislosti. Změřím se nyní na další z nich – na problém porovnání ekologičnosti jednotlivých alternativ.

44


7.4.3 Ekologičnost vodní dopravy Mnozí odborníci se domnívají, že lodní doprava musí být vždy ekologičtější. Ale obecně to prý platí jen o dopravním hluku. Měrné emise kysličníku uhličitého CO2 a emise běžných škodlivin s výjimkou emisí SO2 má v České republice zdaleka nejnižší elektrická trakce železniční dopravy. Nesmíme zapomínat, že v devadesátých letech došlo k zásadní ekologizaci provozu elektráren spalujících fosilní paliva. V roce 2001 měla (před spuštěním Temelína) elektrická železnice 2,77x nižší měrné emise oxidu uhličitého než nákladní vodní doprava. Měrné emise výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a. s. ČEZ, spotřebované nákladní železnicí vůči měrným emisím vodní dopravy na stejný výkon, vychází ve prospěch elektrické železnice u emisí oxidu uhelnatého 62,54x, oxidu dusičitého 9,64x, těkavých organických látek 82,94x a tuhých látek 1,75x. Jen měrné emise oxidu siřičitého měla vodní doprava nižší, a to 25,8x. Kromě emisí oxidu siřičitého je tedy elektrická železnice ekologicky zdaleka nejšetrnější druh nákladní dopravy. Navíc pokud se pro potřeby vodní dopravy musí upravovat či dokonce přehrazovat řeka, škody na vodním toku a přilehlé nivě jsou velmi vysoké. Zvlášť tady je třeba si uvědomit opravdu všechny souvislosti a započítat veškeré alternativy. V jiném případě by jistě byla vodní doprava tou nejekologičtější, ale v případě situace na dolním Labi je tomu jinak. Nově postavený železniční koridor bez obtíží nahradí lodní dopravu a zajistí i ekologičtější variantu provozu. O alternativách rozhodování a ekonomických souvislostech stavby vodních děl uveřejnil v časopise Vodní cesty a plavba velice pěkný článek Prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc., profesor ekologie na katedře ekologie a životního prostředí z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Hovoří zde nejen o ekologičnosti lodní dopravy, ale i o její historii a postupné přeměně, vlivu na říční ekosystémy a možných alternativách rozhodování. Pokusil se také na základě mnohaletých zkušeností a řady dostupných informací odhadnout vývoj lodní dopravy do budoucna. Část tohoto článku jsem se rozhodla ocitovat, protože velice pěkně vystihuje podstatu současné situace lodní dopravy:

„Při hledání správné alternativy narážíme na dva zcela odlišné problémy. Prvním je současná říční lodní doprava, to jest ta, která již existuje, druhou otázkou pak je budování nových vodních cest. Obě skupiny problémů stojí a padají na vyčíslení

45


skutečných hodnot říčních funkcí. Dnes jsme schopni velmi nepřesně odhadnout, jestli se ekonomicky vyplácí existující lodní doprava, přičemž ovšem nikdo nebere do kalkulace hodnoty, které jsou lodní dopravou zničeny. Při efektivnosti lodní dopravy hodnotíme pouze tzv. „dopravní funkci řeky” a mnozí kalkulanti dokazují, jak je výhodná. Nikdo však nepočítá, „kolik stojí” to všechno v říčním ekosystému, co muselo ve prospěch lodní dopravy padnout. Nevíme, jek vyhodnotit funkci rekreační, vodárenskou,

samočisticí,

produkční,

biologickou,

migrační,

protipovodňovou,

stabilizační, klimatickou, natož pak funkci krajinotvornou, tvorbu říční sítě a další funkce, které budou hodnotit až příští generace při kritice našeho „způsobu života nikoliv trvale udržitelného”. V okamžiku, až budeme schopni všechny funkce ekonomicky vyhodnotit, bude vše jasné. Jestli se i proti nim prosadí říční doprava, budou ji lidé i nadále uplatňovat. Pokud se zjistí, že je tomu naopak, začnou lodní dopravu likvidovat, až zanikne docela. Jak to bude v praxi? Myslím, že existující lodní doprava bude v horizontu desítek let korigována spíše současným hodnotovým systémem tržního hospodářství, jen s určitými korekcemi, vyplývajícími z lokálních tlaků environmentalistů a ekologů. I tak si myslím, že se udrží jen nejideálnější vodní cesty, jako jsou systém Mississippi, Řeka Sv. Vavřince, Porýní a některé vodní cesty v bývalém Sovětském svazu. Jako „středně nadějné” vidím komplikované cesty typu Dunaj-Mohan-Rýn, ostatní vodní cesty v Německu, Francii a většinu cest v bývalém Sovětském svazu. Za zcela neperspektivní pak považuji vodní cesty na menších tocích, v těžkých geografických podmínkách, prostě všude tam, kde nejsou veletoky, nebo i tam, kde veletoky jsou, ale kde zrovna nejsou k převážení obrovské objemy hmot. Pokud jde o budování nových vodních cest, myslím, že zde je otázka zcela jasná – nové vodní cesty, až snad na obrovské výjimky, budovány již nikde nebudou. Výhodné možnosti lodní dopravy jsou již dávno vyčerpány, a pokud se dnes nějaká podnikatelská skupina o novou vodní cestu pokusí, narazí nejenom na tvrdou realitu stále jasnějších ekonomických relací, ale také na rozhodný odpor resortu životního prostředí. V rámci realismu by bylo dobré uvědomit si, že ačkoliv resort životního prostředí vzniká prakticky teprve v současnosti, jeho vliv je stále větší a roste exponenciálně! Myslím, že za dobrý mezník onoho „vzniku resortu životního prostředí” může být považován vznik „Římského klubu” v padesátých letech tohoto století. Vidíme tedy, že za pouhých 40 či 50 let vznikla v lidské společnosti nová síla, formující se mimo jiné i v ministerstva životního prostředí jednotlivých států, ale také v mezinárodní úmluvy, které jsou již 46


takřka srovnatelné se světovými úmluvami v oboru zbrojení, válek, kosmu nebo lidských práv. V žádném případě není proto možné tuto sílu podceňovat, přesto, že ona dodnes z určitých důvodů skutečně nedisponuje objektivními či exaktními argumenty typu „kolik stojí životní prostředí”. Osvícenost vzdělaných lidí rozhodla o tom, že jejich hlas bude vyslyšen. Je pravda, že v mnoha směrech životního prostředí jsme doposud odkázáni jenom na odborné odhady. A jedním z nich může být i pokus srovnat hodnotu (či cenu) říční plavby s ostatními funkcemi řek, které budou kvůli říční plavbě zničeny (funkce vodárenská, rekreační, protipovodňová, produkční, samočisticí, destrukční, vědecká, stabilizační, klimatická, migrační, biologická, atd.). Nevím přesně, kolikrát jsou všechny tyto funkce v souboru důležitější než funkce dopravní, ale tuším, že to bude nejméně desetkrát, možná stokrát, nebo i tisíckrát více. Proto si myslím, že o nových dopravních cestách, zvláště v regionu střední Evropy, nemá cenu diskutovat. Řeky, které zde ještě zůstaly, potřebujeme k úplně jiným účelům, než je hypotetický zisk malé skupiny bezohledných podnikatelů!“39 Zda byly odhady Prof. Štěrby správné, ukáže čas, ale já nyní musím přiznat, že se přikláním k jeho názoru a věřím, že po řádném zhodnocení všech aspektů se většina odborníků shodne na tom, že se lodní doprava má přizpůsobit řece a ne řeka lodní dopravě.

7.5 Shrnutí v rámci ekonomického pilíře trvale udržitelného rozvoje Hledání ekonomických souvislostí je svým způsobem jednodušší než určování kritérií v rámci ostatních pilířů, nicméně i tato oblast má svá úskalí. Jedním z největších problémů je obrovské množství prohlášení, studií a odhadů, které se jeví jako objektivní a odborné, ale nakonec se prokáže, že se jednalo o chybné výpočty a odhady „šité na míru“ tomu, pro koho byly zpracovávány. Při hledání těch, které mají skutečnou váhu, bylo tedy potřeba zaměřit se nejlépe na dva nebo více zdrojů a zjistit, zda se nalezené informace shodují.

39

Štěrba, O., Říční plavba a její ekologické problémy, Zpravodaj MŽP 2/2003 (článek byl zveřejněn i

v časopise Vodní cesty a plavba 4/2003)

47


Z nalezených a pečlivě ověřených údajů, studií a informací jsem s ohledem na koncepci strategie trvale udržitelného rozvoje určila další zásadní kritéria, která je nutno při rozhodování posoudit. Stejně jako u pilíře environmentálního zde zmíním také charakter dopadů stavby na jednotlivá kritéria a principy trvale udržitelného rozvoje, s nimiž jsou daná kritéria svázána.

Tabulka kritérií v rámci ekonomického pilíře trvale udržitelného rozvoje: Tabulka 9

Dopady*

Ekonomická návratnost stavby

Efektivita lodní dopravy vzhledem k investicím

2

4

Poptávka po lodní dopravě (potřebnost lodní dopravy vzhledem ke

-2

kapacitě železnice) -2

3

III/1 princip prevence a řešení krizí III/2 princip ekoefektivity III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace

situaci ČR Splavnění Labe (zisk pro provozovatele lodní dopravy) Dočasné oživení celé ekonomiky Zisk pro stavební firmy a „projezové“ lobby

III/1 princip prevence a řešení krizí III/2 princip ekoefektivity III/8 princip informovanosti III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace III/13 princip technologizace – BAT III/1 princip prevence a řešení krizí III/2 princip ekoefektivity III/8 princip informovanosti III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace III/13 princip technologizace – BAT III/1 princip prevence a řešení krizí III/2 princip ekoefektivity III/8 princip informovanosti III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace III/13 princip technologizace – BAT III/1 princip prevence a řešení krizí III/2 princip ekoefektivity III/8 princip informovanosti III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace

Ekonomické souvislosti vzhledem k současné finanční

Principy trvale udržitelného rozvoje**

3

5

I/2 princip společenství II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti III/1 princip prevence a řešení krizí III/2 princip ekoefektivity III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace III/1 princip prevence a řešení krizí III/2 princip ekoefektivity III/8 princip informovanosti III/11 princip rozlišení a koordinace III/12 princip ekonomizace

48


* Zhodnocení dopadů stavby jezů jsem se pro jednoduchost a lepší přehlednost rozhodla vyjádřit pomocí číselné řady. Vzhledem k tomu, že se v závěrečném shrnutí bude jednat o dopady jak negativní, tak i pozitivní, vybrala jsem číselnou řadu od minus pěti do plus pěti, kde se nula rovná skutečně nulovým dopadům. Minusové hodnoty tedy znázorňují negativní dopady stavby a jsou tím závažnější, čím se vzdalují od nuly. Kladná čísla pak představují přínosy stavby jezů a jsou tím větší, čím je větší číslo v tabulce. Tato čísla však nebudou použita do závěrečných programů vícekriteriálního rozhodování, protože vyjadřují pouze velikost a charakter případného dopadu stavby a nikoli závažnost daného kritéria obecně, jak tomu bude v případě udělování preferencí v rámci Saatiho matice.

**Principy trvale udržitelného rozvoje, z nichž se vycházelo při výběru kritérií.

8 Pilíř sociálně – institucionální 8.1 Kvalita života a propojenost jednotlivých oblastí Tento rozměr bývá mnohdy rozdělen na dva různé, ale velmi úzce provázané samostatné pilíře – pilíř sociálně-institucionální a pilíř lidský. V rámci své práce jsem se právě kvůli jejich úzké provázanosti rozhodla použít dělení, v němž jsou přijímány jako jediný. Tuto variantu jsem zvolila zejména kvůli přehlednosti a lepší manipulaci se získanými daty. Tyto pilíře jsou totiž v případě jejich oddělení natolik provázané, že některá z nalezených kritérií by se mohla opakovat, a to by výrazně narušilo závěrečné výpočty, porovnání a posuzování. Žádná společnost nemůže dlouho existovat bez systému hodnot, právního řádu, dohody, pravidel. Neméně důležité je však správné nastavení všech institucí a procesů v rámci fungování celého společenství. Je nutné si vymezit konkrétní rámce, které nám dávají vodítko při rozhodování a pomáhají zejména ve sféře institucí při určení nejlepší varianty, možnosti, která by vyhovovala co největšímu počtu zúčastněných.

8.2 Stakeholders a boj o jezy jako významný společenský precedens Aktéři, hráči… Tak by se dal přeložit často používaný termín „stakeholders“, označující zájmové skupiny ve společnosti. Jedná se jak o úřady státní správy či odbory, tak o neziskové organizace, různé firmy a mnoho dalších uskupení, která se snaží na poli rozhodování prosadit svůj zájem.

49


I ve sporu o stavbu jezů na Labi takových skupin nalezneme mnoho. Svého se zde snaží dosáhnout Ředitelstvo vodních cest, ČSPL, Ministerstvo dopravy a spojů, politici, zastupitelé, nevládní organizace, ochránci přírody, správy CHKO a mnoho dalších. Bojují už víc než deset let… Zaměřím se tedy nejprve na samotnou historii sporu, kde právě stakeholders sehráli důležitou roli.

8.2.1 Desetiletí bojů a legislativní aspekty Plány stavby obou jezů jsou předkládány od roku 1992. V průběhu let se podařilo zabránit první variantě, která počítala s větší přehradou v Dolním Žlebu s využitím i pro výrobu elektřiny. Současná verze návrhu byla zpracována v roce 1999. Už v červnu roku 1998 bylo vydáno usnesení (č. 413 o dopravní politice ČR), kde se mimo jiné uvádí, že „rozvoj vodních cest se má zaměřit především na zlepšení plavebních podmínek na regulovaném dolním toku Labe v závislosti na akcích na německé straně“. Dne 21. července 1999 vydala Vláda České republiky usnesení (č. 741 k návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010), kterým schvaluje „Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR“, přičemž jej upravuje dokonce konkrétní přílohou „Rozvoj vodních cest“. Zde se hovoří zejména o zabezpečování územní ochrany rozvoje vodních cest definovaných v zákoně č. 114/1995 Sb., o zajištění zlepšení splavnosti dolního Labe, a o tom, že výstavbu vodních cest je nutné upřesňovat a zabezpečovat na základě skutečných potřeb dopravního trhu a finančních možností státu. Dokumentaci vlivů tohoto záměru na životní prostředí předložilo Ředitelství vodních cest, coby investor, v roce 2000. Dokumentaci však shledalo Ministerstvo životního prostředí jako nedostatečnou a vrátilo ji k přepracování. Přepracovaná verze pak byla posouzena a v březnu 2002 k ní bylo vydáno negativní stanovisko Ministerstva životního prostředí. V rámci procesu EIA vyjádřilo nesouhlas s přehradami i saské Ministerstvo životního prostředí, pověřené spolkovým ministerstvem pro životní prostředí a jadernou bezpečnost ke zpracování stanoviska německé strany. Zastánci stavby jezů zatím k dalším argumentům pro stavbu jezů přidali skutečnost, že se Česká republika v roce 1997 stala signatářem Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) a má tedy za povinnost zlepšit plavební podmínky na Labi pod Ústím nad Labem. Realizace projektu splavnění Labe do Pardubic je totiž nezbytným předpokladem pro to, aby v

50


dlouhodobém horizontu mohla být realizována labská větev kanálu Dunaj – Odra – Labe (DOL). Vybudování tohoto vodního díla je zmíněno v přístupové smlouvě ČR k EU a právě ve smlouvě AGN. Dohodu AGN lze charakterizovat jako dokument, který vymezuje tzv. „vodocestnou síť evropského významu" a zavazuje státy, aby v případě, kdy budou provádět rekonstrukce na příslušných vodních cestách, případně budovat vodní cesty nebo jejich úseky nové, byly tyto stavby prováděny na dohodou stanovené parametry, umožňující proplavení plavidel stanovených rozměrů. Dohoda však nezavazuje k tomu, aby uvedené rekonstrukce byly v nějakém konkrétním termínu realizovány, ani k tomu, aby byly budovány vodní cesty nové. Z hlediska ČR má dohoda AGN pouze politický význam v poloze evropského integračního prvku. Německo se dosud smluvním státem této dohody nestalo. Celý problém se tak stává opět jen předmětem nových diskuzí a sporů. Nevládní ekologické organizace, spojené v „Alianci za záchranu řeky Labe v Sasku a v České republice" mezitím sesbíraly tisíce podpisů pod petice a protestních dopisů. Účastnily se správních řízení, organizovaly besedy, semináře, konference a osobní jednání, psaly tiskové zprávy a pořádaly tiskové konference. Upozorňovaly na závažnost problému i přímými akcemi a happeningy. Z těch nejzasvěcenějších je třeba uvést zejména sdružení Arnika a Přátelé přírody. Zásadní událostí se pak stal až pozměňovací návrh poslance Schlinga (22. října 2003), kterým by se změnil zákon o vnitrozemské plavbě. Labe označil za vodní cestu, jejíž rozvoj a modernizace je podle něj ve veřejném zájmu. Změnou v zákoně by došlo k vyjmutí části Labe a Vltavy z ochranných podmínek zákona 114/1992 Sb. Stavba jezů by tak získala povolení i přes skutečnost, že by se nacházela přímo na území chráněné krajinné oblasti. Protesty Ministerstva životního prostředí by se takovým způsobem jednoduše obešly. Schlingův pozměňovací návrh měl navíc dvě části. První část se týkala samotné úpravy vodních cest a obsahovala jejich oficiální označení za veřejný zájem. Až druhá část se týkala vyjmutí labské a vltavské vodní cesty z ochranných podmínek. Poslanecká sněmovna jeho návrh přijala v celém znění 12. prosince 2003. Na to okamžitě reagovalo ekologické sdružení Arnika a už 9. ledna 2004 zaslalo komisařce EU pro životní prostředí Margot Wallströmové formální stížnost na novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která na návrh poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) ruší pro labskou a vltavskou vodní cestu platnost zákona o ochraně přírody. Vědělo se, že o této 51


novele začne v příštím týdnu jednat i senát. Proto ještě téhož dne ekologické organizace odeslaly senátorům dopis upozorňující na chyby zákona a jeho možné důsledky. Jak velký podíl měl dopis Arniky na rozhodnutí senátorů, nevím, ale každopádně se senátoři shodli, že změnu v zákoně, tak jak ji navrhoval poslanec Schling, neschválí. Už 28. ledna 2004 návrh zamítli a vrátili do poslanecké sněmovny. Ta uznala, že natolik výrazný a nesystémový zásah do legislativy je skutečně zbytečný a 20. února 2004 definitivně výjimku ze zákona o vnitrozemské plavbě zamítla. V novele zákona ponechala jen označení splavnění Labe za veřejný zájem. Veřejným zájmem je však ze zákona i ochrana přírody. Stav byl tedy opět nerozhodný… Zákonodárci se nakonec dohodli, že sestaví speciální komisi složenou z náměstků pěti ministerstev, kteří mají za úkol vypracovat obsáhlou a objektivní analýzu se všemi aspekty a rozhodnout, který ze zájmů převažuje. Závěrečné rozhodnutí mají vydat již během dubna. Ekologické organizace i zastánci stavby zmobilizovali všechny síly a vyrazili do poslední bitvy. Nová setkání, mítinky, petice40… V denním tisku se to hemží články typu „boj o jezy vrcholí“ a úryvky z rozličných studií členů obou táborů. Otázka jezů se stává společenskou záležitostí. Dostává se do televizních pořadů, stává se středem zájmu. Na konci března se v časopise Der Spiegel objevuje článek s další převratnou informací, která pro další rozhodování znamená mnoho. O závažnosti zprávy vypovídá samotný název článku: „Německo dalo Česku nesprávné údaje ke stavbě jezů“. Německé ministerstvo dopravy prý dříve dalo české straně nesprávné údaje o splavnosti Labe na německém území.

„Tyto nesprávné údaje jsou přitom pro přívržence výstavby dvou vodních děl na dolním toku českého úseku Labe „posledním argumentem", proč jezy stavět, napsal ve svém nejnovějším čísle německý magazín Der Spiegel. Německé ministerstvo podle listu informovalo české ministerstvo dopravy, že na německém úseku Labe je „plavební dráha o hloubce 1,6 metru k dispozici v průměru 345 dní v roce". To by údajně znamenalo, že Labe je po většinu roku splavné až do Hamburku většími loděmi, a proto by se vyplatilo postavit v prostoru Ústí nad Labem dva jezy ke zvednutí hladiny, aby tyto 40

Ekologické organizaci Přátelé přírody se podařilo sesbírat 15 000 podpisů v petici proti jezům, kterou

30. března předali vládě.

52


větší lodě mohly proplouvat i celé splavné Labe v Česku. Podle skutečných zjištění německého ministerstva dopravy však Labe od česko-německé hranice až po Magdeburk zaručuje plavební dráhu jen 1,4 metru, a to dokonce průměrně pouhých 276 dní v roce. V takovém případě se však stavba českých jezů nemůže vyplatit, píše list. „Nesprávné údaje se mezitím staly posledním argumentem zastánců jezů," cituje Der Spiegel Paula Dörflera z německého Svazu ochránců přírody. Německé ministerstvo nedokáže vysvětlit, jak k rozdílům v údajích došlo, dodává list.“41 Článek poukazuje na další důkaz nejasností kolem rozhodovacích procesů. Vždyť co jiného může mít na rozhodování větší vliv než samotné informace, podklady a zejména pravdivé údaje. Jak se mohou odborníci, politici a experti, kteří rozhodují o výstavbě jezů správně rozhodnout, když pracují s mylnými údaji? Už ze stručného přehledu vývoje situace okolo stavby jezů je patrné, že rozhodování, které proběhlo, nebylo vždy jednoduché a navíc neproběhlo zcela podle předem dohodnutých pravidel. Dalo by se napsat nespočet stránek o lobbyingu, zákulisních bojích, ovlivňování a záměrných změnách informací. Už to samotné by vydalo za celou diplomovou práci. Ale tím se nyní zabývat nechci. Navíc operování s takovými informacemi a klamnými údaji je mnohdy ošemetná věc. Budu se raději držet jen ověřených faktů a skutečností a zaměřím se na další z nepominutelných kritérií, totiž mezinárodní aspekt celé záležitosti.

8.3 Mezinárodní význam Mohlo by se zdát, že výstavba jezů je čistě záležitostí České republiky, ale není tomu tak. Zvlášť dnes, kdy víme, že vše souvisí se vším a že žádný z problémů nelze řešit jen na jediné úrovni, jen z jednoho úhlu pohledu. Žádná země nemůže chrlit tuny oxidu siřičitého do ovzduší a doufat, že pokud to nebude vadit jejím občanům, nebude to vadit ani lidem v sousedních zemích. Zvlášť z případu globálního oteplování v souvislosti s produkcí oxidu uhličitého víme, že právě v oblastech souvisejících s kvalitou životního prostředí (a to se týká v podstatě všech oblastí lidské činnosti) nic není záležitostí jen jednoho státu. Přírodní cykly nemohou respektovat hranice určené lidmi. 41

Zdroj ČTK, 30. 3. 2004 (internetová stránka www.ctk.cz)

53


Stejně tomu je i v případě plánované stavby jezů na Labi. Řeka nepatří pouze nám. Nerespektuje hranice států a přináší tak do sousedního Německa vše, co získá na našem území. Není se tedy čemu divit, když se obyvatelé SRN staví proti postavení jezů, které by jim přinesly spíš újmu než užitek. Uvědomují si, že stavební práce a následné zvýšení intenzity lodní dopravy by opět zhoršilo kvalitu vody v řece. Odborníci se navíc shodují, že stavba jezů by měla negativní dopad na kvalitu pitné vody v Drážďanech. Také se rozhodli, že svých 315 kilometrů volně tekoucí řeky nebudou v budoucnu regulovat a pokusí se raději zachovat její přirozený ráz. Navíc po vyhodnocení příčin a následků povodně na Labi, která v srpnu roku 2002 postihla jak českou, tak německou část povodí Labe, zaujal k projektu stavby jezů negativní stanovisko i saský ministr zemědělství a životního prostředí S. Flath. V rozhovoru pro Hospodářské noviny 16. 4. 2003 pak uvedl dokonce i spolkový ministr dopravy M. Stolpe, že Německo sice chce zajistit splavnost Labe a jeho využití pro vodní dopravu, ale po zkušenostech s povodněmi v roce 2002 nikoli plavebními stupni, nýbrž pouze údržbou řečiště.42 Německo však není jedinou zemí, o které bych chtěla hovořit v souvislosti s mezinárodním aspektem plánované stavby jezů. Další podstatnou souvislostí je totiž náš vstup do Evropské unie. Snažíme se sladit náš právní řád s jejími směrnicemi, ale přitom nejsme ochotni přijmout její základní principy. Prvním chybným krokem, za který byla naše země dokonce přímo kritizována Evropskou komisí, byl už samotný fakt, že se kvůli prosazení stavby jezů pokusili její obhájci doslova protlačit parlamentem nesystémové změny v zákonech (viz již výše uvedený návrh poslance Schlinga o změně v zákoně o vnitrozemské plavbě). Další střet s Evropskou unií navíc hrozí kvůli síti Natura 2000. Právě stavbou jezů přímo dotčené území je už v přípravě na vyhlášení chráněných území Natura 2000. Předpokládám tedy, že i k tomu by měla Evropská komise co říci a stavba jezů by se tak mohla prodražit o další sumu v podobě tučné pokuty. Konkrétně se zde jedná o rozpor se směrnicemi 79/409/EHS (směrnice o ptácích) a 92/43/EHS (směrnice o stanovištích). Jde o významné normy, jejichž transpozice si žádá novou právní úpravu v oblasti ochrany přírody a jejichž součástí je vedle druhové ochrany také zřízení 42

Farský, M., Zahálka, J., Labe mezi Střekovem a Hřenskem – Má říční doprava v ČR budoucnost?,

Vesmír roč. 82, č. 10/2003

54


soustavy Natura 2000, do níž je začleněn tok Labe na německé straně a lze důvodně očekávat požadavek Evropské komise zařadit do ní i úsek na českém území. Režim územní ochrany je stanoven v článcích 3–11 směrnice o stanovištích, z nichž je potřeba upozornit na článek 6 zakotvující nezbytná ochranná opatření, posuzování plánů a projektů a případná kompenzační opatření. Odchylky upravené v článku 9 směrnice o ptácích, respektive v článku 16 směrnice o stanovištích, týkající se druhové ochrany, se musí opírat o přesně stanovené důvody.

