Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra informatiky a kvantitativních metod
Školní web (Specifika tvorby školních webů) Diplomová práce
Autor: Ondřej Kašpar Studijní obor: Informační management (IM5)
Vedoucí práce: RNDr. Petra Poulová, Ph.D.
Hradec Králové
Duben 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Nové Pace dne 20. 4. 2009
Ondřej Kašpar
Poděkování: Děkuji RNDr. Petře Poulové, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce a poskytování rad. Dále bych chtěl poděkovat kolegovi Ing. Vladimíru Soběslavovi za cenné rady a také Mgr. Milanu Schlöglovi a Mgr. Pavlu Matějovskému za příležitosti zpracovat webové prezentace jejich škol, čímž položili základy této diplomové práce.
Anotace: KAŠPAR,
Ondřej.
Školní
web.
Hradec
Králové:
Fakulta
Informatiky
a managementu Univerzita Hradec Králové, 2009. 69s. Diplomová práce Cílem této diplomové práce je vytvořit ucelený a zároveň obecný pohled na problematiku obsahu webových stránek středních škol. Teoretická část práce se snaží nastínit ideální podobu a přípravu webu. Nejprve popisuje cílové skupiny a optimální sestavu tvůrčího týmu. Stěžejní část se detailně soustředí na jednotlivé sekce školních webů a specifika jejich přípravy. Vše uvádí do souladu s platnou legislativou. Praktická část šetří formou dotazníků pohled studentů na užitečnost obsahu stránek jejich škol. Získané výsledky konfrontuje s analýzou vybraných třiatřiceti školních webů. Získané poznatky je možné aplikovat nejen na weby středních škol. Což dokazují i dva vlastní projekty autora – web Gymnázia a SOŠPg a Základní školy Komenského v Nové Pace. Práce je určena všem, kteří se třeba jen částečně podílejí na tvorbě školních webů.
Anotation: KAŠPAR, Ondřej. School website. Hradec Králové: Faculty of Informatic and management University of Hradec Králové, 2009. 69pp. Diploma Thesis The main aim of this thesis is create compact and common perspective on contents problems of high-school websites. The theoretical part of thesis tries to describe an ideal form and ideal preparation of website. Firstly it describes the target groups and optimal group of creators. The main part then focuses on particular sections of school websites and their specific preparation. It also describes the legislation frame for those websites. The practical part examines the student’s opinions by questionnaire survey. The results are confronted with analysis of 33 selected school websites. The
outcomes
are
ready to
be
applied
on
various
websites.
This
is demonstrated on two author’s projects, websites of Gymnasium a SOŠPg and Grammer School Komenského in Nová Paka. The thesis should help everyone, who participates on creation of any school websites.
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................. 1
2
Teoretická část .................................................................................................. 3 2.1
Vymezení pojmů ...................................................................................... 5
2.1.1
Škola.................................................................................................. 5
2.1.2
Web ................................................................................................... 6
2.1.3
Uživatelé ........................................................................................... 6
2.2
Cílová skupina .......................................................................................... 6
2.2.1
Žáci a studenti ................................................................................... 7
2.2.2
Učitelé ............................................................................................... 9
2.2.3
Rodiče a ostatní ................................................................................. 9
2.3
Pracovní tým ........................................................................................... 10
2.3.1 2.4
Motivační program .......................................................................... 12 Technické vybavení ................................................................................ 12
2.4.1
Programovací technologie............................................................... 13
2.4.2
Statistiky přístupů ........................................................................... 14
2.5
Podoba webu .......................................................................................... 15
2.5.1
Redakční systémy............................................................................ 16
2.5.2
Základní části školního webu .......................................................... 21
2.5.3
Kontakty .......................................................................................... 23
2.5.4
Články ............................................................................................. 23
2.5.5
Aktuality.......................................................................................... 24
2.5.6
O škole ............................................................................................ 24
2.5.7
O studiu ........................................................................................... 25
2.5.8
E-learning ........................................................................................ 26
2.5.9
Ostatní aktivity ................................................................................ 26
2.5.10
Rozšířené a specifické aplikace webů ............................................. 26
2.6
Legislativa .............................................................................................. 30
2.6.1
Svobodný přístup k informacím ...................................................... 31
2.6.2
Autorský zákon ............................................................................... 32
2.6.3
Ochrana soukromí ........................................................................... 33
2.7
Shrnutí teoretické části ........................................................................... 34
3
Praktická část .................................................................................................. 36 3.1 3.1.1
Cíle výzkumného šetření ................................................................. 36
3.1.2
Výzkumná strategie, metody a techniky výzkumu ......................... 37
3.1.3
Charakteristika respondentů ............................................................ 37
3.1.4
Popis analyzovaných dokumentů .................................................... 37
3.2
Realizace výzkumného šetření ............................................................... 38
3.2.1
Dotazníkové šetření ......................................................................... 38
3.2.2
Analýza dokumentů ........................................................................ 40
3.3
Interpretace získaných údajů .................................................................. 46
3.3.1
Výsledky z dotazníkového šetření .................................................. 46
3.3.2
Výsledky analýzy webů .................................................................. 52
3.3.3
Porovnání výsledků dotazníků a obsahové analýzy ........................ 54
3.4 4
Příprava výzkumného šetření ................................................................. 36
Shrnutí výsledků ..................................................................................... 55
Závěr a doporučení ......................................................................................... 55 4.1
Vlastní řešení .......................................................................................... 56
Citovaná literatura ................................................................................................. 59 Seznam obrázků .................................................................................................... 61 Seznam příloh........................................................................................................ 62
1 ÚVOD Internet se stal běžnou součástí našich životů, a kdo není na internetu, jako by nebyl. Web už dávno není místem, kam by škola nebo firma, či jakákoliv jiná instituce, měla pouze vyvěsit svou webovou prezentaci. Internet je virtuálním prostorem, ve kterém už dnes mnoho lidí tráví téměř více času než ve světě reálném. Internet je pomocníkem při práci, společníkem pro zábavu a mohl by být užitečný i při vzdělávání. Staré přísloví říká, že když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Což lze parafrázovat tak, že když jsou studenti na internetu a hledají tam atraktivní obsah (místo toho, aby se učili), tak musí škola udělat výuku také atraktivní a zajímavou, web je k tomu velmi ideálním nástrojem. Ze závěrů studie ICT IN SCHOOLS: TRENDS, INNOVATIONS AND ISSUES IN 2006-2007, vydané institucí European Schoolnet vyplývá, že evropské školy jsou připraveny využívat internet a komunikační technologie. „… využívání ICT v evropských školách roste, i když pomalu. Využívání již připraveného integrovaného vybavení, obsahu a služeb ve třídách se zvyšuje, málo se však používá nástrojů pro vytváření sociálních sítí.“ (1) Každá škola má co nabídnout, jde jen o to, jak to umí zpracovat. Dnes je možné využívat zmíněné sociální sítě, nebo interaktivní aplikace pro e-learning. Otázkou však zůstává obsahová stránka webu. Při přípravě nového webu se vždy ptám sám sebe, co by mělo na stránkách být. Základem je umět si položit ty správné otázky a poté na ně hledat odpovědi. Bylo by velmi pošetilé umístit na školní web pouze to, co požaduje vedení školy. Tedy podklady, které dá k dispozici. Má-li web být atraktivním, musí nabízet takové informace, které zajímají jeho čtenáře. Tím se dostáváme k otázce, kdo je čtenářem školního webu. O co se zajímá a co na školním webu hledá? Od těchto otázek by se měl rozvíjet celý myšlenkový proces každého autora školního webu, pokud chce vytvořit smysluplný a užitečný web pro co nejširší skupinu uživatelů. Komunitní weby nebo sociální sítě jako jsou dnes populární facebook, twitter, youtube a další patří mezi nejoblíbenější weby mezi mladými lidmi. Propojit školní stránky s těmito webovými místy, která jsou v zorném poli studentů, může
1
přinést jedině užitek. Web se stává pro uživatele atraktivním ve chvíli, kdy se může podílet na tvorbě jeho obsahu nebo když se ho publikované informace nějak osobně týkají. Ať už je to formou diskusního fóra, fotogalerie, nebo jiných webových aplikací. Při vývoji školní webové stránky je potřeba najít kompromis mezi tím, co chce vedení školy na web umístit, co je schopno dodat, co chtějí a jsou schopni dodat učitelé, co je schopen zrealizovat tým tvůrců vedený webmasterem, co chtějí čtenáři a to vše v souladu s platnou legislativou. Tato práce si klade za cíl nastínit pohledy jednotlivých uživatelů. Přičemž hlavní důraz je kladen na požadavky a očekávání studentů středních škol. V praktické části je zkoumáno, jaké části webů jsou středem pozornosti a co na webech studentům chybí. Ve druhé části výzkumu je pak analyzováno, jaké sekce a informace nabízejí náhodně vybrané školní weby. Práce je svým zaměřením vhodná pro tvůrce a všechny, kdo se jakýmkoliv způsobem podílejí na přípravě školního webu.
Zdroje informací jsou nejen
z literatury a internetu, ale také z vlastní praxe. Již sedmým rokem spravuji stránky Gymnázia a SOŠPg (www.gymnp.cz) a třetím rokem web Základní školy Komenského (www.zsnovapaka.cz) v Nové Pace. Během své praxe jsem si kladl mnoho otázek a nacházel mnoho odpovědí, které mi byly inspirací při psaní této práce.
2
2 TEORETICKÁ ČÁST Při přípravě jakékoliv webové prezentace je potřeba zamyslet se nad účelem takového webu. Dnes je služba www využívána masově v komerční sféře, kde se pomocí webu prezentují různé firmy ze všech možných oborů. Komerční prezentace mají cíl jasný – nalákat co nejvíce zákazníků, tím zvýšit svůj podíl na trhu a následně samozřejmě zvýšit zisk firmy. Pokud vynecháme podstatu zvýšení zisku, tak je oblast školství do jisté míry podobná. Ve větších městech, kde je více škol, ať už základních, středních nebo vysokých, vzniká také konkurenční prostředí. Ve slabších ročnících, kdy do škol nastupuje méně dětí, je pak konkurenční boj o každého žáka či studenta o to silnější. Na menších městech je tento boj o žáky většinou utlumen existencí jediné školy. I přesto se některé školy (města) „přetahují“ o žáky dojíždějící z okolních vesnic. Pro některé školy je počet žáků existenčním problémem. Školní web by měl nalákat nové žáky a studenty, aby chtěli studovat na dané škole. Každá internetová stránka školy dnes může pomoci naplnit hned několik základních cílů. Těmi hlavními jsou propagace, komunikace, distribuce a publikování. O dalších možnostech využití školního webu píše Ondřej Neumajer ve své knize Budujeme školní web. „Funkční internetová prezentace školy může plnit mnoho cílů. Pokusím se uvést několik nejčastějších důvodů, proč by mohly být webové stránky pro progresivní školu zajímavé: •
Obecně představují školu, její zaměření, profil absolventa, nabídku vzdělávacích předmětů, volitelných kroužků, pedagogické zázemí atd.
•
Umožňují informovat rodiče o organizaci školního roku. Veškeré důležité termíny, kontakty, sdělení a aktuality lze jednoduše převést do podoby webové stránky. Tento smysl sleduje většina webů.
•
Prohlubují komunikaci školy s žáky a rodiči. Vhodně volená diskusní fóra, chaty, nástěnky a soutěže mohou být atraktivním způsobem…
•
Zprostředkovávají přijímací řízení pro nové žáky. Stránky mohou pomoci zajistit studenty do nových tříd,“… „Mohou obsahovat ukázky příkladů z minulých let, popisovat formy a způsoby přijímacích zkoušek atd.
3
Výsledky přijímacích zkoušek mohou být pro uchazeče dostupné pod heslem. Stránky mohou napomoci ve shánění zájemců o školu – vysvětlit, v čem se daná škola liší od ostatních, v čem jsou její přednosti a jaké děti by se tu cítily obzvláště dobře •
Informují o formách a výsledcích výchovně-vzdělávacího procesu školy. Stránky mohou obsahovat plné znění inspekčních zpráv konaných Českou školní inspekcí, výsledky nezávislé evaluace, srovnávacích testů (např. SCIO nebo Kalibro)
•
Nabízejí kurzy pro externí studenty či informace o dalších kurzech a seminářích pro veřejnost.
•
Zprostředkovávají výměnu pedagogických zkušeností – najdou se nadšení učitelé, kteří jsou ochotni s o své přípravy hodin, písemné práce, zpracované otázky, tematické plány a další materiály zdarma podělit. Některé školy umisťují na své webové stránky různé vlastní inovativní programy, které na své půdě vyzkoušely – Zdravá škola, Dokážu to, školní vzdělávací program atd.
•
Dělají reklamu doplňkové činnosti školy (dříve známé pod termínem vedlejší hospodářská činnost neboli VHČ). Některé školy nabízejí zpracování účetnictví, pronájem tělocvičen, počítačových učeben, jídelen, vaření obědů atd.
•
Tvoří platformu pro spolupráci s partnerskými školami. Termín „projekt“ je dnes ve školství bestsellerem, a pokud se jedná o spolupráci více škol s „hmatatelnými“ výsledky na webu, pak o granty není nouze. Spolupráci se školami se zahraničí může pomoci i jiná jazyková verze.
•
Umožňují zákonným zástupcům žáků přístup ke klasifikaci a výsledkům práce svých dětí, rozvrhu, změnám suplování atd. Dnes již existují systémy, které tuto lákavou a zároveň náročnou práci umožňují automatizovat.
•
Zprostředkovávají administraci soutěže, kterou škola na obvodní nebo krajské úrovni organizuje. Může se jednat o zveřejnění přihlášek, pravidel, a výsledků literární, hudební nebo třeba tělovýchovné soutěže.
•
Slouží jako výkladní skříň prací žáků. Děti jsou úžasně tvořivé, a přesto mnoho skvělých prací končí zbytečně v koši. Na webu mohou být vystaveny
4
práce textové (básničky, povídky), grafické (naskenovaný výkres, fotografie keramického artefaktu) nebo hudební (školní hymna, písnička školního sboru)“ [2] Když se ohlédneme do historie internetu, tak hned po armádě to byly právě univerzity, které se zasloužily o rozvoj internetu a jeho hlavní myšlenky. Předávat informace a vědecké poznatky – šířit poznání. Podvědomým cílem školního webu by mělo být uspokojení požadavků uživatelů, kteří hledají informace o dané instituci. Tyto požadavky jsou velmi rozmanité, a proto se v kapitole 2.2 zaměříme na jednotlivé skupiny uživatelů zvlášť.
