užívání zemědělské produkce na výrobu biopaliv i skutečnost, že p o t r a viny s e s t aly jed n o u z investičních komodit

Potravinář březen/2013

POTRAVINÁŘ Potraviny u nás zdražují rychleji než v EU Ceny potravin v České republice vzrostly od roku 2005 do loňska o 30 procent. Tuzemské tempo zdražování potravin je vyšší, než činí průměr celé Evropské unie (EU). Na Žofínském fóru, věnovaném Strategii českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 to uvedla členka bankovní rady České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Na Fóru vystoupili také mministr zemědělství Petr Bendl, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, a předseda Slovenké zemědělské a potravinářské komory V důsledku globalizace podle Zamrazilové roste závislost lokálních trhů na světových cenách komodit. Tu mohou jednotlivé státy snížit zvýšením své potravinové soběstačnosti. Zamrazilová poukázala na důležitost zemědělství a potravinářství pro národní ekonomiku. "Každý dobrý národohospodář by měl tuto oblast považovat za velmi důležitou," podotkla Zamrazilová. Zatímco v EU za posledních sedm let podle Zamrazilové potraviny podražily o 25 procent, v České republice bylo tempo o pět procentních bodů vyšší. Přestože cenový růst v ČR tento průměr převýšil, nedosáhl tempa jako v Pobaltí, Bulharsku a Maďarsku. Dále světové ceny potravin z dlouhodobého hlediska spíše porostou, rozhodně však budou vykazovat vysokou míru kolísavosti. Světové c e ny potravin v současností kromě globalizace, která má své negativa i pozitiva, nejvíce ovlivňuje také rostoucí

užívání zemědělské produkce na výrobu biopaliv i skutečnost, že potraviny se staly jednou z investičních komodit. Potraviny a nápoje představují čtvrtinu veškerých výdajů českých a moravských domácností a tuzemský spotřebitel je nadprůměrně citlivý na změny cen potravin a nápojů. Existuje podezření, že právě vysoké ceny potravin byly tím faktorem, který oslabil spotřebu domácností v předchozím roce. (M)

Kvóty na cukr chtějí zrušit od roku 2017 Ministři zemědělství Evropské unie se dohodli na zrušení kvót na výrobu cukru od roku 2017. Tento požadavek je součástí společné pozice členských zemí pro jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě reformy společné zemědělské politiky. Ministři dosáhli shody po dvoudenním jednání, které se protáhlo až do noci. K dohodě se nepřipojily dvě členské země Slovinsko a Slovensko. Uvedl to irský ministr zemědělství Simon Coveney, který vedl jednání jako zástupce předsednické země. Evropský parlament minulý týden odhlasoval vlastní pozici, s níž půjde d o rozhovorů. Pod le Evropského parlamentu by měly výrobní kvóty na cukr skončit až v roce 2020, nikoli v roce 2015, jak navrhovala Evropská komise. Ministři došli ke kompromisnímu termínu pro ukončení cukerných kvót pro rok 2017 a zrušení kvót na výrobu mléka v roce 2015. Pokud jde o původní návrh Evropské komise, aby zemědělci z ekologických důvodů

neobhospodařovali sedm procent půdy, ministři se dohodli na pěti procentech. Tato plocha by se po zhodnocení celého opatření mohla v roce 2018 rozšířit na sedm procent. Irský ministr vyjádřil přesvědčení, že se podaří definitivní podoby reformy společné zemědělské politiky dosáhnout do června, včetně schválení v plénu parlamentu. Podle něj je to nutné, aby se stihly zavést všechny potřebné zákony do roku 2015, kdy má nová podoba společné zemědělské politiky vstoupit v platnost. Rozpočet společné zemědělské politiky se na léta 2014 až 2012 snížil o dvanáct procent na 373,2 miliardy eur (9,6 bilionu korun). Přesto zemědělství zůstává hlavní položkou v unijních výdajích, když dosahuje asi 38 procent rozpočtu. (mim)

300 tisíc tun cukru ve 124 dnech: Cukrovary společnosti Tereos TTD mají za sebou další úspěšnou kampaň. 124 dnů nepřetržité výroby, 2,6 milionu tun zpracované řepy, 300 tisíc tun vyrobeného cukru. To je bilance kampaně v cukrovarech Dobrovice a České Meziříčí, která skončila v pátek 18. ledna. Letošní kampaň v obou cukrovarech probíhala od 17. září. Den za dnem cukrovar v Dobrovici zpracovával v průměru 14 tisíc tun řepy a cukrovar v Českém Meziříčí 7 tisíc tun řepy. Denně vyrobily obět továrny dohromady 2400 tun cukru. Ten putoval buďto do sil přímo v areálech cukrovarů, nebo v cisternách rovnou k zákazníkům, jako jsou například Coca-Cola, Kofola, Danone nebo Opavia. Více

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


než 90 tisíc tun bylo převezeno do balicího centra společnosti na Mělníku, kde se balí do maloobchodních balení, která znají zákazníci z obchodů. Vedle cukru bylo během kampaně vyrobeno také 95 tisíc tun řepných pelet, které vznikají slisováním a vysušením vyslazených řepných řízků. Pelety se využívají především jako kvalitní krmivo, lze je ale využít i jako palivo do kotlů. Dalšími ved le jšími pr od ukty vyrobenými během kampaně jsou vápenná šáma, která se využívá jako vynikající hnojivo, a hlína, jež se využívá například k rekultivaci krajiny. S o u bě ž n ě s c u kr o var y probíhala také kampaň v lihovarech. Ty vyrobily téměř 450 tisíc hektolitrů surového lihu, který se dále odvodňoval na líh bezvodý, jenž se využívá jako obnovitelná energie v pohonných hmotách a pro výrobu ekologického paliva E85, nebo se v lihovaru v Chrudimi rektifikuje na vysoce kvalitní líh pitný, jenž slouží jako surovina při výrobě alkoholických nápojů. Zatímco cukrovary nyní čeká téměř devítiměsíční přestávka, během které bude probíhat údržba a také investice, lihovary přejdou na letní provoz, během kterého se očekává výroba dalších 450 tisíc hektolitrů surového lihu. (vr)

