Ú Z E M N Í P L Á N VOLFÍŘOV T E X T O V Á Č Á S T I. VÝROKOVÁ ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ ÚP. Atelier AVM s.r.o., Husova 8A, Brno

ÚZEMNÍ PLÁN

VOLFÍŘOV

_____________________________________________________________________________________________________

TEXTOVÁ ČÁST I.

VÝROKOVÁ ČÁST

II. ODŮVODNĚNÍ ÚP __________________________________________________ pořizovatel: Městský úřad Dačice zpracovatel: Atelier AVM s.r.o., Husova 8A, Brno zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman spolupráce: Kryštof Toman datum: říjen 2011 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Územní plán Volfířov – Textová část

strana 1 z 121

ÚZEMNÍ PLÁN VOLFÍŘOV ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce VOLFÍŘOV

Razítko:

Číslo jednací : Datum vydání: Datum nabytí účinnosti:

Pořizovatel: Městský úřad Dačice, Odbor stavební úřad Podpis:

Razítko:

Jméno a příjmení: Funkce:

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 2 z 121

Správní orgán který územní plán vydal Zastupitelstvo obce Volfířov (okres Jindřichův Hradec) Číslo jednací ……………………………………. Datum vydání a datum nabytí účinnosti ÚP Volfířov ……………………………

…………………………..

Pořizovatel: Městský úřad Dačice Odbor stavební úřad Ing. arch. Jiří Lojka - samostatný referent

Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o. Husova 8A, Brno

Zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman

Autorský kolektiv: Ing. arch. Z. Toman, Kryštof Toman

Projektant ÚSES: Ing. Jana Janíková

V Brně, říjen 2011

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 3 z 121

Obsah: I. VÝROKOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU ..............................................................................9 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ................................................................................9 2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE , OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT.........9 2.1. Koncepce rozvoje území ............................................................................................9 2.2. Ochrana a rozvoj kulturních a urbanistických hodnot v území ..................................10 2.3. Ochrana přírodních hodnot území ............................................................................10 2.4. Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí ....................................11 2.4.1. Hranice negativního vlivu výrobních ploch, zemědělských areálů a ČOV...........11 2.4.2. Hranice negativního vlivu hluku z dopravy .........................................................11 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ PLOCH ZASTAVITELNÝCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ...................................................................11 3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle................................................................................11 3.2. Návrh prostorové kompozice sídla............................................................................12 3.3. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně ............................12 3.3.1. Plochy smíšené obytné ......................................................................................12 3.3.2. Plochy rekreace .................................................................................................14 3.3.3. Plochy občanského vybavení, včetně tělovýchovy a sportu ...............................14 3.3.4. Plochy výroby, skladování a chovatelství ...........................................................15 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY .................................................................15 4.1. Dopravní infrastruktura .............................................................................................15 4.1.1. Železniční doprava.............................................................................................15 4.1.2. Silniční doprava .................................................................................................15 4.1.3. Místní a účelové komunikace .............................................................................15 4.1.4. Statická doprava ................................................................................................16 4.1.5. Cyklistická doprava ............................................................................................16 4.1.6. Pěší doprava......................................................................................................16 4.1.7. Hromadná doprava ............................................................................................16 4.2. Technická infrastruktura ...........................................................................................17 4.2.1. Vodní hospodářství ............................................................................................17 4.2.2. Zásobení požární vodou ....................................................................................17 4.2.3. Energetika a spoje .............................................................................................18 4.3. Vymezení ploch pro veřejnou infrastrukturu..............................................................19 4.3.1. Plochy technické infrastruktury...........................................................................19 4.3.2. Plochy dopravní infrastruktury............................................................................19 4.4. Nakládání s odpady..................................................................................................20 5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ...........................................................................20 5.1. Vymezení ploch pro změnu využití krajiny ...............................................................21 5.1.1. Plochy zemědělské ............................................................................................21 5.1.2. Plochy vodní a vodohospodářské.......................................................................21 5.1.3. Plochy zeleně.....................................................................................................21 5.2. Územní systém ekologické stability ..........................................................................22 5.2.1. Kostra ÚSES......................................................................................................22 5.2.2. Celková koncepce návrhu ÚSES .......................................................................22 5.2.3. Prvky ÚSES ......................................................................................................23 5.2.4. Stanovení podmínek využívání ploch ÚSES ......................................................31 5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území ..........................................................................................32 5.3. Prostupnost krajiny...................................................................................................32 5.4. Protierozní opatření..................................................................................................32 5.5. Ochrana ložisek nerostných surovin .........................................................................33 5.6. Ochrana proti záplavám ...........................................................................................33 5.7. Ochrana genofondu..................................................................................................33 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 4 z 121

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ...........................................................................................................................................34 6.1. Plochy smíšené obytné: ...........................................................................................34 6.2. Plochy občanského vybavení: ..................................................................................35 6.2.1 Občanské vybavení veřejné ................................................................................35 6.2.2 Občanské vybavení pro tělovýchovu a sport .......................................................35 6.3. Plochy rekreace:.......................................................................................................36 6.4. Plochy výroby a skladování: .....................................................................................36 6.4.1. Výroba zemědělská a chovatelství .....................................................................36 6.4.2. Výroba nezemědělská........................................................................................37 6.5. Plochy technické infrastruktury: ................................................................................38 6.6. Plochy dopravní infrastruktury: .................................................................................38 6.6.1. Dopravní zařízení...............................................................................................38 6.6.2. Silniční doprava .................................................................................................38 6.7. Plochy veřejných prostranství:..................................................................................39 6.7.1. Veřejně přístupná prostranství ...........................................................................39 6.7.2. Veřejná zeleň.....................................................................................................39 6.7.3. Sídelní zeleň ......................................................................................................39 6.7.4. Zeleň hřbitovní ...................................................................................................39 6.8. Plochy zemědělské:..................................................................................................40 6.8.1. Orná půda..........................................................................................................40 6.8.2. Sady a zahrady ..................................................................................................40 6.8.3. Trvale travnaté plochy........................................................................................40 6.9. Plochy lesní:.............................................................................................................41 6.10. Plochy vodní a vodohospodářské: ..........................................................................41 6.10.1. Vodní plochy a toky..........................................................................................41 6.10.2. Mokřady ...........................................................................................................42 6.11. Plochy přírodní: ......................................................................................................42 6.12. Plochy zeleně: ........................................................................................................42 7. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘENĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT.........43 7. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb ...................................................................43 7. 2. Veřejně prospěšná opatření ....................................................................................45 7. 3. Vymezení asanačních opatření ...............................................................................45 8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO.......................................46 8.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb ....................................................................46 9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU. ........................................................................................................46 10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ...........................47 10.1. Návrh řešení územního plánu.................................................................................47 10.2. Odůvodnění územního plánu..................................................................................47 II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ..................................................................................48 A. VYHODNOCENÍ KORDINACE VYUŽÍVÁNÍ UZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM .............................................................................................................................48 A.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ...........................48 A.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem...................49 A.2.1. Vyhodnocení souladu s ÚP VÚC Javořická vrchovina...........................................49 A.2.2. Vyhodnocení souladu s ZÚR Jihočeského kraje....................................................51 A.2.3. Vyhodnocení souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje ........................................................................................................................................51 A.2.4. Vyhodnocení souladu s plánem odpadového hospodářství Jihočeského kraje......52 A.3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů............................52 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 5 z 121

A.3.1. Zapojení sídla do systému osídlení .......................................................................52 A.3.2. Koordinace využívání území z hlediska dopravní infrastruktury.............................52 A.3.3. Koordinace využívání území z hlediska technické infrastruktury ...........................53 A.3.3.1. Vodovod .........................................................................................................53 A.3.3.2. Kanalizace......................................................................................................53 A.3.3.3. Energetika ......................................................................................................53 A.3.3.4. Plyn ................................................................................................................53 A.3.3.5. Telekomunikace..............................................................................................53 B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ......................54 C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ .......................................................54 C.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU .......................................................54 C.1.1. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování.......................................54 C.1.2. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ..........................................................................................................................54 C.1.3. Vyhodnocení souladu se zvláštními právními předpisy .........................................55 C.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ............................................................................................................................55 C.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje území ...................................................................55 C.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje kulturně-civilizačních hodnot území .......56 C.2.2.1. Archeologické hodnoty území.........................................................................56 C.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území..................................................................56 C.2.2.3. Urbanisticko-architektonické hodnoty území...................................................57 C.2.3. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje přírodních hodnot ..................................57 C.2.3.1. Chráněná území.............................................................................................57 C.2.3.2. Ochrana genofondu........................................................................................59 C.2.3.3. Ochrana a rozvoj krajinného rázu ...................................................................59 C.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE ............................................................61 C.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury.......................................................................61 C.3.1.1. Historický vývoj obce a území.........................................................................61 C.3.1.2. Stávající urbanistická struktura .......................................................................62 C.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce .............................................................63 C.3.3. Systém sídelní zeleně...........................................................................................64 C.3.3.1. Zeleň veřejná..................................................................................................64 C.3.3.2. Zeleň sídlení ostatní .......................................................................................64 C.3.4. Bydlení a demografický vývoj................................................................................65 C.3.5. Občanská vybavenost...........................................................................................66 C.3.6. Rekreace ..............................................................................................................66 C.3.7. Výroba ..................................................................................................................67 C.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY.....................................67 C.4.1. Odůvodnění dopravní infrastruktury ......................................................................67 C.4.1.2. Silniční doprava..............................................................................................67 C.4.1.3. Místní a účelové komunikace..........................................................................68 C.4.1.4. Statická doprava.............................................................................................69 C.4.1.5. Cyklistická doprava.........................................................................................69 C.4.1.6. Pěší doprava ..................................................................................................70 C.4.1.7. Hromadná doprava.........................................................................................70 C.4.2. Odůvodnění technické infrastruktury .....................................................................70 C.4.2.1. Vodní hospodářství.........................................................................................70 C.4.2.2. Energetika a spoje..........................................................................................73 C.4.3. Nakládání s odpady ..............................................................................................75 C.4.4. Zásobení požární vodou .......................................................................................75 C.4.5. Civilní ochrana obyvatel a obrana státu ................................................................76 C.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní v blízkosti vodního díla.................................................................................................76 C.4.5.2. Zóny havarijního plánování.............................................................................76 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 6 z 121

C.4.5.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události........................................76 C.4.5.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování ........................................................76 C.4.5.5. Skladování materiálu civilní obrany a humanitární pomoci..............................76 C.4.5.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné území obce ..............................................................................................77 C.4.5.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace....................................................................................77 C.4.5.8. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území......................77 C.4.5.9. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií ......................77 C.4.5.10. Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení...................................77 C.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ...............................................77 C.5.1. Přírodní poměry ....................................................................................................77 C.5.1.1. Krajinný ráz území..........................................................................................77 C.5.1.2. Vymezení krajinných celků .............................................................................78 C.5.2. Odůvodnění územního systému ekologické stability .............................................80 C.5.2.1. Biogeografické členění území.........................................................................80 C.5.2.2. Kostra ekologické stability ..............................................................................81 C.5.2.3. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES ..................................................81 C.5.2.4. Prvky ÚSES...................................................................................................82 C.5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území ..........................................................................................98 C.5.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení ÚSES............................................................99 C.5.3. Odůvodnění vodních režimů v území ....................................................................99 C.5.3.1. Vodní toky a plochy ........................................................................................99 C.5.3.2. Ochrana povrchových a podpovrchových vod ..............................................100 C.5.3.3. Ochrana proti povodním ...............................................................................101 C.5.3.4. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a ochrana proti erozím ......................102 C.5.4. Odůvodnění ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů, ploch pro jejich technické zajištění a geologické podmínky území .........................................................103 C.5.4.1. Dobývací prostor ..........................................................................................103 C.5.4.2. Ložiska nerostných surovin ..........................................................................103 C.5.4.3. Vlivy důlních činností a sesuvy .....................................................................103 C.5.4.4. Radonové riziko............................................................................................104 C.5.4.5. Geologické podmínky ...................................................................................104 D. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .............106 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL. ..................................................................................................................106 E.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ...............................................................................106 E.2. Zábor ZPF .................................................................................................................106 E.2.1. Použitá metodika.................................................................................................106 E.2.2. Pedologie............................................................................................................106 E.2.3. Údaje o uspořádání ZPF v území a o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti .............................................................................................................109 E.2.4. Přehled BPEJ v zastavěném území a jeho bezprostředním okolí........................109 E.2.5. Vyhodnocení záborů ZPF....................................................................................110 E.2.5.1. Plochy smíšené obytné.................................................................................110 E.2.5.2. Plochy rekreace............................................................................................112 E.2.5.3. Plochy občanského vybavení........................................................................113 E.2.5.4. Plochy výroby a skladování ..........................................................................113 E.2.5.5. Plochy technické infrastruktury .....................................................................113 E.2.5.6. Plochy dopravní infrastruktury.......................................................................113 E.2.5.7. Plochy vodní a vodohospodářské .................................................................114 E.2.5.8. Plochy zeleně krajinné..................................................................................114 E.2.6. Vyhodnocení přestavbových a transformačních ploch.........................................116 E.2.7. Zásady etapizace záborů ZPF.............................................................................118 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 7 z 121

E.2.8. Zdůvodnění zvoleného řešení .............................................................................118 E.2.9. Nároky ÚSES na ZPF .........................................................................................118 E.2.9.1. Plochy zeleně ...............................................................................................118 E.3. Zábor pozemků určených pro plnění funkce lesa.......................................................120

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 8 z 121

I. VÝROKOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V návrhu územního plánu bylo vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy ve smyslu § 58 zákona č. 183/2006 Sb. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 20.7.2010. Hranice zastavěného území a zastavitelných ploch jsou vyznačeny v grafické časti. Hranice zastavěného území v zásadě kopíruje hranici intravilánu (zastavěné území k 1.9.1966), dále zahrnuje zastavěné nebo jinak využité pozemky. Na území obce bylo vymezeno 34 zastavěných území.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE , OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1. Koncepce rozvoje území Koncepce územního plánu respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí. Koncepce reaguje na současnou tendenci přirozeného vytváření místa pro bydlení a rekreaci. Územní plán kvůli neúčelnosti rozlišování ploch bydlení a související komerční vybavenosti nerozlišuje již tyto dvě funkční složky spolu související a zde prolínající se a dále zahrnuje již tyto dvě složky v jedné společné ploše smíšené obytné. Tak je možné tyto plochy využívat jak pro bydlení tak pro základní komerční vybavenost dle stanovených podmínek pro využití těchto ploch stanovených v kapitole 6. Návrh smíšených ploch obytných ve všech sídlech, s možností napojení na technickou infrastrukturu, vytváří podmínky pro rozvoj preferované funkce bydlení. Cílem je zajistit stabilizaci společnosti a zamezení odchodu zejména mladšího obyvatelstva z řešeného území do větších měst. Naopak, zřejmě v souvislosti se stále se zvyšující mobilitou (individuální automobilovou dopravou) obyvatelstva, se projevuje stále větší zájem o bydlení na venkově, a to zejména mladých rodin z města. Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy také s ohledem na tuto tendenci. Územní plán podporuje cestovní ruch a rekreační funkce ve stávajících objektech, vytváří podmínky pro agroturistiku, chalupaření, drobné služby. Rozšíření plochy pro rekreaci je navrženo v k.ú. Brandlín u rybníka Chytrov. Nové plochy pro sport a tělovýchovu (občanského vybavení) jsou navrženy ve Volfířově a ve Velké Lhotě (zde na místě již desítky let využívaného hřiště na lesním pozemku). Nová plocha výroby a skladování je navržena sídle Velká Lhota. Stávající plochy smíšené obytné budou chráněny vymezenými hranicemi negativních vlivů; tam, kde hranice nejsou vymezeny, nesmí negativní vlivy překročit hranice pozemku. Pro sídla Volfířov, Radlice, Šach, Řečice, Brandlín jsou navrženy nové plochy pro umístění ČOV. V řešeném území jsou navrženy nové účelové a místní komunikace pro zpřístupnění navržených rozvojových ploch nebo zemědělských a lesních pozemků.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 9 z 121

2.2. Ochrana a rozvoj kulturních a urbanistických hodnot v území V řešeném území jsou dochovány hodnotné urbanistické struktury, které jsou dokladem historického vývoje sídel. Jedná se především o prostory návsí a objekty, které je obklopují. Pro uchování těchto hodnot je nutné aby veškeré děje, činnosti a zařízení respektovaly kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí. Nesmí zde být umístěny stavby, které by svým vzhledem, velikostí, architektonickým ztvárněním a charakterem provoz znehodnotily hodnoty území. Objekty registrované v Ústředním seznamu kulturních památek musí byt zachovány a veškeré činnosti v jejich okolí musí být odsouhlaseny příslušnými orgány památkové péče. Stavby v prolukách musí respektovat stávající uliční čáru. Při rekonstrukci starších historických objektů se nedoporučuje používat architektonických prvků neodpovídajících lokálnímu charakteru. Nová výstavba musí respektovat výškovou hladinu stávající zástavby. Musí být respektováno pásmo ochrany kolem místních dominant v sídlech (věže kostelů). Nepřípustná je výstavba, která by mohla nepříznivě ovlivnit vzhled a funkci těchto dominant. Drobné sakrální stavby je třeba respektovat a přispívat k jejich zdůraznění, např. výsadbou zeleně. V okolí těchto staveb nesmí být umísťována výstavba, která by mohla nepříznivě ovlivnit jejich vzhled.

2.3. Ochrana přírodních hodnot území Ekologicky cenná území, lokality s výskytem zvláště chráněných druhů: Jedná se o lokality vyšší ekologické hodnoty s vysokou diverzitou bioty, případně s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, nacházející se v řešeném území: Navrhovaná přírodní památka Rašeliniště u Radlic - na plochu se vztahuje systém předběžné ochrany přírody (Evropsky významná lokalita NATURA 2000). Úbočí Hradiska západně od komunikace směrem na Poldovku – poslední pozůstatky krajiny dříve typické pro Českomoravskou vrchovinu, k.ú. Velká Lhota u Dačic.

Geologicky a morfologicky cenné území: Kamenné pole na západním zalesněném úbočí kopce Vrch, k.ú. Velká Lhota u Dačic.

Podmínky pro ochranu přírodních hodnot území: V daném území nesmí být prováděny činnosti, které by narušily přírodní hodnoty území: např. nevratně poškozovat půdní povrch, provádět terénní úpravy, měnit způsob využívání území takovým způsobem, který by snížil druhovou diverzitu území. Vodní plochy v těchto územích nevyužívat pro intenzivní rybářství, které by přivodilo nepříznivé změny biocenózy. Respektovat je třeba všechny přírodní dominanty, horizonty, významné stromy apod.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 10 z 121

2.4. Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí 2.4.1. Hranice negativního vlivu výrobních ploch, zemědělských areálů a ČOV U navrhovaných ploch pro výrobu a u ČOV jsou navrženy maximální hranice negativních vlivů (hluk, zápach, emise). U ploch zemědělské výroby jsou v návrhu stanoveny maximální hranice negativních vlivů dle stavu, druhu dobytka a formy ustájení. U ploch, kde není hranice negativních vlivů vyznačena, nesmí negativní vlivy z provozu překračovat hranice plochy (pozemků). V plochách, vymezených hranicí negativních vlivů nesmí být situovány stavby pro bydlení, dále stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy, pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor.

2.4.2. Hranice negativního vlivu hluku z dopravy Navrhované lokality pro bydlení při silnicích II. a III. třídy jsou plochy podmíněně využitelné – stavby s chráněnými venkovními prostory lze na těchto plochách umísťovat teprve po vyhodnocení hlukového zatížení v dalším stupni projektové přípravy, případně po realizaci protihlukových opatření (kromě staveb bydlení to platí i pro stavby školní a předškolní výchovy, stavby pro zdravotní a sociální účely apod.).

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ PLOCH ZASTAVITELNÝCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Charakteristika navržené urbanistické koncepce vychází se současného stavu, který respektuje. Rozvojové plochy posilují dominantní funkci, nejsou navrženy žádné výrazné asanace a změny.

3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle Návrh urbanistické koncepce plně respektuje současný charakter správního území. Jednotlivá sídla zůstávají sídlem venkovského typu s dominantní obytnou funkcí. Současné plochy pro bydlení zůstávají zachovány. Rozvojové plochy mají především obytnou funkci. Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti ÚPD. Z hlediska funkční náplně těchto ploch jednoznačně dominuje plocha bydlení, dále jsou navrženy plochy pro sport, výrobu a pro technickou infrastrukturu. Transformační plochy jsou navrženy v oblasti zemědělské produkce, orné půdy na svažitých územích jsou navrženy pro trvale travnaté plochy. Zast. území obce není zcela kompaktní, jsou v něm výraznější proluky a plošné rezervy. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby přirozeně navázaly na stávající zástavbu a maximálně využily plošné rezervy v zastavěném území.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 11 z 121

3.2. Návrh prostorové kompozice sídla Návrh prostorové kompozice sídla respektuje současný charakter obce. Rozvojové plochy prostorově přirozeně navazují na stávající plochy zastavěného území jednotlivých sídel. Dále platí tyto zásady: Maximální výška zástavby je stanovena u rozvojových lokalit počtem celých nadzemních podlaží, přípustné je i využití podkroví:  u rodinných domků ( včetně doplňkových staveb) u vybraných1 NP a podkroví, u ostatních 2 NP  u občanského vybavení – max. 2 NP, výškovou hladinu přizpůsobit okolní zástavbě a poloze

3.3. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně Navrhované plochy pro bydlení (nyní v rámci smíšené plochy obytné) ve všech sídlech správního území obce Volfířov zajišťují rozvojové lokality v časovém horizontu platnosti ÚPD. Jsou navrženy tak, aby zejména zaplnily proluky a prázdná místa v zastavěném území a přirozeně navázaly na stávající zast. území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků.

3.3.1. Plochy smíšené obytné ( při projednávání návrhu územního plánu Volfiřova byly na základě požadavku pořizovatele vypuštěny plochy pro bydlení a všechny tyto plochy byly zařazeny do funkčního využití plochy smíšené obytné. U ploch pro bydlení, které byly z návrhu ÚP vypuštěny je ponecháno označení dle původního funkčního zařazení B 3 apod.). Plocha SM 1 – v místní části Brandlín na západním okraji zast. úz. Bude obsloužena ze stávající silnice II/408 a z místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 2 – v místní části Brandlín východně od zast. úz v prostoru mezi sil. II/408 a sil. III/4081. Bude obsloužena z těchto komunikací. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti Plocha B 3 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha SM 4 – v místní části Velká Lhota, která navazuje jižně na zast. úz. Bude obsloužena z navrhovaných místních komunikace, které budou vedeny z části v trase stávající účelových cest. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha SM 5 – v místní části Velká Lhota, která navazuje jižně na zast. úz. Bude obsloužena z navrhovaných místních komunikace, které budou vedeny z části v trase stávající účelových cest. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Lokalita má obdobné podmínky jako plocha SM 4.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 12 z 121

Plocha SM 6 - v místní části Velká Lhota, která vyplňuje proluku na východním konci zast. úz. Bude obsloužena ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 7 – v místní části Řečice podél místní komunikace do Kopalov. Je situována na ploše severně o zast. úz. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Technická infrastruktura musí být přivedena. Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha SM 8 – v místní části Řečice podél místní komunikace do osady Kopalov. Je situována na ploše severně o zast. úz., na druhé straně komunikace proti lok. SM 7. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Technická infrastruktura musí by přivedena. Plocha SM 9 - v místní části Řečice. Je situována na křižovatce sil.II/408 a III/4083. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 10 – v místní části Radlice. Navazuje na zast. úz na jižní straně. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 11 – v místní části Radlice. Navazuje na zast. úz na západním konci. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze silnice III/1519. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha B12 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha SM 13 – v místní části Šach. Navazuje na zast. úz na severním konci. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze stávající silnice III. třídy. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 14 – v místní části Volfířov. Navazuje na zast. úz na západním konci. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze silnice lll/1519. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha SM 15 – v místní části Volfířov. Navazuje na lokalitu č.14 na západním konci. Je situována podél silnice lll/1519 ze které bude obsloužena. Technická infrastruktura bude přivedena. Plocha SM 16a,b – dvě malé plochy v místní části Volfířov. Jsou umístěny proti lokalitě SM 14 podél silnice lll/1519 ze které budou obslouženy. Technická infrastruktura bude přivedena. Plocha B17– z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha B18 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha SM 19 – v místní části Řečice. Je rozšířením plochy SM 9. Dopravní napojení a obsluha technickou infrastrukturou je obdobná jako u lokality SM 9. Plocha B20 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha B21 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha SM 22 – v místní části Řečice. Navazuje na zastavěné území na Sádky. Obsluhována bude ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu. Plocha SM 23 – v místní části Řečice. Obsluhována bude ze stávající účelové komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu. Plocha SM 24 – v místní části Šach. Navazuje na zastavěné území na jihovýchodním okraji. Obsluhována bude ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 13 z 121

Plocha SM 25 – v místní části Volfířov. Navazuje na zastavěné území v západní části sídla. Obsluhována bude ze stávající účelové komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu. Na zástavbu této lokality nutno vypracovat zastavovací studii. Lokalita musí být zastavěna objekty jednopodlažními s možností využití podkroví, zastřešenými sedlovou střechou drobného měřítka odpovídající tradiční venkovské zástavbě. Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha B26 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha SM 27 – plocha smíšená obytná přestavbová navržená vhodně na ploše zemědělské výroby, která není využívána a přiléhá k místní komunikaci sídla Volfířov, ze které bude obsloužena. Technická infrastruktura na hranici plochy s komunikací. Plocha SM 28 – plocha smíšená obytná přestavbová naproti lokalitě SM 27 navržená vhodně na ploše zemědělské výroby, která není využívána a přiléhá k místní komunikaci sídla Volfířov, ze které bude obsloužena. Technická infrastruktura na hranici plochy s komunikací. Plocha SM 29 – v místní části Řečice podél místní komunikace do Kopalov. Je situována na ploše severně o zast. úz. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Technická infrastruktura musí být přivedena. Současné funkční využití mokřad, plocha navazuje na navrhovanou plochu pro bydlení SM7. Plocha SM 30 – v místní části Šach. Navazuje na zastavěné území tohoto sídla, avšak do značné míry nerespektuje stávající půdorysnou strukturu sídla a také částečně zasahuje do krajinného rázu řešeného území. Z tohoto důvodu je nutné volit charakter zástavby tak, aby co nejméně narušoval hodnoty tohoto území, a co nejvíce splynul se stávající zástavbou. Pro obsluhu této plochy je třeba vybudovat místní komunikaci a technickou infrastrukturu. Plocha SM 31 – v místní části Radlice. Menší plocha pro funkční využití smíšené obytné. Pro obsluhu této plochy je možno využít stávající místní komunikace, technická infrastruktura je v dosahu.

3.3.2. Plochy rekreace Plocha R1 – v místní části Brandlín u rybníka Chytrov východně od zast. území. Jedná se o rozšíření stávající plochy rekreačního zařízení. Plochu je možno obsluhovat ze stávající místní komunikace a technické infrastruktury. Plocha byla zmenšena na základě požadavků DO. Plocha R2 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha R3 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha R4 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha R5 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO.

3.3.3. Plochy občanského vybavení, včetně tělovýchovy a sportu Plocha S1 – přestavbová plocha sport a tělovýchova v místní části Volfířov. Navazuje na objekt kulturního domu a doplňuje tento areál o sportovní plochy. Přístupná je ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha S2 – zastavitelná plocha sport a tělovýchova v místní části Volfířov. Navazuje na objekt obecního úřadu a doplňuje tento areál o sportovní plochy. Přístupná je ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 14 z 121

Plocha S3 – zastavitelná plocha sport a tělovýchova v místní části Velká Lhota, stávající hřiště na lesním pozemku severně od sídla. Místní komunikace prochází v blízkosti plochy. Technická infrastruktura chybí.

3.3.4. Plochy výroby, skladování a chovatelství Plocha V1 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha V2 – v místní části Velká Lhota. Plocha navazuje na stávající areál zemědělské výroby situovaný ve východní části sídla. Napojení na komunikační síť a technickou infrastrukturu bude prostřednictvím nové místní komunikace, která je vedena v trase stávající účelové komunikace. Plocha V3 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha V4 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. Plocha VB1 – v k.ú. Radlice u Volfířova plocha bažantnice, je vyloučeno její využití pro jinou zemědělskou nebo průmyslovou výrobu a skladování.

4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.1. Dopravní infrastruktura 4.1.1. Železniční doprava Na správním území obce není žádné železniční zařízení, ani se jeho zřízení nepředpokládá.

4.1.2. Silniční doprava V oblasti silniční dopravy bude ponechána základní síť silnic. Nejsou navrženy žádné nové silnice ani přeložky trasy nebo výrazné změny výškového vedení. Silnice II. třídy bude mimo zastavěné území v kategorii S 7,5/ 60 , a v zast. území je navržena jako kategorie C/MO2/10/7/50 – v sídle Velká Lhota s oboustranným chodníkem, dále jako C/MO2/8,5/7/50 , C/MO2/9,25/7/50 , C/MO2/8,25/7/50. Silnice III. tř. budou mimo zast. území v kategorii S 7,5/ 60 , méně frekventované silnice III/ 4081 a III/ 4084 jako kategorie S 6,5/ 60. Silnice i v těchto kategoriích je možné v rámci přísl. kategorie zlepšit oproti stávajícímu stavu – povrch, šířkové parametry, vybavení doprovodnými úpravami. V zast. území jsou silnice navrženy jako kategorie C/MO2/10/7/50 – v sídle Volfířov pro oboustranný chodník, v Radlicích C/MO2/8,5/6,5/30, v sídle Šach C/MO2/8,75/6/30 a průjezdní úseky silnic III. tříd v sídle Řečice C/MO2/8,25/6/30, v místech stísněných poměrů stávající zástavby zejména při výjezdu z návse sídla Volfířov jen v kategorii C/MO2/5,5/5,5/50 vzhledem ke stísněným poměrům.

4.1.3. Místní a účelové komunikace Sídla v řešeném území jsou obsloužena převážně průtahem silnic navazují místní komunikace.

II. a III. třídy. Na ně

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 15 z 121

Hlavní místní komunikace jsou obousměrné funkční třídy C/MO2/8,5/6/30 ostatní jsou různých kategorií dle výkresové dokumentace. Vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1. V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu. Pro zlepšení prostupnosti krajiny je navrženo doplnění místních a účelových komunikací v některých úsecích, podrobně viz. kap. 4.3.2. Většina komunikací bude přirozeně sloužit také pro pohyb pěších a cyklistů krajinou.

4.1.4. Statická doprava Plochy pro parkování a odstavení vozidel řešit v rámci stávajících a navržených ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství dle příslušných norem, příp. v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, které plochy pro parkování a odstavení vozidel připouštějí (související dopravní infrastruktura).

4.1.5. Cyklistická doprava Jsou respektovány značené cykloturistické trasy Dačice – Dolní Němčice – Volfířov – Radlice – Heřmaneč a Volfířov – Řečice – Velká Lhota – Brandlín – Studená – Horní Dubénky č. 1162. Na tuto cyklotrasu se v řešeném území napojuje cyklotrasa Volfířov – Radlice – Heřmaneč po silnici III/1519. Síť stávajících cyklotras je doplněna o nově navržené cyklostezky označené též jako veřejně prospěšné stavby: G1 Cyklostezka – Řečice – východ – směr Mysletice napojení na stav. cyklotrasu č. 5021. G2 Cyklostezka – Volfířov – jih – směr Lipovec. G3 Cyklostezka – Volfířov – Nový dvůr – západ – směr Markvarec napojení na trasu č. 1242. G4 Cyklostezka – Radlice – jih – směr Lipnice napojení na cyklotrasu č. 1242. G5 Cyklostezka – Radlice – Brandlín – napojení v Brandlíně na trasu č. 1162. G6 Cyklostezka – Velká Lhota – Poldovka – sever – směr Sumrakov nebo Oleššský rybník. G7 Cyklostezka – propojení cyklotrasy Volfířov – Radlice na cyklostezku G3 v lokalitě Mladé Lesy v k.ú. Radlice u Volfířova (spojnice do Markvarce).

4.1.6. Pěší doprava Postupně doplnit uliční profily chodníky dle návrhu ve výkresu dopravy. Jedná se především o průtah silnice II/370. V nově navrhovaných lokalitách budou místní komunikace doplněny alespoň jednostranně vedeným chodníkem.

4.1.7. Hromadná doprava Zachovat stávající koncepci veřejné dopravy - zajištění autobusovými linkami a vlakovými spoji Respektovat stávající zastávky veřejné dopravy.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 16 z 121

4.2. Technická infrastruktura Plochy, trasy a koncepce technické infrastruktury jsou vyznačeny v grafické části dokumentace ve výkresu 3A Technická infrastruktura. Inženýrské sítě v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny převážně v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury; další průběh sítí v rozvojových plochách bude řešen v dalším stupni projektové přípravy. Dešťové vody je nutné v maximální míře uvádět do vsaku.

4.2.1. Vodní hospodářství Vodovod Stávající systém zásobování pitnou vodou vesměs vyhovuje. Nový vodovodní řad je navržen do sídla Šach, s napojením na stávající řad Řečice – Volfířov. Systém bude dále doplňován při realizaci výstavby v rámci v rozvojových ploch. Ochranná pásma a režimy – viz odůvodnění ÚP C.4.1.1. Kanalizace a ČOV Stávající kanalizace a ČOV v sídle Velká Lhota vyhovuje. V sídlech Volfířov, Řečice, Radlice, Brandlín a Šach je navrženo vybudování splaškové kanalizaci a ČOV. Dešťové vody budou odváděny stávajícím způsobem. Doporučuje se, aby maximální množství srážkových vod bylo zasakováno do půdy přirozeným způsobem a aby bylo minimalizováno zpevňování ploch nepropustnými materiály. Uvedené řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.

4.2.2. Zásobení požární vodou Zásobení obce požární vodou je navrženo dle ČSN 73 08 73. Hašení požárů se bude realizovat pomoci mobilní požární techniky. Protože se jedná o rozlehlé správní území, je navrženo několik odběrných míst (jedná se o stávající zdroje) tak, aby dostupnost jednotlivých sídel byla zabezpečena. K odběrným místům požární vody musí být trvale zajištěn volný příjezd a musí být označena tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel. U nádrže musí být uvedeno množství akumulované vody. Navržená odběrná místa (stávající zdroje) v jednotlivých sídlech, příp. osadách: Brandlín: rybník u kulturního domu (v zastavěném území je několik dalších menších vodních ploch), rybník Chytrov. Dostupnost vyhovuje. Radlice: v zastavěném území je několik rybníků. Dostupnost vyhovuje. Řečice: v zastavěném území je několik rybníků, příp. nádrží. Dostupnost vyhovuje.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 17 z 121

Lipová: dva menší rybníky na jihovýchodním okraji sídla, Velký Řečický rybník při komunikaci do Řečice. Dostupnost vyhovuje. Sádky: návesní rybníček. Dostupnost vyhovuje. Šach: v zastavěném území několik malých rybníků, příp. nádrží. Dostupnost vyhovuje. Velká Lhota: menší vodní plocha na návsi. Vzhledem k horší dostupnosti okrajových částí sídla k odběrnému místu je nutno při budování nových tras vodovodu pro zásobování rozvojových ploch vybudovat na těchto trasách požární hydranty. Poldovka: rybník poblíž místní komunikace do V. Lhoty, vzdálenost cca 500 m. Dostupnost vyhovuje. Volfířov: požární nádrž u obecního úřadu, rybník na návsi u kostela sv. Petra a Pavla, rybník Strachov. Dostupnost vyhovuje. Nový Dvůr: v blízkosti Novodvorský rybník. Dostupnost vyhovuje. Výrobní areály zpracují samostatnou koncepci zásobování požární vodou. Na navrhovaných rozvojových plochách je vhodné vybudovat požární hydranty ve vzdálenosti 200 – 400 m.

4.2.3. Energetika a spoje

El. Energie - velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice Zanedbatelnou částí nejjižnějšího cípu řešeného území prochází stávající VVN 400 kVA č. 443. Toto vedení i ochranné pásmo je respektováno. Koncepce zásobování el. energií správního území Volfířov je v řešeném území vesměs stabilizována. Stávající systém zásobování el. energií bude zachován. Všechny sídla budou i nadále zásobovány ze stávajících rozvoden. Stávající vedení VN a NN jsou respektovány ve smyslu energetického zákona č. 458/2000 Sb., včetně ochranných pásem. Pro zásobování el. energií navrhovaných rozvojových lokalit je třeba některé stávající trafostanice posílit. Nově navrhované trafostanice jsou: TR1 - z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. TR2 - u místní komunikace z místní části Řečice do osady Sádky; trafostanice je navržena pro obsluhu rozvojových ploch SM 7 a SM 8 popř. SM 29 a osadu Sádky s lokalitou SM 22. TR3 - při ploše SM 2 na severovýchodním okraji sídla Brandlín, na odbočce 22 kVA z trasy VN do Velké Lhoty. TR4 - přeložení stávající trafostanice BTS 400kV na okraj ploch SM 4 a SM 5 v sídle Velká Lhota, 22 kVA TR5 – z ÚP vypuštěna ( realizovaná trafostanice u hřbitova, Velká Lhota, 22 kVA. K navrhovaným trafostanicích TR2, TR3 jsou navrženy přípojky VN. Plyn Správní území obce v současné době není plynofikováno. Stávající VTL plynovod, který prochází územím mezi sídly Volfířov a Radlice, je respektován. Jedná se o tři potrubí o průměru větším než 500 mm. Bezpečnostní pásmo činí 160 m od půdorysu, ochranné pásmo je 4 m od obrysu potrubí.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 18 z 121

Telekomunikace Stávající trasa dálkového podzemního telekomunikačního kabelu (Telč – Mysletice – Řečice) je respektována. Potřeby místních částí jsou v současné době zajištěny místními rozvodnými sítěmi. Větší část je kabelizována část je nadzemní. Současný stav potřebám obce vyhovuje. Nová vedení budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami. Všechny nově budované sítě budou kabelizovány. Radiokomunikace Návrh nekoliduje s žádným radiokomunikačním zařízením. Nová zařízení, především místního charakteru, budou navrhována na základě konkrétních požadavků v následných dokumentacích.

4.3. Vymezení ploch pro veřejnou infrastrukturu 4.3.1. Plochy technické infrastruktury Plocha T1 – plocha čistírny odpadních vod pro sídlo Volfířov. Plocha T2 – plocha čistírny odpadních vod pro Řečici. Plocha T3 – plocha byla v ÚP vypuštěna. Plocha T4 – plocha čistírny odpadních vod pro Brandlín. Plocha T5 – plocha čistírny odpadních vod pro Radlice. Plocha T6 – plocha čistírny odpadních vod pro Šach. TR1 - z ÚP vypuštěna na základě požadavků DO. TR2 – trafostanice pro rozvojové plochy SM 7, SM 8, SM 29 a osadu Sádky s lokalitou SM 22. TR3 – trafostanice při ploše SM 2 na severovýchodním okraji sídla Brandlín. TR4 - přemístěná trafostanice BTS, při plochách SM 4, SM 5 ve Velké Lhotě. TR5 – z ÚP vypuštěna ( realizovaná trafostanice u hřbitova ve Velká Lhotě ). K navrhovaným trafostanicích TR2 a TR3 jsou navrženy přípojky VN.

