UNIVERZITA KARLOVA Pedagogická fakulta CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU
Odborná kvalifikace učitelů základních škol Karlovarského kraje v návaznosti na zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
Závěrečná bakalářská práce
Autor: Mgr. Tomáš Mašek Obor: Školský management Forma studia: kombinované Vedoucí práce: PhDr. Eva Koberová Datum odevzdání práce: 5. 4. 2011
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně za pouţití literatury a zdrojů v ní uvedených. V Karlových Varech dne 31. 3. 2011 Mgr. Tomáš Mašek
Podpis: ………………………………………………………
1
Poděkování Mé díky za vedení závěrečné práce patří paní PhDr. Evě Koberové, která svými velmi cennými připomínkami výrazným dílem přispěla k její výsledné podobě po stránce obsahové i formální. Děkuji své ţeně Ing. Mgr. Heleně Maškové za podporu při tvorbě závěrečné práce a její jazykovou korekturu.
2
Resumé: Práce se zabývá analýzou kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje v kontextu
zjištění
o
moţnostech,
potřebách
a
problémech
VŠ
studia
nekvalifikovaných učitelů v kombinované formě. Hlavním cílem práce je stanovit prognózu míry naplnění podmínek uvedených zákonem č. 563/2004 Sb., v platném znění o předepsané odborné kvalifikaci učitelů ZŠ do konce roku 2014 s návrhy eliminace moţných vývojových rizik. Na základě výsledků získaných analýzou kvalifikovanosti učitelů ZŠ, nabídky, podmínek a potřeb VŠ kombinovaného studia nekvalifikovaných učitelů formou dotazníkového šetření bylo moţno formulovat předpověď míry kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje na úroveň 78,5 %. Z návrhů eliminace vývojových rizik je za klíčové moţno povaţovat respektování potřeb
nekvalifikovaných
učitelů,
intenzivní
spolupráci
s obcemi
jako
nejzastoupenějším zřizovatelem ZŠ na území kraje a zajištění účasti učitelů ZŠ v projektech operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ (OP VK) při otevření studií v oblasti pedagogických věd. Summary: The paper analyzes the competence of teachers in elementary schools of the Karlovy Vary Region in the context of finding the opportunities, needs and problems of university degree-qualified teachers study in combined form. The main goal is to provide forecasts of fulfilling the conditions laid down by Act No. 563/2004 Coll., as amended by the prescribed professional qualification of teachers of primary schools by the end of 2014 with proposals to eliminate the potential risks of development. Based on the results obtained by analyzing the competence of primary school teachers, supply conditions and needs of university-qualified teachers combined study by questionnaire was possible to formulate a forecast level of competence of teachers in elementary level of the Karlovy Vary Region of 78.5 %. The development proposals for the elimination of risk can be regarded as a key respecting the needs of unqualified teachers, intensive collaboration with the municipalities as school founders in the region and ensure teacher participation in school projects Operational Programme Education for Competitiveness (ECOP) in the open field of educational study of Science.
3
Klíčová slova: Karlovarský kraj Odborná kvalifikace učitelů VŠ kombinované studium Základní škola Zákon č. 536/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
4
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................................................ 7 1 Cíle práce ........................................................................................................................................................................... 7 2 Zákon č. 563/2004 Sb. ................................................................................................................................................. 8 2.1 Odborná kvalifikace učitelů 1. stupně ZŠ .................................................................................................... 8 2.2 Odborná kvalifikace učitelů 2. stupně ZŠ ................................................................................................. 10 2.3 Novelizace zákona o pedagogických pracovnících v letech 2009 a 2010 ................................... 13 2.3.1 Novela z. č. 422/2009 Sb. a z. č. 179/2006 Sb................................................................................ 13 2.3.2 Novela z. č. 159/2010 Sb., část 1.......................................................................................................... 14 2.3.3 Návrh novely zákona 563/2004 Sb. pro získávání kvalifikace učitelů 1. stupně ZŠ ...... 16 2.3.4 Návrh novely zákona 563/2004 Sb. pro získávání kvalifikace učitelů 2. stupně ZŠ ...... 18 3 Kvalifikovanost učitelů v Česku ............................................................................................................................ 20 3.1 Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Karlovarského kraje ................................................ 24 4 Výzkumná část ............................................................................................................................................................. 26 4.1 Zaměření výzkumné části ............................................................................................................................... 27 4.2 Analýza nabídky vysokoškolského studia učitelství 1. a 2. stupně ZŠ v kombinované formě ........................................................................................................................................................................................... 27 4.3 Výzkumný problém ........................................................................................................................................... 28 4.4 Postup výzkumu ................................................................................................................................................. 29 4.5 Výstupy výzkumné části – stanovení tezí ................................................................................................ 30 4.6 Metodika výzkumu ............................................................................................................................................ 31 4.6.1 Dotazníkové šetření .................................................................................................................................. 31 4.6.1.1 Prostředí realizace, systém dotazování, respondenti......................................................... 31 4.6.1.2 Tvorba dotazníku .............................................................................................................................. 33 4.6.1.3 Vlastní dotazník.................................................................................................................................. 35 4.7 Výsledky výzkumného šetření ...................................................................................................................... 38 4.7.1 Návratnost dotazníků ............................................................................................................................... 38 4.7.2 Vyhodnocení dotazníku ........................................................................................................................... 38 4.7.3 Výstupy – hodnocení míry naplnění tvrzení ................................................................................... 47 4.7.4 Analýza a hodnocení současného stavu kvalifikovanosti .......................................................... 48 5
4.7.4.1 Příčiny současného stavu ............................................................................................................... 49 5 Naplnění stanovených cílů ...................................................................................................................................... 49 5.1 Predikce stavu k 1. 1. 2015 ............................................................................................................................ 50 5.2 Doporučení eliminace vývojových rizik.................................................................................................... 50 Závěr .................................................................................................................................................................................... 51 Přílohy ................................................................................................................................................................................. 52 Seznam příloh ............................................................................................................................................................. 52 Textové přílohy ...................................................................................................................................................... 54 Tabulky ...................................................................................................................................................................... 83 Seznam použitých zkratek .......................................................................................................................................... 88 Použitá literatura a informační zdroje ................................................................................................................... 91
6
ÚVOD Výsledky mezinárodních studií zcela jednoznačně ukazují, ţe kvalita učitele zásadně a přímo úměrně souvisí s úrovní ţáky dosahovaných výsledků. V rámci školy je tato kategorie velmi významným faktorem podílejícím se na výkonu ţáků a je hodnocena jako zcela klíčová, s vyšší mírou vlivu neţ mají např. organizační systémy, materiální podmínky, aplikované principy řízení nebo finanční sloţky realizace výchovně-vzdělávacího procesu. Profesní rozvoj pedagogů patřil mezi priority švédského předsednictví EU v roce 2009 a podpora práce i koncepce vzdělávání učitelů je důleţitým tématem právě probíhajícího předsednictví Maďarska. (1) Problematika kvalifikovanosti a aprobovanosti učitelů všech stupňů škol je v Česku, stejně jako ve většině členských zemí OECD (2) jedním ze zásadních problémů systému vzdělávání. Otázky týkající se zákonem (3) předepsané kvalifikace, problémů jejího doplňování a realizace v kontextu studijních nabídek VŠ jsou v podmínkách českého školství všech stupňů stále aktuální. Pro srovnání různých přístupů je jistě vhodné uvést, ţe další vzdělávání učitelů je v některých členských zemích EU povinné (SRN, Rakousko, Maďarsko) nebo nutné pro moţnost profesního postupu (Slovensko, Polsko). Otázka aprobovanosti, kterou se platné právní předpisy Česka vůbec nezabývají, je v prostředí národního školství velkou neznámou a o skutečném rozsahu problému nejsou k dispozici ţádné údaje. Aprobovanost totiţ nebyla a není předmětem MŠMT, ÚIV nebo Cermatem realizovaných dotazníkových šetření. Dle dostupných informací je však jasné, ţe jednoznačně stanovenou prioritou je zlepšení stavu kvalifikovanosti učitelů všech stupňů škol a aprobovanost bude ve vyšší míře sledována pouze v kategoriích cizích jazyků a IT oborů. (4, 5, 6)
1 CÍLE PRÁCE Hlavním tématem práce je odborná kvalifikace učitelů základních škol Karlovarského kraje v návaznosti na zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, v platném znění. V úzké vazbě na nosné téma závěrečné práce je hlavním cílem stanovit prognózu míry naplnění podmínek výše uvedeným zákonem předepsané odborné kvalifikace učitelů ZŠ Karlovarského kraje do konce roku 2014 s návrhy eliminace moţných vývojových rizik v kontextu zjištěných potřeb učitelů ZŠ 7
Karlovarského kraje v oblasti studia vedoucího k zisku kvalifikačních předpokladů. Důleţitým předpokladem splnění stanoveného cíle je analýza vývoje studijních nabídek VŠ připravujících pedagogy ZŠ mimo kategorii prezenčního studia od akademického
roku
2005/2006
a
zisk
údajů
o
moţnostech,
podmínkách
a problémech kvalifikačního studia nekvalifikovaných pedagogických pracovníků s vyhodnocením, porovnáním a interpretací dotazníkovým šetřením získaných údajů ve výše uvedených kategoriích.
2 ZÁKON Č. 563/2004 SB . Právní úprava předepsané kvalifikace nebo odborné způsobilosti pro výkon určitých činností je běţnou normou pro většinu pracovních oborů a pedagogičtí pracovníci nejsou v tomto smyslu výjimkou. V českém právním systému je základním právním předpisem upravujícím výše uvedenou oblast zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění. Zákon o
pedagogických
pedagogického
pracovnících
pracovníka,
stanoví
předpoklady
předpoklady pro
výkon
pro
výkon
činnosti
činnosti
ředitele
školy
a školského zařízení a zakotvuje systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků včetně obecných zásad jejich kariérního růstu. Detailně upravuje odbornou kvalifikaci jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků jako jednoho z předpokladů
výkonu
přímé
pedagogické
činnosti.
Zákon
o
pedagogických
pracovnících se vztahuje na pedagogické pracovníky všech škol a školských zařízení (bez ohledu na zřizovatele), které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních sluţeb. Zákon o pedagogických pracovnících byl od roku 2005 novelizován celkem devětkrát (viz příloha č. 11). Pro potřeby práce upravená podoba uvedeného zákona, v platném znění je zařazena mezi přílohy (viz příloha č. 1) a je na ni v textu průběţně odkazováno. (7, 8, 9) 2.1 ODBORNÁ KVALIFIKACE UČITELŮ 1. STUPNĚ ZŠ Podle § 7 odstavce (1) zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění, získává učitel 1. stupně ZŠ odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na: "a) přípravu učitelů prvního stupně základní školy; 8
b) pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy; c) přípravu učitelů druhého stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo d) vzděláním podle odstavce 2 písm. a). (2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci: a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku." Základním kvalifikačním předpokladem učitele prvního stupně základní školy je tedy vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Na rozdíl od předchozí právní úpravy můţe na 1. stupni základní školy působit nejenom ten, kdo získal magisterské vzdělání zaměřené na přípravu učitelů 1. stupně ZŠ, ale i ten, kdo absolvoval magisterský studijní program zaměřený na přípravu učitelů 2. stupně ZŠ nebo předškolní pedagogiku a rozšířil si odbornou kvalifikaci o učitelství 1. stupně ZŠ. Rozšíření odborné kvalifikace se uskutečňuje v programech celoţivotního vzdělávání na vysokých školách (obsah, rozsah a způsob zakončení studia je upraven v § 6 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání), případně v bakalářském studijním programu – tato moţnost je v zákoně sice upravena, ale v praxi se téměř nerealizuje (10). Pro učitele působící ve třídách nebo školách zřízených pro ţáky se 9
speciálními vzdělávacími potřebami je nezbytným kvalifikačním předpokladem vzdělání zaměřené na speciální pedagogiku. Potřebný je tedy buď magisterský studijní program zaměřený na speciální pedagogiku pro učitele, nebo vzdělání určené pro učitele prvního stupně běţné základní školy doplněné o speciální pedagogiku
v programu
celoţivotního
vzdělávání
na
vysoké
škole
nebo
v bakalářském studijním programu. Absolventi magisterské speciální pedagogiky pro učitele splňují téţ odbornou kvalifikaci učitele prvního stupně běţné základní školy. 2.2 ODBORNÁ KVALIFIKACE UČITELŮ 2. STUPNĚ ZŠ Podle § 8 odstavce (1) zákona 563/2004 Sb., v platném znění získává učitel 2. stupně ZŠ odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu: "a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy; b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy; c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy; d)
studijního
oboru,
který
odpovídá
charakteru
vyučovaného
předmětu,
a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy; e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo f) podle § 12 (viz příloha č. 1) jen pro výuku cizího jazyka. 10
(2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci: a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku." Stejně jako u prvního stupně ZŠ je i u stupně druhého základním kvalifikačním předpokladem vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, a to buď zaměřené na přípravu učitelů, nebo „neučitelské“ doplněné o pedagogickou způsobilost. Kromě magisterského studijního programu zaměřeného na učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně ZŠ je pro výuku na druhém stupni ZŠ uplatnitelné téţ učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední školy a pro první stupeň ZŠ. Absolventi studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ si musejí rozšířit odbornou kvalifikaci o učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně ZŠ, a to buď v programu celoţivotního vzdělávání na vysoké škole, nebo v bakalářském studijním programu. Na druhém stupni ZŠ mohou působit také absolventi neučitelských magisterských studijních programů, kteří si ke své jiţ získané odborné způsobilosti doplní ještě způsobilost pedagogickou v programu celoţivotního vzdělávání realizovaném vysokou školou (dříve tzv. DPS – doplňující pedagogické studium, dnes studium v oblasti pedagogických věd) nebo v bakalářském studijním programu. Zatímco absolventi učitelských magisterských studijních programů splňují odbornou kvalifikaci pro výuku všech všeobecně vzdělávacích programů (zcela bez ohledu na vystudovanou aprobaci), absolventi magisterských neučitelských studijních programů splňují odbornou kvalifikaci pouze pro výuku těch předmětů, které svým charakterem odpovídají jejich vysokoškolské přípravě. O tom, které předměty to jsou, rozhoduje ředitel školy, který vychází především z vysvědčení o státní zkoušce, případně ze studijního průkazu. Např. absolvent Vysokého učení technického v Brně, který si doplnil pedagogickou způsobilost v programu celoţivotního vzdělávání, splňuje 11
odbornou kvalifikaci pro výuku matematiky a fyziky. Učitelé cizích jazyků, kteří vystudovali cizí jazyk v neučitelském magisterském studijním programu (např. tlumočnictví nebo překladatelství), mají na rozdíl od ostatních učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů ještě další (kratší) moţnost k doplnění pedagogické způsobilosti, a to tzv. studiem pedagogiky podle § 22 zákona, coţ je kurz, který realizují (minimálně v rozsahu 120 vyučovacích hodin) zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Obsahově je tento kurz zaměřen na pedagogiku, psychologii a didaktiku. Absolventi cizího jazyka v učitelském magisterském studijním programu splňují odbornou kvalifikaci pro výuku tohoto cizího jazyka bez ohledu na to, pro jaký druh školy byl tento učitelský studijní program zaměřen. Pro výuku ţáků se speciálními vzdělávacími podmínkami je opět nezbytným kvalifikačním předpokladem speciální pedagogika – buď magisterský studijní program zaměřený na speciální pedagogiku pro učitele, nebo vzdělání stanovené pro druhý stupeň ZŠ doplněné o speciální pedagogiku v programu celoţivotního vzdělávání nebo v bakalářském studijním programu (11). V rámci shrnutí problematiky právního vymezení kvalifikačních předpokladů učitelů prvního a druhého stupně ZŠ je jistě vhodné doplnit informaci o tom, ţe kvalifikační studium k získání pedagogické způsobilosti - studium pedagogiky (ve smyslu § 22 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.) nabízejí akreditovaná zařízení DVPP. Toto studium je však určeno pouze pro učitele odborných předmětů střední školy, učitele praktického vyučování a odborné praxe VOŠ, pro učitele uměleckých předmětů v ZUŠ, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, vychovatele, pedagoga, volného času a asistenta pedagoga. Toto studium tedy nemohou vyuţít učitelé mateřských, základních škol a učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy pro získání jiné odborné kvalifikace. V rámci celoţivotního vzdělávání (CŢV) nabízejí vysoké školy různorodou nabídku studia k získání kvalifikace v oblasti pedagogických věd a rozšíření odborné kvalifikace, ať uţ za účelem získání způsobilosti vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném druhu nebo na jiném stupni škol, nebo pro získání způsobilosti vyučovat další předměty na příslušném druhu či stupni školy (12, 13). Obecně lze konstatovat, ţe všechny pedagogické fakulty nabízejí doplňující pedagogické studium (DPS) učitelů středních škol, učitelů praktického vyučování a odborného výcviku. Výrazně menší nabídka (PF UK, PF OU) vzdělávacích 12
