Umisťování dětí do zařízení zajišťující denní péči o děti předškolního věku jako současný problém veřejné správy aplikovaný na obec Kanice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Umisťování dětí do zařízení zajišťující denní péči o děti předškolního věku jako současný problém veřejné správy aplikovaný na obec Kanice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D.

Brno 2011

Zuzana Kratochvilová

Poděkování Děkuji doc. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D., za ochotu při vedení, cenné rady a připomínky při vypracování mé práce. Paní ředitelce mateřské školy Letovice Ivě Širůčkové a starostovi obce Kanice panu Ing. Vladimíru Kalivodovi za poskytnuté informace a spolupráci.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci na téma „Umisťování dětí do zařízení zajišťující denní péči o děti předškolního věku jako současný problém veřejné správy aplikovaný na obec Kanice“ vypracovala samostatně s pouţitím literatury a zdrojů uvedených v přiloţeném seznamu. V Brně dne 8. dubna 2011

_______________________

Abstract Kratochvilová, Z. Placing children into facilities providing day care for preschool children as a current problem of public service was applied to village Kanice. Bachelor Thesis. Brno: MZLU in Brno, 2011. This Bachelor thesis describes public service as an institutor of the facility providing day care for preschool children. The practical part focuses on options to address current problem of lack of free positions in these facilities in the specific community. Keywords Public service, day care for preschool children, kindergarten, community budget.

Abstrakt Kratochvilová, Z. Umisťování dětí do zařízení zajišťující denní péči o děti předškolního věku jako současný problém veřejné správy aplikovaný na obec Kanice. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2011. Bakalářská práce popisuje veřejnou správu jako zřizovatele zařízení zajišťujícího denní péči o děti předškolního věku. V praktické části se zaměřuji na varianty řešení současného problému nedostatku volných míst v těchto zařízeních a to na konkrétní obec. Klíčová slova Veřejná správa, zařízení denní péče o děti předškolního věku, mateřská škola, rozpočet obce.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

6

2

Definice cíle a metody zpracování bakalářské práce

7

3

Teoretická část

8

3.1

Veřejná správa ..................................................................................................................... 8

3.1.1

Obecná charakteristika ............................................................................................. 8

3.1.2

Vztah veřejné správy k denní péči o děti předškolního věku .................................. 9

3.1.3 Základní objektivní podmínky vzniku poptávky po zařízeních věnujících se denní péči o děti .................................................................................................................................. 10 3.1.4

Sluţby denní péče pro děti ...................................................................................... 12

3.1.5

Typy organizací zajištující péči do tří let věku ....................................................... 12

3.1.6

Typy organizací zajišťující péči do doby zahájení školní docházky ...................... 14

3.1.7

Aktuální snahy pomoci ze strany státu .................................................................... 17

3.1.8

Statistické zastoupení sluţeb denní péče pro děti ................................................. 19

3.2

4

Charakteristika obce Kanice ............................................................................................. 23

3.2.1

Historie .................................................................................................................... 24

3.2.2

Ekonomické údaje ................................................................................................... 24

Vlastní práce

25

4.1

Posouzení varianty současného stavu .............................................................................. 25

4.2

Posouzení varianty vybudování mateřské školy .............................................................. 27

4.2.1

Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................. 27

4.2.2

Popis projektu .......................................................................................................... 28

4.2.3

Výběrové řízení pro výstavbu mateřské školy Kanice ........................................... 30

4.2.4

Financování stavby mateřské školy ........................................................................ 31

4.2.5

Popis rozpočtu mateřské školy ............................................................................... 32

5

Diskuze

36

6

Závěr

38

7

Seznam použitých zdrojů

40

Úvod

6

1 Úvod V dnešní společnosti dochází k pomyslnému boji mezi touhou věnovat se sám sobě a svojí rodině s touhou vydělávat peníze a jak sebe tak své blízké materiálně zajistit. Nikdy ale člověk nemůţe mít všechno, a najít zdraví kompromis se mnohdy zdá být nemoţné. Někdy nám v tom brání naše dovednosti, vzdělání, zdravotní stav a někdy nám překáţky klade okolí. Jako právě zmíněný poslední příklad se jeví i problém kam s dítětem, kdyţ matce skončí rodičovská dovolená a ona by ráda nastoupila do zaměstnání. Na tento fakt se hledí jako na samozřejmost, končí finanční podpora státem a rodina se musí postarat sama. Jenomţe jak řešit vzniklou situaci, kdyţ míst ve státních mateřských školách je nedostatek, soukromé jsou pro většinu rodin finančně nedostupné a hlídání od prarodičů se stává téměř vzácností, protoţe pokud sami ještě mohou, i přes důchodový věk často docházejí do zaměstnání. Poukázat na problém nedostatku volných míst v zařízení pro denní péči o děti do tří let se mi v dnešní době zdálo velice aktuální a to ne jen z důvodu, ţe jsem sama na rodičovské dovolené s téměř dvouletým synem. Naprostý nedostatek jeslí, mateřských školek nebo jiného typu organizace věnujícího se denní péči o děti je patrný v celém mém okolí. Mluví se o něm v médiích jako je televize a nezřídka kdy se o tomto problému píše i v tisku. To vše mě přimělo se na toto téma zaměřit v mé bakalářské práci.

Definice cíle a metody zpracování bakalářské práce

7

2 Definice cíle a metody zpracování bakalářské práce Hlavním cílem mé práce je popis veřejné správy jako zřizovatele zařízení zajišťujícího denní péči o děti předškolního věku. Nastínění a následné zhodnocení dvou moţných alternativ řešení problému umisťování dětí z obce Kanice do zařízení denní péče o děti předškolního věku a následné posouzení dopadu hodnocených moţností na chod obce, její ekonomiku a ţivot rodin s dětmi v obci. Prvním úkolem teoretické části je popis veřejné správy jako takové, její členění a vztah veřejné správy k dětem předškolního věku a k péči o ně. Následovat bude popis konkurence ze strany soukromého sektoru. Prvním variantou praktické části a zároveň alternativou bude zachování stávající situace umisťování dětí do mateřských škol v okolí obce, tj. Ochoz u Brna, Babice nad Svitavou, Řicmanice a Bílovice nad Svitavou. Následně budu provádět zhodnocení této varianty, její dopad především na ekonomiku a chod obce, přínos této varianty pro zdejší obyvatele. Druhým úkolem a zároveň alternativou pro stávající situaci bude posouzení moţnosti vybudování vlastní mateřské školy v obci Kanice. Zde se budu zabývat moţností získání finančních prostředků na výstavbu a chod mateřské školy. Posoudím financování stavby na základě rozpočtu obce a moţnosti získání úvěru. Dále budu řešit rozpočet na chod mateřské školy a to vzhledem k jiţ zavedené a funkční mateřské škole v jiné obci. Posoudím, jaký dopad by mohla mít tato varianta na ekonomiku a chod obce a jestli by pokryla nároky na místa v mateřské škole alespoň při nezměněném počtu dětí předškolního věku. Výše uvedené dvě alternativy vyhodnotím a posoudím podle způsobu řešení problému umísťování dětí do mateřské školy, přičemţ budu čerpat z odborné literatury. Podstatnou součástí mé práce bude spolupráce se zástupci obce, kde budu získávat informace o současném stavu, záměrech a finančních moţnostech obce. Dále pak konzultace s paní ředitelkou jiţ zavedené mateřské školy a v neposlední řadě s obyvateli obce.