2.1 Vymezení pojmů Název „Školní web“ spojuje dva velmi široké pojmy, které je potřeba blíže specifikovat a vymezit tak rozsah a zaměření této práce. 2.1.1 Škola Z pohledu úřadů a uživatelů je škola provozovatelem stránek. Nejedná se zde ovšem o technické řešení provozu a fungování webového serveru, ale o potřebu vedení školy, které chce mít svou stránku na internetu, kde by mohlo sdělovat informace. Podle §7 školského zákona č.561/2004 sbírky rozlišujeme několik druhů škol. „Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. …“ [3] Pro účely této práce se zaměříme pouze na střední školy. Jelikož se jedná o školy uprostřed vzdělávacího procesu, které navštěvuje nejpočetnější skupina studentů, u kterých lze předpokládat alespoň základní počítačovou gramotnost. Postupy popsané v této práci lze v určitých modifikacích samozřejmě aplikovat i na ostatní typy škol. Frekventanti jiných než středních škol mají různá specifika. Například žáci základních škol se o informace z internetu zajímají až na druhém stupni, kde postupně získávají potřebnou počítačovou gramotnost. Do té doby za ně potřebné formality řeší většinou rodiče. Studenti uměleckých typů škol jsou pak úzce
5
zaměřeni na svůj obor. Internetové stránky vysokých škol a univerzit jsou zase specifické svým využitím e-learningu a podobných webových aplikací, o kterých by se dala napsat samostatná práce. Střední školy jsou tedy ideální pro shrnutí všech možností a specifik při tvorbě školního webu. 2.1.2 Web V českém jazyce se dá tento pojem vyjádřit mnoha způsoby. Web, webové stránky, internetová prezentace, slangově pak jako „webovky“ nebo „website“. Pro účely této práce pod tímto pojmem rozumějme soustavu elektronických dokumentů vzájemně propojených hypertextovými odkazy a dostupných na jednom webovém serveru nebo na jedné internetové doméně druhé úrovně. Jednotlivé dokumenty spojuje společný vzhled neboli design. Školní web může odkazovat na různé webové aplikace, které už nekorespondují s jednotným grafickým stylem, přesto jsou součástí školního webu. O těchto aplikacích více pojednává kapitola 2.5.10 Rozšířené a specifické aplikace webů. 2.1.3 Uživatelé Klíčové slovo, které vyvolává jednu ze základních otázek při přípravě školního webu. Kdo je uživatelem školního webu? Jestliže jsme školy zúžili pouze na střední školy, u uživatelů tomu bude přesně naopak. Pod obecný pojem uživatel webu střední školy musíme zahrnout nejen studenty a učitele jednotlivých středních škol, ale i studenty a učitele z jiných škol, rodiče, úředníky, obchodníky atd. Zkrátka každého, kdo hledá na internetu informace a cíleně míří na web školy. Bližší popis cílové skupiny rozebereme v následující kapitole 2.2
2.2 Cílová skupina „U každé prezentace by mělo být jasně stanoveno, komu je určena. Když píšete na web, je vždy vhodné mít před očima svého cílového čtenáře. Jedině tak je možné uzpůsobit obsah a formu webu čtenáři na míru.“ … „Rozsáhlejší školní stránky budou chtít zcela jistě oslovit více cílových skupin.“ [2] Při přípravě školního webu nelze vycházet jen z podkladů, které chce na internet umístit vedení školy, protože to co zajímá například pana ředitele, nemusí zajímat 6
studenty a naopak. Analýzou cílové skupiny se dobereme k požadavkům, které jsou na takovéto stránky kladeny, a teprve poté je možné řešit, zda lze všem požadavkům vyhovět. Každý návštěvník na školním webu hledá něco jiného. Většinou záleží, v jaké životní situaci se nachází. 2.2.1 Žáci a studenti Práce s webem vyžaduje alespoň základní gramotnost, kterou si žáci osvojují v prvních ročnících základní školy. Z toho tedy vyplývá, že dokud neumí číst a psát, jen těžko budou sami vyhledávat informace na internetu. Proto můžeme do této skupiny zařadit žáky teprve od 5. ročníku základní školy. Protože už v tomto věku mají možnost se přihlásit na osmiletá gymnázia. Co tedy hledá žák základní školy na internetu? Jedním slovem zábavu. Proto chceme-li, aby si přečetl něco ze školního webu, pak taková informace musí být obohacena zábavnými prvky, které malého žáčka zaujmou. Velkým lákadlem je líbivá grafika a fotografie z akcí školy. Každému žáčkovi udělá radost, když se najde na fotografii z nějaké školní akce a může se tak pochlubit doma rodičům. Na druhém stupni je pak mnoho možností, jak zapojit internet a školní web do výuky. Můžeme připravit podklady pro hodiny zeměpisu, dějepisu a dalších předmětů. Informatika samotná by měla být ukázkou a příkladem pro ostatní předměty. Pro žáky by tak tedy neměl být problém ke konci povinné školní docházky umět si na internetu najít informace o škole, na které chtějí pokračovat ve svém vzdělávání. Budoucí studenti středních škol jsou dnes právě žáci základních škol. V pátém ročníku se mohou rozhodovat, zda chtějí přestoupit na osmileté gymnázium. V devátém ročníku se výběru školy ve většině případů již nevyhnou. Při tomto výběru jim může výrazně usnadnit rozhodování právě školní web. Proto by na prezentacích středních škol rozhodně neměly chybět informace o přijímacím řízení a podmínkách přijetí ke studiu. Škola, o které se na internetu dočte, co všechno nabízí, zaujme nerozhodnutého žáka mnohem více. Tím vzniká prostor pro vytvoření mnoha dalších sekcí stránek, kde lze popsat nejen technické vybavení školy, ale také zapojení do různých projektů, grantů, soutěží, výměnných pobytů atd. Cokoliv, co by mohlo nerozhodnutého žáka nalákat, a vyvolalo v něm touhu být studentem takové školy.
7
Současní studenti jsou nejpočetnější skupinou uživatelů školních webů. Ze všeho nejvíce se zajímají o aktuální dění. Na některých školách je na denním pořádku, že se každý den objeví nějaké změny v rozvrhu hodin. Příčinou mohou být různé akce školy (exkurze, besedy, sportovní akce) nebo absence učitelů z důvodů nemoci nebo školení atp. Všechny tyto výjimečné události ovlivňují běžný chod školy a pevný rozvrh se tak většinou rozsype jako domeček z karet. Proto je vhodné všechny informace o změnách a výjimkách zveřejňovat operativně na internetu. Zodpovědní studenti hledají během studia doplňující informace k probíraným tématům a školní web zde může posloužit jako podaná ruka, která dovede studenta pomocí odkazů blíže ke správným a relevantním informacím. V ideálním případě
vyučující
jednotlivých
předmětů
mohou
zveřejňovat
podklady
k probíraným tématům formou prezentací nebo jiných dokumentů ke stažení přímo na stránkách v sekci svého předmětu. „Na webu může publikovat kdokoli s jakýmkoliv cílem. Informace nepodléhají žádné centrální kontrole správnosti, takže není zaručeno, že jsou vždy pravdivé, či ověřené.…Proto doporučujeme nalezené informace, pokud si nejste jisti správností konfrontovat s nějakým jiným zdrojem (například knihou, časopisem, jiným internetovým zdrojem apod.)“ [13] V posledních ročnících školy studenti jistě ocení, když jim stránky nabídnou podklady k závěrečným zkouškám. Ať již to jsou maturitní okruhy, nebo metodické pokyny pro úpravu absolventských prací. Ale i informace o termínech zkoušek a sestavě zkušební komise mohou být velmi žádané. Studenti z jiných škol většinou hledají na cizích webech to, co na své škole nenašli. A nemusí jít jen o informace na webu nebo podklady ke studiu. Informace o tom, že to na jiné škole „žije“ více a lépe než na té jejich, může motivovat v lepším případě k nastartování vlastních aktivit (školní časopis, studentský klub) anebo v horším případě pak k přestupu na onu „lepší“ školu. Absolventi škol, pokud se vůbec ještě zajímají o svou „alma-mater“, hledají informace o dění na škole, různých veřejných akcích, kam by se mohli přijít podívat a setkat se tak se svými kamarády a bývalými pedagogy.
8
2.2.2 Učitelé Tuto skupinu je potřeba rozdělit, podobně jako studenty, na učitele současné (domácí) – tedy zaměstnané v této škole a učitele z jiných škol (cizí). Domácí učitele zajímá (podobně jako studenty) aktuální dění ve škole a změny v rozvrhu. Díky článkům nebo reportážím z kulturních akcí mohou aktuálně reagovat na atmosféru ve třídě. Například článek o průběhu maturitního plesu může objasnit absenci některých studentů druhého dne. Učitelé z jiných škol hledají, podobně jako studenti z jiných škol, inspiraci, zajímavosti a podněty pro zkvalitnění vlastní výuky. Je pro ně mnohem snazší přejít na jinou školu, pokud jsou nespokojeni se svým zaměstnavatelem. Proto je na místě zveřejňovat pro takovéto učitele informace o volných místech s uvedením konkrétních aprobací. 2.2.3 Rodiče a ostatní Rodiče mají také svou motivaci k „brouzdání“ po stránkách škol. Jako zákonní zástupci studentů hledají informace o prázdninách, rodičovských schůzkách a dalších akcích, a pokud to škola nabízí, informace o prospěchu. Rodiče žáků základních škol mohou hledat, podobně jako budoucí studenti, informace o vybavení a přednostech školy a následně podrobnosti o přijímacím řízení (viz kapitola 2.2.1). Jinými slovy, rodiče hledají odpovědi na otázku, jestli by daná škola byla vhodná pro jejich ratolest. Ředitelé škol mohou hledat rovněž inspiraci a podnětné informace pro rozvoj své školy obdobně jako učitelé. V případě, že stránky nabízejí aktuální články o dění ve škole psané učiteli i studenty, pak je to pro ředitele vítaná forma sledování aktuálního dění. Z diskusního fóra se nejlépe dozví, co si studenti myslí. Je velká škoda, že jsou tyto diskuse velmi často terčem útoků vulgárních a sprostých anonymů, vůči kterým je nejúčinnější obranou zrušení celé diskuse. Úředníci z různých institucí (např. Česká školní inspekce, MŠMT, krajské zastupitelstvo, hygienické stanice atp.) mohou rovněž díky aktuálním sdělením nepřímo kontrolovat aktivity ve škole a případně přijet na kontrolu avizovaných kulturních, společenských, sportovních a jiných akcí. Obchodníci a řemeslníci využívají internetových prezentací škol, aby zjistili, zda by se škole nehodily právě jejich produkty. Každý, kdo by si rád přivydělal
9
a přitom udělal něco užitečného pro školu, bude se zájmem studovat fotografie školy. Příkladem mohou být prodejci kancelářských potřeb, truhláři, různí instalatéři, malíři atd. Ondřej Neumajer ve své knize Budujeme školní web definuje cílové skupiny podobně: „Mezi typické cílové skupiny, na které může být školní prezentace zaměřena, patří: •
rodiče, resp. zákonní zástupci současných žáků
•
rodiče potencionálních žáků
•
noví učitelé
•
jiné školy,
•
veřejnost,
•
určitá komunita,
•
sponzoři,
•
sociální partneři
•
zřizovatel, MŠMT, ČŠI, kontrolní orgány
•
žáci, studenti.“ [2]
Nejpočetnější skupinou, která navštěvuje stránky školy, je z výše uvedených jednoznačně skupina studentů, jelikož během svého působení na škole mohou web využívat prakticky od chvíle, kdy poprvé pomyslí na to, že by na dané škole chtěli studovat, až do chvíle, kdy školu absolvují a zapomenou na ni. Proto se v praktické části zaměříme na to, co studenti na webu hledají a zda jim to stránky nabízejí.
2.3 Pracovní tým Školní web, pokud má být užitečný, aktuální a ještě k tomu graficky vydařený, rozhodně nemůže být tzv. „one-man-show“. Tedy záležitost jednoho člověka. Pro takovéto projekty je vhodné sestavit celý tým lidí. „British Educational Communications and Technology Agency (BECTA), která má své stránky na podporu ICT ve školství na adrese http://www.becta.org.uk/,
10
svého času doporučovala, aby si škola vytvořila vlastní redakční radu webových stránek. Tu by mohli tvořit zodpovědní pracovníci na těchto pozicích: •
senior manager – hlavní zodpovědnost za obsah,
•
project manager – zajišťuje aktuálnost a pravidelnou, resp. častou aktualizaci stránek
•
editor – kontroluje validitu odkazů, tedy to že směřují na funkční stránky
•
sud-editor – ručí za jazykovou správnost, provádí jazykové korektury,
•
tým učitelů a žáků – starají se o obsahovou stránku“ [2]
Ondřej Neumajer připouští, že podobná struktura je možná na velkých školách. V českém prostředí je použitelná lehce odlišná podoba týmu, alespoň co se týče názvů pozic. Hlavní a ústřední postavou je webmaster. Člověk, jehož úkolem je řídit jednotlivé práce na zhotovení zdrojových kódů, grafických návrhů, rubrik, základních textů atd. O každé z těchto činností by měl mít alespoň základní znalosti a pokud možno delegovat většinu prací na další členy týmu. Tím nám tedy vznikají další pozice, které probereme později. Webmaster by měl mít uveden nejlépe v patičce stránky svůj e-mail, aby v případě technických problémů se zobrazením bylo možné jej kontaktovat. Objeví-li se jakýkoliv problém, měl být webmaster schopen jej analyzovat a předat je k řešení odpovědné osobě ze svého týmu. Programátor, je člen realizačního týmu, vytváří základní skripty, propojuje jednotlivé rubriky, obhospodařuje redakční systém. Je dobré programátora chránit před kontaktem s uživateli (editory i čtenáři), kteří by na něj kladli požadavky, které nespadají do jeho kompetencí. (Příklad z praxe: Nemohlo by to tlačítko být zelené a víc vlevo?) Grafik připraví několik návrhů podoby webu, musí počítat s tím, co budou jednotlivé skripty vypisovat a jak budou dynamicky měnit rozměry stránek. Následně grafický návrh připraví pro implementaci do zdrojových kódů od programátora. Vzhled stránek nemusí být čistě výtvorem grafika, který k dané instituci nemá blízký vztah. Velmi často jsou do podoby stránek zapojeni studenti a učitelé formou soutěže. Vítězné návrhy grafik rozpracuje a připraví pro implementaci.
11
Šéfredaktor připravuje a rozhoduje o názvech a obsahu jednotlivých rubrik a sekcí webu. V případě školních webů může tuto roli zastávat přímo ředitel školy, nebo jím pověřená osoba. Ve spolupráci s redaktory a webmasterem může připravit základní texty, jako jsou kontaktní informace, historie školy atp. Redaktoři nebo také editoři už přímo nespadají do hlavního realizačního týmu, ale jsou nepostradatelní při tvorbě obsahu webu. Ve školním prostředí tuto roli zastávají učitelé a některé rubriky mohou naplňovat i studenti. Přestože základním školením práce na PC projde každý učitel, není situace zcela ideální. Někteří starší učitelé nemají k počítačům vřelý vztah, a přesto by chtěli publikovat na školním webu. Proto si berou na pomoc právě studenty, kteří jim radí, pomáhají anebo celou práci udělají za ně. 2.3.1 Motivační program Šéfredaktor a webmaster jsou většinou za svou činnost honorování, ať už je to formou pracovně-smluvních vztahů, nebo příplatkem k měsíční mzdě. Jestliže však chceme práci navíc i od samotných učitelů, pak je k tomu musíme také nějakým způsobem motivovat. Pokud nestačí samotný fakt, že jim webové stránky mohou ušetřit čas a zlepšit komunikaci se studenty, nabízí se finanční motivační program. Například za každý článek prémie ve výši 100,- Kč k výplatě navíc. Samozřejmě, pokud je to ve finančních možnostech školy. Možností je samozřejmě více, záleží jen na vedení školy, čím motivuje své zaměstnance k tvůrčímu psaní.
2.4 Technické vybavení Otázka konkrétního
technického
vybavení
školy pro
provoz
vlastních
internetových stránek není předmětem této práce. Teoreticky jsou možné dva způsoby, jak dostat stránky na internet. První možností je zprovoznění vlastního webového serveru na stroji, který škola využívá ve své počítačové síti. Což si ovšem většinou žádá dalšího člena pracovního týmu – správce serveru. Velmi oblíbeným řešením je server Apache jakožto levná alternativa k placenému řešení IIS od firmy Microsoft.