Z dikce těchto konkrétních ustanovení, z

povahy předpisů jako celku i z již vydaných judikátů Evropského soudního dvora vyplývá, že odchylky mají být stanoveny pro každý případ jednotlivě, s tím, že členské státy jsou povinny podávat o nich zprávy Evropské komisi. Navrhovaná právní úprava zakotvující režim obecné zákonné výjimky pro konkrétní území je s tímto v přímém rozporu. Důsledkem absence, neúplnosti nebo nesprávnosti transpozice směrnic je postup Komise podle článku 226 „Smlouvy o založení Evropského společenství“, případně následná procedura u Evropského soudního dvora podle článku 228, jež může mít za následek uložení nezanedbatelného penále. Splnění těchto závazků je také významným kritériem při posuzování žádostí o čerpání prostředků z fondů EU. Stavba jezů je však také v rozporu s „Bernskou úmluvou“ („Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť“, publikována pod č. 107/2001 Sb.m.s.) přijatou v rámci Rady Evropy, jejíž smluvní stranou je také Evropské společenství. Česká republika na sebe přistoupením k této úmluvě vzala v oblasti ochrany přírody závazky, jež jsou realizovány prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a souvisejících předpisů. Stanovení výjimek je předmětem úpravy v článku 9 Bernské úmluvy. Tento článek je v případě zvláště chráněných území recipován v § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny, podle něhož výjimky ze zákazů může v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody. U národních parků a chráněných krajinných oblastí je tímto orgánem Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí však výjimku pro vodní díla, jejichž výstavba má být diskutovaným ustanovením umožněna, nepovolilo. Stavba jezů je však v rozporu i s další mezinárodní úmluvou. Na úrovni Evropské hospodářské komise OSN byla dne 17. března 1992 v Helsinkách přijata „Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer“ (pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 10. září 2000). Smluvní strany se v ní mimo jiné zavázaly k „zajištění využívání hraničních vod s cílem uplatňovat ekologicky šetrné 55


a racionální vodní hospodářství, zachování vodních zdrojů a ochranu životního prostředí“43 a k „zachování ekosystémů, a kde je to nutné, pro jejich obnovení“44 s tím, že „bude podporováno udržitelné hospodaření s vodními zdroji, včetně uplatňování ekosystémových přístupů“.45 K mezinárodním souvislostem plánované stavby jezů bych také měla připomenout skutečnost, že v roce 2003 se dokonce zpracovával návrh zapsání pískovcových skalních měst Českého ráje do světového dědictví UNESCO. Předepsanou součástí návrhu bylo srovnání s podobnými oblastmi v Čechách, Evropě i ve světě. S posuzování odborníků vyplynulo, že v pískovcových oblastech mírné klimatické zóny mají Labské pískovce jedinečné postavení. Svou hloubkou 300 metrů je Labský kaňon největším pískovcovým kaňonem v Evropě a má tedy reálnou naději, že bude zapsán do seznamu UNESCO. V případě stavby jezů by však tato nominace byla silně ohrožena. A i to je, myslím, velmi důležitý aspekt mezinárodního významu. Stavbu jezů je tedy nutné posuzovat nejen z pohledu České republiky, ale s ohledem na mezinárodní aspekt celé záležitosti.

8.4 Sociální dopady Je velice obtížné nalézt skutečně všechny souvislosti v rámci sociální oblasti, ale přesto se pokusím i zde nalézt všechna podstatná kritéria, která by neměla být opomíjena při rozhodování. Pokusím se také dokázat, že taková kritéria jsou neméně důležitá v porovnání s hledisky ekonomickými či environmentálními. Víme, že sociálně-institucionální rozměr se týká kvality života jednotlivců ve všech ohledech. Zahrnuje jak životní úroveň, zdraví a vzdělání, tak i život ve zdravém a pěkném životním prostředí. Pokusím se tedy nalézt zejména vazby související například s problematikou nezaměstnanosti, vztahů v komunitě, a na samotné dopady staveb na život obyvatelstva v dotčených regionech. Zaměřím se tedy nejprve na obyvatele míst, která by stavba jezů změnila nejvíce.

43

Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, článek 2, bod 2/b

44

Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, článek 2, bod 2/d

45

Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, článek 3, bod 1/i

56


8.4.1 Člověk a jeho domov Lidé si během tisíciletí utvářeli své vazby na svět v němž žijí. Je to jeden ze základních rysů, jimiž se člověk liší od ostatních tvorů. Sám sebe si uvědomuje prostřednictvím tvorby vlastního světa. Přetváříme si svět kolem sebe a každému z míst dáváme už svou přítomností novou tvář. Každé místo tak získalo svou duši, to, čemu mnozí říkají „genius loci“. Takové kouzlo má každé místo, které lidé přijímají jako svůj domov, jedno z mála míst na světě, kam se rádi vracejí, a kde se cítí bezpečně. A nelze popřít, že pocit bezpečí je jednou ze základních lidských potřeb. Dolní Žleb a Malé Březno jsou místa, která také mají svého „genia loci“. Místo, které utvářel sám čas, lidé, kteří místo znali, vnímali, procházeli. Je to něco, co se utvářelo po celá staletí, ale mohlo by být zničeno v jediném okamžiku. Stavba jezů by tato místa navždy změnila, stejně jako životy jejich obyvatel. Dopady staveb na životy obyvatel, žijících přímo v dotčených lokalitách je neopomenutelným kritérium, které se v procesech rozhodování často opomíná.

8.4.2 Zaměstnanost v regionu Nelze pochybovat o tom, že by stavba jezů na Labi měla pozitivní vliv na zaměstnanost v regionu. Nových pracovních míst je zde potřeba, není nutné připomínat, že jak Děčín, tak Ústí nad Labem patří mezi města, která se v posledních letech potýkají s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Stavba takové velikosti by v tomto ohledu regionu jistě pomohla, ale situace není vždy tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Dalším důležitým kritériem je totiž také změna ve složení obyvatelstva, v důsledku přílivu nových pracovních sil, což by s sebou jistě stavba takové velikosti přinesla. Víme, že stavební firmy mají své stálé zaměstnance, kteří musí být připraveni na přesun za prací. V souvislosti s výstavbou jezů by takový příliv nebyl zanedbatelný. Je velice těžké odhadnout veškeré důsledky zejména na složení a fungování místní komunity (i to samotné by mohlo být tématem rozsáhlé studie), ale už nyní lze odhadnout, že dopady by nebyly malé. Nutno samozřejmě poznamenat, že se nemusí jednat o dopady negativní. Například místní podnikatelé by si s přílivem nových strávníků a nocležníků jistě přišli na své.

57


V podstatě si můžeme být jisti, že by v průběhu stavebních prací došlo k oživení celého regionu. V tomto ohledu by jistě byla stavba jezů přínosem, ale na jak dlouho? Po dokončení stavby jezů by se ti, kteří získali příležitostnou práci na stavbě, nebo se stavbou přímo související, vrátili zpět na úřad práce. Samozřejmě si netroufnu odhadnout, o kolik by se zaměstnanost zvýšila v době stavby a změnila po jejím dostavění. S tím souvisí tolik aspektů a jiných skutečností, že ani podrobné studie a odborné prognózy nejsou schopny odhadnout takový vývoj. Nicméně lze předpokládat, že po dostavbě jezů by se zvýšila intenzita lodní dopravy. V důsledku toho by se opět zvedl počet pracovních míst v regionu. Další kritérium, které hovoří pro stavbu jezů je tedy zvýšení zaměstnanosti v regionu v důsledku větší intenzity lodní dopravy. Otázkou však zůstává, zda bude lodní doprava o tolik intenzivnější. Víme už z předchozích kapitol, jak je na tom lodní doprava s poptávkou a to, že počet splavných dnů nerozhoduje. V tomto ohledu je tedy i otázka zvýšení zaměstnanosti nejistá. Nikdo nemůže zaručit, že se po dostavbě jezů vzpamatuje jak ČSPL, tak lodní doprava jako odvětví. Nabízí se tudíž otázka, zda není pro region vhodnější vsadit na jistější kartu a zaměřit se raději na to, co má. Na to, co je jisté – přirozený potenciál regionu, spočívající v cestovním ruchu. V souvislosti se vstupem do Evropské unie je také nutno poznamenat, že rejdaři, kteří si nyní stěžují na nedostatek práce a zakázek, budou moci po vstupu do Evropské unie své schopnosti uplatnit i na jiných vodních cestách, v kterémkoliv z členských států. Je to jistě lepší alternativa, než čekat na dostavbu jezů a doufat, že po jejich výstavbě okamžitě seženou práci v náruči zachráněného ČSPLa.

8.4.3 Sociálně-ekonomický potenciál regionu V této oblasti opět narážíme na velice úzkou provázanost jednotlivých pilířů. Je to dalším důkazem toho, že nic nelze řešit odděleně. V kontextu trvale udržitelného rozvoje není oblast, která by byla otázkou výhradně ekonomickou, ekologickou či pouze sociální. Vždy je nutné uvažovat v souvislostech. Víme, že obě lokality předpokládané stavby jezů se nacházejí na území chráněných krajinných oblastí. Malé Březno leží na území CHKO České středohoří a Prostřední Žleb náleží k CHKO Labské pískovce. Nesmíme také opomenout, že jádrem CHKO je Národní park České Švýcarsko. Navíc jsem se již zmínila, že byl poslední

58


neregulovaný úsek Labe dokonce zařazen do seznamu významných mokřadů České republiky jako mokřad regionálního významu. V roce 2003 se také zpracovával návrh zapsání pískovcových skalních měst Českého ráje do světového dědictví UNESCO. Předepsanou součástí návrhu je srovnání s podobnými oblastmi v Čechách, Evropě i ve světě. S posuzování odborníků vyplynulo, že v pískovcových oblastech mírné klimatické zóny mají Labské pískovce jedinečné postavení. Svou hloubkou 300 metrů je Labský kaňon největším pískovcovým kaňonem v Evropě a má tedy reálnou naději, že bude zapsán do seznamu UNESCO. To by přineslo jednak vyšší nároky na výkon státní správy (první zdroj nových pracovních míst), a jednak zvýšení zájmu turistů o celý region, který má v tomto ohledu skutečně co nabídnout (druhý zdroj nových pracovních míst). Právě zaměření tímto směrem by mohlo být klíčem k trvale udržitelnému rozvoji regionu, který nemusí za každou cenu žít z tranzitní dopravy, ale naopak se zaměřit na rozvoj turistiky. Není nutno zdůrazňovat, že stavbou jezů by zapsání lokality do seznamu UNESCO bylo vážně ohroženo.

8.5 Shrnutí v rámci sociálně-institucionálního pilíře trvale udržitelného rozvoje Vzhledem k nalezeným souvislostem a vazbám mohu říci, že kritéria spojená se sociálně-institucionálním pilířem jsou stejně důležitá a neopomenutelná, jako v oblastech obsažených v předchozích dvou pilířích trvale udržitelného rozvoje. Stejně jako u předchozích hlavních kapitol je tady shrnu do přehledné tabulky, kde přiřadím formu dopadů stavby na jednotlivá kritéria a zaznamenám zde i základní principy trvale udržitelného rozvoje, ke kterým se jednotlivá kritéria váží.

59


Tabulka kritérií v rámci sociálně-institucionálního pilíře trvale udržitelného rozvoje: Tabulka 10

Kriteria

Dopady*

Principy trvale udržitelného rozvoje** I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti

Nová pracovní místa během stavebních prací

4

II/3 princip efektivity, soudržnosti a výkonnosti institucí III/1 princip prevence a řešení krizí III/9 princip individuace III/11 princip rozlišení a koordinace I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti

Nová pracovní místa v důsledku nárůstu lodní

2

dopravy

II/3 princip efektivity, soudržnosti a výkonnosti institucí III/1 princip prevence a řešení krizí III/9 princip individuace III/11 princip rozlišení a koordinace I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka

Nová pracovní místa v případě začlenění labského kaňonu do seznamu

II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti

-1

II/3 princip efektivity, soudržnosti a výkonnosti institucí III/1 princip prevence a řešení krizí

UNESCO a sítě Natura 2000

III/9 princip individuace III/11 princip rozlišení a koordinace I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka

Dopady na obyvatele lokalit přímo dotčených stavbou

-4

II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti III/1 princip prevence a řešení krizí III/9 princip individuace III/11 princip rozlišení a koordinace I/1 princip úcty a respektu k přírodě

Ztráta „genia loci“ dotčených lokalit

-3

I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka II/2 princip limitu, nevratnosti změn

Důsledky v mezinárodním

-2

I/2 princip společenství

60


I/3 princip přirozenosti člověka

měřítku

II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti II/5 zásada vysoké úrovně ochrany životního prostředí III/5 princip integrace III/6 princip inkorporace III/7 princip participace I/2 princip společenství II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti

Spor o stavbu jezů jako významný precedens

-3

z institucionálního hlediska

II/3 princip efektivity, soudržnosti a výkonnosti institucí III/1 princip prevence a řešení krizí III/11 princip rozlišení a koordinace I/2 princip společenství I/3 princip přirozenosti člověka II/1 princip sdílené, ale diferencované odpovědnosti

Změna socio-ekonomického potenciálu regionu

II/3 princip efektivity, soudržnosti a výkonnosti

-1

institucí III/1 princip prevence a řešení krizí III/3 ekosystémový přístup III/9 princip individuace III/11 princip rozlišení a koordinace

* Zhodnocení dopadů stavby jezů jsem pro jednoduchost a lepší přehlednost rozhodla vyjádřit pomocí číselné řady. Vzhledem k tomu, že se v závěrečném shrnutí bude jednat o dopady jak negativní i pozitivní, vybrala jsem číselnou řadu od mínus pěti do plus pěti, kde se nula rovná skutečně nulovým dopadům. Minusové hodnoty tedy znázorňují negativní dopady stavby a jsou tím závažnější, čím se vzdalují od nuly. Kladné čísla pak představují přínosy stavby jezů a jsou tím větší, čím je větší číslo v tabulce. Tyto čísla však nebudou použita do závěrečných programů vícekriteriálního rozhodování, protože vyjadřují pouze velikost a charakter případného dopadu stavby a nikoli závažnost daného kritéria obecně, jak tomu bude v případě udělování preferencí v rámci Saatiho matice. **Principy trvale udržitelného rozvoje z nichž se vycházelo při výběru kritérií.

61


9 Multikriteriální analýza Za pomocí jednotlivých pilířů a principů strategie trvale udržitelného rozvoje jsem tedy nalezla celkem 23 neopomenutelných kritérií, která je třeba zohlednit při posuzování všech okolností, aspektů a možných dopadů výstavby jezů na Labi. Nyní se pomocí Fulerova trojúhelníku a Saatiho matice pokusím o přiřazení vah každému z nich. Nejprve však na několika řádcích popíšu základní principy metod, které při multikriteriální analýze použiji.46

9.1 Fullerův trojúhelník a Saatiho matice Vícekriteriální rozhodování je modelování rozhodovacích situací, ve kterých máme definovánu množinu variant (v tomto případě – stavět/nestavět) a soubor kritérií (23 výše uvedených), podle nichž budeme varianty hodnotit. Důležitou součástí tohoto modelu je i modelování preferencí. Jedná se jednak o modelování preferencí mezi jednotlivými kritérii (v tomto případě porovnávání důležitosti kritérií v rámci trvale udržitelného rozvoje) a jednak o modelování preferencí mezi variantami z hlediska jednotlivých kritérií a jejich agregace pro vyjádření celkové preference. Metoda párového srovnání kritérií používá pro odhad vah pouze informace, které ze dvou kritérií je při párovém srovnání důležitější. Jde tedy o postupné porovnávání každých dvou kritérií mezi sebou. Srovnání se může provádět právě pomocí Fullerova trojúhelníku. V trojúhelníkovém schématu se pak vyskytují vždy dvojřádky, které tvoří porovnávané dvojice tak, že se zde každá dvojice kritérií vyskytuje právě jedenkrát. Z každé dvojice je pak nutné vybrat kritérium, které je považováno za důležitější. Já jsem se však rozhodla pro výběr metody kvantitativního párového srovnání kritérií. Zde se totiž kromě samotného porovnávání dvojic v rámci Fullerova trojúhelníku uděluje u každé volby navíc i síla preference zvoleného kritéria. Tím se vyjádří daleko přesněji skutečná důležitost vybraného kritéria. Nejčastěji se používá stupnice 1-9 a trojúhelník (v tomto případě už se jedná o takzvaný Saatiho trojúhelník)

46

Fiala, P., Jablonský, J., Maňas, M., Vícekriteriální rozhodování, VŠE, Praha 2001

62


má místo dvou řádků v každém stupni dokonce tři. K udílení preferencí v rámci Saatiho trojúhelníku existuje dokonce i odpovídající vhodná verbální stupnice: 1- rovnocenná kritéria 3- slabě preferované kritérium 5- silně preferované kritérium 7- velmi silně preferované kritérium 9- absolutně preferované kritérium Hodnoty 2, 4, 6, 8 pak vyjadřují pouze mezistupně. Saatiho matice patří mezi nejčastěji používané metody. Při jejím výpočtu mi pomůže speciálně vytvořený počítačový program SANNA (doplněk v rámci programu Excel), který byl vytvořen v roce 2000 na VŠE pro podobné výpočty. Pro lepší přehlednost při porovnávání nyní přiřadím každému z 23 kritérií stručnější označení, se kterým bude možno operovat i v rámci schématu Saatiho trojúhelníku.

Tabulka zkratek kritérií: Tabulka 11

Název kritéria Význam Labe jako biokoridoru Uchování krajinného rázu Zajištění funkcí ekosystémů a stávající biodiverzity Celková kvalita vody v řece Geologické podmínky (eroze břehů apod.) Uchování jedinečného sledu společenstev Vliv na pitnou vodu Role jezů a břehových úprav při povodních Ekonomická návratnost stavby Efektivita lodní dopravy vzhledem k investicím Poptávka po lodní dopravě (potřebnost lodní dopravy vzhledem ke kapacitě železnice) Ekonomické souvislosti vzhledem k současné finanční situaci ČR Splavnění Labe (zvýšení počtu splavných dní – zisk pro provozovatele vodní dopravy) Dočasné oživení celé ekonomiky Zisk pro stavební firmy a „projezové“ lobby Nová pracovní místa během stavebních prací Nová pracovní místa v důsledku nárůstu lodní dopravy Nová pracovní místa v případě začlenění labského kaňonu do 63

Zkratka Biokoridor Krajinný ráz Ekosystémy Kvalita vody Geologie Společenstva Pitná voda Povodně Návratnost Efektivita Poptávka Ekonomie Splavnost Ek oživení Lobby zisk Stavba práce Lodě práce Turistika


seznamu UNESCO a sítě Natura 2000 Dopady na obyvatele lokalit přímo dotčených stavbou Ztráta „genia loci“ dotčených lokalit Důsledky v mezinárodním měřítku Spor o stavbu jezů jako významný precedens z institucionálního hlediska Změna sociálně-ekonomického potenciálu regionu

Obyvatelé Genius loci Mez dopady Precedens Potenciál

Nyní mohu přejít k samotné aplikaci zvolené metody a zaměřit se přímo na přidělení vah jednotlivým kritériím s použitím Saatiho trojúhelníku. Při každé volbě je nutné si položit stejnou otázku. V případě mé práce se jedná o tuto: „Které z těchto dvou kritérií je z hlediska koncepce trvale udržitelného rozvoje a jeho principů preferováno“? Při udělování preferenčního čísla jsem se držela vždy otázky: „O kolik je toto kritérium důležitější a zásadnější z hlediska koncepce trvale udržitelného rozvoje a jeho základních principů?“

Saatiho trojúhelník: Tabulka 12

64


65


66


Saatiho matice:

67


Výpočet vah: tabulka 14: Biokoridor Krajinný ráz Ekosystémy Kvalita vody Geologie Společenstva Pitná voda Povodně Návratnost Efektivita Poptávka Ekonomie Splavnost Ek oživení Lobby zisk Stavba práce Lodě práce Turistika Obyvatelé Genius loci Mez dopady Precedens Potenciál

Body 1,71036 1,83433 2,14021 2,18097 2,16450 2,29534 2,89716 2,43583 0,90203 1,01135 0,84106 0,97804 0,49157 0,76188 0,18352 0,74239 0,60437 0,54698 1,35725 0,57832 0,55319 0,44994 0,78755 Sigma^2 = Konzistence

Váhy 0,06012 0,06448 0,07523 0,07666 0,07609 0,08069 0,10184 0,08562 0,03171 0,03555 0,02956 0,03438 0,01728 0,02678 0,00645 0,02610 0,02124 0,01923 0,04771 0,02033 0,01945 0,01582 0,02768 0,25229 ANO

Nyní jsem pomocí Saatiho matice zjistila váhy jednotlivých kritérií, se kterými mohu dál operovat. Rozhodla jsem pro další výpočty použít postupně tři na sobě nezávislé metody, jejichž závěry je pak možno pro zajímavost porovnat a ověřit si tak platnost výsledných hodnot. Nyní se tedy v krátkosti zmíním o první metodě, kterou pro závěrečné vyhodnocení použiji.

68


9.2 Metoda váženého součtu WSA47 Patří mezi k metodám, které vyžadují k vícekriteriálnímu vyhodnocení variant znalost vah kritérií (jedná se o metody s kardinální informací o kritériích). Využívá princip maximalizace užitku. Vychází z konstrukce hodnoty užitku, kterou přináší výběr určité varianty, na škále mezi 0 a 1. Čím je varianta vhodnější podle nějakého kritéria, tím je vyšší hodnota užitku. Z hlediska všech kritérií se varianta ohodnotí celkovou hodnotou užitku, kterou dostaneme agregací dílčích hodnot užitku s použitím vah kritérií. Metoda váženého součtu se dopouští zjednodušení v tom, že předpokládá pouze lineární funkci užitku. Tato metoda je vlastně speciálním případem metody funkce užitku. Výpočet dle metody WSA: tabulka 15

47

WSA – Weighted Sum Approach

69


70


Maximální hodnoty užitku dosahuje varianta „nestavět“ (0,86660) a je tedy vybrána jako nejlepší. Nyní pro srovnání použiji druhou z vhodných metod – metodu TOPSIS.

9.3 Metoda TOPSIS Metoda TOPSIS poskytuje úplné uspořádání množiny všech variant. Je tedy také určena pro výběr nejlepší varianty. Požadovanými vstupními údaji jsou kriteriální hodnoty pro jednotlivé varianty a váhy jednotlivých kritérií. Využívá principu minimalizace vzdálenosti od ideální varianty, přičemž ideální variantou zde nazýváme tu, pro kterou všechny hodnoty kritérií dosahují nejlepších hodnot. Ideální varianta je navíc většinou hypotetická, tedy neleží v množině variant A. Potom se jako nejlepší varianta vybírá taková, která je podle určité metriky48 nejblíže k ideální variantě. Kriteriální hodnoty pro jednotlivé varianty jsou uspořádány v kriteriální matici Y = (yij), kde yij je hodnota i-té varianty hodnocené podle j-tého kritéria. Metoda je založená na výběru varianty, která je nejblíže k ideální variantě reprezentované vektorem (H1, H2, …, Hk) a nejdále od bazální varianty reprezentované vektorem (D1, D2, …, Dk). Nejprve se konstruuje normalizovaná kriteriální matice R = (rij) podle vzorce obsaženého v programu. Po této transformaci jsou sloupce v matici R vektory jednotkové délky. Pak probíhá výpočet kriteriální matice w tak, že každý j-tý sloupec normalizované kriteriální matice R je násoben odpovídající váhou vj. Je totiž nutné vzít v úvahu relativní důležitost kritérií vyjádřenou váhovým vektorem. Pak pomocí programu určíme ve vážené kriteriální matici w ideální a bazální variantu. Dalším krokem je pak samotný výpočet vzdálenosti jednotlivých variant od ideální varianty di+ a od bazální varianty di-. Nakonec vypočteme relativní ukazatele vzdálenosti ci a podle jeho klesajících hodnot uspořádáme varianty.

Výpočet dle metody TOPSIS: Tabulka 16

48

Neprázdná množina M na níž je za daných předpokladů definováno zobrazení Q: M → R

71


72


Jako nejlepší varianta podle všech uvažovaných kritérií tedy i zde vychází varianta „nestavět“. Pro zajímavost a pro srovnání nyní však použiji ještě poslední metodu.

9.4 Metoda ELECTRE I Cílem této metody je rozdělit množinu všech variant na dvě indiferenční třídy, na takzvané efektivní a neefektivní varianty. Metoda ELECTRE I též vyžaduje od uživatele, aby zadal váhy jednotlivých kritérií. Na základě normalizovaného vektoru vah v a množiny cij pak pro každou dvojici variant ai, aj určíme číslo cij představující součet vah těch kritérií, z jejichž hlediska je varianta ai hodnocena alespoň tak jako varianta aj. Hodnota cij zde představuje stupeň preference varianty ai před variantou aj a platí, že ai leží v intervalu <0, 1>. Vztah párové preference mezi všemi dvojicemi můžeme vyjádřit také graficky, kdy uzly grafu odpovídají variantám ai, i = 1, 2, …, p, a mezi dvojicí uzlů ai, aj existuje orientovaná hrana ve směru od ai k aj právě tehdy, jestliže mezi dvojicí variant platí ai p aj. Rozdělení na efektivní a neefektivní varianty se uskuteční podle pravidla, že za efektivní varianty jsou brány ty, ke kterým vzhledem k celkové preferenční relaci neexistuje žádná preferující varianta a samy jsou preferovány alespoň před jednou variantou. Množinu efektivních variant můžeme vyčlenit podle matice p. Rozdělení variant je možno určit i z grafu preferenční relace. Efektivní varianty budou ty, do jejichž uzlů nesměřuje žádná orientovaná hrana a vychází z nich alespoň jedna orientovaná hrana. Výsledek analýzy pak závisí na prahu preference a prahu dispreference. Jejich změnami dostáváme různé výsledky. Jejich stanovení není jednoduché. Někdy se doporučuje vyjít z hodnot, které jsou průměrnými hodnotami prvků v matici C a D. Postupnými změnami prahů je možno dospět k nalezení nejefektivnější varianty.

Výpočet dle metody ELECTRE I: Tabulka 17

73


74


Jak ukazuje výsledná tabulka, i třetí z použitých metod dospěla k závěru, že nejefektivnější variantou je „nestavět“. Pomocí těchto použitých metod jsem tedy dospěla k závěru, že z hlediska strategie trvale udržitelného rozvoje a jeho principů je jednoznačně nejlepší variantou jezy na Labi vůbec nestavět.

