Úloha Government EA při zvyšování konkurenceschopnosti státu

Úloha Government EA při zvyšování konkurenceschopnosti státu Pavel Hrabě katedra informačních technologií, VŠE Praha W.Churchilla 4, 130 67 Praha 3 [email protected] Abstrakt: Podmínkou úspěšné transformace (reformy) veřejné správy je vedle eGovernmentu opora transformačních rozhodnutí o poznání státu zprostředkované s pomocí celkové architektury státu, označované jako EA nebo GEA. Česká cesta k eGovernmentu přinesla významné pokroky v oblasti interoperability informačních systémů státu a sjednocování technologické infrastruktury. Nyní by měl následovat krok zahrnutí těchto architektur do jednotného rámce GEA České Republiky a jejich doplnění o business, aplikační a případně výkonnostní architekturu. Přitom je užitečné čerpat ze zkušeností ostatních úspěšných zemí. Příklady Rakouska, Kanady, Nového Zélandu a Singapuru ukazují, že je o co se opřít. Abstract: Successfull government transformations are done not only based on eGovernment itself, but also based on knowledge and recognition of state with help of Governmental Enterprise Architecture - GEA. Czech Road to eGovernmentu brought significant progress in area of governmental IS interoperability and unification and building of technological infrastructure. Following step should be to include this technical architecture into one unified architecture framework and enhance it by business, application and performance architectures of Czech state. It will be useful to take Best Practice of other successful country as it is demonstrated by examples of Austria, Canada, New Zealand a Singapore. Klíčová slova: Reforma veřejné správy, eGovernment, celková architektura státu. Keywords: Public Sector Transformation, eGovernment, Governmental Enterprise Architecture.

Motto Všechny dosavadní strategie českého státu směřující k efektivnější veřejné správě obsahují správné cíle a úkoly, bohužel se neplní, plní se se zpožděním a plní se od zadu, tj. od technologií k procesům, nikoli od potřeb přes procesní změny a architekturu aplikací k infrastruktuře. Veřejná správa je služba občanům, ale často není služba občanovi. Ve skutečnosti jde o službu občanů občanům prostřednictvím státu, který si na to zřídili a udržují. Úředníci hrají roli zprostředkovatelů, průvodců při poskytnutí služby občana občanům. Službou úředníka je být dobrým a úslužným průvodcem. Úlohou celkové architektury státu je být myšlenkovým rámcem, který podpoří poznání státu ve všech jeho souvislostech a umožní správný návrh změn státu směřujících k dosažení jeho strategických cílů a návrh proveditelných kroků, kterými lze tyto změny uskutečnit.

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

67

Pavel Hrabě

1. Úvod Vliv ICT (informační a komunikační technologie) na konkurenceschopnost státu vychází najevo v řadě oblastí, obdobně jako je tomu v podnikání. Konkurenceschopnost státu je tvořena souhrnem konkurenceschopnosti jeho podniků. Vedle toho je mezinárodně porovnávána tzv. konkurenceschopnost státní administrativy, neboť její výkonnost je jednou z podmínek výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků na území státu. Vliv ICT na konkurenceschopnost je hluboce analyzován Digital road to prosperity (Novotný & Voříšek, 2010), kde jsou stanoveny také hlavní cíle pro zlepšení v oblasti e-governmentu. Toto téma je dále rozvedeno ve zprávě NERV (Mejstřík, 2011), kde doporučení O6 vyžaduje "zavést principy podnikové architektury, architektonické řízení procesů a hodnocení investic do IT na základě kritérií prokazatelného zlepšení procesů státní správy, s cílem dosáhnout vyšší účinnosti investic veřejné správy do informačních a komunikačních technologií ". Investice do ICT by neměly být cílem, ale prostředkem transformace státu a veřejné správy. Při této transformaci je potřebné přebírat ověřené zkušenosti od ostatních zemí a mezinárodních podnikatelských korporací. Jednou z těchto tzv. nejlepších praxí je 1 2 využívání celkové (podnikové) architektury jako nástroje pro řízení business transformace a její ICT podpory. Při aplikaci přístupu celkové architektury na stát, napříč jeho resorty, hovoříme o tzv. GEA (Governmental Enterprise Architecture) nebo podle britského vzoru o xGEA (CrossGovernmental EA). V článku je poukázáno na některé základní aspekty úspěšné transformace veřejné správy a úlohu GEA při dosahování konkurenceschopnosti státu.

