Události doma a ve světě První šokující katastrofou letošního roku se stal 1. února tragický let amerického raketoplánu Columbia. Při jeho návratu z kosmu zahynulo všech sedm členů posádky, jak se později ukázalo, v důsledku technické závady, která vznikla jiţ při startu. Dne 2. února skončilo funkční období prezidenta republiky Václava Havla. Protoţe parlament nedokázal v minulých týdnech zvolit jeho nástupce, je republika bez prezidenta. V únoru poprvé od roku 1992 přesáhl počet nezaměstnaných lidí v naší republice 10 procent. Zároveň ceny zboţí jsou niţší neţ v minulém roce a inflaci vystřídala deflace. Ceny dolů tlačí zahraniční konkurence a nikoliv stagnace nákupů. Ty stále rostou a mnozí nakupují na tzv. spotřebitelské půjčky. Dne 28. února Parlament zvolil v třetím kole třetí volby prezidentem republiky Václava Klause. Kandidáta ODS podpořili svými hlasy také komunisté. Dlouho trvající proces volby prezidenta vyvolávalo určitou nelibost ve společnosti. Za zmínku stojí i chování nejsilnější vládní strany ČSSD. Ve třech volbách postupně sama „potopila“ své tři prezidentské kandidáty. Dne 20. března Ministerstvo vnitra zpřístupnilo Seznam tajných spolupracovníků StB, který, na rozdíl od tzv. Cibulkových seznamů z počátku 90.let minulého století, má punc oficiálnosti. Jména 75 tisíc agentů jsou k dispozici na internetu, nový seznam však větší rozruch na veřejnosti nezpůsobil. Měl být vydán mnohem dříve. Dne 21. března začala válka v Iráku. USA a koaliční spojenci udeřili na zemi ovládanou diktátorským reţimem Sadáma Husajna, který ignoroval usnesení OSN a nevyvrátil podezření, ţe nadále vlastní zbraně hromadného ničení. Po dobytí země (9. dubna padl Bagdád) se však nepodařilo prokázat, ţe by Irák tyto zbraně vůbec měl. Irácké taţení rozdělilo evropské veřejné mínění na dva tábory. Naše republika stanula na straně USA a do Iráku vyslala prapor chemiků a posléze polní nemocnici, která léčila především civilní obyvatelstvo. Od března zná svět další smrtelnou nemoc – SARS čili syndrom akutního respiračního selhání. Je to varianta zápalu plic, proti které neexistuje lék. Epidemie vypukla v Honkongu, zasáhla Čínu a další země. Zemřelo několik stovek lidí a letecká doprava dostala další ránu, méně se cestuje v obavě z nákazy. USA a Evropa přijaly různá hygienická opatření, a to zejména na letištích. Dne 9. dubna schválil Evropský parlament přijetí ČR a dalších kandidátských zemí do Evropské unie. ČR však ze všech zemí dostala nejméně souhlasných hlasů, protoţe proti hlasovali někteří poslanci z Německa a Rakouska. Důvodem jim byla existence Benešových dekretů. Nicméně byl to další z rozhodujících kroků na naší cestě do EU. Dne 16. dubna předseda vlády, prezident a ministr zahraničí podepsali v Aténách smlouvu o podmínkách rozšíření EU. Do unie vstoupíme 1. května 2004. Dne 18. dubna se na Slovensku konalo referendum ke vstupu do EU a k urnám přišlo jen 35 procent oprávněných voličů. To vyvolalo obavu, kolik lidí asi bude volit u nás. Naštěstí není u
našeho referenda podmínkou jeho platnosti padesátiprocentní účast, zato však je výsledek závazný. Referendum ke vstupu ČR do EU se konalo ve dnech 13. a 14. června. Voličů přišlo a své ano z nich řeklo 51 %. Na tomto výsledku se zřejmě podepsala předcházející volební kampaň, do které se spíše neţ argumenty o EU promítaly stranické půtky. KSČM doporučila svým příznivcům hlasovat proti vstupu, vládní strany vyzývaly ke vstupu, opoziční ODS zaujala rozporuplný postoj. Prezident republiky Václav Klaus se vůbec odmítl vyjádřit, jak bude volit (jaký rozdíl oproti prezidentské podpoře v sousedních zemích), naopak Václav Havel veřejně sdělil své ano. Dne 13. srpna zemřel ve věku 107 let poslední ţijící ruský legionář Alois Vocásek. Jeho ţivotní příběh je ilustrací českých poměrů - tento účastník bitvy u Zborova byl po druhé světové válce odsouzen za kolaboraci s nacisty. Dne 31. srpna zemřel ve věku 86 let Pavel Tigrid, jedna z nejvýznamnějších osobností poúnorové emigrace, novinář, vydavatel (časopis Svědectví) a nakonec i ministr kultury ČR. Dne 31. října skončila platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů. Důvod? Jejich výroba byla draţší neţ jejich nominální hodnota a navíc se nevracely z oběhu. Obchody je uţ nyní nemusejí přijímat. Ceny jsou i nadále uváděny i s desetníkovými poloţkami, výsledný nákup se však u pokladny zaokrouhluje na padesátníky či celé koruny. Lidé si rychle zvykli, problémy to nečiní. Staţené typy mincí pocházely r. roku 1993, desetník navrhl Jiří Prádler, dvacetník Jaroslav Bejvl. Dne 27. listopadu byl spisovatel a současný český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša zvolen prezidentem mezinárodního PEN klubu. Dne 3. prosince schválila Poslanecká sněmovna státní rozpočet na rok 2004 se schodkem 115 miliard Kč (na letošní rok byl schválen rekordní schodek 122 miliard Kč, skutečnost pak byla přece jen lepší) a zároveň přijala několik zákonů, které mají zahájit reformu veřejných financí. Celkový státní dluh je jiţ delší dobu předmětem váţných diskusí jak v odborných kruzích, tak i na veřejnosti. Reforma je nutná, všichni o ní mluví, jen však chybí odvaha ji provést. Ona totiţ zákonitě musí „bolet“. Dne 13. prosince dopadli američtí vojáci iráckého diktátora Saddáma Husajna. Skrýval se nedůstojně v podzemní skrýši nedaleko svého rodného města Tikrítu. Byl to typ úkrytu pro jednoho bojovníka nazývaný „pavoučí díra“, který se uplatnil v bojích po druhé světové válce na Dálném východě. Dopadení Husajna však Iráku klid nepřineslo. O víkendu 13. – 14. prosince se v Bruselu konal summit představitelů zemí EU včetně přistupujících. Hlavním bodem jednání byl návrh ústavy EU čili euroústavy. Nejedná se o skutečnou ústavu, ale spíše o souhrn pravidel umoţňujících existenci rozšířené unie. Návrh však schválen nebyl, rozkol nastal v otázce hlasů jednotlivých zemí. Euroskeptici včetně našich to hodnotili (s neskrývanou radostí) jako kolaps, eurooptimisté jen jako menší zádrhel. Dne 27. prosince se český fotbalista Pavel Nedvěd, hrající za Juventus Turín, stal nejlepším fotbalistou Evropy. Zvítězil v anketě časopisu France Fooball o Zlatý míč. Po legendárním Josefu Masopustovi je druhým naším fotbalistou, kterému se dostalo takového ocenění.
Dne 31. prosince byly zrušeny okresní úřady, tím byl učiněn další zásadní krok v reformě veřejné správy. Okresy jako správní jednotky státu však zůstaly zachovány včetně některých úřadů orgánů okresní působnosti – např. okresní soudy, zastupitelství, policie, úřad práce aj. Za připomenutí stojí letošní dvacáté výročí existence mobilních telefonů. V roce 1983 americká firma Motorola představila první mobilní telefon, tehdy si toho u nás sotva kdo povšiml a dnes je výjimkou ten, kdo mobil nevlastní. Jaký byl letošní rok ve světle statistiky? Lidé se údajně měli nejlépe v historii. Došlo k růstu platů, inflace byla nulová. Vánoční nákupy překonávaly dosavadní rekordy, ale hodně se kupuje na spotřebitelský úvěr. Na druhé straně bez práce bylo půl milionů lidí, tj 10 procent obyvatelstva. Hrozivě roste státní dluh, ve světovém měřítku to však není nic výjimečného. Dle průzkumů veřejného mínění se zvýšily preference komunistů, kdyby se konaly parlamentní volby, skončili by druzí.
Veřejný život Městský úřad s rozšířenou působností Od 1 ledna 2003 plní městský úřad funkci obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tak to říká zákon. Novináři však nepřesně pouţívají výraz pověřený úřad (a přešlo to do lidové mluvy), úředníci mluví o úřadech III. typu, respektive trojkách a sami sebe označují za trojkaře. Městský úřad – nový obvod V Královéhradeckém kraji existuje 15 těchto obecních úřadů s rozšířenou působností. Obvod jaroměřského městského úřadu patří mezi nejmenší z nich a spadají do něj tyto obce: Dolany, Heřmanice, Hořenice, Chvalkovice, Jasenná, Nový Ples, Rasošky, Roţnov, Rychnovek, Šestajovice, Velichovky, Velký Třebešov, Vlkov a Zaloňov. Pro většinu těchto obcí ovšem městský úřad jiţ dříve vykonával funkci matriky a stavebního úřadu. Městský úřad – nová agenda Úřad převzal nemalou část úřední agendy, tedy výkon státní správy pro zrušeném okresním úřadu v Náchodě. Musela se změnit i organizační struktura městského úřadu. K dosavadním šesti odborů přibyly odbory: ţivotního prostředí, dopravy a silničního hospodářství, školství a kultury, obrany a krize odbor regionálního rozvoje. Nové odbory jsou převáţně obsazeny lidmi delimitovanými z okresního úřadu, vedoucí odborů byli postupně jmenováni během prvních měsíců roku. V té době také městský úřad sídlil na čtyřech místech – v radnici, u kostela, na poště (doprava) a dokonce v nemocnici (ţivotní prostředí, školství a kultura). Musela také být zrušena obřadní síň v přízemí radnice, aby bylo kde úřadovat. Aţ do konce roku se proto všechny obřady včetně svateb odehrávaly v josefovské radnici. Veřejnost asi nejvíce oceňuje moţnost získat v Jaroměři řidičské průkazy a vyřídit registraci vozidel. Část agendy týkající se náhradní rodinné péče, vykonával pro Jaroměř městský úřad v Náchodě, a to za úhradu na základě tzv. veřejnosprávní smlouvy mezi oběma městy. Ze
zrušeného Okresního úřadu v Náchodě byla do Jaroměře převedena třicet tři funkční místa. Přineslo to také větší nároky na řízení chodu úřadu. rada města – komise rady
Nová rada města se pustila s vervou do své práce. Hned 8. ledna rozhodla o vypsání výběrových řízení na místa ředitelů domu dětí a mládeţe a základní umělecké školy. Dne 22. ledna rada zasedala od 13 hodin do 1 hodiny v noci. Schválila především ustavení 15 komisí rady a jejich členy a předsedy. Komisi pro výchovu a vzdělávání předsedá Anna Ţáčková, komisi kulturní Josef Holec, komisi pro sportovní a zájmovou činnost Jiří Miler, komisi pro ţivotní prostředí Ivo Plecháč, komisi bytové Ing. Ondřej Štaigl, komisi sociální Marta Mladá, komisi stavební Ing. Milan Liskovský, komisi regenerační a konverzní Ing. Arch. Jan Slavík, komisi fondu rozvoje bydlení Bohumil Gaţda, komisi podnikatelské Milan Košťál (koncem roku však z komise na vlastní ţádost odešel), komisi pro národnostní menšiny Rudolf Polák, komisi majetkové Antonín Bret, komisi pro obřady a slavnosti Petr Pálka a redakční radě zpravodaje Mgr. Richard Špringer. Mimo tento počet existují městská a regionální povodňová komise, v čele obou stojí starosta města. V dubnu pak přibyla komise pro sociálně-právní ochranu dětí v čele s Mgr. Světluší Kotrčovou. Ze zákona jsou povinné i dva výbory zastupitelstva – a to finanční, jehoţ předsedou je Ing. Jiří Klepsa a kontrolní, jehoţ předsedou je Ing. Jaroslav Vojtěch. Opět byl ustaven osadní výbor pro Semonice, jehoţ předsedkyní je Mgr. Jarmila Borecká. obřadní síň uzavřená Koncem ledna byla uzavřena obřadní místnost v přízemí historické radnice. Z nedostatku místa se z ní stala kancelář, a tak svatby a většina ostatních obřadů se odehrávaly v aule josefovské radnice. Je to dostatečně reprezentativní prostor a čas od času se tu oddávalo jiţ dříve. zastupitelstvo města - schválen rozpočet města První zasedání zastupitelstva letošního roku se konalo tradičně v aule základní školy Na Ostrově dne 30. ledna. Především schválilo provozní a investiční část rozpočtu města na rok 2003. Tím byla schválena k realizaci řada stavebních akcí, připravených v minulém roce. Zastupitelé schválili i místo pro umístění nové sochy TGM. Uloţili také starostovi města, aby jednal o moţnosti převést 5 milionů Kč ze státního rozpočtu, určených pro výstavbu sportovní haly, na rekonstrukci divadla. ( příl. VŢ 24, 23) sportovní hala nebude Při schvalování státního rozpočtu na rok 2003 město prostřednictvím poslanců usilovalo o dvě dotace. Na stavbu sportovní haly a rekonstrukci divadla. Na divadlo se podařilo získat částku 15 milionů Kč a na sportovní halu 5 milionů Kč, tedy tak malou částku, ţe o zahájení stavby nebylo v té chvíli vůbec moţné uvaţovat. A to přitom existovala z prosince 2001 smlouva na stavbu haly v ceně 92 milionů Kč. Jenţe tehdejší vedení města bylo přesvědčeno, ţe získá státní dotaci 45 milionů Kč. Zbytek by se hradil z úvěru. Realita je však jiná. Nutno ještě uvést, ţe definitivní přidělení státní dotace je podmíněno tím, ţe akce, na kterou se dotace poskytuje, bude v tom samém kalendářním roce dokončena. Nestane-li se tak, dotace se musí vrátit. ( příl. VŢ 25, 26, 27)
rozpočet města Příjmová část rozpočtu města na rok 2003 činí 167 milionů Kč. Největší částku do městské pokladny přinese podíl na státních daních – 75 milionů Kč. Téměř 32 milionů Kč město získá na státních dotacích pro sociální dávky, výkon státní správy apod. Ve výdajích se musí počítat se částkou 13,5 milionů Kč na splátky celkem sedmi půjček. Z toho 5 milionů je určeno na splácení stavby čistírny odpadních vod – poslední splátka se bude platit v roce 2005. Poslední z nyní splácených půjček bude uhrazena v roce 2011, a to na sportovní halu. Zadluţení Jaroměře není nijak vysoké a splácení úvěrů nečiní ţádné potíţe. Město má v rozpočtu zapojeno dvanáct příspěvkových organizací, čtyři městské podniky, organizační sloţku městskou policii a pět sborů dobrovolných hasičů. rada města – sociální záleţitosti Dne 5. března zasedala rada města, která kromě jiného rozhodla zrušit statut Víceúčelového domu pomoci v domě čp. 239 v Královéhradecké ulici a zařadit ho do běţného bytového fondu města. Tento dům v minulosti slouţil jako dům s pečovatelskou sluţbou, té však byl v polovině 90. let přidělen dům čp. 780 na sídlišti Zavadilka. Dům v Královédvorské ulici pak prošel v roce 1998 zásadní rekonstrukcí a opět byl určen pro různě sociálně potřebné občany. Poptávka po takových sluţbách však nebyla vysoká, a proto je od letošního roku běţným nájemním domem. Pouze zde byl zachován jeden tzv. pohotovostní byt, pro ubytování v nouzi. Poplatek za uţití tohoto bytů je stanoven na 300 Kč za 1 den. Rada dále zrušila dosavadní zásady pro přidělování městských nájemních bytů. Zájemci se nadále budou moci o byty ucházet pouze ve výběrovém řízení, které má formu obálkové metody. Čili vítězí nejvyšší nabídka nájemného. Tento systém se nevztahuje pouze na Dům s pečovatelskou sluţbou v čp. 780 a na domy v ulicích Královédvorská čp. 269, Ot. Španiela čp. 591, Na Vrších čp. 382 a Rudé armády v Josefově čp. 192 a 193, které mají statut sociálních domů. Město má dále mimo dům čp. 780 ještě tři bezbariérové byty po tělesně postiţené občany. Pro přidělování všech sociálních bytů byla schválena směrnice. komunitní plán sociálních sluţeb Rada rovněţ schválila návrh zpracovat pro město a okolí komunitní plán sociálních sluţeb. Jedná se o nový přístup k sociální problematice, který má vycházet z prokázaných potřeb a představ občanů, jak by takový systém měl vypadat. Dokument by měl co nejpodrobněji zmapovat potřebnost sociálních sluţeb, analyzovat stávající sluţby a navrhnout jejich další rozvoj (či naopak regulaci nepotřebných). Během roku se vytvořily pracovní skupiny, které začaly sbírat a hodnotit potřebné podklady. Součástí práce na projektu byl i průzkum mezi veřejností o tom, jak vyuţívá stávající sluţby a které naopak postrádá. zastupitelstvo města – přijetí úvěrů, jednací řád,výsledky auditu, objekt pro NPÚ Pardubice, koupě domu čp. 15 na náměstí Dne 13. března zasedalo zastupitelstvo města. Přijalo nový jednací řád zastupitelstva, který omezuje počet vystoupení členů zastupitelstva k jednotlivým projednávaným bodům. Tím by mělo být jednání rychlejší. Dále bylo schváleno hospodaření města v roce 2002. Zastupitelé se předtím seznámili s auditorským výrokem „bez výhrad“, který potvrdil správnost hospodaření a vedení účetnictví. Povinný audit provedla soukromá auditorská firma z Hradce Králové,
která také potvrdila zlepšenou evidenci majetku města. Zastupitelé potom schválili přijetí úvěru dvou milionů Kč na stavební úpravy domu čp. 15 na náměstí ČSA, který bude slouţit potřebám městského úřadu, a patnácti milionů Kč na rekonstrukci divadla. Dále schválili smlouvu, kterou město daruje Národnímu památkovému ústavu objekt dvojitých kasáren v bastionu č. 3 v Josefově, a to za účelem zřídit zde uzemní pracoviště tohoto ústavu pro Královéhradecký kraj. Dále schválili záměr koupit od rodiny Husárových dům čp. 42 na náměstí ČSA, který svým stavem dělá městu ostudu. ( příl. VŢ 13, 20, 25) tibetská vlajka na radnici Dne 10. března byla na radnici vyvěšena tibetská vlajka, Jaroměř tak činí uţ tradičně a to i pod drţí se jí i nové vedení města. Naopak některá města svůj postoj časem mění, např. Hradec Králové byl iniciátorem této akce, dnes se jí uţ s novým primátorem nezúčastní. Warrington – partnerství pokračuje V březnu se sešli starostové měst náchodského okresu, aby se domluvili na pokračování partnerských vztahů s anglickým městem Warrington. Jedním z hlavním garantů této spolupráce na naší straně byl Okresní úřad Náchod, který však zanikl. Partnerství s dvousettisícovým Warringtonem přineslo za uplynulých deset let dosti dobrého především pro studenty středních škol. Na výměnách se podíleli i studenti jaroměřského gymnázia. Je proto jen dobře, ţe se starostové dohodli v této spolupráci pokračovat. Samozřejmě bude také záleţet na postoji Angličanů. I tam došlo k nemalým personálním změnám a bude třeba navazovat nové osobní kontakty. zastupitelstvo města – poţární řád, změna ve správě majetku města Dne 15. dubna zasedalo zastupitelstvo města. Přijalo nový Poţární řád města jako obecně závaznou vyhlášku. Dosud v této oblasti existovala paradoxní situace – jeden zákon přikazoval mít poţární řád obce, jiný zákon zase nedovoloval, aby měl formu vyhlášky – tudíţ byl vlastně právně neúčinný. Tento nedostatek byl nyní odstraněn. Dále byl schválen odprodej pozemku firmě LIDL za účelem výstavby marketu. Rozhodující část pozemku ovšem poskytla firma Snaha. Zastupitelé dále rozhodli o změně ve správě majetku města. Rozhodující část majetku města budou spravovat Městské nemovitosti, doposud se tento podnik zabýval především bytovým fondem, nyní převezme do správy i majetek obhospodařovaný odborem investic a správy majetku města. Tady lze připomenout, ţe tento úkol měly Městské nemovitosti plnit jiţ od počátku své existence. Další část majetku města spravují Městské vodovody a kanalizace a Technické sluţby města. Zastupitelstvo také rozdělilo finanční příspěvky na kulturní, sportovní a další činnost jednotlivých občanských sdruţení. Zastupitelé naopak neschválili návrh na úpravu městské vyhlášky č. 2/2002 o místním poplatku za odpady. Výše poplatku se tedy nezvýší. ocenění dobrovolníků Nové vedení radnice pokračuje v tradici ocenit úspěšné sportovce, ale rozšířilo okruh těch, kteří si podobné ocenění také zaslouţí, a to především za dobrovolnou práci pro jiné, především pro mládeţ. Dne 16. dubna byli na radnici přijati a oceněni tito občané města: Věra Sibrová, za dlouhodobou práci pro zdravotně postiţené
