VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ
JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER
TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-11 HLUK A CHVĚNÍ VE VZDUCHOTECHNICE
STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
TZB-Vzduchotechnika, Modul BT02-11 Hluk a chvění ve vzduchotechnice
© Ing. Günter Gebauer, CSc., Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Brno 2005
- 2 (18) -
Obsah
OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klíčová slova.........................................................................................5 2 Hluk a chvění ve vzduchotechnice ..............................................................7 2.1 Hluk a jeho útlum ve vzduchotechnice .................................................7 2.1.1 Zdroje hluku ve vzduchotechnice ...........................................7 2.1.2 Šíření zvuku vzduchotechnickým zařízením ..........................8 2.1.3 Útlum hluku ve vzduchotechnice............................................8 2.1.4 Řešení akustických poměrů ve vzduchotechnice..................10 2.1.5 Prvky útlumu hluku...............................................................10 2.1.6 Metody snižování hluku........................................................11 2.2 Chvění a jeho útlum ............................................................................12 2.2.1 Veličiny charakterizující chvění a jeho řešení ......................12 2.2.2 Tlumicí prvky........................................................................13 2.2.3 Návrh pružného uložení........................................................14 2.2.4 Stavební opatření minimalizující chvění VZT......................14 2.3 Příklad .................................................................................................14 2.4 Úkol.....................................................................................................15 2.5 Kontrolní otázky .................................................................................15 3 Závěr ............................................................................................................17 3.1 Shrnutí.................................................................................................17 3.2 Studijní prameny .................................................................................17 3.2.1 Seznam použité literatury .....................................................17 3.2.2 Seznam doplňkové studijní literatury ...................................18 3.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny ...........................18
- 3 (18) -
Úvod
1
Úvod
1.1
Cíle
Hluk a chvění jsou negativním projevem provozu technických zařízení s nepříznivým dopadem na stav vnitřního prostředí budov. Cílem modulu je seznámení čtenáře s problematikou hluku vzduchotechnických zařízení, se zásadními akustickými veličinami, metodami a prostředky k eliminaci negativních projevů hluku a chvění na lidský organismus.
1.2
Požadované znalosti
Výchozí ke studiu jsou poznatky z stavební akustiky.
1.3
Doba potřebná ke studiu
Potřebná doba studia závisí na znalostech poznatků stavební fyziky a vyžádá si 2 hodiny.
1.4
Klíčová slova
Hluk, chvění, hladina intenzity zvuku, hladina akustického tlaku, hladina akustického výkonu, útlum hluku, útlum chvění, tlumiče hluku, izolátory chvění
- 5 (18) -
Hluk a chvění ve vzduchotechnice
2
Hluk a chvění ve vzduchotechnice
Zvuk je doprovodným jevem provozu řady technických zařízení a technologickým procesů. Vzniká i při tvorbě interního mikroklimatu budov vzduchotechnickým zařízením a projevuje se jako hluk nebo chvění s negativním dopadem na stav prostředí. V budovách se hluk šíří vzduchem, zařízením vzduchotechniky (zejména potrubím) a konstrukcemi (chvěním částmi připojených k zařízení). Zvuk je akustický tok, který je doprovodným a přirozeným projevem přírodních dějů, technologických procesů a životního prostředí člověka. Hluk lze definovat jako zvuk, který působí rušivě či škodlivě zejména na člověka.
Chvění lze charakterizovat jako projev zvukových vln v tuhých tělesech. Hlavními zdroji hluku a chvění ve vzduchotechnice jsou ventilátory, pračky, vzduchovody, elementy výtoku a sání vzduchu.
2.1
Hluk a jeho útlum ve vzduchotechnice
V souvislosti s návrhem zařízení ke tvorbě interního mikroklimatu je nutno navrhnout opatření minimalizující jeho negativní účinek na lidský organismus efektivními technickými prostředky a řešením minimalizující jeho projev. Spektrum hluku se popisuje základními akustickými veličinami, kterými jsou hladiny akustického tlaku. Výchozí pro řešení útlumu hluku v technice prostředí je nařízení vlády č. 502/2000 Sb. a č. 88/2004 Sb., které stanoví přípustné maximální hladiny akustického tlaku a jejich korekce na pracovištích, uvnitř staveb pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostředí.
