Ubytování, stravování a pohostinství

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Ubytování, stravování a pohostinství

Praha, 2015

Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny ................................................................... 3 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví ......................................................... 5 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................... 9

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ ................................................................................................ 9

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 11

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 14

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 16

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 21

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ......25 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 25

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 26

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 28

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 30

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 32

3.6.

VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU..... 35

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví ............................................39 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 39

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 40

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 41

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 41

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 42

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 43

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 45

5. Shrnutí ....................................................................................................47

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1.

Vymezení odvětvové skupiny

Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce I – Ubytování, stravování a pohostinství (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) Tato sekce zahrnuje krátkodobé ubytování hostů a poskytováni kompletního stravování určeného k okamžité spotřebě. Rozsah a druh doplňkových služeb poskytovaných v rámci této sekce se může velmi měnit. Tato sekce nezahrnuje dlouhodobé ubytování, které je klasifikováno v rámci činností v oblasti nemovitostí (sekce L). Také nezahrnuje přípravu jídel a nápojů, které nejsou určeny k okamžité konzumaci nebo se prodávají přes nezávislé distribuční kanály, tj. prostřednictvím velkoobchodu nebo maloobchodu. Příprava těchto jídel patří do výroby (sekce C). Tato sekce se skládá ze dvou oddílů: CZ-NACE Oddíl 55 - Ubytování (úroveň 2) a CZ-NACE Oddíl 56 Stravování a pohostinství (úroveň 2).

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

56

Stravování a pohostinství

76,6%

55

Ubytování

23,4%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

56

Stravování a pohostinství

72,8%

55

Ubytování

27,2%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení dvou hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 55 - Ubytování (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje poskytování krátkodobého ubytování hostů. Patří sem rovněž delší, ale časově omezené ubytování studentů, pracujících a podobných jednotlivců. Některé jednotky mohou poskytovat pouze ubytování, zatímco jiné nabízejí ubytování v kombinaci se stravováním nebo rekreačním vybavením nebo obojím. Tento oddíl nezahrnuje činnosti dlouhodobého ubytování v zařízeních, jako jsou byty, typicky pronajímané na měsíc nebo rok - klasifikováno v Činnostech v oblasti nemovitostí (sekce L). CZ-NACE Oddíl 56 - Stravování a pohostinství (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje činnosti spojené s kompletním stravováním, vč. nápojů, s obsluhou, k okamžité spotřebě, ať už v tradičních restauracích, samoobslužných restauracích nebo restauracích, které prodávají

3

jídla „přes ulici“, nezávisle na tom, zda jsou stálé nebo občasné, s možností posezení či nikoli. Rozhodující je skutečnost, že jsou nabízena jídla k okamžité spotřebě, bez ohledu na druh zařízení, které je poskytuje. Nespadá sem výroba jídel, která se nehodí k okamžité konzumaci, nebo potravin, které nejsou považovány za jídlo (oddíl 10 - Výroba potravinářských výrobků a oddíl 11 - Výroba nápojů). Dále sem nepatří prodej jídla, které není vlastní výroby, nebo jídel, která nejsou určena k okamžité konzumaci (sekce G Velkoobchod a maloobchod).

4

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 129 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Mezi roky 2005 a 2008 hodnota produkce v tomto odvětví vzrostla na 158 mld. Kč. Od té doby produkce odvětví postupně klesá a v roce 2013 dosáhla úrovně o téměř 6 % nižší, než v roce 2005.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 170

150

130

2005 2008

110

2011 90

2013

70

50 17 Ubytování, stravování a pohostinství (NACE 55-56)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) do roku 2008 postupně klesal a dostala se až pod úroveň roku 2005. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné například pro hodnoty Rakouska v porovnání s mnohem větším Polskem. Hodnoty pro Německo jsou až několikanásobkem hodnoty vyprodukované v ČR. Z přibližně srovnatelných zemí vykazují vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší Maďarsko, Slovensko a Slovinsko.

5

Tisíce

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 40 35

2005

30

2008 2011

25

2013

20 15 10 5 0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice oproti roku 2005 poklesla. Celkově je váha odvětví v ekonomice nižší, než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 2,7 %). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Rakousku a Slovinsku, naopak menší váhu v ekonomice má toto odvětví v Německu, Maďarsku, Polsku a Slovensku.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 6%

2005 5%

2008 2011

4%

2013 3%

2%

1%

0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU25

EU25 bez Chorvatska, Spojeného království a Portugalska. Zdroj: Eurostat – National Accounts

6

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) téměř 16 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než v Slovinsku (18 tisíc). Vyšší produktivita práce je dále v Německu a zejména Rakousku. Nižší než v ČR je naopak na Slovensku (9 tisíc) a Maďarsku (méně než poloviční).

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 70 000 59 957 60 000 50 000 40 000 26 212

30 000 20 000

18 478

15 954

13 698 9 111

7 778

10 000 0 ČR

Německo

Madarsko

Polsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že po poklesu v roce 2008 produktivita práce v odvětví kolísá kolem hodnoty 11 tisíc EUR.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 14 000

13 211

12 000

11 163

11 158 10 482

10 809

11 164

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013


7

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytují různá dodavatelská odvětví, zejména Potravinářský a tabákový průmysl, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Zemědělství, lesnictví a rybolov a z přibližně 42 % ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 45 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 16 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 19 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí a méně se doveze.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Potravinářský a tabákový průmysl Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Zemědělství, lesnictví a rybolov Ostatní odvětví

Zdroje odvětví 29,3%

Celkem (v miliardách Kč)

186,7

6,6%

Vstupy z odvětví

45,1%

11,1%

Přidaná hodnota odvětví

38,6%

10,9% 42,1%

Dovoz do odvětví

16,3%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 25 % jako vstup pro další odběratelská odvětví. Zejména se jedná o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti, Doprava, skladování a poštovní činnosti a z téměř poloviny ostatní odvětví. Více než 48 % produkce je spotřebováno domácnostmi a přibližně 1 % vládními a neziskovými institucemi. Více než 25 % produkce je vyvezeno do zahraničí a necelé 1 % slouží k akumulaci kapitálu. To tedy znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Domácí poptávka je pro odvětví klíčová.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

25,2%

Spotřeba domácností

48,1%

Spotřeba vládních a neziskových institucí

1,1%

Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

0,3% 25,3%

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Ostatní odvětví

18,6% 13,6% 10,4% 10,3% 47,1%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

8

2.4. Přeshraniční toky produkce Odvětví neprodukuje typickou mezinárodně obchodovatelnou produkci. Komerční služby produkované odvětvím jsou sice poskytovány přes hranice, ale neexistuje k nim podrobná statistika z hlediska teritoriálního zaměření. Dá ovšem se předpokládat, že vzhledem k povaze služeb bude většina obchodu realizována s vyspělými ekonomikami, zejména evropskými.

2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Podstatné pro chápání těchto indikátorů ovšem je, že produkce analyzovaného odvětví je téměř určena pro domácí trh a nestřetává se s produkcí stejných odvětví z jiných zemí, které mají své trhy obdobně uzavřené. Vývoz bude spojen převážně s turistikou. Produkce služeb v odvětví bude zcela minimálně ovlivněna zahraniční konkurencí, nanejvýš v příhraničních oblastech. Z tohoto důvodu nejsou pro odvětví Ubytování, stravování, pohostinství tato srovnání uváděna.