ViskoTeepak už není slavkovská firma V roce 2002 se rozdělil závod Cutisin Slavkov u Brna na dva zaměstnavatelské subjekty – Cutisin Slavkov u Brna a Teepak Slavkov u Brna. Obě firmy vyráběly své výrobky v jednom areálu, který patří Cutisinu, dnes Devro a.s., Slavkov u Brna a T e e p a k , p o z d ě j i ViskoTeepak ,s.r.o., Slavkov u Brna zde působil na základě nájemní smlouvy. V roce 2010 se situace výrazně změnila. Vedení ViskoTeepak rozhodlo o tom, že 2

si vybuduje vlastní závod a výrobu přesune do nového areálu na Černovické terase v Brně. V létě 2012 ViskoTeepak ukončil veškerou svoji činnost ve Slavkově. Znamenalo to přestěhovat veškerou techniku, materiál i stroje a samozřejmě vyřešit personální obsazení firmy. Na někter é otázky kter é s přesunem firmy souvisely, nám odpověděla hospodářka ZO NOS PPP a členka předsednictva NOS PPP paní Blanka Ostřížková. A jak to bylo se zaměstnanci? Co jim firma nabídla? Jednalo se asi o 250 zaměstnanců, kteří měli možnost výběru: buď ukončení pracovního poměru s odstupným podle zákoníku práce anebo každodenní dojíždění do asi 20 km vzdáleného Brna. Většina zaměstnanců s ohledem na to, že ve Slavkově a na celé Jižní Moravě je vysoká nezaměstnanost, zvolila dojíždění. Firma dojíždějícím poskytuje autobus, který zaměstnance převáží mezi Brnem a Slavkovem a jezdí dvakrát denně, na ranní a noční směnu a zpět. Prozatím se za autobus neplatí a pro velký zájem je už zajištěn i na celý rok 2013. Projevilo se přestěhování firmy na činnosti odborové organizace? Mám na mysli, zda pořád organizujete tolik aktivit pro zaměstnance, jako když jste byli ve Slavkově - neopadl právě kvůli vyššímu časovému vytížení zaměstnanců vlivem dojíždění zájem o tyto akce? Přestěhování firmy nemělo téměř žádný vliv na pořádání akcí a na účast na nich. Převážná většina zaměstnanců je ze Slavkova a okolí tak zájem o koncerty je stále stejný. I posezení ve slavkovské vinotéce jsme zvládli. Před vánocemi jsme byli v termálních lázních v Maďarsku, pak jsme si dali vánoční Vídeň. Lidi prostě potřebují z toho pracovního mumraje vypadnout a tak těch akcí rádi využívají. Připravil Petr Dostál

Slavné Zelené pivo už je v sudech Poslední litry slavného Zeleného piva se stočily do sudů v pivovaru Starobrno 19. března. Odtud pak hned postupně putovaly do celkem 2949 hospod v celé České republice, aby všichni štamgasti mohli na velikonoční Zelený čtvrtek – letos tedy už 28. března - už poosmé z v e d n o u t z e l e n é půllitry.Starobrněnští sládci jim uvařili celkem 4000 hektolitrů Zeleného piva. Na Zelené pivo se chodí v celé České republice, protože jeho sláva už dávno překročila hranice nejen brněnského, ale i jihomoravského regionu.„Skalní příznivci si ovšem nikdy nenechají ujít příležitost dát si Zelené přímo u zdroje - v Pivovarské restauraci na Mendlově náměstí v Brně. Právě zde se scházejí už od dopoledne, aby postupně zaplnili nejen restauraci, ale i náměstí do posledního místa. Třináctistupňové Zelené pivo se ve Starobrnu vařilo pod dohledem zkušených vařičů. Vyrábělo se vždy z kvalitní vody, ječného sladu z nejlepšího moravského ječmene, nejjakostnějšího žateckého chmele a také chmelového extraktu tradičním způsobem na dva rmuty. Do mladinového kotle se spolu s chmelem během varu přidával i bylinný výluh, který vznikl louhováním několika druhů bylin včetně kopřivy v horké vodě. Připravoval se přímo v laboratořích starobrněnského pivovaru. Na jeho přídavek 8. února osobně dohlíželi Milan Schramm, vrchní sládek a ředitel pivovaru Starobrno, Petr Hauskrecht, tvůrce receptury a Jiří Brňovjak, zodpovědný za kvalitu starobrněnských piv. Po přidání kvasnic z vlastního kmene pivovaru Starobrno pivo spodně kvasilo po dobu osmi dnů a poté zrálo při teplotě 1° C do prvního březnového týdne. Po filtraci se do Zeleného piva přidával likér. Nyní se stáčí do sudů a rozváží



do restaurací. Aktuální seznam všech provozoven, kde se čepuje, najdou zájemci na webových stránkách www.zelenepivo.cz. Vůbec poprvé Zelené pivo uvařil tehdejší vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht v roce 2006. „Šel jsem tehdy s kůží na trh. Pivo s netypickou barvou a unikátní chutí bylo na českém pivním trhu úplnou novinkou,“ konstatuje Petr Hauskrecht, dnes vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně. Tradice vaření Zeleného piva, které se má pít pouze na Zelený čtvrtek, se udržela dodnes. -vr-

během slavnostního večera v Klášterním pivovaru Strahov v Praze, sládek pivovaru Miroslav Šmejda. (VR)

hygienu a sanitaci. Při výběru technologie se pivovar PRIMÁTOR rozhodl pro osvědčeného tuzemského výrobce nápojové techniky firmu NATE Chotěboř, se kterým již v minulosti spolupracoval při obměně některých strojů stáčecí Máme nové stáčecí linky. zařízení Výměna plniče je součástí dlouhodobé investiční strategie Přesně po dvaceti letech se s cílem udržovat Náchodský pivovar Náchodský pivovar PRIMÁTOR na špičkové technologické úrovni a rozhodl pro výměnu stáčecího to při zachování trad ičních

Vítězové České a moravské pivovarnické akademie Česká a moravská pivovarnická akademie, založená měsíčníkem Pivo, Bier & Ale, představila ve čtvrtek 28. února 2013 nejvýraznější osobnosti a počiny tohoto tradičního českého oboru za uplynulý rok. Hlavním posláním založené akademie je výraznější zviditelnění osobností a společností českého pivovarnictví hlásících se k trad ičn ím te c h no lo gi c ký m postupům vaření a prezentace klasického českého ležáku.

