O čem to bude
Projekty v neformálním vzdělávání příklady
• Projekty ekoklubu Kvíčala – – – – – –
Brigády v ochraně přírody Mapování drobných sakrálních staveb Mapování starých odrůd ovocných dřevin Mapování významných krajinných prvků Mapování starých polních cest Mapování zaniklých středověkých osad, polních cest a významných krajinných prvků – Mezinárodní projekt u jezera Bajkal
• Projekty Barvínku
Michal Medek
– Mapování studánek
www.kapraluvmlyn.cz
• Projekty S.O.P.K.y
www.michalmedek.cz
– Vědecká analýza území – Vilémovická stráň
www.ekoklubkvicala.cz
Brigády v ochraně přírody
Brigády v ochraně přírody Cíle: • naučit náctileté dobrovolnické práci • zažít si praktickou ochranařinu (něco jiného je o ochraně přírody zaníceně hovořit a něco jiného se pro ni potit) • získání prostředků na další akce ekoklubu – expedice do zahraničí • dobrá spolupráce mateřské organizace s dalšími subjekty – Správa CHKO Moravský kras, Pozemkový spolek Hády (ČSOP), image v regionu
Údolí Říčky – nad Ochozskou jeskyní
Brigády v ochraně přírody 1. 2. 3. 4. 5.
• Teplomilná stráň nad Ochozskou jeskyní – jižní část Moravského krasu • dlouhodobá péče oddílu o toto území (od samotného začátku péče) • jediná lokalita pryšce vrbolistého u nás, jasoň dymnivkový • kácení náletových keřů a kosení bývalých pastvin • financováno: Pozemkový spolek Hády z programu EU Life – Nature (dříve financovala správa CHKO Moravský kras z programu péče o krajinu)
Údolí Říčky – Lysá hora a pastviny nad Ochozskou jeskyní Holštejn – mokřadní louky Stráň v Ostrově u Macochy Kamenný vrch v rámci brigády Rezekvítku Louky za Sloupem
Lysá hora
Holštejn
Ostrov
1
Lysá hora u Kaprálova mlýna
Lokalita Holštejn • Ekoklub Kvíčala inicioval péči o toto území (2003) • mokřadní louky s výskytem vstavače májového • prvokosení po 15 letech, kosení a mulčování biomasy, od 2007 odvoz biomasy do kompostárny • financovala Agentura ochrany přírody a krajiny z programu péče o krajinu, od roku 2006 • fakturace přes ČSOP Ponikva z dotací Agroenvi opatření MZe • cena okolo 1,20 za m2, 2,5 ha • z Agroenvi 0,80 za m2
Louky u Holštejna
Louky u Holštejna
Ostrov u Macochy
Louky za Sloupem
• Ostrov u Macochy stráň naproti jeskyni Balcarka – jednorázová akce 2006 Vyřezávání dřevin na stráni kvůli pastvě ovcí, které budou stráně udržovat bez náletových dřevin.
• 2007-2010, 2013 Kosení a úklid biomasy ze 3 luk. Obtížně dostupná lokalita.