2.1.1
Zdroje hluku ve vzduchotechnice
Zdroje hluku ve vzduchotechnice lze rozdělit na zdroje hlavní, podružné a zdroje pozadí. Hlavní zdroj hluku ve vzduchotechnice tvoří ventilátor s elektromotorem. Celková hladina akustického výkonu ventilátoru Lp závisí na jeho vzduchovém výkonu Vp, tlakovém výkonu ∆p a konstrukci. Pro radiální ventilátory lze hodnotu Lp určit z rovnice.
L p = Lsp + 10. logV p+20. log 0,1.∆pc
(1)
kde - Lsp hladina měrného akustického výkonu (dle výrobce obvykle 58 až 64 dB). Podružné zdroje tvoří turbulentní proudění vzduchu potrubím při změnách profilu a rychlosti proudění. Hluk vzniká dále v kolenech, odbočkách i v koncových prvcích přívodu a odvodu vzduchu. K určení konkrétních hodnot
- 7 (18) -
TZB-Vzduchotechnika, modul BT02-11, Hluk a chvění ve vzduchotechnice
aerodynamického hluku těchto zdrojů jsou odvozeny formule uvedené v [4] a [5]. Hluk pozadí je příznačný zejména pro vnější prostředí. Uplatní se zejména při měření, kdy nesmí překrýt sledovaný hluk. Hladina měřeného hluku musí být minimálně o 3 dB vyšší než hluk pozadí. Je-li menší měření nelze provést. Násobné zdroje se vytváří současným působením dvou či více zdrojů hluku o hladinách Li. Jejich společný účinek lze vyjádřit superpozicí dle formule 2.
(
Lso = 10. log ∑100,1.Li
2.1.2
)
(2)
Šíření zvuku vzduchotechnickým zařízením
V prostoru se akustická energie šíří od zdroje všemi směry vlnami, jejichž účinek ovlivňuje okolí svými akustickými vlastnostmi. Zvuk se nešíří jen vzduchotechnický zařízením vzduchem, ale i stavebními konstrukcemi zejména chvěním částí připojených k zařízení i volným prostorem. Problematiku šíření zvuku lze pro účely vzduchotechniky rozdělit na šíření zvuku volným a uzavřeným prostorem. Negativním projevem šíření zvuku je hluk. Idealizovaná problematika šíření hluku vzduchotechnického zařízení je patrná na obr. 1. Základním zdrojem hluku je ventilátor. Jeho hluk se šíří potrubím do interiéru i exteriéru budovy, přičemž se uplatní všechny způsoby šíření, jak volným, tak uzavřeným prostorem i stavebními konstrukcemi. Šíření zvuku ve volném a uzavřeném prostoru, předepsané hlukové veličiny a kritéria hodnocení akustické složky prostředí uvádí [1]. Body A a B vymezují kontrolní místa daná minimální vzdáleností a tudíž i největším účinkem akustické expozice subjektu zdrojem hluku.
