Ú Z E M N Í P L Á N HOŠTEJN I. A. T E X T O V Á Č Á S T. Atelier AVM s.r.o., Husova 8A, Brno. datum: leden 2015

ÚZEMNÍ PLÁN

HOŠTEJN

_____________________________________________________________________________________________________

I. A. T E X T O V Á Č Á S T __________________________________________________ pořizovatel: Městský úřad Zábřeh zpracovatel: Atelier AVM s.r.o., Husova 8A, Brno zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman spolupráce: Kryštof Toman datum: leden 2015 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

I.A. Výroková část územního plánu Hoštejn – Textová část

strana 1 z 46

ÚZEMNÍ PLÁN HOŠTEJN ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce HO ŠT EJN

Razítko:

Číslo jednací : Datum vydání: Datum nabytí účinnosti:

Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Odbor rozvoje a územního plánování Podpis:

Razítko:

Jméno a příjmení: Funkce:

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 2 z 46

Správní orgán který územní plán vydal Zastupitelstvo obce Hoštejn (okres Šumperk) Číslo jednací ……………………………………. Datum vydání a datum nabytí účinnosti ÚP Hoštejn ……………………………

…………………………..

Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh Odbor rozvoje a územního plánování Ing. arch. Václav Doležal - vedoucí odboru

Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o. Husova 8A, Brno

Zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman

Autorský kolektiv: Ing. arch. Z. Toman, Kryštof Toman

V Brně, leden 2015

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 3 z 46

Obsah:

1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................. 6 2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE , OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT...... 6 2.1. Koncepce rozvoje území ......................................................................................... 6 2.2. Ochrana a rozvoj kulturně-civilizačních hodnot území ............................................. 7 2.2.1. Archeologické hodnoty území ........................................................................... 7 2.2.2. Kulturně historické hodnoty území .................................................................... 7 2.2.3. Urbanisticko-architektonické hodnoty území ..................................................... 8 2.3. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot ........................................................................ 8 2.3.1. Chráněná území ............................................................................................... 8 2.3.2. Ochrana genofondu .......................................................................................... 9 2.3.3. Ochrana a rozvoj krajinného rázu...................................................................... 9 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE........................................................................................ 9 3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle............................................................................. 10 3.2. Návrh prostorové kompozice sídla......................................................................... 11 3.3. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně ......................... 12 3.3.1. Plochy pro bydlení .......................................................................................... 12 3.3.2. Plochy občanské vybavenosti včetně sport ..................................................... 13 3.3.3. Plochy rekreace .............................................................................................. 13 3.3.4. Plochy veřejných prostranství ......................................................................... 14 3.4. Systém sídelní zeleně ........................................................................................... 14 3.4.1. Zeleň veřejná .................................................................................................. 14 3.4.2. Zeleň sídlení ostatní........................................................................................ 14 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY .............................................................. 14 4.1. Dopravní infrastruktura .......................................................................................... 14 4.1.1. Železniční doprava.......................................................................................... 14 4.1.2. Silniční doprava .............................................................................................. 15 4.1.3. Místní a účelové komunikace .......................................................................... 15 4.1.4. Statická doprava ............................................................................................. 16 4.1.5. Cyklistická doprava ......................................................................................... 16 4.1.6. Pěší doprava................................................................................................... 17 4.1.7. Hromadná doprava ......................................................................................... 17 4.2. Technická infrastruktura ........................................................................................ 18 4.2.1. Vodní hospodářství ......................................................................................... 18 4.2.2. Energetika a spoje .......................................................................................... 19 4.3. Vymezení ploch pro veřejnou infrastrukturu........................................................... 20 4.3.1. Vymezení ploch pro dopravní infrastrukturu .................................................... 20 4.3.2. Vymezení ploch pro technickou infrastrukturu................................................. 20 4.4. Nakládání s odpady............................................................................................... 20 5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ........................................................................ 21 5.1. Vymezení ploch pro změnu využití krajiny ............................................................. 21 5.1.1. Plochy vodní a vodohospodářské.................................................................... 21 5.2. Územní systém ekologické stability ....................................................................... 21 5.2.1. Kostra ÚSES................................................................................................... 21 5.2.2. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES .................................................. 23 5.2.3. Prvky ÚSES .................................................................................................... 24 5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území ....................................................................................... 27 5.3. Prostupnost krajiny................................................................................................ 28 5.4. Protierozní opatření............................................................................................... 28 5.5. Ochrana proti povodním ........................................................................................ 29 5.6. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jejích technické zajištění........................................................................................................ 30 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ........................................................................................................................................ 31 ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 4 z 46

6.1. Plochy bydlení ....................................................................................................... 31 6.2. Plochy občanského vybavení ................................................................................ 32 6.2.1. Občanská vybavenost veřejná ........................................................................ 32 6.2.2. Občanská vybavenost komerční ..................................................................... 33 6.2.3. Občanské vybavení pro tělovýchovu a sport ................................................... 34 6.3. Plochy rekreace..................................................................................................... 34 6.4. Plochy smíšené obytné ......................................................................................... 35 6.5. Plochy výroby a skladování ................................................................................... 36 6.6. Plochy technické infrastruktury .............................................................................. 36 6.7. Plochy dopravní infrastruktury ............................................................................... 37 6.7.1. Dopravní zařízení............................................................................................ 37 6.7.2. Silniční doprava .............................................................................................. 38 6.7.3. Železniční doprava.......................................................................................... 38 6.8. Plochy veřejných prostranství................................................................................ 38 6.8.1. Veřejně přístupná prostranství ........................................................................ 38 6.8.2. Veřejná zeleň.................................................................................................. 39 6.8.3. Sídelní zeleň ................................................................................................... 39 6.8.4. Zeleň hřbitovní ................................................................................................ 39 6.9. Plochy zeleně ........................................................................................................ 39 6.10. Plochy zemědělské.............................................................................................. 40 6.10.1. Orná půda..................................................................................................... 40 6.10.2. Sady a zahrady ............................................................................................. 40 6.10.3. Trvale travnaté plochy................................................................................... 41 6.11. Plochy lesní......................................................................................................... 41 6.12. Plochy vodní a vodohospodářské ........................................................................ 41 6.12.1. Vodní plochy a toky....................................................................................... 41 6.12.2. Mokřady........................................................................................................ 42 7.VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ .......................................................................................... 42 7.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb ................................................................. 42 7.2. Veřejně prospěšná opatření .................................................................................. 43 7.3. Vymezení asanací a asanačních opatření ............................................................ 43 8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO.................................... 44 8.1. Veřejně prospěšné stavby ..................................................................................... 44 8.2. Veřejně prospěšná opatření .................................................................................. 44 9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ .................................................................................................... 45 9.1. Plochy územních rezerv ........................................................................................ 45 10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ........................ 45 10.1. Územní plán ........................................................................................................ 45 10.1.1. Textová část ................................................................................................. 45 10.1.2. Grafická část................................................................................................. 45 10.2. Odůvodnění územního plánu............................................................................... 46 10.2.1. Textová část ................................................................................................. 46 10.2.2. Grafická část................................................................................................. 46

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 5 z 46

I. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Hoštejn, které je totožné se stejnojmenným katastrálním územím. Toto vymezení vyplývá také z předpokladu zpracování územního plánu, který dle stavebního zákona řeší celé administrativně správní území obce. Rozloha správního území obce je 182 ha. V návrhu územního plánu bylo vymezeno zastavěné území dle § 58 zákona č. 183/2006 Sb. Bylo vymezeno celkem 5 zastavěných území v řešeném území obce. Jedno zastavěné území tvoří samotné sídlo, které tvoří jednolitý celek, a je vymezeno na základě stanoveného intravilánu obce v katastrálních mapách a ), a dále zahrnuje zastavěné nebo jinak využité pozemky dle § 58 odst. 2 písm. a – e. Další zastavěné území je vymezeno osamocenou zástavbou bydlení za tělesem železniční dráhy. Dále je samostatně vymezeno zastavěné území stavby čistírny odpadních vod ve východní části řešeného území. Samostatné zastavěné území tvoří také zastavěné stavební pozemky souboru rekreačních objektů při západním okraji sídla Hoštejn. Ostatní vymezená zastavěná území tvoří jednotlivé zastavěné stavební pozemky jednotlivých objektů u železniční dráhy sloužícím k jejím účelům.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE , OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1. Koncepce rozvoje území Koncepce územního plánu respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí. Koncepce reaguje na současnou tendenci přirozeného vytváření místa pro bydlení a rekreaci. Rozvojové plochy jsou navrženy především tak, aby navázaly na stávající urbanistickou strukturu a doplnily zástavbu v místech, kde jsou v zástavbě volné plochy. Ostatní funkční složky jsou navrženy k zachování. V územním plánu jsou navrženy dvě nové plochy pro rozvoj funkční složky sportu a jedna plocha pro umístění nových objektů pro individuální rekreaci. Cílem je zajistit stabilizaci sociální společnosti, její potřeby ( služby, veřejnou infrastrukturu, podnikání, rekreaci a zdravé životní prostředí ) a také zamezení odchodu zejména mladšího obyvatelstva z řešeného území za těmito potřebami do větších měst. Územní plán také podporuje cestovní ruch a rekreační funkce ve stávajících objektech, vytváří také podmínky pro agroturistiku, chalupaření, drobné služby. Územní plán také počítá se zachováním stávajících ploch pro výrobu, dopravní a technické infrastruktury. Stávající technická infrastruktura je doplněna o dvě nové plochy – zajišťující protipovodňovou ochranu a využití vodní energie pro energetiku.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 6 z 46

2.2. Ochrana a rozvoj kulturně-civilizačních hodnot území 2.2.1. Archeologické hodnoty území Katastrální území lze označit za území archeologického zájmu v němž se nacházejí předpokládané archeologické lokality vyplívající z historického vývoje řešené obce popsaného v odůvodnění ÚP kap. 3.3.1.1.. Archeologické lokality souvisí zejména s dobou osídlení a s hospodářskou činností od doby založení. Na uzemí katastru řešeného území jsou evidovány tyto lokality s archeologickými nálezy s povinností záchranného výzkumu:  SAS 14-43-02/1 – středověké a novověké jádro obce a zbytky hradu

Při provádění výkopů a zemních prací však se v řešeném území musí respektovat požadavky na ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou, Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum.

2.2.2. Kulturně historické hodnoty území Na správním uzemí se nacházejí kulturní památky (zapsané v ústředním seznamu kulturních památek ČR), jejichž popis a označení je uvedeno v odůvodnění ÚP. Tyto kulturní nemovité památky je nutno chránit dle příslušného zákona o památkové péči, chránit a respektovat jejich odpovídající prostorové, s nimi související, okolí, tak aby nedošlo k narušení jejich významu v prostředí obce. Dále je v obci jedno památné místo, stavba významná pro svou historickou nebo urbanistickou hodnotu: Farní kostel sv. Anny (p.č. 43, st.), historicistní, postavený v letech 1867 až 69. Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap. Mimo to jsou z hlediska dochovalého tradičního domovního fondu, kvalitní objekty po obou stranách návsi. Objekty mají dochovalý tvar tradičního stavení venkovského typu se sedlovou střechou, tvar i umístění oken. U těchto objektů je vhodné stávající tvarosloví zachovat. Celkový pozitivní dojem doplňují vzrostlé listnaté stromy, které jsou umístěny na návsi okolo staveb v zahradách. Historickou urbanistickou strukturu doplňují drobné objekty urbanistického detailu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 7 z 46

V řešeném území se dále nacházejí různě rozmístěné drobné sakrální stavby, zejména podél cest a při jejich rozcestí a na místech výhledu apod. Tyto drobné sakrální stavby, jako křížky, boží muka, smírčí kameny ( kříže ) je třeba respektovat a chránit, a přispívat k jejich zdůraznění např. výsadbou zeleně. V okolí těchto staveb nepřipustit jakoukoliv výstavbu, která by mohla nepříznivě ovlivnit jejich vzhled.