programů je určena učitelům základních škol. Zde je ovšem problémem fakt, ţe učitelé základních škol často absolvují v rámci CŢV studium pedagogických věd pro učitele středních škol a z § 8 odst. 1 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících se následně nesprávně dovozuje, ţe tak získávají potřebnou odbornou kvalifikaci i pro výuku na základní škole. Na tomto místě je také potřeba upozornit na velmi výraznou disproporci v přístupu vertikální prostupnosti kvalifikovaných učitelů. Učitel SŠ je oprávněn kvalifikovaně vyučovat na ZŠ i přesto, ţe jeho příprava je zaměřená na práci s jinou věkovou kategorií, jiným RVP i ŠVP, částečně jinými metodami práce, výchovnými přístupy a strategiemi. Učitel druhého stupně ZŠ nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výuku na SŠ ani v případě, ţe vyučuje na niţším stupni osmiletého gymnázia. 2.3 NOVELIZACE ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH V LETECH 2009 A 2010 2.3.1 NOVELA Z. Č. 422/2009 SB. A Z. Č. 179/2006 SB. Ve vazbě na téma práce je velmi důleţitou i předposlední novelizace zákona č. 563 / 2004 Sb. 27. listopadu byl publikován ve Sbírce zákonů zákon č. 422/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon posunul termín pro zahájení studia nekvalifikovaných pedagogických pracovníků oproti stávající právní úpravě o dalších pět let, tedy do konce roku 2014. Pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci, tak mohou i nadále vykonávat přímou pedagogickou činnost ve školách a školských zařízeních s tím, ţe do 31. prosince 2014 musejí zahájit studium, kterým odbornou kvalifikaci získají. Novela zákona o pedagogických pracovnících nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2010. Kaţdý, kdo po 1. lednu 2005 vykonává přímou pedagogickou činnost a nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle tohoto zákona (popř. odbornou a pedagogickou způsobilost podle vyhlášky č. 139/1997 Sb.), musí nejpozději do 10 let od nabytí účinnosti zákona (tj. do konce roku 2014) zahájit studium, kterým odbornou kvalifikaci získá. (14, 15) Novela zákona o pedagogických pracovnících zákonem č. 179/2006 Sb. (viz v § 32 nové písmeno a)) umoţňuje řediteli školy prominout vzdělání (resp. nezbytné doplnění odborné kvalifikace) pedagogickým pracovníkům, kteří k 1. lednu 2005 13
dosáhli 50 let a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na konkrétním druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázali schopnost výkonu poţadované činnosti. Nejde tedy o automatickou výjimku ze vzdělání přímo ze zákona pro pedagogy, kteří splňují současně obě výše uvedené podmínky, ale o moţnost danou řediteli školy, který můţe po posouzení kaţdého individuálního případu rozhodnout o prominutí zákonem poţadovaného vzdělání. Vzhledem k aktuální situaci v kategorii kvalifikovanosti učitelů a jejich věkovému průměru je moţno počítat s poměrně častým udělováním výše uvedené výjimky. (13) 2.3.2 NOVELA Z. Č. 159/2010 SB., ČÁST 1 Jedním z důvodů současného neuspokojivého stavu v oblasti kvalifikovanosti byla a stále je nízká prostupnost mezi kvalifikacemi učitelů, která vyplývala a stále vyplývá z platného znění zákona č. 563/2004 Sb. Vládní návrh novely tohoto zákona číslo 746 ze dne 26. 1. 2009 obsahoval poměrně razantní změny v poţadavcích na odbornou kvalifikaci učitelů 1. a 2. stupně ZŠ s jasně stanoveným cílem v podobě zajištění zvýšení zejména vertikální prostupnosti mezi kvalifikacemi učitelů. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl výše uvedený vládní návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících předloţen dne 17. 2. 2009 a projednáván jako sněmovní tisk č. 746/0 ze dne 24. 2. 2009. Projednávání návrhu novely bylo zařazeno na pořad 64. schůze sněmovny (říjen 2009). Hlavní prioritou předloţeného návrhu bylo zajištění větší prostupnosti mezi některými kategoriemi pedagogických pracovníků a řešení problematiky nekvalifikovaných pedagogických pracovníků. Novela zákona (viz kapitoly 2.3.1 Novela z. č. 422/2009 Sb. a 2.3.2 Novela z. č. 195/2010 Sb. a příloha č. 2) reagovala na řadu poţadavků z praxe a obsahovala např. ustanovení: a) zvyšující prostupnost v kvalifikacích mezi učiteli prvního stupně základní školy, vychovateli a učiteli mateřské školy způsobem, který dosud v zákoně chybí; b) rozšiřující moţnost získání odborné kvalifikace pro učitele mateřských škol, včetně mateřských škol zřízených pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami; c) zavádějící moţnost zkráceného studia k rozšíření odborné kvalifikace a způsob, jak
jím
zajistit
větší prostupnost
mezi
kvalifikacemi učitelů
–
absolventů
magisterských „učitelských“ studijních programů zaměřených na oba stupně základní školy a střední školu; 14
d) podporující zajištění kvalifikované výuky cizího jazyka na základních i středních školách; e) navrhující, aby na niţším stupni víceletých gymnázií mohli působit i absolventi magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy. (16) Z obsahu kapitol 2.3.1 Novela z. č. 422/2009 Sb. a 2.3.2 Novela z. č. 195/2010 Sb. je ovšem jasně patrné, ţe Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR prošel velmi obsáhlý vládní návrh č. 746 ze dne 26. 1. 2009 ve výrazně změněné podobě a úprava pravidel pro získávání kvalifikace učitelů 1. a 2. stupně ZŠ v podstatě vůbec neproběhla. Poslanci v rámci legislativního procesu poslední novelizace v únoru 2010 vrátili zákon do druhého čtení a na základě tohoto stavu paní ministryně Kopicová návrhy na ustanovení nových podmínek pro splnění kvalifikačních předpokladů vyškrtla. Po této změně prošel na 75. schůzi ve třetím čtení návrh v březnu 2010 velmi hladce poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a byl vyhlášen 21. 5. 2010 ve sbírce zákonů. Novelizace zákona tak, aţ na jednu výjimku, přinesla změny, které se kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti pedagogických pracovníků v podstatě netýkají. Výše uvedenou výjimkou je § 32 písmeno c) upravující splnění kvalifikačních předpokladů učitelů odborných předmětů v kontextu doby vzniku pracovněprávního vztahu a neexistujících magisterských studijních programů pro vyučované předměty, skupiny předmětů nebo obory. Podstata rozdílu je v textu označena modrou barvou. § 32 písmene c) : "Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona c) jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný." V předcházejícím znění zákona k 1. 1. 2010 byla odlišná formulace zaloţená na aktuální nabídce VŠ akreditovaných programů. „Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona 15
c) jestliže vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole neumožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání v akreditovaném studijním programu příslušného studijního oboru; v tomto případě je postačující získání nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru.“ Z ustanovení § 32 písm. c) vyplývá, ţe přímou pedagogickou činnost můţe vykonávat učitel odborných předmětů, který nesplňuje odbornou kvalifikaci, jestliţe vysoké školy neuskutečňovaly v době vzniku jeho pracovněprávního vztahu odpovídající vzdělání v magisterském studijním programu – v tomto případě je postačující nejvyšší moţné dosaţitelné vzdělání. Získáním nejvyššího dosaţitelného vzdělání se předpoklad odborné kvalifikace povaţuje za splněný. Cílem této právní úpravy je zamezit zpochybňování výkonu přímé pedagogické činnosti těchto učitelů, kteří ač dosáhli nejvyššího moţného vzdělání v příslušném oboru, byli podle právní úpravy v zákoně o pedagogických pracovnících povaţováni za nekvalifikované. (10) Otázkou zůstává jakým způsobem dokladovat neexistenci magisterského studijního programu. Centrální databáze s minulou a aktuální nabídkou VŠ studijních programů neexistuje. Obecně platným postupem je patrně nutnost kontaktovat studijní oddělení jednotlivých vysokých škol, případně tyto informace zjišťovat z jejich webových stránek. Nejzásadnějšími změnami, které přinesla poslední novelizace tak jsou: a) úprava pracovní doby a přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků (nabytí účinnosti 1. 7. 2010) b) rozsah, výkon a způsob odměňování přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah (nabytí účinnosti 1. 7. 2010) 2.3.3 NÁVRH NOVELY ZÁKONA 563/2004 SB. PRO ZÍSKÁVÁNÍ KVALIFIKACE UČITELŮ 1. STUPNĚ ZŠ Návrh novely zákona byl připraven na základě poţadavků vycházejících z praxe s cílem zvýšení kvalifikovanosti výuky na všech stupních a typech škol. Mezi návrhy se objevila celá řada opatření (zvýšení vertikální prostupnosti a vyuţitelnosti učitelů různých stupňů škol, změny parametrů rozšiřujícího studia, úprava poţadavků splnění kvalifikačních předpokladů), která byla navrţena v souladu s výše uvedeným cílem. V podstatě proti smyslu celého návrhu novely byla naprostá většina navrţených opatření vyjmuta. Z důvodu vývoje legislativního procesu a rozsáhlých změn návrhu novelizace ke změně znění zákona tak k podstatné změně vůbec 16
nedošlo. Návrh novely je do textu práce zařazen z důvodu moţnosti porovnat její vliv na míru kvalifikovanosti učitelů ZŠ v případě jejího schválení. Vládní návrh č. 746 ze dne 26. 1. 2009 předkládal řadu změn v kategorii získávání kvalifikačních předpokladů pro učitele 1. stupně ZŠ. Úplné znění přílohy vládního návrhu novelizace je k dispozici v příloze č. 2. Text označený modrou barvou byl součástí vládního návrhu, který se nepodařilo prosadit. 12. V § 7 odstavec 1 zní: „(1)
Učitel
prvního
stupně
základní
školy
získává
odbornou
kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, b) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně
základní
školy
a
všeobecně
vzdělávacích
předmětů
střední
školy
a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo zkráceným studiem k rozšíření odborné kvalifikace podle § 22 odst. 2 (dále jen „zkrácené studium k rozšíření odborné kvalifikace“), d) podle § 12 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na oborovou didaktiku prvního stupně základní školy jen pro výuku cizího jazyka, e) podle § 8 odst. 1 písm. a) až c) a pedagogickou praxí spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti na prvním stupni základní školy po dobu nejméně10 let, nebo f) podle odstavce 2 písm. a).“ (12) 17
Komentář k návrhu novely – bod 12: a) Navrhuje se zajistit větší prostupnost (a vyuţitelnost) mezi učiteli – absolventy magisterských „učitelských“ studijních programů absolvováním tzv. zkráceného studia k rozšíření odborné kvalifikace, které budou realizovat v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků vysoké školy, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a organizace zřizované Ministerstvem školství, mládeţe
a tělovýchovy za účelem dalšího vzdělávání pedagogických
pracovníků. Absolventu magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ nebo na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ a SŠ postačí ke splnění odborné kvalifikace učitele prvního stupně ZŠ absolvovat výše zmíněné zkrácené studium podle § 22 odst. 2 zákona - podle stávající právní úpravy musí absolvent magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ, který chce učit na prvním stupni, absolvovat buď studium k rozšíření odborné kvalifikace (tzv. „rozšiřující studium“) v programu celoţivotního vzdělávání realizovaného VŠ, anebo bakalářský studijní program zaměřený na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ, b) na prvním stupni základních škol je povinná výuka cizího jazyka (jiţ ve třetím ročníku), a proto je třeba zajistit, aby cizí jazyk mohli kvalifikovaně vyučovat učitelé, kteří splňují odbornou kvalifikaci pro výuku jazyků na druhém stupni ZŠ, neboť absolventi magisterských studijních programů zaměřených na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ nejsou vţdy dostatečně jazykově vybaveni – pro tyto učitele bude postačující doplnit si vzdělání v programu celoţivotního vzdělávání zaměřeném na oborovou didaktiku prvního stupně základní školy, c) novou moţností, která bude postačující pro práci učitele prvního stupně ZŠ, je magisterský studijní program zaměřený na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ s desetiletou praxí na prvním stupni základní školy. (12) 2.3.4 NÁVRH NOVELY ZÁKONA 563/2004 SB. PRO ZÍSKÁVÁNÍ KVALIFIKACE UČITELŮ 2. STUPNĚ ZŠ Vládní návrh č. 746 ze dne 26. 1. 2009 předkládal řadu změn v kategorii získávání kvalifikačních předpokladů pro učitele 2. stupně ZŠ. Úplné znění přílohy vládního návrhu novelizace je k dispozici v příloze č. 2. 13. V § 8 odst. 1 písmeno d) zní: „d)
studijního
oboru,
který
odpovídá 18
charakteru
vyučovaného
předmětu,
a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy,“. Komentář návrhu novely k bodu13: Zákon o pedagogických pracovnících v § 8 odst. 1 písm. d) připouští, aby na druhém stupni ZŠ mohli působit absolventi „neučitelských“ magisterských studijních programů, kteří si doplní ke své jiţ získané odborné způsobilosti ještě i způsobilost pedagogickou, studiem v oblasti pedagogických věd (tzv. „doplňujícím pedagogickým studiem“), a to buď v programu celoţivotního vzdělávání, nebo v bakalářském studijním programu. Stávající právní úprava připouští pouze doplňující pedagogické studium zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, coţ se v praxi ukázalo jako nevyhovující, a proto se navrhuje, aby na druhém stupni ZŠ mohli působit absolventi výše uvedených magisterských studijních programů s doplňujícím pedagogickým studiem zaměřeným na přípravu učitelů střední školy. Navrhovaná změna tak zajišťuje větší prostupnost mezi učiteli střední školy a druhého stupně základní školy a koresponduje téţ s ustanovením § 8 odst. 1 písm. c), podle kterého mohou působit na druhém stupni základní školy absolventi magisterských studijních programů zaměřených na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy. (12) 14. V § 8 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). Komentář k návrhu novely bod 14: Navrhovaná změna je reakcí na poţadavky z praxe, aby na druhém stupni základních škol mohli působit i absolventi magisterského studijního programu zaměřeného na speciální pedagogiku pro učitele, kteří si svoji odbornou kvalifikaci 19
rozšíří vzděláním v bakalářském studijním programu nebo v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou, v obou případech zaměřených na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy. Dosavadní právní úprava připouštěla toto studium pouze u absolventů magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů prvního stupně – viz ustanovení § 7 odst. 1 písm. d). (12) 15. V § 8 odst. 1 písmeno f) zní: „f) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo zkráceným studiem k rozšíření odborné kvalifikace, nebo pedagogickou praxí spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti na druhém stupni základní školy po dobu nejméně 10 let, nebo“. Komentář návrhu novely bod 15: Navrhuje se, aby si učitelé – absolventi magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ mohli doplnit odbornou kvalifikaci pro práci učitele druhého stupně ZŠ absolvováním zkráceného studia k rozšíření odborné kvalifikace - podle současné právní úpravy musí absolvovat tzv. rozšiřující studium v programu celoţivotního vzdělávání na VŠ, případně bakalářský studijní program zaměřený na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ. Postačující bude téţ desetiletá praxe na druhém stupni základní školy. (12)
3 KVALIFIKOVANOST UČITELŮ V ČESKU Nekvalifikovaný učitel je ve smyslu zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění ten, který nesplňuje poţadavky odborné kvalifikace pro výkon konkrétní pedagogické činnosti. Poměrně významným metodologickým problémem, který můţe zasahovat do výsledků statistických šetření, je skutečnost, ţe pojem aprobace a aprobovanost výuky není v ţádném právním předpisu definován a různě se pouţívá v mnoha významech a souvislostech. Aktuální stav je takový, ţe kaţdý kvalifikovaný učitel, který splňuje zákonem předepsanou odbornou kvalifikaci vyučuje kvalifikovaně bez 20
ohledu na oborovou předmětovou specifikaci (aprobaci). Jinak řečeno: kaţdý kvalifikovaný učitel ZŠ kvalifikovaně vyučuje jakýkoli všeobecně vzdělávací předmět ZŠ. Například kvalifikovaný vyučující druhého stupně ZŠ aprobovaný v předmětech matematika a zeměpis kvalifikovaně vyučuje tělesné výchově či přírodopisu. (17, 18) Nekvalifikované učitele je moţno rozdělit do několika základních kategorií: a) učitelé, kteří nemají dosaţený potřebný stupeň a typ vzdělání (např. poţadované vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studiu v případě učitelů základní školy); b) učitelé, kteří mají dosaţený potřebný stupeň v oblasti odborného vzdělání, ale chybí jim vzdělání v oblasti pedagogických věd, pedagogiky, nebo speciální pedagogiky (tzv. pedagogická způsobilost); c) učitelé, kteří mají dosaţený potřebný stupeň a typ vzdělání pro určitý druh a stupeň školy, ale chybí jim poţadovaná kvalifikace pro jiný stupeň školy (např. učitel 2. stupně základní školy, který nemá kvalifikaci k výuce na 1. stupni základní školy), nebo nemají odbornou kvalifikaci k výuce některých předmětů (všeobecně vzdělávací a odborné předměty na střední škole), nebo jim chybí odborná kvalifikace k výuce ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. (19, 20, 21) Ze znění zákona a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, v platném znění, vyplývá, ţe zatímco učitelé spadající do kategorií označených výše písmeny b) a c) si mohou chybějící kvalifikaci doplnit v rámci DVPP, učitelé v kategorii a) nikoliv, neboť potřebné magisterské studium vedoucí ke zvýšení stupně vzdělání nepatří mezi DVPP. Podle stávající právní úpravy musejí pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci, zahájit nejpozději do konce roku 2014, tj. do deseti let od účinnosti zákona, studium k jejímu získání (výjimku mohou podle zákona představovat pouze ti učitelé, kteří k 1. 1. 2005 dosáhli 50 let věku a na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázali schopnost výkonu poţadované přímě pedagogické činnosti). (22) Za účelem zisku dat o aktuálním stavu realizovalo MŠMT ve spolupráci s ÚIV na podzim roku 2009 detailní šetření (19, 23) ohledně analýzy stavu kvalifikovanosti učitelů všech stupňů škol. Průzkum, kterého se zúčastnilo 8 554 škol z celého Česka,
přinesl
celou
řadu
údajů
o
struktuře
a
vzdělávacích
potřebách
nekvalifikovaných učitelů. Výsledky provedeného šetření ukazují, ţe kvalifikovanost 21
učitelů regionálního školství se v kategoriích MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ ve srovnání s rokem 2005 nijak výrazně nezměnila a v současné době zde pracuje asi 13 % učitelů bez potřebné kvalifikace. V kategoriích prvního stupně ZŠ a SŠ se situace mírně zlepšila, opačný trend je moţno pozorovat u škol mateřských. Hlavní závěry provedené studie:
Kvalifikovanost učitelů roste úměrně s velikostí školy.
