ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ČD CARGO, A. S

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ČD CARGO, A. S. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Helena HOFREITEROVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jiří STROUHAL, Ph.D.

Praha, 2011

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Účetní závěrka ČD Cargo, a. s. jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Praze dne 31. března 2011 .……………………………… Helena HOFREITEROVÁ

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Jiřímu Strouhalovi, Ph.D., za vstřícný přístup a za cenné rady a připomínky, které mi během zpracování bakalářské práce poskytoval. Dále bych chtěla poděkovat společnosti ČD Cargo, a. s., která mi umožnila použít interní informace firmy pro zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Předmětem bakalářské práce je popis a zhodnocení postupů při sestavení účetní závěrky v obchodní společnosti ČD Cargo, a. s. Teoretická část popisuje proces sestavení účetní závěrky podle českých účetních předpisů a následné povinnosti související s účetní závěrkou. V praktické části je detailně popsán průběh účetní závěrky ve společnosti ČD Cargo, a. s. V závěrečné části je provedeno zhodnocení,

zda postupy při sestavení účetní závěrky ve

společnosti ČD Cargo, a. s. probíhají v souladu s účetními předpisy a jsou

zde uvedena i

určitá doporučení ke zlepšení.

Klíčová slova Účetní závěrka, účetnictví, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce, inventarizace, zákon o účetnictví.

Abstract The objective of this thesis is to describe and evaluate procedures used in the preparation of financial statements in ČD Cargo, a. s. The first - theoretical part of this thesis - describes the preparation of financial statements according to local (Czech) legislature and subsequent requirements related to the financial statements. The second (practical) part deals with the financial statements of the ČD Cargo in full details. The final part of the thesis verifies whether all procedures, used for the preparation of financial statements in ČD Cargo, comply with the current accounting legislation, moreover, some improvements and recommendations are also presented.

Keywords Financial statements, accounting, Balance Sheet, Profit/Loss Statement, Notes, inventory process, Accounting Act.

Obsah Úvod………………………………………………………………………………………...9 Cíl práce a metodika……………………………………………………………………...10 1 Teoretická část.………………………………………………………………………...11 1.1 Podstata a význam účetní závěrky………………………………………………......11 1.1.1 Legislativní úprava účetní závěrky…………………………………………...11 1.1.2 Typy účetních závěrek……………………………………………………......12 1.1.3 Zásady pro sestavení účetní závěrky…………………………………………12 1.1.4 Obsah a rozsah účetní závěrky………………………………….……………13 1.1.5 Proces účetní závěrky………………………………………………………...14 1.2 Činnosti předcházející sestavení účetní závěrky……………………………………15 1.2.1 Inventarizace………………………………………………………………….15 1.2.2 Ocenění aktiv a závazků k rozvahovému dni……...…………………………17 1.2.3 Tvorba a zúčtování opravných položek………………………………………18 1.2.4 Rezervy a přechodné položky…………………………………...……………20 1.2.5 Zaúčtování splatné a odložené daně z příjmů………………………………...21 1.3 Uzavření účetních knih……………...………………………………………………23 1.4 Sestavení účetní závěrky…………………………………………………………….23 1.4.1 Rozvaha……………………………………………………………….………24 1.4.2 Výkaz zisku a ztráty…………………………….…………………………….25 1.4.3 Příloha………………………………...………………………………………26 1.4.4 Přehled o peněžních tocích……………...……………………………………26 1.4.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu……………………….………………..27 1.5 Následné povinnosti související s účetní závěrkou……………….…………………27 1.5.1 Audit účetní závěrky………………………….………………………………27 1.5.2 Výroční zpráva……………………….……………………………………….28 1.5.3 Zveřejnění údajů z účetní závěrky……………………………………………29 2 Praktická část…………………………………………………………………………..30 2.1 Základní informace o společnosti ČD Cargo a. s……………...……………………30 2.1.1 Profil společnosti……………………………………………………………..30 2.1.2 Cíle a záměry společnosti…………………………………………………….31 2.1.3 Základní hospodářské ukazatele………………………...……………………32 2.1.4 Základní informace o vedení účetnictví společnosti………………………….32

2.2 Přípravné práce související s účetní závěrkou………………………………………35 2.2.1 Harmonogram účetní závěrky…………………………...……………………35 2.2.2 Inventarizace………………………………………………………………….35 2.2.3 Závěrečné operace u zásob………………………...…………………………38 2.2.4 Tvorba a zúčtování opravných položek………………………………………38 2.2.5 Tvorba a zúčtování rezerv………………………….…………………………41 2.2.6 Časové rozlišení………………………………………………………………42 2.2.7 Zaúčtování dohadných položek………………………………………………43 2.2.8 Kurzové rozdíly………………………………………………………………45 2.2.9 Úprava výsledku hospodaření a výpočet daně z příjmů………...……………46 2.3 Sestavení účetní závěrky…………………………………………………………….47 2.3.1 Rozvaha………………………………………………………………………47 2.3.2 Výkaz zisku a ztráty………………………………………………………….47 2.3.3 Příloha k účetní závěrce………………………………………………………48 2.3.4 Přehled o peněžních tocích…………………………...………………………48 2.4 Následné povinnosti účetní jednotky………………………………………………..49 2.4.1 Audit účetní závěrky………………………………………………………….49 2.4.2 Výroční zpráva……………………….……………………………………….49 2.4.3 Zveřejnění účetní závěrky…………………………………………………….50 2.5. Analýza provádění účetní závěrky, doporučení……………………………………..50 Závěr……………………………………………………………...……………………….54 Použité zdroje…………………………………………………………………………….55 Přílohy…………………………………………………………………………………….57

Úvod Účetní závěrka představuje základní soubor informací o účetní jednotce. Jejím sestavením dochází k završení veškerých účetních prací prováděných za uplynulé účetní období. Cílem účetní závěrky je vytvořit veřejný dokument o účetní jednotce, ze kterého čerpají informace nejen vlastníci, ale i obchodní partneři, státní instituce, banky a ostatní uživatelé účetnictví.

Informace

obsažené

v účetní

závěrce

musí

být

správné,

úplné

a

nezpochybnitelné pro správná ekonomická rozhodování všech externích uživatelů, kteří nemají přístup k podrobnějším informacím o podniku a kteří jsou odkázáni na údaje zveřejněné v účetních výkazech.

Před vlastním sestavením účetní závěrky musí účetní jednotka provést řadu kroků směřujících k zabezpečení věcné správnosti a úplnosti údajů v účetnictví tak, aby závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Tento proces označujeme jako účetní uzávěrku. Význam účetní uzávěrky spočívá v důsledné kontrole účetních záznamů pořízených během účetního období, podrobné analýze všech účetních operací, provedení inventarizace a zaúčtování inventarizačních rozdílů. Dále je potřeba zajistit, aby do účetního období byly zahrnuty všechny náklady a výnosy, které s tímto obdobím věcně a časově souvisejí.

Celý proces účetní uzávěrky končí analýzou výsledku hospodaření, jeho úpravou na daňový základ a zaúčtováním daně z příjmů. Poté dochází k uzavření účtů a následuje sestavení vlastní účetní závěrky, tj. sestavení rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy k účetní závěrce.

Přestože řada povinností souvisejících s účetní závěrkou a s vedením účetnictví obecně vyplývá přímo z právních norem, existuje široký okruh oblastí, které si účetní jednotky upravují svými interními předpisy. Zvláště ve velkých účetních jednotkách mají vnitropodnikové směrnice v oblasti účetnictví velký význam nejen pro stanovení postupů odpovídajících konkrétním podmínkám příslušné účetní jednotky, ale zejména pro koordinaci činností a stanovení odpovědnosti jednotlivých útvarů, které se na vedení účetnictví a na sestavení účetní závěrky podílejí.

9

Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je popsat proces účetní uzávěrky a závěrky sestavené podle českých předpisů,

dále popsat, jak tento proces probíhá v konkrétní účetní jednotce a

následně zhodnotit, zda tyto postupy jsou v souladu s platnými předpisy.

V teoretické části bude kromě seznámení s platnou legislativou pro účetní

závěrku a

vymezení základních předpokladů a zásad, na kterých je účetnictví postaveno; věnována velká pozornost především tzv. předuzávěrkovým operacím. Tato fáze je dle mého názoru pro sestavení kvalitní účetní závěrky naprosto klíčová. Následné uzavírání účetních knih a sestavování účetních výkazů je v současné době činností automatizovanou, prováděnou prostřednictvím účetních softwarů.

V praktické části představím společnost ČD Cargo, a. s. a popíši proces sestavení účetní závěrky v této společnosti za účetní období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Důraz bude kladen na důsledné provádění průběžné kontroly účetních záznamů a na předuzávěrkové operace, především na inventarizaci. Zmíním se také o důležitosti vnitropodnikových norem v oblasti účetnictví, jejichž kvalitní vyhotovení a důsledné dodržování je u velkých účetních jednotek dle mého názoru zásadní. V závěru praktické části se pokusím zanalyzovat postup při sestavení účetní závěrky ve společnosti ČD Cargo, a. s., zhodnotit, zda použité postupy jsou v souladu s odpovídajícími právními předpisy, upozornit na případné nesprávnosti a navrhnout možná řešení.

Podkladem pro vypracování teoretické části bakalářské práce je především odborná literatura zaměřená na oblast účetní závěrky, dále zákony, vyhlášky a účetní standardy, které tvoří právní rámec účetní závěrky v České republice.

Jako podklad pro zpracování praktické části bakalářské práce jsem použila účetní výkazy společnosti ČD Cargo, a. s. za rok 2009, dále některé interní směrnice a výstupy z účetnictví společnosti.

10

1 Teoretická část 1.1 Podstata a význam účetní závěrky Účetní závěrka je uspořádaný komplex informací, které umožňují uživatelům účetní závěrky získat přehled o majetku, závazcích, výsledku hospodaření a finanční situaci účetní jednotky. Na základě těchto informací si mohou zejména externí uživatelé (kteří nemohou tyto informace získat jinak) učinit úsudek o podniku a přijmout kvalifikovaná rozhodnutí.

Podstatou účetní závěrky je zjistit k rozvahovému dni stav majetku, závazků a vlastního kapitálu podniku oceněném v peněžních jednotkách, vyjádřit na základě přiřazení nákladů a výnosů věcně a časově do období, za nějž se účetní závěrka sestavuje, hospodářský výsledek, a zachytit za vymezený časový interval (účetní období) k datu účetní závěrky (rozvahový den) tok peněžních prostředků, případně detail pohybu vlastního kapitálu1.

1.1.1 Legislativní úprava účetní závěrky

Pro správné sestavení účetní závěrky jsou závazné především účetní předpisy. Některé povinnosti související s účetní závěrkou jsou dány daňovými předpisy a také obchodním zákoníkem. Legislativní rámec účetní závěrky v České republice je dán souborem těchto předpisů: -

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen Zákon o účetnictví),

-

vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví,

-

české účetní standardy pro podnikatele,

-

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění,

-

zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v platném znění,

-

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

1

BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL P., Účetní závěrka výklad a praktické příklady, s. 80

11

1.1.2 Typy účetních závěrek

Rozlišujeme tři základní typy účetní závěrky: •

Řádná účetní závěrka sestavená k poslednímu dni účetního období, kdy účetní jednotka uzavírá účetní knihy (rozvahový den). Účetním obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok (hospodářským rokem je účetní období začínající prvním dnem jiného měsíce než je leden).

•

Mimořádná účetní závěrka sestavená: -

ke dni zániku povinnosti vést účetnictví,

-

ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace,

-

ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev,

-

ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurz,

-

ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkurzu,

-

ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

-

ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

-

ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

-

ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis.