2.2.3. Urbanisticko-architektonické hodnoty území V řešeném území jsou dochovány hodnotné urbanistické struktury, které jsou dokladem historického vývoje sídel. Jedná se především o prostory návsí a objekty, které je obklopují. ÚP navrhuje chránit urbanisticko architektonickou strukturu obce jako celek, a jednotlivé stavby, dokladující stavitelské umění své doby. (selské statky se zachováním původního vzhledu příp. dispozice, včetně hospodářských objektů). Stavby v prolukách musí respektovat stávající uliční čáru. Při rekonstrukci starších historických objektů se nedoporučuje používat architektonických prvků neodpovídajících lokálnímu charakteru. Nová výstavby bude respektovat výškovou hladinu stávající zástavby. Pro uchování všech těchto hodnot je nutné aby veškeré děje, činnosti a zařízení respektovaly kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního charakteru prostředí.

2.3. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot 2.3.1. Chráněná území 2.3.1.1. Zvláštní ochrana a NATURA 2000 V řešeném území se nenachází plochy zvláště chráněného území ani lokality NATURA 2000. 2.3.1.2. Obecná ochrana Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/ 1992 Sb. v platném znění. Významné krajinné prvky na území obce ze zákona jsou: - všechny plochy určené pro plnění funkce lesa - všechny vodní toky - všechny údolní nivy Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Celé správní území obce podléhá plošné ochraně přírody dle zákona. Správní území obce je součástí území přírodního parku Březná, vyhlášeného nařízením okresního úřadu v Šumperku č. 14/1997, ze dne 13. 5. 1997. Celková výměra parku je cca 11 600 ha. Přírodní park se rozkládá na katastrech nebo jejich částech obcí: Hoštejn, Hynčina, Lupěné, Hněvkov, Václavov, Pivotín, Svébohov, Nemile, Zábřeh, Rovensko, Posřelmůvek, Výšehoří, Klášterec, Olšany, Zborov, Bušín, Jakubovice, Písařov, Bukovice, Březná, Březenský Dvůr, Štíty, Crhov, Jedlí, Horní Studénky, Drozdov a Kosov. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 8 z 46

Hranice přírodního parku Březná jsou vyznačeny ve výkresu širších vztahů. Posláním přírodního parku je zachování přírodního rázu typického pro tuto část Zborovské Vrchoviny, ochrana významných lokalit a biotopů, účelná regulace a diferenciace čerpání přírodních zdrojů a realizace takových forem rekreace, které negativně neovlivní krajiný ráz. Dále je řešené území z větší části zahrnuto v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru NRBK 92 - mezofilní bučinný, tudíž všechny prvky ÚSES včetně interakčních prvků je nutno považovat za součást tohoto nadregionálního biokoridoru a vztahuje se na ně ochrana jako na nadregionální prvek ÚSESu.

2.3.2. Ochrana genofondu Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. Podrobnější popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole 5.2..

2.3.3. Ochrana a rozvoj krajinného rázu Udržovat a podporovat mozaikovitost krajiny. Podporovat polyfunkční využití nezastavitelných ploch např. využití vodní resp. vodohospodářské a přírodní. Dosazovat vhodná místa rozptýlenou popř. liniovou zelení v souladu s řešením ÚSES v kap. 5.2.. K tomu využívat zde původní druhy dřevin. Revitalizovat vodní plochy a toky s výsadbou břehových porostů včetně dřevin. Liniovou zelení členit velké zemědělské plochy na menší vhodnější celky a to i s přihlédnutím na proběhlou komplexní pozemkovou úpravu. Při nově budovaných komunikací vysazovat doprovodnou zeleň při využití místně původních druhů. Volně v krajině a to zejména na místech dalekého výhledu citlivě zasazovat případné objekty technické nebo dopravní infrastruktury, tak aby nebyl narušen celkový pohledový horizont krajiny.

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE Na správním území obce Hoštejn se nachází jedno, stejnojmenné sídlo, venkovského typu. Je situováno v agrárně-lesní krajině. Ves Hoštejn se nachází ve střední a jižní části správního území obce. Zastavěné území má longitudinální tvar, sestává se ze dvou větví. „Historické jádro“ vsi činí větev situovaná v těsném údolí Hoštejnského potoka, převládající je drobná chalupnická zástavba, prostřídána rodinnými domky. V údolní nivě podél toku Moravské Sázavy je se prostírá novější zástavba, reprezentována rodinnými domky, bytovými domy a průmyslovými závody. Střed obce je situován u vyústění údolí Hoštejnského potoka s výraznými budovami nákupního střediska, školy a obecního úřadu. Hlavní prostorovou dominantou sídla je římskokatolický kostel sv. Anny situován na stráni nad středem obce. Na výrazném návrší nad kostelem jsou nepatrné zbytky středověkého hradu s památníkem dokončení dráhy Praha – Olomouc. Na pravém břehu Mor. Sázavy je areál železničního nádraží a menší soubor rodinných domků. Další soubor rodinných domků je na stráni severozápadně nad středem obce.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 9 z 46

Z hlediska funkčního členění v obci je dominantní bydlení v individuálních rodinných domcích. Několik chalup je využíváno pro individuální rodinou rekreaci. Z hlediska občanského vybavení je ve vsi sakrální stavba, obecní úřad, školní budova, nákupní středisko s pohostinstvím. Funkčním těžištěm je prostor ve středu vsi při vyústění Hoštejnského potoka, kolem kterého jsou situovány veškeré významné stavby občanského vybavení. Další jednotlivé stavby jsou rozmístěny podél hlavní v obytné zástavbě. Výroba je situována do vymezených areálů v jihozápadní části zastavěného území. Na správním území obce se nachází několik chat pro individuální rekreaci. Jsou situovány v prostorově uceleném souboru na stráni, v bezprostřední blízkosti západně od vsi. Urbanistická koncepce vychází se zachování základní urbanistické struktury sídla, která vychází z přírodních podmínek a morfologie terénu. Je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje a se zásadami ochrany přírody. Návrh územního plánu posiluje rozvoj ploch pro bydlení, plochy smíšené pro možnost rozvoje podnikání a zajišťuje rozvoj technické infrastruktury pro zvýšení standardu bydlení. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle Návrh urbanistické koncepce plně respektuje současný charakter sídla. Hoštejn zůstává sídlem venkovského typu s dominantní obytnou funkcí. Současné plochy pro bydlení zůstávají zachovány. Rozvojové plochy mají především obytnou funkci. Jsou situovány převážně na jižních svazích severně od zastavěného území. Další rozvojová plocha pro bydlení je situována na jižním okraji obce v prostoru mezi tělesem železnice a řekou Moravskou Sázavou. Územním plánem je navrženo rozšíření rekreační složky – nová plocha pro individuální rekreaci. Dále je navržena plocha pro rozvoj zeleně hřbitovní. Výrobní složka je v současné době dostatečně plošně zastoupena a nepředpokládá se proto její rozvoj. Občanská vybavenost obce je dostačující, proto se nepředpokládá výrazný rozvoj této funkční složky. Menší provozovny komerčního typu je možné umístit v obytné zástavbě, návrh podporuje jejich umisťování kolem hlavní dopravní osy. Z občanské vybavenosti – sportu je v obci je navrženo nové hřiště v blízkosti stávajícího areálu, jako jeho rozšíření, a dále nová plocha pro multifunkční hřiště Z hlediska dopravního řešení návrh respektuje současnou situaci. Rozvojové plochy budou obslouženy novými komunikacemi. Z hlediska technické infrastruktury návrh předpokládá rozšíření sítí na rozvojové plochy a napojení veřejného vodovodu na rezervní zdroj na k.ú. Drozdov. Složka technické infrastruktury bude dále doplněna o rozvojovou plochu pro rekonstrukci jezu a výstavbu vodní elektrárny na vodním toku Březná.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 10 z 46

3.2. Návrh prostorové kompozice sídla Návrh prostorové kompozice sídla vychází ze současného charakteru obce, rozložené ve složitém geomorfologickém prostředí na rozhraní kopcovitého terénu a záplavového území – nivy řeky Moravské Sázavy. Nové zastavitelné plochy převážně navazují na stávající zastavěné území obce, avšak pro další rozvoj je bude nezbytné postupně rozšiřovat mimo vlastní kompaktní tvar sídla po prověření reálnosti zástavby ploch ve stávajícím území obce. Z tohoto důvodu je navržena následující skladba a etapovitost realizace výstavby jednotlivých ploch pro bydlení vymezených v návrhu územního plánu po společném jednání: V základní etapě jsou ponechány následující plochy :

Č. pl. 1 2 15 U1

Účel záboru Bydlení cca 5 RD Bydlení cca 1 – 2 RD Bydlení 8 RD Komunikace

Výměra Zastavěné č. p. (ha) území 0,16 11 částečně celek 0,55

0,15

ano

0,97

ne

0,08

částečně

celek 0,13

trv. trav. porost 7.40.89 zahrada 7.40.68

Třída ochrany V. V.

trv. trav. porost 7.40.68

V.

125/5 131/1 3/1

trv. trav. porost 7.22.12 trv. trav. porost

III.

8/12

trv. trav. porost 7.40.89 zahrada 7.40.68

V. V.

276/23

277 276/15

11

Kultura

BPEJ

276/23

U2

Komunikace

0,02

ano

276/23

zahrada

7.40.89 7.40.68

V. V.

U3

Komunikace

0,24

ne

125/5 131/1 125/2

trv. trav. porost trv. trav. porost 7.22.12 trv. trav. porost

III.

Celkem Bydlení cca 14 15 RD Celkem Dopravní infrastruktura Celkem cca 14 - 15 RD

1,28 ha 0,34 ha 1,62 ha

V této etapě jsou ponechány i ostatní plochy označené jako č. 6,7,8,10,13,16 a U4, které se navrhují pro umístění jiných ploch než ploch bydlení a na ně navazující plochy obsluhy. V druhé etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách: Č. pl.

Účel záboru

5

Bydlení cca 2 RD

Výměra (ha) 0,30

Zastavěné č. p. území 125/2 125/4 částečně 125/5 125/8

Kultura

BPEJ

trv. trav. porost 7.37.16 zahrada 7.40.89 trv. trav. porost

Třída ochrany V. V.

Celkem Bydlení cca 2 RD 0,30 ha Celkem 2 RD

0,30 ha

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 11 z 46

V třetí etapě se navrhuje realizovat výstavbu individuálního bydlení v plochách: Č. pl.

Účel záboru

4

Bydlení cca 5 RD

Výměra (ha) 0,51

Zastavěné č. p. území 276/2 ne 276/22 276/58

Kultura

BPEJ

7.40.68 trv. trav. porost 7.40.89 7.32.11

Třída ochrany V. V. II.

Celkem Bydlení cca 5 RD 0,51 ha Celkem cca 5 RD

0,51 ha

Ostatní plochy pro bydlení a na ně navazující plochy obsluhy pod označením 3A, 3B, 3C, 4B, 4C, 5B a 5C o celkové ploše 3,03 ha se vypouštějí.

Architektonické tvarosloví by mělo být jednoduché, bez rušivých prvků městského charakteru. Objekty s dochovaným charakterem tradiční venkovské zástavby by neměly měnit svou hmotovou strukturu. Z hlediska funkčního využití by měly být respektovány lokality určené pro občanskou vybavenost, neměly by být omezovány a rušeny ani bezkoncepčně zřizovány. Výjimkou jsou drobné provozovny obchodu a služeb (nevýrobních i výrobních), zřizované v rámci objektů bydlení.