Nejvíce nekvalifikovaných učitelů v MŠ a na ZŠ je ve věkové kategorii do 35 let.
V regionálním měřítku je nejvíce nekvalifikovaných učitelů na ZŠ v regionu NUTS 2 Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) a kraji Středočeském. (viz příloha č. 26)
Niţší míra kvalifikovanosti existuje u škol s neveřejným zřizovatelem.
Ve školách s neveřejným zřizovatelem je podstatně více učitelů, kteří si doplňují kvalifikaci.
Podíl učitelů, kteří zahájili studium k doplnění chybějící kvalifikace, se v závislosti na druhu a typu školy pohybuje mezi 25 – 35 % z celkového počtu nekvalifikovaných.
Středoškolsky vzdělaní učitelé tvoří asi 50 % nekvalifikovaných učitelů ZŠ a SŠ. (19)
Nejčastěji uváděnou překážkou v zahájení studia jsou:
Nedostatečná nabídka a kvalita vzdělávacích programů v příslušných regionech, zejména ve formách, které se dají skloubit se zaměstnáním.
Nedostatek finančních prostředků.
Nedostatek času.
Nedostatečná motivace (nízký plat, nízká míra motivace kariérním systémem).
Náročné přijímací řízení na VŠ pro obory učitelství MŠ a 1. stupně ZŠ v oblasti TV a HV.
Výsledky šetření MŠMT a ÚIV je moţno doplnit o údaje z výroční zprávy ČSI za školní rok 2008/2009, která ukazuje na poměrně velké rozdíly v kvalifikovanosti učitelů jednotlivých všeobecně vzdělávacích předmětů (viz příloha č. 12) a konstatuje přetrvávání vysokých segmentových rizik v zajištění výuky některých předmětů kurikula. V celkovém pohledu je asi 15 % nekvalifikovaných učitelů, přičemţ údaje nezahrnují učitele VOŠ (viz příloha č. 13). (24) 22
Zcela určitě je nutné upozornit na podstatné rozdíly v údajích, které v kategorii kvalifikovanosti učitelů uvádí ÚIV (viz příloha č. 26) a ČŠI (viz přílohy č. 12 a 13). Značné diference jsou patrně způsobeny rozdílnou metodikou zisku, zpracování a vyhodnocení údajů. Příloha č. 26 Nekvalifikovanost učitelů na základních a středních školách podle krajů (šk. rok 2008/09)
Zdroj: ÚIV Na základě uvedené analýzy (19) byl vypracován soubor doporučení týkajících se přípravy projektů zaměřených na podporu doplňování a rozšiřování kvalifikovanosti učitelů v oblasti regionálního školství. Vyuţití prostředků ESF pro více neţ 15 000 nekvalifikovaných a)
učitelů je navrhováno ve dvou
variantách:
Podporou inovací vysokoškolských studijních programů zaměřených na
učitelství a pedagogiku, zejména rozšiřováním nabídky kombinovaného studia. b)
Přímou finanční podporou, směřovanou prostřednictvím vysokých škol
a zařízení DVPP učitelům doplňujícím si kvalifikaci v rámci celoţivotního vzdělávání a studia
pedagogiky.
Realizace obou forem podpory je podmíněna jednáním se zástupci vysokých škol připravujících budoucí učitele. Předmětem těchto jednání by měla být rovněţ problematika přijímacího řízení, moţnosti dalšího rozšiřování nabídky kombinované formy studia nebo moţnosti zapojení vysokých škol do informačního systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. (25, 26) 23
3.1 KVALIFIKOVANOST PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ KARLOVARSKÉHO KRAJE Podle dostupných zdrojů je odborná kvalifikace pedagogických pracovníků dlouholetým přetrvávajícím problémem Karlovarského kraje, přestoţe je mu věnována ze strany ředitelů škol i samotného Karlovarského kraje náleţitá pozornost. Karlovarský kraj, je spolu s krajem Ústeckým regionem s nejniţší mírou kvalifikovanosti pedagogických pracovníků vůbec. Jiţ tradičně je nejméně nepříznivý stav v odborné kvalifikaci v mateřských školách, kde ve školním roce 2009/2010 působilo 88,99 % kvalifikovaných učitelů, coţ představuje mírný pokles oproti předcházejícímu školnímu roku. Pokud se týká odborné kvalifikace učitelů v ostatních druzích škol, zaujímá Karlovarský kraj v mezikrajovém srovnání poslední místo, a to se zhruba 10% rozdílem od předposledního Ústeckého kraje - situace v regionu NUTS 2 Severozápad je tedy výrazně nepříznivá. To, ţe v základních školách
došlo
mezi
školními
roky
2006/2007
a
2009/2010
ke
zlepšení
kvalifikovaného obsazení zhruba o 3,6 % a ve středních a vyšších odborných školách o 3,2 %, ţádným zásadním způsobem problém nedostatku kvalifikovaných učitelů neřeší. V posledních letech se také příliš nemění struktura chybějících aprobací, dokonce je moţno konstatovat, ţe ve školách jiţ chybí učitelé všech oborů a aprobací, zejména však cizích jazyků, anglického, ale i německého, informatiky, odborných předmětů, fyziky, matematiky, chemie, českého jazyka, zeměpisu, výtvarné výchovy, hudební výchovy, přírodopisu, ale i dalších předmětů. V kategorii středních a vyšších odborných škol je nejhorší situace u učitelů odborných předmětů, kde kvalifikační předpoklady splňuje pouze 58,66 % učitelů a 55,66 % učitelů odborného výcviku a praktického vyučování. Přes tuto skutečnost je nutno kladně hodnotit nejvyšší míru zvýšení kvalifikovanosti, a to o 14,02 %. Naprostý nedostatek je učitelů s odbornou kvalifikací pro vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami – speciálních pedagogů. Tento konstatovaný dlouhodobě nepříznivý stav v zajištění kvalifikované výuky ve školách v Karlovarském kraji je ovlivněn zejména absencí vysoké školy s pedagogickým zaměřením v regionu, omezenou nabídkou pedagogických studií v kombinované nebo distanční formě, která by umoţňovala doplnění si odborné kvalifikace stávajícím nekvalifikovaným učitelům. Dalším faktorem částečně způsobujícím nedostatek kvalifikovaných učitelů ve školách je jistě také stále se zvyšující náročnost učitelského povolání, která je ovlivněná rovněţ 24
skladbou obyvatelstva v našem kraji a jeho vzdělanostní strukturou. Velkým problémem je také nepříznivá věková struktura pedagogických sborů. (27, 28, 29) Karlovarský kraj, veden snahou napomoci ke zlepšení situace, jednal s některými pedagogickými fakultami o moţnosti zřízení odloučeného pracoviště. Prozatím
se
po
sloţitých
jednáních
podařilo
zástupcům
kraje
dohodnout
s Pedagogickou fakultou Západočeské university v Plzni otevření nultého ročníku magisterského studijního program v oblasti pedagogických věd zaměřeného na přípravu učitelů 1. stupně ZŠ, který bude realizován jako dvouletý kurz celoţivotního vzdělávání, který byl zahájen dne 4. září 2010. Po úspěšném ukončení kurzu a přijetí do řádného magisterského studia bude za splnění daných podmínek absolventům umoţněno pokračovat ve studiu třetího ročníku. (28) Karlovarský kraj jako jediný v České republice nezřizuje ţádnou organizaci pro zajištění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, proto školy a školská zařízení vyuţívají nabídky jiných veřejných i soukromých vzdělávacích institucí v kraji i mimo něj. V Karlovarském kraji jsou to zejména Národní institut dalšího vzdělávání – krajské pracoviště Karlovy Vary a
Pedagogické a vzdělávací centrum
Karlovarského kraje, o.p.s. NIDV je příspěvkovou organizací MŠMT. Klíčovou činností organizace je další vzdělávání pedagogických pracovníků. Oproti jiným organizacím, které se zabývají podobnou činností, má výhodu celostátní působnosti a velmi široké lektorské základny. NIDV realizuje vzdělávací programy s podporou MŠMT (celostátní priority) a Evropského sociálního fondu (individuální projekty národní, individuální projekty ostatní, grantové projekty). Nabízí semináře, které vycházejí z potřeb pedagogů jednotlivých krajů. NIDV - krajské pracoviště Karlovy Vary ve školním roce 2008/2009 realizoval celkem 86 vzdělávacích programů zejména v rámci dalšího průběţného vzdělávání v oblasti managementu, předškolního, základního, středního, jazykového vzdělávání atd. (30) V kontextu realizovaného výzkumného šetření je součástí kapitoly i stručný přehled o ZŠ Karlovarského kraje v kategoriích celkového počtu a zřizovatele. Na území Karlovarského kraje je pouze 9 ZŠ, které mají jiného zřizovatele neţ obec. Jedná se o ZŠ a MŠ při Lázeňské léčebně Mánes Karlovy Vary, ZŠ a MŠ při nemocnici Karlovy Vary a ZŠ a MŠ při dětské lázeňské léčebně Lázně Kynţvart, ZŠ a MŠ praktická Karlovy Vary, ZŠ praktická a speciální Ostrov, ZŠ praktická Ţlutice, které jsou zřizovány Karlovarským krajem a 3 soukromá zařízení: Svobodnou chebskou školu, ZŠ a gymnázium s.r.o v Chebu a 1. soukromou ZŠ Karlovy Vary, 25
s.r.o., Gymnázium, ZŠ, MŠ Mánesova, s.r.o v Sokolově. Specifikace výběru ZŠ do reprezentativního vzorku v kapitole 4.7.2 Vyhodnocení dotazníku.
4 VÝZKUMNÁ ČÁST Výzkumná část práce je koncipována jako empirické, aplikované, akční výzkumné šetření na rozhraní kvantitativního a kvalitativního metodologického přístupu k řešení problému. Kvantitativní znaky: vymezení předmětu šetření, stanovení a ověřování dílčích tvrzení, dotazníkové šetření, statistické metody sběru a vyhodnocení dat. Kvalitativní znaky: přístup se snahou popsat jevy a stavy v jejich jedinečnosti, subjektivní povaha výsledků. Základem výzkumné části je dotazníkové šetření (kapitola 4.6.1 Dotazníkové šetření, podkapitola 4.6.1.3 Vlastní dotazník, přílohy č. 9 a 10) vytvořené v úzké vazbě na stanovené cíle práce (viz kapitola 1 Cíle práce). Interpretace získaných údajů je základním předpokladem moţnosti stanovení hlavního výstupu v podobě predikce stavu kvalifikovanosti učitelů ZŠ pro období po 1. lednu 2015. Konstrukční osou výzkumného šetření je dotazník, soubor otázek a odpovědí, které by měly, ve vzájemné vazbě a v souladu se stanoveným cílem práce, prezentovat jistý rámec pro vlastní realizaci, sběr, hodnocení a interpretaci výsledků: A, Jaký je předmět výzkumu (co budeme zkoumat)? Kvalifikovanost učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. Podmínky a moţnosti VŠ studia učitelů v kombinované formě vedoucího ke splnění kvalifikačních předpokladů pro nekvalifikované učitele ZŠ Karlovarského kraje v kontextu zákona č. 563/2006 Sb., v platném znění. B, Jak budeme zkoumat (jaký je postup výzkumu)? Nestandardizovaný dotazník vlastní produkce s otevřenými i uzavřenými otázkami v elektronické
podobě
(viz
podkapitoly
4.6.1.1
Prostředí
realizace,
systém
dotazování, respondenti a 4.6.1.2 Tvorba dotazníku). C, Kdo bude tazatelem (respondentem) výzkumu? Reprezentativní vzorek učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. D, Proč budeme výzkum provádět (jaké jsou důvody realizace výzkumu)? Z důvodu moţnosti stanovit prognózu naplnění podmínek odborné kvalifikace
26
stanovené zákonem č. 563 / 2004 Sb. do konce roku 2014 s návrhy eliminace moţných vývojových rizik. E, Otázka narušení validity a reliability Komentář poloţek ve vztahu k zajištění validity v podkapitole 4.6.1.3 Vlastní dotazník. (31, 32) 4.1 ZAMĚŘENÍ VÝZKUMNÉ ČÁSTI Výzkumná část závěrečné práce je zaměřena na tři oblasti. První oblastí je monitoring ZŠ Karlovarského kraje v kategorii potřeb, moţností, podmínek, a problémů kvalifikačního studia učitelů dle ustanovení zákona č. 563 / 2004 Sb., v platném znění. Druhou oblastí je analýza studijních nabídek VŠ v kombinované formě poskytujících odbornou kvalifikaci pro výuku na 1. a 2. stupni ZŠ od akademického roku 2005/2006. Údaje získané výzkumem prvních dvou výše uvedených oblastí budou základem pro moţnost konstatovat závěry a doporučení pro oblast třetí, kterou predikce stavu kvalifikovanosti učitelů ZŠ pro období po 1. lednu 2015 s návrhy eliminace moţných rizik. Stanovení předpovědi stavu kvalifikovanosti učitelů základních škol Karlovarského kraje s návrhy eliminace vývojových rizik v širším kontextu společenského vývoje v regionu je hlavním cílem závěrečné práce. 4.2 ANALÝZA NABÍDKY VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA UČITELSTVÍ 1. A 2. STUPNĚ ZŠ V KOMBINOVANÉ FORMĚ Pro potřeby závěrečné práce bylo potřeba pečlivě analyzovat studijní nabídku VŠ
v kombinované
formě
v akademických
letech
2005/2006
–
2011/2012.
Na základě této analýzy je moţno zhodnotit přístup VŠ k problematice zejména nabídky studia vedoucího ke splnění kvalifikačních předpokladů pro učitele 1. a 2. stupně ZŠ. V rámci analýzy studijní nabídky vysokých škol byla sledována nabídka akreditovaného magisterského programu učitelství 1. a 2. stupně ZŠ v kombinované formě. Jako způsob zisku informací byl zvolen dotaz zaslaný elektronickou formou (viz příloha č. 6) jednotlivým studijním oddělením fakult, které výše specifikované studium nabízejí v akademickém roce 2011/2012, a je tedy moţno předpokládat, ţe jej nabízely i v minulých akademických letech. Mimo přímo oslovené pedagogické fakulty byla v rámci výzkumného šetření zjištěna pouze studijní nabídka UJAK v Praze v podobě oboru speciální pedagogiky – učitelství 1. stupně ZŠ, kterou 27
někteří nekvalifikovaní učitelé ZŠ Karlovarského kraje studují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů (viz příloha č. 21). Celkem bylo v souvislosti s potřebou získat informace osloveno osm vysokých škol (viz níţe uvedený přehled). Poţadované informace byly dodány všemi fakultami – návratnost 100%. Přehled oslovených fakult s kontakty na vedoucí studijních oddělení (email, telefon) je uveden v příloze č. 14, tabulka k vyplnění poţadovaných údajů v příloze č. 15. Oslovené VŠ:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Západočeská univerzita v Plzni
Sumarizace získaných informací je uvedena v příloze č. 16. Na základě získaných dat je moţno formulovat vybrané závěry:
Nabídka akreditovaných studijních programů v kombinované formě pro učitelství pro 1. stupeň ZŠ je v celém sledovaném období výrazně vyšší neţ u 2. stupně ZŠ.