Teoretická část

8

3 Teoretická část 3.1 Veřejná správa 3.1.1

Obecná charakteristika

Charakterizovat veřejnou správu jako pojem není jednoduché, protoţe zahrnuje veliký rozsah činností a institucí. Veřejná správa je však všeobecně chápána jako souhrn procesů řízených, regulovaných a zabezpečovaných státem a jeho institucemi zaměřenými na správu a řízení veřejných záleţitostí. Tyto instituce jednají ve veřejném zájmu, který můţe být definován jako souhrn všeho co se týká jednotlivého občana a jeho postavení a role ve společnosti.1 Veřejnou správu lze rozdělit na dva základní subsystémy a to na státní správu a samosprávu. Státní správa je hlavním a nejdůleţitějším subsystémem, který plní hlavní cíle státu a zajišťuje politiku státu. Státní správa je vykonávána státními samosprávními orgány nebo jinými subjekty, jako je například Česká národní banka, které tímto uplatňují svoji rozhodovací pravomoc. Zatímco samospráva (veřejná samospráva) je uskutečňována jinými subjekty neţ státem, na které je veřejná správa delegována. Tyto subjekty mají korporativní charakter, proto se označují jako veřejnoprávní korporace. Stát těmto korporacím předává některé okruhy záleţitostí, které spravují samostatně podle určených zákonů a právních předpisů. Jedná se tedy o jakýsi projev decentralizace pravomocí a povinností. Samospráva je vykonávána nezávisle na státní správě, pomocí vlastního jména a vlastních prostředků, stát tudíţ do činností samosprávy nemůţe zasahovat. Stát je zde pouze v roli dohledu nad dodrţováním právních předpisů.2

VOLEK, P; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno 2005, Str. 19. 2 JURČÍK, R; MERVARTOVÁ, J. Správní právo hmotné. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno 2006, Str. 17-19. 1

Teoretická část

9

Subjektem neboli nositelem veřejné správy je ten, kdo zajišťuje její výkon a nese za ni také odpovědnost. Z hlediska regionálních věd jsou jakoţto subjekty veřejné správy významné stát a veřejnoprávní korporace. Jednatelem (vykonavatelem) veřejné správy je pak ten, který zastupuje subjekt ve výkonu veřejné správy. Fakticky lze tedy konstatovat, ţe v roli subjektu je stát jako takový a výkon státní správy je na ministerstvech, celních úřadech, nebo pozemkových úřadech. Vlastní výkon veřejné správy je uskutečňován především vůči adresátům veřejné správy, jimiţ jsou osoby fyzické a právnické, které vystupují ve vztazích upravených předpisy správního práva. O výkon veřejné správy se ovšem jedná také ve vztazích mezi jednotlivými subjekty, jakoţ i vykonavateli veřejné správy.3 3.1.2

Vztah veřejné správy k denní péči o děti předškolního věku

Tento vztah je naplňován především v oblasti správy školství.4 To proto, ţe je počátečním stupněm veřejného vzdělávání, které je organizované a řízené státem. Jedná se zde totiţ o takzvané předškolní vzdělávání. V případě dětských jeslí, které jsou určené dětem do tří let, jde o správu v oblasti zdravotnictví. A v některých níţe uvedených případech se jedná o správu v oblasti správního řízení, konkrétně o úpravu ţivnostenského zákona. Veřejná správa upravuje podmínky vzniku a fungování organizací zajišťujících sluţby denní péče o děti. Rozsah a moţnosti jsou upraveny legislativně podle věku dětí, kterých se tato péče týká. Lze je tedy rozdělit na typy organizací zajišťující péči o děti do tří let věku a na organizace zajišťující péči do doby zahájení školní docházky5.

Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Aleš Čeněk s.r.o., Plzeň 2008, Str. 323-324 4 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 5 Školský zákon umoţňuje odloţit povinnou školní docházku nejdéle do zahájení školního roku, v němţ dítě dovrší osmí rok věku. 3

Teoretická část

10

Potřeba veřejných předškolních institucí je zdůvodňována hlavně sociálněpečovatelským posláním a jejich hlavní cíl je spatřován v zastoupení péče rodinné. Vznik předškolních výchovných institucí, v nichţ se malé děti soustřeďují ve vymezeném prostoru a čase, přináší proměnu hodnoty dětství a způsobů předškolní výchovy. Spontánní hry a nezávazné činnosti, jsou nuceny uvolnit prostor pro uţitečné činnosti a zacílená zaměstnání, s nimiţ je spojena nutnost pořádat, organizovat a usměrňovat. Prostřednictvím předškolní výchovné instituce lze přípravu dítěte na ţivot usměrni, cestu k dospělosti urychlit a jiţ nabyté poznatky rozšiřovat.6 3.1.3

Základní objektivní podmínky vzniku poptávky po zařízeních věnujících se denní péči o děti

Základní podmínky vytváří demografická struktura společnosti jak na celkové, tak na regionální úrovni. Také pak míra zaměstnanosti matek dětí předškolního věku. Demografické chování a věková struktura populace v České republice se v několika posledních letech dramaticky měnila. Prudký pokles porodnosti od poloviny devadesátých let minulého století znamenal sníţení velikosti nejmladší sloţky populace. V absolutních počtech to znamená, ţe z 2 223 tisíc v roce 1990 se počet sníţil na 477 tisíc osob v roce 2007. Protoţe tento pokles navázal na postupné sniţování početnosti dětské populace v osmdesátých letech, reagovali mnohé obce rušením zařízení denní péče o děti předškolního věku. Následný růst porodnosti v současnosti vede k situaci, kdy některé obce a regiony řeší problém nedostatečného institucionálního zabezpečení péče o nejmladší generaci.

KOLLÁRIKOVÁ, Z; PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Portál, s.r.o., Praha 2001, Str. 127 6

Teoretická část

Graf. 1

11

Ukazatele plodnosti v ČR v letech 1990 - 2009

Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo - roční časové řady. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu [online]. 2011 [cit. 2011-02-17].

Míra zaměstnanosti ţen české republiky ve věku 25-34 let, kdy mají nejčastěji děti v kojeneckém aţ předškolním věku, činí 60-65% a později vzrůstá zhruba o 20 procentních bodů (v tom jsme asi na průměru Evropy). 91% všech českých ţen pracuje na plný úvazek (to je podstatně více neţ v řadě zemí Evropy). Míra ekonomické aktivity matek malých dětí v posledních dvaceti letech převáţně klesla, coţ byl důsledek jak prodlouţení rodičovské dovolené, tak poklesu zájmu matek nejmenších dětí o zaměstnání. Současně však rostla míra nezaměstnanosti těchto matek, coţ naopak svědčí o tom, ţe jejich zájem o zaměstnání nebyl dostatečně uspokojován, zejména při návratu z rodičovské dovolené. Základní příčiny neúspěšnosti hledání zaměstnání matek malých dětí mohou být jak na straně systému denní péče o děti, tak také na straně zaměstnavatelů. Mezinárodní srovnávací analýzy poukazují na nedostatek zařízení denní péče o děti v mnohých evropských zemích jako na brzdu vyšší zaměstnanosti ţen. Odvozují tento přístup ze zřetelné korelace mezi podílem dětí navštěvujících zařízení denní péče a mírou zaměstnanosti ţen v různých zemích. I kdyţ odmys-

Teoretická část

12

líme velmi komplikované metodologické problémy takové komparace, je zde jen obecně zohledněn aspekt poptávky ţen po zaměstnání, a tím po příslušných zařízeních.7 3.1.4

Služby denní péče pro děti

Sluţby denní péče o děti se dají rozdělit dle věku dětí, pro které je tato sluţba určena. Dělí se na ty, které jsou vhodné pro děti do tří let věku a ty, které mohou děti navštěvovat aţ do doby před zahájením školní docházky. 3.1.5

Typy organizací zajištujících péči do tří let věku

Jesle Jesle jsou zdravotnická zařízení, nejedná se tedy o školská zařízení podle školského zákona. Věcně náleţí pod Ministerstvo zdravotnictví. Legislativní úprava jeslí je v současné době rozdrobena mezi několik zákonů. V ust. § 11 odst. 3 písm. d) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o péči o zdraví lidu“), který říká, ţe zaopatření v jeslích je poskytováno za plnou nebo částečnou finanční úhradu. Dále v ust. § 38 téhoţ zákona, které jesle řadí mezi zvláštní dětská zařízení léčebně preventivní péče, která pečují o všestranný rozvoj dětí ve věku do tří let. O jeslích se zmiňuje i zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dálen jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), konkrétně jeho ust. § 50 a § 98, která stanoví, ţe jesle mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, ţe je proti nákaze imunní nebo se nemůţe očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci a ţe povinnosti uloţené podle tohoto zákona jeslím, jakoţ i dalším organizačním sloţkám státu, kraje nebo obce, pokud nejsou právnickými osobami, plní jejich zřizovatel.

KUCHAŘOVÁ, V. Péče o děti předškolního a raného školního věku. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha 2009, Str. 18-20. 7

Teoretická část

13

Významnější je ještě ust. § 15 odst. 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), které stanoví, ţe zdravotní péče poskytovaná v jeslích se hradí z rozpočtu zřizovatele. Jediné konkrétnější ustanovení o jeslích je obsaţeno ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, ve znění pozdějších předpisů, v ust. § 21 odst. 1 aţ 3, které stanoví, ţe: „V jeslích se poskytuje péče o všestranný rozvoj dětí zpravidla ve věku do tří let. Péče v jeslích navazuje na péči o děti v rodině. Jesle mohou být zřízeny jako územní nebo závodní (druţstevní) nebo společné. Podle doby provozu se zřizují jesle s denním, výjimečně týdenním provozem.“ Odstavec 4 potom odkazuje na dnes jiţ neplatnou vyhlášku Ministerstva školství České socialistické republiky č. 87/1980 Sb., o mateřských školách a společných zařízeních jeslí a mateřských škol ve společných budovách, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické poţadavky na prostory a provoz jeslí nejsou v současné době upraveny závazným právním předpisem, neboť vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o hygienických poţadavcích“) se na fungování jeslí nevztahuje. Závazným právním předpisem nejsou upraveny ani poţadavky na kvalifikaci a počet personálu pečujícího o děti, ani obsah péče o děti v jeslích. V praxi však dochází k analogické aplikaci poţadavků zakotvených ve vyhlášce o hygienických poţadavcích, a pokud jde o poţadavky na personál pečující o děti, konkrétně počet pečovatelů/ek na dítě a jejich kvalifikaci, vychází se jednak z platných metodických pokynů Ministerstva zdravotnictví pro tuto oblast a rovněţ je analogicky aplikován poţadavek na vzdělání podnikatele provozujícího vázanou ţivnost „Péče o dítě do tří let v denním reţimu“ dle přílohy č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ţivnostenském podnikání“).