2. Definice pojmů 2.1 Co to je celková architektura státu Pojem podniková (celková) architektura, Enterprise Architecture (EA), stejně jako související výzkum i praktické implementace jsou poměrně nové, přibližně poslední desetiletí. Protože není k dispozici jednotná všeobecně přijímaná definice EA, představujeme definici Gartner (Rollings, 2010), kde "Podniková architektura je proces převodu obchodní vize a strategie do efektivní změny podniku vytvořením, komunikací a zlepšením klíčových principů a modelů, které popisují budoucí stav podniku a umožňují jeho vývoj". EA současně představuje “ vlastní návrh a manažerský přístup zásadní pro organizační soudržnost, vedoucí ke sladění, hbitosti a jistotě”, jak zdůrazňuje Doucet (Doucet, Gøtze, Saha, & Bernard, 2009). Obsah EA se vyvíjel v průběhu čase nejméně ve třech základních fázích, jak je specifikovali Bredemeyer a Malanová (2004) : Fáze I - Technologická architektura – architektura IT technologické infrastruktury 1

původní výraz je Enterprise Architecture, kde enterprise může znamenat jak podnik, tak organizaci veřejné správy nebo celý stát. Podstatné je kladení důrazu na to, že jde o architekturu podniku, organizace nebo státu jako celku. 2 výraz „business“ je v diskusi o architekturách organizace uvažován pro veškeré aktivity a příslušné zdroje, umožňující naplňovat cíle a poslání organizace. Vedle business stojí dále oblasti informačních systémů (aplikací a dat) a technologické infrastruktury. 68


Úloha Government EA při zvyšování konkurenceschopnosti státu

Fáze II – Rozsah architektury je této fázi rozšířen na celou oblast IT a zahrnuje celý podnik Fáze III – architektura nepokrývá pouze IT, ale také otázky business, přičemž právě na ně je kladen důraz. Použití EA ve veřejné správě prošlo všemi uvedenými fázemi a v současnosti odpovídá právě třetí fázi vývoje EA. V případě veřejné správy rozumíme pod pojmem “business otázky” poskytování: Funkcí státu, například poskytování základních funkcí státu jako je obrana státu, Služeb pro veřejnou administraci podniků i občanů Cross-Governmental Enterprise Architecture (xGEA) nebo obecněji jenom GEA je aplikací podnikové architektury na stát jako systém stejným způsobem, jako je aplikována na velké obchodní společnosti. Jde tedy o celkovou architekturu vybudovanou napříč jednotlivými útvary, vytvořenou na základě toho nejlepšího ze známých architektonických 3 4 5 rámců jako je TOGAF , FEAF , MODAF či Zachman.

2.2 Dva pohledy na konkurenceschopnost Konkurenceschopnost státu je třeba posuzovat jako souhrn konkurenceschopností subjektů nacházejících se na území státu a jako konkurenceschopnost (výkonnost) státního aparátu, srovnávanou s ostatními státními aparáty. Z hlediska dlouhodobého rozvoje republiky se obě konkurenceschopnosti doplňují a podmiňují. Pro velmi komfortní stát, poskytující veřejné služby na vysoké úrovni je potřebné mít vysoké daňové příjmy od konkurenceschopných podnikatelů. Pro konkurence schopnost podnikatelů je vhodný komfortní stát. V počátku rozvoje však stát nemusí být komfortní, nýbrž účinný a efektivní, aby svěřené prostředky šetřil ve své vlastní režii a úspory mohl poskytnout do služeb podnikatelům. Ty následně zdaní a výnosy použije na zkvalitnění služeb. Z hlediska posuzování konkurenceschopnosti státu a možností jejího zlepšení je ale také třeba vzít v úvahu, že vedle zahraniční konkurence vstupuje stát, jako největší jednotlivý podnikatel na svém vlastním území, do konkurence se všemi na tomto území (a nejen na něm) sídlícími podniky. Jde v důsledku o to, zda konkurence podniků a státu jako podniku bude oboustranně povzbuzující soutěží nebo bude mít oboustranně fatální důsledky, jak jsme toho často svědky v Česku.

3. Stát jako poskytovatel služeb Klienti si stát zřídili a platí si za jeho služby jak paušálními platbami (daně), tak poplatky za dílčí službu. Pokud stát klientům službu neposkytuje v dostatečné kvalitě, přestanou mít důvod za ně platit a naleznou si jiný stát (podniky daňové ráje, odborníci atraktivní destinace). Z hlediska konkurenceschopnosti je tato úvaha zajímavá proto, že klienti státu, kteří mohou ovlivnit jeho konkurenceschopnost, jsou zpravidla schopni si i vybrat, ve kterém 3 4

5

TOGAF – The Open Group Architecture Framework FEAF – Federal Enterprise Architecture Framework (USA)

MoDAF – Ministry of Defence Architecture Framework (VB)


69

Pavel Hrabě

státě chtějí žít a podnikat. Ostatní klienti státu, kteří nedisponují možností mobility, se obvykle také nepodílí na konkurenceschopnosti státu, naopak se podílejí na jeho nákladech. S procesem optimalizace funkcí státu souvisí i uvědomění si rolí jednotlivých hráčů. Současně je třeba dát pozor na nadužívání pojmu služba či veřejná služba. Většina toho, co současný český stát činí, slouží k zajištění jeho stability, příjmů, bezpečnosti a podobně. Lze říci, že tím stát slouží svému lidu, tedy převedeno do podnikové terminologie svému majoritnímu akcionáři, zřizovateli či vlastníku. Jenom malá část funkcí státu je službou státu konkrétnímu jednotlivci, ať již občanu nebo firmě.