4.3.2. Plochy dopravní infrastruktury Plocha U1 – Účelová komunikace k propojení stávající sítě účel. komunikací v sídle Šach – vysílač BTS – směr Řečice na silnici II /408. Plocha U2 – napojení účelové komunikace a lesních cest na silnici III /4083 v k.ú. Šach. Plocha U3 – z ÚP vypuštěna. Plocha U4 – propojení stávajících účelových komunikací v k.ú. Velká Lhota u Dačic směr Radlice. Plocha U5 – napojení účelové komunikace od sídla Šach – vysílač BTS – na silnici II/408 v k.ú. Řečice. Plocha U6 – z ÚP vypuštěna na základě požadavku DO. Plocha U7 – Místní komunikace k ČOV Řečice. Plocha U8 – Místní komunikace k ČOV Volfířov. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 19 z 121

Plocha U9 – Místní komunikace k ČOV Šach. Plocha U10 – Místní komunikace k ČOV Brandlín. Plocha U11 – Účelová komunikace podél odtokového žlabu za stávající zástavbou v Řečici. Plocha U12 – Účelová komunikace k propojení stávající sítě komunikací v k.ú. Řečice. Plocha U13 – Velká Lhota, místní komunikace – pro obsluhu ploch SM 4 a SM 5. Plocha U14 – Velká Lhota, místní komunikace – pro obsluhu plochy SM 4. Plocha U15 – Obnovení původní účelové komunikace v osadě Bukovská k lesním pozemkům západně, v k.ú. Řečice.

4.4. Nakládání s odpady Komunální odpad bude tříděn, v maximální míře bude dále využíván, nevyužitelné složky komunálního odpadu budou sváženy oprávněnou osobou na řízené skládky, příp. odstraňovány jiným způsobem v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními. Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty. Podmínky pro nakládání s odpady: Stávající sběrné dvory budou respektovány. Sběrné dvory lze umísťovat v plochách výroby a skladování, kromě ploch pro chovatelství, v plochách smíšených výrobních, v plochách technické infrastruktury; podmíněně v plochách smíšených obytných. Plochy pro tříděný odpad, včetně odpadu inertního (stanoviště kontejnerů, shromažďovací místa) lze umísťovat v rovněž v plochách technické infrastruktury.

5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Ve volné krajině mimo plochy zastavěné a zastavitelné jsou plochy nezastavitelné. Jsou to plochy primární zemědělské produkce a plochy krajinné a lesní zeleně, vodní plochy a vodohospodářské a plochy přírodní. Územní plán obce Volfířov navrhuje vytvoření nové vodní plochy H1 v k.ú Radlice u Volfířova. V územním plánu jsou dále navrženy plochy ZK 1 – ZK 4 pro změnu funkčního využití z orné půdy na krajinnou zeleň jako izolační zeleně v k.ú. Řečice, k.ú. Volfířov a k.ú. Šach. Pro realizaci založení a zfunkčnění prvků ÚSES jsou navrženy další plochy zeleně ZK 5 – ZK 42 pro změnu funkčního využití ze zemědělské půdy na zeleň krajinnou pro biokoridory ÚSESu. Jedna plocha PT 10 je navržena jako náhradní travní společenstvo pro založení biokoridoru ÚSES v místech kde biokoridor přechází přes vedení VTL plynovodu a kde v jeho ochranném pásmu není možné založit prvek ÚSESu jako lesní společenstvo, vzhledem k omezením daným ochranným pásmem znemožňující vysazovat dřeviny v tomto ochranném pásmu. V k.ú. Šach je navržena transformační plocha, změna funkčního využití z orné půdy na trvale travnatý porost plochy PT1 pro využití daňčí oborou. Ostatní plochy PT 8 a PT 9 jsou navrženy jako převedení zbylých ploch orné půdy po oddělení z celku orných půd plochami ZK na využití trvale travnatými plochami. Dále je vymezena jedna plocha zahrady PS1 v osadě Lipová k.ú. Řečice pro převedení plochy pozemku orné půdy na plochu zahrady. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 20 z 121

5.1. Vymezení ploch pro změnu využití krajiny 5.1.1. Plochy zemědělské Plocha PS 1 – je navržena jako plocha zahrady na stávajícím pozemku orné půdy. Jedná se o transformaci v rámci ZPF. Nachází se v osadě Lipová v k.ú. Řečice. Plocha PT1 – je umístěna na jižním okraji sídla Šach. Současný druh pozemku je orná půda. Plocha je navržena k transformaci na trvale travnatou plochu a bude sloužit jako obora daňků. Plochy PT 2 – PT 7 byly vypuštěny. Plocha PT 8 – je navržena jako převedení zbytku orné půdy po přiřazení zbývající plochy do lokality ZK 25 pro LBK 10. Stávající plocha této orné půdy by byla jako orná půda dále plošně neobhospodařovatelná. Transformace z orné půdy do trvale travnaté plochy v rámci ZPF. Plocha se nachází v k.ú. Radlice u Volfířova. Plocha PT 9 – je navržena jako převedení zbytku orné půdy po přiřazení zbývající plochy do lokality ZK 26 pro LBK 14. Stávající plocha této orné půdy by byla jako orná půda dále plošně neobhospodařovatelná. Transformace z orné půdy do trvale travnaté plochy v rámci ZPF. Plocha se nachází v k.ú. Šach. Plocha PT 10 – je navržena jako náhradní společenstvo pro lokální biokoridor LBK 5 v místech kde prochází přes trasu dálkového VTL plynovodu, kde by v ochranném pásmu tohoto plynovodu nebylo možné vysadit dřeviny. Stávající využití jako orná půda – transformace v rámci ZPF na trvale travnatou plochu. Plocha se nachází v k.ú. Volfířov.

5.1.2. Plochy vodní a vodohospodářské Plocha H1 – Je situována v k.ú. Radlice u Volfířova. Jedná se o navrhovanou vodní plochu.

5.1.3. Plochy zeleně Plocha ZK1 – izolační zeleň u výrobní plochy v k.ú. Řečice a odtokový žlab. Plocha ZK2 – izolační zeleň v břehové hraně nad obcí v k.ú. Volfířov. Plocha ZK3 - izolační zeleň v břehové hraně nad rybníkem Strachov v k.ú. Volfířov. Plocha ZK4 – zeleň podél komunikace k ČOV součást IP 4 v k.ú. Šach. Plocha ZK 5 a ZK 6

– založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 18.

Plocha ZK 7 – ZK 9

– založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 14.

Plocha ZK 10 a ZK 11 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 10. Plocha ZK 12 – ZK 15 – založení prvku ÚSES – nadregionální biokoridor NRBK 121. Plocha ZK 16 – ZK 19 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 15. Plocha ZK 20 – ZK 24 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 4. Plocha ZK 25 a ZK 40 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 10. Plocha ZK 26, ZK 36, ZK 37 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 14. Plocha ZK 27 a ZK 28 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 3. Plocha ZK 29 – ZK 32 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 5. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 21 z 121

Plocha ZK 33, ZK 34, ZK 42 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 2. Plocha ZK 35 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK16. Plocha ZK 38 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 12. Plocha ZK 39 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 8. Plocha ZK 41 – založení prvku ÚSES – lokální biokoridor LBK 18.

5.2. Územní systém ekologické stability 5.2.1. Kostra ÚSES Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability (ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK) tvoří mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací v krajině. V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v rámci zpracování generelu místního územního systému ekologické stability (Plán ÚSES krajiny Volfířov – doc.ing. Jiři Gergel, CSc 2004) Takto vymezená kostra byla převzata do předkládané dokumentace.

5.2.2. Celková koncepce návrhu ÚSES Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. Celé řešené území je charakteristické zvýšeným podílem mokřadních ploch a pramennou oblastí s velkým podílem drobných toků směřujícími různými směry v krajině, zejména pak jižním, popř. jihovýchodním směrem. Těchto vodních toků a mokřadních biocenóz je také hojně využito pro celou síť ÚSES. Vegetace mezofilních geobiocénů je v celém řešeném území bohužel v současné době zcela destruovaná výsadbou smrkových monokultur. Tyto smrkové monokultury mají také zhoršený dopad na zrychlené odtokové poměry v krajině. Právě osou ÚSES v řešeném území je nadregionální biokoridor NRBK 121 mezofilněbučiného charakteru, procházející přes tyto lesní komplexy. Relativně nejdochovalejší fragmenty a nejnadějnější plochy pro jejich udržení se jeví dle plánu ÚSES ve vymezeném RBC 667 Radlický vrch na půdních gradientech. Toto regionální biocentrum je vloženo do nadregionálního biokoridoru. Ostatní biocentra již lokálního významu na lesních geobicenů mají v současné době pouze formální význam na přerušení nadregionálního biokoridoru. Je na uplatňování návrhu jednotlivých opatřeni u příslušných skladebných prvků ÚSES, aby dosažená funkčnost celé sítě ÚSES byla zvýšena a naplňovala tak své skutečné funkce v krajině i celém řešeném území.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 22 z 121

Na tuto síť prvků ÚSES lesních geobiocenů je napojena síť ÚSES sledujících vodní toky a mokřadní geobiocénózy. Tato síť při uplatňování základních zásad v souladu s návrhy jednotlivých opatření uvedených u jednotlivých skladebních prvků nepředstavuje žádný větší problém s udržením funkčnosti v krajině. V návaznosti na úpravu koryt toků je zejména vhodné v zemědělské krajině založit břehové dřevinné porosty, ochraňující půdu před vodní erozí. Určité problémy jsou i při prostupu ÚSES zastavěným územím. Úpravy veřejných prostranství by měli probíhat v souladu s funkcemi prvků ÚSES.

5.2.3. Prvky ÚSES 5.2.3.1. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES 1. Nadregionální biokoridor NRBK 121 k.ú. .. Lipnice u Markvarce, k.ú. Heřmaneč, k.ú. Radlice u Volfířova, k.ú. Brandlín, k.ú. Velká Lhota u Dačic, dále k.ú. Skrýchov, k.ú. Sumrakov. typ: mezofilní bučinný Propojuje NRBC 80 Pařezitý – Roštejn zastupující bioregion 1.64 -Javořický s v JZ směru NRBC 56 Vojířov zastupující bioregion 1.47 – Novobystřický. V jižním směru se dále napojuje na NRBK 122. Nejbližší vložená biocentra regionální RBC 667 Radlický vrch, v řešeném území a RBC 650 Hradisko již severně mimo řešené území. Dále jsou do něho vložena v řešeném území biocentra lokální LBC 16, LBC 15, LBC 17 a LBC 12. Návrh opatření: V lesních porostech v průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl přirozené dřevinné skladby na minimálně 30 %. Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP. Na orné půdě zatravnit v pásu minimálně v šíři 50m, a dále výsadba kvalitního porostu dřevin dle jednotlivých STG. 2. Regionální biocentrum RBC 667 – Radlický vrch k.ú.Radlice u Volfířova částečně až málo funkční Biochora: 5PR ... Pahorkatiny na kyselých plutonitech 5. v.s. 4SR ... Svahy na kyselých plutonitech 4. v.s. STG: 4AB3, 4B3 Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl přirozené dřevinné skladby na minimálně 30 %. Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP Dále je v ÚP vymezeno ochranné pásmo NRBK umožňující v maximální šíři 2 km podporovat koridorový efekt NRBK a její skutečná hranice je vymezena s přihlédnutím ke skutečné geomorfologické charakteristice území. Ochranné pásmo je vyznačeno v hlavním výkresu. Jednotlivé skladebné prvky ÚSES v tomto pásmu je možné považovat za prvky nadregionálního ÚSES.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 23 z 121

5.2.3.2. Prvky lokálního ÚSES 5.2.3.2.1. Biocentra 1. Biocentrum LBC2 Olšina u Volfířova k. ú Radlice u Volfířova, Volfířov funkční STG: 4B-4, rozloha 7,75 ha Návrh opatření: Celou lokalitu ponechat přirozenému vývoji. Vhodné je rozšíření přírodní památky o rybníček na jejím okraji. 2. Biocentrum LBC 3 Padělky k. ú. Radlice u Volfířova, Šach, Volfířov funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 9,20 ha Návrh opatření: Trvale zachovávat využívané luční porosty a kvalitní břehové a doprovodné porosty dřevin. 3. Biocentrum LBC 4 Gráble k. ú. Volfířov částečně funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 0,60 ha Návrh opatření: Obnovit rybníček, odtěžit sedimenty a podél rybníka a toku zachovat a podporovat kvalitní listnaté dřeviny. 4. Biocentrum LBC 5 Brázdův Mlýn k. ú. Volfířov funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 1,00 ha Návrh opatření: Porosty ponechat přirozenému vývoji. 5. Biocentrum LBC 6 Strachov k. ú. Volfířov částečně funkční STG: 4B-4, rozloha 8,90 ha Návrh opatření: U rybníka je nutné omezit časté smyvy z okolních zcelených pozemků orné půdy. Podél rybníka a v celé horní části je třeba zatravnit dostatečně široké ochranné pásy. Zachovat břehové dřevinné porosty. 6. Biocentrum LBC 7 Pod Hájem k. ú. Volfířov funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 5,90 ha Návrh opatření: Tok s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji. 7. Biocentrum LBC 8 Řečický rybník k. ú. Řečice funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 4,90 ha Návrh opatření: U rybníka je nutné omezit časté smyvy z okolních zcelených pozemků orné půdy. Podél rybníka a v celé horní části je třeba zatravnit dostatečně široké ochranné pásy. Zachovat břehové dřevinné porosty. 8. Biocentrum LBC 9 Pod Lhotou k. ú. Velká Lhota u Dačic ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 24 z 121

funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 5,00 ha Návrh opatření: Tok s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji. 9. Biocentrum LBC 10 Štěpánov k. ú. Řečice funkční STG: 4B-4, 4B-3, 4AB-3 rozloha 5,70 ha Návrh opatření: Celou lokalitu ponechat přirozenému vývoji. 10. Biocentrum LBC 11 Hadravy k. ú. Řečice částečně funkční STG: 4B-4, 4B-3, 4AB-3 rozloha 17,20 ha Návrh opatření: Celou lokalitu zachovat, je nutná obnova obou v současné době nefunkčních rybníků, oprava hráze. 11. Biocentrum LBC 12 V kopaninách k. ú. Velká Lhota u Dačic funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 8,10 ha Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl jedle formou předsunutých kotlíků a podsadeb. 12. Biocentrum LBC 13 Chytrov k. ú. Brandlín funkční STG: 4B-4, rozloha 12,90 ha Návrh opatření: Celou plochu s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji. Nerozšiřovat do biocentra rekreační aktivity. 13. Biocentrum LBC 14 Klepákův rybník k. ú. Brandlín funkční STG: 4B-4, rozloha 8,25 ha Návrh opatření: Celou plochu zachovat a ponechat ji přirozenému vývoji. 14. Biocentrum LBC 15 Rašeliniště u Radlic Na k. ú. Radlice u Volfířova funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 13,90 ha Návrh opatření: Celou plochu rašeliniště zachovat, ponechat ji přirozenému vývoji. 15. Biocentrum LBC 16 Ve strouhách k. ú. Radlice u Volfířova funkční STG: 4B-4, 4AB-3, rozloha 816,40 ha Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené skladby. 16. Biocentrum LBC 17 Vrchy k. ú. Brandlín funkční STG: 4B-4, 5AB-3, rozloha 9,40 ha

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 25 z 121

Návrh opatření: V kmenovinách s převahou buku v deceniu zatím bez zásahu, v mladých porostech běžná výchova. Část bukové kmenoviny ponechat do vyššího věku (140-160 roků) jako základ lesa obhospodařovaný podrostním až výběrovým způsobem. 17. Biocentrum LBC 18 Holý vrch k. ú. Šach funkční STG: 4B-3, 4AB-3, rozloha 5,90 ha Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl přirozené skladby původních dřevin. 5.2.3.2.2. Biokoridory 1. Biokoridor LBK 2 - Jižní k.ú. Volfířov, .. k.ú. Lipolec, k.ú. Hostkovice částečně funkční, málo funkční až nedostatečně funkční STG: 4B-4, 4B 3 Délka/ šířka: 2050/30-50 m Návrh opatření: Celý spodní úsek toku je navržen ke kompletní revitalizaci, s odstraněním tvrdého opevnění koryta, s příčnou i podélnou diferenciací toku. Obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů. Podél toku oboustranně zatravnit pás v šíři 10-30 m. V horní části udržovat a podporovat přirozený dřevinný různověký charakter. V lesních částech nahradit jehličnany dřevinami přirozeného charakteru – listnáči dle STG. 2. Biokoridor LBK 3 - Novodvorský k.ú. Volfířov, k.ú. Radlice u Volfířova částečně funkční, místy nedostatečně funkční STG: 4B 3, 4B 4, 4AB 3 Délka/ šířka: 1700/ 20-50 m Návrh opatření: Návrh revitalizace Novodvorského rybníka s jeho rozšířením v litorálním pásmu s odstraněním starých deponií. Dosadba nových dřevin, bude vypracována projektová dokumentace. Horní část biokoridoru v orné půdě bude zatravněn a dosazen vhodným břehovým porostem dřevin – stromového i keřového patra. V lesní části náhrada jehličnanů za břehové listnaté dřeviny. Udržovat a podporovat vertikální a věkovou různorodost listnáčů. 3. Biokoridor LBK 4 - Pod Vrchem k.ú. Volfířov nefunkční STG: 4B 3, 4AB 3 Délka/ šířka: 1250/20-30 m Návrh opatření: Celý biokoridor bude mít významný ekostabilizační účinek. V celém úseku zatravnit ochranný pás v šíři 20 – 30 m, dále v prostoru biokoridoru založit nepravidelnou, bohatou, vhodnou výsadbu dřevin. Vertikální různorodost listnáčů. Kladen důraz i na protierozní účinek dřevin. V drobných lesíků redukován smrk, nahrazení dřinami přirozené skladby. 4. Biokoridor LBK 5 - Za Pospíchalovými k.ú.Volfířov nefunkční STG: 4B 3, 4 AB 3 Délka/ šířka: 1500/20-30 m Návrh opatření: V celé úseku biokoridoru na orné půdě zatravnit v minimální šíři 20 –30 metrů s pestrou druhovou skladbou, a tento pás následně nepravidelně uspořádanou výsadbou osázet vhodnou dřevinou skladbou. Kladen důraz na protierozní účinek dřevin. V místech ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 26 z 121

přechodu přes dálkový plynovod ponechat jen zatravnění s přihlédnutím k podmínkám stanovených v tomto ochranném pásmu. 5. Biokoridor LBK 6 - Volfiřovský potok k.ú. Volfířov částečně funkční až nedostatečně funkční STG: 4B 4 Délka/ šířka: 1550/10-120 m Návrh opatření: V dolní části zabránit smyvům z okolních pozemků orné půdy. Doplnit chybějící dřevinou skladbu břehových porostů, v návaznosti na ni dále od toku přerušit tok smyvů vhodnou keřovou výsadbou a ve vzdálenějších místech od toku zatravnit ochranný pás v šířce 30-50 m nebo zatravnit celé pozemky orné půdy náchylné k erozi. Popřípadě přerušit smyvy na těchto pozemcích vhodnou výsadbou linií dřevin. Koryto ponechat již přirozenému vývoji uvolňování z umělého koryta. V intravilánu obce provádět opravy koryta jen přírodními materiály, při úpravách koryta a okolních břehových ploch provádět dosadbu vhodných břehových dřevin, jako také vhodné součásti sídelní zeleně. 6. Biokoridor LBK 7 - Řečický potok k.ú. Volfířov částečně funkční STG: 4B4 Délka/ šířka: 1400/ 30-100 m Návrh opatření: Tok v celé délce i s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji, podporovat jeho postupnou obnovu jeho původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitostí. Ve spodní části u obce v porostu postupně redukovat smrk, omezit negativní zásahy do dřevin a tvorbu navážek různého materiálu na okraji toku. Trvale zachovat minimálně luční porosty v nivě. Navazující erozně náchylné pozemky orné půdy optimálně rozčlenit soustavami mezí, mimo jiné i s významnou funkci ekostabilizační a krajinně - estetickou. 7. Biokoridor LBK 8 - K Olšině k.ú. Volfířov částečně funkční STG: 4B4, 4B3 Délka/ šířka: 950/ 30-50 m Návrh opatření: Celý spodní úsek toku je navržen na revitalizaci, nutné je odstranění tvrdého opevnění koryta a následná obnova původního přirozeného charakteru toku s vysokou příčnou i podélnou členitostí. V celém úseku bude provedena obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Dále bude na přechodu biokoridoru a orných ploch zatravněno 10 –20 m široké ochranné pásmo, na předělu lučních porostů a orné půdy je také vhodná výsadba ochranných keřů. V lesních porostech postupná přeměna na kvalitní, věkově diferciovaný porost vhodných dřevin ( olše, buk, jedle ) dle jednotlivých lesních typů. 8. Biokoridor LBK 9 - Nad Strachovem k.ú. Volfířov, k.ú. Radlice u Volfířova částečně funkční STG: 4B4 Délka/ šířka: 1500/30-75 m Návrh opatření: Volfířovský potok je navržen na komplexní revitalizaci, nutné je odstraněni tvrdého opevnění koryta a následná obnova původního přirozeného charakteru toku s vysokou příčnou i podélnou členitostí. V celém úseku bude provedena obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 27 z 121

členitostí. Výsadba dřevin bude plynule navazovat na stávající porosty dřevin podél přirozených úseků Volfířovského potoka. Zbylé trvale travnaté porosty udržovat extenzivně. Dále bude na okraji orné půdy zatravněn ochranný pás o minimální šířce 10-20 m. Vhodná je také výsadba ochranného pláště keřů na rozhraní lučních porostů a navazujících zcelených pozemků orné půdy. Provést protierozní opatření na pozemcích orné půdy. 9. Biokoridor LBK 10 - Pod kopci k.ú. Volfířov částečně funkční až nedostatečně funkční STG: 4B3, 4AB 3 Délka/ šířka: 1700/20-30 m Návrh opatření: V trase biokoridoru mimo lesní plochy zatravnit pozemky, provést postupnou vhodnou výsadbu dřevin s cílem zajistit porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný význam. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP. 10. Biokoridor LBK 11 - Kuřinec k.ú. Volfířov částečně funkční STG: 4AB 3, 4 B 3 modální biokoridor lesního typu Délka/ šířka: 1300/20-30 m Návrh opatření: V lesním porostu v trase biokoridoru dle hospodaření LHP, podpora existujících vtroušených listnatých dřevin a jedle. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Jedli a buk zavádět do porostů formou předsunutých obnovních prvků (kotlíky, náseky), v kombinaci s pruhovou clonnou sečí. Postupně v trase biokoridoru vytvořit základ budoucího věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou. Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP. 11. Biokoridor LBK 12 - Pod Horou k.ú. Radlice u Volfířova, k.ú. Šach, k.ú.Velká Lhota u Dačic částečně funkční STG: 4B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1400/30-80 m Návrh opatření: Přirozené úseky toku ponechat přirozenému vývoji, vyloučit jakékoliv aktivity negativně ovlivňující tok a společenstva v nivě. U dřevinných porostů provádět pouze běžnou údržbu a v případě potřeby zdravotní a výchovné zásahy. Navržena je obnova spodního rybníku jako významného refugia pro obojživelníky, odtěžení sedimentu, včetně odstranění starých deponií. U opevněného úseku Lhoteckého potoka je navržena jeho revitalizace, odstranění tvrdého opevnění a obnova původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitostí. 12. Biokoridor LBK 13 - Lhotecký potok k.ú. Velká Lhota u Dačic částečně funkční STG: 4B 4, 4B 3 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1050/25-30 m

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 28 z 121

Návrh opatření: Lhotecký potok je navržen na revitalizaci, nutné je odstranění tvrdého opevnění koryta a následná obnova původního přirozeného charakteru toku s vysokou příčnou i podélnou členitostí. Provedena bude obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, které budou plynule navazovat na stávající vzrostlé porosty dřevin. U rybníka ve spodní části biokoridoru odstranit nevhodné mladé výsadby smrku. 13. Biokoridor LBK 14 - U Březinky k.ú. Šach částečně funkční, místy nefunkční STG: 4 B 3, 4AB 3 kontrastní biokoridor lesního typu Délka/ šířka: 1400/20-30 m Současný stav: LBK prochází západně od obce Šach, ve vrcholové části pozemku propojuje jednotlivé drobné lesíky přes zemědělskou půdu. V úseku mezi lesíky je tvořen ornou půdou, bez volné zeleně. Trasa LBK umožňuje využít i protierozní funkce tohoto prvku. Drobné lesíky v trase biokoridoru jsou tvořeny porostem s převažujícím smrkem s borovicí, vtroušenou příměs tvoří bříza a buk. Biokoridor využívá lesních plášťů jako významných ekotonových společenstev. Návrh opatření: V trase BK na orné půdě mezi lesíky bude zatravněn pás o minimální šířce 20 m. Dále bude provedena výsadba dřevin přirozeného charakteru, se zastoupením stromového i keřového patra. Vytvořen bude kvalitní porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný a protierozní význam. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP. 14. Biokoridor LBK 15 - K Háji k.ú. Šach částečně funkční , část nefunkční STG: 4B 3, 4AB 3 kontrastní biokoridor lesního typu Délka/ šířka: 1800/20-30 m Návrh opatření: V trase BK na orné půdě mezi lesíky bude zatravněn pás o minimální šířce 20 m. Dále bude provedena výsadba v tomto pásu dřevinami přirozeného charakteru, se zastoupením stromového i keřového patra. Vytvořen bude kvalitní porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný a protierozní význam. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP. 15. Biokoridor LBK 16 - U Dolního Mlýnu k.ú. Volfířov, k.ú. Řečice, k.ú. Šach částečně funkční STG: 4B 4, 4AB 3 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1450/ 30-100 m Návrh opatření: Tok s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji, neprovádět žádné další technické úpravy koryta, umožnit a podporovat postupnou obnovu jeho původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitosti. Část toku bez projevů abraze je navržena na revitalizaci. Zachovat vzrostlé břehové porosty. V mezerovitých úsecích podél toku provést dosadbu vhodných dřevin skupinovitého charakteru. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 29 z 121

Vhodná je také výsadba keřového pláště na okraji nivy a navazujících zcelených pozemků orné půdy. Podél rybníka zatravnit ochranný pás v minimální šířce 20-30 m. 16. Biokoridor LBK 17 - Řečický k.ú. Řečice částečně funkční STG: 4B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1300/30-100 m Návrh opatření: Navržena je revitalizace toku, odstranění tvrdého opevnění koryta a optimálně obnova jeho původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitostí. V celém úseku podél toku je navržena obnova kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, včetně dosadby skupinovitého porostu keřů na vhodných místech ve svahu na okraji nivy. Vzrostlé porosty dřevin budou ponechány přirozenému vývoji. V porostu bude redukován smrk, bez. V úseku nad rybníkem odstranit staré deponie. Navržena je obnova Višťanského rybníka, odtěžení sedimentu a oprava jeho technických zařízení. Nutná jsou protierozní opatření na zcelených pozemcích orné půdy v horních částech povodí. 17. Biokoridor LBK 18 - U Pahorku k.ú. Šach, k.ú. Řečice, k.ú. Velká Lhota u Dačic částečně funkční až nefunkční STG: 4 B 3, 4AB 3 Délka/ šířka: 280/20-30 m kontrastní biokoridor lesního typu Návrh opatření: Podél trasy LBK na orné půdě je nutné zatravnit ochranný pás o minimální šířce 20 m. V prostoru biokoridoru provést výsadbu dřevin přirozeného charakteru, se zastoupením stromového i keřového patra. Vytvořen bude kvalitní porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný a protierozní význam. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP. 18. Biokoridor LBK 19 - Pod Kopalovem k.ú. Řečice částečně funkční STG: 4B 4, 4B 3, 4AB 3 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 700/10-30 m Návrh opatření: Ve spodním úseku je navrženo otevření zatrubněného koryta a obnova jeho původního přirozeného charakteru s vyšší příčnou i podélnou členitostí. V úseku bude provedena obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. V zast. území zachovat současný stav toku, neprovádět zatrubnění jeho dalších úseků. Vyřešit zakončení boční obvodové stoky pod hrázi rybníka, včetně možnosti obnovy otevřeného koryta. V lesním porostu je nutné zachování a podpora kvalitních listnatých dřevin v břehových a doprovodných porostech podél toku. Při obnově redukovat v trase biokoridoru jehličnaté dřeviny a nahradit je dřevinami přirozené dřevinné skladby (olše, buk, jedle, apod.). Postupně podél toku vytvořit základ budoucího věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou, s dřevinnou skladbou blízkou přirozené dle jednotlivých lesních typů. 19. Biokoridor LBK 20 - Lipnický potok ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 30 z 121

k.ú. Brandlín, k.ú. Radlice u Volfířova částečně funkční STG: 4 B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1900/30-100 m Návrh opatření: Celou nivu na nelesní půdě ponechat víceméně přirozenému vývoji, vyloučit jakékoliv aktivity negativně ovlivňující vlastní tok a společenstva v nivě (zejména změny vodního režimu, stavební aktivity, kácení břehových porostů, nevhodné výsadby jehličnanů, hnojení, apod.). U náhonu pod silnicí vytvořit boční lávky pro migraci drobných organismů. V lesním porostu podpora listnatých dřevin, trvale zachovat břehové porosty podél toku. Při obnově v nivě toku redukovat smrk, borovici a nahradit je dřevinami přirozené dřevinné skladby. Postupně vytvořit základ budoucího věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou obhospodařovaného pouze jemnějšími obnovními způsoby, s dřevinnou skladbou odpovídající přirozené dle jednotlivých lesních typů. Přirozená dřevinná skladba: uvedena v odůvodnění ÚP. 20. Biokoridor LBK 21 - Vobrov k.ú. Šach částečně funkční STG: 4 B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1400/20-30 m Návrh opatření: Nivu, litorální a břehové porosty rybníků ponechat víceméně přirozenému vývoji, vyloučit jakékoliv aktivity negativně ovlivňující vlastní tok a společenstva v nivě (zejména změny vodního režimu, stavební aktivity, kácení břehových porostů, nevhodné výsadby jehličnanů, apod.) Umožnit obnovu přirozeného charakteru toku, tj. neprovádět další technické úpravy jeho koryta, omezit množství sedimentu splavovaného z výše ležících rybníků. Olšinu ponechat přirozenému vývoji. Postupně v nivě redukovat smrk a vytvořit věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou obhospodařovaný pouze jemnějšími obnovními způsoby, s dřevinnou skladbou blízkou přirozené dle jednotlivých lesních typů. Také v doprovodných porostech rybníka je vhodné doplnit listnaté doprovodné porosty na úkor smrku. 5.2.3.2.3. Interakční prvky Na správním území obce je vymezeno větší množství interakčních prvků, situovaných vesměs na mezích a na výraznějších terénních zlomech. Jejich poloha a funkce je znázorněna v hlavních výkresech. Popis interakčních prvků je v odůvodnění – kap. C.3.5.3.2. .

5.2.4. Stanovení podmínek využívání ploch ÚSES Stanovení podmínek pro využití biocenter viz kap. 6.12. Plochy přírodní. Všechna biocentra jsou zahrnuta v plochách přírodních. Stanovení podmínek pro využití biokoridorů: Přípustné – využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření ( trvalé travnaté porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru ) při splnění navrhovaných opatření u jednotlivých prvků – biokoridorů popsaných v kapitole 5.2.3.1. resp. 5.2.3.2.2.. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 31 z 121

Podmíněně přípustné - nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na biokoridory a v co nejmenším rozsahu. Nepřípustné - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru a navrhovaných opatření. Jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů a znemožňovali koridorový ( průběhový ) efekt těchto biokoridorů. Rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných.

5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území V řešeném území dochází v několika případech ke křížení stávajících komunikací a to silnic II. a III. třídy s biokoridory. Podstatné je zejména křížení komunikace II. třídy s nadregionálním biokoridorem NRBK 121 mezi sídly Brandlín – Velká Lhota a silnice III.třídy s nadregionálním biokoridorem NRBK 121 mezi sídly Radlice – Heřmaneč. V těchto případech by se měly vybudovat a udržovat propustky pod těmito komunikacemi zejména pro drobné živočichy. K dalšímu křížení biokoridorů s komunikacemi dochází na silnici II. třídy s LBK 13 mezi sídly Brandlín – Velká Lhota a s LBK 18 mezi sídly Brandlín – Velká Lhota. Lokální biokoridor LBK 15 kříží silnici III. třídy mezi Volfířovem a Řečicí. Mezi Radlicemi a Volfířovem dochází ke křížení silnice III.třídy s biokoridory na dvou místech, a to s LBK 9 a LBK 10. Zvláště při budování nových částí biokoridorů je vhodné začlenit do úprav krajiny minimálně bezpečné propustky pro drobné živočichy, nebo použít navrhovaná opatření v plánu ÚSES.

5.3. Prostupnost krajiny Ve volné krajině je nutno udržovat síť veřejně přístupných komunikací a komunikací zajišťujících přístup k jednotlivým plochám. ÚP Volfířov zachovává systém polních a lesních cest a navrhuje stabilizaci vybraných zemědělských účelových cest výsadbou liniové zeleně formou interakčních prvků. Po proběhlé komplexní pozemkové úpravě se předpokládá provést obnovu historických cest včetně výsadby doprovodné zeleně. K prostupnosti krajiny též přispívají navržené cyklistické trasy.

5.4. Protierozní opatření V řešeném území je výrazně členité, v zemědělské krajině s rozsáhlými zcelenými pozemky orné půdy, do značné míry erozně náchylné. Dle koeficientu ekologické stability je katastrální území Volfířov vyhodnoceno jako trvale neudržitelné s nízkým stupněm ekologické stability. K.ú. Velká Lhota u Dačic, k.ú. Brandlín a k.ú. Řečice jsou z hlediska potenciálního ohrožení zemědělských půd vodní erozí extrémně a velmi silně ohrožené. Proto je v řešeném území navržena řada protierozních opatření:

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 32 z 121

1) Výsadba liniových společenstev – interakčních prvků uvedených v kapitole C.5.2.3.2.., jako protierozní opatření a také umístění v těchto liniích stromových dřevin ke zvýšení retenční schopnosti. 2) Výsadba liniových dřevin podél vodních toků a vodních ploch v souvislosti s jejich revitalizací a k břehům toků mající již přírodnější charakter jako doplněk vhodných břehových porostů s přihlédnutím k geobicenům daného místa jako opatření proti říční erozi a k podpoření přirozeného meandrování toků v krajině a zvýšení zadržovací schopnosti vod v krajině. 3) Výsadba doprovodné zeleně podél celé komunikační sítě v řešeném území v liniích na vhodných místech též také v pásu ( 2 –3 řady s šířkou korun 5 –10 m ). 4) Dělení velkých celků zemědělských ploch na menší plochy výsadbou liniovou zelení dřevinami zde místně původními. 5) Jednoznačně ohrožené plochy vodní nebo větrnou erozí osazovat plošnou zelení ( shluky, remízky, háje ), nebo alespoň půdy náchylné erozí převézt z orné půdy na trvale travnaté porosty. 6) Tam kde je nutné z důvodu zamezení jednoznačné vodní eroze výsadbou liniové zeleně přerušit spádnici větších nebo příkřejších svahů zemědělské půdy včetně úpravy terénu – vybudování meze a tím doplnit opatření č. 1. Tato všechna opatřování uskutečňovat v souladu s krajinných rázem krajiny.

5.5. Ochrana ložisek nerostných surovin Na správním území obce není vymezen dobývací prostor, není zde chráněné ložiskové území nebo evidované ložisko nerostů. V řešeném území se nachází poddolované území č. 2587 v k.ú. Radlice u Volfířova.

5.6. Ochrana proti záplavám V k.ú. Volfířov je stanoveno zátopové území Volfířovského potoka pro území Volfířov na 100 letou vodu. V záplavovém území budou plněny následující podmínky: 1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. 2, Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj. Povodí Moravy . 3. Při plánování větších staveb v záplavovém území, které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vlil na odtokové poměry.

5.7. Ochrana genofondu Bude zaručena především realizace územního systému ekologické stability a regulace intenzity využívání přírodních zdrojů v produkční krajinné zóně.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 33 z 121

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Zastavěné území obce je vymezeno v souladu s § 58 zákona 138/2006 Sb. a je rozšířeno o plochy zastavitelné. Okolní prostor lze charakterizovat jako nezastavitelné území – volnou krajinu. Plochy s rozdílným způsobem využití byly vymezeny v souladu s vyhl. 501/2006 Sb. zejména s § 4 - § 19. Některé plochy byli dále podrobněji členěny v souladu s touto vyhláškou. Nad rámec stanovených ploch ve vyhl. 501/2006 Sb. byly v územním planu vymezeny tyto plochy: plochy zeleně – zeleň krajinná. Z ploch v zastavěném a zastavitelném území jsou nejdůležitější funkční dominující plochy smíšené obytné, dále pak plochy občanské vybavenosti a výroby. Ve volné krajině jsou to zejm. plochy primární zemědělské produkce a plochy lesní zeleně, plochy přírodní, plochy zeleně krajinné a plochy vodní a vodohospodářské.

6.1. Plochy smíšené obytné: Určení přípustného a nepřípustného využití Sm – hlavní využití – polyfunkční, převážně pro bydlení a občanskou vybavenost Přípustné – stavby pro bydlení příp. rodinnou rekreaci, občanská vybavenost veřejná i komerční, služby, související dopravní a technická infrastruktura, veřejná prostranství a sídelní zeleň. Podmíněně přípustné – stavby a zařízení (např. drobná výroba, služby, chovatelství a zemědělství, sběrný dvůr komunálního odpadu), které svým provozem a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Nezbytná technická infrastruktura Nepřípustné – činnosti, děje a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení. Stanovení podmínek funkčního využití nebytových prostorů Negativní vliv hospodaření, živočišné, řemeslné a drobné výroby nesmí zasahovat na sousední pozemky obytné zóny. Stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu V navržených lokalitách i ve stabilizovaných plochách musí být při navrhování výstavby, příp. přestaveb respektováno měřítko stávající zástavby. Zejména v sídlech na území přírodního parku Javořická vrchovina, dále v sídle Volfířov - v rozvojové ploše východně od kostela a v osadách Nový Dvůr a Lipová je nutno u novostaveb a přestaveb zachovat charakter vesnické zástavby - jednopodlažní objekty, event. s podkrovím, se sedlovou střechou. V sídlech Řečice, Volfířov – lokalita kolem kostela sv. Petra a Pavla, vzhledem k tradiční dochovalosti sídel a výskytu památně chráněných souborů či většího množství kulturních památek a v osadách Lipová a Nový Dvůr pro svůj také drobný charakter používat pro stavby a rekonstrukce místně obvyklé tradiční materiály. Stanovení podmínek využití z hlediska hlukového zatížení Navrhované plochy, které jsou navrženy podél silnic II. a III. třídy, jsou podmíněně využitelné pro stavby bydlení, příp. rekreaci – tyto stavby s chráněnými venkovními prostory zde mohou ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 34 z 121

být umísťovány teprve po vyhodnocení hlukového zatížení v dalším stupni projektové přípravy, případně po realizaci protihlukových opatření.