Teoretická část

14

Vázaná živnost „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ Dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých ţivností, je obsahem této ţivnosti individuální výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním reţimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci. Podnikatel, resp. jeho odpovědný zástupce, musí kromě všeobecných podmínek provozování ţivnosti uvedených v ust. § 6 zákona o ţivnostenském podnikání dále splňovat zvláštní podmínky uvedené v ust. § 7 citovaného zákona, a to odbornou způsobilost. S účinností k 1. 7. 2008 bylo zákonem č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon o ţivnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona o ţivnostenském podnikání“), umoţněno, aby nejniţším vzděláním nutným k získání odborné způsobilosti pro výkon ţivnosti bylo absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu. Hygienické poţadavky na prostory a provoz v případě, ţe je výše uvedená ţivnost provozována v provozovně, jsou upraveny vyhláškou o hygienických poţadavcích. Citovaná vyhláška řeší detailně poţadavky na plochu, osvětlení, pozemek, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou atd. 3.1.6

Typy organizací zajišťující péči do doby zahájení školní docházky

Mateřská škola Právní úprava mateřských škol, resp. předškolního vzdělávání, je obsaţena především v ust. § 33 aţ 35 školského zákona, která upravují cíle a organizaci předškolního vzdělávání.

Teoretická část

15

Ust. § 34 odst. 1 školského zákona stanoví, ţe: „Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.“ Ust. § 161 téhoţ zákona upravuje financování mateřských škol zřizovaných územně samosprávnými celky. A konečně ust. § 179 odst. 2 upravuje povinnost obcí zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově. Dle ust. § 8 školského zákona mohou být mateřské školy zřízeny jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehoţ předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, dále Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvem obrany, vnitra a spravedlnosti a zahraničních věcí při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů. Mateřské školy mohou dále zřizovat registrované církve a náboţenské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, ostatní právnické nebo fyzické osoby zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů, jejichţ předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských sluţeb podle tohoto zákona. Dotace soukromým školám upravuje zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. Podrobnosti o provozu a organizaci mateřské školy jsou upraveny vyhláškou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky stravování jsou upraveny vyhláškou Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické poţadavky na prostory a provoz zařízení mateřských škol jsou stanoveny vyhláškou o hygienických poţadavcích. Obdobné podmínky platí pro zaměstnavatele, který zřizuje mateřskou školu pro děti svých zaměstnanců. Pokud má takto zřízená mateřská škola dostávat dotace ze státního rozpočtu na provoz a mzdy pracovníků, musí být zapsána v tzv. rejstříku škol, vedeném Mi-

Teoretická část

16

nisterstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Mateřské školy, které v registru nejsou zapsány, si prostředky na svůj provoz musejí opatřit samy a tedy vystačit si s příjmy ze školného. K zápisu do školního rejstříku musí ţadatel mimo jiné přiloţit kladné závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu dle ust. § 147 odst. písm. h) školského zákona, ze kterých vyplývá, ţe příslušné prostory lze uţívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské sluţby. Volná živnost „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“ Dle nařízení vlády je obsahem této ţivnosti poskytování sluţeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti, individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příleţitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyţadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záleţitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost. Volná živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ Dle nařízení vlády je obsahem tohoto oboru činnosti výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních, v soukromých školách a zařízeních slouţících odbornému vzdělávání v zařízeních nezařazených do sítě škol, školských a předškolních zařízení. Jiná mimoškolní výchova a vzdělávání, doučování, výchovně vzdělávací činnost na dětských táborech a jiných zotavovacích akcích, zejména vedení těchto akcí, zajišťování výchovných, relaxačních a vzdělávacích programů pro účastníky těchto akcí, dohled nad dětmi v rodinách a podobně a dále pořádání kurzů, školení a seminářů, výuka jazyků a předmětů z nejrůznějších oblastí. Obsahem ţivnosti nejsou rekreačně-vzdělávací činnosti realizované v rámci výchovy a vzdělávání ve školách, předškolních zařízeních zařazených do sítě škol.

Teoretická část

17

Hygienické poţadavky na prostory a provoz v případě, ţe výše uvedená ţivnost je provozována v provozovně, jsou rovněţ upraveny vyhláškou o hygienických poţadavcích. 8 3.1.7

Aktuální snahy pomoci ze strany státu

Snaha usnadnit umisťování dětí do zařízení pro denní péči o děti předškolního věku byla na dobré cestě jiţ v roce 2008, kdy byl schválen věcný záměr o Souboru prorodinných opatření – Prorodinný balíček. Tento obsahoval opatření na podporu rodin s dětmi, mezi něţ patřil i evidovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci a institut miniškolky. Následně byla opatření obsaţená v tomto materiálu zpracována v legislativní podobě do návrhu zákona o podpoře rodin s dětmi, který byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení a předloţen vládě. Poté byl návrh zákona projednán komisemi Legislativní rady vlády, z důvodu vyslovení nedůvěry vládě Miroslava Topolánka v březnu 2009 však zákon nebyl vládou projednán. K projednání nové vládě jiţ návrh zákona nebyl předloţen, a to z fiskálních důvodů. Následně předloţil návrh zákona o podpoře rodin s dětmi ve formě poslaneckého návrhu pan poslanec Petr Nečas a paní poslankyně Michaela Šojdrová. S ohledem na průběh legislativního procesu, kdy se návrh zákona nacházel ve fázi projednávání v prvním čtení, nestihl být před řádnými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednán. V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o sluţbách péče o děti, který navazuje na předešlý Prorodinný balíček a současně reaguje na Programové prohlášení vlády ve smyslu podpory rodičů při vstupu na trh práce, sladění profesního a rodinného ţivota a ve smyslu podpory rozvoje sluţeb péče o děti.

Informace pro tyto kapitoly čerpány a citovány z http://www.mpsv.cz/cs/5888 [online]. 2008 [cit. 2011-02-13]. 8

Teoretická část

18

Návrh věcného záměru zákona obsahuje úpravu opatření nových typů sluţeb péče o děti, kterými jsou i poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci a institut dětské skupiny, úpravu směřující k podpoře některých stávajících sluţeb péče o děti a dalších, navzájem provázaných opatření. Mezi tato opatření patří kromě zvýše zmíněných i podpora péče o děti v oblasti ţivnostenského podnikání, opatření upravující odbornou způsobilost osob pečujících o děti v jejich domácnosti a opatření týkající se moţnosti zahrnout výdaje na zřízení a provoz zařízení sluţeb péče o děti mezi výdaje daňově uznatelné. S ohledem na poţadavky legislativního procesu se účinnost opatření přepokládá k 1. červenci 2012.9 Časopis práce a sociální politika ve svém dubnovém čísle uvedl článek s názvem Podpora pro rozvoj alternativ rodinné péče. Tento článek pojednává o tom, ţe ministerstvo práce a sociálních věcí předloţilo 10. března 2011 do vnějšího připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o sluţbách péče o děti, který byl zpracován v souladu s Programovým prohlášením vlády. Materiál reaguje na nedostatečné kapacity současných zařízení a podporuje rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi pre - primárního vzdělávání, a vytváří tak podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti. „Účelem opatření je umoţnit rodičům udrţení kontaktu se zaměstnáním v době péče o děti a podpořit sladění pracovního a rodinného ţivota rodičů s malými dětmi za účelem moţnosti participace na trhu práce,“ říká ministr práce a sociálních věci Jaromír Drábek. Návrh věcného záměru zákona obsahuje opatření k zavedení nových a rozvoji stávajících sluţeb peče o děti, čímţ dojde k rozšíření spektra poskytovatelů sluţeb péče o děti v České republice o alternativní typy vůči jeslím a mateřským školám.10

