Ú z e m n í
s t u d i e
mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov
návrhová část A – textová část
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část
akce:
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část
evidenční číslo zhotovitele: objednatel:
zhotovitel:
jednatelé společnosti: hlavní projektant:
212-004-556 Olomoucký kraj Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. Příkop 8, 602 00 Brno Ing. arch. Vanda Ciznerová Ing. arch. Miloš Schneider Ing. arch. Vanda Ciznerová
projektanti: urbanismus:
Ing. arch. Aleš Stuchlík
doprava:
Ing. Jiří Hrnčíř
vodní hospodářství, energetika, spoje:
Ing. Pavel Veselý
ochrana ZPF, PUPFL, ekologie a životní prostředí:
Mgr. Martin Novotný
datum:
prosinec 2012
[email protected]
+420 545 175 896
[email protected]
+420 545 175 796
[email protected]
+420 545 175 798
[email protected]
+420 545 175 792
[email protected]
+420 604 421 555
3
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část Obsah dokumentace: •
textová část
•
odhad nákladů
•
grafická část
obsah grafické části: 1. širší dopravní vazby
1 : 100 000
2. základní řešení
1 : 2 000
3. detailní řešení křižovatky
1 : 2 000
obsah textové části: A.
Základní údaje................................................................................................................................ 7
B.
Návrh ............................................................................................................................................. 9
1.
Širší vztahy ..................................................................................................................................... 9
2.
ZÚR Olomouckého kraje ................................................................................................................ 10
3.
Územní plán Prostějova ................................................................................................................. 10
4.
Intenzity dopravy ........................................................................................................................... 11
5.
Výhledové intenzity dopravy ......................................................................................................... 13
6.
Dopravní analýza řešeného území ................................................................................................. 14
7.
Návrh řešení .................................................................................................................................. 16
8.
Ochranná pásma ............................................................................................................................ 19
9.
Technická infrastruktura................................................................................................................ 20
10.
Odhad nákladů .............................................................................................................................. 20
5
6
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část
A.
Základní údaje
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov se zpracovává na základě smlouvy o dílo č. 212-004-556 uzavřené mezi objednavatelem – Olomouckým krajem a zhotovitelem – Urbanistickým střediskem Brno, spol. s r.o. Předmětem plnění této smlouvy je zpracování Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, a vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a vyhláškou 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na výstavbu v platném znění. Cíle studie Cílem studie bylo řešení napojení přeložky silnice II/150 (jižní obchvat Prostějova) na rychlostní silnici R46. V místě, kde bylo napojení navrženo v návrhu územního plánu Prostějova, nelze s ohledem na platné normy MÚK umístit. Napojení na R46 v jiném místě zase vyvolá změny trasování návazných navržených tras. Vymezení řešeného území Řešené území se nachází na správním území statutárního města Prostějov, na katastrálních územích Prostějov a Žešov. Podklady •
ZÚR Olomouckého kraje, aktualizace č. 1; UDI Morava, spol. s r.o.; Ing. Bedřich Nečas; prosinec 2011
•
Územní studie rozvoje cyklistické dopravy Olomouckého kraje; Dopravní projektování, spol. s r. o., středisko Olomouc; říjen 2009
•
Územní plán Prostějov; Knesl + Kynčl s.r.o.; srpen 2011
•
ÚAP SO ORP Prostějov
•
Celostátní sčítání dopravy; ŘSD ČR; 2010
•
Dopravní průzkum města Prostějova; UDIMO; 2006
•
Zásady dopravní politiky města Prostějova; Odbor koncepce a rozvoje města MěÚ Prostějov; září 2002
•
DÚR Silnice R46 MÚK Žešov; Dopravoprojekt Ostrava; 2012
•
ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na pozemních komunikacích; červen 2012
•
ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic; Z1 – leden 2009
•
ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací; Z1 – únor 2010
•
zákon 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění
•
zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v platném znění
•
vyhl. 104/97 Sb. kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
•
vyhl. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
•
TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích
•
TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty
•
Cenové normativy staveb pozemních komunikací 2010; Ministerstvo dopravy
7
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část •
průzkum v terénu
•
ortofotomapa
•
digitální katastrální mapa
Seznam použitých zkratek
8
ZÚR OK
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje
ÚAP
územně analytické podklady
ORP
obec s rozšířenou působností
ÚP VÚC OA
územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace
ÚP
územní plán
ÚS
územní studie
MÚK
mimoúrovňová křižovatka
ČSPH
čerpací stanice pohonných hmot
ČSN
česká technická norma
VVTL
velmi vysoký tlak (plynovod)
VTL
vysoký tlak (plynovod)
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část
B.
Návrh
1.