6.2. Plochy občanského vybavení: Určení přípustného a nepřípustného využití

6.2.1 Občanské vybavení veřejné Oa – hlavní využití - ústřední sídelní funkce Přípustné - ústřední sídelní funkce, obecní úřad, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně, ostatní občanská vybavenost, komerčního i nekomerčního typu, prodejny, pohostinství, ubytování. Podmíněně přípustné - bydlení, pokud se jedná o přímou spojitost s provozem občanské činnosti, nezbytná technická vybavenost. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Oš – hlavní využití - školská zařízení Přípustné - školství, veřejná správa a samospráva, kultura, administrativa. Podmíněně přípustné - administrativa, bydlení, nutná technická zařízení, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení. Oc – hlavní využití - církevní zařízení Přípustné - církevní stavby , zeleň. Podmíněně přípustné - kulturní a sociální zařízení. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení. Ok – hlavní využití - kulturní zařízení Přípustné - objekty pro kulturu , služby, ubytování, stravování, turistický ruch. Podmíněně přípustné - bydlení, nezbytná technická infrastruktura a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení

6.2.2 Občanské vybavení pro tělovýchovu a sport Sh– hlavní využití - sportovní areály typu hřiště, tělocvičny apod. Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů hřiště s přírodním i umělým povrchem včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 35 z 121

Podmíněně přípustné – zařízení, které budou plnit doplňkovou službu ke sportovnímu a rekreačnímu zařízení např.zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.

6.3. Plochy rekreace: Určení přípustného a nepřípustného využití Rch – hlavní využití - individuální rekreace Přípustné - využití pro individuální rekreaci s možností vybudování oplocení. Podmíněně přípustné - Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - všechny ostatní činnosti, děje a zařízení které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost. Rz– hlavní využití - rekreační zařízení Přípustné – činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů, zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Podmíněně přípustné – Nezbytná technická infrastruktura, bydlení pro správce areálu. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost. Stanovení podmínek využití z hlediska hlukového zatížení Navrhované lokality pro rekreaci, které jsou navrženy podél silnic II. A III. třídy, jsou plochy podmíněně využitelné po vyhodnocení hlukového zatížení, případně po realizaci protihlukových opatření.

6.4. Plochy výroby a skladování: Určení přípustného a nepřípustného využití

6.4.1. Výroba zemědělská a chovatelství Vz – hlavní využití - zemědělská výroba a navazující činnost Přípustné - zařízení zemědělské výroby, včetně ploch vyhrazené a izolační zeleně a technických a dopravních zařízení, a sběrné dvory komunálního odpadu, obvykle v uzavřených areálech, jejichž provoz nebude mít negativní vliv na životní prostředí v obci. Podmíněně přípustné – komerční aktivity, velkoobchodní a skladová zařízení, servisní a opravárenské areály) občanské vybavení, byty pro osoby zajišťující dohled, nebo pro majitele provozovny, nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - ubytování, bydlení, občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí - státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Z hlediska ochrany životního prostředí je nepřípustné umísťování bioplynových stanic nad celkový elektrický výkon zařízení 500 kW a v katastrálním území Velká Lhota u Dačic je nepřipustné umísťování bioplynových stanic nad celkový elektrický výkon zařízení 100 kW. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 36 z 121

Vb – hlavní využití – chovatelské zařízení pro lesní a polní zvěř ( typu bažantnice apod. ) Přípustné – plochy vyhrazené a izolační zeleně. Podmíněně přípustné – stavby spojené s obhospodařováním pozemku a provozováním chovatelské činnosti, včetně ploch technických a dopravních zařízení, jejichž provoz nebude mít negativní vliv na životní prostředí v obci. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - zemědělská výroba a chovatelství kromě výše uvedeného, např. chov hospodářských zvířat, zpracování polních plodin a bioodpadů. Všechny ostatní děje, činnosti a stavby.

6.4.2. Výroba nezemědělská Vp – hlavní využití - drobná průmyslová výroba, podnikatelské aktivity Přípustné – drobná průmyslová výroba, sklady a zařízení velkoobchod, administrativa související z výrobou v včetně ploch vyhrazené a izolační zeleně, a sběrné dvory komunálního odpadu. Podmíněně přípustné - maloobchod, veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů, nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné – bydlení, ubytování, občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Z hlediska ochrany životního prostředí je nepřípustné umísťování bioplynových stanic nad celkový elektrický výkon zařízení 500 kW a v katastrálním území Velká Lhota u Dačic je nepřípustné umísťování bioplynových stanic nad celkový elektrický výkon zařízení 100 kW. Vs - hlavní využití - výrobní služby, drobná řemeslná výroba Hranice negativních vlivů ploch pro výrobu sousedících s plochami bydlení nesmí překročit hranici plochy pro výrobu plochy výroby, a sběrné dvory komunálního odpadu. Přípustné - výrobní služby, drobná výroba, nenarušující ekologickou stabilitu obce, sklady, maloobchod, administrativa. Podmíněně přípustné - veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled, nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - ubytování, bydlení, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Na plochách podnikatelských aktivit VS není přípustné umísťovat výrobní a zemědělské provozy, které vyžadují častou obsluhu těžkou nákladní dopravou. Z hlediska ochrany životního prostředí je nepřípustné umísťování bioplynových stanic nad celkový elektrický výkon zařízení 500 kW a v katastrálním území Velká Lhota u Dačic je nepřípustné umísťování bioplynových stanic nad celkový elektrický výkon zařízení 100 kW. Stanovení podmínek využití ploch z hlediska negativních vlivů na životní prostředí. U navrhovaných ploch pro výrobu je navržena maximální hranice negativních vlivů ( hluk, emise), která nesmí zasahovat do ploch pro bydlení a pro rekreaci. U ploch, kde není hranice negativních vlivů vyznačena, nesmí negativní vlivy z provozu překračovat hranice plochy (pozemků).

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 37 z 121

6.5. Plochy technické infrastruktury: Určení přípustného a nepřípustného využití Hlavní využití – Plochy sloužící pro umisťování zařízení, činnosti a dějů související se zajištěním obsluhy území technickým vybavením. Tv – zařízení vodáren Tčov – čistírny odpadních vod Te – technická vybavenost energetikou a spoji Tx – ostatní a nespecifikovaná technická vybavenost Přípustné – vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody, sběrné dvory komunálního odpadu a shromažďovací místo inertního odpadu, včetně plochy pro tříděný odpad. Podmíněně přípustné infrastruktura.

vegetační úpravy, izolační zeleň. Ostatní nezbytná technická

Nepřípustné – v těchto plochách není dovoleno takové využití, které by znemožnilo realizaci navrženého záměru.

6.6. Plochy dopravní infrastruktury: Určení přípustného a nepřípustného využití

6.6.1. Dopravní zařízení Dh – hlavní využití - zařízení hromadné dopravy Přípustné – činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, plochy pro umístění zastávek, objekty související s dopravní obsluhou. Podmíněně přípustné – vegetační úpravy, drobné objekty distribuce. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné – v těchto plochách není dovoleno takové využití, které by znemožnilo realizaci navrženého záměru.

6.6.2. Silniční doprava Dv – hlavní využití - Plochy veřejných dopravních pásů Přípustné - plochy veřejných dopravních pásů – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch sídel a funkčních ploch mimo zast. úz a nebo zastavitelné území sídla (komunikace včetně těles náspů a zářezů, cyklistické stezky,. Podmíněně přípustné - technické sítě , doprovodná zeleň, drobné dopravní objekty. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 38 z 121

6.7. Plochy veřejných prostranství: Určení přípustného a nepřípustného využití Jsou území z nichž nelze nikoho vyloučit, které musí byt přístupny veřejnosti bez omezení, která slouží k uchování hodnot životního prostředí a zajišťuje pohodu obyvatel uvnitř sídla. Veřejná prostranství, plochy mimo plochy dopravní, slouží pro pohyb a pobyt obyvatel a pro vedení inženýrských sítí.

6.7.1. Veřejně přístupná prostranství Uv – hlavní využití - veřejně přístupná prostranství Přípustné – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu sídla (komunikace,pěší plochy a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky. Podmíněně přípustné - technické sítě, uliční zeleň, objekty urbanistického detailu. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.

6.7.2. Veřejná zeleň Zv – hlavní využití - veřejná zeleň Přípustné - nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku. Podmíněně přípustné - vodní plochy, zahradní domky, besídky, altánky, nezbytná zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí.

6.7.3. Sídelní zeleň Zs – hlavní využití - sídelní zeleň Přípustné – zeleň dotvářející obraz sídla, zeleň v obci nepřístupná tvořící izolační zeleň, pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku. Podmíněně přípustné - nezbytná zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí.

6.7.4. Zeleň hřbitovní Zh – hlavní využití - hřbitovy Přípustné – hřbitov, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, vysoká zeleň, zpevněné plochy, komunikace a objekty související z provozem hřbitova. Podmíněně přípustné – nezbytná zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, které narušují kvalitu prostředí.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 39 z 121

6.8. Plochy zemědělské: Určení přípustného a nepřípustného využití Plochy primární zemědělské produkce a příbuzných činností.

6.8.1. Orná půda Po – hlavní využití – Orná půda Přípustné – činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní zemědělskou produkcí ploch. Podmíněně přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby. Technická a dopravní infrastruktura, která nenaruší obhospodařování pozemků dosavadním způsobem. Rozptýlená zeleň s vhodnými funkcemi pro krajinu, u liniové zeleně též s funkcí organizační. Nepřípustné - činnosti, děje a výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP, které by znemožňovali zemědělské využívání ploch.

6.8.2. Sady a zahrady Ps – hlavní využití – Sady, drobná držba, zahrady Přípustné – činnosti a zařízení, které souvisí s tímto druhem primární zemědělské produkce ploch. Možnost oplocení pozemků. Podmíněně přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby. Technická a dopravní infrastruktura, která nenaruší obhospodařování pozemků dosavadním způsobem. Vodní plochy - tůně malého rozsahu, které by zvýšily retenční schopnost krajiny. Nepřípustné - činnosti, děje a výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP, které by znemožňovali zemědělské využívání ploch.

6.8.3. Trvale travnaté plochy Pt – hlavní využití – Trvale travnaté plochy – louky Přípustné – činnosti a zařízení, které souvisí s tímto druhem primární zemědělské produkce ploch. Podmíněně přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby. Technická a dopravní infrastruktura, která nenaruší obhospodařování pozemků dosavadním způsobem. Vodní plochy - tůně malého rozsahu, které by zvýšili retenční schopnost krajiny. Rozptýlená zeleň s vhodnými funkcemi pro krajinu, která by dotvářela vhodný krajinný ráz. Nepřípustné - činnosti, děje a výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP, které by znemožňovali zemědělské využívání ploch. Nepřípustná je změna kultury z TTP na ornou při niž dojde k negativnímu snížení ESK a změně krajinného rázu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 40 z 121

Pp – hlavní využití – Trvale travnaté plochy – pastviny Přípustné – činnosti a zařízení, které souvisí s tímto druhem primární zemědělské produkce ploch, zejména s extenzivním hospodařením a pastevectvím. Plochy s přirozeným charakterem. Podmíněně přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby. Technická a dopravní infrastruktura, která nenaruší obhospodařování pozemků dosavadním způsobem. Vodní plochy - tůně malého rozsahu, které by zvýšili retenční schopnost krajiny. Rozptýlená zeleň s vhodnými funkcemi pro krajinu, která by dotvářela vhodný krajinný ráz. Možnost oplocení ploch, které svých charakterem nebude narušovat krajinný ráz. Nepřípustné - činnosti, děje a výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP, které by znemožňovali zemědělské využívání ploch. Nepřípustná je změna kultury z TTP na ornou při niž dojde k negativnímu snížení ESK a změně krajinného rázu.

6.9. Plochy lesní: Určení přípustného a nepřípustného využití Zl – hlavní využití - lesy obecně bez rozlišení ( hospodářské, ochranné, zvláštního určení apod. ) Přípustné – plochy lesů u kterých není produkční funkce limitována jinými funkcemi, pěší, cyklistické a účelové komunikace. Podmíněně přípustné - stavby lesní prvovýroby, objekty spojené s obhospodařováním pozemku, technické a dopravní infrastruktury - hospodaření omezeno zájmy ochrany přírod. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné – výstavba a rozšiřování objektů pokud to není navrženo tímto plánem.

6.10. Plochy vodní a vodohospodářské: Určení přípustného a nepřípustného využití

6.10.1. Vodní plochy a toky Hp – hlavní využití - vodní plochy Přípustné - vodní plochy stojatých i tekoucích vod Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma), činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu. Ht – hlavní využití - vodní toky Přípustné - vodní plochy tekoucích vod Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma), činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická infrastruktura. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 41 z 121

Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu.

6.10.2. Mokřady Hm – hlavní využití - mokřady Přípustné – plochy zeleně s vysokým podílem vodních ploch a toků, litorální pásma rybníků, plochy s vysokým stupněm ekologické stability, přírodě blízká společenstva Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu.

6.11. Plochy přírodní: Určení přípustného a nepřípustného využití Hlavní využití – plochy přírodní – dále rozlišené podle převažujícího charakteru zeleně Nt – plochy přírodní luční – převažující využití jako luční porosty – přírodě blízké, nebo přirozené ( např. vlhké, nebo podmáčené louky ) , možné také s příměsí dřevin. NL – plochy přírodní lesní – přirozené nebo přírodě blízké lesní porosty dřevin. Nv – plochy přírodní vodní – vodní plochy přirozené, nebo přírodě blízké, včetně litorálních pásem. Nm – plochy přírodní mokřadní – mokřadní plochy přirozené, nebo přírodě blízké, také podmáčené louky nebo litorální pásma. Nz – plochy přírodní zeleně – zeleň přirozená, krajinná, samovolně vzniklá, nebo fragmentálně dochovaná. Nd – doprovodná zeleň dopravních ploch – zeleň u zejména dopravních komunikací, včetně těchto komunikací, přednostně komunikace s nezpevněným povrchem a se zajištěním průchodnosti pod komunikací tzv. propustky ( zabránění akumulace povrchových vod a podchod drobných živočichů ). Přípustné – plochy zajišťující zejména podmínky pro ochranu přírody a krajiny – plochy zajišťující ochranu genofondu. Podmíněně přípustné – nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné – činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání technologií, které mohou narušit přirozenou strukturu a charakter ploch.

6.12. Plochy zeleně: Určení přípustného a nepřípustného využití Zk – hlavní využití - zeleň krajinná obecně Přípustné - plochy zeleně rostoucí mimo les, rozptýlená zeleň, břehové porosty – přípustné jsou činnosti a zařízení, které složí k zachování ekologické rovnováhy

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 42 z 121

Podmíněně přípustné – zřizování vodních ploch. Pěší, cyklistické a účelové komunikace, stavby spojené s obhospodařováním pozemku. Nezbytná technická infrastruktura Nepřípustné – činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání technologií, které mohou narušit původní strukturu a charakter ploch.

7. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘENĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT. 7. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb Veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 170 zák. č. 183/2006 Sb. na správním území obce Volfířov jsou: Rozsah dotčení práv k pozemkům s stavbám bude stanoven regulačním plánem nebo územním rozhodnutím o umístění stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených v následujícím textu nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v podrobnější územně plánovací dokumentaci. Vymezení ploch veřejně pospěšných staveb: Poř. číslo Název A ČOV A1 ČOV – Volfířov A2 ČOV – Řečice A3 vypuštěna A4 ČOV – Brandlín A5 ČOV – Radlice u Volfířova A6 ČOV – Šach B B1 B2 B3 B4 B5

Trafostanice vypuštěna (Trafostanice Tr1 - zrušena plocha pro bydlení) Trafostanice Tr2 – Řečice ( SM 7, SM 8, SM 29 a SM 22 ) Trafostanice Tr3 – Brandlín ( SM 2 ) Trafostanice Tr4 – přeložení trafostanice Velká Lhota na okraj ploch SM4 a SM5 vypuštěna (Trafostanice Tr5 – u hřbitova Velká Lhota - realizace)

C C1 C2 C3 C4

Elektro VN Přípojka VN pro trafostanici Tr2 vypuštěna ( Přípojka VN trafostanice Tr1 ) Přípojka VN pro trafostanici Tr3 vypuštěna ( Přípojka VN pro trafostanici Tr5 - realizace )

D D1 D2 D3 D4 D5

Vodovod vypuštěna (Vodovod doplňky – Brandlín) Vodovod doplňky – Brandlín Vodovod doplňky – Řečice ( SM 7, SM 8, SM29 ) Vodovodní řád do sídlo Šach Vodovod doplňky – Řečice – Sádky a Kopalov ( SM 22 )

E E1

Splašková kanalizace Splašková kanalizace Řečice – ( SM 7, SM 8, SM 29 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 43 z 121

E2 E3 E4 E5 E6 E7 E8 E9 E10 E11 E12 E13 E14 E15 E16 E17

Splašková kanalizace Řečice – ( SM 9 a SM 19 ) Splašková kanalizace Šach k ČOV Splašková kanalizace Volfiřov – sever ( SM 14, SM 15, SM 16a, SM 16b ) Splašková kanalizace Volfířov - jih Splašková kanalizace Volfířov k ČOV Splašková kanalizace Radlice k ČOV vypuštěna (Splašková kanalizace Brandlín ) Splašková kanalizace Brandlín – sever vypuštěna Splašková kanalizace Řečice – Sádky – Kopalov ( SM 22 ) Splašková kanalizace Řečice – výtlační řad – na E1 vypuštěna ( Splašková kanalizace Řečice plocha B20 ) Splašková kanalizace Volfířov plocha SM25 a objekty na pravém břehu Volfířovského potoka Splašková kanalizace – hlavní přívodní stoka k ČOV Brandlín Splašková kanalizace Řečice k ČOV Splašková kanalizace Volfířov – krajní jižní část

F

Protipovodňový odtokový kanál

G G1 G2 G3 G4 G5 G6 G7

Cyklostezky Cyklostezka – Řečice – východ – směr Mysletice Cyklostezka – Volfířov – jih – směr Lipovec Cyklostezka – Volfířov – Nový dvůr – západ – směr Markvarec Cyklostezka – Radlice – jih – směr Lipnice Cyklostezka – Radlice – Brandlín Cyklostezka – Velká Lhota – Poldovka – sever – směr Sumrakov Cyklostezka – propojení cyklotrasy Volfířov – Radlice na cyklostezku G3 v lokalitě Mladé Lesy v k.ú. Radlice u Volfířova (spojnice do Markvarce).

H H1 H2 H3 H4 H5 H6 H7 H8

Místní komunikace Místní komunikace – Řečice k ČOV vypuštěna Místní komunikace – Šach k ČOV Místní komunikace – Volfířov k ČOV vypuštěna Místní komunikace – Velká Lhota – pro obsluhu ploch SM 4 a SM 5 Místní komunikace – Velká Lhota – pro obsluhu plochy SM 4 Místní komunikace – Brandlín k ČOV

I I1 I2 I3 I4 I5 I6 I7

Účelové komunikace účelová komunikace v sídle Šach – vysílač BTS – směr Řečice na silnici II /408 účelová komunikace od sídla Šach – vysílač BTS – na silnici II/408 v k.ú.Řečice propojení lesních cest na silnici III /4083 v k.ú. Šach propojení stávajících účelových komunikací v k.ú. Velká Lhota u Dačic směr Radlice účelová komunikace podél odtokového žlabu za stávající zástavbou v Řečici účelová komunikace k propojení stávající sítě komunikací v k.ú. Řečice účelová komunikace v osadě Bukovská k lesním pozemkům, v k.ú. Řečice

J J1 J2

Chodníky Chodník – Velká Lhota Chodník – Velká Lhota

K

Čerpací stanice kanalizace Řečice

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 44 z 121

7. 2. Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšná opatření budou směřována na realizaci prvků ÚSES, na revitalizaci vodních toků, na protierozní opatření, na výsadbu navržených stromořadí a ochranné zeleně vč. zatravnění niv potoků. L L1 L2 L3 L4 L5 L6 L7 L8 L9 L10 L11 L12 L13 L14 L15 L16 L17 L18

Revitalizace vodních toků revitalizace vodního toku pod Novodvorským rybníkem dolní část revitalizace vodního toku pod Novodvorským rybníkem horní část revitalizace vodního toku nad Novodvorským rybníkem revitalizace Volfířovského potoka a pravostranného přítoku nad rybníkem Strachov po silnici III/1519 revitalizace Volfířovského a Radlického potoka nad silnicí III/1519 směr Radlice revitalizace pravostranného přítoku Volfířovského potoku pod silnicí III/1519 revitalizace pravostranného přítoku Volfířovského potoku nad silnicí III/1519 revitalizace Volfířovského potoka východně od Velké Lhoty revitalizace pravobřežního přítoku Volfířovského potoku záp. od Velké Lhoty revitalizace přítoku do Klepákova ryb. - Brandlín revitalizace Řečického potoka v k.ú. Volfířov revitalizace pravobř. přítoku Řečického potoka pod bezejm. rybníkem – dolní část revitalizace pravobř. přítoku Řečického potoka nad bezejm. ryb. po silnici III/4083 revitalizace pravobř. přítoku Řečického potoka nad silnicí III/4083 revitalizace Řečického potoka pod Velkým řečickým rybníkem revitalizace Řečického potoka nad Velkým řečickým rybníkem revitalizace Řečického potoka mezi Višťanským a Velkým řeč. rybníkem revitalizace Řečického potoka nad Višťanským rybníkem

M M1 – M5 M6 – M9 M10 – M12 M13 – M14 M15 – M16 M17 – M20 M21 – M23 M24 M25 – M29 M30 M31 – M33 M34 M35, M36 M37, M38 M39

Založení prvků územního systému ekologické stability plocha ZK 20 – ZK 24 – lokální biokoridor LBK 4 plocha ZK 19 – ZK 16 – lokální biokoridor LBK 15 plocha ZK 7 – ZK 9 – lokální biokoridor LBK 14 plocha ZK 5 – ZK 6 – lokální biokoridor LBK 18 plocha ZK 10 – ZK 11 – lokální biokoridor LBK 10 plocha ZK 12 – ZK 15 – nadregionální biokoridor NRBK 121 plocha ZK 33, ZK 34, ZK 42 – lokální biokoridor LBK 2 plocha ZK 39 – lokální biokoridor LBK 8 plocha ZK 29 – ZK 32 a PT10– lokální biokoridor LBK 5 plocha ZK 35 – lokální biokoridor LBK16 plocha ZK 26, ZK 36, ZK 37 – lokální biokoridor LBK 14 plocha ZK 38 – lokální biokoridor LBK 12 plocha ZK 40 a ZK 25 – lokální biokoridor LBK 10 plocha ZK 27 a ZK 28 – lokální biokoridor LBK 3 plocha ZK 41 – lokální biokoridor LBK 18

7. 3. Vymezení asanačních opatření V řešeném území nejsou navržená žádná asanační opatření.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 45 z 121

8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO 8.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb Jako veřejně prospěšné stavby s předkupním právem pro obec Volfířov jsou navrženy: N1 N2

Veřejné hřiště S2 Veřejné hřiště S1

k.ú. Volfířov k.ú. Volfířov

p.č. 56/1 (část) p.č. 119, 582 (část), 596 (část)

Rozsah dotčení práv k pozemkům s stavbám bude stanoven na základě geometrického plánu nebo územním rozhodnutím o umístění stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených v následujícím textu nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v podrobnější územně plánovací dokumentaci.

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU. V navržených lokalitách pro bydlení, především na území přírodního parku je nutno u novostaveb zachovat charakter vesnické zástavby ( jednopodlažní objekty se sedlovou střechou ). U zastavitelných ploch určených pro využití k bydlení resp. smíšených ploch obytných s navrhovanou velikostí nad 0,5 ha je stanovena povinnost zpracovat územní studie pro tyto plochy. Jedná se tyto lokality: SM 1 a SM 2 SM 4 a SM 5 SM 7 a SM 8 SM 24 a SM 14, SM15 a SM 25 a SM 14, SM15 a SM 25

v k.ú. Brandlín v k.ú. Velká Lhota u Dačic v k.ú. Řečice v k.ú. Šach v k.ú. Volfířov v k.ú. Volfířov.

Plochy jsou takto označeny ve výkrese č. 1 – Základní členění území. Kromě této stanovené povinnosti je plocha SM 25 v místní části Volfířov navržena v prostoru lokální dominanty a kulturní památky – kostela sv. Petra a Pavla, kterou by mohla nevhodná zástavba narušovat. Z tohoto důvodu je nutné řešit navrhovanou zástavbu, a to již v zastavovací studii, jako zástavbu objekty jednopodlažními s možností využití podkroví, zastřešenými sedlovou střechou drobného měřítka odpovídající tradiční venkovské zástavbě, která nebude narušovat charakter zástavby v této lokalitě v blízkosti stanovené dominanty.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 46 z 121

10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ 10.1. Návrh řešení územního plánu 10.1.1. Textová část Textová část obsahuje 46 listů 10.1.2. Grafická část 1 2 3A 3B 4

Základní členění území – správní území obce Hlavní výkres – správní území obce Technická infrastruktura Dopravní řešení Plochy pro veřejně prospěšné stavby

1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

10.2. Odůvodnění územního plánu 10.2.1. Textová část Textová část obsahuje 80 listů 10.2.2. Grafická část 1 2 3

Koordinační výkres Širší vztahy Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL

1 : 5 000 1 : 25 000 1 : 5 000

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 47 z 121

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. VYHODNOCENÍ KORDINACE VYUŽÍVÁNÍ UZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

A.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Politika územního rozvoje ČR 2008 vydaná usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7. 2009 vymezuje hlavní republikové rozvojové oblasti a osy a dále pak hlavní koridory infrastruktury a tzv. specifické oblasti se zvýšeným zájmem o rozvoj. Řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti ani rozvojové ose celorepublikového významu. Nejbližší rozvojovou oblastí nebo osou celorepublikového významu je menší rozvojová oblast OB11 Rozvojová oblast Jihlava, na kterou má však řešená obec horší dopravní dostupnost. Nejbližším koridorem nebo plochou dopravní infrastruktury celorepublikového významu je koridor kapacitní silnice S8 vymezená právě k napojení na rozvojovou oblast OB11 v trase Hatě hranice ČR/ AT – Znojmo – Jihlava – Havlíčkův Brod. Z hlediska koridorů a ploch technické infrastruktury celorepublikového významu je vymezena v oblasti řešeného území stávající trasa vedení VVN 400kV a trasa tranzitního plynovodu. Oba koridory prochází přímo řešeným územím a z hlediska tohoto nástroje územního plánování nemají na řešené území žádný vliv – koridory nepředpokládají další rozvoj této složky technické infrastruktury. Řešené území dále již není zahrnuto do jakékoli specifické oblasti celorepublikového významu s zvýšeným zájmem zabezpečení trvale udržitelného rozvoje, vzhledem k nepříznivému stavu hospodářství v regionu. Dále již řešené území naplňuje z tohoto dokumentu jen republikové priority územního plánování o to v obecné rovině. Například tyto body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty uzemí. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradic. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by však měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Krajina je živým v čase proměnlivým celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. ( viz také Územní agenda Evropské unie Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů - dále jen ÚA EU ). (16 ) Při stanovování způsobu využití území v ÚPD dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 48 z 121

(19 ) Hospodárně využívat zastavěné území ( podpora přestaveb, revitalizací a sanace území ) a zajistit ochranu nezastavěného území ( zejména zemědělské a lesní půdy ) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (20 ) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. (22 ) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití území pro různé formy cestovního ruchu ( např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika ), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky ( např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo ). ( 23 ) a ( 24 ) Zkvalitňovat dopravní a technickou infrastrukturu s ohledem na prostupnost krajiny, potřeby veřejné dopravy a s požadavky ochrany veřejného zdraví. Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat fragmentaci krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. ( 25 ) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území ( záplavy, sesuvy půdy, eroze atd. ). Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území, s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu, jako alternativu k umělé akumulaci vod. ( viz také UA EU, část III. čl. 23, 24 ). V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody s cílem zmírňování účinků povodní. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.

A.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A.2.1. Vyhodnocení souladu s ÚP VÚC Javořická vrchovina Správní území obce Volfířov se nachází v území řešeném územním plánem velkého územního celku Javořická vrchovina. Obec Volfířov se nachází v v jihovýchodní části řešeného území. Pro územní plán Volfířov platí z ÚP VÚC Javořická vrchovina tyto údaje resp. požadavky: Charakter území: Zastavěná území sídel jsou v předmětném ÚP charakterizována jako kompaktní zastavěná území venkovského sídla. Správním územím obce prochází vedení VVN 400 kV po jeho jižním okraji. Řešeným územím prochází silnice II/408 ve směru Dačice – Horní Němčice. Severně nad sídlem Volfířov a jižně od sídel Šach a Radlice u Volfířova je veden VVTL plynovod. Západní část správního území je součástí přírodního parku Javořická vrchovina. Jeho hranice je vedena podél silnice III. tř. mezi obcemi Řečice – Volfířov a dále podél polní cesty z Volfířova do Lipolce. Vodovod: Sídlo Volfířov je napojeno na vodovodní systém města Dačice, na který jsou rovněž napojeny sídla Řečice, Dolní Němčice, Hostkovice. Zdrojem vody pro vodovod je jímací území Řečice ze kterého je voda čerpána do vodojemu Řečice. Z tohoto vodojemu, který je řídícím vodojemem pro celou skupinu, je voda přivedena přívodním řádem DN 150 do sídla Řečice a odtud dále do Volfířova. Sídlo Brandlín má obecní vodovod napojený na vodojem VDJ 100m3, který je zásobován z vodních zdrojů situovaných severně od sídla. Další vodní zdroj a vodojem je situován jižní straně ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 49 z 121

Sídlo Radlice je dle ÚP VÚC zásobováno ze dvou vodních zdrojů ze strany severní a jižní. Tento vodovod však nemá charakter obecního vodovodu. Objekty jsou zásobovány z menší zdrojů soukromých studní. Velká Lhota má obecní vodovod napojený na vodojem VDJ 100m2 , do kterého je voda přiváděna přes dvě redukční šachty ze zdrojů severně od sídla. Osada Lipová je napojena na skupinový vodovod Řečice – Dačice. Sídlo Šach není v současné době napojena žádný vodovod a ani v ÚP VÚC Javořická vrchovina není napojení řešeno. Kanalizace: Sídla ve správním území obce ( kromě Velké Lhoty ) nemají v současné době vybudovanou splaškovou kanalizační síť. Jsou zde vybudované úseky dešťové kanalizace odvodňující zejména zpevněné úseky komunikací, do kterých jsou odváděny i odpadní vody. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích, biologických septicích a v bezodtokových jímkách. Kanalizace je zaústěna do místních toků. Návrh počítá s vybudováním splaškové kanalizace a ČOV v místních částech Brandlín, Řečice, Volfířov. Recipientem jsou potoky Volfířovský potok, Řečický potok, Lipnický potok. Z hlediska péče o území jsou plochy v jednotlivých katastrech zařazeny takto: Brandlín: Převážnou část k.ú. tvoří plocha zóny se základní péčí o krajinu, na západě kolem Lipnického potoka je zóna nadprůměrně zvýšené péče o krajinu. Celé k.ú. leží v PP Javořická vrchovina. Radlice u Volfířova: V těsné návaznosti na sídlo na jižní a severní straně je zóna narušená intenzivním využíváním krajiny. Převážnou část území tvoří plocha zóny se zákl. péčí o krajinu. V severovýchodní a jihozápadní části k.ú. jsou zóny s nadprůměrnou péčí o krajinu, severozápad tvoří zóna výjimečně zvýšené péče o krajinu. V k.ú. se nacházejí zvláště chráněná území – vyhlášená přírodní památka Olšina u Volfířova, v návrhu soustavy Natura 2000 je lokalita Rašeliniště Radlice u Volfířova. Takřka celé k.ú. je v PP Javořická vrchovina. Řečice: Západ a východ k.ú. je zóna vyváženě využívané krajiny, sever zóna nadprůměrně zvýšené péče o krajinu, ostatní plochy zóny se základní péčí. Severozápadní polovina katastru spadá do PP Javořická vrchovina. Šach: V jižní části je zóna narušená intenzivním využíváním krajiny, na východě zóna vyváženě využívané krajiny, na severu zóna se základní péčí o krajinu. Velká Lhota: Malá část na východě je zónou vyváženě využívané krajiny, západ a severovýchod je zónou s nadprůměrně zvýšenou péčí o krajinu. Volfířov: Převážná část k.ú. tvoří zóna narušená intenzivním využíváním krajiny, na západě a při vodních tocích jsou zóny se základní péčí o krajinu. Malá západní část k.ú. leží v PP Javořická vrchovina. Návrh územního plánu Volfířov je v souladu s ÚP VÚC Javořická vrchovina.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 50 z 121

A.2.2. Vyhodnocení souladu s ZÚR Jihočeského kraje Jihočeský kraj pořizuje dle stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů a zastupitelstvo tohoto kraje vydá zásady územního rozvoje do 5 let od nabytí účinnosti stavebního zákona 183/2006. Tj. do 1.1.2012. Území řešené obce spadá do právě řešených zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V současné době je zpracován a projednán návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a předběžně, ale stále ještě ne závazně z něho vyplívají tyto požadavky: V návrhu zásad územního rozvoje jsou upřesněny celorepublikové rozvojové oblasti a osy a dále vymezují vlastní rozvojové oblasti a osy krajského významu a popř. i specifické oblasti krajského významu. Území v němž se řešená obec nachází spadá do oblasti v historické země Moravy a tak má vcelku přirozené výrazné vazby na sousední regiony nyní v kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Tyto vazby se také promítají do vymezení rozvojové osy, která je vymezena v této územně plánovací dokumentaci jako rozvojová osa nadmístního významu N-OS 9 Dačicko – Slavonická. Území řešené obce sice nespadá přímo do této vymezené osy přímo katastrálními územími, ale má nejbližší vazbu na tuto rozvojovou osu. Nejbližšími územími, které spadají přímo do této rozvojové osy je s.ú. Dačice a s.ú. Kostelní Vydří. Požadavky, které jsou kladeny na toto vymezené území se dají okrajově vztáhnout také na řešené území. Zejména požadavky na podporu rozvoje vazeb na socioekonomické aktivity v tomto území související s dobrou dopravní dostupností a požadavky na respektování Tato osa má napojení v severojižním směru na území kraje Vysočina, se kterou i správní území řešené obce sousedí a v jižním směru na Rakouské hranice.

A.2.3. Vyhodnocení souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje Návrh územního plánu Volfířova je v souladu s plánem vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje ze dne 14.9.2004. V roce 2010 byla Jihočeským krajem pořízena Změna č. 4 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Tato změna byla schválena Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 21.12.2010. Stávající zásobování řešeného území pitnou vodou je v sídlech Volfířov, Velká Lhota, Řečice s osadou Lipová, Brandlín ponecháno jako vyhovující a nejsou navrženy žádné změny. Pro sídlo Šach je v plánu rozvoje VaK JČ kraje navrženo napojení na stávající skupinový vodovod Řečice – Volfířov. Pro osadu Poldovka není navržen společný vodovod. V souladu s tímto materiálem je v územním plánu Volfířov pro sídlo Šach navrženo napojení na skupinový vodovod. V rámci řešení kanalizace je navrženo v sídlech Volfířov, Řečice, Brandlín, Radlice a Šach doplnění tras splaškové kanalizace a vybudování ČOV. V sídle Velká Lhota je stávající čistírna odpadních vod vyhovující. V osadách Lipová a Poldovka se s vybudováním ČOV nepočítá.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 51 z 121

A.2.4. Vyhodnocení souladu s plánem odpadového hospodářství Jihočeského kraje Návrh územního plánu Volfířova je v souladu s plánem odpadového hospodářství Jihočeského kraje, který byl vyhlášen resp. jeho závazná část zastupitelstvem Jihočeského kraje obecně závaznou vyhláškou Jihočeského kraje č. 7/2004 ze dne 14. 9. 2004. Komunální odpad domácnosti bude ukládán do nádob k tomu předem určených. Odpad bude odvážen specializovanou firmou. Komunální odpad bude svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Nebezpečný odpad bude svážen specializovanou firmou. Na několika místech jsou v obci zpevněné plochy, na které budou přistaveny, dle potřeby několikrát v roce, nákladní automobily na jednotlivý nebezpečný odpad.

A.3. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ A.3.1. Zapojení sídla do systému osídlení Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Volfířov, které je tvořeno katastrálními územími Volfířov ( s osadou Nový Dvůr ), Brandlín, Velká Lhota u Dačic (s osadou Poldovka), Řečice (s osadami Lipová, Sádky), Radlice u Volfířova, Šach. Toto vymezení vyplývá také z předpokladu zpracování územního plánu, který dle stavebního zákona řeší celé administrativně správní území obce. Rozloha správního území obce je 3280 ha. Širší vztahy řešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy a technické infrastruktury. Správní území Volfířova se nachází ve východní části bývalého okresu Jindřichův Hradec severozápadně od města Dačice. Správní území obce sousedí s následujícími katastry. Na jihu a jihovýchodě je to správní území Dačice (k.ú. Lipolec, k.ú. Hostkovice, k.ú. Dolní Němčice, k.ú. Prostřední Vydří). Na východní straně je to k.ú. Prostřední Vydří. Na západní straně je sousední správní území Český Rudolec (k.ú. Lipnice) a správní území i k.ú. obce Heřmaneč. Na severozápadní a severní straně správní území Volfířova sousedí se správním územím Studená (k.ú. Maršov, k.ú. Skrýchov a k.ú. Sumrakov) a katastrální území samostatné obce Horní Němčice. Na severovýchodní straně řešené území sousedí s krajem Vysočina s obcemi Mrákotín (k.ú. Práskolesy), Olší a Mysletice. Nachází se ve venkovské krajině obklopena vesměs sídly venkovského typu a srovnatelného charakteru. Nejintenzivnější spádové vztahy jsou realizovány s městem Dačice. Kromě toho obec spáduje i k Telči a Studené.

A.3.2. Koordinace využívání území z hlediska dopravní infrastruktury Obec leží v blízkosti silnice I/ 23 ( Brno – Rosice – Náměšť n. Osl. – Třebíč – Telč – Studená – J. Hradec – Dráchov ). V oblasti železniční dopravy obec je situována v dosahu železniční tratě č. 227 Kostelec u Jihlavy – Telč – Dačice – Slavonice, která prochází východně od řešeného území obce v údolí řeky Moravské Dyje, s nejbližší zastávkou v Dačicích. Řešené území je napojeno na celostátní síť silnic především silnicí II/ 408 ( Hevlín – Dyje – Přímětice – Štítary – Dešov – Jemnice – Dačice – Velká Lhota – Brandlín – Horní Němčice ). ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 52 z 121

Dále při západní hranici řešeného území prochází silnice II/409 ( Planá n. Luž. – Chýnov – Černovice – Kamenice n. Lipou – Žirovnice – Počátky – Panské Dubenky – Studená sil. 23 – Horní Němčice – Markvarec – Slavonice – Šafov) a při jižním okraji řešeného území prochází silnice II/151 ( Litohoř u Mor. Budějovic sil. 38 – Dačice – Markvarec – Valtínov – Kunžak – Albeř u N. Bystřice ). Na tento komunikační systém jsou jednotlivá sídla řešené obce napojeny několika silnicemi III. třídy.