9

Zdroj: Korespondence s ředitelem odboru rodiny a dávkových systémů ze dne 5. 3. 2011

Z, T. Podpora pro rozvoj alternativ rodinné péče. Práce a sociální politika. 13.4.2011, roč. 8, č. 3, s. 4. 10

Teoretická část

3.1.8

19

Statistické zastoupení služeb denní péče pro děti

V celé České republice vznikla situace, zvyšujícího se tlaku na počet předškolních zařízení. Nelze sice předpokládat, ţe by tato situace měla pokračovat dalších několik let11, ale ani to, ţe by porodnost klesla pod úroveň, které dosahovala v roce 199912. Z těchto dat vyplívá, ţe kapacita těchto sluţeb je a bude několik let nedostatečná. V České

republice

ke

změnám

v počtech

jeslí

začalo

docházet

v osmdesátých letech minulého století. Účelem mělo být zkvalitnění péče o děti do tří let prostřednictvím zmenšování počtu míst v dětském kolektivu. Od konce osmdesátých let však počet zařízení tohoto typu začal klesat velice rapidně. Důvodem klesajícího počtu dětí navštěvujících jesle byla změna hodnotové orientace rodičů, pokles porodnosti, prodlouţení délky rodičovské dovolené na tři roky

Počet ţivě narozených dětí v roce 2008 byl o 4,9 tisíce vyšší neţ v roce předchozím a dosáhl 119,6 tisíce. Více dětí se naposledy narodilo v roce 1993 (121,0 tisíce). Ukazatel úhrnné plodnosti vyjadřující průměrný počet dětí narozených jedné ţeně během jejího reprodukčního věku se v roce 2008 zvýšil na 1,50 dítěte. I kdyţ se i loni jednalo o nemalý vzestup, nárůst mezi dvěma předešlými roky byl výraznější: z 1,33 v roce 2006 na 1,44 dítěte v roce 2007. V roce 2008 dále pokračoval trend posunu mateřství do pozdějšího věku. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031309.doc [online]. 2009 [cit. 2011-02-18]. V roce 2009 se v České republice ţivě narodilo 118,3 tisíce dětí, o 1,2 tisíce méně v předchozím roce. Současná vlna zvýšené porodnosti tak zřejmě dosáhla svého vrcholu v roce 2008. Od minima z roku 1999 nepřetrţitě rostoucí úroveň plodnosti v loňském roce stagnovala, resp. se nepatrně sníţila: průměrný počet dětí narozených jedné ţeně klesl z 1,50 na 1,49. V roce 2009 však dále, i kdyţ méně výrazně neţ v předchozích letech, pokračoval trend posunu mateřství do pozdějšího věku. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031510.doc [online]. 2010 [cit. 2011-02-18]. Ţivě se v roce 2010 narodilo 117,2 tisíce dětí. Kromě toho bylo matričními úřady zaregistrováno 20 novorozenců z utajených porodů a babyboxů. Po vrcholu zvýšené porodnosti v roce 2008 klesá druhým rokem počet narozených, opět o 1,2 tisíce proti roku 2009. Celý úbytek se koncentroval u narozených v prvním pořadí (-1,7 tisíce), zatímco dětí narozených jako druhé a třetí mírně přibylo. Tomu odpovídají i věkově specifické plodnosti, které byly u ţen do 29 let niţší a u ţen nad 30 let mírně vzrostly. Úhrnná plodnost (průměrný počet narozených dětí jedné ţeně) stagnovala na úrovni 1,49. V malé míře pokračoval trend posunu mateřství do pozdějšího věku. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031411.doc [online]. 2011 [cit. 2011-0320]. 12 Dle ČSÚ v roce 1999 bylo zaznamenáno historické minimum, kdy počet narozených dětí nedosáhl ani devadesátitisícové hranice (89 471 ţivě narozených dětí). 11

Teoretická část

20

a doby nároku na rodičovský příspěvek na čtyři roky a důraz na individuální péči o dítě, zejména v rodině.13 Počet přijímaných dětí přes stagnaci či pokles jejich kapacity v posledních letech roste, coţ je dáno tím, ţe neustále přibývá dětí přijímaných pouze na několik dní v měsíci, jejichţ matky pobírají rodičovský příspěvek a zároveň pracují. Podmínkou zachování rodičovského příspěvku je totiţ osobní celodenní péče o dítě, která můţe být doplněna umístěním dítěte do předškolního zařízení na maximálně 5 kalendářních dnů v měsíci. Tab. 1

Vývoj počtu jeslí a kapacity v nich v letech 1990 -2009 v ČR Počet míst

Počet přijatých

Meziroční změna

celkem

během roku

počtu míst v %

1476

50118

-

-

1991

470

16628

-

-66,8

1992

381

13196

-

-20,6

1993

247

9265

-

-29,8

1994

235

8565

-

-7,6

1995

207

6747

6570

-21,2

1996

172

5472

4694

-18,9

1997

113

2898

2415

-47,0

1998

84

2161

2326

-25,4

1999

73

1883

1779

-12,9

2000

65

1750

1839

-7,1

2001

62

1565

1798

-10,6

2002

58

1582

1770

+1,3

2003

59

1678

1912

+6,1

2004

56

1616

1836

-3,7

2005

56

1579

1822

-2,3

2006

49

1480

1599

-6,3

Rok

Jesle celkem

1990

SVOBODOVÁ, K., KUCHAŘOVÁ, V. Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha 2006, Str. 9. 13

Teoretická část

21

2007

47

1495

1739

+1,0

2008

47

1413

1922

-5,5

2009

46

1419

2074

+0,4

Zdroj: ÚZIS ČR, roční výkaz o činnosti zdravotnického zařízení pro druh zařízení – Jesle, získaný z korespondence s ÚZIS ČR

Navzdory dobré síti kvalitních, finančně i místně dostupných mateřských škol, praxe minulých let ukazuje, ţe umístění dítěte do mateřské školy se v České republice v dnešní době stalo velice těţkým úkolem. Do školního roku 2004/2005 bylo důvodem sniţujícího se počtu škol především klesající počet dětí příslušné věkové skupiny v populaci. Dále docházelo ke slučování škol pod společná ředitelství při zachování školy a jejího provozu. Pozitivní vývoj v počtu mateřských škol byl zaznamenán aţ v posledních několika letech, kdy jejich počet nepatrně vzrostl. Převáţná většina mateřských škol je zřizována obcemi. Soukromé a mateřské školy byly obnoveny po čtyřiceti letech aţ ve školním roce 1991/1992. V průběhu následujících let proto mohlo začít docházet k rapidnímu rozvoji soukromých mateřských škol. Tab. 2

Vývoj počtu mateřských škol podle zřizovatele v letech 1989 -2010 v ČR Meziroční

Rok

Veřejné

Soukromé

Církevní

Celkem *

Z celku

změna počtu

MŠ běţné

běţných MŠ v %

1989/90

7328

-

-

-

7328

-

1990/91

7335

-

-

-

7335

+0,1

1991/92

6906

61

5

-

6972

-4,9

1992/93

6801

18

8

-

6827

-2,1

1993/94

6536

48

16

-

6600

-3,3

1994/95

6405

105

16

-

6526

-1,1

1995/96

6338

121

16

-

6475

-0,8

1996/97

6213

114

17

-

6344

-2,0

1997/98

6050

83

19

-

6152

-3,0

Teoretická část

22

1998/99

5933

77

18

-

6028

-2,0

1999/2000

5816

69

16

-

5901

-2,1

2000/01

5900

87

20

6007

5776

-2,1

2001/02

5774

81

20

5875

5 642

- 2,3

2002/03

5 697

80

21

5 798

5 558

- 1,5

2003/04

4 967

74

20

5 061

4 840

- 12,9

2004/05

4 895

75

20

4 990

4 776

- 1,3

2005/06

4 741

72

21

4 834

4 710

- 1,4

2006/07

4720

73

22

4815

4696

-0,3

2007/08

4706

77

25

4808

4689

-0,1

2008/09

4702

82

25

4809

4694

+0,1

2009/10

4702

96

28

4826

4714

+0,4

Zdroj: vlastní tabulka na základě podkladů z ÚIV * Od roku 2000/2001 změněna metodika: počty jsou uváděny včetně MŠ speciálních a MŠ při zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu.

O tom, ţe v současné době vzniká nedostatek míst v mateřských školách, vypovídají počty ţádostí o přijetí do mateřské školy, jimţ nebylo vyhověno. Zatím co na školní rok 2007/2008 bylo zamítnuto 13409 ţádostí, v letech 2008/2009 nebylo vyhověno 19996 ţádostem a na rok 2009/2010 se toto číslo vyšplhalo na rekordní počet 29632 zamítnutí.14 Nejčastějším důvodem pro zamítnutí ţádosti je nezaměstnanost rodiče, který má tudíţ prostor pro péči o dítě. Dalším faktorem je pobyt na mateřské či rodičovské dovolené s mladším dítětem.

