ÚKLIDOVÝ PRŮMYSL V EVROPĚ PŘEHLED EFCI Vydáno v r. 2006 (Data za rok 2003)
Září 2006 Vypracováno a vydáno Evropskou federací úklidového průmyslu (EFCI) Rue de l’Association 27 – 1000 Brussels – Belgium – Tel: +32 2 225 83 30 – Fax: +32 2 225 83 39 – www.feni.be
1
ÚVOD Toto je 14. ročník statistického šetření o úklidovém průmyslu v Evropě vydávaný EFCI. V průběhu let byl postupně zdokonalován, a ačkoli to stále ještě není statistický přehled v přesném slova smyslu, poskytuje nám celkem ucelený obraz tohoto průmyslu a jeho vývoje v průběhu posledních 14 let. Jak je již zvykem, jsou zde uvedena data shromážděná od členů EFCI na základě dotazníku, zpráva byla vypracována sekretariátem EFCI. Zvlášť musíme poděkovat členům výboru pro ekonomické záležitosti EFCI, kteří tomuto úkolu věnovali významnou část své práce. Prosím povšimněte si, že všechna data odpovídají roku 2002.
V tomto přehledu je “úklidový průmysl” definován dle klasifikace NACE – REV. 1, sekce K, divize 74, skupina 74.7. – průmyslový úklid. Ta také zahrnuje některé další aktivity realizované podnikateli v úklidu, jako např. služby v oblasti zpracování odpadu, čištění komínů, čištění fasád nebo údržba okolí budov. Vlivem nárůstu počtu členů EFCI se geografický rozsah přehledu mírně změnil a nyní zahrnuje jeden další stát: Polsko. Proto jej není vždy možné přímo porovnávat s předchozími vydáními Přehledu (v případě nutnosti jsou poskytována příslušná vysvětlení). Bohužel, pro ostatní odvětví služeb jsou dostupná pouze omezená data. Proto ve sledovaném roce nebylo možné porovnávat úklid s určitými odvětvími. Kromě toho, spolupráce se Světovou federací podnikatelů v oblasti správy budov (WFBSC) zatím ještě neumožňuje srovnávat evropské trhy s ostatními mezinárodními trhy. Hlavní evropské ekonomické ukazatele jsme převzali z přehledů Eurostatu a publikací Evropské komise, zvláště pak: • „Evropský obchod, fakta a čísla“, data z let 1995 – 2004 (Eurostat) • „Klíčová čísla Evropy“, Statistický zápisník 2006, data z let 1995 – 2005 (Eurostat) • „Zaměstnanost v Evropě 2004, současné trendy a vyhlídky“ – Generální direktoriát pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti • „Konkurenceschopnost a porovnávání, Evropská zpráva o konkurenceschopnosti 2004“ – Generální direktoriát pro podnikatelskou činnost a průmysl (“Competitiveness and Benchmarking, European Competitiveness Report 2004 – Directorate General for Enterprise and Industry) Další informace můžete obdržet přímo od sekretariátu EFCI: Rue de l’Association, 27 B – 1000 Brussels Tel: + 32 2 225 83 30 – Fax: + 32 2 225 83 39 Email:
[email protected]
2
OBSAH: Část 1: Rozvoj trhu Obrat Rozdělení dle jednotl. států Penetrace trhu Segmenty trhu Trendy v tržních segmentech
strana 4 strana 5 strana 6 strana 7 strana 9
Část 2: Podnikatelé Počet firem Rozdělení podle velikosti Rozdělení podle států Obrat za společnost
strana 10 strana 11 strana 11 strana 12
Část 3: Lidé Zaměstnanost Národní rozdělení Produktivita Organizace práce Práce na zkrácený úvazek Pracovní doba Aspekty pohlaví Etnické menšiny Příloha: Lídři trhu v roce 2003
strana 14 strana 15 strana 16 strana 18 strana 19 strana 20 strana 21 strana 23 strana 24
3
Část 1 ROZVOJ TRHU Obrat V roce 2003 dosáhli podnikatelé v úklidu v 18 evropských zemích zahrnutých do tohoto statistického přehledu celkového obratu 44 518 milionů €. To potvrzuje dynamiku tohoto průmyslu, protože to představuje čistý nárůst o 9% vzhledem k předchozímu roku1, zatímco růst HDP „evropské pětadvacítky“ mezi lety 2002 a 2003 byl jen 1,3%2. Obrat 1989 - 2003