S
α
Exteriér Přípustné hodnoty hluku
Dvo
Šíření hluku uzavřeným prostorem
Ln, LA, N, K
A
Přípustné hodnoty hluku
Do
r Q
Lr
Interiér Akustické mikroklima
Lso
Lo
Ln, LA, N, K Šíření hluku konstrukcí
Šíření volným prostorem Strojovna VZT
B Lr
Dk
Tlumič hluku
Lso Primární zdroj hluku a chvění - ventilátor
Dz, Dkl r
Chvění
Obr. 1 Schéma šíření hluku ze vzduchotechnického zařízení
2.1.3
Útlum hluku ve vzduchotechnice
Při provozu vzduchotechnických zařízení vzniká hluk, který se šíří vzduchotechnickým zařízení a konstrukcemi budov. Důležitou složkou návrhu vzduchotechniky je proto řešení útlumu hluku k minimalizaci jeho negativního vliv na stav vnitřního prostředí. Problematiku útlumu hluku je nutno řešit komplexně a sledovat všechny cesty, kterým se hluk může šířit od zdrojů k posluchači v interiéru event. v exteriéru dle obr. 1. Vzduchotechnické zařízení vykazuje vlivem svých fyzikálních vlastností tzv. přirozený útlum Dp, jenž vzniká vyzařováním akustické energie jednotlivými prvky vzduchotechnického systému do - 8 (18) -
Hluk a chvění ve vzduchotechnice
okolí. Přirozený útlum tvoří dílčí útlumy v potrubí, kolenech, odbočkách, koncových elementy (vyústkách, ap), žaluziích, klapkách, v uzavřeném prostoru a další. Hodnoty výše uvedených složek útlumu se zjišťují zpravidla teoreticko experimentálními metodami a jsou tabelovány či aproximovány níže uvedenými rovnicemi. Základní úlohou útlumu hluku vzduchotechnického zařízení je výpočet akustických veličin v kritických místech, jenž jsou výchozí pro identifikaci akustického stavu interiéru či exteriéru a naplnění předpisových hodnot. Útlum zvuku v přímém potrubí v přímém potrubí dosahuje malých hodnot a pro pozinkované potrubí se uvažuje pro všechny frekvence 0,1 až 0,2 dB na metr délky nebo dle vztahu dle [4] a [5]. Útlum zvuku v pravoúhlém koleně vzniká reflexí a závisí na šířce b kolena a kmitočtu. Pro koleno s vodícími plechy lze hodnoty útlumu určit tab. 1, pro případ obloženého kolena pak z diagramu v [4] a [5]. Tab. 1 Útlum v obloucích a kolenech s vodícími plechy Frekvence fm (Hz)
Šířka kolena nebo průměr oblouku b (m)
125
250
500
1000
2000
4000
0,1 až 0,25
0
0
0
1
2
3
0,28 až 0,5
0
0
1
2
3
3
0,5 až 1
0
1
2
3
3
3
1 až 2
1
2
3
3
3
3
Útlum zvuku v odbočce se určí z poměru součtu všech odbočujících průřezů Sc k ploše odbočujícího průřezu Si dle vztahu (3) rozdělující akustický výkon Do = 10 log ∑ S c Si
(3)
Útlum regulační klapky Dkl je malý a má hodnotu v rozsahu 0 až 2 dB. Útlum ve filtrech Df dosahuje hodnot do 3 dB v celém frekvenčním pásmu. Útlum v místě změny průřezu dosahuje hodnot do 5 dB v celém frekvenčním pásmu nebo dle [4] a [5] Útlum reflexí na konci potrubí v případě sacího či výtlačného otvoru lze určit dle diagramu [4] a [5] pomocí rovnocenného průměru dr. Z diagramu je patrné, že v místě náhlé změny průřezu dochází k podstatnému útlumu zpětným odrazem ke zdroji zvuku zejména v pásmu nízkých frekvencí. Celkový přirozený útlum je dán součtem dílčích složek D p = ∑ Di =Dz + Dkl + Dt + Dk + Do + Dvo + ...