10 Závěrečné shrnutí a potvrzení hypotéz 1) Co se týče první hypotézy, nebyl problém ji potvrdit: Výstavba dvou plánovaných vodních děl na Labi bude mít skutečně zásadní dopady na přírodu, krajinu, biotopy a ekotopy. Dojde k nenahraditelným škodám. Kapitola týkající se environmentálního pilíře trvale udržitelného rozvoje je sama o sobě jejím dostačujícím potvrzením. Na pobřežní i říční ekosystémy, flóru a faunu bude mít vliv jak ztráta pravidelného kolísání hladiny, tak i zhoršená kvalita vody v důsledku znečištění souvisejícího jednak se samotnou výstavbou jezů a jednak se zvýšením intenzity lodní dopravy. V dotčených lokalitách dojde k nenahraditelné ztrátě typického rázu krajiny a zpevněním břehů se prokazatelně sníží retenční schopnosti v rámci celého povodí. Tyto skutečnosti jsou známé a jsem si jistá, že si je dobře uvědomují i ti, kteří bojují za stavbu jezů. Jsou to však přesně ty skutečnosti, které jsou často opomíjeny a označovány za nepodstatné. Strategie trvale udržitelného rozvoje je však neopomíjí, a proto jsou v mé práci postaveny na roveň všem ostatním kritériím. Navíc, právě díky základním myšlenkám a principům strategie trvale udržitelného rozvoje a pomocí komplexního posouzení, se mi dokonce podařilo potvrdit, že stavba jezů by nebyla jen neekologická, ale navíc prokazatelně neekonomická a navíc dopravně zbytečná. Nejvíce sporů a nejasností jsem nalezla právě kolem ekonomické oblasti. Proto jsem pokládala za podstatné se tímto podrobněji zabývat. Zjistila jsem však, že ani z ekonomického hlediska se výstavba jezů nevyplatí. Jistě přinese zisk stavebním firmám a zajistí dočasné zvýšení zaměstnanosti v regionu. Je též dopravou z nejnižšími nutnými investicemi na údržbu v porovnání se železnicí i silnicí. Pravdou také je, že dočasně oživí celou ekonomiku, a možná v případě skutečného nárůstu lodní dopravy přinese i další pracovní místa v oblasti

75


lodní dopravy. To jsou však jediné přínosy. Samotné splavnění Labe už původně očekávaný užitek nepřinese. Už nyní chybí poptávka po lodní dopravě a dokonce i NKÚ potvrdil, že rentabilita stavby se v tomto případě blíží nule. Nebezpečnost investice do stavby jezů potvrzuje i Světová banka, která ji dokonce označila za nerozumnou a velmi riskantní. Je zde také nový železniční koridor, který dokáže převzít veškeré dopravní zakázky na tomto úseku. Také současné ekonomická situace České republiky není ve stavu, kdy si může dovolit investici za 9 miliard korun, u níž odborné studie navíc odhadují nulovou návratnost. Také, díky k tomu, že se jedná o téma, které se neustále vyvíjí, a nové poznatky a studie se objevují jako houby po dešti (což jistě souvisí s velkou popularizací tohoto tématu v posledních měsících), se objevila řada nových zjištění, která znovu potvrzují ekonomickou nevýhodnost stavby jezů na Labi. Jednou z podstatných informací bylo odhalení řady zásadních chyb v údajích o splavnosti německého úseku Labe. Také byly provedeny nové odhady a výpočty, které zcela jasně potvrdily neekonomičnost stavby. V kapitole týkající se ekonomického pilíře trvale udržitelného rozvoje se těmito skutečnostmi zabývám podrobněji a v jednotlivých kapitolách dokazuji, že stavba jezů na Labi je jednak neekonomická a jednak dopravně zbytečná. 2) Mnohem těžší bylo ověřit použitelnost strategie trvale udržitelného rozvoje a jejích základních principů na hledání podstatných kritérií. Svou roli zde navíc sehrála šíře celého tématu. Bylo nutné se zaměřit jen na podstatná a skutečně důležitá kritéria a během výzkumu si dávat velký pozor na mnohdy velmi lákavá odbočení z tématu. Vždyť už jen v rámci environmentálního pilíře by bylo možné se ponořit mnohem hlouběji a výzkum každého ze stovek živočišných či rostlinných druhů by vydal za samostatnou práci. A podobné to je i u ekonomických aspektů, či sociálních dopadů. Bylo tedy nutné rozvržení na tři základní pilíře, a poté rovnoměrné rozvržení šíře tématu v rámci každého z nich. Právě takové rozvržení se ukázalo být důležité. Jednak mi velice pomohlo držet se jen toho podstatného, neodbočovat, kráčet poblíž hlavní osy. Také se ukázalo být rozumnou pomůckou při hledání kritérií vhodných k posouzení dopadu stavby na všechny oblasti života. Podobně pak posloužily i jednotlivé principy strategie trvale udržitelného rozvoje. Díky nim pak bylo možné přisoudit jednotlivým kritériím váhy při konečném rozhodování.

76


Největším problémem však byl samotný výběr kritérií tak, aby měly přibližně stejnou důležitost. To by bez aplikace strategie trvale udržitelného rozvoje nebylo možné. Dalším úskalím pak bylo přiřazení vah a samotné rozhodování, které z kritérií je důležitější. A právě zde posloužila strategie trvale udržitelného rozvoje a pečlivá formulace jejích klíčových principů podruhé. Pomocí ní se mi podařilo závěrečné porovnání všech aspektů a kritérií v rámci Saatiho trojúhelníku, a to i přesto, že jednotlivá kritéria náleží do tak odlišných oblastí. V této souvislosti musím zmínit, že jedním z největších přínosů pro mne samotnou bylo seznámení s používáním metod vícekriteriálního rozhodování. Tyto metody se ukázaly být velice propracované a díky příslušným počítačovým programům velice jednoduše aplikovatelné na danou problematiku. Každopádně právě skutečnost, že strategie trvale udržitelného rozvoje je natolik komplexní a zasahuje do všech oblastí našeho života, bylo možné učinit celistvé posouzení v takové šíři. Tímto dokazuji i druhou hypotézu: Strategie trvale udržitelného rozvoje a jeho principů je vhodná pro komplexní posouzení dopadů stavby a pro přijetí optimálního obecně přijatelného rozhodnutí. Strategie trvale udržitelného rozvoje je tak použitelnou a vhodnou koncepcí k hledání podstatných kritérií z různých oblastí a je tedy vhodné ji použít k posuzování staveb podobného typu, jako jsou právě jezy na Labi.

77


11 Závěr Rozhodování bývá často tou nejtěžší věcí v našem životě. Víme, že následky každého z našich rozhodnutí poneseme jak my, tak i svět kolem nás. Tomu se nikdo z nás nemůže vyhnout, nikdo není zbaven této odpovědnosti. Platí to i v případě rozhodování o přeměně našeho okolí, o změnách, které provádíme neustále jakožto společenství lidí, o změnách, za které neseme zodpovědnost… Jsme společenství rozumných tvorů, a proto si zákonitě musíme vytvořit jednotný řád, strategie, ideály toho, kam chceme směřovat. Jednou z takových strategií je právě koncepce trvale udržitelného rozvoje, kterou jsme jako společný ideál skutečně přijali. Stává se tak vodítkem na nezmapovaných křižovatkách rozhodování o dalších přeměnách světa. V této práci se mi podařilo dokázat, že ji lze dobře použít i prakticky, při hledání a posuzování kritérií, která by se mohla jevit mnohým jako nesrovnatelná, protože mají z pohledu svých oborů skutečně velmi rozmanitý charakter. Z hlediska strategie trvale udržitelného rozvoje mají však jedno společné – žádné nesmí být opomenuto, každé hraje svou podstatnou úlohu, je třeba je tedy posuzovat společně. Základní principy strategie trvale udržitelného rozvoje to umožňují a právě tím je tato strategie k takovému porovnání skutečně vhodnou koncepcí. Ve své práci jsem se pokusila o komplexní zhodnocení všech aspektů, které se týkají plánované výstavby dvou jezů na Labi. Strategie trvale udržitelného rozvoje mi zde posloužila jako nástroj jak analytický, tak i syntetický. Pomohla mi při hledání všech podstatných kritérií, i při samotném určování jejich vah a důležitosti. Osvědčila se u obojího. Za pomoci jejích základních principů a za použití osvědčených metod určených pro vícekriteriální rozhodování jsem dospěla k jednoznačnému závěru ohledně stavby jezů na Labi: Z hlediska strategie trvale udržitelného rozvoje by stavba jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu byla neefektivní, neekologická, neekonomická a dopravně zbytečná. Dnes je však pouze na nás, jakých strategií a koncepcí se budeme během svých zásadních rozhodování držet. Zda těch, které nám pomohou žít lépe a kvalitněji ve zdravém a rozmanitém prostředí, a nebo těch, které sice leckterým přinesou krátkodobý zisk, ale kvalitu života nám, vezmeme-li v potaz veškeré její aspekty, ve skutečnosti sníží. 78

Seznam literatury Primární prameny: Nováček, P., Mederly, P., Strategie udržitelného rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Společnost pro trvale udržitelný život, Olomouc 1996 Brundtlandová, G., H., Naše společná budoucnost, Academia, Praha 1991 Moldan, B., Ekologie, Demokracie, trh, Informatorium, Praha 1992 Trpišovský, J., Hřensko - brána Českého Švýcarska, Svépomoc, Praha 1972 Cvrk, F., Děčín, Pressfoto, Praha 1988 Joza, P., Pohled do historie I, Foto grafika OHV - Oldřich Holan, Ústí nad Labem 1998 Joza, P., Pohled do historie II, Foto grafika OHV - Oldřich Holan, Ústí nad Labem 2002 Nevrlý, M., Chvály Zadní země, Vestri, Liberec 2002 Šutera, V., Kuncová, J., Vysoký, V., Labe, Ústí nad Labem 2001 Balatka, B., Kalvoda, J., Vývoj údolí Labe v děčínské vrchovině, ČGS, Praha 1995 Anděra, M., Encyklopedie naší přírody, Slovart, Praha 2000 Anděra, M., Řeky, Slovart, Praha 1996

Odborné studie: Dostál, J., Regionální problematika vodních cest a záměru výstavby DOL v povodí Labe, Arnika, Děčín 2004 Vorel, A., Vlachová, B., Vávra, T., Příloha F. II – Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí (E.I.A) Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe od Střekova po státní hranici – zadání MDS ČR 1999 Senát NKÚ, Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest, Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu, č. 01/15, 2001 Harter, H., Zhodnocení flory a ekosystémů v údolí Labe v úseku Děčín - státní hranice, AOPK ČR – středisko Ústí n. L. a Botanický ústav ČAV Průhonice 1993 Vorel, A., Rybář, M., Zpráva o aktuálním stavu populace bobra evropského (Castor fiber L. 1758) na české části Labe, ČZU - lesnická fakulta / katedra ekologie 2002 Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe, MKOL, Magdeburg 2003

Skripta: Fiala, P., Jablonský, J., Maňas, M., Vícekriteriální rozhodování, VŠE, Praha 2001 Moldan, B., Ekologická dimenze udržitelného rozvoje, Karolinum, Praha 2001 Moldan, B., (Ne)udržitelný rozvoj, Karolinum, Praha 2001 Moldan, B., Indikátory trvale udržitelného rozvoje, CZP UK, Praha 2000 Usnesení vlády a parlamentu ČR: Usnesení č. 413 o dopravní politice ČR Usnesení č. 741 k návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010

Směrnice EHS: 79/409/EHS (směrnice o ptácích) 92/43/EHS (směrnice o stanovištích)

Mezinárodní úmluvy: Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer Bernská úmluva „Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť“ Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN)

Tisk: Pigula, T., Labe na hranici, Koktejl, č.1, Ročník XIII., str. 24 - 35, leden 2004 Farský, M., Zahálka, J., Labe mezi Střekovem a Hřenskem – Má říční doprava v ČR budoucnost?, Vesmír roč. 82, č. 10/2003 Deníky Bohemia, Hentschel, W., Hlinka, D., Vodní díla na Labi…, 13.6. 2000 Klusák, J., Zeman, J., Jsou vodní díla na dolním Labi opravdu potřebná?, Zpravodaj MŽP, číslo 12/03 Internetové zdroje: www.ctk.cz www.decin.cz

Příloha č. 3 Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest (zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za období 1998 – 2001)

Èástka 4

Vìstník Nejvyího kontrolního úøadu 2001

Strana 301

01/15 Finanèní prostøedky poskytované na provoz, údrbu a rozvoj vodních cest

Kontrolní akce byla zaøazena do plánu kontrolní èinnosti Nejvyího kontrolního úøadu (dále jen NKÚ) na rok 2001 pod èíslem 01/15. Kontrolní akci øídil a kontrolní závìr vypracoval èlen NKÚ Ing. Petr Skála. Cílem kontroly bylo provìøit systém poskytování a hospodaøení s finanèními prostøedky vynakládanými na vodní cesty. Kontrolováno bylo období 1998 a 2001 do ukonèení kontroly, v pøípadì vìcných souvislostí i roky pøedchozí. Kontrolu provedly v dobì od bøezna do øíjna 2001 skupiny kontrolujících NKÚ z odboru dopravy, prùmyslu a hospodáøství a z územního odboru severovýchodní Èechy. Kontrolovanými osobami byly: Ministerstvo dopravy a spojù (dále jen MDS); Ministerstvo ivotního prostøedí (dále je MP); Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen SFDI); Øeditelství vodních cest Èeské republiky, se sídlem v Praze (dále jen ØVC); Povodí Labe, s. p., se sídlem v Hradci Králové (dále jen Povodí Labe); Povodí Vltavy, s. p., se sídlem v Praze (dále jen Povodí Vltavy). Námitky proti kontrolním protokolùm podaly Povodí Vltavy a Povodí Labe. Námitky byly vypoøádány rozhodnutím vedoucích skupin kontrolujících. Odvolání proti rozhodnutí o námitkách podalo Povodí Vltavy, o odvolání rozhodl senát NKÚ. S e n á t NKÚ (ve sloení: Ing. Petr Skála pøedseda, Ing. Jiøí Adámek, JUDr. Elika Kadaòová, Ing. Jiøí Kalivoda èlenové) na svém zasedání konaném dne 10. 12. 2001 s c h v á l i l usnesením è. 01/15/32 k o n t r o l n í z á v ì r v tomto znìní: I. Úvod Pokles pøepravních výkonù lodní dopravy od roku 1993 v souèasnosti nedosahuje podíl vodní dopravy ani 1 % celkových pøepravních výkonù v ÈR je mj. dùsledkem srákových deficitù posledních let, které sníily poèet splavných dnù na Labské vodní cestì (dále jen Labe) a na 116 splavných dnù v roce 2000, ale také absence ekonomicky výhodných moností pøesunout dopravní výkony na jiné evropské vodní cesty (zejména na Rýnsko-dunajskou vodní cestu, ke které ÈR ztratila pøístup rozpadem federace).

Problémy se splavností na Labi jsou úzce spjaty s jejím technickým stavem. Obdobné problémy jsou na nìmeckém úseku Labe. Výsledkem úprav na nìmeckém úseku má být mj. zabezpeèení prùjezdu lodí pøi ponoru 140 cm po 345 dní v prùmìrnì vodném roce. Ukonèení úprav je plánováno na rok 2008 a o dalích úpravách se neuvauje. V roce 1997 pøistoupila ÈR k Evropské dohodì o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodní dùleitosti (dále jen AGN). V pøílohách k AGN, která vstoupila pro ÈR v platnost dne 26. èervence 1999 a Ministerstvo zahranièních vìcí ji oznámilo ve Sbírce zákonù ve formì svého sdìlení è. 163/1999 Sb., jsou uvedeny vnitrozemské vodní cesty mezinárodního významu a vnitrozemské pøístavy mezinárodního významu. Z této dohody mj. vyplývají doporuèené hlavní parametry (zejména zaruèený celoroèní ponor 2,5 m) plnohodnotné vodní cesty mezinárodního významu a také podmínky pøipoutìjící výjimky z tìchto parametrù (napø. u vodních cest s mìnícími se vodními stavy je pøípustné celoroèní zabezpeèení minimálního ponoru 120 cm). MDS stanovilo prioritní projekty rozvoje vodní dopravy, vèetnì jejich pøedpokládaných nárokù na státní rozpoèet, v programových dokumentech, které projednala èi schválila vláda. Pøi návrhu stanovení priorit rozvoje vodní dopravy MDS vycházelo pøiblinì z tøiceti odborných materiálù, které øeily pøevánì technické problémy splavnosti úseku Labe mezi Støekovem a státní hranicí. Prioritní projekty k realizaci v období od roku 1997 do roku 2005 stanovilo MDS v dokumentu Program podpory rozvoje vodní dopravy v Èeské republice do roku 2005 (dále jen Program podpory), který vláda vzala na vìdomí dne 11. prosince 1996 a uloila ministru financí zabezpeèit úèast státního rozpoètu na jeho financování podle moností v jednotlivých letech. Program podpory vycházel dle sdìlení MDS pøedevím ze studie Program rozvoje vodních cest v ÈR (dále jen Marketingová studie), kterou zpracovala v roce 1995 pøíspìvková organizace Dopravní rozvojové støedisko Praha. Stìejním bodem Marketingové studie bylo vyhodnocení spoleèensko-ekonomické návratnosti pomocí analýzy výnosù a nákladù jednotlivých projektù rozvoje vodní dopravy formou tzv. vnitøního výnosového procenta Internal rate of return (dále jen IRR). Dne 21. èervence 1999 schválila vláda Návrh rozvoje dopravních sítí v Èeské republice do roku 2010. MDS na základì úkolu z tohoto usnesení zpracovalo v listopadu 1999 Harmonogram a finanèní zajitìní realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v ÈR do roku 2010 (dále jen Harmonogram 1999), který vláda vzala dne 13. prosince 1999 na vìdomí jako orientaèní a uloila ministru dopravy a spojù pøedloit do 30. 6. 2000 nový harmono-

Èástka 4


gram (pozdìji posunula termín do 31. 12. 2000). V návaznosti na to vzala vláda dne 14. února 2001 na vìdomí Harmonogram a finanèní zajitìní realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v ÈR do roku 2010 (dále jen Harmonogram 2001). Financování MDS provádìlo v rámci programu Podpora vodních cest, který Ministerstvo financí (dále jen MF) vede v databázi úèasti státního rozpoètu na financování programù reprodukce majetku (dále 7DEXONDþ

3URJUDPSRGSRU\

jen ISPROFIN) pod kódem 327 520 (dále jen Program 327 520). Od l. èervence 2000 pøevzal financování Programu 327 520 SFDI. Pøehled potøeb úèasti státního rozpoètu podle základních programových dokumentù, skuteènì proinvestované prostøedky na Program 327 520 za roky 1997 2000 a objem pøedpokládaných prostøedkù potøebných k realizaci programù v roce 2001 (podle jednotlivých koncepèních materiálù) je uveden v tabulce è. l.

Strana 302

YPLO.þ

±

+DUPRQRJUDP

±

±

±

±

+DUPRQRJUDP

±

±

±

±

6NXWHþQ þHUSiQR

0'6]UR]SRþWXPLO.þD6)',]UR]SRþWXPLO.þWMFHONHPPLO.þ

5R]SRþHW6)',

Ministerstvo zemìdìlství poskytovalo neinvestièní dotace k úhradì nezbytných nákladù pøímo souvisejících s údrbou a provozem vyuívané a vyuitelné vodní cesty dopravnì významné, z nich byly kontrole podro-

beny náklady na opravu. Pøehled o èerpání dotace na opravy v období 1998 a pololetí 2001 a rozpoèet na rok 2001 je uveden v tabulce è. 2.

7DEXONDþ±3 HKOHGGRWDFt]NDSLWRO\0LQLVWHUVWYR]HP G OVWYt

YPLO.þ

SRO

6NXWHþQpþHUSiQt

3RYRGt9OWDY\

3RYRGt/DEH

5R]SRþHW

U ØVC a Povodí Labe a Povodí Vltavy (dále jen Investoøi) byly podrobeny kontrole témìø vechny investièní akce financované státním rozpoètem (nebo SFDI), které se týkaly rozvoje, modernizace a údrby vodních cest.

II. Zjitìní týkající se koncepèního zabezpeèení rozvoje vodních cest 1. MDS v Programu podpory zúilo problematiku rozvoje vodních cest v ÈR pouze na zlepení plavebních podmínek Labe. V dalích navazujících materiálech (Harmonogramy 1999 a 2001) znaènì zvýilo pøedpokládaný objem prostøedkù a prodlouilo termíny realizace investic do Labe. MDS si pro úèely zpracování koncepce rozvoje objednalo Marketingovou studii (viz èást I), která obsahovala tyto tøi hlavní výstupy: a) z hlediska spoleèenské návratnosti za nejefektivnìjí splavnìní øeky Moravy do Hodonína (propojení na Dunaj); b) za èasové nejdosaitelnìjí zkvalitnìní plavebních podmínek na Labi;

c) za regionálnì nejúèinnìjí projekt splavnìní Odry a Ostravy. MDS výsledky Marketingové studie ve své koncepèní èinnosti vyuilo takto: urèilo v Programu podpory jako prioritu projekt zkvalitnìní plavebních podmínek na Labi. Na realizaci projektu pøedpokládalo financování v letech 1997 2005 ve výi 6 302 mil. Kè. Projekt Splavnìní Moravy s nejvyím IRR zaøadilo MDS spoleènì s projektem Splavnìní Odry pouze do pøípravy a realizaci odloilo a po roce 2005 (na pøípravu vyèlenilo 25 mil. Kè). Celková investièní potøeba Programu podpory tedy èinila 6 327 mil. Kè; v Harmonogramu 1999 zvýilo investièní nároènost Labe na 8 894 mil. Kè oproti Programu podpory, pøièem projekt týkající se dolního Labe zvýilo o 2 291 mil. Kè a o rok posunulo trvání jeho realizace. Termín dokonèení úprav na Labi prodlouilo o 4 roky; v Harmonogramu 2001 uvedlo investièní potøebu Programu 327 520 ve výi 13 402 mil. Kè do roku 2010, co bylo oproti Programu podpory ji o 7 075 mil. Kè více. Zvýilo investièní potøebu na realizaci investièních zámìrù na Labi o 4 280 mil. Kè a dále zaøadilo od roku 2005 projekt Splavnìní Odry s investièní potøebou 1 828 mil. Kè do roku 2010 a od roku 2007 projekt Splavnìní Moravy s investièní potøebou 935 mil. Kè do roku 2010.

Èástka 4


2. MDS zpìtnì neprovìøovalo opodstatnìnost a reálnost zaøazování prioritních investièních akcí do roèních investièních potøeb Programu 327 520. MDS zejména: pøes podstatné posunutí termínu ukonèení a zvýení nákladù úprav na Labi o 68,3 % neprovedlo obdobné výpoèty, jaké byly pouity v návrhu Programu podpory, aby si ovìøilo, e jsou investice na tyto projekty z hlediska spoleèensko-ekonomického návratné; nárokovalo financování investièních akcí, které urèilo jako prioritní, a které pak nebylo na tyto akce schopno urèené prostøedky proinvestovat, co bylo dùsledkem nedostateènì a nereálnì podloených koncepèních zámìrù. MDS své finanèní poadavky na státní rozpoèet neupravilo a pak èerpalo pøidìlené prostøedky na investièní akce, které jsou z hlediska vodních cest ménì významné (napø. tzv. Baùv kanál, Plavební komora Koøensko atd.). III. Zjitìní týkající se úrovnì øízení investièního procesu realizace rozvoje vodních cest v ÈR 1. MDS a Investoøi vynakládali nebo pøedpokládali vynakládání prostøedkù na investièní akce, které jsou z hlediska spoleèensko-ekonomické návratnosti rizikové nebo z jiných hledisek problematické. MDS pøi návrhu øeení zlepení plavebních podmínek na dolním Labi, které determinuje z hlediska plavebních parametrù vodní cestu a dalí charakter Labe, zanedbávalo následující investièní rizika: a) Nerespektovalo skuteènost, e pøi navreném øeení problémù na dolním Labi dochází k podstatnému zvý-

ení investièních nákladù (minimálnì o 50 %) a k prodlouení doby realizace (minimálnì o jeden rok), co ve svých dùsledcích mùe znamenat, e tato investice není ze spoleèensko-ekonomického hlediska návratná. b) Celý projekt byl pøed ukonèením kontroly ve stavu, kdy jetì nebylo vydáno územní rozhodnutí, nebo chybìlo potøebné stanovisko MP. c) Dalím rizikem pro vèasné ukonèení projektu v prodloueném termínu 2007 mùe být záporný postoj obèanských iniciativ a øeení výjimky ze zákona è. 114/ /1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny, protoe kaòon Labe je souèástí dvou chránìných krajinných oblastí. ØVC doposud o udìlení výjimky MP nepoádalo. Investoøi pøi modernizaci plavebních komor na Labi navrhují realizaci nebo realizují úpravy parametrù vodní cesty, které nemusí být potøebné. Jedná se pøedevím o prohlubování plavebních komor tak, aby byl zaruèen plavební ponor 2,2 m. Na nìmeckém úseku Labe je vak z ekonomických dùvodù poèítáno s maximálním plavebním ponorem 2 m. Obdobnì na Vltavské vodní cestì jsou úpravy plavebních komor na ponor 2,2 m vyuitelné pouze v pøípadì, pokud bude na tento parametr upravena plavební komora Hoøín, která je památkovì chránìna. 2. MDS neøídilo úèinnì proces realizace a financování zámìrù formulovaných v Programu podpory. O nesystematickém plánování finanèního zabezpeèení Programu 327 520 svìdèí skuteènost, e MDS sniovalo v letech 1997 a 2000 prostøedky smìøující do tohoto programu pøíslunými rozpoètovými opatøeními, jak je uvedeno v tabulce è. 3.

7DEXONDþ±3URVW HGN\VWiWQtKRUR]SRþWXEH]6)',

,QYHVWLþQtQiURþQRVWXYHGHQi0'6 6FKYiOHQêVWiWQtUR]SRþHW 5R]SRþWRYiRSDW HQt

3URVW HGN\SRRSDW HQtFK

Strana 303

YPLO.þ

&HONHP

9OHWHFK±Y3URJUDPXSRGSRU\YURFHY+DUPRQRJUDPX

MF vyhovìlo v prùbìhu let 1998 2000 i ètyøem návrhùm MDS na rozpoètová opatøení, ve kterých mu umonilo èerpat 318,4 mil. Kè na jiné úèely ne realizaci Programu 327 520.

vat a realizovali investièní akce, se kterými MDS pøi sestavování rozpoètu k vztahu na realizaci Programu podpory nebo Harmonogramù 1999 a 2001 nepoèítalo. Napø.:

Pøíèinu spatøuje NKÚ v nízké úèinnosti procesu realizace a financování závìrù formulovaných v Programu podpory.