12
Druhou možností je umístit stránky na placený hosting. Mají-li být webové stránky dostupné nepřetržitě, pak je tento způsob tím nejlepším řešením. Firmy poskytující tyto služby jsou smluvně zavázány k více klientům, a tak případné problémy řeší okamžitě a vše pečlivě zálohují. Další výhodou je použití stále aktuálních technologií a plynulý přechod na novější technologie. V případě vlastního serveru musí správce školní sítě neustále studovat nové trendy a přechod na novou technologii zpravidla znamená odstávku školního serveru. Webhostingové služby zdarma nejsou pro školní prezentaci vhodné hned z několika důvodů. Těmi hlavními jsou nespolehlivost služeb a nekontrolovatelná reklama. Žádné škole by se asi nelíbilo, kdyby se na její prezentaci objevila reklama například na spodní prádlo. Ať už jsou stránky umístěny ve škole nebo mimo školu, webmaster a jeho tým vždy potřebuje základní přístupová jména a hesla, pomocí kterých se dostane na server vzdáleně. Může tak prezentaci upravovat a opravovat i na dálku a nejen v pracovní době (v případě řešení vlastním serverem). Základem je FTP přístup (File Transmiton Protocol) případně VPN (Virtual Private Network) a přístup do databáze. Obvykle bývá řešen pomocí webové aplikace PhpMyAdmin, za předpokladu, že je používáno PHP a MySQL. 2.4.1 Programovací technologie Použité programovací a skriptovací jazyky, které lze využít při přípravě jednotlivých webů, se odvíjejí od znalostí a schopností programátora a designéra (grafika). Vedení školy a učitelé o možnostech různých jazyků mnohdy nemají a ani nemusejí mít tušení. Od toho je tu právě realizační tým v čele s webmasterem. Určující je, zda se tvůrci rozhodnou využít některý z volně dostupných publikačních systémů. Většina těchto systémů je založena na kombinaci HTML, CSS, PHP a MySQL. V některých případech je využito ještě JavaScriptu. Jiné možnosti s podobným výsledkem nabízejí technologie ASP.NET a MSSQL. HTML neboli hyper text markup language je jedním z jazyků pro tvorbu stránek služby internetu známou pod názvem world wide web. V současné době
13
je aktuální verze HTML 4.01. Bližší specifikace jsou dostupné na internetových stránkách konsorcia W3C (http://www.w3.org/). CSS – cascading style sheet neboli šablona kaskádových stylů je technologie, která zcela zásadním způsobem změnila způsob formátování a stylování grafické podoby hypertextových dokumentů. Tato technologie umožňuje definovat podrobné vlastnosti jednotlivých částí textu. Aktuálně je platná specifikace CSS level 2.1, ale některé prohlížeče již dokážou interpretovat i css vlastnosti ze specifikace CSS level 3. PHP – Hypertext preprocesor je vloženým skriptovacím jazykem, který vykonává určené činnosti na straně serveru a uživateli již odesílá pouze vygenerovaný kód v jazyce HTML. Díky tomu je možno vytvářet dynamické stránky, které lépe reagují na podněty od uživatele. [14] MySQL je databázový systém založený na jazyku SQL (Secure Query Language), který umožňuje strukturovanými dotazy komunikovat s bází dat. Pro školní web je ideálním prostředkem pro uchovávání textových informací. Více o vhodných technologiích píše Petr Obhlídal ve své bakalářské práci Analýza a návrh informačního systému ZŠ Hradec nad Svitavou, ve které popisuje praktickou přípravu a nasazení vlastního redakčního systému.[15] Škoda jen, že jsou jeho stránky v současné době nedostupné. 2.4.2 Statistiky přístupů V případě rekonstrukce stávajícího webu je vhodné využít různých analytických nástrojů, které dokážou shromažďovat mnoho zajímavých a užitečných statistických údajů o návštěvnosti dané domény. Internet dnes nabízí mnoho služeb zdarma. Servery jako jsou počitadlo.cz nebo toplist.cz nabízejí základní statistické přehledy a na stránky webu je pak možné umístit výstup v podobě číselné hodnoty vyjadřující počet návštěv. Tento údaj většinou nemá příliš velkou informační hodnotu. Jednak je to způsobeno tím, že počáteční stav si autor webu může nastavit libovolně a prakticky to nevypovídá o provozu na stránkách. Má to spíše psychologický efekt, kdy čtenář nabývá dojmu, že stejný text už četlo velmi mnoho lidí. Za velmi užitečný nástroj pro webmastera lze považovat webovou aplikaci GoogleAnalytics. Jedná se o aplikaci, která pomocí vloženého skriptu dokáže
14
sledovat nejen počet návštěv a jejich SW vybavení (typ a verze prohlížeče, rozlišení, hloubka barev, operační systém atp.) Mezi hlavní přednosti služby patří sledování klíčových slov, podle kterých byl daný web vyhledán. Ukázku jednoho z mnoha výstupů naleznete mezi přílohami (příloha č.6) Detailní statistiky provozu stránek mohou tvůrcům pomoci nejen při rozhodování o rozměrech grafických prvků. Informace o tom, jaké stránky a sekce jsou nejčastěji navštěvovány, mohou pomoci při rozhodování, do čeho investovat nejvíce úsilí.
2.5 Podoba webu Ať už se jedná o zcela nový web nebo rekonstrukci stávajícího, výsledek práce by měl být stejný: kvalitní web, který dokáže aktuálně informovat o dění na škole a zároveň dělá škole dobrou reklamu, aby nalákal nové studenty. „Zcela zásadní je rozhodnutí, jakým způsobem budou stránky tvořeny. Z hlediska ředitele existují dvě hlavní možnosti. Pověřená osoba, která je za konečnou realizaci a zveřejnění informací na webu zodpovědná. Taková varianta je vhodná pro weby menšího rozsahu. Konkrétní osoba v podobě školního webmastera má na starosti grafickou podobu webu, texty ji dodává vedení školy, učitelé, žáci, … Teoreticky je možné funkcí webmastera pověřit i osobu mimo školu. [2] Tento způsob skýtá jeden velký problém, který lze pojmenovat „tichá pošta“. Nejlépe si jej objasníme na příkladu: Učitel tělesné výchovy připravuje lyžařský výcvik, na který se mohou přihlásit studenti z více tříd. Informace o počtu přihlášených se každou chvíli mění, mohou se změnit či doplnit i další informace, například o odjezdu autobusu, ceně, programu atd. Aby se ubránil opakovaným dotazům v každé třídě, rozhodne se informace zveřejnit na internetové stránce školy. Nejprve tedy musí informace sestavit do nějaké písemné podoby. V horším případě na papír, v lepším případě využije rovnou počítač. Poté je zapotřebí kontaktovat webmastera a tyto informace předat, buď osobně, nebo mailem. Webmaster si musí najít čas a vytvořit na webu příslušnou stránku. Už zde může nastat problém, jelikož představa webmastera o podobě a formě informace může být zcela odlišná od představy učitele. V případě, že webmaster udělal nějakou
15
drobnou chybičku, překlep anebo se skutečnosti nějakým způsobem změnily, je potřeba zasáhnout a stránku aktualizovat. Tím se dostáváme na začátek procesu, který se takto může donekonečna opakovat. „Jednou z klíčových částí celkové koncepce internetové prezentace školy je její zaměření na konkrétní skupinu uživatelů, které umožňuje snáze nabízet relevantní a aktuální informace a v případě interaktivních prezentací (nejčastěji založených na redakčním a publikačním systému) i na tomto základě definovat uživatelská práva jednotlivých skupin uživatelů vzhledem k prezentovaným informacím a jejich zveřejňování“.[16] 2.5.1 Redakční systémy „Druhou možností je zprovoznění tzv. redakčního a publikačního systému. Na stránky může přímo ze svých počítačů přispívat více autorů, kteří si práci rozdělí. Jeden se může starat o grafickou podobu, druhý o stylistickou úroveň, další skupina vytváří samotné informační texty. Takový způsob vedení školního webu vyžaduje koordinaci několika lidí, od hlavního správce systému pak vyšší odbornost.“ [2] Redakčních systémů je na trhu velké množství a paradoxní je, že ty kvalitnější jsou tzv. open-source a jsou zdarma šířeny pod licencí GNU GPL1 a ty méně kvalitní jsou většinou zpoplatněny v řádu desetitisíců. Z pohledu tvůrců webu nás zajímá, co redakční systémy nabízejí a v čem jsou jejich výhody. Nabídka na internetu je velmi široká a proto je vhodné si předem stanovit požadavky a kriteria výběru. V českém školství bude mít jistě přednost systém, který bude s uživatelem komunikovat v češtině. To naštěstí pro drtivou většinu dostupných redakčních systémů není problém. Jazyk se vybírá již při instalaci, případně lze doplnit vhodnou aktualizací. Na školním webu je nejdůležitější práce s texty, dále pak zpracování fotografií a obrázků, soubory ke stažení (pdf, prezentace atp.).
1
GNU General Public License, GNU GPL (česky „všeobecná veřejná licence GNU“) je licence
pro svobodný software [10]
16
Další doplňkové služby jako jsou knihy návštěv, ankety, chaty, diskusní fóra a jim podobné jsou ve své podstatě jen jinou formou zpracovávané texty. Využití takovýchto mini-aplikací už záleží jen na fantazii a potřebách redakčního týmu. Všechny redakční systémy ve své podstatě fungují na stejném principu. Umožňují uživateli měnit obsah webových stránek bez znalosti programovacích jazyků. Základní část každého takového systému tvoří databáze, do které jsou uloženy všechny textové informace. U open-source aplikací je velmi oblíbená databáze MySQL. Ostatní soubory jsou pak uloženy ve složkách přímo na serveru. Redakční systém zpřístupňuje uživatelům na základě jejich pravomocí různé předpřipravené formuláře, díky kterým je naplňován a editován obsah databáze. Školní web, tak jak je přístupný veřejnosti, naopak všechny informace podle předem naprogramovaných šablon a dotazů zobrazuje. Zní to možná jednoduše, ale vytvořit systém, který ošetří všechny možné situace, které mohou při tvorbě a následném prohlížení stránek vzniknout, jednoduché rozhodně není. Někteří tvůrci se v tomto místě dostávají do pomyslného začarovaného kruhu. Instalací na první pohled velmi propracovaného systému sice získají mnoho možností, ale jen malá část těchto funkcí je pak prakticky využita. Snaží se tedy učitele nenápadným způsobem přimět k využívání těchto možností. Ovšem tím se uživatel stává „otrokem počítače“. Když se programátoři naopak pustí do vytváření vlastního systému, který pokryje všechny potřeby na počátku přípravy webu, tak už za pár týdnů musí dopisovat nové a nové části, které si uživatelé žádají. Tedy „otrokem“ se stává pro změnu programátor. Optimální jsou systémy, které umožňují instalaci různých zásuvných modulů, případně nabízejí možnost doprogramovat nebo upravit různé části zdrojových kódů aplikace. „Výběr správného redakčního systému ovlivní pozdější nesnáze v případě, že se rozhodnete svůj web rozšiřovat. Proto byste si dopředu měli zjistit, jak je to s případnými úpravami konkrétního redakčního systému, zda je k dispozici přehledná dokumentace, jestli je systém průběžně vyvíjen, aktualizován a zda jsou odstraňovány především bezpečnostní chyby. To vše může hrát při výběru redakčního systému velkou roli.“ [12] Na internetových stránkách http://www.redakcni-systemy.com/ si lze vyzkoušet v demonstračních režimech několik redakčních systémů. Stránky také nabízejí
17
instalační soubory a mnoho užitečných informací ve formě článků a diskuse uživatelů. Dříve než je takový systém nasazen v praxi, je dobré jej vyzkoušet společně s několika učiteli. Zjistí se tak, zda daný systém bude vyhovovat a zda je tzv. „user-friendly“ (uživatelsky přívětivý). Přispívání na školní web by pro učitele nemělo být nepříjemnou záležitostí. Naopak, když učitelé zjistí, jak jednoduché je napsat článek, přidat fotogalerii, nahrát soubor a podobně, o to víc je bude práce s webem bavit a budou více přispívat. 2.5.1.1 Formátování textů Jedním z velkých problémů při vkládání textů na web je formátování. Střetávají se zde totiž dvě technologie. Moderní webové stránky využívají tabulky kaskádových stylů (CSS), ale textové editory jako jsou MS Word, využívají způsoby odlišné (založené na XML). Pro zachování jednotného stylu stránek je tedy potřeba všechny texty převést do jazyka HTML, který ve spojení s CSS dodá textům požadovaný vzhled. Těmto problémům s převodem textu dokážou předcházet tzv. WYSIWYG editory. „WYSIWYG je akronym anglické věty „What you see is what you get“, česky „co vidíš, to dostaneš“. Tato zkratka označuje způsob editace dokumentů v počítači, při kterém je verze zobrazená na obrazovce vzhledově totožná s výslednou verzí dokumentu.“[11]
Obrázek 2-1 příklad jednoduchého WYSIWYG editoru (Zdroj: www.gymnp.cz)
U těchto editorů je možné nastavit, jaké funkce (tlačítka) budou k dispozici. Pro psaní textů na web stačí jen několik základních funkcí: • •
Tučné, kurzíva (podtrhávání není vhodné, používá se pro odkazy) Zarovnání textu (vlevo, vpravo, na střed, do bloku)
18
• • •
Horní a dolní index (pro učitelé matematiky, fyziky a chemie) Předdefinované styly (Nadpisy, odstavce) Odrážkové seznamy
Zpracování informace do vhodné textové formy je velmi důležité z hlediska zaujetí čtenáře. Dlouhé nepřehledné odstavce dnes nikdo číst nebude. „Uživatelé internetu neradi čtou, spěchají a jsou nedočkaví.“ „Obecně platí, že mnohem výhodnější je prezentace nejrůznějších seznamů, schémat, tabulek, nebo text psaný pomocí odrážek.“ [4] 2.5.1.2 Drupal V současné době je k dispozici ve verzi 6.9, která nabízí mnoho zajímavých rozšíření. V základní verzi chybí WYSIWYG editor, ale lze jej doplnit. „Drupal je software, který dovoluje jednotlivci, nebo celým skupinám jednoduše publikovat, upravovat a spravovat obsah webových stránek. Drupal je postaven na PHP/MYSQL jako většina populárních RS. Jeho výhodou je velká komunita a mnoho rozšíření, s kterými může vzniknout mnoho druhů stránek od osobních blogů po portály a business weby.“ [5]
Obrázek 2-2 redakční systém Drupal [5]
2.5.1.3 Joomla V základní instalaci je několik šablon vzhledu stránky. Což je do jisté míry limitující. Takovýto systém není snadné nasadit na web s již hotovou grafikou.