Širší vztahy
Současný stav dopravní infrastruktury je dán polohou města na křižovatce krajských silničních tahů v oblasti střední Moravy a celorepublikově významného hlavního dopravního tahu spojujícího Prahu a Brno s Olomoucí a Ostravou. Městem procházejí dva hlavní dopravní směry – severojižní reprezentovaný rychlostní silnicí R46, která tangenciálně míjí centrum města po jeho východní straně, a západovýchodní směr reprezentovaný silnicí II/150, vedenou jižní větví vnitřního městského okruhu po ulicích Plumlovská, Palackého, Wolkerova, Dolní a Kralická. Severní část vnitřního městského okruhu vedená po ulicích Blahoslavova, Vápenice a Újezd doplňuje nejzatíženější část dopravní sítě, jejíž uzly v centru města se blíží hranicím svých kapacitních možností. Radiály dopravního systému města tvoří dále tahy silnic II. třídy, které současně představují hlavní městské třídy – silnice II/433 (ul. Brněnská) vedená na jih směrem na Němčice nad Hanou, silnice II/366 (ul. Kostelecká) vedená severozápadním směrem na Kostelec na Hané a silnice II/367 (ul. Kojetínská) vedená na jihovýchod směrem na Kojetín. Zbývající severní směr představuje silnice III/44934 (ul. Olomoucká) a jihozápadní směr silnice III/37766 (ul. Žeranovská a Určická). Hlavní silniční tahy zajišťující dopravní dostupnost města a jeho okolí: silnice I. třídy: •
R46 (I/46)
Vyškov – Olomouc – Opava – Sudice – st. hranice ČR / Polsko
silnice II. třídy: •
II/150
Votice – Havlíčkův Brod, Sebranice – Prostějov – Valašské Meziříčí
•
II/366
Svitavy – Jevíčko – Konice – Prostějov
•
II/367
Prostějov – Kroměříž – Tlumačov
•
II/377
Tišnov – Černá Hora – Prostějov
•
II/433
Prostějov – Morkovice – Střílky
•
II/449
Rýmařov – Litovel – Prostějov
silnice III. třídy: •
III/3674
Prostějov – Kralice na Hané
•
III/37760
Mostkovice – Smržice
•
III/37766
Prostějov – Určice
•
III/37762
Vrahovice – Určice – Domamyslice
•
III/4357
Vrahovice – Vrbátky – Dubňany
•
III/44932
Smržice – Držovice – Vrahovice
•
III/44934
Prostějov-spojovací
•
III/0462
Žešov – Brodek u Prostějova – Pustiměř – Vyškov
•
III/3679
Čechůvky – Kralice na Hané
•
III/37771
Prostějov – Seloutky
9
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část
2.
ZÚR Olomouckého kraje
ZÚR Olomouckého kraje navrhují na území města následující záměry silniční dopravní infrastruktury: •
D 31 severozápadní obchvat Prostějova (přeložka silnice II/366)
•
D 012 severní obchvat Prostějova (přeložka silnice II/366) – záměr převzat bez věcné změny z platného ÚP VÚC OA dle odst. 2 § 187 zákona č. 183/2006 Sb.
•
D 027 jihozápadní obchvat Prostějova (přeložka silnice II/150) – záměr převzat bez věcné změny z platného ÚP VÚC OA dle odst. 2 § 187 zákona č. 183/2006 Sb.
•
D 042 homogenizace rychlostní silnice R46 na normový profil směrově dělené komunikace – záměr převzat bez věcné změny z platného ÚP VÚC OA dle odst. 2 § 187 zákona č. 183/2006 Sb.
3.
Územní plán Prostějova
Připravovaný územní plán v souladu se ZÚR OK vymezuje celý koridor rychlostní komunikace R46 jako plochu přestavby. Pro řešení problematických úseků a jednotlivých mimoúrovňových křižovatek na R46 územní plán navrhuje zejména: •
vybudování nové mimoúrovňové křižovatky s přeloženou II/150 jižně od hřbitova, přičemž stavba MÚK nesmí přesáhnout úroveň terénu z důvodu ochranného pásma nedalekého letiště
•
úprava stávající křižovatky II/150 (ul. Dolní) s R46, exit 24, zrušením stávající nájezdové větve ve směru na Brno
•
úprava stávající křižovatky II/150 s R46, exit 25, doplněním na standardní MÚK typu „osmička“ vybudováním nájezdové větve směrem na Brno u výjezdové větve ve směru od Olomouce
V souladu se ZÚR OK územní plán vytváří podmínky pro systém obchvatů města a vymezuje: •
navrhovaný severní obchvat (sil. II/366), tj. pokračování ulice Konečné od přebudované mimoúrovňové křižovatky R46 (Prostějov-sever) s napojením na ulici Olomouckou, rozvojovou oblast Pod Kosířem (včetně úpravy připojení sil. II/449) a ulici Kosteleckou
•
navrhovaný severozápadní obchvat, tj. spojení ulice Kostelecké a Plumlovské s možností napojení na ulici Domamyslickou
•
navrhovaný jihozápadní obchvat (sil. II/150) od křižovatky na ul. Plumlovské s napojením na ulici Domamyslickou, Západní, Určickou, Brněnskou a mimoúrovňovou křižovatkou s R46 jižně od městského hřbitova
•
okružní křižovatku na ul. Dolní s propojením přes Joštovo náměstí na ul. Pražskou, Kralickou, Leteckou a prodlouženou ulici Okružní
Pro dobudování vnějšího městského okruhu a pro zajištění obsluhy města územní plán navrhuje: •
•
10
prodloužení ul. Okružní směrem k ul. Dolní podél R46 na místě zrušené nájezdové větve směrem na Brno prověřované ve třech variantách: o
varianta 1 – vnější městský okruh vedený na místě asanovaných bytových domů na ul. Dobrovského, bez vlivu na trasování R46
o
varianta 2 – odsun trasy R46 ve stávající niveletě cca 15 m východně
o
varianta 3 – zaklenutí stávajícího levého jízdního pásu R46 tunelovým objektem (galerií), na jehož povrchu je navrženo výše zmíněné propojení vnějšího městského okruhu
propojení vnějšího městského okruhu od křížení s ul. Dolní přes Joštovo nám. po napojení na ul. Pražskou a Janáčkovu
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část •
propojení vnějšího městského okruhu v severovýchodním sektoru mezi ul. Janáčkovou (Vrahovickou) a Barákovou s úpravou připojení na ul. Olomouckou současně s vybudováním podjezdu na silnici II/150 (ul. Vrahovické) pod železničními tratěmi č. 275 a č. 301 s úpravou připojení ul. Janáčkovy a ul. Průmyslové
•
propojení ul. U Stadionu a Martinákovy
•
úprava křižovatky ulic Josefa Lady a U Stadionu
•
spojení ul. Okružní – Anglická
Další významná spojení základního komunikačního skeletu města navrhovaná v ÚP Prostějova: •
úprava ul. Kostelecké s novou okružní křižovatkou v místě připojení severního okruhu (sil. II/366), propojení ul. U Stadionu a Plumlovské za areálem nemocnice
•
připojení ul. Pod Kosířem na sil. II/366 (severní okruh) včetně mimoúrovňového propojení MK směrem na Smržice
•
prodloužení ul. Západní k jižnímu obchvatu sil. II/150
schéma silniční dopravy dle ÚP Prostějov (Knesl + Kynčl s.r.o. 08/2011)
4.