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí jsou komerční služby. Odvětví je mezinárodně otevřené relativně hodně (podíl produkce na vývozu) s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím.

9

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná


Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 10

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec V těchto pododvětvích se jedná především o obecné zásady podnikání, které jsou v České republice upraveny zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ty stanovují podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností a jejich obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Hostinská činnost spočívá v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vyjma podávání snídaní hostům ubytovaným v jiných kategoriích staveb dle zvláštního právního předpisu (bytových domech, rodinných domech, stavbách pro individuální rekreaci) s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). Činnost může být provozována buď samostatně, nebo společně s poskytováním ubytování v ubytovacích zařízeních (stanoveny zvláštním právním předpisem), která poskytují stravovací služby (například hotel, motel, penzion). V rámci této živnosti je možno poskytovat ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách) a v jiných kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci), a pokud se jedná o ubytování v jiných kategoriích staveb s kapacitou do 10 lůžek, podávat i snídaně ubytovaným hostům. Poskytování ubytovacích služeb je živností volnou - k získání oprávnění pro výkon této činnosti tedy není třeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost. Obsahem živnosti je poskytování ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních stanovených zvláštním právním předpisem, neposkytujících stravovací služby (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách). Poskytování ubytování v jiných 27 kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci a podobně), pokud jsou současně s ubytováním poskytovány i jiné než základní služby, a poskytování snídaní v těchto stavbách s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). 2.7.2. Státní podpora podnikání Pro sekci pohostinství a cestovní ruch jsou určeny především programy usilující o rozšíření a zkvalitnění služeb, pro vybudování nových kapacit, které přinesou další rozvoj regionu a nové pracovní příležitosti v oblasti cestovního ruchu a oblastmi spojenými. Současně jsou z grantů financovány atraktivity, jako jsou cyklostezky, orientační tabule a památky lákající turisty k návštěvě českých měst a obcí. Přehled základních programů:  Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost podporuje opatření pro snižování energetické náročnosti objektů sloužících k ubytování hostů.  Operační program Zaměstnanost podporuje programy celoživotního a odborného vzdělávání, opatření vedoucí k dlouhodobému zajištění kvalifikované pracovní síly, mimo jiné také v oblasti spojené s aktivitami této odvětvové skupiny.  Program rozvoje venkova podporuje dotacemi agroturistiku, která pokrývá výdaje na vybudování nebo rekonstrukci ubytovacích kapacit včetně stravování a zázemí pro různé aktivity, rovněž aktivity sportovní.  Integrovaný regionální operační program podporuje větší investiční projekty, jako jsou opravy památek, tak aby byl podpořen rozvoj regionu a větší města mohla návštěvníkům i obyvatelům nabídnout moderní infrastrukturu pro volný čas. 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Na poskytování hostinské činnosti a ubytovacích služeb má zásadní vliv situace a vývoj v oblasti cestovního ruchu. Pro vývoj u nás je samozřejmě zásadní pro vývoj na evropském trhu cestovního ruchu. Na jedné

11

straně je ČR významně závislá na příjezdech z jiných evropských zemí, na straně druhé je výrazným prvkem evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci odvětví v ČR. Evropa je dnes velmi konkurenčním prostředím. Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí evropských účastníků cestovního ruchu tlačí na růst kvality poskytovaných služeb, inovaci produktů a zlepšující se infrastrukturní vybavenost evropských destinací. Na tyto nabídkové i poptávkové vlivy musí umět Česká republika reagovat. Měnící se preference současných a budoucích spotřebitelů: Nové produkty musí pružně reagovat na kvalitativní posun v preferencích spotřebitelů, musí být založeny na výjimečných a dlouhodobě zapamatovatelných zážitcích. Destinace a poskytovatelé služeb musí také počítat s individualizací preferencí a díky tomu i se specializací a diferenciací nabídky. Životní cyklus produktů se tak zkracuje, což vede k častější a intenzivnější inovační činnosti. V posledních letech je velmi patrná orientace na „zelené“ produkty, což se nevyhýbá ani odvětví cestovního ruchu. Ubytovací zařízení, dopravci, cestovní kanceláře i vlastní destinace se snaží nabízet svoje služby tak, aby minimalizovaly vliv svých aktivit na životní prostředí. Segment udržitelného a šetrného cestovního ruchu tak v budoucnu určitě poroste. Celosvětovým trendem bude do budoucna také jev, kdy lidé cestují, aby se něčemu přiučili. Tento jev souvisí s rostoucí cenou lidského času. Část lidí má pocit ztráty, pokud leží jen na pláži. Proces poznávání a učení se novým věcem je prvkem, který dovolenou a volný čas pocitově velmi obohacuje. Vliv demografických trendů: Především stárnutí populace bude mít vliv na spotřební chování. Segment seniorů s jejich specifickými potřebami bude narůstat, avšak tržní hodnota tohoto segmentu není zcela jednoznačná. Rizika jsou ve stavu evropských veřejných rozpočtů a v jejich schopnosti zajistit dostatečně vysoký důchod. Na druhou stranu se mění i postavení mladé generace, jejíž touha poznávat něco nového je daleko silnější než u celé populace. Globalizace ekonomiky, internacionalizace pracovního prostředí, větší míra pracovní migrace, rozvoj sociálních sítí jsou faktory, které podporují segment návštěv přátel a příbuzných. Ekonomické vlivy: Cestovní ruch v České republice je díky rostoucí zahraniční návštěvnosti Prahy stále více internacionalizován. Celkové výkony tak stále více závisí na mezinárodních příjezdech. Ty jsou z ekonomického hlediska ovlivňovány kupní silou zdrojových trhů a vývojem měnového kurzu. Právě tyto faktory zásadně ovlivňují zahraniční poptávku po České republice. Vývoj kurzu koruny k euru a dolaru výrazně ovlivňují poptávku zahraničních návštěvníků. Dalším parametrem, který ovlivňuje poptávku, je vývoj disponibilních příjmů domácností. I zde není situace příliš příznivá. Země eurozóny jsou pod velkým tlakem problémů veřejných rozpočtů. Ty podvazují ekonomický růst a následně také příjmy domácností. Technologické vlivy: Technologický pokrok v posledních desetiletích výrazně ovlivnil výrobu, prodej a v neposlední řadě také spotřebu. V případě cestovního ruchu jsou nové technologie zdrojem obrovských možností, ale zároveň představují také možné budoucí hrozby. Inovace představují významnou konkurenční výhodu nejen v oblasti cestovního ruchu. Nejzřetelnější je situace v oblasti informací a dopravy, na nichž je cestovní ruch vysoce závislý. Spotřebitel už není v roli slepého příjemce nabídky, ale podílí se nemalou měrou na její tvorbě. V rámci sociálních sítí a blogů tak například obrovsky narůstá význam word-of-mouth. Podnikatelé na druhou stranu mají o své poptávce stále více a více informací a jsou schopni cílit své produkty na určité skupiny spotřebitelů. Technologický pokrok významným způsobem přispívá k redukci provozních výdajů také v oblasti dopravy. Dopravní prostředky se navíc s pokročilejšími technologiemi stávají rychlejšími a pohodlnějšími. Hotelová krize V Praze se projevila již v roce 2008, nabídka tenkrát obrovsky předčila poptávku, což byl první velký negativní faktor. Druhým negativním faktorem byl tehdejší kurz eura. Hotelová krize byla ještě umocněna finanční krizí. Se snížením poptávky klesaly rapidně i ceny ubytování v hotelích (například v roce 2011 byly ceny hotelů zhruba o 40 % nižší než v předkrizovém roce 2007). To často zapříčinilo situaci, že hosté se výrazně přeskupili z jednoho segmentu do druhého. Kdo dříve jezdil do tříhvězdičkového hotelu, dnes jezdí do čtyřhvězdičkového, protože pokles cen jim to umožnil. Během hotelové krize firmy změnily strategie, více šetřili. Co se týká počtu účastníků konferencí - poptávka se posunula směrem k nízkonákladové nabídce. Například dříve účastníci konferencí bydleli v jednolůžkových pokojích, během krize chtějí pokoje dvoulůžkové, sníží tak náklady na ubytování téměř o polovinu. Dříve si velké farmaceutické firmy kupovaly nejvybranější catering, během krize už hledaly střední třídu a s útratou šly