Miloš Vecka, za dlouhodobou práci ve skautském hnutí Ludomír Jůza, za dlouhodobé působení ve fotbalovém oddílu TJ Jiskra Rudolf Kotrč, trenér karate při Domu dětí a mládeţe Klíč v Josefově Tomáš Veselý, trenér basketbalu Kamil Möller, trenér šachu Miloš Potocký, trenér cyklistiky Stnislav Horák, trenér a funkcionář volejbalu Josef Hrobský, funkcionář oddílu stolního tenisu Z aktivních sportovců byli oceněni: Michaela Divišová, kuţelky Luboš Roško, šachy Vítězslav Ţoch, šachy Ladislav Řehák, thajbox druţstvo maţoretek Carmen basketbalové druţstvo mladších dorostenců druţstvo ţen stolního tenisu Oceněni dále byli: Svatopluk Němeček, Jaroslav Ţakech a Václav Rain, a to za výjimečné činy - záchranu lidského ţivota. Překvapivě nebyl nikdo oceněn z oblasti kultury. Určitě by si někteří takové veřejné poděkování zaslouţili. odvolání vedoucího OISMM Dne 1. května byl z funkce vedoucího odboru investic a správy majetku města odvolán Martin Macák. Stalo se tak současně s redukcí náplně odboru , kdyţ správa majetku přešla na městské nemovitosti. komise pro obřady – výročí Letos si členové komise pro obřady a slavnosti připomněli 50. výročí svého zaloţení. V roce 1953 vznikl v Jaroměři sbor pro občanské záleţitosti (ve zkratce SPOZ), který měl nahrazovat obřady, které do té doby organizovaly církve. Měl především asistovat u svatebních obřadů a pohřbů. Postupem let však sbor svou činností získal u veřejnosti určitou váţnost, a to zejména návštěvami u nejstarších občanů města. Činnost sboru pokračovala i po roce 1989 a nadále (dnes jako komise rady města) asistuje u řady obřadů, například u svatebních, u předávání plaket Dr. Janského dárcům krve, u předávání vysvědčení ţákům základních škol apod. Velmi pěkné je vítaní nových občánků města v obřadní síni radnice. Členové komise pilně navštěvují občany starší 85 let u příleţitosti jejich narozenin. Tito lidé jiţ ţijí většinou osamoceně a na takovou návštěvu s malým dárkem se zpravidla hodně těší. V posledních letech vykonávají tyto návštěvy v Josefově členové Klubu přátel Josefova. Přehled výročí jednotlivých občanů pečlivě vede Emilie Trutnovská. Jedna z nestarších členek komise Emilie Jačková byla za svou činnost vyznamenána Pamětní medailí města Jaroměře. zastupitelstvo města – záměr prodat kasárenské domy Dne 29. května zasedalo zastupitelstvo města. Schválilo záměr prodeje domu čp.113, který je součástí městských kasáren v Josefově. Dům byl připravován pro rekonstrukci a vybudování 15 bytů, mohlo se tak stát s finanční dotací státu, která byla městu jiţ přidělena.. Jenţe
zároveň by to vyţadovalo velký finanční vklad města. Kdyţ se v nedávné minulosti budovaly se státní dotací byty v domě čp. 1 v Josefově, město vybralo od budoucích nájemníků peníze formou předplaceného nájemného a dalo tak dohromady potřebný obnos na stavbu. To dnes uţ nelze udělat, dotační pravidla to zakazují a město potřebnou sumu nemá. Proto se vzdá i státní dotace. Zastupitelstvo dále schválilo záměr prodat přední budovu Náchodských kasáren v Jaroměři. Také ta je vhodná pro přestavbu na bytový dům, v obou případech vedení města věří, ţe byty v těchto vojenských objektech zřídí soukromý investor i bez státní dotace. Otázkou ovšem zůstává, jak velký bude zájem o tyto byty. Bez státní dotace bude jejich cena příliš vysoká. Například náklady na 15 bytů v josefovských kasárnách jsou rozpočtovány na 18 milionů Kč. Přitom za dva miliony korun lze dnes pořídit pěkný rodinný domek. delegace v Ziębicích Ve dnech 31. května a 1. června byla rada města jiţ tradičně na návštěvě partnerských Ziębic, které slavily 750. výročí první písemné zmínky o městě. Při slavnostním zasedání volených orgánů Ziębic obdrţela bývalá starostka Jaroměře Ing. Jiřina Jelínková čestné občanství Ziębic. Naše partnerské město se nyní můţe pochlubit krásně opraveným kulturním domem, lidové slavnosti pořádají v pěkně upraveném městském parku. Jaroměřskou kulturní delegaci tvořily maţoretky Carmen a dechový orchestr ZUŠ. Součástí slavností byly i tradiční hasičské závody, kterých se jiţ pravidelně účastní hasiči z Josefova. návštěva poslankyně Zdeňky Horníkové Dne 9. června strávila celý den v Jaroměři poslankyně Parlamentu ČR Mgr. Zdeňka Horníková (ODS) z Náchoda. Dopoledne besedovala s ţáky vyšších ročníků jaroměřských škol, s občany se sešla odpoledne v aule základní školy Na Ostrově a večer v josefovské radnici. Hlavním tématem těchto besed byl vstup naší republiky do Evropské unie. kampaň ke vstupu do EU Začátkem června měla vrcholit kampaň před referendem o vstupu ČR do Evropské unie. Celkově nebyla nijak výrazná a ani v Jaroměři se toho mnoho nedělo. Vedle výše zmíněných besed paní poslankyně Horníkové uspořádalo další besedu o EU městské muzeum. Dne 26. května na ní vystoupil Mgr. Robert Hrabčík. Účast veřejnosti na všech těchto setkáních byla slabá. V Jaroměřském zpravodaji se pro náš vstup do EU jasně vyslovil starosta města. referendum o EU Referendum se konalo ve dnech 13. a 14. června. V Jaroměři se volilo v celkem osmnácti volebních okrscích, kdyţ přibyl jeden obvod pro lidnatou Zavadilku. Volební místnost tohoto nového okrsku byla umístěna v areálu výtopny ţelezničního nádraţí, kde dnes sídlí ţelezniční muzeum. Do obvodu byl zřejmě nedopatřením zařazen i dům s pečovatelskou sluţbou a starším občanům činilo potíţ se vůbec do výtopny a volební místnosti dostat. Pošta měla do všech domácností roznést informační letáky, leč v mnoha případech se tak nestalo a někteří lidé měli pocit, ţe o jejich účast v referendu vlastně nikdo nestojí. Referenda se v Jaroměři zúčastnilo celkem 5 345 voličů, coţ je 52,76% všech oprávněných voličů. Pro vstup do EU se vyslovilo 76%, proti 24% zúčastněných voličů. Je to výsledek prakticky totoţný s celkovým výsledkem za celou republiku. Co se týká počtu zúčastněných voličů, Jaroměř byla opět nejhorší ze všech měst okresu. V nejpočetnějším okrsku č. 13 přišlo
k urnám jen 38% voličů. Nutno ovšem říci, ţe celostátní průměr nebyl o mnoho lepší – dosáhl 55% všech oprávněných voličů. hasiči – 130. výročí Dne 20. června se konalo v aule Základní školy Na Ostrově slavnostní zasedání členů Sboru dobrovolných hasičů v Jaroměři. Připomněli si 130. výročí zaloţení sboru a 25 let existence profesionální poţární stanice v Jaroměři, se kterou velice úzce spolupracují. Zasedání se zúčastnila řada hostů, zástupce republikového orgánu sborů dobrovolných hasičů, náčelník Záchranného hasičského sboru Královéhradeckého kraje a představitelé města. Hasiči pozvali i bývalé starosty města. Součástí slavnosti bylo i předávání vyznamenání a ocenění. Řád svatého Floriána, nejvyšší hasičské vyznamenání, obdrţeli Josef Beran a jeho ţena Alena (ta in memoriam) a Ladislav Číţek. Sbor pak převzal Čestný prapor, nejvyšší vyznamenání, které můţe sbor dobrovolných hasičů získat. Josef Beran pak obdrţel od rady města Pamětní medaili města Jaroměře. Naopak od hasičů obdrţela medaili bývalá starostka města Ing. Jiřina Jelínková. Je to významné vyznamenání na nejvyšší úrovni, má pořadové číslo 844 a vyjadřuje uznání za činnost během povodně v roce 2000. ( příl. VŢ 10, 12, 14) Jaroměřským hasičům k výročí gratulovali i zástupci hasičů z Olešnice v Orlických horách, se kterými jaroměřští hasiči udrţují úzkou spolupráci a přátelství. Starostou jaroměřského sboru dobrovolných hasičů je od prosince 2002 Jiří Piňos. Ve funkci vystřídal Josefa Berana, který stál v čele sboru 17 let. Ocenění se dostalo i příslušníkům jaroměřské stanice profesionálního hasičského záchranného sboru. V Jaroměři se nyní střídají 3 pětičlenné pracovní směny. Velitelem stanice je od ledna 2001 kpt. Pavel Čiţmář z Jezbin. Jak sám název sboru vypovídá, profesionální hasiči dnes převáţně asistují při dopravních nehodách na silnicích a jiných haváriích. zastupitelstvo města – vyhláška k regulaci hracích automatů Dne 24. června zasedalo zastupitelstvo města. Schválilo prodej domu v městských kasárnách v Josefově, který je určen přestavbě na bytový dům. Kupujícím se závazkem vybudovat zde byty je josefovská firma VK Investing. s.r.o. Město si ve smlouvě vymínilo kauci 1 milionu Kč, která se stane smluvní pokutou, pokud firma byty nevybuduje. Dále schválilo vyhlášku, kterou se reguluje provozování výherních hracích automatů. Dříve bylo moţné nepovolit automaty v blízkosti škol, nyní uţ můţe obec stanovit zákaz jejich provozování libovolně podle aktuální potřeby. Proto byl schválen zákaz provozování těchto automatů v Jaroměři v Kostelní a v Havlíčkově ulici a v Josefově v ulici Komenského. Je to nutná prevence proti rušení nočního klidu. Herní automaty a gamblerství dokáţí narušit či zničit nejeden spořádaný ţivot jedinců či rodiny. ( příl. VŢ 28) zastupitelstvo města – konec školy v Semonicích Dne 7. července se sešlo zastupitelstvo města tentokrát v aule josefovské radnice. Na programu byl jeden hlavní bod - návrh na uzavření školy v Semonicích. Ta se dlouhodobě potýká s nízkým počtem ţáků. Od začátku letošního roku je tato škola součástí Základní školy B. Němcové, aby nemusela mít vládou nařízenou právní subjektivitu. Do semonické školy by po prázdninách nastoupilo jen 17 ţáků. A to představuje velký dopad na rozpočet města - jiţ letos muselo město školu dotovat částkou 450 tisíc Kč, coţ byla v podstatě pokuta za nedostatečný počet ţáků. Děti se zde také stravovaly – muselo by se tudíţ investovat do
dalšího vybavení jídelny, jak to vyţadují přísné normy, zkráceně nazývané jako nerezový program. Zastupitelé proto rozhodli semonickou školu od září zrušit. Ţáky ze Semonic bude do škol v Jaroměři vozit speciální autobus, jehoţ provoz bude hrazen z ušetřených peněz. (příl. VŢ 31) městský úřad – personální změny Dne 31. srpna skončil (byl radou odvolán jiţ 24. června) ve funkci vedoucího odboru investic a správy majetku města Martin Macák. Novým vedoucím tohoto důleţitého odboru městského úřadu se stal od 1. října Ing. Jiří Mikulka. Stalo se tak současně s redukcí náplně odboru, kdyţ správa majetku přešla pod podnik Městské nemovitosti. Zároveň měla být v říjnu obsazena funkce vedoucího odboru regionálního rozvoje. Toto místo měl zastávat Ing. Jan Broţek, do té doby ředitel Krajské agentury regionálního rozvoje, ale na městský úřad do konce roku nenastoupil. městský úřad – v nové budově Začátkem září byla zprovozněna pro potřeby městského úřadu budova bývalého hotelu Černý kůň , čp. 15, který byl stavebně propojen s původní historickou radnicí v domě čp. 16. Pro úplnost je třeba uvést, ţe před deseti lety bylo pro potřeby městského úřadu zřízeno několik kanceláří i v domě čp. 17. Dnes se tedy radnice nachází ve třech navzájem propojených budovách. Část kanceláří je ovšem nadále umístěna mimo – v budově staré školy čp. 3 u kostela sídlí odbory stavební, ţivnostenský a sociálních věcí, v budově pošty pak odbor dopravy. V nově upravené budově čp. 15 je zřízen výtah pro veřejnost, v přízemí je podatelna, menší jednací síň a bufet. Kanceláře jsou prostorné a jsou důstojným místem k projednávání různých potřeb občanů. Naopak mimo provoz nadále zůstala obřadní místnost v přízemí historické radnice. ( příl. VŢ 20, 29) zastupitelstvo města – vrácení státní dotace -prodej semonické školy Dne 11. září zasedalo zastupitelstvo města. Zastupitelé rozhodli vrátit státu dotaci pět a půl milionu Kč určenou na výstavbu patnácti bytů v městských kasárnách v Josefově, coţ souvisí s rozhodnutím dům prodat. K tomu byla učiněna poznámka výše. Dále bylo rozhodnuto koupit dva tisíce protipovodňových pytlů, které budou spravovat Technické sluţby města. Je to další opatření, které město učinilo pro zmírnění následků případné povodně. Byl schválen záměr prodat budovu zrušené školy v Semonicích. Dále byla jmenována komise, která má vypracovat návrh na obnovení činnosti jaroměřské nemocnice, a to jako samostatné organizace provozované městem. Je třeba poznamenat, ţe na tomto zasedání zastupitelstva vystupovala místostarostka města Ilona Exnerová jiţ pod novým jménem- znovu se provdala a nyní se jmenuje Kubková. ( příl. VŢ 31) divadlo – slavnostní otevření budovy Slavnostní otevření městského divadla po náročné rekonstrukci v soboru 13. září bylo jedním z nejvýznamnějších dnů letošního roku v Jaroměři. Otevření divadla a moţnost jeho prohlídky se setkaly s velkým zájmem jaroměřské veřejnosti. Více k tomu v oddíle kultura. socha TGM – slavnostní odhalení
Velmi sledovanou událostí bylo také odhalení sochy prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigue Masaryka v den státního svátku 28. října. Dílo jaroměřského akademického sochaře Petra Nováka je umístěné před základní školou Na Ostrově poblíţ mostu přes Labe. Bronzová socha byla pořízena především z finančního daru 580 tisíc Kč bývalého politického vězně Jana Šrámka z Jezbin, který městu ještě daroval pozemky v hodnotě 600 tisíc Kč. ( příl. ŠK 26, 42, 43, 53, 54, 58) Slavnostního odhalení se zúčastnilo velké mnoţství občanů a celá řada významných hostů. Přijela senátorka parlamentu ČR Jaroslava Moserová a její senátní kolega Petr Fejfar, poslanci Jiří Hanuš a Zdeňka Horníková a královéhradecký arcibiskup Karel Otčenášek. Hlavní projev přednesl Josef Tomsa. Jeho asi dvacetiminutový projev byl velmi věcný, postavený na faktech. Nicméně řečník v sobě nezapřel, ţe byl původně farář Československé církve husitské, kdyţ zdůrazňoval Masarykův protikatolický postoj. Poté následoval krátký a velmi emotivní projev donátora Jana Šrámka. Škoda, ţe nedostal moţnost promluvit někdo z přítomných hostů, například velmi váţená senátorka Moserová. V kulturním programu slavnosti se představily muţský pěvecký sbor Gentleman Singers z Hradce Králové a soubor zobcových fléten ZUŠ. Sochu TGM odhalil Jan Šrámek. Na závěr zazněla státní hymna. ( příl. VŢ 34, 35) Byla to významná událost, které věnovala pozornost i Česká televize v hlavním večerním zpravodajství. Ale tato televizní reportáţ měla v Jaroměři i nepříjemný ohlas. Reportér v ní uvedl, ţe donátor pan Šrámek vystoupil na poslední chvíli z anonymity, aby „zabránil odhalení sochy komunistovi v řadách pravicové strany“. Mnozí jaroměřští občané to pochopili jako útok proti starostovi města. Někdo z Jaroměřských musel dát podnět takovému vyznění reportáţe, veřejně se k tomu ovšem nikdo nepřihlásil. Skutečností je, ţe pan Šrámek opravdu dlouho setrvával pro většinu lidí jako dárce v anonymitě, hlavním řečníkem při odhalování měl původně být poměrně známý Dr. Jiří Doleţal z Masarykovy společnosti v Hradci Králové. Na veřejnost se nakonec dostaly i informace o tom, ţe přípravu slavnostního odhalení provázely nějaké osobní spory. Naštěstí tato nahořklá pachuť brzy vyvanula a lidem zůstala především vzpomínka na ušlechtilý dar Jana Šrámka svému městu. zasedání zastupitelstva Jan Šrámek – čestné občanství nemocnice Jaroměř , s.r.o. Dne 30. října zasedalo zastupitelstvo města. Na návrh starosty města udělilo Janu Šrámkovi čestné občanství Jaroměře. Zastupitelé taky rozhodli o zaloţení nového městského podniku – Nemocnice Jaroměř, s.r.o. Město bude jeho jediným zakladatelem. Předmětem podnikání bude poskytování zdravotnické péče, maloobchod se smíšeným zboţím, pronájem a půjčování věcí movitých. Prvními jednateli společnosti byli jmenováni MUDr. Zdeněk Prokeš (dnes primář léčebny dlouhodobě nemocných) a MUDr. Richard Erben. Tříčlennou dozorčí radu budou tvořit: Antonín Bret, Stanislava Křiţánková a Zdeňka Vaněčková. Realizace celého záměru je ovšem závislá na postoji Všeobecné nemocnice Náchod, jejímţ zřizovatelem je Královéhradecký kraj, s institucemi, které rozhodují o registraci zdravotnického zařízení. Co vedlo vedení města k tomuto kroku? Předně se někteří občané nemohou stále smířit s tím, ţe v minulých letech se jaroměřská nemocnice sloučila s náchodskou, která výrazně omezila rozsah zdravotnických sluţeb, druhým důvodem je, ţe náchodská nemocnice neplní tehdy dojednané sliby, totiţ rekonstruovat celou budovu chirurgie – a přitom budovu uţívá za pouze symbolické nájemné. Na druhé straně byly zveřejněny údaje, ţe náchodské nemocnici
plyne z provozu jaroměřských lůţek čistý zisk 2,5 milionů Kč. Proto také zastupitelstvo rozhodlo o výpovědi nájemních smluv s náchodskou nemocnicí k datu 31. března 2004. Obnovená městská nemocnice by měla zpočátku provozovat 47 lůţek léčebny dlouhodobě nemocných ( je ovšem v majetku kraje a bude ji nutno získat do vlastnictví města) a 45 lůţek následné péče, umístněných v rekonstruované části chirurgického pavilonu. Lze očekávat, ţe příslušná jednání nebudou vůbec snadná. vrácení státní dotace- porušení zákona Zastupitelstvo se dále seznámilo se s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, ve kterém výslovně stojí, ţe město zastoupené Ing. Jiřinou Jelínkovou při zadání veřejné zakázky „Výstavba 50 bj.“ závaţně porušilo zákon o zadávání veřejných zakázek tím, ţe výběrové řízení na dodavatele stavebních prací vypsalo formou obeslání pouze jednoho zájemce. Městu na základě tohoto zjištění hrozí, ţe bude muset vrátit 18 milionů Kč státní dotace na výstavbu těchto bytů v Náchodských kasárnách. Tím se opět prohloubil kritický pohled některých zastupitelů na činnost předcházejícího vedení města. zastupitelstvo města – rozpočet na rok 2004 Dne 11. prosince se letos naposledy sešlo zastupitelstvo města. Zasedání mělo zcela neobvykle hladký průběh, někteří zastupitelé ovšem chyběli, a tak nikdo nebyl proti předloţeným návrhům na usnesení. A to se schvaloval rozpočet města na rok 2004. Příjmová a výdajová část rozpočtu města by měly dosáhnout 173 milionů Kč. Rozpočet je schválen jako vyrovnaný. V příjmech jsou důleţitou poloţkou daně, z nichţ je největší podíl na dani z přidané hodnoty a dále podíl na dani z podnikání právnických osob a na dani ze závislé činnosti (tu platí zaměstnanci). Do tzv. daňových příjmů patří i místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné městským úřadem. Celkově všechny tyto příjmy mají dosáhnout téměř 88 milionů Kč. Dalších 40 milionů Kč přinesou různé státní dotace, např. na sociální dávky a výkon státní správy. Dále se počítá s příjmy městských podniků a započítávají se i vlastní příjmy příspěvkových organizací včetně škol. Do rozpočtu budou také převedeny ušetřené peníze z minulých let ve výši 21 milionů Kč. Mezi výdaji činí největší poloţku vlastní provoz městského úřadu včetně mezd jeho zaměstnanců - celkové náklady by měly dosáhnout 38 milionů Kč, coţ je ovšem výrazná úspora oproti roku 2003, kdy se na tento účel počítalo s částkou 43 milionů Kč. Druhou největší výdajovou poloţkou je příspěvek na provoz Technických sluţeb města, a to ve výši 17 milionů Kč. ( příl. VŢ 21) prodej kasáren a školy v Semonicích Byl schválen prodej přední budovy v Náchodských kasárnách jaroměřskému podnikateli Bohumilu Vašíčkovi. Ten se ovšem musel zavázat, ţe zde do čtyř let vybuduje byty a město si tento závazek pojistilo sloţením kauce ve výši 1 milionu Kč. Je to nový přístup k řešení bytové problematiky města, veřejnost ho přijala bez kritických komentářů. Rozhodující bude cena bytů a tím i zájem o bydlení. Zastupitelé také rozhodli o prodeji budovy školy v Semonicích za 600 tisíc Kč. Rovněţ v tomto případě budou muset nabyvatelé manţelé Hovadovi z Josefova sloţit městu kauci 400 tisíc Kč. Někteří občané se však i tak netajili výhradami, za tuto cenu se v Jaroměři neseţene ani větší byt, na druhou stranu kupující bude muset budovu zcela přestavět, aby v ní mohl bydlet. Jednání zastupitelstva skončilo po 2,5 hodinách. Rekordně rychle.
návštěva velvyslance Jihoafrické republiky Dne 20. prosince navštívil Jaroměř velvyslanec Jihoafrické republiky Dr. Noel N. Lehoko. Jeho excelenci doprovázela manţelka. Byl přijat starostou města na radnici, poté si prohlédl muzejní expozici v josefovské radnici, zimní stadion a večer navštívil v městském divadle koncert křesťanské skupiny Naděje. ( příl. R 7) úspěšný rok Zastupitelstvo města mohlo povaţovat uplynulý rok za úspěšný. Podařilo se dokončit práci, kterou začalo ještě minulé vedení města, ovšem bylo nutno zastavit další přípravu stavby sportovní haly. V příštích letech čeká město řada dalších investičních akcí a na všechny jistě opět nebudou peníze. Tak to ovšem v komunální politice chodí. V minulém volebním období mělo město k dispozici mimořádné finanční zdroje – z prodeje akcií získaných v 90. letech minulého stolení při privatizaci velkých podniků získalo téměř 36 milionů Kč a z prodeje svého nemovitého majetku téměř 28 milionů Kč. Nyní uţ s takovými zisky počítat nelze.