Intenzity dopravy
V roce 2010 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy na silnicích a dálnicích. Z výsledků je zřejmé, že nejzatíženější je rychlostní silnice R46 a vnitřní městský okruh. Podíl těžké dopravy se pohybuje okolo 10 % mimo výjimky uvedené níže. Orientační hodnoty součtu všech vozidel jsou uvedeny v následujícím přehledu: •
R46
25 – 33 tis. voz. / 24 h, podíl těžké dopravy 21 %
•
II/150
14 – 15,5 tis. voz. / 24 h (vnitřní okruh)
•
II/367
10,5 – 12,5 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-centrum)
11
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část •
III/44934
11 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-sever)
•
II/150
9,5 – 11,5 tis. voz. / 24 h (od Mostkovic, Plumlovská)
•
II/366
9 tis. voz. / 24 h (od Kostelce na Hané)
•
II/433
8,5 tis. voz. / 24 h (jižní přivaděč na R46 MÚK Prostějov-Žešov – ul. Brněnská)
•
II/367
7 tis. voz. / 24 h (od Kojetína), podíl těžké dopravy 18 %
•
II/150
4,5 tis. voz. / 24 h (od Přerova)
kartogram intenzit dopravy dle sčítání dopravy v roce 2010 (Zdroj: ŘSD ČR)
V roce 2006 byl zpracován firmou UDIMO „Dopravní průzkum města Prostějova“. Na základě provedeného směrového dopravního průzkumu byly vyčísleny celkové objemy cest vnitroměstských, vnějších a tranzitních (mimo R46). Jako vnitroměstské byly definovány cesty, jejichž zdroj i cíl se nacházejí na území města. Vnějšími cestami byly označeny cesty, jejichž zdroj, nebo cíl jsou mimo řešeného území, tzn. za hranicemi města. Cesty začínající a končící za hranicemi města byly vyhodnoceny jako cesty tranzitní. Vyhodnocením zaznamenaných údajů bylo zjištěno celkem 47 559 cest. Rozhodující podíl, cca 88 %, představují cesty osobními automobily, zbylých cca 12 % jsou cesty realizované nákladními automobily a autobusy. Největší podíl, cca 52 %, tvoří cesty v hranicích města Prostějova. Zdrojové a cílové cesty, tzn. dojížďka a vyjížďka vzhledem k městu představují téměř 44 %. Tranzitní cesty, tj. cesty napříč vymezeným územím, se na celkovém objemu cest podílejí přibližně více než 4 %. Nákladní vozidla provedla v úhrnu cca 49 % cest v hranicích města, 47 % vnějších cest a 4 % tranzitních cest. Osobní vozidla vykonala celkem přibližně 53 % cest na území města Prostějova, cca 43 % vnějších cest a zhruba 4 % tranzitních cest.
12
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část vyhodnocení směrového průzkumu (Dopravní průzkum města Prostějova UDIMO 2006) počet cest podle charakteru – sledované období celkem vozidla
vnitro
vnější
tranzit
celkem
podíl
osobní
21 936
18 090
1 759
41 785
87,9 %
nákladní
2 828
2 704
242
5 774
12,1 %
celkem
24 764
20 794
2 001
47 559
100 %
podíl
52,1 %
43,7 %
4,2 %
100 %
5.