3.3. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně Navrhované plochy pro bydlení zajišťují rozvojové záměry obce Hoštejn v časovém horizontu s uvažovanou platností ÚP beze změny. Jsou navrženy tak, aby přirozeně navázaly na zastavěné území nebo vyplňovaly jeho nezastavěné plochy. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků.

3.3.1. Plochy pro bydlení Plocha 1 – nachází se částečně v zastavěném území v její severní části. Přirozeně navazuje na stávající zástavbu a doplňuje její kompaktnost. Obsloužena bude z nově vybudované komunikace U1 a horní část i ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě nebo v dosahu. Plocha 2 – má obdobné rozvojové podmínky jako plocha 1, je v zastavěném uzemí. Bude obsloužena ze stávající komunikace. Sítě technické infrastruktury jsou přímo v místě. Plocha 3A – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. Plocha 3B – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. Plocha 4 – ( původní plocha 4A ) je navržena na hranici zastavěného území severně od obce. Navazuje přímo na zastavěné území. Bude obsloužena ze stávající komunikace protější stana plochy 1. Sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. S výstavbou se uvažuje až po zastavění ploch 1, 2, 15, 5.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 12 z 46

Plocha 4B – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. Plocha 5 – ( původní plocha 4A ) přirozeně navazuje na stávající zástavbu. Bude obsloužena z upravené místní komunikace, sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. Plocha 5B – v návrhu ÚP na základě stanovisek DOSS byla vypuštěna. Plocha 15 – je navržena v návaznosti na jižní okraj zastavěného území, přirozeně navazuje na stávající zástavbu. Bude obsloužena z nově vybudované místní komunikace, sítě technické infrastruktury jsou v bezprostřední blízkosti. Plocha se nachází v záplavovém území obce, mezi stávající zástavbou a nově rekonstruovaným železničním koridorem Česká Třebová – Zábřeh, Olomouc. Její umístění je prověřeno a projednáno se správcem povodí (studie H-07/025 ) a s ČD ( hluková studie). Podmínky pro umístění plochy 15 :  Plocha nebude zahrnuta do aktivní zóny záplavového území Moravské Sázavy.  Úroveň podlahy obytných prostor bude 0,5 m nad Q100 tj. z hora po proudu toku na úrovních 307,96 – 308,32 m.n.m. Terén území plochy bude navýšen pouze pod 8 rodinnými domy vybudovanými na ploše 15.  Žádné další nadzemní objekty bránící odtoku z území nebudou vybudovány.  Neprovádět terénní úpravy navyšováním terénu včetně příjezdových komunikací.  V území plochy č.15 budou vybudovány případné další lokální protipovodňové opatření, které však nezhorší odtokové poměry – snížení terénu apod.  Oplocení pozemků bude průtočné, bez jakéhokoliv navýšení terénu či pozedních úprav.  Likvidace dešťových vod ze zpevněných ploch i objektů bude preferována vsakem v území lokality č. 15. Plocha 15A – v upraveném návrhu ÚP na základě stanoviska nadřízeného orgánu – KÚ Ol. kraje byla vypuštěna.

Všechny návrhové plochy pro bydlení doplňují a navazují na stávající plochy pro bydlení.

3.3.2. Plochy občanské vybavenosti včetně sport Plocha 7 – Hřiště - bude rozvojovou plochou pro současnou sportovní zónu (areál koupaliště, fotbalové hřiště), zaujme protější – severní stranu místní komunikace jež obsluhuje současná sportoviště. Plocha 16 – Polyfunkční sportovní plocha s využitím zemědělsky nevyužívané plochy v zastavěném území. Plochy bude využita zejména k jízdě na skatebordu ( na rampách ), kol. bruslích a pro dětská kola apod.

3.3.3. Plochy rekreace Plocha 6 - Rekreace - bude rozvojovou plochou pro rozvoj individuální rekreace je situována západně od zastavěného území při účelové komunikaci..

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 13 z 46

3.3.4. Plochy veřejných prostranství Plocha 8 – Hřbitov - jde o rozšíření stávajícího hřbitova – plocha je situována severozápadně od farního kostela sv. Anny v jehož bezprostřední blízkosti se současný hřbitov nalézá.

3.4. Systém sídelní zeleně 3.4.1. Zeleň veřejná V řešeném sídle nejsou vymezeny samostatné plochy veřejné zeleně. V prostoru návsi a historického jádra obce, dále podél hlavní osy sídla v západovýchodním směru je několik ploch s funkčním využitím sídelní zeleně, které částečně může plnit funkci veřejné zeleně. Další hodnotné plochy jsou na jižním konci sídla při řece Moravské Sázavy. Zeleň dále uzavírá sídlo po svém východním a severním okraji sídla, kde jsou hodnotnější celky kvalitní zeleně, která může poskytovat rekreaci a oddych obyvatelstva. Plochy zeleně pak dále přechází do plně mozaikovité zeleně v plochách bydlení.

3.4.2. Zeleň sídlení ostatní Jsou vymezeny nebo se nacházejí mozaikovitě na plochách s jiným způsobem využití zejména v rámci ploch bydlení, občanské vybavenosti a dopravních ploch, a nehodí se vzhledem ke svému charakteru nebo majetkoprávnímu vztahu k veřejnému využívání. Jedná se zejména o celou síť doprovodné a rozptýlené zeleně v zastavěném území, která je však důležitá k dobré pohodě rezidentního bydlení a rekreace v obci. ÚP vymezuje několik takovýchto ploch v sídle a navrhuje také ponechat maximální množství této zeleně v zastavěném území, nově navržené plochy zejména pro bydlení oddělit vhodnou zelení – minimální pás 5 m – od nezastavitelných ploch ( jedná se především o orné půdy ) jako také částečně protipovodňového opatření popsaného v kap. 3.5.3.3..

4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.1. Dopravní infrastruktura 4.1.1. Železniční doprava Obec leží na celostátně i mezinárodně významném koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270 Česká Třebová - Bohumín). V obci je vybudováno nádraží zastavují zde pouze osobní vlaky, nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu. Trať je součástí tzv. II.tranzitního koridoru. Trať je přeložena na vysokorychlostní železniční těleso a žst. Hoštejn je přemístěna do nové polohy. Ochranné pásmo železniční tratě jako dráhy je 60 m od osy krajní koleje, které je zde většího širšího rozsahu než 30 m od hranic obvodu dráhy. ÚP ponechává toto řešení beze změny a respektuje všechna stávající ochranná pásma.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 14 z 46

4.1.2. Silniční doprava Obcí prochází silnice II/315 Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun –Zábřeh - Úsov, která prochází přímo obcí. Na tuto silnici ve středu obce navazuje silnice - III/31528 Hoštejn – příjezdná. Jiné trasy silnic nevedou po správním území řešené obce. Obě tyto silnice prochází zastavěným územím řešené obce a umožňuje tak přímé napojení na silniční systém sítí místních komunikací. V oblasti silniční dopravy tak bude ponechána základní síť silnic. Nejsou tedy navrženy na správním území obce žádné nové silnice, ani přeložky tras nebo výrazné změny výškového vedení. Dopravní závady budou řešena bez nároků na zásahy do zástavby. Silnice II. třídy má mimo průjezdný úsek obcí navrženou kategorii S 7,5/60. Silnice III. třídy má mimo průjezdný úsek obcí navrženou kategorii S 6,5/60. Silnice III. třídy v současné době kategorii v šíři nesplňuje, při případné rekonstrukci komunikace může dojít k parametrickému rozšíření v souladu s navrženou kategorií. Pozemek komunikace má dostatečnou šířkovou rezervu. V současné době se však nejedná o závažný problém v dopravě v území. Silnice II. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10,5 /7 /50 a MO2/8,75 /7 /50. Silnice III. třídy bude mít v průjezdním úseku třídu C, kategorii MO2/10 /6,5 /30 a MO2/7,75 /6 /30. Průjezdní úsek krajské silnice bude v úsecích, kde chybí, doplněn alespoň jednostrannými chodníky. V obci nejsou navrhovaná dopravní zařízení, stávající dopravní plochy jsou vzhledem k velikosti sídla dostačující.

4.1.3. Místní a účelové komunikace Stávající struktura místních komunikací je navázána na průtah krajské silnice II. třídy. Hlavním úkolem těchto komunikací je obslužná funkce. Protože je obec obsloužena převážně průtahem silnice, je rozsah ostatních místních komunikací poměrně malý. - Hlavní stávající místní komunikace se v řešené obci napojují na silnici II. třídy v zastavěném území a jsou obousměrné funkční třídy C/ MO2/7,25 /5,5 /30 a C/ MO2/6,5 /5 /30 a jednosměrná funkční třídy C/ MO1/5,5 /3,75 /30. - navrhované místní komunikace funkční třídy C/ MO2/8,25 /6,5 /30 a C/ MO2/7,25 /5,5 /30. - mimo zastavěné území jsou místní komunikace funkční třídy C/ MO2k/5,5 /30 a C/ MO2k/6 /30. - ostatní a vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1. Mimo zastavěné území sídla se nachází několik důležitějších účelových komunikací, které propojují sídlo řešené obce se sousedními obcemi a zpřístupňuji také pozemky primární zemědělské produkce. Stávající síť místních komunikací návrh doplňuje o nově navrhované úseky místních komunikací pro obsluhu navrhované výstavby .

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 15 z 46

V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu beze změny. Tyto komunikace přirozeně slouží do určité míry i pro pohyb pěších krajinou, eventuálně pro cyklisty. Účelové komunikace budou v návaznosti na pozemkové úpravy doplněny tak, aby mohli být jednotlivé zemědělské plochy obsluhovány.

4.1.4. Statická doprava a) Stav Vzhledem k malé rozloze sídla, automobilová doprava uvnitř obce je velice řídká a proto jsou potřeby parkovacích a odstavných stání velice malá. V obci je několik zpevněných ploch, které slouží pro parkování. P1/10 parkovacích míst – v protilehlé poloze autobusové zastávky ve středu obce. P2/21 parkovacích míst – v křižovatce naproti autobusové zastávky ve středu obce. P3/15 parkovacích míst – před budovou obecního úřadu. P4/36 parkovacích míst – v křižovatce v blízkosti mostu přes Mor. Sázavu s přístupem k žel. stanici a výrobního areálu pily. P5/51 parkovacích míst – u lávky přes Mor. Sázavu s přístupem k výrobnímu areálu pily. Parkoviště ve středu obec obsluhují funkční složku občanskou vybavenost a jejich kapacita je dostačující. Dále se pro parkování a odstavování vozidel používá odstavování vozidel v profilech komunikací, tam kde to parametry komunikací dovolují. K parkování a odstavování vozidel také dochází na jednotlivých pozemcích nemovitostí. b) Návrh Návrh ÚP nepředpokládá vybudování žádné samostatné parkovací plochy. Potřeby pro odstavovaní vozidel u ploch pro výrobu budou realizovány v rámci těchto ploch. c) Parkovací a odstavná stání k funkční složce bydlení Vzhledem k tomu, že všechny obytné budovy v obci mají k dispozici vlastní pozemky, jsou odstavná stání navržena na parcelách jednotlivých domů. Samostatná parkovací stání nejsou navržena. Pro pohotovostní parkování mohou sloužit příjezdy k jednotlivým domům a mohou se uskutečňovat v profilech místních komunikací.