•

Mezitímní účetní závěrka sestavená v průběhu účetního období. Podstatou mezitímní účetní závěrky v České republice je, že se při ní neuzavírají účetní knihy, inventarizace se dělá v omezeném rozsahu (jen pro potřeby změny ocenění) a sestavuje se k okamžiku, kdy tak stanoví některý z právních předpisů2.

1.1.3 Zásady pro sestavení účetní závěrky

Sestavení účetní závěrky podléhá pravidlům, která jsou zakotvena v tak zvaných všeobecných účetních zásadách. V České republice jsou tyto zásady stanoveny Zákonem o účetnictví.

2

BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL P., Účetní závěrka výklad a praktické příklady, s. 112

12

Dodržování obecně uznávaných účetních zásad vyplývá z nejvyšší, všem nadřazené zásady – z požadavku věrného a poctivého obrazu o skutečnosti3. K naplnění věrného a poctivého obrazu směřují i ostatní účetní zásady: -

zásada účetní jednotky,

-

zásada měření (oceňování) v peněžních jednotkách,

-

zásada opatrnosti,

-

zásada stálosti účetních metod,

-

zásada stálé kupní síly peněžní jednotky,

-

zásada realizace výnosu,

-

zásada zákazu kompenzace.

1.1.4 Obsah a rozsah účetní závěrky

Obsah účetní závěrky a její povinné náležitosti stanovuje Zákon o účetnictví. Účetní závěrka je definována jako nedílný celek, který tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetním výkazům. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Položky uvedené v účetních výkazech jsou vykazovány v celých tisících Kč. Podniky, jejichž netto výše aktiv přesahuje 10 mld. Kč, však mohou jednotlivé položky vykazovat v celých milionech Kč, přičemž tuto skutečnost musí uvádět ve všech částech účetní závěrky.

Zákon o účetnictví v platném znění uvádí, že přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu mohou (tedy nikoliv musí) být součástí účetní závěrky. Je však v zájmu účetní jednotky tyto výkazy sestavit, neboť informace z nich jsou užitečné nejen pro externí uživatele, ale zejména pro podnikový management4.

Účetní závěrka musí obsahovat: -

jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky, sídlo účetní jednotky a místo podnikání,

-

identifikační číslo, bylo-li účetní jednotce přiděleno,

-

právní formu účetní jednotky,

-

předmět podnikání nebo jiné činnosti, popř. účel, pro který byla zřízena,

3 4

KOVANICOVÁ, D., Abeceda účetních znalostí pro každého, s. 129 MÜLLEROVÁ, L., Auditing pro manažery aneb proč a jak se ověřuje účetní závěrka, s. 46

13

-

rozvahový den či jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

-

okamžik sestavení účetní závěrky,

-

podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.

Účetní závěrka musí obsahovat zákonem stanovené povinné náležitosti a sestavuje se v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit takové účetní jednotky, které nepodléhají povinnosti auditu, s výjimkou akciových společností (ty vždy sestavují účetní závěrku v plném rozsahu). Rozvaha a výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu neobsahují položky označené arabskými číslicemi.

1.1.5 Proces účetní závěrky

V širším slova smyslu lze účetní závěrku chápat jako proces počínající inventarizací, pokračující vlastní účetní uzávěrkou, dále sestavením výkazů, jejich ověřením, schválením a zveřejněním a ukončený archivací5. Postup činností při účetní závěrce: •

Přípravné práce pro účetní závěrku: -

inventarizace majetku a závazků,

-

úprava ocenění majetku a závazků,

-

tvorba a zúčtování rezerv,

-

časové rozlišení nákladů a výnosů,

-

zaúčtování dohadných položek,

-

zaúčtování kurzových rozdílů,

-

sestavení daňového přiznání a zaúčtování splatné daně z příjmů,

-

zaúčtování odložené daně z příjmů.

•

Uzavření účetních knih,

•

Sestavení účetní závěrky:

•

-

rozvaha,

-

výkaz zisku a ztráty,

-

příloha.

Následné povinnosti: -

5

schválení účetní závěrky,

KYNCLOVÁ, D., Účetní závěrka v příkladech, s. 1

14

-

audit účetní závěrky,

-

zveřejnění účetní závěrky,

-

úschova.

1.2 Činnosti předcházející sestavení účetní závěrky Před uzavřením účetních knih a vyhotovením účetních výkazů musí účetní jednotka splnit řadu povinností, které označujeme jako uzávěrkové operace. Smyslem uzávěrkových operací je zajištění věcné správnosti a úplnosti údajů v účetnictví tak, aby závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Mezi činnosti související s účetní uzávěrkou patří zejména: -

provedení inventarizace,

-

ocenění aktiv a závazků k rozvahovému dni,

-

provedení veškerých operací, které zajišťují, aby do účetního období byly zahrnuty náklady a výnosy, které s tímto obdobím věcně a časově souvisejí,

-

posouzení oprávněnosti a výše již vytvořených rezerv a opravných položek a vytvoření nových opravných položek a rezerv, jestliže nastaly k tomu vedoucí okolnosti.

1.2.1 Inventarizace

Zákon o účetnictví požaduje, aby účetnictví účetní jednotky bylo úplné a průkazné. Tyto dva požadavky se prokazují zejména provedením inventarizace veškerého majetku a závazků, a to porovnáním skutečného stavu majetku a závazků se stavem majetku a závazků v účetnictví. K dosažení úplnosti a průkaznosti je třeba, aby oba stavy byly totožné6. Současně musí účetní jednotka brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jí známy do okamžiku sestavení účetní závěrky.

Pokud účetní jednotka při provádění inventarizací dojde k závěru, že jsou známa rizika vedoucí ke snížení ceny majetku k okamžiku provádění inventarizace, vytvoří opravnou položku k příslušné složce majetku na vrub nákladů. Ke snížení ocenění příslušného aktiva účetní jednotka přistoupí v případě, že tržní hodnota (pokud není možno tržní hodnotu 6

STROUHAL, J., Účetní závěrka, s. 25

15

stanovit, hodnota stanovená odhadem nebo propočtem) je nižší než účetní hodnota posuzovaného aktiva7. Detailní postup provedení inventarizace je třeba stanovit

ve

vnitropodnikové směrnici. Proces inventarizace zahrnuje čtyři na sebe navazující fáze: -

zjištění skutečného stavu majetku a závazků (inventura),

-

porovnání stavu zjištěného inventurou se stavem v účetnictví,

-

vyčíslení inventarizačních rozdílů,

-

proúčtování a vypořádání inventarizačních rozdílů.

Inventarizace provádějí účetní jednotky k okamžiku sestavení účetní závěrky řádné nebo mimořádné. Takovéto inventarizace se nazývají inventarizace periodické. Účetní jednotky mohou provádět inventarizace i v průběhu účetního období, které pak nazýváme průběžné inventarizace. Termín průběžných inventarizací si zvolí účetní jednotka sama.

Rozlišujeme dva základní typy inventur: -

fyzickou inventuru,

-

dokladovou inventuru.

Fyzickou inventuru provádíme u majetku hmotné povahy. Jedná se především o: -

dlouhodobý hmotný majetek,

-

zásoby,

-

hotovost, cenné papíry a ceniny,

-

popřípadě i majetek nehmotný.

Dokladovou inventuru provádíme u pohledávek a závazků, a dále u takových složek majetku, kde fyzickou inventuru nelze provést. Jedná se především o:

7

-

dlouhodobý nehmotný majetek,

-

dlouhodobý finanční majetek,

-

stavy na bankovních účtech,

-

pohledávky a závazky,

-

rezervy a opravné položky,

-

položky časového rozlišení a dohadné položky.

RYNEŠ, P., Podvojné účetnictví a účetní závěrka, s. 63

16

Stavy zjištěné inventurou jsou účetní jednotky povinny zaznamenat v inventurních soupisech. Inventurní soupisy jsou definovány jako průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat stanovené informace, kromě zjištěných skutečných stavů například podpisové záznamy odpovědných osob, ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury, okamžik zahájení a ukončení inventury8.

V případě, že skutečný stav zjištěný inventarizací je odlišný od stavu v účetnictví, hovoříme o inventarizačním rozdílu. Pokud je skutečný stav zjištěný inventarizací nižší než stav v účetnictví, jedná se o manko, v případě pokladní hotovosti se tento rozdíl označuje jako schodek. Pokud je skutečný stav

zjištěný inventarizací vyšší než stav

v účetnictví, jedná se o přebytek. U mank rozlišujeme manka do normy (rozdíly způsobené sesycháním materiálů, vypařováním tekutin apod.) a manka nad normu (tj. veškerá ostatní manka).

Účetní jednotka by následně měla vysvětlit příčinu vzniků inventarizačních rozdílů a přijmout taková opatření, aby tyto více nevznikaly. Záporné inventarizační rozdíly je navíc třeba posoudit v souladu s uzavřenými smlouvami o hmotné odpovědnosti. Platí tedy, že schodky pokladní hotovosti a cenin se účtují jako pohledávka za hmotně odpovědnou osobou. Ostatní manka se vypořádávají dle jejich povahy9. Postupy účtování inventarizačních rozdílů stanovuje Český účetní standard č. 007.

Inventarizaci aktiv a závazků upravuje Zákon o účetnictví v části páté (§29 a §30). Pro uzavírání účetních knih a zajištění shody účetnictví se skutečností je důležité ustanovení, že inventarizační rozdíly se vyúčtují do účetního období, za něž se inventarizací ověřuje stav aktiv a závazků10.

1.2.2 Ocenění aktiv a závazků k rozvahovému dni

Zákon o účetnictví rozlišuje dva základní okamžiky, ke kterým majetek a závazky oceňujeme. V prvé řadě se jedná o okamžik uskutečnění účetního případu, druhou alternativou je ocenění majetku a závazků ke konci rozvahového dne, či k jinému 8

STROUHAL, J., ŽIDLICKÁ R., KNAPOVÁ B., Účetnictví 2009 Velká kniha příkladů, s. 309 STROUHAL, J., Účetní závěrka, s. 27 10 KOVANICOVÁ, D., Abeceda účetních znalostí pro každého, s. 348 9

17

okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje. Při prvotním oceňování dle českých pravidel stále převažuje oceňování v historických cenách, tj. ocenění ve výši vynaložených nákladů v okamžiku pořízení.

V současné době princip oceňování založený na pořizovací ceně slábne, protože je postupně nahrazován vykazováním tržních hodnot používaných v IFRS, které jsou však obtížně měřitelné v méně průhledných trzích. Zároveň vykazování založené na tržní hodnotě zahrnuje skryté nebezpečí budoucí nestálosti těchto tržních hodnot a následné změny v účetních výkazech11.

Korekce oceňování k rozvahovému dni se týká zejména dvou oblastí: •

Přecenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně provede účetní jednotka tím způsobem, že majetek a závazky v cizí měně přepočte kurzem vyhlášeným Českou národní bankou k rozvahovému dni.

•

Přecenění na reálnou hodnotu provede účetní jednotka u zákonem stanovených složek majetku a závazků. Zákon o účetnictví požaduje, aby účetní jednotky přeceňovaly na reálnou hodnotu k rozvahovému dni následující složky majetku a závazků: -

cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, a takových cenných papírů, jež představují investice s rozhodujícím či podstatným vlivem,

-

deriváty,

-

majetek a závazky, které jsou deriváty zajištěny,

-

nabyté pohledávky určené k obchodování,

-

závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a k rozvahovému dni je nezískala zpět.

1.2.3 Tvorba a zúčtování opravných položek

Tvorbou opravných položek se dočasně snižuje hodnota konkrétních složek majetku. V rámci procesu inventarizace musí být posouzeno i ocenění majetku a to zejména tehdy,

11

STROUHAL J., MÜLLEROVÁ, L., CARDOVÁ Z., PASEKOVÁ M. National and International Financial Reporting Rules: Testing the Compatibility of Czech Reporting from the SMEs Perspective, str.628

18

existuje-li reálně podložené podezření, že by mohl mít sníženou hodnotu12. Opravné položky se vytvářejí k majetkovým účtům v případě, že jsou splněny dvě následující podmínky: -

skutečná (tržní či jiná reálná) hodnota sledovaného majetku je nižší než účetní hodnota,

-

snížení hodnoty tohoto majetku není trvalé povahy.