Výhledové intenzity dopravy
Pro stanovení výhledového zatížení pro rok 2030 bylo použito výhledových koeficientů růstu dopravy vydaných ŘSD ČR zpracovaných na základě výsledků celostátního sčítání dopravy v r. 2005. Na silnicích I. až III. tříd se předpokládá mezi lety 2010 a 2030 celkový nárůst dopravy o 29 %. Orientační hodnoty výhledového zatížení pro rok 2030 jsou uvedeny v následujícím přehledu: •
R46
32 – 42 tis. voz. / 24 h
•
II/150
18 – 20 tis. voz. / 24 h (vnitřní okruh)
•
II/367
13,5 – 16 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-centrum)
•
III/44934
14 tis. voz. / 24 h (přivaděč na R46 MÚK Prostějov-sever)
•
II/150
12 – 14,5 tis. voz. / 24 h (od Mostkovic, Plumlovská)
•
II/366
11,5 tis. voz. / 24 h (od Kostelce na Hané)
•
II/433
11 tis. voz. / 24 h (jižní přivaděč na R46 MÚK Prostějov-Žešov – ul. Brněnská)
•
II/367
9 tis. voz. / 24 h (od Kojetína)
•
II/150
6 tis. voz. / 24 h (od Přerova)
Dopravní průzkum města Prostějova (UDIMO 2006) se mimo jiné zabýval i modelováním dopravy ve vnějším městském území, přičemž důraz byl kladen zejména na hodnocení a posouzení sledovaných koncepčních záměrů: •
severní obchvat Prostějova (přeložení silnice II/366)
•
jižní obchvat Prostějova (přeložení silnice II/150)
Uvedené stavby jsou situovány především ve vnějším městském území a jsou nejvíce ovlivňovány tranzitní a vnější dopravou, která má zdroj resp. cíl právě v tomto vnějším městském území. Tranzitní doprava v Prostějově dle provedeného průzkumu vykazuje objem přibližně 4600 voz. / 24 h, což představuje cca 4,2% z celkového počtu cest. Do vnějšího městského území je sice významně koncentrován obchod a průmysl, nicméně k těmto lokalitám jednoznačně převažují vazby městské nad vnějšími. Dle zmíněného modelování dopravy (UDIMO 2006) vyplývá výsledné výhledové dopravní zatížení pro kompletovaný severní obchvat města cca 3900 voz. / 24 h (rok 2025). Z čehož cca 1900 voz. / 24 h (48 %) je doprava tranzitní. Regionální význam obchvatu, který přinese další zatížení, nebyl započten. Pro hodnocení přínosů jižního obchvatu bylo nutné zmínit rozbory zatížení ulice Brněnské a Plumlovské. •
ulice Plumlovská – celkové zatížení
7812 voz. / 24 h
tranzit 1361 voz. / 24 h, tj. 17,4 %
– směrování tranzitu:
severní oblast
710 voz. / 24 h, tj. cca 52 %
13
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část
•
východní oblast
301 voz. / 24 h, tj. cca 22 %
jižní oblast
350 voz. / 24 h, tj. cca 26 %.
– celkové zatížení
8018 voz. / 24 h
tranzit 1244 voz. / 24 h, tj. 15,5 %
– směrování tranzitu:
západní oblast
449 voz. / 24 h, tj. cca 36 %
severní oblast
622 voz. / 24 h, tj. cca 50 %
východní oblast
173 voz. / 24 h, tj. cca 14 %.
ulice Brněnská
Výsledkem modelového zatěžování byla pro jižní obchvat Prostějova vypočtena poměrně velmi nízká výhledová intenzita cca 900 – 1600 voz. / 24 h. Z toho je tranzitní doprava cca 450 – 1070 voz. / 24 h (51 – 67 %). Významný byl i nízký efekt jižního obchvatu pro ulici Okružní, kde byla vypočtena poměrně vysoká intenzita dopravy cca 5400 – 7100 voz. / 24 h. Funkce přeložení silnice II/150 by měla spočívat především: •
v převedení dopravy od jihu západním směrem, ta dnes využívá ulici Okružní nebo vnitřní městský okruh; zjištěno v průzkumu 449 voz. / 24 h
•
v převedení dopravy z jižních partií města na R46 ve směru na Olomouc, dnes se využívají především ulice Okružní, Šárka a Dolní
•
v převedení dopravy ve směru západ – východ s využitím jižního úseku R46, tato doprava dnes využívá komunikace vnitřního městského okruhu; v průzkumu zjištěno 301 voz. / 24 h
V prvních dvou případech je účinnost zastoupena rozvojovými stavbami vnějšího městského okruhu, konkrétně propojením ulice Anglické a Okružní pro vazby západním směrem a propojením ulic Okružní a Joštovo náměstí pro vazby východním směrem. Třetí funkce vyvolává konkurenci tras, vazby západovýchodním směrem lze také realizovat prostřednictvím městského úseku R46 a kompletovaného severního obchvatu města. Závěrem bylo konstatováno (Dopravní průzkum města Prostějova – UDIMO 2006):
6.