A.3.3. Koordinace využívání území z hlediska technické infrastruktury Z hlediska technické infrastruktury vztahy přesahující rámec správního území obce jsou pouze v oblasti zásobování vodou, elektrické energie, plynovody a telekomunikací.

A.3.3.1. Vodovod Obec je součástí skupinového vodovodu, který vodou zásobuje město Dačice. Vodní zdroj (dvě prameniště) se nachází v k.ú. Řečice. Odtud je voda vedena do vodojemu severně od sídla Řečice. Z tohoto vodojemu je zásobováno území Volfířova.

A.3.3.2. Kanalizace Území obce tvoří jednotlivá sídla, která jsou v současné době odkanalizována jednotnými kanalizacemi, s vypouštěním splaškových vod bez čištění, kromě nově vybudované ČOV v sídle Velká Lhota. Návrh ÚP předpokládá vybudování splaškových kanalizací s napojením na ČOV v jednotlivých sídlech Volfířov, Řečice, Brandlín, Radlice, Šach. Tudíž nedojde k přesahům jednotlivých kanalizačních systémů mimo řešené území. Osady Poldovka a Lipová nebudou odkanalizovány.

A.3.3.3. Energetika Z hlediska zásobování elektrickou energií je obec napojena na síť VN 22 kV, na průběžnou trasu procházející ve směru jihovýchod severozápad, Dačice – Jindřichův Hradec, která zásobuje elektrickou energií všechny sídelní jednotky ve správním území.

A.3.3.4. Plyn Z hlediska plynofikace správním územím Volfířov vede trasa VTL plynovodu (souběžně tři vedení) mezi zastavěným územím sídla Volfířov ze severní strany a zastavěnými územími sídel Šach a Radlice ze strany jižní. Žádné sídlo v obci není plynofikováno a plynofikace není ani navrhována. Distribuci v regionu zajišťuje E.ON – Jihočeská plynárenská a.s..

A.3.3.5. Telekomunikace Z hlediska telekomunikací řešeným územím procházejí dvě trasy dálkových kabelů. Jedna trasa vede od obce Mysletice přes Řečici, Velkou Lhotu, Brandlín, druhá trasa vede přes sídla Řečice, Volfířov, Dolní Němčice do Dačic. Další dálkové telekomunikační vedení vede v souběhu dálkového VTL plynovodu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 53 z 121

B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Na základě zadání územního plánu obce Volfířov včetně všech místních částí vypracovaného odborem územního a stavebního řízení MěÚ Dačice (nyní odbor stavební úřad) v prosinci 2004 byl rozpracován koncept řešení ÚPO Volfířov. Vzhledem k tomu, že rozpracovaný koncept nebylo možné projednat do účinnosti nového stavebního zákona, bylo po dohodě mezi obcí Volfířov, pořizovatelem a NOÚP rozhodnuto, že namísto konceptu bude vypracován návrh územního plánu Volfířov podle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Požadavky obsažené v zadání byly v návrhu ÚP splněny.

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

C.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU C.1.1. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ÚP řešeného území je plně v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Zejména s cílem chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území při současném vymezení zastavitelných ploch pro potřeby společenství obyvatel území a jeho hospodářském rozvoji při současném zřetelu na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. ÚP také zajišťuje požadavky vyplívající z úkolů územního plánování jak jsou uvedeny v § 19 stavebního zákona. Úkoly územního plánování jsou také konkretizovány zejména např. v republikových prioritách PÚR ČR vztažené pro řešené území.

C.1.2. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ÚP Volfířov je zpracován a pořizován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( dále jen stavební zákon nebo SZ ) a jeho prováděcími předpisy vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti ( dále jen vyhláška ), a vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V souladu s členěním území na plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhl. 501/2006 Sb. byli některé plochy dále podrobněji členěny. Nad rámec stanovených ploch ve vyhl. 501/2006 Sb. byly v územním planu vymezeny tyto plochy: plochy zeleně – zeleň krajinná.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 54 z 121

C.1.3. Vyhodnocení souladu se zvláštními právními předpisy Návrh ÚP Volfířov je plně v souladu se zvláštními předpisy uplatňovanými při zpracování územních plánů. Zejména se zákony: 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ( vodní zákon ) 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ( energetický zákon ) 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 86/ 2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích 133/1985 Sb., o požární ochraně 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Všechny uvedené předpisy jsou respektovány v platném znění, a s případnými prováděcími předpisy ( vyhlášky jednotlivých Ministerstev ČR).

C.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT C.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje území Koncepce rozvoje území vychází z PUR ČR a urbanistických zásad a pro řešené území z nich jednoznačně vyplývá vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území při zachování a rozvoji kulturních, civilizačních a přírodních hodnot řešeného území. Je podpořena zejména hlavní funkce rezidentní bydlení v obci jako základní funkce sídla, dále navržena stabilizace základní veřejné infrastruktury k zajištění základní nutné vybavenosti obce a v rámci navržených ploch s funkčním využitím smíšeným obytným dochází k rozvoji této složky v území v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití ve výrokové část I. A. kapitola 6. Dále ÚP navrhuje stabilizovat funkční využití drobné výroby ve stávajících plochách k tomu vymezených a navrhuje požadovaný rozvoj této složky v nově vymezené ploše výroby mimo přímého kontaktu s převládajícími plochami smíšenými obytnými. Je dále kladen důraz na maximální využití zastavěného území, a ochranu nezastavitelného území zejména ploch s přírodě blízkými společenství a významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/ 1992 Sb. v platném znění , včetně PUPFL a ploch s půdami s vysokým stupněm ochrany z hlediska ochrany ZPF. Dále koncepce rozvoje území navrhuje stabilizovat a upevnit ekologickou stabilitu území a ochranu krajinného rázu vymezením ploch pro ÚSES a chráněná území krajiny a navržením některých ploch k jejich zfunkčnění, a podporou udržení a rozvíjení krajinného rázu v řešeném území, přičemž je respektováno začlenění území do vyhlášeného přírodního parku Javořická vrchovina.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 55 z 121

C.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje kulturně-civilizačních hodnot území C.2.2.1. Archeologické hodnoty území Katastrální území lze označit za území archeologického zájmu v němž se nacházejí předpokládané archeologické lokality vyplívající z historického vývoje řešené obce popsaného v kap. C.3.1.1.. Zejména v souvislosti s její dobou založení a s hospodářskou činností od doby založení. - Na uzemí katastrů řešeného území jsou evidovány tyto lokality s archeologickými nálezy s povinností záchranného výzkumu.      

SAS 23-43-11/1 – středověké a novověké jádro obce ( Šach ). SAS 23-43-11/2 – Volfířov – kostel sv. Petra a Pavla a jádro obce. SAS 23-43-06/4 – středověké a novověké jádro obce ( Velká Lhota ). SAS 23-43-06/2 – středověké a novověké jádro obce ( Řečice ). SAS 23-34-10/2 – středověké a novověké jádro obce ( Brandlín ). SAS 23-34-15/2 – středověké a novověké jádro obce ( Radlice ).

Při provádění výkopů a zemních prací však se v řešeném území musí respektovat požadavky na ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou, Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum.

C.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území Na správním území obce se nachází několik objektů zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek. Jsou to: Volfířov 03 - 2373 Areál kostela sv. Petra a Pavla – stavba s gotickým jádrem z přelomu 15. a 16. století Věž přestavěna v pozdějším baroku a r, 1767. 03 - 2374 Areál Fary čp. 40 – příklad raně barokní architektura městského typu. Jednopatrový objekt severně od kostela. Jádro objektu z konce 16. nebo zač. 17. stol. Řečice 03 -2127 Areál zámku v Řečici – příklad kvalitní barokové architektury. Jádro budovy z konce17. století přestavěno kol.r. 1730 a rozšířeno v 19. stol. 03 - 2128 Boží muka v Řečici směrem na Mysletice. 03 - 2129 Kamenný kříž v Řečici.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 56 z 121

Velká Lhota 03 - 6037 Evangelický toleranční areál zahrnující 2 evangelické kostely a 2 fary. Kromě památkových souborů a objektů je třeba dále chránit zejména:  historická jádra sídel, dominanty a panoramata, krajinný ráz, terén a přírodní složky  tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. ostatní drobnou architekturu na celém území obce jako jsou kříže, boží muka ap.

C.2.2.3. Urbanisticko-architektonické hodnoty území V řešeném území jsou dochovány hodnotné urbanistické struktury, které jsou dokladem historického vývoje sídel. Jedná se především o prostory návsí a objekty, které je obklopují. Pro uchování těchto hodnot je nutné aby veškeré děje, činnosti a zařízení respektovaly kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí. Nesmí zde být umístěny stavby, které by svým vzhledem, velikostí, architektonickým ztvárněním a charakterem provoz znehodnotily hodnoty území. Objekty registrované v Ústředním seznamu kulturních památek musí byt zachovány a veškeré činnosti v jejich okolí musí být odsouhlaseny příslušnými orgány památkové péče. Stavby v prolukách musí respektovat stávající uliční čáru. Při rekonstrukci starších historických objektů se nedoporučuje používat architektonických prvků neodpovídajících lokálnímu charakteru. Nová výstavba musí respektovat výškovou hladinu stávající zástavby. Musí být respektováno pásmo ochrany kolem místních dominant v sídlech (věže kostelů). Nepřípustná je výstavba, která by mohla nepříznivě ovlivnit vzhled a funkci těchto dominant. Drobné sakrální stavby je třeba respektovat a přispívat k jejich zdůraznění, např. výsadbou zeleně. V okolí těchto staveb nesmí být umísťována výstavba, která by mohla nepříznivě ovlivnit jejich vzhled.

C.2.3. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje přírodních hodnot C.2.3.1. Chráněná území

C.2.3.1.1. Zvláštní ochrana  Přírodní památka „Olšina u Volfířova“– na k.ú. Radlice u Volfířova, Volfířov Zachovalý komplex potočních a prameništních olšin s hojným výskytem bledule jarní a ochrana populací vzácných živočichů a rostlin vázaných na ekosystém rybníčku. Navrhovaná Přírodní památka Rašeliniště u Radlic na plochu se vztahuje systém předběžné ochrany přírody – Evropsky významná lokalita NATURA 2000. Kaskáda tří rybníčků s rašelinnými loukami a pramenným rašeliništěm mezi nimi s výskytem řady ohrožených či jinak významných rostlinných druhů: Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, Epilobium palustre, Potentilla palustris, Equisetum fluviatile, Carex canescens, řada rašeliníků, Polytrichum strictum aj.. Lokalita je obklopena podmáčenými a kulturními smrčinami. Regionálně významná lokalita Leucorrhinia pectoralis ( vážka jasnoskvrnná). 

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 57 z 121

Pro biocenózu lokality by byly rizikovým faktorem snahy o obnovení hospodářského využití rybníčků, na okolních pozemcích pak odvodňování a použití biocidů nebo hnojiv. Biota lokality je citlivá na změny vodních poměrů. Také intenzifikace rybářského využití (resp. snaha rybníky hospodářsky využít) by přivodila nepříznivé změny biocenózy. 

Památný strom – jasan u Dolního mlýna je situován na k.ú. Řečice ( Jasan ztepilý vyhlášený r. 2004 ).

C.2.3.1.2. Obecná ochrana Významný krajinný prvek Tetourova louka vyhlášen rozhodnutím o registraci MěÚ Dačice ze dne 16.09.2005. Důvodem je uchování vlhké až mokré louky na svahových prameništích na SV okraji Řečice s významně zachovalými společenstvy rostlin pcháčových luk s výskytem ochrožené orchideje prstnatce májového a chráněné bledule jarní. Z dalších druhů je to tolije bahenní, vrba rozmarýnolistá, ostřice skloněná, ostřice Hartmanov a další. Registrace nebrání současnému způsobu obhospodařování plochy, sečení travních porostů a extenzivní pastvě. 

Na správním území obce se dále vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/ 1992 Sb. v platném znění. Významné krajinné prvky na území obce ze zákona jsou:  všechny plochy určené pro plnění funkce lesa  všechny vodní toky  všechny údolní nivy Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.



Přírodní park Javořická vrchovina – vyhlášený na území Jihočeského kraje nařízením Jihočeského kraje 15/2004 a navržená část na přilehlém území kraje Vysočina. Přírodní park Javořická vrchovina je zřízen za účelem ochrany území s hodnotnějším krajinným rázem území v řešeném území, zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a jeho ochrana před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, a současně vytváření podmínek pro únosné využití tohoto území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou urbanizaci. Ochrana tohoto území bude zajištěna respektováním podmínek stanovených v nařízení vyhlašujícím toto území zejména v článku 3 tohoto nařízení shora uvedeného.



předmětem ochrany jsou také veškeré prvky ÚSES zakreslené v hlavním výkrese ÚP řešené obce a koordinačním výkrese odůvodnění tohoto ÚP, a dále popsané v kapitole C.5.2.4. tohoto odůvodnění ÚP a stanovených podmínek pro jejich využívání stanovenými v kap. 5.2.4. výrokové textové části I.1.. Ochrana těchto prvků bude zajištěna přijetím navrhovaných opatření u jednotlivých prvků ÚSES stanovených v kap. C.5.2.4. tohoto odůvodnění ÚP a kap. 5.2.3. výrokové textové části I.1..

 Ochranná zóna nadregionálniho biokoridoru NRBK 121. Lesními porosty mezi Radlicemi a Brandlínem prochází nadregionální biokoridor NRBK 121. Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře zóny je vymezena ve výkrese č.2 a to vzhledem k povaze a morfologii daného území.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 58 z 121

Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability („kostra ekologické stability“) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru.

C.2.3.2. Ochrana genofondu

Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. Součástí ÚSES je tzv. mapování krajiny ve kterém je řešené území rozděleno v pěti stupňové škále na území ekologicky nejstabilnější ( stupeň ekol. stab. č. 5 ) až po uzemí s velmi malou ekologickou stabilitou či bez významu pro tuto stabilitu ( stupeň 1 nebo 0 ). Součástí vypracovaného ÚSES na základě mapování krajiny je tzv. vymezení kostry ekologické stability, ve které se do značné míry uskutečňuje ochrana genofondu. Dále jsou v ÚSES, jak je popsáno v samostatné kapitole, vymezeny jednotlivé prvky ÚSES. A z těchto prvků dále vyplývá pro ochranu genofondu další následující opatření. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby je v následujícím popisu prvků ÚSES v samostatné kapitole C.5.2. a v plánu ÚSES jako závazné dokumentace zahrnuté v tomto ÚP. Podrobněji bude zpracováno v plánu ÚSES.

C.2.3.3. Ochrana a rozvoj krajinného rázu

Řešené území obce se nachází na hranici starší kulturní oblasti, která se v tomto prostoru nachází podél toku Moravské Dyje. Tento prostor nebyl sice kontinuálně osídlen, nejbližší kontinuum je v poříčí Želetavky, Bíhanky a Rokytné, ale osídlení této krajiny bylo již zejména v době laténské, v souvislosti s nalezišti tuhy na jihozápadní Moravě. Předchozí osídlení nemělo na vývoj krajiny žádný vliv, ani pozdější doba římská neměla na osídlení v tomto prostoru vliv. První další osídlení krajiny a její přeměňování spadá v tomto prostoru od 9. – 10. stol. tedy v době velkomoravské a do bezprostřední doby po ní a zejména pak od 11. – 12. stol.. V této době dochází k osídlování krajiny zejména podél toku řeky Dyje resp. zde podél Mor. Dyje proti proudu. Krajina je tedy zpočátku odlesňována pro zemědělské potřeby tehdejšího obyvatelstva především v ose hlavního údolí řeky Moravské Dyje a přilehlých snížených prostorech. Postupně tak dochází k přeměně a osídlení krajiny zejména v prostoru sídla Řečice s nejbližším kontaktem na toto území a sídla Volfířov, kde vzniká nejdříve jen samostatný statek. Tyto oblasti jsou také nejdříve odlesňovány a vznikají plochy pro zemědělskou potřebu obyvatel. Později dochází k odlesňování krajiny na dalších místech řešeného území a to vlivem potřeby osídlit tuto krajinu. K osídlování již dochází postupně jednak z výše uvedených míst a jednak také již podél Bolíkovského ( Lipnického ) potoka. Nejpozději dochází k odlesňování vnitřního prostoru řešeného území a to vlivem členitosti krajiny. Krajina je tedy rozdělena jak podle charakteru vegetace, tak podle vlastnických vztahů a protkána komunikačními spoji s připojenou vegetací. Krajina se tedy stává harmonickou, kde se střídají poměrně velké lesní celky na místech, kde nebylo nikdy vhodné zakládat zemědělskou půdu – svažitý terén, hluboce zaříznutá údolí vodních toků, členitá vrchovina – se zemědělsky využívanou plošší krajinou s ornými plochami. V místech kde zemědělské ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 59 z 121

využívání neumožňuje využívat půdu jako ornou – podmáčená údolí vodních toků, svahoviny apod. jsou trvale luční porosty, které dotvářejí estetickou hodnotu krajiny. Nemalou roli v této krajině hraje také rozptýlená zeleň - ve formě bodové a také ve formě shluků, remízků a popř. hájů. A také liniová zeleň podél komunikací a hranic jednotlivých pozemků tvoří v krajině členící a určující prvky. S vrcholem osídlení této krajiny v řešeném území v 19. stol. dochází k maximálnímu zabrání půdy pro zemědělské účely na úkor lesních pozemků, avšak rozptýlená zeleň a střídání orných ploch s travnatými v krajině zůstává. Teprve od poloviny 50-tých let 20. století dochází vlivem kolektivizace zemědělství ke scelování zemědělských pozemků, rušení mezí a odstraňování další rozptýlené zeleně. Navíc dochází k rušení řady cest k jednotlivým zemědělským pozemkům, které doprovázela zeleň mající v území také orientační i estetický charakter. Plně harmonická krajina drobných zemědělských ploch byla zrušena zcelením. Řada lučních porostů byla také převedená na orné plochy. Tato změna se nejvíce dotkla území, ve kterém se z hlediska členitosti krajiny mohly tyto změny nejvíce provést. To znamená, že do značné míry se tyto změny v hospodaření neprojevily v členité krajině ve střední a severní části řešeného území – zejména k.ú. Velká Lhota u Dačic, Brandlín a části území katastrů sídel Řečice a Radlic. Tyto území zůstali do značné míry krajinářsky hodnotné a jsou také začleněny do vyhlášeného přírodního parku Javořická vrchovina. Naopak území těmito změnami nejvíce postihnuté, a u kterých probíhá i v dnešní době obdobný způsob obhospodařování zemědělských ploch je z hlediska pohledu na krajinu území velmi fádní a nezajímavé. Tato část území je také z hlediska hospodaření s krajinou trvale neudržitelná, jak také vyplívá z hodnot koeficientů ekologické stability pro daná území. Území je také postiženo půdní erozí popsané dále v kap. C.5.3.4.. KES k.ú. Volfířov

= 0,45

KES k.ú. Řečice

= 1,06

KES k.ú. Brandlín

= 1,35

KES k.ú. Velká Lhota u Dačic = 1,48

KES k.ú. Radlice u Volfířova

= 3,54

KES k.ú. Šach

= 0,36

Přičemž hodnota KES v rozmezí 0,30 - 1,00 - charakterizuje území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, s oslabením autoregulačních pochodů v agroekosystémech a způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu. Teprve území s hodnotou KES v rozmezí 1,00 - 3,00 - charakterizuje vcelku vyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovalými přírodními strukturami. KES nad 3,00 - charakterizuje stabilní krajinu s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur. Přičemž tento koeficient je do značné míry orientační a nezohledňuje např. způsob hospodaření na lesních pozemcích. Je stanoven na základě poměrů ploch takzvaně ekologicko stabilních ku plochám ekologicko jednoznačně nestabilních. Takže v případě k.ú. Radlice u Volfířova je vysoká, příznivá, hodnota KES dána převážně velkou plochou lesů v tomto území. Pokud by se však zohlednil způsob hospodaření na lesních pozemcích s nízce hodnotnými smrkovými monokulturami s příměsí dalších zde nepůvodních dřevin – modříny, borovice apod. byla by ekologická stabilita těchto ploch nižší. Celková hodnota KES za celé řešené území je 0,98 , což je přibližně průměrná hodnota ČR.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 60 z 121

Celkově krajina v řešeném území je do značné míry přeměněná lidskou činností. Řešené území je však značně diferencované a krajina tudíž byla rozdělena z hlediska krajinného rázu do několika krajinných celků v území popsaných v kap. C.5.1. Opatření pro ochranu a rozvoj krajinného rázu jsou tedy závislé zvláště na typu vymezeného krajinného celku. Krajinné celky hodnotnější části řešeného území, zahrnuté zejména do přírodního parku Javořická vrchovina, by měli by měli přijmout především opatření pro udržení a rozvoj těchto hodnot území. V krajinném celku s nižší krajinářskou hodnotou a s narušenou přirozenou harmonií krajiny by měli opatření zejména navracet co možná nejvíce původní krajinný vzhled vhodný pro toto území. Jednotlivá opatření uvedená podrobněji u jednotlivých krajinných celků. Společná opatření pro všechny vymezené krajinné celky jsou: Velké plochy zemědělské orné půdu rozčlenit liniovou zelení nejlépe v pásech nebo pruzích ( tj. 5 –10 resp. 10 – 30 m ), které budou zajišťovat také potřebnou prostupnost krajiny, orientační účinek, a také půdoochraný, protierozní a zvyšování retenční schopnosti krajiny. Obnova původní sítě komunikací v krajině a udržování jejich přirozeného vzhledu. Udržovat a podporovat mozaikovitost krajiny. Podporovat polyfunkční využití nezastavitelných ploch např. využití vodní resp. vodohospodářské a přírodní. Dosazovat vhodná místa rozptýlenou popř. liniovou zelení v souladu s řešením ÚSES v kap. 5.2.. K tomu využívat zde původní druhy dřevin. Revitalizovat vodní plochy a toky s výsadbou břehových porostů včetně dřevin. Liniovou zelení členit velké zemědělské plochy na menší vhodnější celky a to i s přihlédnutím na případnou komplexní pozemkovou úpravu. Provést společná protierozní opatření a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny popsané v kap. C.5.3.4.. Při nově budovaných komunikací vysazovat doprovodnou zeleň při využití místně původních druhů. Volně v krajině a to zejména na místech dalekého výhledu citlivě zasazovat případné objekty technické nebo dopravní infrastruktury, tak aby nebyl narušen celkový pohledový horizont krajiny.

C.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE C.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury C.3.1.1. Historický vývoj obce a území

Ve správním území obce Volfířov je šest historicky samostatných sídel se třemi osadami.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 61 z 121

Volfířov Volfířov býval statkem zemanským. Ve 14.stol. se mluví o tvrzi a svobodném dvoře. První zmínka o Volfířovu je v r. 1349. Majitelé Volfířova se měnili prodejem a dědictvím. V r. 1776 celá obec vyhořela. K obci patřila osada Nové dvory s 65 obyvateli. Na katastrálním území se nacházela také zaniklá ves Stajice, dnes v katastru radlickém. Brandlín Název obce byl nejspíš odvozen od názvu Brádlo, jímž jsou pojmenovány strmé skalnaté vrchy. Nejstarší zápis je z roku 1365, kdy byla obec prodána Janu Kadalisovi. Ves přecházela prodejem nebo darováním na různé pány, až posléze připadl majetek králi Ladislavovi. Velká Lhota Byla založena vyklučením lesů a ještě r. 1404 se jmenovala Roseč. Ve 14.století byla zapisována jako Lhota Roseč. Lhotu za pánů z Hradce čítali k rychtě Šachovské, za Slavatů jmenovali rychtu Lhotskou. R. 1386 patřila do panství Šternberk u Mrákotína, od r. 1474 splynulého s Telčí. Poldovka – první zmínka 1798. Řečice Jméno obce bylo zapsáno již r. 1294 a ve 14.stol. Jméno ji dala tekoucí voda řeč – říčka. Obec byla vedle Slavonic v kraji znojemském. V roce 1596 byla tvrz a ves Řečice se dvorem a dvěma mlýny prodána úředníku v Telči. Lipová – první zmínka 1793. Radlice První zmínka je z r. 1385 kdy patřila k statku Šternberskému. Dle zpráv z roku 1416 byla obec připojena k Bílkovu. Od roku 1459 je součástí panství Dačice. Šach První zmínka r. 1385, obec patřila k panství teleckému.

C.3.1.2. Stávající urbanistická struktura

Na správním území obce Volfířov se nachází devět základních sídelních jednotek venkovského typu, situovaných v šesti katastrálních územích. Volfířov 78492 ( se osadou Nové Dvory ) , Brandlín 60902, Velká Lhota u Dačic 77851 ( s osadou Poldovka ), Řečice 74481( s osadami Lipová, Sádky ), Radlice u Volfířova 73806, Šach 78491. Jsou situovány v agrárně-lesní krajině, situovány podél toků Volfířovského a Řečického potoka. Nejčastější urbanistická forma zastavěného území je seskupení zemědělských usedlostí, ( tj. objektů většinou s trojstranným uspořádáním dvora), okolo prostoru návsi. V některých případech je v prostoru návsi umístěna jedna nebo více vodních ploch. ( Radlice , Volfířov, Šach) nebo je vodní plocha alespoň v bezprostřední blízkosti návsi. Časté uspořádání objektů okolo návsi je v půdorysné stopě okrouhlice ( Radlice, Řečice a část zástavby Volfířova. Zástavba ZSJ Volfířov je uspořádána do dvou zřejmě kdysi oddělených částí. Jedna skupina trojstranných dvorců je seskupena kolem návsi ve tvaru protáhlého obdélníku. Kolmo na tvar návsi prochází uprostřed zástavby silnice III/ 1519 Dačice – Radlice. Druhá skupina objektů je seskupena okolo návsi s rybníkem. Zde je situován farní kostel sv. Petra a Pavla s farou. Ostatní objekty ve vsi jsou situovány kolem vodního toku, který tyto dvě urbanistické struktury propojuje. V jižní části zast. území je situován areál zemědělské výroby. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 62 z 121

Zastavěné území ZSJ Velká Lhota má longitudinální tvar, s několika podružnými větvemi zástavby. Hlavní osou sídla je silnice II/ 408. „Historické jádro“ je situováno uprostřed zástavby a jsou zde soustředěny téměř všechny objekty občanské vybavenosti. Jedná se především o evangelický toleranční areál se dvěma kostely a dvěmi farami, dále obchod, hasičská zbrojnice a společenský sál. Objekt ZŠ a MŠ je situován na východním konci zástavby. Zástavba ZSJ Radlice vytváří širokou náves s rybníkem ve tvaru okrouhlice okolo které jsou seskupeny zemědělské usedlosti s trojstranným uspořádáním dvora. V centru zástavby je umístěn kulturní dům a osadní výbor. V ZSJ Řečice je zástavba uspořádána ze tří stran okolo zámeckého parku.V severovýchodní části jsou situovány objekty barokního zámku. Z jižní a východní strany je park obklopen trojstrannými dvorci, které na východní straně vytváří malou náves s kaplí a kulturním domem. Zastavěné území ZSJ Brandlín a Šach je tvořen volně situovanými zemědělskými usedlostmi které nevytvářejí ucelený prostor návsi. Zemědělský areál je situován na severní okraji zástavby sídla Brandlín. Ve vsi je též kulturní dům a obchod smíšeného zboží. Z hlediska funkčního členění je ve správním území obce Volfířov dominantní bydlení v rekonstruovaných selských usedlostech, chalupách a individuálních rodinných domcích.Ve vsi je rovněž několik menších bytových domů. Několik usedlostí a chalup je využíváno pro individuální rodinou rekreaci. Okolo kostela sv. Petra a Pavla ve Volfířově je menší hřbitov. Druhý menší hřbitov je ve Velké Lhotě. Na správním území obce je situována menší lokalita využívaná pro individuální rekreaci. Je to osada Lipová. Mimo zastavěné plochy sídel existuje několik samostatných objektů – usedlostí, především Nový Dvůr a Poldovka.

C.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce Urbanistická koncepce vychází se zachování základní urbanistické struktury jednotlivých sídel, která vychází z přírodních podmínek a morfologie terénu. Je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje a se zásadami ochrany přírody. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Rozvojové plochy jsou navrženy především jako plochy smíšené obytné, dále plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit a plochy pro sport a rekreaci. Ostatní funkční složky jsou navrženy k zachování. V sídlech Volfířov, Brandlín, Radlice, Řečice a Šach jsou navrženy plochy pro technickou infrastrukturu (ČOV). Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby navazovaly na zastavěné plochy a logicky dotvářely strukturu sídel. Uvnitř zastavěného území sídel se nenacházejí dostatečně velké a kompaktní plochy pro realizaci rozvojových záměrů. Nezastavěné plochy tvoří především plochy veřejných prostranství. Sídla mají poměrně sevřenou zástavbu, vytvářející souvislou frontu kolem návsí a hlavních komunikací.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 63 z 121

Proto jsou pro dlouhodobý rozvoj obce vymezeny nové zastavitelné plochy mimo zastavěné území sídla, které však na zastavěné plochy přímo navazují. V sídle Řečice rozvojové plochy tvoří spojující článek mezi zastavěnou plochou sídla a zastavěnou plochou osady Sádky. Plochy pro zemědělskou výrobu zůstávají v sídlech zachovány. Ve Velké Lhotě navazuje na plochu zemědělské výroby navržená zastavitelná plocha pro drobnou průmyslovou výrobu a výrobní služby. Stávající občanská vybavenost v jádrech sídel, podél hlavních komunikací a v prostoru návsí zůstávají ponechány. Současný stav občanské vybavenosti je vyhovující, proto nebyly navrženy rozvojové plochy pro občanskou vybavenost. Stávající plochy i navržené zastavitelné plochy smíšené obytné umožňují v těchto plochách situovat objekty komerční občanské vybavenosti. Pro zkvalitnění prostupnosti krajiny je v řešeném území navrženo několik komunikací pro propojení jednotlivých sídel. Řečice – Šach, Velká Lhota – Šach.

C.3.3. Systém sídelní zeleně C.3.3.1. Zeleň veřejná Sídelní zeleň je důležitá pro odpočinek obyvatelstva ve volném čase a k volným neorganizovaným sportovním aktivitám a rekreaci v sídelní struktuře obcí. Skládá se z celé řady fragmentů jednotlivých ploch zelení v zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí. Různé plochy však mohou být různě využívány. Hlavní zřetel je brán na souvislé a větší plochy, které mohou být využívány s přihlédnutím k majetkoprávním vztahům jako veřejné zeleně s parkovými úpravami a také i polyfunkčním využitím např. také i pro sportovní účely ( hřiště, sport. dráhy apod. ) a zábavu ( přírodní divadlo apod. ). Jedná se zejména o hodnotné souvislé plochy veřejné zeleně v prostoru návsi s rybníky v sídle Radlice a veřejné a sídelní vyhraná zeleň v prostoru návsi a zámeckého parku v Řečici. Další menší plochy veřejné zeleně jsou vymezeny v sídle Velká Lhota a Brandlín. Ostatní plochy sídelní zeleně jsou fragmentálně zahrnuty v ostatních plochách všech sídel řešeného území. Z hlediska ochrany celého systému je však v zájmu ochrany tohoto systému brát stejný zřetel na plochy jak většího charakteru tak i na ty nejmenší fragmenty zeleně tohoto systému. Spolu dohromady tvoří ucelenou mozaiku funkčního systému sídelní zeleně a ta pak důležitá pro celkové udržení příjemného klima pro rezidentní bydlení a rekreaci.

C.3.3.2. Zeleň sídlení ostatní Jsou vymezeny nebo se nacházejí mozaikovitě na plochách s jiným způsobem využití zejména v rámci ploch bydlení, občanské vybavenosti a dopravních ploch, a nehodí se vzhledem ke svému charakteru nebo majetkoprávnímu vztahu k veřejnému využívání. Jedná se zejména o celou síť doprovodné a rozptýlené zeleně v zastavěném území, která je však důležitá k dobré pohodě rezidentního bydlení a rekreace v obci. ÚP navrhuje ponechat maximální množství vhodné zeleně v zastavěném území, nově navržené plochy zejména pro bydlení oddělit vhodnou zelení – minimální pás 5 m – od nezastavitelných ploch ( jedná se především o orné půdy ).

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 64 z 121

C.3.4. Bydlení a demografický vývoj Obec se nachází v prostoru SO ORP Dačice a také bývalého soudního okresu tohoto města. Vývoj počtu obyvatel je do značné míry ovlivněn vývojem počtu obyvatelstva v tomto území a dotýkají se ho také negativní vlivy ovlivňující toto území. Další vlivem je pak charakter sídel řešeného území, které mají venkovský charakter a jako takové podléhali určitému vývoji v osídlení. Vývoj počtu obyvatel ovlivňuje celkový demografický vývoj počtu obyvatelstva ve SO ORP Dačice v celém sledovaném období. Podobný demografický vývoj vykazuje celá jihozápadní Morava – Jemnicko, SO ORP Moravské Budějovice, SO ORP Telč, SO ORP Znojmo. Původně zemědělsko-lesnická oblast s místně vyvinutou průmyslovou výrobou v 19. a zač. 20. století stagnuje a zaostává také vlivem neuváženého rozdělení přirozených vazeb a zhoršující se dopravní dostupností do vyšších center osídlení. Snižující se počet obyvatelstva je dán zejména zhoršujícími pracovními příležitostmi v regionu. Vývoj počtu obyvatel: 1869 2091

1880 1890 1900 2040 2066 1991

1910 1921 1930 1950 1961 1970 1936 1887 1685 1264 1197 951

347 48 71 315 364 187 283 476

370 55 56 300 395 155 274 435

337 60 63 271 355 177 249 424

327 52 74 302 408 159 286 458

309 58 66 311 392 163 236 456

303 48 57 256 367 166 244 446

273 41 38 237 350 147 209 390

209 27 34 173 237 103 203 278

190 28 31 160 226 84 198 280

1980 838

1991 715

2001 677

Brandlín Lipová Poldovka Radlice Řečice Šach Velká Lhota Volfířov

Pokles počtu obyvatel ( 1869 - 2001 ) : abs. – 1414 / tj. – 67,6 % Pokles počtu obyvatel ( 1930 – 2001 ): abs. – 1008 / tj. – 59,8 % Pokles počtu obyvatel ( 1961 – 2001 ): abs. –

520 / tj. – 43,4 %

Pokles počtu obyvatel ( 1991 – 2001 ): abs. –

38 / tj. – 5,3 %

Věková struktura obyvatel:

Věk 0 –14 let 15 –59 let 60 a více vč. nezj.

absolutně podíl z celkem z toho ženy abs. podíl z věk skupiny 129 19,05 % 62 48,06 % 402 59,38 % 184 45,77 % 146 21,57 % 87 59,59 %

Věkový index: 0-14 / 60 a více*100 je 88 , a je nepříznivý.

Vývoj počtu obyvatel ukazuje na úbytek obyvatelstva od doby pol. 19. století – začátku 20. století kdy počet obyvatel pravděpodobně kulminoval a poté ještě po určitou dobu alespoň stagnoval. V 30. letech 20. století postupně dochází k úbytku obyvatelstva zejména odchodem obyvatelstva za prací do měst, a dále pak po II. světové válce kdy dochází ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 65 z 121

k migraci do pohraničních území Československa. Tento pokles počtu obyvatelstva se pak již nepodařil zastavit a to i vlivem odchodu obyvatel od pol. 20. století z menších sídel ( obecně z venkova ) do měst za prací a za výhodami městské vybavenosti. Důsledkem toho je i nepříznivá demografická struktura obyvatelstva v řešeném území. ÚP by měl zajistit rozvoj jednotlivých funkčních složek ( bydlení, občanské vybavenosti, popř. výroby, a rekreace a zábavy ) tak, aby dále již nedocházelo zejména k odchodu mladšího obyvatelstva do měst a městských celků.

C.3.5. Občanská vybavenost Základní občanská vybavenost obce je z veřejné vybavenosti zastoupena především ústřední sídelní funkce – obecní úřad, hasičské zbrojnice. Obecní úřad se nachází ve Volfířově. Hasičské zbrojnice jsou ve Volfířově a v Radlicích, kde je též místnost osadního výboru.. Hasičská zbrojnice se společenskou místností je ve Velké Lhotě. V Bradlíně je společenský sál. Ve Velké Lhotě je též objekt pošty. Administrativa A.S. Volfířov je ve Volfířově. Do nekomerční občanské vybavenosti přísluší také základní škola a mateřská škola, které jsou situovány ve východní části sídla Velká Lhota. Studenti středních škol a učni dojíždějí do Dačic a Jindřichova Hradce. Do veřejné vybavenosti je také nutno započítat církevní vybavení. Ve Volfířově je situován kostel sv. Petra a Pavla s malým hřbitovem. Další toleranční areál se dvěmi kostely je situován ve Velké Lhotě. Na západním konci Velké Lhoty je situován hřbitov. Další kaple je v Řečicích. Velké Lhotě jsou též dva objekty fary. Jedna fara je v současné době využívána. Z komerční, zde maloplošné vybavenosti jsou zde zastoupeny prodejny potravin a smíšeného zboží, kde dochází k distribuci základních potřeb pro obyvatele území. Vzhledem k poměrně velikému plošnému rozsahu vsi jsou ve všech sídlech kromě sídla Šach. Z oblasti veřejného stravování a ubytování jsou restaurace se společenským sálem v Radlicích a Řečicích. Rozvoj této funkční složky je možný realizovat jednak ve stávajících funkčních plochách občanské vybavenosti ( s přihlédnutím k jednotlivým podmínkám jejich využití ) a dále také ve funkčních plochách smíšených obytných. Z oblasti občanské vybavenosti pro tělovýchovu a sport jsou sportovní plochy – hřiště na pozemku ZŠ ve Velké Lhotě, za obecním úřadem s kulturním domem ve Volfířově a u restaurace se společenským sálem v Řečicích. V sídlech jsou požární nádrže využívané jako koupaliště. Na k.ú. Radlice je rybník využívaný pro sportovní činnost.