Opravné položky lze tvořit k těmto druhům majetku: -

k dlouhodobému majetku v případě, kdy jeho užitná hodnota je přechodně nižší než zůstatková cena,

-

k zásobám v případě, kdy jejich užitná hodnota, popř. prodejní cena, je přechodně nižší než pořizovací cena v účetnictví,

-

k cenným papírům v případě, kdy cena, za kterou by byly prodejné (u veřejně obchodovatelných cena na finančním trhu), je přechodně nižší než cena pořízení,

-

k pohledávkám v souladu se zákonem o rezervách (zákonné opravné položky) nebo podle uvážení účetní jednotky (účetní opravné položky) v případě znehodnocení nesplácené pohledávky nebo rizika její úhrady.

Opravné položky se tvoří na vrub nákladů a snižují se (popř. ruší) ve prospěch nákladů, jestliže inventarizace v následujícím období neprokáže jejich opodstatněnost. Při tvorbě opravných položek by měla být respektována následující pravidla: -

opravné položky nesmějí vykazovat aktivní zůstatek,

-

nelze tvořit opravnou položku na zvýšení hodnoty majetku,

-

nelze současně vytvářet rezervu i opravnou položku.

Z hlediska dopadu tvorby a zúčtování opravných položek do základu daně z příjmů jsou relevantní pouze opravné položky k pohledávkám. Zákonná opravná položka může být tvořena jen k nepromlčeným pohledávkám. V případě, že subjekt vlastní pohledávku, která se jeví jako nedobytná, má pomocí opravné položky možnost proúčtovat její částečnou hodnotu do nákladů. Okamžik, kdy dochází k možnosti tvorby opravné položky, stejně tak její výše, přesně specifikuje zákon o rezervách13.

12 13

KYNCLOVÁ, D., Účetní závěrka v příkladech, s. 21 BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I., Pohledávky – právně – daňově – účetně, s. 74

19

1.2.4 Rezervy a přechodné položky

Rezervami rozumíme jisté závazky o nejisté výši a nejistém časovém určení. Jsou-li tvořeny v souladu se zákonem o rezervách, potom jsou daňově účinné14. Nejběžnějším druhem daňově účinné rezervy je rezerva na opravy hmotného majetku. Kromě daňově účinných rezerv lze tvořit účetní rezervy, které daňově účinné nejsou. Mezi tyto rezervy patří: -

rezervy na podnikatelská rizika (např. rezerva na záruční opravy, rezerva na soudní spory),

-

rezerva na důchody a obdobné požitky (např. rezerva na nevyčerpanou dovolenou),

-

rezerva na daň z příjmů,

-

rezerva na restrukturalizaci.

Rezervu lze čerpat pouze na účel, na který byla vytvořena. Lze ji čerpat maximálně do výše, v jaké byla rezerva vytvořena. Z toho vyplývá, že rezerva nesmí mít aktivní zůstatek. Účetní jednotka má povinnost provést dokladovou inventuru rezerv. Při inventarizaci je posuzována jejich odůvodněnost a výše. Pravidla pro tvorbu a čerpání rezerv musí účetní jednotky stanovit ve své vnitropodnikové směrnici.

Přechodné položky členíme na: -

položky časového rozlišení (známe účel, období a částku),

-

dohadné položky (známe účel a období).

Účtování přechodných položek vychází ze dvou základních účetních předpokladů, a to akruálního principu a předpokladu neomezeného trvání podniku. Právě přechodné položky umožní zajistit požadavek, aby v účetním období bylo účtováno o nákladech a výnosech, které s tímto obdobím věcně a časově souvisejí. Není rozhodující, zda současně s nákladem dojde i k výdaji, s výnosem k příjmu peněžních prostředků, ale naopak je nezbytné provést věcné rozlišení nákladu, výdaje, výnosu a příjmu a zahrnout tyto skutečnosti do správného účetního období. Zároveň je nezbytné ve

věcné a časové souvislosti k sobě přiřadit

náklady a výnosy15.

14 15

STROUHAL, J., Účetní závěrka 2010. Účetnictví, s. 24 BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL P., Účetní závěrka výklad a praktické příklady, s. 45

20

1.2.5 Zaúčtování splatné a odložené daně z příjmů

Pokud účetní jednotka provedla všechny úkony související s uzavřením účetního období a zaúčtovala všechny účetní případy do tohoto období, zbývá zaúčtovat daně z příjmů. Výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví je nejprve nutno upravit na základ daně z příjmů. Tato činnost se však neprovádí v rámci účetnictví, ale mimo účetní knihy. Výpočet daně z příjmů ukazuje následující schéma:

Schéma č.1: výpočet daně z příjmů právnických osob =

+

= = -

= x = =

Výnosy Náklady Účetní výsledek hospodaření před zdaněním Daňově neúčinné náklady, zejména pak • cestovné nad limit stanovený v zákoníku práce • náklady na reprezentaci • ostatní sociální náklady (např. platby nadstandardní zdravotní péče poskytnuté zaměstnancům) • dary • ostatní pokuty a penále (mimo smluvních) • manka a provozní škody (přesahující výši náhrady) • tvorba a čerpání jiných než zákonných rezerv • tvorba a čerpání jiných než zákonných opravných položek • kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy aj. Daňově neúčinné výnosy, jako např. vyúčtované, ale nevyinkasované smluvní pokuty a úroky z prodlení, aj. Základ pro výpočet daně I Odpočet ztráty minulých let Základ pro výpočet daně II Odpočet darů minimální výše 1 daru = 2 000 Kč maximální výše souhrnu všech darů = 5 % základu pro výpočet daně II další odpočty v souladu s § 35 ZDP Základ daně Zaokrouhlený základ daně ( na 1000 směrem dolů) Sazba daně Daň z příjmu právnických osob Slevy na dani Daňová povinnost

Zdroj: 16

16

STROUHAL, J., ŽIDLICKÁ R., KNAPOVÁ B., Účetnictví 2009 Velká kniha příkladů, s. 313

21

Splatná daň z příjmů představuje povinnost účetní jednotky odvést do státního rozpočtu daň v souladu s ustanoveními zákona o daních z příjmů. Účtování daňové povinnosti se provádí samostatnými účetními zápisy za daň z běžné činnosti (z provozní a finanční činnosti) a za daň z mimořádné činnosti. Toto členění splatné daně v účetnictví je podřízeno požadavku výkazu zisku a ztráty, kde je

tímto způsobem splatná daň

vykazována.

Odložená daň z příjmů vyplývá z rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních položek. Tyto rozdíly však musí být přechodné povahy. O odložené dani povinně účtují účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky mohou o odložené dani účtovat na základě svého uvážení.

Při výpočtu odložené daně vycházíme z rozvahového přístupu. Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky vykázané v aktivech a pasivech. Mají být brány v úvahu nejen rozdíly mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, ale i další rozdíly, jako například rezervy vytvářené nad rámec příslušných právních předpisů, zohlednění tvořených opravných položek k zásobám či pohledávkám apod17.

Rozlišujeme 2 typy odložené daně: -

odložený daňový závazek,

-

odložená daňová pohledávka.

Přechodné rozdíly mohou být buď zdanitelné, ty vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období a vedou k odloženému daňovému závazku, nebo odčitatelné, ty vyústí v odčitatelné částky při určování základu daně budoucích období a vedou k odložené daňové pohledávce. O odloženém daňovém závazku účtuje účetní jednotka vždy, o odložené daňové pohledávce účtuje jen tehdy, je-li pravděpodobné, že základ daně, proti kterému bude možné využít odloženou daňovou pohledávku, je dosažitelný.

17

STROUHAL, J., Účetní závěrka, s. 104

22

1.3 Uzavření účetních knih Uzavíráním účetních knih koncem účetního období se definitivně ukončuje účtování. V praxi to znamená: -

převod konečných stavů nákladových účtů na vrub příslušného účtu v účtové skupině 71 − Účet zisků a ztrát,

-

převod konečných stavů výnosových účtů ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 71 − Účet zisků a ztrát,

-

převod konečných stavů účtů aktiv na vrub příslušného účtu v účtové skupině 70 − Účty rozvažné,

-

převod konečných stavů účtů pasiv ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 70 − Účty rozvažné,

-

převod výsledku hospodaření zjištěného jako rozdíl úhrnu výnosů a úhrnu nákladů účtu účtové skupiny 71 − Účet zisků a ztrát ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 70 − Účty rozvažné.

Na základě údajů z Konečného účtu rozvažného a Účtu zisků a ztrát může účetní jednotka sestavit účetní závěrku. Konečný účet rozvažný podává informaci o celkovém stavu aktiv a pasiv a o dosaženém výsledku hospodaření a je podkladem pro sestavení rozvahy. Účet zisků a ztrát informuje o stavu nákladů a výnosů a o skutečnosti, jakým způsobem byl vytvořen dosažený výsledek hospodaření a je podkladem pro sestavení výkazu zisku a ztráty.

1.4 Sestavení účetní závěrky Sestavením účetní závěrky vrcholí účetní práce v účetní jednotce za celé účetní období. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: -

rozvaha,

-

výkaz zisku a ztráty,

-

příloha.

Součástí účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

23

1.4.1 Rozvaha Rozvaha je základním účetním výkazem, který je sumarizací všech transakcí zaúčtovaných v průběhu účetního období. Jedná se o přehled majetku a zdrojů jeho financování

k

určitému okamžiku, který podává informaci zejména o finanční pozici účetní jednotky. Aktiva se za běžné období uvádějí v prvním sloupci v brutto hodnotě, ve druhém sloupci korekce se uvádějí opravné položky a oprávky k dlouhodobému majetku, ve třetím sloupci je netto hodnota (rozdíl brutto hodnoty a korekce). Ve sloupci minulého účetního období se uvádí netto stav aktiv minulého účetního období. K položkám pasiv nejsou vytvářeny žádné korekce. Položky aktiv jsou uspořádány – s výjimkou první položky, vyčleněné pro svoji důležitost od ostatních pohledávek – od nejméně likvidních (dlouhodobý majetek) po likvidnější (oběžná aktiva). Položky pasiv jsou seřazeny od vlastních zdrojů k cizím. Vzhledem k platnosti bilančního pravidla musí být hodnota pasiv rovna netto hodnotě aktiv.

Schéma č. 2: uspořádání položek v rozvaze Aktiva

Běžné účetní období Brutto

Korekce

Netto

Minulé účetní období Netto

Aktiva celkem A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Stálá aktiva I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva I. Zásoby II. Dlouhodobé pohledávky III. Krátkodobé pohledávky IV. Finanční majetek D. Časové rozlišení

Netto = Brutto - Korekce Pasiva

Stav v běžném účetním období

Stav v minulém účetním období

Pasiva celkem A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Kapitálové fondy III. Fondy ze zisku IV. Výsledek hospodaření minulých let V. Výsledek hospodaření běžného období B. Cizí zdroje I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Časové rozlišení

Zdroj:18

18

MÜLLEROVÁ, L., Auditing pro manažery aneb proč a jak se ověřuje účetní závěrka, s. 43

24

1.4.2 Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty podává informaci o finanční výkonnosti účetní jednotky. Výkaz je uspořádán stupňovitě, což umožňuje získat informace o tom, z jaké činnosti byl výsledek hospodaření účetní jednotky vytvořen. Výkaz zisku a ztráty podrobně rozvádí výsledek hospodaření vykázaný v rozvaze a ukazuje, z jakých nákladů a výnosů byl vytvořen.