Poté, co v roce 2002 byla dosažena míra růstu 3,2%, dá se vysoký růst v roce 2003 vysvětlit spíše zvýšením penetrace trhu3 než celkovým ekonomickým růstem. I když byl rok 2003 ve všeobecné ekonomické souvislosti celkem nepříznivý, toto číslo potvrzuje, že během poslední dekády pokračuje všeobecný posun od průmyslové ekonomiky k ekonomice založené na službách. Tato makroekonomická souvislost je důsledkem řady faktorů. Prvním faktorem je, že byl zaznamenán vyšší růst produktivity v průmyslové ekonomice, zatímco ve stejné době docházelo k přemísťování pracovních příležitostí z průmyslových aktivit do aktivit služeb. Dalším důvodem je překrývání mezi službami a průmyslem, což vede ke zvýraznění zdánlivého snižování důležitosti průmyslové výroby. A konečně jedním z hlavních faktorů, které přispívají tomuto procesu, je outsourcing, díky němuž jsou podpora a doplňkové operace převážně dělané vlastními zdroji zadávány externím podnikatelům. 1
Polsko bylo z těchto výpočtů vyloučeno, neboť nebyly k dispozici údaje za rok 2002 Zdroj: EUROSAT, Strukturální indikátory, Souhrnné ekonomické podklady, Skutečná míra růstu HDP v r. 2002 3 Podíl celkového úklidového trhu nasmlouvaného mimo specializované firmy (rozdíl výkonů v rámci vlastních zdrojů firem) 2
4
Rozdělení dle jednotlivých států Obrat v r. 2003 dle jednotlivých států (v milionech €)
Německo, Francie, Itálie a Velká Británie zůstávají 4 největšími národními trhy. Dohromady představují 66% celkového obratu. Relativní význam holandského a švédského trhu je důsledkem vysoké úrovně penetrace trhu. Hospodářský význam Španělska začal vzrůstat, když jeho ekonomika zaznamenala v průběhu posledních let vysoký růst HDP a jeho tempo růstu týkající se počtu podnikatelů v úklidu a zaměstnanců je na stále stejné výši (viz čísla v části 2 a 3 tohoto přehledu). Srovnání roku 2002 a roku 2003 ukazuje několik zajímavých vývojových trendů. Pokud jde o norský trh, musí se vzít v úvahu, že poslední údaje, které byly k dispozici, vycházejí z roku 2000. Proto není tempo růstu zas až tak senzační, jak se zdá. Celkem velkolepá je dynamika portugalského, švédského a španělského trhu, o čemž svědčí značný nárůst penetrace trhu v posledních letech. Nicméně je třeba tyto údaje brát s obezřetností, neboť se zdá, že předchozí údaje byly podhodnoceny.
Roční nárůst (2002/2003)
5
Penetrace trhu Penetrace trhu je definována jako podíl celkových úklidových služeb zadaných specializovaným úklidovým firmám s rozdílem výkonů v rámci vlastních zdrojů (vlastních úklidových pracovníků). Tento pro průmysl velice důležitý údaj je docela těžké přesně vyhodnotit. Ve většině sledovaných států vychází podklad pro tento odhad ze statistik prodeje poskytovaných výrobci úklidových produktů a strojního vybavení. Penetrace trhu v r. 2003
Ve skutečnosti během posledních let penetrace trhu podnikateli v úklidu stále roste a nyní je na úrovni 61%. Proto se znovu potvrzuje celkový vliv pokračujícího trendu zvyšování outsourcingu služeb všeobecně a úklidových služeb obzvlášť. Pozitivní vývoj lze lépe vyhodnotit za delší časový úsek: Poměr penetrace trhu v letech 1989 / 1994 / 2003
6
Stojí za povšimnutí, že v průměru okolo 40 % trhu jsou výkony v rámci vlastních zdrojů, což představuje obrovský potenciál v rámci ekonomického rozvoje pro tento sektor s přímým vlivem na zaměstnanost. V rámci států mohou být významné 3 skupiny zemí: 1. První skupina s mírou penetrace okolo 70 % nebo více zahrnuje Portugalsko, Lucembursko, Španělsko, Nizozemí, Rakousko a Slovensko. 2. Druhá skupina s mírou přes 55 % zahrnuje Německo, Itálii, Finsko a Belgii. 3. Třetí skupina s mírou nižší než 55 % zahrnuje Francii, Polsko, Švédsko, Norsko, Velkou Británii, Českou republiku a Maďarsko.