Na investièní akce v rámci projektu Podpora rozvoje pøístavù v letech 1997 1999 èerpali Investoøi o 42,0 mil. Kè více, ne MDS uvedlo v Programu podpory (70,0 mil. Kè oproti 28,0 mil. Kè). Jednalo se mj. o servisní centrum pro plavidla v Praze za 29,9 mil. Kè a investièní akci rekonstrukce pøístavu v Lovosicích za 20,2 mil. Kè, se kterou MDS pøi sestavování rozpoètu na rok 1999 neuvaovalo a zaøadilo ji a dodateènì.

a) MDS pøi výbìru investièních akcí nepoadovalo od Investorù investièní zámìry, nehodnotilo reálnost poadovaných prostøedkù. Investoøi pak nebyli schopni znaènou èást rozpoètovaných prostøedkù realizo-

Èástka 4


MDS nepoadovalo po ØVC zdùvodnìní, proè z pùvodního návrhu limitu na Program 327 520 sníilo svùj poadavek na rozpoètový rok 1999 z 351 mil. Kè (únor 1999) na 71 mil. (v bøeznu 1999). Podstatná èást pùvodnì navrených finanèních prostøedkù byla smìøována na financování projektu Splavnìní Labe do Pardubic ve výi 333 mil. Kè. MDS v listopadu 1999 zaøadilo tento projekt v Harmonogramu 1999 mezi ekonomicky nezdùvodnìné. Tentý mìsíc vak MDS nárokovalo pro rok 2000 na realizaci i tohoto projektu èástku 65 mil. Kè. MDS uvolnilo v letech 1997 a 1999 celkem 37,2 mil. Kè na investièní akce v rámci projektu Zvyování spolehlivosti vodní cesty, který mezi prioritní projekty zaøadilo a v Harmonogramu 1999. Jednalo se pøedevím o investièní akci sdruený objekt velínu plavební komory Støekov ve výi 33,0 mil. Kè; b) MDS nedostateènì spolupracovalo s Investory pøi konkretizaci a financování rozpoètových rokù Programu 327 520. Napø.: MDS projednávalo financování nìkterých akcí s Povodím Labe a Povodím Vltavy bez spolupráce s ØVC a bez znalostí disponibilních prostøedkù urèených na Program 327 520. Nízký finanèní objem, který byl realizátorùm MDS na tyto akce pøidìlen, jim pak umonil zdùvodòovat dìlení uceleného pøedmìtu zadání financované investièní akce na dvì etapy. Pøitom v pøísluných rozpoètových rocích byl navren dostatek disponibilních prostøedkù. MDS zaøazuje do ISPROFIN jiné akce, ne navrhují Investoøi (zejména ØVC); c) MDS nevìnovalo dostateènou pozornost vìcným a formálním náleitostem zaøazování jednotlivých akcí do ISPROFIN. Tím se MDS vzdalo úèinného nástroje pro ovìøení reálnosti finanèních potøeb pro jednotlivé rozpoètové roky. Napø.: Zaøazování jednotlivých akcí do Programu 327 520 není mnohdy èasovì a vìcnì podloeno, chybí konkretizace a zdùvodnìní navrených parametrù v pøísluných formuláøích ISPROFIN nebo tyto formuláøe nejsou vyplnìny vùbec, v návrzích na zaøazení do ISPROFIN se vyskytují èetné formální chyby atd. 3. ØVC nezabezpeèovalo dùslednì investorský dozor. ØVC umoòovalo proplacení faktur provedených prací, které podle kontrolovaných dokladù a zjitìní nebyly vìrohodnì prokázány. Napø. ØVC proplatilo dvì faktury za provedení prohrábek doserem KOMATSU D 155. První z nich mìla podle soupisu provedených prací kalkulaci s denním výkonem 1 686 m3 a druhá s denním výkonem 1 290 m3. V nabídce dodavatele byl uveden maximální denní výkon 700 m3/den a soudnì znalecký posudek provedený Ústavem soudního inenýrství VÚT v Brnì uvádìl maximální denní výkon v desetihodinové smìnì 550 m3/den.

Strana 304

ØVC povìøuje formou mandátních smluv investorským dozorem firmy, které mají motiv tuto èinnost neprovádìt dùslednì, protoe jsou zainteresovány v pøípravných a projektových fázích investice, atd. 4. Investoøi pøi výbìru obchodních partnerù ve veøejném zadávání postupovali netransparentnì a v nìkterých pøípadech diskriminaènì. Skuteènosti o prùbìhu veøejného zadávání nebyli schopni vèas nebo vùbec doloit. Tento stav zvyuje riziko z hlediska hospodárného nakládání s prostøedky státního rozpoètu. Investoøi napø.: ve 20 pøípadech nejednoznaènì vymezili pøedmìt zakázky, a umonili tak dodavatelùm dodateènì zvýit cenu nejménì o 66,0 mil. Kè oproti uzavøené smlouvì; ve tøech pøípadech nevyhlásili veøejné obchodní soutìe a uzavøeli smlouvy s nabídkovou cenou 56,6 mil. Kè. Z toho v jednom pøípadì rozdìlili ucelený pøedmìt zadání v celkové hodnotì 33,2 mil. Kè; v osmi pøípadech neprovedli výbìrové øízení formou výzvy nejménì pìti, resp. tøem zájemcùm a uzavøeli smlouvy v celkové hodnotì 22,2 mil. Kè; v jednom pøípadì znevýhodòovali úèastníky tím, e na rozdíl od jiných nedostávali vekeré podklady. K jiným se v dùsledku zvoleného nedostateènì objektivního postupu pro hodnocení nabídek chovali diskriminaènì; ve dvou pøípadech neovìøili zákonným a prokazatelným zpùsobem kvalifikaèní pøedpoklady uchazeèù, neodesílali orgánu dohledu zmìny cenových údajù a neuveøejòovali je v Obchodním vìstníku; zejména oba státní podniky nezabezpeèovaly dostateènì prùbìh veøejného zadávání po administrativní stránce. Tento stav je také dùsledkem toho, e MDS u v poèátcích investièního procesu umonilo, aby termíny zadávání zakázek byly ji v pøísluných formuláøích ISPROFIN plánovány jetì pøed schválením projektové dokumentace nebo pøed skonèením prací na pøípravné dokumentaci. Tato skuteènost zakládá vysoké riziko, e pøedmìt zakázky bude neúplný nebo ze zákonných a jiných dùvodù nerealizovatelný. 5. MDS zanedbalo v systému øízení investièního procesu rozvoje a údrby vodních cest kontrolní subsystém. O této skuteènosti svìdèí to, e nejsou ovìøovány zmìny návrhù investièních zámìrù z hlediska celospoleèenské návratnosti, není prùbìnì vyhodnocován soulad skuteènosti se zámìrem a nejsou vyhodnocovány pøíèiny vìcných zmìn v ISPROFIN. Vìcnì pøísluné odborné útvary (tedy ty, které se zabývají problematikou rozvoje vodních cest) neprovedly ani jedinou kontrolu, která by provìøila úèelnost, úèinnost a hospodárnost pouití prostøedkù státního rozpoètu poskytovaných na provoz, údrbu a rozvoj vodních cest.

Èástka 4


6. Investoøi pøi realizaci investièních zámìrù programu rozvoje vodních cest a pøi údrbì vodních cest postupovali neodùvodnìnì vstøícnì vùèi svým dodavatelùm. Investoøi napø.: uzavírali smlouvy o dílo, jejich podmínky byly odliné od vítìzných nabídek vzelých z prùbìhu veøejné soutìe; v pìti pøípadech uhradili dodavatelùm bez smluvního vztahu 1,0 mil. Kè; v deseti pøípadech tolerovali nedodrování termínù pøedání ukonèení díla a termín prodlouili; ve tøech pøípadech nesankcionovali dodavatele za nesplnìní smluvních podmínek; v jednom pøípadì duplicitnì hradili nìkteré sluby. V. VYHODNOCENÍ MDS nemá zpracovánu dlouhodobou koncepci, která by komplexnì øeila alternativy a priority rozvoje vodní dopravy v ÈR a jejich návaznost na dalí druhy doprav (dopravní øetìzce). Jako základní koncepèní materiál pro rozvoj vodní dopravy uvádí MDS Program podpory, který vak má svými znaky støednìdobý charakter a zabývá se pøedevím rozvojem vodních cest a zejména Labsko-vltavskou vodní cestou. Program podpory se opíral o výsledky Marketingové studie, ve které byla mj. uvedena spoleèensko-ekonomická návratnost jednotlivých projektù rozvoje vodních cest v ÈR. Dalí koncepèní materiály (Harmonogramy 1999 a 2001) ji øeily zejména priority a financování Labské vodní cesty, pøièem podstatnì zvýily nároky na prostøedky státního rozpoètu a dobu výstavby, ani by byla aktualizována analýza spoleèensko-ekonomické návratnosti. Nedostateèné koncepèní zabezpeèení rozvoje vodní dopravy v ÈR vytvoøilo riziko, e prostøedky SR nebudou spoleèensko-ekonomicky návratné. Investièní rizika nachází NKÚ pøedevím u navrhovaných úprav na dolním Labi, kde zvýení nákladù a prodlouení doby realizace sníilo spoleèensko-ekonomickou návratnost na minimum (dle výpoètù NKÚ kleslo

Strana 305

aktualizované IRR na nulovou hodnotu). Rizika dalích, zejména èasových komplikací mohou vyplynout ze zákonných postojù míst, která se zabývají problematikou ivotního prostøedí. Obdobná investièní rizika existují u rekonstrukcí plavebních komor na Labi a Vltavì; realizované vyí parametry mohou být zbyteèné vzhledem k zámìrùm na nìmeckém úseku Labe a èasové nejistotì úprav dolního Labe. Neujasnìnost priorit na Labské vodní cestì a zanedbaná pøedprojektová pøíprava je pøíèinou èastých zmìn jak v ISPROFIN, tak i v realizaèní fázi investièních zámìrù, nevytváøí optimální pøedpoklady pro hospodárné financování a úèinné øízení investièního procesu realizace Programu 327 520. Nesystematické finanèní zabezpeèování tohoto programu a pøístup k registraci jednotlivých investièních zámìrù do ISPROFIN oslabuje veobecnì dùvìru co se týèe investic do vodní dopravy jako celku. To se odráí i v tom, e MDS pravidelnì pøevádìlo v letech 1998 2000 se souhlasem MF celkem èástku 318,4 mil. Kè urèenou na financování Programu 327 520 na jiné úèely. Systém øízení investièního procesu byl nedokonalý. Investorský dozor byl nedùsledný a kontrolní subsystém investièního procesu prakticky neexistoval. Investoøi se pøi výbìru dodavatelù v rámci procesu veøejného zadávání prací chovali neprùhlednì a diskriminaènì, co jim umonila mimo jiné i absence provádìcích vyhláek a vnitøních pøedpisù k zákonu è. 199/1994 Sb., o zadávání veøejných zakázek, které by konkrétními a závaznými postupy vymezily prùbìh veøejného zadávání jednotlivých akcí. Investoøi pøi vlastní realizaci investièních zámìrù postupovali vùèi dodavatelùm neodùvodnìnì vstøícnì, a pøebírali tak vìtinu finanèních rizik na sebe. Stávající systém koncepce a øízení investièního procesu rozvoje vodní dopravy v ÈR je pro financování z hlediska zajitìní úèelnosti a hospodárnosti vynakládání prostøedkù státního rozpoètu nebo prostøedkù SFDI neúmìrnì rizikový.

Příloha č. 1 Fauna dolního Labe Vermes – Červi Oligochaeta – Máloštětinatci Lumbricidae – Žížalovití Allolobophora chlorotica chlorotica (Savigny, 1826) Allolobophora eiseni (Levinsen, 1884) Aporrectodea caliginosa caliginosa (Savigny, 1826) ~ Žížala temná Dendrobaena octaedra (Savigny, 1826) Dendrobaena vejdovskyi Černosvitov, 1935 Dendrodrilus rubidus rubidus (Savigny, 1826) Dendrodrilus rubidus subrubicundus (Eisen, 1874) Dendrodrilus rubidus tenuis (Eisen, 1874) Eiseniella tetraedra tetraedra (Savigny, 1826) Helodrilus oculatus (?Pižl) Lumbricus castaneus (Savigny, 1826) Lumbricus rubellus rubellus Hoffmeister, 1843 ~ Žížala načervenalá Lumbricus terrestris Linnaeus, 1758 ~ Žížala obecná Proctodrilus antipai (Michaelsen, 1900) Proctodrilus tuberculatus (Černosvitov, 1935) Mollusca – Měkkýši Gastropoda – Plži Bythiniidae – Bahnivkovití Bithynia tentaculata (Linnaeus, 1758) ~ Bahnivka rmutná Viviparidae – Bahenkovití Viviparus contectus (Millet, 1813) Viviparus viviparus (Linnaeus, 1758) ~ Bahenka pruhovaná Valvatidae – Točenkovití Valvata piscinalis (O.F.Müller, 1774) ~ Točenka kulovitá Ellobiidae – Síměnkovití Carychium minimum O.F.Müller, 1774 ~ Síměnka nejmenší Lymnaeidae – Plovatkovití Radix auricularia (Linnaeus, 1758) ~ Uchatka nadmutá Radix ovata (Draparnaus, 1805) ~ Plovatka vejčitá Radix peregra (O.F.Müller, 1774) ~ Uchatka toulavá Planorbidae – Okružákovití Gyraulus albus (Müller, 1774) ~ Kružník bělavý Ancylidae – Kamomilovití Ancylus fluviatilis Müller, 1774 ~ Kamomil říční Cochlicopidae – Oblovkovití Cochlicopa lubrica (Müller, 1774) ~ Oblovka lesklá Valloniidae – Bělivkovití Vallonia costata (Müller, 1774) ~ Údolníček žebernatý Vallonia pulchella (O.F.Müller, 1774) ~ Údolníček drobný Clausiliidae – Závornatkovití Alinda biplicata Montagu, 1803 ~ Vřetenatka obecná Clausilia pumila C.Pfeiffer, 1828 ~ Závornatka kyjovitá Cochlodina laminata (Montagu, 1803) ~ Vřetenovka hladká Endodontidae – Vrásenkovití Punctum pygmaeum (Draparnaud, 1801) ~ Boděnka malinká Fruticicolidae - Keřovkovití Fruticicola fruticum (O.F.Müller, 1774) ~ Keřovka plavá Helicidae – Hlemýžďovití Arianta arbustorum (Linnaeus, 1758) ~ Plamatka lesní

Cepaea hortensis (O.F.Müller, 1774) ~ Páskovka keřová Cepaea nemoralis (Linnaeus, 1758) ~ Páskovka hajní Helicigona lapicida (Linnaeus, 1758) ~ Skalnice kýlnatá Helix pomatia Linnaeus, 1758 ~ Hlemýžď zahradní Monachoides incarnatus (O.F.Müller, 1774) ~ Vlahovka narudlá Pseudotrichia rubiginosa (A.Schmidt, 1853) ~ Ochlupka rezavá Trichia hispida (Linnaeus, 1758) ~ Srstnatka chlupatá Urticola umbrosus (C.Pfeiffer, 1828) ~ Žihlobytka stinná Zenobiella umbrosa (C.Pfeiffer, 1828) ~ Vlahovka stinná Succineidae – Jantarkovití Succinea elegans Risso, 1826 ~ Jantarka úhledná Succinea oblonga Draparnaud, 1801 ~ Jantarka podlouhlá Succinea putris (Linnaeus. 1758) ~ Jantarka obecná Euconulidae Euconulus fulvus (O.F.Müller, 1774) Vitrinidae – Skleněnkovití Eucobresia diaphana (Draparnaud, 1805) ~ ~ Slimáčnice průhledná Vitrina pellucida (O.F.Müller, 1774) ~ Skleněnka průsvitná Endodontidae – Vrásenkovití Discus rotundatus (O.F.Müller, 1774) ~ Vrásenka okrouhlá Clausilliidae – Závornatkovití Balea biplicata (Montagu, 1803) ~ Vřetenatka obecná Cochlodina laminata (Montagu, 1803) ~ Vřetenovka hladká Iphigena ventricosa (Draparnaud, 1801) ~ Řasnatka břichatá Zonitidae – Zemounovití Aegopinella nitidula (Draparnaud, 1805) ~ Sítovka lesklá Euconulus alderi Gray Oxychilus cellarius (O.F.Müller, 1774) ~ Skelnatka drnová Oxychilus draparnaudi (Beck, 1837) ~ Skelnatka západní Oxychilus glaber (Férussac, 1822) ~ Skelnatka hladká Perpolita hammonis (Ström, 1765) Vitrea crystalina (O.F.Müller, 1774) ~ Skelnička průhledná Zonitoides nitidus (O.F.Müller, 1774) ~ Zemounek lesklý Corbicula flaminea (Müller, 1774) Bivalvia – Mlži Sphaeriidae – Okružankovití Pisidium amnicum (O.F.Müller, 1774) ~ Hrachovka říční Pisidium henslowanum (Sheppard, 1823) ~ Hrachovka hrbolatá Pisidium nitidum Jenyns, 1832 ~ Hrachovka lesklá Pisidium supinum A,Schmidt, 1850 ~ Hrachovka obrácená Sphaerium corneum (Linnaeus, 1758) ~ Okružanka rohovitá Sphaerium rivicola (Leach in Lamarck, 1818) ~ Okružanka říční Sphaerium solidum (Normand, 1844) Dreisensiidae – Slávičkovití Dreissena polymorpha (Pallas, 1771) ~ Slávička mnohotvárná Unionidae – Velevrubovití Anodonta anatina (Linnaeus, 1758) ~ Škeble říční

Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758) ~ Škeble rybničná Anodonta piscinalis Nilsson Unio pictorum (Linnaeus, 1758) ~ Velevrub malířský Arthropoda – Členovci Araneidea – Pavouci Philodromidae – Běžníkovití Philodromus rufus (Walckenaer, 1826) ~ Tibellus oblongus (Walckenaer, 1802) ~ Thomisidae – Běžníkovití Misumena vatia (Clerck, 1757) ~ Běžník kopretinový Ozyptila praticola (C.L.Koch, 1837) Xysticus cristatus (Clerck, 1757) Dictynidae – Cedivkovití Dictyna uncinata (Thorell, 1856) ~ Nigma walckenaeri (Roewer, 1951) Tetragnathinae – Čelistnatkovití Metellina segmentata (Clerck, 1757) ~ Pachygnatha clercki (Sundevall, 1823) Pachygnatha degeeri (Sundevall, 1830) ~ Čelistnatka mokřadní Tetragnatha extensa (Linnaeus, 1758) ~ Čelistnatka rákosní Tetragnatha montana (Simon, 1874) ~ Tetragnatha nigrita (Lendl, 1886) Tetragnatha pinicola (L.Koch, 1870) Aranaeidae – Křižákovití Aculepeira ceropegia (Walckenaer, 1802) ~ Araneus marmoreus (Clerck, 1757) Araneus quadratus (Clerck, 1757) Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) ~ Křižák pruhovaný Larinioides folium (Schrank, 1803) ~ Larinioides patagiatus (Clerck, 1757) Mangora acalypha (Walckenaer, 1802) Singa nitidula (C.L.Koch, 1844) Pisauridae – Lovčíkovití Pisaura mirabilis (Clerck, 1757) ~ Lovčík hajní Linyphiidae – Plachetnatkovití Bathyphantes gracilis (Blackwall, 1841) ~ Centeromerita bicolor (Blackwall, 1833) Centromerus sylvaticus (Blackwall, 1841 Diplostyla concor (Wider, 1834) Erigone atra (Blackwall, 1833) Erigone dentipalpis (Wider, 1834) Floronia bucculenta (Clerck, 1757) Hylyphantes graminicola (Sundevall, 1830) Leptyphantes mengei (Kulczynski, 1877) Leptyphantes tenuis (Blackwall, 1852) ~ Plachetnatka keřová Meioneta rurestris (C.L.Koch, 1836) ~ Neriene clathrata (Sundevall, 1830) Neriene montata (Clerck, 1757) Oedothorax apicatus (Blackwall, 1850) Walckenaeria nudipalpis (Westring, 1851) ~ Agelenidae – Pokoutníkovití Tegenaria campestris (C.L.Koch, 1834) ~ Salticidae – Skákavkovití Ballus chalybeius (Walckenaer, 1802) ~ Euophrys aequipes (O.P.Cambridge, 1871) Euophrys petrensis (C.L.Koch, 1837) Evarcha arcuata (Clerck, 1757) Heliophanus auratus (C.L.Koch, 1835) Gnaphosidae – Skálovkovití Drassyllus pusillus (C.L.Koch, 1833) ~ Zelotes subterraneus (C.L.Koch, 1833) Lycosidae – Slíďákovití Alopecosa pulverulenta (Clerck, 1757) ~ Pardosa agrastis Westring, 1862

Pardosa amentata (Clerck, 1757) ~ Slíďák mokřadní Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802 ~ Pardosa palustris (Linnaeus, 1758) Pardosa pradivaga (L.Koch, 1870) Pardosa pullata (Clerck, 1757) Theridiidae – Snovačkovití Theridion impressum L.Koch, 1881 ~ Theridion varians Hahn, 1833 Clubionidae – Zápředníkovití Clubiona brevipes (Blackwall, 1841) ~ Clubiona reclusa (O.P.Cambridge, 1836) Malacostraca – rakovci Isopoda – Stejnonožci Asellidae – Beruškovití Asellus aquaticus (Linnaeus, 1758) ~ Beruška vodní Proasellus coxalis (Dollfus, 1892) ~ Cylisticidae Cylisticus convexus (DeGeer, 1778) Ligiidae Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792) Platyarthridae Platyarthrus hoffmannseggi Brandt, 1833 Porcellionidae Porcellio scaber Latreille, 1804 ~ Stínka obecná Porcellionides pruinosus (Brandt, 1833) ~ Oniscidae – Stínkovití Oniscus asellus Linnaeus, 1758 ~ Stínka zední Armadillidiidae – Svinkovití Armadillidium versicolor Stein, 1859 ~ Armadillidium vulgare (Latreille, 1804) ~ Svinka obecná Trachelipodidae Porcellium collicola (Verhoeff, 1907) Trachelipus rathkei (Brandt, 1833) Trichoniscidae Hyloniscus riparius (C.L.Koch, 1838) Decapoda – desetihožci Macrura – Raci Astacidae – Rakovití Cambarus affinis Say ~ Rak americký říční Brachyura – Krabi Eriocheir sinensis Milne-Edwards, 1854 ~ Krab říční Diplopoda – mnohonožky Brachydesmus superus Latzel, 1884 ~ Plochule hrbolatá Craspedosoma cf. germanicum (Verhoeff, 1910) Cylindroiulus caeruleocinctus (Wood, 1864) Cylindroiulus latestriatus (Curtis, 1845) Choneiulus palmatus (Němec, 1895) Julus scandinavius Latzel, 1884 ~ Mnohonožka lesní Julus scanicus Lohmander, 1925 Leptoiulus proximus (Němec, 1896) Leptoiulus spec. Leptoiulus trilobatus (Verhoeff, 1894) Megaphyllum projectum (Verhoeff, 1894) Melogona voigti (Verhoeff, 1899) Nemasoma varicorne (C.L.Koch, 1847) Ommatoiulus sabulosus (Linnaeus, 1758) Polydesmus angustus Latzel, 1884 Polydesmus denticulatus C.L.Koch, 1847 ~ Plochule křehká Polydesmus inconstans Attems, 1898 Proteroiulus fuscus (Am Stein, 1857) ~ Mnohonožka hnědá Strongylosoma stigmatosum (Eichwald, 1830) Unciger foetidus (C.L.Koch, 1838) ~ Mnohonožka čpavá Unciger transsilvanicus (Verhoeff, 1899) CHILOPODA – STONOŽKY Clinopodes flavidus C.L.Koch, 1847 ~ Zemivka žlutavá

Cryptops parisi Brolemann, 1920 ~ Stejnočlenka francouzská Geophilus flavus (DeGeer, 1778) Lamyctes emarginatus (Newport, 1844) Lithobius cf. borealis Meinert, 1868 ~ Lithobius crassipes C.L.Koch, 1862 Lithobius duboscqui Brolemann, 1896 Lithobius erythrocephalus C.L.Koch, 1847 ~ Stonožka rudohlavá Lithobius forficatus Linnaeus, 1758 ~ Stonožka škvorová Lithobius melanops Newport, 1845 Lithobius cf. tenebrosus fennoscandius Lohmander, 1948 ~ Schendyla nemorensis (C.L.Koch, 1836) ~ Zemivka hajní Strigamia acuminata (Leach, 1814) Strigamia crassipes (C.L.Koch, 1835) Strigamia transsilvanica (Verhoeff, 1935) Insecta – hmyz Odonata – Vážky Zygoptera – Motýlice Calopterygidae – Motýlicovití Calopteryx splendens (Harris, 1782) ~ Motýlice lesklá Calopteryx virgo (Linnaeus, 1758) ~ Motýlice obecná Coenagrionidae – Šídelkovití Coenagrion puella (Linnaeus, 1758) ~ Šidélko páskované Enallagma cyathigerum Charpentier, 1840 ~ Šidélko kroužkované Erythromma najas (Hansemann, 1723) ~ Šidélko rudoočko Erythromma viridulum (Charpentier, 1840) ~ Šidélko znamenané Ischnura elegans (V.d.Linden, 1820) ~ Šidélko větší Ischnura pumilio (Charpentier, 1825) ~ Šidélko malé Pyrrhosoma nymphula (Sulzer, 1776) ~ Šidélko ruměnné Platycnemidae – Šídelkovití Platycnemis pennipes (Pallas, 1771) ~ Šidélko brvonohé Lestidae – Šídlavkovití Lestes sponsa Hansemann, 1823 ~ Šidlatka páskovaná Anisoptera – Vážky Gomphidae – Klínatkovití Gomphus vulgatissimus (Linnaeus, 1758) ~ Klínatka obecná Ophiogomphus serpentinus (Charpentier, 1825) ~ Klínatka rohatá Aeschnidae – Šídlovití Aeschna cyanea (Müller, 1764) ~ Šídlo modré Aeschna juncea (Linnaeus, 1758) ~ Šídlo sítinné Aeschna mixta Latreille, 1805 ~ Šídlo pestré Cordulegasteridae – Páskovcovití Cordulegaster bidentatus Selys, 1843 ~ Páskovec dvojzubý Corduliidae – Lesklicovití Somatochlora metallica (V.d.Linden, 1825) ~ Lesklice zelenavá Libellulidae – Vážkovití Libellula depressa Linnaeus, 1758 ~ Vážka ploská Orthetrum cancellatum (Linnaeus, 1758) ~ Vážka černořitná Sympetrum danae (Sulzer, 1776) ~ Vážka tmavá Sympetrum sanguineum (Müller, 1764) ~ Vážka rudá Sympetrum vulgatum (Linnaeus, 1758) ~ Vážka obecná Dermaptera – Škvoři Forficulidae – Škvorovití Apterygida media (Hagenbach, 1822) ~ Škvor polokřídlý Forficula auricularia Linnaeus, 1767 ~ Škvor obecný Heteroptera – Ploštice Corixidae – Klešťankovití