3.1 Příklad elektronického daňového přiznání z pohledu služby Usnadnění podání daňového přiznání není službou podnikateli, je to úkon pro stát. Pro stát znamená zpřesnění a zrychlení informací (pokud se provede dobře), v konečném důsledku zvýšení pravděpodobnosti daňového příjmu. Pro podnik nebo fyzickou osobu je elektronizace pouze jednou z forem, jak zmírnit příkoří a ústrky s touto povinností spojené. Málokdo si uvědomuje, že je stále řada subjektů, které elektronizaci nepovažují za přínos a uvítali by ze strany státu jiné usnadnění, například výrazné zjednodušení pravidel.

3.2 Příklad reálné služby státu podnikateli – podpora založení firmy Jedním z úkonů, který výrazně souvisí s připraveností přijímat nebo vyvíjet nové technologie je založení nové firmy. I zde je si třeba uvědomit, že založení firmy není službou státu pro podnikatele, je nutné dobře porozumět zájmům všech zúčastněných stran a tomu přizpůsobit měřítka kvality poskytnutých služeb: podnikatel zakládá firmu, aby se seberealizoval a zbohatnul na novém nápadu. V kontextu konkurenceschopnosti to může být nápad spojený s inovativní obchodní praktikou nebo inovativní technologií. stát chce podchytit vznik nové firmy proto, aby si zajistil svůj podíl na jejím očekávaném zbohatnutí formou daní. Zájmy obou jsou zcela legitimní, oba subjekty by se o nich měly vzájemně otevřeně informovat. Je třeba vytvořit takové kulturní i legislativní prostředí, v němž každý bude vědět, že zbohatnout správné a také je správné se o svůj úspěch přiměřeně podělit se státem. Již na počátku může stát avizovat, že stojí o úspěch podnikatel tím, že mu zajistí nejsnadnější možnou registraci, pomůže mu v začátcích a podpoří jeho inovativní nápady. Jde o oboustranně výhodný obchod. Stát (a za něj například NERV nebo VŠ) by měl analyzovat, kde všude překáží podnikání a na druhou stranu si ohlídat, že se dočká daní. Založení Start-Up firmy může být podobné jako půjčka na vysokoškolské studium. Například do prvního vydělaného milionu se daně budou počítat poloviční sazbou a jejich splátka bude odložena až do dosažení této hranice, kde bude rozpuštěna do tří následujících let.

3.3 Katalog služeb státu Aby mohl stát dobře rozpoznat, kde jsou příležitosti pro zlepšení a jak jej měřit, musí provést inventuru všech požadavků na něj kladených, všech svých schopností a funkcí. Některé své funkce bude stát řídit jako ucelené sekvence, pak hovoříme o procesech. 70



Jiné funkce bude stát řídit a měřit na základě formálního závazku o kvalitě jejich poskytování, pak hovoříme o službách. Tak zvaný katalog služeb nebo procesní model státu jsou obojí soubory znalostí o státu, které jsou nezbytně nutné, vzájemně se doplňují a spolu tvoří důležitou součást 6 business architektury státu.

3.4 Roztříštěnost versus sdílení ve veřejné správě Česká veřejná správa je historicky a ze zákona roztříštěná, viz například souhrnná prezentace pana Felixe z konference v březnu 2011 (Felix, 2011). Je patrné, že neexistuje politická vůle a síla ji sjednotit shora, z centra, počínajíc u zaměstnanců veřejné správy, přes procesy a služby k jejich informační a technologické podpoře. Ukazuje se, že dosud bylo nejlépe prosaditelné a realizovatelné připravit společnou IT infrastrukturu. Díky ní bude možno sdílet základní data o objektivně jedenkrát existujících entitách jako je občan, organizace, pozemek či budova. To umožní dokončované centrální registry státní správy. Bude-li politická vůle, přístup či metoda Government EA může pomoci identifikovat jaké změny architektury státu, například ve smyslu sjednocení procesů, centralizace výkonu služeb nebo konsolidace aplikační architektury, mohou být přínosné a proveditelné. Dobře navržená architektura umožní dělat kompromisy, jít po malých kouscích, ale vždy bude zřejmé, zda politické rozhodnutí směřuje k naplnění strategických cílů nebo proti nim. To je základní výhoda a bohužel současně nevýhoda GEA.

4. Stát jako transformující se podniková korporace Stát by se při řízení své architektury ve snaze stát se konkurenceschopným měl řídit stejnými principy a metodami jako úspěšně inovující velké korporace. Použijeme-li paralelu o korporaci, je stát finančně řízeným vícestupňovým holdingem. Každý resort si může dělat, co chce, vejde-li se do rozpočtu, stejně tak každá státem zřízená organizační jednotka. U řady typů organizačních jednotek státu mají resorty právo pouze je zřídit a následně již nemají žádnou moc ovlivňovat efektivitu jejich procesů, včetně investic do informatiky. V Česku je potřeba i vzhledem k výše uvedenému konstatovat, že stát ještě vůbec nevyužil potenciál být řízen strategicky a jednotně jako úspěšné korporace a jiné státy, které tak již učinily. To je ve skutečnosti dobrá zpráva, příslib možnosti realizovat očekávané úspory a zlepšení s pomocí tohoto konceptu. Pokud podnikový holding narazí na strop své efektivity, musí se transformovat. Základem takové transformace je například: odstranění duplicitních činností, centralizace a sjednocení činností 7 rozdělení činností na komoditní (kontextové) a unikátní (hlavní) 6