•
přednostně usilovat o zapojení úseku rychlostní silnice I. třídy R46 do základního komunikačního systému města; jedná se o zrušení zpoplatnění
•
doporučuje se sledovat tyto priority v rozvoji komunikační sítě města o
kompletace vnějšího městského okruhu, přednostně propojení ulice Anglické a Okružní pro vazby západním směrem
o
část severního obchvatu v úseku ulic Kostelecká – Olomoucká
•
doporučujeme časově upřednostnit kompletaci severního obchvatu před přeložením silnice II/150; zvážit možnost propojení severního obchvatu s ulicí Plumlovskou
•
potřebnost přeložení silnice II/150 (jižní obchvat) je z pohledu využitelnosti pro město Prostějov diskutabilní, rozhodující zde musí být jeho regionální funkce
Dopravní analýza řešeného území
Územní studie je zadána za účelem prověření řešení problematického křížení navrhované přeložky silnice II/150 a rychlostní silnice R46. Ministerstvo dopravy vydalo nesouhlasné stanovisko k návrhu územního plánu Prostějova z důvodu nedostatečné vzájemné vzdálenosti křižovatek na rychlostní silnici R46. ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích uvádí, že vzájemná vzdálenost křižovatek se na rychlostních silnicích a dálnicích s přídatnými pruhy měří ve směru staničení od konce připojovacích pruhů první křižovatky k začátku odbočovacích pruhů následující křižovatky. Nejmenší
14
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část dovolené vzdálenosti křižovatek na silnicích a dálnicích určuje ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Pro návrhovou rychlost 120 a 100 km/h je na dálnicích a rychlostních silnicích dovolena nejmenší vzdálenost křižovatek 4,0 km. Pro návrhovou rychlost 80 km/h 3,0 km. Tyto vzájemné vzdálenosti lze v blízkosti větších sídelních útvarů (obce nad 30 tis. obyvatel) nebo rozsáhlých průmyslových aglomerací (průmyslové zóny, které generují více než 10 tis. voz. / 24 h) v odůvodněných případech snížit až o 50 %. Vzhledem k tomu, že rychlostní silnice R46 je postavena na území Prostějova v návrhové kategorii 21,5/120 (100) a je splněna podmínka blízkosti většího sídelního útvaru (Prostějov má více jak 30 tis. obyvatel), je požadována nejmenší vzájemná vzdálenost křižovatek 2,0 km. Poloha MÚK pro napojení přeložky silnice II/150 na R46 je dle připravovaného územního plánu v rozporu s platnými ČSN z toho důvodu, že nelze dodržet požadovanou vzdálenost křižovatek. Vzájemná vzdálenost takto navržené křižovatky je od MÚK Prostějov-centrum cca 1,2 km a od neúplné MÚK Prostějov-Žešov jen cca 1,0 km. Je tedy zřejmé, že do tohoto prostoru nelze žádnou další křižovatku na rychlostní silnici R46 umístit. Při měření vzájemných vzdáleností křižovatek je nutno vzít v úvahu i celkovou délku připojovacího pruhu (295 m + délka větve MÚK) a celkovou délku odbočovacího pruhu (cca 170 m + délka větve MÚK). Významnou roli v území hraje MÚK Prostějov-Žešov. Křížení silnice II/433 s R46 je v současnosti vybudováno jako částečná křižovatka s možností napojení na R46 pouze ve směru do Vyškova a od Vyškova. Dobudování této křižovatky na úplnou MÚK s vazbami ve všech směrech by mohlo nahradit uvažovanou MÚK u hřbitova. Vzájemná vzdálenost křižovatek by v tomto případě byla vyhovující. Vzdálenost úplné MÚK Prostějov-Žešov od MÚK Prostějov-centrum je cca 2,5 km. Diskutabilním prvkem se zdá být samotná přeložka silnice II/150 (jižní obchvat Prostějova). Závěry dopravního průzkumu města Prostějova (UDIMO 2006) jasně naznačily, že by vytíženost takto navrženého obchvatu byla minimální a k požadovanému odlehčení centrální části města by jižní obchvat přispěl jen minimálně. Daleko významnější je pro město Prostějov severní obchvat, protože tranzitní doprava ze silnice II/150 (ul. Plumlovská) směřuje zejména severním směrem na Olomouc. Připravovaný územní plán Prostějova navrhuje dopravní stavby, které vyřeší dopravní situaci i bez jižního obchvatu města a MÚK u hřbitova: •
severní a severozápadní obchvat – zajistí napojení silnic II/150 (Boskovice), II/377 (Plumlov), II/366 (Kostelec na Hané) a II/449 (Smržice) na R46 mimo centrální část Prostějova, vedení severně od Prostějova je zároveň výhodnější pro převažující směr tranzitu (směr Olomouc)
•
propojení Okružní – Anglická (poslední chybějící úsek jihozápadního segmentu vnějšího městského okruhu) – zajistí propojení jižní a západní části města mimo vnitřní okruh, s ohledem na přepokládané intenzity bude spojení dostatečně kapacitní, doposud realizované části jsou doplněny o PHS eliminující negativní vlivy dopravy na okolní zástavbu
•
propojení Okružní – Joštovo náměstí + přestavba MÚK Prostějov-střed – zajistí propojení jižní a východní části města mimo vnitřní okruh, spolu s výše uvedeným propojením Okružní – Anglická pak zajistí i propojení západní a východní části města a napojení západní a jižní části na R46 prostřednictvím přestavěné MÚK Prostějov-střed