Výstavba a rozvoj města rekonstrukce městského divadla Nejsledovanější stavbou roku byla rekonstrukce městského divadla. Rozpočet města na ni letos vyčlenil částku 40 milionů Kč sportovní hala nebude Začátkem roku bylo rozhodnuto, ţe se zastaví příprava stavby sportovní haly. Město sice získalo státní dotaci 5 milionů Kč, ale to je částka naprosto nedostatečná. O zahájení stavby se nedalo váţně uvaţovat. Navíc stále ještě nebyl vykoupen pozemek pro stavbu a nebylo vydáno stavební povolení, protoţe majitel sousedního pozemku podal odvolání proti rozhodnutí v územním řízení o umístění stavby. ( příl. VŢ 25, 26, 27) příprava dálnice Začátkem roku opět pokročila příprava dálnice v úseku Smiřice - Jaroměř. Pro tento úsek proběhlo řízení na posouzení vlivu na ţivotní prostředí, které je nezbytnou součástí kaţdé velké investiční akce a zpravidla toto řízení bývá poslední moţnou překáţkou v přípravě stavby. Výsledek řízení přípravu dálnice neovlivnil. tečka za hotelem U Tří lip Na jaře konečně zmizela z hradebního příkopu u paty bastionu č. 1 v Josefově stavební suť, která sem byla přemístěna při demolici bývalého hotelu U Tří lip. Brigádníci v minulých letech z hromady suti vytěţili cihly „šancovky“, které jsou nenahraditelné při opravách hradeb. Odvozem této suti byla učiněna konečná tečka za likvidací zříceného hotelu. úprava labského břehu
V dubnu začala úprava levého břehu Labe pod jezem u Pěničkovy elektrárny. Břeh včetně zdi u výtoku z elektrárny velmi váţně poškodila povodeň roku 2000, nyní dostal nové kamenné obloţení. ( příl. VŢ 15) kostel v Josefově – oprava věţe V dubnu byla konečně dokončena oprava střechy věţe josefovského kostela. Měla být hotova jiţ koncem loňského roku, ale provádějící firma svůj závazek nesplnila a město muselo Ministerstvu kultury vrátit poskytnutou dotaci 183 tisíc Kč. Celá střecha věţe byla pokryta měděným plechem. Měděné šablony pokrývaly věţ aţ do první světové války, kdy byly strţeny pro válečné účely. Pak dlouhá desetiletí byla střecha kryta pálenými taškami. Akci financovalo město, protoţe je vlastníkem kostela. vodojem v Josefově – oprava věţe Od května do července probíhala celková oprava vodárenské věţe v Josefově. Věţ dostala novou fasádu a měděnou krytinu. Na vrchol byla umístěna anténa pro přenos signálů operátorů mobilních telefonů. Tyto antény uţ jsou snad na všech věţích v republice, majitelům z nich alespoň plyne slušný příjem za pronájem místa. Opravy věţe zařizovaly Městské vodovody a kanalizace, které udrţují vodojem stále v činnosti. Podnik mimo to investoval 4 miliony Kč do méně viditelné akce. Modernizoval úpravnu vody na Úpě, coţ je dlouholetá záruka dobré pitné vody. poliklinika – oprava fasády Od května do prázdnin probíhala oprava fasády na poliklinice v Jaroměři, která je prohlášena kulturní památkou. Byl to jeden z posledních domů přímo v Jaroměři (mimo Josefov) ve vlastnictví města, který svým vzhledem připomínal neblahé dědictví komunistického hospodářství před rokem 1990. Opravu zařizoval podnik Městské nemovitosti. domy v Josefově – oprava fasády Podnik Městské nemovitosti Jaroměř nechal přes léto opravit téţ fasádu domu čp. 145 v Josefově. Tento kdysi Krupkův dům je na velmi exponovaném místě na rohu náměstí B. Němcové a opravu jiţ nutně potřeboval. Během podzimu byla opravena i fasáda sousedního domu čp. 133 a ulice Zdeňka Německa velmi prokoukla. Městské domy jsou v mnohem lepším stavu neţ soukromé. hotel Černý kůň – přestavěn na úřad Začátkem prázdnin skončila rekonstrukce bývalého hotelu Černý kůň pro potřeby městského úřadu. Stavební úpravou zde vznikly především kanceláře. Stavební práce prováděla jaroměřská firma Stamax. Celkové náklady na přestavbu přišly na 13 milionů Kč, z toho 10 milionů Kč si muselo město půjčit od banky. K nákladům je třeba přičíst kupní cenu domu, která činila 3,5 milionů Kč. ( příl. VŢ 29) chrám sv. Mikuláše – oprava pokračuje Přes léto pokračovala oprava vnějšího zdiva chrámu sv. Mikuláše, akce je opět financována ze státního programu „Záchrana architektonického dědictví“. Ke státní dotaci přispělo město
a Královéhradecký kraj. Postup opravy kamenného zdiva je velmi pracný, tudíţ patřičně drahý a tudíţ i pomalý. divadlo – rekonstrukce ukončena Nejsledovanější stavbou roku byla rekonstrukce městského divadla. Rozpočet města na ni letos vyčlenil částku 40 milionů Kč. Rekonstrukci divadla od počátku provázely různé problémy, které má na svědomí přílišná etapovitost v projekční přípravě a vlastní realizaci. Stačí příklad fasády, vloni provedená obnova průčelí a pravé strany budovy nedopadla nejlépe. Části omítky se totiţ odlupují od zdiva. Jenţe památkáři zcela nepochopitelně nedovolili její celkové otlučení, ale jen vyspravení. Proti tomuto rozhodnutí se ovšem nikdo neodvolal, ačkoliv mohl. Oprava proto sotva mohla dopadnout lépe. Ještě v roce 2002 nebyl znám celkový rozsah vnitřní rekonstrukce, protoţe vedení města muselo počítat s penězi na stavbu sportovní haly. Nakonec bylo začátkem letošního rozhodnuto, ţe uvnitř budovy bude vyměněno vše, co uţ doslouţilo. Projekt na úpravu interiéru všech prostor divadla včetně restaurace zpracoval praţský architekt Jaromír Pizinger, realizaci pak provedla jeho firma Morix. Výsledek lze hodnotit jako velmi zdařilý. Vnitřní uspořádání budovy v podstatě respektuje stav, který vznikl přestavbou na přelomu 50. a 60. let minulého století. Bylo zachováno uspořádání balkonu. Šatny zůstaly na původním místě, a tím se bohuţel neodstranily mačkanice po skončení představení. Sníţila se kapacita hlediště z původních 496 míst na 400 sedaček. Ty jsou ovšem nové, polstrované a pohodlné. Přibyla dvě místa pro tělesně postiţené – vozíčkáře. Dřívější průchod do restaurace přes foyer divadla byl uzavřen a do restaurace se nyní chodí přímo zvenčí po původním schodišti na boku budovy. Vlastní prostor foyer byl zmenšen instalací barového pultu pro občerstvení a „kukaní“ (zřejmě zbytečně velkou) pro prodej vstupenek. Zásadní modernizace se dočkala veškerá jevištní technika – tj osvětlení a ozvučení. Do portálu jeviště byl vloţen rám, nesoucí světelnou rampu, tím se ovšem zúţil pohled z hlediště do jeviště. Technické vybavení ovšem řadí jaroměřské divadlo mezi nejmodernější. V kraji bude zřejmě lépe vybavené divadlo jen v Hradci Králové. Potřebný komfort také nabízejí šatny pro účinkující. ( příl. ŠK 29, 45, 56) Výrazně se změnila výzdoba interiéru. Přibylo textilních dekorací – laděných spolu se sedačkami do temnějších odstínů. Ve foyeru a dalších veřejných prostorách včetně restaurace přibylo dřevěné obloţení – nikoliv z pravého dřeva, ale z levnějších odýhovaných dřevotřískových desek. Byla nainstalována nová osvětlovadla, původní velký lustr ve foyeru byl odstraněn, stejně tak i keramický reliéf sochaře Jiřího Jetmara, jaroměřského rodáka. Úpravy se také dočkal malý sál v prvním poschodí. Původní textilní závěs v prostoru pro účinkující, navrţený před lety Zdenkou Škopkovou byl odstraněn a nahrazen tmavým závěsem. Účinkující v tmavém obleku se ovšem před ním ztrácejí. Zapomnělo se na instalaci pevné osvětlovací rampy, proto se zakoupily dva stojany na osvětlení, které ovšem svou nepřehlédnutelnou konstrukcí ruší. K vybavení sálu patří datový projektor k promítání filmů. Celkové náklady na rekonstrukci divadla dělaly 44 miliony Kč. Částku 20 milionů Kč město obdrţelo od státu. Rekonstrukce však není ještě dokončena, zbývá opravit více jak polovinu fasády. I to bude stát miliony korun. ( příl. VŢ 21) výstavba rodinných domů Během roku vyrostlo v Krátké ulici (naproti nemocnici) osm nových rodinných domů. Po letech určité stagnace zájem o bydlení ve vlastním domě opět stoupá. Stavební spoření a různé hypoteční půjčky umoţňují stavět lidem i s průměrnými příjmy. Město proto musí na
tento zájem patřičně reagovat. Proto se také začalo váţně uvaţovat o přípravě dalších stavebních parcel, tentokrát v ulici na Cihelnách. ( příl. VŢ 22) ploty – nové materiály Vzhled ulic vilových čtvrtí se opět mění. V minulých letech mnozí majitelé opravili fasády, v poslední době dochází k výměně plotů. Módní je kombinace umělého kamene (sloupky, podezdívky) a dřeva. Naopak téměř zmizely dříve dosti rozšířené ploty z různě prostřihovaných plechů, které byly vlastně odpadem z kovovýroby. Ulice rodinných domů ovšem také zdobí budky hlavních uzávěrů plynu. Dříve bývaly uzávěry s plynoměrem umísťovány dovnitř domů, v posledních letech to jiţ není moţné. Musí být přístupné z chodníku. V plotech se tak nacházejí jejich kryty, coţ je příleţitost pro výrobce malých prefabrikátů z betonu nebo umělého kamene. akáty – nově vysazené Ke konci roku technické sluţby města vysadily úseku v od korunních hradeb k labskému mostu v Josefově řadu poměrně vzrostlých akátů, které uţ odolají vandalům.. Dříve byly na rozhraní silnice a chodníku kulovité javory, které se ovšem staly obětí rekonstrukce silnice před deseti lety. Nové stromy byly zasazeny podél vnější strany chodníků, tedy dostatečně daleko od vozovky. LIDL – stavba zahájena V samém závěru roku byla zahájena stavba velkoprodejny mezinárodního obchodního řetězce LIDL, a to demolicí drobných staveb podniku Snaha, který firmě LIDL prodal rozhodujíc část pozemků. Dřívější zahájení stavby komplikovalo řešení křiţovatky na Hradecké ulici s odbočkami k nádraţí a k podniku Kimberly-Clark, uţ tak dopravně velice zatíţené.
Průmysl, obchod a služby kurz proti nadváze Od ledna běţel v Jaroměři zajímavý kurs zaměřený na sniţování nadváhy. Trval tři měsíce, obsahoval 12 lekcí a konal se v pronajaté třídě základní školy Na Ostrově. Poučení, kterak vyzrát na obezitu, stálo 1 200 Kč, kurs byl pojat jako kterákoliv jiná placená sluţba. Poradenství a zprostředkovatelská činnost je podnikání stále na vzestupu. restaurace nová V březnu byla na Husově třídě čp. 259 (kdysi dům Antropiusova truhlářství) otevřena nová restaurace s neobvyklým názvem Merlin. Nachází v prvním poschodí a vaří tu dobrá a hlavně laciná jídla. Bohuţel dům sám, respektive jeho fasáda není v dobrém stavu, coţ příliš k návštěvě neláká. pracovní místa – další úbytek V dubnu ukončila výrobu firma IDEA v Černoţicích, která ke krachu dospěla jiţ vloni. Správce konkurzní podstaty nenašel kupce, který by provoz zachoval. Pracovalo tu přes dvě
stě lidí, mnozí z Jaroměře a jejího okolí. V létě však celý areál zakoupila jaroměřská firma Provio, nepochybně s cílem obnovit výrobu. Poráţková linka, která byla kdysi velmi moderní a zpracovala denně aţ 45 tisíc kuřat, však dnes neodpovídá přísnějším předpisům. ( příl. POS 2) Flora – úspěch firmy Černý Na květnové výstavě Flora Olomouc byla opět úspěšná jaroměřská firma Černý. Získala cenu „Novitas Olomouciensis“ za vyšlechtění nové Begonie s názvem Tango- červená F-1. ( příl. POS 1) autobusové zastávky – nové V červnu byly zkušebně vyzkoušeny nové autobusové zastávky uprostřed města. Společnost Orlobus (má provozovnu v Korunních hradbách) vyhověla přání vedení města zlepšit dostupnost lékařů či škol. Nové zastávky jsou umístěny u gymnázia, polikliniky a nákupního střediska Labe Na obci. Od září sem jezdí v pracovní dny dopoledne čtyři spoje – dva od Josefova na autobusové nádraţí a dva opačným směrem. Učinit dostupnější střed města se pokusila radnice jiţ v roce 1990, ale tento záměr tehdy brzy skončil pro nezájem občanů. Nyní se zdá, ţe cestující tuto moţnost přece jen začali vyuţívat více. TONUS – draţba nemovitostí Během léta byly v draţbě prodány nemovitosti podniku TONUS. Správce konkurzní podstaty prodával areál jako celek. Získala ho praţská finanční skupina. V jedné z hal chtěla údajně zahájit montáţ komponentů pro elektrotechnický průmysl, ale do konce roku se tak nestalo. Naopak od září se v různých novinách objevují inzeráty nabízející jednotlivé objekty k prodeji nebo pronájmu. Při běţném pohledu na celý areál se nezdá, ţe by tu cosi znovu oţilo. Spíše to vypadá, ţe jednotlivé objekty spějí k likvidaci a po kdysi největší jaroměřské fabrice toho mnoho nezbude. ( příl. POS 6) komunální odpad – likvidace a její cena K velmi sledovaným sluţbám patří svoz a likvidace komunálního odpadu. Pořádek či naopak nepořádek okolo kontejnerů před velkými obytnými domy, černé skládky v přírodních zákoutích města velice vypovídají především o přístupu občanů k veřejnému pořádku a ochraně přírody, ale stejně tak o zajištění likvidace odpadů. Lze konstatovat, ţe situace se vyvíjí k lepšímu. Především přibylo kontejnerů na tříděný odpad – sklo, papír a plasty. Obavy, ţe zavedením paušální platby ztratí lidé motivaci k třídění, se naštěstí nepotvrdily. A tak jediným, ale značným problémem zůstává platební nekázeň občanů. Jak přikazuje přihláška, od roku 2002 je kaţdý občan města povinen se přihlásit k platbě poplatku a také jej na účet města zaplatit. Částka 350 Kč činí Jaroměř „levnější“ neţ mnohá jiná města, přesto ji vloni nezaplatil téměř kaţdý pátý občan. Letos je situace o trochu lepší, k 30. červnu nezaplatilo 1400 lidí. Městský úřad začal být důslednější a dluţné částky vymáhá prostřednictvím specializované firmy. ( příl. VŢ 5) Plasty – stále úspěšné Firma Tanex – Plasty stále patří k nejúspěšnějším jaroměřským firmám. Letos se jí podařilo uzavřít kontrakt na dodávku systému univerzálního balení Omnipack, který se pouţívá jako
mezioperační obal a je plně recyklovatelný. Je to produkt vlastního firemního vývoje. Balení Omnipack firma vyváţí do Francie, a tím tak rozšiřuje svůj sortiment určený pro automobilový průmysl. ( příl. POS 3) restaurace - modernější V rámci dostavby zimního stadionu byla zmodernizovaná jeho restaurace. Dříve patřila k podnikům té spodní kategorie, od září vítá návštěvníky příjemnější prostředí. Její největší předností ovšem je, ţe umoţňuje z oken sledovat průběh hokejových utkání. Od září je ve zcela novém prostředí otevřena restaurace v divadle. Ta jiţ dříve patřila k těm nejlepším ve městě, nyní je zase o stupínek výše. Dobrou hospodu ovšem také dělá kuchyně a tady opět vaří velmi chutně. památkáři – sídlo v Josefově V září město prodalo Národnímu památkovému ústavu v Praze část domu čp. 240 v Okruţní ulici v Josefově. Původně se uvaţovalo o daru, ale nakonec byla dána přednost prodeji za symbolickou 1 korunu. Památkáři by tu měli v nejbliţší době vybudovat svou krajskou pobočku. V Jaroměři tak bude mít jednu z poboček velmi prestiţní státní ústav. Za zmínku stojí, ţe původně město mělo v úmyslu dát památkářům k dispozici dům na náměstí ČSA, které je pro občany kraje lépe dostupné. Město však není výlučným vlastníkem tohoto domu a k dohodě se spolumajitelem nedošlo. ( příl. VŢ 25) veřejné osvětlení – nový provozovatel Veřejné osvětlení od 1. listopadu jiţ neprovozují technické sluţby města. Na základě výběrového řízení dostala do správy celou síť praţská akciová společnost Citelum, která ji provozuje prostřednictvím královéhradecké firmy Eltodo. Nový správce zajišťuje osvětlení za úplatu, ale laciněji neţ technické sluţby města, navíc se zavázal, ţe do dvou let investuje do veřejného a slavnostního (zejména vánočního) osvětlení 6 milionů Kč. Občanům se mírně zkomplikoval kontakt v případě hlášení poruch osvětlení a přestoţe změna byla zveřejněna, lidé se stejně snaţí nejdříve dovolat na technické sluţby. cukrárna v Josefově - zavřena V listopadu byl uzavřen obchod s potravinami v ulici Zdeňka Němečka v Josefově, kterému se dle tradice říkalo cukrárna. Ta navazovala na Hejzlarovu cukrárnu z první republiky, která bývala v sousedství. V 70. letech 20. století byl sortiment nové státní cukrárny rozšířen o tzv. lahůdky, coţ v té době znamenalo „výběrové“ potravinářské zboţí. Po roce 1990 byl obchod zprivatizován Jaroslavem Marxem, který od města koupil i dům (avšak doposud ho plně nesplatil). Obchod pak změnil provozovatele, který ho ale letos uzavřel a na jeho místo „nastoupil“ vietnamský obchodník se spotřebním zboţím, coţ jsou boty, oděvy a elektronika. Tedy tradiční vietnamský sortiment. V sousedství pak majitel domu provozuje bar. V Josefově je dnes s potravinami jediná samoobsluţná prodejna v přízemí sokolovny a několik malých obchůdků. A také malá a pěkná cukrárna v Jiráskově ulici. prostory k podnikání - nevyuţité V síti obchodů, provozoven sluţeb ale i menších výrobních podniků dochází poměrně často ke změnám. Je to celkem přirozené, ale moţná překvapující pro ty, kteří stále nosí v paměti,
jak to fungovalo před rokem 1989. Tehdy byly změny tohoto druhu spíše ojedinělé. Tyto neustálé proměny se dotýkají i městského majetku, respektive jeho pronájmu. Město tak musí čas od času hledat nové nájemce tzv. nebytových prostor ve svých objektech. Těch má nejvíce v Josefově, protoţe je získalo v minulých letech od armády. Jen dvojitá kasárna čp. 240 v Okruţní ulici opustily v posledních letech tři prosperující firmy: Drinks, Nuselská mlékárna a Skatex. Stále také nejsou pronajaty všechny prostory v jaroměřské nemocnici, nenašel se ani nájemce prostor Na Valech, které opustily technické sluţby města. ( příl. VŢ 32, 33) pitná voda – cena Jednou z nejdůleţitějších sluţeb, které město pro občany a podnikatele zajišťuje, je dodávka pitné vody a likvidace vod odpadních. Od tohoto roku to je hlavní náplní městského podniku Městské vodovody a kanalizace. Občany nejvíce zajímá cena, také samozřejmě kvalita vody a bezporuchový provoz. V roce se cena vody a stočné za likvidaci odpadních vod nezměnila, Jaroměř se tak cenově dostala mezi nejlevnější města. Ekonomiku podniku zatěţuje i daň státu za odběr vody z podzemních zdrojů. Letos to je 1,40 Kč za 1 m krychlový vody, a kaţdý rok tato daň roste o 70 haléřů. I tak podnik dokáţe vydělat okolo 11 milionů Kč za rok. Pět milionů poukazuje na splácení úvěrů za čistírnu a zbytek pouţije dle úvahy rady města, která zároveň tvoří valnou hromadu podniku. Spotřeba vody se v posledních letech ustálila okolo 750 tisíc krychlových metrů za rok. ( příl. POS 4) čistírna odpadních vod – s problémy S problémy se potýká čistírna odpadních vod. Potíţe jí způsobil zánik koţeluţny, jistou náhradu představuje čištění odpadních vod od jiných podniků, které ji sem dodávají v cisternách. Tak se v Jaroměři čistí vody ze skládek odpadů nebo firmy BONO, která má provoz v Heřmanicích. Další potíţe můţe způsobit uzavření josefovské sýrárny. Vedení Městských vodovodů a kanalizací musí vyřešit ještě jeden váţný problém, totiţ svést všechny odpadní vody z Josefova do čistírny. Na ni totiţ není napojena část Josefova u parku a hlavně Dolní Ples. Tady sice existuje malá čistírna, ale je stará a neodpovídá potřebám dneška. ( příl. VŢ 6) sýrárna v Josefově skončila Koncem prosince definitivně skončil provoz josefovské sýrárny.Tu vlastní praţská firma Alimpex, která má ještě spoustu jiných podnikatelských aktivit. O existenčních problémech sýrárny se mluvilo jiţ v průběhu roku. Výrobní zařízení neodpovídalo poţadavkům dle směrnic Evropské unie, modernizace byla odhadována na 20 milionů Kč. Vedení města v listopadu firmě nabídlo, ţe ji odpustí jednu roční platbu za stočné – coţ činí asi 3 miliony Kč, které by mohly být investovány modernizace výroby. Sýrárna zaměstnávala 60 lidí a byla významným dodavatelem odpadních vod pro městskou čistírnu. Těţko věřit v obnovu provozu, josefovská eidamská cihla se stane jen historií. Konec sýrárny pochopitelně prohlubuje josefovské problémy. O blíţícím se konci sýrárny odvysílala reportáţ 23. prosince ČT v hlavním večerním zpravodajství. ( příl. POS 2) sluţebna VČE skončila Ke dni 31.prosince skončila svůj provoz sluţebna Východočeské energetiky Na Valech. Tady si občané mohli vyřídit některé věci týkající se odběru elektrické energie, ale jen v ranních hodinách. Vedení VČE vysvětlilo, ţe se jedná o reakci na nové trendy ve sluţbách:, to je vše
vyřizovat telefonicky nebo e-mailovou poštou, která nemá „úřední hodiny“ a je navíc jedno, z kterého místa je obsluhována. Zákazník by na tom měl vydělat.