Výraz Business zde neznamená ani obchod ani podnikání. Je ve spojení „business architektura“ použit pro označení té oblasti celkové architektury organizace státní správy, ve které se zabývá veškerým svým konáním, s výjimkou IT a jeho aplikační, datové a infrastrukturní architektury. 7 Geoffrey R. Moore: Dealing with Darwin. Rozděluje procesy na Core a Context a k nim modeluje druhy IT architektury a využití lidských zdrojů. http://www.dealingwithdarwin.com/ SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

71

Pavel Hrabě

posílení zodpovědnosti manažerů a řízení zaměstnanců podle cílů a výkonnosti Stejné potřeby a možnosti transformace platí i stát. Z toho, co se již delší dobu se státem děje, je patrné, že transformaci potřebuje a že některé transformační kroky již započal. Jmenujme systém Státní pokladny, plánované Jednotné Inkasní Místo – JIM, nebo jednotné výplatní místo. Všechno jsou to dobré myšlenky, ale s naprosto nedostatečným zadáním, bez návazné organizační transformace a naprosto vytržené z kontextu celkové architektury státu, protože ta žádná neexistuje. Příležitost nalezení komoditní procesů, které mohou být sjednoceny až sloučeny na jedné straně a modelování vztahů a kardinalit mezi součástmi systému státu a jeho okolím na druhé straně, vede k úvaze o možnosti úspor prostřednictvím konceptu Center sdílených 8 služeb (CSS) .

4.1 Klíčové a komoditní procesy státu – koncept CSS Stát jako holding s vysokou pravděpodobností bude identifikovat ohromnou řadu činností z oblasti vlastní správy (Back Office) i z oblasti výkonu veřejných služeb (Front Office), kde je potenciál k dosažení úspor na základě sjednocení a případné centralizace těchto procesů. Prostředkem pro efektivní vykonávání sjednocených procesů je obvykle vlastní nebo outsourcované CSS. Taková centra často vykonávají služby pro organizace jejich jménem a na jejich účet, ale dělají to levněji a efektivněji než tyto organizace. Centra sdílených služeb je možno budovat v jedné horizontální úrovni hierarchie řízení státu (například jednotné kontaktní centrum pro všechny organizační složky jednoho ministerstva) nebo dokonce přes více úrovní hierarchie (jedno centrum výpočtu a výplaty mezd zaměstnancům státu, jedno centrum správy všech pohledávek a závazků klientů státu vůči státu, apod.) za všechny resorty najednou. Významným počátečním pokrokem by bylo vytvoření CSS ve vertikálách řízení státu, tedy v resortech. I tady tomu nyní brání jak lidské tak legislativní překážky, které však jsou překonatelné.

4.2 Transformace státní správy Skutečnou transformaci státní správy s podporou IT nelze provést pouze na úrovni agendových systémů a centrálních registrů. Zkušenosti říkají, že musí nejprve o transformaci procesů zázemí organizací státní správy a teprve potom se projeví zlepšení služeb klientům, které bude současně nákladově efektivní. Viz (Östberg, 2007) “Trust in eGov is determined by the ICT front office rendition of policy implementation starting in the back (far back) office”. Volně přetlumočeno citát znamená, že důvěra v elektronizovaný stát (eGovernment) je podmíněna ICT podporou komunikačních kanálů s občanem, služby musí být nejprve zavedeny ve (vzdáleném) zázemím agentury.

4.3 Spokojenost klientů státu není jenom eGovernment Stát, na rozdíl od podnikových korporací, je tu pro všechny a nemůže si vybírat, které klienty uspokojí a kterým se vyhne. I ty v elektronické gramotnosti nejúspěšnější země dosahují míru komunikace klientů se státem elektronicky cca. 50%. V Česku je to přes 20%. 8

V anglické literatuře i praxi se nejčastěji vyskytuje zkratka SSC (Shared Service Center). 72



Jak ale dosáhnout spokojenosti zbývajících 50-80% klientů státu a být přitom nákladově efektivní? Každý nově zaváděný proces a jeho IT podpora musí být implementován současně pro všechny komunikační kanály (web, mail, hlas, dopis i osobní), s důrazem na automatizaci společných agendových systémů i zázemí.