- 9 (18) -
(4)
TZB-Vzduchotechnika, modul BT02-11, Hluk a chvění ve vzduchotechnice
2.1.4
Řešení akustických poměrů ve vzduchotechnice
Základní úlohou související s řešením útlumu hluku vzduchotechnického zařízení je určení akustických veličin v kritických bodech, kterými budou primárně ty, jenž podstatně ovlivňují stav akustického prostředí interiéru či exteriéru. (Tvoří je místa A a B dle obr. 1.) Hodnoty akustických veličin v těchto bodech budou rozhodujícími pro posouzení technického řešení útlumu hluku k dodržení předpisových akustických veličin ve vnitřním a vnějším prostředí. Volba kritických bodů vychází z kritické tzn. minimální vzdálenosti mezi zdrojem hluku a stanovištěm, kterým je místo expozice subjektu. Řešení sleduje výpočet veličin k postižení akustických poměrů v kritických „kontrolních“ bodech a jejich porovnání s předpisovými hodnotami. Porovnání veličin představuje základ pro technické řešení útlumu hluku tj. pro návrh tlumicích elementů (tlumičů hluku) či stavebních opatření. Postup výpočtu tvoří:
a. Specifikace předpisových hodnot hlukových veličin pro interiér či exteriér dle [13] b. Volba kontrolních bodů v interiéru či exteriéru budovy c. Výpočet hlukových poměrů tj. součtové hladiny Lso v kritických kontrolních bodech - určení akustického výkonu Lw a hladin tlaku Lp zdroje hluku - výpočet přirozeného útlumu hluku vzduchotechnické potrubní sítě Dp - řešení přenosu hluku v uzavřeném prostoru (místnosti) budovy s určením součtové hladiny Lso působící na sluchový orgán v místě posluchače tj. v kontrolním bodu - řešení přenosu hluku do exteriéru budovy s respektováním event. vnějších překážek s určením součtové hladiny v kritickém místě ve vnějším prostoru d. Porovnání přípustné korigované hladiny LN dle [13] se součtovou hladinou Lso v kontrolních bodech s vyčíslením diference D = Lso - LN. Uplatní se sčítání hladin zdrojů, lze také využít i čísla třídy N. Kladná hodnota D pak vyžaduje řešení útlumu hluku tlumičem. e. Návrh tlumiče na kladnou hodnotu rozdílu D.
2.1.5
Prvky útlumu hluku
Útlum hluku zajistí elementy útlumu, jenž tvoří materiály a konstrukce pohlcující zvuk. Mezi primární patří ve vzduchotechnice tlumiče hluku. Tyto prvky je třeba navrhnout, pokud přirozený útlum nepostačí eliminovat hluk šířený ze zdroje. Výchozí pro jejich návrh je hodnota požadovaného útlumu D. Materiály a konstrukce pohlcující zvuk jsou pórovité, vláknité či houbovité s malou objemovou hmotností. Jejich účinek (neprůzvučnost) se zvyšuje různými konstrukčními úpravami materiály s vysokým součinitelem poměrné pohltivosti, blíže [5]. Tlumiče hluku jsou elementární prvek útlumu hluku ve VZT. Tvoří je:
- 10 (18) -
Hluk a chvění ve vzduchotechnice
• reflexní tlumiče, jenž se používají zpravidla u pístových motorů (automobily, kompresory, ap.) • absorpční tlumiče, jenž jsou základní pro aplikace ve vzduchotechnice.
Vložený útlum hluku se definuje jako rozdíl hladin akustického výkonu před a za tlumičem je dán rov. 5. D = Lso - LN
(5)
Vlastní hluk kulisových tlumičů je dán rov. 6. L¨t = 50 log
a+b wa + 10 log S a − 3 b
(6)
kde Sa – průřez připojovacího hrdla tlumiče a – tloušťka kulisy, b – mezera mezi kulisami wa – rychlost proudění vzduchu tlumičem
130
120 110
Hladina akustického tlaku (dB)
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 f (Hz) 31,5
0
63
125
250
5
10
N 130 125 120 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15
500 1000 2000 4000 8000
Obr. 2 Čísla třídy hluku N
2.1.6
Metody snižování hluku
Tvoří je metody redukci zdroje, dispozice, zvukové izolace, zvukové pohltivosti. Metoda dispozice představuje útlum vzdáleností u bodových zdrojů. Hladina ve vzdálenosti r2 je dána rov. 7. Např. ze dvojnásobením vzdálenosti r od zdroj klesne hladina hluku o 6 dB. Metodu aplikovat užitím zástěn coby dělicím prvkem mezi zdrojem hluku a subjektem. - 11 (18) -
TZB-Vzduchotechnika, modul BT02-11, Hluk a chvění ve vzduchotechnice
L2 = L1 − 20. log
r1 r2
(7)
Metoda zvukové izolace představuje zkvalitnění akustických vlastností stavebních konstrukcí oddělující akustický exponovaný prostor od chráněného prostoru Metoda pohltivosti vychází z pohlcování hluku v uzavřených prostorech aplikací obkladů z absorpčních materiálů, použití antivibračních nátěrů k tlumení chvění tenkých plechů.