Sigara lateralis (Leach, 1818) ~ Klešťanka zdobená Pleidae – Člunovkovití Plea leachi Mac Greg. et Kirk., 1899 ~ Člunovka obecná Gerridae – Bruslařkovití Gerris lacustris (Linnaeus, 1758) ~ Bruslařka obecná Gerris paludum (Fabricius, 1794) ~ Bruslařka rybničná Saldidae – Pobřežnicovití Saldula saltatoria (Linnaeus, 1758) ~ Pobřežnice obecná Cydnidae – Hrabulkovití Legnotus limbosus (Geoffroy, 1785) Tritomegas bicolor (Linnaeus, 1758) ~ Hrabulka dvojbarevná Tritomegas sexmaculatus (Ramb., 1842) ~ Hrabulka jižní Scutelleridae – Kněžicovití Eurygaster testudinaria (Geoffroy, 1785) Pentatomidae – Kněžicovití Arma custos (Fabricius, 1794) Carpocoris fuscispinus (Boheman, 1849) ~ Kněžice rohatá Carpocoris pudicus (Poda, 1761) ~ Kněžice měnlivá Dolycoris baccarum (Linnaeus, 1758) ~ Kněžice chlupatá Eurydema oleracea (Linnaeus, 1758) ~ Kněžice zelná Graphosoma lineatum italicum (Müller, 1766) ~ Kněžice páskovaná Holcostethus vernalis (Wolff, 1804) Palomena prasina (Linnaeus, 1761) ~ Kněžice trávozelená Pentatoma rufipes (Linnaeus, 1758) ~ Kněžice rudonohá Picromerus bidens (Linnaeus, 1758) ~ Kněžice ostrorohá Podops inuncta (Fabricius, 1775) Zicrona coeruleae (Linnaeus, 1758) ~ Kněžice kovová Acanthosomatidae – Knězovití Elasmucha grisea (Linnaeus, 1758) ~ Kněz mateřský Elasmostethus interstictus (Linnaeus, 1758) Coreidae – Vroubenkovití Bathysolen nubilus (Fallen, 1807) Coreus marginatus (Linnaeus, 1758) ~ Vroubenka smrdutá Coriomeris denticulatus (Scopoli, 1763) Rhopalidae – Vroubenkovití Brachycarenus tigrinus (Schiller, 1817) Corizus hyoseyami (Linnaeus, 1758) ~ Vroubenka červená Myrmus imiriformis (Fallen, 1807) Rhopalus parumpunctatus (Schiller, 1817) Lygaeidae – Ploštičkovití Drymus brunneus (Sahlberg, 1848) Drymus spec. Heterogaster urticae (Fabricius, 1775) Ischnodemus sabuleti (Fallen. 1829) Kleidocerys resedae (Panzer, 1797) ~ Ploštička březová Lygaeus equestris (Linnaeus, 1758) ~ Ploštička pestrá Nysius spec. Peritrechus spec. Rhyparochromus pini (Linnaeus, 1758) ~ Ploštička běžná Scolopostethus affinis (Schiller, 1829) Scolopostethus pictus (Schiller, 1829) Scolopostethus pseudograndis Wagner, 1945 Scolopostethus thomsoni Reuter, 1874 Tingidae – Síťnatkovití Dictyla echii (Schrank, 1782) Tingis ampliata (Herrich-Schaffer, 1839) Tingis cardui (Linnaeus, 1758) Hydrometridae – Vodoměrkovití Hydrometra stagnorum (Linnaeus, 1758) Alydidae – Vroubenkovití Alydus calcaratus (Linnaeus, 1758) ~ Vroubenka nohatá

Nabidae – Lovčicovití Aptus myrmecoides (Costa, 1834) ~ Lovčice mravenčí Dolichonabis limbatus Dahlb., 1850 Himacerus apterus (Fabricius, 1796) Nabis brevis Scholtz, 1846 Nabis ferus (Linnaeus, 1758) ~ Lovčice obecná Nabis rugosus (Linnaeus, 1758) ~ Lovčice oválná Anthocoridae – Hladěnkovití Anthocoris minki Dohrn, 1860 Anthocoris nemoralis (Fabricius, 1794) Anthocoris nemorum (Linnaeus, 1761) ~ Hladěnka hajní Orius laticollis (Reuter, 1884) Orius minutus (Linnaeus, 1758) ~ Hladěnka malá Orius vicinus (Ribaut, 1923) Miridae – Klopuškovití Adelphocoris lineolatus (Goeze, 1778) ~ Klopuška světlá Atractotomus mali (Mey.D., 1843) ~ Klopuška prospěšná Calocoris affinis (Herrich-Schaffer, 1835) Calocoris biclavatus (Herrich-Schaffer, 1835) ~ Klopuška rozšířená Calocoris fulvomaculatus (DeGeer, 1773) ~ Klopuška chmelová Calocoris norvegicus (Gmel., 1788) ~ Klopuška dvoutečná Capsodes gothicus (Linnaeus, 1758) Capsus ater var. semiflava (Linnaeus, 1758) Capsus wagneri Remane, 1950 Chlamydatus pullus (Reuter, 1870) ~ Klopuška drobná Criocoris crassicornis (Hahn, 1834) Deraeocoris lutescens (Schiller, 1836) Deraeocoris olivaceus (Fabricius, 1776) Deraeocoris ruber (Linnaeus, 1758) ~ Klopuška měnlivá Globiceps fulvicollis Jakovlev, 1877 Heterotoma meriopterum (Scopoli, 1763) Leptopterna dolobrata (Linnaeus, 1758) ~ Klopuška hnědožlutá Lygocorus lucorum Mey.D., 1843 ~ Klopuška hajní Lygus rugulipennis Popp., 1911 ~ Klopuška chlupatá Lygus viridis (Fallen, 1807) Malacocoris chlorizans (Panzer, 1794) Megaloceraea linearis (Fuessly, 1775) Miris striatus (Linnaeus, 1758) Notostira spec. Orthonotus rufifrons (Fallen, 1807) Orthops campestris (Linnaeus, 1758) ~ Klopuška luční Orthops kalmi (Linnaeus, 1758) ~ Klopuška kalmova Orthotylus interpositus K.Schmidt, 1938 Orthotylus maginalis Reuter, 1884 Phytocoris dimidiatus Kirsch., 1855 Phytocoris tiliae (Fabricius, 1766) Phytocoris ulmi (Linnaeus, 1758) Pilophorus clavatus (Linnaeus, 1767) Pilophorus pusillus Reuter, 1878 Psallus ambiguus (Fallen, 1807) Salicarius roseri (Herrich-Schaffer, 1839) Stenodema calcaratum (Fallen, 1807) Stenodema laevigatum (Linnaeus, 1758) Stenotus binotatus (Fabricius, 1794) Hymenoptera – Blanokřídlí Tenthredinoidea - Pilatky Tenthredinidae – Pilatkovití Tenthredinini Rhogogaster viridis (Linnaeus, 1758) ~ Pilatka zelená Formicoidea - Mravenci Formicidae – Mravencovití Myrmicinae Leptothorax acervorum (Fabricius, 1793)

Leptothorax nylanderi (Förster, 1850) Leptothorax parvulus (Schenck, 1852) Manica rubida (Latreille, 1802) ~ Mravenec horský Myrmica rubra (Linnaeus, 1758) ~ Mravenec žahavý Myrmica ruginodis Nylander, 1846 Myrmica sabuleti Meinert, 1860 ~ Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 Tetramorium cf. caespitum-impurum ~ Mravenec drnový Formicinae Camponotus herculeanus (Linnaeus, 1758) Formica cinerea Mayr, 1853 ~ Formica cunicularia Latreille, 1798 Formica fusca Linnaeus, 1758 ~ Mravenec otročící Formica lemani Bondroit, 1917 ~ Formica rufibarbis Fabricius, 1793 Lasius alienus (Förster, 1850) ~ Lasius brunneus (Latreille, 1798) Lasius emarginatus (Olivier, 1791) Lasius flavus (Fabricius, 1781) ~ Mravenec žlutý Lasius fuliginosus (Latreille, 1798) ~ Mravenec černolesklý Lasius niger (Linnaeus, 1758) ~ Mravenec obecný Lasius niger-platythorax Lasius platythorax Seifert, 1991 Lasius umbratus (Nylander, 1846) ~ Apoidea – Včely Apidae – Včelovití Apis mellifera Linnaeus, 1758 ~ Včela medonosná Bombus terrestris (Linnaeus, 1758) ~ Čmelák zemní Bombus hortorum (Linnaeus, 1761) ~ Čmelák zahradní Megabombus pascuorum senilis Pyrobombus pratorum (Linnaeus, 1758) Vespoidea - Vosy Vespidae – Sršňovit Polistes gallicus (Linnaeus, 1767) ~ Vosík francouzský Vespula germanica (Fabricius, 1793) ~ Vosa útočná Coleoptera – Brouci Carabidae – Střevlíkovití Cicindelini Cicindela hybrida Linnaeus, 1758 ~ Svižník písčinný Carabini Carabus auratus Linnaeus, 1761 ~ Střevlík zlatitý Carabus auronitens Fabricius, 1792 ~ Střevlík zlatolesklý Carabus canc.cancellatus Illiger, 1798 ~ Střevlík měděný Carabus canc.tuberculatus Dejean, 1826 ~ Carabus convexus Fabricius, 1775 Carabus coriaceus Linnaeus, 1758 ~ Střevlík kožitý Carabus granulatus Linnaeus, 1758 ~ Střevlík zrnitý Carabus hortensis Linnaeus, 1758 ~ Střevlík zahradní Carabus intricatus Linnaeus, 1761 ~ Střevlík vrásčitý Carabus linnaei Panzer, 1810 ~ Carabus nemoralis O.F.Müller, 1764 ~ Střevlík hajní Carabus violaceus Linnaeus, 1758 ~ Střevlík fialový Cychrini Cychrus attenuatus (Fabricius, 1792) Cychrus caraboides (Linnaeus, 1758) Nebriini Leistus ferrugineus (Linnaeus, 1758) Leistus terminatus (Hellwig in Panzer, 1793) Nebria brevicollis (Fabricius, 1792) Notiophilini Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1779) Notiophilus palustris (Duftschmid, 1812) Notiophilus pusillus G.R.Waterhouse, 1833 Omophronini Omophron limbatum (Fabricius, 1776)

Loricerini Loricera pilicornis (Fabricius, 1775) Elaphrini Elaphrus aureus P.W.J.Müller, 1821 Elaphrus cupreus Duftschmid, 1812 Elaphrus riparius (Linnaeus, 1758) Clivinini Clivina collaris (Herbst, 1784) Clivina fossor (Linnaeus, 1758) Dyschirius aeneus (Dejean, 1825) Dyschirius angustatus (Ahrens, 1830) Dyschirius globos (Herbst, 1784) Dyschirius intermedius Putzeys, 1846 Dyschirius luedersi Wagner, 1915 Dyschirius nitidus (Dejean, 1825) Dyschirius politus (Dejean, 1825) Brachinini Brachinus crepitans (Linnaeus, 1758) ~ Prskavec větší Broscini Broscus cephalotes (Linnaeus, 1758) ~ Střevlík hlaváč Trechini Epaphius secalis (Paykull, 1790) Lasiotrechus discus (Fabricius, 1792) Perileptus areolatus (Creutzer, 1799) Thalassophilus longicornis (Sturm, 1825) Trechoblemus micros (Herbst, 1784) Trechus obtusus Erichson, 1837 Trechus pulchellus Putzeys, 1846) Trechus quadristriatus (Schrank, 1781) Trechus rubens (Fabricius, 1792) Trechus splendens Gemminger et Harold, 1868 Tachyini Elaphropus diabrachys Kolenati, 1845 Elaphropus parvulus (Dejean, 1831) Elaphropus quadrisignatus (Duftschmid, 1812) Paratachys bistriatus (Duftschmid, 1812) Paratachys micros (Fischer v.Waldheim, 1828) Tachyta nana (Gyllenhal, 1810) Bembidiini Asaphidion flavipes (Linnaeus, 1761) Asaphidion pallipes (Duftschmid, 1812) Bembidion argenteolum Ahrens, 1812 ~ Bembidion articulatum (Panzer, 1796) Bembidion ascendens K.Daniel, 1902 Bembidion assimile Gyllenhal, 1810 Bembidion atrocoeruleum Stephens, 1828 Bembidion biguttatum (Fabricius, 1779) Bembidion bruxellense Wesmael, 1835 Bembidion decorum (Zenker, in Panzer, 1801) Bembidion dentellum (Thunberg, 1787) Bembidion doris (Panzer, 1797) Bembidion femoratum Sturm, 1825 Bembidion geniculatum Heer, 1837 Bembidion guttula (Fabricius, 1792) Bembidion lampros (Herbst, 1784) ~ Šídlatec lesklý Bembidion litorale (Olivier, 1791) ~ Bembidion lunulatum (Fourcroy, 1785) Bembidion mannerheimii C.R.Sahlberg, 1827 Bembidion modestum (Fabricius, 1801) Bembidion obliquum Sturm, 1825 Bembidion obtusum Audinet-Serville, 1821 Bembidion octomaculatum (Goeze, 1777) Bembidion prasinum (Duftschmid, 1812) Bembidion properans (Stephens, 1828) Bembidion punctulatum Drapiez, 1820 Bembidion quadrimaculatum (Linnaeus, 1761) ~ Šídlatec skvrnitý

Bembidion quadripustulatum Audinet-Serville, 1821 Bembidion semipunctatum (Donovan, 1806) Bembidion stephensii Crotch, 1866 Bembidion striatum (Fabricius, 1792) Bembidion testaceum (Duftschmid, 1812) Bembidion tetracolum Say, 1823 Bembidion tetragrammum illigeri Netolitzky, 1914 Bembidion varium (Olivier, 1795) Patrobini Patrobus assimilis Chaudoir, 1844 Patrobus atrorufus (Stroem, 1768) Pterostichini Abax carinatus (Duftschmid, 1812) ~ Abax ovalis (Duftschmid, 1812) Abax parallelepipedus (Piller et Mitterpach., 1783) Abax parallelus (Duftschmid, 1812) Poecilus cupreus (Linnaeus, 1758) ~ Střevlíček měděný Poecilus versicolor (Sturm, 1824) ~ Poecilus virens (O.F.Müller, 1776) Pterostichus anthracinus (Illiger, 1798) Pterostichus brunneus (Sturm, 1824) Pterostichus guentheri (Sturm, 1824) Pterostichus melanarius (Illiger, 1798) ~ Střevlíček obecný Pterostichus niger (Schaller, 1783) ~ Pterostichus nigrita (Paykull, 1790) Pterostichus oblongopunctatus (Fabricius, 1787) Pterostichus ovoideus (Sturm, 1824) Pterostichus quadrifoveolatus Letzner, 1852 Pterostichus strenuus (Panzer, 1797) Pterostichus vernalis (Panzer, 1796) Stomis pumicatus (Panzer, 1796) Platynini Agonum duftschmidti Schmidt, 1994 Agonum gracilipes (Duftschmid, 1812) ~ Agonum lugens (Duftschmid, 1812) Agonum marginatum (Linnaeus, 1758) Agonum muelleri (Herbst, 1784) Agonum viduum (Panzer, 1797) Anchomenus dorsalis (Pontoppidan, 1763) Calathus erratus (C.R.Sahlberg, 1827) Calathus fuscipes (Goeze, 1777) ~ Střevlíček hnědý Calathus melanocephalus (Linnaeus, 1758) ~ Calathus micropterus (Duftschmid, 1812) Dolichus halensis (Schaller, 1783) Europhilus fuliginosus (Panzer, 1809) Europhilus gracilis (Sturm, 1824) Europhilus micans (Nicolai, 1822) Europhilus piceus (Linneus, 1758) Europhilus thoreyi (Dejean, 1828) Olisthopus sturmii (Duftschmid, 1812) Oxypselaphus obscurus (Herbst, 1784) Paranchus albipes (Fabricius, 1796) Platynus assimilis (Paykull, 1790) Sericoda quadripunctata (DeGeer, 1774) Synuchus vivalis (Illiger, 1798) Zabrini Amara aenea (DeGeer, 1774) ~ Kvapník kovový Amara anthobia A.et G.B.Villa, 1833 Amara apricaria (Paykull, 1790) Amara aulica (Panzer, 1797) Amara bifrons (Gyllenhal, 1810) Amara communis (Panzer, 1797) Amara consularis (Duftschmid, 1812) Amara convexior Stephens, 1828 Amara convexiuscula (Marsham, 1802) Amara crenata Dejean, 1828

Amara cursitans Zimmermann, 1835 Amara curta Dejean, 1828 Amara equestris (Duftschmid, 1812) Amara eurynota (Panzer, 1797) Amara familiaris (Duftschmid, 1812) Amara fulva (O.F.Müller, 1776) Amara gebleri Dejean, 1831 Amara infima (Duftschmid, 1812) Amara ingenua (Duftschmid, 1812) Amara littorea C.G.Thomson, 1857 Amara lucida (Duftschmid, 1812) Amara lunicollis Schioedte, 1837 Amara majuscula (Chaudoir, 1850) Amara municipalis (Duftschmid, 1812) Amara ovata (Fabricius, 1792) Amara plebeja (Gyllenhal, 1810) Amara pulpani Kult, 1949 Amara similata (Gyllenhal, 1810) ~ Kvapník široký Amara spreta Dejean, 1831 ~ Amara strenua Zimmermann, 1831 Amara tibialis (Paykull, 1798) Harpalini Acupalpus exiguus Dejean, 1829 Acupalpus meridianus (Linnaeus, 1761) Acupalpus parvulus (Sturm, 1825) Anisodactylus binotatus (Fabricius, 1787) Anisodactylus nemorivagus (Duftschmid, 1812) Anisodactylus signatus (Panzer, 1797) Anthracus consputus (Duftschmid, 1812) Bradycellus caucasicus (Chaudoir, 1846) Bradycellus csikii Laczó, 1912 Bradycellus harpalinus (Audinet-Serville, 1821) Bradycellus verbasci (Duftschmid, 1812 Dicheirotrichus rufithorax (C.R.Sahlberg, 1827) Harpalus affinis (Schrank, 1781) ~ Kvapník měnivý Harpalus atratus Latreille, 1804 ~ Harpalus distinguendus (Duftschmid, 1812) Harpalus froelichii (Linnaeus, 1758) Harpalus honestus (Duftschmid, 1812) Harpalus latus (Linnaeus, 1758) Harpalus luteicornis (Duftschmid, 1812) Harpalus quadripunctatus (Duftschmid, 1812) Harpalus rubripes (Duftschmid, 1812) Harpalus rufipalpis Sturm, 1818 Harpalus serripes (Quensel in Schönherr, 1806) Harpalus solitaris Dejean, 1829 Harpalus tardus (Panzer, 1797) Ophonus azureus (Fabricius, 1775) ~ Ophonus melletii (Heer, 1837) Ophonus nitidulus Stephens, 1828 Ophonus rufibarber (Fabricius, 1792) Ophonus schaubergianus Puel, 1937 Pseudoophonus griseus (Panzer, 1797) ~ Pseudoophonus rufipes (DeGeer, 1774) ~ Kvapník plstnatý Stenolophus mixtus (Herbst, 1784) Stenolophus teutonus (Schrank, 1781) Trichocellus placidus (Gyllenhal, 1827) Licinini Badister bullatus (Schrank, 1798) Badister lacertosus Sturm, 1815 Badister sodalis (Duftschmid, 1812) Licinus depressus (Paykull, 1790) Oodini Oodes helopioides (Fabricius, 1792) Callistini Chlaenius nigricornis (Fabricius, 1787)

Chlaenius tristis (Schaller, 1783) Chlaenius vestitus (Paykull, 1790) Panagaeini Panagaeus bipustulatus (Fabricius, 1775) Panagaeus cruxmajor (Linnaeus, 1758) Odacanthini Odacantha melanura (Linnaeus, 1767) Lebiini Demetrias imperialis (Germar, 1824) Demetrias monostigma (Samoule, 1819) Dromius quadrimaculatus (Linnaeus, 1758) Lebia chlorocephala (Hoff., Koch, P.Müll. et Linz, 1803) Lionychus quadrillum (Duftschmid, 1812) Microlestes maurus (Sturm, 1827) Microlestes minutulus (Goeze, 1777) Paradromius linearis (Olivier, 1795) Paradromius longiceps (Dejean, 1826) Philorhizus notatus (Stephens, 1827) Philorhizus sigma (Rossi, 1790) Philorhizus spilotus (Illiger, 1798) Syntomus foveatus (Fourcroy, 1785) Syntomus pallipes Dejean, 1825 Syntomus truncatellus (Linnaeus, 1761) Haliplidae Haliplus immaculatus Gerhardt, 1877 Dytiscidae – Potápníkovití Agabus bipustulatus (Linnaeus, 1767) Agabus guttatus (Paykull, 1798) Dytiscus marginalis Linnaeus, 1758 ~ Potápník vroubený Hydroporus ferrugineus Stephens, 1828 Platambus maculatus Linneus, 1758 Hydrophilidae – Vodomilovití Cryptopleurum minutum (Fabricius, 1775) Histeridae – Mršníkovití Hister unicolor Linnaeus, 1758 Hololepta plana (Sulzer, 1776) ~ Mršník topolový Margarinotus carbonarius (Hoffmann, 1803) Margarinotus ignobilis (Marseul, 1854) Plegaderus caesus (Herbst, 1792) ~ Mršník drobný Saprinus aeneus (Fabricius, 1775) ~ Mršník mrvový Silphidae – Mrchožroutovití Silphinae Aclypea opaca (Linnaeus, 1758) ~ Mrchožrout zploštělý Oiceoptoma thoracica (Linnaeus, 1758) Phosphuga atrata (Linnaeus, 1758) Silpha carinata Herbst, 1783 Silpha obscura Linnaeus, 1758 ~ Mrchožrout obecný Silpha tristis Illiger, 1798 Thanatophilus rugosus (Linnaeus, 1758) ~ Mrchožrout vrásčitý Nicrophorinae Nicrophorus humator Olivier, 1790 ~ Hrobařík černý Nicrophorus fossor Erichson, 1837 Nicrophorus vespillo (Linnaeus, 1758) ~ Hrobařík obecný Nicrophorus vespilloides Herbst, 1784 Leiodidae Cholevinae Ptomaphagini Ptomaphagus sericatus (Chaudoir, 1845) Ptomaphagus subvillosus (Goeze, 1777) Ptomaphagus variicornis (Rosenhauer, 1847) Cholevini Catops coracinus Kellner, 1846 Catops fuliginosus Erichson, 1837 Catops grandicollis Erichson, 1837

Catops chrysomeloides (Panzer, 1798) Catops kirbyi (Spence, 1815) Catops morio (Fabricius, 1792) Catops nigricans (Spence, 1815) Catops nigrita Erichson, 1837 Catops picipes (Fabricius, 1792) Catops tristis (Panzer, 1794) Choleva paskoviensis Reitter, 1913 Sciodrepoides fumatus (Spence, 1815) Scydmaenidae Stenichnini Euconnus hirticollis (Illiger, 1798) Euconnus pubicollis (P.W.J.Müller et Kunze, 1822) Stenichnus collaris (P.W.J.Müller et Kunze, 1822) Scaphidiidae Scaphidiini Scaphidium quadrimaculatum Olivier, 1790 Staphylinidae – Drabčíkovití Proteininae Megarthrus depressus (Paykull, 1789) Megarthrus sinuaticollis (Boisduval et Lacordaire, 1835) Proteinus brachypterus (Fabricius, 1792) Omaliinae Eusphalerini Eusphalerum primulae (Stephens, 1834) Eusphalerum rectangulum (Fauvel, 1869) Anthophagini Anthophagus bicornis (Block, 1799) Lesteva pubescens Mannerheim, 1831 Oxytelinae Oxytelini Anotylus sculpturatus (Gravenhorst, 1806) Anotylus tetracarinatus (Block, 1799) Oxytelus laqueatus (Marsham, 1802) Oxytelus rugosus (Fabricius, 1775) Steninae Stenus cicindeloides (Schaller, 1783) Stenus comma Leconte, 1863 Stenus juno Fabricius, 1801 Stenus pubescens Stephens, 1833 Paederinae Lathrobium brunnipes (Fabricius, 1792) Lathrobium fulvipenne Gravenhorst, 1806 Lathrobium longulum Gravenhorst, 1802 Rugilus scutellatus (Motschulsky, 1858) Xantholininae Xantholinini Gyrohypnus angustatus Stephens, 1833 Gyrohypnus punctulatus (Paykull, 1789) Xantholinus linearis (Olivier, 1794) Staphylininae Philonthini Gabrius nigritulus (Gravenhorst, 1802) Gabrius osseticus (Kolenati, 1846) Philonthus carbonarius (Gravenhorst, 1802) Philonthus cognatus Stephens, 1832 Philonthus fimetarius (Gravenhorst, 1802) Philonthus politus (Linnaeus, 1758) Philonthus rotundicollis Ménétriés, 1832 Philonthus succicola C.G.Thomson, 1860 Staphylinini Creophilus maxillosus (Linnaeus, 1758) ~ Drabčík páskovaný Platydracus stercorarius (Olivier, 1795) Tachyporinae

Bolitobiini Lordithon lunulatus (Linnaeus, 1761) Tachyporini Sepedophilus immaculatus (Stephens, 1832) Sepedophilus marshami (Stephens, 1832) Tachinus laticollis Gravenhorst, 1802 Tachinus marginellus (Fabricius, 1781) Tachinus pallipes (Gravenhorst, 1806) Tachyporus atriceps Stephens, 1832 Tachyporus chrysomelinus (Linnaeus, 1758) Tachyporus obtusus (Linnaeus, 1767) Tachyporus pusillus Gravenhorst, 1806 Tachyporus solutus Erichson, 1839 Aleocharinae Autaliini Autalia rivularis (Gravenhorst, 1802) Tachyusini Ischnopoda coarctata (Erichson, 1837) Ischnopoda leucopus (Marsham, 1802) Callicerini Atheta fungi (Gravenhorst, 1806) Myrmedoniini Drusilla canaliculata (Fabricius, 1787) Oxypodini Dexiogyia corticina (Erichson, 1837) Ocalea badia Erichson, 1837 Aleocharini Aleochara bipustulata (Linnaeus, 1761) Aleochara curtula (Goeze, 1777) Pselaphidae Euplectini Trimium brevicorne (Reichenbach, 1816) Scarabaeoidea Lucanidae – Roháčovití Lucaninae Lucanus cervus (Linnaeus, 1758) ~ Roháč obecný Dorcinae Dorcus parallelipipedus (Linnaeus, 1758) ~ Roháček kozlík Platycerus caraboides (Linnaeus, 1758) Geotrupidae –Chrobákovití Bolboceratinae Odonteus armiger (Scopoli, 1772) Geotrupinae Geotrupes mutator (Marsham, 1802) Geotrupes stercorosus (Hartmann in L.G.Sc., 1791) Scarabaeidae – Vrubounovití Coprinae Onthophagini Onthophagus joannae Goljan, 1953 Onthophagus ovatus (Linnaeus, 1767) ~ Chrobák malý Aphodiinae Aphodiini Aphodius fimetarius (Linnaeus, 1758) ~ Hnojník obecný Aphodis granarius (Linnaeus, 1767) Aphodius prodromus (Brahm, 1790) Aphodius varians Duftschmidt, 1805 Oxyomus sylvestris (Scopoli, 1763) Sericinae Sericini Maladera holosericea (Scopoli, 1772) ~ Chroustek hedvábný Melolonthinae Melolonthini Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758) ~ Chroust obecný Rutelinae