Segmenty trhu Kromě vývoje obratu z kvantitativního hlediska je docela zajímavé se podívat na vývojové trendy tohoto sektoru z hlediska činností. Sektor se hlavně věnuje údržbě a zlepšování pracovního a odpočinkového prostředí, aby bylo čisté a příjemné pro každého. Nicméně se musí vzít v úvahu, že podnikatelé v úklidu jsou přímo zapojeni do zajišťování nezbytné úrovně hygieny v nemocnicích, v potravinářském průmyslu a průmyslu špičkových technologií, abychom uvedli alespoň tři z těch nejpodstatnějších příkladů specifických činností průmyslu.
Rozdělení podle segmentů trhu – r. 2003
Industrial (agri-food, high-tech industries...) průmysl špičkových
průmyslový úklid (zemědělsko- potravinářský průmysl, technologií…)
Specialised cleaning (Hospitals…)
specializovaný úklid (nemocnice…)
Schools
školy
Public transports
veřejná doprava
7
Windows
okna
Retail
maloobchod
Services for individuals
úklid domácností
Associated services (waste collecting, catering etc.) atd.)
přidružené služby (sběr odpadu,
stravování
Others (facade cleaning, leisure facilities…) zařízení ….)
ostatní (čištění fasád, rekreační a
sportovní
Offices
kanceláře
8
Tabulka nahoře ukazuje rozdělení obratu mezi rozličné segmenty trhu. „Kancelářský úklid“ zůstává nejdůležitějším segmentem, pokud jde o obrat. Nicméně s přihlédnutím k předcházejícímu roku stoupl jeho relativní význam o 1,5%. Ostatní segmenty zůstavají celkem stabilní a nelze zaznamenat žádnou výraznou změnu. Rozlišení aktivit směřujících ke komplexním službám, facility managementu atd. je skutečností ve většině členských států EU. Ovšem v současnosti neexistují žádné systémy sběru dat, které by umožnili jeho kvantitavní vyjádření (obzvlášť, pokud jde o obrat). Kromě tradičních potíží, na něž narážíme při kvantifikování nových trendů, se to dá rovněž vysvětlit faktem, že tento druh informací je samozřejmě považován většinou firem za součást jejich citlivých obchodních informací, a proto jsou tyto informace důvěrné.
Trendy v tržních segmentech Pokud jde o rozlišení aktivit v různých státech, doporučujeme se dívat na tyto údaje jako na odhady. Buď na národní úrovni neexistuje systematický sběr dat, nebo se sbíraná data shromažďují s použitím různých zdrojů a přehledů. Proto nám prezentované údaje dávájí solidní představu o skutečnosti, ale v nejpřísnějším slova smyslu se na ně nedá pohlížet jako na přesné. Kancelářský úklid zůstává hlavní aktivitou podnikatelů v úklidu. Představuje 55,4% celkového obratu. V průběhu posledního desetiletí měl jeho význam tendenci ke snižování vzhledem ke vzniku nových aktivit prováděných podnikateli v úklidu (komplexní služby, facility management atd.). Vlastně se znovu zdá, že se podíl kancelářského úklidu bude podruhé po roce 2001 snižovat.
Office Cleaning = kancelářský úklid Specialised and Related Services = specializované a související služby
Nicméně, jak je vyjádřeno výše, je příliš brzy na to vyvozovat závěry z tohoto údaje a pro lepší analýzu tohoto fenoménu bude potřeba dalších detailních studií. Přesto je faktem, že výše zmíněná tendence k diverzifikaci aktivit, tj. nabídce mnoha služeb a facility managementu, má narůstající vliv na strategické a operativní plánování úklidových firem. V souvislosti se změnami v tom, co klienti potřebují a očekávají, se přizpůsobení odborné kvalifikace zaměstnanců stává strategickým úkolem pro celý tento průmysl.
9
Část 2 PODNIKATELÉ Počet firem Celkový počet podnikatelů v úklidu za 18 států zahrnutých do tohoto statistického přehledu překročil 93 950. Na základě geografického porovnání4 to představuje nárůst o více než 8,3% vzhledem k předchozímu roku. Oproti trendu pozorovanému v roce 2002 je míra nově vznikajících firem opět stoupající. Skutečně vzniklo v průměru během posledních 13 let každý rok více než 6,6% nových firem (6% v roce 2002). Je sice příliš brzo vyvozovat definitivní závěry, ale zdá se, že vysoký růst obratu je rovněž evokován velkým počtem nově vznikajících firem. Bohužel ještě neexistují data týkající se „pravděpodobné trvanlivosti“ firem, která by potvrdila (nebo vyvrátila) tento trend.