Školství a kultura Mgr. Květa Simonová – vedoucí OŠKT výběrová řízení na ředitele DDMK a ZUŠ V lednu byla vypsána výběrová řízení na ředitele Domu dětí a mládeţe Klíč v Josefově a na ředitele Základní umělecké školy. Dosavadní ředitelka DDM Mgr. Květa Simonová 31. 12. 2002 skončila a stala se vedoucí odboru školství a mládeţe a ředitelka ZUŠ opustila školu v závěru loňského roku. dotace za dojíţdějící ţáky Okolní obce budou letos platit 4 300 Kč za jednoho dojíţdějícího ţáka do jaroměřských základních škol. Do jaroměřských základních škol letos dojíţdí 367 ţáků, obce však budou platit jen za 333 ţáky, protoţe podle novely školského zákona nemusejí platit ty obce, které mají vlastní školu. sloučení mateřských škol Od ledna má Jaroměř jen jednu mateřskou školu, tedy jedinou organizaci zastřešující provoz všech dosavadních školek. Je příspěvkovou organizací města, má tudíţ právní subjektivitu a sídlí na adrese Luţická 321. Ředitelkou organizace se stala Miroslava Sůvová. Ostatní školky jsou odloučenými pracovišti. Školku v Knappově ulici vede Iva Prouzová, školku Na Zavadilce Marie Jarchovská a školku v Josefově Jana Chocholáčková. plesová sezóna Plesovou sezónu zahájil v josefovské Důstojnické besedě 11. ledna ples mysliveckého sdruţení Paseky, jehoţ členy jsou i někteří Josefovští. Pak uţ následovaly plesy prakticky kaţdý týden. Letošní nabídka byla zase o něco bohatší. Svůj první (úspěšný) divadelní ples uspořádal soubor Vrchlický a premiéru měl ples maturitního ročníku středního odborného učiliště. Dům dětí a mládeţe upořádal odpolední dětský karneval. Basketbalisté uspořádali jiţ tradičně svůj ples v Dolanech, Sokol Jezbiny ve své sokolovně a ţelezničáři ve svém Kulturním domě. Celkem se v Důstojnické besedě uskutečnilo jedenáct plesů, kdyţ poslední byl 5. dubna country bál Českého svazu ochránců přírody. Plesová nabídka je tedy více neţ dostatečná, zájem veřejnosti trvá, a tak pořadatelé mohou plesovým výdělkem rozmnoţit své klubové či spolkové příjmy. Z nich je pak dotována vlastní činnost organizace. Kaţdý organizátor plesu se snaţí obohatit jeho program, zpravidla nechybí slavnostní zahájení s předtančením, které se pak opakuje i v průběhu večera, Bohatá tombola musí být samozřejmostí. Důleţitý je výběr kapely, na kaţdém plese hraje zpravidla jiná hudba. V Jaroměři dnes ţádná taneční kapela není, někteří Jaroměřští ovšem hrají v různých mimojaroměřských kapelách. Neznámější je asi hudba MODUS Jana Petiry z Velichovek. ( příl. ŠK 8) soutěţ Miss Roma
Místní Sdruţení pro národnostní menšiny uspořádalo v neděli 16. března v Důstojnické besedě v Josefově soutěţ Miss Roma, tedy soutěţ krásy a dovednosti pro mladá romská děvčata. Ve dvou věkových kategoriích se soutěţe zúčastnilo celkem 16 dívek. Program doprovázela romská kapela Terne čhave čili Mladí chlapci. Zajímavé bylo sloţení poroty, nezasedl v ní nikdo z Romů, aby snad nevzniklo podezření z neobjektivity. Mezi mladšími dívkami nejvíce zaujala Martina Huňáková a mezi staršími Gabriela Huňáková. ( příl. ŠK 5, 6, 7) Boučkova Jaroměř Loutkářský festival Boučkova Jaroměř letos zahájil jiţ třetí desítku let své existence. Konal se v sobotu 22. února v dosti omezených podmínkách. Městské divadlo bylo stále v rekonstrukci, a tak se hrálo pouze na scéně Boučkova divadla. Přehlídka proto také byla nesoutěţní. Vedle domácího souboru BOĎI se dětem přestavily další tři loutkářské soubory z Dobrušky Svět loutek, z Liberce Spojáček a Na Cestě. ( příl. ŠK 34) loutkářský soubor BOĎI - úspěšný V březnu se v Turnově konala postupová přehlídka loutkářských souborů. Jaroměřský soubor BOĎI tu předvedl pohádku Kašpárek na skalním hradě, uspěl a byl nominován na 52. ročník mezinárodního loutkářského festivalu v Chrudimi. Za poslední čtyři roky se Jaroměřští probojovali do Chrudimi potřetí. ( příl. ŠK 34) divadelní sezóna – v Josefově Jarní divadelní sezóna byla odkázána na sál Důstojnické besedy v Josefově, kterému chybí pořádné divadelní zázemí poţadované profesionálními soubory. Městské kulturní středisko proto opět vsadilo především na ochotnická představení. Dne 8. března se tu představil soubor Vicena z Ústí nad Orlicí s hrou Viléma Wernera Právo na hřích. Dne 30. března tu hostoval soubor Jiří z Poděbrad s hudební komedií Rudolfa Trinnera Moje ţena není anděl. Odpoledne před večerním představením sehráli herci z Poděbrad i pohádku pro děti nazvanou Kašpárek a kopřivka. Dne 26. dubna přijeli bavit publikum divadelníci z Červeného Kostelce s hrou Tři a tři je pět autora Ray Cooneye. canisterapie pomáhá dětem Velmi zajímavým způsobem je od letošního roku zpestřena výchova dětí v Pomocné škole internátní v Jaroměři. Probíhá tu tzv. canisterapie. Členové kynologického klubu tu za pomoci pěti speciálně vyškolených psů pomáhají rozvíjet dětskou psychiku a vztah dětí ke zvířatům. počítačová učebna v ZŠ Na Ostrově V březnu se podařilo vedení základní školy Na Ostrově otevřít počítačovou učebnu. Základy informatiky čili počítačové gramotnosti patří běţně ke školnímu vzdělávání, avšak někdy tuto výuku limitují technické podmínky školy. Nová učebna je umístěna v suterénu a zásluhu na jejím pořízení má především mladý ředitel školy Mgr. Miloš Tomek. ( příl. ŠK 15) rozhlas – reportáţ o josefovské škole
V dubnu odvysílal královéhradecký rozhlas reportáţ ze Základní školy v Josefově. Posluchačům přiblíţil tradiční velikonoční výstavu, kterou děti připravují pro sebe a rodiče, dále informoval o sbírce na konto Pomozte dětem, kterou zorganizoval pěvecký sbor školy mezi dětmi i mezi učiteli. Sbor Sedmihlásek kromě toho stihl ještě vystoupit v lázních Velichovkách. učiliště - podkovářské dny V dubnu pořádalo Střední odborné učiliště jiţ 5. ročník Podkovářských dnů. Jsou to kurzy pro podkováře, kterých se zúčastní podkovářští mistři. Toto řemeslo je stále ţádané, protoţe vzrůstá obliba jezdeckého sportu. Hlavním organizátorem kurzu je mistr a zástupce ředitele Zdeněk Vítek. ( příl. ŠK 33, POS 9)) Jaroměřské hudební jaro Jaroměřské hudební jaro vstoupilo do dalšího ročníku. První koncert (hudby a slova) se uskutečnil 15. dubna v městském muzeu. Pořadu Naše paní Boţena Němcová recitoval herec Vladimír Matějček verše Františka Halase a na klavír ho doprovázel Miroslav Sekera. Nutno poznamenat, ţe přišlo jen osm platících posluchačů. Druhý koncert tohoto cyklu se uskutečnil 8. května v chrámu sv. Mikuláše. Irena Chřibková hrála na varhany a František Langweil na lesní roh. Následoval koncert pěveckého sdruţení Cantus 17. května v kostele sv. Jakuba. Na koncertě se představil i pěvecký sbor Sarabanda z Opavy. Jiţ o tři dny později 20. května měl svůj jarní koncert i pěvecký sbor Jaromír v sále ZUŠ. Posledním programem hudebního jara byl koncert pěveckého sboru Smetana z Hradce Králové v chrámu sv. Mikuláše. koncertů přibývá Kaţdoročně uspořádá v Jaroměři alespoň jeden koncert pěvecký sbor sboru Církve bratrské z České Skalice. Dříve vystupoval v městském muzeu, nyní mu komorní prostředí nabízí koncertní sál ZUŠ. Tyto koncerty jsou vţdy slušně navštíveny. Přibývá také koncertů v kostelech, pořádaných samotnými farníky. V chrámu sv. Mikuláše se například konal 20. dubna velikonoční koncert – na varhany hrála Lída Hanušová a na trubku Lukáš Smolej. sochař Novák – nové dílo Dne 12. dubna se někteří Jaroměřští vypravili do Domova důchodců v Černoţicích. Zúčastnili se tu slavnostního odhalení sochy sv. Zdislavy z Lemberka, jejímţ autorem je jaroměřský sochař Petr Novák. Klečící socha Zdislavy slouţí zároveň jako fontánka. Voda tryská z dlaní. Socha je odlita do bronzu a je umístěna na zahradě domova. maţoretky - přehlídka Dům dětí a mládeţe uspořádal 10. května na sokolském stadionu v Jaroměři festival maţoretek. Pěti stovkám diváků se představily 24 skupiny všech věkových kategorií z patnácti měst republiky. Nejvíce se asi nakonec líbily domácí dívky Carmen, „úřadující“ mistryně republiky. Třetí ročník přehlídky potvrdil, ţe maţoretková vystoupení jsou v Jaroměři divácky oblíbenou disciplínou . V červnu se v Písku konalo mistrovství republiky, z kterého se tentokrát jaroměřské maţoretky vrátily bez medaile. Mladší dívky Carmen I skončily šesté (ale s postupem na mistrovství Evropy) a starší Carmen II obsadily osmé místo. Jaroměřská děvčata nepodala horší výkony neţ vloni, ale je to soutěţ jako kterákoliv
jiná a vyhrát chtějí všechny soubory. Ostatně na republikové úrovni uţ nejsou slabé soupeřky. Začátkem září se Carmen I. zúčastnily mistrovství Evropy v Bratislavě a nevedly si špatně, páté a deváté místo potvrzuje jejich dovednost. ( příl. ŠK 14) pohádkový les v Dolíku Pohádkový les 11. května v josefovském Dolíku je uţ také tradiční akce Domu dětí a mládeţe pro celé rodiny s malými dětmi. Děti chodí od jedné pohádkové bytosti k druhé, a tak „procházejí“ pohádkami. nedělní koncerty V květnu a červnu se konaly v jaroměřském parku nedělní koncerty či jiná kulturní představení. Pořádal je městský úřad. Snaha oţivit park byla i v minulých letech, ale skončila na nezájmu veřejnosti. Tentokrát lidi v neděli odpoledne do parku chodili. Postupně vystoupili loutkáři z BOĎI, dechový orchestr ZUŠ, maţoretky Carmen a na závěr skupina scénického tance Flash. Josefovská slavnost Dne 24. května se v josefovském Dolíku konala tradiční Josefovská slavnost. Pořádající Klub přátel Josefova připravil zajímavý kulturní program, který zahájily malé maţoretky Carmenky, kdyţ jejich starší kolegyně Carmen zaujaly diváky nočním kankánem. K atrakcím patřil seskok tří parašutistů na dno Dolíku či vystoupení cvičených psíků. Z hudebních čísel nejvíce zaujal písničkář Slávek Janoušek, populární zpěvák Láďa Kerndl se svou dcerou Terezou a k vrcholům patřilo vystoupení také populárního YO YO Bandu bratří Tesaříků. Pro Vladimíra Tesaříka to bylo jedno z posledních představení, protoţe o dva týdny později zemřel na následky nehody na bicyklu. Členové pořádajícího klubu pak sami připravili noční ohňovou podívanou, kdyţ z podzemí vycházeli s planoucími pochodněmi. Počasí přálo, občerstvení bylo dostatek, a tak více jak tisícovka návštěvníků byla spokojená. Slavnost navštívila i spisovatelka Jana Renée Friesová s přítelkyní (a překladatelkou její knihy Pevnost mého mládí do angličtiny) Elinor Marisby. Obě byly také přijaty starostou města. Je třeba také poznamenat, ţe příprava takové akce a program v den konání vyţaduje řadu dobrovolníků a vůbec jich nebyl nedostatek. Bylo potěšitelné vidět, kolik lidí během dopoledne připravovalo podium, taneční parket, lavice pro diváky a mnoho jiných věcí. ( příl. ŠK 2) Fotoklub – úspěšný Fotografové, stejně jako jiní nadšenci jiných zájmových oborů, se sdruţují do klubů. V Jaroměři působí fotoklub uţ dlouhá léta. Kluby mezi sebou soutěţí. Prestiţní je soutěţ mapový okruh Český ráj. Letošní 42. ročník soutěţe přinesl velké úspěchy jaroměřským fotografům. Soutěţ klubů Jaroměřští vyhráli. Na tomto úspěchu se podíleli svými fotografiemi Luděk Klíţ a jeho syn Radek, Jana Runštuková, Vladimír Oliva a Ing. Josef Podvalský. Luděk Klíţ pak ještě obsadil první místo v soutěţi jednotlivců. Z vyhlašování výsledků soutěţe 7. června v Nové Pace se jaroměřští fotografové vraceli s velkou radostí. Setkání v trávě
Dne 7. června pořádalo městské kulturní středisko Setkání v trávě, které se u veřejnosti těší značné oblibě. Základem je pěkné přírodní prostředí jaroměřského parku a nepochybně i vstup bez placení. K tomu je třeba přičíst kulturní program, z kterého si kaţdý něco vybere a slušnou nabídku občerstvení. Odpoledne se začíná programem pro děti a končí se koncertem, při kterém se baví starší i mladší generace. V letošní nabídce dominovala skupina historického šermu Novica z Nového Města nad Metují, která patří mezi nejlepší v republice. Uvedla představení, se kterým získala prvenství na celostátní soutěţní přehlídce. Z hudební produkce nevíce upoutali Nezmaři a Tomáš Linka se vzpomínkovým pořadem na Michala Tučného. ( příl. ŠK 19, 20) literární soutěţ Dne 19. června byly v aule josefovské radnice vyhlášeny výsledky 20. ročníku literární soutěţe, kterou pořádá městská knihovna pro ţáky základních škol. Slavnostního zakončení soutěţe a ocenění nejlepších autorů se tradičně zúčastnil starosta města. Téma jubilejního ročníku znělo: „Já sním“ . Mladí literáti měli popustit uzdu své fantazii, coţ se ve většině prací stalo. Škola Na Ostrově poslala do soutěţe 70 prací, josefovská 19 a B. Němcové 10 prací. Za dvacet let trvání soutěţe se ukázalo, ţe ţáci se tvůrčího psaní nebojí a mnozí mají i talent. O počtu zúčastněných pak nejvíce rozhoduje dané téma. Nejvíce prací se sešlo v roce 1997, kdyţ na téma „Kdybych byl kouzelníkem“ byly zaslány 194 práce. Nejlepší práce jsou zpravidla publikovány v Jaroměřském zpravodaji . hasiči – oslava výročí Dne 21. června přispěli k letní kulturní nabídce hasiči. V rámci oslav 130. výročí sboru dobrovolných hasičů připravili v jaroměřském parku zábavný program pro širokou veřejnost. Zahájil ho koncert dechového orchestru ZUŠ, poté sami hasiči předvedli ukázky ze svého výcviku, následovalo vystoupení populární královéhradecké hudební skupiny Lokálka a pozdě večer hrála k tanci kapela Melodik z Vlčkovic (z Jaroměře v ní hrají Jiří Pultar a Leoš Vojtíšek). Lidé se bavili, bylo tu velmi příjemně. Jen to potvrzuje, ţe lidé přece jen mají potřebu se scházet a čas od času opustit televizní obrazovky. gymnazisté na Prima sezóně Náchodská Prima sezóna je čím dál prestiţnější přehlídka studentské umělecké tvořivosti. Koná se v červnu a letos na ní jaroměřské studenty reprezentovaly dvě hudební kapely gymnázia, a to jazzová „Deep River Blues“ a rocková „Uraken“. gymnazisté ve Velké Británii V červenci se skupina studentů jaroměřského gymnázia zúčastnila mezinárodního projektu European partnership week ve městě Stockton on Tees ve Velké Británii. Šlo o setkání studentů z Německa, Španělska, Francie a pochopitelně domácích. Navázané přátelství je dnes velmi snadné dále pěstovat pomocí elektronické pošty. Jaroměřskou skupinu vedla profesorka Irena Bartošová. Na týdenní pobyt studentům finančně přispělo město a místní podnikatelé. ( příl. ŠK 15) studenti - úspěchy
O prázdninách měla Jaroměř zastoupení na mezinárodním semináři Stezky kulturního dědictví lidstva, který se konal v norském Rorosu. Podmínky účasti vypsal praţský sekretariát UNESCO a komise vybrala za reprezentanty ČR jen dva studenty Soukromé střední školy podnikatelské v Náchodě. Jednou z dvojice byla Monika Bláhová z Jaroměře. Jiný student této školy, Jakub Kasnar, bývalý ţák josefovské základní školy, obdrţel certifikát Nejlepší student aplikované ekonomiky roku 2002 – 2003. Získal ho v prestiţní soutěţi studentů – manaţérů tím, ţe se svými znalostmi a schopnostmi probojoval do celostátního finále. letní dětské tábory Dům dětí a mládeţe jako kaţdoročně připravil pro děti několik prázdninových táborů. Pro děvčata byly určeny Toulky po jiţních Čechách, pro náročnější bylo připraveno putování po Slovensku nazvané Krajem Jánošíka. Pro nejmenší děti byl připravený pobytový tábor v Pasekách nad Jizerou, kde program vyplňovaly především různé hry a soutěţe. Další tábory tradičně pořádali skauti, pionýři, sokolové a další. Theatrum Kuks Za kulturou se jezdí i do blízkého okolí. Po loňském zkušebním ročníku se v srpnu v Kuksu opět konal čtyřdenní festival barokního hudby a divadla Theatrum Kuks. Mezi návštěvníky bylo i dost lidí z Jaroměře. Milíčův dům – nový ředitel Milíčův dům stále rozšiřuje pole své působnosti, aniţ by opouštěl jiţ zavedené programy, které jsou zaměřené na kulturu. Mladí zde mají hudební zkušebnu (zkouší zde romská skupina Gypsy starchave), lze tu promítat filmy apod. Milíčův dům hostí téţ Mateřský klub, jehoţ členky mezi sebe zvou i otce na rodičovské dovolené. Od 1. května je novým ředitelem domu Bc. Jan Syrový. Největším z úkolů ředitele je shánět peníze na provoz. ( příl. ŠK 35) knihovna a školy Spolupráce městské knihovny se školami má dlouhou tradici. Knihovna připravuje pro děti různé programy, kterými jim přibliţuje „svět“ knihy. Tato činnost v poslední době nabývá na čím dál větším významu. Děti totiţ stále méně čtou. Hodně času tráví před televizí, počítačem, se svými vrstevníky komunikují SMS zprávami prostřednictvím mobilních telefonů a e-mailovou poštou, aniţ by se samozřejmě obtěţovaly správným pravopisem. Ústní vyjadřování jim činí potíţe. A přece se nakonec nemálo dětí nechá nenásilnou formou zlákat ke čtení knih. Poznávají, ţe jsou téţ zdrojem informací. Vztah dětí ke knihám ovšem formují i sami učitelé. stávka učitelů Dětem se letos o jeden den prodlouţily letní prázdniny. Učitelé totiţ 1. září stávkovali, byli sice ve škole, ale neučili. Cílem stávky byly jak mzdové poţadavky, tak i zlepšení celkové situace ve školství. V rámci republiky vstoupila do stávky asi polovina všech škol, v Jaroměři stávkovali učitelé a zaměstnanci všech základních škol, gymnázia a středního odborného učiliště. Stávka přinesla problémy některým rodičům, ale veřejnost přijala protest učitelů celkem s pochopením, ale bez výrazného vzrušení.