Uspořádání položek ve výkazu zisku a ztráty je následující: -

provozní výsledek hospodaření,

-

finanční výsledek hospodaření,

-

výsledek hospodaření za běžnou činnost (po zdanění),

-

mimořádný výsledek hospodaření (po zdanění),

-

výsledek hospodaření za účetní období (kumulace výsledku hospodaření za běžnou činnost po zdanění a mimořádného výsledku hospodaření po zdanění).

Výkaz zisku a ztráty lze sestavit v druhovém členění nebo v účelovém členění. Pokud se účetní jednotka rozhodne sestavovat výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, je povinna v rámci přílohy zveřejnit i členění nákladů podle druhu.

Schéma č. 3: vztah rozvahy a výkazu zisku a ztráty (výsledovky): Rozvaha Aktiva Dlouhodobá aktiva - dlouhodobý NM - dlouhodobý HM - dlouhodobý FM

Oběžná aktiva - zásoby - pohledávky - finanční majetek

Přechodná aktiva - časové rozlišení

Výsledovka Provozní výsledek hospodaření

Pasiva Vlastní kapitál - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku - VH minulých let - VH běžného období Cizí zdroje - rezervy - dlouhodobé závazky - krátkodobé závazky Přechodná pasiva - časové rozlišení

Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

Zdroj19

19

MÜLLEROVÁ, L. Auditing pro manažery aneb proč a jak se ověřuje účetní závěrka, str. 46

25

1.4.3 Příloha k účetním výkazům

Příloha k účetním výkazům má jejich uživatelům dokreslit a zpřesnit údaje vykázané v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Údaje v příloze uvedené by měly být významné, užitečné, spolehlivé a srozumitelné. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty, kde se uvádějí pouze skutečnosti jisté či vysoce pravděpodobné a u nichž lze kvantifikovat jejich hodnotu, se v příloze uvádějí i skutečnosti, které mohou nastat a u kterých není ještě přesně známá jejich výše20.

Příloha k účetní závěrce by měla zejména obsahovat: -

všeobecné informace o účetní jednotce,

-

informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odepisování,

-

doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty,

-

informace o propojených osobách,

-

informace o půjčkách a úvěrech,

-

další údaje.

Důležitou informací v příloze jsou i významné události, které nastaly po datu účetní závěrky. Jedná se o informace o významných událostech, které vznikly po rozvahovém dni, k okamžiku sestavení účetní závěrky byly známy, a jejich neuvedení by mohlo ovlivnit rozhodování uživatelů informací z účetní závěrky.

1.4.4 Přehled o peněžních tocích

Přehled o peněžních tocích svým obsahem doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Tento výkaz je založen na peněžní bázi, na rozdíl od rozvahy a výsledovky, které jsou založeny na akruálním principu.

Přehled o peněžních tocích informuje o peněžních tocích za uplynulé účetní období v členění na činnosti: -

provozní,

-

investiční,

-

finanční.

20

STROUHAL, J.,Účetní závěrka, s.123

26

Členění podle činností umožňuje uživatelům přehledu o peněžních tocích vyhodnocovat váhu jednotlivých činností na celkovou finanční situaci podniku a hodnotit vzájemné vztahy a vazby jednotlivých činností21. Účetní jednotka může na základě vlastního uvážení zvolit buď přímou metodu sestavení přehledu o peněžních tocích, nebo nepřímou metodu. Přímá metoda je založena na důkladné evidenci všech skutečných příjmů a výdajů, podstatou nepřímé metody je úprava výsledku hospodaření o transakce, které jsou jeho součástí, ale nejsou peněžním příjmem nebo výdajem, a naopak o transakce, které neovlivňují výsledek hospodaření, ale zapříčinily příjem nebo výdej peněžních prostředků.

1.4.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu

Přehled o změnách vlastního kapitálu ukazuje, k jakým pohybům (přírůstkům či úbytkům) došlo u jednotlivých položek vlastního kapitálu vykázaných v rozvaze. Účetní předpisy vyžadují, aby z tohoto výkazu bylo vidět, z jakého zdroje byly vyplaceny dividendy či podíly na zisku, pokud je účetní jednotka vyplácela22.

1.5 Následné povinnosti související s účetní závěrkou

1.5.1 Audit účetní závěrky

Audit účetní závěrky představuje její zkoumání nezávislým odborníkem − auditorem. Výsledkem tohoto zkoumání je vyjádření názoru (výrok auditora), zda zkoumaná účetní závěrka (tj. účetní výkazy a příloha) podává věrný a poctivý obraz majetkové a finanční situace účetní jednotky k datu, k němuž je účetní závěrka sestavená23.

Povinnost auditu řádné a mimořádné účetní závěrky platí pro akciové společnosti, jestliže k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo dosáhly alespoň jedno z následujících kritérií:

21 22 23

RYNEŠ, P., Cash flow v účetní závěrce, s. 23 MÜLLEROVÁ, L., Auditing pro manažery aneb proč a jak se ověřuje účetní závěrka, s. 45 MÜLLEROVÁ, L., Auditing pro manažery aneb proč a jak se ověřuje účetní závěrka, s. 13

27

-

úhrn aktiv (aktiva brutto) převyšuje 40 mil. Kč,

-

čistý obrat je vyšší než 80 mil. Kč,

-

průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období je vyšší než 50.

Ostatní obchodní společnosti, družstva a podnikatelé mají povinnost auditu v případě, že k rozvahovému dni účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, splňují alespoň dvě ze tří uvedených kritérií.

Auditor vyslovuje názor na účetní závěrku formou výroku, který může mít čtyři stupně: -

výrok bez výhrad (účetní závěrka poskytuje uživatelům ve všech významných ohledech věrné a poctivé zobrazení předmětu účetnictví),

-

výrok s výhradou (účetní závěrka obsahuje nevýznamné nesprávnosti),

-

záporný výrok (účetní závěrka obsahuje významné nesprávnosti),

-

odmítnutí výroku (auditor byl ve své práci omezen a nemohl vyjádřit názor na účetní závěrku).

Kromě základního výroku bez výhrad může účetní jednotka obdržet výrok bez výhrad se zdůrazněním skutečnosti. Tehdy auditor zdůrazní okolnosti ovlivňující účetní závěrku, jež jsou však detailně popsány v příloze k účetní závěrce, nebo se jedná o skutečnosti, jež účetní jednotka není schopna sama ovlivnit, ačkoli tyto skutečnosti mají na účetní závěrku dopad24.

1.5.2 Výroční zpráva Účetní jednotky, které jsou povinny nechat si ověřit účetní závěrku auditorem, sestavují povinně výroční zprávu. Tuto povinnost jim ukládá § 21 Zákona o účetnictví. Zde je také uvedeno, že výroční zpráva by měla obsahovat rovněž finanční a nefinanční informace: -

o skutečnostech, které nastaly po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,

-

o předpokládaném vývoji činnosti podniku,

-

o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

-

o aktivitách v oblasti životního prostředí,

-

o pracovněprávních vztazích,

24

STROUHAL, J.,Účetní závěrka, s.160

28

-

o tom, zda má podnik organizační složku v zahraničí,

-

požadované podle zvláštních právních předpisů.

Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Obsah výroční zprávy podléhá ověření auditorem. Cílem auditu výroční zprávy je posouzení, zda její obsah odpovídá údajům v účetní závěrce a zda výroční zpráva splňuje požadavky na ni kladené v Zákoně o účetnictví. Ve výroční zprávě kromě zákonem požadovaných údajů účetní jednotky zejména prezentují své úspěchy, velký důraz je kladen i na grafické zpracování tohoto dokumentu.

1.5.3 Zveřejnění údajů z účetní závěrky

Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinou lhůtu, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím České národní banky. Účetní závěrka a výroční zpráva se předává do sbírky listin elektronicky. Účetní jednotky nesmí opomíjet, že při elektronické formě výkaznictví musí být v souladu s § 18 Zákona o účetnictví

k účetní závěrce připojen podpisový záznam statutárního orgánu

účetní jednotky.

29

2 Praktická část Předmětem analýzy činností a postupů při účetní závěrce konkrétní společnosti je řádná účetní závěrka společnosti ČD Cargo, a. s. sestavená k 31. 12. 2009. Jedná se o akciovou společnost, z čehož vyplývá, že účetní závěrka je sestavena v plném rozsahu. Účetní závěrka je sestavena podle českých účetních předpisů.

2.1 Základní informace o společnosti ČD Cargo, a. s.

2.1.1 Profil společnosti

Společnost ČD Cargo,

a. s.,

vznikla

1. 12. 2007 vkladem části podniku akciové

společnosti České dráhy. Jediným zakladatelem a 100% vlastníkem je akciová společnost České dráhy. ČD Cargo, a. s., je dceřinou společností Českých drah, a. s., pro nákladní dopravu.

Jméno, adresa a identifikace firmy: Obchodní firma: ČD Cargo, a. s. Sídlo: Praha 7, Holešovice, Jankovcova 1569/2c, PSČ 170 00 IČ: 28196678 Zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu Praze, oddíl B, vložka 12844

Společnost ČD Cargo, a. s. (dále jen „společnost“), vykazuje k datu účetní závěrky 31. 12. 2009 základní kapitál ve výši 8 800 000 000 Kč, který byl splacen ve výši 100%. Základní kapitál společnosti je rozvržen na 100 ks kmenových akcií znějících na jméno, z nichž každá má jmenovitou hodnotu 88 000 000 Kč. Akcie společnosti jsou vydány v listinné podobě a jejich převoditelnost je omezena. Jediný akcionář v působnosti valné hromady společnosti přijal dne 2. 6. 2009 rozhodnutí o snížení základního kapitálu společnosti v částce 306 000 000 Kč. Snížení základního kapitálu bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne 5. 1. 2010.

30

Společnost poskytuje železniční přepravu zboží s komplexem souvisejících služeb. Cílem společnosti je zlepšovat svou vedoucí pozici a být hybnou silou na trhu železniční nákladní dopravy v České republice i ve středoevropském regionu.

Hlavní podnikání – železniční přeprava zboží – se dělí podle charakteru toků zboží na: -

vnitrostátní,

-

vývozní,

-

dovozní,

-

tranzitní.

Na základě předchozího členění je vhodné s ohledem na kapacitní požadavky, nároky na dopravní prostředky, náročnost na provozní technologie či speciální péči se zásilkou, členit hlavní činnosti komoditně, tj. podle charakteru přepravovaného zboží: -

přeprava pevných paliv,

-

přeprava rud, kovů a strojírenských výrobků,

-

přeprava chemických výrobků a kapalných paliv,

-

přeprava stavebnin,

-

přeprava dřeva a papíru,

-

přeprava potravin a zemědělských výrobků,

-

kombinovaná přeprava – logistické řešení přepravy zásilek za využití intermodálních přepravních jednotek, zejména kontejnerů,

-

automotive,

-

přeprava ostatních nezařazených komodit.

2.1.2 Cíle a záměry společnosti

Společnost je největším českým železničním nákladním dopravcem. Objemem dopravy se společnost řadí mezi deset nejvýznamnějších železničních podniků v Evropě a pět největších v Evropské unii. Podnikání společnosti přispívá k naplňování cílů politiky ČR v oblasti snižování vlivu dopravy na životní prostředí v zájmu trvale udržitelného rozvoje. Budoucnost společnosti je spojena s investicemi do infrastruktury, podporujícími napojování

průmyslových

areálů

na železniční

kombinované dopravy a logistických center.

31

dopravu,

s výstavbou

terminálů

Úkolem, který je pro společnost v následujícím období klíčový, je zvyšování efektivity nabízených služeb, ve větší míře se zaměřit na konkrétní požadavky zákazníků a stát se pro ně spolehlivým a kvalitním partnerem.