4.1.5. Cyklistická doprava a) Stav Správním územím řešené obce vede v severo-jižním směru značená cyklotrasa č. 521, která prochází údolím řeky Březné ze směru Štíty – Drozdovská pila – Hoštejn a dále jižním směrem Petrušov – Staré Město – Moravská Třebová. Další cyklotrasa se napojuje v řešené obci na tuto cyklotrasu ve východním směru označená jako č. 6232 ve směru Hněvkov – Zábřeh – Lesnice – Rohelská bouda. b) Návrh V ÚP není navržena žádná další cyklostezka - cyklotrasa. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 16 z 46

4.1.6. Pěší doprava a) Stav V obci je oddělena zejména pěší doprava od silniční v průjezdním úseku silnice II/ 315. Některé další hlavní místní komunikace, zejména v novější zástavbě mají oddělenou pěší dopravu od silniční alespoň jednostranným chodníkem. Dále je v obci několik propojujících pěších komunikací zejména dvě pěší lávky přes řeku Moravskou Sázavu. b) Návrh U nově budovaných místních komunikací a při rekonstrukci stávajících se navrhuje v odůvodněných případech oddělit pěší dopravu od silniční dle jednotlivých navrhovaných kategorií místní komunikací popsaných v kap. 3.4.1.3. – Místní komunikace. Dále je navrhována jedna samostatná pěší komunikace v místech navrhované nové zástavby, k propojení dopravní komunikační sítě v místech kde není možné silniční propojení, alespoň touto komunikací.

4.1.7. Hromadná doprava a) Železniční doprava Obec leží na celostátně i mezinárodně významném koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270 Česká Třebová - Bohumín). V obci je vybudováno nádraží zastavují zde pouze osobní vlaky, nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu. b) Autobusová doprava Veřejná autobusová doprava je realizována po krajské silnici II/ 315 se dvěmi zastávkami v obci, u pily a v centru obce Hoštejn. Autobusové spojení po silnici II/315 západním směrem směr Tatenice, nebo Krasíkov není realizováno, hromadnou dopravu přebírá plně železniční doprava, která je však zřejmě vyhovující. Dále autobusová doprava nezajíždí na přímé napojení na železniční stanici. Stávající řešení z hlediska trasování přesto je dostatečné, frekvenci spojů nemůže územní plán ovlivnit. Z hlediska docházkové vzdálenosti je obec obsloužena dostatečně. Posouzení zastávek: Posouzení autobusových zastávek bylo provedeno dle ČSN 73 64 25. V centru obce jsou umístěny dvě zastávky pro oba směry autobusové dopravy, které mají zřízeny zastavovací zálivy ( oboustranně), jedna strana zastávka pila je zastavovací pruh přímo v jízdním pruhu, ale výhledové poměry jsou dobré a toto řešení umožňují. Jedna je umístěna v centru obce u školy a restaurace, druha je u mateřské školy a hřiště a umožňuje příchod do areálu dřevovýroby. Návrh: Návrh nevyžaduje přijetí jakýchkoliv opatření.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 17 z 46

4.2. Technická infrastruktura 4.2.1. Vodní hospodářství 4.2.1.1. Vodovod a) Stav: Obec Hoštejn má vybudovaný vlastní místní veřejný vodovod, zásobený vodou z vlastních místních vodních zdrojů v údolní nivě Moravské Sázavy. Stávající zásobování pitnou vodou je vyhovující. b) Návrh: Stávající zásobování pitnou vodou je vyhovující, v návrhu budou doplněny trasy pro rozvojové plochy. OÚ zvažuje posílení stávajících zdrojů vody o další studnu. V územním plánu je navrženo napojení veřejné vodovodní sítě na nový vodní zdroj na k.ú. Drozdov přívodním vedením vodovodu. c) Ochranná pásma: Ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 - 1 m od osy vedení. 4.2.1.2. Kanalizace a) Stav: Obec má vybudovanou splaškovou kanalizaci v celé obci. Její délka je 3.830 m. Na kanalizaci jsou vybudovány tři čerpací stanice. Splaškové odpadní vody jsou čištěny na aktivační čistírně odpadních vod. Kanalizace dešťová odvodňuje úsek statní silnice směrem od Kosova po střed obce, kde je vyústění objekt do Mor. Sázavy. Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Moravská Sázava. Vyprodukovaný kal je vyvážen na zemědělské pozemky. b) Návrh: Odkanalizování obce je v současné době vyhovující a proto nejsou navrženy žádné koncepční změny. Návrh počítá s rozšířením kanalizační sítě na rozvojové plochy. U nových návrhových ploch je nutné maximální množství dešťových vod likvidovat vsakováním na jednotlivých pozemcích těchto ploch nebo jinak využívat v rozvojových plochách včetně objektů – zálivka, druhý oběh vody v objektech – praní, splachování atd. Tato opatření provádět dle možností i u stávajících objektů a preferovat je i při rekonstrukcích. c) Ochranné pásmo Ochranné pásmo kanalizace - 1,5 m. Ochranné pásmo ČOV – 50 m od zdroje znečištění.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 18 z 46

4.2.2. Energetika a spoje 4.2.2.1. Zásobování plynem a) Stav Obec Hoštejn v současné době není plynofikována.. Distribuci plynu v regionu zajišťuje RWE - Severomoravská plynárenská, a. s. Nejbližším místem napojení je až rozvod STL v městě Zábřeh. b) Návrh Plynofikace obce se v současné neuvažuje. Ze strany občanů ani distribuční společnosti nebyl projeven dostatečný zájem. 4.2.2.2. Zásobování elektrickou energií a) Stav Zásobování obce elektrickou energií je vzdušným vedením 22kV z kmenového vedení č. VN 121, které prochází východo-západním směrem přes řešeného území údolím řeky Moravská Sázava. Odbočkami z páteřního jsou napojeny celkem čtyři trafostanice. Kmenové vedení VN je napojeno na rozvodnu v Zábřehu. - Nízké napětí: Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení. b) Návrh - Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice, nízké napětí:: V rámci optimalizace železniční trati v úseku Zábřeh – Krasíkov dojde na k.ú. Hoštějn k přeložce vedení VN a NN. Dosavadní příhradový stožár VN č. 121 bude demontován a nahrazen novým typu 24/30 ve vzdálenosti cca 16 m od stávajícího. V úseku stožárů č. 121 až 122 budou vyměněny silové vodiče AlFe 70/11 včetně kotevních izolátorů. Přeloženo bude rovněž vedení NN přes řeku a přípojka NN pro domek parc.č.65/1. d) Ochranná pásma V řešeném území jsou vymezena následující ochranná pásma: Vysoké napětí VN 22 kV má ochranné pásmo 10 m resp. 7 m od krajního vodiče dle výstavby tohoto vedení. 4.2.2.3. Telekomunikace a) Stav Obcí prochází dálkové telekomunikační vedení v trase Zábřeh – Pivonín – Kosov – Hoštejn. Na toto telekomunikační vedení je obec napojena místní telekomunikační síť. Touto sítí jsou uspokojovány potřeby obce v oblasti telekomunace. Telefonní ústředna je přímo v obci. Rozvodná síť je ve správě a vlastnictví O2 Telefónica a.s.. Dálkové telekomunikační vedení dále prochází obcí západním směrem Hynčina ( Popelák ) – Tatenice a Krasíkov.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 19 z 46

Další odbočení z této páteřní trasy je v řešené obci u soutoku Březné a Moravské Sázavy. Toto další dálkové telekomunikační kabelové vedení vede údolím řeky Březné směr Drozdovská pila – Štíty s odbočení směr Cotkytle, již mimo řešené území. b) Návrh Návrh ÚP nepředpokládá žádnou změnu v řešení. Nově navržené lokality budou při budování obslužných komunikací napojeny přednostně zemními telekomunikačními kabely. c) Ochranná pásma Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1, 5 m od obrysu vedení. Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu vysílače Hynčina. Ochranná pásma jsou v ÚP plně respektována.

4.3. Vymezení ploch pro veřejnou infrastrukturu 4.3.1. Vymezení ploch pro dopravní infrastrukturu Plocha U1 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a plochy č. 1. Plocha U2 – Místní komunikace – pro propojení pěší a nemotorovou dopravou komunikace U1 a stávající sítě místních komunikací. Plocha U3 – Místní komunikace – pro obsluhu stávajících ploch pro bydlení a ploch č. 15. Podmínky pro umístění plochy U3: Komunikace pro zpřístupnění plochy č.15 bude vybudována ve stávající výškové úrovně tj. nivelity, bez navýšení terénu, bez neprůtočných úprav. Plocha U4 – Účelová komunikace – pro obsluhu plochy č. 10 – malé vodní elektrárny.

4.3.2. Vymezení ploch pro technickou infrastrukturu Plocha 9 – z návrhu ÚP vypuštěna. Plocha 10 – Technická infrastruktura – plocha bude sloužit pro vybudování malé vodní elektrárny na vodním toku Březná. Plocha 13 – Hráz suchého podru, protipovodňového opatření – plocha se nachází v severovýchodním cípu správního území a je navržena v souladu s povodňovým plánem pro obec Hoštejn.

4.4. Nakládání s odpady Odpadové hospodářství bude organizováno v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce o nakládání s odpady a platnou legislativou. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 20 z 46

Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce. Shromaždiště nebezpečných odpadů je zajištěno v požadovaných nádobách u obecního úřadu. Odvoz zajišťuje specializovaná firma na odvoz nebezpečného odpadu. Třídění odpadu bude zajištěno v domácnostech a v případě potřeby bude přistaven kontejner na velkooběmový odpad. Shromaždiště separovaného odpadu je v prostoru návsi v k tomu určených zvonovitých nádobách.

5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Ve volné krajině mimo plochy zastavěné a zastavitelné jsou plochy nezastavitelné. Jsou to plochy primární zemědělské produkce a plochy krajinné zeleně a plochy lesní a plochy vodní a vodohospodářské.

5.1. Vymezení ploch pro změnu využití krajiny 5.1.1. Plochy vodní a vodohospodářské Plocha 11 – plocha vodní nádrže – plocha vypuštěna, je vymezena jako územní rezerva v souladu s ZÚR Olomouckého kraje ( Údolní nádrž Březná ). Plocha 12 – z návrhu ÚP vypuštěna ( Vodní plocha ).

5.2. Územní systém ekologické stability 5.2.1. Kostra ÚSES Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability tvoří v řešeném území zejména ekologicky významné segmenty krajiny – EVSK a dále plochy s nejvyššími stupni ekologické stability, které vytvářejí v krajinně řešeného území mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací. Pro řešenou obec byl vypracován Generel místních systému ekologické stability pro k.ú. Kosov, Hoštejn, Hynčina, firmou Help Forest, Olomouc, r. 1996. Součástí zpracování tohoto generelu ÚSES bylo tzv. mapování krajiny k vytyčení ekologicko nejstabilnějších ploch v řešené krajině. Tyto plochy s nejvyššími stupni ekologické stability ( č.5 a č.4 ) se stali součástí vytýčených prvků v krajině definované jako ekologicky významné segmenty, dle zákona o ochranně přírody, jsou základem kostry ÚSES pro řešené území. 1. EVSK č. 1 – porost 240 E 6 – 1,39 ha, biochora: 4US, 4VS. Lesík v okolí vlhké roklinky nad Hoštejnem se značným drzhovým zastoupením dřevin i bylin, z jihu a východu navazují sečené louky, ze zbývajících stran pole, lesík je obkroužen širokým pásem kopřiv a bodláků, uprostřed obrovský dub a jasan, největší zastoupení mí olše, zmlazení klenu , několik čerstvě vysázených jedlí, slouží jako remíz pro zvěř.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 21 z 46

Stupeň ekologické stability: 4 – 5 STG: 4 B 3, 4 AB 3 Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, omezit ruderalizaci, zejména splachy zemědělských půd a hnojení, neobdělávat bezprostředně navazující plochy plošně mechanicky. Zdravotní výběr. Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní lesní. 2. EVSK č. 2 – meze okolo kóty 410 m.n.m. nad Hoštejnem – 1400 m, biochora: 4VS, 4US. Několik dlouhých mezí oddělujících od sebe sečené loky, největší zastoupení na těchto kamenitých mezí má habr. Stupeň ekologické stability: 4 STG: 4 AB 3, 4 B 3 Lokalita je navrhována ke chránění, ponechat samovolnému vývoji – okolí extenzivně sekat, spásat, odstraňovat nepůvodní dřeviny. Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo reprezentativní. 3. EVSK č. 3 – Na hradě – 3,04 ha,biochora 4US. Lokalita na kopci nad Hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá suchomilnou vegetací. Stupeň ekologické stability: 4 STG: 3 AB 2, 3 B 3 Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, neobdělávat plošně mechanicky, ponechat samovolnému vývoji – možno extenzivně sekat, spásat, odstraňovat vyšší procento náletu dřevin. Jinak bez zásahu. Navrhovaný způsob ochrany: interakční prvek, společenstvo unikátní. 4. EVSK č. 4 – niva Březné – 10,34 ha,

biochora 4US.