14

Zdroj: Databáze ÚIV

Teoretická část

23

3.2 Charakteristika obce Kanice Obec Kanice se nachází asi 10 km severovýchodně od Brna v mírném údolí mezi zalesněnými kopci na jiţní hranici CHKO Moravský kras. Patří do okresu Brnovenkov (Jihomoravský kraj). Obec je samostatný územní celek, výkon některých pravomocí je delegován do pověřené obce Šlapanice. Nadmořská výška obce je 300-340 m a výměra katastru obce je 823 ha. Jedná se o poměrně mladou vesnici co do věku obyvatel, jelikoţ v několika posledních letech dochází k nové výstavbě na severním i jiţním kopci nad obcí, je průměrný věk obyvatel 40,1 let. Celkový počet obyvatel k 19. 11. 2010 byl 774 obyvatel. Vznikla nabytím účinnosti zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, ke dni 24. 11. 1990, jakoţto územně samosprávná jednotka s právní subjektivitou. Tento zákon byl nahrazen zákonem o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Organizační struktura obce se skládá z Obecního zastupitelstva, které má 7 členů a starosty obce v současné době je jím Ing. Vladimír Kalivoda. Dalšími orgány obce jsou finanční výbor, kontrolní výbor a sociální komise. Obec je součástí mikroregionu „Časnýř“, který se skládá z obcí podél stejnojmenného potoka a Babic nad Svitavou, a společně pro všechny obce řeší problémy v oblasti školství, zdravotnictví, dopravní obsluţnosti, ochrany ţivotního prostředí, sociální péče, cestovního ruchu a turistiky. Obec je také součástí sdruţení obcí „Vodovody a kanalizace Bílovicko“ za účelem řešení problémů v oblasti zásobování vodou a likvidaci odpadních vod. Obec má své vlastní organizace, jimiţ jsou Jednotka dobrovolných hasičů obce Kanice, zaloţená v r. 1892, TJ Sokol Kanice (stolní tenis, kuţelky, turistika), zaloţen v r. 1895 a Klub důchodců. V roce 2003 byla uzavřena smlouva o partnerství s dolnorakouskou trhovou obcí Spillern. V současnosti je obci přidělen znak a prapor s motivy znázorňujícími těţbu vápence a siluetou vzhůru letícího káněte.

Teoretická část

Obr. 1

Znak obce Kanice

3.2.1

Historie

24

První zmínka o obci je z roku 1365, kdy osada Kanice náleţela k panství Nového hradu, jenţ vlastnil Čeněk Krušina z Lichtenburku. Tou dobou zde byla hájovna a několik domů pro sedláky, uhlíře, dřevaře a paliče vápna. Po dobytí a vypálení hradu švédskými vojsky v 17. století byla správa a řízení osady převedena do Pozořic. V 18. století byla osada Kanice spojena v jednu správní obec s osadou Řícmanice se společnou pečetí. Od roku 1867 se Kanice staly samostatnou obcí a prvním starostou byl zvolen Jan Ševčík. V této době měla obec 50 domů a 354 obyvatel.15 3.2.2

Ekonomické údaje

Rozpočet obce na rok 2010 byl 8 516 700,-Kč, jehoţ nejvýznamnější poloţkou příjmů byly daně a správní poplatky a dotace z Jihomoravského kraje. Na druhé straně nejvýznamnějším výdajem byla splátka úvěru, poţární ochrana, pořízení čistírny a v nitřní správa neboli činnost obce. Na rok 2011 je plánovaný rozpočet 7 281 700,-Kč.16

Informace pro tuto kapitolu čerpány a citovány z: http://www.obeckanice.eud.cz/o-obci/ [online]. 2004 [cit. 2011-02-27]. 16 Oba tyto rozpočty jsou součástí práce jako přílohy č.: 1 a 2 15

Vlastní práce

25

4 Vlastní práce Jako vzor řešení celorepublikového problému s nedostatkem mateřských škol, jsem si vybrala právě obec, ve které ţiji se svoji rodinou. Naší obce se tento problém také týká a ráda by nastínila moţnosti řešení vzniklé situace a snad si i dovolila doporučit jednu z moţných variant řešení vzniklého problému.

4.1 Posouzení varianty současného stavu V současné době je nepřítomnost mateřské školky v obci Kanice řešena snahou o umisťování dětí do veřejných mateřských škol v okolí obce. Konkrétně se jedná o obce Ochoz u Brna, Babice nad Svitavou, Řicmanice a Bílovice nad Svitavou. Na základě mého dotazu na adresu těchto školek jsem získala informace, ţe do mateřské školky v obci Ochoz u Brna v současné době dochází 11 dětí a do školky v Řicmanicích 0 dětí z celkového počtu 47 dětí ve věku od 3 do 7 let. Ostatní mateřské školky mi na moji ţádost o počtu umístěných dětí z obce Kanice neodpověděli. Z ekonomického hlediska tato varianta obec vůbec nezatěţuje. Jiţ několik let pouze zajišťuje doprovod dětí do mateřské školy v obci Ochoz u Brna. Realitou je tedy to, ţe pracovnice obce kaţdé ráno před sedmou hodinou čeká na děti dojíţdějící do mateřské školy u autobusu směr Ochoz u Brna a na jejich vlastní náklady je doprovází po cestě aţ přímo do budovy školky. Záleţí tedy pouze na zájmu rodičů těchto dětí. Cestovné dětí je hrazeno rodiči a cestovné pracovnice obecního úřadu obce Kanice obcí. Za tuto činnost není zmíněná pracovnice jiţ placena, je totiţ součástí jejího pracovního úvazku. Z hlediska vlivu na chod obce je tedy tato varianta velice výhodná a nenáročná. Jediné co by se zde dalo povaţovat za ušlý zisk obce je část pracovní doby zdejší zaměstnankyně, která by tento čas mohla věnovat jiné práci pro obec. Jelikoţ se jedná řádově o 45 minut denně, dá se říci, ţe z hlediska vlivu na ekonomiku a chod obce je toto v podstatě zanedbatelná doba. Z hlediska přínosu pro obyvatele obce se však o ţádné výhodě ani o nenáročnosti hovořit nedá. První problém pro rodiče totiţ nastává, jiţ v době kdy se

Vlastní práce

26

uchází o místo v mateřských školách v okolí obce. Kaţdá z těchto obcí totiţ logicky nejprve pokryje poptávku občanů obce své a aţ na druhém místě jsou děti z obcí jiných. Na školní rok 2010/2011 bylo mateřskou školou v Ochoze u Brna odmítnuto 7 dětí z 12 uchazečů. Dalším moţným řešením je umístění dětí do soukromých škol, většina jiţ známých a delší dobu fungujících soukromých mateřských škol se nachází ve městě Brně. Za vhodné pro děti z Kanic by se daly povaţovat ty, které jsou na cestě z Kanic směrem do centra města. Jedná se například o soukromou mateřskou školu Sluníčko – Montessori v Brně Vinohradech nebo o Mezinárodní montessori mateřskou školu Perlička, která působí v části Obřany. Měsíční platba za sluţby těchto soukromých škol se samozřejmě podstatně liší od plateb za školy zřizované městy nebo obcí, takzvané veřejné. V soukromé škole na Vinohradech vyjde měsíční celodenní pobyt na 2 990,-Kč. V mateřské škole v Brně Obřanech se školné liší podle typu třídy, do které má být dítě umístěno. V případě kaţdodenní docházky u anglické třídy je tato platba 9 500,-Kč u české třídy 4 900,-Kč. K těmto částkám je třeba ještě zakalkulovat měsíční platbu za stravné, coţ je řádově 500,-Kč.17 V důsledku tohoto bylo v obci Kanice zahájeno jednání o budoucím řešení otázky umisťování dětí z obce Kanice do mateřské školy. V říjnu roku 2010 došlo k prvnímu setkání občanů obce Kanice (rodiči) se zástupci obce. Jednání mělo charakter diskuze o reálných moţnostech jak řešit vzniklou situaci do budoucna. Na základě všech dostupných informací o stavu rozpočtu obce, o budovách a pozemcích v jejím vlastnictví bylo dohodnuto, ţe mateřská školka by mohla být vystavěna na pozemku základní školy Kanice, financována by mohla být na základě úvěru, který by se začal čerpat v roce 2011 a splácet od roku 2012, tj. s odloţenými splátkami o jeden rok.