Pivovar PRIMÁTOR se stal vítězem v kategorii Pivovary s výstavem od 100 000 hl do 200 000 hl a získal Výroční cenu ČMPA za rok 2012. Ocenění převzal osobně,

zařízení na láhve. Stávající plnič byl v těchto dnech nahrazen novým zařízením splňujícím nejpřísnější technologické nároky na tuto klíčovou technologickou operaci. Moderní zařízení výrazně zvýší dlouhodobou chuťovou stabilitu výrobků, která je vzhledem k exportnímu zaměření pro pivovar

klíčovým kriteriem. Vedle úspor energií a surovin si pivovar slibuje i značné snížení nákladů na údržbu zařízení. Plnič je plně automatizován a splňuje nejpřísnější požadavky na

výrobních postupů. V rámci této strategie dojde v letošním roce rovněž k úpravám vzhledu areálu a celkově bude investováno do obnovy a modernizace pivovaru více jak 20 miliónů korun. (vr)

Pivovar ve Velkém Březně slaví 260. narozeniny Unikátní dárek připravili pivovarníci „svému“ pivovaru ve Velkém Březně (Ústí n.L.) u příležitosti oslav 260. výročí založení. Milovníci pěnivého moku si už pochutnávají na třináctistupňovém jantarovém speciálu. Jeho křest se uskutečnil při stylovém plese, který se konal 22. března 2013 v restauraci Tivoli ve Velkém Březně. Ples nabídl „oslavu, jak má být“. Jako moderátoři večera se představili herci Tomáš Matonoha a František Sysel, který na veřejnosti vystupuje jako dvojník tváře


3


velkobřezenských piv Victora Cibicha. Ples začal naražením prvního sudu s Jantarovým pivem, kterého se ujal vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht a obchodní ředitel společnosti HEINEKEN (do níž pivovar patří) Jiří Daněk. Hosty večera pak čekala dobrá zábava například vystoupení profesionálních tanečníků či soutěž v rozpoznávání piv z por tfo lia sp ole č no sti HEINEKEN. Krásná barva staletého jantaru, sametová pěna a chmelová vůně přecházející do plné chuti – to je charakteristika narozeninového speciálu, který od března dělá radost štamgastům v celé České republice. K výrobě třináctistupňového piva posloužila voda z vlastních studní, žatecký chmel a slad vyrobený z ječmene z Polabí, tedy nejjakostnější suroviny. Kromě toho sládci k výrobě použili tři druhy speciálních sladů – barevný, karamelový a bavorský. Pod dohledem vrchního sládka Petra Hauskrechta pivo vařila mladší generace sládků (i jeho žáků) – Michal Rouč a Jiřina Poláková. „Jantarové pivo je jedinečné stejně jako všechna piva z Velkého Března, protože zde lidé své řemeslo dělají opravdu s láskou. To je také zárukou neobvyklého požitku při k o n z u m ac i vý r oč n í h o m o k u s názvem Jantar,“ konstatuje vrchní sládek Petr Hauskrecht. Celkem budou mít milovníci pěnivého moku k dispozici 1500 hektolitrů svátečního speciálu, přičemž 500 hektolitrů se bude stáčet do sudů a 1000 hektolitrů do lahví. K dostání bude ve skleněných lahvích i na čepu v restauracích v celé České republice. V druhé polovině roku se přitom všichni mohou těšit na další várku jantarového speciálu. V pivovaru ve Velkém Březně se vaří celé portfolio oblíbeného piva Březňák, které je charakteristické také svou etiketou s tváří Victora Cibicha, věrného milovníka tamního piva ze začátku 20. století. Kromě toho se zde po 4

integraci pivovaru Krásné Březno vyrábí i nejoblíbenější jedenáctka na českém pivním trhu Zlatopramen 11°. Pivovar ve Velkém Březně oslaví v roce 2013 už 260. narozeniny. Charakteristickým znakem piva značky Březňák se v roce 1906 stala podobizna přednosty stanice ve Velkém Březně Victora Cibicha, který za propůjčení tváře velkobřezenským pivům obdržel doživotní rentu třiceti piv týdně. V pivovaru ve Velkém Březně se dnes vaří výčepní piva (světlá i tmavá), Březňák světlý ležák a čtrnáctistupňový Březňák světlý ležák speciál. O kvalitě piv z portfolia pivovaru svědčí i ceny z degustačních soutěží. -vr-

Dvě stovky českých minipivovarů…? Počet minipivovarů v Česku se podle pivovarského odborníka Antonína Kratochvíle zastaví patrně na zhruba dvou stech. Teď je jich kolem 150, přesná čísla k dispozici nejsou. Přestože se nyní počet minipivovarů blíží 150 a je proti velkým pivovarům zhruba trojnásobný, podíl minipivovarů na celkové produkci piva v Česku nepřesahuje jedno procento. Podle odborníka minipivovary dávají odlišný pohled na kvalitu piva, než který nabízí velké pivovary. "Je to taková domácí kuchyně, která daleko více vyjadřuje místní zvyky, jež pivovar uplatňuje," uvedl Kratochvíle. Zdůraznil, že tři pivovarské skupiny dnes ovládají tři čtvrtiny výroby v zemi. "Velké společnosti vaří pivo jednoho charakteru, i když mají například tři pivovary," řekl Kratochvíle. Podle něj to všem nevyhovuje. "Minipivovary mají pokrýt místní zájmovou chuť," tvrdí Kratochvíle. Podle něj podobný boom minipivovarů zaznamenaly v minulosti USA nebo Anglie. Minipivovary podle Kratochvíle budou dál vznikat a zanikat. Dnes je jen málo těch, které vaří celý rok pivo a drží si stejnou úroveň. Řada pivařů je v Česku konzervativní, na druhou stranu jsou zvědaví a rádi ochutnají pivo z menšího pivovaru. Výroba piva se vrací i na místa, kde kdysi pivovary stály. Příkladem jsou na jižní Moravě Slavkov u Brna nebo

Břeclav. "Zpravidla je to na místech, kde je kvalitní voda," řekl Kratochvíle. Většina minipivovarů vyrábí pouze stovky nebo tisíce hektolitrů piva ročně. Velkým průmyslovým pivovarům nemohou konkurovat. Kratochvíle z posledních let zmínil jen dva projekty s plánovaným výstavem v desítkách tisíc hektolitrů. Zatím poslední nově postavený průmyslový pivovar je v Chotěboři na Vysočině. "Mají ale značné problémy, aby se dostali přes 20.000 hektolitrů ročně. Projekt se dobře nastartuje, ale pak už chybí prostor pro další odbyt," uvedl Kratochvíle. Letos spustí výrobu pivovar v Břeclavi s kapacitou kolem 30.000 hektolitrů. Podle Kratochvíle může být projekt předimenzovaný. Podle odborníků z branže Češi chodí na pivo stále méně do hospod. Roste naopak tržní podíl baleného piva, a to hlavně díky pivu v PET lahvích. Rostoucí oblibě se těší mixy piva a limonád, které loni představovaly už pět procent prodejů piva v tuzemských obchodech. Změny v chování pivařů způsobila hlavně ekonomická krize. (mi)

Produkce mlékáren loni vzrostla Mlékárny v České republice loni od zemědělců nakoupily a zpracovaly 2,38 miliardy litrů mléka, což bylo více než o tři procenta větší množství než v roce 2011. Mlékaři farmářům za litr mléka platili 7,67 koruny. Průměrná cena mléka meziročně klesla o sedm procent. Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM). K vyšší produkci mléka zemědělce podle předsedy svazu Jiřího Kopáčka motivovaly dobré výkupní ceny komodity v roce 2011. Předloni se průměrná cena mléka zvýšila meziročně více než o desetinu na 8,26 koruny za litr, což bylo nejvíce za několik předchozích let. Přes celkový nárůst nakoupené suroviny a zlepšení některých kategorií mlékárenské výroby výsledky podle Kopáčka dokládají přetrvávající recesi českého mlékárenství.