Pro nekvalifikované učitele ZŠ Karlovarského kraje jsou reálně vyuţitelné studijní programy v kombinované formě koncentrovány na prostorově nejbliţších univerzitách (ZČU v Plzni, UJEP v Ústí nad Labem, UK v Praze)
Jedinou VŠ, která nabízela a nabízí kombinovanou formu studijního programu učitelství pro 1. i 2. stupeň ZŠ v celém sledovaném období je UJEP v Ústí nad Labem. 4.3 VÝZKUMNÝ PROBLÉM Vzhledem k zaměření výzkumné části (viz kapitola 4.2 Analýza nabídky
vysokoškolského studia) je výzkumný problém stanoven jako stanovení míry souladu mezi potřebami učitelů ZŠ a nabídkou VŠ studijních oborů učitelství 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje v kombinované formě. Je tedy potřeba zjistit, jakým způsobem je reflektována poptávka nekvalifikovaných učitelů ZŠ Karlovarského kraje
28
ze strany VŠ v kategoriích nabídky a formy studijních oborů učitelství. Závěry a zjištění jsou uvedeny v kapitole 4.7.3 Výstupy – hodnocení míry naplnění tvrzení. 4.4 POSTUP VÝZKUMU 1. Formulace výzkumného problému. Stanovení míry souladu mezi potřebami učitelů ZŠ s nabídkou studijních VŠ oborů učitelství ZŠ a oborů vedoucích ke splnění kvalifikačních předpokladů s moţností predikce stavu pro období po 1. lednu 2015. (viz kapitola 4.3 Výzkumný problém) 2. Rozhodnutí o cílové skupině Cílovou skupinou jsou, vzhledem ke stanovenému cíli práce (viz kapitola 1 Cíle práce) učitelé 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. 3. Pilotní studie Zjištění, zda je na vybraném vzorku výzkumné šetření realizovatelným, nebyla provedena. 4. Rozhodnutí o technice sběru informací Pouţitou technikou sběru informací je nestandardizovaný dotazník vlastní produkce s otevřenými i uzavřenými otázkami v elektronické podobě. Dotazník (viz podkapitola 4.6.1.3 Vlastní dotazník, přílohy č. 9, 10) byl respondentům rozeslán k vyplnění přes odkaz zaslaný emailem. Po kliknutí na aktivní odkaz byl respondent přesměrován na server www.vyplnto.cz, kde dotazník na základě dodaných instrukcí vyplnil (viz podkapitola 4.6.1.3 Vlastní dotazník). 5. Konstrukce nástrojů pro sběr dat Dotazníkové šetření bylo vytvořeno ve vazbě na moţnost realizovat hlavní výstupy práce (viz kapitola 4.5 Výstupy výzkumné části). 6. Předvýzkum Předvýzkum zahrnuje prověření pouţitého nástroje výzkumného šetření (dotazníku) v kategoriích obsahu, formy, zadání dotazníku, korekce otázek a provedení úprav. Předvýzkum proběhl od 10. 1. do 14. 1. 2011 na ISŠ Cheb. Celkem bylo rozdáno 15 dotazníků, které byly připomínkovány vyučujícími všeobecně
vzdělávacích
předmětů
SŠ.
Na
základě
sumarizace
a vyhodnocení připomínek byla vytvořena finální podoba dotazníku (viz přílohy č. 9, 10), který byl pouţit pro potřeby výzkumného šetření realizovaného v rámci závěrečné práce. 29
7. Sběr dat Sběr dat proběhl v termínu od 22. 2. do 1. 3. 2011. Dotazník (viz podkapitola 4.6.1.3 Vlastní dotazník, přílohy č. 9, 10) byl respondentům rozeslán k vyplnění přes odkaz zaslaný emailem. Po kliknutí na aktivní odkaz byl respondent přesměrován na server www.vyplnto.cz, kde dotazník na základě dodaných instrukcí vyplnil. Data byla sebrána do podoby tabulky MS Excel a grafické podoby. 8. Analýza dat Analýza dat získaných dotazníkovým šetřením byla provedena po sumarizaci výsledků v systému serveru www.vyplnto.cz. K dispozici byla surová data v podobě tabulek se záznamy odpovědí a grafy. 9. Interpretace, závěry (viz kapitola 4.7 Výsledky výzkumného šetření) (31) 4.5 VÝSTUPY VÝZKUMNÉ ČÁSTI – STANOVENÍ TEZÍ Stanovení výstupů výzkumné části se stanovením dílčích tvrzení, která budou potvrzena nebo vyvrácena po vyhodnocení dat získaných dotazníkovým šetřením:
Míra kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Míra kvalifikovanosti učitelů ZŠ se bude pohybovat na hranici 70 %. Výsledky v kapitole 4.7.3 Výstupy – hodnocení míry naplnění tvrzení a v přílohách č. 13, 28.
Určení
potřeb,
podmínek
a
problémů
kvalifikačního
studia
nekvalifikovaných učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Mezi tři největší překáţky zahájení VŠ studia vedoucího ke splnění kvalifikačních předpokladů v kombinované formě budou patřit: a, omezená nabídka VŠ studia v kombinované formě; b, finanční náklady spojené se studiem (dojíţdění, studijní materiály, stravování); c, náročnost přijímacího řízení. Výsledky v kapitole 4.7.3 Výstupy – hodnocení míry naplnění tvrzení a v přílohách č. 23, 31.
Vazby mezi poptávkou nekvalifikovaných pedagogických pracovníků a nabídkou VŠ studijních oborů učitelství.
30
Nabídka VŠ studijních oborů učitelství vedoucích ke splnění kvalifikačních předpokladů
v
kombinované
formě
studia
nereflektuje
poptávku
nekvalifikovaných učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. Výsledky v kapitole 4.7.3 Výstupy – hodnocení míry naplnění tvrzení a v příloze č. 16.
Prognóza
naplnění
podmínek
odborné
kvalifikace
učitelů
ZŠ
Karlovarského kraje k 1. 1. 2015. Kvalifikovanost učitelů ZŠ se bude k 1. 1. 2015 pohybovat na úrovni 78,5 %. Kompletní text prognózy stavu v kapitole 5.1 Predikce stavu k 1. 1. 2015. 4.6 METODIKA VÝZKUMU Volba metod výzkumného šetření byla zvolena v závislosti na: a) nutnosti, v kontextu reálných podmínek, splnit očekávané cíle (viz kapitola 1 Cíle práce); b) nutnosti potvrdit nebo vyvrátit jednotlivá dílčí tvrzení (viz kapitola 4.5 Výstupy výzkumné části – stanovení tezí). (31) 4.6.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 4.6.1.1 PROSTŘEDÍ REALIZACE, SYSTÉM DOTAZOVÁNÍ, RESPONDENTI
Pro potřeby závěrečné práce byl zvolen systém vyplnění dotazníku přes aktivní odkaz zaslaný respondentům emailem. Dotazník byl po uţivatelské registraci vytvořen v prostředí serveru www.vyplnto.cz (proces tvorby dotazníku viz podkapitola 4.6.1.2 Tvorba dotazníku) a distribuován do ZŠ, jejichţ výběr byl stanoven dle dále uvedeného klíče. Z kaţdého okresu Karlovarského kraje byla zařazena 1 škola s počtem převyšujícím 30 učitelů, 3 školy s 15 – 30 učiteli a 1 škola s méně neţ 15 učiteli. Do výběru zařazené ZŠ jsou zřizovány obcemi (15), Karlovarským krajem (1) a soukromým subjektem (1). Celkem tak bylo do reprezentativního vzorku vybráno 17, z celkového počtu 115, v Karlovarském kraji existujících ZŠ (viz kapitola 3.1 Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Karlovarského kraje). Do průzkumu zařazené níţe uvedené ZŠ jsou uvedeny v příloze č. 17 s bliţší specifikací názvu, adresy, způsobu a počtu respondentů. Okres Karlovy Vary: ZŠ a MŠ při lázeňské léčebně Mánes, Karlovy Vary 31
ZŠ J. A. Komenského, Karlovy Vary ZŠ Jáchymov ZŠ Josefa Václava Myslbeka, Ostrov ZŠ Ostrov, Masarykova ZŠ Touţim Okres Sokolov: Soukromé gymnázium, ZŠ a MŠ Mánesova, s.r.o, Sokolov ZŠ Horní Slavkov ZŠ Chodov ZŠ Kraslice, Havlíčkova ZŠ Sokolov, Křiţíkova ZŠ Sokolov, Rokycanova Okres Cheb: 1. ZŠ Cheb 4. ZŠ Cheb ZŠ Aš, Hlávkova ZŠ Aš, Kamenná ZŠ Hazlov Cílová skupina byla vzhledem k zaměření výzkumné části závěrečné práce jasně definována jako skupina učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. Respondenti byli osloveni dvěma způsoby: a, přímo adresovaným emailem s aktivním odkazem na umístění dotazníku; Tento způsob distribuce dotazníku byl zvolen pro respondenty, jejichţ emailové adresy jsou k dispozici z volně pouţitelných zdrojů (www stránky škol, databáze škol a školských zřízení Krajského úřadu karlovarského kraje). Celkem bylo v této skupině osloveno 223 učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Text emailu je uveden v příloze č. 7. Přehled emailových adres respondentů je k dispozici u autora práce. b, nepřímo přes ředitele ZŠ Karlovarského kraje; Tento způsob distribuce byl zvolen v případě, ţe z dostupných zdrojů jsou k dispozici kontakty pouze na ředitele základních škol Karlovarského kraje. Text emailu (viz příloha č. 8) obsahuje prosbu o distribuci odkazu na umístění dotazníku všem učitelům 1. a 2. stupně příslušné školy a udání počtu oslovených učitelů. Tato ţádost se týká moţnosti získat údaj o celkovém počtu respondentů. Celkem bylo osloveno 8 ředitelů škol (viz příloha č. 17) s prosbou o potvrzení přijetí emailu 32
a zaslání zpětné informace o počtu oslovených učitelů v kontextu potřeby stanovit celkový počet respondentů s moţností vykázat návratnost dotazníku. Celkem bylo tímto způsobem osloveno 137 respondentů. Přehled emailových adres oslovených ředitelů ZŠ je k dispozici u autora práce. Celkový počet respondentů oslovených oběma uvedenými způsoby: 360 4.6.1.2 TVORBA DOTAZNÍKU
Dotazník byl vytvořen v osmi po sobě následujících krocích v prostředí serveru www.vyplnto.cz. Specifikace jednotlivých kroků vedoucích k vytvoření kompletního dotazníku s komentářem, včetně nastavení jeho metadat a parametrů pro sběr a vyhodnocení dat je uvedena níţe. Krok č. 1 Zadání krátkého a výstižného názvu dotazníku. Po respektování doporučení o názvu byl zvolen název Kvalifikovanost učitelů základních škol Karlovarského kraje. Krok č. 2 Vytvoření úvodního textu a nápovědy pro vyplňování dotazníku Úvodní text v podstatě byl vynechán, jelikoţ je součástí emailu ve kterém respondenti dostávají základní informace o realizovaném šetření. Pro úvodní část tak byly pouze sumarizovány cíle realizovaného šetření. Obecná nápověda k vyplňování je vymezena jako nutnost sledovat instrukce k vyplnění u kaţdé jednotlivé otázky. Záhlaví dotazníku zůstává volné, zápatí pak obsahuje identifikaci zadavatele šetření a kontakty na něj. Krok č. 3 Definice otázek Všechny otázky dotazníku je moţno vytvořit z bohaté nabídky serveru s moţností přidání doplňujícího textu nad a pod otázku s určením typu odpovědi a nutností na otázku odpovídat. Krok č. 4 Sestavení vlastních otázek do dotazníku Server poskytuje moţnosti některé otázky, v závislosti na odpovědi, přeskakovat, popřípadě definovat konečné pořadí otázek po zváţení jejich logické struktury a návaznosti. Krok č. 5 Poděkování Poděkování respondentům za jejich ochotu a spolupráci při vyplnění dotazníku. Pozdrav, identifikace zadavatele. Krok č. 6 Nastavení metadat dotazníku Způsob zobrazení dotazníku: Celý dotazník najednou 33
Dotazník je zobrazen celý najednou. Není potřeba vyuţívat moţnosti korekce odpovědí. Dotazník je respondentům k dispozici jako celek a mají přehled o jeho struktuře. Unikátní IP: NE V případě vyuţití moţnosti ano je bráno v potaz pouze první vyplnění dotazníku z určité IP adresy a další vyplnění budou v tichosti ignorována. Volba by zajistila zvýšení vypovídací hodnoty výzkumu, ale zamezila moţnosti vyplňovat dotazník větším mnoţstvím respondentů pouţívajících stejný proxy server nebo jeden počítač. Volba odstranit kontrolu IP adres byla provedena v kontextu běţného stavu na ZŠ, kdy více učitelů pouţívá jeden stolní počítač umístěný v kabinetu a celý informační systém školy je většinou spojen s jedním proxy serverem. V případě vyţadování zachování unikátní IP adresy by se tak reálně sníţila moţnost respondentů, kteří jsou ve výše uvedené situaci, vyplnit dotazník. Kontrola emailem: NE V případě volby ano je po respondentovi vyţadován platný email s nutností navštívit aktivační odkaz. Moţnost kontroly emailem nebyla zvolena v závislosti na niţší míře motivace respondentů dotazník vyplnit. Veřejný dotazník: NE Dotazník je neveřejný. Respondenti jsou zadavatelem šetření
osloveni přímo
emailem s uvedením aktivního odkazu na webové stránky s umístěním dotazníku. Volba zaručuje přímou distribuci respondentům v definované cílové skupině (učitelé 1. a 2. stupně ZŠ). Povolit vracení: ANO Volba otevírá moţnost se vracet k jednotlivým poloţkám dotazníku a upravit odpovědi na otázky. Kategorie: Nezařazeno Volba školství jako oblast, do které spadá dotazníkové šetření, není přes poměrně široký záběr serveru k dispozici. Nejbliţší moţná kategorie Veřejný sektor. Nastavit CCS: profi Umoţňuje nastavit grafické provedení dotazníku z předdefinovaných řešení. Volba byla provedena v kontextu zachování přehlednosti a příjemnosti uţivatelského prostředí. Zobrazit reklamu: NE V průběhu vyplňování dotazníku nebude zobrazován reklama. 34
Zobrazit diskusi: ANO Volba zajišťuje povolení zobrazení diskusního fóra, kde mohou respondenti zanechávat své komentáře. 4.6.1.3 VLASTNÍ DOTAZNÍK
Pro potřeby výzkumné části práce byl vytvořen jednoduchý kombinovaný dotazník (viz přílohy č. 9, 10) typu:
otázka – odpověď;
uzavřená poloţka - ano – ne (poloţky 1, 2, 3, 7, 8);
uzavřená poloţka - více moţností (poloţka 6 písmena a - g);
otevřená poloţka (poloţky 4, 5, 6 písmeno h).
U kaţdé otázky je uveden postup její konstrukce, cíl zařazení, způsob odpovědi a specifikace. Vytvořený dotazník se skládá ze tří částí: 1. Úvodní - vstupní část 1a, Evidenční údaje Název dotazníku: Kvalifikovanost učitelů ZŠ Karlovarského kraje 1b, Označení zadavatele dotazníku Zadavatel:
Mgr. Tomáš Mašek Kontakty: mail:
[email protected], telefon: 737 601 162
1c, Cíle dotazníkového šetření;
zjistit míru kvalifikovanosti učitelů ZŠ karlovarského kraje;
zjistit potřeby, moţnosti, podmínky, problémy VŠ studia (kombinovaná forma) nekvalifikovaných učitelů ZŠ Karlovarského kraje dle ustanovení zákona č. 563 / 2004 Sb., v platném znění;
získat údaje pro stanovení prognózy naplnění podmínek odborné kvalifikace učitelů ZŠ Karlovarského kraje k 1. 1. 2015.
Dotazníkovým šetřením získané údaje budou pouţity výhradně ke studijním účelům v rámci vytvoření závěrečné práce. 1d, Instrukce k vyplnění dotazníku: U jednotlivých otázek prosím sledujte: a, instrukce k vyplnění; b, určení cílové podskupiny respondentů.