2
Louky za Sloupem
Brigády v ochraně přírody Základní problém – sehnat nářadí (pomohla Nadace Veronica) Jak to nesou děcka a rodiče: • rodiče to nesou dobře, protože mají levný tábor a jsou rádi, když děcka pracují manuálně, účastníci mají tábor úplně zdarma • mladší děcka musí být přesně nainstruovány co mají dělat, musí u nich být vůdce, který je motivuje, vede rozhovor a hlavně PŘÍKLADNĚ PRACUJE • všichni musí od začátku znát SMYSL SVÉ PRÁCE • doba práce: starší max. 6 hod. denně, mladší 3-4 hod. Jak to nesou účastníci: • nejlepší teambuilding, • při práci se ukáže co v kom opravdu je líp než při hrách
Vysazování stromů do krajiny
Mapování starých odrůd jabloní Cíl projektu: • Zmapovat staré odrůdy jabloní, v dané lokalitě (Mikroregion Drahanská vrchovina a nejbližší okolí): – – – –
určit odrůdy lokalizovat jednotlivé stromy zaznamenat stav a stáří stromu a jeho ohrožení zjistit majitele pozemku
• Odebrat vybraným odrůdám rouby, zajistit záchovné pěstování a nabídnout původní odrůdy místním pěstitelům. • Vytvořit databázi, která by byla k dispozici na obecních úřadech a využitelná pro pěstitele
Bonus: sad starých odrůd ve vesnici Krásensko
3
Mapování starých odrůd jabloní
Mapování starých odrůd jabloní
Proč to děláme: staré odrůdy ovocných stromů již nelze koupit a proto: => staré odrůdy se již nevysazují a nepěstují => staré odrůdy postupně z naší krajiny mizí přitom: • staré odrůdy jsou mnoha generacemi ovocnářů šlechtěné stromy, které se přizpůsobily konkrétním stanovištním podmínkám (zejm. klimatu). • staré odrůdy mají vlastností, které chybí novým, nepřizpůsobeným, odrůdám. V případě jablek dnes naleznete na trhu pouze stolní odrůdy. Chybí odrůdy k moštování, odrůdy k sušení. • Záchrana tradičních dřevin zachraňuje práci našich předků a přispěje k obohacení naší krajiny!
Mapování drobných sakrálních staveb
Mapování drobných sakrálních staveb
• proběhlo v roce 2003 v mikroregionu Drahanská vrchovina a v roce 2004 v mikroregionu Větrník • realizováno osmičlenými skupinami z vybraných členů oddílu jako placená brigáda – terénní výzkum přibližně 8 dní, další zpracování 2 dny, redakční práce přibližně 14/7 dní • role Kvíčal – vymapovat drobné sakrální stavby:
• další práce realizované v rámci projektu – realizovali postgraduální studenti Filosofické fakulty MU:
– nalézt v intra i extravilánu křížky, kapličky, svaté obrázky, boží muka, zvoničky, sochy svatých – popsat je, pořídit fotodokumentaci, provést zaměření – zanést je do mapových podkladů - GIS
– odborný popis DSS do mapovacích karet připravených kvíčalami – odhad nákladů na rekonstrukci – stanovení priority rekonstrukce – sestavení CD-ROM a zprávy pro obce
• financována z Programu obnovy venkova – prostředky pro mapování 70000,- Kč (2003) a 40000,- (2004) – celková výše projektu přibližně trojnásobná • výsledek – oprava 12 staveb ve 12 obcích na Drahanské vrchovině
Mapování VKP • území menšího rozsahu chráněná ze zákona o ochraně přírody (114/1992) • byla mapována koncem 80. let (tenkrát platila odlišná definice) • po změně legislativy byly výsledky mapování mechanicky přebrány (nedošlo-li ke ztrátě mapových podkladů) • přinejmenším na okrese Vyškov se neprovádělo terénní mapování => za VKP byly vyhlášeny i dávno zaniklé lokality a obecní úřady by je teoreticky měly chránit • členové ekoklubu se podíleli na zanášení výsledků výzkumu do GISu (probíhalo paralelně s mapováním drobných sakrálních staveb) • pomoc s terénním výzkumem
4
Mapování VKP