•
napojení plánované průmyslové zóny východně od hřbitova na ulici Letecká – zajistí napojení průmyslové zóny na R46 prostřednictvím přestavěné MÚK Prostějov-střed směrem na Olomouc, s menší zajížďkou i ve směru na Vyškov
Pro plné nahrazení jižní obchvatu a MÚK u hřbitova by dále měly být realizovány stavby: •
přestavba MÚK Prostějov-Žešov (doplnění chybějících větví) – zajistí všesměrné napojení rozvojových ploch na jihu Prostějova a obcí jižně od Prostějova (Žešov, Výšovice, Skalka, Vřesovice, Určice atd.) na R46, které dnes kvůli chybějícím rampám není možné a musí být
15
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část realizováno buď na sousedních exitech Prostějov-střed, resp. Vranovice-Kelčice, nebo nelegálním průjezdem přes ČSPH severně od MÚK Prostějov-Žešov •
napojení plánované průmyslové zóny východně od hřbitova podjezdem pod R46 na ulici Brněnská (bez přímého napojení na R46) – zajistí napojení průmyslové zóny na R46 prostřednictvím Brněnské ulice a výše zmíněné přestavěné MÚK Prostějov-Žešov
Na základě těchto skutečností považujeme jižní obchvat města a MÚK u hřbitova za nadbytečné. Při projednávání analytické části dne 11. 12. 2012 přítomní zástupci Olomouckého kraje a statutárního města Prostějova s tímto tvrzením souhlasili a shodli se na následujících závěrech: •
návrhová část studie prověří a navrhne doplnění MÚK Prostějov-Žešov o chybějící větve tak, aby zde bylo možno na R46 najíždět ve směru na Olomouc a sjíždět z ní ve směru od Olomouce
•
pro obsluhu průmyslové zóny mezi R46 a letištěm bude navržen u hřbitova podjezd pod R46 bez propojovacích větví, napojení na II/433 (Brněnská ulice) bude okružní křižovatkou dle návrhu ÚP; rezerva přímého napojení průmyslové zóny k MÚK Prostějov-Žešov východně od R46 bude vypuštěna
•
vypuštění jižního obchvatu umožňuje odlišné řešení severozápadní části obchvatu – pro trasování severozápadního obchvatu lze částečně využít stávající silnici III/37760 Smržice – Mostkovice a na stávající II/150 se napojit až u mostkovického hřbitova (odpadne křížení biokoridoru kolem Hloučely, sníží se fragmentace krajiny a zábor ZPF)
•
změna dopravní koncepce města Prostějova (vypuštění jižního obchvatu, úpravy trasy severozápadního obchvatu) je svým rozsahem mimo rámec této studie a bude proto zpracována samostatnou studií
•
pro město Prostějov je potřebné propojení ulice Josefa Lady (u nemocnice) na připravovaný severní obchvat (napojení sídlišť na západě města na R46 mimo centrum města)
Nehodovost v řešeném území Na základě údajů poskytnutých Policií ČR na http://www.jdvm.cz lze vysledovat počet nehod v řešeném území pro období let 2007 – 2012, jejich umístění, příčiny a důsledky. Za hlavní příčiny nehod lze označit skupinu „Nesprávný způsob jízdy“, která může být částečně ovlivněna technickým stavem vozovky, či špatným směrovým nebo výškovým vedením komunikace, umístěním křižovatek atd. Za druhou nejvýznamnější příčinu nehod lze označit skupinu „Nedání přednosti v jízdě“ zejména v oblasti křižovatek, ale i v místech připojení účelových komunikací nebo ČSPH. Za nejproblémovější lokality lze označit: •
vnitřní dopravní plochy ČSPH
•
rychlostní silnice R46 v místech připojení a odpojení větví MÚK a ČSPH
•
styková křižovatka v připojení ČSPH na silnici II/433
•
styková křižovatka silnice II/433 a větve MÚK Žešov ve směru na Vyškov
•
styková křižovatka silnic II/433 a III/0462
Při návrhu opatření bude zvláště přihlíženo k řešení těchto lokalit.
7.
Návrh řešení
Dle zadání územní studie bylo prověřeno křížení přeložky silnice II/150 s rychlostní silnicí R46 na území Prostějova, z čehož vyplynula nevyhovující poloha umístění křížení vzhledem k nedostatečným vzdálenostem křižovatek na R46. Původním cílem územní studie bylo po provedení analýzy současného stavu předložit takový návrh řešení, který umožní napojení přeložky silnice II/150 na nadřazenou komunikační síť a současně i dořeší napojení sousedících ploch pro podnikatelské aktivity do městského 16
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část a vyššího komunikačního systému. Během prací na analytické části studie bylo dohodnuto, že přeložka silnice II/150 (jižní obchvat Prostějova) již nebude dále sledována a návrh řešení se soustředí na dobudování MÚK Prostějov-Žešov na úplnou křižovatku a dořešení dopravního napojení rozvojových ploch v jižní části Prostějova. Návrh řešení byl koordinován s potřebami ochrany přírody stejně jako s ostatními rozvojovými záměry v území včetně navrhovaných rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity, které jsou v tomto území vymezovány územním plánem města Prostějova. Při hodnocení hledání řešení MÚK Žešov byl kladen důraz na zabezpečení dostatečné