Přepravní objem i výše tržeb budou do značné míry záviset na růstu ekonomiky nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie. Závislost železnice na přepravách hromadných substrátů je velice omezující, proto jedním z cílů pro další období bude orientace na vyšší kvalitu poskytovaných služeb a postupný nárůst podílu v přepravách s vyšší přidanou hodnotou. V této oblasti bude společnost využívat strategie tří logistických center, z nichž nejúspěšněji se rozvíjí logistické centrum v Lovosicích.

2.1.3 Základní hospodářské ukazatele

Tabulka č. 1 – základní hospodářské ukazatele společnosti Ukazatel Struktura aktiv a pasiv (mil. Kč) Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Struktura výsledku hospodaření (mil. Kč) Provozní výsledek hospodaření Výsledek hospodaření před zdaněním Struktura výnosů (mil. Kč) Výnosy celkem Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Finanční ukazatele Obrat aktiv (výnosy celkem/aktiva celkem) Zadluženost (cizí zdroje/aktiva celkem) Likvidita (krátkodobý finanční majetek/krátkodobé závazky) Zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané (počet osob) Výnosy celkem na jednoho zaměstnance (Kč/zaměstnanec) Přidaná hodnota na 1 zaměstnance (Kč/zaměstnanec)

2009 15 672 12 424 8 230 8 -378 15 003 13 272 0,96 0,47 0,04 10 378 1 445 675 542 148

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

2.1.4 Základní informace o vedení účetnictví společnosti

Společnost vede účetnictví prostřednictvím ekonomického systému SAP R/3. Jako nadstavbu provozuje společnost datový sklad od firmy SAP – Business Warehouse (BW). Data z datového skladu BW jsou reportována pomocí dalšího software od firmy SAP s názvem Business Objects (BO). Vytváření reportů umožňuje pořizovat uživatelské

32

přehledy přesně na míru uživatelům, zejména nejvyššímu managementu pro rozhodování a efektivní řízení společnosti.

Společnost se při vedení účetnictví řídí zákonnými normami platnými v České republice. Pro vybrané oblasti účetnictví společnost vydala vnitropodnikové předpisy, jejichž smyslem je aplikovat obecné účetní zásady a zákonné normy na konkrétní podmínky společnosti. Tyto předpisy představují konkrétní účetní postupy pro jednotlivé oblasti vedení účetnictví. K nejvýznamnějším patří: -

EKs18-B-2007 Účtový rozvrh,

-

EK4-A-2007 Základní nastavení finančního účetnictví ČD Cargo, a. s.,

-

EKs5-B-2008 Měsíční účetní závěrka,

-

EK17-B-2008 Předpis o účetnictví – Kontrola účetních záznamů,

-

EK12-B-2008 Evidence a účtování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,

-

EK13-B-2008 Předpis o účetnictví – Zásoby,

-

EK2-B-2007 Předpis o účetnictví – Dodavatelé,

-

EK 4-B-2007 Předpis o účetnictví – Odběratelé,

-

EK14-B-2008 Předpis o účetnictví – Účtování časového rozlišení,

-

EK15-B-2008 Předpis o účetnictví – Účtování o rezervách,

-

EK18-B-2008 Opravné položky a odpis pohledávek,

-

EK20-B-2008 Ocenění v cizí měně a kurzové rozdíly,

-

EK16-B-2008 Inventarizace majetku a závazků v ČD Cargo, a. s.

Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek odepisuje společnost lineárně po dobu jeho předpokládané ekonomické životnosti. Délka předpokládané ekonomické životnosti nejvýznamnějších skupin majetku je uvedena v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2 – způsob odepisování dlouhodobého hmotného majetku Metoda odpisování Budovy Stavby Lokomotivy Nákladní vozy Stroje a zařízení

lineární lineární lineární lineární

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

33

Počet let / % 20-50 / 5-2 % 20-50 / 5-2 % 20-25 / 5-4 % 25 / 4 % 8-20 / 12,5-4 %

Hmotný majetek s pořizovací cenou od 500 Kč do 40 000 Kč je v okamžiku pořízení účtován do nákladů a dále evidován v operativní evidenci. Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 000 Kč, zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek je oceněn v pořizovacích cenách. Nehmotný majetek s pořizovací cenou do 60 000 Kč je v okamžiku pořízení účtován do nákladů a dále evidován v operativní evidenci. Dlouhodobý nehmotný majetek je odepisován lineárně na základě jeho předpokládané doby životnosti způsobem, jak je uvedeno v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3 – způsob odepisování dlouhodobého nehmotného majetku Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

Metoda odpisování lineární

Počet let / % 3 / 33,3 %

lineární lineární lineární

3 / 33,3 % 6 /16,7 % 6 /16,7 %

Zdroj: výroční zpráva společnosti

Dlouhodobý finanční majetek Cenné papíry a majetkové účasti oceňuje společnost při nákupu pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny cenného papíru a majetkové účasti jsou přímé náklady související s pořízením, např. poplatky a provize makléřům, poradcům a burzám. Podíly v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem jsou k datu účetní závěrky oceněny metodou ekvivalence. Hodnota podílu je k datu účetní závěrky upravována na hodnotu odpovídající míře účasti společnosti na vlastním kapitálu v dceřiné nebo

přidružené

společnosti.

Ostatní

dlouhodobý

finanční

majetek

je

oceněn

v pořizovacích cenách snížených o případné opravné položky. Zásoby Pro účtování zásob společnost používá průběžný systém (tzv. způsob A), kdy účetní jednotka účtuje o zásobách v průběhu účetního období prostřednictvím účtových skupin 11 – Materiál, 12 – Zásoby vlastní výroby. Nakupované zásoby jsou oceňovány v pořizovacích cenách, které zahrnují i ostatní náklady spojené s jejich pořízením, jako např. dopravné, celní poplatky a ostatní vedlejší pořizovací náklady. Zásoby vytvořené vlastní činností jsou oceňovány ve vlastních nákladech zahrnujících přímé náklady a podíl

34

režijních nákladů. Výdaje zásob ze skladu jsou účtovány cenami zjištěnými váženým aritmetickým průměrem.

2.2 Přípravné práce související s účetní závěrkou

2.2.1 Harmonogram účetní závěrky

Společnost ještě před vlastním započetím prací na účetní závěrce vydává interní směrnici EKs13-B-2009 – Roční účetní závěrka roku 2009. Existence takovéto směrnice je nezbytná vzhledem k rozsahu prací a počtu pracovníků ekonomických útvarů, jichž se proces účetní závěrky týká. Cílem této interní normy je stanovení nezbytných činností a postupů v rámci roční účetní závěrky a stanovení odpovědnosti za jednotlivé oblasti. Obsahem této směrnice je především: -

kontrola účetních záznamů,

-

kontrola a doplnění účetní metodiky dle požadavků právních předpisů,

-

seznam účetních operací vztahujících se k uzavření účetnictví za rok 2009,

-

stanovení kompetencí v rámci účetní závěrky za r. 2009,

-

časový harmonogram jednotlivých činností.

2.2.2 Inventarizace majetku a závazků

Společnost má pro oblast inventarizace vypracovánu rozsáhlou interní směrnici IN EK16B-2008 – Inventarizace majetku a závazků v ČD Cargo, a. s., která v souladu se Zákonem o účetnictví a Českým účetním standardem č. 007 stanovuje postup při inventarizaci majetku a závazků. Tato směrnice mimo jiné stanovuje především: -

základní pojmy, zásady a předmět inventarizace,

-

způsob ustanovení inventarizačních komisí,

-

základní povinnosti vedoucích zaměstnanců při inventarizaci,

-

organizaci a řízení inventarizačních prací,

-

postup při fyzických inventurách některých druhů zásob a technický propočet,

-

normy přirozených úbytků zásob,

-

vyčíslení inventarizačních rozdílů,

-

způsob vypořádání inventarizačních rozdílů,

35

-

účtování inventarizačních rozdílů.

Kromě této směrnice, která má trvalou platnost se vždy v měsíci září vydává pokyn k provedení inventarizace majetku a závazků pro aktuální roční účetní závěrku. V tomto pokynu jsou stanoveny termíny pro provedení fyzické a dokladové inventury, časový harmonogram jednotlivých činností a termíny pro odevzdání inventarizačních písemností.

Inventarizace u takto velké společnosti představuje rozsáhlou a specifickou činnost náročnou především na kvalitu a odbornost pracovníků, kteří ji provádějí. Společnost proto věnuje náležitou pozornost stanovení inventarizačních komisí na všech stupních a proškolování jednotlivých pracovníků, jichž se provádění inventarizací týká. Pro fyzickou inventuru byl pro rok 2009 stanoven termín 30. 9. 2009, pro dokladovou inventuru 31. 12. 2009.

V inventurních soupisech, které musí mít náležitosti dle interní směrnice, jsou zaznamenány skutečně zjištěné stavy majetku. Inventurní soupisy jsou vyhotovovány v členění dle jednotlivých analytických účtů a stavy uvedené v inventurních soupisech jsou následně porovnány s účetním stavem. Na základě inventurních soupisů jsou vyhotoveny dílčí inventarizační zápisy, které slouží jako podklad pro vypracování souhrnných inventarizačních zápisů za každou jednotku organizační struktury společnosti. Dle souhrnných inventarizačních zápisů jednotlivých jednotek organizační struktury je odborem účetnictví zpracován souhrnný inventarizační zápis společnosti a je předložen ke schválení finančnímu řediteli společnosti.

Inventarizační rozdíly Vzhledem k tomu, že společnost věnuje problematice inventarizací řádnou pozornost, inventarizační práce probíhají bez větších problému a inventarizační rozdíly nejsou významného rozsahu. Řešení zjištěných inventarizačních rozdílů probíhá v souladu s pravomocemi dle podpisového řádu společnosti. Návrhy k projednání a vypořádání inventarizačních rozdílů, které překračují pravomoc ředitelů jednotek organizační struktury, jsou předkládány ústřední inventarizační komisi společnosti v termínu stanoveném v pokynu k provedení inventarizace tak, aby případné inventarizační rozdíly mohly být zaúčtovány do období, za které se inventarizace provádí.

36

Provádění inventarizací je předmětem kontrol pracovníků odboru účetnictví společnosti, vnitřního auditu společnosti a ve vybraných lokalitách (sklady materiálu a náhradních dílů v opravnách kolejových vozidel s vysokým objemem zásob) se vlastní inventarizace účastní i auditor. Ve společnosti je vzhledem k rozsahu majetku a tudíž i časové náročnosti provádění fyzických inventur nejdůležitější oblast inventarizace zásob a inventarizace dlouhodobého hmotného majetku.

Zásoby Společnost provozuje pro umístění zásob a náhradních dílů k železničním kolejovým vozidlům celkem 48 skladů, kde je inventarizováno přibližně 15.500 položek. Jednotlivé sklady nejsou vybaveny systémem pro snímání čárových kódů, proto je vlastní proces fyzické inventury značně časově náročný. Struktura zásob je uvedena v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4 – struktura zásob Druh zásob Náhradní díly a jiné součásti ke kolejovým vozidlům a lokomotivám Ostatní náhradní díly a jiné součásti Pohonné hmoty a ostatní výrobky z ropy Výhybky, točny, posuvny a součásti pro železniční svršek Pracovní obuv a ochranné pomůcky Ostatní Celkem pořizovací cena Opravné položky Netto hodnota

Stav k 31. 12. 2009 v tis. Kč 50 368 63 574 2 195 7 1 117 24 419 141 680 141 680

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

Dlouhodobý hmotný majetek Podstatnou část dlouhodobého hmotného majetku společnosti tvoří kolejová vozidla, tj. lokomotivy a železniční nákladní vozy. U železničních nákladních vozů je vzhledem k obtížné dosažitelnosti tohoto majetku prováděna průběžná inventarizace. Pohyb vozů je zaznamenáván v průběhu inventarizovaného období do systému CEVIS (centrální vozový inventarizační systém). Záznam se provádí podle údajů o pohybu těchto vozů na síti Správy železniční dopravní cesty. Tato evidence je následně porovnána s účetní evidencí. V případě neexistence majetku během inventarizovaného období v systému CEVIS je majetek následně fyzicky dohledán a je posouzena jeho provozuschopnost. Struktura dlouhodobého hmotného majetku je uvedena v tabulce č. 5.