12

na polovinu. Firmy stále výrazněji tlačily na poskytování služeb zdarma. Počet účastníků akcí stoupal, ale v letech 2009 a 2010 tržby přesto stagnovaly či mírně klesaly. Situace se však začala postupně stabilizovat a již v roce 2014 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení České republiky celkem 8,1 milionu zahraničních turistů, což bylo o 3,5 procenta více než v roce 2013. Příjezdy zahraničních turistů překonaly očekávání analytiků i historický rekord, v roce 2013 se v českých hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo na 7,8 milionu turistů (revidovaná data). Vyplývá to z dat o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (ČSÚ). Oproti předpokladům nakonec nebyly dramatické ani dopady krize na ruském trhu, kdy se hovořilo o možném propadu rezervací v řádech 30-40 %. Pokles u turistů z Ruska byl nakonec jen -13,4 % a z Ukrajiny -19,3 %. Ruské turisty částečně nahradila Jižní Korea (+21,9 %), Čína (+21,6 %) a narůstá i počet turistů z Izraele (+12 %). V roce 2015 pokračuje nárůst příjezdu zahraničních turistů do hromadných ubytovacích zařízení (2,4 miliony zahraničních turistů ve 2. čtvrtletí), což představuje meziroční nárůst o 8,4 %. Kromě již zmiňované Jižní Koreje a Číny začínají narůstat počty turistů z USA (ČSÚ). Do pozitivního vývoje příjezdů zahraničních turistů v prvním pololetí se promítla hlavně rostoucí poptávka turistů ze sousedních států platících eurem. Dopad současné měnové politiky ČNB na poptávku ze sousedních zemí je zcela jednoznačný. Kromě toho se projevil i dopad velkých akcí jak bylo mistrovství světa v hokeji, mistrovství Evropy ve fotbale do 21 let, či Plzeň – Evropské hlavní město kultury (Monika Palatková, generální ředitelka agentury CzechTourism). Jak v případě domácích, tak i u zahraničních hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních se zkracuje délka pobytu. V roce 2003 byla průměrná délka pobytu 4,5 dne. V roce 2011 se hodnota snížila na 4,0 dne. Rychleji klesá v případě domácích turistů. U zahraničních turistů je sice délka pobytu nižší (3,9 dne), ale klesá pomaleji. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky  rozšiřování spolupráce příhraničních regionů a ostatních regionů a obcí se zahraničními partnery v oblasti ČR  adaptabilní pracovní síla  výhodná geografická poloha ČR z pohledu zahraničního turismu  kvantitativně dostatečná ubytovací kapacita  rozvoj národních a nadnárodních hotelových řetězců, a s tím spojená racionalizace řídících procesů (Praha a některá další nejvýznamnější střediska ČR)  nárůst aktivní turistiky  atraktivní nabídka památek UNESCO, vysoký kulturně-historický a přírodní potenciál  staletá tradice českého lázeňství, tradice českého kulinářství, pivovarnictví a vinařství  hustá a dokonale značená síť turistických tras a stezek, ve světovém měřítku unikátní Slabé stránky  špatná úroveň spolupráce aktérů, zejména mezi veřejnou a soukromou sférou  nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků a manažerů v ČR  výrazná sezónnost s převahou letní turistiky v mnoha turistických regionech  nevyváženost zahraniční návštěvnosti mezi Prahou a ostatními kraji ČR  zaostávání za dynamickým rozvojem nabídky šetrných forem cestovního ruchu v konkurenčních destinacích (Rakousko, Německo apod.)  nedostatečně rozvinuté školení základních dovedností a kompetencí (především sociálních a kulturních) zaměstnanců v odvětví

13

Příležitosti  další rozvoj přeshraniční spolupráce v ČR, zejm. v tvorbě společných turistických produktů a organizaci společných regionálních turistických veletrhů  příchod dalších investorů zejména v oblasti hotelového průmyslu  využití stávajícího vnitřního potenciálu ČR spojeného s podporou malého a drobného podnikání ve vazbě na tvorbu nových pracovních míst  přívětivá daňová politika (DPH)  rostoucí počet obchodních a služebních cest, pořádání kongresů jako faktor růst návštěvnosti ubytovacích zařízení  rozvoj IT technologií ve všech oblastech cestovního ruchu  tvorba a nabídka nových inovativních produktů cestovního ruchu, zachycení aktuálních trendů v cestovním ruchu Hrozby  podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních sdružení ČR a zájmových profesních sdružení ČR  podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti ČR, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele (oblast vzdělávání dospělých)  nízká mobilita pracovní síly  nedostatečná orientace vzdělávacího systému na jazykové dovednosti  nedostatečné kvality a struktury infrastruktury, vč. doprovodné infrastruktury  konkurenční vliv evropských destinací, hlavně v bezprostředním okolí (rostoucí tlak na růst kvality a cenové dostupnosti služeb v ČR)  neadekvátní reakce na kvalitativní posun v preferencích současných a budoucích spotřebitelů, kdy se životní cyklus produktů zkracuje, což vede k častější a intenzivnější inovační činnosti  obecný růst daňového zatížení obyvatelstva, výraznější propady příjmů domácností

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství mezi lety 2000 a 2014 prodělal několik výkyvů. V letech 2000 byla zaměstnanost v tomto odvětví na svém minimu na 156 tisících zaměstnaných osob. V následujících letech zaměstnanost v tomto odvětví rostla a dosáhla 187 tisíc zaměstnaných osob v roce 2006. Následující dva roky klesala a mezi lety 2008 a 2010 opět rostla a dosáhla úrovně 190 tisíc zaměstnaných osob. Následující dva roky opětovně významně klesala. Z hodnoty 173 tisíc zaměstnaných osob v roce 2012 zaměstnanost rostla a v roce 2014 dosáhla svého maxima na 195 tisíc zaměstnaných osob. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v Ubytování, stravování a pohostinství bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 201 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně růst.