2.2
Chvění a jeho útlum
Chvění je fyzikální jev, který lze projevuje zvukovými vlnami šířenými v tuhých tělesech v pásmu frekvencí slyšitelnosti lidského ucha. Chvění se ve VZT vyskytuje při uložení a připojování zařízení s rotujícími pohonnými jednotkami (ventilátory, čerpadla, kompresory ap.). Uložení uvedených zařízení by měla být taková, aby nevyvolala rezonanci vlastního zdroje, okolních zařízení ani připojených elementů a minimalizovala tak přenos sil do základu a konstrukcí budov. Zdrojem chvění jsou zejména nevyvážeností rotujících částí, tření ložisek, úhlové zrychlení rotujících elementů při rozběhu, ap.
2.2.1
Veličiny charakterizující chvění a jeho řešení
Základní veličiny k popisu a řešení chvění tvoří budicí síla Fo, frekvence budicí síly f, vlastní frekvence pružného uložení fo, hmotnost tělesa (ventilátoru) m a fyzikální vlastnosti pružného uložení. Pružná vložka
Fyzikální model
m
F=Fo.sin2π.f.τ
n m1
m
Tlumič chvění
Fo
D
xst
c
y
Fz
Chvění Pružné uložení
Obr. 3 Schéma uložení a fyzikálního modelu chvění Teoretické řešení problematiky chvění vychází z kmitání hmotného bodu v prostoru. Řešení obecného případu je náročnou úlohou. Nejjednodušším případem řešení je pružné uložení s jedním stupněm volnosti. Vychází z předpokladu pružného uložení tělesa o hmotnosti m spočívající na izolační soustavě, tvořené pružinou o tuhosti c a tlumičem se součinitelem tlumení D a tlumicí sílou úměrnou rychlosti pohybu. Na soustavu působí budicí síla Fo, která soustavu rozkmitá o okamžitou hodnotu výchylky y. Pro amplitudu budicí síly Fo lze kmitání popsat pohybovou rovnicí ve tvaru (5). Řešení rovnice tvoří vztah (6), pro poměr frekvencí η = f/fo a součinitel tlumení Do = r/4π.m.fo, jenž závisí na materiálu tlumiče.
- 12 (18) -
Hluk a chvění ve vzduchotechnice
m
∂2y ∂y + r . + c. y = Fo .sin 2.π . f .τ 2 ∂τ ∂τ
ε=
Fz = Fb
(η
1 + 4. D 2 .η 2 2
(5) (6)
− 1) + 4. D 2 .η 2 2
Vlastní frekvence pružného uložení fo je dána vztahem 7a pro tuhost pružného uložení c. fo =
1 2.π
c m
c=
m. g x st
(7a,b)
Pro technické výpočty a návrh pružinových izolátorů chvění lze výraz 7b upravit do tvaru 8a. K vyčíslení poměru sil ε přenášené do základu Fz a síly budicí Fo lze užít poměr otáček n/nk, pro provozní počet otáček n. Kritické otáčky nk a statické stlačení xst (m) pružného uložení od hmotnosti stroje jsou dány výrazy 8b a 8c. ε=
1 Fz = ≅ Fo 1 − η 2
30 nk = x st
1 ⎛ n⎞ 1− ⎜ ⎟ ⎝ nk ⎠
(8)
2
⎛ 30 ⎞ x st = ⎜ ⎟ ⎝ nk ⎠
2
(9a,b)
Programové řešení rov. 9b s grafickým výstupem uvádí např. [4]. Z řešení vyplývá, že pro poměr sil ε v oblasti n/nk < √2 dochází pružným uložením k zesílení silového působení na základ. Kvalitní uložení minimalizující přenos sil do základu se v technické praxi navrhuje pro poměr n/nk > √2. Vlastní kmitočet musí být podstatně vyšší nebo hodně menší než budicí kmitočet. Pro běžné budovy je všeobecně vhodný poměr n/nk = 3 až 5.