37

Tabulka č. 5 − dlouhodobý hmotný majetek (vybrané položky) Kolejová vozidla Elektrické lokomotivy stejnosměrné Elektrické lokomotivy střídavé Elektrické lokomotivy dvousystémové Motorové lokomotivy Nákladní vozy

Měrná jednotka ks ks ks ks ks

Stav k 31.12.2009 288 132 59 483 29 395

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

2.2.3 Závěrečné operace u zásob

Při účtování zásob společnost používá průběžný systém – způsob A. V průběhu účetního období se pořízení zásob účtuje na vrub účtů 111xxxx – Pořízení materiálu. K rozvahovému dni je vyrovnán zůstatek účtů 111xxxx se souvztažným zápisem na vrub účtu 1190000 – Materiál na cestě – v případech, kdy společnost obdržela fakturu, ale zásoby nebyly převzaty a ve prospěch účtu 3899000 – Nevyfakturované dodávky – v případech, kdy společnost převzala zásoby, ale neobdržela faktury. Společnost má pro svoje interní potřeby založeno několik analytických účtů k syntetickému účtu 111, všechny tyto analytické účty vykazují ke dni účetní závěrky nulové zůstatky.

2.2.4 Tvorba a zúčtování opravných položek

Tvorbou opravných položek k aktivům dochází k naplnění zásady opatrnosti. Rozhodnutí, zda je majetek správně ohodnocen a zda u majetku došlo k přechodnému snížení hodnoty, je důležitou součástí inventarizace. Společnost vytváří opravné položky k majetkovým účtům v případě, že jsou splněny dvě následující podmínky: -

skutečná hodnota sledovaného majetku je nižší než účetní hodnota,

-

snížení hodnoty tohoto majetku není trvalé povahy.

Společnost má pro oblast opravných položek vypracovánu interní směrnici EK18-B-2008 – Opravné položky a odpisy pohledávek. Obsahem této interní normy je především: -

odpis pohledávek – daňový i nedaňový,

-

manuální tvorba opravných položek,

-

automatizovaná tvorba opravných položek,

-

výčet opravných položek nad rámec zákona o rezervách,

38

-

účtování opravných položek.

Společnost má pro potřeby účtování opravných položek založeny v účtovém rozvrhu následující analytické účty: •

k syntetickému účtu 558 − Zákonné opravné položky: -

účet 5581000 – tvorba a zúčtování zákonné opravné položky − pohledávka za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení,

-

účet 5582000 – tvorba a zúčtování zákonné opravné položky k pohledávkám – nepromlčené pohledávky splatné po 31.12.1994,

•

•

k syntetickému účtu 559 – Opravné položky daňově neúčinné: -

účet 5591000 – tvorba a zúčtování opravných položek – dlouhodobý majetek,

-

účet 5592000 – tvorba a zúčtování opravných položek – materiál na skladě,

-

účet 5593000 – tvorba a zúčtování opravných položek – pohledávky,

k rozvahovým syntetickým účtům

vždy několik analytických účtů v členění podle

jednotlivých druhů majetku. Největší počet analytických účtů je vytvořen k syntetickému účtu 391 – opravná položka k pohledávkám, v rozčlenění, zda se jedná o opravné položky daňové (dle příslušného § zákona o rezervách) nebo nedaňové, další členění je dle syntetického účtu pohledávek (311, 315, 378).

Dlouhodobý hmotný majetek Společnost vytvořila v roce 2009 opravnou položku k dopravním prostředkům. Dopravní prostředky jsou představovány zejména kolejovými vozidly (lokomotivy, nákladní vozy) sloužícími k provozování železniční dopravy. K těmto položkám společnost vytvořila opravnou položku ve výši rozdílu mezi účetní zůstatkovou hodnotou a odhadovanou reálnou hodnotou (obvykle čistým výnosem z prodeje či vyřazení daného majetku) ve výši 32 665 tis. Kč.

Zásoby Zásada opatrnosti vyžaduje vytvářet k zásobám opravnou položku v případě, že prodejní cena, za níž lze zásoby prodat, snížená o náklady spojené s prodejem, je nižší než jejich pořizovací cena. Obvykle se jedná o zásoby: -

zastaralé,

-

pomaluobrátkové,

-

poškozené nebo nižší kvality, 39

-

spojené s výrobou, která byla přerušena,

-

kterých má účetní jednotka nadměrné množství na skladě.

V rámci inventarizace společnost posoudila skladované zásoby a neshledala důvody pro vytvoření opravné položky k zásobám.

Pohledávky Společnost tvořila v roce 2009 opravné položky k pohledávkám v souladu se zákonem o rezervách: -

dle § 8 – opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení a to až do výše pohledávek přihlášených u soudu ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkurzu,

-

dle § 8a) – opravné položky k nepromlčeným pohledávkám v případě, kdy od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávek uplynulo více než:

-

•

6 měsíců – až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky,

•

12 měsíců – až do výše 33 % účetní hodnoty pohledávky,

•

18 měsíců – až do výše 50 % účetní hodnoty pohledávky,

•

24 měsíců – až do výše 66 % účetní hodnoty pohledávky,

•

30 měsíců – až do výše 80 % účetní hodnoty pohledávky,

•

36 měsíců – až do výše 100 % účetní hodnoty pohledávky,

dle § 8c) – opravné položky až do výše 100% její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství, pokud rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč vůči témuž dlužníkovi, od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců.

V souladu s ustanovením § 25 zákona o účetnictví je účetní jednotka povinna při oceňování majetku a závazků ke konci rozvahového dne vzít v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků, jakož i všechna snížení hodnoty. Společnost eviduje ve svém účetnictví pohledávky, u nichž existuje předpoklad, že nebudou uhrazeny. Jedná se zejména o pohledávky z titulu nezaplacené DPH cizími železnicemi a pohledávky za železnicemi z regionu balkánského poloostrova. Společnost aktivně jedná s dlužníky a zejména formou vzájemných zápočtů a splátkových kalendářů se snaží o to, aby tyto pohledávky byly uhrazeny.

40

Společnost vytvořila k těmto pohledávkám opravné položky daňově neuznatelné nad rámec zákona o rezervách v celkové výši 37 672 tis. Kč. Opravné položky byly vypočteny na základě individuálního posouzení jednotlivých odběratelů.

2.2.5 Tvorba a zúčtování rezerv

Tvorba rezerv na očekávané výdaje, ztráty a rizika je důsledkem zásady opatrnosti. Rezervy společnost tvoří za účelem pokrytí budoucích plánovaných výdajů, kdy není známa přesná částka a přesné období čerpání.

Společnost má pro oblast rezerv vypracovánu interní normu EK15-B-2008 – Předpis o účetnictví – účtování o rezervách. Obsahem této interní normy jsou především: -

obecné principy tvorby a zúčtování rezerv,

-

zákonné daňové rezervy na opravy hmotného majetku,

-

ostatní rezervy daňově neúčinné,

-

postupy účtování o tvorbě a čerpání rezerv.

Společnost má pro potřeby účtování rezerv založeny v účtovém rozvrhu následující analytické účty: •

•

k syntetickému účtu 451 − Rezervy podle zvláštních předpisů: -

účet 4511000 – rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku,

-

účet 4512000 – ostatní rezervy podle zvláštních předpisů,

k syntetickému účtu 459 – Ostatní rezervy : -

účet 4591000 – rezervy podle účetních předpisů.

Společnost zaúčtovala k 31. 12. 2009 rezervy uvedené v tabulce č. 6. Tabulka č. 6 – Rezervy Stav k 31. 12. 2009 v tis. Kč 8 252 9 017 24 390 41 659

Rezerva na reklamace Rezerva na soudní spory Rezerva na nevybranou dovolenou Celkem

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

41

2.2.6 Časové rozlišení

Účtování časového rozlišení je nutnou podmínkou pro dodržení dvou základních účetních předpokladů, a to akruálního principu a předpokladu neomezeného trvání podniku. Společnost má pro oblast problematiky časového rozlišení vypracovánu interní směrnici EK-14-B-2008 – Předpis o účetnictví – Účtování časového rozlišení. V této interní normě jsou stanoveny především: -

zásady pro účtování časového rozlišení,

-

výjimky, kdy není nutné účtovat o časovém rozlišení,

-

postupy účtování časového rozlišení.

Náklady příštích období Společnost má v účtovém rozvrhu založeny tyto analytické účty: -

účet 3810000 – náklady příštích období,

-

účet 3811000 – náklady příštích období – leasing,

-

účet 3811200 – časové rozlišení úroků z emitovaných směnek,

-

účet 3819000 – ostatní náklady příštích období.

Společnost zaúčtovala prostřednictvím nákladů příštích období položky uvedené v tabulce č. 7.

Tabulka č. 7 – Náklady příštích období Stav k 31.12.2009 v tis. Kč 18 087 12 224 16 711 467 261 505 1 020 310 014

Drobný hmotný majetek – nájem nábytku Kapacita železniční dopravní cesty Úroky z emitovaných směnek Paušály pro generální zastoupení v zahraničí Leasing Reklama a propagace Náklady příštích období celkem

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

Výnosy příštích období Společnost má v účtovém rozvrhu založeny účty pro účtování výnosů příštích období: -

účet 3841000 – nájemné přijaté předem,

-

účet 3849000 – ostatní výnosy příštích období. 42

Společnost zaúčtovala prostřednictvím výnosů příštích období položky uvedené v tabulce č. 8.

Tabulka č. 8 – Výnosy příštích období Stav k 31.12.2009 v tis. Kč 4 2 153 2 157

Nájemné přijaté předem Úroky přijaté předem Výnosy příštích období celkem

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

Výdaje příštích období Společnost má v účtovém rozvrhu založeny následující účty pro účtování výdajů příštích období: -

účet 3831000 – nájemné placené pozadu,

-

účet 3839000 – ostatní výdaje příštích období.

Společnost zaúčtovala prostřednictvím výdajů příštích období nájemné nákladních vozů přijaté předem ve výši 30.035 tis. Kč.

2.2.7 Zaúčtování dohadných položek Dohadné účty aktivní a pasivní slouží k naplnění zásady účtování o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí. Rozdíl oproti účtování na přechodné účty časového rozlišení je v tom, že při účtování na dohadné účty není známa přesná částka pohledávky nebo závazku. Pro účtování dohadných položek je nutné znát dvě skutečnosti: -

konkrétní titul,

-

období, se kterým daná položka časově souvisí.

Společnost má pro oblast dohadných položek založeny v účtovém rozvrhu tyto analytické účty: -

účet 3881000 – nákladové úroky nezahrnuté do bankovního vyúčtování k 31. 12. 2009,

-

účet 3882000 – nárok na pojistné plnění neposkytnutého pojištění k 31. 12. 2009,

-

účet 3883100 – očekávané tržby z mezinárodní přepravy vozových zásilek – vývoz,

-

účet 3883200 – očekávané tržby z mezinárodní přepravy vozových zásilek – dovoz,

43

-

účet 3883300 – očekávané tržby z mezinárodní přepravy vozových zásilek – tranzit,

-

účet 3883400 – očekávané tržby za vnitrostátní přepravu vozových zásilek,

-

účet 3889000 – ostatní dohadné účty aktivní,

-

účet 3889200 – předpokládané tržby – pohraniční výkony,

-

účet 3891000 − nákladové úroky nezahrnuté do bankovního vyúčtování k 31. 12. 2009,

-

účet 3892000 – nevyfakturované neinvestiční dodávky,

-

účet 3893000 – nevyfakturované investiční dodávky,

-

účet 3899000 – ostatní dohadné účty pasivní,

-

účet 3899200 – předpokládané náklady − pohraniční výkony.