C.3.6. Rekreace Obec Volfířov a další sídla v jeho správním území má značný potenciál využívat své území k rekreačním účelům, vzhledem ke své poloze mimo jakékoli hlavní rozvojové oblasti v regionu a k vcelku nedotčené harmonicky zemědělské a přírodní krajině. Na správní území jsou plochy pro rekreaci situovány především u Kepákova rybníku, kde je umístěn areál rekreačního zařízení. Další plochy pro individuání rekreaci jsou siruovány okolo rybníka Sychrov a několika menších lokalitách v k.ú Brandlín, Velká Lhota, Radlice. ÚP navrhuje plochu pro rozvoj a doplnění této funkce v návaznosti na již stávající plochu Velký počet stávajících objektů v jednotlivých sídlech je využíván pro rekreační účely formou individuální rekreace. Tyto objekty však nejsou v ÚP odlišeny od objektů pro bydlení. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 66 z 121

C.3.7. Výroba Pro zajištění alespoň základní ekonomické aktivity ve správním území je také vhodné stabilizovat a podpořit funkci výroby na plochách k tomu určených nebo alespoň vymezených. Většina stávajících ploch a objektů pro výrobu tvoří současné nebo bývalé objekty zemědělské výroby. V sídle Volfířov je na jižním okraji zemědělský areál A.S. Volfířov. Jedná se o kravín pro 100 dojnic a 100 telat. Další funkční zemědělský areál je situován jižně od Velké Lhoty. Je zde kravín pro 216 ks a další soukromý kravín a objekt pro chov prasat. V sídle Řečice je umístěn západně o zámku zemědělský areál A.S. Volfířov , je zde kravín a teletník. V Brandlíně na severním okraji sídla je kravín pro cca 100 ks. Areál patří A.S.Volfířov. V sídle Radlice je další plocha A.S.Volfířov pro zemědělskou výrobu. Bývalý kravín a bývalá drůbežárna. Na východním okraji sídla Šach je areál pro volné ustájení jatečného hovězího dobytka. Ploch a objektů pro výrobu průmyslovou a výrobní služby je ve správním území obce Volfířov méně. V sídle Volfířov jsou to dvě provozovny truhlářství a na jižním okraji sídla Šach je plocha provozovny likvidace odpadů. V návrhu územního plánu Volfířova se počítá se zachováním všech ploch pro výrobu, s možností nefunkční zemědělské areály využít pro drobnou výrobu a výrobní služby. Nová plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby je navržena ve Velké Lhotě v prostoru mezi stávajícím zemědělským areálem a ČOV. Plocha je vymezena tak, aby se nevčleňovala do hlavních ploch bydlení a minimálně navazovala na tuto funkční dominantní složku využití sídla a přitom byla obsloužena tak, aby byl minimalizován také dopad z obsluhy na funkční složku bydlení.

C.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY C.4.1. Odůvodnění dopravní infrastruktury C.4.1.1. Železniční doprava Na správním území obce se nenachází žádná železniční trať. Nejbližší železniční tratí je trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Telč – Dačice – Slavonice, s nejbližší zastávkou v Dačicích.

C.4.1.2. Silniční doprava Správní území leží v blízkosti silnice I/ 23 (Brno – Rosice – Náměšť n. Osl. – Třebíč – Telč – Studená – J. Hradec – Dráchov). Řešeným územím prochází silnice II/ 408 (Hevlín – Dyje – Přímětice – Štítary – Dešov – Jemnice – Dačice – Velká Lhota – Brandlín – Horní Němčice), která tvoří dopravní kostru území. Při západní hranici řešeného území prochází silnice II/409 (Planá n. Luž. – Chýnov – Černovice – Kamenice n. Lipou – Žirovnice – Počátky – Panské Dubenky – Studená sil. 23 – ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 67 z 121

Horní Němčice – Markvarec – Slavonice – Šafov), v sousedství jižní hranice správního území prochází silnice II/ 151 ( Litohoř u Mor. Budějovic sil. 38 – Dačice – Markvarec – Valtínov – Kunžak – Albeř u N. Bystřice ) . Dopravní kostru řešeného území tvoří silnice II/ 408 v ose Brandlín – Velká Lhota – Řečice Dačice. Druhá páteřní komunikace je silnice III/1519 prochází řešeným územím v jižní části ve směru Radlice – Volfířov – Dačice, kde se ve směru za Radlicemi napojuje na sil. II/409. Ve směru sever – jih se od silnice II/408 odpojuje silnice III/4083 a propojuje místní část Řečici s Volfířovem, kde se napojuje na silnici III/1519. Spojku mezi silnicí III/ 4083 a silnicí III/1915 tvoří silnice III/4084, na které leží místní část Šach. V Brandlíně se napojuje na silnici II/ 408 silnice III/4081, která vede severně do obce Studená přes Skrýchov. Silnice mimo zast. území se úpravy budou řídit zásadami ČSN 73 61 01, v zast. území kategoriemi dopravní funkce komunikace i dopravním poměrům v sídle a budou se řídit ČSN 73 61 10. Silnice II. třídy je mimo zast. území navržena jako v kategorii S 7,5/ 60 , a v zast. území je navržena jako kategorie C/MO2/10/7/50 – v sídle Velká Lhota s oboustranným chodníkem, dále jako C/MO2/8,5/7/50 , C/MO2/9,25/7/50 , C/MO2/8,25/7/50. Silnice III.tř. budou mimo zast. území v kategorii S 7,5/ 60 , méně frekventované silnice III/ 4081 a III/ 4084 s frekvencií aut. dopravy ( silničního proudu ) prokazatelně do 1000 voz/ 24hod pouze jako kategorie S 6,5/ 60. Silnice i v takto upraveném profilu mají dostatečné podmínky pro obsluhu řešeného území a při využití všech šířkových parametrů je možno i síť stávajících silnic zejm. III.tříd zkvalitnit. V zast. území jsou silnice navrženy jako kategorie C/MO2/10/7/50 – v sídle Volfířov pro oboustranný chodník, v Radlicích C/MO2/8,5/6,5/30, v sídle Šach C/MO2/8,75/6/30 a průjezdní úseky silnic III. tříd v sídle Řecice C/MO2/8,25/6/30, v místech stísněných poměrů stávající zástavby zejména při výjezdu z návse sídla Volfířov jen v kategorii C/MO2/5,5/5,5/50 vzhledem ke stísněným poměrům. Silnice II. a III. tř. mají mimo zastavěné území a území určené k zástavbě ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky.

C.4.1.3. Místní a účelové komunikace Stávající struktura místních komunikací je navázána na průtah krajských silnic. Hlavním úkolem těchto komunikací je obslužná funkce. Protože jsou sídla obsloužena převážně průtahem státních silnic, je rozsah ostatních místních komunikací poměrně malý. - Hlavní místní komunikace jsou obousměrné funkční třídy C/MO2/8,5/6/30 ostatní jsou různých kategorií dle výkresové dokumentace. - Vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1. V současné době je síť účelových komunikací, které navazují na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh doplňuje stávající komunikace pouze v některých úsecích. Jedná se o tyto trasy: Plocha U1 – Účelová komunikace k propojení stávající sítě účel. komunikací v sídle Šach – vysílač BTS – směr Řečice na silnici II /408. Plocha U2 – napojení účelové komunikace a lesních cest na silnici III /4083 v k.ú. Šach. Plocha U3 – z ÚP vypuštěna. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 68 z 121

Plocha U4 – propojení stávajících účelových komunikací v k.ú. Velká Lhota u Dačic směr sídlo Radlice. Plocha U5 – napojení účelové komunikace od sídla Šach – vysílač BTS – na silnici II/408 v k.ú. Řečice. Plocha U6 – z ÚP vypuštěna na základě požadavku DO. Plocha U7 – Místní komunikace k ČOV Řečice. Plocha U8 – Místní komunikace k ČOV Volfířov. Plocha U9 – Místní komunikace k ČOV Šach. Plocha U10 – Místní komunikace k ČOV Brandlín. Plocha U11 – Účelová komunikace podél odtokového žlabu za stávající zástavbou v Řečici. Plocha U12 – Účelová komunikace k propojení stávající sítě komunikací v k.ú. Řečice. Plocha U13 – Velká Lhota, místní komunikace – pro obsluhu ploch SM 4 a SM 5. Plocha U14 – Velká Lhota, místní komunikace – pro obsluhu plochy SM 4. Plocha U15 – Obnovení původní účelové komunikace v osadě Bukovská k lesním pozemkům západně, v k.ú. Řečice. Tyto komunikace mohou sloužit také jako cesty pro pěší a cyklisty.

C.4.1.4. Statická doprava Doprava v klidu je řešena v zastavěném území sídel převážně parkováním vozidel v profilech místních komunikací, na návsi a v rámci parcel jednotlivých objektů. Kromě těchto ploch je v místní části Volfířov parkoviště před prodejnou Jednoty a objektem restaurace - kulturním domem. Všechny parkovací plochy jsou umístěny v rámci jiných typů funkčních ploch – samostatně funkčně vymezené plochy pro parkování nejsou vzhledem ke své velikosti vymezeny. Z provedeného vyhodnocení také vyplývá, že v současné době není zapotřebí zvyšovat počty odstavných a parkovacích stání.

C.4.1.5. Cyklistická doprava Po správním území obce vede několik značených cyklturistických tras. Jedná se o značené cykloturistické trasy Dačice – Dolní Němčice – Volfířov – Radlice – Heřmaneč a Volfířov – Řečice – Velká Lhota – Brandlín – Studená – Horní Dubénky č. 1162. Na tuto cyklotrasu se v řešeném území napojuje cyklotrasa Volfířov – Radlice – Heřmaneč po silnici III/1519. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení je i bude pro cyklistický provoz více či méně využívána celá síť místních i účelových komunikací. Síť stávajících cyklotras je doplněna o nově navržené cyklostezky označené též jako veřejně prospěšné stavby G1 Cyklostezka – Řečice – východ – směr Mysletice napojení na stav. cyklotrasu č. 5021. G2 Cyklostezka – Volfířov – jih – směr Lipovec G3 Cyklostezka – Volfířov – Nový dvůr – západ – směr Markvarec napojení na trasu č. 1242. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 69 z 121

G4 Cyklostezka – Radlice – jih – směr Lipnice napojení na cyklotrasu č. 1242. G5 Cyklostezka – Radlice – Brandlín – napojení v Brandlíně na trasu č. 1162. G6 Cyklostezka – Velká Lhota – Poldovka – sever – směr Sumrakov nebo Oleššský rybník. G7 Cyklostezka – propojení cyklotrasy Volfířov – Radlice na cyklostezku G3 v lokalitě Mladé Lesy v k.ú. Radlice u Volfířova (spojnice do Markvarce).

C.4.1.6. Pěší doprava Pěší doprava je, vzhledem k venkovskému charakteru sídla, výrazně zastoupena a realizuje se v trasách průjezdních úseků silnic a místních komunikací. Postupně je třeba doplnit uliční profily chodníky dle návrhu ve výkresu dopravy , tam, kde zatížení motorovou dopravou je vyšší a potřeba separovat pěší a motorový provoz vzhledem k bezpečnosti. Jedná se zejména o průtah státní silnice II/370. Tyto akce, které by však v žádném případě neměly setřít přirozený charakter interiéru venkovské obce, budou většinou zřejmě souviset s úpravami uličních prostorů a postup realizace bude odviset od aktuálních potřeb a možností obce.

C.4.1.7. Hromadná doprava a) Železniční doprava Sídelní útvar Volfířov není napojen na železniční dopravu. Nejbližší zastávka je v Dačicích cca 5 km vzdálená, v návaznosti na autobusovou dopravu. b) Autobusová doprava Veřejná autobusová doprava je realizována po krajských silnicích se zastávkami s obsluhou všech místních částí řešené obce a umožňuje spojení s okolními spádovými středisky. Autobusové trasy prochází po celé délce silnice II/408 na linkách z Dačic do Studené a některé až do Strmilova, a v těchto linkách také po ostatních silnicích III. Třídy se zájezdy do jednotlivých sídel řešeného území. Chybí však jakékoli přímé napojení např. na město Telč například zakončením linek z Telče až v sídle Řečice s návazností na linky procházející jen JV-SZ směru. Síť komuniací v sídle Řečice toto řešení umožňuje.

C.4.2. Odůvodnění technické infrastruktury C.4.2.1. Vodní hospodářství

C.4.2.1.1. Vodovod a) Stav V řešeném území se nachází několik samostatných vodárenských okruhů:

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 70 z 121

Nejvýznamnější je vodovodní systém Řečice – Dačice z něhož se na území obce nachází prameniště Řečice (3 studny) zásobující skupinový vodovod Řečice – Dačice a částečně i skup. vodovod Landštejn. Tento zdroj zásobuje obce Sádky a Řečice z VDJ a ÚV Řečice (80 m3). Přívodní řad se dělí na LT 200 VDJ Kostelní Vydří s odbočkou na ČS obce Lipová a dále na PVC 150 do obce Volfířov, řad pokračuje do VDJ Dolní Němčic a do Dačic. Z tohoto vodovodního systému jsou zásobovány tyto místní části obce: Volfířov, Řečice s osadou Sádky a Lipová. Pro sídlo Brandlín je vybudován samostatný vodovod pro veřejnou potřebu. Je řešený jako okruhový a pokrývá 99% místní části. Je na něj napojeno 96% z trvale a 90% z přechodně bydlících obyvatel. Vodními zdroji jsou dvě studny (S1,S2) vzdáleny od sídla severně cca 1 250 m. Jejich celková průměrná vydatnost je 1,2 l/s a byly uvedeny do provozu v roce 1976. Vydatnost i kvalita je dostatečná, kvalita vody je velmi dobrá. V roce 2002 byla uvedena do provozu studna S3. Tato studna se nachází v místní části Brandlín a slouží jako rezervní zdroj vody. Od studní S1 a S2 je zřízen gravitační přívodní řad do vodojemu. Přívodní řad je z polyetylénu rPE 63 v délce cca 450m. Vodojem je zemní, o objemu 100 m3, s max. hladinou 550 m.n.m. a min. hladinou 547 m.n.m. Vodojem se nachází severovýchodně od místní části Brandlín, ve vzdálenosti cca 450 m od obce. Zásobní řad (vodojem – místní část Brandlín) je z PE 110 a jeho celková délka je cca 300 m. Rozvodné řady jsou z PE 100 o délce 1257 m a z PE 80 v délce 401 m. Pro sídlo Velká Lhota je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Na vodovod je v současnosti připojeno 95% z trvale a 85% přechodně bydlících obyvatel. Vodními zdroji jsou dvě kopané studny (S1,S2) situované cca 1000m severozápadně od sídla. Zdroje byly uvedeny do provozu v roce 1966. Vydatnost zdrojů je dostatečná, kvalita vody je dobrá. Vodojem je zemní o objemu 100 m3. Vodojem se nachází v severozápadní části sídla Velká Lhota. Vodojem pochází z roku 1966. Přívodní řad (studny – vodojem) je gravitační materiálu OCEL DN 75 o délce 1100 m, uvedený do provozu v roce 1966. Zásobní řad (vodojem – místní část Velká Lhota) je gravitační z PE DN 100 a jeho celková délka je cca 300 m, uvedený do provozu v roce 1976. Rozvodné řady jsou z litiny DN 80 o délce 1 400 m a z oceli DN 75 o délce 300 m. Místní část Šach nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, zásobování vodou je provedeno z vlastních studní. Množství vody v domovních studních je dostatečné pouze z části, kvalita vody není známa. Místní část Radlice nemá vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, zásobování vodou je z vlastních vrtaných studní. Množství vody ve studních a její kvalita nejsou známy. Místní část osada Poldovka nemá vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé jsou zásobováni pitnou vodou z domovních studní. Množství vody ve studních a její kvalita není známa. b) Návrh V sídlech napojených na skupinový vodovod Řečice – Dačice je vyhovující stav a navrhuje se pouze doplnění jednotlivých řadů pro návrhové plochy a zajištění napojení co nejvíce obyvatel. Obdobně také v sídlech se samostatnými vodovodními systémy – Brandlín a Velká Lhota. V sídle Šach vzhledem k malé vzdálenosti vhodného zdroje pitné vody se navrhuje vybudování vodovodu. Bude tak pro obyvatele zajištěna pitná vody odpovídající kvality a v dostatečném množství. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 71 z 121

Místní část Šach bude zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Řečice – Volfířov DN 150. Zásobní řad pro místní část Šach bude napojen na skupinový vodovod ve vodoměrné šachtě, délka navrhovaného zásobního řadu DN 80 je cca 650 m. Celková délka navrhovaných rozvodných řadů DN 80 je cca 800 m v souladu s PRVKUK. Místní část Radlice s ohledem na velikost a její malý rozvoj se neuvažuje s výstavbou vodovodu s centrálním zdrojem. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. Trvale je však třeba sledovat kvalitu ve využívaných studních. Obdobně platí i pro osadu Poldovka. c) Ochranná pásma a režimy V místních částech Brandlín a Velká Lhota je stanoveno ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně veřejného vodovodu Brandlín a veřejného vodovodu Velká Lhota (rozhodnutím ze dne 18.9.1986). Rozhodnutím ze dne 5.4.2004 bylo OPVZ Velká Lhota změněno a upraveny hranice vzhledem k novým zdrojům. V místní části Řečice je stanoveno OP VZ I. a II. stupně prameniště Řečice vodovodu pro Dačice, Řečici, Volfířov, D.Němčice, K.Vydří . OP VZ I. st je 10 m, OP VZ II. st. jsou vyznačena ve výkrese 3A Technická infrastruktura ( v rámci vodního hospodářství ) ÚP Volfířov a v odůvodnění ÚP – Koordinačním výkresu. C.4.2.1.2. Kanalizace a ČOV a) Stav V sídle Velká Lhota je vybudovaná kanalizace a ČOV pro 200 EO na východní okraji zastaveného území. Ve všech místních částí řešeného území jsou vybudovány jednotné kanalizace se zaústěním do místních recipientů, kromě sídla Velká Lhota, která má vybudovanou ČOV pro 200 EO na východní okraji zastaveného území. b) Návrh Návrh ÚP VÚC Javořická vrchovina předpokládá vybudování splaškové kanalizace napojené na ČOV v sídlech Volfířov, Řečice, Brandlín. ÚP řešené obce doplňuje tento návrh o vybudování ČOV v sídlech Šach a Radlice, také v souladu s PRVKUK. Nové splaškové kanalizace budou vybudovány vesměs v souběhu se stávající jednotnou kanalizací, která bude posléze složit jako dešťová kanalizace. Nově budou napojeny nové rozvojové lokality a přívodní řady k jednotlivým ČOV v místních částech. Dešťová kanalizace je také částečně vybudována ve všech místních částech a je svedena do místních vodotečí. V zastavěném území dešťové srážky nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Zastavěné území může být ohrožováno extravilánovými vodami z velkých orných celků zemědělských půd a také s ploch se sníženou retenční schopností popsaných v kap. C.5.3.3. resp. C.5.3.4. z tohoto důvodu je v ÚP navržen jeden protipovodňový odtokový kanál zahrnutý ve veřejně prospěšných stavbách s označením – F – protipovodňový kanál západně za sídlem Řečice. c) Ochranná pásma Ochranné pásmo kanalizace - 1,5 m. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 72 z 121

C.4.2.2. Energetika a spoje

C.4.2.2.1. Elektrická energie a) Stav -Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: Po jižním okraji správního území prochází trasa VVN Č. 443 - VVN 400 kV Na správním území obce se nachází několik vedení VN, kterými jsou zásobovány všechny místní části. Hlavní trasa VN je přivedena od jihozápadu od Dačic a vede jižně od Volfířova potom směřuje na Velkou Lhotu a Brandlín. Na tuto trasu se napojuje z východní strany druhá větev, která vede jižně od Řečice. Z těchto hlavních tras jsou napojeny odbočky pro jednotlivá sídla. Sídla jsou zásobována z těchto trafostanic: BTS – Brandlín obec 400 kVA BTS – Brandlín, ubytovna 400 kVA BTS – Brandlín, Chytrov, chaty 100 kVA PTS – Brandlín, KlepákuvMlýn 160 kVA BTS – Velká Lhota – u ZD 400 kVA BTS – Velká Lhota – u hřbitova 400 kVA PTS – Poldovka 400 kVA BTS – Řečice - obec 160 kVA PTS – Řečice ZD 250 kVA PTS – Volfířov, obec 160 kVA BTS – Volfířov, bytovky 250 kVA PTS – Volfířov , samota 100 kVA BTS – Volfířov, Nový Dvůr 250 kVA PTS – Šach 160 kVA BTS – Radlice u Volfířova 250 kVA PTS – Lipová 250 kVA Stávající vedení VN a NN jsou respektovány ve smyslu energetického zákona č. 458/2000 Sb., včetně ochranných pásem. b) Návrh Pro zásobování el.energií navrhovaných rozvojových lokalit je třeba posílit stávající trafostanice. Nově navrhované trafostanice jsou:  Te2 je situována u místní komunikace z místní části Řečice do osady Kopalov. Trafostanice bude obsluhovat rozvojové plochy SM7 a V8 a osadu Kopalov.  Te3 je situována na severovýchodním okraji sídla Brandlín pro obsluhu lokality SM2. Trafostanice je napájena odbočkou VN 22kV z trasy VN 22kV do sídla Velká Lhota.  Te4 je navržena k přemístění trafostanice BTS Velká Lhota 400 kVA.  (Te5 z ÚP vypuštěna - realizovaná trafostanice u hřbitova, Velká Lhota, 22 kVA)  (Te1 byla z ÚP vypuštěna vzhledem ke zrušení návrhové lokality B3 ) -Nízké napětí: Zastavěná území místních částí jsou v současné době elektrifikovány. Většinu tvoří nadzemní vedení. Zařízení jsou ve správě E.ON Distribuce, a. s ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 73 z 121

c) Ochranná pásma V řešeném území jsou vymezena následující ochranná pásma: Velmi vysoké napětí VVN 400 kV má ochranné pásmo 25 m od krajního vodiče. Vysoké napětí VN 22 kV má ochranné pásmo 10 nebo 7 m od krajního vodiče podle stáří vedení. Stožárové transformovny mají ochranné pásmo 10 nebo 7 m jako vrchní vedení VN. Stávající vedení VN a NN jsou respektovány ve smyslu energetického zákona č. 458/200 sb., včetně ochranných pásem. C.4.2.2.2. Plyn a) Stav Správní území není plynofikované, plynofikace není navrhována. Územím prochází dálková VTL plynovodní trasa. Jedná se o tři potrubí o průměru větším než 500 mm. b) Návrh Návrh v řešení územního plánu nepředpokládá rozvoj této složky technické infrastruktury v řešeném území. c) Ochranná pásma Ochranné pásmo VTL plynovodů mimo zastavěné území – 4 m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu nad 400 barů DN nad 500 – 200 m. C.4.2.3. Telekomunikace a) Stav Správním území obce, vede dálkový podzemní telekomunikační kabel ze směru Telč – Mysletice – Řečice. Na řešeném území je to podzemní telekomunikační kabel ze směru Horní Němčice – Brandlín – Velká Lhota – Řečice – Volfířov. Z této trasy odbočuje kabel do místních částí Šach a Radlice. Další dálkové telekomunikační vedení vede v souběhu dálkového VTL plynovodu. Potřeby místních částí jsou v současné době zajištěny místními rozvodnými sítěmi. Větší část je kabelizována, část je nadzemní. Telekomunikační sítě v obci zajišťuje O2 Telefonika, a.s. b) Návrh Návrh v řešení územního plánu nepředpokládá zásadní rozvoj této složky technické infrastruktury v řešeném území. Vzhledem k tomu, že řešené uzemí je již plně kabelizováno se v případě napojení jednotlivých rozvojových ploch na tuto složku technické infrastruktury požaduje provést připojení podzemním vedením, tj. kabelovými rozvody. c) Ochranná pásma: Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1, 5 m od obrysu vedení. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 74 z 121

C.4.3. Nakládání s odpady Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty ( Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje ze dne 14. 9. 2004 vydaný obecně závaznou vyhláškou Jihočeského kraje č. 7/2004 ). Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce. Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné:  Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů.  Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu.  Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů.  Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….).  Vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku,nejlépe přímo u původce. Shromaždiště nebezpečných odpadů je navrženo ve středu obce, při objektu požární zbrojnice Je zde zpevněná plocha na které budou přistaveny, dle potřeby nádoby na jednotlivý nebezpečný odpad.

C.4.4. Zásobení požární vodou Zastavěné území obce má v současné době vyhovující zásobení požární vodou. Zdroji požární vody jsou vnější odběrná místa, nadzemní a podzemní hydranty, napojeny na místní vodovodní síť. Posouzení bylo provedeno dle ČSN 73 08 73. Umístění hydrantů: hydranty jsou rozmístěny v zast. území tak že jejich vzdálenost není větší  mezi sebou 400 m a od objektu 200 m v obytné ploše (pol. č. 1)  mezi sebou 300 m a od objektu 150 m v případě občanské vybavenosti (pol. č. 2) V sídle Volfířov je zdrojem požární vody požární nádrž a rybník Strachov na okraji obce. V sídle Brandlín je umístěn zdroj požární vody - Obecní rybník. V sídle Velká Lhota je umístěn zdroj požární vody - požární nádrž. V sídle Řečice jsou zdrojem požární vody dva rybníky - Návesní a Višťanský. V sídle Radlice jsou zdrojem požární vody návesní rybníky. V sídle Šach zdrojem požární vody požární nádrž. K odběrným místům požární vody musí být trvale zajištěn volný příjezd a musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 75 z 121

C.4.5. Civilní ochrana obyvatel a obrana státu Ve smyslu § 20 vyhlášky 380/2002 Sb. Návrh ploch pro požadované potřeby.

C.4.5.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní v blízkosti vodního díla V řešeném území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní.

C.4.5.2. Zóny havarijního plánování Správní území obce Volfířov se nenachází v zóně havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimořádné události, která je součástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem.

C.4.5.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod.) především využitím ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů, provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek.

C.4.5.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech: K.ú. Brandlín – Kulturní dům, Osadní výbor, Penzion. K.ú. Velká Lhota u Dačic – Základní škola K.ú. Řečice – Zámek K.ú. Radlice u Volfířova – Osadní výbor, kulturní dům K.ú. Volfířov – Kulturní dům

C.4.5.5. Skladování materiálu civilní obrany a humanitární pomoci Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo území obce.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 76 z 121

C.4.5.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území a zastavitelné území obce Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi.

C.4.5.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace Jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít zemědělských a výrobních areálů. Pro dekontaminační plochy v podstatě postačí zpevněná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé strany odjezd s přívodem vody nebo páry. Záhraboviště není v katastru obce vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny.

C.4.5.8. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení) a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla).

C.4.5.9. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a jeí orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace.

C.4.5.10. Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení Obyvatelstvo v obci bude varováno spuštěním sirén, další varovné informace budou podány obecním rozhlasem, pojízdným rozhlasovým zařízením nebo pomocí telefonního spojení , případně dalšími náhradními způsoby varování.

C.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY C.5.1. Přírodní poměry C.5.1.1. Krajinný ráz území

Krajinným rázem je soubor specifických charakteristik krajiny, které jsou příčinou jejího funkčního, vizuálního a pocitového projevu a činní ji tak nezaměnitelnou. Vznik a vývoj, a jeho ochrana je popsána v kapitole ochrany přírodních hodnot – krajinného rázu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 77 z 121

C.5.1.2. Vymezení krajinných celků

Krajinné aspekty při odlišování základních krajinných celků vycházejí z přirozeného utváření krajiny, především z morfologie terénu a lidských zásahů - využívaní zemědělstvím, lesní hospodaření apod.

A) Plochá pahorkatina – odlesněná, zemědělsky využívaná Tento celek v řešeném území byl pro lidskou zemědělskou produkční potřebu nejdřívěji využíván a jako takový byl také nejdříve odlesněn. Je nejvíce pozměněn lidskou činností a dotvořen pro jeho potřeby. Je charakterizován nejvhodnějšími polohami a tvarem reliéfem pro zemědělskou nyní i intenzivní činnost. Z geomorforlogického hlediska převládá plochá pahorkatina s výškovou členitostí 30 – 75 m zde erozně denudační Dačické kotliny, místy v horních polohách také i členitější. Původně mělo toto území ještě vcelku harmonický charakter a zemědělské plochy byli střídány travnatými plochami z důvodu původního hospodaření. Byli také provázeny zelení členící a organizační, a také doplňovány na méně vhodných plochách pro zemědělskou činnost rozptýlenou zelení. Vše tvořilo vcelku harmonický charakter – zemědělské plochy orné půdy, zatravnělé plochy, remízky a háje, meze rozdělující jednotlivá pole, doprovodná zeleň podél cest, sady ovocných dřevin a bodová zeleň popř. shluky dřevin na orientačních, historicky hodnotných nebo jinak odlišených plochách např. kamenité ostrůvky v poli apod. Tato harmonie byla narušena zejména vlivem kolektivace zemědělství v 50-tých letech 20. století. V současné době jsou zde velké scelené plochy zemědělské orné půdy bez jakýchkoliv přerušení až na malé vyjímky. Tyto plochy jsou v závislosti na sklonu terénu ohrožovány erozemi vodní a větrnou. Na nižších místech dochází k usazování sedimentů. Velké plochy orné půdy jsou zřetelně v krajině přerušovány pouze vodními toky a jejich případnými údolními nivami. V této krajině jsou také dotvářejícími útvary také četné vodní plochy. V tomto krajinném celku je nutné provézt opatření zejména k navrácení původního přirozeného vzhledu, jako ke krajinnému celku, který sousedí s následujícím hodnotným krajinným celkem zahrnutým také ve vyhlášeném přírodním parku a tím dotvořit krajinu v celém řešeném území k harmonickému vzhledu s přirozeným charakterem a zvýšit tak její např. rekreační potenciál a dobrou sídelní pohodu pro hlavní funkční složku sídel – rezidentního bydlení. Pro obnovení původního krajinného rázu tohoto celku je potřebné zejména velké orné plochy rozdělit do menších ploch s přijatelnějším měřítkem pro krajinu v souladu např. s kompexní pozemkovou úpravou. Znovuobnovení některých cest přispějících k lepší prostupnosti krajiny a doplnění o doprovodnou zeleň těchto komunikací stávajících. Tato liniová zeleň má v krajině také funkci orientační, ekologickou, půdoochranou, vodohospodářskou a v neposlední řadě estetickou, a je v krajině zemědělského charakteru velmi žádoucí i jako samostatná liniová zeleň, tudíž nemusí doprovázet pouze komunikace, ale i jako sama osobě může mít pozitivní vliv na prostupnost krajiny, zejména pro pěší dopravu. Má také vliv na velké celky zemědělské krajiny již drobnějšího charakteru vhodného měřítka svou ekologickou funkcí jako útulek užitečnému hmyzu, ptactvu, zvěři, kteří mohou přispívat v boji proti škůdcům. Liniovou zeleň je také možné na vhodných místech, jako jsou plochy méně vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu, plochy zvodnělé, ohrožené erozí, degradované apod. doplnit jinou rozptýlenou zelení podle velikosti ploch – bodovou nebo plošnou zelení – shluky ( 50 – 100 m2 ), remízky ( 100 – 500 m2 ) nebo i hájky ( 500 m2 – 0,5 ha ).

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 78 z 121

Vodní toky a vodní plochy, při dodržení navrhovaných opatření prvků ÚSES v kap. C.5.2., jako jediné hodnotné plochy v tomto území, dosazovat vhodnými břehovými porosty s využitím dřevin zde místně původních. K tomuto využít plochy vhdoné v co největší šíři údolí těchto toků a tím vhodně využít podmáčenější pozemky v těchto údolí. Zeleň a všechna tato přijatá opatření budou mít také vliv na zmírnění vodní a říční eroze, jež postihuje především tento krajinný celek a tím ho také i znehodnocuje. Uplatněná opatření zvýší také retenční schopnost krajiny. Tyto ucelené zásahy přispějí k harmonizaci krajiny a umožní využít výše zmíněné pozitivní funkce zeleně na krajinu.

B) Členitá pahorkatina až vrchovina – harmonická – les, louky, pole a zeleň Tento typ krajiny tvoří centrální část řešeného území se sídly Brandlín, Velká Lhota a částečně Radlice, Šach. Na zvlněném reliéfu s výškovou členitostí 70 – 150 m nebylo umožněno plně rozvinout zemědělskou výrobu. V tomto krajinném celku se doposud střídají na nejvíce členitém a vyvýšeném terénu plochy lesa a drobnější hájky a tvoří tak bližší horizonty od těchto sídel. Lesní plochy však již mají do značné míry změněnou skladbu původních dřevin k více méně hospodářskému využití a to již postupně více než po dvě století. V nižších polohách a také na méně členitém terénu jsou zde již víceméně zatravnělé plochy s extenzivnějším využíváním ploch a na nejvhodnějších místech jsou plochy zemědělsky využívané – orné plochy. Tyto jednotlivé plochy s rozdílným zemědělským využitím tvoří v tomto území společně s rozptýlenou zelení – plošnou ( háje, remízky, shluky ), liniovou i částečně bodovou zelení v tomto území doposud velmi zachovalou a ceněnou mozaiku s estetickou i ekologickou hodnotou území. Větší část tohoto krajinného celku v území je zahrnuto do vyhlášeného přírodního parku Javořická vrchovina se stanovenýma podmínkama pro využívání ploch v krajině. V souladu také s tímto nařízením o vyhlášeném přírodním parku je nutné dodržovat v tomto území následující opatření: Zachovávat v krajině původní rozptýlenou zeleň v celé její ucelené síti a mozaice, ponechávat zejména zeleň liniovou – doprovodnou zeleň komunikací a zeleň členící. Podporovat na vhodných místech v krajině, na výrazných a dominatních místech pohledů do krajiny, při rozcestí, na památných místech apod. umístění bodové zeleně ( 1 – 3 jedinci ), popř. shluků na místech v krajině objemnějších. U stávajících plošných zelení se nepředpokládá, i z důvodu využití pozemků, jejich rušení a ve větším rozsahu se také i nedoporučuje. Okraje těchto menších i souvislejší ploch zelení včetně lesní se doporučuje v souvislosti s vhodnými lesnickými zásahy obměňovat na přirozenější původní skladbu dřevin – zejména listnáče s keřovým patrem. Tyto plochy tak budou mít přirozenější estetickou návaznost na ostatní plochy, a zhodnotí se tato změna i zlepšenou funkcí ekologickou. Okraje těchto krajinných struktur pak mají vysoký účinek na biodiverzitu - ekotonový efekt. ( Takto upravená zeleň pak poskytuje útulek užitečnému hmyzu, ptactvu, zvěři, kteří mohou přispívat v boji proti škůdcům ). Zemědělské půdy dále již neslučovat, ponechávat v co největší míře mozaiku těchto ploch v řešeném území a zachovávat luční porosty. Tyto luční porosty nechávat např. periodicky zakvést a některé plochy i vysemenit. Podporovat tak vytvoření luk květných. Zástavba v tomto území podléhá přísnějším kritériím posuzování jak vyplívá jak z nařízení o přírodním parku, tak vyplívající ze stanovených podmínek využívání ploch s rozdílným způsobem využití v kap. 6 výrokové části tohoto ÚP. Tj. zejména volně v krajině neumisťovat stavby s nevhodným charakterem, které by rušili pohled do volné krajiny, zejména pak na místech dalekého výhledu – horizontech apod.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 79 z 121

C) Lesnatá část vrchovin Tento typ krajiny tvoří v řešeném území zejména vzdálenější horizonty pohledů a nachází se především v severním pásu při hranici řešeného území a dále pak tvoří území v západní části řešeno území. Je tvořen většími lesními celky na místech nejvýše položených v řešeném území. Zeleň lesa je vlivem hospodářské ho využití člověkem zhruba od 17. století postupně přeměňována na hospodářskou strukturu dosazováním hospodářsky výhodnou strukturou dřevin. Postupně dochází k úbytku nižšího a středního patra v lesních komplexem a vlivem změny struktury dřevin ve prospěch zde nepůvodního smrku a jiných jehličnatých dřevin ( modřín, borovice ) dochází na těchto místech i jeho úplnému potlačení až na minimum. V některých místech se však částečně dochovala i vzhledem k členitosti terénu a jeho nepřístupnosti k druhově rozmanitější a i původnější skladbě dřevin. Tyto plochy je vhodné i vzhledem k uplatňování zásad ochrany genogondu, systému ÚSES a ochrany přírody a krajiny obecně podle zákona rozšiřovat a dodržovat i na ostatních plochách zásadu dodržovat co nejrozmanitější zde původní skladbu dřevin. Původní lesy zde byli rozmanité lesy 4. a 5. vegetačního stupně ( bukový a jedlobukový – bučiny typické, bikové a květnaté, jedlobučiny apod. ). Z toho vyplívá že původní skladba dřevin byla převážně listnatá s druhovou rozmanitostí a s velkým podílem buku lesního. V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a lesním zákoně je vhodné zvyšovat podíl původních zejména listnatých dřevin a to vznikem různověkých listnatých i smíšených porostů.

D) Hluboce zaříznutá údolí vodních toků V sevřených údolí vodních toků v řešeném území je vymezen tento typ krajinného celku. Jedná se o místa hlubších údolí zejména v západní hranici údolí Bolíkovského ( Lipnického ) potoka a dále počínající údolí horních částí vodních toků v severní části řešeného území. Jedná se o typ území s minimálními výhledy z území. Horizont je často tvořen jen nejbližšími lesními komplexy. Území tohoto krajinného celku je vcelku dochovalé. Tyto plochy vzhledem ke své poloze nebyli nikdy zemědělsky využívány v minulosti. Plochy těchto údolí jsou zalesněny a platí o nich stejné zásady jako o dřevinné skladbě krajinného celku C) jen s tím rozdílem, že by měli být více doplněny dřevinami břehových porostů jako jsou olše, vrby, někde i jasany, jilmy, javory apod. Takto doplněná dřevinná skladba by zvýšila retenční schopnost krajiny a svými dalšími funkcemi – vodohospodářskými, půdoochranými, ekologickou by zvýšila hodnotu území.

C.5.2. Odůvodnění územního systému ekologické stability C.5.2.1. Biogeografické členění území Řešené území je rozděleno hranicí dvou bioregionů do charakteristických území. Tato hranice je v území jednak zřetelná tzv. výrazná ( morfologická odlišnost zvednuté krajiny SZ o sídla Šach a Řečice a také již nevýrazná – procházející sídlem Radlice dále jihozápadním směrem. Tato hranice odděluje bioregion 1.50 – Velkomeziříčský bez zastoupení regionálních ÚSES v bezprostředním okolí řešené obce. Nejbližší reprezentativní prvky ÚSES jsou až v údolí řeky Moravské Dyje, odkud jsou napojeny prvky ÚSES v řešeném území přináležicí do tohoto bioregionu prostřednictvím jen prvků lokální úrovně a to zejména v řadě mokré, podél vodních toků zasahujících až do řešeného území.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 80 z 121

Severozápadní zvýšená část řešeného území přináleží do bioregionu 1.64 – Javořický v jehož protáhlém tvaru na vyvýšeném a členitém reliéfu prochází také, přibližně v jeho ose, nadregionální biokoridor NRBK 121, včetně řešeného území, a dále pak k jihu se také napojuje další nadregionální biokoridor NRBK 122. Tento bioregion menšího rozsahu, morfologicko podmíněného, reprezentuje nadregionální biocentrum NRBC 80 Pařezitý – Roštejn severovýchodně od řešeného území. Všechny prvky regionální i nadregionální úrovně ÚSES v řešeném území přináleží právě k tomuto bioregionu. Dále je řešené území rozděleno z hlediska regionální úrovně na tyto biochory, které jsou určující pro prvky regionální úrovně: Biochora 5VR …Vrchoviny na kyselých plutonitech 5. v.s. , bioregionu 1.64 Biochora 5PR ... Pahorkatiny na kyselých plutonitech 5. v.s. , bioregionu 1.64 Biochora 4SR ... Svahy na kyselých plutonitech 4. v.s. , bioregionu 1.64 Biochora 4BR …Erodované plošiny na kyselých plutonitech 4. v.s. , bioregionu 1.64 Biochora 4PS … Pahorkatiny na kyselých metamorfitech 4. v.s. , bioregionu 1.50 Biochora 4PR … Pahorkatiny na kyselých plutonitech 4. v.s. , bioregionu 1.50 Biochora -4BR … Erodované plošiny na kyselých plutonit. v suché oblasti 4. v.s. , bioregionu 1.50 Biochora 4BR … Erodované plošiny na kyselých plutonitech 4. v.s. , bioregionu 1.50 Biochora 4Do … Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. , bioregionu 1.50 Biochora -4BS …Erodované plošiny na kyselých metamorf. v suché oblasti 4. v.s. , bioregionu 1.50 Z hlediska vegetačních stupňů jsou v řešeném území zastoupeny lesy 4. a 5. vegetačního stupně, které však byli již víceméně nahrazeny smrkovými monokulturami s příměsí i nepůvodních dřevin. Původní nebo spíše přírodě blízká společenstva se nacházejí jen ostrůvkovitě na méně vhodných plochách pro produkční lesnictví. Potencionální vegetace v řešeném území je 24 – biková bučina ( Luzulo-Fagetum ).