4.4 IT podpora transformace státu Pro dobrý návrh IT podpory státu, je nejprve nutné uvést do pořádku to, co je podporováno (funkce, procesy, služby). K tomu je nutné fungování státu poznat a porozumět mu co nejvíce objektivně. Rozpoznat: Kdo je koho klientem Kdo komu přináší přidanou hodnotu a kdo by tedy měl za co platit Jak výkon funkce řídit a měřit - (je to vždy služba občanovi?) Není to vždy služba občanovi žádajícímu, nýbrž služba občanům tvořícím stát. Zajištění inkasa daně, vydání stavebního povolení nebo řidičského průkazu jsou příklady služby státu občanům, prostřednictvím úkonu provedeného s jedním z občanů. Ochrana bezpečnosti, zajištění zdraví a vzdělání, poskytnutí dávek jsou příklady služby státu občanovi jako jednotlivci. Tato nezbytná poznání a následné návrhy nápravy jsou součástí architektury státu - GEA

5. Architektura státu 5.1 Úsilí států o EA Většina států úspěšných v transformaci veřejné správy a eGovernmentu (což není totéž, ale úzce to souvisí) již má vybudován obraz cílové EA státu a řídí transformaci státu a jeho IT podle této architektury. Většina těchto států začala s budováním Governmental EA mezi roky 2000 a 2005, nyní již mají k dispozici několikátou verzi referenčního modelu i procesů řízení architektury. V posledních letech počet zveřejňovaných publikací o GEA klesá, protože všichni již ji mají a spíše popisují řešení konkrétních optimalizačních úloh. Existenci EA při tom automaticky předpokládají.

5.2 Motivace k implementaci GEA V řadě zemí byla GEA zavedena nejprve ve snaze zajistit interoperabilitu mezi komponentami IT uvnitř státu, případně pro zajištění mezinárodní kooperace, zejména mezi ministerstvy obrany západních zemí. Současně byla EA v podobě rámce FEAF zavedena v USA jako nástroj IT Governance a řízení čerpání prostředků na IT z rozpočtu prezidenta. Podobně například hodnotící zpráva IT auditu státu z Kanady (2008) hovoří o klíčové úloze GEA při prioritizaci a řízení IT projektů státu. Následně začala být GEA využívána jako nástroj návrhu a řízení transformace států.

5.3 Úloha Governmental EA při transformaci státu Po letech implementací EA v řadě zemí se objevují hodnotící články, vyzdvihující její pozitivní význam, ale zpochybňující její přínos. Závěry se dají shrnout asi takto: SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

73

Pavel Hrabě

Všechny mimořádně úspěšné země mají svoji transformační provázanou s celostátní EA a konkrétním rozvojovým plánem.

strategii

Existence EA je považována za nutnou podmínku úspěchu transformace vládnutí, nikoli však postačující. Jsou známy příklady, kde je GEA vytvořena, ale změny nebyly dotaženy do úspěšného konce.

5.4 Federalizovaná architektura Stejně jako ve velkých korporacích, i na úrovni státu platí, že ne všechny procesy a funkce je možné sjednotit či dokonce centralizovat. Úměrně tomu to platí i pro aplikační architekturu státu, v níž některé aplikační komponenty budou pouze jedenkrát, jiné budou sdíleny více institucemi a další budou v každém resortu nebo OSS unikátní. Tomuto principu se říká “federalizovaná architektura”. Znamená však, že jde o architekturu řízenou přesnými pravidly, nikoli o libovůli jednotlivých institucí.

6. Příklady architektur státu Přestože jsou k dispozici studijní materiály z mnoha zemí, z důvodu omezeného rozsahu příspěvu uvedu příklady pouze několika z nich. Kanada byla do nedávna považována za světového lídra eGovernmentu, Rakousko za evropského. Přístupy obou zemí se značně liší, přitom jsou si v podstatných faktorech tak podobné. Stejně tak Nový Zéland a Singapur představují velmi pokročilé využití GEA pro řízení transformace státu. Pozoruhodné je, jak se státy vzájemně ovlivňují, doplňují a jak jejich architekti spolupracují, což je patrné i ze společně vydaných knih.

6.1 Rakousko Rakousko je velmi úspěšné jak v oblasti eGovernmentu, tak transformace veřejné správy a její IT podpory. V materiálech jsem nenašel informace o použití Enterprise Architecture, zato však velmi časté odkazy na přínosy používání tzv. Holistického referenčního rámce, modelu Marie A. Wimmerové. Na bázi tohoto referenčního rámce byla vyvinuta celá řada úspěšných rakouský eGovernment projektů, například elektronický e-tax aplikace FinanzOnline, viz (Makolm, 2006).

74



Obrázek 1 Holistický referenční rámec podle Wimmerové, Rakousko (Makolm, 2006) Přestože rakouští odborníci nepoužívají pojem EA, řada vlastností jejich rámce se s rámci EA shoduje. Ať již je to zejména celostní (holistický) přístup, úrovně abstrakce odpovídající jednoltivým vrstvám enterprise architektury či rozmanitá view odpovídající například segmentových architekturám. Přikláním se k tomu, že se v případě Rakouska jedná o úspěšnou aplikaci principů celkové architektury státu. O tom vypovídá i následující schéma (Palkovits & Wimmer, 2004), de facto metamodelu EA, ale podle holistického referenčního modelu Wimmerové:

Obrázek 2 Holistický rámec pro modelování veřejných služeb, Rakousko (Palkovits & Wimmer, 2004) SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