Břehové porosty kolem říčky Březné tvořeny převážně olší, místy se vyskytuje i vrba a jasan, kolem Březné se rozprostírají mezofilní louky s významným výskytem bledulí. Stupeň ekologické stability: 4 – 5 STG: 4 BC 4, 4 B 4 Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, neobdělávat plošně mechanicky, zdravotní výběr břehových porostů, louky extenzivně kosit, neprovádět regulaci vodních toků včetně jejich břehů. Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, bikoridor, společenstvo reprezentativní. 5. EVSK č. 5 – porosty 249 B 5, 240 A 7 část – 5,78 ha, biochora 4US. Téměř čistě listnatý porost s převažujícím bukem na prudkém jihozápadním svahu nad řekou Moravskou Sázavou, prudká skalní stěna, ve vrchní části je buk nejkvalitnější – některé

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 22 z 46

exempláře jsou obrovské, habr okolo 20%, smrk do 10%, vtroušeně dub, klen, bříza a borovice, habr a buk zmlazuje. Stupeň ekologické stability: 4 STG: 3 A 2, 3 B 3 Lokalita je navrhována ke chránění, nedovolit ztráty na plošném rozsahu, zdravotní a tvarový výběr možný. Navrhovaný způsob ochrany: biocentrum, společenstvo reprezentativní lesní. Tyto lokality jsou chráněny jako nejcennější složka zakládaného ÚSES v řešeném území dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zachování kostry ekologické stability má pro krajinu zásadní význam. Její ekologicky stabilizační působení se projevuje již v současnosti. O reorganizaci kostry či dokonce o její redukci je proto možno uvažovat zásadně až v době plné a optimální funkčnosti ÚSES. Trvalou existenci kostry ekologické stability zajišťuje legislativní ochrana jejích součástí. Nejcennější části jsou zpravidla zařazeny podle zákona o ochranně přírody a krajiny do kategorie zvláště chráněných maloplošných území a další se registrují jako VKP. Podrobnější popis kostry ekologické stability je v kap. 3.5.2.2. odůvodnění ÚP Hoštejn. Tyto prvky jsou dále doplněny v kostře ÚSES o další nesouvislé skupinkovité plochy porostů listnatých dřevin v řešeném území. Jde zejména o reliktní zbytky mezí a dochovalá liniová zeleň v terénních zlomech a podél komunikací. Kostra ÚSES byla doplněna a navržena, tak aby bylo možné optimální propojení jednotlivých prvků ÚSES. Ostatní prvky kostry ÚSES slouží jako základ pro navrhované interakční prky, které doplňují systém ÚSESu v lokální úrovni. Lesních porosty v řešeném území tvoří vesměs hospodářský porost jen se středním stupněm ekologické stability a nejsou ve většině zahrnuty do kostry ÚSES.

5.2.2. Celková koncepce a návaznost prvků ÚSES Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. Základní osou ÚSES vztažená k řešenému území je nadregionální biokoridor NRBK 92 – mezofilní bučiný, který je vymezen ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 vypracovaným MŽP ve spolupráci s MMR okrajem přes řešené území. Tento nadregionální biokoridor, označený též jako K 92 je však vydanými zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, které jsou nadřazenou dokumentací v oblasti územního plánování pro řešené území, vymezen již mimo řešené území přes k.ú. Hynčina. V sousední nadřazené územně plánovací dokumentace Pardubického kraje, je však toto vymezení zatím ještě beze změn. Ochranné pásmo tohoto nadregionálního biokoridoru, vymezené jak v ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996, tak vyplívající z nezměněné polohy umístění NRBK 92 v ZÚR Pardubického kraje, zahrnuje celé řešené území tj. k.ú. Hoštejn, a z tohoto důvodu je ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 23 z 46

možné považovat veškeré prvky ÚSES včetně interakčních prvků za součásti tohoto nadregionálního biokoridoru k podpoření tzv. koridorového efektu. Změna umístění K 92 v ZÚR Ol. kraje nemá již na rozsah ochranného pásma v řešeném území prakticky žádný vliv. Do tohoto nadregionálního biokoridoru je vloženo regionální biocentrum RBC 353 Hoštejn které je vymezeno ÚTP Regionálních a nadregionálních ÚSES z r. 1996 částečně zasahujíc do řešeného území a to v západním okraji. Zásadami územního rozvoje Ol. kraje i Pardubického kraje je toto regionální biocentrum vymezeno již v menším plošném rozsahu a to na sousedním k.ú. Tatenice a to v zásadě ve shodném umístění i rozsahu. Z tohoto důvodu již tento prvek není součástí řešeného území. Základním prvkem ÚSES v řešeném území procházející lokální složený biokoridor na místě původně vymezeného RBK v údolí řeky Moravské Sázavy a také řeky Březné. Tento biokoridor se napojuje v západním směru od řešeného území na nadregionální biokoridor NRBK 92, a v severním směru podél toku řeky Březné na RBK 890 na k.ú. Drozdov. Do tohoto lokálního biokoridoru jsou vložena jednotlivá lokální biocentra, podle původní koncepce u místění regionálního biokoridoru v této stopě. Prostřednictvím biocenter jsou pak na tuto páteřní osu ÚSES v řešeném územní napojeny vedlejší osy lokálních biokoridorů zejména prostřednictvím LBC 16 na hranicích s k.ú. Drozdov k napojení LBK 16 A a dále LBK 16 B východním směrem, v použité koncepci zhuštění prvků ÚSES v ochranném pásmu NRBK v šíři cca 2 km od osy k podpoření koridorového efektu tohoto NRBK. Další prvky ÚSES lokální úrovně jsou vymezeny ve východní části řešeného území, jedná se o LBC 18 a z něho vycházející LBC 18 A. Oba tyto prvky tvoří tak zvanou suchou řadu prvků ÚSES v řešeném území, jde o prvky čistě lesního typu, a tudíž jako takové nenavazují na základní složený lokální biokoridor mokřadního typu vedoucí údolím řeky Moravské Sázavy a Březné.

5.2.3. Prvky ÚSES 5.2.3.1. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES V řešeném území se nenacházejí žádné prvky nadregionální ani regionální úrovně ÚSES. 5.2.3.2. Lokální ÚSES 1. Biocentrum LBC 13 – Moravská Sázava 2 k. ú. Hoštejn, Rozloha: 4,5 ha ( min. 3 ha ) SES: 3 – 4 částečně funkční Kultura: břehový porost, louka Geobiocenologická typizace: 3 B 4 , 3 BC 4 Návrh opatření: Rozšířit břehový porost, dosadba dřevin dle jednotlivých STG, louku kosit, neprovádět odvodnění ani meliorizaci. Cílové společenstvo: reprezentativní mokřadní. 2. Biocentrum LBC 15 – Březná 1 Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 4. k. ú. Hoštejn Rozloha: 4,2 ha ( min. 3 ha ) SES: 4, 5 částečně funkční Kultura: břehový porost, louka Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4, 4 B 3 Návrh opatření: U břehových porostů zdravotní výběr, louku kosit. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 24 z 46

Cílové společenstvo: reprezentativní mokřadní. 3. Biocentrum LBC 16 – Březná 2 k. ú Hoštejn, k.ú. Drozdov Rozloha: 5 ha ( na k.ú. Hoštejn 1,75 ha ) ( k.ú. Drozdov 3,0 ha ) SES: 4 - 5 částečně funkční Kultura: břehový porost, louka Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4. Návrh opatření: Zdravotní výběr, louku kosit Cílové společenstvo: reprezentativní kombinované společenstvo mokřadní a lesní. 4. Biocentrum LBC 18 – Nad Hoštejnem Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 5. k. ú. Hoštejn, k.ú. Kosov Rozloha: 5,78 ha SES: 4 částečně funkční Kultura: les, neplodná půda Geobiocenologická typizace: 3 A 2, 3 B 3, 3 B 2 Návrh opatření: Zdravotní a tvarový výběr Cílové společenstvo: reprezentativní lesní.

5. Biokoridor LBK 13 – 15 k.ú. Hoštejn Délka: 1 380 m SES: 1, 4 částečně funkční, málo funkční ( v záp. části zastavěného území ), místy ( v centru zastavěného území ) nedostatečně funkční Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky, zahrady Geobiocenologická typizace: 3 BC 4 Návrh opatření: Podél toku Moravské Sázavy dosadby břehových porostů, v údolí Březné zdravotní výběr, udržování břehových porostů, louky kosit. 6. Biokoridor LBK 15 – 16 k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice Délka: 680 m SES: 4 častečně funkční až optimálně funkční Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky Geobiocenologická typizace: 4 BC 4, 4 B 4 Návrh opatření: Udržování břehových porostů, louky kosit. 7. Biokoridor LBK 15 – 23 k.ú. Hoštejn, k.ú. Tatenice, k.ú. Hynčina Délka: 1 800 m SES: 1 – 5 částečně funkční až málo funkční ( v zastavěném území u výrob. areálu na jeho straně řeky ) Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky Geobiocenologická typizace: 3 BC 4

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 25 z 46

Návrh opatření: Udržování a dosadba břehových porostů, louky v návazi kosit. Rozšíření šířky záběru břehových dřevinných porostů v blízkosti výrobního areálu, na obou stranách toku Moravské Sázavy. Neprovádět úpravy koryta vodního toku včetně jeho břehů. 8. Biokoridor LBK 12 – 13 k.ú. Hoštejn, k.ú. Hynčina, k.ú. Kosov Délka: 700 m SES: 3, 5 částečně funkční Kultura: Vodní tok, břehové porosty, litorální pásmo, louky Geobiocenologická typizace: 3 BC 4, 3 B 4 Návrh opatření: Udržovat a doplnit břehové porosty dle STG. 9. Biokoridor LBK 18 A k.ú. Hoštejn, k.ú. Kosov, k.ú. Drozdov Délka: 1550 m SES: 3, místy 4 částečně funkční až málo funkční Kultura: les, neplodná půda Geobiocenologická typizace: 3 B 3, 4 AB 3, 4 B 3, 4 B 4 Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora keřového a bylinného patra lesa. 10. Biokoridor LBK 16 A k.ú. Hoštejn, k.ú. Drozdov Délka: 1500 m SES: 3, místy 4 částečně funkční až málo funkční Kultura: les, neplodná půda Geobiocenologická typizace: 4 B 3, 4 AB 3 Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora vlhomilnějších porostů dřevin v lesním deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v k.ú. Drozdov. 11. Biokoridor LBK 16 B k.ú. Hoštejn, k.ú. Drozdov Délka: 950 m SES: 3, místy 4 částečně funkční až málo funkční Kultura: les, neplodná půda, louka Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 B 3 Návrh opatření: Postupně vhodnými lesnickými zásahy přeměnit lesní porosty v koridoru LBK na porosty dřevin přírodě blízké nebo přirozené. Obměna dřevin dle jednotlivých STG. Podpora zde původních dřevin, ty ponechání také k samostatnému vývoji. Podpora vlhomilnějších porostů dřevin v lesním deluviu a aluviu vodního toku. Napojení na prvky ÚSES v k.ú. Drozdov.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 26 z 46