Počet podnikatelů
Od samého počátku 90. let bylo možné zaznamenat vyšší úroveň koncentrace podnikatelských subjektů v úklidu, a proto tedy bylo čím dál tím méně úměrné spojení mezi nárůstem obratu a vytvářením společností. Nyní se zdá, že znovu dochází k této proporcionalitě. Nicméně je příliš brzy vyvozovat závěry z tohoto schématu a teprve budoucí statistické studie umožní lepší analýzu tohoto fenoménu. 4
Polsko bylo z těchto výpočtů vyloučeno, protože nebyly k dispozici údaje za rok 2002
10
Rozdělení podle velikosti Údaje o rozdělení společností podle jejich obratu ve většině států zahrnutých do této statistické studie neexistují. Proto je rozdělení společností provedeno podle počtu zaměstnanců. Avšak obecně se odhaduje, že společnosti zaměstnávající více než 500 zaměstnanců (tj. 3%) v průměru dosahují téměř poloviny celkového obratu v tomto průmyslu. V absolutních číslech v úklidovém průmyslu stále převážně dominují velmi malé společnosti: téměř ¾, které zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců. Na srovnatelném 5 geografickém základě nedošlo od roku 2002 k výraznému vývoji. Nicméně se zdá, že se potvrzuje trend pozorovaný v posledním roce, pokud jde o stabilizaci počtu středně velkých firem. (empl. = zaměstnanců)
Německo se zdá být v Evropě výjimkou. Skutečně, německý trh je uspořádán velmi odlišným způsobem. De facto 25% společností v této zemi zaměstnává více než 500 lidí, 53% zaměstnává 50 – 500 lidí, 15% zaměstnává 10 – 50 lidí a jen 7% zaměstnává méně než 10 lidí.
Rozdělení podle států Z národního hlediska mohl být zaznamenán nárůst ve většině zemí kromě Velké Británie a Portugalska, kde došlo k poklesu pracovních sil o 3,6%, respektive o 3,2%. Nejvýznamnější růst ve srovnání s předchozím rokem může být zaznamenán v České republice (+102%), Španělsku (+39,6%), Rakousku (+36,8%), Finsku (+18,8%) a ve Francii (+15%). Znovu se potvrzuje extrémní růst českého průmyslu. Avšak toto číslo by se mělo brát s obezřetností, neboť se zdá, že předchozí údaje byly velmi podhodnoceny. Sběr statistických dat tohoto průmyslu v ČR se stále zdokonaluje a současná data jsou mnohem přesnější než před několika lety. Navíc se změnil i systém sběru dat českého statistického úřadu. Stále se však nedá mluvit o zcela přesných datech. 5
S vyloučením Polska z těchto výpočtů, protože nebyla k dispozici data z roku 2002
11
Jak se odráží v části 1 tohoto statistického přehledu (viz str. 5), vysoká míra růstu společností ve Španělsku je přímo spojená se zaznamenaným růstem HDP Španělska o 12%6. Oproti tomu vysoký růst v Rakousku je hlavně zásluhou liberalizace rakouského trhu. Podle nového zákona, který vstoupil v platnost v r. 2003, založení úklidové firmy již není vyhrazeno pro vyučené v řemeslu. Kdokoli z těch, kteří pracují v tomto průmyslu již několik let, mají nyní právo, založit firmu.
Počet společností v jednotlivých zemích v r. 2003: 93 950
Extrémně vysoký počet společností v Itálii (téměř 20% z celkového počtu společností) se dá vysvětlit velmi význačným počtem fyzických osob zaregistrovaných jako podnikatelé v úklidu v této zemi. Obrat za společnost Tabulka dole vykazuje obrat za společnost (poměr mezi obratem regionů a počtem podnikatelů) a poskytuje ukazatel koncentrace soukromého sektoru v každé zemi. Z hlediska průměru EU zůstává toto číslo téměř stabilní s obratem za společnost ve výši 441.000 € v roce 2002 a 439.000 € v roce 2003. Německo a Lucembursko zůstávají dvěma nejkoncentrovanějšími trhy. V Německu obrat za společnosti vzrostl (+4%), zatímco v Lucembursku zůstává stabilní. 6
Zdroj: EUROSTAT, Strukturální ukazatele, Souhrnný ekonomický podklad, Skutečná míra růstu HDP v EU-25
12
Obrat za společnost 2002 – 2003
Navzdory mimořádnému nárůstu společností v České Republice (+102%) vzrostl obrat za společnost v této zemi jen mírně kvůli výjimečnému růstu obratu (+142%) ve stejném časovém období. Největší nárůst obratu za společnost můžeme zaznamenat v Portugalsku (+62%), Norsku (+60,8%) a Švédsku (+32,7%). Je to důsledkem míry růstu v obratu (viz str. 5) a paralelně s tím malého nárůstu v počtu vytvářených společností (viz str. 11). Opačný trend, tj. velký pokles obratu za společnost můžeme zaznamenat v Rakousku (-25%), Finsku (-12,2%) a Španělsku (-12,1), protože tyto země zaznamenaly relativně malý nárůst obratu v poměru k jejich velkému nárůstu počtu vytvářených společností.