75

Pavel Hrabě

Rakousko je federetivním státem a úspěch je podmíněn centrální koordinací a vzájemnou spoluprací. Již od roku 2001 má Rakousko federálního CIO, který podléhá přímo kancléři, je jím Prof. Dr. Reinhard Posch. Od roku 2005 vede centrální instituci zvanou „Platform Digital Austria“. Podle rakouských úřadů, stěžejní úkol e-governmentu je, na jedné straně, zjednodušení a zrychlení procesů mezi občany a správou, a na druhé straně, transformace interních procesů a organizace veřejné správy. E-government se zaměřuje na měnící se interakce mezi občany / podniky a správou a mezi správními orgány navzájem. Z pohledu veřejné správy a samosprávy je důležitá iniciativa „E-Government Reference Cities“, plánovaná pro roky 2008 – 2011. V jejím rámci má být na pilotních městech ověřena tzv. „egora” (což je akronym pro “e-government reference architecture”).Jde o aplikační a zejména technologickou architekturu stanovující národní standardy podporující interoperabilitu.

6.2 Kanada Již od přelomu tisíciletí je v Kanadě rozvíjen princip tzv. federalizované architektury, viz výše. V rámci jí stanovených pravidel se rozvíjely Enterpise Architecture jednotlivých resortů. V roce 2004 zavedla kanadská vláda program BTEP (Business Transformation Enablement Program), viz například (Treasury Board of Canada, 2004):

Obrázek 3 Struktura EA rámce Kanady, pojmenovaného BTEP Transformation Framework (Treasury Board of Canada, 2004) Tento transformační program je ve skutečnosti praktickou implementací GEA. Stojí za povšimnutí, jak struktura modelu transformačního rámce nápadně připomíná rámec Zachmanův.

76



V prezentaci (Alexander, Canada: Pre-requisites and Enablers for a Whole-ofgovernment Approach, 2006) zdůrazňuje cíl transformace, kterým je zvýšení důvěry občana ve stát a politiku, viz obr.

Obrázek 4 Hodnotový řetězec transformace kanadské veřejné správy (Alexander, 2008) Znamená to na jedné straně, že měřítkem úspěchu není zavedení eGovernmentu, ale jeho příspěvel k měřitelnému zvýšení důvěry občanů ve vlasntí stát. Jinak eGovernment ztrácí smysl. Současně schéma jasně vyjadřuje názor kanadských architektů, že úspěch externích veřejných služeb je podmíněn předchozí motivací státních zaměstnanců a zavedením interních služeb. Prostředkem k dosažení důvěry občanů má být také přístup zvaný „Whole-of-government Approach“, tedy situace, kdy nejenom každá agentura zacílí svoje služby na klienta, ale kdy současně se všechny sjednotí tak, aby své vnitřní procesy vykonávaly jednotně a ke svým klíčovým službám umoňovaly klientům jednotný přístup, kterým koli komunikačním kanálem. Očekávanou míru sjednocení služeb podle jejich kategorií ukazuje následující obrázek. Využití GEA jako předpokladu reforem veřejné správy vysvětluje Jim Alexander, zastupující CIO kanadské vlády v (Alexander, 2008). Enterprise architecture je podle něj prostředkem, jak se na vládní úrovni ujistit, že obsah reforem je správný a že se bude správně realizovat. Současně je GEA prostředkem jak o tom přesvědčit politiky, občany, podnikatelskou komunitu a media. Základem struktury federalizované architektury kanadského státu je tzv. GSRM Governments of Canada Strategic Reference Model. Model vnuknul v roce 1995 původně pro asociaci obecních samospráv (MRM – Municipal reference Model), posléze byl upraven v roce 2000 pro potřeby provincie Ontario (PSRM – Public Service Reference Model) a od roku 2003 se využívá pod názvem GSRM na federální úrovni.


77

Pavel Hrabě

Obrázek 5 Rozdílná míra cílového sjednocení různých kategorií služeb ve veřejné správě, Kanada (Alexander, Canada: Pre-requisites and Enablers for a Whole-ofgovernment Approach, 2006) V Kanadě je EA důležitým nástrojem řízení transformace veřejné správy. Hlavním architektem Kanady, pracovníkem sekretariátu Treasury Board of Canada, je Gary Doucet, autor řady uznávaných publikací o EA. Pod jeho vedením Kanada směřuje ke stavu, který nazývá Coherent Government, jakožto výsledek Coherent Architecture. Doucet ve své prezentaci (Doucet, 2008) také definuje vztah mezi GEA a eGovernmentem. Jsetliže vládní weby Kanady smeřují k funkcionalitám z kategorie WEB 2.0, pak to představuje business transformaci. Business Transformace vyžaduje Business architekturu, nikoli technologickou architekturu. V roce 2008 definoval Doucet jako klíčový pro kanadskou vládu projekt ISRA (Internal Services Renewal Alignment). Je to iniciativa zaměřená na sladění interních služeb, což by mělo být prostředkem zlepšení veřejných služeb.