Interakční prvky: Stávající – jedná se zejména o liniové stromořadí zejm. ovocných stromů kolem cest. Návrh – zakládat výsadbou nová liniová dřevitá společenstva, která umožní lepší využití celého systému ÚSES v řešeném území. Umožní úkryt, zabezpečí potravu a i lepší orientaci jednotlivým druhům fauny. Využívat k výsadbě také jiné než ovocné druhy dřevin, s využitím původních dřevin těchto stanovišť ( dle jednotlivých STG ) , která zabezpečí také lepší půdoochraný a vodohospodářský účinek těchto interakčních prvků ( zejm. Infiltrační převádění povrchového odtoku vody do půdy; doprovodně také retenční funkcí, a také s Kolmační a sedimentační funkcí - zadržování již popř. erodované půdy. Charakteristika jednotlivých prvků: Interakční prvky stávající ( alespoň částečně funkční ) 1. Interakční prvek č.1 Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 1. Na k.ú. Hoštejn, rozloha 1,32 ha, SES 4 – 5 Navrhované opatření : zdravotní výběr, cílové společenstvo: reprezentativní lesní. 2. Interakční prvek č.2 Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 2. Na k.ú. Hoštejn, rozloha 1400m, SES 4 Navrhované opatření : ponechat přirozenému vývoji, cílové společenstvo: reprezentativní. 3. Interakční prvek č.3 název: Na hradě Pořad. číslo EVSK v kostře ÚSES 3. Na k.ú. Hoštejn, rozloha 3,04 ha, SES 4 Stručný popis: lokalita na kopci nad Hoštejnem v místě bývalého hradu, porostlá suchomilnou vegetací Navrhované opatření : bez zásahu, cílové společenstvo: unikátní.

Výběr vhodných dřevin pro osázení nových interakčních prvků a doplňujících dřevin pro stávající, alespoň částečně funkční by měl orientačně vycházet z jednotlivých určených skupin typů geobiocenů STG a stávající IP prvky je možné také doplnit druhy dřevin již nacházejících se v těchto IP pokud mají dostatečnou ekologickou i estetickou hodnotu. Těmito prvky bude tak vhodně doplněna navržená síť biokoridorů a biocenter v řešeném území.

5.2.5. Navržené řešení křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi a ostatními funkcemi v řešeném území Na území katastru dochází na několika místech ke křížení stávající komunikace s biokoridorem. U křížení komunikací s funkcí biokoridorů v místech přemostění vodoteče je nutné zabezpečit suchozemský přechod živočichů. Pokud pod mostem na břehu není dostatek místa, je zde nutné vybudovat lávky pro přechod malých savců. U křížení komunikací s funkcí biokoridorů mimo přemostění vodoteče je nutné vybudovat propustek pro přechod malých živočichů. U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min 15 m na obě strany mostu. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 27 z 46

5.3. Prostupnost krajiny Ve volné krajině je nutné udržovat siť veřejně přístupných komunikací a komunikací zajišťující přístup k jednotlivým plochám. Staré historické cesty s přihlédnutím k právě probíhajícím komplexním pozemkovým úpravám obnovovat, popřípadě budovat nové vhodnější komunikační propojení jednotlivých ploch. Přičemž udržovat krajinu harmonickou a vyváženou. Komunikace budovat a udržovat také s přihlédnutím ke vhodnému způsobu křížení s prvky územního systému ekologické stability jak je popsáno v předešlé kap. 5.2.5. a doplňovat vhodnou liniovou doprovodnou zelení s maximálním využitím zde původních místních dřevin popsaných v kap. 5.2.4. jako interakční prvky systému ÚSES. I samostatně umístěné liniové interakční prvky mohou svou funkcí orientační a organizační napomáhat prostupnosti krajiny. Významnými směry, kde se uplatňují kontinuálnější trasy prostupností krajinou jsou zejména komunikace podél řeky Březné, prochází celým údolím této řeky až do města Štíty v délce cca 10 km, dále podél Moravské Sázavy v obou směrech, východním i západním. Dále by měla zůstat zachována komunikační síť cest severně od řešeného území, kde je volná krajina směrem na k.ú. Drozdov. Směry na jih a západ jsou do značné míry omezeny. Na jih železničním tělesem dráhy a západně je toto omezeno reliéfem krajiny.

5.4. Protierozní opatření V řešeném území je vhodné uplatňovat celou řadu protierozních opatření: Výsadba liniových společenstev – interakčních prvků uvedených v kapitole 5.2.4. s funkcemi uvedenými v této kapitole. Výsadba liniových dřevin podél vodních toků a vodních ploch v souvislosti také s jejich revitalizací zejm. s fukcí půdoochrannou. Výsadba doprovodné zeleně podél celé komunikační sítě v řešeném území – s využitím také funkcí infiltrační, kolmační a sedimentační ( tj. vodohospodářských). Dělení velkých celků zemědělských ploch na menší plochy výsadbou liniovou zelení dřevinami zde místně původními – s funkcemi obdobně jako u předešlého bodu. Vybudování dvou protierozních opatření v intravilánu obce označených jako veřejně prospěšné stavby J1 a J2 – zpevnění okrajů svažitých terénu nad komunikací a zabezpečení tak odplavování půdy na zpevněné plochy v obci a do kanalizační sítě. Jednoznačně ohrožené plochy vodní nebo větrnou erozí osazovat plošně zelení nebo alespoň půdy náchylné erozí převézt z orné půdy na trvale travnaté porosty. Tam kde je nutné z důvodu zamezení jednoznačné vodní eroze výsadbou liniové zeleně přerušit spádnici větších nebo příkřejších svahů zemědělské půdy včetně úpravy terénu – vybudování meze - infiltrační, kolmační a sedimentační popř. i retenční účinek opatření ( tj. vodohospodářský ) – následně pak po přerušení povrchového odtoku také půdoochraný účinek tj. protierozní. Tato všechna opatřování uskutečňovat v souladu s krajinných rázem krajiny popsaným v odůvodnění ÚP v kap. 3.5.1. a s jeho ochrannou a rozvojem dle kap. 2.3.3. ÚP. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 28 z 46

5.5. Ochrana proti povodním I. V řešeném územím prochází podél významného toku Moravské Sázavy a jeho okolí, včetně údolní nivy, a částečně zasahuje proti proudu toku Březné, vyhlášené záplavové území Moravské Sázavy přísl. vodoprávním orgánem KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 Kon dne 18.2.2004. V záplavovém území budou plněny následující podmínky: 1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. 2, Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj. Povodí Moravy, Moravské Sázavy. 3. Při plánování větších staveb v záplavovém území , které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vlil na odtokové poměry. II. Vymezené stanovené a vyhlášené záplavové území vodoprávním orgánem OkÚ Šumperk č.j. Voda 3645/98-Kl-231/2 ze dne 21.12.1998 vodního toku Březná, které mění původně vyhlášené zátopové území z roku 1990 ( č.j. Voda 409/90-OV-235 ) zejména v rozsahu stanoveného záplavového území na základě rozlivu zátopových vod při povodních v červenci 1997. Rozsah změny rozlivu se týká jen části původního zátopového území a to jak na k.ú. Hoštejn, tak k.ú. Štíty, ostatní zůstává ponecháno. V záplavovém území jsou stanoveny tyto podmínky: 1. Ke stavbám v zátopových územích je třeba souhlasu vodoprávního orgánu. 2. Posouzení Povodím Moravy, které bude součástí podkladu pro rozhodnutí příslušného vodoprávního orgánu postupuje podle těchto hledisek: a) Stavby obytných a hospodářských budov, veřejných budov a průmyslových závodů jsou z důvodu ochrany vodohospodářských a jiných společenských zájmů nežádoucí. b) Souhlasné stanovisko lze vyslovit u těchto staveb: i. liniové stavby ( komunikace, mosty, dálkovody atp. ), které je nutno zabezpečit, aby nepůsobily zvyšování hladiny vody při povodních a jinak nezhoršovaly odtokové poměry. ii. stavby objektů, jejichž provoz souvisí s vodním tokem. iii. stavby obytných domů, pracovišť a skladišť, u nichž přízemí a podlaží je nutno vybudovat nad úrovní vody povodně. Pod úrovní takto určené hladiny zřizovat pouze sklepy apod. Přičemž opět doprovodnými stavbami dle bodu i. nesmí dojít ke zhoršení odtokových poměrů v území. iv. stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva PV jen v mělké inundaci, s vyvedením 50 cm nad úroveň hladiny vody povodně. V hluboké inundaci je možno zřizovat studny jen v nezbytných případech - zejména pro veřejné vodovody. v. skládky stav. materiálu u povolených staveb jen v takovém rozsahu, aby mohly být při povodni nebo při chodu ledů odstraněny, popř. zajištěny před odplavením. vi. stavby škol, nemocnic, jiných zdrav. a soc. zařízení a rekreačních chat a objektů se vylučují.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 29 z 46

III. Záplavy z Hoštejnského potoka ( ID 4024000008 ) přívalovými vodami. Tento tok protéká přímo zastavěným územím obce a je i částečně zatrubněn. Přívalové vody mohou přitékat přímo z katastru obce z horní části, nebo z výše položených míst na tomto vodním toku. Jsou navržena tato opatření: 1. Vybudování suchého poldru - je navržen v horní části toku nad zastavěnou částí obce na hranici k.ú. řešené obce a k.ú. Kosov. Jeho hráz je vymezena jako návrhová plocha č. 13 a složí k vytvoření retenčního prostoru pro přívalové vody a vody z případných povodní. 2. Dále provádět protipovodňová opatření a ostatní opatření v území ke zvyšování retenční schopnosti krajiny v řešeném území v souladu s bodem IV. VI. Ochrana proti bleskovým povodním. Při zvláště nepříznivých meteorologických podmínkách může být řešené území, včetně jeho zastavěné části, ohroženo takzvanými bleskovými povodněmi a to také z důvodu, že zastavěné území sídla Hoštejn je situováno pod silně až středně svažitým terénem využívaným ve volné krajině převážně pro zemědělské účely, a v lesních porostech se vyskytují převážně hospodářské smrkové porosty s nižší zadržovací schopností vod. Vzhledem k tomu je nutné provádět v území všechna opatření, která by zabránila těmto negativním situacím: a ) Zejména je nutné zvyšovat retenční schopnost krajiny, vzhledem k tomu že řešené území může být považováno za oblast i vzniku takovýchto jevů, b ) Provádět protierozní opatření tak, aby nedocházelo k negativnímu splachu půdy do koryt vodních toků, která by snižovala průtočnost těchto toků. c ) Dále je nutné provádět taková opatření, která by zachycovala maximum dešťové vody v zastavěném území – využití v domácnosti, na zalévání apod., nebo vsak na zastavěných nebo zastavitelných plochách. d ) Místa jednoznačně ohrožená tímto negativním jevem jednoznačně oddělit pásem ochranné zeleně se zadržovací schopností před těmito vlivy, alespoň částečně, izolační zelení mezi těmito ohroženými plochami a plochami velkých orných celků umístěnými nad těmito místy. Všechna tato opatření provádět se zřetelem na zadržení vody v krajině a v souladu s ochrannou krajinného rázu. Tímto také bude vhodně podpořen žádoucí krajinný ráz řešeného území popsaného v kapitole 2.3.3..