škola v Semonicích skončila Od 1. září zůstala uzavřená škola v Semonicích. Děti ze Semonic jsou nyní dopravovány do jaroměřských škol školním autobusem. Uzavřela se tak další významná kapitola v ţivotě této vesnice a od roku 1985 i části města. Dnes v Semonicích není hospoda, obchod a teď uţ ani škola. Přesto se nezdá, ţe by tady ţivot skomíral. ZUŠ – nový ředitel Od 1.září má Základní umělecká škola svého nového ředitele ředitele. Stal se jím Mgr. Petr Fiala. Město jako zřizovatel školy vypsalo výběrové řízení na ředitele jiţ začátkem roku, s vybraným uchazečem se však nedohodlo a muselo být vypsáno řízení nové. Petr Fiala zároveň vyučuje hře na kytaru. Dům dětí a mládeţe – nová ředitelka Novou ředitelku má od září i Dům dětí a mládeţe Klíč v Josefově. Stala se jí Hana Kuţelková, která s mládeţí pracovala jiţ v minulosti. Nabídka programů domu dětí je zaměřená na děti jiţ od předškolního věku aţ po ty dospělejší a je dostatečně pestrá. Vyberou si z ní zájemci o počítače a internet, zvířata o internet, o výtvarné techniky, pohybové aktivity včetně maţoretek a aerobiku, o vaření, keramiku a další obory. výročí školy „Malé Boţenky“ Deset let působení v budově na Husově třídě si v září připomněla „Malá Boţenka“. Tak se říká pobočce Základní školy Boţeny Němcové, která od roku 1993 sídlí v budově bývalé sovětské školy a ještě dříve středního odborného učiliště. Ţe tu do roku 1960 sídlil Okresní národní výbor si ovšem uţ pamatují jen důchodci. Do „Malé Boţenky“ chodí asi 220 dětí prvních aţ čtvrtých tříd. Budova prošla v letech 1992 – 1993 náročnou rekonstrukcí a její vnitřní prostředí je příjemné, nicméně křídlo budovy s okny do Husovy třídy je vystaveno nadměrnému a bohuţel stále vzrůstajícímu hluku. výročí mateřské školy v Knappově ulici Dne 29. září pak 25. výročí své existence oslavila mateřská škola v Knappově ulici, která byla původně vedena jako zařízení podniku ZAZ. V rámci privatizace podniku pak byla začátkem 90. let odkoupena městem. Setkání pracovnic školy s vedením města a veřejností se zúčastnila i první ředitelka školky Marie Ţdárková. moderní technologie do škol Školní výuku si dnes nelze představit bez vyuţívání moderních technologií. Není to však levná záleţitost, a tak školy získávají potřebné peníze různými způsoby. Obracejí se na sponzory z řad podnikatelů, velmi často přispívá město ze svého rozpočtu a stále častěji lze peníze získat z grantových programů jak státu, tak i nově Královéhradeckého kraje. Základní škola B. Němcové uspěla v grantovém řízení s projektem nazvaným Vyuţití nejnovějších technologií a zdrojů informací ve výukových programech a na základě toho mohla zakoupit datový projektor, videokameru a digitální fotoaparát. Ţáci devátých tříd si tak mohli vytvořit vlastní záznamy a programy pro výuku.
divadlo – slavnostní otevření budovy V sobotu 13. září bylo po dokončené rekonstrukci slavnostně otevřeno městské divadlo. Byla to asi nejvýznamnější událost letošního roku. Přestoţe fasáda budovy nebyla zcela obnovena, interiér zářil novotou a všichni účastníci slavnostního odpoledne a večera byli naplněni pocitem patřičné hrdosti a uspokojení. Jiţ v pátek byla v galerii Suterén otevřena výstava věnovaná historii a současnosti jaroměřského divadla. Doprovodný program obstarali učitelé a ţáci ZUŠ, přítomné potěšila i účast univerzitního profesora PhDr. Františka Černého, DrSc. ( příl. ŠK 55) divadlo – slavnostní program Sobotní program začal ve 14 hodin ve foyeru divadla menším koncertem swingové kapely Blue star vedené Václavem Markem, učitelem jaroměřské ZUŠ. Poté starosta města Ing.Vratislav Čermák a místostarostka města Ilona Kubková společně přestřihli zelenou pásku a tím budovu otevřeli veřejnosti. Do sedadel hlediště usedli především pozvaní hosté včetně delegace z partnerských Ziębic. Na úvod vystoupil starosta města s krátkým projevem. Poté se slova ujal profesor František Černý, který přítomným přiblíţil vznik sokolovny čili divadla a bohatý divadelní ţivot v Jaroměři. (Projev v úplnosti je otištěn v říjnovém čísle Jaroměřského zpravodaje. ( příl. ŠK 29, 56, 31) Odpolední část programu završilo představení domácího souboru Vrchlický. Pro tento slavnostní den si divadelníci připravili hru Oscara Wilda Jak je důleţité míti Filipa, kterou nastudovali a uvedli jiţ na jaře 2002. Diváci přijali představení s velkým uspokojením. Mezi diváky byli i poslanci Parlamentu, krajští zastupitelé a delegace ze Ziębic. Večerní část programu opět uvedl starosta města, poté následoval obsáhlý výklad architekta Jaromíra Pizingra o postupu rekonstrukce a smyslu některých úprav. Starosta města mu potom za velkého potlesku diváků předal Pamětní medaili města Jaroměře. Kulturní část programu zahájil písničkář Ivan Hlas a pak uţ patřil zbytek večera stálici populární hudby Báře Basikové (jinak manţelce architekta Pizingra). Zpívala však jen na hudební doprovod z reproduktorů, avšak dnes uţ to je zcela běţná praxe, ţe zpěvák zpívá (pokud opravdu zpívá bez tzv. playbacku) bez doprovodu ţivé kapely. Ta ostatně prodraţuje náklady. ( příl. ŠK 31, 31) Slavnostní otevření městského divadla mělo opravdu důstojný ráz a přítomným hostům se líbilo. Stejně jako samotný interiér divadla. divadlo – den otevřených dveří Druhý den v neděli bylo divadlo jiţ od deseti hodin otevřeno pro širokou veřejnost, kdy bylo moţné si prohlédnout nejen hlediště a ostatní veřejné prostory, ale také jevištní zázemí včetně šaten pro účinkující. Přístupný byl téţ sklad hereckých kostýmů a rekvizit v suterénu budovy. Návštěvníkům se věnovali členové souboru Vrchlický, skříňku s líčidly a maskérské umění předváděl například Jaroslav Faltus. Návštěvníci procházeli divadlem po skupinách, aby se jim mohlo dostat potřebného výkladu. Těch skupin bylo do odpoledne 30 a divadlo zhlédlo 875 velmi spokojených diváků. Na mnohé se však nedostalo, respektive fronta před divadlem mnohé odradila a šli domů.
Ještě do loňska jsme v kronice v případě divadla uváděli název Fűgnerova sokolovna, rada města však 10. července 2002 schválila pro budovu název Městské divadlo. Proto v letošním zápise pouţívám jiţ pouze tento nový název. divadelní sezóna – podzim Podzimní divadelní cyklus v rámci předplatného zahájilo dne 28. září Východočeské divadlo Pardubice hrou Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. Téměř muzikálovou podobu jí dala hudba Karla Svobody a texty písní Jiřího Štaidla. V hlavní roli krále Karla IV. vystoupil populární herec Radoslav Brzobohatý. Druhým přestavením byla situační komedie Marca Camolettiho Na správné adrese, kterou do Jaroměře dne 11. října přivezla Divadelní agentura Háta z Prahy. Potřetí se abonenti vypravili do divadla 25. října na velice známé muzikálové představení Willyho Russella Pokrevní bratři. Inscenaci Východočeského divadla v Pardubicích nastudoval známý muzikálový reţisér Petr Novotný. Pro doplnění uveďme, ţe herci při takovém představení mluví mimo mikrofony, ale naopak přes minimikrofony umístěné na hlavě zpívají. Hudba je nahraná, tedy nikoliv ţivá. Dne 15. listopadu se v Jaroměři přestavili ochotníci z Hronova s Moliérovou hrou Zdravý nemocný. Šlo o náhradu za plánované představení souboru Vrchlický, který ohlásil Schillerovu hru Úklady a láska. Jenţe reţisérka Naďa Doleţalová onemocněla a hru nebylo moţné nastudovat. Posledním představením předplatného byla hra Ludvíka Aškenázyho a Jana Borna Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka. Do Jaroměře ji přivezlo 29. listopadu Divadlo v Dlouhé, jedno z nejlepších praţských divadel současnosti. koncertní sezóna -podzim Nová koncertní sezóna Kruhu přátel hudby byla zahájena 20. září varhanním recitálem Aleše Bárty v chrámu sv. Mikuláše. Koncert byl zároveň součástí Orlicko – kladského varhanního festivalu, který se koná v řadě města na českopolském pomezí. Dne 30. října měl po rekonstrukci koncertní premiéru i malý sál městského divadla. Veřejnosti se tu představil klavírista René Adámek, který koncert obohatil vyprávěním o svém učiteli a hudebním skladateli Vlastimilu Lejskovi. Dne 2. prosince vystoupil v Jaroměři Penquin Quartet ve sloţení František Souček (housle), Petr Stříţek (housle), Petr Holmar (viola) a Vladimír Fortin (viola). koncerty ZUŠ Hudební ţivot města oţivuje i základní umělecká škola. Tradičně pořádá pravidelné koncerty, na kterých vystupují ţáci školy a jsou určeny především rodičům ţáků. Nově pořádá i koncerty určené širší veřejnosti a na nich vystupují i učitelé školy. Takovým byl například koncert 12. listopadu nazvaný Koncert pro světlušky, jehoţ výtěţek byl určen nevidomým. volba královny věnných měst v Jaroměři
Jaroměř se letos stala hostitelem volby královny věnných měst. Pro Jaroměř to byla jedna z velkých společenských událostí a pro městské kulturní středisko jako organizátora to byla velká výzva. Opravené divadlo pak poskytlo reprezentativní prostředí. O akci, konající se v sobotu 4. října, byl pochopitelně velký zájem, přijely také delegace z ostatních věnných měst. První odváţné překvapení spočívalo v tom, ţe k moderování celého programu nebyl pozván tradiční účastník volby královny herec Jan Čenský. Průvodce večera Mgr.Ondřej Tikovský známého herce více neţ nahradil. Na kulturním programu se také podílel soubor Vrchlický a ţáci Základní školy B. Němcové z Jaroměře. Hvězdou mezi pozvanými profesionálními baviči byla zpěvačka Bára Basiková. Volba královny je soutěţ, v níţ musejí dívky prokázat také zručnost, (letos to byla také příprava tvarohových buchet) . Porotu tradičně tvořili starostové zastoupených měst. Jaroměř zastupovala Silvie Králová. Vedla si zdatně, ale vyhrát mohla jen jedna dívka. Královnou se stala Lucie Šormová ze Dvora Králové. ( příl. ŠK 24, 25, 31, 41, 62) výročí skupiny Flash Dne 17. října slavila v městském divadle desáté výročí svého trvání skupina scénického tance Flash. Skupina, evidovaná při TJ Sokol Jaroměř a Základní škole Na Ostrově a vedená sestrami Pavlou a Lenkou Halašovými, získala v minulých letech řadu úspěchů na různých soutěţích po celé republice. Pro diváky jubilejního večera připravila průřez svými tanečními kreacemi pod názvem Vzduch co dýchám. V jednotlivých číslech se představili jak stávající, tak dřívější členové a členky souboru. Divákům se představení velice líbilo. zábavné pořady Očekávanému zájmu diváků o nejrůznější hudebně zábavné pořady se snaţí městské kulturní středisko vyhovět výběrem z toho nejlepšího z našeho šoubyznysu, avšak finančně dostupného. Ceny za vystoupení těch nejpopulárnějších bavičů dosahují desítky tisíc korun, případně i mnohem více. Dne 21. září v divadle účinkoval zpěvák Martin Maxa se skupinou Náhodná sešlost. Oblíbený televizní bavič Vladimír Hron hostoval v městském divadle 4. listopadu, v programu nazvaném Abeceda hvězd jednak imituje jiné populární osobnosti televizní zábavy a také zpívá. Opravené divadlo přináší jeden menší problém. Sníţená kapacita hlediště nedovoluje uspokojit všechny zájemce o lístky na pořady tohoto typu. BOĎI – letošní repertoár BOĎI sehrál pro své malé i velké návštěvníky tyto hry: Ztracená princezna, Kašpárek, čert a ti druzí, Jak se přede zlatá nit, Lesní víla Mandolína, O bílém hadovi, Bílá paní, Krakonošova nadílka Andersenova pohádka Křesadlo. Hrálo se i na Silvestra. divadlo pro děti Vrchlický sehrál pro děti ve dnech 6. a 7. prosince ve velkém sále divadla pohádku Kašpárek a loupeţníci., kterou reţírovala Helena Holečková. Dětem se líbila jak hra, tak nově upravené divadlo. týden knihoven V říjnu se jiţ několik let koná v celé republice Týden knihoven, během kterého veřejné knihovny pořádají řadu různých akcí, které slouţí kromě jiného k jejich propagaci. Letos tento
týden knihoven připadl na dny 4. - 10. října a pochopitelně se ho zúčastnila i jaroměřská městská knihovna. Jaroměřské knihovnice nenásledovaly příkladu jiných knihoven, které vsázejí především na vnější efekt, ale o to více se věnovaly svým čtenářům a návštěvníkům. Internetové sluţby, jindy placené, byly tentokrát zdarma, bez poplatku se bylo moţné přihlásit za čtenáře knihovny a hlavně dluţníkům byly prominuty sankční poplatky. Tyto poplatky knihovna předepisuje těm, kteří nevracejí včas vypůjčené knihy. muzeum - výstavní program Městské muzeum zahájilo svou výstavní sezónu tentokrát jiţ v lednu, kdyţ uspořádalo výstavu kreseb, koláţí a dalších výtvarných projevů Jaroslava Zacha. Stále aktivní iluzionista a hlavně neúnavný organizátor různých akcí se v lednu doţil pětasedmdesáti a výtvarné práce představil veřejnosti vůbec poprvé. V březnu pak výstavní sál muzea patřil výtvarným pracím sester Slavíkových z Jaroměře, pro které je volná výtvarná tvorba součástí jejich profese. ( příl. ŠK 9, 10, 11, 23, 36, 22, 27) výstavy – Macháň, Kalenský a Kresb Od 6. dubna výstavní sál muzea hostil výstavu Dobré obrazy nestárnou uznávaného východočeského malíře Václava Macháně z Chocně. Často vystavuje na Náchodsku, v Jaroměři byl výběr z jeho díla k vidění poprvé. Dne 10. května byla otevřena další výtvarná výstava – obrazy Františka Kalenského ze Dvora Králové, který v roce 1985 emigroval a svými díly se prosadil aţ v USA. Výstava kreseb letos zemřelého Františka Krebse byla zahájena 14. června. Přestoţe byl František Krebs znám jako kreslíř, rozsah a kvalita jeho kreseb mnohé velice překvapila. Výstavu odborně připravila Galerie výtvarného umění v Náchodě, která také vydala výpravný katalog. Městský úřad v Jaroměři část nákladu zakoupil a katalogy slouţí jako velmi vhodné dárky. ( příl. ŠK 1, 12, 18) výstava Vladimíra Preclíka Prázdninové měsíce jsou zpravidla zadány velkým výstavám, které jsou zajímavé i pro návštěvníky města. Takovou letos byla výstava z díla sochaře Vladimíra Preclíka nazvaná Konečně doma. Je to neuvěřitelné, ale téměř josefovský rodák a jeden z nejuznávanějších našich umělců dosud v Jaroměři nevystavoval. Do roku 1989 byl okresními funkcionáři povaţován za osobu nepřijatelnou, poté byl sám sochař plně vytíţen různými aktivitami, a tak ten správný čas k pomyslnému návratu domů nastal aţ letos. Vernisáţ výstavy 19. července tak byla malou společenskou událostí, při které zpíval jaroměřský Cantus a výstavu uvedla publicistka Lenka Jaklová z Hradce Králové. Soubor soch, objektů a obrazů zaplnil přízemí a první patro Wenkeova domu. Výstava měla velmi dobrý ohlas, a byla, ne zcela obvykle, dne 14. září zakončena derniérou za účasti Vladimíra Preclíka. ( příl. ŠK 21, 28) díla Vladimíra Preclíka pro Jaroměř Je třeba se zmínit o dvou vystavených dílech. Bronzová plastika Pocta Jiřímu Kolářovi patří dle umělecké kritiky k nejvýznamnějším Preclíkovým dílům posledního období a město ji zakoupilo pro sbírky městského muzea. Je to počin v dnešní době téměř ojedinělý a to více neţ chvályhodný. Jaroměřské návštěvníky zaujala i bronzová hlava M. B. Brauna, která je studií k zamýšlené bustě tohoto sochařského velikána. Objednavatelem opět bude město, které tak chce vzdát M. B. Braunovi hold. Pokud vše půjde podle předpokladů, busta by
mohla být odhalena v příštím roce. Je ovšem nutné vyřešit její umístění – v úvahu přichází park či náměstí. Jak uţ to bývá, nemusí to být zrovna lehké rozhodování. výstava divadelních kostýmů Po výtvarných výstavách přišla také na řadu výstava připravená převáţně z muzejních sbírek. Od 20. září byla v muzeu instalována výstava Sto let Fügnerovy sokolovny. Byla připravena jak k výročí budovy dnešního divadla, tak i k dokončení její rekonstrukce. Byly vystaveny dokumenty vztahující se k výstavbě sokolovny, dále ke spolkové činnosti sokola a především k činnosti divadelního souboru Vrchlický. Expozici významně obohatily dobové návrhy a realizace kostýmů a divadelních scén ze sbírky Národního muzea v Praze. Diváci mohli například vidět divadelní kostým Emy Destinové. Pro tuto část výstavy byl k dispozici i katalog. Část výstavy, věnované Fügnerově sokolovně, byla instalována v galerii Suterén v městském divadle. ( příl. ŠK 17) výtvarný salón Jaroměřský Wenkeův dům si oblíbila Unie výtvarných umělců, která pořádala svůj Východočeský výtvarný salón, přičemţ první prezentace uskutečnila v Litomyšli a druhá právě v Jaroměři. Výtvarné salóny především v pestrosti vystavených děl a technik. Vernisáţ pak bývá příleţitostí k setkání se zajímavými lidmi od „kumštu“. ( příl. ŠK 27, 38)