Největší část výroby Tři miliardy pro tuzemských mlékáren představuje družstvo Jih tradičně konzumní mléko. Jeho produkce loni klesla o více než čtyři procenta na 600 milionů litrů. Ve Tržby Mlékařského a srovnání s evropským průměrem hospodářského družstva JIH, jež má v pití a kuchyňském používání mléka pod kontrolou asi 16 procent české Češi dlouhodobě zaostávají. produkce mléka, podle předběžných výsledků loni podruhé přesáhly tři Prod ukc e jogur tů lo ni m i l i a r d y k o r u n . U v e d l t o stagnovala. Po výraznějším poklesu u místopředseda družstva Zdeněk této kategorie v předchozích letech Houška. V roce 2011 družstvo podle tak nastalo zejména v závěru roku auditovaných výsledků za prodej určité zlepšení. "Jogurty už spíše mléka a zboží utržilo 3,19 miliardy mírně rostou," řekl Kopáček. Kč. Zpracovatelům denně dodává O desetinu méně než předloni zhruba milion litrů mléka. Asi 35 vyro bily mlé kár ny o sta tníc h procent produkce loni družstvo zakysaných výrobků, mezi něž patří vyvezlo do Německa. "Mlékaři kefíry, acidofilní mléka či koktejly. farmářům loni platili za litr mléka 7,67 korun, průměrná cena mléka Poprvé od roku 2005 loni v Jihočeském kraji byla loni v prosinci v Česku mírně vzrostla produkce nejvyšší v republice - 8,09 Kč, přírodních sýrů, která se meziročně družstva ještě o něco vyšší. Za celý zvýšila o 1,6 procenta, a tavených rok jsme měli průměr v rámci sýrů, která stoupla o 6,5 procenta. mlékařského družstva 7,96 Kč," uvedl Růst mlékaři přičítají také trendu Houška. zvyšujícího se zájmu části Jihočeští zemědělci loni spotřebitelů o tuzemské výrobky. vyprodukovali 317,78 milionu litrů Produkce tvarohů stagnovala. mléka, a na republikové výrobě se podíleli téměř 12 procenty. O šest procent meziročně Podle Houšky by se počty m é n ě v y r o b i l i m l é k a ř i krav neměly letos zásadně měnit a pomazánkové h o másla, je ho produkce mléka by měla být stabilní. produkce dosáhla necelých 7000 tun. "Ti, co u mléka vydrželi a investovali Jedním z důvodů poklesu může do výroby desítky milionů korun, podle Kopáčka být i poškození v něm budou pokračovat. Výkupní i m a g e v ý r o b k u v d ů s l e d k u cena mléka se loni postupně zvyšovala rozhodnutí Evropského soudního a měla by vydržet nad hranicí osmi dvora, který nakázal českým korun," uvedl. výrobcům tradiční produkt Družstvo má zajištěný vývoz přejmenovat. Do Česka se také třetiny současné produkce mléka až začalo vozit pomazánkové máslo ze do roku 2018. Významnými Slovenska. odběrateli jsou jihoněmecká mlékárna Goldsteig v Chamu, jihočeská Madeta Výroba másla vzrostla o šest a Klatovská mlékárna. Část produkce procent na 24.500 tun, o tři procenta se přesunula do Babišovy mlékárny více vyrobili mlékaři také sušeného Hlinsko a do Jihlavy. mléka. V případě vyššího nákupu Mlékařské a hospodářské mléka zpracovávají výrobci přebytky družstvo Jih vzniklo v roce 1994, má především do těchto výrobků zhruba 200 členů - prvovýrobců určených hlavně na vývoz. Evropští s denní produkcí nad 1000 litrů. výrobci však podle Kopáčka nejsou K nejvýznamnějším patří ZD Záhoří na světovém trhu v posledních letech na Písecku a ZD Pluhův Žďár na s výjimkou sušeného odstředěného Jindřichohradecku. Členy má i na mléka cenově konkurenceschopní. Moravě, v západních a středních (mim) Čechách. (mm)

Mléko ovlivňuje ekonomiku Komodita mléko velmi ovlivňuje hospodaření většiny zemědělských podniků v ČR, a to zejména právnických osob. Mléko v ČR představuje přes 40 procent tržeb za rozhodující živočišné výrobky. Proto také Zemědělský svaz ČR spustil iniciativu k zachování konkurenceschopnosti našeho mléčného trhu vzhledem k očekávanému zrušení mléčných kvót v roce 2015. Jak uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na setkání ve Žďáru nad Sázavou, u mléka je špatná situace od roku 2006, kdy jsou každoročně ceny vyplacené zemědělským výrobcům za mléko nejvyšší kvality podnákladové. „Za předpokladu, že náklady vynaložené na produkci mléka v roce 2012 zůstanou stejné jako v roce 2011, pak v průměru jsou náklady o osm procent vyšší než cena,“ sdělil. Podle Českého statistického úřadu cena za rok 2012 dosáhla 7,79 koruny za litr mléka, což je méně proti letům 1998, 2002, 2005, 2007, 2008 i 201 1. P od le Pýchy v posledních měsících se snižování ceny mléka v Evropě zastavilo a obrátilo v růst, cena se po přepočtu dostala nad osm korun za litr. Konkrétně: cena mléka byla v největších mlékárnách zemí EU-15 v loňském roce 8,61 koruny za litr, v Německu 8,21 koruny za litr, zatímco u nás 7,70 koruny za litr. V integraci mléčného trhu za mírou evropského standardu Česká republika podle Pýchy velmi zaostává – v Evropské unii se zpracovává téměř 60 procent vyrobeného mléka v mlékárnách vlastněných zemědělci. „Naše předválečná praxe i praxe ve vyspělých evropských zemích potvrdila, že soustředění suroviny do jednoho místa znamená větší předpoklad pro vyjednání adekvátní ceny i marže i pro větší schopnost obchodovat se zahraničím, byť jen s částí produkce mléka,“ sdělil předseda svazu s tím, že obchodníci