5.6. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jejích technické zajištění V řešeném území nebyl stanoven žádný dobývací prostor a nejsou zde vymezeny plochy pro dobývání ložisek nerostů Na žádnou část správního území s nevztahuje žádný režim ochrany ložisek nerostných surovin. V řešeném území se nenachází žádná poddolovaná území – vlivy důlních činností. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 30 z 46

V území se nenacházejí žádná sesuvná území a území náchylná k sesuvům.

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Správní území obce lze obecně rozdělit na dvě základní části, zastavěné území a volnou krajinu – území nezastavitelné ( tj. plochy urbanizované a neurbanizované ). Zastavěné území obce je vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona, a je rozšířeno o plochy zastavitelné. Okolní prostor lze charakterizovat jako nezastavitelné území – volnou krajinu. V zastavěném a zastavitelném území jsou nejdůležitější funkční plochy bydlení, občanské vybavenosti a výroby. Ve volné krajině jsou to plochy primární zemědělské produkce, plochy krajinné a lesní zeleně, a plochy vodní a vodohospodářské.

6.1. Plochy bydlení Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a zeleně s bydlením bezprostředně spojené. Br – hlavní využití - bydlení v rodinných domcích venkovského typu. Přípustné - plochy pro bydlení v rodinných domcích, zemědělských usedlostech včetně užitkových zahrad, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, drobné stravovací zařízení a ubytování a menší administrativa, sídla firem včetně malých provozoven nepřesahující rámec daného území. Pro nebytové účely je možné použít pouze část objektu. V objektu musí zůstat alespoň jedna bytová jednotka. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné provozy, drobná chovatelská činnost a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení. Základní podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: Stavební pozemky musí navazovat na stávající zástavbu ( tj. nesmí stát izolovaně v zastavitelných plochách ) a musí navazovat na veřejně přístupné komunikace. Nově navržená zástavba musí respektovat výškovou hladinu stávající zástavby z důvodu zachování krajinného rázu a maximální přípustná výška zástavby bude dvě nadzemní podlaží plus podkroví. Zástavba či rekonstrukce v souvislé uliční frontě musí respektovat uliční čáru a stejnou výškovou hladinu. Bd – hlavní využití - bydlení v bytových domech. Přípustné - bydlení v nízkopodlažních bytových domech, nezbytné parkovací a odstavné plochy, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, menší ubytovací

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 31 z 46

zařízení, zařízení sociální péče a menší administrativa. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné provozy, a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu. Nepřípustné - jsou veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení. - Řemeslná výroba a služby - je nutné z obytné zóny vyčlenit takové druhy provozů, které negativně ovlivňují život na sousedních parcelách. - Negativní vliv hospodaření, živočišné, řemeslné a drobné výroby nesmí ovlivňovat okolní pozemky a objekty určené pro bydlení. Základní podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: Stavební pozemky musí navazovat na veřejně přístupné plochy nebo komunikace. Nově navržená zástavba a případná přestavba může mít maximální přípustnou výška čtyři nadzemní podlaží plus podkroví z důvodu zachování krajinného rázu, a zároveň nesmí významně převyšovat okolní zástavbu tj. max. o dvě podlaží. Zástavba či rekonstrukce v souvislé uliční frontě musí respektovat uliční čáru a stejnou výškovou hladinu.

6.2. Plochy občanského vybavení 6.2.1. Občanská vybavenost veřejná Oa – hlavní využití - ústřední sídelní funkce. Přípustné - plochy veřejné správy pro správní a obslužné činnosti, státu, kraje, obce, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - ostatní občanská vybavenost, komerčního i nekomerčního typu, prodejny, pohostinství, ubytování, nezbytná technická vybavenost. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu.

Oc – hlavní využití - církevní zařízení. Přípustné - církevní stavby – zeleň. Podmíněně přípustné - kulturní a sociální zařízení. Nepřípustné - všechny ostatní činnosti které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, zejména výroba, služby s negativním dopadem na ŽP, kapacitní sklady, skládky.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 32 z 46

Ok – hlavní využití - kulturní zařízení. Přípustné - objekty pro kulturu , služby, ubytování, stravování, turistický ruch. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - bydlení, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení.

Oš – hlavní využití - školská zařízení. Přípustné - školství, veřejná správa a samospráva, kultura. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - administrativa, bydlení, nutná technická zařízení, zdravotnická a sociální zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim školských zařízení.

Os – hlavní využití - spolková zařízení. Přípustné - objekty využívané spolky, veřejná správa a samospráva, administrativa, zdravotnická a sociální zařízení, obchod a sběrny služeb. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim této funkce.

6.2.2. Občanská vybavenost komerční Ox – hlavní využití - občanská vybavenost komerční smíšeného typu. Přípustné - obchod, veřejné stravování a ubytování, sběrny služeb, agroturistika, veřejná správa a samospráva, církevní stavby, administrativa, školství, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, bydlení v objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu. ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 33 z 46

Od – hlavní využití - distribuce, stravování, drobné nevýrobní služby. Přípustné - obchod, veřejné stravování a ubytování, řemesla a služby, agroturistika, veřejná správa a samospráva, administrativa, školství, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, bydlení v objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - bydlení, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení.

6.2.3. Občanské vybavení pro tělovýchovu a sport Sh – hlavní využití - sportovní plochy typu hřiště apod.. Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů hřiště s přírodním i umělým povrchem včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - zařízení, které budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a rekreačnímu zařízení např.zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost. Sx – hlavní využití – plochy sportu nespecifikované - ostatní. Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů jiné než pouze hřiště apod. včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - zařízení, které budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a rekreačnímu zařízení např.zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.

6.3. Plochy rekreace Ri – hlavní využití - individuální rekreace. Přípustné - využití pro individuální rekreaci s možností vybudování oplocení. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ).

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 34 z 46

Podmíněně přípustné - zařízení technické infrastruktury určené k bezprostřední obsluze území. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu. Základní podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: Stavební pozemky musí navazovat na stávající zástavbu ( tj. nesmí stát izolovaně v zastavitelných plochách ) a musí navazovat na veřejně přístupné komunikace. Nově navržená zástavba musí respektovat výškovou hladinu stávající zástavby z důvodu zachování krajinného rázu a maximální přípustná výška zástavby bude dvě nadzemní podlaží plus podkroví. Zástavba či rekonstrukce v souvislé uliční frontě musí respektovat uliční čáru a stejnou výškovou hladinu.

6.4. Plochy smíšené obytné Sm – hlavní využití - smíšené plochy obytné. Polyfunkční využití - převážně pro bydlení a občanskou vybavenost. Přípustné - stavby pro rodinnou rekreaci, občanská vybavenost veřejná i komerční, služby, související dopravní a technická infrastruktura, veřejná prostranství a sídelní zeleň. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - stavby a zařízení (např. drobná výroba, služby, chovatelství a zemědělství, sběrný dvůr komunálního odpadu), které svým provozem a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Rušivé vlivy – emise ( včetně z chovu hospodářských zvířat ), hluk, popř. pachy apod., jejich nadlimitní hodnoty podle jednotlivých právních předpisů nesmí zasahovat do sousedních pozemků ve funkčních plochách bydlení, rekreace a občanské vybavenosti veřejné. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Základní podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: Stavební pozemky musí navazovat na stávající zástavbu ( tj. nesmí stát izolovaně v zastavitelných plochách ) a musí navazovat na veřejně přístupné komunikace. Nově navržená zástavba musí respektovat výškovou hladinu stávající zástavby z důvodu zachování krajinného rázu a maximální přípustná výška zástavby bude jedno nadzemní podlaží plus podkroví. Zástavba či rekonstrukce v souvislé uliční frontě musí respektovat uliční čáru a stejnou výškovou hladinu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 35 z 46

6.5. Plochy výroby a skladování Tato plocha je určena pro umístění průmyslových závodů, zemědělské a živočišné výroby, výrobních služeb, sklady a zařízení velkoobchodu, zařízení se zmenšeným stykem s veřejností. Vs – hlavní využití - výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity, řemeslné provozovny. Přípustné - výrobní služby, drobná výroba, nenarušující ekologickou stabilitu obce, sklady, maloobchod, administrativa. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů. Nepřípustné - ubytování, bydlení, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Na plochách podnikatelských aktivit VS není přípustné umísťovat výrobní a zemědělské provozy, které vyžadují častou obsluhu těžkou nákladní dopravou.

6.6. Plochy technické infrastruktury Tj – hlavní využití – jez. Přípustné - technická vybavenost typu výroba elektřiny doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, izolační zeleň. Nepřípustné - bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu.

Tz – hlavní využití - vodní zdroj. Přípustné - technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodní zdroj, doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem. Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, izolační zeleň. Nepřípustné - bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu.

Tv – hlavní využití – vodojem. Přípustné - technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodojem, doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem. Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, izolační zeleň. Nepřípustné - bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 36 z 46

Tčov – hlavní využití - čistička odpadních vod. Přípustné - technická vybavenost typu čistička odpadních vod, doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, izolační zeleň. Nepřípustné - bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu.

Th – hlavní využití – hráze. Přípustné – zemní násepy a valy, hráze pro zadržování přívalových vod. Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, izolační zeleň. Nepřípustné – všechny ostatní činnosti a děje.

Zařízení pro technickou vybavenost lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost i v ostatních funkčních plochách, ve kterých se tyto stavby připouštějí v regulativech a slouží pro bezprostřední obsluhu území, aniž by narušovaly životní prostředí nad přípustnou míru. Technické sítě i objekty lze budovat i v záplavovém území ( Moravské Sázavy a Březné ) pouze tak, aby i v případě svého budování i po následném dokončení nezamezovali tyto volnému průtoku povrchových vod v území i v případě jejich navýšení o přívalovou vodu. Případné objekty na příkaz povodňového orgánu odstraňovat.

6.7. Plochy dopravní infrastruktury 6.7.1. Dopravní zařízení Dh – hlavní využití - zařízení hromadné dopravy. Přípustné - činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, plochy pro umístění zastávek, objekty související s dopravní obsluhou. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, drobné objekty distribuce. Nepřípustné - objekty bydlení , sport, rekreace. Dp – hlavní využití – plochy a zařízení individuální dopravy - parkování. Přípustné - činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, plochy pro umístění zastávek, objekty související s dopravní obsluhou. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, drobné objekty distribuce. Nepřípustné - objekty bydlení , sport, rekreace.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 37 z 46

Dg – hlavní využití – garáže individuální dopravy. Přípustné - činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, plochy pro umístění zastávek, objekty související s dopravní obsluhou. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, drobné objekty distribuce. Nepřípustné - objekty bydlení , sport, rekreace.

6.7.2. Silniční doprava Ds – hlavní využití – plochy silniční dopravy. Přípustné - činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, plochy pro umístění zastávek, objekty související s dopravní obsluhou. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, drobné objekty distribuce. Nepřípustné - objekty bydlení , sport, rekreace. Ue – hlavní využití – plochy veřejných dopravních pásů – jiné než silniční dopravy, umožňující veřejnou dopravní obsluhu zejména funkčních ploch mimo zastavěné nebo zastavitelné území sídla. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Přípustné - Komunikace ( včetně těles náspů a zářezů, cyklistické stezky, propustky ) s upřednostněním typů komunikací nenarušující krajinný ráz řešeného území. Sítě technické infrastruktury, doprovodná zeleň, drobné dopravní objekty. Nepřípustné - všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených.