Informace pro tuto část čerpány a citovány z: http://www.slunicko-montessori.cz/materskaskola-vinohrady [online]. 2007 [cit. 2011-03-12]., http://www.msperlicka.cz/?page=130&call=Pro%20rodi%E8e&lang=cs [online]. 2006 [cit. 2011-03-12]. 17

Vlastní práce

27

4.2 Posouzení varianty vybudování mateřské školy V listopadu roku 2011 na základě schůzky zástupců obce s rodiči byl vypracován a rozeslán dotazník pro průzkum obce Kanice při přípravě stavby mateřské školy v Kanicích.18 Dotazník byl rozeslán do celkem šedesáti domácností a vyvěšen na internetových stránkách obce. Návratnost tohoto dotazníku se bohuţel ukázala poměrně neúspěšná, jelikoţ byla pouze v počtu třicet dva kusů. Graf. 2

Návratnost dotazníku

Zdroj: vlastní výpočty

4.2.1

Výsledky dotazníkového šetření

Vzhledem k faktu, ţe se v tomto případě jedná o osobní data, nebylo mi umoţněno nahlédnout přímo do vyplněných dotazníků a komplexní zpracování výsledků šetření obci chybí, nejsou mnou získané informace kompletní a ucelené. Nicméně jsem na základě rozhovoru se starostou obce panem Ing. Vladimírem Kalivodou zjistila, ţe v obci má zájem o docházku svých dětí celkem 32 rodin s 52 dětmi. Z tohoto počtu na zahajovací školní rok 2011/2012 celkem 25 dětí.

18

Tento dotazník je součástí práce jako příloha č.: 3

Vlastní práce

28

Zbylé děti na školní roky následující. Měsíční příspěvek obci za provoz a náklady na stavbu mateřské školy měsíčně mimo stravné se většině respondentů zdál nejvhodnější v podobě 1000,-Kč, tj. celková měsíční platba za umístění dítěte do mateřské školy by rodiče vyšlo na 1500,-Kč. V otázce sponzorského daru jsem předpokládala, vzhledem k očividné ţivotní úrovni některých obyvatel obce, dvě nebo tři vyšší sumy a pouze pár příspěvku v řádu 500,-Kč. Však opak je v tomto případě pravdou a většina obyvatel, kteří jsou ochotni a schopni přispět sponzorským darem se rozhodla pro částku 1000,-Kč. Celková suma přislíbených financí v podobě sponzorského daru se tedy vyšplhala na částku 55 000,-Kč. Na poslední otázku týkající se pomoci s realizací výstavby mateřské školky mi bohuţel nebyla dána odpověď, protoţe v době kdy jsem o dotazníku hovořila, s panem starostou obce, nebylo ukončeno výběrové řízení na stavitele mateřské školky. 4.2.2

Popis projektu

Podle schválené ţádosti o vyjádření k projektové dokumentaci Mateřské školy Kanice bude stavba umístěna na pozemku v areálu stávající základní školy. Objekt mateřské školy bude postaven jako nepodsklepená novostavba s jedním nadzemním podlaţím, které bude slouţit výhradně provozu mateřské školy pro 2 třídy vţdy maximálně po 24 dětech s celodenním pobytem. Mateřská škola bude mít samostatný vstup. Ze vstupní chodbičky budou přístupné vchody do obou oddělení šaten. Obě třídy budou zrcadlově stejné. Z šaten budou přístupná hygienická zařízení pro děti, tj. 6 toalet, 6 umyvadel a sprcha. Dále pak z šaten bude přístupná úklidová komora, sklad, šatna zaměstnanců s vlastním hygienickým zařízením pro učitelky a herna dětí. Z herny povede vstup do skladu lehátek a výdejny stravy. Z hlavní chodby bude vstup na pohotovostní toaletu s umyvadlem určenou pro děti v době pobytu na zahradě. Pobytové místnosti dětí budou po 110 m2 a na nezastavěnou plochu pozemku je učeno 1485m2 pro venkovní pobyt dětí. Vybavenost pozemku bude zahrnuta do další fáze projektové dokumentace.

Vlastní práce

29

Objekt mateřské školy Kanice bude napojen na veřejný zdroj pitné vody z hlavního vodovodního řádu, kanalizace bude napojena na veřejný kanalizační řád. Denní osvětlení pobytové místnosti dětí bude zajištěno okny zbudovanými přes obě celé protilehlé stěny. Ve všech ostatních místnostech bude pořízené osvětlení i větrání téţ, pouze šatna učitelek a úklidová komora budou odvětrány uměle.

Obr. 2 Mateřská škola Dolní Břeţany, Algeco s.r.o., ilustrační foto Zdroj: http://www.stavetchytre.cz/skolky.php [online]. 2010 [cit. 2011-04-27].

Obr. 3 Mateřská škola Dolní Břeţany, Algeco s.r.o., ilustrační foto Zdroj: http://www.stavetchytre.cz/skolky.php [online]. 2010 [cit. 2011-04-27].

Vlastní práce

4.2.3

30

Výběrové řízení pro výstavbu mateřské školy Kanice

Dne 10. března 2011 byla starostou obce vyhlášena výzva k účasti na zadávacím řízení „Mateřská škola Kanice“. Jednalo se o zakázku malého rozsahu zadávané dle § 12, odst. 3, zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatelem se stala obec Kanice se zastupující osobou Ing. Vladimírem Kalivodou. Předmětem plnění veřejné zakázky se stala stavba Mateřské školy Kanice, s jedním oddělením – I. Etapa. Budoucí stavba proběhne v areálu Základní školy Kanice na pozemku parcely číslo 414/1 v katastrálním území obce Kanice. V tomto místě se v současnosti rozprostírá školní zahrada. Zadavatel souhlasí s podáním návrhu na variantní řešení konstrukce (opláštění stavby, základy, střecha) a to jako stavby kontejnerové, dřevostavby, zděné stavby, či kombinované stavby apod. Stavba má být provedena včetně přípojek vody, plynu, kanalizace dešťové i splaškové, elektro rozvodů a přípojky na telefon s internetem. Další poţadavky byly stanoveny v oblasti velikosti zastavěného prostoru, rozměru místností, tepelného technického řešení a potřeby tepla na vytápění, fasády, venkovního soklu, klempířských prací, střešní krytiny, podlahové nášlapné vrstvy, vnitřních dveří, okapového chodníku, přípojek vody, plynu, elektra a kanalizace. Dále pak byly dány poţadavky na příjezdovou komunikaci, oplocení hřiště, projektovou dokumentaci pro Stavební povolení a realizaci stavby, vytyčení inţenýrských sítí a zpracování geodetických prací.19 Dílo muselo být realizováno v souladu s platnými zákony ČR a normami Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a dle obecně závazných a doporučených předpisů a metodik. Projektová dokumentace měla být vypracována a předána do 15dnů po podpisu Smlouvy o Dílo. Lhůta určená pro výstavbu, jak poţadoval zadavatel,

19

Podrobnější popis ve Výzvě, která je součástí práce jako příloha č.: 4

Vlastní práce

31

měla být do tří měsíců od předání staveniště. Uchazeč musel také doloţit kopii oprávnění k podnikání a zajistit na svoje náklady pojištění stavby. Součástí nabídky od uchazečů se měla stát i Smlouva o Dílo, která musela obsahovat pevnou cenu, poloţky rozpočtu, termín realizace stavby, určenou osobu, která bude pověřená a odpovědná za realizaci stavby a jiné podmínky20. Uchazeč musí vypracovat nabídku na svůj náklad. Hodnotící kritérium pro úspěch ve výběrovém řízení bylo jediné a to nejniţší nabídková cena včetně DPH. Nabídky musely být podány v uzavřených obálkách s přelepkami a razítky uchazeče nejpozději do 31. 3. 2011. 4.2.4

Financování stavby mateřské školy

Financování stavby mateřské školy v obci Kanice bylo největším problémem v uskutečnění tohoto projektu. V současné době na obci leţí povinnost splácení úvěru za vybudování obecní kanalizace a tato půjčka bude splacena teprve na konci roku 2012. Z tohoto důvodu jak uţ jsem předesílala, bylo předmětem jednání, zda by bylo moţné zatíţit obec dalším úvěrem, ale s tou podmínkou, ţe by začátek čerpání úvěru nastal v roce 2011 a splácet tento úvěr by obec započala aţ v roce 2012. Tato myšlenka se naštěstí ukázala jako realizovatelná a peněţní ústav Česká spořitelna a.s., dne 25. 3. 2011 poskytla Návrh úvěrové smlouvy na celkovou částku 7 000 000Kč. Čerpání hypotéčního úvěru je smluvně zajištěno do roku 2013, první splátka bude z účtu obce odeslána v březnu roku 2012 a termín splacení úvěru je stanoven na 31. 12. 2018. To vše při pevné úrokové sazbě ve výši 3,9 %. Česká spořitelna a.s. vyhověla obci i v tom ohledu, ţe při sestavování splátkového kalendáře umoţnila obci v prvním roce splácení sníţit splátku na pouhých 10 000,-Kč čtvrtletně z důvodu souběţného splácení dvou úvěrů.