35
2. Hlavní část 1. Jaká je Vaše pracovní pozice? a, Učitelka/učitel 1. stupně ZŠ b, Učitelka/učitel 2. stupně ZŠ Uzavřená poloţka s výběrem maximálně jedné moţnosti ze dvou je zařazena s cílem zjistit rozloţení učitelů v kategoriích 1. a 2. stupně ZŠ. Specifikace: povinná otázka Způsob odpovědi: kliknutí na tlačítko odpovědi 2. Jste podle zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění plně kvalifikovaný/á pro výkon činnosti učitele na Vaší pracovní pozici? a, ano
b, ne
Uzavřená poloţka s výběrem ze dvou moţností s cílem zjistit míru splnění kvalifikačních předpokladů učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. Specifikace: povinná otázka Způsob odpovědi: kliknutí na tlačítko odpovědi 3. Studujete VŠ studijní program v kombinované formě za účelem splnění kvalifikačních předpokladů předepsaných zákonem 563/2004 Sb., v platném znění? a, ano
b, ne
Uzavřená poloţka s výběrem ze dvou moţností s cílem zjistit míru zapojení nekvalifikovaných učitelů do VŠ studia v kombinované formě, které vede ke splnění kvalifikačních předpokladů. Specifikace: nepovinná otázka Způsob odpovědi: kliknutí na tlačítko odpovědi 4. Údaje o Vašem VŠ studiu v kombinované formě: Název VŠ doplnit…………………………………..… Obor studia doplnit……………………………….…. Ročník studia doplnit………………………………. Otevřená poloţka s moţností doplnit vybrané údaje v kategorii VŠ studia v kombinované formě (název VŠ, obor studia, ročník) zařazena s cílem zjistit aktuální charakteristiky studia nekvalifikovaných učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. Specifikace: nepovinná, pro nekvalifikované učitele, kteří studují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů 36
Způsob odpovědi: doplnit údaje v kategoriích název, obor, ročník studia 5. Předpokládaný rok ukončení studia doplnit………………………….. Otevřená poloţka s moţností doplnit poţadovaný údaj roku ukončení VŠ studia vedoucího ke splnění kvalifikačních předpokladů zařazena s cílem moţnosti předpovědět počet nekvalifikovaných učitelů 1. a 2. stupně ZŠ, kteří ukončí studium k 1. 1. 2015 (viz přílohy č. 1, 5). Specifikace: nepovinná, pro nekvalifikované učitele, kteří studují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů Způsob odpovědi: doplnění roku ukončení studia (číslem) 6. Mezi důvody toho, že nestudujete VŠ studijní program v kombinované formě studia za účelem splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti učitele ZŠ, patří: a, omezená nabídka VŠ studia v kombinované formě b, časová náročnost studia c, finanční náročnost studia d, dojíţdění e, náročnost přijímacího řízení f, rodinné důvody g, neochota zaměstnavatele Vaše studium podpořit h, vlastní odpověď (doplňte)…………………………………… Polouzavřená poloţka s výběrem ze 7 moţností, otevřená část (písmeno h) pro doplnění jiných neţ uvedených důvodů s cílem zjistit důvody, které brání studiu k zisku kvalifikačních předpokladů. Specifikace: nepovinná, polouzavřená s výběrem pro nekvalifikované učitele, kteří nestudují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů Způsob odpovědi: vybrat 3 důvody, v případě potřeby doplnit mimo nabídku. 7. Chystáte se nastoupit k VŠ studiu či studiu v programu celoživotního vzdělávání vedoucímu ke splnění kvalifikačních předpokladů nejpozději do akademického roku 2014/2015 ? a, ano
b, ne
Uzavřená poloţka s výběrem ze dvou moţností s cílem získat údaje o počtu nekvalifikovaných
učitelů,
kteří
zahájí 37
studium
vedoucí
ke
splnění
kvalifikačních předpokladů v posledním moţném termínu - nejpozději do konce roku 2014 (viz přílohy č. 1, 5). Specifikace: nepovinná, pro nekvalifikované učitele, kteří nestudují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů Způsob odpovědi: kliknutí na tlačítko odpovědi 8. Bylo Vám k 1. 1. 2005 50 roků a 15 let pracujete na příslušném typu a stupni ZŠ? a, ano
b, ne
Uzavřená poloţka s výběrem ze dvou moţností zařazená s cílem zjistit počet nekvalifikovaných učitelů, kterým můţe ředitel školy udělit výjimku ze splnění kvalifikačních předpokladů a rozhodnout o prominutí zákonem poţadovaného vzdělání (viz příloha č. 1). Specifikace: nepovinná, pro nekvalifikované učitele Způsob odpovědi: kliknutí na tlačítko odpovědi 3. Závěr dotazníku tvoří neformální poděkování za vstřícnost respondentovi. Děkuji za Váš čas věnovaný záleţitosti. S pozdravem Mgr. Tomáš Mašek 4.7 VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 4.7.1 NÁVRATNOST DOTAZNÍKŮ Z celkového počtu 360 respondentů (viz příloha č. 17) vyplnilo dotazník 219 učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Celková návratnost dotazníků je tak 61 %. 4.7.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU V rámci vyhodnocení dotazníku je u kaţdé jednotlivé poloţky uvedeno znění otázky, slovní hodnocení výsledků a odkaz na tabulkové i grafické zpracování výsledků v podobě označení přílohy. Vyhodnocení poloţek ve vazbě na stanovená tvrzení (viz kapitola 4.5 Výstupy výzkumné části – stanovení tezí) je podkladem pro stanovení prognózy míry splnění kvalifikačních předpokladů k 1. 1. 2015 a naplnění stanovených cílů závěrečné práce (viz kapitola 4.5).
38
Otázka č. 1 Jaká je Vaše pracovní pozice? Z 219 respondentů vyplnilo dotazník 103 učitelů 1. stupně ZŠ a 116 učitelů 2. stupně ZŠ. Přibliţně 50% zastoupení obou uvedených kategorií zajišťuje poměrně dobrou vypovídací hodnotu osloveného souboru učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Tabulkové zpracování výsledků v příloze číslo 18. Grafické znázornění výsledků v příloze č. 27. Příloha č. 18 Pracovní pozice Stupeň ZŠ
Počet odpovědí/absolutní
Počet odpovědí/relativní [%]
1. stupeň
103
47,03
2. stupeň
116
52,97
Celkem
219
100
Příloha č. 27 Pracovní pozice
1. stupeň
103;47%
2. stupeň
116;53%
Otázka č. 2 Jste
podle
zákona
č.
563/2004
Sb.
v platném
znění
plně
kvalifikovaná/kvalifikovaný pro výkon činnosti učitele ZŠ na Vaší pracovní pozici? Svoji podstatou klíčová otázka celého šetření. Kvalifikovanost učitelů ZŠ se dle získaných údajů pohybuje na hranici 75 %. Tento údaj převyšuje oficiálně uvedenou míru kvalifikovanosti učitelů ZŠ z roku 2009/2010 - 67,62 % o 7,4 % a rámcově
potvrzuje
formulovanou
tezi
o
míře
kvalifikovanosti
učitelů
ZŠ
Karlovarského kraje stanovenou v kapitole 4.5 Výstupy výzkumné části – stanovení 39
tezí. Rozdíl patrně vyplývá z principu tvorby dotazníkového šetření a skladby respondentů. (19, 28) Tabulkové zpracování výsledků v příloze č. 19. Grafické znázornění výsledků v příloze č. 28. Příloha č. 19 Kvalifikovanost Kvalifikovanost
Počet odpovědí/absolutní
Počet odpovědí/relativní [%]
Ano
165
75,34
Ne
54
24,66
Celkem
219
100,0
Příloha č. 28 Kvalifikovanost
54;25%
Ano Ne 165;75%
Otázka č. 3 Studujete VŠ studijní program v kombinované formě za účelem splnění kvalifikačních předpokladů předepsaných zákonem č. 563/2004 Sb., v platném znění? Z celkového počtu respondentů, kteří nesplňují zákonem č. 563/2004 Sb. předepsanou kvalifikaci pro výkon činnosti učitele ZŠ studuje VŠ studijní program v kombinované formě 27,78 %. Údaj plně koresponduje se závěrem MŠMT ČR provedené studie, která uvádí, ţe podíl učitelů, kteří zahájili studium k doplnění chybějící kvalifikace se v závislosti na druhu a typu školy pohybuje mezi 25 – 35 % z celkového počtu nekvalifikovaných. (11) Za příznivé je moţno povaţovat zjištění, ţe 48,74 % nekvalifikovaných se chystá zahájit studium vedoucí ke splnění kvalifikačních předpokladů nejpozději v akademickém roce 2014/2015 (viz otázka 40
č. 7). Toto zjištění je však potřeba doplnit informací, ţe učitelé, kteří k uvedenému termínu zahájí studium vedoucí ke splněné kvalifikačních předpokladů, budou sice moci po 1. 1. 2015 vykonávat přímou pedagogickou činnost, ale nebudou kvalifikovanými. O důvodech toho, proč nekvalifikovaní učitelé ZŠ Karlovarského kraje nestudují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů více v této kapitole – vyhodnocení otázky č. 6. Tabulkové zpracování výsledků v příloze č. 20. Grafické znázornění výsledků v příloze č. 29. Příloha č. 20 Studující za účelem splnění kvalifikačních předpokladů Studium
Počet odpovědí/absolutní
Počet odpovědí/relativní [%]
Ano
15
27,78
Ne
39
72,22
Celkem
54
100,0
Příloha č. 29 Studující za účelem splnění kvalifikačních předpokladů
15;28%
Ano Ne 39;72%
Položka č. 4 Údaje o VŠ studiu v kombinované formě Absence veřejné vysoké školy univerzitního typu na území Karlovarského kraje je zcela jistě jednou z příčin nízké míry kvalifikovanosti učitelů 1. a 2. stupně ZŠ. Jedinou moţností jak studovat za účelem splnění kvalifikačních předpokladů je prozatím nultý ročník magisterského studijního programu (PF ZČU v Plzni) v oblasti pedagogických věd zaměřeného na přípravu učitelů 1. stupně ZŠ, který bude realizován jako dvouletý kurz celoţivotního vzdělávání, který byl zahájen dne 4. září 2010 (viz kapitola 3.1 Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Karlovarského 41
kraje). Vzhledem k uvedené absenci veřejné VŠ v Karlovarském kraji je tak jednoznačně nejčastěji vyuţívána nabídka prostorově nejbliţších VŠ, kterými jsou ZČU v Plzni (90 km), UJEP v Ústí nad Labem (130 km), UK a UJAK v Praze (130 km). Kritérium vzdálenosti (nutnosti dojíţdění) je tak nejvýznamnějším faktorem ovlivňující výběr VŠ s nabídkou kombinovaného studia ke splnění kvalifikačních předpokladů. Podrobnosti o studiu v jiné neţ kombinované formě, zejména individuálně
upravená
denní,
studia
by
bylo
potřeba
zjistit
samostatným
dotazníkovým šetřením. Tabulkové zpracování výsledků v příloze č. 21. Vzhledem k povaze poloţky nejsou data zpracována v grafické podobě. Příloha č. 21 Údaje o studiu nekvalifikovaných VŠ
Obor
Ročník
Počet
UK v Praze
OV a spol. vědy pro 2. stupeň ZŠ
1.
1
FTVS UK v Praze
TVS
3.
1
ZČU v Plzni
1. stupeň ZŠ
1.
3
ZČU v Plzni
1. stupeň ZŠ
5.
2
ZČU v Plzni
AJ pro 2. stupeň ZŠ
2.
1
UJEP v Ústí nad Labem UJEP v Ústí nad Labem UJAK v Praze
1. stupeň ZŠ
1.
2
1. stupeň ZŠ
2.
2
Speciální pedagogika - 1. stupeň ZŠ
4.
1
UJAK v Praze
Speciální pedagogika - 1. stupeň ZŠ
2.
2
Položka č. 5 Předpokládaný rok ukončení studia Získané výsledky poukazují na skutečnost, ţe všichni posluchači a budoucí absolventi akreditovaných VŠ studijních programů učitelství 1. a 2. stupně ZŠ v kombinované formě budou po 1. 1. 2015 moci vykonávat činnost učitele ZŠ. K 1. 1. 2015 buď kvalifikační předpoklady splní (v případě, ţe studium absolvují dle doporučené studijní trajektorie), nebo studium vedoucí k zisku kvalifikačních předpokladů zahájí. Dle zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění (viz příloha č. 1) tak budou moci vykonávat činnost učitele ZŠ. Na zvýšení míry kvalifikovanosti k 1. 1. 2015 budou mít vliv pouze ti učitelé, kteří absolvují studium vedoucí ke splnění kvalifikačních předpokladů do konce roku 2014. Ostatní budou moci po uvedeném datu dále vykonávat přímou pedagogickou činnost, ale nebudou kvalifikovanými. 42
Tabulkové zpracování výsledků v příloze č. 22. Grafické znázornění výsledků v příloze č. 30. Příloha č. 22 Předpokládaný rok ukončení studia Předpokládaný rok ukončení studia
Počet respondentů/absolutní
2011
4
2012
1
2013
4
2014
1
2015
5
Příloha č. 30 Předpokládaný rok ukončení studia
4;27%
5;33%
2011 2012 2013
1;6%
2014 2015
1;6% 4;27%
Položka č. 6 Mezi důvody toho ţe nestudujete VŠ studijní program v kombinované formě za účelem splněné kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti učitele ZŠ patří: Nejčastěji uvedeným důvodem toho, ţe nekvalifikovaní učitelé ZŠ Karlovarského kraje nestudují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů v kombinované formě je omezená nabídka uvedené formy VŠ studia. Časová náročnost (účast na výuce, příprava, konání zkoušek) je druhou největší překáţkou ve studiu a spolu s finanční náročností studia tvoří tři nejvýznamnější faktory, které vytvářejí překáţky zahájení studia. Z dalších faktorů je ještě zastoupeno dojíţdění (11,1 %), které je, v kontextu absence nabídky VŠ studia (viz kapitola 3.1 Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Karlovarského kraje) naprostou nezbytností pro všechny, kteří studovat chtějí. Některé zájemce o studium odradí náročnost přijímacího řízení (6,0 %), 43
některým nedovoluje studovat jejich rodinná situace (5,2 %), některé není ochoten podpořit zaměstnavatel (3,4 %), někteří nejsou schopni studovat vzhledem ke svému vyššímu věku (3,4 %) a někteří jsou překáţkou sami sobě (3,4 %). Detailní skutečnosti o důvodech znemoţňujících zahájení studia by bylo nutné šetřit pomocí samostatného dotazníku. Tabulkové zpracování výsledků v příloze č. 23. Grafické znázornění výsledků v příloze č. 31. Příloha č. 23 Důvody nezahájení studia Počet odpovědí/absolutní
Počet odpovědí/relativní
Omezená nabídka VŠ studia v kombinované formě
34
29,0
Časová náročnost studia
23
19,7
Finanční náročnost studia
22
18,8
Dojíţdění
13
11,1
Náročnost přijímacího řízení
7
6,0
Rodinné důvody
6
5,2
Neochota zaměstnavatele Vaše studium podpořit
4
3,4
Vyšší věk
4
3,4
Vlastní neochota
4
3,4
Důvod
44
Příloha č. 31 Důvody nezahájení studia Omezená nabídka VŠ studia v kombinované formě Časová náročnost studia 4;3%
4;3%
4;3%
Finanční náročnost studia
6;5% 34;29%
Dojíţdění
7;6%
Náročnost příjímacího řízení
13;11%
Rodinné důvody 23;20% 22;19%
Neochota zaměstnavatele Vaše studium podpořit Vyšší věk
Vlastní neochota
Otázka č. 7 Chystáte se nastoupit k VŠ studiu či studiu v programu celoživotního vzdělávání vedoucímu ke splněné kvalifikačních předpokladů nejpozději do akademického roku 2014/2015 ? Z uvedených údajů vyplývá, ţe asi 50 % nekvalifikovaných učitelů ZŠ Karlovarského kraje z vybraného vzorku se chystá nastoupit ke studiu nejpozději do akademického roku 2014/2015. V kontextu u otázky č. 8 získaných údajů se tak patrně jedná o jedinou moţnost, jak budou moci dále vykonávat přímou pedagogickou činnost po 1. 1. 2015 v případě, ţe nedojde k opětovnému prodlouţení termínu splnění nebo zahájení studia vedoucího ke splnění kvalifikačních předpokladů. 45
Tabulkové zpracování výsledků v příloze č. 24. Grafické znázornění výsledků v příloze č. 32. Příloha č. 24 Zájem o studium Zahájení studia
Počet respondentů/absolutní
Ano
19
Počet respondentů/relativní [%] 48,74
Ne
20
51,28
Celkem
39
100
Příloha č. 32 Zájem o studium
19;49% 20;51%
Ano
Ne
Otázka č. 8 Bylo Vám k 1. 1. 2005 50 roků a 15 let jste k uvedenému datu pracovali na příslušném typu školy? Dle získaných údajů se moţnost udělit výjimku (viz příloha č. 1) z předepsaných kvalifikačních předpokladů při současném splnění obou uvedených podmínek jeví jako velmi malá. Pravděpodobnost toho, ţe dojde ke zvýšení počtu učitelů, kteří budou, díky udělené výjimce, moci po 1. 1. 2015 vykonávat přímou pedagogickou činnost je tak velmi nízká. Pro nekvalifikované, kteří nesplňují podmínky pro udělení výjimky, je tak nutností v případě, ţe chtějí pokračovat ve výkonu činnosti učitele po 1. 1. 2015, buď dokončení, nebo alespoň zahájení studia ke splnění kvalifikačních předpokladů. Tabulkové zpracování výsledků v příloze č. 25. Grafické znázornění výsledků v příloze č. 33.