zde od 26. října vybraných děl se mají svůj půvab pro návštěvníky
turistická sezóna v Josefově Turistická sezóna v josefovských podzemních chodbách byla zahájena v soboru 4. dubna. Opět se dostavily vojenské historické jednotky, aby si tak návštěvníci a samozřejmě i četní domácí mohli uţít trochu boje se střelbou z pušek a děl. Jako v minulých letech muzeum uspořádalo v květnu týden se speciální nabídkou pro školní výlety. Návštěvnost Josefova dosáhla 30 tisíc lidí a tím se podzemní chodby zařadily na 10. místo v ţebříčku nejnavštěvovanějších míst v Královéhradeckém kraji v tomto roce. ( příl. ŠK 3, 4, 14, 17, 39, 44, 46, 51, 52) muzejní Advent Muzejní Advent 29. listopadu byl poslední letošní větší akcí pro veřejnost ve Wenkeově domě. Tentokrát sice chyběla výstava betlémů, ale i tak byl připravený program pro návštěvníky dostatečně přitaţlivý. Byl zaloţen na vystoupeních školních souborů a nabídce vánočního zboţí. Mikuláš s čerty na samotný závěr pochopitelně chybět nemohl. ( příl. ŠK 33, 35) Wenklub – pokus o klubovou kulturu S městským muzeem je spojen i pokus o akce klubového typu se zaměřením na nekomerční kulturu. Za cíl si to vytkla skupinka příznivců muzea,. jeţ se obdařila názvem Wenklub. Prvním jeho počinem byl koncert folkové skupiny Disneyband z Liberce 21. listopadu v prostorách muzea. Bastion XXXV - hudební klub
Delší existenci uţ má za sebou klub Bastion XXXV sídlící v prostorách Korunních hradeb v Josefově, které uvolnil podnik ČSAD. Kaţdý pátek či sobotu tu vystupuje nějaká rocková kapela či diskjockey. Hlavní pořadatel Daniel Jaroš překonal počáteční potíţe a z klubu vybudoval mládeţí vyhledávané místo. Z počátku musel čelit i podezření, ţe klub je místem, kde se uţívají drogy. Klenutý prostor pod střechou je rozdělen do dvou částí, v první je bar a křesla a pohovky, v druhé místo pro hudbu a asi padesát stojících posluchačů. Klub je na poměrně odlehlém místě a jeho hlasitý provoz nikoho neruší. koncert Vladimíra Merty a Jany Lewitové Dne 22. listopadu uspořádal Milíčův dům zajímavý koncert v chrámu sv.Mikuláše. Vystoupili na něm písničkář a kytarista Vladimír Merta a mezzosopranistka Jana Lewitová. Na programu měli písně sefardských Ţidů, kteří ţili do konce 15. století ve Španělsku, odtud byli vypuzeni a odešli do Levanty – Soluně, Smyrny aj. Koncert byl pojat jako charitativní a kostel byl zcela zaplněn – mnozí však zřejmě přišli na Mertu jako legendu české folkové scény. sběr kaštanů Dospělí si pamatují, jak se dobách před rokem 1990 na základních školách sbíral starý papír (ještě dávněji léčivé rostliny) a také plody pro lesní zvěř. Dodnes se organizuje sběr kaštanů, kterých je zejména v Josefově dostatek. Ţáci a zřejmě i rodiče zdejší základní školy letos dokázali shromáţdit 18 metrických centů kaštanů. Plody od školy odebírají lesníci z Orlických hor. ZUŠ – nové koncertní křídlo Koncem roku dostali učitelé a ţáci základní umělecké školy krásný dárek – z rozpočtu školy byl zakoupen koncertní klavír Bohemia za cenu 372 tisíc Kč. Je umístěn v koncertním sále školy. Základní škola v Josefově – nové lavice Základní škola v Josefově si koncem roku pořídila za 400 tisíc Kč nové lavice a ţidle. Jsou výškově nastavovací, coţ umoţní správné nastavení pro ţáky většího vzrůstu. Děti jsou čím dál vyšší. publikace k výročí hasičů Kaţdoročně zaznamenáváme drobné i větší publikace, které vyšly v Jaroměři nebo o Jaroměři pojednávají. Letos mezi ně patří broţura z dlouhým názvem „130 let Sboru dobrovolných hasičů v Jaroměři 1873 – 2003 – 25 let poţární stanice HZS v Jaroměři 1978 – 2003.“ V červnu ji vydal hasičský sbor ke svému výročí v nákladu 300 ks, autoři textu však nejsou uvedeni. Broţura přináší řadu zajímavých informací, které mohou zajímat i širokou veřejnost. publikace profesorky Evy Plaché V květnu vydala profesorka Eva Plachá v nákladu pouze 12 ks pro své spoluţáky bibliofilii s titulem Vzpomínky na profesory a spoluţáky po padesáti letech a s podtitulem 50. výročí ukončení studia na jaroměřském gymnáziu 1953 – 2003. Broţura o sedmdesáti stránkách, na
které se autorsky podíleli i další absolventi gymnázia, podává vzácné svědectví o poměrech na gymnáziu začátkem padesátých let 20. století. publikace učitele Petra Zmítka V červenci vydal Mgr. Petr Zmítko, učitel biologie a tělocviku Základní školy B. Němcové v Jaroměři útlou broţurku s názvem Salamandra. Téţ vyšla ročenka a zpravodaj Klubu přátel ocasatých obojţivelníků Caudata v Jaroměři. Klub zaloţil Petr Zmítko v roce 1999 a sdruţuje příznivce a badatele tohoto přírodovědného oboru. Klub má 16 členů z různých míst republiky. Ročenka obsahuje odborné články, z nichţ některé se dotýkají přírody Jaroměřska. Petr Zmítko je jeden z mála učitelů, kteří publikují výsledky svého odborného zájmu. V Jaroměři dnes zřejmě jediný. publikace - Báje a pověsti Jaroměřska V září vydala městská knihovna druhé a rozšířené vydání Bájí a pověstí z Jaroměřska. Publikaci autorsky připravila ředitelka knihovny Věra Sílová, která do souboru nově zařadila a převyprávěla dalších osm pověstí. O vyprávění tohoto typu je mezi čtenáři zájem. Navíc Věra Sílová zpracovala tyto pověsti čtivým jazykem. ( příl. ŠK 13) publikace Jiřího Matějky – Grázli z gymplu Koncem roku vydal vlastním nákladem Jiří Matějka z Černoţic knihu Grázli z gymplu aneb Na vrcholu normalizace. Bývalý profesor jaroměřského gymnázia v ní humornou formou popisuje atmosféru zdejší střední školy v 70. letech 20. století. I kdyţ autor knihy úvodem říká, ţe hrdiny knihy nelze ztotoţnit s nikým z jeho bývalých kolegů z profesorského sboru, přesto charakteristiky jednotlivých profesorů přímo svádějí ke spojování s konkrétními jmény. Absolventi gymnázia jsou o tom přesvědčeni a nanejvýš připouštějí, ţe do některých postav se promítá několik učitelů najednou. Jiří Matějka některé příběhy zařazené do knihy publikoval jiţ dříve časopisecky. publikace – ročenka knihovny a muzea Koncem roku vyšla Ročenka knihovny a muzea za rok 2001. Tedy s dvouletým zpoţděním, za coţ kromě jiného můţe i nedostatek příspěvků. Nové číslo je obsahově pestré a přináší i nové poznatky z dějin Jaroměře. ( příl. ŠK 13) desetníky a dvacetníky na charitu Letos přestaly platit desetníka a dvacetníky. Po domácnostech jich ovšem zůstalo velké mnoţství. Ţáci Základní školy v Josefově se zapojili do celostátní akce nazvané Dětem v nemocnicích na Vánoce a uspořádali sběr těchto mincí. Soustředili jich v celkové hodnotě 2 045 Kč a předali je organizátorům akce na nákup dárků dětem v dětských odděleních českých nemocnic. vánoční pořady Vánoční pořady uvedl dne 9. prosince v koncertním sále ZUŠ koncert pěveckého sboru Jaromír , který si pozval ke spoluúčinkování ţenský sbor Chorea concortica z Trutnova. Byl
to velice zdařilý hudební večer a Jaromír předvedl velmi ţivý výkon. Sbor vede Jana Pavlovská. Svůj bohatý vánoční program absolvoval školní pěvecký sbor Ostrováček. Zpíval i ve velichovských lázních (sem ovšem jezdí pravidelně zpívat i školní sbor ze základní školy v Josefově), uspořádal koncert v aule školy, účinkoval na vánočních trzích a nakonec jiţ tradičně zazpíval spoluţákům na schodech školy. Svůj vánoční program pro své návštěvníky připravil i Dům dětí a mládeţe Klíč, a to včetně mikulášské nadílky a vánoční besídky. Mikulášské odpoledne tradičně pořádá i jaroměřský Sokol. Organizace Českého svazu ochránců přírody JARO zase pozvala 21. prosince děti do záchranné stanice pro zvířata v Náchodských kasárnách, aby s nimi „proţily“ Vánoce. Děti zvířátkům donesly různé pamlsky. Pro své příznivce připravilo vánoční poslechový večer i studio Věšák, které své občasné pořady uvádí v Boučkově loutkovém divadle.(Dodejme, ţe v dubnu Věšák uspořádal poslechový pořad s názvem Folkové jaro a v září pořad nazvaný Věšák o prázdninách.) Protoţe divadlo je opět otevřené, nešlo si představit, ţe by letos byly Vánoce bez koncertu orchestru Václava Hybše. K jeho pěvěckým sólistům letos patřil Eduard Hrubeš , který je veřejnosti znám především jako moderátor hudebních pořadů. Koncert se konal 18. prosince a velký sál divadla byl zaplněn do posledního místa. O dva dny později 20. prosince se opět velkém sále divadla konal koncert křesťanské skupiny Naděje, jehoţ se zúčastnil i velvyslanec Jihoafrické republiky Noel Lehoko. Koncert byl zároveň humanitární akcí - jeho výtěţek byl věnován humanitární organizaci ADRA. vánoční trh s kulturním programem V sobotu 13. prosince uspořádalo městské kulturní středisko vánoční trh. Jaroměřské náměstí ovládla velmi příjemná atmosféra, k tomu přispěl dobře připravený kulturní program, na kterém se podílely jaroměřské pěvecké sbory a divadelní spolek Vrchlický. Zajímavá byla nabídka výrobků (většinou rukodělných), vhodných jako dárky pod vánoční stromeček. Nechyběl ani prodej ryb či teplých uzenin. Město poskytlo prodejcům své stánky. Lidí přišlo opravdu dost a určitě byli spokojeni. To platilo především dopoledne, odpolední část pokazil déšť.
Sport hokej průměrný Hokejisté letos své fanoušky příliš nepotěšili, koncem loňského roku se jim nepodařilo postoupit do finálové skupiny krajského přeboru, a tak v lednu a únoru hráli jen ve skupině o udrţení. Sice nakonec vyhráli, ale celkově skončili aţ na 9. místě přeboru. Fandové však hlavně postrádali atraktivnější zápasy s těmi nejlepšími týmy. ( příl. S 9, 10, 11) stolní tenis – turnaj mládeţe Oddíl stolního tenisu byl jako kaţdoročně pověřen uspořádáním jednoho z celostátních bodovacích turnajů pro mládeţ. Dvoudenní turnaj se konal o víkendu 31. ledna - 2. února v herně oddílu a především v Tyršově sokolovně. Zápolení se zúčastnilo 209 startujících,
jaroměřský oddíl měl zastoupení v kategorii mladších ţákyň. Nejlépe se nakonec dařilo dvojici Veselková – Kubů, která obsadila 5. aţ 8.místo ve čtyřhře. Úroveň startujících byla vysoká, pokud se dnes chce někdo ve sportu alespoň trochu prosadit, musí pilně trénovat jiţ od ţákovských let. stolní tenis V loňském roce zaţil oddíle stolního tenisu vynikající úspěch, kdyţ druţstvo ţen postoupilo do extraligy, nejvyšší republikové soutěţe. Jiţ koncem roku však bylo patrné, ţe tato soutěţ bude nad jejich moţnosti, a tak nebylo ani velkým zklamáním, kdyţ letos na jaře děvčata z této elitní soutěţe sestoupila. Účast v extralize byla neocenitelnou zkušeností. Po prázdninách se děvčata navrátila do I. ligy. V druţstvu také nastaly změny. Kmenové hráčky Evu Hrubou a Veroniku Hrobskou doplnily hostující čtrnáctiletá Kateřina Bachurová z Chrudimě a Iva Jirásková, která se vrátila z hostování v Děčíně. Tato první liga je nejvyšší republikovou soutěţí dospělých , ve které startují jaroměřští sportovci. ( příl. S 5) Druţstvo muţů si dělalo ambice na postup do III. ligy. Jenţe v divizi skončilo na sice velmi pěkném, leč nepostupovém druhém místě. Na podzim se pustilo do divizních bojů opět s cílem postoupit výše. Oddíl stolního tenisu zorganizoval pro neregistrované vyznavače stolního tenisu první ročník soutěţe dvoučlenných druţstev muţů a ţen. Do soutěţe se přihlásilo osm druţstev a postupně se utkalo kaţdé druţstvo s kaţdým. Hrálo se v herně oddílu od října do prosince.
šachový úspěch – Luboš Roško V březnu dosáhl vynikajícího úspěchu mladý šachista Luboš Roško. Na mistrovství republiky v Chrudimi obsadil v kategorii do šestnácti let třetí místo a získal pro sebe a svůj oddíl bronzovou medaili. V dubnu se konala v polském městě Polanica Zdroj Malá šachová olympiáda 35 ligových druţstev dorostenců ze tří zemí. V soutěţi druţstev skončili Jaroměřští v druhé desítce pořadí, ale v soutěţi jednotlivců obsadil Luboš Roško druhé místo. Další úspěch! Letos také získal své první mezinárodní elo (FIDE) 2149, které vyjadřuje kvalitu jednotlivých hráčů. Od podzimu pak Luboš Roško startoval za druţstvo muţů v krajském přeboru a hrál na první šachovnici. ( příl. S 2) šachy – výchova mladých Dalším talentem jaroměřského šachu je Vítězslav Ţoch, který se stal krajským přeborníkem ve věkové kategorii do 10 let a ve stejné kategorii obsadil druhé místo další jaroměřský ţák Petr Daxner. Ve dnech 14. - 16. června oddíl uspořádal 2. ročník Memoriálu Ing. Václava Vomáčky. Turnaj, určený ţákům, se skládá ze dvou disciplín: první je klasický turnaj ve hře a druhou vědomostní soutěţ z teorie a historie šachové hry. ( příl. S 7) Pochod okolo Jaroměře – 25. ročník
Dne 16. dubna uspořádal Sokol jiţ 25. ročník Pochodu okolo Jaroměře. Bylo připraveno hodně tras. Nejkratší 10 km vedle jen do Běluně , nejdelší 50 km vedla do Chvalkovic, Hořiček a Ratibořic. Cyklistům byla určena trasa 60 km stejným směrem. fotbal – Jiskra na špici I. B třídy Fotbalisté Jiskry hráli v I. B třídě, na jaře pokračovali v dobrých výkonech a nakonec skončili na druhém místě tabulky s dvanáctibodovým odstupem za vítěznou Roudnicí. Josefovský fotbal doslova doţívá v Rasoškách, zdejší muţstvo hrálo přebor okresu Hradec Králové a skončilo poslední. To znamená pád do nejniţší okresní soutěţe. ( příl. S 4, 6) tenis Tenis uţ dávno není jen letním sportem, leckde se hraje v zimě v halách, ale¨jaroměřští tenisté doma takovou moţnost nemají. O to více pečují o svůj stánek v Josefově u Metuje, kde nyní mají čtyři antukové kurty a dobré zázemí s šatnami a klubovnou. Aktivní hráči se během roku účastní řady turnajů a týmových soutěţí. Smíšené A druţstvo hrálo oblastní soutěţ . Ve dnech 10. - 12. května LTC upořádalo okresní přebor muţů. Ve finále se střetli dva domácí hráči, Rostislav Blaţek porazil Karla Dovrtěla a stal se vítězem. Blaţek pak s novoměstským Osladilem vyhrál i čtyřhru. V červenci a srpnu pak oddíl uspořádal pod záštitou Českého tenisového svazu bodovací turnaj pro muţe a dorostence za účasti hráčů z celé republiky. Jaroměřským se tentokrát nepodařilo výrazněji promluvit do výsledkové listiny. Vedli si však velmi dobře jako pořadatelé – ostatně oba turnaje uspořádali jiţ potřetí. V rámci okresu se hraje turnaj Veterán Singl určený pro hráče starší 45 let. Hraje se ve třech věkových kategoriích a jeden z turnajů tohoto okruhu uspořádal ve dnech 13. - 14. září i jaroměřský LTC. V nejsilněji obsazené kategorii hráčů 45 – 54 let zvítězil domácí Ing. Pavel Šimek, který vyhrál celý okruh. Nejstarším účastníkem turnaje byl domácí 78-letý Karel Feigl. cyklistika – horská kola Sportem, který patří mezi nejmladší, je závodění na horských kolech. V Jaroměři se ustavila parta nadšenců - bikerů, kteří se této disciplíně věnují závodně, objíţdějí různé podniky a v září pomáhají Klubu přátel Josefova organizovat Memoriál Oldřicha Máchy. Tento závodní tým nese název JFK Jaroměř, jeho jednatelem a duší je Jiří Frynta. Závodníci týmu si vedli velmi dobře na červencovém mistrovství Královéhradeckého kraje. Jakub Sládek a Alena Grosspitschová zvítězili v kategorii kadetů. Miroslav Kadlec obsadil druhé místo mezi muţi v kategorii závodníků s licencí a stejně úspěšný byl i Jiří Krapáč v kategorii závodníků bez licence. cyklistika – silniční V Jaroměři však ţije i klasická cyklistika zaměřená na silniční závody. Cyklistický oddíl Jiskry Jaroměř se v květnu zúčastnil přeboru Královéhradeckého a Pardubického kraje.V časovce jednotlivců na 40 km v kategorii hobby obsadili jaroměřští závodníci Jiří Andrle, Luděk Novotný a Jiří Horák první tři místa. V kategorii masters získal prvenství Miloš Potocký, který je zároveň trenérem jaroměřského oddílu. Druhý den se jel silniční závod a v kategorii hobby ho vyhrál Jiří Andrle, kdyţ na druhém a třetím místě skončili jeho oddíloví kolegové Jiří Horák a Martin Ţiţka. Miloš Potocký pak vyhrál ve své kategorii.