20

Podrobnější popis ve Výzvě, která je součástí práce jako příloha č.: 4

Vlastní práce

Tab. 3

32

Splátkový kalendář úvěru pro stavbu Mateřské školy Kanice

Období

Částka hrazená čtvrtletně v Kč

Březen 2012 – červen 2013

10 000,-

Září 2013 – prosinec 2013

500 000,-

Březen 2014 – září 2018

300 000,-

Prosinec 2018

240 000,-

Zdroj: vlastní práce na základě informací z rozhovoru se starostou obce Kanice

Moţnosti obce na roční splátku jsou odvozeny od velikosti splátky let minulých. V roce 2010 byla splátka úvěru 1 418 000,-Kč a na rok 2011 je plánována splátka 1 478 000,-Kč. 4.2.5

Popis rozpočtu mateřské školy

V neposlední řadě obec při výstavbě mateřské školy musí počítat s výdaji na její provoz. Jak vypadá rozpočet jiţ zavedené mateřské školy, jsem se dozvěděla na základě rozhovoru s paní ředitelkou mateřské školy Letovice, paní Ivou Širůčkovou. Vede mateřskou školku o velikosti dvou tříd po 25 dětech. Tato velikost by odpovídala velikosti mateřské školy Kanice po dostavění II. Etapy stavby. Samozřejmě se jedná o orientační údaje, jelikoţ v jiţ zavedené mateřské škole odpadají výdaje na vybudování zázemí pro děti například v podobě dokupování většího mnoţství hraček, ale na druhou stranu nebudou v několika příštích letech potřeba výdaje na rekonstrukce a jiné opravy, které jsou v takovýchto zařízeních nezbytně nutné. Tab. 4

Návrh na rozpočet Mateřské školy Letovice na školní rok 2011/2012 Celkové

Náklady

náklady v Kč vedlejší (mateřské

hospodářské

Název poloţky rozpočtu

školy)

činnosti v Kč

Knihy, časopisy, CD

9 190,-

Ochranné pracovní pomůcky

4 000,-

Vlastní práce

33

Drobný hmotný investiční majetek Venkovní trampolína

5 000,-

Hračky

20 000,-

Výměna bojleru 125 l (KTS)

10 000,-

Dětské krepové povlečení 50ks firma Stanislav Strnadel, 1 ks 300,00

15 000,-

Drobné kuchyňské nářadí

1 000,-

Šplhací sestava na školní zahradu

25 000,-

Celkem

76 000,-

Všeobecný materiál Mycí prostředky do myčky

16 400,-

Mycí a čisticí prostředky, toaletní papír

20 000,-

Kancelářské, výtvarné potřeby, papírové ručníky (vyhláška 107/2001)

60 000,-

Tonerová kazeta do tiskárny 4 ks

8 000,-

Tonerová kazeta do kopírovacího stroje 3 ks

9 000,-

Celkem

113 400,-

Vodné, stočné

34 800,-

30 900,-

3 900,-

Plyn

73 560,-

55 170,-

18 390,-

Elektrická energie

59 160,-

63 700,-

21 300,-

Pohonné hmoty sekačka na trávu

2 000,-

Poštovné

1 000,-

Telefony, internet

32 000,-

Školení a semináře

1 500,-

Ostatní sluţby Odvoz odpadků a 1x kontejner

14 000,-

Revize

5 000,-

Údrţba PC

4 000,-

Bezpečnostní sluţba

11 000,-

Poskytování sluţeb bezpečnosti práce

5 000,-

Poplatek za účty

14 000,-

Vývoz lapače tuku a chemický rozbor vzorků (lapol) 2*5700,-

12 000,-

Doprava na kulturní nebo sportovní akce

5 000,-

Údrţba www stránek

2 000,-

Vlastní práce

34

Plavání

10 000,-

Angličtina

5 000,-

Celkem:

92 000,-

Oprava a údrţba Malování

5 000,-

Drobné opravy kuchyň. přístrojů

3 000,-

Výměna písku v pískovišti

1 000,-

Další drobné opravy

10 000,-

Čištění odpadů

2 600,-

Oprava chodníku před MŠ včetně čistící vchodové zóny

65 500,-

Nové ochranné kryty na pískoviště

7 000,-

Strojní údrţba podlah ( marmolea a koberců) ve třídách

5 000,-

Prořez ovocných stromů

6 000,-

Celkem

105 100,-

Pojistné - zákonné pojištění 4,2% Kooperativa

9 500,-

- pojištění budovy

7 500,-

Celkem

17 000,-

Odpisy

145 306,-

CELKEM

748 266,-

43 590,-

Zdroj: vlastní práce na základě informací z rozhovoru s ředitelkou mateřské školy Letovice Ivou Širůčkovou

Tyto náklady naštěstí neleţí pouze na zřizovateli mateřské školy. Podstatná část nákladů na provoz a platy pedagogických i nepedagogických pracovníků přichází do mateřských škol z Krajských úřadů. Tyto finance jsou rozdělovány na základě počtu dětí v dané mateřské škole. Dalším zdrojem mohou být finance z obecních nebo městských úřadů a v neposlední řadě také finance získané od rodičů dětí, které dochází do mateřské školy. V posledním případě je však mateřská škola ochuzena o příspěvek ze strany rodičů, jejichţ dítě v následujícím školním roce nastupuje povinnou školní docházku. Tyto děti je totiţ povinna upřednostnit v přijímacím řízení a umístit je v mateřské škole bezúplatně. Část-

Vlastní práce

35

ka, kterou rodiče přispívají na provoz školky, se obvykle pohybuje od 500,-Kč do 2000,-Kč. Jako vzor jsem opět získala předpokládaný rozpis příspěvků pro Mateřskou školu Letovice. Tab. 5

Předpokládaný zdroj financí Mateřské školy Letovice pro školní rok 2011/2012 příspěvek Krajského úřadu na platy pedagogickým

1. zdroj financí

953 918,-Kč

pracovníkům příspěvek Krajského úřadu na platy nepedagogickým

465 149,-Kč

pracovníkům 2. zdroj financí

3. zdroj financí celkem

příspěvek Městského úřadu na provoz školy úplata za školní vzdělávání od rodičů

527 114,-Kč

163 200,-Kč 2 109 381,-Kč

Zdroj: vlastní práce na základě informací z rozhovoru s ředitelkou mateřské školy Letovice Ivou Širůčkovou

Diskuze

36

5 Diskuze V prvním případě leţí finanční dopad nedostatku míst v zařízení denní péče o děti předškolního věku pouze a jen na rodičích. Míra spolufinancování obce je v tomto případě tak nepatrná, ţe se o ní ve své podstatě nedá vůbec hovořit. Měsíční platba za pobyt dětí v okolních zařízeních se tedy pohybuje řádově od 1000,-Kč za vzdělání a stravu (to však pouze u 11 dětí, u kterých byl zjištěn pobyt ve veřejné mateřské škole) aţ do 10 000,-Kč v případě, ţe by dítě denně docházelo do soukromé školky s výukou anglického jazyka. Pro snadnější porovnání v případě, ţe bude dítě docházet do mateřské školy 11 měsíců v roce, pohybovala by se tato částka od 11 000,-Kč do 110 000,-Kč za jedno dítě. Jelikoţ toto zatíţení leţí pouze na rodičích 47 dětí (v současné době) z celkového počtu obyvatel 774, zdá se být v měřítku problematiky obce pouze nedostatkem menšiny obyvatel. Při posouzení finanční stránky druhé varianty, varianty výstavby mateřské školy v obci Kanice leţí finanční zatíţení na všech 774 obyvatelích obce. Přistoupení na tuto variantu totiţ znamená, ţe obec nebude schopná v příštích letech (do konce roku 2018) investovat větší sumu peněz do jiného problému či projektu, který v obci vznikne v průběhu těchto let. Roční náklady obce na splácení úvěru a provoz mateřské školky se budou pohybovat od 567 114,-Kč do 1 727 114,-Kč. Tyto výpočty jsou pouze orientační, v prvním roce bude kapacita mateřské školy pouze 24 dětí, v dalších pak 48 dětí. Příspěvek obce na provoz se nemusí také pohybovat ve zmíněných částkách, záleţí na ročním rozpočtu obce, jakou částkou bude moci přispět na provoz mateřské školy.