14

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství v České republice 250

200

150

100

50

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

V souladu s vývojem počtu pracovníků rostl i podíl, který odvětví Ubytování, stravování a pohostinství zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 3,2 %, což z Ubytování, stravování a pohostinství činilo jedenácté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 4 % celkové zaměstnanosti a Ubytování, stravování a pohostinství si tak udrželo pozici jedenáctého největšího odvětví.

Podíl odvětví Ubytování, stravování a pohostinství na celkové zaměstnanosti v zemi 12,0%

2000

10,0%

2014

8,0% 6,0% 4,0% 2,0%

Polsko

Rumunsko

Litva

Lucembursko

Švédsko

Lotyšsko

Belgie

Finsko

Francie

Německo

Dánsko

Česká republika

Estonsko

Nizozemí

Maďarsko

EU28

Slovinsko

Bulharsko

Slovensko

Itálie

Spojené Království

Rakousko

Chorvatsko

Irsko

Portugalsko

Malta

Španělsko

Kypr

Řecko

0,0%


V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Ubytování, stravování a pohostinství 4,6 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl

15

Ubytování, stravování a pohostinství na celkové zaměstnanosti podprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Ubytování, stravování a pohostinství největší význam v Řecku (v roce 2014 zaujímalo 8,4 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Rumunsku (2,1 % v tomtéž roce). Ve většině ekonomik zemí Evropské unie význam tohoto odvětví mezi lety 2000 a 2014 rostl. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 8,9 %. Tato úroveň je vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Ubytování, stravování a pohostinství 35,5 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Ubytování, stravování a pohostinství, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 142 045 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 55–56. Nejvíce z nich, téměř 89 %, patří do odvětví Stravování a

16

pohostinství (NACE 56), dalších více než 11 %, patří do odvětví Ubytování (NACE 55). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 15 % ze všech podniků. Největší z nich jsou EUREST, spol. s r.o., AmRest s.r.o., CPI Hotels, a.s., GTH catering a.s., Sodexo s.r.o., McDonald`s ČR spol. s r.o., ARAMARK, s.r.o., OREA HOTELS s.r.o., SCOLAREST - zařízení školního stravování spol. s r.o., Quinn Hotels Praha, a.s. Druhý největší podíl (10,9 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. ALMED SERVIS, s.r.o., AMI RESTAURANT,s.r.o., WELLNESS HOTEL a.s., MRAVENEC spol. s r.o., DYNATEL spol. s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 9,9 %. V tomto kraji sídlí např. Hotel International Brno, a.s., BAIEROVÁ, spol. s r.o., IMOBILIEN TREUHAND VERMöGENS VERWALTUNG, spol. s r.o. zkratka ITVV spol. s r.o., Gawain s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 8,7 %, kde sídlí např. Třinecké gastroslužby, s.r.o., Zařízení školního stravování Opava, příspěvková organizace, STRAVOVÁNÍ ČAVOJSKÁ s.r.o., KLEIBLOVÁ s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Karlovarském kraji, v Pardubickém kraji a na Vysočině. 2.9.1. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název

Logo

Jankovcova 1603/47a, Holešovice, 170 00 Praha 7

EUREST, spol. s r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Sídlo

 Společnost EUREST, s.r.o. zajišťuje stravování a související služby ve velkých business centrech, v menších administrativních objektech nebo úřadech, stravování žáků a studentů (školní jídelny), ve výrobních provozech, pacientů i zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních. Nabídku uzpůsobí věkovému složení klientů nebo národnostním specifikům. Společnost EUREST zajistí i provoz kantýny s doplňkovým prodejem.  Zajištění stravování

Zaměstnanost a výkony 2005

2010

2014

Počet pracovníků

3974

2989

3004*

Výkony (mil. Kč)

3072

2575

2678

*2012

Název

AmRest s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Logo

Sídlo Evropská 2591/33E 160 00 Praha 6

Pobočky KFC, Burger King a Starbucks po celé ČR  Společnost AmRest s.r.o. je členem koncernu AMREST. Společnost AmRest s.r.o. v rámci ČR provozuje síť restaurací KFC, Burger King a kaváren Starbucks v celkovém počtu 80 provozoven. Společnost buduje své silné postavení na trhu nejen díky svým produktům a portfoliu značek, ale rovněž díky lidem, kteří ve firmě pracují. Každoročně má možnost profesního růstu až 80 % zaměstnanců.  Zajištění stravování, občerstvení

17

Zaměstnanost a výkony

Název

2005

2010

2013

Počet pracovníků

1102

1214

1215

Výkony (mil. Kč)

1036

1586

1918

Logo

CPI Hotels, a.s.

Sídlo Vladislavova 17, 110 00 Praha 1

Provozovny v krajích

Praha, České Budějovice, Františkovy Lázně, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Špindlerův Mlýn, Ústí nad Labem

Zahraniční pobočky

Bratislava, Budapešť, Moskva, Varšava  CPI Hotels je s portfoliem 27 hotelů o celkové kapacitě převyšující 8 500 lůžek a 11 000 konferenčních míst jednou z největších hotelových skupin v ČR  Od roku 1997 je výhradním zástupcem mezinárodní hotelové sítě Choice Hotels International pro značku Clarion v České republice a na Slovensku. Síť čtyřhvězdičkových fullservisových Clarion hotelů strategicky pokrývá nejvýznamnější krajská města, v současné době zahrnuje 9 Clarionů v 7 českých městech.  V lednu 2009 představila společnost CPI Hotels unikátní projekt pětihvězdičkového Buddha-Bar Hotelu Prague, prvního hotelu mezinárodní sítě Buddha-Bar Hotels & Resorts.  provoz hotelů a ubytování

Profil společnosti

Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony

Název

GTH catering a.s. Provozovny v krajích

2005

2010

2012

Počet pracovníků

276

1045

1208

Výkony (mil. Kč)

327

986

1059

Logo

Sídlo Vyskočilova 1481/4, 140 00 Praha 4

MULTI-Catering s.r.o. - dceřiná společnost Leader v segmentu stravování ve zdravotnictví na českém trhu, působící zejména v Pardubickém a Královohradeckém kraji. GTH zařízení školního stravování, spol. s r.o. - dceřiná společnost

Profil společnosti

Stravování základních, středních i vysokých škol, společnost je zařazena do sítě škol.  Skupina GTH multicatering vznikla v roce 2010 spojením a předchozí akvizicí společností GTH CATERING a.s., zabývající se stravováním zejména v průmyslových podnicích a administrativě, GTH zařízení školního stravování s.r.o., působící v oblasti školního stravování, a společnosti MULTI-Catering s.r.o., poskytující služby zejména v segmentu zdravotnictví, průmyslu a v Armádě ČR, současnými vlastníky/ akcionáři působícími v pozicích výkonného managementu společností.  Historie jednotlivých společností, členů skupiny, se datuje do období 19961999 a svou velikostí, celorepublikovým pokrytím a rozsahem služeb se společnost řadí mezi největší poskytovatele služeb v oblasti stravování v ČR.