5


si drží svoji ekonomiku nejlépe a i za situace přec hod né ho sníže ní sp o tře bi tel ský c h c e n d oká ží navyšovat své marže. V roce 2008 byla marže u másla 22 procent a za r. 2012 již 43 procent,“ informoval. Z pohledu agrárního zahraničního obchodu podle Pýchy tato komodita již zdaleka nemá takový kladný vliv, jako mívala dříve. „Velkým problémem mléčného trhu je to, že jsme sice schopni vyvážet mléčnou surovinu, ale naše mlékárny nejsou schopné vyvážet výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ upozornil Pýcha. Kladné saldo se podle něj počínaje rokem 2009 změnilo na záporné a v roce 2012 dosáhlo mínus 1,4 miliardy korun, zatímco v roce 2001 bylo kladné ve výši 2,2 miliardy korun a v roce 2001 činilo 4,9 miliardy korun, doplnil Pýcha. (mi)

Mlékárna Hlinsko: investice 100 mil. Kč Mlékárna Hlinsko letos investuje 100 milionů korun do nové výrobní linky. Do konce roku chce stihnout testovací provoz. Díky investici mlékárna rozšíří portfolio výrobků, sdělil to generální ředitel Jiří Tvrdík. Společnost vlastní Agrofert Holding Andreje Babiše. Od investice si mlékárna slibuje, že pronikne do další části potravinářského trhu, a bude tak odolnější proti cenovým výkyvům komodit. Mlékárna vyrábí pod značkou Tatra, kterou používá od roku 1964. Sortiment podniku se po dobu existence příliš nezměnil. Vyrábí mléko v krabicích, máslo, smetanu, sušené a kondenzované mléko. Mlékárna odebírá mléko od tuzemských farmářů a letos plánuje zpracovat 190 až 200 milionů litrů mléka. Z celkové produkce 45 procent výrobků míří za hranice. Firma exportuje do 24 zemí. Nově se snaží prosadit na čínském trhu. 6

"Největší objemy exportujeme do Maďarska, Itálie, Slovenska a Libanonu. Reálně začíná vypadat export do Číny a usilovat budeme také o start dodávek na Nový Zéland a do Venezuely," uvedl Tvrdík. Předloni společnost vykázala výnosy 2,4 miliardy korun. Loňské výsledky ještě firma nezveřejnila. Aktuálně v podniku pracuje 232 lidí. (mi)

Stock doplatil na prohibici Společnost Stock Plzeň – Božkov, která je největším výrobcem lihovin v Česku, v roce 2012 prodala 26,5 milionu litrů lihovin. To představuje oproti roku 2011 snížení odbytu o zhruba tři procenta. Na poklesu prodejů společnosti se podepsala zejména dvoutýdenní prohibice v České republice a snížení prodejů bezprostředně po ní, ale i dočasný zákaz prodejů českých lihovin na Slovensku, v Rusku a dalších zemích. „V kontextu celkového vývoje trhu považuji náš výsledek za velmi dobrý. Metanolová aféra spojená s prohibicí a následným útlumem poptávky totiž negativně ovlivnila všechny poctivé výrobce lihovin. Ale zasáhla rovněž prodeje nealko nápojů, piva a ostatních kategorií a samozřejmě poškodila celý segment gastronomie i jméno České republiky. Celkový pokles českého trhu lihovin odhadujeme na zhruba 10 %,“ uvedl generální ředitel Stocku Plzeň Petr Pavlík. Podle něho dokázal Stock Plzeň výpadky v prodejích v Česku a na Slovensku nahradit především zvýšeným exportem do třetích zemí. V průběhu loňského roku totiž Stock Plzeň převzal veškerou produkci sesterské společnosti Stock Italy pro exportní trhy. K objemově nejvýznamnějším značkám patří „vlajková loď“ Stocku Plzeň – značka Fernet Stock, která je číslem

jedna v segmentu hořkých a bylinných lihovin (HBL). Kategorie HBL byla metanolovou aférou zasažena relativně málo, a proto se Fernetu Stock již tradičně dařilo. Podstatně více se události loňského podzimu podepsaly na kategorii vodek, která jako celek poklesla o téměř 13 %. Nicméně po prohibici se spotřebitelé výrazně přiklonili k prověřeným značkám, z čehož těžila právě Božkov Vodka, která je nejprodávanější vodkou v ČR. V ý r a z n ě z a b od o v a l a ro v n ě ž distribuční značka Amundsen, jejíž prodeje se loni navzdory poklesu trhu meziročně zvýšily o 5 %. O růst se zasloužily zejména ochucené Amundsen, jejichž rodinu loni rozšířily novinky Amundsen Lime & Mint a Amundsen Peach. Ochucené Amundsen se během 3 let probojovaly ze 4. místa ve své kategorii na pozici jedničky. Kauza metanol negativně ovlivnila také kategorii tuzemáků. „Náš Božkov Tuzemský po ukončení prohibice dokázal výrazně zvýšit svůj tržní podíl,“ dodal Petr Pavlík s tím, že také tato značka tak těžila z postprohibičního příklonu zákazníků k tradičním a kvalitním produktům. Božkov Tuzemský také v loni zvítězil v nezávislém hodnocení expertů organizovaném MF Dnes. Tradiční tuzemák navíc získal velmi úspěšného souputníka v podobě nové značky Božkov Speciál, která je kombinací Božkova Tuzemského s etiopskou kávou. S pozitivním prodejním výsledkem zakončila loňský rok také distribuční irská whiskey Tullamore Dew, která je jedničkou na trhu v kategorii whisky/whiskey. Stock Plzeň očekává, že v letošním roce bude trh lihovin stagnovat nebo mírně růst. „Příslibem jsou lednové prodeje, které ukazují, že spotřebitelé již kategorii lihovin začínají znovu vnímat jako bezpečnou,“ dodal Petr Pavlík. Stock Plzeň je lídrem českého trhu lihovin a vévodí všem čtyřem jeho rozhodujícím segmentům: hořkým a bylinným lihovinám