Identifikace a zaúčtování dohadných položek k rozvahovému dni je vzhledem k velikosti společnosti a rozsahu činností složitá a časově náročná činnost. Náklady a výnosy z titulu dohadných položek je potřeba zaúčtovat v členění dle organizační struktury společnosti na správné objekty v controllingu. V souladu s harmonogramem roční účetní závěrky je vydán samostatný pokyn finančního ředitele k vyčíslení dohadných položek za jednotlivé složky organizační struktury společnosti. Ředitelé jednotlivých organizačních složek předají odboru účetnictví podklady k zaúčtování dohadných položek na předepsaných formulářích a dohadné položky musí být v termínu určeném v harmonogramu roční účetní závěrky zaúčtovány.

Dohadné účty aktivní Na dohadné účty aktivní společnost účtuje částky pohledávek podle smluv a dohod, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, není známa jejich přesná výše, ale výnos z těchto

položek

přísluší

do

daného

účetního

období.

Společnost

zaúčtovala

prostřednictvím dohadných účtů aktivních položky uvedené v tabulce č. 9. Tabulka č. 9 − Dohadné účty aktivní

Výnosy z mezinárodní přepravy vozových zásilek - vývoz Výnosy z mezinárodní přepravy vozových zásilek - dovoz Výnosy z mezinárodní přepravy vozových zásilek - tranzit Výnosy za vnitrostátní přepravu vozových zásilek Ostatní dohadné účty aktivní (opravy vozů, finanční bonusy) Výnosy za pohraniční výkony Dohadné účty aktivní celkem

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

44

Stav k 31.12.2009 v tis. Kč 43 929 38 212 82 219 260 160 991 37 196 362 807

Dohadné účty pasivní Na dohadné účty pasivní společnost účtuje částky závazků dle smluv a dohod, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, není známa jejich přesná výše, ale náklady z těchto

položek

přísluší

do

daného

účetního

období.

Společnost

zaúčtovala

prostřednictvím dohadných účtů pasivních položky uvedené v tabulce č. 10.

Tabulka č. 10 – Dohadné účty pasivní

Nevyfakturované neinvestiční dodávky Nevyfakturované investiční dodávky Ostatní dohadné účty pasivní (opravy a nájemné vozů) Náhrady za pohraniční výkony Dohadné účty pasivní - ČD-T, a.s. Dohadné účty pasivní - ČD, a.s. Dohadné účty pasivní celkem

Stav k 31.12.2009 v tis. Kč 69 268 1 360 11 646 32 519 54 102 280 217 127

Zdroj: Výroční zpráva společnosti

2.2.8 Kurzové rozdíly

Zákon o účetnictví požaduje, aby majetek a závazky vyjádřené v cizí měně byly k rozvahovému dni přepočteny na domácí měnu kurzem devizového trhu, který je vyhlášen Českou národní bankou k rozvahovému dni. Kurzové rozdíly účtujeme dle jejich povahy na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady, jedná-li se o kurzovou ztrátu, nebo ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy, jedná-li se o kurzový zisk.

Pro oblast kurzových rozdílů má společnost vypracovánu interní směrnici EK20-B-2008 Ocenění v cizí měně a kurzové rozdíly. V této interní normě je stanoven: -

způsob výpočtu kurzových rozdílů,

-

postup účtování o kurzových rozdílech.

Společnost má v účtovém rozvrhu založeny analytické účty pro kurzové rozdíly: -

5630000 – kurzové ztráty,

-

5630001 – automatizovaný výpočet kurzových rozdílů v SAP,

-

6630000 – kurzové zisky,

45

-

6630001 – automatizovaný výpočet kurzových rozdílů v SAP.

Společnost eviduje ve svém účetnictví k rozvahovému dni vzhledem k rozsahu své činnosti více než dvanáct tisíc položek v cizí měně, které je nutno k rozvahovému dni přecenit. Zůstatky na účtech v cizí měně se přepočítávají a účtují automatizovaně kurzem devizového trhu, který je vyhlášen Českou národní bankou k 31. 12. 2009, podle povahy na účty 5630001 nebo 6630001. Před vlastním spuštěním automatizovaného výpočtu je důležitá důsledná kontrola zůstatků na účtech majetku a závazků v cizí měně. Vzhledem k počtu těchto položek jde o velice časově náročnou činnost.

2.2.9 Úprava výsledku hospodaření a výpočet daně z příjmů

Výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví (zisk nebo ztráta) není daňovým základem. Na ten je ho třeba upravit, což se provádí mimo účetní knihy. Pro potřeby výpočtu daně z příjmů společnost vychází z účetního výsledku hospodaření před zdaněním v rozdělení na účetní výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním a účetní výsledek hospodaření z mimořádné činnosti před zdaněním. Přestože společnost vykázala záporný výsledek hospodaření před zdaněním, po úpravě účetního výsledku hospodaření na základ daně jí vznikla daňová povinnost.

Připočitatelné položky tvoří především: -

zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému dlouhodobému majetku,

-

tvorba daňově neúčinných rezerv,

-

tvorba daňově neúčinných opravných položek,

-

komplexní ozdravné pobyty pro vybrané profese,

-

rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou prodaného dlouhodobého majetku.

Odpočitatelné položky tvoří především: -

rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy,

-

zúčtování daňově neúčinných rezerv,

-

zúčtování daňově neúčinných opravných položek.

46

Po úpravě výsledku hospodaření na základ daně společnost vypočítala celkovou splatnou daňovou povinnost. Dle platných předpisů se na společnost vztahuje povinnost zjišťování a účtování odložené daně. Odložená daň vyplývá z rozdílů, které způsobují různá pravidla pro účetnictví a pro daně u některých zaúčtovaných položek. Tyto rozdíly však musí být přechodné povahy. Společnost zahrnula do výpočtu všechny přechodné rozdíly mezi daňovou a účetní zůstatkovou hodnotou aktiv a závazků a na základě zjištěného zdanitelného přechodného rozdílu zaúčtovala odložený daňový závazek.

2.3 Sestavení účetní závěrky Společnost sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu. Součástí účetní závěrky je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce. Vlastní sestavení výkazů je prováděno pomocí účetního softwaru, a proto je nutná důsledná kontrola nastavení parametrů všech účtů v účtovém rozvrhu, pro jejich správné zařazení do výkazů. Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč.

2.3.1 Rozvaha

Rozvaha společnosti podává přehled jejího majetku a zdrojů jeho krytí k 31. 12. 2009. Aktiva jsou uspořádána podle stupně likvidity jednotlivých složek majetku, pasiva jsou členěna na vlastní a cizí zdroje. Z hlediska základní formální kontroly je rozvaha sestavena správně. Je splněna základní bilanční rovnice a položka „Výsledek hospodaření za účetní období“ ve výkazu zisku a ztráty = položka „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ v rozvaze. Rozvaha společnosti je uvedena v příloze č. 1.

2.3.2 Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) společnosti poskytuje informace o finanční výkonnosti společnosti za účetní období roku 2009. Společnost sestavuje výkaz zisku a ztráty v druhovém členění. Ve výsledovce je podrobně rozveden výsledek hospodaření společnosti vykázaný v rozvaze. Výkaz zisku a ztráty společnosti je uveden v příloze č. 2.

47

2.3.3 Příloha k účetní závěrce

Smyslem přílohy je dokreslit a zpřesnit údaje vykázané v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Příloha je sestavena kombinací tabulek a popisného způsobu a srozumitelně a velmi podrobně poskytuje svým uživatelům doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Společnost v příloze uvádí: -

obecné údaje,

-

účetní metody a obecné účetní zásady,

-

přehled významných účetních pravidel a postupů,

-

doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisku a ztráty,

-

závazky neuvedené v účetnictví,

-

události mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení závěrky.

Jak již bylo uvedeno, jednotlivé údaje v příloze jsou zpracovány velmi podrobně a pro její rozsah 40 stran ji do příloh nezařazuji.

2.3.4 Přehled o peněžních tocích

Přehled o peněžních tocích podává informaci o stavu peněžních prostředků společnosti na počátku a na konci účetního období. Přehled o peněžních tocích je sestaven nepřímou metodou. Výkaz je sestaven v následující struktuře: -

peněžní toky z provozní činnosti,

-

peněžní toky z investiční činnosti,

-

peněžní toky z finanční činnosti.

Z výkazu je patrné, že se na přítoku peněžních prostředků podílela činnost provozní a činnost finanční, investiční činnost naopak finanční prostředky společnosti odčerpala. Přehled o peněžních tocích je uveden v příloze č. 3.

48

2.4 Následné povinnosti účetní jednotky

2.4.1 Audit účetní závěrky

Účetní závěrka společnosti podléhá auditu, neboť společnost splňuje všechna předepsaná kritéria pro povinné ověření účetní závěrky auditorem. Povinnosti ověření auditorem podléhá: -

účetní závěrka společnosti v plném rozsahu,

-

zpráva o vztazích mezi propojenými osobami společnosti,

-

výroční zpráva společnosti.

Výsledkem ověření účetní závěrky společnosti je písemná Zpráva nezávislého auditora vydaná auditorskou společností dne 31. 8. 2010. Zprávu nezávislého auditora uvádím v příloze č. 4.

2.4.2 Výroční zpráva

Společnost sestavuje výroční zprávu povinně, protože má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Výroční zpráva společnosti má následující obsah: -

poslání, vize a cíle společnosti,

-

profil společnosti,

-

základní hospodářské ukazatele,

-

významné události roku 2009,

-

orgány společnosti,

-

organizační struktura společnosti k 31. 12. 2009,

-

finanční situace,

-

očekávaný vývoj, cíle a záměry,

-

základní kapitál,

-

zprávy správní rady, dozorčí rady a výboru pro audit společnosti,

-

zprávy nezávislého auditora,

-

účetní závěrka společnosti,

-

důležité skutečnosti po účetní závěrce společnosti,

-

zpráva o vztazích mezi propojenými osobami,

-

prohlášení představenstva společnosti,

49

-

identifikační a kontaktní údaje.

Výroční zpráva společnosti svým obsahem splňuje požadavky stanovené Zákonem o účetnictví. Výroční zprávu pro její rozsah 100 stran do příloh nezařazuji.

2.4.3 Schválení a zveřejnění účetní závěrky

Účetní závěrka společnosti byla schválena společností České dráhy, a. s., jako jediným akcionářem ČD Cargo, a. s., při výkonu působnosti valné hromady dne 22. 6. 2010. Účetní závěrka a výroční zpráva společnosti byly založeny do sbírky listin obchodního rejstříku dne 16. 10. 2010.

2.5 Analýza provádění účetní závěrky, doporučení Inventarizace – oddíl 2.2.2 Fyzická inventura je provedena před rozvahovým dnem – k 30. 9. 2009. Stav majetku k rozvahovému dni je správně prokázán tak, že stav fyzické inventury je

opraven o

přírůstky a úbytky za období od 1. 10. 2009 do 31. 12. 2009. Inventarizační rozdíly jsou správně zaúčtovány do období, za které se inventarizace provádí. Inventarizace u velkých společností představuje velmi rozsáhlou a časově náročnou činnost, která zaměstnává velký počet zaměstnanců. Pro rychlejší a přesnější způsob provádění fyzické inventury zásob doporučuji zavedení systému pro snímání čárových kódů.

Dle mého názoru společnost věnuje náležitou pozornost problematice inventarizací již od samého počátku vydáním rozsáhlé vnitřní směrnice, dále průběžnou kontrolou průběhu inventarizací a důsledným proúčtováním všech zjištěných inventarizačních rozdílů do správného účetního období.