18

 Aktuálně společnosti se svými více než 1600 zaměstnanci měsíčně obslouží v segmentech průmyslu, administrativy, školství, zdravotnictví a armády okolo jednoho milionu zákazníků ve více než 95 provozovnách lokalizovaných po celé ČR.  Cateringové služby

Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony

2005

2010

2014

Počet pracovníků

-

647

1200

Výkony (mil. Kč)

-

-

572*

*2013

2.9.2. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství tvoří největší část (téměř 36 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů velmi vysoké. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 34,5 %, což je o 4,9 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 35,8 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 6,7 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 11,1 procentních bodů více než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,4 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

19

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 20%


18%

ČR

16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% AAA

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

Zdroj: BISNODE

2.9.3. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Ubytování, stravování a pohostinství byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 1,44 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,49 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,99 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil jen o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Praze, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Ústeckém kraji. Následují Karlovarský kraj, Olomoucký kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 2,5‰

2009 2,0‰

2014

1,5‰

1,0‰

0,5‰

Zlínský kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Plzeňský kraj

Praha

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Pardubický kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

20

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 3,4 %. To je o 1,2 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Jihomoravským krajem, Vysočinou a Libereckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a především Ústecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi málo atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství pracuje v Praze, jedná se o téměř 21 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 11 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 10 % v Moravskoslezském kraji, necelých 10 % v Jihomoravském kraji a téměř 7 % v Jihočeském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 6 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR průměrná.

Rozložení zaměstnaných z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství do krajů

Liberecký; 3,7% Vysočina; 4,0% Plzeňský; 4,2% Zlinský; 4,2%

Praha; 20,9%

Pardubický; 4,3%

Kralovehradecký; 4,4% Stredočeský; 10,7% Olomoucký; 5,0%

Karlovarský; 5,6% Moravskoslezský; 10,3% Ústecky; 6,1%

Jihočeský; 6,9%

Jihomoravský; 9,7%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

21

Průměrná míra geografické koncentrace je patrná i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 10,7 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy podprůměrný (a tedy červená barva v mapě).

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je průměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky nadprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji, kde se lidé z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství podílí na celkové krajské zaměstnanosti ze 7,4 %, dále v Praze (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 4,8 %) a v Jihočeském kraji (4,2 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Zlínském kraji (2,8 %) a v Plzeňském kraji (2,8 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka.

22

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj

Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Karlovarský

7,4%

Jihomoravský

3,2%

Praha

4,8%

Olomoucký

3,2%

Jihočeský

4,2%

Královéhradecký

3,2%

3,7%

Vysočina

3,1%

Středočeský

3,6%

Ústecký

3,1%

Liberecký

3,5%

Zlínský

2,8%

Moravskoslezský

3,4%

Plzeňský

2,8%

Pardubický

3,3%

Průměr ČR


Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Ubytování, stravování a pohostinství na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství nadprůměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

23

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Ubytování, stravování a pohostinství ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství pracuje v jiném kraji, než bydlí 6,7 % osob, což je o 0,8 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.

24

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Pracovníci v oblasti osobních služeb (ISCO 51), kteří v roce 2014 tvořili 64 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Ubytování, stravování a pohostinství zaměstnáno 125,7 tisíc pracovníků patřících do této profesní skupiny. Dalšími významnými skupinami povolání v Ubytování, stravování a pohostinství jsou Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu (ISCO 14; 7 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 13 tisíc pracovníků) a Uklízeči a pomocníci (ISCO 91; 5 %, 10,6 tisíc zaměstnanců). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že ve struktuře v České republice je daleko více zastoupena skupina Pracovníci v oblasti osobních služeb a naopak méně zastoupena skupina Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80%

4,2% 4,5%

4,6%

5,5%

12,0%

6,7%

5,4% 11,8%

70%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Uklízeči a pomocníci

60% 50%

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech

64,4% 48,2%

40%

Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Pracovníci v oblasti osobních služeb

30% 20% 10%

Ostatní 14,8%

18,0%

ČR 2014

EU28 2013

0%


Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství jsou Číšníci a servírky (ISCO 5131). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 51,2 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 46,4 tisíc pracovníků skupiny Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři (ISCO 5120), 17 tisíc skupiny Vedoucí provozu stravovacích, ubytovacích a dalších zařízení (ISCO 5151), 10,4 tisíc pracovníků skupiny Řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb (ISCO 1412) a 10,3 tisíc skupiny Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech (ISCO 9112).

25

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

Číšníci a servírky

Podíl Počet na Vývoj CZ-ISCO 2014 odvětví od (tisíc) 2011- 2011 2014 5131 51,2 24,9% ─

Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři

5120

46,4

24,8%

─

Vedoucí provozu stravovacích, ubytovacích a dalších zařízení

5151

17,0

7,3%

↑

Řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech

1412

10,4

6,2%

─

9112

10,3

5,0%

↑

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je odvětví s velmi vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o druhé nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v Ubytování, stravování a pohostinství dosáhl hodnoty 0,428, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Ubytování, stravování a pohostinství odvětvím s třetí nejvyšší profesní koncentrací.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná

26


21

nízká


22

nízká


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Ubytování, stravování a pohostinství je odvětví s nadprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo desáté v pořadí. Nadprůměrná profesní exkluzivita vyplývá především z toho, že je Ubytování, stravování a pohostinství zaměstnává více než polovinu profesní skupiny pracovníci v oblasti osobních služeb. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,411, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie je Ubytování, stravování a pohostinství z hlediska profesní exkluzivity je taktéž nadprůměrným odvětvím.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity


1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná


18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká

27


24

velmi nízká


25

velmi nízká

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V Ubytování, stravování a pohostinství nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání téměř polovina všech pracovníků v odvětví. 37 % pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 6 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 7 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Ubytování, stravování a pohostinství je značně nižší než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v tomto odvětví v posledních letech spíše stagnuje, čímž toto odvětví zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství a v celé ekonomice 100%

4,9%

5,8% 18,0%

90% 80%

36,0%

23,0%

vyšší odborné a vysokoškolské

37,1%

70% 38,0%

60%

37,5%

středoškolské s maturitou

50%

středoškolské bez maturity

40% 30%

51,9%

49,8% 39,0%

20%

35,3%

základní 10% 7,3%

7,3%

5,0%

4,1%

2010

2014

2010

2014

ČR celkem

ČR celkem

0% Ubytování, stravování Ubytování, stravování a pohostinství a pohostinství


Vzdělanostní úroveň pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie, kromě Rumunska. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství hodnoty 93,7 %

28

průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství ve všech zemích Evropské unie.

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120%

100%

80%

60%

40%

20%

Lucembursko

Belgie

Dánsko

Švédsko

Nizozemí

Německo

Španělsko

Finsko

Portugalsko

Malta

EU28

Francie

Itálie

Řecko

Rakousko

Spojené Království

Estonsko

Slovinsko

Irsko

Česká republika

Kypr

Lotyšsko

Slovensko

Litva

Bulharsko

Polsko

Maďarsko

Rumunsko

Chorvatsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je obor Hotelnictví, restaurace, stravování, který absolvovalo 42 % všech pracovníků v odvětví. S 12 % následují obecně zaměřené studijní obory, které převažují zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků bez maturity. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství jsou Velkoobchod a maloobchod, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže a Management a správa.