(Fernet Stock, Fernet Stock Citrus, Fernet Stock Z Generation, Fernet Stock Exclusive), tuzemákům a rumům (Božkov Tuzemský, Božkov Speciál, Božkov Spiced, Key Rum), vodkám (Božkov Vodka, distribuční značky Amundsen Vodka, Stock Prestige, Vodka 1906) i likérům (Božkov Peprmint, Božkov Griotte, Božkov Vaječný Likér). Tržní podíl společnosti v ČR činí přibližně 40 %. Díky akvizici společnosti Imperator v závěru loňského roku Stock výrazně posílil i svoji angažovanost na Slovensku, kde se stal druhou nejvýznamnější firmou v oboru. (mim)

Prohibice poškodila i Becherovku Jen pomalu se bude likérka Jan Becher - Karlovarská Becherovka (JBKB) podle svého vedení vyrovnávat s dopady loňské prohibice. Razantní opatření vlády, která tak reagovala na vlnu úmrtí otravou metanolem, poškodilo firmu zejména na exportních trzích. Podle provozního ředitele Vladimíra Darebníka se tak i přes plány na růst produkce zřejmě v letošním finančním roce, který začal v červenci 2012 a skončí v červnu 2013, Becherovce nepodaří dosáhnout ani produkce minulého období. Zákaz prodeje vyhlásila vláda v polovině září a zmírnila teprve po dvou týdnech, kdy se mohly začít prodávat alespoň lihoviny vyrobené před 1. lednem 2012. "Kompenzace bude ale trvat určitě ještě několik měsíců," odhadl Darebník. Becherovka je největší exportér alkoholu v Česku, zhruba 40 procent své produkce vyváží. "Nepromyšlené rozhodnutí vlády pro Becherovku zna mena lo p ošk o ze ní i mage v zahraničí," řekl Darebník. Becherovka vyrábí přes sedm milionů litrů známého likéru ročně a vyváží celkem do 38 zemí. Největšími trhy pro JBKB je Slovensko, Německo, Ukrajina,

Rusko, Polsko a Maďarsko. "Zatímco Německa se pokles téměř nedotknul, jakmile se zavedla pr o hib ice, vz nikla neg ativní rezonance o alkoholu vyráběném v České republice zejména ve východní Evropě. Zatímco na Ukrajině se nám podařilo přesvědčit, že se to Becherovky netýká, tak na Slovensku nebo v Rusku ztotožnili Becherovku s českým alkoholem, který je špatný," popsal důsledky prohibice Darebník. Po metanolové aféře zakázaly Polsko, Slovensko i Rusko dovoz českého alkoholu. Zatímco Polsko a Slovensko zákaz zrušili už na počátku října, v Rusko vydržel zákaz o měsíc déle. Český alkohol tam na tu dobu musel zmizet z pultů. Na českém trhu se postupně zákazníci k becherovce vracejí. Prodeje se začínají vracet na úroveň, kde byly před prohibicí. Firma v účetním roce 2011/2012 měla celkové tržby zhruba 1,3 milionu korun a zisk 251 milionů korun. Prohibice firmu stála už odhadem 100 milionů. Nejde přitom jen o pokles tržeb. "Stát třeba rozhodl, že kolky, které jsme koupili, už nemůžeme používat a musíme koupit jiné, aniž bychom dostali nějakou kompenzaci," upřesnil Darebník. Dalšími náklady jsou rozbory, certifikáty původu a podobně. Jak se mimořádný rok projeví ve finančních výsledcích, je ale podle Darebníka ještě těžké odhadovat. "Pro výrobce lihovin jsou dvě důležitá období, Vánoce a Velikonoce. Takže nějaký odpad budeme mít tak na konci dubna," dodal. (mi)

Masokombinát v Poličce se ztrátou Poličský masokombinát, který je největším zpracovatelem hovězího masa v České republice, loni vykázal výnosy 1,7 miliardy korun a skončil v mírné ztrátě. Předloni měl výnosy stejné, zisk byl necelé čtyři miliony

korun. Neauditované hospodářské výsledky ovlivnil nárůst cen surovin a živých zvířat. Informoval o tom generální ředitel ZŘUDMa s ok o m b in át P o lič ka Aleš Hantsch. Z celkové produkce podnik zpracovává ze 60 procent hovězí a vepřové maso, 40 procent výroby připadá na masné výrobky. Na tuzemském trhu dodává největším hráčům na trhu, obchodním řetězcům Makro, Tesco, Ahold a Penny Market. Od roku 2010 provozuje pro Makro platformu na zpracování a distribuci masa. Závod exportuje asi 35 procent výroby, vyváží především hovězí maso. Na Slovensku má smlouvu s mezinárodním řetězcem Metro a je jediným českým dodavatelem společnosti McDonalds. Dodávky z poličského podniku míří do Dánska, Rakouska, Nizozemska a Švýcarska. "Do zahraničí produkujeme tučnější a prorostlejší masa, čistě steakové maso s vyšší tučností. V České republice zákazníci preferují maso z býka s nižší tučností," řekl generální ředitel. Spotřeba hovězího masa není v České republice vysoká, protože je dražší než drůbeží nebo vepřové. Podle statistiků sní český spotřebitel asi deset kilogramů ročně, naopak spotřeba vepřového je čtyřikrát vyšší. Podnik ročně investuje 25 až 30 milionů korun. V závodě pracuje 400 lidí, jejich počet meziročně poklesl o 30. V letech 2007 až 2008 masokombinát zaměstnával 560 lidí a vykazoval výnosy 1,9 miliardy korun. S ohledem na současné výsledky a postupnou optimalizaci výroby je současný stav zaměstnanců ideální, dodal generální ředitel. "Letos chceme udržet výnosy loňského roku a vylepšit hospodaření. Neočekávám extrémní výkyvy, které by měly dosah do potravinářského průmyslu," řekl Hantsch. Provoz masokombinátu je pod stálým dozorem veterinářů, který tam má své středisko. Namátkově kontrolují výrobky


7


o d b ěr at el é i s t á t ní or g á n y . "Kdybychom dováželi koninu a vydávali ji za hovězí maso, do týdne by se na to přišlo," komentoval generální ředitel kauzu, která odhalila, že některé polotovary s hovězím masem obsahovaly také koňské maso. (mi)