basketbal – velmi úspěšné mládí Jaroměřští basketbalisté sázejí především na mládeţ. Vynikajícího výsledku dosáhlo druţstvo mladších ţáků. Nejdříve se probojovalo do tzv. baráţe o první ligu a v ní v říjnu porazilo druţstvo Kladna. Jaroměřští ţáci tak postoupili do nejvyšší republikové soutěţe v této věkové kategorii. K prvním zápasům v této soutěţi nastoupili jiţ v listopadu. První ligu hrají i starší dorostenky, které v červnu uspěly v kvalifikaci. To je také mimořádný úspěch. Basketbal je „vývozním“ sportem i Základní školy B. Němcové. Školní druţstvo se jiţ v letech 200 a 2001 probojovalo do osmičlenného finále celorepublikové soutěţe základních škol a niţších gymnázií, letos však chlapci dosáhli historického úspěchu, kdyţ ve finále skončili na čtvrtém místě. florbal mezinárodně O florbalu nebylo delší dobu v Jaroměři slyšet. Ve dnech 27. a 28. září se ovšem druţstvo jaroměřského Sokola zúčastnilo svého prvního mezinárodního turnaje. Startovalo na osmém ročníku turnaje Atom Cup v belgickém městečku Aalstu. Z třinácti zúčastněných druţstev skončil Sokol na pěkném pátém místě, kdyţ jeho hráč Jan Prokeš byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje. Sokol v Josefově Josefovský sokol oslavil 78. výročí otevřením své sokolovny. Nešlo sice o kulaté výročí, nicméně důvod k oslavě byl. Letos byla dokončena její rekonstrukce, a tak v ní 22. listopadu sokolové uspořádali dětský karneval. Sokolové to v Josefově nemají jednoduché, leckteří jim stále dávají za vinu, ţe způsobili konec fotbalu v Josefově. Josefovský sokol byl zaloţen jiţ roku 1871, měl však těţkou pozici. V roce 1897 vzniklo Druţstvo pro postavení sokolovny, které začalo se sběrem finančních prostředků. Tato vytrvalá snaha vyvrcholila vybudováním sokolovny v roce 1925. Cvičební sál v prvním patře vznikl přestavbou hotelu Slunce, který tvořily dva domy čp. 41 a 48. Tyto objekty se Sokolu vrátily aţ v roce 1998. fotbal v Josefově stále v krizi Josefovský fotbal se slibované obnovy, alespoň na ţákovské úrovni, nedočkal Zájem ze strany ţáků a případná podpora rodičů nebyly velké. Hřiště zeje prázdnotou a pustne. Josefovský fotbal udrţuje při ţivotě uţ deset let parta bývalých fotbalistů pod názvem Stagaso Josefov, čili stará garda Slavoje a Sokola. Dokonce zaloţili občanské sdruţení, hrají přátelská utkání s různými soupeři, ale zpravidla mimo Jaroměř. volejbal – stará garda Jiskry Ve volejbalovém „světě“ poutá pozornost stará garda Jiskry Jaroměře. Hráči starší čtyřiceti let to před dvěma roky zkusili hrát jen tak nezávazně na okresní soutěţi, tu však na jaře vyhráli a od podzimu jiţ startovali v okresním přeboru. A tady se jim také dařilo. kuţelky – nadějná Michaela Divišová
Talent a píli má ţákyně osmé třídy josefovské školy Michaela Divišová. V březnu se stala krajskou přebornicí a později obsadila první místo na celostátním Poháru mladých. Míša dvakrát týdně trénuje v Náchodě s kuţelkáři, kteří patří k nejlepším v republice. Za náchodské dorostenky startuje v první lize. hokej – lepší výsledky muţů Sportovní klub HC Jaroměř přihlásil na podzim do soutěţí sedm druţstev, která všechna startují v krajských soutěţích. Nepodařilo se ustavit jen druţstvo dorostu. Muţstvo dospělých vedou noví trenéři Miroslav Řehák (kdysi hráč Jaroměře) a Václav Tetenský. První utkání na domácím ledě sice HC prohrál 2:8 s Jičínem, ale pak uţ prohrál jen jednou. Podzimní část krajského přeboru ukončil HC na druhém místě a postoupil do finálové části. Na hokej chodí aţ 650 lidí, mladí vytvářejí skandováním a pomocí bubínků velmi bouřlivou atmosféru. Doslova pekelný hluk ovšem vytvoří kopáním do plechových stěn haly. ( příl. S 8) Zimní stadion neslouţí jen registrovaným hokejistům, také letos se na něm odehrávala tzv. Jaroměřská hokejová liga, do které se přihlásilo 12 druţstev z Jaroměře a okolí. Hokej si tak pravidelně zahraje asi 280 rekreačních hráčů. Jen to potvrzuje, jak je hokej oblíbeným a rozšířeným sportem. Před koncem roku se na zimním stadionu porouchalo zařízení na likvidaci sněhu, který vzniká při údrţbě ledové plochy, a tak technická obsluha stadionu vyváţela na nedaleký „škvárák“ a děti tu mohli sáňkovat, i kdyţ jinde sníh nebyl. hokejista Martin Vágner v reprezentaci Koncem roku fandili Jaroměřští odchovanci jaroměřského hokeje Martinu Vágnerovi. Ten totiţ reprezentoval naší republiku na mistrovství světa v hokeji hráčů do 20 let. Martin hrál v základní sestavě. Bohuţel toto druţstvo z Finska medaili nepřivezlo. ( příl. S 3, 12)
Různé Zpravodaj na internetu Od ledna je Jaroměřský zpravodaj dostupný i na internetových stránkách města. Během roku se dočkaly internetové stránky města i dalších zlepšení. Nejdůleţitější změnou je zveřejňování usnesení rady a zastupitelstva. To, co bylo běţné v jiných městech, ale i vesnicích, je konečně zavedeno i v Jaroměři. Doposud byla tato usnesení přístupná na úřední desce města v přízemí spořitelny. Stručný výtah z těchto usnesení, publikovaný v Jaroměřském zpravodaji, se vyznačoval tím, ţe zpravidla obsahoval to nejméně podstatné. Nyní tak má poměrně široký okruh občanů přístup k těmto dokumentům v originální podobě. Mělo by to přispět k větší zainteresovanosti občanů na dění ve městě. Naopak soukromé internetové diskusní forum Jaroforum poněkud upadá. Diskuse, které se zde vedou, jsou dosti jalové. finanční pomoc postiţeným V lednovém čísle Jaroměřského zpravodaje bylo otištěno poděkování starostky obce Obříství za finanční pomoc, které se obci dostalo od Jaroměře na zmírnění následků loňské katastrofální povodně. Dobře si umíme představit, jak kaţdá pomoc v takové situaci přijde vhod. Ostatně vzpomínky na povodeň v Jaroměři jsou ještě stále ţivé.
tříkrálová veřejná sbírka Lednová tříkrálová veřejná sbírka byla opět úspěšná, na její organizaci se podílely jaroměřské základní školy a celá řada jednotlivců v Jaroměři, Rasoškách a Nové Plese. Výtěţek téměř 60 tisíc Kč z větší části věnován Domovu sv. Josefa v Ţírči. film Zrození zla - natáčení v Josefově V lednu se v Josefově objevili filmaři a pro některé Josefovské to byla příleţitost výdělku v komparsu. Pro kanadskou TV CBS se tu točily scény filmu „Zrození zla“, pojednávajícího o počátcích nacismu. Natáčelo se jak v ulicích, tak v nemocnici a hlavně ve velkém sále Důstojnické besedy, který byl upraven a doplněn dřevěným obloţením stěn. Se souhlasem památkářů tu tyto úpravy zůstaly i po odchodu filmařů. Sál získal na půvabu. Cena Miroslava Ivanova Začátkem roku vyhlásil Klub autorů literatury faktu jiţ třetí ročník soutěţe o cenu Miroslava Ivanova. Ocenění se udělují v těchto kategoriích: výroční cena ţijícímu autorovi za celoţivotní dílo, cena za původní autorské dílo, prémie pro autora literatury faktu do 39 let za publikované dílo a prémie za publikovanou časopiseckou tvorbu za uplynulý kalendářní rok. Z našeho jaroměřského pohledu není důleţité, kdo jaké ocenění nakonec obdrţel, ale významný je fakt, ţe touto cenou je především připomínám význam Miroslava Ivanova. krádeţe peněţenek Začátkem roku zaznamenala městská policie podivné krádeţe peněţenek. Ke krádeţím docházelo v autobuse na trase Jaroměř – Josefov. Prázdné peněţenky či jen osobní doklady pak zloděj či zloději odhazovali na chodník před sluţebnou městské policie v Josefově. kamery v ulicích města Od února slouţily městské policii tři monitorovací kamery, které zaznamenávaly dění na nejvíce problémových místech ve městě. Která to jsou? Náměstí TGM v Josefově, náměstí ČSA v Jaroměři a prostranství před jaroměřským hřbitovem. V polovině roku pak přibyly další kamery u plaveckého areálu Na Obci, v ulici Sv. Čecha, na Zavadilce a na josefovském hřbitově. Kamery mají nejen výrazně preventivní účinek, ale pomáhají usvědčit provinilce v případě výtrţností, násilností, krádeţí apod. Záběry z jednotlivých kamer se nahrávají na videozáznam a dojde-li k případu, který vyţaduje šetření, pak je moţné dodatečně prohlédnout tento záznam a případného pachatele přestupku identifikovat. ( příl. VŢ 30, 31) Právě výtrţnosti a rušení nočního klidu jsou nejčastějšími případy, kdy musí zasahovat nejen městská policie, ale i Policie České republiky. Statisticky je dokázáno, ţe nejvíce výtrţností se odehrává v první dekádě kaţdého měsíce. To se vyplácejí mzdy a sociální dávky. V hospodách je proto ţivěji a tím pádem dochází k častějším hádkám a pranicím. Co se týká krádeţí, časté jsou v obchodech Diskontu Plus a Penny. Zloději jsou pochopitelně činní i v noci, občas se vloupají do skladů, na ulicích do stojících automobilů, kradou měděné okapy z domů apod. ( příl. R 4) sprejeři
Typickým problémem současnosti jsou sprejeři, kteří barvami ve spreji „zdobí“ nejrůznější zdi (hlavně domů), ale i dopravní prostředky a jiné plochy. Přestoţe dokáţí někdy vytvořit i zajímavé dílko, není jejich počínání ničím jiným neţ vandalstvím a poškozováním cizích věcí. Veřejnost jejich malování pochopitelně odsuzuje, jenţe prakticky téměř nikdy se nepodaří takového výtečníka dopadnout a pak náleţitě potrestat. Rada města vyčlenila sprejerům k jejich tvorbě betonovou zeď za kinem Svět. Učinila tak v dobré víře, ţe tím omezí jejich vandalství v jiných částech města, a opravdu se zdá, ţe to zabralo. drogy Méně viditelným problémem jsou drogy. V kronice se o nich zřejmě zmiňujeme poprvé. Jejich uţívání se nepochybně pěstuje i v Jaroměři, ačkoliv ještě nikdo nebyl za jejich distribuci postiţen. Konzumenty především měkkých drog aplikovaných kouřením je třeba hledat především mezi mládeţí. Ta si své „jointy“ uţívá také na lavičkách sokolského stadionu. Na školách sice působí školní metodici prevence, ale jejich vliv na chování mládeţe je pochopitelně limitován vlivem rodinného prostředí a zejména part. Na gymnáziu je připravena pomoci skupina lektorek – studentek kvinty, které zkoušejí uplatnit své znalosti o nebezpečí drog u desetiletých ţáků základních školy a gymnaziální primy. sociologický průzkum – výsledky V březnu byly v tisku (nikoliv ovšem v Jaroměřském zpravodaji) zveřejněny výsledky sociologického průzkumu, který v listopadu loňského roku objednalo tehdejší vedení města. Průzkum, zaměřený na vybranou problematiku ţivota města, provedla Krajská agentura regionálního rozvoje. Z odpovědí 500 respondentů vyplynuly některé zajímavé závěry. Obyvatele města nejvíce trápí doprava, která svou intenzitou negativně ovlivňuje jak ţivotní prostředí ve městě, tak i bezpečnost občanů. Téměř kaţdý třetí občan povaţuje za nedostatečnou nabídku kulturního vyţití. (Ovšem kaţdý, kdo pořádá nějakou kulturní akci potvrdí, ţe trefit se do vkusu Jaroměřských je témě nemoţné a „podnikání“ v této oblasti je velice rizikové.) Přílišná spokojenost nebyla s údrţbou komunikací a čistotou města. Občané jsou naopak spokojeni s maloobchodní sítí a dostupností sluţeb a sportovního vyţití. Tento poslední závěr byl pro některé překvapením. oslava Josefů V sobotu 16. března připravil Klub přátel Josefova jiţ tradiční oslavu Pepíků a Pepiček. Střílelo se z kanónu, hrála dechová hudba Zdeňka Jansy a točilo se zdarma pivo. Na josefovském náměstí se sešlo asi 100 lidí, mnozí i z Jaroměře, Josefů však mezi nimi bylo jen nepatrně, pokud vůbec nějaký. Bylo to pohodové odpoledne. ( příl. ŠK 37) josefovští dělostřelci v Itálii Koncem března bylo 6 josefovských dělostřelců z Klubu vojenské historie v Itálii,kde se zúčastnili vzpomínkové akce na bitvu u Novary v roce 1849, která stála na počátku italského sjednocení. Josefovští jeli s výpravou z Náchoda a cesta na jih byla oplátkou za italskou návštěvu, která u nás byla před třemi roky. Pomocná škola internátní- poděkování
V březnovém čísle Jaroměřského zpravodaje byl otištěn článek napsaný vedením Pomocné školy internátní. Je to vlastně poděkování všem sponzorům, kteří v průběhu roku finančně i materiálně pomáhají škole, respektive jejím ţákům. Je to pomoc významná nejen svou finanční hodnotou, ale především vědomím, ţe existují lidé, ať uţ ve vedení firem či jednotlivci, kteří pamatují na handicapované děti. loupeţ peněz Dne 1. dubna tři lupiči přepadli a obrali o 105 tisíc Kč řidiče špeditérské firmy, který se právě vrátil z cesty a měl u sebe peníze od zákazníka. Stalo se v Náchodských kasárnách, kde má firma sídlo. Případ to je zatím v Jaroměři nebývalý. ( příl. R 4) Den Země- oslava Dne 19. dubna uspořádali Sokol Josefov a Ropáci, organizace Českého svazu ochránců přírody, na Vaníčkově stadionu Den Země. Děti nejdříve uklízely okolí stadionu a poté se věnovaly hrám s poučením. V Jaroměři uspořádal Klub Pathfinder ke Dni Země jiţ třetí ročník akce Kreslení o Zemi na zemi. Dne 27. dubna pozval na parkoviště za kinem děti, aby tu kreslily na asfaltový povrch vše, co je napadá v souvislostí s přírodou a její ochranou. ( příl. R 6) DUHA – zaloţení V dubnu se v Jaroměři ustavila základní organizace celostátního ekologického hnutí DUHA, které se kromě jiného zaměřuje i na výchovu mládeţe. Teprve čas ukáţe, jak se nové organizaci bude dařit. natáčení v Josefově - I ve smrti sami V dubnu v Josefově opět pobývali filmaři. Reţisér Dušan Klein tu točil část televizního filmu „I ve smrti sami“, a to podle stejnojmenného románu Hanse Fallady. Román zachycuje osudy obyčejných lidí z předměstí Berlína v prvních letech druhé světové války. Točilo se především na ulicích a v domě čp. 178. pálení čarodějnic Dne 30. dubna se pálily tradiční čarodějnice, a to jak v Jaroměři, tak i v Josefově. Hranice na obou místech postavily Technické sluţby města. Program v Jaroměři připravilo městské kulturní středisko, v Josefově pak Klub přátel Josefova. Okolo deváté hodiny večerní se však spustil vydatný déšť a lidé se rozešli domů. koupě domu čp.42 na nám. ČSA v Jaroměři Dne 9. května starosta města podepsal na Slovensku kupní smlouvu s 92letou paní Husárovou, kterou město koupilo dům čp. 42 na náměstí ČSA za 600 tisíc Kč.. Tento dům je jiţ deset let ostudou jaroměřského náměstí, bydlí tu 53 Romů. Dům je doslova v hrozném stavu a chováním jeho obyvatel trpí i okolí. Město se ve smlouvě zavázalo poskytnout zde bydlícím náhradní bydlení, a to dům s osmi obytnými místnostmi a dva nájemní byty první kategorie velikosti dva plus jedna. Veřejnost koupi přijala vcelku příznivě, to ale ještě nikdo netušil, jaké problémy s realizací smlouvy ještě nastanou. ( příl. R 1)
hasičské soutěţe Dne 31. května uspořádali josefovští hasiči závody druţstev v poţárním sportu, a to na prostranství u Podklasního mlýna. Soutěţe se zúčastnilo 14 druţstev, tradičně přijelo druţstvo z polských Ziębic. Druhý den josefovští hasiči polským přátelům návštěvu oplatili zúčastnili se soutěţe v Ziębicích. Tamní závody mají vysokou prestiţ a těší se velké pozornosti místních občanů. oslava Dne dětí V neděli 1. června se celkem deset organizací podílelo na přípravě Dne dětí v jaroměřském parku. Program byl velice pestrý, leč odpoledne ho narušil silný déšť. Přestoţe to někteří ze spoluorganizátorů „sbalili“ předčasně, byl to asi největší počet organizací – občanských sdruţení, které se dokázaly spojit ke spolupráci na konkrétní akci. Tradičně pořádá Dětský den i vojenská posádka v Josefově. Vojenský útvar u letiště zpřístupnil pro děti svých zaměstnanců a nejen pro ně vojenské prostory, kde si mohly prohlédnout především vojenskou techniku a zbraně. Připraveny byly i soutěţe, v poledne se podával guláš z polní kuchyně. 70. výročí bezmotorového létání v Josefově Sobota 7. června byla velice bohatá na události. Na josefovském letišti probíhaly po celý den oslavy 70. výročí bezmotorového létání čili plachtění. Přítomen byl i prezident Aeroklubu ČR Jiří Dodal. Pro děti tu byly připraveny nejrůznější soutěţe, bylo moţné prohlíţet různá letadla. Pozornost poutal funkční sentinel, parní automobil vyrobený r. 1925. Odpoledne pak byl odhalen pomník významným letcům. Ţulový blok zdobí letecká vrtule, na černé desce je tento nápis „V těchto místech se létá od roku 1910“. Mezi mnoha jinými vynikajícími piloty zde létali ing. Jan Kašpar, Igo Etrich, Ladislav Řezáč či Ivan Tuček. Trutnovský podnikatel Igo Etrich byl skutečným průkopníkem létání v Josefově. ţeleznice – den otevřených dveří Současně se na nádraţí Českých drah konal Den na ţeleznici čili den otevřených dveří. Na peróně vyhrávala dechová hudba ZUŠ, z kanónu stříleli josefovští kanonýři a hlavně tu k potěšení přítomných pojíţděla parní lokomotiva řady 310, ovšem nikoliv „domácí“ kafemlejnek, ale zapůjčená ze ţelezničního muzea ČD v Luţné u Rakovníka. Odpoledne a večer se pak v jaroměřském parku konalo Posezení v trávě, o kterém jiţ bylo referováno. Společnost ţelezniční Společnost ţelezniční, provozující ţelezniční muzeum, byla letos hodně aktivní. Opět pořádala jízdy historického vlaku z Jaroměře do Náchoda, ale musela se obejít bez své nejpopulárnější mašinky zvané Kafemlejnek. Má poškozený kotel a je mimo provoz. Vlak tedy tahal motorový vůz z roku 1951 zvaný Hurvínek. Dne 25. května si zájemci o ţelezniční historii mohli na jaroměřském nádraţí prohlédnout parní lokomotivu z roku 1947 zvanou Šlechtična. Elegance této rychlíkové lokomotivy řady 475 uchvátila především děti a nejednoho tatínka. ( příl. R 5, ŠK 40)
Tato lokomotiva kdysi tahala rychlíky na trati Pardubice – Liberec, dnes jsou v republice uţ jen čtyři provozuschopné 475. ţeleznice - plánovaná modernizace V třetím čísle časopisu „ČD pro vás“ vyšel článek o chystané modernizaci ţelezniční trati mezi Chrudimí, Pardubicemi, Hradcem Králové a Jaroměří. Po roce 2010 by úsek Předměřice – Smiřice měl dostat druhou kolej, aby se zvýšila průjezdnost celé trati. O zdvojení tratě mezi Jaroměří a Hradcem Králové se mluvilo jiţ krátce pro druhé světové válce, výsledku se zřejmě dočkají aţ naši potomci. ( příl. R 5) Semonice- oslava Dne dětí a Dne matek Dne 8. června uspořádal osadní výbor v Semonicích v základní škole oslavu Dne dětí a Dne matek. Děti se představily pěkným pásmem se scénkami. Maminky pro ně naopak připravily různé soutěţe, všem se oslava moc líbila. integrovaný záchranný systém – ukázka Dne 16. června se v areálu josefovského ravelinu XIV uskutečnila premiérová prezentace integrovaného záchranného systému. Ukázky vzájemné součinnosti při různých havarijních situacích tu přihlíţejícím předváděli hasiči, policisté, městští stráţnici a zdravotníci. Byl to nápad městské policie. Propagace nebyla dostatečná, proto také přišlo málo lidí. Program je však zaujal a rozhodně stojí za další pokračování. Národní dům – taneční zábávy V červnu jaroměřská veřejnost zaznamenala pokus o oţivení Národního domu. Nájemce domu (firma Kata Pilníkov) tu uspořádal několik tanečních zábav, které na plakátech inzeroval jako program s dámskou obsluhou „nahoře bez“. Naštěstí pro okolí domu tento podnikatelský záměr brzy skončil. Stejné lákadlo, ovšem o něco později, uplatnila pivnice Bowling klubu v bývalém nákupním středisku Labe. Nutno poznamenat, ţe tuto módní vlnu uţ mají jiná města dávno za sebou. noční lov úhořů Dne 20. června uspořádali jaroměřští rybáři noční lov úhořů. Zajímavý závod se konal na Úpě u vodácké loděnice. Soutěţících bylo asi padesát, kteří však dohromady chytli jen čtyři úhoře. Přesto mohl být vyhlášen vítěz, kterým se stal domácí Antonín Kult. Norové v Semonicích Dne 22. června hostil semonický sbor Českobratrské církve evangelické skupinu mládeţe z norského města Lommendalen. Skupina cestuje po Evropě, věnuje se zpěvu duchovních písní a hlásí se k hnutí křesťanských sborů v Evropě, které se nazývá Teensing. Druhý den mladí Norové zpívali ţákům jaroměřských škol ve sportovní hale SOU. čistírna odpadních vod – Den otevřených dveří
Dne 12. července uspořádaly Městské vodovody a kanalizace Den otevřených dveří čistírny odpadních vod. Přišlo několik desítek lidí, kteří se tu měli na co dívat. Hodně je zaujal nevyuţívaný čistírenský bazén, ve kterém zaměstnanci ČOV chovají ryby. Jiţ dříve jsme zaznamenali, ţe ČOV pouţívá jen jeden ze dvou bazénů, coţ se stalo v důsledku zániku jaroměřské koţeluţny. Návštěvníci ČOV se dále mohli seznámit se zajímavou historií josefovské kanalizace. Své poznatky tu přednášel RNDr. Radko Tásler ze Svobody nad Úpou, který se svou firmou opravuje josefovskou kanalizaci s přestávkami jiţ deset let, a tudíţ ji detailně zná. poškození sochy Koncem července neznámý vandal pocákal barvou sochu Pastýře od Václava Wagnera umístěnou v jaroměřském parku. Není to první ani poslední vandalský útok na kulturní památky v našem městě. ( příl. R 4) tragické nehody První letošní obětí silničního provozu se stal Josef Bedlek, v červnu ho srazilo auto v ulici Sv. Čecha a na následky zranění za několik dní zemřel. Dne 29. červenci zahynul při dopravní nehodě mezi Dolanami a Svinišťany třináctiletý Lukáš Karlovský z Jaroměře. Viník neštěstí ujel a policie ho nedostihla. Ztráta jakékoliv lidskosti není na silnicích uţ vůbec výjimečným jevem. Bezohlednosti přibývá. A tragických následků také. Na našich silnicích se umírá více neţ jinde v Evropě. ( příl. VŢ 17) smrt na dovolené Dne 6. srpna tragicky zemřel ve věku 38 let na dovolené v Bulharsku Stanislav Kvašinský, neštěstí se mu přihodilo při potápění v moři. zpochybnění kupní smlouvy - problémy s Husárovými Od září aţ do konce roku poutala pozornost všech médií kauza rodiny Husárových, obývající dům čp. 42 na náměstí ČSA. Jak jiţ bylo poznamenáno, dům město vykoupilo a na základě smlouvy mělo jeho obyvatelům nabídnou náhradní bydlení. S tím nastal veliký problém, rozvětvená rodina Husárových nejenţe si nemohla z předloţené nabídky vybrat, ale začala zpochybňovat samotnou smlouvu s tím, ţe je pro ně nevýhodná. Ţádali dokonce pro sebe osm bytů.Ve věci se zřejmě angaţovali různí „rádcové“ a nakonec se jí zaobírala i pracovnice Úřadu vlády pro romské záleţitosti. Pro vedení města to vše bylo krajně nepříjemné a nespravedlivé. Kaţdý rok je z hlediska novinářského zájmu něco v Jaroměři důleţitého, avšak tolik obsáhlých článku jako Husárovým snad ţádnému tématu dosud věnováno nebylo. Ostatně stačí si prolistovat přílohy k zápisům kroniky několik let nazpátek. ( příl. R 2) Jaromírova duţina – programy pro děti Mládeţi se v Jaroměři věnuje řada organizací a občanských sdruţení, jejich nabídku zajímavým způsobem obohatil učitel Mgr. Bohumil Gaţda. Spolu s manţelkou a dalšími spolupracovníky zaloţili Jaromírovu duţinu, která dětem a mládeţí nabízí za mírný poplatek nejrůznější akce a soutěţe. V sobotu 6. září ve spolupráci s Domem dětí a mládeţe Klíč uspořádala Jaromírova duţina pokusný ročník Svatováclavského putování okolo Josefova, a to pro pěší i cyklisty. Akce se zdařila a zúčastnilo se jí 131 startujících.
