Komunikační modely pro města /obce/ regiony k tématu UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA A VÝROBA
Vypracovala Ing. Petra Kušková ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst ČR (červen 2010). Výstup byl konzultován v rámci odborného mikrotýmu pro USV při Pracovní skupině pro USV při RVUR.
Co je udržitelná spotřeba a výroba (USV) Žijeme v konzumním světě. Občané jsou dokonce často nazýváni spotřebiteli. Význam pojmu spotřeba se zdá být jasný, ale jen pro upřesnění: dle definice Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zahrnuje spotřeba výběr, nákup, použití, udržování, opravy a vyhození jakéhokoliv produktu či služby. Nárůst spotřeby se ve vyspělém světě nevídaně zrychlil v posledních dvou desetiletích, což s sebou nese významné negativní dopady na naše životní prostředí, což není do budoucna udržitelné. Proto se v souvislosti s udržitelným rozvojem hovoří často též o nutnosti udržitelné výroby a spotřeby (dále jen USV) definované jako používání služeb a výrobků, které uspokojují základní potřeby společnosti a zlepšují kvalitu života. Zároveň však minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci odpadů a škodlivin v průběhu celého životního cyklu služby nebo výrobku. Lidská ekonomika funguje podobně jako živé organismy: na jedné straně odebírá zdroje z přírody a po jejich využití vrací jinde zpět odpady. V historických dobách byly cykly spotřeby prakticky uzavřené – většina produkce se spotřebovala v regionu, odpady se vracely do přírody v podobě živin. Dnes jsou však tyto cykly otevřené, což zatěžuje životní prostředí nejen odpady, se kterými si příroda neumí poradit, ale také vysokými nároky na spotřebu energie při dopravě zboží ze vzdálených koutů planety. Například rostoucí kamionová doprava spojená s dovozem spotřebovávaného zboží může mít v souvislosti s nutností budovat nové silnice negativní dopady na zdraví lidí nebo na krajinu. Z tohoto důvodu je z hlediska udržitelné spotřeby a výroby důležité co největší propojení místních spotřebitelů s místní produkcí a minimalizace či znovuvyužívání odpadů. Podobně jsou otevřené i toky peněz. Málokdo si uvědomuje, že pokud nakupuje u prodejního řetězce s nadnárodním vlastnictvím, peníze těžko zůstanou v regionu. USV by tedy měla zajistit důležitou kvalitu života, přičemž by neměla působit nevratná poškození život podporujících přírodních ekosystémů, či mít negativní sociální dopady. Zároveň by měla být rovněž ekonomicky udržitelná (například bez nadměrného zadlužování). Města hrají v popsaném koloběhu klíčovou úlohu, vždyť celosvětově žije ve městech již více než polovina populace a v České republice asi tři čtvrtiny. Spotřeba se v posledních letech dostává mezi politická témata. Neudržitelné spotřební vzorce byly označeny Organizací spojených národů v dokumentu nazvaném Agenda 21 jako „jedna z klíčových hnacích sil zátěže prostředí a jednou z hlavních příčin současného neudržitelného rozvoje“.
Význam zapojení veřejnosti a místního partnerství Důležitým aspektem USV je v neposlední řadě informovanost a účast veřejnosti na všech úrovních, které se spotřebou souvisí ať od znalosti při výběru zboží po účast na rozhodování o věcech veřejných. Spolurozhodování veřejnosti a její informovanost je zásadní ve všech oblastech fungování měst a obcí, a je důležitá pro místní život, jehož funkční podoba je základní podmínkou udržitelného rozvoje. Právo veřejnosti na informace o životním prostředí, účast na rozhodování a právo na právní ochranu zakotvuje v České republice např. Aarhuská úmluva. Města a obce by měly prostřednictvím informování, seminářů či pořádání veřejných projednání podporovat a rozvíjet účast veřejnosti. Zároveň mohou finančně podporovat občanské aktivity a budování místního partnerství (neziskového sektoru atd.).