29

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 9,4%

4,3% 5,9%

12,1%

7,3%

4,1%

9,3%

90% 80%

Management a správa

70% 60%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Potravinářství

56,6%

Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Obecné vzdělání

16,6%

Velkoobchod a maloobchod Hotelnictví, restaurace, stravování ostatní

34,3%

50% 40% 30% 20%

40,1%

10% 0% SŠ s MZ Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

SŠ bez MZ

3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Ubytování, stravování a pohostinství se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako čtvrté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v Ubytování, stravování a pohostinství lze tedy hodnotit jako velmi vysokou a vzdělání pracovníků v tomto odvětví je tedy stejnorodé.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)

Odvětví Stavebnictví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Výroba strojů a zařízení Zdravotní a sociální péče Těžební průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Doprava, skladování a poštovní činnosti Vzdělávání Potravinářský a tabákový průmysl Výroba dopravních prostředků Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Vzdělanostní koncentrace odvětví velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná průměrná průměrná průměrná průměrná

30

17 podprůměrná 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Peněžnictví a pojišťovnictví



Ubytování, stravování a pohostinství je odvětví s podprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 39 % zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou v oboru Hotelnictví, restaurace, stravování a 35 % pracovníků, kteří stejný obor absolvovali na středoškolském stupni bez maturity.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014)

Odvětví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Telekomunikační a informační technologie a činnosti Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Doprava, skladování a poštovní činnosti Stavebnictví Zemědělství, lesnictví a rybolov Výroba elektrických a optických přístrojů Vydavatelské a mediální činnosti Těžební průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Potravinářský a tabákový průmysl Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Úroveň vzdělanostní exkluzivity velmi vysoká velmi vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná průměrná průměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná nízká nízká nízká nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká

31

26


velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství je indikátor flexibility nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k mírně podprůměrně flexibilním.

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

32

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství 35 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, nadprůměrný.

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

50,0% 43,2% 39,3% 38,9% 35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6% 23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7% 17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0% 11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (44 %), podíly u ostatních skupin jsou velice vyrovnané. Nadprůměrný mezi ostatními skupinami odvětví je podíl těch, kteří v odvětví našli jiné uplatnění (plyne to i z výše uvedené tabulky).

33

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%


4%

Těžební průmysl

5%

30%

8%


8%


8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

8%

28%

11%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

31% 29%

36%

28%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

33%

13%

25% 16%

36%

24%

10%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5% 0%

39%

12%

24%

25%

8%

11%

10% 12%

22%

40%

18%

43%

17%

41%

13%

10%

23%

8%

41%

10%

40%

Vydavatelské a mediální činnosti 3%

42%

18% 13%

17%

43%

15%

9%

19%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

44% 8%

19%

31%

9%

Vzdělávání

6%

31%

4%

Telekomunikační a informační…

44%

11%

5%


45%

17% 15%

33%

5%


15%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

45%

8%

16%

45%

14%

10% 35%

12%

Celkem

16%

27%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%


63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%


6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, podíl příchodů ze vzdělávání patří mezi odvětvími k nejvyšším a činí 16 %. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Vzdělávání a Potravinářský a tabákový průmysl. V odchodech z odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství jsou skupiny příchodů a odchodů výrazně odlišné a odlišná je jejich struktura ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Pouhá pětina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji se jedná o odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Zdravotní a sociální péče a Vzdělávání.

34

Odvětví Ubytování, stravování a pohostinství: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

15,8%

13,9%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 9,4%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 11,0%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 13,7% Velkoobchod, maloobchod a opravy 3,3% motorových vozidel

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 20,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy 3,5% motorových vozidel

Vzdělávání

2,7%


2,8%


1,1%

Vzdělávání

2,4%

0,9%

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních

1,3%

0,9%


1,3%

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti přišli ze vzdělávání (ze školy) 16,4%

odešli do vzdělávání (do školy) 12,3%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 16,5%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 22,2%

přišli z nezaměstnanosti 43,9%

z toho odešli do důchodu 11,9% odešli mezi nezaměstnané 33,9%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky.

35

Odvětvová skupina Ubytování, stravování a pohostinství je s průměrným věkem 39,9 let třetí nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 2,6 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 4,0 roky, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Ubytování, stravování a pohostinství mezi zaměstnanými jen 1,8 % osob starších 60 let, nyní je to již 6,5 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tato skupina tvořila 14,9 %, v roce 2014 již byl její podíl 17,7 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 bylo mladších 30 let ještě 37,3 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 24,1 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů (opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech). To je o dva procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná. V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy. Ty tvoří více než 59 % ze všech zaměstnaných v této odvětvové skupině. To je o 16 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

36

3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

5,1%

13,2%

-8,0

SŠ bez MZ

28,0%

55,4%

-27,4

SŠ s MZ

48,1%

28,4%

19,8

VOŠ a konzervatoř

1,3%

0,2%

1,0

Bakalářské

10,7%

0,0%

10,7

Magisterské

6,7%

2,8%

3,9

Doktorandské

0,0%

0,0%

0,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Ekonomie, který absolvovalo 3,6 % nedávných absolventů a 3,0 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Obecné vzdělání (14,5 % u nedávných absolventů a 16,5 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Velkoobchod a maloobchod ze 7,7 % u skupiny starších na 1,5 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Hotelnictví, restaurace, stravování: z 31,2 % u starších 55 let na 42,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Obecné vzdělání. Mezi pracovníky staršími 55 let je nejčastěji zastoupen také obor Hotelnictví, restaurace, stravování.

37

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 81 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

38

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Ubytování, stravování a pohostinství skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví téměř 50 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 37 %. Osob se základním vzděláním je v tomto odvětví více než 7 %. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je znatelně nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u pouhých 16 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 34 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

7,3%

0,6%

Skutečné vzdělání

49,9%

36,8%

2,9% 2,4% 0,7%

5,5% Požadované vzdělání

16,2%

70,5%

4,4% 2,7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

39

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,7 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,8 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,3 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 11,9 roku, což je o jeden rok méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,8 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství devátá nejnižší úroveň skutečného vzdělání a pátá nejnižší úroveň požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Ubytování, stravování a pohostinství 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

Schopnost dalšího učení

ČR Ubytování, stravování a pohostinství ČR všechna odvětví EU Ubytování, stravování a pohostinství EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství ve srovnání odvětví mezi mírně podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, pouze kategorie míra nezávislosti je u tohoto odvětví znatelně nadprůměrná. Obdobné je to také v případě EU, včetně některých relací jednotlivých charakteristik odvětví vůči celkovému průměru EU, avšak odchylky od průměru jsou o něco menší, než je tomu v případě českého odvětví. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků

40

vyšší v české skupině odvětví Ubytování, stravování a pohostinství s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“, kde je mírně vyšší úroveň u tohoto odvětví za průměr EU.