19
„Stejně jako Drupal na Joomle můžeme postavit mnoho druhů stránek s tisíci rozšířeními. Ve spolupráci s velmi populárním rozšířením VirtueMart se hodí i jako systém pro menší e-shopy. Velké plus Joomly je snadná instalace, správa komponent a modulů a velká komunita. K mínusům patří poměrná složitost menu a mnoho funkcí, které nikdy například při tvorbě blogu uživatelé nevyužijí a omezená možnost tvorby podkategorií (pouze 2 - Sekce / Kategorie /Článek)“ [5]
Obrázek 2-3 redakční systému Joomla [5]
2.5.1.4 Wordpress Tento systém je spíše vhodný pro blogování, než pro školní web. Ale i blogy učitelů mohou být zajímavým zpestřením. Tento konkrétní systém má velmi propracovanou technickou podporu. Na stránkách WordPress.tv je k dispozici velké množství video návodů. Podobné návody ať už ve formě videa nebo flash animací jsou nejlepším způsobem, jak uživateli vysvětlit různé složitější postupy. Jsou mnohem přínosnější, než školení s lektorem. „Wordpress byl vyvinut v roce 2001, takže má poměrně dobré zkušenosti s tvorbou blogu. Základní instalace je velmi jednoduchá a hlavní balík obsahuje dvě šablony, které se však od sebe příliš neliší. Wordpress mohu s klidným svědomím doporučit jak začínajícím blogerům, tak zkušeným uživatelům. Navíc v ČR má velkou základnu a mnoho příznivců.“ [5]
20
Obrázek 2-4 redakční systém Wordpress
Ať už se tvůrci webu rozhodnou pro jakýkoliv CMS musí jim umožnit základní službu a tou je rozdělení článků do rubrik. Tím se pomalu dostáváme k největšímu problému školních webů: Jaké rubriky zvolit a jak je co nejvhodněji pojmenovat? Bylo by velmi praktické, kdyby k tomuto existovala nějaká pevná pravidla, ovšem tím by se vytratila originalita každého webu. Názvy rubrik musí být jasné a srozumitelné jedna pro učitele, jakožto autory, kteří do těchto rubrik budou přispívat, a zároveň musí jejich obsahu rozumět čtenář. Více rozebereme v následujících kapitolách. 2.5.2 Základní části školního webu „Než začnete vytvářet samotné webové stránky, je třeba si předem rozmyslet, jaké stránky vlastně chcete tvořit. Tedy jakého rozsahu, pro koho budou určeny, co budou obsahovat,…, jaké jsou vaše celkové technické možnosti.“ „Webové stránky musí mít nějakou strukturu a ta se odvíjí od toho, co budou stránky obsahovat.“ [4] O jednotlivých sekcích webu se uživatel dozví zpravidla hned na úvodní stránce, kde najde hlavní menu. Méně důležité stránky lze pak dohledat například pomocí tzv. mapy webu nebo fulltextovým vyhledáváním. Při rozsáhlejších projektech
21
může být mapa velmi dobrým pomocníkem pro nově příchozí čtenáře. Ten se tak rychle zorientuje a získá nadhled nad celým obsahem webu. 2.5.2.1 Titulní (úvodní) stránka Každá webová prezentace má svou úvodní stránku. Z technického pohledu se jedná o soubor index (html, php, asp) nebo default. Z praktického hlediska jde o to první, co se uživateli zobrazí po zadání internetové adresy do prohlížeče. Proto je důležité věnovat této stránce největší pozornost. Měla by se načíst co nejrychleji. „První stránka webu obvykle rozhoduje o tom, zda uživatel na vašich stránkách setrvá anebo je raději opustí.“ [4] Čtenáře by měla zaujmout a zároveň by měla podat co nejvíce informací. To jsou podmínky, které značně stěžují práci vývojářům. Neboť stránka se nejrychleji načte, když neobsahuje žádné obrázky, ovšem bez obrázků své čtenáře nezaujme. Je tedy zapotřebí najít kompromis. Některé weby používají na úvodní stránce odlišný layout než na ostatních částech celého webu. Mohou tak zdůraznit strukturu organizace, například spojení více škol. V následujících stránkách by už ale měl být podrobnější rozcestník, který uživatele provází po všech částech webu a měl by mu umožnit i postupně se vracet zpět. „Uživatel se musí při vstupu na vaše stránky okamžitě zorientovat. Úvodní strana webu by proto měla obsahovat kompletní navigaci, respektive menu. Tato navigace musí být lehce srozumitelná tak, aby návštěvník okamžitě pochopil, na jakých stránkách se nalézá. Jednoduchost a přehlednost se týká i struktury webu. Obecně platí, že čím je struktura složitější, tím více je odrazených návštěvníků.“ [4] 2.5.2.2 Rozcestník (menu) „Začněme u toho, co je základní úlohou navigace. Možná vás napadne, že má přenést uživatele z jedné stránky na druhou. Jistě, to je úlohou každého odkazu. Rozhodně to však není všechno. Co je tedy hlavní rolí navigace webu? a) Navigace vás přesune z jedné stránky na druhou. b) Navigace reprezentuje strukturu webu (tj. říká vám, kam se všude můžete dostat a proč byste to měli udělat).
22
c) Navigace reprezentuje aktuální umístění ve struktuře webu (tj. říká vám, kde se v architektuře webu právě pohybujete). Z těchto tří rolí pak vyplývá všechno ostatní.“ [6] 2.5.3 Kontakty Sekce kontakty je jednou z nejdůležitějších částí každého webu. Pokud návštěvník na stránkách nenajde požadovanou informaci, měl by mít možnost kontaktovat odpovědnou osobu, která přinejmenším poradí, na koho se obrátit. „Na titulní stránce může být uveden například univerzální kontakt se základním telefonním číslem školy, které směřuje na školní ústřednu nebo vrátnici. Na zvláštní stránce kontaktů je pak podrobně rozepsán telefonní seznam s e-mailovými kontakty na jednotlivé učitele. Je důležité uvádět nejen plná jména, ale i funkce, které příslušní zaměstnanci školy zastávají. Ušetří to práci a peníze za telefon mnoha rodičům. Zveřejnění e-mailových adres učitelů je důležitým krokem k ulehčení komunikace rodičů s vyučujícími. Samozřejmě musí následovat taková vnitřní opatření, aby každý učitel měl k e-mailu přístup a aby skutečně na e-maily odpovídal.“ [2] Dobře propracované sekce kontakty obsahují: • • • • • •
poštovní adresu telefon (pevnou linku) mobilní telefon s uvedeným jménem e-mail na vedení školy adresář pedagogického sboru (jméno, e-mail, telefon do kabinetu) e-mail na webmastera
Komunikačních kanálů je dnes více a tak záleží jen na vedení školy, které způsoby chce využívat. Dalšími možnostmi jsou Skype a ICQ, nebo odkazy na profily v rámci sociálních sítí jako je FaceBook. Zveřejňování kontaktních informací podléhá zákonům. Více v kapitole 2.6 2.5.4 Články Výpis obsahu článku a seznam článků v dané rubrice je v případě nasazení redakčního systému většinou předem definován. V přehledu článků je vhodné kromě nadpisu a data publikování uvést také autora a příslušnou rubriku. Pokud je k článku přiložena příloha nebo fotogalerie, je dobré to náležitým způsobem
23
zobrazit a zdůraznit. Prvních několik slov nebo dokonce řádků umožní čtenáři začít číst článek, aniž by jej celý otevíral. Až když jej zaujme, tak si zobrazí text celého článku.
Obrázek 2-5 ukázka výpisu článků na zsnovapaka.cz
Článek samotný obsahuje navíc počet přečtení a opět autora, případně redaktora, který článek přepsal, pokud se jedná o převzatý text například z místních novin. 2.5.5 Aktuality Výpis novinek na úvodní stránce je přesně to, co hledá uživatel, který školní stránky navštěvuje pravidelně, nejlépe každý den. Zde je prostor pro informování veřejnosti o událostech, které se odehrály v posledních dnech a zároveň i o plánovaných akcích, které školu čekají ve dnech následujících. Forma těchto sdělení zpravidla obsahuje datum, název a stručný popis události. Událostí se v každé škole děje mnoho, jde jen o to, zda o tom chce škola informovat. Velké množství neuspořádaných informací není dobrou vizitkou školy. Proto je dobré výpis událostí sladit s ročním plánem školy a rozlišovat druhy událostí, jako jsou zkoušky, prázdniny, plesy, exkurze atp. 2.5.6 O škole V sekci o škole je prostor pro již několikrát zmiňovanou reklamu na školu. Základem je organizační struktura, ze které lze snadno poznat jednotlivé celky a vzájemné propojení. Součástí této sekce obvykle bývají odkazy na tyto instituce: • • • • • •
Školní jídelna Rada školy Sdružení rodičů Studentská rada Knihovna Internát (Domov mládeže)
24
Dále pak informace o vybavení školy, technické zázemí, odborné učebny a laboratoře, tělocvičny – sportovní haly, atp. Má-li škola svého sponzora, tak právě na tomto místě se může rozepsat o jeho štědrosti. 2.5.7 O studiu Největší sekce každého školního webu. Je možné ji rozdělit chronologicky podle postupného setkávání studenta se školou, v podobném duchu jako je popsáno v kapitole 2.2.1. Na prvním místě by tedy měly být informace o studijních oborech a informace o přijímacím řízení. Přijatým studentům je dobré nabídnout informace o prvních krocích ve škole. Například jaké učebnice a pomůcky si mají pořídit. Velkou část tvoří jednotlivé předměty – informace o vyučujících, náplň předmětů, ideálně pak aktuálně probíraná témata nebo zadané úkoly. Využití internetových stránek školy k nasměrování studenta k relevantním odkazům a důvěryhodným zdrojům by mělo být jedno z hlavních poslání dnešního webu. „Zatímco ještě před patnácti lety měli přístup k internetu pouze členové akademických a vědeckých obcí (a tomu také odpovídala kvalita a relevance informací, které byly na internet umisťované), dnes se již internetové připojení stává stejnou nutností, jako je napojení na rozvod plynu, elektřiny a vody. Podle posledních zveřejněných údajů z konce roku 2007 může připojení k internetu v České republice v nějaké formě využívat až 4,5 milionu občanů. Je tedy zřejmé, že na internetu se nyní pohybují i lidé, jejichž intelektuální úroveň je přímo živnou půdou pro všechny možné formy fabulací, fám, podvodů a je tedy vhodné provést v tomto směru osvětu – zejména upozornit na skutečná rizika, se kterými se běžný (nepoučený a bohužel někdy i nepoučitelný) uživatel může setkat a odlišit je od těch, které jsou buď zcela vybájené, nebo sice reálné, ale nejvýše nepříjemné, nikoliv však přímo nebezpečné.“[7] Podsekce maturita dává prostor informace o termínech konání zkoušek, rozpisu zkoušených studentů, podklady, ukázky z minulých let atd. Neměly by chybět statistiky o uplatnění absolventů, které lze doplnit formou přehledných grafů a tabulek.
25
2.5.8 E-learning Vzdělávání formou e-learningu je dnes velmi populární na mnoha školách, na vysokých školách je téměř samozřejmostí. V souvislosti se školním webem jakožto prezentací školy nám postačí vědět, že e-learningové aplikace mohou vyřešit otázku distribuce studijních materiálů, komunikaci s učiteli a studenty. Další funkce jako jsou různé druhy testů, odevzdávání prací atp. nejsou pro účely této práce úplně podstatné. Většina LMS systémů zpřístupní svůj obsah až po přihlášení registrovaným uživatelům – tedy studentům a pedagogům. Na
internetových
stránkách
E-learning
centrum
(http://www.mc2.cz/)
je k dispozici dostatek informací a odkazů k této problematice, včetně ukázek k vyzkoušení. Detailní rozbor e-learningu není předmětem této práce. 2.5.9 Ostatní aktivity Všechny ostatní činnosti školy, které se jinam nehodí, jsou většinou skryty pod tímto velmi obecným pojmem. Do této části webu spadají veškeré projekty, granty, soutěže, výměnné pobyty, jazykové kurzy, školní pěvecký sbor, zájmové kroužky, školní časopis, studentský klub a další podobné aktivity zastřešované školou. Vedlejší hospodářská činnost by měla mít vlastní sekci. Ačkoliv to může působit jako reklama, stránky jsou tím pravým místem, kde například zahradnická nebo hotelová škola může prezentovat své služby. 2.5.10 Rozšířené a specifické aplikace webů Na mnohých školách je využíván informační systém Bakaláři, který je velkým pomocníkem v administrativní práci školy. Mimo jiné umožňuje tento systém také výstup v podobě HTML. Dokonce je možné nastavit cesty pro ukládání přímo na server. Systém je tedy připraven exportovat výstupy na internetové stránky školy. Záleží jen na správcích stránek a ICT, co všechno chtějí publikovat. Bohužel systém má jednu velkou nevýhodu a tou je design. Možnosti editace vzhledu jsou minimální, a tak je mnohdy velmi obtížné zakomponovat výstupy z bakalářů do celkového konceptu stránek. Velmi často je tento problém vyřešen otevřením stránky v novém okně. Další zajímavou aplikací je Škola OnLine.
26
„Škola Škola OnLine je interaktivní manažerský informační informa ní systém, který umožňuje umož 24 hodin denně zpracovávat prostřednictvím prost sítě Internet potřebné ebné školní agendy a data. Nad tímto systémem převzalo p evzalo záštitu MŠMT. Katedra je hostovaná hosto aplikace určená ená mateřským, mate základním, středním edním a vyšším odborným školám k vedení školní matriky a elektronické agendy spojené s provozem školy. Umožňuje uje jednoduchý, bezpečný bezpe a rychlý přístup k potřebným ebným informacím na základě určeného eného přístupu jednotlivým jednotl uživatelům. Důležité přitom řitom je, že škola nemusí nic instalovat – stačí jí pouze internetové připojení.“[8] 2.5.10.1
Rozvrh hodin
Informace, které lze vyčíst vy z obyčejného ejného rozvrhu hodin, musí dát také někdo n dohromady. V ideálním případě p se tyto informace vytvářejí, ejí, aktualizují jednou ročně.. Prakticky však k trvalým změnám rozvrhu dochází v průběhu prů školního roku několikrát. Z každého okénka vlastně vlastn můžeme žeme zjistit kdo, koho, kde a co bude učit. u Jedná se tedy o spojení 4 pohledů. pohled Systém Bakaláři nabízí propracovanou pracovanou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit rozvrhy hodin jednotlivých jedno tříd, íd, učitelů uč a dokonce i učeben. Což přesn řesně odpovídá koncepci stránek, která by měla m umožnit přizpůsobit sobit obsah podle toho, kdo se na ni dívá.
Obrázek 2-6 výpis rozvrhů systému Bakaláři
Jsem-li li žákem 1. A, otevřu otev si příslušný rozvrh. Obdobně učitel itel si může m vytisknout pro svou potřebu ebu svůj svůj osobní rozvrh, který je ovšem využitelný i pro studenty,
27
kteří potřebují ebují konzultovat s vyučujícím nějaký problém a chtějí ějí zjistit, kdy a kde ho najdou. 2.5.10.2
Změny ěny v rozvrhu
V kapitole 2.2.1 zaznělo, zazně že na některých školách jsou běžné žné každodenní změny zm v rozvrhu. Systém Bakaláři B umožňuje uje tyto informace zpracovávat a koncepčně koncep řešit ešit rozvrh na další dny a týdny týdny tak, aby studenti nebyli ochuzeni o některé n hodiny. Samozřejmostí ejmostí je opět op výstup na internet podobněě jako u samotných s rozvrhů hodin. Design a forma výpisu informací je na první pohled složitá, složitá, ale studenti se v seznamech po pár týdnech již zasvěceně zasv orientují.. Mnohem přehlednější p je forma tištěná, ná, kterou například nap studenti na Gymnáziu v Nové Pace mají každý den vyvěšenou na nástěnce ěnce na hlavní chodbě, chodb , kudy každý den procházejí. procház Příloha č.5 je ukázkou takového výstupu, který nabízí Gymnázium Písnická v Praze 4 nejen na nástěnce, nce, ale právě i na internetových stránkách. Studenti si tak mohou vybrat, který seznam je pro ně přehlednější.
Obrázek 2-7 výpis změn v rozvrhu systému Bakaláři
2.5.10.3
Seznamy tříd t
Podobně jako rozvrhy hodin jsou tyto seznamy v ideálním případě řípadě aktualizovány jednou ročně.. U všech ročníku ro se jen přepíše název třídy, ídy, poslední ročníky ro zmizí a napíšou se seznamy prvních ročníků. ro V praxi však dochází k různým rů přesunům
28
žáků ať už z důvodů vodů nemoci, propadnutí odstěhování hování atp. Práci se sestavením sestav těchto seznamů opět ět mohou usnadnit Bakaláři. Bakalá Musíme také dát pozor na zákon na ochranu osobnosti a osobních údajů,, který nám nedovolí zveřejnit zveř více, než jméno a příjmení íjmení studentů. student Více v kapitole 2.6.3
Obrázek 2-8 seznamy tříd systému Bakaláři
2.5.10.4
Fotogalerie
Nejatraktivnější částí každého webu je galerie fotografií. fotografi Způsobů ůsobů, jak fotografie prezentovat, je mnoho. mnoho Základem dobré galerie je intuitivní ovládání, které každému uživateli usnadní prohlížení všech fotografií. Je možné fotogalerie vytvářet et pomocí různých rů grafických programů – prohlížečů. prohlížečů Příkladem je PhotoZoner, který umí vyexportovat statickou prezentaci. Nevýhodou takové galerie je poté design, který málokdy zapadá do celkového konceptu stránek. Mnohem praktičtějším č ějším řešením ešením je zabudovaná správa fotografií v rámci redakčního ního systému. Ty ve většině v případů nabízejí provázat fotografie z různých akcí s konkrétními články č a naopak. Samotná galerie by měla m obsahovat informace o datu pořízení poř fotografií a autorovi. Náhledy hledy na fotogalerie, počet po snímků,, náhledy snímků snímk atd. jsou už jen drobné detaily, které mohou příznivě p ovlivnit celkový dojem ze stránek. strá Jestliže systém umožňuje umož přidávat k fotografiím popisky, pak bychom opět op neměli li zapomínat na autorský zákon a zákon na ochranu dat. Více v kapitole 2.6 Legislativa.