1
Institucionální zastřešení USV V České republice byla v roce 2003 zřízena Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) jako stálý poradní a koordinační orgán vlády České republiky pro oblast udržitelného rozvoje a strategického řízení. S ohledem na skutečnost, že udržitelná spotřeba a výroba je jednou z podmínek udržitelného rozvoje, byla v říjnu 2003 jako jedna z pracovních skupin RVUR ustanovena Pracovní skupina pro udržitelnou spotřebu a výrobu s cílem připravit v návaznosti na Strategii udržitelného rozvoje programový rámec podpory udržitelné spotřeby a výroby v České republice. Nově schválený Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky z ledna 2010 klade důraz na stabilní růst znalostní a post-industriální ekonomiky snižující energetickou a materiálovou náročnost hospodářství a jako jeden z cílů si klade podporu USV. Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby (USV), schválený vládou v roce 2005, vychází ze Strategie udržitelného rozvoje České republiky a dalších přijatých a rozpracovaných strategií a politik (Státní politiky životního prostředí, Surovinové politiky, Státní energetické koncepce, Dopravní politiky aj.) a relevantní části těchto strategií rozvíjí v oblasti systému spotřeby a výroby. Od roku 2007 vyhlašuje RVUR tzv. Společná témata místních Agend 21, jejichž cílem je upozornit na to, jakým způsobem promítnout udržitelný rozvoj do konkrétních oblastí rozvoje na místní úrovni. Vyhlášena a realizována tak již byla např. témata udržitelná doprava či udržitelná energetika. Udržitelná spotřeba a výroba byla zvolena tématem pro rok 2011.
Města, obce a regiony spolupracují k USV Jedním z významných realizátorů Společných témat MA21 je Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM), která se aktivně podílí jak na rozpracování a medializaci jednotlivých témat, tak na jejich praktické realizaci – prostřednictvím členských měst, obcí a regionů. Řada modelových přístupů ke společným tématům je současně popsána v internetové databázi DobráPraxe, kterou NSZM od roku 2005 spravuje – viz www.DobraPraxe.cz.
□ Komunikační modely USV Předkládané komunikační modely USV si kladou za cíl inspirovat města a obce při snahách o posun spotřeby své i svých občanů směrem k udržitelnosti. Snahou komunikačních modelů je téma USV pro zástupce municipalit přehledně rozčlenit do dílčích okruhů a popsat, jak mohou k řešení těchto okruhů prakticky přistupovat. K jednotlivým komunikačním modelům jsou zároveň navrženy indikátory, které slouží městům/obcím/regionům jako nástroj pro vyhodnocování jejich postupu v konkrétních oblastech USV.
1. Provoz úřadů a organizací v souladu s udržitelnou spotřebou Veřejné instituce spotřebují významnou část zdrojů a jsou proto i významným prvkem na trhu. Jistě by tedy měly jít příkladem ve svém provozu a spotřebě. Jak nakupuje, spotřebovává a nakládá s odpady místní samospráva? Zavádí ekologicky i ekonomicky vhodný program, označovaný jako „zelené úřadování“? V současné době již existuje mnoho návodů i příkladů dobré praxe, jak zlepšit chod kanceláře či budov úřadu. Od používání recyklovaného papíru a šetrných mycích prostředků přes úspory energií, zateplování budov až po kolektory na ohřev vody či výrobu elektrické energie. Zejména úspory energie a materiálové úspory spojené s elektronizací úřadů mohou přinášet v dlouhodobějším horizontu přínosné ekonomické efekty. S udržitelnou spotřebou souvisí i nákup místních produktů a též výrobků označených BIO a FAIR-TRADE, případně jiným značením kvality. Významný efekt vzniká, pokud obec a její úřad přenášení tato pravidla do prostředí zřizovaných organizací: škol, technických služeb, sociálních služeb či nemocnic.