Anomalini Phyllopertha horticola (Linnaeus, 1758) ~ Listokaz zahradní Valginae Valgus hemipterus (Linnaeus, 1758) Cetoniinae Cetoniini Cetonia aurata (Linnaeus, 1758) ~ Zlatohlávek zlatý Potosia cuprea metallica (Herbst, 1782) ~ Zlatohlávek hladký Elateridae – Kovaříkovití Agrypninae Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758) ~ Kovařík šedý Denticollinae Ctenicerini Selatosomus aeneus (Linnaeus, 1758) ~ Kovařík kovový Elaterinae Agriotini Agriotes obscurus (Linnaeus, 1758) ~ Kovařík tmavý Agriotes pilosellus (Schönherr, 1817) ~ Agriotes sputator (Linnaeus, 1758) ~ Kovařík locikový Ampedini Ampedus pomonae (Stephens, 1830) Negastriinae Negastrius sabulicola (Boheman, 1851) Zorochrus minimus (Lacordaire, 1835) Cantharidae – Páteříčkovití Cantharinae Cantharis fusca Linnaeus, 1758 ~ Páteříček sněhový Cantharis lateralis Linnaeus, 1758 ~ Cantharis nigricans (O.F.Müller, 1776) Cantharis obscura Linnaeus, 1758 ~ Páteříček tmavý Cantharis pagana Rosenhauer, 1846 ~ Cantharis pellucida Fabricius, 1792 Cantharis rustica Fallén, 1807 Metacantharis haemorrhoidalis (Fabricius, 1792) Rhagonycha elongata (Fallén, 1807) Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763) ~ Páteříček žlutý Rhagonycha lignosa (O.F.Müller, 1764) Rhagonycha limbata C.G.Thomson, 1864 Dermestidae – Kožojedovití Megatominae Megatoma undata (Linnaeus, 1758) Bostrichidae – Korovníkovití Xylopertha retusa (Olivier, 1790) ~ Korovník větvový Cleridae – Pestrokrovečníkovití Clerinae Opilo domesticus (Sturm, 1837) ~ Pestrokrovečník domácí Korynetinae Necrobia rufipes (DeGeer, 1775) Malachiidae - Bradavičníkovití Malachiini Clanoptilus viridis (Fabricius, 1787) Charopus concolor (Fabricius, 1801) Charopus graminicola (Dejean, 1833) Malachius bipustulatus (Linnaeus, 1758) Malachius scutellaris Erichson, 1840 Nitidulidae – Lesknáčkovití Carpophilinae Epuraeini Epuraea limbata (Fabricius, 1787) Epuraea unicolor (Olivier, 1790) Meligethinae Meligethes aeneus (Fabricius, 1775) ~ Blýskáček řepkový Meligetes haemorrhoidalis Förster, 1849

Nitidulinae Omosita colon (Linnaeus, 1758) Omosita discoidea (Fabricius, 1775) Soronia grisea (Linnaeus, 1758) Cryptarchinae Cryptarcha strigata (Fabricius, 1787) Glischrochilus hortensis (Fourcroy, 1775) Glischrochilus quadrisignatus (Say, 1835) Pityophagus ferrugineus (Linnaeus, 1761) ~ Lesknáček podlouhlý Rhizophagidae – Lesklecovití Rhizophaginae Rhizophagus bipustulatus (Fabricius, 1792) Silvanidae Silvaninae Silvanus unidentatus (Fabricius, 1792) ~ Lesák podkorní Uleiotinae Uleiota planata (Linnaeus, 1761) Cryptophagidae – Maločlencovití Cryptophaginae Cryptophagus pseudodentatus Bruce, 1936 ~ Cryptophagus saginatus Sturm, 1845 Pteryngium crenatum (Gyllenhal, 1808) Byturidae – Malinovníkovití Byturus ochraceus (L.G.Scriba, 1790) ~ Byturus tomentosus (DeGeer, 1774) ~ Malinovník plstnatý Erotylidae Triplacinae Triplax melanocephala (Latreille, 1804) Coccinellidae – Slunéčkovití Coccidulini Coccidula rufa (Herbst, 1783) Rhyzobius litura (Fabricius, 1787) Scymnini Scymnus rubromaculatus (Goeze, 1777) ~ Scymnus frontalis (Fabricius, 1787) ~ Huňáček čtyřskvrnný Stethorus punctillum Weise, 1891 ~ Huňáček sviluškový Hyperaspini Hyperaspis concolor (Suffrian, 1843) Chilocorini Brumus quadripustulatus (Linnaeus, 1758) ~ Slunéčko čtyřskvrnné Chilocorus bipustulatus (Linnaeus, 1758) ~ Slunéčko dvojskvrnné Coccinellini Adalia bipunctata (Linnaeus, 1758) ~ Slunéčko dvojtečné Adalia decempunctata (Linnaeus, 1758) ~ Slunéčko desetitečné Anatis ocellata (Linnaeus, 1758) ~ Slunéčko velké Calvia quatuordecimguttata (Linnaeus, 1758) ~ Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758 ~ Slunéčko sedmitečné Coccinella undecipunctata Linnaeus, 1758 ~ Hippodamia variegata (Goeze, 1777) Oenopia conglobata (Linnaeus, 1758) Propylaea quatuordecimpunctata (Linnaeus, 1758) Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758) Tytthaspis sedecimpunctata (Linnaeus, 1758) Epilachnini Subcoccinella vigintiquatuorpunctata (Linnaeus, 1758) ~ Slunéčko vojtěškové Madaini Cynegetis impunctata (Linnaeus, 1767) Platynaspini

Platynaspis luteorubra (Goeze, 1777) Latridiidae – Hlodníkovití Latridiini Dienerella elongata (Curtis, 1830) Enicmus transversus (Olivier, 1790) Latridius minutus (Linnaeus, 1767) ~ Hlodník sklepní Stephostethus angusticollis (Gyllenhal, 1827) ~ Hlodník lesní Stephostethus lardarius (DeGeer, 1775) Corticariini Corticaria impressa (Olivier, 1790) Cortinicara gibbosa (Herbst, 1793) Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Corticarina truncatella (Mannerheim, 1844) Colydiidae Bitoma crenata (Fabricius, 1775) Mycetophagidae Mycetophagus quadripustulatus (Linnaeus, 1767) Typhaea stercorea (Linnaeus, 1758) Rhipiphoridae Rhipiphorini Metoecus paradoxus (Linnaeus, 1761) Oedemeridae – Stehenáčovití Oedemerini Oedemera femorata (Scopoli, 1763) Oedemera flavipes (Fabricius, 1792) Oedemera lurida (Marsham, 1802) Oedemera podagrariae (Linnaeus, 1767) Oedemera subulata Olivier, 1794 Oedemera virescens (Linnaeus, 1767) Pyrochroidae Pyrochroa coccinea (Linnaeus, 1761) Pyrochroa serraticornis (Scopoli, 1763) Schizotus pectinicornis (Linnaeus, 1758) Anthicidae Anthicini Anthicus antherinus (Linnaeus, 1761) Notoxinae Notoxus monoceros (Linnaeus, 1761) Salpingidae Salpingini Salpingus planirostris (Fabricius, 1787) Salpingus ruficollis (Linnaeus, 1761) Alleculidae – Květomilovití Gonoderini Isomira murina (Linnaeus, 1758) Tenebrionidae – Potemníkovití Diaperini Diaperis boleti (Linnaeus, 1756) Scaphidema metallicum (Fabricius, 1792) Helopini Cylindronotus aeneus (Scopoli, 1863) Opatrini Opatrum sabulosum (Linnaeus, 1761) Tenebrionini Tenebrio molitor Linnaeus, 1758 Cerambycidae – Tesaříkovití Spondylinae Asemini Arhopalus rusticus (Linnaeus, 1758) ~ Tesařík hnědý Saphanini Saphanus piceus (Laicharting, 1784) Cerambycinae Callidiini Hylotrupes bajulus (Linnaeus, 1758) ~ Tesařík krovový Callichromini

Aromia moschata (Linnaeus, 1758) ~ Tesařík pižmový Cerambycini Cerambyx scopoli Füessly, 1775 ~ Tesařík bukový Clytini Anaglyptus mysticus (Linnaeus, 1758) Clytus arietis (Linnaeus, 1758) Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758) ~ Tesařík dubový Molorchini Molorchus minor (Linnaeus, 1758) ~ Tesařík polokrový Lepturinae Lepturini Pachytodes cerambyciformis (Schrank, 1781) Pachytodes erraticus (Dalman, 1817) Stenurella nigra (Linnaeus, 1758) Leptura quadrifasciata (Linnaeus, 1758) Rhagiini Dinoptera collaris (Linnaeus, 1758) Stenocorus meridianus (Linnaeus, 1758) Lamiinae - Kozlíčci Agapanthiini Agapanthia villosoviridescens (DeGeer, 1775) Lamiini Lamia textor (Linnaeus, 1758) ~ Kozlíček vrbový Obereini Oberea linearis (Linnaeus, 1761) ~ Kozlíček lískový Oberea oculata (Linnaeus, 1758) ~ Kozlíček dvojtečný Chrysomelidae – Mandelinkovití Donaciinae Donaciini Donaciella cinerea (Herbst, 1784) Criocerinae Lemini Lema cyanella (Linnaeus, 1758) ~ Kohoutek modrý Oulema gallaeciana (Heyden, 1870) Oulema melanopus (Linnaeus, 1758) ~ Kohoutek černý Clytrinae Clytra laeviuscula Ratzeburg, 1837 Cryptocephalinae Cryptocephalini Cryptocephalus bipunctatus (Linnaeus, 1758) Cryptocephalus sericeus (Linnaeus, 1758) Eumolpinae Adoxus obscurus (Linnaeus, 1758) ~ Písařík révový Chrysomelinae Chrysomelini Fastuolina fastuosa (Scopoli, 1763) Colaphus sophiae (Schaller, 1783) ~ Mandelinka hořčíčná Gastrophysa polygoni (Linnaeus, 1758) ~ Mandelinka rdesnová Gastrophysa viridula (DeGeer, 1775) ~ Mandelinka ředkvičková Hydrothassa marginella (Linnaeus, 1758) Chrysolina carnifex Fabricius, 1792 Chrysolina kuesteri (Helliesen, 1912) Chrysolina marginata (Linnaeus, 1758) Chrysolina staphylea (Linnaeus, 1758) Chrysolina sturmi (Westhoff, 1882) Chrysolina varians (Schaller, 1783) Leptinotarsa decemlineata (Say, 1824) Chrysomela populi Linnaeus, 1758 ~ Mandelinka topolová Chrysomela vigintipunctata (Scopoli, 1763) Phaedon cochleariae (Fabricius, 1792) ~ Mandelinka řeřišnicová Phaedon laevigatus (Duftschmid, 1825)

Phratora tibialis (Suffrian, 1851) ~ Mandelinka košikářská Phratora vitellinae (Linnaeus, 1758) ~ Mandelinka úzká Phratora vulgatissima (Linnaeus, 1758) ~ Mandelinka lesklá Plagiodera versicolora (Laicharting, 1781) ~ Mandelinka okrouhlá Galerucinae Galerucini Galerucella lineola (Fabricius, 1781) ~ Bázlivec čárkovaný Luperini Luperus lyperus (Sulzer, 1776) Alticinae Altica oleracea (Linnaeus, 1758) Argopus ahrensi (Germar, 1817) Crepidodera aurata (Marsham, 1802) ~ Dřepčík vrbový Crepidodera plutus (Latreille, 1804) Crepidodera nitidula (Linnaeus, 1758) Dibolia rugulosa L.Redtenbacher, 1849 Epitrix pubescens (Koch, 1803) Chaetocnema aridula (Gyllenhal, 1827) ~ Dřepčík stébelnatý Chaetocnema concinna (Marsham, 1802) ~ Dřepčík rdesnový Chaetocnema hortensis (Geoffroy, 1785) Chaetocnema mannerheimi (Gyllenhal, 1827) Longitarsus ballotae (Marsham, 1802) Longitarsus ganglbaueri Heikertinger, 1912 Longitarsus lycopi (Foudras, 1859) Longitarsus melanocephalus (DeGeer, 1775) Longitarsus pratensis (Panzer, 1794) Longitarsus tabidus (Fabricius, 1775) Phyllotreta armoraciae f(Koch, 1803) ~ Dřepčík křenový Phyllotreta atra (Fabricius, 1775) ~ Dřepčík černý Phyllotreta dilatata C.G.Thomson, 1866 Phyllotreta nemorum (Linnaeus, 1758) ~ Dřebčík zelný Phyllotreta nigripes (Fabricius, 1775) ~ Dřepčík černonohý Phyllotreta ochripes (Curtis, 1837) Phyllotreta tetrastigma (Comolli, 1837) Phyllotreta undulata Kutschera, 1860 ~ Dřepčík polní Phyllotreta striolata (Fabricius, 1803) ~ Dřepčík pestrý Psylliodes affinis (Paykull, 1799) ~ Dřepčík bramborový Psylliodes dulcamarae (Koch, 1803) Psylliodes chrysocephala (Linnaeus, 1758) ~ Dřepčík olejkový Psylliodes luteola (O.F.Müller, 1776) Sphaeroderma testaceum (Fabricius, 1775) Hispinae Hispa atra (Linnaeus, 1767) Cassidinae Cassida nobilis Linnaeus, 1758 ~ Štítonoš pruhovaný Cassida rubiginosa O.F.Müller, 1776 Curculionidae – Nosatcovití Rhynchitinae Byctiscus betulae (Linnaeus, 1758) ~ Zobonoska révová Caenorhinus aequatus (Linnaeus, 1767) ~ Zobonoska jablečná Attelabinae Attelabus nitens (Scopoli, 1763) ~ Zobonoska dubová Apioninae Apion apricans Herbst, 1797 ~ Nosatčík obecný Apion astragali (Paykull, 1800) ~ Apion carduorum Kirby, 1808 Apion cruentatum Walton, 1844 Apion curtisi Stephens, 1831

Apion elongatum Germar, 1813 Apion loti Kirby, 1808 ~ Nosatčík štírovníkový Apion meliloti Kirby, 1808 ~ Nosatčík komonicový Apion onopordi Kirby, 1808 ~ Apion pisi (Fabricius, 1801) ~ Nosatčík hrachový Apion spencii Kirby, 1808 ~ Nosatčík bělavý Apion stolidum Germar, 1817 ~ Apion subulatum Kirby, 1808 ~ Nosatčík široký Apion violaceum Kirby, 1808 Otiorhynchinae Otiorhynchus fullo (Schrank, 1781) Otiorhynchus fuscipes (Olivier, 1807) Otiorhynchus ligustici (Linnaeus, 1758) ~ Lalokonosec libečkový Otiorhynchus ovatus (Linnaeus, 1758) ~ Lalokonosec vejčitý Phyllobius argentatus (Linnaeus, 1758) ~ Listohlod zlatozelený Phyllobis pomaceus (Gyllenhal, 1834) ~ Phyllobius viridaeris (Laicharting, 1781) Trachyphloeus bifoveolatus (Beck, 1817) Brachyderinae Eusomus ovulum Germar, 1824 Foucartia squamulata (Herbst, 1795) Liophloeus tessulatus (O.F.Müller, 1776) Polydrusus sericeus (Schaller, 1783) ~ Listopas hedvábitý Sitona hispidulus (Fabricius, 1776) ~ Listopas jetelový Sitona humeralis Stephens, 1831 ~ Listopas pruhovaný Sitona languidus Gyllenhal, 1834 ~ Sitona lepidus Gyllenhal, 1834 Sitona sulcifrons (Thunberg, 1798) ~ Listopas rýhovaný Tanymecinae Tanymecus palliatus (Fabricius, 1787) ~ Dlouháč plevelový Cleoninae Lixini Larinodontes planus (Fabricius, 1792) Lixus myagri Olivier, 1807 ~ Rýhonosec barborkový Erirhinae Notaris aridulus aridulus (Linnaeus, 1758) Curculioninae Anthonomus rubi (Herbst, 1795) ~ Květopas jahodníkový Curculio glandium Marsham, 1802 ~ Nosatec žaludový Curculio nucum Linnaeus, 1758 ~ Nosatec lískový Curculio villosus Fabricius, 1781 ~ Nosatec dubový Pissodinae Pissodes pini (Linnaeus, 1758) ~ Smolák sosnový Hylobiinae Hypera arator (Linnaeus, 1758) Hypera nigrirostris (Fabricius, 1775) Hypera postica (Gyllenhal, 1830) Hypera zoila (Scopoli, 1763) Liparus germanus (Linnaeus, 1758) Minyops carinatus (Linnaeus, 1767) Barinae Baris lepidii Germar, 1824 ~ Krytonosec vesnovkový Ceutorhynchinae Ceutorhynchini Amalus scortillum (Herbst, 1795) Ceutorhynchus obstrictus (Marsham, 1802) ~ Ceutorhynchus pallidactylus (Marsham, 1802) Ceutorhynchus puncticollis Boheman, 1845 Ceutorhynchus scapularis Gyllenhal, 1837 Ceutorhynchus sulcicollis (Paykull, 1800) Mogulones geographicus (Goeze, 1777) Nedyus quadrimaculatus (Linnaeus, 1758) Trichosirocalus troglodytes (Fabricius, 1787)

Phytobiini Rhinoncus pericarpius (Linnaeus, 1758) ~ Krytonosec rdesnový Mecinae Cionus hortulanus (Fourcroy, 1785) ~ Cionus tuberculosus (Scopoli, 1763) Cleopus solani (Fabricius, 1792) Gymnetron tetrum (Fabricius, 1801) Stereonychus fraxini (DeGeer, 1775) ~ Diviznáček jasanový Scolytidae – Kůrovcovití Hylesininae Hylastini Hylurgops palliatus (Gyllenhal, 1813) ~ Lýkohub obecný Ipinae Xyloterini Xyloterus lineatus (Olivier, 1795) ~ Dřevokaz čárkovaný Scolytinae Scolytini Scolytus mali (Bechstein, 1805) ~ Bělokaz švestkový Scolytus scolytus (Fabricius, 1775) ~ Bělokaz jilmový Mecoptera – Srpice Panorpidae – Srpicovití Panorpa alpina Rambur, 1842 Lepidoptera - Motýli Nepticulidae – Drobníčkovití Ectoedemia hannoverella (Glitz, 1872) Stigmella aceris (Frey, 1857) Stigmella desperatella (Frey, 1856) ~ Drobníček ovocný Stigmella malella (Stephens, 1854) ~ Drobníček jabloňový Stigmella obliquella (Hein., 1862) Stigmella salicis (Stephens, 1854) Stigmella splendidissimella (Herrich-Schäffer, 1855) Stigmella trimaculella (Haworth, 1828) Stigmella ulmivora (Fologne, 1860) Lyonetiidae – Podkopníčkovití Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758) ~ Podkopníček ovocný Tortricidae – Obalečovití Celypha rurestrana (Duponchel, 1843) Sesiidae – Nesytkovití Sesia apiformis (Clerc, 1759) ~ Nesytka sršňová Pterophoridae – Pernatuškovití Pterophorus pentadactylus (Linnaeus, 1758) ~ Pernatuška trnková Pyralidae – Zavíječovití Crambus pratellus (Linnaeus, 1758) ~ Travařík luční Eurrhypara hortulata (Linnaeus, 1758) ~ Zavíječ zahradní Hesperiidae – Soumračníkovití Erynnis tages (Linnaeus, 1758) ~ Soumračník máčkový Ochlodes venatus (Bern, et Grey, 1853) ~ Soumračník rezavý Pamphila palaemon (Paallas, 1771) ~ Soumračník jitrocelový Papilionidae – Otakárkovití Papilio machaon (Linnaeus, 1758) ~ Otakárek fenyklový Pieridae – Běláskovití Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) ~ Bělásek řeřichový Gonepteryx rhamni (Linnaeus. 1758) ~ Žluťásek řešetlákový Leptidea sinapis (Linnaeus, 1758) ~ Bělásek hrachorový Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) ~ Bělásek zelný Pieris napi (Linnaeus, 1758) ~ Bělásek řepkový Pieris rapae (Linnaeus, 1758) ~ Bělásek řepový Pontia daplidice (Linnaeus, 1758) ~ Bělásek rezedový

Nymphalidae - Babočkovití Aglais urticae (Linnaeus, 1758) ~ Babočka kopřivová Araschnia levana (Linnaeus, 1758) ~ Babočka síťkovaná Inachis io (Linnaeus, 1758) ~ Babočka paví oko Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758) ~ Babočka osiková Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758) ~ Babočka jilmová Polygonia c-album (Linnaeus, 1758) ~ Babočka bílé C Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758) ~ Babočka admirál Satyridae – Okáčovití Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758) ~ Okáč poháňkový Pararge aegeria (Linnaeus, 1758) ~ Okáč párový Geometridae – Píďalkovití Camptogramma bilineata (Linnaeus, 1758) ~ Píďalka kopřivová Epirrhoe tristata (Linnaeus, 1758) ~ Píďalka povázková Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758) ~ Kropenatec jetelový Pseudopanthera macularia (Linnaeus, 1758) ~ Zejkovec hluchavkový Scopula immorata (Linnaeus, 1758) ~ Vlnopásník kostkovaný Siona lineata (Scopoli, 1763) ~ Bělokřídlec luční Timandra comae Schmidt, 1931 Endromidae – Strakáčovití Endromis versicolora (Linnaeus, 1758) ~ Strakáč březový Sphingidae – Lišajovití Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758) ~ Lišaj vrbkový Smerinthus ocellata (Linnaeus, 1758) ~ Lišaj paví oko Arctiidae – Přástevníkovití Diaphora mendica (Clerck, 1759) ~ Přástevník vratičový Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758) ~ Přástevník mátový Noctuidae – Můrovití Euclidia glyphica (Linnaeus, 1758) ~ Jetelovka hnědá Orthosia gothica (Linnaeus, 1758) ~ Jarnice ovocná Rivula sericealis (Scopoli, 1763) ~ Hnědavka drobná Diptera - Dvoukřídlí Tipulidae – Tiplicovití Tanyptera nigricornis (Meigen, 1818) Stratiomyidae – Bráněnkovití Chloromyia formosa (Scopoli, 1763) ~ Bráněnka zlatá f – Syrphidae - Pestřenkovití Episyrphus balteatus (DeGeer, 1776) ~ Pestřenka pruhovaná Eristalis tenax (Linnaeus, 1758) ~ Pestřenka trubcová Cheilosia illustrata (Harris, 1780) ~ Pestřenka střečkovitá Chrysotoxum arcuatum (Linnaeus, 1758) Chrysotoxum elegans Loew, 1841 ~ Pestřenka žlutopásá Chrysotoxum festivum (Linnaeus, 1758) Metasyrphus corollae (Fabricius, 1794) Platycheirus peltatus (Meigen, 1822) Sphaerophoria menthastri (Linnaeus, 1758) ~ Pestřenka luční Sphaerophoria scripta (Linnaeus, 1758) Syritta pipiens (Linnaeus, 1758) ~ Pestřenka písklavá Syrphus vitripennis Meigen, 1822 Volucella pellucens (Linnaeus, 1758) ~ Pestřenka prosvítavá Vertebrata - obratlovci Cyclostomata – Kruhoústí Petromyzoniformes – Mihule Petromyzonidae – Mihulovití Lampetra fluviatilis (Linnaeus, 1758) ~ Mihule říční Lampetra planeri (Bloch, 1784) ~ Mihule potoční Petromyzon marinus (Linnaeus, 1758) ~ Mihule mořská

Pisces – Ryby Acipenseriformes - Jeseteři Acipenseridae – Jeseterovití Acipenser sturio Linnaeus, 1758 ~ Jeseter velký Clupeiformes – Bezostní Clupeidae – Sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) ~ Placka pomořanská Salmonidae – Lososovití Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792) ~ Pstruh duhový Salmo salar (Linnaeus, 1758) ~ Losos obecný Salmo trutta Linnaeus, 1758, m. fario ~ Pstruh obecný f. potoční Salmo trutta Linnaeus, 1758, m. trutta ~ Pstruh obecný f. mořská Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815) ~ Siven americký Coregoninae – Síhové Coregonus lavaretus oxyrinchus (Linnaeus, 1758) ~ Síh severní (ostrorepý) Coregonus peled (Gmelin, 1788) ~ Síh peleď Thymallidae – Lipanovití Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758) ~ Lipan podhorní Esocidae – Štikovití Esox lucius Linnaeus, 1758 ~ Štika obecná Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – Kaprovití Abramis brama (Linnaeus, 1758) ~ Cejn velký Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) ~ Ouklej obecná Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) ~ Tolstolobec pestrý Aspius aspius (Linnaeus, 1758) ~ Bolen dravý Barbus barbus (Linnaeus, 1758) ~ Parma obecná Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758) ~ Cejnek malý Carassius auratus (Linnaeus, 1758) ~ Karas stříbřítý Carassius carassius (Linnaeus, 1758) ~ Karas obecný Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) ~ Amur bílý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 ~ Kapr obecný Gobio gobio (Linnaeus, 1758) ~ Hrouzek obecný Hypophthalmichtys molitrix (Valenciennes, 1844) ~ Tolstolobik bílý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) ~ Ostroretka stěhovavá Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) ~ Slunka obecná Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758) ~ Jelec tloušť Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) ~ Jelec jesen Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) ~ Jelec proudník Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) ~ Střevle potoční Pseudorasbora parva (Schlegel, 1842) ~ Střevlička východní Rhodeus sericeus (Pallas, 1776) ~ Hořavka duhová Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) ~ Plotice obecná Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) ~ Perlín ostrobřichý Tinca tinca (Linnaes, 1758) ~ Lín obecný Vimba vimba (Linnaeus, 1758) ~ Podoustev říční Cobitidae – Sekavcovití Noemacheilus barbatulus Linnaeus, 1758 ~ Mřenka mramorovaná Siluridae – Sumcovití Silurus glanis Linnaeus, 1758 ~ Sumec velký Ictaluridae – Sumečkovití Ictalurus nebulosus (Le Sueur, 1819) ~ Sumeček americký Anguilliformes – Holobřiší Anguillidae – Úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) ~ Úhoř říční Gadiformes – Měkkoploutví

Gadidae – Treskovití Lota lota (Linnaeus, 1758) ~ Mník jednovousý Gasterosteiformes – Volnoostní Gasterosteidae – Koljuškovití Gasterosteus aculeatus Linnaeus, 1758 ~ Koljuška tříostná Perciformes – Ostnoploutví Percidae – Okounovití Gymnocephalus cernuus (Linnaeus, 1758) ~ Ježdík obecný Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 ~ Okoun říční Stizostedion lucioperca (Linnaeus, 1758) ~ Candát obecný Centrarchidae – Okounkovití Lepomis gibbosus (Linnaeus, 1758) ~ Slunečníce pestrá Micropterus salmoides (Lacépéde, 1802) ~ Okounek pstruhový Cottidae – Vrankovití Cottus gobio Linnaeus, 1758 ~ Vranka obecná Pleuronectiformes – Platýsové Pleuronectidae – Platýsovití Pleuronectes flesus Linnaeus, 1758 ~ Platýs bradavičnatý Amphibia – Obojživelníci Urodela (=Caudata) – Ocasatí Salamandridae – Mlokovití Salamandra salamandra (Linnaeus, 1758) ~ Mlok skvrnitý Anura (= Ecaudata) – Žáby Bufonidae – Ropuchovití Bufo bufo (Linnaeus, 1758) ~ Ropucha obecná Bufo viridis Laurenti, 1768 ~ Ropucha zelená Ranidae – Skokanovití Rana temporaria Linnaeus, 1758 ~ Skokan hnědý Rana ridibunda Pallas, 1771 ~ Skokan skřehotavý Rana spec. – green ~ Skokan – zeleně zbarvené druhy Reptilia – Plazi Squamata – Šupinatí Lacertidae – Ještěrkovití Lacerta agilis Linnaeus, 1758 ~ Ještěrka obecná Lacerta viridis (Laurenti, 1768) ~ Ještěrka zelená Anguidae – Slepýšovití Anguis fragilis Linnaeus, 1758 ~ Slepýš křehký Colubridae – Užovkovití Coronella austriaca Laurenti, 1768 ~ Užovka hladká Natrix natrix (Linnaeus, 1758) ~ Užovka obojková Viperidae – Zmijovití Vipera berus (Linnaeus, 1758) ~ Zmije obecná Aves – Ptáci Gaviiformes – Potáplice Gaviidae – Potáplicovití Gavia arctica (Linnaeus, 1758) ~ Potáplice severní Podicipediformes – Potápky Podicipedidae – Potápkovití Podiceps cristatus (Linnaeus, 1758) ~ Potápka roháč Tachybaptus ruficollis (Pallas, 1764) ~ Potápka malá Pelecaniformes – Veslonozí Phalacrocoracidae – Kormoránovití Phalacrocorax carbo (Linnaeus, 1758) ~ Kormorán velký Ciconiiformes – Brodiví Ardeidae – Volavkovití Ardea cinerea (Linnaeus, 1758) ~ Volavka popelavá Casmerodius albus (Linnaeus, 1758) ~ Volavka bílá Ixobrychus minutus (Linnaeus, 1766) ~ Bukáček malý Ciconiidae – Čápovití Ciconia nigra (Linnaeus, 1758) ~ Čáp černý Anseriformes – Vrubozobí Anatidae – Kachnovití