13
Část 3 Lidé Zaměstnanost V roce 2003 bylo v úklidovém průmyslu zaměstnáno více než 3,07 milionů lidí7 oproti 2,74 milionům v roce 2002. Na stejném geografickém základě8 to představuje nárůst o 1,8% vzhledem k předchozímu roku. Nicméně v souvislosti s mírou růstu zaměstnanosti v rámci EU o 0,2% za stejné časové období zůstává tento sektor jedním z nejdynamičtějších průmyslových odvětví, pokud jde o vytváření pracovních příležitostí. V průměru se roční růst zaměstnanosti v tomto průmyslu za posledních 14 let blíží ke 3%.
Růst zaměstnanosti (v milionech)
Pokles zaměstnanosti mezi roky 1998 a 1999 (-5,4%) by měl být vnímán v přímém spojení s výjimečně vysokým růstem v tomto sektoru v předchozích 2 letech: +10% v roce 1997 a +4,96% v roce 1998. Po mírném růstu o 1,2% v roce 2000, tento průmysl roste opět rychleji: +7,3% v roce 2001, +4,5% v roce 2002 a +12% v roce 2003. Úklid je velmi silný průmysl, pokud jde o pracovní síly, a proto se tedy jakýkoliv nárůst aktivit přenáší do vytváření pracovních příležitostí. Nicméně je tato přímá úměra v tomto sektoru stále menší jak v důsledku výnosů získaných díky technologickému rozvoji (lepší vybavení a produkty), tak nárůstu zaměstnanosti na plný úvazek (zaměstnanost na zkrácený úvazek stále klesá). 7 8
Údaje o zaměstnanosti jsou vyjádřeny na jednu osobu a nikoli na základě „ekvivalentu plného úvazku“ Polsko bylo z těchto výpočtů vyloučeno, neboť nebyla k dispozici data z roku 2002
9
Zdroj: Zaměstnanost v Evropě 2004, Současné trendy výhledy – Generální direktoriát pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti
14
Národní rozdělení Zaměstnanost v roce 2003: 3 066 437 osob
Německo zůstává v absolutních číslech zdaleka největším zaměstnavatelem (27% z celkového počtu pracovních sil) s nárůstem o 155.867 zaměstnanců v této zemi. To je důsledkem specifického rysu pro Německo, kde byly nejkratší pracovní poměry (na základě smluvních hodin v rámci kolektivních smluv) zproštěny sociálních závazků. Pokud jde o samotná tato čísla, je nutné vzít v úvahu, že mezi roky 1995 a 2002 nebyla k dispozici přesná statistika. Statistický údaj o počtu zaměstnanců je v Německu znovu k dispozici teprve od r. 2003, a proto tedy byla data za předchozí roky podhodnocena. Po Německu následuje Velká Británie (13% pracovních sil), Francie (12% prac. sil), Itálie (10% prac. sil) a Španělsko (8% prac. sil). Dohromady 70% z celkového počtu pracovních sil úklidového průmyslu je zaměstnáno v těchto pěti zemích. Porovnání roku 2002 a 2003 ukazuje jakési zajímavé vývojové trendy: Co se týče norského trhu, je nutné vzít v úvahu, že poslední dostupné údaje vyplývají z roku 2000. Tedy opět proto není tempo růstu tak senzační, jak se zdá. Docela nápadná je dynamika belgického, finského a francouzského trhu, pokud jde o vytváření pracovních míst s tempem růstu 22,9%, 10,4% a 6,2% podle uvedeného pořadí.