2
Praktické tipy: • Zohlednit důležitá environmentální kriteria při zadávání veřejných zakázek na stavby či provoz veřejných zařízení. • Využít v provozu úřadu a zřizovaných organizací města obnovitelné a alternativní zdroje energie (solární energie, tepelná čerpadla, ap.) a pohonu vodidel (CNG, ap.), • Zajistit úspory energií v budovách úřadu a zřizovaných organizací města (školy, technické služby, sociální zařízení, aj.) – viz téma provozu budov v souladu s USV • Využít dostupné návody na zlepšení provozu kanceláří v souladu s USV, viz http://ZeleneUradovani.cz • Pro účely stravování a občerstvení zavést nákup místních produktů a kvalitních produktů s označením BIO a FAIR-TRADE do nákupů úřadu a zřizovaných organizací (kuchyně škol a sociálních zařízení, občerstvení na akcích města, reprezentační pohoštění apod.). • Zajistit chod úřadu v souladu s certifikovanými systémy, jako jsou například EMAS, ISO 14000. • Provozovat úřad v souladu s CSR – Corporate Social Responsibility (tzv. společenská odpovědnost organizace, běžná u velkých firem v komerční sféře). Příklady dobré praxe: • CHRUDIM: Zavádění systému EMAS na městském úřadě • UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Systémový přístup k ekologizaci provozu městského úřadu • VSETÍN: Ekologické audity škol a školských organizací • PROSTĚJOV: Autobusy MHD na plynový pohon • TÁBOR: Využití vozidel poháněných CNG v provozu úřadu a organizací města • VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: Využití obnovitelných zdrojů na venkovním koupališti
2. Podpora místních produktů a nakupování v místě Aktivní podpora místních produktů patří mezi nedílné a velmi efektivní součásti USV. Snad v každém městě či regionu existují místní výrobky typické pro danou lokalitu či vyráběné v bezprostřední blízkosti města a jeho obyvatel-spotřebitelů. Díky přehlednému označení se místní výrobky stanou snadno rozpoznatelnými ve velkých obchodech a navíc se mohou stát atraktivními pro návštěvníky z jiných regionů. Může se jednat o potraviny, oblečení atd. Pokud existuje možnost získat na zmíněné aktivity finance například z evropských fondů, může obec napomoci s administrativní podporou k jejich získání. Jedním z osvědčených nástrojů, který mohou místní samosprávy využít v oblasti USV je podpora pravidelných místních trhů. Jedná se o aktivitu, s níž má většina měst praktickou zkušenost, ne-li současnou, tak jistě historickou. Používání a spotřeba místních produktů ať již potravin nebo jiných výrobků šetří nejen životní prostředí sníženými nároky na dopravu, ale zejména posiluje místní ekonomiku. Peníze zůstávají v regionu u místních subjektů na rozdíl od nakupování ve velkých prodejních řetězcích. Praktické tipy: • Udělit pečeť/značku místní samosprávy nebo pověřené instituce, která učiní daný produkt na první pohled mezi ostatními rozeznatelný a zdůrazní jeho místní původ. • Oslovit a podpořit místní výrobce, aby takto samo označili své výrobky (aniž by museli mít jakýkoli speciální certifikát). • Podpořit místní výrobce ve využití stávajících forem označení místních výrobků – viz např. http://www.Regionalni-Znacky.cz. • Podpořit místní tradiční postupy, které souvisejí s místními výrobky – místní slavnosti spojené s místními výrobky, oblíbené výrobky regionální kuchyně, ap. • Podpořit trhy místních výrobků, farmářské trhy či „biotrhy“, což může být atraktivní také pro návštěvníky odjinud. Vyčlenit pro místní trhy odpovídající veřejné prostranství, a zde podporovat zejména prodej produktů z místních zdrojů či blízkého okolí – například produkty pěstitelů ovoce a zeleniny. Podpořit pravidelné opakování trhů, které zajistí jak průběžný zájem ze strany prodejců, tak i jejich zákazníků.
3
• • •
Podpořit bazary a burzy použitého zboží – oblečení, elektroniky, dětského zboží, atp. Podpořit propagaci produktů označených BIO, FAIR-TRADE a dalšími značkami kvality. Pokud obyvatelé dojíždí do vzdálenějších supermarketů, zajistit ve spolupráci s obchodníky veřejnou dopravu a tím předcházet ekologicky nešetrným cestám autem. (příslušná doprava je buď zajištěna zdarma, nebo jsou propláceny jízdenky místní linky vedoucí k příslušnému supermarketu).