Anas acuta (Linnaeus, 1758) ~ Ostralka štíhlá Anas clypeata (Linnaeus, 1758) ~ Lžičák pestrý Anas penelope (Linnaeus, 1758) ~ Hvízdák euroasijský Anas platyrhynchos (Linnaeus, 1758) ~ Kachna divoká Anas querquedula (Linnaeus, 1758) ~ Čírka modrá Anas strepera (Linnaeus, 1758) ~ Kopřivka obecná Anser anser (Linnaeus, 1758) ~ Husa velká Aythya ferina (Linnaeus, 1758) ~ Polák velký Aythya fuligula (Linnaeus, 1758) ~ Polák chocholačka Aythya marilla (Linnaeus, 1761) ~ Polák kaholka Branta bernicla (Linnaeus, 1758) ~ Berneška tmavá Bucephala clangula (Linnaeus, 1758) ~ Hohol severní Clangula hyemalis (Linnaeus, 1758) ~ Hoholka lední Cygnus olor (Gmelin, 1789) ~ Labuť velká Melanitta fusca (Linnaeus, 1758) ~ Turpan hnědý Melanitta nigra (Linnaeus, 1758) ~ Turpan černý Mergus albellus Linnaeus, 1758 ~ Morčák malý Mergus merganser (Linnaeus, 1758) ~ Morčák velký Mergus serrator (Linnaeus, 1758) ~ Morčák prostřední Sometaria mollissima (Linnaeus, 1758) ~ Kajka mořská Falconiformes – Dravci Accipitridae – Krahujcovití Accipiter nisus (Linnaeus, 1758) ~ Krahujec obecný Buteo buteo (Linnaeus, 1758) ~ Káně lesní Haliaeetus albicilla (Linnaeus, 1758) ~ Orel mořský Falconidae – Sokolovití Falco tinnunculus (Linnaeus, 1758) ~ Poštolka obecná Pandionidae – Orlovcovití Pandion haliaetus (Linnaeus, 1758) ~ Orlovec říční Galliformes – Hrabaví Phasianidae – Bažantovití Perdix perdix (Linnaeus, 1758) ~ Koroptev polní Phasianus colchicus (Linnaeus, 1758) ~ Bažant obecný Ralliformes – Krátkokřídlí Rallidae – Chřástalovití Fulica atra (Linnaeus, 1758) ~ Lyska černá Charadriiformes – Bahňáci Charadriidae – Kulíkovití Charadrius dubius (Scopoli, 1786) ~ Kulík říční Scolopacidae – Slukovití Actitis hypoleucos (Linnaeus, 1758) ~ Pisík obecný Gallinago gallinago (Linnaeus, 1758) ~ Bekasina otavní Limosa limosa (Linnaeus, 1758) ~ Břehouš černoocasý Tringa ochropus (Linnaeus, 1758) ~ Vodouš kropenatý Lariformes – Dlouhokřídlí Laridae – Rackovití Chlidonias niger (Linnaeus, 1758) ~ Rybák černý Larus argentatus (Pontoppidan, 1763) ~ Racek stříbřitý Larus canus (Linnaeus, 1758) ~ Racek bouřní Larus minutus (Pallas, 1776) ~ Racek malý Larus ridibundus (Linnaeus, 1766) ~ Racek chechtavý Sterna albifrons (Pallas, 1764) ~ Rybák malý Columbiformes – Měkkozobí Columbidae – Holubovití Columba livia f. domestica (Linnaeus, 1758) ~ ~ Holub domácí Streptopelia decaocto (Frivaldszky, 1838) ~ Hrdlička zahradní Cuculiformes – Kukačky Cuculidae – Kukačkovití Cuculus canorus (Linnaeus, 1758) ~ Kukačka obecná Apodiformes – Svišťouni Apodidae – Rorýsovití Apus apus Linnaeus, 1758 ~ Rorýs obecný Coraciiformes – Srostloprstí Alcedinidae – Ledňáčkovití Alcedo atthis (Linnaeus, 1758) ~ Ledňáček říční

Piciformes – Šplhavci Picidae – Datlovití Dendrocopus major (Linnaeus, 1758) ~ Strakapoud velký Dendrocopus minor (Linnaeus, 1758) ~ Strakapoud malý Dryocopus martius (Linnaeus,1758) ~ Datel černý Picus viridis Linnaeus, 1758 ~ Žluna zelená Passeriformes – Pěvci Hirundinidae – Vlaštovkovití Delichon urbica (Linnaeus, 1758) ~ Jiřička obecná Hirundo rustica Linnaeus, 1758 ~ Vlaštovka obecná Riparia riparia (Linnaeus, 1758) ~ Břehule říční Motacillidae – Konipasovití Motacilla alba Linnaeus, 1758 ~ Konipas bílý Motacilla cinerea Tunstall, 1771 ~ Konipas horský Motacilla flava Linnaeus, 1758 ~ Konipas luční Cinclidae – Skorcovití Cinclus cinclus (Linnaeus, 1758) ~ Skorec vodní Troglodytidae – Střízlíkovití Troglodytes troglodytes (Linnaeus, 1758) ~ Střízlík obecný Turdidae – Drozdovití Luscinia megarhynhos Brehm, 1831 ~ Slavík obecný Oenanthe oenanthe (Linnaeus, 1758) ~ Bělořit šedý Phoenicurus ochruros (Gmelin, 1774) ~ Rehek domácí Phoenicurus phoenicurus (Linnaeus, 1758) ~ Rehek zahradní Saxicola rubetra (Linnaeus, 1758) ~ Bramborníček hnědý Turdus merula Linnaeus, 1758 ~ Kos černý Turdus philomelos Brehm, 1831 ~ Drozd zpěvný Sylviidae – Pěnicovití Acrocephalus palustris (Bechstein, 1798) ~ Rákosník zpěvný Hippolais icterina (Veillot, 1817) ~ Sedmihlásek hajní Locustella fluviatilis (Wolf, 1810) ~ Cvrčilka říční Locustella naevia (Boddaert, 1753) ~ Cvrčilka zelená Phylloscopus collybita (Vieillost, 1817) ~ Budníček menší Sylvia atricapilla (Linnaeus, 1758) ~ Pěnice černohlavá Sylvia communis Latham, 1787 ~ Pěnice hnědokřídlá Sylvia curruca (Linnaeus, 1758) ~ Pěnice pokřovní Sylvia borin (Boddaert, 1783) ~ Pěnice slavíková Muscicapidae – Lejskovití Muscicapa striata (Pallas, 1764) ~ Lejsek šedý Aegithalidae – Mlynaříkovití Aegithalos caudatus (Linnaeus, 1758) ~ Mlynařík dlouhoocasý Paridae – Sýkorovití Parus coeruleus Linnaeus, 1758 ~ Sýkora modřinka Parus major Linnaeus, 1758 ~ Sýkora koňadra Sittidae – Brhlíkovití Sitta europaea Linnaeus, 1758 ~ Brhlík lesní Remizidae – Moudivláčkovití Remiz pendulinus (Linnaeus, 1758) ~ Moudivláček lužní Laniidae – Ťuhýkovití Lanius collurio Linnaeus, 1758 ~ Ťuhýk obený Fringillidae – Pěnkavovití Carduelis carduelis (Linnaeus, 1758) ~ Stehlík obecný Carduelis chloris (Linnaeus, 1758) ~ Zvonek zelený Carpodacus erythrinus (Pallas, 1770) ~ Hýl rudý Coccothraustes coccothraustes (Linnaeus, 1758) ~ Dlask tlustozobý Fringilla coelebs Linnaeus, 1758 ~ Pěnkava obecná Pyrrhula pyrrhula (Linnaeus, 1758) ~ Hýl obecný Serinus serinus (Linnaeus, 1766) ~ Zvonohlík zahradní Passeridae – Vrabcovití Passer domesticus (Linnaeus, 1758) ~ Vrabec domácí Passer montanus (Linnaeus, 1758) ~ Vrabec polní

Sturnidae – Špačkovití Sturnus vulgaris Linnaeus, 1758 ~ Špaček obecný Corvidae – Krkavcovití Corvus corone cornix Linnaeus, 1758 ~ Vrána obecná šedá Corvus corone corone Linnaeus, 1758 ~ Vrána obecná černá Corvus frugilegus Linnaeus, 1758 ~ Havran polní Corvus monedula Linnaeus, 1758 ~ Kavka obecná Garrulus glandarius (Linnaeus, 1758) ~ Sojka obecná Pica pica (Linnaeus, 1758) ~ Straka obecná Emberizidae – Strnadovití Emberiza citrinella (Linnaeus, 1758) ~ Strnad obecný Emberiza schoeniclus (Linnaeus, 1758) ~ Strnad rákosní Mammalia – Savci Insectivora – Hmyzožravci Erinaceidae – Ježkovití Erinaceus europaeus Linnaeus, 1758 ~ Ježek západní Soricidae – Rejskovití Crocidura suaveolens Pallas, 1811 ~ Bělozubka šedá Neomys anomalus Cabrera, 1907 ~ Rejsec černý Neomys fodiens Pennant, 1771 ~ Rejsec vodní Sorex araneus Linnaeus, 1758 ~ Rejsek obecný Sorex minutus Linnaeus, 1766 ~ Rejsek malý Talpidae – krtkovití Talpa europaea Linnaeus, 1758 ~ Krtek obecný Chiroptera – Letouni Rhinolophidae – Vrápencovití Rhinolophus hiposideros (Bechstein, 1800) ~ Vrápenec malý Vespertilionidae – Netopýrovití Barbastella barbastellus (Schreber, 1774) ~ Netopýr černý Myotis deubetoni (Kuhl, 1819) ~ Netopýr vodní Myotis mystacinus Kuhl, 1819 ~ Netopýr vousatý Nyctalus noctula Schreber, 1774 ~ Netopýr rezavý Rodentia – Hlodavci Sciuridae – Veverkovití Sciurus vulgaris Linnaeus, 1758 ~ Veverka obecná Castoridae – Bobrovití Castor fiber Linneus, 1758 ~ Bobr evropský Cricetidae – Křečkovití Arvicola terrestris Linnaeus, 1758 ~ Hryzec vodní Clethrionomys glareolus Schreber, 1780 ~ Norník rudý Microtus agrestis Linnaeus, 1761 ~ Hraboš mokřadní Microtus arvalis Pallas, 1779 ~ Hraboš polní Ondatra zibethicus Linnaeus, 1766 ~ Ondatra pižmová Muridae – Myšovití Apodemus agrarius Pallas, 1771 ~ Myšice temnopásá Apodemus flavicollis Melchior, 1834 ~ Myšice lesní Apodemus sylvaticus Linnaeus, 1758 ~ Myšice křovinná Micromys minutus Pallas, 1778 ~ Myška drobná Rattus norvegicus Berkenhout, 1769 ~ Potkan Gliridae – Plchovití Muscardinus avellanarius (Linnaeus, 1758) ~ Plšík lískový Myoxus glis (Linnaeus, 1766) ~ Plch velký Carnivora – Šelmy Mustelidae – Kunovití Lutra lutra (Linnaeus, 1758) ~ Vydra říční Martes foina (Erxleben, 1777) ~ Kuna skalní Mustela nivalis Linnaeus, 1766 ~ Lasice kolčava Canidae – Psovití Vulpes vulpes Linnaeus, 1758 ~ Liška obecná Lagomorpha – Zajíci Leporidae – Zajícovití Lepus europaeus Pallas, 1778 ~ Zajíc polní

Oryctolagus cuniculus Linnaeus, 1758 ~ Králík divoký Artiodactyla – Sudokopytníci Suidae – Prasatovití Sus scrofa Linnaeus, 1758 ~ Prase divoké Cervidae – Jelenovití Capreolus capreolus Linnaeus, 1758 ~ Srnec obecný

Příloha č. 2 Flora dolního Labe Bryophyta - Mechorosty Bazzania trilobata (L.) Gray ~ Rohozec trojlaločný Calypogeia integristipula Steph ~ Kryjnice celolistá Cephalozia bicuspidata (L.) Dumort. ~ Křepenka dvoulaločná Cephaloziella divaricata (Sm.) Schiffn. ~ Drobnička Conocephalum conicum (L.) Dumort. ~ Mřížkovec kuželovitý Chiloscyphus minor (Nees) J. J. Engel et R. M. Schust. ~ Křehutka menší Chiloscyphus pallescens (Ehrh. ex Hoffm.) Dumort. ~ Křehutka bledá Chiloscyphus polyanthos (L.) Corda ~ Křehutka obecná Chiloscyphus profundus (Nees) J. J. Engel et R. M. Schust. ~ Křehutka Jungermannia hyalina Lyell. ~ Trsenka bledá Jungermannia pumila With. ~ Trsenka drobná Marchantia polymorpha L. ~ Porostnice mnohotvárná

Pellia epiphylla (L.) Corda ~ Pobřežnice obecná Plagiochila porelloides (Torr. ex Nees) Lindenb. ~ Kapraďovka Riccia cavernosa Hoffm. ~ Trhutka Riccia glauca L. ~ Trhutka sivá Scapania curta (Mart.) Dumort. ~ Kýlnatka drobná Scapania undulata (L.) Dumort. ~ Kýlnatka zvlněná Amblystegium fluviatile (Hedw.) B. S. G. ~ Rokýtek potoční Amblystegium riparium (Hedw.) B. S. G. ~ Rokýtek pobřežní Amblystegium serpens (Hedw.) B. S. G. ~ Rokýtek obecný Amblystegium varium (Hedw.) Lindb. ~ Rokýtek měnlivý Aphanorhegma patens (Hedw.) Lindb. ~ Čepenka odstálá Atrichum undulatum (Hedw.) P. Beauv. ~ Bezvláska vlnkatá Barbula convoluta Hedw. ~ Vousatěnka pošvatá Barbula unguiculata Hedw. ~ Vousatěnka nehetnatá Brachythecium albicans (Hedw.) B. S. G. ~ Baňatka bělavá Brachythecium populeum (Hedw.) B. S. G. ~ Baňatka topolová Brachythecium rivulare B. S. G. ~ Baňatka potoční Brachythecium rutabulum (Hedw.) B. S. G. ~ Baňatka obecná Brachythecium salebrosum (F. Weber et D. Mohr) B. S. G. ~ Baňatka draslavá Brachythecium velutinum (Hedw.) B. S. G. ~ Baňatka aksamitová Bryoerythrophyllum recurvirostrum (Hedw.) P. C. Chen ~ Klenice načervenalá Bryum argenteum Hedw. ~ Prutník stříbřitý Bryum bicolor Dicks. ~ Prutník dvoubarevný Bryum caespiticium Hedw. ~ Prutník drnatý Bryum klinggraeffii Schimp. ~ Prutník Klinggraefův Bryum pseudotriquetrum (Hedw.) Gaertn., Meyer et Schreb. ~ Prutník hvězdovitý Bryum rubens Mitt. ~ Prutník Bryum ruderale Crundw. et Nyholm ~ Prutník

Bryum subelegans Kindb. ~ Prutník Bryum violaceum Crundw. et Nyholm ~ Prutník Calliergonella cuspidata (Hedw.) Loeske ~ Károvka hrotitá Ceratodon purpureus (Hedw.) Brid. ~ Rohozub nachový Climacium dendroides (Hedw.) F. Weber et D. Mohr ~ Drabík stromkovitý Cratoneuron filicinum (Hedw.) Spruce ~ Hrubožebrec kapradinový Dichodontium pellucidum (Hedw.) Schimp. ~ Klanozubka prosvítavá Dicranella heteromalla (Hedw.) Schimp ~ Dvouhroteček různotvárný Dicranella schreberiana (Hedw.) Dix. ~ Dvouhroteček Schreberův Dicranella staphylina H. Whitehouse ~ Dvouhroteček Didymodon fallax (Hedw.) R. H. Zander Pározub klamný Didymodon rigidulus Hedw. Pározub tuhý Eurhynchium hians (Hedw.) Sande Lac. ~ Trněnka odstálá Eurhynchium praelongum (Hedw.) B. S. G. ~ Trněnka prodloužená Fissidens arnoldii Ruthe ~ Krondlovka tupolistá Fissidens dubius P. Beauv. ~ Krondlovka Fissidens pusillus (Wilson) Milde ~ Krondlovka drobná Fissidens rufulus B. S. G. ~ Krondlovka ryšavá Funaria hygrometrica Hedw. ~ Zkrutek vláhojemný Grimmia muehlenbeckii Schimp. ~ Děrkavka Műhlenbeckova Grimmia pulvinata (Hedw.) Sm. ~ Děrkavka poduškovitá Homalothecium sericeum (Hedw.) B. S. G. ~ Hedvábitec pravý Hygrohypnum luridum (Hedw.) Jenn. ~ Břehovec potoční Hygrohypnum ochraceum (Turner ex Wilson) Loeske ~ Břehovec hlinožlutý Hypnum cupressiforme Hedw. ~ Rokyt cypřišovitý Hypnum lindbergii Mitt. Rokyt Leptobryum pyriforme (Hedw.) Wilson ~ Prutníček hruškovitý Leskea polycarpa Hedw. ~ Stejnozoubek mnohoplodý Mnium hornum Hedw. ~ Měřík trnitý Mnium stellare Hedw. ~ Měřík hvězdovitý Orthotrichum diaphanum Brid. ~ Šurpek chluponosný Physcomitrium eurystomum Sendtn. ~ Hrhovka široústá Physcomitrium pyriforme (Hedw.) Brid. ~ Hrhovka hruškovitá Physcomitrium sphaericum (C. F. Ludw.) Brid. ~ Hrhovka kulovitá Plagiomnium affine (Blandow) T. J. Kop. ~ Měřík příbuzný Plagiomnium cuspidatum (Hedw.) T. J. Kop. ~ Měřík bodlavý Plagiomnium undulatum (Hedw.) T. J. Kop. ~ Měřík čeřitý Plagiothecium cavifolium (Brid.) Z. Iwats. ~ Lesklec Plagiothecium curvifolium Schlieph. ex Limpr. ~ Lesklec zakřivený Plagiothecium succulentum (Wilson) Lindb. ~ Lesklec svrasklý Pohlia annotina (Hedw.) Lindb. ~ Paprutka

Pohlia nutans (Hedw.) Lindb. ~ Paprutka nící Pohlia wahlenbergii (F. Weber et D. Mohr) A. L. Andrews ~ Paprutka Polytrichum formosum Hedw. ~ Ploník ztenčený Pseudephemerum nitidum (Hedw.) Loeske ~ Prchavička lesklá Racomitrium aciculare (Hedw.) Brid. ~ Zoubkočepka jehlovitá Rhizomnium punctatum (Hedw.) T. J. Kop. ~ Měřík tečkovaný Rhynchostegium murale (Hedw.) B. S. G. ~ Zobanitka zední Rhynchostegium riparioides (Hedw.) Cardot ~ Zobanitka jehlicovitá Rhytidiadelphus squarrosus (Hedw.) Warnst. ~ Kostrbatec zelený Sanionia uncinata (Hedw.) Loeske Scleropodium purum (Hedw.) Limpr. Dutolistec čistý Schistidium apocarpum (Hedw.) Bruch et Schimp. ~ Klanočepka obecná Syntrichia latifolia (Bruch ex Hartm.) Huebener ~ Rourkatec širolistý Syntrichia ruralis (Hedw.) F. Weber et D. Mohr ~ Rourkatec obecný Tetraphis pellucida Hedw. ~ Čtyřzoubek průzračný Tortula acaulon (With.) R. H. Zander ~ Kroucenec Tortula muralis Hedw. ~ Kroucenec zední Tortula muralis Hedw. var. aestiva Hedw. ~ Kroucenec Tortula subulata Hedw. ~ Kroucenec šídlovitý Tortula truncata (Hedw.) Mitt. ~ Kroucenec Weissia brachycarpa (Nees et Hornsch.) Jur. ~ Termovka

Telomophyta - Cévnaté rostliny Abies alba ~ Jedle bělokorá Abutilon theophrasti ~ Mračňák Theophrastův Acer campestre ~ Javor babyka Acer platanoides ~ Javor mléč Acer pseudoplatanus ~ Javor klen Acetosa pratensis ~ Kyseláč luční Acetosa thyrsiflora ~ Kyseláč mnohokvětý Acetosella multifida s.l. ~ Kyselka obecná Acorus calamus ~ Puškvorec obecný Acosta rhenana ~ Chrpa porýnská

Actaea spicata ~ Samorostlík klasnatý Adonis aestivalis ~ Hlaváček letní Adoxa moschatelina ~ Pižmovka mošusová Aegopodium podagraria ~ Bršlice kozí noha Aesculus hippocastanum ~ Jírovec maďál Aethusa cynapium ~ Tetlucha kozí pysk Agrostis canina subsp. stololonifera ~ Psineček psí výběžkatý Agrostis capillaris Agrostis gigantea ~ Psineček rozkladitý Psineček veliký Achillea millefolium Achillea pannonica ~ Řebříček obecný Řebříček panonský Achillea ptarmica Aira caryophyllea Ajuga genevensis ~ Řebříček bertrám Ovsíček obecný Zběhovec ženevský Ajuga reptans ~ Zběhovec plazivý Alchemilla vulgaris s.l. ~ Kontryhel obecný Alisma plantago-aquatica ~ Žabník jitrocelový

Alliaria petiolata ~ Česnáček lékařský Allium oleraceum ~ Česnek planý Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum Allium vineale ~ Česnek pažitka pravý Česnek viničný Alnus glutinosa ~ Olše lepkavá Alopecurus aequalis Alopecurus geniculatus ~ Psárka plavá Psárka kolénkatá Alopecurus pratensis ~ Psárka luční Amaranthus hybridus Amaranthus powellii ~ Laskavec rozkladitý Laskavec Powelův Amaranthus retroflexus ~ Laskavec srstnatý Ambrosia arthemisiifolia ~ Ambrosie peřenolistá Anemonoides nemorosa ~ Sasanka hajní Anemonoides ranunculoides ~ Sasanka pryskyřníkovitá Angelica sylvestris ~ Děhel lesní Anchusa officinalis ~ Pilát lékařský Anthemis arvensis ~ Rmen rolní Anthoxanthum odoratum ~ Tomka vonná Anthriscus sylvestris ~ Kerblík lesní Apera spica-venti Arabis glabra ~ Chundelka metlice Huseník lysý Arabidopsis thaliana ~ Huseníček rolní Arctium lappa ~ Lopuch větší Arctium minus ~ Lopuch menší Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia ~ Lopuch plstnatý Písečnice douškolistá Archangelica officinalis ~ Andělika lékařská Armeria vulgaris ~ Trávnička obecná Armoracia rusticana ~ Křen selský Arrhenatherum elatius Artemisia absinthium ~ Ovsík vyvýšený Pelyněk pravý Artemisia campestris ~ Pelyněk ladní Artemisia vulgaris ~ Pelyněk černobýl Aruncus sylvestris ~ Udatna lesní Asplenium ruta-muraria ~ Sleziník routička Asplenium trichomanes ~ Sleziník červený Aster laevis ~ Hvězdnice hladká Astragalus glycyphyllos ~ Kozinec sladkolistý Athyrium filix-femina Atriplex hortensis var. rubra Atriplex sagittata ~ Papratka samičí Lebeda zahradní červená Lebeda lesklá Atriplex patula ~ Lebeda rozkladitá Atriplex prostrata ~ Lebeda hrálovitá Atropa bella-dona * ~ Rulík zlomocný Avena fatua ~ Oves hluchý Avenella flexuosa ~ Metlička křivolaká Ballota nigra ~ Měrnice černá Barbarea stricta ~ Barborka přitisklá Barbarea vulgaris ~ Barborka obecná Bellis perennis ~ Sedmikráska obecná Berteroa incana Betonica officinalis ~ Šedivka obecná Bukvice lékařská Betula pendula ~ Bříza bělokorá Bidens cernua ~ Dvouzubec nící Bidens frondosa ~ Dvouzubec černoplodý Bidens tripartita ~ Dvouzubec trojdílný Bistorta major Blechnum spicant *

Bolboschenus maritimus agg Brachypodium pinnatum ~ Hadí kořen větší Žebrovice různolistá Kamyšník přímořský Válečka prapořitá Brachypodium sylvaticum ~ Válečka lesní ~ Bromus benekenii * ~ Sveřep Benekenův Bromus erectus * ~ Sveřep vzpřímený Bromus inermis ~ Sveřep bezbranný Bromus mollis ~ Sveřep měkký Bromus sterilis ~ Sveřep jalový Bromus tectorum ~ Sveřep střešní Butomus umbellatus ~ Šmel okoličnatý Calamagrostis arundinacea ~ Třtina rákosovitá Calamagrostis epigeios ~ Třtina křovištní Calamagrostis villosa * ~ Třtina chloupkatá Callitriche palustris ~ Hvězdoš jarní Calluna vulgaris * ~ Vřes obecný Caltha palustris ~ Blatouch bahenní Calystegia sepium s.s. ~ Opletník plotní Camelina microcarpa ~ Lnička maloplodá Campanula patula ~ Zvonek rozkladitý Campanula persicifolia ~ Zvonek broskvolistý Campanula rapunculoides ~ Zvonek řepkovitý Campanula rotundifolia ~ Zvonek okrouhlolistý Campanula trachelium Canabis sativa ~ Zvonek kopřivolistý Konopí seté Capsella bursa-pastoris ~ Kokoška pastuší tobolka Cardamine amara ~ Řeřišnice hořká Cardamine flexuosa * ~ Řeřišnice křivolaká Cardaminopsis arenosa ~ Řeřišničník písečný Cardaminopsis halleri ~ Řeřišničník Hallerův Cardaria draba ~ Vesnovka obecná Carduus crispus ~ Bodlák kadeřavý Carex brizoides ~ Ostřice třeslicovitá Carex demissa * ~ Ostřice skloněná Carex gracilis ~ Ostřice řízná Carex hirta ~ Ostřice srstnatá Carex muricata ~ Ostřice měkkoostenná Carex nigra ~ Ostřice obecná Carex ovalis ~ Ostřice zaječí Carex pallescens * ~ Ostřice bledavá Carex pendula * ~ Ostřice převislá Carex pilulifera * Carex praecox ~ Ostřice kulkonosná Ostřice časná Carex remota * ~ Ostřice řídkoklasá Carex rostrata ~ Ostřice zobánkatá Carex sylvatica * ~ Ostřice lesní Carpinus betulus ~ Habr obecný Carum carvi ~ Kmín kořenný Castanea sativa * ~ Kaštanovník jedlý Cerastium arvense ~ Rožec rolní Cerastium holosteoides ~ Rožec obecný Cerastium tomentosum ~ Rožec plstnatý Cerasus avium ~ Třešeň ptačí Chaerophyllum aromaticum ~ Krabilice zápašná Chaerophyllum bulbosum ~ Krabilice hlíznatá Chaerophyllum hirsutum ~ Krabilice chlupatá Chaerophyllum temulum ~ Krabilice mámivá Chamomilla suaveolens ~ Heřmánek terčovitý Chelidonium majus ~ Vlaštovičník větší Chenopodium album s.s. ~ Merlík bílý Chenopodium bonus-henricus ~ Merlík všedobr Chenopodium ficifolium ~ Merlík fíkolistý Chenopodium glaucum ~ Merlík sivý