15
Zaměstnanost 2002/2003
Na druhé straně se dá zaznamenat největší pokles zaměstnanosti v České republice, Španělsku a Švédsku s úbytkem 55,2%, 26,9% a 18,2% podle uvedeného pořadí. Tyto údaje by se měli brát s obezřetností, neboť se zdá, že se v České republice a ve Španělsku změnil výpočetní systém a že data, která jsou k dispozici pro předchozí roky, byla podhodnocena (proto je pokles možná nižší).
Produktivita Produktivita v úklidovém průmyslu stále roste, je na ještě vyšším stupni než poslední rok. Opravdu, na stejném srovnávacím základě10 je průměrný obrat na zaměstnance v roce 2003 okolo 15.440 €, což v porovnání s předchozím rokem (14.580 €) představuje nárůst o + 5,89% (oproti 1,04% mezi roky 2001 a 2002 a 3% mezi roky 2000 a 2001).
Při zahrnutí Polska do tohoto výpočtu je průměrný obrat na zaměstnance samozřejmě nižší (14.390 €), neboť tato země má vysoký počet zaměstnanců (270.000) a relativně nízký obrat (950 milionů €). 10 Polsko bylo z tohoto výpočtu vyloučeno, neboť nebyly k dispozici údaje za rok 2002
16
Obrat na jednoho zaměstnance – 2003 (v tisících €)
Jak je vidět v následující tabulce, situace se ve většině zemí změnila jen nepatrně. Jediná významná změna se dá zaznamenat ve Švédsku a Portugalsku jako logický výsledek poklesu počtu zaměstnanců a růstu obratu v obou zemích.
Obrat na jednoho zaměstnance 2002/2003 (x 1000 €)
17
ORGANIZACE PRÁCE Pracovní periody Až na mimořádné výjimky jsou úklidové služby stále převážně vykonávány mimo běžnou pracovní dobu, kdy jsou prostory využívané. To platí zvláště pro kancelářský úklid, ale rovněž se to týká komerčních prostorů nebo budov přístupných pro veřejnost. Následující tabulka11 skutečně ukazuje, že podle průměru EU jsou úklidové služby vykonávány buď brzy ráno12 , nebo pozdě odpoledne či na začátku večera13 (43%). Nicméně ve Švédsku se úklid v denní dobu14 stal pravidlem a představuje 70% z celku. To se v menší míře týká také České republiky, Polska a Dánska, kde je to téměř polovina. Ve zbylé Evropě zůstává úklid v denní dobu značně omezen: průměr okolo 25% se sníží na 14%, pokud tyto čtyři země nezahrneme do tohoto výpočtu.
■Ráno ■ Den ■ Večer ■ Noc
Navzdory technickým vývojovým trendům (např. bezdrátové a tiché vysavače), které nyní nabízejí adekvátní řešení v boji s možnými nevýhodami (zvláště v kancelářském úklidu), je v Evropě neochota klientů akceptovat řešení zahrnující úklid v denní dobu stále převažující. EFCI a UNI-Europa považují ve svých „Společných doporučeních pro tento průmysl15 rozvoj úklidu v denní dobu za jednu ze svých priorit v rámci činností pro nastávající roky. Úklid v denní dobu skutečně nabízí podstatně více příležitostí pro práci na plný úvazek a následně zlepšuje profesionalitu (snadnější přístup k odbornému vzdělávání), motivaci a poznávání zaměstnanců (úklid už nebude anonymní), jakož i vyváženost mezi soukromým a pracovním životem. 11 12 13 14 15
Zakládá se na racionálních odhadech dodaných příslušnými národními asociacemi Ihned po noční směně a před začátkem „běžné“ pracovní doby (zpravidla od 5/6 do 8/9 hodin ráno) Po ukončení „běžné“ pracovní doby a před začátkem noční směny (zpravidla od 5/6 do 8/9 hodin večer) Tj. během doby, kdy jsou prostory využívané Přijatých v břenu 2004 Evropským výborem pro sociální dialog pro úklidový průmysl
18
Kvůli nevyhnutelným demografickým změnám bude od roku 2010 dále16 narůstat podíl starších osob v EU. Je to hlavně důsledkem dvou demografických změn: klesající úrovně plodnosti a očekávání lepšího života. Tento nevyhnutelný trend směrem k mnohem starší populaci bude hlavním problémem budoucnosti, pokud jde o nábor a udržení zaměstnanců. V důsledku toho úklid v denní dobu patří k řešením, která umožní zvyšování počtu pracovních hodin, a proto tedy určitě zvýší přitažlivost tohoto sektoru, zvláště pak pro mladé lidi. S výjimkou Španělska se noční práce stále omezuje na specifická místa (např. průmyslové provozy, nemocnice, letiště atd.). Národní legislativy nebo kolektivní smlouvy ve všech členských státech EU opravdu umožňují příplatky a/nebo vyšší mzdy pro noční zaměstnance, což by klienti akceptovali, jen pokud by se nedalo počítat s jiným řešením.