Příklady dobré praxe: • STRAŠÍN: Cyklus publikací "Vůně dobrot z podhůří Šumavy" • CHRUDIM: Biojarmark • KUŘIM: Medové dny
3. Sběr a třídění odpadů – součást udržitelné spotřeby Způsob nakládání s různými druhy odpadů a jejich objem je pro USV klíčovou oblastí. Jedná se o logickou součást řetězce výroby a spotřeby. Vědí občané, kam s nejrůznějšími druhy odpadů? A je pro ně pohodlné se jich vhodným způsobem zbavit? Praktické tipy: • Kromě třídění plastů, papíru a skla je možné zavést rovněž třídění kovů a bioodpadu (trendem ve světě je mít ve městě veřejné kompostárny). • Pravidelný sběr nebezpečného odpadu významně snižuje nebezpečnou složku v komunálním odpadu a následné dopady na životní prostředí. • Nejlepší je předejít tvorbě odpadů. To se může dít v rámci bazarů nepotřebných věcí (viz téma nakupování), při nakupování místních produktů, které nepotřebují tolik obalů. • Celkově je možné zlepšit místní situaci v třídění odpadu zvýšením povědomí občanů pomocí osvěty, včetně ekologické výchovy na školách. Příklady dobré praxe: • CHRUDIM: Pilotní projekt Komunitní kompostování na sídlišti • PROSTĚJOV: „Baterkiáda“
4. Výstavba a provoz budov v souladu s udržitelnou spotřebou Bydlení je jednou z klíčových oblastí spotřeby. Velmi důležitou roli hraje spotřeba energie, která byla spolu s mobilitou řešena již v rámci předchozích Společných témat MA21 (viz udržitelná doprava, udržitelná energetika). Praktické tipy: • V oblasti bydlení může místní samospráva poskytovat dotace občanům pro pořízení obnovitelných nebo alternativních zdrojů energie a jiná ekologicky vhodná opatření pro bydlení. • Lze také poskytovat administrativní podporu pro využití dostupných fin. prostředků na energetické úspory, čistírny odpadních vod, atd. • Nejlepší je předejít spotřebě energie – soustředit se na úspory energií v budovách úřadu a zřizovaných organizací a podporovat snižování energetické náročnosti u obytné výstavby (zateplování, výměny oken, ap.). Zde se osvědčuje fungování energetického manažera nebo týmu v rámci místního úřadu a zavádění energetických koncepcí. • Místní samospráva může propagovat na svém území stavbu domů v nízkoenergetickém standardu a zavádět tento standard při výstavbě nebo rekonstrukcích budov úřadu či zřizovaných organizací. Příklady dobré praxe: • LITOMĚŘICE: Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie • FRÝDEK-MÍSTEK: Úspory energie ve školních budovách • ŠTERNBERK: Systém energeticky úsporných opatření ve školách • PRAHA – SLIVENEC: Nízkoenergetická rekonstrukce základní školy • PRAHA – LIBUŠ: Energetická koncepce městské části 4
5. Možnosti pro volný čas v místě, udržitelný turismus Způsob trávení volného času může výrazně ovlivnit velikost dopadů na přírodu a čerpání zdrojů. Mají místní občané dostatek prostoru pro volnočasové aktivity, které jsou šetrné pro životní prostředí? Například pro cyklistiku, pěší turistiku nebo pro poznávací aktivity? Je v obci veřejné hřiště? Nebo jezdí lidé spíše automobilem do vzdáleného aquaparku? I tyto souvislosti USV může místní samospráva značně ovlivnit. Praktické tipy: • Napomáhat místním občanům ve vytváření komunitních center a míst k setkávání. • Zaměřit se na možnosti trávení volného času různých cílových skupin – rodiče s dětmi, senioři, mládež, ad. Komunikovat s cílovými skupinami o jejich potřebách (např. nekuřácké restaurace pro rodiče s dětmi, klub seniorů, skate-park pro mládež). • Vyčlenit prostor pro přírodní sportoviště, podporovat stavbu cyklostezek, či naučných stezek. • Spolupracovat na možnostech rekreace v místním regionu (hromadná doprava pro turisty ap.). • Zvýšit atraktivitu místa pro trávení tuzemských dovolených. Nezapomenout na propagaci místních produktů. • Moderním trendem v