46
Příloha č. 26 Možnosti udělení výjimky Splnění podmínek pro udělení výjimky
Počet respondentů/absolutní
Počet respondentů/relativní [%]
Ano
5
12,82
Ne
34
87,18
Celkem
39
100
Příloha č. 33 Možnosti udělení vyjímky
5;13%
Ano Ne 34;87%
4.7.3 VÝSTUPY – HODNOCENÍ MÍRY NAPLNĚNÍ TVRZENÍ
Míra kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Míra kvalifikovanosti učitelů ZŠ se bude pohybovat na hranici 70 %. Výše uvedené tvrzení, které vycházelo z oficiálních údajů Karlovarského kraje se nepotvrdilo. Dotazníkovým šetřením získaný údaj o kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje je mírně vyšší – 75,34 %. Rozdíl patrně vyplývá z principu tvorby dotazníkového šetření a skladby respondentů (viz kapitola 3.1
Kvalifikovanost
pedagogických
pracovníků
Karlovarského
kraje,
podkapitola 4.6.1.2 Tvorba dotazníku). (28)
Určení
potřeb,
podmínek
a
problémů
kvalifikačního
studia
nekvalifikovaných učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Mezi tři největší překáţky zahájení VŠ studia vedoucího ke splnění kvalifikačních předpokladů v kombinované formě budou patřit: a, omezená nabídka VŠ studia v kombinované formě; 47
b, finanční náklady spojené se studiem (dojíţdění, studijní materiály, stravování); c, náročnost přijímacího řízení. Zatímco tvrzení o omezené nabídce VŠ studia v kombinované formě (29,0 %) a finančních nákladech spojených se studiem (18,8 %) se potvrdila, u náročnosti přijímacího řízení se tak nestalo. Druhou, v dotazníkovém šetření, nejčastěji uvedenou překáţkou ve studiu je jeho časová náročnost (19,7 %). Detaily o získaných výsledcích jsou uvedeny v kapitole 4.7.2 Vyhodnocení dotazníku - otázka č. 6.
Vazby mezi poptávkou nekvalifikovaných pedagogických pracovníků a nabídkou VŠ studijních oborů učitelství. Nabídka VŠ studijních oborů učitelství vedoucích ke splnění kvalifikačních předpokladů
v
kombinované
formě
studia
nereflektuje
poptávku
nekvalifikovaných učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje. Tvrzení se potvrdilo beze zbytku. Omezená nabídka VŠ studia v kombinované formě je nejčastěji uvedenou překáţkou zahájení studia vedoucího k zisku kvalifikačních předpokladů. Odpověď se objevila s 29 % zastoupením. Je moţno konstatovat, ţe nabídka VŠ nereflektuje poptávku nekvalifikovaných učitelů zejména v kategorii 2. stupně ZŠ.
Prognóza
naplnění
podmínek
odborné
kvalifikace
učitelů
ZŠ
Karlovarského kraje k 1. 1. 2015 Kvalifikovanost učitelů ZŠ se bude k 1. 1. 2015 pohybovat na úrovni 78,5 %. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem je moţno povaţovat, při zachování stávajících trendů, ţe míra kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje se bude pohybovat na hranici 78,5 % (viz kapitola 5.1 Predikce stavu k 1. 1. 2015). 4.7.4 ANALÝZA A HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU KVALIFIKOVANOSTI Analýza současného stavu kvalifikovanosti se opírá o pouţité informační zdroje (19, 28), které jsou srovnávány s výsledky provedeného výzkumného šetření. Míra kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje byla v roce 2009/2010 na úrovni 67,62 %. Data získaná dotazníkovým šetřením jsou vyšší a pohybují se na hranici 75 %. Příčiny vzniklého rozdílu jsou uvedeny v kapitolách 3.1 Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Karlovarského kraje a 4.7.3 Výstupy – hodnocení míry 48
naplnění tvrzení. Příčiny aktuálního stavu kvalifikovanosti učitelů ZŠ jsou uvedeny v podkapitole 4.7.4.1 Příčiny současného stavu. Za účelem zisku dat o aktuálním stavu realizovalo MŠMT ve spolupráci s ÚIV na podzim roku 2009 detailní šetření ohledně analýzy stavu kvalifikovanosti učitelů všech stupňů škol. Data získaná dotazníkovým šetřením jsou v souladu se závěry detailního šetření studie o kvalifikovanosti učitelů Česka (viz kapitola 3 Kvalifikovanost učitelů v Česku).
(19, 28) 4.7.4.1 PŘÍČINY SOUČASNÉHO STAVU
Na území Karlovarského kraje mají z veřejných VŠ částečné zastoupení pouze Ekonomická fakulta ZČU v Chebu v podobě konzultačního střediska a Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze. Absence veřejné VŠ univerzitního typu na území Karlovarského kraje poskytující moţnost studia učitelství 1. a 2. stupně ZŠ je jistě jednou z hlavních příčin nízké míry kvalifikovanosti učitelů ZŠ. Informace o jediném realizovaném projektu zajišťujícím vzdělávání učitelů 1. stupně ZŠ
jsou
uvedeny v kapitole
3.1
Kvalifikovanost
pedagogických
pracovníků
Karlovarského kraje. Situace je také částečně způsobena faktickým omezením moţnosti získat absolventy učitelských oborů i zkušené učitele z jiných regionů Česka. Ekonomická úroveň kraje je velmi nízká (dosahuje asi 70 % hodnoty průměru ročního HDP Česka) a region tak není ekonomicky přitaţlivým. Všechny výše uvedené skutečnosti je ještě potřeba vnímat v širších, dlouhodobě se formujících souvislostech nepříznivé demografické a vzdělanostní struktury obyvatel kraje, který prošel velmi specifickým vývojem v období po 2. světové válce.
5 NAPLNĚNÍ STANOVENÝCH CÍLŮ Na základě splnění dílčích cílů v podobě analýzy kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje (viz kapitoly 4.7.2 Vyhodnocení dotazníku, 4.7.4 Analýza a hodnocení současného stavu kvalifikovanosti) a analýzy VŠ studijních programů v kombinované formě v kontextu podmínek studia nekvalifikovaných učitelů (viz kapitola 4.2 Analýza nabídky VŠ studia) byl splněn i hlavní cíl závěrečné práce v podobě stanovení prognózy míry naplnění podmínek, výše uvedeným zákonem předepsané odborné kvalifikace učitelů ZŠ Karlovarského kraje do konce roku 2014 s návrhy eliminace moţných vývojových rizik. (viz kapitoly 4.7 Výsledky výzkumného šetření, 5.1 Predikce stavu k 1. 1. 2015). 49
5.1 PREDIKCE STAVU K 1. 1. 2015 Vzhledem k velmi vysokému mnoţství proměnných, které vzdělávací systém vytvářejí nebo do něj vstupují, je erudovaný odhad vývoje stavu kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje k 1. 1. 2015 velmi komplikovaný. Ve vazbě na získané údaje nelze očekávat nijak výrazný nárůst míry kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje. Za poslední čtyři školní roky se hodnota údaje o kvalifikovanosti učitelů ZŠ zvýšila o 3,6 %. Pokud bude, a získané údaje tomu nasvědčují, pokračovat trend minulých školních let, to znamená, ţe dojde k navýšení o cca 3,5 %, bude se kvalifikovanost učitelů k 1. 1. 2015 pohybovat na hranici 78,5 %. Předpověď nezohledňuje počet studujících v individuálně upravené denní formě VŠ studia, průměrnou úspěšnost dokončení studia ve všech formách, počet učitelů odcházejících a nově nastupujících. Tyto skutečnosti by bylo v rámci zpřesnění předpovědi potřeba detailně vyšetřit. Moţností udělit nekvalifikovaným učitelům výjimku (viz přílohy č. 1, 25, 33) tak, aby mohli vykonávat přímou pedagogickou činnost po 1. 1. 2015 bude patrně velmi málo. Je proto potřeba podpořit studium vedoucí ke splnění kvalifikačních předpokladů formou VŠ studia i CŢV. Vyšší míru kvalifikovanosti učitelů některých ZŠ by paradoxně mohl způsobit úbytek jejich ţáků. Nekvalifikovaní učitelé pak v kontextu fungování systému normativního financování škol v některých případech odcházejí. 5.2 DOPORUČENÍ ELIMINACE VÝVOJOVÝCH RIZIK V kategorii eliminace vývojových rizik je za klíčovou moţno povaţovat reflexi poptávky nekvalifikovaných učitelů ZŠ Karlovarského kraje a navázat velmi intenzivní spolupráci s regionálně dostupnými VŠ za účelem moţnosti nabídnout VŠ studium učitelství 1. a 2. stupně ZŠ na území Karlovarského kraje v rozsahu výrazně vyšším, neţ je aktuální stav probíhající spolupráce (viz kapitola 3.1 Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Karlovarského kraje). V ideálním případě program učitelství 2. stupně ZŠ – PF ZČU v Plzni (kombinovaná forma), program učitelství pro 1. a 2. stupeň ZŠ – UJEP v Ústí nad Labem (kombinovaná forma) a alespoň jeden program učitelství – speciální pedagogika. Vzhledem k regionálně omezené nabídce VŠ studia učitelství 1. a 2. stupně ZŠ v kombinované formě je velkou moţností zvýšení kvalifikace učitelů jasně, krajem i obcemi, stanovená podpora studia nekvalifikovaných učitelů v rámci celoţivotního vzdělávání. Intenzivní spolupráce 50
mezi Karlovarským krajem a jeho obcemi (zřizovateli 98 % ZŠ na území kraje) se v souvislosti s nutností zvýšení míry kvalifikace učitelů ZŠ jeví jako naprosto nezbytná. Obce je potřeba do procesu zvyšování kvalifikace učitelů ZŠ zapojit ve vyšší
míře
(podpora
ředitelů
zajišťujících
získávání
kvalifikace).
Aţ
3000
pedagogických pracovníků v celém Česku bude moci v průběhu let 2011 – 2014 získat odbornou kvalifikaci nebo si ji zvýšit, popř. rozšířit v projektech operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ (OP VK). Na vysokých školách budou v rámci projektu otevřena studia v oblasti pedagogických věd a studia k rozšíření odborné kvalifikace. Pro přijaté uchazeče z předem vytipovaných krajů budou tyto kurzy buď zcela zdarma, nebo dojde k výraznému sníţení úhrady obvykle poţadované za studium. To je moţné díky podpoře těchto projektů z Evropského sociálního fondu
a státního rozpočtu, a to v průběhu trvání projektu a při řádném
plnění studijních povinností. Zájemci se mohou na tyto kurzy hlásit jiţ nyní. Projekty budou realizovány vysokými školami a vzdělávacími institucemi vţdy v několika krajích podle spádovosti. Přihlášky do vzdělávacích kurzů je moţné zasílat v nejbliţší době. K podpoře jsou určeny projekty, které vzdělávací programy zkvalitňují, inovují, umoţňují studium distanční formou a přinášejí vyšší kvalitu. Pro všechny tyto skupiny nekvalifikovaných pedagogických pracovníků se v roce 2011 otevírají vzdělávací kurzy. Projekty budou podpořeny celkovou částkou ve výši 83 mil. Kč. Přehled moţného zapojení zájemců z jednotlivých krajů, způsob přihlašování a další informace jsou k dispozici na internetových stránkách MŠMT ČR. (33)
ZÁVĚR Predikce stavu kvalifikovanosti učitelů ZŠ k 1. 1. 2015 je svoji podstatou velmi komplikovaný úkol, který je nutno vnímat v kontextu platných právních předpisů, společenského vývoje, regionální, ekonomické i demografické situace a postihnutí trendů sledované oblasti. Na základě výsledků získaných analýzou kvalifikovanosti učitelů ZŠ, nabídky, podmínek a potřeb VŠ kombinovaného studia nekvalifikovaných učitelů formou dotazníkového šetření bylo moţno formulovat předpověď míry kvalifikovanosti učitelů ZŠ Karlovarského kraje na úroveň 78,5 % se snahou postihnout a stanovit trendy vývoje sledované oblasti pro čtyři následující kalendářní roky. Z návrhů eliminace vývojových rizik je za klíčové moţno povaţovat respektování potřeb nekvalifikovaných učitelů, kteří chtějí studovat za účelem splnění 51
kvalifikačních předpokladů na území Karlovarského kraje, intenzivní spolupráci s obcemi jako nejzastoupenějším zřizovatelem ZŠ na území kraje a zajištění účasti učitelů ZŠ v projektech operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ (OP VK) při otevření studií v oblasti pedagogických věd.