Práce na zkrácený úvazek Práce na zkrácený úvazek17 zůstává nejčastější formou zaměstnávání v tomto průmyslu a zahrnuje 66% pracovních sil. Na stejném geografickém základu18 to nyní představuje 69% pracovních sil. Tento trend nicméně v průběhu let mírně, ale neustále klesá. Skutečně, ke konci 80. let představovala práce na zkrácený úvazek více než 80% z celkového počtu zaměstnaných a v roce 1995 to bylo ještě 75%. Národní odchylky by se měly brát s obezřetností, neboť mohou vyplývat ze změn v porovnávacích obdobích či výpočetních metod. Práce na zkrácený úvazek – 2001 / 2002 / 2003
Avšak nárůst práce na zkrácený úvazek ve Francii a v Rakousku a pokles ve Finsku by se měl brát obezřetně, neboť se zdá, že byly předchozí údaje podhodnoceny. 16 17 18
Zdroj: Eurostat, Klíčové údaje o Evropě, Statistický zápisník 2006, Data 1995 – 2005 Jakákoli délka trvání práce nižší než u práce na plný úvazek jak je definováno zákonem nebo kolektivními smlouvami S vyloučením Polska z tohoto výpočtu, neboť nebyly k dispozici údaje za rok 2002
19
Pracovní doba V důsledku míry práce na zkrácený úvazek je průměrná pracovní doba v úklidovém průmyslu relativně krátká. V průměru je to odhadem 23 hodin za týden.
Hodin/týden
Tabulka níže ukazuje, že průměrná pracovní doba v roce 2003 opět vzrostla na 23 hodin za týden, zatímco celkem stabilní zůstávala v průběhu let 2001 a 2002, kdy to bylo 20 hodin za týden.
Průměrná pracovní doba za týden 2001 - 2003
20
Aspekty pohlaví Ženy tradičně tvoří většinu pracovních sil v tomto sektoru. Ve skutečnosti představují více než 75% z celkového počtu zaměstnanců. Není to způsobeno jen povahou těchto činností (úklid je společností tradičně považován za „ženskou práci“), ale rovněž všeobecnou charakteristikou pro zaměstnání, která ukazuje, že pracovní místa na zkrácený úvazek jsou převáženě obsazována ženami. V porovnání s rokem 2002 zůstal průměr EU v zaměstnanosti žen stejný. Na národní úrovni se dá zaznamenat jakýsi zajímavý vývoj: Ve Francii (+4%), Portugalsku (+3%), Švédsku (+2%), Rakousku a Dánsku (+1%) podíl žen narostl. Opačná tendence se dala zaznamenat ve Španělsku (-5%), Německu a Finsku (-4%), Velké Británii (-3%) a Belgii (-1%). Ve zbývajících zemích nedošlo k žádným změnám. Podíl žen v tomto průmyslu v roce 2003
21
Etnické menšiny Dalším charakteristickým rysem zaměstnanosti v úklidovém průmyslu je vysoký podíl zaměstnanců z etnických menšin nebo imigrantů. Následující tabulka ukazuje odhad jejich podílu na pracovních silách. Nicméně by se toto mělo interpretovat s opatrností, a to proto, že ve většině zemí je buď obtížné, nebo nezákonné shromažďovat údaje týkající se etnického původu lidí (s výjimkou pro státní příslušnost).