6.7.3. Železniční doprava Dž – hlavní využití - plochy železničních drah. Přípustné - činnosti, děje a zařízení železniční dopravy, plochy tratí, stanic, zastávek, objekty související s obsluhou a údržbou železnice. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vegetační úpravy, drobné objekty distribuce. Nepřípustné - objekty bydlení, sport, rekreace.

6.8. Plochy veřejných prostranství 6.8.1. Veřejně přístupná prostranství Uv – hlavní využití - plochy veřejně přístupných prostranství.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 38 z 46

Přípustné - dopravní funkce umožňující veřejnou obsluhu sídla (komunikace, pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - technické sítě, uliční zeleň, objekty urbanistického detailu. Nepřípustné - všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.

6.8.2. Veřejná zeleň Zv – hlavní využití - veřejná zeleň Přípustné - nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - vodní plochy, zahradní domky, besídky, altánky, nezbytná zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí.

6.8.3. Sídelní zeleň Zs – hlavní využití - sídelní zeleň Přípustné – zeleň dotvářející obraz sídla, zeleň v obci nepřístupná tvořící izolační zeleň, pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Podmíněně přípustné - nezbytná zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti a děje, které narušují kvalitu prostředí.

6.8.4. Zeleň hřbitovní Zh – hlavní využití - hřbitov Přípustné – hřbitov, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, vysoká zeleň, zpevněné plochy, komunikace a objekty související z provozem hřbitova. Podmíněně přípustné – nezbytná zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, které narušují kvalitu prostředí.

6.9. Plochy zeleně

Zk – hlavní využití - zeleň krajinná obecně Přípustné - plochy zeleně rostoucí mimo les, rozptýlená zeleň, břehové porosty – přípustné jsou činnosti a zařízení, které složí k zachování ekologické rovnováhy. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 39 z 46

Podmíněně přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, stavby spojené s obhospodařováním pozemku. Nepřípustné - činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání technologií, které mohou narušit původní strukturu a charakter ploch. Stavby a zařízení pro zemědělství a těžbu nerostů.

6.10. Plochy zemědělské 6.10.1. Orná půda Po – hlavní využití – orná půda Činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní nebo extenzivní zemědělskou výrobou. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně krajinného rázu. Přípustné - Pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby - stavby spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura. Drobná architektura a drobné sakrální stavby. Zařízení, stavby a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, k ochraně před erozí a záplavami. Přípustné jsou i změny druhů pozemků v rámci ploch zemědělských. Podmíněně přípustné - v odůvodněných případech je přípustná výstavba oplocení. Nepřípustné - přeměna trvale travnatých ploch, a ploch zahrad a sadů na orné plochy, zejména tak kde je půda ohrožená erozí, kde je žádoucí zadržovat vodu v krajině ( např. podél vodních toků a ploch, podél komunikací ) a kde tyto plochy plní funkci ÚSES dle kap. 5.2. jako náhradní společenstvo ( např. luční – extenzivně využívané plochy trvale travnatých porostů, nebo extenzivně využívané sady ). Výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP. Všechny ostatní činnosti, děje, včetně staveb a zařízení pro lesnictví, a ze zařízení a staveb pro zlepšení podmínek rekreace v území – ekologická a informační centra, které je lépe zakomponovat do zelení, s níž také souvisí.

6.10.2. Sady a zahrady Ps – hlavní využití – sady, zahrady, drobná držba Nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, sady a zahrady. Přípustné - pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemků, vodní plochy, zahradní domky, besídky, altánky. Nezbytná zařízení technické infrastruktury. Protierozní a protipovodňová opatření ( valy, zemní hráze, ochranná zeleň, žlaby apod. ). Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 40 z 46

6.10.3. Trvale travnaté plochy Pt – hlavní využití – trvale travnaté plochy Činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní nebo extenzivní zemědělskou výrobou. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně krajinného rázu. Přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby - stavby spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura. Drobná architektura a drobné sakrální stavby. Zařízení, stavby a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, k ochraně před erozí a záplavami. Přípustné jsou i změny druhů pozemků v rámci ploch zemědělských. Podmíněně přípustné - v odůvodněných případech je přípustná výstavba oplocení. Nepřípustné - přeměna trvale travnatých ploch, a ploch zahrad a sadů na orné plochy, zejména tam kde je půda ohrožená erozí, kde je žádoucí zadržovat vodu v krajině ( např. podél vodních toků a ploch, podél komunikací ) a kde tyto plochy plní funkci ÚSES dle kap. 5.2. jako náhradní společenstvo ( např. luční – extenzivně využívané plochy trvale travnatých porostů, nebo extenzivně využívané sady ). Výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP. Všechny ostatní činnosti, děje, včetně staveb a zařízení pro lesnictví.

6.11. Plochy lesní Zl - hlavní využití – zeleň lesní - lesy obecně bez rozlišení ( hospodářské, ochranné, zvláštního určení apod. ). Plochy lesů hospodářských u nichž je jejich využívání limitováno funkcemi ÚSES popsaného v kapitole 5.2.. Přípustné - pěší, cyklistické a účelové komunikace. Drobná architektura a drobné sakrální stavby. Zařízení, stavby a opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, k ochraně před erozí a záplavami. Podmíněně přípustné - stavby lesní prvovýroby a objekty spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura – jejich využití je omezeno zájmy ochrany přírody. Nepřípustné - Všechny ostatní činnosti, děje, včetně staveb a zařízení pro zemědělství. Výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚP.

6.12. Plochy vodní a vodohospodářské 6.12.1. Vodní plochy a toky Hp – hlavní využití - vodní plochy Přípustné - vodní plochy stojatých i tekoucích vod

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 41 z 46

Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma), činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení, které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, včetně staveb a zařízení pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů, a ze staveb a zařízení pro zlepšení podmínek rekreace – hygienická zařízení, která jsou v této ploše nevhodná. Ht – hlavní využití - vodní toky Přípustné - vodní plochy tekoucích vod Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma), činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení, které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, včetně staveb a zařízení pro zemědělství, ze staveb a zařízení pro zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu – hygienická zařízení, která jsou v této ploše nevhodná..

6.12.2. Mokřady Hm – hlavní využití - mokřady Přípustné – plochy zeleně s vysokým podílem vodních ploch a toků, litorální pásma rybníků, plochy s vysokým stupněm ekologické stability, přírodě blízká společenstva Podmíněně přípustné - činnosti a zařízení související s vodohospodářstvím, činnosti související se zelení krajinnou. Nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení, které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu, včetně staveb a zařízení pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů, a ze staveb a zařízení pro zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu – hygienická zařízení a informační centra, které jsou v této ploše nevhodné, a jiná než související dopravní infrastruktura s touto plochou ( dopravní obslužnost včetně cyklo )

7.VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ 7.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb Veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 170 zák. č. 183/2006 Sb. na správním území obce Hoštejn. Vymezení jednotlivých veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v grafické části – Výkresu č. 3 – Veřejně prospěšné stavby – je však dané měřítkem zpracování tohoto ÚP. Rozsah dotčení práv k pozemkům pro veřejně prospěšné stavby bude stanoven v podrobnější projektové dokumentaci.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 42 z 46

Vymezení ploch veřejně pospěšných staveb: Poř. číslo

Název

A A1 A2 A3

Místní komunikace Místní komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 1 Místní komunikace pro obsluhu ploch pro bydlení 1, 4 a 2 Místní komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 15

B

Účelová komunikace ke zpřístupnění plochy 10 - jezu

C

Pěší komunikace

D

Splašková kanalizace (doplňky)

E

Dešťová kanalizace (doplňky)

F

Vodovodní řad

G

Telekomunikační kabel ( doplňky )

H

El. vedení VN – přeložka

I

Hráz suchého poldru

7.2. Veřejně prospěšná opatření J

Protierozní opatření

7.3. Vymezení asanací a asanačních opatření V ÚP nebyly vymezeny žádné asanace ani asanační opatření.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 43 z 46

8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO 8.1. Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 101 zák. č. 183/2006 Sb. na území obce Hoštejn. Vymezení ploch veřejně pospěšných staveb: Veřejně prospěšné stavby pro technickou a dopravní infrastrukturu řešené obce s předkupním právem pro obec Hoštejn.: A A1 A2 A3

Místní komunikace Místní komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 1 Místní komunikace pro obsluhu ploch pro bydlení 1, 4 a 2 Místní komunikace pro obsluhu plochy pro bydlení 15

B

Účelová komunikace ke zpřístupnění plochy 10 - jezu

C

Pěší komunikace

D

Splašková kanalizace (doplňky)

E

Dešťová kanalizace (doplňky)

F

Vodovodní řad

G

Telekomunikační kabel ( doplňky )

H

El. vedení VN – přeložka

I

Hráz suchého poldru

K K1 K2

Hřiště Rozšíření stávající sportovní plochy obce ( plocha 7 ) Multifunkční hřiště pro účely obce ( plocha 16 )

8.2. Veřejně prospěšná opatření Vymezení ploch veřejně pospěšných opatření: Veřejně prospěšné opatření jsou navrženy k předkupnímu právu pro Českou republiku.

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 44 z 46

J

Protierozní opatření

Rozsah dotčení práv k pozemkům s stavbám bude stanoven na základě geometrického plánu nebo územním rozhodnutím o umístění stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených v následujícím textu nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v podrobnější územně plánovací dokumentaci.

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ Územním plánem jsou vymezeny územní rezervy, které zamezují změnám v těchto plochách, které by znemožnili nebo podstatně ztížili budoucí využití těchto ploch k účelu využití, pro které jsou stanoveny.

9.1. Plochy územních rezerv Územní rezerva R1 – je vymezena v západní části řešeného území jako plocha pro případnou akumulaci povrchových vod vodní nádrží Hoštejn na řece Březná. Plocha územní rezervy k hájení této plochy pro budoucí využití tímto způsobem vyplívá z povinnosti takto chránit tuto plochu dle zásad územního rozvoje Olomouckého kraje vydané usnesením UZ/21/23/2008 resp. UZ/19/44/2011.

10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ 10.1. Územní plán 10.1.1. Textová část Textová část obsahuje 46 listů

10.1.2. Grafická část 1 Výkres základního členění území 2 Hlavní výkres 2A Technická infrastruktura – energetika a spoje 2B Technická infrastruktura – vodní hospodářství 2C Dopravní infrastruktura 3 Výkres veřejně prospěšných staveb

1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 45 z 46

10.2. Odůvodnění územního plánu 10.2.1. Textová část Textová část obsahuje 79 listů

10.2.2. Grafická část 1 Koordinační výkres 2 Širší vztahy 3 Výkres vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL

1 : 2 880 1 : 50 000 1 : 2 880

__________________________________________________________________________ Použité zkratky v textu: ČOV ČR k.ú. MŽP PRVK RS s.ú. STG STL ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VDJ VKP VTL ZÚR

čistírna odpadních vod Česká republika katastrální území Ministerstvo životního prostředí plán rozvoje vodovodů a kanalizací regulační stanice správní území skupina typů geobiocénů středotlaký územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability územně technický podklad vodojem významný krajinný prvek vysokotlaký zásady územního rozvoje

___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


strana 46 z 46

Ú Z E M N Í P L Á N HOŠTEJN I. A. T E X T O V Á Č Á S T. Atelier AVM s.r.o., Husova 8A, Brno. datum: leden 2015

Recommend Documents