Diskuze

Tab. 6

37

Roční náklady obce na splátku úvěru a provoz mateřské školy v obci Kanice Roční náklady na

Rok

splátku úvěru v Kč

Roční příspěvek obce

Celkové roční náklady

na provoz mateřské

na mateřskou školu v

školy v Kč

Kč

2012

40 000,-

527 114,-

567 114,-

2013

1 020 000,-

527 114,-

1 547 114,-

2014

1 200 000,-

527 114,-

1 727 114,-

2015

1 200 000,-

527 114,-

1 727 114,-

2016

1 200 000,-

527 114,-

1 727 114,-

2017

1 200 000,-

527 114,-

1 727 114,-

2018

1 140 000,-

527 114,-

1 667 114,-

Zdroj: Vlastní práce

V této variantě tedy leţí náklady na všech obyvatelích obce. Rodiče dětí navíc zaplatí částku školného, která se předpokládá v řádu 1000,- aţ 1500,-Kč za měsíc za výuku a stravu v mateřské škole na jedno dítě.

Závěr

38

6 Závěr Hlavním cílem mé práce byl popis veřejné správy jako zřizovatele zařízení zajišťujícího denní péči o děti předškolního věku. Posouzení a následně zhodnocení dvou moţných alternativ řešení problému umisťování dětí z obce Kanice do zařízení denní péče o děti předškolního věku a následně posouzení dopadu hodnocených moţností na chod obce, její ekonomiku a ţivot rodin s dětmi v obci. Prvním úkolem teoretické části byl popis veřejné správy jako takové, její členění a vztah k dětem předškolního věku a k péči o ně. Veřejná správa působí ve vztahu k těmto dětem v oblasti správy školství, zdravotnictví a také v oblasti správního řízení (ţivnostenského zákona). Stát zajišťuje především funkci legislativní, určuje pravidla, za jakých podmínek lze realizovat tyto organizace a je také v roli dohlíţitele a kontrolora. V přenesené působnosti na obce, kraje nebo svazky obcí se můţe stát zřizovatelem těchto organizací. Značnou měrou se podílí také na financování zařízení zajišťujících denní péči o děti předškolního věku. Členit organizace zajišťující tyto sluţby lze nejen na zmíněné veřejné, ale také na soukromé. Konkrétně lze tedy děti umisťovat do jeslí, mateřských škol, nebo do péče soukromých podnikatelů, která se odehrává v denním reţimu. Veřejná správa má sice velikou snahu o co nejefektivnější a nejjednodušší vedení a udělování podmínek na trhu s těmito organizacemi, nicméně ne vţdy organizační a finanční situace státu toto umoţňuje. Prvním úkolem praktické části a zároveň alternativou bylo zachování stávající situace umisťování dětí do mateřských škol v okolí obce, tj. Ochoz u Brna, Babice nad Svitavou, Řicmanice a Bílovice nad Svitavou. Tato varianta se ukázala jako velice výhodná pro obec, jako takovou. Finančně obecní rozpočet nezatěţovala a většina obyvatel nepociťovala nějaký nedostatek ze strany sluţeb obce. Pro menšinu obyvatel s dětmi předškolního věku byla však tato varianta jiţ naprosto nedostačující. Děti byly okolními obcemi odmítány a rodiče byli nuceni umisťovat děti do drahých soukromých zařízení.

Závěr

39

Druhým úkolem a zároveň alternativou pro stávající situaci bylo posouzení moţnosti vybudování vlastní mateřské školy v obci. Zde jsem se zabývala moţností získání finančních prostředků na výstavbu a chod mateřské školy. Posoudím financování stavby obcí na základě rozpočtu obce a moţnosti získání úvěru. Na základě šetření se tato varianta ukázala jako realizovatelná záleţitost, ba dokonce v době mé studie došlo k rozhodnutí zastupitelstva obce, ţe k výstavbě mateřské školy v obci Kanice v budoucnu dojde. Dotazníkovým šetřením byl zjištěn zájem občanů minimálně k otevření jedné třídy v prvním roce funkce mateřské školy a další třídy v letech následujících. Došlo k vytvoření projektu stavby a k vyhlášení výběrového řízení. K dnešnímu datu však nebylo rozhodnuto o vítězi a proto, je předpokládané datum uvedení do provozu, které je září roku 2011, značně ohroţeno. Financování stavby samotné, bylo naplánováno z hypotéčního úvěru, který bude obec schopna splácen na základě předchozích zkušeností s úvěrem stávajícím. Finance na chod mateřské školy budou nejen z rozpočtu obce, ale především přidělené krajským úřadem a v neposlední řadě budou na chod mateřské školy přispívat sami rodiče. Jakékoliv doporučení obci by se tedy v tomto čase stalo neadekvátním a lze jen konstatovat, ţe zvítězil zájem menšiny nad většinou a s tímto výsledkem se bude muset obec Kanice v příštích několika letech vyrovnat. Všechny výsledky mého šetření a především ty získané na základě rozhovoru s ředitelkou jiţ zavedené mateřské školy jsem nabídla obci k dispozici. Jako přínos mé bakalářské práce vidím i to, ţe všechny mnou získané informace jsem dále předávala dalším maminkám na mateřské a rodičovské dovolené, se kterými se v obci stýkám. Na závěr bych takovýto výsledek řešení problému s nedostatkem míst v zařízeních denní péče o děti předškolního věku přála všem rodinám s dětmi, kterých se tento problém také týká.

Seznam pouţitých zdrojů

40

7 Seznam použitých zdrojů Literatura [1] JURČÍK, R; MERVARTOVÁ, J. Správní právo hmotné. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 181 s. ISBN 80-7157931-9. [2] Kolektiv autorů. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozš. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk s.r.o., 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4. [3] KOLLÁRIKOVÁ, Z; PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2001. 456 s. ISBN 80-7178-585-7. [4] KUCHAŘOVÁ, V., et al. Péče o děti předškolního a raného školního věku. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009. 214 s. ISBN 978-80-7416-041-7. [5] KUCHAŘOVÁ, V.; SVOBODOVÁ, K. Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. 57 s. ISBN 80-87007-51-4. [6] VOLEK, P; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. ISBN 978-80-7157-847-5. [7] Z, T. Podpora pro rozvoj alternativ rodinné péče. Práce a sociální politika. 13.4.2011, roč. 8, č. 3, s. 4. ISSN 0049-0962. Internetové zdroje [8] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: CZSO.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-17]. Obyvatelstvo roční časové řady. Dostupné z WWW: . [9] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Mpsv.cz [online]. 2008 [cit. 2011-02-13]. Prorodinný balíček. Dostupné z WWW: . [10] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: CZSO.cz [online]. 2009 [cit. 2011-02-18]. Rychlá informace. Dostupné z WWW: <://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031309.doc>. [11] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: CZSO.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-18]. Rychlá informace. Dostupné z WWW: <://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031510.doc> [12] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: CZSO.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Rychlá informace. Dostupné z WWW: <://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031411.doc> [13] OBEC KANICE: Obec Kanice.cz [online]. 2004 [cit. 2011-02-27]. O obci. Dostupné z WWW: .

Seznam pouţitých zdrojů

41

[14] ŠKOLA SLUNÍČKO: Komplexní vzdělávací centrum Montessori.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-12]. Mateřská škola Sluníčko - Montessori. Dostupné z WWW: . [15] ŠKOLA PERLIČKA: Mezinárodní Montessori Mateřská škola Perlička.cz [online]. 2006 [cit. 2011-03-12]. Školné. Dostupné z WWW: . [16] FERMACELL: Stavetchytre.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. Jak řešit nedostatek míst ve školkách?. Dostupné z WWW: .

Další zdroje [17] [18]

ÚIV: Databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání ÚZIS: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Právní normy [19] Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů [20] Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích [21] Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů [22] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů [23] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů [24] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů [25] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů [26] Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [27] Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 87/1980 Sb., o mateřských školách a společných zařízeních jeslí a mateřských škol ve společných budovách, ve znění pozdějších předpisů [28] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, ve znění pozdějších předpisů [29] Vyhláška Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Seznam pouţitých zdrojů

42

[30] Vyhláška Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. [31] Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů [32] Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon o ţivnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů

Přílohy

43

Přílohy

Příloha číslo 1 – Návrh rozpočtu obce Kanice r. 2010

44

Příloha číslo 2 – Rozpočet obce Kanice r. 2011

45

Příloha číslo 3 – Anketa

46

47

48

Příloha číslo 4 – Výzva k účasti na zadávacím řízení

49

Příloha číslo 5 – Půdorys MŠ Kanice