29
2.5.10.5
Diskusní fórum, kniha návštěv
Internetová diskuse obecně bývá velmi atraktivní a může přispět ke zvýšení návštěvnosti webu. Uživatelům přináší možnosti vyjádřit se k aktuálnímu dění na škole a komentovat události ze svého pohledu. Ovšem tento způsob demokratického vyjadřování názorů bývá často zneužíván. Anonymní uživatelé, jsou schopni celé diskusní fórum zahltit hloupými, urážejícím nebo vulgárními příspěvky. Takovýmto útokům na image školy je zapotřebí se bránit. Proto je velmi důležité při provozování diskuse dbát na možnosti moderování a cenzurování. Kniha hostů (návštěvní kniha), někdy nazývána jako listárna nebo odpovědna je vhodnou alternativou, ve které je kontrola příspěvků na lepší úrovni a nehrozí rozvětvení tématu do rozměrů, které by již nebylo možné uhlídat. Odpovědna může posloužit i jako vhodný nástroj pro plnění povinností vyplívajících ze zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. Umístěním webového formuláře pro zasílání dotazů na stránky umožní tvůrci komukoliv poslat dotaz, a teprve ve chvíli, kdy je zodpovězen, tak jej společně s odpovědí zobrazí na stránkách. Více v kapitole 2.6.1. 2.5.10.6
Žákovská knížka
Systém Bakaláři v posledních verzích přináší webovou aplikaci Žákovská knížka, která umožňuje rodičům sledovat on-line klasifikaci jejich dětí. Využití je závislé na spolupráci rodičů a školy. Učitelé se nejprve musí naučit každou známku zanést do systému. Poté už záleží na samotných rodičích, zda využijí svého zabezpečeného přístupu a navštíví web školy.
2.6 Legislativa Přestože neexistuje žádný zákon, který by výhradně řešil otázku školního webu, není možné na internetové stránky školy umístit vše, co autory napadne. Neznalost zákona neomlouvá, tudíž je třeba vědět, které zákony souvisejí s publikováním informací o škole, o studentech a zda je vůbec možné vystavovat na internetu studentské výtvory. Tvůrci školních stránek, vedení školy a dokonce i učitelé by se měli seznámit alespoň obecně s obsahem zákona o svobodném
30
přístupu k informacím, autorským zákonem a občanským zákoníkem. Takto lze předejít zbytečným sporům a zároveň ochránit studenty před útoky pedofilů a jim podobným individuím, která si své oběti velmi často vyhledávají právě na stránkách škol. 2.6.1 Svobodný přístup k informacím Podle litery zákona škola vůbec nemusí mít svůj vlastní web, žádný zákon to přímo nenařizuje. Ovšem pozorný čtenář dokáže mezi řádky paragrafů jiných zákonů vyčíst, že například zveřejnit výroční zprávu na internetu je nejjednodušší způsob, jak splnit zákonné povinnosti. A nejen to, dokonce tím ušetří náklady na tisk kopií, které by si případný zájemce o informace chtěl nechat vyhotovit. Škola je veřejnou institucí a tak z hlediska zákona „povinným subjektem“, jehož povinnosti dále upravuje zákon č. 106/1999, který byl novelizován v roce 2006. Zveřejňování informací je popsáno v §5. Důsledky této novelizace podrobně popisuje Ondřej Neumajer v aktualizaci příslušné kapitoly ze své knihy Budujeme školní web. [9] Pro školy je z této novelizace i aktualizace knihy důležitá skutečnost, že „požadované informace musí být do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli zveřejněny také na webových stránkách“. [9] V otázce svobodného přístupu k informacím je nejčastěji diskutována povinnost zveřejňovat výroční zprávu. Zákon v §10 odstavci 3 hovoří takto: „Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do výroční zprávy může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.“[3] Jinými slovy je pro školu nejjednodušší, když výroční zprávu zveřejní na internetu, protože ji tím odpadnou zmiňované náklady spojené s pořizováním opisů a výpisů, ale také tím ušetří čas administrativních pracovníků, kteří by se museli žadateli věnovat namísto své běžné práce. Zároveň je touto formulací zákona pokryta i situace, kdy internetu využito nebude.
31
2.6.2 Autorský zákon Autorské právo při zpracovávání školního webu hraje velkou roli. Netýká se totiž jen zveřejňování studentských prací, ale jakéhokoliv textového a grafického prvku. Veškeré převzaté texty musí být správně ocitovány, nebo alespoň jasně a srozumitelně uveden původ textu. Například oblíbená rubrika napsali o nás může obsahovat převzaté texty z místních novin, ovšem s řádným odkazem na původ textů. Dalšími prvky na stránkách, které jsou mnohdy využívány v rozporu se zákonem, jsou různé fotografie, ze kterých jsou sestaveny části stránek. Většinou to bývá fotografie školy na úvodní stránce, popřípadě v hlavičce stránky. Pokud si autor – webmaster fotografii nepořídil sám, ale převzal ji od někoho jiného, měl by opět uvést kdo je autorem. Vhodným místem pro tyto informace je část stránek obvykle nazývána „o webu“, kde je možné rozepsat i další detaily. Například složení redakční rady, odpovědnost redaktorů za jednotlivé rubriky, způsob, jak jsou stránky připravovány, včetně kontaktů na webmastera, správce serveru, šéfredaktora a další odpovědné osoby. Další částí stránek, kde můžeme narazit na problémy s autorským zákonem, jsou výtvory studentů. Ať už se jedná o naskenované obrázky, vyfotografované výtvory, literární texty nebo audiovizuální nahrávky. Takováto díla jsou na web umisťována většinou ze dvou prostých důvodů. Škola se chce pochlubit, jak má šikovné studenty anebo jsou díla inspirací pro další ročníky. Například ve výtvarné výchově lze pomocí ukázek usnadnit výklad probírané techniky. „(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo: … c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.“… „§ 35 Užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního.
32
… (2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).“ [18] Z uvedených částí vyplývá, že vše, co studenti vytvoří v rámci výuky, ať už se jedná o domácí či školní práce, lze považovat za školní dílo. Školní dílo lze tedy na internetu prezentovat za účelem inspirace pro ostatní studenty, vždy však s uvedením jména autora. Tvůrci webu se tedy nemusejí obávat, pokud umístí na internet práce studentů – zákon tím neporušují. 2.6.3 Ochrana soukromí V dnešní době teroristických útoků a pedofilů není možné jen tak zveřejnit fotografie se jmény uvedenými v popisku. Jak už bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, je potřeba studenty chránit před nebezpečím ze strany narušených jedinců. Ondřej Neumajer ve své knize popisuje případ s pedofilem. Dalším podobné případy není zapotřebí rozepisovat – bezpečnostní riziko je zde zřejmé. Další podstatný problém může nastat se souhlasem vyfotografovaných osob. Ne každý se rád fotí a ještě méně lidí chce, aby jejich fotografie byly dostupné komukoliv. Bez souhlasu fotografovaných osob se žádná fotka nesmí nikde zobrazit. A proto je důležité rozmýšlet jaké fotografie na internet umístit. „(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství.
33
Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.“[19] Odstavec tři jinými slovy říká, že je možné pořizovat fotografie ze školních akcí a použít je na webu. Obsah fotografií by pak měl být ryze dokumentární a měl by být řádně okomentován. Většina problémů týkajících se fotografií na školním webu vzniká ve chvíli, kdy jsou použity fotografie, které byly pořízeny původně za zcela jiným účelem. Prakticky tedy neexistuje souhlas fotografovaných osob. Případné spory už jsou však předmětem vzájemné domluvy a v nejhorším případě soudního líčení. Nejlepším řešením takovýchto sporů je stáhnutí fotografií ze stránek a osobní omluva.
2.7 Shrnutí teoretické části Příprava školního webu je dlouhodobá a dá se říci nekonečná práce, kterou lze rozdělit do několika fází. V první přípravné fázi je potřeba si uvědomit výchozí situaci, zda je web budován zcela nově, nebo jde o radikální rekonstrukci. Při budování nového projektu je práce o něco lehčí, už jen proto, že není potřeba složitě přenášet texty mezi databázemi. Rekonstrukce stávajícího webu má zase naopak výhodu v tom, že je od zpravidla hned od začátku jasné, v čem je starý web špatný. Ve většině případů vznikají školní weby z potřeby vedení školy, které se chce nějakým způsobem prezentovat na veřejnosti. Zkušený webmaster by měl hned od začátku umět tyto požadavky korigovat tak, aby byly prezentované informace podávány způsobem, který dokáže zaujmout cílové skupiny a uspokojit tak jejich touhu po vědění. Užitečný a často navštěvovaný webu bude ten, který nabídne aktuální, praktické a zajímavé informace. Kvalitní prezentaci může sice zvládnout jeden člověk, ale mnohem lepších výsledků dosahují týmy lidí, kde se jednotlivci specializují na dílčí činnosti. Aktuální sdělení se nejrychleji dostanou na web tehdy, když je tam budou moci přidávat přímo učitelé nebo dokonce i žáci. Nejlepším řešením je tedy použití redakčního systému, který šikovný programátor společně s grafikem připraví pro optimální grafický vzhled a napojí jej na ostatní webové aplikace, jako jsou například rozvrhy, suplování nebo klasifikace systému Bakaláři.
34
V další fázi je důležité vytvořit základní sekce webu a to nejlépe tak, aby bylo později možné celou strukturu rozšiřovat a doplňovat. Velmi záleží na celkovém pojetí školního portálu, který může být záměrně rozdělen na části určené pro rodiče, studenty, učitele a ostatní. Nebo naopak může být pojatý více jako reklama. Po spuštění webu je vhodné sledovat pomocí statistiky přístupů, jaké části webů návštěvníci nejčastěji prohlížejí a podle toho stránky upravovat a vylepšovat. S příchodem nových technologií a trendů je stále co vylepšovat. Alespoň jednou za rok je nezbytné projít celý web a odstranit neaktuální informace. Jaký je současný stav několika vybraných školních webů a jaká je spokojenost studentů s weby jejich škol budu zjišťovat v praktické části.
35
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Příprava výzkumného šetření 3.1.1 Cíle výzkumného šetření Hlavním cílem výzkumu je zjistit zda nabídka informací na školním webu odpovídá poptávce studentů. Internet se dnes dostává do všech oblastí lidského konání. Na vysokých školách je již používání webu a e-mailu naprostou samozřejmostí, ovšem studenti, kteří přicházejí v prvních ročnících, mnohdy nejsou zvyklí pracovat s internetem požadovaným způsobem. Musí se novému přístupu naučit za chodu, což má často negativní důsledky. Proto se ve své práci zaměřuji výhradně na střední školy. Právě jejich absolventi mají možnost podat si přihlášku na vysokou školu a vstoupit tak do pomyslného virtuálního světa vzdělávání. Samozřejmě je zde i početná skupina studentů, kteří po dokončení střední školy vstupují přímo do pracovního procesu. I těmto mladým lidem práce s internetem může usnadnit jejich začátky samostatného života. Ať už je to při komunikaci s úřady nebo při vyhledávání práce. Způsoby, jakým střední školy připravují své studenty, aby v tomto virtuálním světě byli úspěšní, jsou různé a bohužel velmi často tristní. Cílem výzkumného šetření není nalézt chyby na jednotlivých webových projektech. Jde o analýzu náhodně vybraného vzorku internetových prezentací středních škol, která může posloužit jako základ pro analýzu celé oblasti školních webů. Tato oblast je velmi široká a pestrá. Od mateřských škol až po vysoké školy včetně veškerých jazykových škol a odborných kurzů jako jsou autoškoly. Zmapování celé oblasti by byla zajímavá a náročná práce pro celý tým odborníků z řad webdesignerů, pedagogů, psychologů a dalších specialistů. V rámci hlavního cíle jsem si stanovil dva dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je zjistit jaké části webů jsou pro studenty nejzajímavější, nejčastěji navštěvované a s jak jsou s jednotlivými částmi webů spokojeni. Druhým dílčím cílem je zjistit, zda požadované sekce školní weby obsahují či nikoliv. V čem spočívají silné a slabé stránky internetových prezentací škol. Výsledky obou cílů budou porovnány, aby bylo možné zjistit, nakolik jsou školní weby pro studenty užitečné. Dalším výstupem praktického výzkumu by mělo být 36
zjištění, na co se zaměřit při přípravě školních webů. Jaké části webů má smysl vylepšovat a zdokonalovat, jaké sekce pokulhávají svou kvalitou. 3.1.2 Výzkumná strategie, metody a techniky výzkumu Pro potřeby výzkumného šetření jsem zvolil kvalitativní výzkumnou strategii, která je v této oblasti nezastupitelná. Práce je zaměřena na informační hodnotu (kvalitu) školních internetových prezentací. Tedy dokumentů, které jsou založeny na principu publikování informací. Vlastní výzkumné šetření bude provedeno ve dvou fázích. V první fázi je využita technika dotazníků. Otázky v dotazníku jsou zaměřeny na obecné části webu, tak jak je doporučuje vytvořit dostupná literatura citovaná v teoretické části této práce. Cílem dotazníku je zjistit, zda tyto sekce webů mají význam pro studenty či nikoliv. Ve druhé fázi výzkumu bude vybrán vzorek středních škol z registru a poté analyzovány jejich školní weby podle 29 kriterií, která jsou rozepsána do dílčích otázek. 3.1.3 Charakteristika respondentů Respondenty budou studenti středních škol, jelikož zastupují největší část cílové skupiny, na kterou je školní web zaměřen. Jedná se tedy o mladé lidi převážně ve věku od 15 do 19 let, kteří s počítačem a internetem mohou být v každodenním kontaktu. Mezi respondenty se mohou objevit i mladší studenti z nižších ročníků osmiletých a šestiletých gymnázií.
Dotazník bude distribuován do škol
s maturitními obory, jelikož lze předpokládat, že student s maturitou bude ve svém budoucím životě internet hojně využívat. Ať už při studiu na další škole, nebo při zaměstnání. Případně při hledání práce nebo komunikaci s úřady. 3.1.4 Popis analyzovaných dokumentů Analyzovanými dokumenty budou webové prezentace jednotlivých škol aktuálně dostupné na internetu. Při výběru webů je jedinou podmínkou, aby web prezentoval střední školu s maturitními obory. To zda je web propojen s dalšími institucemi, jako jsou například vyšší odborné školy, je jednou součástí předmětu zkoumání. Konkrétně kritéria představení školy.