zahraničí je takzvaná „udržitelná turistika“. To zahrnuje například agroturistiku, šetrné způsoby dopravy nebo fakt, že peníze, které návštěvníci utratí, zůstávají v regionu (nocují například u místních a ne ve velkých hotelích, využívají šetrné služby atd.). • Zaměřit se na cílové skupiny turistů – např. značení „Cyklisté vítáni“ a služby pro cyklisty kolem cyklotras. • Lze využít inspiraci ze zahraničí: město může např. zřídit síť stojanů s městskými koly k zapůjčení. Příklady dobré praxe: • HODONÍN: Centrum pro rodinu • CHRUDIM: Certifikace nekuřáckých provozoven • Mikroregion DRAHANSKÁ VRCHOVINA: Turistický pas • FRÝDEK-MÍSTEK: Ucelená strategie rozvoje cyklostezek na území města Frýdek-Místek • Kraj VYSOČINA: Databáze letních táborů na webových stránkách • PROSTĚJOV: „Městský“ cyklobus
6. Systém místního rozvoje a komunikace k udržitelné spotřebě Nejvýznamnější vliv na možnost zefektivnění spotřeby, ale chodu celého města v souladu s principy udržitelného rozvoje má samospráva v oblastech územního a strategického plánování. Může např. významně snížit negativní dopady nadměrné automobilové dopravy, ale také napomoci ke zvýšení podílu místních produktů na celkové spotřebě obyvatel a k lepšímu fungování místní ekonomiky. Nezbytnou součástí kvalitního procesu územního a strategického plánování je pravidelné a aktivní zapojení veřejnosti již v okamžiku přípravy různých záměrů. Bez informací a vzdělávání není možné dosáhnout pokroku v USV. Aby se lidé více zabývali svojí spotřebou a mohli ji ovlivňovat směrem k udržitelnosti, musí mít dostatečné množství informací a příležitostí. Místní samospráva by mohla hrát roli prostředníka mezi zákazníky a provozovateli šetrnějších služeb či prodejci šetrných výrobků. Měla by aktivně komunikovat s veřejností a poskytnout jí v tomto směru dostatek informací a potřebnou motivaci. Do jednání s místními firmami je možné zapojit téma udržitelné výroby a spotřeby. Praktické tipy: • Podpořit menší obchodníky, limitovat velikosti nových prodejních objektů. Pečlivě zvážit výstavbu dalších hypermarketů (v případě potřebné výstavby využívat brownfields; provázat výstavbu s vymáhatelnými podmínkami – podzemní parkování, zeleň a zvelebení veřejných prostor, kruhové křižovatky a jiná zlepšení bezpečnosti).
5
• •
•
• •
Aktivně informovat občany o záměrech rozvoje obce, zvát je na veřejná projednávání a řídit se potřebami občanů žijících v daném území. Vyhradit prostor na obecním webu pro bezplatnou inzerci místních produktů či zde zveřejňovat návody na šetrnou spotřebu v domácnostech nebo vytvořit diskusní fórum na podobné téma. Šířit informace prostřednictvím letáků či jiných propagačních materiálů, které seznámí občany s pojmem udržitelné spotřeby a dají tipy, jak se chovat, aby snížili svoji zátěž přírody a zároveň podpořili místní ekonomiku. Zaměřit se na podporu získávání konkrétních dovedností a zkušeností, které si místní občané mohou osvojit prostřednictvím propagačních akcí a workshopů. Je vhodné se zaměřit na různé cílové skupiny (např. matky na mateřské dovolené, senioři, zahrádkáři). Spolupráce se školami a Centry ekologické výchovy a dětskými zastupitelstvy či parlamenty; integrace tématu USV do výuky. Pravidelně pořádat plánovací setkání s veřejností k dílčím záměrům ve místě a současně veřejná fóra k celkovému udržitelnému rozvoji města.
Příklady dobré praxe: • JILEMNICE: Škola udržitelného rozvoje • ÚSTÍ NAD LABEM: Fórum městského obvodu Neštěmice • TŘEBÍČ: Studentský parlament města Třebíče • VSETÍN: Urbanistické studie centra – Obnova města ve spolupráci s veřejností
____________________________ Tento výstup je spolufinancován ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR a Ministerstva životního prostředí ČR.
6