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství o něco nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, ovšem odstup od průměru za všechna odvětví je zde také. Velice podobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU, a to jak z hlediska relace k průměru za všechny odvětvové skupiny, tak z hlediska úrovní u jednotlivých charakteristik. Rovněž srovnání českého odvětví a průměru EU ukazuje na velice podobnou úroveň u všech charakteristik.

Využití dovedností v práci: Ubytování, stravování a pohostinství 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

Používání informačních technologií

ČR Ubytování, stravování a pohostinství ČR všechna odvětví EU Ubytování, stravování a pohostinství EU všechna odvětví Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší.

41

Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství vůči průměru je obdobná u pracujících ČR a EU. U všech dovedností je úroveň v tomto odvětví nižší, u EU je přitom odstup tohoto odvětví oproti průměru za všechna odvětví nižší. Úroveň dovedností pracovníků českého odvětví je znatelně nižší, než činí průměr za všechna odvětví. Znatelný rozdíl je především v případě numerické dovednosti a dovednosti řešit problémy. Obzvláště u dovednosti řešit problémy je úroveň u tohoto odvětví za EU výrazně vyšší než u odvětví v ČR.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Ubytování, stravování a pohostinství 290 285 280 275 270 265 260 255 250 245 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Ubytování, stravování a pohostinství ČR všechna odvětví EU Ubytování, stravování a pohostinství EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství se ukazuje jako charakteristická nadprůměrná důležitost u kompetencí sociálních, náročnost je však vykazována na úrovni průměrné. Jiné charakteristiky již nadprůměrné nejsou, některé nabývají průměrných hodnot: znalosti v oblasti sociální péče a zdravotnictví, znalosti v oblasti služeb a v oblasti podnikání, administrativy a řízení – z nich především poslední dvě jmenované jsou jak z hlediska důležitosti, tak z hlediska požadované úrovně náročnosti hodnoceny výrazně výše než skupiny ostatní. Mezi dovednostmi je to pak především schopnost se dále učit. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence. Kognitivní dovednosti, které jsou u mnoha odvětvových skupin třetí nejvyšší, jsou u Ubytování, stravování a pohostinství až za kompetencemi sociálními, mírně vyšší úroveň jak v důležitosti, tak v úrovni náročnosti dosahují dovednosti komunikace v mateřském jazyce.

42

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jediné. Pouze hodnota u aspektu „vztahy“ je nadprůměrná a patří mezi odvětvími k třetí nejvyšší.

43

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% 20%


0%

Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství nadprůměrné v aspektu podnikavosti (třetí nejvyšší hodnota mezi odvětvími) a sociálnosti, průměrné v konvenčnosti a realističnosti a podprůměrné v investigativnosti (nejnižší hodnota mezi odvětvími).

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20% Ubytování, stravování a pohostinství

0%

Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativ nost

Zdroj: O-NET

44

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství, kterou je skupina povolání Pracovníci v oblasti osobních služeb, je vyžadováno z téměř 80 % středoškolské vzdělání a pro necelých 20 % zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním vyšší než u nás, je to více než polovina zaměstnaných, avšak u více než 5 % zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. Největší podíl terciárně vzdělaných je vyžadován ve skupině povolání Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu, v ČR asi 27 %, v průměru za EU je to téměř 45 %.

45

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Ubytování, stravování a pohostinství Pracovníci v oblasti osobních služeb

podíl skupiny povolání v odvětví

2% 64,4%

ČR

48,2%

EU

80%

18%

0%

40%

30%

20%

10%

5%

44%

51%

90%

80%

70%

60%

50%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích

6,7%

ČR 2%

11,8%

EU

0%

10%

40%

30%

20%

21%

24%

33%

22%

22%

5%

71%

90%

80%

70%

60%

50%

100%

Uklízeči a pomocníci 5,5%

ČR

5,4%

EU

10%

90%

80%

82%

84%

1%

12%

87% 86%

88%

92%

90%

94%

98%

96%

100%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a 4,5%

ČR

12,0%

EU

36%

64%

2% 22%

76%

1% 0%

20%

10%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v 4,2%

ČR

4,6%

EU

10%

17%

46%

31% 0%

8%

73%

13%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

6%

6% 90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

46

5.

Shrnutí

Ubytování, stravování a pohostinství je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí jsou komerční služby. Odvětví je mezinárodně relativně otevřené (podíl produkce na vývozu) s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím, většina produkce je však určena pro domácí trh. Z hlediska podílu pracujících na zaměstnanosti České republiky patří odvětví Ubytování, stravování a pohostinství k průměrně velkým odvětvím. V roce 2000 představoval podíl pracujících v odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství 3 %, v současnosti je to přibližně 4 % celkové zaměstnanosti. Počet pracujících v této odvětvové skupině prodělal mezi lety 2000 a 2014 několik mírných výkyvů. V letech 2000 byla zaměstnanost v tomto odvětví na svém minimu na 156 tisících zaměstnaných osob. V následujících letech zaměstnanost v tomto odvětví rostla a dosáhla 187 tisíc zaměstnaných osob v roce 2006. Následující dva roky klesala a mezi lety 2008 a 2010 opět rostla a dosáhla úrovně 190 tisíc zaměstnaných osob. Následující dva roky opětovně významně klesala. Z hodnoty 173 tisíc zaměstnaných osob v roce 2012 zaměstnanost rostla a v roce 2014 dosáhla svého maxima na 195 tisíc zaměstnaných osob. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v Ubytování, stravování a pohostinství bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 201 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně růst. Vzhledem k charakteru odvětví je podíl zaměstnaných velmi nerovnoměrně rozdělen po celé České republice. Existují vysoké rozdíly mezi kraji v tom, nakolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji, dále v Praze, naopak nejnižší ve Zlínském a Plzeňském kraji. Naprostá většina (přes 93 %) osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 8,9 %. Tato úroveň je vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Ubytování, stravování a pohostinství 35,5 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Ubytování, stravování a pohostinství, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Změny zaměstnání jsou z hlediska zaměstnaných odvětví Ubytování, stravování a pohostinství ve srovnání s ostatními odvětvími problematičtější. Více zaměstnaných přechází do stavu nezaměstnanosti, než kolik najde jinou práci. Zaměstnaní v tomto odvětví ve srovnání se zaměstnanými z jiných odvětví podprůměrně flexibilní. Ovšem z těch pracovníků, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, bylo 35 % pracovníků, kteří nalezli uplatnění opět v tomto odvětví. Tím se odvětví Ubytování, stravování a pohostinství řadí mezi odvětvími na šesté místo, což znamená, že vazba zaměstnaných je na toto odvětví nadprůměrná. Příchody osob z jiných odvětví jsou nejčastější z odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Vzdělávání a Potravinářský a tabákový průmysl. Na druhé straně jsou odchody do jiných odvětví – tady se však skupiny odvětví z velké části opakují a nejčastější odchody jsou do odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Zdravotní a sociální péče a Vzdělávání. Z hlediska stability odvětví a jeho rizikovosti s uvážením chování subjektů, které v odvětví působí, se ukazuje jasná skutečnost: podle ratingového modelu BISNODE je struktura subjektů z hlediska rizika úpadku (na základě plnění závazků v rámci obchodního styku) horší, než činí průměr za celou ekonomiku v České republice. Stejně tak z hlediska analýzy vzniklých a zaniklých společností je odvětví horší, než je