37
3.2 Realizace výzkumného šetření 3.2.1 Dotazníkové šetření Dotazník byl sestaven tak, aby studenti mohli na první část otázek odpovídat pouze ano, ne. Ve druhé části vyjadřovali své souhlasné stanovisko. V další části měli za úkol vybírat z nabídnutých položek a podstatnou část dotazníku pak tvořily otázky, u kterých je požadováno hodnocení na stupnici od 1 do 5, které studenti důvěrně znají ze školního prostředí. 1 (výborně) znamená naprostou spokojenost s dotazovanou položkou v dotazníku a 5 (nedostatečně) vyjadřuje, že o dané položce není na školním webu ani zmínka. Forma dotazníku byla řešena pomocí webové aplikace GoogleDocs, která umožňuje sestavení formuláře a jeho následné publikování na veřejně dostupné internetové adrese. Sběr dat je pak průběžně oznamován na e-mailovou adresu, kam při každém vyplnění dotazníku přijde příslušná notifikace. Tato webová aplikace nabízí i automatické shrnutí dotazníku, které ovšem nelze po formální stránce použít, jelikož nedovoluje žádné grafické úpravy. Distribuce dotazníku byla řešena pomocí internetových komunikačních kanálů. Pro
snadnější
přístup
k dotazníku
byla
vytvořena
internetová
adresa
http://dotaznik.oneminute.cz, která uživatele automaticky přesměrovala na složitou adresu vytvořenou aplikací GoogleDocs. Tuto odkazující adresu jsem rozeslal svým kolegům – učitelům informatiky z různých středních škol a také dalším učitelům a ředitelům škol. Jejich e-mailové adresy jsem získal z webových stránek, na které jsem se dostal pomocí registru škol MŠMT dostupného na internetové adrese http://rejskol.msmt.cz/. Každý student byl automaticky po vyplnění dotazníku požádán, aby jej předal svým kamarádům a kolegům. Další cesta, kterou se dotazník dostal k respondentům, bylo zveřejnění článku s odkazem na stránkách jedné ze zkoumaných škol (www.gymnp.cz). Aby se dotazník dostal i mezi studenty, kteří na internetu hledají spíše zábavu než vzdělání, byl odkaz šířen i mezi uživateli komunitního webu Facebook.com. Dotazník byl tedy vyplňován pouze respondentem, bez přítomnosti výzkumníka. Případné
dotazy
bylo
možné
zasílat
[email protected].
38
na
moji
e-mailovou
adresu
3.2.1.1 Výzkumné otázky V úvodu dotazníky jsou tři otázky, kde respondenti vyplní pouze název školy, internetovou adresu školního webu a ročník, který navštěvují. 1) Název školy 2) Internetová adresa školního webu 3) Ročník Samotný výzkum pak začíná od čtvrté otázky. Na otázky 4-11 respondenti odpovídali pouze ano – ne. 4) Zajímáte se o aktuální dění ve škole? 5) Navštěvujete školní web každý den? 6) Sledujete na webu změny v rozvrhu (suplování)? 7) Využíváte rozvrhy hodin učitelů? 8) Využíváte rozvrhy hodin učeben? 9) Využíváte seznamů tříd? 10) Hledáte na webu podklady k právě probíraným tématům? 11) Zajímáte se o výměnné pobyty v zahraničí? Na otázky 12-15 odpovídali respondenti vybráním stupně souhlasu či nesouhlasu na stupnici: „souhlasím – spíše souhlasím – nevím – spíše nesouhlasím – nesouhlasím“. 12) Jste spokojeni s celkovým obsahem internetových stránek školy, kterou navštěvujete? 13) Pomohly vám informace ze školního webu při přípravě na přijímací řízení? 14) Pomohly vám stránky při nástupu do školy? 15) Pomáhají vám stránky v průběhu vašeho studia? U otázek 16 a 17 vybírali více možností z nabídnutých položek. 16) PRŮBĚH STUDIA: Jaké informace obvykle hledáte? 17) Které z následujících informací o svých učitelích využíváte? V posledních patnácti otázkách respondenti hodnotili dotazované oblasti na stupnici od 1 do 5, kde 1 znamená dobře zpracovanou část a 5 nepoužitelnou nebo zcela chybějící část webu. 18) Organizace školního roku (Kalendář, harmonogram, plán akcí) 19) Aktuality, novinky (forma článků) 20) Nabídka zájmových kroužků, kurzů nad rámec výuky 21) Historie školy 22) Profil absolventa, zaměření školy
39
23) Informace o přijímacím řízení (podmínky, ukázky testů, výsledky, atp) 24) Výsledky srovnávacích testů (SCIO, KALIBRO) 25) Náplně předmětů (sylaby), tematické plány 26) Podklady na podporu studia 27) Ukázky písemných prací, testů 28) Výměnné pobyty 29) Projekty, granty 30) Soutěže 31) Vlastní soutěže 32) Výkladní skříň - díla studentů Otázky byly sestaveny tak, aby studentům vyplňování nezabralo více než 5 minut a při rozhodování nad výběrem odpovědi mohli reagovat rychle. Ukázka dotazníku je přiložena – příloha č.1. 3.2.2 Analýza dokumentů Při přípravě analýzy školních webů jsem se zpočátku potýkal s problémem subjektivního pohledu. Otázku sestavení dostatečně objektivních kritérií za mne vyřešil Ondřej Neumajer, kterého lze považovat za průkopníka a pomyslného „guru“ v oblasti školního webu. „PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D. je lektor ICT a konzultant vzdělávání. Působil několik let jako zástupce ředitele na velké pražské škole (ZŠ a MŠ ANGEL v Praze 12, pozn. autora), snažící se uplatnit moderní inovativní metody vyučování. Stál u zrodu Jednoty školských informatiků, kde zastával pozici místopředsedy. Je autorem a původním garantem vzdělávacího modulu školení Publikování na Internetu v rámci Státní informační politiky ve vzdělávání. Napsal knihu Budujeme školní web a vytvořil návaznou aktivitu Náležitosti školního webu autoevaluační asistent. V letech 2004 až 2007 pracoval na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy, kde se snažil ovlivnit realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání odklonem od původních principů vykutáleného projektu Internet do škol.“[20] Náležitosti školního webu - autoevaluační asistent má dvě základní části. Tou první je dokument (příloha č. 3), který obsahuje podrobný popis jednotlivých kritérií, jejich bodové ohodnocení a na závěr výsledky a doporučení. Druhou částí je webová aplikace, která usnadňuje celý proces autoevaluace a výsledky rozšiřuje o silné a slabé stránky.
40
Petr Chlebek, lektor kurzů na využití informačních technologií, který mimo jiné spolupracuje v Národním institutu dalšího vzdělávání, v recenzi na svém webu o tomto projektu píše: „Mé první pochyby o hlavní záludnosti autoevaluací v podobě příliš subjektivního posuzování brzy zmizely. Jednotlivé otázky jsou totiž tak cílené a adresné, že na ně odpověď na hodnoceném webu je, nebo není. Proto je výsledek poměrně objektivní, záleží především na tom, zda posuzovatel otázkám rozumí. Aby věděl, na co vlastně reaguje. Hlavní význam autoevaluačního přístupu je v odpovědích autorovi webu. Na základě zjištění může svoji práci upravovat tak, aby stránky odpovídaly požadavkům veřejnosti i školy samotné. Smysl asistenta není v tom, aby si někdo klepal uznale na rameno, ale aby měl v ruce nástroj pro souhrnný pohled.“ [21] Autoevaluační asistent je určen primárně pro sebereflexi autorů, ovšem základní sestavení kritérií je použitelné i pro hodnocení „z druhé strany“ – z pohledu uživatele. I sám Neumajer usiluje o to, „aby se zvolená kritéria stala vodítkem pro subjekty, které pořádají soutěže v tvorbě školních webů“.“[Příloha č.3] Zvolený způsob analýzy školních prezentací je zaměřen na kvalitu webu, přičemž řeší pouze zda stránky obsahují dotazované sekce, nikoliv kvalitu jejich zpracování. 3.2.2.1 Kritéria hodnocení školních webů a výzkumné otázky Pět tematicky zaměřených sekcí (Obsah a poskytované informace, Publikování na Internetu, Webdesign, Bezpečnost a legislativa, Bonus a penalizace) rozpracovaných do konkrétních kritérií se týká obsahu a provedení webových stránek školy a zároveň nastavení procesů, které dlouhodobě zajistí funkčnost webu a validitu podávaných informací.“ [22] K dosažení co nejvyšší míry objektivity jsem jednotlivé sekce a kritéria rozpracoval na konkrétní otázky, na které bylo možné po prozkoumání jednotlivých webů odpovědět pouze ano nebo ne a podle toho poté přidělit příslušný počet bodů. Každý web byl analyzován po dobu 15-45 minut, v závislosti na rozsahu. Pokud nebylo možné během této doby najít požadované informace, bylo konstatováno, že je web neobsahuje. I to je ve své podstatě jedna ze sledovaných kvalit webu - rychlost a dostupnost informací.
41
1. Obsah a poskytované informace 1.1. Kontaktní informace na titulní stránce a) Obsahuje úvodní stránka přesný název školy? b) Je na úvodní stránce celá poštovní adresa školy? c) Je v hlavním menu odkaz na kontakty? d) Je na hlavní stránce nebo na stránce s kontakty IČ a RED_IZO? e) Obsahuje úvodní stránka e-mail a telefon do školy? 1.2. Představení školy a) Je definována velikost školy (počet žáků a tříd)? b) Je popsáno zaměření školy? c) Jsou uvedeny studijní obory? d) Je na stránkách historie školy (kronika)? e) Jsou rozepsány bližší informace o vedení školy? 1.3. Školní vzdělávací program a) Je na stránkách k dispozici plné znění ŠVP? b) Jsou popsány výchovné a vzdělávací strategie? c) Jsou dostupné učební plány? d) Jsou dostupné osnovy jednotlivých předmětů? e) Jsou k dispozici pravidla hodnocení studentů? 1.4. Důležité termíny školního roku, plán akcí a) Jsou odkazy na informace o nejbližších plánovaných akcích na hlavní stránce? b) Obsahují stránky chronologicky řazený seznam akcí? c) Umožňují stránky zobrazení podrobností o jednotlivých akcích? d) Jsou akce a události nějak rozlišeny? (více seznamů – rozepsané prázdniny, rodičovské schůzky, plesy atp.) e) Jsou stránky průběžně aktualizovány? (nebo jen seznam akcí ze začátku školního roku) 1.5. Výsledky hodnocení školy a) Je dostupná poslední inspekční zpráva v plném znění? b) Jsou prezentovány výsledky srovnávacích testů? (SCIO, KALIBRO) c) Jsou publikovány informace o uplatnění absolventů? d) Jsou uvedeny odkazy nebo fragmenty inspekční zprávy (závěry, komentáře)? e) Jsou na webu uvedeny podobné informace bez zřejmého původu? 1.6. Studentské práce a) Publikují studenti na školním webu své texty (literární díla)? b) Jsou na webu naskenované obrázky nebo grafické výtvory studentů? c) Jsou na webu fotografie, hudba nebo video od studentů nebo o studentech? d) Je na stránkách odkaz na školní časopis? e) Jsou na stránkách uvedeny úspěchy studentů ve školních soutěžích?
42
1.7. Fotografie a) Jsou fotografie provázány s texty? b) Je fotogalerie přehledně řazena (abecedně nebo chronologicky)? c) Lze fotogalerii jednoduše a intuitivně ovládat? d) Jsou fotografie v dostatečné kvalitě pro web (nejsou rozmazané, příliš tmavé atp)? e) Jsou fotky „živé“ (nejsou na nich prázdné učebny)? 1.8. Komunikace, interaktivita a zpětná vazba a) Nabízí stránky přímou komunikaci s učiteli (e-mailové adresy, ICQ, Skype, facebook atp.)? b) Je součástí stránek návštěvní kniha nebo kniha přání a stížností? c) Jsou na stránkách ankety nebo jiná hlasování? d) Je na stránkách odkaz na diskusní fórum nebo odpovědnu? e) Je na stránkách přímý formulář na posílání dotazů, mailů? 1.9. Přihlášení k odběru informací a) Nabízí web vlastní RSS kanál nebo google gadget? (3) b) Je na webu informace o možnosti přijímat novinky mailem? (2) 2. Publikování na internetu 2.1. Publikování obsahu a) Je evidentní, kdo je autorem jednotlivých textů? (2) b) Je na stránkách přímý (neskrytý) odkaz do RS? (1) c) Jsou všechny texty editovatelné v RS? (2) 2.2. Redakční rada a) Jsou na stránkách podrobnosti o redakčním týmu? (2) b) Obsahují stránky seznam autorů? (1) c) Lze rozlišit články od učitelů (oficiální texty) od studentských? (2) 2.3. Aktualizace a zařazování novinek a) Je na úvodní stránce výpis nových článků? (2) b) Je u každého článku datum vložení? (2) c) Odkazují stránky na suplování (aplikaci z Bakalářů nebo ŠkolyOnline)? (1) 2.4. Frekvence revizí a validita informací a) Obsahují stránky články z posledních dní? (3) b) Jsou na stránkách informace zveřejněné na začátku šk. roku, které jsou platné po celý rok? (2) 3. Webdesign 3.1. Použitelnost a) Je navigace pro celý web jednotná? b) Je uspořádání webu rychle pochopitelné? c) Je součástí tzv. mapa webu? d) Je vždy zřejmé, v jaké části webu se uživatel nachází? e) Je navigace graficky zpracovaná?
43
3.2. Přístupnost a) Je validace HTML dle W3C s drobnými chybičkami jinak v pořádku? b) Je validace HTML dle W3C na 100% v pořádku? c) Zobrazují se stránky stejně v různých prohlížečích (IE, FF, Opera, Chrome)? d) Jsou stránky po vypnutí CSS srozumitelné a přístupné? e) Mají obrázky alternativní popisky? 4. Bezpečnost a legislativa 4.1. Bezpečnost a) Nejsou na webu rodná čísla, data narození ani adresy studentů? (2) b) Nemají popisky fotografií jména vyobrazených studentů? (2) c) Nesměřují některé odkazy na stránky s rasistickým, násilným nebo sexuálním obsahem? (1) 4.2. Autorské právo a) Je u studentských prací uveden autor? (2) b) Na webu není nic, co by potřebovalo souhlas autora? (2) c) Jsou na webu volně dostupné grafické prvky (cliparty)? (1) 4.3. Svobodný přístup k informacím a) Jsou zveřejňovány dotazy žadatelů, dle zákona 106/1999 Sb.? (2) b) Je zřejmá adresa elektronické podatelny? (1) c) Dokumenty jsou v běžně dostupných formátech? (1) d) Dokumenty jsou v otevřených formátech (html, rtf,…)? (1) 5. Bonus a penalizace 5.1. Nefunkční odkazy a) Obsahuje web nefunkční odkazy? (-5) 5.2. Nedokončené stránky a) Jsou součástí webu stránky nedokončené (obsahující nápisy typu „připravujeme“ nebo „v rekonstrukci“)? (-5) 5.3. Indexace ve vyhledávačích a) Po zadání typu školy (Gymnázium nebo Střední škola) a názvu města (Např.: Nová Paka) do vyhledávačů Google a Seznam jsou stránky školy mezi prvními pěti výsledky? (5) 5.4. Přístup do informačního systému a) Mají rodiče nebo studenti přístup do informačního systému (Klasifikace, Žákovská knížka)? (5) 5.5. Doména a) Mají stránky vlastní doménu II. řádu (např.: www.gymnp.cz)? (2) b) Je adresa logická – snadno zapamatovatelná? (1) 5.6. Reklama a) Obsahují stránky reklamu na produkty, které nesouvisejí se vzděláváním? (-3)
44
5.7. Rušivé elementy a) Obsahují stránky rušivé elementy (blikající animace, vyskakovací okna)? (-3) 5.8. Regionální pospolitost a) Jsou na stránkách odkazy na zřizovatele, a další související organizace? (3) 5.9. E-learning a) Nabízejí stránky studijní materiály v interaktivní podobě? (3) 5.10. Cizojazyčné verze a) Jsou stránky ve více jazykových verzích? (3) 5.11. Modulární systém a) Jsou součástí stránek moduly RS (anketa, kalendář, …)? (3) Za každou kladnou odpověď je připsán jeden bod, není-li v závorce uvedeno jinak. Rozložení bodů k příslušnému hodnocení je záměrně shodné tabulkou v příloze č.3 – Náležitosti školního webu. Díky stejnému hodnocení lze výsledky této analýzy kdykoliv porovnat s autoevalucí nebo jiným podobným průzkumem, který vychází ze stejných kritérií. V první části výsledků je bodové hodnocení, podle stanovených kritérií, které je rozděleno na následující škále: Body
Stručný popis
< 30
Bylo by vhodné vybudovat nový web
30 – 49
Školní web k přepracování
50 – 69
Užitečný školní web
70 – 89
Dobrý školní web
90 – 115
Kandidát na ocenění
Tabulka 1 – Bodové hodnocení Součástí hodnocení je také stručný slovní komentář, obsahující různá doporučení na vylepšení. V poslední části výsledků je vyzdvihnutí silných a slabých stránek. Ukázku výsledků autoevaluace vlastního projektu – web Gymnázia a Střední pedagogické školy v Nové Pace – přikládám jakou přílohu číslo 4.