Účtování zásob – oddíl 2.2.3 Účtování zásob probíhá ve společnosti v souladu s Českým účetním standardem 015. V případě vnitropodnikové přepravy dodávek zásob společnost provádí aktivaci vnitropodnikových výkonů /náklady na vlastní dopravu nakupovaných zásob/ do ceny

50

zásob. Společnost správně účtuje aktivaci těchto výkonů na vrub účtů 111xxxx a souvztažně ve prospěch účtů skupiny 62 − Aktivace.

Tvorba a účtování opravných položek – oddíl 2.2.4 Společnost vytvořila opravnou položku k dlouhodobému majetku (dopravním prostředkům) ve výši 32 655 tis. Kč. V tomto směru došlo k dodržení zásady opatrnosti, neboť bylo zjištěno, že došlo k přechodnému poklesu hodnoty tohoto majetku. Tvorba dohadné položky byla správně zaúčtována na vrub příslušného nákladového účtu v účtové skupině 55 – Odpisy, rezervy a opravné položky v provozní oblasti, a ve prospěch účtu 0922300 – Opravná položka k dopravním prostředkům.

Při tvorbě opravných položek k pohledávkám společnost postupovala v souladu se zákonem o rezervách a v souladu s vnitřní směrnicí k opravným položkám. Společnost správně účtovala tvorbu opravných položek k pohledávkám na vrub účtu 558 (v případě daňově účinných opravných položek) a účtu 559 (v případě daňově neúčinných opravným položek) a ve prospěch příslušných analytických účtů k účtu 391. Problémem při tvorbě a zúčtování opravných položek k pohledávkám je vzhledem k rozsahu činnosti společnosti vysoký počet položek na účtech pohledávek. Celkově se jedná o více než 1.380 položek na účtech pohledávek, k nimž je tvořena opravná položka. K vybraným účtům pohledávek probíhá tvorba opravných položek automatizovaně. Před spuštěním automatizovaného výpočtu je nutno provést důslednou kontrolu správnosti účtování jednotlivých položek.

Pro rizikovou oblast pohledávek, kde je vysoká pravděpodobnost, že pohledávky nebudou uhrazeny, společnost správně vytvořila nedaňovou opravnou položku.

Tvorba a zúčtování rezerv – oddíl 2.2.5 Společnost má problematiku tvorby a zúčtování rezerv ošetřenu vnitropodnikovou směrnicí. Společnost provádí dokladovou inventuru rezerv, kdy u každé položky vytvořené rezervy posuzuje její odůvodněnost a výši. Tvorba rezerv je správně účtována ve prospěch účtů z účtové skupiny 45 – Rezervy a na vrub příslušných účtů nákladů. Zúčtování rezerv je správně účtováno na vrub účtů z účtové skupiny 45 – Rezervy a ve prospěch příslušných účtů nákladů. K syntetickému účtu 459 - Ostatní rezervy by dle mého názoru měla společnost vést analytické účty pro jednotlivé tituly vytvořených rezerv.

51

Časové rozlišení – oddíl 2.2.6 Problematice časového rozlišení je ze strany společnosti věnována náležitá pozornost vydáním samostatné vnitropodnikové směrnice pro tuto oblast. Jednotlivé položky časového rozlišení jsou předmětem dokladové inventury, při které je posuzována jejich výše a odůvodněnost. K jednotlivým titulům zaúčtovaným na účtech časového rozlišení jsou vyhotoveny tzv. „karty časového rozlišení“ a k těmto kartám jsou vytvořeny zúčtovací tabulky, ze kterých vyplývá po jakou dobu a v jaké výši se bude provádět zúčtování časového rozlišení. Tato činnost je časově náročná, ale dle mého názoru je vzhledem k vysokým částkám zaúčtovaným na těchto účtech nezbytná.

Zaúčtování dohadných položek – oddíl 2.2.7 Společnost účtuje o dohadných položkách aktivních a pasivních i v průběhu roku dle vnitropodnikové směrnice EKs-B-2008 Měsíční účetní závěrka. Důsledné zaúčtování všech nákladů a výnosů souvisejících s daným účetním obdobím požaduje management společnosti pro průběžné měsíční vyhodnocování dosažených výsledků společnosti. Vzhledem ke gigantickému rozsahu účetnictví společnosti se jedná o činnost velmi administrativně náročnou, ale v konečném důsledku jsou managementu poskytovány poměrně přesné výstupy z účetnictví pro operativní rozhodování. Společnost správně využívá dohadných účtů aktivních a pasivních pro zachycení nákladů a výnosů do toho období, se kterým časově a věcně souvisejí. Není pochyb o tom, že nezaúčtováním dohadných položek by docházelo k výraznému zkreslení výsledků společnosti, což dokazují hodnoty uvedené v tabulkách č. 8 a 9. Společnost správně zaúčtovala dohadné položky aktivní na vrub příslušných účtů 388xxxx a ve prospěch účtů výnosů. Dohadné položky pasivní jsou správně zaúčtovány na vrub příslušných účtů nákladů a ve prospěch účtů 389xxxx.

Kurzové rozdíly – oddíl 2.2.8 Oblast kurzových rozdílů je ze strany společnosti ošetřena interní normou, která stanovuje způsob výpočtu kurzových rozdílů a jejich zaúčtování. Největším problémem je množství položek v účetnictví, ke kterým je nutno kurzové rozdíly vytvořit. Před vlastním spuštěním automatizovaného výpočtu je nutná důsledná kontrola čistoty účtování na těchto položkách. Doporučuji při tvorbě harmonogramu prací souvisejících s roční účetní závěrkou stanovit termín výpočtu kurzových rozdílů tak, aby byl dostatek času na tuto

52

náročnou činnost a nedocházelo k výpočtu kurzových rozdílů k položkám, které nebylo možno z důvodu časové tísně řádně zkontrolovat.

Úprava výsledku hospodaření na základ daně z příjmů – oddíl 2.2.9 Po úpravě výsledku hospodaření na základ daně společnost vypočítala daň z příjmů splatnou. Tuto daň správně zaúčtovala na vrub účtu 5910000 – daň z příjmů z běžné činnosti – splatná, a ve prospěch účtu 3412000 – daň z příjmů za zdaňovací období. Společnosti nevznikla daňová povinnost za mimořádnou činnost. Společnost účtovala o odloženém daňovém závazku a tento správně zaúčtovala na vrub účtu 5920000 – daň z příjmů z běžné činnosti – odložená, a ve prospěch účtu 4811000 – odložený daňový závazek a pohledávka. Zaúčtováním odložené daně společnost dodržela princip opatrnosti při vykazování výsledku hospodaření.

Celkově lze konstatovat, že společnost věnuje vedení účetnictví náležitou pozornost. Pro jednotlivé oblasti účetnictví vydává vnitropodnikové směrnice a snaží se důsledně kontrolovat jejich dodržování. Problémem je obrovské množství účetních záznamů, které je nutno v průběhu roku a především v době uzávěrkových prací zkontrolovat. Společnost má dle mého názoru založeno příliš velké množství analytických účtů. Pro větší přehlednost a efektivnější kontrolu účetních záznamů doporučuji revizi účtového rozvrhu a následnou redukci analytických účtů.

53

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo popsat proces účetní uzávěrky a závěrky a následně zhodnotit celý průběh tohoto procesu v konkrétní společnosti. Pro sestavení účetní závěrky je podstatné nejen samotné vyhotovení účetních výkazů, ale již samotné zachycování účetních operací v průběhu celého účetního období. Ze strany účetních jednotek by měla být věnována sestavení účetní závěrky náležitá pozornost, protože se jedná o veřejný dokument, na jehož základě činí řada uživatelů svá ekonomická rozhodnutí.

V teoretické části jsem se zabývala legislativní úpravou účetní závěrky, uvedla jsem základní zásady pro sestavení účetní závěrky a snažila jsem se teoreticky popsat celý proces účetní uzávěrky a závěrky. Detailně jsem popsala především činnosti, které předcházejí vlastnímu sestavení účetní závěrky. Hlavním smyslem těchto prací je zajistit, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz skutečnosti.

V praktické části jsem představila konkrétní společnost a věnovala se analýze činností a postupů souvisejících s účetní závěrkou této společnosti. Podrobněji jsem se zabývala činnostmi předcházejícími sestavení účetní závěrky. K těmto činnostem patří inventarizace, oceňování, tvorba a zúčtování opravných položek, tvorba a zúčtování rezerv, časové rozlišení a především důsledná kontrola všech účetních záznamů pořízených během celého účetního období. Tyto přípravné práce jsou dle mého názoru stěžejní, neboť pouze bezchybné účetnictví je předpokladem pro sestavení kvalitních účetních výkazů.

V závěru praktické části jsem provedla zhodnocení správnosti postupů společnosti v jednotlivých fázích účetní uzávěrky a závěrky. Vzhledem k velikosti společnosti a rozsahu jejích činností

je důležitá především důsledná kontrola účetních záznamů

v průběhu celého účetního období a koordinace činností jednotlivých útvarů podílejících se na procesu účetní uzávěrky a závěrky.

54

Použité zdroje BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky – právně – daňově – účetně. 3. vyd.Praha: Grada Publishing, 2007. 135 s. ISBN 978-80-247-1918-3.

BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL P. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

DUŠEK, J. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech snadno a rychle. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3202-2.

KOVANICOVÁ, D. Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům.1. vyd. Praha: Polygon, 2004. 304 s. ISBN 80-7273-095-9.

KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 17. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2007. 444 s. ISBN 978-80-7273-143-5.

KYNCLOVÁ, D. Účetní závěrka v příkladech. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1565-7.

MÜLLEROVÁ, L. Auditing pro manažery aneb proč a jak se ověřuje účetní závěrka.1. vyd. Praha: Aspi, 2007. 136 s. ISBN 978-80-7357-308-9.

RYNEŠ, P. Cash flow v účetní závěrce. 3. aktualizované vydání. Ostrava: Anag, 2008. 191 s. ISBN 978-80-7263-490-3.

RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 10. aktualizované vydání. Praha: Anag, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1.

SCHIFFER, V. Aktuality z vedení a kontroly účetnictví. Praha: Linde Praha, 2008. 271 s. ISBN 978-80-7201-721-8.

STROUHAL, J. Účetní závěrka. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 306 s. ISBN 978-80-7357-482-6.

55

STROUHAL, J. Účetní závěrka 2010. Účetnictví, 2010, roč. 14, č. 12, s. 21-26. ISSN 1211-7307.

STROUHAL J., MÜLLEROVÁ, L., CARDOVÁ Z., PASEKOVÁ M. National and International Financial Reporting Rules: Testing the Compatibility of Czech Reporting from the SMEs Perspective, [online].Dec. 2009, vol. 6, iss.12. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z


9526.

STROUHAL, J., ŽIDLICKÁ R., KNAPOVÁ B. Účetnictví 2009 Velká kniha příkladů.1. vyd. Praha: Computer Press, 2009. 659 s. ISBN 978-80-251-2425-3.

Výroční zpráva společnosti ČD Cargo, a. s., za rok 2009

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

56

Přílohy Příloha č. 1 Rozvaha společnosti ČD Cargo, a. s. Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty společnosti ČD Cargo, a. s. Příloha č. 3 Přehled o peněžních tocích společnosti ČD Cargo, a .s. Příloha č. 4 Ověření účetní závěrky společnosti ČD Cargo, a. s. auditorem

57

Příloha č. 1 Rozvaha společnosti ČD Cargo, a.s.

Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty společnosti ČD Cargo, a. s.

Příloha č. 3 Přehled o peněžních tocích společnosti ČD Cargo, a. s.

Příloha č. 4 Ověření účetní závěrky společnosti ČD Cargo, a. s. auditorem