Chenopodium polyspermum Chenopodium rubrum ~ Merlík mnohosemenný Merlík červený Chenopodium strictum ~ Merlík tuhý Chrysapis aurea ~ Jetel zlatý Chrysapis dubia ~ Jetel pochybný Chrysosplenium alternifolium ~ Mokrýš střídavolistý Chrysosplenium oppositifolium Cichorium intybus Circaea lutetiana Circaea x intermedia * Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium vulgare Clematis recta §* Clematis vitalba Clinopodium vulgare Commelina communis Conium maculatum Convallaria majalis* Convolvulus arvensis Conyza canadensis Coronilla varia Corrigiola litoralis § Corydalis cava Corylus avellana ~ Mokrýš vstřícnolistý Čekanka obecná Čarovník pařížský Čarovník prostřední Pcháč rolní Pcháč zelinný Pcháč bahenní Pcháč obecný Plamének přímý Plamének plotní Klinopád obecný Křížatka obecná Bolehlav plamatý Konvalinka vonná Svlačec rolní Turan kanadský Čičorka pestrá Drobnokvět prostřední Dymnivka dutá Líska obecná Corylus avellana ~ Líska obecná Cota tinctoria ~ Rmen barvířský Crataegus laevigata ~ Hloh obecný Crataegus monogyna ~ Hloh jednosemenný Crataegus praemonticola ~ Hloh podhorský Crepis biennis ~ Škarda dvouletá Crepis capillaris ~ Škarda vláskovitá Crepis paludosa ~ Škarda bahenní Cuscuta europaea ~ Kokotice evropská Cymbalaria muralis ~ Zvěšinec zední Cyperus fuscus ~ Šáchor hnědý Cystopteris fragilis ~ Puchýřník křehký Dactylis glomerata ~ Srha laločnatá Dactylis polygama ~ Srha hajní Daphne mezereum * ~ Lýkovec jedovatý Datura stramonium ~ Durman obecný Daucus carota ~ Mrkev obecná Dentaria bulbifera * ~ Kyčelnice cibulkonosná Dentaria enneaphyllos * ~ Kyčelnice devítilistá Descurainia sophia ~ Úhorník mnohodílný Deschampsia caespitosa ~ Metlice obecná

Dianthus deltoides ~ Hvozdík kropenatý Digitalis purpurea Digitaria ischaemum ~ Náprstník červený Rosička lysá Digitaria sanguinalis ~ Rosička krvavá Dipsacus fullonum ~ Štětka planá Dryopteris carthusiana ~ Kapraď osténkatá Dryopteris dilatata Dryopteris expansa ~ Kapraď rozložená Kapraď podobná Dryopteris filix-mas ~ Kapraď samec Echinochloa crus-gali ~ Ježatka kuří noha Echinops sphaerocephalus ~ Bělotrn kulatohlavý Echium vulgare ~ Hadinec obecný Eleocharis acicularis ~ Bahnička jehlovitá Eleocharis ovata ~ Bahnička vejčitá Elytrigia repens ~ Pýr plazivý Epilobium ciliatum Epilobium ciliatum x roseum ~ Vrbovka žláznatá Vrbovka žláznatá x růžová Epilobium collinum ~ Vrbovka chlumní Epilobium hirsutum ~ Vrbovka chlupatá Epilobium montanum ~ Vrbovka horská Epilobium parviflorum ~ Vrbovka malokvětá Epilobium roseum ~ Vrbovka růžová Epilobium tetragonum ~ Vrbovka čtyřhranná Equisetum arvense ~ Přeslička rolní Equisetum palustre ~ Přeslička bahenní Equisetum pratense ~ Přeslička luční Equisetum sylvaticum ~ Přeslička lesní Equisetum telmateia ~ Přeslička největší Erigeron acris ~ Turan ostrý Erophila verna Eryngium campestre ~ Osívka jarní Máčka rolní Erysimum durum Erysimum hieraciifolium ~ Trýzel tvrdý Trýzel jestřábníkolistý Erysimum cheirathoides ~ Trýzel malokvětý Euonymus europaeus ~ Brslen evropský Eupatorium canabinum ~ Sadec konopáč Euphrasia rostkoviana ~ Světlík lékařský Fagus sylvatica ~ Buk lesní Fallopia convolvulus ~ Opletka obecná Fallopia dumetorum ~ Opletka křovištní Festuca altissima * ~ Kostřava lesní Festuca gigantea ~ Kostřava obrovská Festuca rubra ~ Kostřava červená Ficaria bulbifera ~ Orsej jarní Filaginella uliginosa ~ Protěženka bahenní Filipendula ulmaria Fragaria viridis ~ Tužebník jilmový Jahodník trávnice Frangula alnus ~ Krušina olšová Fraxinus excelsior ~ Jasan ztepilý Fumaria officinalis ~ Zemědým lékařský Galeobdolon argentatum ~ Pitulník postříbřený Galeobdolon luteum ~ Pitulník žlutý Galeobdolon montanum ~ Pitulník horský Galeopsis pubescens ~ Konopice pýřitá Galeopsis tetrahit ~ Konopice polní Galinsoga parviflora ~ Pěťour malokvětý Galinsoga urticifolia ~ Pěťour srstnatý Galium album ~ Svízel bílý Galium aparine ~ Svízel přítula Galium boreale ~ Svízel severní Galium odoratum ~ Svízel vonný

Galium palustre Galium pumilum ~ Svízel bahenní Svízel nízký Galium saxatile * ~ Svízel horský Galium sylvaticum * ~ Svízel lesní Galium uliginosum ~ Svízel močálový Galium verum ~ Svízel syřišťový Genista tinctoria ~ Kručinka barvířská Geranium columbinum ~ Kakost holubičí Geranium palustre ~ Kakost bahenní Geranium pratense ~ Kakost luční Geranium pusillum ~ Kakost maličký Geranium pyrenaicum ~ Kakost pyrenejský Geranium robertianum ~ Kakost smrdutý Geranium sanguineum * ~ Kakost krvavý Geum urbanum ~ Kuklík městský Glechoma hederacea ~ Popenec obecný Glyceria declinata ~ Zblochan zoubkatý Glyceria fluitans ~ Zblochan vzplývavý Glyceria maxima ~ Zblochan vodní Gymnocarpium dryopteris ~ Bukovník kapraďovitý Gypsophila muralis ~ Šater zední Hedera helix ~ Břečťan popínavý Helianthus annuus ~ Slunečnice roční Helianthus tuberosus ~ Slumečnice topinambur Hepatica nobilis ~ Jaterník trojlaločný Heracleum mantegazzianum ~ Bolševník velkolepý Heracleum sphondylium ~ Bolševník obecný Herniaria glabra ~ Průtržník lysý Hieracium laevigatum ~ Jestřábník hladký Hieracium lachenalii ~ Jestřábník Lachenalův Hieracium murorum ~ Jestřábník zední Hieracium sabaudum ~ Jestřábník savojský Hieracium umbellatum ~ Jestřábník okoličnatý Holcus lanatus ~ Medyněk vlnatý Holcus mollis ~ Medyněk měkký Humulus lupulus ~ Chmel ovíjivý Hylotelephium maximum ~ Rozchodníkovec velký Hyotelephium julianum ~ Rozchodníkovec křovištní Hypericum humifusum * ~ Třezalka rozprostřená Hypericum maculatum ~ Třezalka skvrnitá Hypericum montanum Hypericum tetrapterum ~ Třezalka horská Třezalka čtyřkřídlá Hypochoeris radicata ~ Prasetník kořenatý Impatiens glandulifera ~ Netýkavka žláznatá Impatiens noli-tangere ~ Netýkavka nedůtklivá Impatiens parviflora ~ Netýkavka malokvětá Inula britannica ~ Oman britský Iris pseudacorus ~ Kosatec žlutý Isatis tinctoria Iva xanthiifolia ~ Boryt barvířský Pouva řepňolistá Jacea pratensis ~ Chrpa luční Jasione montana ~ Pavinec modrý Juncus articulatus ~ Sítina článkovaná Juncus bufonius Juncus bulbosus ~ Sítina žabí Sítina cibulkatá Juncus compressus ~ Sítina smáčknutá Juncus conglomeratus ~ Sítina klubkatá Juncus filiformis * ~ Sítina nitkovitá Juncus inflexus ~ Sítina sivá Juncus squarrosus * ~ Sítina kostrbatá Juncus tenuis ~ Sítina hubená Knautia arvensis ~ Chrastavec rolní Knautia drymeia ~ Chrastavec křovištní

Kochia scoparia ~ Bytel metlatý Lactuca serriola ~ Locika kompasová Lamium album ~ Hluchavka bílá Lamium maculatum ~ Hluchavka skvrnitá Lamium purpureum ~ Hluchavka nachová Lapsana communis ~ Kapustka obecná Lastrea limbosperma * Lathraea squamaria * ~ Pérnatec horský Podbílek šupinatý Lathyrus linifolius * ~ Hrachor horský Lathyrus pratensis ~ Hrachor luční Lathyrus sylvestris ~ Hrachor lesní Lathyrus tuberosus ~ Hrachor hlíznatý Lathyrus vernus Ledum palustre §* Leersia oryzoides ~ Hrachor jarní Rojovník bahenní Tajnička rýžovitá Leontodon hispidus ~ Pampeliška srstnatá Leonurus cardiaca subsp. intermedius ~ Srdečník obecný prostřední Lepidium ruderale ~ Řeřicha rumní Leucanthemum ircutianum ~ Kopretina časná Ligustrum vulgare ~ Ptačí zob obecný Limosella aquatica ~ Blatěnka vodní Linaria vulgaris ~ Lnice květel Linum usitatissimum ~ Len setý Lolium multiflorum ~ Jílek mnohokvětý Lolium perenne ~ Jílek vytrvalý Lotus corniculatus Lotus uliginosus ~ Štírovník růžkatý Štírovník bažinný Lunaria rediviva § * ~ Měsíčnice vytrvalá Lupinus polyphyllus ~ Lupina mnoholistá Luzula luzuloides ~ Bika bělavá Luzula multiflora ~ Bika mnohokvětá Lycium barbarum ~ Kustovnice cizí Lycopersicon esculentum ~ Rajče jedlé Lycopus europaeus ~ Karbinec evropský Lychnis flos-cuculi ~ Kohoutek luční Lysimachia nemorum * ~ Vrbina hajní Lysimachia nummularia ~ Vrbina penízková Lysimachia vulgaris ~ Vrbina obecná Lythrum salicaria ~ Kyprej obecný Maianthemum bifolium ~ Pstroček dvoulistý Malva neglecta ~ Sléz přehlížený Matricaria maritima subsp. inodora ~ Heřmánkovec přímořský nevonný Medicago falcata ~ Tolice srpovitá Medicago lupulina ~ Tolice dětelová Medicago sativa ~ Tolice setá Melampyrum nemorosum * ~ Černýš hajní Melampyrum pratense ~ Černýš luční Melandryum pratense ~ Knotovka luční Melica nutans ~ Strdivka nicí Melica uniflora * ~ Strdivka jednokvětá Melilotus alba ~ Komonice bílá Melilotus officinalis ~ Komonice lékařská Mentha arvensis ~ Máta rolní Mentha longifolia ~ Máta dlouholistá Microrrhinum minus ~ Hledíček menší Millium efusum ~ Pšeníčko rozkladité Mimulus gutatus ~ Kejklířka skvrnitá Moehringia trinervia ~ Mateřka trojžilná Molinia arundinacea ~ Bezkolenec rákosovitý Mycelis muralis ~ Mléčka zední Myosotis ramosissima

Myosotis sparsiflora ~ Pomněnka chlumní Pomněnka řídkokvětá Myosotis stricta ~ Pomněnka drobnokvětá Myosotis sylvatica ~ Pomněnka lesní Myosoton aquaticum ~ Křehkýš vodní Nardus stricta ~ Smilka tuhá Nasturtium officinale § ~ Potočnice lékařská Nonea pulla ~ Pipla osmahlá Oenanthe aquatica ~ Halucha vodní Oenothera biennis ~ Pupalka dvouletá Oenothera glazioviana ~ Pupalka rudokališní Omalotheca sylvatica Ononis repens Ononis spinosa ~ Protěž lesní Jehlice plazivá Jehlice trnitá Oreosedum album ~ Bělorozchodník skalní Origanum vulgare * Ornithogalum kochii ~ Dobromysl obecná Snědek Kochův Oxalis acetosella ~ Šťavel kyselý Papaver dubium ~ Mák pochybný Papaver rhoeas ~ Mák vlčí Parthenocissus inserta ~ Loubinec popínavý Parthenocissus quinquefolia ~ Loubinec pětilistý Pastinaca sativa ~ Pastinák luční Peplis portula Persicaria brittingeri ~ Kalužník šruchový Rdesno skvrnité Persicaria hydropiper ~ Rdesno peprník Persicaria lapathifolia ~ Rdesno blešník Persicaria maculata ~ Rdesno červivec Persicaria minor ~ Rdesno menší Persicaria mitis ~ Rdesno řídkokvěté Petasites albus ~ Devětsil bílý Petasites hybridus ~ Devětsil lékařský Petrorhagia prolifera ~ Hvozdíček prorostlý Phalaroides arundinacea ~ Chrastice rákosovitá Phegopteris conectilis ~ Bukovinec osladičovitý Philadelphus coronarius ~ Pustoryl věncový Phleum pratense ~ Bojínek luční Phragmites australis ~ Rákos obecný Phyteuma nigrum * ~ Zvonečník černý Phyteuma spicatum ~ Zvonečník klasnatý Picea abies ~ Smrk ztepilý Picea pungens ~ Smrk pichlavý Picris hieracioides Pilosella aurantiaca ~ Hořčík jestřábníkovitý Chlupáček oranžový Pilosella piloselloides agg. ~ Chlupáček Pimpinella major ~ Bedrník větší Pimpinella saxifraga ~ Bedrník obecný Pinus strobus ~ Borovice vejmutovka Pinus sylvestris ~ Borovice lesní Plantago lanceolata ~ Jitrocel kopinatý Plantago major ~ Jitrocel větší Plantago media ~ Jitrocel prostřední Plantago uliginosa ~ Jitrocel chudokvětý Poa annua ~ Lipnice roční Poa compressa ~ Lipnice smáčknutá Poa nemoralis ~ Lipnice hajní Poa palustris ~ Lipnice bahenní Poa trivialis ~ Lipnice obecná Polygonatum multiflorum ~ Kokořík mnohokvětý Polygonum aviculare agg. ~ Truskavec ptačí Polypodium vulgare ~ Osladič obecný Populus alba ~ Topol bílý

Populus nigra ~ Topol černý Populus tremula ~ Topol osika Populus x canadensis ~ Topol kanadský Portulaca oleracea Potamogeton crispus ~ Šrucha zelená Rdest kadeřavý Potentilla anglica * ~ Mochna anglická Potentilla anserina ~ Mochna husí Potentilla argentea ~ Mochna stříbrná Potentilla erecta Potentilla heptaphylla * ~ Mochna nátržník Mochna sedmilistá Potentilla norvegica * ~ Mochna norská Potentilla reptans ~ Mochna plazivá Potentilla supina * ~ Mochna poléhavá Potentilla tabernaemontani ~ Mochna jarní Prenanthes purpurea ~ Věsenka nachová Primula elatior ~ Prvosenka vyšší Prunella vulgaris ~ Černohlávek obecný Prunus domestica ~ Slivoň domácí Prunus spinosa ~ Slivoň trnitá Pteridium aquilinum Puccinelia distans ~ Hasivka orličí Zblochanec oddálený Pulicaria vulgaris ~ Blešník obecný Pulmonaria obscura ~ Plicník tmavý Pyrus communis ~ Hrušeň obecná Quercus petraea ~ Dub zimní Quercus robur ~ Dub letní Quercus rubra ~ Dub červený Ranunculus acris ~ Pryskyřník prudký Ranunculus auricomus * ~ Pryskyřník zlatožlutý Ranunculus flammula ~ Pryskyřník plamének Ranunculus lanuginosus ~ Pryskyřník kosmatý Ranunculus repens ~ Přyskyřník plazivý Ranunculus sceleratus ~ Pryskyřník lítý Raphanus raphanistrum ~ Ředkev ohnice Reseda lutea ~ Rýt žlutý Reynoutria japonica Reynoutria sachalinensis ~ Křídlatka japonská Křídlatka sachalinská Rhodococcum vitis-idaea ~ Brusinka obecná Ribes aureum ~ Rybíz zlatý Robinia pseudacacia ~ Trnovník akát Rorippa amphibia Rorippa amphibia x sylvestris Rorippa amphibia x palustris ~ Rukev obojživelná Rukev obojživelná x obecná Rukev obojživelná x bahenní Rorippa austriaca ~ Rukev rakouská Rorippa palustris ~ Rukev bahenní Rorippa sylvestris ~ Rukev lužní Rosa canina ~ Růže šípková Rosa rugosa ~ Růže svraskalá Rubus acanthodes ~ Ostružiník šídloostný Rubus allegheniensis ~ Ostružiník alleghenský Rubus angustipaniculatis ~ Ostružiník úzkolatý Rubus caesius ~ Ostružiník sivý Rubus crispomarginatus ~ Ostružiník kadeřavolistý Rubus dollnensis ~ Ostružiník přícestní Rubus fabrimontanus ~ Ostružiník jemnozubý Rubus fasciculatus ~ Ostružiník svazečkovitý Rubus franconicus ~ Ostružiník rumištní Rubus grabowskii ~ Ostružiník latnatý Rubus gracilis Rubus grossus ~ Ostružiník huňatý Ostružiník mohutný

Rubus idaeus ~ Ostružiník malinový Rubus koehleri ~ Ostružiník pichlavý Rubus mollis ~ Ostružiník měkký Rubus montanus ~ Ostružiník běloplstnatý Rubus nessensis ~ Ostružiník vzpřímený Rubus pedemontanus ~ Ostružiník žláznatý Rubus plicatus ~ Ostružiník zřasený Rubus schleicheri ~ Ostružiník nicí Rumex aquaticus ~ Šťovík vodní Rumex conglomeratus ~ Šťovík klubkatý Rumex crispus ~ Šťovík kadeřavý Rumex hydrolapathum ~ Šťovík koňský Rumex maritimus ~ Šťovík přímořský Rumex obtusifolius ~ Šťovík tupolistý Rumex palustris Sagina procumbens ~ Šťovík bahenní Úrazník položený Sagittaria sagittifolia ~ Šídlatka vodní Salix alba ~ Vrba bílá Salix caprea ~ Vrba jíva Salix cinerea ~ Vrba popelavá Salix fragilis ~ Vrba křehká Salix pentandra ~ Vrba pětimužná Salix purpurea ~ Vrba nachová Salix triandra ~ Vrba trojmužná Salix viminalis ~ Vrba košíkářská Salvia pratensis ~ Šalvěj luční Sambucus nigra ~ Bez černý Sambucus racemosa ~ Bez červený Saponaria officinalis ~ Mydlice lékařská Sarothamnus scoparius ~ Janovec metlatý Scabiosa ochroleuca ~ Hlaváč žlutavý Scirpus sylvaticus ~ Skřípina lesní Scleranthus annuus ~ Chmerek roční Scorzoneroides autumnalis ~ Pampeliška podzimní Scrophularia nodosa ~ Krtičník uzlovitý Scrophularia umbrosa ~ Krtičník křídlatý Scutellaria galericulata ~ Šišák vroubkovaný Sedum acre Sedum album * Sedum boloniense ~ Rozchodník ostrý Rozchodník Rozchodník tenkolistý Sedum spurium ~ Rozchodník kavkazský Selinum carvifolia ~ Olešník kmínolistý Senecio jacobaea ~ Starček přímětník Senecio ovatus ~ Starček vejčitý Senecio vernalis ~ Starček jarní Senecio sylvaticus ~ Starček lesní Senecio viscosus ~ Starček lepkavý Senecio vulgaris ~ Starček obecný Serratula tinctoria ~ Srpice barvířská Setaria pumila ~ Bér sivý Setaria viridis ~ Bér zelený Schoenoplectus lacustris ~ Skřípinec jezerní Sieglingia decumbens ~ Trojzubec poléhavý Silene dioica ~ Silenka dvoudomá Silene nutans ~ Silenka nicí Silene vulgaris ~ Silenka obecná Sinapis arvensis ~ Hořčice polní Sisymbrium altissimum ~ Hulevník nejvyšší Sisymbrium loeseli ~ Hulevník Loeselův Sisymbrium officinale ~ Hulevník lékařský Sisymbrium strictissimum ~ Hulevník nejtužší Solanum dulcamara ~ Potměchuť popínavá Solanum nigrum ~ Lilek černý Solanum nitidibaccatum ~ Lilek leskloplodý

Solidago canadensis ~ Zlatobýl kanadský Solidago gigantea ~ Zlatobýl obrovský Solidago virgaurea ~ Zlatobýl obecný Sonchus arvensis ~ Mléč rolní Sonchus asper ~ Mléč drsný Sonchus oleraceus ~ Mléč bylinný Sorbus aucuparia ~ Jeřáb ptačí Sorbus torminalis ~ Jeřáb břek Spergula arvensis ~ Kolenec rolní Spergularia rubra ~ Kuřinka červená Spiraea salicifolia ~ Tavolník vrbolistý Spirodela polyrhiza ~ Závitka mnohokořenná Stachys palustris ~ Čistec bahenní Stachys recta Stachys sylvatica ~ Čistec přímý Čistec lesní Stellaria graminea ~ Ptačinec trávovitý Stellaria holostea ~ Ptačinec velkokvětý Stellaria media ~ Ptačinec prostřední Stellaria nemorum ~ Ptačinec hajní Stellaria uliginosa ~ Ptačinec mokřadní Stenactis annua ~ Hvězdovnice roční Steris viscaria Swida sanguinea ~ Smolnička obecná Svída krvavá Swida sericea ~ Svída výběžkatá Symphiocarpos albus ~ Pámelník bílý Symphytum officinale ~ Kostival lékařský Syringa vulgaris ~ Šeřík obecný Tanacetum vulgare ~ Vratič obecný Taraxacum sp. ~ Smetánka Thalictrum minus ~ Žluťucha menší Thlaspi arvense ~ Penízek rolní Thlaspi perfoliatum ~ Penízek prorostlý Thymus pulegioides ~ Mateřídouška vejčitá Tilia cordata ~ Lípa malolistá Tithymalus cyparisias ~ Pryšec chvojka Tithymalus dulcis ~ Pryšec sladký Tithymalus esula ~ Pryšec obecný Tithymalus helioscopia ~ Pryšec kolovratec Tithymalus peplus ~ Pryšec okrouhlý Torilis japonica ~ Tořice japonská Tragopogon orientalis ~ Kozí brada východní Trientalis europaea * ~ Sedmikvítek evropský Trifolium alpestre ~ Jetel alpínský Trifolium arvense ~ Jetel rolní Trifolium hybridum ~ Jetel zvrhlý Trifolium medium ~ Jetel prostřední Trifolium pratense ~ Jetel luční Trifolium repens ~ Jetel plazivý Tussilago farfara ~ Podběl obecný

Typha angustifolia ~ Orobinec úzkolistý Typha latifolia ~ Orobinec širolistý Ulmus glabra Ulmus laevis ~ Jilm horský Jilm vaz Ulmus minor ~ Jilm habrolistý Urtica dioica ~ Kopřiva dvoudomá Vaccinium myrtillus ~ Borůvka černá Valeriana excelsa subsp. sambucifolia ~ Kozlík výběžkatý bezolistý Valeriana officinalis Verbascum blattaria ~ Kozlík lékařský Divizna švábovitá Verbascum densiflorum ~ Divizna velkokvětá Verbascum lychnitis ~ Divizna knotovitá Verbascum nigrum Verbascum phlomoides ~ Divizna černá Divizna sápovitá Verbascum thaspus ~ Divizna malokvětá Veronica anagalis-aquatica ~ Rozrazil vodní Veronica arvensis ~ Rozrazil rolní Veronica beccabunga ~ Rozrazil potoční Veronica hederifolia ~ Rozrazil břečťanolistý Veronica chamaedrys ~ Rozrazil rezekvítek Veronica montana * ~ Rozrazil horský Veronica officinalis Veronica peregrina ~ Rozrazil lékařský Rozrazil cizí Veronica serpyllifolia ~ Rozrazil douškolistý Viburnum opulus ~ Kalina obecná Vicia angustifolia ~ Vikev úzkolistá Vicia cracca ~ Vikev ptačí Vicia dumetorum * ~ Vikev křovištní Vicia hirsuta ~ Vikev chlupatá Vicia pisiformis * ~ Vikev hrachovitá Vicia sativa ~ Vikev setá Vicia sepium ~ Vikev plotní Vicia sylvatica ~ Vikev lesní Vinca minor ~ Barvínek menší Vincetoxicum hirundinaria ~ Tolita lékařská Viola arvensis Viola canina ~ Violka rolní Violka psí Viola palustris ~ Violka bahenní Viola reichenbachiana ~ Violka lesní Viola riviniana ~ Violka Rivinova Xanthium albinum Xanthoxalis corniculata ~ Řepeň polabská Žlutošťavel růžkatý Xanthoxalis fontana ~ Žlutošťavel křovištní

Vysvětlivky: agg. s.l. sp. s.s. subsp. x § *

souborný druh v širokém slova smyslu druh v úzkém slova smyslu poddruh kříženec druh zvláště chráněný druh, nalezený v údolí Labe mimo nivu (vyšší polohy, bučiny, skalní hrany, zpevněné plochy a cesty).

Univerzita Karlova. Diplomová práce Bc. Lenka Ivanovská

Recommend Documents