45
3.3 Interpretace získaných údajů 3.3.1 Výsledky z dotazníkového šetření Dotazník byl na webu dostupný od 23. března 2009 až do 6. dubna 2009 a díky systému distribuce popsaném v kapitole 3.2 vznikl náhodný vzorek čítající celkem 157 respondentů ze 22 škol. Pomocí prvních třech rozlišovacích otázek bylo možné roztřídit data podle jednotlivých škol. Podrobný přehled uvádím v tabulce. Název školy
Doména
Anglické Gymnázium SOŠ a VOŠ, Pardubice
www.agys.cz
18
AHOL Střední odborná škola, s.r.o. Ostrava - Vítkovice www.ahol.cz
1
Biskupské gymnázium, Ostrava
www.b-g.cz
1
Českoslovanská akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše, střední odborná škola, Praha 2
www.cao8.cz
2
www.gfxs.cz www.glouny.cz www.gpisnicka.cz www.gybu.cz www.gymnp.cz www.gym-orlova.cz www.gymstola.cz www.gymtrebon.cz www.heroldovysady.cz
11 1 1 1 38 1 1 1 28
www.hssilherovice.cz
1
www.chemgym.cz
13
www.isso.cz
1
www.oao.cz
3
Gymnázium F.X.Šaldy, Liberec Gymnázium V. Hlavatého, Louny Gymnázium Písnická, Praha Gymnázium Budějovická, Praha Gymnázium a SOŠPg, Nová Paka Gymnázium Orlová Gymnázium Nad Štolou, Praha Gymnázium Třeboň Obchodní akademie Heroldovy sady, Praha 10 Střední škola hotelnictví, gastronomie a služeb, Šilheřovice Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium, Ostrava - Zábřeh Obchodní akademie, Hořice Obchodní akademie a vyšší odborná škola sociální, Ostrava-Mariánské Hory 9
První soukromé jazykové gymnázium v Hradci Králové www.psjg-hk.cz Střední lesnická škola v Hranicích
www.slshranice.cz
SPŠ stavební, Ostrava-Zábřeh SŠ Teleinformatiky, Ostrava VOŠ a SPŠ Jičín, Pod Koželuhy 100
www.stav-ova.cz www.telskol.cz www.vos-sps-jicin.cz celkem
Tabulka 3 Přehled rozložení respondentů v jednotlivých školách
46
Počet
1 1 2 1 29 157
Čtvrtá otázka zjišťovala, zda se studenti zajímají o aktuální dění ve škole a otázka pátá sledovala, zda studenti navštěvují školní web každý den. Téměř 80% studentů se o aktuální dění zajímá a dvě třetiny studentů sledují školní web každý den. Dobrou zprávou tedy je, že školní web má smysl, své čtenáře si najde. Přesná čísla uvádím v tabulce 2. 4) Zajímáte se o aktuální dění ve škole? 5) Navštěvujete školní web každý den? 6) Sledujete na webu změny v rozvrhu (suplování)? 7) Využíváte rozvrhy hodin učitelů? 8) Využíváte rozvrhy hodin učeben? 9) Využíváte seznamů tříd? 10) Hledáte na webu podklady k právě probíraným tématům? 11) Zajímáte se o výměnné pobyty v zahraničí?
ANO 124 79,0% 93 59,2%
NE 33 21,0% 64 40,8%
146
93,0%
11
7,0%
43 55 35
27,4% 35,0% 22,3%
114 102 122
72,6% 65,0% 77,7%
122
77,7%
35
22,3%
68
43,3%
89
56,7%
Tabulka 4 – získaná data z dotazníkového šetření, otázky 4-11 Otázky 7,8,9 zjišťovaly, pro kolik studentů jsou užitečné rozvrhy hodin učitelů, tříd a učeben. Na mnoha školách je využívána aplikace systému bakaláři, ovšem její praktické využití má přínos zhruba pouze pro třetinu uživatelů. Otázka 10 se dotazovala obecně na přístup studentů k podkladům pro výuku. Předpoklad, že studenti hledají informace o probíraném učivu, byl potvrzen téměř
12) Jste spokojeni s celkovým obsahem internetových stránek školy, kterou navštěvujete? 13) Pomohly vám informace ze školního webu při přípravě na přijímací řízení? 14) Pomohly vám stránky při nástupu do školy? 15) Pomáhají vám stránky v průběhu vašeho studia?
68
67
7
43,31% 42,68% 4,46% 59
21
39
nesouhlasím
spíše nesouhlasím
nevím
souhlasím
spíše souhlasím
na 80%.
14
1
8,92%
0,64%
21
17
37,58% 13,38% 24,84% 13,38% 10,83% 38
32
36
26
25
24,20% 20,38% 22,93% 16,56% 15,92% 47
53
19
21
17
29,94% 33,76% 12,10% 13,38% 10,83%
Tabulka 5 získaná data z dotazníkového šetření, otázky 12-15
47
Velmi pozitivním výsledkem je zjištění, zjišt že přes 80% respondentů je více či méně spokojeno s obsahem školního webu. Dokládají to i odpovědi odpov di na další tři t otázky, kde se studenti více přikláněli p k názoru, že jim stránky v jejich setkávání se školou pomáhají. 16) PRŮBĚH STUDIA: Jaké informace obvykle hledáte? profily učitelů
15
seznamy tříd
10
fotografie
73
podklady pro výuku
33
aktuální dění
64
harmonogram školního roku
71
jídelní lístek
62
rozvrhy tříd
54
změny v rozvrhu
150 0
50
100
150
200
ení, otázka otázk 16 Graf 1 - získaná data z dotazníkového šetření, Z odpovědí dí na otázku šestnáctou můžeme m sestavit pomyslnýý žebříček žebř nejčastěji hledaných informací na webu. 1. 2. 3. 4. 5.
Změny v rozvrhu Fotografie Harmonogram školního roku Aktuální dění Jídelní lístek
Tento výsledek považuji za velmi podstatný pro další práci na svých projektech. Dá se říci, íci, že tento přehled př určuje pořadí adí priorit, pro postupné zlepšování webu. V následujícím grafu jsou znázorněny znázorn ny informace, které je možné zveřejnit zve o jednotlivých učitelích. itelích. Odpovědi Odpov studentů ukazují, o jaké informace by měli m zájem.
48
17) Které z následujícíh informací o svých učitelích využíváte? osobní informace
8
publikační činnost
18
profesní životopis
8
aprobace
23
Kabinet
89
Facebook
12
ICQ nebo skype
17
telefon
28
e-mailová adresa
130 0
50
100
150
Graf 2 - získaná data z dotazníkového šetření, ení, otázka otázk 17 Komunikace s učiteli čiteli e-mailem e nebo osobně jasně vítězí ězí nad ostatními komunikačními ními kanály. Žádná z položek však nezůstala stala bez zájmu, a tak je spíše na učitelích, jaké informace se rozhodnou o sobě sob zveřejnit. ejnit. Otevřenost Otev vůči studentům m projevil i sám ministr školství Ondřej Ond ej Liška, který si založil svůj sv profil na Facebooku. Výsledné odpovědi ědi na otázky 18-32 18 předkládám edkládám zpracované jak v tabulce, tak formou sloupcového grafu. g 100% 80% 60% 40% 20% 0% 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 1
2
3
4
5
Graf 3 - získaná data z dotazníkového šetření, otázkyy 18-32 18
49
Z grafu 3 je zřejmé, že mezi nejlépe hodnocené části webu patří Organizace školního roku, Aktuality ale i Historie školy. Dále pak lepší známky dostaly Informace o přijímacím řízení a informace o soutěžích a projektech, grantech. Naopak nejhůř hodnocené jsou ukázky písemných prací a nabídky zájmových kroužků, kurzů.
18) Organizace školního roku (Kalendář, harmonogram, plán akcí)
1
2
3
4
5
43
74
32
4
4
2,5% 12 7,6%
2,5% 5 3,2%
27,4% 47,1% 20,4% 45 64 31 28,7% 40,8% 19,7%
19) Aktuality, novinky (forma článků)
16 37 49 28 27 20) Nabídka zájmových kroužků, kurzů nad rámec výuky 10,2% 23,6% 31,2% 17,8% 17,2% 56 49 38 6 8 35,7% 31,2% 24,2% 3,8% 5,1% 21) Historie školy 35 51 45 18 8 22,3% 32,5% 28,7% 11,5% 5,1% 22) Profil absolventa, zaměření školy 52
23) Informace o přijímacím řízení (podmínky, ukázky testů, výsledky, atp)
50
40
33,1% 31,8% 25,5% 18
24) Výsledky srovnávacích testů (SCIO, KALIBRO)
37
45
9
6
5,7%
3,8%
21
36
11,5% 23,6% 28,7% 13,4% 22,9%
25) Náplně předmětů (sylaby), tematické plány 26) Podklady na podporu studia 27) Ukázky písemných prací, testů 28) Výměnné pobyty 29) Projekty, granty 30) Soutěže 31) Vlastní soutěže 32) Výkladní skříň - díla studentů
20
46
53
19
19
12,7% 32 20,4% 17 10,8% 28 17,8% 52 33,1% 52 33,1% 64 40,8% 32 20,4%
29,3% 44 28,0% 25 15,9% 36 22,9% 49 31,2% 52 33,1% 42 26,8% 44 28,0%
33,8% 46 29,3% 33 21,0% 43 27,4% 35 22,3% 33 21,0% 26 16,6% 40 25,5%
12,1% 17 10,8% 28 17,8% 24 15,3% 14 8,9% 11 7,0% 13 8,3% 26 16,6%
12,1% 18 11,5% 54 34,4% 26 16,6% 7 4,5% 9 5,7% 12 7,6% 15 9,6%
Tabulka 6 získaná data z dotazníkového šetření, otázky 18-32 Ve školním prostředí nám charakter jednotlivých hodnocení nejlépe osvětlí průměrná známka.
50
18) Organizace školního roku (Kalendář, harmonogram, plán akcí) 19) Aktuality, novinky (forma článků) 20) Nabídka zájmových kroužků, kurzů nad rámec výuky 21) Historie školy 22) Profil absolventa, zaměření školy 23) Informace o přijímacím řízení (podmínky, ukázky testů, výsledky, atp) 24) Výsledky srovnávacích testů (SCIO, KALIBRO) 25) Náplně předmětů (sylaby), tématické plány 26) Podklady na podporu studia 27) Ukázky písemných prací, testů 28) Výměnné pobyty 29) Projekty, granty 30) Soutěže 31) Vlastní soutěže 32) Výkladní skříň - díla studentů
2,06 2,16 3,08 2,11 2,45 2,15 3,13 2,82 2,65 3,49 2,90 2,20 2,19 2,15 2,67
Tabulka 7 průměrná známka jednotlivých kategorií, otázky 18-32 S politováním lze konstatovat, že žádná část školních webu není výborná. Zároveň je potřeba také zdůraznit, že ani jedna z hodnocených částí školních stránek u studentů zcela nepropadla. Tento přehled opět dává možnost webmasterům sestavit si priority a postupně pracovat na zlepšení. Ve druhé fázi výzkumu se podíváme na to, zda jsou dotčené sekce školních stránek v obvyklé nabídce webů.
51
3.3.2 Výsledky analýzy webů web
Bodové hodnocení školních webů Získané body www.spsstavhk.cz
44
www.spsch.cz
52
www.spse.dobruska.cz
47
www.sousluka.cz
38
www.oahs.cz
42
www.oadusni.cz www.libverdadc.cz
48 28
www.isspolygr.cz
33
www.telskol.cz
48
www.stav-ova.cz ova.cz
59
www.slshranice.cz
47
www.psjg-hk.cz hk.cz
47
www.oao.cz
59
www.isso.cz
39
www.hssilherovice.cz
46
www.gymtrebon.cz
63
www.gymstola.cz
49
www.gym-orlova.cz orlova.cz
66
www.gybu.cz
43
www.gpisnicka.cz
53
www.b-g.cz g.cz
33
www.glouny.cz
57
www.gkolin.cz
60
www.gjp.cz
59
www.gcbrod.cz
47
www.cao8.cz
31
www.ahol.cz
44
www.vos-sps-jicin.cz jicin.cz
77
www.chemgym.cz
57
www.heroldovysady.cz
52
www.gfxs.cz
66
www.agys.cz
61
www.gymnp.cz
62
Graf 4 - získaná data z analýzy webů
52
Průměrné rné hodnocení vybraných webů web činí 50,21 bodů,, což odpovídá spodní hranici pro označení čení užitečný školní web. Podle hodnocení autoevaluačního autoevalua asistenta sestaveného O. Neumajerem, lze tedy výsledek průzkumu zkumu zhodnotit tak, že školy z vybraného vzorku to přeci p jen myslí s prostředky ředky elektronické komunikace vážně. ě. Na většině v zkoumaných webů,, se nacházejí zajímavé informace, ovšem prostor pro zlepšení je obrovský. Mezi nejsilnější jší stránky strán testovaných školních prezentací patří patř bezpečnost. 32 prezentací ntací dosáhlo plného počtu po bodů. Většina však tohoto výsledku dosáhla jen díky strategii „kdo nic nedělá, ned nic nezkazí“. V drtivé většin ětšině totiž nebyly nalezeny žádné informace, u kterých by otázka otázk bezpečnosti nosti hrála velkou roli. roli Zkrátka se tyto školy rozhodly potenciálně nebezpečné né informace nezveřejňovat. nezve
Silné a slabé stránky slabé stránky 1.1.
Kontaktní informace na titulní… 1.2. 1.3.
1.4.
Školní vzdělávací program
1.9.
2.1.
Publikování obsahu 2.2.
25 18
2 7
Fotografie
Přihlášení k odběru informací
Redakční rada
3.1.
21 29
0 24
0
29
0 11 12
4.2.
1
Použitelnost
3.2.
Přístupnost
4.1.
Bezpečnost
24 4
6 8
32 5
8
0
Graf 5 – silné a slabé stránky
53
15
0
Autorské právo
Svobodný přístup k informacím
12
1
Aktualizace a zařazování novinek
Frekvence revizí a validita informací
11
2
Studentské práce
Komunikace, interaktivita a zpětná…
4.3.
8 8 8
Výsledky hodnocení školy
1.7.
2.4.
18 4 5
Představení školy
1.6.
2.3.
1
Důležité termíny školního roku,… 1.5.