PŘÍLOHY V práci jsou zastoupeny přílohy textové (skupina A), tabulkové (skupina B) a grafické (skupina C). Mezi textové přílohy jsou zařazeny právní předpisy, emailová komunikace, dotazník. Tabulky se objevují v rámci kvalifikovanosti učitelů ČR, analýzy studijních nabídek VŠ a vyhodnocení dotazníkového šetření. Některé z nich jsou zařazeny přímo v textu bez nutnosti přecházet mezi jednotlivými kapitolami práce. Grafy jsou přiřazeny k tematickým celkům kvalifikovanosti a vyhodnocení dotazníkového šetření přímo v textu práce. SEZNAM PŘÍLOH A) Textové přílohy Příloha č. 1 Zákon 563/2004 Sb., v platném znění – úprava pro potřeby práce Příloha č. 2 Návrh novely § 22 zákona č. 563/2004 Sb. Příloha č. 3 Příloha vládního návrhu novelizace zákona č. 563/2004 Sb. Příloha č. 4 Legislativní proces novelizace zákona č. 563/2004 Sb. – zákonem č. 159/2010 Příloha č. 5 Zákon č. 422/2005 Sb. Příloha č. 6 Kontaktní email VŠ – studijní oddělení Příloha č. 7 Kontaktní email – zpráva učitelům ZŠ Příloha č. 8 Kontaktní email – zpráva ředitelům ZŠ Příloha č. 9 Dotazník Příloha č. 10 Dotazník – www.vyplnto.cz B) Tabulky Příloha č. 11 Přehled novelizací zákona č. 563/2004 Sb. 52
Příloha č. 12 Nekvalifikovanost učitelů ZŠ ve vybraných předmětech Příloha č. 13 Kvalifikovanost učitelů ZŠ Příloha č. 14 Studijní oddělení VŠ kontakty Příloha č. 15 Dotaz na studijní oddělení - tabulka Příloha č. 16 Nabídka studijních programů v kombinované formě 2005 - 2012 Příloha č. 17 Respondenti Příloha č. 18 Pracovní pozice Příloha č. 19 Kvalifikovanost Příloha č. 20 Studující za účelem splnění kvalifikačních předpokladů Příloha č. 21 Údaje o studiu nekvalifikovaných Příloha č. 22 Předpokládaný rok ukončení studia Příloha č. 23 Důvody nezahájení studia Příloha č. 24 Zájem o studium Příloha č. 25 Moţnosti udělení výjimky C) Grafy Příloha č. 26 Nekvalifikovanost učitelů na základních a středních školách - podle krajů (šk. rok 2008/09) Příloha č. 27 Pracovní pozice Příloha č. 28 Kvalifikovanost Příloha č. 29 Studující za účelem splnění kvalifikačních předpokladů Příloha č. 30 Předpokládaný rok ukončení studia Příloha č. 31 Důvody nezahájení studia Příloha č. 32 Zájem o studium Příloha č. 33 Podmínky pro udělení výjimky 53
TEXTOVÉ PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., v platném znění – úprava po potřeby práce ZÁKON č. 563/2004 Sb., ze dne 24. září 2004 o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1Předmět a rozsah úpravy (1) Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. (2) Tento zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení1) (dále jen "škola"), a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních sluţeb. §2 Pedagogický pracovník (1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou,
přímou
speciálně
pedagogickou
nebo
přímou
pedagogicko-
psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu 1) (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je téţ zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních sluţeb. (2) Přímou pedagogickou činnost vykonává a) učitel, b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 54
c) vychovatel, d) speciální pedagog, e) psycholog, f) pedagog volného času, g) asistent pedagoga, h) trenér, i) vedoucí pedagogický pracovník. HLAVA II PŘEDPOKLADY A POŢADAVKY PRO VÝKON ČINNOSTI PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Díl 1 Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy §3 Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (1) Pedagogickým pracovníkem můţe být ten, kdo splňuje tyto předpoklady: a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, c) je bezúhonný, d) je zdravotně způsobilý a e) prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona povaţuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen a) za úmyslný trestný čin, nebo b) za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (3) Bezúhonnost prokazuje fyzická osoba před vznikem pracovněprávního vztahu předloţením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší neţ 3 měsíce. (4) V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do deseti pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních sluţeb o tom, ţe byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímţ by mohl 55
pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloţí pedagogický pracovník nový výpis z evidence rejstříku trestů. (5) Posuzování předpokladu podle odstavce 1 písm. d) se řídí zvláštním právním předpisem. 3) (6) Uznávání odborné kvalifikace a splnění předpokladu bezúhonnosti a zdravotní způsobilosti u státních příslušníků členských států Evropské unie, případně jejich rodinných příslušníků, a státních příslušníků ostatních států, kteří jsou v členském nebo jiném státě oprávněni konat přímou pedagogickou činnost, se řídí zvláštními právními předpisy. 4) §4 Znalost českého jazyka (1) Fyzická osoba, která získala příslušnou odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem v jiném vyučovacím jazyce neţ českém, je povinna prokázat znalost českého jazyka zkouškou, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Zkoušku z českého jazyka lze vykonat na vysoké škole v rámci programu celoţivotního vzdělávání5) nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků1) nebo v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.1) (3) Zkouška nenahrazuje odbornou kvalifikaci k výuce českého jazyka na základních, středních a vyšších odborných školách. (4) Prokázání znalosti českého jazyka se nevyţaduje u fyzické osoby, a) která bude působit ve škole s jiným vyučovacím jazykem neţ českým, b) která úspěšně vykonala maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, c) která vyučuje cizí jazyk nebo konverzaci v cizím jazyce. (5) Pedagogičtí pracovníci, kromě pedagogických pracovníků uvedených v § 6 a 7, mohou prokázat znalost českého jazyka předloţením dokladu o sloţení jazykové zkoušky v zahraničí. §5 Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy Díl 2 Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků §6 Učitel mateřské školy
56
§7 Učitel prvního stupně základní školy (1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na a) přípravu učitelů prvního stupně základní školy, b) pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, c) přípravu učitelů druhého stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo d) vzděláním podle odstavce 2 písm. a). (2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. §8 Učitel druhého stupně základní školy (1) Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu 57
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, d)
studijního
oboru,
který
odpovídá
charakteru
vyučovaného
předmětu,
a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo f) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka. (2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. §9 Učitel střední školy 58
§ 10 Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři § 11 Učitel vyšší odborné školy § 12 Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky získává odbornou kvalifikaci
vysokoškolským
vzděláním
získaným
studiem
v
akreditovaném
magisterském studijním programu a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů cizích jazyků, nebo b) v oblasti společenských věd zaměřené na cizí jazyky a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických
věd,
nebo
vzděláním
v programu
celoţivotního
vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky. § 13 Učitel v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků § 14 Učitel náboženství § 15 Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb § 16 Vychovatel § 17 Pedagog volného času § 18 Speciální pedagog § 19 Psycholog § 20 Asistent pedagoga § 21 Trenér 59
§ 22 Společná ustanovení k získávání odborné kvalifikace (1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem v akreditovaném vzdělávacím programu v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a) pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování a odborné praxe vyšší odborné školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v rozsahu nejméně 120 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii a didaktiku, b) pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga v rozsahu nejméně 80 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii. (2)
Předpokladem
odborné
kvalifikace
učitelů
vykonávajících
přímou
pedagogickou činnost s dětmi, ţáky a studenty, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, je
také
prokázaná
znalost
českého
znakového
jazyka,
případně
dalších
komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. (3) Pedagogický pracovník, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pro kterou má odbornou kvalifikaci, ve větším rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, neţ je polovina jemu stanoveného rozsahu hodin podle § 23 odst. 1, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). HLAVA III PRACOVNÍ DOBA A PŘÍMÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST § 22a Pracovní doba pedagogických pracovníků § 23 Rozsah přímé pedagogické činnosti HLAVA IV DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL ZŘIZOVANÝCH MINISTERSTVEM, KRAJEM, OBCÍ A SVAZKEM OBCÍ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB § 24 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udrţují a doplňují kvalifikaci. 60
(2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu 9) rozumí téţ její získání nebo rozšíření. (3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlíţet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. (4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje a) na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen "vzdělávací instituce") na základě akreditace udělené ministerstvem, b) samostudiem, c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu6) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů. (5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala. (6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol zřizovaných Ministerstvem vnitra. (7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu váţné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za kaţdý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší neţ stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníţí rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely povaţuje za překáţku v práci na straně zaměstnance. (8) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovaţuje za rekvalifikaci podle zvláštního právního předpisu9a). 61
§ 25 Akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů § 26 Akreditace vzdělávací instituce § 27 Akreditace vzdělávacího programu § 28 Akreditační komise § 29 Kariérní systém (1) Kariérní systém je soubor pravidel, stanovených pro zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů. (2) Kariérní stupeň je určen popisem činností, odbornou kvalifikací, popřípadě dalšími kvalifikačními předpoklady a systémem hodnocení, které musí pedagogický pracovník plnit, aby tyto činnosti mohl vykonávat. (3) Zařazení pedagogického pracovníka do vyššího kariérního stupně je podmíněno: a) výkonem činností 1. specializovaných, nebo metodických, nebo metodologických, nebo náročnějších zejména z hlediska psychické námahy a náročnosti na přípravu, 2. řídících, b) plněním odborné kvalifikace podle § 6 aţ 21 a u činností, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, téţ plněním dalších kvalifikačních předpokladů. (4) Dalšími kvalifikačními předpoklady jsou a) pedagogická praxe, kterou se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti, b) osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické nebo metodologické nebo řídící činnosti vydané akreditovanou vzdělávací institucí (dále jen "osvědčení o způsobilosti"). (5) Podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně, popis činností, délku pedagogické praxe, podmínky získávání osvědčení a systém hodnocení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 6. 62
(6)
Osvědčení
o
způsobilosti
podle
odstavce
4
písm.
b)
vydané
pedagogickému pracovníkovi musí obsahovat tyto náleţitosti a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození pedagogického pracovníka, b) číslo osvědčení, c) označení kariérního stupně a činností podle odstavce 3, pro které pedagogický pracovník získal způsobilost, d) datum vydání, e) razítko vzdělávací instituce, f) podpis oprávněného pracovníka. (7) Ministerstvo vede evidenci všech osvědčení vydaných vzdělávacími institucemi podle odstavce 4. Osobní údaje o fyzických osobách vedené v této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem. 10) HLAVA V SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 30 Za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona se povaţují téţ pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona splňují předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle dosavadních právních předpisů. § 31 Další
kvalifikační
předpoklady
získané
v
rámci
dalšího
vzdělávání
pedagogických pracovníků ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny. § 32 Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), můţe vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu poţadované činnosti, b) nejdéle po dobu deseti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí, c) jestliţe v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto 63
případě se získáním nejvyššího dosaţitelného vzdělání v příslušném oboru povaţuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný. § 32a Ředitelem školy můţe být fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), pokud získala vzdělání studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začala vykonávat činnost ředitele školy, zahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí. § 33 Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a) a vykonává činnost ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, můţe vykonávat tuto činnost nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonává činnost ředitele školy alespoň 10 let. § 34 O ţádosti k udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu ministerstvo rozhodne do 120 dnů od jejího doručení. § 35 Sluţební poměry pedagogických pracovníků škol zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy.
14)
Na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení
zřizovaných Ministerstvem vnitra se ustanovení § 5, § 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 a 29 vztahují přiměřeně. § 36 Na osobu vykonávající funkci ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 5 odst. 1 písm. a), b) a c) nevztahují. § 37 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství.
64
2. Nařízení vlády č. 153/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství. 3. Nařízení vlády č. 400/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství. 4. Vyhláška č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců. ČÁST DRUHÁ zrušena § 38 zrušen § 39 zrušen ČÁST TŘETÍ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. § 40 Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, se mění takto: 1. V § 18 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 2. V § 18 odst. 1 se slovo "pracovníka" nahrazuje slovy "pracovníka 8a) v zařízení nebo ve středisku". 3. Poznámka pod čarou č. 8a) zní: "8a) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.". 4. V § 18 odst. 2 se za slovo "pracovníci" vkládají slova "v zařízení nebo ve středisku"
65
ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech § 41 Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 492/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 421/2002 Sb., se mění takto: 1. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) zní: "§ 8a Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah Pedagogickému pracovníkovi 8a) přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogickopsychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, 8b) kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociální péče podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. 8a) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 8b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).". 2. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně poznámky pod čarou č. 8c) zní: "§ 9a Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti 8a) vykonává také specializované činnosti, k jejichţ výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, 8c) se poskytuje příplatek ve výši 1 000 aţ 2 000 Kč měsíčně. 8c) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.". 3. V § 23 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 66
ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 42 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005. Vybraná ustanovení novel Čl. LVII zákona č. 223/2009 Sb. Přechodné ustanovení Akreditace vzdělávací instituce udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti v rozsahu a za podmínek, za kterých byly uděleny. Čl. II zákona č. 159/2010 Sb. Přechodná ustanovení 1. Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena. 2. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Odkazy na právní předpisy: 1) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 3) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 67
7) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 8) § 83a zákoníku práce. 8b) § 348 zákoníku práce. 8c) § 79 zákoníku práce. 9) § 231 odst. 1 zákoníku práce. 9a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ţivnostenský zákon. Obchodní zákoník. 14) Zákon č. 186/1992 Sb., o sluţebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 2 § 22 návrhu novely zákona 563/2004 Sb. § 22 Společná ustanovení k získávání odborné kvalifikace (1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném
pro
další
vzdělávání
pedagogických
pracovníků
a uskutečňovaném vysokou školou, nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, nebo organizací zřízenou ministerstvem za účelem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a) pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v rozsahu nejméně 120 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii a didaktiku, b) pro vychovatele a asistenta pedagoga v rozsahu nejméně 80 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii, c) pro pedagoga volného času v rozsahu nejméně 40 hodin s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii. 68
(2) Zkráceným studiem k rozšíření odborné kvalifikace se rozumí vzdělání získané studiem
ve
vzdělávacím
programu
akreditovaném
pro
další
vzdělávání
pedagogických pracovníků a uskutečňovaném vysokou školou, nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, nebo organizací zřízenou ministerstvem za účelem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kterým získávají absolventi magisterských studijních programů v oblasti pedagogických věd zaměřených na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném stupni nebo druhu školy. (3) Předpokladem odborné kvalifikace učitelů vykonávajících přímou pedagogickou činnost s dětmi, ţáky a studenty, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, je také prokázaná znalost znakové češtiny, případně dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. (4) Pedagogický pracovník, který má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost vykonávanou ve větším rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, neţ je polovina jemu stanoveného rozsahu podle § 23 odst. 1, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). Příloha č. 3 Příloha vládního návrhu novelizace zákona č. 563/2004 Sb. Poznámky: Přeškrtnutý text (abcdefghijk)byl navrţen k vyřazení. Tučný text (abcdefghijk) je návrhem znění nových odstavců a písmen. Standardně vytištěný text (abcdefghijk) je navrţen k zachování v původní podobě. §7 Učitel prvního stupně základní školy (1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na a) přípravu učitelů prvního stupně základní školy, b) pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
69
c) přípravu učitelů druhého stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo d) vzděláním podle odstavce 2 písm. a). (1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, b) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na pedagogiku předškolního věku a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo zkráceným studiem k rozšíření odborné kvalifikace podle § 22 odst. 2 (dále jen “zkrácené studium k rozšíření odborné kvalifikace”), d)
podle
§
12
a
vzděláním
v programu
celoživotního
vzdělávání
uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na oborovou didaktiku prvního stupně základní školy jen pro výuku cizího jazyka, e) podle § 8 odst. 1 písm. a) až c) a pedagogickou praxí spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti na prvním stupni základní školy po dobu nejméně10 let, nebo 70
f) podle odstavce 2 písm. a). (2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. §8 Učitel druhého stupně základní školy (1)
Učitel
druhého
stupně
základní
školy
získává
odbornou
kvalifikaci
vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a) v oblasti pedagogických
věd
zaměřené na
přípravu
učitelů
všeobecně
přípravu
učitelů
všeobecně
vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, pedagogických
b) v oblasti
věd
zaměřené na
vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy, c)
v oblasti
pedagogických
věd
zaměřené
na
přípravu
učitelů
všeobecně
vyučovaného
předmětu,
vzdělávacích předmětů střední školy, d)
studijního
oboru,
který
odpovídá
charakteru
a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo vzděláním v programu 71
celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, e) f) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo e) f) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní
školy
a
vysokoškolským
vzděláním
získaným
studiem
v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy, nebo zkráceným studiem k rozšíření odborné kvalifikace, nebo pedagogickou praxí spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti na druhém stupni základní školy po dobu nejméně 10 let, nebo f) g) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka. (2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele, nebo b) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském 72
studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoţivotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. Příloha č. 4 Legislativní proces novelizace zákona č. 563/2004 Sb. – zákonem č. 159/2010 POSLANECKÁ SNĚMOVNA
Vláda předloţila sněmovně návrh zákona 17. 2. 2009. Zástupce navrhovatele: ministr školství. Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 746/0 dne 24. 2. 2009.
Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 26. 2. 2009 (usnesení č. 355). Určil zpravodaje: Ing. Mgr. Marcela Mertinová a navrhl přikázat k projednání
výborům:
Výbor
pro
vědu,
vzdělání,
kulturu,
mládeţ
a tělovýchovu
Čtení proběhlo 5. 11. 2009 na 64. schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům (usnesení č. 1482).
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu projednal návrh zákona a vydal 21. 1. 2010 usnesení doručené poslancům jako tisk 746/1 (pozměňovací návrhy).
2. Čtení Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 28. 1. 2010 na 67. schůzi. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 28. 1. 2010 na 67. schůzi. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 746/2, který byl rozeslán 29. 1. 2010 v 10:50.
3. Čtení proběhlo 5. 2. 2010 na 67. schůzi. Návrh zákona vrácen k opakování 2. čtení (hlasování č. 433, usnesení č. 1578).
2. Čtení Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 10. 3. 2010 na 75. schůzi. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 10. 3. 2010 na 75. schůzi. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 746/3, který byl rozeslán 10. 3. 2010 v 16:50.
3. Čtení proběhlo 17. 3. 2010 na 75. schůzi. Návrh zákona schválen (hlasování č. 278, usnesení č. 1637). 73
o
SENÁT
Poslanecká sněmovna postoupila dne 29. 3. 2010 návrh zákona Senátu jako tisk 250/0. Organizační výbor dne 31. 3. 2010 stanovil garančním výborem Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (Prof. Ing. Jan Hálek, CSc.).
Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal návrh dne 13. 4. 2010 a přijal usnesení č. 108, které bylo rozdáno jako tisk 250/1 (schvaluje).
Návrh projednán dne 22. 4. 2010 na 18. schůzi Senátu. Senát návrh schválil (usnesení č. 460).
o
PREZIDENT
Zákon doručen prezidentovi k podepsání 29. 4. 2010. Prezident zákon podepsal 13. 5. 2010.
Schválený zákon doručen k podpisu premiérovi 13. 5. 2010.
Zákon vyhlášen 21. 5. 2010 ve Sbírce zákonů v částce 55 pod číslem 159/2010 Sb.
Příloha č. 5 Zákon č. 422/2005 Sb. Zákon č. 422 ZÁKON ze dne 5. listopadu 2009, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 32 písm. b) se slovo „pěti“ nahrazuje slovem„deseti“. 2. V § 34 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. 74
Příloha č. 6 Kontaktní email VŠ – studijní oddělení Přeji dobrý den, obracím se na Vás v souvislosti s prosbou o poskytnutí informace o nabídce studia Vaší fakulty. Otázka zní: Poskytovala pedagogická fakulta Vaší VŠ v akademických letech 2005/2006 - 2011/2012 akreditovaný program učitelství 1. nebo 2. stupně ZŠ v KOMBINOVANÉ formě? Pro odpověď můţete prosím vyuţít dvou variant: a, informace v podobě textu vloţit přímo do mailu; b, vyplnit, v příloze připojenou, tabulku. Prosím Vás o zaslání informace (v textu nebo vyplněním tabulky) do 14. 3. 2011. Poskytnuté informace budou vyuţity pro vypracování závěrečné práce na UK v Praze. Děkuji za Vaše odpovědi a čas věnovaný záleţitosti. S pozdravem Mgr. Tomáš Mašek Gagarinova 32 360 01 Karlovy Vary Telefon: 734 520 901 Příloha č. 7 Kontaktní email – zpráva učitelům ZŠ Kolegyně, kolegové - učitelé ZŠ Karlovarského kraje, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku na níţe připojeném aktivním odkazu. Dotazník, který je moţné vyplnit po kliknutí na aktivní odkaz a přesměrování na www.vyplnto.cz má za cíl: a, zmapovat aktuální situaci v kategorii kvalifikovanosti učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje; b, poskytnout přehled o nekvalifikovaných učitelích, kteří studují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů; c, vytvořit moţnosti pro předpověď míry kvalifikovanosti učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje k 1. 1. 2015. http://kvalifikovanost-ucitelu-zakl.vyplnto.cz/
75
Veškeré údaje získané uvedeným dotazníkovým šetřením budou pouţity pro tvorbu závěrečné práce v rámci studia na pedagogické fakultě UK v Praze. Díky za spolupráci a přeji úspěšné dny. S pozdravem Mgr. Tomáš Mašek Gagarinova 32 360 01 Karlovy Vary Telefon: 734 520 901 Příloha č. 8 Kontaktní email – zpráva ředitelům ZŠ Paní ředitelko, pane řediteli, obracím se na Vás s prosbou o distribuci (přeposlání) níţe uvedeného aktivního odkazu vyučujícím Vaší školy. Dotazník, který je moţné do 1. 3. 2011 vyplnit po kliknutí na aktivní odkaz a přesměrování na vyplnto.cz má za cíl: a, zmapovat aktuální situaci v kategorii kvalifikovanosti učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje; b, poskytnout přehled o nekvalifikovaných učitelích, kteří studují za účelem splnění kvalifikačních předpokladů; c, vytvořit moţnosti pro předpověď míry kvalifikovanosti učitelů 1. a 2. stupně ZŠ Karlovarského kraje k 1. 1. 2015. http://kvalifikovanost-ucitelu-zakl.vyplnto.cz/ V rámci akce Vás prosím o potvrzení přijetí mailu a zaslání informace o počtu vyučujících Vaší školy, kterým byl odkaz přeposlán. Veškeré údaje získané uvedeným dotazníkovým šetřením budou pouţity pro tvorbu závěrečné práce v rámci studia na pedagogické fakultě UK v Praze. Díky za spolupráci a přeji úspěšné dny. S pozdravem Mgr. Tomáš Mašek Gagarinova 32 360 01 Karlovy Vary Telefon: 734 520 901
76
Příloha č. 9 Dotazník Zadavatel:
Mgr. Tomáš Mašek Kontakty: mail:
[email protected], telefon: 737 601 162
Cíle dotazníkového šetření;
zjistit míru kvalifikovanosti učitelů ZŠ karlovarského kraje;
zjistit potřeby, moţnosti, podmínky, problémy VŠ studia (kombinovaná forma) nekvalifikovaných učitelů ZŠ Karlovarského kraje dle ustanovení zákona č. 563 / 2004 Sb., v platném znění;
získat údaje pro stanovení prognózy naplnění podmínek odborné kvalifikace učitelů ZŠ Karlovarského kraje k 1. 1. 2015.