Medaile pro vinaře z ČR

Ochrana před falšováním vín Spotřebitelé budou lépe chráněni před falšováním vín. Ministerstvo zemědělství uzavřelo s Generálním ředitelstvím cel Dohodu o poskytování informací o vybraných vinařských produktech z elektronického systému pro evidenci a sledování pohybu vybraných výrobků mezi členskými zeměmi Evropské unie do registru vinic. Informoval o tom mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. Předávané údaje jsou určeny pro zvláštní kontroly v odvětví vína. Využívají je dozorové orgány ministerstva, tedy zejména Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Data jsou velmi důležitá pro zabezpečení ochrany spotřebitelů a vinařů před falšováním vín původem z České republiky a ochrany proti zahraničním vínům nejasného původu. „Předáváním údajů se snižuje byrokratická zátěž nejen pro podnikatele v odvětví vína, a to především pro vinaře a obchodníky s vínem, kteří v minulosti museli podávat prohlášení o nákupu vína, ale hlavně se zefektivní kontrolní činnost dozorových orgánů proti nekvalitním vínům, zejména ze zahraničí,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. „Z a vel mi výz na mn ou součást dohody považuji mimo oblast sdílení informací o pohybu vinařských produktů i konání společných vzdělávacích seminářů a vzájemnou výměnu lektorů,“ uvedl generální ředitel celní správy Pavel Novotný. (M)

Vinaři z České republiky zís kal i n a j e dné z nej prestižnějších světových soutěžích - Vinalies Internationales v Paříži pět zlatých a 23 stříbrných medailí. V tiskové zprávě to uvedl Vinařský fond. Zlaté medaile v Paříži získal Tomáš Krist za Rulandské bílé, výběr z hroznů 2012 nebo Zámecké Vinařství Bzenec, s. r. o., za Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011. Mezi další oceněné patří Znovín Znojmo, a. s., Vinařství Čech, s. r. o., a Mikrosvín Mikulov, a. s. "Kromě úspěchů pro samotné vinaře vnímám pařížskou soutěž také jako první významnou mezinárodní příležitost k ohodnocení vín ročníku 2012. Podle velkého ohlasu z Paříže můžeme předpokládat, že se ani letos moravská a česká vína ve světě neztratí," uvedl ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška. Podle českého zástupce v hodnotitelské komisi Luboše Bárty je Vinalies Internationales jednou ze tří nejvyšších soutěží na světě. "Dnes Morava nebojuje jen s víny z Francie, Itálie nebo Španělska. Do hry vstupují nejen tradiční země s novými víny, ale vysokou kvalitu přinášejí i dosud z vinařského pohledu exotické Produkce vína ve světě země," uvedl Bárta. klesla o 6 % Nejlepší vína ze soutěže se na podzim opět objeví v publikaci 1000 Vins du Monde, kde se s nimi Celosvětová produkce vína se seznámí také milovníci nejlepších loni snížila o šest procent na 251 světových vín v zahraničí. milionů hektolitrů. Mohla za to (mm) hlavně nižší produkce v Evropě způsobená špatným počasím a 8

částečně i vinařskou politikou Evropské unie. Naopak v Chile a USA sklizeň loni prudce vzrostla. Spotřeba vína se pak loni zvýšila o 0,6 procenta na 245 milionů hektolitrů, hlavně díky Číně a USA. Vyplývá to z údajů Mezinárodního úřadu pro révu a víno. Produkce v zemích Evropské unie se snížila o deset procent na 141 milionů hektolitrů. Z toho ve Francii se propadla o téměř 17 procent. Vinařům v Evropě loni nepřálo počasí, trápila je sucha, mráz a krupobití. EU se rovněž v rámci vinařské reformy rozhodla zrušit některé vinice, aby zabránila přebytkům, což mezi lety 2008 a 2011 omezilo rozlohu vinic v regionu o 269 000 hektarů. Celkový vývoz vína loni činil 101 milionů hektolitrů a zůstal zhruba na stejné úrovni jako v předchozím roce. Vývoz z Francie stoupl o šest procent, avšak vývoz z Itálie a Španělska, které jsou podle objemu největšími vývozci na světě, klesl. Z Itálie o sedm procent a ze Španělska o 13 procent. Podíl pěti největších producentů vína v Evropě, kterými jsou Itálie, Španělsko, Francie, Německo a Portugalsko, na celosvětovém vývozu loni klesl na 62 procent z 65 procent. Produkce v Chile, která je největším producentem vína v Jižní Americe, byla loni rekordní a vývoz ze země stoupl o 13 procent. Vývoz z Jihoafrické republiky se zvýšil o 17 procent. (mk)

Soud: pokuta pro Vinium potvrzena Žalobu společnosti Vinium z Velkých Pavlovic na Břeclavsku proti rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce zamítl Krajský soud v Brně. Inspekce firmě Vinium v prosinci roku 2011 uložila pokutu milion korun za uvádění produktů neznámého původu do oběhu a další provinění. V tiskové zprávě to uvedl předseda senátu



krajského soudu David Raus. Proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Další právní postup Vinium zvažuje a tvrdí, že se stalo obětí podvodu ze strany dodavatele hroznů, uvedl majitel společnosti Miroslav Kurka. Soud potvrdil věcně závěry inspekce, která společnost Vinium potrestala za to, že dala do oběhu produkt neznámého původu a přitom na etiketě označila jako zemi původu Českou republiku, a uvedla tak spotřebitele v omyl. Dále ji potrestala za to, že nevedla evidenční knihy o vinařských produktech a porušila povinnost provádět zápisy do evidenčních knih nejpozději pracovní den po příjmu vinařských produktů. Vinium také nestáhlo z oběhu všechna vína vyrobená z hroznů neznámého původu, jak bylo společnosti dříve nařízeno. Senát krajského soudu, který v případu rozhodoval, dospěl k závěru, že inspekce zajistila potřebné důkazy a porušení vinohradnických a vinařských předpisů vyhodnotila správně. Potvrzen byl rovněž závěr inspekce ohledně výše pokuty. Vinium se ale necítí zásadně odpovědné za to, že uvedlo na trh víno neznámého původu. Proto dál pokračuje v reklamačním a soudním řízení s tehdejším dodavatelem těchto hroznů. Rozsudek podle Kurky naopak podepřel tvrzení Vinium, že byli obětí podvodu. Zároveň dodal, že nynější velmi zpřísněné kontrolní mechanismy však opakování takové záležitosti eliminují. (mk)

ubytovací poukazy a rozpis procedur podle nahlášených programů. Vše včetně předání klíčů od budovy a apartmánu trvalo pár minut. Ubytování bylo zajištěno v budově DALIBOR, která je dependancí lázeňského hotelu. Spojení s lázeňským hotelem je zajištěno zastřešeným a vytápěným koridorem. V budově lázeňského hotelu AKADEMIK BĚHOUNEK je možné využít posilovnu, krytý bazén, saunu, restauraci, zimní nebo letní terasu. Hotel poskytuje i takové služby, jako jsou pedikúra, manikúra či kadeřnictví. Parkování je zajištěno v areálu lázní na placeném hlídaném parkovišti. Ubytováni jsme byli ve vkusně zařízeném apartmánu. V domě Dalibor je počítáno i s lyžaři - součástí domu je totiž lyžárna s vysoušeči bot a lyžáků. Stravování jsme měli polopenzi formou švédských stolů v hotelu AKADEMIK BĚHOUNEK. Jednou větou lze napsat, že bylo vynikající. Každý si v širokém sortimentu jídel našel to, na které měl chuť.