2.2.2
Tlumicí prvky
Technické řešení útlumu chvění musí minimalizovat přenos chvění a tím i hluku ventilátorů do stavebních konstrukcí a napojených potrubí. Technickými prvky tvoří pružné vložky a pružná uložení. Pružné vložky se užívají k napojení potrubí na hrdla ventilátorů a vzduchotechnických jednotek. Z pružných uložení jsou pro své vlastnosti optimální pružinové ocelové tlumiče a mají proto nejširší uplatnění při uložení ventilátorů. Sestavné vzduchotechnické jednotky mají ventilátor a elektromotorem uloženy společně na rámu, jenž je uložen na izolátorech chvění. K pružnému uložení lze také užít pryžové tlumiče, v minulosti se používaly i korkové desky. Schémata izolátorů chvění jsou na obr. 4.
- 13 (18) -
TZB-Vzduchotechnika, modul BT02-11, Hluk a chvění ve vzduchotechnice
Pryž
Pryž
Obr. 4 Schéma pryžových a pružinových izolátorů chvění
2.2.3
Návrh pružného uložení
Výchozí hodnoty návrhu tvoří otáčky a hmotnost zařízení (ventilátoru), zvolený počet uložení a poměr n/nk. Pro vstupní hodnoty se vypočte statické stlačení a nutná tuhost pružin. Pro zvolený tlumič z katalogu výrobců se provede výpočet účinností tlumení a posouzení návrhu s hodnotou optimální pro účel budovy. Algoritmus návrhu ocelových pružinových tlumičů uvádí [2].
2.2.4
Stavební opatření minimalizující chvění VZT
Negativní dopady chvění ventilátorů na akustické mikroklima budovy se eliminují zejména: • kvalitním pružným uložením individuálně osazených ventilátorů, • návrhem pružného uložení, které má zajistit, aby frekvence vlastního kmitání zařízení byla ve všech rovinách podstatně odlišná od frekvencí budicí síly a momentů, • uplatněním volného a měkkého uložení zařízení v prostoru s napojením ventilátorů, jednotek apod. na přípojná zařízení pomocí pružných spojek či manžet, • návrhem kvalitního výrobku, jehož výrobce zajistil minimalizací budicí síly a momentů včetně kvalitního dynamického vyvážení.
2.3
Příklad
Zadaní: Úkolem je posouzení akustických poměrů vytvářených vzduchotechnickým systémem a zabezpečení akustického mikroklimatu pro přednáškový sál. Schéma systému je na níže uvedeném obrázku. Postup: 1. Přehled výpočtových hodnot 2. Výpočet hladiny akustického tlaku v místě posluchače 3. Určení maximálně přípustných hladin 4. Návrh tlumiče hluku
- 14 (18) -
Hluk a chvění ve vzduchotechnice
2.4
S, α
SV 3600
2
Lsp
400/250 3
6
4
800/500
Numerické řešení s event. návrhem tlumiče vyžaduje hodnoty akustických charakteristik komponentů vzduchotechnického systému. Úloha je včetně zmíněných hodnot náplní [2].