immigrant employees = zaměstnaných přistěhovalců Austria = Rakousko Czech Republic = Česká republika France = Francie Germany = Německo Poland = Polsko Portugal = Portugalsko Spain = Španělsko Sweden = Švédsko UK = Velká Británie
22
Struktura pracovních sil Profesní kategorie se v různých členských státech značně liší. Ve většině případů vycházejí ze systémů komplexní klasifikace stanovené kolektivními smlouvami. V zájmu zjednodušení se studie zaměřila na čtyři kategorie: „modré límečky“ (uklízeči, uklízečky), techničtí pracovníci, zaměstnanci administrativy, ředitelé a vedoucí pracovníci Struktura pracovních sil v roce 2003
■ Executives = vedoucí pracovníci ■ Adm. = zaměstnanci administrativy ■ Technicals = techničtí pracovníci ■ Blue Collars = uklízeči, uklízečky Zdaleka největší část pracovních sil tvoří uklízeči či uklízečky pracující v provozovnách klientů. Tyto údaje zůstávají po léta celkem stejné. Nicméně se mírně snížil podíl pracovníků mezi roky 2001 (88%) a 2002 (86%) a nyní je znovu na 88%. Právě v kategorii uklízečů je podíl práce na zkrácený úvazek zdaleka nejvýznamnější. Dalším zajímavým rysem je podíl žen v každé kategorii. S více než 24% vedoucích pracovnic překonává úklidový průmysl většinu ostatních sektorů, pokud jde o rovné pracovní příležitosti.
23
Příloha: Lídři trhu v roce 2003 (Jak je uvedeno národními asociacemi) RAKOUSKO
BELGIE
ČESKÁ REPUBLIKA
DÁNSKO
ISS PEDUS 59 Mio € SIMACEK DIW INSTANDHALTUNG AKKORD KLING /WAGENHOFER REIWAG W. FACH ATTENSAM HELLREIN
ISS LAURENTY EUROCLEAN CLEANING MASTERS GOM IRIS CARE MILO GROUP GOVAERT VANDERZANDE
ISS P. DUSSMANN TEST NOVÝ ÚKLID I. JANA KAF CLEAN SERVICE CDV SLUŽBY SIMACEK SERVICE INT. SVAČINA A JIROUT ČR CLARIMA
ISS FORENEDE RENGØRING ELITE MILJØ IDA SERVICE COMPLETA JC RENGØRING RENGØRINGS COMPANIET KUNKTES RENGØRING MJ SERVICE DANREN
FINSKO
FRANCIE
NĚMECKO
MAĎARSKO
ISS ENGEL PALVELUT OY LASSILA & TIKANOJA OYI SOL PALVELUT OY RTK-PALVELU OY
ONET GROUP ISS PENAUILLE SAMSIC / LG GROUP GROUPE GSF RENOSOL / ONYX SIN ET STES RJMF – TFN GROUP AAF–INTERCLEAN ISOR / COFIGOR
P. DUSSMANN WISAG SERVICE PIEPENBROCK KLÜH S. M. GEGENBAUERBOSSE ISS ZEHNACKER DIW INSTANDHALTUNG GÖTZ MANAGEMENT HECTAS
P. DUSSMAN PLURAL FUTURE CLEAN GLANZ GRUND PROFI COMFORT ISS TAMAX TOM KONTROLL CITY SERVICE RENOMÉ
LUCEMBURSKO
NIZOZEMÍ
POLSKO
PORTUGALSKO
PEDUS SERVICE NETTOSERVICE PIEPENBROCK EXPRESS ACTICLEAN NIC BUILDING SERVICE COMCO MCS SCHNELL-FEIN PRO-NET SERVICES ABSC
ISS ASITO SCHOONMAAK HAGO NEDERLAND CSU TOTAL CARE GOM DOLMANS GROEP SUCCES VOLENDAMMER ICS FONVILLE EW DIENSTENGROEP
IMPEL ISS ROKA KAROR POLUDNIE ECOLAB JOHNSONDIVERSEY NIRO KARCHER POLITA
CLIMEX ISS VADECA IBERLIM NOVA SERVIÇOS SAFIRA SERVICES SERVILIMPE LIMPOTÉCNICA LIMPOCLEAN TOMARLIMPE
SLOVENSKO
ŠPANĚLSKO
ŠVÉDSKO
ISS TEST SLOVAKIA ČASS SPOL. DIW SERVICE ANNA ŠUCHTEROVA MAGNOL SERVIS CDS METON SLOVAKIA SLOVAKIA SERVIS
EULEN CLECE ISS EUROLIMP PILSA INITIAL UNICA AMALIS RUBENS UNION LIMPIZA
ISS SODEXHO SAMHALL MELLANSVENSKA STÄD STENSAND PROFILSTÄDARNA SKANSKA MIAB NORRLANDS MILJÖVARD STÄDKOMPAKT I BROMMA
VELKÁ BRITÁNIE ISS RENTOKIL-INITIAL OCS MITIE MACLELLAN INT. MOWLEM PALL MALL ROMEC SODEXHO CARLISLE LANCASTER
SESAB SERVICE SYD
24