kapacity silniční infrastruktury s ohledem na její funkci, význam, stávající a očekávané dopravní zatížení, kvalitu a bezpečnost všech účastníků provozu a minimalizaci dopadů na životní prostředí. Přes řešené území navrhuje územní plán města Prostějova stezku pro pěší a cyklisty pro usnadnění cyklistické a pěší dopravy ve směru Prostějov – Žešov a Prostějov – Výšovice. Předmětná územní studie tuto trasu respektuje a zohledňuje ji při návrhu řešení. Návrh MÚK Žešov s doplněním chybějících větví MÚK V rámci připravované homogenizace rychlostní silnice R46 je v současné době projektováno prodloužení stávajícího připojovacího a odbočovacího pruhu MÚK Prostějov-Žešov. Dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracovala firma Dopravoprojekt Ostrava v květnu roku 2012. Předmětná územní studie z této projektové dokumentace vychází, plně ji respektuje a svým řešením na ni přímo navazuje. MÚK Prostějov-Žešov je v současné době vybudována jako neúplná kosodélná čtyřpaprsková mimoúrovňová křižovatka, kde je umožněno připojení (odbočení) pouze ve směru na Vyškov (z Vyškova). Územní studie navrhuje doplnit chybějící větve MÚK na úplnou kosodélnou mimoúrovňovou křižovatku, tj. umožnit připojení (odbočení) i ve směru na Olomouc (z Olomouce). Nadřazenou komunikací MÚK Prostějov-Žešov je rychlostní silnice R46. Vedlejší křižující komunikací je silnice II/433, která kříží R46 jedním mostním objektem. V souvislosti s MÚK Prostějov-Žešov se na silnici II/433 nachází dvě úrovňové křižovatky nevyhovujících parametrů. Úrovňová styková křižovatka silnice II/433 s připojovací větví MÚK na Vyškov vykazuje nedostatky z hlediska příliš šikmého úhlu křížení, čímž mj. není umožněno odbočení ze směru od Výšovic. Nebezpečný je také sjezd účelové komunikace přímo v křižovatce. Úrovňová styková křižovatka silnice II/433 s odbočovací větví MÚK z Vyškova nevyhovuje z hlediska vzdálenosti křižovatek, kdy se ve vzdálenosti cca 50 m nachází styková křižovatka silnic II/433 a III/0462. Vzhledem k uvedené problematice byly obě úrovňové křižovatky navrženy k přestavbě na pětiramenné okružní křižovatky. Umožní se tím zapojení všech komunikací a větví MÚK na silnici II/433 a zároveň bezpečné převedení plánované stezky pro pěší cyklisty souběžné se silnicí II/433. Nevýhodou tohoto řešení je zpomalení dopravy v přímém směru na silnici II/433, což v konečném důsledku bude nahrazeno odstraněním křižných bodů protisměrných levých odbočení a zvýšení bezpečnosti dopravy pro všechny účastníky silničního provozu. Vnější průměr pětiramenných okružních křižovatek je navržen shodně v parametrech D = 40 m. Tento rozměr lze následně dle potřeby a po prověření průjezdnosti vozidel upravit. Při podrobnějším návrhu okružních křižovatek je nutno dbát na to, aby bylo zamezeno výjezdu z okružní křižovatky do protisměrných větví MÚK (např. dopravně technickými opatřeními a zacloněním vhodně tvarovanými dopravními ostrůvky). Připojovací větev MÚK Žešov je ve směru na Olomouc navržena jako jednopruhová jednosměrná komunikace. Z důvodu připojení ČSPH je odbočovací větev ze směru Olomouc navržena jako dvoupruhová jednosměrná komunikace s následným pokračováním jako kolektorový pás fyzicky oddělený od průběžného jízdního pruhu.
17
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část Návrhové parametry větví mimoúrovňových křižovatek Návrhová rychlost křižovatkové větve má umožňovat rychlost odbočování a připojování na paprsek křižovatky, která odpovídá určitému podílu návrhové rychlosti rychlostní silnice. Dle ČSN 736102/Z1 tab. 36 byla navržena návrhová rychlost větve křižovatky 60 km/h. Příčné uspořádání jednopruhové jednosměrné větve na mimoúrovňových křižovatkách musí umožnit objíždění odstaveného vozidla. Pro zajištění tohoto požadavku je navržen jízdní pruh stejné šířky jako je šířka přídatného pruhu na R46, tj. 3,50 m (základní šířka jízdního pruhu na křižovatkové větvi nesmí být menší než 3,0 m), vodicí proužky šířky 0,25 m a zpevněná krajnice vlevo od jízdního pruhu šířky 2,0 m. Zpevněná krajnice vpravo od jízdního pruhu šířky min. 0,25 m. Příčné uspořádání dvoupruhové jednosměrné větve vychází z šířky přídatného pruhu na R46, tj. 2× jízdní pruh šířky 3,50 m, vodicí proužky šířky 0,25 m a zpevněné krajnice min. 0,25 m. nejmenší poloměr kružnicového oblouku větve mimoúrovňové křižovatky v závislosti na návrhové rychlosti a příčném sklonu: návrhová rychlost km/h
poloměr kružnicového oblouku v m při dostředném sklonu vozovky v % 2,5
3
4
5
6
7
8
50
95
90
85
85
80
75
74
60
145
145
135
130
125
120
110
70
210
205
195
185
180
–
–
80
290
280
270
255
240
–
–