C.5.2.2. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability (ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK) tvoří mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací v krajině. V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v rámci zpracování generelu místního územního systému ekologické stability ( Plán ÚSES krajiny Volfířov – doc.ing. Jiři Gergel, CSc 2004 ). Takto vymezená kostra byla převzata do předkládané dokumentace.

C.5.2.3. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 81 z 121

živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. Z hlediska územního systému ekologické stability byly dodrženy zásady návaznosti na okolní území použitím územně technických a oborových podkladů. Napojení prvků jednotlivých skladebných částí je jednoznačné. Jsou vázány na vodní toky nebo navazují na skladebné části vymezené na území sousední obce. Celé řešené území je charakteristické zvýšeným podílem mokřadních ploch a pramennou oblastí s velkým podílem drobných toků směřujícími různými směry v krajině, zejména pak jižním, popř. jihovýchodním směrem. Těchto vodních toků a mokřadních biocenóz je také hojně využito pro celou síť ÚSES. Vegetace mezofilních geobiocénů je v celém řešeném území bohužel v současné době zcela destruovaná výsadbou smrkových monokultur. Tyto smrkové monokultury mají také zhoršený dopad na zrychlené odtokové poměry v krajině. Právě osou ÚSES v řešeném území je nadregionální biokoridor NRBK 121 mezofilněbučiného charakteru, procházející přes tyto lesní komplexy. Relativně nejdochovalejší fragmenty a nejnadějnější plochy pro jejich udržení se jeví dle plánu ÚSES ve vymezeném RBC 667 Radlický vrch na půdních gradientech. Toto regionální biocentrum je vloženo do nadregionálního biokoridoru. Ostatní biocentra již lokálního významu na lesních geobicenů mají v současné době pouze formální význam na přerušení nadregionálního biokoridoru. Je na uplatňování návrhu jednotlivých opatřeni u příslušných skladebných prvků ÚSES, aby dosažená funkčnost celé sítě ÚSES byla zvýšena a naplňovala tak své skutečné funkce v krajině i celém řešeném území. Na tuto síť prvků ÚSES lesních geobiocenů je napojena síť ÚSES sledujících vodní toky a mokřadní geobiocénózy. Tato síť při uplatňování základních zásad v souladu s návrhy jednotlivých opatření uvedených u jednotlivých skladebních prvků nepředstavuje žádný větší problém s udržením funkčnosti v krajině. V návaznosti na úpravu koryt toků je zejména vhodné v zemědělské krajině založit břehové dřevinné porosty, ochraňující půdu před vodní erozí. Určité problémy jsou i při prostupu ÚSES zastavěným územím. Úpravy veřejných prostranství by měli probíhat v souladu s funkcemi prvků ÚSES.

C.5.2.4. Prvky ÚSES V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. Podle funkčnosti dělíme biocentra do těchto skupin:  Funkční (existující ) – optimálně funkční tj. funkční a částečně funkční ( kde cílová společenstva zabírají alespoň část plochy ).  Částečně existující – nedostatečně funkční a málo funkční ( zde jsou ekosystémy pouze se středním stupněm ekologické stability ).  Chybějící tj. nefunkční. Podle funkčnosti dělíme biokoridory do těchto skupin:  Funkční (existující ) – optimálně funkční tj. funkční a částečně funkční ( kde cílová společenstva zabírají alespoň část plochy ). ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 82 z 121

 Částečně existující – nedostatečně funkční a málo funkční ( zde jsou ekosystémy pouze se středním stupněm ekologické stability ).  Chybějící tj. nefunkční. V grafické části ÚP jsou vyznačeny prvky ÚSES z hlediska dvou fází na stav ( funkční existující ) a návrh ( částečně existující a chybějící tj. nefunkční ).

C.5.2.4.1. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES 1. Nadregionální biokoridor NRBK 121 k.ú. .. Lipnice u Markvarce, k.ú. Heřmaneč, k.ú. Radlice u Volfířova, k.ú. Brandlín, k.ú. Velká Lhota u Dačic, dále k.ú. Skrýchov, k.ú. Sumrakov. typ: mezofilní bučinný částečně funkční až nefunkční ( v řešeném území ) Propojuje NRBC 80 Pařezitý – Roštejn zastupující bioregion 1.64 -Javořický s v JZ směru NRBC 56 Vojířov zastupující bioregion 1.47 – Novobystřický. V jižním směru se dále napojuje na NRBK 122. Nejbližší vložená biocentra regionální RBC 667 Radlický vrch, v řešeném území a RBC 650 Hradisko již severně mimo řešené území. Dále jsou do něho vložena v řešeném území biocentra lokální LBC 16, LBC 15, LBC 17 a LBC 12. Současný stav: mozaika předmýtných a mýtných skupin, kde naprosto převažuje smrk, místy s borovicí, příměs tvoří jedle, buk, bříza, douglaska a modřín. Návrh opatření: V lesních porostech v průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl přirozené dřevinné skladby na minimálně 30 %. Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5K – SM 2, JD 2-4, BO 0-1, BuK 4-7 6K – SM 2-4, JD 2-4, BO 0-1, BuK 3-7 6G – SM 2-6, JD 3-7, BO 1, BuK +, BŘ+, OL 1 Na orné půdě zatravnit v pásu minimálně v šíři 50m, a dále výsadba kvalitního porostu dřevin dle jednotlivých STG. 2. Regionální biocentrum RBC 667 – Radlický vrch k.ú. Radlice u Volfířova částečně až málo funkční Biochora: 5PR ... Pahorkatiny na kyselých plutonitech 5. v.s. 4SR ... Svahy na kyselých plutonitech 4. v.s. STG: 4AB3, 4B3 Současný stav: Převážně smrková monokultura – vysoce zastoupený smrk, s předmýtným a mýtným porostem, místy silně obnovně rozpracován, mladší skupina na okraji. Slabší zastoupení má buk a borovice. Ostatní dřeviny jen vtroušeně. Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl přirozené dřevinné skladby na minimálně 30 %. Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5K – SM 2, JD 2-4, BO 0-1, BuK 4-7 6K – SM 2-4, JD 2-4, BO 0-1, BuK 3-7 6P – SM 1-6, JD 4-7, BO 0-2, BuK 2, BŘ +, OS + V řešeném území je vymezeno ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru NRBK 121. Maximální šíře tohoto ochranného pásma činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře zóny je vymezena ve výkrese č.2.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 83 z 121

Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability („kostra ekologické stability“) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. V tomto ochranném pásmu jsou žádoucí všechna opatření, která budou zvyšovat nebo podporovat ekologickou stabilitu zahrnutých ploch, naopak nežádoucí jsou všechny zásahy, které by tuto ekologickou stabilitu snižovaly, to je zejména větší zvětšování zastavěného území v tomto pásmu výraznější zástavbou a měnění kultur neurbanizovaných zón na plochy s nižší ekologickou stabilitou ( změna trvale travnatého porostu na ornou půdu ). C.5.2.4.2. Prvky lokálního ÚSES Biocentra 1. Biocentrum LBC2 Olšina u Volfířova k. ú Radlice u Volfířova, Volfířov funkční STG: 4B-4, rozloha 7,75 ha Současný stav: LBC zahrnuje území přírodní památky Olšina u Volfířova a ve východní části přilehlý rybníček. Chráněné území představuje ucelený komplex přirozených porostů potočních a prameništních olšin s přechody k smrkovým olšinám, s významnými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Návrh opatření: Celou lokalitu ponechat přirozenému vývoji. Vhodné je rozšíření přírodní památky o rybníček na jejím okraji 2. Biocentrum LBC 3 Padělky k. ú. Radlice u Volfířova, Šach, Volfířov funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 9,20 ha, Současný stav: LBC představuje pestrou mozaiku břehových a doprovodných porostů toků, mezí a remízů, mokřadních a lučních společenstev na soutoku Radlického a Volfířovského potoku. Návrh opatření: Trvale zachovávat využívané luční porosty a kvalitní břehové a doprovodné porosty dřevin. 3. Biocentrum LBC 4 Gráble k. ú. Volfířov částečně funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 0,60 ha, Současný stav: LBC je vymezeno pod hrází Novohradského rybníka, je tvořeno bezejmenným rybníčkem (Gráble 1). Návrh opatření: Obnovit rybníček, odtěžit sedimenty a podél rybníka a toku zachovat a podporovat kvalitní listnaté dřeviny. 4. Biocentrum LBC 5 Brázdův Mlýn k. ú. Volfířov funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 1,00 ha, Současný stav: LBC zasahuje do řešeného území jen malou částí. Je tvořeno nivou Volfířovského potoka s jeho břehovými a doprovodnými společenstvy a svahem. Návrh opatření: Porosty ponechat přirozenému vývoji. 5. Biocentrum LBC 6 Strachov k. ú. Volfířov ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 84 z 121

částečně funkční STG: 4B-4, rozloha 8,90 ha, Současný stav: LBC je vymezeno v oblasti rybníka Strachov a zahrnuje jeho břehové porosty Návrh opatření: U rybníka je nutné omezit časté smyvy z okolních zcelených pozemků orné půdy.Podél rybníka a v celé horní části je třeba zatravnit dostatečně široké ochranné pásy. Zachovat břehové dřevinné porosty. 6. Biocentrum LBC 7 Pod Hájem k. ú. Volfířov funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 5,90 ha, Současný stav: LBC je vymezeno v nivě Řečického potoka, s jeho břehovými a doprovodnými porosty Návrh opatření: Tok s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji. 7. Biocentrum LBC 8 Řečický rybník k. ú. Řečice funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 4,90 ha, Současný stav: LBC je vymezeno v horní části a ve výtopě Velkého řečického rybníka, zahrnuje jeho břehové a doprovodné porosty. Návrh opatření: U rybníka je nutné omezit časté smyvy z okolních zcelených pozemků orné půdy. Podél rybníka a v celé horní části je třeba zatravnit dostatečně široké ochranné pásy. Zachovat břehové dřevinné porosty. 8. Biocentrum LBC 9 Pod Lhotou k. ú. Velká Lhota u Dačic funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 5,00 ha, Současný stav: LBC je vymezeno v nivě Lhoteckého potoka, s jeho břehovými a doprovodnými porosty. Tok bohatě meandruje a vytváří mokřadní společenstva. Návrh opatření: Tok s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji. 9. Biocentrum LBC 10 Štěpánov k. ú. Řečice funkční STG: 4B-4, 4B-3, 4AB-3 rozloha 5,70 ha, Současný stav: LBC představuje pestrou mozaiku společenstev podél drobného přítoku Řečického potoka s jeho břehovými a doprovodnými porosty Návrh opatření: Celou lokalitu ponechat přirozenému vývoji. 10. Biocentrum LBC 11 Hadravy k. ú. Řečice funkční STG: 4B-4, 4B-3, 4AB-3 rozloha 17,20 ha, Současný stav: LBC je tvořeno v minulosti rozsáhlou soustavou lesních rybníčků, které se z větší části nezachovali. Návrh opatření: Celou lokalitu zachovat, je nutná obnova obou v současné době nefunkčních rybníků, oprava hráze. 11. Biocentrum LBC 12 V kopaninách k. ú. Velká Lhota u Dačic funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 8,10 ha, Současný stav: LBC je vloženo do nadregionálního biokoridoru. Z větší části je tvořeno lesním porostem, v jižní části navazuje na drobný rybníček na Lhoteckém potoce. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 85 z 121

Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl jedle formou předsunutých kotlíků a podsadeb. 12. Biocentrum LBC 13 Chytrov k. ú. Brandlín funkční STG: 4B-4, rozloha 12,90 ha, Současný stav: LBC je umístěno v přítokové části rybníka Chytrov a v severní části dále podél Bolíkovského potoka.Chytrov je rozsáhlý eutrofní rybník, který je rekreačně využíván. Litorální porost je na západní straně rybníka, na severní straně jsou rašeliništní louky. Tok je lemován skupinovým porostem vzrostlých dřevin. Návrh opatření: Celou plochu s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji. Nerozšiřovat do biocentra rekreační aktivity. 13. Biocentrum LBC 14 Klepákův rybník k. ú. Brandlín funkční STG: 4B-4, rozloha 8,25 ha, Současný stav: LBC zahrnuje Klepákův rybník ( eutrofní rybník ) s jeho břehovými a doprovodnými společenstvy a navazujícími lučními porosty. Návrh opatření: Celou plochu zachovat a ponechat ji přirozenému vývoji. 14. Biocentrum LBC 15 Rašeliniště u Radlic k. ú. Radlice u Volfířova funkční STG: 4B-4, 4B-3, rozloha 13,90 ha, Současný stav: LBC je vloženo do nadregionálního biokoridoru severně od Radlice u Volfířova. Mimo lesní porost zahrnuje jedno z nejvýznamnějších rašelinišť.Lokalita je navržena mezi významné lokální mokřady. Návrh opatření: Celou plochu rašeliniště zachovat, ponechat ji přirozenému vývoji. 15. Biocentrum LBC 16 Ve strouhách k. ú. Radlice u Volfířova funkční STG: 4B-4, 4AB-3, rozloha 816,40 ha, Současný stav: LBC je vloženo do nadregionálního biokoridoru v pásu lesního komplexu severozápadně od Radlic. Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené skladby. 16. Biocentrum LBC 17 Vrchy k. ú. Brandlín funkční STG: 4B-4, 5AB-3, rozloha 9,40 ha, Současný stav: LBC je vloženo do nadregionálního biokoridoru v pásu lesního porostu jižně od Brandlína. Návrh opatření: V kmenovinách s převahou buku v deceniu zatím bez zásahu, v mladých porostech běžná výchova. Část bukové kmenoviny ponechat do vyššího věku (140-160 roků) jako základ lesa obhospodařovaný podrostní maž výběrovým způsobem. 17. Biocentrum LBC 18 Holý vrch k. ú. Šach funkční STG: 4B-3, 4AB-3, rozloha 5,90 ha, Současný stav: Jedná se mozaiku různověkých porostů s převahou smrku a borovice, místy příměsí buku, břízy a dubu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 86 z 121

Návrh opatření: V lesních porostech při obnově zajistit zvýšený podíl přirozené skladby původních dřevin. Biokoridory 1. Biokoridor LBK 2 - Jižní k.ú. Volfířov, .. k.ú. Lipolec, k.ú. Hostkovice částečně funkční, málo funkční až nedostatečně funkční modální biokoridor mokřadního typu STG: 4B-4, 4B 3 Délka/ šířka: 2050/30-50 m Současný stav: Vymezen v ose pravostranného přítoku Volfířovského potoka. Tok v celé spodní délce regulován, napřímen s kamennou dlažbou dna i boků, místy s nánosy a nitrofilní vegetací. Zornění až k toku, bez dřevité vegetace. V horní části tok s přirozeným charakterem, meandruje, s břehových porosty dřevin olše, s vtroušeně s křovitými druhy vrb, osikou s bylinným podrostem. Dále navazuje smrkový lesní porost. Návrh opatření: Celý spodní úsek toku je navržen ke kompletní revitalizaci, s odstraněním tvrdého opevnění koryta, s příčnou i podélnou diferenciací toku. Obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů. Podél toku oboustranně zatravnit pás v šíři 10-30 m. V horní části udržovat a podporovat přirozený dřevinný různověký charakter. V lesních částech nahradit jehličnany dřevinami přirozeného charakteru – listnáči dle STG. 2. Biokoridor LBK 3 - Novodvorský k.ú. Volfířov, k.ú. Radlice u Volfířova částečně funkční, místy nedostatečně funkční modální biokoridor kombinovaného mokřadního a lesního typu STG: 4B 3, 4B 4, 4AB 3 Délka/ šířka: 1700/ 20-50 m Současný stav: LBK propojuje dva drobné pravostranné přítoky Volfířovského potoka, resp. Olšinu u Volfířova s Novodvorským rybníkem. Ve spodní části podél Novodvorského rybníka, eutrofní, se smyvy ze zemědělských pozemků, částečně odbahněn s nevhodnou deponií na břehu rybníka s nitrofilní vegetací. Různorodá břehová vegetace – dub, borovice, třešeň ptačí, vrba. V litorálu bylinná vegetace – rákos apod. V horní části s tokem poměrně přirozeného charakteru prochází lučními porosty a dále lesními porosty zejm. smrku, borovice a modřínu. Návrh opatření: Návrh revitalizace Novodvorského rybníka s jeho rozšířením v litorálním pásmu s odstraněním starých deponií. Dosadba nových dřevin, bude vypracována projektová dokumentace. Horní část biokoridoru v orné půdě bude zatravněn a dosazen vhodným břehovým porostem dřevin – stromového i keřového patra. V lesní části náhrada jehličnanů za břehové listnaté dřeviny. Udržovat a podporovat vertikální a věkovou různorodost listnáčů. 3. Biokoridor LBK 4 - Pod Vrchem k.ú. Volfířov nefunkční modální biokoridor lesního typu STG: 4B 3, 4AB 3 Délka/ šířka: 1250/20-30 m Současný stav: Biokoridor tvoří suchou řadu navrženého lokálního SES krajiny, přes ornou půdu propojuje rozsáhlejší lesní komplexy Háj a Radlické vrchy. Na trase pouze dva drobné lesíky s převahou smrku, vtroušeně dubem, trnkou, jasanem. Návrh opatření: Celý biokoridor bude mít významný ekostabilizační účinek. V celém úseku zatravnit ochranný pás v šíři 20 – 30 m, dále v prostoru biokoridoru založit nepravidelnou, bohatou, vhodnou výsadbu dřevin. Vertikální různorodost listnáčů. Kladen důraz i na protierozní účinek dřevin. V drobných lesíků redukovat smrk, nahrazení dřevinami přirozené skladby.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 87 z 121

4. Biokoridor LBK 5 - Za Pospíchalovými k.ú.Volfířov nefunkční modální biokoridor lesního typu STG: 4B 3, 4 AB 3 Délka/ šířka: 1500/20-30 m Současný stav: Tvoří suchou řadu navrženého lokálního SES krajiny, přes ornou půdu propojuje rozsáhlejší lesní komplexy Háj a Radlické vrchy. Návrh opatření: V celé úseku biokoridoru na orné půdě zatravnit v minimální šíři 20 –30 metrů s pestrou druhovou skladbou, a tento pás následně nepravidelně uspořádanou výsadbou osázet vhodnou dřevinou skladbou. V místech přechodu přes dálkový plynovod ponechat jen zatravnění s přihlédnutím k podmínkám stanovených v tomto ochranném pásmu. 5. Biokoridor LBK 6 - Volfiřovský potok k.ú.Volfířov částečně funkční až nedostatečně funkční modální biokoridor mokřadního typu STG: 4B 4 Délka/ šířka: 1550/10-120 m Současný stav: Je tvořen nivou a vlastním tokem Volfířovského potoka v úseku přes zastavěné území Volfířov a pod ním až po biocentrum Brázdův Mlýn. Pod obcí prochází v široké nivě s využívanými lučními porosty. Tok zde byl v minulosti napřímen a upraven a je výrazně ovlivněn smyvy z pozemků orné půdy. V současné době si zde tok postupně obnovuje relativně přírodní charakter, avšak s minimální podélnou členitostí. Dochází k břehové abrazi, uvolňování kamenného opevnění koryta, se snahou alespoň o vznikající příčnou členitost s nánosy písčitého sedimentu. Tok lemován pouze místním náletem olše a zčásti zachovalými jedinci olše a vrby. Podél koryta také nitrofilní vegetace s chrasticí rákos. a kopřivou. V intravilánu obce tok omezen víceméně jen na vlastní koryto a někde na navazující luční porosty návsi. Tok upraven, zahlouben a opevněn do dna i břehu. Místy s nánosy u břehů s mokřadní bylinou vegetací. Zbylé plochy využívány jako travní porosty a oplocené zahrady či stavby. V celém úseku bez jakýchkoliv dřevin. Dřeviny navazují až na hrázy rybníka Strachov – významné refugium obojživelníků. Biokoridor přes intravilán výrazně šířkově omezen, i tak si zachovává významnou migrační funkci. Návrh opatření: V dolní části zabránit smyvům z okolních pozemků orné půdy. Doplnit chybějící dřevinou skladbu břehových porostů, v návaznosti na ni dále od toku přerušit tok smyvů vhodnou keřovou výsadbou a ve vzdálenějších místech od toku zatravnit ochranný pás v šířce 30-50 m nebo zatravnit celé pozemky orné půdy náchylné k erozi. Popřípadě přerušit smyvy na těchto pozemcích vhodnou výsadbou linií dřevin. Koryto ponechat již přirozenému vývoji uvolňování z umělého koryta. V intravilánu obce provádět opravy koryta jen přírodními materiály, při úpravách koryta a okolních břehových ploch provádět dosadbu vhodných břehových dřevin, jako také vhodné součásti sídelní zeleně. 6. Biokoridor LBK 7 - Řečický potok k.ú.Volfířov částečně funkční modální biokoridor mokřadního typu STG: 4B4 Délka/ šířka: 1400/ 30-100 m Současný stav: LBK je v celém svém úseku vymezeny nivě Řečického potoka, s jeho břehovými a doprovodnými společenstvy a lučními porosty v nivě. Tok byl v minulosti upraven, v současné dochází k postupné břehové abrazi a i vlivem napadávek v korytě si tak tok postupně obnovuje relativně přírodní charakter a dochází ke zvýšení alespoň příčné členitosti, a jen pouze v minimální míře i členitosti podélné. Tok je z větší části lemován skupinovitým až téměř souvislým vzrostlým náletem s dominantním zastoupením olše lepkavé, vtroušeně s ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 88 z 121

vrbou křehkou, břízou bělokorou. V spodním úseku pod komunikací je v porostu zastoupena vrba křehká, olše lepkavá, křovité druhy vrb, osika, vrba jíva, bříza, smrk. Po okraji toku je vytvořen úzký pás nitrofilní vegetace s chrasticí rákosovitou kopřivou, bršlicí a v nivě navazující vlhké luční využívané porosty. Na pravé straně je niva ohraničena zcelenými pozemky orné půdy, na levé svahem s převážně jehličnatým lesním porostem. V spodní části podél obce je tok místně ovlivněn přítomností intravilánu, vytváří se na jeho okraji navážky různého materiálu, dochází i k místním zásahům do dřevinných porostů. Návrh opatření: Tok v celé délce i s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji, podporovat jeho postupnou obnovu jeho původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitostí. Ve spodní části u obce v porostu postupně redukovat smrk, omezit negativní zásahy do dřevin a tvorbu navážek různého materiálu na okraji toku. Trvale zachovat minimálně luční porosty v nivě. Navazující erozně náchylné pozemky orné půdy optimálně rozčlenit soustavami mezí, mimo jiné i s významnou funkci ekostabilizační a krajinně - estetickou. 7. Biokoridor LBK 8 - K Olšině k.ú. Volfířov částečně funkční modální biokoridor mokřadního typu STG: 4B4, 4B3 Délka/ šířka: 950/ 30-50 m Současný stav: LBK je tvořen drobným pravostranným přítokem Volfířovského potoka s jeho břehovými a doprovodnými společenstvy. V západní části se napojuje na lokální biocentrum Olšina u Volfířova. Tok byl v minulosti v celé své spodní části upraven, napřímen a opevněn do dna i boku betonovými deskami, s rychle proudící vodou, bez možnosti významnější samovolné revitalizace. Místně se v profilu koryta vytváří nánosy jemnozrnného až Štěrkovitého sedimentu, dochází k částečnému zárůstu mokřadní vegetací (skřípina) po okraji koryta. V spodní části nad drobným lesíkem se vytvořil na podmáčeném stanovišti rozsáhlejší porost rákosu. Na pravém břehu na tok navazuje využívaný luční porost, na pravém bezprostředně orná půda. Drobný lesík v spodní části je smrkový, pouze podél koryta se zastoupením jednotlivé olše lepkavé, vrby křehké. I v této části je tok opevněn. Mimo les je tok bez jakýchkoliv dřevin, jen s ojedinělým slabým náletem olše lepkavé. V horní části si tok v lesním porostu udržuje přirozený charakter, meandruje, koryto je hlinité, s místními nánosy jemnozrnného až písčitého sedimentu, organické hmoty, s častými napadávkami větví. Tok je lemován na prosvětlených úsecích olší lepkavou, po obou stranách toku navazuje převážně jehličnatý les, smrk, borovice. Návrh opatření: Celý spodní úsek toku je navržen na revitalizaci, nutné je odstranění tvrdého opevnění koryta a následná obnova původního přirozeného charakteru toku s vysokou příčnou i podélnou členitostí. V celém úseku bude provedena obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Dále bude na přechodu biokoridoru a orných ploch zatravněno 10 –20 m široké ochranné pásmo, na předělu lučních porostů a orné půdy je také vhodná výsadba ochranných keřů. V lesních porostech postupná přeměna na kvalitní, věkově diferenciovaný porost vhodných dřevin ( olše, buk, jedle ) dle jednotlivých lesních typů. 8. Biokoridor LBK 9 - Nad Strachovem k.ú. Volfířov, k.ú. Radlice u Volfířova částečně funkční modální biokoridor mokřadního typu STG: 4B4 Délka/ šířka: 1500/30-75 m Současný stav: LBK je tvořen v celém svém úseku Volfířovským potokem s jeho břehovými a doprovodnými společenstvy. Tok byl v minulosti napřímen a obezděn kamennou dlažbou bez možnosti samovolné revitalizace. V korytě toku minimum mokřadní vegetace, pouze u krajů s nánosy písčitých sedimentů. U komunikace je vytvořen na podmáčeném stanovišti ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 89 z 121

maloplošný porost rákosu a skupinovitý porost dřevin, křovitých druhů vrb, vrby křehké, olše. V celém úseku je tok téměř bez jakýchkoliv dřevin, pouze velmi ojediněle se objevuje mladý nálet olše lepkavé. Z větší části tok prochází pásem využívaných lučních porostů, v některých úsecích (pravý břeh nad komunikací) je však zorněn až k břehové hraně. Na pás lučních porostů navazují po obou stranách zcelené pozemky orné půdy, některé z nich jsou erozně silně náchylné. Smyvy z těchto pozemků výrazně ovlivňují tok i níže ležící rybník. Návrh opatření: Volfířovský potok je navržen na komplexní revitalizaci, nutné je odstraněni tvrdého opevnění koryta a následná obnova původního přirozeného charakteru toku s vysokou příčnou i podélnou členitostí. V celém úseku bude provedena obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Výsadba dřevin bude plynule navazovat na stávající porosty dřevin podél přirozených úseků Volfířovského potoka. Zbylé trvale travnaté porosty udržovat extenzivně. Dále bude na okraji orné půdy zatravněn ochranný pás o minimální šířce 10-20 m. Vhodná je také výsadba ochranného pláště keřů na rozhraní lučních porostů a navazujících zcelených pozemků orné půdy. Provést protierozní opatření na pozemcích orné půdy. 9. Biokoridor LBK 10 - Pod kopci k.ú. Volfířov částečně funkční až nedostatečně funkční kontrastní biokoridor kombinovaného mokřadního a lesního typu STG: 4B3, 4AB 3 Délka/ šířka: 1700/20-30 m Současný stav: LBK prochází od biocentra Dlouhé padělky podél polní cesty, dále se napojuje na lesní porost a pokračuje do regionálního biocentra. V úseku podél polní cesty je téměř bez jakýchkoliv dřevin, je tvořen pouze úzkým pásem travobylinné vegetace podél této cesty. Lesní porosty v trase biokoridoru jsou tvořeny převážně smrkem s borovicí, příměs tvoří bříza, modřín, na podmáčeném stanovišti olše, pouze vtroušeně klen, buk, apod. Biokoridor zčásti využívá okrajových lesních plášťů jako významných ekotonových společenstev. Návrh opatření: V trase biokoridoru mimo lesní plochy zatravnit pozemky, provést postupnou vhodnou výsadbu dřevin s cílem zajistit porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný význam. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5K – BuK 5-6, JD 3-4, SM 1 5P – JD 7, BuK 2, SM (OS) 1 10. Biokoridor LBK 11 - Kuřinec k.ú. Volfířov částečně funkční STG: 4AB 3, 4 B 3 modální biokoridor lesního typu Délka/ šířka: 1300/20-30 m Současný stav: LBK prochází vrcholovými partiemi v lesním komplexu v jihozápadní části řešeného území. Napojuje se na RBC v prostoru Radlických vrchů. Je tvořen lesními porosty s běžnou hospodářskou skladbou, s nízkým zastoupením zejména listnáčů. V porostu převazuje smrk, dále je zastoupena borovice, místně modřin a pouze vtroušeně další dřeviny, buk, bříza, jedle. Návrh opatření: V lesním porostu v trase biokoridoru dle hospodaření LHP, podpora existujících vtroušených listnatých dřevin a jedle. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, pokud možno využívat přirozeného zmlazení.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 90 z 121

Jedli a buk zavádět do porostů formou předsunutých obnovních prvků (kotlíky, náseky), v kombinaci s pruhovou clonnou sečí. Postupně v trase biokoridoru vytvořit základ budoucího věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou. Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5K – BuK 5-6, JD 3-4, SM 1 5N – BuK 5, JD 4, SM 1, KL+ 11. Biokoridor LBK 12 - Pod Horou k.ú. Radlice u Volfířova, k.ú. Šach, k.ú.Velká Lhota u Dačic částečně funkční STG: 4B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1400/30-80 m Současný stav: LBK je tvořen nivou a vlastním tokem Volfířovského potoka a dále jeho pravostranným přítokem Lhoteckým potokem. Je přirozeného charakteru v nivě bohatě meandruje, vytváří si vysokou podélnou i příčnou členitost s řadou hlubších tůní a zálivů. Tok Volfířovského potoka je lemován souvislým vzrostlým porostem dřevin s bohatou vnitřní strukturou, s dominantním zastoupením olše lepkavé, dále s vrbou křehkou, křovitými druhy vrb, střemchou. V podrostu převažuje na podmáčeném stanovišti mokřadní a nitrofilní vegetace. Ve svahu nad nivou navazuje vzrostlý doprovodný porost dřevin s dubem, lípou, bukem, osikou, břízou, třešní ptačí, vrbou jívou, trnkou, růží šípkovou, lískou, hlohem obecným, apod. V nivě jsou umístěny dva drobné rybníčky, spodní je v současné době zcela nefunkční, zazemněn, v celé ploše bez vody. V jeho přítokové části je vytvořena rozsáhlá deponie s nitrofilní vegetací. Druhý rybník je umístěn na pravém břehu toku, je pravidelného čtyřhranného tvaru, bez významnějších krajinných funkcí. Významný je jako refugium pro obojživelníky. Tok ve formě obvodové stoky je opevněn polovegetačními tvárnicemi, je lemován vzrostlým náletem olše, břízy. Lhotecký potok je ve svém spodním úseku upraven, napřímen a opevněn do dna i boku betonovými deskami, je lemován vzrostlým náletem olše lepkavé, jívy, břízy. Dále protéká v souvislém porostu vzrostlých dřevin, je přirozeného charakteru, s vysokou příčnou i podélnou členitostí. Dno je kamenité, místy s výraznějšími nánosy sedimentu, organické hmoty. Na silně podmáčeném stanovišti se vytváří mokřadní, v porostu dřevin dominuje olše, dále jsou vtroušeně zastoupeny vrba křehká, bříza, jíva, osika, střemcha, křovité druhy vrb, ve svahu místy dub, trnka, líska. V horní části pod biocentrem byl tok v minulosti pravděpodobně upraven, napřímen, mírně zahlouben, ale udržuje si relativně přírodní charakter, s vyšší příčnou členitostí. Je lemován vzrostlým náletem olše, břízy, osiky, vrby křehké, jívy, navazují využívané travní porosty. Návrh opatření: Přirozené úseky toku ponechat přirozenému vývoji, vyloučit jakékoliv aktivity negativně ovlivňující tok a společenstva v nivě. U dřevinných porostů provádět pouze běžnou údržbu a v případě potřeby zdravotní a výchovné zásahy. Navržena je obnova spodního rybníku jako významného refugia pro obojživelníky, odtěžení sedimentu, včetně odstranění starých deponií. U opevněného úseku Lhoteckého potoka je navržena jeho revitalizace, odstranění tvrdého opevnění a obnova původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitostí. 12. Biokoridor LBK 13 - Lhotecký potok k.ú. Velká Lhota u Dačic částečně funkční STG: 4B 4, 4B 3 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1050/25-30 m Současný stav: LBK je tvořen horním úsekem Lhoteckého potoka. Ve spodním úseku je součástí biokoridoru drobný rybník s navazujícím sádkovým rybníčkem. V minulosti rybník vytvářel významné refugium v okolní krajině, před několika lety však byl odbahněn, s následně provedeným strmým svahováním břehů, které neumožňuje obnovu litorálních společenstev.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 91 z 121