16200
Řešení:
5 A Lso
1 18600
Úkol
Zadání kontrolního úkolu
Určete hlukové poměry v místě A venkovním prostoru vyvolané provozem ventilátoru, jenž je osazen ve strojovně vzduchotechniky. Posuzované místo je vzdáleno 25 m od otvoru výdechu z ventilátoru na fasádě budovy. Akustický výkon ventilátoru je v níže uvedené tabulce. frekvence (Hz)
63
125
250
500
1000
2000
4000
8000
akustický výkon ventilátoru (dB/A)
64
73
80
87
89
86
70
73
2.5
Kontrolní otázky
Veličiny charakterizující hluk a jejich specifikace Veličiny charakterizující chvění Základní právní předpisy pro řešení problematiky hluku Čísla třídy hluku, definice, účel, aplikace Šíření hluku ve volném a omezeném prostoru Zdroje hluku ve vzduchotechnice Šíření hluku vzduchotechnickým zařízením budovy Tlumiče hluku a jejich návrh Návrh pružného uložení Metody a technická řešení k minimalizace přenosu hluku a chvění
- 15 (18) -
Závěr
3
Závěr
3.1
Shrnutí
Hluk a chvění je negativním činitelem vnitřního prostředí. Výchozí pro posuzování problematiky jsou poznatky o šíření hluku volným a omezeným prostorem a přípustné hodnoty hluku ve vnitřním i venkovním prostoru. Řešení a návrh prvků útlumu hluku vzduchotechnického zařízení vyžaduje výpočet akustických poměrů v místě pobytu osob. Algoritmus zahrnuje výpočet útlumu hluku šířeného vzduchotechnickým zařízením vykazujícím přirozený útlum (potrubí, regulační klapky, filtry, reflexe se vyústce) a vyčíslení diference mezi přirozeným útlumem a přípustnou hladinou hluku v místnosti. Na kladnou diferenci se navrhuje tlumič hluku v provedení jako tlumicí komora vzduchotechnických jednotek nebo jako samostatný prvek, osazený do vzduchotechnického potrubí. Útlum chvění (hluk šířený konstrukcí) se eliminuje pružnými vložkami k uložení ventilátoru, pryžovými pružinami a tlumícími vložkami ve spojení ventilátoru s tuhým připojením zejména potrubím.
3.2
Studijní prameny
3.2.1
Seznam použité literatury
[1]
Gebauer, G., Rubinová, O., Horká, H. Vzduchotechnika. ERA, Brno 2005
[2]
Hirš, J., Gebauer, G., Rubinová, O. Vzduchotechnika – návrh a příklady. Cerm Brno 2005
[3]
Hirš, J., Gebauer, G., Rubinová, O. Vzduchotechnika-příklady a návrhy. Cerm, Brno 2006
[4]
Chyský, J., Hemzal, K., a kol. Větrání a klimatizace. Bolit, Brno 1993
[5]
Nový, R. Hluk a chvění. ČVUT, Praha 1995
[6]
Názvoslovný výkladový slovník z oborů techniky prostředí. Přílohy časopisu VVI 2001 a 2002
[7]
ČSN 12 0000 Vzduchotechnická zařízení. Názvosloví
[8]
Vyhláška MZ č. 6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb
[9]
Vyhláška MZ č. 107/2001 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
[10]
Vyhláška MZ č. 108/2001 Sb., ze dne 8. 3. 2001, kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení.
- 17 (18) -
TZB-Vzduchotechnika, modul BT02-11, Hluk a chvění ve vzduchotechnice
[11]
[53] Vyhláška MPR č. 137/1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu
[12]
Nařízení vlády č. 441/2004, kterým se stanoví podmínky ochraně veřejného zdraví zaměstnanců
[13]
Nařízení vlády č. 502/2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinku hluku a vibrací ve znění novely Nařízení vlády č. 88/2004 o ochraně zdraví před nepříznivými účinku hluku a vibrací
[14]
Nařízení vlády č. 523/2002, kterým se stanoví podmínky ochraně veřejného zdraví zaměstnanců, které upravuje Nařízení vlády č. 178/2001, kterým se stanoví podmínky ochraně veřejného zdraví zaměstnanců
3.2.2 [15]
3.2.3 [16]
Seznam doplňkové studijní literatury Recknagel-Spenger-Hönmann Taschenbuch für Klimatechnik. Oldenbourg, Mnichov 2004
Odkazy na další studijní zdroje a prameny www.tzbinfo.cz
- 18 (18) -