47

průměr ČR a obdobně je tomu i z hlediska počtu subjektů, na něž byl v roce 2014 vyhlášen konkurz. Celkově je tak odvětví Ubytování, stravování a pohostinství z tohoto pohledu v porovnání s ostatními poměrně málo atraktivní. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství jsou Pracovníci v oblasti osobních služeb (ISCO 51): v roce 2014 jich v odvětví bylo zaměstnáno 126 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 13 tisíc Řídících pracovníků v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu (ISCO 14) a 11 tisíc Uklízečů a pomocníků (ISCO 91). Na pracovních místech tohoto odvětví pracuje téměř 50 % osob se středoškolským vzděláním bez maturity, asi 37 % osob s maturitou a přes 7 % osob s nejvýše základním vzděláním. Zbytek, okolo 6 % osob, má nějakou formu terciárního vzdělání (nejvíce s magisterským: 2,9 %, s bakalářským 2,4 % a 0,6 % s vyšším odborným vzděláním). Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je požadavek maturitního vzdělání u více než dvou třetin osob, což představuje rozdíl téměř 34 procentních bodů. V podílu terciárního vzdělání k žádné znatelné odlišnosti mezi skutečným a požadovaným vzděláním nedochází. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je obor Hotelnictví, restaurace, stravování, který absolvovalo 42 % všech pracovníků v odvětví. S 12 % následují obecně zaměřené studijní obory, které převažují zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků bez maturity. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Ubytování, stravování a pohostinství jsou Velkoobchod a maloobchod, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže a Management a správa. Ovšem výraznější odlišnosti jsou mezi mladými a staršími pracovníky odvětví. U mladších pracovníků (nedávných absolventů) převládá obor Hotelnictví, restaurace, stravování (téměř 43 %), Obecné vzdělání (14,5 %) a Management a správa (6 %) a u oboru Velkoobchod a maloobchod došlo k znatelnému poklesu (na pouhých 1,5 % mezi absolventy z posledních pěti let). To se postupně projeví na zastoupení oborů vzdělání v odvětví i přesto, že odvětvová skupina stárne. Průměrný věk zaměstnaných odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství roste rychleji, než činí průměr všech zaměstnaných v české ekonomice, avšak s necelými 40 lety je průměrný věk o více jak 2 a půl roku nižší než je průměr za ČR a odvětví Ubytování, stravování a pohostinství je tak třetím nejmladším odvětvím z celé ekonomiky. Ve struktuře zaměstnaných podle věku došlo v odvětví k výraznému posunu: zatímco v roce 2000 byly mezi zaměstnanými necelé 2 % osob starších 60 let, nyní je to již více než 6 %. Nejvýraznější je však úbytek ve skupině nejmladších: v roce 2000 bylo zaměstnaných do 30 let více jak třetina, nyní je jich jen necelá čtvrtina. Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Ne mnoho charakteristik pracujících v odvětvové skupině Ubytování, stravování a pohostinství je nějak výrazně odlišných od celkového průměru, avšak některé rozdíly charakteristické pro tuto skupinu existují. V jejím zaměření se odráží například výrazně vyšší míra nezávislosti. Co se týče využití dovedností v práci, v případě odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství je využití všech posuzovaných dovedností o něco nižší než v průměru za všechna odvětví. Nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, ovšem odstup od průměru za všechna odvětví je zde také. Z měření skutečných dovedností pracovníků v odvětví se také ukazuje, že úroveň matematických, čtenářských dovedností i dovedností řešit problémy je výrazně nižší, než je tomu v průměru všech pracujících. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Ubytování, stravování a pohostinství je charakteristická nadprůměrná důležitost u kompetencí sociálních a jejich náročnost je vykazována na úrovni průměrné. Jiné charakteristiky již nadprůměrné nejsou, některé nabývají průměrných hodnot: znalosti v oblasti sociální péče a zdravotnictví, znalosti v oblasti služeb a v oblasti podnikání, administrativy a řízení – z nich především poslední dvě jmenované jsou jak z hlediska důležitosti, tak z hlediska požadované úrovně náročnosti hodnoceny výrazně výše než skupiny ostatní. Mezi dovednostmi je to pak především schopnost se dále učit. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence. Kognitivní dovednosti, které jsou u mnoha odvětvových skupin třetí nejvyšší, jsou u Ubytování, stravování a pohostinství až za kompetencemi sociálními, mírně vyšší úroveň dosahuje dovednost komunikace v mateřském jazyce. Hlavní trendy v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství jsou v souladu s rychlými změnami ve světě, kdy se prohlubuje globalizační proces, a právě cestovní ruch je nositelem globalizačních procesů. Míra jeho internacionalizace se zvyšuje jak na straně nabídky (nové destinace), tak na straně poptávky

48

(do cestovního ruchu se zapojuje stále více obyvatel). Objevují se nové trhy, které mění představy o charakteru poptávky, její struktuře a kvalitě. Vlivem sociálního prostředí a změn hodnot, potřeb a preferencí procházejících všemi socioekonomickými a věkovými skupinami obyvatel se subjekty strany nabídky v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství musí přizpůsobit a snažit se o individuální přístup a tvorbu produktů s podmínkami šitými na míru jednotlivým spotřebitelům. S rostoucí cenou lidského času souvisí jev, kdy lidé cestují, aby se dále sami rozvíjeli, a cestování se tak namísto pouhé spotřeby stává investicí do svého rozvoje. Část spotřebitelů také ráda experimentuje a zkouší nové produkty, atrakce, jídlo, zážitky. Lidé také častěji než kdy dříve utíkají před každodenností do přírody a na venkov, více se zajímají o své zdraví a kvalitu života, což se projevuje ve snaze trávit svou dovolenou co nejaktivněji. Hnacími motory nových trendů jsou demografické změny ve společnosti, rostoucí informovanost díky novým technologiím, růst bohatství, kterým společnost disponuje. A právě tyto faktory neustále přetváří spotřebitelské preference. Pokroky v oblasti informačních a komunikačních technologií poskytují subjektům strany nabídky účinný nástroj, jak nabízet produkty plně odpovídající právě preferencím jednotlivých spotřebitelů. Pro firmy technologické inovace znamenají také cestu, jak snižovat provozní výdaje. Další rozvoj odvětví i rozvoj obsahu práce většiny profesí tohoto odvětví bude ovlivněn měnícími se životními styly/požadavky spotřebitelů, stárnutím populace, dalším zvyšováním využívání ICT a internetu, pokračující globalizací a ekonomickým růstem. Nově vznikající kompetence v odvětví budou zahrnovat zvládnutí více dovedností (multiskilling), finanční řízení, informační a komunikační technologie, mezikulturní kompetence a jazykové dovednosti, dovednosti a znalosti potřebné pro rozšířené a individualizované služby.

49

Ubytování, stravování a pohostinství

Recommend Documents