6.3 Nový Zéland Na Novém Zélandu je GAE, zde nazývaná FEA (Federated Enterprise Architecture) nedílnou součástí eGovernmentu. Velmi zajímavé jsou explicitně vyjádřené architektonické principy Nového Zélandu. Tyto zásady jsou seřazeny od nejvyšší po nejnižší prioritu: (Government of New Zealand, nedatováno). 1. Princip důvěry - Důvěra ve vládu bude posílena. 2. Princip svrchovanosti - je Suverenita a národní identita Nového Zélandu bude podporována a udržována. 78



3.Princip aktiv - Informace budou uznány jako aktivum, které má hodnotu pro vládu a budou spravovány podle toho. 3. Princip dostupnosti (Accessibility) - Informace a služby budou k dispozici snadno, široce a spravedlivě ve prospěch obyvatel Nového Zélandu. 4. Princip jednoty (Consistency) – bude dodržován celkový a konzistentní přístup. 5. Princip pružnosti (Agility) - přístupy, které zvyšují pružnost budou přijaty. 6. Uživatelsko-centrický princip - Služby a procesy budou navrženy z pohledu uživatele služeb. 7. Princip minimalizace škod - Škodlivé účinky změn budou minimální. 8. Princip „hodnota za peníze“ - rozhodnutí budou poskytovat optimální přínose pro vládu jako celek. Architektonický rámec NZFEAF (New Zealand Federated EA Framework) je odvozen od australského EAF, který byl vytvořen na bázi amerického FEAF (Federative EA Framework) se vedle výše uvedených architektonických principů silně opírá o tzv referenční modely jednotlivých architektur, tak ja jsou podrobně představeny v (NZFEAF RM, 2009): 1.

Performance Reference Model (PRM) Business Reference Model (BRM) Service Reference Model (SRM) Data Reference Model (DRM/SF) Technical Reference Model (TRM) viz také citované původní australské schéma:

Obrázek 6 Struktura referenčních modelů australského architektonického rámce FEAF (NZFEAF RM, 2009) SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

79

Pavel Hrabě

Z hlediska záměru tohoto článku rozšířit záběr architektury českého eGovernmentu nad dosavadní technologické pojetí je velmi důležitý tzv. Business RM. Tento business ref. model využívá dvou již dříve vytvořených a ověřených taxonomií, a to Funce veřejné správy NZ (Functions of New Zealand government - FONZ) a Subjekty veřejné správy NZ (Subjects of New Zealand government -SONZ). Výkonnostní referenční model byl zatím záměrně ponechán prázdný a bude doplněn v dalších verzích vývoje modelu. Katalog funkcí FONZ je rozdělen do tří základních kategorií: Funkce pro Novozélanďany – poskytované státem jménem a pro jednotlivce, podnikatele a organizace, naplňující poslání státu. Podpůrné funkce – které poskytují politické, programoví a manažerské základy pro fungování státu. Management zdrojů státu - interní funkce, které umožňují státu fungovat účinně a efektivně. Funkce v katalogu subjektů státu jsou členěny do sedmi širokých kategorií: Party (Účastník, zúčastněná strana): někdo, kdo chce využít přínosy nebo se podílí na aktivitách státu. Typicky je to osoba, profese, role, podnik nebo organizace, například Student, Spotřebitel apod. Aktivita: prováděná účastníkem, který chce využít služeb státu nebo přispívající k tomu, o co účastník usiluje (například odpočinek, věda, podnikání). Událost: o niž účastník stojí nebo kterou trpí (například živelná pohroma). Zdroj: využívaný účastníky potřebný pro vykonávání jejich aktivit, podobně jako například loď je nezbytná pro plachtění. Nárok: právo nebo prospěch, ke kterému je osoba, podnik nebo organizace oprávněna a potřebuje nějakou formu zapojení státu, aby jej mohla čerpat nebo užívat. Povinnost: dávka nebo daň, kterou osoba, podnik nebo organizace musí splnit a potřebuje k tomu určitou formu zapojení státu. Podmínka: stav nebo měřitelný atribut, který lze využít k popisu účastníka, zdroje, události, nároku nebo povinnosti. Schéma ukazuje strukturu katalogů funkcí a subjektů referenčního modelu NZFEAF. Přitom takké vymezuje zodpovědnost na úroveň celkové architektury státu a architektury jednotlivých agentur, u nás resortů a OSS.

80



Obrázek 7 Struktura referenčního modelu funkcí a subjektů NZ, (NZFEAF RM, 2009)

6.4 Singapur V Singapuru (Saha, 2008) vznikala celková architektura státu postupně, společně s jednotlivými programi zavádění informatiky a e-Governmentu. V roce 1999 vzniknul technologický standard Singapuru, zvaný SWTA (Service-Wide Technical Architecture). Následující program rozvoje architektury dostal název eWAVE (Enterprise-Wide Architecture for Value Enhancement), tedy celostátní architektura pro zvyšování hodnoty. Společně s SWTA dohromady tvoří SGEA (Singapore Government Enterprise Architecture). Tato SGEA je konceptem, zahrnujícím: Business funkce Odpovídající datové standardy Sdílené systémy (aplikace) a služby IS Technologickou infrastrukturu Vytvořená architektura jde napříč resorty a směřuje k naplnění integrujících cílů přístupu „Whole-of-Government“. Také SGEA se opírá o jednotný referenční business model. Ten je tvořen třemi úrovněmi abstrakce a obsahuje: 2 oblasti služeb (Business Areas) – představující nejvyšší úroveň rozdělení funkcí státu na: o Služby veřejnosti a o Korporátní a podpůrné služby 33 linií služeb (LoB – Lines of Business) - představujících jemnější členění produktů a služeb poskytovaných státem jeho zájmovým skupinám 137 funkcí (Business Functions) – popisujících specifické funkce, které agentury vykonovájí v rámci LoB, za něž jsou zodpovědné.