1.8.
silné stránky
27
Už při letmém pohledu na graf 5 lze identifikovat, že převažují slabé stránky. Přihlášení k odběru informací, publikování obsahu a redakční rada spolu úzce souvisí. A tento nepříznivý výsledek je způsoben především tím, že ne všechny weby využívají redakčních systémů. Přesto dokážou udržet validitu informací, díky vysoké frekvenci revizí, na dobré úrovni. Ani jeden z analyzovaných webů nebyl tzv. „zapomenutý“. Tedy že by na něm byl poslední příspěvek starší než dva roky. 3.3.3 Porovnání výsledků dotazníků a obsahové analýzy Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina studentů se zajímá o aktuální dění ve škole a mnoho z nich navštěvuje stránky každý den. Z obsahu analyzovaných webů však vyplynulo, že sdělování důležitých termínů a zařazování novinek je silnou stránkou pouze třetiny škol. Druhá třetina škol naopak v těchto kritériích neobstála. Další slabou stránkou jsou informace o školním vzdělávacím programu, kam spadají i výchovné strategie a osnovy předmětů. Jestliže však studenti v drtivé většině případů odpověděli, že se zajímají o podklady k právě probíraným tématům, pak by této sekci školního webu měla být věnována mnohem větší pozornost. Zajímavé zjištění přináší porovnání 13 otázky dotazníku (Pomohly vám informace ze školního webu při přípravě na přijímací řízení?) a kritéria 1.2 Představení školy. Přestože se jedná o průměrně až podprůměrně zpracovanou část webů, přes osmdesát studentů ze 157 se přiklánělo k pozitivnímu hodnocení. Podle výsledků hodnocení kritéria 1.8 Komunikace, interaktivita a zpětná vazba, lze konstatovat, že učitelé a vedení školy příliš veřejnou komunikaci nepodporují. Přitom odpovědi studentů na otázku 14. (Pomohly vám stránky při nástupu do školy?) ukazují, že by v začátcích potřebovali poradit. Odpovědi na otázku 18. již ukazují, že se studenti v průběhu studia se školním webem seznámí a naučí se jej využívat. Jednotlivé výsledky získané pomocí výše zmiňovaného on-line nástroje autoevaluace jsou dostupné v elektronické verzi této práce na přiloženém CD.
54
3.4 Shrnutí výsledků Z dotazníkového šetření je zřejmé, že studenti se zajímají o informace prezentované na školním webu. Statické informace, jako jsou rozvrhy, jsou pro ně zajímavé spíše na začátku školního roku. Při vyplňování dotazníků rozdalo 157 studentů v 15 otázkách (18-32) celkem 2355 známek. Průměrná známka pro všechny hodnocené sekce má hodnotu 2,55. Vyjádřeno pro školní prostředí typickým slovním hodnocením to znamená, že weby jsou podle studentů méně chvalitebné (chvályhodné), spíše dobré. Průměrný výsledek analýzy, který je jen lehce nad hranicí mezi užitečným školním webem a webem k přepracování, vypovídá spíš o horším stavu. Z výsledků obou průzkumů vyplývá, že studenti jsou spíše spokojeni s tím, co jim školní web nabízí. A školní web příliš nereflektuje požadavky studentů.
4 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Každý, kdo vytváří internetové stránky školy, by se měl zajímat o to, jak jsou využívány. Původní záměry autorů mnoha webů jsou málokdy naplněny. Nejinak je tomu v případě školních webů. Jestliže vedení školy vytváří stránky se záměrem, aby splnili jen zákonné povinnosti, pak rozhodně takový web nelze považovat za dobrý. Ke spokojenosti všech návštěvníků svých internetových stránek, by měla škola využít všech dostupných nástrojů a technik. Tato práce se snaží dát autorům ucelený přehled o tom, co všechno vybudování ideálního webu obnáší. Ovšem to je pouze jeden z mnoha kroků na dlouhé cestě za úspěšným a užitečným webem. Dobrý správce webu se o své návštěvníky zajímá, stará se o ně, vychází jim vstříc. Školní web je oproti jiným internetovým stránkám specifický tím, že zpětnou vazbu můžete kdykoliv získat třeba jen osobním rozhovorem při setkání se studenty na chodbě školy. V praktické části bylo ukázáno, jakým způsobem lze ohodnotit a zkoumat obsah školního webu. Tento způsob by měl samozřejmě mnohem větší váhu, kdyby byl proveden více výzkumníky, na více školách a s více respondenty. Avšak výstupy
55
takového průzkumy by byly příliš obecné a pro konkrétní web aplikovatelné třeba jen částečně. Proto bych doporučil každému webmasterovi nejen studovat moderní trendy, ale také zkoumat formou různých anket, nebo malých dotazníků, co si jeho čtenáři žádají. Podněty, které vzejdou od studentů, mohou být často velmi přínosné pro učitele. Pro mě osobně je tento text důležitým zlomem v mé dlouholeté práci na vlastních projektech. Díky studiu odborné literatury, zkoumání jiných webů a získání názorů od samotných studentů, jsem získal inspiraci a motivaci na další pokračování v rozjetých projektech Každému školnímu webmasterovi, bych po přečtení této práce doručil následující postup: 1. Provést autoevaluaci pomocí nástroje dostupného na stránkách O. Neumajera. 2. Sledovat (případně zavést) statistiky návštěvnosti – nejlépe GoogleAnalytics. 3. Navštívit weby ostatních škol (Hledat inspiraci a dobré nápady). 4. Nastudovat různá technická řešení (RS, LMS). 5. Nastudovat odbornou literaturu a internetové zdroje (ceskaskola.cz) a příslušné zákony. 6. Udělat průzkum mezi studenty (Zjistit co chtějí a co jim chybí na školním webu). 7. Připravit koncepci nového webu. 8. Konzultovat nastudované a vyzkoumané informace s vedením školy. 9. Vytvořit testovací verzi webu, odzkoušet ji na malém vzorku studentů (jedna třída). 10. Spustit web a pravidelně jej sledovat alespoň pomocí statistických nástrojů.
4.1 Vlastní řešení V průběhu studia na gymnáziu jsem byl požádán panem ředitelem Mgr. Pavlem Matějovským o přepracování tehdejších stránek školy. Od začátku bylo jasné, že se jedná o rozsáhlý projekt, a tak jsme společně s několika pedagogy a spolužáky vytvořili tým, jehož hlavním úkolem bylo vymyslet koncepci stránek. Vyřešit otázku formy a způsob úpravy stránek nebylo tak složité. Díky schopnému programátorovi J. Koudelkovi (dnes student ČVUT v Praze obor softwarové technologie a management) vznikl vlastní redakční systém s editorem
56
typu WYSIWYG, který vyřešil problém s vkládáním textů od učitelů neznalých jazyka HTML. Postupem času byl systém vylepšován a rozšiřován o nové funkce. Zároveň jsme však naráželi i na slepé uličky. Za největší zklamání ve své práci považuji zrušení diskusního fóra. Důvodem pro úplné odstranění bylo vulgární a urážlivé napadání studentů mezi sebou, které se i po výzvách opakovalo. Vedení školy si nepřálo, aby takovéto projevy byly součástí školní prezentace. Ta doba je již naštěstí pryč a na škole jsou noví, slušní a nadějní studenti. Druhým projektem, který považuji za nepříliš vydařený, byla snaha o zapojení studentů. Na počátku, kdy bylo potřeba naplnit stránky základními informacemi, jsme vytvořili tým zhruba 15 studentů, kteří byli zaškoleni do používání redakčního systému. Jejich úkolem bylo pomáhat především starším učitelům, kteří měli v té době s počítačovou technikou minimální zkušenosti. Tato myšlenka se příliš neujala a z původního týmu zůstal dnes jediný student a jeden učitel. Na druhou stranu má tento stav několik pozitiv. Student septimy Václav Boch, který začínal s námi spolupracovat jako žák sekundy, je dnes nadějným budoucím programátorem s ambicemi dostat se na vysokou školu se zaměřením na informatiku. I to považuji za pozitivní nepřímý výsledek své práce. Přínos pro učitele spočívá v tom, že znají jednu konkrétní osobu, na kterou se mohou obrátit s veškerými požadavky, jelikož V. Boch má dnes o celém webu komplexní přehled. Koordinátor z řad učitelů, Mgr. Marian Klapka, pak zastává roli šéfredaktora celého webu. Největším problémem od samého začátku byla otázka obsahu webu. Tehdy se začaly objevovat základní otázky, které ve své podstatě směřovaly až k napsání této diplomové práce. Když jsem se před třemi lety dostal k projektu internetových stránek základní školy (ZŠ Komenského, Nová Paka, www.zsnovapaka.cz), objevily se pro mne nové problémy a další výzvy, jak pojmout obsah webové prezentace. Hlavním požadavkem vedení školy bylo, aby stávající web ožil a byl atraktivní pro žáky i z nižších ročníků. Web pro základní školu je od začátku koncipován tak, aby si na něm našli relevantní informace rodiče, žáci i učitelé. Tomu je přizpůsobeno hlavní menu, které díky tomuto rozdělení přináší jednotlivým skupinám srozumitelné odkazy.
57
Redakci na této škole tvoří pedagogický sbor, který čas od času na rozdíl od Gymnázia pomáhá studentům, aby své texty mohli také publikovat na stránkách školy. Velmi přínosným je pak přístup ředitele školy Mgr. Milana Schlögla, který na sebe vzal roli šéfredaktora a z pozice manažera aplikoval motivační program, o kterém jsem se zmínil v kapitole 2.3.1 Poznatky získané při psaní této práce částečně již jsou nebo budou zapracovány v obou projektech školních webů. Do budoucna bych se chtěl problematice dále věnovat, zlepšit nejen své projekty ale navázat i spolupráci s O. Neumajerem, kterého jsem v práci mnohokrát citoval. Na internetové adrese www.gymnp.cz se nachází webová prezentace Gymnázia a Střední pedagogické školy v Nové Pace. Tyto stránky spravuji již sedmým rokem. V příštím roce škola oslaví 100. výročí a k tomuto významnému jubileu bych ji rád věnoval nové stránky, které budou vycházet z právě nabytých poznatků.
58
CITOVANÁ LITERATURA [1]
Anja Balanskat, Roger Blamire. ICT IN SCHOOLS: TRENDS, INNOVATIONS AND ISSUES IN 2006-2007. [Online] European Schoolnet. [Citace: 15. 12 2008.] Přístup z Internetu: URL:http://resources.eun.org/insight/ICT_%20in%20_schools_20067_final4.pdf.
[2]
Neumajer, Ondřej. Budujeme školní web. Brno : CP Books, a.s., 2005. ISBN 80-251-0612-8.
[3]
Sbírka zákonů 561/2004: Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) . [s.l.] : [s.n.], 2004.
[4]
Demos, Martin. Tvorba internetových stránek pomocí HTML, CSS a JavaScriptu. Kralice na Hané : Computer Media s.r.o., 2005. 80-86686-396.
[5]
Redakční systémy. [Online] [Citace: 12. 3 2009.] Přístup z Internetu: URL:http://www.redakcni-systemy.com/.
[6]
Špinar, David. H1.cz : Přístupná navigace webu. H1.cz. [Online] 3. 10 2006. [Citace: 9. 3 2009.] Přístup z Internetu: URL:http://www.h1.cz/fol/2006/pristupna-navigace.
[7]
Fanta Petr, Květoň Viktor. Efektivní využívání informačních a komunikačních technologií nejen pro projektové manažery. Praha : IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., 2008. 978-80-86684-51-2.
[8]
O aplikaci. Škola OnLine. [Online] [Citace: 24. 3 2009.] Přístup z Internetu: URL:http://www.skolaonline.cz/katedra/Oaplikaci/tabid/96/Default.aspx.
[9]
Neumajer, Ondřej. Aktualizovaná kapitola Svobodný přístup k informacím na základě novelizace zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím z roku 2006. [Online] [Citace: 12. 3 2009.] Přístup z Internetu: URL:http://ondrej.neumajer.cz/download/budujeme-skolni-web-svobodnypristup.pdf
[10] Wikipedia. GNU General Public License - Wikipedie, otevřená encyklopedie. Wikipedia. [Online] [Citace: 27. 2 2009.] Přístup z Internetu: URL:http://cs.wikipedia.org/wiki/GNU_General_Public_License.
59
[11] Wikipedia. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [Online] [Citace: 16. 2 2009.] Přístup z Internetu: URL:http://cs.wikipedia.org/wiki/WYSIWYG. [12] Polzer Jan. Drupal Podrobný průvodce tvrobou a správou webů. Brno: Computer Press, a.s., 2008, ISBN 978-80-251-1946-4. [13] Zounek Jiří, Kříž Rostislav, Kunzoá Zuzana. Internet nejen pro studenty. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003, ISBN 80-247-0570-2 [14] Ullman Larry. PHP a MySQL. Brno: Computer Press, a.s., 2004, ISBN 80251-0063-4 [15] Obhlídal Petr. Analýza a návrh informačního systému ZŠ Hradec nad Svitavou. Brno: Fakulta informatiky Masarykova Univerzita, 2008, Přístup z Internetu: URL: http://is.muni.cz/th/143362/fi_b/bc_hotovo.pdf [16] MAREŠ, Jan, et al. Do jaké míry lze využít internetovou prezentaci školy jako zrcadlo sociálního klimatu školy?. . In JEŽEK, Stanislav. PSYCHOSOCIÁLNÍ KLIMA ŠKOLY III.. Brno : MSD s.r.o., 2005. 3. EMPIRICKÉ STUDIE. s. 130-154. Přístup z Internetu: URL::
. ISBN 80-86633-45-4. [17] Sbírka zákonů 106/1999: Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) . [s.l.] : [s.n.], 2004. [18] Sbírka zákonů 121/2000: Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [s.l.] : [s.n.], 2000. [19] Sbírka zákonů 40/1964: Občanský zákoník. [s.l.] : [s.n.], 2006. [20] Neumajer, Ondřej. O autorovi [Online] [Citace: 6. 4 2009.] Přístup z Internetu:URL: http://ondrej.neumajer.cz/autor.php [21] Chlebek, Petr. Náležitosti školního webu - autoevaluační asistent, Články a recenze [Online] [Citace: 6. 4 2009.] Přístup z Internetu: URL:http://chytraktim.com/clanek.php?ID=75 [22] Neumajer, Ondřej. Náležitosti školního webu - autoevaluační asistent [Online] [Citace: 6. 4 2009.] Přístup z Internetu:URL: http://ondrej.neumajer.cz/?item=nalezitosti-skolniho-webu-autoevaluacniasistent
60
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 2-1 příklad jednoduchého WYSIWYG editoru .................................. 18 Obrázek 2-2 redakční systém Drupal ................................................................ 19 Obrázek 2-3 redakční systému Joomla ............................................................. 20 Obrázek 2-4 redakční systém Wordpress .......................................................... 21 Obrázek 2-5 ukázka výpisu článků na zsnovapaka.cz ...................................... 24 Obrázek 2-6 výpis rozvrhů systému Bakaláři ................................................... 27 Obrázek 2-7 výpis změn v rozvrhu systému Bakaláři ...................................... 28 Obrázek 2-8 seznamy tříd systému Bakaláři ..................................................... 29
61
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1 - Dotazník Informační hodnota školních webů Příloha č.2 - Výsledky dotazníkového šetření Příloha č.3 - Náležitosti školního webu - autoevaluační asistent Příloha č.4 - Výsledek autoevaluace webových stránek www.gymnp.cz Příloha č.5 - Ukázka výpisu změn systému Bakaláři Příloha č.6 - Ukázka přehledu GoogleAnalytics
62
Název souboru: Adresář: Šablona:
Školní web (diplomová práce) C:\Users\Ondra\Documents C:\Users\Ondra\AppData\Roaming\Microsoft\Šablony\Normal.
dotm Název: Univerzita Hradec Králové Předmět: Autor: Ondřej Kašpar Klíčová slova: Komentáře: Datum vytvoření: 24.3.2009 7:19:00 Číslo revize: 47 Poslední uložení: 19.4.2009 22:13:00 Uložil: Ondřej Kašpar Celková doba úprav: 8 617 min. Poslední tisk: 23.4.2009 22:52:00 Jako poslední úplný tisk Počet stránek: 69 Počet slov: 16 533 (přibližně) Počet znaků: 97 545 (přibližně)