Dotazníkovým šetřením získané údaje budou pouţity výhradně ke studijním účelům v rámci vytvoření závěrečné práce. 1d, Instrukce k vyplnění dotazníku: U jednotlivých otázek prosím sledujte: a, instrukce k vyplnění; b, určení cílové podskupiny respondentů 1. Jaká je Vaše pracovní pozice ? a, Učitelka/učitel 1. stupně ZŠ b, Učitelka/učitel 2. stupně ZŠ 2. Jste podle zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění plně kvalifikovaný/á pro výkon činnosti učitele na Vaší pracovní pozici? a, ano
b, ne
3. Studujete VŠ studijní program v kombinované formě za účelem splnění kvalifikačních předpokladů předepsaných zákonem 563/2004 Sb., v platném znění? a, ano
b, ne
4. Údaje o Vašem VŠ studia v kombinované formě: Název VŠ doplnit……………………………………… Obor studia doplnit……………………………………. Ročník studia doplnit…………………………………. 5. Předpokládaný rok ukončení studia doplnit…………………………..
77
6. Mezi důvody toho, že nestudujete VŠ studijní program v kombinované formě studia za účelem splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti učitele ZŠ patří: a, omezená nabídka VŠ studia v kombinované formě b, časová náročnost studia c, finanční náročnost studia d, dojíţdění e, náročnost přijímacího řízení f, rodinné důvody g, neochota zaměstnavatele Vaše studium podpořit 7. Chystáte se nastoupit k VŠ studiu či studiu v programu celoživotního vzdělávání vedoucímu ke splnění kvalifikačních předpokladů nejpozději do akademického roku 2014/2015 ? a, ano
b, ne
h, vlastní odpověď (doplňte)…………………………………… 8. Bylo Vám k 1. 1. 2005 50 roků a 15 let pracujete na příslušném typu a stupni ZŠ? a, ano b, ne Děkuji za Váš čas věnovaný záleţitosti. S pozdravem Mgr. Tomáš Mašek
78
Příloha č. 10 Dotazník – www.vyplnto.cz
79
80
81
82
TABULKY Příloha č. 11 Přehled novelizací zákona 563/2004 Sb. Změna
Účinnost
z.č.383/2005 Sb.,část 7
1.12.2005
z.č.179/2006 část 4
5.5.2006
z.č.264/06 Sb., část 38
1.1.2007
z.č.189/08 Sb., část 15
1.7.2008
z.č.384/08 Sb., část 10
20.10.2008
z. č. 232/2006 Sb.
28. 12. 2009
z. č. 227/2009 Sb.
1. 7. 2010
z.č.422/09 Sb.,
1.1.2010
z.č.159/10 Sb., část 1
1.7.2010
Příloha č. 12 Nekvalifikovanost učitelů ZŠ ve vybraných předmětech Český jazyk
15, 3
II. stupeň ZŠ 12, 3
Matematika
14,1
11, 3
Předmět/skupina předmětů
I. stupeň ZŠ
Cizí jazyky
I. + II. stupeň ZŠ
19
Přírodovědné předměty
18,4
11,7
Společenskovědní předměty
39,2
Zdroj: Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2008 /2009 Poznámky: Číselné údaje jsou uvedeny v procentech. Příloha č. 13 Kvalifikovanost učitelů ZŠ pořadí
Kraj
Kvalifikovanost
1.
Jihomoravský
90,8
2.
Moravskoslezský
90,2
3.
Liberecký
89,1
13.
Praha
77,3
14.
Královéhradecký
77,2
Zdroj: Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2008 / 2009 Poznámky: Číselné údaje jsou uvedeny v procentech. 83
V tabulce (příloha č. 13) jsou uvedeny kraje s nejvyšší a nejniţší mírou kvalifikovanosti učitelů kvůli moţnosti porovnat extrémní hodnoty ve sledované kategorii. Rozdíly v údajích uváděných ČSI a ÚIV jsou komentovány v kapitole 3 Kvalifikovanost učitelů v Česku. Příloha č. 14 Studijní oddělení VŠ - kontakty Vedoucí studijního oddělení: Název VŠ email
Vedoucí studijního oddělení: telefon
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
[email protected]
387773040
Masarykova univerzita v Brně
[email protected]
549497163
Ostravská univerzita v Ostravě
[email protected]
597092711
Univerzita Hradec Králové
[email protected]
439331108
Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
[email protected]
475283163
Univerzita Karlova v Praze
[email protected]
221900263
Univerzita Palackého v Olomouci
[email protected]
585635010
Západočeská univerzita v Plzni
[email protected]
377636010
Příloha č. 15 Dotaz na studijní oddělení - tabulka Akademický rok
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Instrukce k vyplnění a další informace: V případě, ţe fakulta v akademickém roce uvedené studium v kombinované formě nabízela – doplňte ANO. 84
V případě, ţe fakulta v akademickém roce uvedené studium v kombinované formě nenabízela – doplňte NE.
Získané údaje budou pouţity při vypracování závěrečné práce na UK v Praze.
Vyplněnou tabulku prosím zašlete na
[email protected]. S díky a pozdravem Mgr. Tomáš Mašek, telefon: 734 520 901
Příloha č. 16 Nabídka studijních programů v kombinované formě Akademický VŠ 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ rok Jihočeská univerzita v Českých 2005/2006 Ne Ne Budějovicích 2006/2007 Ne Ne 2007/2008 Ne Ne 2008/2009 Ne Ne 2009/2010 Ne Ne 2010/2011 Ne Ano 2011/2012 Ano Ano Masarykova univerzita v Brně 2005/2006 Ano Ne 2006/2007 Ano Ne 2007/2008 Ano Ano 2008/2009 Ano Ano 2009/2010 Ano Ano 2010/2011 Ano Ano 2011/2012 Ano Ano Ostravská univerzita v Ostravě 2005/2006 Ano Ne 2006/2007 Ano Ne 2007/2008 Ano Ne 2008/2009 Ano Ne 2009/2010 Ano Ano 2010/2011 Ano Ano 2011/2012 Ano Ano Univerzita Hradec Králové 2005/2006 Ano Ne 2006/2007 Ano Ne 2007/2008 Ano Ne 2008/2009 Ano Ne 2009/2010 Ano Ne 2010/2011 Ano Ne 2011/2012 Ano Ne
85
VŠ
Akademický rok
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Univerzita Jana evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
2005/2006
Ano
Ano
Univerzita Karlova v Praze
2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano
Univerzita Palackého v Olomouci
2005/2006
Ano
Ne
2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012
Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Ne Ne Ne Ne Ne Ne
2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012
Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ano
Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ano
Západočeská univerzita v Plzni
86
Příloha č. 17 Respondenti Název ZŠ ZŠ a MŠ při lázeňské léčebně Mánes ZŠ J. A. K Karlovy Vary ZŠ Jáchymov ZŠ J. V. Myslbeka ZŠ Ostrov ZŠ Touţim Soukromé gymnázium a ZŠ Sokolov ZŠ Horní Slavkov ZŠ Chodov ZŠ Kraslice ZŠ Sokolov ZŠ Sokolov 1. ZŠ Cheb 4. ZŠ Cheb ZŠ Aš ZŠ Aš ZŠ a MŠ Hazlov Celkem
Adresa
Způsob oslovení respondentů
Počet respondentů
Křiţíkova 1347/12, 36 0 01 Karlovy Vary
nepřímo přes ŘŠ
4
přímo
27
přímo
14
přímo
33
přímo
28
nepřímo přes ŘŠ
24
nepřímo přes ŘŠ
9
nepřímo přes ŘŠ
13
nepřímo přes ŘŠ
21
přímo
24
přímo
25
přímo
32
přímo
18
nepřímo přes ŘŠ
31
přímo
22
nepřímo přes ŘŠ
23
nepřímo přes ŘŠ
12
Kollárova 19, 360 09 Karlovy Vary Mánesova 892-3, 36251 Jáchymov Myslbekova 996, 363 01 Ostrov Masarykova 1289, 363 01 Ostrov Plzeňská 395, 364 11 Touţim Mánesova 1672, 356 01 Sokolov Nádraţní 683, 357 31 Horní Slavkov Komenského 27, 357 35 Chodov Havlíčkova 1717, 358 01 Kraslice Křiţíkova1916, 356 01 Sokolov Rokycanova 258, 356 01 Sokolov Americká 36, 350 02 Cheb Hradební 14, 350 02 Cheb Hlávkova 26, 352 01 Aš Kamenná 152, 352 01 Aš Hazlov 119, 351 32 Hazlov 17
87
360
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AJ
anglický jazyk
CCS
common command set - běţná příkazová sada
CERMAT
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Coll.
collection - sbírka
CSc.
kandidát věd
CŢV
celoţivotní vzdělávání
č.
číslo
ČR
Česká republika
ČŠI
Česká školní inspekce
DPS
doplňující pedagogické studium
DVPP
další vzdělávání pedagogických pracovníků
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
FTVS
fakulta tělesné výchovy a sportu
HDP
hrubý domácí produkt
HV
hudební výchova
Ing.
inţenýr
IP
internet protokol – internetový protokol
ISŠ
Integrovaná střední škola
IT
informační technologie
J. A. K.
Jana Amose Komenského
Kč
koruna česká
Mgr.
magistr
mil.
milión
MS
Microsoft
MŠ
mateřská škola
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy 88
NIDV
Národní institut dalšího vzdělávání
NIDV
Národní institut dalšího vzdělávání
No.
number – číslo
NUTS
La Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques - Klasifikace územních statistických jednotek
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OP VK
operační program „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“
OU
Ostravská univerzita
PF
pedagogická fakulta
PhDr.
doktor filozofie
RVP
rámcový vzdělávací program
ŘŠ
ředitel školy
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
Sb.
sbírky
SRN
Spolková republika Německo
SŠ
střední škola
šk.
školní rok
ŠVP
školní vzdělávací program
TV
tělesná výchova
TVS
tělesná výchova a sport
tzv.
takzvaný
ÚIV
Ústav po informace ve vzdělávání
UJAK
Univerzita J. A. Komenského
UJEP
Univerzita J. E. Purkyně
UK
Univerzita Karlova
v. r.
vlastní rukou
VOŠ
vyšší odborná škola
VŠ
vysoká škola
www
world wide web 89
ZČU
Západočeská univerzita
ZŠ
základní škola
ZUŠ
základní umělecká škola
90
POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE 1. RIVKIN, S., HANUSHEK, E., KAIN, J. Teachers, Schools and Academic Achievement. Econometrica [online]. March 2005, vol. 73, No. 2 [cit. 2010-0517]. Dostupné na WWW:
. 2. Teachers Matter: Attracking, Developing and Retaining Effective Teachers – Final Report [online]. Amsterdam : OECD, Teaching and Learning International Survey, 2005 [cit. 2010-05-12]. Dostupné na WWW: < www.oecd.org/document/52 >. 3. Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů [online]. 2004 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 4. KITZBERGER, Jindřich. Profesní standard kvality učitele v otázkách a odpovědích. Školství. 2009, roč. 17, č. 11, s. [1]-8 přílohy. ISSN 1210-8316. 5. ŠVANCAR, Radmil. Problém kvalifikovanosti učitelů [online]. 2009 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 6. KUBÁLKOVÁ, Pavla. České školství v číslech: méně dětí, nízké platy a učí ženy [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 7. VALENTA, Jiří. Zákon o pedagogických pracovnících v otázkách a odpovědích. 2. aktualiz. vyd. Praha : ASPI : Wolters Kluwer, 2007. 97 s. ISBN 978-80-7357-274-7. 8. MERTIN, Václav. Nesnižujte profesní požadavky. Učitelské noviny : týdeník pro učitele a přátele školy. 2010, roč. 113, č. 7, s. 16-17. ISSN 0139-5718. 9. VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno : Paido, 2004. 190 s. ISBN 80-7315-082-4. 10. TRUNDA, Michal. Právo – zákon o pedagogických pracovnících s komentářem (studijní texty). Praha, 2010. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu. 11. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Tvorba profesního standardu kvality učitele : vstupní dokument pro veřejnou diskuzi. Učitelské noviny : týdeník pro učitele a přátele školy. 2009, roč. 112, č. 11, s. 12-16. ISSN 01395718. 12. Sněmovní tisk 746/0, část č. 2/2 Novela zákona o pedagogických pracovnících[online]. 2010, Dostupné na WWW:. 91
13. Výklad novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících - 6. část [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 14. Právo: Učitelé bez VŠ mají odklad [online]. 2009 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 15. VALENTA, Jiří. Ještě k zaměstnávání nekvalifikovaných pedagogů [online]. 2009 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 16. Novela zákona o pedagogických pracovnících [online]. 2008 [cit. 2010-1214]. Dostupné z WWW: . 17. MIKÁČ, Jan. Kvalifikace [online]. 2008 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 18. Vyhláška MŠMT ČR č.139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti. Řízení ve školství. 2003, roč. 11, č.5/6, s. 84-94. 19. Analýza kvalifikovanosti učitelů a návrhy doporučení pro podpůrné projekty ESF.[online] 2010. [citace 2010-05-12]. Dostupné na WWW: . 20. DYTRTOVÁ, Radmila, KRHUTOVÁ, Marie. Učitel : příprava na profesi. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 121 s. ISBN 978-80-247-2863-6. 21. KURELOVÁ, Milena. Od profesiografie učitelů ke standardu učitelské kvalifikace. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2004. 156 s. ISBN 8070426942. 22. K výpovědi pro nesplňování předpokladů (pedagogičtí pracovníci) [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 23. Kvalifikovanost učitelů – hlavní výsledky dotazníkového šetření [online]. 2009 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 24. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2008 / 2009 [online]. Praha : ČSI, TAURIS, 2010 [cit. 2010-05-12]. Dostupné na WWW: < http://www.csicr.cz/cz/85106-vyrocni-zprava-csi-za-skolni-rok20082009 >. 25. HRUBÁ, Jana. Jak jsou na tom české školy s kvalifikovaností učitelů? [online]. 2010 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 92
26. TICHÁ, Zuzana. Kvalifikační předpoklady učitelů v historii [online]. 2009 [cit. 2010-12-14]. Dostupné z WWW: . 27. Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Karlovarském kraji za školní rok 2008/2009 [online]. 2010, [citace 2010-21-12]. Dostupné na WWW: . 28. Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Karlovarském kraji za školní rok 2009/2010 [online]. 2010, [citace 2011-02-15]. Dostupné na WWW: http://www.kr-karlovarsky.cz/Vzdelavani/dokumenty/vyr_zpravy. 29. SPILKOVÁ, Vladimíra. Dilemata v pojetí pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika. 2006, roč. 56, č. 1, s. 19-30. ISSN 0031-3815. 30. Materiál pro jednání zastupitelstva Karlovarského kraje dne 29. 6. 2010. Bod jednání č. 62, str. 2 [online]. 2010, [citace 2011-03-02]. Dostupné na WWW: .
93