81

Pavel Hrabě

Obrázek 8 Struktura funkcí v business referenčním modelu SGEA, (Saha, 2008) Výrazným přínosem týmu SGEA je vytvoření první metodiky pro udržování a rozvoj architektury státu zvané MAGENTA (Methodology for Agency Enterprise Architecture).

7. Závěr Veškeré porozumění stavu domácí veřejné správy, zahraničním zkušenostem s transformací veřejné správy a znalost celkové (podnikové) architektury mě vedou k přesvědčení, že právě GEA, jako podniková architektura státu je jedním z chybějících předpokladů úspěšné transformace veřejné správy v Česku. Doporučuji odrazit se od úspěchů, kterých již bylo dosaženo v oblasti IT infrastruktury eGovernmentu a na cestě k interoperabilitě IS veřejné správy a rozšířit architekturu státu o koherentní architekturu činností státu (business) a aplikační architekturu, případně výkonnostní architekturu. Při poznávání vlastního státu a tvorbě jeho celkové architektury doporučuji využít všechny cesty spolupráce (mezivládní, akademické, neziskové i podnikové) k zajištění přenosu ověřených zkušeností s tvorbou a využitím GEA při úspěšné transformaci veřejné správy.

Poděkování Příspěvek vznikl s podporou Grantové agentury ČR – grant číslo: P403-10-0303 Enterprise Architecture jako princip v řízení malých a středních organizacích

8. Literatura ALEXANDER, J. (2006): Pre-requisites and Enablers for a Whole-of-government Approach. Canada: International Council for Information Technology in Government Administration – ICA 40th Conference ALEXANDER, J. (2008): Assurance in Transformation: Government Enterprise Architecture as Enabler of Public Sector Reform. Washington DC: The World Bank 82



DOUCET, G. (2008): Enterprise Architecture at the Government of Canada. Otawa: Treasury Board of Canada DOUCET, G., GØTZE, J., SAHA, P., & BERNARD, S. (2009): Coherency Management. Architecting the Enterprise for Alignment, Agility and Assurance. Bloomington: authorHouse FELIX, O. (10. 3 2011): Co přinese nová funkcionalita eGovernmentu v ČR? Načteno z Softecon 2011: www.softec.sk/files/Softecon/softecon2011/felix.pdf Government of New Zealand (nedatováno): FEA Principles. Získáno 11. 1 2011, z Egovernment in New Zealand: http://www.e.govt.nz/enterprise-architecture/principles MAKOLM, J. (2006): A Holistic Reference Framework for e-Government: The Practical Proof of a Scientific Concept. Proceedings of the 39th Hawaii International Conference on System Sciences - 2006 MEJSTŘÍK, M. (2011): Framework of Competitiveness Strategy of the Czech Republic. Prague NZFEAF RM. (2009): New Zealand Government Architecture Reference Models Version 2.0. State Services Commission, New Zealand NOVOTNÝ, O., VOŘÍŠEK, J. (2010): Digital road to prosperity. Proceedings of the Systems Integration (stránky 1-8). Praha ÖSTBERG, O. (2007): ICA 41st Conference, Session 7 "In Gov We Trust". Získáno 14. 4 2011, z ICA International Council for IT in Government Administration: http://www.icait.org/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=572&Itemid=84 PALKOVITS, S., & WIMMER, M. A. (2004): Processes in e-Government - A Holistic Framework for Modelling Electronic Public Services. Linz: Institute of Applied Computer Science, University of Linz QGCIO (Enterprise Architecture & Strategy), (2009): Queensland Government Enterprise Architecture Framework 2.0. Queensland Government Chief Information Office , Enterprise Architecture & Strategy. The State of Queensland (Department of Public Works) 2009 ROLLINGS, M. (2010, January 11): Marginalizing Enterprise Architecture. Retrieved July 15, 2010, from burton GROUP BLOGS: Executive Advisory: http://eapblog.burtongroup.com/executive_advisory_progra/2010/01/marginalizingenterprise-architecture.html SAHA, P. (2008): Government Enterprise Architecture in Singapore: Issues, Practices and Trends. Government Enterprise Architecture as Enabler of Public Sector Reform. Washington DC: The World Bank Treasury Board of Canada (2004): Business Transformation Enablement Program - An Executive Overview. Ottawa: Treasury Board of Canada


83

Úloha Government EA při zvyšování konkurenceschopnosti státu

Recommend Documents