Pouze ojediněle se vytváří slabé fragmenty mokřadní vegetace. Po obvodu je vytvořen skupinkovitý porost dřevin, olše lepkavé, břízy. Nad rybníkem je tok upraven, napřímen, mírně zahlouben a opevněn do dna i boku polovegetačními tvárnicemi, s rychle proudící vodou, bez možnosti významnější samovolné revitalizace. V spodní části nad rybníkem je lemován téměř souvislým vzrostlým náletem dřevin, olše, břízy, vrby jívy, vrby křehké. V krátkém úseku u obce se břehový porost rozšiřuje v zachovaný plošný porost vzrostlých dřevin s dominantní olší lepkavou, vtroušeně s třešní ptačí, střemchou, hlohem, jeřábem obecným, bezem hroznatým, bezem černým, břízou, osikou, apod. V dalším úseku k silnici a nad silnicí je již téměř bez jakýchkoliv dřevin. Zbylé plochy biokoridoru tvoří vlhké využívané luční porosty. Návrh opatření: Lhotecký potok je navržen na revitalizaci, nutné je odstranění tvrdého opevnění koryta a následná obnova původního přirozeného charakteru toku s vysokou příčnou i podélnou členitostí. Provedena bude obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, které budou plynule navazovat na stávající vzrostlé porosty dřevin. U rybníka ve spodní části biokoridoru odstranit nevhodné mladé výsadby smrku. 13. Biokoridor LBK 14 - U Březinky k.ú. Šach částečně funkční, místy nefunkční STG: 4 B 3, 4AB 3 kontrastní biokoridor lesního typu Délka/ šířka: 1400/20-30 m Současný stav: LBK prochází západně od obce Šach, ve vrcholové části pozemku propojuje jednotlivé drobné lesíky přes zemědělskou půdu. V úseku mezi lesíky je tvořen ornou půdou, bez volné zeleně. Trasa LBK umožňuje využít i protierozní funkce tohoto prvku. Drobné lesíky v trase biokoridoru jsou tvořeny porostem s převažujícím smrkem s borovicí, vtroušenou příměs tvoří bříza a buk. Biokoridor využívá lesních plášťů jako významných ekotonových společenstev. Návrh opatření: V trase BK na orné půdě mezi lesíky bude zatravněn pás o minimální šířce 20 m. Dále bude provedena výsadba dřevin přirozeného charakteru, se zastoupením stromového i keřového patra. Vytvořen bude kvalitní porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný a protierozní význam. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5K – BuK 5-6, JD 3-4, SM 1 5S – JD 5, BuK 5, KL+ 5M - BuK 6-7, JD 1-2, BŘ 1, (BO, SM) 1. 14. Biokoridor LBK 15 - K Háji k.ú. Šach částečně funkční , část nefunkční STG: 4B 3, 4AB 3 kontrastní biokoridor lesního typu Délka/ šířka: 1800/20-30 m Současný stav: LBK prochází východně od obce Šach, ve vrcholové části pozemku propojuje jednotlivé drobné lesíky přes zemědělskou půdu. V úseku mezi lesíky je tvořen ornou půdou, bez volné zeleně. Trasa LBK umožňuje využít i protierozní funkce tohoto prvku. Lesní porosty v trase biokoridoru jsou tvořeny porostem s převažujícím smrkem s borovicí, vtroušenou příměs tvoří modřín, ojediněle bříza. Biokoridor využívá v některých úsecích lesních plášťů jako významných ekotonových společenstev. Návrh opatření: V trase BK na orné půdě mezi lesíky bude zatravněn pás o minimální šířce 20 m. Dále bude provedena výsadba v tomto pásu dřevinami přirozeného charakteru, se ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 92 z 121

zastoupením stromového i keřového patra. Vytvořen bude kvalitní porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný a protierozní význam. V lesních porostech v místě průběhu biokoridoru zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30 %). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5K – BuK 5-6, JD 3-4, SM 1 5S – JD 5, BuK 5, KL+ 15. Biokoridor LBK 16 - U Dolního Mlýnu k.ú. Volfířov, k.ú. Řečice, k.ú. Šach částečně funkční STG: 4B 4, 4AB 3 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1450/ 30-100 m Současný stav: Lokální biokoridor je vymezen nivou Řečického potoka, zahrnuje vlastní tok s jeho břehovými a doprovodnými společenstvy a luční porosty v nivě. V severní části prochází po okraji Řečického rybníka. Řečičky potok byl v minulosti upraven, napřímen, mírně zahlouben, včetně odstranění původních břehových a doprovodných dřevinných porostů. V současné době je dno toku převážně kamenité, v korytě místy s výraznějšími nánosy, místy dochází i k projevům břehové abraze. Vlivem zvýšených průtoků, abraze břehů a napadávek v korytě si tok postupně částečně obnovuje relativně přírodní charakter, dochází ke zvýšení alespoň příčné členitosti a pouze v minimální míře i členitosti podélné. Ve spodních úsecích toku se již významně začíná opět uplatňovat stabilizační funkce kořenových systémů obnovujících se břehových porostů dřevin. Tok je převážně v spodní části lemován skupinovitým až téměř souvislým vzrostlým náletem s dominantním zastoupením olše, vtroušeně s vrbou křehkou, břízou. V horním úseku pod Dolním Mlýnem je zastoupen pouze vtroušeně skupinkovitý nálet olše, vrby křehké, břízy. Po okraji toku je vytvořen úzký pás nitrofilní vegetace, v nivě navazují vlhké luční využívané porosty. Pod hrází rybníka je vytvořen porost vzrostlých dřevin s vrbou křehkou, olší, střemchou. Podél rybníka je vytvořen poměrně pestrý porost vzrostlých dřevin s dominantní olší, dále se střemchou, osikou, jasanem, třešní ptačí, vrbou jívou, vrbou křehkou, lískou, jeřábem, dubem, břízou, bezem černým, bezem hroznatým, apod. Litorálni porosty nejsou víceméně vyvinuty, vyskytují se pouze slabé fragmenty ostřic, chrastice, orobince širokolistého, zblochanu apod. Navazující zcelený pozemek je zorněn až k okraji břehových porostů. Návrh opatření: Tok s břehovými porosty ponechat přirozenému vývoji, neprovádět žádné další technické úpravy koryta, umožnit a podporovat postupnou obnovu jeho původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitosti. Část toku bez projevů abraze je navržena na revitalizaci. Zachovat vzrostlé břehové porosty. V mezerovitých úsecích podél toku provést dosadbu vhodných dřevin skupinovitého charakteru. Vhodná je také výsadba keřového pláště na okraji nivy a navazujících zcelených pozemků orné půdy. Podél rybníka zatravnit ochranný pás v minimální šířce 20-30 m. 16. Biokoridor LBK 17 - Řečický k.ú. Řečice částečně funkční STG: 4B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1300/30-100 m Současný stav: Lokální biokoridor je v celém svém úseku vymezen v nivě Řečického potoka, zahrnuje vlastní tok s jeho břehovými a doprovodnými společenstvy a luční porosty v nivě. U ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 93 z 121

intravilánu obce Řečice zahrnuje také Višťanský rybník. Řečický potok byl v minulosti upraven, napřímen, opevněn do dna i boku kamennou dlažbou, včetně odstranění původních břehových a doprovodných dřevinných porostů. V místech s pomalejším prouděním vody a po okraji koryta se vytváří výraznější nánosy sedimentu. Tok je v současné době téměř bez jakýchkoliv dřevin, je lemován pouze ojedinělým náletem olše, břízy. Pouze v úseku nad rybníkem je na pravé straně toku zachován porost vzrostlých dřevin, olše, dále břízy, vrby jívy, křovitých druhů vrb, střemchy, dubu, ojediněle smrku. V nivě na tok navazují využívané luční porosty, nad rybníkem převážně nevyužívaná travinobylinná a mokřadní vegetace s místními starými deponiemi s nitrofilní vegetací. Višťanský rybník je v současné době zcela nefunkční, bez vodní hladiny, výrazně je zazemněn smyvy z erozně náchylných pozemků orné půdy v horní části povodí. V celé ploše jsou vytvořeny mokřadní. Po obvodu je vytvořen skupinovitý až téměř souvislý porost vzrostlých dřevin, olše, vtroušeně křovitých druhů vrb, střemchy, apod. Návrh opatření: Navržena je revitalizace toku, odstranění tvrdého opevnění koryta a optimálně obnova jeho původního přirozeného charakteru s vysokou příčnou i podélnou členitostí. V celém úseku podél toku je navržena obnova kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů skupinovitého charakteru s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, včetně dosadby skupinovitého porostu keřů na vhodných místech ve svahu na okraji nivy. Vzrostlé porosty dřevin budou ponechány přirozenému vývoji. V porostu bude redukován smrk, bez. V úseku nad rybníkem odstranit staré deponie. Navržena je obnova Višťanského rybníka, odtěžení sedimentu a oprava jeho technických zařízení. Nutná jsou protierozní opatření na zcelených pozemcích orné půdy v horních částech povodí. 17. Biokoridor LBK 18 - U Pahorku k.ú. Šach, k.ú. Řečice, k.ú. Velká Lhota u Dačic částečně funkční až nefunkční STG: 4 B 3, 4AB 3 Délka/ šířka: 280/20-30 m kontrastní biokoridor lesního typu Současný stav: LBK prochází mezi sídly Velká Lhota a Řečice, ve vrcholové části pozemku propojuje lesní komplexy Holý vrch a Pahorek. Za biocentrem Hadravy pokračuje do regionálního biocentra Hradisko. V úseku mezi lesíky je tvořen ornou půdou, bez jakékoliv volné zeleně. Prochází erozně značně náchylnými pozemky. Lesní porosty tvoří mozaiku předmýtných až mýtných porostů s naprosto převažujicím smrkem s borovicí, příměs tvoří jedle, bříza a modřín. Návrh opatření: Podél trasy LBK na orné půdě je nutné zatravnit ochranný pás o minimální šířce 20 m. V prostoru biokoridoru provést výsadbu dřevin přirozeného charakteru, se zastoupením stromového i keřového patra. Vytvořen bude kvalitní porost s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí, který bude mít mimo jiné také krajinotvorný a protierozní význam. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby (minimálně 30%). Výchovné zásahy zaměřit na podporu stanovištně původních dřevin, obnovní způsoby navrhovat jemnější, pokud možno využívat přirozeného zmlazení. Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5K – SM 2, JD 2-4, BO 0-1, BuK 4-7 6K – SM 2-4, JD 2-4, BO 0-1, BuK 3-7 6P – SM 1-6, JD 4-7, BO 0-2, BuK 2, BŘ+, OS+ 18. Biokoridor LBK 19 - Pod Kopalovem k.ú. Řečice částečně funkční STG: 4B 4, 4B 3, 4AB 3 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 700/10-30 m Současný stav: LBK je tvořen horní částí Řečického potoka, od místa jeho zatrubnění po soustavu rybníků Hadravy. Ve spodní částí byl tok zatrubněn pod využívaným lučním ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 94 z 121

porostem. Tok je bez břehových a doprovodných dřevinných porostů. V krátkém úseku prochází zast. území osady podél drobné návesní nádrže a již podél toku přilehlou zahradou. Nad osadou je tok přirozeného charakteru, zpočátku protéká v hluboce zařízlém korytě, které je ohraničené strmými svahy s lesním porostem. V tomto úseku je koryto převážně balvanité, s vysokou příčnou i podélnou členitostí, s častými jízky a přepady vody. V horní části se postupně snižuje zahloubení toku, tok si udržuje přirozený charakter. Tok je lemován převážně jehličnatým lesem s dominantním zastoupením smrku, vtroušeně zejména na okraji lesa s bukem. Podél koryta zůstaly zachovány jednotlivě vtroušené vzrostlé olše. V krátkém úseku pod rybníkem Hadravy je tok zatrubněn. Významnou migrační bariéru vytváří pod hrází rybníka asi 1,5 m vysoký přepad vody z boční obtokové stoky. Návrh opatření: Ve spodním úseku je navrženo otevření zatrubněného koryta a obnova jeho původního přirozeného charakteru s vyšší příčnou i podélnou členitostí. V úseku bude provedena obnova kvalitních břehových a doprovodných porostů dřevin s bohatou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. V intravilánu zachovat současný stav toku, neprovádět zatrubnění jeho dalších úseků. Vyřešit zakončení boční obvodové stoky pod hrázi rybníka, včetně možnosti obnovy otevřeného koryta. V lesním porostu je nutné zachování a podpora kvalitních listnatých dřevin v břehových a doprovodných porostech podél toku. Při obnově redukovat v trase biokoridoru jehličnaté dřeviny a nahradit je dřevinami přirozené dřevinné skladby (olše, buk, jedle, apod.). Postupně podél toku vytvořit základ budoucího věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou, s dřevinnou skladbou blízkou přirozené dle jednotlivých lesních typů. 19. Biokoridor LBK 20 - Lipnický potok k.ú. Brandlín, k.ú. Radlice u Volfířova částečně funkční STG: 4 B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1900/30-100 m Současný stav: LBK je v celém svém úseku tvořen nivou a vlastním tokem Lipnického (Bolíkovského) potoka s vyvinutými břehovými a doprovodnými společenstvy, s částečně využívanými a převážně nevyužívanými travinobylinnými a mokřadními společenstvy a lesními porosty v nivě. Součástí biokoridoru je také Vlkův rybník. Lipnický potok je v převážné části přirozeného charakteru, bohatě meandruje v místy poměrně široké nivě. Niva je po obou stranách ohraničena svahy s převahou jehličnatého lesního porostu, místně lučními porosty. Na prosvětlených místech je tok lemován vzrostlým porostem listnatých dřevin, zejména olše, dále s břízou, střemchou, vrbou křehkou, křovitými druhy vrb. V úsecích s lesním porostem převažuje smrk, pouze podél koryta s jednotlivě zachovanými vzrostlými olšemi. V lesním porostu v nivě toku převažuje smrk, pouze vtroušeně jsou zastoupeny další dřeviny, olše, borovice, modřín, buk. Návrh opatření: Celou nivu na nelesní půdě ponechat víceméně přirozenému vývoji, vyloučit jakékoliv aktivity negativně ovlivňující vlastní tok a společenstva v nivě (zejména změny vodního režimu, stavební aktivity, kácení břehových porostů, nevhodné výsadby jehličnanů, hnojení, apod.). U náhonu pod silnicí vytvořit boční lávky pro migraci drobných organismů. V lesním porostu podpora listnatých dřevin, trvale zachovat břehové porosty podél toku. Při obnově v nivě toku redukovat smrk, borovici a nahradit je dřevinami přirozené dřevinné skladby. Postupně vytvořit základ budoucího věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou obhospodařovaného pouze jemnějšími obnovními způsoby, s dřevinnou skladbou odpovídající přirozené dle jednotlivých lesních typů. Přirozená dřevinná skladba: dle SLT ÚHUL 5L – OL 7, JS 2, SM 1 5K – BK 5-6, JD 3-4, SM 1

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 95 z 121

20. Biokoridor LBK 21 - Vobrov k.ú. Šach částečně funkční STG: 4 B 4 modální biokoridor mokřadního typu Délka/ šířka: 1400/20-30 m Současný stav: Lokální biokoridor je tvořen nivou a vlastním tokem Bolíkovského potoka s vyvinutými břehovými a doprovodnými společenstvy, propojuje tři významné rybníky - Chytrov, Vobrov a Klepákův rybník. Chytrov představuje poměrně rozsáhlý eutrofní rybník, který je rekreačně využíván. Na západní straně rybníka je vytvořen poměrně rozsáhlý litorální porost. Na severním okraji rybníka jsou vytvořeny cenné rašelinné louky. Po obvodu je vytvořen skupinovitý porost dřevin, olše lepkavé, břízy, křovitých druhů vrb, na pravé straně dále navazuje jehličnatý lesní porost. Vobrov představuje lesní průtočný rybník, po obvodu je lemován převážně jehličnatým lesem, pouze vtroušeně po okraji s břízou, bukem, olší lepkavou. Litorální porost je vytvořen pouze v přítokové části. V přítokové části se nachází rozsáhlejší olšina, pod nadzemním vedením se skupinovitým porostem křovitých druhů vrb. Pod Vobrovem je v nivě toku vytvořena na silně podmáčeném stanovišti olšina se vzrostlou výsadbou olše, v horní části se smrkem a ojedinělým bukem. Tok byl v této části v minulosti pravděpodobně upraven, napřímen, vlivem výše ležících rybníků je v celém profilu výrazně zaplněn sedimentem, který vytváří značné vrstvy i v ploše okolní nivy. V nivě se vytváří mokřadní společenstva. Návrh opatření: Nivu, litorální a břehové porosty rybníků ponechat víceméně přirozenému vývoji, vyloučit jakékoliv aktivity negativně ovlivňující vlastní tok a společenstva v nivě (zejména změny vodního režimu, stavební aktivity, kácení břehových porostů, nevhodné výsadby jehličnanů, apod.) Umožnit obnovu přirozeného charakteru toku, tj. neprovádět další technické úpravy jeho koryta, omezit množství sedimentu splavovaného z výše ležících rybníků. Olšinu ponechat přirozenému vývoji. Postupně v nivě redukovat smrk a vytvořit věkově a prostorově diferencovaného porostu s bohatou vnitřní strukturou obhospodařovaný pouze jemnějšími obnovnimi způsoby, s dřevinnou skladbou blízkou přirozené dle jednotlivých lesních typů. Také v doprovodných porostech rybníka je vhodné doplnit listnaté doprovodné porosty na úkor smrku. Interakční prvky Na správním území obce je vymezeno velké množství interakčních prvků, situovaných vesměs na mezích a na výraznějších terénních zlomech. Jejich poloha a funkce je znázorněna v hlavních výkresech. Interakční prvek IP 1, obnova protierozních prvků, mezí k.ú. Volfířov, Radlice u Volfířova, Brandlín, Velká Lhota u Dačic, Řečice, Šach Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada 4AB-3, 4B-3, šířka 3-5 m Dominantní zastoupení – keřové patro s vtroušenými stromy, druhové složení z místně se vyskytující druhů ( hloh, líska, trnka obecná, růže šípková, bez černý apod. ). Interakční prvek IP 2, U křížku k.ú. Volfířov, Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4B-3, rozloha 0,01 ha Skupina dvou vzrostlých lip u křížku jihozápadně od Volfířova Doporučení - zachovat jako významný prvek v okolní krajině, doplnit malou skupinkou keřů. Interakční prvek IP 3, Remíz k.ú. Volfířov ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 96 z 121

Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4B-3, 70/20 – 30 m Remíz u zpevněné polní cesty vytváří významný prvek v okolní intenzivně využívané krajině. Druhové složení: trnka obecná, růže šípková, bez černý, jeřáb obecný, hrušeň obecná. Doporučení – ponechat přirozenému vývoji, zajišťovat běžnou údržbu popřípadě zmlazovací zásahy. Dosadba vhodných dřevin i v navazujících úsecích. Interakční prvek IP 4, Pod šachem k.ú. Volfířov, Šach – VKP – tok, les Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4B-3, 4B-4 1550/25-90 m IP je tvořen pravostranným přítokem Řečického potoka. Tok je mírně zahlouben a napřímena opevněn betonovými deskami.Tok je lemován nitrofilní vegetací téměř bez dřevin.Po obou stranách navazuje orná půda. Doporučení: Tok je navržen na revitalizaci, odstranění tvrdého opevnění koryta a obnova jeho přirozeného charakteru. Po obou stranách budou na okraji orné pudy zatravněny ochranné pasy o minimální šířce 10 m (20-30 m). V celém úseku bude provedena obnova kvalitních břehových dřevinných porostů. Navržena je obnova drobného rybníka jako významného refungis pro obojživelníky. Interakční prvek IP 5, Zadní díly k.ú. Volfířov, Šach – VKP – les Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4B-3, 700/25-70 m IP představuje velmi významný souvislý porost vzrostlých dřevin, který plní funkci větrolamu. Druhová skladba topoly doplněné po obou stranách několika řadami podúrovňových stromů(javor klen, lípa malolistá, dub letní, bříza bělokorá. Keřové patro zimolez obecný, ptačí zob, brslen evropský, bez černý, střemcha obecná, pámelník.V místech podmáčených olše lepkavá, olše lepkavá Doporučení: porost dřevin trvale zachovat.v případě potřeby provádět zdravotní zásahy. Plošně neodstraňovat veškeré stárnoucí topoly, ponechat dostatečně hnízdní a úkrytové možnosti v dutinách stromů. Přirozená dřevinná skladba: 5S – jd 5, bk 5, kl. Interakční prvek IP 6, Radlický potok k.ú. Radlice u Volfířova – VKP – tok Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4BA-3, 4B-3 , 700/25-175 m IP je tvořen Radlickým potokem s jeho břehovými společenstvy, které se v horní částí pod hrází rybníka rozšiřují v plošný dřevitý porost. V pestré druhovém složení jsou zastoupeny olše lepkavá, vrba křehká, křovité druhy vrb, bříza bělokorá, topol osika, střemcha obecná, vrba jíva, dub letní, brslen evropský, smrk ztepilý.Součástí je též remíz na levé straně toku Tok je mírně zahlouben a napřímen a opevněn betonovými deskami. Protéká využívaným lučním porostem bez jakýchkoliv břehových porostů Doporučení: Tok je navržen na revitalizaci, odstranění tvrdého opevnění koryta a obnova jeho přirozeného charakteru. V celém úseku bez dřevin bude provedena obnova kvalitních břehových porostů, stávající dřeviny ponechat, bude prováděna pouze běžná údržba nebo zdravotní zásahy zaměřené na stav porostu. Interakční prvek IP 7, Za humny k.ú. Radlice u Volfířova – VKP – les Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4B-3, 4B-4 700/25-175 m IP je tvořen rozsáhlou mozaikou dřevin stromového patra. Porost vytváří dominantu v okolní intenzivně využívané zemědělské krajině. V porostu převažují buk lesní dub letní, smrk ztepilý, modřín opadavý, vtroušeně lípa malolistá, javor klen, bříza bělokorá, topol osika, apod. Doporučení: Porost dřevin trvale zachovat jako významný krajinný prvek s podporou listnatých dřevin. Redukovat smrk, doplnit do porostu jedli. Přirozená dřevinná skladba: 4A – bk 6, lp 2, jv 1, jd 1, jl.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 97 z 121

Interakční prvek IP 8, Volfířovský potok k.ú. Velká Lhota u Dačic, Šach – VKP – tok Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4B-4 IP je tvořen horním úsekem Vofířovského potoka, od ústí Lhoteckého potoka po komunikaci u sídla Velká Lhota. Tok je mírně zahlouben a napřímen a opevněn betonovými deskami. Ve spodní části je tok lemován místním náletem olše lepkavé, břízy bělokoré, navazuje na travní porost. Na pravé straně toku se nachází malý remíz. V celém zbývajícím úseku je tok již bez jakýchkoliv dřevin. Na tok navazuje orná půda. Doporučení: Tok je navržen na revitalizaci, odstranění tvrdého opevnění koryta a obnova jeho přirozeného charakteru. Po obou stranách budou na okraji orné pudy zatravněny ochranné pasy o minimální šířce 10 m (20-30 m). V celém úseku bude provedena obnova kvalitních břehových dřevinných porostů. Interakční prvek IP 9, Pivník k.ú. Brandlín – VKP – les Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada, 4B-4, 4AB-4 0,05 ha IP je tvořen drobným mezotrofním rybníčkem umístěným na okraji převážně smrkových lesních porostů. Vytváří významné refugium pro obojživelníky i ostatní organismy v okolní krajině. Rybníček má vytvořenu vodní i litorální vegetaci, v okolí navazují pramenité rašelinné louky. Doporučení: celou lokalitu trvale zachovat jako významné refugium v okolní krajině. Odstranit nevhodné výsadby mladých smrčků. Jedním z prvků, který pomáhá k uchování genetického fondu krajiny je ÚSES – jeho biocentra a biokoridory. Na správním území řešené obce se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří věcné břemeno pro vlastníky dotčených pozemků. U funkčních prvků ÚSES není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijmout opatření, která umožní jejich plnou funkčnost ve vztahu k návrhu cílového společenstva. Pro realizaci skladebných částí ÚSES je třeba zpracovat projekty pro jednotlivá biocentra a biokoridory, jejichž součástí je upřesnění druhové skladby a návrhy pěstebných režimů a opatření. Podrobný popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole. Pro zachování genofondu je dále třeba chránit ekologicky významné segmenty krajiny, zaznamenané při mapování krajiny v rámci zpracování dokumentace ÚSES. Dále je třeba se zabývat ochranou významných solitérních stromů, významných alejí, které je třeba evidovat a chránit. Ve vztahu k liniovým doprovodným porostům komunikací je možné v opodstatněných případech vytvářet a využívat genové databanky místních odrůd ovocných dřevin, stejně tak pro výsadbu extenzivních sadů.

C.5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území V řešeném území dochází v několika případech ke křížení stávajících komunikací a to silnic II. a III. třídy s biokoridory. Podstatné je zejména křížení komunikace II. třídy s nadregionálním biokoridorem NRBK 121 mezi sídly Brandlín – Velká Lhota a silnice III.třídy s nadregionálním biokoridorem NRBK 121 mezi sídly Radlice – Heřmanice. V těchto případech by se měly vybudovat a udržovat propustky pod těmito komunikacemi zejména pro drobné živočichy. K dalšímu křížení biokoridorů s komunikacemi dochází na silnici II. třídy s LBK 13 mezi sídly Brandlín – Velká Lhota a s LBK 18 mezi sídly Brandlín – Velká Lhota. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 98 z 121

Lokální biokoridor LBK 15 kříží silnici III. třídy mezi Volfířovem a Řečicemi. Mezi Radlicemi a Volfířovem dochází ke křížení silnice III.třídy s biokoridory na dvou místech, a to s LBK 9 a LBK 10. Zvláště při budování nových částí biokoridorů je vhodné začlenit do úprav krajiny též bezpečné propustky pro drobné živočichy.

C.5.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení ÚSES Vymezený a závazný ÚSES v ÚP řešené obce je vymezen v souladu se zpracovaným Plánem ÚSES Volfířov – doc.ing. Jiři Gergel, CSc 2004. Při vymezování ÚSES v ÚPD byli jednotlivé složky případně upraveny dle aktuálních poznatků a změn v řešeném území. ÚSES v ÚPD byl doplněn o jednotlivá související zlepšující opatření. Vymezený ÚSES byl také prověřen co do souladu s ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve spolupráci s MMR. Některé prvky byli poupraveny podle nově upravované návaznosti na okolní prvky ÚSES v již mimo řešeném území v souladu s rozpracovaným digitalizovaným, aktualizovaným a koordinovaným generelem ÚSES pro správní obvod ORP Dačice. Postup při vymezování ploch prvků ÚSESu byl zvolen dle Metodiky zapracování ÚSES do územních plánů, Návodu na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR vydaných MMR ČR a Rukověti projektanta místního územního systému ekologické stability (MŽP 1995).

C.5.3. Odůvodnění vodních režimů v území C.5.3.1. Vodní toky a plochy

C.5.3.1.1. Vodní toky Na správním území řešené obce se vzhledem k charakteru území jako pramenné oblasti se nacházejí jen drobné toky. Jedná se o přirozené, nebo umělé toky a vodní plochy různého účelu. Území náleží k hlavnímu povodí řeky Dunaj, k dílčímu povodí 2. řádu řeky Moravy, do povodí 3. řádu řeky Dyje. Převážná většina řešeného území s převládajícím jihovýchodním sklonem terénu pak náleží do povodí 4. řádu Volfířovského potoka zde s přítoky zejm. Řečického potoka a Lhoteckého potoka a dalších přítoků v řešeném území. Západní menší část ve zlomovém údolí nachází v povodí 4. řádu Bolíkovského potoka a je odvodňována přímo také tímto tokem, který zároveň tvoří západní hranici řešeného území. C.5.3.1.2. Vodní plochy Ve správním území řešené obce se nacházejí tyto významnější vodní plochy: Novodvorský rybník 164 900 m2 Chytrov 139 450 m2

na přítoku Volfířovského potoka na Bolíkovském ( Lipnickém ) potoku

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 99 z 121

Velký řečický rybník Klepákův rybník Strachov Vobrov Nový rybník Hadravy Višťanský rybník Pstruhovec Obecní rybník

59 490 m2 44 058 m2 38 667 m2 24 262 m2 23 056 m2 13 161 m2 6 573 m2 4 001 m2 2 140 m2

na Řečickém potoku na Bolíkovském ( Lipnickém ) potoku na Volfířovském potoku na Bolíkovském ( Lipnickém ) potoku na přítoku Řečického potoka na Řečickém potoku na Řečickém potoku na Řečickém potoku na přítoku Bolíkovského potoka

Významným rybníkem v dotyku řešeného území je Tříhrázový rybník, který zároveň tvoří hladní Evropské rozvodí Labe – Dunaj.

C.5.3.2. Ochrana povrchových a podpovrchových vod C.5.3.2.1. Ochranné pásmo vodních toků Jak vyplývá z předchozí kapitoly nacházejí se v řešeném území pouze drobné vodní plochy. Vodní zákon pro tyto vodní toky stanovuje ochranné manipulační pásmo vodních toků 6 m. Toto ochranné manipulační pásmo je nutné respektovat z důvodu zabezpečení přístupu k vodním tokům a plochám kvůli jejich údržbě a jiným zásahům. ÚP toto ochranné pásmo respektuje a je graficky znázorněno ve výkrese 3A Technická infrastruktura ( v rámci vodního hospodářství ) ÚP Volfířov a v odůvodnění ÚP – Koordinačním výkresu. C.5.3.2.2. CHOPAV Řešené území se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod ( dále jen CHOPAV ) ani povrchové vody ani podpovrchové vody, jako institutu ochrany vodních poměrů. Nejbližší CHOPAV je CHOPAV podzemních vod je Třeboňská pánev západním směrem, která se nachází již v jižních Čechách v povodí řeky Lužnice. C.5.3.2.3. Ochranná pásma vodních zdrojů Ochranná pásma vodních zdrojů jsou uvedena v přísl. kapitole technické vybavenosti – vodní hospodářství a to u jednotlivých systémů zásobování pitnou vodou. Jedná se především o PHO I. a II. stupně vodního zdroje pro veřejný vodovodní systém Brandlín a veřejný vodovodní systém Velká Lhota nacházejících se na obou katastrálních územích těchto sídel. Dále je v místní části Řečice stanoveno OP VZ I. a II. stupně prameniště Řečice vodovodu pro Dačice, Řečici, Volfířov, D.Němčice, K.Vydří . Ochranná pásma PHO VZ I. a II. st. jsou vyznačena ve výkrese 3A Technická infrastruktura ( v rámci vodního hospodářství ) ÚP Volfířov a v odůvodnění ÚP – Koordinačním výkresu. C.5.3.2.4. Ochrana vodních zdrojů Řešené území přináleží do regionu mělkých podzemních vod s indexovým označením II-D-3, oblast se sezóním doplňováním zásob, s nejvyšší vydatností podzemnímch vod v období březen – květen a nejnižší vydatností v období prosinec – leden, s průměrným specifickým odtokem podzemních vod 0,5 –1,00 l.s-1.km-2. Ochrana vodních zdrojů ve smyslu povrchových nebo podzemních vod, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely, je tedy dále také upravován těmito následujícími instituty ochrany. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 100 z 121

Vodní zákon vymezuje v rámci ochrany vodních zdrojů tzv. zranitelné oblasti, které jsou vymezeny nařízením vlády k celoplošné ochraně povrchových a podpovrchových v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Dle nařízení vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech nejsou žádná katastrální území řešeného ÚP zařazeno do zranitelných oblastí. Vzhledem k tomu, že je však řešené území z poloviny v JV směru obklopeno přímo těmito územími zranitelných oblastí ( k.ú. Lipolec až k.ú. Mysletice ), je vhodné přiměřeně použít tento institut ochrany vodních zdrojů v souladu s vodním zákonem, a výše uvedenými nařízeními vlády a jejich změnami a je tudíž přiměřeně žádoucí v řešeném území uskutečňovat potřebná opatření, které tyto zákonné normy stanovují. Zejména opatření k zamezení zvyšování koncentrace N-látek v povrchových a podpovrchových vodách, splachu půdy, vodní erozi. Dále vodní zákon stanovuje také tzv. citlivé oblasti, kde dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, nebo kde jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, a nebo u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Pro citlivé oblasti stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod. Citlivé oblasti jsou stanoveny nařízením vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Podle § 10 odst. 1 nařízením vlády č. 61/2003 Sb. jsou všechny povrchové vody na území České republiky vymezeny jako citlivé oblasti.

C.5.3.3. Ochrana proti povodním V k.ú. Volfířov je stanoveno zátopové území OkÚ v Jindřichově Hradci č.j. ŽP 2871/98-127 F Volfířovského potoka pro území Volfířov na stoletou vodu. V záplavovém území budou plněny následující podmínky: 1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. 2. Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj. Povodí Moravy. 3. Při plánování větších staveb v záplavovém území , které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vliv na odtokové poměry. Záplavové území je vyznačeno ve výkrese 3A Technická infrastruktura ( v rámci vodního hospodářství ) ÚP Volfířov a v odůvodnění ÚP – Koordinačním výkresu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 101 z 121

Řešené území dále může být při zvlášť nepříznivých meteorologických podmínkách ohrožováno takzvanými bleskovými povodněmi a to také v důsledku, že nad řadou sídel řešeného území se nacházejí velké zcelené orné plochy s minimální zadržovací schopností srážkových vod a také plochy se sníženou touto funkcí např. lesní svažité plochy s nevhodnou pouze produkční skladbou dřevin – např. smrkové monokultury a také kulturní louky bez jakékoliv rozptýlené, dělící zeleně. Vzhledem k tomu, že většina sídel je obklopena terénem zvedajícím se nad tato sídla, je v případě výskytu těchto ploch kolem těchto sídel ohroženo těmito jevy zejména sídlo Řečice, dále větší plochy i když méně svažitější plochy jsou nad sídlem Volfířov. Tyto plochy se nacházejí také nad sídlem Radlice i když v menší míře, částečně je ohrožováno také sídlo Velká Lhota a může také být v krajním případě i sídlo Brandlín. Z tohoto důvodu je také navržen protipovodňový odtokový kanál za sídlem Řečice, zahrnutý také jako veřejně prospěšná stavba s označením F v tomto ÚP. Ostatní protipovodňová opatření proti negativním jevům z přívalových dešťů a nevhodných pozemků se sníženou retenční schopností budou řešena v krajině zejména v souvislosti s navrhovanými opatřeními zvyšujícími retenční schopnost krajiny popsanými v následující kapitole.

C.5.3.4. Zvyšování retenční schopnosti krajiny a ochrana proti erozím a) Retenční schopnost krajiny Dle fyzickogeografické racionalizace přináleží řešeného území do hydrografické oblasti II-A-3c – oblasti málo vodné, v kategorii 3 – 6 l.km-2.s-1, s nejvodnějším měsícem březnem, s retenční schopností velmi malou, koeficient q355/q se pohybuje v rozmezí 0 –10. Již takto nízká retence krajiny vyplívající z fyzickogeografických poměrů je dále snížena charakterem vegetace a využitím půd – velké zemědělsky využívané celky zejména orné půdy a kulturních trvale travnatých porostů bez doprovodné zeleně a velké lesní celky převážně smrkových monokultur snižují dále schopnost zadržení vody v krajině retencí v půdním profilu. Dále je v řešeném území snížena retence vod i v říčním systému vlivem napřímení vodních toků v minulosti. K dalšímu zrychlení odvodu vod z území došlo také vlivem provedených meliorací – odvodňovacích systémech zemědělských půd. Tyto meliorace již však postupně postrádají svůj původní účinek vlivem zanášení. Ke zvýšení retence vody v krajině je nutné, i vzhledem k dalším negativním vlivům, které tato snížená schopnost provází nebo následuje ( bleskové povodně, půdní eroze ) přijmout navržená společná opatření spolu s opatřeními proti erozi. b) Eroze Řešené území je rozděleno z hlediska náchylnosti k erozím dle členitosti krajiny takto: Extrémní ohrožení

7,5 t/ha :

k.ú. Velká Lhota u Dačic.

Velmi silné ohrožení 6,1 – 7,5 t/ha:

k.ú. Řečice, k.ú. Brandlín.

Silné ohrožení

4,6 – 6,0 t/ha:

k.ú. Radlice u Volfířova, k.ú. Šach.

Střední ohrožení

3,1 – 4,5 t/ha:

k.ú. Volfířov.

Toto ohrožení však pouze charakterizuje krajinu z hlediska geomorfologické členitosti krajiny a jen částečně zohledňuje způsob hospodaření v území. V současné době jsou půdní erozí postihnuty zejména zemědělsky využívané pozemky v oblasti k.ú. Volfířova, kde dochází k ukládání např. po jarních deštích až k několika centimetrovým usazeninám ornice v níže položených místech a tím se na také na výše položených plochách ochuzuje ornice. Přispívá k tomu také nevhodný způsob obhospodařování – vysazování erozně náchylných plodin ( ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 102 z 121

širokořádková kukuřice apod. ). Z větší části jsou erozí také postihovány zemědělské plochy v k.ú. Řečice a k.ú. Šach, a také zemědělské orné pozemky v k.ú. Velká Lhota a k.ú. Radlice u Volfířova. Z tohoto důvodu je nutné aplikovat nutná protierozní opatření, resp. I opatření k retenci dešťových vod na co nejvíce pozemcích. c) Návrh společných opatření proti erozi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny

7) Výsadba liniových společenstev – interakčních prvků uvedených v kapitole C.5.2.3.2.., jako protierozní opatření a také umístění v těchto liniích stromových dřevin ke zvýšení retenční schopnosti. 8) Výsadba liniových dřevin podél vodních toků a vodních ploch v souvislosti s jejich revitalizací a k břehům toků mající již přírodnější charakter jako doplněk vhodných břehových porostů s přihlédnutím k geobicenům daného místa jako opatření proti říční erozi a k podpoření přirozeného meandrování toků v krajině a zvýšení zadržovací schopnosti vod v krajině. 9) Výsadba doprovodné zeleně podél celé komunikační sítě v řešeném území v liniích na vhodných místech též také v pásu ( 2 –3 řady s šířkou korun 5 –10 m ). 10) Dělení velkých celků zemědělských ploch na menší plochy výsadbou liniovou zelení dřevinami zde místně původními. 11) Jednoznačně ohrožené plochy vodní nebo větrnou erozí osazovat plošnou zelení ( shluky, remízky, háje ), nebo alespoň půdy náchylné erozí převézt z orné půdy na trvale travnaté porosty. 12) Tam kde je nutné z důvodu zamezení jednoznačné vodní eroze výsadbou liniové zeleně přerušit spádnici větších nebo příkřejších svahů zemědělské půdy včetně úpravy terénu – vybudování meze a tím doplnit opatření č. 1. Tato všechna opatřování uskutečňovat v souladu s krajinných rázem krajiny.

C.5.4. Odůvodnění ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů, ploch pro jejich technické zajištění a geologické podmínky území C.5.4.1. Dobývací prostor V řešeném území nebyl stanoven žádný dobývací prostor a nejsou zde vymezeny plochy pro dobývání ložisek nerostů

C.5.4.2. Ložiska nerostných surovin Na žádnou část správního území s nevztahuje žádný režim ochrany ložisek nerostných surovin.

C.5.4.3. Vlivy důlních činností a sesuvy V řešeném území se nachází toto bodové poddolované území č. 2587 v k.ú Radlice u Volfířova. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 103 z 121

Klíč

Název

Surovina

Rozsah

Rok pořízení záznamu

Stáří

2587

Radlice u Volfířova

Polymetalické rudy

ojedinělá

1987

do 18. století

Signatury GF P021535, GF P101169

V řešeném území se dále nenacházejí žádná sesuvná území a území náchylná k sesuvům.

C.5.4.4. Radonové riziko Správní území řešené obce se nachází v oblasti různorodé se zastoupením všech stupňů radonového rizika. Míra rodového rizika je především vázána na typ horninového podloží. Nejvyšší stupněm radonového rizika jsou místa s granitoidními horninami podloží – žuly a místech tektonických zlomů apod. ( Radlice, Brandlín ). Středním stupněm rizika jsou charakteristické plochy tvořené pararulami až migmatity tj. největší část řešeného území – zasahuje částečně až k sídlu Velká Lhota. Plochy v řešeném území tvořené kvartérními sedimenty se vyznačují nízkým nebo jen přechodnýcm stupněm radonového rizika z geologického prostředí – jedná o všechny údolní nivy – aluvia vodních toků ( Řečice, Šach, Volfířov ).

C.5.4.5. Geologické podmínky

3.5.4.5.1. Geomorfologie Řešené území přináleží z geomorfologického hlediska do Hercynského systému česko – moravské subprovincie ( I 2 ) oblasti Českomoravské vrchoviny ( I 2c ). Podrobnější geomorfologické členění reliéfu v řešeném území je vyjádřeno v tabulce: provincie

soustava

Česká vysočina

Česko-moravská Českomoravská soustava vrchovina

podsoustava celek Křižanovská vrchovina Javořická vrchovina

podcelek

okrsek

Dačická kotlina Jihlavské vrchy

Pivničky

Novobystřická vrchovina

Lipolecká vrchovina

Dle geomorfologického členění Demek a kol. 1987 a 2006.

Dačická kotlina – utváří převážnou část řešeného území v jeho jižní a východní části s územími většiny sídel Volfířov, Řečice, Radlice a částečně Šach. Jedná se o velmi ploché území s nejnižší výškovou členitostí, převládá členitost 50 – 100 m se středním sklonem 2°49´. Její vznik je vázán s průběhem staré tektonické struktury přibyslavského zlomu. Jedná se o významné poklesové území kam stékají vody z výše položených území jež je odvodňováno Moravskou Dyjí, říční síť má v hlavních rysech stromovitý charakter. Územím protékají hlavní toky řešeného území – Volfířovský potok, Radlický potok, Řečický potok. Mimo hlavní údolí zejména Moravské Dyje má dno kotliny základní nadmořskou výšku 500 – 520 m.n.m. Povrch těchto plošin se zvedá směrem k okrajům ve směru východ západ a také ve směrem k severu až na 530 – 550 m.n.m.. Z těchto plošin se zvedají jednotlivý vyvýšeniny. Západním směrem tedy do řešeného území mezi Dačicemi a Telčí přechází sníženina do pahorkatiny označované jako Vyderská pahorkatina, která tvoří přechod k Jihlavským vrchům. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 104 z 121

Zde jsou nejvýznamnějšími vyvýšeninami např. Holý vrch 625 m.n.m. u Šachu, Novodvorský vrch 559 m.n.m. a Háj 564 m.n.m. vše v řešeném území. Pivničky / Pivničský hřbet / - tvoří morfologicky dominantní okrsek hluboko zasahující do řešeného území. Jedná se o jižní skupinu Jihlavských vrchů, která je méně rozsáhlá než severní a její stavba je jednodušší než u skupiny severní. Hlavní část tvoří dva nápadně vystupující vrchy – Hradisko 760 m.n.m. a stejně vysoké Pivničky ( oba již těsně za řešeným územím obce ). Do sedla mezi nimi vniká široce zaříznuté údolí s osadou Poldovka. Od vrchu Pivničky se odděluje k jihu směrem k Brandlínu nižší vrch Pivník 700 m.n.m., a od Hradiska naopak směrem k severovýchodu vybíhá plynule nižší rozsocha Horka ( již mimo řešené území ). Dále je od hlavní části směrem východním výrazným sedlem do něhož je také vklíněno řešené území oddělena skupina až o sto metrů nižších vrchů v čele s Bradlem 681 m.n.m. ( již také mimo řešené území za sídlem Řečice osadou Sádky). K severu do Mrákotínské sníženiny spadají svahy vcelku postupně a ve stupních. U obce Olší se nižší stupeň svahu vyvinul do rozsahu vysuté kotliny v níž byl založen Olešský rybník. Jižním směrem přechází vrchy postupně, přes řadu vyvýšenin do Vyderské pahorkatiny resp. při západním okraji do Dačické kotliny. Geomorfologický okrsek je tvořen hlavně žulami s menšími ostrůvky cordieritických rul, četné skalní tvary na vrcholech – izolované skály, kryoplanační terasy apod. jako pozůstatek mrazového zvětrávání. Na Hradisku se nad vrcholovou kryoplanační plošinou zvedá skalní věž až 7 m vysoká jako pozůstatek rozsáhlejšího deskovitého skalního útvaru složeného z mrákotínské žuly, jejíž bloky pokrývají plošinu i přilehlé svahy. Na vrcholu Pivniček žádný skalní útvar není. Na vrchu Bradlo je až 5 m vysoká skalní hradba, kterou buduje číměřská žula. Lipolecká vrchovina – tvořena je vrchovinou s plochou střední částí kolem obce Lipolec. Na SV a JZ je lemována protáhlými hřbety. Střední část tvoří cordieritické ruly, hřbety žuly centrálního moldanubického plutonu. Vodní toky mají plochá údolí. Nejvýznamnějšími vrchy tohoto geomorfologického okrsku jsou v řešeném území např. Přední a Zadní Radlický vrch a vrchy jižně od sídel Brandlín a Velká Lhota s nadmořskou výškou 640 – 670 m.n.m.. V samé západní hranici řešeného území je Lipolecká vrchovina ohraničena příkrým zlomovým svahem do výrazného Rudoleckého prolomu, nesouměrného prolomu v žulách. Tento geomorfologický okrsek se již nachází prakticky mimo řešené území a tvoří jeho západní hranici spolu se Studenskou pahorkatinou ( Heřmaneč, Maršov ).