Mapování zaniklých polních cest • důvod: – staré polní cesty zmizely z krajiny => některé části okolí obcí zmizely z mentálních map (hlav) obyvatel, krajina je méně průchozí – staré polní cesty se obnovují v souvislosti s komplexními pozemkovými úpravami => možnost obnovy staletí staré cesty místo krajinného inženýringu
• metodika: – srovnávání map 1. vojenského mapování, map stabilního katastru a map 3. vojenského mapování se současným stavem (terénní výzkum, ortofotomapy) – sledování pouze významných polních cest = spojujících obce, nikoliv hraničních – vynášení do GISů
Polní cesty
Vlevo stav 1953 Vpravo 2003
1. Vojenské mapování vpravo (Josefské, 1:28 800, 1785) 2. Vlevo nahoře katastrální mapa z roku 1826 3. Vlevo dole 3. vojenské mapování 1885
Výstupy a zapojení Kvíčal • zapojení Ekoklubu Kvíčala: – příprava mapových podkladů (v rámci mapování DSS) – skenování a sešívání map stabilního katastru (bohužel pouze černobílých kopií)
• výstupy: – popis charakteru plužiny – vynesení důležitých zaniklých polních cest a současných polních cest do GIS – doporučení určitých cest k obnově
• financování: – v rámci projektu „Přírodní bohatství mikroregionu Drahanská vrchovina“ - program obnovy venkova – 70000,- Kč včetně DSS, VKP aj. => reálně 10000,-
5
Mapování zaniklých středověkých osad (ZSO) • •
•
•
Mapy ZSO
v roce 2003 v rámci projektu „Přírodní bohatství mikroregionu Drahanská vrchovina“ - program obnovy venkova cíle: – zabránit devastaci historicky významných míst – informovat místní samosprávy o těchto místech => možnost pro turistický ruch metody: – kompilace odborných materiálů a nepublikovaných informací (kontakt s odborníky) v podobě čitelné a pochopitelné pro starosty – zanesení do GISu zapojení členů Ekoklubu: – v tomto výzkumu žádné, nebyl čas na terénní mapování
Projekt Barvínku – Mapování studánek • realizovalo v roce 2004 občanské sdružení Barvínek na základě metodiky mapování DSS (převzali a upravili mapovací karty) • zanášeno do stejného GIS => vzniká ucelená databáze informací o území Drahanské vrchoviny • výzkum byl veden podobnou metodikou: – rozdělení katastrů mezi pracovní týmy – vytipování míst v mapě – vyptávání se místních občanů, většinou myslivci, lesníci a „lesní individua,“ důchodci – u ostatních prakticky nemělo smysl – zaměření (GPS) a popis studánky, základní fotodokumentace – profi dokumentaci dělal fotograf Kuba Gottvald
Projekt S.O.P.K.y „Vědecký výzkum“ • realizováno v letech 2003/4 klubem S.O.P.K.A = středoškolská ochranářsko-přírodovědná klubová alternativa • cíle: – vyzkoušet si metodiku vědeckého výzkumu – získat vztah ke konkrétnímu území, o které se posléze pečovalo – vypracovat výzkumnou zprávu
• metodika: – výzkum v trvání 3 měsíců (2 víkendovky a 1 výzkumný týden o prázdninách) – sledování: vegetace, hmyzu, populace ptáků + mapovací a podpůrná skupina (geologie, geomorfologie, historie území, GIS)
6
One Earth, Shared Responsibility • Spolupráce Ekoklubu Kvíčala a Ekoklubu Pod Širým nebem při Altajské univerzitě v Barnaulu • cíle: – poznat vrstevníky z odlišným kulturním pozadím – Poznat unikátní ekosystém Bajkalu – zjistit, jak probíhá péče o toto území, jaké jsou hlavní ekologické problémy oblasti – navrhnout způsob, jak přiblížit část Bajkalu specifické cílové skupině návštěvníků – vyzkoušet si dobrovolnictví ve spolupráci s místní neziskovkou
• co jsme udělali: – mezinárodní tábor v trvání 21 dní v rámci programu Mládež v akci
Role Kvíčal v projektu • • • •
tvorba projektové žádosti vymýšlení aktivit tábora tvorba loga příprava a realizace aktivit během tábora (většinu aktivit připravovala česká strana) • realizace následných aktivit • role vedoucího – – – –
administrativa okolo projektové žádosti komunikace s ruskou stranou zajištění letenek a víz vyúčtování
7