rytířský turnaj Ve dnech 11.a 12. října mohli Jaroměřští zhlédnout středověkou podívanou, kterou do města přivezla skupina Traken. Od ostatních skupin historického šermu se liší především tím, ţe předvádí bojové scény – rytířské turnaje na koních. Představení se konala na louce před sokolským stadionem. Diváky zaujala především statečná dívka, která porazila všechny muţe. ( příl. ŠK 14, 16) závod policejních psů Ve dnech 20. a 21. října pořádala městská policie třetí ročník mezinárodních závodů policejních psů. Soutěţe se zúčastnili 21 psovodi se svými psy, zahraniční účast opět zajistili hosté z Polska. Vycvičení sluţební psi soutěţili v poslušnosti, denní a noční obraně. Nejlepší byli psovod a pes městské policie z Hradce Králové. Domácí pes Jarry se stráţníkem Čečilem obsadili pěkné deváté místo. Akci jaroměřským stráţníkům opět pomohli uspořádal členové Kynologické organizace v Jaroměři. tragická nehoda Dne 25. října si silniční provoz na ulici Sv. Čecha vyţádal druhou letošní oběť. Nepozorný řidič tu usmrtil 76 letou Annu Prokešovou. silniční provoz v Josefově – průzkum Vedení města nechalo koncem října provést průzkum hustoty silničního provozu v Josefově. Sčítalo se dva dny s tímto zprůměrovaným výsledkem: za den projede přes josefovské náměstí 945 nákladních a 4 600 osobních automobilů. Je to hodně, navíc negativní dopad této dopravy je zvyšován velmi špatným stavem dláţděné vozovky. Četné špatně zadláţděné překopy a jiné výmoly činí ze silnice spíše cestu pro terénní vozy. Mnozí sice uvaţují o zákazu průjezdu nákladních aut, ale toho lze sotva dosáhnout. Kudy by ostatně jezdila, přes Smiřice? Koncepčním řešením je obchvat Josefova, ale kdy lze reálně počítat s jeho realizací? Časově nejdostupnější je rekonstrukce vozovky. V té věci jiţ vedení města jednalo s odborem dopravy krajského úřadu. ţelezniční muzeum oslavy „narozenin“ Dne 22. listopadu uspořádalo Ţelezniční muzeum malou oslavu 130. „ narozenin“ lokomotivy 411.019 zvané Conrad Vorlauf. Nepojízdný stroj je majetkem Národního technického muzea v Praze a je dlouhodobě zapůjčen do Jaroměře. Jaroměřští ţelezniční nadšenci by ho rádi zprovoznili a pokud by se to podařilo, byla by to nejstarší provozuschopná lokomotiva v republice a jedna z nejstarších v Evropě. Na zásadní opravu ovšem chybějí peníze, a tak jiţ v roce 2001 byla vypsána veřejná sbírka – dosud se podařilo shromáţdit 150 tisíc Kč. Protoţe nelze všechno provést svépomocí, je potřeba ještě mnohem více peněz. ( příl. ŠK 47, 50) oslava mladého vína, Beaujolais Dne 20. listopadu uspořádal Klub přátel vína pro své členy oslavu příchodu mladého vína spojenou s ochutnávkou mladého vína českomoravské produkce a slavného Beaujolais. Klub
našel své zázemí ve sklepení domu čp. 3 na náměstí a kaţdý měsíc zde pořádá pro své členy a jejich hosty nějakou zajímavou akci. Ve vinotéce na Husově ulici se konala podobná oslava. kostelní zvony opraveny Dne 23. listopadu v 8 hodin ráno se poprvé rozezněl opravený zvon Boleslávek na zvonici chrámu sv. Mikuláše. Byl odlit v Mladé Boleslavi. dle nové datace roku 1680, a jako jediný z velkých zvonů přeţil rekvírování za obou světových válek. (V lucerně chrámu sv. Mikuláše přeţil ještě umíráček z 18. století.) Boleslávek byl však špatně zavěšen, coţ způsobilo jeho poškození. Proto se na něj nemohlo pravidelně zvonit. Iniciátorem opravy, kterou provedla firma Boroko z Brodku u Přerova, byl mladý katolík Libor Bareš. Na opravu z větší části finančně přispělo město a Královéhradecký kraj. Na zvon se nyní zvoní dvakrát denně, v poledne a v šest hodin večer. To Jaroměři dlouho chybělo – na rozdíl od Josefova. Ve stejný den se rozezněl i zvon Jakub v kostele sv. Jakuba. Tento zvon byl pořízen roku 1993, ale byl také špatně zavěšen a měl nefunkční pohon. Tyto závady byly nyní odstraněny. Oba zvony jsou nyní ovládány automatickou elektronikou a jsou rozhoupávány bezkontaktním zařízením. ( příl. ŠK 46) Církev československá husitská – nový farář Dne 20. listopadu přijal v Husově sboru kněţské vysvěcení Martin Klofáč, a to od biskupa Štěpána Kláska. Zároveň stávající faráři Církve československé husitské, manţelé Kuchtovi, odešli po osmnáctiletém působení u sboru do důchodu. Klub filatelistů v Jaroměři Letos o sobě dal více vědět klub filatelistů, jehoţ členové se scházejí ve skautském domečku Na Karlově a začali publikovat v Jaroměřském zpravodaji zajímavé články o filatelii ve vztahu k Jaroměři. kniha Horizonty (ne)svobody Okresní pobočka Konfederace politických vězňů v Náchodě vydala druhý díl knihy Horizonty (ne)svobody, s poditulem Političtí vězni okresu Náchod v letech 1948- 1989. Knihu napsala náchodská středoškolská profesorka Věra Vlčková. První díl vyšel v roce 2000. Je to velice zásluţná práce. V obou dílech jsou zachyceny příběhy odsouzených, zaměřené především na soudní rozsudky a následné věznění. Mezi desítkami obětí politické zvůle jsou uvedeni tito občané Jaroměře: Hilda Přiklopilová, Ing. Bořivoj Starý, Jaromír Šlosárek, JUDr. Jaroslav Borkovec, PhDr. Monika Dagmar Pospíšilová-Kuříková, Bohuslav Krouţel, Ing. Zdeněk Pospíšil, Antonín Hrubý, František Kopecký, Zdeněk Randák, Jan Šrámek, Marie Tauberová, Miloš Vecka, František Fűrst, Otakar Louţil, Luboš Hodek, Václav Matys, Jiří a Marie Fejtkovi, Maximilian Otta, Mgr. Josef Tomsa, Pavel Kuchta, Boris Masopust, Jiří Souhrada, P. Antonín Sýkora, Ing. Otto Balzar, P. Miroslav Cölba, Josef Hejcman, Josef Pavel, František a Emilie Linkovi, Josef a Helena Miškovi. betlémské světlo Dne 20. prosince dorazilo do Jaroměře tzv betlémské světlo. Jedná se původně o nápad pracovníků rakouského rozhlasu z roku 1986, kteří světlo z biblického Betléma přenesli
letadlem do Vídně a odtud putovalo vlakem po Rakousku. Po roce 1989 se rakouští skauti rozhodli šířit betlémské světlo i do zemí bývalého sovětského bloku. Proto světelnou pouť organizuje Junák. Světlo přijelo do Jaroměře vlakem z Brna, na nádraţí si ho skauti přenesli do své lucerny, kterou umístili ve svém skautském domečku. V následujících dnech mohli do domečku přicházet lidé s vlastními svítilnami, světlo si připálit a odnést do svých domovů. ( příl. ŠK 49) Štědroklub s fotbalem Na štědrý den se v josefovském Dolíku sešla parta lidí nazývající se Štědroklub, aby si tu zahrála fotbálek. Na tom by nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby nešlo o tradici, která se letos dočkala jiţ 59. ročníku. Od roku 1953 tuto akci organizuje Josef Hrubý (jinak činovník Českého svazu bojovníků za svobodu), zve lidi, píše diplomy a uchovává fotografie. Na plácku se utkává deset aţ dvacet mladších i starších „kluků“ a píská jim to bývalý hokejový rozhodčí Karel Jambora z Jezbin. Po utkání vţdy následovalo malé posezení v některé z josefovských hospod, poslední tři roky se končívá u Františka Chlupatého v jeho soukromé hospůdce jen pro zvané. vánoční pouť do Betléma Dne 25. prosince se mnozí Jaroměřští vydávají po obědě vlakem do Kuksu a poté pěšky do Braunova Betléma. Sdruţení Cantus opět zazpívalo písně ze svého repertoáru, koledy pak zpívali všichni přítomní. Vţdy tu panuje přátelská a radostná atmosféra. Přátelé se navzájem hostí přineseným pečivem a tekutinami k zahřátí. Děti se nejvíce vyřádí zapalováním svíček ve skalní jeskyni.
Personální záležitosti František Krebs – zemřel Dne 29. ledna zemřel po těţké nemoci ve věku 55 let akademický malíř František Krebs. Výborný malíř a zejména kreslíř byl zároveň dobrým společníkem a patřil k výrazným postavám Jaroměře. Jeho díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách a nacházejí se v mnoha jaroměřských rodinách. Jeho největší jaroměřskou realizací je keramická výzdoba základní školy B.Němcové v Knappově ulici. ( příl. VŢ 36, ŠK 59) Cyril Říhák – zemřel Dne 15. března zemřel ve věku nedoţitých 94 let Dr. Cyril Říhák, bývalý profesor hudby střední pedagogické školy a gymnázia v Jaroměři. Věnoval se i hudební kompozici a sloţil několik skladeb včetně dvou mší. Hana Švandová – zemřela Dne 10. dubna zemřela ve věku 72 let MUDr. Hana Švandová, jedna z nejoblíbenějších jaroměřských lékařek. V roce 1990 byla členkou prvního městského zastupitelstva vzešlého ze svobodných voleb. Květa Kočvarová – zemřela
Dne 25. října zemřela ve věku 78 let Květa Kočvarová, učitelka hry na klavír a zpěvu. Byla třicet let ředitelkou zdejší lidové školy umění. V minulosti byla korepetitorkou pěveckého sboru Jaromír, spolupracovala s divadelním souborem Vrchlický, doprovázela na klavír koncertní pěvkyni Libuši Novákovou a další sólisty při různých kulturních pořadech. Pamětní medaile města Jaroměře Letos obdrţeli Pamětní medaili města Jaroměře tito občané: Emilie Jačková, za dlouholetou práci ve sboru pro občanské záleţitosti a působení v divadelním souboru Vrchlický. Josef Beran, který stál 17 let v čele Sboru dobrovolných hasičů v Jaroměři a dlouhá léta se věnoval mládeţi a působil jako poţární preventista města. Pamětní medaili obdrţel i praţský architekt Jaromír Pizinger za obnovu městského divadla. Jan Šrámek – čestný občan města Jan Šrámek, donátor sochy TGM obdrţel Pamětní medaili města Jaroměře a následně se rozhodnutím zastupitelstva města stal česným občanem města. Vítězslav Hanák – zemřel Dne 29. prosince zemřel ve věku nedoţitých 71 let plukovník ve výsluţbě Vítězslav Hanák, který se v posledních letech proslavil svými studiemi zaměřenými na radioprovoz československého odboje za druhé světové války. Jako odborník radista tak nacházel odpovědi na otázky, které i profesionálním historikům zůstávaly utajeny. Vítězslav Hanák byl i dokumentarista Českého svazu bojovníků za svobodu. Byl téţ drţitelem Pamětní medaile města Jaroměře. rodák z Jaroměře - egyptolog Břetislav Vachala Pisatel řady ţivotopisných článků a statí o jaroměřských rodácích PhDr. Jiří Uhlíř objevil, ţe vědec světového jména, egyptolog a arabista, stávající ředitel Českého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy PhDr. Břetislav Vachala, CSc. se narodil 27. července 1952 v Jaroměři. Ovšem strávil tu jen prvních pár dní svého ţivota, mládí proţil v Hradci Králové. kostelní varhaníci PhDr. Jiří Uhlíř letos publikoval ve Zpravodaji zajímavé pojednání o varhanících jaroměřského a josefovského kostela. Pro běţného čtenáře je asi nejpřekvapivější informace, ţe v chrámu sv. Mikuláše tuto činnost vykonávala Anna Fingrová plných 33 let a ţe v Josefově Vratislav Ješátko doprovází církevní obřady na varhany jiţ od roku 1952.
Čísla městského úřadu Jaroměřským občanům se narodilo 125 dětí a zemřelo 119 lidí. Přistěhovalo se 207 obyvatel a odstěhovalo 150. Své ano si řeklo 82 párů a rozvedeno bylo 63 manţelství.
Městský úřad vede nejrůznější statistiky. Nejzajímavější jsou údaje o počtu obyvatel, Bohuţel se jim nedá moc věřit. Podle publikovaných výsledků sčítání lidu v roce 2001 mělo v Jaroměři ke dni 1. března ţít 12 921 obyvatel (předběţné výsledky sčítání ovšem uváděly jen číslo 12 316), podle Českého statistického úřadu ţilo 1. ledna 2002 v Jaroměři 12 892 (coţ je celkem v souladu s oficiálním výsledkem sčítání) a 1. ledna 2003 podle vlastní evidence městského úřadu tu ţilo 12 797 lidí.
Počasí mrazivá a pěkná zima První den nového roku 2003 panoval pořádný mráz – 14°C. ovšem hned následující dny nastala výrazná obleva doprovázená deštěm. Na polích a lukách okolo Jaroměře se vytvořila jezera. V druhém lednovém týdnu se vrátily mrazy, promočená zem promrzla, zmíněná vodní jezera zamrzla a slouţila mládeţi k bruslení. V polovině měsíce nastala opět obleva - denní teploty se pohybovaly mírně nad nulou. Trochu sněhu napadlo aţ koncem ledna. Začátkem února udeřily mrazy, v noci aţ –13°C, připadlo dalších 15 cm sněhu a nastala pravá a krásná zima. Denní teploty se drţely pod nulou a teprve 23. února vystoupila denní teplota nad nulu. Skutečná obleva však přišla aţ začátkem března, i noční teploty se udrţely nad nulou a sníh začal pomalu mizet. V následujících dnech i pršelo, noční teploty občas klesaly pod nulu. Výrazně tepleji bylo po 20. březnu, denní teploty dosahovaly 10°C a později ještě vyšších hodnot. chladný duben, horký květen Duben přinesl ochlazení, mezi 6. aţ 9. dubnem noční teploty klesly na –5°C, poletoval i sníh. Byl to nejchladnější začátek dubna od roku 1960. Vegetace měla zpoţdění dva aţ tři týdny. Od poloviny měsíce uţ bylo tepleji, přes den bylo aţ 18°C a rozkvetly meruňky. Toto teplo vydrţelo aţ do konce měsíce. Začátek května byl ještě teplejší – 5. a 6. května teplota dosáhla aţ 28°C, resp. 30°C. Začalo se projevovat sucho, naštěstí v dalších dnech vydatně zapršelo, spadly i kroupy. Poslední květnový týden byl uţ bez sráţek a teplý. horké léto, velké sucho Červen přinesl dny s teplotami okolo 30°C, noční teploty se udrţely na 18°C. Opět nastalo sucho. V polovině měsíce se mírně ochladilo, občas zapršelo, ale těch pár sráţek vláhový deficit zachránit nemohlo. Poslední červnový týden se teploty udrţovaly na 25°C. Červenec začal mírným ochlazením s teplotami jen 20°C a občasnými sráţkami, avšak zbytek měsíce teploty opět stoupaly k 30°C. Nastalo výrazné sucho, zemědělci měli strach o úrodu. Ţně nakonec vykázaly nejhorší úrodu od rekordně špatného roku 1979. Letošní červenec byl s průměrnou teplotou 21,4°C hodně nadprůměrný, ovšem nepřekonal červenec 1995 s průměrem 23,4°C , který byl ostatně rekordem 20. století. Jaký to celkově paradox – vloni suţovaly střední Evropu ničivé záplavy, letos sucho. Leckde v Evropě hořely rozsáhlé lesy. tropické dny a noci Třicetistupňová vedra pokračovala i začátkem srpna. Po tropických nocích lidé ráno vstávali spíše unavení neţ osvěţeni spánkem. Dne 13. srpna naměřili v Klementinu historický rekord pro srpen, a to 36,8°C. Meteorologové navíc do této doby zaznamenali 30 tropických dnů, kdyţ průměrně bývá během celého léta tak 15 takových dnů.V následujících dnech vedra
trochu polevila, hlavně noci jiţ byly chladnější, občas vydatně zapršelo a udeřila bouřka. Poslední srpnový den se náhle ochladilo a 2. září jiţ na Sněţce napadl první sníh! Letošní léto (červen aţ srpen) bylo nejteplejší za měřených 232 let. Renomovaný časopis Science označil léto 2003 za nejteplejší za uplynulých 500 let, novináři ho nazvali vraţedné, protoţe na následky veder mělo na celém světě zemřít několik tisíc lidí. jeden z nejteplejších roků Světová meteorologická organizace oznámila, ţe rok 2003 byl od roku 1861, kdy se teploty měří moderními způsoby, celkově třetí nejteplejší po letech 1998 a 2002. Tají alpské ledovce, pro mnohé je to důkaz, ţe se zeměkoule celkově otepluje. pěkný podzim Září bylo docela příjemné, do poloviny měsíce se teploty udrţovaly na 20°C, v druhé polovině panovalo krásné babí léto s teplotami aţ 25°C. Říjen byl uţ výrazně chladnější, noční teploty klesaly aţ k nule, denní se pohybovaly mezi 5 a 10°C. Naopak listopad byl teplejší a se slunečními dny. Ve 2 hodiny ráno 9.listopadu došlo k zatmění Měsíce, ten byl právě v úplňku a jasná obloha umoţnila pěkný pozorovací záţitek. Další dny se teplotně udrţovaly na 10°C, bylo mírně deštivo. Na keřích zlatého deště vyrazily květy, v lesích hojně rostly podzimní houby. V noci 28. listopadu přišel mráz –5°C. bílé Vánoce Skutečná zima se přihlásila 7. prosince. Denní teploty se v následujících dnech udrţely pod nulou, napadl mírně sněhový poprašek. Dne 13. prosince vytrvale pršelo a nakrátko se oteplilo. Další dny byly velmi sychravé s mlhami. Mrznout začalo 23. prosince, napadlo trochu sněhu. Ten vydrţel i přes vánoce, které byly mrazivé, a to i přes den. Poslední dny roku byly mírně teplejší, den před Silvestrem pršelo, nakonec napadlo i trochu sněhu. Poslední noc roku provázel mírný mráz.