3.5.4.5.2. Geologické poměry Geologické poměry jsou poměrně různorodé. Vrcholové partie území v geomorfologickém okrsku Pivničky jsou tvořeny zejména granitem s obsahem biotitu obvykle větším než muscovitu – žulou Mrákotínského typu, dále nižší tvary jsou formovány cordieritickým migmatitem nebo ve složení bitiotu, pararulami s přechodem k migmatitu ve složení biotit, cordierit, muscovit a pararulami v obdobném složení. Geomorfologický okrsek Lipolecká vrchovina je tvořen převážně jednotně granitem – žulou čímeřského typu s výskytem křemených žil zhruba v ose Předního a Zadního Radlického vrchu. Nižší části řešeného území spadajícího do geomorfologického podcelku Dačická kotlina je tvořeno přvážně silimanticko-botitickými pararulami, při východním okraji řešeného území cordieritickýmo-biotitickými pararulami až migmatity. Místa izolovaných vyvýšenin v tomto podcelku také žulou číměřského typu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 105 z 121

V aluviích vodních toků – Volfířovkého potoka a jeho přítoků je geologicky mladším podkladem holocéní kamenité až hlinito-kamenité deluviální sedimenty složením pestré. Podél těchto toků jsou také bezprostředně v údolích při vodních tocích holocení nivní sedimenty fluviální nečlenené a sedimenty vodních nádrží (hlína, písek, štěrk ).

D. INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V zadání nebylo požadováno vypracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí a tím i na udržitelný rozvoj území.

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL. E.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Volfířov, které je tvořeno katastrálním územím Volfířov (s osadou Nový Dvůr) , Brandlín, Velká Lhota u Dačic ( s osadou Poldovka ), Řečice (s osadami Lipová, Sádky), Radlice u Volfířova, Šach. Rozloha správního území obce je 3280 ha.

E.2. ZÁBOR ZPF E.2.1. Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. E.2.2. Pedologie Pedologicky je hodnocené území poměrně jednoduché. Nejrozšířenějším půdotvorným substrátem jsou horniny krystalinika, především ruly a svory, které se navzájem vyznačují podobnými hydrologickými vlastnostmi. Zvětraliny těchto hornin jsou lehkého až středně těžkého zrnitostního složení, pro vodu dobře propustné.Na příkřejších svazích dochází k poměrně rychlému odtoku srážkové vody. V plošších částech území může docházet ke stagnaci srážkové, nebo z vyšších poloh přitékající vody. Převládajícím půdním představitelem jsou hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na metamorfovaných horninách.V této klimatické oblasti je typickým znakem hnědých půd časté lokální oglejení v půdním profilu. Agronomická hodnota je odvislá od chemismu uvedených zemin a obsahu skeletu. Mocnost humusovitého horizontu je 20 – 24 cm, obsah humusu 1,7 – 2,2 %. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 106 z 121

Skupina illimerizovaných půd: Půdy typické vyběleným horizontem pod vrstvou humusu, vzniklý vyluhováním oxidu železa a jemných koloidních částic. Vzniklé především na sprašových hlínách. HPJ 15 Illimerizované půdy, hnědozemně illimerizované , hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí; středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem Skupina hnědých půd: Zahrnuje půdy, které se vytvořily zvětráváním pevných hornin. Jejich typickým znakem tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávajícího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu, velikost, obsah a tvar skeletu. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí. Obsahem humusu většinou mírně převyšují hnědozemě. HPJ 29 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry. HPJ 32 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách HPJ 34 Hnědé půdy kyselé, místy hnědé podzolované a jejich slabě oglejené formy, většinou na žulách. Jsou lehké, slabě až středně štěrkovité s příznivými vláhovými poměry. Skupina mělkých půd: Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu s převážně výraznou skeletovitostí. Jsou řazeny bez ohledu na půdotvorný substrát a rozdělené do HPJ podle zrnitosti. HPJ 37 Mělké hnědé půdy na žulách, jsou lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina. Patří mezi ně výsušné půdy. Skupina půd velmi sklonitých poloh: Zahrnuje půdy se sklonitostí 12% a větší, přičemž u více sklonitých půd lze předpokládat jen zakládání trvalých travních porostů nebo pěstování speciálních kultur. Tato skupina zahrnuje všechny půdy uvedené sklonitosti na všech půdotvorných substrátech, vč. spraší, sprašovitých pokryvů a jím odpovídajících svahovin, jílů, slínů a jílovitých zvětralin flyše. Patří sem i oglejené varianty těchto půd. S ohledem na vláhové poměry jsou v rámci skupiny půdy členěny na lehčí a středně těžké až těžší. Značné uplatnění zde má i expozice vůči světovým stranám. HPJ 40 Svažité půdy, nad 12° na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké půdy, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 107 z 121

HPJ 46 Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těžké až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. Skupina mramorovaných (oglejených) půd: Jednotícím znakem těchto půd je dočasné zamokřování, které se projevuje výrazným zelenošedým mramorováním půdní spodiny, kde je doprovázeno menším množstvím rezivých skvrn a bročků Rezivé bročky a skvrny jsou projevem oglejení, které je typické pro ornice a podorničí. Svědčí o nedostatku vzduchu v půdě a samotné mramorování je známkou přítomnosti škodlivých sloučenin pro kulturní rostliny. Půdní reakce je kyselá až slabě kyselá. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí, obsah humusu střední ale horší kvality. Jsou to půdy středně těžkého rázu, většinou bez štěrk. Vytvořily se většinou v rovinatých polohách. HPJ 50 Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49, zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené. Skupina nivních půd: Zahrnuje půdy vytvořené na naplaveninách podél vodních toků. Zaujímají tedy nejnižší polohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitosti složení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy.a nevytvořil se u nich kvalitní humus.Fyzikálně – chemické vlastnosti nivních půd, zvláště poutat živiny a uvolňovat je pro rostliny jsou velmi dobré. HPJ 64 B5 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až těžké, zamokřené, po odvodnění vláhové poměry vhodné pouze pro louky. Skupina hydromorfních půd: Zahrnuje půdy, které se v přirozeném stavu vyznačují výrazným zamokřením. Přitom jsou rozlišovány v podstatě dva stupně zamokření. Nižší stupeň se projevuje glejovým procesem, vyšší se navíc projevuje rašeliněním ve svrchní části půdy.Je to skupina méně kvalitních půd. HPJ 67 Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky. HPJ 68 B5 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až těžké, zamokřené, po odvodnění vláhové poměry vhodné pouze pro louky. HPJ 70 Glejové půdy při terasových částech širokých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodněbí vhodné převážně pro louky. HPJ 73 Oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh, středně těžké až velmi těžké,zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 108 z 121

E.2.3. Údaje o uspořádání ZPF v území a o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvale zatravněné plochy. Výměra a podíl jednotlivých ploch jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Druh pozemku

Výměra (ha)

Orná půda Zahrady,sady Travní porost Zem. pozemky celkem Celkem k.ú.

1427,35 43,62 419,59 1890,58 3279,10

Podíl ze zemědělské půdy (%) 75,50 2,30 22,20 100,00 X

Podíl z celého katastrálního území (%) 43,53 1,33 12,79 57,65 100,00

Na správní území obce Volfířova převažuje z celkové plochy zemědělské půdy plocha orné půdy.Největší plochy orné půdy jsou situovány na jihovýchodní a východní části správního území, okolo Volfířova, Šachu a Řečice. Orné půdy jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách. Další plochy orné půdy jsou především v návaznosti na zastavěná území Radlic a Brandlína. Trvale travnaté plochy jsou na svažitějších nebo podmáčenějších pozemcích a často také navazují na lesní komplexy. Soukromé zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich význam ekologický - skýtají životní podmínky řadě druhů zpěvných ptáků a často dalších druhů mnohdy chráněných živočichů, jako jsou ježci, ještěrky, různé druhy hmyzu. Území s investicemi do půdy ( meliorace ) jsou v okolí zastavěného území zastoupeny poměrně ve velkém počtu především na jihovýchodní a východní části správního území.

E.2.4. Přehled BPEJ v zastavěném území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: Bonitované půdně ekologické jednotky jsou znázorněny v grafické příloze v problémovém výkresu. V zast. území a jeho bezprostřední blízkosti se vyskytují tyto BPEJ s příslušnými třídami ochrany. BPEJ 8.34.01 8.34.04 8.34.21

třída ochrany I II I

8.37.16 8.37.46 8.50.11 8.50.41

V IV II V

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 109 z 121

8.34.24 8.34.34 8.34.41 8.34.44 8.34.51 8.37.15 7.29.01 7.29.11 7.15.00 7.32.14 7.50.01 7.46.00

III III IV V IV V I. I. II. IV. III. II.

8.40.68 8.64.11 8.67.01 8.68.11 8.70.01 8.73.41 8.40.78 7.29.41 7.15.10 7.37.16 7.50.11 7.68.11

V III V V IV

V V IV. III. V. III. V

Zastavěná území jednotlivých sídel a jejich bezprostřední okolí možné k zastavění je charakterizováno střídáním ploch s vyšší třídou ochrany a půdy se střední nebo nižšími třídami ochrany ZPF. Plochy se střídají zejména vlivem členitosti terénu, jeho expozice vzhledem ke světovým stranám a také vlivem svažitosti terénu. Půdy s nejvyšší třídou ochrany se nacházejí zejména v bezprostředním i širším okolí sídla Volfířov, kde není možné zastavovat plochy s nižší nebo střední třídou ochrany ZPF. Plocha s nižší třídou ochrany se nachází pouze v zamokřené údolí nivě kolem rybníka Strachov. Sídla Řečice a Radlice a jejich bezprostřední okolí je charakterizováno střídáním ploch s vyšším, středním a nižší třídou ochrany ZPF a to zejména vlivem členitosti a expozici terénu. Sídla Brandlín, Velká Lhota a Šach jsou vesměs obklopena půdami s nižšími třídami ochrany ZPF a to z důvody polohy těchto sídel v členitějším typu krajiny.

E.2.5. Vyhodnocení záborů ZPF Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce Volfířov časovém horizontu platnosti ÚPD. Jsou navrženy tak, aby zejména zaplnily proluky a prázdná místa v zastavěném území a přirozeně navázaly na stávající zast. území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků. Rovněž tak zajišťují změnu druhu pozemku nebo jeho využití u ploch, spadajících do prvků ÚSES.

E.2.5.1. Plochy smíšené obytné Plocha SM 1 – v místní části Brandlín na západním okraji zast. území. Bude obsloužena ze stávající silnice II/408 a z místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 2 – v místní části Brandlín východně od zast. území v prostoru mezi sil. II/408 a sil. III/4081. Bude obsloužena z těchto komunikací. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha byla zmenšena podle požadavků DO. Plocha B 3 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů Plocha SM 4 – v místní části Velká Lhota, která navazuje jižně na zast. území. Bude obsloužena z navrhovaných místních komunikace, které budou vedeny z části v trase stávající účelových cest. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha byla zmenšena podle požadavků DO.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 110 z 121

Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha SM 5 – v místní části Velká Lhota, která navazuje jižně na zast. území. Bude obsloužena z navrhovaných místních komunikace, které budou vedeny z části v trase stávající účelových cest. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Lokalita má obdobné podmínky jako plocha SM 4 Plocha SM 6 – v místní části Velká Lhota, která vyplňuje proluku na východním konci zast. území. Bude obsloužena ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 7 – v místní části Řečice podél místní komunikace do Kopalova. Je situována na ploše severně o zast. území. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Technická infrastruktura musí být přiveden. Plocha byla zmenšena podle požadavků DO. Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha SM 8 – v místní části Řečice podél místní komunikace do Kopalova. Je situována na ploše severně o zast. území, na druhé straně komunikace proti lok.č.7 Bude obsloužena ze stávající komunikace. Technická infrastruktura musí by přivedena. V čistopisu zmenšena. Plocha SM 9 – v místní části Řečice. Je situována na křižovatce sil.II/408 a III/4083. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha SM 10 – v místní části Radlice. Navazuje na zast. území na jižní straně. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha byla zmenšena podle požadavků DO. Plocha SM 11 – v místní části Radlice. Navazuje na zast. území na západním konci. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze silnice III/1519. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha byla zmenšena podle požadavků DO. Plocha B12 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů. Plocha SM 13 – v místní části Šach. Navazuje na zast. území na severním konci. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze stávající silnice III. třídy. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Plocha byla zmenšena podle požadavků DO. Plocha SM 14 – v místní části Volfířov. Navazuje na zast. území na západním konci. Je situována na ploše, která logicky doplňuje stávající zástavbu. Bude obsloužena ze silnice lll/1519. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha SM 15 – v místní části Volfířov. Navazuje na lokalitu č.14 na západním konci. Je situována podél silnice lll/1519 ze které bude obsloužena. Technická infrastruktura bude přivedena. Plocha byla zmenšena podle požadavků DO.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 111 z 121

Plocha SM 16a,b – dvě malé plochy v místní části Volfířov. Jsou umístěny proti lokalitě SM 14 podél silnice lll/1519 ze které budou obslouženy. Technická infrastruktura bude přivedena. Plocha B17 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů . Plocha B18 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů. Plocha SM 19 – v místní části Řečice. Je rozšířením plochy SM 9. Dopravní napojení a obsluha technickou infrastrukturou je obdobná jako u lokality SM 9. Plocha B20 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů. Plocha B21 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů. Plocha SM 22 – v místní části Řečice. Navazuje na zastavěné území na Sádky. Obsluhována bude ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu. Plocha SM 23 – v místní části Řečice. Obsluhována bude ze stávající účelové komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu. Plocha SM 24 – v místní části Šach. Navazuje na zastavěné území na jihovýchodním okraji. Obsluhována bude ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu. Plocha SM 25 – v místní části Volfířov. Navazuje na zastavěné území v západní části sídla. Obsluhována bude ze stávající účelové komunikace. Technická infrastruktura je v dosahu. Na zástavbu této lokality nutno vypracovat zastavovací studii. Lokalita musí být zastavěna objekty jednopodlažními s možností využití podkroví, zastřešenými sedlovou střechou drobného měřítka odpovídající tradiční venkovské zástavbě. Rozhodování na ploše je podmíněno zpracováním územní studie. V územní studii musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 podle vyhlášky č. 269/2009 Sb, kterou se změnila vyhláška č. 501/2006 Sb. Plocha B26 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů. Plocha SM 30 – v místní části Šach. Navazuje na zastavěné území tohoto sídla, avšak do značné míry nerespektuje stávající půdorysnou strukturu sídla a také částečně zasahuje do krajinného rázu řešeného území. Z tohoto důvodu je nutné volit charakter zástavby tak, aby co nejméně narušoval hodnoty tohoto území, a co nejvíce splynul se stávající zástavbou. Pro obsluhu této plochy je třeba vybudovat místní komunikaci a technickou infrastrukturu. Plocha SM 31 – v místní části Radlice. Menší plocha pro funkční využití smíšené obytné. Pro obsluhu této plochy je možno využít stávající místní komunikace, technická infrastruktura je v dosahu.

E.2.5.2. Plochy rekreace Plocha R1 – v místní části Brandlín u rybníka Chytrov východně od zast. území. Jedná se o rozšíření stávající plochy rekreačního zařízení. Plochu je možno obsluhovat ze stávající místní komunikace a technické infrastruktury. Plocha byla zmenšena na základě požadavků DO. Plocha R2 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů Plocha R3 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 112 z 121

Plocha R4 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů Plocha R5 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů

E.2.5.3. Plochy občanského vybavení Plocha S2 – v místní části Volfířov. Navazuje na objekt obecního úřadu a doplňuje tento areál o sportovní plochy. Přístupná je ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti.

E.2.5.4. Plochy výroby a skladování Plocha V1 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů. Plocha V2 – v místní části Velká Lhota. Plocha navazuje na stávající areál zemědělské výroby situovaný ve východní části sídla. Napojení na komunikační síť a technickou infrastrukturu bude prostřednictvím nové místní komunikace, která je vedena v trase stávající účelové komunikace. Plocha V3 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů. Plocha V4 – z ÚP vypuštěna na základě požadavků dotčených orgánů.

E.2.5.5. Plochy technické infrastruktury Plocha T1 – plocha čistírny odpadních vod pro sídlo Volfířov. Plocha T2 – plocha čistírny odpadních vod pro Řečici. Plocha T3 – plocha byla v ÚP vypuštěna. Plocha T4 – plocha čistírny odpadních vod pro Brandlín. Plocha T5 – plocha čistírny odpadních vod pro Radlice. Plocha T6 – plocha čistírny odpadních vod pro Šach.

E.2.5.6. Plochy dopravní infrastruktury Plocha U1 – Šach – komunikace pro obsluhu vysílače a prodloužení cesty na silnici II/408. Plocha U2 – Šach – napojení účelové komunikace , lesních cest na silnici III/4083. Plocha U3 – z ÚP vypuštěna. Plocha U4 – Velká Lhota – propojení účelových cest mezi Velkou Lhotou a sídlem Radlice. Plocha U5 – Velká Lhota – propojení účelových cest mezi Velkou Lhotou a Radlicemi. Plocha U6 – z ÚP vypuštěna na základě požadavku DO. Plocha U7 – komunikace k ČOV Řečice. Plocha U8 – komunikace k ČOV Volfířov. Plocha U9 – komunikace k ČOV Šach. Plocha U10 – komunikace k ČOV Brandlín. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 113 z 121

Plocha U11 – MK Řečice. Plocha U12 – MK Řečice.

E.2.5.7. Plochy vodní a vodohospodářské Plocha H1 – situována v místní části Radlice. Jedná se o navrhovanou vodní plochu.

E.2.5.8. Plochy zeleně krajinné Plocha ZK1 – izolační zeleň u výrobní plochy v k.ú. Řečice, včetně odtokového žlabu. Plocha ZK2 – izolační zeleň v břehové hraně nad obcí v k.ú. Volfířov. Plocha ZK3 – izolační zeleň v břehové hraně nad rybníkem Strachov v k.ú. Volfířov. Plocha ZK4 – zeleň podél komunikace k ČOV součást IP 4 v k.ú. Šach.

Tabulková část vyhodnocení záborů ZPF - stanoveno dle vyhlášky MŽP č. 13 /1994 Sb.

Č. pl.

Výměra (ha)

Parcela číslo

1,35

170/1,156/2 Ne

Orná

1,07

23/1,355/1,

Ne

Orná

2,23

411/1

Ne

TTP

0,39 (0,86) 0,26

432/2, Ne 429/1,/4,431 518/28 Ne

TTP

8.67.01 V. 8.50.11 IV. 8.67.01 V.

TTP

8.69.01 V.

SM7

Funkční využití– k.ú. Počet RD smíšená obytná – Brandlín smíšená obytná – Brandlín vypuštěna smíšená obytná – Velká Lhota smíšená obytná – Velká Lhota smíšená obytná – Velká Lhota smíšená – Řečice

1,37

Ne

Orná

8.34.41 IV

SM8

smíšená – Řečice

1,59

270, 282/1 289 320/1

Ne

Orná

SM9

smíšená – Řečice

0,63

1081/1

Ne

Orná

8.34.41 IV 8.34.44 8.37.46 V. 8.34.01 V.

SM10

smíšená – Radlice 1 RD smíšená – Radlice 8 RD vypuštěna smíšená – Šach smíšená – Volfířov 8 RD

0,20

317//3, 315/3 430/1

Ne

Orná 8.34.44 V. Zahrada TTP 8.67.00 V. .

SM1 SM2 B3 SM4 SM5 část SM6

SM11 SM12 SM13 SM14

SM15 SM16a

0,42

0,25 1,34

smíšená – Volfířov 1,15 11 RD smíšená – Volfířov 0,20

Zastavě- Kultura BPEJ né území

Ne

Třída ochrany

8.34.24 III. 8.50.11 IV 8.34.41 IV.

11/5, Ne 604/1, /3, /4 Ne 652/1, /2, /5 /6, /7 745, 659/1 Ne

TTP 8.67.01 V. Orná 7.15.00 II. Zahrada Orná

7.15.00 II

694

Orná

7.15.00 II.

Ne

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 114 z 121

SM16b B17 B18 SM19 B20 B21 SM22 SM23 SM24 SM25

B26 SM30 SM31 V1 V2 V3 V4 S2 R1 R2 R3 R4 R5 H1 T1 T2 T3 T4 T5 T6 U1

U2 U3 U4 U5 U6 U7 U8

smíšená – Volfířov vypuštěna vypuštěna smíšená – Řečice 4 RD vypuštěna vypuštěna smíšená– Řečice (Sádky) smíšená – Řečice (Lipová) smíšená – Šach smíšená – Volfířov

0,21

694

Ne

Orná

7.15.00 II.

0,39

1081/1

Ne

Orná

8.34.01 I

0,36

207,255/3 273/1 831/1

Ne

Zahrada 8.34.21 I ,TTP TTP 8.34.21 l

0,25

Ne

1,06 1,75

100 Ne 247/1,/2,/3 245/1,/9,/10, 256

TTP 8.67.01 V Zahrada 7.45.00 II orná

0,18 0,15

97/1 320/2

orná orná

8.34.24 lll 8.34.44 V.

1,70

518/10, /19, Ano 491/1

TTP

8.50.11 IV.

0,47

56/1

ano

TTP

7.67.01 I.

Rekreace – Brandlín vypuštěna vypuštěna vypuštěna vypuštěna Vodní plochaRadlice u Volfířova ČOV – Volfířov ČOV – Řečice vypuštěna ČOV – Brandlín ČOV – Radlice ČOV – Šach Účelová komun. Šach

0,85

627/2

Ne

TTP

8.67.01 IV.

0,50

430/1

Ne

TTP

8.67,01 V.

0,13 0,45

1761,334/1 554/1

Ne Ne

Orná Orná

8.67.01 IV.

0,36 0,16 0,22 0,34

62/1 430/1 486/2 279/1

Ne Ne Ne Ne

TTP TTP Orná TTP

Účelová komun. Šach vypuštěna Účelová komun. Velká Lhota Účelová komun. Velká Lhota vypuštěna Míst.kom. k ČOV Řečice Míst.kom. k ČOV

0,85

759

Ne

Orná

8.67.01 8.67.01 8.64.11 8.34.44 8.34.21 8.34.41 8.37.56 8.34.01

0,30

219

Ne

TTP

3.40.68 V.

0,23

555/1

Ne

Orná

8.34.44 V. 8.34.21 I.

0,05

420/1

Ne

TTP

8.67.01 V.

0,04

329/1

Ne

Orná

7.67.01 V.

vypuštěna smíšená – Šach smíšená – Radlice vypuštěna Výroba – Velká Lhota vypuštěna vypuštěna Sport – Volfířov

Ne Ne

IV. V. V. V. I. IV. V. I.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 115 z 121

U9 U10 U11 U12 ZK1 ZK2 ZK3

ZK4

Volfířov Míst.kom. k ČOV Šach Míst.kom. k ČOV Brandlín Míst.kom Řečice Mist.komunikace Řečice Izolační zeleň ZV Řečice Izolační zeleň Volfířov Zeleň krajinná u plochy SM15 Volfířov Izolační zeleň ČOV k.ú. Šach Celkem plochy smíšené obytné Celkem sport Celkem rekreace Celkem výroba Celkem vodní plochy Celkem doprava Celkem kraj.zeleň Celkem technická infrastruktura Celkem

0,04

334/1 486/2

Ne

Orná

8.64.11 III.

0,07

62/1

Ne

TTP

8.67.01 V.

0,39

Ne

Orná

0,35

1081/1, 1208/1 1081/1

Ne

Orná

0,21

84/15

Ne

Orná

8.34.21 8.34.01 8.34.21 8.34.01 8.34.21

I I I I I.

0,85

Ne

0,57

356/1, 355, 349, 351/2 745

Ne

Orná TTP Orná

7.29.11 7.67.01 7.29.14 7.15.00

I. V. II. II.

0,03

486/4

ne

Orná

8.64.11 III.

16,80 0,47 0,85 1,70 0,50 2,66 1,66 1,32 25,96 ha

Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch tj. zastavitelných ploch . Všechny akce, ve kterých budou záborem dotčeny pozemky ve vlastnictví státu, investor nebo obec předjedná s Pozemkovým fondem ČR, příslušným územním pracovištěm.

E.2.6. Vyhodnocení přestavbových a transformačních ploch  Přestavbové plochy jsou plochy, které jsou v současné době již zastavěny a ÚP navrhuje pouze změnu jejich funkčního využití. Nejsou součástí ZPF ( volné krajiny).  Transformační plochy jsou plochy zemědělského půdního fondu, které v současnosti patří do ZPF (orná) a územním plánem je navržena změna způsobu jejich obhospodařování ( druh kultury ), přičemž i nadále zůstanou v ZPF, nejedná se tedy o zábor ZPF. Plocha SM 5 – plocha smíšená obytná část lokality je na ploše ostatní parc.č. 433 k.ú. Velká Lhota nejedná se o ZPF. Plocha SM 27 – plocha smíšená obytná na ploše ostatní parc.č. 241/1 k.ú. Volfířov nejedná se o ZPF.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 116 z 121

Plocha SM 28 – plocha smíšená obytná na ploše ostatní parc.č. 33,34/1,54/1 k.ú. Volfířov nejedná se o ZPF. Plocha SM 29 – plocha smíšená obytná je v dotyku zastavěného území, současné funkční využití mokřad, plocha navazuje na navrhovanou plochu pro bydlení SM7. Plocha S1 – je umístěna v zastavěném území sídla Volfířov. Jedná se o navrhované sportovní plochy u kulturního domu. Navazuje na objekt kulturního domu a doplňuje tento areál o sportovní plochy. Přístupná je ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Stávající plocha je plocha smíšená obytná a občanské vybavenosti. Plocha PS 1 – je navržena jako plocha zahrady na stávajícím pozemku orné půdy. Jedná se o transformaci v rámci ZPF. Nachází se v osadě Lipová v k.ú. Řečice. Plocha PT1 – je umístěna na jižním okraji zastavěného území sídla Šach. Současný druh pozemku je orná půda. Plocha je navržena k transformaci na trvale travnatou plochu a bude sloužit jako obora daňků. Plochy PT 2 – PT 7 byly vypuštěny Plocha PT 8 – je navržena jako převedení zbytku orné půdy po přiřazení zbývající plochy do lokality ZK 25 pro LBK 10. Stávající plocha této orné půdy by byla jako orná půda dále plošně neobhospodařovatelná. Transformace z orné půdy do trvale travnaté plochy v rámci ZPF. Plocha se nachází v k.ú. Radlice u Volfířova. Plocha PT 9 – je navržena jako převedení zbytku orné půdy po přiřazení zbývající plochy do lokality ZK 26 pro LBK 14. Stávající plocha této orné půdy by byla jako orná půda dále plošně neobhospodařovatelná. Transformace z orné půdy do trvale travnaté plochy v rámci ZPF. Plocha se nachází v k.ú. Šach. Plocha PT 10 – je navržena jako náhradní společenstvo pro lokální biokoridor LBK 5 v místech kde prochází přes trasu dálkového VTL plynovodu, kde by v ochranném pásmu tohoto plynovodu nebylo možné vysadit dřeviny. Stávající využití jako orná půda – transformace v rámci ZPF na trvale travnatou plochu. Plocha se nachází v k.ú. Volfířov. Plocha VB1 – je umístěna na jižním okraji sídla Radlice. Současný druh pozemku je zeleň krajinná. Plocha je navržena k transformaci na plochu specifickou a bude sloužit jako bažantnice. Ve stanovení podmínek využití této plochy je vyloučeno její využití pro jinou zemědělskou nebo průmyslovou výrobu a skladování. Tabulková část: číslo SM5,část SM27 SM28 SM29 S1 PT1

účel přestavby Smíšená obytná – k.ú.V.Lhota Smíšená obytná – k.ú.Volfířov Smíšená obytná – k.ú.Volfířov Smíšená obytná – k.ú. Řečice Sport – k.ú. Volfířov Zatravnění k.ú. Šach (daňčí obora)

výměra v ha

Zastavěné číslo území parcely

Stávající funkční využití

0,47

ano

433, 427/2

zem. výroba

0,08

ano

241/1

zem. výroba

0,24

ano

33,34/1, 54/1 zem. výroba

0,34

ne

273/3

mokřad

0,07

ano

596, 582

smíš. obytná + obč. v

0,80

ne

97/1

orná

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 117 z 121

VB1

Plocha bažantnice Celkem

1,11 ne 3,11 ha

440/1

zeleň krajinná

E.2.7. Zásady etapizace záborů ZPF Etapizace je pouze orientační, určena bude především strategií obce a snahou majitelů dotčených pozemků. Vzhledem k několika plochám vyhrazených k bydlení, jejich různému umístění a různým třídám ochrany navrhujeme jejich následující etapizaci: - Nejdříve by měli být zastavěny plochy, které nevyžadují vybudování nových místních komunikací a technické infrastruktury. - ve druhé etapě budou zastavovány plochy většího rozsahu, které je třeba je třeba vybavit technickou infrastrukturou.

E.2.8. Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby -plošně - přirozeně navázaly na stávající zast. území -prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce -funkčně a provozně – pro jednotlivou funkční složku byly navrženy z hlediska funkčního a provozního nejvhodnější pozemky -z hlediska ochrany ZPF-došlo k záboru nejnižších tříd ochrany Z hlediska ochrany ZPF dochází k záboru půd s nejvyšším stupněm ochrany u rozvojových ploch SM14, SM16 tyto plochy však logicky doplňují stávající zastavěné území Volfířova ploch SM19, SM21, SM22 jedná se malé plochy v sídle Řečice plochy U11, U12 účelové komunikace pro obsluhu zemědělských ploch

E.2.9. Nároky ÚSES na ZPF E.2.9.1. Plochy zeleně Plocha ZK 5 a ZK 6

– lokální biokoridor LBK 18

Plocha ZK 7 – ZK 9

– lokální biokoridor LBK 14

Plocha ZK 10 a ZK 11 – lokální biokoridor LBK 10 Plocha ZK 12 – ZK 15 – nadregionální biokoridor NRBK 121 Plocha ZK 16 – ZK 19 – lokální biokoridor LBK 15 Plocha ZK 20 – ZK 24 – lokální biokoridor LBK 4 Plocha ZK 25 a ZK 40 – lokální biokoridor LBK 10 Plocha ZK 26, ZK 36, ZK 37 – lokální biokoridor LBK 14 Plocha ZK 27 a ZK 28 – lokální biokoridor LBK 3 Plocha ZK 29 – ZK 32 – lokální biokoridor LBK 5 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 118 z 121

Plocha ZK 33, ZK 34, ZK 42 – lokální biokoridor LBK 2 Plocha ZK 35 – lokální biokoridor LBK16 Plocha ZK 38 – lokální biokoridor LBK 12 Plocha ZK 39 – lokální biokoridor LBK 8 Plocha ZK 41 – lokální biokoridor LBK 18

Přehled prvků ÚSES, které vyžadují zábor ZPF. Tabulková část vyhodnocení záborů ZPF stanoveno dle vyhlášky MŽP č. 13 /1994 Sb. Č. pl. ZK5

Funkční využití– k.ú. Počet RD Zeleň krajinná - LBK 18

Výměra Parcela číslo Kultura (ha) 2,22 555/1 Orná

ZK6 ZK7 ZK8 ZK9 ZK10

Zeleň krajinná - LBK 18 Zeleň krajinná – LBK 14 Zeleň krajinná – LBK 14 Zeleň krajinná – LBK 14 Zeleň krajinná – LBK 10

0,50 0,16 0,16 0,15 0,88

ZK11 ZK12

BPEJ

Třída ochrany I. V. V. I. I. IV. I. IV. I. IV. V:

669/1 231/1 231/1 231/1, 97/1 477/1

Orná Orná Orná Orná Orná

Zeleň krajinná – LBK 10 0,32

422/1

Orná

Zeleň krajinná NRBK 121 Zeleň krajinná NRBK 121 Zeleň krajinná NRBK 121 Zeleň krajinná NRBK 121

0,39

324/1

Orná

8.34.21 8.34.44 8.37.15 8.34.21 8.34.21 8.34.41 8.34.21 8.50.11 8.34.21 8.50.11 8.34.54

0,15

324/1

Orná

8.34.24

III.

0,91

361/1

Orná

8.34.24

III.

0,09

361/1

Orná

8.34.24

III.

ZK16 ZK17

Zeleň krajinná – LBK 15 0,11 Zeleň krajinná – LBK 15 0,46

517 599/1

Orná Orná

ZK18

Zeleň krajinná – LBK 15 0,92

599/1

Orná

ZK19 ZK20

Zeleň krajinná – LBK 15 0,12 Zeleň krajinná – LBK 4 1,10

599/1 213

Orná Orná

ZK21 ZK22 ZK23 ZK24 ZK25 ZK26 ZK27 ZK28 ZK29

Zeleň krajinná – LBK 4 Zeleň krajinná – LBK 4 Zeleň krajinná – LBK 4 Zeleň krajinná – LBK 4 Zeleň krajinná – LBK 10 Zeleň krajinná – LBK 14 Zeleň krajinná – LBK 3 Zeleň krajinná – LBK 3 Zeleň krajinná – LBK 5

0,34 0,08 0,97 0,17 0,27 0,12 0,46 0,41 0,37

213 213 1400/1 1400/1 280/1 97/4 1549/1 1450/1 626/1

Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná

ZK30

Zeleň krajinná – LBK 5

1,93

694/1

Orná

8.34.41 8.34.41 8.34.21 8.34.21 8.64.11 8.68.11 7.32.14 7.46.10 7.29.11 7.29.11 7.21.11 7.21.11 8.34.44 8.34.41 7.46.00 7.46.00 7.29.11 7.68.11 7.67.01 7.15.00 7.29.01 7.50.11

IV. IV. I. I. III. V. IV. III. I. I. I. I. V. IV. II. II. I. V. V. II. I. III.

ZK13 ZK14 ZK15

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 119 z 121

ZK31


0,62

ZK32


1,50

ZK33


0,63

ZK34


2,12

ZK35 ZK36 ZK37 ZK38 ZK39 ZK40

Zeleň krajinná – LBK 16 Zeleň krajinná – LBK 14 Zeleň krajinná – LBK 14 Zeleň krajinná – LBK 12 Zeleň krajinná – LBK 8 Zeleň krajinná – LBK 10

0,67 0,08 0,38 0,38 0,71 0,52

ZK41 ZK42

Zeleň krajinná – LBK 18 0,50 Zeleň krajinná – LBK 2 0,21 Celkem

7.67.01 7.68.11 7.15.10 694/1 Orná 7.15.00 7.29.01 7.29.11 922 Orná 7.29.11 7.50.11 7.64.01 213 Orná 7.46.10 7.46.00 7.29.01 331/1, 1746/1 Orná,TTP 7.29.01 7.46.00 957/1 Orná 8.34.01 279/1 TTP 8.34.41 279/1 TTP 8.34.41 259/1 TTP 8.67.01 1181 Orná 7.46.00 517/1, 484/2 Orná / 8.37.15 TTP 8.34.21 279/1 TTP 8.34.21 331/1 Orná 7.29.01

V. V. III II. I. I. I. III. II. III. II. I. I. II. I. IV. IV. V. II. V. I. I. I.

22,08

E.3. ZÁBOR POZEMKŮ URČENÝCH PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA Územním plánem obce je navržena jedna plocha záboru PUPFL. Jedná se o dodatečný zábor pro stávající hřiště. Lokalita S3 – je zábor PUPFL pro hřiště. Lokalita U3 – byla vypuštěna ( pro prodloužení místní komunikace na silnici III/4084 ).

číslo účel záboru záboru S3 Hřiště – V. Lhota U3 vypuštěna Zábory PUPFL celkem

výměra v ha 0,10

Zastavěné číslo území parcely ne 806/1

Kategorie lesa hospodářský

0,10

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 120 z 121

Použité zkratky v textu: ČOV ČR DO ESK IP k.ú. s.ú. SLT STG TTP ÚHUL ÚP ÚPD ÚSES VTL zast.

čistírna odpadních vod Česká republika dotčené orgány státní správy ekologická stabilita krajiny interakční prvek katastrální území správní území skupiny lesních typů skupina typů geobiocénů trvale travnatý porost Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability vysokotlaký zastavěné ( např. území )

Použité materiály: 1. Politika územního rozvoje ČR 2008, MMR ČR a ÚÚR. 2. Územně analytické podklady ORP Dačice, aktualizace 2010 včetně Rozboru udržitelného rozvoje, MěÚ Dačice 2010. 3. Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Jindřichův Hradec 4. Historický lexikon obcí České republiky 1869 –2005 5. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje ve znění Změny č.4, Krajský úřad Jihočeského kraje 2010. 6. Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Krajský úřad Jihočeského kraje 2004. 7. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje – návrh, 2010. 8. Územní plán velkého územního celku Javořická vrchovina, 2001. 9. Metodika výpočtu koeficientu ekologické stability, Míchal 1985 in Lipský 2000. 10. Plán územního systému ekologické stability krajiny Volfířov, doc.Ing. Jiří Gergel, 2010. 11. Generel LÚSES Volfířov, RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc., 1995 –1997. 12. Rukovět projektanta místního systému ekologické stability, Jiří Löw a spol.,1995. 13. Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, MMR ČR a ÚÚR. 14. Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, MMR ČR a ÚÚR. 15. ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES, MMR ČR a ÚÚR 1996. 16. Hory a nížiny : Zeměpisný lexikon ČR, Balatka, Demek, Mackovčin, AOPK ČR, 2006. 17. Zeměpisný lexikon ČSR,Hory a nížiny, Demek, J.,1987. 18. Vlastivěda Moravská: Dačicko, Slavonicko, Telčsko, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005. 19. Údaje katastru nemovitostí - úhrnné hodnoty druhů pozemků - s.ú. Volfířov , Katastrální pracoviště Dačice 08.06.2011. 20. Vodohospodářský informační portál – Povodí Moravy, 1999 –2009. 21. Geologický mapový server, Česká geologická služba – Geofond, 2002-2011. 22. Rozpracovaný, digitalizovaný, aktualizovaný a koordinovaný generel ÚSES pro správní obvod Dačice, MěÚ Dačice, 2010. 23. Rozptýlená zeleň, Sklenička, 2003.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 121 z 121

Ú Z E M N Í P L Á N VOLFÍŘOV T E X T O V Á Č Á S T I. VÝROKOVÁ ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ ÚP. Atelier AVM s.r.o., Husova 8A, Brno

Recommend Documents