Zimní rekreace v Jáchymově. V době jarních prázdnin jsem se zúčastnil s rodinou týdenního pobytu v lázních Jáchymov. Po Veškeré lázeňské procedury příjezdu jsme měli na recepci probíhaly v lázeňském hotelu lázeňského hotelu AKADEMIK AKADEMIK BĚHOUNEK. Pouze BĚHOUNEK již př iprave ny do aquacentra a do solné jeskyně se

chodilo do lázeňského domu AGRICOLA, který byl ale vzdálen jen pouhých 300 metrů od budovy DALIBOR.

A ještě pár slov o lyžování, za kterým jsme přijeli. V okolí Jáchymova je několik sjezdových tratí, které je možné využít. My jsme konkrétně jezdili lyžovat do skiareálu Neklid na Božím Daru, kde je několik vleků a jedna třísedačková lanovka. Sjezdovky jsou zde poměrně mírné. Dalším skiareálem, který jsme rádi navštěvovali, je skiareál Klínovec. Zde je lyžařské vyžití podstatně větší: několik vleků a několik sedačkových lanovek. Na podzim roku 2012 byla v tomto lyžařském středisku instalována jedna z nejmodernějších čtyřsedačkových lanovek SUZUKI. Sjezdové tratě jsou pro všechny kategorie lyžařů, od začátečníků po náročné lyžaře. Vždyť ne náhodou tento skiareál


9


obdržel od inspektora TV NOVA zlatou medaili. Jedinou drobnou vadou je, že se za lyžováním musí z Jáchymova jezdit do zmiňovaných lyžařských středisek. Vzdálenost je ale krátká (jen přibližně 10 km). Týden nám utekl velice rychle a byli jsme velice spokojeni

s poskytovanými službami, a to jak s ubytováním, tak i se stravováním. Veškerý personál byl velmi příjemný, ochotný a vstřícný. Jednoznačně proto můžu říci, že tato zimní rekreace neměla chybu. Chtěl bych také touto cestou, prostřednictvím „Potravináře“

pod ěkovat vedení svazu za organizaci takových pobytů, které mohou členové NOS PPP využívat. Děkuji. Miloslav Borovička ZO NOS PPP Opavia-LU, s.r.o. DELI Lovosice

Našim jubilantům, členům výborů základních organizací, přejeme hodně zdraví a úspěchů v osobním životě a do jejich práce mnoho energie, sil a životního optimismu.

Leden 2013 BENEŠ Petr CERNÝ Miloš HEIDROVÁ Eva HRADIL František JAŠKOVÁ Jarmila KERESTÉŠOVÁ Dana KOVÁC Ladislav KOZÁK Lubomír MEZULÁNÍK Pavel Ing. NAJMANOVÁ Helena PRNKA Roman PRZECZKOVÁ Alice SITTOVÁ Jana SMÉKAL Jaroslav ŠÍMOVÁ Jana ŠTURC Miroslav TRČÁLEK Jaroslav VORLOVÁ Romana

Pekárny a cukrárny Klatovy, a. s. Tereos TTD, a.s. závod Mělník PMS Přerov a.s. Pivovary Staropramen a.s. Praha 5 - Smíchov GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a.s. Prostějov VITANA BYŠICE MP Krásno, a.s.Valašské Meziříčí TECNOCAP s.r.o. Strmilov , regionální pracovník NOS PPP Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. Brno-Husovice Pivovar Litovel a.s. TPK, spol. s r.o.Přibyslav SEMAG spol. s r.o. Havířov - Šumbark PENAM, a.s. Šumperk Danisco Czech Republic,a.s. Smiřice Opavia - LU, s.r.o. závod Kolonáda Mariánské Lázně Pivovary Staropramen a.s. Praha 5 - Smíchov UNITED BAKERIES, a.s. Žatec Opavia - LU, s.r.o. závod Kolonáda Mariánské Lázně

Únor 2013 BLATSKÁ Jitka CHOCHOLOUŠOVÁ Zdenka KLVANA Karel Ing. KROUPOVÁ Jitka POTĚŠILOVÁ Jarmila ROŽEK Václav RYBOVÁ Naděžda SMOLOVÁ Helena VELEBA Ladislav ZACALOVÁ Alena VOBORSKÁ Dana SCHVEINEROVÁ Jitka

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice a.s. SOJA KOLÍN Petr Vavřík, Mlýn Kelč JENIŠOV Pardubický pivovar a.s. Mader a synové, s.r.o. Přerov Danisco Czech Republic,a.s. Smiřice Bohušovická mlékárna, a.s. Bohušovice nad Ohří Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Znojmo PENAM, a.s., Ostrava-Martinov MADETA a.s. závod Planá nad Lužnic0 Tritia spol. s r.o. Cheb

Březen 2013 BERAN Martin BLÁHA Milan GASSMANN Josef KŘEMEN Jiří Ing. KUČA Jiří

Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora Pivovar Samson a.s. České Budějovice Petr Vavřík, Mlýn Kelč, spol. s r.o. ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. Kolín PMS Přerov a.s.

10



KYRYÁNOVÁ Marie LECIÁN Pavel MAŠEK Rudolf PILC Jaroslav PÍSAŘOVÁ Kateřina PRŮCHOVÁ Anna RICHTEROVÁ Věra VAŠEK Jindřich VONDRÁCKOVÁ Ludmila NEDOROSTOVÁ Jaroslava

MADETA a.s. závod Řípec Delta mlýny s.r.o. Kyjov Pivovar Samson a.s. České Budějovice SOJA KOLÍN Pivovary Staropramen a.s. Praha 5 - Smíchov MADETA a.s. závod Řípec Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice TECNOCAP s.r.o. Strmilov SOJA KOLÍN InTiCa Systems s.r.o. Prachatice


11

užívání zemědělské produkce na výrobu biopaliv i skutečnost, že p o t r a viny s e s t aly jed n o u z investičních komodit

Recommend Documents