Rozšíření jízdních pruhů ve směrových obloucích se provádí dle ČSN 736102/Z1 tab. 38. Podélné sklony větví mimoúrovňových křižovatek nemají překročit 6 %. Ve zdůvodněných případech na větvích rychlostních silnicí a rychlostních místních komunikací se může podélný sklon navrhnout do 7 %. Na jednosměrných větvích v klesání mohou být podélné sklony navrhovány do 8 %. Lomy podélného sklonu se zaoblí parabolickými oblouky druhého stupně. základní návrhové prvky na větvi MÚK pro návrhovou rychlost 60 km/h: návrhové prvky délka rozhledu pro zastavení (v závislosti na podélném sklonu komunikace)
50 – 60 m
délka rozhledu pro předjíždění
400 m
zpětný rozhled z manévrovacího úseku připojovacího pruhu na přilehlý jízdní pruh (120 km/h)
220 m
nejmenší poloměry vydutých výškových oblouků (nejmenší doporučený) nejmenší poloměry vydutých výškových oblouků (nejmenší dovolený) nejmenší poloměry vypuklých výškových oblouků (nejmenší dovolený pro zastavení)
18
hodnota
1 500 m
1 000 m
2 000 m
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část nejmenší poloměry vypuklých výškových oblouků (nejmenší dovolený pro předjíždění)
20 000 m
Celková délka připojovacího pruhu pro pozemní komunikace s návrhovou rychlostí > 80 km/h je závislá pouze na návrhové rychlosti rychlostní komunikace (120 km/h) a je stanovena dle ČSN 736102/Z1 tab. 9b na 295 m (součet zařazovacího úseku Lz, manévrovacího úseku Lm a oddělovacího úseku Lod). Celková délka odbočovacího pruhu se rovná součtu vyřazovacího úseku Lv a zpomalovacího úseku Ld. Délka vyřazovacího úseku je dle ČSN 736102/Z1 tab. 7 a návrhové rychlosti 120 km/hod na R46 stanovena na 100 m. Délka zpomalovacího úseku je dle ČSN 736102 obr. 24 stanovena na 100 m. Vzhledem k dvoupruhovému uspořádání odbočovacích pruhů, je započítáván vyřazovací úsek 2× (pro každý pruh samostatně). Celková délka odbočovacího pruhu je tedy (Lv + Lv + Ld) 100 + 100 + 100 = 300 m. Dvoupruhová jednosměrná větev MÚK je následně uvažována jako kolektorový pás s umožněním připojení a odpojení ČSPH. Kolektorový pás je navrženo fyzicky oddělit od průběžného jízdního pásu dělicím postranním pásem šířky min. 2 m se svodidlem. Zpětné připojení kolektorového pásu na R46 není možné z důvodu krátkého průpletového úseku a respektování podjezdné šířky mostu (křížení R46 se silnicí II/433). Zpětné připojení z ČSPH je proto navrženo přes okružní křižovatku na sil. II/433 a připojovací větev R46. Řešení napojení sousedících rozvojových ploch Pro připojení ČSPH stykovou křižovatkou je na silnici II/433 navržen odbočovací pruh vlevo a připojovací pruh vlevo od průběžného jízdního pruhu. Dojde tak ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a plynulosti dopravy na silnici II/433. Územní plán města Prostějova uvažuje tuto křižovatku využít i pro připojení rozvojových ploch západně R46, což bude znamenat další důvod pro zkapacitnění křižovatky. Pro umožnění připojení rozvojových ploch u hřbitova je dle ÚP Prostějova navržena na silnici II/433 čtyřramenná okružní křižovatka. Ta umožní zejména připojení výhledové průmyslové zóny východně R46 a výhledové komunikace v jihozápadním sektoru města Prostějova. Navrhovaná místní komunikace pro výhledové připojení průmyslové zóny východně R46 (u letiště) je uvažována s prostým mimoúrovňovým křížením R46 (podjezdem). Z důvodu ochranného pásma nedalekého letiště stavba nesmí přesáhnout úroveň stávajícího terénu. Tato průmyslová zóna je dle ÚP města Prostějova dopravně obsloužena ještě z ulice Dolní a Letecká. To znamená, že není nutné navrhovat další připojení průmyslové zóny do MÚK Prostějov-Žešov.
8.
Ochranná pásma
Ochranné pásmo silniční je dáno zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění, § 30 a činí (mimo zastavěné území): •
silniční ochranné pásmo rychlostní silnice: o
•
silniční ochranné pásmo silnice II. třídy o
•
100 m od osy přilehlého jízdního pásu rychlostní silnice anebo od osy větve jejich křižovatek, mimo souvisle zastavěné území
15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území
silniční ochranné pásmo silnice III. třídy o
15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území
19
Územní studie mimoúrovňové křižovatky na R46 Prostějov-Žešov návrhová část
9.
Technická infrastruktura
Limity a záměry dotčené dopravním řešením Technické řešení křížení inženýrských sítí s dopravním řešením silnice bude řešeno podrobnější dokumentací. Rovněž střet se stávajícími plochami fotovoltaických elektráren bude řešen v podrobnější dokumentaci. Na řešeném území dochází ke křížení s inženýrskými sítěmi, a to: •
se stávajícím VTL plynovodem a jeho ochranným a bezpečnostním pásmem
•
s navrženým VVTL plynovodem a jeho ochranným a bezpečnostním pásmem (dle ZÚR Olomouckého kraje)
•
se stávající kanalizací a jejím ochranným pásmem
•
se stávajícím vodovodem a jeho ochranným pásmem
Dopravní řešení silnice zasahuje do území zvláštní povodně pod vodním dílem.
10.
Odhad nákladů
Odhad nákladů je uveden v samostatné příloze
20
